Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Teorie interaktivních médií

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Teorie interaktivních médií

Bc. Marcela Vykydalová

Dokumentární film Československé televize Brno v letech 1972–1989 Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D. Brno

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………………….. V Brně dne 11. května 2016

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za vstřícnost, poskytnuté konzultace a rady, jakým směrem se ubírat při psaní práce a Mgr. et Mgr. Bc. Martinu Polákovi (dramaturg ČT TS Brno) za informace, konzultace a připomínky k práci. Dále bych chtěla poděkovat za cenné rozhovory paní Aleně Hachlové (bývalá střihačka ČST TS Brno), Karlu Fuksovi (režisér a scénárista ČT TS Brno), Radomíru Kosovi (bývalý mistr zvuku ČST TS Brno), Jakubu Noskovi (bývalý kameraman ČST TS Brno), Tamaře Lowákové (bývalá hlasatelka ČST TS Brno a programová pracovnice APF ČT TS Brno) a Markovi Hlavicovi (pedagog Janáčkovy akademie múzických umění). Jakubu Huškovi, Regíně Klimešové a Kláře Bosákové (programově provozní pracovníci ČT TS Brno) děkuji za ochotu, trpělivost a rady při bádání v archivu ČT TS Brno. Ráda bych také poděkovala mé rodině, která mě velmi podporovala nejen při psaní této práce, ale také během celého studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1.

Stav bádání .......................................................................................................................... 8

2.

Politická situace ................................................................................................................ 11

3.

2.1

Charta 77.................................................................................................................... 15

2.2

Televize jako nástroj propagandy .............................................................................. 17

2.3

Perestrojka = uvolnění? ............................................................................................. 21

2.4

Objektivní média a demonstrace ............................................................................... 22

2.5

Sametová revoluce ..................................................................................................... 25

2.6

První dny svobody ..................................................................................................... 28

Vývoj Československé televize od „normalizace“ po revoluci ........................................ 33 3.1

Ideově tematické plány .............................................................................................. 34

3.2

Šedý program Československé televize .................................................................... 40

3.3

Tvorba brněnského studia .......................................................................................... 43

3.3.1

70. léta ................................................................................................................ 43

3.3.2

80. léta ................................................................................................................ 46

3.4

Dokumentární filmy .................................................................................................. 50

3.4.1 4.

5.

Politika vs. dokument ......................................................................................... 52

Pokroky technologie vysílání ............................................................................................ 61 4.1

Druhý program .......................................................................................................... 63

4.2

Barevná televize ........................................................................................................ 66

Strukturální analýza dochovaných dokumentárních filmů v archivu ČT Brno ................ 69 5.1

Probíhající normalizace (1972-1975) ........................................................................ 69

5.1.1

Poslední hudci .................................................................................................... 69

5.1.2

Pellico na Špilberku ........................................................................................... 70

5.2

Poslední naděje na svobodu (1976-1980) .................................................................. 71

5.2.1

Když v Brně kvetl Devětsil ................................................................................ 71

5.2.2

Tajemství duhové kuličky .................................................................................. 73

5.3

Období strnulosti (1981-1985) .................................................................................. 74

5.3.1

Avantgardní architektura Brno ........................................................................... 74

5.3.2

Komenský ve výtvarném umění ......................................................................... 75

5.4

Perestrojka a glasnost (1986-1988) ........................................................................... 76

5.4.1

Proměny lidového kroje ..................................................................................... 76

5.4.2 5.5

Eduard Urx novinář ............................................................................................ 77

Sametová revoluce (1989-1990) ................................................................................ 79

5.5.1

Dům pro všechny ............................................................................................... 79

5.5.2

Portrét TGM ....................................................................................................... 81

Závěr......................................................................................................................................... 83 Resumé ..................................................................................................................................... 85 Summary .................................................................................................................................. 86 Рeсумe ...................................................................................................................................... 87 Seznam zkratek ........................................................................................................................ 88 Seznam příloh ........................................................................................................................... 89 Bibliografie: ............................................................................................................................. 91 Příloha A: Obrazová ................................................................................................................. 97 Příloha B: Tabulková ............................................................................................................... 99 Příloha C: Rozhovory ............................................................................................................. 154 Příloha D: Dokumenty z archivu ČT Praha............................................................................ 170

Úvod Televize byla v 70. a 80. letech nejrozšířenějším masovým médiem, kterému nemohlo žádné jiné konkurovat. ÚV KSČ si tuto skutečnost velmi dobře uvědomoval. Učinil tak z televize hlavní nástroj stranické politiky a propagandy socialistického režimu. V roce 1969, rok od okupace ČSSR spojeneckými vojsky, byla odstartována nejvyšší míra tak zvané „normalizace“. Procesy kádrového systému a cenzury měly mj. obrovský dopad na ČST. Při psaní bakalářské práce, ve které jsem se věnovala počátkům ČST a „normalizaci“ v časovém rozmezí let 1961–1971, mi vyvstala řada dalších otázek. Odrážel se vliv „normalizace“ skutečně ve všech pořadech včetně dokumentů? Co se změnilo v ČST v 70. letech a lišila se nějakým způsobem léta osmdesátá? Jak přistupovali pracovníci ČST k této problematické době? Jaký měla vliv na jejich uměleckou činnost ve vytváření pořadů a v přístupu k této práci? Jak se vyvíjela tvorba dokumentárních filmů vzhledem k tehdejší situaci? Ve světle těchto otázek jsem se rozhodla navázat na již rozpracované téma magisterskou diplomovou prací a sledovat vývoj dokumentárních filmů brněnského studia ČST v letech 1972–1989. V předložené magisterské práci jsem se pokusila zodpovědět výše nastíněné otázky a vysledovat vliv komunistického režimu během 70. a 80. let nejen na celkový vývoj ČST, ale zejména na tvorbu dokumentárních filmů brněnského studia, které jsou předmětem mého hlavního zájmu. Fungování ČST popisuji v souvislosti s politickou situací v první kapitole. Zabývám se zde působením KSČ na televizní tvorbu a vývojem tohoto vlivu až do samotného konce 80. let, kdy došlo k zániku, resp. transformaci této politické strany. Zabývám se propagandou, kterou komunistický režim praktikoval v televizi od roku 1969. Sleduji období tzv. „perestrojky“, o kterém se hovořilo jako o uvolnění politického života v tehdejším socialistickém bloku. A samozřejmě zde nemohu opomenout klíčovou událost, kterou byla tzv. sametová revoluce v r. 1989. Co jí předcházelo, co bylo předmětem sjezdů ÚV KSČ, jaké byly reakce politiků, členů strany a občanů ČSSR před, během a po 17. listopadu? A jakou roli zde hrála ČST? Snahou bylo vytvořit ucelenou kapitolu popisující vztah komunistické moci k televizi a její vliv na ni. Vše co se odehrávalo v KSČ, sjezdy a podobně, měly totiž zásadní vliv na ČST a tím pádem na celkovou tvorbu včetně dokumentárních filmů. V další části práce se soustřeďuji na samotný vývoj televize jako instituce, která podléhala vlivu komunistické ideologie. Co vše musela televize plnit a jaké byly postupy, aby dodržela jakýsi řád ze strany KSČ? Jak vypadal program televize, brněnského studia a zda 6

bylo něco, co diváky ve vysílání výrazně zaujalo a stojí za zmínku? Co se dělo v Brně v redakci publicistiky a dokumentaristiky v těchto letech? Jaké dokumenty zde vznikaly? Jaký byl vývoj jejich tvorby? Byly opravdu všechny pod dohledem stranického aparátu? Vývoj a tvorba všech televizních pořadů závisela na technologickém vývoji ČST, který byl rovněž pod vlivem KSČ. A i přesto, že zde byly novinky jako např. druhý televizní program nebo barevná televize, vždy to mělo nějaký háček. To se nemuselo vždy líbit pracovníkům televize a naopak je to od práce spíše odrazovalo. Bohužel jim nezbývalo nic jiného, než smířit se skutečností a pracovat v takovém prostředí, které jim tehdejší režim vytvořil. Důležitou součástí práce jsou strukturální analýzy deseti brněnských dokumentárních filmů. Ty jsou rozděleny do pěti časových okruhů. Sleduji zde propracovanost a vývoj dokumentu v závislosti na tehdejší době. Tuto část uzavírají čtyři přílohy - tabulkový přehled veškerých dokumentů, které byly odvysílány v letech 1972–1989. Sleduji zde zejména to, zda byl dokument dochován nebo zda byl z nějakého neznámého důvodu zničen. A to buď činností členů KSČ, nebo se nedochoval z technických důvodů. Vedle toho obsahují tabulky název dokumentu, noticku, režii, scénář a datum s časem, kdy byl dokument odvysílán. Za velmi důležité považuji rozhovory s bývalými pracovníky ČST TS Brno, kteří mi popsali situaci a atmosféru, která zde tehdy panovala. Jejich názory a výpovědi k tomuto období jsou pro práci velmi cenné. Jednak jsem si u nich potvrdila informace, které popisuji v předložené práci, a současně jsem se dozvěděla zcela nové poznatky, které nejsou nikde publikovány. Pro ucelenou představu o tom, jak vznikaly dokumenty a ostatní pořady, dokládám v příloze fotografie, které mi poskytli Alena Hachlová, Jakub Nosek a Karel Fuksa. Za informačně zajímavé, považuji dokumenty v poslední příloze, s jejichž zveřejněním souhlasil spisový archiv ČT TS Praha. Dokládají tak některé skutečnosti, o kterých se zmiňuji v předložené práci. Jde o souhrn pořadů redakce propagandy a dokumentaristiky z roku 1974, harmonogram přípravy ročních programových plánů ČST a Výnos o znovu přejmenování „Hlavní redakce propagandy a dokumentaristiky“ na „Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky“, který sepsala v roce 1979 Dr. Milena Balašová, náměstkyně ústředního ředitele ČST.

7

1. Stav bádání Předložená magisterská diplomová práce se věnuje dosud neprobádanému úseku historie ČST. Nenašla jsem jedinou publikaci, která by se věnovala tvorbě brněnského dokumentárního filmu a vlivu komunismu na něj v časovém období 1972–1989. V první kapitole se věnuji politické situaci v ČSSR, která nastala po okupaci roku 1968. Tato událost měla za následek upevnění komunistické moci a začátek období tzv. „normalizace“, které postupně změnilo život v Československu. Cílem bylo popsat nejen politiku KSČ, ale zejména její zásahy do chodu ČST. Čerpala jsem z těchto odborných publikací: Politické a společenské postavení bývalým [sic] československých nomenklaturních elit v období tzv. Normalizace: okolnosti jejich rozkladu a vybrané aspekty jejich adaptace (Cviklová, 2008, 59 s.)., Manipulace v médiích (Iłowiecki a Žantovský, 2008, 120 s.)., Autor – Vize – Meze – Televize (Kaňka, Kofránková a kol., 2015, 240 s.)., Televize? Televize! (Kruml, 2013, 296 s.)., Kultura v karanténě (Mervart, 2015, 175 s.)., Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (Cysařová, 1999, 65 s.)., a spousty dalších publikací věnujících se tehdejší politické situaci. V kapitole Vývoj Československé televize od „normalizace“ po revoluci zkoumám způsob, jakým byl tvořen program ČST a brněnského studia, včetně toho, co na něj mělo vliv, zejména stranického aparátu ITP, a dále tvorbu brněnského studia a dokumentárních filmů. Zde jsem se opírala o zdroje z brněnského a pražského archivu jako například: Televize? Televize! (Kruml, 2013, 296 s.)., která vyšla u příležitosti 60. výročí působení České televize, 50 let televizního studia Brno (Saturková a kol., 2011, 165 s.)., publikované k příležitosti 50. výročí brněnského studia, Československá televize a politická moc 1953–1989 z knihy Soudobé dějiny (Cysařová, 2002, 521-537 s.)., Metody a formy plánování a hodnocení televizního programu (Kovařík a Michalec, 1983, 158 s.)., Ideově tematický plán dnes a zítra (Michalec, 1974, s. 77-81)., a další. Třetí, hlavní teoretická kapitola předložené magisterské práce nese název Pokroky technologie vysílání. K vypracování této kapitoly jsem našla poměrně málo informačních zdrojů zabývajících se technikou ČST. Proto jsem se rozhodla tuto kapitolu doplnit a obohatit o rozhovor s panem Radomírem Kosem, který v brněnském studiu působil jako mistr zvuku a byl u natáčení a vysílání všech druhů pořadů, včetně těch dokumentárních. Tudíž měl a stále má velmi dobrý přehled o technickém zázemí a vývoji právě brněnského studia ČST. Od roku 2013 zastává mj. funkci vedoucího techniky ČT TS Brno.

8

Klíčovým zdrojem mého bádání mi byly archiválie poskytnuté brněnským a pražským spisovým archivem ČT. Našla jsem zde například: Návrh ideově tematického plánu publicistiky a dokumentaristiky na rok 1980 (Sign. Red., k. 43. inv. 448, archiv ČT TS Praha), spis k řízení a organizaci práce v redakci propagandy a dokumentaristiky Čs. televize Brno (Sign. 419/6, archiv ČT TS Brno), analýzu pořadů vysílaných v roce 1974 (Sign. Ve2, k. 7, inv. č. 95, archiv. ČT TS Praha) nebo titulový plán na I. pololetí 1978 Redakce propagandy a dokumentaristiky Čs. televize Brno (Sign. 396/746, archiv ČT TS Brno) a další. Naskýtá se otázka, proč jsem použila návrh ITP publicistiky a dokumentaristiky pouze pro rok 1980 nebo návrh koncepce Hlavní redakce politicko-dokumentárního vysílání pro rok 1972. Je to dáno tím, že informační zdroje v této oblasti jsou omezené a spisové archivy jak v Praze, tak Brně neobsahují všechny dokumenty z let, které jsou předmětem mého zkoumání. Nicméně, i když se archiválie netýkaly všech osmnácti let, i přesto mi dopomohly k vytvoření víceméně uceleného názoru o tvorbě ČST a vlivu komunistické ideologie na ni. Kapitola Strukturální analýza dochovaných dokumentárních filmů v archivu ČT Brno, je praktickou částí práce, ve které podrobuji deset dokumentárních filmů strukturální analýze. Kapitola je rozdělena do pěti okruhů, ve kterých sleduji změny nejen vlivu komunistické ideologie, ale také jakým způsobem se tvorba dokumentu vyvíjela. Pro uvedené rozdělení jsem se rozhodla po konzultaci s Martinem Polákem a rozhovoru s Markem Hlavicou. Protože se o první polovině 70. let hovoří jako o období nejsilnější normalizace, první okruh je věnován létům 1972–1975. Druhá polovina 70. let je pak pokládána za dobu, kdy v lidech doznívala naděje ve znovu obnovení svobody. Proto v dokumentech z let 1976–1980 sleduji, zda se to odráželo také v televizní tvorbě. Následující léta 1981–1985 jsou označována za období útlumu a strnulosti, kdy lidé ztratili víru v pozitivní společenské a politické změny. Neměli snahu vytvářet cokoli nového či atraktivního a většina se snažila pouze přizpůsobit době. Poté přišlo období tzv. „perestrojky“ a „glasnosti“, kde mělo docházet k částečnému uvolnění. Zda tomu tak skutečně bylo, jsem se přesvědčila v dokumentech z let 1986–1988. Poslední okruh kapitoly věnuji „sametové revoluci“ v r. 1989 a částečně následnému porevolučnímu období, tedy roku 1989–1990. Poslední dokument s názvem Portrét TGM z počátku roku 1990 jsem podrobila analýze zejména proto, že byl T. G. Masaryk zakázán a komunistická moc se snažila zamlčet veškeré informace o této osobnosti. Zároveň mě zajímal také obsah a vlastně nový pohled v tvorbě dokumentárního filmu o tomto české státníkovi. Jakým způsobem byl uchopen, co vše se divák dozvěděl a zda pravda byla skutečně vyslovena již tak krátce po revoluci.

9

V rámci analýz jsem se opírala o interní systém České televize – PROVYS, který zde slouží jako databáze všech pořadů ČST i ČT. Byl mi nápomocen i při vytváření tabulek s dokumentárními filmy z let 1972–1989. V první řadě jsem ze všech televizních programů z těchto let vypsala veškeré brněnské dokumentární filmy. Následně jsem tento výpis blíže prozkoumala v PROVYSU. V případě, že u dokumentu nebyl zapsán žádný záznam nebo jsem zde dokonce dokument nenašla, je zřejmé, že se nedochoval. Ovšem televizní programy ani PROVYS nemusely obsahovat veškeré informace a proto je nelze považovat za stoprocentní zdroje. Posledními přílohami jsou rozhovory, fotografie a tři dokumenty poskytnuté z pražského spisového archivu ČT. Fotografie jsou poskytnuty z rodinných archivů Aleny Hachlové, Jakuba Noska a Karla Fuksy.

10

2. Politická situace ČSSR nebylo jedinou okupovanou zemí sovětským svazem. Mezi další země, kde se ujala vlády komunistická strana, byly například Rumunsko, Bulharsko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina nebo Jugoslávie a spousty dalších evropských zemí. Tyto země zbavila socialistická politika nejen samostatnosti, ale také zde nastolila marxisticko-leninskou ideologii, podle které řídila občanům život. Došlo k výměně organizačních vzorů v hospodářství a k závislosti na centru nové říše, tudíž ke ztrátě autonomie. Komunikace v zemích s často demokratickými politickými systémy se tak proměnila v otevřenou propagandu.1 Stalinská kulturní politika v 70. a 80. letech vytvořila síť kulturních institucí a organizací, jejichž cílem bylo rozšiřovat a upevňovat stalinskou ideologii.2 Koncem ledna 1971 byl ustaven výbor Svazu českých architektů. Spolupracoval mj. se státními orgány a vedl ideové boje proti tzv. pozůstatkům pravicového myšlení. Z kvantitativního hlediska byl konsolidační proces na konci 60. a začátkem 70. let velmi „úspěšný“.3 Socialistické zřízení a socialismus nebyli odmítáni uměleckou stranickou veřejností, přestože někteří příslušníci k podobě tehdejšího zřízení přistupovali s mnohem větší rezervovaností než v první polovině 60. let. Stranický aparát měl dominantní kulturněpolitické postavení. Druhořadou úlohu hrálo ministerstvo, které nerozhodovalo o žádných závažných věcech. Ve chvíli, kdy byl Alexander Dubček zvolen do čela ÚV KSČ, nebylo zcela jasné, jaké nastanou změny. Ovšem už na začátku roku 1968 bylo zřejmé, že se promění vztah vedení strany k uměleckým a intelektuálním elitám i jeho kulturní politika.4 V roce 1969 se odehrály dvě události, které spustily tlak na znovuovládnutí Československé televize aparátem KSČ. První byla smrt Jana Palacha a druhou porážka Ruska v hokejovém mistrovství světa ve Stockholmu s výsledkem 4:3. Spousta občanů ČSSR to vnímalo jako pomstu za okupaci. Televizní vysílání odráželo znovu probuzené emoce ve společnosti, stejně jako rostoucí skepsi ohledně budoucího vývoje. Moskva vyvíjela na politickou moc ČSSR větší tlak, aby omezovala práci novinářů, a tím i plné a pravdivé informování o státních a stranických záležitostech. Prostřednictvím FÚTI nařizovala a prováděla změny ve sdělovacích prostředcích, včetně televize. Po tom, co ČST po Palachově

1

Srov. ŠTOLL, Martin. Televizní národy východní Evropy aneb Sovětský svaz náš vzor. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Autor – Vize – Meze – Televize. Praha: Česká televize, 2015, s. 56. 2 Srov. MERVART, Jan. Kultura v karanténě: umělecké svazy a jejich konsolidace za rané normalizace. 1. vyd. Praha: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 2015, s. 11. 3 Srov. MERVART, Jan. Op. cit., s. 71 – 73. 4 Srov. MERVART, Jan. Op. cit., s. 15 – 17.

11

tragické smrti odvysílala pořad, ve kterém se k situaci v zemi kriticky vyslovilo dvanáct známých televizních proreformních publicistů, přijala vláda usnesení, ve kterém požadovala, aby činnost sdělovacích prostředků nebyla v rozporu se snahou vlády o konsolidaci, čímž spustila lavinu zákazů, změn a omezení pro televizní publicisty a redaktory. 5 Tento stav je jinak označován jako „normalizace“.6 Ta byla doprovázena „konsolidací“, jejímž cílem bylo „obnovení pořádku“ a znovunastolení mocenského a informačního monopolu.7 Události v letech 1968 a 1969 ukázaly, jakou sílu může mít televize a jak důležitou roli ve společnosti hraje, pokud se chová svobodně a nezávisle, což paradoxně vedlo k tomu, že v následujících dvou desetiletích byla podrobena mnohem silnější kontrole než jakékoli jiné médium. Lze říci, že toto krizové období stvrdilo definitivně pozici televize jako nejvlivnějšího média. Proto zde čistky a normalizace začaly mnohem dříve než v ostatních médiích.8 V letech 1969 až 1974 znovu obnovené a nebývale utužené veškeré mechanismy a praktiky, zajistily znovu nastolenému totalitnímu režimu absolutní vládu nad audiovizuálním médiem, označeném jako mocensko-politický nástroj komunistické strany.9 Jedním z hlavních směrů politické propagandy byly pořady tvořící doprovod velkým represivním kauzám s politickým pozadím.10 Na sjezdu ÚV KSČ z května 1969 padly dvě rozhodnutí, které měly silný vliv na celé Československo. Snahou rozsáhlých čistek na konci 60. a počátku 70. let bylo odstranění výdobytků reformních kroků a očištění strany od všech stoupenců reformní politiky nejednajících v souladu s novým vedením komunistické strany.11 Mocenské mechanismy, které byly nastoleny na konci 70. let, přetrvaly v televizi, do listopadu 1989. FÚTI směl vydávat nejen závazné pokyny, ale v jeho kompetenci bylo udělování osobních postihů, upozornění, které mohly vést až k důtce či dokonce pokutě, odejmutí vydavatelského

5

Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Autor – Vize – Meze – Televize. Praha: Česká televize, 2015, s. 69–70. 6 Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Politické a společenské postavení bývalým [sic] československých nomenklaturních elit v období tzv. normalizace: okolnosti jejich rozkladu a vybrané aspekty jejich adaptace. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2008, s. 7-9. 7 Srov. KOPAL, Petr. Film a dějiny 4: normalizace. 1. vyd. Praha: Casablanca, 2014, s. 17. (Dostupné z archivu ČT Praha). 8 Srov. KRUML, Milan. Televize? Televize! Praha: Česká televize, 2013, s. 73-74. (Dostupné z archivu ČT Praha). 9 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, č. 14, s. 5. 10 Srov. KOPAL, Petr. Op. cit., s. 20. (Dostupné z archivu ČT Praha). 11 Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 7-9.

12

oprávnění nebo k soudnímu řízení.12 Posledním velkým krokem na konci 60. let, bylo sesazení Alexandra Dubčeka z vedení ÚV KSČ, jeho místo obsadil Gustav Husák. Ten přišel s jasným vzkazem směrem k médiím. „[…] jestliže si strana nezabezpečí svůj rozhodující ideový vliv na televizi, rozhlas a tisk, nemůže splnit svou úlohu v tomto státě. Povinností komunistů na těchto úsecích je čestně straně pomáhat. Kdo nebude chtít, nebudeme ho prosit. Nedá se nic dělat. Musíme přijmout kádrová opatření i jiná opatření.“13 V roce 1974 si ústřední ředitel ČST Jan Zelenka v týdeníku Československá televize pochvaloval, jak se podařilo ČST kádrově obnovit. „Televize si dovedla po prošlé krizi poradit s kádry. Na obrazovce vidíte dnes většinou mladé lidi, mladé redaktory, speakry, hlasatele, ale i za obrazovkou je mnoho mladých dramaturgů, režisérů. Ve vedení jsou soudruzi, kteří se zakalili v mnohých zápasech od února 48 až po rok 68. Mohou si na Západě utečenci Winter, Rohan, Tosek, Pelikán říkat, co chtějí, dokázali jsme se bez nich obejít a nikdo na ně ani v televizi ani mezi diváky nevzpomene. […]“14 Cílem komunistické strany bylo zajistit trvalý vliv na obsazování nejdůležitějších funkcí ve všech oblastech společnosti. K tomu jí pomohl tzv. kádrový pořádek jinak řečeno nomenklatura ÚV KSČ. Strana odvolávala, propouštěla a na místa řídících funkcí byli v televizi postupně dosazováni lidé ochotni plnit normalizační politiku.15 Ústředního ředitele ČST schvalovalo na návrh předsedy vlády politické byro ÚV KSČ, dalších deset vrcholných funkcí sekretariát nebo příslušné oddělení ústředního výboru. Bez udělení souhlasu nemohli do televize nastoupit například vedoucí ekonomického odboru, výtvarných složek, filmové výroby, střihu, zvuku, loutkové skupiny, účtáren, umělecký tajemník programu nebo maskér.16 Nomenklaturní elita zahrnovala osoby se stejným společenským statutem, systémem hodnot a jednáním směřujícímu ke stejnému cíli. Šlo v podstatě o shluk nejvýznamnější části politických a ekonomických elit. Elita byla sestavena pro určitý počet pracovních míst. Základním principem nomenklaturního systému bylo zejména obsazování pozic, které komunistická strana považovala za důležité. Tím si tak jednotliví členové komunistické strany monopolizovali politické pozice včetně všech strategických míst v nepolitických odvětvích. Tyto pozice byly schvalovány pouze výborem strany. Nomenklaturní elity působily zejména po ukončení tzv. Pražského jara. Hodnotící zprávy, 12

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, s. 533. (Dostupné z archivu ČT Praha). 13 RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 70. 14 KRUML, Milan. Op. cit., s. 139-140. (Dostupné z archivu ČT Praha). 15 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 70. 16 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 525. (Dostupné z archivu ČT Praha).

13

oficiální i neoficiální vyjádření přízně či nepřízně, kádrové posudky a další, to byla všudypřítomnost dohledu tehdejšího systému.17 Toto pravidelné prověřování a hodnocení nových ale i stálých pracovníků televize, bylo evidováno a zakládáno do osobních kádrových spisů.18 Nový pracovník televize nesměl bez posudku stranického výboru nastoupit ani na termínovaný úvazek, prověřováni byli i externisté včetně osob, které se objevovaly na obrazovce, fotografiích nebo propůjčovaly svůj hlas v dabingu.19 Pro nově příchozí pracovníky ČST, vydal kádrový a personální úsek Čs. televize, oddělení výchovy a kádrů, publikaci Televizní minimum, která byla jakousi organizační pomůckou pro první dny a týdny práce v televizi. Zároveň byly pro nové pracovníky pořádány úvodní besedy, ve kterých se pracovníci seznamovali s vývojem televize a se základními údaji o její organizaci, řízení, provozu a technice. Systém interního školení byl vytvořen za účelem zvýšení odborných i teoretických znalostí nových pracovníků. Obsahem Televizního minima byla historie ČST, její postavení a uspořádání, vysílání, tvorba a výroba programu, výstavba, technika a zkrátka vše, co by měl podle kádrového úseku vědět nový člen televizní výroby. 20 Ve výsledku měl kádrový pořádek ÚV KSČ v únoru roku 1969 zahrnout 4416 míst. V červenci 1972 zahrnoval 7980 funkčních míst a v roce 1988 to přesáhlo deset tisíc.21 Svoji pozornost směrem k hromadným sdělovacím prostředkům věnovala také StB. Komunisté, po tom, co se odehrálo během Pražského jara, stoprocentně nevěřili ani vlastní kádrové politice a speciální politické prostředky používali ke kontrolám situace v hlavním nástroji propagandy. Podle teorie státobezpečnostní činnosti, prameny, ze kterých získávala StB informace, byly zprávy důvěrníků a agentů, oznámení občanů, hlášení pracovníků sledování nebo materiály informačních a analytických služeb, směrnice a další.22 V případě, že novináři vybočovali ze svého socialistického postavení a dopustili se jakéhokoli činu, o jejich dalším působení v médiích rozhodovala stálá komise ÚV KSČ. Hrozit jim mohla výpověď, nicméně variantou, jak se vyhnout tomuto vyloučení byla

17

Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 5-22. Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit. s. 72. 19 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 532. (Dostupné z archivu ČT Praha). 20 Srov. Kolektiv autorů. Televizní minimum. Praha: Kádrový a personální úsek Čs. televize oddělení výchovy kádrů, 1973, s. 2-45. (Dostupné z archivu ČT Brno). 21 Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 7-9. 22 Srov. Česká televize. Československá televize: StB versus ČST, 1. část [online]. Česká televize © 1996 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 18

14

angažovanost v politice KSČ. Tajemník ÚV KSČ Oldřich Švestka rozhodoval o jejich další činnosti či výpovědi, pokud se za novináře zaručilo vedení a celozávodní výbor televize.23

2.1 Charta 77 Roku 1976 se uskupili občané, kteří výrazně nesouhlasili s komunistickými orgány a jejich donucovacími mechanismy proti undergroundové skupině Plastic people. Stát totiž nedodržoval lidská práva, tak jak je k tomu zavázal svým podpisem prezident Gustav Husák v roce 1975 na Helsinské konferenci. Vznikla tak Charta 77 v čele se Z. Mlynářem, J. Hájkem, V. Havlem a J. Patočkou.24 Zpočátku šlo o malou opoziční skupinu, která na svém počátku neměla žádnou ideologii ani politické cíle.25 Ovšem koncem roku se pokoušeli komunikovat se státní mocí a upozorňovat je na případy nedodržování lidských práv a zároveň navrhovat řešení. Koncem roku 1976 vzniklo prohlášení Charty 77, ve kterém bylo poukazováno na to, že pakty, které byly v říjnu zveřejněné ve Sbírce zákonů a které byly podepsané v Helsinkách, nejsou dodržovány. Text podepsalo několik stovek signatářů. 26 ÚV KSČ samozřejmě proti tomu zakročilo „antichartou“, kterou museli podepsat občané různých institucí, včetně televize. Ta celou kampaň proti Chartě 77 vysílala živě. Kamery snímaly zejména známé osobnosti. Anticharta označovala signatáře za „za skupinu ztroskotanců a samozvanců, kteří se snaží podkopávat úsilí lidu, který se svou obětavou prací snaží naplňovat závěry XV. sjezdu strany“.27 O týden později po Národním divadle byli sezváni do pražského divadla Hudby opět známí lidé jako zpěvačky, zpěváci, komici a herci, kde si vyslechli několik proslovů, mezi kterými byl projev Karla Gotta či Evy Pilarové a akce byla zakončena opět podpisem „anticharty“.28 „Přinutili to všechny podepsat. I paní Veškrnová (dnes Havlová) to podepsala. Asi dva odvážní lidé to nepodepsali. Drtivá většina to podepsala, aniž by nám to dali přečíst, protože se každý bál o práci. V divadle, všude.“29 Chartě 77 se za dobu svého působení podařilo vyjádřit ke spoustě problémům. Jedním z nich

23

Srov. Fond 02/1, sv. 66, arch. jedn. 64, Kontrolní zpráva o plnění usnesení předsednictva ÚV KSČ, 14. 1. 1971. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 532-533. (Dostupné z archivu ČT Praha). 24 Srov. VLČEK, Tomáš. Charta 77. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 25 Srov. EMMERT, František. Osudové osmičky v dějinách Československa. Brno: Computer Press, 2008. Muzeum v knize, s. 55. 26 Srov. VLČEK, Tomáš. Charta 77. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 27 RŮŽIČKA, Daniel. Anticharta. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 28 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Anticharta. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 29 Rozhovor s Karlem Fuksou dne 5. 4. 2016, archiv autorky.

15

byla problematika důchodců, diskriminace v zaměstnání nebo svobodné cestování. Charta trvala až do samotné revoluce a její činnost byla ukončena v roce 1992.30 V roce 1977 FMV vypracovalo tajný projekt Vlna k „ochraně živého vysílání Čs. rozhlasu a Čs. televize před zneužitím nepřátelskými osobami a před znehodnocením vysílacích zařízení.“31 Šlo o reakci na situaci z roku 1968, kdy se veřejnoprávní média vymanila politickému vedení z rukou.32 Na jaře stejného roku byl Čs. televizí odvysílán pořad, Kdo je Václav Havel… složen ze lží a pomluv. Informoval o majetkových poměrech rodiny Havlových, byly zde pořízeny rozhovory s prorektorem UK, s bývalými zaměstnanci Lucerny nebo ředitelem divadla Na Zábradlí. V dalších letech se Chartě 77 věnovala relace Past v éteru. Pojednávala o činnosti rozhlasové stanice Hlas Ameriky nebo publicistický pořad Ideologická diverze byl o postupu základních útvarů VB proti projevům ideologické diverze.33 ČST se tedy stále držela svých základních úkolů, které byly pro rok 1977–1978 stanoveny na XV. sjezdu ÚV KSČ a neměla v nejmenším úmyslu vybočovat ze svých plánů. Veškeré působení televize mělo podle zástupců KSČ směřovat k široké podpoře rozvoje pracovní a společenské aktivity a iniciativy lidí, k pozitivnímu ovlivňování procesu vytváření politických a morálních vlastností socialistického člověka.34 V první polovině 80. let prezentovalo vedení ČST navenek instituci za plně konsolidovanou, která sloužila bez výjimek režimu a v podstatě bez jakýchkoli vážnějších problémů. K 30. výročí televizního vysílání v Československu napsal Jan Zelenka v květnu 1983 úvodník do časopisu Československá televize: „Televize je dnes k 30. výročí nejmasovějším sdělovacím prostředkem. […] Výraznou svébytnou tvorbou Čs. televize je dramatické vysílání jak v pražském, tak v bratislavském studiu; mnohými velmi zdařilými inscenacemi, dokonce i seriály, přispěla Ostrava a Brno. Většina her vzniká na společenskou objednávku, plní důležité ideové a tematické úkoly, převzaly původní doménu divadla a šíří dramatickými pořady osvětu a politiku. Tím, že televize výrazně převzala tuto úlohu, neměla by však vznikat jiná poloha skutečnosti, že totiž televize přebírá víc funkci osvěty a naopak film a divadlo dělají „čisté umění“. […]“35

30

Srov. VLČEK, Tomáš. Charta 77. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 31 RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 72. 32 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 72. 33 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 150. (Dostupné z archivu ČT Praha) . 34 Srov. Základní úkoly ČST. In. Ideově tematický plán 1977 – 1978. Československá televize Praha: Tiskové a informační oddělení ČST, 1976, s. 1. (Dostupné z archivu ČT Praha). 35 KRUML, Milan. Op. cit., s. 144. (Dostupné z archivu ČT Praha).

16

2.2 Televize jako nástroj propagandy Termín propaganda je definován ve společenských vědách mnoha způsoby. „Propaganda je úmyslné a systematické úsilí vytvářet percepci, manipulovat myšlení a bezprostřední jednání s úmyslem dosáhnout takové reakce, které jsou v souladu s požadovanými cíli propagandy.“36 Zkrátka propagandu lze chápat jako specifickou formu komunikace jako takové. Vždy sloužila vládě a jejím cílem bylo podřídit si masy. Po zkušenosti tohoto pojmu s totalitními systémy ve 20. století, získal pojem propaganda definitivně negativní význam. Činnost propagandy ovšem byla v politickém smyslu známá už ve starověku, ačkoli se tak ještě nenazývala.37 Podstatou masmédií byla propaganda neboli ovlivňování slovem a obrazem. Tento systém zotročoval myšlení lidí vnucováním přesně vymezených forem veřejného života, kultem moci a využíváním zdání a lží v nejširším měřítku. Vznikl tak specifický mediálněúřední jazyk a cenzura ve všech možných podobách. V důsledku toho existovala totální cenzuro-propaganda, která měla vliv i na výklad dějin, neboť ovlivňovala obsah jak textů, které vznikaly, tak obsah archivních materiálů, fotografie, umění, tanec, hudbu. Uplatňovala nejenom zákazy, ale i příkazy správné a vhodné interpretace každé skutečnosti.38 Šlo tedy o jakousi manipulaci ve smyslu ovlivňování jednotlivce či dokonce společnosti, díky kterému se měly změnit jejich názory a postoje, bez toho aniž by si to jednotlivci anebo skupiny uvědomovali.39 Kanadský sociolog Herbert Marshall McLuhan, který je považován za klasika oboru masmédií, byl přesvědčen, že masově komunikační prostředky mají podstatný vliv na obsah a strukturu samotné zprávy. Jinými slovy prostředek nebo také nástroj, má vliv na obsah informace a tím i na způsob myšlení příjemců informací. McLuhan napsal: „vysílače […] formují vědomí a zkušenost každého z nás.“40 Později novější technické přístroje na předávání zpráv, například internet, osobní počítač, multimédia atd. ještě více tento názor stvrdily.41 Zde se jeho teorie potvrzuje. Československá televize sloužila nejen jako hromadný sdělovací prostředek, ale především byla využívána jako ideový a politický nástroj stranického a státního vedení. XIV. sjezdem KSČ byla televize pověřena významnými úkoly při formování 36

O´DONNELL, V. a G. JOWET: Propaganda as a Formo Communication, In: Propaganda: A pluralistic Perspective. New York, 1989. Cit. podle: IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Op. cit., s. 30. 37 Srov. IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Op. cit., s. 30. 38 Tamtéž, s. 15-16. 39 Tamtéž, s. 31. 40 IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Manipulace v médiích. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008, s. 21. 41 Srov. IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Op. cit., s. 30.

17

veřejného mínění a při výchově pracujících v idejích komunismu a socialistického vlastenectví. Televize byla povinna využívat všech svých programových oblastí pro zobrazení tehdejšího života socialistické společnosti prostřednictvím přesvědčivé publicistiky a účinné propagandy.42 Členové ÚV KSČ se stále zamýšleli nad celkovou ideově politickou koncepcí televizní žurnalistiky i nad jednotlivými publicistickými a dokumentárními pořady. Tehdejší úroveň televizní propagandy a publicistiky nesplňovala mnohdy úkoly stanovené stranickými ustanoveními a dokumenty tak neplnily v potřebném rozsahu společenskou objednávku. Československá televize proto v roce 1975 připravila tematickou konferenci tvůrčích televizních pracovníků a teoretiků z oblasti propagandy a dokumentaristiky. Ta měla přispět k výměně zkušeností i k objasnění ideových uměleckých principů socialistické televizní propagandy a dokumentaristiky a jejich prosazení do každodenní praxe.43 Podle profesora Hladkého, který byl vedoucím katedry televize fakulty žurnalistiky University Karlovy a jedním ze zúčastněných, konference k televizní propagandě a dokumentaristice šlo „[…]socialistické televizi o to, aby všechno co se na obrazovce objevuje, působilo v celé své síle jednotně na přetváření vědomí a myšlení člověka v uvědomělého občana socialistického státu. […] Uvědomovat člověka znamená orientovat ho k základním hodnotám socialismu a k základním společenským úkolům, vyjadřovaným politikou komunistické strany. Proto je základní funkce televize ideologická a politická. […]“44 Podle sociologů popularitu televize nebylo v této době možné s žádným jiným sdělovacím prostředkem srovnávat. Televize byla jediná, která poutala takové množství posluchačů – diváků a proto měla obrovskou úlohu v ideové výchově socialistické společnosti.45 Televize vzdělávala jak malé děti, vysokoškolské studenty, pracující, tak seniory. Všechny tyto věkové kategorie se obracely k televizoru jako k prostředku názorné informace o událostech ve světě, regenerace jejich vlastních znalostí a zdroji uměleckých vjemů. Samotné usnesení ÚV KSČ o činnosti televize podrobně specifikovalo požadavky z oblasti výchovy a vzdělávání, které byly na tento prostředek kladeny. Rozsah výchovného působení se zde vztahoval prakticky na celou oblast komunistické výchovy. V první řadě šlo o výchovu politickou v plné šíři, zdůrazňovala se zde výchova ve vztahu k práci a ke zvyšování kvalifikace, dále výchova nového člověka a vytváření životního stylu. Socialistická televize 42

Srov. Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 3-5. 43 Srov. BARTÁK, Jan. K televizní propagandě a dokumentaristice. In. Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1974, s. 5-7. (Dostupné z archivu ČT Praha). 44 Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 7. 45 Srov. Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982, s. 9-10.

18

měla

sloužit

k duchovnímu

obohacení

člověka,

formování

jeho

společenského,

komunistického uvědomění a aktivity tzv. návodem k jednání.46 Sovětský svaz si byl vědom, že má televize velký propagandistický potenciál a proto její budoucnosti soustředil velkou pozornost. Jakmile se země východní Evropy ocitly v područí Sovětského svazu, žádaly od něj inspiraci mj. také v organizačním začleňování televize do mediálních a státních struktur a v obsahové náplni média.47 Redakce, které se odmítaly podřídit novým poměrům, byly rozpuštěny. Jednalo se o Redakci Zvědavé kamery a Redakci publicistiky a dokumentaristiky. Zvědavá kamera už nahrazena nebyla a Redakce publicistiky a dokumentaristiky byla nově sestavena z politicky poslušných tvůrců.48 Socialistický způsob života proměňoval vztah člověka k práci a tato perspektiva se prolínala také do sféry zábavných pořadů. Angažovanost socialistické zábavy byla založena na aktivním působení pro vytváření socialistického životního způsobu, v jeho neustálém pročišťování od některých pronikajících vlivů západní konzumní společnosti, které přežívaly ve vědomí některých lidí.49 Kádrová situace byla na úseku uměleckých redakcí ČST stále poměrně složitá, protože poměr členů KSČ k nestraníkům stále neodpovídal cílům stanovených na sjezdech ÚV KSČ. Přestože tedy z původního stavu 37 členů komunistické strany v roce 1972 se zvýšil o 8 plus dalších pět členů v roce 1973. Stále to ale zřejmě nebylo dost pro uspokojení ÚV KSČ a docílení jejich plánů. Podle usnesení předsednictva ÚV KSČ bylo cílem dosáhnout do roku 1975 v uměleckých redakcích ČST 50 % členů strany. Proto tomu věnovalo vedení i stranické organizace soustavnou pozornost. Byl to pro ně náročný úkol, protože museli získávat pro tuto profesi nové pracovníky z mimo-televizních zdrojů.50 Statistiky z počátku 80. let prokázaly rozšíření televizního vysílání v SSSR a televize pomalu nabývala postavení masového prostředku, který měla k dispozici velká většina obyvatel ČSSR. Tehdy bylo v provozu asi 70 miliónů televizorů, tudíž televizní pořady pravidelně sledovalo a bylo pod vlivem působení televize, celkem 80 % občanů. 51 Pořady často evokovaly silný pocit autentičnosti, který zaručoval do určité míry „pravdivost“ obsahů,

46

Srov. Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982, s. 9-146. 47 Srov. ŠTOLL, Martin. Televizní národy východní Evropy aneb Sovětský svaz náš vzor. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 56. 48 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 71. 49 Srov. Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982, s. 194. 50 Srov. Rozbor umělecké tvorby Čs. televize. V: Signatura 394/746. 1973. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 51 Srov. Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982, s. 9-10.

19

vycházejících z obrazovky, a v každém případě znesnadňoval spontánní uvažování o tom, co mohlo být pravdivé a co nepravdivé.52 Televizní úroveň pořadů byla velmi nízká až amatérská. Pořady obsahovaly jen minimum kvalitních původních obrazových záběrů, většina pasáží byla vystřižena ze starších pořadů a doplněna ilustrativním materiálem. 53 Ve všech prostředcích hromadné komunikace jako je rozhlas, televize nebo zpravodajský film, je evidentním nástrojem sdělování jazyk. V 70. a 80. letech si byli všichni vědomi toho, že jazyk fungoval nejenom jako nástroj myšlení a dorozumění, ale také jako prostředek agitace a propagace. Zejména pak v rámci funkčního stylu publicistického. Agitační funkci lze hledat především v konkrétnosti projevu, osobitosti podání, přesvědčivosti argumentů a jejich vhodné jazykové aktualizaci.54 „Základní funkcí televize bylo podávat pravdivý obraz o životě člověka v socialistické společnosti, aby si člověk uvědomil sebe, svůj život a jeho smysl, a aby poznal jeho pravdu. Tím ho zbavovat nánosu iluzí, předsudků a pověr, jako předpokladu k reálné svobodě.“55 Všichni ale víme a už tehdy si spousty diváků uvědomovalo, že základní funkcí televize byla funkce ideologická a politická. Tu měla zejména na starosti oblast politického zpravodajství, publicistiky a dokumentaristiky.56 V dokladech z roku 1986 byl stále stejný slovník dogmatického myšlení z let dokončení konsolidace totalitního režimu. Strnulost trvala, jakoby se čas zcela zastavil. Poslední kádrový pořádek ČST, který byl nalezen, pochází z dubna 1986. Byl zpracován kádrovým a personálním útvarem ústředního ředitele Václava Bártíka.57 Ten 20. března 1986 zpracoval podklady pro „politicko-organizační zajištění komplexního hodnocení pracovníků ČST v roce 1986–1987.“58 Byl zde okruh hodnocených pracovníků určen Kádrovým pořádkem ČST a seznamem funkcí CZV KSČ. Při hodnocení měla být rozhodující především výslednost práce. Ovšem na předních místech kritérií bylo plnění úkolů uložených při

52

Srov. KUMOR, Aleksander. Komunikační situace televize. Praha: Československá televize, 1986, s. 28. Srov. KOPAL, Petr. Op. cit., s. 22. (Dostupné z archivu Praha). 54 Srov. BOZDĚCH, Vladimír. O jazyce rozhlasu a televize. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982, s. 6-7. 55 VERNER, Josef. K otázkám televizní propagandy a dokumentaristiky. In Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1975, roč. 12, č. 4, s. 5. 56 Srov. VERNER, Josef. Op. cit.. s. 5. 57 Srov. APF ČT, fond PK 602, a. j. 532, Kádrový pořádek Československé televize z dubna 1986. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 713. (Dostupné z archivu ČT Praha). 58 APF ČT, fond INF 602, a. j. 1212, Výnos č. 17 ze dne 20. 3. 1986 k provedení komplexního hodnocení pracovníků ČST v roce 1986 – 1987. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 11. (Dostupné z archivu ČT Praha). 53

20

komplexním hodnocení v roce 1983, členství v politických stranách a organizacích nebo aktivní vystupování pro politiku KSČ. Nejen programy a jejich tvorba, ale také televize a její pracovníci byli střeženi uvnitř ČST lidmi z ROH a výborů KSČ. Zcela běžným programem byly nejen kádrové otázky, politicko-výchovná práce nebo stranická výchova ale též informace z vyšších stranických orgánů a jejich aplikace v práci televize. ROH kontrolovaly práci brigád socialistické práce, kolektivní smlouvy, socialistické závazky, spolupráci s organizacemi KSČ nebo hospodaření FKSP.59

2.3 Perestrojka = uvolnění? V roce 1985 obsadil M. Gorbačov funkci generálního tajemníka ÚV KSS. Tehdy mělo začít docházet ke změnám zahraniční a vnitřní politiky. Byla tak odstartována „perestrojka“ jinými slovy přestavba tvářící se jako demokratizace.60 Bohužel se změny nijak nedotýkaly médií, protože se režim snažil stále zachovat podstaty komunistického systému.61 Bylo sice povoleno soukromé podnikání a občanská účast na státní moci, ale ve velmi omezené míře.62 Jedním z důvodů byl rok 1968, který byl doslova noční můrou představitelů režimu. Obávali se toho, aby se korekce režimu v období „perestrojky a glasnosti“ nevymkla vedení komunistické strany.63 Jeho program sice nespustil okamžitou demokratizaci a uvolnění v médiích, ale zajistil postupné rozložení KSČ až nakonec samotný rozpad socialistických režimů nejen v ČSSR, ale po celé východní Evropě.64 V posledních letech před listopadem 1989 v televizi vznikaly tzv. perestrojkové pořady v intencích KSČ. V případě hlásané poslušnosti centrálnímu řízení aparátu KSČ, se vlastně nemohlo nic podstatného změnit, protože nepřipouštěl svobodu projevu, slova ani názoru. Nadále pokračovala kontrapropaganda, falšování historie, polopravdy. Lži a zamlčování o tehdejším dění samozřejmě sílily úměrně se vzrůstajícím občanským odporem. Televize byla až do konce totalitního režimu jeho poslušným pomocníkem. Na druhou stranu přestože se televize pouze tvářila jako uvolněnější, některé poměry v kultuře se v letech 1987–1989 právě vlivem „perestrojky“ poněkud uvolnily. Svědčí o tom např. skutečnost, kdy 59

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 13 – 19. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. CIVÍN, Jan. Československý komunistický režim v letech 1985 – 1989. Cepsr.com © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 61 Srov. EMMERT, František. Op. cit., s. 58. 62 Srov. CIVÍN, Jan. Československý komunistický režim v letech 1985 – 1989. Cepsr.com © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 63 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 29. (Dostupné z archivu ČT Praha). 64 Srov. EMMERT, František. Op. cit., s. 58. 60

21

v Jízdárně Pražského hradu v roce 1987 vystavovala skupina Tvrdošíjných. Z kritické diskuze na IV. sjezdu SČDU v květnu stejného roku bylo nejznámější vystoupení Miloše Kopeckého. Jeho vystoupení společně s rozhovorem natočily Televizí noviny a materiál byl následně označen jako „závadný“ a určen ke smazání nebo uložení do zvláštního archivu. Relativní uvolnění v letech „perestrojky a glasnosti“ lze vysledovat také v umělecké tvorbě. Nadále však v televizi fungovala přísná autocenzura a jakoby neexistovaly dokumentární, ale ani zábavné pořady šedesátých let a mnozí tvůrci. V dokumentaristice ČST falšovala historii až do listopadu 1989 vylhanými kotrapropagandistickými pořady. Dokumenty z 60. let, odhalující deformace a vypovídající pravdivě o stavu společnosti, byly uzamčeny v trezoru a mnohé podlehly zkáze. Co se týče perestrojkových publicistických pořadů, ani ty nevybočily z rámce pokynů komunistické strany. Vedení televize nepřipustilo, aby publicisté a dokumentaristé mapovali pohyb ve společnosti, natož aby byli alespoň krůček před obecným povědomím.65 „Období perestrojky? To byla nejhorší léta mého života. Mohu být ovlivněná tím, že jsem do strany vstoupila až v šedesátém osmém roce. Do té doby jsem komunismu nevěřila, ale tehdy svitla naděje, že by snad bylo možné tento systém reorganizovat. Ano, v sedmdesátých letech režim postupně tvrdě přitahoval opratě, StB rozhazovala sítě, získávala spolupracovníky, ale bylo to alespoň jasné, nikdo si na nic nehrál.“66 Takto se vyjádřila režisérka Hana Horáková k „perestrojce“.

2.4 Objektivní média a demonstrace Důležitým byl rok 1987, kdy vyšla dvě nultá čísla Lidových novin (LN). Zakladateli byli chartisté Jiří Ruml a Rudolf Zeman. Příspěvky zde psali autoři, kteří publikovali také v oficiálních tiskovinách jako například Svobodné slovo, Scéna, Film a doba a další. Do LN často psali pod pseudonymem. Aby LN kompromitovaly politiku komunistů, do dvou částí byly zařazeny tzv. Milníky mého života V. Biľaka. Vždy po četbě těchto novin začali občané stále ve větším počtu podepisovat petice a chodit na různé manifestace. Ačkoliv zpočátku tento magazín nebyl zakázán, ale ani povolen, v říjnu 1989 byla na Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana uvalena vazba. Práci tedy prozatím přebrali jejich spolupracovníci. Ovšem netrvalo dlouho a přišla sametová revoluce a v listopadovém čísle se na titulní straně objevil Václav

65 66

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 12-53. (Dostupné z archivu ČT Praha). CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 57. (Dostupné z archivu ČT Praha).

22

Havel s titulkem Goodbye, samizdat.67 „… sbohem samizdatové Lidové noviny, sbohem konspirace, sbohem výslechy! Vítej, tiskárno, vítej nový čtenáři, vítej, svobodo!“68 Stálo na konci Havlova článku posledního čísla LN. Co se týče šíření informací rozhlasové stanice Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa, byly velmi důležité pro občany, kteří díky nim znali pravdivé informace o spoustě věcí. Byli si vědomi toho, že se z Československé televize ani rozhlasu toho příliš pravdivého nedozví. Později se k nim přidalo necenzurované zpravodajství a publicistika Originálního Videojournalu. Od roku 1988 se konaly velmi často spousty kulturních událostí, které přispívaly k šíření svobodných idejí. Jedním z nich bylo sdružení pěti uměleckých souborů Sklep, Vpřed, Křeč, Kolotoč a Mimóza. Tvůrčí osobnosti zde parodovaly to, co jim normalizační školství a média cpaly do hlavy. Tzv. pražská pětka si dělala legraci z nesmyslných brigád, oslav, schůzí ze spartakiády i vojny. Tentýž rok katolický disident Augustin Navrátil vytvořil petici, kterou podpořilo půl milionu občanů. Navrátil byl za svůj čin zadržen a umístěn na psychiatrii. Lékaři mu diagnostikovali nemoc zvanou, paranoia kverulant. Podle nich kněz trpěl bludem. K sedmdesátému výročí vzniku republiky, 28. října 1988, byla velmi hrubě potlačena další významná demonstrace, kdy se občané sešli na Václavském náměstí. Policie na ně použila vodní děla, zvláštní oddíly se psy, obušky nebo dokonce slzný plyn. Téměř osmdesát osob bylo zadrženo.69 Stejně tak v Den Lidských práv, 10. prosince 1988 proběhla demonstrace na Škroupově náměstí na Žižkově, která byla povolená. Zřejmě šlo o zkoušku toho, co by nastalo, kdyby se dal prostor nezávislým iniciativám. Ovšem ve stejný den ČSSR navštívil francouzský prezident Mitterrand. Je tedy velmi pravděpodobné, že byl pravým důvodem, proč KSČ nechalo proběhnout tuto demonstraci. Na Škroupově náměstí promluvil především Václav Havel coby mluvčí Charty 77 a zástupci Nezávislého mírového sdružení a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Vlasta Chramostová byla tehdy zakázanou zpěvačkou a přečetla zde úryvek Všeobecné deklarace lidských práv. Dále Marta Kubišová, která byla taktéž zakázaná, zde zazpívala československou hymnu. ČST o této akci informovala pouze krátkou reportáží, která se ani neobtěžovala sdělit divákovi, jak moc byla

67

Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Albertov 16:00: příběhy sametové revoluce. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 8. 68 DUDEK, Dalibor. Samizdat. Čtenářská-gramotnost.cz © 2010 – 2012. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 69 Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 7-12.

