JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dřevěných dechových nástrojů Studijní obor hra na hoboj
Rezonance hoboje Bakalářská práce
Autor práce: Vojtěch Pospíšil Vedoucí práce: odb. as. Jurij Likin Oponent práce: doc. MgA. Ivan Séquardt
Brno 2013
BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM POSPÍŠIL, Vojtěch. Rezonance hoboje [An oboe resonance]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2013, 29 str. Vedoucí bakalářské práce odb. as. Jurij Likin
2
ANOTACE Diplomová práce „Rezonance hoboje“ pojednává o některých aspektech pedagogiky a hry na hoboj, při které se dá využít fyzikálních vlastností tohoto nástroje a psychologický pocit hráče. Přestože rezonance jako fyzikální veličina podléhá přírodním/materiálním zákonitostem a je závislá na dalších nuancích lidského těla, je možné ji v konkrétním jejím využitím při hře na nástroj ovlivnit. Předpokladem však je zvládnout techniku těla, která má důležitý vliv na interpretaci, znát také zákonitosti přirozeného dýchání a schopnost hrát na hoboj v jakémkoliv místě hudební produkce. V předložené bakalářské práci jsou obsaženy vedle stručného popisu fyzikálních předpokladů potřebné rezonance i některé praktické zkušenosti hráče na hoboj, které by měly rezonanci nástroje ještě ovlivňovat. Důležité je též pochopit jak ovládat nejen nástroj k vytvoření ušlechtilého zvuku. ANNOTATION The thesis of "An oboe resonance" speaks about some aspects of pedagogics and oboe’s playing, at which it is possible to apply physical opportunities of this instrument and psychological health of the performer. Despite the fact that the resonance as a physical measure is a subject to natural/material regularities and depends on nuances of a human body, and is it possible, with the concrete technique used when playing on oboe, to influe the instrument. The assumption is mastering of a body technique, which strongly impacts the interpretation, also knowledge of born breath’s and ability to play an oboe in any room’s regularities. In the offered baccalaureate work, by the rules of the short description of physical assumptions, some practical experience of the oboist, which can deeply affect
an instrument’s resonance, is necessary. It is also important
to understand how to not only own the too, l but the body, to create a noble sound.
3
Klíčová slova rezonance, hoboj, tělo, rezonátory, strojek, hobojista, hra na hoboj
Keywords resonance, oboe, body, resonators, reed, oboe player, playing on oboe
4
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jsem uvedené informační zdroje. v Brně, dne 2. května 2013
Vojtěch Pospíšil
5
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval odb. as. Juriji Likinovi za poskytnuté informace a cenné podněty při psaní této práce.
6
OBSAH ÚVOD PŘEDMLUVA.............................................................................................8 1. ROLE REZONANCE VE HŘE NA HOBOJ........................................................................................................10 1.1. Rezonance.............................................................................................10 1.2. Funkce rezonátoru v hobojové hře........................................................12 2. HOBOJOVÝ STROJEK A REZONANČNÍ VLASTNOSTI NÁSTROJE................................................................................................17 3. TECHNICKÉ PŘEDPOKLADY STUDENTA HOBOJISTY..............................................................................................21 ZÁVĚR........................................................................................................22 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE.....................................................................................................24 PŘÍLOHA – ILUSTRACE..............................................................................................26
7
ÚVOD Téma rezonance v hobojové hře bylo vždy důležité, náročné a pořád je v dnešní době jedním z nejvíce složitých problémů v hobojové pedagogice. Názorem
mnohých
specialistů
v oblasti
hobojové
pedagogiky
je,
že rezonanční technika je jedinou správnou cestou, jak být profesionálním hobojistou. O rezonanci a její důležité roli v hobojové hře ví v podstatě každý vzdělaný pedagog hoboje. Problém je v tom, že ne každý hobojista může úspěšně realizovat rezonanční princip ve svojí pedagogické praxi. Mnoho závisí na žákovi a metodě výuky, ale ta základní příčina spočívá ve složitosti samého porozumění rezonanci a v chybějící metodické literatuře hoboje. Protože je tento problém aktuální, vybral jsem si téma mojí bakalářské práce „Rezonance hoboje“ nebo přesněji řečeno „Rezonanční technika ve výchově profesionálního hobojisty“. Zabýval jsem se proto tímto problémem z pohledu výchovy budoucího profesionálního hobojisty. Poté jsem přešel k rezonanční technice, která je důležitým faktorem kvalitní produkce zvuku. Cílem této práce je prokázat, že zvládnutá rezonanční technika opravdu přivádí k dobrým výsledkům, jasnosti zvuku, síle, pravidelnosti a to vše zpětně vylepšuje tembr zvuku. Ve shodě s cílem práce byly zformulované další úkoly: najít základní principy rezonanční techniky organizmu, hledat možnosti, jak rezonanci ovlivňovat technikou hry na hoboj a zrekapitulovat získané zkušenosti a praktické dovednosti hráče na nástroj. Předkládaná hypotéza o tom, že zvládnutí rezonanční techniky ve hře na nástroj bude efektivní, když: výuka bude zaměřena i na využívání rezonančních vlastností nástroje, bude se realizovat orientace na kreativní vlastnosti hobojisty, bude organizováno subjektivně důležité vzájemné působení.
