Bakalářská práce. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví

Bakalářská práce

2012

DAGMAR ŠIKOVÁ

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví

Dagmar Šiková

Registry dlužníků z hlediska ochrany osobních údajů Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Pavla Kovářová

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Dagmar Šiková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Pavle Kovářové za podporu, vedení a podnětné připomínky týkající se této práce. A hlavně děkuji svému manželovi a dětem za trpělivost a podporu při psaní.

Bibliografický záznam ŠIKOVÁ, Dagmar. Registry dlužníků z hlediska ochrany osobních údajů. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2012. 54 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Pavla Kovářová

Anotace Práce se zaměřuje na problematiku zpracování osobních údajů registry dlužníků. V úvodní části je stručně popsána legislativa a základní vymezení pojmu osobní údaj a jeho zpracování. Dále se práce zabývá jednotlivými registry a uvádí podmínky, za jakých s osobními údaji nakládají. V praktické části analyzuje, zdali není praxe registrů dlužníků v rozporu s legislativou nebo etickými normami společnosti. Ke komparativní analýze jsou využity obchodní podmínky jednotlivých institucí a příslušná zákonná nařízení. Závěr práce přináší shrnutí výsledků, které vyplynuly z analýzy. Tato diplomová práce vychází ze stavu právního řádu ke dni 1. 11. 2012.

Annotation The thesis focuses on the issues of processing of personal data by registers of debtors. The introductory section briefly describes the legislation and the basic definition of personal data and its processing. This thesis describes various registers and sets out the conditions under which personal information is handled. In the practical part it analyzes whether debtors registers practice is in conflict with the laws or ethical standards of the society. Terms and conditions of the institutions and the legal regulation are used in the comparative analysis. The conclusion of the thesis provides a summary of the results that emerged from the analysis. This thesis is based on actual state of Czech law on November 1st 2012.

Klíčová slova osobní údaj – zpracování osobních údajů – registry dlužníků – dlužník – subjekt údajů

Keywords personalised data – processing of personalised data – registers of debtors – debtor – data subject

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................... 6 1

2

OSOBNÍ ÚDAJE .............................................................................................. 8 1.1

Základní právní předpisy ........................................................................... 8

1.2

Vymezení osobních údajů ........................................................................ 10

1.3

Zpracování osobních údajů ...................................................................... 13

REGISTRY DLUŽNÍKŮ................................................................................ 16 2.1

Historie dluhů .......................................................................................... 16

2.2

Zadluženost českých domácností............................................................. 18

2.3

Registry dlužníků ..................................................................................... 19

2.3.1 Základní právní předpisy ................................................................... 20 2.3.2 BRKI .................................................................................................. 21 2.3.3 NRKI .................................................................................................. 22 2.3.4 SOLUS ............................................................................................... 23 2.3.5 Centrální registr úvěrů ....................................................................... 25 2.3.6 Centrální registr dlužníků................................................................... 25 3

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................... 27 3.1

Identifikace zkoumaného problému a cíl práce ....................................... 27

3.2

Metody výzkumu ..................................................................................... 28

3.3

Výběr vzorku ........................................................................................... 29

3.4

Sledovaná kritéria .................................................................................... 31

3.4.1 Splnění informační povinnosti ........................................................... 32 3.4.2 Udělení souhlasu ................................................................................ 32 3.4.3 Doba uchovávání osobních údajů ...................................................... 42 3.5

Shrnutí analýzy ........................................................................................ 45

ZÁVĚR .................................................................................................................. 47 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................... 48 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 54

ÚVOD Nikdy v historii neprodělala společnost tak velké změny jako v průběhu 20. století. Ohromný rozvoj v průmyslové oblasti, na poli informačních technologií, ale také v oblasti sociálního zajištění státem výrazně usnadnil život, lidé již nemusí věnovat tolik své energie k naplnění základních životních potřeb, jako je dostatek potravy pro sebe a svou rodinu, střecha nad hlavou, oblečení a obutí. V důsledku toho se během 20. století postupně měnil životní styl. Lidé začali vynakládat část svých příjmů také na zábavu, koníčky a trávení volného času. A pochopitelně na toto všechno pružně zareagovala ekonomika. Došlo ke značnému rozvoji služeb a samozřejmě také k investicím do zábavního průmyslu. Stejně tak se přesunula do tohoto sektoru velká část zaměstnanců. Lidé začali vyrábět a vyvíjet pro zábavu, nikoli z nutnosti uspokojit základní potřeby. Tímto výrazně rostla ekonomika a životní úroveň. Lidé vydělávající více peněz je chtěli pochopitelně někde utratit. Což ještě více podpořilo rozvoj zábavního sektoru. Díky vynikající práci reklamních a marketingových agentur se v lidech podařila vytvořit iluze, že všichni máme nárok na tuto životní „nadstavbu“. Postupně se vnímání lidí posunulo a neberou to jako něco navíc, za co mohou utrácet peníze, které jim zbyly, ale vnímají to jako něco samozřejmého. Je naprosto „normální“ mít nejnovější mobilní telefon, jezdit na zahraniční dovolenou, dopřávat si oblečení jen proto, že je módní, nikoli protože jej potřebujeme k ochraně organismu před zimou a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Toužíme po všem a nejlépe hned. Na to reaguje ekonomika také velmi pružně a to nabídkou různých úvěrových služeb. Peněžní sektor současnosti se z velké části zaměřuje na nabídku různých krátkodobých či dlouhodobých úvěrů, různých spotřebitelských nebo hypotečních půjček. Tyto služby jsou poskytovány jak bankovními ústavy, tak různými finančními institucemi a leasingovými společnostmi. Běžný spotřebitel je zahlcován nabídkou různých super výhodných půjček bez nutnosti ručitele, potvrzení příjmů a jiných dříve naprosto nutných podmínek k poskytnutí úvěru. Někteří prodejci jdou dokonce tak daleko, že je výhodnější cena, pokud si spotřebitel vezme k jejímu uhrazení úvěr, než když zaplatí v hotovosti. Podle údajů Českého statistického úřadu zadluženost českých domácností stoupá přímo raketovou řadou. V roce 2000 dlužily české domácnosti bankám 39,7 mld. korun.

6

Koncem roku 2009 byla tato částka už 897,4 mld. korun.1 Během pouhých 9 let stoupla zadluženost českých obyvatel více než dvacetkrát. Se stoupající zadlužeností domácností bohužel také stoupá procento lidí, kteří nejsou schopni své závazky splácet. Což je pochopitelně velký problém. Přirozenou reakcí bankovních a finančních institucí byl vznik registrů dlužníků, jejichž cílem je ochrana před poskytováním půjček insolventním klientům. Na trhu je několik takových registrů, které se od sebe lehce odlišují. Fungování bankovního registru klientských informací je primárně upraveno zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož tyto registry spravují citlivé osobní údaje, musí být vše také v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ve své práci se zaměřuji právě na tuto otázku, zdali je činnost různých registrů dlužníků v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, nedochází k porušování jejich práv při výměně informací a jaké důsledky kromě zadlužení přináší lidem, když se do těchto registrů dostanou. Většina lidí se obává pouze toho, co se stane, pokud nebudou schopni splácet, málokdo si při podpisu úvěrové smlouvy uvědomuje, že jeho osobní údaje budou figurovat v registru dlužníků, do kterého má přístup celá řada institucí, a to nejen po dobu nesplácení své půjčky. Již řadu let je zmiňováno, že finanční gramotnost obyvatel České republiky je na nízké úrovni, nejsou schopni orientovat se v běžných finančních produktech, proto se snažím ve své práci také přiblížit oblast registrů dlužníků. Cílem mé práce je kromě popisu jednotlivých registrů, kdo je jejich zřizovatelem, jakou oblast pokrývají a podmínky, za jakých se lidé mohou do nich dostat, analýza, zdali tyto registry fungují v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a nedochází k poruše práv subjektu údajů či morálních a etických norem.

1

DUBSKÁ, Drahomíra. České domácnosti dluží bilion. In: Český statistický úřad [online]. 2012, 2012-0820 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc/

7

1 OSOBNÍ ÚDAJE Osobní údaje jsou nedílnou součástí každého člověka. Provázejí nás od narození až do smrti a v podstatě potvrzují naši existenci, odlišují vzájemně od sebe jednotlivé lidi a tím umožňují fungování každého z nás ve společnosti. Bez osobních údajů ztvrzujících existenci by ve společnosti nastal absolutní chaos a v podstatě bychom pro okolí ani neexistovali. Ve společnosti jsou tři typy lidí. Jedni nemají problém sdělit o sobě komukoli cokoli a v podstatě nevidí žádný důvod pro jakoukoli ochranu osobních údajů, jejich krédem je, že čím méně toho o sobě tají, tím méně jsou zranitelní. Druhá skupina osob si naopak velmi hájí své soukromí a velmi ji znepokojuje, pokud jsou jejich osobní údaje veřejně dostupné a dohledatelné. Spatřují v tom značné bezpečností riziko. A třetí skupina osob se nad touto oblastí vůbec nezamýšlí a neuvědomuje si rizika, jaká vyplývají ze zveřejnění jejich osobních údajů nebo pokud se tyto údaje dostanou do nepovolaných rukou. I to je jeden z důvodů, proč je ochraně osobních údajů věnována velká pozornost. Osobní informace byly nositeli významných údajů od nepaměti. Podíváme-li se do historie, pak například příslušnost k určitému náboženství rozhodovala o životě či smrti, o tom zdali budete moci svobodně studovat, navštěvovat veřejné prostory atd. Význam osobních údajů ještě více vzrostl na konci 20. století s rozvojem výpočetní techniky a elektronické komunikace. Elektronické zpracování informací jistě šetří spoustu času a finančních prostředků, ale také zvyšuje riziko úniku dat, případně cíleného útoku na určité databáze spravující důležité informace. Z výše uvedeného je zřejmé, že bylo nezbytné upravit nakládání s osobními údaji právními předpisy a vytvořit určitý právní rámec.

1.1 Základní právní předpisy Základním východiskem upravujícím jakoukoli právní oblast jsou ústavně právní principy. V případě osobních údajů se jedná o Listinu základních práv a svobod a to konkrétně čl. 10, ve kterém se praví, že „Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Každý 8

má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.“2 Současně Listina základních práv a svobod ale garantuje ve čl. 17 „svobodu projevu a právo na informace. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“3 Z tohoto by se dalo vyvozovat, že čl. 10 a 17 stojí v protikladu proti sobě a teoreticky právo na vyhledávání a shromažďování informací by mohlo být nadřazeno právu na soukromí. Vše je ale objasněno odstavcem 4 čl. 17, který stanovuje, že: „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých…“4. Osobní údaje, nakládání s nimi a jejich ochrana jsou konkrétně upraveny zákonem č. 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon prošel řadou změn a úprav, aktuální znění nabylo účinnosti dne 1. dubna 2012. Předmětem tohoto zákona je především zpracování osobních údajů. Na dodržování zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů dohlíží Úřad na ochranu osobních údajů. Kromě toho vede registr povolených zpracování osobních údajů, přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení zákona, provádí kontrolní činnost a poskytuje konzultace v této oblasti.5 Ochrana osobních údajů je natolik významným a národní hranice překračujícím problémem, že se jí věnuje pochopitelně i Evropská unie a její právní předpisy. Z těch nejvýznamnějších to jsou Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, která pro Českou republiku nabyla účinnosti dne 1. listopadu 2001, dále Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006, o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti

2

Česká republika. Listina základních práv a svobod. In: Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 3 Ibid 4 Ibid 5 Úřad. ÚOOÚ [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=13

9

s poskytováním dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí. 6

1.2 Vymezení osobních údajů Základní definice osobních údajů vychází z Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. V článku 2 jsou osobní údaje definovány jako „jakákoli informace vztahující se k identifikované nebo identifikovatelné osobě“7. Tato základní obecná definice je konkrétněji rozvedena v zákoně 101/2000 Sb., kde je stanoveno, že osobním údajem se rozumí „jakákoli informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu“.8 Osobní údaje se vždy vztahují k fyzické osobě. Protikladem k osobnímu údaji je naopak údaj anonymní, který „buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu“9. I v této definici opět narážíme na podmínku určenosti nebo určitelnosti. Požadavek na určení konkrétní osoby by se mohl interpretovat i jako požadavek odlišit příslušnou osobu od jiných. Uvedeno do krajnosti by tento požadavek mohlo splňovat např. i typické oblečení pro určitou profesi, které nám dle uniformy umožnuje odlišit zdravotní sestru od pacientů, letušku od pasažérů apod. Tento prvek ovšem nesplňuje všechny náležitosti. Jak uvádí JUDr. Jiří Maštalka ve své knize Osobní údaje, právo a my, informace o zevnějšku ještě není osobním údajem, protože nám pouze umožňuje přiřadit osobu k určité skupině osob nikoli ji jednoznačně identifikovat. Tak by se mohlo stát pouze v případě našeho setkání s touto osobou. K naplnění požadavku základní identifikovanosti (identifikovatelnosti) je totiž potřeba, aby osoba byla odlišitelná od všech dalších subjektů, a to až do takové

6

Evropská ochrana osobních údajů. ÚOOÚ [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&submenu=6 7 Council of Europe - ETS no. 108 - Convention for the Protection of Individuals with regard to Automatic Processing of Personal Data. Council of Europe [online]. Strasbourg, 1981 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/108.htm 8 Česká republika. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&submenu=5&loc=20 9 Ibid.