23

akce rozsáhlá a kolik zde vůbec bylo zúčastněných. Recipient tomu ani nemusel věnovat větší pozornost.70 Krizová situace v Československu rychle akcelerovala už od počátku roku 1989. Režim o ní oficiálně tvrdil, že neexistuje. Do kritiky se ovšem postupně zapojila i část kulturní obce a lidé, kteří až do té doby neměli s nezávislými iniciativami nic společného.71 V lednu 1989 sdružení jako Charta 77, České děti nebo Nezávislé mírové sdružení chtěli položit květiny u sochy sv. Václava při příležitosti dvacátého výročí upálení Jana Palacha. „[…] nešlo o žádné rozvracečské akce, ale jenom o svazeček květů, který představitelé Prahy prý nedovolili položit u Václavovy sochy. Jenom o svazeček květů!“72 Takto se vyjádřil k akci v deníku Práce Jan Pilař, národní umělec. Václav Havel spolu s dalšími představiteli sdružení, byli zatčeni. Díky tomu začaly na Václavském náměstí protestní akce, které trvaly celý týden. Bezpečnost zde pozatýkala přes sto protestujících a snažila se demonstraci tvrdě rozehnat. Tehdy začal Palachův týden.73 Policie napadala nejen účastníky akce a každého kolemjdoucího, který třeba ani netušil co se děje. Zásahy během týdne byly natolik brutální, že se komunistickému režimu podařilo protestující zastrašit. Jakmile byl Václav Havel na základě několika petic a požadavků propuštěn, Lidové noviny zveřejnily 22. června 1989 petici Několik vět. Připojila se k ní spousta občanů z různých profesí, kteří se dosud třeba ani neodvážili vyslovit svůj názor. Přispěl tomu také podpis Hany Zagorové, který byl zveřejněn v zahraničních vysílačkách. Na vzniku a šíření petice se podíleli spolu s Václavem Havlem Jan Burian, Tomáš Vorel, Alexandr Vondra, Jan Foll, Jiří Křižan a spousty dalších.74 Petice způsobila v programu ČST velké změny. Na poradě Výboru pro stranickou práci v ČST s vedoucími tajemníky uměleckých svazů 30. ledna bylo rozhodnuto, že vůči signatářům bude uplatněno „represivní opatření“, jako byl „zákaz vystupování v televizi.“75 Pořady, ve kterých vystupovali první signatáři Několika vět, byly stahovány. Médium muselo představovat pozitivní roli v boji proti nelegálním strukturám.76 Zakazování nebo podle KSČ „nedoporučování“ umělců probíhalo na základě telefonátů či osobních pohovorů odpovědných funkcionářů. Oficiální písemné materiály neexistují. Příkladem mohu uvést rok 1989, kdy byli z jedné televizní inscenace, odkud byli 70

Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 12. Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 145. (Dostupné z archivu ČT Praha). 72 MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 13. 73 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Rok 1989. Vysílání Čs. Televise v roce 1989. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 201604-24]. Dostupné z: . 74 Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 13. 75 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 145. (Dostupné z archivu ČT Praha). 76 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Rok 1989. Vysílání Čs. Televise v roce 1989. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 201604-24]. Dostupné z: . 71

24

vyřazeni herci Jiřina Jirásková, Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský nebo Josef Kemr. V seriálu Chalupáři byla při jeho repríze vypuštěna úvodní a závěrečná znělka Waldemara Matušky, protože „nelze propagovat emigranty, kteří svou vlast po útěku ještě pošpinili.“ Také známý zpěvák Michal Kocáb rozčílil vedení ČST, když v přímém televizním přenosu z festivalu populární hudby Děčínská kotva řekl, že „každá země má takovou vládu, jakou si zaslouží.“ Na jeho adresu reagoval rozčíleně ústřední ředitel ČST Jan Zelenka: „Kocáb je výborný hudebník, ale v přímém přenosu mu nelze dát do ruky mikrofon. Jeho názory jsou známy. To nebyla náhoda, to byl plán.“77

2.5 Sametová revoluce Skupina pražských nezávislých vysokoškolských studentů přišla s nápadem 17. listopadu na Albertově uspořádat vzpomínkovou akci. Už při zrodu nápadu ale věděli, že v takové napjaté společenské atmosféře, která tehdy byla, nebudou chtít státní orgány o veřejném studentském shromáždění ani slyšet. Proto se studenti spojili s Městskou vysokoškolskou radou SSM. Jelikož se pražští tzv. svazáci vyjadřovali kriticky k situaci v zemi, nebylo ani nijak překvapivé, že Městský Výbor SSM záměr podpořil a slíbil zajistit politický souhlas ke konání akce. ÚV KSČ dal 7. listopadu souhlas a 14. listopadu bylo projednáno „politicko-organizační zabezpečení“. Jak se datum blížilo k listopadu, stále více visela ve vzduchu směs očekávání, napětí a velkého strachu.78 Před osudným listopadem 1989 se v televizi vyhranily tři proudy: skupina využívající relativní pokrokový perestrojkový posun povolený komunistickou stranou, druhou byla skupina dogmatických zastánců vlády jedné strany v čele s vedením ČST a poslední byla mlčící většina, která se samozřejmě vyhýbala jakýmkoli kontrapropagandistickým pořadům.79 Pokud občané 17. listopadu neposlouchali zahraniční rozhlas, neměli tušení, co se v Praze dělo, včetně nejvyšších stranických a vládních představitelů. Televize a rozhlas hlásili pouze oficiálně schválené a zkreslené informace.80 Žádný divák se z televize nedozvěděl o vnitropolitickém dění nic mimořádného. V době, kdy probíhalo shromáždění studentů na Albertově, ČST odvysílala reportáž slavnostní akce v Karolinu k Mezinárodnímu dni studentstva a poté reportáž ze shromáždění studentů na Albertově k padesátému výročí smrti 77

KRUML, Milan. Op. cit., s. 145. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 15-39. 79 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 35. (Dostupné z archivu ČT Praha). 80 Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 38-39. 78

25

Jana Palacha. V obrazových záběrech divák viděl pouze hlouček zahraničních novinářů a pár transparentů.81 V 19:34 hod. ČST v Televizních novinách informovala o manifestaci. Reportáž redaktora Petra Studenovského vypovídala o situaci na Albertově v 16 hod. a závěrem zaznělo, že „celé akce se zúčastnili také studenti a občané, kteří zneužili masové události k protisocialistickým vystoupením. S kamerou jsme poté sledovali cestu části průvodu, která vedla na Vyšehrad. Tady přibližně v 17.45 skupina účastníků pochodu položila květiny a svíčky ke hrobu K. H. Máchy, který se stal symbolem českého vlastenectví. Potom několikatisícové shromáždění zazpívalo státní hymnu, kterou oficiální část studentského pochodu u příležitosti 50. výročí listopadových událostí 1939 skončila. Část shromážděných se vydala směrem do centra hlavního města, kde se pokusila narušit veřejný pořádek.“82 Ve skutečnosti se od Albertova skupina, asi patnácti tisíc vysokoškolských studentů s transparenty „Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li teď? Lží už bylo dost. Svobodnou republiku ve svobodné Evropě“83 a spousty dalších, přesunuli na vyšehradský Slavín s rozsvícenými svíčkami a zhruba v 18:00 hod. pokládali květiny při zpěvu státní hymny k hrobu Karla Hynka Máchy. Jelikož zde ale vládla velmi napjatá až bojovná atmosféra, lidé se rozhodli vydat do Opletalovy ulice. Zde již pietní pochod nebyl plánován a z Vyšehradu se vydali Vratislavskou ulicí směrem do centra. Zde byli prvně zastaveni pořádkovými jednotkami SNB, ale průvod byl natolik silný, že protrhl policejní kordón, přestože policisté útočili na demonstranty pendreky. Odsud průvod zamířil k centru a se slovy „Češi pojďte s náma“84, se k demonstrujícím přidávali kolemjdoucí lidé nebo lidé z různých restaurací a kaváren. Je třeba dodat, že byl tento průvod ukázněný a neděly se zde žádné větší výtržnosti. Krátce před půl osmou večer zhruba deset tisíc lidí dorazilo na Národní třídu a pokračovalo k Václavskému náměstí. Příslušníci VB a Pohotovostní pluk dorazili k obchodnímu domu Máj, dále před Národní divadlo a do dalších ulic okolo, čímž obklíčili celý průvod a znemožňovali lidem odejít. Účastníci na tuto situaci reagovali zapalováním prskavek a dáváním najevo, že nemají v úmyslu jakkoli útočit. Sedli si na zem a před sebe položili vlajku ČSSR. Později před kordon policistů zapálili pás hořících svíček a stále dokola na ně volali: „Vy nás máte chránit! Máme holé ruce!“85 Zpívala se také hymna a píseň Jednou budem dál. Tzv. červené barety neboli oddíly zvláštního určení začaly útočit na demonstranty a způsobily v davu velké tlaky, kdy lidem hrozilo ušlapání či jiné nebezpečí. Postupně se k sobě stahovaly oba kordony. 81

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 36. (Dostupné z archivu ČT Praha). MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 38-39. 83 RŮŽIČKA, Daniel. Sametová revoluce 1989. Pátek 17. listopadu 1989 průběh demonstrace. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 84 Tamtéž. 85 Tamtéž. 82

26

Jeden u nakladatelství Albatrosu, druhý u Mikulandské ulice a policisté mlátili demonstranty hlava nehlava. Vznikl obrovský nátlak a zmatek, studenti se marně snažili dostat ven. Byli brutálně zmláceni nebo zatčeni a odvezeni na oddělení VB. Krátce po deváté hodině zde byl vylidněn prostor a zůstaly zde ztracené oděvy, boty nebo brýle po brutálním zásahu policistů. Zraněno bylo přes šest set lidí.86 Později ve 21.30 hod. televize přinesla informace v Aktualitách, které byly poněkud odlišné od zpráv. „V Praze se uskutečnilo masové pietní hromadění studentů, které uspořádala

Městská

vysokoškolská

rada

spolu

se

svazáckými

organizacemi

a

neorganizovanými studenty. K aktu patřil pochod účastníků na Vyšehrad, kde si položením květin a svíček na hroby K. Čapka a K. H. Máchy připomněli význam českého vlastenectví a národní hrdosti. Masového shromáždění využili někteří jeho účastníci také k projevům otevřeného nesouhlasu se současnou politikou strany a československé vlády a strhli svým příkladem i většinu ostatních. […] Podle posledních informací byla přijata opatření k udržení klidu a pořádku.“87 Diváci tak podle těchto reportáží nemohli být nijak rozrušeni aktuálním děním v Praze. V programu pak následovaly pořady Život v přírodě, italský kriminální seriál a přímý přenos z Festivalu tance a přátelství v Ústí nad Labem. Na druhém programu si diváci mohli poslechnout populární písně, po kterých je čekal Růžový panter.88 V roce 1989 prošly československé politické národní elity tzv. procesem cirkulace. Funkcionáři komunistické strany, kteří působili na celostátní, národní, krajské nebo okresní úrovni byli nahrazeni opozičními silami. Politické elity tak byly obohaceny o nově příchozí nekomunistické síly, které měly původ v tzv. šedé zóně.89 Přední čeští odborníci tento stav nazývají výměnou elit. Od listopadu 1989 do roku 1993 došlo k téměř úplné výměně politické elity, a zejména jejího jádra, tj. elity mocenské.90 Občanská fóra, která v období revoluce představovala tzv. přerodovou entitu, vznikala ve všech obcích a institucích a zahájila autoritativní jednání s orgány státní správy a vedením

86

Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Sametová revoluce 1989. Pátek 17. listopadu 1989 průběh demonstrace. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: . 87 MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 39. 88 Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 38-39. 89 Tak se nazývala část společnosti, která nepatřila ke komunistické straně, ani k disidentu. Ani bílá, ani černá. Občané ČSSR chodili ke zmanipulovaným volbám, ale zároveň už také vystupovali proti socialistickému zřízení, které bohužel ještě v druhé polovině museli stále volit. Činnosti šedé zóny se odehrávaly v propojení oficiálního a neoficiálního. Stále více se šířily jak magnetofonové, tak videonahrávky tzv. nepohodlných skupin. Lidé se setkávali ve spolcích a různých klubech. Vznikala společenská hnutí s ekologickým, náboženským nebo občanským charakterem. Dále se konala spousta vystoupení jak ve městě, tak na venkově. Vystoupili zde písničkáři Jaromír Nohavica, Vladimír Merta nebo Slávek Janoušek. 90 Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 15.

27

veřejných institucí.91 „Vznikly takzvané kulaté stoly … a tam ti z Občanského fóra říkali ten a ten náměstek nebo ředitel musí jít, a taky šel. […]“92 17. listopadu 1989 převzali Občanské fórum spolu s Veřejností proti násilí moc v zemi výroby a komunistická strana jim v tom nikterak nezabránila. Funkcionáři okresních výborů strany i svazu mládeže zcela rezignovali. Většina funkcionářů pochopila, že jejich éra skončila. Územní výbory KSČ a SSM byly paralyzovány, výbory na pracovištích, v armádě a bezpečnostních složkách zcela zanikly.93 Československo se dočkalo svobody.94 „Já jsem to osobně tipoval na Den lidských práv 10. prosince 1989. Nabízím vám hypotézu, že 17. to byla generální zkouška, která se zvrhla v premiéru.“ 95 Vzpomíná bývalý důstojník kontrarozvědky. Poslední věta závěrečné zprávy vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 byla vytištěna tučně a podtržena. „Závěr práce naší komise: zásah na Národní třídě neměl vést k odstranění tehdejšího politického vedení KSČ.“96 Ovšem dodnes není zcela jasné, proč se zásah na Národní třídě odehrál. Jedna z variant je, že šlo o vnitrostranický převrat s cílem nastolit nový, progorbačovský kurz. Nejčastějším vysvětlením ale je, že šlo o souhru náhod, kde neexistoval jednoznačný rozkaz, jak, kdy a kde zakročit, a ani cíl, ke kterému to mělo směřovat.97

2.6 První dny svobody „Devatenáctýho vedoucí tajemník nepřišel do práce, jako na výbor, pak vzkázal, že je marod, ale už nepřišel vůbec. Jen poslal klíče v obálce, ano to tady oficiálně nepředal. Pak zmizeli další no a nakonec jsme tu zůstali dva.“98 Vzpomíná tajemník okresního výboru komunistické strany. Televize se snažila ze začátku uklidnit a ujistit národ, že se nic neděje. Ovšem brzy byla situace neudržitelná.99 20. listopadu 1989 byly prodlouženy Televizní noviny o deset minut a redaktoři v nich informovali o dění rozhovorem se stávkujícími studenty. Ovšem text ani sporé obrazové záběry z Václavského náměstí nebo Národní třídy a zátaras pořádkových

91

Tamtéž, s. 33-34. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 34. 93 Srov. CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 33-34. 94 Srov. SATURKOVÁ, Jitka (ed.). 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011, s. 88-99. 95 MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 5. 96 Tamtéž, s. 50. 97 Srov. MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Op. cit., s. 50. 98 CVIKLOVÁ, Lucie. Op. cit., s. 33. 99 Srov. SATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 88-90. 92

28

jednotek SNB, neobsáhly rozmach občanského hnutí proti režimu.100 Zhruba o týden později po revoluci se zaměstnanci v Praze vzbouřili proti neobjektivnímu a jednostrannému zpravodajství v televizi.101 25. listopadu sehrála rozhodující roli odborová organizace přenosových techniků. Svolala do garáží studia na Kavčích horách mítink, na kterém nechyběl transparent s nápisem „Kdy uslyšíme pravdu ve vysílání ČST?“102 Na shromáždění vystoupil její předseda Antonín Dekoj: „My, pracovníci přenosové techniky […] důrazně protestujeme proti brutálnímu zásahu bezpečnostních složek dne 17. listopadu 1989. Žádáme, aby celá tato ostudná událost byla řádně vyšetřena a viníci potrestáni. Dále jako pracovníci sdělovacích prostředků trváme na tom, aby televizní zpravodajství, informující naši veřejnost, bylo pravdivé, objektivní a úplné. […] Zároveň toto shromáždění vyjadřuje plnou podporu provolání Občanského fóra a vysokých škol. Žádáme o zveřejnění tohoto prohlášení ve zpravodajské relaci Československé televize.“103 Poté se pracovníci ČST shromažďovali v garážích každý den a odepřeli poslušnost Batrlovu vedení. Počet zúčastněných, kteří chtěli prohlášení podepsat, stále narůstal. V tento den, byl prolomen pasivní odpor a nespokojenost televizních pracovníků s manipulováním mocí vyvřela. Garáže Kavčích hor byly zaplněny asi dvěma tisíci pracovníků ČST. S nadšením přijali prohlášení Občanského fóra studentů, prohlášení herců Divadla na vinohradech a stanovisko redakce zábavných pořadů na odstoupení ÚV KSČ včetně vlády. 22. listopadu byla situace stále stejná. Pracovníci ČST opět zaplnili garáže a požadovali, aby vedení televize uvolnilo místa lidem respektující jejich názory a aby pravdivě informovala o ohlasech zahraničního tisku a vysílala objektivní zpravodajství včetně záběrů ze zásahu policejních složek proti studentům ze 17. listopadu, jinak byli rozhodnutí, že televize vstoupí do stávky.104 Zlom v poskytování pravdivých informací nastal 24. listopadu, kdy byl do večerního programu zařazen záznam z policejního násilí na Národní třídě 17. listopadu, včetně prvního dokumentu publicistického štábu Sond o současných událostech.105 Také Brno 100

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 37. (Dostupné z archivu ČT Praha). 101 Srov. SATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 88-90. 102 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, č. 3-4, s. 536. (Dostupné z archivu ČT Praha). 103 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 37. (Dostupné z archivu ČT Praha). 104 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 38-41. (Dostupné z archivu ČT Praha). 105 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, č. 3-4, s. 536. (Dostupné z archivu ČT Praha).

29

se ihned připojilo a natáčely se demonstrace z náměstí Svobody. Později se odsud vysílaly živé přenosy. „To vůbec nikdo nevěděl, co bude. Jestli režim padne, nebo vydrží.“106 Vzpomíná Milan Kloupar, bývalý zpravodajský kameraman. Výjimečný přenos událostí z Brna vyvrcholil první návštěvou prezidenta Václava Havla.107 Na mimořádném zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989 v budově Vysoké školy politické ÚV KSČ ve Volkovicích se debatovalo o probíhajících událostech. Někteří diskutující se věnovali také situaci v televizi a rozhlasu. Ministr obrany Milán Václavík nebo Vasil Biľak požadovali použít sílu. Na to reagoval varováním Josef Říman nebo Ondrej Šaling. Diskuse, které bychom mohli přirovnat k absurdnímu divadlu, vyvrcholily debatou o tom, kdo vlastně televizi a rozhlas řídí. Na to reagoval předseda federální vlády Ladislav Adamec: „…musím vás zklamat, Československá televize je řízena federální vládou pouze rozpočtem, konkrétní praktické řízení provádí ústřední výbor, konkrétně soudruh tajemník Fojtík a oddělení.“ Miroslav Zavadil zase varoval: „Na nás se hrne kontrarevoluce a tady si budeme vykládat, kdo co, na jakou kompetenci, kdo co může, nebo nemůže… Jde o naši existenci, o naše životy, o tuto komunistickou stranu, o socialismu. Tak jednejme.“ Poté zareagoval Jan Fojtík na tvrzení Ladislava Adamce: „Svalovat na mě vinu za to, jak jsou řízeny ideologické prostředky… Ještě než jsme vyhlásili přestavbu, ještě než t, co se odehrávalo v Moskvě, u nás byl ten systém vést politicky prostřednictvím kádrů, komunistů, spolehlivých kádrů, pravidelně dávat informace a dávat směrnice na základě předsednictev ÚV KSČ. Musím říci, že to fungovalo.“108 Televize se jí sice účastnila, ale smělo se pořídit pouze několik záběrů. Televizní noviny proto odvysílaly němý šot, který okomentoval moderátor Nižanský „V devatenáct hodin Miloš Jakeš a ostatní členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ dali své funkce k dispozici.“ 109 Kromě požadovaných přímých přenosů do programu několikrát denně mimořádně vstupovalo zpravodajství, místo inscenace televize vysílala Volnou tribunu. Vedení, které nastoupilo do televize v létě 1969, nemělo zájem zachovat dokumenty o své působnosti a těsně po listopadu 1989 se mnohé písemné materiály podařilo zničit dříve, než stihli pracovníci archivu ČST zasáhnout. 27. listopadu byl odvolán z funkce ústředního ředitele ČST Batrla a vláda za něj dosadila Miroslava Pavla. Televize přestala sloužit jako 106

SATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 88. Srov. SATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 88-90. 108 KRUML, Milan. Op. cit., s. 146. (Dostupné z archivu ČT Praha). 109 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 4243. (Dostupné z archivu ČT Praha). 107

30

ideový nástroj pouze jedné politické strany.110 Začal tak obtížný, vleklý a rozporný proces personální, organizační a ekonomické transformace totalitní televize ve veřejnoprávní médium.111 Každý den zasedala Programová rada a jednala o skladbě programu a aktualizaci zpravodajství. V garážích zatím pokračovaly mítinky a v redakci Televizních novin bylo vyhlášeno referendum důvěry k vedoucím pracovníkům.112 30. listopadu 1989, kdy došlo k rozpadu Československa, přestala být ČST ideovým nástrojem komunistické strany. 113 Dále co se týče programu, zmizely z něj některé staré typy pořadů a místo nich byly vysílány nové, jako například Studio dialog, Na aktuální téma nebo Vysílá OF. Diváci se konečně po dvaceti letech také dočkali reprízy oblíbeného seriálu F. L. Věk. Ten byl uložen v trezoru se zákazem k vysílání. Vrcholem televizního vysílání byl přímý přenos z Vladislavského sálu, kde proběhla volba nového prezidenta republiky Václava Havla a později jeho projev na Nový rok 1990. 11. ledna byl odvolán z funkce ústředního ředitele ČST Miroslav Pavel a místo něj byl zvolen Jindřich Fairaizl. Ten zrušil funkce náměstků ústředního ředitele, vyměnil šéfredaktory, ustavil komisi pro rehabilitaci pracovníků ČST, postižených státně politickými prověrkami v roce 1958 a čistkami z roku 1970. Hájil nestrannost média jako veřejně právní instituce.114 Zpočátku nově nastolená demokracie vyvolala v televizi velké změny a z instituce, která byla pod drobnohledem státu, se stalo veřejnoprávní médium. Stejně tak jak došlo k rozpadu federací, se ČST rozdělila na Českou a Slovenskou televizi.115 V jejím programu se postupně začaly objevovat zcela nové pořady, diskuse, ankety, dokumenty, přímé přenosy, otevíraly se i filmové trezory. Na obrazovky se také dostaly dokumenty Originálního videožurnálu, disidentské audiovizuální reportáže z občanských iniciativ a protestů proti předlistopadovému režimu.116 Také silvestr 1989 doznal změn. ČST měla připravenou estrádu, kterou uváděli Jan Rosák a Dagmar Veškrnová, ale vzhledem k politickým událostem

110

Tamtéž, s. 5-44. Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, č. 3 – 4, s. 536. (Dostupné z archivu ČT Praha). 112 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 44. (Dostupné z archivu ČT Praha). 113 ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa. Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009, s. 95. 114 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 46-49. (Dostupné z archivu ČT Praha). 115 Srov. SATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 88-90. 116 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 50. (Dostupné z archivu ČT Praha). 111

31

se namísto ní vysílalo živě studentské čtyřhodinové Silvestr fórum. ČST se tak po letech vrátila k živě vysílanému silvestrovskému programu. Estrádu, která nebyla odvysílána, mohli diváci vidět o pár let později pod názvem Silvestr, který se nevysílal.117 Ředitel Miroslav Pavel pověřil Jiřího Kantůrka, aby od začátku roku 1990 řídil Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky. Ve svém nástupním projevu v televizi divákům 12. března jasně prohlásil, že je odhodlán pokračovat v likvidaci dědictví „normalizace“ a řídit televizi jako klíčový sdělovací prostředek svobodné společnosti. Jiří Kantůrek ještě na jaře 1990 zahájil třetí program OK 3, ve kterém probíhalo vysílání zahraničních pořadů, zatímco druhý program byl určen národním televizím.118 Brněnské studio prošlo také několika změnami a především ve vedení. Po sametové revoluci opustil ředitelský post v televizi Pavel Čírtek a místo něj se na čas stal šéfem studia Jaroslav Dobiáš. Ovšem ihned v únoru jej nahradila ředitelka paní Věra Mikulášková, která působila v televizi již od samého počátku založení brněnského studia jako dramaturgyně dětských pořadů, takže brněnský Typos a vše co s ním souviselo, znala velmi dobře. Včetně všech zaměstnanců. Proto také po svém dosazení přesně věděla, koho chce okamžitě propustit a kdo v televizi zůstane. Převážná část propuštěných zaměstnanců byli lidé dosazení z roku 1968 komunisty a pro práci v televizi neměli žádné kvalifikace. Bylo zcela logické, že po pádu komunismu nemohli dále v médiu zůstávat, protože zejména díky nim a díky nesmyslným zákazům, se celkový vývoj televize a pořadů prudce zpomalil. Na místo těchto lidí se vrátili někteří z těch, kteří museli po okupaci televizi opustit. Jedním z nich byl například dramaturg pan Popelka. Nastala doba změn. Kromě změn v televizním programu a tvorbě pořadů, začaly do života brněnského studia zasahovat restituce. Budova na třídě kpt. Jaroše, která sloužila pro zvukovýrobu a jako sídlo ředitelství, byla v roce 1990 vrácena Židovské obci. Proto dnes má brněnská televize ředitelství a produkci na Běhounské ulici č. 18. Také studio Netopýr, které sídlilo na Štefánikově ulici, muselo být vráceno restituentům. Ovšem mezitím probíhaly rozsáhlé opravy v budově Typos, které změnily prostory bývalého domu k nepoznání a byly tak přizpůsobeny provozu většiny televizních pracovišť. 119

117

Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 211. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 51-52. (Dostupné z archivu ČT Praha). 119 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 88-90. 118

32

3. Vývoj Československé televize od „normalizace“ po revoluci Po okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968, byla televize pod silným nátlakem KSČ a na dalších dvacet let se stala nástrojem hlásající politické ideologie. Lidé kritizující okupaci a politickou situaci byli považováni za rozvraceče systému, byli trestáni nejen propuštěním ze svých zaměstnání. Navíc odsud odcházeli se špatným posudkem a měli tak problém najít si novou práci. Postiženy byly také jejich děti, které nemohly studovat vysoké školy či vycestovat do zahraničí apod. Došlo k „normalizaci“. KSČ se snažila vysvětlit občanům ČSSR, co je normální, k čemu by bylo dobré se vrátit a proč. Socialističtí okupanti a agresoři byli považováni za spojence, kteří nám přišli vypomoct, a byl jim prokazován vděk prostřednictvím médií - tisku, rádia a televize.120 Nicméně už 3. ledna 1969 ÚV KSČ vydal prohlášení o „odpovědnosti politických sdělovacích prostředků při ovlivňování veřejného mínění“121 a o čtyři dny později se předsednictvo ÚV KSČ usneslo na tom, že bude každý týden projednávat program rozhlasu a televize a schvalovat jednotlivé relace politické publicistiky.122 Přestože v roce 1969 na první rok výročí okupace probíhaly nejen v Brně rozsáhlé protesty a demonstrace tisíce lidí, televize měla přísný zákaz pořizovat záběry z akce a pouštět je do vysílání. Lidem se postavili nejen vojáci, ale také příslušníci VB a Lidových milicí, kteří po nich dokonce i stříleli. Situace si vyžádala několik obětí a desítky zraněných.123 V té době bylo dokonce zavedeno zhruba na tři týdny stanné právo. Od 22h do 5h ráno byl zákaz vycházení, aby se lidé nemohli shromažďovat a protestovat. Když jsme vysílali v noci, každý jsme měli výjimky, abychom se mohli po práci přesunout z televize domů. Přesto pár lidí policajti sbalili a uvěznili v Bohunicích.“124 Následující roky ČST byly ve znamení prověrek a čistek. V 70. letech se televize stala nejmasovějším sdělovacím prostředkem, který ovlivňoval život a jednání lidí ve městech i v nejzapadlejších osadách. Prudce vzrostl její význam společenský a politický.125 Televizní program byl silně ovlivněn KSČ, která vyvíjela ITP. Tyto plány obsahovaly přesné rozvržení pro jednotlivá studia a jejich redakce, kolik hodin je třeba během roku odvysílat daný pořad, o čem budou živé záznamy, zábavné pořady, pohádky, dokumenty či filmy pojednávat, co bude jejich tématem. Než na kvalitu pořadů se spíše dbalo na politickou korektnost, na zájmy

120

Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 58-59. KRUML, Milan. Op. cit., s. 73. (Dostupné z archivu ČT Praha). 122 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 73. (Dostupné z archivu ČT Praha). 123 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 59. 124 Rozhovor s Radomírem Kosem dne 19. 4. 2016, archiv autorky. 125 Srov. KAREŠOVÁ, Alena. Mluvené slovo v televizní publicistice. 2. vyd. Praha: SNP, 1985, s. 3. 121

33

dělnické třídy a výchovu socialistického státu.126 Televizí také vládla přísná cenzura neboli ztráta autonomie, která je mezi jiným spojena s faktem, že je vnuceno téma i podmínky komunikace.127 Za vším se hledaly dvojsmysly. Pokud záběr nebo nějaký komentář alespoň trochu naznačoval pochybnost o socialistickém státu či nesplňoval podmínky jím stanovené, musely se pořady, reportáže a filmy opravovat, stříhat nebo prostě nebyly odvysílány. Také vysílání pro děti bylo postiženo cenzurou a přísnými zákazy. V pohádkách musely být vynechány nadpřirozené postavy. Programy se měnily někdy až na poslední chvíli, aby nedošlo k politickým střetům.128 „[…]plány pohádek se chystaly s velkým předstihem. A do toho přišly sjezdy komunistické strany. Tak se stalo, že když jeden sjezd začínal, měla se vysílat pohádka Hola braši, u nás straší. A na konec sjezdu vycházela pohádka Loupežníci na hradě. Tak mi kolegové z Prahy volali, jestli nemám jinou pohádku, že to musí vyměnit. Jednou jsme měli na Nový rok připravené Tři zlaté vlasy děda Vševěda. To mi zase volali, že to tam být nesmí, že je to po projevu prezidenta Husáka.“129 Vzpomíná Věra Mikulášková.

3.1 Ideově tematické plány V socialistické společnosti byla televize již od prvních momentů své existence dána pod kontrolu státu a společenských organizací. Velkou moc, kterou tento masový prostředek měl, se využil v souladu s politickými a sociálními úkoly společnosti. Cílem bylo formování vědeckého,

marxisticko-leninského

světového

názoru,

výchova

k proletářskému

internacionalismu, vytváření skutečně bohaté duchovní kultury. To vše umožňovalo, aby v socialistických zemích bylo televizní vysílání organizováno plánovitě se zřetelem na jeho specifické možnosti.130 Stranický aparát intenzivně a systematicky zasahoval do tvorby pořadů. Každoročně byly schvalovány konkrétní programové záměry, zpracovávané do Ideově tematických plánů (ITP).131 Ten ve své úvodní části programově vyjadřoval úlohu a poslání televize, její funkce a současně jako základní dokument programového řízení a plánování zabezpečoval v titulové části pro dané časové období splnění rozhodujících úkolů a požadavků. Uváděl přípravu a realizaci jen těch televizních pořadů, které byly zapotřebí na 126

Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 60-64. Srov. BOURDIEU, Pierre. O televizi. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2002, s. 11. 128 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 60-70. 129 SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 70. 130 Srov. Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982, s. 11. 131 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 71. 127

34

pokrytí plánovaného rozsahu vysílací doby a dramaturgický výhled tvorby na další rok. Na sestavení ITP se podílel široký kolektiv pracovníků tvůrčími diskusemi o důležitých otázkách, které v daném období vystupovaly do popředí. Závěry z nich se poté zapracovaly do jednotlivých částí ITP.132 Do tvorby se také různě promítaly závěry sjezdů ÚV KSČ a zasedání předsednictva či sekretariátu KSČ. Tvůrci – členové základních organizací KSČ v Československé televizi – byli ovlivňováni mj. obvodními stranickými orgány, a navíc začali na základě praktických zkušeností uplatňovat autocenzuru. To znamená, že nepsali a netočili dopředu nic, o čem byli přesvědčeni, že to nebude schváleno do vysílání.133 V 70. a 80. letech proto byly pro všechny oblasti tvorby zpracovávány ITP, schvalované v konečné verzi vedením KSČ. Preferovaly takzvanou společenskou objednávku, kterou požadovaly pořady k různým oficiálním výročím, které měly za úkol ilustrovat politickou linii strany a falšovat současnost i historii, zejména krizových let 1968 a 1969. Publicisté, kteří se vyhýbali preferované angažované tvorbě, se uchylovali k takzvaně nezávadným tématům.134 ITP uváděly rozsah vysílací doby, který mj. určoval, jak televize uspokojí diváky, zda jim nabídne ve všech vhodných časech odpovídající program ve správných alternativách a na obou programech. Celková vysílací doba byla sestavena pouze z premiérových pořadů, tedy těch, které Čs. televize musela ve svých autorských, výrobních a ekonomických kapacitách pro daný kalendářní rok vyrobit nebo je získat z jiných mimo televizních zdrojů jako byly zahraniční sportovní přenosy nebo převzatá tvorba Čs. filmu. Dále byly v ITP vypsány procenta celkové vysílací doby, která měla být naplněna barevnými pořady. Tento ukazatel je charakteristický převážně pro období přechodu televize z černobílého na převážně barevné vysílání. Výrazným ukazatelem byly podíly českých a slovenských pořadů ve vysílání ČST. Ten vyjadřoval optimální rozsah výměny kulturních hodnot obou národů. Dále procentní podíl pořadů dovážených ze zahraničí. Takové pořady byly nejen výrobně ale také ekonomicky výhodnější než vlastní tvorba. Výslovně koncepčním kvantitativním ukazatelem

132

Srov. KOVAŘÍK, František a Zdeněk MICHALEC. Metody a formy plánování a hodnocení televizního programu. Praha: Československá televize, odbor výzkumu programu ČST a diváků v ČSSR, 1983, s. 54. (Dostupné z archivu ČT Praha). 133 Srov. RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 71. 134 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, č. 3-4, s. 533. (Dostupné z archivu ČT Praha).

35

obsaženým v ITP byl

podíl pořadů informativních, publicistických, vzdělávacích,

uměleckých, dokumentárních a zábavných.135 ITP vycházely pravidelně každý rok od roku 1969. Vydávala je samozřejmě ČST TS Praha. První kapitola se vždy zabývala hlavními úkoly ČST pro daný rok. Dále se publikace věnovala každé redakci jednotlivě a stanovovala zde, jakým směrem se bude jejich tvorba orientovat a co zůstane v popředí zájmu z předešlého roku. Většinou se hovořilo o tom, že například dokumentaristika bude opět přibližovat kulturní politiku KSČ a bude se soustředit na poznávání české a slovenské kultury. Dále obsahovaly přehled všech premiérových pořadů, přesný počet, kolik jich pracovníci vyrobí za rok a v jaké časové stopáži. Jeden pořad také mohl být rozdělen mezi studia. To znamená, že například v roce 1989 mělo být vyrobeno 26 cyklů dokumentů Tvůrčí práce, které měly za úkol vyrobit studia v počtu: Praha 6x, Bratislava 5x, Ostrava 5x, Brno 5x a Košice 5x. Jiná čísla se mohla zabývat také metodickým a organizačním zabezpečením, jakou charakteristiku bude mít vysílání v daném roce. Zajímavými byly přílohy s různými výročími, přehledy mezinárodních festivalů a plánů přímých sportovních přenosů.136 ITP redakce publicistiky a dokumentaristiky byly velmi podrobné a měly svoji vnitřní osnovu. V první části byly uvedeny pořady k významným výročím a událostem příslušného roku a to zcela jmenovitě a konkrétně. Další část byla věnována ekonomické a vědeckotechnické propagandě, pořadům vnitropolitickým, kulturně politickým a na závěr byl odstavec o účelové propagaci, která byla součástí této redakce.137 V roce 1974 byl projednáván další vývoj ITP. Plány byly vytvářeny v Praze na Kavčích horách a pro každé studio zvlášť – Brno, Košice, Bratislava, Ostrava. Následně byly posílány kompetentním osobám v daném studiu. V letech 1971 až 1973 se metodika zpracování ročních tematických plánů i jejich vlastní obsah vyvinul tak, že byl ITP základním článkem řízení televizního programu. Vývoj televize ovlivněný programovým řízením tehdejšího vedení, se pohyboval kupředu takovým tempem, že stav přípravy a zpracování ITP nebyl již dostačující. Existence ITP způsobila, že dlouhodobé programové plánování se stalo nezbytností.138 V ČST bylo naplánováno také to, jaké pořady a v jakém procentuálním podílu se měly nakupovat v zahraničí a vysílat. Po celá 70. a 80. léta platilo, že z celkového objemu zahraničních pořadů ČST vysílala 60 % pořadů ze socialistických zemí a 40 % pořadů z kapitalistických a rozvojových zemí. Tvorba ze socialistických zemí ještě byla rozdělena 135

Srov. KOVAŘÍK, František a Zdeněk MICHALEC. Op. cit., s. 16-19. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. Ideově tematické plány 1981 – 1990. Československá televize. In: Signatura 390/740. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 137 Srov. KOVAŘÍK, František a Zdeněk MICHALEC. Op. cit., s. 69-70. (Dostupné z archivu ČT Praha). 138 Srov. MICHALEC, Zdeněk. Ideově tematický plán dnes a zítra. In Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1974, roč. 12, č. 4, s. 77. (Dostupné z archivu ČT Praha). 136

36

v poměru 50 % pořadů ze Sovětského svazu a 50 % z ostatních zemí tzv. socialistického tábora.139 V řízení televize jako celku jednotlivých producentských útvarů – hlavních redakcí a studií Čs. Televize se začínala projevovat jistá omezenost, statičnost tehdejší metodiky přípravy, zpracování a realizace, včetně kontroly ITP. Tvůrcům ITP šlo o to, chápat tehdejší podobu takového plánu pouze jako vývojový stupeň. Zejména jej pak chápat v některých hlavních redakcích jako plán dramaturgický – zejména v redakci dramatických pořadů, v jiných redakcích byl ITP plánem blížícím se plánu vysílání – redakce filmových pořadů a jako pracovní styl a metodika dalších redakcí chápala ITP jako plán výrobní. Každá z redakcí měla odlišné pojetí ročního ITP, protože vyplývalo z metody její činnosti. V té době bylo ale cílem vyrovnat se s těmito rozdíly. Řešení bylo naplánovat programový vývoj televize na delší časový úsek, než byl jeden rok. Proto si televizní tvůrci ITP dali za cíl v roce 1974, aby ITP na rok 1975 obsahoval konkrétní úkol, a sice zpracovat v tomto roce poprvé televizní plán programového rozvoje na léta 1976–1980. Jeho součástí měl být pokus o formulování hlavních ideových cílů televize, jak vyplynuly z materiálů XV. sjezdu strany, ale také náčrtu strukturálního vývoje programu na pět let dopředu. Tento plán se pokusil formulovat i programový vývoj jednotlivých hlavních redakcí ve velmi rámcových rysech, které byly pro koncepci úkolů, jejich rozpracování, kádrové zajištění a výrobně kapacitní pokrytí zásadně důležité. Příprava takového plánu se musela opírat nejen o dostupné prognózy, z nichž vycházely materiály stranického sjezdu, sociologické a jiné průzkumy, které měly k dispozici nejrůznější instituce v ČSSR, ale také o technické a výrobní kapacity ČST a jejich vývoj. 140 Cílem nového ITP bylo výrazněji se soustředit na formulování konkrétních programových úkolů na daný rok. Navíc v mnohem náročnější časové závaznosti pro producenty. Zkušenosti ze sovětského ročního ITP ukazovaly, že bylo účelné je rozdělit v každé kapitole na dvanáct měsíců roku a tím svázat tvorbu a výrobu pořadů s konkrétními potřebami každého kalendářního měsíce. Významným prvkem v tomto vývoji programového plánování byla také metoda zpracování. Mnohé části této plánovací činnosti nebylo možné zvládat ručně. Už tehdy bylo zřejmé, že ruční metoda, která se využívala do té doby, vedla spíše k improvizaci a nahodilosti. Strojně početní zpracování podstatných složek komplexního programového plánování bylo tedy nutností.

139 140

Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 146. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. MICHALEC, Zdeněk. Op. cit., s. 77-79. (Dostupné z archivu ČT Praha).

37

Vývoj programového plánování ČST měl takový charakter, že podstatně ovlivnil koncepci programového plánování a řízení televizního programu.141 Vedoucí jednotlivých redakcí zasílali hodnocení svých pořadů do Prahy. Redakce propagandy a dokumentaristiky ČST TS Brno je zasílala každého půl roku. Například hodnocení z prvního pololetí 1977 pojednávalo o plnění základních úkolů propagandy a dokumentaristiky. Podle záznamu Ladislava Čaly, který byl tehdy vedoucím redakce, vycházela důsledně a cílevědomě ze základních úkolů propagandistického působení na diváka, jak to určoval ITP ČST. Redakce vytvářela především pořady, které si kladly za cíl propagandisticky využít pozoruhodných úspěchů na konkrétních úsecích ekonomiky i vnitřní politiky či ukázat hrdinství lidí a překonávání překážek v každodenní práci. Dále L. Čala hodnotil nejlepší a nejúspěšnější odvysílané pořady z prvního pololetí jako byly, To nechce klid a kulturní dokumenty Básník neodchází od J. Wolkera nebo O malíři Karlu Jílkovi. Dále velmi kladně hodnotil z ekonomické a technické publicistiky Jezero pod stepí - o lidech budující vodní dílo v Dalešicích nebo ze zemědělských pořadů Medicína nejen pro člověka. V hodnocení nechyběl také kritický rozbor nejméně úspěšných odvysílaných pořadů. Bílá řeka a její zpracování se ukázalo jako málo nápadité a přitažlivé téma. Slabého diváckého hodnocení se také dosáhlo u pořadu Stopy na asfaltu nebo Užitečný prach. Poslední odstavec hodnocení se věnoval opatření ke zlepšení činnosti. Obsahoval kompletní shrnutí úspěšných a méně úspěšných pořadů u diváka a informace, na co se v dalších měsících redakce zaměří. V tomto případě to byla zejména nápaditější scénáristická příprava a dále redakce hledala nové autory, kteří by přinesli do ekonomické publicistiky neotřelá, zajímavá ideově potřebná témata.142 V souladu s ITP bylo úkolem redakce propagandy a dokumentaristiky v roce 1977 vyrábět pořady tak, aby splnila propagandistické úkoly. Především pořady To nechce klid pro cyklus Buď práci čest a pořady pro zemědělskou propagandu.143 Vzhledem k tomu, že ČST v roce 1987 vykazovala čtyři milióny čtyři sta tisíc koncesionářů a z toho na Slovensku milión dvě stě devět tisíc, byla velmi střeženou institucí. První program pokrýval 94,9 % území republiky a druhý 73,5 %. Dosah televize již nebylo možné srovnávat s tiskem nebo jakýmkoli jiným masovým médiem. Tyto údaje byly inspirací návrhu směrnice ITP na léta 1986–1987, který vycházel z formování společenského vědomí v podmínkách světového zápasu dvou soustav a jejich ideologií. Jak ukazuje hodnocení programu prvního pololetí 1986, televize neopomněla žádnou událost, kterou XVII. sjezd 141

Tamtéž, s. 79-81. Srov. Plnění ITP v roce 1977. In: Signatura 419/6. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 143 Srov. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. Hlavní redakce programu. Pro poradu vedení a ITR. In: Signatura 394/744. Brno. 5. 9. 1977. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 142

38

považoval za významné. Od různých zasedání, přes sjezdy „bratrských stran“, volby, 60. výročí založení KSČ, mírový program Sovětského svazu, Dny Sovětské armády,144 Den učitelů, výročí úmrtí Klementa Gottwalda, Mezinárodní den dětí, Den Československé lidové armády, Výročí založení Československa, výročí Velké říjnové socialistické revoluce a zahájení Měsíce československo-sovětského přátelství a spousty dalších. Pokud šlo o MDŽ nebo třeba Den horníků, vysílala se většinou estráda, ale tento postup se dalo jen těžko použít například při oslavách „Vítězného února“. K těm se spíše připravoval velký dokument a v případě, že šlo o výročí kulaté, také televizní film či inscenace.145 Tyto akce byly velmi pečlivě předem připravovány a přispívaly k nim všechny redakce. Zejména publicistika a zpravodajství, které zaujímaly 40,3 % celkové vysílací plochy. 146 V dalších etapách programového a výrobního plánování se plánovalo, že by se výpočetní technika měla projevit výrazněji – například při vytváření variant vysílacího schématu a jeho optimální vazbě na výrobní kapacity, při rozvinutí tohoto vysílacího schématu do ročního vysílacího plánu a poté při sledování, jak je tento roční plán postupně pokrýván vyrobenými pořady, při nabídce informací k vytvoření plánu repríz, při evidenci pořadů, které nebyly vyrobeny včas a chyběly do programové skladby a také při všech následných operacích souvisejících s evidencí odvysílaných pořadů, s jejich archivací a opět se všemi variantami čerpání programových hodnot z archivu zpět do reprízové politiky apod.147 Tzv. akční plán rozvoje byl vypracován pro redakci publicistiky a dokumentaristiky. V ITP z roku 1988–1989 měla publicistika a dokumentaristika za úkol přehodnotit koncepci své tvorby. Překvapivě měla aktivněji prosazovat politiku KSČ a rychlejší rozvoj zemí RVHP. To vše v dialektické jednotě sociálního a hospodářského pokroku, ideologie a ekonomiky.148 Vypracování ITP byl složitý proces. Z června 1989 jej specifikoval pro kolegium ústředního ředitele náměstek Jana Zelenky, Vladimír Diviš: „Na základě Směrnice k přípravě ITP a Výrobně hospodářské směrnice ústřední a hlavní redakce televizního studia zpracovávají 1. verzi ITP, kterou předkládají příslušné celostátní odborné komisi ke koordinaci. Předsedové celostátních odborných komisí obhajují zkoordinovanou 1. verzi ITP v Kolegiu ústředního ředitele. Podle připomínek Kolegia ústředního ředitele zpracují 144

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 2021. (Dostupné z archivu ČT Praha). 145 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 146. (Dostupné z archivu ČT Praha). 146 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 21. (Dostupné z archivu ČT Praha). 147 Srov. MICHALEC, Zdeněk. Op. cit., s. 81. (Dostupné z archivu ČT Praha). 148 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 21-23. (Dostupné z archivu ČT Praha).

39

celostátní odborné komise 2. verzi ITP a předávají ji k projednání NÚŘ (náměstek ústředního ředitele) pro program. Ten komplexní návrh ITP, zpracovaný HRP (Hlavní redakce programu) v Praze v součinnosti s HRP v Bratislavě, předkládá Kolegiu ústředního ředitele ke konečnému projednání a ústřednímu řediteli ke schválení. ÚŘ předkládá ITP k projednání v oddělení PV KSČ, popřípadě v ideologické komisi ÚV KSČ. Schválením a vydáním se ITP stává závazným programovým plánem pro všechny složky Čs. Televize v daném roce.“149 Přestože v rámci ITP vládla v ČST přísná kontrola a bdělý ideologický dohled, občas ČST odvysílala něco, co se nelíbilo nějakému funkcionáři a televize za to sklidila ostrou kritiku. Pokud se vedení televize cítilo silnější, reagovalo odmítavě, jindy provedlo sebekritiku a slibovalo nápravu. Dobrým příkladem bylo vystoupení spisovatele Vojtěcha Mihálika, který se díky svým postojům podporujícím „normalizaci“ stal předsedou Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR. V létě roku 1971 v komentáři pro Televizní noviny zkritizoval televizi, že vysílá „hudební brak a plytkou zábavu“.150

3.2 Šedý program Československé televize Na přelomu 60. a 70. let měla komunistická strana požadavek, aby byla změněna programová nabídka. Což bylo velmi komplikované. Do trezorů putovaly odvysílané nebo i k vysílání připravené relace, bylo zrušeno mnoho oblíbených pořadů, vyhazovaly se nebo přepisovaly scénáře a v případě natočených relací, se z nich vystříhávali herci. V tomto období zhruba do roku 1973 byla programová krize. Pro vedení ČST byly důležitější ideologická hlediska než spokojenost diváků. Samozřejmě bylo velmi důležité vytvářet zdání, že vše funguje a je v naprostém pořádku pod novým vedením televize. Proto program musel mít alespoň nějakou kvalitu a tu se snažili dohnat zejména zábavnými pořady.151 V období „normalizace“ byl

program poznamenán spoluprací vedení ČST

s Federálním i českým ministerstvem vnitra a s Ministerstvem národní obrany. Ovlivňování pracovníků ČST bylo soustředěno zejména do Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti, vedené plukovníkem PhDr. Miloslavem Broumským, CSc.152 Druhý program se od roku 1970 skládal především z repríz. Například hraná tvorba se mohla během roku opakovat až čtyřikrát. Dále se nakupovaly zábavné a hrané pořady z jiných socialistických zemí jako například NDR, Británie nebo USA. Ovšem nedosahovaly takové 149

Srov. APF ČT, fond VE 2, a. j. 1147, 2b, Příprava Ideově tematického plánu, s. 6. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 23-24. (Dostupné z archivu ČT Praha). 150 KRUML, Milan. Op. cit., s. 147. (Dostupné z archivu ČT Praha). 151 Tamtéž, s. 140. 152 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 15. (Dostupné z archivu ČT Praha).

40

kvality, na kterou byl československý divák zvyklý. Proto bylo často prezentováno, že uvedení těchto pořadů bylo z důvodu napravování škod spáchaných pravicí a úmyslným bojkotem pořadů ze socialistických zemí.153 Od této chvíle se vytvářela hraná tvorba, která v porovnání s šedesátými léty nedosahovala takových kvalit a u diváků často vzbuzovala spíše pobavení. V 70. a 80. letech nevznikaly pouze nekvalitní pořady, ale v porovnání s celkovým množstvím produkce z předešlého desetiletí jich vznikalo poměrně málo. Přesto všechno byly natočeny pořady a filmy, které se reprízují dodnes a řadí se do zlatého fondu tuzemské televizní tvorby. Problém nebyl pouze v cenzuře a dalších normalizačních opatřeních, ale také v tom, že spousta autorů nemohla nebo dokonce nechtěla psát scénáře, protože požadavky vedení vedly k prvoplánovým námětům a agitkám, ve kterých ani ti nejlepší herci zde neměli moc co hrát, zápletky byly jalové a charaktery byly ploché. Televizi se v těchto těžkých časech přece jen podařilo prosadit na evropské úrovni prezentaci vážné hudby jako například seriál původních inscenací českých oper, zejména Smetanových. Prodanou nevěstu tehdy vidělo při premiéře čtyři miliony diváků. Dále to pak byla tvorba pro děti a mládež. Jedním z důvodů bylo, že dětské pořady nebyly považovány za tak důležité, jako publicistika a tvorba pro dospělé. Proto se i přes existující tlak dokázali tvůrci těchto pořadů vyhnout vznášení ideologie a mohly se v nich realizovat nápady, které by nikdy neprošly přes nekompromisní představy vedení ve vztahu k nabídce pro dospělé. V ČST tehdy vznikla spousta skvostných pohádek a zábavných pořadů jako Malý televizní kabaret, Studio kamarád nebo Večerníček.154 Program ČST obsahoval mj. kulturně výchovné nebo umělecké pořady, ve kterých diváci využívali svých znalostí, herních schopností a tvořivých zkušeností. Tento typ pořadů pro svoji oblíbenost narůstal. Jedním z úspěšných a dlouho vysílaných pořadů byli Bakaláři cyklický pořad založen na osobních prožitcích a schopnostech vymýšlení příběhu samotných diváků. V určitých intervalech byly vyhlášeny náměty či motivy formulované zpravidla lakonickou větou, úslovím nebo pořekadlem s výzvou divákům z celé republiky, aby na dané téma vyprávěli příběh, který buď sami prožili, nebo se odehrál v jejich nejbližším okolí. Ze stovek dopisů pak byly vybrány tři nejpovedenější náměty a jejich realizace byla svěřena profesionálním dramatikům, režisérům a hercům. Docházelo zde k povýšení příběhu ze života na úroveň televizního literárně dramatického útvaru.155 Významná místa v programové nabídce měly magazíny Zemědělský rok, Zadáno pro ženy, Auto-moto-revue, Maják, Objektiv, 153

Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 140. (Dostupné z archivu ČT Praha). Tamtéž, s. 141. 155 Srov. ŠIMEK, Milan. Kultura v televizi a televize v kultuře: kulturní obsah televizního programu a jeho vztah k tradičním kulturním a uměleckým aktivitám: sborník z regionálního setkání expertů UNESCO v Praze ve dnech 30. 11. – 2. 12. 1982. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1983, s. 23-24. 154

41

Radar, Čtvrthodinka pro ženy nebo Receptář nejen na neděli. V případě dokumentů, už od vzniku televize byl oblíbený cyklus Království divočiny nebo Zvířata kolem nás.156 O tom, že probíhaly kontroly také u zábavných pořadů, svědčí interní sdělení vedoucího redakce zábavných pořadů J. Mervarta pro zástupce ředitele J. Šťastného z roku 1978, kdy J. Mervart informuje o jeho požadavku opravení záběrů v pořadu Návštěva v klubu. Byla zde natočena pasáž s lahvemi a komentářem o kulturním vyžití. J. Šťastný požadoval opravu, která podle slov Mervarta nešla. Chybou bylo, kdy šel záběr na lahve zároveň s komentářem o kulturním vyžití. Přestože to nešlo opravit, režisér měl ještě jednu celou sekvenci, kterou vyměnili za nevyhovující.157 V první polovině 80. let muselo televizní středisko plnit základní úkoly - vytvářet televizní programy z vysílání připravených ve studiu, současných záznamů a také signálů obdržených z vnějších zdrojů, připravovat v krátkém termínu jednotlivé fragmenty televizních programů zaznamenané na nosné médium a určené jak pro okamžité využití, tak i pro dlouhodobé uchování a periodické včlenění do programu televizního vysílání.158 Počátkem roku 1981 bylo zrušeno druhé vydání Televizních novin a bylo nahrazeno zahraničním zpravodajstvím 24 hodin ve světě. Na druhém programu přibyly tzv. Aktuality, které se spíše věnovaly komunálním problémům. Celkem tři zpravodajské pořady dostaly pevné vysílací časy, aby si divák vytvořil návyk na jejich sledování.159 Rozbor umělecké tvorby z roku 1973 potvrdil komunistické straně, že byla tehdy televize

sdělovacím

prostředkem

s nejmasovější

působností.

Průzkum

Federálního

statistického úřadu prokázal, že tehdy sledovalo denně televizi v průměru 40 % občanů, tj. více než pět a půl milionu diváků. Co se týče televizní dramatické, zábavné, hudební a filmové tvorby, ty masově ovlivňovaly kulturní a oddechové zájmy občanů ČSSR a široce propagovaly a popularizovaly kulturní a umělecké hodnoty.160 V rámci 20. výročí Pražského jara byly uvedeny například pořady Rok 1968 a Rok 1969 z cyklu Kronika našeho života, mimo program operativně zařazený dokumentární pořad o krizovém vývoji ČSSR před 20 lety. Dalším dokumentem Na obranu vlasti a socialismu, přispěla Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti do programu 21. srpna 1989. Také k Chartě 77 se televize neustále vracela. V roce 1986 to byl pořad Na hranici dvou světů, 156

Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 151-152. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. MERVART, J. Interní sdělení pro soudruha J. Šťastného. In: Signatura 419/7, roky 1976–1978. Redakce zábavných pořadů. 16. 2. 1978. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 158 Srov. KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Perspektivy vývoje televize. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984, s. 53. 159 Srov. Štroblová, Soňa. Op. cit., s. 95. 160 Srov. Rozbor umělecké tvorby Čs. televize. In: Signatura 396/749. 1973. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 157

42

charakterizovaný jako „boj příslušníků čs. pohraniční stráže proti dovozu diverzního materiálu“ dále to byla relace Ideologická diverze z roku 1988 „o postupu základních útvarů VB proti projevům ideologické diverze“ nebo z dubna 1989 Setkáním před dnem SNB a ze srpna Náměty k zamyšlení o nelegálních skupinách.161 Zpravodajství během posledního roku vlády KSČ stále zamlčovalo skutečnosti a snažilo se o manipulaci veřejnosti. Názorným příkladem tomu je například zpráva z 15. ledna 1989, která se týkala Palachova týdne: „Teď se podíváme na Václavské náměstí, kde se protisocialistické síly pokusily o provokaci.“162 Dokonce Televizní noviny v létě 1989 zařadily do svého programu diskusi s mladými lidmi o tom, jak informovat, aby se diváci nedozvídali o událostech v Československu ze zahraničních médií. Jednoznačnou odpovědí bylo „s každým, komu jde o socialistický vývoj; socialismus – tam je hranice.“163 V září ČST odvysílala pořad, Říkají si nezávislí, ve kterém Jan Valsa a Dagmar Žáková shrnuli demonstrace z 21. srpna, 28. října, 10. prosince 1988 a z Palachova týdne 1989. Co bylo cílem sdělit divákovi? „Stát povede dialog pouze s těmi, kteří stojí na platformě socialismu. Nebudou tolerovány protizákonné činy a nebude se diskutovat s těmi, kteří chtějí v naší zemi obnovit kapitalismus.“164

3.3 Tvorba brněnského studia 3.3.1 70. léta Publicistický cyklus To nechce klid, jehož první díl byl odvysílán 2. listopadu 1972, pokračoval také v dalších letech a stal se nejvýraznějším publicistickým pořadem. Pořad vždy začal modelovou scénkou ze života. Jejím účelem bylo zastínit daný skutečný problém a poté následovala beseda s pozvanými hosty. Celý pořad provázel a komentoval moderátor. Komunisté se obávali živých natáčení volných diskuzí, a proto se začalo mnohem více natáčet na záznam a živé vysílání se maximálně omezilo, aby nedošlo k úniku názorů či informací, které se neměly dostat k občanům. Později došlo v pořadu také k několika zásadním změnám. Debata probíhala s pěti odborníky, kteří se snažili najít řešení daného problému a moderátora či herce nahradil novinář.165 „Ač se pořad tvářil jakkoli úderně, témata samozřejmě nesměla překročit meze přípustné kritiky – stěžovat si na drobné nešvary ano, spílat na poměry

161

Srov. INFO č. 1/97. ČST proti Chartě 77, souhrnný materiál. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 29. (Dostupné z archivu ČT Praha). 162 Tamtéž, s. 29. 163 Tamtéž, s. 31. 164 Tamtéž, s. 31. 165 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 62-66.

43

v žádném případě.“166 Co se týče tohoto brněnského pořadu, po normalizaci v 70. letech, museli zaměstnanci a tvůrci pořadu začít vytvářet pořad v nových podmínkách, kdy se na publicistiku kladly jiné požadavky. Nesmělo se kritizovat za každou cenu, ale byla upřednostňována konstruktivní kritika, která měla pomáhat uskutečňování politiky strany. Jedním z hlavních problémů a úkolů tvůrců pořadu bylo, vytvořit publicistický pořad s nenásilnou a polo zábavnou formou, aby udržel diváky skoro tři čtvrtě hodiny u obrazovek. Proto museli volit témata s takovými problémy, které měly co nejširší platnost, ve kterých si mohl téměř každý vyslovit svůj názor. Ekonomická témata se střídala se společenskými. Například Příběh pro maminku, kde kritizovali sobectví dětí vůči rodičům nebo Hrdinové, kde bylo zinscenováno noční přepadení chodce a lhostejnost kolemjdoucích. Diváci si oblíbili pořady, kde kritizovali nešvary etického rázu – úplatkářství, fuškaře nebo předražování v obchodech. Naopak nízkou sledovanost měla témata, která se zaměřovala na ekonomické problémy – rozestavěnost, fluktuace nebo inovace výrobků.167 „Z dopisů diváků jsme měli dojem, že nám diváci naznačují: proč nám to vykládáte, to přece není naše věc. […]“168 Vytýkal na konferenci o televizní propagandě bývalý scénárista brněnského studia Ing. Josef Michek. Dále zde vzpomínal, jak se připravovaly publicistické a diskusní pořady, ve kterých měli hosté diskutovat o různých problémech. „S pozvanými hosty k diskuzi vždy proběhla předem zkouška zvaná předběžná beseda, aby si utřídili jednotlivé příspěvky do diskuse. […]Každý hájí svůj resort, svoji pravdu, dochází k ostrým střetům, lítají jiskry. Neboli, je to skutečná diskuse, jde se na kloub věci. […] A běda, když se z režie ozve magická věta – klid, jedeme na ostro. Z kousajících tygrů se rázem stávají hravá koťata, která ukázněně schvalují slova předřečníka. […]”169 Velmi razantně se zasahovalo i v Brně nejen do tvorby programů, ale také do samotného natáčení a zaměstnanci museli dodržovat přísný řád. Přes veškeré poměry, které nastaly v Typosu, se brněnskému studiu podařila natočit a uvést do programu řada pořadů, které si diváci oblíbili. Vznikala spousta hudebních pořadů a nezapomínalo se na zábavné a soutěžní pořady jak pro děti, tak pro dospělé. Došlo také k rozvoji dokumentárních filmů, kterým se věnuji v další kapitole.170 Dále se brněnské studio podílelo na celostátním cyklu pořadů, Zemědělský 166

SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 66. Srov. Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 105-106. 168 Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 106. 169 Tamtéž, s. 106. 170 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 66. 167

44

magazín,

který

obsahoval

aktuální

příspěvky,

vztahující

se

k začínajícím

žním,

nadcházejícímu světovému festivalu mládeže, prvnímu setí, sklizni nebo vinobraní. Jeden s dalších dílů se věnoval ochraně životního prostředí. Součástí pořadu byla soutěž, která seznamovala s prací vybraných JZD.171 Pořad Veletržní hodiny poskytoval lidem veškeré zprávy o dění na brněnském výstavišti. Také sportovní vysílání nadále v 70. letech přinášely živé záznamy zbrojovácké odbíjené, košíkové nebo z motocyklové Velké ceny. Jak jsem se již zmínila, byly velmi oblíbené inscenace, ve kterých účinkovali populární herci jako například Vlasta Fialová, Stanislav Zindulka, Josef Karlík, Karel Höger a spousty dalších brněnských hvězd. Ovšem také tento žánr byl postižen cenzurou. Jakmile se herec objevil na indexu, znamenalo to zákaz natáčení pro televizi.172 „[…]Když šla produkční k řediteli a já jsem přišla na explikaci, viděla jsem: škrtnutá Fialová, škrtnutý Zindulka. Tak jsem jí to vzala, řekla jí, aby chvíli počkala a šla jsem za ředitelem. Zeptala jsem se ho, proč škrtl Vlastu Fialovou, když ona už může. A Motyčka se ptal: Ano? A kdo Vám to říkal? A já mu řekla: Já jsem se ptala na krajském výboru strany. On se ještě zeptal: A je to nějaká velká role? A já, že ne, že malá. A ředitel: A co Zindulka? A já, že ten taky může. Tak on to podtrhl a znovu podepsal. Vrátila jsem se zpátky, ukázala to produkční a řekla: Jakto, že nemůžou? Můžou!“173 Vzpomíná bývalá vedoucí redakce vysílání při děti a mládež a ředitelka brněnského studia, Věra Mikulášková. Televizní program obsahoval spousty pořadů a pohádek pro děti a mládež. Takovým „skvostem“ byl pořad Pevný bod z roku 1970, který pojednával o Leninovi a získal 2. cenu ČST v soutěži k 100. výročí narození V. I. Lenina. Mimo pohádek jako například O zakletém hadovi nebo O buchtách a malování, měly děti možnost soutěžit a změřit své dovednosti před kamerou v pořadu Piškvorky, který měl premiéru v roce 1972. Poté se stal pravidelným zábavným pořadem až do roku 1974. Je třeba dodat, že byla soutěž převzatá z pražského studia. Pro svoji oblíbenost, tak Piškvorky odstartovaly tradici dětských soutěžních pořadů. Dalšími podobnými pořady pak byly, Hrajeme si každý den nebo z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Jiskra chce pohyb.174 Mezi často natáčený cyklus patřil, Stát jsme my, jeho úvodní díl pojednával o národních výborech. Byl koncipován jako stručný historický přehled státní správy, spojený s živou besedou zástupců výborů. Dále reportážní film S cimbálem na cestách, ve kterém 171

Srov. DOBIÁŠ, Jaroslav. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1985. In. Signatura 397/3. Československá televize, studio Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 172 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 66. 173 Vzpomínka Věry Mikuláškové. Cit. podle: SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 67. 174 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 74.

