N_PoTP Pojistná teorie a politika

N_PoTP Pojistná teorie a politika

Obsah Úvodní blok ..................................................................................................................................... 2 Aktuální informace ......................................................................................................................... 4 Tematický blok 1: Historické milníky pojistné teorie a politiky .................................................... 5 Tematický blok 2: Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika .......................... 7 Tematický blok 3: Konzervativní pojistná teorie a politika ........................................................... 9 Tematický blok 4: Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace ........................... 11 Tematický blok 5: Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení ................................ 14 Tematický blok 6: Financování sociálního a soukromého pojištění............................................ 16 Tematický blok 7: Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika) ................................... 20 Tematický blok 8: Životní pojištění (teorie a politika)................................................................. 22 Tematický blok 9: Ostatní pojištění osob (teorie a politika) ....................................................... 24 Tematický blok 10: Pojištění podniků a institucí (teorie a politika) ........................................... 27 Tematický blok 11: Pojištění odpovědnosti za škodu (teorie a politika) .................................... 29 Tematický blok 12: Pojištění majetku občanů (teorie a politika) ............................................... 31 Závěrečný blok .............................................................................................................................. 33

Úvodní blok Úvod Pojistná teorie a politika je povinným předmětem na navazujícím magisterském studiu oboru Veřejné finance, vyučovaným na prezenčním studiu v rozsahu 4 hodin přednášek týdně a na kombinovaném studiu v rozsahu 12 hodin řízených konzultací.

Anotace Pojistná teorie a politika je pojata jako teorie a politika na úseku soukromého i sociálního pojištění a dalších metod zabezpečení, v širokých souvislostech státní hospodářské a sociální politiky, jakož i celého sociálního a soukromého zabezpečení. Problematika penzí je přitom koncentrována do samostatného předmětu Penzijní teorie a politika.

Studijní cíle předmětu Cílem je získat znalosti z obecně pojaté pojistné teorie a politiky, zahrnující nejen soukromé, ale i sociální pojištění a variantní metody sociálního zabezpečení. Kurz má umožnit studentům chápat, analyzovat a i vytvářet zásadní koncepce rozvoje soukromého a sociálního pojištění v jejich integrované podobě.

Osnova předmětu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Historické milníky pojistné teorie a politiky Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika Konzervativní pojistná teorie a politika Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení Financování sociálního a soukromého pojištění Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika) Životní pojištění (teorie a politika) Ostatní pojištění osob (teorie a politika) Pojištění podniků a institucí (teorie a politika) Pojištění odpovědnosti za škodu (teorie a politika) Pojištění majetku občanů (teorie a politika)

Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Tematické celky představují vždy obsah a zaměření 4 hodin výuky pro prezenční studium.

Informace o vyučujících prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., vedoucí katedry veřejné ekonomiky VŠFS

Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000. VOSTATEK, J.: Penze, zdraví a vzdělání – redistribuce, investování, modely. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Human Capital and Investment in Education. Praha, VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. VOSTATEK, J.: Modely poskytování zdravotní péče: zřejmé tendence. Praha, VŠFS, 2011. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005. DAŇHEL, J.: Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2002. TANNER, M.: Social Security, Ponzi Schemes, and the Need for Reform. Policy Analysis č. 689. Washington: CATO Institute, 2011. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/PA689.pdf GOKHALE, J.: Globalization: Curse or Cure? Policies to Harness Global Economic Integration to Solve Our Economic Challenge. Policy Analysis č. 659. Washington: CATO Institute, 2010. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa659.pdf KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009. LAUČÍKOVÁ, M., VOSTATEK, J.: Poistenie. Bratislava: Alfa, Praha: SNTL, 1983. VOSTATEK, J.: Der Gewinn im sozialistischen Versicherungswesen. Versicherungswirtschaft, 1983, č. 12

Pokyny Studenti se povinně přihlašují na zkoušku.

Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu (s nahodile vybranými 5 tematickými otázkami) a z případné následující ústní zkoušky. Časový limit pro písemný test: 2 hodiny

Aktuální informace Jméno vyučujícího prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

Jméno vyučujícího

Jméno vyučujícího

Tematický blok 1: Historické milníky pojistné teorie a politiky Úvod Pojištění vždy více či méně zapadalo do daného hospodářského a sociálního řádu a mohlo tak být i nástrojem hospodářské a sociální politiky. Dokumentují to i jeho první etapy samostatné i nesamostatné existence. Původní vzájemnostní úhrada nahodile vznikajících potřeb byla ve vybraných oblastech ekonomiky „doplněna“ i podnikáním vedoucím k zabezpečení pro případ živelních a dalších událostí.

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Pojišťovnictví.

Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:        

„Vzájemnostní pojištění“ jako historicky první systém zabezpečení v podmínkách převažujícího naturálního hospodářství. Námořní půjčka jako výchozí základ rozvoje komerčního pojištění. Církevní teorie a politika vůči pojištění a zabezpečení. Církevní politika vůči lichvě a úroku. Využívání pojištění v době merkantilismu a kameralismu. Klasické liberální přístupy k pojištění a zabezpečení a jejich vliv na pojišťovnictví. Wagnerova pojistná teorie jako odraz průniku sociálních přístupů do pojištění. Sociální pojištění jako nástroj sociální politiky.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:          

Námořní půjčka Tontina Klasická odvětví pojištění Teorie hry Pojišťovací teorie daňová Vzájemnostní pojištění Vzájemná pojišťovna Pojišťovací spolek Klasifikační systém Dělnické pojištění

  

Sociální pojištění Bismarckův model Wagnerův zákon

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:       

Čím se liší vzájemnostní pojištění v jeho původní a dnešní podobě? Jak přispěla námořní půjčka a církev ke vzniku komerčního pojištění? Kdy byla vystavena první pojistka v dnešním slova smyslu a o jaké pojištění se jednalo? Jaká byla státní pojistná politika v období merkantilismu? Jak se stavěla klasická politická ekonomie k pojištění? Kdo byl hlavní zastánce státního socialismu a co požadoval v pojištění a pojišťovnictví? Jaký je historický přínos kancléře Bismarcka k pojistné teorii a politice?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 1, subkapitoly 1-4.

