Fiskální teorie a politika C

Fiskální teorie a politika C VŠFS LS 2016 Ing. Jan Mertl, Ph.D. KH: Út 12:45-14:00 Kontakt: [email protected] výukový materiál, sloužící pro hrubou orientaci studentů

Cíl a zaměření předmětu • Předmět má klasické obsahové zaměření, v české odborné literatuře reprezentované prof. Englišem a jeho knihami, které vycházely pod názvem Finanční věda a Malá finanční věda. Zaměřuje se tak nejen na veřejné finance, ale i na regulaci soukromého sektoru a propojení veřejného a soukromého sektoru. Obsahuje aktualizaci klasických národohospodářských schémat o moderní koncepty governance, veřejné a sociální politiky a efektivnosti ve veřejném, soukromém, ziskovém a neziskovém sektoru.

Karel Engliš (1880-1961)

• • • • • • •

Český národohospodář Poslanec Rektor MU Brno Ministr financí Guvernér ČNB Po válce diskriminován „Kdo sloužíš vlasti, odměny nečekej“

Osnova • 1. Dějiny finanční teorie a politiky. Veřejná ekonomika v dnešním světě. Suverénní fondy. • 2. Teleologická koncepce K. Engliše, individualismus a solidarismus. Hospodářské soustavy. • 3. Management veřejného a podnikatelského sektoru. Public governance. Corporate governance. • 4. Neziskové organizace a jejich management. • 5. Regulace soukromého sektoru. • 6. Veřejná správa a její ekonomika. Public private partnership. • 7. Teorie a politika na úseku veřejných výdajů. Veřejná volba, ekonomický a politický trh. • 8. Daňová teorie a politika. Úloha a formy zdanění v současné ekonomice. • 9. Sociální politika. Teorie a politika sociálního pojištění. • 10. Penzijní teorie a politika. Modely a pilíře veřejného a soukromého důchodového zabezpečení. • 11. Zdravotní teorie a politika. Modely a produkty zdravotního zabezpečení, propojení soukromého a veřejného sektoru. • 12. Současná situace v ČR. Závěrečné shrnutí. Zápočtový test.

Literatura Není jedna učebnice či skripta, pro orientaci jsou klíčové prezentace + účast na výuce povinná literatura • Hamerníková, B. a kol. Veřejné finance: Praha: ASPI, 2007 • Dohnalová, M., Průša, L. Sociální ekonomika. Praha: Wolters Kluwer, 2011. • Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2015 • Mertl, J. Role sociální politiky v současnosti. Auspicia, č.1, 2013. Online: http://vsers.cz/wpcontent/uploads/2012/10/Auspicia-1-2013.pdf • Ochrana, F.: Manažerské metody ve veřejném sektoru. Praha: Ekopress, 2002. doporučená literatura • Stiglitz, J. E.: Ekonomika veřejného sektoru. Praha: Grada, 2002. • Pavlát, Vladislav. Globální finanční trhy. 2013. 224 s. ISBN 978-80-7408-076-0. • Frič, P. Goulli, R. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001 • Vostatek, J.: Penzijní připojištění je bez státních dotací neprodejné. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 2 • Vostatek, J.: Sociální důchodové pojištění můžeme mít také. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 3 • Engliš, K. Malá finanční věda. Praha: F. Borový, 1932 • Engliš, K. Finanční věda. Praha: F. Borový, 1929 • Vostatek, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009 • Engliš, K. Hospodářské soustavy. Praha: Všehrd, 1946 • Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H. Beck, 2008

Všeobecné pojmy hospodářské Dle Karla Engliše

Hospodařící člověk • Dívá se na svět z hlediska toho, co by k čemu mohlo být • Věci chtěné, nechtěné, smysluplné, zbytečné • Individuální užitky a jejich součet: individuální hospodářství • Maximum užitku, minimum nákladu • Individuálně: osobní spokojenost

Směna a peníze • Peníze vznikají zobecněním naturální směny • „soustava hospodářských čísel“ – peněžní stavba • Věcný podklad hospodaření: statky, jejich výroba a spotřeba • Nad tímto věcným podkladem je číselná stavba=soustava hospodářských čísel. • „V peněžní jednotce je celá soustava hospodářských čísel jako v oříšku stěsnána“