8
Metody bádání: -
pozorování,
-
analýza produkce tvůrčí činnosti hobojisty,
-
generalizování a systematizace teoretického materiálu.
Pro metodologickou bázi této práce byly: -
psychologické zvláštnosti hobojisty v procesu tvůrčí činnosti,
-
vazba pedagogických a psychologický základů, které analyzují
konceptuální chápání pro realizaci procesu formování profesních dovedností hobojisty s použitím rezonanční techniky. Tato práce se skládá z úvodu, tří kapitol, závěru, použitých informačních zdrojů a obrazové přílohy. Úvod charakterizuje aktualitu a důležitost tématu pro hobojistu dneška, stupeň jejího zpracování v teorii a praxi, cíle a úkoly, objekt a předmět, metody sběru a zpracování informací, vědeckou hypotézu, odůvodnění výběru použitých pramenů literatury, krátký obsah kapitol a odstavců základní části práce. V první kapitole jsou popisované funkce, role rezonance ve hře na hoboj a praktické náměty, jak zušlechtit hobojový ton. V druhé kapitole se realizuje analytický přehled tématu stavby hobojového strojku. Ve třetí kapitole se popisuje, jakým způsobem a jakými kritérii analyzovat schopnosti hráče na hoboj. V závěru se potvrzuje důležitost požití rezonanční techniky v praxi; jsou shrnuty poznatky, které potvrzují hypotézu o zvládnutí rezonanční techniky ve hře na nástroj.
9
1. ROLE REZONANCE V HOBOJOVÉ HŘE 1.1. Rezonance1 Z
pohledu elektroakustiky je
rezonance
ve fyzice snaha systému kmitat
na větší amplitudě více při určitých frekvencích než u ostatních. Tyto frekvence jsou známy jako rezonanční frekvence. Vědci – badatelé píší, že aktivita rezonátorů se projeví nejen v zesílení zvuku, ale také ve vibracích (chvění) jejich stěn pod vlivem rezonance. Rezonance může vzniknout jenom tam, kde je možnost chvění, to jest vznik vlnění v elastickém prostředí. Například v plsti se kmitání (chvění) nerozšíří. To znamená, že žádná rezonance nemůže vzniknout. Kmitat (tedy rezonovat) mohou rozličná fyzická tělesa ve skupenství: 1.
pevném (např. guma, kov atd.),
2.
kapalném (voda),
3.
plynném (vzduch).
Každé pružné těleso (buď z pevného, kapalného nebo plynného skupenství) má tzv. vlastní nebo rezonanční frekvenci kmitání. To je důležitá vlastnost elastického tělesa (jako například barva očí člověka). Pokud brnknete o napnutou strunu, začne kmitat přesně tou rezonancí, která jí přísluší (její vlastní rezonanční frekvencí). Struna je v daném případě z principu stejně kmitajícím tělesem jako hobojový strojek. Ze strojku bude vibrovat okolní vzduch a naše ucho zachytí tón, který odpovídá této frekvenci. Změnou proporce strojku změníme jeho fyzikální vlastnosti. Akustickým rezonátorem je jakákoliv prázdná nádoba plná vzduchu, která je úzce spjata s okolním prostředím (atmosférou) jedním nebo více otvory. 1
Rezonance - je radikální zvýšení amplitudy vynucených chvění při shodě frekvencí vnějšího
působení s frekvencí vlastních chvění systému.