Tematický blok 2: Komunistická a postkomunistická pojistná teorie a politika Úvod Se vznikem sociálního pojištění se pojistná teorie a politika významně rozštěpila na oblast sociálního pojištění a soukromého pojištění. Dlouhou historickou epizodou byla vláda komunistických stran v mnoha zemích světa, která s sebou přinesla úplné zestátnění soukromého pojišťovnictví, podstatnou změnu struktury „státního pojištění“ i transformaci sociálního pojištění na státní zabezpečení. Přitom se ovšem použila i „třídní“ hlediska vůči samostatně hospodařícím osobám, s cílem je nahnat do družstev či zlikvidovat. V ČSSR bylo používání termínu sociální pojištění důsledně potlačováno, sociální pojištění bylo pojímáno jako přežitek kapitalismu. Tehdejší cenová politika se specificky projevovala na úseku individuálního pojištění i pojištění státních a družstevních organizací. Následující transformace státního pojišťovnictví na tržní systém byla v postkomunistických zemích prováděna různými způsoby, což se promítá i na konkrétním fungování pojistných trhů v jednotlivých zemích. Došlo a dochází i k transformaci komunistického sociálního zabezpečení převážně na různé systémy sociální pojištění; vývoj v Česku je v tomto směru specifický.

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexních bakalářských kurzů Pojišťovnictví a Veřejné finance.


Podstatné snížení nákladů po zestátnění pojišťovnictví v komunistických zemích. Omezení a restrukturalizace řady odvětví a produktů soukromých pojištění jako výraz státní pojistné politiky. Vývoj pojistné politiky vůči hlavním odvětvím individuálního pojištění v návaznosti na změny v hospodářské a sociální politice komunistických zemí. Fiskální využívání individuálního pojištění v komunistických zemích. Vliv „přestaveb hospodářského mechanismu“ na pojištění průmyslu a zemědělství. Konstrukce a výše odvodů ze zisku státní pojišťovny do státního rozpočtu. Ukládací politika státní pojišťovny a její návaznost na systém řízení. Privatizace státních pojišťoven v různých postkomunistických zemích a její dopad na koncentraci pojistného trhu.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: 

Státní pojištění

          

Národní pojištění Individuální pojištění Pojištění socialistických organizací Doba nezbytného léčení Leninský program sociálního pojištění Semaškův model Komise národního pojištění Pojištění úrody Sdružené pojištění pracujících Sdružené pojištění mládeže Důchodové pojištění pracujících


Jak státní pojištění majetku obyvatelstva vyhovovalo pojistným potřebám? Proč bylo zrušeno soukromé nemocenské pojištění? Proč a jak bylo reformováno soukromé úrazové pojištění? Jak bylo transformováno důchodové připojištění? Jak byl koncipován čs. zákon o národním pojištění? Jak pojištění socialistických organizací navazovalo na systém plánovitého řízení? Jakou úlohu mělo a jak bylo organizováno Sdružené pojištění pracujících?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, subkapitola 1.5. Doporučená literatura: LAUČÍKOVÁ, M., VOSTATEK, J.: Poistenie. Bratislava: Alfa, Praha: SNTL, 1983. VOSTATEK, J.: Der Gewinn im sozialistischen Versicherungswesen. Versicherungswirtschaft, 1983, č. 12.

Tematický blok 3: Konzervativní pojistná teorie a politika Úvod Sociální pojištění vzniklo jako nástroj konzervativní politiky, proti liberálům, kteří požadovali vznik dělnických vzájemnostních institucí na bázi dobrovolnosti. Součástí konzervativního sociálního modelu je (i dnes) segmentované sociální pojištění, čili paralelní existence různých systémů sociálního pojištění pro různé sociální skupiny či segmenty zaměstnanců. Sociální pojištění přitom není jedinou metodou sociálního zabezpečení v rámci konzervativního modelu sociálního pojištění. Do tohoto modelu plně zapadá i státní zaopatření státních zaměstnanců, financované ze státního rozpočtu bez asistence sociální pojišťovny. Konzervativní model „nevyžaduje“ zapojení všech výdělečně činných osob do sociálního pojištění či jiného systému a tomuto modelu též odpovídá neexistence sociálního zabezpečení např. tzv. svobodných povolání, živnostníků nebo samostatně hospodařících zemědělců. Vznik systémů sociálního pojištění vedl k určitému útlumu „konkurenčních“ odvětví soukromého pojištění. Rozvoj soukromého pojištění také probíhal odděleně v jednotlivých zemích, což odpovídalo tehdejší protekcionistické obchodní politice jednotlivých zemí, doprovázené i politickým a vojenským soupeřením celé řady zemí, které vyústilo i do obou světových válek. Součástí této politiky byla mj. i „nostrifikace“ pojišťoven na území Československa po první světové válce. Na soukromé pojišťovny dopadla velká hospodářská krize. I návazně na bankroty soukromých pojišťoven dochází k rozvoji státní regulace. Rozvoj motorizace a ekonomiky vedl ke vzniku nových odvětví soukromého pojištění. Po druhé světové válce došlo k rozvoji sociálních systémů, v některých zemích se uplatnily i další sociální modely a celkově díky ekonomickému rozmachu ve vyspělých západních zemích dochází k rozvoji sociálního zabezpečení i soukromého pojištění. Diferencovaně v různých zemích nabývá na významu i role zaměstnavatelů v sociálním a soukromém zabezpečení.

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti komplexního bakalářského kurzu Pojišťovnictví.

Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:       

Historické souvislosti vývoje pojistné teorie a politiky na příkladu vývoje teorie úhrady potřeb. Vznik sociálního pojištění a jeho promítnutí v pojistné teorii a politice Odlišnosti britského a československého národního pojištění. Vliv politiky a ekonomiky na sociální zabezpečení. Vznik nových odvětví soukromého pojištění. Pojištění úrody v roli sociálního pojištění. Možnosti univerzalizace sociálního pojištění.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:             

Tradiční pojetí teorie úhrady potřeb Moderní pojetí teorie úhrady potřeb Sociální tržní hospodářství Welfare state Sociální stát Zaopatřovací stát Liberální sociální model Beveridgeův systém Národní pojištění Národní zdravotní služba (NHS) Automatická indexace dávek sociálního pojištění Klasický trojpilířový systém důchodového zabezpečení Švédský model

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:         

Zapadá systém NHS spíše do konzervativního, nebo liberálního sociálního modelu? Je koncepce Beveridgeova modelu postavena na bázi pojištění? Která odvětví soukromého pojištění se rozvinula po druhé světové válce? Dáváte přednost švédskému nebo britskému státu blahobytu? Jaká je úloha veřejných pojišťoven po druhé světové válce? K jakým změnám ve vývoji sociálního zabezpečení došlo po druhé světové válce? Jaké jsou základní příčiny vývoje britského sociálního zabezpečení ve 20. století? Jaké jsou rozdíly mezi zabezpečením státních zaměstnanců za kapitalismu a v Československu po 2. světové válce? Jaké systémy státní regulace a dohledu původně existovaly ve 20. století?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 3 a subkapitola 1.4.