45

brněnský soubor Javorník pořádal zájezdy po západní Evropě nebo Lidé kolem nás, který v jednom ze svých dílů Tajemství tělních tekutin hovořil o význačném vědci prof. Uhlířovi.175 Legenda o živých mrtvých byl dramatický čtyřdílný seriál s partyzánskou tematikou a je považován za nejnáročnější televizní projekt 70. let. Scénář napsal Jiří Blažek a režie se ujal Petr Tuček. Přestože byl tento seriál úspěšný, je pravděpodobné, že byl ovlivněn dobou a dnes vzbuzuje spíše rozpaky, zda se jedná opravdu o umění či propagandu. V brněnském studiu bylo také natočeno spoustu převzatých dramatizací či televizních inscenací, které se těšily obliby u diváků jako například z roku 1976 Jenůfa režiséra Zdeňka Kaloče. Ten byl výraznou osobností brněnského studia. Režíroval často podle vlastního scénáře. Stejně tak vznikla inscenace Mejdan na písku v roce 1979. Nesmím opomenout také Fedora Kauckého, který byl významným režisérem a za dobu své působnosti v brněnském studiu se zasloužil o celou řadu vynikajících dokumentárních filmů, televizních inscenací ad. Například v roce 1977 natočil Před premiérou. Inscenace pojednává o předvečeru druhé světové války a vychází z rekonstrukce skutečných událostí. Ve stejném roce bylo také poprvé odvysíláno první představení divadla Husa na provázku. Divadelní klauniáda Am a Ea, ve které hráli Bolek Polívka a Dagmar Bláhová. Tohle představení také odstartovalo kariéru televizní hvězdy Bolku Polívkovi.176 Téměř denně se na programu objevovaly hudební pořady, jejichž počet se neustále zvyšoval. Většinou se už nevysílaly živě, ale natáčely se na film nebo televizní magnetický záznam. Populární byl Cyklus o hudebních nástrojích nebo soutěžní seriály Schůzky s operou a Schůzky s baletem. Barevně se natáčely folklorní filmy, aby zde mohla vyniknout pestrost krojů. Také strážnický festival nezůstal bez povšimnutí brněnských televizních kamer nebo různé koncerty, festivaly či baletní představení. Jak jsem už popisovala v bakalářské práci, publicistická redakce byla přejmenována na redakci propagandy a dokumentaristiky až do roku 1979, kdy byla přejmenována zpět na hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky. Dokument o rozhodnutí přejmenování redakce je přiložen v příloze. 3.3.2 80. léta Osmdesátá léta znamenala pro brněnské studio zvýšení počtu hodin ve vysílaném čase jak na prvním, tak na druhém programu ČST. Také počet zaměstnanců byl již poměrně 175

Srov. Hodnocení programu. In. Signatura 273/4. Československá televize Brno. 1970. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 176 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 74

46

vysoký a vyšplhal se celkem na 480 lidí a devět redakcí, které měly na starosti výrobu pořadů. Co se týče dosavadní cenzury, její tlak byl zřejmý až do poslední chvíle pádu komunismu. ÚV KSČ se snažila stále ovlivňovat obsah vysílání pro její potřeby. Na konci 80. let v roce 1989, kdy došlo k uvolnění poměrů, měli tvůrci pořadů volnější ruku a směli tak pořadům dát nový rozměr.177 Vrátíme-li se do poloviny 80. let, zpravodajská redakce nejen, že připravovala každý den čerstvé zprávy do Jihomoravského zpravodajského magazínu, ale redaktoři také zasílali své reportáže či příspěvky do celostátních Televizních novin nebo do Hospodářského zápisníku. Jelikož zde platila velmi přísná cenzura, zprávy nesměly obsahovat jakoukoli kritiku politiků, státní skandály nebo senzace. Naopak se žádaly zprávy o členské schůzi strany v brněnské Zbrojovce, o silničářích bojujících s přívaly sněhu, o iniciativním výboru ve Vlachovicích na Gottwaldovsku. Pravidelné zprávy byly o stavbě jaderné elektrárny v Dukovanech, o akci na brněnském výstavišti nebo informace se zemědělskou tematikou. Zkrátka obsahem šlo o reportáže či rozhovory, které byly zadávány v ITP a zaměstnanci se jich museli držet.178 Vzdělávací pořady měly své místo v televizním programu už z let šedesátých. Z velké části je vyrábělo pražské studio a Brno se na nich podílelo malou měrou. Zvrat nastal právě v 80. letech, kdy v Typosu vznikla redakce vzdělávacích pořadů pod vedením Jana Mervarta. Redakce se mohla pyšnit vysokým počtem pořadů, věnujících se poměrně širokému spektru oborů. Z oblasti přírodovědné to byly pořady jako Safari, Chráněné krajinné oblasti nebo různé seriály o cestovatelích.179 Cesty za poznáním se často věnovaly portrétům vědců. První díl manželů J. a A. Lowákových byl postaven na podstatných částech filmu režiséra J. Fuksy Elementy génia, který jsem podrobila analýze ve své bakalářské práci. Film pojednával o životě a díle J. G. Mendela. Pořad se od samého počátku dočkal kladných hodnocení.180 Dalšími pořady byly Po stopách objevů, Spektrum nebo Technické památky. Zejména poslední dva se orientovaly na technickou a společenskovědní oblast a řadily se mezi pravidelně vysílané pořady. V této redakci se vyráběly cykly pořadů vzdělávající středoškolské studenty. Náctiletí tak byli poučováni a informováni nejen o kultuře, historii, vědě a technice, ale dostávaly se k nim také rady o tom, jak si správně vybrat své povolání. Příkladem takových cyklů mohou být - Výlety za kulturou, Vybral jsem si dobře, Kapitoly 177

Tamtéž, s. 76. Tamtéž, s. 77. 179 Tamtéž, s. 79-80. 180 Srov. HROUZEK, Vladimír. Hodnocení programu. In. Signatura 273/4. Československá televize Brno. 6. 3. 1970. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 178

47

z historie, Dějiny a revoluce nebo Generace roku 2000. Pořady z dílny redakce zaměřující se na vzdělávání diváka byly oceněny na festivalech. Jedním z nich byl Lidová tvorba na Moravě zobrazující rukodělné technologie přežívající na Moravě. Dále zde vzniknul čtyřdílný dokumentární seriál z oblasti kožního lékařství Všemi mastmi mazaná. Na dokumentu se podíleli režisér Kuba Jureček, Jan Mervart a kožní lékař doc. Jiří Rovenský. Jiřina Jirásková spolu s Milošem Kopeckým se ujali komentáře. Dokument je názorný příkladem toho, kdy došlo k prolínání zájmů dvou redakcí – dokumentaristické a vzdělávací. Což není až tak zásadní. Je to celkem logické, protože dokumentární filmy se natáčely z různých oblastí či oborů a dle mého názoru mohou být částečně považovány za vzdělávací. Při nejmenším obohacují diváka o informace, které doposud neznal a to je jeden z cílů dokumentu a vzdělávacího pořadu. Také v redakci sportu vznikaly portréty osobností ze sportovního odvětví.181 Hudební redakce zvýšila počet svých pořadů na šedesát ročně. V polovině 80. let redakci vedl Pavel Blatný. Díky vysokému počtu pořadů se tak začala rozvíjet specifická profilace brněnského televizního studia. Zejména pořady věnující se folkloru měly velký vzestup. Později v redakci vznikaly cykly Profily brněnských koncertních umělců, Hudební studio M nebo soutěžní pořad Souboj dechovek. Mimo hudební pořady se také redakce vyznamenala v realizaci koncertů nebo tvorbě pořadů k různým slavnostním příležitostem jako byly MDŽ, Den učitelů nebo různé politické výročí. Takže ani tehdy se tato redakce nevyhnula tvorbě pořadů připravovaných pod vedením ÚV KSČ. Líšeňská mírová slavnost se vysílala každý rok a byla spojením manifestací s projevy politiků a vystoupením převážně sovětských souborů.182 Zábavné pořady měly svou tradici už od samého počátku brněnského studia. Ke starším pořadům se přidalo také pár nových. Od roku 1982 brněnské studio připravovalo pořad Rendez-vous s Gustavem Bromem. S brněnským Big Bandem si zazpívala spousta známých osobností jako například Karel Gott, Karel Černoch, Helena Vondráčková nebo Petra Janů. Ovšem nejvíce divácky oblíbeným pořadem byl cyklus, Všichni se ptají, komu to hrají, kde různým zaměstnancům z různých podniků hrály různé soubory dechové hudby. Mezi nové pořady patřil Manželský pětiboj, kde jak už název napovídá, soutěžily manželské páry ve svých znalostech a dovednostech. Nedílnou součástí brněnské televizní zábavy byly silvestrovské pořady s Vladimírem Menšíkem, na které rádi vzpomínáme, a dodnes se reprízují. František Zouhar, bývalý šéf 181 182

Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 79-80. Tamtéž, s. 82-83.

48

techniků, velmi rád vzpomíná na jednoho z nejlepších vypravěčů, herců a komiků v dějinách Československa. „[…] To stačilo nachystat scénu, tanečníky a hudbu a přijel Menšík a udělal celého Silvestra. A to byl Silvestr jako řemen! To nikdo nevěděl, co on řekne. […] Na Brno Menšík nedal dopustit.“183 V listopadu 1989 díky sametové revoluci se v televizním vysílání začaly konečně objevovat přímé přenosy z demonstrací. Pro zaměstnance televize to tehdy bylo velmi náročné, pracovali téměř nepřetržitě od rána do večera. „Točilo se toho tehdy strašně moc. Dělali jsme přenosy z demonstrací, lidé nám volali, kde se co děje a kam máme vyrazit. Kameru jsem si nechával i přes noc doma.“184 Vzpomíná bývalý zpravodajský kameraman Milan Kloupar. Po tomto přelomovém roce se začaly v televizi vyrábět zcela nové, diskusní pořady Klub Netopýr a Z očí do očí, dále se začalo vyvíjet náboženské vysílání s pořadem Křesťanský magazín, soutěžní pořad Hip Hap Hop pozdější AZ-kvíz nebo různé talk show. Také zpravodajství od roku 1990 změnilo zcela svoji tvář. Diváci se konečně dočkali objektivních zpráv. Skončil dohled stranického aparátu, nikdo se nemusel obávat toho, jaký dopad bude mít, když se do světa vyšle jeho pravdivá reportáž, prostor dostaly zcela nová témata a různé názory. Dále také redakce sledovala formování politických stran a chystali debaty s politiky. Igor Záruba byl novým šéfredaktorem redakce zpravodajství od roku 1990. Jihomoravský večerník byl stále hlavním pořadem, na kterém redakce pracovala.185 Televizní programy ze 70. a 80. let se mi jeví převážně jako programy, které se komunisté snažili za každou cenu vyplnit a nijak neřešili jejich kvalitu. Program byl z větší části spíše nudný a nezáživný. Samozřejmě se zde objevovaly také dokumenty či reportáže poskytující informace, které diváka mohly zaujmout nebo dokonce poučit. Bohužel těchto pořadů nebylo mnoho vzhledem k tomu, kolik hodin bylo ve výsledku celého roku věnováno nepodstatným či neužitečným pořadům. Světlou stránkou v těchto programech byly zejména inscenace divadelních představení, zábavné nebo soutěžní pořady jako například Brněnské kolo, Veselá je dědina nebo B-panorama, u kterých mohli diváci najít rozptýlení a upřímně se zasmát. Byla to temná doba, která toho nenabízela mnoho, co se pestrosti programů týče a lidé byli často klamáni o pravdě.186

183

Vzpomínka Františka Zouhara. Cit. podle: SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 86. Vzpomínka Milana Kloupara. Cit. podle: SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 88. 185 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 91. 186 Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 63-65. 184

49

3.4 Dokumentární filmy V 70. letech se v brněnském studiu natočilo hned několik dokumentárních cyklů jako například U nás doma nebo se Brno podílelo na tvorbě Dostaveníčka v Mikulově, v Kroměříži, ve Znojmě ad. Na natáčení dokumentárních filmů vždy vyjížděl režisér, kameraman, asistent kamery, zvukař, asistent zvuku, produkční, dva osvětlovači, řidič a někdy také asistent režie. V dnešní době se natáčení účastní méně lidí. Samozřejmě pak záleží na daném dokumentu a náročnosti natáčení. Sportovní redakce se během 80. let začala specializovat na zajímavosti z jejího oboru a z těch pak vyráběla krátké dokumenty jako například z automobilových soutěží nebo v pořadu Sportovní revue a magazínu Radar začala vysílat reportáže o zajímavých osobnostech ze sportu. 187 Jednalo se ale převážně o krátké filmy. Pokud téma vyžadovalo větší stopáž, bylo v kompetenci redakce publicistiky a dokumentaristiky, kterou v 80. letech vedli Josef Souchop a Jiří Kornet, aby natočila daný dokumentární film. Zhruba padesát dokumentů, publicistických pořadů a přímých přenosů bylo odvysíláno v průměru za rok. Co se týče publicistických seriálů, vznikl v osmdesátých letech nový s názvem Ve spirále času a jeho cílem bylo zaměření na oblast ekonomiky a vědy. Každý rok se natočilo také několik dokumentů o osobnostech dělnického hnutí, jako například o Bohumilu Šmeralovi. Dokumenty se nevěnovaly pouze osobnostem, ale přinášely zajímavosti z různých druhů povolání. V třídílném cyklu Po stopách starých Slovanů, byli diváci seznámeni například s novými objevy československých archeologů na území Velké Moravy. Ruce navrácené práci byl dokument, který se orientoval na lékařský obor a informoval diváka o unikátních výsledcích doktorů z kliniky plastické chirurgie v Brně-Králově poli. Dokumenty přinášející divákovi zajímavosti z povolání, byly oceněny a díky Telexportu byly vysílány za hranicemi ČSSR. Sympatickým dokumentárním pořadem byl Rozdává lásku k umění, který seznamoval diváky s nově jmenovanými národními zasloužilými umělci Jihomoravského regionu. Na rozdíl od pořadu Jdou příkladem, který prezentoval zástupce, „hrdiny“ socialistické práce a nositele různých řádů či vyznamenání. Na počest 100. výročí vzniku deníku Rovnost, byl natočen dokument Maják pravdy. Jeden z nejvýznamnějších režisérů ČST TS Brno Karel Fuksa, představil lidovou malířku z Moravské Vsi na Břeclavsku ve svém dokumentu Obrázky Emilie Zárubové. Mimo dokumentární filmy, pořady a cykly, redakce spolupracovala na vysílání celkem pěti celonárodních televizních magazínů – Zadáno pro starší, Perspektivy, Maják, Zemědělský 187

Tamtéž, s. 73-77.

50

rok a Zadáno pro ženy. Co se týče magazínu Maják, který vznikal ve spolupráci s Krajskou správou SNB v Brně, se Typos podílel každý rok na dvou až třech pořadech. Nejlépe hodnoceným pořadem Zadáno pro ženy, byl určen pro mladé maminky. Zhruba deset pořadů ročně připravovali zaměstnanci brněnského studia do pořadu Zemědělský rok. Z oblasti vědy a technických novinek informoval pořad Perspektivy a Zadáno pro starší, s původním názvem do roku 1986 Rezervováno pro starší, jak už napovídá název, jeho cílovou skupinou byli senioři. Vysílal se dopoledne po ranním vysílání. Pořadem provázela známá brněnská herečka Vlasta Fialová.188 Dokumentární filmy jakožto díla, měly snímat objektivní realitu pro diváka v autentickém tvaru, nebo ve tvaru upraveném, přizpůsobeném záměru autora a povaze zvoleného žánru. Čím byl dokument ucelenějším filmovým dílem, tím nabývala jeho zvuková dramaturgie na propracovanosti a hlubší návaznosti jednotlivých zvukových složek. Zvuk zde dostával závažnou funkci, diferencovanou podle charakteru a typu filmu. U dokumentárních filmů, které měly specifický vztah ke slovu, převládal komentář nebo monolog – výpověď, která byla přímo adresována divákovi. Dialogové části byly v těchto filmech výjimečné. Pokud se zde vyskytovaly, neměly charakter dramatického dialogu jako ve filmech hraných, nýbrž dokumentovaly způsob řeči, myšlenky a názory. V dokumentárním filmu měla někdy své místo také imitovaná řeč, která neobsahovala srozumitelné pojmy, ale ve své náznakovosti působila bezprostředně smyslově, podobně jako některá hudba či zvuk. V dokumentu se využívaly dva základní typy komentáře. Jedním byl harmonický komentář, který vycházel z obrazové složky filmu a ladil s ní, tzn., že komentátorovo slovo přinášelo divákovi nezbytnou informaci v pravý okamžik. Umocňoval tak jeho vnímání, protože viděné a slyšené se prolíná a ukládá výrazně do paměti. Druhým komentářem byl kontrapunktický. Měl složitější stavební techniku než komentář harmonický, protože se promyšlenou kompozicí slova a obrazu snažil zachycenou realitu zhodnotit a vyvodit z ní závěry se širší platností. V tomto druhu komentáře autor posuzuje určité jevy, analyzuje jejich příčiny a vyslovuje hodnocení. Absolutním požadavkem v takovém filmu byla srozumitelnost slova, kterému se musely podřídit ostatní zvukové složky, hudba i zvuky. Pro dokumentární film byla příprava zvukového scénáře neméně důležitá než příprava scénáře obrazového. I když se mnohé dokumenty mohly obejít bez doprovodného slova, jež by mohlo být zastoupeno buď jen hudbou, hluky či ruchy, přesto měl komentář v této skupině filmů své důležité místo: vedl

188

Tamtéž, s. 73-77.

51

diváka a směřoval jeho pozornost k nejdůležitějším, klíčovým momentům filmu, sděloval mu fakta a myšlenky, které obrazem nelze plně a beze zbytku vyjádřit. Komentář jako mluvené slovo, koncipované ve vztahu k filmovému obrazu mělo dvě základní funkce. Pomáhalo divákovi rozeznat zobrazované předměty nebo osoby, zpřesňovalo smysl obrazových sekvencí, a to zejména tam, kde ho nestačil plně a jednoznačně vyjádřit obraz sám.189

3.4.1 Politika vs. dokument Z návrhu koncepce pro Hlavní redakci politicko-dokumentárního vysílání z 1. května 1971 pro následující rok vyplývalo, že redakce měla být základním článkem politického působení televize jako významného a mocného ideového nástroje KSČ a socialistického státu při formování profilu socialistického člověka. Politicko-dokumentární tvorba musela sloužit k poznání a pochopení souvislostí nejen v oblasti domácí tématiky, ale i na úseku internacionalistické výchovy. V záznamu byly naplánovány dokumenty Ejhle, člověk – film věnován životu a dílu malíře Jaroslava Krále; Avantgarda – film o historii Levé fronty, která znamenala revoluční průlom v kulturně politické oblasti nebo 80 slavných májů – dokument o historii svátku pracujících 1. máje. Z programové koncepce Hlavní redakce propagandy a dokumentaristiky pro rok 1975 vyplývá, že jejím posláním bylo být aktivním nástrojem stranické politiky. 14. sjezd KSČ a soustavně se prohlubující rozpracování závěru jednotlivých plenárních zasedání ÚV KSČ měly za následek její dlouhodobé zaměření. Tematické oblasti se orientovaly podle praktického uplatnění stranické politiky v jednání stranických a státních orgánů.190 Hlavním posláním dokumentaristiky bylo orientovat vědomí diváka na základní ideologické, politické a ekonomické hodnoty socialismu, vytvářet jeho stranický postoj k světu a jeho skutečnostem a ve světě naplněném ideologickým bojem nepřipustit deformaci socialistického vědomí buržoazní ideologismy. Volba tématu proto byla dána především ideologickou a politickou funkcí publicistiky a dokumentaristiky a aktuálními potřebami politického a ideologického boje. To znamená, že v jednotlivých konkrétních situacích a obdobích byla volba témat determinována jejich konkrétní ideologickou a politickou potřebou. Přesto z hlediska ideologického i politického měla v každé situaci vystupovat ze všech možných témat do popředí vždy jednotka, které bylo vyjádřením politického cíle společnosti a ve které bylo zároveň obsaženo i základní marxistické 189

Srov. KAREŠOVÁ, Alena. Op. cit., s. 31-35. Srov. Hlavní redakce politicko - dokumentárního vysílání. In: Sign. Red. K. 291, inv. č. 2163. Návrh koncepce pro rok 1972. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 190

52

ideologické hledisko vztahu ke skutečnosti. Takovým tématem byly lidské tvořivé práce ve všech podobách, v celé své mnohostrannosti a ve všech ekonomických, společenských a politických souvislostech. Vztah mezi osobností člověka a jeho tvořivou činností byl tím, co muselo být zachyceno a vyjádřeno. Dokumentarista musel vyjádřit onen okamžik tvorby, ve kterém vlastnosti i myšlenky člověka přecházely do jeho díla v tvořivém činu práce. Musel si při každé tvorbě položit otázku: Co je charakteristickým rysem osobnosti a její práce v době budování socialistické společnosti, rysem, který charakterizuje práci a život tehdejší doby? Vztah ke společnosti, socialistické demokracii, kultuře, rodině, životnímu stylu, vztah k přírodě a k životnímu prostředí, vztahy mezi lidmi a všechny ostatní témata měla být v jejich dílech formována jako specifický projev základního procesu osvobozování práce.191 Veškerá tvorba specializovaných redakcí nesla v sobě výrazně publicistické rysy a specifická tvorba dokumentu, kromě oblasti historického dokumentu a dokumentu o umění, nebyla ještě v roce 1975 vytvořena. Bylo to dáno tím, že všichni pracovníci těchto redakcí vzešli z televizní publicistické školy a jejich pohled na události života byl pohledem publicistickým. Projevovalo se to nejen ve volbě témat, ale také v přístupu k nim, ve vyjadřovacích formách a způsobu prezentace. Tehdejší dokument však potřeboval odlišný přístup autorský, režijní i obrazový. Musel si vytvářet specifické tvůrčí postupy, které byly schopny tlumočit „pravdu“ o životě socialistické společnosti. Většina pořadů z poloviny 70. let byla popisná, bezkonfliktní, nevzrušovala diváka, ale ani své vlastní tvůrce, a proto byla bez nápadů a tvůrčích výbojů.192 „Sedmdesátá léta znamenala v televizi naprostý propad žánru publicistiky a dokumentaristiky. Ze sto dvaceti hodin ročně jich zbyla polovina, šéfredaktoři často střídali. […] V osmdesátém sedmém roce zahájilo vysílání publicistického cyklu Sondy – na tehdejší dobu přímo revoluční převrat. Štáb byl z toho pryč, že natočil něco úžasného, když lidi ve fabrice řekli, že se schody mají zametat odshora. Málem padaly hlavy.“ Vzpomíná bývalý producent Karel Hynie.193 Hlavní otázkou dokumentaristy byla otázka, jak žije člověk v této době? Jejím základním úkolem bylo proto charakterizovat dobu životem a prací člověka, vyjádřit jeho problémy, jeho myšlení, jeho úsilí i postoje a názory. Publicistické a dokumentární pořady musely být analytickou studií o člověku ve společenských vztazích.194 V tomto období bylo zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost rozvoji televizní vysílací a výrobní technologii ČST, na modernizaci její technické základny a na budování nových 191

Srov. VERNER, Josef. Op. cit., s. 7-8. (Dostupné z archivu ČT Praha). Tamtéž, s. 9-11. 193 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 54-55. (Dostupné z archivu ČT Praha). 194 Srov. VERNER, Josef. Op. cit., s. 15-17. (Dostupné z archivu ČT Praha). 192

53

kapacit, aby mohla konkurovat prudkému rozvoji audiovize v západních zemích a být tak významným prostředkem „při formování společenského vědomí… významným nástrojem všestranného prosazování politiky KSČ… […]“195 Podle zápisu z ideově tvůrčí rady, konané 14. 10. 1975 v ČST TS Brno, redakce propagandy a dokumentaristiky do té doby neprovedla zmapování kulturních a vědeckých osobností Jihomoravského kraje a všech významných společensky cenných akcí, které údajně posouvaly vývoj v Jihomoravském kraji vpřed.196 V roce 1975 se dostala do popředí zájmu otázka většího využívání televizní propagandy a dokumentaristiky jako formy, které mohly ovlivňovat a usměrňovat televizního diváka v názorech a postojích nebo dokonce tyto postoje dále formovat. V těchto letech bylo vedení televize značně nespokojeno s úrovní televizní publicistiky a dokumentaristiky, protože rysem těchto pořadů se stala průměrnost, šeď, nedostatečně profesionální zpracování témat a tím pádem také značná nepřesvědčivost. Z čehož vyplývá, že nesplňovaly jeden z hlavních úkolů socialistické televize, a sice učit lidi socialisticky myslet. Z těchto důvodů se Kolegium Ústředního ředitele Československé televize rozhodlo uspořádat 18. - 20. března 1975 v Ústředním klubu školství a vědy ROH v Praze, tematickou konferenci tvůrčích televizních pracovníků a teoretiků právě z oblasti televizní propagandy a dokumentaristiky. Cílem bylo analyzovat tehdejší stav televizní propagandy a dokumentaristiky z hlediska plnění základních úkolů stanovených ÚV KSČ z posledních plenárních zasedání, objasnit ideové a umělecké zásady tvorby těchto pořadů a provést rozbor obsahové a formální účinnosti propagandistických a dokumentárních pořadů. Konference se zúčastnili členové vedení Čs. Televize, zástupci ÚV KSČ, vedoucí pracovníci z oblastí televizní propagandy a dokumentaristiky, televizní redaktoři, dramaturgové, režiséři, významní mimo televizní tvůrčí pracovníci a vědečtí pracovníci z vysokých škol.197 Pro dokumentaristiku bylo událostí jen to, co vcházelo do historického dění a co neodvolatelně ovlivňovalo a formovalo budoucnost, co jako tvůrčí čin stálo za to, aby bylo dokumentováno a zachyceno jako trvalá hodnota. Zpravodajství bylo nástrojem politické informace, publicistika stranické agitace a dokumentaristika stranické propagandy. Dokument musel zachycovat a zobrazovat lidskou tvořivou práci ve všech jejích podobách a celé její mnohostrannosti.198

195

CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 7. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. SKÁLOVÁ, J. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1975. In. Signatura 397/1. Československá televize Brno. 1975. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 197 Srov. Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 3-10. 198 Tamtéž, s. 17-19. 196

54

Zatímco publicistické pořady vyrůstaly z vlastní televizní specifiky, televizní dokumentaristika do poloviny 70. let stále hledala svoji tvář. Jejím cílem byl dokumentární obraz, nikoliv obraz popisný, ale obraz analyzující, zobrazující přednosti socialistické cesty a kriticky odhalující nedostatky.199 Nicméně pokud zde docházelo ke kritice, tak velmi umírněné, pouze pro oko diváka. Podle docenta Václava Sklenáře, vedoucího realizace Hlavní redakce propagandy a dokumentaristiky, který na konferenci také přednášel, dokument většinou nebyl natolik atraktivní, aby se vyrovnal hranému filmu. Byl epický, dramatickou událost se mu podařilo zachytit jen výjimečně a dříve měl stopově 20 minut, ve výjimečných případech 40 minut, čímž ztrácel často divákovu pozornost. S příchodem televize, dostal dokumentární film prostor a velké pole působnosti.200 Ovšem do doby, než okupace socialistický politický systém odstartovaly vlnu cenzury a „normalizace“. „Ale dělejte dokument, když jste svázáni normami, které téměř dokumentární práci znemožňují, naše časové a materiální možnosti jsou tak mizené, že každý pořad, který se nám povede, je malým zázrakem; když máte dojem, že o vás nikdo nestojí, nebo že o vás nikdo neví. Časy, kdy vysíláme, jsou odsunuty do nedívatelných hodin – na odpoledne, pozdě večer. Mám trpký dojem, že je nezná ani vedení televize, potvrdil mi to i hlavní referát prof. Hladkého, který tu jmenoval několik titulů a přesvědčil mě, že prostě nezná, co děláme. V tom okamžiku jsem si připomněl jen několik titulů, o kterých si myslím, že by nás klidně mohly reprezentovat na jakémkoli fóru […] V naší redakci vznikl seriál filmů o rakovině; domníváme se, že tento seriál nebyl vůbec promítán nebo jenom v omezené míře a přesto si Sovětský svaz objednal myslím, deset kopií tohoto filmu […] vznikl celý seriál o životním prostředí, nesmírně naléhavý seriál; nikdo o něm neví. […] Snad je to trpké a možná i trochu neomalené, co tady říkám na naši obranu, ale chtěl bych zdůraznit, že my, kteří děláme televizní dokument, nebo snažíme se ho dělat, pořád ještě neztrácíme elán.“201 Hovořil na konferenci docent Václav Sklenář. Podle profesora z FAMU, Františka Šulce, televize ve vztahu k dokumentárnímu filmu především vymezila reálný tvůrčí pojem experimentu a nastolila kult faktu, jeho interpretace a zhodnotila vliv autenticity na lidské myšlení. Přesto spíše televize zdědila a přijala hlavně tu část dokumentární tvorby, která se zabývala zejména reportážní a zpravodajskou oblastí.

199

Tamtéž, s. 20. Tamtéž, s. 63-65. 201 Přednes Václava Sklenáře cit. podle: Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 63-65. 200

55

Ovšem také někdy vytvořila adekvátní formy, které ve svém vývoji světový dokumentární film skutečně již přinesl.202 „Vidět znamená věřit – říká jedno z přísloví. Nejpřesvědčivějším ze všech výrazových prostředků je řeč oka, jediný společný jmenovatel pro nás pro všechny. Je stále důležitější, aby se lidé na světě poznávali, nacházeli vzájemné porozumění – to je naléhavá nutnost naší doby a to je bezpochyby nejdůležitější úkol dokumentárního filmu.“203 Napsal John Grierson. Do 1. září 1978 pracovali v brněnské v redakci dokumentaristiky celkem čtyři redaktoři – L. Čala, R. Ohnoutka, J. Michek a R. Svobodová a jedna programová pracovnice G. Stodoláková. Později odešel z redakce dr. R. Ohnoutka do redakce zpravodajství. Vnitřní organizace práce vycházela z tematického členění ITP a plánu výroby na jednotlivá čtvrtletí. Ing. J. Michek, byl pověřen prací na seriálu, To nechce klid a kromě toho dramaturgií několika titulů jiného žánru. Ohnoutka měl na starosti ekonomickou a technickou publicistiku, Svobodová zemědělství a vnitro a L. Čala kromě úkolů vyplývajících z vedení redakce jako bylo například hodnocení tvorby redakce pro Prahu a další, dramaturgoval většinou pořady kulturní a bezpečnostní. ITP, jako základ veškeré práce redakce, se ve studiu Brno vypracovával většinou s větším předstihem a naprosto detailně až na jednotlivé tituly, zatímco např. pražská HRPD plánovala jen hlavní, zásadní pořady a zbývající konkretizovala až koncem příslušného pololetí. Nutno dodat, že plánovací metodika a z ní vyplývající způsoby řízení byly poněkud odlišné než v jiných redakcích, protože ITP se upřesňoval v pololetních plánech, tedy navržené tituly nemusely být jednoznačně platné pro celý rok, pokud se ukázalo, že bylo zapotřebí vyrobit pořad aktuálnější. Úkoly pro redakci přinášel vedoucí redakce z pondělních porad programu do redakce formou výrobních porad, kde současně bylo určeno, kdo který úkol a do jakého termínu má splnit. Na další poradě nebo průběžně bylo plnění úkolů kontrolováno. Co se týče organizační vazby, ta byla na oblast výroby ze strany redakce složitější, protože neměla tzv. pevná pravidla hry. Pokud se zástupce výroby nezúčastnil pondělních programových porad, byl kontakt s výrobou sice průběžný, ale komplikovanější. Určité období těchto let (1976 až 1978) se vedoucí redakce scházel s vedoucím filmové výroby panem Bílkem na pravidelných týdenních poradách, kde si vzájemně ujasnili a vyřešili případné výrobní problémy ve vztahu k pořadům redakce publicistiky a dokumentaristiky. Tato praxe a co nejužší sepětí redakce s výrobou z hlediska perspektivy byla rozhodující pro

202

Srov. Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975, s. 149. 203 GRIERSON, J., New York Sun, USA, 15. Února 1926. Cit. podle: Štroblová, Soňa. Op. cit., s. 100.

56

plynulý chod programu i výroby. Úloha Celostátní odborné komise (COK) propagandy a dokumentaristiky neplnila v minulosti zcela své poslání, protože postrádala větší koncepčnost. Úloha COK byla především v tom, aby vypracovávala dlouhodobou koncepci pro příslušný úsek, aby koordinovala ideově tematické zaměření práce redakcí v jednotlivých studiích atd. Pokud šlo o řízení redakce, bylo nutné ze strany vedení programu vytváření větších časových rezerv pro pravidelné schůzky s vedoucím redakce, kde by se daly prodiskutovat nejen organizační či jiné úkoly, ale především obsahově-tvůrčí otázky redakce, eventuelně i za přítomnosti některého režiséra či jiných tvůrčích pracovníků.204 Kromě ITP se vypracovávaly také tzv. titulové plány. Obsahem takového plánu pro první pololetí roku 1978, byl návrh ideových hledisek programové tvorby a názvy cyklů, jejich stručná koncepce a jednotlivé tituly. Ve své propagandistické a dokumentární tvorbě, brněnská redakce vycházela ze závěrů XV. sjezdu strany, usnesení jednotlivých zasedání ÚV a KV KSČ v průběhu roku k otázkám Čs. ekonomiky a vnitřní politiky. Témata byla zpracována tak, aby jednotlivé publicistické a dokumentární pořady pomáhaly žádoucím způsobem ovlivňovat postoje a názory diváka, aby podněcovaly jeho spoluúčast na plnění všech potřebných úkolů v hospodářském a společenském životě. Redakce rovněž chtěla propagandisticky využít výsledků, kterých se dosáhlo ve vědě, technice, sociální sféře a dalších oblastech tvůrčí činnosti v Jihomoravském regionu, a vytvářet tak potřebnou argumentační protiváhu názorům, které se v té době šířily do ČSSR ze zahraničních televizí. Ve vnitropolitické propagandě a publicistice soustředila redakce mj. pozornost na konstruktivní kritiku přežívajících nedostatků, nešvarů a maloměšťáckého přístupu k životu, s cílem přispět k jejich omezení nebo odstranění.205 Z návrhu ITP publicistiky a dokumentaristiky pro rok 1980 vyplývá, že redakce publicistiky a dokumentaristiky měly opět za úkol v roce 1980 spolupůsobit na vytváření veřejného mínění a společenského vědomí v duchu politiky KSČ a pomáhat formovat člověka nové socialistické společnosti. Ve svých pořadech měli pomocí přesvědčivých faktů a argumentů popularizovat a objasňovat politickou linii KSČ v období 60. výročí založení KSČ. Významné

místo

zde

mj.

měly

dokumenty

k 35.

výročí

vyvrcholení

národně

osvobozeneckého boje a osvobození ČSSR sovětskou armádou. Dále tu redakce dostává za úkol zajistit propagandisticky 20. výročí socialistické ústavy, 30. výročí Stockholmské výzvy a 50. výročí založení Svazu přátel SSSR. „Ve všech dokumentech bude sledována cílevědomá 204

Srov. K řízení a organizaci práce v redakci propagandy a dokumentaristiky. In: Signatura 419/6. Čs. televize Brno (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 205 Srov. Redakce propagandy a dokumentaristiky. In: Signatura 419/6. Čs. televize Brno. Titulový plán na I. Pololetí 1978. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno).

57

propaganda úspěchů reálného socialismu v konfrontaci se situací v kapitalismu, bude objasňována a popularizována socialistická demokracie a proletářský internacionalismus.“206 Mezi dalšími dokumenty, které byly zahrnuty v tomto plánování, byly pořady ekonomické propagandy, jejichž úkolem bylo zaměřit se na rozhodující úkoly národního hospodářství. Současně s tím měly redakce systematicky zpracovávat otázky zvyšování kvality výroby a veškeré práce, hospodárnosti ve spotřebě surovin, materiálů a všech druhů energie. Dále měla ČST TS Brno za úkol vytvořit sběrně natáčený dokument ze stavby atomové elektrárny v Dukovanech. V plánech byly zahrnuty i pořady zemědělské propagandy jako například Len už není popelkou – dokument o tradici pěstování lnu na Vysočině. Cílem vnitropolitické propagandy

byla

popularizace

hodnot

reálného

socialismu

s ofenzivním

kotrapropagandistickým zaměřením. V souvislosti s tím, se redakce ve svých pořadech zabývala otázkami sociální politiky strany a státu, péčí společnosti o mladou generaci i o starší občany, rozvojem zdravotnictví, fungováním politického systému, rozvojem socialistické demokracie s důrazem na činnost národních výborů i ostatních významných společenských organizací Národní fronty.207 V dokumentaristice byl pro účely „kontrapropagandy“ vyčleněn zvláštní tým. V 80. letech byly smlouvy ČST s represivními ministerstvy obnovovány a upřesňovány.208 Dokumentaristka Dagmara Průchová: „V osmdesátých letech byla v televizi neúprosná autocenzura. Lidé nevěřili, který námět neprojde. […] Text musel přesně obsahovat všechno. […] Když přijel režisér na místo a zjistil jiná fakta, musel jakékoli úpravy, odchylky konzultovat. Dokonce i změnu jediné věty v komentáři.“209 Pro dokumentaristu bylo událostí pouze to, co vcházelo do historického dění, co neodvolatelně ovlivňovalo a formovalo budoucnost. Hledisko pro dokumentaristy a hledisko historie. Pouze to, co vcházelo do historie, jako tvůrčí čin stálo za to, aby bylo dokumentováno a zachyceno pro budoucnost jako trvalá hodnota.210 Pro komunisty jako tvůrčí čin bylo objasňování záměrů politiky stran ze sjezdů a věnování největší pozornosti ekonomické a vědecko-technické propagandě. Dále považovali za důležité objasňovat rozvoj 206

Návrh ideově tematického plánu publicistiky a dokumentaristiky na rok 1980. In: Sign. Red., k. 43. inv. 448. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 207 Srov. Návrh ideově tematického plánu publicistiky a dokumentaristiky na rok 1980. In: Sign. Red., k. 43. inv. 448. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 208 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002, č. 3-4, s. 534. (Dostupné z archivu ČT Praha). 209 CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In. Československá televize 1958 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999, č. 14, s. 56. (Dostupné z archivu ČT Praha). 210 Srov. VERNER, Josef. Op. cit., s. 6. (Dostupné z archivu ČT Praha).

58

vědy a techniky jako kategorický příkaz tehdejší doby a v propagandě vnitřní politiky strany zejména objasňovat růst významu vedoucí úlohy KSČ v tehdejší etapě budování rozvinutého socialismu. Součástí propagandy bylo mj. popularizovat významné události a výsledky kultury a umění, činnost jednotlivých tvůrčích svazů a kulturních institucí. Jedním z dalších úkolů bylo zkvalitňovat veškerou magazínovou tvorbu, zejména profilové magazíny jako byly týdeníky Ekonomický magazín a Zemědělský rok, na kterých se podílely všechny studia.211 Programový náměstek Jaroslav Dobiáš zhodnotil dokumenty z prosince 1985 a z pěti premiér filmů, získal největší ocenění netradiční pohled do historie hradu Špilberku v pořadu Hrad a jeho legendy, který byl zařazen do svátečního vysílání. Dále to byly pořady Zemědělský rok a Maják.212 Úspěšným dokumentárním filmem byl Alfons Mucha z Ivančic, který divákovi přiblížil vynikajícího a světově proslulého umělce, jako velkého vlastence a propagátora slovanské pospolitosti. Příspěvek byl natočen k příležitosti 125. výročí narození A. Muchy.213 V roce 1988 publicistika a dokumentaristika stále objasňovala ideologické rozpory tehdejšího světa. Mimořádně byly hodnoceny cykly stranického vzdělávání a paradoxně nazvaný cyklus Kde je pravda, který velmi zkresloval skutečnosti.214 HRPD vyráběla tzv. kontrapropagandistické dokumenty i v roce 1989: Kříž v osidlech moci – údajně odhaloval pravou tvář politického kléru, Kapitoly o XI. Sjezdu, Bod obratu – dubnové plénum ÚV KSČ v roce 1969. K 45. výročí konce druhé světové války v květnu 1990, připravovala redakce ve spolupráci s krajskými politickými orgány cyklus s názvem, Pozvali jste nás.215 Stěžejním pořadem dokumentaristů se stal na tehdejší dobu kritický týdeník Sondy. Tematicky se zabýval ekonomikou, ekologií, světem zdravotně postižených a jejich zařazením do života, výrobou zmetků atd. Sondy, Jak se staráme o hospodářská zvířata?, vzbudily v říjnu 1989 nežádoucí kritiku špatného zacházení se zvířaty, nedostatku pracovníků a nesrovnalostí v jejich odměňování mimořádnou nelibost v aparátu KSČ a staly se předlistopadovým „malérem“. Jiří Podlipný byl jeden z hlavních protagonistů nejlepších Sond. Samozřejmě byli dokumentaristé, kteří se vyhýbali politickým tématům, a tudíž měli

211

Srov. Úkoly jednotlivých redakcí. In. Ideově tematický plán 1983 – 1984. Československá televize Praha: Tiskové a informační oddělení ČST, 1982, s. 26-28. (Dostupné z archivu ČT Praha). 212 Srov. DOBIÁŠ, Jaroslav. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1985. In. Signatura 397/2. Československá televize Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 213 Srov. DOBIÁŠ, J. Hodnocení pořadů za měsíc červenec 1985. In. Signatura 397/3. Československá televize Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 214 Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 9. (Dostupné z archivu ČT Praha). 215 Srov. APF ČT, fond VE 2, a. j. 1356. Materiál pro jednání kolegia ÚŘ ČST Hlavní směry tvorby redakcí publicistiky a dokumentaristiky ve II. pololetí 1989, nedatováno. Cit. podle: CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 32. (Dostupné z archivu ČT Praha).

59

prostor v cyklu Tajemství řemesla (Kominík, Ekonom, Letec, Železničář, Primář apod.) dále vznikaly dokumenty tzv. rekreativního charakteru, jako byla Praha kolem roku 1600, Třebízská pouť nebo profil vysokoškolského souboru Když se chystá koncert. O premiéry publicistických a dokumentárních pořadů byl malý zájem. V průměru měly z daného denního programu pouze deseti až třináctiprocentní sledovanost. Stejně tak seriály a cykly z této redakce na tom nebyly slavně. Například Křeslo pro hosta, Zadáno pro ženy, Příroda pro zítřek, Sondy nebo Dejte léta životu.216

216

Srov. CYSAŘOVÁ, Jarmila. Op. cit., s. 32-34.

60

4. Pokroky technologie vysílání Na počátku 70. let ČST TS Brno získalo hned několik prostorů potřebných pro výrobu, a sice v bývalém kině Sibiř v Husovicích, kde vznikl přenosový sál, ze kterého se natáčely a vysílaly menší pořady. Další prostory dostalo nově k dispozici na místě bývalé tančírny a kabaretu Netopýr na Štefánikově ulici. Došlo zde k modernizaci osvětlení a instalaci potřebné techniky. Také Brno pokročilo v technologii dopředu. Z tzv. KOTRCu přešlo k zaznamenávání na televizní magnetický záznam (TMZ). Díky tomu vzrostla kvalita obrazového záznamu. Zároveň bylo v budově kpt. Jaroše uvedeno do provozu nové zařízení zvukovýroby, laboratoř a fotoateliér. V roce 1972 byl nainstalován vlastní videozáznam (TMZ). Zaměstnanci tak byli ušetřeni práce, v případě že chtěli něco v Brně zaznamenat, museli takzvanou trasou posílat kolegům do ostravského studia. Dále brněnské studio získalo nový čtyřkamerový přenosový vůz z výroby Tesly Radiospoj. Kamery ještě byly pro černobílé vysílání vzhledem k tomu, že teprve v únoru 1977 získalo brněnské studio první barevnou technologii z Prahy. Tím byl čtyřkamerový přenosový vůz Lotos v systému SECAM. Samotné barevné vysílání začalo v Brně velmi pozdě na rozdíl od Prahy, které vysílala na druhém programu už od roku 1973, Brno začalo o sedm let později. Chloubou brněnského vysílání byly filmové scénografie a animované znělky díky výborným výtvarníkům.217 Vnitřní uspořádání ČST od samého počátku její činnosti určovaly organizační principy televize jako kulturní organizace podnikového typu, organizace základních článků realizace a výroby pořadu a organizace programově výrobních jednotek – štábů. Byly to tedy dvě funkce, ve kterých se organizace v ČST projevovala. Byla to jednak organizace výrobního procesu a jednak organizace řízení.218 V televizi šlo o složitou a specifickou organizaci, protože v náročných podmínkách ji ovlivňovaly problematiky zejména ze sfér politických zájmů a podmínek, rozsahu a druhu programových úkolů, územního rozmístění, kulturní podmínky a výrobního zázemí, způsobu techniky a výrobních kapacit, způsobu realizace a výrobních postupů, ekonomických podmínek a způsobů financování, úrovně dělby práce a kvalifikace pracovníků.219 Na rozdíl od převážné většiny zahraničních televizí, kde byla s náležitým předstihem budována především moderní televizní technika v dostatečném množství a kvalitě. Byly zde 217

Srov. SATURKOVÁ, Jitka. Op. cit., s. 74-75. Srov. VRABEC, Jan. Organizace televizní tvorby II. (základní vývoj podmínek tvorby a výroby programu v prvních patnácti letech činnosti Československé televize). 1. vyd. Praha: SPN, 1972, s. 11. 219 Tamtéž, s. 11. 218

61

zajišťovány předem i náležité podmínky prostorové, provozní a výrobní, došlo u nás k opačnému postupu, který je možné charakterizovat tak, že tehdy stále rostoucí rozsah programu a stále se zvyšující realizační náročnost vyvíjely neúprosný tlak na techniku a provozní složky, takže bylo nutno napínat všechny síly, aby bylo možné vyhovět požadavkům programu, alespoň relativně. Zatímco v jiných zemích měla technika dostatečný předstih, a tedy i rezervy, aby mohla s náležitým klidem plnit své úkoly vůči programu, u nás pro všechny televize bylo typické, že se vyznačovaly nedostatkem peněz, prostoru, času a kvalifikovaných pracovníků.220 V červenci 1968 bylo vybudováno pro zpravodajství vlastní studio v Praze. Vybavení bylo velmi skromné. Pouze dvě kamery se snímacími elektronkami. 70. léta byla ve znamení technologických změn, které změnily charakter televizní tvorby a vysílání. Nový systém tzv. BETAMAX, vyvinut společností Sony, dokázal zaznamenat signál na kazetu spojenou přímo s kamerou.221 To dalo především štábům zajišťujícím zpravodajství a publicistiku obrovskou mobilitu, ale mělo to vliv i na výrobu zábavných a dramatických pořadů.222 Díky tomu se mohla kamera vydat do terénu, čímž padl monopol filmové kamery. V roce 1972 byl ukončen vývoj první digitální televize223 a od roku 1977 byly všechny programy ústřední televize v republikových a oblastních televizních střediscích.224 V roce 1978 odstartoval záznam na tzv. magnetické záznamové zařízení. Z počátku bylo 60 minut maximální kapacitou záznamu. 3. ledna 1979 byl na Kavčích horách v Praze vybudován a uveden do provozu objekt specializující se pouze na televizní zpravodajství. Zároveň zde byly přesunuty redakce z Měšťanské besedy.225 Přenosová síť televizního vysílání, byla v polovině 70. let schopna v ČSSR zabezpečit příjem programů televize prakticky ve všech velkých administrativních centrech a v oblastech s velkou hustotou obyvatelstva. Zvláštní požadavky na rozvoj sítě televizního vysílání vyplývají ze základní úlohy přenosové televizní sítě – přivedení programů ústřední televize ke všem divákům. Požadavek přenosu programů televizním divákům v době vhodné pro jejich sledování si vynucoval používat nejen velký počet kanálů pro přenos programů do každého hodinového pásma, ale i vytváření programů s předstihem.226 V souvislosti s tím bylo třeba vyřešit řadu organizačních a technických úkolů, jako například určit optimální množství 220

Tamtéž, s. 18. Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 94. 222 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 143. (Dostupné z archivu ČT Praha). 223 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 88. 224 Srov. KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Op. cit., s. 12. 225 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 95. 226 Srov. KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Op. cit., s. 13. 221

62

časových pásem, počet a druh programů, které se v nich mají distribuovat nebo vytvořit nové technické prostředky pro nejefektivnější distribuci a vysílání programů v každém z pásem s přihlédnutím k jejich geografickým zvláštnostem. Hlavní etapou rozvoje přenosové televizní sítě a jejich perspektiv bylo zavedení barevné televize, které vedlo k dalšímu zvyšování kvality televizního vysílání.227 V roce 1976 byl na Kavčích horách otevřen nový dabingový komplex. Jaroslav Vondra, který zde působil jako náměstek ředitele televizních studií v ČSR a ředitel výroby ČST, novinářům tehdy řekl, že jde o novinku, která nemá ve světě obdobu. „[…] Našim technikům se podařilo vtipně a účelně sestavit špičková zařízení a tím znásobit jejich možnosti. Jednotlivé přístroje už neexistovaly, náš přínos je v jejich sestavení do celku, ve vytvoření pracoviště, které dává nové možnosti… Nové pracoviště, které vzniklo ve spolupráci s americkou firmou Ampex, která ho také na Kavčích horách vybavila, přináší další možnosti. Mimo kvalitní dabování umožní i zrychlení dokončovacích prací (střihu) československých pořadů.“228 V druhé polovině 80. let došlo k důležitému zlomu, kdy ČST začala ztrácet monopol. Rostl stále více počet domácností, které měly možnost sledovat západoněmecké a rakouské programy, už od roku 1984 si obyvatelé měst mohli naladit první program sovětské televize a začal se čířit příjem satelitní televize. Mezi další technické novinky patřily videorekordéry, se kterými zároveň přišel černý trh s nahranými kazetami. K divákům se pak dostávaly filmy, které se nepromítaly v televizi ani v kinech.229

4.1 Druhý program 10. května 1970 spustila Československá televize druhý program. V tento den začalo také vysílání barevné televize.230 Nicméně přestože byl zahájen v první polovině 70. let, nevysílal pravidelně každý den. Jeho vysílací dny bylo pouze úterý, čtvrtek a neděle. Teprve v roce 1972 se vysílání rozšířilo o jeden den, a sice pátek. O rok později přibyla sobota231 a zároveň byl zahájen pravidelný provoz vysílání 2. programu z Kavčích hor v Praze, který

227

Tamtéž, s. 11. KRUML, Milan. Op. cit., s. 143. (Dostupné z archivu ČT Praha). 229 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 144. (Dostupné z archivu ČT Praha). 230 Tamtéž, s. 142. 231 Srov. PŘIBILOVÁ, Gabriela. Hledání koncepce a vznik II. programu Československé televize. Praha, 2004, s. 35. Bakalářská práce na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy na institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Milan Šmíd. (Dostupné z archivu ČT Praha). 228

63

umožnil odbavovat celý program z jediného pracoviště.232 V lednu o rok později se začalo vysílat také ve středu. V roce 1976 druhý program vysílal celý týden včetně pondělí. Co se týče technického stavu, nebyl druhý program stoprocentní hned od samého počátku. První rok byl ve znamení poruch, které se stávaly poměrně často.233 Bývalý pracovník ČST Miloš Frýba na začátky druhého programu vzpomíná takto: „Pamatuji si, že jednu neděli bylo ve vysílání tolik poruch, že jsem v podstatě z obrazovky vůbec neslezl a neustále jsem v jednom kuse omlouval poruchy a závady. Celé to skončilo tím, že jsme divákům oznámili, že mimořádně budeme vysílat v pondělí, kdy celý nedělení program zopakujeme.“234 Samozřejmě ani druhý program nebyl „ochuzen“ o jakousi koncepci programové náplně pro rok 1970 a 1971. Ta byla schválena ještě před samotným zahájením vysílání. Hlavními cíly ITP zde bylo vyrábět dokumentární pořady, zábavné pořady a všeobecně vzdělávací. Co se týče Televizních novin, ty byly přejímány z prvního programu. Večerní program byl uzavírán pětiminutovými čtenými zprávami, které si druhý program vyráběl sám. Postupně byly do vysílání zařazeny záznamy vystoupení hudebních, pěveckých a tanečních zahraničních souborů z Gruzie, Tunisu, Kuby, Řecka a dalších. Opět zde byly také připomínány politické a kulturní výročí. Pořad Proč vznikly noviny, byl vysílán v Den tisku, 75 let mladá patřilo výročí České filharmonie, dále Učitel národů apod. Prostor také dostaly dokumentární a vzdělávací pořady, jako například Svět kosmonautiky, Půlhodinky s módou, První stránky dějepisu, Poznej svou vlast, Malá poohlédnutí byly dokumenty o vývoji průmyslu. Máme rádi zvířata, byl oblíbeným seriálem, který se natáčel ve spolupráci s pražskou zoologickou zahradou. Díky druhému programu měli dramaturgové možnost spolupracovat s osobitými režiséry a scénáristy, kteří měli možnost vyzkoušet nové programové typy. V druhém programu se testovaly formy, na které ve vysílání prvního programu nebylo místo a ani o ně nebyl zájem.235 Během poměrně krátké doby si druhý program získal renomé jak u televizních diváků, tak i mezi tvůrci. Dokonce leckteré pořady převyšovaly relace vyrobené v redakcích prvního programu. Dokonce ústřední ředitel Jan Zelenka byl jeho příznivcem. Bohužel se pracovníci podílející se na druhém programu místo vděku dočkali opaku. Čs. televize se i přes divácký ohlas a popularitu tohoto programu, rozhodla pro likvidaci redakce. Začátkem roku 232

Československá televize. Čísla a fakta o Československé televizi. Praha: Československá televize, 1978, s. 10. (Dostupné z archivu ČT Brno). 233 Srov. PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., s. 35. (Dostupné z archivu ČT Praha). 234 Vzpomínky Miloše Frýbu. Cit. podle: PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit. s. 35. (Dostupné z archivu ČT Praha). 235 Srov. PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., 36-37. (Dostupné z archivu ČT Praha).