10
Protože vzduch má elastické vlastnosti a může aktivně vibrovat, je základem rezonátoru. Konkrétní vlastností akustického rezonátoru je to, že kmitá pouze na těch zvukových vlnách, které se shodují s jeho rezonanční frekvencí. Například když je vháněn vzduch do trubičky, bude uvnitř vzduch vibrovat a vznikne chvění (stojaté vlny). Frekvence tohoto chvění bude záležet na rozměru trubičky (resp. na objemu vzduchu, který je vháněn do trubičky). Pokud se k sobě postaví různé délky trubiček a vhání se vzduch do každé zvlášt, je možné vytvořit melodii. Na tomto principu je založen zvuk všech dechových nástrojů i píšťal varhan. Ale to nejpřekvapivější se skrývá v tom, že pro zesílení zvuku rezonátory nepotřebují od nás žádnou energii. Fyzika vysvětluje tento fenomén tím, že ve hře na hoboj (i na další dechové nástroje a vokální činnosti) s využitím rezonátoru
se výsledek práce nad hudební produkcí naší hry zlepšuje.
Bez rezonátoru je největší část energie ztracena „ve vzduchu“ – to je nepotřebné vynakládání sil a únava, atd. Přesně pro hobojisty to znamená, že když se naučí využívat rezonanci těla, bude jejich abdominální svalstvo volné, bez jeho zapojení. Hobojista nebude využívat svalstva, ale přejde k využití energie z rezonátoru. V tom se skrývá základní princip hry profesionálního hobojisty. Ve své podstatě rezonátor sám o sobě nebude znít. Sám rezonátor nevydá zvuk, k tomu je zapotřebí dvojplátek – vytváří prvotní vznik chvění. Přitom proud vzduchu do strojku může být minimální, protože téměř celou práci k vytvoření silného zvuku si vezmou na starost rezonátory. Jinými slovy strojek hobojisty dává první impuls, ale rezonátory a správný „opěrný“ dech dávají podporu zvuku. Čím více je koordinována práce dechu a rezonátorů, tím lépe jsou rezonátory ozvučeny, tím je krásnější, objemnější a sytější tón.
11
1.2. Funkce rezonátoru v hobojové hře Mnozí badatelé v oblasti hobojové pedagogiky a interpretace hry na hoboj poukazují na zásadní roli rezonátorů: 1) dají zvuku nástroje plnost a vzlet bez žádného tlaku ze strany abdominálního svalstva a nátisku (dají zvuku „darovanou energii“), 2) tvoří tembr nástroje více příjemným; pouze zapojení svalů nátisku a svalstva by totiž vytvořilo mrtvý a neflexibilní zvuk, 3) rezonátory dávají prostor svalstvu (nátisku, abdominálnímu svalstvu) relaxovat a tím dávají prostor volným vibracím strojku, které se přenáší na rezonátor, což je hoboj. Tyto výsledky z rezonanční teorie mají velký prakticko-metodický význam, protože orientují disciplínu interpreta a jeho psychologii pro maximální využívání rezonátorů. Práci rezonátorů v podstatě hobojista velmi intenzivně pocituje kvůli silným vibracím. Tyto pocity vibrace slouží hobojistům k orientaci pro správné nastavení rezonátorů. Propojení rezonátorů a dechu je pro dosažení „rezonujícího dechu“ velmi důležitý praktický závěr. Velká přirozenost hobojisty se velmi často ztrácí neracionálními návyky ve hře na hoboj a hlavně nedostatečným využíváním rezonančních možností těla a nástroje a nepřítomností spojení dechu s rezonátorem neboli „rezonančního dechu“. S ohledem na výše uvedené je dále popsán celý aparát hobojisty. Ten je rozdělen do tří částí, z nichž každá plní specifickou roli: 1. Nátisk Nátisková technika je závislá na obličejovém svalstvu. Často může trápit hobojistu únava díky speciální pozici svalstva štěrbiny ústní 2 při hře 2
štěrbina ústní - lat. Musculus orbicularis oris
12