10

míry, že je vyhledatelná.10 Musíme tedy znát určité specifické údaje, na základě kterých budeme schopni konkrétní osobu identifikovat. Mezi základní identifikační údaje sloužící k vzájemnému odlišení osob patří celé jméno a adresa, která nám umožní kontaktovat tuto konkrétní osobu. Nemusí se jednat ani o adresu trvalého bydliště, může to být adresa jakéhokoli místa, kde se osoba často vyskytuje. Adresa může být nahrazena telefonním číslem, na kterém je osoba zastihnutelná. Dříve se za takové číslo považovalo číslo tzv. pevné linky, s rozvojem moderních technologií dochází k přesunu od telefonního čísla pevné linky k číslu mobilního telefonu případně emailové adrese. Občas se ale může stát, že ani jméno a adresa nám neumožní odlišit od sebe dvě osoby (např. otec a syn), proto se mezi další základní identifikační znaky řadí datum narození případně rodné číslo. Rodné číslo je natolik specifickým identifikátorem, že není možné, aby se vyskytovali dva lidé se shodným rodným číslem. Podobně také fungují biometrické prvky, jako je DNA, snímek duhovky nebo otisk prstů. Tyto znaky mají společné to, že jsou nezaměnitelné a specifické pro každou jednotlivou osobu. Na druhou stranu biometrické prvky mají tu nevýhodu, že jejich kontrola je natolik složitá a vyžaduje speciální zařízení, že není možno používat je k běžnému odlišení a identifikaci osob. Vždy je nutno znát více základních identifikačních znaků, které nám svou kombinaci umožní určit tu kterou konkrétní osobu. Jiří Maštalka dělí základní identifikační údaje na 3 skupiny11: - znaky přidělené pro obecnou identifikaci – jméno a příjmení - vrozené znaky – DNA, otisk prstu, obličej - znaky přidělené pro určitý účel – PIN, číslo občanského průkazu, adresa trvalého bydliště Základní identifikační údaje, ale nejsou ještě to, co nás o dané osobě zajímá, resp. ty rizikové informace, které ji v případě úniku mohou poškodit. Základní identifikátory slouží pouze jako klíč, který nám může odemknout v celém rozsahu soukromí určitého jedince. Slouží jako určitý spojník k dalším údajům dané osoby. Díky nim můžeme detailně zjistit např. majetkové poměry, informace o zdravotním stavu, rasovém původu nebo spotřebitelských návycích. Mohou nám odhalit soukromí v jeho plné šíři.

10

MAŠTALKA, Jiří. Osobní údaje, právo a my. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 15. Beckova edice ABC. ISBN 978-807-4000-331. 11 MAŠTALKA, Jiří. Osobní údaje, právo a my. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 16. Beckova edice ABC. ISBN 978-807-4000-331.

11

Toto je důležité zohlednit při definování osobních údajů, protože z výše uvedeného tedy vyplývá, že osobní údaje jsou takové informace, které umožňují základní identifikaci osoby a na které mohou být navázány další informace týkající se dané osoby. Pokud známe pouze rodné číslo, ale neznáme jméno osoby, ke které se vztahuje a ani nemáme přístup do databáze, ve které bychom mohli prostřednictvím rodného čísla vyhledat další informace o jejich nositelích, pak je nám tento údaj naprosto k ničemu a nemůžeme jej klasifikovat jako osobní údaj. Naopak vyplňováním anonymního dotazníku můžeme o sobě poskytnout spoustu soukromých informací, a to pouhým uvedením svého jména a adresy na konci dotazníku, pokud se necháme nalákat na jistou odměnu či výhru. Klasifikovat tedy, které konkrétní údaje můžeme označit za osobní, je velmi komplikovaná záležitost a vždy záleží na situaci a kontextu, ve kterém jsou tato data získána či použita. Zvláštní kategorii tvoří citlivé osobní údaje, mezi které se dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů počítají „osobní údaje vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofických přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivý údaj je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů“12. Jelikož se jedná o citlivé osobní údaje, mají všechna výše vyjmenovaná data zvýšený stupeň ochrany. Pochopitelně ale musí opět splňovat podmínku, že se vztahují k určité fyzické osobě. Biometrické údaje jsou poměrně novou skupinou osobních údajů. Dříve se využívaly převážně v oblasti zdravotnictví a soudnictví, v dnešní době se rozšiřují i do dalších oblastí, převážně pro autentizaci a identifikaci při vstupu do budov nebo přihlašování do virtuálních aplikací. Zahrnují měřitelné nebo objektivně klasifikovatelné hodnoty lidského těla, jako např. otisk prstu, DNA, obraz duhovky a sítnice nebo např. rysy obličeje. Kromě toho, že musí jít o měřitelné nebo klasifikovatelné hodnoty, musí splňovat ještě jednu významnou podmínku, a to že musí být svým způsobem jedinečné pro každou osobu, aby umožňovaly odlišení určité osoby od dalších subjektů. Výška nebo váha jsou také měřitelné údaje, ale s velkou pravděpodobností je na Zemi spousta jedinců se stejnými údaji, proto nemohu být klasifikovány jako biometrické údaje spadající mezi citlivé osobní údaje.

12

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Op.cit.

12

1.3 Zpracování osobních údajů Vymezení pojmu osobní údaj je pouze jednou částí, které se věnují právní předpisy. Pro registry dlužníků jsou důležitá především zákonná nařízení týkající se zpracování těchto údajů. Je třeba stanovit, kdo a jak s nimi může nakládat a za jakých podmínek. V případě zpracování osobních údajů se můžeme setkat se dvěma pojmy – správce a zpracovatel. Správce může být jak fyzická nebo právnická osoba, není to nijak omezeno, ale vždy se musí jednat o právní subjekt, který řídí zpracování osobních údajů. Určuje účel a prostředky zpracování a hlavně zodpovídá po celou dobu za něj a je tedy zodpovědný za ochranu dat během zpracování. Správce osobních údajů je povinen zachovávat pravidla mlčenlivosti o zpracovávaných údajích. Pokud se nejedná o fyzickou osobu, ale správcem je osoba právnická (firma) pak jsou zcela automaticky všichni její zaměstnanci také povinni tuto mlčenlivost zachovávat, a to i po ukončení pracovního poměru. Správce může pověřit zpracováním osobních údajů jiný subjekt – zpracovatele. I v tomto případě se musí jednat o právní subjekt a smlouva mezi nimi musí být uzavřena písemně. Zpracovatel je povinen dodržet všechna pravidla jako správce, musí především dbát na ochranu dat před jejich možným zneužitím a stejně jako správce může údaje zpracovávat pouze v takovém rozsahu, který je stanoven účelem pro jejich shromažďování. I když je zpracováním pověřen zpracovatel, přesto zůstává správce subjektem, který zodpovídá za korektní zpracování a ochranu osobních údajů, a této zodpovědnosti se nemůže zbavit. Zpracováním osobních údajů je myšleno hlavně jejich shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, blokování a likvidace. Důležité je zmínit, že zákon o ochraně osobních údajů řeší pouze systematické zpracování osobních údajů. Nevztahuje se na jednorázové nebo nahodilé shromažďování, pokud údaje nejsou dále zpracovávány, anebo na shromažďování osobních údajů pro svou osobní potřebu. Při zpracování osobních údajů je správce nebo zpracovatel povinen dbát na to, aby „subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů“13. Správce údajů je dále povinen

13

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Op.cit.

13

oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů ještě před samotným začátkem shromažďování a zpracovávání osobních údajů tuto skutečnost, a to písemně. Oznámení musí obsahovat všechny náležitosti podle §16 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Jak již bylo výše zmíněno, zpracovávat osobní údaje může pouze právní subjekt a může tak učinit pouze z určitého právního titulu, který jej k takovému jednání opravňuje. Je povinen stanovit účel, za jakým bude údaje zpracovávat, stanovit prostředky a způsob zpracování a shromažďovat pouze takové osobní údaje, které nezbytně potřebuje pro plnění daného účelu. V případě registrů dlužníků je tímto účelem bezesporu potřeba vymezit okruh osob, kterým je třeba odmítnout poskytování určité finanční služby, a chránit tak finanční instituci před případnými problémy kvůli nesplácení závazků. Správce údajů může tyto informace shromažďovat a zpracovávat pouze pokud má souhlas od subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu může nakládat s osobními údaji pouze za předem definovaných podmínek. Tyto podmínky jsou definovány §5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. Konkrétně se jedná o zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce, jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, pokud je to nezbytné třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů, jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, pokud správce poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, nebo jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona.14 Veškeré informace, které správce osobních údajů shromažďuje ke zpracování, musí být získány pouze otevřeně. To znamená, že subjekt údajů musí být seznámen s touto skutečností, a vědět za jakým účelem poskytuje tyto informace. Nesmí dojít k situaci, kdy například určitá osoba poskytne své osobní údaje k uzavření leasingové smlouvy a následně jsou tyto údaje poskytnuty jiné obchodní společnosti za účelem marketingových nabídek. Správce

je

dále

povinen

jej

poučit

o

možnosti

přístupu

ke zpracovávaným osobním údajům a právu na opravu těchto informací, zjistí-li chybu v záznamu. Požádá-li subjekt údajů o výpis o zpracovávaných osobních údajích o své osobě, je správce povinen mu vyhovět, ale může za tuto službu vyžadovat přiměřenou

14

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Op.cit.

14

finanční náhradu. Tato finanční kompenzace nesmí ale převýšit náklady nezbytné na poskytnutí takové informace. Správce údajů může zpracovávat osobní údaje po dobu nezbytně nutnou. Jakmile pomine účel, pro který tyto informace shromažďoval, je povinen je zlikvidovat. Případně je povinen tak učinit na základě žádosti subjektu údajů. Zvláštní zákon stanovuje výjimky, ve kterých případech tato skutečnost neplatí. Jedná se o uchovávání informací pro účely archivnictví, anebo pokud jsou takto zpracovávané informace důležité v občanském soudním řízení, trestním a správním řízení. Tato podmínka o nezbytně nutné době je pro mou práci obzvláště zajímavá. Více se tomu věnuji v praktické části (viz kapitola č. 4.4.3 Doba uchovávání osobních údajů). Dále je zakázáno sdružování osobních údajů, které byly shromážděny za rozdílným účelem. Správce údajů musí zabránit takovému jednání, při kterém by mohlo dojít k propojení záznamů o subjektech údajů ve dvou rozlišných databázích, a tím k získání dalších privátních informací. Je nezbytně nutné zamezit i možnosti zjistit údaje v databázi díky jednoznačnému identifikátoru jako je např. rodné číslo. I toto je jeden z důvodů, proč se upouští od užívání rodného čísla, protože je to jednoznačný a nezaměnitelný identifikátor, který by mohl velmi snadno propojovat záznamy ve spoustě oddělených databázích, pokud jsou založeny právě na principu rodného čísla.

V předchozích oddílech práce bylo nastíněno, za jakých podmínek je možno zpracovávat osobní údaje. Pro praktickou část této práce, kde budou analyzovány smluvní dohody jednotlivých institucí, jsou důležité především části týkající se získávání souhlasu, doby, po kterou mohou být údaje zpracovávány, a účelu, pro který jsou údaje shromažďovány.

15

2 REGISTRY DLUŽNÍKŮ Následující část práce se věnuje samotným registrům dlužníků. V úvodu bych chtěla přiblížit historii dluhů, aby bylo zřejmé, že se nejedná o nově vzniklý fenomén, a stručně informovat o zadluženosti českých domácnosti. Je zajímavé porovnat, jak se s dluhy a dlužníky vypořádávali naši předci.

