JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra speciální a sociální pedagogiky
Studijní opora předmětu
NEZISKOVÁ SFÉRA oboru Sociální práce ve veřejné správě KS a CŽV
Ing. Renata Švestková, Ph.D.
České Budějovice 2007
1 Základní charakteristika nestátních neziskových organizací Mezi nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) patří nadace, nadační fondy, rozpočtové a příspěvkové organizace, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, profesní komory, bytová družstva, akciové společnosti či veřejnoprávní instituce (např. Česká televize, Český rozhlas). Nestátní neziskové organizace jsou zřizovány k plnění dvou základních cílů: 1. Cíl vzájemné prospěšnosti pro členy organizace, jimž členové těchto organizací realizují nejen své občanské právo na sdružování, ale i další cíle, které jsou jim společné (organizace lidí s určitým tělesným postižením, sportovní sdružení, jiné zájmové organizace, např. kluby sběratelů). 2. Veřejně či obecně prospěšný cíl, jimž je především poskytování neziskových služeb veřejnosti. K veřejně prospěšným aktivitám neziskového sektoru patří také financování nevýdělečných činností a služeb (nadační činnost). Nestátní neziskové organizace jsou charakterizovány těmito rysy: 1. Jde o organizace, které jsou do určité míry institucionalizovány. To znamená, že v nich nalezneme zárodky formální organizovanosti. 2. Mají soukromou povahu, tj. jsou institucionálně oddělené od státní správy. Neziskové organizace nejsou součástí státní správy ani nejsou řízeny orgány, ve kterých převládá státní moc. To neznamená, že nemohou mít významnou státní podporu nebo že ve vedení nemohou být také státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá. 3. Nerozdělují zisk mezi vlastníky nebo vedení organizace. Neziskové organizace mohou v určitém období dosáhnout zisku, ale ten musí být opětovně použit na cíle dané posláním organizace, nikoli převeden na ,,vlastníky“ organizace nebo její řídící orgán. V tomto smyslu jde tedy o soukromé organizace, které neslouží primárně k dosahování zisku. 4. Jsou samosprávné, autonomní, tj. jsou schopné řídit svou vlastní činnost. Neziskové organizace mají vlastní interní pravidla řízení a nejsou řízeny zvenčí. 5. Jsou dobrovolné. To znamená, že užívají v jisté rozumné míře dobrovolnou účast na svých činnost, a to bud při výkonu vlastních činností organizace nebo při řízení jejich záležitostí. Schopnosti a vlastnosti NNO, o které by měla každá organizace během svého rozvoje usilovat: 1. Otevřenost. Otevřeností míníme otevřenost všem novým podnětům, specifickým skupinám klientů i široké veřejnosti. 2. Respekt. Svůj respekt si neziskový sektor buduje na všech úrovních (centrální, regionální, lokální) jako společenský aktér, přičemž vůči jiným aktérům vystupuje jako partner. Dokáže pružně reagovat na aktuální dění a potřeby klientů, je úspěšný (má dostatek kapacit pro řešení problému) a při tom nechybí nadšení, ani schopnost komunikovat. 2
3. Citlivost vůči potřebám klientů. Komunitní bezprostřednost vztahů mezi zástupci neziskových organizací a jejich klienty dává prostor pro empatii a umožňuje tak pro problémy běžných lidi nalézt citlivější a komplexnější způsoby řešení. 4. Důvěryhodnost. Důvěryhodnost vychází zejména ze schopnosti rozvíjet předcházející vlastnosti, ale nezbytné jsou také fungující mechanismy kontroly a vyhodnocování, schopnost vytvářet a dodržovat etické a odborné kodexy, kvalitní legislativa a její respektování. 5. Transparentnost. Transparentností je myšleno to, že neziskové organizace zveřejňují své základní identifikační údaje, pravidla svého fungování, složení svých správních, výkonných a kontrolních orgánů, popis svého poslání a oblasti činnosti atd. Neziskové organizace se nebraní kontrole své činnosti ze strany veřejnosti ani ze strany příslušných orgánů statní správy, neboť si uvědomuje, že dokonalá průhlednost je podmínkou k získání prestiže. 6. Nezávislost. Rozvinutý neziskový sektor by měl být nezávislý, jak politicky, tak i finančně. Díky tomu může plnit roli oponenta státu, kontrolovat rozhodovací procesy a ovlivňovat státní správu ve prospěch veřejného zájmu. Nezávislý neziskový sektor má vlastní strategii svého rozvoje, kterou prosazuje při vyjednávání s vládou a státní správou. Shromažduje argumenty, lobuje, realizuje kampaně na podporu svých zájmů a šíří informace o pozitivních stránkách neziskových organizací. 7. Finanční dostupnost služeb. Díky práci dobrovolníku se snižuje režie, a díky filantropické podpoře je možné některé služby zlevnit a přiblížit je tak těm, kteří to potřebují. 8. Stabilita. Stabilita neziskových organizací je ovlivněna především finančními podmínkami jejich činnosti, jako je kvalita jejich finančního řízení, pluralita a vyváženost finančních zdrojů, vytváření rezerv atd. Stabilní finanční podmínky v neziskových organizacích přinášejí životní jistotu jejich odborných zaměstnanců, tím umožňují profesionalitu řízení jednotlivých organizací a v důsledku toho i kvalitní uskutečňování celkového strategického plánu rozvoje neziskového sektoru. 9. Profesionalita (odbornost) a zodpovědnost. Profesionalita je jedním z předpokladů důvěryhodnosti. Aby mohla být nezisková organizace profesionální, je nutná vyváženost v zastoupení placených pracovníků a dobrovolníků. Kvalitním odborníkům je třeba zajistit, jak finanční ohodnocení, tak i možnost profesionálního a osobního vzrůstu. Neziskové organizace ve společnosti plní také několik funkcí: 1. Funkce ochrany práv a sociální změny. Od neziskových organizací se očekává, že budou chránit své členy a ostatní osoby proti přesile státního aparátu, privátních organizací a majoritních skupin, stejně jako proti individuálním narušitelům. Neziskové organizace představují též mechanismus sdružování lidí a prosazování společenských změn, které jsou v jejich zájmu, resp. v zájmu širším, veřejném. 2. Expresivní a školící funkce. Neziskové organizace poskytují prostor pro sebevyjádření svých členů, a to jak v individuálním, tak i ve skupinovém smyslu. Ztělesňují zájmy náboženské, etnické, kulturní, ideologické, globální, regionální, lokální atd. N a jejich půdě se lidé učí tyto zájmy poznávat, rozvíjet a reprezentovat.
