JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na lesní roh
ŽENY A LESNÍ ROH Bakalářská práce
Autor práce: BcA. Kristýna Ratajová Vedoucí práce: MgA. Martin Novák Oponent práce: odb. as. MgA. Zuzana Rzounková, Ph.D.
Brno 2015
Bibliografický záznam RATAJOVÁ, Kristýna. Ženy a lesní roh [Women and the French Horn]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2015. 41. s. Vedoucí diplomové práce MgA. Martin Novák.
Anotace Diplomová práce „Ženy a lesní roh“ pojednává o hráčkách na lesní roh z několika pohledů. Pro upřesnění je zde vysvětlen pojem gender a dále představuje práce nejvýznamnější české i zahraniční hornistky, se dvěma z nich je v práci přepsán rozhovor. Dále autorka zkoumá počty žen v českých profesionálních orchestrech s důrazem na sekci lesních rohů. V práci je proveden drobný výzkum, který mapuje počty absolventů/absolventek na lesní roh na středních uměleckých a vysokých školách.
Annotation The thesis Women and french horn deals with issue of female horn players from several perspectives. For clarification, there is explained expression of gender. The thesis also introduces the most significant Czech and foreign female hornists. There is presented a little interview with two of them, in this thesis. In following part of thesis, author examines numbers of women, employed in czech professional orchestras with focusing on french horn section. There is included a little research, which summarizes numbers of male and female french horn graduates on secondary schools and universities, in this thesis
Klíčová slova Lesní roh, orchestr, žena, gender, hráčky v orchestru, studium
Keywords The french horn, the orchestra, the women, gender, female orchestra players, study
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 3. 5. 2015
Kristýna Ratajová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Klánské, paní Rzounkové a Katce Javůrkové, které s ochotou poskytly rozhovor. Dále patří dík paní Baláčové z Filharmonie Brno, která mi připravila informace k danému výzkumu.
Obsah PŘEDMLUVA ...................................................................................................................................... 1 ÚVOD .................................................................................................................................................... 2 1
POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA .................................................................................... 3
2
POJEM GENDER ...................................................................................................................... 4
3
ŽENY V ORCHESTRU ............................................................................................................. 6 3.1 3.2 3.3 3.4
SOUČASNÝ STAV V ORCHESTRECH............................................................................................ 7 ČESKÁ FILHARMONIE ................................................................................................................ 8 FILHARMONIE BRNO ................................................................................................................. 9 POROVNÁNÍ ČF A BF .............................................................................................................. 10
4
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ PRAŽSKÉ JARO ...................................................................... 12
5
STUDENTKY – HORNISTKY ............................................................................................... 14 5.1 5.2
6
VÝZNAMNÉ ŽENY – HORNISTKY V ZAHRANIČÍ ........................................................ 21 6.1 6.2 6.3 6.4
7
KONZERVATOŘE ..................................................................................................................... 14 VYSOKÉ ŠKOLY ...................................................................................................................... 19
SARAH WILLIS ........................................................................................................................ 21 FRØYDIS REE WEKRE ............................................................................................................ 22 JULIE LANDSMAN ................................................................................................................... 23 MICHELLE STEBLETON ........................................................................................................... 23
VÝZNAMNÉ ŽENY – HORNISTKY U NÁS ........................................................................ 24 7.1 KATEŘINA JAVŮRKOVÁ .......................................................................................................... 24 7.1.1 Rozhovor....................................................................................................................... 25 7.2 ZUZANA RZOUNKOVÁ ............................................................................................................ 28 7.2.1 Rozhovor....................................................................................................................... 29 7.3 VLADIMÍRA KLÁNSKÁ ............................................................................................................ 31 7.3.1 Rozhovor....................................................................................................................... 32
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 36 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................... 37 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 39 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................... 40 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 41
Předmluva Když mi rodiče vybrali lesní roh, brala jsem jako samozřejmost, že na něj hrají ženy. I má starší sestra už cvičila na hornu. Ovšem časem jsem začala nacházet nahrávky, které mě oslnily. Na všech hráli na lesní roh muži. Samozřejmě Zdeněk a Bedřich Tylšarové, Hermann Baumann, Dennis Brain byli osobnostmi, které jsem znala. Staré fotografie z orchestrů či booklety z desek ukazovaly sekci lesních rohů, kde na můj nástroj hráli pouze muži. Od samého vzniku orchestrů byla tato práce určena mužům a jako ve všech oborem bylo jasně určeno, které povolání je mužské a které ženské. Když jsem se ocitla na Gymnáziu Jana Nerudy, kde vyučoval prof. Bedřich Tylšar, měla jsem kolem sebe pouze spolužačky-hornistky, na konzervatoři čtyři hornistky a jednoho hornistu, na akademii podobně. Myslím si, že sociální a kulturní vlivy, které ovlivňují tyto změny, jsou pro mě natolik zajímavé, že svou bakalářskou práci tomuto tématu věnuji. Navíc se setkám s osobnostmi, které mi přinesou mnoho inspirace a rozšíří obzory nejen mně, ale i čtenářům.
1
Úvod Práce zkoumá genderový vývoj instrumentální hudby především v České republice, a to konkrétně na hráčkách na lesní roh. Důvodem výběru tématu je fakt, že autorka práce je sama hráčka na lesní roh a klade si otázku, z jakého důvodu a v jak hojném množství se během několika desítek let stal lesní roh populárním nástrojem právě pro ženy. Ovšem tato domněnka vznikla pouze z autorčina pohledu, kde sama měla při studiích na konzervatoři jen jednoho spolužáka-hornistu, ale čtyři hornistky. Tato otázka je pro autorku tak zajímavá, že se rozhodla o problematice napsat bakalářskou práci. Dalším cílem práce je představit nejvýznamnější české i evropské osobnosti – ženy – hráčky na lesní roh, ucelit představu o tom, v jakých poměrech ženy a muži v historii studovali hru na lesní roh na konzervatořích a akademiích, a nakonec zmínit i počet zaměstnaných žen v profesionálních orchestrech.
2
1 Použité zdroje a literatura Ve své bakalářské práci se bude autorka opírat o několik zdrojů. Hlavním pramenem budou rozhovory1 s vybranými hráčkami, které autorka zapracuje do textu. Bude se to týkat hráček ze tří věkových generací, kde se ukáže, jakým způsobem se vztah žen k lesnímu rohu měnil. Dále bude autorka pracovat především s informacemi zjištěnými drobným výzkumem na akademiích a konzervatořích, které odkryjí, jak se počty hráček-absolventek za poslední roky měnily či nikoli. Mezi použité zdroje autorka započítá i internet, tedy webové stránky různých institucí, orchestrů, škol i hráček, kde sesbírá důležité informace pro dané téma. Co se týká literatury, opře se autorka o několik diplomových prací.
1
Rozhovory jsou autententické, tzn. přepsaná vlastní slova umělkyň
3
2 Pojem gender Autorka práce považuje za důležité vysvětlit pojem gender v souvislosti s celou prací. Práce neřeší problematiku srovnání žen a mužů na trhu práce, pouze poukazuje na vývoj, kterým se konkrétně hráčky na lesní roh ubíraly a jakým způsobem se pohled na ně měnil či nikoli. Nicméně fenomén gender je vhodné v této kapitole vysvětlit. V poledních desetiletích se „gender“ používá velmi často, ovšem autorka práce se domnívá, že ne vždy jsou lidé schopni přesně objasnit jeho význam. Gender je z anglického překladu rod. Myšleno jako rod živočišný i rod v gramatice. Postupně si pod tímto pojmem můžeme představit odlišnosti mezi ženským a mužským rodem. Všemu otevřená dnešní společnost v genderové otázce řeší například i problematiku homosexuálů a dalších menšin. (Citováno z internetových stránek České asociace vzdělávacích institucí, o.s.) „Gender je, řečeno terminologií společenských věd, sociálním konstruktem. To znamená, že společnost vytvořila soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a jiné pro ženy a podle kterých se očekává, že se jednotlivé „gendery“ budou chovat. Jedním slovem lze společenská očekávání označit jako konvenci. Jestliže jedinec společenskou roli svým chováním nenaplňuje, je nenormální, porušuje konvence a tím pádem bývá většinou považován za devianta. Problém však spočívá v tom, že s rozvojem liberalizace a snižováním diskriminace mezi pohlavím se společenská realita proměňuje dynamičtěji a rychleji, než tempo, s jakým se mění konvence. Společnost si na nové trendy zvyká jen pozvolna. To je jedna z příčin, proč mají ženy, homosexuálové a další menšiny minimálně stejné problémy s přijetím např. do zaměstnání, jako měli před půl stoletím, přestože jsou zdánlivě chráněni (ať už zákonem nebo angažovaností neziskového sektoru) lépe.2“ (konec citace). Jelikož genderová tematika označuje rozdíly mezi ženami a muži, které se vytvořily kulturně a sociálně, dotýká se úzce hlavní otázky bakalářské práce. To, co autorku práce nejvíce zajímá, je vývoj genderového stereotypu, tedy zjednodušené představy, kdo je žena a kdo muž, a co je ženský a co mužský hudební nástroj, a zda vůbec něco takového existuje. Jak ukáží další kapitoly, je zřejmé, že lesní roh byl v začátku ryze mužskou záležitostí a postupně se jeho role obrací. Autorka se nedomnívá, že by zde byly nějaké problémy v přijímání společnosti 2
Fenomén gender: Co je to gender?. CAVI, o.s. České asociace vzdělávacích institucí, o.s. [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.cavi.cz/gender.html
4
hornistů či hornistek, ale faktem je, že nějaké změny v posledních desetiletích nastaly a jsou zajímavé.