Subjektivní užitek a objektivní užitek • Engliš: subjektivní užitečnost kouření a objektivní škodlivost kouření • Omezení pracovní doby je užitečné pro zdraví a zotavení dělníka, škodlivé úbytkem výroby a mzdy • Stát: společenská užitečnost a škodlivost • Dnes kategorie objektivního užitku neexistuje

Nabývání prostředků státních • Stát si opatřuje prostředky objektivní škodou • Progrese: bohatí jsou schopni přispívat více nežli méně majetní • „jednotka příspěvková způsobí jim poměrně menší objektivní škodu“ • Příspěvky podle únosnosti: daně • Ukládá li stát příspěvky občanům, táže se po škodě, kterou jim způsobí újma peněžní jednotky

Individualismuskolektivismus(solidarismus) • Individualismus – hospodářství soukromé, individuální • Stát – hospodářství kolektivní, solidaristické • Stát – nucený svazek občanů • „silní a slabí se nuceně spojují ke vzájemné pomoci“ • Stát nečiní to, co se jednotlivcům líbí, nýbrž je donucuje k tomu, co si myslí, že je pro zlepšení národa dobré (jako otec nedělá jen to, co se dětem líbí, ale co je vychová) • Egoismus x altruismus • Plný solidarismus i plný individualismus ztroskotává na egoismu ( v solidarismu na dispoporci mezi egoismem ve spotřebě a egoismem v produkci) • Altruismus funguje zejména ve společenstvích důvěry: rodina, spolky …

ale …. • Kdyby se lidé dokonale milovali, pak by bohatí sami od sebe dávali chudým, odpírajíce si od zbytných potřeb, aby ukojil nezbytné u slabých a pomoci potřebných • Jenže stát musí tento princip uskutečňovat donucením protože lidé se navzájem nemilují a jsou egoisty

Státní podniky • Státní podnik = soukromý podnik ve službách veřejného zájmu • Snaha po výnosu x snaha o plnění veřejného zájmu • ČEZ??????????????? • „veřejný zájem žádá, aby se stavěly železnice i tam, kde není zajištění výnos, ale kde je potřeba spojení železničního ve smyslu národohospodářském“ • Stát nahrazuje kooperativní svépomoc občanstva • Občanský sektor: viz dále

Poplatek versus daň • Poplatek platí občan dobrovolně, protože shledává prospěšným si opatřit za něj úkon, s nímž je poplatek spojen • Daň je neúčelová, platí se jen podle své únosnosti • Co se platí jako poplatek, má kořen soukromohospodářský ve smyslu bilance daného podniku poskytujícího službu a rozkládajícího náklady mezi „zákazníky“

Stát • Stát obepíná určité území a není žádnému vyššímu podřízen • Účelnost decentralizace: nebylo by účelno, aby každá obec měla svou vlastní měnu • EU ?????????? €????????

Myšlenkové prvky Subjekt a objekt péče o člověka a národ

INDIVIDUALISMUS Každý člověk (subjekt,individuum) je subjektem péče o sebe (svéodpovědnost)podle subjektivní spokojenosti jako účelu této péče KAPITALISMUS

Organisace, v nichž se tato péče odehrává

Vláda nad statky

Pořádek je výsledkem hodnocení

SOLIDARISMUS (komunismus) Národ je předmětem péče státu směrem k ideálu života,zdraví a kultury jako účelu péče. (Společenská odpovědnost za jednotlivce.)

NÁRODNÍ KOOPERATIVA (etokracie,technokracie apod.)

a)Individuální hospodářství spotřební (domácnosti), která upotřebují svůj důchod nákupem statků na trhu. Pořádací účel:subjektivní spokojenost b)Hospodářství výdělečná, podniky,kde se statky vyrábí pro trh a všechny důchody tvoří. Pořádací účel:výdělek peněz

a)Individuální hospodářství spotřební (domácnosti),která upotřebují důchod nákupem statků ve státních skladištích. Pořádací účel:subjektivní spokojenost b)Státní závody,kde se statky vyrábějí a důchod tvoří. Pořádací účel technický: udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Pracovní ekonomie.

