Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet knihovnictví
Diplomová práce
2006
Iva Rajdlová
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Iva Rajdlová
Problematika dětského čtenářství a aktivity na jeho podporu Diplomová práce
Vedoucí práce: Iluše Cejpková
2006
Bibliografický záznam RAJDLOVÁ, Iva. Problematika dětského čtenářství a aktivity na jeho podporu. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2006. 168 s. Vedoucí diplomové práce Iluše Cejpková
Anotace Diplomová práce mapuje některé oblasti dětského čtenářství s cílem přispět získanými poznatky k jeho podpoře. Zabývá se významem četby pro vývoj dětského organismu, faktory působícími na rozvoj čtenářství a úlohou knihoven v tomto procesu. Krátce shrnuje vliv četby z pohledu bibliopsychologie včetně stručného nástinu vzniku této vědecké discipliny a osobnosti jejího zakladatele Rubakina. Přináší konkrétní příklady práce knihoven pro handicapované děti s uvedením některých terapií využitelných v knihovnické práci. Zmiňuje význam multikulturní výchovy a možné aktivity s multikulturním obsahem. Pojednává o nové komunitní knihovně, uvádí výsledky spolupráce knihoven a různých subjektů v podobě zajímavých akcí pro děti. Práce nastiňuje možnosti charitativní či humanitární činnosti knihoven. Věnuje se zapojení dětských knihoven do úspěšných celostátních knihovnických projektů i případné participaci na programech jiných subjektů s obdobným zaměřením. Popisuje některé zajímavé zahraniční podněty a inspirace zaměřené na podporu čtenářství dětí. Uvádí vzdělávací programy určené pracovníkům dětských knihoven. Teoretická část práce je doplněna výzkumem, jeho vyhodnocením a návrhy řešení. Závěr přináší shrnutí popisované problematiky.
Annotation Diploma thesis charts on some areas of children's reading with aim to contribute with retrieved findings to its support. Thesis is engaged in sense of reading for progression of child's organism, factors causing on development of reading and function of libraries in this process. Shortly sums up influence of reading from view of including compendious outline of origin this science and personality its founder Rubakin. Thesis brings concrete examples of library work for handicap children with introduction of some therapies usable in library science. Thesis also mentions importance multicultural education and possible activities with multicultural content. Deals with new community library, features results libraries cooperation and various subjects in form interesting actions for children. Paper outlines possibilities charitable and humanitarian activity of libraries. Thesis sticks at involvement of children's libraries on successful nationwide library projects also appropriate participation on programs of other subjects with similar focus. Describes some interesting foreign impulses and inspirations focused on children's reading support. Thesis features education programs designated to children's library workers. Theoretical part of diploma thesis is supplied with research, data evaluation and drawing of solution. End brings summary of described questions.
Klíčová slova děti, knihy, knihovníci, knihovny, dětské knihovny, čtenářství, výchova, podpora, aktivity, programy
Keywords children, books, librariens, libraries, children's libraries, reading, education, support, activities, programmes
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Iluši Cejpkové za trpělivé vedení, poskytnuté materiály, cenné rady, připomínky a povzbudivá slova při zpracovávání této diplomové práce.
Obsah Úvod ................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
4.
Dětské čtenářství a jeho význam ......................................................... 6 1. 1
Čtenář a proces čtení .................................................................... 8
1. 2
Faktory ovlivňující čtenářství dětí ............................................ 10
1. 3
Úloha knihovníka v podpoře čtení a možné způsoby řešení ... 12
Bibliopsychologie – obor zkoumající vliv četby ............................... 15 2. 1
Historie bibliopsychologie a její představitelé.......................... 15
2. 2
Základní složky bibliopsychologie............................................. 18
2. 3
Přínos četby pro čtenáře............................................................. 21
Handicapované děti v knihovnách .................................................... 24 3. 1
Konkrétní příklady práce s handicapovanými dětmi.............. 26
3. 2
Terapie v knihovnách – biblioterapie ....................................... 29
3. 3
Arteterapie v nabídce služeb knihovny..................................... 30
Multikulturní výchova, knihovny a MKC Praha ............................ 33 4. 1
Multikulturní konference pro knihovny a příklad
multikulturního projektu ....................................................................... 34 4. 2
Multikulturní semináře pro knihovny a konkrétní
multikulturní aktivity ............................................................................. 37 5.
Knihovna jako komunitní centrum................................................... 42 5. 1
Spolupráce knihovny a ekologických sdružení ........................ 44
5. 2
Projekt spolupráce se skautským hnutím Junák ..................... 45
5. 3
Příklady úspěšných aktivit knihoven ve spolupráci s různými
subjekty.................................................................................................... 46 5. 4 6.
Knihovny a možnosti jejich zapojení do charitativních akcí.. 48
Celostátní aktivity knihoven na podporu čtenářství ....................... 52
6. 1
Noc s Andersenem....................................................................... 52
6. 2
Velké říjnové společné čtení....................................................... 53
6. 3
Webík ........................................................................................... 54
7.
Projekty jiných subjektů na podporu čtení v ČR ............................ 56 7. 1
Rosteme s knihou ........................................................................ 56
7. 2
Program na podporu rozvoje Literární Gramotnosti Dětí a
Mládeže – Kámen mudrců aneb Zpátky ke knížkám ......................... 58 7. 3
Aktivity Deníku Bohemia na podporu čtenářství .................... 59
7. 4
Projekt Celé Česko čte dětem .................................................... 61
8.
Zahraniční aktivity na podporu čtenářství ...................................... 62 8. 1
Německý projekt Zfilmovaná literatura na podporu vyučování
zprostředkovaná knihovnami ................................................................ 62 8. 2
Anglie a knihovna nového typu Idea Store............................... 65
8.2.1
Idea Store a děti .................................................................. 68
8. 3
Programy a kampaně na podporu čtenářství v USA............... 71
8. 4
Dětské knihovny v Rusku a jejich aktivity na podporu
čtenářství.................................................................................................. 77 8. 5 9.
Podpora čtenářství v dalších státech světa ............................... 79
Vzdělávání pro pracovníky dětských knihoven ............................... 82 9. 1
Vzdělávací programy v roce 2006 ............................................. 83
9. 2
Vzdělávací programy v roce 2005 ............................................. 84
9. 3
Vzdělávací programy v roce 2004 ............................................. 85
10.
Výzkum ............................................................................................ 88
10. 1
Historie výzkumů dětského čtenářství.................................. 88
10. 2
Metodologie výzkumu, výběr respondentů .......................... 89
10. 3
Cíle výzkumu a stanovené hypotézy...................................... 90
10. 4
Dotazník a grafy...................................................................... 92
10. 5
Vyhodnocení výzkumu ......................................................... 120
10. 6
Návrhy řešení ........................................................................ 123
Závěr .............................................................................................................. 128
Resumé........................................................................................................... 132 Summary........................................................................................................ 133 Použitá literatura .......................................................................................... 134 Použité zkratky ............................................................................................. 147 Seznam příloh................................................................................................ 148 Přílohy............................................................................................................ 149
Úvod Výběr tematiky diplomové práce byl v mém případě zcela jednoznačnou záležitostí. Problematika dětského čtenářství mě nejen zajímá, ale mám s ní i osobní zkušenosti díky mnohaleté práci v oddělení pro děti a mládež. Často bývá práce s dětskými čtenáři neprávem podceňována, ale v poslední době dochází k obratu v náhledu na tuto problematiku.1 Na dětské čtenářství se začíná pohlížet jako na jeden z pilířů poznávání světa a utváření si vlastního názoru na něj a hledají se různé cesty k jeho podpoře.2 Čtenářství přestává být považováno za pouhou zábavu, za jednu z mnoha volnočasových aktivit dětí. Stále více se potvrzuje opodstatněnost názorů o důležitosti výchovy dětí ke čtenářství, protože je nesporné, že četba významně přispívá k utváření všestranné osobnosti dítěte. „Děti ke svému zdravému a přirozenému rozvoji knihu potřebují. Potřebují ji k rozvoji fantazie, kreativity, k formování hodnotových žebříčků.“3 Je prokázáno, že dobře zvládnutý návyk četby je jedním ze základních nástrojů k vytváření a strukturování kvalitní osobnosti.“4 Působení četby na psychiku dítěte se následně pozitivně projevuje ve výchovném i vzdělávacím procesu. „Zda děti čtou a co čtou, má významný
1
Viz RAJDLOVÁ, Iva. Podpora čtenářství směřující k návratu četby knih s návrhem akcí pro žáky základních škol v regionu Havlíčkobrodska : Oborová práce. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2004. s. 1. 2 Viz Literatura - ztracena na trhu? [online]. c2005 [cit. 2006-05-25]. Dostupné z:
. 3 Pomozme dětem nalézt cestu ke knize. Moderní vyučování [online]. 2003, č. 4 [cit. 2006-0525]. Dostupné z: . 4 GALÁŠOVÁ, Jana. Kniha jako pozitivní závislost : Role knihovny při výchově k dětskému čtenářství : Z referátu na konferenci Kniha v 21. století. Bulletin SKIP [online]. 2006, č. 1 [cit. 2006-05-25]. Dostupné z: .
1
vliv na řadu dalších oblastí života dítěte, a to jak ve vzdělání a vzdělanosti, tak v životním stylu a budoucích profesních a životních vyhlídkách.“5 Podpora čtenářství u dětí má i celospolečenský význam, na dětech bude záležet, jestli si získané čtenářské návyky přenesou do své dospělosti a zda se bude v příštích letech pozitivně vyvíjet vztah jejich generace ke knihám, čtení i knihovnám. V našem snažení o podporu dětského čtenářství je velmi důležité vnímat dětské čtenáře jako partnery v naší snaze. Bez vzájemného dialogu, který by měl být přínosný pro obě zúčastněné strany, by všechny další pokusy o zlepšení situace v této oblasti byly jen prázdnou snahou. Ve své předchozí oborové práci jsem se už problematikou čtenářství dětí a rolí knihoven v jeho podpoře zabývala. Práce obsahovala shrnutí některých důležitých témat vztahujících se k této problematice. Popisovala historii čtenářství a několik důležitých mezníků, které měly významný podíl na rozvoji čtenářství. Obsahovala stručný pohled na historii i současnost české dětské literatury. Mapovala žánry objevující se v literatuře pro děti a mládež, jejich historii a nejvýznamnější představitele. Nechyběl výčet faktorů ovlivňujících čtenářství dětí. Na základě poznatků z psychologie dítěte a podle rozdělení vývoje dítěte do několika etap byly navrženy různé styly práce se čtenářem podle jeho věku. Byla zmíněna činnost mezinárodních i českých organizací zaměřujících se na podporu a výchovu ke čtenářství a čtenářské gramotnosti. Následovaly informace o jedné z nejúspěšnějších celostátních knihovnických akcí Noci s Andersenem propagující a povzbuzující zájem o čtenářství u dětí. Druhou část práce tvořil výzkum prováděný mezi stovkou žáků základních škol havlíčkobrodského regionu, který přinesl konkrétní
5
Knížky nesnáším, číst je nuda [online]. [cit. 2006-05-25]. Dostupné z: .
2
výsledky pro návrhy a doporučení ke zkvalitnění práce dětského oddělení knihovny.6 Diplomová práce si klade za cíl rozpracovat další témata týkající se problematiky dětského čtenářství a chce naznačit možnosti knihoven vhodným výběrem aktivit podpořit tuto důležitou oblast knihovnické práce. Práce by měla přinést informace týkající se zajímavých forem práce s dětmi a nově koncipované činnosti dětských knihoven, ale i konkrétní poznatky získané od dětí oslovených výzkumem, výsledkem by měly být návrhy na zlepšení stavu popisované problematiky. První, teoretický, oddíl práce je členěn do několika kapitol. Úvodní část přinese stručný náhled na význam čtenářství pro děti, vlivy podílející se na jeho vzniku i úlohu knihoven a knihovníků v tomto procesu. Působení četby na čtenáře bude popisovat kapitola věnovaná oboru bibliopsychologie, zabývající se zkoumáním tohoto procesu. Shrne nejdůležitější mezníky jejího historického vývoje, zmíní některé představitele i osobnost jejího zakladatele a propagátora N. A. Rubakina. Přínos četby pro čtenáře zhodnotí následující text. O knihovně poskytující své služby všem dětským uživatelům bez rozdílu pojednává část, která rovněž obsahuje konkrétní způsoby práce s handicapovanými dětmi v knihovnách a nastiňuje využitelnost některých druhů terapií v knihovnické práci. Stále aktuálnější potřebě multikulturní výchovy dětí v knihovnách se věnuje
další
s Multikulturním
díl
práce,
centrem
který Praha
dokumentuje spolu
s
spolupráci
uvedením
knihoven
některých
akcí
s multikulturní tematikou pro dětské klienty knihoven. Novým pojetím knihovny jako komunitního centra se zabývá následující kapitola, která také naznačí možnosti spolupráce knihoven s jinými subjekty, jejímž výsledkem mohou být netradiční a pro děti atraktivní pořady, které se mohou stát významným příspěvkem v podpoře dětského čtenářství. Zpracovává některé způsoby této spolupráce v podobě konkrétních akcí včetně zapojení knihoven
6
Viz RAJDLOVÁ, Iva, cit. 1, s. 1.
3
do charitativního projektu na pomoc Nadačnímu fondu Klíček, který buduje 1. dětský hospic v České republice. Další oddíl uvádí některé z úspěšných celostátních knihovnických programů věnovaných podpoře a propagaci dětského čtenářství. Práce sleduje několik aktuálních celostátních akcí jiných organizací se stejným zaměřením s cílem případné participace knihoven na těchto projektech. Následují příklady zajímavých aktivit pro dětské uživatele v zahraničních knihovnách – projekt spolupráce knihoven s filmovou službou v Německu, popis nového typu knihovny Idea Store v Londýně i jejích forem práce s dětmi a mládeží, informace o programech na podporu čtenářství v knihovnách USA i v dalších státech světa. Nabídce vzdělávání pro pracovníky dětských knihoven i nutnosti celoživotního vzdělávání knihovníků pro nové aktivity a formy práce s dětskými uživateli je věnován další díl práce. Druhá, praktická, část diplomové práce mapuje historii knihovnických průzkumů věnovaných dětskému čtenářství, osvětluje zvolenou metodu i průběh výzkumu, který byl prováděn formou dotazníků mezi stovkou vybraných respondentů, jimiž byli žáci 2. stupně Základní školy v Pelhřimově. Cílem šetření bylo zjistit, jaký je vztah dnešních dětí ke čtenářství, jaké postavení mezi jejich zájmy zaujímá četba, kolik času věnují čtení, jaké žánry jsou u dětí oblíbeny.7 Prvních sedm otázek dotazníku bylo shodných s otázkami výzkumu prováděného v roce 2004, aby bylo možné provést porovnání jejich výsledků a komentovat případné změny. K popisovaným tématům diplomové práce se vztahovaly další otázky dotazníku, které měly zjišťovat, jaký názor mají respondenti na různé doplňkové akce pořádané knihovnou, jaký druh tematiky by tuto věkovou kategorii dokázal zaujmout, jestli by je zajímaly pořady s multikulturním obsahem, kdo by se měl podle jejich mínění angažovat v podpoře čtenářství dětí, co by mohla knihovna udělat pro zlepšení svých služeb či jaký bude v dospělosti vztah respondentů k četbě.
7
Viz tamtéž, s. 1.
4
Pro přehlednost zobrazení výsledků dotazníkového šetření byly použity různé typy grafů. Výzkum měl potvrdit, či vyvrátit stanovené hypotézy a přinést konkrétní podněty využitelné pro další práci knihovny. Na jejich základě byl zpracován návrh řešení vycházející jednak z uvedených poznatků v první, teoretické, části práce, ale zároveň využívající výsledků zjištěných výzkumem. Byly doporučeny návrhy aktivit pro knihovny, které by podle mého názoru mohly vést ke zlepšení práce s dětským čtenářem a podpořily by čtenářství dětí. Závěr práce shrnuje problematiku dětského čtenářství a poznatky vyplývající z popisovaných skutečností.
5
1.
Dětské čtenářství a jeho význam O důležitosti četby na rozvoj dětského organizmu se vedou četné
odborné debaty, o nutnosti povzbudit zájem dětí o knihy už delší čas diskutují psychologové, sociologové, pedagogové, spisovatelé, knihovníci a další odborníci. Dětské čtenářství bylo v minulosti nemalou částí veřejnosti považováno za okrajový jev nebo problematiku, kterou se zabývali pouze školy, nakladatelství, knihovny či někteří specialisté.8 Výsledky výzkumů čtenářské vyspělosti v tuzemsku i v zahraničí, jež dokazují výrazný pokles zájmu mládeže o četbu a knihy, vyvolávají potřebu aktivního řešení situace s ohledem na negativní celospolečenské důsledky, které by ignorance problému literární negramotnosti mohla způsobit. Podpora dětského čtenářství se tak stále více stává problémem celospolečenským a je mu věnováno stále více pozornosti i v mezinárodním měřítku. Proto se v současnosti stále více odborníků a zainteresovaných činitelů snaží hledat způsoby a cesty, jak děti vracet zpátky ke knihám a čtení, odkud je odvádějí jiné druhy zábavy i stále modernější přístroje audiovizuální a počítačové techniky. Propagací četby a podporou čtenářství se v České republice zabývá množství subjektů. Knihovny a jejich profesní sdružení – Svaz knihovníků a informačních pracovníků a Klub dětských knihoven, Sukova studijní knihovna literatury pro mládež, veletrh dětské knihy v Liberci, čítárny U čerta, společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů Svět knihy, Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec spisovatelů, Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství CzechRA, Česká sekce IBBY, občanské sdružení Kritické myšlení, nakladatelé knih pro děti a mládež, knihkupci i mnozí nadšení jednotlivci připravili řadu zajímavých akcí, dílčích i
8
Viz Pomozme dětem nalézt cestu ke knize. Moderní vyučování [online], cit. 3.
6
celostátních projektů s cílem motivovat děti k celoživotní lásce ke knihám a čtení.9 Význam dětského čtenářství a úloha knihoven v tomto procesu se stává součástí některých vládních dokumentů, je zmiňován např. v materiálu Kulturní politika Ministerstva kultury České republiky, kde je v článku 59 uvedena nutnost podporovat vztah dětí a mládeže ke knihovnám a ke knize jako ke zdroji informací. Jako jedna z hlavních úloh knihoven je uvedena výchova dětí a mládeže v kultivované čtenáře, nutnost naučit je vyhledávat a používat informace, využívat knihoven k rozvoji sebe sama.10 Působení četby na psychickou, emocionální, vzdělávací i estetickou stránku dětské osobnosti se následně odráží ve výchovném i vzdělávacím procesu. „Četba je ve své mnohostrannosti pro dítě klíčovou dovedností. Otevírá mu cesty ke vzdělání, k plnohodnotné občanské a lidské existenci.“
11
Výsledky čtenářských výzkumů prokázaly, že „děti, které baví čtení, baví také škola, mají tudíž dobrý vztah ke vzdělávání“12 a tedy i dobrý předpoklad k dalšímu životnímu uplatnění. Kniha má v období vývoje dítěte a formování jeho osobnosti důležitou hodnototvornou, etickou a prosociální funkci, výrazně působí i v rámci emocionálního rozvoje dítěte. Čtení ovlivňuje jeho obrazotvornost, představivost a následně i tvořivost. Není možné zapomenout na významnou relaxační a zábavnou funkci četby. Osobnost dítěte se formuje postupně od útlého dětství, ovlivňují ji společenské vztahy a prostředky, se kterými přichází do bezprostředního styku. Kniha jednoznačně patří k velmi
9
Viz Rosteme s knihou [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 10 Viz Kulturní politika [online]. Praha : Ministerstvo kultury, 2001 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 11 Čtením ke vzdělání. Čtenář, 2004, roč. 40, č. 1, s. 27. 12 České děti a čtení. Moderní vyučování [online]. 2003, č. 4 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
7
příznivým a účinným prostředkům. Je klíčem k studnici poznání, vědomostí a znalostí, číst znamená dozvídat se, vědět, být vzdělaný.13
1. 1
Čtenář a proces čtení Kdo může být označován termínem čtenář? Zjednodušeně řečeno je to
každý, kdo se naučí číst. Podle psychologie je to každý, kdo vnímá psaný text, rozumí mu, má k němu vztah. Podle knihovnického vymezení je čtenářem jedinec zaregistrovaný v knihovně, jenž si v průběhu jednoho roku vypůjčil nejméně 1 knihovní jednotku.14 Samotný proces čtení je z hlediska jeho popisu značně komplikovaným jevem. Při čtení se dešifrují grafické znaky a dochází k chápání významu napsaného, když se spojí forma a význam slova. I když se zdá, že se jedná jen o duševní činnost, je vždy spojené s tělesnou motorikou. Je provázeno činností očních svalů a mnoha různými pohyby našich očí. Dobrého čtenáře charakterizuje schopnost pohybovat očima v takovém tempu, aby dokázal ve stejném tempu čtený text vstřebat, aby mu porozuměl. Čtení se dá vylepšovat z hlediska rychlosti i přesnosti. Rychlost čtení také závisí na obsahu čteného textu, což znamená, že beletrie se čte rychleji než odborný text. Rozdíly v rychlosti jsou i mezi jednotlivci. Podle rychlosti lze čtení rozdělit do pěti skupin: -
lehké čtení (250 slov za minutu) – nenáročná či zábavná četba, propagační letáčky, krátké novinové články
-
normální čtení (180 slov za minutu) – beletrie, delší novinové články, populárně naučná literatura
13
Viz HRDINAKOVÁ, Ludmila. Literatúra a dieťa 21.storočia. In Kniha v 21. století [online]. Opava : Slezská univerzita. Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2004. s. 106 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 14 Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky, cit. 24, s. 32–33.
8
-
pečlivé čtení (135 slov za minutu) – odborné články o nových poznatcích
-
obtížné čtení (75 slov za minutu) – texty s daty, čísly, technické texty, cizojazyčné texty
-
mimořádné čtení (nelze zprůměrňovat) – studium neznámých textů Racionálním čtením se rozumí čtení maximální rychlostí za současného
pochopení a porozumění čtenému textu. Zajímavým zjištěním je fakt, že rychlí čtenáři čtou lépe než pomalejší, protože rychleji pochopí souvislosti v textu a následně i obsah čteného. Proto je důležité s dětmi čtení pravidelně procvičovat, aby se zlepšovaly v rychlosti čtení a tak rychleji chápaly, o čem text pojednává.15 Racionální způsob čtení se jim bude hodit v dalších letech školních studií. Z popisovaných skutečností vyplývá, jak je důležité začít s výchovou ke čtenářství co nejdříve. Pro další čtenářský vývoj dítěte je třeba dítě naučit technice čtení, učit ho získat dobrý vztah ke čtení a rozvíjet jeho čtenářské návyky správným směrem. Dítě zpočátku čtenému naslouchá, bývá zpravidla pozorným a vděčným posluchačem, se začátkem školní docházky se z dítěte pozvolna stává aktivní čtenář, který se krůček po krůčku seznamuje s písmenky a později se slovy a větami. Dobrou taktikou, jak dítě získat pro čtení, je střídání se ve čtení s dospělým, aby se dítě dlouhým čtením neunavilo a nestalo se pro něho pouze nudnou a protivnou povinností. Důležitá je pravidelnost ve čtení. Svůj význam má v počátcích dětského čtenářství čtení nahlas, které později vystřídá čtení potichu. Dítě si čte ve škole, čte si doma a začíná se čtením si v knihovně. V této fázi čtenářského vývoje dítěte je důležitý vhodný výběr textů, dítěti usnadní četbu zejména vhodná grafická úprava textu, jakou je větší typ písma, přitažlivé ilustrace, přehledné členění textu. To by mělo být vodítkem i pro knihovníka, který doporučuje malému čtenáři vhodný typ knih ke čtení.
15
Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky, cit. 24, s. 34–43.
9
1. 2
Faktory ovlivňující čtenářství dětí Dětské čtenářství nevzniká živelně, je třeba mu pomáhat. Podle
některých výzkumů má největší vliv na to, zda se z dítěte stane či nestane čtenář, rodina a škola. Čtenářem se stane spíš dítě, které vidí svoje rodiče číst, protože knihu potřebují k zábavě i k poučení. Ve škole pomáhají čtenářství učitelé, kteří pracují s knížkami, čtením a informacemi a totéž chtějí po dětech. Svoji důležitou roli v rozvoji dětského čtenářství mají také knihovny. Knihovníci se trvale snaží, aby děti četly.16 Je prokázáno, že návštěva knihovny, ať již školní nebo veřejné, má prokazatelně vliv na úroveň čtenářské gramotnosti dětí. Specifikou dětského čtenáře je skutečnost, že v počátcích svého vývoje není ve výběru toho, co by chtěl číst, úplně svobodný. Je ve velké míře závislý na dospělých, kteří mu knihu vybírají. Prvním, kdo dítě usměrňuje ve výběru jeho četby, je rodina, která volbou knih začíná působit na čtenářský vkus dítěte a ovlivňuje jeho další čtenářský vývoj.17 „Zřejmě nejobvyklejší a nejdůležitější ranou čtenářskou aktivitou je hlasité předčítání ze strany dospělých a starších dětí. Když dětem čteme nahlas a když je povzbuzujeme, aby se zabývaly textem a obrázky v knize, učíme je, že tištěný text nese nějaký význam a že umět číst se vyplatí.“ Když si dítě spojí předčítání se zábavou, vytváří se u něho pozitivní postoj ke čtení, který ho bude později motivovat k vlastní četbě. „Rodiče, kteří se sami věnují mnohým čtenářským aktivitám, podporují pozitivní vztah dětí ke čtení. Většina dětí u rodičů nachází jak vzory čtenářského chování, tak i přímou podporu ve vztahu k vlastním aktivitám spojeným s nabýváním gramotnosti. Malé děti, které vidí, jak si dospělí a starší děti čtou nebo jinak pracují s texty, 16
Viz Pomozme dětem nalézt cestu ke knize. Moderní vyučování [online], cit. 3. Viz HUTAŘOVÁ, Ivana. Současný knižní trh očima dětského čtenáře. Obec spisovatelů Dokořán [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 17
10
se učí samy používat a oceňovat tištěné materiály. Rodiče mohou rovněž přímo podporovat čtenářský rozvoj tak, že vyjadřují pozitivní názory ohledně čtení a gramotnosti.“18 Se začátkem školní docházky začíná vztah dětí ke čtení a výběr knih ovlivňovat druhý významný činitel, a tím je škola. Zde velmi záleží na osobě učitele a jeho schopnosti nadchnout děti pro čtenářství a probudit v nich zájem o knihy. „Škola motivuje dítě především prostřednictvím práce s četbou v hodinách, domácími úkoly a následným zúročením samostatné četby při výuce.“19 Jinými subjekty, které se významně podílejí na dětském čtenářství, jsou spisovatelé knih pro děti a jejich ilustrátoři. Česká literatura pro děti a mládež může navazovat na bohatou tvorbu předchozích tvůrců, ale má také dostatek kvalitních současných autorů a ilustrátorů. Dalším faktorem ovlivňujícím čtenářství dětí je nabídka nakladatelství literatury pro děti a mládež, která je v současnosti dostatečně pestrá a zabírá veškeré žánry dětské literatury. Pátým faktorem, který se významně podílí na dětském čtenářství, je knihovna.20 Knihovny mohou působit už na nejmenší děti prostřednictvím rodičů, kteří s nimi přichází do dětských oddělení knihoven. Na velmi dobré úrovni je spolupráce knihoven s mateřskými školami, v některých knihovnách se rozvíjí různé aktivity pro kluby maminek s dětmi. Tradičně nejpropracovanější je nabídka služeb dětských knihoven pro školní děti. V mnoha knihovnách se daří spolupráci se základními školami. Někteří učitelé pochopili, „ … že mohou své úsilí v oblasti čtenářských aktivit u dětí podpořit právě v součinnosti s knihovnami. Dítě, které přivede učitel do knihovny, má možnost získat obrovskou motivaci pro čtení a učiteli je tak usnadněna jeho práce. … Knihovna tedy může ve spolupráci se školou sehrát zásadní roli v získávání dítěte pro četbu. … Schopnost číst a následně na 18
Domácí kontext [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 19 České děti a čtení. Moderní vyučování [online], cit. 12. 20 Viz RAJDLOVÁ, Iva, cit. 1, s. 11.
11
základě přečteného zpracovat dobře informaci znamená v současné společnosti téměř schopnost přežít. Důležitou součástí přípravy dětí na patřičné zacházení s informacemi je čtení knih.“21 Podle slov I. Hutařové je v současnosti pro dítě nejlepším zprostředkovatelem knihy právě dětské oddělení knihovny. Čím dříve má dítě možnost knihovnu navštívit, tím větší je šance, že o jeho čtenářskou budoucnost bude pečovat skutečný odborník v oblasti dětského čtenářství.22 Svým příchodem do knihovny dětský klient dává najevo alespoň minimální zájem a motivaci. V této první chvíli je důležité tento zájem udržet a zajistit, aby dítě přišlo do knihovny ještě podruhé a potřetí.23
1. 3
Úloha knihovníka v podpoře čtení a možné způsoby řešení Na osobě knihovníka a jeho individuálním přístupu ke každému čtenáři
záleží, zda si dítě najde cestu ke čtenářství a ke knihám. Aby byl ve svém záměru úspěšný, měl by mít znalosti z mnoha různých oborů. Knihovník by měl vždy vědět, komu knihu doporučuje, což vyžaduje znalost čtenáře, a také by měl vědět, jakou knihu čtenáři doporučuje, což předpokládá znalost literatury a knižního fondu.24 Měl by být obeznámen s nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími psychiku dítěte, se zákonitostmi, které provázejí vývoj osobnosti dítěte, poznat hlavní vlivy podílející se na výchově dítěte ve čtenáře, znát požadavky a zájmy dětských čtenářů. Pro správné pochopení potřeb dětského čtenáře je nutné mít přehled o možnostech dětské literatury, umět se v ní dobře orientovat, vědět, jaká je její žánrová pestrost a znát historii i současný vývoj
21
České děti a čtení. Moderní vyučování [online], cit. 12. Viz HUTAŘOVÁ, Ivana. Současný knižní trh očima dětského čtenáře. Obec spisovatelů Dokořán [online], cit. 15. 23 Viz MERTIN, Václav. Dyslektici a knihovny. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, č. 1 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 24 Viz HOUDKOVÁ, Jiřina. Individuální práce se čtenářem v lidových knihovnách. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1958. s. 11. 22
12
dětské literatury.25 O těchto tématech pojednávala má oborová práce. Důležitá je orientace knihovníka v současné bohaté nabídce knižního trhu a sledování čtenářských preferencí. Dobrá akviziční politika knihoven je zárukou, že v dětských odděleních budou knihy vyhovující vkusu a potřebám dětského čtenáře, ale i kultivující jeho další čtenářský a osobnostní vývoj. Knihovny se ve své práci setkávají s dítětem, které je zahlceno záplavou nejrůznějších druhů zábav a mají před sebou nelehký úkol – přivést dítě od těchto zábav zpátky ke čtení a knihám, s jejichž pomocí ve svém dětství začalo poznávat svět, dozvídalo se spoustu nových poznatků a nacházelo v jejich čtení svůj oblíbený způsob zábavy. Dětské knihovny by se měly zapojovat do aktivit organizací podporujících činnost knihoven i čtenářství a spolupracovat s nimi. Měly by se snažit vhodným výběrem akcí podpořit zájem dětí o čtenářství. Bude potřeba zpestřit nabídku tradičních služeb knihovny, nespokojit se s dosavadními způsoby práce se čtenářem, ale hledat aktivity nové, které budou pro děti přitažlivé a pomohou získat ke čtení i děti, které doposud akce a služby knihoven nezaujaly. Co všechno by podle mého názoru mohlo mít příznivý vliv na rozvoj čtenářství našich dětí a významně by přispělo k podpoře čtenářství v dětských odděleních našich knihoven? Knihovníci by se měli více než doposud zajímat o vliv četby na dítě, zkoumat, jak různé knihy působí na čtenáře, aby mohli lépe doporučit konkrétnímu čtenáři tu nejvhodnější knihu. Bude nutné pracovat se všemi skupinami dětských čtenářů včetně dětí handicapovaných. Pro tuto skupinu klientů připravovat aktivity přiměřené jejich duševním i fyzickým možnostem a zavádět mezi nabídku služeb knihoven i některé druhy vhodných terapií nejen pro handicapované děti, ale přitažlivé svou náplní i pro všechny ostatní dětské uživatele. Knihovny by měly své služby poskytovat všem zájemcům bez rozdílu, tedy i příslušníkům národnostních menšin. Multikulturní výchova by
25
Viz RAJDLOVÁ, Iva, cit.1, s. 3.
