MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu
Rozvoj cykloturistiky v regionu města Brna
Bakalářská práce Brno 2011
Vedoucí bakalářské práce:
PaedDr. Zdeněk Zítka
Vypracovala:
Bc. Marie Cupáková
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za pomoci vedoucího práce PaedDr. Zdeňka Zítky a za pouţití uvedené literatury a pramenů. Souhlasím s uloţením bakalářské práce ve studovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a se zpřístupněním ke studijním účelům.
V Újezdě u Brna ………………..
…………………………………. podpis
2
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce PaedDr. Zdeňku Zítkovi za odborné vedení, poskytování cenných rad při vypracovávání práce a konečné zhodnocení práce.
3
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 1. Cíle a úkoly bakalářské práce....................................................................................... 7 1.1 Cíle práce .......................................................................................................... 7 1.2 Úkoly práce ....................................................................................................... 7 2. Pouţité metody ............................................................................................................. 8 3. Předchůdci cykloturistiky............................................................................................. 9 3.1 Turistika ............................................................................................................ 9 3.1.1 Historie turistiky ................................................................................... 9 3.1.2 Dělení turistiky .................................................................................... 10 3.1.3 Význam turistiky ................................................................................. 11 3.1.4 Sloţky turistiky ................................................................................... 12 3.2 Cyklistika ........................................................................................................ 13 3.2.1 Historie cyklistiky ............................................................................... 13 3.2.2 Druhy sportovní cyklistiky.................................................................. 15 4. Cykloturistika ............................................................................................................. 17 4.1 Historie cykloturistiky ..................................................................................... 18 4.2 Význam cykloturistiky .................................................................................... 19 4.3 Vybavení pro cykloturistiku............................................................................ 20 4.3.1 Jízdní kolo ........................................................................................... 20 4.3.2 Výzbroj................................................................................................ 23 4.3.3 Výstroj ................................................................................................. 24 5. Současný stav cykloturistiky v České republice ........................................................ 26 5.1 Systém značení v České republice .................................................................. 30 5.2 Programové dokumenty .................................................................................. 34 6. Brno ............................................................................................................................ 39 6.1 Charakteristika oblasti..................................................................................... 39 6.2 Vývoj cyklistických tras v Brně ...................................................................... 41 6.3 Aktuální stav cyklistické sítě .......................................................................... 43 6.4 Problematika brněnské cyklodopravy ............................................................. 45 6.5 Budoucí stav .................................................................................................... 46 6.6 Mapa současného stavu cyklostezek a cyklistických pruhů v Brně ................ 50 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 51 4
Resumé ........................................................................................................................... 53 Summary ........................................................................................................................ 53 Seznam pouţité literatury: ............................................................................................. 54 Seznam příloh ................................................................................................................ 59
5
ÚVOD V posledních letech proţívá cykloturistika obrovský rozmach. Počet lidí, kteří si oblíbili tuto sportovní aktivitu, se neustále zvyšuje. Je snad tento neobvyklý zájem vyvolán touhou po pohybu a snahou o zdravější ţivotní styl, nebo jen odráţí útěk od stresu a kaţdodenních starostí? Důvody, proč lidé začínají s cykloturistikou, jsou různé. Cykloturistika je jednou z nejlepších forem aktivního odpočinku a relaxace. Prospívá našemu zdraví, zvyšuje fyzickou kondici a uvolňuje psychické napětí a přitom je finančně dostupná a vhodná pro jakoukoli věkovou kategorii. Cykloturistika není však jen rekreační zábavou. Snad nejdůleţitější roli v dnešní době hraje kolo ve městech. Jízdnímu kolu jako ekologicky nejvhodnějšímu dopravnímu prostředku s nízkým dopadem na ţivotní prostředí se nic nevyrovná. Města jsou zahlcena automobily. Kolo umoţňuje flexibilní pohyb po městech, sniţuje procento dopravních zácp a hluk způsobený automobily. Nejen my, ale i městské úřady si všímají výhod cykloturistiky ve městech. Vidí, ţe kola dokáţou vyřešit problémy s dopravní vytíţeností, zvýšeným znečištěním a hlukem, a to s minimálními nároky na prostor a finance. Města se tak stávají vstřícnějšími k cyklistům. Cykloturistika je stále častěji řazena do městského plánování jako rovnocenný druh dopravy. Města se snaţí zajistit cyklistům co nejlepší podmínky pro jejich bezpečný pohyb tak, aby kolo mohlo být vyuţíváno na kaţdodenní cesty za prací, do škol, za nákupy či v rámci trávení volného času. Vznikají tak sítě cyklistických tras s bezpečným značením a odpovídajícím zázemím. Paříţ, Londýn, Berlín, Tokyo, Sydney, NewYork, Praha. Všechna tato města se zaměřila na podporu cyklistické dopravy. A jak je tomu v Brně? Podporuje Brno cyklistickou dopravu? Dbá o bezpečnost cyklistů? Snaţí se rozvíjet síť cyklistických tras? Tyto a další otázky mě vedly k výběru tohoto tématu k bakalářské práci. Zajímá mě
problematika
cykloturistiky
v Brně,
protoţe
ţiji
nedaleko
města
Brna
a cykloturistika patří mezi sporty, které provozuji při trávení volného času. Bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj cykloturistiky v Brně. Je rozdělena do dvou částí. První část se zaměřuje na přiblíţení cykloturistiky čtenáři. Druhá část analyzuje současný stav cyklistických tras v Brně s důrazem na bezpečnost cyklistů a navrhuje další moţnosti rozvoje. Na závěr je k práci přiloţena mapa zobrazující komunikace vyhrazené pro cyklisty v Brně.
6
1. Cíle a úkoly bakalářské práce
1.1 Cíle práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjištění současného stavu cyklistických tras v Brně s důrazem na bezpečnost cyklistů a návrh dalších moţností rozvoje cyklistických tras. Mezi dílčí cíle patří zmapování v současnosti dobudovaných a vyuţívaných cyklistických tras upravených pro bezpečný pohyb cyklistů v regionu města Brna.
1.2 Úkoly práce Pro úspěšné dosaţení navrţených cílů jsou stanoveny následující úkoly práce: Sběr materiálů a potřebných podkladů k práci Studium odborné literatury o cyklistice a cykloturistice Studium materiálů o cykloturistice v Brně Zpracování informací o vývoji cykloturistiky Seznámení se s potřebnou výbavou pro cykloturistiku a systémem značení cyklistických tras v České republice Dokumentace současného stavu cyklistických tras v Brně Zachycení vývoje a plánů do budoucna Mapa komunikací vyhrazených pro cyklisty na území města Brna Vlastní návrh dalších moţností rozvoje cyklistických tras
7
2. Použité metody Výčet metod pouţívaných při zpracovávání práce začíná sběrem a rešerší literatury a internetových zdrojů. Tato část bakalářské práce se zdá poměrně lehkou, avšak opak je pravdou. Materiálů o cykloturistice v Brně je velké mnoţství a vybrat právě ty, které mají nejpřesnější informace, je těţké. Pro získání důvěryhodných informací je vyuţíváno Generelu cyklistické dopravy ve městě Brně, internetové strany magistrátu města Brna, různých cykloturistických map a další odborné literatury o cyklistice a cykloturistice. Po rešerši studijní literatury následuje metoda analýzy a syntézy, kdy se vybírá a sjednotí to nejdůleţitější a nejpotřebnější z této literatury pro lepší přehled čtenáře a nastínění dané situace. Nejdůleţitější metodou práce je analýza současného stavu cyklistických tras v regionu města Brna, která se zaměřuje na vznik sítě cyklistických tras v Brně s ohledem na bezpečnost cyklistů. Součástí této kapitoly je i zachycení a návrh dalších plánů do budoucna. Interpretací získaných informací o současném stavu cyklistických tras vhodných pro cyklisty z hlediska bezpečnosti je nakonec zpracována mapa, která je prostřednictvím CD přílohou bakalářské práce. Mapa je zpracována v programu Arc Gis a představuje přehled cyklostezek a cyklistických pruhů v regionu města Brna, které jsou úplně oddělené od dopravních komunikací nebo zvýrazněné v rámci dopravní komunikace. Při tvorbě mapy je pouţita kartografická metoda liniová.
8
3. Předchůdci cykloturistiky
3.1 Turistika Ţivotní reţim kaţdého člověka ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi významné faktory patří přírodní prostředí a tělesná kultura. Pohyb v přírodě je pro člověka nenahraditelný. Blahodárně působí na tělesnou i duševní hygienu a je zdravotní prevencí i prostředkem výchovy jedince. Turistika podle Jana Vyškovského (1997) spojuje účinky pohybové aktivity s vlivem přírodního prostředí. Provozuje se ve volném čase a spočívá v krátkodobém cestování a s ním spojeném poznáváním krajiny a jejich přírodních poměrů, poznáváním památek, zvyků, lidí a v neposlední řadě slouţí k rekreaci. [17]
3.1.1 Historie turistiky Jiţ v dávných dobách putovali lidé do vzdálených krajů za náboţenskými účely. Přesné datum vzniku turistiky však neznáme. Za velmi příznivé období pro rozvoj turistiky můţeme povaţovat 14. století. Toto století bylo poznamenáno nástupem humanismu a renesance. Bylo to období návratu k člověku, k pozemskému ţivotu, k přírodě. Období obratu zájmu od Boha směrem k člověku samému. K novému poznání světa přispěly významně také zámořské objevy. [11] V 15. a 16. století došlo k podpoře pobytu v přírodě. Mnoho filozofů doporučovalo pobyt v přírodě a cestování pro zdravý a přirozený vývoj člověka. Pedagogové usilovali o zavedení cvičení v přírodě a zdůrazňovali potřebu výchovy jedince v přírodě. Němečtí filantropisté propagovali náročné aktivity v přírodě. [11] Koncem 18. století v souvislosti s romantismem, uměleckým a filozofickým směrem, který hledal v přírodě svobodu a upíral svůj zájem na exotické a divoké krajiny, se poprvé objevilo slovo turistika, odvozené z francouzského tour = okruţní cesta, putování. Náš nejvýznamnější představitel Karel Hynek Mácha podnikal první turistické akce spojené s pobytem v přírodě. Avšak nejdůleţitějším impulsem pro rozvoj turistiky byla doprava, která turistům umoţnila cestovat na nejrůznější místa. Začaly se