64

1972 vydalo předsednictvo ÚV KSČ usnesení o kádrové situaci v hromadných sdělovacích prostředcích. J. Zelenka odvolal z funkce Z. Michalce, který řídil druhý program a po schválení stranickými orgány na jeho funkci dosadil v dubnu 1972 K. Kohouta. V televizi se začaly mezi pracovníky šířit informace o tom, že možná bude zrušena Hlavní redakce 2. programu. Podle usnesení ÚV KSČ totiž muselo být v politicko-zpravodajské a v uměleckých redakcích minimálně 50 % programových nebo tvůrčích pracovníků členy komunistické strany. K. Kohout proto vypracoval kádrový výhled, ve kterém vyhodnotil angažovanost svých podřízených. Ze 43 pracovníků Hlavní redakce druhého programu bylo pouze 7 zaměstnanců. Za dále ústřední ředitel J. Zelenka byl pověřen ÚV KSČ, aby televizi reorganizoval a provedl tzv. redislokaci útvarů. Jiným slovem šlo o to, aby dokončil normalizaci televize a dostal pod kontrolu všechny redakce. Na základě Zelenkova rozhodnutí vydala o tři měsíce později náměstkyně Balašová výnos č. 67, kterým Hlavní redakci 2. programu ke dni 30. září 1972 zrušila. Podle likvidačního plánu měl K. Kohout, který byl pověřen, aby likvidaci provedl, zkompletovat veškeré spisové dokumentace a personální agendy, zařídit titulkový seznam hotových a rozpracovaných scénářů, pořadů, vytvořit seznam nosičů záznamů, seznam majetku a vypracovat přípravu ekonomické uzávěrky ke konci roku 1972. Likvidační práce probíhaly až do začátku roku 1973. Po dvou a půl letech byla Hlavní redakce 2. programu a barevné televize zcela rozpuštěna. Pracovníci z ní přešli do redakcí v rámci svých specifických profesí. Rozpracované scénáře a náměty si vzali s sebou. Dosud není zcela jasné, jaké byly hlavní důvody ke zrušení redakce.236 „Sláva II. programu ve všech směrech způsobila závist nově jmenovaných šéfredaktorů a ti, přes své kamarády na ÚV KSČ, prosadili zrušení naší skupiny. Tohle mi tehdy řekl přímo Zelenka.“237 Vzpomíná E. Růžek. Ovšem žádné dokumenty, které by to dosvědčily, nejsou. „Na II. programu byla výborná parta lidí. Nikdo nikomu nepřekážel a na nikoho nebyl vysazený. Všichni drželi skutečně pohromadě. […] Byla to nejlepší doba, jakou jsem v Československé televizi zažil.“238 Vzpomíná Gustav Oplustil. Pravděpodobně se televizi zdála existence samotného útvaru, kde se vyráběly pořady pouze pro druhý program, nadbytečná. Dále programová neangažovanost mohla být dalším důvodem, proč zanikl tento

236

Tamtéž, s. 39-42. Vzpomínka E. Růžka. Cit. podle: PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., s. 42. (Dostupné z archivu ČT Praha). 238 Vzpomínka Gustava Oplustila. Cit. podle: PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., s. 43. (Dostupné z archivu ČT Praha). 237

65

program. Což vadilo komunistům, kteří určovali politickou a ideologickou linii vysílání Čs. televize.239

4.2 Barevná televize 7. listopadu 1967, v den padesátého výročí Říjnové revoluce, se uskutečnil první přenos barevné televize z Rudého náměstí prostřednictvím experimentálního vzorku pojízdné stanice. Byla přenášena přehlídka a manifestace pracujících. Přenos byl zaznamenán na videomagnetofonech a později reprodukován.240 Při organizaci druhého televizního programu a barevné televize v ČSSR souhlasila vláda s návrhem spolupráce s SSSR. Vhodná spolupráce s Intervizí nebo aspoň se SSSR a NDR, které tento vývoj v tehdejší praxi završily, by mohla zaručit, že se ČST nebude potýkat neúspěšně s otázkami již zvládnutými.241 „Co se týče vývoje barevných televizních systémů, na začátku 60. let vyvíjela Tesla Pardubice vlastní televizní systém, který bral to nejlepší z tehdejších systémů. To byl americký NTSC a Německý PAL. Bohužel přišli vedoucí KSČ a celý další vývoj zarazili, protože jsme byli politicky navázáni na Sovětský svaz.[…]“242 Tento systém byt objeven ve Francii roku 1957. Umožňoval slučitelnost a použití kmitočtové modulace při přenosu barevných informací.243 Tento systém byl používán východní Evropou.244 Později byla v Německu vyvinuta soustava PAL, která se postupně rozšířila do ostatních evropských zemí, tedy i k nám do ČSSR. Soustava vychází z principů soustav NTSC (National Television Systém Committee), která byla v Americe přijata za národní normu v roce 1950.245 Sovětský svaz jako první v roce 1967 zavedl barevné vysílání na 4. kanálu určeném pro umělecké pořady, sport a zábavu k 50. výročí Velké říjnové revoluce. Logicky všechny šly ve stopách SSSR a bez výjimky a dalších výhrad převzaly také barevný systém SECAM, přestože se už tehdy vědělo, že je oproti PALu nepružný a zobrazuje barvy se spektrálním posunem. Československo nebylo výjimkou.246 „[…] Finálně se začal používat SECAM 3B“247 ačkoli nový pražský televizní komplex Kavčí hory, byl vybaven přístroji, systému PAL. Aby tedy

239

Srov. PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., 43. (Dostupné z archivu ČT Praha). Srov. KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Op. cit., s. 12. 241 Srov. VRABEC, Jan. Op. cit., s. 100. 242 Rozhovor s Radomírem Kosem dne 19. 4. 2016, archiv autorky. 243 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85. 244 Srov. Česká televize. Televizní technika: Princip televize [online]. Česká televize © 1996 – 2016 [cit. 201604-25]. Dostupné z: . 245 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85. 246 Srov. ŠTOLL, Martin. Televizní národy východní Evropy aneb Sovětský svaz náš vzor. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 61. 247 Rozhovor s Radomírem Kosem dne 19. 4. 2016, archiv autorky. 240

66

ČSSR dostálo závazku vůči SSSR, umístilo před vysílač dekodér, a vysílače tak šířily signál v sovětské normě. Po pádu komunistického režimu stačilo odstranit dekodér, čímž byl přechod na západní normu velmi levný a efektivní.248 „[…] Tehdy se tajně dovezly nějaké zařízení, které byly v systému PAL. Studiová výroba tedy probíhala v tomto systému, ale oficiálně se vysílalo vždy v SECAMu. Ovšem co se natáčelo venku, bylo v SECAMu, protože přenosové vozy, které byly dovezeny z Ruska, měly zabudován tento systém. […]“249 V Československé televizi začalo pokusné barevné vysílání od 10. května roku 1970, které si mohli diváci naladit poprvé na druhém programu. Koncepce byla připravená ještě před začátkem normalizace, a proto v prvních měsících vysílání byl často zábavnější a zajímavější než první program.250 Jeho první vysílání uváděla Jana Veberová s Jaroslavou Panýrkovou.251 „Vysílali jsme ze studia na Burze, kde se přes den točily inscenace. V tom obrovském studiu se večer připravila základová deska na kolečkách, která měla představovat pozadí, rozsvítily se dva reflektory, ze skladu vyjela jedna kamera a improvizovaná hlasatelna byla na světě.“252 Od 19:00 hod. už televize vysílala na obou programech Televizní noviny, dále sportovní relaci Branky, body, vteřiny. Tehdejší ředitel J. Zelenka se také chopil slavnostního projevu, který byl odvysílán v 19:45 hod. Gustav Oplustil měl na starosti dramaturgii toho večera a vymyslel čtyřdílný zábavný pořad Čtvrtstoletí v písni a tanci. V pořadu vystoupila řada známých zpěváků jako například Helena Vondráčková, Karel Gott, Eva Pilarová, Waldemar Matuška a spousty dalších. Slavnostní večer byl zakončen ve 23:30 hod. druhým vydáním Televizních novin.253 Že šlo o pokusné barevné vysílání, si diváci přečetli ve vysílání druhého programu u jednotlivých pořadů. Prvním barevným sportovním přenosem ČST byl přenos z mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách v roce 1970.254 Barevně se vysílaly všechny skokanské disciplíny, zahajovací a závěrečný ceremoniál. Barevné přenosy viděl ale v Československu jen málokdo, protože je vysílaly pouze vysílače v Praze, Vysokých Tatrách a Bratislavě a druhým důvodem bylo, že v ČSSR nebyly v prodeji barevné televizory. Barevně se v ČSSR dalo MS sledovat jen ve velkých hotelích v Tatrách.

248

Srov. ŠTOLL, Martin. Televizní národy východní Evropy aneb Sovětský svaz náš vzor. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). Op. cit., s. 61. 249 Rozhovor s Radomírem Kosem dne 19. 4. 2016, archiv autorky. 250 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 142. (Dostupné z archivu Praha). 251 Srov. PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., s. 34. (Dostupné z archivu Praha). 252 Vzpomínky Miloše Frýbu. Cit. podle: PŘIBILOVÁ, Gabriela. Op. cit., s. 34. (Dostupné z archivu Praha). 253 Tamtéž, s. 34-35. 254 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85.

67

V síti druhého programu bylo pravidelné barevné vysílání oficiálně zahájeno 9. května 1973.255 To se týkalo pražského studia.256 Brněnské studio přešlo na barevnou vysílací technologii až v průběhu 80. let.257 Do té doby, v případě, že se natočený příspěvek posílal do Prahy autobusem, museli kameramani vše točit dvakrát. Tedy barevně pro Prahu a na černobílý film pro Brno.258 Ve stejném roce 1973 přišel do Československa na trh první barevný přijímač barevné televize Teslacolor 4401 A. Brzy potom bylo dokončeno experimentální studio barevné televize, umístěné v adaptované budově bývalé restaurace Jezerka v Nuslích. K barvě se také pomalu začaly dostávat Kavčí hory.259 Postupem času se začaly všechny filmy vysílat barevně. Výjimkou byly reprízované archivní filmy, černobílé pořady či filmy, které byly vytvořeny zejména uměleckým záměrem. 260 Barevné vysílání dosáhlo v roce 1974 dobrých výsledků. Barevné pořady tvořily už 15,1 % z celkové vysílací plochy (v roce 1973 jen 9,2 %, plán na rok 1975 činil 20 %), celkem bylo odvysíláno 875 hodin barevných pořadů, o 18 % více, než ukládalo vysílací schéma. Sportovní přenosy tvořily čtvrtinu barevného vysílání, hrané filmy 17,6 %, hudba a hudební dramata 13,3 %, zábavné pořady včetně Intervize téměř 12 %, inscenace 7,7 % atd.261 Se zavedením barevné televize se instalovaly nové techniky a měnily se části dosavadního zařízení komplexů studiové aparatury a pojízdných televizních stanic. Přitom televizní a rádiové stanice a kanály mezinárodních spojů zůstaly zachovány, ale zvýšila se úroveň jejich provozu.262 Po dalších třech letech pokusného vysílání se ukázalo, že ČST umělo vyrobit kvalitní barevný pořad a proto například film Petra Wiegela Romeo a Julie z roku 1972 získal Velkou cenu na Prix Italia.263

255

Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 143. (Dostupné z archivu Praha). Srov. ŠATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 65-66. 257 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85. 258 Srov. ŠATURKOVÁ, Jitka (ed.). Op. cit., s. 65-66. 259 Srov. KRUML, Milan. Op. cit., s. 143. (Dostupné z archivu Praha). 260 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85. 261 Srov. ČST analýza pořadů vysílaných v roce 1974. In: Sign. Ve2, k. 7, inv. č. 95. Materiály pro programovou radu – 7.2. Celostátní souhrn pořadů propagandy a dokumentaristiky. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 262 Srov. KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Op. cit., s. 12. 263 Srov. ŠTROBLOVÁ, Soňa. Op. cit., s. 84-85. 256

68

5. Strukturální analýza dochovaných dokumentárních filmů v archivu ČT Brno Celkem deset dokumentárních filmů brněnského studia jsem podrobila strukturální analýze. Tato část je rozdělena do pěti okruhů a každý se věnuje jinému časovému období. Proč jsem kapitolu takto rozdělila, vysvětluji ve stavu bádání. Nicméně každý časový úsek se vztahuje k době, která byla svým způsobem něčím specifická. Ať už šlo o první roky „normalizace“, „perestrojku“ nebo „sametovou“ revoluci ad. Otázky, které jsem si při analýze pokládala, se proto mírně lišily vzhledem k daným událostem. Sledovala jsem zde, jakým způsobem se vyvíjela tvorba dokumentárního filmu v brněnském studiu. Následkem tehdejší politické situace byla tvorba nejen ovlivněna, ale komunisté si také nechávali točit filmy tzv. na zakázku. Ty často pojednávaly o nějaké socialisticky zaměřené osobnosti nebo události typu svátky, výročí ad. V čem se tyto filmy lišily od těch, které byly tzv. apolitické a věnovaly se „čistému“ tématu? Jakým způsobem tvůrci dokumentu přibližují dané téma divákovi? O čem film pojednává? Je složen pouze z obrazových záběrů a archivních materiálů nebo zde jsou i účinkující? Jakou režisér a scénárista zvolili roli řeči, hudby nebo zvukových efektů? Jaká byla technika střihu? Je dokument různorodý, co se týče jednotlivých scén či obrazů? V jakém prostředí se odehrává? Dokumenty také obsahují vlastní názor nejen na obsah, ale také na celkové jeho zpracování.

5.1 Probíhající normalizace (1972-1975) 5.1.1 Poslední hudci Dokumentární film Poslední hudci v režii Karla Fuksy a podle scénáře Jindřicha Uhera vysílán 26. 12. 1974 zanese diváka do oblasti Horňácka, malebném prostředí, které je doslova rájem umělecky nadaných lidí v oblasti hmotné lidové kultury, především zpěvem a hudbou. Film vypráví nejen o tomto prostředí, ale hlavní postavou je lidový hudec Jožka Kubík coby vynikající primáš, přestože pracoval jako dělník v továrně. Jožka Kubík pochází z Hrubé na Horňácku, kde si vyrobil v duchu tradice vlastní styl, díky kterému byl známý a oblíben nejen mezi místními lidmi. O jeho umění a hudebních začátcích zde s velkým uznáním promlouvá dr. Slávik Volavý – ředitel ústavu lidového umění ve Strážnici. Vypráví zde, jak poznal jedinečnou slováckou muziku primáše Kubíka. Rytmus stereotypní slovácké hudby ho natolik uchvátil, že si ho hned zamiloval. Jožku prý od samého počátku zajímaly

69

sedlácké písně a v roce 1933 založil cimbálovou kapelu spolu s kamarády. V dílech, které měly originální styl Jožky Kubíka, samouka, se po houževnatých začátcích v jeho hudbě mísil vliv ryzí Horňácké hudby s vlivy cimbálové muziky cikánské. Folklor sem odjakživa přitahoval umělce, jako byli Adolf Kašpar, Leoš Janáček nebo Alios Hába. Na Horňácku také žil malíř Karel Sup, jehož obrazy znázorňující tamní údolí zde mohl divák vidět. Stejně tak zde mohl vidět dobové a rodinné archivní fotografie obyvatel Horňácka pokryty synchronem J. Kubíka. Většina dokumentu trvajícího dvacet minut je pokryta písněmi tohoto cimbálu a tancujícími místními lidmi. Režisér Karel Fuksa nechává diváka nahlédnout nejen do umělecké tvorby primáše, ale také prostřednictvím komentáře líčí jeho život, popisuje jednotlivé členy cimbálové kapely hrající na basu, violu, housle a píšťalu. Natáčení probíhalo jak v exteriérech tak interiérech místního kulturního domu. Střihy a na sebe navazující obrazové záběry představovaly pokrok oproti dokumentům z šedesátých let. Černobílý dokument, který vyrobila Redakce propagandy a dokumentaristiky na mě působí „čistě“ bez jakýchkoli zásahů normalizační doby. Žádní lidé navíc, kteří by vyčnívali z kontextu scénáře, zde nepromlouvali ani nijak nevystupovali. Pan Fuksa mi v rozhovoru potvrdil, že mu komunisté do jeho folklorních dokumentů nezasahovali, respektive mu nikdo z nich nediktoval, co bude obsahem filmu. V těchto typech pořadů se to dělo zřídka. 5.1.2 Pellico na Špilberku Režisér a scénárista Karel Fuksa v roce 1972 napsal a natočil dokument Pellico na Špilberku s cílem vylíčit divákovi život a osud jednoho z obětí vězněných v brněnské pevnosti Špilberk. Silvio Pellico byl italský revolucionář, básník, prozaik, dramatik a kritik italského romantismu. Dokument byl věnován 150. výročí jeho příchodu na Špilberk. Konkrétně v roce 1822. Po osmi letech strávených za mřížemi byl propuštěn na milost. Úvod filmu je citován Pellicovými slovy právě o jeho uvěznění a nejistotě, zda se mu podaří přežít v této hrobce. V další části filmu se vypráví o jeho životě, v jakém městě se narodil, kde studoval a o jeho slavných dílech. Ovšem po tom, coby tajný člen revolučního spolku jej rakouská vláda odsoudila na patnáct let vězení na Špilberku. Je zde vylíčena také temná historie hradu, který sloužil jako nejtěžší vězení v Rakouské říši. Na 300 odsouzenců, většinou vrahů a loupežníků zde bylo střeženo posádkou a vězeňskou stráží. Během komentáře v této části filmu jsou použity podkresy oken s mřížemi, temnými chodbami a mučírnou, vchod do Tereziánského traktu, strážní místnost se 70

stolkem, lavicemi a džbánem, z železného okovu kapající voda a zápis v kmenové knize špicberských vězňů. Obrazové záběry jsou na sebe velmi dramaticky střiženy a ve spojení s hudbou vytváří spíše hororový snímek. Myslím, že se K. Fuksovi podařilo velmi dobře přenést na diváka jistý strach, který z těchto míst, kde zemřelo stovky vězňů, naprosto číší. Dokument dále vypovídá o tom, jaký průběh zde mělo Pellicovo věznění, co bylo a nebylo vězňům dovoleno, jak byli připevněni k okovům, co jedli nebo kde spali. Žalář byl skutečně velmi těžký. Příběh je velmi dobře podložen podkresy, jakoby samy vyprávěly onen příběh – obrázky Pellica ve vězení, stráže, portréty jeho a dalších vězňů nebo dobové materiály Špilberku z 19. století. Komentáře dvou moderátorů byly opět velmi dobře rozděleny. Dagmar Pistorová vyprávěla příběh S. Pellica, zatímco Jiří Tomek ho citoval. Jeho slova samozřejmě vypovídaly o pocitech z věznění a utrpení, které zde prožíval. Nahrané obrázky Špilberku z roku 1972 se mísily s kresbami znázorňující Pellica během věznění, jeho strach a beznaděj. Dalšími obrazovými záběry zde byly Benátky počátkem 19. století, poslední pozdrav od přátel Pellica, žalářník, kresby čtení milosti, amnestovaní odchází z hradu, Pellicovo shledání s rodinou, Turin v 1. polovině 19. století, výjev z revoluce 1848. Konec dokumentu ve zkratce vyjmenovává další vězněné osobnosti, jako byl ve 20. letech hrabě Confalonieri nebo Giorgio Pallavicino a další. Někteří vězení přežili, jiní zde našli poslední odpočinek. V posledním záběru se kamera pomalu vzdaluje od Špilberku. O hudbu, která velmi dobře korespondovala s obsahem, se postaral R. Kos, dokument postříhala A. Hachlová. Ve filmu šlo o čistou historii příběhu Silvia Pellica a Špilberku. Nezasahovaly do něj žádné vedlejší vlivy komunistického režimu. Dokument byl vyroben v Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež.

5.2 Poslední naděje na svobodu (1976-1980) 5.2.1 Když v Brně kvetl Devětsil Dokument, který v roce 1977 zrežíroval Kuba Jureček a scénář napsal Vladimír Růžička, líčí dobu vzniku Československa, tedy rok 1918. O dva roky později vznikl brněnský Devětsil. Ten byl a je považován za svaz pokrokově smýšlejících umělců, kteří podporovali proletariát. V jejich zájmu bylo pro něj vytvářet nové revoluční umění. Hlavními 71

protagonisty této umělecké avantgardy byli Vítězslav Nezval, Jiří Wolker, Bedřich Václavek, Emil František Burian ad. Na scénu v této době také nastupuje světově známý Charlie Chaplin, který se na žádost členů Devětsilu stal čestným členem. Členstvím Ch. Chaplina chtěli dát najevo, že si stojí za názorem, že je film uměním. Během dokumentu komentátor jmenuje jednotlivé zástupce Devětsilu a jejich vztah k němu. Slova komentátora jsou doplněna o různé výtisky Devětsilu – dobových fotografií, filmů Charlieho Chaplina, fotografiemi pamětníků vyprávějící o Devětsilu, Brně, budovy, ve které sídlila redakce brněnského časopisu Rovnost. Součástí scénáře byly rozhovory s pamětníky, vzpomínající na tuto dobu - Jaroslav Bohumír Svrček nebo Lubomír Linhart. Zajímavým prvkem filmu je postava muže s kloboukem vystupující pouze jako němá loutka, která se vždy objeví a filmuje na tom místě, o kterém se zrovna hovoří nebo které se vztahuje k tématu. Muž s kloboukem vypadal, nejen jako by provázel dokumentem, ale jakoby jej sám natáčel. To, co natáčel, viděl divák na své obrazovce. Od roku 1923 stál Devětsil v popředí všeho kulturního dění. Jeho záměrem bylo vytvořit takové umění, které by bylo progresivní nejen formou, ale také obsahem. Muselo vycházet z dané skutečnosti, že se muselo opírat o názor, že novým nositelem nového života nemohla být kapitalistická třída, ale pouze proletariát. Práce proto byly zaměřeny na proletářské umění. Z toho tvrzení jasně vyplývá, že byl dokument jasnou propagandou komunismu. Nehledě na to, že brněnský Devětsil reprezentoval brněnskou levici. Ovšem ve zcela jiné době. ÚV KSČ se zřejmě snažila dokázat lidem, že je věhlasné osobnosti uznávali a bojovali za ně. Tak proč v tom nepokračovat také v 70. a 80. letech? Vždyť jim vlastně šlo pouze o to, aby vzkvétala socialistická vlast. Divákovi zde byly promítnuty listy Devětsilu a Pásma (jedna z rubrik) – šlo o časopis, který se stal skutečným mluvčím politiky o morálně vyspělém časopise mladé generace. Otvíral tak okno Devětsilu do světa. V jeho redakci působili F. Halas, B. Václavek nebo A. Černík. Mj. zde byly použity citace jednotlivých členů směřující k Devětsilu a jejich postoji k němu. Dále v obrazových záběrech může divák vidět fotografie Lenina, protože ho časopis propagoval, stejně tak vztahy s Ruskem, portréty a fotografie osobností, které byly součástí Devětsilu, Brno, budovu Rovnosti odkud se šířily revoluční myšlenky tohoto svazu. Na to, že je dokument natáčen až v druhé polovině 70. let, čekala bych poněkud propracovanější dílo. Jeho režijní úroveň lze srovnat s dokumentem Konfrontace z roku 1968, který jsem podrobovala analýze ve své bakalářské práci. Řekla bych, že dokazuje dobu, kdy v lidech doznívala poslední kapka naděje ve svobodu a nastala doba naprostého vyhoření a monotónnosti. 72

Dále jsou z filmu vystřiženy nějaké scény. Záběry na sebe ne vždy sedí kontextově a komentáře jsou osekané. Můžeme pouze spekulovat, zda jde o technickou chybu nebo byl dokument skutečně upraven. Druhým ročníkem se Devětsil přestěhoval do Prahy, změnil formát a přestal být brněnským orgánem. Krátce na to zahynul. Brněnský Devětsil se vytvářel a přestal žít. Byl odrazovým můstkem pro vstup do jiné organizace, která definitivně formovala jejich tvář. Stali se komunisty. V rámci závěrečného vyprávění o konci Devětsilu byly použity podkresy klobouku a bot Ch. Chaplina. V tomto případě dokumentu šlo o politicky zmanipulovaný film. 5.2.2 Tajemství duhové kuličky Dokument režiséra Kuby Jurečka z roku 1980 se odehrává ve sklářském prostředí Škrdlovic na Vysočině. Film byl vyroben v redakci publicistiky a dokumentaristiky, sestříhala jej Alena Hachlová a hlavním kameramanem byl Honza Štangl. Dílo nabízí divákovi průřez umělcovy tvorby, skláře Jaroslava Svobody. V jeho rodině je sklářské výtvarnictví děděno z generace na generaci. Ukazuje průběh vzniku díla od samotného počátku. Tedy od návrhů, přes realizaci až po finální výsledek. Zobrazuje pracující skláře ve Škrdlovické huti se samotným Jaroslavem Svobodou a jeho otcem, který mu očividně předává své znalosti. Nad jednotlivými díly pečlivě diskutují. Tvůrci dokumentu nabízí jedinečný pohled na obor, ve kterém se snoubí síla a cit, které jsou zapotřebí u člověka s takovým povoláním. Pracovitost a pečlivost sklářů, co dílo, to originál. Žádná jednolitá velkovýroba, ale pestrost a jedinečnost skleněných děl. Mj. zde divák viděl způsob výroby duhové kuličky. Jako obrazové záběry jsou použity jednotlivá díla a práce s nimi - obrušování, štípání a loupání. Dále skláři rozjímající o nových nápadech na výrobu sklářských děl, setkání s dalšími skláři, kteří rozebírají jednotlivé návrhy děl a diskutují nad jejich výrobou. Podle výrazů ve tvářích je jejich práce těší. Jediné co bych vytkla tomuto filmu, je že mi zde chybí rozhovor s umělci, které divák vidí. Vidí také jejich práci při vytváření vázy a dalších výrobků, ovšem chybí mi slovo umělce, aby popsal přesný postup při práci skláře, jak dlouho trvá vyrobit jeden výrobek, povídání o jeho dílech, které můžeme vidět na obrazovce, ale proč a jak vznikaly návrhy, co je inspirací pana Svobody a co mají jeho díla vyjadřovat? To byly otázky, na které mi nebylo ve filmu odpovězeno. Pouze obraz skloubený s hudbou Pavla Blatného a komentářem, který 73

je obsahově chudý. Ten je zpočátku veden o úpadku skláren na Vysočině a poté o příběhu pana Svobody a jeho sklářské hutě, ale rozhovor právě s těmito umělci by ještě znásobil jedinečnost dokumentu. Přestože je dokument už barevný a střihy s kamerovými záběry jsou zase o několik kroků dál než v sedmdesátých letech, zdá se mi nedostatečně propracován vzhledem k době, ve které vznikal. Pokud v obraze mluví pan Svoboda nebo jiný pracovník hutě, jejich rozhovory jsou staženy a místo nich je dokument pokryt buď hudbou, nebo tichem. Nejsou v něm ani hlasy, ani žádné jiné ruchy. Zřejmě ještě v této době nebylo tolik zvykem hlasy nestahovat z podkresů. Žádné zásahy ÚV KSČ jsem zde nenašla. Dokument je čistou výpovědí o tomto uměleckém oboru a nehovoří se zde v jediné větě o politickém postavení ani zde politika neprosakuje ať už v hlavní nebo vedlejší roli. Závěrečné záběry ukazují různá díla usazena ve volné přírodě, čímž tak měly vyjádřit, co jednotlivá díla představují - tekoucím proudem řeky či les apod. Líbí se mi provedení závěrečných titulků, které jsou prokládány sklářskými díly umělce a jejich tvorbou, tudíž tak tvůrce docílil toho, aby se divák díval až do samotného konce se zaujetím.

5.3 Období strnulosti (1981-1985) 5.3.1 Avantgardní architektura Brno Režisér Kuba Jureček v roce 1984 vyrobil dokument pojednávající o brněnské avantgardní architektuře třicátých let. Jeho cílem bylo zachytit mnohotvárnou snahu brněnských architektů, kteří si v kontextu celoevropského dění zachovali osobitost a jejich zásluhou se meziválečné Brno stalo centrem moderní architektury. Zajímavé na tomto filmu byl především zcela nový typ záběrů, které byly pořizovány z letadla. Dalšími obrazovými podkresy byly fotografie budov, bytových domů a dalších architektonických staveb významných a věhlasných architektů. Na filmu také oceňuji jeho nápaditost a pestrost, kdy se snažil o konfrontaci původních podob staveb se stavem v roce 1984, kdy film vznikal. Obrazové prolínání z původní verze stavby do tehdy aktuálního stavu byl pro diváka příjemnou změnou. Měl možnost si tak lépe vybavit dané místo, kde už třeba ani stavba z třicátých let nestála. Malé procento z nich totiž byly zbourány nebo přestavěny. Objevují se zde významné stavby Bohuslava Fuchse, J. Kumpošta, V. Chrousta, E. Králíka, B. Čermáka, P. Janáka nebo J. Kotěry a dalších. Divák zde mohl vidět na tu dobu jedinečné záběry panoramy Kohoutovic pořízené z letadla. Část filmu je věnována 74

vyprávěním o architektech samotných. Architekti byli výrazně levicově orientováni, členové Devětsilu a později seskupení kolem redakce Indexu – vytvářeli epochu brněnské architektury mezi dvěma světovými válkami. Je tedy jasné, proč byl tento dokument vyroben. Za účelem vyzdvihnutí jedinečných architektů zatupujících stranický aparát. Navíc zde byly použity citace jednotlivých architektů, vztahující se k Brnu, architektům a smyslu tohoto povolání – Karel Teige, Adolf Loos, Adolf Beene ad. V závěru dokumentu zazněla slova o přínosu KSČ. Brněnská architektura údajně vyrostla ze základů historické pravdy o nutnosti hledání nového životního stylu a slohu v období hlubokých krizí a životních deziluzí po první světové válce svoji nezastupitelnou roli zde sehrála pokroková levice, intelektuální předvoj komunistické strany Československa. Brněnská architektura nebyla izolována a upíjela poznání ze všech stran. Přijímala úspěchy mladé sovětské architektury. Celý dokument je okomentován redaktorem Františkem Ohnoutkem, jehož hlas je doprovázen hudbou. Nejsou zde žádné rozhovory či synchrony. Evidentní je pokrok ve vývoji samotné tvorby dokumentu. Je mnohem více členěn obrazově zajímavějšími podkresy, které jsou strukturově členitější, než dokument ze sedmdesátých let. Vyprávění o stavbách je podkládáno komentářem. Obrazové záběry jsou ze stavby, náměstí Svobody, listování v architektonických knihách, muzea, interiérů staveb, například hotelu Avion ad. Záběry kamer jsou zkrátka propracovanější a to, že je dokument barevný, hraje také jistě svoji roli. Dokument je zakončen otázkou, která vede diváka k zamyšlení se nad architekturou, kolem které možná procházel dennodenně a ani si neuvědomil, jaké významné stavby Brno ukrývá. Film byl natočen ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Je tedy zjevné, že většina fotografií umělců, obrázků jak staveb, tak návrhů a nákresů pocházela odsud. 5.3.2 Komenský ve výtvarném umění Dokumentární film je o životě našeho významného myslitele Jana Amose Komenského. Popisuje zde jak jeho život, tak významná životní díla. Právě jeho život byl jednou velkou inspirací zejména po tom, co mu zemřela žena s dětmi, a byl donucen emigrovat ze země. Od počátku díla, vypráví příběh dva lidé, jejichž jména jsem nedohledala v žádném z pramenů a nebyla uvedena ani v titulkách. Žena vypráví divákovi o Komenském životě a muž cituje slova myslitele. Těmito citacemi vyjadřující se o životě a vztahu člověka k němu, jsou odděleny jednotlivé etapy dokumentu a života J. A. Komenského.

75

První záběry jsou z muzea Komenského v Uherském Brodě, které vlastní různorodá díla umělců inspirována životem a myšlenkami učitele národů a které se promítají během vyprávění ve filmu. Odtud začíná dokument. Dále je film podložen obrazovými podkresy měst, ve kterých kdy myslitel působil, fotografiemi, obrazy, které pravděpodobně byly dílem Komenského - Orbis picls - obrázky, které údajně nakreslil sám Komenský. Šlo o první obrázkovou učebnici jazyků v historii lidstva - a zejména pak různými uměleckými sochami, které vytvořili umělci. Sochy nebo obrazy zobrazují jednotlivé životní etapy Komenského. Vyjadřují štěstí a jiné zase zármutek nad ztrátou rodiny. Vyzařují spousty emocí, zejména z dob, kdy Komenský emigroval do polského Lešna a pokračoval ve své práci. Učil zde na gymnáziu a napsal významná díla Dveře jazyků otevřené a Velkou didaktiku. Díky těmto a dalším publikacím byl Komenský světově proslulý. Ve filmu se neobjevují žádné výpovědi pamětníků či historiků, které by v tomto případě dokument spíše narušovaly. Proto byl dokument podložen komentářem a hudbou neznámého orchestru. Jsou zde také zveřejněny ukázky jeho prací a soch, kterých má mnoho po celé republice. V době, kdy vznikal dokument, se již natáčelo a vysílalo barevně. Přesto je dokument na půl barevný a napůl černo bílý. Bylo tak vidno, které záběry byly pořízeny v osmdesátých letech a které byly archivní. Řekla bych, že je film na tehdejší dobu pestrý a žádné vnější vlivy komunismu jsem zde nezaznamenala. Nicméně jsem dokument nenašla v televizním programu, tudíž je možné, že v této době nebyl odvysílán. Komenský byl totiž komunisty kritizován, respektive byl zakázán, protože s ním se pojí emigrace a tato informace by mohla mít špatný vliv na občany ČSSR.

5.4 Perestrojka a glasnost (1986-1988) 5.4.1 Proměny lidového kroje Režisér Mojmír Brhel natočil pro redakci vzdělávacích pořadů dokument Proměny lidového kroje, který byl jedním z cyklu pořadu Spektrum. Na scénáři se podílel s Josefem Michkem, střihu se ujala Věra Horáčková, zvuku Jindřich Stožický. Cílem M. Brhela bylo vytvořit film s výpravou o historii lidových krojů a jejich postupném vývoji od roku 1836 až po dobu 80. let, kdy byl dokument natočen. V té době se už využití krojů proměnilo z každodenního oděvu v divadelní kostým. V pořadu se vypráví o krojích moravských regionů z folklórních souborů Hradišťan, Rozmarýn a Kunovjan. 76

Úvod filmu informuje diváka, jakým způsobem už v osmdesátých letech je používán lidový kroj, jak se k lidovým krojům přistupovalo v dřívějších letech a k čemu sloužily. Redaktor Jan Fiala komentující film si pokládá několik otázek, které pak během dokumentu zodpovídá. Lze chápat lidové kroje jako umělecká díla? Kde se vzaly takové rozdílné typy krojů? Odsud dále dokument rozvíjí historii o odívání minulosti a vysvětluje význam krojů v současnosti. Historie o vývoji lidových krojů a celkem bych řekla podrobný popis jednotlivých částí kroje a různých krajek, zaujímá v dokumentu většinu část filmu. Dokument je zpracován řekla bych na dobu 80. let kvalitně, respektive jeho kvalita odpovídá době, ve které byl zpracován. V první části dokumentu, kde je popisována historie, jsou používány jako podkresy různé kresby a obrazy s dobovými lidovými kroji či archivní fotografie souborů. Vzhledem k tomu, že byl dokumentární film natočen ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a Moravským muzeem v Brně, řekla bych, že většina těchto podkladů byla odsud vypůjčena. Podkresy se střídaly se záběry na různé výšivky umístěny právě v jednom z muzeí nebo archivními videi, poukazující na střihy krojů nebo na lid oděn kroji. Konec filmu je věnován družstvu Slovač z Uherského Hradiště coby monopolnímu výrobci krojů v ČSSR. Odkud většina krojů, ve kterých vystupovali a možná stále vystupují profesionální i amatérské folklórní soubory, pochází. V družstvu byli při práci natočeni pracovníci a švadleny, kteří zde šili a různými způsoby zdobili jednotlivé části krojů. Film vypráví nejen o postupech pracovníků ve vytváření krojů, ale také ukazuje, jakým způsobem zasáhla a ovlivnila moderní doba tvorbu těchto tradičních krojů. Byly zde vyráběny mnohem jednodušší a pohodlnější kroje pro účely divadelních a dalších vystoupení. Na konci filmu divák může vidět přehlídku lidových krojů z národopisných slavností Kyjovský rok. V dokumentu jsem nenašla žádnou cenzuru či nadbytečný rozhovor nebo záběr směřující ke komunistické době. 5.4.2 Eduard Urx novinář V roce 1987 byl vyroben dokumentární film nejen o životě, ale hlavně o politické a novinářské činnosti Eduarda Urxe. Režie se ujal Kuba Jureček a scénář napsal Josef Michek. Vystupovali zde herci Zdeněk Junák a Leopold Franc. Z. Junák zde ztvárnil postavu E. Urxe, který po celou dobu filmu seděl za stolem obklopen knihami a vyprávěl svůj příběh. L. Franc natáčel v knihovně, kolem sebe měl otevřené knihy E. Urxe, ve kterých listoval a během filmu citoval úryvky. Ljuba Souková zde doplňovala části filmu vyprávěním o životě E. Urxe, 77

které bylo pokryto obrazovými záběry korespondující s příběhem. Díky účinkujícím, které obsadili tvůrci do filmu, se dokument posouvá zase o něco dále v celkové propracovanosti a výsledném efektu. Jde o první dokument, u kterého pozoruji novinku, kdy příběh nevypráví pouze redaktor či hlasatel, ale přímo zde pro tyto účely vystupují herci. Jeden se vydává za hlavní postavu a druhý jej doplňuje dalšími zajímavostmi o osobnosti. Eduard Urx byl podle dokumentu statečný novinář, revolucionář a myslitel, který bojoval s KSČ proti fašismu v druhé polovině třicátých let. Začátek filmu vypráví o jeho životě, který je pokryt obrazovými záběry jeho rodného kraje a archivní rodinné fotografie z mládí a dospělosti. V některých částech dokumentu je použita pouze hudba, během které se promítají fotografie bez jakéhokoli komentáře. Druhá polovina 80. let byla tedy dobou, kdy se tvorba dokumentu jako takového opět posunula o krok dopředu. Jistý pokrok sleduji i ve střihu Aleny Hachlové. Mísící se hlasy jednotlivých účinkujících s různorodými obrazovými záběry je řekla bych, více dramatičtější a zároveň na sebe plynule a smysluplně navazují. O hudbu, ve které dominují housle, se postaral Milan Maršálek. Skvělou práci také odvedl jeden z nejlepších kameramanů brněnské televize Jakub Nosek. Dále začaly přibývat jména a funkce lidí podílejících se na tvorbě dokumentů. Dříve nebyli uváděni účinkující, redaktoři či hlasatelé vystupující ve filmu. Stejně tak byly zcela nově uváděny pozice odborného poradce nebo vedoucího výrobního štábu. Kdo se podílel na hudbě, se začalo objevovat už v 70. letech, ale pravidelně až od těch 80. let. Zkrátka tato doba nabízela jisté změny v přístupu k celkové tvorbě a vyznění dokumentu. Střihy byly dynamičtější, více různorodých podkresů, práce s účinkujícími a zlepšení vidím také v přiblížení tématu diváku. Je zde evidentní, že se po několika letech začal dokument opět svým způsobem vyvíjet. Jinými slovy končila jakási éra strnulosti způsobená komunistickým režimem, který dohnal tvorbu pracovníků a celý vývoj ke značnému zpomalení. Troufám si také říci, že nástup komunistů k moci byl krokem zpět v celkovém chodu televize a jejích redakcí. Bohužel po obsahové stránce byl dokument omezený. Urx byl blízkým spolupracovníkem K. Gottwalda, který je zde vyzdvižen, protože díky němu v roce 1925 vnitřně zesílila komunistická strana, dále byl Urx stranickým pracovníkem a zástupcem proletariátu. Stejně jako tomu bylo u Devětsilu – jsou zde vyjmenováni další jeho kolegové – S. K. Neumann, V. Vančura ad. Urx se stal jedním z pilířů listu Pravda chudoby a vypráví vše, co ho Gottwald naučil. Tohle byl zajisté jeden z dokumentů vyrobených na žádost ÚV KSČ. Dokument propaguje stranický aparát prostřednictvím kladných slov, myšlenek a 78

zejména prostřednictvím toho, že zde vypráví už o tehdejších členech a zástupců komunistického režimu z roku 1920 – 1930. Dokonce zde dochází ke kritice ze strany hraného Urxe, který hovoří o svých kritických článcích, ve kterých se pouštěl do rádoby básníků, kteří si pletli proletářskou poezii s bezduchým veršováním. Jiní si prý pletli zase proletářské umění s propagandou ve verších. Pravé básně tkvěly v proletariátu. Tyto básníky dokonce nazývá jako diletanty. Ovšem zda tohle Urx někdy skutečně tvrdil, se zřejmě nedozvíme. Není zde žádná poznámka o tom, odkud tato citace pochází. Jeho život vyhasnul v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V závěru je přečten jeho dopis s posledním vzkazem pro rodinu s obrazovým záběrem na stůl s knihami, za kterým již nikdo neseděl, a místnost zela prázdnotou. V posledním obrazu vidíme portrét E. Urxe.

5.5 Sametová revoluce (1989-1990) 5.5.1 Dům pro všechny Dokumentární pořad, který režíroval Aleš Lowák a scénář napsal Petr Holeček, byl vyroben v roce 1989. Cílem dokumentu bylo zachytit spokojený chod Domu pionýrů a mládeže (DPM). Ovšem zde lze vysledovat, jaký byl skrytý účel dokumentu. Na jeho začátku si tvůrce pokládá zásadní otázku, jak tehdy trávily děti volný čas. Na ni nechali odpovědět několik dětí hrajících si venku v blízkosti svých domovů nebo na sídlištích. Podle hlasatelky komentující film, jejíž jméno nebylo uvedeno v provysu ani v závěrečných titulcích, je chyba, že se děti bezcílně potulují sem a tam nebo v horším případě si najdou takový způsob hry, která nemusí skončit dobře. Přitom podle výpovědí dětí nevypadá, že se doslova potulují. Odpovídaly, že si buď jezdí na kolech, hrají fotbal, hrají si doma, dívají se v televizi na, Studio kamarád nebo chodí na procházky se psem. Tvrzení „potulují sem a tam“ mi přijde trochu zavádějící. Přitom se tak údajně dělo u 60 % dětí. Myslím si, že to, že jsou bez dozoru, ještě neznamená, že je něco špatně. Přece nemohou být pod dozorem 24 hodin denně. Podle toho co říká film, to ale špatné je. Na základě poněkud kritického úvodu, se odvíjí zbytek dokumentu, který vlastně přináší řešení tohoto „problému“. Tvůrce dokumentu zde líčí vše, co se týče DPM v samých superlativech. Na otázku co jiného by měly děti dělat než si hrát na sídlišti bez dozoru, přináší dokument odpověď. Podle ideálního případu, by se měly děti vzdělávat v cizích jazycích, rozvíjet hudební talent, umění, sportovat v tělovýchovných jednotách, věnovat se potápění nebo modelářství. Tím se tak 79

dostává pořad k informování diváka o jednotlivých odděleních, které DPM nabízí. Děti mohou dělat více zájmů najednou, ovšem pouze v DPM. Dokument je doplněn o výpovědi bývalých členů DPM, kteří už v době natáčení filmu vedli úspěšný život, co se týče kariéry. Jejich úkolem bylo potvrdit slovo komentátorky o tom, že díky jejich členství v DPM v mládí, brzy přišli na to, co chtějí dělat v životě za povolání a instituce jim dala základ k tomu, aby se z nich stali prosperující inženýři, veterináři nebo doktoři. Jinými slovy dokument vyzněl tak, že pokud rodiče nedají své děti do DPM, je více než zřejmé, že nebudou mít takové šance na úspěšnou kariéru, jako děti, které celé své dětství navštěvují tento dům. Jako obrazové podkresy k rozhovorům byla ukázka z jejich pracovního prostředí a jich samotných při práci. Dokument na mě působí, jako cílená reklama, která má za úkol zvýšit návštěvnost dětí v DPM, aby bylo co nejvíce dětí pod dohledem a tím pádem se daly snadno směrovat tam, kam chtěl stát. Ovšem na konci dokumentu vyšlo najevo, že má plné kapacity. Což mi přišlo trochu úsměvné. V dokumentu se také objevuje krátká historie o počátcích instituce s dobovými fotografiemi. Založení DPM se prý považovalo za přelomovou událost. V úvodu se objevily obrazové záběry dětí hrající si na sídlištích a ve chvíli, kdy byla řeč o DPM, se dokument přemístil do těchto prostor, aby ukázal členy provozující různé činnosti v jednotlivých oddílech. Děti vypadají spokojeně a podle jejich výpovědí se rádi věnují svému oboru, ať už šlo o přírodovědu, chemii, sport či estetiku. Děti, které sem pravidelně docházely, měly zcela jasno v tom, co chtěly v životě dělat a čemu se chtěly věnovat. Rozhovory s nimi jsou vedeny poněkud uzavřeně a cíleně. Otázky byly pokládány takovým způsobem, aby zodpověděly to, co chtěl redaktor slyšet. V dokumentu byly rozhovory s bývalými členy DPM a později vedoucími jednotlivých oddílů, kteří si posteskli, že je potřeba, aby dům navštěvovalo více dětí. Například v tělovýchově. Naopak v estetice zase měli plno a museli spojovat oddíly za účelem vytvoření nového kroužku pro nové členy. Dokument líčí, že větší část lidí z vybraných oborů jsou bývalí členové DPM. Ti byli vděčni za zkušenosti, které zde nasbírali a popisovali, jaké mají plány v DPM, když jsou na vedoucích pozicích. Podle rozhovorů se snažili z dětí vychovat špičkové odborníky, a proto vyžadovali, aby k různým pracím přistupovali zodpovědně. Divák zde mohl vidět nejen pečlivě vybrané účinkující, ale také sídliště s dětmi, školu a zejména prostory DPM. Na závěr se ptali dětí před školou, co by chtěli změnit, pro zlepšení jejich aktivit ve volném čase. Podle nich by mělo být více hřišť, areálů se sportovním vyžitím, počítačovými kroužky, více sídlišť neboli zeleně, kde by si mohli hrát. Redaktor, Petr 80

Holeček, který filmem provázel a dělal rozhovory se všemi účinkujícími, na základě odpovědí dětí zakončil dokument s návrhem na stavby dalších DPM. Pořadem dále provázela hlasatelka, jejíž jméno jsem nikde nenašla. Myslím si, že byl tento dokument vytvořen na požádání ze strany KSČ. 5.5.2 Portrét TGM Na začátku roku 1990 po sametové revoluci ČST TS Brno natočilo dokument zachycující portrét význačného státníka a myslitele T. G. Masaryka. Rok 1990 už sice nespadá do období mé diplomové práce, ale současně úzce souvisí s revolucí a polistopadovými událostmi. Zároveň dokument o T. G. Masarykovi, který byl odmítán proletariátem, bylo zajímavé zanalyzovat. Film Kuby Jurečka hovoří o nejrůznějších výtvarných podobách Československého státníka. A protože byl Masaryk ostře kritizován, zavrhován a komunisté se postupně zbavovali všech jeho bust, soch, portrétů a medailí či známek, zajímalo mě, jakým způsobem byl tento dokument uchycen a zpracován. Co se v něm divák dozvěděl o TGM? Byla zde konečně povězena pravda o vztahu KSČ k TGM? Během úvodních titulků divák může vidět slavnostní odhalení sochy TGM. Následuje kresba jeho portrétu s komentářem, který zahajuje výklad o výtvarných podobách TGM slovy, že v posledních čtyřech desetiletích se z českého výtvarného umění reprezentačních publikací vytratil portrét prvního prezidenta republiky. Po vylíčení všech významných umělců a medailí, na kterých vyobrazili portrét státníka, se hlasatel L. Lakomý přesouvá do komunistické doby Československa, kdy známky TGM nahradily známky B. Engelse a V. I. Lenina. Teprve v lednu 1990 je v sérii významných postav i portrét TGM. Ani z žádné publikace včetně školních učebnic se občané ČSSR nedočetli, že se Jan Štursa, Vincenc Makovský nebo Maxmilián Švabinský podíleli na vzniku různých portrétů, bust a soch T. G. Masaryka. Poslední portrét vytvořen před nástupem komunistů do čela státu, byl vytvořen k desátému výročí úmrtí Masaryka v roce 1974. Od této doby jsou popisovány další léta, ve kterých vznikaly různé známky a medaile s TGM. V dokumentu hovořil Ladislav Lakomý a o hudební složku se postaral Jan Hlubáček. Střihově film zpracovali Jan Matějka a Petr Sladký. Dokument se mi jeví jako dobře zpracovaný a konečně zde jsou poskytnuty veškeré objektivní informace o daném tématu. Co se týče obrazových záběrů, byly zde ukázány jednotlivé portréty významných umělců a jejich děl T. G. Masaryka, kolekce medailí, historické publikace ve kterých chyběly záznamy o umělcích, smuteční známka k úmrtí TGM, sochařská dílna, střihová montáž kresby TGM a 81

z exteriérů to bylo slavnostní odhalení busty TGM před lékařskou fakultou v Brně nebo kraj obce, kde F. Volavý spolu s přáteli dává dohromady bustu a vystavuje ji zde. Kromě vyprávění o T. G. Masarykovi a fotografiích, na kterých je vyfotografován, je v dokumentu také barvitě vylíčena skutečnost o tom, jak za dob komunismu lidé ukrývali bustu TGM. Dlouhých 31 let byly poschovávány portréty TGM například v dílně V. Makovského nebo u Františka Volavého, který poskytuje rozhovor. Vypráví o tom, jak a kdy skrývali sochu, kterou po revoluci mohli konečně zrekonstruovat a vystavit na začátku své nejmenované obce. Přestože byl dokument vytvořen v roce 1990, jeho premiéra byla až v březnu v roce 1991. Tedy zhruba o rok později. Proč tomu tak bylo, se mi nepodařilo vybádat. Na dokumentu spolupracovaly Moravské zemské muzeum, Moravská galerie, Horácká galerie umění, Národní galerie Praha a Filatelistický klub Alfonse Muchy. Poprvé v titulkách nebyla napsána konkrétní redakce, která vyrobila dokument, ale pouze informace, že dokument vyrobila Československá televize Brno.

82

Závěr Práce si klade za cíl prozkoumat, jaký vliv měla od roku 1971 KSČ na celkovou tvorbu ČST a zejména potom na dokumentární film TS Brno a jeho další vývoj. V roce 1969 započala tzv. „normalizace.“ Jejím cílem bylo znovuobnovení vlivu strany na všechna média včetně toho nejvlivnějšího - televize. Byly provedeny čistky a vyhozeni lidé z nejrůznějších pozic, včetně těch vedoucích. Produkce televize se pak transformovala do role ideologicko – politického nástroje KSČ, který se snažila pohltit diváky propagandistickými a socialisticky smýšlejícími pořady a filmy. To se samozřejmě nelíbilo většině občanů ČSSR, nicméně jakékoliv snahy o protesty, demonstrace a vyjádření nesouhlasu s nastoleným kurzem vedly k perzekuci a přísnému potrestání. Politický systém ničil mnoha lidem životy jak soukromé, tak profesní. Nejtvrdší kádrové pořádky, čistky a cenzura trvaly do poloviny 70. let a zahájily politicky i kulturně temnou a strnulou dobu. Lidé se stáhli do svého soukromí, aby unikli neustálým kontrolám a dohledu, které jim komplikovaly život. Všechny tyto aspekty se projevily v televizní tvorbě, a to nejen dokumentů. Řada nápadů a návrhů tvůrců, které nevyhovovaly ideologicky, byly často odmítány. Postupně tak tvůrci ztráceli zájem vytvářet kulturně hodnotné pořady. Ovšem i v této době se našly výjimky. Například pan režisér Karel Fuksa se téměř vyhnul jakýmkoliv zásahům ze strany KSČ, protože točil převážně folklorní dokumenty, které nebyly pro stranu natolik klíčové, jako třeba živé debaty s politiky. V této oblasti naopak vznikala řada angažovaných, vzdělávacích a dokumentárních pořadů o bývalých či současných členech KSČ nebo o socialistickém, vzkvétajícím státě. Stav beznaděje v obnovení základních lidských svobod trval od poloviny 70. let do poloviny 80. let, kdy v Sovětském svazu přišel k moci M. S. Gorbačov. Ten, ač sám byl členem komunistické strany, měl ve svém programu jiné, progresivní a liberální postoje, než ty, o které se opírala většina vládnoucích stran ve státech socialistického tábora, včetně KSČ. Tzv. „perestrojka“ však bohužel, kromě změny rétoriky, neměla zásadní a praktický vliv na televizní tvorbu v tehdejším Československu. Vedení KSČ se bálo změn, které by nutně znamenaly i změnu postojů tehdejší většinové společnosti v ČSSR. Nicméně i pod vlivem změn v okolních socialistických státech nakonec došlo k postupnému rozmělňování vlivu KSČ a konečnému uvolnění a demokratizaci politického systému v naší zemi, který vyvrcholil v listopadu 1989. Po této změně trvalo ještě nějaký čas, než se struktura ČST přetvořila do podoby demokraticky fungujícího systému A začala vysílat objektivní informace. 83

Za pomoci heuristické metody jsem zpracovala prameny poskytnuté pražským a brněnským archivem ČT. V první řadě jsem prošla veškeré televizní programy ČST z let 1972–1989 a vypsala si z nich dokumentární filmy brněnského studia. Následně jsem tyto filmy prověřovala v interním systému ČT – PROVYSU. Díky těmto krokům jsem vytvořila programové schéma dokladující, zda se filmy dochovaly. Tabulky jsem dále doplnila o další informace, které nebyly uvedeny v programech. Bohužel ani jeden ze zdrojů nelze považovat za zcela vyčerpávající a lze proto předpokládat, že se mi nepodařilo získat veškeré informace. Tvorba dokumentů byla ve sledovaném období pod dohledem a spousta z nich nebyla odvysílána nebo byla vymazána a zcela zničena. O které dokumenty šlo a jakým způsobem se nedochovaly již zjistit nelze. Jednání tehdejších řídících orgánů byla utajována a ani samotní zaměstnanci často o ničem nevěděli. Dokument a jeho tvorba se vyvíjela zejména na základě KSČ a jejích ideově tematických plánech a dalších opatřeních. Dokumenty byly často jednotvárné, a přestože ne vždy obsahovaly politickou myšlenku, jejich vývoj se téměř zastavil. To platí zejména pro období let 1971 – 1985. Na druhou stranu se i z této doby najdou filmy, které se dodnes reprízují, protože jsou dobře natočeny. Řekla bych, že v brněnském studiu byly dva typy režisérů. Jeden měl vlastní představy, vize a koncept o tom, jak bude vypadat jeho dokumentární film, o čem bude točit a podle toho se také řídili. Tito režiséři si často psali scénáře sami. Pak zde ale byli takoví, kteří přijímali dokumenty, které byly k mání bez ohledu na to, co bylo jejich obsahem. Zkrátka dostali zadání natočit dokument, oni ho během dvou týdnů natočili a odevzdali k dalšímu zpracování. Byla to pro ně každodenní práce jako každá jiná. Dokonce když jim byl přidělen nějaký dokument, ve kterém nebyl žádný politický prvek, sami si jej tam doplnili, aby dodrželi jistou komunistickou linii. Během psaní práce mi vyvstala otázka, zda a v čem se lišila tvorba dokumentárních filmů brněnského studia z počátku působení ČST TS Brno do okupace spojeneckými vojsky tj. v letech 1961 - 1989, od tvorby z dob „normalizace“ tj. v letech 1972 - 1989. Mohla by být předmětem dalšího zkoumání.

84

Resumé Magisterská diplomová práce se zabývá dokumentárními filmy brněnského studia Československé televize v letech 1972 – 1989. Jsou zde sledovány nejen zásahy komunistického režimu do programové tvorby a celkového chodu Československé televize v souvislosti s „normalizací“, ale také technologický vývoj televize, který měl vliv na kvalitu vysílání. Hlavním cílem práce je vybádat vývoj tvorby dokumentárních filmů brněnského studia vzhledem k tehdejší politické situaci. Část práce se také věnuje mapování produkce dokumentů ČST TS Brno v letech 1972 – 1989. Prvním krokem bylo bádání v televizních programech Československého rozhlasu a televize a vypsání všech dokumentárních filmů brněnského studia. Následovala komparace filmů v interním systému ČT (PROVYS). Sledovala jsem zde mj., zda byl dokument dochován či ne. Podstatnou částí práce je strukturální analýza deseti dokumentárních filmů shlédnutých v badatelně ČT TS Brno. Pozorovala jsem zde vliv KSČ a produkci dokumentu. Výsledkem je, že jednání strany vedlo k silnému ovlivnění nejen tvorby dokumentárních filmů, ale také celkového programu ČST. Díky tomu byla kvalita většiny pořadů značně poznamenána a jejich vývoj zpomalen ne-li dokonce na nějaký čas zastaven.

85

Summary This thesis deals with the documentaries produced by the Brno studios of Czechoslovak Television from 1972 to 1989. The thesis studies not only the communist regime interventions into television program creation and the corporate running of Czech television as a whole regarding normalization period, but also the technological development of television having a negative impact on the broadcast quality. The main objective is to research the development of documentary production of the Brno studios due to the former political situation. A part of the thesis also deals with the mapping documentary production of ČST TS Brno from 1972 to 1989. The first step was researching in the Czechoslovak television schedules and making a list of all documentaries produced by ČST TS Brno. Followed by a comparison of the films in the internal system of ČT (PROVYS). I have studied, besides other things, whether the document have been preserved or not. The main part of the thesis is the structural analysis of ten documentaries watched in the reading room of ČT TS Brno. I have studied the influence of the Communist Party of Czechoslovakia and the documentary production. The result is that party negotiations led to a strong influence on not only documentary production, but also the whole CST. Because of it the program quality was significantly tainted and their development was slowed down if not halted for some time.

86

Рeсумe Дипломная работа имете дело в документальных фильмaх Брно студии Чехословацкого телевидения с 1972 - 1989. Они контролируют не только хиты коммунистического режима в принятии программ и общей производительности Чехословацкого телевидения в связи с "нормализацeй", но и технологическое развитие телевидения, которое оказало влияние на качество вещания. Основной целью является развитие сажень делает документальные фильмы Брно студии из-за политической ситуации. Часть работы также занимается производством отображения документа ЦСТ ТС Брно в годы 1972 - 1989. Первым шагом было исследование чехословацких телевизионных программ, транслируемых и распечататных всех документальных фильмoв Брно студии. Вслед за сравнением пленок во внутренней системе ЦТ (ПРOВЫС). Я наблюдалa, среди других. Документ был сохранен или нет. Значительная часть работы является структурным анализoм десяти документальных фильмов просмотренных в читальном

зале

Чешского

телевидения

ТС

Брно.

Я

наблюдалa

влияние

коммунистической партии и производство документа. Результатом является то, что партийные переговоры привели к сильному влиянию не только делать документальные фильмы, но и в целом ЦСТ. Благодаря высокому качеству большинства программ значительно испорчены, и их развитие замедляется, если не будет остановлено в течении некоторого времени.