Tematický blok 4: Pojistná teorie a politika v době globalizace a privatizace Úvod V posledních zhruba dvou desetiletích došlo k celé řadě významných změn ve světě, které se promítají i v celé pojistné teorii a politice. Sametové i nesametové revoluce vedly k rozkladu komunistických režimů, přičemž nejdynamičtějším regionem světa je Čína, kde byly sice zachovány komunistické politické struktury, ale ekonomika se transformovala na kapitalistickou díky státní regulaci rozvoje místního kapitalismu i zahraničním investicím. Nejslaběji se rozvíjejícím regionem je Evropa, jejíž integrace v rozšiřujícím se rámci Evropské unie nestačí udržovat krok s ekonomickým rozvojem ostatních světových makroregionů včetně USA. Ke globalizaci světové ekonomiky přispěl nástup neoliberalismu, který se odrazil i v privatizaci řady odvětví, v nichž do té doby dominoval veřejný sektor. Tyto privatizační tendence se projevily i v oblasti sociálního zabezpečení, nejvýrazněji v penzijních a zdravotnických systémech. Pozorujeme přitom koncentraci privatizačních tendencí v latinskoamerických a postkomunistických zemích. Ve vyspělých zemích OECD jsou tyto tendence podstatně slabší a této problematice je věnována intenzívní analytická a politická pozornost. Naproti tomu v regionu Latinské Ameriky, východní Evropy a střední Asie jsou politická reformní rozhodnutí dělána často velmi rychle, s pevnou a neotřesitelnou vírou v samoregulační působení tržních mechanismů. Sociální reformy jsou v těchto zemích dělány obvykle pod tlakem příslušných lobbistických skupin. Globalizace a vytváření vnitřního trhu EU vedlo ve finančním sektoru těchto zemí v konstituování vyšší cenové hladiny finančních služeb, než jaká obvykle existuje v mateřských zemích mezinárodních finančních skupin. Touto cestou dochází i k rychlé návratnosti zahraničních investic. Podstatným výsledkem procesu globalizace a privatizace je výrazné zvýšení průměrných investičních výnosů, které se stalo zásadním argumentem pro privatizaci starobního zabezpečení. Přebytky finančních úspor ve světě jsou tak vysoké, že podvazují ekonomický rozvoj nejen v západní Evropě a v USA. Globalizace vede i k růstu rizikovosti finančního sektoru, k poklesu bezrizikové úrokové míry na hodnotu blízkou k nule a ke zvyšování deficitů veřejných rozpočtů. Zkušenosti se sociálními reformami ukazují, že žádný sociální systém není imunní vůči jeho deformaci ve prospěch lobbistických a politických zájmů včetně korupce. Stoupá význam pojistné teorie, a to v širokém rámci celé ekonomické a sociální teorie; jen seriózní analýzy zkušeností i obecných ekonomických a sociálních trendů mohou zabránit i rozsáhlému mrhání ekonomickými a lidskými zdroji, které může být spojeno např. s privatizačními akcemi, konanými v zájmu několika finančních skupin v dané zemi. Ukázalo se např., že teoreticky jednoduchá rádoby neoliberální myšlenka privatizace systémů sociálního důchodového pojištění vede ve skutečnosti ke zdražení důchodového zabezpečení a k negativnímu dopadu na ekonomický rozvoj. I globální makroekonomické údaje ukazují, že privatizace může vést, resp. vede ke zvýšení celkových sociálních výdajů. Rozhodně neplatí, že reálné sociální výdaje jsou v zemích vycházejících ze sociálně-demokratického modelu vyšší než v zemích liberálně orientovaných (jako jsou USA a Velká Británie); přitom nejvyšší jsou tyto výdaje v zemích konzervativního typu (jako jen Německo či Francie). Efektivnost pojistných systémů je nutno posuzovat vždy v konkrétních podmínkách jednotlivých zemí, nikoliv podle zjednodušených šablon

„čistých“ ekonomických teorií. I v pojistných systémech a finančních institucích „fungují“ skutečnosti známé z behaviorální a institucionální ekonomie.

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářských kurzů Veřejné finance a Pojišťovnictví.

Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:         

Možnosti využití vysokých investičních výnosů v pojistných produktech. Dopad vysokých investičních výnosů na veřejné finance a sociální systémy. Dopad vysokých investičních výnosů na produkty soukromého pojištění. Pojišťovnictví a penzijní fondy jako investiční příležitosti, dopad na cenovou politiku a na náklady. Nástroje a účinnost regulace pojišťovnictví a penzijních institucí na národní úrovni. Vliv regulace EU na vytváření jednotného pojistného trhu, penzijního trhu, trhu zdravotnických služeb apod. Úloha Penzijní směrnice EU při snižování nákladů podnikových penzijních systémů. Penzijní spoření a zdravotní spoření jako možný zdroj prostředků na důchodové zabezpečení a zdravotní péči. Zásadní odlišnosti veřejného a soukromého zdravotního pojištění.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:                 

Sociální kvóta Daňové výdaje Community rating Penzijní směrnice EU Životní směrnice EU Teorie zastoupení (agency theory) Diverzifikace Míra koncentrace pojistného trhu Penzijní trh Trh zdravotního pojištění Poplatek, spoluúčast, franšíza Dávkově definovaný produkt Příspěvkově definovaný produkt Garance výnosu Opt-out Pojistné podmínky Obchodní podmínky



Ponzi scheme

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:      

Které jsou hlavní problémy privatizace sociálního pojištění? Jak může stát regulovat produkty soukromého pojištění? Může stát uzákonit pojistné podmínky životního pojištění? Jak se staví neoliberální teorie k podnikovým systémům pojistného zabezpečení? Jakou vlastnickou strukturu mají v EU podnikové penzijní fondy? Mají zdravotní připojištění nabízet zdravotní pojišťovny, nebo soukromé pojišťovny?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Penze, zdraví a vzdělání – redistribuce, investování, modely. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Human Capital and Investment in Education. Praha, VŠFS, 2011. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. VOSTATEK, J.: Inovace penzijních systémů se zaměřením na podnikové penze a riziková povolání. Prezentace a příspěvek na mezinárodní konferenci Úloha inovací v prodlužování ekonomicky aktivního života. Praha, VŠMIE, 2011. VOSTATEK, J.: Penze a velký národohospodářský manévr. Sborník příspěvků z mezinárodního vědeckého semináře Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru II. Šlapanice, Masarykova univerzita, 2010. VOSTATEK, J.: Úloha governance v penzijních systémech. Praha, VŠFS, 2010. Doporučená literatura: TANNER, M.: Social Security, Ponzi Schemes, and the Need for Reform. Policy Analysis č. 689. Washington: CATO Institute, 2011. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/PA689.pdf GOKHALE, J.: Globalization: Curse or Cure? Policies to Harness Global Economic Integration to Solve Our Economic Challenge. Policy Analysis č. 659. Washington: CATO Institute, 2010. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/pas/pa659.pdf PIÑERA, J.: Liberating Workers: The World Pension Revolution. Cato’s Letter #15. Washington: CATO Institute, 2001. Dostupné z: http://www.cato.org/pubs/catosletters/cl-15.pdf KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009

Tematický blok 5: Metody a pilíře sociálního a soukromého zabezpečení Úvod Sociální pojištění je ve světě základní metodou sociálního zabezpečení, soukromé pojištění je významnou, leckde i základní metodou soukromého zabezpečení. Jednotlivé metody sociálního zabezpečení jsou v praxi často propojeny, nebo představují konkurenční řešení. Významné slovo v tom má politika a působení zájmových uskupení. V jednotlivých odvětvích zabezpečení může být účelné rozlišit dva a více pilířů tohoto zabezpečení. Pojistná teorie může významně přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, pokud nabídne odpovídající řešení pro podmínky dané země, resp. obecně.


Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:     

Zásadní praktické rozdíly mezi dobrovolným a povinným pojištěním, smluvním a zákonným pojištěním. Vliv historického vývoje a politiky na podobu a úroveň sociálního a soukromého zabezpečení. Diverzifikace a integrace soukromého a sociálního zabezpečení. Ukazatelé úrovně sociálního a soukromého zabezpečení. Pojetí sociálního pojištění v americké odborné literatuře, vliv legislativy USA.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:           

Metoda sociálního a soukromého zabezpečení Sociální ochrana Pilíř důchodového zabezpečení Sociální pojištění Soukromé pojištění Veřejné pojištění Povinné spoření Investování Veřejný a soukromý fond Podnikové zaopatření Penzijní fond

            

Penzijní společnost Penzijní plán Zdravotní plán Univerzální systém Sociální péče Sociální solidarita Provident fund Globální pojištěnost Propojištěnost Zásada všeobecnosti Zásada úplnosti Odpovědnost za zavinění Odpovědnost za výsledek

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:              

Jak se prakticky liší zákonné pojištění a povinné smluvní pojištění? Je sociální pojištění zákonným pojištěním? Je zdravotní pojištění veřejným pojištěním, nebo zákonným pojištěním? Jsou provident funds považovány za perspektivní? Jaké základní zásady sociálního pojištění znáte? Je nutná existence podnikového zaopatření? Jak se liší sociální zabezpečení a sociální ochrana? Jaké základní zásady rozlišujeme u sociálního pojištění a u soukromého pojištění? Je spoření alternativou či součástí životního pojištění? Je spoření alternativou či součástí sociálního pojištění? Co se rozumí pod finální zásadou u sociální pomoci? Existuje dnes u nás sociální pojištění v původním slova smyslu? Jak vzniklo státní zaopatření? Existuje dnes u nás? Je či může být české veřejné zdravotní pojištění odvětvím sociálního pojištění?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 2. Doporučená literatura: KELLER, J.: Soumrak sociálního státu. Praha: Slon, 2009.

Tematický blok 6: Financování sociálního a soukromého pojištění Úvod Zdrojem financování sociálního i soukromého pojištění je pojistné. Místo termínu pojistné by bylo možno obecně používat i jiné termíny, jako např. pojistná prémie, což je termín, který se dříve používal jako překlad z němčiny a odpovídá i anglickému termínu premium. Termín pojistné je u nás dnes legislativně upraven a nejeví se praktické navrhovat jeho změnu; spíše je problémem to, že slangově se hovoří o placení „pojištění“ (místo pojistného) a že české „sociální pojištění“ či veřejné zdravotní pojištění ve skutečnosti – z ekonomického hlediska – modelovým sociálním pojištěním zdaleka nejsou. Dalším terminologickým problémem je to, že v zahraničí se u sociálního (či veřejného) pojištění nepoužívá termín premium, ale příspěvek (contribution, Beitrag), ostatně v němčině i v oblasti soukromého pojištění zcela převažuje termín pojistný příspěvek (Versicherungsbeitrag). Terminologické problémy nejsou podstatnou částí tohoto kurzu, nicméně jde o významný problém pojistné teorie. Otázkou zcela zásadního významu je to, zda vláda či opozice chtějí u nás mít sociální pojištění jako takové. Řešením této otázky není únik k termínu veřejné pojištění. Pojistná teorie může či dokonce chtě nechtě musí v dané zemi registrovat resp. analyzovat systém označovaný za sociální pojištění, jak se v něm případně uplatňuje redistribuce příjmů nad rámec modelu sociálního pojištění. Přitom praktickým řešením tohoto problému je vytvoření dvou pilířů sociálního zabezpečení v daném odvětví tohoto zabezpečení. S tím, že každý z těchto pilířů bude financován jinak. Solidární pilíř, orientovaný podle zásady sociální solidarity, bude financován ze státního rozpočtu (v angličtině se používá termínu tax-financed, tj. financovaný z daní – z kterých daní již není otázkou sociálního zabezpečení). Druhým pilířem je pak pojistný pilíř, čímž se má na mysli sociální pojištění a zásada ekvivalence, která se uplatňuje jak v sociálním pojištění, tak i v soukromém pojištění. Z tohoto pohledu je v soukromém pojištění zásada ekvivalence používána výhradně; jde vlastně o pojistněmatematickou zásadu, čímž dáváme najevo, že v soukromém pojištění je pro výši pojistného modelově rozhodující trh a pojistná matematika je jen technickou podporou pro cenovou politiku soukromých pojišťoven. V sociálním pojištění je také významný prostor pro využívání pojistné matematiky, byť v některých odvětvích sociálního pojištění tato pojistná matematika může být poměrně jednoduchá a může v praxi znamenat především snahu o dosažení rovnosti mezi příjmy a výdaji systému. Význam zásady zásluhovosti v sociálním pojištění podtrhl v roce 2010 český Ústavní soud, když konstatoval, že české veřejné důchody se touto zásadou řídí velmi málo a donutil vládu ke korekci tohoto stavu. Vláda podstatnou korekci sice stejně neprovedla, ale to již je jiný problém, k tomu nestačí změnit jeden paragraf v zákoně o důchodovém pojištění. V typickém soukromém pojištění se vytvářejí pojistně-technické rezervy s tím, že v tzv. rezervotvorném životním pojištění je hlavní rezerva vytvářená na závazky splatné i po desítkách let, při dožití věku např. 65 let, nebo při „opakovaném“ dožití – při výplatě např. doživotního důchodu. Hlavní princip uplatnění zásady zásluhovosti, resp. její promítnutí do tvorby tarifů v jednotlivé pojišťovně je samozřejmostí, k odborné diskusi a potenciální regulaci je však problematika např. přirážek k čistému pojistnému na režijní a prodejní náklady, časového rozlišení provizí apod. Patří