9
stavět turistické ubytovny a hotely, a tím se turistický průmysl a cestovní ruch zapisovaly jako stále významnější odvětví hospodářství. [17] Druhá polovina 19. století spolu s rozvojem sportovního hnutí přinesla i větší rozmach turistiky. Uţ nebyla v popředí jen pěší turistika, ale vznikaly její nové formy. Nejrychleji se rozšiřovala turistika vodní a cyklistika. Koncem 19. století se k nám dostala z Francie cykloturistika. Ze severských zemí nás ovlivňovalo lyţování, které velmi rychle proniklo do turistických spolků. V alpských zemích se začala provozovat horolezecká turistika. Členové horolezeckých organizací dodnes upravují turistické cesty, staví turistické chaty a vydávají mapy a průvodce. Později se přidala mototuristika. [17] Jak ve světě, tak i u nás vznikla celá řada turistických organizací, dětských a mládeţnických spolků. Významnou mládeţnickou organizací zaměřenou na výchovu dětí a mládeţe se stalo skautské hnutí, zaloţené v Anglii roku 1908 sirem Robertem Baden - Powellem. Roku 1919 je zaloţen Mezinárodní turistický spolek. [17] V českých zemích byly prvními turistickými spolky německé turnerské spolky. Organizovaná turistika u nás vznikla roku 1862 se vznikem Sokolu praţského. Roku 1888 je zaloţen Klub českých turistů, který má i dnes dlouhou řadu členů a příznivců. Jeho posláním je udrţovat hustou síť značených stezek, vytvářet aktuální turistické mapy a průvodce a pečovat o přírodní i kulturní památky. Další vývoj turistiky byl silně ovlivněn světovými válkami a nástupem komunistického reţimu. Některé organizace zůstaly beze změn, jiné zanikly, nebo změnily své plány. Od 60. let 20. století se organizovaný cestovní ruch stal masovým jevem. Lákavé byly pobyty na horách a u moře. Po roce 1989 byly obnoveny zrušené turistické organizace a otevřeny cesty do celého světa. [11, 17]
3.1.2 Dělení turistiky Turistiku můţeme dělit podle mnoha kritérií. Základním dělením je dělení podle prostředku vyuţitého pro přesun turisty. Pomocí tohoto dělení rozlišujeme tyto základní druhy turistiky: Pěší turistiku Vysokohorskou turistiku Lyţařskou turistiku 10
Vodní turistiku Cykloturistiku Mototuristiku a další …
[17]
Dále můţeme rozdělit turistiku na organizovanou a neorganizovanou. Organizovaná turistika je turistika provozovaná v organizacích, spolcích a učiteli ve škole. Turistika neorganizovaná zahrnuje turistiku v malých skupinách vyčleněných dle zájmu, v rodinách nebo individuálně. [17] Podle ročního období dělíme turistiku na zimní a letní. Další z mnoha dělení je dělení podle náročnosti na turistiku rekreační a výkonnostní. Rekreační turistika je příleţitostná, provozovaná za účelem odpočinku a rekreace. Výkonnostní turistika je činnost vyţadující soustavný trénink zdatnosti a znalost odborně technických dovedností. Patří k ní dálkové pochody, dálkové etapové pochody či přechody horských hřebenů. [17]
3.1.3 Význam turistiky Jednotlivé druhy turistiky a sporty v přírodě by měly mít určitý cíl a kaţdému jedinci přinášet smysl a význam. Význam turistiky pro člověka můţe být vzdělávací, výchovný a zdravotní. Vzdělávací význam zahrnuje rozvíjení pohybových schopností a upevňování pohybových dovedností, učení se odborně technickým dovednostem a manuální zručnosti. Turistika rozšiřuje kulturní rozhled a znalosti a dává jedinci nové poznatky a vědomosti. [17] Výchovný význam turistiky působí na osobnost člověka a probouzí tvůrčí aktivitu v jedinci. Podporuje v jedinci samostatnost a nezávislost, rozvíjí volní vlastnosti. Turistika pozitivně působí na city a vztahy člověka. Dokáţe upevnit vztahy v rodině a uspokojit potřebu sociálních vztahů. Pomáhá utvářet citový vztah k přírodě a estetické vnímání. Pouţívá se jako terapie u narušené mládeţe. [17]
11
Zdravotní význam je velmi významný. Tělesný pohyb v přírodním prostředí rozvíjí vytrvalost, zlepšuje otuţilost a odolnost organismu, uvolňuje psychické napětí, prodluţuje aktivní stáří a celkově zlepšuje stav organismu. [17]
3.1.4 Složky turistiky Obsah turistiky je moţné rozdělit na tři sloţky. Tvoří ho sloţka pohybová, kulturně poznávací a odborně technické činnosti. Pohybová sloţka zahrnuje lokomoční pohyb člověka. Vychází z vlastní podstaty pohybové činnosti. Rozvíjí především kondiční schopnosti a podle druhů turistiky specifické koordinační schopnosti. Bývá často podceňována, protoţe turisté mají ve srovnání s ostatními sportovci slabší výkonnost. Pravdou ale je, ţe jen ten, kdo má dobrou kondici, dokáţe obdivovat všechny krásy přírody. [17] Kulturně poznávací činnost dává turistovi cíl a smysl jeho cesty. Obsahuje poznávání přírody, ţivota společnosti a výtvorů lidské práce, ochranu kulturního dědictví lidské společnosti a ochranu přírody. Má význam vzdělávací a výchovný, ale jen tehdy, kdyţ vědomě usilujeme o poznání a získání informací a záţitků, které rozvíjí naši osobnost, naše povahové vlastnosti a obohacují citovou stránku naší osobnosti. [17] Odborně technické činnosti představují vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k účelnému, cílevědomému a bezpečnému pohybu v přírodě. Mají výchovný význam a uplatňují se například ve stanování, táboření, vaření a vyuţívání ohně, orientaci v přírodě, první pomoci, turistickém značení a v mnoha dalších činnostech v přírodě. [17]
12
3.2 Cyklistika Cyklistika je jízda na jízdním kole s rekreačním, sportovním, turistickým a dopravním zaměřením. Smyslem soutěţení je zdolání tratě na dráze, silnici nebo v terénu v lepším čase neţ soupeř. Výkonnost se měří časem, umístěním nebo bodováním. [43] Cyklistiku můţeme rozdělit na 3 kategorie: Turistická cyklistika je cyklistikou rekreační bez speciálního vybavení. Můţe být organizovaná nebo neorganizovaná. Zahrnuje výlety, vyjíţďky, orientační závody, cestování. Sportovní cyklistika má vysoké nároky na vytrvalost a speciální vybavení kola. Dělí se na výkonnostní a vrcholovou. Do výkonnostní cyklistiky patří soutěţe niţší úrovně a do vrcholové cyklistiky řadíme mezinárodní soutěţe jako Mistrovství světa, Mistrovství Evropy a Olympijské hry. Dopravní cyklistika pouţívá jízdní kolo na kratší trasy v rozmezí 5 – 10 kilometrů. Je vyuţívána například pro dojíţďku do práce, do školy, pro rozváţení poštovních zásilek, pro cestu na úřady, za nákupy apod. [17]
3.2.1 Historie cyklistiky Vznik cyklistiky je bezpodmínečně spojen se vznikem kola jako takového. Nebýt obyčejného kola, nevzniklo by kolo jízdní. Přibliţně kolem roku 3500 před naším letopočtem v Mezopotámii lidé vynalezli hrnčířský kruh, jednoduše otáčecí stůl. Podstatou tohoto vynálezu bylo kolo, které se v pozdějších letech stalo základem kolových dopravních prostředků, kárek a další věcí uţitečných pro člověka. Není přesně známo, kdy bylo vynalezeno první jízdní kolo, ale první zmínky o předchůdci kola, jaké známe dnes, se datují do doby sumerské a egyptské kultury asi kolem roku 2000 před naším letopočtem. [10] Mnoho vynálezců bylo motivováno touhou překonávat vzdálenosti větší rychlostí za kratší čas a snaţilo se vyrobit nějaké vozidlo poháněné lidskou silou. Tyto vynálezy byly však pro tehdejší dobu nepřijatelné a nepochopené. Aţ v roce 1917 sestrojil Karl Ludwig Christian von Drais z Bádenska vynález nazvaný „Draisina“, 13
který se stal opravdu oblíbeným lidovým kolem. Kolo bylo poháněno odráţením nohou od země. Jezdec seděl na rámu a předním kolem určoval směr jízdy. Baron Drais na svém vynálezu dokázal jet rychlostí 15 kilometrů za hodinu. Odráţení od země však bylo velmi náročné, a proto se usilovalo o jeho zlepšení. [10] Roku 1839 vynalezl Kirkpatrick Macmillan kolo s pohonem zadních kol pomocí táhel. Avšak první kolo, které umoţnilo jízdu bez dotyku země nohou, vyrobil Ernest Michaux. Tento stroj nazval „vélocipede“, neboli „kostitřas“. Velociped měl pedály umístěné na předním kole a zadní kolo bylo podstatně menší. Způsobil tak velký pokrok ve vývoji jízdního kola. Po prvním závodě cyklistů v roce 1868 v Paříţi se kola staly velice oblíbeným dopravním prostředkem i zábavou. V Čechách byl zaloţen roku 1880 Český klub velocipedistů, který pořádal známý závod „Praţská míle“. Od roku 1885 byl klikový mechanismus, který dříve poháněl přední kolo přemístěn do středu rámu a zadní kolo bylo poháněno řetězem od převodníku, spojeného s klikami. [10] Závody se postupem času začaly dostávat i na stadiony, a tak vznikla dráhová cyklistika. Vylepšením kola se roku 1891 stala snímatelná pneumatika bratří Michelinů. Ta, na rozdíl od Dunlopovy pneumatiky, nebyla vyráběna přímo na ráfek a dala se hned po defektu opravit. [16] Významným datem pro cyklistický svět byl 20. květen 1903. Dva francouzští novináři za účelem zviditelnění svého časopisu vypsali závod okolo Francie, dnes známý jako Tour de France. Závod měl šest etap a měřil 2400 kilometrů. Zprvu byl závod velice náročný. Byl rozšířen do Pyrenejí a závodníkům nebyla dovolena ţádná cizí pomoc, nebyla zde ţádná občerstvení na trati a kaţdý závodník si musel sám vozit nářadí na opravu kola. Aţ po třiceti letech byly tyto pravidla zrušeny. Dnes se Tour de France potýká s četnými dopingovými problémy, ale popularita závodu je stále velmi vysoká. [10, 16] Alternativním závodem k Tour de France byl v bývalém sovětském bloku Závod míru, jehoţ počátky sahají do roku 1948. Jednalo se o závod spojující dvě města, Prahu a Varšavu. Z dalších etapových závodů bychom mohli jmenovat španělskou Vueltu a italské Giro di Italia. Kaţdý rok je pořádáno mistrovství světa a od roku 1896 je cyklistika také olympijským sportem. [16] S technickým rozvojem přišly změny i do cyklistiky. Začaly se pouţívat nové, kvalitnější materiály a kolo se upravovalo tak, aby bylo co nepohodlnější. 90. léta byla érou horských kol. Začaly se vyrábět odpruţené vidlice a nášlapné pedály. Od těch let výroba kol neustále stoupá. Mezi největší výrobce dnes patří Shimano a Campagnolo. 14
S cyklistikou je spojena i řada významných jmen, především ze světově proslulého závodu Tour de France. Snad nejznámější je sedminásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong, který získal nejvíce vítězství v historii závodu. Ikonou cyklistiky je také belgičan Eddy Merckx, který Tour de France vyhrál pětkrát a třikrát se stal mistrem světa. Mezi další pětinásobné vítěze Tour de France řadíme Fausta Coppiho, Jacquese Anquetila a Miguela Induraina. I Česká republika skrývá mnoho talentů. Na tomto místě musíme zmínit nejlepšího českého cyklistu Radomíra Šimůnka, čtyřnásobného mistra světa v cyklokrosu a jeho hodnotného nástupce Zdeňka Štybara, který se stal mistrem světa v cyklokrosu v roce 2010. Nesmíme zapomenout také na Romana Kreuzigera, juniorského mistra světa v silniční cyklistice z roku 2004 a historicky nejlepšího z českých cyklistů, který se dokázal prosadit na slavné Tour de France. V roce 2009 si v tomto slavném závodě dojel pro deváté místo. [16]
