MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví. Informační studia a knihovnictví

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Informační studia a knihovnictví

Informační hygiena Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Kateřina Černohlávková Vedoucí práce: PhDr. Michal Lorenz

Brno 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. Brně dne 22.června 2006

1

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Michalovi Lorenzovi za cenné připomínky a rady při zpracování bakalářské diplomové práce.

2

Bibliografický záznam ČERNOHLÁVKOVÁ, Kateřina, Informační hygiena, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006, 66 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.

Anotace Bakalářská diplomová práce „Informační hygiena“ se snaží přiblížit informační hygienu jako nástroj, který umožní dosáhnout prostřednictvím vhodného uspořádání informačního a pracovního režimu vyšší efektivity při získávání informací. Pro uvedení do souvislostí poukazuje na současný stav společnosti, zejména se věnuje nadbytku informací a z něj vycházejícímu problému s informačním přetížením, čímž dokládá nutnost změny informačních návyků. Autorka chápe informační hygienu jako součást hygieny duševní. Zabývá se jak samotnou duševní hygienou, tak i základy duševní práce při práci s informacemi. Věnuje se informační hygieně především z pohledu provádění samotným uživatelem. Poukazuje na některé negativní jevy, které se mohou projevit při práci s informacemi. Autorka se také snaží zmapovat dosavadní zájem o informační hygienu v ČR. Navrhuje některé obecné zásady při práci s internetem. Srovnává informační hygienu s informační ekologií.

Práce se dále zabývá ergonomií jako cestou

k lepšímu uspořádání pracovního režimu.

3

Annotation Bachelor’s diploma thesis „information hygiene“ tries to describe information hygiene like a tool for better effectiveness in obtaining information by proper organization of informative and operating modes. For introduction into context, it points out at a present state of society, it focuses mainly on the overplus of information and consequent problems with informative overload to illustrate the urgency of changes of information habits. Author comprehends information hygiene as a part of mental hygiene. She deals with mental hygiene as well as with principles of mental labour at work with information. Author focuses mainly on the information hygiene from the point of view of user itself and his actions. She points at some negative phenomena which may appear at work with informations. Author also tries to sketch out previous interest in informative hygiene in ČR. She tries to draw up some general principles of work with internet. She compares the information hygiene with information environmentalism. The thesis also deals with ergonomics as a way to better organization of work.

Klíčová slova Informační hygiena – informace - informační přetížení – ergonomie - duševní hygiena - informační společnost

Keywords Information hygiene - information - information overload - ergonomics - mental hygiene - information society

4

OBSAH ÚVOD......................................................................................................................... 7 1. ČLOVĚK A INFORMACE ............................................................................... 9 1.1 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST...................................................................... 9 1.2 INFORMACE JAKO PSYCHOFYZIOLOGICKÝ JEV A PROCES ........ 9 2. NADBYTEK INFORMACÍ.............................................................................. 11 2.1 PŘÍČINY NADBYTKU INFORMACÍ........................................................ 12 2.1.1 Informační exploze.................................................................................. 12 2.1.2 Média a informace ................................................................................. 13 2.1.3 Reklama a informace ............................................................................. 14 2.2 PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NADBYTKEM INFORMACÍ.................. 15 2.2.1 Potíže s pamětí ........................................................................................ 15 2.2.2 Ztráta soukromí....................................................................................... 16 2.2.3 Krize vzdělávání...................................................................................... 16 2.2.4 Mechanismus přírody ............................................................................. 17 3. NEDOSTATEK INFORMACÍ.......................................................................... 18 4. DUŠEVNÍ HYGIENA ....................................................................................... 19 4.1 DUŠEVNÍ HYGIENA OBECNĚ................................................................. 19 4.2 HYGIENA DUŠEVNÍ PRÁCE.................................................................... 23 4.3 TECHNIKY DUŠEVNÍ PRÁCE PŘI PRÁCI S INFORMACEMI ......... 25 5. INFORMAČNÍ HYGIENA............................................................................... 29 5.1 DOSAVADNÍ ZÁJEM O INFORMAČNÍ HYGIENU V ČR ................. 29 5.2 DEFINICE INFORMAČNÍ HYGIENY....................................................... 31 5.3 INFORMAČNÍ PATOLOGIE........................................................................ 31 5.4 INFORMAČNÍ PŘETÍŽENÍ ......................................................................... 33 5.4.1 Informační neuróza.................................................................................. 34 5.4.2 Informační smog ...................................................................................... 35 5.5 ROZDĚLĚNÍ A POSTOJE INFORMAČNÍ HYGIENY ........................... 36

5

5.5.1 Primární informační hygiena.................................................................. 36 5.5.2 Sekundární informační hygiena ............................................................. 36 5.5.3 Terciární informační hygiena ................................................................ 37 5.6 INFORMAČNÍ TECHNIKY......................................................................... 41 5.7 ZÁSADY INFORMAČNÍ HYGIENY PŘI PRÁCI S INTERNETEM ... 44 5.8 VĚROHODNOST INFORMAČNÍCH PRAMENŮ NA INTERNETU.... 47 5.8.1 Jak poznat seriózní vědecké články ......................................................... 48 5.9 MODELY PRÁCE S INFORMACEMI...................................................... 49 6. INFORMAČNÍ EKOLOGIE V PROSTŘEDÍ INTERNETU..................... 52 6.1 SROVNÁNÍ S INFORMAČNÍ HYGIENOU .............................................. 52 7. ERGONOMIE..................................................................................................... 53 7.1 ZDRAVOTNÍ RIZIKA PŘI PRÁCI S POČÍTAČEM .............................. 54 7.1.1 Potíže se zrakem..................................................................................... 54 7.1.2 Potíže pohybové soustavy ...................................................................... 54 7.1.3 Zátěž a stres ........................................................................................... 55 7.2 ERGONOMIE PŘI USPOŘÁDÁNÍ PRACOVNÍHO MÍSTA.................. 56 ZÁVĚR .................................................................................................................... 60 POUŽITÉ ZDROJE .............................................................................................. 61

6

ÚVOD Stanisław Lem uvádí, že lidský mozek je schopen absorbovat informace rychlostí od 0,1 do 1 bitu za sekundu. Přibližná rychlost, s jakou do mozku proudí informace v současné době je 3 až 20 bitu za sekundu.1 Lidský mozek je stejný už od paleolitického období, technologie se mění a vyvíjí neustále. Lidské geny zůstávají daleko za rozvojem technologie. Přestože kultura prochází rychlejším vývojem, nemá schopnost měnit rychlost přírodní evoluce.2 Bylo by chybou domnívat se, že tuto propast můžeme překlenou zase jenom novou technologií. K čemu nám je technologie, která nám předkládá každých 10 sekund další text, pokud jej uživatel nedokáže zpracovat. Pokrok má tendenci setrvačně pokračovat, přestože potřeba již byla uspokojena. Je třeba si uvědomit, že počítač sice zkonstruovali lidé, ale to ještě neznamená, že zvládnou stejné úkoly jako on. Východiskem není ani pozastavit vývoj technologií. Nejdůležitější je vědomá selekce každého jednotlivce. Uvědomit si, že není v naších silách, ať se jakkoliv snažíme, mít pro každé rozhodnutí veškeré dostupné informace. To jakým způsobem budeme regulovat tok informací, který nám proudí do mozku, závisí z větší části na každém z nás. Musíme si uvědomit, že vzdělání není jenom otázka dosažitelnosti informací; bez kontextu a porozumění jsou nám kvanta informací k ničemu. Cílem mé práce je představení informační hygieny jako prostředku k dosažení efektivnější práce s informacemi. Zároveň jsem se snažila ukázat, že informační hygiena je u nás neprávem opomíjeným pojmem. Samotnou práci jsem rozdělila na kapitoly, které se zabývají současným stavem společnosti a ilustruji na nich nezbytnost změny informačních návyků u uživatelů. Zvláštní důraz zde kladu na fenomén nadbytku informací, jelikož jej považuji za zásadní důvod, proč se informační hygiena stává v dnešní společnosti tak nezbytnou. Rozhodla jsem se informační hygienu zařadit pod hygienu duševní, tudíž jsem věnovala hodně prostoru duševní hygieně a technikám duševní práce při práci s informacemi. V další části se věnuji přímo informační hygieně, současnému stavu, 1

LEM, Stanisław. Tajemství čínského pokoje. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, 1999, ISBN 8020408266. str. 21. 2 Podle SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, ISBN 0060187018. str. 42.

7

vymezení pojmu. Poukazuji také na některé negativní jevy, které se mohou projevit při zahlcení informacemi. Dále se zabývám věrohodností informačních pramenů na internetu a informačními technikami. Zároveň jsem formulovala obecné zásady při práci s internetem. Pro srovnání s informační hygienou uvádím postoje informační ekologie v prostředí internetu podle Jiřího Peterky. Na závěr představuji ergonomii jako prostředek pro optimální úpravu pracovního prostředí. Ve své práci často pracuji s výrazem „informace“. Tento pojem jsem se rozhodla uchopit ve smyslu informace jako psychofyziologického jevu a procesu.

8

1. ČLOVĚK A INFORMACE 1.1 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST Jako informační společnost nazýváme společnost od konce 20. století. Charakter informační společnosti určují informace. Jsou pro ni cestou i cílem. S tím, jak vzrůstá naše produkce informací, však vzrůstá i naše závislost na informacích. Informace zasahují do všech oblastí, nejedná se již o úzký okruh lidí, kteří s nimi přicházejí do styku, ale o celou společnost podřízenou informacím, čímž dochází ke změnám ve společenských vztazích a procesech. 3 Důležitým předpokladem pro vznik informační společnosti je vytvoření globální sítě, která umožňuje přenos velkých objemů dat. Jedním z negativních jevů informační společnosti jsou právě těžce zvládatelné objemy dat.

1.2 INFORMACE JAKO PSYCHOFYZIOLOGICKÝ JEV A PROCES

Náš mozek je sice schopen zaregistrovat obrovské množství informací, ale je chráněn filtrem, který zabraňuje, aby si člověk takové množství uvědomoval. Pravděpodobně se jedná o jakousi snahu chránit nás před záplavou informací. K selekci dochází prostřednictvím osobnostního fondu, který určí, které z informací projdou filtrem a jsou posléze přetvářeny na poznatky. Tímto způsobem nás naše mysl chrání před přetížením. Člověka lze pojímat jako informačně komunikativní systém s centrem v mozku. Tento systém splňuje podmínky informačního systému, který shromažďuje, zpracovává, uchovává a šíří informace. Výsledkem procesu jsou poznatky. Podněty, které mozek přímá z vnějšku jsou druhem energie, kterým se mozek uvádí do provozu.4

3

Podle CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace, myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-767- 4. str. 16 – 17. 4 Tamtéž.

9

1.3 POTENCIONÁLNÍ INFORMACE Jedná se o informaci znakově zaznamenanou, která ještě není informací ve smyslu psychofyziologického jevu a procesu. Poznatkem se stává až ve chvíli, kdy je uživatelem vnímána. K tomuto vnímání je nutná motivace a kontext.5 Díky informatizaci společnosti se zvyšuje množství potencionálních informací, současně se však stejnou rychlostí nezvyšuje schopnost lidského mozku je přetvářet ve znalosti. Hojnost těchto informací může vést k závislosti na informacích, které jsou uloženy někde mimo náš mozek a zároveň k nedostatečné průpravě, jak tyto informace ve skutečné znalosti proměňovat. „Produkce informací převyšuje naši schopnost je využívat.“6 Svět vnímáme zprostředkovaně, nejsme jeho účastníkem, pouze sledujeme, co se kolem nás děje. Vydali jsme se sice cestou jednodušší, ale špatnou. Místo využívání a uchovávání znalostí, které máme k dispozici nyní, snažíme se vytvářet nová a nová fakta, aniž pochopíme ty stávající. „Když generujeme data jako taková v mnohem větších kvantech než kdy před tím, začínáme narušovat proces, v němž se informace posléze mění v poznání.“7 Dostali jsme se do bodu, kdy není problémem informaci zveřejnit, ale najít publikum, které nám bude naslouchat.

5

Podle CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace, myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-767- 4. str. 16 – 17. 6 GORE, Albert. Země na misce vah. 1.vyd. Praha: Argo, 1994, ISBN 80-85794-21-7. str. 183 7 Tamtéž.

10

2. NADBYTEK INFORMACÍ Žijeme ve společnosti, kde jsou nejdůležitějším artiklem informace. V současnosti je však informací příliš a již není problémem informaci získat, ale umět si z dostupných zvolit tu správnou. Právě naučit se odlišit informace podstatné a relevantní od těch naprosto nepotřebných se stává předpokladem pro každého jedince, který chce v informační společnosti žít a ne jenom přežívat jako nesvéprávný konzument veškerých informací, které se mu nabízejí. S tím souvisí pojmy jako je relevance a pertinence. Relevance je důležitost či závažnost; vyjadřuje, nakolik se vyhledaný dokument shoduje s původním požadavkem. Pertinence je subjektivní dojem uživatele; vyjadřuje jeho spokojenost s vyhledaným dokumentem na základě původního požadavku. Míra relevance je měřena prostřednictvím dvou způsobů hodnocení: Úplnost (recall) je koeficient pro hodnocení relevance, jedná se o poměr počtu vyhledaných relevantních informací k celkovému počtu všech relevantních informací v souboru. Přesnost (precision) je koeficient pro hodnocení relevance, jedná se o poměr počtu nalezených relevantních informací k celkovému počtu vyhledaných informací.8

8

Podle KUČEROVÁ, Helena. Měření relevance. [online] 02.01.2003 [cit. 2006-06-15]. Dostupný z WWW: .