13
se měla stát nedílnou součástí jejich činnosti, stejně jako pořádání multikulturních pořadů a dílen, které by napomáhaly integraci národnostních menšin a umožnily dětem setkávání s kulturami jiných států. Stejně důležité bude hledat cesty k naplňování poslání knihovny jako komunitního centra, které bude spojovat různé skupiny uživatelů a subjektů působících ve stejné lokalitě jako knihovna. Díky této spolupráci má šanci vzniknout množství zajímavých komunitních projektů určených dětem s cílem oslovit nejen registrované dětské uživatele, ale i ostatní děti. Tím by došlo k výraznému obohacení stávající nabídky pořadů pro tuto věkovou skupinu návštěvníků. Možné je i zapojení knihoven a jejich dětských klientů do charitativních projektů. Dalším východiskem pro zlepšení současného nepříznivého stavu v oblasti dětského čtenářství je využít některých osvědčených celostátních projektů dětských oddělení knihoven věnujících se jeho podpoře. Nesmí být opomenuta participace dětských knihoven na celostátních projektech věnovaných propagaci dětského čtenářství a rozvoji čtenářské gramotnosti pořádaných jinými subjekty. Velmi prospěšné může být sledovat aktivity na podporu čtenářství v zahraničních knihovnách a případně využít jejich zkušeností z organizování úspěšných projektů v našem prostředí. Pro získání potřebných dovedností či informací ze současného knihovnického dění se musí pracovníci dětských knihoven pravidelně účastnit školení a seminářů zaměřených na oblast práce s dětskými čtenáři, činnost dětských oddělení a podporu dětského čtenářství. Potřeba celoživotního vzdělávání by se měla stát nezbytnou součástí jejich práce. K tomu jim dobře poslouží i možnost zapojit svou knihovnu do činnosti regionálních klubek Klubu dětských knihoven nebo sledovat aktuální dění v dětských knihovnách prostřednictvím elektronické konference Andersen. Díky výše uvedeným možnostem dojde k využívání a rozvoji všech forem práce s dětským čtenářem, ale nesmí být opomíjena ani další důležitá součást knihovnické práce, jíž je a vždy zůstane individuální práce se čtenářem.
14
2.
Bibliopsychologie – obor zkoumající vliv četby Nelze zpochybnit skutečnost, že podíl četby na rozvoji dětského
intelektuálního růstu je důležitý, v tom se shodují odborníci z různých oborů. Četba vždy ovlivňovala a ovlivňuje významným způsobem děti i dospělé. Z tohoto důvodu se už v minulosti mnozí snažili pátrat po účincích četby na psychiku lidí. Chtěli zjistit, jakého druhu mohou být pocity či představy, které v nich četba vyvolává. Z historie víme, že některé knihy významně ovlivňovaly nejen duševní život svých čtenářů, ale i jejich životní názory, postoje a přesvědčení. Proto byla četba některých knih v minulosti zakazována, za vlastnictví některých knih byli jejich majitelé krutě trestáni, knihy byly dokonce páleny na hranicích stejně jako bylo nakládáno s některými nepohodlnými vizionáři, mysliteli a vědci.26 Působení knih na čtenáře je tak staré, jako jsou staré první písemné texty, docházelo k němu v dávné historii stejně jako v dnešní době. Oborem, který zkoumá vliv četby na duševní život člověka, průběh psychických procesů během četby, zaobírá se vztahem autora, čtenáře a knihy, je bibliopsychologie.
2. 1
Historie bibliopsychologie a její představitelé Bibliopsychologie má své počátky ve druhé polovině 19. století. Tehdy
se začínali knihovníci zajímat, proč je některá kniha u čtenářů více oblíbena než jiné, proč jsou některé knihy z hlediska jejich zájmu opomíjeny, proč mají někteří spisovatelé více čtenářů, na čem závisí úspěšnost – obliba knihy u čtenářů. Začínali si uvědomovat rozdílnosti mezi jednotlivými čtenáři a snažili se pátrat po těchto příčinách a vysvětlovat je. Díky tomuto poznání pak mohli
26
Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha : Institut sociálních vztahů, 1995. s. 16.
15
snadněji nalézt optimální přístup ke konkrétnímu čtenáři, jeho čtenářským zájmům a tomu podřídit i nabídku vhodné četby. Za
zakladatele
bibliopsychologie
je
považován
Rus
Nikolaj
Alexandrovič Rubakin (1862 – 1946), přestože se už dříve touto problematikou zabývalo mnoho vědců. V bibliopsychologii se dá hovořit o dvou směrech, které v té době vznikly a dále se rozvíjely nezávisle na sobě, praktickém a teoretickém. Praktický směr se rozšířil zejména v Rusku, teoretický směr se prosadil v západní Evropě. Podle Rubakina vliv četby na čtenáře závisel nikoli jen na samotném obsahu knihy, ale vycházel z psychických vlastností
či
zvláštností čtenářů a byl také přímo závislý na jejich životních, sociálních, ekonomických a politických podmínkách. K tomuto tvrzení dospěl po vyhodnocení mnoha průzkumů, dotazníků, anket, zabývajících se vlivem knih, jejich vydáváním, distribucí, a studiu velkého množství nashromážděných poznatků i zkušeností. Zajímavostí je, že se výzkumů účastnili i negramotní, kteří odpovídali na základě svých pocitů při hlasitém předčítání z knih. Plusem praktické bibliopsychologie bylo uskutečnění mnoha průzkumů, výzkumů, anket mezi čtenáři, na jejichž základě bylo získáno množství konkrétních výsledků a faktů. Díky těmto poznatkům mohla být vylepšována činnost knihoven a nabídka knih pro čtenáře. Bibliopsychologie teoretická má své kořeny už v době antiky, kdy se filozofové zajímali o vliv četby na člověka. Počátky soustavného zkoumání této problematiky však spadají až do osmdesátých let 19. století, kdy se začíná zkoumat nejen vliv četby na osobnost čtenáře, ale i životní podmínky konkrétního čtenáře. Při prováděných čtenářských výzkumech v Německu, Francii, Anglii a především v USA se používaly
metody experimentální
psychologie, která vznikla na počátku 20. století. S vývojem tohoto směru bibliopsychologie jsou spjata jména odborníků jako byl W. Humboldt, A. Potebnja. Filozof H. Spencer zkoumal vliv četby z hlediska pozitivistické filozofie, zajímal se o duševní život založený na počitcích, jejich vzájemných vztazích a na nich závisející porozumění čtenému textu. Další odborníci
16
vnášeli do bibliopsychologie poznatky ze sociologie, psychologie či ekonomie duševní práce, jako např. A. Bain, M. Lazaru, G. Tarde, W. Wundt, H. Taine, E. Hennequin, E. Mach a P. Outlet. Také tento směr bibliopsychologie přinesl mnoho zajímavých výsledků a zjištění na základě anket zkoumajících četbu, její vliv na čtenáře či zájmy dětí, ale tyto průzkumy byly menšího rozsahu, než tomu bylo v Rusku. Nevýhodou bylo, že se každý odborník věnoval jen určitému úseku bibliopsychologie a chyběl ucelený pohled, jenž by sjednotil všechny získané poznatky a vědomosti. Výzkumy nemapovaly osobnost čtenáře a vliv četby komplexně, ale sledovaly jen určité otázky. Bylo třeba zjišťovat, nejen co se čte či by se mělo číst, jak se která kniha líbila, ale měly se také zkoumat životní podmínky a zkušenosti čtenáře. Sjednocení tohoto oboru a všech získaných výsledků se přičítá právě Rubakinovi, a v tom také spočívá velký význam jeho působení. Knihovníci by podle něho neměli vycházet jen ze statistických údajů, jimiž jsou počty výpůjček či četnost výpůjček jednotlivých knižních titulů, z konstatování toho, co čtenáři čtou nebo by číst chtěli, ale měli by se snažit zjistit důvody oblíbenosti některých knih, více se věnovat zkoumání zájmů a potřeb čtenářů, studovat osobnost čtenáře v co nejširším pohledu. Rubakinova bibliopsychologie nebyla zaměřena jen na dospělé čtenáře, ale také na děti a mládež. Zdůrazňoval potřebu důkladně se věnovat studiu psychiky mladého člověka. Jako problematickou viděl povinnou školní četbu, která spíše vzbuzuje u čtenářů přirozený odpor, nechtějí číst, co je jim školou vnucováno. Rubakin doporučoval zřídit v knihovnách bibliopsychologickou poradnu pro děti a mládež. Chtěl uspořádat mezinárodní anketu o četbě a sestavit mezinárodní katalog knih pro mládež, což se mu však nepodařilo uskutečnit. N. A. Rubakin se zasloužil o vznik vědecké disciplíny, jíž se bibliopsychologie stala, stanovil její definici, terminologii a zákony. Za svůj přínos v této oblasti později působil ve funkci ředitele Mezinárodního bibliopsychologického institutu v Lausanne, byl také mimo jiné i čestným
17
členem Mezinárodního bibliopsychologického institutu v Bruselu i Svazu československých knihovníků.27 I když se v průběhu let měnily názory na Rubakina a jeho závěry v bibliopsychologii,
je
nesporné,
že
významným
způsobem
ovlivnil
knihovnictví nejen v Rusku, ale i v mnoha dalších státech. Je všeobecně pokládán za zakladatele bibliopsychologie a jejího neúnavného propagátora. I když některé jeho závěry byly později vyvráceny, přinesly jeho výzkumy množství užitečných a potřebných poznatků pro zlepšení knihovnické práce. V Čechách se tyto snahy začínají projevovat až později, teprve ve 20. a 30. letech 20. století se některé osobnosti českého knihovnictví začínají zajímat o studium osobnosti čtenáře, jsou prováděny první výzkumy týkající se čtenářských zájmů a potřeb. Je to období, kdy se knihovnická veřejnost seznamuje s hlavními myšlenkami bibliopsychologie a osobností jejího zakladatele Rubakina. S těmito snahami jsou spojovány především jména Ladislava Jana Živného, Josefa Pocha, Františka Dvořáka, Bohuslava Koutníka, Jaroslava Freye, Jiřího Mahena, Václava Františka Suka aj.28
2. 2
Základní složky bibliopsychologie Bibliopsychologii můžeme definovat jako speciální obor psychologie,
který zkoumá vzájemné působení a souvislosti následujících činitelů – čtenáře, knihy, autora. Zkoumá tři základní složky: 1. psychologii autora a jeho knihy (i po vnější stránce) 2. distribuci knihy a její cirkulaci 3. psychologii čtenáře V prvním případě se vymezuje psychologický typ autora a jeho literární činnost se zkoumá z kvantitativní i kvalitativní stránky. Důležitá role se
27
Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Teorie výchovy čtenáře. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. s. 16–20. 28 Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky, cit. 24, s. 31.
18
přisuzuje úloze vnější podoby knihy, tedy její ilustraci, typu písma, grafické úpravě či kvalitě papíru. To vše působí na čtenáře, na základě těchto vjemů kniha vzbuzuje u čtenáře určitý pocit a prvotní zájem či nezájem. Zejména vliv ilustrací na dětské čtenáře je velmi významný, a proto by jim měla být vždy věnována patřičná pozornost. Knihy pro děti by měly být ilustrovány skutečnými odborníky, kteří dokáží své obrázky co nejlépe přizpůsobit potřebám a pocitům dětské duše. Druhá složka velmi úzce souvisí se sociologií, protože se zabývá zjišťováním, jaké je rozšíření a působení knihy u různých společenských vrstev. Pro knihovníka je důležité znát nejen literaturu ve své knihovně, ale i skupiny lidí, kteří si přicházejí tuto literaturu půjčovat. Třetí složka, jíž je psychologie čtenáře, byla rozpracována nejobsáhleji. Zabývá se psychologickými jevy vznikajícími v naší mysli při četbě. Na základě tohoto působení je možné vymezit 3 typy čtenářů: -
verbálně auditivní – slyší názvy předmětů, na něž myslí
-
verbálně vizuální – vidí své myšlenky jakoby napsány
-
verbálně motorický – má slova jakoby na jazyku Dále je možné rozlišit typy smíšené: vizuálně – motorický, vizuálně –
auditivní, motoricko – auditivní. Při zkoumání, jak působí jedna kniha na více čtenářů či jak působí několik knih na jednoho čtenáře, nebo při rozborech určitých částí textu rozdělil dále Rubakin čtenáře do dvou základních typů – abstraktní a konkrétní. Podle povahy počitků, vjemů a představ definoval tyto typy čtenářů: -
vizuální – dokáže si plasticky představit, o čem v knize čte, umí si prožít děj knihy
-
auditivní – více se soustředí na popis a děj knihy, slyší rozdíly hlasů literárních postav, rozliší spád a dynamiku rozhovoru
-
motorický – vybaví si gestikulaci a veškeré pohyby popisovaných postav
19
-
smíšený – si umí představit celou scénu komplexně ze všech popisovaných stran29 Proč je tak důležité mít čtenáře rozdělené do několika typů? Toto
rozdělení by mělo knihovníkovi pomoci k lepšímu poznání čtenářů, na jehož základě může fundovaně poradit s výběrem vhodné četby. Dokáže lépe vybrat knihy, které budou konkrétnímu typu čtenáře vyhovovat, než by tomu bylo při zcela nahodilém poradenství. Je to zejména důležité u dětských čtenářů, protože pokud bude naše nabídka v souladu s literárním vkusem dítěte, dokáže ho doporučená kniha zaujmout, čtení ho baví a příště se na knihovníka zase s důvěrou obrátí při výběru. Když dítěti knihovník vybere knihu, která ho nezaujme, může mu v lepším případě říci, že ho kniha nebavila a špatnou volbu je možné napravit. V horším případě dítě může mít dojem, že všechny knihy asi budou nezajímavé a nudné, a proto nemá cenu s jejich čtením dále ztrácet čas, nebo si začne myslet, že knihovník výběru četby moc nerozumí a knihovna tak nenávratně přijde o jednoho čtenáře. „S každým novým dětským čtenářem by měl vést knihovník přátelský
rozhovor o tom, co ho baví, čím se zabývá, když se neučí, jaké má zájmy, jaký se mu líbí sport, zpěvák, herec, co rád sleduje v televizi, jestli už něco četl, jestli mu také někdo četl, jaké má doma knížky, časopisy, které se mu líbí... Možná už v této fázi zjistí, že dítě je čtenář a nebude potřebovat žádné speciální zacházení. Pokud však vidí, že jde o zatím nezkušeného nebo dokonce slabšího čtenáře, měl by se mu stát průvodcem po knihovně a knihách a pomocníkem při výběru knížek. Při tom je zapotřebí postupovat citlivě, tedy tak, abychom dali dítěti dostatečný prostor pro vlastní aktivitu, rozhodování. Na druhé straně knihovnické zkušenosti by měly předejít tomu, aby dítě již první návštěvy otrávily např. tím, že si vybere knížky, které jsou nad jeho síly, mimo jeho zájem apod.
29
Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky, cit. 24, s. 85–87.
20
1. Texty by technickými požadavky a rozsahem měly odpovídat úrovni rozvoje čtenářských dovedností čtenáře. Jestliže čte dítě rychlostí padesát slov za minutu, neměli bychom mu doporučovat Děti kapitána Granta. 2. Významné však je, aby děti mohly číst texty odpovídající úrovni psychického vývoje. Zatímco v osmi letech mohou být nejvhodnější pohádky, ve čtrnácti už bude mít dospívající jiné zájmy. Sladit dohromady technickou úroveň čtenářských dovedností a psychickou vyspělost je leckdy velmi obtížné. 3. Knihovník by měl dítě ujistit, že se může stát, a že je zcela v pořádku, když z pěti vybraných knížek ho nezaujme žádná, a tedy žádnou nepřečte. Dítě by nemělo podlehnout tlaku rodičů, kteří se často domnívají, že je zbytečné, aby chodilo do knihovny, když má doma spoustu nepřečtených knížek nebo když si přinese knížky z knihovny a stejně je nečte. Sdělte dítěti, že je rádi uvidíte, i když přinese knížky nepřečtené a že budete spolu hledat tak dlouho, až je něco zaujme. 4. Pokud dítě ještě z hlediska čtenářských dovedností neznáme nebo chodí do druhé, třetí třídy, snažíme se ovlivnit výběr i z hlediska tloušťky knížky, atraktivnosti (např. obrázky v textu), kvality papíru i písma (některé typy písma na nekvalitním papíru představují kontraindikaci čtení). 5. Snažíme se podpořit rodiče, aby i staršímu školákovi předčítali. Tím napomohou tomu, že alespoň někdy dočte knihu do konce a neodloží ji po prvních třiceti stránkách.“30
2. 3 Přínos četby pro čtenáře Četba může dětem pomáhat při orientaci v jejich životním směřování, pomáhá najít cestu z nejrůznějších životních situací, pomůže najít východisko z některých zdánlivě bezvýchodných situací, a pokud je naše úsilí korunováno úspěchem, stává se životní potřebou. Někteří od ní očekávají poučení, jiní zábavu. Četba vždy vyvolá u čtenáře psychologický účinek, záleží na konkrétní 30
MERTIN, Václav. Dyslektici a knihovny. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], cit. 21.
21
osobnosti, jaký bude. Psychologie čtenáře by měla přinést odpovědi na otázku, jaké jsou souvislosti mezi osobností určitého konkrétního jedince a jeho četbou. Zjišťuje vztah čtenáře k předmětu četby. Četba může být dvojího charakteru podle rozdělení francouzského sociologa literatury Roberta Escarpita: -
funkcionální – četba má jen informativní účinek.
-
literární – četba má psychický a estetický účinek, kniha působí nejen svým obsahem, ale i svou formální úpravou Co vlastně dětští čtenáři očekávají od čtení a od knih? Podle slov
spisovatele Thomase Breziny „ … děti očekávají nalézt tam sebe samotné. Chtějí, aby se mohly ztotožnit s hlavní postavou a to mu přijde nejdůležitější. Nechtějí poučovat, to je také moc důležité. Nechtějí vidět vztyčený ukazovák. Chtějí, aby spisovatel stál před nimi tváří v tvář. Čekají dobrodružství, chtějí se ocitnout v neznámých světech, nalézt útěchu, poznat trošičku lépe svět a chtějí se cítit v knize jako doma. To vše děti čekají od knihy.“31 Podle psychologa Václava Mertina „ … čtení knížek s příběhem v dětech obvykle vyvolává emoce, představy, vzpomínky, nabízí krajiny, které ještě neznají, umožňuje jim identifikaci s hrdinou, s prostředím, dobou, v sevřené podobě ukazuje svět a lidské vztahy, které mají kolem sebe, nebo by si je přály mít. Knížka jim pomáhá porozumět sobě samým. Význam příběhu pro dítě je o to větší, že jeho dosavadní svět je malý, skupina lidí, se kterými má kontakty, je zatím velmi omezená. Příběhy tak obohacují jeho život a rozšiřují mu svět v míře nebývalé.“32 Co tedy může kniha a četba dětem přinášet: -
povzbuzovat je k radosti a potěšení z četby
-
přinášet informace
31
BREZINA, Thomas. Čtení je nejúžasnější dobrodružství [online]. c2001–2005 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: . 32 MERTIN, Václav. Jak naučit děti číst knížky s příběhem [online]. c1999–2005, 24.9.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
22
-
rozvíjet úsudek a citovost
-
rozvíjet fantazii a představivost
-
pomáhat poznávat svět kolem sebe
-
pomáhat nalézt si své místo ve společnosti
-
podporovat jejich sebepoznávání 33
„Odhalovat tajemství světa a života – právě to je jedno z důležitých poslání dětské knihy. Bez ní by byl náš svět mnohem, mnohem chudší.“34
33
Viz KERGUEN, Jacqueline. Děti a média – četba časopisů. In Dětská literatura a nová média : Referáty a diskusní příspěvky na 21. kongresu IBBY v Oslo : Norsko 1988. Praha : Společnost přátel knihy pro mládež, 1990. s. 91. 34 SLABÝ, Z. K. Padesátiletá historie nakladatelství Albatros. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 5 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
23
3.
Handicapované děti v knihovnách Knihovna by měla být místem, které je otevřené všem zájemcům o její
služby bez rozdílu, a měla by jim umožnit přístup k informacím, jež uchovává ve svých fondech. Z tohoto důvodu musí knihovny zajistit tyto služby v plném rozsahu i handicapovaným uživatelům. Dětem s různým typem poruch či postižení se snaží knihovníci věnovat svou stálou pozornost. Díky grantovým programům došlo k významnému zlepšení služeb pro tuto skupinu dětí. Množství knihoven má vybudován bezbariérový přístup, vznikla oddělení specializovaných služeb poskytující speciální knihovnické a informační služby těžce zrakově postiženým a nevidomým,
neslyšícím
a
nedoslýchavým,
mentálně
postiženým
a
dyslektikům. Pro tuto skupinu uživatelů jsou budovány speciální příruční fondy knih a časopisů, fondy zvukových knih a knih se zkrácenými texty. Mohou využívat speciálních počítačových programů a služby Internetu. Jsou jim poskytovány asistenční služby u počítačů či poradenské služby. Nechybí ani kulturní, vzdělávací a výukové programy nebo programy psychické aktivace pro zdravotně postižené.35 Práci s touto skupinou uživatelů se věnuje také množství seminářů či workshopů. Je nutné si uvědomovat, že ne všechny děti se narodí zdravé, některé se už rodí s různými zdravotními problémy či postiženími, u některých se teprve v průběhu jejich vývoje objevují různé druhy nemocí a poruch. Jedním z mnoha problémů dětí jsou v současnosti specifické vývojové poruchy čtení, učení a chování. Tyto poruchy existují tak dlouho jako lidská vzdělanost sama, ale byly objeveny teprve na přelomu 19. a 20. století a od padesátých let 20. století se stávají ve všech zemích velice aktuálním a závažným sociálních
35
Viz Služby knihovny : Specializované služby [online]. Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, aktualizováno 15.5.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
24
problémem.36 V současnosti se zhruba 5 – 6 % jedinců z běžné populace dětí a mládeže potýká v průběhu vzdělávacího procesu se specifickými vývojovými poruchami učení a chování. Téměř dalších 20% dětí trpí lehčími dyslektickými obtížemi. Tyto poruchy děti velmi znevýhodňují ve vzdělávacím procesu, proto mají potíže osvojit si běžné školní znalosti, přestože mají přiměřenou, leckdy i nadprůměrnou inteligenci.37 Nejčastějším typem těchto poruch jsou: -
dyslexie – porucha čtení
-
dysgrafie – porucha psaní, výrazné obtíže v osvojení si psaní, velmi neobratný psaný projev
-
dysortografie – porucha pravopisná, nápadné nebo i nesmyslné pravopisné chyby
-
dyskalkulie – porucha schopnosti operovat s čísly, obtíže s orientací v číselné řadě, záměna pořadí číslic Všechny tyto poruchy se vyskytují spíše v kombinacích než izolovaně.
Dyslexie se tedy projevuje jako neschopnost porozumět čtenému textu. Dítě čte pomalu, zaměňuje písmena. Jedná se o omezení, které jinak i velmi nadaným dětem ztěžuje dosahovat ve škole úspěchů srovnatelných s ostatními. Dyslektické děti potřebují pracovat v menší skupině a odlišnými metodami. Dyslexie je považována za neurotickou poruchu podmíněnou okolím. Může mít svůj původ v rodině, ale i v nesprávných vyučovacích metodách. Ve spolupráci s odborníky je možné tuto vadu zmírnit.38
36
Viz MATĚJČEK, Zdeněk. Dyslexie [online]. c2000–2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 37 Viz Z handicapu přednost [online]. Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 38 Viz Dyslexie a vývojové poruchy učení [online]. c2004–2006, 11.4.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
25
3. 1
Konkrétní příklady práce s handicapovanými dětmi Práce s dyslektickými dětmi v knihovnách není jednoduchá, protože
mezi nejoblíbenější koníčky těchto dětí čtení rozhodně nepatří. Proto je velmi přínosná iniciativa Městské knihovny Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem, která ve snaze pomoci těmto dětem přišla s projektem reedukace dyslektiků Z handicapu přednost. Projekt nabízí jednu z cest, jak také mohou spolupracovat veřejná knihovna a základní škola. Ukazuje, jak lze využít potenciál, kterým disponuje knihovna a jakým způsobem je možno v prostředí, které je oproti škole méně formální a umožňuje individuální přístup, pomáhat při nápravě specifických poruch učení. Knihovnice Lenka Antošová, Marta Staníková a učitelky Radka Zoufalá, Martina Kubíková v rámci tohoto projektu zpracovaly besedy spojující prezentaci dětských prací s praktickými ukázkami různých cvičení, která provádějí s dyslektickými dětmi. Zásluhou tohoto projektu se podařilo představit dyslektickým dětem – tedy nečtenářům – knihovnu jako pro ně přátelské prostředí, posílit sebevědomí dyslektického dítěte tím, že sdílí stejné prostředí jako jeho nedyslektičtí vrstevníci, zná tytéž literární hrdiny jako ostatní a především získat pozitivní motivaci těchto dětí k četbě.39 Projekt doplňuje seznam literatury ve fondu knihovny Slavoj využívané při práci s dětmi se speciálními poruchami učení. Přínos této práce je pro děti s tímto typem poruch neocenitelný, protože neosvojí-li si dítě techniku čtení včas, není schopno rozvíjet své vědomosti a znalosti, slovní zásobu, a zaostává jeho duševní vývoj. Nezíská nikdy lásku ke knize a čtení knih se mu nestane potřebou a poučením ani zábavou. Čte velmi nerado, mnohdy jen z donucení. Nechuť ke čtení často přetrvává po celý život.40
39
Viz Seminář Z handicapu přednost [online]. SKIP, c2001–2002, 6.2.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: < http://skip.svkol.cz/archivk.htm#lidi >. 40 Viz Dyslexie [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
26
Problematikou práce s postiženými v knihovnách se zabýval příspěvek Učíme se hrou karlovarské knihovnice Jitky Tiché na celostátní konferenci Knihovny současnosti 2006. Protože také mezi dětskými uživateli máme mnoho dětí, které se musejí potýkat s nejrůznějšími druhy handicapů fyzických či mentálních, je třeba přivést do knihovny i tyto dříve opomíjené uživatele. Příspěvek J. Tiché byl věnován konkrétnímu způsobu, jak se věnovat dětem z pomocných škol s různými druhy mentálního postižení (autismus, Downův syndrom). Mnozí mentálně postižení mají specifické problémy se čtením a psaním. „Lehce retardovaným dětem velmi prospívá výchova a vzdělávání zaměřené na rozvíjení jejich dovedností a kompenzování nedostatků.“41 Tyto děti jsou nadány různou schopností naučit se čtení, ale při citlivém přístupu a rozdělení do skupin právě podle jejich schopností je možné dosáhnout při systematické práci dobrých výsledků. Do knihovny dochází 1 x za 14 dnů. Děti se podle svých schopností naučit se čtení rozdělí do skupinek. Problémem je krátký čas koncentrace těchto dětí. Sociální role knihovny má v tomto projektu velký význam pro tuto skupinu dětí. Mají možnost poznat nové prostředí díky návštěvám v knihovně, setkávají se s pro ně dosud neznámou osobou – knihovnicí, získávají také možnost půjčovat si knihy a časopisy stejně jako ostatní děti, což je velmi důležité pro děti, jejichž rodiče nemají dostatek finančních prostředků na nákup knih, děti zde mají přístup k počítačům, seznamují se s jejich provozem, možnostmi práce. Díky projektu Učíme se hrou, který si kladl za cíl rozvíjení rozumových schopností těchto skupin dětí, získala knihovna prostředky na nákup CD Romů, knih, učebnic pro pedagogy a programu Mentio.42 Počítačové programy Mentio obsahují výukový software pro děti a dospělé se speciálními potřebami. Pomocí nich je možné procvičovat čtení, psaní, výslovnost, počítání, manipulace s penězi, paměťová 41
Klasifikace mentální retardace [online]. c2002–2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 42 Viz TICHÁ, Jitka. Učíme se hrou. In Knihovny současnosti 2005 : sborník z 13. konference, konané ve dnech 13. – 15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2005. 201–203 s.
27
cvičení,
zrakové
vnímání,
logické
a
časoprostorové
vztahy,
rozvoj
komunikačních dovedností. Lze je využít v předškolním věku pro zábavu a potěšení či jako součást logopedické terapie, na 1. stupni ZŠ jako aktivizační doplněk výuky, pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení (SPU), dětmi se sociálním handicapem apod. Ve zvláštních, pomocných a jiných speciálních školách se mohou používat jako stimulační a motivační prostředek u dětí s vadami řeči, autismem, sluchovým postižením, mentálním postižením a kombinovanými vadami.43 Pro potřeby práce s tímto programem má knihovna zakoupenou speciální klávesnici a myš s velkokapacitními tlačítky. Tyto pomůcky jsou velkým pomocníkem pro děti s poruchou motoriky a usnadňují jim práci s počítačem a Internetem. Díky citlivému přístupu knihovnice se podařilo přivést mezi uživatele služeb dětského oddělení i děti, které se dosud knihovně vyhýbaly, a jejich rodiče zjistili, že také jejich mentálně postižené děti mohou být plnoprávnými čtenáři tohoto oddělení stejně jako jejich zdraví vrstevníci. Městská knihovna Pelhřimov kromě jiných aktivit pro handicapované děti pořádá už třetím rokem ve spolupráci s brněnským divadelním souborem Neslyším divadelní představení známých pohádek. Divadlo se orientuje na neslyšící publikum, dokáže komunikovat jak s neslyšícím, tak se slyšícím divákem, ale i s dalšími skupinami, které k divadlu nemají snadný přístup, např. mentálně postižení. Tato představení pro malé děti i pro dospělé využívají jednoduché a jasné názornosti, znakový jazyk a komunikaci s diváky.44 Loňské představení pohádky Věc není věc pro neslyšící i slyšící děti z mateřských a základních škol i jejich rodiče se uskutečnilo díky finanční podpoře Ministerstva kultury z grantového programu Knihovna 21. století.45 43
Viz Počítačové programy Mentio – výukový software pro děti a dospělé se speciálními potřebami [online]. c1997–2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 44 Viz Divadlo Neslyším [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 45 Viz Archiv starších zpráv [online]. Městská knihovna Pelhřimov [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
28
Knihovny se opravdu snaží oslovit všechny skupiny dětí a připravují pro ně programy odpovídající jejich rozumovým a pohybovým schopnostem. Výše uvedené příklady aktivit a pořadů pro postižené děti jsou důkazem snahy knihoven být přístupnými pro všechny skupiny dětí a mohou být inspirací pro knihovny, které dosud nemají s těmito formami práce dostatek zkušeností.