3.2.2 Druhy sportovní cyklistiky Cyklistika má dva základní směry, a to rekreační a závodní. Rekreační cyklistika vyuţívá jízdního kola k vyjíţďkám do přírody, k výletům a k cestování. Závodní cyklistika poţaduje měřitelný sportovní výkon. Podle místa závodu dělíme cyklistiku na sálovou a rychlostní. Sálová cyklistika je kolová nebo krasojízda. Rychlostní cyklistika se dále dělí na silniční, dráhovou a terénní. [5] 1) Rychlostní cyklistika Silniční cyklistika je nejznámějším a nejrozšířenějším druhem cyklistiky. Je klasickou disciplínou provozovanou na běţných komunikacích. Je vhodná jako doplňková metoda tréninku pro mnoho jiných sportů. Velkým problémem jsou však smrtelné úrazy vznikající na komunikacích s velkým provozem. [3] Dráhová cyklistika zahrnuje stíhací a sprintové závody. Jezdí se na zvláštních drahách zvaných velodromy, které měří 400 metrů a jsou vyrobeny z kvalitního dřeva. Kola na dráhovou cyklistiku mají také zvláštní konstrukci. Nemají brzdu a jsou vybaveny jedním převodem. Závody jsou pořádány pro jednotlivce i pro druţstva a závodí se v různých disciplínách, například v závodě na 1 pevný kilometr, tandemu, sprintech, bodovacích a vylučovacích závodech a dalších. [3] 15
Terénní cyklistika představuje závody na polních, lesních cestách s přirozenými i umělými překáţkami. Zahrnuje několik druhů. BMX – Bicycle motor cross se jezdí po více závodnících na speciálních tratích podobných motokrosovým. Tato disciplína byla dříve brána jako příprava na motokros a byla velmi oblíbená. Dnes však uţ zájem upadá. Cyklotrial je závod po vytyčené trase s extrémními překáţkami. Cílem je projet trasu v časovém limitu a bez dotyku nohou se zemí. Kola mají maličké sedlo nebo jsou bez sedla. Biketrial je varianta cyklotrialu uskutečňovaná v lese. Vyuţívá přírodní překáţky a jezdí se na horských kolech s neodpruţenou vidlicí. MTB – Mountain bike má počátky v Kalifornii roku 1973. Zpočátku stará kola s tlustými pneumatikami jsou zlepšována kvalitnějšími rámy, vícestupňovými převody a bubnovou brzdou. Tím začíná éra horských kol. První Mistrovství světa horských kol se koná roku 1990 v americkém Durangu. Roku 1996 je MTB zařazeno mezi olympijské sporty. V současnosti se MTB dělí na crosscountry (XC) = okruţní závody a downhill (DH) = sjezd. Crosscountry se uskutečňuje na okruzích s hromadným startem. Jízdní kola jsou velmi lehká s kvalitním rámem a odpruţenou vidlicí. Důleţitým pravidlem v crosscountry je zákaz technické pomoci. Downhill je sjezd z kopce na celoodpruţeném kole. Tratě jsou stavěny většinou na sjezdovkách doplněných o překáţky a závodníci při závodech dosahují velkých rychlostí. Cyklokros vznikl začátkem 20. století ve Francii. Závodí se na krátkých tratích na uzavřeném okruhu dlouhém 2 aţ 3 kilometry s velkým mnoţstvím umělých překáţek. Cyklokrosové kolo je vybaveno specifickou konstrukcí vhodnou jen pro cyklokrosové tratě. Zajímavostí je, ţe závodní sezóna cyklokrosu začíná od října do února. [3] 2) Sálová cyklistika Kolová je hra, při které dvě dvojice hráčů na kolech mají za cíl vstřelit míč pomocí zadního nebo předního kola bez pomoci rukou a nohou, do soupeřovy branky. Krasojízda je gymnastika na kole spojená s baletem. Délka jízdy je 6 minut a jednotlivec by měl předvést 28 cviků, dvojice 22 cviků. Jezdec nesmí během programu sestoupit z kola. Hodnotí se náročnost cviků. [3] 16
4. Cykloturistika Cykloturistika je jednou z nejatraktivnějších forem pohybové rekreace a aktivního odpočinku. Je nesoutěţním druhem sportu, při němţ se k přemisťování pouţívá jízdní kolo. Spojuje v sobě výhody pěší turistiky a mototuristiky. Je rychlejší neţ pěší turistika a ohleduplnější k ţivotnímu prostředí neţ mototuristika. Člověk můţe tuto aktivitu provozovat individuálně nebo kolektivně, v přírodním prostředí, ale i v městských podmínkách. Základem je stanovení cíle a odůvodnění tohoto cíle cesty. Přesun na kole vyţaduje kromě zvládnutí techniky jízdy také znalost dopravních předpisů, první pomoci a některých odborně technických poznatků na opravu a údrţbu kola. Cykloturistika je nejvhodnější formou vyuţití volného času. [10, 17] Podle Jana Vyškovského (1997) lze cykloturistiku rozdělit na rekreační a výkonnostní. Rekreační cykloturistika zahrnuje z velké části kulturně poznávací činnost. Cykloturista nepotřebuje vysokou úroveň fyzické zdatnosti ani kolo se speciálním vybavením. Rekreační cykloturistika zahrnuje zejména krátkodobé výlety. Výkonnostní cykloturistika klade důraz na speciální fyzickou přípravu. Má vysoké nároky na vytrvalost a vyţaduje speciální vybavení jízdních kol. Mezi výkonnostní cykloturistiku patří dlouhodobá putování a krátkodobé soutěţe jako například cykloturistické ralley a cyklistické orientační závody. [3, 17] Cykloturistiku
lze
rozdělit
také
dle
pouţitého
druhu
jízdního
kola,
které vyhovuje jízdě v prostředí, kde se budeme pohybovat. Podle Ondráčka a Hřebíčkové (2007) se rozlišuje: Silniční kolo – pro jízdu na silnicích Horské kolo – speciálně upravené kolo pro jízdu v terénu Trekkingové kolo – stupeň mezi silničním a horským kolem, určené pro jízdu na zpevněných komunikacích City bike – pro jízdu ve městech
[10]
17
4.1 Historie cykloturistiky Rozvoj cykloturistiky šel ruku v ruce s rozvojem cyklistiky a byl ovlivněn mnoha faktory. Největší význam pro cykloturistiku měl vývoj kola. Kolo procházelo a neustále prochází vývojem směřujícím ke zlepšení jízdních vlastností a ovladatelnosti. Počátky cykloturistiky jsou kladeny do poloviny 19. století, kdy jízdní kolo bylo uţ na takové konstrukční úrovni, ţe dovolilo člověku přepravovat se a cestovat na větší vzdálenosti. Cykloturistika nevyţadovala jen dobré jízdní kolo, ale bylo zapotřebí také zlepšit stav dopravních komunikací, najít si dostatek volného času pro provozování této aktivity a mít záruku určitého nadstandardu a zvýšení ţivotní úrovně, které přinese pořízení si jízdního kola. Všechny tyto faktory byly však postupem doby vyřešeny a cykloturistika se mohla rychle rozvíjet. [10] Brzy po svém vzniku si cykloturistika našla mnoho příznivců jak ve světě, tak i na našem území. Vznikaly kluby cykloturistů, jejichţ hlavní náplní bylo pořádání výletů a vyjíţděk do okolí. U nás vznikla roku 1883 Česká ústřední jednota velocipedistů, která sdruţovala 4 kluby se 150- ti členy. České země byly na přelomu 19. a 20. století významným výrobcem kol. V Chebu se vyráběly kola značky Premier, v Rokycanech kola značek Tudor, Tripol a později pak známé kola značky Favorit. Roku 1884 vyšly první výtisky nejstaršího českého sportovního časopisu s názvem Cyklista. Kolo bylo pouţíváno především jako dopravní prostředek a cykloturistika v těchto letech procházela vrcholem svého vývoje. [10] Jako mnoho sportů, tak i cykloturistika byla negativně ovlivněna oběma světovými válkami. Její rozvoj byl zastaven a prioritou v dopravě se stala motorová vozidla. Kolo a cykloturistika se tak staly prostředkem pro aktivní formu odpočinku. Poválečný politický vývoj států vedl k rozdílnému rozvoji cykloturistiky. Západní Evropa a Amerika měly příznivý stav pro rozvoj cykloturistiky, zatímco státy východního bloku tento trend nezastávaly. Jediným symbolem prosperity člověka pro země východního bloku byl automobil. Aţ po rozpadu socialistického společenství na přelomu 80. a 90. let se začala situace mezi rozvinutými a postsocialistickými zeměmi vyrovnávat. [10] Nebývalý zájem o cykloturistiku vzrostl v posledních dvaceti letech zásluhou Američanů Gery Fischera a Joa Breeze, kteří v 70. letech minulého století vytvořili kolo do volné přírody, na kterém mohli zdolávat vysoké hory i strmé svahy, kolo horské. [10] 18
V dnešní době je cykloturistika rychle a dynamicky se rozvíjející forma aktivního cestovního ruchu. Počet lidí se zálibou v této aktivitě neustále stoupá. Cykloturistům, jako perspektivním nákupčím, je nabízen velký sortiment sluţeb a zboţí. Ve velkém jsou budovány cyklostezky a cyklotrasy, protoţe cykloturistika je forma turistiky, která je šetrná a ohleduplná k přírodnímu prostředí. [10]
4.2 Význam cykloturistiky Cykloturistika má největší předpoklady pro získání obliby u lidí, neboť spojuje jednoduchost pěší turistiky s výhodami mototuristiky. V poslední době zaznamenáváme její bouřlivý rozvoj. Kolo je nejlevnějším dopravním prostředkem jak při pořizování, tak při další údrţbě, a tím je cykloturistika dostupná všem věkovým kategoriím. Velkou výhodou je, ţe k jízdě na kole nepotřebujeme ţádné oprávnění a dostaneme se jeho prostřednictvím v podstatě kamkoli. Turista si můţe přizpůsobit program svým potřebám a není na ničem a nikom závislý. [7] Turistika na kole splňuje hlavní úkoly tělesné výchovy – zdravotní, výchovný a vzdělávací. Zdravotní význam cykloturistiky je nejpřínosnější. Jízda na kole umoţňuje pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu. Má významný vliv na zdravotní, duševní i psychický stav člověka. Představuje jednu z moţností, jak si denně zacvičit a přitom moc neměnit své denní návyky. Je doporučována lidem se sedavým zaměstnáním a je vhodnou prevencí proti civilizačním chorobám. Současně nám umoţňuje intenzivně vnímat přírodní prostředí a přitom ho příliš nenarušovat. Je nehlučná, neznečišťuje přírodu a přispívá k ochraně a obnově ţivotního prostředí. [5, 7] Výchovný význam je spojen s určitou fyzickou námahou, kterou musí turista při jízdě na kole vynaloţit, s vytrvalostí, sebekázní a odvahou. Při jízdě v kolektivu je veden ke skupinovému cítění, k obětavosti, přátelství a druţnosti, k pomoci druhým. Cykloturistika je ideálním prostředkem výchovy a vzdělání studentů ve školní tělesné výchově. V průběhu výletu či vyjíţďky vyvíjí studenti fyzickou aktivitu a zároveň kaţdý jedinec získává kulturní znalosti, odborně technické dovednosti a dopravní vědomosti. Pro všechny věkové skupiny je cykloturistika příjemným obohacením volného času a umocněním turistických záţitků návštěvníků dané destinace. [5] 19
Cílem současného dopravního plánování ve městech je podpora cykloturistiky a rozvoj cyklostezek a cyklotras. Budují se nové cyklostezky a cyklotrasy, které propojují zajímavá místa. Jízda na kole přináší i pro města mnoho pozitiv. Je šetrná k ţivotnímu prostředí, nezpůsobuje ţádné emise, je nehlučná a prostorově nenáročná. Řeší problémy častých dopravních kolapsů a hledání parkovacích míst. [7] Hlavním motivačním faktorem k rozvoji cykloturistiky je zvyšující se tendence lidí ţít zdravým ţivotním stylem. Svým pozitivním významem se cykloturistika řadí mezi nejvhodnější formy vyuţití volného času. [5]
4.3 Vybavení pro cykloturistiku
4.3.1 Jízdní kolo Mezi základní výzbroj cykloturisty patří jednoznačně jízdní kolo. V dnešní době máme na trhu nepřeberné mnoţství jízdních kol
s rozdílnými vlastnostmi.