3
3. Inovační funkce. Neziskové organizace, na rozdíl od organizací státní správy, často experimentují a snášejí velká rizika spojená se zaváděním nových postupů. Inovace vnášejí do své servisní činnosti, ale také do participačních aktivit občanů. 4. Servisní funkce. Neziskové organizace poskytují služby nejrůznějšího druhu, a to nejen svým členům a různým cílovým skupinám, ale i široké veřejnosti. Také reagují na nedostatky v systému služeb zabezpečovaných státem a na tzv. ,,bílá místa“ trhu služeb, o které nemají zájem soukromé ziskové organizace. Silné a slabé stránky nestátní neziskové organizace: Mezi silné stránky patří: • nezávislost neziskové organizace • aktivita a vstupní elán zapojených lidí • vyplnění bílých míst v poskytovaných službách • konkurence pro stávající služby (např. služby zajišťované státem) • v mnohých případech levnější poskytování služeb apod. Mezi slabé stránky patří: • časové zaneprázdnění dobrovolníků • nedostatečná informovanost o náplni a práci sdružení k veřejnosti • závislost na finančních zdrojích – čekání na peníze • malý prostor organizace při shánění sponzorů • nedostatečná projektová připravenost organizací apod. • nedostatek financí na zaplacení odborníků, kteří jsou důležití pro chod organizace • nedostatek ,,kvalitních pracovníků“
4
2
Typologie NNO
Typickými právními formami neziskových organizací, které definuje česká legislativa jsou: •
občanské sdružení
•
obecně prospěšná společnost
•
nadace a nadační fondy
•
církevní právnické osoby
2.1 Občanská sdružení Občanské sdružení je právnická osoba založená podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, představující společenství právnických nebo fyzických osob, které spojuje společný zájem. Tato sdružení jsou zakládána za účelem sdílení zájmů členů, jedná se o vzájemně prospěšná sdružení, nebo za účelem o něco společně usilovat, pak jde o obecně prospěšná sdružení. Zákon zakazuje zakládat sdružení, jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí, aneb jinak porušovat ústavu a zákony. Občanská sdružení vzniká registrací Ministerstva vnitra ČR. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž jeden musí být starší osmnácti let (tvoří tzv. přípravný výbor). Návrh na registraci spolu s dvojím vyhotovením stanov musí být podán písemně přípravným výborem civilně správnímu úseku Ministerstva vnitra. Registraci sdružení provede ministerstvo do deseti dnů od podání návrhu. Sdružení je potom povinné registrovat se na statistickém úřadu podle místa sídla sdružení a je mu přiděleno identifikační číslo organizace. Ministerstvo může také registraci odmítnout, jestliže z předložených stanov vyplývá, že se jedná o diskriminující ustanovení ve vztahu k členům, nebo proto, že se jedná o nedovolené sdružení atd. O odmítnutí registrace rozhodne ministerstvo do deseti dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí se mohou členové přípravného výboru odvolat a podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. Nebyla-li zmocněnci přípravného výboru do 40 dnů od zahájení řízení doručena rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, sdružení vznikne dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Základními dokumenty občanského sdružení jsou stanovy. Ty musí obsahovat název sdružení, sídlo sdružení, cíl činnosti, orgány sdružení, jejich volba a fungování, podmínky vzniku členství, práva a povinnosti členů, zásady hospodaření a další. Orgány sdružení jsou zřízené také podle stanov. Nejvyšším orgánem je valná hromada členů, která volí výkonný orgán sdružení např. předsednictvo, výkonný orgán a kontrolní orgán – revizní komisi. Statutárním orgánem může být výkonný výbor nebo předseda. Sdružení mohou zanikat dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění a to pouze zákonem taxativně vymezených případech.