3. 2
Terapie v knihovnách – biblioterapie Dalším zajímavým způsobem práce knihoven by mohlo být použití
nejrůznějších druhů terapií. Terapie, která využívá příznivých vlivů četby na lidský organismus, se nazývá biblioterapie. „Vhodná kniha podaná ve vhodnou chvíli může přispět nemocnému člověku ke zmírnění obtíží, někdy i k uzdravení. Může nabídnout příběh napsaný člověkem, který prožíval a zvládal podobnou situaci. Může mu podat informaci srozumitelnější formou, než je obsažena v úzce odborných publikacích. Může zaplnit prázdno z čekání na uzdravení.“46 Stejně jako mohou knihy pomáhat dospělým čtenářům, lze touto formou pomoci i dětským čtenářům, kteří podobně jako dospělí mají své problémy a kniha by mohla být jednou z cest, „ … jak jim pomoci najít východisko z jejich potíží, pomoci dětem ve složitých životních situací, při osobních problémech či při stresujících událostech.“ U dětí není nutné omezovat biblioterapii pouze na lékařskou oblast, vyžadující přítomnost lékaře, psychologa či psychiatra, i když jejich odborný názor je samozřejmě důležitý. „Lehčí forma biblioterapie by se dala využít ve školách nebo knihovnách, kdy učitel nebo knihovník může dítěti doporučit vhodnou knihu, když zná jeho současný životní problém. Například když knihovník ví, že rodiče dítěte se nedávno rozvedli, může mu navrhnout, aby si přečetlo román s hrdinou se stejným trápením. Dítě se pak ztotožní s hrdinou a v ideálním případě se bude 46
Kniha jako lék pro duši : Biblioterapeutický kabinet [online]. Krajská knihovna v Pardubicích [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
29
snažit ho napodobit a zachovat se stejně jako on. Učitelé mohou využít biblioterapii ve skupinách žáků, kdy pomocí četby knih mohou pomoci dětem rozvíjet schopnost řešení různých situací různými způsoby a předvést na románových modelech, jak se s nimi vyrovnat.“47 Biblioterapie nemusí jen děti léčit, ale může být také účinným nástrojem k povzbuzení zájmu dětí o čtení. Pardubická Krajská knihovna se ujala podnětu docenta Jaroslava Skály z Pražského psychoterapeutického institutu a zřídila na své půdě v roce 2003 Biblioterapeutický kabinet, první svého druhu v České republice. Dala si za úkol shromáždit a nabídnout k zapůjčení ze svého fondu knihy, které by mohly pomáhat léčit. Svými návrhy přispívali jak odborníci – lékaři, psychologové, pedagogové, psychoterapeuti, sociální pracovníci, zdravotní sestry, tak i pacienti a klienti nebo jejich blízcí. Abecedně uspořádaný seznam je stále aktualizován. Jméno autora a název knihy doplňuje stručná charakteristika obsahu.48 Některé z uvedených knih by bylo možné využít i pro biblioterapii dětí. Bude však potřeba rozšířit nabídku knih vhodných pro tento druh terapie a zapojit více knihoven do tohoto způsobu práce s dětmi a pro děti.
3. 3
Arteterapie v nabídce služeb knihovny Dalším druhem terapie, která se začíná objevovat v nabídce služeb
knihoven je arteterapie. Arteterapii můžeme zjednodušeným způsobem definovat jako léčbu výtvarným uměním. Mnoho laiků se domnívá, že se dá použít pouze k léčení nemocných. Toto úzké zaměření už dávno neplatí a v dnešní době se arteterapie dostává do běžného života. „Výtvarný projev je pro člověka – a především pak pro dítě a dospívající mládež – přirozeným prostředkem vyjadřování vlastních pocitů, postojů ke světu i k sobě samým, je 47
HOŠKOVÁ, Kateřina. Biblioterapie u dětí a mládeže. KIVI : Knihovnictví a informační věda informuje [online]. 8.12.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 48 Viz Kniha jako lék pro duši : Biblioterapeutický kabinet [online], cit. 46.
30
to způsob sebepoznávání.“49 Těchto poznatků lze využít i v dětské knihovně. Je to další příležitost k rozšíření nabídky knihovnických služeb pro tuto skupinu uživatelů. Při arteterapii se může kreslit, malovat, vytvářet koláže, modelovat, tvořit z keramické hlíny, není kladen důraz na výsledek, důležitý je především samotný proces tvorby.50 Pracuje se většinou společně v jedné skupině nebo v několika málo skupinkách. Skupinová práce samotná, když se podaří, má pro děti velký význam. Mohou se lépe poznat v případě, že se sice v knihovně potkávají, ale navzájem neznají. Ve skupině se učí spolupracovat, dodržovat pravidla, učí se prezentovat svoje názory a nápady, ale také vyslechnout názor druhých a přijímat i jiná řešení než svoje. Ten, kdo práci vede, by měl dětem zprostředkovat především zážitek. Pokud společná činnost splní ještě další dílčí cíle, například zajímavým způsobem poučit a motivovat k dalším aktivitám, je její úkol zcela naplněn.51 Díky arteterapii se nabízí možnost zkusit těmito metodami oslovit i ty skupiny dětí, které do knihovny přestávají chodit. Jsou to především dospívající čtenáři, kteří jsou v současnosti zřejmě tou nejproblémovější skupinou. V době dospívání a revolt se u této skupiny objevuje nechuť navštěvovat instituci, kterou dříve měli v oblibě, což zřejmě souvisí s jejich všeobecnou nechutí ke všem institucím vyžadujícím respektování určitých pravidel a řádů. Děti v tomto věku také často nejen přestávají číst, ale třeba i malovat či hrát na hudební nástroj, sportovat. Ony samy mnohdy nevědí, co by jim knihovna měla či mohla nabídnout. Bude nutné volit metodu pokus – omyl. Hlavně však při našem snažení neočekávejme od dospívající mládeže příliš a především nechtějme je měnit, dívejme se na ně a naslouchejme jim 49
KULHÁNEK, Jan. Arteterapie – zábava i sebepoznávání [online]. c1999–2006, 2.10.2001 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 50 Viz tamtéž. 51 Viz BURIANOVÁ, Jana. Arteterapie a její využití v knihovně. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné na: .
31
s pochopením. Možná, že právě arteterapie v knihovně nám může pomoci si některé dospívající uživatele získat. To byly jen některé další možnosti práce, které by se v budoucnu mohly více objevovat mezi nabídkou služeb dětských oddělení knihoven, záleží jen na invenci a snaze knihovníků, jakým způsobem je dokáží využít ve prospěch svých dětských uživatelů, kteří by se tak mohli i poněkud netradičními formami práce získávat ke čtenářství.
32
4.
Multikulturní výchova, knihovny a MKC Praha Pokud budou chtít v budoucnu dětská oddělení knihoven poskytovat
své služby skutečně všem uživatelům bez rozdílu, budou se muset ve větší míře, než tomu bylo dosud, zaměřit i na rozvoj multikulturní výchovy, na přípravu a organizování aktivit souvisejících s touto problematikou. Tím, jak se Česká republika stále více stává místem, kde chce žít množství osob přicházejících z různých míst světa, bude nutné zaměřit své služby i do oblasti práce s národnostními menšinami a především s dětmi, které jsou příslušníky jiných národů. Zároveň tato situace staví před knihovníky nový úkol, učit všechny děti žít v této nové multikulturní společnosti, učit je toleranci a porozumění vůči vrstevníkům, kteří přicházejí z mnohdy exotických zemí, poznávat odlišnosti života jiných národů a umět dětem vysvětlit, že všichni příslušníci různých národů jsou si rovni bez ohledu na jejich vzhled, zvyky, tradice či jazyk. K tomu by měly velkou měrou pomáhat různé aktivity či akce s multikulturním obsahem.52 Velký kus práce v oblasti multikulturní výchovy v České republice už odvedlo Multikulturní centrum Praha. „MKC Praha je občanské sdružení, které zajímají otázky spojené se soužitím lidí z různých kultur v České republice a v jiných částech světa. Od svého založení v roce 1999 neustále rozšiřuje svou nabídku vzdělávacích, kulturních a informačních aktivit. Pro děti, studenty, učitele, knihovníky, ale i širokou veřejnost připravuje dílny, kurzy, mezinárodní semináře, diskuse, filmové a literární večery, internetové stránky o migraci či multikulturním knihovnictví. Pro zájemce o multikulturní témata je otevřena veřejná knihovna.“53 Klade si za cíl a poslání své činnosti:
52
Viz Knihovny pro všechny. In Knihovny pro všechny : Role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha : Multikulturní centrum, 2005. s. 7. 53 O nás [online]. Praha : Multikulturní centrum Praha, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
33
-
přinášet informace o soužití etnik v ČR a jiných částech světa
-
vytvářet prostor pro komunikaci, poznávání a výzkum nejrůznějších kultur a identit
-
iniciovat diskusi o migračních procesech, kulturní pluralitě, vztazích mezi menšinami a většinami, o nacionalismu
-
podporovat interkulturní gramotnost jednotlivců a institucí v ČR
-
realizovat projekty přispívající k vytváření vhodných podmínek pro fungující pluralitní společnost v ČR 54 MKC pořádá množství aktivit, které mají pozitivní vliv na soužití
Čechů s ostatními národnostními menšinami. Od počátku své činnosti se centrum snaží o navázání spolupráce s knihovnami v České republice. V rámci projektu Rozmanitost do knihoven bezplatně distribuuje do 500 českých veřejných knihoven knihy, které informují čtenáře o historii, současnosti, zvycích a tradicích rozličných kultur, etnických skupin a národnostních menšin nebo řeší aktuální témata a problémy multikulturní společnosti.55
4. 1
Multikulturní konference pro knihovny a příklad multikulturního projektu Centrum také pořádá různé formy multikulturního vzdělávání, které
jsou podle svého zaměření určeny různým cílovým skupinám. Jednou z těchto skupin jsou i knihovníci, kterým byly věnovány následující konference a semináře v uplynulém roce. Je pořadatelem mezinárodní konference Knihovny pro všechny – Interkulturní dialog v knihovnách, jejíž třetí ročník se konal 2. června 2005 v Městské knihovně v Praze.56 Její program byl velmi rozmanitý a
54
Viz Poslání a cíle [online]. Praha : Multikulturní centrum Praha, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: < http://www.mkc.cz/cz/poslani-a-cile.html>. 55 Viz HOŘAVOVÁ, Barbora. Rozmanitost do knihoven [online]. 14.8.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 56 Viz Interkulturní dialog v knihovnách III [online]. SKIP : Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce : Archiv : 2005, c2002, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
34
plný podnětných příspěvků. Byly zde výkonnou ředitelkou MKC Praha Barborou Hořavovou komentovány výsledky výzkumu provedeného MKC zabývajícího se přístupem českých veřejných knihoven k multikulturní problematice. O problematice multikulturního marketingu v knihovnách hovořila Zuzana Helinsky ze Švédska. Příspěvek věnovaný akvizici knih pro vietnamskou menšinu přednesl ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Aleš Brožek. Knihovnice Městské knihovny v Praze Iluše Cejpková prezentovala projekt literární soutěže Kde jsem doma. Vysvětlila nejen zaměření soutěže, „ … ale přivedla s sebou i žáka deváté třídy ZŠ Kuncova, Zaida Potrose, který zde přečetl svůj příspěvek Kdo je cizí a kdo domácí?“ Zaid se narodil v Iráku, „ … ale od tří let žije v České republice, sklidil velký potlesk za své vyprávění o tom, jak se při své návštěvě Iráku, při příležitosti církevního obřadu přijímání, poprvé potkal s cizinci, kteří se vlastně narodili ve stejném městě jako on.“57 O tom, jak oslovit specifické uživatele – menšiny a cizince pojednával ve svém vystoupení ředitel knihovny v holandském Utrechtu. Interkulturním kompetencím knihovníků a komunikaci s menšinami se věnovala pedagožka a lektorka protipředsudkového vzdělávání Pavla Koudelková, specifika komunikace s Romy zazněla ve vystoupení sociální pracovnice Venduly Jabůrkové. Příspěvek v podání Goranky Oljači, novinářky a redaktorky Českého rozhlasu 6, byl věnován problematice cizince v české knihovně a prezentaci miniankety. Pro práci s dětskými čtenáři bylo z programu této konference nejpřínosnější vystoupení knihovnice Iluše Cejpkové.58 Prezentovaný typ multikulturních aktivit paní I. Cejpkovou by mohl být dobrou inspirací pro všechny knihovny, které se dosud multikulturní problematikou nezabývaly nebo zatím uvažují, jaké možnosti tohoto typu práce s dětmi by byly pro jejich 57
CEJPKOVÁ, Iluše, PARDUBICKÝ, Bohdan. Knihovna na konferenci představila literární soutěž [online]. Městská část Praha 13, 15.6.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 58 Viz Program : Mezinárodní konference Knihovny pro všechny : Interkulturní dialog v knihovnách III. Praha : Městská knihovna v Praze, 2.6.2005.
35
oddělení nejvhodnější. Někde třeba nechybí aktivita knihovnic, ale knihovna se potýká s nedostatkem prostoru či financí na větší akce a projekty. Právě pro ně může být doporučením cesta, kterou se vydala knihovna městské části Prahy 13, kde dlouhá léta paní Iluše Cejpková působí. Městská část Prahy 13 – Jihozápadní město – je obydlena více než 52.000 obyvateli. Je to tedy počet odpovídající jednomu velkému okresnímu městu. Většina těchto obyvatel bydlí na sídlišti s vícenárodním osídlením. Žijí zde příslušníci ruské, ukrajinské, kazašské, irácké, vietnamské a jiných národností, což se projevuje ve školách i v knihovnách, které tyto skupiny navštěvují. Po domluvě s pedagogy těchto škol se knihovna pokusila vylepšit písemné projevy dětí, které se v současnosti stávají velkým problémem. Stále více vyvstává potřeba s dětmi procvičovat český jazyk, co se týče čteného i písemného projevu. Z tohoto důvodu se knihovna snažila zapojit děti do literární soutěže Staň se spisovatelem – Učíme se psát. V 1. kole byla vyhlášena témata: Život na sídlišti, Já a moje zvíře, Naše rodina, Vzpomínka na prázdniny, Čím budu. Sešlo se 68 příspěvků, ve spolupráci s městskou částí Prahy 13 vydala knihovna sborník Svět očima dětí Prahy 13, konalo se slavnostní setkání autorů v obřadní síni, předání cen a dopisu starosty s uznáním a pochvalou starosty. Právě 2. kolo soutěže se stalo přínosem multikulturní výchovy v této knihovně. Opět se účastnilo všech 12 základních škol a byla vyhlášena tato témata: Naše škola, Vynálezy a objevy, které změnily náš život, Jak jsem potkal doma a ve světě nové kamarády. V soutěži se tentokrát sešlo 89 příspěvků a poslední z
témat přineslo zajímavé práce s multikulturní
tematikou. Toto téma zpracovávaly nejen české děti, ale své příspěvky napsaly také děti jiných národností – Ukrajinka, Iráčan, Slovenka, Ruska. Všechny práce byly názornou výpovědí až dojemné a dětsky otevřené upřímnosti. Ukrajinská dívka nazvala svůj příspěvek výmluvně Jsem tady šťastná, o svém kamarádu
z Chorvatska
napsal
další
účastník,
jiný
popisoval
svou
korespondenci a pokračující přátelství s dívkou z Litvy. Děti jiných národností líčily svůj život v Praze, ostatní vzpomínaly na svá přátelství či zážitky s dětmi
36
jiných národností. Díky tomu mohly lépe poznávat charakter příslušníků jiných národností, jejich jazyk a kulturu.59
4. 2
Multikulturní semináře pro knihovny a konkrétní multikulturní aktivity Velmi podnětné pro činnost knihoven i jejich dětských oddělení jsou i
regionální semináře Interkulturní dialog v knihovnách zaměřené na rozšiřování interkulturní kompetence knihovníků – na problematiku knihoven jako komunitních center, multikulturní výchovu a akvizici multikulturní literatury. V jejich programu je kladen důraz na roli knihoven ve vztahu k menšinám a praktické příklady multikulturních pořadů v knihovnách. Jsou připravovány Multikulturním centrem Praha, jejich obsah a struktura se konzultuje s Oddělením vzdělávání Národní knihovny ČR. V rámci projektu Rozmanitost do
knihoven
je
podpořily
Velvyslanectví
Nizozemského
království,
Ministerstvo kultury ČR a Úřad vlády ČR. Jeden z těchto seminářů se konal 16. listopadu 2005 v Městské knihovně Třebíči. Program semináře zahrnoval množství zajímavých příspěvků. 60 Lenka Hanzlíková z Městské knihovny v Praze hovořila o skutečnosti, že už 1. knihovnický zákon byl multikulturní, protože na jeho základě vznikaly menšinové knihovny či oddělení. Nový knihovnický zákon se zaměřuje na multikulturní výchovu jen obecně, když hovoří o službách knihoven pro všechny uživatele bez rozdílu a o rovném přístupu pro všechny k informacím. Podobným způsobem jsou formulovány i další doporučující materiály, jako např. Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách či od SKIPU Služby veřejných knihoven. Problémem pro skutečně rovný přístup bez 59
Zpracováno podle poskytných materiálů CEJPKOVÁ, Iluše. Město, kam chodí slunce spát. Interkulturní dialog v knihovnách – odborný seminář pro pracovníky knihoven kraje Vysočina [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
60
37
omezení pro všechny uživatele jsou často bariéry ve formě technického vybavení na straně knihoven. Ještě mnoho knihoven nemá pro své uživatele vybudován bezbariérový přístup, stále máme v knihovnách zastaralé výpůjční řády, požadujeme poplatky za poskytované služby, máme nevhodné otevírací doby, častým problémem je i jazyková bariéra na straně knihovníků, nedostatek financí k nákupu multikulturních fondů, nedostatečná propagace našich služeb. Ve skutečně multikulturní knihovně bude potřeba nechat přeložit knihovní řád do jiných jazyků, mít verzi knihovního řádu pro děti, stejně tak přihláška pro čtenáře pouze v češtině je nepřijatelná. Samozřejmostí by měly být letáčky s poskytovanými službami přeložené do cizích jazyků, tvorba multikulturních webů s odkazy týkajícími se multikulturní výchovy či života menšin, neoddělovat fond určený menšinám od běžného fondu, pořady pro veřejnost, děti i dospělé, s cílem přiblížit život menšin. Prioritou českého knihovnictví by měla být výchova knihovníka bez předsudků.61 Pavla Dobešová hovořila o multikulturní výchově v praxi knihoven, věnovala se problematice kulturní plurality, multikulturní výchovy. Pro dětská oddělení knihoven mohou být inspirací především pořádané interkulturní dílny věnované různým národům, např. Vietnamcům či Romům, kteří jsou nejčastějšími příslušníky národnostních menšin vyjma příhraničních oblastí naší republiky. Zajímavé pro děti mohou být i hudební dílny, kdy na základě poslechu hudby či zpěvu se děti seznamují s jinými kulturami. S dobrým ohlasem u dětských posluchačů se setkaly i dílny přibližující některá z velkých monoteistických náboženství – křesťanství, islám, židovství. Díky těmto dílnám lze dětem podat důkaz, že všechna náboženství mají jednu společnou myšlenku a není tedy nutné vést války kvůli různému náboženskému přesvědčení. Tyto dílny byly pořádány pro děti ze základních škol i pro středoškolské studenty. Konaly se zpočátku pouze ve školách a přednášející 61
Podle předneseného příspěvku na semináři HANZLÍKOVÁ, Lenka, RICHTEROVÁ, Daniele. Nabídka služeb českých knihoven z multikulturní perspektivy. Interkulturní dialog v knihovnách. Třebíč : Městská knihovna v Třebíči, 16.11.2005.
38
zdůraznila důležitost přítomnosti pedagoga při těchto dílnách, který by mohl navázat na akci v další školní výchově, protože pak je její dosah větší než v případě, že se jedná jen o ojedinělou multikulturní aktivitu. Později se začalo s pořádáním těchto dílen v knihovnách. Podle názoru Pavly Dobešové mají dílny lepší výsledky práce, pokud jsou pořádány právě zde. Důvodem je lepší a komornější prostředí v knihovnách, okamžitá dostupnost literatury tematicky zaměřené k dílně či přednášce. Možností pro knihovny byl i další příklad akce MKC nazvané Barevné odpoledne, určené dětem a jejich rodičům, kdy děti společně s rodiči plní úkoly, vytváří si výrobky, malují, píší, poslouchají pohádky např. vietnamské, pokud je akce věnovaná právě Vietnamu. Pro pořádání tohoto typu pořadů mají dětská oddělení našich knihoven veškeré potřebné zázemí i kvalitní lidské zdroje. Stejně tak mohou knihovny organizovat soutěže tematicky zaměřené na určitou národnost či menšinu, která žije v konkrétním městě, kde knihovny sídlí. Při interkulturní dílně věnované Romům se osvědčilo i využití komiksové publikace Já a rasista? vydané MKC. Hrou lze dětem ukázat, že úsudek o člověku na základě prvního dojmu není správný, že člověka nelze soudit podle vzhledu. Ukazuje se, že už velmi malé děti mají předsudky vůči jiným národnostem a Romům především. Proto je velmi důležitá osvěta např. kolem původu Romů, je dobré uvádět příklady vzdělaných Romů, seznamovat děti s kulturou Romů třeba prostřednictvím lektorů, kteří hrají na kytary a společně s dětmi zpívají romské písničky, neméně důležité je hovořit o životě v romské rodině a přibližovat dětem jejich tradice, zvyky či obyčeje. Lektoři těchto dílen mají schopnost pracovat s dětmi, které mají rasistické názory zaměřené na Romy. Důležité je se při multikulturní výchově dětí nezaměřovat jen na tradice menšin, rozdílnosti našich kultur, ale hovořit také o tom, co naše kultury spojuje, co máme všichni společné. Při tom je velmi vhodné využít dětí z národnostních menšin, které svým pohledem dokáží velmi dobře přiblížit vrstevníkům život své menšiny. Je snahou každého lektora zapojit děti do spolupráce ve skupinkách, čímž se učí nutnosti vzájemné spolupráce
39
s ostatními dětmi. Při pořádání všech těchto aktivit má velký význam i zpětná vazba. Proto je důležité získávat hodnocení od přítomných dětí.62 Další příspěvky byly věnovány konkrétním příkladům multikulturní práce v některých knihovnách. Knihovna Jiřího Mahena v Brně s úspěchem poskytla své prostory k uspořádání Dne Evropy, který byl věnován problematice EU či Týdne národnostních menšin, kdy možnosti prezentace využili představitelé či svazy národnostních menšin žijících v Brně. V knihovně se tak mohli zájemci více dozvědět o životě a kultuře Řeků, Maďarů, Bulharů, Romů, Němců, Makedonců, Rusů. Probíhaly zde Slovenské dny v rámci měsíce Česko-slovenské vzájemnosti, Dny polské kultury, Dny makedonské kultury. Ve spolupráci se slovenskou Bibiánou proběhla výstava nejkrásnějších knih Slovenska – Bienále ilustrácií. Byly realizovány prezentace života národnostních menšin ve formě panelových výstav či výstava Já a rasista?63 Jaroslava
Fexová
z Městské
knihovny
Pelhřimov
hovořila
o
konkrétních akcích, které se uskutečnily v rámci projektu Rozmanitost do knihoven ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha. V rámci grantového programu Knihovna 21. století se v prosinci 2004 v dětském oddělení knihovny uskutečnila výtvarná dílna Africká maska, spojená s přednáškou o africké materiální kultuře a mytologii, doplněná výstavou představující jednotlivá africká etnika s ukázkami africké hudby. Kromě této dílny byly ještě uspořádány další tři multikulturní pořady pro děti ze základních škol. S profesionálním lektorem z Židovského muzea v Brně se uskutečnil pořad Židovské tradice a zvyky. Vietnamští manželé dlouhodobě žijící v Pelhřimově uspořádali besedu pod názvem Co ještě nevíme o životě ve Vietnamu, spojenou s ochutnávkou vietnamských jídel. O tom, jak se žije v Libanonu, 62
Podle předneseného příspěvku na semináři DOBEŠOVÁ, Pavla. Multikulturní výchova v praxi knihoven. Interkulturní dialog v knihovnách. Třebíč : Městská knihovna v Třebíči, 16.11.2005. 63 Viz Z naší činnosti [online]. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, c2004 [cit. 2006–05– 25]. Dostupné z: .
40
vyprávěl dětem Libanonec, který se v Pelhřimově oženil a žije zde už více než deset let se svou manželkou a dvěma dětmi. Děti se díky těmto pořadům dozvěděly množství informací o životě příslušníků jiných národností či náboženského vyznání.64 Co by tedy mělo být cílem multikulturní výchovy v našich knihovnách a především v odděleních pro děti a mládež: -
pomoci dětem v získávání znalostí o kultuře svého národa i kulturách jiných národů
-
rozvíjet a prohlubovat dovednosti a schopnosti důležité pro multikulturní výchovu – respektování jiných, tolerance, porozumění, schopnost spolupráce s ostatními
-
formování
potřebných
postojů
pro
současnou
multikulturní
společnost, jimiž by měla být zejména otevřenost, vstřícnost a vystupování proti jakékoli formě diskriminace Dětští návštěvníci by měli zásluhou našich multikulturních aktivit či pořadů pochopit, že předsudek je často velmi iracionální záležitost a stejně škodlivý může být i stereotyp, kdy dochází k přebírání názorů na základě tradic, které mohou být nejen dobré, ale i špatné. Zároveň by tento nový druh aktivit a pořadů mohl přinést vítané zpestření dosavadní činnosti dětských oddělení knihoven a přivést do knihoven další potencionální čtenáře, s nimiž budou moci knihovníci dále pracovat na získávání těch správných čtenářských návyků vedoucích k pravidelné četbě a celoživotnímu čtenářství.
64
Viz Archiv starších zpráv [online], cit. 45.
41
5.
Knihovna jako komunitní centrum Knihovna by v budoucnu neměla být pouze tradiční půjčovnou různých
typů dokumentů, měla by se snažit svými dalšími činnostmi zaujmout i skupiny obyvatel, které doposud nevyužívaly jejích služeb. Knihovny a jejich zaměstnanci jsou placeni z peněz všech daňových poplatníků, ale jejich služby využívá průměrně jen jedna pětina obyvatel žijících v okruhu jejich působnosti. Je proto důležité zaměřit se i na zbývající část občanů a snažit se jim nabídnout různé druhy aktivit, které by je přivedly do knihovny. Knihovny by měly ve svém okolí hledat partnery nejen pro komunikace, ale i pro spolupráci. Jejich přínosem pro tuto spolupráci je především jejich dobré jméno – image a serióznost. Problematikou knihoven jako důležitých komunitních center se velmi podrobně zabýval seminář, který zorganizovaly Národní knihovna ČR a Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně ve dnech 16. – 18. března 2004. „Pojem komunitní se začal před zcela nedávnou dobou stále častěji objevovat ve slovníku oficiálních politických i legislativních materiálů. Je velmi pravděpodobné, že tento staronový pojem bude nabývat stále většího významu a že se stane jedním z nejdůležitějších pojmů v občanské společnosti. Termín komunita (z latinského communitas – společenství, společnost, obec) se k nám v poslední době dostává z anglického jazykového prostředí. V češtině, ale také třeba v angličtině, se užívá v několika významech – především však jako označení skupiny lidí, jejichž život se odehrává na zeměpisně vymezeném místě, kterou spojuje místo společných aktivit (pracoviště, školy atd.), případně jako společenství lidí, které pojí společný zájem, profese, činnost, náboženství atp. V kontextu semináře byl pojem komunita chápán jako společenství lidí, kteří patří k určitému místu (žijí v určité lokalitě, mají společnou tradici apod.) a mají mezi sebou sociální vazby (přátelské, příbuzenské, vytvořené na základě ekonomické směny, na základě společně
42
konané aktivity apod.). A hovořilo se o tom, jaké role by směrem ke komunitě/komunitám, skupinám i obci měla hrát veřejná knihovna.“ 65 Komunitní otevřená knihovna by se měla stát institucí, která napomáhá rozvoji společnosti v místě svého působení, podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá zlepšovat obec či město, v němž působí, a rozvíjí dobré vztahy mezi jednotlivci, skupinami i organizacemi v této lokalitě. Neměla by směřovat své aktivity pouze na své uživatele, ale plánovitě a systematicky oslovovat celou komunitu a své služby rozvíjet tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin v místě. Komunitní knihovna by měla poskytovat prostor pro aktivity jednotlivých skupin, napomáhat propojování s dalšími skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity (podporovat např. propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, občany atd.), podílet se na společném životě místa, spolupracovat s místními organizacemi a institucemi, čímž si posiluje své místo v komunitě.66 Knihovna má všechny předpoklady k tomu, aby se stala místem komunitního setkávání. Knihovna jako komunitní centrum může nabídnou netradiční aktivity nejen dospělým, ale i dětem. Dětská oddělení knihoven mohou
touto
formou
spolupracovat
s různými
sdruženími,
spolky,
organizacemi či jednotlivci. Jejím výsledkem budou akce, které mohou přivést do knihovny děti, které dosud tradiční činnost knihovny nelákala, ale tímto způsobem se mohou začít o dění v knihovně zajímat, aby se možná později staly jejími uživateli. Knihovny mohou organizovat akce v součinnosti s různými institucemi, spolky, hnutími či sdruženími, jejichž společným zájmem je vytvořit příležitost, jak kvalitně a smysluplně trávit volný čas dětí a mládeže. Tato spolupráce může přinést nejen nárůst zajímavých aktivit pro děti 65
HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 4 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 66 Viz Komunitní knihovna [online]. SKIP, 16.1.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
43
v knihovnách, ale i vzrůstající zájem dětí o návštěvu knihovny, která se stane atraktivnějším místem jejich zábavy. Následně bude mít knihovna možnost oslovit tyto děti jako potencionální uživatele jejích služeb, získat je svou pestrou nabídkou knih a časopisů, multimediálních encyklopedií či her a vytvořit si tak dobrý začátek pro rozvíjení jejich čtenářských zájmů.
5. 1
Spolupráce knihovny a ekologických sdružení Velmi dobrou spolupráci mají knihovny s nejrůznějšími ekologickými
organizacemi, sdruženími a spolky. Společné pořádání nejrůznějších akcí přispívá k probouzení ekologické výchovy u dětí a jejich zájmu o ochranu životního prostředí, což je pro další existenci naší planety velmi důležitý a záslužný úkol. Příkladem dobré spolupráce v této oblasti mohou být některé zdařilé akce, které už pravidelně pořádá Městská knihovna Pelhřimov a Český svaz ochránců přírody Pelhřimov – Středisko ekologické výchovy Mravenec. Na jaře se v knihovně pořádá už tradiční Krmítkování, kdy si děti pod dohledem a za případné pomoci zkušených odborníků mohou samy či za asistence tatínků či dědečků vyrobit z připravených materiálů krmítko pro ptáčky, nebo si mohou toto krmítko už vyrobené koupit. Příchozí si také mohou vyzkoušet, zda správně určí podle barevných obrázků názvy ptáků. Děti ze střediska Mravenec mají připravené i různé druhy krmiva pro naše opeřence a poradí zájemcům, čím ptáky správně živit. Úspěšná je i každoroční výstava Za tajemstvím lesa Střediska ekologické výchovy Mravenec Českého svazu ochránců přírody Pelhřimov, která se opět pořádá v knihovně. Děti se snaží návštěvníkům přiblížit krásy lesa, seznámit je s některými druhy obyvatel i s významem lesa pro náš každodenní život. Doplňkem jsou i některé ukázky výrobků ze dřeva – hlavní suroviny, kterou nám les poskytuje. Velký počet návštěvníků přivádí do knihovny i další oblíbená aktivita Střediska ekologické výchovy Mravenec. V předvánočním čase se
44
koná
Medování, kdy děti i jejich doprovod mají možnost vyrobit si svíčku, vánoční ozdoby ze včelího vosku, ochutnat včelí nebo bylinkový med, ozdobit si voňavé perníčky, zhotovit si vánoční vystřihovánky, seznámit se s netradičními recepty na vánoční cukroví a zdravější mlsání vyzkoušet ochutnávkou připravených biopotravin.67
5. 2
Projekt spolupráce se skautským hnutím Junák Další zajímavou možností je spolupráce se skautským hnutím Junák,
která velmi zdařile probíhá v Městské knihovně v Chodově. Tato spolupráce začala v roce 2004. Děti, které se hlásí ke skautům, nemají problém s vymýšlením nejrůznějších her a zábav, uznávají život ve shodě s přírodou a všemi lidmi. To vše chtějí naučit i ostatní děti, a právě této skutečnosti využila knihovna, která těmto dětem dala možnost využít jejich zkušeností a nápadů při všech akcích, které pořádá. Tato spolupráce není pouze jednostranným aktem, ale knihovnice na oplátku ochotně pomáhají při akcích pořádaných Junáky. Vydařenou společnou akcí bylo Povídání o Jaroslavu Foglarovi, kterého se zúčastnili žáci chodovských škol. Na toto setkání přijel pan Václav Windy Nosek z Neratovic, který se s J. Foglarem znal. Vyprávěl o dřívějším životě chlapců a dívek, o kterém psal J. Foglar ve svých knihách. Vyprávění doplnil ukázkou knih, zajímavostí bylo několik vydání nejznámější Foglarovy knihy Hoši od Bobří řeky nejen v češtině, ale i v několika cizích jazycích. Úspěšná byla také hudební soutěž Chodovská notička pro amatérské hudebníky a zpěváky, kterou pořádali Junáci v knihovně. V prosinci se děti pobavily na Mikulášském řádění, kam jim Junáci přivedli čerta s Mikulášem. Za balíček od Mikuláše musely děti zazpívat krátkou písničku nebo zarecitovat básničku. Řádění bylo zakončeno Pekelnou diskotékou.
