Daňová teorie a politika, II. a III. Lenka Láchová 21.4.2007
Faktory ovlivňující daňové systémy
Faktory ekonomické:
Odvětvová a geografická struktura Struktura pracovních sil Hospodářský růst Míra inflace Otevřenost ekonomiky
Faktory politické Faktory kulturně historické Faktory administrativně-institucionální Faktor technického pokroku Faktor globalizace
Daňové reformy Daňová reforma = podstatná změna daňových zákonů, má formulovány cíle Záměry
podpora
ekonomického růstu spravedlivější rozdělení daňového břemena
Historie daňových reforem Starověk (Diokleciánova reforma) tereziánská reforma Izolované reformy po druhé světové válce přeměna na vlny reforem
Vlny daňových reforem
1. vlna od konce války do 1965 (rozšíření a zavádění systémů sociálního pojištění a oddělení od důchodové daně, vliv rostoucí úlohy státu, keynesiánská hospodářská politika) 2. vlna –zavádění DPH 1967
Francie, dalších 11 zemí do 1975 (země první vlny DPH) 1985-1991 7 zemí (země druhé vlny DPH) od konce 80. let postkomunistické země
3.vlna – v
USA následek aplikace politiky strany nabídky za Reagana. Cíle: zvýšení ekonomické motivace subjektů zvýšení spravedlnosti, zjednodušení daňových zákonů, transparentnost rozpočtová neutralita, ne snížení daňové kvóty ale změna daňového mixu ve prospěch posílení nepřímých daní, rozšíření daňových základů, odstranění řady daňových úlev
Dočasné
zpomalení růstu daňových výnosů (v USA a VB pokles) Druhá polovina 90.let opět růst d. výnosů
Daňové reformy v tranzitivních ekonomikách
Charakteristika daňových systémů centrálně plánované ekonomiky: diferencovanost
podle typu subjektů, výnos daní od státních podniků až 90% Kriteriální odvody (odvody z používání jmění, z přírodních zdrojů, z pracovních sil) nízké majetkové daně (ale diferenciace podle subjektu)
Cíl tržní ekonomika. Součástí hospodářských reforem daňový systém kompatibilní s daňovým systémem tržních ekonomik.
Zahájeno v Polsku počátkem 80. let Maďarsko koncem 80. let ČR a SR 1993
Cíl reforem daňový systém vhodný pro tržní ekonomiku: Spravedlnost,
efektivnost, jednoduchost Snížení přerozdělování Snížení daňové kvóty, snížit daně podniků Zavedení nových daní: DPH,všeobecná osobní důchodová daň, oddělení příspěvků na sociální zabezpečení Moderní daňová správa, zákonnost
Ilustrace současných reforem na příkladu Itálie
Struktura přímých daní před a po reformě
PŘED REFORMOU (DO 31. 12. 2003)
PO REFORMĚ (OD 1. 1. 2004)
Daň z příjmu společností (IRES) Daň z příjmu fyzických osob (IRPEF) Místní daň z příjmu (ILOR) Daň z výnosu kapitálových operací Regionální daň z výrobních činností (IRAP –zrušena od roku 2006) Zdravotní daň
Daň z příjmu společností (IRES) Daň z příjmu (IRE)
Struktura nepřímých daní před a po reformě
Před reformou (do 31. 12. 2003)
Po reformě (od 1. 1. 2004)
Daň z přidané hodnoty (IVA) Daň ze zhodnocení nemovitosti (INVIM) Obecní daň z nemovitostí Daň z registrace Kolky Daň z majetku podniků Automobilové daně
Daň z přidané hodnoty (IVA) Daň ze služeb Spotřební daň
Reformy s ohledem na možný vstup do EU, v souladu se směrnicemi EU (hlavně středoevropské země) Řada žádoucích opatření, které v původních zemích lze obtížněji prosadit Řada excesů (Rusko sazba DPH 28 %) Problém- špatná platební morálka, velké daňové úniky
Podmínky vzniku tradičních daňových systémů (Tanzi)
Státy teritoriálně oddělené Účinně mohly působit hraniční kontroly Kapitál bez pohybu přes hranice, kontrolován nebo zakázán Vysoké tarify a kontrola na hranicích omezovaly pohyb zboží mezi státy Lidé pracovali ve své zemi Firmy operovaly v zemi vlastníků Žádná daňová konkurence se nemohla rozvinout
Současné podmínky
Růst propojenosti národních ekonomik a trhů Růst daňových úniků, možnost zatajovat příjmy ze zahraničí (daňové ráje často neumožňují výměnu informací) Uvnitř regionálního seskupení s jednotným trhem je přesouvání daňových základů jednodušší Silná daňová konkurence mezi státy, zejména u mobilních základů Úsilí států o zachování daňových příjmů, zpřísnění podmínek a kontrol, odliv kapitálu ze země Nadnárodní korporace, problém alokace zisku a daní mezi zúčastněné země, obtížná kontrola transferových cen
Reakce vlád
Přistoupí na daňovou konkurenci, snaha vytvářet výhodnější podmínky pro poplatníky, úsilí o veřejné služby na přijatelné úrovni, státy snižují své daně Škodlivá daňová konkurence- snaha přilákat do země daňové základy (důchody, obraty firem, úroky, dividendy) výhodnými daňovými režimy. Nebo vzájemná dohoda států o koordinaci nebo harmonizaci daňových systémů, izolace-nereálná
harmonizace = globální daňový zákon, koordinace = výměna informací, transparentnost
Daňová konkurence
Klady Úspory
veřejných
Zápory Růst
veřejných dluhů Ohrožení veřejných projektů Dopad daňového zatížení na práci jako nemobilní základ
financí Ekonomický stimul Efektivnější alokace omezených zdrojů
Nutnost spolupráce proti daňovým únikům
Zápory daňové konkurence
Přesouvání daňového zatížení na práci Nevhodná struktura vládních výdajů (pobídky namísto investic do veřejných služeb) Neefektivní poskytování veřejných služeb Možnost ožebračování států ← placení daní ve státech s nízkým zatížením, využívání veřejných služeb ve státě s vysokým zatížením Deformuje toky finančních a reálných investic Neumožňuje efektivní alokaci zdrojů, omezuje výhody jednotného trhu, silné státy mohou ovlivnit světové ceny
Znaky Škodlivých daňových režimů podle komplexní zprávy OECD z roku 1998
Režim vyjímá rezidenty z možnosti poskytování daňových výhod=ring fencing=preferenční režim oddělen od domácího trhu, domácí ekonomika je tak chráněna před zvýhodněnými subjekty Nebo ty společnosti, které výhod využívají nesmějí působit na domácím trhu Netransparentní daňový systém Nedostatek výměny informací o poplatnících Nízká nebo nulová efektivní sazba daně
Trh nemůže zajistit efektivní alokaci a selhává Převažující daňový princip = princip platební schopnosti poplatník nedostává za zaplacenou daň ekvivalentní protihodnotu není nucen platit daně v zemi ve které využívá veřejné služby daňová konkurence pak nesnižuje náklady na výběr daní a na poskytování veřejných služeb může vést k poddimenzování funkce státu, k restrikci veřejného sektoru Nutný společný postup integrujících se zemí
Koordinace
První stupeň sbližování daňových systémů Probíhá v EU, v dalších zónách volného obchodu, společného trhu, uvnitř OECD a MMF Stanovena doporučení proti škodlivé daňové konkurenci, snaha o omezení arbitrážních obchodů Bilaterální, multiraterální smluvní vztahy Vzorová smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi 2 státy. Vzájemná informovanost států o příjmech rezidentů v jiné zemi
Daňová harmonizace, možná pojetí
Přibližování daňových systémů a daní na základě společných pravidel Přizpůsobení daňového systému členského státu Unifikace daní (všude stejné rozdělení daní, stejné sazby) Standardizace daní – stejné rozdělení daní ale různé sazby Částečné přizpůsobení daňové soustavy
Harmonizace daně ve 3 fázích Určení daně Harmonizace daňového základu Harmonizace daňové sazby
Úrovně harmonizace
Rozdílné daně ve všech zemích Harmonizace
neexistuje (ani smlouvy proti 2x zdanění, ani administrativní spolupráce) nebo Mírná harmonizace (smlouvy a spolupráce)
Dílčí harmonizace - některé daně společné, některé národní Stejné daně ve všech zemích Rozdílné
základy = nominální harmonizace Stejné daňové základy
Rozdílné daňové sazby = harmonizace základů daně Stejné daňové sazby = celková harmonizace
Celková harmonizace = výsledek harmonizace strukturální a harmonizace daňových sazeb
Strukturální harmonizace = harmonizace struktury daňového systému. Například u spotřebních danívšechny země uvalují spotřební daň z alkoholu, z energie, tabáku..