5
2.2 Obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost (o.p.s.) je právnickou osobou, která je založena podle zákona č.248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek a její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Obecně prospěšné společnosti upravuje zákon č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Zakladateli obecně prospěšné společnosti mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnické osoby. Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovena ve formě notářského zápisu. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností (dále jen ,,rejstřík“). Rejstřík vede soud určený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku ( dále jen ,,rejstříkový soud“ ). Návrh na zápis obecně prospěšné společnosti do rejstříku podává zakladatel nebo osoba k tomu zakladatelem písemně zmocněná. K návrhu na zápis musí být přiložena zakládací listina. Návrh na zápis musí být podán do 90 dnů od založení obecně prospěšné společnosti. Základními dokumenty o.p.s. je Zakládající listina a Statut. Zakládací listina nebo zakládací smlouva obsahuje: název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, rodné číslo a trvalý pobyt zakladatele, jde-li o fyzickou osobu; název a sídlo obecně prospěšné společnosti; druh obecně prospěšných služeb, které má obecně prospěšná společnost poskytovat; podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb; dobu, na kterou se obecně prospěšná společnost zakládá, pokud není založena na dobu neurčitou; jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů správní rady; způsob jednání správní rady; jméno, rodné číslo a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízená; hodnotu a označení majetkových vkladů jednotlivých zakladatelů, u nepeněžitého vkladu určení jeho předmětu a ocenění odborným odhadem; způsob zveřejňování výroční zprávy o činnostech a hospodaření obecně prospěšné společnosti. Zákon o obecně prospěšných společnostech také stanoví orgány o.p.s. o.p.s. patří: správní rada, dozorčí rada nebo revizor a ředitel.
Mezi orgány
Statutárním orgánem je správní rada, která má 3–15 členů. Členem smí být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, která není s o.p.s. v pracovněprávním vztahu. Správní rada volí svého předsedu. Správní radu jmenuje zakladatel. Do působnosti správní rady patří například vydávání statut, schvalování změn zakládací listiny, rozhodovat o zrušení o.p.s., schvalovat rozpočet a výroční zprávu a další. Dozorčí rada je kontrolním orgánem o.p.s. Dozorčí radu zřizuje povinně o.p.s., do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obce nebo která užívá nemovitý majetek státu nebo obce a dále o.p.s., která podle zvláštních předpisů účtuje v soustavě podvojného účetnictví. Ředitelem může být jmenována pouze fyzická osoba, která je bezúhonná.
6
Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, je však oprávněn účastnit se jednání správní rady. Ředitel řídí činnost obecně prospěšné společnosti, pokud není zákonem stanoveno jinak. Obecně prospěšná společnost má právo podnikat, ale je omezena určitými podmínkami: doplňková činnost neohrozí kvalitu, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb a jejím prostřednictvím bude dosaženo účinnějšího využití majetku o.p.s., nesmí se podílet na podnikání jiných osob, dále nesmí zřizovat organizační složky mimo ČR a hospodářský výsledek po zdanění je převeden do rezervního fondu. Obecně prospěšná společnost je povinná vydávat výroční zprávu a to nejpozději do konce prvního pololetí následujícího roku. Obecně prospěšné společnosti zanikají uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, ke kterému byla založena nebo rozhodnutím správní rady či rozhodnutím soudu v případech stanovených zákonem.
2.3 Nadace a nadační fondy Právní úpravu nadace a nadačního fondu můžeme nalézt v zákoně č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle tohoto zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Nadace nebo nadační fond je právnickou osobou a součástí názvu nadace musí být označení ,,nadace“, a součástí názvu nadačního fondu musí být označení ,,nadační fond“. Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, pokud je zřizovatel jediný, nebo závětí (dále jen ,,nadační listina“). Pokud se zřizuje nadace nebo nadační fond smlouvou, musí být pravost podpisu zřizovatelů na smlouvě úředně ověřena, ale pokud se nadace nebo nadační fond zřizuje zakládací listinou či závětí, musí být nadační listina pořízená ve formě notářského zápisu. Nadace nebo nadační fond vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku. Rejstřík vede soud určený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku. Rejstřík je veřejný seznam, jehož součástí je statut nadace nebo nadačního fondu výroční zpráva. K návrhu na zápis nadace nebo nadačního fondu do rejstříku se přikládá nadační listina, doklad o splacení peněžitého vkladu a výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora. Výpis z rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců. Pokud členové rad nemají na území České republiky trvalý pobyt, tak se přikládá příslušný doklad státu jejich trvalého pobytu, který osvědčuje, že nebyly pravomocně odsouzení za úmyslný trestný čin. Do rejstříku se zapisuje název, sídlo, identifikační číslo nadace nebo nadačního fondu; název, sídlo, identifikační číslo zřizovatele, pokud jde o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele, pokud jde o fyzickou osobu; účel nadace nebo nadačního fondu; výše nadačního jmění nebo výše majetkového vkladu u nadačního fondu; jména, příjmení, rodná čísla, případně datum narození, a trvalý pobyt členů, jak správní rady, tak dozorčí rady; výčet majetku, který tvoří nepeněžitý vklad nebo nadační dar do nadačního jmění s uvedením jeho popisu a hodnoty.