11

2.1 PŘÍČINY NADBYTKU INFORMACÍ

2.1.1 Informační exploze Jedním z průvodních jevů informační společnosti je informační exploze, „která je charakterizována přebytkem informací, přebytkem publikací, prostředků záznamů, explozí šíření informací, infrastruktury a prudkým rozvojem informačních technologií.“9 Rozdíl mezi publikační a informační explozí spočívá v tom, že exploze publikační překonává tu informační, jelikož totožná informace může být obsažena ve více publikacích. Jan Vymětal uvádí, že ve světě je každý rok vydáváno 70 000 odborných a vědeckých periodik ve více než 65 různých jazycích. Přičemž během jednoho dne je publikováno mezi 6000 a 7000 odborných článků. Tento objem se zdvojnásobuje vždy po 5, 5 letech. Současně žijící vědci představují 80 – 90% všech vědců v historii lidstva. Přibližně na 33 – 50% vědeckých článků není nikde odkazováno. V 5% publikovaných pracích je obsaženo 90% nových informací. Průměr citací na jeden článek je 1,7. Library of Congress v New Yorku má ve svém fondu více než 14 miliónů svazku, z nichž více než polovina nikdy nebyla vypůjčena.10 V roce 2000 vznikl projekt „How much information“. Jedná se o projekt studentů z School of information Managment and systems University of California v Berkeley, kteří se pokusili odhadnout, kolik je každoročně produkováno nových informací, jaké jsou zásoby informací a míru jejich nárůstu. První sledované období byl rok 1999, na něj navazuje další studie z roku 2003, která vyhodnocuje data za rok 2002. Projekt sleduje 4 druhy médií. Jedná se o informace v tištěné podobě, informace na filmovém materiálu, magnetické pásce a optickém médiu, zprostředkované prostřednictvím telefonu, rádia a televize a internetu. Za rok 2002 vyprodukovala tato média 5 extrabytes nových informací. Na každého obyvatele Země tak připadá přibližně 800 MB zaznamenaných informací. Přičemž 92% z nich bylo uloženo na magnetických médiích. Film reprezentuje 7%, tištěné 0.01%, a 9

VYMĚTAL, Jan. VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. 1. vyd. Praha : Orac, 2000, Studijní texty orac. str. 19. 10 Podle VYMĚTAL, Jan. VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. 1. vyd. Praha : Orac, 2000, Studijní texty orac. str. 19-22.

12

optická média 0.002% celkového množství informací. Spojené státy vyprodukovaly přibližně 40% všech nových informací v roce 2002. Podle odhadů činí nárůst množství nových informací mezi lety 1999 a 2002 přibližně 30%. Informační toky skrze elektronické kanály představovaly 18 extrabytes v roce 2002. Na povrchovém webu je asi 170 TB informací, elektronická pošta každoročně generuje 400 TB. Celosvětová produkce nových informací zaznamenaných na magnetických skladovacích médiích vzrostla o 87% od roku 1999. Odhadem je posláno asi 31 miliard e-mailů denně. Další výsledky včetně metod zpracovaní jsou přístupné na webové stránce projektu.11

2.1.2 Média a informace Ukládání informací a jejich neomezený pohyb je základní funkcí médií. Dalšími funkcemi jsou odstranění nudy, trávení volného času a podněcování představivosti. Člověk je vystaven jejich působení a začíná se přizpůsobovat požadavkům systému. Jejich hlavní síla spočívá v dlouhodobém vlivu na společnost, jelikož do určité míry ovlivňují a formují lidské představy o okolním světě. Média nepůsobí pouze na jedince, ale mají moc ovlivňovat celé masy a měnit tak nazírání společnosti na některé události. Televizní zprávy jsou typickým příkladem toho, jak nám média předkládají triviální data jako důležité informace. Jejich hlavním úkolem je udržet si pozornost diváka. Aby jej udržely soustředěného, musí mu předkládat takové zprávy, které v něm vyvolají pocit, že se děje něco závažného, něco, co se ho osobně dotýká. Pokud je například odvysílána reportáž o tom, že výrazně podraží mrkev, snaží se diváka přesvědčit o důležitosti této banální situace. Většinou docílí toho, že si mnoho lidí začne vytvářet zásoby.12 Jsou ovšem i takové informace, které přestávají být po svém zveřejnění neškodné. Jakmile dojde k oznámení o problémech nějaké finanční instituce, lidé začnou hromadně vybírat své vklady a dotyčná instituce se

11

VARIAN, Hal. LYMAN, Peter. How much information 2003? [online]. October 27, 2003 [cit. 2006-06-15]. Dostupný z WWW: . 12 Podle SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, ISBN 0060187018. str. 146-151.

13

dostane do potíží, přestože v nich před tím ve skutečnosti nebyla. Média mají tu schopnost, a také ji využívají, vyzdvihnout, ale i zničit kterýkoliv subjekt, na který se zaměří. Média výraznou měrou určují naše nazírání na okolní svět. Proto je důležité uvědomit si, komu média patří, čeho chtějí dosáhnout a kde chtějí lidi mít.13

2.1.3 Reklama a informace Cílem reklamy je přesvědčit člověka, aby prezentované zboží koupil. Naše smyslové orgány reklamu zaznamenají a zpracují, následně dojde prostřednictvím kognitivních procesů k samotnému zpracování informací. Zařadí je do kategorií a začlení do endoceptu. Právě prostřednictvím svého endoceptu, na základě selektivního vnímání, si člověk vybírá předmět poznání. Pro reklamu je primární vyvolat u jedince emocionální reakci.14 Podněty, které aktivizují naše smyslové orgány, jsou intenzita podnětu, velikost, barva, emocionální podněty, jejich novost, vliv překvapení, nejistota a konflikt. Stejně jako jsou některé informace pro nás žádoucí, je pro některé firmy žádoucí situace, kdy si my všimneme těch informací, které se nám snaží vnutit. Používají u toho „taktiku otřesu“. Nejlepším způsobem jak být slyšet, je mluvit hlasitěji než ostatní. Stejně tak u vizuálních podnětů je balení barevnější, reklama více šokující. Aby nás producenti zaujali, bombardují naše smysly výraznými podněty. Marketingové společnosti využívají demografických údajů (bydliště, odebíraná periodika...) k cílenější reklamě. Na základě těchto údajů jsou spotřebitelé rozděleni do kategorií podle kterých je jim nadále nabízeno zboží splňující kritéria pro tu určitou kategorii. Paradoxně jsou tak spotřebitelé reklamou nepřímo nuceni zůstat ve skupině, do které již byli jednou zařazeni. Tento způsob marketingu je hojně využíván na internetu prostřednictvím elektronické pošty. Marketingové společnosti k analýze trhu využívají informace, které jsou ve své podstatě „neškodné“, například jaký používá spotřebitel prací prostředek, či jaké odebírá noviny. Tyto informace

13

Podle KOUKOLÍK, František. DRTILOVÁ, Jana. Život s deprivanty II : Základy stupidologie. Praha : Galén, 2002, Makropulos, ISBN 80-7262-078-9. str. 140. 14 Podle CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace, myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998, ISBN 80-7184-767- 4. str. 16-17.

14

jsou pro člověka jednotlivě nepoužitelné, pomocí výpočetní techniky z nich však lze získat relativně přesný profil konkrétního spotřebitele.15

2.2 PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S NADBYTKEM INFORMACÍ

Podle Davida Shenka jsou negativní důsledky nadbytku informací:16 • zvýšený krevní tlak • zhoršení zraku • zmatek • ztížené rozhodování • snížená benevolence • přílišná důvěra v možnosti informační techniky Další uváděné potíže jsou problémy se spánkem, špatná koncentrace a celkově oslabený imunitní systém.

2.2.1 Potíže s pamětí Přestože máme hojnost informací, běžná komunikace a společné prožívání světa se snižuje. Dostali jsme se do paradoxu, kdy čím více toho víme, tím méně toho známe. Lidské vzpomínky jsou uloženy podle specifických podnětů. Události jsou v mozku zaznamenané jako sestava jednotlivých myšlenek, obrazů a porovnání. Rozpomínání probíhá na základě souvislostí. Pokud myslíme na určitou osobu, automaticky to vyvolá vzpomínku na někoho jiného, se kterým máme spojený stejný obraz. Pokud dochází ke všem zkušenostem na jednom místě, kterým může být křeslo u počítače, začnou se souvislosti ztrácet v množství dat.17 Začneme mít problémy rozpomenout si na věci, které nám nikdy před tím problémy nedělaly. 15 Podle SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, ISBN 0060187018. str. 146-151. 16 Tamtéž. str. 14. 17 Podle SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut, 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, ISBN 0060187018 str. 48.

15

Máme sice dostatek podnětů z okolí, ale všechny se nemohou ocitnou v centru naší pozornosti. Naše paměť neuchovává informace, které vyžadují pozornost nebo byly překryty čerstvějšími vjemy. Jestliže jsme v průběhu dne vystaveni velkému množstvím informací je velice pravděpodobné, že mnoho důležitých informací nestačíme zaregistrovat.18

2.2.2 Ztráta soukromí Zároveň s rozvojem informační technologie se vyvíjejí technologie, které umožňují stále dokonalejší monitoring obyvatelstva. Jeho jedinou výhodou je boj proti kriminalitě. Stále častější je však zneužití těchto nástrojů. Údaje o člověku jsou shromažďovány po celý jeho život. Začíná to zápisem o narození do matriky a končí záznamem o úmrtí. Během života je ještě mnoho takových „otisků“, jakým může být například zápis do první třídy, lékařské záznamy či bankovní údaje. Tyto údaje mohou uchovávat jak instituce tak jednotlivci. Informační technologie poskytují stále lepší způsoby zápisu a uchovávání těchto informací. Přístup k těm nejosobnějším datům bývá zabezpečen proti zneužití. Bohužel s tím, jak se vyvíjejí nástroje pro zabezpečení, vyvíjí se i nástroje na překonání těchto zabezpečení. Důvěrné informace jsou tak vystaveny nebezpečí zneužití.

2.2.3 Krize vzdělávání Podstatou vzdělávání je recyklace znalostí. V současné společnosti převyšuje produkce informací jejich přetváření ve znalosti. Tím, že se nesnažíme zužitkovat stávající fakta a vytváříme stále nové, narušujeme zásadním způsobem proces vzdělávání. 19 Informační společnost se často charakterizuje jako společnost, ve které je dostatek informací. Ve skutečnosti se však nejedná o skutečné poznání, ale o informace 18 19

potenciální,

které

ještě

nejsou

informacemi

Podle GARCZYNSKI, Stefan. Chyby a omyly, 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982, str. 95. Podle GORE, Albert. Země na misce vah. 1.vyd. Praha: Argo, ISBN 80-85794-21-7. str. 186.

16

ve

smyslu

psychofyziologického jevu a procesu. Teprve prostřednictvím našeho endoceptu a zařazení do kontextu se mění na skutečné poznatky. Tím, že vzdělávání ponížíme na pouhý sběr potenciálních informací, však skutečného vzdělání nedosáhneme. Člověk musí mít nejprve motivaci a prokázat vůli poznávat. 20

2.2.4 Mechanismus přírody Podle psychiatra Cyrila Höschla se uplatňuje mechanismus přírody, kdy pokud je něčeho nadbytek, automaticky se objeví věc, která působí proti. Tyto případy známe hlavně z živočišné říše, kdy jestliže je mnoho hmyzu, rozmnoží se jejich přirození nepřátelé z potravinového řetězce. Stejným způsobem to funguje i u informací, pokud je jich nadbytek, tak receptory, které jsou v lidském těle příjemci informací, ubývají a stávají se vůči informacím neteční. Příroda se tímto způsobem brání veškerému nadbytku, tedy i informací. Informací je tolik, že je stěží dokážeme roztřídit, natož zpracovat. Dochází i ke zpomalení zařazení do původního kontextu. Pokud na nás informace mají takový malý vliv, může se stát, že i naše vnímání okolního světa se změní. Nevidíme již, jaký je ve skutečnosti, ale pouze tak, jak nám to umožní naše omezené vnímaní. Dochází k šíření iracionality, neúctě k datům, odporu k vědě, víře v neseriózní léčitele, lidstvo podléhá zobecňování. Naopak, je-li informací málo, jsou vzhledem k nim receptory vnímavější, aby tak jejich nedostatek vynahradily. 21

K problémům vyplývajících z nadbytku informací patří také pojmy jako informační neuróza a informační přetížení, vzhledem k jejich úzkému propojení s informační hygienou jsem se je rozhodla uvést až v části, která se jí primárně zabývá. 20

Podle CEJPEK, Jiří. Proměny let devadesátých: knihovnictví na prahu informačního věku - děje, myšlenky a názory. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2005,.ISBN 8085851156. str. 60-62. 21 Podle HÖSCHL, Cyril. Vědomí kontextu a cena informace. Lidové noviny, 1996, roč. 9., č. 240, str. 9.

17

3. NEDOSTATEK INFORMACÍ Nedostatek informací je sice závažný problém, přesto se jím zabývám velice okrajově. Některé zásady informační hygieny, speciálně ergonomie, se mohou aplikovat jak za situace, kdy je nadbytek informací, ale také při jejich nedostatku. Zásadní rozdíl vidím v aktuální situaci naší společnosti, kdy je problémem zejména nadbytek informací. Také kvůli dodržení rozsahu práce uvádím pouze velice obecné shrnutí problému s nedostatkem informací. Výjimku tvoří nedostatek informací, který je způsoben zahlcením informacemi. Někdy se zdá, že ač má naše společnost mnoho problémů, nedostatek informací k nim rozhodně nepatří. Přitom právě nadbytek informací s sebou paradoxně přináší také jejich nedostatek. Je to způsobeno tím, že je stále těžší si ze záplavy informací vybrat tu správnou. Stává se tak, že přestože požadovaná informace existuje, nejsme schopni ji nalézt. Konečný důsledek je tedy stejný jako v případě, kdy informace skutečně neexistuje. Jedním ze způsobů, jak se proti tomu bránit je právě informační hygiena. Vyskytuje se však i reálný nedostatek informací, a to hlavně v méně rozvinutých zemích. V těchto oblastech úzce souvisí s digitální propastí, tzn. se špatným či dokonce žádným přístupem k informačním technologiím. Pokud je silná poptávka po informacích stává se, že je mezera doplněna domněnkami. Ještě větším nebezpečím je, že takováto domněnka se může stát východiskem pro další tvrzení, čímž dochází k celkovému zkreslení. Není vhodné vytvářet teorie, jestliže nemáme k dispozici všechna fakta. Mezi negativní důsledky nedostatku informací patří také informační deprivace a nevědomost.22

22

Podle GARCZYNSKI, Stefan. Chyby a omyly. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982, str. 94.