67
Viz Archiv starších zpráv [online], cit. 45.
45
Společně s Junáky se knihovna snaží, aby děti znovu našly kladný vztah ke knize. Proto vznikl čtenářský klub Klubíčko, který velmi úzce spolupracuje se Skautským čtenářským kruhem. Vznik tohoto klubu měl velký ohlas i mezi vedením Junáků, protože patří mezi ojedinělé v republice. Skautský čtenářský kruh vydal průkazky pro děti a velmi pečlivě sleduje, jak si děti ve čtenářském klubu vedou. O přečtených knihách si pořizují záznamy a povídají si s ostatními dětmi o tom, jak se jim přečtená kniha líbila. Na schůzkách, které se konají jednou za měsíc, si potom knihovnice a Junáci připraví pro děti různé zajímavosti o autorech a to vše formou hry, aby v dětech probudili i více zájmu o četbu. Aktivní členové klubu mohou za odměnu přednostně využívat zdarma internet, či pomáhat knihovnicím při jejich práci, pokud mají chuť. Ti nejaktivnější členové budou odměněni výletem do plzeňské ZOO. Velmi oblíbená je spolupráce při organizaci Noci s Andersenem, kdy je třeba vymyslet zábavu pro děti různého věku na celou noc. Zde knihovnice rády využívají bohaté zkušenosti Junáků při přípravě soutěží a her.68
5. 3
Příklady úspěšných aktivit knihoven ve spolupráci s různými subjekty Dalším oboustranně prospěšným a úspěšným komunitním projektem je
aktivita Městské knihovny Rožnov pod Radhoštěm. Tato knihovna navázala spolupráci s Klubem seniorů, Domovem důchodců, Svazem žen a Českým červeným křížem a pravidelně pořádá pro dětské čtenáře akci, která by mohla být inspirací i pro práci dalších dětských oddělení v knihovnách. Každou středu od 14.30 do 15.30 hod. se v dětském oddělení koná Babiččino pohádkové
68
Viz DROBEČKOVÁ, Daniela, REISMÜLLEROVÁ, Ema. Co nabízí knihovny okresu Sokolov pro děti. Městská knihovna Chodov. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
46
odpoledne. Valašské babičky a "stařenky" dětem čtou, vyprávějí a ukazují, co dovedou jejich ruce. Odpoledne je volně přístupné všem dětem.69 Knihovny však mohou velmi úspěšně spolupracovat i s velkými a komerčně úspěšnými subjekty, jakým je např. Všeobecná zdravotní pojišťovna. Konkrétní akcí, která byla velmi vydařeným příkladem této nově vzniklé spolupráce, je akce Den zdravých zubů, která proběhla v loňském roce v dětském oddělení Městské knihovny Pelhřimov. Knihovna nabídla nejen své prostory, ale knihovnice se podílela i na doprovodném zábavném programu pro děti. Dopoledne přicházely pozvané děti z MŠ a 1. – 3. ročníků ZŠ, odpoledne bylo volně přístupné pro rodiče s dětmi. Pro dětské návštěvníky byl připraven populárně naučný program k ústní hygieně s hercem jihlavského BoBo divadla Petrem Lebruškou. Odborný výklad k péči o chrup zajišťoval zubní revizní lékař VZP ČR MUDr. Robert Uxa a studentky z Vyšší zdravotnické školy v Jihlavě. Děti si s sebou přinesly zubní kartáčky a společně se učily základům zubní hygieny a péče o zuby. Knihovnice jim přečetla pohádku O bolavém zoubečku a domů si jako pozornost za svou návštěvu odnesly drobné dárky od pořadatelů akce, jimiž kromě VZP byly ALPA s.r.o. Velké Meziříčí a Spojené kartáčovny a.s. Pelhřimov.70 Zajímavou možností pro komunitní knihovnu může být spolupráce s církevními organizacemi. Tuto formu využila ve své činnosti Městská knihovna ve Dvoře Králové, kde knihovnice navázaly kontakty a posléze i spolupráci s římskokatolickou církví, konkrétně s farností ve Dvoře Králové nad Labem. Farnost také hledá různé cesty a možnosti, jak oslovit děti a mládež, a nejenom věřící. Je to podobné jako u knihoven, které se snaží svou činností oslovit i nečtenáře. Církev každý rok vyhlašuje téma, kterým celý rok žije (podobně jako mají knihovny projekt Kde končí svět). Tématem letošního roku je bible. To je námět, kde je možná spolupráce církve a knihovny, protože 69
Viz Babiččino volné odpoledne [online]. c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 70 Viz Archiv starších zpráv [online], cit. 45.
47
bible je především kniha. V rámci projektu Kde končí svět byla vyhlášena výtvarná soutěž Příběhy z bible. Díky této soutěži mají děti možnost seznámit se s biblickými postavami, místy, zázraky, které vykonal Ježíš prostřednictvím vyprávění jeho učedníků. Bible dětem povypráví o původu světa a osudu různých národů. Mohou poznat, že je nejenom základem křesťanské víry, ale je i plná strhujících příběhů a historických událostí. Podmínkou účasti v soutěži je nakreslit, namalovat, vyrobit ze dřeva, z keramiky, ale i z jiných materiálů dílo na výše uvedené téma. Soutěžní práce mohou být libovolného formátu, výrobky jakékoli velikosti a jsou pro 3 věkové kategorie (mateřské školy, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ).71
5. 4
Knihovny a možnosti jejich zapojení do charitativních akcí Velmi úspěšným projektem spolupráce knihoven s Nadačním fondem
Klíček se stala netradiční charitativní akce mnoha knihoven v České republice. Knihovny v rámci tohoto projektu pořádaly různým způsobem organizované finanční sbírky a získané finanční prostředky byly věnovány na rekonstrukci 1. dětského hospice. Hospic, který buduje Nadace Klíček, vzniká v obci Malejovice ve středním Posázaví. V první fázi byla zrekonstruována bývalá venkovská škola, kterou pro tento účel věnovalo zastupitelstvo města Uhlířské Janovice.72 Budova po kolaudaci v roce 2004 nabízí respitní pobyty rodinám s vážně nemocnými dětmi, které nevyžadují intenzivní ošetřování. Respitní dům není zdravotnickým zařízením – péče, kterou poskytuje, je srovnatelná s péčí, kterou je za odborné asistence možno poskytnout v domácnosti. Náročnější
71
Viz Příběhy z Bible [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 72 Viz Náš projekt [online]. Nadační fond Klíček, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
48
péči
bude
možné
poskytnout
po
dokončení
plánované
novostavby
73
ošetřovatelské jednotky.
Děti a knihovny okresu Šumperk dětem na podporu dětského hospice vyhlásily soutěž, kdy účastníci měli nakreslit pohlednici, jejímž tématem bylo oblíbené místo z jejich okolí, ve městě, na vesnici, v přírodě nebo pohádková bytost z místních pověstí. Pohlednice se odevzdávaly do knihovny. Všechny byly označeny speciálním razítkem a nabídnuty k dobročinnému prodeji v akci Pozdrav od nás – Děti a knihovny dětem. Prodej kreslených pohlednic probíhal v zapojených knihovnách okresu Šumperk prostřednictvím speciálních pokladniček. Vybrané originály byly zařazeny do internetové dražby (minimálně jeden kus z každé zapojené obce), kterou uspořádala Městská knihovna Šumperk spolu s Nadací Klíček v květnu 2004 na internetových stránkách Městské knihovny Šumperk. Fotokopie nejzdařilejších pohlednic z každé obce byly vystaveny ve Virtuální galerii 2004 na internetové stránce Městské knihovny Šumperk. Získané prostředky byly odeslány na konto Nadace Klíček.74 Krajská knihovna Karlovy Vary a Klub dětských knihoven při SKIPu Karlovarského regionu uspořádaly v listopadu 2004 prodejní výstavu dětských výtvarných prací Děti dětem. Celkem bylo vybráno a do Malejovic odesláno 3 600 Kč. Děti z karlovarských škol věnovaly na tuto akci své výtvarné práce, které si mohli zakoupit případní zájemci, aby tak pomohli dobré věci.75 Ke sbírce se připojila i Městská knihovna Pelhřimov. Na konto Nadace Klíček bylo v lednu 2005 odesláno 4 409,50 Kč, které během finanční sbírky probíhající v knihovně věnovali dárci nebo přispěli zakoupením drobných předmětů, které vytvořily děti ze základních škol v Pelhřimově a Rynárci. 73
Viz Praktické informace [online]. Nadační fond Klíček, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 74 Viz Pozdrav od nás [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 75 Viz Děti dětem [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
49
Poděkování knihovnic patřilo dárcům, dětem, které věnovaly předměty na prodej i vyučujícím, kteří se dětem při vyrábění dárků věnovali.76 Knihovníci jihočeského SKIPu na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích v září 2005 nejen prezentovali zajímavé služby a aktivity svých knihoven, ale využili touto cestou možnost nabídnout zájemcům vyjádření občanských postojů tím, že se zapojí do sbírky pro dětský hospic v Malejovicích. Po celou dobu trvání výstavy probíhalo malování pohlednic a jejich prodej ve prospěch nevyléčitelně nemocných dětí.77 Manželé Královcovi, zakladatelé dětského hospice v Malejovicích, se v září zúčastnili Knihovnického happeningu 2005 v Českém Těšíně. Zde jim byl předán symbolický šek s částkou 118 000 Kč, kterou přispěly veřejné knihovny Nadaci Klíček na provoz tohoto zařízení. Finanční příspěvky z jednotlivých knihoven byly získány jako výtěžek z akcí, které pořádají dětská oddělení se svými čtenáři. Kromě finanční částky, kterou se podařilo získat na provoz dětského hospice, bylo pro nás knihovníky potěšující sledovat nebývalý a spontánní zájem dětských čtenářů pomoci svým vrstevníkům. Do sbírky přispěli dětští i dospělí čtenáři a jejich přátelé z mnoha knihoven. Vybíralo se i během akce Noc s Andersenem. Ke sbírce se dokonce připojily děti z polského města Legnice, které se o akci se dozvěděly z internetových stránek knihovny v Českém Těšíně. Knihovna obdržela balíček pohlednic, které namalovaly děti z Legnice pro hospic v Malejovicích.78 Všechny výše uvedené možnosti úspěšné spolupráce knihovny s jinými organizacemi, sdruženími, spolky či skupinami jsou jen zlomkem činnosti dětských oddělení knihoven a mohou sloužit jako inspirace pro ta oddělení, která se ještě touto cestou nevydala či zvažují případnou spolupráci. Možnosti knihovny jako komunitního centra jsou nepřeberné a záleží jen na konkrétních 76
Viz Archiv starších zpráv [online], cit. 45. Viz Knihovníci na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích [online]. SKIP, 9.8.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 78 Viz Děti a knihovny na pomoc prvnímu dětskému hospici v Malejovicích [online]. Městská knihovna Český Těšín [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 77
50
podmínkách, jaký typ spolupráce si knihovna vybere. V každém případě komunitní aktivity představují významnou možnost obohacení stávající nabídky služeb a bylo by škoda jich nevyužít právě pro dětské návštěvníky.
51
6.
Celostátní aktivity knihoven na podporu čtenářství K podpoře čtenářství u dětí nemusejí sloužit jen samotné knihy a čtení,
ale i různé typy aktivit. V této oblasti dnes už figuruje celá řada zdařilých celostátních knihovnických akcí.
6. 1
Noc s Andersenem Významným podnětem v oblasti podpory dětského čtenářství se stala
dnes už i mediálně dobře známá akce Noc s Andersenem. Původní nápad patří dvěma knihovnicím z dětského oddělení Knihovny B. Beneše Buchlovana z Uherského Hradiště. Zde se poprvé v roce 2001 uskutečnilo u příležitosti oslavy Mezinárodního dne dětské knihy nocování dětí v knihovně nazvané Noc s Andersenem. Knihovnice z Uherského Hradiště napadlo, že by se dětem mohlo líbit strávit v dětském oddělení mezi knihami celou noc vyplněnou nejen společným čtením oblíbených knih, ale i spoustou her, soutěží a dalších zábavných aktivit. Nápad měl velice příznivou odezvu u všech účastníků, a protože si knihovnice nenechaly svůj nápad jen pro sebe, začaly se postupně do nocování zapojovat i další knihovny v republice. Tato neobvyklá knihovnická aktivita byla hodnocena velmi pozitivně ze strany účastníků, jejich rodičů či informované veřejnosti. Zpočátku nenápadná akce se v průběhu několika málo let stala nejen celorepublikou záležitostí, ale dokonce projektem s mezinárodní účastí knihoven ze Slovenska, Polska, Německa, Slovinska.79 Nadace Český literární fond udělila 8. června 2005 v Míčovně Pražského Cenu za propagaci knižní kultury Haně Hanáčkové a Miroslavě
79
Viz RAJDLOVÁ, Iva, cit. 1, s. 18.
52
Čápové z Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti za organizaci akce Noc s Andersenem.80
6. 2
Velké říjnové společné čtení Další akcí, která má dobrou šanci přerůst v celorepublikový projekt, je
Velké říjnové společné čtení, které probíhá v rámci Týdne knihoven. Jeho záměrem bylo podpořit veřejné předčítání knih v prostorách knihoven. Do čtení se může zapojit libovolný počet zájemců, knihovny mají možnost si zájemce pozvat nebo čte postupně každý příchozí. Slavnostního zahájení a prvního čtení se obvykle na pozvání knihovny ujme oslovená osobnost veřejného života – starosta, poslanec, radní, zastupitel, politik, spisovatel, umělec, sportovec apod. Jedinou podmínkou je, že se čtou pouze knihy českých autorů. Bude-li předčítat cizinec, může číst v rodném jazyce, ale překlad českého autora. Mohou se číst úryvky z oblíbených knih přinesených účastníky nebo se čte na pokračovaní z jedné předem vybrané knihy, případně lze připravit v knihovně nabídku knih, ze které si může každý vybrat dle svého zájmu. Před začátkem četby z různých knih je nutné autora v krátkosti představit a doplnit krátkou citací z vybraného díla. Knihovny nezapomínají ani na dětské čtenáře, kteří jsou už stálými účastníky této akce. Po domluvě se školami si tak v knihovně většinou celé dopoledne čtou děti sobě a svým spolužákům, střídají se celé třídy v poslechu a čtení nebo čtou žáci základních škol malým předškolákům z mateřských škol, které knihovny na předčítání pravidelně zvou. Kromě podpory čtenářství může akce knihovně získat nové čtenáře a uživatele, může se stát vhodným impulsem pro setkání se zajímavými lidmi. Je to určitým způsobem propagace knihovny a jejích služeb, o který projevují
80
Viz Nadace Český literární fond udělila v Míčovně Pražského hradu své výroční ceny za minulý rok [online]. Praha : ČTK, 8.6.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
53
zájem různá místní média, může zaujmout
čtenářskou i nečtenářskou
81
veřejnost.
6. 3
Webík Dalším celostátním projektem, jehož cílem je zpopularizovat dětská
oddělení veřejných knihoven a přilákat děti pomocí Internetu do knihoven, je soutěž Webík, kterou vyhlašují SKIP a sdružení BMI. Soutěž je určena dětem, které umí pracovat s počítačem, mají velkou fantazii a chtějí knihovnicím ukázat, jak by měly vypadat webové stránky jejich dětského oddělení. Věková hranice účastníků je 14 let. Děti si mohou navrhnout a vytvořit webové stránky pro dětské oddělení knihovny. Je povoleno použít fotografie, grafiku, zvuk. Stránku nebo komplex více vzájemně propojených stránek může vytvořit jedinec nebo skupina bez pomoci dospělých. Propagace Webíku je zajištěna v celostátním tisku, rozhlasu a v televizi. Soutěž probíhá od roku 2002. V roce 2005 byl vyhlášen nejen 4. ročník soutěže Webík, ale byly vyhlášeny i další nominační soutěží konference Junior Internet: JuniorWeb – soutěž webových stránek s libovolnou tematikou, do 14 let JuniorProject – soutěž rozsáhlejších internetových projektů, do 18 let JuniorText – soutěž textů na zadaná témata o Internetu, kategorie do 14 a do 18 let 82 Je zajímavé, že tato soutěž oslovila pouze chlapce, děvčata se zatím nezúčastnila ani jednoho ročníku. Soutěžící jsou pozváni na konferenci Junior Internet, která je součástí projektu a má být odrazovým můstkem pro mladé kreativní lidi, kteří na Internetu vytvářejí zajímavé věci. 83
81
Viz VŘS-Č : Velké říjnové společné čtení (nonstop) [online]. SKIP, 23.9.2004 [cit. 2006–05– 25]. Dostupné z: . 82 Viz Webík ´05 [online]. cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 83 Viz KOCHOVÁ, Dana. Webík 2004 [online]. SKIP, c2001–2002, 6.2.2006 [cit. 2006–05– 25]. Dostupné z: .
54
I když se nejedná o aktivitu, která by měla ve svém zadání přímou podporu čtenářství, její přínos je v oslovení dětí, které mají blíže k práci s počítačem a Internetem než ke čtení. Tím, že budou vytvářet webové stránky dětské knihovny, se musí seznámit s činností tohoto oddělení a s jeho službami. Možná, že budoucí počítačový odborník zjistí, že knihovna má ve svém fondu pestrou nabídku nejen počítačové literatury, ale i spoustu dalších zajímavých knih, a začne mít zájem stát se čtenářem. A to by mělo být druhotným záměrem tohoto projektu. Pozitivem je také možnost přiblížit webové stránky knihovny potřebám dětských uživatelů.
55
7.
Projekty jiných subjektů na podporu čtení v ČR Další možností podpory čtenářství u dětí může být participace knihoven
na celostátních projektech týkajících se této problematiky. Naléhavost současné situace, kdy se potýkáme s problémem snižujícího se zájmu o čtení a s problémem čtenářské gramotnosti našich dětí, si uvědomují kromě knihovníků, učitelů, spisovatelů, psychologů, sociologů i ti, kterých se tento stav profesně dotýká.
7. 1
Rosteme s knihou Také čeští nakladatelé a knihkupci se snaží povzbudit zájem dětí o
knihy a četbu. Jak uvedl tajemník Svazu českých knihkupců a nakladatelů Jaroslav Císař, pokud člověk nenajde vztah ke knihám v dětském věku, v dospělosti se to již velmi těžko mění.84 Proto Svaz připravil projekt Rosteme s knihou, směřovaný na podporu čtení v České republice, který byl poprvé veřejnosti představen na veletrhu Svět knihy Brno 2005. Projekt Občanského sdružení českých knihkupců a nakladatelů a jejich společnosti Svět knihy, s.r.o. chtějí jeho iniciátoři realizovat ve spolupráci s profesními i mediálními organizacemi a subjekty, které působí v oblasti propagace četby. Zaštítění jednotlivých akcí značkou Rosteme s knihou umožní všem, kteří se k ní přihlásí, získat větší publicitu v tisku, televizi, rozhlase pro tyto aktivity. Jedním z partnerů se v této kampani, která je adresována dětem, mohou stát právě dětské knihovny. Projekt zaměřený na získávání kladného vztahu k literatuře a knihám osloví novým a zajímavým způsobem zejména předškolní a školní mládež s cílem rozvíjet a prohlubovat jejich literární vzdělání a čtenářskou vyspělost, 84
Viz Na trhu přibývá knih pro mladé čtenáře [online]. Brno : ČTK, c1999–2006, 14.11.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
56
zlepšovat a obohacovat komunikační schopnosti a obecně kulturní znalosti mladých lidí. Smysluplnost projektu je dána perspektivní péčí o růst intelektuálního potenciálu naší země. V mnoha vyspělých státech se důsledkům poklesu zájmu o literaturu ve společnosti snaží zabránit kampaněmi, pořady na rozhlasových i televizních kanálech, podporou celostátních a lokálních soutěží apod. Profesní svazy nakladatelů a knihkupců se do kampaní aktivně zapojují, pomáhají s jejich medializací, udělují záštitu dalším projektům z této oblasti. Obsahovou náplní projektu budou televizní pořady a spoty zaměřené na literaturu pro děti a mládež a výchovu ke čtenářství, zábavně naučné programy ve školách či pořady představující známé osobnosti a jejich vztah k literatuře a knihám, soutěže, interaktivní internetový portál oznamující jednotlivé akce s odkazy na weby s literaturou a knihami pro děti, součinnost se školkami, školami, školními družinami a rodinami, dětskými psychology, aktivní práce s problematickou mládeží a sociálními skupinami, metodické semináře pro učitele, knihovníky a rodiče, zapojení dětských oddělení regionálních a městských knihoven, knihkupectví v jednotlivých městech, webových serverů určených dětem a jejich rodičům, aktivní zapojení sponzorů a partnerů, mezinárodní spolupráce v rámci zemí Visegradu a EU s možností získání dalších finančních zdrojů. Vše bude provázeno rozsáhlou propagační kampaní. V rámci projektu Rosteme s knihou byla vyhlášena soutěž To si přečti na podporu literárního a verbálního projevu dětí a mládeže . Úkolem pro účastníky od 6 do 15 let bylo napsat, proč by si kamarádi měli přečíst jejich oblíbenou knihu. Další soutěží, do které se knihovny se svými čtenáři mohly zapojit, byl Reklamní slogan na podporu čtení knih určený dětem a mládeži od 10 do 18 let, kteří napsali své návrhy vtipného sloganu na propagaci čtení knih v rozsahu
57
maximálně 10 slov. Nejlepší slogany budou využity v propagačních materiálech k veletrhu a kampani Rosteme s knihou.85
7. 2
Program na podporu rozvoje Literární Gramotnosti Dětí a Mládeže – Kámen mudrců aneb Zpátky ke knížkám Dalším celostátním projektem, který si klade za cíl podporu čtenářství a
rozvoj literární gramotnosti je projekt časopisu Moje 1. noviny Kámen mudrců aneb Zpátky ke knížkám. Program na podporu rozvoje Literární Gramotnosti Dětí a Mládeže – PLGDM byl vyhlášen za morální záštity MŠMT ČR, mediální podpory DTA, Seznamu.cz, Učitelských novin a díky ČEPS. Veřejnosti byl poprvé představen na veletrhu Svět knihy Praha 2005 a 1. června bylo odstartováno zahájení soutěže. Také do tohoto programu mají možnost vstupovat knihovnice dětských oddělení se svými čtenáři, i když je prioritně určen základním a středním školám. Maskotem projektu je sova Boženka, knihovnice v největší soví knihovně. První ročník dlouhodobého programu gramotnosti pro žáky základních škol a studenty víceletých gymnázií se opíral o literární úkoly či zadání inspirované literaturou, které lze vyřešit výtvarně (ti nejmladší), ale především psanou formou. Soutěž podpořily některé známé osobnosti – Zdeněk Svěrák, Arnošt Goldflam, Jiří Stránský, Prof. PhDr. Dr. Tomáš Halík, Martina Drijverová a další. Do programu se mohl přihlásit jednotlivec, ale i celá školní třída nebo skupina nadšených spisovatelů. Soutěž měla 4 kola se třemi různými úkoly ve třech věkových kategoriích.
85
Viz O projektu rosteme s knihou [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
58
Úkoly a zadání vycházely pravidelně v Mých 1. novinách. Součástí projektu byla i literární soutěž, hledání mladých talentů, která měla tři kategorie: a) 1. – 3. třída základních škol (Pohádka) b) 4. – 6. třída základních škol (Povídka) c) 7. – 9. třída základních škol (Román) Všechny odpovědi a literární díla zpracuje a ohodnotí odborná porota v čele s čestným předsedou Zdeňkem Svěrákem. Účastníci mohou získat nejen zajímavé ceny (knihy, zájezdy, exkurze apod.), ale dočkají se publikace svých dílek, setkají se spisovateli a tvůrci, zajímavými lidmi. Cílem projektu je: -
- navrátit děti ke čtení knih
-
- naučit děti číst s porozuměním, vnímat a pochopit různá jazyková sdělení
-
- podpořit vyhledávání a třídění informací, umění spojovat věci do souvislostí
-
- podněcovat žáky a studenty k tvořivému myšlení, k přesně formulovaným myšlenkám, k vyslovení vlastních názorů
-
- rozvíjet cit pro mateřský jazyk, podpořit tvůrčí psaní jako prostředek komunikace se světem a vyjádření sebe sama
-
- otevřít prostor k setkávání a propojování myšlenek, tvůrčích zkušeností (diskusní server, besedy s dětmi, semináře s učiteli, …)
-
7. 3
- vybudovat tradici dětského nonstop čtení86
Aktivity Deníku Bohemia na podporu čtenářství Další akcí, která byla zaměřena na podporu četby dětí, je aktivita
Deníku Bohemia, který v rámci marketingového plánu na Březen – měsíc 86
Viz Kámen mudrců aneb Zpátky ke knížkám [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
59
knihy uspořádal anketu s názvem Kniha, která mne nejvíce uchvátila pro mladé čtenáře do 15 let v dětských odděleních městských okresních knihoven. Pracovník oblastní redakce navštívil knihovnu, informoval pracovnice o záměrech projektu, dodal připravené anketní otázky a přinesl knižní ceny, které Deník Bohemia věnoval pro vítěze ankety. Knihovnice dětského oddělení měly informovat děti o podmínkách ankety a napomoci zdárnému průběhu tohoto projektu. Anketa probíhala od 6. března do 24. března. Vyplněné anketní lístky byly v knihovně vyhodnoceny a slavnostního předání cen se zúčastnili i představitelé redakce. Akce byla podpořena v novinách redakčními texty v průběhu ankety a předání cen v každém okrese bylo zdokumentováno za účasti redaktorů deníku Bohemia do novinové podoby. Akce se tak stala nejen zdařilou podporou Března – měsíce knihy, ale zároveň směřovala k podpoře dětského čtenářství. Deník Bohemia je také autorem knižního projektu Nejmilejší kniha mého dětství, jehož cílem bylo usnadnění přístupu ke knihám pro děti za výjimečně nízkou cenu. Od 12. října každou středu až do 21. prosince loňského roku byl v prodeji kromě běžného vydání Deníku Bohemia i jeden z jedenácti titulů dětské literatury. Zatímco samotné noviny stály 9 korun, s oblíbenou knihou je bylo možné každou středu koupit za 39 korun. Současná nabídka dětských knih je opravdu bohatá, ale problémem se stává jejich cena. S Deníky Bohemia bylo možné zakoupit jedenáct knih za skutečně minimální cenu. V edici, která byla sestavována ve spolupráci s literárními odborníky, vycházelo postupně 11 titulů těch nejkrásnějších dětských knih zahraničních i českých autorů. Jules Verne a jeho Dva roky prázdnin byla první kniha této edice, následovala kniha Roberta Louise Stevensona Ostrov pokladů, Robinson Crusoe a další vybrané knihy. Díky tomuto projektu se stalo jedenáct knih opravdu finančně dostupnými pro děti všech sociálních skupin.87
87
Viz Žán, František. Projekt Nejmilejší kniha mého dětství šetří vaše peněženky. Příbramský deník [online]. c2005, 13.10. 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
60
7. 4
Projekt Celé Česko čte dětem Projekt Celé Česko čte dětem je nejnovější aktivitou v této oblasti. Jeho
cílem je propagace hlasitého čtení dítěti, jehož význam je pro jeho emocionální vývoj i pro formování návyku číst si v dospělosti stále nedoceněn. Společné čtení rodičů a dětí je nejen vítanou formou kontaktu s dítětem, ale i vhodnou výchovnou metodou. Hlasité předčítání ve společnosti rodičů je spolehlivý a účinný způsob, jak se může čtení stát pro dítě stejně přitažlivým jako je sledování televizních pořadů. Je to příležitost, jak dát dítěti pocítit jeho důležitost, projevit mu svou lásku, nenásilně rozvíjet jeho jazykové dovednosti a všeobecné vědomosti, formovat jeho návyk a potřebu číst si i v dospělosti. Zakladatelkou obecně prospěšné společnosti Celé Česko čte dětem je Mgr. Eva Katrušáková. Úkolem společnosti je zpracovat tzv. zlatý fond knih, který však dosud není na webové stránce projektu k dispozici. Protože je tento projekt teprve ve fázi příprav, nelze zatím odhadnout, jakým způsobem by se knihovny mohly do projektu zapojit.88
88
Viz Projekt „Celé Česko čte dětem“ [online]. c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
61
8.
Zahraniční aktivity na podporu čtenářství O mezinárodní spolupráci českých knihoven se zahraničními je možné
nalézt množství vyčerpávajících informací ve zprávě Komise SKIP pro zahraniční styky.89 V rámci mezinárodní spolupráce se pořádá a organizuje množství zajímavých akcí, exkurzí, setkání či seminářů. Je určitě potřebné pozorně sledovat dění v zahraničních knihovnách, které se stejně jako my v České republice potýkají s odlivem dětských čtenářů a s konkurencí moderních informačních technologií. Nechme se inspirovat tím, co se v zahraničních knihovnách osvědčilo. Možná bychom mohli některé zajímavé programy či akce zrealizovat i v našich podmínkách. Velmi podnětným pro pracovníky dětských oddělení našich knihoven byl Česko-německý seminář zaměřený na předávání zkušeností z činnosti oddělení pro děti a mládež, spojený s praktickými ukázkami. Byl součástí projektu podaného v programu CBC Phare Rozvoj spolupráce a služeb veřejných knihoven v Euroregionu Egrens. Seminář se konal v Krajské knihovně Karlovy Vary ve dnech 6. – 8. září 2005 s mottem Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času. Přinesl spoustu zajímavých příspěvků v podání knihovnic z Německé spolkové republiky, České republiky a podnětného vystoupení Sergia Doglianiho z knihovny nového typu Idea Store v Londýně.