2.1 Historie dluhů Podíváme-li se do historie, pak dluhy jako takové provázely lidstvo od jeho prvopočátků. David Graeber15 tvrdí, že dluhy jsou předchůdci peněz jako platidla. Na počátku směnného obchodu podle něj stály dluhy. A také dluhy byly to, co umožnilo vznik „trhu“ v dnešním slova smyslu – tedy prostoru, kde lze koupit či prodat cokoli, kde jediné pravidlo je pravidlo nabídky a poptávky a kde veškeré předměty obchodu jsou oproštěny od svých původních sociálních vztahů. Jako příklad udává rolníka, který svou budoucí ženu vyplatil rodičům slušnou částkou peněz za účelem stvrzení manželství, ale to z něj ještě nečinilo jejího vlastníka. Matku svých dětí nemohl prodat nebo koupit. Změna ovšem nastala v případě, že si vzal půjčku. V momentě, kdy nebyl schopen splácet svůj dluh, tak mu věřitel odebral nejprve dobytek, majetek a následně mu do otroctví připadla celá jeho rodina včetně rolníka. Z otroctví se mohl vyvázat teprve až po splacení svých závazků, což prakticky znamenalo nikdy, protože jako otrok mohl jen stěží vydělat peníze na splacení svého dluhu. Z pohledu toho jestli společnosti vládly kovové či virtuální peníze rozlišuje David Graeber celkem 5 historických etap v oblasti Eurasie. Kreditní systémy převládají obvykle v dobách míru a klidu, kdy je vysoká důvěra mezi státy. Naopak ve válečných dobách nabývají na významu platidla z vzácných kovů. Jedním z důvodů je i ten fakt, že mohou být snadno ukradeny. První etapu vymezuje jako „Věk prvních agrárních impérií“ (3500 – 800 př. n. l.) a převládaly v tomto období virtuální kreditní peníze. Z tohoto období pochází první zprávy o původu peněz a to z oblasti Mezopotámie. Dluhy byly zaznamenávány

15

GRAEBER, David. Stručné dějiny dluhu. Literární noviny [online]. 2009-08-14 [cit. 2012-09-01]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/1191-strune-djiny-dluhu

16

na hliněné tabulky klínovým písmem a tyto tabulky sloužily oběma stranám jako jakési stvrzenky. Většina obchodních transakcí se uskutečňovala tímto kreditním systémem. Půjčování peněz má své počátky ve starověkém Sumeru. Bohužel tato praxe s sebou nesla i velké sociální problémy v letech se špatnou úrodou. Proto se brzy ujala tradice vymazávání dluhů, když byl do úřadu uveden nový panovník. Ten vyhlásil dluhovou amnestii a zadlužení rolníci se mohli vrátit ke svým rodinám. Bibličtí proroci zavedli podobný obyčej, kdy k vymazávání dluhů docházelo pravidelně každý sedmý rok. Druhé etapě „Axiálnímu věku“ (800 př. n. l. – 600 n. l.) dominovaly peníze a vzácné kovy. V této době byla vynalezena ražba, která fakticky umožnila využívat zlato a stříbro jako prostředku směny. Podle Davida Graebera nebylo ale cílem ražby peněz usnadnění obchodu, smyslem tohoto vynálezu bylo usnadnit vyplácení vojáků. Vedlejším efektem byl vznik velkých náboženství, jako je křesťanství, judaismus, buddhismus nebo např. taoismus. Tato náboženství pouze reagovala na společenskou situaci. Když se lidstvo začne příliš zaměřovat na egoistické materiální hromadění, vzniká zde prostor pro protipól hlásající bezvýznamnost materiálních hodnot z hlediska věčnosti. Třetí epocha „Středověku“ (600 n. l. – 1500 n. l.) se opět navrací k virtuálním kreditním penězům. Kovové mince byly dostupné velmi sporadicky a tak se každodenní transakce uskutečňovaly pomocí různých pomocných nástrojů. Jedním z nich byly takzvané vrubovky – kousky dřeva se zářezy. Jednu polovinu dostal věřitel a druhou si ponechal dlužník. Církev postupně prosadila přijetí zákonů, které postavily zotročování dlužníků mimo zákon. Čtvrté období „Velkých evropských impérii“ (1500 – 1971) se neslo ve znamení návratu ke zlatu a stříbru jako platidla, protože toto období bylo provázeno masovým zotročováním, pleněním a ničivými válkami. Proto touha po vzácných kovech byla velmi vysoká. Za počátek poslední páté etapy – „Současné éry“ označuje Graeber 15. srpen 1971, kdy americký prezident Richard Nixon oficiálně zrušil konvertibilitu dolaru na zlato a položil tak základ současnému měnovému systému, který je založen na volně plovoucích směnných kurzech. Opět se jedná o období virtuálních peněz, protože většina mezinárodních transakcí se uskutečňuje právě pouze prostřednictvím virtuálních prostředků. Současně národní ekonomiky jsou ve velké míře poháněny obrovským spotřebitelským zadlužením. Pro současné období je příznačné to, že poprvé v historii se nebývalé ochrany dostává věřitelům. Jejich zájmy jsou přednostně chráněny. Dříve v historii byly vždy určité nástroje, které do jisté míry regulovaly neblahé důsledky 17

zadluženosti, a to na straně dlužníků. Současnost ale vrhá podle Davida Graebera dlužníka víceméně do situace, která by v dřívějších dobách byla rovna otroctví. S tímto jeho odvážným tvrzením se dá částečně souhlasit a to hlavně v oblasti krátkodobých spotřebitelských úvěrů, které zprostředkovávají různé finanční instituce. Částečnou změnu by mohl přinést připravovaný zákon, který umožní odstoupit od spotřebitelského úvěru do 14 dnů po uzavření a hlavně který umožňuje věřiteli poskytnout úvěr pouze takové osobě, u které je jasný předpoklad, že bude schopna splácet16.

2.2 Zadluženost českých domácností Život na dluh je novým fenoménem, kterému česká společnost rychle přivyká. Dříve bylo standardním modelem nejprve si našetřit a pak teprve pořídit určitou věc, službu nebo bydlení. Pokud si lidé potřebovali půjčit, tak obvykle využívali půjček od příbuzných a přátel. Ke konci 90. let 20. století ale nastal v České republice velký obrat. Lidé se velmi rychle adaptovali na západní styl hospodaření s penězi a také zareagovali na rostoucí nabídku hypotečních a spotřebitelských úvěrů a začali žít na dluh. Podíváme-li se na konkrétní čísla, pak vidíme, že zadluženost českých domácností stoupla během posledního desetiletí o bilion korun na současnou hodnotu 1,1 bilionu. Na konci roku 2011 mělo hypoteční úvěr 15 % domácností, spotřebitelský 25 %.17 Všichni tito lidé čerpající nějaký úvěr jsou zapsáni v alespoň jednom registru dlužníků. Mnozí z nich si ani neuvědomují, že tomu tak je, a co vše z toho pro ně vyplývá. Další velmi zajímavý ukazatel je porovnání zadlužení domácností k hrubému domácímu produktu. V současné době dosahuje zadlužení českých domácností zhruba 25 % HDP, v eurozóně je to přibližně 50 %. Z toho by se dalo vyvozovat, že zadlužení českých domácností je nízké a nepředstavuje nijak velkou hrozbu. Pokud se ale na tato čísla podíváme optikou, jak jsou české domácnosti zajištěny proti dluhu, zjistíme, že 16

KOPECKÝ, Josef. Od smlouvy o spotřebitelském úvěru bude možné bez sankce odstoupit. IDNES.cz – zprávy, kterým můžete věřit [online]. 2012-08-22 [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/lide-budou-moci-do-14-dnu-odstoupit-od-spotrebitelskeho-uveru-p5k/ekonomika.aspx?c=A120822_100215_domaci_kop 17 GÉBLOVÁ, Alena. Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou. Česká národní banka [online]. 1206-08 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2012/cl_12_120608_zamrazilova_ statistika_a_my.html

18

finanční aktiva českých domácností dosahují přibližně 90 % HDP, kdežto v zemích eurozóny je to téměř dvojnásobek. Z toho vyplývá, že sice mají české domácnosti méně dluhů, jsou ale také mnohem chudší a hůře zajištěny.18 Toto by mohlo představovat do budoucna velký problém, protože není výjimkou, že české domácnosti si berou úvěry na hranici své schopnosti splácet. V současné době se podíl úvěrů v selhání, kam patří například půjčky nesplácené 90 a víc dní, pohybuje mezi 5–6 %19. V polovině roku 2011 tvořily úvěry nesplácené minimálně 3 měsíce a déle 56,3 miliardy korun20. Přepočteno na obyvatele to znamená, že každý z nás včetně dětí dluží 5630 korun, které není schopen splatit v brzké době. Kromě informací, které se týkají hypotečních úvěrů a spotřebitelských půjček, můžeme posuzovat zadluženost českých domácností také podle počtu exekucí. V roce 2009 bylo vedeno 760 900 exekucí, v roce 2010 došlo k mírnému poklesu na 701 900 exekucí, ale v roce 2011 došlo opět k velkému vzestupu a to na 936 20021. Tato čísla ale nemůžeme brát jako výhradní ukazatel toho, jak špatně se vede českým domácnostem, protože zahrnují všechny vedené exekuce. Určitě je ale dobrým ukazatelem toho, že dluhy, které nejsou lidé schopni splácet, jsou a budou velkým problémem, který ohrožuje téměř každého z nás.

2.3 Registry dlužníků Z výše uvedených čísel je nepopiratelným faktem, že zadluženost českých domácností stoupá. Současně se rozšiřuje nabídka různých půjček, bankovním klientům jsou mnohdy přímo vnucovány různé krátkodobé půjčky a kreditní karty, zákazníci, ať už si jdou koupit auto, ledničku nebo zájezd, jsou ještě před placením informováni, že si mohou vzít výrobek na splátky a mnohdy dokonce v takovém případě získají slevu. 18

GÉBLOVÁ, Alena. Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou. Česká národní banka [online]. 1206-08 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2012/cl_12_120608_zamrazilova_ statistika_a_my.html 19 ČNB: Podíl nesplácených úvěrů v Česku klesl na nejnižší hodnotu od května 2010. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2012-01-02 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54327510-cnb-podil-nesplacenych-uveru-v-cesku-kleslna-nejnizsi-hodnotu-od-kvetna-2010 20 JAŠMINSKÝ, Martin. ČNB: Domácnosti už nesplácí 56,3 miliardy korun. A bude hůř. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2011-08-19 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/osobni-finance/c1-52618390-cnb-domacnosti-uz-nesplaci-56-3-miliardy-koruna-bude-hur 21 Počet nařízených exekucí loni stoupl o 234.000 na 936.000. FinančníNoviny.cz [online]. 2012-03-15 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/pocet-narizenych-exekuci-loni-stouplo-234-000-na-936-000/768878

19

Při tak vysokém objemu půjček je zcela logickým krokem ze strany poskytovatelů úvěrů, že chtějí mít své klienty pod kontrolou. Tato potřeba vedla ke vzniku registrů, ve kterých jsou evidování dlužníci a informace o jejich splátkovém chování. Na trhu je takových registrů několik a obvyklá praxe je taková, že jednotliví věřitelé si mohou mezi sebou vyměňovat a sdílet informace o svých stávajících či potenciálních klientech. Jednotlivé registry se od sebe vzájemně liší hlavně tím, kdo je jejich zřizovatelem, ale také právním režimem na základě kterého fungují. Tato práce se bude věnovat pouze oficiálním registrům dlužníků, se kterými spolupracují banky, leasingové a finanční společnosti, telekomunikační společnosti a dodavatelé energií. Konkrétně se jedná o Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací a registr sdružení SOLUS. Kromě těchto registrů jsou i další, provozované soukromými společnostmi a týkající se obvykle právnických osob, do kterých mohou vkládat informace o svých dlužnících přímo věřitelé.

2.3.1

Základní právní předpisy

Existenci a fungování jednotlivých registrů upravují dva základní zákony. První z nich je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto právního předpisu je důležitý §38a, kde se v odstavci 1 praví, že „V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech“22. Tento paragraf tedy umožňuje bankám zakládání takových registrů klientských informací a vzájemnou výměnu informací mezi sebou, aniž by k tomu potřebovaly výslovný souhlas klientů. 22

Česká republika. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_bankac h.pdf

20

Druhý právní předpis se týká i nebankovních institucí a jedná se o zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. V odstavci 1 §9 tohoto zákona je stanoveno, že „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“23. Tímto paragrafem je umožněno nahlížet do různých registrů v případě, že fyzická osoba žádá o spotřebitelský úvěr. Současně ale tento paragraf v odstavci 4 hájí i zájmy žadatele o úvěr, a to „Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi“24. Toto ustanovení je tedy určitou zpětnou vazbou, která klientům umožňuje odhalit případné nesrovnalosti a chyby v registrech.

2.3.2

BRKI

Asi nejznámějším a nejserióznějším registrem je Bankovní registr klientských informací (BRKI). Provozovatelem BRKI je Czech Banking Credit Bureau, a.s. (CBCB). Tato společnost byla založena v roce 2000 a jejími akcionáři jsou Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Komerční Banka a UniCredit Bank. Kromě těchto pěti podílníků je uživateli registru dalších 21 různých finančních institucí a bank.25 V BRKI jsou evidovány informace o fyzických osobách (občané i podnikající fyzické osoby), které u některé banky čerpaly nebo čerpají úvěr. Jsou zde vedeny i osoby, které doposud úvěr nečerpají, pouze o něj teprve žádají, případně pokud smlouva mezi bankou a klientem nebyla nakonec uzavřena. V tomto registru jsou uchovávány jednak identifikační osobní údaje – jméno a příjmení, datum, místo a země narození, rodné číslo a adresa; a také informace týkající se samotného úvěru – počet úvěrových smluv, které klient má, výše úvěrů a splátek, splátková historie apod. Databáze registru obsahuje tedy jak pozitivní tak i negativní 23

Česká republika. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebiteském úvěru. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_spotr_uver_legCR_57562.html 24 Ibid. 25 CBCB: CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s--1404041448.html

21

údaje o klientech. Pokud má klient dobrou splátkovou historii a nikdy se s platbou neopozdil, mohou mu informace v tomto registru pomoci k získání dalšího úvěru, případně i za lepších podmínek. Údaje v registru jsou uchovávány po celou dobu čerpání úvěru a následně ještě další 4 roky po jeho ukončení, anebo 1 rok od podání žádosti o úvěr v případě, že smlouva mezi klientem a bankou nebyla nakonec uzavřena26. Zpracování údajů probíhá v italské Boloni za dodržení přísných bezpečnostních opatření. Šifrovaná data jsou přenášena po privátních linkách a všichni uživatelé tohoto uzavřeného systému jsou identifikování a autorizování pomocí bezpečnostních certifikátů. Údaje jsou aktualizovány jednou měsíčně, takže jedno až dvoudenní zpoždění s platbou by se nemělo v registru nijak zobrazit. Czech Banking Credit Bureau na svých webových stránkách podrobně informuje klienty o tom, jaké údaje o nich shromažďuje a jak postupovat v případě, že je nějaký údaj chybný. Za poplatek 100 Kč a poštovné umožňuje získat výpis informací, které jsou o konkrétní osobě uchovávány27. BRKI v zájmu snížení rizik při poskytování úvěrů, úzce spolupracuje s dalším registrem NRKI, který je popsán níže. Aby mohli mezi sebou tyto dva registry spolupracovat a vyměňovat si data, požadují jednotlivé banky od svých klientů souhlas ke zpracování osobních údajů. Pro fungování samotného BRKI to není třeba, jelikož jeho existence je dána přímo zákonným zmocněním.