sem mj. i problematika diferenciace pojistného podle pohlaví, kde se i čeští teoretici a praktici cítí dotčeni tím, že EU rozhodla o odstranění diskriminace pohlaví v tomto směru. Otázkou pojistné teorie a politiky nepochybně je, zda má či může být pojistné diferencováno podle pohlaví, když statistické úmrtnostní tabulky konstatují významný rozdíl v dožití statisticky průměrné ženy a průměrného muže. Odpůrci odstranění této diskriminace podle pohlaví považují zákaz této diskriminace za rozpor s pojistnou matematikou (jež je ostatně i vědeckou disciplínou) a za narušení zásady tržní tvorby cen v soukromém pojišťovnictví. To je ovšem jednostranný pohled, který nebere ohled nejen na pronikání politických záměrů do celé problematiky tržního hospodářství (s tím ovšem každý teoretik nemusí souhlasit), ale i na řadu nedokonalostí fungování pojistného trhu a popř. i celé ekonomiky, projevující se např. v neodůvodněné vysoké ziskovosti celého finančního sektoru u nás, ve vysokých provizích za sjednání životního pojištění (dvojnásobek oproti Německu), ve vysokých administrativních nákladech apod. A v neposlední řadě je zde i problém být schopen obyčejným lidem vysvětlit, proč by se mělo diferencovat pojistné podle pohlaví, když všichni víme, že je zde celá řada faktorů, které mají zásadní vliv na délku života jednotlivých osob a které pojišťovny vůbec nezkoumají, popř. třeba v budoucnu zkoumat ani nebudou moci (např. dědičnost). Soukromé pojišťovny by přitom např. mohly diferencovat pojistné důchodového pojištění podle sociální, resp. příjmové situace klientů – vždyť je obecně známo, že bohatší lidé žijí déle než chudší lidé a tento argument dokonce použil Friedman a jeho stoupenci k zásadní, z jeho pohledu zdrcující kritice amerického veřejného penzijního systému: podle nich jde o perverzní redistribuci ve prospěch bohatých, která tento systém zásadně znemožňuje. Bohužel zapomněli dodat, že stejně „perverzní“ je i tvorba pojistného v soukromém důchodovém pojištění. Samozřejmě k této kritice by namítli, že soukromé pojištění je dobrovolné a trh vše dostatečně vyřeší. Jen připomeňme, že rozdíly mezi střední dobou dožití chudých a bohatých jsou významnější (větší), než rozdíly mezi ženami a muži. Ani sociální pojištění nemusí zohledňovat všechny statisticky zjištěné závislosti, ani rozdíly mezi průměrnou délkou života chudých a bohatých. Tarify sociálního pojištění jsou vždy výrazně zprůměrovány – oproti soukromému pojištění. V tom také obecně spočívá uplatnění zásady sociální solidarity v sociálním pojištění. Všichni účastníci daného systému sociálního pojištění platí stejné pojistné bez ohledu na pohlaví, nemoci, věk, počet dětí atd. Ve standardním sociálním pojištění se přitom pojistné platí ze mzdy jen do výše stropu, který je na úrovni 125-200 % průměrné celostátní mzdy (uvádím aktuální doporučení mezinárodních expertů). Přitom je významný rozdíl mezi segmentovaným sociálním pojištěním v konzervativním sociálním modelu a univerzálním sociálním pojištěním v sociálně-demokratickém modelu; v sociálně-demokratickém sociálním systému je v praxi strop nižší (110-125 %) a zaměstnanec fakticky platí odvod i z výdělku nad strop s tím, že jde o daň do státního rozpočtu a tento výdělek nad strop se nepromítá do výše dávek sociálního pojištění. Bohatší tak v nordických zemích platí podstatně více a k perverznímu přerozdělování tak rozhodně nedochází. Ještě zdůrazněme, že k evropskému, pravému sociálnímu pojištění vždy patří to, že neexistují žádné redukční hranice při výpočtu dávek sociálního pojištění; vždy se důsledně uplatňuje pravidlo, že dávka se stanoví přesně ze stejného základu, z něhož se vyměřuje pojistné.


Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:           

Porovnatelnost pojistného sociálního pojištění a pojistného u soukromého pojištění. Prostor pro využívání dobrovolného sociálního pojištění, Konkurence sociálního připojištění a soukromého pojištění. Diferenciace tarifů podnikového pojištění zaměstnanců podle pohlaví. Diferenciace pojistného sociálního důchodového pojištění podle věku. Diferenciace pojistného povinného soukromého pojištění podle pohlaví. Diferenciace důchodového věku podle pohlaví a počtu dětí. Tarifikace povinného zdravotního pojištění procentem ze mzdy a konstantní částkou. Dotování pojistného povinného zdravotního pojištění podle sociálních hledisek. Přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami. Výše pojistného za sociální důchodové pojištění a za soukromé důchodové pojištění.


Rozvrhový systém Průběžné financování Kapitálové financování Fondový systém Rezerva na stárnutí Matematická rezerva Rezerva pojistného životních pojištění Generační úmrtnostní tabulky Zdravotní spoření Redukční hranice Příspěvky na sociální zabezpečení


Proč byla ve Velké Británii založena NEST Corporation? Jaký vliv má důchodový věk na pojistné důchodového pojištění? Proč mají soukromé pojišťovny v postkomunistických zemích vysoké náklady? Jaký vliv na pojistné má přenositelnost důchodových nároků a převoditelnost rezerv? Je racionální, aby stát reguloval náklady a provize pojišťoven? Sníží se pojistné přechodem sociálního důchodového pojištění na kapitálové financování?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura:

VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 12. VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005, kapitola 4.1.

