Fiskální teorie a politika LS 2016
Principy hospodářské politiky principy: 1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme n nezávislých nástrojů Tinberegen Jan – Nobelova cena za ekonomii 1969
2) problém přiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním ) Mundell Robert - NC 1999
3) Meadeho princip zodpovědnosti (1970?) - za každý
makroekonomický cíl je zodpovědná jediná státní instituce Meade James – NC 1977
Rozpočtová a fiskální politika odlišnosti: cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - makroekonomická výkonnost - růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje
Fiskální politika •předpoklady fiskální politiky: – makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat – existují nástroje – vláda umí nástroje správně používat
limity fiskální politiky - časová zpoždění: •rozpoznávací – doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání
•rozhodovací – čas potřebný ke schválení navržených opatření vládou a parlamentem
•zaváděcí (implementační) – čas potřebný k uvedení daných opatření “v život”
•účinnostní
Fiskální politika – FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal, výdajové programy – hodnocení efektivnosti)
– využití po 2. sv. válce (fiskální expanze) – 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost, nízká inflace)
– 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu stability (stagflace) – důraz na MP – 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání
– konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky – 2009-2012 – stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora finančním institucím……) – růst problému morální hazard!
Nástroje fiskální politika diskreční : jednorázová nebo krátkodobá opatření, která upřesňují, upravují nebo doplňují funkci vestavěných stabilizátorů (např. stanovení výše podpory v nezaměstnanosti) výdajové x příjmové vestavěné stabilizátory : působí dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky
Typy fiskální politiky • fiskální expanze – zvyšování vládních výdajů, snižování daní nebo kombinace obou KDY? • fiskální restrikce – stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje daně KDY? účinnost fiskální politiky - MULTIPLIKÁTORY • multiplikátor vládních výdajů • daňový multiplikátor • multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t = sazba důchodových daní) fiskální politika v modelech AS-AD, IS-LM
Hodnocení fiskální politiky
• kritika fiskální politiky: – klasická a neoklasická ekonomie - státní zásahy NE, stabilitu zajistí trh • efekt vytěsňování (crowding out effect) - při FE růst poptávky po penězích → růst úrokových sazeb , ↓ soukromých investic • AD objemově beze změny, mění se struktura
– monetaristé - monetární politika výhodnější nástroj, expanzivní fiskální politika vede k inflaci
Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith – vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji… D.Ricardo – vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout… Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie – ospravedlnění deficitu POUZE v určitých fázích hospodářského cyklu současnost – deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kritéria – kritéria udržitelnosti veřejných financí Problém: jsou to vhodná kritéria? Není lepší používat ukazatel fiscal gap?
Vývoj salda (v % HDP) Belgium CR Denmark Germany Ireland Greece Spain France Italy Hungary Netherland Austria Poland Portugal Slovakia Finland Sweden UK Norway Turkey
1997 -2,2 -3,6 -0,6 -2,8 1,1
1998 -0,9 -4,8 0 -2,3 2,4
1999 -0,6 -3,6 1,3 -1,6 2,7
-4 -3,3 -2,7 -6 -1,2 -1,8 -4,6 -3,4 -6,3 -1,4 -1,5 -2,2
-3 -2,6 -2,7 -8 -0,9 -2,4 -4,3 -3,5 -5,3 1,6 0,7 -0,1
-1,2 -1,8 -1,9 -5,5 0,4 -2,3 -2,3 -2,7 -7,4 1,7 0,9 0,9 : :
: :
: :
2000 0 -3,6 2,3 1,1 4,7 -3,7 -0,9 -1,5 -0,8 -3 2 -1,7 -3 -2,9 -12,3 6,9 3,6 3,6 : :
2001 0,4 -5,6 1,5 -3,1 0,9 -4,5 -0,5 -1,5 -3,1 -4,1 -0,2 0 -5,3 -4,3 -6,5 5,1 1,5 0,5 13,5 -33
Norsko a problém tzv.“holandské nemoci“ •
HOLANDSKO - objev rozsáhlých nalezišť plynu r.1970 vyvolal příliv peněz, který tlačil na růst hodnoty holandské měny, což se projevilo v problémech exportních odvětví holandské ekonomiky
•
„Daří se nám tak dobře (NORSKU), že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře – ale jen se obelháváme,“ řekl norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen Norsku hrozí holandská nemoc - země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po surovině a růstu své měny (zhodnocení měny), což snižuje konkurenceschopnost vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř.