2.3.3

NRKI

Druhým nejvýznamnějším registrem je Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Provozovatelem tohoto registru je zájmové sdružení právnických osob Leasing and Loan Credit Bureau, z.s.p.o. (LLCB), které bylo založeno v roce 2004 za účelem zajištění a zprostředkování vzájemného informování leasingových a úvěrových společností o důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Na rozdíl od BRKI spravuje tento registr údaje nejen o fyzických osobách, ale také o právnických. Zakladateli je 7 leasingových a splátkových společností, v současné době je ale uživateli celkem 26 společností působících v této oblasti.28 26

Otázky a odpovědi. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/otazky-a-odpovedi-1404041403.html 27 Ceník výpisů. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cenikvypisu-1404041586.html 28 O společnosti. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/ospolecnosti-1404041456.html

22

V registru jsou uchovávány základní identifikační údaje, jako je jméno a příjmení, rodné číslo nebo identifikační číslo a adresa; a dále údaje týkající se produktu, který využívá. Zaznamenává se zde kolik a jakých úvěrových smluv uzavřel, jaká je výše jeho splátek a také samozřejmě splátková historie. Tento registr je stejně jako BRKI obecným registrem obsahujícím jak pozitivní tak negativní informace o klientech spolupracujících společností. K tomu, aby mohly být v NRKI vedeny informace o fyzických osobách, je nezbytný jejich souhlas. Pokud na základě tohoto souhlasu vloží do registru osobní informace o svém klientovi určitá společnost, ještě to automaticky nedává povolení k nahlížení do těchto informací dalším společnostem ze sdružení LLCB. Další věřitelský subjekt bude potřebovat také souhlas klienta, aby mohl do informací vedených o něm v NRKI nahlédnout. Je zde tedy uplatňován princip dvojího souhlasu. Osobní informace o klientech jsou v tomto registru uchovávány po dobu trvání smluvního vztahu s danou společností a následně ještě 4 roky po ukončení tohoto vztahu. Pokud smlouva mezi klientem a finanční institucí nebyla nakonec uzavřena, jsou informace o klientovi a jeho žádosti uchovávány dalších 6 měsíců. 29 Údaje jsou aktualizovány pravidelně jednou měsíčně a dvoudenní zpoždění se splátkou by se v nich nemělo projevit. Za poplatek 100 Kč a poštovné je možno získat výpis o informacích, které sdružení LLCB shromažďuje v Nebankovním registru klientských informací30.

2.3.4

SOLUS

SOLUS, zájmové sdružení právnických osob, sdružuje řadu společností z různých ekonomických odvětví. Mezi jeho členy jsou banky, nebankovní finanční instituce, telekomunikační operátoři anebo distributoři energií. Sdružení bylo založeno v roce 1999 za účelem minimalizovat finanční ztráty z poskytovaných služeb.

Název vychází

z počátečních písmen původního názvu – Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelů.31 V současné době sdružuje 39 členů.

29

Otázky a odpovědi. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/otazkya-odpovedi-1404041403.html 30 Ceník výpisů. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/cenik-vypisu1404041428.html 31 Historie sdružení. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni

23

Sdružení spravuje celkem 4 registry a dále nabízí doplňkově služby k databázi Neplatných dokladů a Insolvenčnímu rejstříku. Základ tvoří dva negativní registry, které sdružují informace o klientech, kteří neplní své závazky, konkrétně je to registr FO (fyzické osoby) a registr IČ (fyzické osoby podnikající a právnické), pozitivní registr a registr třetích stran. V Registru FO a IČ jsou zpracovávány kromě identifikačních údajů, údaje o rozsahu a povaze porušení smluvní povinnosti klientem, jehož následkem vznikla peněžní pohledávka. Do registru jsou zařazeny ty případy, kdy klient neplní svou povinnost alespoň dvě splátky po sobě anebo pokud je jeho pohledávka déle jak 30 dnů po splatnosti. Následně jsou tyto údaje uchovávány další 3 roky poté, co byla pohledávka uhrazena. V případě telekomunikačních operátorů je tato doba pouze 1 rok od uhrazení pohledávky za předpokladu, že nedošlo k postoupení pohledávky jinému subjektu. Pokud se tak stane, pak je záznam uchováván další 3 roky od data prodeje pohledávky. V Pozitivním registru jsou zpracovávány kromě identifikačních údajů klientů údaje týkající se finančních závazků, bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce, dále informace o zajištění závazků, údaje vypovídající o tom, zdali byl proveden dotaz týkající se bonity a důvěryhodnosti klienta ze strany členů SOLUS. Údaje v Registru FO, IČ i Pozitivním registru jsou aktualizovány pravidelně jednou za měsíc. Informace týkající se čerpání úvěru jsou uchovávány po celou dobu čerpání a následně ještě 3 roky poté, co byl úvěr splacen. Je-li úvěr čerpán déle než 10 let, pak jsou uchovávány pouze údaje týkající se posledních 10 let. Data starší 10 let jsou zlikvidována. Nedojde-li k uzavření smlouvy mezi klientem a členem Sdružení SOLUS, pak je tato informace uchovávána v Pozitivním registru ještě následujících 6 měsíců. 32 Sdružení SOLUS pověřilo zpracováním údajů dva zpracovatele. Společnost pro informační databáze, a.s. (SID) plní zákonné povinnosti, vystavuje odpovědi na žádosti klientů o výpis osobních údajů a Global Payments Europe, s.r.o. se stará o technické zpracování šifrovaných dat, bez toho aniž by znal šifrovací klíč. Veškeré údaje jsou zpracovávány až po udělení souhlasu fyzickou osobou. V případě, že se na údaje určitého klienta chce dotázat jiny člen Sdružení SOLUS, nemůže tak učinit automaticky, ale je požadováno, aby měl také souhlas klienta. V případě osobních údajů fyzických osob je zde tedy uplatňován princip dvojího souhlasu.

32

Obecné informace o registrech. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/registr-dluzniku-lide/obecne-info-o-registrech

24

Fyzické i právnické osoby mohou požádat o výpis informací, které jsou o nich vedeny sdružením SOLUS. Cena takového výpisu je zhruba 200 Kč. Liší se podle toho, žádá-li klient o zaslání informací poštou nebo formou SMS.33

2.3.5

Centrální registr úvěrů

Centrální registr úvěrů je spravován Českou národní bankou. Zpracovává informace o úvěrech fyzických osob podnikatelů a právnických osob. Na tomto informačním systému se podílí všechny banky a pobočky zahraničních bank, které působí na území České Republiky. Ze zákona jsou povinny každý měsíc aktualizovat údaje o svých klientech. Databáze zahrnuje kromě identifikačních údajů jednotlivých subjektů informace o pohledávce, jako je její výše, datum vzniku a splatnosti, úroky a poplatky po splatnosti, počet dnů po splatnosti atd. Centrální registr úvěrů zahrnuje údaje, které podléhají bankovnímu tajemství. Poskytnutí těchto údajů dalším účastníkům registru, kteří využívají databázi, není porušením bankovního tajemství, ale jiný účastník je povinen k takovým informacím přistupovat jako by se jednalo o jeho vlastního klienta. Za poplatek 400 Kč poskytuje Centrální registr úvěrů výpis klientům z jejich účtu34.

2.3.6

Centrální registr dlužníků

Centrální registr dlužníků na svých webových stránkách prohlašuje, že je součástí mezinárodní sítě národních registrů a je tak největším registrem dlužníků na světě. V České Republice spolupracuje s BRKI a NRKI, na které ve svých informačních materiálech mnohokrát odkazuje. Toto tvrzení je ale přinejmenším sporné, jelikož Bankovní registr klientských informací spravovaný firmou CBCB a Nebankovní registr klientských informací spravovaný firmou LLCB se od tohoto registru distancují. Pravdou ovšem je, že firma CERD, která provozuje Centrální registr dlužníků má registrovány i domény brki.cz a nrki.cz, což by mohlo alespoň trochu ospravedlnit její tvrzení.

33

Ceník služeb. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/registrdluzniku-lide/cenik-sluzeb 34 Centrální registr úvěrů. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/

25

Tento registr nabízí svým klientům po registraci a zaplacení poplatku 300 Kč při doručení poštou anebo 200 Kč za online doručení výpis o bezdlužnosti. Dále nabízí řadu jiných služeb, jako je např. produkt Moje závazky a bonita, díky kterému může registrovaný uživatel kontrolovat své záznamy a dluhy po dobu 5 let a pořizovat si výpis až několikrát ročně. Registr slibuje, že se o svých dluzích klient dozví s předstihem a jejich včasným urovnáním se tak vyhne zápisu. Tato služba stojí pro právnické osoby 4000 Kč, pro fyzické 2000 Kč. Za další poplatek je možno nahlížet přímo do registru dlužníků.35 Kromě toho nabízí registr řadu jiných služeb, jako je vkládání dlužníků do registru, hledání věřitelů, vyhledávání v záznamech návrhů na konkurs nebo např. prohledávání registru plátců DPH, ale až po bezplatné registraci. Správcem veškerých údajů, které zahrnují různé registry prezentované na webových

stránkách

Centrálního

registru

dlužníků,

je

společnost

CERD.

K 29. 8. 2012 bylo v systému registrováno více než 863 500 subjektů. Konkrétnější informace o tom, které finanční instituce spolupracují s tímto registrem, ale nejsou na stránkách zveřejněny. 36 Z výše uvedeného vyplývá, že existence a činnost tohoto registru je velmi nejasná a komplikovaná. Základním problémem je již samotný fakt, že z informací na stránkách Centrálního registru dlužníků získá žadatel o úvěr dojem, že musí zažádat o výpis o své bezdlužnosti a doručit jej poskytovateli úvěru. Toto je ale naprosto zbytečný úkon, protože bankovní a úvěrové společnosti si tyto údaje zjišťují samy z registrů klientských informací na základě souhlasu klienta. Jelikož s Centrálním registrem dlužníků nespolupracují banky, úvěrové a leasingové společnosti, které poskytují většinu úvěrů českým domácnostem, nebudu se tomuto registru věnovat při komparativní analýze v praktické části. Práce jej zmiňuje pouze jako upozornění, že kromě oficiálních, bankami a finančními institucemi uznávaných registrů, existují i jiné registry.

35

Ceník CERD, BRKI, NRKI. Centrální registr dlužníků České republiky [online]. 2010-04-21 [cit. 201209-20]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/doc/pricelist.htm 36 Centrální registr dlužníků České republiky. Centrální registr dlužníků České republiky [online]. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/

26

3 PRAKTICKÁ ČÁST Předchozí oddíly práce přiblížily problematiku ochrany osobních údajů, jak těžké je definovat, které údaje jsou považovány za osobní a které nikoli, jak je možno s nimi nakládat a právní úpravu platnou v České republice. Dále byly stručně charakterizovány jednotlivé registry dlužníků, oblast jejich působení, právní předpisy, na základě kterých fungují, a se kterými údaji pracují. V následující části se práce bude věnovat problematice, která se týká průniku těchto dvou oblastí.

3.1 Identifikace zkoumaného problému a cíl práce Problematika registrů dlužníků a jejich nakládání s osobními údaji je poměrně opomíjenou oblastí. Málokdo si uvědomuje, jaké údaje, na jak dlouho a kterým společnostem dává o sobě k dispozici, když podepisuje s bankou nebo nějakou finanční institucí smlouvu. A nemusí se jednat přímo o úvěrový produkt. Už samotné zřízení debetního bankovního účtu může znamenat, že se osobní údaje a informace o platební morálce dostanou do registru klientských informací a registru sdružení SOLUS, kde budou zpřístupněny všem oprávněným uživatelům. Jelikož se jedná o poměrně citlivé informace, měl by každý dobře vědět, komu a co o sobě sděluje. Této problematice se částečně věnuje i Veřejný ochránce práv. V souhrnné zprávě z roku 2011 upozorňuje na problém, týkající se délky uchovávání osobních údajů u klientů, kteří své závazky již řádně splnili37. Toto je pouze jeden z několika problémů, kterým se bude práce dále věnovat a které mohou být vnímány klienty v případě nakládání s osobními údaji bankami a registry klientských informací jako problematické či neetické. Cílem mé práce je analýza, zdali tyto registry fungují v souladu se Zákonem o ochraně osobních údajů a nedochází k poruše práv subjektu údajů či morálních a etických norem.

37

VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011. 1. vyd. David Slováček. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2012. ISBN 978-80-904579-2-8. Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/08/78/00087893.pdf

27

3.2 Metody výzkumu Bakalářská práce zkoumá nakládání s osobními údaji v případě registrů klientských informací a sdružení SOLUS na základě komparativní obsahové analýzy textů. Registry klientských informací a registr sdružení SOLUS mohou nakládat s osobními údaji teprve poté, kdy jim banky nebo nebankovní instituce v případě registrů NRKI a SOLUS tyto údaje doprovázeny souhlasem klienta poskytnou. Stejně tak v případě zjištění nějaké chyby v databázi musí subjekt údajů požadovat odstranění této chyby po tom, kdo údaje do registru vložil (např. bance). Proto pro komparativní analýzu byly kromě zákona č. 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Informačního memoranda Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací38, Poučení o registrech Sdružení SOLUS39, vybrány i Všeobecné obchodní podmínky (případně dokumenty vztahující se k poskytnutí a nakládání s osobními údaji klienta)40 bank a nebankovních institucí.

