POLITIKA A PSYCHOLOGIE teorie politického jednání

Lenka Strnadová. MPT2 LS 2010/11, studijní materiál. Prosím necitovat!!!

TEORIE POLITICKÉHO JEDNÁNÍ JAKO SOUČÁST SYSTÉMOVÉ TEORIE MASOVÉ NÁZORY A KOMUNIKACE, POLITICKÁ SOCIALIZACE, NÁZOROVÉ SYSTÉMY, POLITICKÁ PSYCHOLOGIE, POLITICKÁ KOMUNIKACE Přednáška MPT2, KAP FF ZČU, ZS 2010/11

POLITIKA A PSYCHOLOGIE – teorie politického jednání -

politologie často předpokládá, že za všemi politickými rozhodnutími stojí individuální, sobecký zájem

-

ale co se týče veřejného mínění, individuální zájem nám nenapoví, jaké bude o voliči nevolí podle toho

-

psychologie může poskytnout mnohá vysvětlení politické vědě

MODERNÍ SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE -

Kurt Lewin- německý emigrant do USA ve 30. letech 20. st. o původně Gestalt psychologie

vnímání je silně ovlivněno kontextem

vliv Einsteinovy teorie silového pole

o sám teorie „pole“ – životní prostor jedince – jedinec a jeho okolí – aplikovatelná na všechny druhy jednání, ale dostatečně přesná teorie, aby šla aplikovat a konkrétního jedince a situaci „Obecně je jednání (J) funkcí (F) osoby (O) a jejího prostředí (P), J= F (O, P). Toto tvrzení platí pro citové výlevy i pro cílené směřované aktivity, snění, přání, myšlení, stejně jako pro mluvení a jednání.“ -

tyto procesy je třeba převést do řeči matematiky

-

osobní a situační faktory je třeba zohlednit v analýze politického jednání

-

různí psychologové přikládají osobě a okolí různý komparativní význam o počátky sociál ní psychologie – teorie osobnosti

1


o 60. léta 20. st. – situacionisté útočí na teorii osobnosti – Walter Mischel – osobnostní rys a rozdíly mezi osobnostmi jsou neudržitelný teoretický konstrukt

Stanley Milgram - ‘‘it is not so much the kind of person a man is as the kind of situation in which he finds himself that determines how he will act.’’

TEORIE OSOBNOSTI -

teorie osobnosti – Adorno – The Authoritarian Personality o autoritářská osobnost – submisivnost vůči autoritám, intolerance vůči ostatním skupinám a menšinám, tlak na sociální konformitu, odmítání nekonvenčního jednání a postojů o občané se liší v míře těchto rysů a to má vliv na politiku

-

mnozí autoři se domnívají, že hrozba či nebezpečí podporují rozvoj autoritářské osobnosti o ale interakcionismus – projevy autoritarismu – agrese, nepřátelství, intolerance – závisí na interakci mezi prostředím, podmínkami hrozby a predispozicemi

kombinace autoritarismu a hrozby je zásadní pro politický výsledek

OSOBNOST POLITICKÝCH ELIT -

vliv závisí na situačních faktorech – omezují vliv osobnostních charakteristik

-

David Winter o lidé tři motivace

touha po moci

touha po úspěchu

touha po blízkosti – přátelé apod.

o kandidáti budou úspěšnější, když jejich převažující motivace bude stejná jako motivace voličů 2


-

Greenstein – 1969 – osobnost vůdce bude mít vliv za určitých podmínek o nestabilní, nejistá situace bez jasného precedentu o silné emocionální zapojení jedince o rozhodování či jednání je spontánní o rozhodování vyžaduje velkou míru úsilí

-

koncept osobnosti je centrální pro psychologii – jedinec má specifické rysy a je schopen být autonomním aktérem – důležité i ve filozofii, politické teorii o situacionismus má zásadní dopad na odpovědnost jednotlivců

-

tři možnosti pojetí kontextuálních determinant politického procesu o empirické zákonitosti jsou závislé na vlastnostech jedinců, kteří jsou zapojeni do procesu

individuální rozdíly mezi lidmi vliv na politický proces a jednání •

ale které charakteristiky jsou politicky relevantní?