na nástroj. Pokud je příliš zapojen nátisk respektive tyto svaly, zabraňuje se tím volnému průchodu vzduchu a přirozeným vibracím strojku. Strojek by neměl být vložen do úst z velké části. Pakliže bychom byli pozicí nátisku daleko od úrovně výřezu (např. téměř až u trubičky), hra by se stala nepříliš ovladatelná, protože v tomto místě je strojek mnohem méně vibrujícím a jsou zde tzv. mrtvé vibrace. 2. Dechový aparát Zahrnuje v sobě plíce, průdušky, průdušnice a dechové svalstvo mezižeberní, břišní, bránici a také hladké svalstvo průdušek. 3. Rezonátory Protože existuje mnoho rezonátorů a v procesu hry dohromady spolupracují (nebo nespolupracují, záleží na individuu) v jeden propojený systém, z toho důvodu byl v práci použit termín „rezonanční systém“. V lidském těle je dost vzduchových dutin. Například: průdušnice, vedlejší nosní dutiny, močový měchýř, žaludek (pokud není plný jídlem nebo tekutinami) a jiné. Všechny tyto orgány hrají důležitou roli ve fyziologii. Ale procesu hry na hoboj se účastní ne všechny z nich, ale jen ty, které jsou součástí našeho systému dýchání. Klasifikace rezonátorů hobojisty je provedena podle toho, jak jsou rozpoloženy v těle a tím jakou mají roli v těle člověka. Podle toho se rozlišují na vrchní rezonátory a spodní rezonátory. Vrchní rezonátor je ten, který se nachází výše, než je položen hrtan. Spodní rezonátor je v oblasti průdušnice a velkých průdušek. Vrchní rezonátory mají také název svrchní trubice, protože jsou jakoby položeny nad hrtanem. Jednu z nejdůležitějších rolí má dutina ústní, protože je ze všech rezonátorů nejvíce elastická díky tomu, že je zapojen jazyk, čelisti a rty. Tato ústrojí velmi značně mění objem a formu ústního rezonátoru, což ve svém důsledku zaopatřuje srozumitelnou artikulaci. K vrchním rezonátorům patří i dutina nosní a tzv. vedlejší nosní dutiny. To jsou – čelistní dutiny (jsou po obou stranách nosové dutiny), základní
13
nosová dutina a čelní dutiny (v nadoboční části čelní kosti). Ty jsou propojeny s nosovou dutinou úzkými prúchody. Zcela obdobně jako u člověka je rejstřík zvuků vydávaných živočichy založen na vlastnostech rezonance. Člověk také „vibruje“ při hře na hoboj, ale mnohem méně. V teorii hry na dechový nástroj a v teorii zpěvu je známo sedm funkcí rezonátorů: 1)
energetická
2)
generátorová
3)
fonetická
4)
estetická
5)
obranná
6)
indikátorová
7)
aktivační.
Je nanejvýš podnětné, aby hráč znal tyto funkce rezonátorů k lepšímu zvládnutí hry na nástroj. 1.
Energetická funkce rezonátorů (silová) je založena na tom, že zvuk
hoboje se zesílí mnohokrát více. Když hobojista umí využít této funkce, je schopen ozvučit velké koncertní sály a jeho zvuk může jít přes velkou sílu orchestru, a při tom bez jakékoli námahy hobojisty (nátisku či abdominálního svalstva). Pro to, aby zvuk nástroje byl u hobojisty vzletným, musí přijít pocit tzv. „blízkého zvuku“, který vznikne díky zvláštní organizaci rezonančního systému hobojisty. „Blízký zvuk“ je pocit zvuku jakoby vně nástroje („zvuk pod nosem“). Tento zvuk bude dávat posluchači pocit, že hobojista se nachází někde poblíž, ale ne na daleké scéně. Na čem je závislá překvapivá vlastnost rezonátorů? Obrátíme se na názorné příklady. Slabý zvuk ladičky slyší jen člověk, který jí drží. Pokud přiložíte ladičku ke skříni, která je plným rezonátorem, pak zvuk začne vydávat tak silný zvuk, že jej můžeme slyšet i ve velkém sále. Bádání ukazuje, že ten nejjednodušší rezonátor zesiluje zvuk na 30 - 40 decibelů.
14
Vznikají otázky: jak se to stává, pomocí čeho rezonátor zesiluje zvuk a ztrácí při tom nějakou energii, odkud bere energii pro zesílení. Z pohledu fyziky je rezonátor prostředníkem mezi vibrátorem (strojkem) a okolním vzduchovým prostředím, zvyšuje koeficient úspěšné práce vibrátoru (strojku), převodem velké části energie ve zvukovou formu. Energetická funkce rezonátoru se skládá nejen z přímého úsilí o zvuk, ale také v přidání zvuku „vzletu“. „Vzlet“ – to je schopnost tvoření zvuku nástroje a poslání jej do větší dálky s menší ztrátou síly zvuku. Pro to, aby zvuk nástroje byl u hobojisty vzletným, musí přijít pocit tzv. „blízkého zvuku“, který vznikne díky zvláštní organizaci rezonančního systému hobojisty. „Blízký zvuk“ – je pocit zvuku jakoby vně nástroje („zvuk pod nosem“). Tento zvuk bude dávat posluchači pocit, že hobojista se nachází někde poblíž, ale ne na daleké scéně. 2.