Před zakoupením jízdního kola bychom se měli rozmyslet, v jakém terénu a k jakým účelům budeme kolo nejčastěji pouţívat. Výhodou kola pro cykloturistiku je niţší váha, měnič převodů a blatníky do nepříznivého počasí. V současnosti mnoho lidí preferuje vlastnění dvou jízdních kol, jednoho pro sportovní vyuţití volného času a druhého pro všední den. Základní rozdělení jízdních kol podle U. Geriga (2004) je na kola silniční, horská, trekkingová a městská. [2]
Silniční kolo Silniční kolo (obr.1) se pouţívá k jízdě na kvalitních hladkých silnicích bez nerovností. Kolo je lehké, s velkým průměrem kol a úzkými ráfky a plášti téměř bez vzorku. Na silnice horší kvality či do terénu není toto kolo stavěno a rychle se opotřebuje a zničí. Silniční kolo slouţí k rychlé jízdě, a proto je vybaveno jen nejnutnějším příslušenstvím. Na první pohled se od ostatních kol liší většinou tvarem řidítek, tzv. beranů, které udrţují cyklistu v aerodynamickém tvaru a tím přispívají k ještě rychlejší jízdě. Pro delší výlety je posed cyklisty na tomto kole nepohodlný. [9]
20
Obr. 1: Silniční kolo [19]
Horské kolo Horské kolo označované zkratkou MTB (z anglického mountain bike) je kolo navrţené pro jízdu v terénu (obr.2). Od silničního kola se liší silným a menším rámem, širokými plášti s hrubým vzorkem pro lepší zvládání terénních nerovností a převody uzpůsobenými pro větší sklony. Horské kolo vypadá celkově velmi masivně. Většina dnešních horských kol disponuje navíc odpruţením předního a zčásti i zadního kola. Pro jízdu na horském kole je důleţité jeho dokonalé ovládání, aby v obtíţných terénech nedošlo k úrazu cyklisty. Horské kolo je nevhodné na dlouhé turistické cesty, protoţe má velký valivý odpor pneumatik a my ho musíme překonávat daleko větší silou neţ na kole silničním. [9]
Obr. 2: Horské kolo [32]
21
Trekkingové a krosové kolo Protoţe horské kolo je na silnicích pomalé a silniční kolo je nevhodné do terénu, bylo vyrobeno takové kolo, které je kompromisem mezi horským a silničním kolem a je určeno k delší jízdě po silnici nebo v nenáročném terénu. Trekkingová a krosová kola mají větší kola a uţší pláště oproti horským kolům. Lépe drţí stopu, kladou nízký odpor a dovolují cyklistovi rychlou jízdu po silnici či jízdu v lehčím terénu. Kolo má odolný rám a nabízí tak moţnost přepravy zavazadel. Krosové kolo (obr.3) má spíše sportovnější vybavení, zatímco k trekkingovému kolu je přidáno vybavení na cestování - blatníky, světla, stojánek, zvonek, nosiče a brašny. Trekkingová a krosová kola jsou nejvhodnějšími koly pro cykloturistiku. [9]
Obr. 3: Krosové kolo [18] Městské kolo Městské kolo (obr.4) označované také jako City bike je určeno pro vyjíţďky po městě. Je podobné kolu horskému, ale má vlastnosti prospěšné do městského provozu. Je těţší kvůli přidaným komponentům, jako jsou světla, nosiče, blatníky a další. Umoţňuje jedinci vzpřímenou pozici při jízdě za účelem přehledu situace na ulici. Městské kolo se v ţádném případě nehodí do terénu. [9]
Obr. 4: Městské kolo [33] 22
4.3.2 Výzbroj S výzbrojí cyklisty se setkáváme nejčastěji u městských kol. Patří sem: Blatníky Vyrábí se podle šířky pneumatik. Je především součástí městských kol, horská kola blatníky nemají. Slouţí k zabránění znečištění lýtek a zad cyklisty. Jejich barva se volí černá. Hustilka Horská kola potřebují k nahuštění širokých pneumatik značný objem vzduchu, a proto je třeba pouţít výkonné hustilky. Dobré je mít doma jednu robustnější hustilku a na cesty vozit malou hustilku zvanou minipumpu. Důleţité je, aby koncovka hustilky odpovídala typu ventilu pneumatiky. Láhve a drţáky na nápoje Dostatek tekutin při cykloturistice je nezbytný, a tak i nezbytné jsou drţáky na nápoje. Tyto drţáky se upevňují na sedlovou nebo dolní rámovou trubku. Láhev je válcovitého tvaru za účelem snadnějšího uchopení. Nosiče zavazadel Nosiče se nejčastěji upevňují na zadní kolo. Uchycují se šrouby ke koncovkám zadní vidlice a objímkami se šrouby ke vzpěrám rámu. Brašny, tašky V současnosti je na trhu mnoho různých typů brašen a tašek různého objemu i tvaru. Existují brašny na nosič zadního kola, brašny na řídítka, rámové a podsedlové tašky. Jejich důleţitou vlastností je odolnost vůči vodě. Osvětlení Základním pravidlem je: Vidět a být viděn. Mezi moţnosti osvětlení kola patří dynama nebo světlomety napájené baterií svítící dopředu bílým a dozadu červeným světlem. K vybavení kol přísluší odrazky pasivně odráţející světlo. Ke zvýšení bezpečnosti za sníţené viditelnosti přispívají různé reflexivní materiály signálních barev na oděvu cyklisty. Zámek Zvonek Stojánek
23
Malá brašna Obsahuje vybavení, které si cyklista bere s sebou na cesty pro případ náhlé opravy. Patří sem vhodné klíče a imbusy, centrovací klíč, náhradní dráty a duše, souprava na lepení, pumpička, montpáčky, hadřík, nýtovač řetězu, náhradní brzdové a řadící lanko. Cyklocomputer Cyklocomputer je miniaturní elektronický přístroj umístěný na řídítkách a umoţňující cyklistovi sledovat průběh jízdy. Obvykle cyklista můţe sledovat okamţitou, průměrnou a maximální rychlost, dílčí a celkovou vzdálenost a čas. Mnoţství funkcí však závisí především na ceně cyklopočítačů. Naměřené veličiny se snímají z otáček kola. [4]
4.3.3 Výstroj Společně se zlepšováním kvality jízdních kol se zlepšuje i kvalita oblečení, obutí a dalšího vybavení pro cykloturistiku. V současnosti je na trhu velké mnoţství doplňků pro cyklistiku, které nám zpříjemňují čas strávený v sedle kola a zvyšují naši bezpečnost. Ve velké míře se uplatňují nejrůznější syntetické materiály. Základní výstrojí cyklisty je: Přilba Přilba je důleţitý prvek pasivní ochrany cyklistů. Chrání hlavu před těţkým úrazem a zmírňuje následky úrazů. Základním materiálem jádra přilby je tvrzený polystyren a skořepina je vyrobena z hladkého materiálu. Přilba by měla mít několik základních vlastností: nízkou hmotnost, dostatečnou pevnost, tlumící účinky sniţující následky pádu, účinné větrání a měla by pevně drţet na hlavě. Podle zákona je přilba povinná dětem do 18 let, ale v dnešní době přilbu na kaţdou ať uţ sebe kratší cestu pouţívá většina cyklistů. Obuv Obuv má být lehká a vzdušná. Jestliţe neplánujeme kombinovat cyklistiku s pěší turistikou,
pak
nejvhodnější
obuví
jsou
cyklistické
nebo kombinované výlety úplně postačí pevné botasky.
24
tretry.
Pro
kratší
Rukavice Velmi vyuţívaným doplňkem jsou cyklistické rukavice, které zabraňují při dešti nebo pocení klouzání řídítek v dlaních a které chrání dlaně před puchýřky a mozoly pří jízdě a před oděrkami při pádu. Jsou to bezprsté rukavice vyráběné z jemné růţe nebo tenkého měkkého plastiku. Při niţších teplotách chráníme ruce prstovými rukavicemi, které se snaţí udrţet teplotu okrajových částí těla. Brýle Slouţí především k ochraně zraku před ostrým sluncem, při větru, dešti, sněhu. Zabraňují vniknutí prachu a drobného hmyzu do oka. Jsou atraktivním doplňkem cykloturisty. Cyklistický dres Cyklistický dres je trikot vyrobený převáţně ze syntetického materiálu a jeho směsí s přírodními materiály. Můţe mít krátký nebo dlouhý rukáv, má na zádech několik kapes a vpředu se uzavírá krátkým zipem. Měl by být tak dlouhý, aby se při předklonu cyklistovi neobnaţila záda a docela přiléhavý, aby moc nezvyšoval odpor vzduchu. Kalhoty Kalhoty jsou přiléhavé dlouhé, střední či krátké, u některých v rozkroku zesílené vloţkou, aby se předešlo odřeninám. Jsou vyrobeny z materiálů, které sají pot a zaručují ochranu proti odření při pádu. Nejčastěji jsou z elastické tkaniny. Střih kalhot je většinou se zvýšeným pasem, aby lépe chránil ledviny a spodní část zad. Neoprenové návleky do deště Pláštěnka nebo větrovka do deště [4]
25
5. Současný stav cykloturistiky v České republice Česká republika má pro rozvoj cykloturistiky velmi dobré předpoklady. Nabízí krásnou krajinu s členitým reliéfem, přírodní krásami a kulturně historickými památkami. Vzdálenosti atraktivních míst nejsou velké a za jeden den se tak lze dostat na nejrůznější místa republiky. [8] Podle průzkumů agentury CzechTourism je v České republice na 37 tisíc kilometrů cyklistických tras a stezek. Skutečná délka cyklistických tras však můţe být rozdílná, neboť některé, zejména místní cyklostezky a cyklotrasy budovány na základě získaných dotací, nejsou začleněny do celostátního systému. Délka cyklistických tras je přibliţně stejná jako v Německu, avšak Německo je na rozdíl od České republiky 4,5 krát větší. [28] Pro cyklistu jsou nejvhodnější značené cyklostezky a cyklotrasy. K 1.1.2011 bylo na území ČR napočítáno celkem 1 903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty (Tab.1). Tyto stezky výhradně pro cyklisty tvoří asi 5 % z celkového počtu kilometrů cyklistických tras a stezek. Podle grafu 1 (str.27) a grafu 2 (str.28) můţeme zpozorovat, ţe od roku 2010 se délka cyklostezek zvýšila o 302 kilometrů. Jestliţe porovnáme délku nově vybudovaných cyklostezek v rámci jednotlivých krajů za rok 2010 a 2011, zjistíme, ţe nejvyšších hodnot dosahuje kraj Středočeský, kde bylo vybudováno kolem 82 kilometrů nových komunikací. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek podle grafu 2 (str.28) se nachází na území hlavního města Prahy (224 km) a také ve Středočeském kraji (215 km). Dále můţeme zmínit kraj Moravskoslezský s délkou cyklostezek 181 km, Zlínský s délkou 175 km, Olomoucký s délkou 171 km a Jihomoravský s délkou 162 km, které mají ještě poměrně hustou síť cyklostezek. [35] Největší hustotou cyklistických tras a stezek podle očekávání disponuje hlavní město Praha, které má 98 km tras na 100 km2. Dále následuje Pardubický kraj s 81 km na 100 km2 a Liberecký kraj s 69 km na 100 km2. Na druhou stranu nejmenší hustota cyklistických tras a stezek na 100 km2 vychází v kraji Ústeckém (30 km) a na Vysočině (35 km).
26
Tab.1.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích v roce 2010
Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/file/cyklodata-statistiky-pasport-cyklistickychkomunikaci-2010/
Graf 1: Délka cyklostezek v jednotlivých krajích před rokem 2009 a k 1.1.2010 Zdroj: http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/cyklostezky-na-uzemi-cr/00255/
27
Graf 2: Délka cyklostezek v jednotlivých krajích k 1.1.2011 Zdroj: http://www.cyklostrategie.cz/cyklodata/statistiky/cyklostezky/
Cyklistické trasy I. třídy zahrnují asi 2,5 tisíce kilometrů. Patří sem stezka Greenways z Prahy do Vídně, Jantarová stezka, stezka Labe, Moravská stezka, vinařské stezky na jiţní Moravě a další. [28] Svou hustotou cyklistických tras a stezek obsazuje Česká republika přední místa mezi Evropskými zeměmi. Ovšem o kvalitě tras se totéţ říci nedá. Zde Česká republika značně zaostává. Pro cykloturistiku mohou být vyuţívány všechny silnice s výjimkou dálnic a silnic pro motorová vozidla. Síť asfaltových silnic je v České republice velmi rozsáhlá, ovšem ne všechny vyhovují potřebám cyklisty. Ideální silnice mají hladký povrch, jsou bezpečné a přehledné. Těchto silnic ale najdeme v České republice minimum. Mnoho regionů si uvědomuje tyto skutečnosti a připravují různé projekty, pomocí kterých se snaţí zkvalitnit a zatraktivnit své cyklotrasy. Na jednu stranu je to čin vítaný, ovšem u malých oblastí či u obecních cyklostezek jsou výsledkem většinou sítě různě značených cyklotras a vzájemně nenavazující úseky cyklostezek. [8] Kaţdý cykloturista očekává kromě krásné přírody a kvalitní cyklistické trasy také další doplňkovou infrastrukturu kolem cyklistických tras, jako jsou odpočívadla, restaurační a ubytovací zařízení, cykloservisy a další. Tyto sluţby, které v okolních zahraničních zemích uţ dlouho fungují, se v naší republice teprve začínají rozvíjet a jsou otázkou ještě několika dalších let. 28
Mezi velké výhody české cykloturistiky můţeme zařadit značnou podporu ze strany státu, v krajích a městech. Dne 7. července 2004 byla vládou schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky. Je to dokument, který si vznikl na objednávku Ministerstva spojů a dopravy. Stát se v něm zavazuje k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek a cyklotras oddělených od motorové dopravy. Základem dokumentu jsou čtyři vytyčené cíle: 1. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného a velmi flexibilního dopravního prostředku, který je vhodný pro kaţdodenní uţití. 2. Posílení cyklistiky jako jedné z oblastí turistického ruchu. 3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany ţivotního prostředí a zdraví. 4. Zajištění koordinace rozvoje a vývoje cyklistiky.