Harmonizace ≠ úplně stejné daně, stejné základy a sazby *
Harmonizace = sladění, přiblížení daní, základů a sazeb *
Cíl aby daně nebyly překážkou volného pohybu lidí, kapitálu a služeb mezi státy, aby nebyly překážkou jednotného trhu a nedeformovaly hospodářskou soutěž
Harmonizace = proces (prostředky k dosažení cíle) i výsledek (harmonizace daňové soustavy) *
Podle prostředků:
pozitivní harmonizace sbližování národních daňových systémů EU prostřednictvím implementace směrnic, nařízení atd. → ve všech státech stejná pravidla = výsledek. Nutná jednomyslnost členských zemí, pro EK obtížné
negativní harmonizace = výsledek činnosti ESD, ve státech opatření podle daňové judikatury ESD. Nedostatek-Nevytváří pravidla stejná pro všechny státy, výsledkem nejsou stejná pravidla
V současnosti:
harmonizace přímá = snaha o klasickou
harmonizaci prostřednictvím směrnic harmonizace nepřímá = dosažení urč. Stupně harmonizace jinými oblastmi práva. např.
obchodního, u zdaňování společností harmonizace daňového základu prostřednictvím harmonizace účetnictví a obchodního práva
Struktura práva EU právo EU primární zakládací smlouvy
ESUO SHS Euratom EU
smlouvy mezi EU a třetími státy vnitřní dohody mezi členy EU
sekundární nařízení směrnice rozhodnutí stanoviska a doporučení
Struktura práva EU
Primární legislativa: zakládací smlouvy a jejich novelizace, vnitřní dohody mezi členy EU, smlouvy mezi členy EU a 3. státy. (Zakazuje ukládat na dovážené zboží vyšší daň než na domácí apod. podporu.) Sekundární legislativa: nařízení(závazné pro země), směrnice (praktická realizace harmonizace, způsob její aplikace v kompetenci zemí), rozhodnutí, stanoviska a doporučení Judikatura: stanoviska ESD, Soudu 1. stupně apod.
Zakládající smlouvy dokumenty EU
Smlouva o založení ESUO (do 2002) Smlouva o založení EUROATOM Smlouva o založení EHS (později ES)
Smlouva ES: článek 95 a následující. Cílem daňová neutralita - zákaz daňové diskriminace, čl.99 zapracován dohodou o jednotném trhu 1987. Rozdělení problematiky článků → pozdější priority: nepřímým daním věnovány 4 články (95-97,99), přímým 1článek (98), čl. 100 -102 potřebnost harmonizace právních předpisů, čl. 175 (harmonizace akcízů z energií) Negativní harmonizace - článek 12: zakázána je jakákoliv diskriminace na základě státní příslušnosti. Plus fundamentální svobody ES
Smlouva o Evropské unii (Maastrichtská smlouva → Amsterodamská smlouva → smlouva z Nice)
Amsterodamská smlouva: přečíslování původní smlouvy, zrušení čl. 97
Transkripce smlouvy o založení ES Původní Kapitola 2
Článek 95 Článek 96 Článek 97 Článek 98 Článek 99
Kapitola 3
Současné Kapitola 2
Článek 100 Článek 100a,b,c,d Článek 101 Článek 102
Článek 90 Článek 91 Článek 92 Článek 93
Kapitola 3
Článek 94 Článek 95, -,-,Článek 96 Článek 97
Sekundární právní akty EU
nařízení = obecné a přímo závazné; mají přednost před zákony členských států (unifikace) směrnice (direktiva) = obecně platné; zavazují členské státy, aby provedly změny ve svém právním řádu k určitému datu (harmonizace) rozhodnutí = adresné závazné právní akty stanoviska a doporučení – nejsou právně závazná
ostatní nástroje → Mezinárodní daňové smlouvy Smlouvy
o zamezení dvojího zdanění
Vzorová smlouva o zamezení dvojího zdanění OECD Vzorová smlouva o zamezení dvojího zdanění OSN
Dohody
plynoucí z účasti v mezinárodních organizacích (WTO, EEA) Doporučení a náměty institucí (Vrchní daňové a celní ředitelství - TAXUD, Evropská organizace daňových správ IOTA, Evropská fiskální konfederace - CFRC) Dohody a kodexy
Zásady nadřazenosti práva ES nad národním právem členského státu bezprostřední vnitrostátní účinek práva ES nediskriminace
Hlavní cíle daňové politiky EU Stabilita daňové kapacity členských zemí Hladké fungování jednotného trhu Podpora růstu zaměstnanosti
„Daňový balíček“ EU Omezení daňových úniků Odstraňování překážek plného využívání výhod vnitřního trhu Podpory vytváření pracovních míst Zjednodušování zdanění Reagování na rozvoj elektronického obchodu
Cíle daňové reformy povzbudit ekonomickou aktivitu, odstranit daňové překážky pro iniciativu subjektů zjednodušit daňové systémy:
odstranění
úlev rozšíření daňových základů snížení sazeb
snaha o zachování funkčnosti veřejných financí (udržet daňový výnos)
Daňová politika společenství
Smlouva ES: článek 95 a následující. Cílem daňová neutralita zákaz daňové diskriminace Rozdělení problematiky článků → pozdější priority: nepřímým daním věnovány 4 články (95-97,99), přímým 1článek (98), čl. 100 -102 potřebnost harmonizace právních předpisů, čl. 175 (harmonizace akcízů z energií) 1964- Komise vypracovala koncepci nové daně : DPH, pokrok při realizaci čl. 95 a 96 smlouvy ES, ale stále velké rozdíly v základu daně a v sazbách 70. a 80. léta nutnost jednotného systému spotřebních daní ( včetně základu a sazeb) s prohlubující se integrací- harmonizace. 1977 6. směrnice o daních z obratu : jednotný základ pro vyměřování DPH ( včetně služeb)
1979 8. direktiva o navracení daňových odpočtů plátcům z jiných členských států Směrnice z roku 1983 řeší osvobození od daně při konečném dovozu určitého zboží 1986 směrnice o navracení daňových odpočtů osobám z jiných než členských států ES
Od
roku 1993 přechodný režim: dočasné ponechání zdanění v zemi určení doplněno systémem kontroly, vzájemná výměna informací mezi státy EU zároveň směrnice o sblížení sazeb DPH ( obecná sazba minimálně 15 %, snížená sazba min. 5 %
zboží zdanění v zemi původu, výjimka:automobily, lodě,
neobchodní
letadla zdanění v zemi určení Konsolidovaná nahrazuje 6.směrnici
směrnice č.2006/112/EC,
Selektivní spotřební daně
snaha o harmonizaci do 90. let bez úspěchu, žaloby u Soudního dvora V 90. letech směrnice pro fungování jednotného vnitřního trhu: obecná úprava směrnice č. 92/12: daň se platí při předání zboží ke spotřebě, v zemi skutečné spotřeby tabákové výrobky č. 92/78-80 minerální oleje č.92/81 a 82 lihoviny č.92/83 a 84