Generátorová funkce rezonátoru je založena na tom, že ne hoboj,
ale rezonátory přinutí ozvučit nástroj. Hoboj bez využití této funkce vytvoří zvuk téměř nehudební a ne úplně přijatelný. Díky využití rezonátoru tento slabý, „bezcharakterní“ zvuk, který je vytvořen hobojem, obrůstá tembrovými barvami, nabírá sílu a začíná mít vzlet. Rezonátory samy o sobě jsou zbytečné, protože bez strojku a nástroje nebudou mít nic co vytvořit silnější a více krásné. Ale když slyšíme hru hrajícího hobojisty, neslyšíme jeho nástroj, ale rezonátory, které zachytily vibrace strojku, zesílily jeho zvuk mnohokrát více, přidaly mu zvučnost a krásu. Apropo, velmi zajímavé bude neopomenout jeden experiment, který byl proveden. Přinutil zvučet jednoduchou trubku tím, že vložením do vnitřku rozžhavenou síťku a tím zahřál vzduch. V moment, kdy vzduch v trubce šel směrem nahoru, vzduch začal rezonovat, a vydával zvuk, od kterého se chvěly tabulky oken. Tu stejnou přirozenost mají komíny, kdy zahřátý vzduch díky dýmu usiluje jít ve směru nahoru a začne rezonovat (jako například ve známém případě, kdy pára odchází z komínu parní lokomotivy a vydává zvuk).
15
3.
Fonetická funkce rezonátoru. Za pomoci rtů a spodní čelisti, které
mohou být v rozličné pozici a které jsou nástrojem nátisku, se ústa hráče promění v neustálý měnič rezonátoru. Velmi jednoduše je možno změnit objem rezonátoru. Tato funkce je více využitelná pro vokální techniku. 4.
Estetická funkce rezonátoru. Díky rezonátorům jsou ve zvuku hoboje
vnímány sluchu příjemné odstíny témbru. Jedním z cílů pedagogiky hry na hoboj na celém světě je nalezení takové kvality zvuku, která zabrání vyluzování uchu nepříjemných barev zvuku. Existuje mnoho národních škol a temperamentů, které jsou ovlivněny prioritami a tradicemi narodů. Nejstarší tradicí ve hře na hoboj je francouzská škola, ze které v základě všechny ostatní školy vychází. Na základě vzniku nástroje v této zemi, kde se zrodil, se díky historii vyvinul určitý model moderního hobojového strojku, aby hráči dodal nejpřirozenější pocit ze hry, pro dosažení tembrové krásy zvuku nástroje. Ten je prostředníkem mezi rezonátorem a vzduchem, jak již bylo popisováno. 5.
Obranná funkce rezonátoru. Smyslem této funkce je zamezit
vynaložení zbytečné námahy – např. napružením abdominálního svalstva. Již bylo psáno o tom, jaké je nebezpečí hrát „svalstvem“, zkoušet zesílit zvuk nástroje pouze jediným napružením abdominálního svalu. Protože rezonátory mají krásnou vlastnost zesílit zvuk nástroje bez jakékoliv doplnující energie a to pouze cestou přeměny větší části energetických ztrát hobojisty – takových jako dech a svalové úsilí – ve zvuk, můžeme nazvat „darující energií“. Rezonátory v případě optimálního nastavení přemění nástroj tak, že zvuky z něj zasáhnou zónu maximální senzitivity sluchu. Touto cestou se stává zvuk nástroje hobojisty ještě slyšitelnější, přičemž bez žádného úsilí. Pokud si hráč „rezonanční systém“, resp. popsanou metodu využití rezonančních funkcí osvojí, objevil způsob trvalého zdokonalení hry. 6. Indikátorová funkce rezonátorů. Rezonance v čelistních trubicích nosové dutiny. Možno zodpovědět otázku, zda-li hobojista zprostředkováním vibrátoru (strojku) dal zvuk „do masky“ nebo nedal, tím pocitem, zda-li má
16
vibraci v dané oblasti nebo nemá. Pocit „masky“ je jednou z důležitých faktorů rozvoje rezonance hobojisty. Díky tomu, že hráč má schopnost cítit v sobě ta samá „podráždění“ z rezonance, může řídit naladění rezonátorů, a tím dosáhnout optimálního výkonu. Jinými slovy, nikdy bychom se nenaučili využívat rezonátorů, pokud bychom je necítili. 7. Aktivační funkce rezonátoru má úlohu v tom, že rezonátory si předávají impulsy samy sobě. To znamená, že při učitém optimálním naladění rezonančního systému se začíná projevovat stimulační vliv na samotnou práci předávání impulzů rezonátory. Tento jev má čistě fyziologický charakter a vzniká reflektorně. Tzn. že nejsme schopni zprovoznit tento proces uvědoměle. Tento proces vzniká automaticky při optimální práci rezonančního systému, resp. když je dosaženo konkrétní úrovně rezonance, hobojista spustí mechanismus svépomocí.