Tematický blok 7: Nemocenské a zdravotní pojištění (teorie a politika) Úvod V oblasti nemocenského a zdravotního pojištění a zabezpečení dominuje ve většině zemí veřejný sektor. V německy mluvících zemích se pod nemocenským pojištěním obvykle rozumí i zdravotní pojištění. Podobně i legislativa soukromého pojišťovnictví pojímá zdravotní pojištění jako součást odvětví pojištění nemoci, resp. pojištění úrazu a nemoci. Produkty tohoto pojištění pak mohou být svou konstrukcí buď pojištěním škodovým, nebo pojištěním obnosovým. Pojištění škodové uhrazuje vzniklé (léčebné) výlohy, pojištění obnosové poskytuje sjednané pojistné částky (obnosy). Ve zdravotním zabezpečení převažuje v zemích OECD systém veřejného zabezpečení (Národní zdravotní služba, NHS), přičemž je zajímavé, že se využívá nejen v zemích, v nichž převažuje aplikace sociálnědemokratického modelu, ale i v zemích s převahou liberalismu a konzervatismu. Sociální zdravotní pojištění se pak využívá v (ostatních) zemích konzervativního typu. V několika zemích pak najdeme povinné soukromé zdravotní pojištění s velmi výraznou státní regulací; díky Obamově reformě sem přibudou i USA. Nákladově nejvýhodnějším systémem (modelem) je NHS; prostor pro soukromé zdravotní pojištění je v těchto zemích malý, nicméně i veřejný sektor poskytuje zdravotní péči za „soukromé“ ceny. Odvětví zdravotního pojištění a zabezpečení je velmi citlivé na fungování byť i jen dílčích tržních mechanismů. Příkladem je zrušení poplatků za recept ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku s odůvodněním, že jde o zdanění nemoci. Zvláštním případem mezi zeměmi se sociálním zdravotním pojištěním je Německo, kde funguje i paralelní systém soukromého zdravotního pojištění, přičemž soukromé pojišťovny nabízející toto pojištění zde musí poskytovat i základní tarif (produkt) za jednotné pojistné, tj. pojistné v pevné výši bez zřetele na příjmy a zdravotní stav zájemců o pojištění (diferenciace podle věku a pohlaví je možná a běžná). Základní tarify soukromých pojišťoven jsou o mnoho dražší než pojistné německých sociálních pojišťoven. Nemocenské pojištění zde vymezujeme jako pojištění pro případ pracovní neschopnosti následkem nemoci nebo úrazu. Sociální nemocenské pojištění je v praxi příslušných zemí podstatně méně významné než sociální zdravotní pojištění, díky vysokým nákladům na zdravotní péči a také v důsledku existence podnikového zaopatření po dobu několika (i více) týdnů pracovní neschopnosti. Produkty soukromého nemocenského pojištění jsou běžnou součástí nabídky soukromých pojišťoven, nejsou však jejich nosnými produkty. Soukromé nemocenské pojištění může plnit též úlohu doplňku k sociálnímu nemocenskému pojištění, popř. k jinému systému nemocenského zabezpečení.


Studijní cíle

Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:      

Významnost povinného podnikového nemocenského zaopatření ve vztahu k zaměstnancům. Dopad povinného podnikového nemocenského zaopatření na ekonomiku podniku, možná státní regulace. Teritoriální omezení poskytování neakutní zdravotní péče. Tarifikace povinného zdravotního pojištění procentem ze mzdy a konstantní částkou. Dotování pojistného povinného zdravotního pojištění podle sociálních hledisek. Přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:          

Balík základní péče Nominální pojistné Community rating Paušální pojistné Kapitace Občanské pojištění Centrální zdravotnický fond Nepojistitelná osoba Výluka z pojištění Pojištění vážných nemocí


V které zemi mají rovné nemocenské a jak je financováno? Má být soukromé zdravotní pojištění poskytováno běžnými soukromými pojišťovnami, nebo specializovanými zdravotními pojišťovnami? Vede konkurence zdravotních pojišťoven ke snížení nákladů na zdravotní péči? Je výhodnější dobrovolné sociální nemocenské pojištění, nebo dobrovolné soukromé pojištění? Mají se podniky angažovat ve zdravotním pojištění? Jaký význam má zdravotní spoření?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 7 a 15. VOSTATEK, J.: Modely poskytování zdravotní péče: zřejmé tendence. Praha, VŠFS, 2011. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005.

Tematický blok 8: Životní pojištění (teorie a politika) Úvod Životní pojištění jako takové je jedním ze tří tzv. klasických odvětví (soukromého) pojištění. Jeho úloha vždy v mnohém závisela na stavu a dynamice sociálního zabezpečení, nicméně v posledních desetiletích životní pojištění doznalo řadu zásadních změn. Velmi obecně řečeno jde o změny pod vlivem rozvoje nových investičních produktů a v závislosti na dynamice více či méně konkurenčních penzijních produktů. Došlo i ke změnám ve statistických podkladech pro kalkulaci některých produktů životního pojištění a dochází i k proměnám pod vlivem regulace finančních produktů a finančních institucí. Hrozí i podstatný pokles vykazovaného významu životního pojištění – vyčleněním spořících částí produktu do sféry spoření či investování. O životní pojištění se ve vyspělých zemích již dlouhodobě zajímají organizace na ochranu spotřebitele, kterým vadí (vadilo) to, že řada ustanovení pojistných podmínek je (byla) formulována jednostranně ve prospěch pojišťovny. Jde o to, že většina životních pojistek představuje velmi dlouhodobý smluvní vztah, přičemž možnosti a situace pojistníka či pojištěného se během plynoucích desetiletí mohou i podstatně změnit. Ostatně např. v Německu většina dlouhodobých kapitálových pojištění je předčasně rušena, přičemž situace, kdy se klient dostane do tíživé finanční situace, jen pro něj velmi nevýhodná ve vztahu k pojišťovně, která zase z druhého hlediska ještě nemusí mít umořenu provizi, kterou zaplatila za zprostředkování životního pojištění. V tomto směru v řadě zemí došlo k posílení pozice spotřebitele a došlo také ke vzniku různých flexibilních pojištění. Zásadní změnou v sortimentu životních pojištění byl vznik tzv. univerzálních a investičních životních pojištění. Současně s tím se i proměnila pojistná matematika, která se musela adaptovat na nástup osobních účtů klientů. Budoucnost ukáže, nakolik je životaschopná existence investičních pojištění, zvláště pokud dojde ke zrušení jejich dotování z veřejných rozpočtů a k zavedení zdanění finančních služeb daní z přidané hodnoty či její imitací. Úkolem pojistné teorie je analyzovat účinnost pojistné ochrany, poskytované životním pojištěním v dané zemi.

Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Pojišťovnictví.

Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:   

Závislost rozvoje životního pojištění na daňové teorii a politice a na dotacích ze státního rozpočtu. Úloha životního pojištění v sociálním a soukromém zabezpečení. Tendence ke kombinaci finančních produktů a životní pojištění.


Soukromé životní pojištění Univerzální životní pojištění Viatical settlement Kick-back provision Bid-offer spread Alokační poplatek Počáteční jednotky Akumulační jednotky Investiční důchodové pojištění Unit-linked Kvalifikovaný produkt

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:        

Je tzv. soukromé životní pojištění životaschopné bez státních dotací a při plném zdanění finančních služeb? Která životní pojištění lze nahradit jinými finančními produkty? Jaký je vztah mezi životním pojištěním a penzijními produkty v Německu? Která hlavní odvětví životního pojištění v USA znáte? Jaký význam má relace životního a neživotního pojištění v celosvětovém rámci a jak je tomu u nás? Je české penzijní připojištění životním pojištěním? Na čem je založen sekundární trh životního pojištění? Jak může stát ovlivnit pojistné podmínky životního pojištění?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 16. Doporučená literatura: VOSTATEK, J.: Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů. In: Finanční trhy a jejich regulace – vývoj a současný stav. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Praha, VŠFS, 2009. DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005.