Selektivní spotřební daně
Harmonizovány: předměty daní ( nesmí existovat jiná spotřební daň), základy daní (klasifikace podle Jednotného celního sazebníku), sazby ( stanovení minimálních sazeb) daňová administrativa Výrobky podléhají dani v okamžiku výroby nebo dovozu, daň je splatná při uvolnění pro konečnou spotřebu Zajištění využitím autorizovaných daňových skladů ( výroba, zpracování, skladování)
Vývoj sazeb akcízů v ČR
Od r.1993 okruh komodit odpovídá Směrnici č.92/12/EEC Přibližování minimálním sazbám napomohly faktory:
zvyšování cenové hladiny + jednotková daň → pokles reálné hodnoty sazeb akcízů zpevňování kursu CZK sazby posunovány k požadovaným minimálním sazbám zvyšování nominální hodnoty akcízů
Splněny požadované minimální sazby (kromě cigaret), Výjimka na zavedení daní k ochraně životního prostředí podle Směrnice č.2003/96/EC do 31.12.2007
Směrnice č. 2003/96/EC
Nahradila S.č.92/81/EEC a S.č.92/82/EEC Důvody:
možnost nepříznivého vlivu neexistence předpisů o minimální sazbě na elektřinu a jiné energetické produkty (mimo min.olejů) na fungování vnitřního trhu Nutnost stanovení minimální sazby u elektřiny, zemního plynu, uhlí → možnost snížení rozdílů ve zdanění, závažné rozdíly škodlivé Oblast obchodu s teplem – konkurence v omezeném rozsahu → mimo oblast působnosti předpisů Společenství →oblast harmonizace akcízů se netýká této oblasti Nutnost zohlednění požadavků na ochranu životního prostředí
Směrnice uvaluje rozdílné sazby na
paliva pro topné účely Na elektrickou energii pro obchodní a neobchodní účely
Harmonizace důchodových daní
1962 posuzován vliv na konkurence schopnost firem 1975 snaha o harmonizaci 1980 snaha o sjednocení daňových základů 1984-85 pokusy o vytvoření pravidel pro mezinárodní převody ztrát v rámci EU Neúspěch všech snah
1990 dvě direktivy k odstranění překážek mezinárodní spolupráce ( Merger Direktive 90/434/EEC, Parent-subsisiarity Directive 90/435/EEC), doporučena harmonizace klíčových komponent daňových systémů 1996 nová strategie, jeden z cílů stabilizace daňových příjmů 1997 daňový balíček (boj proti škodlivé daňové konkurenci) listopad 2005 návrh Komise na jednotný základ daně (měl by platit od 2008) 2006- návrh Home State Taxation: výpočet základu daně podle legislativy země sídla mateřské firmy
Harmonizace Fáze harmonizace
určení daně harmonizace daňového základu harmonizace daňové sazby
Metody harmonizace
transpozice implementace komunitarizace
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Princip smluv: stanovují přesné podmínky
za kterých jeden nebo druhý smluvní stát má právo na zdanění daného příjmu nebo majetku, případně v jaké maximální výši lze zdanění uplatnit
→ s tímto principem souvisí formulace smluv „může“ záleží na smluvních státech, zda možnosti využijí nebo ne Možnost daná smlouvou podle národní legislativy:
bude využita → stane se povinností nebude využita
Smlouva stojí nad národními daňovými zákony, může však pouze zmírnit daňové povinnosti stanovené národními zákony, nemůže je zvýšit ani rozšířit Volba zda možnost zmírnění využít je na zákonodárcích, nikoliv na poplatnících Smlouva = hledání kompromisu rozdělení daňového výnosu z daní z příjmu mezi stát daňové rezidence poplatníka a stát zdroje příjmu → obsah = soubor kritérií pro stanovení smluvního státu jenž má právo na zdanění. Druhý ze států → povinnost zamezit dvojímu zdanění Smlouvy mají bránit také dvojímu nezdanění
Smlouvy omezené, upravují pouze specifické druhy příjmů Smlouvy komplexní, zahrnují veškeré druhy příjmů a majetku. Dva vzorové modely: Vzorová
smlouva OECD, mezi vyspělými státy, příjmy zdaňovány převážně v zemi sídla nebo bydliště poplatníka Vzorová smlouva OSN, přihlíží k potřebám rozvojových zemí, příjmy zdaňovány spíše v zemi zdroje
Režim přiznávání výhod rezidentům smluvních států: automatický
standardní zjednodušený Refundační
Technika zdanění nerezidentů konečná
srážková daň zajištění daně
Příjmy časově podmíněných stálých provozoven: z činností za kratší dobu → nepodléhají zdanění ve státě zdroje Příjmy z činností trvajících delší dobu → mohou být ve státě zdroje zdaněny Příjmy
Zamezení mezinárodního dvojího zdanění
Mezinárodní dvojí nebo vícenásobné zdanění příjmů kolize dvou nebo více daňově právních systémů státu zdroje příjmu a státu rezidentury poplatníka. Nežádoucí, snižuje zisk, podvazuje ekonomickou aktivitu Prvé smlouvy koncem 19. století, zpočátku nahodile Nutný jednotný základ,1963 OECD: OECD Model Tax Convenion – Vzorová dohoda k zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku. 1977 aktualizace – 30 článků:
Čl.1 vymezení osob,kterých se smlouva týká (PO, FO) Čl.2 věcný rozsah smlouvy - daně na něž se smlouva vztahuje Čl.3 definice pojmů, pojistka jednoznačnosti výkladu Čl.4 vymezení rezidentství, u PO podle sídla nebo místa vedení, kontroly. Čl.5 definice stálé provozovny, tedy místa zařízení pro podnikání, časové lhůty jejího vzniku Volba metody zamezení dvojího zdanění, alternativy: jedna metoda pro všechny příjmy nebo více metod pro různé druhy příjmů
Metody zamezení dvojího zdanění Metody zamezení dvojího zdanění
Metoda vynětí
Vynětí s výhradou progrese
Vynětí úplné
zprůměrování
Metoda vrchního dílku
Metoda zápočtu
Zápočet plný
Zápočet prostý
Metoda plného zápočtu Zápočet plný je možné provést maximálně do výše vzniklé daňové povinnosti. Příklad: Příjmy na území ČR 1 000 000 Kč Příjmy ze zahraničí 600 000 Kč Příjmy celkem 1 600 000 Kč Daň zaplacená v zahraničí (sazba 35 %) 210 000 Kč Daň pouze z příjmů v ČR 240 000 Kč Daň v ČR z celosvětových příjmů 384 000 Kč Po zápočtu plném daně zaplacené v zahraničí je výsledná daňová povinnost v ČR 384 000 – 210 000 = 174 000 Kč
