JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na fagot
Duo Arioso
Bakalářská práce
Autor práce: Klaudie Jurmanová, DiS. Vedoucí práce: doc. Mgr. Roman Novozámský Oponent práce: MgA . Jaroslav Kubita Brno 2014
Bibliografický záznam JURMANOVÁ, Klaudie. Duo Arioso [Duo Arioso] Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2014. s. 32. Vedoucí bakalářské práce doc. Mgr. Roman Novozámský.
Anotace Bakalářská práce „Duo Arioso“ se zaměřuje na charakteristiku řecké hudby a řecké kultury. Zmiňuje život flétnistky Sophie Mavrogenidou a kytaristy a skladatele Aristeidise Chatzistavrou. Dále se v práci zabývám jejich uměleckým životem jako sólistů a jako hudebního tělesa.
Bachelor thesis „Duo Arioso“ deals with characteristics of greek music and culture. It describes life of fluitist Sophia Mavrogenidou and guitarist and composer Aristeidis Chatzistavrou. It also deals with their artistic life as soloists and as ensemble to.
Klíčová slova Řecko, historie řecké hudby, Sophia Mavrogenidou, Aristeidis Chatzistavrou, kytara, flétna, Duo Arioso
Keywords Greec, history of greek music, Sophia Mavrogenidou, Aristeidis Chatzistavou, guitar, flute, Duo Arioso
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 22.4.2014
Poděkování Velké poděkování patří flétnistce Sophii Mavrogenidou, bez jejíž pomoci bych jen těžko dala dohromady veškeré informace, které se v této práci objevují. Také bych chtěla poděkovat kytaristovi Aristeidisovi Chatzistavrou, který mi taktéž podal informace o sobě a já jsem je zde díky tomu mohla rozpracovat. A další poděkování patří Mgr. Romanu Novozámskému, který mi poskytl užitečné rady během zpracovávání tohoto tématu.
4
Obsah Úvod..............................................................................................................................6 1. Řecká hudba.............................................................................................................7 1.1 Řecká lidová píseň.............................................................................................8 1.2 Kantada..............................................................................................................8 1.3 Nisiotika.............................................................................................................9 1.4 Rebetiko.............................................................................................................9 1.5 Pozdní hudba 20. století...................................................................................10 1.6 Manolis Kalomiris............................................................................................10 1.7 Mikis Theodorakis............................................................................................11 1.8 Iannis Xenakis..................................................................................................11 2. Sophia Mavrogenidou............................................................................................12 2.1 Život.................................................................................................................12 2.2 Hudba...............................................................................................................13 2.2.1 Božena Růžičková....................................................................................14 2.3 Spolupráce a aktivity........................................................................................15 2.3.1 Alfio Antico..............................................................................................16 ...........................................................................................................................17 3. Aristeidis Chatzistavrou.........................................................................................18 3.1 Hudba...............................................................................................................18 3.1.1 Iakovos Kolanian......................................................................................18 3.2 Spolupráce a aktivity........................................................................................19 3.2.1 Marios Frangoulis.....................................................................................19 3.2.2 Eleni Tsaligopoulou..................................................................................20 3.2.3 Theros.......................................................................................................21 4. Duo Arioso.............................................................................................................22 4.1 Vznik................................................................................................................22 4.2 Styl...................................................................................................................23 4.3 Spolupráce........................................................................................................23 4.3.1 Miloš Štědroň...........................................................................................24 4.3.2 Omadiki Apodrasi.....................................................................................25 4.4 Skladby.............................................................................................................25 4.5 Koncertní činnost.............................................................................................26 Závěr..........................................................................................................................29
Úvod Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Duo Arioso. Výběr byl poměrně snadný, vzhledem k nedávné vzájemné spolupráci s touto skupinou. Jedná se o řecké hudební těleso, které tvoří flétnistka Sophia Mavrogenidou a kytarista Aristeidis Chatzistavrou. V první části práce se zabývám osobními profily obou hudebníků. Na základě rozhovorů s nimi zjišťuji nejprve základní informace o jejich životě, poté se hlouběji zaobírám jejich profesním životem. Nejprve každého jako sólisty, posléze obou dohromady již jako dua. V práci se také zabývám rozdílností hudebních kultur a rozdílů mezi naší a řeckou hudbou. Co se pramenů týče, čerpám především z informací,které zjistím během rozhovorů se Sophií Mavrogenidou a Aristeidisem Chatzistavrou. Dále jsem samozřejmě procházela jejich koncerty, ke kterým jsem měla přístup. Toto téma ještě nikdo nezpracovával, takže jsem jej neměla možnost porovnávat s pracemi ostatních studentů.
6
1. Řecká hudba Původní řecká hudba se datuje již od osmého století př. n. l. Tehdy byl velice důležitou součástí náboženského života věřících lidí tanec. Řecká hudba je velice rozmanitá z důsledků východních a západních vlivů Evropy a Asie. Tvoří vrchol všech starověkých hudebních kultur. Později přijala křesťanství a postupně přešla do hudební kultury byzantské. Od 15. století se však stává z Řecka součást turecké říše. Osvobodilo se až počátkem 19. století. Turecká okupace zabránila rozvoji novodobé hudby Řecka. To způsobilo, že za těchto velmi nepříznivých podmínek dosáhlo Řecko skutečně profesionální úrovně až počátkem 20. století.
Řecké hudbě se velice podobá hudba kyperská, což je zapříčiněno velkým počtem Řeků žijících na Kypru. Ve velké míře se zde využívá řecký hudební folklór a lidová hudba, která ovlivňuje hudbu moderní. K hudbě se využívají typické řecké nástroje1. Postupně se také vyráběly lepší nástroje a staré se zdokonalovaly. Panova flétna byla nahrazena klarinetem a řecký nástroj buzuki 2 zase nahrazoval lyru. Po první světové válce se řečtí skladatelé pokoušeli propojit řecký folklor s moderními směry západoevropské hudby.
Dnešní lyrické balady se často zpracovávají témata z moderní řecké poezie, inspirované slavnými spisovateli, mezi které patří například George Seferis 3. Většina písní byla protkána a inspirována bolestí, utrpením a neštěstím ze ztráty svobody, což bylo zapříčiněno situací, která nastala během řeckého tažení v roce 1967. Hudba v Řecku se stala výrazem a svědectvím pro léta v otroctví a byla používána pro vyjádření lásky, smrt a lidské obavy, které Řeky doprovázely v každodenním životě.