Tematický blok 9: Ostatní pojištění osob (teorie a politika) Úvod Pojistná teorie a politika je poměrně členitá a zajímavá i na úseku úrazového pojištění, invalidního pojištění, pojištění dlouhodobé péče i rodinného pojištění. Všechna tato odvětví pojištění mají své produkty jak v sociálním pojištění, tak v soukromém pojištění; jejich zaměření a význam je však charakteristicky odlišný. Soukromé úrazové pojištění má v některých zemích a podmínkách významnou úlohu při popularizaci soukromého pojištění, řadou organizací na ochranu spotřebitele bývá kritizováno za jednostrannou a úzkou poskytovanou pojistnou ochranu a zemích typu USA je považováno za obsahově nekvalitní produkt, který si nezaslouží být považován za odvětví soukromého pojištění. Věcný záběr samostatného soukromého úrazového pojištění je opravdu velmi úzce orientován na úrazy, tj. příčinu vzniku vlastní pojistné potřeby, kterou je např. pracovní neschopnost (i mimo rámec pracovního poměru!) – ať již krátkodobá či dlouhodobá (podle české legislativy sociálního zabezpečení: invalidita). Tomu odpovídá i cena úrazového pojištění, která bývá v absolutní výši velmi nízká – přiměřeně pojistné ochraně, což nevylučuje vysokou ziskovost takového pojištění. Výhodou úrazového pojištění je nižší míra zneužívání tohoto pojištění, např. oproti nemocenskému pojištění, což se také projevuje v cenových hladinách obou produktů, resp. odvětví soukromého pojištění. Výrazným politikem je či může být sociální úrazové pojištění, které sice ve světě jako metoda sociálního zabezpečení dominuje, nicméně nejen u nás byly výrazné tlaky na jeho privatizaci, které u nás zřejmě skončí díky požadavkům soukromého sektoru na jednorázovou úhradu transformačních nákladů ze státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun. U nás bylo po sametové revoluci přistoupeno k dočasnému řešení problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání formou pojištění zákonné odpovědnosti zaměstnavatele za tyto úrazy a nemoci, které trvá dodnes díky tomu, že pravicové vlády neustále odkládají účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. Toto odpovědnostní pojištění poskytují dvě největší soukromé pojišťovny za úhradu svých administrativních nákladů, na účet státního rozpočtu, což je světová rarita. V poslední době se předmětem odborného zájmu u nás konečně stává problematika počtu a výše poskytovaných plnění u tohoto odvětví sociálního zabezpečení. Přitom je výrazně politickou otázkou, zda a do jaké míry mají být při poskytování pojistné ochrany preferovány pracovní úrazy a nemoci z povolání a zda má být pojistné diferencováno podle oborů činnosti (tj. rizika), což by odpovídalo zaměstnaneckému či konzervativnímu sociálnímu modelu, či zda má být toto pojistné zprůměrováno za všechny zaměstnance v dané zemi – což by mohlo odpovídat sociálně-demokratickému sociálnímu modelu. Invalidní pojištění je v pojistné teorii obvykle považováno za jedno z nejvýznamnějších odvětví soukromého pojištění, s ohledem na obsáhlost pojistných potřeb v případě výskytu invalidity. Stejně jako v jiných odvětvích soukromého pojištění, i zde je podstatná vyšší či nižší kvalita konkrétních produktů, výluky a další ustanovení pojistných podmínek jednotlivých pojistitelů. A také konkrétní cena, v níž bývá obsažena i cena značky, což je v tržních podmínkách běžné a logické. Významnou, leč pomalu se projevující tendencí v sociálním invalidním pojištění je jeho integrace se sociálním nemocenským pojištěním. Finančně náročným bývá soukromé pojištění dlouhodobé péče, v této oblasti je zjevně větší prostor pro pojistnou teorii a politiku. V sociální oblasti jde zase o to, v jakém rozsahu mají být pojištěncům a občanům poskytovány veřejné či soukromé služby, nebo naopak zda

se má stát koncentrovat na případné peněžité dávky pro potřebné osoby, přičemž pod potřebností zde není nutno chápat jen sociální potřebnost. Diferenciace pojistných potřeb mezi rodinami a singles je zjevná a otázkou je konkrétní kvalitní finanční poradenství, jak odhadnout pojistné potřeby v daném konkrétním případě a zda považovat věno či stipendium za potřebnou součást kombinovaných produktů či balíčků produktů. K úvaze – i v jednotlivém případě – jsou vždy i výnosy z kapitálových či investičních produktů tohoto typu. V dobách předrevolučních bylo u nás sdružené pojištění mládeže nejvýznamnějším produktem a odvětvím pojištění osob. Po revoluci se věno v nich obsažené znehodnotilo inflací vyvolanou šokovou terapií ekonomiky (jinde ale bylo ještě hůře). Zabezpečení hodnoty pojistných rezerv a dlouhodobých úspor vůbec se pojistná teorie a politika dnes v zahraničí věnuje. Rodinné pojištění není běžně se vyskytujícím odvětvím sociálního pojištění ve světě. Dávky pro rodiny s dětmi jsou spíše tématem státního zabezpečení a pozůstalostní dávky jsou dodnes většinou zahrnuty v sociálním důchodovém pojištění.



Zásadní rozdíl mezi sociálním a soukromým pojištěním v přístupu k selekci rizik a k tvorbě pojistného. Zásadní rozdíl ve správních nákladech mezi sociálním a soukromým pojištěním. Srozumitelnost pojistných podmínek. Specifika sociálního a soukromého pojištění dlouhodobé péče. Význam soukromého invalidního pojištění pro různé sociální skupiny. Účelnost začlenění rodinných přídavků do sociálního pojištění. Účelnost kombinace invalidního a starobního pojištění v jednom produktu soukromého pojištění. Odstupňování plnění při invaliditě v sociálním pojištění a v soukromém pojištění.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:        

Individualizace pojistného Selekce rizik, antiselekce rizik Underwriting Taxace Jednorázové návratné pojistné Smluvní ujednání Zákonné pojištění Běžné návratné pojistné

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:          

Je v dnešní době účelné preferovat pracovní úrazy před úrazy v běžném občanském životě? Kdy je účelné sjednat soukromé úrazové pojištění? Proč a jak lze zprivatizovat sociální úrazové pojištění? Jaké preferované úrazy znáte? Jakou logiku má placení pojistného výhradně zaměstnavatelem za pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech? Jaké jsou hlavní odlišnosti v plnění u sociálního a soukromého invalidního pojištění? Má pojištění uhrazovat bolestné? Proč se pojišťovalo věno? Má být sirotčí důchod funkcí výdělku zemřelého? Musí být sirotčí důchod dávkou sociálního důchodového pojištění?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitoly 5, 6, 8 a 14. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005.