7
Nadace nebo nadační fond zaniká dnem výmazu z rejstříku. Výmazu předchází zrušení nadace s likvidací. Nadace nebo nadační fond se zrušuje dosažením účelu, rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací (bez likvidace), rozhodnutím soudu nebo prohlášením konkurzu. Základními dokumenty nadace nebo nadačního fondu je nadační listina a statut. Nadační listina, nejde-li o závěť, musí obsahovat: název a sídlo nadace nebo nadačního fondu; název, popřípadě obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo zřizovatele (zřizovatelů), popřípadě doklad o právní subjektivitě zahraničního zřizovatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní jméno, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o fyzickou osobu; vymezení účelu, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje, konkrétní účel, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje, musí být ve shodě s obecně prospěšným cílem; výši, popřípadě hodnotu majetkového vkladu, který se každý zřizovatel zavazuje vložit do nadace nebo nadačního fondu, jde-li o vklad nepeněžitý, musí být předmět vkladu a oceněn znalcem; počet členů správní rady, jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první správní rady s uvedením způsobu jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu; počet členů dozorčí rady, jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první dozorčí rady, anebo jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt prvního revizora, vykonává-li působnost dozorčí rady revizor; stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace nebo nadačního fondu podle § 22 nebo, určení, že pravidlo má být stanoveno statutem nadace nebo nadačního fondu; určení osoby, která spravuje majetkové vklady zřizovatele (zřizovatelů) do vzniku nadace nebo nadačního fondu; podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, kterým je lze poskytnout, nebo určení, že tyto náležitosti mají být stanoveny statutem nadace nebo nadačního fondu. ,,Statut nadace nebo nadačního fondu upravuje postup pro jednání orgánu nadace nebo nadačního fondu, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě okruh osob, kterým je lze poskytovat, způsob, jakým se nadační příspěvky poskytují, jakož i další otázky, které mají být podle zákona obsaženy v nadační listině a ve statutu nadace nebo nadačního fondu.“ Zákon o nadacích a nadačních fondech stanoví orgány, jsou to správní rada, dozorčí rada a ředitel. ,,Správní rada spravuje majetek nadace nebo nadačního fondu, řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech nadace a nadačního fondu a je statutárním orgánem nadace nebo nadačního fondu.“ Dozorčí rada je kontrolním orgánem nadace nebo nadačního fondu. Dozorčí rada kontroluje plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků a správnost účetnictví vedeného nadací nebo nadačním fondem. Dále přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu atd. Významné rozdíly mezi nadací a nadačním fondem se týkají majetku, podnikání a hospodaření těchto subjektů. Majetek nadace tvoří nadační jmění + ostatní majetek nadace, přičemž nadace používá k dosahování účelu výnosů z nadačního jmění a ostatní majetek nadace. Majetek nadačního fondu je jednosložkový a je celý použit k dosahování účelu, pro který je nadační fond zřízen. Limitujícím faktorem pro založení nadace je minimální výše nadačního jmění - 500 000 Kč. Nadace má proti nadačnímu fondu dvě výhody. Má právo podílet se na podnikání akciové společnosti, ale celkový rozsah majetkové účasti nadace nesmí přesáhnout 20% z majetku nadace. Druhou výhodou je osvobození výnosů nadačního jmění od daně z příjmů. Nadaci ukládá zákon vést podvojné účetnictví. Nadace je povinná mít vždy roční uzávěrku ověřenou auditorem. Nadační fond nelze přeměnit na nadaci. 8
Nadace a nadační fond má ze zákona povinnost vypracovat každoročně výroční zprávu a to ve lhůtě, kterou stanoví správní rada nebo statut nadace, nejpozději však do šesti měsíců po skončení hodnoceného období.
2.4 Církevní právnické osoby Od 1. 9. 1991 do 6. 1. 2002 platil v České republice zákon č.308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společnosti. V roce 2002 byl schválen nový zákon. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, který upravuje: postavení církví a náboženských společností, vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společností, svazu církví a náboženských společností a církevních právnických osob, působnost Ministerstva kultury ČR ve věcech církví a náboženských církví. Církví a náboženskou společností se rozumí dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznání určité náboženské víry, ať veřejně či soukromně, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučováním a duchovní služby. Církve a náboženské společnosti jsou právnickou osobou, vznikající dnem registrace na Ministerstvu kultury ČR, které současně přidělí IČO a tuto skutečnost oznámí Českému statistickému úřadu. Návrh na registraci podává nejméně tříčlenný přípravný orgán, osoby musí být starší 18-ti let. Registrovaná církev a náboženská společnost může navrhnout k evidenci orgán církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jinou církevní instituci založenou v církvi a náboženské společnosti podle jejich vnitřních předpisů za účelem organizace, vyučování a šíření Ministerstvo kultury vede rejstříky – to jsou veřejné seznamy, z nich část je považována za neveřejnou z důvodu ochrany osobních údajů. Církve a náboženské společnosti založené před účinnosti tohoto zákona mají povinnost do jednoho roku od účinnosti zákona doplnit požadované údaje pro registraci. Zákon uvádí výčet možných příjmů církví a náboženských společnosti, z nichž není vyloučeno ani podnikání, což je významná změna proti původní právní úpravě. Podnikatelské aktivity (např. v klášterech) smí být vykonávány jen jako doplňková činnost. Sbírky a příspěvky jsou organizovány podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů v platném znění. Orientace v církevním právu i v organizaci církví je pro nezasvětlenou osobu rozhodně obtížná. Církve a náboženské společnosti patří mezi subjekty, jimž je uloženo sestavovat a zveřejňovat výroční zprávu. K naplňování cílů využívají církve různé finanční zdroje např. výnosy z vlastního majetku, církevní sbírky mezi věřícími v kostelech a modlitebnách, státní dotace z Ministerstva kultury, z Ministerstva školství a z Ministerstva práce sociálních věcí. Zdrojem financování jsou rovněž dary právnických a fyzických osob tuzemských i zahraničních. Církev a náboženská společnost zaniká zrušením registrace v seznamu církví a náboženských společností na Ministerstvu kultury, a to likvidací i bez likvidace.