8. 1
Německý projekt Zfilmovaná literatura na podporu vyučování zprostředkovaná knihovnami Zajímavá aktivita, se kterou jsem se dosud v Česku nesetkala a která by
mohla být inspirací pro nové aktivity našich dětských oddělení, byla obsažena 89
Viz Zpráva Komise SKIP pro zahraniční styky [online]. Praha : Komise SKIP pro zahraniční styky, 15.1.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
62
v příspěvku Zfilmovaná literatura na podporu vyučování zprostředkovaná knihovnami na příkladu kulturního prostoru Krušné Hory od Marion Berger, ředitelky Městské knihovny Zschoppau v okrese Střední Krušnohoří. Tato knihovna dokázala svým zapojením do spolupráce se Saskou dětskou a mládežnickou filmovou službou, že film nemusí nutně znamenat konkurenci pro knihu, ale naopak lze vhodně zvoleným projektem za pomoci filmové tvorby vzbudit u dětí zájem o knihy a následně i napomáhat podpoře čtení v knihovně. Projekt mezi kulturní oblastí Krušné hory a Saskou dětskou a mládežnickou filmovou službou
vznikl v roce 2002, a protože se u
promítaných filmů jednalo stále jen o zfilmovanou literaturu, byl od roku 2003 přiřazen k veřejným knihovnám. Každý rok byl věnován jednomu stěžejnímu tématu. Rok 2002 s mottem Pippi bude 95 využil 95. narozenin Astrid Lindgrenové. Do programu byly ve třech verzích zařazeny filmy Madita, Ronja, dcera loupežníka, Paleček Nils Karlsson, Bratři Lví srdce a také Pippi dlouhá punčocha. Dílo Astrid Lindgren oslovuje děti širokého věkového rozpětí. Díky promítání se mohly upozornit na stěžejní obsahová místa filmu. Po představení si knihovnice s dětmi povídaly, jak na ně film působil. Dětem mohla být zprostředkována i důležitá fakta o životě a díle spisovatelky Astrid Lindgrenové. Kromě toho si četly pasáže z aktuální knihy. Děti se učily komentovat a dokumentovat to, co viděly – kresbou, příběhem. Knihovny jsou ideálními partnery v tomto projektu, protože v jejich odděleních si mohou děti díky knize znovu filmový materiál ujasnit, vypůjčit si k tématu ta či ona média, nebo se v případě potřeby přihlásit do knihovny, pokud ještě nejsou jejími uživateli. I to je cílem tohoto projektu. Rok 2003 byl věnován Erichu Kästnerovi s mottem, jímž byl jeho výrok Jen ten, kdo dospěje a zůstane dítětem ... Byly promítány jak starší filmy, tak i nová zfilmování Kästnerových knih, v některých případech se provedla i srovnání obou verzí. Následovala porovnání filmů s literárními předlohami, diskusní témata, krátká vypravování žáků, filmové rozpravy nebo
63
analýza na způsob her. Přitom byly zdůrazněny kladné charakterové vlastnosti filmových hrdinů, jako přátelství, poctivost, občanská odvaha i jejich smysl pro humor. V roce 2004 byl pod heslem Kdopak to tady kouká skrz okno – čarodějnice a strašidla odstartován knihovnický filmový projekt. Byla promítána řada literárních zfilmování, která diváky zavedla do říše kouzel, čarodějnic a strašidel – Malé strašidlo Ottfrieda Preusslera, Perníková chaloupka, Děda Mráz a další. Tak jako v předchozích projektech byli i zde představeni autoři, následovaly rozbory promítnutých děl a hovory o filmech. Rozebíraly se emoce, které byly filmem vyvolány a které se projevují právě u mladších dětí – strach ze tmy, ze strašidel. Cílem projektu bylo opět spojení filmu a literatury a jeho zpřístupnění různým věkovým skupinám i pokračování úspěšné spolupráce knihoven, škol, dětské a mládežnické filmové služby. V roce 2005 byl jako hlavní téma zvolen dánský pohádkový básník Hans Christian Andersen s mottem Moudrosti života. Filmaři se neustále zajímají o Andersenovy pohádky. Publiku byly prezentovány různé pohádky zfilmované rozličnými způsoby. Výběr sahal od animovaného filmu přes hraný film až ke stínovému filmu. Děti si zkusily vystřihávat obrysy, jak je viděly ve stínovém filmu. Dozvěděly se, že Andersen byl mistrem ve vystřihávání siluet, a že také sestavoval obrázkové knihy. Projekt je stále více využíván v mnoha knihovnách. Od začátku filmového projektu bylo uskutečněno 126 akcí s 2800 návštěvníky ve 41 knihovnách. Plus množství akcí, které se musely uskutečnit ve školách kvůli nedostatku prostoru v knihovnách. Pozitivem je skutečnost, že se kvalita i kvantita připravených a uskutečněných akcí neustále zlepšovala, což se také stalo dostatečným argumentem pro použití finančních prostředků, které byly zpočátku předmětem diskuze. Knihovny mají v plánu pokračovat v této úspěšné spolupráci i v následujících letech, dokud bude ještě v platnosti zákon o kulturní oblasti v Sasku, to jest do roku 2011. Tím by bylo možné zprostředkovat, především
64
dětem a mládeži, spojení literatury a filmu ve vysoké kvalitě. Do budoucna by knihovny chtěly svou práce s mládeží zintenzivnit. Doposud byl projekt využíván pro děti předškolního věku a žáky do 7. tříd. Po domluvě se saskou dětskou a mládežnickou filmovou službou bylo naplánováno pro rok 2006 téma Světová literatura ve filmu. Tím by bylo možné zapojit i žáky od 8. třídy a rozšířit tak rozsah projektu i na další věkové kategorie dětí a mládeže.90 Tento projekt se stal demonstrací úspěšné spolupráce dvou dosud si spíše konkurujících druhů médií, knihy a filmu. Jejich spolupráce v projektu dokázala, že pro děti a mládež je tato aktivita skutečným přínosem, který obohatí jejich znalosti v oblasti filmu i literatury. V době, kdy stále větší počet knihoven disponuje diaprojektory či jinou zobrazovací technikou, by nemělo být problémem pokusit se podobný projekt uskutečnit i v našich podmínkách.
8. 2
Anglie a knihovna nového typu Idea Store Pro knihovny sídlící ve velkých městech by mohly být návodem ke
zlepšení knihovnických služeb zkušenosti z knihovny nového typu Idea Store v Londýně, o kterých informovala prezentace Sergia Doglianiho. Idea Store je typem koncepčně nové knihovny v Anglii, má představovat kombinaci informačního centra, jímž knihovna byla doposud, a místa, kde lze trávit volný čas. V Británii byla dříve tato myšlenka symbiózy dvou aktivit opomíjena, když se však knihovníci začali zamýšlet, jak knihovna obohacuje místní komunitu, zrodil se nápad na vybudování Idea Store. Datem, které lze považovat za počátek vzniku této nové koncepce knihovny, je rok 1998. Knihovny v Anglii se v devadesátých letech potýkaly se stále klesající 90
Viz BERGER, Marion. Zfilmovaná literatura na podporu vyučování, zprostředkovaná knihovnami na příkladu kulturního prostoru Krušné Hory. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
65
návštěvností knihoven, zájem o knihovny celkově upadal, bylo potřeba tuto situaci změnit. Nutnost změny vyvolal i fakt, že počet uživatelů byl nízký, přestože koncentrace knihoven v Anglii byla poměrně vysoká, naopak potřeba vzdělávání uživatelů knihoven byla vyšší než stávající nabídka knihoven. Z tohoto důvodu se knihovny rozhodly provést výzkum, který by se stal vodítkem pro plánování změn a nápravy stávajícího nevyhovující stavu. Průzkum byl proveden formou dotazníků, jež byly distribuovány do všech domácností ve městě, nejen uživatelům knihovny. Vznikla pracovní skupina, která se problémem zabývala. Potěšujícím zjištěním výzkumu byl fakt, že 98 % obyvatel považuje knihovny za důležité instituce, ale jejich služby hodnotí jako zastaralé, a tedy málo atraktivní pro jejich návštěvníky. Z toho vyplynula potřeba větších finančních investic do knihoven, aby mohly držet krok s rozvojem informačních technologií a nabízet služby na vysoké úrovni. Uživatel nepřichází do knihovny jen jako čtenář, ale rád by zde nalezl možnosti a nabídku pro své další sebevzdělávání, chtěl by knihovnu jako centrum vzdělávání, kde by mohl navštěvovat jazykové kursy, naučit se práci s počítači, nalezl zde bohatou paletu přednášek z různých oblastí. Z průzkumu vyplynul požadavek spojit návštěvu knihovny s jinými činnostmi, např. s nakupováním, tedy vybudování knihovny, která by byla součástí nákupního centra. V průzkumu také dotázaní určili, které služby knihovny jsou pro ně nejdůležitější: 1. nákup knih a růst knihovního fondu 2. investice do výpočetní techniky 3. vyhovující otevírací hodiny 4. podpora vzdělávání Při plánování koncepčně nové knihovny se počítalo s využitím dobrého renomé knihoven. Knihovna by i nadále měla půjčovat knihy a další nová média, ale měla by také organizovat vzdělávací kurzy, nabízet širokou paletu kurzů, které by mapovaly zájmy a potřeby uživatelů. Měla by nabízet možnost zvyšování kvalifikace pořádáním rekvalifikačních kurzů, po jejichž absolutoriu
66
by měl účastník získat certifikát. Knihovna by měla mít výstavní prostory pro různé druhy umění. Měla by pořádat ve svých prostorách i hudební představení. Její součástí by měly být jesle, kde by byla možnost pro maminky odložit si po dobu návštěvy knihovny či kurzů malé dítě. Neměla by chybět ani kavárna. Nutnou součástí knihovny musí být dostatečný počet kvalitního počítačového vybavení. Aby knihovna přitáhla další okruh nových uživatelů, musí své služby dále obohatit o přídavné služby k e-govermentu, umožnit uživatelům předávání dokumentů od správních úřadů přes Internet v knihovnách. K tomu bylo dobré využít image knihovny, které je daleko lepší než správních úřadů, které jsou u lidí značně neoblíbeny. Bylo nutné, aby se knihovny chovaly jako komerční organizace, ale přitom využívaly svého dobrého
jméno
ve
společnosti.
Knihovny
jsou
financovány
místní
samosprávou, proto je třeba, aby se staly skutečně multikulturním centrem přístupným všem sociálním vrstvám žijícím v dané oblasti, ale mělo by se jednat o centra atraktivní s dobrým renomé a moderními službami přitažlivými pro všechny věkové skupiny obyvatel. Ke splnění těchto záměrů je nutný výběr kvalitních zaměstnanců, ale stejně důležitá je i nekomplikovaná hierarchie. Byly určeny pouze 3 vrstvy pravomocí, a nejnižší prvek má větší pravomoci než dosud, aby mohl sehnat všechny dostupné druhy informací a informačních pramenů pro uživatele. Neméně důležitá je uživatelská přívětivost knihovny, tedy žádné příkazy, žádné zákazy, ale možnost vzít si kávu ke knize, časopisu, novinám i počítači, nezakazuje se používání mobilních telefonů. Výsledkem knihovny nového typu po odstranění dosavadních bariér byl příliv uživatelů, který zároveň znamenal i ekonomický přínos pro okolní obchody. Nabídka zvyšování znalostí či absolvování vzdělávacích kurzů přinesla větší šance získat nové uplatnění na trhu práce, což se v globálu pozitivně odrazilo na situaci v komunitě daného místa či oblasti. V knihovně Idea Store byla 3x vyšší návštěvnost, v kurzech se zapsalo 2x více studentů než v jiný knihovnách. S nabízenými službami vyslovilo
67
spokojenost 69% uživatelů. To vše znamenalo zlepšení života uživatelů a následně i zlepšení života v celé oblasti. Idea Store se kromě tradičních knihovnických služeb zaměřila i na aktivity pro různé skupiny obyvatel, ať už se týkaly knih či nikoli. Tyto aktivity svým zajímavým obsahem přitahují další skupiny lidí a inspirují je následně i k návštěvě knihovny, např. návštěva kurzu jógy vyvolá potřebu něco si o józe přečíst, a tak si tento zájemce zajde do knihovny knihu vypůjčit. Je snahou vytvořit paralelu mezi návštěvností supermarketů, kde se dají knihy a časopisy koupit, a knihovnami, kde je možné si tyto dokumenty vypůjčit. Je důležité, aby knihovna při své činnosti nezůstala statická, má být otevřeným prostorem, kde se vše mění, protože změna znamená úspěch.91 8.2.1
Idea Store a děti Velmi důležitá je v širokém spektru služeb i pestrá nabídka aktivit pro
děti a dospívající mládež. Co tedy konkrétně pro tyto skupiny v Idea Store organizují? Dětem jsou určeny programy po skončení školního vyučování, o prázdninách, ale i o víkendech. Každé úterý se pro děti do 5 let a jejich rodiče organizuje předčítání dětem a povídání o přečteném příběhu, pohádce, u kterého se podává čaj a sušenky. Vzniká tak velice neformální a přátelská atmosféra, kdy se děti i rodiče cítí skutečně jako na příjemné návštěvě v knihovně. Zajímavou službou je tzv. hračková knihovna, kdy děti mají možnost si v tomto oddělení vybrat panenku, plyšáka, autíčko, stavebnici, po týdnu hračku vrátí a mohou si zase vypůjčit jinou. Pořádají se různé workshopy na rozličná témata. K jejich pořádání se využívají zaměstnanci knihovny, kteří dokáží např. dobře malovat, fotografovat, zpívat, mají nadání k vyrábění
91
Viz DOGLIANI, Sergio. Idea Store – Library Learning Information. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
68
nejrůznějších předmětů apod. Tito kreativní zaměstnanci s dětmi vyrábí např. masky či malují plakáty. V tom je také patrná odlišnost oproti tradičním knihovnách, které si často najímají na tyto programy externisty. Naopak při organizování klubů pro dělání domácích úkolů, které fungují každé odpoledne včetně soboty, jsou najímáni externisté, kteří dokáží kvalifikovaně pomoci při vypracování domácích úkolů a zodpovídají za jejich správnost. Také v tomto typu knihovny se klade velký důraz na spolupráci se školami. Celé třídy dětí chodí do knihovny, kde absolvují program knihovnické výchovy. Dítě si tak zvyká být návštěvníkem knihovny. Za zajímavou činnost označil S. Dogliani noční nocování, které se podobně jako naše Noc s Andersenem konalo v sobotu večer u příležitosti oslav Světového dne knihy. Odlišností je, že tato přespávací noc je organizována pro celé rodiny, má podpořit rodinnou soudržnost, kdy rodiče a děti plní některé úkoly společně, učí se společně, pomáhají si. V sobotu od 18.00 hodin se začíná prodejem lístků, platí se 5 liber na osobu, které stačí na pokrytí jen nejzákladnějších nákladů. Je naplánovaná hra, při které děti hledají lístky s úkoly, které jsou založené v knihách. Při tomto hledání se děti mimoděk seznamují s knihami, s jejich uspořádáním na regále. Dále byl uspořádán workshop kreativního psaní – poezie, oslovený básník uspořádal seminář pro děti i rodiče, kde si všichni na závěr četli, co napsali. Následovalo zábavné tisknutí na trička, kam se mohl tisknout text z knihy či okopírovaný obrázek z knihy nebo obrázek vyhledaný na internetu. Pro rodiny byl připraven zábavný kvíz. Večerka byla ve 24.00 hodin, kdy byl připraven hororový příběh, zrealizovaný zaměstnancem Idea Store. Budíček byl v 7.30 hodin, podával se čaj a koláče. Aby to bylo příjemné ráno pro všechny zúčastněné, děti se mohly dívat na film, dospělí si četli ranní noviny. Následovala prezentace natisknutých triček, při malé módní přehlídce porota vyhodnotila ten nejlepší model. Pak se rodiče s dětmi rozešli do svých domovů. Zajímavá je také nabídka aktivit pro dospívající. Tato problémová skupina uživatelů, která tvoří spojovací článek mezi dětskými a dospělými uživateli, nedostatečně využívala stávající nabídku služeb knihovny. Když
69
knihovna zjistila, že nemá dobře pokrytou službami skupinu dětí a mládeže od 8 do 20 let, angažovala skupinu 16 – 19letých teenagerů, kteří komunikovali se svými vrstevníky o tom, co by chtěli, co by je zajímalo, co by pro ně měla knihovna zorganizovat, co by jim měla nabídnout. Na základě těchto diskuzí byl mládeži nabídnut dramatický kroužek, workshopy týkající se hudební animace, kde si mohli vyzkoušet, jak se dělá videoklip s rapovou hudbou. Další workshop byl věnován filmování s digitální kamerou, jehož výsledek si mohli účastníci vypálit na CD. Knihovna se tak postupně stávala zajímavým místem pro trávení volného času, někteří dospívající si začali vypůjčovat knihy, jiní pouze přicházeli za novými aktivitami, což knihovna akceptuje. Knihovna zaměstnala experty na práci s touto skupinou uživatelů, snažila se při pořádaní akcí tolerovat hluk a vyvarovala se negativního pohledu na tuto věkovou skupinu, aby získali pocit, že jsou v knihovně vítáni. Výsledkem tohoto snažení je skutečnost, že v současnosti tvoří dospívající jednu čtvrtinu všech uživatelů IS. Všechna úspěšná práce je založena na optimálním složení zaměstnanců a především na jejich nadšení pro věc a kreativitě. V IS jsou 2/3 zaměstnanců s knihovnickým vzděláním, 1/3 se vzděláním pedagogickým. Dnešní knihovnická práce je v mnoha ohledech odlišná od původní knihovnické profese. Probíhá postupná přeměna a dovzdělávání zaměstnanců, kteří by neměli být jen knihovníky, ale měli by se ztotožnit s celou vnitřní filozofií Idea Store, kde je uživatel vždy na 1. místě. Součástí náplně práce zaměstnanců IS je i jejich vlastní kreativní činnost, to, co umí a mohou nabídnout např. při akcích pro děti, postižené, seniory apod. Zaměstnanec se zájmem o umění kontaktuje umělce, organizuje výstavy, kulturní pořady, jiný se zajímá o postižené, může tedy uspořádat akci pro lidi s Alzheimerovou nemocí. Motivace pro zaměstnance by měla být nejen finanční, ale měli by pracovat pro svůj dobrý pocit, pro uspokojení. Odpovědnost nad rámec pracovních povinností platí pro všechny zaměstnance IS. Požadavky na zaměstnance by měly být vyváženy očekáváním zaměstnanců. Proto nechybí povzbuzování,
70
chvála, uznání snah a výsledků, zveřejňování nejlepších autorů projektů. Stejně důležité je umět si přiznat chyby a poučit se z nich.92 Úspěšnost knihoven typu Idea Store v Anglii dokazuje, že cesta, kterou zvolili angličtí knihovníci pro povzbuzení zájmu o knihovny, knihy, čtení, je správná a mohla by být vodítkem pro naše knihovny, až se budou rozhodovat, kam směřovat dál ve svém vývoji.
8. 3
Programy a kampaně na podporu čtenářství v USA Knihovny v USA se podobně jako české knihovny snaží formou
tradičních i jiných aktivit získávat dětské čtenáře a probouzet v nich zájem o čtení. Mnohé z nich máme společné, jiné by mohly být inspirací k obohacení našich dosavadních forem práce s dětmi. Většina programů v českých knihovnách je určena školním dětem, některé jsou zaměřeny na předškoláky a děti z mateřských škol. Dětské knihovny v USA se překvapivě pokouší podchytit zájem dětí o knihovnu a čtení už od narození prostřednictvím jejich rodičů. Populární je program pro nemluvňata Chyť ho v kolébce, mající svůj původ na Floridě, ke kterému se připojilo mnoho dalších knihoven v zemi. Rodiče narozených dětí, případně adopční centra či prenatální centra dostávají, prostřednictvím nemocnic první informační výbavu z knihovny. Díky ní se dozví, jak stimulovat jazykový vývoj dítěte prostřednictvím her, říkanek, písniček a dalších vhodných aktivit. Zahrnuje seznamy knih pro první čtení dětem, ale i knihy o rodičovství a
samozřejmě nechybí adresa a půjčovní doba místní knihovny.
92
Podle odpovědí na dotazy v diskusi DOGLIANI, Sergio. Otázky a odpovědi. Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 6. – 8. září 2005.
71
Některé knihovny pořádají pro rodiče s dětmi tzv. vyprávěcí hodinky, kde se rodiče mají možnost naučit jednoduchá říkadla, písničky, básničky, které mohou nejen zabavit, ale i vhodně podpořit vývoj jejich miminka. Stále více knihoven se snaží svou činností zaujmout děti od 18 do 36 měsíců. Jim jsou určeny programy pro batolata. Pro rodiče i děti jsou připraveny aktivity, které zahrnují
hlasité předčítání, vyprávění pohádek,
rýmovačky, říkadla, písničky. Tento věk je rozhodující pro vývoj jazykových schopností, proto je nutné dodat dítěti potřebné podněty k jeho rozvoji. Předškolním dětem je věnován projekt skupinových aktivit. Vychází z poznatku, že děti ve věku od tří do pěti let mají potěšení z účasti na skupinových aktivitách. Programy pro tuto věkovou skupinu zahrnují hlasité čtení, vyprávění pohádek, filmy, loutkové divadlo, jednoduché vyrábění. Rodiče nemusí zůstávat s dětmi, knihovníci se o ně během programu postarají. Pro děti tohoto věku mají knihovny kromě knih ve vhodné úpravě připravenou i pestrou nabídku časopisů a audiovizuálních materiálů. Nabízejí nahrávky dětských příběhů a písniček na kazetách, kompaktních discích, videokazetách, DVD i loutky či výukové hračky. Pro začínající čtenáře jsou určeny programy věnované hlasitému čtení a vyprávění pohádek či příběhů. Zvláštní pozornost věnují knihovny dětem ve věku od sedmi do devíti let, což je kritické čtenářské období. V tomto období dochází k přechodu od poslechu a prohlížení knih ke čtení pro vlastní zábavu a školní práci. Jak dobře se dětem podaří tento zlomový okamžik zvládnout, často rozhodne o kvalitě jejich dalšího života. Je velmi důležité dát těmto dětem dobře napsané knihy, aby je příběh zaujal, pobavil a motivoval k další četbě, která je pro začínajícího čtenáře obtížným procesem. Každá knihovna má svém fondu tyto kvalitní knihy a dětský knihovník je umí dětem nabídnout.93
93
Viz Beyond Books : Library Services for Children [online]. U.S. Department of Education, 1993, c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
72
Pro školní děti mají dětské knihovny připraveny podobné programy jako je tomu v našich knihovnách – besedy o knihách, semináře tvůrčího psaní, recitace poezie, pomoc s vypracováním domácích úkolů, programy pro různé prázdniny, např. Den díkuvzdání, čínský Nový rok, Den sv. Valentýna, Den sv. Patrika, Velikonoce, Vánoce, ale i zde je možné nalézt některé inspirující podněty. Inspirujícím záměrem amerických veřejných knihoven je jejich snaha podpořit čtenářství dětí v době letních prázdnin. Prostřednictvím projektu Letní čtenářský program pomáhají dětem zachovat nebo zlepšit jejich čtenářské schopnosti během školních letních prázdnin. Rodičům, kteří nevědí, jak pomoci dětem v rozvoji jejich čtenářských dovedností, tak knihovny nabízí jednoduchý a účinný návod – nechte je číst. V tom jim může pomoci právě veřejná knihovna se svým programem letního čtení, které má nejen motivovat děti ke čtení, ale také je zabavit, proto se k němu pojí i další doprovodné akce. Knihovníci pro tento program předem připravují seznamy knih, které jsou k dispozici v knihovně nebo vystaveny na jejích webových stránkách. O akci je značný zájem, proto se děti přihlašují už v květnu. Letní čtení má i svou vlastní webovou stránku na adrese http://www.summerreading.org/.94 Další zajímavou aktivitou na podporu čtenářství může být projekt čtenářské soutěže veřejné knihovny v Seattlu nazvaný Knižní souboj. Jedná se o program pro žáky 4. a 5. stupně veřejných škol. Jeho cílem je představit si čtení jako sport, udělat ze čtení sportovní aktivitu a při tom se něco nového dozvědět i pobavit. Spočívá v přečtení 10 vybraných knih, jimiž má být dětem představena nejen bohatá žánrová a tematická rozmanitost literatury, ale i relaxační účinek četby. Na základě informací získaných z přečtených knih na děti čeká klání o Kvízový pohár, hra určí vítěze pro město Seattle. Vítězný tým se kromě zisku putovního poháru zúčastní videokonference, při které se utká se 94
Viz KENNEDY, Elizabeth. Keep Your Children Reading During the Summer [online]. c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
73
soutěžícími z dalších měst. Letošním hostem soutěže bude spisovatel Roland Smith, autor knihy Thunder Cave, který navštíví některé ze zúčastněných škol.95 Také knihovna v Seattlu vyhlásila Letní čtenářský program s vlastním mottem Čti, zpívej, tancuj! Pro děti jsou připraveny zajímavé ceny; čím více děti čtou, tím větší mají příležitost ceny získat. Za každou přečtenou knihu v tomto programu získají děti nálepku, po přečtení 10 knih vyhrávají knihu podle vlastního výběru. Pokud dítě stihne přečíst 10 knih do 31. července, bude zařazeno do slosování o populární knihovnickou Snídani šampionů, která letos proběhne v hotelu Sheraton v Seattlu.96 Tradiční událostí, která má připomenout význam dětského čtenářství, je pro americké dětské knihovny Dětský knižní týden, který vznikl v roce 1919, kdy poprvé pedagogové, knihovníci, knihkupci i rodiny oslavili báječný svět dětských knih v týdnu před Díkuvzdáním. Je to každoroční připomínka radosti a potěšení ze čtení, s cílem povzbudit děti ke čtenářství a vrátit je ke knihám. Knihovny obvykle slaví připraveným programem a výstavkou knih. Termíny příštích Týdnů: 13. – 19. listopad 2006, 12. – 18. listopad 2007, 17. – 23. listopad 2008, 16. – 22. listopad 2009. Unikátním projektem, který se může stát významným příspěvkem k podpoře dětského čtení, je Mezinárodní dětská digitální knihovna.
Je
výsledkem badatelského úkolu Univerzity v Marylandu, který byl financován v první řadě státní vědeckou nadací NSF, IMLS – Institutem pro muzejní a knihovnické služby a výzkumem firmy Microsoft. Cílem projektu bylo vytvořit světově nejkomplexnější multikulturní digitální knihovnu s více než deseti tisíci knihami v minimálně sto jazycích, které by byly volně přístupné přes
95
Viz 2006 Global Reading Challenge [online]. The Seattle Public Library, c2006 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: . 96 Viz 2006 Summer Reading Program : Read, Sing Dance! [online]. The Seattle Public Library, c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
74
internet pro děti celého světa. Je možné, že právě čtení knihy přes internet v dětech vyvolá zájem přijít si do knihovny vypůjčit knihy tištěné.97 Americká celostátní kampaň Být přistižen při čtení má připomenout lidem všech věkových kategorií, jak zábavné může být čtení. Jejím cílem je přistihnout význačné osobnosti ze světa politiky, médií, sportu, kultury při čtení jejich oblíbené knihy nebo časopisu a vyfotografovat je. Tyto fotografie se stanou součástí plakátů či tiskových reklam, které mají propagovat čtení knih. Je podporována AAP – Asociací amerických vydavatelů. Počátky kampaně spadají do roku 1999, její iniciátorkou se stala bývalá členka Kongresu Pat Schroederová, prezidentka a hlavní výkonná úřednice AAP. Kampaň se těší podpoře mnoha známých osobností včetně první dámy USA Laury Bushové, Whoopi Goldbergové, Billyho Grahama, Dereka Jetera, Vernona Jordana, Jane Seymourové, Erika Weihenmayera, Robina Williamse a mnoha dalších. Více než 200 členů Kongresu bylo chyceno při čtení a také stovky knihovníků i učitelů v USA podpořily tuto prospěšnou kampaň.98 Projekt by se měl díky Evropské kulturní komisi rozšířit i do členských států EU.99 Potěšitelnou skutečností bylo zjištění, že podporou čtenářství se nezabývají pouze subjekty mající ke knihám a čtení blízký vztah, ale také organizace z úplně jiných oborů. Podpora čtení je v USA skutečně celospolečenskou záležitostí. Velmi zajímavý je záměr americké basketbalové ligy NBA, která se kromě sportu a peněz stará také o svou dobrou image. Začala se zajímat o výchovu dětí a podporu jejich čtenářských aktivit. Výsledkem je nejrozsáhlejší vzdělávací program v dějinách profesionálního sportu. Má u dětí rozvíjet celoživotní lásku ke čtení a podpořit pravidelné čtení dospělých dětem. Součástí programu na podporu čtenářství je i každoroční dar 97
Viz About us [online]. The International Children's Digital Library [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 98 Viz About Get Caught Reading [online]. Get Caught Reading [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 99 Viz The Get Caught Reading Campaign [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
75
více než 200 000 knih.100 V rámci kampaně Četbou k úspěchu hráči NBA už několik let ukazují dětem základních škol, že číst může být stejná zábava jako hrát basket. Snaží se v dětech podpořit myšlenku, že pokud budou číst a vzdělávat se, mají příležitost v životě něco dokázat, že i z nich by mohly být hvězdy. „Teenagerům vysvětlují, jak zajímavá jsou klasická díla světové literatury. Např. rozehrávač týmu Miami Heat Dwyane Wade láká středoškoláky na dílo Jane Austenové Pýcha a předsudek. „Četl jsem to několikrát, líbí se mi příběh lidí, kteří překonávají stereotypy.“ Při návštěvách ve školách a knihovnách upozorňuje mladíky, že kdyby neuměl číst, nikdy by se do NBA nedostal. Snaží se jim vysvětlit, že mít v ruce knihu je stejně cool jako smečovat do koše a mít tetování.“101 Knihovny a čtenářství dětí v USA mají obrovskou podporu v osobě první dámy Laury Bushové, která je svým původním povoláním učitelka a knihovnice a nikdy na tuto skutečnost ve své pozici manželky prezidenta nezapomněla. Naopak se všemožně snaží vahou své osobnosti propagovat činnost knihoven a jejich aktivit, upozorňovat na význam čtenářství dětí, hovoří na veřejnosti o své lásce ke knihám a čtení, která jí přinesla mnoho dobrého. Jejím přesvědčením je, že láska ke knihám a čtení jde ruku v ruce s láskou ke vzdělávání. Je potvrzením významu knihoven pro rozvoj dětského čtenářství číst na oficiální webové stránce Bílého domu v sekci věnované aktivitám první dámy návod, jak naučit děti využívat služeb jejich veřejné knihovny. Laura Bushová zde také doporučuje formou seznamů vybraných knih četbu pro čtenáře všech věkových kategorií i pro tzv. rodinné čtení. Je zde uveden přehled jejích návštěv v knihovnách různých států světa. V Bílém domě díky její osobě mohla probíhat konference školních knihoven, kolokvium věnované knihovnám, muzeím a celoživotnímu vzdělání či různá literární sympozia. Díky podpoře Laury Bushové byl v roce 1995 poprvé uspořádán 100
Viz Read to Achieve [online]. NBA, c2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 101 Chcete bejt hvězdy? Tak čtěte! Týden, 2006, roč. 8, č. 20, s. 130.
76
Texaský knižní festival, který se stal nejen oslavou knih a texaských spisovatelů, ale i oslavou radosti ze čtení a přínosem pro veřejné knihovny. Laura Bushová je také propagátorkou Národního knižního festivalu, jehož účelem je rozvíjet celoživotní lásku ke čtení. Vidět první dámu nejvýznamnější mocnosti světa sedět v knihovně mezi děti a předčítat jim, je tou nejlepší obhajobou významu dětského čtenářství. 102
8. 4
Dětské knihovny v Rusku a jejich aktivity na podporu čtenářství Knihovna pro mládež v ruském Sankt Peterburgu ve svém úsilí o
podporu dětského čtenářství také využívá nejrůznějších aktivit, které dětem nejenom pomáhají v rozvoji čtenářských dovedností, ale mají i mnohem širší zaměření. Za pomoci nejrůznějších programů se knihovníci snaží vytvořit v knihovně centrum pro socializaci mladých lidí. Na tento záměr se podařilo získat finanční prostředky od Sorosovy nadace, díky kterým mohl být zrealizován program Otevřené dveře. Měl pomoci sociální a psychické rehabilitaci dětí z dětských domovů a z Centra pro rehabilitaci dětí bez domova. Jeho pokračováním se stal projekt Kruh přátel, který se zabýval pořádáním aktivit pro děti, které nemají vhodnou náplň pro trávení volného času nebo jejichž rodiče jsou v zaměstnání. Hlavní náplní projektu Kruh přátel bylo: -
pomoci dětem k rozvoji čtení, doporučovat knihy pro jejich vzdělání i volný čas, učit děti vyhledávat informace
-
vytvořit alternativní knihovnický program, který by organizoval volnočasové aktivity pro děti
-
založit Integrované komunikační centrum, které by pomáhalo rozvíjet komunikační schopnosti dětí
102
Viz Books & Authors [online]. The White House [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
77
-
podpořit vývoj manuálních dovedností dětí
-
motivovat děti k učení i k estetickému vnímání okolního světa Na základě tohoto programu se knihovně podařilo dětem nabídnout
následující pořady a činnosti. Integrované komunikační centrum pořádá každý týden pro chlapce od 9 do 16 let diskusní pořady pod názvem Setkání u kulatého stolu. Pořady mají různá témata, jejich moderátorem je psycholog nebo psychoterapeut. Všechny akce centra jsou zdarma. Mezi čtenáři od 9 do 14 let je populární cyklus Uč se a změň se. Děti diskutují o filmech a literárních dílech, které mohou vidět nebo číst v knihovně. Zaměstnanci knihovny vedou diskuse i čtení. Pod názvem Léčba nudy probíhají jednou týdně pro děti od 8 do 12 let různé dílny vedené odborníky, kde se kreslí, maluje, navlékají korálky, batikuje apod. Děti mají k dispozici výtvarnou místnost vybavenou televizorem, videorekordérem, DVD, videokamerou a hudební aparaturou. Pracuje zde čtenářské divadlo Harlequin. Děti si vytvořily loutky a předvádějí ukázky z pohádek. Informační počítačové centrum Otevřený svět knihovny má bohatý fond ve formě elektronických encyklopedií, příruček, výukových programů, slovníků, překladačů a elektronických her. Nabízí dětem přístup na Internet, konzultace k používání výukových programů i her, vyhledávání informačních pramenů na různá téma a pomáhá se zvládáním práce na počítači. Knihovna chtěla pomocí těchto programů bojovat proti nudě i bezúčelnému trávení volného času. V současné době většina ruských rodin potřebuje podporu kvůli obtížné ekonomické situaci v zemi. Pozornost a podpora společnosti je obzvláště důležitá pro děti bez domova a děti, které cítí nedostatek rodičovské péče. Skoro všechny kluby a zájmová zařízení, do nichž byl vstup zdarma, zanikly. Vzrostl počet dětí, které páchají kriminální činy a užívají drogy. Mladí lidé řeší problémy s přístupem ke vzdělání i s výběrem povolání, protože mají omezený přístup k informacím. Sociální a psychická
78
rehabilitace dětí není možná bez komunikace s vrstevníky. Se zvládáním popsaných problémů jim může pomoci knihovna, která k tomu má potřebný potenciál i lidské zdroje, disponuje prostory vhodnými pro komunikaci dětí, nabízí dětem klidné a bezpečné zázemí pro trávení volného času. Pozitivem všech uvedených aktivit je, že přivádí děti do knihovny a nenásilnou formou se je snaží nejen zabavit, ale získat si jejich zájem o knihovnické služby. Jsou významným podnětem pro získávání dětí ke čtenářství a přispívají k jeho rozvoji.103 Dětská knihovna ve Velkém Novgorodě se snaží zaměřit své služby i na handicapované děti budováním Centra podpory čtení pro děti s pomalým mentálním vývojem, které by mělo nabízet nejen nové formy služeb, ale i poskytovat rady rodičům, dětem i odborníkům v oblasti speciální pedagogiky.104
8. 5
Podpora čtenářství v dalších státech světa O odpovědnosti knihoven při výchově dětí ke čtení hovoří i směrnice
IFLA/UNESCO pro rozvoj, která uvádí některé zajímavé aktivity na podporu dětského čtenářství v mnoha státech světa. V některých částech Francie pomohou knihovny rodičům zabavit děti při čekání v lékařské ordinaci prostřednictvím programů, které jsou organizovány ve spolupráci s dětskými zdravotními službami. Jsou zaměřeny na děti do tří let, mají rodičům doporučit hlasité předčítání dětem a pozvat je na návštěvu knihovny.