Metoda prostého zápočtu Zápočet plný je možné provést maximálně do výše vzniklé daňové povinnosti. Příklad: Příjmy na území ČR 1 000 000 Kč Příjmy ze zahraničí 600 000 Kč Příjmy celkem 1 600 000 Kč Daň zaplacená v zahraničí (sazba 35 %) 210 000 Kč Daň pouze z příjmů v ČR 1 mil. * 0,24= 240 000 Kč Daň v ČR z celosvětových příjmů 1,6 mil.*0,24= 384 000 Kč Podíl příjmů ze zahraničí na celkovém základu daně =600 000/1 600 000 = 37,5 % Maximální výše zápočtu daně 384 000 * 0,375 = 144 000 Kč Po zápočtu prostém daně zaplacené v zahraničí je výsledná daňová povinnost v ČR 384 000 – 144 000 = 240 000 Kč
Metoda plného vynětí Použití pro tuzemské PO na základ daně nebo daňovou ztrátu Příklad: Příjmy na území ČR 1 000 000 Kč Příjmy ze zahraničí 600 000 Kč Příjmy celkem 1 600 000 Kč Daň zaplacená v zahraničí (sazba 35 %) 210 000 Kč Daň pouze z příjmů v ČR 1 000 000 * 0,24= 240 000 Kč Daň v ČR po vynětí plném 240 000 Kč
Možné směry vývoje podle EK: Princip zdanění dle státu řídící společnosti-Home State Taxation Princip jednotného konsolidovaného základu daně Common Consolidated Tax Base - příjmy všech nadnárodních společností by se zdaňovaly podle pravidel zakotvených v legislativě EU-výhodou by byl shodný režim ve všech členských státech Povinně harmonizovaný základ daně Compulsory Harmonized Corporate Tax – platil by i pro malé společnosti a firmy působící v jednom státě Systém evropské korporativní daně
Implementace směrnic přímého zdanění do českého daňového práva
K 1.5.2004 implementace 3 směrnic K 1.7.2005 implementace 4. směrnice Implemetace Směrnice o fůzích č.90/434/EEC: umožňuje v ČR, v situaci kdy k fůzi dochází z ekonomických důvodů (předem oznámení FÚ, nelze pokud 12 měsíců jedna s firem nevykonává činnost),převzít:
Rezervy a opravné položky vytvořené zanikající spol. Daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, pokud dosud nebyla uplatněna jako odpočet Položky odčitatelné od základu daně, pokud na ně vznikl nárok a nebyly uplatněny
Implementace směrnic přímého zdanění do českého daňového práva
Směrnice č 90/435/EEC, o společném zdanění mateřských a dceřiných společností: osvobození dividendových příjmů plynoucích mat. spol.rezidentovi ČR od rezidenta jiného státu nebo naopak.- a to v případě a.s. nebo s.r.o. Směrnice č.2003/123/EC rozšiřuje osvobození i na dividendové příjmy stálé provozovny umístěné v ČR Postupné snižování minimálního podílu na základním kapitálu rozhodného pro definici společnosti jako mateřské a dceřiné:
Od 1.1.2005 20 % Od 1.1.2007 15 % Od 1.1.2009 pouze 10 %
Procenta se budou vždy vztahovat na dividendové příjmy vyplacené na základě rozhodnutí valné hromady učiněného nejdříve v den účinnosti novelizovaného ustanovení:
Pro rozhodnutí od 1.1.2005 do 31.12.2006 bude platit minimální podíl na základním kapitálu dceřiné spol. pro přiznání osvobození 20 % Pro rozhodnutí od 1.1.2007 do 31.12.2008 bude platit minimální podíl na základním kapitálu dceřiné spol. pro přiznání osvobození 15 % Pro rozhodnutí od 1.1.2009 bude platit minimální podíl na základním kapitálu dceřiné spol. pro přiznání osvobození 10 %
Povinnost úlev v zemi rezidence mateřské spol. pro zdanění podílů na zisku přijatých od dceřiné společnosti z jiné země EU řeší v zákoně osvobození podle § 19 ost.1 písmeno zi) Povinnost úlev v zemi rezidence dceřiné spol. pro zdanění podílů na zisku vyplácených řeší v zákoně § 19 ost.1 písmeno ze) Osvobození úroků z úvěrů, půjček, dluhopisů, vkladních listů, certifikátů, vkladů, případně směnek ze zahraničí od daně z příjmů, pokud plynou společnosti, rezidentovi ČR z jiného státu EU nebo naopak, řeší v zákoně § 19 ost.1 písmeno zk) Odklad osvobození licenčních poplatků – až od 1.1.2011, do té doby podle smluv o zamezení dvojího zdanění
Dvojí zdanění dividend Podnikání jako
Fyzická osoba
Akciová společnost
100
100
Daň ze zisku právnických osob (40 %)
-
40
Základ daně z příjmů fyzických osob
100
60
Daň z příjmů fyzických osob (30 %)
30
18
Příjem fyzické osoby po zdanění
70
42
Efektivní daňová sazba (%)
30
58
Zisk
Vývoj sazeb DPPO
V zemích OECD průměrná sazba DPPO v roce 1993 36,8 →28,1 %. v roce 2006. V současnosti nejvyšší sazba: Japonsko 40,7 %, USA. 40 % (50 % v roce 1986) 1993 průměrná sazba EU 15 → 38 %. 2006 EU 25 → 25,8 %. Nejnižší sazby NMS → 18,9 %. Irsko ze 40 % v roce 1993 → 12,5 % Německo 59,7 % v roce 1993 → 38,4 %
Irsko Vývoj sazeb DPPO 36,00% 32,00% 28,00% 25,00%
28,00% 25,00%
24,00%
Standardní sazba
20,00% 12,50%
1997
1998
1999
2000 Rok
12,50%
2001
16,00% 12,50%
2002
Snížená sazba 12,50%
2003
Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v České republice 2005
2003
2001
1999
1997
24% 26% 28% 31% 31% 31% 31% 35% 35% 39% 39%
1995
1993
41% 42% 45%
Vývoj sazeb DPPO v SR v letech 1993 - 2006
Státy s rovnou daňovou sazbou 2005 Country
Rate (%)
Estonia
24
Georgia
12
Hong Kong
16
Latvia
25
Lithuania
33
Romania
16
Russia
13
Serbia
14
Slovakia
19
Ukraine
13
http://www.euractiv.com/Article?tcmuri=tcm:29-136190-16&type=LinksDossier rok:2005
Vývoj podílu daní z příjmů v ČR 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4%
19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04
2% 0%
DzPFO DzPPO
o
Ky
pr
ko
a
15
I rs
tv
15
Li
ko
o
16
šs
sk
o
sk sk ar ty
lh
un
o 16
Lo
Bu
m
ar
sk
o
19
Ru
aď
en
20
M
ov
o
ko
ls k
ns
24
Po
to
sk
ko
o
24
Ru
ns
25
Dá
o
sk
sk
25
Sl
in
ko
ko
25
Če
ov
ec
us
ko
o
25
Es
Sl
m
ko
Ně
Ra
ns
28
Fi
ls k
ko
29
ga
rs
o
29,6
rt u
ck
í
30
No
m
30
Ře
ze
e
l ie
ni
Itá it á
zo
Br
Ni
lk á
35
Po
Ve
Sazby korporátní daně v členských zemích Evropské unie v roce 2007 % 33
27,5 26 24 22 19
15 15 12,5
10 10
5
0
Statutární sazby daně ze zisku společností v EU v roce 2005
Obr. 4- Absolutní pokles sazeb daně ze zisku korporací v EU za období 1995-2006 v % 5
1 0
0
0
0
-2,1 -3
U K EU -2 5 EU -1 5 N M S10
SE
FI
SK
S I
P T
PL
A T
N L
M T
H U
LU
LT
LV
C Y
IT
IE
FR
ES
EL
EE
D E
D K
C Z
B E
0
-3
-3,3
-5 -6
-6,2
-6
-9
-10
-9,2
-10
-10,3
p.b.