18

4. DUŠEVNÍ HYGIENA 4.1 DUŠEVNÍ HYGIENA OBECNĚ

V tomto oddíle vycházím hlavně z publikace Libora Míčka, přestože pochází již z roku 1984.23 Rozhodla jsem se nezařazovat některé novější zdroje, jelikož z větší části vychází právě z uvedené publikace, nebo se minimálně liší. Dala jsem tedy přednost původnějšímu pramenu. Duševní hygiena je „systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy.“24 Duševní hygiena stojí na rozhraní lékařských, psychologických a sociálních věd, zabývá se možnostmi autoregulace. Slouží jako návod k řízení a ovlivňování jedince a jeho okolí. Vědomým či nevědomým dodržováním duševní hygieny dosáhneme duševního zdraví. Proces, kterým dosahujeme duševního zdraví, nazýváme správnou adaptací. Adaptace je ovlivňována stresovými faktory. Jedním ze stresových faktorů je frustrace, jedná se o činitele, který ztěžuje adaptaci tím, že znemožňuje uspokojení potřeb jedince.25

Duševní zdraví Pro pojetí duševního zdraví existují dva přístupy. U širšího pojetí se klade důraz na popis projevů aktuálního duševního zdraví. Naopak užší pojetí považuje za důležitou absenci příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace. Duševní zdraví je chápáno jako boj proti výskytu duševních nemocí, příznakům nevyrovnanosti, hrubým poruchám chování.26 Duševní hygiena je určena zdravým jedincům tj. lidem bez příznaků duševní nemoci, symptomů duševní nerovnováhy a poruch adaptace. Pro ně má duševní hygiena význam jako prostředek k upevnění

23

MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 207 s MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.9. 25 Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.12. 26 Tamtéž. str. 22 24

19

zdraví a adaptace. Další skupinou jsou osoby na hranici zdraví a nemoci, jedná se o jedince u kterých se již projevily příznaky duševní nerovnováhy. Pro ně má duševní hygiena význam v tom, že jim může pomoci poznat sama sebe, zjistit příčiny aktuálního stavu a naznačit cestu k nápravě. Pro lidi, kteří jsou duševně či fyzicky nemocní, je duševní hygiena uplatňována pouze jako doplněk ke klasickému léčení specifických potíží. Člověk, který je duševně zdravý, má menší tendence trpět somatickými chorobami. Duševní hygiena působí také jako prevence při duševních onemocněních.

Adaptace „Pojmem adaptace rozumíme proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa“.27

Příčiny stresu, stresory Nejsilnějšími stresory bývají přírodní katastrofy, operace, ztráta blízkého člověka, mateřská deprivace, hospitalizace v dětství. Tyto extrémní stresory se v každodenním životě vyskytují zřídka. Mnohem častější je působení dlouhodobých stresorů. Právě informace útočící na naše smysly se dají považovat za dlouhodobě působící stresory. Poplachová reakce je první reakcí na působení stresoru. Je vytvářena různými biochemickými změnami. Nejsou závislé na povaze konkrétního stresoru, mají stejný obecný charakter. Stadium rezistence nastává, pokud je jedinec stále vystaven stresové situaci. Příznaky, které se objevily v první fázi, ustoupí, přetrvává pouze rušivá stimulace. Dochází k zvýšení činnosti předního laloku hypofýzy a kůry nadledvinek produkcí adrenokortikotropinu a glukokortikoidy, což usnadňuje organismu adaptaci na stres. Fyziologické procesy obnovují funkci.

27

MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.25.

20

Stadium vyčerpání nastává, pokud je působení stresoru příliš dlouhé. V tu chvíli již není organismus schopen rezistence. Přední lalok hypofýzy a kůra nadledvinek již nejsou schopny prokukovat hormony ve zvýšeném množství. Opět se dostavují biochemické změny, které se objevily již v první fázi. Pokud si organismus vytvoří proti jednomu stresoru rezistenci, zároveň tím snižuje svou rezistenci vůči stresorům ostatním.28

Koncentrace V centru vědomí může být vždy pouze jeden myšlenkový obsah. Koncentrace na něco příjemného tedy umožňuje odpoutání se od negativních myšlenek, pomáhá při zvyšování výkonu, snižování únavy při práci a důkladném poznání objektu, na který je jedinec soustředěn. Hlavními příčinami špatné koncentrace je únava, emoční problémy, neustále se opakující rušivé myšlenky, záporný vztah k předmětu koncentrace, špatná sebekázeň, nevyhovující prostředí, spěch, příliš mnoho práce, podléhání vnějším vlivům a touha po rozptýlení. Pro zlepšení koncentrace je zásadní dodržování pořádku a pravidelnosti v každodenních činnostech. Vhodná je také dobrá tělesná a duševní kondice.29 Rozhodování Základní předpoklady správného rozhodování podle Libora Míčka30 je: • Stanovení vlastních kritérií • Cílevědomost, uvědomění si smyslu života • Přiměřená úroveň aspirace • Samostatnost a nezávislost • Odstranění nevhodných návyků • Trénink v rozhodování • Schopnost řešit vnitřní konflikty 28

Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.27-28. Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str. 144-145. 30 Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str. 152157. 29

21

Techniky rozhodování a) rozhodování pomocí nahodilých vnějších podnětů b) přenášení rozhodnutí na druhého člověka c) podrobná analýza problému – nejvhodnější technika rozhodování Při rozhodování je důležité správné definování problému, shromáždění dostupných informací, vyzkoušení různých variant řešení a nakonec výběr optimálního řešení. Nejlepší je provést rozbor písemně, vhodné je seřadit si všechny důvody, které svědčí pro a proti danému řešení a rozhodnout se na základě minimalizace rizik. Jan Vymětal uvádí, že při rozhodování se využívá maximálně 40-60% dostupných relevantních informací, přičemž se obvykle postrádá 10-20% důležitých informací. Až 75% odchylek v nákladech projektů se vysvětluje nedostatkem relevantních informací při jeho přípravě. Při přípravě rozhodnutí je 70% času věnováno vyhledání informací a pouze 30% času zabírá samotná práce s informacemi.31

Realizace rozhodnutí Důležité je mít vědomí cíle, tedy vědět, čeho chci dosáhnout, proč a také být přesvědčen o úspěchu řešení. Vhodné je neustále si připomínat svůj cíl, zejména pokud narazíme na překážky, a přesně vymezit úkoly, které nás k cíli dovedou. Někdy je také lepší vidět problém z hlediska dílčích úkolů, než jako zdánlivě neřešitelný celek.32

31

Podle VYMĚTAL, Jan. VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. 1. vyd. Praha : Orac, 2000, Studijní texty orac. str. 262. 32 Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str 56.

22

4.2 HYGIENA DUŠEVNÍ PRÁCE

Duševní práce se vyznačuje zvýšenými požadavky na celkovou psychickou vyrovnanost. Osoba, která je duševně vyrovnaná, podává lepší výkony než osoba, která vykazuje známky nevyrovnanosti. Dobrá adaptace v zaměstnání je závislá zejména na jeho vhodné volbě. Před rozhodnutím je zapotřebí předem zjistit, co bude náplní práce, jak bude časově náročná a zda odpovídá našim psychologickým dispozicím. Mezi nejvýraznější stresory v práci patří velká osobní zodpovědnost, nečekané urgentní úkoly, administrativní úkony a příliš povinností.33

Pracovní přetíženost a chronická únava K vykonávání tělesné i duševní práce je nezbytné optimální napětí centrální nervové soustavy. Obecně platí, že u náročnější práce (spíše duševní) je vhodné menší napětí centrální nervové soustavy, naopak u práce nenáročné se doporučuje větší napětí CNS. Pokud není stav napětí optimální, dochází k narůstání podrážděnosti, která přechází k neklidu, neschopnosti koncentrace, uvolnění. Objevují se poruchy spánku, stravování, špatné rozhodování, úzkost a může dojít i k absolutní ztrátě výkonnosti. Jestliže je napětí trvalé, může vést až k chronické únavě.34

Spánek a výživa Nejčastěji uváděná vhodná doba spánku pro dospělého člověka je 8 hodin. Problémy a stresory, které se nahromadí během dne, se většinou odrazí i na kvalitě spánku, proto je důležité před spánkem naprosté uvolnění. Zvláště se nedoporučuje zabývat se před spánkem složitou duševní činností. Usínání by mělo probíhat pravidelně, aby si mohl organismus navyknout na určitou dobu. Naopak se nedoporučuje příliš teplá či příliš studená koupel či pozdní jídlo, jelikož nestrávená

33 34

Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.38-39 Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.38-39

23

potrava ztěžuje usínaní. Ideální pro spánek je temná, dobře větraná místnost s teplotou vzduchu 16 – 18°C. Správná výživa podporuje nejen naši duševní hygienu, ale může zlepšit i náš imunitní systém, či zvednou pracovní výkonnost. Mezi nejčastější chyby ve stravovacích návycích patří sklon k přejídání, neuspokojivé složení stravy, spěch při konzumaci a absence snídaně. Cestou k nápravě je tedy především střídmá a vyvážená strava s dostatečným obsahem vitamínů.35

Hospodaření s časem Pro duševní hygienu je optimálním stavem, když jedinec nepociťuje časovou tíseň. Bohužel den má vždy pouze 24 hodin, proto se musíme naučit racionálně využívat čas, který je nám k dispozici. Můžeme toho dosáhnou zvýšením pořádku a koncentrace, čímž zvýšíme efektivitu práce a její časovou bilanci. Čas lze ušetřit i plnou koncentrací na věci, které aktuálně děláme, ale také střízlivým odhadem vlastních časových možností, zejména nepřibíráním povinností, které nezvládneme splnit. Dalšími faktory jsou rozumný rozvrh práce a povinností, správné posouzení závažnosti úkolů, omezení zbytečností, vhodný výběr úkolů, omezení časových ztrát, využití nejcennějších chvil dne, rozdrobených časových úseků, volných chvil a vytváření pravidelného denního rytmu.36

35 36

Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str. 46. Tamtéž. str. 59-63.

24

4.3 TECHNIKY DUŠEVNÍ PRÁCE PŘI PRÁCI S INFORMACEMI Technikami duševní práce při práci s informacemi označujeme skupiny schopností, dovedností a návyků ve všech fázích komunikačního koloběhu informací v našem životě.37 Použila jsem roztřídění technik duševní práce, které uvádí David Gruber.38 Zabývám se zde zejména technikami duševní práce, které mohou zlepšit příjem informací. Ostatní techniky pouze zmiňuji kvůli celkové představě o chápání práce s informacemi v pojetí Davida Grubera. 1) ZLEPŠENÍ PŘÍJMU INFORMACÍ Mnoho informací vnímáme právě pomocí textu a nezáleží na tom, zda čteme knihu, nebo text na monitoru. Důvody pro urychlení čtení jsou zejména vnitřní rezervy v mozku, redundance textů a nedostatky u tradičních metod čtení.39 Při čtení je potřeba dodržovat některé základní podmínky. Nejzásadnější je určení si cíle. Pro dospělého čtenáře je optimální velikost písma mezi 8 a 10 typografickými body. 40 Míra chápavosti nám umožňuje zjistit do jaké míry byl přečtený text pochopen. Pochopení vyžaduje porozumění základním myšlenkám a zapamatování si důležitých údajů. Vyjadřuje se v bodech či v procentech. Integrální algoritmus čtení – model je využitelný u různých textů a podmínek. Zahrnuje sedm bloků: - název knihy, článku - jméno autora - pramen a vydavatelské údaje - základní obsah a téma - fakta, údaje - zvláštnosti, výjimečnost textu - novost, informativnost, možnost použití v praxi

37

Podle Informační raut [online]. 2001[cit. 2006-02-11]. Dostupný z WWW: . 38 Tamtéž. 39 Podle PAPÍK, Richard. Naučte se číst. Praha: Grada, 1992, ISBN 80-85424-93-2. str. 52. 40 Tamtéž. str. 74

25

Diferenciální algoritmus – cílem je získat základní smysl textu a vydělit redundantní informace.41

Racionální čtení „Racionální čtení je soubor zásad pro vnímání textu bez hrubých zlozvyků způsobených našimi mizivými teoretickými znalostmi čtení.“42 Snaží se nás naučit, jak je důležité být schopen zvolit co číst a zároveň dokázat v daném textu odlišit věci podstatné od těch nadbytečných. Jedná se o racionalizaci všech typů čtení.

Selektivní čtení (skipping) a rychločtení „Selektivní čtení je bleskové postřehnutí, vyčlenění a okamžité myšlenkové zpracování důležitých částí textu“43 U selektivního čtení

nejde o základní

seznámení s textem, ale o vyhledání předem určených pasáží. Běžný člověk čte v průměru rychlostí 200 až 250 slov za minutu za předpokladu, že v textu nepřeskakuje a snaží se mu porozumět do hloubky. U lidí, kteří ovládají techniky rychločtení je to 400 až 500 slov za minutu. Toto zlepšení závisí z 15% na dokonalejší práci očí a z 85% na ekonomičtější práci mozku.