[10]
Vedle podpory a propagace cyklistiky dokument také zdůrazňuje vytváření dobrých podmínek pro cyklisty, a to hlavně nutnost ochrany zranitelného cyklisty v dopravním provozu a nutnost stavby cyklostezek a cyklotras, na které můţeme čerpat dotace z fondů domácích i z Evropské unie. Ekonomickými nástroji podpory cyklistické dopravy v České republice je Státní fond dopravní infrastruktury, který si i v dnešní obtíţné finanční situaci uvědomuje důleţitost podpory bezpečnosti cyklistů a přispívá na výstavbu cyklostezek nemalými částkami. Poprvé fond přispěl na výstavbu cyklostezek v roce 2001 ve výši pouhých 12 miliónů korun, kdy podpořil 5 projektů. Od té doby se situace značně změnila. Kaţdým rokem se podpora zvyšuje a jiţ v roce 2006 dosáhla téměř 150 miliónů korun, kterými bylo podpořeno 45 projektů. Za pět let byly tedy dotace zvýšeny na dvanáctinásobek. V dnešní době se tato částka samozřejmě pohybuje ještě výše. Stát pomáhá při budování cyklostezek nejen finančně, tak i zlepšením legislativního zázemí a nabízením odborné a metodické spolupráce. V současnosti je také moţnost čerpat dotace z Evropského regionálního rozvojového fondu a ze strukturálních fondů Evropské unie pro rok 2007 – 2013. Připravují se tak rozsáhlé projekty cyklostezek a cyklotras, jejichţ náklady často přesahují 100 miliónů korun. Dokument národní strategie rozvoje cyklistické dopravy je zaloţen na vytvoření partnerství mezi státem, krajem, mikroregiony, městy, neziskovým sektorem a podnikatelskou veřejností. Koordinuje činnosti těchto subjektů tak, aby se jejich zásluhami co nejrychleji rozvíjela kvalitní a bezpečná cyklistická síť a rostlo podvědomí o vyuţití cyklistiky jako alternativního prostředku dopravy. [3]
29
5.1 Systém značení v České republice Na území České republiky existuje od roku 1997 systém jednotného značení cyklistických tras. Garantem tohoto jednotného značení je Klub českých turistů. Společně s dalšími organizacemi zajišťuje značení a údrţbu cyklistických tras. Kaţdé nové trase přiřazuje evidenční číslo z celostátního registru. [10] Cyklistické trasy bychom mohli rozdělit podle druhu a podle prostorového významu. 1. Podle druhu Cyklistické trasy jsou primárně děleny na cyklotrasy a cyklostezky. Někdy se vyčleňují ještě další skupiny například cykloturistická trasa, jízdní pruh pro cyklisty a cyklopiktokoridor. a) Cyklotrasa Cyklotrasa je dopravní cesta vedená po pozemních komunikacích s kvalitním silničním povrchem a z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je vhodná pro provoz cyklistů. Měla by účelně a vhodnými komunikacemi pro jízdu na silničním kole spojovat ty místa, mezi nimiţ lze předpokládat cyklistickou dopravu. Můţe být vedena zčásti po stezce pro cyklisty, zčásti po vozovce nebo vyhrazeném jízdním pruhu. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras pouţívány speciální směrové dopravní značky. Tyto značky mají ţlutou podkladovou barvu. Rozlišujeme tři typy cykloznaček: směrová tabule (obr.5), směrová tabulka (obr.6) a návěst před křiţovatkou (obr.7). Na kaţdé se nachází symbol kola, číslo cyklotrasy a na směrových tabulích i kilometrová vzdálenost. [6, 10]
Obr. 5: Směrová tabule [29]
Obr. 6: Směrová tabulka [29]
30
Obr. 7: Návěst před křiţovatkou [29]
b) Cyklostezka Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás. Je určena výhradně pro jízdu na kole, ovšem pravidla silničního provozu dovolují vyuţít cyklostezku i inline bruslařům či lyţařům. Cyklostezka je široká minimálně 3 metry a její povrch je zpravidla zpevněný. V současnosti dochází k rozvoji cyklostezek ve městech a jejich okolí, kde slouţí lidem pro aktivní vyuţití volného času a jsou trendem k omezování automobilové dopravy. Cyklistické koncepce v krajích počítají s postupným spojováním cyklostezek do ucelené sítě. Cyklostezka je ohraničena na svém začátku a konci. Je značena svislým (obr.8) a vodorovným dopravním značením (obr.9). Kaţdý uţivatel musí tyto dopravní značky respektovat a dodrţovat. [6, 10]
Obr. 8: Stezka pro cyklisty [29]
Obr. 9: Vodorovné značení [31]
31
c) Cykloturistická trasa Cykloturistickou trasou rozumíme dopravní cestu vedenou mimo pozemní komunikace, po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Převaţuje zde účel turisticko – rekreační. Trasa musí být z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodná jak pro cyklistiku, tak pro turistiku. Cykloturistická trasa je označena pásovými značkami o rozměru 14 x 14 centimetrů, které mají dva krajní pásy ţluté a prostřední modrý, zelený, červený nebo bílý (obr.10). Můţeme také potkat značky doplněné šipkou či cykloturistické směrovky opět se ţlutým podkladem (obr.11). [10]
Obr. 10: Pásové značky [40]
Obr. 11: Cykloturistické směrovky [41]
d) Jízdní pruh pro cyklisty Vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty zkráceně cyklopruh je pruh oddělený podélnou čarou a zpravidla i barevným odlišením povrchu od zbytku dopravní komunikace. Je vyznačen vodorovnou dopravní značkou se symbolem jízdního kola přímo na vozovce (obr.12), přičemţ musí být na začátku vyznačen i svislým dopravním značením (obr.13). Cyklopruhy zvyšují ochranu cyklistů při průjezdu hlavním dopravním prostorem a optimalizují plynulost jízdy. [6]
Obr. 12: Vodorovné značení [29]
Obr. 13: Svislé značení [29] 32
e) Cyklopiktokoridor Piktogramové koridory pro cyklisty hovorově zvané pikťáky jsou integračním opatřením cyklodopravy. Naznačují stopu průjezdu cyklistů na městských třídách a významných ulicích. Cyklopiktokoridor je vyznačen jen vodorovným značením (obr.14). [6]
Obr. 14: Vodorovné značení [26]
2. Podle prostorového významu Cyklistické trasy můţeme rozdělit podle geografické polohy do čtyř skupin na: Místní (IV. třída) – Místní cyklistické trasy jsou lokální úrovně. Jsou vyuţívané především pro dopravu v obcích, pro kaţdodenní cyklistiku. Napojují se na trasy regionální a jejich označení je čtyřmístné číslo. o Základní – Základní místní trasy vytvářejí základní síť cyklistických tras ve městě a spojují významné cíle pro cyklistickou dopravu. o Doplňkové – Doplňkové místní trasy spojují ve městě méně významné cíle buď přímo, nebo napojením přes síť základních cyklistických tras. Regionální (III. třída) – Spojují místa mimo obce. Regionální cyklistické trasy by měly navazovat na místní cyklistické trasy tak, aby zajistily určité propojení a celistvost. Vyuţívají se pro kaţdodenní cyklistiku i pro rekreaci a většinou spojují zajímavá místa a města kraje. V evidenci Klubu českých turistů jsou číslovány čtyřcifernými čísly. Nadregionální (II. třída) – Spojují vzdálená místa a slouţí především k rekreaci. Jsou vedeny po komunikacích se zpevněným povrchem kolem turisticky 33
atraktivních míst, velkých měst a rekreačních oblastí. Vytváří celostátní základní síť cyklistických tras a mohou tedy překračovat hranice regionů. Zjišťují napojení na cyklistické trasy v sousedních zemích. Jsou číslovány dvou a trojcifernými čísly. Dálkové (I. třída) – Tyto trasy jsou trasy mezinárodní úrovně a jsou napojeny na systém tras v okolních zemích. Propojují větší města střední Evropy. Vedou po komunikacích se zpevněným povrchem a najdeme zde uţ občerstvení, servisy a ubytování kolem tras. Značí se jednocifernými a dvojcifernými čísly. [3, 7]
5.2 Programové dokumenty
Program Greenways Slovo Greenway v překladu znamená zelená cesta či stezka. Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, vyuţívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Jedná se o trasy, které vedou podél vodních toků, kanálů, starých ţelezničních tratí, údolím, hřebeny hor nebo kolem cest a jiných komunikací. Spojují obydlená místa s historickými a kulturními památkami. Greenways jsou určené pro bezmotorovou dopravu, zejména pro pěší, cyklisty, koně, vozíčkáře, kolečkové bruslaře a další. Jsou uţitečné v oblasti ochrany ţivotního prostředí a kulturního dědictví, zlepšují moţnosti pro rekreaci a turistiku a v neposlední řadě podporují zdravý ţivotní styl. [34] Zelené stezky Greenways je asistenční a grantový program Nadace Partnerství (obr.16). V oblasti cyklistiky patří mezi velmi úspěšný program. Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udrţitelnému rozvoji stezek, přírodních koridorů a přilehlého území. Cílem programu je vytvořit síť organizací a projektů, které si mohou navzájem vyměňovat zkušenosti a spolupracovat. Hlavními tématy programu, která mají vést ke zlepšení kvality ţivota obyvatel měst a obcí, je místní a regionální rozvoj, bezpečná doprava, šetrná turistika, ochrana přírodního a kulturního dědictví a zdravý ţivotní styl. [34] 34
Cyklisté vítáni Cykloturistika patří k nejpopulárnějším formám turistiky v České Republice. Naše republika má k rozvoji této turistiky dobré geografické podmínky a poměrně hustou síť jednotně značených cyklistických tras. Jedinou nevýhodou je nízká kvalita hlavních a doplňkových sluţeb podél cyklistických tras. [25] Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů. [25] Cílem projektu je zlepšování kvality sluţeb pro cyklistiku a cykloturistiku. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí. Kaţdé zařízení, které chce získat certifikát, musí splňovat určité podmínky. Ty zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem (obr.15). Pomocí projektu cyklisté vítáni se postupně vytváří síť ubytovacích a stravovacích moţností pro cyklisty. [25] Certifikace byla spuštěna v roce 2006. Autorem a manaţerem celého projektu je Nadace Partnerství, nejvýznamnější česká nadace, která podporuje ekologické projekty ve všech regionech České republiky. [25]
Obr. 15: Cyklisté vítáni [25]
Obr. 16: Nadace Partnerství [25]
35
Projekt Česko jede Projekt Česko jede je projektem připravovaným Asociací turistických regionů a Centrem dopravního výzkumu pro komplexní podporu cykloturistiky v České republice. Jeho cílem je zejména poskytnout přehledné a kvalitní informace českým a zahraničním cyklistům o moţnostech cyklistiky ve všech regionech České republiky. [27] Projekt zahrnuje několik základních aktivit: vedení webového portálu www.ceskojede.cz s nabídkou cykloturistických produktů v celé České republice specifikaci cyklomarketingových produktů podle typu cílových skupin a délky tras reklamu novému portálu ve formě letáků zmapování dálkových tras a top nabídky cykloturistických produktů pomocí GPS kampaň „Česko jede“ se zaměřením na prezentaci cykloturistiky
[27]
EuroVelo EuroVelo je zkratkou pro evropskou síť cyklotras. Je projektem Evropské cyklistické federace. Cílem projektu je vytvoření dvanácti kvalitních trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66 000 kilometrů spojujících všechny země Evropy (obr.17). Trasy EuroVelo jsou navrţeny podle jednotných kriterií a základní část tvoří jiţ vybudované státní regionální a místní cyklotrasy. [37] Rozvoj a provozování těchto tras jsou v kompetenci národních, regionálních a místních vlád a samospráv, poskytovatelů sluţeb a neziskových organizací v evropských zemích. Evropská cyklistická federace schvaluje trasy, které chtějí být začleněny do EuroVelo a je partnerem v projektech na další rozvoj těchto tras a jejich propagaci. Celá síť má být hotova mezi lety 2011 – 2016. [37] Evropská komise cestovního ruchu označila EuroVelo za „první význačný zdroj rozvoje nového evropského cestovního ruchu pro další desetiletí.“ [37]