2. HOBOJOVÝ STROJEK A REZONANČNÍ VLASTNOSTI NÁSTROJE
K vytvoření přirozené rezonance je nezbytná správná volba strojku a jeho zpracování. Fyzikálně je strojek prvotním zdrojem rezonance. Je to dvojplátek, u kterého je nezbytné pro produkci rezonance natolik rychlý vzduch, aby překonal odpor strojku. Celý princip začíná tím, že po roztřetění hobojové kulatiny (lat. arundo donax), (viz obr.1) je třetina kulatiny fixována na hoblici, ta dřevo zevnitř ztenčí na diametr od cca 0,55 do 0,59 mm (viz obr.2). Ve své podstatě je těžší po kompletním zpracování strojku překonat odpor většího materiálu (diametru) - produkuje se nižší rezonance. Je možné polemizovat, jaká hustota vláken dřeva je ve zpracovávaném materiálu, který je k dispozici. Ale odpor vyráběného strojku je na tom závislý, protože tzv. měkčí dřevo má de facto menší odpor 17
a tvrdší dřevo větší odpor a tvrdší dřevo je také rezistentní a více stabilní. Avšak důležitou věcí je také diametr výřezu strojku a fazóny. Způsob, jak docílit flexibility a čisté rezonance strojku, je následující. Strojek se skládá ze tří základních částí: špánku, trubičky a niti. Při zpracování dřeva na hoblici vzniká z kulatiny špánek, který je následně fazónován na formě. Forma se volí podle toho, jaký typ a značka nástroje je k dispozici (viz obr. 4). Je možné vyzkoušet mnoho tvarů, které byly vyvinuty zkušenostmi samotných hobojistů či firem, jako v tomto příkladě (viz obr.5). Dále následuje navázání strojku. Pro francouzské nástroje se z konstrukčních důvodů navazuje polotovar od 74 mm do 76 mm. Celková délka tzv. německého rezistentního (spíše orchestrálního) strojku se schodem je 72 mm. Pokud jde o druh trubičky, provádí se výběr s ohledem na značku nástroje. Na trhu je k dispozici mnoho standardních trubiček vybavených korkem, ale také trubičky, které mají místo těsnění korku dva či více silikonových kroužků. Tady je nutné analyzovat, zda-li tyto trubičky produkují více rezonance na základě toho, že jsou složeny téměř pouze z kovového materiálu (viz obr.3). V opačném případě u standardních trubiček, zda je netlumí korek jako izolant proudění vibrace. Standardní trubička se nabízí ve více variantách provedení materiálu: dva základní – mosazná, alpaková3. V posledních letech jsou novým trendem trubičky ze stříbra nebo zlata. Ze zkušeností mnoha hobojistů byl zatím téměř každý hráč spokojen s produkcí zvuku u mosazné trubičky (viz obr. 6). Stříbro je více rezistentní a mělo by být více zvukově stabilní. Zlato nabízí nejrychlejší molekuly, čímž by měla nastat fyzikálně největší rezonance.4 Další postup při výrobě je samotné vytvoření výřezu: Výřez strojku se skládá z více částí, na kterých se pracuje s ohledem na docílení optimálních 3
Alpaka je slitina mědi a niklu nebo zinku. Alpaka má řadu dalších názvů: pakfong, bílá mosaz, niklová mosaz, nové stříbro. V angličtině se používají označení Nickel silver, German Silver, Paktong, New Silver, Alpacca (či Alpaca). 4 Informace byly poskytnuty během setkání s Maurice Bourguem, profesor Ženevské vysoké konzervatoře (Haute école de musique de Genève (HEM) )na, kurzech hry na hoboj, Janáčkova akademie múzických umění, Brno 2011.