Jedno hospodářství státní pro celý národ. V něm se statky opatřují i upotřebují. Pořádací účel: ideál života,zdraví a kultury národa.

Všechny statky jsou v soukromém vlastnictví (plné vládě) jednotlivých hospodářství spotřebních (statky spotřební) nebo výdělečných (kapitál).

Statky sloužící závodům státním pro výrobu, jsou ve vlastnictví státu,statky,jež kupují domácnosti pro své účely,jsou v jejich vlastnictví.

Veškeré statky jsou ve vlastnictví státu. Užívání statků daných jednotlivcům: jsou v jejich užívání.

a)v hospodářstvích spotřebních je subjektivní účel,statek,potřeba,užitek, výnos,náklad (přírůstek a úbytek spokojenosti); stejně stupeň užitku:hodnota b)V hospodářstvích výdělečných je objektivní účel (přírůstek peněz); stejně potřeba, užitek, hodnota. c)Hodnota směnná stupeň nepřímé obecné upotřebitelnosti statků ze směny.Vyjadřuje se cenami.

a)V hospodářstvích spotřebních je subjektivní účel i hodnocení jako v kapitalismu. b)Ve státních závodech je hodnocení technické (měření) v jednotkách práce. c)Hodnocení statků podle práce.

Hodnota je objektivní hospodářská,protože účel :ideál života,zdraví a kultury je hospodářský a objektivní. Stejně užitek (přírůstek života atd.),náklad (úbytek života atd.),potřeba atd

Směna, peníze

Směna mezi všemi

Směna jen se státem,práce za

Není směny.

hospodářstvími.

statky.

Není peněz.

Peníze zakotveny ve statcích.

Peníze zakotveny v práci.

Není cen.

Ceny rovnovážné.

Ceny podle nákladů pracovních jednotek.

Důchod

Důchod je vedle pracovního,

Důchod jen z práce.

Není individuálního důchodu.

kapitálový a podnikatelský.

O rozdělení národního produktu

O rozdělování statků na jednotlivce

Národní produkt se rozděluje

rozhoduje jen pracovní zásluha.

rozhoduje objektivní potřebnost

podle moci,kterou kdo má ve

(viděná účelem péče).

své práci,ve svém kapitálu, ve svém podniku; o tom rozhoduje trh.

Práce-odměna svoboda povinnost

Práce je svobodná a volná.

Práce je svobodná a vázaná (podle

Práce je povinná a vázaná (podle únosnosti).

Není „práva na práci".

způsobilosti).

Právo na práci odpadá.

Není „práva na plný výnos

Je uskutečněno právo na práci

Není práva na plný výnos práce.Mezi prací

práce".

(není jiného důchodu).

a odměnou (přídělem statků) není souvislosti.

Je uskutečněno „právo na plný výnos práce"

volnost

(práci náleží celý produkt).

vázanost Právo na práci, na plný výnos práce

Právo na

Není práva na existenci

Není práva na existenci.

Je uskutečněno právo na existenci.

existenci

KAPITALISMUS

S O C I A L I S M U S

Rozpočtová reforma 1927 1. 2.

3. 4.

Státní hospodářská a sociální politika (státní správa, vzdělání, zdravotnictví, obrana), která byla kryta vlastními daněmi. Státní sektor a samospráva, která poskytovala služby na základě nevýdělečného principu (udržování silnic, kanalizací, vody...). Tato skupina získávala za tyto služby poplatky formou určitého podílu na daních. Státní podniky. Bedlivě se zde sledovaly výsledky jejich hospodaření. Správa státního dluhu.