V období starověkého Řecka byla hudba neodmyslitelnou součástí divadla. Poezie, tanec a hudba byly náplní každodenního života. Řecká tragédie využívala 1 2 3
buzuki, dudy, bubny, loutna pollack, zurna, housle, cimbál řecký strunný drnkací nástroj, původně z Anatolie nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1963
hudbu jako jeden ze základních prvků.
1.1 Řecká lidová píseň Má své kořeny v dobách starověké poezie a hudby. Může být rozdělena do dvou hudebních vět: Akritic a Klephtic. Styl Akritic se datuje od 9. stol. n. l. a byl vytvořen s cílem vyjádřit život a boj pohraničních stráží 4 v Byzantské říši. Styl Klepthic se zrodil mezi koncem byzantského období a počátkem řecké revoluce, která vedla k řecké nezávislosti v roce 1821. Tento styl byl vytvořen pro hrdiny 5, kteří odešli, aby žili v horách což vedlo k revoluční akci proti Osmanské tyranii. Tento hudební styl je homofonní a druhé hlasy pouze opakují, bez harmonického doprovodu, daný rytmický vzorec. Klepthic se skládá z milostných písní, svatebních písní, písní z exilu, písní o svobodě, trápení a smrti. Vyjadřuje velice významnou část krvavé historie a života Řeků.
1.2 Kantada Pochází z ostrova Kefalonia a byla vytvořena na počátku 19. století. Je to styl romantické serenády, zpívané třemi mužskými hlasy ve sboru za doprovodu kytary a mandolíny. Tento styl byl ovlivněn italskou hudbou a brzy si získal oblibu všech Jónské ostrovy a zbytek Řecka. V Aténách je kantada mírně odlišná. Je doprovázena souborem složeného z houslí, klarinetu a laouta6.
4 5 6
Akrites – z toho potom název Akritic Kleftes řecký drnkací nástroj, s dlouhým krkem, řadící se do rodiny s loutnou, vynalezený v Řecku a na Kypru
8
1.3 Nisiotika Tento druh písní vznikl na řeckých ostrovech. Každý z ostrovů má svůj styl a způsob jakým se na píseň tančí. Používaly se housle, lyra, klarinet a kytara, které doprovází vysoké ženské hlasy nebo hluboký mužský hlas. Tyto písně jsou stále nedílnou součástí a vyhledávanou zábavou na velkém množství slavností, které se pořádají na řeckých ostrovech. Na těchto oslavách vystupuje skupina hudebníků, která tento styl hraje naživo během celé noci a lidé se baví, zpívají a tančí.
1.4 Rebetiko Tento speciální a známý styl se zrodil v hašišových doupatech a v tekedes7. Bylo to řecké městské blues, převážně hudba vyvrženců, která byla zakázána. Poté co Turkové roku 1922 zničili Smyrne8, se tento styl šířil skrze dva miliony uprchlíků pocházejících z Malé Asie. Tyto písně zpívali lidé, kteří přišli o všechno, potýkali se s opovrhováním a zamítnutím řecké populace, aniž by v Řecku žili. Trápil je veliký stesk po domově. Jejich stav se v těchto písních, které jim pomáhaly společně tyto krušné časy přestát, odrážel. Zpívali o všem co je napadlo a trápilo (o svém okolí, chudobě, hladu, vězení, útlaku policií, drogové závislosti, zradě a dalších věcech, které jim bránily ke spokojenému životu) a prostřednictvím písní ulevovali svým srdcím.
Od roku 1950 se styl Rebetiko postupně vynořoval z podzemního světa a začal se hrát v nočních klubech v Aténách. Stal se velice populární i přesto, že se u řeckých obyvatel stále setkával s velikým opovržením, protože jej považovali za hudbu vyhnanců. Nějakou dobu byl tento styl dokonce přísně zakazován. Hlavními nástroji bylo buzuki, baglama9 a také kytara. Pro doprovod také používali Ziyiá 10 a 7 8 9 10
styl tureckých undergroundových kaváren ve městě Thessaloniki město v západním Turecku osmistrunný oválný nástroj, který vypadal jako miniaturní buzuki je to staré řecké slovo pro malé soubory řeckého venkova
ntefi11. Nejznámější a nejvýznamnější hráči a zpěváci jsou Vassilis Tsitsanis12, Markos Vamvakaris13 , Marika Ninou14 a Sotiria Bellou15. Během šedesátých let se stal Rebetiko opět nepopulární. Mladí lidé upřednostňovali novou rockovou hudbu ze Západu .
1.5 Pozdní hudba 20. století V roce 1980 řečtí moderní umělci 16 obnovili Rebetiko a smísili jej s hudbou rockovou. To přináší do hudebního života nový, vášnivý a zajímavý druh hudby. Texty jejich písní byly o osobní nebo politické svobodě17. V písních se také často inspirovali drogami omámenou generací a svým každodenním životem a pohledem na něj. Z této hudby navíc bezesporu sálá bolest a smutek těchto lidí.
1.6 Manolis Kalomiris Tento řecký skladatel patří mezi první nejslavnější a nejvýznamnější skladatele klasické hudby. Narodil se v roce 1883. Studoval ve Vídni a v Aténách, kde se nakonec také usadil. Stal se zástupcem Řecké národní školy. Ve svých dílech se inspiruje řeckými lidovými tradicemi a díly velkých řeckých básníků 18. Založil řeckou konzervatoř a Národní konzervatoř v Řecku. Mezi jeho nejznámější díla patří Symfonický triptych, symfonický koncert pro klavír a orchestr, symfonickou báseň 11 kožená tamburína s malými kovovými plátky 12 řecký skladatel a hráč na buzuki. Stel se jedním z nejvýznamnějších řeckých skladatelů své doby a je považován za zakladatele moderního Rebetika. Napsal více než pět set písní. 13 jeden z nejpopulárnějších a nejrespektovanějších řeckých tvůrců Rebetika. Je obecně uznávaný jako „dědeček“ Rebetika 14 jedna z předních řeckých zpěvaček počátku padesátých let, celý život spolupracovala s Vassilisem Tsitsanisem 15 jedna z nejslavnějších řeckých zpěvaček Rebetika, tento styl nechtěla opustit a tak měla po několik let zakázáno vystupovat 16 Dionyssis Savopoulos , Georgios Ntalaras , Nikos Papazoglou , Stavros Xarhakos a Pavlos Sidiropoulos 17 Savopoulos , Ntallaras a Sidiropoulos 18 Palamas , Mavilis , Sikelianos a další
10
Minas Rembelos a mimo jiné také opery.