18
rezonančních vlastností. Základní části jsou: špička, rohy, schod, srdce, ramena, záda a začátek výřezu. V příloze je uvedena ilustrace modelu stavby strojku. Všechna pojmenování odpovídají stavbě francouzského modelu strojku, s rozdílem toho, že neprovádíme okénka (angl.- windows), výřez je kratší a celková délka strojku je delší, jak již bylo zmíněno (viz obr. 8). Postup je takový, že se vytvoří prvotní tvar výřezu. Nabízí se nejlépe rezonující výřez tvar U. Nebo tvar V, který se zvolí při problému se zavřeným strojkem. Více či méně se vytvoří z tvaru U a slouží k docílení otevření strojku. Po vytvoření hrubého výřezu se začíná pracovat na špičce (angl. - tip). Viz obr. 7. Špička je základní bod rezonance strojku. Vyškrábe se velmi ostrým nožem pomocí plechového jazýčku (viz obr. 8), který protíná špánek ze stran. Špička bude ztenčena natolik, až bude jemná téměř jako papír. Poté se strojek zkrátí na zhruba 74 mm. Špička může být vyškrábána v mnoha variantách (viz obr. 9). Důležitým bodem zpracování je schod, který se nachází za špičkou strojku. Schod by měl být co nejmenší k velké resonanci strojku (viz obr. 7). Velký schod je tlumícím elementem vibrací. U zpracování strojku mnoha německých hobojistů či studentů, kteří studují i v různých jiných zemích, je tento jev velmi častý. Při pohledu na strojek ze strany je špička pozvolná, nikoli s výrazným hrbem. Názorná ukázka viz obr. 10. Uvolnění strojku se provádí seškrabáním materiálu v začátku výřezu, ovšem tento proces je nutné provést souměrně pomocí pohybu od špičky směrem dolů ke kořeni (viz obr. 7). Klenba výřezu se srovná linkami nožem odspodu výřezu, resp. malými tahy od jedné strany ke druhé. Při pohledu na strojek ze směru odshora od špičky (jako by se na strojek hrálo) je třeba vidět zakulacenou klenbu obou špánků. Po prvním testu rozvibrování strojku dechem hráče je slyšet spodní volné vibrace (kohouta s nižšími alikvoty). Pokud jsou slyšet vyšší vibrace, měl by být efekt strojku nekomfortní pro hru a nevolně vibrující. Tento efekt lze odstranit ještě větším zahlazením schodu, který by měl ještě setrvávat, a zeslabením špičky, 19
případně po testu zahrání její prodloužení. Je třeba si uvědomit, že jakékoli zeslabení špičky vede ke zvětšení schodu, což vyvolá další práci. Práce by se měla rozdělit na delší dobu. Volné vibrace záleží také na začátku výřezu, takže po testu zahrání je pravděpodobná potřeba odstranění dalšího materiálu z tohoto místa. Pokud je pociťována resistence strojku po prvním zahrání na něj, je třeba přestat a odstranit malou část materiálu způsobem tahů nožem odzdola, jak bylo již popisováno. Tento postup podle potřeby je třeba opakovat tak dlouho, až strojek má optimální diametry pro pohodlí hry na nástroj. Tlumení vibrací a tím rezonance může přijít ve chvíli, kdy je strojek příliš otevřený. V době, kdy je strojek nový a po čerstvém vyškrabání, je velmi často enormně otevřený, což také záleží na počasí a na prostředí výkonu umělecké činnosti. V podmínkách podprůměrné vlhkosti zhruba kolem 50 % je strojek zavřenější, to znamená, že strojek lze zkrátit. Docílí se tím větší resistence a vibrací, které vedou k větší dynamické škále a dávají poměrný komfort ze hry. Ovšem tento proces není možné provádět v případě nadstandardní vlhkosti zhruba nad 60 %. Způsobilo by to vznik nadmíru rezistentního strojku, byl by těžko ovladatelný. Automaticky by se zapojilo hráčovo orální svalstvo a tlumily by se vibrace, které by se staly tzv. mrtvými, což by zásadně způsobilo narušení hudebních frází a schopnost intonace nezávisle na hudební přípravě a produkci hráče. V tento moment před hrou napomůže pracovat nožem na ramenech výřezu sebráním materiálu krouživým pohybem od zdola výřezu. Odstraní se tím materiál, který silně drží otevření strojku a materiál na těle páteře se symetricky zaoblí, vertikálními tahy pohybem nože. Vše u strojku závisí na komfortu při hře a možnosti velké dynamické škály. Nikdy se hráč nemá zabývat barvou zvuku, ale volnými vibracemi, které vedou k požadovanému komfortu a velmi rezonujícímu tónu. Jedině tak nic nebrání naplno projevit hudební myšlení.