5
3 Ženy v orchestru Tato kapitola je věnována historii žen (nejenom hornistek v orchestrech) a otázce, kdy vůbec ženy začaly obsazovat orchestry a jaká je situace v profesionálních orchestrech dnes. Díky nejasným zdrojům se autorka rozhodla ukázat historii na příkladu pouze dvou orchestrů, a to našich nejvýznamnějších: České filharmonii (dále jen ČF) a Filharmonii Brno (dále jen FB). Pro informace, které by měly jasné zdroje, se autorka rozhodla oslovit naše dva významné orchestry a zapátrat do jejich historie. Bez jakýchkoli výzkumů je jasné, že od formování orchestru bylo povolání orchestrálního hráče ryze mužskou záležitostí, především pro hráče na žesťové nástroje. Dobové fotografie nejstaršího orchestru u nás, Západočeské filharmonie Mariánské Lázně, ukazují (viz. Obrázek č. 1.), že žena v orchestru byla opravdu výjimkou. Po druhé světové válce se ve Spojených státech amerických rozšířily dívčí orchestry, které známe například z filmu Někdo to rád horké, ovšem to už se vzdalujeme od klasické hudby. Aby bylo téma snáze ohraničené, zajímaly autorku pouze české profesionální orchestry.
Obrázek 1: Západočeský orchestr Mariánské lázně - historická fotografie z roku 1901 (zdroj: Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně: Historické fotografie. Západočeský symfonický orchestr: Tradice, profesionalita, umění od roku 1821 [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.zso.cz/ZSO/repository/Image/galerie/images/1901.jpg)
6
3.1 Současný stav v orchestrech V této kapitole se autorka zaměřila pouze na fakta. Následující tabulka ukazuje, kolik žen je v současné době obsazených v profesionálních orchestrech u nás. Zdrojem informací jsou webové stránky jednotlivých institucí. Tabulka č. 1. ukazuje, že v českých orchestrech je zaměstnaných na postu hráče na lesní roh více mužů než žen. Samozřejmě otázkou je, kde je příčina. Následující kapitoly ukáží, že ženy začaly studovat na konzervatořích později. Je možné si všimnout, že postupně se to začíná vyrovnávat. Velkou zajímavostí je fakt, že v České filharmonie i v Pražské komorní filharmonii zastupuje Kateřina Javůrková ženskou skupinu, protože je zaměstnaná v obou orchestrech a to samé činí Zuzana Rzounková v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK (dále jen FOK) a Moravské filharmonie Olomouc. Čímž se tabulka stává mírně nepřesnou. Dále je nutné podotknout, že v Komorní filharmonii Pardubice hrají na lesní roh dvě ženy a žádní muži. Vše výše zmíněné je označené oranžovou barvou v tabulce. NÁZEV ORCHESTRU
MUŽI
ŽENY
Česká filharmonie
6
2
Filharmonie Bohuslava Martinů
6
0
Filharmonie Brno
7
0
Filharmonie Hradec Králové
6
0
Janáčkova Filharmonie Ostrava
4
2
Jihočeská komorní filharmonie
2
0
4
1
Komorní filharmonie Pardubice
0
2
Moravská filharmonie Olomouc
5
2
Plzeňská filharmonie
4
0
PKF – Prague Philharmonic
2
1
Severočeská filharmonie
5
0
Zlín
České Budějovice Karlovarský symfonický orchestr
Teplice
7
Symfonický orchestr Českého
6
1
5
2
2
0
64
13
rozhlasu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně CELKEM
Tabulka 1: Přehled orchestrálních hráčů/hráček na lesní roh v českých orchestrech
3.2 Česká filharmonie Citováno z bakalářské práce Kristýny Ratajové: „U zrodu České filharmonie stojí osoba, která je pro českou kulturu nepostradatelná. Na mysli máme Antonína Dvořákova, který 4. ledna 1896 dirigoval historicky první koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu.
Dva roky před tím vznikla Česká filharmonie, spolek
ku povznesení hudebního umění v Praze, jakož i spolek pensijní členů Národního divadla v Praze, jich vdov a sirotků. Až do roku 1901 byla Česká filharmonie opravdu ušlechtilou „volnočasovou aktivitou“ orchestrálních hráčů Národního divadla, se závazkem uspořádat ročně alespoň čtyři velké symfonické koncerty s vynikajícími díly domácí i světové hudby. Z vydělaných peněz se vytvořil fond pro členy spolku, kteří už nemohli dál hrát, a pro nejbližší pozůstalé zemřelých hráčů.3 V tomto spolku tedy hráli členové orchestru Národního divadla, když v roce 1901 vstoupili do stávky proti Karlu Kovařovicovi (tehdejšímu šéfovi opery Národního divadla), dostali všichni výpověď. Propuštění využili situace a ustanovili Českou filharmonii jako samostatný orchestr. První roky byly existenčně velmi náročné, orchestr neměl vytvořené žádné jméno, ale tato novinka, samostatný pražský orchestr, si ho brzy vybudoval. “4(konec citace). Do roku 1970 byla Česká filharmonie ryze mužským orchestrem, v daném roce se stala první ženou v orchestru hráčka na harfu. 3
Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html 4 Cituji ze strany 5, 6 z RATAJOVÁ, Kristýna. Orchestrální hráči a jejich postavení ve společnosti [Orchestra musicians and their social status]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních věd a hudebního manažerství, 2014. 51 s. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jindřiška Bártová.
8
3.3 Filharmonie Brno Vzhledem k tomu, že informace jsou snadno dostupné, rozhodla se autorka věnovat této kapitole důkladněji. Filharmonie Brno vznikla 1. 1. 1956 sloučením Symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Brně a Symfonického orchestru kraje Brněnského. (Citováno z programového katalogu z roku 1957:) „A tak orchestr Státní filharmonie čítá 114 členů, těší se vynikající pověsti doma i za hranicemi a jeho vyspělost je oceňována řadou zahraničních dirigentů a sólistů. V čele orchestru byl postaven zasloužilý umělec Břetislav Bakala, jehož umění zaručuje další růst tělesa i jeho vysokou úroveň. K Státní filharmonii patří mimo orchestr Janáčkovo kvarteto, komorní soubor mezinárodní pověsti, a sólista František Hanták, stejně proslulý hobojista.“5(konec citace). Autorku práce zajímalo, kdy a v jakém množství začaly hrát ženy ve Filharmonii Brno. Pro tento výzkum bylo nutné prozkoumat všechny dostupné programové katalogy od založení filharmonie. Nejstarší katalog, z kterého autorka čerpala, byl vydaný v roce 1957, dále od sezóny 1972/73 až do současné 2014/15. Při pročítání každého roku autorka práce zvolila pouze vzorky z některých let (viz. Tabulka č. 2 a 3). Co se týká smyčcové skupiny, nenastávaly zde žádné velké výkyvy, ženy byly zaměstnány v každé sekci kromě kontrabasové. Až od sezóny 1998/99 jedna a od sezóny 2012/2013 dvě kontrabasistky. V sekci prvních houslí obsadila v sezóně 1991/92 post koncertního mistra Marie Gajdošová. SÉZONA
I. HOUSLE
II. HOUSLE
VIOLY
CELLA
muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy
KONTRABASY muži
ženy
1.1.1956
15
2
9
6
12
1
10
1
8
0
1972/73
14
3
9
5
10
1
11
0
9
0
1982/83
14
4
8
7
12
1
8
2
10
0
1992/93
9
7
8
5
11
1
7
3
10
0
2002/03
10
9
9
7
13
0
7
5
9
1
2012/13
12
8
8
8
13
0
6
5
8
2
2013/14
11
8
8
7
11
1
6
5
8
2
Tabulka 2: Počet žen a mužů v jednotlivých sekcích v BF v konkrétních letech Státní filharmonie: laureát státní ceny Klementa Gottwalda Brno. Brno: Západomoravské tiskárny, závod 01 v Brně, Starobrněnská 19/21, 1957. 5
9
U dřevěné dechové sekce je zajímavé, že ze začátku fungování filharmonie byla ryze mužská a v současné době je v hobojích a flétnách převaha žen, ale v klarinetech se žádná neobjevila (viz Tabulka č. 3). SEZÓNA
HOBOJ
FLÉTNY
KLARINETY
FAGOTY
muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 1. 1.1956
4
0
5
0
5
0
5
0
1972/73
4
1
5
0
5
0
5
0
1982/83
4
1
4
1
4
0
5
0
1992/93
2
2
2
2
5
0
5
0
2012/13
2
3
2
3
5
0
4
1
2014/15
2
3
2
3
5
0
4
1
Tabulka 3: Počet žen a mužů v jednotlivých sekcích v BF v konkrétních letech
Co se týká žesťové sekce, je celou dobu plně mužská, pouze v letech 1995 – 2000 zde na lesní roh hrála Zuzana Rzounková.