Co je a co má být: teleologická koncepce v ekonomii • Immanuel Kant: to co je, funguje na principu ontologickém: tedy systém příčina-následek, pozorujeme fungující ekonomické jevy a popisujeme, jak fungují v určitých případech • Mimokauzální skupina způsobů nazírání na svět: svět jenž má býti; viz i normativní teorie právní • Chtění: chtít musí subjekt, jemuž chtěný obsah přičítáme

Teleologie 2 • V přírodních vědách neexistuje polarizace v pozitivním a negativním smyslu, existuje je různý stupeň pozitivní kvality • Naopak normy nelze kauzálně poznat • Lze je jen „teleologicky“ konstruovat, ve smyslu vysvětlení určitého jednání za určitým účelem: tj. smysl jednání je dán účelem, kterého chce daný subjekt dosáhnout • To co je chtěné: postuláty

Engliš, K. Malá finanční věda. Praha, 1930

Makroekonomické přístupy po Englišovi • Keynesiánství (vládní výdaje, hosp. cyklus, investiční optimismus) • Monetarismus (důraz na monetární politiku) • Liberalismus a libertarianismus • Teorie veřejné volby (Public choice) • Přístupy veřejné a sociální politiky

Problém: co je ono veřejné dobro ? Za Engliše to bylo jasné …. respektive tak evidentní, že se o tom nediskutovali

Engliš, K. Malá finanční věda. Praha, 1930

Byrokracie, veřejná volba • Politici, voliči, lobby, byrokracie • Stát není automatická výrobna dobra, ale politika a alokace veřejných zdrojů je výsledkem veřejné volby • Teorie veřejné volby je výsledkem náhledu pozitivní ekonomie na rozhodování o veřejných zdrojích

Downsův model politického cyklu Míra reakce na požadavky voličů

období voleb I

období voleb II

Období

Zdroj: Hamerníková, B. 2007

Politický trh

Ekonomický trh

Institucionální

Ve veřejném sektoru

V privátním sektoru

Instrument hlasování

Voličský hlas

Cena

Objekt hlasování

Veřejné statky

Soukromé statky

Subjekt hlasování Voliči, politici, veřejnost

Individuum

Kritérium volby

Individuální preference

Veřejný zájem

Zdroj: Ochrana, F. 2003, Hamerníková, B. 2007

Zdroj: Ochrana, 2005

Počet voličů

0

Normální rozdělení prvních preferencí voličů

S1

50

S2

100

Veřejné výdaje určené k financování veřejných statků Legenda: Ale pozor, v realitě volič medián nemusí být uprostřed! S1…původní pozice politické strany S1 S2…původní pozice politické strany S2

Rozhodování volbou, hlasováním – „nakonec to musí někdo rozhodnout jak to bude“ – jen orientační přehled, nikoli detaily ke zkoušce!

a) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské) - výsledek veřejné volby rozhoduje jedinec + nízké transakční náklady - riziko prosazování vůle jedince

pravidlo jednomyslné shody (konsensuální) - lze dospět k efektivnímu řešení + Pareto efektivní – nikdo si nepohorší - vysoké transakční náklady, časová ztráta, vydírání jedincem b)

c)

• • • • • •

většinové pravidlo tj. prosté většiny, relativní většiny, Condorcetovo hlasovací pravidlo (Condorcetovo kritérium), pluralitní hlasování, pravidlo přidělování bodů, Bordův počet

Veřejný zájem • Univerzálně dostupné statky • Společně produkované statky • Proměny v čase: od obecně definovaných kategorií až ke konkrétní produkci specifických a segmentovaných statků • Různé zájmové skupiny: segmentace původně univerzálního zájmu; ovlivnění politiků; lobby

Veřejná volba

• • • • • • • •

rent-seeking modely volebního chování (koncepty voliče mediána, většinového hlasování) analýza individuální motivace jednotlivce teorie zdanění a fiskální federalismus fiskální politika (problematika fiskální iluze, růstu veřejného zadlužení) efektivita poskytování veřejných statků modely zájmových skupin a lobbyingu politická motivace při rozhodování centrálních bank (otázky nezávislosti CEB, souvislost s politicko-ekonomických cyklem) • vliv governance (typ vlády a institucionálního prostředí) na ekonomickou efektivitu a růst

Jak vládnout ????????