Orientační (informační) čtení Orientační čtení je vlastně rychločtení v situaci, kdy nás limituje čas. Orientační čtení není vhodné v případech, kdy potřebujeme znát text důkladně. Jedná se v podstatě o čtení rámcových částí dokumentu, jako jsou údaje v tiráži a výrazné

41

Podle PAPÍK, Richard. Naučte se číst., Praha: Grada, 1992, ISBN 80-85424-93-2. str. 76 GRUBER, David. Racionální čtení a studium. 1. vyd. Praha : A-Plus, 1990, 116 s., ISBN 80900089-0-9. str.7 43 GRUBER, David. Kdo to má všechno číst? : učebnice racionálního čtení a důležitých technik duševní práce pro kursy i samouky. 1. vyd. Ostrava : Gruber - TDP, 1991, ISBN 80-900680-1-4. str. 111. 42

26

nadpisy.44 Doporučuje se pro hledání ve slovnících, seznamech nebo při rozhodování, zda pro text použijeme jinou podrobnější techniku čtení. Kurzorické čtení (skimming) Kurzorické čtení je čtení bez přeskakování, vyznačující se vysokým tempem. Jeho cílem je rychle zhodnotit základní myšlenky a celkový smysl dokumentu. Je vhodné pro prvotní seznámení s textem. Jelikož se při čtení postupuje od levého horního rohu do pravého, bývá tento typ čtení nazýván též jako čtení diagonální.

Statarické čtení Jedná se o čtení studijní, tedy analytické, podrobné, důkladné a pečlivé. Oproti ostatním technikám se jedná o čtení pomalejší. Je důležité, aby došlo k porozumění všech částí textu. Proto dochází ke zpomalování, jelikož čtenář se vrací k nepochopenému, vpisuje si poznámky a tvoří výpisky.45

Správné naslouchání Tato oblast upravuje, jak být schopen co nejvíce vnímat. Při vnímání orientujeme pomocí slovní komunikace, ale vědomě i nevědomě bereme v úvahu i mimoslovní sdělení.

Ovládání mimoslovních sdělení Mimoslovní sdělení má několik odlišností od sdělení slovního. Mimoslovní komunikace má větší výrazovou schopnost. Disponuje odstíny, jež dokáží vyjádřit mnohem více než slova. Zároveň má větší emotivní náboj a hůře se zastírají pravé úmysly. Nevýhodou je relativně malá přesnost a nejednoznačnost.

44

Podle GRUBER, David. Šetřme časem : rychločtení rychlostudium. 3. vyd. Praha : Managment press, 1995, ISBN 80-85943-04-2. str. 96. 45 Podle ZIELKE, Wolfgang. Jak číst rychleji a lépe. 2.vyd. Praha: Svoboda, 1988, str. 108-109.

27

2) ZPRACOVÁNÍ A UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ

Zlepšení koncentrace Trénink paměti Rozvíjení vlastní tvořivosti Informační hygiena Jak správně myslet, rozhodovat. Zvládání nežádoucích emoce u sebe i jiných

3) VÝDEJ INFORMACÍ

Správná prezentace názorů Ovládání psaného slova Ovládnout své mimosmyslové vystupování

28

5. INFORMAČNÍ HYGIENA 5.1 DOSAVADNÍ ZÁJEM O INFORMAČNÍ HYGIENU V ČR

Uvedenou oblastí se u nás asi nejpodrobněji zabýval Karel Janoš, který na téma „informační hygiena“ publikoval již v roce 1978 článek v časopise Československá informatika46 a v roce 1983 obhájil diplomovou práci „Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací.“47 Ve své diplomové práci se zaměřil především na zprostředkování odborných informací a pojal informační hygienu jako prevenci proti informační patologii. Bohužel, vzhledem k faktu, že se jedná o práci diplomovou, je její dostupnost omezena místem uložení. Kvůli zákazu kopírování studentských prací neexistuje ani možnost pořízení kopie prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Poněvadž k danému tématu existuje velmi málo pramenů, bylo by jistě zpřístupnění práce nějakou schůdnější cestou ku prospěchu věci. Dalším, kdo věnoval informační hygieně více prostoru byl Jiří Cejpek, který v rámci pořadu Českého rozhlasu 2, Rozhlasová akademie třetího věku, zařadil přednášku „o informační hygieně.“48 Informační hygienu zde prezentuje jako součást hygieny duševní a pojímá ji jako obranu proti nadbytečným informacím. Bohužel ani o tomto pramenu se nedá říci, že je dostupný. Jeho tiskový přepis oficiálně neexistuje v žádném katalogu a fonetická nahrávka se nevyskytuje ani v archívu Českého rozhlasu. Jedinou možností tak zůstává, že tato přednáška bude zařazena v připravovaném knižním vydání rozhlasových přednášek Jiřího Cejpka pod názvem „Od informace k poznání“, jak se o něm zmiňuje Iluše Cejpková..49 Richard Papík doporučuje informační hygienu jako obranu proti informační neuróze,50 naneštěstí jí nevěnuje příliš prostoru, zájemce o problematiku odkazuje na již zmíněnou diplomovou práci Karla Janoše.

46 47

JANOŠ, Karel. Informační hygiena. Čs. Informatika, 1978, roč. 20, č. 10, str. 279-280.

JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, 113 s.Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová.

48

CEJPEK, Jiří. O informační hygieně, Strojopis rozhlasové přednášky přednesené 25.6 2003, Český rozhlas 2, Praha. 49 CEJPKOVÁ, Iluše. Jak šel čas - můj život s Jiřím Cejpkem. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 2006-06-22]. Dostupný na WWW: . ISSN 1212-5075. 50 PAPÍK, Richard. Naučte se číst. Praha: Grada, 1992, 184 s. ISBN 80-85424-93-2.

29

Tématem se v současné době okrajově zabývá také David Gruber, zařazuje ji do technik duševní práce, konkrétně do oddílu, který pomáhá zlepšit uchovávání a zpracovávání informací. David Gruber definuje informační hygienu jako schopnost rozpoznat, které informace pominout a které nikoliv.51 V mnoha publikacích je informační hygiena zmiňována velmi okrajově, většinou pouze zdůrazňují, že je v dnešní době důležitá. Neobjasňují ani pojem, ani její praktické používání. V několika případech jsem narazila na rady a zásady, které by se daly za informační hygienu považovat, přestože samotný termín není vůbec zmíněn. V těchto případech jsem se orientovala podle definice Karla Janoše, za podmínek, že uvedený postoj zapadal do jejího rámce, pokládala jsem její použití za dostatečně relevantní. Přestože vycházím z této definice, zařadila jsem informační hygienu jako součást hygieny duševní. Podle stejného klíče jsem postupovala i u elektronických zdrojů. Co se týče samotného termínu a jeho objasnění, neexistuje pevně dané vymezení. V současné době je termín v seznamu termínů určených pro další zpracování v KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV).52 Jediným teoretickým zakotvením tak zůstává vymezení, které ve své diplomové práci použil Karel Janoš. Anglický ekvivalent „information hygiene“ pochází z Anglicko-českého slovníku knihovnictví a informatiky.53

51

Informační raut, [online]. 2001 [cit. 2006-02-11]. Dostupný z WWW: . 52 Projekt České terminologické databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (TDKIV) pracovní stránka : Abecední seznam termínů určených k dalšímu zpracování [online]. 2003 , 03.02 2003 [cit. 2006-06-20]. Dostupný z WWW: . 53 MERTA, Augustin. MERTOVÁ, Dagmar. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. 1. vyd. Praha: Leda, 1994, ISBN 80-901664-2-3. str. 97.

30

5.2 DEFINICE INFORMAČNÍ HYGIENY

Podle Karla Janoše je informační hygiena „soubor preventivních opatření ze strany tvůrce, zprostředkovatele a příjemce odborných informací, s cílem nejúčinněji zajišťovat jejich využití v plné hodnotě“.54 Sám Janoš prezentuje svoji definici informační hygieny jako skloubený celek návazných opatřeních, kdy k zásahu dochází na více úrovních. Hlavní myšlenkou je, že na zjišťování informací máme vyvinout minimum námahy a času. A ideálním stavem je, když jsou informace bez šumů a ztrát. Informační hygienu chápe především jako preventivní opatření proti negativním důsledkům informační patologie. Podle něj nám informační hygiena pomáhá regulovat přítok informací, naučit se vybírat podstatné, umět eliminovat nepodstatné, učit se rozlišovací schopnosti mezi hodnotnou a nehodnotnou informací.

5.3 INFORMAČNÍ PATOLOGIE

Informační patologie je „soubor jevů bránících optimálnímu vytváření, přenosu, zprostředkování, příjmu a využívání odborných informací v jejich plné hodnotě.“55 Rozdíl spočívá v tom, že u informační hygieny se vyzdvihuje cílená akce lidského činitele, zatímco do informační patologie se zahrnují i takové jevy, které jsou způsobeny opomenutím něčeho, kvůli jevům žádoucím. Takovými jevy jsou např.: informační bariéra, privace, redundance, šum a zkreslení.

54

JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací, Praha, 1983, Univerzita Karlova. Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str.60 55 JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací, Praha, 1983, Univerzita Karlova. Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str.4

31

Informační bariéra je faktor, který vede ke ztrátě či nepochopení informace. Jedná se o překážku uspokojování informačních potřeb, která spočívá v neschopnosti či nemožnosti uskutečnit přenos informací a dat a umožnit uživateli získání relevantní informace. Může se jednat o bariéry subjektivní (např. psychické) nebo objektivní, které vznikají v informačním prostředí. Nejčastějšími bariérami jsou bariéry psychosociální, jazykové, komunikační, komunikačně technické, historické, politicko-administrativní, profesionální.

vědomostní,

etnické,

geografické,

organizační

a

56

Deprivace je nedostatek užitečných nebo požadovaných informací. Redundance označuje informace, které mají znaky, jež nejsou nezbytné k řádnému pochopení smyslu. V určité míře je redundance nezbytná či užitečná. Šum jsou informace přidané, nežádoucí. Rozdíl oproti redundanci je v tom, že se zde jedná o cizí příměs, která s informací původní nesouvisí, nebo s ní souvisí pouze zdánlivě. Zkreslení je informace, která je pozměněná takovým způsobem, že dochází ke zhoršení její hodnoty. Podle Stefana Garczynského jsou obecné negativní jevy informační patologie:57 Kvantitativní a) nedostatek informací -

objektivní (informace neexistují nebo nejsou dostupné)

-

subjektivní (existující informace je neznámá či nevyužitá)

b) přebytek (redundance, šum) -

objektivní (opravdové zmnožení informací)

-

subjektivní (chyby selekce, zpracování)

Kvalitativní a) zkreslení (informace nepravdivá, zkomolená) b) jiné (stárnutí informace)

56

Podle TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy, [online] [cit. 2006-03-29]. Dostupné z WWW: . 57 Podle GARCZYNSKI, Stefan. Chyby a omyly. 1. vyd.. Praha: Mladá fronta, 1982, strana 95.

32

5.4 INFORMAČNÍ PŘETÍŽENÍ

Zahlcení informacemi vede k problémům s jejich tříděním, zpracováním a vyhledáním. Paradoxně tak vytváří dojem nedostatku. Informace sice jsou dostupné, jestliže však jedinec není schopen je nalézt a využít, jakoby pro něj neexistovaly. Skutečný nedostatek nastává v případě, je-li přemíra nekvalitních informací. Zahlcení také způsobuje snížení citlivosti k vnímání obsahu. Zatímco množství dostupných informací neustále stoupá, naše mozková kapacita ani počet hodin v jednom dni se nemění. Mnoho lidí si to neuvědomuje a má dojem, že před rozhodnutím musí zhodnotit veškerá dostupná data. To však není v lidských silách. Nejdůležitější je rozhodnout se, kdy nastal ten moment, ve kterém jsme již shromáždili dostatek faktů, které nám rozhodnutí umožní. Člověk je schopen se v jednu chvíli soustředit pouze na jeden objekt do hloubky. To, že máme k dispozici takové množství informací, ještě neznamená nutnost je všechny zpracovat. Takové množství ve skutečnost snižuje náš pracovní výkon, jelikož strávíme plno času vyhodnocováním všech dat. „Samotná snaha získat co nejvíce poznatků, zabezpečit, aby ani jediný neunikl, není podstatná v době, kdy lidstvo není schopno využít ty, jež má v dosahu“58 S informačním přetížením souvisí pojem „information fatigue syndrome“59, který by se dal do českého jazyka přeložit jako „informační únavový syndrom“. Takto definoval psycholog David Lewis stav, kdy je jedinec vystaven vlivu nadměrných informací. Syndrom doprovází fyzické obtíže jako je zvýšený krevní tlak, zažívací obtíže, bolesti hlavy a svalů. Informační únavový syndrom, ale doprovází i psychické obtíže. Mezi ně patří nesoustředěnost, podrážděnost, agrese či naopak strnulost, netečnost a nuda.

58

JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str.59. 59 LYNN, Akin, Information Fatigue Syndrome, [online]. [cit. 2006-03-29]. Dostupné z WWW: .

33

Možné varianty řešení zahlcení informacemi podle Karla Janoše jsou60: Regenerace – použitelná v případě, že zahlcení je pouze dočasné a člověk je opět schopen vnímat. Jelikož informace jsou všudypřítomné, stává se zahlcení stálým a časové úseky k regeneraci se zkracují. Adaptace – nastává ve chvíli, kdy člověk nárůstu přivykne. To již pomalu není možné, jelikož množství nových informací stoupá až za hranici adaptibility. Zásah zvenčí – ten měla představovat výpočetní technika, bohužel se však ukázalo, že problém spíše prohloubila.

5.4.1 Informační neuróza Uživatelé jsou nuceni přijímat stále více informací za stále kratší časové úseky. Lidský organismus se brání tzv. „výstupem informací do koše na papír“. Pokud je však nápor na organismus neúměrný může dojít k poškození uživatele.61 Informační neuróza je „patologický stav vyvolaný přetížením vyšší nervové soustavy nadbytkem informací za současně působící časové tísně, tj. nedostatku času potřebného k analýze přijímaných informací, neschopnosti přijímané informace zhodnotit a zpracovat.“62Jedná se tedy o nepříznivý stav jedince, který trpí pocitem, že na vyřešení problému musí využít všechny dostupné informace.