-11
-11,3 -12,1 -14
-15 -15
-8,5
-15
-17 -18,2 -20 -21
-21
-25
-27,5 -30
zdroj: data z:Structures of the taxation systems in the European Union - Data 1995-2004, European Com., Luxemburg 2006, ISBN 92-79-01850-7
Vývoj statutární sazby daně ze zisku společností v EU-15 a EU-10, 1995-2005
Zdroj: Devereux, M., Taxes in the EU New Member States and the Location of Capital and Profit
Vývoj výnosu korporátní daně na daňovém mixu ve vybraných státech EU v % % 25
20
IE CZ LU DE CY NL EU25 EU15 NMS10
15
10
5
0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Vývoj podílu výnosu korporátní daně na HDP v ČR v % %
6,00 5,53 5,34 5,00
4,89
4,85
2003
2004
5,46
4,62 4,10 4,00 3,46
3,00
2,00
1,00
0,00 2000
2001
2002
2005
2006
2007
Podíl (%)
Obr. 9 Podíl daní ze zisku společností na HDP v Lucembursku a zemích EU v letech 1995 – 2002 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1995
1996
1997
1998
Lucembursko
1999 EU 19*
2000
2001
2002
EU 15*
Pramen: OECD: Revenue Statistics of OECD Member Countries 1965 – 2004. Paris: OECD, 2005
Podíl daní ze zisku společností na celkových daňových výnosech v Lucembursku a zemích EU v letech 1965 - 2002 25
Podíl (%)
20 15 10 5 0 1995
1996
1997
1998
Lucembursko
1999 EU 19*
2000 EU 15*
Pramen: OECD: Revenue Statistics of OECD Member Countries 1965 – 2004.
2001
2002
Průměrné sazby DPPO podle regionů 32 31,32
31,5 31
30,37
30,5 30,02
%
29,96 30 29,5 29 28,5 28 OECD
EU
Latinská Amerika Skupina zemí
Asijsko-pacifický prostor
Implicitní daňová sazba Skutečnou daňovou zátěž lze měřit podle vybraných příjmů do veřejných rozpočtů. Průměrná implicitní sazba = poměr daňových plateb na zisku či na daňovém základu, a to na úrovni jak firemních, tak i agregovaných dat. Implicitní sazby demonstrují skutečný vývoj daňových plateb v ekonomice (celkem nebo na základě odvětvového či geografického členění).
Nedostatky:
problémy spojené s vymezením zisku či daňového základu, některé státy aplikují neomezenou daňovou povinnost (tj. zdanění celosvětových příjmů). Problémem diference mezi skutečnou a naměřenou daňovou základnou, historický vývoj daňového systému a ekonomické aktivity: např. minulý vývoj investic a množství použitelných odpisů, daňové závazky v několika daňových jurisdikcích, minulý vývoj ztrát (možnosti posunu) ovlivňují daňový základ, ale jsou ignorovány při měření agregovaného zisku v daném roce. Výsledky na základě historických dat trpí výraznými meziročními fluktuacemi v závislosti na vývoji hospodářského cyklu. Tento přístup nadto neumožňuje měřit pobídky k dalším investicím
Efektivní mezní a průměrná daňová sazba
Alternativou vyjadřování skutečného daňového zatížení pro mezinárodní komparace zdanění hypotetické investice na základě aktuálních daňových zákonů. Vypočítá se tzv. marginální a průměrná efektivní daňová sazba. Podnikové daňové závazky udává poměr statutární sazby a daňového základu. Vymezení daňového základu závisí na podrobnosti příslušné daňové legislativy. Efektivní daňová sazba se různí podle jednotlivých konkrétních podniků, forem financování atd. Diference vymezení daňového základu: odpisy na kapitálové investice, odčitatelnými položkami na penzijní rezervy a oceňováním aktiv atd. dochází k četným zjednodušením. počítá se pouze zdanění u zdroje, vylučují se odvětvově specifická opatření a vylučují se daňové úniky. započítávají pouze hlavní atributy konstrukce daňového základu jako je současná hodnota odpisů. efektivní sazby ukazují vliv rozdílů v daních mezi jednotlivými státy, funkce indikátoru investičních pobídek.
Sazba korporátní daně (%)
Vývoj nejvyšší efektivní zákonné daňové sazby korporátní daně v období 1995 až 2005 40 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 18 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok EU 25*
EU 15*
EU 10*
Pramen: Institute for Fiscal Studies, Office of Tax Policy Research, University of Michigan, národní daňové zákony,
Osobní důchodové daně
Osobní důchodové daně První místo v klasifikaci OECD, IMF Komplexní, vysoká míra spravedlnosti (sociální úlevy), ekonomická efektivnost pouze v daňových rájích není uvalována (Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Kuvajt, Saudská Arábie, Sjednocené Arabské Emiráty).