87

Seznam zkratek COK – Celostátní odborná komise CZV KSČ – Celozávodní výbor Komunistické strany Československa ČSSR - Československá socialistická republika ČST – Československá televize ČST TS Brno – Československá televize, televizní studio Brno ČST TS Praha - Československá televize, televizní studio Praha ČT – Česká televize ČT TS Brno – Česká televize, televizní studio Brno ČT TS Praha – Česká televize, televizní studio Praha DPM – Dům pionýrů a mládeže FÚTI – Federální úřad pro tisk a informace FMV – Federální ministerstvo vnitra FKSP – Fond kulturních a sociálních služeb HRP – Hlavní redakce programu HRPD – Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky ITP – Ideově tematické plány KSČ – Komunistická strana Československa KV KSČ – Krajský výbor Komunistické strany Československa LN – Lidové noviny NDR – Německá demokratická republika PV KSČ – Kabinet politické výchovy Komunistické strany Československa ROH – Revoluční odborové hnutí RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci SČDU – Svaz českých dramatických umělců SNB – Sbor národní bezpečnosti SSM – Socialistický svaz mládeže SSSR – Sovětský svaz socialistických republik StB – Státní bezpečnost ÚV ČST – Ústřední výbor Československé televize ÚV KSČ – Ústřední výbor Komunistické strany Československa ÚV KSS – Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu VB – Veřejná bezpečnost

88

Seznam příloh Příloha A: Obrazová Obrázek 1. Alena Hachlová a Fedor Kucký Obrázek 2. Alena Hachlová s pionýry Obrázek 3. Ing. Sýkorová, Dr. Vondráček, Milan Hachla Obrázek 4. Věra Mikulášková (čtvrtá zleva) Obrázek 5. Jožka Kubík, Karel Fuksa (1974) Obrázek 6. Jožka Kubík, Karel Fuksa (1974) Obrázek 7. Jakub Nosek, asistent kamery Obrázek 8. Jakub Nosek, Jan Fuksa Obrázek 9. Míšek, Kuba Jureček, Jakub Nosek Obrázek 10. Jakub Nosek, Antonín Novotný (cca 1966-1977) Obrázek 11. Miloš Zouhar (1969) Obrázek 12. Milan Hachla, Václav Myslivec, Miloš Zouhar (1969)

Příloha B: Tabulková: Programové schéma dokumentárních filmů ČST TS Brno v letech 1961–1971 Tabulka 1. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1971 Tabulka 2. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1972 Tabulka 3. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1973 Tabulka 4. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1974 Tabulka 5. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1975 Tabulka 6. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1976 Tabulka 7. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1977 Tabulka 8. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1978 Tabulka 9. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1979 Tabulka 10. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1980 Tabulka 11. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1981 Tabulka 12. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1982 Tabulka 13. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1983 Tabulka 14. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1984 Tabulka 15. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1985 Tabulka 16. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1986 Tabulka 17. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1987 Tabulka 18. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1988 Tabulka 19. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1989

89

Příloha C: Rozhovory 1. Karel Fuksa (scénárista a režisér ČT TS Brno) 2. Tamara Lowáková (hlasatelka ČST TS Brno a programová pracovnice APF ČT TS Brno) 3. Alena Hachlová (střihačka ČST TS Brno) 4. Jakub Nosek (kameraman ČST TS Brno) 5. Radomír Kos (mistr zvuku ČST TS Brno) 6. Marek Hlavica (pedagog Divadelní fakulty JAMU, autor knihy Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961 - 1991))

Příloha D: Dokumenty archivu ČT Praha 1. Změna názvu redakce propagandy a dokumentaristiky na Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky. In: Sign. Ve2, k. 75, inv. č. 469. Výnosy NÚR Dr. M. Balašové – č. 9/79. 2. ČST analýza pořadů vysílaných v roce 1974. V: Sign. Ve2, k. 7, inv. č. 95. Materiály pro programovou radu  7.2. Celostátní souhrn pořadu propagandy a dokumentaristiky. 3. Harmonogram přípravy ročních programových plánů Čs. televize. In: KOVAŘÍK, František a MICHALEC, Zdeněk. Metody a formy plánování a hodnocení televizního programu. Praha: Československá televize, odbor výzkumu programu ČST a diváků v ČSSR, 1983. 158 s.

90

Bibliografie:

Prameny a sborníky: 

ČESKÁ TELEVIZE. Provys. [interní databázový systém]. Praha: ČT [cit. 2016-0502]. Dostupné z Badatelny České televize.

Audiovizuální prameny: 

Pellico na Špilberku [dokumentární film]. Režie Karel FUKSA, ČSSR, ČST TS Brno, 1972



Poslední hudci [dokumentární film]. Režie Karel FUKSA, ČSSR, ČST TS Brno, 1974



Když v Brně kvetl Devětsil [dokumentární film]. Režie Kuba JUREČEK, ČSSR, ČST TS Brno, 1977



Tajemství duhové kuličky [dokumentární film]. Režie Kuba JUREČEK, ČSSR, ČST TS Brno, 1980



Avantgardní architektura Brno [dokumentární film]. Režie Kuba JUREČEK, ČSSR, ČST TS Brno, 1984



Komenský ve výtvarném umění [dokumentární film]. Režie Karel FUKSA, ČSSR, ČST TS Brno, 1984



Proměny lidového kroje [dokumentární film]. Režie Mojmír BRHEL, ČSSR, ČST TS Brno, 1986



Eduard Urx novinář [dokumentární film]. Režie Kuba JUREČEK, ČSSR, ČST TS Brno, 1987



Dům pro všechny [dokumentární film]. Režie Aleš LOWÁK, ČSSR, ČST TS Brno, 1989



Portrét TGM [dokumentární film]. Režie Kuba JUREČEK, ČSSR, ČST TS Brno, 1990



Sborník z archivu České televize Praha

1. BARTÁK, Jan. K televizní propagandě a dokumentaristice. In. Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1974, roč. 12, č. 4, s. 5-7. (Dostupné z archivu ČT Praha).

91

2. MICHALEC, Zdeněk. Ideově tematický plán dnes a zítra. In Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1974, roč. 12, č. 4, s. 77-81. (Dostupné z archivu ČT Praha). 3. VERNER, Josef. K otázkám televizní propagandy a dokumentaristiky. In Televizní tvorba. Praha: Studijní odbor Čs. televize, 1975, roč. 13, č. 4, s. 5-17. (Dostupné z archivu ČT Praha). 

Spisový archiv České televize Praha

1. Hlavní redakce politické-dokumentárního vysílání. In: Sign. Red. K. 291, inv. č. 2163. Návrh koncepce pro rok 1972. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 2. Návrh ideově tematického plánu publicistiky a dokumentaristiky na rok 1980. In: Sign. Red., k. 43. inv. 448. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 3. ČST analýza pořadů vysílaných v roce 1974. In: Sign. Ve2, k. 7, inv. č. 95. Materiály pro programovou radu  7. 2. Celostátní souhrn pořadu propagandy a dokumentaristiky. (Dostupné ze spisového archivu ČT Praha). 4. Ideově tematický plán Čs. televize na léta 1983 - 84. Úkoly jednotlivých redakcí. Československá televize Praha: Tiskové a informační oddělení ČST, 1982, s. 24-44. (Dostupné z archivu ČT Praha). 5. Ideově tematický plán na léta 1977 – 1978. Základní úkoly ČST. Československá televize Praha: Tiskové a informační oddělení ČST, 1976, s. 1-15. (Dostupné z archivu ČT Praha). 

Spisový archiv České televize Brno

1. Rozbor umělecké tvorby Čs. televize. In: Signatura 394/746. 1973. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 2. Ideově tematické plány 19811990. Československá televize. In: Signatura 390/740. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 3. Plnění ITP v roce 1977. In: Signatura 419/6. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 4. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. Hlavní redakce programu. Pro poradu vedení a ITR. In: Signatura 394/744. Brno. 5. 9. 1977. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 5. MERVART, J. Interní sdělení pro soudruha J. Šťastného. In: Signatura 419/7, roky 1976-1978. Redakce zábavných pořadů. 16. 2. 1978. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno).

92

6. Rozbor umělecké tvorby Čs. televize. In: Signatura 396/746.1973. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 7. K řízení a organizaci práce v redakci propagandy a dokumentaristiky. In: Signatura 419/6. Čs. televize Brno. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 8. Redakce propagandy a dokumentaristiky. In: Signatura 419/6. Čs. televize Brno. Titulový plán na I. pololetí 1978. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 9. Hodnocení programu. In. Signatura 273/4. Československá televize Brno. 1970. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 10. DOBIÁŠ, Jaroslav. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1985. In. Signatura 397/3. Československá televize, studio Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 11. HROUZEK, Vladimír. Hodnocení programu. In. Signatura 273/4. Československá televize Brno. 6. 3. 1970. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 12. SKÁLOVÁ, J. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1975. In. Signatura 397/1. Československá televize Brno. 1975. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 13. DOBIÁŠ, J. Hodnocení pořadů za měsíc červenec 1985. In. Signatura 397/3. Československá televize Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno). 14. DOBIÁŠ, Jaroslav. Hodnocení pořadů za měsíc prosinec 1985. In. Signatura 397/2. Československá televize Brno. 1985. (Dostupné ze spisového archivu ČT Brno).

Monografie: 

BOZDĚCH, Vladimír. O jazyce rozhlasu a televize. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 144 s.



BOURDIEU, Pierre. O televizi. V nakl. Doplněk. 1. vyd. Brno: Doplněk, 2002. 104 s.



CVIKLOVÁ, Lucie. Politické a společenské postavení bývalým [sic] československých nomenklaturních elit v období tzv. normalizace: okolnosti jejich rozkladu a vybrané aspekty jejich adaptace. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2008. 59 s.



CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize v období zániku komunistického režimu a vítězství demokratické revoluce (1985 - 1990). In Československá televize 1985 – 1990. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Oddělení pro výzkum stěžejních otázek období 1969 – 1992, 1999. č. 14, 65 s. (Dostupné z archivu ČT Praha).

93



CYSAŘOVÁ, Jarmila. Československá televize a politická moc 1953 – 1989. In. Soudobé dějiny. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, 2002. č. 3-4, s. 521-537. (Dostupné z archivu ČT Praha).



Československá televize. Čísla a fakta o Československé televizi. Praha: Československá televize, 1978. 53 s. (Dostupné z archivu ČT Brno).



IŁOWIECKI, Maciej a Petr ŽANTOVSKÝ. Manipulace v médiích. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2008. 120 s.



KAREŠOVÁ, Alena. Mluvené slovo v televizní publicistice. 2. vyd. Praha: SPN, 1985. 56 s.



Konference o tv propagandě a dokumentaristice: Velký sál Klubu školství a kultury 18. – 20. března 1975. Praha: Československá televize, 1975. 225 s.



Kolektiv autorů. Televizní minimum. Praha: Kádrový a personální úsek Čs. televize oddělení výchovy kádrů, 1973. 53 s. (Dostupné z archivu ČT Brno).



KOPAL, Petr. Film a dějiny 4: normalizace. 1. vyd. Praha: Casablanca, 2014. 664 s. (Dostupné z archivu ČT Praha).



KOVAŘÍK, František a Zdeněk MICHALEC. Metody a formy plánování a hodnocení televizního programu. Praha: Československá televize, odbor výzkumu programu ČST a diváků v ČSSR, 1983. 158 s. (Dostupné z archivu ČT Praha).



KRIVOŠEJEV, Mark Iosifovič. Perspektivy vývoje televize. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. 171 s.



KRUML, Milan. Televize? Televize! Praha: Česká televize, 2013. 296 s. (Dostupné z archivu ČT Praha).



KUMOR, Aleksander. Komunikační situace televize. Praha: Československá televize, 1986. 100 s.



MÜLLEROVÁ, Alena a Vladimír HANZEL. Albertov 16:00: příběhy sametové revoluce. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 285 s.



MERVART, Jan. Kultura v karanténě: umělecké svazy a jejich konsolidace za rané normalizace. 1. vyd. Praha: NLN, s.r.o., Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 175 s.



Postavení televize v socialistické kultuře: sborník statí československých a sovětských autorů. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1982. 243 s.



PŘIBILOVÁ, Gabriela. Hledání koncepce a vznik II. programu Československé televize. Praha, 2004. 46 s., [12] s. příl. Bakalářská práce na fakultě sociální věd

94

Univerzity Karlovy na institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce PhDr. Milan Šmíd. (Dostupné z archivu ČT Praha). 

RŮŽIČKA, Daniel. Československá televize a totalitní moc v období 1953 – 1989. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). AUTOR – VIZE – MEZE - TELEVIZE. 1. vyd. Praha, Bratislava: ÚSTR – Ústav pro studium totalitních režimů, Česká televize a VŠMU – Bratislava: Vysoká škola múzických umění, 2015. s. 63-72.



SATURKOVÁ, Jitka (ed.). 50 let televizního studia Brno. Praha: Česká televize, 2011. 165 s.



ŠTROBLOVÁ, Soňa. Film a televize jako audiovizuální zprostředkování světa. Filmová a televizní dramaturgie a programová skladba. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. 164 s.



ŠIMEK, Milan. Postavení televize v kulturním životě občanů ve srovnání s místní kulturní činností. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1970. 92 s.



ŠIMEK, Milan. Kultura v televizi a televize v kultuře: kulturní obsah televizního programu a jeho vztah k tradičním kulturním a uměleckým aktivitám: sborník z regionálního setkání expertů UNESCO v Praze ve dnech 30. 11. – 2. 12. 1982. Praha: Ústav pro výzkum kultury, 1983. 264 s.



ŠTOLL, Martin. Televizní národy východní Evropy aneb Sovětský svaz náš vzor. In. KAŇKA, Petr, Václava KOFRÁNKOVÁ, Ingrid MAYEROVÁ a Martin ŠTOLL (eds.). AUTOR – VIZE – MEZE - TELEVIZE. 1. vyd. Praha, Bratislava: ÚSTR – Ústav pro studium totalitních režimů, Česká televize a VŠMU – Bratislava: Vysoká škola múzických umění, 2015. s. 56-62.



VRABEC, Jan. Organizace televizní tvorby II. (základní vývoj podmínek tvorby a výroby programu v prvních patnácti letech činnosti Československé televize). 1. vyd. Praha: SPN, 1972. 132 s.

Časopisové články: 

Československý rozhlas. Praha: Orbis, 1972.



PSCHEIDT, Stanislav. Rozhlas: televize: programový týdeník. Praha. Rudé právo, 1973 - 1989.



R..: programový týdeník Československého rozhlasu. Praha: Delta, 1988, 1990. 95

Internetové zdroje: 

CIVÍN, Jan. Československý komunistický režim v letech 1985 – 1989. Cepsr.com © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .



Česká televize. Československá televize: StB versus ČST, 1. část [online]. Česká televize © 1996 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .



RŮŽIČKA, Daniel. Anticharta. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .



RŮŽIČKA, Daniel. Rok 1989. Vysílání Čs. Televise v roce 1989. © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .



RŮŽIČKA, Daniel. Sametová revoluce 1989. Pátek 17. listopadu 1989 průběh demonstrace. © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .



VLČEK, Tomáš. Charta 77. Totalita. cz © 1999 – 2016. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: .

96

Příloha A: Obrazová

Obrázek 1 Alena Hachlová a Fedor Kaucký

Obrázek 2 Alena Hachlová s pionýry

Zdroj: fotografie ze střižny, archiv Aleny Hachlové. Zdroj: fotografie ze střižny, archiv Aleny Hachlové. Obrázek 3 Ing. Sýkorová, Dr. Vondráček, Milan Hachla Obrázek 4 Věra Mikulášková (čtvrtá zleva)

Zdroj: schůze bývalých pracovníků ČST TS Brno, 1990, archiv Aleny Hachlové.

Zdroj: schůze bývalých pracovníků ČST TS Brno, 1990, archiv Aleny Hachlové.

Obrázek 5 Jožka Kubík, Karel Fuksa (1974)

Obrázek 6 Jožka Kubík, Karel Fuksa (1974)

Zdroj: dokument Poslední hudci 1974, ČST TS Brno, archiv Karla Fuksy.

Zdroj: dokument Poslední Hudci 1974, ČST TS Brno, archiv Karla Fuksy.

97

Obrázek 7 Jakub Nosek, asistent kamery

Zdroj: fotografie z natáčení Ejhle, člověk, archiv Jakuba Noska.

Obrázek 9 Míšek, Kuba Jureček, Jakub Nosek

Obrázek 8 Jakub Nosek, Jan Fuksa

Zdroj: fotografie z natáčení Moravský rok 1977, archiv Jakuba Noska.

Obrázek 10 Jakub Nosek, Antonín Novotný

Zdroj: natáčení projev A. Novotného cca 1966 – 1967, archiv Jakuba Noska. Zdroj: natáčení folklorního pořadu 1974, archiv Jakuba Noska. Obrázek 11 Miloš Zouhar (1969)

Obrázek 12 Milan Hachla, Václav Myslivec, Miloš Zouhar (1969)

Zdroj: natáčení sportovního přenosu s rozhlasovým reportérem M. Zouharem 1969, archiv Aleny Hachlové.

Zdroj: natáčení sportovního přenosu s rozhlasovým reportérem M. Zouharem 1969, archiv Aleny Hachlové.

98

Příloha B: Tabulková Programové schéma dokumentárních filmů ČST TS Brno v letech 1961 – 1971 Tabulka 1. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1972

Název pořadu

Scénář

U nás doma. Na besedě u klobouku

J. Vanýsek

Ivo Odehnal

O mistrech umělecké výroby na Valašsku.

Ano

2. 1. 1972

21:20 - 21:55

Zrození sboru

K. Jureček

J. Blažek

Film o zajímavostech světoznámého dětského sboru prof. Lýska. Kamera D. Řehák.

Ano

4. 1. 1972

15:15 - 15:45

Sám proti městu

K. Jureček

R. Vladimír

O životě a díle předválečného umělce.

Ano

*

*

Když šli ševci z jarmarku

J. Vanýsek

V. Svobodová

Ano

*

*

100 let - Od Tyrše k dnešku

M. Hachla

*

Ano

*

*

Cesty za poznáním

A. Lowák

*

*

18. 1. 1972

19:00 - 19:35

Slovo má historie

M. Peloušek

Ano

19. 1. 1972

17:45 - 18:10

Posezení za plotem

A. Lowák

*

21. 1. 1972

20:00 - 21:05

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Pestil

*

28. 1. 1972

16.55 - 17:25

Lidé kolem nás

M. Hachla

M. Skala

Ano

28. 1. 1972

17.25 - 17:55

Cesty za poznáním. I napili se vody z Nilu

A. Lowák

*

*

1. 2. 1972

19:00 - 19:35

M. Skala *

Noticka

Výroba zdobených čižem na Slovácku. Připravili P. Kňáva a Jiří Vanýsek. Sportovní pořad věnovaný stému výročí Sokola v Uherském Hradišti, ukazuje minulost i současnost a úspěchy tělovýchovy v kraji. České poselstvo. Vlastivědný dokument režiséra A. Lowáka a našich cestovatelích a jejich cestách. Dějiny zadními vrátky. První nahlédnutí do historie brněnského hradu Špilberku prostřednictvím kmenové knihy vězňů. Další pokračování cyklu s našimi předními artisty. Připravil J. Nezval. Kamera D Řehák. Příběh lovce kaktusů. Dvanácté pokračování měsíčníku je věnováno životním osudům cestovatele A. V. Friče. Kamera J. Nosek. Život ve tmě. Druhá část triptychu o tělesně postižených spoluobčanech a o jejich životních problémech. Kamera H. Štangl. Vlastivědný dokument režiséra A. Lowáka o prvních cestovatelích a jejich cestách.

99

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Režie

Faust jménem Kyzlink

J. Vanýsek

L. Hašková, Z. Zuzka

Cesty za poznáním

A. Lowák

*

Dějiny zadními vrátky

M. Peloušek

M. Skala

Z trosek do čtyř kontinentů

R. Hakl

J. Michek

Cesty za poznáním

A. Lowák

Škrdlovičtí alchymisté

V. Štursa

P. Kňáva, V. Svobodová

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Móda čtyř generací

K. Jureček

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Lidé kolem nás

M. Hachla

Cesty za poznáním

A. Lowák

Lužní les

M. Peloušek

U nás doma. Mistři II.

F. Hostaša

Z. Vymazal

Další pořad cyklu o mistrech lidového umění.

Cesty za poznáním. Na stezkách zvěře

A. Lowák

J. Lowáková

Další díl seriálu je věnován životním osudům Bedřicha Machulky, který byl vůdcem afrických výprav - safari. Kamera V. Myslivec.

*

*

*

J. Lowáková

*

Medailón významného zlepšovatele a vynálezce K. Kyzlinka. Kamera H. Štangl. Dobyvatelé. Vlastivědný dokument režiséra A. Lowáka o cestách našich krajanů do tehdy nově objeveného světadílu. Druhá část z historie brněnského hradu Špilberku. Z historie závodu, který povztal z trosek, aby šířil slávu našich strojařů. Kamera H. Štangl. Amerikán. Portrét Vojty Náprstka, neúnavného organizátora a přítele mnoha našich cestovatelů. Historie o sklářských mistrech Českomoravské vysočiny. Kamera F. Hostaša. Muž, který byl všude. V páté části cyklu vás seznámíme s nevšedními životními osudy Enrique Stanka Vráze. Kamera B. Jurda. Za diamanty, slávou a zklamáním. Vlastivědný dokument režiséra A. Lowáka o cestovatelích. Č. Pacitovi a E. Holubovi. Přehlídka historického oblékání z Moravské galerie v Brně. Kamera H. Štangl. Do říše krále Jana. Filmový dokument věnovaný slavnému českému cestovateli Antonánu Steckerovi. Kamera V. Myslivec. Z Káhory do Kapského Města se vydali v roce 1931 přírodovědec dr. J. Baum, F. V. Fait a malá tatra. Této cestě jě věnován další díl seriálu o historii českého poznávání světa. Záření a člověk. O lidech, kteří usilují o to, aby se záření neobracelo proti člověku, ale sloužilo mu. Kamera H. Štangl. Přístav u Halánků. Další část cyklu seznamuje s některými účastníky z řad našich cestovatelů minulého století, kteří se scházívali na tradičních dýcháncích v salónu Vojty Náprstka. Kamera V. Myslivec. O jarním lese v povodí Dyje pod Pavlovskými kopci a o jeho zajímavostech. Kamera J. Kačírek.

100

Ano

6. 2. 1972

20:50 - 21:20

*

15. 2. 1972

19.00 - 19.35

Ano

16. 2. 1972

17:50 - 18:15

Ano

20. 2. 1972

21:20 - 21:50

*

29. 2. 1972

19:00 - 19:35

Ano

12. 3. 1972

20:45 - 21:05

*

14. 3. 1972

19:00 - 19:35

Ano

28. 3. 1972

19:00 - 19:35

*

2. 4. 1972

20:50 - 21:20

*

11. 4. 1972

19:00 - 19:30

*

21. 4. 1972

15:25 - 15:55

*

21. 4. 1972

17:50 - 18:25

*

25. 4. 1972

19:00 - 19:30

*

7. 5. 1972

9:15 - 9:55

Ano

21. 5. 1972

21:25 - 22:00

*

23. 5. 1972

19:00 - 19:30

Restaurátoři na zámku v Lysicích

K. Jureček

J. Střítecký

Naše městečko Kyjov

M. Hachla

V. Slížková

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Černější než běs

A. Lowák

I. Petřík, L. Kubáč

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Mendel

M. Hachla

*

Slovo má historie

K. Jureček

*

Kritická cesta

K. Jureček

Cesty za poznáním. Příběh lovce kaktusů. Cesty za poznáním. Přírodovědcovy cesty

A. Lowák A. Lowák

K. Jureček

O lidech, kteří vrátili lysickému zámku jeho dřívější krásu. Kamera J. Kačírek Pořad odpovídá na otázku, jací jsou dnešní Kyjované a jejich město. Kamera H. Štangl. Po stopách ptakopysků se vydáme v dalším pokračování seriálu, které je věnováno životním osudům Aloise Topiče. Kamera V. Myslivec. Filmový dokument o nepostradatelných zločinech a jejich původcích. Cesty F. A. Elstnera. Závěrečný pořad cyklu o historii českých cestovatelů. Kamera J. Nosek. Pořad věnovaný 150. výročí narození otce genetiky J. G. Mendela. Na kralické tvrzi. Exkurze do jednoho z nejvýznamnějších období našich dějin inspirovaná památkami na bratrskou tiskárnu v Kralicích. Publicistický pořad věnovaný vodnímu dílu v Dalešicích.

J. Lowáková aj. Alberto Vojtěch Frič je hrdinou další částí seriálu o historii českých Pestl cestovatelů. Kamera J. Nosek. Další část seriálu je věnována životním osudům vědce dr. Jiřího J. Lowáková Bauma. Kamera J. Nosek. Filmový fejeton o malířské tvorbě manželů Procházkových. K. Jureček Účinkují S. Zindulka, Z. Vacek, P. Ditrich, manželé Procházkovi, M. Pavlíková a další

Ano

4. 6. 1972

16:25 - 17:05

*

4. 6. 1972

21:25 - 22:00

*

6. 6. 1972

19:00 - 19:30

*

11. 6. 1972

21:45 - 22:20

*

16. 6. 1972

17:25 - 17:55

Ano

30. 6. 1972

14:45 - 18:25

*

5. 7. 1972

16:55 - 17:40

Ano

10. 7. 1972

22:15 - 22:40

*

11. 7. 1972

19:00 - 19:30

*

18. 7. 1972

19:00 - 19:30

Ano

*

*

*

18. 7. 1972

21:40

Ano

30. 7. 1972

17:35 - 18:35

Pohádka

K. Jureček

Objevitel atomů života aneb od Mendela k současné genetice

A. Lowák

J. Lowáková

Populárně vědecký pořad k 150. výročí narození geniálního přírodovědce J. G. Mendela. Kamera D. Řehák.

Veselá je dědina

J. Vanýsek

J. Vanýsek

V pořadu brněnského cyklu vás zveme na moravsko-slovenské pomezí, na tradiční svatbu, kterou trochu zkomplikuje tvrdohlavý otec a příliš horlivé příbuzenstvo.

Cesty za poznáním

A. Lowák

J. Lowáková

Z Káhory do Kapského města. Pokračování seriálu o historii českých cestovatelů. Připravili J. a A. Lowákovi.

*

1. 8. 1972

19:00 - 19:30

Slovo má historie

A. Lowák

Sto věží babylónských. Před pěti tisíci lety vznikla v povodí řek Eufratu a Tigridu významná civilizace, která ovlivnila pozdější rozvoj evropské kultury.

*

2. 8. 1972

17:35 - 18:25

*

101

U nás doma. Dobrý den, Brno

F. Kaucký

F. Kaucký a I. Odehnal

Pět procent pro krásu

M. Hachla

J. Michek

Cesty za poznáním. Cesty F. A. Elstnera

A. Lowák

J. Lowáková

Honba za šišatým míčem

K. Jureček

Jihlava 72

J. Prokel

Lidé kolem nás

M. Hachla

Výpověď člověka starého 4000 let

A. Lowák

J. Lowáková

Člověk na zemi. Za tajemstvím námořních map

J. Vrožina

M. Švihálek

Skleněná pohádka

K. Jureček

V. Mareš

* J. Prokel *

O metropoli moravského jihu. Kamera F. Hostaša. Režie F. Kaucký

*

13. 8. 1972

22:15 - 22:45

Ano

15. 8. 1972

21:05 - 21:35

*

29. 8. 1972

19:00 - 19:35

*

24. 9. 1972

9:15 - 9:45

*

31. 10. 1972

16:50 - 17:50

*

3. 11. 1972

17:05 - 17:35

*

30. 11. 1972

18:05 - 18:40

O námořní navigaci, její historii a současnosti. Dále připravil odborný poradce kapitán J. Frey.

Ano

20. 12. 1972

16:55 - 17:45

O řemeslném mistrovství skláře Josefa Patřičného.

Ano

*

*

Návštěva kliniky plastické chirurgie fakultní nemocnice UJEP v Brně. Kamera P. Hostaša. Druhý večer věnovaný cestám spisovatele Elstnera je vyplněn vzpomínkami na Spojené státy a Mexiko. Připravili J. a A. Lowákovi. Zajímavosti kolem ragby a jeho počátků v Československu. Kamera B. Jurda. Filmový dokument z letošního festivalu a soutěže začínajících zpěváků populární hudby. Filmový medailón zasloužilé mistryně sportu v krasojízdě. A. Matouškové. Kamera L. Kubáč. Jak nové vědecké výzkumy odhalují tajemství staroegyptských mumií. Kamera J. Nosek. Připravili J. a A. Lowákovi.

Tabulka 2. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1973

Název pořadu

Režie

Cesty za poznáním. Vzpoura proti smrti

A. Lowák

Život na kole

K. Fuksa

Scénář

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Ano

9. 1. 1973

17:20 - 18:00

J. Lowáková

Filmová reportáž o ojedinělé výstavě staroegyptských mumií v Náprstkově mezeu v Praze. Kamera J. Nosek. Připravili J. a A. Lowákovi.

K. Fuksa

Medailon zas. Mistra sportu Jana Smolíka. Osobní vzpomínky na sportovní kariéru, o účasti na Závodu Míru, úspěších a prohrách.

Ano

*

*

102

Lékárna u Čreného Orla J. Vanýsek U nás doma. Mistři lidového umění

*

*

Historická reportáž o počátcích farmacie a jejím střetnutí s kouzly šarlatánů.

*

*

Ne

11. 2. 1973

9:55 - 10:25

Ano

16. 2. 1973

19:30 - 20:00

Cesty za poznáním

A. Lowák

M. Kubáček

Občan a vědec - Jan Evangelista Purkyně. Dokument o jedné z velkých osobností českého národa 19. století. Kamera J. Nosek.

Ano

6. 3. 1973

17:05 - 17:35

Cesty za poznáním. Přírodovědec a badatel

A. Lowák

M. Kubáček

Druhá část monografie o životních osudech a veřejné činnosti velkého čekého vědce J. E. Purkyně.

Ano

3. 4. 1973

17:20 - 18:00

Ano

6. 4. 1973

18:30 - 19:00

O společenském zařazení tělesně postižených lidí.

Ano

18. 4. 1973

16:30 - 17:00

Malíř A. V. Slavíček z Telče

*

Život v tichu

K. Jureček *

Dvě etapy

J. Prokel

L. Slezák

O práci komunistů, kteří v roce 1948 položili základ zemědělské socialistické velkovýrobě.

Ano

18. 4. 1973

21:35 - 22:00

80 slavných májů

M. Hachla

O. Franěk a J. Grepl

Dokumentární film o historii mezinárodního svátku pracujících prvomájových manifestacích. Scénář. Kamera F. Hostaša.

Ano

1. 5.1973

19:10 - 19:45

Ano

29. 5. 1973

17:25 - 18:00

Ano

29. 5. 1973

19:00 - 19:30

Ano

6. 6.1973

16:20 - 16:50

Poetický dokument o proměnách naší přírody v červnu.

Ano

26. 6. 1973

17.35 - 18:00

Film o životě a práci nejstaršího promítače, pamětníka naší i zahraniční kinematografie. Kamera F. Hostaša.

Ano

26. 6. 1973

21:30

*

O čtvrtstoletí našeho socialistického obchodu. Připravili dr. R. Suchánek, J. Ráž a F. Hostaša.

Ano

11. 7. 1973

21:55 - 22:20

*

Za pěknými vesnicemi a za lidmi, kteří si své obce hledí, se vypravíme na Hanou a na Slovácko. Kamera J. Štangl.

Ne

18. 7. 1973

19:30 - 20:00

Cesty za poznáním. Ján Jessenius A. Lowák Brněnské mýty a pověsti. Člověk na zemi. Co nám mapy říkají

K. Jureček

J. Lowáková aj. Monografie významného lékaře a pokrokového politika doby Pestl předbělohorské. * *

Rok kráčí přírodou

R. Hakl *

Moje láska - biograf

K. Jureček

Lidé za pulty

*

*

Filmový medailón. Kamera F. Hostaša.

* I. Šráček

Kulturní dokument, v němž jsou lidové pověsti konfrontovány s historickou pravdou. Kamera J. Nosek. O mapách, nepřeberném zdroji informací, o jejich historických podobách i dnešních speciálních typech vypráví kartograf RNDr. V. Novák.

Z Vážan do Němčí

J. Prokel

Kronika prostých lidí

K. Jureček

J. Mervart

Dokument o ojedinělé práci moravského kronikáře Antonína Travěnce. Kamera L. Kubáč.

Ano

24. 7. 1973

19:00 - 19:30

Pozdrav do Znojma

K. Jureček

K. Jureček

Reportáž z města Anna z voroněžské oblasti

Ano

*

*

103

Mezi starty. Sestry Machatovy

K. Fuksa

Vdala se nám vedoucí

K. Jureček

Cesty za poznáním. Laboratoř vědeckého filmu

K. Fuksa *

Medailon o mnohonásobných reprezentantkách v umělecké gymnastice.

Ano

*

*

O tom, co znamená kolektiv mladých lidí, kteří si navzájem rozumějí. Režie K. Jureček.

Ne

8. 8. 1973

22:05 - 22:30

Ano

21. 8. 1973

17:05 - 17:35

A. Lowák

J. Lowáková a L. Kubáč

Dokumentární film o práci jednoho pracoviště ČSAV.

Pak vyšel TRN

M. Peloušek

E. Sokol

O počátcích studentského časopisu, který se stal významnou součástí naší pokrokové žurnalistiky.

Ano

29. 8. 1973

17:00 - 17:45

Poslání

K. Jureček

A. Burian

Vyprávění dvou učitelů z Českomoravské vysočiny, kteří se zamýšlejí nad svou prací pedagogů a vychovatelů.

Ano

10. 9. 1973

21:40 - 22:05

Cesty za poznáním. K brazilským Indiánům Karažá

18. 9. 1973

17:05 - 17:35

J. Lowáková

Cestopisný dokument o životě domorodců v brazilské džungli. Kamera A. Hofman.

Ano

A. Lowák

Od Karolíny ke sputníku

A. Lowák

Ano

18. 9. 1973

19:00 - 19:30

Jak se dělá Radiojournal

K. Fuksa

Dokumenty a vzpomínky O. Nového a dalších pamětníků o počátcích rozhlasového vysílání z Brna.

Ano

26. 9. 1973

16:20 - 17:05

Ne

2. 10. 1973

21:40 - 22:05

Krajina a tvůrci

Dokumentární film o výstavě Výtvarné na Hlinecku, kterou každoročně pořádá Jednotná klub pracujících v Hlinecku v Čechách. Připravili P. Mošna, L. Knapp a J. Venera (2. program)

Ano

5. 10.1973

15:35 - 15:50

Pellico na Špilberku

K. Fuksa

K. Fuksa

O ideálech o životních osudech italského spisovatele a revolucionáře Silvia Pellica, který byl před sto padesáti lety vězněn na brněnské pevnosti.

Cesty za poznáním. O zemi odňaté moři

A. Lowák

A. Lowák

O stálém boji člověka s mořem v Holandsku.

Ne

16. 10.1973

17:05 - 17:30

Všední den prokurátorky

K. Fuksa

K. Fuksa

O práci ženy, která ve svém povolání vidí i poslání.

Ne

16. 10.1973

19:00 - 19:30

Veselá je dědina

G. Křivinka

dr. F. Motyčka aj. Nezval

Zavedeme vás do vesnice Okrouhlá na tradiční horáckou masopustní veselici.

Ano

11. 11. 1973

13:30 - 14:30

Jedna z osmatřiceti

K. Jureček

R. Lukášková

Vyprávění Jany Černé, přímé účastnice bojů u Sokolova za II. Světové války.

Ano

*

*

J. Lowáková

Výtvarné umění, slovesná moudrost a poezie starověkého Egypta. Kamera J. Nosek

Ano

13. 11. 1973

15:50 - 16:15

*

Cesty za poznáním. Buď pozdraven, ó Nile. A. Lowák

* dr. J. Telcová, CSc *

Filmový snímek ze života brněnských tramvajáků.

104

Cesty za poznáním. Africká mozaika

A. Lowák

Parta na lignitu

K. Jureček

Člověk na Zemi. Kras a podzemí A. Lowák Veselá je dědina

J. Vanýsek

J. Lowáková * A. a J. Lowákovi *

Manželé Vágnerovi vzpomínají na svou práci a studijní cesty po východní Africe. Kamera ing. J. Vágner a J. Nosek.

Ano

11. 12. 1973

17:05 - 17:45

O havířích na Dole 1. máj v Dubňanech na Hodonínsku.

Ano

17. 12. 1973

21:45 - 22:10

O prostorách pod povrchem Země, jejich vzniku a historii jejich objevování člověkem.

Ano

19. 12. 1973

17:00 - 17:45

Tradiční svatba na moravsko-slovenském pomezí.

Ano

30. 12. 1973

15:25 - 16:25

Tabulka 3. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1974 Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Cesty za poznáním. Otec moravské archeologie

A. Lowák

J. Lowáková

Monografie MUDr. J. Wankela.

Skleněné zázraky

K. Jureček

K. Jureček

Předseda

K. Jureček

Spektrum

A. Lowák

Království zimy

A. Lowák

J. Vepřek *

Cesty za poznáním. Rodák z Blížkovic

A. Lowák

J. Lowáková

Monografie významného moravského lékaře. Kamera J. Nosek.

K. Biebl. Věnování

F. Kaucký

V. Drha

Zrození sochy

J. Fuksa

Vyznání Heřmana Lansfelda

K. Fuksa

Malý recitál Borise Vybírala

M. Peloušek

*

*

J. Halada *

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Ne

8. 1. 1974

17:05 - 18:00

Oheň, barevné sklo a umění skláře.

Ano

23. 1. 1974

19:00 - 19:30

Konfrontace plánů vyslovených před pět lety předsedou jednoho z předních JZD s dnešní situací družstva. Kamera J. Nosek.

Ne

25. 1. 1974

9:30 - 10:00

Zajímavosti vědy a techniky současné zahraniční produkce. Kamera J. Nosek.

Ano

2. 2. 1974

12:30 - 13:00

Poetický dokument o české zimě.

Ano

5. 2. 1974

17:05 - 17:25

Ano

5. 2. 1974

17:25 - 18:00

Z veršů velkého českého básníka.

Ano

10. 2. 1974

19:00 - 19:25

Pořad o angažovaném umělci, komunistovi Miloši Axmanovi. Kamera J. Štangl.

Ano

24. 2. 1974

14:45 - 15:10

Ano

*

*

Ano

3. 3.1974

10:00 - 10:20

O sběrateli habanské keramiky Medailón známého brněnského hudebníka, vítěze mnoha mezinárodních soutěží.

105

Cesty za poznáním. Umění lidu země Peru. Tajemné podzemí

A. Lowák

Malíř Jaroslav Král

K. Jureček

Nápady Naděždy Hanákové

K. Jureček

Malíř A. V. Slavíček z Telče

K. Jureček

Cesty za poznáním. Pokořené podzemí

A. Lowák

Aleš Lowák, Jiřina Lowáková, J. Hromčíková * * * *

O prvních vědeckých výzkumech prof. K. Absolona v Moravském krasu. Kamera J. Nosek.

Ano

5. 3. 1974

17:05 - 18:00

Pořad věnovaný životu a dílu.

Ano

13. 3. 1974

19:10 - 19:30

O umělecké a nápadité tvorbě malířky, která dosáhla mnoha úspěchů v zahraničí.

Ano

20. 3. 1974

18:30 - 19:00

Ano

24. 3. 1974

14:25 - 14:50

Ano

2. 4. 1974

17:05 - 18:00

Ano

2. 4. 1974

17:05 - 18:00

Ano

27. 4. 1974

12:15 - 12:40

Ano

10. 4. 1974

11:50 - 12:20

Ano

10. 5. 1974

18:30 - 18.50

18. 5. 1974

12:20 - 13:00

28. 5. 1974

17:05 - 17:50

Filmový medailón. Kamera F. Hostaša. O historii výzkumu v Moravském krasu. Kamera J. Nosek.

Cesty za poznáním. Z afrických národních parků

A. Lowák

J. Lowáková

Spektrum

A. Lowák

J. Lowáková

Fauna východní Afriky. Kamera ing. J. Vágner. Populárně vědecký pořad o jeskynní archeologii natočený při příležitosti Světového speleologického kongresu v Olomouci. Kamera J. Nosek.

Cestou přátelství

K. Jureček

V. Dijev

O lidech, kteří v jednotkách Sovětské armády osvobozovali před třiceti lety jižní Moravu. Kamera J. Nosek.

Cestou ledú, vod a strání

J. Vanýsek

Dr. I. Odehnal

Konfrontace lyriky S. K. Neumanna s přírodou brněnského okolí.

Květované povídání

K. Fuksa

M. Nimrichtrová

Pestrý pořad o historii a pěstování růží, kaktusů, orchidejí s ukázkou aranžování ikeban. Zpěvem doprovázejí B. Frídl a M. Šafaříková.

Ano

Cesty za poznáním. Africké safari

A. Lowák

J. Lowáková

Dokumentární film o cestě manželů Wágnerpvých do Afriky a jejich práci při zřizování Safari ve Dvoře Králové.

Ano

Tam za vodou v rákosí

A. Lowák

J. Lowáková

O životě vodního ptactva našich rybníků.

Ano

Pořad věnovaný 25. výročí vzniku nejstaršího Domu pionýrů v Československu. Připravili J. Karnet a L. Kopřiva.

Ne

1. 6. 1974

11:55 - 12:35

Ano

*

*

Ano

*

*

Ano

5. 6. 1974

16:20 - 17:00

*

Mladý jubilant Mezi starty. Karel Divín

K. Fuksa

Spektrum

A. Lowák

* J. Pouč *

Člověk na Zemi. Hranice lidských

*

*

Medailon zasloužilého mistra sportu Karola Divína. O krasových jevech a jeskyních ve světě. V pořadu hovoří účastníci Světového speleologického kongresu z ČSSR, Kuby, Portoriky a SSSR. O schopnostech lidského jedince v osamocení a dalších mezních situacích. Připravil M. Švihálek. Režie J. Vrožina.

106

možností

U hořících srdcí

K. Jureček

V. Rybička

Dokumentární pořad připomínající život a dílo V. Nezvala, B. Šmerala a B. Václavka.

Ano

27. 6. 1974

19.35 - 20:00

Závod budoucnosti

K. Fuksa

R. Brabec

Reportážní pořad o úspěšné práci a perspektivách závodu na zpracování plastických hmot n. p. Gumotex Břeclav.

Ano

10. 7. 1974

19:30 - 20:00

Cesty za poznáním. Atomy vládnou

A. Lowák

V. Kubalová

O životě a práci akademika F. Běhounka.

Ano

23. 7. 1974

17:05 - 18:00

Cesty za poznáním. Řeka života

A. Lowák

Aleš Lowák

Střihový film o africké přírodě.

Ano

23. 7. 1974

17:05 - 18:00

Klenotnice

K. Jureček

K. Jureček a I. Odehnal

Dokument ukazující bohatství sbírek z knihovny v Rajhradě a odkrývající vzácné rukopisy z doby dávno minulé.

Ano

1. 8. 1974

19:35 - 20:00

Železné tepny

K. Fuksa

dr. F. Ohnoutka Reportáž o bezpečnosti v přepravě na železnici.

Ano

7. 8. 1974

19:30 - 20:00

Na břehu řeky Svratky

K. Jureček

V. Bánovský

Poetické zamyšlení nad krásami moravské řeky i starostmi jejich hospodářů. Kamera L. Kubáč.

Ano

11. 8. 1974

21:55 - 22:20

Brněnský Djogénes

K. Fuksa

V. Rybička

O zapomenutém brněnském spisovateli a polyglotu F. Vymazalovi.

Ano

30. 8. 1974

18:30 - 19:00

Skladatel a doba

V. Štursa

dr. J. Majer

Profil zasloužilého umělce K. Horkého k jeho 65. narozeninám.

Ano

1. 9. 1974

22:15 - 22:55

Spektrum. Invex

A. Lowák

J. Lowáková

Magazín současné vědy a techniky věnovaný tentokrát vynálezům a zlepšovacím návrhům, které byly předvedeny na výstavě INVEX 74.

Ano

14. 9. 1974

12:45 - 13:15

O krasových oblastech a podzemních labyrintech v různých zemích světa.

Ano

17. 9. 1974

17:05 - 17:55

Neobyčejný příběh tří sousedek. Kamera B. Jurda.

Ne

6. 10. 1974

9:35 - 10:00

*

Další část populárně vědeckého magazínu o současné vědě a technice. Kamera J. Nosek.

Ano

12. 10. 1974

12:50 - 13:20

*

Úvodní část filmového seriálu k ochraně a tvorbě životního prostředí. Kamera J. Nosek.

Ano

15. 10. 1974

16:45 - 17:30

*

O zajímavostech a historii věžních trubačů. Připravily V. Mikulášková a O. Petrová. Kamera J. Kačírek.

Ano

26. 10. 1974

13:05 - 13:45

O lidech, kteří za okupace pomáhali v ilegálních přechodech vlastenců na moravsko-slovenském pomezí.

Ano

27. 10. 1974

15:00 - 15:25

Cesty za poznáním. Speleologie slouží člověku

A. Lowák

Kouzelné mlýnky

F. Kaucký

Spektrum Cesty za poznáním. Zemský ráj to na pohled

A. Lowák

Jak se hrálo na věžích

M. Peloušek

Hraniční kámen

K. Fuksa

J. Lowáková *

A. Lowák

L. Lukášová

107

Klobouk dolů. Rád na světě

J. Prokel

Proměny Brno

K. Jureček

Sladké opojení

J. Prokel

Spektrum

A. Lowák

Horňácká suita

F. Kaucký

Historie mapy

K. Jureček

L. Kochánek * * J. Lowáková * *

Reportážní pořad o budovatelských úspěších v uplynulých 30 letech si všímá sociálních vymožeností našich občanů. Kamera F. Hostaša.

Ano

28. 10. 1974

21:40 - 22:10

Dokumentární pořad o rozvoji Brna za posledních 30 let.

Ano

30. 10. 1974

20:55 - 21:20

O přínosu včelařství pro naše zemědělství i jeho užitečnosti vůbec.

Ano

2. 11. 1974

12:55 - 13:30

Populárně vědecký magazín věnovaný jeskynní archeologii. Poetický dokument o lidovém umění slováckého kraje. Kamera J. Grepl.

Ano

9. 11. 1974

12:40 - 13:10

Ano

17. 11. 1974

21:20

O starých mapách, která odrážejí nejen geografické představy minulých století, ale i jejich výtvarný sloh. Kamera J. Nosek.

Ano

21. 11. 1974

19:30 - 20:00

Poslední žáci Janáčkovi F. Kaucký

J. Bártová

Televizní profil skladatelů J. Blatného a J. Kunce. Kamera J. Štangl.

Ano

27. 11. 1974

22:30

Pro příští generace

K. Jureček

J. Michek

Ano

28. 11. 1974

21:30 - 21:55

Ano

7. 12.1974

12:40 - 13:10

Spektrum

A. Lowák

J. Lowáková

Zastavení v dílně uměleckých restaurátorů bratří Kotrbů. Populárně vědecký magazín věnovaný současné lékařské technice vystavené na letošním brněnském veletrhu. Připravili J. a A. Lowákovi.

Ano

*

*

Zkouška času

K. Jureček

J. Michek

Portrét karikaturisty a člena Levé fronty Rudolfa Puchyře.

Island

A. Lowák

M. Kubáček

Filmový fejeton o lidech a přírodě zajímavého ostrova.

Ano

10. 12. 1974

17:35 - 18:00

Pohádka

K. Jureček

K. Jureček

O manželské dvojici naivních malířů Procházkových, jejichž obrázky zná celý svět. Kamera J. Nosek

Ano

15. 12.1974

21:25

90 let divadla

V. Štursa

Z. Dryšl

O historii brněnského divadelnictví a jeho pokrokových tradicích.

Ano

20. 12. 1974

17:25 - 17:50

Zpěváčci bez křidélek

F. Kaucký

M. Manolová a P. Blatný

Umělecký profil prof. Dr. F. Lýska. Účinkuje Brněnský dětský sbor. Připravila M. Manolová.

Ano

23. 12. 1974

11:45

Poslední hudci

K. Fuksa

J. Uher

O tradici lidových hudců na Horňácku. Uvádí J. Kubík z Hrubé Vrbky. Kamera T. Zacharjev.

Ano

26. 12. 1974

9:55 - 10:20

Z Otrokovic do světa

J. Prokel

L. Musilová

Reportážní pořad z n. p. Moravan připomíná 40 let od zahájení výroby sportovních letadel u nás. Kamera F. Hostaša.

Ano

30. 12. 1974

19:30 - 20:00

108

Tabulka 4. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1975

Název pořadu Spektrum. Nevýslovná pevnost

Režie

Scénář

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den

Hodina

Populárně vědecký pořad věnovaný 20. výročí na Velkomoravském hradišti v Mikulčicích.

Ano

4. 1. 1975

12:20 - 12:50

Populárně vědecký pořad věnovaný výzkumům v Antarktidě.

Ano

18. 1. 1975

13:30 - 14:00

Ano

*

*

Ano

*

*

Ano

29. 1. 1975

21:00 - 21:25

Ano

1. 2. 1975

12:15 - 12:45

Ano

*

*

Populárně vědecký magazín o průplavech, kráčivých strojích a vzduchovém polštáři. Kamera J. Nosek.

Ano

1. 3. 1975

12:55 - 13:20

V. Mareš

O zajímavé práci slováckých maléreček.

Ano

12. 3. 1975

20:50

Spektrum. Vědci minulosti - věda dneška A. Lowák

J. Lowáková, R. Kubák

O některých významných výročích ve vědě a technice. Kamera J. Nosek.

Ano

15. 3. 1975

16:40 - 17:05

Zemědělský magazín

J. Prokel

J. Prokel

Zajímavosti z potravinářského salónu Salima na brněnském výstavišti.

Ano

23. 3. 1975

11:10 - 11:35

Na srdce jsou Poděbrady

A. Lowák

Ano

*

*

Spektrum. Elektřina z atomu

A. Lowák

Populárně vědecký magazín o rozvoji atomových elektráren v Československu. Kamera J. Nosek

Ano

29. 3. 1975

12:25 - 12:50

Zemědělský magazín

Z. Kopřiva

O třech ženách pracujících na různých úsecích zemědělské výroby v Jihomoravském kraji. Kamera L. Kubáč.

Ano

20. 4. 1975

11:25 - 11:50

Spektrum. Kontinent vědy a výzkumu

A. Lowák A. Lowák

Televizní klub mladých - mladí a zvířata - ZOO K. Fuksa

A. Lowák a J. Hromčíková * K. Fuksa, A. Goldflam, L. Kubáč

Setkání se zajímavými lidmi v brněnské zoo.

Spektrum. Energie zítřka

A. Lowák

Maršál chudých

J. Vanýsek

Spektrum

A. Lowák

J. Lowáková, J. Rudolský Magazín vědy a techniky, tentokrát o zdrojích energie. O. Vaněk, L. Medailon Josefa Hybeše k 125. výročí narození. Sýkorová Populárně vědecký magazín o současné vědě a technice. Kamera J. * Nosek

Mezi starty. Šiška proti primadonám

K. Fuksa

P. Vrbka

Spektrum

A. Lowák

Slovácké malování

K. Jureček

*

* * Ing. M. Zajíček

Sportovní pořad věnovaný rugby.

O nových léčebných metodách

109

Živá píseň Maryšky Procházkové

K. Fuksa

V. Volavý

Dokument o lidové zpěvačce z Moravského Slovácka.

Africká mozaika

A. Lowák

Jiřina Lowáková

Zlatá jehlička

K. Jureček

Dělník strany

M. Brhel

V. Mareš *

Pouta Vysočiny

K. Jureček

Poslední hudci

K. Fuksa

Mezi starty. Tandem Mezi starty. Holíci Veterán

Ano

4. 5. 1975

18:30 - 19:00

Manželé Vágnerovi vzpomínají na svou práci a studijní cesty po východní Africe. Kamera ing. J. Vágner aj. Nosek.

Ano

11. 5. 1975

19:25 - 20:05

O tradici a umění slováckých výšivkářek.

Ano

29. 5. 1975

19:30 - 20:00

Dokumentární film o Gustavu Klimentovi.

Ano

2. 6. 1975

22:10 - 22:40

Dokumentární film o kraji bouřlivých přeměn, nabízejícím stále nové motivy pro mistry malířského umění.

Ano

29. 6. 1975

21:20 - 21:45

J. Uher

O tradici lidových hudců na Horňácku. Uvádí J. Kubík z Hrubé Vrbky. Kamera T. Zacharjev (2. program)

Ano

30. 7. 1975

20:45 - 21:10

K. Fuksa

J. Poučil

Sportovní magazín o Dráhové cyklistice

Ano

*

*

Z. Kopřiva

J. Poučil

Medailon bratrů Holíkových hokejistů Dukly Jihlava Příběh frontového koně, který zde zůstal z války z vyprávění pamětníka

Ne

*

*

Ano

*

*

Dokumentární pořad o třiceti úspěšných letech v životě a práci obyvatel Jihomoravského kraje.

Ano

10. 8. 1975

10:55 - 11:45

O životě a práci našich dělníků a techniků při investiční výstavbě na Středním východě. Kamera F. Hostaša.

Ano

25. 8. 1975

19:30 - 20:00

Populárně vědecký magazín o nové technice v potravinářském průmyslu. Kamera J. Nosek.

Ano

13. 9. 1975

17:15 - 17:35

Filmový fejeton o mistrovských výkonech leteckých akrobatů manželů Stoklasových. Kamera D. Řehák.

Ano

13. 9. 1975

17:35 - 18:05

Dokumentární pořad o Karlu Kopeckém, jednom z posledních potomků slavného loutkáře Matěje Kopeckého.

Ano

24. 9. 1975

21:20 - 21:45

Populárně vědecký magazín o správné výživě dětí.

Ano

11. 10. 1975

12:30 - 13:00

Dokumentární film o zapomenutém vědeckém průkopníkovi prof. Dr. F. Kolenatém. (2. program)

Ano

22. 10. 1975

19:35 - 20:00

Ano

8. 11. 1975

12:55 - 13:20

Ano

12. 11. 1975

21:15 - 21:35

Ano

27. 11. 1975

21:35 - 22:00

*

*

* *

Ve jménu života

J. Fuksa

Orient bez romantiky

J. Fuksa

Spektrum

A. Lowák

Kotrmelec

K. Jureček

K. Jureček

Principál z Mirotic

K. Jureček

Spektrum

A. Lowák

L. Štěpán *

Příběh nekončí na Staré hoře K. Fuksa Spektrum

A. Lowák

Našli nový domov

K. Fuksa

Lidé na přehradě

J. Prokel

F. Ohnoutka *

* * F. Ohnoutka *

Populárně vědecký magazín s řadou novinek z letošního mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dokument o budovatelské práci a životě hraničářů v moravském Podyjí. O lidech na stavbě zatím největšího vodního díla u nás - u Dalešic na řece Jihlavě.

110

Spektrum. Vědci minulosti - věda dnešku A. Lowák

*

Populárně vědecký magazín k výročím významných vědeckých osobností. Kamera J. Nosek

Ano

6. 12. 1975

12:50 - 13:15

Ano

10. 12. 1975

19:30 - 20:00

Spirála. Stroje budoucnosti

Fedor Kaucký

R. Svobodová

O úloze číslicově řízených strojů v rozvoji produktivity práce.

Knihy a přátelé

K. Jureček

L. Racek

O díle zasloužilého umělce spisovatele J. V. Plevy.

Ano

11. 12. 1975

19:35 - 20:00

Teplice

A. Lowák

A. Lowák

O historii a současnosti lázní

Ano

*

*

Barevné písničky s Moravankou

G. Křivinka

P. Cmíral, G. Křivinka

Zábavný pořad s Moravankou

Ano

*

*

Tabulka 5. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1976

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den

Hodina

Populárně vědecký magazín věnovaný tentokrát moderní technice v lékařské praxi. Kamera J. Nosek

Ano

8. 1. 1976

18:30 - 19:00

J. Uher

Dokument o rozvíjení tradičního lidového umění v zábavě soudobé mládeže ve Velké nad Veličkou.

Ano

18. 1. 1976

21:35 - 22:00

A. Lowák

J. Pestl

Populárně vědecký magazín o moderní technice a mechanizaci prací v lesním hospodářství. Kamera J. Nosek.

Ano

4. 2. 1976

18:30 - 19:00

Růžičkovi

K. Jureček

J. Pouč

Medailon o rodině sportovců

Ano

*

*

Vynálezci a vynálezy

A. Lowák

A. Lowák

Magazín vědy a techniky - veletrhy Coneco a Invex 1976

Ano

*

*

Na společný stůl

M. Peloušek

J. Baltus a J. Nezval

O nových cestách zemědělské velkovýroby.

Ano

11. 2. 1976

12:30 - 13:00

Ano

12. 2. 1976

21:30 - 22:05

Ano

15. 2. 1976

22:45

Ano

1. 3. 1976

22:10 - 22:35

Spektrum

A. Lowák

Horňácké mládí

K. Fuksa

Spektrum

Jeden z životů

*

*

*

To jsem byla já?

K. Jureček

K. Jureček, V. Nezval, I. Šráček

Cesty k dnešku

K. Jureček

J. Michek

Medailón o Přemyslu Skalickém formíři z Královopolských strojíren v Brně. Medailón zasloužilé umělkyně Z. Gräfové. Dokument o minulosti a dnešku podniků těžkého strojírenství.

111

Rozhodne automatizace M. Brhel Spektrum Obrazy Rabindranátha Thákura

A. Lowák

R. Svobodová

O nezbytnosti modernizovat výrobu v potravinářském průmyslu. Kamera P. Šindelář.

Ano

3. 3. 1976

16:50 - 17:15

R. Kubák

Populárně vědecký magazín o nejmodernější technice nukleární medicíny.

Ano

3. 3. 1976

18:30 - 19:00

*

*

Dokumentární film o výtvarné tvorbě slavného indického básníka, nositele Nobelovy ceny

Ne

12. 3. 1976

21:05 - 21:25

Klobouk dolů

J. Prokel

*

Dokument o kulturních zajímavostech.

Ano

14. 3. 1976

12:30 - 12:55

Vědeckotechnická revoluce

A. Lowák

Ano

30. 3. 1976

15:45 - 16:25

Spektrum

A. Lowák

Prof. dr. ing. J. Šmajz *

O využití radionuklidů v technické praxi. Kamera J. Nosek

Ano

31. 3. 1976

18:30 - 19:00

Veselá je dědina

J. Vanýsek

*

Tradiční svatba na moravsko-slovenském pomezí.

Ano

7. 4. 1976

22:10 - 23:10

Malované družice

K. Jureček

V. Rybička

O starých lidových zvycích - malování kraslic. Kamera V. Myslivec

Ano

18. 4. 1976

9:30 - 10:00

Na společný stůl

M. Peloušek

A. Burian

Pořad pro přátele zemědělství věnovaný těm, kteří "nezůstali za pecí" a během zimy se pilně učili. Kamera D. Řehák.

Ano

23. 4. 1976

17:30 - 17:55

Zrození z trosek

K. Jureček

F. Ohnoutka

Dokument o revolučních tradicích dělnického hnutí ve Šmeralových závodech v Brně a TOS Kuřim.

Ano

26. 4. 1976

21:00 - 21:25

Spektrum

A. Lowák

A. Lowák

Zemní plyn. Kamera J. Nosek.

Ano

28. 4. 1976

18:30 - 19:00

Moře stvořené rukou člověka.

K. Jureček

*

Dokumentární film o Kachovském moři. Natočeno ve spolupráci s APN

Ano

2. 5. 1976

14:50 - 15:15

Askanija Nova

K. Jureček

*

Dokumentární film o jedné z nejproslulejších světových rezervací divokých zvířat na Ukrajině. Vyrobeno ve spolupráci s APN.

Ano

8. 5. 1976

12:40 - 12:55

Jménem lidskosti

P. Obdržálek

P. Obdržálek

Filmový dokument o zahraničí pomoci Československého červeného kříže.

Ano

13. 5. 1976

16:45 - 17:00

Velká překážka

M. Brhel

J. Michek

O výstavbě dálničního mostu ve Velkém Meziříčí.