3.4 Porovnání ČF a BF Následující Tabulka č. 4 porovnává počty mužů a žen v BF a ČF v současné sezóně 2014/15. Z tabulek je zřejmé, že smyčcová skupina je kombinovaná, ovšem jen v Brně hrají v orchestru violistky, cellistky i basistky. V dechové dřevěné sekci je v Brně převaha žen ve flétnách a hobojích a klarinety patří mužům. Co se týká žesťové sekce, je až na výjimky v ČF v lesních rozích pouze mužská, to samé v sekci bicích nástrojů. Na rozdíl od harf, kde se objevují opravdu jen ženy.
10
2013/14 BF ČF
I. HOUSLE II. HOUSLE VIOLY CELLA KONTRABASY muži ženy muži ženy muži ženy muži Ženy muži ženy 11 8 8 7 11 1 6 5 8 2 13 6 10 7 14 0 14 0 10 0
2014/15
HOBOJ FLÉTNY KLARINETY FAGOTY muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 2 3 2 3 5 0 4 1 4 1 4 1 5 0 5 0
BF ČF 2014/15
TRUBKA LESNÍ ROH POZOUN TUBA muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 5 0 8 0 5 0 1 0 5 0 6 2 6 0 1 0
BF ČF
2014/15 BF ČF
BICÍ HARFA KLAVÍR muži ženy muži ženy muži ženy 5 0 0 1 0 0 5 0 0 2 1 0
Tabulka 4: Porovnání počtu žen a mužů v ČF a BF
11
4 Mezinárodní soutěž Pražské jaro V rámci rozšíření tématu je jednou z kapitol Mezinárodní soutěž Pražské jaro. Laureáty této soutěže můžeme považovat za mistry ve svém oboru. Autorku zajímá, kdy a kolik žen se v těchto soutěžích prosadilo právě na lesní roh. Ženy se samozřejmě prosazovaly a prosazují i jako virtuosky. Ovšem kdy se objevila první žena jako laureátka na prestižních soutěžích? Následující tabulky ukáží přehledy laureátů v oboru hra na lesní roh. Mezinárodní soutěž se koná v rámci festivalu Pražské jaro již od roku 1947. V tomto roce nebyla udělena cena, ovšem soutěž se stala prestižní záležitostí. Prvním oborem byly housle, následoval klavír, violoncello, smyčcové kvarteto, flétna, hoboj, klarinet, fagot a v roce 1953 poprvé lesní roh a poté následovaly ještě další obory. Tabulka č. 4 shrnuje všechny laureáty v oboru hra na lesní roh a oranžově zvýrazňuje ženy. Pro přehlednost jsou ženy vyznačeny oranžovou barvou. Z čtyřiceti šesti laureátů jsou pouze dvě ženy, z nich jedna obsadila třetí místo a jedna se stala vítězkou. Právě Kateřina Javůrková, které je věnovaná jedna z následujících kapitol, je v tabulce uvedena. ROK
CENA
JMÉNO
PŘÍJMENÍ
NÁRODNOST
1953
I.
Vitalij
Bujanovskij
SSSR
1953
I.
Štjepan
Višnievskij
SSSR
1953
II.
Rudolf
Beránek
Československo
1953
II.
Vladimír
Černý
Československo
1953
III.
Joan
Badanoiu
Rumunsko
1953
III.
Erich
Penzel
NDR
1959
I.
Anatolij
Demin
SSSR
1959
I.
Boris
Afanasjev
SSSR
1959
II.
nebyla udělena | was not awarded
1959
III.
Otto
Kopecký
Československo
1959
III.
Hans Hekfried
Richter
NSR
1962
I.
Josef
Brázda
Československo
1962
I.
Peter
Damm
NDR
1962
I.
Jaroslav
Kotulan
Československo
1962
II.
nebyla udělena | was not awarded
1962
III.
Zdeněk
Tylšar
Československo
1962
III.
Arvid
Klišan
SSSR
1968
I.
Zdeněk
Tylšar
Československo
1968
II.
Viktor
Galkin
SSSR
12
1968
III.
John P.
Cerminaro
USA
1968
III.
Józef
Szczególski
Polsko
1974
I.
Stanislav
Suchánek
Československo
1974
I.
John Mac
Donald
Kanada
1974
II.
Vladislav
Grigorov
Bulharsko
1974
II.
Vasilij
Tarasov
SSSR
1974
III.
Zdeněk
Divoký
Československo
1974
III.
Kazimierz
Machala
Polsko
1978
I.
Zdeněk
Divoký
Československo
1978
II.
František
Šupín
Československo
1978
III.
Joseph
Ognibene
USA
1978
III.
Jiří
Havlík
Československo
1982
I.
nebyla udělena | was not awarded
1982
II.
Barnabás
Kubina
Maďarsko
1982
III.
Alexandr
Raiev
SSSR
1987
I.
Jindřich
Petráš
Československo
1987
II.
Jacob
Slagter
Nizozemí
1987
III.
Petr
Hernych
Československo
1987
III.
Kerry Drew
Turner
USA
1992
I.
nebyla udělena | was not awarded
1992
II.
Andrew
Lewinter
USA
1992
III.
Radek
Baborák
Československo
1992
III.
Claudia
Strenkert
SRN
1997
I.
nebyla udělena | was not awarded
1997
II.
Alessio
Allegrini
Itálie
1997
III.
László
Seemann
Maďarsko
2007
I.
Christoph
Ess
Německo
2007
II.
Zoltán
Mácsai
Maďarsko
2007
II.
Jocelyn
Willem
Francie
2007
III.
nebyla udělena | was not awarded
2013
I.
Kateřina
Javůrková
Česká republika
2013
II.
Matthieu
Romand
Francie
2013
III.
Maxim
Semenov
Rusko
Tabulka 5: Seznam laureátů Mezinárodní soutěže Pražské jaro
13
5 Studentky – hornistky Vzhledem k zajímavosti tématu bylo nutné opřít se o fakta, která by jasně ukázala, kdy začaly ženy hrát na lesní roh, kdy začaly studovat hru na lesní roh a obsazovat orchestry. Proto autorka práce zvolila formu drobného výzkumu. Ze začátku velmi snadná otázka se v průběhu psaní ukázala jako náročná. Ne všechny instituce byly tak vřelé a přijaly dotazy. Některé se ukázaly jako velmi skeptické, a tak bohužel jejich informace ve výzkumu chybí. Autorku zajímalo, kolik absolventů, jakého pohlaví ukončilo střední umělecké a vysoké školy, na kterých se dá obor hra na lesní roh studovat. Následující kapitoly představí výsledky výzkumu a vysvětlí, proč některé body chybí. Každá podkapitola je ukončena shrnutím a zhodnocením výzkumu.