•
•
Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství.
Norsko a problém tzv.“holandské nemoci“ •
•
•
•
Trendu už si všimli i norští politici a velcí zaměstnavatelé. „Daří se nám tak dobře, že přesouváme průmysl a pracovní místa do zahraničí a netrápí nás to, protože se máme tak dobře – ale jen se obelháváme,“ řekl deníku Financial Times norský ministr dopravy a místopředseda strany Progress Ketil Solvik-Olsen. Podle něj zemi hrozí takzvaná holandská nemoc. Země, která objeví rozsáhlé přírodní bohatství, čelí vysoké poptávce po této surovině a růstu své měny, což poškozuje konkurenceschopnost jejích vývozců v jiných odvětvích. Až Norsku dojde ropa, ekonomika se prudce propadne, protože přijde o svůj jediný pilíř. „Je to skoro nevyhnutelné, když jsou věci tak dobře po tak dlouhou dobu,“ myslí si šéfa svazu zaměstnavatelů NHO Kristin Skogen Lund. „Moje děti, kterým je 14 a 11 let, nepoznaly nic jiného než blahobyt. Samozřejmě nás to ovlivňuje,“ dodala. Výnosy z ropy Norsko ukládá do státního fondu ve prospěch budoucích generací, který má nyní hodnotu přes 16 bilionů korun. Snaží se tak co nejvíce oddělit zbytek ekonomiky od vlivu ropného bohatství. Ekonomové ale upozorňují, že navzdory této snaze hospodářství velmi citlivě reaguje na pohyb cen ropy.
Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrů vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu)
b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit
c) dle vzniku ŘEŠENÍ DŮSLEDKY
Předpokládaná a skutečná salda veřejných rozpočtů ČR
Problematika veřejného dluhu • •
suma finančních pohledávek suma finančních závazků
1) 2)
Vznik: kumulací deficitů převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty – problém morálního hazardu
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_ F0
Saldo a veřejný dluh EU
Dluhová kvóta – vybrané země
Public debt in % GDP
Klasifikace dluhu 1) dle výpočtu • hrubý dluh • čistý dluh
2) dle měny • vnitřní • vnější
3) dle doby splatnosti 4) dle povinnosti fakultativní obligatorní
5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný neobchodovatelný
Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy… + tempo růstu HDP, úroková sazba
Do D1 PD M Ro HDP1 HDPo HDP1 HDP1 Ro
1 r 1 q
Řešení dluhu PROČ?