103
Viz SMYK, Taťána, KAŠPUR, Ludmila. Kruh přátel – Centrum komunikace pro děti. In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 104 Viz NOSKOVA, Olga. Centrum podpory čtení pro děti s pomalým mentálním vývojem : hlavní směry aktivit, výhled nových služeb. In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
79
Knihovny v Nizozemí zaučují skupiny osob nad 50 let, aby mohly předčítat dětem v mateřských školách, žákům ve školách nebo ve střediscích péče o děti. V Austrálii zvou knihovny na besedy děti mladší pěti let i sjejich rodiči nebo pečovateli, seznamují školy s nabídkou svých služeb, učí děti práci s Internetem. Dětem jsou určeny čtenářské kroužky nebo kroužky domácích prací. Léčebného účinku četby a knih využívaly chorvatské knihovny během války i po jejím skončení. Pro děti byl připraven program systematického čtení. Četbou si děti upevňovaly čtenářské návyky, ale zároveň se jednalo o určitou formu biblioterapie, která jim měla pomoci překonat prožitá válečná traumata. Rumunské knihovny ve spolupráci s dobrovolníky pořádají pro děti od 11 – 14 let, jejichž rodiče jsou v zaměstnání, letní programy. V Hamburku mají dospívající čtenáři možnost v rámci projektu EXIT knihovně pomáhat při výběru a nákupu dokumentů, mohou tak ovlivňovat složení fondu, aby lépe odpovídalo jejich zájmům a potřebám. Díky sponzorům provozují při knihovně vlastní internetovou kavárnu.105 Rovněž knihovny v Bulharsku připravují různé programy na podporu čtenářství dětí. Projekt Krajské veřejné knihovny v Pazardjiku pod názvem Knihovna, škola a rodiče společně: Zachraňme lásku ke čtení! usiluje o spojení tří nejvýznamnějších faktorů podílejících se na výchově dětí ke čtenářství – rodičů, školy a knihovny. Je zaměřen na děti a dospívající. Jeho cílem je vytvoření rovnováhy mezi čtením knih a využíváním elektronických informačních zdrojů a transformace knihovny na místo atraktivní pro děti. Realizace projektu spočívá v intenzivním doplňování knižního fondu, knihovnických a školních přednáškách, setkáních se spisovateli, básníky, umělci, ve výstavách, exkurzích, hrách a popularizaci čtení. Součástí projektu 105
Viz Uspokojování služeb uživatelů : Služby dětem. In Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. s. 31–33.
80
je i úprava dětského oddělení a vytvoření dobrých podmínek pro čtení, hry a další zábavu. Celý program byl realizován za široké podpory dalších partnerů a prezentován veřejnosti, což umožňovalo jeho veřejnou kontrolu.106
106
Viz MARGOVA–STOEVA, Elena, DONOVA, Daniela. Knihovna, škola a rodiče společně : Zachraňme lásku ke čtení! In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
81
9.
Vzdělávání pro pracovníky dětských knihoven K tomu, aby knihovníci dokázali držet krok se stále novějšími trendy ve
své práci, aby byli schopni svým uživatelům nabídnout nové formy práce, aby uměli pracovat s novými technologiemi, je nutné se stále vzdělávat. Celoživotní vzdělávání by se pro jejich profesionální růst mělo stát samozřejmostí. Vzdělávání knihovníků má v České republice dlouholetou tradici. Roli vzdělávacích center v současnosti převzaly krajské knihovny a jejich činnost vhodně doplňují aktivity z center. Vzdělávání zasahuje nejrůznější oblasti knihovnické práce. Tradici má zejména pořádání rekvalifikačních kurzů. Po roce 1989 s podporou Ministerstva kultury České republiky a díky podprogramu VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání knihovníků – bylo zorganizováno mnoho bezplatných kurzů za účelem posílit počítačovou gramotnost pracovníků v knihovnách, naučit je práci s novými informačními technologii a používat elektronickou poštu či internet. Pravidelně probíhají školení v oblasti katalogizace, akvizice. Semináře či kurzy zahrnují širokou paletu aktivit se vztahem ke knihovně. Byly pořádány kurzy lektorských dovedností – jak přednášet, kurzy komunikace s uživatelem, s nadřízenými, se zřizovateli, partnerskými organizacemi, sponzory. Vzdělávání obsáhlo i práci s handicapovanými či s minoritami v knihovnách. V posledních dvou letech se vzdělávací činnost zaměřuje na pořádání kurzů pro pracovníky dětských oddělení či kurzy pro knihovníky zabývající se problematikou dospívající mládeže s cílem zjistit, proč přestává číst. Pro snadnější dostupnost nabídky vzdělávacích programů byla vytvořena ředitelem Státní technické knihovny M. Svobodou webová stránka www.stk.cz/Akce/, kde je možné nalézt informace o nejrůznějších knihovnických konferencích a vzdělávacích aktivitách v průběhu celého roku.107 107
Viz JIRKALOVÁ, Hana. Náš rozhovor s Mgr. Zlatou Houškovou, vedoucí oddělení vzdělávání odboru knihovnictví Národní knihovny ČR. 1. část. Čtenář, 2003, roč. 55, č. 4, s. 102.
82
9. 1
Vzdělávací programy v roce 2006 Na letošní rok byl pro pracovníky dětských oddělení knihoven
připraven Knihovnický kurz se specializací na práci s dětskými čtenáři. Byl zahájen v únoru, závěr je plánován na červen 2007. Obsahem bude pět dvoudenních modulů, které budou věnovány dětské literatuře, kritickému myšlení, vývojové psychologii, úvodu do pedagogiky, organizaci práce v dětském oddělení. Celkem účastníci absolvují přednášky v délce 60 vyučovacích hodin. Lektory kurzu jsou externí spolupracovníci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a odborní pracovníci z knihoven. Pořadatelem je Moravská zemská knihovna v Brně.108 Ústav informačních studií a knihovnictví v Praze Jinonicích pořádal v březnu seminář věnovaný mezinárodnímu programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení aneb Seznámení se zajímavým programem na podporu myšlení, který byl určen pedagogům všech stupňů a typů škol, ale protože byl zaměřen také na rozvoj aktivního čtenářství, byl využitelný i pro knihovnickou praxi 109 Seminář Náměty pro práci s mladými čtenáři byl aktivitou Moravské zemské knihovny Klubu dětských knihoven SKIP a Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově. Uskutečnil se v květnu a jeho náplní byly praktické ukázky práce se staršími dětmi (druhý stupeň ZŠ, víceletá gymnázia). Program doplnily zajímavé náměty účastníků z jejich praxe. 110
108
Viz Plán vzdělávacích akcí MZK Brno v roce 2006 : Knihovnický kurz se specializací na práci s dětskými čtenáři 2006/2007 [online]. Moravská zemská knihovna, c2005, poslední aktualizace 28.4.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 109 Viz Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online]. SKIP, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 110 Viz NĚMEČKOVÁ, Lenka. Seminář KDK [online]. Knihovna Karla Dvořáčka, 24.5.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
83
9. 2
Vzdělávací programy v roce 2005 V únoru 2005 se v Turnově konal pracovní seminář Díky za pohádku s
teoretickou i praktickou částí v programu na podporu práce s dětmi na téma pohádka – ztvárnění pohádky nejen v literatuře, ale také v divadelní podobě. Pořadatel byl regionální výbor SKIP Libereckého kraje a Městská knihovna A. Marka v Turnově.111 Vzdělávací centrum Národní knihovny ČR uspořádalo cyklické specializační školení Knihovník v knihovně pro děti od března do října 2005. Školení určené pracovníkům oddělení pro děti veřejných knihoven probíralo několik tematických bloků – vývojová a pedagogická psychologie, pedagogika, literatura pro děti, ilustrace dětské literatury, nové formy práce s dětmi aj. Účastnický poplatek byl 1500 Kč. Kromě tohoto cyklu centrum organizovalo Specializační kurz pro pracovníky oddělení pro děti veřejných knihoven v termínu březen – říjen 2005. Program kurzu zahrnoval tato témata: literatura pro děti (historie a současnost), vývoj ilustrace v knize pro děti, základy vývojové a pedagogické psychologie a pedagogiky, nové formy práce s dětským čtenářem. I v tomto případě byla výše účastnického poplatku 1500 Kč. V březnu 2005 v rámci Libereckého veletrhu se pod názvem Prostor pro dítě s knihou konalo Knihovnické rokování o dětském čtenářství. Seminář zahájil úvodní přednáškou Deset pověr o čtení a psaní PhDr. Vladimír Píša, následovaly příspěvky odborných pracovníků knihoven. Na závěr semináře vystoupila Mgr. Zlata Houšková s přednáškou Je v knihovnách prostor pro dítě s knihou? Pořadatelem akce byla Krajská vědecká knihovna v Liberci. V březnu a dubnu 2005 se mohli knihovníci zúčastnit dvoudílného semináře Průhledy do současné české a světové literatury pro mládež I. a II. v pořádající Moravské zemské knihovně Brno. 111
Viz STRNKOVÁ, Dobroslav, SEIDLOVÁ, Blanka. Díky za pohádku, Evičko. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás [online]. 2005, roč. 15, č.1, 31.3.2005 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: .
84
V Městské knihovně Děčín se v dubnu uskutečnil literární seminář Proč číst, jak číst, co číst věnovaný současné literatuře pro děti a mládež a výměně zkušeností v oblasti práce s dětským čtenářem. Tento seminář organizovalo Ústecké klubko dětských knihoven.112 Podpora a rozvíjení čtenářství u dětí byl název loňského květnového semináře, pořádaného ve spolupráci SKIPu, Národní knihovny ČR a Městské knihovny Náchod, kde seminář probíhal. Jeho obsahem byla práce s knihou – hra s/nad knihou, kniha jako příležitost ke hře, podpora a rozvíjení čtenářství prostřednictvím hry s textem, základy práce s loutkou, principy loutkářské dramatizace textu a využití v knihovně.113 V září 2005 uspořádala Moravsko-slezská vědecká knihovna v Ostravě cyklus přednášek pro pracovníky dětských knihoven, věnovaný vývojové psychologii dětí a mládeže, aktuálním otázkami výchovy, volnému času dětí aj. Mezinárodní
česko-německý
seminář
zaměřený
na
předávání
zkušeností z činností oddělení pro děti a mládež spojený s praktickými ukázkami Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času, pořádala v září 2005 Krajská knihovna Karlovy Vary. Jeho podnázev Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež se odrážel v obsahové náplni semináře. Účastnický poplatek činil 1800 Kč.
9. 3
Vzdělávací programy v roce 2004 V březnu 2004 se v Olomouci konal seminář Práce s dyslektickými
dětmi v knihovnách, vycházející z projektu Z handicapu přednost knihovnic ze Dvora Králové nad Labem, které předvedly ukázkovou besedu s dyslektickými
112
Viz Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online], cit. 109. Viz Pravidelný seminář pro pracovníky oddělení pro děti veřejných knihoven : Podpora a rozvíjení čtenářství u dětí (využití hry s textem) [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
113
85
dětmi. Program byl zahájen odbornou přednáškou Mgr. K. Vitáskové z Univerzity Palackého o dyslexii obecně a práci s takto postiženými lidmi. Autorky výše zmíněného projektu předvedly, jak může vypadat spolupráce knihovny se školou a jakým způsobem může prostředí knihovny napomáhat při nápravě specifických poruch učení. Pořádajícími byly Klubko SKIP 10 a Knihovna města Olomouce. Pod názvem Podpora četby v době masmédií se v březnu 2004 uskutečnila v pořádající Krajské knihovně Karlovy Vary přednáška Sylvy Šimsové pojednávající o zkušenostech s rozvojem čtenářství a probíhajících podpůrných akcích ve Velké Británii. Komunikaci s mladými lidmi v knihovnách byl věnovaný předloňský říjnový seminář Hry pro zvládání agresivity a neklidu v Městské knihovně Jihlava. Byl
zaměřen na práci knihovníků s dětmi v knihovnách, lepší
porozumění dnešním dětem, zvládání jejich nepozornosti, neklidu a různých negativních projevů v chování. Lektorem byl autor knihy Hry pro zvládání agresivity a neklidu Mgr. Zdeněk Šimanovský. Pořadatelem byl Klub dětských knihoven jižní Moravy.114 Z uvedeného přehledu vyplývá, že hlavními garanty knihovnického vzdělávání jsou především Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna, Svaz knihovníků a informačních pracovníků, Klub dětských knihoven. Zajímavá vzdělávací témata však připravují i jednotlivé knihovny – krajské, vědecké či městské. Hlavní záštitou vzdělávacích programů, kurzů, školení a seminářů, jsou vedoucí oddělení vzdělávání NK ČR Mgr. Zlata Houšková a Mgr. Jana Nejezchlebová, vedoucí oddělení knihovnictví v MZK Brno. Jejich přínos knihovnickému vzdělávání v oblasti práce dětských oddělení knihoven je nepopiratelný a velmi významný. Jejich zásluhou vyrostlo mnoho obětavých a fundovaných pracovnic dětských oddělení knihoven.
114
Viz Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online], cit. 109.
86
Lze konstatovat, že obsah vzdělávacích aktivit je velmi pestrý, zahrnuje všechny oblasti práce s dětským čtenářem. Školení jsou určena jak začátečníkům, tak mírně pokročilým či zkušeným praktikům. Jejich délka bývá ve většině případů jednodenní, některé semináře jsou však dvou- či třídenní podle rozsahu probírané tematiky. Plusem je možnost navštěvovat cyklická školení či kurzy, které zabírají více oborů a vzdělávání tak dostává větší systematický záběr.
87
10. Výzkum Problematika dětského čtenářství byla cílem výzkumů už za první republiky, výzkumy se prováděly v éře socialismu, v polistopadovém období i v současnosti. Mívaly různý rozsah a měly zjišťovat fakta o dětských čtenářích, jejich četbě, faktorech ovlivňujících četbu apod.
10. 1 Historie výzkumů dětského čtenářství Z období první republiky jsou známé práce Jaroslava Freye Čtenářský výzkum
pražského
dítěte,
Výzkum
četby
průmyslového
dorostu
či
berounského ředitele knihovny Josefa Pocha, který svůj výzkum věnovaný četbě mládeže publikoval v knize Dorost a kniha. V roce 1957 byl z podnětu katedry knihovnictví na Filozofické fakultě UK v Praze zahájen rozsáhlý komplexní výzkum mapující četbu a zájem o čtení u mládeže ve věku 14 – 18 let. Výzkum byl celostátní, ale jeho návratnost byla menší, než se předpokládalo, a proto byly jeho závěry omezeny je na některé ukazatele. V 60. letech se uskutečnilo několik rozsáhlých výzkumů, některé se zabývaly problematikou četby či vztahu knihy a čtenáře. Zkoumalo se např., co se čte ve vesnických knihovnách a v knihovnách ve městech. V 70. a 80. letech probíhal mezinárodní srovnávací výzkum týkající se četby. Výzkum v letech 1976 – 1979 pod názvem Práce s dospívající s mládeží měl pomoci vyřešit otázku, zda by se měla zřizovat samostatná oddělení pro dospívající mládež v knihovnách. V letech 1985 -1990 prováděla rozsáhlý výzkum Státní knihovna ČSR, jeho část týkající se četby a čtenářství je zveřejněna v knize Aleše Hamana Literatura z pohledu čtenářů. 115 Rozsáhlejší a zřejmě nejnovější výzkum v oblasti čtenářství dětí prováděla a posléze publikovala agentura GAC – Gabal, Analysis and
115
Viz VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. cit. 24, s. 91–98.
88
Consulting. Jednalo se o reprezentativní výzkum zhruba 1 100 deseti až čtrnáctiletých dětí s názvem Jak čtou české děti? Výzkum probíhal přímo v rodinách dětí metodou rozhovoru. Jeho cílem bylo zjištění vlivu rodiny a školní výuky a literární výchovy na čtenářství v populaci žáků mezi 10 a 14 lety. Výsledkem pak bylo zjištění, že na čtenářství deseti až čtrnáctiletých dětí má největší vliv rodina – její kulturní i sociální postavení, škola ovlivňuje čtenářství asi třikrát méně.116
10. 2 Metodologie výzkumu, výběr respondentů Já jsem si pro svůj
kvantitativní výzkum
zvolila jeho nejčastější
metodu – dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval 16 otázek a odpovědi byly doplňovány výběrem z nabízených možností, případně dopsáním odpovědi. V tomto
výzkumu
jsem
ustoupila
od
možnosti
škálování
odpovědí
respondentů. Při předchozím výzkumu jsem zjistila, že děti v mnoha případech nepochopily možnosti, které jim škálování odpovědí nabízí a výsledkem byly některé zmatečné odpovědi. Myslím si, že tento typ odpovědí by byl vhodnější pro středoškolské studenty, kteří by si s nimi už uměli poradit lépe. Výzkum zahrnoval 100 respondentů. Vzhledem k zaměření dotazníku nejen na četbu, ale i na další aktivity knihovny, byl zvolen vzorek nehomogenní. Byli osloveni žáci 2. stupně ZŠ Pražská v Pelhřimově, věkové rozpětí respondentů bylo 11 – 16 let. Věk respondentů byl zvolen na základě předpokladu, že děti této věkové kategorie mají už větší zkušenosti s četbou, dokáží se lépe orientovat v bohaté knižní nabídce, měly by umět využít znalostí získaných při práci s knihou při vypracovávání školních úkolů a nebudou mít problémy s vyplňováním dotazníkových otázek a jejich pochopením.
116
Viz Jak čtou české děti? : Stručná zpráva o výsledcích analýzy [online]. Praha : Gabal analysis & consulting, únor 2003 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
89
Jednoznačnou výhodou tohoto výzkumu byla možnost porovnávat dosažené výsledky chlapců s výsledky dívek. Prvních sedm otázek dotazníku týkajících se četby zůstalo ve zcela stejné podobě jako v dotazníku mé oborové práce z důvodu záměru porovnat získané výsledky s průzkumem z roku 2004 a zjistit, zda se situace ve čtenářství dětí nějak výrazně změnila.
10. 3 Cíle výzkumu a stanovené hypotézy Jedním z cílů výzkumu bylo potvrdit či vyvrátit mou hypotézu, že četba přes mnohé varující komentáře patří stále na přední místo mezi ostatními zájmovými činnostmi dnešních dětí. Díky dotazníkovým otázkám jsem chtěla zjistit, co oslovená mládež čte nejraději a na co by se měla zaměřit akviziční práce pro dětské oddělení knihovny. Další dotazníkové otázky už byly zaměřené na problematiku, které se věnuje diplomová práce. Chtěla jsem na základě zjištěných výsledků provedeného výzkumu potvrdit svou další hypotézu, že knihovny by k podpoře čtenářství dětí mohly využít aktivit, které zdánlivě se čtenářstvím nesouvisí, ale mohou přivést do knihoven zájemce o tyto nové programy, a následně by se i z těchto oslovených dětí mohli stát další čtenáři. Pro stávající čtenáře knihovny mohou být tyto nové aktivity vítaným zpestřením dosavadní nabídky knihovnických služeb. Cílem výzkumu bylo potvrdit, nebo vyvrátit tuto hypotézu a získat názory těch, na které jsou tyto nové aktivity knihoven zaměřeny, zjistit zda je to správná cesta, zda ji děti přivítají. Další hypotézou, kterou by měl výzkum potvrdit, byl můj názor, že do knihoven by měly patřit akce s multikulturní tematikou. Výzkum měl potvrdit mou hypotézu, že čtenářství naší mládeže by měli podpořit především rodiče. Chtěla jsem se také zjistit, jaká tematika pořadů by dotazované mohla zaujmout, co by knihovna mohla udělat pro zlepšení svých služeb.
90
Děti odpovídaly na otázku, co jim četba přináší. Zajímaly mě názory respondentů, jaký bude jejich vztah ke čtení v dospělosti. Výzkum by měl přinést výsledky využitelné v praktické činnosti knihovny i konkrétní podněty a doporučení pro knihovnu, jak vylepšit její služby, čím si získat zájem této věkové skupiny uživatelů. Předvýzkum jsem provedla s několika náhodně vybranými návštěvníky dětského oddělení a na základě jejich reakce došlo ještě k některým dílčím úpravám otázek dotazníku. Dotazníky jsem donesla do jedné ze základních škol v Pelhřimově, požádala jsem o spolupráci vyučující českého jazyka, která se svými žáky často knihovnu navštěvuje. Vyučující jsem ve stručnosti vysvětlila svůj záměr i cíle výzkumu. Po naší domluvě byly dotazníky rozdány do tříd 2. stupně základní školy a vyplňovány ve vyučovacích hodinách českého jazyka. Po týdnu jsem si mohla vyplněné dotazníky vyzvednout. Díky dobré spolupráci s vyučující jsem získala zpět všech 100 rozdaných dotazníků s vyplněnými odpověďmi. Podle slov učitelky se vyplňování dotazníků setkalo převážně s pozitivním ohlasem u dětí a bylo vítaným zpestřením hodiny literární výchovy. Vyučující projevila zájem o zprostředkování výsledků výzkumu. Vyhodnocení výzkumu znamenalo mnohahodinovou stereotypní práci spočívající v sečtení vyplněných odpovědí dotazníků, znamenalo však také mnohá pousmání při četbě některých vtipných či dětsky bezprostředních odpovědí a pubertálních postřehů. Překvapením pro mě bylo zjištění, že chlapci přistupovali k vyplňování dotazníků zodpovědněji, se snahou o pravdivost či otevřenost ve svých odpovědích. Odpovědi děvčat byly značně povrchní a některé otázky ponechávaly často bez odpovědi. Sečtené výsledky jsem vyplnila do tabulek v programu Microsoft Excel a podle nich vytvořila grafy k jednotlivým otázkám s krátkým komentářem k dosaženým výsledkům.
91
10. 4 Dotazník a grafy Dotazníkové otázky o čtenářství žáků základních škol v Pelhřimově doplněné komentářem a grafy přinesly následující zjištění. 1. Pohlaví: dívka - chlapec (zakroužkuj) Dotazníky vyplnilo 54 dívek a 45 chlapců. Jeden dotazník měl tuto otázku chybně vyplněnou, když byly zakroužkovány obě možnosti odpovědi. Z tohoto důvodu jsem musela tento chybně vyplněný dotazník vyřadit.
92
2. Věk:_______ Věkové rozpětí dotazovaných chlapců a dívek se pohybovalo v rozmezí 11 – 16 let. U chlapců bylo nejvíce respondentů z řad čtrnáctiletých. U dívek převažovaly čtrnáctileté a dvanáctileté respondentky.
Graf k otázce č. 2 – chlapci 16 14 12 10 8
Řada1
6 4 2 0 11 let
12 let
13 let
14 let
15 let
16 let
Graf k otázce č. 2 – dívky 16 14 12 10 8
Řada1
6 4 2 0 11 let
12 let
13 let
14 let
15 let
93
16 let
3. Patří četba mezi tvoje zájmy? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) nepatří, dobrovolně knihy nečtu b) nepatří, ale ke čtení se občas dostanu c) čtu
rád/a,
ale
jiné
zájmy
(kroužky,
sport,
hudba,
televize,
kamarádi/kamarádky) mají jednoznačně přednost d) četba je určitě jedním z mých zájmů Otázkou č. 3 jsem chtěla zjistit, jaké místo mezi ostatními zájmovými činnostmi četba zaujímá. Zjištěné výsledky u chlapců ukázaly, že četba stále patří mezi oblíbené zájmové činnosti, jedna třetina odpovědí patřila možnosti c), což bych hodnotila jako velmi pozitivní vzhledem k možnostem zábavy, které se dnešním dětem nabízí. Další větší skupina odpovědí patřila možnosti b), to ve výsledku znamená, že u chlapců převažovaly odpovědi, že občas čtou nebo čtou rádi, ale preferují jiné zájmy.Velmi zajímavé bylo srovnání výsledků chlapců a dívek. Protože se mi tento způsob jevil přínosným, porovnávání výsledků dívek a chlapců jsem použila u všech otázek v dotazníku. U dívek byly výsledky ještě více potěšující, protože možnost c) si zvolila rovná polovina všech získaných odpovědí, téměř shodný počet odpovědí získaly možnost b) a d). 21% odpovědí u možnosti d) představujících pro knihovníky tu nejlepší alternativu odpovědí je opravdu nadějným výsledkem pro další budoucnost čtenářství u této věkové skupiny. U dívek tohoto věku četba stále zaujímá přední místo mezi jejich zájmy. Počet zarytých nečtenářů je u chlapců podle mého očekávání vyšší než u dívek, kde si odpověď a) zvolily jen dvě dívky.
94
Graf k otázce č. 3 – chlapci
11% 24% a b c
34%
d 31%
Graf k otázce č. 3 – dívky
4% 21% 23%
a b c d
52%
95
Pro srovnání získaných výsledků s výzkumem oborové práce v roce 2004 jsem musela porovnávat součty odpovědí dívek i chlapců, protože se neshodoval počet dotazovaných dívek a chlapců v obou výzkumech. V roce 2004 odpovídalo 56 chlapců a 44 dívek, v roce 2006 to bylo 45 chlapců a 54 dívek. Při
srovnávání výsledků jednotlivě u dívek a chlapců by vlivem
rozdílného počtu respondentů byly výsledky zkreslené a tedy neodpovídající skutečnosti. Při porovnání odpovědí a) bylo procento zarytých nečtenářů téměř stejné. U odpovědi b) došlo v roce 2006 překvapivě k poklesu. Potěšitelným výsledkem byl poměrně výrazný nárůst odpovědí c), že čtou rádi, ale přednost dávají jiným druhům zábavy. To zcela vyvažuje poměrně malý pokles u možnosti d) oproti roku 2004. Myslím si, že výrazná převaha odpovědí c) a téměř pětina odpovědí u možnosti d) nás knihovníky může těšit.
Graf porovnávající výsledky výzkumu v roce 2004 s rokem 2006 50 40 30
2004
20
2006
10 0 a:
b:
c:
d:
96
4.
K četbě si vybíráš knihy (zakroužkuj i více než jednu z nabízených
možností) a) pro svou zábavu b) pro své vzdělávání c) pro studijní potřeby d) potřebuji povinnou četbu e) z jiných důvodů (krátce doplň)_____________________________ Z odpovědí na otázku č. 4 jsem se chtěla dozvědět, k jakému účelu si respondenti nejčastěji knihy vybírají. Zde jsem v případě odpovědí u chlapců získala zcela jednoznačný výsledek, že knihy si vybírají pro svou zábavu, ale ani oblast vzdělávání či nutnost získání povinné četby nezískaly malé procento odpovědí. U dívek byl výsledek zcela totožný.
Graf k otázce č. 4 – chlapci
4%
a
22%
b 47%
c
9%
d e
18%
Graf k otázce č. 4 – dívky
7%
a b
27%
46%
c d
10%
e
10%
97
Porovnání výsledků výzkumu s rokem 2004 u této otázky ukázalo, že procentuální zastoupení odpovědí se v průběhu dvou let téměř nezměnilo, děti si stále nejvíce čtou knihy pro svou zábavu, následuje potřeba povinné školní četby. Oproti roku 2004 se nepatrně zvýšil počet respondentů čtoucích pro zábavu a potřebujících povinnou četbu. Žádné překvapivé změny u důvodů četby dnešních teenagerů tedy nenastaly.
Graf porovnávající výsledky výzkumu v roce 2004 s rokem 2006 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2004 2006
a:
b:
c:
d:
e:
98
5. Napiš, prosím, co obvykle čteš (zakroužkuj jednu z nabízených možností) a) pohádky b) pověsti c) poezie, básničky d) dívčí romány e) dobrodružné příběhy f) historické příběhy g) fantasy h) sci-fi i) kreslené seriály, komiksy j) humoristické příběhy k) naučné encyklopedie l) časopisy m) povinná školní četba Otázka č. 5 v dotazníku měla dát odpověď, jaký druh četby dnešní dopívající upřednostňují, co z hlediska žánrů čtou nejčastěji. Nejvíce se u chlapců čtou časopisy, následují dobrodružné příběhy a fantasy literatura. Zajímavým faktem byla skutečnost, že se mezi chlapci našlo několik čtenářů pohádek.U dívek se zcela překvapivě na 1. místě umístily dobrodružné příběhy, následují dívčí romány, časopisy, fantasy. Také několik dívek zvolilo pohádky jako nejčtenější druh literatury. Graf k otázce č. 5 – chlapci 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Řada1
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
99
k
l
m
Graf k otázce č. 5 – dívky 20 15 10
Řada1
5 0 a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
U této otázky byla ve výzkumu v roce 2004 použita nabídka škálování odpovědí, pro srovnání jsem pro potřeby grafu použila pouze údaje škály 4 (co se čte pravidelně a často). Hodnota tohoto porovnání bude tedy pouze orientační. Zjistila jsem, že podobně jako v roce 2004 se i v roce 2006 čtou nejvíce časopisy. Překvapivě se v roce 2006 na druhém místě umístily dobrodružné příběhy, následovala fantasy literatura. U dívek získaly v obou výzkumech početné procentuelní zastoupení dívčí romány. Překvapením byl v roce 2006 nárůst procent u pohádek a výrazný pokles u žánrů – historické příběhy, sci-fi, kreslené seriály, komiksy, humoristické příběhy a naučné encyklopedie.
Graf porovnávájící výsledky výzkumu v roce 2004 s rokem 2006 50 40 30
2004
20
2006
10 0 a:
b:
c:
d:
e:
f:
g:
h:
i:
j:
k:
100
l:
m:
6.
Kolik času denně věnuješ četbě?
(zakroužkuj jednu z nabízených
možností) a) pravidelně hodinu i více b) pravidelně půl hodiny a více c) pravidelně několik minut d) nečtu každý den, ale jen občas e) nečtu vůbec V otázce č. 6 jsem se chtěla dozvědět, kolik času denně děti věnují četbě. Zde jsem u chlapců zjistila vcelku předpokládanou odpověď. Nejvíce odpovědí získala možnost d) nečtu každý den, ale jen občas. Dotazované dívky odpověděly zcela shodně s chlapci.