•

např. teorie osobnosti o autoritářská osobnost apod. – dominuje sociální psychologii ve 40. letech 20. st. – dnes na ústupu

zatíženost vnímání – vnímání je ovlivněno předchozími zkušenostmi, současnými cíli a očekáváními •

dvě motivace klíčové o snaha dosáhnout co nejpřesnějšího a nejsprávnějšího úsudku

tak bychom chtěli, aby političtí aktéři jednali

o směřující cíle – úsudek přizpůsobíme tomu, aby se hodil k našim cílům o potřeba vybalancovat tyto dvě motivace •

občané – jejich vnímání zatíženo např. stranickou afiliací

•

pokud se nám důkaz nehodí, snažíme se ho zpochybnit pomocí svých kognitivní schopností – toho jsou nejvíce schopní ti, kteří věci nejlépe rozumějí

3


•

taková zatíženost může vyhrotit konflikt a politická nedorozumění o lidé mají tendenci vidět zaujatost lépe u druhých než u sebe – naivní realismus

to stojí např. za fenoménem „nepřátelských médií“ – máme pocit, že média vždy nespravedlivě poškozují stranu, které fandíme

politická sofistikovanost a veřejné mínění – informovaní občané nezbytní pro dobrou demokracii •

otázka masové veřejnosti a jejího demokratického potenciálu

•

zájem o politiku ovlivňuje politický úsudek jednotlivců o sofistikovaní občané – spíše směřující cíle a motivace, motivace dlouhodobými hodnotami a přesvědčeními

stabilnější úsudky, více ohledů na opravdu politické faktory

o u méně informovaných občanů jejich politické názory ovlivňují momentální citové úvahy o empirické zákonitosti jsou spojené s vlastnostmi situací, ve kterých procesy probíhají

nepříliš populární, tendence příliš věcí připisovat osobnosti

Eichmann v Jeruzalémě – 1961 - ‘‘I am guilty of having been obedient, having subordinated myself to my official duties and the obligations of war service and my oath of allegiance and my oath of office . . . I am not the monster I am made out to be.’’

společenské podmínky mohou zcela potlačit individuální dispozice

experimenty – 1974- Stanley Milgram – 2/3 občanů New Havenu byly ochotny dávat bolestivé elektrošoky protestujícím obětím jen proto, že jim to řekla vědecká autorita, a to i přesto, že oběti nic neudělaly

4


za různých okolností různá pravděpodobnost slepé poslušnosti •

Milgram – poslušnost se snižuje, pokud se musí jedinec s obětí osobně setkat, zvyšuje, pokud někdo další poslouchá, a dramaticky snižuje, pokud neposlechne někdo známý, dramaticky se zvyšuje pokud se začne s malým ubližováním a pak se to stupňuje, největší poslušnost pokud jen pomáháme někomu jinému o zjišťuje, že je jedno, jestli to je muž, žena, vzdělaný, nevzdělaný…

Stanford Prison Experiment – 1971 – Philip Zimbardo a kol. •

studenti hrají náhodně rozdělené role vězňů a dozorcůbrzy se chování vymyká kontrole – plánovaná studie na 14 dní, po 6 dnech bylo nutné ukončit – www.prisonexp.org

•

‘‘The Evil Situation triumphed over the Good People.’’

zlo a poškození může pramenit i z pasivity, ne-jednání •

efekt přihlížejících – čím více lidí přihlíží trestnému činu, tím menší pravděpodobnost, že někdo oběti pomůže o spoléháme se na ostatní, že nám pomohou interpretovat nejasné události o rozptýlení odpovědnosti

nelehké posuzovat otázky viny, pokud přijmeme empirické důkazy o vlivu okolí a situace na člověka

prevence společenského zla se musí soustředit na reformu společenských, organizačních a politických struktur

také velcí vůdci jsou produktem okamžiku •

jednotliví vůdci nám nepomohou objasnit světové události

•

je mylné přičítat příliš významu osobním charakteristikám

o empirické zákonitosti politických procesů jsou závislé na interakci mezi vlastnostmi jedince a situace (Snyder a Ickes) – interakcionismus

5


Jackman a Sniderman volají po sjednocení externalistických a internalistických přístupů

instituce koordinují možnosti, které jsou otevřené pro výběr

musí se sejít správný jedinec a správný kontext

hodí se na vysvětlování politického úsudku a jednání

demokracie – klíčové je veřejné mínění a přístup k informacím •

ale politika složitá – lidé nemají zájem či prostředky, jak se informovat

•

jak se kombinují charakteristiky informačního prostředí a jedince, aby se vytvořilo veřejné mínění?