60

Podle JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, 113 s. Univerzita Karlova. Vedoucí diplomové práce Marie Königová. 61 Podle PAPÍK, Richard. Naučte se číst. Praha: Grada, 1992, ISBN 80-85424-93-2. str. 26-29. 62 PAPÍK, Richard. Vliv kvantitativního růstu informací na psychiku člověka s důrazem na vizuální vnímaní: možnosti efektivnějšího příjmu informací. In Acta Bibliotecalis et Informatica Opava: Slezská univerzita, 1996, ISBN 80-85879-30-1. str. 76. Čerpáno z KASPERKEVIČOVÁ, Romana. Technostres v informačních institucích příčiny a prevence. Brno: Masarykova univerzita, 2005.Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz. str. 56.

34

Zároveň si je však vědom, že nikdy nemůže obsáhnout veškeré informace. Tento konflikt způsobuje trauma, které může vyústit v neurózu.63 Richard Papík vidí řešení na individuální úrovni ve znalosti práce s informacemi a dodržování zásad informační hygieny.64 Jako projev informační neurózy můžeme pokládat i to, co David Lewis pojmenovává jako „paralýza z analýzy“. Jedná se o neschopnost udělat rozhodnutí, jelikož poškození jedinci nejsou nikdy přesvědčeni, že mají k rozhodnutí dostatek informací.65

5.4.2 Informační smog Podle Davida Shenka je to druh potencionálních informací, které pouze existují a nikdy nebudou nikým využity.66 Toto „informační smetí“ člověka pouze obtěžuje a nic mu nepřináší. Ztěžuje nám také využití cenných informací, které skrze mlhu nepotřebných nevidíme. Producenti informací se snaží, aby byly vidět právě jejich informace. Útočí na naše smysly stále výraznějšími podněty. Nikdo ovšem nemůže tvrdit, že informace, které právě z této mlhy dat vystupují, jsou ty, které aktuálně požadujeme. Bohužel většinou jsou to právě nechtěné informace, které se samy nabízejí. Stejným způsobem hovoří Al Gore o „exformacích“.67 Za exformace považuje kvanta informací, která existují mimo lidské mozky a nikdy je žádný člověk nevyužije. Pokládá je za svérázný druh odpadu.

63

Podle TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy, [online] [cit. 2006-03-29]. Dostupné z WWW:. 64 Podle PAPÍK, Richard. Naučte se číst. Praha: Grada, 1992, ISBN 80-85424-93-2. str.26-29. 65 LYNN, Akin. Information Fatigue Syndrome. [online] [cit. 2006-03-29]. Dostupné z WWW: . 66 SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997. 250 s. ISBN 0060187018. 67 Podle GORE, Albert. Země na misce vah. 1.vyd. Praha: Argo, 1994, ISBN 80-85794-21-7. str.186.

35

5.5 ROZDĚLĚNÍ A POSTOJE INFORMAČNÍ HYGIENY

Karel Janoš rozděluje informační hygienu na:68

5.5.1 Primární informační hygiena Jedná se o informační hygienu, kterou provádí již tvůrce informací. Klade na tvůrce nároky v podobě zodpovědnosti za objektivitu výzkumů, vyvarování se dogmatických postojů, braní v úvahu myšlenky ostatních a zajišťování kvality sdělení. Východiska vidí v působení ve školní a mimoškolní výchově a také v působení na uživatele, jakožto potenciálních autorů. Roli hrají i důvody tvůrce, proč se rozhodl své dílo zveřejnit. Jsou jimi například snaha zajistit si své místo ve vědě, zabezpečit si prioritu myšlenky, poučit ostatní, z hmotných důvodů, ale také z touhy kompilovat.

5.5.2 Sekundární informační hygiena Sekundární informační hygiena přichází na řadu ve chvíli, kdy primární hygiena z nějakého důvodu selhala, nebo nebyla vůbec uskutečněna. Vykonává ji zprostředkovatel při zpracování informací. Hlavní důraz je na kvalifikaci informačních pracovníků při práci s uživateli a to na poznání uživatele, jeho osobnosti, stylu práce, informačních návyků. Tedy na to, jak zachází s informacemi a jaké má motivační bariéry.

U obou případů informační hygiena sice zohledňuje potřeby uživatele, ale je praktikována prostřednictví tvůrce či zprostředkovatele. „Příjemce je centrem úsilí informační práce. Veškeré snahy po zlepšení způsobu vzniku, přenosu, zpracovávání a uchovávání informací mají za cíl poskytnout

68

Podle JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str.54-57.

36

uživateli optimální informovanost s maximální kvalitou předávané informace, včetně minima úsilí ze strany uživatele k jejímu získání.“69 Bohužel za současných podmínek nemůže nikdo optimální stav ničím zaručit. Tvůrcem se může stát skutečně každý a to i bez jakýchkoliv problémů, při snaze své dílo zveřejnit. Informací je tolik, že žádná instituce není schopna je plně roztřídit a usnadnit tak uživateli práci. Článkem, na kterém leží největší podíl zodpovědnosti, se stává uživatel, který musí být sám schopen efektivně pracovat s informacemi. Je na něm, jak bude přistupovat k množství informací, které má k dispozici. Informační hygiena byla zapotřebí vždy, pouze se zvyšujícím se množstvím informací, se kterými se setkáváme, její význam vzrostl. Musíme si uvědomit, že naším cílem není informace sama o sobě, ale je pro nás prostředkem, jak tohoto cíle dosáhnout. S přispěním každé nové informace, kterou čerpáme na počátku, vzrůstá naše způsobilost řešit úkol. Informace, které získáme později, již nebývají tak efektivní. Pokud máme informací přespříliš, mohou nám zabránit v dořešení úkolu. Cílem informační hygieny je vytvořit takové podmínky, které nám umožní co nejefektivněji využívat informací. Základem je vědomá selekce každého jednotlivce. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla zařadit informační hygienu z pohledu provádění uživatelem. Podle předchozího rozdělení jsem ji nazvala terciární informační hygiena.

5.5.3 Terciární informační hygiena K jejímu uskutečňování by mělo docházet v okamžiku, kdy sekundární a primární IH nesplnily svůj účel. Aktivní roli přisuzuje právě uživateli, jakožto koncovému příjemci informací. Vyžaduje, aby byl sám schopen rozhodnutí, jaké informace bude přijímat a jakými prostředky si je zajistí.

69

Podle JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, Univerzita Karlova. Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str.25.

37

Karel Janoš za prostředky informační hygieny považuje:70 - osvětu, školení - informatickou výchovu - lepší prezentaci sdělení tvůrcem, zprostředkovatelem - kooperaci - zvýšení kvality komunikátu - zrychlení informačních toku - zlepšení organizace práce, podmínek ke studiu - prohloubení kvalifikace - zvýšení pružnosti informačních systémů, lepší třídění, prohloubení obsahové analýzy

Oblast výchovy a vzdělávání Jednou z oblastí, která pomáhá při vytváření správných informačních návyků je výchova a vzdělávání. Ta by měla probíhat na úrovni školní a mimoškolní výchovy. V této oblasti bych ráda vyzdvihla nutnost směřování k lepší informační gramotnosti. Informační gramotnost se definuje jako „schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a využívat informace.“71 Je to tedy způsobilost nejen používat informační technologie, ale zároveň být schopen efektivní práce s informacemi.

70

JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983. Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová. str. 54. 71 TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy. [online] [cit. 2006-05-29]. Dostupné z WWW: http://sigma.nkp.cz/F/HTPYB5X1IQ9T1CPU57BJM55JV3I15USH5DUFFDEL77H5YIK1XJ02124?func=finda&find_code=WTR&request=informa%C4%8Dn%C3%AD+gramotnost&request_ op=AND&find_code=WAU&request=&request_op=AND&find_code=WTD&request=&request_op =AND&find_code=WLK&request=&request_op=AND&find_code=TK&request=&x=0&y=0.>.

38

Oblast komunikace Je zde klade důraz na práci informatiků. Doporučují se odborná školení a udržování neformálních kontaktů za účelem výměny zkušeností. Také navrhuje zveřejňování

hodnocení

informačních

pramenů,

vytvoření

informačního

metasystému, vytváření a udržování zpětné vazby mezi uživatelem a informatikem. Dalšími podklady je uplatňování jednotné terminologie, zjednodušení znakového vyjádření, podpora unifikace informačních jazyků, zjednodušení vyjádření odborných textů, v případě, že neexistuje český ekvivalent, prosazování cizích termínů a dosažení české abecedy ve výpočetní technice. Z pohledu tvůrce nabízí řešení v podobě redukce a komprimace sdělení, autorské abstrakty. Právě pohled tvůrce je v současné době nerealizovatelný, a to zejména kvůli rostoucímu množství šedé literatury, k jehož rozšíření napomohl asi nejvíce internet.

Oblast organizace V oblasti organizace navrhuje Karel Janoš deponování rukopisů, změnu v odměňování publikací, prohloubení kooperace (společné hodnocení pramenů, spojené vymezování hraničních oborů, celostátní sladění vědeckotechnických akcí, sepjetí referátových služeb aby docházelo k minimálnímu překrývání tematik, spolupráce na vytvoření účinného informačního systému o informacích), odstranění neoprávněných duplicit, reorganizace informačních fondů, reorganizace v současné době již zaniklé soustavy VTEI, zjednodušení systému patentů a autorských osvědčení, vypracování pravidel pro tvorbu odborných textů. Celkově se jedná o usnadnění sociálních, právních, ekonomických a jiných podmínek při překonávání informačních bariér a reorganizaci v systému výuky.

39

Oblast technická Technické hledisko klade důraz na grafickou podobu dokumentu. Doporučuje se sjednocení údajů na titulní stránce a v tiráži, uvádění všech bibliografických údajů na každou stránku v časopise, stránkování na každé stránce, na konci článku zakončovací symbol, zajištění smysluplnosti názvu práce a jednovětou notaci, přizpůsobení formátu účelu, barvy. Dalšími náměty jsou vytvoření kritérií k hodnocení informací a jejich míry, stanovení prahových kvant informací pro vnímání a saturaci informací pro typické kategorie uživatelů, zkoumání efektivnosti chápání textu, optimální struktury vědecké publikace, nalezení efektivní formy stylistiky odborných pojednání, stanovení etalonu citlivosti pro vnímání odborného textu, stanovení zásady hodnocení redundance, hledat zjednodušené a přesnější podoby přirozeného jazyka, vytvořit kritéria k hodnocení informací a jejich míry.72 Karel Janoš ve svém článku z roku 1978 hovoří o informační hygieně jako o optimálních podmínkách a úpravě informačního prostředí i pracovního režimu ke správnému rozvoji tvůrčích sil člověka, aby s minimem vynaložené energie bylo možné získat maximum informační hodnoty.73 Východisko vidí v těchto obecných přístupech

•

omezení redundance

•

odstranění duplicity

•

kooperace

•

redukce dat

•

likvidace dezinformací

•

automatizace

72

JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací, Praha. 1983, 113 s.Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová. 73 JANOŠ, Karel. Informační hygiena. Čs. Informatika, 1978, roč. 20, č. 10, str. 279-280.

40

a) redukce v rozsahu odborných publikací b) revize způsobu patentování vynálezů c) sjednocení služeb o odborných akcích na celém světě -

uplatnění psychologie při tvorbě informačních systémů

-

přesněji a průběžně zjišťovat potřeby uživatelů a odlišovat je od subjektivních požadavků

-

zdůraznit faktové a komprimované informace u pracovníků všech stupňů

-

zvýšit úroveň grafické úpravy textu k rychlejší orientaci na stěžejní myšlenky

5.6 INFORMAČNÍ TECHNIKY

Informační techniky jsou uváděné zásady pro boj proti informačnímu přetížení. Jejich použití je tedy aplikovatelné i na oblast informační hygieny. Jejich výhoda tkví v tom, že je může uplatnit každý sám, aniž by potřeboval zásahy zvenčí. U informačních technik vycházím z několika pramenů s velmi podobným obsahem.74 Jejich rozdělení na místa, kde mají být použity vychází ze stejných zdrojů. Informační techniky v práci • Sestavte si přesný informační plán a řiďte se podle něj. • Uvědomte si, že před přijetím rozhodnutí, nemůžete znát úplně všechna fakta. • Nespoléhejte se jen na jeden zdroj, pokuste se využít všechny dostupné. • Zkuste rozpoznat kvalitní data. 74

GORMAN, Michael. The Ailments of Modern Living. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný z WWW:. KRILL, Paul. Overcoming information overload. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW:< http://www.infoworld.com/articles/ca/xml/00/01/10/000110caoverload.html>. LYNOTT, William. Could the evening news be bad for your health? [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: http://www.blynott.com/info_overload.html>. SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, 250 s. ISBN 0060187018.

41

• Výsledky si ukládejte systematicky. Nejlépe podle klíče, který nebudete mít problém rozeznat ani po dlouhém časovém úseku. • Zbytečně netelefonujte, nefaxujte, neposílejte e-maily. • Vypněte si ohlášení příchozího e-mailu. Nekontrolujte příchozí poštu několikrát denně. • Při čtení pošty se orientujte podle předmětu e-mailu a odesílatele. • Neposílejte zbytečné e-maily, sami o takový typ pošty nestojíte. • Naučte se správně dýchat. • Nesoustřeďte se zbytečně na věci, které jsou mimo vaši kontrolu, jako jsou denně aktualizované webové stránky. • Jasně si určete priority, tvořte seznamy, čeho chcete dosáhnout, po určité době zkontrolujte, zda jste postupovali podle plánu, případně seznam aktualizujte. • Svou soukromou adresu a telefonní číslo si ponechte pouze pro osobní komunikaci. Nikdy je neposkytujte zaměstnavateli pro naléhavé případy.