• aktivní řešení – vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová
povinnost, krácení výdajových položek, politicko-administrativní řešení – odmítnutí dluhu, monetární řešení –centrální banka záměrně vyvolá inflaci – výsledek = snížení reálné hodnoty dluhu – ČR 1953, restrukturalizace dluhu - změna splátkového kalendáře – např. Argentina 2002, Řecko 2012 -„odpis“,…spálení seznamu věřitelů –Janov 14.století)
• pasivní řešení – působení faktorů , které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu - SB a MMF program pro odpuštění dluhů vysoce zadluženým rozvojovým zemím, program byl neúčinný - 41 státům odepsáno v letech 1989 a 1997 33 mld. dolarů dluhů, stejné země za shodné období obdržely půjčky ve výši 41 miliard dolarů… , dary, inflace – snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)
Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky – dopad na saldo rozpočtů • růst úroků • růst mandatorních výdajů • problém investic
b) důsledky finanční – souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - absorbce vládních dluhopisů na trhu - vytěsňování soukromých investic
c) sociální – souvisí se vznikem morálního hazardu
http://www.youtube.com/watch?v=jUrC5yd7_ F0
Dluh v ČR
• vznik ( z deficitu, převzetím závazků) • složení – státní dluh, dluh ÚSC, SZ • faktory ovlivňující dluh
• http://www.verejnydluh.cz/
Vývoj veřejného dluhu v ČR
Vývoj dluhu v ČR
Pro strukturu dluhu ČR je výrazná 1)
internalizace
2)
externalizace 14.6.2004 první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR
3)
securitizace – růst obchodovatelného dluhu
4)
růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých
dluhopisů (SDD) na úkor SPP 5)
spořicí dluhopisy
Struktura státního dluhu dle měny 100%
80%
60%
40%
20%
0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Domácí dluh
Zahraniční dluh
Struktura státního dluhu dle splatnosti 100%
80%
60%
40%
20%
0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 SPP Spořicí státní dluhopisy SD A DD Ostatní zdroje
dluh na 1osobu / průměrná mzda = kolik měsíců by osoba s průměrnou mzdou pracovala na úhradu dlužné částky
180 000
7
160 000
6
140 000 5
120 000 100 000
4
80 000
3
60 000
2
40 000 1
20 000 0
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 výše dluhu na jednoho obyvatele
počet měsíců odpracovaných k úhradě "dluhu"(průměrná mzda)
Dary na splácení dluhu ČR „Na stránkách MF je účet dluhové služby a kdokoli tam může přispět jakoukoli částkou….“ č.ú.123-3328001 u ČNB – bankovní kód 0710. Do zprávy pro příjemce napište: dar na snížení státního dluhu ČR.“ „V letech 2009-2011 byly přijaty „dary“ občanů na umoření státního dluhu ve výši celkem 85 102 korun (celkem 57 „darů“).“
• Nadační fond prezidenta republiky na splácení státního dluhu - stav k 30.11.2014 - 4.163.090,88 Kč • účet 123123/6000 PPF banka a.s. • Stav účtu ke dni 15.11.2015 -
2.394.475,38 Kč
• http://www.verejnydluh.cz/
Vývoj státního dluhu po vzniku ČR
I. období - stagnace a konsolidace emisní činnosti (1993-1999) převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků řízení dluhové služby - splacení přímých úvěrů ČNB i obchodních bank - důraz na vydávání SPP (kryly 2/3 státního dluhu) 4 emise střídavě, splatnost 2 a 5 let, každá v objemu 5 mld. Kč
II. období - nová emisní strategie (2000 - 2001)
• rostoucí výpůjční požadavky vlády • emise se splatností 3, 5, 7,10 let, od roku 2001 -15 let, objem emise min. 20 - 30 mld. Kč, • od června roku 2001 - Stálá komise pro řízení státního dluhu úkol : koordinovat fiskální politiku a politiku řízení státního dluhu s měnovou politikou
III. období - aktivní řízení státního dluhu od 1. října 2003 - oddělení Řízení státního dluhu • od r.2004 - praktické řízení .
• cíl: „…zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích
platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve střednědobém a dlouhodobém horizontu při uvážlivém stupni rizika…“ Základní střednědobé cíle: • podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu nízký počet emisí, růst objemů emisí • stabilizace refinančního rizika = snižování podílu krátkodobého dluhu • diverzifikace - institucionální (dle typu držitele) a geografická …
Dluh Japonsko
rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
135% 144 152 158 166 175 172 167 174 193 199
Vývoj veřejného dluhu v USA 1940-2000
Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010
Vývoj veřejného dluhu v USA 2000-2014
Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2010
Dluh USA – dle prezidentů
Vývoj veřejného dluhu v zemích PIIGS (v % HDP)
Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa. eu/portal/page/portal/statistics/search_database
Vývoj veřejného dluhu v USA
Zdroj: Budget of the United States Government. Historical Tables, Budget of the United States Government, Fiscal Year 2015
Největší zahraniční věřitelé federálního dluhu USA