5.1 Konzervatoře Práce pojednává o ženách – hornistkách a právě vzdělání je jedno z témat, které patří k pojmu profesionální hudebník. Základní umělecké školy jsou prvním krokem k hudebnímu vzdělání, vzhledem k rozsahu práce se autorka bude zabývat pouze středními a vysokými školami. V současné době je v České republice jedenáct středních uměleckých škol, na kterých se dá studovat obor hra na lesní roh, jsou to následující: Církevní konzervatoř Opava Gymnázium a hudební škola hl. města Prahy Konzervatoř Plzeň Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Pražská konzervatoř Konzervatoř České Budějovice Konzervatoř Teplice Konzervatoř Pardubice Konzervatoř Brno Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Konzervatoř Evangelické akademie. Tyto školy autorka práce oslovila a zjistila následující informace. Přesné informace se podařilo získat pouze od Gymnázia a hudební školy hl. města Prahy, Janáčkovy
14
konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, Konzervatoře České Budějovice, Konzervatoře Pardubice, Konzervatoře Brno, Konzervatoře P. J. Vejvanovského Kroměříž a Konzervatoře Evangelické akademie. U ostatních se autorka setkala buď s neochotou, nebo jsou informace velmi složitě dohledatelné. V tabulce chybí Konzervatoř Evangelické akademie, protože jediná studentka hry na lesní roh je v současné době ve třetím ročníku, takže žádné absolventy nemůžeme do výzkumu zahrnout. Tabulka č. 6 ukazuje několik velmi zajímavých poznatků. Autorka se před výzkumem domnívala, že hra na lesní rok začala být pro ženy zajímavá až v devadesátých letech, což první čtyři střední školy ukazují, ale zároveň konzervatoř v Kroměříži a Pardubicích představují zhruba vyrovnaný stav. První žena absolvovala v roce 1952 na Konzervatoři Brno, dále na Konzervatoři v Kroměříži v roce 1962. Zajímavostí je rok 1966, kdy na každé zkoumané škole absolvovala alespoň jedna žena. Jediná škola, kde absolvovalo více žen než mužů na lesní roh, je Gymnázium a hudební škola hl. města Prahy, a to v poměru jedenáct žen, pět mužů. Celkem ve zkoumaných středních školách absolvovalo 305 mužů a 155 žen v oboru hra na lesní roh.
15
ROKY
JKG V OSTRAVĚ
m
ž
KONZERVATOŘ ČESKÉ BUDĚJOVICE
m
ž
GYMNÁZIUM A HUDEBNÍ ŠKOLA HL. MĚSTA PRAHY
m
ž
KONZERVATOŘ BRNO
m
ž
1925
1
0
1927
1
0
1929
1
0
1930
1
0
1937
2
0
1940
1
0
1941
1
0
1942
1
0
1943
1
0
1944
2
0
1945
0
0
1946
1
0
1947
1
0
1948
0
0
1949
0
0
1950
1
0
1951
2
0
1952
1
1
1953
3
0
1954
2
0
1955
1
0
1956
1
1957
KONZERVATOŘ PARDUBICE
m
ž
K. PJV KROMĚŘÍŽ
m
ž
0
2
0
3
0
1
0
1958
2
0
1
0
1
0
1959
1
0
1
0
1
0
1960
1
0
2
0
1
0
1961
0
0
2
0
1962
0
0
2
0
0
1
1963
1
0
2
0
1
1
1964
0
0
1
0
0
1
1965
2
0
0
0
1
1
1966
0
0
1
0
0
0
1967
1
0
2
0
0
2
1968
3
0
4
1
0
0
1969
2
0
4
0
0
0
16
0
1970
0
0
2
0
2
0
1971
1
0
1
0
0
0
1972
3
0
0
0
0
0
1973
1
0
0
0
0
0
1974
0
0
0
0
0
0
1975
0
0
4
0
0
0
1976
1
0
3
0
0
0
1977
0
0
4
0
1
0
1978
0
1
1
0
0
3
0
1979
3
0
3
0
3
0
1
1980
2
1
3
0
3
0
1
1981
0
0
1
0
4
0
0
1982
1
0
2
1
4
1
0
0
1983
2
1
2
0
7
1
1
0
1984
0
0
1
2
6
1
1
0
1985
1
0
1
2
5
2
2
0
1986
3
0
2
0
6
2
1
2
1987
1
1
4
0
3
1
2
0
1988
0
1
1
0
4
1
1
0
1989
1
0
1
0
4
1
0
0
1990
0
1
0
0
4
2
1
0
1991
0
1
2
0
4
2
1
1
1992
1
0
2
0
4
2
1
2
1993
0
2
0
0
3
2
1
1
1994
1
0
3
0
2
3
0
1
1995
1
0
1
0
1
2
0
1
1996
0
1
0
1
1
1
2
2
0
1
1997
1
0
1
0
1
0
2
1
1
0
1998
1
0
3
0
1
1
3
3
0
2
1999
1
0
0
0
1
2
3
3
0
1
2000
0
1
0
0
1
0
4
3
0
0
2001
0
1
0
0
1
0
4
3
1
1
2002
0
1
0
0
0
0
3
4
0
0
2003
2
0
1
0
1
1
2
0
3
5
1
1
2004
0
2
0
0
0
1
1
0
2
4
0
0
2005
1
0
1
0
1
0
1
0
1
3
0
1
2006
0
1
1
0
1
0
2
0
0
3
0
1
2007
0
1
2
0
0
1
0
2
0
4
0
0
2008
0
1
0
1
0
2
1
1
0
3
1
0
2009
0
0
1
0
2
0
1
1
0
2
1
0
2010
1
2
0
0
0
2
2
1
1
1
1
0
17
2011
0
1
0
0
0
3
1
2
1
1
2012
0
1
0
0
0
0
1
0
1
0
2013
1
1
0
1
0
1
1
2
1
1
1
2014
0
0
0
0
0
0
0
3
1
3
1
CELKEM
44
23
10
3
5
11
113
23
99
72
34
23
Tabulka 6: Přehled absolventů daných středních škol v oboru hra na lesní roh od jejich založení
18
5.2 Vysoké školy Vysoké školy, které otvírají obor hra na lesní roh, jsou u nás tři: Janáčkova akademie múzických umění v Brně Hudební akademie múzických umění v Praze Ostravská univerzita v Ostravě. Tabulka č. 7 ukazuje přehled absolventů oboru hra na lesní roh na Hudební fakultě JAMU v Brně od založení instituce. Pozoruhodné je, kolik absolventů hrálo na lesní roh, bylo jich sto deset. První hornistka dokončila JAMU v Brně v roce 1973, to už absolvovalo dvacet mužů před ní. Od roku 2001 už je téměř pravidlem, že absolvuje žena nebo ženy. Roky
JAMU
1951
1
0
1954
1
0
1956
1
0
1958
1
0
1959
0
0
1960
2
0
1961
0
0
1962
0
0
1963
1
0
1964
1
0
1965
0
0
1966
1
0
1967
3
0
1968
2
0
1969
1
0
1970
2
0
1971
1
0
1972
1
0
1973
1
1
1974
0
0
1975
1
0
1976
3
0
1977
2
0
1978
2
0
1979
0
0
19
1980
1
0
1981
5
0
1982
2
0
1983
2
0
1984
1
0
1985
0
0
1986
3
0
1987
1
0
1988
0
0
1989
2
1
1990
0
0
1991
2
0
1992
1
0
1993
3
0
1994
0
0
1995
0
0
1996
2
1
1997
0
1
1998
1
0
1999
0
0
2000
1
0
2001
1
1
2002
1
2
2003
0
3
2004
1
1
2005
0
3
2006
3
0
2007
1
2
2008
2
0
2009
5
1
2010
2
2
2011
3
4
2012
2
1
2013
4
1
2014
2
3
CELKEM
82
28
Tabulka 7: Přehled absolventů oboru Hry na lesní rok na HF JAMU v Brně
20
6 Významné ženy – hornistky v zahraničí Tato kapitola pouze okrajově zmapuje situaci v zahraničí. Poukáže na čtyři významné hráčky, které se proslavily nejen svou hrou, ale i pedagogickou činností či jiným pohledem metodiky na lesní roh. Jednou z nejvýznamnějších hráček na lesní roh současnosti je Sarah Willis.