Klady osobní důchodové daně
odpovídá principu platební schopnosti zdroj placení daně vzniká zároveň se vznikem předmětu daně pružné výnosy nezpůsobuje distorze v cenách působí jako makroekonomický stabilizátor transparentnost, jasné daňové břemeno ٭ Cíl → stejné zdanění poplatníků s důchody z různých zdrojů (včetně naturálních)
Nevýhody
Složitost: růst administrativních výdajů poplatníků a výdajů na fungování daňové správy Prostor pro daňové úniky, možnost légálního snižování daně → narušování principu horizontální spravedlnosti nerovnoměrné rozdělení daňového břemene - různé režimy uplatnění nákladů, odpočtů, slev vliv odpočtů na míru zadlužení domácností distorze ve struktuře úspor nerovnoměrné zdanění pracovních a kapitálových příjmů oddělení od příspěvků na sociální zabezpečení
Hlavní výnosy: důchody
pracovní (3/4 všech důchodů) důchody z podnikání nájemné veřejné penze realizované kapitálové výnosy
Daňové úlevy
Běžné standardní úlevy:
základní na poplatníka, na manžela bez vlastních příjmů, na rodinný stav, na vyživované děti, odpočet skutečných nebo paušálních výdajů na dosažené příjmy u pracovních důchodů na invaliditu, úleva po dosažení věku na hospodyně, pečovatelky
Běžné nestandardní úlevy:
odpočet úroků z vybraných úvěrů, příspěvky na penze, úlevy při výplatách pojistného na dožití. na lékařské výdaje na pracovní důchody na dary na charitativní účely na investice na vybrané typy příjmů (zemědělství, námořní doprava, rybolov..)
Odčitatelné položky Slevy na dani Nulová sazba v nejnižším daňovém pásmu Daňový splitting- zdanění manželů nebo členů domácnosti Rozdílné daňové tabulky pro ženaté, svobodné, vdovce Případně přepočítací koeficienty pro domácnosti s různým počtem členů a strukturou
Zohlednění sociálních poměrů poplatníka Úlevy na půjčky, investice apod. výdaje: Sponzorství Hypotéky
na bydlení Různé úspory- penzijní pojištění a připojištění, životní pojištění Ale také různé druhy úspor a investic do podnikání Nevýhody → absolutně výhodnější pro poplatníky s vyššími důchody, složitost systému → prostor pro daňové úniky
odpočty
Dánsko u zaměstnanců:
Francie:
náklady spojené s dopravou, příspěvky odborům, ostatní náklady do 5 000 DKK ročně zaplacené alimenty a výživné na vyživované osoby, na invaliditu, na věk nad 65 let
SRN:
Na poplatníka, na vyživované osoby, Do 20 450 EUR na veřejně prosp. aktivity, do 1 650 EUR politickým stranám mimořádné osobní výdaje (léčení), náklady na daňového poradce, zaplacená církevní daň, výživné náklady na dojíždění (paušál na km 0,30 EUR)
Belgie:
80 % zaplaceného výživného 80 % výdajů na péči o děti do 3 let 50 % mezd vyplacených za péči o domácnost úroky z hypotéčního úvěru
Lucembursko: zaplacené výživné,výdaje na hospitalizaci, výdaje na vzdělání dětí, platby stavebním spořitelnám
Estonsko, Litva: náklady na vzdělání (včetně úroků z půjček)
Maďarsko: 30 % zaplaceného školného, 25 % příspěvků na sociální pojištění, zaměstnanci 18 % svého platu.
Slevy
Francie: dary neziskovým organizacím→ sleva 60 % daru (do 20 % zdanitelného příjmu)
SRN: vybrané výdaje vynaložené na pomoc v domácnosti
Itálie: bonusy ve výši 19 % osobních výdajů na lékařské ošetření, na vzdělání
Rozdílná daňová pásma- Irsko sazby 20 % a 42 % STATUS POPLATNÍKA Svobodný/ ovdovělý: Bez vyživovaných dětí S vyživovanými dětmi Ženatý: Jeden z manželů pobírá příjem Oba manželé pobírají příjmy
PÁSMO PŘÍJMU (EUR) do 29 400 33 400 38 400 38 400-58 800
Sazby daně → obtížné srovnávání → rozdíly v základu daně
Zdaňovací období – kalendářní rok, (VB od 6.4. roku uplynulého do 5.4. roku běžného)
Výběr daně: daňové
přiznání srážkou u zdroje (PAYE - důchody z mezd a platů, kapitálové výnosy)
Ostatní daně: daně
placené místním orgánům daně samosprávných celků střední úrovně – státy, kantony daně církevní živnostenské
Příjemci daňových příjmů: státní rozpočet rozpočty krajů rozpočty obcí Státní fond dopravní infrastruktury zdravotní pojišťovny
Daňové určení daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty spotřební daně cla daň z nemovitostí převodové daně silniční daň pojistné na soc. zabez. a přísp. na st. pol. zam. pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Ilustrace daňového určení: Francie Výnosy z některých spotřebních daní plynou do fondů sociálního pojištění:
část daně z tabáku a tabákových výrobků → do Národní pokladny zdravotního pojištění daň z piva, vína a fermentovaných nápojů → do Penzijního solidárního fondu výnos daně z lihu se dělí mezi Národní pokladnu zdravotního pojištění a Penzijní solidární fond.
Do rozpočtů regionů, departmentů, obcí a Veřejných institucí pro vzájemnou spolupráci municipalit plynou zejména tyto daně: daň z obydlí daň ze staveb daň z pozemků podnikatelská daň
Ilustrace daňového určení: Španělsko
Povinně vybírané místní daně: daň z nemovitosti daň z ekonomických činností daň z motorových vozidel volitelné místní daně: daň z montáže a výstavby daň ze zhodnocení městské půdy
Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty
Všeobecné daně ze spotřeby Všeobecné daně spotřební obratové
jednorázové
Daň z maloobchodního obratu
Daň z velkoobchodního obratu
vícerázové
Daň kaskádovitá
Daň nekaskádovitá
Charakteristika DPH