1.7 Mikis Theodorakis Skladatel, kterého také řadíme mezi nejslavnější své doby, patří k reprezentativním osobnostem experimentální hudby, která se začala rozvíjet až po druhé světové válce. Psal písně, kterými protestoval proti německé okupaci a byl aktivním členem největší řecké odbojové organizace 19. Byl velice činný během občanské války a v období, kdy probíhala řecká Junta 20. Veškerá tato iniciativa vedla k tomu, že byl zatčen. Bojoval také proti drogám a terorismu. Stal se ministrem vlády a to mu umožňovalo být více aktivní v prosazování kultury, vzdělávání a zlepšování vztahů mezi Řeckem a Tureckem. V roce 1954 odjel do Paříže, kde napsal balet a hudbu k filmům. Jeho protestní písně byly zakázány a nesměly se hrát. Díky tomu, že psal o svobodě a rovnosti, se právem stal mezinárodním symbolem Řecka.
1.8 Iannis Xenakis Byl také jedním z nejvýznamnějších řeckých skladatelů. Narodil se v Aténách. Studoval hudbu a zároveň byl studentem na polytechnické škole, kde se zabýval architekturou. Během jeho života v Paříži studoval u Arthura Honeggera21,Dariuse Milhauda22 a Oliviera Messiana23. Svou hudbou se snaží provokovat smysly posluchačů a pokouší se v nich probudit schopnost vnímat hudbu 19 EAM 20 řeckým režim, který vytvořila skupina důstojníků. 21. dubna 1967 uskutečnili vojenský převrat, což vedlo k sesazení vlády. To mělo za následek, že byla v Řecku zavedena pravicová vojenská diktatura (junta). Hlavními osobnostmi převratu byli plukovníci Georgis Papadopulos, Nikolaos Makarezos a Stylianos Pattakos. 21 švýcarský soudobý skladatel, většinu života strávil v Paříži, byl jedním ze členů Pařížské šestky. Mezi jeho nejznámější díla se řadí skladba Pacific 231 (1923), která ztvárňuje orchestrální hrou zvuk parní lokomotivy 22 jeden z nejznámějších francouzských soudobých skladatelů, proslavil se převážně jeho vývojem polytonality 23 nejvýznamnější skladatel francouzské soudobé hudby, inspiroval skladatelskou generaci po druhé světové válce. Ve své tvorbě se inspiroval orientální hudbou a přírodními zvuky, převážně ptačím zpěvem. Mezi nejznámější díla řadíme Kvartet pro konec času, symfonii Turangalila, orchestrální suitu Z kaňonů ke hvězdám a další.
v jiném, novém směru. Mezi nejznámější skladby patří Metastasia (1954) a Terrétektorh (1966). Tato skladba je hrána 88 účinkujícími, kteří sedí obklopeni publikem. Dalším významným dílem je orchestrální skladba Ata. Zde Xenakis předvádí divoké uspořádání drsných disonancí. Vokální a instrumentální dílo Orestea je založeno na monotónním zpěvu tenoru, který zpívá falsetem. Skladatel také ve svých skladbách dosáhl nových staveb a barev. Xenakisovy práce často nesou řecké názvy obsahující symbolická témata nebo vznikají z technických zásad nové hudby.
2. Sophia Mavrogenidou 2.1 Život Sophia Mavrogenidou se narodila v Československu, ale považuje se spíše za Řekyni. Její rodiče pochází z Makedonie a byli druhou generací politických imigrantů. V roce 1949 se přistěhovali do Česka, kde také vystudovali. Tatínek je neprofesionální muzikant, který se sám naučil hrát na buzuki a později si dokonce s kamarády založil skupinu Prometheus24 .
24 skupina byla založena v roce 1966. Skupina měla nejdříve pouze tři členy : Nikiforos Mavrogenidis – kytara, zpěv, Anastasios Koulisianis – doprovodná kytara, zpěv, Giorgos Ioanidis – bicí. Skupina, která existovala více než dvacet let má za sebou nespočet sólových koncertů, doprovázení významných řeckých hudebníků a také účinkování v České televizi.
12
Ilustrace 1: Sophia Mavrogenidou
„Vždy když jsme si doma připíjeli, říkali jsme: Příště už v Řecku. Stále jsme počítali s tím, že se domů vrátíme.“ říká Sophia Mavrogenidou v rozhovoru v pořadu České televize Babylon. Její rodina je jedna z těch, která se do Řecka nakonec vrátila, nicméně mnoho vzpomínek a české kultury si vzala s sebou. Kultury národa, který poskytl útočiště a ochranu především malým dětem, kterým občanská válka vzala co se dalo. Ale jak se říká, na všem zlém je něco dobrého a jak je vidět, Sophia z této zkušenosti dodnes těží, protože skloubení řecké a české hudby je pro oba národy více než zajímavé.
2.2 Hudba Hudbu začala studovat v šesti letech, když ji rodiče přihlásili na hru na klavír. O dva roky později začala hrát na flétnu u profesora Drápala. V roce 1980 vyhrála první místo na Mezinárodní soutěži v Praze25. Studium na Konzervatoři v Brně ukončila roku 1983 absolutoriem, kde studovala hru na flétnu u Boženy Růžičkové.
25 tuto informaci jsem získala od Sophie Mavrogenidou a více o soutěži jsem nenašla ani po bližším zkoumání internetových zdrojů
2.2.1 Božena Růžičková
Ilustrace 2: Božena Růžičková a Sophia Mavrogenidou Božena Růžičková se narodila 25. září 1942 v Seči. Flétnu začala studovat na Vyšší hudební škole26 v Kroměříži, kterou ukončila absolventským koncertem, kde vystoupila jako sólistka s orchestrem. Poté vystudovala Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Deset let vyučovala na kroměřížské konzervatoři a od roku 1976 vyučuje na konzervatoři v Brně. Celý svůj umělecký život vystupovala na recitálech a také účinkovala jako sólistka s mnoha českými symfonickými orchestry. Její pedagogické nadání mělo možnost využít téměř sedmdesát studentů.