Ano

24. 5. 1976

19:30 - 19:55

Spektrum

Aleš Lowák

R. Kubák

Zajímavosti z některých vědeckých pracovišť brněnské lékařské fakulty. Kamera J. Nosek

Ano

26. 5. 1976

18:30 - 19:00

Tajemství úspěchu

Z. Kopřiva

F. Motyčka

O opravárenských službách pro motoristy.

Ano

7. 6. 1976

19:30 - 20:00

Na společný stůl

M. Peloušek

J. Baltus

O moderní zemědělské výrobě, která ukazuje, jaké bohatství roste na lukách. Kamera F. Hostaša.

Ano

10. 6. 1976

19:30 - 20:00

Obuvníci bez verpánku

F. Kaucký

L. Čala

O nových směrech ve výrobě obuvi.

Ano

23. 6. 1976

16:45 - 17:10

Růžová zahrada

M. Brhel

Dokumentární pořad o životě a básnické tvorbě Vítězslava Nezvala.

Ano

25. 6. 1976

20:20 - 20:45

*

4. část - Proces zvaný automatizace. Kamera J. Nosek

112

O tvůrcích vodních turbín, kteří posunují jejich vývoj na světovou špičku. Kamera F. Hostaša. Poetický dokument o lidovém umění slováckého kraje. Kamera J. Grepl

Ano

29. 6. 1976

19:40 - 20:10

Ano

11. 7. 1976

19:25 - 20:00

Ano

12. 7. 1976

19:30 - 20:00

Ano

28. 7. 1976

19:30 - 20:00

O tvůrcích vodních turbín, kteří posunují jejich vývoj na světovou špičku. Kamera F. Hostaša.

Ano

2. 8. 1976

19:30 - 20:00

R. Svobodová

O lidech kolem žní a jejich úsilí dostat vše, co dozrálo, pod střechu. Kamera V. Myslivec

Ano

5. 8. 1976

19:30 - 20:00

K. Jureček

V. Svitáková

Dokument o tradicích brněnského textilního průmyslu.

Ano

16. 8. 1976

19:30 - 20:00

Blesk do černého nebe

F. Kaucký

V. Rybička

O práci vynikajícího vědce a vynálezce Prokopa Diviše.

Ano

30. 8. 1976

21:05

Na společný stůl

M. Peloušek

A. Burian

O agrochemických podnicích, které "nemají na pole daleko".

Ano

30. 9. 1976

19:35 - 20:00

Krystaly domova

F. Kaucký

H. Šráčková, I. Šráček

Ano

3. 10. 1976

21:05 - 21:30

Naše město

K. Jureček

*

O tom, co dokázali v posledních letech vykonat obětaví lidé na Blanensku. Dokumentární film o proměnách města Brna za uplynulé volební období.

Ano

10. 10. 1976

21:50 - 22:20

Stroje budoucnosti

*

O úloze číslicově řízených strojů.

Ano

27. 10. 1976

16:55 - 17:20

Jak voní země

F. Kaucký *

*

Kombajnér Bohumil Hönig, hrdina socialistické práce.

Ne

1. 11. 1976

22:15 - 22:25

Z místních zdrojů

M. Brhel

F. Ohnoutka

O výrobě krásných a účelných věcí téměř z ničeho.

Ano

2. 11. 1976

21:00 - 21:25

Život plný vody

Z. Kopřiva

Z. Kopřiva

O stavbě vodního díla pod vinorodou Pálavou.

Ano

5. 11. 1976

19:45 - 20:10

Spektrum

K. Fuksa

R. Harabus

O posledních výzkumech potápěčů brněnského Trigonu. (2. program)

Ano

10. 11. 1976

18:30 - 19:00

Horolezci v Gronsku

M. Brhel

M. Brhel

Dokumentární pořad z výpravy čtyřčlenné expedice horolezců v Gronsku. Kamera J. Havel

Ano

*

*

Mistři bez sněhu

K. Fuksa

V. Podešva

Sportovní magazín o lyžařském oddíle TJ Technika Brno šestinásobném mistru republiky v soutěži družstev.

Ano

*

*

Vzpomínka na prázdniny

K. Fuksa

*

Na farmě huculských koní v Jeseníkách a u moře ve Splitu s dětmi výherci soutěže Sběrných surovin.

Ano

21. 11. 1976

9:55 - 10:20

Kam návštěvy nechodí

K. Fuksa

*

Co se děje v zoologické zahradě, když zvířátka onemocní. Kamera L. Kubáč

Ano

27. 11. 1976

14:05 - 14:55

Do nejvyšších obrátek

F. Kaucký

L. Štěpán

Horňácká suita

F. Kaucký

Problémy s populací

F. Kaucký

Dvojí krása

J. Fuksa

Do nejvyšších obrátek

F. Kaucký

L. Štěpán

Na společný stůl

M. Peloušek

Červená příze

* R. Svobodová *

O důsledcích růstu populace a jejich společném řešení. Dokument o rozvoji československého textilního a oděvního průmyslu.

113

Živá píseň Maryšky Procházkové

J. Urbášek

Od antických mlýnů k atomové elektrárně

A. Lowák

A. Korčová

Kamera J. Nosek

Umění v kovu zakleté

F. Kaucký

J. Michek

Člověk a věda

A. Lowák

Na společný stůl

Ano

1. 12. 1976

16:45 - 17:50

Ano

6. 12. 1976

17:20 - 18:00

O výrobě chirurgických nástrojů.

Ano

8. 12. 1976

16:30 - 16.55

A. Korčová

Kamera J. Nosek

Ano

13. 12. 1976

17:10 - 17:50

M. Peloušek

L. Štěpán

O vinohradectví, které je součástí zemědělské velkovýroby.

Ano

15. 12. 1976

20:45 - 21:10

Automaty a člověk

A. Lowák

A. Korčová

Kamera J. Nosek

Ano

20. 12. 1976

17:20 - 18:00

Na společný stůl

M. Peloušek *

L. Čala

O rozvoji chovu ryb na jižní Moravě.

Ano

23. 12. 1976

17:45 - 18:10

Filmové vyprávění o životě Leningradu a jeho obyvatel Medailon o mistrini sportu v lehké atletice Olze Šicnerové Oldřichové.

Ano

29. 12. 1976

16:15 - 16:45

Ano

*

*

Tramvaj jede po městě Nejrychlejší babička

*

*

* *

Dokument pro mládež tentokrát o fotografování a filmování.

Tabulka 6. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1977

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Odvysíláno

Zachováno

Den

Hodina

Ano

3. 1. 1977

17:15 - 17:45

Počítače a revoluce v řízení

A. Lowák

A. Korčová

Kamera J. Nosek

Akce viaflex

K. Jureček

J. Nezval

O hrdinovi socialistické práce Františku Harmovi.

Ano

4. 1. 1977

18:00 - 18:25

Můj přítel peníze

K. Fuksa

J. Nezval

O významu, výrobě a používání peněz.

Ano

4. 1. 1977

20:00 - 20:25

Tkalci

A. Lowák

J. Rudolfský, A. Lowák

Ano

*

*

Spektrum

A. Lowák

Populárně vědecký magazín věnovaný výzkumu a vývoji textilních strojů Populárně vědecký magazín současné vědy a techniky. Kamera J. Nosek

Ano

9. 1. 1977

18:15 - 18:40

Proces zvaný automatizace

A. Lowák

Ano

10. 1. 1977

17:05 - 17:45

* A. Korčová

Kamera J. Nosek

114

O výrobě pneumatik a o tom, co ji předchází. Připravili M. Přibylová, F.Ohnoutka, F.Šťastný a M. Brhel. Kamera L. Kubáč

Ano

12. 1. 1977

21:20 - 21.45

O výrobě mléka v Jihomoravském kraji.

Ano

17. 1. 1977

17:55 - 18:10

*

Populárně vědecký magazín o současné technice, tentokrát v medicíně. Kamera J. Nosek

Ano

6. 2. 1977

18:00 - 18:25

*

Dokumentární film o jedné z nejproslulejších světových rezervací divokých zvířat na Ukrajině.

Ano

7. 2. 1977

21:50 - 22:05

Ne

14. 2. 1977

17:40 - 17:55

Čtyřdílný cyklus o dětském folkloru na Moravě

Ano

*

*

Zpracování poémy F. Halase. Recituje O. Dadák. Kamera J. Nosek.

Ano

18. 2. 1977

21:20 - 21:40

Z. Kopřiva

K. Jureček *

O lidech a krajině kolem vodního díla Dalešice.

Ano

22. 3. 1977

22:45

Užitečný prach

M. Brhel

F. Ohnoutka

O náročných úkolech cementářů v šesté pětiletce.

Ano

24. 3. 1977

21:30 - 21:55

Cestičky k lidem

K. Jureček

V. Binarová

O práci sborů pro občanské záležitosti na jižní Moravě.

Ano

31. 3. 1977

19:00 - 19:30

Škola, jak ji neznáme

F. Kaucký

V. Rudolfová

Využívání vědy a techniky ve školní výchově a výuce.

Ano

6. 4. 1977

21:10 - 21:35

Medicína nejen pro člověka

Z. Kopřiva

R. Svobodová

O veterinární péči s hlavním zaměřením na prevenci.

Ano

10. 5. 1977

17:45 - 18:00

S hrdinovým jménem

M. Brhel

V. Kramář

O vzorné svazarmovské organizaci v Náměstí nad Oslavou.

Ano

11. 5. 1977

18:25 - 18:40

Fakultní nemocnice

A. Lowák

J. lowáková, R. Kubák

O problematice cévních a srdečních onemocněních.

Ano

*

*

O malíři Karlu Jílkovi

J. Fuksa

J. Fuksa

Filmový medailón umělce.

Ano

14. 5. 1977

19:00 - 19:25

Spektrum

A. Lowák

Populárně vědecký magazín o novinkách ve vědě a technice. Kamera J. Nosek.

Ano

29. 5. 1977

18:30 - 19:00

Ano

4. 6. 1977

22:40 - 23:10

Ano

6. 6. 1977

18:20 - 18:40

O iniciativě mladých zlepšovatelů v Královopolské strojírně k II. Sjezdu SSM. Námět F. Ohnoutka.

Ano

27. 6. 1977

21:05 - 21:25

Pořad o lidech, kteří se starají o mechanizaci v zemědělství.

Ano

4. 7. 1977

18:25 - 18:40

O havířích z Jihomoravských lignitových dolů v Hodoníně.

Ano

6. 7. 1977

20:30 - 20:50

*

Stopy v asfaltu

M. Brhel

Bílá řeka

M.Peloušek

Spektrum

A. Lowák

Askanija Nova

K. Jureček

Zkušenosti, které nezapadnou

M.Peloušek

Léto

J. Fuksa

J. Jurášek

Já se tam vrátím

K. Jureček

Jezero pod stepí

Přírodovědecké muzeum v Berlíně

*

R. Svobodová

*

* *

Předsedkyně

J. Vanýsek

V. Rudolfová

Nápady k nezaplacení

F. Kaucký

Než vyjedou do polí

M. Brhel

I. Štěpán *

Světlo z lignitu

M. Brhel

L. Štěpán

O zajímavostech jihomoravského zemědělství.

Dokumentární film o přírodovědeckých sbírkách. Ing. D. Koncirová, která vede jedno z nejlepších družstev na Břeclavsku.

115

O lidech pod Žákovou horou

F. Kaucký

R. Svobodová

Vyprávění o tom, jak obyvatelé Vysočiny budují svá města. Kamera D. Řehák

Ano

11. 7. 1977

19:00 - 19:30

Zrození písně

K. Jureček

I. Šráček

O lidech, kteří rozvíjejí tradici lidové písně na Podluží.

Ano

24. 7. 1977

21:20 - 21:45

Líheň

K. Jureček

J. Pouč

Ano

*

*

Ano

*

*

Koňský život

K. Fuksa

K. Fuksa, A. Goldflam

Reportáž ze speciální ZDŠ v Gottwaldově, kde je jedním z hlavních předmětů fotbal. Cyklus Mezi starty mapujde moravské sportovní discipplíny. O jednom z domácích zvířat, které je člověku nejblíž, anglickém plnokrevníkovi s dlouholetou tradicí a vynikajícími chovnými výsledky

Lidé z věže

M. Brhel

L. Čala

Dokument o brigádě naftairů, kteří pronikají za naftou a plynem do hloubky 6000 m.

Ano

2. 8. 1977

18:15 - 18.40

Milióny v bednách

J. Prokel

F. Ohnoutka

O "záhadách" ve využívání špičkové techniky z dovozu.

Ano

15. 8. 1977

19:00 - 19:30

Umění v kovu zakleté

F. Kaucký

J. Michek

O výrobě chirurgických nástrojů.

Ano

19. 8. 1977

19:00 - 19:30

Sochařina je práce pro chlapa

K. Jureček

I. Šráček

Medailón o zasloužilém umělci - sochaři Miloši Axmanovi.

Ano

21. 8. 1977

21:30 - 21:55

Zlatý střevíček

F. Kaucký

L. Čala

Zastavení u výrobců obuvi v n. p. Svit v Gottwaldově.

Ano

23. 8. 1977

18:20 - 18:45

Společná láska

M. Brhel

V. Rudolfová

Vyprávění o manželích kombajnérech.

Ano

29. 8. 1977

18:25 - 18:40

Na špičce soudobé vědy M. Brhel

M. Suchánek *

Pořad o Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně.

Ano

31. 8. 1977

18:25 - 18:40

Ano

14. 9. 1977

17:55 - 18:20

Srdce plná statečnosti

K. Jureček

Dokumentární film o československých rudoarmějcích.

Památky vrácené životu K. Jureček

J. Smejkalová a Dokumentární film o kulturních památkách v Jihomoravském kraji. J. Sedlák Kamera D. Řehák

Ano

9. 10. 1977

21:10 - 21:35

Lipovské zastavení

M. Peloušek

V. Mareš

O práci národního výboru v Lipově na Hodonínsku.

Ano

17. 10. 1977

18:30 - 19.00

Společnou cestou

M. Brhel

Z. Kopřiva

O spolupráci zemědělců s potravinářským průmyslem.

Ano

24. 10. 1977

17:55 - 18:10

Dotek lidských rukou

K. Fuksa

L. Čala

O mistrech lidové umělecké výroby na jižní Moravě.

Ano

30. 10. 1977

22:10 - 22:35

Moře stvořené rukou člověka

K. Jureček

Dokumentární film o proměnách Ukrajiny a Krymu po vybudování Novokachovské přehrady na Dněpru.

Ano

2. 11. 1977

21:45 - 22:05

Čisté srdce

K. Jureček

Dokumentární film o životě a díle malířky N. Schmidtové. Kamera H. Štangl.

Ano

3. 11. 1977

19:00 - 19:30

*

O tvůrcích nového akrobatického letounu Z 50 L z otrokovického Moravanu.

Ne

8. 11. 1977

20:45 - 21:00

*

Magazín o současné technice. Kamera J. Nosek

Ano

13. 11. 1977

18:15 - 18:40

Mezi nebem a zemí Spektrum

* A. Lowák

* K. Jureček, I. Šráček

116

Tady Kojál

M. Peloušek

J. Michek

O Jihomoravském televizním vysílači.

Syn Kopanic

K. Fuksa

doc. B. Beneš, K. Fuksa

O proměnách života lidí v kdysi zapomenutém koutu kraje.

Zlatá záplava

Z. Kopřiva

V. Pšikalová

Jaro za řekou Motavou

K. Jureček

Zítřek zetorů

Ano

15. 11. 1977

18:00 - 18:25

Ano

16. 11. 1977

20:30 - 20:55

O pěstování kukuřice na siláž i zrno.

Ano

21. 11. 1977

17:55 - 18:10

I. Šráček

Dokumentární pořad o cestách, kterými k nám přišla svoboda.

Ano

21. 11. 1977

18:30 - 19:00

K. Fuksa

F. Ohnoutka

O perspektivách výroby československých traktorů. Kamera L. Kubáč

Ano

21. 11. 1977

21.35 - 22:00

Krása užitečných věcí Svědectví dávných věků

K. Jureček

K. Jureček, I. Šráček

O práci posluchačů střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Kamera J. Nosek

Ano

24. 12. 1977

13:40 - 14:10

O záchraně archeologických nálezů na jižní Moravě.

Ano

26. 12. 1977

21.55 - 22:20

Primáš

K. Jureček

J. Uher

Dokumentární film o zasloužilém umělci S. Volavém.

Ano

28. 12. 1977

21:05 - 21:30

Jaro za řekou Moravou

K. Jureček

K. Jureček, I. Šráček

Dokumentární pásmo k 60. výročí Velké říjnové revoluce

Ano

*

*

*

*

Tabulka 7. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1978

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Odvysíláno

Zachováno

Den

Hodina

Cesta za čistou vodou Když v Brně kvetl Devětsil

F. Kaucký

F. Ohnoutka

O ochraně pramenů pitné vody.

Ano

4. 1. 1978

19:30 - 19:55

K. Jureček

V. Rybička

Dokumentární pořad.

Ano

11. 1. 1978

21:15 - 21:40

Kam návštěvy nechodí Chráníme odkaz minulosti

K. Fuksa

Co se děje v zoologické zahradě, když zvířátka onemocní. Kamera L. Kubáč.

Ano

14. 1. 1978

13:20 - 14:00

K. Jureček

L. Čala

O restaurování vzácných rukopisů. Kamera J. Nosek.

Ano

15. 1. 1978

21:55 - 22:20

Obyčejná sláma

M. Brhel

R. Svobodová

O možnostech využití slámy jako součástí krmiva.

Ano

16. 1. 1978

17:20 - 17:35

Správné místo

K. Fuksa *

R. Svobodová

Vyprávění o životě a práci žen na jednom okrese.

Ano

31. 1. 1978

20:45 - 21:00

L. Čala

O tradici výroby ušlechtilého křišťálu.

Ano

*

*

Křišťálové prameny

*

117

Spektrum

A. Lowák

Magazín o novinkách současné vědy a techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

5. 2. 1978

17:30 - 17:55

…a země tam voní železem

L. Kubáč

O. Bílovský

Vyprávění o dělníkovi, který kus života a celé srdce dal lidem kolem sebe.

Ano

15. 2. 1978

21:15 - 21:30

Dny rozhodnutí

K. Jureček

J. Polešovský

K únorovým událostem 1948 v někdejším baťovském Zlíně.

Ano

20. 2. 1978

17:55 - 18:20

O jednom brankaři

K. Fuksa

Medailon zasloužilého mistra sportu Vladimíra Nadrchala

Ano

*

*

Blanenské štěpy

K. Jureček

K. Fuksa H. Vykoukalová

Filmový fejeton o kultuře všedního dne.

Ano

*

*

Cesty za poznáním. Mít rád Luhačovice A. Lowák

J. Lowáková

Historie a současnost proslulých moravskžch lázní. Kamera J. Nosek

Ano

28. 2. 1978

17:00 - 17:40

Ano

13. 3. 1978

17:45 - 18:05

Ano

20. 3. 1978

19:30 - 20:00

*

Salima

Z. Kopřiva

Proč zemědelsví potřebuje zoologii?

A. Lowák

E. Štěpánková

O přínosu vědy zemědělské praxi.

Safari (1.)

A. Lowák

J. a A. Lowákovi

O africké přírodě a budování nové zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

24. 3. 1978

18:15 - 18:40

Na dno Macochy

K. Fuksa

R. Harabus

O nalezení nové cesty v hlubinách Moravského krasu.

Ano

26. 3. 1978

13:30 - 14:00

Dokumentární film o současnosti, historii i tradicích svérázných obyvatel argentinských pamp.

Ne

27. 3. 1978

20:00 - 20:50

Ano

28. 3. 1978

17:00 - 17:30

Gaučové

O mezinárodní potravinářské přehlídce v Brně.

*

Cesty za poznáním. Na srdce jsou Poděbrady

A. Lowák

Safari (2.)

J. a A. Lowákovi

* *

Procházka historií i současností proslulých lázní. Kamera J. Nosek O afrických zvířatech v přírodě i v zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

31. 3. 1978

18:10 - 18:40

A. Lowák J. a A. Lowákovi

J. a A. Lowákovi * J. a A. Lowákovi

Magazín o novinkách současné vědy a techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

2. 4. 1978

18:05 - 18:30

O úspěších jichž dosáhli v zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

7. 4. 1978

18:10 - 18:40

O. Pruša J. a A. Lowákovi

O využívání zemědělské techniky.

Ne

10. 4. 1978

17:55 - 18:10

Safari (4.)

M. Brhel J. a A. Lowákovi

O africké přírodě a zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

14. 4. 1978

18:10 - 18:40

Svědectví dávných věků

K. Jureček

L. Čala

O záchraně archeologických nálezů na jižní Moravě. Kamera H. Štangl

Ano

17. 4. 1978

17:45 - 18:10

Textil ve spirále

K. Fuksa

F. Ohnoutka

O odpadu, který se může změnit v surovinu.

Ano

17. 4. 1978

18:30 - 19:00

Partyzánské chodníčky

L. Kubáč

L. Štěpán

O bojích našich a sovětských partyzánů proti fašismu. Kamera L. Kubáč

Ano

24. 4. 1978

18:30 - 19:00

Spektrum Safari (3.) Jde o milióny

118

Cesty za poznáním. Malé město velké historie

*

*

Ano

25. 4. 1978

16:55 - 17:35

Návštěva v zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

29. 4. 1978

15:45 - 16:15

Reportáž z vodácké expedice Mongolsko 1978.

Ano

*

*

O africké přírodě kolem jezer a řek.

Ano

5. 5. 1978

18:10 - 18:40

Procházka historií i současností lázní Jáchymov.

Safari (5.)

A. Lowák

Vodáci v Mongolsku

K. Jureček

Safari (6.)

A. Lowák

J. a A. Lowákovi K. Jureček, J. Nešpor J. a A. Lowákovi

Safari (7.)

A. Lowák

J. a A. Lowákovi

O krmení a potravě zvířat v Africe či v zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

12. 5. 1978

16:10 - 16:40

Havíři pod Brnem

L. Kubáč

F. Ohnoutka

O výstavbě podzemních kolektorů. Kamera L. Kubáč

Ano

14. 5. 1978

19:00 - 19:25

Safari (8.)

J. a A. Lowákovi

O zajímavostech ze života slonů vypráví ing. J. Vágner, ředitel zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek.

Ano

19. 5. 1978

18:10 - 18:40

Smrt leží v poli

J. Vanýsek

O lidech, kteří zneškodňují pozůstatky II. světové války.

Ano

22. 5. 1978

19:30 - 19:45

Cesty za poznáním. Poklady země

A. Lowák

Ano

23. 5. 1978

17:25 - 18:00

* L. Čala *

Procházka minulostí i současností lázní Teplic. Kamera J. Nosek

J. a A. Lowákovi

O afrických spolupracovnících výprav ing. J. Vágnera, ředitele zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek.

Ano

26. 5. 1978

18:05 - 19:00

E. Vítová

Profil mladých skladatelů F. Emmerta, A. Linky a P. Fialy.

Ano

28. 5. 1978

18:20 - 19:00

J. a A. Lowákovi

O lovech, odchytech a pozorování afrických zvířat při výpravách ing. Vágnera ze zoo ve Dvoře Králové.

Ano

2. 6. 1978

18:05 - 18:40

O moderních pomocnících zemědělců.

Ano

5. 6. 1978

18:25 - 18:40

O výstavbě nového typu zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

9. 6. 1978

18:10 - 18:40

O zvířatech v Africe i v zoo ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek

Ano

16. 6. 1978

18:10 - 18:40

Závěr seriálu o africké přírodě ve Dvoře Králové. Kamera J. Nosek.

Ano

23. 6. 1978

18:10 - 18:40

Hudební mládí

A. Lowák Gustav Křivinka

Safari (10.)

A. Lowák

Holešovští "čmeláci"

Z. Kopřiva

Safari (11.)

A. Lowák

Safari (12.)

A. Lowák

Safari (13.)

A. Lowák

V. Rudolfová J. a A. Lowákovi J. a A. Lowákovi J. a A. Lowákovi

Než naposled zazvoní

J. Vančurová

R. Svobodová

O výchově budoucích zemědělských odborníků.

Ano

*

*

Co je to krása

K. Jureček

I. Šráček

Dokumentární film o práci mistrů umělecké tvorby. Kamera J. Nosek

Ano

23. 7. 1978

22:05 - 22:45

Co dokáže člověk

K. Jureček

O kolektivu laureátů Státní ceny K. Gottwalda z TOS Kuřim.

Ano

27. 7. 1978

17:30 - 17:55

Užitečné vynálezy

L. Kubáč

K. Jureček *

O využití plastů ve veterinářství

Ano

31. 7. 1978

18:20 - 18:35

Safari (9.)

119

Spektrum. Mlýny

A. Lowák

J. Lowáková

Další díl seriálu o záchraně technických památek - akce "E" Technického muzea v Brně

Talíř plný vitamínů

Z. Kopřiva

R. Svobodová

Jak vychází slunce

K. Jureček

Havíři pod Brnem

L. Kubáč

Živé prameny Akce Dukovany

Ano

*

*

O zvyšování výroby zeleniny na jižní Moravě.

Ne

28. 8. 1978

17:55 - 18:10

L. Štěpán

Dokument o škole pro nevidomé děti. Kamera D. Řehák

Ano

4. 9. 1978

18:35 - 19:00

O výstavně podzemních kolektorů.

Ano

9. 9. 1978

19:00 - 19:25

Dokument o rozvíjení tradic lidové umělecké výroby. Kamera L. Kubáč

Ano

10. 9. 1978

12:40 - 13:05

K. Fuksa

F. Ohnoutka doc. B. Beneš, CSc. A K. Fuksa P. Vrbka *

Dokument o výstavbě atomové elektrárny.

Ano

23. 9. 1978

19:00 - 19:25

Vlaky života

L. Kubáč *

Vyprávění o hrdinovi socialistické práce R. Hoferkovi.

Ano

25. 9. 1978

19:30 - 19:45

Ve jménu zdraví

K. Fuksa

J. Polešovský

Pořad o Vysoké škole veterinární v Brně.

Ano

9. 10. 1978

17:45 - 18:10

Obyčejný rohlík

J. Kopřiva

J. Bobek

O správném hospodaření s potravinami.

Ano

9. 10. 1978

19:30 - 19:45

Arsifilm Kroměříž 1978

K. Jureček

Eva Friedrichová

Dokumentární film z filmového festivalu v Kroměříži. Hovoří dr. Josef Švagnera, Jaroslav Šťastný, Vítězslav Mrhal, Milan Vaculík

Ano

15. 10. 1978

22:00

K pramenům zdraví

A. Lowák

O dětské léčebně ve Františkových Lázních a Luhačovicích. Kamera J. Nosek

Ano

15. 10. 1978

20:25 - 20:50

Zlatá kola Sólo pro poplachovou sirénu

K. Jureček

P. Bílek

Dokumentární film o průběhu mistrovství světa v sólové cyklistice v roce 1977.

Ano

16. 10. 1978

21:20 - 21:45

K. Jureček

Dokument o důsledcích mnichovského diktátu.

Ano

4. 11. 1978

15:00 - 15:40

Konec jedné neznámé

M. Brhel

V. Rybička Dr. F. Ohnoutka

O ekonomickém významu tváření ve strojírenské výrobě.

Ano

6. 11. 1978

22:00 - 22:15

Širým světem

A. Lowák

*

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Ano

7. 11. 1978

16:45 - 17:30

Pro krásný okamžik

K. Jureček

*

Literární pásmo z tvorby J. Tomečka.

Ano

7. 11. 1978

21:00 - 21:30

A. Lowák, J. Táborský, M. Lukeš

Tentokrát se diváci seznámí se strojírenskými novinkami Šmeralových závodů v Brně, se sovětskou automobilovou Kamaz, s unikátním československým elektromobilem a novým typem vznášedla.

Ano

*

*

Dokumentární pořad o výstavbě dálničního mostu u Velkého Meziříčí.

Ano

19. 11. 1978

16:20 - 16:45

Dokumentární film o dětském domově "Dagmar" v Brně.

Ano

25. 11. 1978

18:55 - 19:20

Medailón malíře Jana Blažka.

Ano

28. 11. 1978

22:55

*

Kamaz

A. Lowák

Za velkou překážkou

M. Brhel

Brána do života

L. Kubáč

J. Míchek H. Vykoukalová

Malířovo vyznání

K. Jureček

K. Jureček

120

Tepny přátelství 60 let druhé české univerzity Širým světem

J. Fuksa

P. Vrbka

*

*

Kam s oleji?

A. Lowák *

J. Lowáková *

Spektrum

A. Lowák

M. Berka

S horoucím srdcem

K. Jureček *

L. Štěpán *

Srdcem i rozumem Pozvánka do Slušovic

*

Podzim

J. Fuksa

Srdce II.

A. Lowák

* J. Jurášek A. Lowák, R. Kubák

O československo-sovětské ekonomické spolupráci.

Ano

30. 11. 1978

16:25 - 16:50

Ano

4. 12. 1978

19:30 - 20:00

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek

Ano

5. 12. 1978

16:30 - 17:15

O možnostech řešení moderní nerudovské otázky. (2. program)

Ano

6. 12. 1978

19:30 - 19:55

Magazín aktualit z vědy a techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

10. 12. 1978

17:00 - 17:25

Dokumentární film o revolučních novinářích P. Krkoškovi, E. Urxovi a K. Konrádovi.

Ano

10. 12. 1978

21:15 - 21:55

Vyprávění o hrdinovi socialistické práce Josefu Sušenovi.

Ano

17. 12. 1978

21:15 - 21:30

O družstvu, které se dalo na moderní zemědělskou výrobu.

Ne

18. 12. 1978

19:55 - 20:10

O dětském folkloru a tradičních zvycích. Kamera J. Nosek

Ano

*

*

O nově vybudovaném kardiopavilonu ve Fakultní nemocnici v Brně.

Ano

*

*

K významnému jubileu Univerzity J. E. Purkyně v Brně.

Tabulka 8. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1979

Název pořadu Co je to krása

Režie

Scénář

*

*

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den

Hodina

O práci mistrů umělecké tvorby.

Ano

1. 1. 1979

19:10 - 19:50

Včera, dnes, zítra

L. Kubáč

L. Čala

O technických zajímavostech kolem nás.

Ano

2. 1. 1979

11:00 - 11:25

Kam s oleji?

M. Brhel

M. Brhel

O možnostech řešení moderní nerudovské otázky.

Ano

2. 1. 1979

19:00 - 19:30

Tajemství pod zemí

K. Fuksa

O průkopnících amatérské speleologie.

Ano

4. 1. 1979

22:00 - 22:25

Prešporský pernikár

Literární pořad z lidové poezie.

Ano

5. 1. 1979

21:35 - 22:05

Spektrum

K. Fuksa J. a A. Lowákovi

dr. I. Odehnal * J. a A. Lowákovi

O záchraně technických památek v ČSSR. Kamera J. Nosek.

Ano

7. 1. 1979

18:30 - 19:00

Širým světem

A. Lowák

J. Lowáková

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Ano

9. 1. 1979

16:55 - 17:40

121

Neklidná krev

*

*

O chovu plemenných koní.

Ano

20. 1. 1979

10:35 - 10:50

Jak vychází slunce

K. Jureček

L. Štěpán

Dokument o škole pro nevidomé děti.

Ano

30. 1. 1979

10:40 - 11:05

Širým světem

A. Lowák

J. Lowáková

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Ano

30. 1. 1979

16:40 - 17:25

S. K. Neumann. Ve jménu…

R. Tesáček

V. Štursa

Literární pořad podle Neumannovy slavné studie Anti-Gide. Kamera L. Kubáč.

Ano

2. 2. 1979

20:10 - 20:30

Hlavním viníkem je…

K. Fuksa

L. Štěpán

O bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Ano

27. 2. 1979

19:00 - 19:30

Širým světem

A. Lowák

J. Lowáková

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Ano

28. 2. 1979

17:00 - 17:45

Spektrum

A. Lowák

Magazín aktualit a zajímavostí z vědy a techniky, zaměřený k projektu záchrany technických památek.

Ano

4. 3. 1979

15:35 - 16:00

Brána do života

L. Kubáč

H. Vykoukalová

Dokumentární film o dětském domově Dagmar v Brně.

Ano

27. 3. 1979

10:40 - 11:05

Nebojte se zubaře

F. Kaucký

F. Kaucký

O významu stomatologie pro naše zdraví.

Ano

3. 4. 1979

19:00 - 19:30

Nejmladších třicet let

K. Fuksa

J. Míchek

Dokument o Domu pionýrů a mládeže v Brně.

Ano

24. 4. 1979

10:30 - 10:55

Širým světem

A. Lowák

J. Lowáková

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek.

Ano

24. 4. 1979

16:35 - 17:20

Spektrum

A. Lowák

J. Lowáková

Magazín aktualit a zajímavostí z vědy a techniky, tentokrát o hospodaření s energií. Kamera J. Nosek.

Ano

29. 4. 1979

18:30 - 19:00

Kroměřížské zahrady

K. Jureček

K. Jureček

O vzácné kulturní památce.

Ano

30. 4. 1979

15:00 - 15:40

Mladá píseň Jihlava 1978

J. Vondráček

D. Tučková

Dokument z XI. Ročníku celostátního festivalu začínajících zpěváků populárních písní.

Ano

30. 4. 1979

15:40 - 16:35

Spis číslo jednací

G. Agathonikiadis

G. Agatonikiadis

Dokumentární pořad o novém vědním oboru soudím inženýrství. Kamera L. Kubáč

Ano

15. 5. 1979

19:00 - 19:30

Hudba radosti a práce

K. Jureček

K. Jureček

Dokument o proměnách naší vesnice.

Ano

17. 5. 1979

21:05 - 21:30

Kam návštěvy nechodí

K. Fuksa

Co se děje v zoologické zahradě, když zvířátka onemocní. Kamera L. Kubáč.

Ano

20. 5. 1979

8:50 - 9:30

Pravda metafory

K. Jureček

O životě a díle zasloužilého umělce O. Vykypěla.

Ano

20. 5. 1979

11:15 - 11:30

Od pluhu k počítači

Z. Kopřiva

I. Šráček *

Mechanizace - významná pomoc zemědělství.

Ano

23. 5. 1979

10:45 - 11:00

Profil manželů Stanovských

G. Křivinka

A. Borková

Koncertní vystoupení dua pro housle a klavír

Ano

24. 5. 1979

19:30 - 20:00

Malířovo vyznání

K. Jureček

K. Jureček

Medailón Jana Blažka.

Ano

24. 5. 1979

20:00 - 20:45

*

*

122

V cestách za poznáním navštívíme konžský prales, tajuplné ostrovy a dozvíme se o nejdražším drahokamu světa. Kamera J. Nosek

Ano

19. 6. 1979

16:40 - 17:25

V. Poláček

Vědeckotechnický magazín o problematice úspor energie. Kamera J. Nosek.

Ano

24. 6. 1979

19:00 - 19:30

K. Fuksa

A. Goldflam, K. Fuksa

Dokumentární pořad o exponátech brněnských muzeí. L. Kubáč

Ano

8. 7. 1979

22:40

Chráníme odkaz minulosti

K. Jureček

L. Čala

O restaurování vzácných rukopisů. Kamera J. Nosek.

Ano

17. 7. 1979

10:35 - 11:00

Spektrum. Technické památky

A. Lowák

A. Lowák

Další díl seriálu o záchraně technických památek - akce "E" Technického muzea v Brně

Ano

*

*

Perspektivy. Energetika A. Lowák

A. Lowák

O využití energie a zvyšování jejich úspor v průmyslu

Ano

*

*

Zbraň života

K. Jureček

dr. I. Odehnal

Dokumentární pořad věnovaný životu a dílu národního umělce Jiřího Krohy. Kamera L. Kubáč.

Ano

5. 8. 1979

21:10 - 21:35

Škola hrou

K. Jureček

K. Jureček

Dokument věnovaný 60. výročí založení brněnské konzervatoře.

Ano

10. 8. 1979

16:40 - 17:15

Knihy a přátelé

K. Jureček

L. Racek

O díle zasloužilého umělce spisovatele J. V. Plevy.

Ano

10. 8. 1979

19:00 - 19:30

Spektrum

M. Brhel

Vědeckotechnický pořad nás seznámí s přítomností i budoucností plastů. Kamera J. Nosek.

Ano

16. 9. 1979

17:55 - 18:20

Kroměřížské zahrady

K. Jureček

K. Jureček

O vzácné kulturní památce.

Ano

16. 9. 1979

20:15 - 20:45

Jan Habarta

K. Jureček

I. Šráček

Medailón zasloužilého umělce-sochaře.

Ano

18. 9. 1979

22:55 - 23:10

Život na kolejích

L. Kubáč

L. Kubáč

O práci a poslání Sboru ozbrojené ochrany železnic.

Ano

18. 9. 1979

19:00 - 19:30

Bohatství lesa

M. Peloušek

M. Peloušek

Lesní hospodářství a význam dřeva v ČSSR.

Ano

25. 9. 1979

10:40 - 11:05

Lidoví houslaři

K. Jureček

K. Jureček, doc. Dokumentární pořad o výrobcích lidových hudebních nástrojů. Dr. L. Kunz Kamera H. Štangl

Ano

9. 10. 1979

22:55 - 23:20

Energetika 2

A. Lowák

K. Jehlička

Dokumentární pořad z cyklu Spektrum o úsporách elektrické energie v průmyslu

Ano

*

*

Spektrum

A. Lowák

V magazínu zajímavostí ze světa vědy a techniky se zamyslíme nad hospodařením s energií.

Ano

14. 10. 1979

18:35 - 19:00

Co vyprávějí chalupy

K. Jureček

Dokumentární pořad o ochraně, rekonstrukci a využití nejvzácnějších památek lidové architektury.

Ano

16. 10. 1979

22:55 - 23:20

Širým světem

A. Lowák

Pokračování cyklu, ve kterém navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek.

Ano

23. 10. 1979

15:00 - 15:40

Širým světem

A. Lowák

Spektrum

A. Lowák

Tajemství depozitářů

*

*

* L. Čala *

123

Život zaslíbený Vysočině

K. Jureček

Lidoví houslaři

Ano

23. 10. 1979

22:55 - 23:15

Ano

4. 11. 1979

22:25 - 22:50

Ano

17. 11. 1979

19:00 - 19:25

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek

Ano

5. 12. 1979

16:40 - 17:20

O významu průmyslového výtvarnické. Kamera L. Štěpán.

Ano

9. 12. 1979

18:35 - 19:00

Dokumentární pořad k 60. výročí Vysoké školy zemědělské v Brně.

Ano

22. 12. 1979

19:00 - 19:25

Ano

23. 12. 1979

9:55 - 10:20

Ano

24. 12. 1979

11:05 - 11:30

Ano

*

*

Ano

*

*

Medailón umělce malíře A. Lukáška.

K. Jureček

K. Jureček doc. Dr. L. Kunz

Němé svědectví

G. Agatonikiadis

P. Kňava

Dokument o Kounicových kolejích v Brně. Kamera P. Kňava.

Širým světem

A. Lowák

J. Lowáková

Krása pro všední den Hluboké brázdy

L. Kubáč *

L. Štěpán *

U pramene živé vody (1.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou a jejími filmy pro děti.

U pramene živé vody (2.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ten vánoční čas

K. Jureček

J. Jurášek

O výrobcích lidových hudebních nástrojů.

Po stopách času - Nad soutokem Moravy a Dyje

K. Jureček

L. Čala

Lidové vánoční zvyky v podání dětského souboru Javorníček. Dokument o práci archeologů z významné lokality vrcholného období rozvoje osídlení našeho území slovanskými obyvateli Mikulčic a nejnovější nálezy ze zachraňovacího výzkumu v oblasti Vodního díla Nové Mlýny

U pramene živé vody (3.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

25. 12. 1979

11:05 - 11:30

U pramene živé vody (4.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

26. 12. 1979

11:20 - 11:50

U pramene živé vody (5.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

27. 12. 1979

9:30 - 10:00

Květy pod Buchlovem

K. Jureček

Š. Ludvík

Dokumentární pořad o lidech v zemědělství.

Ano

27. 12. 1979

19:00 - 19:30

U pramene živé vody (6.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

28. 12. 1979

9:40 - 10:05

U pramene živé vody (7.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

29. 12. 1979

9:55 - 10:20

U pramene živé vody (8.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

30. 12. 1979

10:25 - 10:55

Jak jsem se stala herečkou

K. Jureček

Ano

30. 12. 1979

15:25 - 15:50

*

Vyprávění zasloužilé umělkyně V. Fialové. H. Štangl

124

U pramene živé vody (9.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

31. 12. 1979

9:05 - 9:30

Tabulka 9. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1980

Název pořadu

Režie

U pramene živé vody (10.)

J. Pinkava

Širým světem

A. Lowák

Spektrum

A. Lowák

Dozrála slova moje

M.Peloušek

Květy pod Buchlovem

K. Jureček

Taková obyčejná dědina

Scénář

Noticka

Zachováno

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

*

Odvysíláno Den

Hodina

Ano

1. 1. 1980

10:15 - 10:45

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek.

Ano

2. 1. 1980

16:20 - 17:05

*

Magazín zajímavostí ze světa vědy a techniky, tentokrát o technických památkách a jejich záchraně. Kamera J. Nosek.

Ano

6. 1. 1980

20:40 - 21:05

*

Literární pořad o životě a díle polských básníků J. Tuwima, W. Broniewského a K. I. Galczynského. Kamera M. Duda.

Ano

18. 1. 1980

21:30 - 22:00

*

O lidech současné jihomoravské vesnice.

Ano

26. 1. 1980

19:00 - 19:25

Ano

7. 2. 1980

22:25 - 22:50

Ano

15. 2. 1980

19:20 - 20:00

Ano

21. 2. 1980

22:35 - 23:00

M. Šimek, J. Vaculík

*

Kulatý stůl

K. Jureček *

Pálavská zrcadla

K. Jureček

L. Čala, K. Jureček

O vodohospodářských úpravách na jižní Moravě. Janera H. Štangl

Hudba radosti a práce

K. Jureček

K. Jureček

Dokument o proměnách naší vesnice.

Ano

25. 2. 1980

22:50 - 23:15

Malované družice

K. Jureček

V. Rybička

O starých lidových zvycích - malování kraslic. Kamera V. Myslivec.

Ano

5. 4. 1980

8:35 - 9:05

Škola hrou

K. Jureček

J. Majer

Dokument věnovaný 60. výročí založení brněnské konzervatoře.

Ano

15. 4. 1980

18:25 - 19:00

Po stopách času

K. Jureček

L. Čala

O práci archeologů na jižní Moravě.

Ano

15. 4. 1980

19:00 - 19:30

Širým světem

A. Lowák

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek. Připravila J. Lowáková.

Ano

23. 4. 1980

16:55 - 17:35

*

*

O životě a práci na malé vesnici. O umělém srdci a jiných náhradách lidských orgánů.

125

Kudy kráčela svoboda. Javoříčské cesty

G. Agatinikiadis (špatně čitelné)

dr. I. Odehnal

Dokumentární film o česko-slovenském vzájemném odboji proti fašistickým okupantům.

Kudy kráčela svoboda. Na úsvitu

L. Kubáč

J. Michek,

Dokumentární film věnovaný památce bojovníků proti fašismu.

U pramene živé vody (1.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou a jejími filmy pro děti.

Pstruží řeky

K. Jureček

U pramene živé vody (2.)

J. Pinkava

U pramene živé vody (3.)

Ano

28. 4. 1980

21:15 - 21:40

Ano

30. 4. 1980

21:40 - 22:05

Ano

11. 5. 1980

9:45 - 10:10

Literární pořad inspirovaný knihou V. Pazourka. Kamera H. Štangl. Účinkuje O. Dadák.

Ne

17. 5. 1980

22:15 - 22:45

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

18. 5. 1980

9:05 - 9:30

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

25. 5. 1980

9:05 - 9:30

Jiří Mahen

K. Jureček

K. Jureček, I. Šráček

Dokumentární pořad o životě a díle významného spisovatele. J. Nosek

Ano

25. 5. 1980

21:30 - 21:55

Listy z družstevní kroniky

L. Kubáč

R. Svobodová

Dokumentární pořad z JZD na Jihlavsku.

Ano

27. 5. 1980

19:30 - 20:00

U pramene živé vody (4.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Ano

31. 5. 1980

9:05 - 9:35

Zelená laboratoř

L. Kubáč

R. Svobodová

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi. O výzkumnících a šlechtitelích, kteří účinně pomáhají zemědělské praxi.

Ano

12. 6. 1980

19:30

U pramene živé vody (6.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Ano

15. 6. 1980

9:30 - 9:55

Spektrum. Řemesla

A. Lowák

A. Lowák

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi. O záchraně technických památek - akce "E" Technického muzea v Brně

Ano

*

*

U pramene živé vody (7.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

22. 6. 1980

9:05 - 9:30

U pramene živé vody (8.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

28. 6. 1980

9:05 - 9:30

U pramene živé vody (9.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

6. 7. 1980

9:30 - 9:55

U pramene živé vody (10.)

J. Pinkava

M. Šimek, J. Vaculík

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou. Deseti dílný cyklus o tvorbě zakladatelky animovaného filmu O Ferdu Mravencovi.

Ano

13. 7. 1980

9:35 - 10:05

*

126

Spektrum. Víno

A. Lowák

J. Lowáková

O technických památkách v rámci obnovy "Programu E".

Brno a Špilberk - město a hrad K. Jureček

H. Vykoukalová

O historii a současnosti významné kulturní památky.

Ano

*

*

Ano

10. 8. 1980

22:30 - 22:55

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek. Připravila J. Lowáková.

Ano

13. 8. 1980

16:50 - 17:35

Širým světem

A. Lowák

Neobyčejné domy

K. Jureček

K. Jureček

Zastavení s lidmi, kterým naše společnost usnadnila návrat do života.

Ano

14. 8. 1980

22:30 - 22:55

Zrození stroje

L. Kubáč

L. Kubáč

O úspěchu strojařů ze ZPS Gottwaldov.

Ano

20. 8. 1980

18:05 - 18:30

Výzkum na zakázku

M. Brhel

M. Brhel

O zkušenostech práce z Výzkumného ústavu vlnařského v Brně.

Ano

21. 8. 1980

22:30 - 22:55

E. Fridrichová

Zamyšlení nad pořady o umění. J. Nosek

Ano

12. 10. 1980

22:10 - 23:10

Dokument z III. ročníku celostátní baletní soutěže Brno 1979. Kamera D. Řehák a H. Štangl. Připravili Z. Nebeská a R. Tesáček.

Ano

16. 10. 1980

20:00 - 20:50

O životě a díle národního umělce Vitězslava Nezvala. Kamera J. Nosek

Ano

26. 10. 1980

13:30 - 14:00

Literární pořad z lidové poezie.

Ano

31. 10. 1980

20:40 - 21:10

Ano

2. 11. 1980

21:40 - 22:05

Arsfilm Kroměříž 1980 K. Jureček Krása z krůpějí potu

R. Tesáček

Akrobat se stal mistrem K. Jureček

* I. Šráček, K. Jureček *

Prešporský pernikár

K. Fuksa

Z lidové klenotnice. U tří řezbářů

K. Jureček

M. Peloušek a M. Brhel

Cyklus Československé televize k významným výročím a politickým událostem v letech 1979 - 81 Jihlava. Dokumentární pořad o lidech a jejich práci v metropoli Horácka.

Ano

5. 11. 1980

20:00 - 20:25

Můj domov

M. Peloušek a M. Brhel

Naplněné sny

M. Brhel

M. Brhel

O revolučních událostech na Hodonínsku v roce 1920.

Ano

9. 11. 1980

22:30 - 22:55

Jubileum

K. Jureček *

V. Havránek *

O historii brněnského automobilového okruhu.

Ano

*

*

Dokumentární film o umění sovětských letců.

Ne

11. 11. 1980

22:30 - 22:45

Portrét bývalého čs. reprezentanta, kterého zná celý fotbalový svět.

Ne

18. 11. 1980

18:25 - 18:55

Ano

4. 12. 1980

16:35 - 17:00

Mistrovství Josef Masopust

*

*

*

O tvorbě svérázných lidových tvůrců.

Vzpomínky J. V. Choráze

J. Vanýsek

J. Vanýsek

O revolučním učiteli a novináři.

Líšeňská neděle

M. Brhel

M. Brhel, J. Hubáčková

O historii a současnosti tradičních slavností československo sovětského přátelství v Brně - Líšni. Kamera J. Nosek

Ano

8. 12. 1980

18:05 - 18:30

U pramene živé vody

J. Pinkava

J. Stejskal

Setkání s národní umělkyní H. Týrlovou a jejími filmy pro děti. Kamera J. Kolín.

Ano

11. 12. 1980

18:00 - 18:30

Putovali hudci

K. Fuksa

Cesta za moravskou lidovou písní. Kamera D. Řehák. Připravili P. Ulrych a R. Chudoba.

Ano

15. 12. 1980

21:15 - 21:55

*

127

Jenom nápad nestačí

G. Agatonikiadis

G. Agatonikiadis

Medailón hrdiny socialistické práce J. Šatného v Kroměříži.

Co vyprávějí chalupy

K. Jureček

L. Čala J. Jurášek

Moravský rok - podzim J. Fuksa

Ano

18. 12. 1980

19:30 - 20:00

Dokumentární pořad o ochraně rekonstrukcí a využití nejvzácnějších památek lidové architektury.

Ano

27. 12. 1980

19:25 - 19:50

cyklus věnován dětskému folkloru na Moravě, jak se dochoval a rozčlenil v průběhu obyčejného roku.

Ano

27. 12. 1980

11:40 - 12:25

Tabulka 10. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1981

Název pořadu Z lidové klenotnice

Režie

Scénář

Noticka O lidovém keramiku a sběrateli ze Strážnice Heřmanu Landsfeldovi.

K. Fuksa

K. Fuksa

Úspěch není náhoda

M. Brhel

dr. F. Ohnoutka O vývoji špičkové měřící techniky v Metře Blansko.

Z lidové klenotnice. U tří řezbářů

K. Jureček

Neobyčejné domy

K. Jureček

K. Jureček

Zastavení s lidmi, kterým naše společnost usnadnila návrat do života.

Chráníme odkaz minulosti

K. Jureček

L. Čala

O restaurování vzácných rukopisů. Kamera J. Nosek.

Úspěch není náhoda

M. Brhel

dr. F. Ohnoutka O vývoji špičkové měřící techniky v Metře Blansko.

Širým světem

A. Lowák

*

*

O tvorbě svérázných lidových tvůrců.

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Ano

1. 1. 1981

17:25 - 18:00

Ano

8. 1. 1981

18:00 - 18:30

Ano

17. 1. 1981

19:30 - 19:55

Ano

20. 1. 1981

9:20 - 9:45

Ano

24. 1. 1981

19:30 - 19:55

Ano

27. 1. 1981

9:20 - 9:45

Ano

28. 1. 1981

16:45 - 17:25

Ano

1. 2. 1981

16:25 - 16:50

Ano

7. 2. 1981

19:30 - 19:55

Z lidové klenotnice. Už je nevěsta začepená… K. Jureček

dr. V. Frolec, CSc. ,H. Štangl

O tradici lidových svateb na Slovácku. Kamera H. Štangl.

Brno a Špilberk - město a hrad K. Jureček

H. Vykoukalová

O historii a současnosti významné kulturní památky.

Druhá jaderná

L. Kubáč

L. Kubáč

O pokračující výstavbě jaderné elektrárny v Dukovanech.

Ano

11. 2. 1981

Spektrum

A. Lowák

J. Lowáková

O technických památkách - důležitém stupni vývoje vyspělé techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

13. 2. 1981

128

18:55 - 19 .30 18 :15 18:45

O Vysočině

K. Jureček

Pálavská zrcadla

K. Jureček

Z lidové klenotnice

K. Fuksa

Širým světem

A. Lowák

Zrození stroje

L. Kubáč

Z lidové klenotnice

K. Fuksa

Spektrum

A. Lowák

Jeden z tisíců

Tvorba a ochrana životního prostředí z oblasti Žďárských vrchů.

Ano

20. 2. 1981

L. Čala

O vodohospodářských úpravách na jižní Moravě.

Ano

.

J. Uher

O lidovém autorovi písní z Podluží F. Milkuleckém. Kamera L. Kubáč

Ano

22. 3. 1981

20:40 - 21:15 23:05 - 23 .30 20:00 - 20:25

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera J. Nosek.

Ano

25. 3. 1981

16:45 - 17:25

L. Kubáč

O úspěchu strojařů ze ZPS Gottwaldov.

Ano

26. 3. 1981

19:30 - 20:00

K. Fuksa

O lidovém keramiku a sběrateli ze Strážnice Heřmanu Landsfeldovi. Pohled do expozic a depozitářů sbírek asijských kultur. Kamera J. Nosek.

Ano

28. 3. 1981

19:30 - 19:55

Ano

10. 4. 1981

19:30 - 20:00

Dokumentární pořad o jedné z významných osobností dělnické tělovýchovy Adolfu Škodovi.

Ano

11. 4. 1981

13:15 - 13:30

*

*

*

*

*

Plakát burcující

K. Jureček

K. Jureček

O pokrokovém poslání aktuální umělecké tvorby.

Ano

1. 5. 1981

21:10 - 21:35

Kroměřížské zahrady

K. Jureček

K. Jureček

O vzácné kulturní památce.

Ano

9. 5. 1981

19:20 - 19:50

Havíři pod Brnem

L. Kubáč

O výstavbě podzemních kolektorů.

Ano

12. 5. 1981

9:15 - 9:40

Po boku dělníků

K. Jureček

F. Ohnoutka *

Kapitoly z historie a současnosti jihomoravské Rovnosti.

Ano

17. 5. 1981

21:20 - 21:45

Sólo pro jedno srdce

L. Kubáč

L. Čala

O experimentu s náhradou srdce.

Ano

19. 5. 1981

9:20 - 9:45

Taková obyčejná dědina

K. Jureček

Ano

21. 5. 1981

19:30 - 20:00

Ano

31. 5. 1981

20:00 - 20:35

Tvorba a ochrana životního prostředí z oblasti Žďárských vrchů.

Ano

9. 6. 1981

9:20 - 9:45

Pro radost všedního dne K. Jureček

*

O životě a práci v malé vesnici.

O Vysočině

K. Jureček

Brána do života

L. Kubáč

K. Jureček * H. Vykoukalová

Medailón poslankyně Federálního shromáždění Anny Rozsypalové.

Dokumentární film o dětském domově Dagmar v Brně.

Ano

13. 6. 1981

19:30 - 19:55

Z tkalcovských truhlic

K. Jureček

V. Svobodová

O historii a tradici lidové textilní tvorby.

Ano

14. 6. 1981

20:55 - 21:20

Sólo pro jedno srdce

L. Kubáč

L. Čala

O experimentu s náhradou srdce.

Ano

18. 6. 1981

19:30 - 20:00

Já se tam vrátím

K. Jureček

K. Jureček

Ano

26. 6. 1981

22:35

Dotek lidských rukou

K. Fuksa

L. Čala

Zpracování poémy F. Halase. Kamera J. Nosek. Recituje O. Dadák. O mistrech lidové umělecké výroby na jižní Moravě. Kamera L. Kubáč

Ano

4. 7. 1981

19:30 - 19:55

Textil ve spirále

K. Fuksa

F. Ohnoutka

O odpadu, který se může změnit v surovinu.

Ano

7. 7. 1981

9:00 - 9:25

Lidoví houslaři

K. Jureček

L. Kunz

O výrobcích lidových hudebních nástrojů.

Ano

11. 7. 1981

19:30 - 19:55

Pravda metafory

K. Jureček

I. Šráček

O životě a díle zasloužilého umělce O. Vykypěla.

Ano

18. 7. 1981

19:30 - 19:55

129

Jak vychází slunce

K. Jureček

L. Štěpán

Dokument o škole pro nevidomé děti.

Cena života

G. Agatonikiadis

O poslání a významu dárcovství krve. Kamera J. Nosek

Po boku dělníků

K. Jureček

G. Agatonikiadis *

Cesta za lignitem

K. Fuksa

Už je nevěsta začepená…

Ano

22. 7. 1981

19:30 - 20:00

Ano

29. 7. 1981

18:45 - 19:10

Kapitoly z historie a současnosti jihomoravské Rovnosti.

Ano

4. 8. 1981

9:00 - 9:25

J. Severa

O využívání a významu lignitu v naší palivoenergetické bilanci. Kamera F. Hostaša.

Ano

5. 8. 1981

18:45 - 19:10

K. Jureček

V. Frolec, H. Štangl

O tradici lidových svateb na Slovácku.

Ano

8. 8. 1981

19:30 - 19:55

I kámen žije

K. Jureček

K. Jureček

O práci a díle národního umělce Vincence Makovského. Kamera F. Myslivec

Ano

9. 8. 1981

20:00 - 20:25

Z lidové klenotnice

K. Fuksa

J. Uher

O lidovém autorovi písní z Podluží F. Milkuleckém.

Ano

11. 8. 1981

9:00 - 9:30

Slovácké malování

K. Jureček

V. Mareš

O zajímavé práci slováckých maléreček.

Ano

21. 8. 1981

19:30 - 20:00

Tepny života

G. Agatonikiadis

G. Agatonikiadis

Medailón hrdiny socialistické práce J. Kratochvíla z Královopolských strojíren.

Ano

26. 8. 1981

18:10 - 18:35

Z místních zdrojů

M. Brhel

F. Ohnoutka

O výrobě krásných a účelných věcí téměř z ničeho.

Ano

29. 8. 1981

19:25 - 19:50

Žhavé kapky

F. Kaucký

F. Ohnoutka

Dokumentární pořad z prostředí n. p. Moravia Kyjov.

Ano

1. 9. 1981

9:20 - 9:45

Kyjovský rok

M. Peloušek

H. Štangl

O tradičních slováckých slavnostech v Kyjově. Kamera J. Nosek.

Ano

5. 9. 1981

12:20 - 12:40

Zrození písně

K. Jureček

I. Šráček

O lidech, kteří rozvíjejí tradici lidové písně na Podluží.

Ano

5. 9. 1981

19:30 - 19:55

Nejen víno

*

O rozvoji těžbě a využívání místních energetických zdrojů v Jihomoravském kraji.

Ano

6. 9. 1981

20:00 - 20:25

Svět vědy a techniky

L. Kubáč *

*

Koloběh života. Existuje hranice lidských možností.

Ano

6. 10. 1981

15:50 - 16:55

Širým světem

F. Kaucký

*

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera M. Duda.

7. 10. 1981

16:30 - 17:10

Arsfilm Kroměříž 1981 K. Jureček

Můj domov

E. Fridrichová

Dokumentární mozaika z XVIII. celostátní přehlídky filmů a pořadů o umění s ukázkami vítězných děl. Připravili E. Friedrichová, I. Šráček a K. Jureček.