Obecná daň ze spotřeby na zboží a služby uplatňovaná postupně až do fáze prodeje Daň přímo úměrná ceně zboží a služeb, nezávislá na počtu uskutečňovaných transakcí během výroby a distribuce, které předcházejí konečnému prodeji Daň vybíraná po odečtení daně ze boží a služeb na vstupu dané fáze výroby nebo distribuce Výpočet nepřímá rozdílová metoda: daň na výstupu – daň na vstupu = o krát sazba daně – i krát sazba daně
Charakteristika DPH Klady Neutralita Zdanění služeb Výhodná pro mezinárodní obchod Ochrana před daňovými úniky Spolehlivost výnosu pro stát
Zápory Náročný přechod na aplikaci daně Velké administrativní náklady Nebezpečí inflace
Význam nepřímých daní- rozdělení daňových příjmů ve skupině 5000 podle klasifikace OECD v roce 2002 Daně ze zboží 31,9 % 5000 a služeb 5110
Všeobecné daně
18,7 %
5120
Daně ze specifických zboží a služeb
11,3 %
Ostatní ze skupiny
1,9 %
Podíl třídy 5000 na HDP a na celkových daňových výnosech země
Podíl na HDP
Podíl na celkových daních
SRN
10,5
29,2
Velká Británie
11,7
32,7
ČR
11,3
29,7
Polsko
12,0
36,9
Slovensko
11,3
34,1
Řecko
13,4
37,3
USA
4,6
17,6
Japonsko
5,2
20,1
Švýcarsko
6,9
22,6
OECD průměr
11,4
31,9
Harmonizace nepřímých daní
První fáze: zavedení jednotného systému nepřímého zdanění (strukturální harmonizace) 1967 první směrnice č.7/227/EEC. Zavazovala členské země do 1.1.1970 zavést DPH, → implementace zaručovala neutrality, sazby v kompetenci států Druhá směrnice č.7/228/EEC –
definice předmětu daně, místa plnění, plátce, prodej zboží, poskytování služeb, prostor státům pro: velikost standardní sazby, aplikaci zvýšené nebo snížené sazby u vybraného okruhu zboží a služeb, úpravu režimu pro malé podniky, zemědělství, obranu proti daňovým únikům, omezení možnosti použití nulové sazby daně zakotvení podmínky stejného zdanění dováženého zboží jako domácí produkce
Třetí směrnice č.69/463/EEC reagovala na problémy se zaváděním DPH v některých členských zemích prodloužením doby povinnosti implementace, obdobně čvrtá a pátá směrnice ZásadníNejdůležitější směrnice 6. č.77/388/EEC. Stanovení pravidel určení základu daně, teritoriálního dosahu, okruhu subjektů, sazeb atd. (cca 40 novelizací) konsolidované znění 2006/112/EC důležité přílohy, odchylky vy jednány v přístupových smlouvách, pro aplikaci význam interpretace ESD Osmá směrnice č.79/1072/EEC a 13.č.86/560/EEC upravují vracení daně osobám mimo území ES Desátá směrnice č.84 /386/EEC místo zdanitelného plnění u pronájmu movitých věcí
Harmonizace daňových sazeb
Složitý proces, citlivá otázka národní suverenity, tradice Daňové sazby nástroj fiskální politiky, omezení prostoru pro ovlivňování agregátní poptávky a nabídky Vliv na příjmovou stránku rozpočtů států
→ přehodnocení postoje EK k harmonizaci DPH Cílem přestala být celková harmonizace → pouze aproximace
Rozdíly mezi státy v počtu a výši sazeb → úkol stanovení počtu sazeb a jejich pásem, administrativně náročné
1991 směrnice č.91/680/EEC, zrušila fiskální hranice mezi státy ES, vliv na DPH:
Systém export import nadále jen vůči třetím zemím, uvnitř nahrazen intrakomunitárním plněním Nákup soukromých osob- zdanění podle země původu (s výjimkou dopravních prostředků) Harmonizace administrativy: 1991 a 1992 nařízení ES o vzájemné výměně informací:
Intrastat – kontrolní systém – subjekty převážející ročně nad 100 000 EMU povinny poskytovat informace o pohybu zboží- systém vyplňování měsíčních hlášení VIES – výměna informací mezi daňovými správami
Nařízení č.1925/2004/EC pravidla pro výměnu informací elektronickou cestou
Harmonizace sazeb: směrnice č.92/77/EEC s účinností od 1993 stanovila minimální sazby - 15 % (respektována) a 5 % (řada výjimek) → prodlužování platnosti (č.2005/92/EC do 31.12.2010)
Předmětem DPH je dodání zboží a poskytnutí služby v případě, že k němu došlo v rámci ekonomické činnosti a místo plnění je v tuzemsku Za ekonomickou činnost se považuje: vždy: činnost výrobců, obchodníků, poskytování služeb, zemědělská výroba, při soustavném výkonu:
nezávislá činnost a příjmy z využití hmotného a nehmotného majetku (z pronájmu, poskytnutí licence atd.).
Irsko - DPH Vývoj sazeb DPH v letech 1997-2004 Snížená sazba 1
Snížená sazba 2
Základní sazba
1.3.1997
3,30 %
12,50 %
21,00 %
1.3.1998
3,60 %
12,50 %
21,00 %
1.3.1999
4,00 %
12,50 %
21,00 %
1.3.2000
4,20 %
12,50 %
21,00 %
1.1.2001
4,30 %
12,50 %
20,00 %
1.3.2002
4,30 %
13,50 %
21,00 %
1.1.2003
4,30 %
13,50 %
21,00 %
1.1.2004
4,40 %
13,50 %
21,00 %
změna sazby DPH
Zdroj: http://europa.eu.int(2005)
Plátce daně = Osoba povinná k dani místo podnikání v ČR
Ze zákona
Místo podnikání mimo ČR
dobrovolně
Obrat nad registrační limit Pořízení zboží z EU s místem plnění v ČR Pořízení vybraných služeb z jiného státu
Ve vybraných příp. při zdanit. plnění v ČR
Registrační limit:
1 mil.
Kč obratu za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců Obrat = výnosy (u účtujících osob) nebo příjmy(u ostatních osob) za uskutečněná plnění. Uskutečněná plnění: zdanitelná plnění v základní i snížené sazbě, osvobozená plnění s nárokem na odpočet plnění s místem plnění mimo tuzemsko nezahrnují se osvobozená plnění bez nároku na odpočet Povinnost registrace do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl limit překročen.