Graf k otázce č. 6 – chlapci
9%
13%
7% 2%
a b c d e
69%
101
Graf k otázce č. 6 – dívky
2%
13% a
7%
b
4%
c d e 74%
Také u této otázky byla ve výzkumu v roce 2004 použita nabídka škálování odpovědí, pro srovnání jsem pro potřeby grafu opětovně použila pouze údaje škály 4 (co se čte pravidelně a často). Hodnota tohoto porovnání bude tedy pouze orientační. Při porovnání obou výzkumů došlo v roce 2006 k výraznému nárůstu u odpovědi d). Z toho vyplývá, že oproti roku 2004 výrazně ubylo pravidelných čtenářů a výrazně se zvýšil počet respondentů čtoucích jen občas.
Graf porovnávající výsledky výzkumu v roce 2004 s rokem 2006 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2004 2006
a:
b:
c:
d:
102
e:
7. Jsi čtenářem knihovny? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) jsem čtenářem knihovny v současné době b) byl/a jsem čtenářem knihovny v minulosti c) nejsem V otázce č. 7 jsem zjišťovala, jaké procento respondentů je čtenářem knihovny. Potěšující bylo, že největší počet respondentů tvoří čtenáři knihovny. U dívek bylo toto procento odpovědí ještě daleko výraznější.
Graf k otázce č. 7 – chlapci
29% 38%
a b c
33%
103
Graf k otázce č. 7 – dívky
13%
a 24%
b c
63%
Porovnáním výsledků výzkumů z obou let bylo zjištěno, že nejvyšší procento respondentů je čtenářem knihovny v současné době. Překvapením je naprosto shodný počet těchto odpovědí. Výsledek svědčí o dobré práci knihovnic oddělení pro děti a mládež. Přesto zůstává výzvou zbývající počet respondentů, kteří nejsou čtenáři či byli čtenáři někdy v minulosti, právě na ně by se měla zaměřit knihovna při pořádání různých pořadů pro tuto věkovou skupinu uživatel a snažit se je ke čtenářství získat.
Graf porovnávající výsledky výzkumu v roce 2004 s rokem 2006 60 50 40
2004
30
2006
20 10 0 a:
b:
c:
104
8.
Má podle tvého názoru knihovna pro zpestření nabídky svých služeb
pořádat i akce, které přímo nesouvisí s četbou a knihami?
(zakroužkuj jednu
z nabízených odpovědí) a) ne, protože knihovna má jen půjčovat knihy b) nevím, ale spíše by měla pořádat jen besedy se spisovateli a ilustrátory o knihách c) ano, je to možnost, jak si získat další nové čtenáře Téměř dvě třetiny chlapců i dívek zvolilo možnost c), což potvrdilo mou původní hypotézu, že knihovny by měly obohacovat stálou nabídku svých služeb i o aktivity, které sice zdánlivě s četbou nesouvisí, ale jsou příležitostí, jak oslovit nové uživatele, kteří zpočátku přijdou ze zájmu o pořádanou konkrétní akci, ale mohou se v budoucnu stát čtenáři knihovny. Je to cesta, jak si získávat děti, které dosud neoslovily naše tradiční formy práce, ale některý druh zajímavých akcí nám je může přivést do řad stávajících čtenářů. Odmítavá odpověď v možnosti a) získala zcela zanedbatelný počet odpovědí.
Graf k otázce č. 8 – chlapci
7%
31%
a b c
62%
105
Graf k otázce č. 8 – dívky
4%
35%
a b c
61%
106
9. Která z akcí pořádaných knihovnou by Tě dokázala zaujmout a chtěl(a) bys ji navštívit?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
a) výtvarná či jiná rukodělná dílna b) cestopisná, zeměpisná přednáška o různých atraktivních lokalitách naší planety c) beseda se spisovatelem či ilustrátorem d) přednáška týkající se našeho města či okolí e) lekce věnované umění – malířství, sochařství, architektura … f) přednáška z astronomie g) přednáška z psychologie h) přednáška věnovaná přírodovědě – botanice či zvířatům i) přednáška z okruhu přírodních věd – matematika, chemie, fyzika, biologie … j) přednáška zaměřená na lékařská témata k) přednáška o hudbě, hudebních žánrech, hudebních skupinách, zpěvácích, s ukázkami l) přednáška o moderních technologiích – digitální fotografie, internet apod. m) přednáška věnovaná dějinám a zajímavým historickým událostem n) přednáška se sportovní tematikou o) přednáška o významných světových nebo českých osobnostech
107
Výběr tematiky pro pořádání přednášek pro tuto věkovou skupiny uživatelů přinesl vcelku předpokládané spektrum odpovědí. U chlapců zcela jednoznačně zvítězila sportovní tematika a přednáška věnovaná moderním technologiím. Děvčata dala přednost tematice věnované hudbě, hudebním skupinám, zpěvákům a besedám se spisovateli či ilustrátory.
Graf k otázce č. 9 – chlapci 14 12 10 8
Řada1
6 4 2 0 a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
l
m
n
o
Graf k otázce č. 9 – dívky 16 14 12 10 8
Řada1
6 4 2 0 a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
k
108
l
m
n
o
10. Navrhni téma přednášky, které v nabídce chybí a zajímalo by tě. (krátce doplň)_________________________________________ Už ve svém minulém výzkumu jsem se setkala s nechutí respondentů využít možnosti vyjádřit svůj názor na určitou otázku či problém. Situace byly obdobná i u tohoto výzkumu, i když jsem množství dotazníkových otázek s nutností doplnit odpověď omezila na minimum, přesto 12 chlapců nedoplnilo vůbec nic, někteří napsali, že v otázce č.9 bylo už všechno obsažené. Ostatní se snažili napsat, co by je zajímalo. Jak bylo možné předpokládat, několik z nich uvedlo jako téma přednášky sex nebo drogy. Někteří chtěli něco o muzice ( hip-hop a rap), další si přál něco o autech, o PC hrách, o fantasy, fotbalu, hokeji, o filmech. Dívky nevyplnily otázku dokonce ve 26 případech. I u nich se objevila témata jako drogy, filmy, herci, taneční skupiny, tanec, Harry Potter.
11.
Slyšel(a) jsi někdy o knihovnami pořádané akci Noc s Andersenem?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) nikdy jsem o ní neslyšel(a) b) možná jsem o ní něco zaslechl(a), ale nevybavím si nic bližšího c) jedná se o nový typ mírně erotického pořadu knihoven určeného dětem d) jde o nocování dětí v knihovně spojené se čtením a dalším zajímavým programem e) je to název nočního pořadu v knihovně pro děti spojeného s f) sám(a) jsem se (nebo někdo z okruhu mých známých) Noci s Andersenem zúčastnil(a)
109
Tato otázka měla zjistit, zda nám knihovníkům dobře známá akce Noc s Andersenem říká něco i osloveným dětem. Podle zjištěných odpovědí je možné konstatovat, že mediální propagace této akce je na dobré úrovni, protože téměř jedna třetina správně zvolila možnost d).
Graf k otázce č. 11 – chlapci
16%
a b
33%
0%
c
18%
d e
2%
f
31%
Graf k otázce č. 11 – dívky 2% 2%
a
17%
b c
42%
d e
37%
f
0%
110
12. Pokud by knihovna pořádala akci věnovanou životu a tradicím příslušníků národnostních menšin, kteří žijí v našem městě či v České republice, jaký bys měl na tuto akci názor? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) dobrý nápad, docela mě zajímá, jak tito lidé žijí b) mohl(a) bych získané informace využít ve školní výuce c) šel(a) bych, protože je to pořád lepší než sedět ve škole d) vůbec mě to nezajímá e) nechci nic vědět, protože v Čechách mají žít jen Češi Cílem otázky č. 12 bylo zjistit, zda má smysl pořádat v knihovnách akce s multikulturní tematikou a jaký je vztah oslovených respondentů k této problematice. U chlapců bylo 14 odpovědí pro možnost c), což bylo celkem očekávané, ale 10 chlapců si zvolilo možnost a) a dalších 9 chlapců vybralo možnost b). Myslím si, že se jedná o velmi potěšující výsledek. Jen 5 respondentů zaškrtlo negativistickou a xenofobní možnost e). U děvčat bylo 22 odpovědí pro možnost c), ale 18 dívek zvolilo možnost a) a dalších 10 respondentek vybralo možnost b), což je opět velmi pozitivní zjištění. Jen 2 dívky si vybraly odpověď e).To znamená, že multikulturní pořady by mohly mít úspěch u tohoto okruhu posluchačů. Ani s xenofobií či s rasismem to v této skupině mládeže není nijak zlé. Myslím si, že nemají problémy s přijímáním kamarádů jiných národnostní a docela dobře budou v budoucnu vycházet se všemi obyvateli různých národnostní naší současné otevřené společnosti, což však nevylučuje možnost jednotlivých excesů či násilí s rasovým podtextem.
111
Graf k otázce č. 12 – chlapci
11%
22%
a
16%
b c 20%
d e
31%
Graf k otázce č. 12 – dívky 4% 4% 33%
a b c
40%
d e 19%
112
13. Kdo by měl podle tvého názoru nejvíce podpořit zájem mládeže o čtení? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) rodiče b) kamarádi c) učitelé d) spisovatelé knih e) vydavatelé knih f) prodejci knih g) knihovny h) různá sdružení, organizace pracující s dětmi i) záleží pouze na samotném jedinci, zda bude chtít číst Odpovědi na tuto otázku měly potvrdit můj názor, že velký vliv na čtenářství dětí mají především rodiče, dále škola, spisovatelé knih a knihovny. Zde se moje hypotéza nepotvrdila. Nejvíce odpovědí u chlapců získala možnost i), následovali rodiče, spisovatelé knih, učitelé a knihovny. U dívek bylo spektrum odpovědí zcela totožné. Nejvyšší procento získala odpověď i).
Graf k otázce č. 13 – chlapci 25 20 15 Řada1 10 5 0 a
b
c
d
e
f
g
113
h
i
Graf k otázce č. 13 – dívky 25 20 15 Řada1 10 5 0 a
b
c
d
e
f
g
114
h
i
14.
Co by měla podle Tvého názoru udělat knihovna pro to, aby se zvýšil
počet zájemců o čtení?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
a) nakupovat zajímavé knihy b) nakupovat zajímavé časopisy c) pořádat akce na podporu čtení d) pořádat akce zaměřené i na jiné oblasti než je čtení e) půjčovat knihy a časopisy zdarma f) mít lepší půjčovní dobu g) mít příjemnější knihovnice h) mít lepší prostředí i) mít lepší počítačové vybavení j) více propagovat své služby a činnost Odpovědi na tuto otázku mě velmi zajímaly, protože by mohly být návodem, co může knihovna zlepšit na své práci. Odpovědi mě opravdu potěšily. Ani jedna z odpovědí dívek i chlapců si nepřála mít lepší prostředí knihovny. Také personál knihovny v této otázce obstál, příjemnější personál by si přál pouze jeden chlapec a jedna dívka. Půjčovat knihy zdarma by chtěl pouze 1 chlapec a 4 dívky, což znamená, že výše čtenářského poplatku nelimituje děti v návštěvě knihovny. Vhodnější půjčovní dobu si přálo deset respondentů. Lepší počítačové vybavení
by si přáli 4 chlapci a 1 dívka.
Nejvíce odpovědí u chlapců i dívek získala odpověď a), čím nám děti potvrdily, že hlavní náplní práce knihovny je mít pro své čtenáře zajímavý a stále doplňovaný knižní fond. Druhou nejvíce volenou možností bylo d), což opětovně potvrdilo mou úvodní hypotézu, že kromě dobré nabídky knihovního fondu se knihovna má zaměřit i na další aktivity, které by činnost knihovny zatraktivnily, protože děti tuto možnost jednoznačně vítají a my bychom neměli jejich zájem opominout.
115
Graf k otázce č. 14 – chlapci 20 15 Řada1
10 5 0 a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
Graf k otázce č. 14 – dívky 20 15 Řada1
10 5 0 a
b
c
d
e
f
g
h
i
116
j
15. Co Ti přináší četba knih?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
k) východisko z nudy l) poučení, nové znalosti a poznatky m) zábavu n) zábavu i poučení o) rozvíjí mou představivost, fantazii p) vylepšuje mou slovní zásobu q) zlepšuje můj písemný projev r) nevím přesně, co bych vybral(a), ale čtu prostě rád(a) Ve své práci jsem se snažila popsat, co podle mého názoru četba dětem přináší, proto jsem se snažila získat názory těch, kterých se problém přímo týká. U chlapců získaly nejvíce odpovědí možnosti, že četba jim přináší poučení, nové znalosti a poznatky nebo čtou pro zábavu i poučení a četba jim vylepšuje slovní zásobu. Dívky čtou nejvíce pro zábavu i poučení a 18 z nich si vybralo možnost h), což znamená, že čtou prostě rády, a to je skvělý výsledek. U chlapců tuto možnost vybralo 5 respondentů, což také potěšilo.
Graf k otázce č. 15 – dívky 20 15 10
Řada1
5 0 a
b
c
d
e
f
117
g
h
Graf k otázce č. 15 – chlapci 12 10 8 6
Řada1
4 2 0 a
b
c
d
e
f
g
h
16. Myslíš si, že i v dospělosti budeš mít zájem o čtení knih?
(zakroužkuj
jednu z nabízených odpovědí) a) ne, čtení mě nebaví už teď b) ne, už jsem toho přečetl(a) dost a vystačím s tím do konce života c) možná, že mě teprve v dospělosti začne čtení bavit d) ano, ale budu číst jen knihy pro svou zábavu e) ano, budu potřebovat knihy pro své další vzdělávání f) ano, budu číst pro zábavu i pro své vzdělávání g) budu číst stále, protože si bez knih a čtení nedokážu svůj život představit h) číst se nebude, protože knihy nahradí nějaké nové modernější médium
118
Jak to bude v budoucnu vypadat se čtenářstvím našich oslovených teenagerů, by mělo být zřejmé po vyhodnocení této otázky. Závěry nebyly nikterak katastrofické. Více než polovina chlapců předpokládá, že číst bude dál. U dívek dokonce více než tři čtvrtiny z nich předpokládají, že se budou četbě věnovat i nadále. Tento výsledek je tedy velkou nadějí pro další práci knihoven, protože z těchto dětí se v budoucnu pravděpodobně stanou dospělí uživatelé různých oddělení knihoven v celé naší republice.
Graf k otázce č. 16 – chlapci 12 10 8 6
Řada1
4 2 0 a
b
c
d
e
f
g
h
Graf k otázce č. 16 – dívky 25 20 15 Řada1 10 5 0 a
b
c
d
e
f
119
g
h
10. 5 Vyhodnocení výzkumu Výzkum na základě získaných výsledků a jejich zobrazení v grafech potvrdil mou hypotézu, že četba stále zaujímá důležité místo mezi ostatními zájmy dětí. U chlapců bylo získané procento souhlasných odpovědí nižší, což je možné vysvětlit jednak širším spektrem zájmů, ale i větší pohodlností či leností chlapců věnovat se čtenému textu, u dívek je pak procento potvrzující oblibu četby podle očekávání vyšší. Potěšující je fakt, že procento respondentů obou kategorií odmítajících zásadně četbu je nejnižší. Když si představíme pestrou nabídku zábavy pro dnešní děti, nemůžeme očekávat, že četba bude jediným druhem zábavy, jako tomu bylo ještě na počátku 20. století. Musíme se smířit s faktem, že četba bude jen jednou z mnoha zájmových činností dětí. Buďme rádi, že procentuální zastoupení dotazovaných s nechutí číst je velmi nízké a že se ostatní více či méně četbě věnují. Nejvíce respondentů odpovídalo, že čtou rádi, ale ostatní zájmy mají přednost, což je vzhledem k jejich věkové skupině celkem pochopitelné. Dospívající mládež si začíná hledat své místo ve společnosti, stejně tak hledá i mezi svými zájmy, co bude pro ně to pravé. Knihovny by se měly snažit, aby čtenářství bylo právě tou činností, ke které se bude v dospělosti vracet. Je naším úkolem udělat vše pro to, aby se tento stav neměnil k horšímu, v neprospěch knih, aby čtení zůstávalo i v dalších letech oblíbenou činností dětí a mládeže. Při porovnávání výsledků výzkumu v roce 2004 s výsledky v roce 2006 nebyly zjištěné rozdíly v oblibě čtení nijak alarmující. Potěšitelným výsledkem byl poměrně výrazný nárůst respondentů, kteří čtou rádi, ale upřednostňují jiné druhy zábavy. U této věkové kategorie je tento výsledek vcelku předpokládaný, ale je velmi pozitivní, protože velké procento mládeže mající kladný vztah ke čtení může být příslibem jejího dalšího čtenářského vývoje. To zcela vyvažuje poměrně malý pokles u možnosti d) oproti roku 2004. Zjištěné výsledky mohou naznačovat, že se čtenářství dětí začíná vracet mezi další zájmové činnosti, že oslovení respondenti opravdu čtou rádi, ale věnují se i jiným
120
zájmům. U dívek se zvýšilo procento odpovědí u možnosti, že čtou rády, ale ostatní zájmy mají přednost. Dívky se tak přibližují výsledkům, které měli chlapci. Dosažené výsledky výzkumu přinesly vcelku nadějné zjištění o čtenářství dětí, zvláště když některé záporné odpovědi v dotazníku mohou být způsobeny předstíraným nezájmem,
siláctvím u chlapců či negováním
obvyklých odpovědí, jak je typické pro dospívající mládež, která je ráda v opozici vůči čemukoli. Prostřednictvím dotazníku jsem chtěla zjistit, co oslovená mládež čte nejraději, a na co by se měla zaměřit akviziční práce pro dětské oddělení knihovny. Zde se potvrdily současné trendy dětské literatury, kdy jsou v oblibě dobrodružné příběhy a fantasy literatura. Stále oblíbená je četba časopisů. Porovnání výzkumu s výsledky roku 2004 nepřineslo výrazné změny u chlapců, v oblibě stále vedou časopisy a na ústupu je povinná školní četba. U dívek časopisy z prvního místa nahradily dobrodružné příběhy následované oblíbenými dívčími romány. Odpovědi na některé dotazníkové otázky měly potvrdit mou další hypotézu, že knihovny by k podpoře čtenářství dětí mohly využít aktivit, které zdánlivě se čtenářstvím nesouvisí, ale mohou přivést do knihoven zájemce o tyto nové aktivity. Zjištěné výsledky zcela jednoznačně tuto hypotézu potvrdily, téměř dvě třetiny oslovených dětí se vyjádřily, že nabízené nové aktivity představují vítané zpestření stávající nabídky knihovnických služeb. Další hypotézou, kterou měl výzkum potvrdit, byl můj názor, že do knihoven by měly patřit akce s multikulturní tematikou. I v tomto případě zjištěné výsledky potvrdily, že děti by tato problematika zajímala, proto by ji knihovna měla zařadit mezi řadu svých aktivit. U chlapců byly dvě pětiny souhlasných odpovědí, u dívek to bylo více než polovina. Výzkum měl dále potvrdit mou hypotézu, že čtenářství naší mládeže by měli podpořit především rodiče. Zjištěné výsledky mou hypotézu nepotvrdily, nejvíce dotázaných si zvolilo možnost, že záleží na každém jedinci, zda bude
121
číst. Ukázalo se, že dotazník vyplňovali jedinci, kteří už jsou osobnostmi. Sami se mohou a také dokážou rozhodnout, jaký postoj ke čtenářství zaujmou. My knihovníci se jen můžeme snažit pomoci jim nenásilnou cestou vztah ke čtenářství neztratit či jim ho pomoci nalézat. Výzkum měl přinést i výsledky využitelné v praktické činnosti knihovny. Chtěla jsem zjistit, jaký typ nabízených pořadů, by tuto věkovou skupinu mohl zaujmout. Chlapci tohoto věku mají zájem především o sport a moderní technologie, dívky dávají přednost hudbě, hudebním skupinám, zpěvákům a besedám se spisovateli či ilustrátory. To by měla vzít do úvahy knihovnice, která připravuje pořady pro tuto věkovou skupinu mládeže. Další odpovědi respondentů měly přinést podněty k vylepšení služeb knihovny. Základem dobrých služeb knihovny by měl být podle zjištěných výsledků především nákup zajímavých knih, což je zcela v souladu s hlavním posláním knihovny a jako další možnost si respondenti vybrali pořádání akcí. Potěšitelné je pro knihovnu zjištění, že ani jeden z dotazovaných si nepřál mít lepší prostředí knihovny, což je nejlepší vizitkou pro architekty dětského oddělení, kteří zdařile provedli rekonstrukci knihovny. Znamená to, že děti se v prostorách knihovny cítí dobře a nemají důvod chtít zde něco měnit. Příjemnější personál by si přál pouze jeden chlapec a jedna dívka, což je také velmi dobré vysvědčení pro práci knihovnice dětského oddělení i knihovnic z dalších oddělení, které děti mohou navštěvovat. Půjčovat knihy zdarma by chtěl pouze 1 chlapec a 4 dívky, z čehož vyplývá, že čtenářský poplatek ve výši 30 Kč na rok není žádnou překážkou pro děti, které potřebují služby knihovny. Lepší půjčovní dobu si přálo deset respondentů. Tento výsledek by měl vést k zamyšlení, zda bychom ji neměli upravit a více přizpůsobit potřebám dětských uživatelů. Vylepšit počítačové vybavení by si přáli 4 chlapci a 1 dívka, z celkového počtu respondentů je to jen malý počet, přesto se snažíme počítačovou techniku podle našich finančních možností obměňovat. Z výsledků vyplynulo, že velké procento dětí je v současnosti čtenářem
122
knihovny, což svědčí o dobré úrovni práce se čtenáři v dětském oddělení knihovny. Děti také odpovídaly na otázku, co jim četba přináší. U chlapců získaly nejvíce odpovědí možnosti, že četba jim přináší poučení, nové znalosti a poznatky nebo čtou pro zábavu i poučení a četba jim vylepšuje slovní zásobu. Dívky čtou nejvíce pro zábavu a poučení. Téměř jedna třetina odpověděla, že čtou prostě rády, bez ohledu nato, co jim četba může přinést. Zajímaly mě názory respondentů, jaký bude jejich vztah ke čtení v dospělosti. Více než polovina chlapců předpokládá, že číst budou i jako dospělí. U dívek dokonce více než tři čtvrtiny předpokládají, že se budou četbě věnovat i nadále. Tento výsledek je tedy velkou nadějí pro další práci knihoven, protože z těchto dětí budou zanedlouho dospělí uživatelé. Jsou budoucností naší další knihovnické práce a pokud si je dokážeme získat, vrátí se nám naše dobrá práce v podobě jejich dětí, které k nám do knihovny za několik let přivedou, tak jako je k nám kdysi do knihovny přivedli jejich rodiče nebo učitelé a koloběh života se bude stále opakovat.
10. 6 Návrhy řešení Z výsledků výzkumu vyplynulo, že oslovení respondenti čtou rádi, ale dávají přednost jiným zájmům, přesto četba u části dospívajících patří mezi oblíbené zájmové činnosti. Je úkolem pro knihovny snažit se i nadále oslovovat nabídkou svých služeb tuto část populace, ale měly by se snažit zaujmout svými aktivitami i zbývající příslušníky této významné věkové skupiny. Knihovny k tomuto cíli využívají nejrůznějších forem kolektivní práce se čtenáři, ale nezapomínají ani na individuální přístup k jednotlivým čtenářům. Pro tyto způsoby práce mají většinou knihovny dostatek materiálů, ať už díky různým metodickým návodům, příručkám nebo účasti na různých školeních a seminářích. Významnou pomoc představuje i bohatá nabídka besed, her, soutěží, které se shromažďují v databance Klubu dětských knihoven
123
a jsou k dispozici všem, kteří o ně požádají. Důležitým místem pro předávání nápadů a čerpání inspirace je elektronická konference Andersen určená pracovníkům dětských odděleních knihoven. Tradiční formy práce se čtenáři se běžně používají v mnoha knihovnách. V dnešní době plné zajímavých možností trávení volného času dětí, však už tyto tradiční způsoby práce se čtenáři nestačí. Je třeba děti zaujmout něčím novým, co by je bavilo a dokázalo by vzbudit jejich zájem o dění v knihovně a následně také o čtenářství. Navrhuji proto obohatit dosavadní činnost knihoven o nové aktivity, které by do nich mohlo vnést nové pojetí komunitní knihovny. Rozšíření spolupráce knihovny s různými sdruženími, spolky, hnutími, organizacemi i jednotlivci v místě její působnosti by mohlo přinést významné obohacení její dosavadní činnosti. Knihovna díky této spolupráci přispívá k vylepšení života komunity, je inspirátorkou a koordinátorkou mnoha zajímavých akcí či projektů v jejích prostorách. Tímto způsobem má knihovna šanci v budoucnu zaujmout děti a mládež, které její dosavadní náplň činnosti neoslovila nebo pro ně nebyla dostatečně přitažlivá. Navíc ze spolupracujících subjektů začnou do knihovny přicházet děti či dospělí, kteří ji dosud nenavštívili, s nimi bude přicházet i okruh jejich přátel, známých, a knihovna se tímto způsobem dostane do širšího povědomí obyvatel komunity. Zároveň si tak upevní i své postavení mezi dalšími institucemi města či obce. Záleží jen na invenci pracovnic knihovny, které subjekty ke spolupráci osloví. Možnosti jsou skutečně neomezené. Je možné spolupracovat s ekology, junáky, církevními spolky, maminkami na mateřské dovolené, seniory, ochránci zvířat, organizacemi sdružujícími zdravotně postižené, s různými zájmovými sdruženími (turisty, historiky, fotografy, zahrádkáři, chovateli …). Díky této spolupráci se v knihovnách může objevit spousta zajímavých aktivit. Zapojení knihoven do různých charitativních akcí a projektů znamená nejen novou aktivitu pro děti, ale dává jim možnost pomáhat podle svých možností těm, kteří tuto pomoc opravdu potřebují. Díky tomu se děti učí soucítit s problémy jiných, nebýt lhostejnými k jejich trápení.
124
Knihovny by nikdy neměly ve své činnosti zapomínat na děti nějakým způsobem handicapované, protože některé uvedené příklady práce s touto skupin uživatelů ukázaly, že knihovny mají veškerý potřebný potenciál, aby dětem pomohly zapojit se do života stejně jako jejich zdraví vrstevníci. Je třeba těmto dětem dokázat, že v knihovně mají naprosto stejné možnosti k využívání jejích služeb jako všichni ostatní uživatelé. Jejich handicap nesmí být důvodem k vyřazení z okruhu uživatelů knihovnických služeb. Ze zkušeností knihovnic vyplývá, že právě handicapované děti bývají těmi nejvděčnějšími účastníky aktivit pořádaných pro dětské návštěvníky. V budoucnu by se knihovny měly více zajímat o možnosti netradiční práce s knihami, jíž by mohla být biblioterapie pro děti. Knihovny by také mohly do svých služeb začít zavádět i další formy terapií, s arteterapií už mají některé knihovny dobré zkušenosti a další možnosti mohou následovat. Protože v našich městech a obcích nežijí jen samí Češi, ale i mnozí příslušníci jiných národnostních menšin a jejich počty budou zřejmě dále narůstat, musí knihovny i těmto občanům a jejich dětem umožnit využívání veškerých knihovnických služeb, zajistit pro ně přístup ke všem informačním zdrojům. Multikulturní knihovna se musí stát běžnou skutečností. Děti jiných národností často bývají ve školách výbornými žáky, jejich znalost češtiny je mnohdy na vyšší úrovni než je tomu u rodilých Čechů, a proto mají všechny předpoklady stát se výbornými čtenáři dětských oddělení knihoven. Je jen potřeba ukázat jim cestu do knihovny a pomoci jim při hledání těch správných podnětů vedoucích ke čtenářství. K tomu mohou posloužit různé multikulturní akce a projekty. Nejen, že přivedou nové uživatele do knihoven, ale budou také obohacením našich tradičních činností. České děti pak multikulturní pořady naučí toleranci k jiným národům, umožní jim poznat kulturu, zvyky a běžný život různých národností. Důležitou součástí práce knihoven by měla být i participace na rozličných projektech na podporu četby a dětského čtenářství, které organizují různé subjekty, kterým není tato problematika lhostejná, které si uvědomují její
125
význam a snaží se o zlepšení čtenářských návyků dnešních dětí i o zvýšení jejich zájmu o knihy a čtení. Dalším návrhem pro řešení stávajícího stavu je možnost použít či napodobit v práci knihoven aktivity, které se osvědčily v zahraničních knihovnách, protože děti jsou stejné na celém světě a co se osvědčilo jinde, může mít úspěch i u našich dětí. Případ knihovny nového typu Idea Store v Londýně může být opravdovou inspirací a výzvou pro další vývoj knihoven u nás i ve světě. Měli bychom však věnovat více pozornosti dialogu s těmi, jichž se naše snažení týká, tak jako to udělali s dospívající mládeží v IS v Londýně. Podobný příklad hodný následování můžeme najít v Kanadě. Mládež zde má možnost ovlivňovat nabídku aktivit, které pro ně připravuje Národní knihovna Kanady. Při této knihovně působí poradní výbor mládeže, jehož členy jsou děti od 8 – 16 let. Jeho úkolem je informovat o potřebách a přáních této skupiny uživatelů. Z jejich podnětu vzešlo množství zajímavých a inspirativních námětů k propagaci četby a knih. Mladší děti navrhovaly autogramiády a besedy se spisovateli, soutěže, psaní recenzí na knihy, propagaci knih ve školách, založení klubu povídkářů apod. Starší děti si přály, aby mládež mohla udělovat svou literární cenu, aby se vytvářely sbírky knižních záložek a pohlednic, pořádaly se různé tvůrčí dílny. Chtěly by zorganizovat čtenářský maraton, kolektivně napsat knihu, pořádat semináře a společná čtení pro osoby s poruchami čtení apod.117 To jsou samé zajímavé podněty pro práci knihoven. České děti by určitě měly stejně inspirující nápady, jen jim musíme dát prostor k jejich vyjádření. Tato možnost se ke škodě dětí i knihovníků prozatím v našich knihovnách nevyužívá. K tomu, aby se knihovnám dařilo zavádět nové formy práce do jejich činnosti, potřebují mít kreativní, iniciativní, vzdělané knihovníky, kteří pochopí, že bez celoživotního vzdělávání nemohou držet krok se současnými
117
Viz Ze světa. Čtenář, 2003, roč. 55, č. 2, s. 61.
126
trendy vývoje dětského knihovnictví. Možností vzdělávání je celá řada, záleží jen na jejich
vhodném výběru a schopnosti získané vědomosti uplatnit
způsobem, který by znamenal přínos pro knihovnu a její dětské uživatele. Pokud by se podařilo všechny výše uvedené návrhy řešení postupně zavádět mezi tradiční knihovnické služby, bude jejich výsledkem výrazné zlepšení stávající nabídky služeb, které se příznivě i odrazí ve vzrůstajícím počtu uživatelů, u nichž se knihovníci musí soustavně věnovat budování čtenářských návyků a rozvoji čtenářství. Pak bude výsledek jejich snažení o výchovu ke čtenářství a jeho podporu téměř dokonalý.