38

Informační memorandum bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. CBCB[online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/download/inf_mem_brki_nrki.pdf 39 Poučení o registrech Sdružení SOLUS. SOLUS [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: https://www.solus.cz/images/stories/clenskespolecnosti/pouen_o_registrech_sdruen_solus_pro_pouit_sdruenm.pdf 40 Souhlasy udělené GE Money Bank, a.s. GE Money CZ [online]. © 2001-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/documents/cz/pujcky/souhlas.GEMB.pdf Informace GEMB o zpracování osobních údajů. GE Money CZ [online]. 2007-02-01 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/documents/cz/pujcky/informacebanka.pdf Souhlas se zpracováním osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů [online]. 3. ledna 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.pragmafin.cz/files/csas/souhlasklienta.pdf Zásady České spořitelny pro nakládání a ochranu osobních údajů klientů. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/5_3_os_udaje.pdf Oznámení o souhlasu klienta se zpracováním údajů. Komerční banka [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-oznameni-o-souhlasu-klientase-zpracovanim-udaju.pdf?3176fdee6eb0044ff43061e089acbdb9 Všeobecné obchodní podmínky. Komerční banka [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-20110101-vseobecne-obchodnipodminky.pdf?3b4be465ebd1910003fe1ea37a80a48f Souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely registrů. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty [online]. © 2008-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/kreditni-karty/Registry.pdf Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty [online]. 2008 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/vop/vopweb-oe-co48-01-08-new.pdf Všeobecné obchodní podmínky. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Obchodni-podminky/Stranky/Vseobecne-obchodni-podminky.aspx

28

3.3 Výběr vzorku Pro analýzu všeobecných obchodních podmínek a udělovaného souhlasu jsem si zvolila pět, co do počtu klientů, největších českých bank. Podle informací z jejich webových stránek obsluhují celkem 11 392 000 klientů, což představuje většinu českého trhu. Tento vzorek představuje zástupce uživatelů registru BRKI.

Souhlas zájemce o leasing (půjčku na nákup) vozidla se zpracováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Leasing, půjčky a úvěry VLTAVÍN leas, a.s. [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: https://www.vltavinleas.cz/images/stories/Formulare_ke_stazeni/souhlas.pdf Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. E.ON [online]. 2009-11-24 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.eon.cz/file/cs/customers/companies/customer_service/EONobchodni_podm_dodavky_2010.pdf Souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla. Credium – leasing, úvěry, půjčky [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: https://www.credium.cz/aplikace/klientskyservis/formulare/documents/souhlas-se-zpracovanim-osobnich-udaju.pdf Informace o zpracovávání osobních údajů. COFIDIS - Půjčky a úvěry [online]. 2012-03-15 [cit. 201210-05]. Dostupné z: http://www.cofidis.cz/Files/ostatni-dokumenty/informace-o-zpracovani-osobnichudaju/ Podmínky zpracování osobních, identifikačních, provozních a lokalizačních údajů účastníků. TMobile [online]. 2012-07-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.t-mobile.cz/dcpublic/VPSTPodminky_zpracovani_OU_CZ_20120701.pdf Informace o zpracování osobních údajů. CETELEM ČR, a.s. [online]. 2010-11-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/sfs/downloads/dokumenty-ke-stazeni/zpracovani-osobnich-udaju01-11-2010.pdf Ochrana osobních údajů. Home Credit a.s. [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.homecredit.cz/informace/ochrana-osobnich-udaju/ Všeobecné podmínky. Vodafone.cz [online]. 2012-06-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/_sys_/FileStorage/download/1/315/condition_10_08_01-new.pdf Obchodní podmínky smlouvy o finančním leasingu. ŠkoFIN s.r.o. [online]. 2012-06-01 [cit. 2012-1005]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/public/dc/f5/b1/4473_27624_Obchodni_podminky_Financni_210x297_012012_ V2._1.pdf Obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů a dalších úvěrů. Hypoteční banka [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.cz/__SYS__/FileStorage/download/pro-uzavrenihu/Obchodn%C3%AD%20podm%C3%ADnky%20120201.pdf

29

Tabulka č. 1: Počet klientů jednotlivých bank Banka

Počet klientů k 30.6.2012

Česká spořitelna

5 163 00041

ČSOB

3 077 00042

Komerční banka

1 601 00043

GE Money bank

1 051 00044

Raiffeisenbank (odhad)

500 00045

Dále jsem náhodným výběrem losováním vybrala zástupce uživatelů registru NRKI a Sdružení SOLUS. Uživatelé těchto registrů se částečně překrývají, polovina uživatelů registru NRKI je současně i uživatelem registru Sdružení SOLUS, proto jsem pro losování sloučila oba registry dohromady. Z celkem 52 institucí jsem vylosovala 10 zástupců (20 %) jejichž dokumenty týkající se nakládání s osobními údaji jsem analyzovala. Konkrétně se jedná o společnosti: VLTAVÍN leas, a.s. E.ON, s.r.o. Credium, a.s. COFIDIS s.r.o. T-Mobile a.s. CETELEM a.s. Home Credit a.s. Vodafone a.s. ŠkoFIN s.r.o.

41

Profil České spořitelny. Česká spořitelny [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 42 O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2012 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 43 Skupina KB zaznamenala zrychlení přílivu vkladů a zvýšila objem úvěrů klientům. Čistý zisk za první polovinu roku 2012 dosáhl 7,6 miliard Kč. Komerční banka [online]. 2012-08-01 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/skupina-kb-zaznamenalazrychleni-prilivu-vkladu-a-zvysila-objem-uveru-klientum-cisty-zisk-za-prvni-polovinu-roku-2012dosahl-76-miliard-kc-1466.shtml 44 Tiskové zprávy - Detail zprávy. GE Money CZ [online]. 2012-08-16 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/tiskove-zpravy/detail?id=150169 45 Raiffaisenbank nesděluje počty svých klientů, číslo je pouze odhadem MBank chce do roku 2014 půl milionu klientů, nyní má přes 350.000. Finance.cz [online]. 2011-03-02 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/300302-mbank-chce-do-roku-2014-pul-milionu-klientu-nyni-mapres-350-000/

30

Hypoteční banka, a.s.

Veškeré tyto dokumenty jsou volně přístupny ke stažení na webových stránkách jednotlivých bank a institucí.

3.4 Sledovaná kritéria V první části práce jsem se zmínila o tom, že správce údajů může osobní údaje fyzických osob shromažďovat a zpracovávat pouze pokud má souhlas od subjektu údajů. Dle §5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. mohou nastat situace, kdy takový souhlas není potřeba. V případě bank a finančních institucí je takovým důvodným opodstatněním zpracování osobních údajů nezbytných pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání vedoucí k uzavření smlouvy. Banky jsou dále oprávněny zpracovávat a shromažďovat údaje o svých klientech i bez souhlasu na základě §38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. Tento zákon umožňuje jednotlivým bankám sdílení a výměnu informací o bonitě klientů, musí ale k těmto informacím přistupovat tak, jako by se jednalo o jejich vlastní klienty. Toto ustanovení lze vztáhnout ale pouze na banky a registr BRKI. V případě různých nebankovních finančních institucí, leasingových společností, dodavatelů energií nebo poskytovatelů telekomunikačních služeb toto ustanovení neplatí. Tyto instituce potřebují souhlas subjektu údajů ke zpracování osobních údajů. Stejně tak banky, pokud chtějí využívat i jiné registry než BRKI, např. NRKI a SOLUS, potřebují výslovný souhlas ke zpracování osobních údajů od subjektu údajů. Subjekt údajů musí být seznámen s tím, jaké údaje a za jakým účelem jsou zpracovávány. Povinností správce osobních údajů je informovat jej o tomto účelu a způsobu zpracování osobních údajů. Osobní údaje musí být získávány pouze otevřeně a za stanoveným účelem. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o výše zmíněných skutečnostech, musí mu být jasně sděleno komu a na jak dlouhé období dává souhlas ke zpracování osobních údajů. Současně správce musí být schopen doložit tento souhlas po celou dobu zpracování. Při analýze textů jsem tedy vycházela z těchto zákonných povinností a vytyčila si jako sledovaná kritéria následující: - splnění informační povinnosti 31

- udělení souhlasu k jakým účelům a komu - doba, po kterou budou osobní údaje zpracovávány 3.4.1

Splnění informační povinnosti

Praxe finančních institucí, dodavatelů energií a telekomunikačních operátorů je taková, že se se zákonnými povinnostmi, které se týkají zpracování osobních údajů a jejich předávání ke zpracování dalším subjektům, vypořádávají prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek, které jsou každému klientovi předkládány při uzavření smlouvy, případně speciálního dokumentu, který se týká výhradně zpracování osobních údajů. V těchto dokumentech je klient informován o tom, jaké údaje budou zpracovávány, jak bude s jeho údaji nakládáno, kdo k nim bude mít přístup, za jakým účelem a k čemu uděluje souhlas. Obvykle je také poučen o možnosti obrany, zjistí-li nějaké pochybení, případně o možnosti kdykoli tento souhlas odvolat. Všechny sledované organizace tuto informační povinnost určitým způsobem plní. Jako nejvíce problematické místo se jeví definování, kterým dalším subjektům jsou předávány osobní údaje, aby s nimi nějak nakládaly. Některé společnosti (např. COFIDIS a Home Credit) vyjmenovávají konkrétní subjekty, kterým údaje předávají, většina zkoumaných společností se s tím vypořádává pouze neurčitou slovní formulací a odkazem na své internetové stránky, kde je přesný seznam subjektů, které patří do spřízněné skupiny. Více se o tom práce zmiňuje v části věnované udělování obecného souhlasu.

3.4.2

Udělení souhlasu

Samotný souhlas ke zpracování osobních údajů je udělován podpisem těchto podmínek, případně na samostatném dokumentu. Tento postup se na první pohled jeví jako naprosto bezproblémový a respektující všechna zákonná nařízení. Skutečnost je ovšem přinejmenším sporná. Po prostudování jednotlivých textů byla identifikována následující problematická místa:

- Směšování jednostranných a dvoustranných právních úkonů Všeobecné obchodní podmínky jsou obvykle přikládány k uzavírané smlouvě a jejich hlavním cílem je upřesnit podrobnosti, které nejsou blíže specifikovány 32

ve smlouvě. Klientům jsou tedy předkládány jako nedílná součást smlouvy a jsou tak i vnímány – jako něco, co je součástí uzavírané smlouvy a něco s čím musí klient souhlasit, pokud chce smlouvu uzavřít. Klienti si obvykle neuvědomují, že všeobecné obchodní podmínky a uzavíraná smlouva jsou pouze návrhem, na kterém se obě strany musí dohodnout. Jedná se o dvoustranný právní úkon. Obě smluvní strany mohou teoreticky zasahovat do uzavírané smlouvy a je jenom na nich, na jaké finální podobě se dohodnou. V případě udělování souhlasu ke shromažďování a zpracovávání osobních údajů se ovšem jedná o jednostranný právní akt, proto integrace tohoto souhlasu do všeobecných obchodních podmínek může být pro klienty matoucí. Obvyklá praxe při uzavírání smlouvy je taková, že v klientovi je vyvolán dojem, že smlouvy musí být podepsány v přesně daném znění, jinak nebude smlouva uzavřena. Ačkoli se jedná o dvoustranný právní úkon, při kterém oba partneři mají rovnocenné postavení, tak v klientovi je vyvoláván dojem podřízeného postavení a nutnost souhlasit se vším, co je mu předloženo, pokud chce získat požadovaný produkt. Ani dostatečně velká konkurence na trhu neovlivňuje tuto běžnou praxi.