Informační techniky doma • Vypněte televizi a mobilní telefon. Přestaňte považovat televizi za svého společníka. Pokud se bez ní neobejdete odstraňte ji z místnosti, ve které trávíte nejvíce času a sledujte pouze předem zvolené programy. Ihned po skončení pořadu ji vypněte, nenechávejte si ji jako zvukovou kulisu. • Nepřijímejte inzertní poštu. Nalepte na poštovní schránku upozornění, že si nepřejete vhazovat reklamní letáky. • Pokuste se omezit čas strávený na počítači, internetu. • Dávejte důraz na praktické využití informace. • Neduplikujte svá sdělení, například telefon a e-mail. Nekontrolujte telefonicky, zda byla doručena vámi zaslaná pošta. Lidem v okolí dejte jasně najevo, jaké preferujete komunikační prostředky. • Vymezte si na každý den dobu, kdy se budete věnovat své zálibě. Pravidelně a bez ohledu na množství práce ji dodržujte.

42

• Pokud nemáte žádnou zálibu, najděte si nějakou. Vyzkoušejte různé možnosti, než najdete něco, co vás bude opravdu těšit. • Naučte se plně odreagovat. • Meditujte, zasněte se.

Informační techniky na síti • Nainstalujte si antispamový filtr. • Pokud je to možné, průběžně si odstraňujte došlé e-maily. • Odolejte pokušení reagovat na nedůležité e-maily • Účastněte se diskusních skupin pouze tehdy, pokud jsou pro vás skutečným přínosem. • Pokud už jste v některé zainteresování, nesnažte se odpovídat na všechny příspěvky, které se vás nějakým způsobem dotýkají. • Nežádejte o upozornění na nové příspěvky, či odpovědi na ty vaše prostřednictvím elektronické pošty. • Používejte tiskárnu, jakmile je to možné, zabráníte tak nutnosti zpětného vyhledání. • Využívejte všechny dostupné informační zdroje. • Nemějte obavy obrátit se s žádostí o pomoc na informační specialisty. • Vyhněte se neustálému aktualizování softwaru. Naučte se přijímat, že není potřeba spravovat něco, co funguje.

43

5.7 ZÁSADY INFORMAČNÍ HYGIENY PŘI PRÁCI S INTERNETEM

Masové rozšíření internetu je fenoménem posledních desetiletí. Internet však není pouze nástroj k vyhledávání námi požadovaných informací. Využíváme jej také pro zábavu, jako je například hraní on-line her či čtení bulváru. Pokud však k počítači usedáme s cílem vyhledávat užitečné informace, měli bychom dodržet jisté zásady, aby se nám nemohlo stát, že nechtěně sklouzneme k variantě druhé a ztratíme mnoho cenného času. Uvedené zásady jsou pouze orientační a určené spíše méně zkušeným uživatelům.

Personální firewall Informační hygiena závisí na osobním přístupu každého jednotlivce, jeho motivaci a vůli. Neznamená to však, že nemůžeme využívat nástrojů, které nám mohou cestu usnadnit, zejména co se týká schopnosti odolat nástrahám „lákavých“ informací. Personální firewall je nástroj, který monitoruje veškeré snahy o připojení k internetu. Umožní nám tak mít pod kontrolu veškeré výměny informací, které do počítače proudí, či z něj naopak odchází. K základní nabídce patří filtrování důvěrných informací, audit logů, zákaz ukládání cookies, spyware programů, antivirová ochrana. Někdy nabízí i takové funkce, které dokáží omezit zobrazování nežádoucích informací pří prohlížení webových stránek. Mezi ně patří blokování vyskakujících pop-up oken a filtrování reklamních bannerů.75 Právě tyto služby nám poslouží nejlépe, jestliže si otevřeme stránku na které je mnoho reklamy, firewall většinu z nich zablokuje a zabrání tak jejímu zobrazení na stránce. Na našem trhu je několik výrobců, některé svůj produkt nabízí i zdarma jako tzv. freeware. Jedinou investicí je tedy čas, který věnujeme stažení a nainstalování příslušného programu. U stránek, které obsahují mnoho reklam, jsou jeho služby neocenitelnou pomocí.

75

PETERKA, Jiří. Jak fungují firewally? [online]. [cit. 2006-06-01]. Dostupný z WWW:

44

Nastavení domovské stránky Pokud si pustíme aplikaci webového prohlížeče je domovská stránka to první, co spatříme. Proto je důležité zvolit si ji opravdu s rozmyslem. Nejvýhodnější je samozřejmě ta, na které nejsou žádné reklamy a pokud možno žádné každodenní aktualizace. Takových je však velmi málo. Internetové portály často využívají toho, že ne každý dokáže nastavit domovskou stránku ve svém prohlížeči a nabízí proto nastavení své stránky přímo. Uživatelé na to z pohodlnosti přistupují. Ukázkou nevhodně zvolené výchozí stránky může být kupříkladu portál Seznam.76 Nejenom, že se na něm vyskytuje mnoho reklamních bannerů, ale samotná struktura nutí uživatele využívat i jiné služby, než měl v úmyslu na počátku. Například přímo pod odkazy na klasické zpravodajství se vyskytují odkazy na bulvární magazín. Podle mého je jeden z příkladů dobře zvolené domovské stránky vyhledávač Google.77 Je zcela bez reklam, samozřejmě mimo těch propagujících právě některou z jeho služeb.

Uspořádání oblíbených položek Oblíbené položky (někdy také záložky) jsou jednou z aplikací internetových prohlížečů. Usnadňují přímé zobrazení stránek, které často používáme a chceme je mít po ruce. Pokud narazíme na stránku, kterou si chceme tímto způsobem zpřístupnit, můžeme ji jednoduše k těmto položkám přidat. Je však důležité rozhodnou se, které stránky jsou pro to vhodné. Pokud narazíme na nějakou, ze které potřebujeme informace pouze jednorázově, není vhodné si ji do záložek přidávat. V tomto případě je vhodnější rovnou tisknout, nebo uložit na harddisk počítače. Nesmíme ovšem zapomenou vložit do dokumentu zároveň adresu, na které se nachází. Zabrání to problémům se zpětným vyhledáním, jestliže potřebujeme příslušný dokument jako použitý zdroj. Pokud ovšem vše, co nás alespoň trochu zaujme přidáváme k oblíbeným položkám, stane se taková aplikace nepřehlednou. Jestli už ovšem nemůžeme odolat, je vhodné pojmenovat si jednotlivé záložky, tak 76 77

Seznam, [online]. Dostupný na WWW.:< http://www.seznam.cz>. Google, [online]. Dostupný na WWW: .

45

aby nám bylo i za půl roku zcela jasné, o které se konkrétně jedná, usnadnit práci nám může také zařazení jednotlivých položek do tématických složek.

Práce s elektronickou poštou Elektronická pošta je jednou z nejpoužívanějších služeb internetu. I u ní však platí, že může být jak k užitku, tak i ke škodě. Jakmile si zařídíme e-mailovou adresu, měli bychom si ujasnit na jaký typ komunikace ji budeme využívat. Není dobré mít stejnou adresu na záležitosti školní, pracovní či osobní. Nejlepším řešením je zařídit si zvláštní adresu pro každou z těchto oblastí. K přístupu na některé diskusní skupiny, či jinak vymezené prostory bývá požadována registrace, k jejímu potvrzení většinou dochází právě prostřednictvím elektronické pošty. Zejména pro tyto případy je vhodné zřídit si zvláštní adresu. Je zde totiž vysoká pravděpodobnost, že vaše adresa bude využita k marketingovým účelům. Proč si tedy nechat zahltit schránku, kterou používáme informacemi, které nikdy nepoužijeme. Pravděpodobně tuto schránku kvůli její zahlcenosti ani na jiné účely nebudeme využívat. Samozřejmostí je instalace dobrého antispamového filtru. I když dodržujeme tato pravidla, může se stát, že nám dojde nechtěná pošta. Vhodným způsobem je provádět selekci již podle autora. Pokud pravidelně chodí spam od jednoho odesílatele, jeho dopisy mohou být bez zbytečného přemýšlení odstraněny. Dalším vodítkem je rozhodování se o otevření e-mailu na základě jeho předmětu. Tím eliminujeme většinu spamu. Bohužel mnoho spamu již přichází s důvěryhodným předmětem. Naopak najdou se i zprávy důležité, které předmět nemají. Některá pošta reklamního typu umožňuje volbu, kde odešlete, že si nadále nepřejete být upozorňováni, například na nové výrobky. Pokud tu možnost máte, využijte ji. V případě, že spamu chodí již příliš, drastickým řešením je založení nové adresy. Samozřejmě v používání elektronické pošty nejsme pouze příjemcem, ale i odesílatelem. V tomto případě je nejdůležitější odolat pokušení přeposílat každý zábavný e-mail, který dojde všem lidem ve svém seznamu. Můžeme si to dovolit pouze v případě, že jsme si jisti, že adresát to uvítá, ale i přesto musí náš e-mail obsahovat předmět, který jasně poukazuje na charakter naší pošty. Důsledné dodržování předmětu je však nutné vždy, nezáleží na tom, zda posíláme vtipný

46

obrázek nebo obchodní dopis. Náš adresát má vždy mít možnost rozhodnou o neotevření pošty již na základě předmětu.78

Prohlížení webových stránek Pokud jsme si nainstalovali správný program, nastavili vhodnou stránku, můžeme začít prohlížením webových stránek. Zde je asi na místě jediná rada. A sice, uvažte co hledáte a nezabývejte se věcmi, které jste neměli původně v úmyslu.

5.8 VĚROHODNOST INFORMAČNÍCH PRAMENŮ NA INTERNETU

V tomto oddíle vycházím z kritérií uvedených v článku Zdeňka Jonáka.79 Jednou z věcí, která je v oblasti informační hygieny velice důležitá, je vybrat si ty správné informace a nezabývat se těmi, co jsou nedůvěryhodné či pro nás naprosto nadbytečné. Které to však jsou, je velice těžké rozpoznat. Jednou z hlavních výhod internetu je to, že nepodléhá cenzuře. Lze na to však pohlížet i jako na jeho velký zápor. Prakticky každý si může zřídit svou webovou stránku, kam může vložit vše, co uzná za vhodné. V dnešní době může být autorem kdokoliv. Nemusí své dílo posílat do nakladatelství, nikdo mu však také neudělá korekturu. Neexistuje žádná „vyšší moc“, která by rozhodla, že autorovo dílo není pravdivé, či by mohlo negativně ovlivnit něčí rozhodnutí, vědeckou práci. Vyjma případů, kdy zveřejnění autorovy prezentace je trestným činem. Nikdy nemůžeme zcela přesně určit, který zdroj je důvěryhodný a který ne. Můžeme se však o to pokusit, pomocí několika obecných pravidel.

78

Podle HEJLOVÁ, Romana. E-mailová lavina. [online]. 24.03.2003 [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW:< http://web.net-mag.cz/?action=art&num=262>. 79 JONÁK, Zdeněk. Jak rozpoznat věrohodnost, relevanci, spolehlivost informací a informačních pramenů. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: .

47

5.8.1 Jak poznat seriózní vědecké články Hlavní věcí, bez kterého se seriózní článek neobejde jsou samozřejmě uvedené použité prameny. Ty pomohou nejen zkontrolovat důvěryhodnost článku, ale umožní nám zjistit, kde najdeme k dané problematice více informací. Další věcí, bez které se nedá článek považovat za seriózní je zveřejnění autora. Mnoho nám napoví nejen jméno autora, ale hlavně server, na kterém je webová stránka umístěna. Co se týče autora, je nejlepší pokusit se o něm zjistit co nejvíce informací. V případě, že se článek nachází na serveru, který patří pod nějakou univerzitu, je jistě důvěryhodnější než ten, který je stránce soukromé, či patří pod časopis s bulvárním charakterem. Obecně platí, že pro nás jsou vhodnější informace co nejnovější. Neplatí to však vždy, jelikož čím je informace aktuálnější, tím je menší pravděpodobnost, že již byla ověřena či podrobena nějaké konstruktivní kritice. Také grafická úprava může mnohé napovědět. Rozhodně doporučuji zbystřit, pokud je článek barevný, či se jiným výrazným způsobem prezentuje. Málokterý autor seriózního vědeckého článku, má potřebu upozorňovat na své dílo takto laciným způsobem

48

5.9 MODELY PRÁCE S INFORMACEMI

U modelů práce s informacemi vycházím z článků Jiřího Peterky.80 Ilustrují vývoj, k jakému došlo v oblasti vyhledávání na internetu. Nezabývám se konkrétními technikami, pouze obecnými modely.

Distribuční model Nejstarší model, který počítá s nedostatkem informací. Podle tohoto modelu by producenti měli své informace uživatelům, kteří by o ně mohli projevit zájem, průběžně rozesílat. Aktivní roli zaujímají producenti informací, kdežto konzumenti zůstávají zcela pasivní. Takto rozesílané informace však nejsou před doručením k uživateli nijak vyhodnoceny či utříděny, zpracování provede až příjemce. Uživatel musí být mít motivaci a schopnosti tyto činnosti provádět. Tento model se realizuje zejména prostřednictvím elektronické pošty. Distribuční model vznikl v době, kdy informací na internetu bylo opravdu relativně málo a ti, jimž byly adresovány, měli podobné zájmy a požadavky. Nyní, kdy je informací nadbytek a každý uživatel žádá něco zcela jiného, by pouze podporoval zahlcenost uživatelů. S tímto modelem ovšem i nadále pracují některé marketingové společnosti. Zasílají své nabídky hromadně všem uživatelům, které mají v adresáři.