36
Obr. 17: Síť tras EuroVelo [37]
37
Přes území České republiky prochází 4 trasy (obr.18): EuroVelo 4 = Münchberg - Cheb - Rakovník - Beroun - Praha - Brno - Ostravsko Krakow EuroVelo 7 = Dráţďany - Děčín - Labe - Mělník - Vltava - Praha - Vltavská stezka České Budějovice - Dolní Dvořiště - Linz EuroVelo 9 = Vídeň - Břeclav - Mikulov - Brno - Olomouc -Mikulovice - Wroclaw EuroVelo 13 = Hof - Trojmezí - Cheb - Šumava - Novohradsko - Podyjí - Břeclav Hohenau – Bratislava
[37]
Obr. 18: Návrh vedení mezinárodní cyklotras EuroVelo přes Českou republiku [38]
38
6. Brno 6.1 Charakteristika oblasti Brno je druhým největším městem České republiky, jak do počtu obyvatel, tak i svou rozlohou. Je spádovým centrem celé Moravy a správním střediskem Jihomoravského kraje. Leţí na soutoku řek Svitavy a Svratky v nadmořské výšce od 190 do 425 metrů. Díky tomu má příjemné klimatické podmínky. Má dobrou strategickou polohu, protoţe je ze tří stran chráněno kopci, coţ jiţ v dávných dobách zaručovalo městu příznivou ochranu. [6] Nynější název města Brna se odvíjí od názvu osady na brodu přes Svratku, která vznikla v této lokalitě okolo roku 1000. Dnes je Brno územně členěné statutární město s magistrátem a primátorem a územně se člení na 29 samosprávných městských částí (obr.19). Celé toto území je značně rozlehlé a prostorově členité. Rozkládá se na ploše 230 km2 a nejvzdálenější části města leţí asi 15 kilometrů od centra. Počet obyvatel města Brna se pohybuje okolo 400 tisíc, ovšem celá brněnská aglomerace zahrnuje aţ 500 tisíc obyvatel. [6, 42] Brno,
jako
druhé
největší
město
České
republiky,
je
významným
administrativním centrem kraje a sídlem mnoha institucí a státních orgánů, především soudnictví. Najdeme zde Ústavní a Nejvyšší soud. Pro českou vzdělanost je střediskem vysokého školství s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol. [42] Z hlediska ekonomiky se město zaměřuje hlavně na obchod, sluţby a lehký průmysl. Kaţdoročně se zde koná několik desítek mezinárodních veletrhů a výstav. Mezi největší a nejvýznamnější pořádané akce patří Mezinárodní strojírenský veletrh, Autosalon, Go-Regiontour a další. Pro velké mnoţství návštěvníků má Brno zajištěné odpovídající sluţby. Brno je křiţovatkou silniční, ţelezniční i letecké dopravy. V dnešní době vznikají nové průmyslové zóny především v okolí Brna. [42] Díky bohaté historii města zde najdeme mnoho kulturních památek. K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk, katedrála svatého Petra a Pavla, hrad Veveří tyčící se nad rekreační oblastí Brněnská přehrada, funkcionalistická vila Tugendhat patřící ke Světovému dědictví UNESCO a mnoho dalších. Historické městské jádro je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Kromě kulturních památek zde najdeme také řadu muzeí, divadel a dalších kulturních institucí. Pořádá se zde řada festivalů a nejrůznějších kulturních akcí. Nejlákavější jsou 39
pro turisty motoristické závody konané na Masarykově okruhu a mezinárodní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, kde se schází kaţdoročně aţ statisíce návštěvníků. [42] Brno a jeho krásné okolí nabízí atraktivní výlety do přírody pro pěší i pro cykloturisty. Děti uvítají návštěvu zoologické zahrady či plavbu po Brněnské přehradě. Milovníci přírody ocení procházky kolem Brněnské přehrady, výlety do Moravského krasu nebo mezi úrodná pole a vinice Jiţní Moravy. V okolí Brna se také nachází nespočet kulturních památek a zajímavých míst. Spojení návštěvy kulturních památek v centru města a přírody v okolí Brna nám zaručuje příjemně proţitý výletní den.
Obr. 19: Administrativní rozdělení okresu Brno – město [6]
40
6.2
Vývoj cyklistických tras v Brně Cyklistická doprava v Brně dlouhá léta nebyla brána na zřetel. Aţ roku 1992
začalo město Brno podporovat tento druh dopravy a byla vypracována první studie cyklistických tras na území města Brna. Hlavním úkolem této studie bylo zabránit chaotické výstavbě tras, které by na sebe nenavazovaly. Proto byla navrhnuta síť cyklostezek a cyklotras v celkové délce 128 kilometrů, která by rovnoměrně pokryla celé území města Brna. Výstavba cyklistických tras na sebe nenechala dlouho čekat a jiţ ve stejném roce byl vyznačen historicky první úsek cyklistické trasy vedoucí od Sokolovny Komín do přístaviště v Bystrci. Navrhnutá síť cyklistických tras však nemohla být vybudována současně, a proto byl sestaven projekt, který vybral nejdůleţitější místa města, která měla být součástí základní kostry celé sítě a vybudována tak přednostně. Tento projekt měl dobrou myšlenku, ovšem vše dopadlo jinak. Při vytváření studie cyklistických tras bylo počítáno s tím, ţe cyklistická doprava bude součástí dopravního systému. Tento předpoklad se však nenaplnil a cyklistická doprava byla vnímána jen jako rekreační aktivita. Proto nebyly přednostně realizovány trasy spojující nejdůleţitější místa, ale především trasy vedoucí podél vodních toků nebo při okrajích města, které slouţily k aktivní rekreaci. Nedostatek dalších projektů a s nimi spojené sloţité a nekončící projednávání vedlo ke stagnaci budování dalších cyklistických tras. [12] Nová studie byla vypracována roku 2005 a nesla název Cyklistické stezky a trasy na území města Brna. Zpracovala samotný rozvoj cyklistické infrastruktury. V té době Brno vyuţívalo 37,5 kilometru cyklistických komunikací především na okraji města. Z této délky bylo 21,5 kilometru cyklistických stezek a 16 kilometrů cyklotras. Délka cyklistické sítě byla novou studií zvýšena na 290 kilometrů. [12] V roce 2007 byla dosavadní studie aktualizována a nese název Rámcový plán rozvoje cyklistických stezek a tras na území města Brna. Do roku 2013 by měla být ukončena první etapa plánu, která vytvoří systém základních a doplňkových cyklistických tras a tím zpřístupní dalších 80 kilometrů. Realizace je však finančně i časově náročná. Koncem roku 2007 byla dokončena stavba cyklistických pruhů a stezky na ulici Hlinky a Antonína Procházky. Roku 2008 byly dokončeny stavby cyklostezek na trase č. 1 v úseku Komín (Sokolovna) – Veslařská a na trase č. 5 v úseku soutok Svratky se Svitavou – most přes dálnici D2. V říjnu 2009 skončila realizace
41
cyklostezky na trase č. 5 v úseku Křenová - Cejl. Další novinkou bylo otevření cyklostezky Bílovice - Obřany a cyklostezky Klajdovka. [12] Na podzim roku 2010 byl schválen nový Generel cyklistické dopravy. Ten představuje dlouhodobý záměr, stanovuje podmínky pro fungování cyklistické dopravy ve městě a určuje potřebu investic pro podporu jízdy na kole. Hlavním cílem generelu je podpořit uţívání jízdního kola k plynulé přepravě městem. Generel si sám stanovil sedm opatření, které by měly vést ke splnění jeho cílů. Tato opatření jsou: spojitá síť cyklotras, průchodnost, parkování a půjčovny kol, bezpečnost, moţnost svobodné volby dopravy, správa a údrţba, informovanost. Součástí generelu je i zřízení funkce cyklokoordinátora. Jeho úkolem je koordinovat výstavbu a zajišťovat bezpečnostní opatření pro cyklisty. [6] Rok 2010 byl s ohledem na rozvoj cykloturistiky v předešlých letech velmi úspěšný. K dosavadnímu stavu můţeme přičíst 3,5 kilometru cyklistických pruhů a 3 kilometry stezek. Cyklistické pruhy jsou vhodným řešením problému s nedostatkem místa pro samostatné cyklostezky. Kreslí se na širokých silnicích a jejich zřízení stojí jen 2% toho co stezka. Velkým pozitivem je, ţe se dají poměrně rychle realizovat a jejich příprava netrvá déle jak rok. Největším přínosem se staly cyklopruhy Nové sady a Petra Křivky s délkou 3,5 kilometru. Velmi vyuţívané jsou také cyklopruhy na Mendlově náměstí a v části Hlinek v délce 2 kilometrů a cykloobousměrka na Moravském náměstí v délce 0,1 kilometru. Cyklistické stezky se stavěly převáţně na okraji města. Oproti pruhům jsou budovány po krátkých úsecích za desítky milionů korun a jejich příprava trvá nejméně 3 roky. Roku 2010 byla dokončena stavba Areálu cyklistiky Hněvkovského. Byl to velice nákladný projekt, který tvoří cyklostezka s oválem pro bruslaře a terénní překáţky pro trial. Celková délka tras v areálu je 1,36 kilometru. Mezi další dokončené projekty patří cyklostezka na trase č. 5 Kaštanová - Most D2 s mostem přes Svitavu v délce 1 kilometr, chodník a cyklostezka U viaduktu (Tuřany - Chrlice) v délce 0,6 kilometru a rekonstrukce ulice Joštova s vjezdem pro cyklisty po celý den. Celková cena cyklostezek se pohybuje kolem 50 milionů korun. Brno však vyuţívá dotací z Evropské unie, které tvoří asi polovinu nákladů. [20]
42
6.3 Aktuální stav cyklistické sítě Přes Brno vedou dvě mezinárodní trasy EuroVelo a to EV4 a EV9. Severojiţní trasa EuroVelo 9 je vedena koridorem Jantarové stezky, západovýchodní trasa EuroVelo 4 směřující z Německa přes Prahu a Brno do Krakova ještě není přesně vymezena. [24] Podle značení Klubu českých turistů prochází Brnem tři mezinárodní trasy: č. 1., 4. a 5. KČT. Trasy 1. a 5. navazují v místě soutoku řek Svratky a Svitavy na trasu 4. zvanou Jantarová stezka. Trasa č. 1 tvoří páteřní trasu ve směru jih – severozápad a vede přes město k Brněnské přehradě. Trasa č. 5. vede podél řeky Svitavy směrem do Moravského krasu. Tyto trasy jsou vedeny po cyklostezkách a zaujímají kolem 25 kilometrů komunikací (příloha 3). [24] Trasy
regionální
propojují
město
s významnými
rekreačními
oblastmi
v aglomeraci. Rozhraní mezi trasami regionálního a místního významu tvoří trasa číslo 5005 zvaná Brněnské kolečko. Její délka je 71,5 kilometru. Vede převáţně po asfaltových cestách a svým profilem, délkou a kvalitou povrchu se řadí mezi středně těţké trasy. [24] Dosavadní stav sítě cyklistické infrastruktury v Brně k 1.5.2011 představuje asi 53,8 kilometru komunikací vhodných pro pohyb cyklisty (příloha 3). Cyklostezky zaujímají 37,6 kilometru (příloha 3). Hlavními cyklostezkami jsou cyklostezky
Svratecká
a
Svitavská.
Společně
s cyklostezkami
Studentská,
Starobrněnská a Průmyslová budou v budoucnu tvořit páteřní síť cyklostezek. Na ně bude navazovat systém doplňkových tras, které budou zajišťovat rovnoměrné pokrytí města. Svratecká Svratecká je součástí mezinárodní cyklistické trasy Brno – Vídeň. Vede podél řeky Svratky aţ k Brněnské přehradě a slouţí především k rekreaci. Je jedinou cyklostezkou v Brně, která je definitivně dokončena. Ovšem ne celá trasa vede po cyklostezkách oddělených od dopravních komunikací. Je v plánu, ţe část cyklostezky v ulici Pod Horkou v Bystrci bude z důvodu málo místa a konfliktů chodců a cyklistů zrušena a vedena po chodnících na opačném břehu řeky podél frekventované čtyřproudové silnice.