•

nutnost informaci komunikovat, aby měla dopad

•

model změny postoje a přesvědčení – Yale výzkum ve 40. a 50. letech 20. st. – propaganda – Carl Hovland – kdo říká co, komu a s jakým efektem?

•

přesvědčovací zprávy – několik parametrů o charakteristika zdroje – důvěryhodnost, přitažlivost, moc o charakteristika samotného sdělení – síla argumentů, citový apel, komplexnost, délka o charakteristika média – tisk, audio, video o charakteristika příjemce – inteligence, věk, gender, sebe-hodnocení

•

zdroj, sdělení a médium – situační faktory o kombinují se s osobností příjemce

William McGuire – rozbor mechanismů kognitivního procesu, které přispívají k ne/úspěšnému přesvědčování •

přesvědčovací dopad každé úspěšné komunikace je násobnou funkcí pravděpodobnosti, že se objeví několik kroků ve zpracování informace o jedinec věnuje sdělení pozornost o jedinec sdělení rozumí o jedinec musí přijmout závěry sdělení 6


o aby měla změna postoje dopad, musí přetrvat •

na toto mají vliv výše uvedené parametry o každý krok se objeví s pravděpodobností méně než 1 – např. porozumění bude výjimečně úplné o je velice těžké změnit postoje lidí

John Zaller – jak se formuje veřejné mínění ohledně politických témat? – jak využívají občané informací z masmédií? •

tři proměnné o informace a její rozsah – je mezi elitami konsenzus, nebo je informace dvojstranná? o charakteristiky jedinců – politické povědomí o predispozice (stranictví, ideologie)

•

umožňuje velmi přesné předpovědi ohledně změn veřejného mínění v reakci na informace

interakcionistický přístup – dva další výzkumné programy •

Paul Sniderman a kol. – integrují experiment do velkých průzkumů veřejného mínění o manipulují s informacemi a sledují reakci

•

Herrmann, Tetlock a Visser – jak individuální predispozice jsou v interakci se strategickým geopolitickým kontextem v otázce podpory vojenské intervence

-

tedy vliv osobnostních charakteristik spíše podmíněný situací, náhodný

-

Smith – sumarizace komplexních vztahů mezi osobnostními procesy a třemi typy sil prostředí o okamžitá situace o prostředí socializace a vývoje o distální prostředí – historické síly a soudobý socioekonomický systém

TEORIE KOMUNIKACE -

tradiční sociologický model komunikace – 7


o komunikace jako lineární vztah

odesílatel informace kóduje zprávu a ta je přenášena určitým kanálem k příjemci, který zprávu dekóduje a jedná podle ní

-

rozvoj tradiční teorie o důraz na zpětnou vazbu od příjemce k odesílateli o důraz na prostředí komunikačního procesu o relativní otevřenost/uzavřenost vztahu komunikace

-

ale celkově komunikace jako výměna zpráv

-

jde o nasměrování proudů komunikace a zpráv v prostoru a čase o cílem je volný proud informací

-

Mcquail – komunikace jako proces vlivu o vliv – komunikace mezi odesílatelem a příjemcem vedená zájmem, která může mít na příjemce předvídatelný dopad a pojistit jeho souhlas či internalizaci obsahu zprávy

záleží na tom, do jaké míry je odesílatel s to odměnit či potrestat příjemce, utvořit vztah důvěry, umožnit proces identifikace

o mnoho zdrojů vlivu v procesu komunikace -

ovšem ve většině prostředí se vyskytují překážky – šumy a narušení komunikace

-

také existují mnohá omezení spojená s odesilateli či příjemci informace o ti, kteří aspirují na komunikaci často manipulováni opravdovými komunikátory – fungují jako gate-keepers – např. novináři vzhledem k politikům o masové publikum často dezinterpretuje zprávu o navíc trpí přetížením, přemírou přijímaných zpráv

-

v sociologii komunikace základem existence společnosti – odlišuje společnost od živočišné říše – náhražka lidských biologických neschopností – umožňuje spolupráci o umožňuje formy sociální organizace – překročit izolovanost individuí o účinky komunikace na společnost, typy komunikace, sociální podmíněnost komunikace – bariéry komunikaci

SYSTÉMOVÁ TEORIE A TEORIE KOMUNIKACE 8


-

politická komunikace o specifická struktura mediálních komunikačních prostředků o vyčlenění z ostatních politických funkcí o rozhodující pro uchování hranic mezi politickým systémem a společností o komunikace jakožto relativně autonomní funkce o demokracie - volný tok informací mezi společností a politickou sférou