6.1 Sarah Willis Sarah Willis je jednou z nejakčnějších hráček své doby. Nezabývá se pouze hrou na lesní roh, ale mnoha projekty s tímto spojenými. Willis
se
narodila
v Marylendu v USA. Má dvoje
občanství,
a
to
britské a americké. Její rodina díky práci obou rodičů žila nejdříve v USA, Tokiu, Moskvě a nakonec se usídlila v Anglii. Když bylo
Sarah
třináct
let,
začala hrát na lesní roh. Sama ve svém životopise uvádí, že už od první lekce si tento nástroj zamilovala. V dětství navštěvovala The Royal College of Music Junior
Department
Obrázek 2: Sarah Willis,
a následně the Guildhall School of Music and Drama, kde studovala hru na lesní roh
Zdroj: Sarah Willis: Horn. WILLIS, Sarah. [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.sarahwillis.com/
u Anthony Halstead a Jeff Bryant. Později se přestěhovala do Berlína, kde se v roce 1991 stala druhou hornistkou Státní opery Berlín. Během angažmá v opeře hrála jako host s mnoha vynikajícími orchestry, jako Chicago Symphony, London Symprony, Sydney Symphony Orchestra a dalšími. V roce 2001 Sarah nastoupila do Berlínské
21
filharmonie. Velmi důležitým faktem je, že Sarah je nejen historicky první hornistka, ale i první žena v celé dechové sekci, která udělala konkurz do Berlínské filharmonie. Sarah natočila několik nahrávek, které jsou uznávané. Podílí se na několika vzdělávacích projektech, které sama iniciuje.
6.2 FrØydis Ree Wekre Další významnou osobností lesního rohu je Frøydis Ree která
Wekre,
se
narodila
v roce 1941 v norském Oslu. Na lesní roh začala hrát až v sedmnácti letech, předtím se věnovala
hře
na
klavír
a housle. Lesní roh nejdříve studovala v Norsku a poté ve Švédsku, Rusku a Anglii. První
její
angažmá
bylo
v norském operním orchestru, poté
ve
Filharmonii
Oslo
(v roce 1961). Od roku 1991 se na plný úvazek věnuje pedagogické
činnosti
na
norské Akademii umění. Její pedagogické
metody
Obrázek 3: Frøydis Ree Wekre, Zdroj: Stork Custom Mounthpieces. Froydis Ree Wekre French Horn [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.storkcustom.com/Froydis%20page2.htm
nemají
obdoby. Desítky jejich studentů hrají ve významných orchestrech. Je proslulá jako umělkyně a pedagožka. Zúčastňuje se a sama pořádá mnoho mistrovských kurzů po celé Evropě a Severní Americe. Její kniha Thoughts on Playing the Horn Well (ve volném překladu Zamyšlení o správném hraní na hornu) byla přeložena do mnoha jazyků. Frøydis Ree Wekre je zvána jako porotkyně na mezinárodní soutěže a je čestným členem Mezinárodní hornové asociace.
22
6.3 Julie Landsman Další významnou hráčkou a pedagožkou je Julie Landsman, Američanka, která se narodila v roce 1953. V letech 1985 – 2010 byla na postu sólohornistky v Metropolitní opeře v New Yorku a v Houston Symphony. Působila i v New Yourk Philharmonic a v Orpheus Chamber Orchestra. Velmi důležitá je její pedagogická činnost. Vyučuje na The Juilliard School, kterou sama vystudovala, a na Bard College Conservatory of Music. V současnosti se zabývá Obrázek 4: Julie Landsman,
především komorní hrou.
Zdroj: Julie Landsman: French Horn. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.cmgg.com/jlandsman.jpg
6.4 Michelle Stebleton Američanka Michelle Stebleton je profesorkou hry na lesní roh na Florida State University. Sama je stále aktivní hráčkou, je členkou the Florida State Brass Quintet a the Tallehassee Symphony Orchestra. Michelle Stebleton šestkrát zvítězila na the American Horn Competition a podnikala turné po celém světě jako komorní i sólová hráčka. Jako profesorka vychovala mnoho úspěšných hornistů a hornistek a pořádá workshopy po celém světě.
Obrázek 5: Mechelle Stebleton, Zdroj: Michelle Stebleton: Hornclass. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.hornclass.cz/images/stebleton.jp g
23
7 Významné ženy – hornistky u nás V této kapitole se autorka zaměří na osobnosti z pohledu tří generací. Výběr hornistek byl pro autorku práce jednoznačný. Všechny tři hornistky autorka zná a nebyl problém se s nimi sejít a danou problematiku pomocí rozhovoru probrat. Rozhovory ukazují, jakým způsobem se pohled žen na tento nástroj vyvíjel. Spíše než o jejich pohledu se budeme bavit o vývoji společnosti, která hráčky ovlivňuje. Rozdíly mezi tím, který nástroj je „mužský“ a který „ženský“ se smazává a otázkou je, co to pro ně znamená? Autorka se zabývá u rozhovorů především otázkami, jak se cítily ve společnosti, co pro ně znamenalo být úspěšné a zda a jakou roli hrál v jejich kariéře fakt, že jsou ženy. V těchto podkapitolách budou nejdříve vybrané umělkyně představeny klasickou formou životopisu. Následují rozhovory, které byly vytvořeny při osobní návštěvě či emailové komunikaci autorky práce a daných interpretek. Rozhovory byly zvukově nahrány a poté byl vytvořen jejich přepis. V rozhovorech autorku práce zajímalo několik věcí. U každé umělkyně byl rozhovor veden odlišně, protože důležité bylo zjistit, jakým způsobem se vyvíjel pohled na hráčky. Zda měly jednotlivé dámy ve své kariéře svojí úlohu ztíženou či naopak. Jak samy hodnotí své studium, start kariéry i své vrcholy. A jak vidí budoucnost nástroje, v minulosti výhradně mužského a současně ženského?
7.1 Kateřina Javůrková Nejvýznamnější českou hornistkou mladé generace je Kateřina Javůrková. Kateřina se narodila v červnu 1991. Hudbě se věnuje od raného dětství. Studovala Pražskou konzervatoř u profesora Bedřicha Tylšara a od roku 2011 studuje HAMU v Praze ve třídě Zdeňka Divokého a Radka Baboráka. Zúčastnila se stáže na Conservatoire Nationale Supérieur de Musique at Danse Paris ve třídě prof. Andrého Cazaleta. Kateřina je vítězkou mnoha soutěží. Významné jsou například – Mezinárodní soutěž žestě Brno, Mezinárodní soutěž „Federico II di Svevia“ v Itálii, Mezinárodní interpretační soutěž v rámci Moravského podzimu. Nejvýznamnější je ovšem vítězství a titul laureáta v roce 2013 na Mezinárodní soutěži Pražské jaro 2013.
24
Kateřina Javůrková je členkou komorní
Pražské a od ledna
filharmonie
2014
také
České
filharmonie. Koncertuje jak sólově, tak
s komorními
komorními
tělesy.
tělesy
Mezi
můžeme
jmenovat dechové kvinteto Belfiato Quintet. Mezi mnoha sólovými výstupy
v roce
alespoň
2014
zahajovací
vyberme koncert
Festivalu Mitte Europa, Smetanova Litomyšl a další.
7.1.1 Rozhovor Setkání
s Kateřinou
Javůrkovou
bylo naplánováno již několik týdnů ve
Vídni,
kde
vystupovala
s Českou filharmonií. Nakonec byla
Obrázek 6: Kateřina Javůrková, Zdroj: Kateřina Javůrková: Fotogalerie. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.katerinajavurkova.cz/Media.html#45
dohodnuta emailová komunikace a detaily dořešeny telefonicky. Kolik Tvých spolužáků na konzervatoři hrálo na lesní roh? Na konzervatoři jsme byly v ročníku čtyři hornistky, samé holky. Ještě když
jsem byla v prvním ročníku, bylo nás celkem asi šestnáct, z toho holek pouze polovina. Postupně ale kluci odcházeli a přicházely až na pár výjimek pouze holky. Co pro Tebe znamená pojem ženský a mužský nástroj? Jaká je podle Tebe horna? Dnes už to pro mě neznamená nic. Ženy hrají na tubu i kontrabas, ženy ovládají pozice koncertních mistrů, ale i dirigentské. Někdy bravurně, jindy si sama říkám, že toto by lépe zvládal muž. Lesní roh je pro mě stále mužský nástroj. A dámy prominou, ale v orchestru se mi zpravidla hraje lépe s hornisty.