- Používání složité právnické terminologie Dalším problémem, který se týká všeobecných obchodních podmínek a udělování souhlasu, je fakt, že dokumenty jsou psány za použití právnické terminologie a citující nebo parafrázující zákonná nařízení. Pro prostého občana je tak jejich pochopení velmi obtížné, občas až nemožné, protože některé formulace jsou natolik složité, že k jejich správnému pochopení je potřeba právnické vzdělání. Obvykle jsou natolik rozsáhlé a upravují řadu různých oblastí, že se pro klienta stávají jen těžce uchopitelnými. Dle zákona na ochranu osobních údajů je povinností správce informovat subjekt údajů o účelu a povaze zpracovávaných údajů a o tom, kdo a jak dlouho je bude zpracovávat. Subjekt údajů by měl mít, co nejpřesnější, konkrétní a pro něj srozumitelné informace, což při integraci souhlasu a informační povinnosti do všeobecných obchodních podmínek je obvykle v rozporu, protože v tom množství různých právních definic a specifikací může snadno dojít ke zmatení klienta případně přehlédnutí podstatných informací. Věty jsou konstruovány jako dlouhá složitá souvětí s řadou vložených podmínek a závorek, což podstatně snižuje schopnost správného pochopení textu. Například ČSOB ve svých Všeobecných obchodních podmínkách vymezuje, čí osobní údaje zpracovává, následujícím způsobem: „ČSOB zpracovává osobní údaje fyzických osob, tj. osob, které s ČSOB hodlají uzavřít smluvní vztah, osob, které s ČSOB uzavřely smluvní vztah, osob 33

zmocněných k nakládání s peněžními prostředky na účtu, osob zajišťujících pohledávky ČSOB a statutárních orgánů a členů statutárních orgánů právnických osob, ovládající osoby a skutečných majitelů právnické osoby (dále také „subjektu/ů údajů“) za účely stanovenými právními předpisy, dále za účelem jednání o poskytnutí bankovní služby, plnění

smluvních

závazků

ČSOB,

zajištění

činností

a

služeb

souvisejících

s poskytováním příslušné bankovní služby a její funkcionalitou (např. příprava a distribuce služby, zpracování, autorizace a zúčtování platebních transakcí, vyřizování reklamací či případný monitoring platebních transakcí), ochrany zájmů a práv ČSOB, oprávněného zveřejňování osobních údajů fyzických osob, nabízení obchodu a služeb a v rámci souhlasu fyzických osob, a to v rozsahu osobních údajů předaných ČSOB fyzickou osobou, jíž se osobní údaje týkají, případně jinou osobou v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ 46. Komerční banka zase ve svých Všeobecných obchodních podmínkách definuje, v jakém rozsahu zpracovává osobní údaje, následovně: „Osobní údaje o Klientovi Správce zpracovává v rozsahu, v jakém je Klient poskytl v souvislosti se žádostí o smluvní či jiný právní vztah nebo v souvislosti s jakýmkoli smluvním či jiným právním vztahem uzavřeným mezi ním a Správcem nebo v rozsahu v jakém je Správce shromáždil v souladu s platnými právními předpisy jinak“ 47. I v případě, že je poučení a souhlas k nakládání s osobními údaji udělován na samostatném dokumentu, není situace o mnoho lepší.

- Konstrukce textu Samotný text všeobecných obchodních podmínek je konstruován velmi sofistikovaně. Obvykle je hned v úvodu klient poučen, že poskytnutí osobních údajů, když hodlá s bankou uzavřít smluvní vztah, je dobrovolné, nicméně jejich neposkytnutí má za následek neuzavření smluvního vztahu. O několik odstavců níže je dále informován o poskytnutí souhlasu ke zpracovávání osobních údajů, co vše to obnáší, komu bude umožněn přístup atd. Klient tak může být snadno uveden v domněnku, že pokud neposkytne své osobní údaje a nedá souhlas k jejich zpracování, nebude smlouva uzavřena a on tak nezíská požadovaný produkt. Jedná se ale o směšování dvou odlišných věcí. 46

Všeobecné obchodní podmínky. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Obchodni-podminky/Stranky/Vseobecne-obchodni-podminky.aspx 47 Všeobecné obchodní podmínky. Komerční banka [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-20110101-vseobecne-obchodnipodminky.pdf?3b4be465ebd1910003fe1ea37a80a48f

34

Skutečně bez poskytnutí osobních údajů nelze uzavřít smlouvu. To je logické. Ale toto poskytnutí osobních údajů nezahrnuje automaticky i nutnost udělit souhlas k jejich zpracování různými registry klientských informací nebo k předávání osobních údajů třetí straně např. za účelem nabízení obchodu a služeb. Všeobecné obchodní podmínky hovoří pouze o nutnosti poskytnout osobní údaje, udělení souhlasu je rozebíráno o pár odstavců níže, ale konstrukce textu je natolik zavádějící, že snadno vzbudí dojem, že ani bez souhlasu nemůže být smlouva uzavřena. Například Česká spořitelna se ve svých Zásadách pro nakládání a ochranu osobních údajů staví k poskytnutí osobních údajů následovně: „S ohledem na smluvní charakter vztahů mezi Českou spořitelnou a klientem je poskytnutí osobních údajů zcela dobrovolné, je však podmínkou pro uzavření bankovního obchodu nebo poskytnutí služby“48. A dále pak Česká spořitelna uvádí „S výjimkou zákonem stanovených případů, kdy zpracování osobních údajů nevyžaduje souhlas klienta (viz § 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů), zpracovává Česká spořitelna osobní údaje výhradně se souhlasem klienta. Je pouze na jeho svobodném rozhodnutí, zda svůj souhlas v rozsahu navrženém Českou spořitelnou poskytne, případně omezí-li jej, nebo neposkytne. Poskytnutí souhlasu je zcela dobrovolné a není podmínkou pro uzavření bankovního obchodu“49. Obě tato tvrzení hovoří o dobrovolnosti, jedno ale znemožňuje uzavření obchodu, druhé jej nevylučuje. U běžného občana, který není právnicky vzdělán, může snadno dojít k vyvolání pocitu zmatku a příklonu k podepsání smlouvy tak jak je, jen aby získal potřebný produkt. GE Money Bank jde dokonce ještě dále. Ve svém dokumentu Informace GEMB o zpracování osobních údajů, ve kterém klienty poměrně přehledně seznamuje s tím, jaké údaje o klientech shromažďuje a za jakým účelem, informuje i o možnosti odvolání udělených souhlasů, ale současně neváhá klienty varovat, že odepřením těchto souhlasů jim nebude moci poskytovat kvalitně své služby. „I v případech odvolání souhlasu, pokračuje Váš smluvní vztah s Bankou, jsou plněny jak z Vaší strany, tak ze strany Banky smluvní povinnosti a Banka je oprávněna využívat Vaše osobní údaje pro ochranu jejích oprávněných zájmů, např. k vymáhání pohledávek za svými klienty. V případě, že odvoláte svůj Souhlas, znemožníte Bance, aby s Vámi kvalitně spolupracovala a mohla Vám nabídnout dostupné produkty a služby.“50 48

Zásady České spořitelny pro nakládání a ochranu osobních údajů klientů. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/5_3_os_udaje.pdf 49 Ibid. 50 Informace GEMB o zpracování osobních údajů. GE Money CZ [online]. 2007 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/documents/cz/pujcky/informacebanka.pdf

35

Tyto příklady jasně ukazují matoucí formulace, jejichž obdobné vyjádření je součástí i dalších analyzovaných textů.

- Obecné udělování souhlasu k řadě úkonů a různým subjektům Všeobecné obchodní podmínky a dokumenty poučující klienta o udělovaném souhlasu obvykle nerozlišují zpracování osobních údajů k účelům, kdy není zapotřebí souhlas subjektu údajů, a k účelům, které naopak tento souhlas vyžadují.

Podle

§5 odstavce 2 zákona o ochraně osobních údajů je správce oprávněn zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu, jestliže je to nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce anebo v případě, že je zpracování nutné pro plnění smlouvy. Z toho vyplývá, že banky nepotřebují souhlas ani pro uzavření smlouvy mezi klientem a bankou ani pro nakládání s osobními údaji v rámci registru BRKI. Jejich právní povinností je postupovat obezřetně a mohou tedy zcela legálně využívat tohoto registru. Jiná situace nastává v případě registru NRKI a SOLUS, kdy mohou nahlížet na osobní údaje pouze ti uživatelé těchto registrů, kteří mají oprávněný souhlas subjektu údajů. Dokumenty bank a dalších společností, které jsem si vybrala k analýze, řeší udělení souhlasu k nakládání, zpracovávání a uchovávání osobních údajů vždy hromadně v rámci jednoho Souhlasu. Jedním podpisem stvrzuje klient jak souhlas organizaci, se kterou uzavírá smlouvu pro zpracování osobních údajů, tak i pro sdílení osobních údajů s uživateli registru BRKI i NRKI a velmi často i registru sdružení SOLUS. V tabulce je uvedeno, k čemu všemu se zavazují klienti podpisem jednoho dokumentu.

Tabulka č. 2: Účel udělovaného souhlasu Společnost

Souhlas udělován k: - využívání osobních údajů k marketingové činnosti - k nabízení obchodu a služeb členy Skupinou banky (dceřiné společnosti banky, mateřská společnost a společnosti, ve kterých

Česká spořitelna

mateřská společnost vlastní min. 25 %) - k vzájemnému informování uživatelů BRKI a NRKI - k poskytování osobních údajů a údajů sloužící k posouzení důvěryhodnosti a bonity členům Skupiny banky, se kterým klient hodlá uzavřít smlouvu 36

- poskytnutí identifikačních údajů a informací o nespláceném závazku sdružení SOLUS při nesplácení 2 a více splátek nebo prodlevě déle než 30 dnů po splatnosti. Souhlas zahrnuje i možnost, že členové sdružení SOLUS se mohou o tomto porušení vzájemně informovat - k předávání osobních údajů a údajů o finančních závazcích do registru BRKI a NRKI. Provozovatel registru je zpřístupní všem oprávněným uživatelům, kteří mají souhlas subjektu údajů - k předávání osobních údajů za účelem zpracování osobám ovládajícím ČSOB, osobám, které ČSOB ovládá, a osobám ovládaným některou z osob ovládajících ČSOB. - k získání informací, které slouží k posouzení bonity ČSOB

a důvěryhodnosti klienta z registru klientských informací a sdružení SOLUS - k uchovávání záznamů telefonických hovorů s klientem - účelem zpracování osobních údajů jsou evidenční účely, vytvoření souboru informací sloužícího k posouzení bonity a důvěryhodnosti, vzájemné informování oprávněných uživatelů registru klientských informací, k nabízení obchodu a služeb ČSOB a osobami propojenými s ČSOB - ke shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů za účelem vzájemného informování oprávněných uživatelů BRKI a NRKI - získávání informací o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce z Negativního registru sdružení SOLUS pro posouzení žádosti o uzavření smlouvy. Souhlas je neodvolatelný a zaniká

Komerční banka

vyřízením žádosti - k předávání osobních údajů sdružení SOLUS při porušení platební morálky a naopak k získávání informací z Negativního registru SOLUS o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce. Sdružení SOLUS je oprávněno poskytnout osobní údaje svým členům. Souhlas je neodvolatelný! - k předávání osobních údajů sdružení SOLUS do pozitivního registru. Sdružení SOLUS je oprávněno poskytnout osobní údaje 37

formou online dotazů všem oprávněným uživatelům Pozitivního registru. - k nabízení obchodu a služeb - vzájemné informování uživatelů BRKI a NRKI - zpracování osobních údajů v GE Money bank a společnostech GE CZ - nabízení obchodu a služeb GE Money bank a společnostmi GE CZ - v závažných případech předání osobních údajů a jejich GE Money bank

posouzení pro uzavření obchodu nebo smlouvy společnostem ze skupiny GE Group - využívání a nakládání s rodným číslem - využívání kopií dokladů totožnosti - využívání GE Money bank a společností GE CZ jakékoli komunikační cesty k zasílání jakékoli nabídky a informací ohledně vztahu s GE Money bank - vzájemnému informování uživatelů BRKI a NRKI - poskytnutí identifikačních údajů a informací o nespláceném závazku sdružení SOLUS při nesplácení 2 a více splátek nebo

Raiffeisenbank

prodlevě déle než 30 dnů po splatnosti - předávání osobních údajů do Pozitivního registru sdružení SOLUS. Sdružení SOLUS je oprávněno poskytnout osobní údaje formou online dotazů všem oprávněným uživatelům Pozitivního registru i negativního Registru FO - zpracování osobních údajů oprávněnými subjekty za účelem využití těchto údajů v rámci své podnikatelské činnosti, a aby tyto údaje byly zpracovávány v informačních systémech provozovaných oprávněnými subjekty za účelem výkonu

VLTAVÍN leas

předmětu podnikání oprávněnými subjekty - tomu, aby společnost VLTAVÍN leas, a.s. získala informace o klientově bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti, které jsou nutné k posouzení jeho žádosti o poskytnutí finanční služby, a to z negativní databáze sdružení SOLUS.