V roce 1985 Sophia Mavrogenidou úspěšně zakončila studium obdržením diplomu hry na klavír a flétnu a poté pokračovala ve studiu na Pařížské konzervatoři27. Pod vedením Christiana Larde studovala také na akademii Villcrose. Nedávno dokončila studia barokní hudby a barokní flétny28 s Andrea Kroeperem na akademii staré hudby Masarykovy univerzity v Brně a získala diplom.
Po dva roky reprezentovala Řecko v Orchestru mládeže zemí Středozemního moře. Jako sólistka, spolupracovala se Symfonických orchestrem brněnské akademie, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v Brně, s řeckým 26 dnešní Konzervatoř P. J. Vejvanovského 27 Conservatoire de Paris 28 traverso
14
rozhlasovým orchestrem a mimo to také s mnohými komorními orchestry jako jsou Patras Soloists, Čeští komorní sólisté a dalšími.
2.3 Spolupráce a aktivity Jako sólistka vystupovala v aténské Megaro Musikis, v Herodionu , v antickém divadle v Epidauru. Účastnila se řady seminářů v různých evropských zemích, na kterých vyučovali nejrůznější významní hudebníci. V roce 1992 navíc učila na Hudební akademii v Hong Kongu a zde také na závěr svého působení vystoupila na koncertě, který byl akademií pořádán.
Spolupracovala s řeckým orchestrem Kamerata, s Berlínským filharmonickým orchestrem, se soudobým orchestrem Pierra Bouleze a Kapelou Istropolitana spolu s dirigenty, kterými byli nedávno zesnulý Claudio Abado, Michel Tabachnik, Kurt Mazure, Sylvio Gualda a dalšími.
Její působení v oblasti soudobé hudby zapříčinilo, že měla možnost spolupracovat s velkými skladateli jako je Ianis Xenakis, Claude Bolling, Pierre Boulez, Theodoros Antoniou, Christos Zerbinos atd.
Sophia Mavrogenidou má mnoho vystoupení v Řecku i zahraničí, mimo to nahrává skladby pro řeckou a zahraniční televizi a rozhlas. Již několik let spolupracuje s velice známým českým skladatelem Milošem Štědroněm. Podílela se také na nahrání čtrnácti CD s řeckými hudebními skladateli, kterými byli Notis Mavroudis, Loudovikos ton Anogeion, Christos Zerbinos, Panagiotis Margaris, Nikos Xidakis, Nikos Tatsis atd.
V současné době vyučuje flétnu, klavír a komorní hudbu na Umělecké škole G. B. Fakanase v Aténách. Je členkou hudebních skupin Omadiki Apodrasi a Duo
Arioso. Kromě těchto aktivit umělecky spolupracuje s cembalistkou Nelly Chomatidou, se kterou vystupuje na koncertech staré hudby. V poslední době také spolupracuje s italským skladatelem a tamburelistou Alfiem Anticem, se kterým nyní nahrává CD.
2.3.1 Alfio Antico Narodil se 22. listopadu 1956 a do osmnácti let se živil jako pastýř v Lentini. Začíná se zajímat o hudbu, speciálně o tamburínu, kterou si sám vyrobil z malých kousků napínané a opálené ovčí kůže a z dřevěných rámů. Ve škole neměl žádné kamarády a jediné k čemu měl blízko byly jeho bubny a tamburína. Hudbou jeho dětství a dospívání byl roztřepaný zvuk jeho početného stáda ovcí. Každá ovce v šestiset členném stádu měla na krku zvonek a zvonily napříč sicilským horkým létem. Mladý pastýř se naučil stavět si své vlastní bubny a tamburíny a pořád měl na paměti slova jeho babičky, která říkávala, že buben je lék prosti osamělosti a strachu.
Později hrával na ulicích, což pro něj byla cesta k přežití. Ve Florencii se potkal Eugeniem Bennatem, který byl ohromen jeho mocnou hrou na originální vlastnoručně vyrobený buben.
Toto
setkání vedlo k
začátku
Anticovy ohromující umělecké kariéry. Ilustrace 3: Alfio Antico se Sophií Mavrogenidou při nahrávání
Antico
má
více než 70
ručně dělaných bubnů a tamburín a všechny jsou ozdobeny symboly a obrázky.
16
Se Sophií nyní nahrávají dvě CD, na kterých spolu zpívají a hrají. V brzké době mají také naplánovány společné koncerty. Pro flétnistku napsal již několik skladeb a některé z nich jsou již na CD.
3. Aristeidis Chatzistavrou Aristeidis Chatzistavrou se narodil 1969 v Pireu. Hudební
nadání
pravděpodobně nezdědil po rodičích, jelikož jeho matka je po celý život ženou v domácnosti a otec se živí podnikáním.
Vystudoval
klasickou kytaru a k ní poté přidal studium harmonie. Zabýval se také studiem jazzové
hry
Účinkuje
na na
kytaru. spoustě
koncertech po celém Řecku a
Evropě
a
také
spolupracuje s významnými Ilustrace 4: Aristeidis Chatzistavrou umělci, se kterými natočil několik CD. Skládá hudbu do televize. Ačkoliv kompozici nikdy nestudoval, jeho skladby jsou jsou nádherné a citlivé a jsou inspirovány mnoha cestami a zkušenostmi, které získává po celý svůj hudební život.
3.1 Hudba 3.1.1 Iakovos Kolanian Iakovos Kolanian byl Aristeidisovým učitelem hry na sólovou kytaru na konzervatoři Odeio Attikis. Jedná se o arménsko- řeckého kytaristu, který se, stejně jako Chatzistavrou, narodil v roce 1960 ve městě Pireus. Studoval na Národní konzervatoři v Aténách, kde v roce 1985 absolvoval a zároveň získal nejvyšší
18
ocenění a zvláštní vyznamenání za mimořádný výkon. Od té doby vystupoval jako sólista téměř se všemi řeckými symfonickými orchestry29.