9
3
Strategické plánování a jeho aplikace v NO
Strategické plánování- je proces během něhož vzniká představa o tom, čím by se chtěla organizace v budoucnosti zabývat, jaké konkrétní služby a programy by chtěla nabízet a jakou cestou bude muset projít, aby mohla uskutečnit své záměry. Strategické plánování má 3 rozměry: dlouhodobost (3 – 5 let), závažnost, komplexnost Strategie plánování 1. Zpracování přehledu historie a současné situace organizace: -
v tomto kroku je věnována pozornost současnému poslání, cílům, včetně historického vývoje, existujícím plánům organizace, finanční situaci organizace, současné organizační struktuře, včetně jejího vývoje organizace, současné programové nabídce organizace a struktuře klientů 2. Ověření platnosti stávajícího, případně formulace nového poslání organizace 3. situační analýza, tj. analýza vnitřního a vnějšího prostředí organizace
-
jsou analyzovány silné a slabé stránky organizace, příležitosti a hrozby, analýza klientů, konkurence, dárců, spolupracujících organizací 4. stanovení dlouhodobých cílů organizace – reální měřitelné cíle 5. vytváření, vyhodnocení a volba strategií k dosažení dlouhodobých cílů – stavět na silných stránkách organizace, zlepšit slabé stránky organizace, využívat existující příležitosti 6. zpracování implementačního plánu
Přínosy strategického plánování -
zlepšení výkonnosti organizace
-
stimulace myšlení a předvídavosti a vyjasnění budoucí orientace organizace
-
řešení organizačních problémů
-
schopnost přežít s omezenými finančními zdroji
-
změna reaktivního na proaktivní přístup
-
rozvoj týmové práce uvnitř organizace
-
nástroj pro komunikaci s těmi, kteří se zajímají o budoucí záměry organizace
Omezení strategického plánování -
náklady mohou převyšovat přínosy
-
intuice může být upřednostňována před formálním plánováním
-
implementace strategického plánu je nejistá
Strategické plánování v kontextu ostatních činností organizace -
je zastřešující činností od kterých se odvíjí ostatní činnosti organizace – plán programů a služeb, finanční plán, plán marketingu a PR, plán fundraisingu
-
každé plánování v různých organizacích je jiné, protože každá organizace přistupuje k plánování z jiného důvodu, každá má jinou strukturu, každá klade důraz na jiné stránky –řešení finanční situace, rozvoj organizace, problematika struktury služeb a programů. 10
4
Fundraising, práce se sponzory
Fundraising potřebuje organizace, aby přežila, aby získala finanční prostředky na udržení současného stavu služeb, na rozvoj, aby získala své příznivce za účelem vzniku životaschopné a udržitelné organizace. Fundraising je jednání nejčastěji směřují k uzavření smluv darovacích, grantových, sponzorských nebo o výpůjčce. Pod fundraising možno zahrnout i veřejné sbírky, které jsou upraveny zákonem o veřejných sbírkách. Dovednosti potřebné pro fundraising: •
zápal pro věc
•
schopnost požádat
•
přesvědčivost
•
takt, sebedůvěra, trpělivost
•
vytrvalost
•
pravdomluvnost
•
organizační schopnosti
•
nápady a tvořivost
•
kontakty a schopnost je navazovat
•
pohotovost
Fundraisingová strategie - fáze: 1. stanovení potřeb organizace – pokračování v současné práci, rozšiřování, rozvoj 2. identifikace současných a možných budoucích zdrojů 3. vyjasnění limitů organizace – působnost. vhodnost, přijatelnost zdrojů, přitažlivost tématu, zdroje, které jsou k dispozici (peníze, lidé) 4.