Corporate Governance (OECD)

• Ensuring the Basis for an Effective Corporate Governance Framework • The Rights of Shareholders and Key Ownership Functions (práva akcionářů) • The Equitable Treatment of Shareholders (rovné zacházení s akcionáři) • The Role of Stakeholders in Corporate Governance (role zúčastněných zájmových skupin v řízení) • Disclosure and Transparency (transparentnost dovnitř i navenek) • The Responsibilities of the Board (odpovědnost správního orgánu) OECD Principles of Corporate Governance 2004, http://www.oecd.org/dataoecd/32/18/31557724.pdf

Public Governance • Za Engliše: vrchnostenský model správy doplněný o uskutečňování obecného dobra • Dnes: Vláda má kormidlovat, nikoli veslovat (Osbourne a Gaebler) • the economy, effectiveness and efficiency of services for citizens providing; • the system of offices and authorities management decentralisation enabling the more qualified way of decisions making respecting the amount of allocated resources and improving the way of services providing; • more flexible assessment of alternative ways of services provided by the public sector in the municipal and regional levels; • the standardisation of public services ; • the strategic planning principles implementation in services providing; • the principles of market research, services contracting and benchmarking utilization

Zásady governance EU (Bílá kniha 2001) • 1. Otevřenosti - v níž instituce EU pracují otevřeným způsobem a široce informují o svých činnostech v celé Evropské unii i mimo ni, užívaje jazyka, jenž je přístupný a srozumitelný široké veřejnosti, aby se zlepšila veřejná důvěra ve složité instituce . • 2.Participace - protože přímá demokracie má omezenou použitelnost. Komise hledá širokou účast pomocí toho, co nazývá politickým řetězcem – od záměru až po implementaci. Tato účast spoléhá na to, že národní vlády budou princip účasti prosazovat při formulování a realizaci politik EU. • 3.Odpovědnosti - ve formě lépe definované role pro legislativu a exekutivní procesy s každou s institucí EU, zdůvodňujících co dělají a za co přebírají odpovědnost.Všechny instituce potřebují vytvářet větší zřetelnost a odpovědnost. • 4. Účinnosti - která je dalším prvkem identifikujícím, které politiky jsou účinné a včasné a přinášející to,co je potřebné na základě jasně stanovených cílů s vyhodnocením budoucího dopadu tam, kde existují, i minulých zkušeností. Účinnost také závisí na implementaci politik EU proporcionálním způsobem a na přijímání rozhodnutí na nejvhodnější úrovni. • 5. Konečně Bílá kniha identifikuje „soudržnost“ jako zásadní prvek dobrého vládnutí

Moderní schéma zásahů státu

Governance + Regulace + specifické politiky odvětvové (zdravotnictví: Stewardship)

Kulturní transformace vládnutí

Zdroj: OECD

Komparace Engliš: • Stát a trh • Domácnosti a podniky • Veřejný zájem: státní podniky + redistribuce • Obecně nízká úroveň • Veřejné dobro bylo jednoduché!

Dnes: • Situace je složitější • Vyšší výchozí úroveň • Regulace soukromého sektoru spíše než státní podniky • Pluralizace aktérů • Větší rozsah univerzálních služeb (sociální politika …) • Globalizace, finanční trhy

Englišův kruh

Neziskové organizace • „ne pro zisk“ • Případný zisk je reinvestován do předmětu činnosti • Typicky v některých sektorech vysoký podíl • Umožňují lepší management cílů • „třetí“ subjekt ke státu a trhu

Princip neziskovosti • Neziskovost tedy nevylučuje možnost tvorby zisku, který však musí zůstat či jinak řešeno být reinvestován v organizaci v souvislosti s předmětem její činnosti. • Tím, že neziskové organizace jako každá výrobní jednotka hospodaří v rámci omezených zdrojů, musí respektovat ekonomickou realitu a pravidla skutečného nebo fiktivního trhu. • Může fungovat i jako mechanismus zabraňující zneužití finančních zdrojů organizace k jiným účelům než je realizace univerzální služby či předmětu veřejné zakázky

Vymezení

+ družstvo jako specifický subjekt dle obchodního zákoníku

NO - financování Pluralitní charakter • Dotace • Dary, fundraising • Členské příspěvky • Tržní příjmy (typicky nikoli dominantní)

Trojúhelník moderní ekonomiky Občanský sektor (médium: vztahy, hodnoty)

Stát (médium :moc)

Trh (médium :peníze)