-

rozdíly mezi moderními a tradičními společnostmi - specializace komunikačních funkcí o moderní společnosti - komunikační struktury výrazně specializované oddělené o tradiční společnosti - komunikační funkci plní struktury, které plní i jiné funkce - komunikace v rámci věkových skupin, rodových, sociálních vazeb

-

klíčové rozlišující charakteristiky

homogenita politické informace - přítomnost jednoho druhu autonomních komunikačních médií - srozumitelnost informací politické sféře - převádí je do odpovídající formy

mobilita informace

rozsah informace

směr toku informace •

kritérium hodnocení kvality a charakteru komunikace, politického systému (Almond)

•

nutnost rozlišení množství vstupů a výstupů v systémech o autoritářské režimy – výstupy mnohem větší než vstupy – formou rozkazů

DEUTSCH -

problematika informace spojena s politickou socializací, kulturou – politická komunikace – Karl W. Deutsch

-

Karl W. Deutsch – systémová teorie a kybernetika – z modelů odvozených z neuropsychologie a kybernetiky

9


o Norbert Wiener – komunikace a kontrola ve všech typech organizací – stroje i komplikované organizace o politika není pouze problémem moci, ale procesem komunikace – systémová analýza i strukturně-funkcionální pohled o problematika rozhodování, řízení a komunikace -

cesty, kterými se informace komunikuje mezi jednotlivými částmi organizace a způsoby, jakými se komunikace uplatní vzhledem k okolnímu prostředí, vysvětlují mnohé o fungování dané organizace o je jedno, o jaký typ organizace se jedná o existují jisté pravidelnosti v komunikaci

-

schopnost systému sledovat svou činnost a učit se – reagovat na své vlastní chování o Nervy vlády – 1963 o do jaké míry funguje autonomie a proces autonomního sebeurčování v nezávislých, sebe-regulujících systémech – člověk, stát, národ… o zaměření na kanály komunikace a rozhodování o pojetí jádra politiky jako oblasti vynutitelných rozhodnutí – rozhodnutí zaštítěná pravděpodobností, že se jim lidé dobrovolně podřídí, značnou pravděpodobností vynucení – politika jako metoda zajištění preferenčního nakládání se zprávami a rozkazy a přerozdělování lidských a materiálních zdrojů

-

politický systém jako systém komunikace o složen z částí, které komunikují mezi sebou o přijímá komunikaci z vnějšku o ukládá přijaté informace

-

politický systém – organizace – protknuta sítí kanálů přenášejících informace, zprávy – díky informacím si uvědomuje svou vlastní existenci, reaguje na podněty z okolí i reflektuje vlastní chování – ne/adekvátnost svých reakcí o nervový systém

-

autonomie – cíl moderní společnosti

10


o závisí na schopnosti kontrolovat tok informací – externích i interních o analýza procesů komunikace tak, jak podporují či omezují autonomii -

spontánnost a učení jako základní cíl o komunikace a kontrola – určující procesy v organizacích

komunikace zajišťuje koherentnost organizace

kontrola reguluje její jednání

o Deutsch – energie potřebná a vynaložená na schopnost politického systému učit se, rychlost učení, vyvažování, metody, kterými se informace mění na rozhodnutí a politiku -

nutnost flexibility společnosti – politiky o zajišťuje právě kvalita komunikace o oddanost cílům dobrá, pokud umožňuje organismu specifikovat a dosahovat cílů, které si organismus stanoví o ale tato oddanost negativní, pokud monopolizuje zdroje komunikace a kontroly do takové míry, že je nemožné si vytyčit nové cíle

-

modely šíření informací

-

míra úspěšného rozpoznání zpráv a využití pro akci

-

schopnost přijmout nové informace a adaptovat se na ně

-

procesy učení - vnitřní změny v organizaci, které se objeví jako reakce na některé opakované vnější impulsy a které mění další reakci systému na tyto impulsy

-

pravděpodobnost změny a kapacita učení o závisí do jisté míry na rozsahu možných nových kombinací informací a materiálních interních zdrojů

rekombinace velkého množství nespojených malých informačních jednotek •

podobné učení dítěte

•

učení dospělého – menší množstí v kombinací větších informačních celků – rychlejší, ale méně variací, možností)

organizace – vyberou kritéria pro selekci slibných konfigurací dětského typu učení 11