určení strategie – SWOT analýza, analýza PEST, analýza partnerství, Ansoffova matice
5. vyhodnocení a kontrola Techniky fundraisingu: • benefiční akce • sbírky • opakované a pravidelné dárcovství a členství • osobní žádost • odkazy v závěti • loterie a hry • podpora prostřednictvím reklamy 11
Zdroje fundraisingu: 1. jednotlivci – způsoby poskytnutí daru:
jednorázový příspěvek
pravidelná podpora
věcný dar
koupení dárkového předmětu
účast na benefiční akci
loterie
dobrovolná práce
2. podniky a firmy - proč firmy dávají, co podpoří?
příspěvky v hotovosti
sponzorství akce, činnosti, věci
společná propagace
zpřístupnění firemních prostor
zapůjčení zaměstnance
reklama
Sponzoring je synonymum pro poskytování darů a v obecném povědomí se výraz sponzor ztotožňuje s pojmem dárce, podporovatel, mecenáš apod., přičemž podporovat jde i jinak, než darem - může jít o výpůjčku, propagaci, umožnění užívání nebo to čemu se dnes říká lobování. Pokud bude v právní oblasti, například při uzavírání darovacích nebo jiných smluv, stranám záležet na tom, aby byl užit výraz sponzor, bude zapotřebí obsah smlouvy podřídit zákonným formulacím a pouze výraz dárce nebo půjčitel nahradit výrazem sponzor. Užití nejasného pojmu sponzor může přinést komplikace i v otázkách daňových. Daňové předpisy umožňují zvýhodnění pouze dárcům za poskytnutí darů. Proto i z tohoto důvodu je třeba při užití výrazu sponzor ve smlouvě řádně používat zákonné pojmy. .
12
5
Výroční zpráva
5.1 Funkce výroční zprávy Výroční zpráva neziskové organizace (dále jen NO) je naprostou nutností. a) obecně prospěšná společnost a nadace a nadační fondy: - její každoroční vydání vyžaduje zákon b) občanské sdružení: - zatím ji nevyžaduje, ale chce-li organizace působit seriózně, musí svoji výroční zprávu vydat a zpřístupnit veřejnosti. Jeden z hlavních kontrolních nástrojů široké veřejnosti, který má závazný standardizovaný obsah: • idea: důvod existence organizace, • přehled činnosti, • přehled hospodaření (včetně podrobných finančních zdrojů), • složení zodpovědných orgánů organizace, • identifikační data a kontaktní spojení, a to vše platné pro příslušný rok. V ideálním případě by se tam mělo objevit: • počet a jména všech zaměstnanců a spolupracovníků, • souhrnná statistická data týkající se vlastní činnosti organizace, (nejlépe o jednotlivých programech či projektech). Ve VS jsou nejpodstatnější především fakta a čísla. Samozřejmým předpokladem je, že tato čísla jsou shodná s vnitřní evidencí organizace, a tím pádem jsou také kontrolovatelná. Výroční zpráva je vlastně legitimací každé NO, společně s jejím statutem jsou to nejdůležitější dokumenty, dokládající její charakter a serióznost vůči široké veřejnosti. Je to standard, kterému rozumí soukromý sektor i zahraničí. Základní funkcí výroční zprávy je funkce kontrolní.
5.2 Struktura a obsah Doporučená struktura Jednotlivé prvky nebo pasáže VS lze rozdělit na povinné (závazné) a nepovinné. Povinné prvky VS souvisí právě s její kontrolní funkcí, kontrolním standardem. Nepovinné prvky jsou otázkou úvahy redaktora a organizace. Struktura VS by měla být každoročně stejná, výroční zprávy za několik let by měly dávat ucelený dojem.
13
1) Obálka Většinou jiný (tvrdší) papír než vnitřek, může být barevný, užívá se často vícebarevný tisk. 1.titulní strana Zde by měl být uveden název organizace (popř. logo) a název tiskoviny: „Výroční zpráva 2001“. Může být i fotografie či grafický prvek, ale to většinou předpokládá profesionálního grafika a vyšší náklady na přípravu pro tisk. 2. strana (vnitřní) Většinou se nechává prázdná, může být ale např.: složení orgánů, tiráž, kontaktní data. 3.strana (vnitřní) Opět se většinou nechává prázdná, jinak mohou být stejné prvky jako na str.2. 4. strana Je nejpřirozenějším místem pro umístění tiráže, popř. kontaktních dat. Pokud je zvláštní grafické zpracování titulní strany, často bývá i graficky zpracována zadní strana. Velmi často bývá zadní strana obálky ponechána zcela prázdná. 2) Vnitřek Následující prvky VS jsou seřazeny v obvyklém pořadí, tvůrce konečné podoby VS se samozřejmě může s pořadím jednotlivých prvků pracovat podle svého citu a podle potřeby. Jistá logika by ale měla být zachována, takže by se úvodní slovo nemělo ocitnout na konci či obsah uprostřed. • obsah • úvodní slovo (slovo závěrem) • idea, poslání, důvod existence, cíle organizace * • stručná historie • činnost v příslušném roce * - rozdělená na jednotlivé programy, podpořena statistickými údaji • záměry organizace pro příští rok • finanční zpráva, zpráva o hospodaření * • orgány sdružení * • zaměstnanci a spolupracovníci • poděkování • kontaktní a identifikační data * • spolupráce, členství v mezinárodních a celorepublikových organizacích, akreditace • tiráž 3) Grafika a tisk VS má plnit svůj účel a neměly by z nich koukat peníze. Lze doporučit skromnější grafiku, ale o to nápaditější (je to v závěru těžší - viz. soutěž o nejlepší VS). Je třeba dbát na přehlednost, snadnou čitelnost, vhodnou volbu typu písma, nadpisů, členění odstavců apod. VS by měl „vyrábět“ jeden člověk. Technologie tisku se většinou odvíjí od počtu výtisků a finančních prostředků. Pokud ovšem zvolíte kopírku s reprodukcí nekvalitních fotografií, pak je tam lepší fotografie vůbec nedávat.