Je známý především díky své umělecké činnosti a transkripcím etnické lidové hudby pro sólovou kytaru. Své první album s těmito transkripcemi vydal v roce 1989. V současné době je profesorem na arménské akademii v Jerevanu. Také získal místo učitele na konzervatoři Atehanum, kde působí v oddělení studia klasické kytary.
Tato jedinečná možnost, studovat a být v blízkém kontaktu s hudebníkem, který je považován za nejlepšího řeckého kytaristu své doby, otevřela Aristeidisovi Chatzistavrou nevídané obzory a začal jezdit po světě a hrát na mnoha koncertech.
3.2 Spolupráce a aktivity V dnešní době spolupracuje se známými muzikanty a umělci. Za nejvýznamnější by se dal považovat známý řecký tenorista Marios Frangoulis.
3.2.1 Marios Frangoulis Narodil se v roce 1967 v Rhodesii30. Ve čtyřech letech byl poslán do řeckých Atén, kde vyrůstal s tetou a strýcem a o čtyři roky později začal Frangoulis zpívat v různých sborech. Díky hudebnímu vlivu své tety začal hrát na housle a byl přijat na athénskou konzervatoř. Na housle hrál dvanáct let a již jako čtrnáctiletý získal první cenu na místní soutěži. Mimo jiné také začal hrát v několika školních představeních, z nichž pravděpodobně nejvýznamnější byla role Tonyho v muzikálu West Side Story.
29 se Státním orchestrem v Aténách, s řeckým orchestrem Kamerata, s arménským filharmonickým orchestrem a dalšími 30 dnešní Zimbabwe
Později také získal roli Mariuse v muzikálu Bídníci. Se zpěvem pokračoval potom dále v Itálii jako soukromý žák tenoristy Alfreda Krause. V roce 1991 byl Frangoulis pozván samotným Andrew Lloyd Weberem, aby si zahrál roli Raula v muzikálu Fantom opery. Jeho úspěchy a talent mu umožnily studovat na newyorském Julliardu u sopranistky Dodi Protero. S Aristeidisem Chatzistavru nahrávají písně a skladby a společně účinkují na koncertech po celém Řecku.
3.2.2 Eleni Tsaligopoulou Eleni Tsaligopoulou je jednou z umělkyň, se kterými Aristeidis Chatzistavrou spolupracuje. Narodila se v krásném městečku v severním Řecku s názvem Naousa. Její veliký zájem o hudbu se projevil už v raném dětství, když se svým bratrem začínali zpívat. Od té doby Eleni věděla, že se chce stát zpěvačkou. Její první živé vystoupení bylo v roce 1985 v Soluni, když studovala na řecké konzervatoři. Již během studií zpívala v mnoha řeckých klubech, kde nezůstávala bez povšimnutí různých řeckých skladatelů. Dostává nabídky k nazpívání jejich písní a společnému nahrávání.
V roce 1987 ji řecký skladatel Manos Hadjidakis 31 pozval, aby hrála pro Stamatise Spandoudakise32. Později také spolupracuje s Yiorgosem Dalarasem 33, se kterým koncertují po celém Řecku, Evropě a Americe. Nahrála s ním také několik CD. S Aristeidisem Chatzistavru nahrávají skladby a společně vystupují na koncertech po celém Řecku.
31 řecký skladatel zabývající se mimo jiné také hudební teorií. V roce 1960 získal Oscara za nejlepší píseň Never on Sunday k filmu stejného názvu 32 řecký skladatel, producent a aranžér. Od začátku života se zabývá hudbou. Studoval klasickou a později i moderní hudbu. Píše hudbu do filmů, do televize, také divadelní hudbu a skládá pro hlavní řecké zpěváky a muzikanty. Nahrál přes padesát alb. 33 řecký zpěvák, otec zpíval rebetiko, za největší hit je považována píseň Pou 'nai ta Chronia ( Kde jsou ty roky)
20
3.2.3 Theros Kytarista Aristeidis Chatzistavrou je také aktivním členem řecké hudební skupiny Theros. Tato skupina vznikla v roce 2000 v řecké Soluni. Umělcům se úspěšně daří skloubit tradiční řeckou hudbu s moderními hudebními formami. Toto spojení je velmi zajímavé a má za následek velice osobitý a plynulý zvuk.
Ve skupině spolu účinkují Aristeidis Chatzistavrou, Yannis Economou, který hraje na bicí nástroje a hudbu doplňuje vokálním zpěvem, flétnistka, violoncellistka a zpěvačka Ourania Liarmakopoulos, George Kontogiannis, hrající na lyru a bicí, kytarista Mars Balatsoukas, bicista Jason Tatsis a basista Dimitris Moutafi.
V roce 2002 vydali první CD s vlastní hudbou, na kterém spolupracovali se známými umělci jako jsou Vasilis Papakonstantinou34, Nikos Papazoglou35, Dionysis Tsakis36 a dalšími. V roce 2005 se začali věnovat spolupráci s Paulem Pavlidisem, který je spoluautorem písní na jejich CD, do kterého zapojili také Faviose Delivoriase37 a Marthu Frintzila38. Skupina Theros se objevuje na mnoha hudebních scénách v Aténách a okolí. Vystupují také na různých festivalech.
34 řecký zpěvák známý především pro jeho tvorbu v oblasti řeckého rocku, většina jeho písní jsou známé především v Řecku a na Kypru 35 řecký hudebník, zpěvák, skladatel a producent, působí ve známé kapele Loxi falaga 36 současný řecký skladatel, textař a muzikant 37 řecký rockový skladatel, hudebník a zpěvák 38 řecká herečka divadelní režisérka a zpěvačka, specializuje se na řecké drama, vyučuje psychologii hlasu zpěváků a herců
4. Duo Arioso Dlouholetá
spolupráce
Sophie Mavrogenidou a Aristeidise Chatzistavrou byla založena na jejich společné
vášni
prozkoumávání interpretaci
k a
repertoáru
nádherných a bohatých skladeb Ilustrace 5: Sophia Mavrogenidou a Aristeidis Chatzistavrou
středozemního
moře a latinských zemí, které
jsou
známé
pro
jejich jemné rozdíly a výbušné rytmy.