43
Svitavská Svitavská vede průmyslovou částí Brna podél řeky Svitavy směrem do Moravského krasu. Tato trasa ještě není na mnoha úsecích dokončená. Je nebezpečná pro cyklisty, protoţe křiţuje několik víceproudových silnic. Studentská Stezka by měla v budoucnu propojit dva nejvýznamnější studentské areály – Palackého vrch a Kampus ve Starém Lískovci. Podle plánů je na severu vedena ulicí Botanickou, v centrální části města prochází parky Koliště a přednádraţním prostorem a dále pokračuje přes Nové Sady na Bohunickou radiálu, která by se měla napojit na nově budovaný areál Kampus. Průmyslová Trasa by do budoucna měla propojit Svratku se Svitavou v severní části města. Měla by tak spojit místa nabízející pracovní příleţitosti. Zatím je otevřena jen její část mezi ulicí Horovou a Palackého. Starobrněnská Tato stezka v budoucnu propojí západní a východní část Brna. V západní části se započalo s výstavbou a bylo by uţitečné dovést cyklostezku alespoň do centra města. Její přesná trasa vedení ještě není známa. [24] Cyklopruhy a smíšené pruhy tvoří 8,6 kilometru komunikací. Pro přehled uvádím v současnosti dobudované a vyuţívané cyklopruhy: Antonína Procházky 1,3 km Petra Křivky 2,2 km Nové sady 1,3 km Kamenice (piktokoridor) 0.9 km Okruţní (piktokoridor) 1,1 km Svatopluka Čecha 0,7 km Mendlovo nám. 0,7 km Moravské nám. 0,1 km Olympia 0,3 km Na hranicích regionu města Brna se také vyskytuje několik cyklostezek. Svou délkou zaujímají 7,6 kilometru. 44
6.4 Problematika brněnské cyklodopravy Největším problémem Brna je nedostatek komunikací vhodných pro cyklisty. Dle zahraničních průzkumů by délka cyklistické sítě v Brně v závislosti na počtu obyvatel měla mít alespoň 100 kilometrů. V porovnání s Ostravou, která má kolem dvou set kilometrů značených stezek a cyklistických tras, je Brno značně podprůměrné. Ve Vídni mají cyklistickou síť o délce 995 kilometrů. Z nich 61 % tvoří označené klidové zóny, pěší a cyklozóny, 22 % postavené cyklostezky a 17 % pruhy pro cyklisty a označené jednosměrky. [36] Cyklostezky, které vedou Brnem, neprochází přes střed města a slouţí výhradně k rekreaci a aktivnímu odpočinku. Přesto i tyto cyklostezky mají své chyby a nedostatky. Na mnoha místech, kde kříţí jiné komunikace, je cyklostezka přerušena značkou „Konec stezky pro chodce a cyklisty“. Tento stav cyklostezek je pro cyklisty nevhodný a často proto nevyuţívají cyklostezky nebo tyto značky ignorují. Většina cyklostezek v Brně je také rozdělena na pásy pro cyklisty, pro pěší a inline bruslaře. Časté nerespektování těchto pásů přináší vysoké riziko úrazovosti. Myslím si, ţe pro zvýšení bezpečnosti cyklistů by měla být přesněji a výstiţněji určena pravidla o provozu cyklostezek. [12] Tras, které vedou přes střed města je zatím zoufale málo. Nenavazují na sebe, protoţe vznikaly převáţně tam, kde se daly snadno zrealizovat a ne tam, kde by byly nejvíce potřeba. V současnosti se řeší propojení významných cílů města a budování bezpečných tras a pruhů do centra Brna pro kaţdodenní jízdu do zaměstnání či do škol. S kaţdým dalším kilometrem nové stezky či cyklopruhu se rozkládá zatíţení stávajících tras. Problémem, který ale zatím postrádá řešení, jsou pěší zóny v centru města, kde by měl cyklista svoje kolo vést. Cyklistům přínosná se stala alespoň změna zákona od 14. září 2010, která ruší povinnost vedení kola přes přechod a umoţňuje vyuţití jednosměrek pro cyklisty v obou směrech. Změna zákona určila také nové dodatkové značky, slouţící ke zvýšení bezpečnosti cyklisty v dopravním provozu. [6] Průzkumy dokázaly, ţe se na území Brna zvýšil počet cyklistů vyuţívající kolo nejen jako prostředek relaxace, ale i jako dopravní prostředek. Nárůst 25% byl zaznamenán na celém území města. Ovšem největší je nárůst v centrální části Brna, na cyklostezkách podél řek dochází ke stagnaci. Zde je zřetelný jiţ dříve zmíněný přesun od rekreační funkce cyklistiky k funkci dopravní. Doufejme, ţe Brno bude
45
i nadále budovat další pruhy a stezky podle plánů obsaţených v Generelu cyklistické dopravy města Brna a město se brzy zaplní mnoha příleţitostmi pro jízdu cyklistů. [6] Prudký nárůst motorové dopravy a s tím spojené zvyšování hluku, nízké prostorové náklady, šetrnost vzhledem k ţivotnímu prostředí. To vše vedlo v posledních letech k podpoře cykloturistiky v Brně. Cyklistika však ještě není mnoha obyvateli vnímána jako rovnocenný druh dopravy, a proto se můţeme často setkat s nepochopením a nepříjemnostmi ze strany řidičů nebo chodců. Rozvoj cyklistické dopravy úzce souvisí také s nabídkou cyklistického zázemí. Do této kategorie spadají ubytovací a restaurační zařízení, cykloservisy, mapy, informační centra, cyklostojany a další. V Brně a jeho okolí najdeme šest certifikovaných zařízení odpovídajících normám projektu Cyklisté vítáni. Patří mezi ně: Orea hotel Santon, restaurace Panorama a penzion Pohoda v Brně Bystrci, pension a restaurace Anitka v Brněnských Ivanovicích, hotel a restaurace Ţebětínský dvůr v Brně Ţebětíně a hotel a restaurace Panská lícha v Brně Soběšicích. Cyklisté by měli mít také moţnost bezpečného odstavení kola v cíli své cesty. Od roku 2001 je vypracovaná studie vhodného umístění stojanů pro kola v centru Brna. V roce 2009 byly nainstalovány cyklostojany na náměstí Svobody. Netvrdím, ţe by zde byly nepotřebné, ale jízda na kole v pěší zóně, do které náměstí Svobody patří, je po většinu dne zakázána, a proto myslím, ţe by se jejich instalace vyuţila někde jinde mnohem lépe. Podle zahraničních měst je potvrzeno, ţe zvýšení moţností uzamčení kola do stojanů zvyšuje i počet cyklistů. Doufejme, ţe jednou snad budeme moci bezpečně dojet aţ do školy nebo zaměstnání po pěkně upravených trasách a před budovou bez strachu a obav uzamknout své jízdní kolo. [12, 21]
6.5 Budoucí stav Další rozvoj cyklistické dopravy je spojen s dobudováním 5 ucelených cyklostezek a protkáním cyklistických sítí centrem Brna. V současnosti je započata výstavba a rekonstrukce několika úseků cyklostezek, které významně ovlivní ţivot cyklistů ve městě. Níţe uvádím, které úseky jsou budovány, kdy mají být dokončeny a jejich plánovaný rozpočet.
46
rekonstrukce cyklostezky na trase číslo 1 v úseku Renneská – Kšírova (rozpočet 15 mil. Kč, dokončení 2011) rekonstrukce inţenýrských sítí na Komenského náměstí (rozpočet 194,4 mil. Kč, dokončení 2011) rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Rybníček (rozpočet 100,0 mil. Kč, dokončení 2011) revitalizace Cacovického ostrova – regionální biocentrum (rozpočet 18,5 mil. Kč, dokončení červen 2011), stavba cyklostezky včetně mostu přes Svitavu stavba cyklostezky na trase číslo 5 v úseku Valchařská – Olší (rozpočet 19 mil. Kč, dokončení 2011)
[20]
Brno samozřejmě připravuje několik projektů, které se však připravují uţ několik let a jejich realizace není jistá. Mezi tyto projekty patří například: příprava cyklostezky na hrad Veveří (připravováno od roku 2009, rozpočet 68,5 mil Kč) stavba cyklostezky na trase číslo 5 v úseku Olší – Babická (připravováno od roku 2001, rozpočet 4,3 mil. Kč) lávka přes řeku Svratku v lokalitě Hněkovského (rozpočet 1,2 mil. Kč) stavba cyklotrasy v úseku Hlinky – Mendlovo náměstí (projekt pozastaven) stavba cyklostezky na trase Studentská v úseku Vídeňská – Kamenice přechod přes Hladíkovu na úrovni cyklostezky (projekt pozastaven)
[20]
K dalším projektovaným stavbám, které by mohly přispět k plošnému zklidnění, a kde by mohlo dojít k úpravám vedoucím k podpoře cyklistiky, patří: rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Veveří (rozpočet 158,0 mil. Kč) rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Minská (rozpočet 104,3 mil. Kč) rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Údolní (rozpočet 117,1 mil. Kč) rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Milady Horákové (rozpočet 112,0 mil. Kč) rekonstrukce inţenýrských sítí a ulice Bratislavská (rozpočet 40,5 mil. Kč) stavba komunikací pro univerzitní projekt CEITEC, Medlánky (rozpočet 127,4 mil. Kč) stavby komunikací v souvislosti s výstavbou na Černovické terase 47
[20]
Nové cyklopruhy jsou rychlým a levným opatřením pro rozvoj cyklistiky. Jejich podíl je však pořád zoufale malý. V letošním roce by měly být dokončeny cyklopruhy na Kounicově (2 km) a cyklopruhy na Novolíšeňské (3 km) a Mifkově (0,6 km). [23] Na periferiích města, které slouţí především k rekreaci, je v poměru více cyklistických tras neţ těch v centru města, které by měly slouţit ke kaţdodennímu vyuţití. Další rozvoj cyklistických tras bych zaměřila hlavně na propojení jednotlivých jiţ existujících úseků cyklostezek z důvodu bezpečného průjezdu cyklistů. Na cyklostezce Svratecké a Svitavské vedou některé úseky po dopravních komunikacích. Zde bych se zaměřila na výstavbu oddělených cyklostezek nebo cyklistických pruhů. Na cyklostezce Svratecké se to týká úseků dálnice D1 – Sokolova, Vídeňská – Kamenná, Veslařská, Pod Horkou – Přístavní. Kolem přehrady vede cyklostezka na méně rušné silnici, ovšem pro rekreační účely by byla oddělená cyklostezka určitě hojně vyuţívána. Na cyklostezce Svitavské najdeme dva velké úseky, které by mohly spojit tuto cyklostezku v jeden celek. Je to úsek přibliţně od dálnice D2 – Černovická a Gargulákova – Olší. Důleţité je také z hlediska bezpečnosti problém s přejezdem ulice Hladíkovi na cyklostezce podél Svitavy. Je zde moţné vybudovat semafor. Ovšem to by zpomalilo provoz na uţ dosti vytíţené ulici a také zbrzdilo cyklisty, kteří by museli sesednout z kola a čekat, neţ se na semaforu rozsvítí jejich poţadovaná značka. Jiným řešením pro tento problém by mohlo být vybudování podjezdu pod mostem souběţně se Svitavou. Tady by nám však někdo mohl správně namítat, ţe je zde nebezpečí zvýšení hladiny Svitavy. Za nejlepší řešení povaţuji vybudování závěsné konstrukce na most, která by cyklisty vedla pod úrovní silnice, ale přitom dostatečně vysoko nad hladinou řeky. Tyto konstrukce nejsou nejlevnějším opatřením, ale jsou nejlepším řešením pro bezpečnost a plynulou jízdu cyklistů i automobilů. Na cyklostezce Průmyslové bych se zatím snaţila důkladně propojit cyklostezku na Královopolské a cyklopruhy na ulici Svatopluka Čecha. Na cyklostezce Studentské by bylo vhodné napojení cyklostezky na ulici Chodské z jednoho konce na ulici Pukyňovu a Vysoké učení technické a z druhého konce napojení k Moravskému náměstí. V jiţním úseku Studentské cyklostezky bych se zaměřila na propojení Rennenské třídy s Jihlavskou. Cyklostezka Starobrněnská má zatím zprovozněnou část u úseku Antonína Procházky – Hlinky a malý úsek na Mendlově náměstí. Rekonstrukce ulice Hlinky 48
neproběhla tak, jak by si cyklisté přáli. Vzniklo zde mnoho parkovacích míst, to ovšem na úkor místa pro chodce a cyklisty. Chodcům byl zanechán malý chodník, ovšem na cyklisty uţ nezbyl ţádný prostor. Jednou z moţných tras vedoucích na Mendlovo náměstí by mohla být ulice Veletrţní. Má široký chodník vhodný pro vybudování cyklostezky. Od těchto cyklostezek by mohlo směřovat více tras do centra města. Vhodná by byla odbočka ulicí Bratislavskou a trasa Mášova – parky nad Kolištěm – nádraţí, která by byla pokračováním jediné existující cyklostezky do centra města. Vyuţila by se zde moţnost levného zřízení cyklostezky po cestách v parku. Další rozvoj, uţ však ne cyklistických tras, bych zaměřila na moţnost celodenního průjezdu pěší zónou v centru alespoň na některých trasách a s tím spojenou instalaci stojanů a informačních tabulí s mapou v centru Brna. Je dokázáno, ţe s kaţdou další moţností uzamčení kola se zvyšuje i počet cyklistů. Pro mnoho obyvatel města je snadnější pouţití jízdního kola k dopravě do centra města neţ vyuţití městské dopravy. Toto ovšem je zatím nemoţné, protoţe nemohou své kolo nikde bezpečně odstavit. Většina cyklostezek v Brně je společná jak cyklistům, tak i inline bruslařům a pěším. I kdyţ jsou na nich naznačeny pásy pro danou skupinu, setkáváme se s ignorací tohoto rozdělení. Často vidíme, jak inline bruslaři nerespektují svůj vymezený pás, jak cyklisté projíţdí kolem „necyklistů“ neuvěřitelnou rychlostí, jak pěší neslyší na výstraţný, někdy aţ ohlušující zvonek cyklistů. Tyto neshody a bezohlednost vedou k vysokému riziku úrazovosti. Myslím si, ţe pro zvýšení bezpečnosti by mohlo být účelné pouţití určitých výchovných tabulí, které by uţivatelům cyklostezek připomínaly, jak se zde chovat, kdy si na co dát pozor, kdy sníţit rychlost nebo kdy se drţet opravdu bezpečně ve svém pásu. Vím, ţe mnoho uţivatelů cyklostezek tyto výchovné tabule bez povšimnutí přejde, ale určitě se najdou i takoví, kteří se budou řídit těmito upozorněními. Jestliţe se budeme snaţit vychovávat všechny uţivatele cyklostezek k bezpečnějšímu jednání, časem tak určitě sníţíme riziko úrazovosti na cyklostezkách.