25
Od dětství jsi muzikant, hraješ v mnoha orchestrech, souborech, jaký kolektiv je především kolem Tebe? Mužský, nebo ženský? Vždy jsem se pohybovala více mezi muži. Co to pro Tebe znamená? ...jsem mezi nimi spokojena. Například v našem dechovém kvintetu Belfiato jsem pouze s muži a nedovedu si představit, že by to bylo naopak. Zvlášť v komorních ansámblech, kde je to také hodně o komunikaci, je pro mne lepší práce s muži. Ale setkávala jsem se také s nedůvěrou kolegů či dirigentů, kteří mne viděli poprvé a kteří nejsou zvyklí u žen na lesní roh. To byli spíše výjimky. Většina mých kolegů již rozdíly nedělá. Naopak mám jako žena často privilegia (například v autě jezdím vepředu a mám jednolůžkový pokoj (smích)). Můžeš mi prosím vyprávět o konkurzu do České filharmonie? Konkurzy jsou vždy velice náročné, zvlášť když člověk o to místo opravdu stojí. Stoprocentní příprava je nutnost. Na konkurz jsem se intenzivně připravovala asi měsíc. Partů bylo opravdu mnoho, přesně si to už nepamatuju, ale v prvním kole byl Mozartův druhý koncert a Straussův první a k tomu myslím dva party a to Dvořákův cellový koncert a nějaký Mahler. V druhém kole bylo partů asi patnáct, od Beethovena až po Janáčka, party prvního a třetího lesního rohu. Nejdůležitější je ale první kolo, které je za plentou. Nesmíte zakašlat, ladit více než znějící a, na podiu je koberec, aby nebyly slyšet případně podpatky. Porota musí mít vypnuté telefony, nesmí odcházet ze sálu ani o pauze. Zkrátka nic, aby se nenarušila absolutní anonymita prvního kola. Musím říct, že z prvního kola jsem nebyla úplně nadšená, party jsem sice zahrála, myslím, velice slušně, bohužel jsem ale měla nějaké zbytečné kazy v přednesech. Do druhého kola jsme postoupili celkem tři. To už je samozřejmě neanonymní, Druhé kolo každému trvalo téměř čtyřicet minut. Každý zahrál nějaký přednes, já jsem hrála J. Francaix - Divertimento a poté následovala smršť partů. To bylo velice těžké na výdrž, jedno těžké sólo za druhým. Ale já jsem si dávala na čas a snažila se perfektně se soustředit, před každým partem si v hlavě zazpívat tempo a vzpomenout si, na co si dát pozor. Myslím, že druhé kolo jsem zvládla 26
dobře nebo alespoň to podle výsledků vypadalo. Konkurz jsem udělala a za to jsem dnes opravdu šťastná. Po úspěšném konkurzu přichází ještě jednoroční zkušební doba, po které celá hornová skupin hlasuje a všichni musí souhlasit s přijetím. Jak vypadá Vaše sekce v PKF a v ČF? Kolektiv s přihlédnutím muži/ženy? V ČF jsem po Petře Čermákové druhá žena ve skupině. Tzn.: dvě ženy a šest mužů. V PKF jsou lesní rohy pouze tři, já a dva muži. Co Pražské jaro? Byla jsi jediná žena ve finále a vyhrála jsi! To je samozřejmě skvělý pocit, nikdy jsem si tento fakt příliš nebrala, nejsem v žádném případě feministka. A měla jsem pouze štěstí, že se porotcům můj projev líbil. Hraji více s citem a zaměřuji se více na barvu než na sílu. To v sólovém hraní určitě není na škodu. Bylo by asi jiné, kdyby to nebylo finále soutěže, ale třeba konkurz. Cítím, že v orchestru mám, co se týče síly, ještě velké rezervy, A tam by mne možná moji kolegové trumfli. Je sice krásné zahrát sem tam nějaké pěkné sólo, ale první horna musí být hlavně leader a zvukový tahoun celé skupiny, musí mít nátisk jako ze železa. Já vím, že takové vlastnosti nemám. Možná jen zatím, ale prostě nemám. Proto jsem teď ráda za mou pozici třetí s povinností první, kdy se během hrání stále učím a doufám, že zlepšuji. První hornista, to by prostě měl byt chlap! Myslíš si, že to, zda jsi muž nebo žena, může ovlivnit to, jak hraješ na hudební nástroj? Jestli ano, tak jak... Myslím si, že to určitě může ovlivnit to, jak hraji, ale všechno se dá vypracovat. Nemůžeme se neustále vymlouvat, že máme menší plíce a slabší tohle a tamto. Myslím, že na tom se dá pracovat. Naší výhodou je, že máme v sobě tu ženskost a jemnost. To muži nevypracují, si myslím. (smích) Takže když se to spojí, je to jednoduše silná zbraň!
27
7.2 Zuzana Rzounková Významnou hornistkou další generace je Zuzana Rzounková. Konzervatoř studovala v Košicích a Brně, následně byla posluchačkou hornové třídy prof. Petráše na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (dále jen JAMU v Brně). V roce 1995 se stala první hornistkou Státní filharmonie Brno, od roku 2002 získala stejný post v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK, zároveň je členkou Moravské filharmonie Olomouc. Zuzana Rzounková se mimo své významné sólové výstupy, zúčastnila řady soutěží. V roce 1994 vyhrála mezinárodní soutěž v Londýně, v roce 1996 Mezinárodní soutěž žesťových nástrojů Brno a v roce 1998 se stala laureátkou Mezinárodní soutěže Moravský podzim. Zuzana Rzounková v současné době vyučuje na JAMU v Brně. Mimo dvou angažmá v předních orchestrech a pedagogické činnosti je Zuzana Rzounková aktivní komorní a sólovou hráčkou.
Obrázek 7: Zuzana Rzounková Zdroj: Zuzana Rzounková: v hudbě se nedá nic šidit. STEHLÍK, Luboš. HARMONIE. Harmonie: časopis pro klasickou hudbu, jazz a world music [online]. 2013, 21. 7. 2013 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/
28
7.2.1 Rozhovor Rozhovor se Zuzanou Rzounkovou přeběhl během Mezinárodní soutěže dechových nástrojů Brno 2015 2. 5. 2015 v Brně. Několik let jste působila ve Filharmonii Brno, jak na to vzpomínáte? Mé působení tam začalo v mých sedmnácti letech po konkurzu na první lesní roh a v podstatě po těch šesti letech jsem nějak v sobě poznala, že bych se chtěla pohnout někam dál. Tak jsem vyzkoušela konkurz do ČF a pak do FOKu. Když se vrátím ještě o pár let dříve, proč jste se rozhodla přestěhovat ze Slovenska do České republiky? Protože tady byl pan prof. Zoubek, se kterým jsem spolupracovala a přecházela jsem k němu do pátého ročníku na konzervatoř. A vlastně i ten rok byl konkurz do filharmonie, který se mi podařilo vyhrát. Vím, že hrajete sólově, v ansámblech a v orchestru. Vždy hrajete první hornu? Vy jste od začátku věděla, že první horna je pro Vás souzena? Je to tím, že člověk byl naučený cvičit moc hodin. Celou konzervatoř od pěti od rána a být nejlepší v tom, co dělá. Což se mi podařilo v Košicích, ale další krok bylo jít do Brna a já předtím vlastně v orchestru nehrála. No a podařilo se mi jít za svým cílem. Neměla jsem zkušenosti v orchestru a jednoduše byl vypsaný konkurz na první lesní roh a mě ani nenapadlo, že by mohly být konkurzy na jiný lesní roh. Člověk to nacvičil zase jako soutěž, party a přednes, sice vyhrál, ale první roky se v tom orchestru trápil. Něco jiného je nacvičit pár partů a zahrát sólový koncert a na druhou stranu patřit do té masy lidí a nějak se zapracovat. Takže první tři roky byla tvrdá škola. Jak Vás přijala mužská sekce? Byla jste historicky jednou ženou v žesťové sekci ve FB. Oni mě přijali, samozřejmě byli sami překvapeni. Neznali mě a ostatní ano, věděli, jak hrají, jací jsou to lidé a ode mě nevěděli, co můžou očekávat. A musím říct, že ty začátky byly tvrdé. Je tam vynikající hornista Milan
29
Mrazík, který aniž by o tom vědět, mi toho hrozně moc dal tím, že ho člověk poslouchal a vlastně se tím učil. Neměla jsem to štěstí hrát s ním, protože jsme se střádali, ale člověk chodil na koncerty a vnímal to, poslouchal. Kolikrát jsem si říkala, že v životě nemůžu hrát tak krásně jako on. Jak říkám, ze začátku to bylo těžké, ale přijali mě. Byli lidé, kteří pomáhali i kteří se nevyjadřovali. Ale jinak si nemůžu stěžovat. Pojďme krátce k Vaší pedagogické činnosti. Má práce zjednodušeně zkoumá fakt, kdy si lesní roh oblíbily právě ženy. Jak to vnímáte Vy? Já bych si přála, aby byl vyrovnaný stav. Protože si myslím, že by to byl na té třídě i lepší motor. Kluci táhnou holky, holky táhnou kluky. Ale proč to tak je, jsem už v jednom rozhovoru říkala. Dřív nebyla rodina, kde by děti nechodily na hudební školu, takže bylo mnoho více netalentovaných i více talentovaných. Teď je to bohužel postavené tak, že rodiče zaměstnání muzikanta u kluka nevidí. Protože to jsou třeba rodiče manažeři, právníci, zubaři. Proto si myslím, že těch kluků je na lesní roh méně. Co mě zaráží je jedna věc, nevím, zda to k tomu patří, ale třeba u smyčcových nástrojů pozoruji, že jak se to všechno posunulo, tak lidé na smyčcové nástroje jsou teď schopnější dřív zahrát ve svém věku těžší koncerty než ti naši mistři, ale na žesťový nástroj se to nedá předběhnout. Možná i tím, že kvalita těch hudebek a konzervatoří není taková. Bere se každý a nemůže se selektovat, takže trošku stagnujeme. Mám ještě poslední otázku, Vy cestujete Olomouc, Praha, Brno, jak to zvládáte? Olomouc už ne, tedy ještě tam jezdím hrát, ale už ne tolik. Jak to stíhám? Stíhám to tak, že tím trošku trpí rodinný život, což ne každý je ochotný obětovat. Můj život je samozřejmě o mé rodině, ale především o tom, co miluju, a to je lesní roh.