Ano

11. 10. 1981

22:50 - 23:50

Cyklus Československé televize k významným výročím a politickým událostem v letech 1979 - 81 Brno. Dokumentární pořad o životě a práci obyvatel jihomoravské metropole.

Ano

14. 10. 1981

20:00 - 20:25

O životě a tvorbě jednoho z králů němé grotesky B. Keatona

Ano

25. 10. 1981

10:45 - 12:20

Ano

27. 10. 1981

9:25 - 9:50

Ano

1. 11. 1981

15:30 - 15:50

Velká kamenná tvář

K. Jureček *

K. Jureček *

Úspěch není náhoda

M. Brhel

Slovácký rok v Kyjově

M. Peloušek

dr. F. Ohnoutka O vývoji špičkové měřící techniky v Metře Blansko. * O tradičních slováckých slavnostech. Kamera H. Štangl a J. Nosek.

130

Neklidná zemina

G. Agatonikiadis

dr. F. Ohnoutka O mnohostranném využívání geologie v praxi.

Zpěvák z Podluží

K. Fuksa

J. Uher

Spektrum

A. Lowák

O malíři K. Jílkovi

J. Fuksa

Škrdlovický sklář

Ano

1. 11.1981

20:00 - 20:40

Medailón zpěváka lidových písní J. Severina z Tvrdonic.

Ano

8. 11. 1981

21:35 - 22:05

O využití raket a raketových motorů v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

20. 11. 1981

17:35 - 18:00

J. Fuksa

Medailón umělce, kterému učarovala Vysočina.

Ano

28. 11. 1981

19:25 - 19:50

K. Jureček

K. Jureček

O životě a práci výtvarníka J. Svobody ze sklářské huti v Škrdlovicích. Kamera H. Štangl

Ano

29. 11. 1981

20:00 - 20:25

Věčně mladí Veselé vánoční hody

K. Fuksa *

K. Fuksa *

O veteránech našeho sportu. Kamera D. Řehák O vánočních zvycích na Valašsku.

Ano

2. 12. 1981

20:45 - 21:15

Ano

24. 12. 1981

11:10 - 11:40

Moravský rok - léto

J. Fuksa

J. Jurášek

cyklus věnován dětskému folkloru na Moravě, jak se dochoval a rozčlenil v průběhu obyčejného roku.

Ano

*

*

*

Tabulka 11. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1982

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Vzpomínka na národní umělkyni Jarmilu Kurandovou

K. Jureček

Okolo Kudlovického mlýna

M. Peloušek

Železo železem se ostří

K. Jureček

J. Maděrič *

Cena života

G. Agatonikiadis

G. Agatonikiadis

O poslání a významu dárcovství krve.

Spektrum

Z. Kopřiva

Z. Kopřiva

O vědecké práci Ústavu pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně. Kamera J. Nosek.

I. Šráček, K. Jureček

Odvysíláno

Zachováno

Den

Hodina

Ano

1. 1. 1982

21:25 - 22:00

Ano

*

*

Ano

2. 1. 1982

21:10 - 21:35

Ano

10. 1. 1982

20:00 - 20:25

Ano

14. 1. 1982

19:05 - 19:30

Medailon herečky, národní umělkyně. Kamera M. Duda. Mlynářský tanec v mlýně Kudlovicích O lidových tradicích a současném významu kovářského řemesla.

131

Nápady za milióny

A. Lowák

Širým světem

F. Kaucký

Zpěvačky z Pomezí

K. Fuksa

Spektrum

M. Brhel

doc. dr. V. Frolec *

Širým světem

F. Kaucký

F. Kaucký

Tepny života

G. Agatonikiadis

Šest duhových dnů

K. Jureček

G. Agatonikiadis *

Sestřičky

K. Jureček

L. Čala

Dokumentární pořad z mistrovství světa v dráhové cyklistice v Brně. O významu a poslání našeho zdravotnického školství. Kamera J. Nosek

L. Kubáč

Dnes začíná zítřek

*

J. Karnet *

O mladých zlepšovatelích z jižní Moravy. Kamera F. Hostaša.

Ano

24. 1. 1982

20:00 - 20:25

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera M. Duda.

Ano

27. 1. 1982

16:50 - 17:30

O nositelkách tradicí lidové písně ze Strání na Uherskobrodsku. Účinkují V, Grycová a její matka A. Končitikavá. Kamera L. Kubáč

Ano

27. 1. 1982

19:00 - 19:25

Magazín zajímavostí ze světa vědy a techniky. Kamera J. Nosek.

Ano

11. 2. 1982

19:05 - 19:30

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší vlasti. Kamera F. Hostaša.

Ano

24. 2. 1982

16:40 - 17:20

Medailón hrdiny socialistické práce J. Kratochvíla z n. p. Chemont Brno.

Ano

25. 2. 1982

20:00 - 20:30

Ano

27. 2. 1982

17:45 - 18:10

Ano

24. 3. 1982

20:00 - 20:35

O přínosu šlechtitelů obilí z Hrubšic na Hané k řešení soběstačnosti ve výrobě potravin.

Ano

25. 3. 1982

19:00 - 19:30

Ano

31. 3. 1982

16:30 - 16:55

Ano

1. 4. 1982

19:05 - 19:30

Ano

3. 4. 1982

14:45 - 15:20

Ano

8. 4. 1982

19:05 - 19:30

O výrobcích lidových hudebních nástrojů.

Ano

10. 4. 1982

19:35 - 20:00

Profil dětského koncertního sboru z Brna.

Ano

13. 4. 1982

16:40 - 17:20

O historii, přítomnosti a budoucnosti využívání ropy. Kamera F. Hostaša.

Ano

6. 5. 1982

19:05 - 19:30

Zpěvák z Podluží

K. Fuksa

J. Uher

Medailón zpěváka lidových písní J. Severina z Tvdonic.

Fašank v Biskupicích

K. Fuksa

K. Fuksa, I. Frolec

O poezii lidových zvyků na jižní Moravě. Kamera J. Nosek.

Vzpomínka na národní umělkyni Jarmilu Kurandovou

K. Jureček

Spektrum

A. Lowák

Lidoví houslaři

K. Jureček

Kantiléna

K. Jureček

Spektrum

A. Lowák

J. Blažek doc. dr. L. Kunz * Ing. J. Blažek a dr. S. Paravičiny

Na lúkách

M. Peloušek

J. Maděrič

Lidové písně a tance v podání souboru Kunovjan

Ano

*

*

Tvrdonické slavnosti

K. Fuksa

V. Frolec, K. Fuksa

Tvrdonické slavnosti. Dokument o národopisném festivalu na Podluží. Účinkují folklorní soubory a občané regionu. Kamera L. Kubáč.

Ano

*

*

Cesta za lignitem

K. Fuksa

J. Severa

O využívání a významu lignitu v naší palivoenergetické bilanci. Kamera. F. Hostaša.

Ano

8. 5. 1982

19:25 - 19:55

* Literární pásmo. Kamera M. Duda. O historii, přítomnosti a budoucnosti využívání ropy. Kamera J. Nosek.

132

O využívání tvůrčích výsledků vědy a techniky v praxi. Kamera L. dr. F. Ohnoutka Kubáč.

Ano

13. 5. 1982

19:05 - 19:30

O mladém poslanci jihomoravského KNV. Kamera L. Kubáč.

Ano

16. 5. 1982

20:00 - 20:25

Výběr z textů básníka M. Bureše o lidovém umění na Horácku.

Ano

21. 5. 1982

20:40 - 21:15

Ano

22. 5. 1982

19:30 - 19:55

Ano

31. 5. 1982

18:45 - 19:30

Ano

1. 6. 1982

17:10 - 17:40

Ano

*

*

Místo zlata a stříbra. O pohybu v přírodě. Genetika v moderní zootechnice. Průzračné magnety. Onyx, kámen zemských hlubin.

Ano

15. 6. 1982

15:55 - 16:50

J. Lowáková, M. Duda

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule.

Ano

16. 6. 1982

16:25 - 17:05

L. Kubáč

O pokračující výstavbě jaderné elektrárny.

Ano

16. 6. 1982

20:50 - 21:15

Osudy zlatých nápadů

L. Kubáč

Z kraje vinné révy

K. Fuksa

Špalíček z jasanu

K. Jureček

Neklidná zemina

G. Agatonikiadis

Maják

K. Fuksa

dr. F. Ohnoutka O mnohostranném využívání geologie v praxi. Magazín o životě a práci příslušníků SNB, vojsk MV a Požární * ochrany.

Zpěváčci bez křidélek

Fedor Kaucký

M. Manolová

Umělecký profil prof. dr. F. Lýska. Účinkuje Brněnský dětský sbor.

Spektrum. Viděno zvukem

M. Brhel

E. Mazálek

O využití ultrazvuku v průmyslu a medicíně

Svět vědy a techniky Širým světem

*

J. Severa *

*

Lidé z Dukovan

F. Kaucký *

Po stopách starých Slovanů

K. Jureček

J. Severa

Velkomoravské Staré město. O objevech čs. archeologů z období Velkomoravské říše. Kamera H. Štangl.

Ano

18. 6. 1982

19:00 - 19:30

Zpěvačky z Pomezí

K. Fuksa

K. Fuksa, V, Frolec

Další díl cyklu Z lidové klenotnice. Účinkují Alžběta Končetíková a Vlasta Grycová.

Ano

17. 7. 1982

19:25 - 19:50

Slunce, láska a bolest

G. Agatonikiadis

*

Poslední léta života a díla Vincenta van Gogha. Účinkují O. Navrátil, F. Derfler, Z. Maryška a O. Slavík. Kamera J. Kačírek.

Ano

24. 7. 1982

21:00 - 21:25

*

*

Medailón hrdinů socialistické práce Josefa Vaculíka a Milana Hronce z Jihomoravského kraje.

Ne

8. 8. 1982

20:00 - 20:25

*

*

Oživený prostor. Dmitrij Mendělejev.

Ano

10. 8. 1982

17:05 - 17:55

*

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Uvádí J. Lowáková.

Ano

11. 8. 1982

17:15 - 17:55

Ano

21. 8. 1982

19:25 - 19:50

Ano

23. 8. 1982

20:55 - 21:20

Ten, který nepoznal strach. Lodní průmysl.

Ano

21. 9. 1982

16:15 - 16:50

Medailon spisovatele R. Těsnohlídka ke 100. výročí jeho narození.

Ano

*

*

Hrdinové dneška Svět vědy a techniky Širým světem

F. Kaucký

Parádnice

K. Jureček

Setkání na Pomezí Svět vědy a techniky

K. Fuksa *

Těsnohlídek 100 let

L. Kubáč

V. Frolec a H. Štangl. * * I. Odehnal

O tradicích lidového kraje na Kyjovsku. Dokument o bratrských vztazích Čechů a Slováků v letech 1938 1945.

133

25 let TJ Favorit Brno

G. Agathonikiadis

Neobyčejné domy

K. Jureček

Lidé z Dukovan

O historii dráhové cyklistiky - Favorit Brno.

Ano

*

*

Zastavení s lidmi, kterým naše společnost usnadnila návrat do života.

Ano

25. 9. 1982

19:30 - 19:55

L. Kubáč

K. Jureček *

O pokračující výstavbě jaderné elektrárny.

Ano

9. 10. 1982

19:30 - 19:55

Žijí mezi námi

A. Lowák

K.Fuksa

O radostech i strastech tělesně postižených dětí. Kamera J. Nosek.

Ano

14. 10.1982

21:05 - 21:30

Spektrum

M. Brhel

E. Mazálek, P. Šindelář

Termotechnika. O využití moderních diagnostických metod ve vědě, průmyslu a medicíně.

Ano

18. 11. 1982

19:05 - 19:30

Historie jednoho domu

K. Fuksa

Dokumentární pořad o dějinách města Brna.

Ano

2. 12. 1982

19:00 - 19:30

Kuželky 1982

Dokumentární pořad o mistrovství světa v Brně.

Ano

5. 12. 1982

13:10 - 13:25

Dukovanský poločas

K. Jureček *

Z. Kaprál, L. Kubáč * L. Kubáč

O výstavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Připravil L. Kubáč.

Ano

22. 12. 1982

21:40 - 22:10

Dar nejvzácnější

K. Jureček

K. Jureček, V. Frolec

O tradicích pečení chleba a jeho místu v lidových obyčejích. H. Štangl

Ano

25. 12. 1982

14:45 - 15:15

Širým světem

F. Kaucký

J. Rudolský

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera M. Duda.

Ano

29. 12. 1982

16:15 - 16:55

Tabulka 12. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1983

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Zachováno

Den

Odvysíláno Hodina

Spektrum

M. Brhel

E. Mazálek

O využití moderních diagnostických metod ve vědě, průmyslu a medicíně. Kamera J. Nosek.

Ano

13. 1. 1983

19:05 - 19:30

Kovový poklad

A. Lowák

F. Ohnoutka

O významu a využívání druhotných surovin. Kamera J. Nosek.

Ano

18. 1. 1983

22:00 - 22:25

Širým světem

F. Kaucký

J. Rudolský

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera F. Hostaša.

Ano

26. 1. 1983

16:45 - 17:25

Spektrum

*

L. Kubáč

O úloze lesa jako aktivního spolutvůrce přírodního prostředí.

Ano

10. 2. 1983

18:45 - 19:10

13. 2. 1983

22:35 - 23:00

14. 2. 1983

21:25 - 22:00

Hody na Podluží

K. Fuksa

P. Popelka

O lidových zvycích na Slovácku. Kamera J. Nosek

Ano

Neobyčejná doba

A. Lowák

A. Lowák

Ke třicátému výročí 1. sjezdu Jednotných zemědělských družstev. Kamera J. Nosek.

Ano

134

*

Cyklus Československé televize o historii, současnosti a perspektivách našich měst. OTROKOVICE, Dokumentární pořad. Kamera J. Nosek

Ano

16. 2. 1983

20:00 - 20:25

Ano

25. 2. 1983

22:40 - 23:15

J. Lowáková

Karlova Studánka včera a dnes. Kamera J. Nosek. Chráněná krajinná oblast jižní Morava. Kamera D. Řehák a K. Svoboda.

Ano

10. 3. 1983

18:15 - 18:45

K. Fuksa

L. Kubáč

Lidové obyčeje jarního období na jižní Moravě. Připravil V. Frolec

Ano

15. 3. 1983

22:00 - 22:25

Moravské muzeum

K. Jureček

K. Jureček

Procházka expozicemi muzea v Brně. Kamera H. Štangl.

Ano

17. 3. 1983

17:25 - 17:55

Neviditelný pomocník

A. Lowák

O vývoji a současnosti plynárenství a významu tranzitního plynovodu v dr. F. Ohnoutka naší ekonomice. Kamera F. Hostaša.

Ano

22. 3. 1983

22:00 - 22:25

Vesna v Janských Lázních

A. Lowák

P. Kadlec

Nová léčebna v lázních pro děti. Kamera J. Nosek.

Ano

24. 3. 1983

20:00 - 20:30

Železo železem se ostří

K. Jureček

B. Beneš

O lidových tradicích a současném významu kovářského řemesla.

Ano

31. 3. 1983

16:35 - 17:05

Odkaz génia chladné vody

A. Lowák

P. Kadlec

Historie a současnost Lázní Jeseník.

Ano

31. 3. 1983

20:00 - 20:30

Plody země, práce a techniky

A. Lowák

Novinky z potravinářství, obalové a skladové techniky.

Ano

5. 4. 1983

22:00 - 22:25

Špalíček z jasanu

K. Jureček

V. Myslivec *

Výběr z textů básníka M. Bureše o lidovém umění na Horácku.

Ano

23. 4. 1983

19:45 - 20:15

Poslední bojový let

K. Jureček

L. Čala

Po stopách hrdinných sovětských letců, kteří padli při osvobozovacích bojích. Kamera F. Hostaša.

Ano

5. 5. 1983

19:05 - 19:30

Neviditelný pomocník

A. Lowák

Dr. F. Ohnoutka

O vývoji a současnosti plynárenství a významu tranzitního plynovodu v naší ekonomice. Kamera F. Hostaša.

Ano

14. 5. 1983

19:50 - 20:20

Moravské muzeum

K. Jureček

K. Jureček

Procházka expozicemi muzea v Brně. Kamera H. Štangl.

Ano

18. 5. 1983

19:30 - 20:00

Spektrum

M. Brhel

doc. MUDr. M. Populárně vědecký pořad o prevenci zhoubných nádorů. Kamera J. Mann, DrSc. Nosek.

Ano

2. 6. 1983

16:50 - 17:25

Historie jednoho domu

J. Fuksa

L. Kubáč

Dokumentární pořad o dějinách města Brna. Připravil Z. Kaprál

Ano

4. 6. 1983

19:30 - 20:00

Ruce vrácené práci

G. Agatonikiadis

J. Karnet

O úspěších brněnské kliniky plastické chirurgie. Kamera J. Nosek

Ano

7. 6. 1983

22:00 - 22:25

Nemocnice civilizovaného světa

A. Lowák

J. Michal

Procházka Karlovýmí Vary. Kamera J. Nosek.

Ano

10. 6. 1983

21:30 - 22:00

Voda je život sám

A. Lowák

Z. Michalec

O blahodárných účincích minerálních vod. Kamera J. Nosek.

Ano

23. 6. 1983

20:00 - 20:30

Kovový poklad

A. Lowák

F. Ohnoutka

O významu a využívání druhotných surovin. Kamera J. Nosek.

Ano

1. 9. 1983

19:30 - 20:00

Města našich dnů

K. Jureček

Lázně lesů, vod a ticha

A. Lowák

F. Brüstl

Spektrum

M. Brhel

Jaro do vsi

135

Cyklus Československé televize o historii, současnosti a perspektivách našich měst. VELKÉ PAVLOVICE Dokumentární pořad.

Ano

21. 9. 1983

20:50 - 21:15

Ano

22. 9. 1983

19:15 - 19:40

Ano

27. 9. 1983

15:50 - 16:30

Ano

27. 9. 1983

22:00 - 22:25

Ano

29. 9. 1983

19:30 - 20:00

Den v dětské léčebně v Teplicích v Čechách. Kamera J. Nosek.

Ano

4. 10. 1983

19:35 - 20:05

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera F. Hostaša.

Ano

5. 10. 1983

16:45 - 17:25

O práci moderní meteorologie. Připravil E. Mazálek

Ano

13. 10. 1983

19:30 - 20:00

Ano

25. 10. 1983

16:25 - 17:05

Ano

25. 10. 1983

21:30 - 22:00

Ano

27. 10. 1983

19:30 - 20:00

Ano

5. 11. 1983

19:25 - 19:50

Továrna na odrůdy. O šlechtění obilovin.

Ano

17. 11. 1983

19:05 - 19.30

F. Hostaša

O vývoji a současnosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Připravili F. Hostaša a A. Lowák.

Ano

22. 11. 1983

22:00 - 22:25

M. Brhel

Populárně vědecký pořad. Kamera J. Nosek.

Ano

24. 11. 1983

19:30 - 20:00

Ano

1. 12. 1983

19:30 - 20:00

Ano

5. 12. 1983

21:10 - 21:35

Města našich dnů

K. Jureček

F. Hostaša

Spektrum

M. Brhel

doc. MUDr. M. Populárně vědecký pořad o prevenci zhoubných nádorů. Kamera J. Mann, DrSc. Nosek.

Kapitoly z dějin vědy a techniky

K. Jureček

Z. Kaprál

Dvě století letectví. Kamera J. Nosek.

Ve službách medicíny

A. Lowák

A. Lowák

O renesanci stará léčebné metody - akupunktury. Kamera F. Hostaša.

Chráněná krajinná oblast jižní Morava

M. Brhel

Kamera D. Řehák a K. Svoboda.

Dům plný zázraků

A. Lowák

J. Lowáková Jiřina Lowáková

Širým světem

F. Kaucký

Počasí na objednávku

Z. Kopřiva

J. Rudolský Jiřina Lowáková

Kapitoly z dějin vědy a techniky

A. Lowák

RNDr. J. Kuba, Z. Kaprál a E. Mazálek Století vynálezů a objevitelů. Kamera J. Nosek.

Kdo chce vidět hvězdy

K. Jureček

dr. J. Mejzlík

Líběchov

A. Lowák

Ruce vrácené práci

G. Agatonikiadis

Spektrum

L. Kubáč

Čtvrtstoletí veletrhu

A. Lowák

Technika pro zdravotně postižené M. Brhel Prekancerózy Dukovany do finiše

M. Brhel *

* J. Karnet

Dokument o životě a díle revolucionáře, spoluzakladatele KSČ, dr. Bohumíra Šmerala. Pohled do expozic a depozitářů sbírek asijských kultur. Kamera J. Nosek. O úspěších brněnské kliniky plastické chirurgie. Kamera J. Nosek

doc. MUDr. M. Mann, CSc. O prevenci zhoubných nádorů. Kamera J. Nosek. Dokumentární pořad o pokračující výstavbě druhé čs. jaderné L. Kubáč elektrárny.

136

A. Lowák

RNDr. M. Zelinka, CSc. RNDr. Z. Mikulášek, CSc. A RNDr. Z. Pokorný, CSc.

Prekancerózy

M. Brhel

doc. MUDr. M. Mann, DrSc. O prevenci zhoubných nádorů. Kamera J. Nosek.

Dukovany do finiše

L. Kubáč

Spektrum

A. Lowák

Spektrum

Kapitoly z dějin vědy a techniky

L. Kubáč

Rybí království.

Ano

15. 12. 1983

19:05 - 19:30

Ano

20. 12. 1983

16:45 - 17:25

Ano

22. 12. 1983

19:30 - 20:00

Neznámá astronomie. Kamera J. Nosek.

*

Dokumentární pořad o pokračující výstavbě druhé čs. jaderné elektrárny. Připravil L. Kubáč.

Ano

29. 12. 1983

18:05 - 18:30

*

O modernizaci výuky na brněnských vysokých školách. Kamera L. Kubáč.

Ano

29. 12. 1983

19:30 - 20:00

Tabulka 13. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1984

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Hrdina ze Žďáru

L. Kubáč

Z. Kaprál

Medailón hrdiny socialistické práce Ladislava Koufmana, montéra Žďárské strojírny a slévárny.

Ano

17. 1. 1984

22:00 - 22:25

Vysílání pro učně. Člověk mezi lidmi

K. Jureček

M. Švihálek

O sběratelích a sběratelství jako užitečném využití volného času. Kamera M. Duda.

Ano

18. 1. 1984

16:30 - 17:00

Kapitoly z dějin vědy a techniky.

A. Lowák

ing. J. Tůma

Doprava a její perspektivy. Kamera J. Nosek

Ano

24. 1. 1984

17:15 - 17:55

Širým světem. Orchideje

F. Kaucký

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera M. Duda.

Ano

25. 1. 1984

17:05 - 17:45

Stařenka a děti

K. Jureček

P. Kadlec *

Medailón lidové zpěvačky Marie Procházkové ze Strážnice.

Ano

29. 1. 1984

16:20 - 16:55

Loutky a loutkáři

K. Fuksa

K. Fuksa a Z. Kaprál

O následovnících loutkáře Matěje Kopeckého na jižní Moravě. Kamera J. Štangl.

Ano

19. 2. 1984

16:55 - 17:35

137

Kapitoly z dějin vědy a techniky

A. Lowák

PhDr. I. Odehnal a PhDr. L. Pavlát O knihách a knihtisku. Kamera V. Myslivec

Širým světem.

F. Kaucký

J. Rudolský

V cestách za poznáním navštívíme známé i méně známé končiny naší zeměkoule. Kamera F. Hostaša

Ve spirále času. Podchod

K. Fuksa

Z. Kaprál

O stavbě podchodu před brněnským nádražím. Kamera M. Duda

Kapitoly z dějin vědy a techniky

A. Lowák

Dukovany do finiše

L. Kubáč

Ing. E. Eis a Ing. E Prager *

Křižovatky obchodu

K. Fuksa

Z. Kaprál

Čtvero ročních období

J. Fuksa

J. Fuksa

Skřipáci na Horácku

K. Fuksa

Spektrum

K. Fuksa

J. Uher PhDr. J. Mervart

Zpěváčci bez křidélek

F. Kaucký

Návraty

Ano

21. 2. 1984

17:15 - 17:55

Ano

22. 2. 1984

17:05 - 17:45

Ano

15. 3.1984

20:50 - 21:30

Z historie současnosti i perspektiv sdělovací techniky. Kamera V. Myslivec.

Ano

20. 3. 1984

17:15 - 17:55

Dokumentární pořad o pokračující výstavbě druhé čs. jaderné elektrárny.

Ano

3. 4. 1984

21:35 - 22:00

O obchodních tradicích veletržního města Brna.

Ano

10. 4. 1984

18:50 - 19:20

Ano

22. 4. 1984

13:40 - 14:00

Ano

23. 4. 1984

11:35 - 12:00

O levácích a pravácích aneb Co je lateralita.

Ano

24. 4. 1984

18:40 - 19:05

M. Manolová

Umělecký profil národního umělce prof. Dr. F. Lýska. Účinkuje brněnský dětský sbor.

Ano

2. 5. 1984

15:35 - 16:05

K. Jureček

L. Čala

Po stopách hrdinných sovětských letců, kteří padli při osvobozovacích bojích. Kamera F. Hostaša.

Ano

5. 5. 1984

17:20 - 17:45

Vysílání pro učně. Člověk mezi lidmi

K. Jureček

J. Lowáková a M. Duda

O dovolené u moře a potápěčích, lodích a kapitánech.

Ano

8. 5. 1984

17:45 - 18:15

Ve spirále času. Na vlnách rozhlasu

A. Lowák

J. Veselý

K 60. výročí Československého rozhlasu v Brně. Kamera H. Štangl.

Ano

10. 5. 1984

22:00

Poklady archivu

K. Fuksa

A. Goldflam

O vzácných exponátech ve Státním oblastním archívu v Brně. J. Nosek

Ano

15. 5. 1984

18:50 - 19:20

Mistřínští regrúti

K. Jureček

V. Frolec, K. Jureček

Tradiční lidové zvyky při vojenských odvodech na jižní Moravě. Kamera H. Štangl

Ano

19. 5. 1984

15:25 - 15:50

Kapitoly z dějin vědy a techniky

A. Lowák

PhDr. V. Smetáček, CSc

O teorii informace a jejích aplikacích. Kamera V. Myslivec

Ano

22. 5. 1984

17:15 - 17:55

Vysílání pro učně. Člověk mezi lidmi

K. Jureček

J. Štěpánik

O vodáckém křestu s budoucími železničáři. Kamera M. Duda.

Ano

5. 6. 1984

18:45 - 19:20

Kapitoly z dějin vědy a techniky

A. Lowák

Ing. J. Tůma

O elektronice a jejím využití. Kamera V. Myslivec.

Ano

19. 6. 1984

17:15 - 17:55

Pásmo moravských lidových písní, tanců a zvyků v podání dětských folklórních souborů. Kamera J. Nosek Lidové zvyky a zájmová umělecká činnost na Vysočině. Kamera J. Nosek

138

Ostrovy snů a skutečností

K. Jureček

A. Konečná

S dr. M. Stinglem se vypravíme za záhadami ostrovů Tichomoří. Kamera M. Duda.

A. Lowák

P. Vrbka

O mladém závodě s velkou budoucností. Kamera M. Duda

Z. Kopřiva

Ing. J. Blažek

O hledání nových cest za energií zítřka. Kamera L. Kubáč

Rudý kovák

K. Jureček

O. Káňa a K. Bártlová

O životě a díle významného představitele revolučního dělnického hnutí Gustava Klimenta.

Lidová výroba na Moravě. Ze slámy i z proutí

M. Brhel

Lidová výroba na Moravě. Textilní techniky

Ve spirále času. Gigant na Vysočině Spektrum. Nekonvenční zdroje energie

Lidová výroba na Moravě. Pro radost svátečních chvil.

Ano

25. 6. 1984

17:50 - 18:30

Ano

27. 6. 1984

22:00 - 22:35

Ano

23. 7. 1984

18:00 - 18:30

Ano

3. 8. 1984

21:05 - 21:30

PhDr. J. Jančář, CSc. O lidové umělecké výrobě v Jihomoravském kraji. Kamera J. Nosek

Ano

24. 9. 1984

22:20 - 22:50

PhDr. J. Jančář, CSc. O lidové umělecké výrobě v Jihomoravském kraji. Kamera J. Nosek

Ano

8. 10. 1984

22:15 - 22:45

M. Brhel

Ano

22. 10. 1984

22:15 - 22:45

M. Brhel

PhDr. J. Jančář, CSc. O lidové umělecké výrobě v Jihomoravském kraji. Kamera J. Nosek

Ano

23. 10. 1984

18:50 - 19:20

Ne

30. 10. 1984

18:50 - 19:20

Po stopách starých Slovanů. Velká Morava K. Jureček Po stopách starých Slovanů. Velkomoravské Staré Město K. Jureček

K. Jureček

O objevech čs. archeologie v oblasti povodí Moravy. Kamera J. Nosek.

H. Štangl, J. Severa

O objevech čs. archeologie v oblasti povodí Moravy.

J. Michek

O výstavbě moderního zdravotnického areálu v Brně. Připravil L. Kubáč.

Ano

31. 10. 1984

22:00 - 22:40

Dokumentární film o závěrečné etapě výstavby jaderné elektrárny v Dukovanech.

Ano

8. 11. 1984

21:00 - 21:30

Ano

13. 11. 1984

18:50 - 19:20

Ano

22. 11. 1984

22:00 - 22:40

Ano

18. 12. 1984

17:10 - 17:35

Ve spirále času

Z. Kopřiva

Dukovany před startem

L. Kubáč

Po stopách starých Slovanů. Příchod

K. Jureček

K. Jureček

O objevech čs. archeologie v oblasti povodí Moravy. Kamera J. Nosek.

Ve spirále času. Boty na celý svět

Z. Kopřiva

ing. J. Michek

Pořad k 90. výročí gottwaldovského Svitu. Kamera J. Nosek

Tajemství poštovní známky

K. Fuksa

K. Fuksa

O světoznámé sbírce brněnského filatelisty JUDr. J. Kostelky. Kamera L. Kubáč.

*

139

Ve spirále času. Brněnská Thálie stoletá K. Fuksa

PhDr. I. Odehnal

O minulosti a současnosti brněnského divadla.

Vždy rád vzpomenu

J. Michek

Vzpomínky Richarda Kozderky na velké osobnosti naší kultury. Účinkují J. Dušek a Moravské kvarteto

K. Fuksa

Ano

20. 12. 1984

22:00 - 22:40

Ano

*

*

Tabulka 14. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1985

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Oživené skanzeny

K. Jureček

O. Výborný, K. O využívání starých lidových a technických staveb v současném životě. Jureček Připravili O. Výborný, H. Štangl.

Z lidové klenotniceFrýbortovci

K. Fuksa

J. Uher

Dokument zachycující celoživotní dílo hudebního pedagoga J. Frýborta.

Spektrum. Viděl světy dávno zmizelé

A. Lowák

A. Lowák

O tvorbě malíře Z. Buriana. Kamera J. Nosek.

Ve spirále času. Jsou mlynáři chlapi

K. Jureček

J. Michek

Karlovy Vary

A. Lowák

Po stopách objevů. K ledovému jihu

Z. Kopřiva

Po stopách objevů Avantgardní architektura Brna Ve spirále času. Na prahu třetího století Domy zázraků

* K. Jureček * A. Lowák

*

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Ano

1. 1. 1985

10:00 - 10:30

Ano

*

*

Ano

12. 2. 1985

16:25 - 16:50

Od romantiky starých českých mlýnů až po dnešní mlýnské velkopodniky. Kamera L. Kubáč.

Ano

14. 2. 1985

22:10 - 22:50

Údolí zdraví. O československých lázních Karlovy Vary. Kamera J. Nosek.

Ano

12. 3. 1985

16:20 - 16:50

Ano

19. 3. 1985

16:15 - 16:55

RNDr. M. Holeček

Boj o zdolání jižního pólu. Kamera H. Štangl.

M. Dvořák

O životě a díle významného vědce A. von Humboldta. Kamera F. Hostaša.

Ano

9. 4. 1985

16.10 - 16.50

K. Jureček, I. Crhonek

Dokumentární film o brněnské architektuře třicátých let. Kamera F. Hostaša.

Ano

10. 4. 1985

22:10 - 22:35

*

O minulosti a současnosti rozvoji Vysoké školy veterinární v Brně. Připravil L. Kubáč.

Ano

11. 4. 1985

22.25 - 23:05

*

O dětských léčebnách ve Františkových Lázních, Luhačovicích a Janských Lázních. Kamera J. Nosek.

Ano

16. 4. 1985

15:55 - 16:25

140

Ve spirále času

Z. Kopřiva

J. Michek

O začátcích a dnešním rozvoji Vysokého učení technického v Brně. Kamera P. Šindelář.

Ano

25. 4. 1985

22:10 - 22:50

Primárius

K. Fuksa

K. Fuksa

Medailon Bohumila Smejkala. Účinkují. Janáčkovo kvarteto, Gottwaldovský symfonický orchestr, P. Smejkalová. Kamera L. Kubáč

Ano

*

*

Memento

A. Lowák

Konfrontace Napoleonova tažení na Rus a vpádu hitlerovských vojsk do Sovětského svazu. Kamera J. Nosek

Ano

*

*

26. 4. 1985

17:55 - 18:20

K. Fuksa

Dokumentární pořad k 40. výročí osvobození Brna a jižní Moravy Sovětskou armádou. Kamera J. Nosek.

Ano

Brněnské konfrontace

J. Michek F. Zřídkaveselý, Z. Kaprál

Spektrum-Netradiční divadlo

K. Jureček

K. Jureček

Ano

*

*

Údolí zdraví

A. Lowák

O československých lázních Karlovy Vary, Luhačovice a Jáchymov. Kamera J. Nosek.

Ano

7. 5. 1985

16:45 - 17:10

Ve spirále času. Psáno do oblak

A. Lowák

A. Lowák

O minulosti, současnosti a perspektivách našeho leteckého průmyslu. Kamera V. Myslivec.

Ano

16. 5. 1985

22:10 - 22:50

K pramenům zdraví

A. Lowák

A. Lowák

O československých lázních Teplice, Poděbrady a Třeboň. Kamera J. Nosek

Ano

24. 5. 1985

18:40 - 19:10

J. Lowáková

Dokumentární pořad z pobytu souboru Brožané a cimbálové muziky Burčáci v Anglii. Kamera M. Duda.

Ano

4. 6. 1985

17:20 - 17:50

L. Kubáč

J. Kamet

Dokumentární pořad o letošním mezinárodním potravinářském salónu v Brně.

Ano

4. 6. 1985

22:10 - 22:35

Po stopách objevů. Hledání v písku

Ano

11. 6. 1985

16:30 - 17:10

K. Jureček

dr. M. Verner CSc. a K. Jureček

O práci Egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Kamera M. Duda.

Viděl světy dávno zmizelé

A. Lowák

Ano

14. 6. 1985

18:30 - 19:00

Lesní železnice

L. Kubáč

Ano

21. 6. 1985

17:00 - 17:30

Brožané na Albionu Salima jubilejní

*

*

*

O avantgardním souboru Divadla na provázku

O tvorbě malíře Z. Buriana. Kamera J. Nosek.

V. Valda a Z. Kaprál

O minulosti, současnosti a budoucnosti úzkokolejných železnic u nás.

Alfons Mucha z Ivančic K. Jureček

J. Souchop

O dětství a malířských začátcích významného představitele secesního umění. Kamera J. Nosek

Ano

24. 7. 1985

17:20 - 17:45

Ve spirále času. Lapkové na Moravě

K. Fuksa

Z. Kaprál, P. Balcárek

O osudech známých loupežnických rytířů a lapků z Moravy v období před vznikem husitského hnutí. Kamera J. Nosek.

Ano

29. 7. 1985

22:10 - 22.50

Po stopách objevů. Má doba přijde

K. Jureček

doc. dr. V. Orel, CSc., J.

O badatelské práci významného vědce J. G. Mendela.

Ano

3. 9. 1985

16:00 - 16:40

141

Štěpanik Spektrum. Sto let divadla

K. Jureček, V. Sís

B. Polívka, Z. Smejkal

O divadle na provázku, souboru Státního divadla v Brně. Kamera J. Nosek.

Ano

6. 9. 1985

16:30 - 16:55

Maják pravdy

K. Fuksa

J. Chmelíček

O lidech, kteří v době fašistické okupace ilegálně vydávají dělnický list Rovnost. Kamera L. Kubáč.

Ano

22. 9. 1985

18:50 - 19:20

Hledání původu lidstva. Antropos K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

První část jedenáctidílného vzdělávacího cyklu o nových objevech o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Ano

3. 10. 1985

17:15 - 17:45

Hledání původu lidstva. Primáti - nebližší příbuzní člověka K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Ano

9. 10. 1985

18:00 - 18:30

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Ve spirále času. Od pranostik k družicím

J. Veselý

O meteorologickém pozorování u nás a významu této vědecké činnosti. Kamera M. Duda

Ano

10. 10. 1985

22:10 - 22:50

Ano

16. 10. 1985

17:15 - 17:45

Ano

23. 10. 1985

18:50 - 19:20

Ano

25. 10. 1985

21:00 - 21:30

Ano

29. 10. 1985

16:00 - 16:40

Ano

30. 10. 1985

16:45 - 17:15

Ano

*

*

Ano

*

*

Ano

30. 10. 1985

22:10 - 22:50

Z. Kopřiva

Hledání původu lidstva. Stopy staré 3,5 miliónu let K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Hledání původu lidstva. Žil první člověk v Africe? K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Kdo chce vidět hvězdy

K. Jureček

dr. J. Mejzlík, V. Mysliveček

Dokumentární pořad o životě a díle Bohumíra Šmerala.

Po stopách objevů. Heslo encyklopedie

V. Štursa

J. Štěpanik

O velkých encyklopedistech minulosti a dneška. Kamera F. Hostaša

Hledání původu lidstva. Zrození lidské inteligence K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Muzeum s městem pod okny

A. Lowák

D. Uhlíř

Historický vývoj brněnského kulturního stánku. Kamera H. Štangl

Obrázky Emilie Zárubové

K. Fuksa

K. Fuksa, H. Dvořáková

Dokumentární film zachycuje prostřednictvím obrázků lidové malířky sociální proměny vesnice.

Ve spirále času. Mezi dvěma břehy

Z. Kopřiva

ing. J. Michek

O zajímavých mostních konstrukcích. Kamera P. Šindelář.

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

142

Hledání původu lidstva. První Evropané

*

*

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Ne

6. 11. 1985

17:10 - 17:40

Ano

13. 11. 1985

17:05 - 17.35

Hledání původu lidstva. Neandertálští lovci v Evropě K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Komenský ve výtvarném umění

K. Fuksa

dr. P. Floss, K. Fuksa

Život a dílo českého pedagoga zachyceného ve výtvarném umění. Kamera J. Nosek.

Ano

14. 11. 1985

22:15 - 22:40

Svět Karla Zemana. Zrození filmové loutky

J. Pinkava

*

První část šestidílného cyklu o životě a díle národního umělce. Kamera J. Kolín.

Ano

16. 11. 1985

16:05 - 16:55

Spektrum

K. Fuksa

*

O levácích a pravácích aneb Co je lateralita. Připravili PhDr. J. Mervart, L. Kubáč.

Ano

19. 11. 1985

16:10 - 16:35

Ano

20. 11. 1985

18:40 - 19:20

Hledání původu lidstva. Lovci mamutů K. Jureček

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek

Ve spirále času

Z. Kopřiva

ing. J. Michek

O slavných tradicích, současném rozvoji a modernizaci brněnského textilního průmyslu. Kamera J. Nosek.

Ano

25. 11. 1985

22:10 - 22:50

Po stopách objevů

V. Štursa

D. Uhlíř

O událostech kolem slavkovské bitvy, která se zapsala do dějin Evropy. Kamera F. Hostaša.

Ano

26. 11. 1985

16:00 - 16:40

J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný

Ano

27. 11. 1985

17:20 - 17:50

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek Ano

30. 11. 1985

10:00 - 10:55

Ano

4. 12. 1985

16:10 - 16:40

Ano

7. 12. 1985

10:00 - 11:00

Ano

11. 12. 1985

18:40 - 19:00

Ano

14. 12. 1985

10:00 - 10:55

Hledání původu lidstva. Pravěké obrazárny nebo podzemní svatyně? K. Jureček Svět Karla Zemana. Od Verna k Zemanovi J. Pinkava Hledání původu lidstva. Géniové nejstaršího umění K. Jureček Svět Karla Zemana. V zajetí fantazie

Z. Hrubec

Hledání původu lidstva. Vývoj člověka nekončí K. Jureček Svět Karla Zemana. Jak se dělají kouzla

*

* J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný * J. Beneš, J. Jelínek, V. Novotný *

O životě a díle národního umělce. Kamera J. Kolín.

Nové objevy o původu a vývoji člověka. Kamera J. Nosek O životě a díle národního umělce. Kamera J. Kolín. Závěrečná část vzdělávacího cyklu o nových objevech o původu a vývoji člověka. O životě a díle národního umělce.

143

Svět Karla Zemana. Pohádkový dědeček

Z. Hrubec

Hrad a jeho legendy

Z. Kopřiva

* F. Skotal

Závěrečná část cyklu o životě a díle národního umělce. Kamera J. Kolín. O hradní pevnosti Špilberk. Kamera M. Duda.

Ano

21. 12. 1985

15:30 - 16:25

Ano

26. 12. 1985

17:10 - 17:50

Tabulka 15. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1986

Název pořadu

Režie

Scénář

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den

Hodina

Noc a den

K. Jureček

P. Kment

O jednom neobvyklém lyžařském závodu na Vysočině. Kamera F. Hostaša

Ano

6. 1. 1986

18:35 - 18:50

Po stopách objevů

Z. Kopřiva

dr. M. Holeček

Odhalení nejmenšího kontinentu. Historie poznávání Austrálie, jejího obyvatelstva i bohaté fauny a flóry. Kamera F. Hostaša

Ano

7. 1. 1986

16:45 - 17:25

Všemi mastmi mazaná. Kůže známá neznámá

J. Rovenský, J. Mervart

První část čtyřdílného cyklu o vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

14. 1. 1986

16:55 - 17:25

K. Jureček

Lidová výroba na Moravě

M. Brhel

J. Jančář

Ze slámy i z proutí. Kamera J. Nosek.

Ano

18. 1. 1986

20:15 - 20:40

Ve spirále času. Vyslanci naší hudby

A. Lowák

J. Michek

K 30. výročí založení státní filharmonie Brno. Kamera F. Hostaša.

Ano

27. 1. 1986

22:10 - 22:50

Po stopách objevů

Z. Kopřiva

Z. Řípa

O boji za uznání heliocentrického systému v astronomii. Kamera M. Duda.

Ano

4. 2. 1986

16:15 - 16:55

Bohdan Lacina

Z. Kopřiva

J. Sedlář

Literární pásmo o významném brněnském malíři a grafikovi. Kamera P. Šindelář.

Ano

9. 2. 1986

22:10 - 22:40

Všemi mastmi mazaná. Kůže a zdraví

K. Jureček

J. Rovenský, J. Mervart

O vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

11. 2. 1986

16:50 - 17:20

K. Jureček *

O nově instalovaných sbírkách.

Ano

1. 3. 1986

10:00 - 10:35

Zpívá Vlasta Grycová

K. Jureček *

Medailón zpěvačky lidových písní z kraje pod Lopeníkem.

Ano

3. 3. 1986

22:15 - 22:35

Všemi mastmi mazaná. Kůže a krása

K. Jureček

J. Rovenský, J. Mervart

Ano

11. 3. 1986

16:55 - 17:25

Kroměřížská obrazárna

O vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

144

Lidová výroba na Moravě

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

Textilní techniky. Kamera J. Nosek.

Spektrum

M. Brhel

E. Mazálek

Neviditelné světlo. O historii rentgenového záření. Kamera J. Nosek.

Po stopách objevů. Znojemská rotunda

K. Jureček

Z. Klanica, D. Třeštík

O unikátní obrazové výzdobě znojemské rotundy. Kamera F. Hostaša

Spektrum

Z. Kopřiva

Ing. J. Blažek

Spektrum

Z. Kaprál

Ve spirále času. Město včera, dnes a zítra

Ano

22. 3. 1986

20:00 - 20:30

Ano

26. 3. 1986

17:10 - 17:40

Ano

1. 4. 1986

16:40 - 17:20

O hledání nových cest za energií zítřka. Kamera L. Kubáč.

Ano

1. 4. 1986

16:40 - 17:05

Dokumentární film o minulosti, současnosti a budoucnosti úzkokolejných lesních železnic v Československu. Kamera L. Kubáč.

Ano

8. 4. 1986

17:00 - 17:25

V. Valda

K. Jureček

H. Šráčková

O rozvoji středně velkých měst. Kamera F. Hostaša.

Ano

21. 4. 1986

22:10 - 22:50

Herečka tří generací

K. Jureček

K. Jureček

Madailón zasloužilé umělkyně Marie Pavlíkové. Kamera J. Nosek.

Ano

24. 4. 1986

22:10 - 22:40

Po stopách objevů

K. Jureček

J. Vágner

O historii objevování pramenů Nilu a o fauně a flóře jeho povodí. Kamera J. Nosek.

Ano

29. 4. 1986

16:35 - 17:05

J. Špuner, K. Domkář, F. Damoborský

Ano

29. 4. 1986

16:50 - 17:20

O šlechtění obilovin. Kamera L. Kubáč Ano

4. 5. 1986

17:05 - 17:35

Ano

20. 5. 1986

16:55 - 17:20

Spektrum. Továrna na odrůdy

*

Kdo chce vidět hvězdy

K. Jureček

K. Jureček

První část dvoudílného dokumentárního pořadu o životě a díle revolucionáře spoluzakladatele KSČ, dr. Bohumíra Šmerala. Kamera F. Hostaša.

Spektrum

L. Kubáč

M. Zelinka

Rybí království.

Ženy na radnici

K. Fuksa

Z. Kaprál

O třech úspěšných poslankyních národních výborů z Jihomoravského kraje. Kamera J. Nosek.

Ano

21. 5. 1986

20:20 - 20:50

Ve spirále času. Kámen a člověk K. Fuksa

J. Veselý

O úloze kamenného materiálu v dávných dobách i současnosti. Kamera H. Štangl.

Ano

22. 5. 1986

22:10 - 22:50

Spektrum

K. Jureček

J. Pillich

Viry, které mohou léčit. O léčbě nemocí tzv. fagoterapie. Kamera K. Jureček.

Ano

27. 5. 1986

16:40 - 17:15

Kruhy

K. Fuksa

M. Charvát

O výchově a přípravě mladých vyznavačů sálové cyklistiky. Kamera J. Nosek

Ano

2. 6. 1986

16:40 - 17:10

Člověk kontra cigareta. O škodlivých vlivech kouření nejen na zdraví člověka, ale také na bezpečnost silničního provozu.

Ano

3. 6. 1986

16:55 - 17:25

L. Kubáč

A. Fingerland, J. Lowáková

Spektrum

145

Z lidové klenotnice

K. Fuksa

V. Frolec, K. Fuksa

O tradičních zvycích vinařů.

Dokumenty okamžiků

K. Jureček

K. Jureček

O vývoji a společenském poslání fotografie. Kamera V. Myslivec.

Večer v Rozmarýnu

K. Fuksa, L. Kubáč

Karel Fuksa, L. Kubáč Setkání s mistry magie v mezinárodním varieté Rozmarýn.

Z lidové klenotnice. Sáháré

K. Fuksa

K. Fuksa

O tradičním způsobu zpracování dřeva na Horňácku. Kamera L. Kubáč.

Ve spirále času. Veterární techniky

A. Lowák

ing. J. Michek

O němých svědcích dovednosti našich předků i současníků. Kamera V. Myslivec.

Hrad a jeho legendy

Z. Kopřiva

F. Skotal

Po stopách objevů

Kuba Jureček

Z. Klanica

Krajiny Františka Halase

J. Vanýsek

*

Dokumentární pořad o hradní pevnosti Špilberku. Kamera M. Duda. Starobylé město Rastislavovo. O výzkumných pracích archeologů, směřujících k nalezení centra Velké Moravy. M. Duda. Kamera F. Hostaša O pokrokovém odkazu básnického díla F. Halase.

Ano

7. 6. 1986

11:40 - 12:10

Ano

16. 6. 1986

22:15 - 22:45

Ano

5. 7. 1986

24:00 - 0:30

Ano

1. 8. 1986

21:00 - 21:30

Ano

4. 8. 1986

22:10 - 22:50

Ano

15. 9. 1986

15:40 - 16:20

Ano

16. 9. 1986

15:25 - 15:55

Ano

3. 10. 1986

20:00 - 20:40

Zpívá Jarmila Šuláková M. Peloušek

J. Jurášek

Medailón zpěvačky lidových písní. Hraje Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Kamera J. Kačírek

Ano

12. 10. 1986

16:00 - 16:20

M. Peloušek

J. Jurášek

Medailón valašského souboru lidových písní a tanců Kašava. Kamera V. Myslivec

Ano

21. 10. 1986

21:15 - 21:35

Ano

3. 11. 1986

22:10 - 22:50

Ano

11. 11. 1986

16:30 - 17:00

Ano

26. 11. 1986

17:25 - 17:55

Muzikanti, hrejte

Ve spirále času. Cihly a cihláři Z. Kopřiva Po stopách objevů. Cesta na sever

*

O stavebním materiálu, který znali již staří Etruskové. Kamera M. Duda.

M. Brhel

dr. P. Prošek

O expedici přírodovědecké fakulty University J. E. Purkyně na Špicberky.

Po stopách objevů.

K. Jureček

J. Dernek, J. Hromas, J. Jelínek

O Sibiři minulosti i dneška. Kamera F. Hostaša

Stařenka a děti

K. Jureček

J. Jurášek aj. Pajer

O zpěvačce lidových písní Marii Procházkové ze Strážnice. Kamera J. Nosek

Ano

30. 11. 1986

15:25 - 15:55

Medailón Aleny Veselé G. Křivinka

J. Trojan

O brněnské varhanici a pedagožce. Kamera M. Duda.

Ano

10. 12. 1986

22:10 - 22:50

Ve spirále času. Oráči bez koní

K. Jureček

P. Vrbka

O traktorech od jejich počátků až po dnešek. Kamera J. Nosek.

Ano

18. 12. 1986

20:00 - 20:45

Dřevo a tvar

M. Brhel

J. Jančář

Vzácné řezbářské a dřevodělné práce mistrů minulosti a jejich pokračování dnes. Kamera V. Myslivec

Ano

26. 12. 1986

10:00 - 10:30

146

Tabulka 16. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1987

Název pořadu

Režie

Scénář K. Jureček, Z. Kaprál, J. Souchop

Noticka

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

Ano

*

*

Ano

9. 1. 1987

12:05 - 12:45

Ano

11. 1. 1987

22:25 - 23:05

Ano

21. 1. 1987

21:00 - 21:30

Ano

26. 1. 1987

22:15 - 22:45

Den v kraji

K. Jureček

Zpívá Foerster a BAS

Gustav Křivinka

Klenot v krajině

A. Lowák

J. Válka, A. Lowák

O bohaté historii hradu Pernštejna

Inovační cykly

A. Lowák

ing. R. Troška

O současném moderním pojetí technické inovace. Kamera J. Nosek

Ve spirále času. Až za hranice světla

A. Lowák

J. Michek

O významu mikroskopu v dějinách vedy a techniky. Kamera F. Hostaša

Inovační cykly

A. Lowák

ing. R. Troška

O současném moderním pojetí technické inovace. Kamera J. Nosek

Ano

29. 1. 1987

21:00 - 21:30

dr. J. Pajer *

Portréty dvou zpěváků lidových písní ze Strážnice. Doprovází cimbálová muzika S. Volavého, primáš M. Slováček. Kamera H. Štangl

Ano

1. 2. 1987

11:30 - 11:50

Pohoří Tschilbo

M. Peloušek *

Cestopisný film z Korejské lidově demokratické republiky

Ne

15. 2. 1987

18:40 - 19:00

Náboženství a světový názor

J. Vanýsek

J. Svoboda

Ano

17. 3. 1987

17:40 - 18:20

Perspektivy

A. Lowák

Ano

24. 3. 1987

18:30 - 19:10

Návštěva v divadle Jitřenka

F. Písek, J. Vanýsková

E. Sokolovský

Ano

*

*

Lidová výroba na Moravě. Ze slámy i z proutí

Ano

4. 5. 1987

18:20 - 18:50

M. Brhel

PhDr. J. Jančář CSc.

Cyklus o lidové umělecké výrobě.

Lidová výroba na Moravě. Textilní techniky

PhDr. J. Jančář CSc.

Ano

25. 5. 1987

18:20 - 18:50

M. Brhel

Kamera J. Nosek

Zpívá Jan Míša a Václav Harnoš

*

*

Poetické vyznání jižní Moravě Medailón Brněnského pěveckého sdružení Foerster, dirigent P. Fiala a Brněnského akademického sboru, dirigent P. Chromčák.

Dokumentární pořad o nevědeckém pohledu na svět. Kamera F. Hostaša O koncernovém podniku České závody gumárenské a plastikářské v Gottwaldově. Návštěva v divadle Jitřenka

147

Lidová výroba na Moravě

M. Brhel

PhDr. J. Jančář CSc.

Prapor pravdy zavlaje

K. Jureček

Perspektivy

A. Lowák

J. Michek *

Co prožili

K. Jureček

Keramika a její tvůrci

Ano

1. 6. 1987

17:00 - 17:30

O dokumentační a vědecké činnosti Muzea dělnického hnutí v Brně. Kamera F. Hostaša.

Ano

9. 6. 1987

17:55 - 18:20

Seznámení s Výzkumně výrobní organizací FORM v Brně.

Ano

16. 6. 1987

18:30 - 19:10

J. Iliev

O osudech českých a slovenských vojáků na frontách první světové války. Kamera J. Nosek

Ano

*

*

K. Fuksa

J. Kovář

Od váženého řemesla našich předků až po dnešní velkovýrobu.

Ano

20. 8. 1987

20:50 - 21:20

Země a tvar

M. Brhel

PhDr. J. Jančář CSc.

O vzácných řemeslných a dřevodělných pracích mistrů minulosti a jejich pokračování dnes. Kamera V. Myslivec.

Ano

11. 9. 1987

20:00 - 20:30

O zvířátkách v zoo

K. Jureček

J. Vanýsková

O práci mladých přírodovědců

Ano

*

*

Tradice a současnost

M. Brhel

PhDr. J. Jančář CSc.

Ukázky práce umělecko-řemeslné tvorby v současné době, navazující na tradici starých mistrů. Kamera V. Myslivec

Ano

15. 10. 1987

20:55 - 21:30

Primás

K. Jureček

J. Uher

Medailón zasloužilého umělce Slávka Volavého. Kamera J. Nosek

Ano

1. 11. 1987

15:50 - 16:15

Ano

8. 11. 1987

21:55 - 22:45

M. Peloušek

I. Pospíšil

Literární pořad z veršů a prózy současných sovětských autorů k 70. výročí VŘSR. Účinkují: L. Lakomý, D. Viktora, P. Bartůněk, K. Riegel, R. Fiala a Z. Slavíková. Kamera P. Šindelář

Ano

2. 12. 1987

17:15 - 17:55

Služby pod lupou

Z. Kopřiva

J. Karnet, dr. J. Bobek, I. Sedláček

Sonda do oblasti kvality oprav magnetofonů.

Otáčky pro každý den

K. Jureček

Dokument o práci výzkumného a vývojového ústavu elektrických strojů dr. M. Sedláček točivých v Brně. Kamera J. Nosek

Ano

18. 12. 1987

16:15 - 16:45

Na hrotech dějin

Pro radost svátečních chvil. Kamera J. Nosek

Tabulka 17. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1988

Název pořadu Město v zrcadle času

Režie A. Lowák

Scénář A. Lowák

Noticka Dokumentární pořad o minulosti města Brna na příkladech architektury

148

Zachováno Ano

Odvysíláno Den Hodina 22. 7. 1988

*

Eduard Urx - novinář

K. Jureček

J. Michek

Dokumentární pořad. Kamera J. Nosek

Ano

29. 1. 1988

17:10 - 17:40

Zítřek začíná dnes

L. Kubáč

E. Bezdíčková

O praktickém využívání moderních biologických poznatků v JZD Slušovice a JZD Hustopeče u Brna.

Ano

12. 2. 1988

17:25 - 18:05

Po stopách objevů

K. Jureček

Ing. L. Benýšek, M. Safari po dvou aneb Pod hladinou afrických jezer. O výpravě skupiny Lukáš speleopotápěčů do Tanzanie. Kamera L. Miroslav

Ano

12. 2. 1988

21:00 - 21:30

Případ Rondo

P. Kment

L. Prajsner

O problémech s výstavbou a využíváním jedné sportovní haly.

Ano

1. 3. 1988

15:25 - 15:55

Dr. Ing. J. Bobek

Zastavení s hrdinkou socialistické práce Helenou Krupicovou z Blanska. Kamera J. Nosek

Ano

7. 3. 1988

22:25 - 22:50

O práci branných organizací v Jihomoravském kraji.

Ano

19. 3. 1988

11:55 - 12:10

Ano

4. 4. 1988

9:45 - 10:15

Ženy za (i před) pultem K. Jureček Radar

P. Kment

Dary lásky

K. Fuksa

K. Fuksa, V. Frolec O udržování folklorních obyčejů na jižní Moravě. Kamera L. Kubáč

Byla vojna, byla

M. Peloušek

J. pavlica

Písně o bitvě u Slavkova

Ano

10. 3. 1988

*

Muzikanti, hrejte

M. Peloušek

Č. Komárek

Medailón lidových písní a tanců Jánošík a jeho lidového orchestru, umělecký vedoucí. J. Jurášek. Kamera V. Myslivec

Ano

10. 4. 1988

12:25 - 12:45

Proměny lidového kroje

M. Brhel

M. Brhel, J. Jančář

O historii tradičního odívání.

Ano

26. 12. 1988

*

Knížecí sídla barokní epochy

A. Lowák

J. Válka, A. Lowák

Skvosty barokní architektury. Kamera J. Nosek

Ano

24. 12. 1988

*

Naše věc

M. Peloušek

I. Sedláček, ing. J. Michek CSc.

O práci národních výborů a jejich vztahu k občanům. Kamera F. Hostaša.

Ano

19. 4. 1988

22:15 - 22:45

Škola nejen hrou

Z. Kopřiva

Ing. J. Michek

O některých problémech výuky na našich základních školách. Kamera V. Myslivec

Ano

6. 5. 1988

17:45 - 18:10

Vzpomínky na minulost

R. Malinová, J. Malina, J. Mervart

Kdo stavěl pyramidy? O tajemných záhadách a mýtech ve světle vědeckých poznatků.