4.1 Vznik Sophia Mavrogenidou a Aristidis Chatzistavrou spolu tvoří duo již od roku 1989. Poznali se na athénské konzervatoři, kde oba učí. Začali spolu spolupracovat a od té doby tvoří společně Duo Arioso. Oba jsou Řekové a vyrůstali v zemi, která odjakživa mísí různé kultury a nechává se jimi ovlivnit.
Od roku 1993 se Duo Arioso objevuje a koncertuje po celém Řecku a v zahraničí. Získávají skvělé recenze na svou tvorbu a koncert, právě díky práci, kterou na jevišti předvádějí. Díky tomu také přicházejí další nabídky na možnost vystupování a také na nahrávání do televizí a rádií. Oba hudebníci skrze hudbu přenáší k lidem myšlenku, která charakterizuje jejich hudební životy a vystihuje, co pro ně hudba znamená a jak si přejí, aby ji chápali a vnímali lidé. Věří, že dobrá hudba odhaluje naše city, spojuje lidi a otevírá obzory našim myšlenkám. Mnozí
22
známí skladatelé psali skladby, které byly přímo určeny pro Sophii Mavrogenidou a Aristeidise Chatzistavrou a jejich Duo Arioso. Díky tomu měli možnost rozšířit a obohatit svůj repertoár o mnoho přepisů a nových skladeb.
4.2 Styl Díky Sophiině orientaci v české hudbě a Arisově ryze řecké krvi, která je v jejich hudbě zřetelná, je jejich tvorba všestraně zbarvená. Dali by se charakterizovat jako uskupení, které hraje skladby od klasické hudby po hudbu Středozemního moře, latinské Ameriky a Řecka. Hrají také tradiční hudbu různých národů. Spojují navíc instrumentální hudbu se zpěvem. V mnoha skladbách zpívají oba. Sophia krásným, průzračným a čistým hlasem a Aristidis v dokonalém kontrastu hlasem zatemnělým tajuplným a tichým.
4.3 Spolupráce Co se kontaktů a spolupráce týče, hrají skladby různých známých i méně známých autorů. Nějaký čas spolupracovali mimo jiné například s houslistou Filharmonie Brno, Antonínem Formáčkem, se kterým nazkoušeli skladbu Chrono de Saudad paraguayského skladatele Augustína Barriose39. Tato skladba je Barriosem psaná pouze pro sólovou kytaru. Aristeidis Chatzistavrou ji však rozepsal ještě pro flétnu, zpěv a housle, díky čemuž lépe vyniká krásná lyrická melodie. S Antonínem Formáčkem pořádali koncerty nejen v Česku, ale také vystupoval jako host na jejich koncertech v Řecku.
Díky známostem, které Sophia Mavrogenidou v Česku získává, se jim naskytla veliká příležitost, nahrát skladbu Una foglia per Lagadia , kterou speciálně pro Duo Arioso napsal významný brněnský skladatel Miloš Štědroň. 39 Augustín Barrios byl jedním z nejlepších kytaristů a skladatelů, vzhledem k tomu, že kladl veliký důraz na hudbu, jsou dnes k dispozici mnohé kytarové skladby
4.3.1 Miloš Štědroň
Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942 v Brně. Vystudoval filozofii a bohemistiku na filozofické fakultě University J. E. Purkyně 40 a zároveň studoval skladbu na Janáčkově akademii múzických umění. Studium skladby si doplnil postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby.
Zprvu se Štědroň zajímal převážně o hudební historii a teorii, k přelomu došlo až v polovině 70. let, kdy se začal více věnovat kompozici. Dodnes se zabývá skládáním hudby pro mnohá činoherní představení a pro filmy. Napsal hudbu k divadelnímu představení Balada pro banditu a Alenka v říši za zrcadlem. Významná je také jeho spolupráce s Milanem Uhdem, se kterým předvedl mimo jiné premiéru muzikálu Divá Bára v Městském divadle Brno. Pro Sophii Mavrogenidou napsal skladby, které vyšly ne třech CD. Nyní píše další cyklus pro flétnu a zpěv.
40 dnešní Masarykova univerzita
24
4.3.2 Omadiki Apodrasi Oba umělci jsou členy skupiny Omadiki Apodrasi. Název skupiny znamená v překladu „hromadný odchod“. Skupinu založil v roce 1995 Dimitris Ikonomakis 41, která měla být chápána jako kolektivní tvůrčí hraní pořádané různými hudebníky, kteří chtěli mísit různé styly a druhy hudby a následně s nimi experimentovat. Pod tímto názvem skupina nahrála tři CD, která obsahovala hudbu vyvíjející se z moderních řeckých lidových písní do propojení s jazzovou hudbou. Veliký vliv na tvorbu, mělo vysoké klasické hudební vzdělání všech hudebníků.
Hlavní členové Omadiki Apodrasi jsou Dimitris Ikonomakis (basa), Aristeidis Chatzistavrou (klasická kytara), Sophia Mavrogenidou (flétna), Fofy Karountzou (mandolína), George Katsanos (klavír, bicí, vibrandoneon 42). Také s nimi nazpívala několik skladeb zpěvačka a herečka Marianthi Sontaki, Maria Aristopoulou, Vasilis Gisdakis, Stefanos Tsakmakas a další.
4.4 Skladby Z počátku hráli skladby skladby pro flétnu a kytaru, které znali nebo sehnali. Hráli skladby jak slavných autorů, tak představovali také skladby autorů, o kterých málokdo slyšel. Později začali přepisovat a upravovat skladby, které byly napsány pro jiné nástroje. V dnešní době si mnoho skladeb skládají sami.
Inspiraci pro své skladby sbírají v běžném denním životě. Jedna z takových skladeb je Suite for one day. Tato skladba, kterou napsal Aristeidis, má několik částí, které popisují situace běžného denního života jako např. déšť, vstávání, blížící se 41 řecký hudebník s mnohostranným zaměřením v řeckém hudebním průmyslu, vystudoval hru na kontrabas, harmonii a aranžování 42 nový nástroj se starou historií, princip je podobný jako u harmoniky. Vzduch, který je vháněn do přístroje (u harmoniky přes měchy a u foukací harmoniky pomocí náustku) začne hýbat s plátky, které potom vydávají zvuk.
večer atd.