30
7.3 Vladimíra Klánská Paní Vladimíra Klánská, za svobodna Bouchalová, je jedna z nejvýznamnějších žen v české interpretační hudbě. Jako jediná hornistka se ve své generaci proslavila i v zahraničí
natočila
a
významné nahrávky. Vladimíra Klánská se narodila 9.
9.
v Českých
1947
Budějovicích. započala
Svá na
studia Gymnáziu
Vítězslava
Nováka
v Jindřichově Hradce v letech 1962 až 1965. Následně až do roku 1969 studovala na Pražské konzervatoři
a v roce
absolvovala
na
1973
Hudební
akademii
múzických
umění v Praze.
Zúčastnila
se také
mnoha mistrovských
kurzů, k nejvýznamnějším patří v roce 1976 kurzy u profesora Hermanna Vladimíra
Baumanna. Klánská
uspěla
v mezinárodní soutěži ARD Mnichov,
kde
se
stala
laureátkou, při čemž skončila na druhém místě, ovšem první
Obrázek 8: Vladimíra Klánská, Zdroj: Vladimíra Klánská. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://a405.idata.overblog.com/3/85/33/37/archives/1/6a00d834515a1169e2011570ded953970c320wi
nebylo uděleno. Své úspěchy sklízela jako sólová i komorní hráčka. Jako členka Českého dechového kvinteta, Pražského dechového kvinteta a Českého noneta se zúčastnila mnoha zájezdů v zahraničí (Spojené státy americké, Brazílie, Japonsko). Dá se říci, že s hudbou procestovala svět. Byla členkou Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. Významnou roli její práce hraje pedagogická činnost. Od roku 1997 vyučuje hře na lesní roh na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením v Praze, v současné době
31
Gymnázium a Hudební škola hl. města Prahy. V rámci mistrovských kurzů vyučuje u nás i v zahraničí (Rakousko, Francie, USA, Brazílie).
7.3.1 Rozhovor Rozhovor s Vladimírou Klánskou proběhl pomocí emailové komunikace. Jak jste se k lesnímu rohu dostala? K horně jsem se dostala asi „řízením osudu“ - když jsem v jedenácti letech hledala další nástroj ke klavíru, na který jsem hrála od pěti let a chtěla ho dál studovat na konzervatoři, ale rodiče chtěli, abych měla k němu ještě jednu variantu. Na hudební škole měli zrovna k zapůjčení jen jednu starou hornu, kterou mi dali s sebou domů, že když z ní něco „vyrazím“, mám přijít a zkusíme to - šlo to skoro samo, takže jsme to zkusili a už mi ta horna zůstala na celý život Vy jste jako vůbec první česká hornistka uspěla na české i zahraniční hudební sféře. Jak se Vám to podařilo?. Moc mě to bavilo – byla jsem i dost pracovitá, na konzervatoři jsem žila jen cvičením – aspoň první dva roky, protože pak jsem udělala konkurz do FOKu a už to bylo složitější. Má práce pojednává o ženách – hornistkách a nese název Ženy a lesní roh. Mimo jiné zkoumá, kde ženy u nás na hornu začaly hrát. Jaké bylo Vaše studium? Kolik kolegyň jste měla v okolí? Ve škole jsme byly hornistky, jedna další na HAMU. Myslím, že byla v té době ještě jedna profesionální hornistka v Brně a jedna někde v severních Čechách. Ve škole jsem byla nadšená, protože jsem hned od prváku hrála v orchestru na první horně / Dvořáka houslový a cellový koncert – absolutní štěstí! Taky v dechovém kvintetu s klavírem, se kterým jsme i cestovali po Evropě- Finsko, Německo / Bayreuth, /Rusko. Kromě toho taky ve studentském symfonickém orchestru mimo konzervatoř – a potom od druhého ročníku ve FOKu.
32
Hledám, co můžu, ale Vaše nahrávky jsou první nahrávky ženy-hornitky-Češky! Jak vzpomínáte na své nahrávání, co jste nahrávala poprvé a jaký měla nahrávka úspěch? První nahrávku jsem dělala asi ve druháku na konzervatoři - Rondo ze 3. Mozarta s orchestrem pro Československý rozhlas s moc pěknou odezvou, protože ji poslali na nějakou mezinárodní rozhlasovou soutěž, kde dostala i oficiální ocenění. Vím, že jste uspěla na Mezinárodní soutěži ARD München a i na jiných! Doslechla jsem se, že byly nějaké problémy s tím, že jste žena. Mohla byste mi to prosím osvětlit? Co se týče soutěží – neměla jsem je ráda – ale kdo chtěl tehdy koncertovat, musel se na Pragokoncertu prokázat nějakou cenou ze soutěže – můj „problém“ nebyl, že jsem byla žena, ale že jsem byla jaksi z „nešťastné strany barikády“, tj. té pražské. Z domácích soutěží už jsem měla „ozkoušené“, že mám v cestě postavenou závoru - přesto jsem po vyhlášení cen v Mnichově dost zírala, když za mnou přišel jeden ze zahraničních porotců a celý udivený mi líčil, jak proti mně v porotě vystupoval „můj“ český porotce. To byla prostě taková doba, smutná a frustrující. Myslím, že kdo se jako porotce propůjčí k něčemu takovému, zneuctí roli pedagoga. Měla jsem taky později pár příležitostí sedět v hornových porotách v cizině (Markneukirchen, Suhl, Telfs, Mnichov...) a byla jsem moc šťastná, že jsem zažila poroty, v nichž se takovéto věci neděly – prostě to předsedající nedovolili – v té souvislosti si velmi vážím Petra Damma, kterého jsem jako předsedu poroty několikrát zažila. Nakonec mne ale to, co mne,“ bůhví“ proč, mělo podrazit, nasměrovalo víc ke komořině, se kterou jsem po odchodu z Foku (1974) strávila většinu dalšího profesionálního života – a jsem za to svému osudu vděčná, protože komořina je pro mne nejvíc – řekla bych, že největší pocit naplnění ve spolupráci s ostatními na vytvoření něčeho krásného! Mé zážitky ze zkoušek byly úžasné, hráli jsme doslova do roztrhání těla, hádali se o nejlepší
33
výraz, mráz po těle nám z té muziky chodil nejen na koncertech, ale i na zkouškách. To byly nejúžasnější chvíle! Můžete mi, prosím, popsat Vaše působení v orchestrech? Kde všude jste hrála? Co se týče orchestru, strávila jsem jen šest let ve FOKu – jako hornistka jsem tam byla jediná, v celém orchestru bylo žen dohromady myslím šest – taková průkopnická doba ve smyslu toho, že se všichni učili soužití žen a mužů v orchestru – dnes je to samozřejmost. A i orchestr byl po muzikantské stránce obrovským zážitkem: být součástí té mocné masy zvuku – nepopsatelné! Cítila jste za celou svou kariéru někdy výhodu/nevýhodu toho, že jste žena? Přeci jen, v době, kdy jste koncertovala a natáčela nahrávky, nebylo mnoho takových úspěšných hornistek a především ne u nás. Celý svůj další profesionální život jsem strávila mezi samými muži – v obou dechových kvintetech, v Českém nonetu, dechové harmonii i dalších uskupeních, jen v nonetu mi později přibyly kolegyně. Nikdy nebyly s tím žádné problémy, naopak zažila jsem ve všech těch souborech krásné chvíle a krásné vztahy. Poslední otázka se týká Vaší pedagogické činnosti. Kdy jste začala vyučovat? A dokážete posoudit, zda se počet studentů a studentek měnil? Zda v současnosti je více dívek či chlapců, kteří chtějí hrát na lesní roh? Učit jsem začala v roce 1996 na gymnáziu, nejdřív jen dvě studentky , záhy se to ale rozrostlo . Vždycky bylo víc děvčat než kluků – teď je to podobné – mám mezi svými studenty 2 kluky. Ta práce mne moc baví – je krásné ty mladé sledovat, jak se mění a rostou nejen jako hornisti, ale i jako lidi. Vnímám to učení i jako velkou školu i sama pro sebe. A že se podařilo vychovat už pár opravdu výborných hornistů - vlastně hornistek - mi dělá velkou radost.