Zpřístupňující model

Zpřístupňující model chronologicky navazuje na ten distribuční, vznikl jako reakce na zvětšení objemu informací. Místo rozesílání jsou informace uloženy na centrálním místě a budou uživatelům zpřístupněny ve chvíli, kdy o ně budou mít zájem. Tento model informace nevnucuje, pouze k nim umožňuje přístup. Princip zpřístupňujícího modelu představuje Word Wide Web či anonymní FTP archivy.

80

PETERKA, Jiří. Information Push. [online]. [cit. 2006-06-01]. Dostupný na WWW: < http://archiv.isdn.cz//axxxk160/a705k163.php3>.

49

Zde oproti distribučnímu modelu spočívá aktivita na příjemci, jelikož než se k dané informaci dostane, musí si zjistit, kde se nachází. Naopak výhodou je, že není zahlcen informacemi, o které nemá zájem. Bohužel je zde pravděpodobnost, že v průběhu vyhledávání narazí uživatel na informace, o které rozhodně zájem nemá.

Model information push Snaží se vyplnit mezeru ve zpřístupňujícím modelu, který příliš zatěžuje uživatele. Jeho myšlenka je v tom, že uživatel vyhledáním pověří někoho jiného, kdo je v těchto činnostech zkušený. Nejlépe někoho, kdo je dostatečně kvalifikovaný pro poskytování tohoto druhu služeb. Subjektem může být knihovna, informační specialista, výstřižková služba, internetový monitoring. Tento subjekt pak uživateli dodá informace některou z přenosových cest například prostřednictvím elektronické pošty. Tento model je pro uživatele nejvhodnější, jelikož na něj neklade žádné speciální nároky ohledně kvalifikace a současně ho brání před nechtěnými informacemi.

Model intercast K distribuci informací využívá mechanismus, který má hromadný charakter a jeho fungování je téměř zdarma.81 Takovýmto mechanismem může být např. televizní vysílání či satelitní přenosy, kdy namísto teletextu jsou vysílány HTML stránky. Model Intercast se vrací zpět k principu, kdy selekci informací provádí uživatel. Nevýhodou však je, že model závisí na nabídce konkrétních subjektů, nikoliv na poptávce uživatelů.

81

Podle PETERKA, Jiří. Budoucnost práce s informacemi v Internetu. [online]. [1998] [cit. 2006-0610]. Dostupný z WWW: .

50

Právo na informace je zakotveno v Listině základních práv a svobod v článku 17.odst. 1 Listiny.82 Schopnost rozhodovat se, je nezbytnou podmínkou svobody člověka. Aby však bylo umožněno svobodné rozhodnutí, musí mít jedinec přístup k vyčerpávajícímu souhrnu informací. Jakmile není splněna podmínka absolutního přístupu, dojde k omezení možných variant a jedná se tedy o rozhodnutí nucené a rozhodně o něm nemůžeme hovořit jako o svobodném. Člověku je umožněno rozhodnout se, které informace bude akceptovat a zahrne je ke svým poznatkům. Každému by mělo být dáno právo regulovat proud informací, které se mu snaží zasáhnout do vědomí.83 Musíme si sami v sobě vybudovat jakýsi firewall, který nám bude informace filtrovat. Tyto schopnosti by si měl sice osvojit každý, ale hlavně lidé, u nichž je práce s informacemi každodenní rutinou. Toto rozhodnutí za nás žádný zákon neudělá, dokonce to ani není možné. Nelze určit, které informace jsou nadbytečné, jelikož každý má hranice položeny jinak. Jednou ze základních zásad je určit si své hranice a podle nich pak postupovat.

82

Listina základních práv a svobod. [online].[cit. 2006-06-15]. Dostupný na WWW:< http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html>. 83 Podle BLANDA, Robert. Světu hrozí informační mor. [online].[cit. 2006-04-15]. Dostupný na WWW:< http://www.geocities.com/robert_blanda/publ/it2.html >.

51

6. INFORMAČNÍ EKOLOGIE V PROSTŘEDÍ INTERNETU U pojetí informační ekologie vycházím z práce Jiřího Peterky.84 Každý vnímá svět pouze z hlediska svého oboru, z hlediska prostředí, ve které se pohybuje. Zasahuje to i do sféry informací. Technici, poskytovatelé obsahů a autoři webových stránek se snaží přenést, vyprodukovat a zveřejnit, co možná nejvíc informací. Na uživatele však často nikdo z nich nebere ohled. Na internetu je k dispozici příliš mnoho informací a jsou prezentovány tak, že ještě zvyšují nároky na uživatele. Jsou agresivně pojaté, nepřehledné, ale hlavně jsou někdy i propastné rozdíly v jejich kvalitě. Cílem informační ekologie je větší komfort pro uživatele. Snaží se dosáhnut toho, aby byly informace vždy kvalitní a obsah přehledný. Usilují o obranu uživatele před informacemi nechtěnými či podmínkami odběru žádaných za cenu toho, že dostanou i ty nevyžádané. Mezi další náplň patří boj proti nevhodnému obsahu a ochrana soukromí v online prostředí. Informační ekologie se snaží upravit vztah k informacím, použitelný na celé informační prostředí. Dává důraz právě na jistou ohleduplnost vůči ostatním, na vnímání světa jako na soustavu vzájemně působících vlivů a snahu hledání rovnováhy mezi nimi. Varuje před iluzí okamžitého efektu a doporučuje nazírání pomocí trvale udržitelného rozvoje.

6.1 SROVNÁNÍ S INFORMAČNÍ HYGIENOU Informační ekologie se snaží uživateli upravit prostředí tak, aby mu co nejvíce usnadnila práci.85 Nabízí se tedy srovnání s primární informační hygienou. Těžko říci v čem je vlastně rozdíl. Možná v tom, že informační ekologie podle Jiřího Peterky neříká, jak by tohoto ideálního stavu chtěla dosáhnout. Zmiňuje se pouze o působení na tvůrce informací, nikoliv však jakým způsobem. Oproti tomu primární informační hygiena vidí východisko ve školní a mimoškolní výchově.

84

Podle PETERKA, Jiří, Informační ekologie v prostředí Internetu, [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: . 85 Tamtéž.

52

7. ERGONOMIE Z hlediska zvýšení efektivity při práci s informacemi je nezanedbatelná ergonomie. Představuje pro nás právě již zmiňovanou úpravu informačního prostředí a pracovního režimu. Slovo ergonomie pochází z řeckého ergo = práce a nomon = zákon. Ergonomie je nauka o optimálních podmínkách při práci. Stará se hlavně o to, aby nedocházelo k nepřiměřené pracovní zátěži. Ergonomie je vědní obor, který komplexně a systémově řeší systém člověk – technika – prostředí, s cílem optimalizovat psychicko-fyzickou zátěž člověka a zajistit rozvoj jeho osobnosti při maximální efektivitě jeho činnosti. 86 Zahrnuje tyto obory: •

antropometrie včetně biomechaniky,

•

filozofie práce,

•

psychologie práce a hygiena práce.

Způsoby ochrany zdraví pracovníků, včetně lidí pracujících s počítači upravuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (se změnou č. 523/2002 Sb.), kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 87

86

Podle Co je to ergonomie [online]. 12.5. 2004 [cit. 2006-05-25]. Dostupný z WWW: . 87 Podle DANDOVÁ, Eva. Práce se zobrazovacími jednotkami. [online]. 04.04. 2005 [cit. 2006-0525]. Dostupný z WWW: .

53

7.1 ZDRAVOTNÍ RIZIKA PŘI PRÁCI S POČÍTAČEM

Při práci s počítačem je nejvíce ohrožena pohybová soustava a zrak. Stále častěji se v souvislosti s prací na počítači hovoří také o stresu. Syndrom opakovaného přetížení (SOP) je český ekvivalent pro anglický termín Repetitive strain injury. Souhrnně označuje zdravotní obtíže, které vznikají při opakujících se monotónních činnostech. Jedná se zejména o problémy se zrakem, bolesti hlavy, krční páteře, horních končetin, omezenou citlivost, zvýšenou perspiraci.88

7.1.1 Potíže se zrakem Projevy jsou bolesti hlavy a audiovizuální poruchy. Mohou být způsobeny nevhodným osvětlením, nekvalitním či špatně umístěným monitorem. Někdy se také jedná o nediagnostikované a neléčené oční vady.

7.1.2 Potíže pohybové soustavy Bolesti v bederní oblasti. Dlouhodobé sezení zatěžuje páteřní obratle a meziobratlové ploténky tlakem, který je dán vlastní vahou těla. Tyto bolesti nám pouze naznačují funkční změny v pohybovém systému, přesto pokud by nadále k zatěžování docházelo, může se objevit útlak nervů nebo morfologické změny páteřních obratlů, plotýnek. Možné

88

Podle ZLATUŠKA , Jiří. Počítače a zdravotní rizika. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1994, roč. 4, č. 5 [cit. 2006-06-20]. Dostupný z WWW: .

54

příčiny jsou nesprávné držení těla, nevhodně zvolená židle, nevyhovující rozměry pracovního místa.89

Bolesti v oblasti krční a šíjové páteře Tyto potíže souvisí zejména s polohou hlavy a horních končetin. Jsou způsobeny hlavně nesprávným umístěním monitoru, nevhodně zvolenou židlí či nesprávným držením těla.90

Poruchy hybnosti ruky a prstů Jsou způsobeny rychlými opakovanými pohyby při práci s myší. Dochází k nim při špatném výběru či nevhodném umístění klávesnice, podložky nebo myši.91

7.1.3 Zátěž a stres

Syndrom vyhoření Syndrom

vyhoření

nejčastěji

postihuje

lidi

v pomáhajících

profesích

(pedagogové, sociální pracovníci....) Jedná se o úhrn symptomů při nezvládnutí pracovního stresu za současné emocionální angažovanosti. Souvisí hlavně se ztrátou iluzí, většinou z nového zaměstnání, kdy se počáteční nadšení mění na apatii a nakonec na nechuť.92 Syndrom vyhoření v sobě zahrnuje tělesné vyčerpání tj. celkovou tělesnou vyčerpanost, nedostatek energie, bolesti hlavy, nespavost, zvýšenou náchylnost k běžným nemocem, žaludeční potíže, změny stravovacích návyků. Dalšími příznaky jsou emociální vyčerpanost a duševní vyčerpání. 89

Podle GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, ISBN 80-901683-8-8. str. 48-53. 90 Podle GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, ISBN 80-901683-8-8. str. 48-53. 91 Tamtéž. 92 Podle POTERROVÁ, Beverly A. Jak se bránit pracovnímu vyčerpání:“pracovní vyhoření“příčiny a východiska. 1.vyd. Olomouc: Votobia, 1997, 259 s. ISBN: 80-7198-211-3.

55

Technostres Technostres je jednou z forem pracovního stresu. Termín technostres poprvé použil americký psychoterapeut Craig Brod.93 Definoval jej jako „nemoc způsobenou

neschopností

čelit

novým

technologiím

psychicky

zdravým

způsobem.“94 Dle této definice zahrnuje technostres neschopnost pracovníka přizpůsobit se používaným přístrojům ve svém pracovním prostředí bez psychologických či fyziologických potíží. Za hlavní původce stresu považujeme zejména pomalou práci počítače, závady, reklamy, spamy a viry. Prostě vše, co nás zdržuje od skutečné práce, či nás jinak obtěžuje. Symptomy jsou nervozita a agresivní chování. Toto vše snižuje efektivitu práce, ohrožuje zdraví a působí negativně nejen na postiženého jedince, ale i na jeho okolí.

7.2 ERGONOMIE PŘI USPOŘÁDÁNÍ PRACOVNÍHO MÍSTA

Cílem ergonomie je vytvořit takové pracovní podmínky, které zohlední zdravotní problémy a budou příznivě působit na psychiku jedince. Faktory, které ovlivňují řešení jsou typ technického zařízení, typ technologie, druh a množství používaných nástrojů. Pracovní místem se rozumí prostor, který je určen k vykonávání pracovní činnosti.95

Nastavení monitoru Práce na počítači má velký vliv na zrak. Na ochranu zdraví je proto vhodné myslet již při nákupu monitoru a orientovat se podle těch vlastností monitoru, které působí na zrak. Nevyhnutelné je správné nastavení vzdálenosti monitoru od očí. To je závislé na úhlopříčce konkrétního monitoru. U monitorů, které mají úhlopříčku 14

93

BROD, Craig,. Technostress: The Human Cost of the Computer Revolution. Reading, MA: Addison-Wesley, 1984. 94 ŽÍDKOVÁ, Irena. Technostress. Bezpečnost a hygiena práce. 2004, č.9, str. 14-18. ISSN 006-453. 95 Podle Podle GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, ISBN 80-901683-8-8. str. 5-6.

56

až 15 palců se doporučuje vzdálenost minimálně 40 a maximálně 90 cm, přičemž 60 cm se považuje za optimální. Monitory s větší úhlopříčkou vyžadují větší odstup. Horní okraj obrazovky by měl být nejlépe na úrovni očí, může sice být o něco níž, nikdy však ne naopak. Pokud je umístěn vysoko nad úrovni zraku, zvyšuje se napětí šíjových a krčních svalů. Na obrazovku by měl pohled směřovat kolmo. Vlastní umístění na stole je optimální souběžně s oknem, kdy denní světlo přichází z boku. Zrak je nejvíce citlivý na odlesky předmětů, které se nacházejí níže než je osa pohledu. Také světelný zdroj by se za žádnou cenu neměl odrážet na obrazovce.96

Klávesnice a myš Umístění klávesnice by mělo umožňovat, aby pracovník seděl kolmo k počítači. Poloha zápěstí i dlaně má být v jedné rovině. Optimální sklon klávesnice je mezi 10 až 15 °. Klávesnice na vysouvací desce je nevhodná, protože většinou neposkytuje dostatek prostoru pro zapření zápěstí. U používání počítačové myši je důležité, aby se ruka nevytáčela i se zápěstím. Podložka je vhodná se zabudovanou oporou pro zápěstí.97

Nastavení místa k sezení Nejvhodnější je židle či kancelářské křeslo s možností výškového nastavení. Při sezení by klouby končetin měly svírat pravý úhel a chodidla by měla být položena na podlaze.