4.5 Koncertní činnost Z počátku hráli převážně v Řecku, ale pro oblíbenost jejich hudby jsou dnes zváni do celé Evropy a chystají se procestovat také latinskou Ameriku. Skladby na koncerty vybírají podle toho, které se jim líbí nebo které jsou žádané nebo vhodné na místě, kde zrovna koncert pořádají.
Sophia Mavrogenidou se do Česka stále ráda vrací, takže nabídky na vystupování v České republice nadšeně přijímá. Naposledy vystoupila 27. května roku 2013 v Kleinově paláci v Brně. Zde zazněly výše již zmíněné skladby jako Choro de Saudad Augustína Bariose, která byla speciálně pro tento koncert Aristeidisem upravena pro seskupení kytara, flétna, zpěv a fagot. Houslový part byl tedy předělán a upraven na part fagotový. Karlův most, skladba, kterou Chatzistavrou napsal, když se inspiroval touto významnou českou památkou při první návštěvě Prahy, opět zahrnovala, kromě kytary a flétny také housle. V této skladbě skladatel popisuje život, který na Karlově mostě probíhá. Hraní pouličních muzikantů, prezentování umělců, kteří se snaží prodat veškerý svůj talent, šarlatáni,kteří se snaží nabídnout vše, co si je člověk ochoten koupit. Děním na tomto mostě byl při komponování naprosto očarován a ke konci skladby se objevují výkřiky, které mají na Karlově mostě napodobit výkřiky a pobízení ke koupi.
Vzhledem k mému spoluúčinkování na tomto koncertě, byla i tato skladba přepsána a housle opět nahradil fagot. Další skladba Old road je velice krásnou ukázkou řeckých složitých rytmů. Ve skladbě se často vyskytují deseti-osminové a osmi-čtvrťové takty, které v naší hudbě nebývají úplnou samozřejmostí. Poslední skladbou v aranži pro spoluúčinkování s fagotem byla skladba Memoria e fado
26
brazilského skladatele Egmonta Gismonti43.
Zúčastnili se také koncertů pořádaných Statutárním městem Opava. Dne 23. srpna 2002 spoluúčinkovali se skupinou Donna Quartet 44 na koncertě s názvem Koncert na zámku – Donna Quartet a hosté z Řecka. Koncert se konal v Hradci nad Moravicí na místním zámku. Ve stejném seskupení ještě účinkovali o den později na Sobotním koncertním matiné – Donna Quartet a hosté z Řecka, který se konal ve Sněmovním sále minoritského kláštera. O den později ještě návštěvu Opavy završili samostatným koncertem, kdy hráli v opavském domě umění na koncertě staré a soudobé hudby.
Krásy řecké hudby měli možnost slyšet také posluchači v Opavě, kde Duo Arioso vystoupilo 15. září roku 2003 ve zdejším minoritském klášteře. Spolu s nimi přijel do Opavy také jejich kamarád zpěvák a multiinstrumentalista Yannis Economou, který je v několika skladbách doprovodil na řecké lidové nástroje buzuki a tsuru45.
V této sestavě hráli na mnoha koncertech a festivalech, které byly
věnovány řecké hudbě. Koncert byl nazván „Putování hudební krajinou Řecka“. Zazněly zde písně z oblastí Makedonie, Epirosu 46 a Kréty. Zahráli například řeckou lidovou píseň Milomu kokino. Tuto krásnou a neobvyklou krajinu spolu reprezentují po celé Evropě.
19. října 2011 vystoupili na Abonentním koncertě pořádaném Konzervatoří Brno. Koncert se konal v sále Milosrdných bratří v Brně. Na programu byl
43 Egmont Gismonti je světově proslulý multiinstrumentalista a skladatel. Byl hluboce ovlivněn Heitorem Villa – Lobem. Jeho hudba odráží hudební rozmanitost brazilské hudby. 44 smyčcové kvarteto, které je složeno ze členek Filharmonie Brno. Kvarteto bylo založeno v roce 1997. Vystupují v kostýmových oděvech inspirovaných módou 30. let. Hrají nejen klasickou a soudobou hudbu, ale také prezentují úpravy slavných písní, muzikálových melodií a ragtime. Členkami Donna Quartet jsou: Dana suková- 1. housle, Lenka Zichová- 2. housle, Gabriela Jiráková- viola a Iveta Vacková- violoncello 45 strunný hudební nástroj podobný buzuki, má tři dvojité struny 46 ostrov, který se nachází v Egejském moři
kupříkladu skladatel Enrique Granados47 a jeho Playera, Astor Piazzolla48 a skladby Lamento, Extasis a Libertango, Francis Kleynjans49 a Arie č. 1 op. 92 b., Dušan Martinček50 a jeho Bonjour monsieur Piccasso, Nikos Tatsis se skladbou Cheimariotikos dance č. 1 a Cheimariotikos dance č. 2 a další.
Jejich návštěvy v České republice jsou velice vítané a poměrně časté, takže když byl 3.října 2013 uspořádán koncert k životnímu jubileu Boženy Růžičkové, nebylo divu, že oba přijali pozvání a přijeli zahrát. Na tomto koncertě vystoupili se skladbou Saltarello, kterou napsal Chatzistavrou.
Mezi jejich nejoblíbenější skladby patří Bachianna Brazileiras – Arie č. 4 brazilského skladatele Heitora Villa – Lobose51. Bachianna Brazileiras je soubor devíti suit, které byly psané pro různé kombinace nástrojů a hlasů. Byly psány mezi lety 1930 – 1945. Nejedná se ani tolik o splynutí brazilské lidové a populární hudby se stylem Johanna Sebastiana Bacha, jako spíš o volnou úpravu řady barokních a kontrapunktických postupů v brazilské hudbě. Většina vět v těchto suitách má dva názvy: jeden „Bachian“ (Preludi, fuga, atd.) a druhý Brazilian 52 ( O canto da Nossa terra, Embolada, atd.)