K učení jsem se dostala i mimo gymnázium – na cestách po USA na universitách, ve Francii, v Brazílii, Rakousku i v Japonsku – vždycky to bylo zajímavé. 34
Když jde o téma ženský/mužský nástroj: já bych to ani takhle necítila. Výrazově je horna nesmírně bohatý nástroj, který obsáhne všechny polohy ženského i mužského charakteru. Takže jde jen o to, objevit v sobě obě ty stránky a všichni je máme v sobě obě dvě a naučit se dobře používat vlastní tělo, hlavně dýchání, abychom je mohli vyjádřit. A pro mne je důležité taky nebýt fixovaný jen na hornu. Je spousta fanatických vyznavačů tohohle úžasného nástroje, kteří neustále probírají nátrubky, nástroje a nátisky a třeba si nikdy neposlechnou smyčcové kvarteto, nebo krásné housle nebo zpěv a zůstanou jen u nástroje a uniká jim hudba … a ta by vždycky měla být první. A pak jsou tu taky knihy a obrazy a krása přírody a teprve, když to všechno dokážeme vnímat a ocenit, můžeme být vnitřně bohatí a z toho bohatství pak skrze svůj nástroj obohacovat i ostatní – to je, myslím, úkol nás muzikantů!
35
Závěr Autorka práce si v úvodu vytyčila několik cílů. Chtěla představit osobnosti – ženy lesního rohu, jak zahraniční, tak české a pomocí rozhovorů přiblížit pohled interpretek na genderovou problematiku hry na lesní roh. Důležitým úkolem bylo také statisticky zmapovat střední a vysoké umělecké školy i profesionální orchestry. Vše se v práci podařilo více či méně splnit. Pomocí statistik autorka vytříbila historický pohled na vývoj české hornové školy. Autorka si je vědoma, že statistiky nejsou plně kompletní, protože některé zdroje byly neochotné či nedostupné. Nejvíce zajímavé byly pro autorku rozhovory s umělkyněmi, které ucelily celou práci. Bakalářská práce Ženy a lesní roh je zmapování situace nejen mezi hornisty a hornistkami, ale všemi orchestrálními hráči a hráčkami v České republice, představení významných osobností a jednoduše otázka hudby z pohledu ženy. Na závěr by autorka ráda zopakovala slova paní Vladimíry Klánské, protože nejlépe vystihují celý charakter práce.
„Výrazově je horna nesmírně bohatý nástroj, který obsáhne všechny polohy ženského i mužského charakteru. Takže jde jen o to, objevit v sobě obě ty stránky a všichni je máme v sobě obě dvě … můžeme být vnitřně bohatí a z toho bohatství pak skrze svůj nástroj obohacovat i ostatní – to je, myslím, úkol nás muzikantů!“6
6
Citováno z rozhovoru s paní Vladimírou Klánskou ze strany 32
36
Použité informační zdroje [1] Zuzana Rzounková: v hudbě se nedá nic šidit. STEHLÍK, Luboš. HARMONIE. Harmonie: časopis pro klasickou hudbu, jazz a world music [online]. 2013, 21. 7. 2013 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/zuzana-rzounkova-v-hudbe-se-neda-lhata-sidit.html [2] Corni Delikati. MgA. Zuzana Rzounková, Ph.D. [online]. 2013 [cit. 2015-0212]. Dostupné z: http://www.cornidelicati.cz/index.php/obsazeni.html [3] Fenomén gender: Co je to gender?. CAVI, o.s. České asociace vzdělávacích institucí, o.s. [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.cavi.cz/gender.html [4] Státní filharmonie: laureát státní ceny Klementa Gottwalda Brno. Brno: Západomoravské tiskárny, závod 01 v Brně, Starobrněnská 19/21, 1957. [5] VOŇKOVÁ, Lenka. Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského Kroměříž. Olomouc, 2010. Diplomová práce. Univerzita Palackého. Vedoucí práce Ladislav Pulchert. [6] Česká filharmonie: Historie. Česká filharmonie [online]. 2014 [cit. 2014-0411]. Dostupné z: http://www.ceskafilharmonie.cz/historie-p5.html [7] RATAJOVÁ, Kristýna. Orchestrální hráči a jejich postavení ve společnosti [Orchestra musicians and their social status]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních věd a hudebního manažerství, 2014. 51 s. Vedoucí diplomové práce Prof. PhDr. Jindřiška Bártová. [8] Julie Landsman. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2014, 23. 1. 2014 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Julie_Landsman
[9] Florida State University: College of Music. Michalle Stebleton: Associate Professor of French Horn [online]. 2009 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.music.fsu.edu/Faculty-and-Staff/Faculty/Michelle-Stebleton [10] Západočeský symfonický orchestr Mariánské lázně: Historické fotografie. Západočeský symfonický orchestr: Tradice, profesionalita, umění od roku 1821 [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.zso.cz/ZSO/repository/Image/galerie/images/1901.jpg) [11] Sarah Willis: Horn. WILLIS, Sarah. [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.sarah-willis.com/ [12] Stork Custom Mounthpieces. Froydis Ree Wekre French Horn [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.storkcustom.com/Froydis%20page2.htm
37
[13] Julie Landsman: French Horn. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.cmgg.com/jlandsman.jpg
38
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled orchestrálních hráčů/hráček na lesní roh v českých orchestrech .................................................................................................................. 8 Tabulka 2: Počet žen a mužů v jednotlivých sekcích v BF v konkrétních letech . 9 Tabulka 3: Počet žen a mužů v jednotlivých sekcích v BF v konkrétních letech .................................................................................................................................... 10 Tabulka 4: Porovnání počtu žen a mužů v ČF a BF ............................................. 11 Tabulka 5: Seznam laureátů Mezinárodní soutěže Pražské jaro ........................ 13 Tabulka 6: Přehled absolventů daných středních škol v oboru Hra na lesní roh od jejich založení ...................................................................................................... 18
39
Seznam obrázků Obrázek 1: Západočeský orchestr Mariánské lázně - historická fotografie z roku 1901 .................................................................................................................... 6 Obrázek 2: Sarah Willis, ......................................................................................... 21 Obrázek 3: Frøydis Ree Wekre, ............................................................................. 22 Obrázek 4: Julie Landsman, Zdroj: Julie Landsman: French Horn. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.cmgg.com/jlandsman.jpg .................. 23 Obrázek 5: Mechelle Stebleton, Zdroj: Michelle Stebleton: Hornclass. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.hornclass.cz/images/stebleton.jpg .... 23 Obrázek 6: Kateřina Javůrková, ............................................................................ 25 Obrázek 7: Zuzana Rzounková .............................................................................. 28 Obrázek 8: Vladimíra Klánská, .............................................................................. 31
40
Seznam zkratek a značek JAMU v Brně – Janáčkova akademie múzických umění v Brně ČF – Česká filharmonie FB – Filharmonie Brno FOK – Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK
41