-

komunikace v politologii – politický systém jako soubor organizací závislých na informacích z okolí o zákonitosti vztahu jedinec a skupina o Paul F. Lazersfeld, Herold D. Lasswell

-

definice pojmu informace – vztah mezi událostmi

-

přenos informace – komunikační kanál – informace an vstupu a na výstupu – informace – aspekt popisu stavu každého stupně tohoto kanálu, který zůstává od jednoho stupně ke druhému neměnný

-

funkčnost politického systému o zpoždění – příliš pomalá a příliš rychlá reakce o zkreslení o zisk o reakce na reakci – zpětná vazba – předstih

-

příjem a výběr informací o do jaké míry informace odpovídá vzorcům v přijímači

-

teorie komunikace – Deutsch – ideologie určují význam vstupní informace

pro

konkrétní systém

–

zda

rozpoznána

jako systému

odpovídající či systém porušující – ideologie jako vstupní filtr politického systému – udržuje jeho koherentnost, hodnotovou stabilitu

-

cíl teorie komunikace o nesoustředit se na ostentativní cíle organizace, ale na dvě otázky

jak jsou propojeny formální a neformální kanály komunikace organizace

jak se udržují kanály komunikace •

jaké jsou kanály zpětné vazby v organizaci

•

jaké nerovnováhy přimějí organizaci, aby jednala, měnila své jednání navenek

•

jaká data získává organizace zpět o své vlastní činnosti?

o jaká je funkce paměti – jaké informace se uchovávají v systému?

jak se vybírají takové informace a jak se kombinují 12


jak to ovlivňuje korekce chování

organizace autonomní, pokud jedná a řídí se svou minulostí – vyvolává informace z paměti a konfrontuje je s přijímanými současnými informacemi z vnějšího světa a vzhledem k pozici organizace v rámci vnějšího světa

kde se takové vzpomínky uchovávají?, kde se vracejí zpět do jednání atd.

kritické otázky kontroly společenského jednání

o vazby sekundárních symbolů na primární informace, kterých organizace využívá

jaké a kolik sekundárních zpráv organizace využívá při pohybu primárních zpráv skrze kanály?

do jaké míry si organizace uvědomuje komunikační procesy – do jaké míry je organizace – politické výbory, exekutivy, vládnoucí orgány – jsou s to využít pro své rozhodování – jaká je míra vnitřního monitoringu komunikace? •

jak lze symboly využít na politické úrovni?

o do jaké míry lze nedostatky politického systému přičíst chybějícím komunikačním vazbám? – nebo jde o selhání jednotlivců, které je třeba odstranit? -

zkoumáním preferencí a priorit, které určují přenos informací v organizaci, zjistíme škálu jejích operační preferencí a hodnot - její interní hodnotový systém – ten si možná vždy ani neuvědomujeme o organizace a její vůdci si mohou myslet, že organizace preferuje určité hodnoty, a přitom její fungování může preferovat jiné hodnoty

-

růst organizací o růst jejich otevřenosti – více kanálů přijímání informací z okolního světa o růst jejich vnitřní komplementárnosti a koherence – efektivita, se kterou je informace předávána a s jakou se na ni odpovídá mezi částmi organizace o růst moci – růst schopnosti měnit prostředí organizace v souladu s jejími vnitřními vzory, politikami, potřebami o růst kapacity učit se 13


-

role střední úrovně komunikace a rozkazu - kvalita komunikačního kanálu o daleko od masy, ale v bezprostředním kontaktu o možnost účinně komunikovat mezi sebou

jedinci, bez nichž lze málo udělat, jsou důležitou spojnicí masa a politický systém

každý z nich má své pány – proti nim je bezmocný

o tvoří vlastní svět

malá publicita – lidi za scénou •

plukovníci, šéfové osobních oddělení, šéfové policie, šéfredaktoři, tajemníci politických stran, oblastní politici, tajemníci na ministerstvech

-

politický systém závislý na funkčnosti komunikačních kanálů – neustále musí kvalitu kanálů prověřovat o vnitřní rozvědka – která část komunikačního kanálu nefunguje

diktatury – čistky, zkoušky loajality

demokracie – referenda – de Gaulle

dějiny revolucí – dějiny nezdaru vnitřní rozvědky – ztráta kontaktu s vlastní společností – nutnost schopnosti udržovat svou přijatelnost