E.ON

- pro marketingové účely dodavatele, tj. nabízení výrobků 38

a služeb, zasílání informací o pořádaných akcích, výrobcích a jiných aktivitách, jakož i zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb. v platném znění - pro účely případného vymáhání splatných pohledávek dodavatele vůči zákazníkovi ze Smlouvy o dodávce elektřiny či Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to zejména prostřednictvím inkasních společností pověřených dodavatelem k jednání o úhradě dluhů, podmínkách finančního narovnání a ke sjednávání splátkových kalendářů - pro účely případného postoupení splatných pohledávek dodavatele vůči zákazníkovi ze Smlouvy o dodávce elektřiny či Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny třetím subjektům. - zpracování osobních údajů za účelem vyřízení žádosti, získání informací o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti - nabídce produktů a služeb - poskytnutí osobních údajů subjektům, které jsou vůči příjemci Credium

žádosti v postavení osoby ovládané nebo ovládající nebo v postavení osoby personálně či majetkově spojené s příjemcem žádosti - vytvoření souboru informací v rámci NRKI - vzájemnému informování oprávněných uživatelů registru NRKI - nabízení obchodu a služeb - posouzení žádosti o uzavření finanční služby

COFIDIS

- vytvoření souboru informací v registru SOLUS a NRKI - vzájemnému informování a posuzování bonity, důvěryhodnosti a platební morálky všemi oprávněnými uživateli registrů SOLUS, BRKI a NRKI - marketingovým a obchodním účelům

T-Mobile

- ověřování a hodnocení bonity a platební morálky prostřednictvím registrů dlužníků, pozitivních registrů a podobných registrů 39

- vzájemnému informování oprávněných uživatelů těchto registrů - posouzení žádosti o poskytnutí finančních služeb - zasílání obchodních sdělení - vytvoření informačního souboru v rámci registrů NRKI CETELEM

a SOLUS - vzájemnému informování a posuzování bonity, důvěryhodnosti a platební morálky všemi oprávněnými uživateli registrů SOLUS, BRKI a NRKI - posouzení žádosti o poskytnutí finančních služeb - zasílání obchodních sdělení - vytvoření informačního souboru v rámci registrů NRKI

Home Credit

a SOLUS - vzájemnému informování a posuzování bonity, důvěryhodnosti a platební morálky všemi oprávněnými uživateli registrů SOLUS, BRKI a NRKI - obchodní a marketingové účely

Vodafone

- ověřování a hodnocení bonity či platební morálky prostřednictvím registru dlužníků - uzavření a správu smlouvy a plnění práv a povinností z ní vyplývající - posouzení bonity, platební morálky a důvěryhodnosti a výměnu

ŠkoFIN

informací s úvěrovými registry - nabízení obchodu a služeb - vytvoření informačního souboru v rámci NRKI - zajištění vzájemného informování oprávněných uživatelů NRKI a BRKI o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti - pro účely auditu, informování vlastníků banky při výkonu vlastnických práv, emise hypotečních zástavních listů, kontroly plnění podmínek souvisejících se státní finanční podporou

Hypoteční banka

hypotečního úvěrování, postoupení pohledávky postupníkovi - informování vlastníka zastavené nemovitosti o výši a průběhu splácení pohledávky - využití těchto informací osobami, které dle požadavků 40

a rozsahu stanoveném vnitřními předpisy banky zajišťují činnost banky

Z tohoto přehledu je patrné, že společnosti automaticky po svých klientech požadují souhlas k vzájemnému informování oprávněných uživatelů registru BRKI a NRKI. Tyto registry na svých stránkách uvádí, že informace poskytují jen těm uživatelům, kteří mají souhlas od subjektu údajů. Zaštiťují se principem dvojího souhlasu. Pokud je ale praxe taková, že bankovní klient dává automaticky souhlas k vzájemnému informování oprávněným uživatelům BRKI a NRKI, pak je princip dvojího souhlasu jen prázdným slovem na papíře. Obdobná praxe se týká i registrů sdružení SOLUS. Také zde je obvykle od klientů vyžadován souhlas k zpřístupnění osobních údajů všem oprávněným členům tohoto sdružení. Velmi zarážející je stanovisko Komerční banky, která klasifikuje souhlas k předání osobních údajů a informací o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce při neplnění závazků vůči bance do Negativního registru sdružení SOLUS jako neodvolatelný. Pro tento postup neexistuje žádná zákonná opora, jelikož se nejedná ani o zpracovávání osobních údajů nutné pro dodržení právní povinnosti správce, ani zpracování nutné pro plnění smlouvy, čili úkony, které lze provádět i bez souhlasu. Stejně tak například společnost CETELEM definuje souhlas po dobu trvání smlouvy jako neodvolatelný. Poslední problematické místo týkající se udělovaného souhlasu se vztahuje k subjektům, kterým klient banky podpisem tohoto dokumentu automaticky uděluje souhlas. V zákoně o ochraně osobních údajů je jasně řečeno, že subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován jakému správci a na jak dlouho zpřístupňuje své osobní údaje. Formulace ČSOB, že klient souhlasí, aby „ČSOB výše uvedené osobní údaje Klienta předávala (i) osobám, které ČSOB ovládá, dále (ii) osobám ovládajícím ČSOB a (iii) osobám ovládaným některou z osob, které ovládají ČSOB”51 je naprosto nedostatečná a nicneříkající. Bankovní klient by si nejprve musel dohledat, které osoby splňují tady tuto podmínku, aby věděl, komu všemu budou předány jeho osobní údaje. Obdobná praxe je i v případě GE Money Bank a společností GE CZ nebo u České spořitelny, jejich dceřiných společností, mateřské společnosti a společností, ve kterých 51

Všeobecné obchodní podmínky. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Obchodni-podminky/Stranky/Vseobecne-obchodni-podminky.aspx

41

vlastní mateřská společnost alespoň 25 %. Leasingová společnost VLTAVÍN leas, a.s. zase požaduje udělení souhlasu společnosti, jejím smluvním partnerům a dalším právním subjektům ze skupiny „VLTAVÍN“. Není ale jasné, kdo ve skutečnosti jsou tyto subjekty. Naopak společnost COFIDIS vyjmenovává velmi přehledně všechny subjekty, za jakým účelem mohou zpracovávat osobní údaje, přímo v informačním dokumentu o zpracování osobních údajů. Tomuto postupu nelze nic vytknout a tak by to mělo být vždy, aby přímo při podpisu souhlasu klient viděl, které subjekty mohou nakládat s jeho osobními údaji. 3.4.3

Doba uchovávání osobních údajů

Doba, po kterou jsou údaje v jednotlivých registrech uchovávány, se velmi liší. Je ovlivněna druhem registru, povahou smluvního vztahu, který byl uzavřen mezi subjektem údajů a správcem, ale také typem závazku. Stejně tak se velmi liší doba, po kterou informace uchovávají jednotlivé banky a organizace. Na základě analýzy dokumentů o ochraně osobních údajů jsem zjistila velmi rozdílné lhůty, po kterou jsou údaje uchovávány. Pro zpřehlednění jsem je zpracovala do tabulky.

Tabulka č. 3: Doba uchovávání osobních údajů

Registr či organizace

Česká spořitelna

Komerční Banka

GE Money Bank Registr SOLUS

Doba při uzavření

Doba, není-li smlouva

smlouvy

uzavřena

Po dobu trvání smlouvy + 10 let Po dobu trvání smlouvy + 4 roky Po dobu trvání smlouvy + 4 roky Po dobu čerpání + 3 roky

10 let od udělení souhlasu

4 roky

4 roky od udělení souhlasu 6 měsíců

Po dobu trvání smlouvy + ČSOB 10 let Registr SOLUS

Po dobu trvání smlouvy + 3

42

roky od splacení závazků Raiffeisenbank Registry BRKI a NRKI Registr SOLUS VLTAVÍN leas E.ON

Po dobu smlouvy + 4 roky Po dobu trvání smlouvy + 3 roky od splacení závazků

4 roky od udělení souhlasu 1 rok od udělení souhlasu

10 let od podpisu souhlasu + 10 let od podpisu smlouvy Po dobu trvání smlouvy + max. 12 měsíců od ukončení smluvního vztahu nebo odvolání souhlasu Nejasně specifikováno – v rámci jednoho dokumentu se

Credium

souhlas uděluje na 10 let. A dále je uvedeno, že na 6 měsíců od jeho udělení, při uzavření smlouvy po dobu trvání smlouvy + 4 roky

COFIDIS

Po dobu trvání + max. 10 let 6 měsíců Po dobu smlouvy + 1 rok, resp. 3 roky byla-li pohledávka

T-Mobile

postoupena dále. U pozit. registrů posledních 10 let historie. Po dobu trvání smlouvy + 10 let pro zasílání

CETELEM

6 měsíců

obchodních sdělení Při uvedení nepravdivých informací 5 let SOLUS – 3 roky po

Home Credit

uhrazení závazků NRKI – po dobu trvání

6 měsíců

smlouvy + 4 roky Vodafone

1 rok od uhrazení posledního závazku

ŠkoFIN

Po dobu trvání smlouvy + 4 roky od uhrazení závazku

Hypoteční banka

Po dobu smlouvy + 4 roky

BRKI

NRKI

SOLUS

Po dobu smluvního vztahu

1 rok od podání žádosti o

+ 4 roky

uzavření smlouvy

Po dobu smluvního vztahu

6 měsíců od podání žádosti

+ 4 roky

o uzavření smlouvy

Po celou dobu čerpání úvěru (max. posledních 10 let) + 3

6 měsíců 43

roky od splacení úvěru

Telekomunikační společnosti Registr FO

1 rok od uhrazení závazku

Ostatní společnosti 3 roky od uhrazení závazku

Obecně lze říci, že není žádným zákonem stanoveno, po jakou dobu mohou (musí) být údaje uchovávány a zpracovávány. Zákon o ochraně osobních údajů se k tomu vyjadřuje v §5 následovně: „Správce je povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné.“52 Z tohoto paragrafu tedy vyplývá, že v momentě, kdy pomine účel, pro který jsou informace zpracovávány, je povinností správce je zlikvidovat, anonymizovat nebo alespoň blokovat. V případě registrů dlužníků by se za tento moment dalo považovat splacení závazků. Jakmile jsou dluhy řádně splaceny, není zákonný důvod uchovávat nadále tyto informace. U telekomunikačních společností a dodavatelů energií je tímto okamžikem zánik smlouvy, pokud jsou všechny závazky náležitě uhrazeny. Banky a finanční instituce mohou namítat, že pro posouzení důvěryhodnosti klienta a jeho bonity je velmi důležitá jeho předchozí splátková historie. Dle zákona o bankách je povinností bank postupovat obezřetně, proto tento argument zní vcelku logicky. Mělo by se ovšem jednat o přiměřeně dlouhou dobu. Podle mého názoru 10 let v případě České spořitelny nesplňuje tuto podmínku, obzvlášť jedná-li se o případ, kdy nakonec smlouva není uzavřena. Pokud by si toho byli vědomi klienti, jistě by se jim taková praxe také nelíbila a spatřovali by v ní příliš velký zásah do svého soukromí. V takovém případě neexistuje žádný logický argument opravňující Českou spořitelnu k tomu, aby uchovávala osobní údaje po tak dlouhou dobu. Přihlédneme-li také k tomu, že obvykle bývá udělován souhlas k celé řadě úkonů, nikoli pouze k posouzení možnosti získat nabízený produkt nebo schopnosti splácet, ale také k nabízení obchodu a služeb, pak je doba uchovávání údajů neúměrně dlouhá a mohla by být v rozporu se zákonem, protože tak zasahuje do soukromého života subjektu údajů. 52

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Op.cit.

44

3.5 Shrnutí analýzy Podrobnou srovnávací analýzou zákona o ochraně osobních údajů, Informačního memoranda Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, Poučení o registrech Sdružení SOLUS a všeobecných obchodních podmínek jednotlivých institucí analýza dospěla k následujícím zjištěním: Provozovatelé registrů BRKI, NRKI i SOLUS mají své informační materiály velmi přehledně zpracovány. Na svých webových stránkách podrobně informují o povaze registrů, o tom jaké údaje zpracovávají, za jakým účelem, komu je zpřístupňují a po jakou dobu. Registry mají klientské centrum, kde je možno za poplatek pořídit výpis o své osobě, v případě registru SOLUS je možno o výpis žádat i formou SMS. Při srovnání předpisů jednotlivých registrů se zákonem o ochraně osobních údajů nebylo zjištěno nic, co by přímo odporovalo zákonným nařízením. Snad jen doba, po kterou jsou údaje v registrech uchovávány i po splacení všech závazků, je poměrně dlouhá a není v souladu se zákonným nařízením uchovávat osobní údaje jen po dobu nezbytně nutnou k plnění účelu. Uvážíme-li, že člověk se do registru dlužníků může dostat i kvůli minimální částce a i přesto, že ji dodatečně uhradí, tak má záznam v registru další 3 respektive 4 roky, je to poměrně dlouhá doba. Komukoli se může stát, že se dočasně dostane do finanční nouze a opozdí se s platbou, stačí k tomu opoždění výplaty sociálních dávek nebo nevyplácení mzdy zaměstnavatelem, což jsou situace nezaviněné člověkem čerpajícím úvěr, ale on pak nese důsledek tohoto opoždění v podobě záznamu v registru dlužníků, což mu může dále komplikovat život odepřením jiné půjčky nebo leasingu, nebo jejich přidělení, ale za mnohem horších podmínek. Jen pro srovnání – 3 roky je doba, po které může dojít k vymazání trestu z rejstříku trestů, po odsouzení k trestu nepřevyšujícímu jeden rok. Zápis v registru může člověk získat již samotnou žádostí o půjčku, i když nakonec není smluvní vztah uzavřen a půjčka čerpána. I přesto budou osobní údaje v registru uchovávány po dobu 6 měsíců nebo jednoho roku, dle typu registru. Tato situace je z hlediska právního sporná, protože pokud nedošlo k uzavření smlouvy, není naplněn účel, pro který byly osobní údaje získány a měly by být tedy zlikvidovány. Celou situaci kolem registrů dlužníků komplikuje to, že subjekt údajů, se kterými je nakládáno, nepředává své údaje přímo do registru on sám, ale prostřednictvím banky či jiné společnosti, které uděluje souhlas ke zpracování osobních údajů za různým účelem. A právě udělování souhlasu pro zpracování osobních údajů a údajů o bonitě, 45

důvěryhodnosti a platební morálce je zde velkým problémem, protože tento souhlas není udělován samostatně pro tento účel, ale v rámci všeobecného souhlasu k různým účelům, z něhož není vždy zřejmé, kdo, s čím a jak dlouho bude nakládat. Už samotná formulace „údaje o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti“ je natolik široká a nekonkrétní, že nevíme, co všechno tyto informace obnáší. Bylo by vhodné přesně specifikovat, jaké údaje jsou uchovávány a zpracovávány. Souhlas je obvykle udělován k vzájemnému informování oprávněných uživatelů registrů BRKI a NRKI, případně registru sdružení SOLUS. Kdo jsou oprávnění uživatelé, není ale nikde definováno. Jsou to všichni uživatelé registrů BRKI a NRKI, nebo jsou to pouze ti uživatelé, kteří mají souhlas od subjektu údajů? Z komparativní analýzy jednotlivých dokumentů tedy vyplývá, že vysloveně v rozporu s právními předpisy nejsou. Je zde ale několik problematických míst, která otvírají prostor pro odbornou diskuzi, zdali nejsou v rozporu s dobrými mravy, případně zdali by nebyla vhodná úprava zákona a to směrem k větší konkretizaci, aby bylo ochráněno právo na soukromí subjektu údajů.