47 Enrique Granados byl španělský pianista a skladatel, který skládat klasickou hudbu. Je známý jako představitel hudebního nacionalismu a přesně taková je i jeho je v jedinečném španělském stylu. 48 byl argentinský skladatel, hrál na bandoneon, aranžoval skladby, skládal hudbu k filmům 49 francouzský skladatel a kytarista, napsal přes šest set skladeb které se hrají po celém světě 50 slovenský hudební skladatel a klavírista, byl profesorem na Vysoké škole múzuckých umění v Bratislavě, zemřel v roce 2006 51 Heitor Villa – Lobos je jeden z nejvýznamnějších latinskoamerických skladatelů 20. století. Ve svě hudbě kombinuje původní brazilské rytmické a melodické prvky s klasickou hudbou západu. Psal mnoho orchestrální, komorní, instrumentální a vokální díla. 52 brazilský
28
Závěr Rozebírání života a práce zmíněného dua mi přinesla mnohé. Velké množství poslechnuté hudby mi rozšířilo obzory, zjistila jsem jak nádherná může být hudba jiných kultur. Bylo mi potěšením psát bakalářskou práci o skupině, která mi umožnila skrze vystoupení s nimi nahlédnout do rozdílností mezi naší a jejich hudbou. Také pevně doufám, že moje bakalářská práce bude k užitku všem, kdo by chtěl interpretovat skladby cizích kultur.
Seznam použité literatury
ŠAFAŘÍK, Jiří – Dějiny hudby 2. díl, Věrovany: Jan Piskiewicz 2006 ISBN: 80-86768-16-3
KITTNAROVÁ, Olga - A history of music in outlines- Praha 2007, Nakladatelství Karolinum ISBN – 978-80-246-1351-2
NAVRÁTIL, Miloš- Nástin vývoje evropské hudby, 20. století, Ostrava 1993 MONTANEX, spol. s.r.o., ISBN 80-85300-26-5
Prameny
http://en.wikipedia.org/wiki/Mikis_Theodorakis – Staženo dne 27. 2. 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%A1_hudba – staženo dne 27. 2. 2014 http://www.greeka.com/greece-culture/music/ - staženo dne 27. 2. 2014 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%A1_vojensk%C3%A1_juntastaženo dne 27. 2. 2014 http://krousta.com/english/en_drums/en_frame_drum_with_jingles_from_Epirus_nte
30
fi_ntaires.html - staženo dne 27. 2. 2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Laouto - staženo dne 27. 2. 2014 http://www.arthur-honegger.com/anglais/biographie.php – staženo 3. 3. 2014 https://www.sfsymphony.org/Watch-Listen-Learn/Read-Program-Notes/ProgramNotes/HONEGGER-Pacific-231-%28Mouvement-symphonique-No-1%29.aspx
-
staženo 3. 3. 2014 http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm - staženo 3. 3. 2014 http://www.womex.com/virtual/alfamusic_label/alfio_antico – staženo 4.3.2014 http://www.musica.cz/skladatele/stedron-milos.html - staženo 4. 3. 2014 http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/milos-stedron-ml – staženo 6. 3. 2014 http://www.ceskatelevize.cz/porady/10396280248-fenomen-milosstedron/31229535017/ - staženo 6. 3. 2014 http://www.kolanian.com/bio.php – staženo 8. 3. 2014 http://www.imdb.com/name/nm1454439/ - staženo 8. 3. 2014 http://www.hadjidakis.gr/english/homeweb.htm – staženo 11. 3. 2014 http://www.stamatisspanoudakis.gr/biography – staženo 11. 3. 2014 http://www.george-dalaras.com/biography.html – staženo 22. 3. 2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Vassilis_Tsitsanis – staženo 22. 3. 2014 http://wiki.phantis.com/index.php/Markos_Vamvakaris – staženo 26. 3. 2014 http://www.cs.princeton.edu/~bonnies/sotiria.html – staženo 26. 3. 2014 http://www.allmusic.com/artist/marika-ninou-mn0002340528 - staženo 7. 4. 2014 http://www.aksioprepeiakantoxh.com/protaseis/mousiki/1293-theros – staženo 7. 4. 2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Vasilis_Papakonstantinou – staženo 7. 4. 2014 http://greeksongstories.wordpress.com/2012/11/25/five-milestone-songs-of-nikospapazoglou/ - staženo 10. 4. 2014
http://www.dentra.gr/en/team-bio-eng/55-martha-frintzila-bio.html–staženo
18.
4.
2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Foivos_Delivorias – staženo 18. 4. 2014 http://www.womex.com/virtual/specs_n_arts/martha_frintzila - staženo 18. 4. 2014 http://www.dimitrisikonomakis.com/node/6 - staženo 18. 4. 2014 http://www.duskyrecords.nl/vibrandoneon.engels.html - staženo 18. 4. 2014 http://www.britannica.com/EBchecked/topic/629023/Heitor-Villa-Lobos - staženo 18. 4. 2014 http://en.wikipedia.org/wiki/Heitor_Villa-Lobos - staženo 18. 4. 2014 http://www.allmusic.com/artist/egberto-gismonti-mn0000661687/biography
-
staženo 18. 4. 2014 http://konzervatorbrno.eu/pdf/vz_2011_priloha1.pdf - staženo 18. 4. 2014 http://www.opava-city.cz/assets/zx/kultura/brozurka_46_bo.pdf - staženo 18. 4. 2014 http://www.lidovakultura.cz/event.aspx?eid=2622 - staženo 18. 4. 2014 http://www.opava-city.cz/assets/files/197/hla0207.pdf - staženo 18. 4. 2014 http://shelf3d.com/Qc1sjzJOLI4#Duo%20Arioso%20-%20Nanourisma%20%20Lullaby - staženo 18. 4. 2014 http://foofind.com/en/download/J6Ud7SwHx-L6WwWv/H%20Villa%20Lobos %20Bachianas%20brazileiras%20no5%20aria%20Sophia%20Mavrogenidou %20flute%20Aris%20Chatzistavrou%20kithara.html - staženo 18. 4. 2014 http://www.bach-cantatas.com/Lib/Granados-Enrique.htm - staženo 18. 4. 2014 http://www.piazzolla.org/biography/biography-english.html - staženo 18. 4. 2014 http://www.productionsdoz.com/en/composers/kleynjans_francis.html - staženo 18. 4. 2014 http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=2017 - staženo 18. 4. 2014 32
https://www.facebook.com/pages/Prometheus-band-Brno/202013903174786?v=info - staženo 18. 4. 2014