* závazné prvky VS, bez těchto prvků nelze hovořit o VS, ale o prezentačním či propagačním materiálu. 14
4) Distribuce Je velmi podstatná. To, že jsme ji vyrobili je pouze polovina úspěchu. Druhou polovinou úspěchu je ji vyrobit včas, distribuovat ji všude, kam patří a mít přitom vysokou míru pravděpodobnosti, že si ji tam někdo otevře a snad i celou přečte. Ideálním obdobím je duben, květen. Do této doby se dá výroba VS stihnout v naprostém klidu. Většina poskytovatelů vyžaduje závěrečné zprávy projektů do konce ledna, a to většinou není čas na nic jiného. Během února však již lze zpracovat koncept a první verzi s tím, že během března se doplňuje a ladí konečná verze. Výroba se dá stihnout pohodlně většinou za dva týdny, takže v ideálním případě v polovině dubna je VS na světe a během května se může přistoupit k distribuci. O distribuci VS je dobré vést v organizaci evidenci komu a kolik výtisků bylo poskytnuto. Je to dobré pro příští rok, pro určení počtu výtisků. Je špatné, když v průběhu roku VS „dojde“ a musí se vyrábět pro zájemce xeroxová kopie, na druhou stranu by vám neměly „ležet“ na skladě. Výroční zprávu bychom měli povinně zaslat: • všem členům statutárních, kontrolních, odborných a dalších orgánů • všem zaměstnancům, spolupracovníkům a dobrovolníkům • všem dárcům, sponzorům a poskytovatelům finančních prostředků • všem spolupracujícím organizacím, profesním a odborným sdružením, jejichž členem organizace je • příslušným informačním střediskům (regionální, NO, oborová apod.) • příslušným orgánům státní správy a samosprávy (resortním, regionálním spod.) Pokud máme na internetu vlastní www, měli bychom tam umístit její kompletní znění. Cca 10 ks nekompromisně vložit do archivu organizace a dalších 10 ks nechat pro nahlížení zájemcům v sídle organizace - pokud se půjčuje pouze jeden výtisk, je otázkou času, kdy se bez zlého úmyslu ztratí.
6
Účetnictví NNO
Povinnost vést účetnictví je uvedena v paragrafu 35 a násl. obchodního zákoníku v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem.Tímto zákonem je zákon o účetnictví 563/91 Sb. V něm je v § 9 je v odstavci 1 uvedeno, že v soustavě jednoduchého účetnictví účtují tyto vyjmenované neziskové organizace, a to pod písmenem d) občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadační fondy, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce výše 3 000000,- Kč. .Organizace, které nevyhovují výše uvedeným podmínkám jsou povinny vést podvojné účetnictví. Oproti podnikatelům jsou však značné odlišnosti v daních a při účtování je třeba to mít na zřeteli. Předmětem daně nejsou u neziskových organizací příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání s podmínkou, že výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním činností jsou vyšší. Ztráta z těchto činností není daňově uznatelná. Nelze proto zisky a ztráty z jednotlivě prováděných činností těchto právnických osob kompenzovat před vypořádáním daňové povinnosti.