Povinná registrace při místě výkonu ekonomické činnosti v ČR Osoba přijímá
zboží Z jiné země EU nebo ze 3. země
službu Z jiné země EU
Nad limit 326 000 Kč
S montáží
Od osoby registrované jinde v EU nebo ze 3. země
Podléhající spotřební dani
Místo plnění při dodání zboží: Místo uskutečnění plnění
Dodání zboží místo:
Zahájení přepravy nebo odeslání
Převod nemovitosti: umístění nemovitosti
kde je zboží instalováno, smontováno
Intrakomunitární dodání zboží – v obchodním styku dosud platí princip země určení a to při dodržení těchto podmínek:
Příjemcem je osoba registrovaná k dani zboží se dodává v rámci ekonomické činnosti dodání zboží je v zemi příjemce zdanitelným plněním přeprava zboží byla dokončena
Dodavatel = plátce z ČR
Intrakomunitární dodání zboží z ČR do jiné země EU osobě registrované k dani
Odběratel Osoba registrovaná k dani jinde v EU Přizná a odvede daň v místě sídla = princip země určení, zároveň uplatní odpočet
Dodavatel Plátce v ČR
Dodání zboží Do jiného státu EU- jde u dodavatele o osvobozené plnění s nárokem na odpočet
Intrakomunitární dodání zboží z ČR do jiné země EU osobě neregistrované k dani
Osobě neregistrované k dani jinde v EU
Dodavatel Plátce v ČR přizná a odvede Daň- princip země původu
Dodání zboží Do jiného státu EU
Příklad: Plátce DPH společnost PRAHA dodává do Rakouska: a) společnosti SCHLADMING zboží za 60 000 Kč. b) za 55 000 Kč dodala zboží panu Hemannovi, který má restauraci v Liezenu, avšak není registrován k dani. Řešení: a) Společnost Praha musí doložit, že příjemcem zboží je společnost SCHLADMING, která je registrována v jiném státě EU, a že zboží bylo skutečně přepraveno příjemci, který přizná a odvede daň v Rakousku. b) Společnost musí uplatnit daň na výstupu v ČR
Určení státu plnění podle typu dodání zboží -
Výjimky
Dodání zboží s montáží nebo instalací
Dodání nového doprav. prostředku
Místo montáže, instalace
Stát pořizovatele
Dodání zboží do jiného státu EU včetně montáže Dodání zboží do jiného státu EU včetně montáže
Odběratel = osoba registrovaná k dani
Odběratel = osoba neregistrovaná k dani
Odběratel přizná a odvede daň, zároveň uplatní odpočet
Dodavatel z jiného státu EU v místě montáže přizná a odvede daň
V zemi sídla dodavatele jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet
Místo plnění u poskytnutí služby = sídlo nebo místo podnikání poskytovatele služby, princip země původu Odlišné stanovení místa plnění služby
Služby spojené s nemovitostí
Služby kulturní, sportovní, oceňování movité věci, práce na m.věci
Přepravní služby
Umístění nemovitosti
Místo poskytnutí služby
Místo, kde se přep. uskutečňuje
Služby okruhu „reverse-charge“:
Převod autorského nebo průmyslového práva (patenty, licence) Reklamní služby Poradenské služby (právní, účetní) Nájem movité věci (mimo dopravních prostředků) Při poskytnutí osobě povinné k dani v jiném státě EU -místem plnění sídlo nebo místo podnikání příjemce služby Při poskytnutí F.osobě bez ekonomické činnosti – místo plnění stát poskytovatele
Poskytnutí služby „reverse-charge“ z ČR do jiného státu EU Poskytovatel služby plátce v ČR
Příjemce osoba povinná k dani z jiné země EU
Je plátce a odvede daň
Stane se plátcem a odvede daň
U poskytovatele jde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet
Příjemce z EU není osoba povinná k dani Poskytovatel přizná a odvede daň ve státě registrace
Příklad: Plátce DPH společnost BRNO poskytuje účetní služby také klientům do Německa: a) společnosti ROTTEMBURG registrované k DPH za 120 000 Kč. b) za 15 000 Kč paní Gyorové do Budapešti, není osobou povinou k dani. Řešení: a) Společnost BRNO nebude do ceny služby zahrnovat DPH. Služba má místo plnění v SRN, daň se vybere v SRN, prostřednictvím příjemce služby. b) Společnost musí uplatnit daň na výstupu v ČR (15 000 x 15,96/100)
Jiné daně
PSZ Majetkové daně Daně z čistého majetku Francie:”taxe professionnelle”, jejímž základem je rentová hodnota fixního kapitálu a vyplácené mzdy. Island: místní daň z obratu 1 % (přímá) Rakousko, Německo a Lucembursko: místní tzv. ”Gewerbesteuer”.
Důvody pro zdanění majetku: Teorie státu jako ochránce majetku Stimulace efektivního využívání majetku Snížení koncentrace majetku a nerovnosti mezi subjekty Cena služeb, které majetek poskytuje a cena za výhodné postavení Poplatky za „služby od státu“
Výhody majetkových daní Stabilní výnos Složitý daňový únik Jednoduchá srozumitelná forma Neutrální vliv na rozhodování subjektů
Nevýhody majetkových daní
Jako přímé daně jsou nepopulární Nerespektují důchodovou situaci Používání daňového základu ve formě odhadních cen – při chybném odhadu je daň chápána jako nespravedlivá Jsou příliš závislé na momentálních rozhodnutích administrativy
Předmět daně
Zjistitelnost Postižitelnost Kontrola Ocenitelnost
Vlastnictví majetku Nabytí majetku Jednotlivé druhy majetku Souhrn veškerého majetku
Rozdíly mezi zeměmi V typu majetkové daně V předmětu daně Ve stanovení základu daně
Daň dědická a darovací, zdanění na základě dvou bází:
globální = spojení poplatníka se zemí podle
rezidentury podle domicilu (VB, Irsko) podle občanství (USA, Norsko, Řecko)
na bázi umístění majetku (situs), (Monako, Portugalsko)
Daně z dědictví pozůstalostní daň: poplatníkem zůstavitel - obvykle při dědictví ze závěti dědická daň: poplatníkem dědic - při dědictví ze zákona
Daňový základ ovlivňuje:
Způsob ohodnocení podle roční hodnoty kapitálové hodnoty jiným způsobem Stanovení výjimek z daňového základu
Forma zdanění převodů nemovitostí a předmět daně Země
Daň
Předmět daně
Německo
Daň z převodu nemovitostí
prodej a jiný převod pozemků nebo staveb, převedení možnosti nakládat s nemovitostí jako vlastník
Rakousko
Daň z převodu nemovitostí
smlouva mezi stranami o nákupu rakouské nemovitosti, včetně dražby nebo nákupu práva nemovitost prodat
Dánsko
Kolková daň
vyhotovení listiny o převodu nemovitosti: darováním, za úplatu, v důsledku bankrotu, vklad do společnosti
Portugalsko
Daň z převodu nemovitostí
úplatný převod vlastnického práva na nemovitost
Itálie
Daň z registrace
povinný nebo dobrovolný záznam listin o směně bohatství
Nizozemí
Daň z převodu nemovitostí
převod nemovitého majetku
Velká Británie
Kolková daň
nákup kolku při právním zajišťování dokumentů o převodu
Irsko
Kolková daň
převod nemovitého majetku[1]
Daně a poplatky na motorová vozidla aplikované v EU
daně splatné v době nabytí automobilu nebo při jeho prvním uvedení do provozu pravidelně placené daně ve vztahu k vlastnictví vozu daně z pohonných hmot další daně a poplatky
podle klasifikace OECD řazena do skupiny 5000, mezi pravidelné daně placené z motorových vozidel, podskupina 5200 daně z používání nebo povolení používání zboží nebo vykonávání určitých činností, 5211 placené ostatními subjekty
Harmonizace
Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7.12.1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy
ČR: Slevy na dani silniční - kombinovaná doprava
kombinovaná doprava: silnice - železnice a silnice voda jízda po silnici nesmí přesahovat 100 km v jednom směru kontejnerová přeprava
počet jízd za zdaňovací období
výše slevy
vozidla výlučně použív. ke koncov. jízdám 100 % daně více než 120 jízd 90 % daně od 91 do 120 jízd 75 % daně od 61 do 90 jízd od 31 do 60 jízd
50 % daně 25 % daně
Směrnice 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly byla změněna směrnicí 2006/37/ES Od června 2008 v České republice předmětem silniční dani všechna vozidla nad 3,5 tuny bez ohledu na jejich využití.
Návrh směrnice EP ze 7.2. 2007 cíle:
zlepšení fungování vnitřního trhu EU a zároveň dosažení cílů v oblasti ochrany životního prostředí k 31.12.2010 zavedení daně z osobních vozidel založené na CO2. Zároveň daňové pobídky pro výrobu lehkých užitkových vozidel šetrných k životnímu prostředí s emisemi na úrovni 120 g CO2/km do roku 2012.
Pojetí silniční daně jako majetkové
Vliv harmonizace v EU
Forma ekologické daně
Vývoj daňové kvóty v EU
zdroj: Eurostat, Statistics in focus, Economy and finance2/2006