127
Závěr Diplomová práce díky získaným poznatkům potvrdila význam čtenářství dětí a jeho příznivé účinky na rozvoj různých oblastí jejich osobnosti. Potvrdila i důležitou roli knihoven v tomto procesu. Jak vyplývá z výše uvedených poznatků, je problematika dětského čtenářství disciplínou, která zasahuje do mnoha vědních oborů či oblastí a zabývají se jí mnozí odborníci. Percepce literárního díla u této skupiny uživatelů má prokazatelný vliv na formování jejich osobnosti, hodnotových orientací, komunikačních schopností, míru sociální adaptibility a další aspekty vývoje lidského jedince. Čtení knih je nezbytné co se týče vzdělání a pracovního uplatnění.118 K výchově dětí ve čtenáře je nutné využívat všechny momentálně dostupné formy a metody knihovnické práce. Přesto nelze knihovnickou práci omezit jen na přípravu mladé generace k permanentnímu celoživotnímu vzdělávání se, na soustavné a systematické vyhledávaní a využívání informací a informačních pramenů. Je potřebné se snažit i o rozvíjení estetických a etických principů osobnosti mladého člověka.119 Nelze nadále vnímat dětské čtenářství jako okrajovou záležitost. Jedná se o záležitost celospolečenskou a měl by jí být přisuzován tomu odpovídající význam. Zároveň je nutná i výraznější zainteresovanost celého spektra zúčastněných stran v této oblasti, která by měla spočívat především v širší a účinnější spolupráci nejen těch, kteří mají na tuto oblast největší vliv – rodina, škola, spisovatelé, ilustrátoři, nakladatelé, knihkupci, knihovny, ale i v důrazné celospolečenské podpoře. Jak vyplývá z uvedených poznatků v práci, knihovny se po všech stránkách snaží o zlepšení stavu v oblasti dětského čtenářství, ale neměly by ve 118
Viz KUPCOVÁ, Dana. Knihovny pro pravou hemisféru. In Knihovny současnosti ´96 : Sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9. – 11.října 1996 v Seči u Chrudimi. Brno : SDRUK ČR, 1996. s. 37. 119 Viz FERIANČEKOVÁ, Marcela. Práca s detskými čitateľmi. Knižnice a informácie [online]. 2000, č. 6 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
128
své snaze a mnoha aktivitách zůstávat osamoceny. Je nezbytné, aby se otázka podpory čtenářství stala ve větším měřítku než je tomu dosud celospolečenskou záležitostí. V tom, myslím, máme v České republice ještě značné nedostatky. Velmi nám chybí osobnost typu Laury Bushové, která by se zaujetím propagovala význam knih, čtení, knihoven a vahou své autority zaštiťovala nejrůznější programy na podporu čtenářství. Pro naše děti by bylo určitě opravdovým zážitkem i tím nejlepším příkladem, sledovat při čtení některé ze slavných českých sportovců, tak jako mohou americké děti obdivovat při čtení basketbalové hvězdy NBA. Mělo by být zájmem celé společnosti vrátit naše děti ke knihám a čtení, protože „ … pokud chceme mít v budoucnu kulturní a vzdělaný národ, který bude číst a vnímat literaturu jako zdroj obohacující lidskou bytost, musíme pro to něco udělat.“120 Na základě zjištěných skutečností by se problematika čtenářství dětí a jeho podpora měla stát základní, veřejně proklamovanou a preferovanou funkcí dětských knihoven. Výchova dítěte v kultivovaného čtenáře by měla být hlavním cílem a náplní jejich knihovnické práce. Dá se předpokládat, že kniha si i v budoucnu uchová svou funkci nositele nejen poznání, ale i zdroje emotivních a duchovních prožitků a knihovna bude působit ve funkci jejich zprostředkovatele. Aby se jí v této roli podařilo uspět, musí využít veškerého dostupného potenciálu a invence svých zaměstnanců. K tomuto záměru by se měla nově koncipovat činnost dětských knihoven, tomuto úkolu by se měla přizpůsobovat náplň jejich služeb a za tímto účelem by se měli knihovníci těchto oddělení celoživotně vzdělávat. Velmi bude záležet na ochotě a iniciativě těchto pracovníků přistoupit ke změnám v obsahu a metodách práce i k vlastnímu profesnímu růstu. Kromě klasických a ověřených forem práce se čtenáři bude nutné činnost dětských knihoven obohacovat o aktivity, které sice na první pohled se čtenářstvím nesouvisí, ale mohou být cestou, jak přivést do knihoven děti, které naše tradiční nabídka služeb neoslovila, ale které mohou 120
ČEŇKOVÁ, Jana. Sukova cena 2004 a nové tituly pro děti a mládež. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 6, s. 197–198.
129
být potencionálními klienty dětských odděleních. Jde jen o to, najít si k těmto dosud neosloveným skupinám dětí správný přístup či zvolit pro ně přitažlivou formu práce. Není možné zůstávat v našich knihovnách mimo současné dění, zůstat statickou institucí, která nereaguje na současné trendy. Dnešní knihovny by neměly zůstávat místy klidu, jak je mají zafixované mnozí návštěvníci, ale měly by se proměnit v dynamická, moderní střediska pro vzdělání, informaci a zábavu. Nová forma komunitní knihovny by se měla stát prostorem pro komunikaci, sdílení zážitků a prostoru pro všechny skupiny dětských uživatelů bez rozdílu. Děti by vždy měly být v knihovně vítanými návštěvníky, měly by se zde cítit uvolněně a knihovníci by na ně měli mít dostatek času. Každé dítě by si mělo v knihovně najít knihu, která mu otevře kouzelné dveře do světa fantazie, která se mu stane přítelem, se kterou bude rád trávit chvíle volna. Postupná změna dětských odděleních knihoven je zárukou budoucího vývoje knihoven, protože nevychováme-li si čtenáře z mladé generace, nebudeme mít v příštích letech dostatek čtenářů v dalších odděleních knihoven. Často bývají dětská oddělení odsouvána na vedlejší kolej v zájmu dospělých, kteří snáze mohou ovlivnit chod knihovny, výši dotací, mohou spíše kritizovat či intervenovat ve prospěch knihovny. Nesmíme však zapomínat, že děti jsou budoucí dospělí. Za několik let budou právě ony ovlivňovat existenci knihoven. Proto je třeba věnovat více pozornosti této důležité skupině uživatelů.121 Cílem knihovnické práce s dětmi není suplovat školu nebo rodinu, ale v době sociálních problémů, zhoršujících se mezilidských vztahů, růstu kriminality a šíření drog chceme, aby byla knihovna pokojným přístavem pro všechny děti, které se chtějí vzdělávat i zabavit. Ten, kdo získá dobrý vztah ke knize v dětství, nezůstane nikdy zcela sám.122 121
Viz HOUŠKOVÁ, Zlata, BLAŽKOVÁ, Božena. Dětské čtenářství očima knihovníka. In Knihovny současnosti ´96 : Sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9. –11.října 1996 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1996. s. 54. 122 Viz FERIANČEKOVÁ, Marcela. Práca s detskými čitateľmi. Knižnice a informácie [online], cit. 118.
130
Proto se snažme nenásilnou formou děti vracet ke knihám, vychovávejme z nich čtenáře, kteří si vždy dokáží v knihách najít poučení i zábavu a poznat, jaká úžasná síla, krása a moudrost jsou v nich ukryty. Myslím, že velká část pravdy o čtenářství dětí je obsažena ve slovech rakouského spisovatele knih pro děti Thomase Breziny: „Já si myslím, že nejdůležitější je, aby děti přišly na to, jak úžasné dobrodružství čtení může být. Že se dá dělat všude, že se dá dělat v malých dávkách i ve velkých dávkách, že knihy mají takové výhody, které žádné jiné médium nenabízí. Proto ale musíme dát dětem do rukou takové knihy, jaké ony opravdu chtějí. Dospělí někdy žádají příliš: „Tahle kniha se má přečíst dítěti, protože tohle je důležité.“ Důležité je to pro toho dospělého, ale ne vždy pro to dítě. Musí se podařit a také se podaří upoutat pozornost dětí ke čtení. A pak si myslím, že budou číst.“123 Závěr své práce bych ukončila citátem spisovatele Roberta Merleho, který v sobě skrývá jistou naději pro knihovny a příští vývoj v oblasti dětského čtenářství: „Když jsou děti obklopeny knihami, najdou si k nim cestu samy.“124 Dětské čtenářství je velmi širokou problematikou a existuje jistě mnoho cest k jeho podpoře, doufám, že závěry mé práce, k nimž jsem dospěla na základě mnoha prostudovaných materiálů, osobní účasti na seminářích, konferencích i díky dlouholetému působení mezi dětskými čtenáři, by mohly být alespoň nepatrným příspěvkem k úspěšnému zvládnutí tohoto procesu.
123
BREZINA, Thomas. Čtení je nejúžasnější dobrodružství [online], cit. 31. O čtenářství [online]. Čítárny, c2001–2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 124
131
Resumé Dětské čtenářství je problematikou celospolečenského významu. Má vliv na rozvoj dítěte po psychické, emocionální i vzdělanostní stránce. Knihovny a jejich dětská oddělení jsou jedním z důležitých činitelů působících v oblasti výchovy dětí ke čtenářství i v jeho podpoře. Pro jejich úspěšnost v tomto procesu jsou důležité znalosti z mnoha oborů. Jedním z nich je bibliopsychologie zabývající se vlivem četby na čtenáře. Pro zlepšení dostupnosti knihovnických služeb je nutné pracovat se všemi skupinami dětí, nezapomínat na handicapované děti, doplnit dosavadní formy práce o multikulturní aktivity, obohatit nabídku akcí spoluprací s různými subjekty v rámci nové komunitní knihovny. Je prospěšné zapojit se do celostátních knihovnických i ostatních programů obdobného zaměření, nechat se inspirovat zahraničními projekty na podporu čtenářství. Pro zlepšení stavu v oblasti dětského čtenářství je nutné vhodně motivovat a celoživotně vzdělávat zaměstnance dětských knihoven. Nezapomínejme však v tomto snažení na dětí, ptejme se na jejich názory a snažme se plnit jejich přání ohledně četby a knih. Právě ony jsou hlavním cílem snažení knihoven o zlepšení stavu v dětském čtenářství. Jen ve vzájemném dialogu s dětmi a spolupráci s dalšími subjekty se knihovnám může podařit vracet děti ke čtení a knihám.
132
Summary Children's reading is all-society problem. Has a influence on child's development in psychical, emotional and intelligent way. Libraries and their children's sections are one of important factors acting in scope children's education to reading and in its support. For their fruitfulness in this process are important knowledge of many subjects. One of these is
bibliopsychology
conversant with influence reading on readers. For improvement availability library services is necessary to work with all groups of children, not forget about handicap children, supplement existing work forms with multicultural activities, fortify offer of actions with cooperation to other subjects in frame of new community library. Is useful to participate on nationwide librarian and other programs of similar survey, let inspire with foreign projects on reading support. For improvement of children's reading level is necessary suitable motivate and lifelong edify children's library workers. We cannot forget in this pain about children, ask them on their opinions and try to full their wishes of reading and books. Because just children are the main goal in library pain in improvement of the situation in children's reading. Only in dialogue with children and cooperation with other subjects libraries can children get back to reading and books.
133
Použitá literatura 2006 Global Reading Challenge [online]. The Seattle Public Library, c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . 2006 Summer Reading Program : Read, Sing Dance! [online]. The Seattle Public Library, c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
About Get Caught Reading [online]. Get Caught Reading [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . About us [online]. The International Children's Digital Library [cit. 2006–05– 25]. Dostupné z: . Viz Archiv starších zpráv [online]. Městská knihovna Pelhřimov [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: . Babiččino volné odpoledne [online]. c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . BERGER, Marion. Zfilmovaná literatura na podporu vyučování, zprostředkovaná knihovnami na příkladu kulturního prostoru Krušné Hory. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí: 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
134
Beyond Books : Library Services for Children [online]. U.S. Department of Education, 1993, c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Books & Authors [online]. The White House [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . BREZINA, Thomas. Čtení je nejúžasnější dobrodružství [online]. c2001–2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . BURIANOVÁ, Jana. Arteterapie a její využití v knihovně. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . CEJPKOVÁ, Iluše. Město, kam chodí slunce spát. CEJPKOVÁ, Iluše, PARDUBICKÝ, Bohdan. Knihovna na konferenci představila literární soutěž [online]. Městská část Praha 13, 15.6.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . ČEŇKOVÁ, Jana. Sukova cena 2004 a nové tituly pro děti a mládež. Čtenář, 2005, roč. 57, č. 6, s. 197–198. České děti a čtení. Moderní vyučování [online]. 2003, č. 4 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z:
135
. Čtením ke vzdělání. Čtenář, 2004, roč. 40, č. 1, s. 27.
Děti a knihovny na pomoc prvnímu dětskému hospici v Malejovicích [online]. Městská knihovna Český Těšín [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Děti dětem [online]. [cit. 2006-05-25]. Dostupné z: .
Divadlo Neslyším [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . DOBEŠOVÁ, Pavla. Multikulturní výchova v praxi knihoven. Interkulturní dialog v knihovnách. Třebíč : Městská knihovna v Třebíči, 16.11.2005.
DOGLIANI, Sergio. Idea Store – Library Learning Information. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
136
DOGLIANI, Sergio. Otázky a odpovědi. Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 6. – 8. září 2005. Domácí kontext [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . DROBEČKOVÁ, Daniela, REISMÜLLEROVÁ, Ema. Co nabízí knihovny okresu Sokolov pro děti. Městská knihovna Chodov. In Knihovna jako místo pro získávání informací a trávení volného času : Děti v knihovně – aktivity pro děti a mládež : Seminář se zahraniční účastí : 6. – 8. září 2005 v Krajské knihovně Karlovy Vary : Sborník [online]. Karlovy Vary : Krajská knihovna Karlovy Vary, 2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Dyslexie [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Dyslexie a vývojové poruchy učení [online]. c2004–2006, 11.4.2006 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: . FERIANČEKOVÁ, Marcela. Práca s detskými čitateľmi. Knižnice a informácie [online]. 2000, č. 6 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
137
GALÁŠOVÁ, Jana. Kniha jako pozitivní závislost : Role knihovny při výchově k dětskému čtenářství : Z referátu na konferenci Kniha v 21. století. Bulletin SKIP [online]. 2006, č. 1 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . HANZLÍKOVÁ, Lenka, RICHTEROVÁ, Daniele. Nabídka služeb českých knihoven z multikulturní perspektivy. Interkulturní dialog v knihovnách. Třebíč : Městská knihovna v Třebíči, 16.11.2005. HOŘAVOVÁ, Barbora. Rozmanitost do knihoven [online]. 14.8.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
HOŠKOVÁ, Kateřina. Biblioterapie u dětí a mládeže. KIVI : Knihovnictví a informační věda informuje [online]. 8.12.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
HOUDKOVÁ, Jiřina. Individuální práce se čtenářem v lidových knihovnách. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 109 s. HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2004, roč. 8, č. 4 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . HOUŠKOVÁ, Zlata, BLAŽKOVÁ, Božena. Dětské čtenářství očima knihovníka. In Knihovny současnosti ´96 : Sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9. – 11.října 1996 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1996. 51–55 s.
138
HRDINAKOVÁ, Ludmila. Literatúra a dieťa 21.storočia. In Kniha v 21. století [online]. Opava : Slezská univerzita. Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Ústav bohemistiky a knihovnictví, 2004. 105–115 s. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . HUTAŘOVÁ, Ivana. Současný knižní trh očima dětského čtenáře. Obec spisovatelů Dokořán [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Chcete bejt hvězdy? Tak čtěte! Týden, 2006, roč. 8, č. 20, s. 130. Interkulturní dialog v knihovnách – odborný seminář pro pracovníky knihoven kraje Vysočina [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Interkulturní dialog v knihovnách III [online]. SKIP : Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce : Archiv : 2005, c2002, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Jak čtou české děti? : Stručná zpráva o výsledcích analýzy [online]. Praha : Gabal analysis & consulting, únor 2003 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . JIRKALOVÁ, Hana. Náš rozhovor s Mgr. Zlatou Houškovou, vedoucí oddělení vzdělávání odboru knihovnictví Národní knihovny ČR. 1. část. Čtenář, 2003, roč. 55, č. 4, s. 102. Kámen mudrců aneb Zpátky ke knížkám [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
139
KENNEDY, Elizabeth. Keep Your Children Reading During the Summer [online]. c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . KERGUEN, Jacqueline. Děti a média – četba časopisů. In Dětská literatura a nová média : Referáty a diskusní příspěvky na 21. kongresu IBBY v Oslo : Norsko 1988. Praha : Společnost přátel knihy pro mládež, 1990. 128 s. Klasifikace mentální retardace [online]. c2002–2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Kniha jako lék pro duši : Biblioterapeutický kabinet [online]. Krajská knihovna v Pardubicích [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Knihovníci na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích [online]. SKIP, 9.8.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online]. SKIP : Archiv : 2004, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné na: .
Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online]. SKIP : Archiv : 2005, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné na: . Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online]. SKIP : Obnovit běžný rok, stránka naposled změněna Thu Mar 28 21:12:44 CET 2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
140
Knihovny pro všechny. In Knihovny pro všechny : Role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha : Multikulturní centrum, 2005. 106 s.
Knížky nesnáším, číst je nuda [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . KOCHOVÁ, Dana. Webík 2004 [online]. SKIP, c2001–2002, 6.2.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Komunitní knihovna [online]. SKIP, 16.1.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . KULHÁNEK, Jan. Arteterapie – zábava i sebepoznávání [online]. c199–-2006, 2.10.2001 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Kulturní politika [online]. Praha : Ministerstvo kultury, 2001 [cit. 2006–05– 25]. Dostupné z: . KUPCOVÁ, Dana. Knihovny pro pravou hemisféru. In Knihovny současnosti ´96. Sborník ze 4. konference, konané ve dnech 9. – 11.října 1996 v Seči u Chrudimi. Brno : SDRUK ČR, 1996. 222 s. Literatura - ztracena na trhu? [online]. c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
MARGOVA–STOEVA, Elena, DONOVA, Daniela. Knihovna, škola a rodiče společně : Zachraňme lásku ke čtení! In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
141
MATĚJČEK, Zdeněk. Dyslexie [online]. c2000–2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . MERTIN, Václav. Dyslektici a knihovny. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2003, č. 1. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
MERTIN, Václav. Jak naučit děti číst knížky s příběhem [online]. c1999–2005, 24.9.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Na trhu přibývá knih pro mladé čtenáře [online]. Brno : ČTK, c1999–2006, 14.11.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Náš projekt [online]. Nadační fond Klíček, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . NĚMEČKOVÁ, Lenka. Seminář KDK [online]. Knihovna Karla Dvořáčka, 24.5.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . NOSKOVA, Olga. Centrum podpory čtení pro děti s pomalým mentálním vývojem : hlavní směry aktivit, výhled nových služeb. In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . O čtenářství [online]. Čítárny, c2001–2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
142
O nás [online]. Praha : Multikulturní centrum Praha, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . O projektu rosteme s knihou [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Plán vzdělávacích akcí MZK Brno v roce 2006 : Knihovnický kurz se specializací na práci s dětskými čtenáři 2006/2007 [online]. Moravská zemská knihovna, c2005, poslední aktualizace 28.4.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Počítačové programy Mentio – výukový software pro děti a dospělé se speciálními potřebami [online]. c1997–2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Pomozme dětem nalézt cestu ke knize. Moderní vyučování [online]. 2003, č. 4 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Poslání a cíle [online]. Praha : Multikulturní centrum Praha, c2005 [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: < http://www.mkc.cz/cz/poslani-a-cile.html>. Pozdrav od nás [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Praktické informace [online]. Nadační fond Klíček, c2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
143
Pravidelný seminář pro pracovníky oddělení pro děti veřejných knihoven : Podpora a rozvíjení čtenářství u dětí (využití hry s textem) [online]. [cit. 2006– 05–25]. Dostupné z: .
Program : Mezinárodní konference Knihovny pro všechny : Interkulturní dialog v knihovnách III. Praha : Městská knihovna v Praze, 2.6.2005.
Projekt „Celé Česko čte dětem“ [online]. c2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Příběhy z Bible [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
RAJDLOVÁ, Iva. Podpora čtenářství směřující k návratu četby knih s návrhem akcí pro žáky základních škol v regionu Havlíčkobrodska : Oborová práce. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2003. 42 s., 2 příl. Read to Achieve [online]. NBA, c2002 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Rosteme s knihou [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Seminář Z handicapu přednost [online]. SKIP, c2001–2002, 6.2.2006 [cit. 2006–05-25]. –Dostupné z: .
144
SLABÝ, Z. K. Padesátiletá historie nakladatelství Albatros. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 5 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Služby knihovny : Specializované služby [online]. Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod, aktualizováno 15.5.2006 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
SMYK, Taťána, KAŠPUR, Ludmila. Kruh přátel – Centrum komunikace pro děti. In Služby pro děti a mládež : Chorvatsko, Zadar 20. – 26.května 2002 [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
STRNKOVÁ, Dobroslav, SEIDLOVÁ, Blanka. Díky za pohádku, Evičko. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás [online]. 2005, roč. 15, č.1, 31.3.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . The Get Caught Reading Campaign [online]. [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
TICHÁ, Jitka. Učíme se hrou. In Knihovny současnosti 2005 : sborník z 13. konference, konané ve dnech 13. – 15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2005. 323 s. Uspokojování služeb uživatelů : Služby dětem. In Služby veřejných knihoven : směrnice IFLA/UNESCO pro rozvoj. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2002. 127 s.
145
VÁŠOVÁ, Lidmila. Teorie výchovy čtenáře. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 92 s.
VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha : Institut sociálních vztahů, 1995. 189 s. VŘS-Č : Velké říjnové společné čtení (nonstop) [online]. SKIP, 23.9.2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Webík ´05 [online]. cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Z handicapu přednost [online]. Městská knihovna Slavoj ve Dvoře Králové nad Labem [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: < http://www.slavoj.cz/html/ramy.php?12&>. Z naší činnosti [online]. Brno : Knihovna Jiřího Mahena v Brně, c2004 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
Ze světa. Čtenář, 2003, roč. 55, č. 2, s. 61.
Zpráva Komise SKIP pro zahraniční styky [online]. Praha : Komise SKIP pro zahraniční styky, 15.1.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: . Žán, František. Projekt Nejmilejší kniha mého dětství šetří vaše peněženky. Příbramský deník [online]. c2005, 13.10.2005 [cit. 2006–05–25]. Dostupné z: .
146
Použité zkratky AAP – Asociace amerických vydavatelů BMI – Březen měsíc Internetu CzechRA – Společnost pro podporu a rozvoj čtenářství v ČR ČEPS – Česká přenosová soustava DTA – Dětská tisková agentura GAC – Gabal, Analysis and Consulting IBBY – Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu IFLA – Mezinárodní federace asociací knihoven IMLS – Institut pro muzejní a knihovnické služby IS – Idea Store MKC Praha – Multikulturní centrum Praha MŠMT ČR – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MZK Brno – Moravská zemská knihovna Brno NK ČR – Národní knihovna České republiky NBA – Národní basketbalová asociace NSF – Státní vědecká nadace Phare CBC – Program přeshraniční finanční a odborné spolupráce ES se zeměmi střední a východní Evropy PLGDM – Program na podporu rozvoje Literární Gramotnosti Dětí a Mládeže SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků SPU – specifické poruchy učení UK – Univerzita Karlova
147
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro výzkum Příloha č. 2: Výsledky výzkumu v tabulkách Příloha č. 3: Výsledky shodných otázek pro srovnání výzkumů v roce 2004, 2006
148
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník pro výzkum
Dotazník o čtenářství žáků základních škol v Pelhřimově 1. Pohlaví: dívka - chlapec (zakroužkuj) 2. Věk:_______ 3. Patří četba mezi tvoje zájmy? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) nepatří, dobrovolně knihy nečtu b) nepatří, ale ke čtení se občas dostanu c) čtu
rád/a,
ale
jiné
zájmy
(kroužky,
sport,
hudba,
televize,
kamarádi/kamarádky) mají jednoznačně přednost d) četba je určitě jedním z mých zájmů 4.
K četbě si vybíráš knihy (zakroužkuj i více než jednu z nabízených
možností) a) pro svou zábavu b) pro své vzdělávání c) pro studijní potřeby d) potřebuji povinnou četbu e) z jiných důvodů (krátce doplň)___________________________ 5. Napiš, prosím, co obvykle čteš (zakroužkuj jednu z nabízených možností) a) pohádky b) pověsti c) poezie, básničky d) dívčí romány e) dobrodružné příběhy f) historické příběhy
149
g) fantasy h) sci-fi i) kreslené seriály, komiksy j) humoristické příběhy k) naučné encyklopedie l) časopisy m) povinná školní četba 6.
Kolik času denně věnuješ četbě?
(zakroužkuj jednu z nabízených
možností) a) pravidelně hodinu i více b) pravidelně půl hodiny a více c) pravidelně několik minut d) nečtu každý den, ale jen občas e) nečtu vůbec 7. Jsi čtenářem knihovny? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) jsem čtenářem knihovny v současné době b) byl/a jsem čtenářem knihovny v minulosti c) nejsem 8.
Má podle tvého názoru knihovna pro zpestření nabídky svých služeb
pořádat i akce, které přímo nesouvisí s četbou a knihami?
(zakroužkuj jednu
z nabízených odpovědí) a) ne, protože knihovna má jen půjčovat knihy b) nevím, ale spíše by měla pořádat jen besedy se spisovateli a ilustrátory o knihách c) ano, je to možnost, jak si získat další nové čtenáře
150
9. Která z akcí pořádaných knihovnou by tě dokázala zaujmout a chtěl(a) bys ji navštívit?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
a) výtvarná či jiná rukodělná dílna b) cestopisná, zeměpisná přednáška o různých atraktivních lokalitách naší planety c) beseda se spisovatelem či ilustrátorem d) přednáška týkající se našeho města či okolí e) lekce věnované umění – malířství, sochařství, architektura … f) přednáška z astronomie g) přednáška z psychologie h) přednáška věnovaná přírodovědě – botanice či zvířatům i) přednáška z okruhu přírodních věd – matematika, chemie, fyzika, biologie … j) přednáška zaměřená na lékařská témata k) přednáška o hudbě, hudebních žánrech, hudebních skupinách, zpěvácích s ukázkami l) přednáška o moderních technologiích – digitální fotografie, internet apod. m) přednáška věnovaná dějinám a zajímavým historickým událostem n) přednáška se sportovní tematikou o) přednáška o významných světových nebo českých osobnostech 10. Navrhni téma přednášky, které v nabídce chybí a zajímalo by tě. (krátce doplň)_________________________________________ 11.
Slyšel(a) jsi někdy o knihovnami pořádané akci Noc s Andersenem?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) nikdy jsem o ní neslyšel(a) b) možná jsem o ní něco zaslechl(a), ale nevybavím si nic bližšího c) jedná se o nový typ mírně erotického pořadu knihoven určeného dětem
151
d) jde o nocování dětí v knihovně spojené se čtením a dalším zajímavým programem e) je to název nočního pořadu v knihovně pro děti spojeného s diskotékou f) sám(a) jsem se (nebo někdo z okruhu mých známých) Noci s Andersenem zúčastnil(a) 12. Pokud by knihovna pořádala akci věnovanou životu a tradicím příslušníků národnostních menšin, kteří žijí v našem městě či v České republice, jaký bys měl na tuto akci názor? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) dobrý nápad, docela mě zajímá, jak tito lidé žijí b) mohl(a) bych získané informace využít ve školní výuce c) šel(a) bych, protože je to pořád lepší než sedět ve škole d) vůbec mě to nezajímá e) nechci nic vědět, protože v Čechách mají žít jen Češi
13. Kdo by měl podle tvého názoru nejvíce podpořit zájem mládeže o čtení? (zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí) a) rodiče b) kamarádi c) učitelé d) spisovatelé knih e) vydavatelé knih f) prodejci knih g) knihovny h) různá sdružení, organizace pracující s dětmi i) záleží pouze na samotném jedinci, zda bude chtít číst
152
14. Co by měla podle tvého názoru udělat knihovna pro to, aby se zvýšil počet zájemců o čtení?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
a) nakupovat zajímavé knihy b) nakupovat zajímavé časopisy c) pořádat akce na podporu čtení d) pořádat akce zaměřené i na jiné oblasti než je čtení e) půjčovat knihy a časopisy zdarma f) mít lepší půjčovní dobu g) mít příjemnější knihovnice h) mít lepší prostředí i) mít lepší počítačové vybavení j) více propagovat své služby a činnost 15. Co ti přináší četba knih?
(zakroužkuj jednu z nabízených odpovědí)
a) východisko z nudy b) poučení, nové znalosti a poznatky c) zábavu d) zábavu i poučení e) rozvíjí mou představivost, fantazii f) vylepšuje mou slovní zásobu g) zlepšuje můj písemný projev h) nevím přesně, co bych vybral(a), ale čtu prostě rád(a)
153
16. Myslíš si, že i v dospělosti budeš mít zájem o čtení knih?
(zakroužkuj
jednu z nabízených odpovědí) a) ne, čtení mě nebaví už teď b) ne, už jsem toho přečetl(a) dost a s tím do konce života vystačím c) možná, že mě teprve v dospělosti začne čtení bavit d) ano, ale budu číst jen knihy pro svou zábavu e) ano, budu potřebovat knihy pro své další vzdělávání f) ano, budu číst pro zábavu i pro své vzdělávání g) budu číst stále, protože si bez knih a čtení nedokážu svůj život představit h) číst se nebude, protože knihy nahradí nějaké nové modernější médium
154
Příloha č. 2: Výsledky výzkumu v tabulkách Výsledky výzkumu 2006
Chlapci Počet vyplněných dotazníků: 45
Otázka č.2 11 let 1 12 let 10 13 let 10 14 let 15 15 let 8 16 let 1 Otázka č.3 a
11
b
14
c
15
d
5
Otázka č.4 a
35
b
14
c
7
d
17
e
3
Otázka č.5 a
2
b
0
155
c
0
d
0
e
11
f
1
g
7
h
0
i
1
j
1
k
2
l
15
m
4
Otázka č.6 a
4
b
3
c
1
d
31
e
6
Otázka č.7 a
17
b
15
c
13
Otázka č.8 a
3
b
14
c
28
156
Otázka č.9 a
0
b
1
c
4
d
3
e
3
f
2
g
3
h
4
i
2
j
0
k
0
l
8
m
3
n
12
o
0
Otázka č.10 nevyplněno
12
Otázka č.11 a
15
b
14
c
1
d
8
e
0
f
7
157
Otázka č.12 a
10
b
9
c
14
d
7
e
5
Otázka č.13 a
10
b
0
c
3
d
8
e
0
f
0
g
3
h
1
i
20
Otázka č.14 a
19
b
2
c
4
d
7
e
1
f
4
g
1
h
0
i
4
j
3
158
Otázka č.15 a
3
b
10
c
5
d
9
e
4
f
9
g
0
h
5
Otázka č.16 a
8
b
1
c
6
d
10
e
3
f
9
g
3
h
5
Dívky Počet vyplněných dotazníků: 54
Otázka č.2 11 let 2 12 let 14 13 let 11 14 let 14 15 let 12 16 let 1
159
Otázka č.3 a
2
b
12
c
27
d
11 2
Otázka č.4 a
45
b
10
c
10
d
26
e
7
Otázka č.5 a
2
b
1
c
0
d
15
e
16
f
1
g
5
h
0
i
1
j
0
k
0
l
12
m
1
160
Otázka č.6 a
7
b
4
c
2
d
40
e
1
Otázka č.7 a
34
b
13
c
7
Otázka č.8 a
2
b
19
c
33
Otázka č.9 a
5
b
2
c
7
d
2
e
0
f
1
g
5
h
3
i
0
j
1
k
15
l
6
161
m
1
n
5
o
1
Otázka č.10 nevyplněno
26
Otázka č.11 a
9
b
20
c
0
d
23
e
1
f
1
Otázka č.12 a
18
b
10
c
22
d
2
e
2
Otázka č.13 a
12
b
2
c
4
d
7
e
2
f
1
g
5
162
h
0
i
20
Otázka č.14 a
16
b
2
c
6
d
12
e
4
f
6
g
1
h
0
i
1
j
5
Otázka č.15 a
3
b
4
c
7
d
13
e
6
f
1
g
1
h
18
Otázka č.16 a
2
b
1
c
10
d
8
163
e
3
f
21
g
5
h
2
164
Příloha č. 3: Výsledky shodných otázek pro srovnání výzkumů v roce 2004, 2006 Výzkum 2004 dívky i chlapci Otázka č.1 a:
14
b:
36
c:
28
d:
22
Otázka č.2 a:
71
b:
29
c:
19
d:
37
e:
5
Otázka č.3 - škály 4 a:
1
b:
4
c:
0
d:
15
e:
22
f:
9
g:
16
h:
13
i:
13
j:
14
k:
17
165
l:
46
m:
23 6
Otázka č.4 - škály 4 a:
19
b:
14
c:
16
d:
25
e:
3
Otázka č.5 a:
51
b:
32
c:
17
Výzkum 2006 dívky i chlapci
Otázka č.3 a
13
b
26
c
42
d
16
166
Otázka č.4 a
80
b
24
c
17
d
43
e
10
Otázka č.5 a
4
b
1
c
0
d
15
e
27
f
2
g
12
h
0
i
2
j
1
k
2
l
27
m
5
Otázka č.6 a
11
b
7
c
3
d
71
e
7
167
Otázka č.7 a
51
b
28
c
20
168