15
7
Propagace NNO
Public relation -
PR je práce s veřejností
-
PR je vytvoření určité představy nebo obrazu (image)
-
PR je komunikace důležitá pro porozumění mezi skupinami lidí a institucemi, rozhodování a slaďování konfliktních soukromích a veřejných zájmů
-
PR jsou vztahy směřující odněkud ven do okolí
-
PR může nezisková organizace v mnohém ovlivnit, ale vznikají už ve chvíli, kdy někdo zvenčí poprvé zaznamená naší existenci
-
vyvíjí se nejen podle našich přání a potřeb, ale i v závislosti na ostatních subjektech
-
svou veřejnost si nemůžeme vybrat, ale můžeme ovlivnit svůj obraz v jejích očích, tím že jej spoluvytvoříme a přizpůsobíme podle našich představ
-
toho dosáhneme prostřednictvím dobré a časté komunikace s našim okolím, poskytováním dostatku kvalitních informací o nás a především našimi činy
-
organizace s nepřehledným řízením, financováním a nulovou činností nebude nikdy přesvědčivá i pro sebelepším PR
-
PR je věcí originality, dobrých nápadů a kreativity
Komunikační techniky pro PR Techniky PR
podle komunikačních kanálů
podle cílové skupiny:
bezprostřední (využívá přímou komunikaci)
zprostředkované (využívá specializované medium)
široké (oslovení široké veřejnosti)
veřejné mítinky
článek, sdělení, rozhovor pro noviny, časopis, TV či rozhlas, plošná reklama, veřejné vývěsky
cílené (oslovována užší cílová skupina)
dopisy, společenské akce, veřejné schůze, telefon
počítačové sítě, specializovaný tisk, pořady v TV a rozhlasu
vnitřní (oslovována vlastní organizace)
interní porady, neformální setkání
informační systém neziskové organizace, vlastní časopis
16
8
Hospodaření neziskové organizace
Finanční řízení - etapy: 1) finanční plánování: rozpočet druhy rozpočtů programový rozpočet zdrojový rozpočet rozpočet finančních toků (cash flow) 2) operativní finanční plánování a účetnictví výkazy operativní finanční řízení 3) Zhodnocení hodnocení hospodaření organizace Druhy rozpočtů: •
Programový rozpočet (dle programů v organizaci)
•
Zdrojový rozpočet (dle zdrojů a programů)
•
Rozpočet finančních toků
•
Investiční rozpočet
Programový rozpočet (dle programů v organizaci) smysl a užití: -
navazuje na činnost organizace
-
je východiskem pro dalších typů rozpočtů
-
největší výhodou je přehlednost
Zdrojový rozpočet (dle zdrojů a programů) smysl a užití: -
ukazuje nám, které konkrétní výnosy použijeme ke krytí konkrétních nákladů
-
ukazuje nám, kdo všechno se podílí na financování jednotlivých programů
-
sestavujeme ho pro každý program zvlášť
Rozpočet finančních toků (cash flow) smysl a užití: -
operuje se skutečnými toky peněz, neobjeví se položky dobrovolná práce ani hmotné dary
-
rozlišuje činnost organizace do 3 základních oblastí: vlastní provoz organizace, hmotné či nehmotné investice a finanční investice
-
tento rozpočet tvoříme pro jednotlivá čtvrtletí, jen tak můžeme zamezit tomu, že v polovině roku nebude mít organizace žádné finanční prostředky
17
9
Úkoly pro studenty 1. Stanovte základní fundraisingovou strategii pro Vámi vybranou neziskovou organizaci. 2. Shlédněte ukázky z televizního pořadu České televize (vysílán každý rok na Velikonoční pondělí na ČT1) Pomozte dětem a stanovte základní prvky úspěšnosti této finanční sbírky. 3. Vysvětlete pojem strategické plánování. Vytyčte hlavní body plánování ve Vámi vybrané organizaci.
10 Literatura k předmětu Základní studijní literatura: 1. DEVEROVÁ, L., PAJAS,P.: Průvodce neziskovým právem. I.díl. ICN, Praha, 1996. 2. FRIČ, P. Aktivity a potřeby neziskových organizací v České republice. 1. vyd. Praha: Agens, 1999. 85 s. ISBN 80-922633-0-5. 3. FRIČ, P.: Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky (Rozhovory o neziskovém sektoru II. Agnes, Praha 2000. ISBN neuvedeno 4. FRIČ, P. et al. Strategie rozvoje neziskového sektoru. Praha: Forum Dárců, 2000. 84s. ISBN neuvedeno. 5. JASANSKÝ, J. – LEHKOŽIV, J. et al. Obecně prospěšné společnosti. Ostrava: Monanex, 1997. 119 s. ISBN 80-85780-74-7. 6. KOLEKTIV AUTORŮ: Řízení neziskových organizací (1. Obecné otázky neziskového sektoru, 2. Řízení lidských zdrojů, 3. Finanční řízení, 4. Řízení neziskové organizace). 1. vyd. Praha: Agens, 1999. 92. s. ISBN 80-902633-3-X. Další odborná literatura: 1.
KAČABA, I.: Jak napsat výroční zprávu. NROS, závěrečná práce. Praha, 1998.
2. LEDVINOVÁ, J. – PEŠTA, K. Zásady fundraisingu aneb jak získat peníze na prospěšnou činnost. Praha: ICN, 1996. 141 s. ISBN neuvedeno. 3. PLAMÍNEK. J. – SVATOŠ, V. – HLEDÍKOVÁ, J. et al. Řízení neziskových organizací. 1. vyd. Praha: Lotos, 1996, 186 s. 4. TSAPIKIDOU D.G., LILJEGREN C. ET AL. Průvodce fondy EU pro neziskové organizace. Praha: NROS, 2003. 5. Servisní státní neziskové organizace. České Budějovice: Attavena, 2005. 72 s. ISBN 80-86778-09-6.
18
Zákony: 1. Zákon č. 83/1990 Sb., ze dne 27. března 1990, o sdružování občanů, v posledním znění 2. Zákon č. 308/1991 Sb., ze dne ,o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, v posledním znění 3. Zákon č. 248/1995 Sb., ze dne 28. září 1995, o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, v posledním znění 4. Zákon č. 227/1997 Sb., ze dne 3. září 1997, o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), v posledním znění 5. Zákon č. 3/2002 Sb., ze dne , o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), v posledním znění 6. Zákon č. 198/2002 Sb., ze dne 24. dubna 2002, o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), v posledním znění
19