Ano

18. 5. 1988

17:50 - 18:20

V. Štursa

Brno 1905

K. Jureček

D. Uhlíř, J. Vaněk, K. Fuksa

O boji studentů za českou univerzitu v Brně. Kamera J. Nosek

Ano

20. 5. 1988

16:45 - 17:10

Ano

31. 5. 1988

22:45 - 23:15

Ano

3. 6. 1988

17:40 - 18:10

Cesty k duševní rovnováze. Od napětí k uvolnění J. Vanýsek Fórum mezinárodního obchodu

Z. Kopřiva

* Dr. V. Svoboda, ing. J. Michek

První část třídílného cyklu o duševní hygieně. Připravili akad. C. Dostálek, ing. V. Zeman, doc. PhDr. L. Míček, CSc. Kamera V. Myslivec K 60. výročí brněnského výstaviště. Kamera V. Myslivec

149

Cesty k duševní rovnováze. Od vyčerpanosti k aktivizaci

J. Vanýsek

Cesty k duševní rovnováze. Od smutku k radosti

J. Vanýsek

Třicet let Wolkerova Prostějova

S. Vála

Město v zrdcadle času

A. Lowák

*

Druhá část třídílného cyklu o duševní hygieně. Připravili akad. C. Dostálek, ing. V. Zeman, doc. PhDr. L. Míček, CSc. Kamera V. Myslivec

Ano

7. 6. 1988

22:30 - 23:00

Ano

13. 6. 1988

23:05 - 23:35

*

Závěr třídílného cyklu o duševní hygieně. Připravili akad. C. Dostálek, ing. V. Zeman, doc. PhDr. L. Míček, CSc. Kamera V. Myslivec

S. Vála, M. Blahynka

Dokumentární pořad o národní přehlídce sólových recitátorů a divadel poezie. Kamera F. Hostaša

Ano

19. 6. 1988

21:30 - 22:00

*

O dávné i zcela nedávné minulosti veletržního města Brna. Kamera J. Nosek

Ano

22. 7. 1988

21:00 - 21:30

J. Rovenský, J. Mervart

První část čtyřdílného cyklu o vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

3. 8. 1988

17:25 - 17:55

Kuba Jureček

Medailón brněnského herce a pedagoga Ladislava Lakomého. Kamera V. Myslivec

Ano

5. 8. 1988

21:00 - 21:30

Všemi mastmi mazaná. Kůže a zdraví K. Jureček

J. Rovenský, J. Mervart

Cyklus o vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

10. 8. 1988

16:05 - 16:35

Vědění je moc

K. Jureček

Dokument k 70. výročí UJEP v Brně.

Ano

*

*

Všemi mastmi mazaná. Kůže a krása K. Jureček

J. Rovenský, J. Mervart

Cyklus o vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

17. 8. 1988

17:25 - 17:55

Všemi mastmi mazaná. Kůže a kultura K. Jureček

J. Rovenský, J. Mervart

Cyklus o vědním oboru - dermatologii. Kamera H. Štangl

Ano

24. 8. 1988

16:50 - 17:25

Krása a účelnost

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

O řemesle a užitém umění. Kamera V. Myslivec

Ano

13. 9. 1988

22:55 - 23:25

Madá píseň Gottwaldov 1988

K. Fuksa

M. Neumann aj. Heger

Záznam finále celostátního festivalu začínajících zpěváků populární hudby. Kamera H. Štangl.

Ano

13. 11. 1988

20:05 - 21:05

Bonsaje od A do Z

L. Kubáč

dr. Ing. J. Bobek

O pěstování zakrslých rostlin pro začátečníky a pokročilé. Kamera P. Příkaský

Ano

16. 11. 1988

22:15 - 22:45

Dary lásky

K. Fuksa

V. Frolec

O udržování folklorních obyčejů na jižní Moravě. Kamera L. Kubáč

Ano

18. 11. 1988

17:40 - 18:10

Klenot v krajině

A. Lowák

J. Válka

O bohaté historii hradu Pernštejna. Kamera J. Nosek

Ano

25. 11. 1988

21:00 - 21:30

Mladý sport

K. Jureček

Ze zákulisí plaveckého bazénu v Brně za Lužánkami.

Ano

29. 11. 1988

15:40 - 16:10

Skalpel a mikroskop

J. Vanýsek

O unikátních operacích brněnských plastických chirurgů. Kamera L. Kubáč

Ano

29. 11. 1988

22:15 - 22:45

Všemi mastmi mazaná. Kůže známá neznámá K. Jureček Rozhovory s hercem

K. Jureček

K. Jureček

* J. Karnet

150

Lidové kulturní dědictví

M. Brhel

Krása okamžiku

A. Lowák

* A. Lowák, L. Kopřivová

O proměnách lidového kroje. Připravili dr. J. Jančář, P. Šindelář. Portrét primabaleríny Olgy Skálové

Ano

26. 12. 1988

11:10 - 11:40

Ano

24. 4. 1988

*

Tabulka 18. Dokumentární filmy ČST TS Brno vytvořené v roce 1989

Název pořadu

Režie

Scénář dr. D. Uhlíř. E. Exner

Noticka

Zámky na Dyji Vranov

E. Exner

Pára u hradeb Brna

A. Lowák

Chráněné krajinné oblasti. Podyjí

K. Jureček

A. Lowák ing. J. Vágner, ing. E. Eberhard.

Chráněné krajinné oblasti. Pálava

K. Jureček

J. Baltus, dr. J. Tomeček

O krásách i ochraně naší přírody. Kamera J. Nosek

Chráněné krajinné oblasti. Moravský kras

K. Jureček

ing. E. Eberhard

O krásách i ochraně naší přírody. Kamera J. Nosek

Cesta na sever

M. Brhel

Dr. D. Uhlíř

Eduard Urx - novinář

K. Jureček

J. Michek

Chráněné krajinné oblasti. Žďárské vrchy

Zachováno

Odvysíláno Den Hodina

O krásách a uměleckém bohatství jednoho z našich nejkrásnějších zámků. Kamera J. Neuper

Ano

1. 1. 1989

20:40 - 21:05

Dokumentární pořad k výročí příjezdu prvního parního vlaku z Vídně do Brna.

Ano

*

*

Ano

2. 1. 1989

20:00 - 20:30

Ano

16. 1. 1989

20:00 - 20:30

Ano

23. 1. 1989

21:00 - 21:30

O expedici přirodovědné fakulty Univerzity J. E. Purkyně na Špicberky.

Ano

25. 1. 1989

22:15 - 22:45

Dokumentární pořad o odvaze a skromnosti. Kamera J. Nosek

Ano

27. 1. 1989

16:40 - 17:10

Ano

30. 1. 1989

21:00 - 21:30

K. Jureček

J. Baltus, ing. J. Lacina, ing. A. Buček O krásách i ochraně naší přírody. Kamera J. Nosek

Naše věc

Z. Kopřiva

I. Sedláček, ing. J. Michek O problematice potravinářského obchodu. Kamera F. Hostaša.

Ano

6. 2. 1989

22:15 - 22:45

Pozvánka na výlet Telč

Jiří Vanýsek

Jiří Vanýsek

Ano

11. 2. 1989

23:20 - 23:35

O krásách i ochraně naší přírody. Kamera J. Nosek

Seznámení s krásami renesanční Telče. Kamera J. Nosek

151

Archivy a současnost

P. Balcárek

M. Brhel

O mnohostranné funkci Státního oblastního archivu Brno natočeného při příležitosti 150. výročí

Ano

*

*

Zrcadlo Masopustu

K. Fuksa

dr. P. Popelka

Z festivalu masopustních tradic ve Stráni. Kamera L. Kubáč.

Ano

12. 2. 1989

16:20 - 17:00

Chráněné krajiné oblasti. Bílé Karpaty

K. Jureček

K. Jureček

O krásách i ochraně naší přírody. Kamera J. Nosek

Ano

13. 2. 1989

21:00 - 21:30

Mistřiňáci to sú chlapci

M. Peloušek

M. Peloušek

Medailón dechového souboru Mistříňanka ze Svatobořic - Mistřína. Kamera H. Štangl.

Ano

2. 4. 1989

16:20 - 16:50

Umělecká řemesla. Dřevo a tvar

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

O práci uměleckých řezbářů, kovářů, kovotepců a jiných odborníků, restaurujících památky minulosti. Kamera V. Myslivec.

Ano

1. 6. 1989

17:15 - 17:45

Sólo pro jeden dech

J. Vanýsek

I. Šmoldas, L. Verecký

Literární pořad o moravském básníku O. Mikuláškovi. Kamera J. Nosek.

Ano

*

*

Santini

P. Hobl

P. Hobl

Dokument o architektonických skvostech, vytvořených Santinim.

Ano

*

*

Biotechnologie. Po kom ta kytka je? R. Chudoba

dr. J. Kotas, CSc.

O současném biologickém výzkumu a jeho využití v praxi. Kamera J. Štangl.

Ano

7. 6. 1989

16:30 - 17:00

Tvarosloví modernosti

K. Jureček

J. Jarolímek

Portrét šperkaře Svatopluka Kasalého. Kamera J. Nosek

Ano

*

*

Dům pro všechny?

A. Lowák

P. Holeček

Dokumentární pořad ke 40. výročí založení Domu pionýrů a mládeže v Brně. Kamera L. Prajsner.

Ano

7. 6. 1989

16:20 - 16:50

Umělecká řemesla. Kámen a kov.

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc., M. Brhel

O práci uměleckých řezbářů, kovářů, kovotepců a jiných odborníků, restaurujících památky minulosti. Kamera V. Myslivec.

Ano

8. 6. 1989

17:05 - 17:35

Biochemie

R. Chudoba

J. Havlíček, dr. J. Kotas, CSc.

Ropa, les, mikrobi. Za netradičními biotechnologiemi na pískové duny jihozápadního Slovenska. Kamera H. Štangl.

Ano

21. 6. 1989

16:40 - 17:10

Umělecká řemesla. Řemeslo a design

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

O práci uměleckých řezbářů, kovářů, kovotepců a jiných odborníků, restaurujících památky minulosti. Kamera V. Myslivec.

Ano

22. 6. 1989

17:05 - 17:35

Zpívá Jarmila Šuláková M. Peloušek

J. Jurášek

Medailón zpěvačky lidových písní. Spoluúčinkují: B. Šuláková, Javorníček a BROLN. Kamera H. Štangl.

Ano

25. 6. 1989

18:10 - 18:30

Biotechnologie

R. Chudoba

dr. J. Kotas, CSc.

Cesta za houbami. O bohatství, které necháváme ležet ladem. Kamera H. Štangl

Ano

14. 6. 1989

16:50 - 17:20

Umělecká řemesla. Krása a účelnost

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

O práci uměleckých řezbářů, kovářů, kovotepců a jiných odborníků, restaurujících památky minulosti. Kamera V. Myslivec.

Ano

15. 6. 1989

17:45 - 18:20

O hlubokých souvislostech v přírodních ekosystémech. Závěr cyklu. Kamera H. Štangl

Ano

28. 6. 1989

17:35 - 18:05

R. Chudoba

dr. J. Kotas, CSc., dr. M. Sedláček, ing. A. Buček

Biotechnologie

152

Umělecká řemesla. Tradice a současnost

M. Brhel

dr. J. Jančář, CSc.

O práci uměleckých řezbářů, kovářů, kovotepců a jiných odborníků, restaurujících památky minulosti. Kamera V. Myslivec.

Ano

29. 6. 1989

16:35 - 17:05

Vyslanci naší kultury

L. Kubáč

J. Bobek

O zájezdu velkého dechového orchestru Svitu Gottwaldov do Belgie.

Ano

30. 6. 1989

17:45 - 18:20

Modrá zelená

K. Jureček

Z. Příkaská, J. Junek

O historii lesních jednokolejných železnic

Ano

*

*

Dialog s Janem Kostrhunem

K. Fuksa

K. Fuksa

Medailon předního jihomoravského prozaika střední generace

Ano

*

*

5. 7. 1989

20:00 - 21:00

R. Chudoba

O natáčení gramofonového alba Supraphonu Porta 1989 v hale Rondo v Brně. Kamera H. Štangl.

Ano

Studio Porta

J. Doležal, J. Dvořák, Z. Kovařík aj. Kravka

Žerotín v Řecku

M. Brhel

K. Vavříček, J. Karnet

Dokumentární pořad o úspěšném zájezdu folklórního souboru. Kamera J. Nosek

Ano

27. 7. 1989

17:35 - 18:05

Historická Kroměříž

A. Lowák

A. Lowák a J. Válka

O architektonických a malířských klenotech hanáckých Athén. Kamera J. Nosek

Ano

6. 8. 1989

22:10 - 22:40

Muzikanti, hrejte

K. Fuksa

J. Pešák

Medailón souboru lidových písní a tanců Lúčka z Kudlovic u Uherského Hradiště. Kamera H. Štangl.

Ano

19. 8. 1989

16:30 - 16:50

Fórum

R. Chudoba

J. Kravka

Profil gottwaldovské skupiny AG Flek. Kamera J. Nosek

Ano

24. 8. 1989

18:00 - 18:20

Ano

27. 9. 1989

21:00

Ve fraku a s cylindrem

A. Lowák

G. Richter, J. Kovář, H. Mittermüller

Koprodukční pořad k 150. výročí železnice Vídeň - Brno.

Cesta k životu Tajemství tvořivosti. Člověk a tvořivé myšlení

K. Jureček

J. Karnet

Dokumentární pořad o historii a současnosti brněnské porodnice. Kamera H. Štangl

Ano

19. 10. 1989

22:45 - 23:15

O tvořivosti jako základním předpokladu tvůrčích aktivit. Připravili dr. R. Malinová, dr. J. Malina, CSc., dr. M. Sedláček, J. Zahradníček, L. Kubáč.

Ano

26. 10. 1989

16:10 - 16:40

Tajemství tvořivosti. Podobnost není náhoda

* K. Fuksa K. Fuksa

J. Vanýsek

O tvořivosti jako základním předpokladu tvůrčích aktivit. Kamera L. Kubáč

Ano

3. 11. 1989

15:50 - 16:20

Den kurátora Zpívá L. Málek a Olšava

K. Jureček

J. Karnet

O práci sociálního kurátora. Kamera F. Hostaša

Ano

9. 11. 1989

22:15 - 22.45

M. Peloušek

J. Jurášek

Medailón zpěváka lidových písní. Kamera H. Štangl.

Ano

11. 11. 1989

18:50 - 19:10

Brno staví Krivoj Rog

Z. Kopřiva

I. Sedláček

O práci brněnských stavbařů v SSSR. Kamera J. Polák

Ano

23. 11. 1989

17:05 - 17:35

Svět Aloise Mikulky

K. Fuksa

K. Fuksa

Medailón malíře, básníka a pohádkáře. Kamera L. Kubáč

Ano

22. 12. 1989

21:00 - 21:30

153

Příloha C: Rozhovory 1. Karel Fuksa (scénárista a režisér ČT TS Brno) 1) V první polovině 70. let byla silně spjata výroba nejen dokumentárních pořadů s „normalizací“. Je pravda, že postupně ke konci těchto let docházelo k uvolnění nebo byla situace v televizi stále stejná? „Myslím, že to bylo trochu volnější. Hlavně byly specifické pořady, pohádky a nějaké dokumenty, na které to třeba velký vliv nemělo. Na některé taky jo. Já jsem politické věci vlastně nedělal žádné. Dělal jsem umělecké dokumenty a více méně se to vysílá pořád a není tam nic, co by nějak vadilo. Samozřejmě někdo třeba dělal dokument o primášovi, tak tam pozval náměstka ministra kultury a to nemuselo být. Ona ta politika byla hlavně v té publicistice. Což jsem dělal výjimečně. To dělali spíše lidé ze zpravodajství nebo tak, ale to je kus od kusu, ale samozřejmě se to časem uvolňovalo, sic pomalu.“ 2) Stalo se Vám někdy, že jste natočil dokument a oni Vám ho nepovolili odvysílat? „Já jsem měl výborný konflikt. Byli tam samozřejmě lidé dodaní z krajského výboru, a tiskový mluvčí, kterému říkali pumpa, s velkým P což nesnášel, někde potkal na pivu lidi, co pracovali v arabských zemích a on podle jejich řečí napsal scénář, který byl protiizraelský, a mě to bylo protivné. Musím říct, že to bylo jedinkrát, kdy jsem se vzepřel, že to dělat nebudu, oni na mě pozvali mého tatu, který byl předseda strany a ředitele Motyčku. V baráku na třídě Kpt. Jaroše jsme tam v jedné místnosti přešlapovali, bylo to trapné a ředitel mi stále dokola říkal, že to budu dělat a já jsem říkal, že nebudu a Motyčka zase že jo... No tak rozhodl, že nebudu dělat nic kromě krajového vysílání. To bylo to nejobyčejnější, co zpravodajci natočili a my jsme to vysílali. Skončilo to, jak to bývá kompromisem. Natočil to náš tata, abych to nemusel dělat já. Už přesně nevím, jak to bylo, ale blbý to bylo určitě. No a za měsíc jsem zase dělal dokumenty, protože na to zapomněli.“

3) Myslíte si, že brněnské studio bylo pod stejně velkým dozorem a nátlakem jako pražské? „Samozřejmě pro různé lidi to bylo tuhý, protože ten něco napsal, ale ve vysílání musel být zapsán pod jiným jménem. Nejostřejší to bylo v Praze. Na Slovensku to bylo prý spíše 154

kamarádské a Brno bylo tak uprostřed. Samozřejmě zničili existenci, kdy v těch televizích nesměli lidi dělat dvacet let, pak se vrátili, někomu to šlo, někomu ne, případ od případu.“ 4) Kromě dokumentárních filmů, natáčel jste ještě něco jiného? „Já jsem dělal také folklór a varieté. Tam také nic neproniklo. Pak jsem dělal portréty malířů, spisovatelů, asi dvě nedělní chvilky poezie, něco malinko hraného, ale jinak jsem točil umělecké a sportovní dokumenty a přenosy. Tam na mě nikdo vyloženě netlačil. Také byl občas projev krajského tajemníka, tak si sedl, spravili jsme mu kabát a mluvil, ale to je stejně smazané.“ 5) Pak přišla perestrojka. Docházelo v televizi k uvolnění nebo tomu tak nebylo? „To byla jenom taková fligna. To byla jen kosmetika. Nic to neznamenalo. Teprve až ten Gorbačov to pak pustil, až se bourala Berlínská zeď.. Já vám něco řeknu. Já jsem si vůbec nedovedl představit, že to padne, protože když v tom žijete celou dobu. Většina lidí to brali jako normální.“ 6) Jaké pořady brněnského studia byly nejvíce ovlivňovány KSČ? „V té televizi byla nejangažovanější publicistika a To nechce klid – to byla jako kritika. To bylo na oko, že se může kritizovat. Mě se ale nestalo, když jsem dělal dokument o výtvarnících, že by mi někdo politiku nutil. Pak se dělal Náš venkov, té politiky tam bylo minimálně. Jinak si na politické věci brali kluky, kteří to točili bud rádi nebo nad tím nepřemýšleli, prostě se přizpůsobili, tak jak se to děje dnes. Nevím, jak bych reagoval, ale mně se tohle vyhnulo. Byl jsem v té partaji a chtěli mě do závodního výboru, ale já jsem jim na to řekl, že jsem mladý.“ 7) Vyvíjel se v 70. a 80. letech dokument nějakým způsobem dopředu? „Nejslabší článek v televizi byla nesystematičnost a dramaturgie, dnes je to bohužel ještě horší. V dobrých televizích jako například BBC, dělají na projektech týmy a léta a mají na to větší peníze. Tehdy se dávaly peníze na zábavné a hudební pořady. Dokumenty se podceňovaly. My jsme dělali spíše klasické věci a záleželo na tom, jaký byl dramaturg. Dokumenty je až tak nezajímaly. Buď to zajímalo ty tvůrce, někdy toho dramaturga, někdy to brali jako práci, to vím zpětně. Navíc se pořád spěchalo. Opravdu záleželo na jednotlivých tvůrcích, koho si vzali, každý si to také chtěl napsat sám, to byla také chyba. To je někdy dobré a někdy ne. Já jsem si dodatečně uvědomil, že dobrý věci vznikly, co mi napsal třeba 155

Josef Souchop nebo Dr. Pernes. Dobrý dramaturg, to byla výhra, ale oni tam takové většinou nebrali. V redakci zábavy dělali seriál, kde ve znělce hořelo Národní divadlo. Nikdo to ve skutečnosti nedramaturgoval. Natočili něco, co trvalo 3 hodiny a pak nevěděli jak to zkrátit. Nebylo to nachystané a samozřejmě se s tím vázal čas, peníze a energie. To musí být nachystané. Zkrátka natáčení nepřipraveno, spěchalo se, neuměl se naplánovat čas. Mizerná organizace. Rozhlas byl na mnohem lepší úrovni. Do televize si chodili lidé, aby byli slavní a vydělat si. V rozhlase nebylo moc slávy, protože nebyli vidět, nebyly tam honoráře, tak se tam tak nehrnuli. Zpětně musím říct, že většina lidí v televizi to tam brala jako zaměstnání a ne jako poslání.“ 8) Co se dělo v brněnském studiu v době převratu? „V brněnském studiu byla generální stávka a v čele stávky šel závodní výbor KSČ. Tam jsem nešel, protože mi to bylo proti srsti. Pak jsme měli za ředitele Pavla Čírtka a on napsal dvě inscenace o emigrantech, ale nepěkné. Byl v ÚV SSM a s ním jsem měl takový konflikt. Točil jsem, Mladou píseň Jihlava a nějaký jeho kamarád to uváděl, ale hrozně. Já jsem to postříhal a nechal tam jen písničky. On si mě zavolal a zeptal se, proč jsem vystříhal toho jeho kamaráda a já jsem mu řekl, že to bylo blbý a on na to, že už nikdy nebudu dělat zábavu. Za 14 dní na to zapomněl a vysílalo se to tak, jak jsem to postříhal já. Pak byla poslední schůze strany v televizi, lidé začali panikařit a vraceli stranické knížky. Říkali, že to byl omyl a my jsme to jen pozorovali. Někteří s legitimacemi práskali o stůl a veřejně se ospravedlňovali, ačkoliv to po nich nikdo nechtěl. Dávali najevo, že ten komunismus neuznávají, ale nikdo se jich na to neptal. Začaly se vysílat nějaké otevřené tribuny. Já jsem to nesledoval.“ 9) Když se zpětně ohlídnete na tvorbu brněnského studia, jaké pořady byly kvalitní, na které se dalo dívat? Měl jste tam nějaký oblíbený pořad? „Pohádky dělali docela dobrý, z dokumentů se dalo vybrat, hudební pořady jistě také, nějaké dramatické. Z těch dokumentů se jich spousta stále vysílá. Ten čas to nejlíp prověří. Bohužel mnohé pořady se smazaly a ztratily. Naše tvorba byla docela pestrá. Dělalo se toho hodně a poměrně levně.“ 10) Co pro Vás představovaly ideově tematické plány, které vznikaly každý rok? „To byla taková síť, kde bylo napsáno například, že uděláte 5 inscenací, 10 divadel, 3 hudební pořady, 10 dokumentů a pak v různých sériích například čtyři policejní magazíny, tak se to naplnilo. Diktovali si nějaké věci, o čem by ten dokument měl být, na co by se měl 156

zaměřit apod. Velký systém v tom nebyl. V pořadu To nechce klid byla sice kritika, ale spíše taková neškodná, jenom na oko. Co se například pravidelně vyrábělo, bylo výročí Rovnosti, myslím, že každých pět let. Také jsem to jednou točil. Potom se natáčely Líšeňské slavnosti, film o Gottwaldově mládí a podobné kousky.“ 11) Hodně lidí o téhle době mluví jako o temné, jak se na to díváte teď zpětně? „Samozřejmě, že to veselé časy nebyly. Na lidi byly silné tlaky. V televizi zvlášť. V dnešní době se lidé v televizi bojí také. Jenom ty tlaky jsou z jiné strany.“

2. Tamara Lowáková (bývalá hlasatelka ČST TS Brno a programová pracovnice APF ČT TS Brno) 1) Dostal někdy film Vašeho pana manžela Aleše Lowáka zákaz k odvysílání? „Například dokumentární film mého muže, se jmenoval Muž, který říká ne. Bylo to o jednom architektu, který Aleš natočil, oni ho přijali, a když byl natočen, při schvalovací projekci se rozevřely dveře a někdo z těch aktérů řekl, že to jsou buržoazní přežitky. Jasný verdikt zněl, se ten film vysílat nebude. A šel jak se říká do basy, či-li spatřil světlo světa až po roce 1989.“ 2) Docházelo v druhé polovině 70. let k jistému uvolnění? „V této době jsem pracovala v rozhlase, takže zde byly podepsány nějaké dokumenty, protože vždy vlastně stejně jako i teď, jsme nějakým způsobem byli členěni do toho, jak se mocnosti spolu domlouvají. Ale tehdy, když docházelo k jistým změnám, bych řekla, že se ta svoboda trochu rozvolnila. To souviselo s tím, že do institucí byli dosazováni lidi, kteří byli trochu „umytější“. Například pan redaktor Chmelička, Ivan Šráček z rozhlasu, Josef Soukop, o kterém jsem ani netušila, že byl člen strany.“

3) Dostihla také cenzura a čistky Vašeho pana manžela? Jaká byla jeho tvorba? „Můj muž je rád, že tomu utekl. Snažil se dělat vzdělávací pořady, spíše to hnul tam, aby se vyhnul té konfrontaci s tím režimem. Zkrátka to záleželo na profesi. Hezký dokument jsou hovory od dr. Ondráčka. Ty natočil ještě před okupací Československa v 60. letech a byl výborný redaktor, právník Mluvil tam o tom, co se zde přihodilo a dělníci mu zcela a otevřeně 157

říkali, že se jim to nelíbí, není to dobré, ale nic se jim nemohlo stát, protože kdo by bral tu práci místo nich. Takže většinou tato cenzura apod probíhala v té tvorbě, kde mohli něco říct než ve vzdělávacích pořadech. Řekla bych ale, že je ještě krátká doba na shodnocení této doby.“ 4) Které období považujete za zlatou éru ČST TS Brno? „Zlaté časy televize byly v tom začátku 60. let, kdy se něco tvořilo a totéž bylo tehdy, když jeli točit dokument například do Francie, Anglie nebo byl můj muž v Afgánistánu, ale bohužel se některé tyto dokumenty nedochovaly. K tomu ale bohužel nemohu nic říci, protože jsem ještě nepracovala v archivu a nevím, jakým způsobem se nakládalo s filmy. Ještě také v letech 1968 a 1969 vznikaly ve filmu skvělé věci a pak nastal ten strach. Přišel méně vzdělán redaktor a samozřejmě se to promítlo i na tvorbě. Já jsem to také zažila, když sem chodila dělat komentáře do živých novin. Byly více propagandistický, používalo se méně té kultury a texty byly opravdu i jinak napsány. To byl ten moment zlomu a samozřejmě uhlídat co řekneme nebo neřekneme… Samozřejmě vždy se v programu našel titul, který stál za to. Nebylo jich moc, ale byly.“ 5) Z televizních programů vyplývá, že zde měl každý režisér svůj okruh témat, o kterých točil. V době totalitního režimu to bylo stejné? „Bylo zde zhruba 6 režisérů a nedá se říct, že zde každý měl svůj typ dokumentu, tak jako tomu bylo například v Praze. Ono se to tak jakoby prolínalo. Karel Fuksa zde dělal spíše folklórní dokumenty a Aleš Lowák Hrady a zámky a spíše naučné. Situace byla složitá. Například za doby ředitele Čírtka, který chtěl rozjet zábavný pořad Cikrát víc nebo nic, se ujal Aleš Lowák. Pořad natočili, ale nebyl schválen. Dohra byla taková, že to pak Kopřiva dal někomu jinému. Nakonec to Praha stopla, protože se to jelo naživo a stále tam byly chyby a nebylo to dobré. Pak se Aleš Lowák vrátil k dokumentu a natočil Hrady a zámky – čistý dokument, dále Mistrovská díla ve spolupráci s moravskou galerií a Deset století architektury.“ 6) Jaké zajímavé dokumenty vznikaly v letech 1972 – 1989? „Tím že se nedalo cestovat, tak v časopisech Zlatá praha apod., bylo okénko o cestovatelích, takže se nechali inspirovat a lidé, kteří mohli cestovat, se vrátili a vyprávěli o svých zážitcích. Bohužel v té době nic jiného nebylo. Dále zde byl cyklus pořadů Spektrum. U těchto pořadů vycházeli z toho, že zde byly výborné univerzity VUT a MU a ve spolupráci s nimi vznikaly o 158

operaci u sv. Anny, Radionuklidy ad. Scénáře psali lidé z fakult. Vždy se to odráželo v tom, jaký člověk byl zrovna na tom hlavním postu.“

3. Alena Hachlová (střihačka ČST TS Brno) 1) V první polovině 70. let vrcholila „normalizace“, která byla provázena velkou mírou kontroly. Když jste stříhala filmy, chodil Vás někdo kontrolovat? „Ano. Existoval orgán HSPD (Hlavní správa tiskového dohledu), jehož činitelé chodili na kontroly pravidelně. Byli to dva lidé, kteří se v kontrolách střídali. Museli jsme jim promítnout náš film, a když se vyjádřili, že tam něco nemohlo být, musela jsem film přestříhat. Někdy jsme byli nuceni přetáčet i celé scény což bylo velmi nepříjemné. Pro příklad, když se v té době zřítila manželka Gustava Husáka s letadlem, zazněla v televizi píseň, Plavala husička po Dunaji. To byl v televizi opravdu průšvih a kolegové, kteří za to byli zodpovědní, dostali okamžitě vyhazov, jelikož to bylo bráno jako výsměch. Tímto způsobem nám v podstatě přikazovali a regulovali tak naši tvorbu.“ 2) A stalo se, že Vám zamítli film odvysílat už na střižně? „Ano, i to se stávalo. Kupříkladu Lubomír Popelka natáčel film Emigranti, jenž byl o uprchlících, kteří se dostali do Rakouska a tam čekali v lágru, než budou moci pokračovat do jimi zvolené země. S těmito emigranty pak natáčel rozhovory, a přestože to bylo velice povedené a zajímavé, byl film zamítnut a uložen do kovové skříně, z které se to již nikdy nevytáhlo.“ 3) Vy jste začala v roce 1964 stříhat v Krátkém filmu a pak jste spolu s ostatními kolegy přešla do ČST TS Brno. Předpokládám, že Vás práce bavila. „Ano, měla jsem tuto práci ráda. Když se pracovalo na filmu, byla to velice zajímavá práce, protože jsem musela vše udělat manuálně s minimem použití techniky oproti dnešku. Slepit film, přemýšlet, kdy, co střihnete, kolik bude detailů, jak má být dlouhý záběr…“

159

4) Bavila Vás práce v televizi také během „normalizace“? Vnímala a přistupovala jste k ní stejně jako v 60. letech? „Práce jako taková po technické stránce se musela dělat stejně jak na filmu, který byl podle nás dobrý, tak na filmu, který se nám naopak moc nelíbil. V tomto pohledu to bylo dost složité. Měla jsem třeba dělat Líšeňskou slavnost, což byla komunistická slavnost s politickými projevy, ale také tam byly kulturní složky a já jsem to měla stříhat. Pan režisér, který to režíroval, byl straník a řekl, že to se mnou dělat nebude, protože nejsem politicky vyspělý člověk a že to nemůžu zvládnout. Nakonec se toho ujala jedna paní, která byla příslušného politického přesvědčení.“ 5) Vyvíjela se nějakým způsobem tvorba dokumentu od druhé poloviny 70. let po první polovinu 80. let? „Nějakou dobu to bylo velice špatné. Uzpůsobeno jen pro styl tvorby, který se nastavil. Ovšem postupem času se některé věci uvolňovaly, protože si občas režiséři psali scénáře sami, což se projevilo na maličkostech v některých povedených pořadech. Nicméně pokud jste si nedali pozor, mohli jste dostat vyhazov téměř z hodiny na hodinu. Paní redaktorku Sližkovou v té inkriminované době vyhodili za to, že řekla přímo do obrazovky: „…konečně jsme zvítězili nad těmi Rusáky…” a za to slovo Rusáci ji vyhodili. Dodatečně jí pak vysvětlili, že to nejsou žádní Rusáci nýbrž družstvo Sovětského svazu.“ 6) Vy jste propuštěná nebyla. Přesto, hrozil Vám někdo vyhazovem? „To víte, že po mě šli, protože můj muž (Milan Hachla – bývalý režisér ČST TS Brno) dostal výpověď na hodinu, tak jsem se jim moc nelíbila. Ale vzhledem k tomu, že zde další střihač uměleckých filmů nebyl, museli by shánět někoho nového, což bylo v té době dost složité. Případně by museli poslat náhradu z Prahy, což by znamenalo zvýšené náklady v podobě vyššího honoráře a zajištění ubytování, tudíž jsem měla v tomto lehkou protekci. Nicméně po chuti jsem tehdejšímu režimu moc nebyla, i když jsem neměla žádné stranické delikty.“ 7) Váš manžel, pan M. Hachla byl vyhozen z televize v první polovině 70. let. Jaká byla jeho další profese, vrátil se pak po revoluci zpět do Typosu? „Můj manžel odešel do potravin a dělal takového příručího v samoobsluze. Potom jsem se seznámila s ředitelem potravinářského závodu a ptala jsem se ho, jestli nemá nějakou lepší práci pro bývalého režiséra. Tak se pak manžel dostal do reklamy na potraviny a doma mi 160

vykládal a psal různé recepty, jak se peče chleba a podobně. No a na té fotografii, kterou jsem Vám poskytla do přílohy je situace, kdy se jim z televize omlouvali za to, že museli z televize odejít a za ztráty, které všichni co tam sedí, utrpěli. To se v té době můj muž do televize vrátil, ale spíš jako za koníčkem, jelikož už měl přes 60 let a tak chodil s panem Vondráčkem dělat pořad Tribuna týdne.“ 8) Lze nějakým způsobem odlišit tvorbu dokumentů v 70. letech od 80. let? „Ano. Mohu říct, že v 80. letech velice rychle stoupala úroveň. Důvodem byli především režiséři, kterým stále více přibývaly zkušenosti, takže věděli, co a jak. Sháněli si sami náměty, někteří si již psali sami i scénáře. Tato autorská tvorba zkušených umělců se pak velkou měrou podepisovala na výsledné vzrůstající úrovni dokumentů.“ 9) V druhé polovině 80. let přišla „perestrojka“. V televizi mělo dojít k jistému uvolnění. Změnilo se něco v brněnském studiu? „Ve straně panoval strach, aby neproniklo do televize něco, co by tehdy národ urazilo a tím pádem zde byla stále dost velká kontrola. Hraná a literární tvorba se ovšem musela trochu popustit. V tomto bych mohla například zmínit tvorbu pana Kauckého, který dělal pořady Dirigent Kalina atd., které s politikou nesouvisely a tak zde byl větší prostor pro autorský um pana Kaliny, který odváděl výbornou práci.“ 10) Přestože 17. listopadu došlo k převratu, televize začala vysílat objektivní informace až o něco později. Kdy jste sledovala, že došlo k tomuto zlomu? „Já si pamatuji, že ten rok 1989 to ještě nebylo tak zlomové, největší změny nastaly rokem 1990. Ne že by se to hned najednou obrátilo, to se nikdy v televizi nestalo, ale už to bylo takové, že jsme žádnou kontrolu příliš nevnímali.“ 11) Co pro Vás bylo během působnosti v ČST TS Brno nejtěžší a na co naopak ráda vzpomínáte? „Mě se žádná práce nezdála těžká a složitá. Když to děláte skoro 40 let, tak práci na střihacím stroji bez problému ovládnete. Takže nemohu říct, že by se mi zdálo něco složité. Složité to bylo jen úplně na začátku, když jsme přišli do televize. Byl zde jediný střihací stůl, a to jen dvoupásový, který jel opačným směrem. Takže se muselo stříhat v podstatě pozpátku a to bylo celkem složité. Časem jsme si ovšem zvykli a později nám je vyměnili na nové stoly. Každý ten obor, ať už hraný nebo pohádky byly, co se týče technické práce stejné. Vzpomínám 161

ráda na hrané a hudební filmy. Ty se dělaly velice dobře a hlavně měly výsledky. Když jste si pak v kontextu s režisérem rozuměli a dali dohromady povedené dílo, tak Vás to určitým způsobem uspokojí. Dalo to samozřejmě práci, ale když to děláte takhle dlouho, zdá se Vám pak práce jednodušší.“

4. Jakub Nosek (kameraman ČST TS Brno) 1) Jak jste se dostal k práci kameramana v brněnském studiu ČST? „V době, kdy jsem fotografoval pod službami města Brna různé události, mi zavolal Kuba Jureček, že shání asistenta kamery do Krátkého filmu, jestli bych měl zájem. Řekl jsem, že ano a v roce 1963 jsem tedy nastoupil do Krátkého filmu. Poté co jsme přešli do televize, si mě všimnul pan Sokol, tehdy vedoucí zpravodajství a nabídl mi točit pro redakci zpravodajství. Tak jsem to přijal. Zpravodajství mělo jednu obrovskou výhodu, a sice tu, že to byla škola k nezaplacení. Musíte rychle přemýšlet, rychle reagovat na danou situaci, rychle si vše spočítat. Zde jsem byl skoro čtyři roky, ale mezitím jsem už měl tendenci natočit delší 15-20 minutový dokument nebo publicistický pořad a pomalinku to zpravodajství už ustupovalo a já přešel do redakce publicistiky a dokumentaristiky. Tuším, že můj první film byl o vykopávkách v Mikulčicích.“ 2) S jakými režiséry jste nejvíce spolupracoval? „Hodně jsem natáčel dokumenty převážně s režisérem Kubou Jurečkem, který tíhnul k výtvarnému umění, takže jsme dělali dokumenty o malířích, galeriích ad. To byla velmi zajímavá práce. Točili jsme deset až jedenáct dní zhruba. Pak jsem dělal s panem Vanýskem film Cesta, která vede nikam, to se bohužel nesmělo promítat. Poté jsme spolu začali dělat pohádky. Točili jsme hraný film, Venca, a to byla krásná práce. To jsme už točili na černobílý 35mm film, už byl i početnější štáb, měli jsme osvětlovače a já asistenta kamery.“ 3) Do kterých dokumentů nepronikal komunistický režim? „Film o vyšívání, malérečky nebo folklorní filmy se nezabývaly politikou. Chtěly ukázat řemesla, která se vytrácela nebo folklor, který ustupuje do pozadí podle toho, jak se měnila

162

společnost, s tím jsme neměli problém. Nebyly problémy ani v pohádkách, pokud neměly dvojsmyslný výklad. Samozřejmě jsme se museli vyhýbat kostelům apod.“ 4) Bylo v televizi něco, co Vám práci znepříjemňovalo v 70. a 80. letech? „Musel jsem si dávat pozor na to, s kým mluvím a hlavně nemluvit o tom, o čem by se nemělo mluvit. Tedy o politice, napadat stranu, vládu a krajský výbor strany. To když se nemluvilo, tak člověk neměl problémy. Bylo ale dost práskačů, kteří chodili za vedením donášet, kdo a jak o kom mluvil. Pak za námi přišli, abychom vysvětlili, jak jsme to mysleli. Ponižující bylo, že kamkoliv jsme přijeli, byl nějaký profesor, kapacita a my mu nemohli říct, pane profesore, ale soudruhu profesore. Nebo když jsme točili publicistiku z lékařského prostředí a já jsem doktora oslovil pane doktore. Za chvíli přišla sestřička a řekla, že když mu neumím říct soudruhu, tak tam nemám co dělat. Víte i na tom operačním sále, kdy šlo o život, se našel někdo, kdo tu stranickou linii tolik prosazoval. Jinak nějaké větší problémy nebyly.“ 5) Jaké jste měli mezi sebou s kolegy vztah? Byli jste dobrý kolektiv? „My jsme se měli strašně rádi jako lidi. Každé ráno se scházelo asi pět až šest štábů. Popovídali jsme si, zajeli pro kamery a vyrazili natáčet. Byli jsme šťastní. Večer po natáčení mě ve zpravodajství šéf Sokol poslal pro červené víno, sedli jsme si, on se nás poptal, jaké bylo natáčení, co se nám podařilo, co je v plánu na další den apod. S každým si takhle popovídal a potom jsme se rozešli.“ 6) Byli všichni režiséři takoví, že se snažili ve svých filmech vyhnout politickým vlivům? „Byli zde režiséři, kteří se sami tomu režimu podbízeli. Točili filmy, kde se skloňovala strana, vláda, podporuje vývoj naší socialistické společnosti atd. Když například dostali od někoho jiný scénář a nebyla tam žádná politika, tak si to tam dodali, což bylo velmi smutné. Řemeslně to mohlo být dobře natočené, ale ideově hrůza.“ 7) Jak jste vnímal vývoj tvorby a zpracování dokumentu do roku 1968 a od počátku 70. let? V čem se tyto doby lišily? „Tak samozřejmě témata co se mohla do té doby točit, filmy o tom, aby se divák něco dozvěděl a bylo to autentické, se už točit nemohly. Nikdo si na to netroufal. Byla to taková jistá opatrnost. Od počátku 70. let se vybírala témata, která nikdo nemohl napadnout. Lisovaná těsta, malérečky, vyšívané krajky nebo folklórní slavnosti. Byla zde určitě opatrnost 163

a sebecenzura. Tvůrci si pokládali otázky: Půjdu do toho? Není to podezřelé? atd. Pravda je, že musely být scénáře prvně schvalovány a poté se film promítl pouze v televizi. Když nikdo neměl připomínky, tak to šlo do vysílání, ale když měli nějakou poznámku, tak se ten záběr musel nahradit jiným. Zásah vedoucích pracovníků zde byl značný. Do roku 1968 to bylo volnější, nadšené. Mohlo se v podstatě všechno, ale potom to bylo zpřísněné, byla tam cenzura, vše bylo komplikovanější, opatrnější a rozpětí tvorby nebylo tak velké.“ 8) Upadala kvalita brněnských dokumentárních filmů? „Určitě. Tvůrci měli základní platy a k nim doplňkové odměny. Měl jsem za 25 minutový film 800 – 1200 Ksč. Podle toho jak se to líbilo šéfovi, mi napsal doplňkové odměny. Režisér měl cca jednou tolik. Někteří si chtěli vydělat nějakou korunu navíc, takže co přišlo, se natočilo. Hlavně, aby měli peníze. Tím samozřejmě ta kvalita šla dolů. Byť šly technologie nahoru. To je zajímavé že? Někdy samozřejmě měly dokumenty design a technologicky byly dobře propracované apod.“ 9) Jaký byl postup při tvorbě dokumentu od scénáře až po samotné natáčení? „Zde bych dal za vzor Kubu Jurečka. Režisér nebo dramaturg už při psaní scénáře prodiskutovávali s lidmi, kteří zde měli vystupovat, o čem se bude ve filmu pojednávat. Někdy zde byl dokonce i odborný poradce na dané téma. Tito lidé vytvořili nějakou kostru, z toho se napsal scénář. Dále se toho zmocnil dramaturg, který některé scény naopak přehodil k lepšímu. Pak to musel vedoucí výroby nechat schválit a dát na to finanční prostředky na základě požadavků režiséra a kameramana. Pak se šlo na obhlídku míst, kde jsme měli natáčet. Šlo zde o technické záležitosti. Pak přišlo samotné natáčení. To už jel štáb v kompletním počtu a natáčelo se čtyři až pět dní. Podle toho jak byl dokument dlouhý. Když se natáčelo na 16mm film, ten se vyvolával v laboratoři u nás v televizi na třídě Kpt. Jaroše. Když to bylo na černobílý 35mm film, posílali jsme ho do Zlína, a když to byl barevný film Kodak, tak do Barrandovských laboratoří a čekalo se, zda bude vše v pořádku. Jakmile se nám film vrátil, sešel se celý štáb, aby si ho pustil. Pokud byl dobrý, mělo to magický vliv. Všichni byli šťastni, že se to povedlo atd. Ovšem někdy se stávalo, že se režisérovi něco nelíbilo a museli jsme chybu opravit. Poté to šlo do střižny, ozvučilo a nahrál se komentář.“

164

5. Radomír Kos (mistr zvuku ČST TS Brno) 1) Jaký byl vývoj televizní techniky v 70. a 80. letech? „Již na začátku 60. let vyvíjela Tesla Pardubice vlastní barevný televizní systém, který bral to nejlepší z tehdejších systémů. Za nejlepší byl považován americký NTSC a německý PAL. Z těchto dvou systémů udělali syntézu kladných vlastností a vyvinuli úplně nový systém, který přebíral veškeré kladné záležitosti a eliminoval záporné. Což bylo vynikající. Bohužel se tato technika nedostala do praxe, jelikož zasáhli vedoucí páni z KSČ a celý další vývoj zarazili. Všechno vyvinuté zařízení z Tesly Pardubice bylo odvezeno do Sovětského svazu a slehla se po něm zem. Kolektiv, který to vyvíjel, byl rozprášen a další vývoj tohoto systému utichl. Protože jsme byli politicky navázáni na sovětský svaz a tam se vyvíjel systém SECAM, bylo jasně politicky navázáno, že všechny státy socialistického bloku budou používat SECAM. Finálně se začal používat SECAM 3B.“ 2) Původně byly v televizních studiích systémy zvané PAL, které musely být předělány na SECAM, aby ČSSR drželo linii se SSSR. Je to pravda? „V Evropě vládl PAL a SECAM. Všichni věděli, že je PAL lepší a modernější, proto všichni technici chtěli PAL. To ovšem bylo politicky nepřípustné, neboť se v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) rozhodlo, že se bude používat SECAM. Takže se tajně dovezlo několik zařízení, které byly v systému PAL, ale oficiálně se vysílalo vždy v SECAMu. PAL se využíval částečně ve studiové výrobě. Všude byly transkodéry, které následně převáděly systém do systému SECAM. Například na olympiádu v Rusku vyrobili spoustu přenosových vozů v SECAMu. Po skončení olympiády nevěděli co s těmi vozy, takže šly i k nám do ČSSR. Byly pojmenovány po květinách Magnólia a Lotos. Co se tedy natáčelo externě bylo v SECAMu, PAL se uplatňoval pouze ve studiové technice a potom byl stejně převeden do SECAMu.“ 3) Mělo zavedení těchto systémů nějaký dopad na diváky? „Veškerá studiová výroba a dokonce i první československý přenosový barevný vůz, pracovaly v systému PAL, ale pak se vše transkodovalo a vysílalo v SECAMu. Televizory v té době, které se vyráběly u nás v Tesle, obsahovaly oba dva systémy, PAL i SECAM, takže zde mohli na jižní Moravě lidi sledovat rakouskou televizi, která vysílala v PALu, tudíž měli barevný obraz z Vídně, jinak to nešlo. Dovážely se sem tehdy ruské přijímače za 12400 Ksč, 165

což byl zhruba pěti až šesti násobek měsíčního platu. Byla to obrovská bedna, vážila 60kg a byly to kamna – měly tak velkou spotřebu elektrické energie, že to doslova topilo. Pak se začaly vyrábět televizory Tesla, které obsahovaly modul PAL s delta obrazovkou. Šlo o systém tvoření obrázkové matice. Pak začala Tesla vyrábět model s obrazovkami Inline firmy Toshiba za 15650 Ksč. Průměrný plat tehdy byl 2400 Ksč. Takže si to mohl dovolit málokdo a na televize byly fronty, lidi stáli i přes noc. Dovezli třeba jen pět kousků televizorů, takže ti, co na to šetřili a spořili, si ještě museli vystát frontu.“ 4) KSČ nevadilo, že studiová výroba probíhala v PALu? „Nevadilo. Pouze se o tom nesmělo mluvit. Navenek se to tvářilo, že je vše v pořádku, že se vysílá v SECAMu, plnilo se, že široká divácká obec měla příjem v SECAMu, ale jak to bylo uvnitř televize, jim tak nevadilo. Zařízení se z převážné části kupovalo ze západu, protože na východě se nevyrábělo zařízení, které by odpovídalo profesionálním parametrům, jenž jsme potřebovali. Ať už to byly mikrofony, magnetofony, kamery ad. V té době byla úkolem KSČ, maximální podpora televize jako informačního média. Proto se po technické stránce do vnitřních záležitostí televize moc nemíchali. Měli snahu technický pokrok cpát dopředu, proto do toho moc nezasahovali, ale velice ovlivňovali tu tvorbu samotnou, obsah, výrobu pořadů.“ 5) V roce 1970 se začalo vysílat i na druhém programu. V roce 1973 byl dokonce úspěšnější a pestřejší než první program. Hlavní redakce druhého programu začala být trnem v oku jistým lidem. Z jakého důvodu se zde odehrávaly často lepší pořady než na prvním programu? A proč tuto redakci tehdy zrušili? „Mělo to několik aspektů. Jednak se chtěla přilákat větší pozornost diváků, aby lidé kupovali televizory a televizní techniku. Druhý program se vysílal ve čtvrtém a pátém televizním pásmu. První program se vysílal v prvním až třetím pásmu, což bylo prvních 12 kanálů a druhý program šel do UHF (ultra high frequency). Ne všechny televizory byly v té době schopny přijímat druhý program v UHF. Proto se začaly vyrábět konvektory neboli krabičky podobné těm co jsou ke starým televizorům - Setoboxy. No a tím pádem pokud chtěli sledovat druhý program, museli si buď koupit konvektor, nebo nový televizor, v kterém to již bylo zabudováno. Druhý aspekt byl ten, že původní pokrytí druhým programem bylo malé, byly pokryty jen některá města, ale dále se to rozšiřovalo. Proto se tam dával poměrně atraktivní obsah, aby to lidi lákalo a měli zájem mít další program. Co se týče hlavní redakce – šlo spíše o koordinační radu, která zařazovala programy do druhého programu a byla snaha tam jít trochu jinou otevřenější cestou než na jedničce, která byla usedlá. To se ovšem nelíbilo 166

mnoha lidem, hlavně z komunistických řad a tak docházelo ke konfliktům. Jinak těžko říct, co se tam stalo. To jsou věci, které se nemáte jak dozvědět, protože to bylo vše pod rouškou mlčení a utajování. Dokonce ani ti lidé, kteří byli šikanovaní a vyhození o tom nesměli mluvit pod hrozbami a vyhrožováním. Ta doba byla velice nelehká a těžko se můžete dopídit objektivní pravdy.“ 6) Jaký byl přístup pracovníků ČST TS Brno k práci během „normalizace“? „V počátku 70. let začala éra stagnace. Lidé to nějakým způsobem hodili za hlavu, byli apatičtí. Samozřejmě zde byla skupina, která se snažila jít dopředu, ale ta nemohla ani vystrčit růžky, protože to bylo hned utnuté. Tím jak ti lidé byli dennodenně sráženi dolů, se dostali do takové letargie. V podstatě zde byla tendence každý tvůrčí návrh zamítnout. Točily se zemědělské magazíny jak je to výborné, jak ty krávy umí dojit, jak se rodilo obilí atd. OP Prostějov, jak se šijí obleky, jak se to pěkně pracuje, prostě takové suché, bez nápadu, nic. Zkrátka aby se něco odvysílalo. Taková vata… Já říkám každému, že kdo chce pracovat v televizi, nemůže to brát jako zaměstnání ale jako povolání. Dát tomu mnohem více a v té době to ty lidi demotivovalo. Neustálý bič shora, aby někdo neřekl nějaké špatné slovíčko, aby nebylo něco nevhodného někde vidět. Když se například točily ty zemědělské magazíny, byly tam takové hromady hnoje a to nesmělo být vidět. Když jsme točili dojičky, vzaly si čistý bílý pláště, aby nebylo vidět, že tam chodí v holínkách, že je tam binec. Vše se před námi muselo vypucovat. Když někam měla přijet televize tak to všichni z krajských a okresních výborů KSČ dostávali informace a muselo být uklizeno, aby ten divák viděl, jak je to tu hezké, jak budujeme socialismus a všichni přispívají k tomu, aby bylo vše dobře uděláno.“

6. Marek Hlavica (pedagog Divadelní fakulty JAMU, autor knihy Dramatická tvorba brněnského studia Československé televize (1961 - 1991)) 1) Jaký vliv měla okupace z roku 1968 a následná „normalizace“ na zaměstnance brněnského studia? „Lidé, kterým bylo 25 let a přišli do televize v roce 1967, tedy do uvolněné doby, začali dělat věci, které byly hodně free a najednou přišel zvrat. Pak byl ještě rok, kdy se nevědělo, co bude, tak vznikaly v na začátku roku 1969 ještě zajímavé věci. Jakmile nastoupil Husák, 167

začalo přituhovat. Někoho vyhodili rovnou, někdo kdo byl naopak do té doby zakřiknutý, vycítil příležitost dělat kariéru. Celá ta generace dnešní sedmdesátníků, kterým bylo na začátku 70. let dvacet až třicet let, pokud udělali kariéru v „normalizaci“, tak jsou to ti, kteří nahradili tehdejší čtyřicátníky až padesátníky. Neboli celou tu silnou generaci 60. let. To ty lidi hrozně zlomilo. V nejtvárnějším období, kdy někdo vystuduje školu, nastoupí do instituce, je ještě rebelský a kreativní typ co by chtěl něco dokázat od života, tak ho ten systém zlomil a lidé se mu přizpůsobili obsahovým a formálním požadavků. Je vidět, kdy v těch šedesátých letech měli chuď experimentovat se zvukem, s obrazem na rozdíl od sedmdesátých let, kdy tomu byl konec. Přestože na jejich začátku stále občas vznikaly pozoruhodné umělecky hodnotné věci.“ 2) Jak vnímali lidé totalitní režim v 70. letech? „Do první poloviny 70. let byla sice tvrdá „normalizace“, ale současně spousta lidí si myslela, že to nebude trvat 20 let. Takový ten zlom charakterů podle mě přišel po tom roce 1977, po Chartě. Byla prvním pokusem se vzepřít režimu. Skončila velmi rázně, lidi vyvezli za hranice nebo je zavírali do vězení. Tento rok byl zlomový. Trvalo to zhruba do toho roku 1985, kdy přišel Gorbačov a začalo se to lámat. Ovšem dokud žil Brežněv, byl tlak extrémní.“ 3) Mělo období „perestrojky“ vliv na tvorbu pořadů brněnského studia? „V pořadech z těchto let jsem tam opět cítil větší chuť troufnout si na něco oproti tomu co, měli dělat a prosazovat. V období mezi tím, tedy léta 1977–1985, byli lidé absolutně zlomení. Nikdo neměl chuť si na nic troufnout, protože nevěděli, jak dlouho bude trvat totalitní režim. Navíc všichni měli děti a rodiny, a pokud chtěli dělat práci v televizi, museli držet krok. Lidé si kompenzovali to, že se nemohli realizovat v zaměstnání, různými koníčky.“

4) Jak vy vidíte tvorbu dokumentů v této těžké době? „Dokumenty většinou kritizovaly komunální problémy. Možná zde vznikaly rádoby kritické dokumenty o nějakých problémech, kdy byly například žně a málo kombajnů, tak se o tom natočila reportáž, zkritizoval se ředitel zemědělského družstva za to, že špatně objednal kombajny. Ovšem tu pravdu, že se kombajny dovážely ze západu a byl zde problém s devizí, a že ministr za drahé americké dolary raději nakoupil něco jiného, a proto obilí schlo na poli, se už nikdo nedozvěděl. Předpokládám, že tedy vznikaly nějaké dokumenty, které byly svým způsobem kritické, protože jinak by se na to lidi nedívali. To byl problém televize. Věděli, že 168

co odvysílají, musí lidi zajímat. Proto zde nevznikalo plno prvoplánových agitek. Oni totiž velmi rychle zjistili, že se na ně lidé nedívali. Problém režiséra a dramaturga byl v tom, že museli dělat věci, které se líbily komunistům, takže museli být prorežimní, pochvalný, ale současně museli dělat věci tak, aby se na to lidi dívali. Proto se už tehdy hodnotila sledovanost a kvalita pořadů. Ale jak chcete udělat kritický dokument, když nechcete kritizovat skutečné viníky?“ „Samozřejmě v Brně vznikaly i dokumenty o folkloru nebo různé hudební estrády. Šlo o takové úniky. Specifikem dokumentu bylo, že po celou dobu komunistického režimu byly nejpopulárnější zájezdy folklorních souborů na přehlídky, protože to byla propagace českého národa v zahraničí. Každý rok jezdilo několik souborů do Anglie, Francie ad. Režim extrémně podporoval to, aby jezdili do zahraničí a reprezentovali ČSSR. Naproti tomu nevznikaly žádné cestopisy ze západu. Nebyly na to peníze a nikdo nedovolil vyjet někam do zahraničí, ale jakmile vyjel folklorní soubor a předpokládalo se, že někde vyhraje a bude úspěšný, tak tam poslali prověřený televizáky. Manželky s dětmi nechali zde doma, aby náhodou neemigrovali. Takto tedy vznikl o západě dokument. Ovšem když jeli do Ruska, to nikoho nezajímalo, protože byli lidé přejedení Ruskem. Spíše je zajímalo, jak vypadal režim na západě, protože do nich stále režim hučel, že jsme srovnatelní se západem. Bohužel to nemohl nikdo dokázat.“ 5) Co představovala revoluce vzhledem k dokumentárním filmům? „Ten převrat byl po roce 1990, kdy se všichni snažili dokázat, že nejsou pro totalitní režim. Proto jak se v televizi nesměly objevovat kostely, tak najednou všichni začali natáčet portréty farářů a sestřiček co pracovali s postiženými lidmi, o varhanách, lidových slavnostech, stejně tak jako o Masarykovi atd.“

169

Příloha D: Dokumenty z archivu ČT Praha 1. Harmonogram přípravy ročních programových plánů Čs. televize.

Zdroj: KOVAŘÍK, František a MICHALEC, Zdeněk. Metody a formy plánování a hodnocení televizního programu. Praha: Československá televize, odbor výzkumu programu ČST a diváků v ČSSR, 1983. 158 s. Dostupné ze spisovného archivu ČT Praha.

170

2. Změna názvu redakce propagandy a dokumentaristiky na Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky.

Zdroj: In: Sign. Ve2, k. 75, inv. č. 469. Výnosy NÚR Dr. M. Balašové – č. 9/79.

171

3. ČST analýza pořadů vysílaných v roce 1974

Zdroj: Sign. Ve2, k. 7, inv. č. 95. Materiály pro programovou radu  7.2. Celostátní souhrn pořadu propagandy a dokumentaristiky. Dostupné ze spisového archivu ČT Praha.

172