49
6.6 Mapa současného stavu cyklostezek a cyklistických pruhů v Brně Region města Brna je velmi rozlehlý. Vede zde nespočet cyklistických tras. Mapa, která je elektronickou přílohou k bakalářské práci, zobrazuje v současnosti dobudované a vyuţívané cyklistické trasy v regionu města Brna. Cílem mapy je zobrazit trasy upravené pro bezpečný pohyb cyklistů. Já povaţuji za bezpečné trasy jen ty trasy, které nevedou současně s dopravní komunikací a které tedy mají vlastní trasu mimo dopravní komunikaci, či zvláštní oddělení a zvýraznění v rámci dopravní komunikace. V přiloţené mapě zobrazuji tedy jen zprovozněné cyklostezky a cyklistické pruhy v rámci regionu města Brna. Cyklopiktokoridory nerozlišuji od cyklistických pruhů, protoţe většina z nich se často v průběhu své trasy, například na dopravních křiţovatkách, mění v cyklistické pruhy a naopak. Celá mapa byla zpracována v programu Arc Gis. Jako podkladové mapy jsem vyuţila plán města Brna a ortofotomapu. Pomocí liniové metody jsem vyznačila dané druhy cyklistických tras. Všechny druhy tras jsou jasně popsány v legendě mapy. Mapa je určena výhradně pro cyklisty. Můţe vést jako inspirace k plánování výletů, či jen pro informaci, kudy nejlépe projet na kole Brnem a jak se vyhnout hlavní ulici se silným provozem aut.
50
ZÁVĚR Cykloturistika se v dnešní době stává čím dál více populárnější sportovní i relaxační aktivitou. Lidé jakékoli věkové kategorie vyuţívají ty nejrůznější trasy ke svým cestám. Pohybují se v přírodě, na dopravních komunikacích, v obcích i ve městech. Podle vzoru zahraničních měst se i česká města snaţí podpořit oblíbenou, ekologickou cykloturistiku v dopravou vytíţených a znečištěných městech. Snaţí se zajistit cyklistům dobré cyklistické trasy s výrazným značením a odpovídajícím zázemím pro jejich bezpečný pohyb městem. Své město tak vedou ke zlepšení kvality jeho prostředí. Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj cykloturistiky v regionu města Brna. První část práce se zaměřuje na předchůdce cykloturistiky – turistiku a cyklistiku. Dále seznamuje čtenáře s cykloturistikou, jejím vývojem a významem v dnešním světě. Nastiňuje současný stav cykloturistiky v České republice. Druhá část práce se zabývá hlavním cílem bakalářské práce a to zjištěním současného stavu cyklistických tras v Brně s důrazem na bezpečnost cyklistů a návrhem dalších moţností rozvoje cyklistických tras. Jiţní Morava je malebný region protkaný kvalitní sítí cyklistických tras s širokou nabídkou sluţeb pro cyklisty. O městě Brně však zatím totéţ tvrdit nemůţeme. V současnosti je zde vybudované jen malé mnoţství ve většině na sebe nenavazujících cyklistických tras. Cyklista nemá zajištěný bezpečný pohyb ve městě a chybí mu zázemí ve formě informačních tabulí, map, cyklostojanů,… Město Brno se však v posledních letech ponořilo do realizace své sítě cyklistických tras. Jeho cílem je vybudovat ucelenou síť cyklistických tras, která bude propojovat důleţité místa města. Přibývají tak pomalu nové cyklistické pruhy a cyklostezky, které dbají především na bezpečnost cyklistů. Jejich kvalita i značení je na dobré úrovni. Bakalářská práce přispívá k rozvoji cykloturistiky v Brně návrhy dalších moţných cyklistických tras a mapou zobrazující vyčleněné komunikace pro cyklisty v Brně. Mapa je elektronickou přílohou k této bakalářské práci a vykresluje v současnosti dobudované a vyuţívané cyklostezky a cyklistické pruhy upravené pro bezpečný pohyb cyklistů. Můţe vést jako inspirace k plánování výletů nebo jen pro informaci, kudy nejlépe projet na kole Brnem, a jak se vyhnout hlavním ulicím s vysokou dopravní vytíţeností.
51
Věřím, ţe město dokáţe své plány uskutečnit a ţe za několik málo let budeme moci pohodlně projíţdět Brnem bez obav o svoji bezpečnost.
52
Resumé Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj cykloturistiky v regionu města Brna. Seznamuje čtenáře s oblíbenou sportovní aktivitou – cykloturistikou. Zabývá se vývojem a současným stavem cyklistických tras v Brně s důrazem na bezpečnost cyklistů. Důleţitou částí práce je návrh dalších moţností rozvoje cyklistických tras. Přílohou k bakalářské práci je mapa komunikací vyhrazených pro cyklisty na území města Brna.
Summary The bachelor thesis is focused on the development of cyclotourism in the region of the city Brno. It acquaints readers with favorite sport – cyclotourism. It deals with the development and the current state of cycling routes in Brno, with an emphasis on the safety of cyclists. An important part of this thesis is the design possibilities for further development of cycling routes. Attached to the bachelor thesis is the map dedicated roads for cyclists in the region of the city Brno.
53
Seznam použité literatury: Publikace a diplomové práce: 1. CIBULA, Karel. Mechanika jízdního kola. Vyd. 2. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004. 93 s. ISBN 80-01-03016-4. 2. GERIG, Urs ; FRISCHKNECHT, Thomas. Jezdíme na horském kole. Vyd. 1. České Budějovice: KOPP nakladatelství, 2004. 126 s. ISBN 80-7232-227-3. 3. HAVLÍKOVÁ, Kateřina. Rozvoj cykloturistiky v přerovském regionu. Brno, 2010. 56 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Dostupné z WWW:
. 4. HRUBÍŠEK, Ivo. Horské kolo od A do Z. Vyd. 1. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1992. 144 s. ISBN 80-03-00678-3. 5. HURYCHOVÁ, Alena, et al. Turistika II. Vyd. 1. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta pedagogická, 1976. 186 s. ISBN 55-001-77. 6. JEBAVÝ, Adolf, et al. Generel cyklistické dopravy ve městě Brně. Vyd.1. Brno: Alternativní dopravní studio, 2010. 7. KOCIÁN, Petr. Analýza potenciálu rozvoje cykloturistiky v Hradci Králové a okolí. Brno, 2010. 40 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Dostupné z WWW: . 8. KUNERTOVÁ, Lenka. Tvorba produktu cestovního ruchu – cykloturistika. Brno, 2009. 73 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Dostupné z WWW: . 54
9. LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika. Vyd 1. Praha: Grada Publishing, 2004. 96 s. ISBN 80-247-0726-8. 10. ONDRÁČEK, Jan; HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Cykloturistika. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2007. 124 s. ISBN 978-80-2104443-2. 11. PALÁN, Jiří. Možnosti cykloturistiky na Humpolecku. Brno, 2009. 53 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě. Dostupné z WWW: . 12. PICHLER, Pavel. Cyklista ve středu města Brna. Brno, 2010. 93 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. Dostupné z WWW: . 13. SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Nakladatelství Slovart, 2004. 159 s. ISBN 80-7209-585-4. 14. SKEŘIL, Michal; ČEGAN, Petr. Cykloturistika pro všechny: Příručka pro učitele, vedoucí mládeže, rodiče a přátele na kole. Vyd. 1. Ostrava: Montanex, 2003. 62 s. ISBN 80-7225-108-2. 15. SOULEK, Ivan; MARTINEK, Karel. Cyklistika. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2000. 116 s. ISBN 80-7169-951-9. 16. STUPKA, Petr. Podmínky a rozvoj cykloturistiky v regionu Brno a okolí. Brno, 2007. 49 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra sportovních aktivit. Dostupné z WWW: .
55
17. VYŠKOVSKÝ, Jan, et al. Turistika a sporty v přírodě. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 1997. 98 s. ISBN 80-210-1552-7.
Internetové zdroje: 18. Author kola [online]. 2010 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: . 19. Author kola [online]. 2010 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: . 20. Brno na kole [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Co buduje radnice. Dostupné z WWW: . 21. Brno na kole [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Cyklisté vítáni. Dostupné z WWW: . 22. Brno na kole [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Městská cyklomapa Brna. Dostupné z WWW: . 23. Brno na kole [online]. 2010 [cit. 2011-04-23]. Vlažný plán města na rok 2011. Dostupné z WWW: . 24. Brno: oficiální web statutárního města Brna [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Cyklistická doprava v Brně. Dostupné z WWW: . 25. Cyklisté vítáni [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Co je Cyklisté vítáni? Dostupné z WWW: . 26. Cykloinfrastruktura [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 27. Cykloturistika [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Česko jede. Dostupné z WWW: . 56
28. Cykloturistika v ČR [online]. 2008 [cit. 2011-04-14]. Je Česko cykloturistickou velmocí? Dostupné z WWW: . 29. Dopravní značení [online]. 2010 [cit. 2011-04-14]. Dopravní značky. Dostupné z WWW: . 30. Google maps [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Mapy. Dostupné z WWW: . 31. Horydoly [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: . 32. Merida bikes [online]. 2010 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: . 33. Merida bikes [online]. 2010 [cit. 2011-02-23] Dostupné z WWW: . 34. Nadace patrnerství [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Greenways. Dostupné z WWW: . 35. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Cyklodata: Statistiky: Cyklostezky. Dostupné z WWW: . 36. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Cyklopolitika: Města. Dostupné z WWW: .
57
37. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Cykloturistika: EuroVelo. Dostupné z WWW: . 38. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2011 [cit. 2011-04-05]. Cykloturistika: EuroVelo: Česko. Dostupné z WWW: . 39. Openstreetmap [online]. 2010 [cit. 2011-04-15]. Cyklomapa Brna. Dostupné z WWW: . 40. Prachatice [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Turistická značení. Dostupné z WWW: . 41. Prachatice [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Turistická značení. Dostupné z WWW: . 42. Wikipedia - otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2011-04-23]. Brno. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Brno>. 43. Wikipedia - otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2011-02-23]. Cyklistika. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Cyklistika>.
58
Seznam příloh Příloha 1: CD s mapou komunikací vyhrazených pro cyklisty na území města Brna
59