Prostor na stole Zde platí hlavní zásada, že pro všechny předměty na stole musí být dostatek místa, to platí hlavně v případě klávesnice, kdy je žádoucí, aby bylo umožněno její alternativní umístění v průběhu práce. 96

Podle Podle GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, ISBN 80-901683-8-8. str. 55-56. 97 Tamtéž.

57

Teplota místnosti Za optimální se považuje teplota kolem 22 °C, v letě by pak neměla překročit 26 °C a v zimě klesnou pod 19 °C. Zdrojem tepla mohou být i některé přístroje jako tiskárna, fax, ale také počítač. Je proto nutné udržovat je v bezpečné vzdálenosti. V suchém prostředí monitor produkuje silný elektrostatický náboj, proto by měla být vlhkost vzduchů o něco vyšší než je běžné, přibližně 45 – 70%. Proudění vzduchu v místnosti je optimální okolo 0,2 m/s, velice nežádoucím jevem je průvan.98

Osvětlení Nejvhodnější je osvětlení 500 – 750 luxů. Pro umělé osvětlení platí zásada, že musí být nepřímé, zabráníme tak nežádoucím odleskům. Pro přímé denní světlo jsou nejvhodnější regulovatelné clony na okno.

Akustické podmínky U ozvučení pracoviště se uplatňují hodnoty jako je intenzita hluku, která je uváděná v dB a vyjadřuje sílu hluku. Frekvence hluku je uváděná v Hz a vyjadřuje, jak vysoké tóny převládají. Dalšími faktory jsou trvání hluku v čase, zvuková odrazivost, propustnost a ozvěna. Nadměrný hluk způsobuje poškození sluchu a také těžké psychické a fyzické poruchy. Pro člověka je škodlivý hluk od hranice 65 dB. Negativní dopady mají i zvuky o frekvenci 3000 – 4000 Hz, a to i při menší hlasitosti. Hluk může zpomalovat činnost žaludku, vyvolat poruchy zažívání, předrážděnost, neurózy, poruchy žláz s vnitřní sekrecí. Záporný vliv hluku může být umocněn nadměrným pitím kávy, alkoholu a kouřením.99

98

Podle Podle GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, ISBN 80-901683-8-8. str. 34-40. 99 Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str.70-71.

58

Citové působení barev Každý člověk je citlivý na barvy na jiném stupni, obecně ovšem platí, že modrá barva má uklidňující účinky, jejím vlivem se snižuje krevní tlak, svalové napětí, zpomaluje se dýchání a srdeční činnost, dokonce tlumí agresivitu. Úlevu pro zrak poskytuje barva zelená. Červená naopak působí dráždivě, zvyšuje krevní tlak, svalové napětí, zrychluje srdeční činnost a dýchání. Těchto poznatků je vhodné využít zejména při vymalování pracovního prostoru, ovšem je důležité, aby, pokud použijeme více barev, spolu navzájem ladily.100

100

Podle MÍČEK, Libor. Duševní hygiena. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, str. 69.

59

ZÁVĚR V úvodu práce jsem nastínila současný stav společnosti a poukázala tak na nezbytnost změny informačních návyků. Jelikož za stěžejní v tomto případě považuji nadbytek informací, zabývala jsem se jím podrobněji než nedostatkem informací. Informační hygienu jsem zařadila jako součást hygieny duševní a z tohoto důvodu jsem seznámila s jejími základy a se základy technik duševní práce při práci s informacemi v pojetí Davida Grubera. Oddíl informační hygieny jsem rozdělila na dosavadní zájem o uvedenou oblast v ČR, základní vymezení pojmu a postojů. Do kapitoly informační hygieny jsem zařadila také některé negativní jevy, které se mohou projevit při práci s informacemi. Dále jsem přiblížila rozpoznání věrohodnosti vědeckých článků na internetu, principy použití informačních technik a pokusila se zformulovat obecné zásady informační hygieny při práci s internetem. Informační hygiena bývá někdy zaměňována s informační ekologií, proto jsem představila informační ekologii podle Jiřího Peterky a pokusila poukázat na některé rozdíly. Na závěr se věnuje ergonomii jako prostředku k optimální úpravě pracovního prostředí. Problematika informační hygieny zcela jistě není podána vyčerpávajícím způsobem. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce a jisté rozostřenosti termínu informační hygiena, však nebylo možné obsáhnout všechna hlediska problematiky. Je ještě mnoho oblastí, které se dají k dané problematice doplnit. V první řadě je to rozšíření primární a sekundární informační hygieny, které však vyžaduje větší technické, ale také praktické zkušenosti. Co se týče terciární informační hygieny i zde se nabízí další možnosti rozpracování a to například problému s nedostatkem informací. Oblastí pro další zpracování může být také okruh síťové bezpečnosti. Cílem mé práce však nebylo podat kompletní informace o tomto tématu, ale představit u nás vcelku neznámý pojem a ukázat, že je opomíjen neprávem.

60

POUŽITÉ ZDROJE

1. BACHÁNKOVÁ, Iveta. Negativní důsledky nadbytku a nedostatku informací pro člověka. Brno, 2003, 94 s. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. Vedoucí diplomové práce Jiří Cejpek. 2. BLANDA, Robert. Světu hrozí informační mor. [online]. [cit. 2006-06-01]. Dostupný z WWW:< http://www.geocities.com/robert_blanda/publ/it2.html >. 3 BŘEZINOVÁ, Dagmar. PICK Pavel. Jak se bránit informačním zmetkům aneb infohygiena pro důvěřivé. Mladý svět, 1997, roč. 39, č. 20, str. 30, ISSN 0323-2042. 4. CEJPEK, Jiří. Člověk vždy bude víc než stroj: Několik poznámek k příspěvku Michaela Babky „Vstanou noví kyberovníci“ z INFOCUSU č.1/95, Infocus, 1995, roč.1, č. 2, str. 28-29. 5. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace, myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767- 4. 6. CEJPEK, Jiří. O informační hygieně. Strojopis rozhlasové přednášky, přednesené 25.6.2003, Český rozhlas 2, Praha. 7. CEJPEK, Jiří. Proměny let devadesátých: knihovnictví na prahu informačního věku - děje, myšlenky a názory. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2005. 79 s. ISBN 8085851156. 8. Co je to ergonomie [online]. 12.5. 2004 [cit. 2006-05-25]. Dostupný z WWW: . 9. DANDOVÁ, Eva. Práce se zobrazovacími jednotkami. [online]. 04.04. 2005 [cit. 2006-05-25]. Dostupný z WWW: .

61

10. DAŇKOVÁ, Irena. Zdravotní opatření a cvičení kompenzující jednostranné zatížení pohybového aparátu při práci na počítači. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný z WWW: . 11. DOHNAL, Vojtěch. Na prahu informační společnosti. [online]. [cit. 2006-0401]. Dostupný z WWW:< http://www.inforum.cz/inforum99/dohnal.htm >. 12. GARCZYNSKI, Stefan. Chyby a omyly. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982, 203 s. 13. GLIVICKÝ, Vladimír. HLADKÝ Aleš. Škodí počítač našemu zdraví? 1.vyd. Praha: Codex Bohemia, 1995, 1.vyd. 103 s. ISBN 80-901683-8-8. 14. GORE, Albert. Země na misce vah. 1.vyd. Praha: Argo, 1994, 372 s. ISBN 80-85794-21-7. 15. GORMAN, Michael. The Ailments of Modern Living. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný z WWW: 16. GRUBER, David. Kdo to má všechno číst? : učebnice racionálního čtení a důležitých technik duševní práce pro kursy i samouky. 1. vyd. Ostrava : Gruber - TDP, 1991, 278 s. ISBN 80-900680-1-4. 17. GRUBER, David. Racionální čtení a studium. 1. vyd.. Praha : A-Plus, 1990, 116 s. ISBN 80-900089-0-9. 18. GRUBER, David. Šetřme časem: rychločtení rychlostudium. 1. vyd. Praha: Managment press, 1992, 139 s. ISBN 80-85603-10-1.

62

19. GRUBER, David. Šetřme časem : rychločtení rychlostudium. 3. vyd. Praha : Managment press, 1995, 193 s. ISBN 80-85943-04-2. 20. HEJLOVÁ, Romana, E-mailová lavina , [online]. 24.03.2003 [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW:< http://web.net-mag.cz/?action=art&num=262>. 21. HEYLIGHEN, Francis. Tacling complexity and information overload : intelligence amplification, attention economy and the global brain. [online]. 2002, April 12, 2002 [cit. 2006-04-15]. Dostupný z WWW: . 22. HLADKÝ, Aleš. Tělesné potíže při práci s počítačem. [online]. 2004, 25.12.2004 [cit. 2006-03-29]. Dostupný z WWW: . 23. HORÁKOVÁ, Vlasta. Informační společnost a lidská psychika. [online]. Dostupný z WWW:< http://www.knihzdar.cz/kzv/04-2002/inf_spol.htm>. HÖSCHL, Cyril. Vědomí kontextu a cena informace. Lidové noviny, 1996, roč. 9. č. 240, str. 9. 24. Informační raut, [online]. 2001 [cit. 2006-02-11]. Dostupný z WWW: . 25. JONÁK, Zdeněk. Jak rozpoznat věrohodnost, relevanci, spolehlivost informací a informačních pramenů. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: 26. JANOŠ, Karel. Informační hygiena. Čs. Informatika, 1978, roč. 20, č. 10, str. 279-280.

63

27. JANOŠ, Karel. Informační hygiena a informační patologie ve zprostředkování odborných informací. Praha, 1983, 113 s.Univerzita Karlova, Vedoucí diplomové práce Marie Königová. 28. KASPERKEVIČOVÁ, Romana. Technostress v informačních institucích: příčiny a prevence. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2005, 63 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michal Lorenz. 29. KOUKOLÍK, František. DRTILOVÁ, Jana. Život s deprivanty II : Základy stupidologie. Praha : Galén, 2002, Makropulos, 490s. ISBN 80-7262-078-9. 30. KUČEROVÁ, Helena. Měření relevance. [online]. 02.01.2003 [cit. 2006-06-15]. Dostupný z WWW: . 31. KRILL, Paul. Overcoming information overload. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW:< http://www.infoworld.com/articles/ca/xml/00/01/10/000110caoverload.html>. 32. LEM, Stanisław. Tajemství čínského pokoje. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, 1999, 199 s. ISBN 8020408266. 33. Listina základních práv a svobod. [online].[cit. 2006-06-15]. Dostupný na WWW:< http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html>. 34. LYNN, Akin. Information Fatigue Syndrome. [online] [cit. 2006-03-29]. Dostupné z WWW: 35. LYNOTT, William. Could the evening news be bad for your health? [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: .

64

36. MERTA, Augustin. MERTOVÁ, Dagmar. Anglicko-český slovník knihovnictví a informatiky. 1. vyd. Praha: Leda, 1994, 176 s. ISBN 80-901664-2-3. 37. MERTA, Augustin. Společenské aspekty komunikace odborných informací. 1.vyd. Praha: UVTEI, 1970, 209 s. 38. MÍČEK, Libor, Duševní hygiena. 2.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 207 s. 39. PAPÍK, Richard. Naučte se číst. Praha: Grada, 1992, 184 s. ISBN 80-85424-93-2. 40. PAVLICOVÁ, Libuše. I vy trpíte chorobou z povolání!. Ikaros [online]. 1998, č. 09. Dostupný na WWW: < http://www.ikaros.cz/node/478>. ISSN 1212-5075. 41. PETERKA, Jiří. Budoucnost práce s informacemi v Internetu. [online]. [1998] [cit. 2006-06-10]. Dostupný z WWW: . 42. PETERKA, Jiří. Informační ekologie v prostředí Internetu. [online]. [cit. 2006-04-01]. Dostupný na WWW: 43. PETERKA, Jiří. Information Push. [online]. [cit. 2006-06-01]. Dostupný na WWW: < http://archiv.isdn.cz//axxxk160/a705k163.php3>. 44. PETERKA, Jiří. Jak fungují firewally? [online]. [cit. 2006-06-01]. Dostupný z WWW: 45. POTERROVÁ, Beverly A. Jak se bránit pracovnímu vyčerpání:“pracovní vyhoření“- příčiny a východiska, 1.vyd. Olomouc: Votobia, 1997, 259 s. ISBN: 80-7198-211-3.

65

46. RICHTA, Radovan. Racionalizace informačního toku. [online]. [cit. 2006-0401]. Dostupný na WWW: . 47. SHENK, David. Data Smog : Surviving theInformation Glut. 1 st ed. San Francisco : Harper Edge, 1997, 250 s. ISBN 0060187018.

48. TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy. Dostupný z WWW: .

49. TOMAN, Jiří. Jak zlepšit organizaci a techniku duševní práce. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1984, 277 s. 50. TOFFLER, Alvin. Šok z budoucnosti.1. vyd. Praha: Práce, 1992, 284 s. ISBN 80-2080160. 51. VARIAN, Hal. LYMAN, Peter. How much information 2003? [online]. 2003 , October 27, 2003 [cit. 2006-06-15]. Dostupný z WWW: . 52. VYMĚTAL, Jan. VÁCHOVÁ, Miriam. Úvod do studia odborné literatury. 1. vyd. Praha : Orac, 2000, 288 s. Studijni texty orac. 53. ZLATUŠKA , Jiří. Počítače a zdravotní rizika. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 1994, roč. 4, č. 5 [cit. 2006-06-20]. Dostupný z WWW: .

54. ZIELKE, Wolfgang. Jak číst rychleji a lépe. 2.vyd. Praha: Svoboda, 1988, 169 s. 55. ŽIDKOVÁ, Zdeňka. Technostres. Bezpečnost a hygiena práce, 2004, č.9, str. 14-18.

66

67