Ziskovost, neziskovost, veřejný, soukromý sektor

Sociální politika „Snaha, aby společenský celek byl vypěstěn co nejideálněji“ Orientována na člověka, jeho životní úroveň a možnosti rozvoje Prevence a řešení „sociálních havárií“ v úzkém i širším pojetí Zabývá se penzijním systémem, zdravotnictvím, školstvím, rodinnou politikou, sociálními službami a sociálním zabezpečením obecně • Princip spravedlnosti (vždy subjektivní; různá kritéria) • Princip ekvivalence • Princip solidarity (dobrovolná, povinná) • Princip subsidiarity (nejprve pomoc sám, pak rodina, obec, nakonec stát) • Princip participace

Modely sociální politiky • Sociálně-demokratický (univerzalistický, koncept určité úrovně sociálních práv) • Výkonový (založen na zohlednění pracovní a sociální participace jedince) • Liberální (tržně-konformní, s minimální-reziduální rolí státu)

Základní funkce soc. politiky • ochranná • rozdělovací a přerozdělovací • homogenizační • stimulační • preventivní

Nástroje přerozdělování • uskutečňuje se prostřednictvím daní a transferů • výsledkem procesu přerozdělování je konečné rozdělení důchodů, pro něž je typická menší nerovnost než pro rozdělení prvotní

Míra přerozdělování a)

příliš vysoká míra přerozdělování oslabuje podněty k práci a podnikání

b)

příliš nízká míra přerozdělování může oslabit stabilitu, sociální smír a rozvojové možnosti společnosti

Objekty sociální politiky • jsou ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na něž jsou orientována

Subjekty sociální politiky •

Jsou ti, kdo mají zájem, vůli, schopnost, předpoklady, možnosti a prostředky k určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnosti a chování může iniciovat a naplňovat

• • • •

stát a jeho orgány zaměstnavatelé a firmy zaměstnavatelské, zaměstnanecké a odborové orgány regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce; občanské organizace a iniciativy církve občané, rodiny, domácnosti

• •

Penzijní systém • Sociální penze placené z daní • NDC (Notional Defined Contributions) – moderní sociální pojištění • Soukromé penze – soukromé pojištění, možnost propojení se soukromými, nízko rizikovými investicemi • Cca 350 mld Kč • Teleologickým cílem důchodového systému je primárně zabezpečit příjem člověka ve stáří (příp. invaliditě) s minimální mírou rizika a ve vazbě na jeho předchozí životní úroveň

Zdravotnický systém • NHS (Velká Británie) – veřejné, státní zdravotnictví, síť veřejných ZZ, financováno z daní • (Veřejné) zdravotní pojištění (Německo, Rakousko, Nizozemí) • Tržní systém (USA) – primárně soukromé pojištění s regulační rolí státu a veřejnými programy Medicare a Medicaid • V ČR doposud hybridní varianta – státní pojištěnci + pojištění zaměstnanců a OSVČ • Cca 250 mld Kč

Použitá literatura • • • • • • • • • • • • •

•

Stiglitz, J. E.: Ekonomika veřejného sektoru. Praha: Grada, 2002. Ochrana, F.: Manažerské metody ve veřejném sektoru. Praha: Ekopress, 2002. Vostatek, J.: Sociální důchodové pojištění můžeme mít také. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 3 Vostatek, J.: Penzijní připojištění je bez státních dotací neprodejné. FÓRUM sociální politiky, 2009, č. 2 Vostatek, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009 Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2010 Hamerníková, B. a kol. Veřejné finance: Praha: ASPI, 2007 Tresch, R. W.: Public Sector Economics. New York: Palgrave Macmillan, 2008. Engliš, K. Finanční věda. Praha: F. Borový, 1929 Engliš, K. Malá finanční věda. Praha: F. Borový, 1932 Engliš, K. Hospodářské soustavy. Praha: Všehrd, 1946 Frič, P. Goulli, R. Neziskový sektor v ČR. Praha: Eurolex Bohemia, 2001 OECD Principles of Corporate Governance 2004, http://www.oecd.org/dataoecd/32/18/31557724.pdf Ochrana, F. Veřejné rozpočty jako nástroj veřejné politiky a strategického vládnutí. Praha: CESES 2005