-

vláda jako proces řízení – administrativní řízení jako mechanické řízení o ale orientace mechanického na výkon a administrativního na očekávání výsledku

-

forma zpětné vazby

zpětná vazba – systém s to získat dostatečné poznatky o umístění cíle, jeho vzdálenosti od současného stavu systému o ale teorie komunikace – i situace, kdy se systém vyrovnává se změnou cíle – vzdálenost cíle i jeho charakter

úspěch řízení – zpětné vazby – závisí na rychlosti reakce systému na změnu cíle i síle, se kterou je cíl zasažen

-

typy zpětné vazby 14


o negativní zpětná vazba o pozitivní – posilující -

ale velmi často nestabilní cíle – přizpůsobovat se změně – význam vůdcovských schopností – předvádět každý z mezilehlých cílů jako konečný – schopnost přesvědčit a motivovat – lidé se i s mezilehlým cíle musí ztotožnit o nutnost stanovovat sérii taktických cílů

-

strana vyžaduje oddanost řadě měnících se cílů a žádá lidi, aby se stali aktivisty – nesnesitelné pnutí o ti, co nezvládají, odcházejí

-

ve straně vedle věřících i cynici – předpokládají, že žádný cíl není konečný – více se věnují úvahám o celkovém směřování – stává se z nich vedení – vnitřní kruh

-

životaschopnost politického systému o potřeba dostatečně silných receptorů o ne všechny informace jsou srozumitelné – selektivita přijímaných informací – prevence přetížení – problém významu a funkce ideologií v politice

ideologie určují výzam vstupní informace pro konkrétní systém – jestli systému odpovídá nebo ho porušuje

-

význam komunikace mezi občany – komunikace jako zdroj informací o politice – vitální pro demokratickou politiku o ale zájem a pozornost takové komunikaci marginální

spousta nejasností a nejistot

ambiguita komunikace – zdroj ruchů založených na charakteristice osoby, která vysílá zprávu, různých prostředích a konstelaci, v rámci níž je interpretovaná zpráva

-

jasnost politických signálů a přesnost, s jakou jsou vnímány o potenciál narušené komunikace

individuální a environmentální efekty

nereálná očekávání na straně příjemce a nejasná prezentace informace na straně odesílatele

15


poltická komunikace často ve velmi specifickém individuálním kontextu občana, ale distribuce postojů v takovém mikroprostředí často závisí na poskytování názorů ze širší politické komunity

-

individuální zkušenosti mění očekávání

pokud má politická diskuze hrát významnou roli v demokratické politice, musí občanovi poskytovat nové informace a nové ideje – vytvořit neshodu a tím i deliberaci o pravděpodobnost politické diverzity ovlivňuje

polarizace a segregace sociálních skupin – menší pravděpodobnost, že budeme vystaveni alternativním politickým postojům

politická homogenita se zvyšuje, pokud k utváření způsobů sociální interakce používáme stejným politicky relevantních kritérií

-

nejasnost informací – když občané hodnotí a interpretují signály přijímané ze sociální komunikace – hodnotí je v kontextu předchozí informace – kde má taková informace původ? o v širším prostředí – jsme tedy kulturně zaujatí o máme tendenci rozumět informacím přesněji, pokud sdílíme s komunikátory podobné preference –pokud jejich preference odpovídají preferencím našeho prostředí o pokud budeme Demokraty – pak lépe přijímáme komunikaci ze strany Demokratů

-

potřeba o přijmout informace o zpracovat je o reagovat o zhodnotit svou vlastní odpověď, předvídat možné reakce

TEORIE KOMUNIKACE A FORMOVÁNÍ NÁRODA o lid možné definovat jako komunitu komplementárních komunikačních návyků – komplementarita se rovná komunikativní efektivitě

16


o kvantifikace informace – ztracené/přenesené detaily – výkonnost komunikačních kanálů – soudržnost společnosti, integrace jednotlivce do komunity o formování moderních národů – Nacionalismus a sociální komunikace – 1953

čím menší ztráty v komunikačním kanálu, tím soudržnější je sledovaná komunita

národ – relativně soudržná komunikační síť – končí tam, kde končí informační vazby

chápou a přijímají informace stejným způsobem

o modernizace = pokus o restrukturalizaci komunikačních kanálů – větší rychlost a výkonnost

17

POLITIKA A PSYCHOLOGIE teorie politického jednání

Recommend Documents