20
3. TECHNICKÉ PŘEDPOKLADY STUDENTA - HOBOJISTY Schopnost hobojisty k maximálnímu využívání rezonančních schopností svého těla – to je nejdůležitějším ukazatelem hobojové techniky. Je to ta věc, která přidá zvuku přirozenost, jako když zpěvák zapojí své hlasivky. To, co vždy vzbuzuje pozornost, přinutí poslouchat, co zatají dech, uchvátí a nadzvedne posluchače, pokud má alespoň částečnou možnost estetického pocitu z poslechu. Nejdůležitějším hudebním nástrojem lidského těla je však ucho, které je s dechovou technikou úzce spjato. Znamená to, že z větší části zvuk závisí na něm a na zbytku vedlejších aspektů. Systém techniky hobojové hry zavisí na tom, v jaké vazbě jsou myšlenky s tělem a dechem a to ukazuje na tvůrčí potenciál hobojisty, kreativitu a úspěchy v profesionálních schopnostech hry na hoboj.
21
ZÁVĚR Tato práce ukazuje efektivitu nevržené metodiky a nezbytnost jejího dalšího propracování v teoretických a praktických aspektech. Provedené bádání si nedělá nároky na vyčerpávající vyřešení problému. Důležitost nových bádání v oblasti hry na hoboj bude vždy aktuální. Rezonanční technika na hoboj – to je jedna z důležitých cest k vychování profesionálního hobojisty. Řízení rezonanční techniky hoboje v procesu studia, v hobojové pedagogice je schopno dát impuls k vývoji naší hráčské flexibility. Nejdůležitějšími podmínky jsou:
hudebně umělecká činnost;
poznání rezonantů těla
fyzická příprava ke hře na hoboj;
správná příprava technického vybavení hobojisty.
Snaha k ideálu je nekonečná. To je ohromně namáhavá práce. V umění hry na hoboj, jako v každém umění, které má sílu vlivu působit na lidské myšlení a náladu, je tato práce ještě více namáhavá. Protože lidská duše je sama o sobě hádankou. Dosáhnout vrcholu ve hře na hoboj může každý. Nejdůležitější je vybrat správnou cestu, která je vychozená tradicemi staletí hobojové pedagogiky a osobní zkušeností významných hobojistů minulých dob. Od generace ke generaci se předávaly zkušenosti o překvapujících vlastnostech velkého rezonujícího „sladkého“, „štavnatého“ zvuku, který pomáhá hobojistům vyjádřit ty nejniternější pocity své duše a vzájemně se dotýkat duše posluchačů. Vyvolat u nich občas pocity euforie a nadšení. To je kouzlo rezonance, které je dostupné každému, kdo má krédo darovat lidem chvíle estetického zážitku.
22
Je jenom potřeba pojmout tyto znalosti a houževnatě pracovat. Kdo ví, možná během století se objeví ještě nový fenomén, o kterém se budou psát legendy, o jeho schopnosti působit na lidské duše.
23
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
1. http://dic.academic.ru/dic.nsf/dic_fwords/31637/%D0%A0%D0%95% D0%97%D0%9E%D0%9D%D0%90%D0%9D%D0%A1
2.
http://cnx.org/content/m13537/latest/
3.
http://en.wikipedia.org/wiki/Acoustic_resonance
4.
http://www.physicsclassroom.com/Class/sound/u11l5a.cfm
5.
https://ccrma.stanford.edu/CCRMA/Courses/152/woodwinds.html
6.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2689615/
7. http://artsites.ucsc.edu/ems/Music/tech_background/TE13/teces_13.html
8.
http://www.faqs.org/patents/app/20120174728
9.
http://www.launc.tased.edu.au/online/sciences/physics/INSTR.HTM
10. http://books.google.lv/books?id=CuHi9edzELEC&pg=PA75&lpg=PA 75&dq=resonance+of+woodwinds+instruments&source=bl&ots=MhoH9VUa LH&sig=u14egS_HN5_0WIodWZM2Rui2QU&hl=ru&sa=X&ei=w5CCUeSZHcaGswbos4GYCA&ved= 0CIABEOgBMAk4FA 11. Frederick Husler, Yvonne Roddová-Marlingová: ZPĚV, Vydalo nakladatelství F-PRINT v roce 1995, Ostrava
24
12. Wolfram Seidner / Jurgen Wendler Die Sangerstimme Phoniatrische Grundlagen fur die Gesangsausbildung, Berlin 1982
25
PŘÍLOHA - ILUSTRACE
Obr. 1
Obr. 2
26
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5
27
Obr. 6
Obr. 7 28
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10 29