46

ZÁVĚR Tato práce se věnuje registrům dlužníků a jejich nakládání s osobními údaji. Cílem bylo prozkoumat, zdali nedochází k porušování právních předpisů nebo morálních a etických norem. Komparativní analýza jednotlivých dokumentů prokázala, že k porušování zákonných nařízení nedochází, ale určitě by se současná praxe měla zlepšit, protože staví klienta finančních institucí a dlužníka do nevýhodné pozice. Zájmem bank a dalších společností je ochránit co nejlépe peníze svých klientů a tím i svou prosperitu, ale měli by k tomu volit přiměřené prostředky. Každému z nás se může stát, že se dostane do špatné finanční situace a zpozdí se s úhradou dluhů. Po jejich splacení by ovšem neměl být dále stigmatizován. Při psaní této práce a podrobném pročítání podkladů pro analýzu jsem zjistila, jak málo si hlídáme své osobní údaje a soukromí. Mám bankovní účet, účet u telekomunikační společnosti i smlouvu s dodavateli energií, ani jednou jsem si nepřečetla poučení o nakládání s mými osobními údaji a vůbec jsem při podpisu smlouvy netušila, že existují nějaké registry dlužníků a jak snadno se do nich mohu dostat. Stejně tak až teď jsem zjistila, k čemu všemu dávám souhlas jedním podpisem. Myslím si, že mé chování není tak ojedinělé. Spíše bych řekla, že je typické. Podepisujeme bez rozmyslu vše, co je nám předloženo, protože jsme vmanipulováni do pozice – pokud chcete náš produkt, nemáte jinou možnost. Ideálním řešením této situace by bylo oddělení souhlasu ke zpracování osobních údajů a údajů o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce od všech ostatních souhlasů, vyčlenění na samostatný dokument, a hlavně ústní jasné vysvětlení, co udělení tohoto souhlasu znamená a jaký to bude mít dopad. Registry dlužníků by dále měly zvážit dobu, po kterou uchovávají a zpřístupňují údaje oprávněným uživatelům, a zkrátit ji na přiměřenou délku, obzvlášť pro dlužníka, který se dostal do potíží jedinkrát výjimečně. Obecně bychom si měli dávat větší pozor na to, co podepisujeme a k čemu dáváme souhlas. V době, kdy správné informace jsou nejcennější komoditou, bychom si měli více chránit své soukromí a osobní údaje. Jen tak můžeme zabránit nepříjemným důsledkům, které by nás mohly potkat v budoucnosti.

47

POUŽITÉ ZDROJE

1. BARTÍK, Václav; JANEČKOVÁ, Eva. Ochrana osobních údajů v aplikační praxi (vybrané problémy). Praha : Linde, 2009. 277 s. ISBN 9788072017409. 2. CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s-1404041448.html 3. Ceník CERD, BRKI, NRKI. Centrální registr dlužníků České republiky [online]. 2010-04-21 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/doc/pricelist.htm 4. Ceník služeb. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/registr-dluzniku-lide/cenik-sluzeb 5. Ceník výpisů. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/cenik-vypisu-1404041586.html 6. Ceník výpisů. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/cenik-vypisu-1404041428.html 7. Centrální registr dlužníků České republiky. Centrální registr dlužníků České republiky [online]. [cit. 2012-08-29]. Dostupné z: http://www.centralniregistrdluzniku.cz/ 8. Centrální registr úvěrů. Česká národní banka [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/centralni_registr_uveru/ 9. Council of Europe - ETS no. 108 - Convention for the Protection of Individuals with regard to Automatic Processing of Personal Data. Council of Europe [online]. Strasbourg, 1981 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/Html/108.htm 10. Česká republika. Listina základních práv a svobod. In: Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. 1992. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 11. Česká republika. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&submenu=5&loc=20 12. Česká republika. Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_spotr_uver_legCR_57562.html 48

13. Česká republika. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/za kon_o_bankach.pdf 14. ČNB: Podíl nesplácených úvěrů v Česku klesl na nejnižší hodnotu od května 2010. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2012-01-02 [cit. 201209-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54327510-cnb-podilnesplacenych-uveru-v-cesku-klesl-na-nejnizsi-hodnotu-od-kvetna-2010 15. DUBSKÁ, Drahomíra. České domácnosti dluží bilion. In: Český statistický úřad [online]. 2012, 2012-08-20 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc/ 16. Evropská ochrana osobních údajů. ÚOOÚ [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=4&submenu=6 17. GÉBLOVÁ, Alena. Inspirovalo nás i zahraničí, kde je dluh normou. Česká národní banka [online]. 12-06-08 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2012/cl_12_120608 _zamrazilova_statistika_a_my.html 18. GRAEBER, David. Stručné dějiny dluhu. Literární noviny [online]. 2009-08-14 [cit. 2012-09-01]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/1191-strunedjiny-dluhu 19. Historie sdružení. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni 20. HOVORKA, Jiří. Centrální registr dlužníků: Česká finta, jak napálit zájemce o půjčku. Měšec.cz [online]. 06.08.2010 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/centralni-registr-dluzniku-cerd-uverove-registry-zkusenosti/ 21. Informace GEMB o zpracování osobních údajů. GE Money CZ [online]. 2007 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/documents/cz/pujcky/informacebanka.pdf 22. Informace o zpracování osobních údajů. CETELEM ČR, a.s. [online]. 2010-11-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.cetelem.cz/sfs/downloads/dokumenty-kestazeni/zpracovani-osobnich-udaju-01-11-2010.pdf 23. Informace o zpracovávání osobních údajů. COFIDIS - Půjčky a úvěry [online]. 201203-15 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.cofidis.cz/Files/ostatnidokumenty/informace-o-zpracovani-osobnich-udaju/ 49

24. Informační memorandum bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. CBCB[online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/download/inf_mem_brki_nrki.pdf 25. JAŠMINSKÝ, Martin. ČNB: Domácnosti už nesplácí 56,3 miliardy korun. A bude hůř. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 2011-08-19 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/osobni-finance/c1-52618390-cnbdomacnosti-uz-nesplaci-56-3-miliardy-korun-a-bude-hur 26. KOPECKÝ, Josef. Od smlouvy o spotřebitelském úvěru bude možné bez sankce odstoupit. IDNES.cz – zprávy, kterým můžete věřit [online]. 2012-08-22 [cit. 2012-0910]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/lide-budou-moci-do-14-dnu-odstoupit-odspotrebitelskeho-uveru-p5k-/ekonomika.aspx?c=A120822_100215_domaci_kop 27. MAŠTALKA, Jiří. Osobní údaje, právo a my. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2008, Beckova edice ABC. ISBN 978-807-4000-331. 28. MBank chce do roku 2014 půl milionu klientů, nyní má přes 350.000. Finance.cz [online]. 2011-03-02 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/300302-mbank-chce-do-roku-2014-pul-milionuklientu-nyni-ma-pres-350-000/ 29. MOTEJL, Otakar. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2009. 1. vyd. Pavel Koukal. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2010. ISBN 978-80-2546668-1 30. O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. © 2012 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx 31. O společnosti. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/o-spolecnosti-1404041456.html 32. Obecné informace o registrech. SOLUS [online]. © 2011 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/registr-dluzniku-lide/obecne-info-o-registrech 33. Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. E.ON [online]. 2009-11-24 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.eon.cz/file/cs/customers/companies/customer_service/EONobchodni_podm_dodavky_2010.pdf 34. Obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů a dalších úvěrů. Hypoteční banka [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.cz/__SYS__/FileStorage/download/pro-uzavrenihu/Obchodn%C3%AD%20podm%C3%ADnky%20120201.pdf 50

35. Obchodní podmínky smlouvy o finančním leasingu. ŠkoFIN s.r.o. [online]. 2012-0601 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.skofin.cz/public/dc/f5/b1/4473_27624_Obchodni_podminky_Financni_210x 297_012012_V2._1.pdf 36. Ochrana osobních údajů. Home Credit a.s. [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.homecredit.cz/informace/ochrana-osobnich-udaju/ 37. OSVAAG, Milan K. Registr dlužníků: černý puntík na několik let. Peníze.cz [online]. 12.06.2007 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.penize.cz/dluhy/18855-registrdluzniku-cerny-puntik-na-nekolik-letP 38. Otázky a odpovědi. CBCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/cz/otazky-a-odpovedi-1404041403.html 39. Otázky a odpovědi. LLCB [online]. ©2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné z: http://www.llcb.cz/cz/otazky-a-odpovedi-1404041403.html 40. Oznámení o souhlasu klienta se zpracováním údajů. Komerční banka [online]. 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-kestazeni/kb-oznameni-o-souhlasu-klienta-se-zpracovanimudaju.pdf?3176fdee6eb0044ff43061e089acbdb9 41. Počet nařízených exekucí loni stoupl o 234.000 na 936.000. FinančníNoviny.cz [online]. 2012-03-15 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/pocet-narizenych-exekuci-loni-stoupl-o-234-000na-936-000/768878 42. Podmínky zpracování osobních, identifikačních, provozních a lokalizačních údajů účastníků. T-Mobile [online]. 2012-07-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.tmobile.cz/dcpublic/VPST-Podminky_zpracovani_OU_CZ_20120701.pdf 43. Poučení o registrech Sdružení SOLUS. SOLUS [online]. [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: https://www.solus.cz/images/stories/clenskespolecnosti/pouen_o_registrech_sdruen_solus_pro_pouit_sdruenm.pdf 44. Profil České spořitelny. Česká spořitelny [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 45. Skupina KB zaznamenala zrychlení přílivu vkladů a zvýšila objem úvěrů klientům. Čistý zisk za první polovinu roku 2012 dosáhl 7,6 miliard Kč. Komerční banka [online]. 2012-08-01 [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/o-bance/tiskovecentrum/tiskove-zpravy/skupina-kb-zaznamenala-zrychleni-prilivu-vkladu-a-zvysilaobjem-uveru-klientum-cisty-zisk-za-prvni-polovinu-roku-2012-dosahl-76-miliard-kc1466.shtml 51

46. Souhlas se zpracováním osobních údajů a použitím rodného čísla. Credium – leasing, úvěry, půjčky [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: https://www.credium.cz/aplikace/klientsky-servis/formulare/documents/souhlas-sezpracovanim-osobnich-udaju.pdf 47. Souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely registrů. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty [online]. © 2008-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.rb.cz/attachements/pdf/osobni-finance/kreditni-karty/Registry.pdf 48. Souhlas se zpracováním osobních údajů ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů [online]. 3. ledna 2007 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.pragmafin.cz/files/csas/souhlas-klienta.pdf 49. Souhlas zájemce o leasing (půjčku na nákup) vozidla se zpracováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Leasing, půjčky a úvěry VLTAVÍN leas, a.s. [online]. [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: https://www.vltavinleas.cz/images/stories/Formulare_ke_stazeni/souhlas.pdf 50. Souhlasy udělené GE Money Bank, a.s. GE Money CZ [online]. © 2001-2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/documents/cz/pujcky/souhlas.GEMB.pdf 51. Tiskové zprávy - Detail zprávy. GE Money CZ [online]. 2012-08-16 [cit. 2012-0930]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/nase-spolecnosti/tiskovezpravy/detail?id=150169 52. Úřad. ÚOOÚ [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=13 53. VARVAŘOVSKÝ, Pavel. Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011. 1. vyd. David Slováček. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, 2012. ISBN 978-80-904579-2-8. Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/08/78/00087893.pdf 54. Všeobecné obchodní podmínky Raiffeisenbank a.s. Raiffeisenbank - banka inspirovaná klienty [online]. 2008 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/obecne-dokumenty/vop/vop-web-oe-co48-01-08new.pdf 55. Všeobecné obchodní podmínky. ČSOB [online]. 2011 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/csob/Obchodni-podminky/Stranky/Vseobecne-obchodnipodminky.aspx

52

56. Všeobecné obchodní podmínky. Komerční banka [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-20110101vseobecne-obchodni-podminky.pdf?3b4be465ebd1910003fe1ea37a80a48f 57. Všeobecné podmínky. Vodafone.cz [online]. 2012-06-01 [cit. 2012-10-05]. Dostupné z: http://www.vodafone.cz/_sys_/FileStorage/download/1/315/condition_10_08_01new.pdf 58. Zásady České spořitelny pro nakládání a ochranu osobních údajů klientů. Česká spořitelna [online]. [cit. 2012-09-30]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/5_3_os_udaje.pdf

53

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Počet klientů jednotlivých bank ................................................................. 30 Tabulka č. 2: Účel udělovaného souhlasu ........................................................................ 36 Tabulka č. 3: Doba uchovávání osobních údajů ............................................................... 42

54