Tematický blok 10: Pojištění podniků a institucí (teorie a politika) Úvod V pojištění podniků a institucí se projevuje výrazná diferenciace rizik a produktů – ve srovnání s pojištěním osob a jejich majetku a odpovědnosti za škodu. Velká průmyslová a další rizika vyžadují zkušenosti s jejich pojištěním a zajištěním v mezinárodním rámci. Významně se zde uplatňují i makléři. Nejen u velkopodniků je potřebná integrace pojištění s managementem rizik v těchto podnicích. Následné škody bývají velmi často podstatně vyšší než přímé škody na majetku. Významnou úlohu mohou podniky a instituce mít v oblasti pojištění zaměstnanců, ať již ze zákona, nebo na smluvní bázi. V některých odvětvích ekonomiky, zejména v zemědělství, stát reguluje a případně i dotuje specifické druhy pojištění. Obvyklá je také podpora některých pojištění spojených e exportem. Specifickou související problematikou je úloha státu a jeho složek při velkých přírodních a dalších katastrofách. Úkolem pojistné teorie zde je mj. analyzovat zkušenosti s výsledky státní politiky na tomto úseku. Samostatnou otázkou je pojištění majetku a odpovědnosti za škody veřejných institucí.


Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:    

Úloha pojištění jako nástroje risk managementu. Účelnost využívání makléřských firem ke sjednání pojištění podniku. Dotování exportního pojištění a další nástroje proexportní politiky v tržní ekonomice. Samopojištění velkých podnikatelských skupin.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:        

Kaptivní pojišťovna Šomážní pojištění Pojištění nové hodnoty Pojištění skel Pojištění vandalismu Technické pojištění Garanční pojištění Stavební pojištění

     

Pojištění zisku Dopravní pojištění Letecké pojištění Úvěrové pojištění Pojištění vkladů Fond nepojistitelných škod


Jak významné je pojištění průmyslových podniků? Která zemědělská pojištění jsou ve světě nejvýznamnější? Která zemědělská rizika jsou u nás nejvýznamnější? Je účelné mít pojištění úrody? Co je předmětem dopravního pojištění? Je účelné pojišťovat státní majetek? Mají se podniky angažovat v pojištění sociálních rizik?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 19. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005.

Tematický blok 11: Pojištění odpovědnosti za škodu (teorie a politika) Úvod Pojištění odpovědnosti za škodu je výrazně navázáno na platné zákony v dané zemi i mezinárodně. Toto pojištění se může významně překrývat s jinými druhy pojištění. Vybraná pojištění jsou zakotvena jako pojištění povinná, případně i povinná ze zákona. Obecně je např. pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání alternativou k sociálnímu úrazovému pojištění, resp. tyto metody zabezpečení příslušných potřeb mohou mít a obvykle mívají odlišný dopad na zabezpečení dotčených osob a i odlišné sazby pojistného. Volba metody zabezpečení je i zde výrazem společenských priorit, veřejné volby a zájmových tlaků. Pokud jde o úrazové zabezpečení, jde přitom i o otázku preference vybraných skupin úrazů při jejich odškodňování a o otázku obtížnosti získání pojistného plnění.


Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:           

Koncepce odpovědnosti za výrobek v různých zemích. Preference spotřebitelských úrazů. Preference pracovních úrazů a její význam v různých sociálních systémech. Privatizace sociálního úrazového pojištění. Preference dopravních úrazů. Pojištění odpovědnosti za škodu jako součást produktových balíčků. Společenský význam odpovědnostního pojištění vozidel. Význam povinných pojištění pro soukromé pojišťovny. Legislativa odpovědnostního pojištění v EU. Odpovědnostní pojištění a globalizace. Pojištění nové hodnoty a odpovědnostní pojištění.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:    

No-fault Odpovědnost za výsledek Presumpce zavinění Bolestné

 

Punitive damages Malus

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:         

Musí být odpovědnostní pojištění vozidel povinné? Proč v USA neexistuje jednotný systém odpovědnostního pojištění vozidel? Co je příbuzenská klauzule? Může povinné odpovědnostní pojištění vést ke zvýšení nákladů na náhradu škody? Má být do odpovědnostního pojištění zahrnut i řidič? Je nutné mít při pracovních cestách soukromým autem sjednáno pojištění sedadel? Čím se liší pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění právní ochrany? Jak se vyvíjelo odpovědnostní pojištění vozidel u nás? Jak bylo koncipováno odpovědnostní pojištění vozidel v zemích komunistického bloku?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, subkapitoly 17.1, 18.3 a 19.6. Doporučená literatura: DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005, kapitola 8.

Tematický blok 12: Pojištění majetku občanů (teorie a politika) Úvod Regulace požárního pojištění budov byla v minulých stoletích podstatně významnější než dnes; řada zemí nařizovala toto pojištění jako povinné a k jeho poskytování zřizovala veřejné pojišťovny. Dnes se těmito otázkami nikdo nezabývá a naopak jsme svědky toho, jak státy poskytují odškodněné svým rezidentům v případech povodní a jiných živelních katastrof. Pojištění budov určených k bydlení a případně i dalšího majetku občanů má tak i dnes svůj společenský rozměr, spjatý s aktivitami (a i nečinnosti) státu a samospráv, které ovlivňují rizika poškození a zničení osobního majetku rezidentů. Pojištění je i z tohoto pohledu jen jednou z metod ochrany majetku soukromých osob.


Studijní cíle Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:      

Význam pojištění budov v soukromém zabezpečení. Účelnost havarijního pojištění vozidel. Propojení havarijního a odpovědnostního pojištění vozidel. Propojení a integrace pojištění obydlí a domácnosti. Tarifní politika v pojištění majetku občanů. Význam pojištění nové hodnoty v dnešní době.

Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů:       

Požární pojištění Živelní pojištění Pojištění nové hodnoty Povodeň a záplava Pojištění právní ochrany Sdružené pojištění budov Sdružené pojištění domácnosti

Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli vysvětlit a porozumět vymezení výše uvedených základních pojmů a odpovědět na tyto otázky:  

Má být pojištění trvale obývaných budov povinné? Může být teoretická souvislost mezi zdaněním a pojištěním nemovitostí?

       

Bylo dřívější sdružené pojištění budov výhodné? Proč je dnes u nás pojištění domácnosti dražší než za předchozího režimu? Jaký jen význam individualizace rizik v pojištění majetku občanů? Jak je pro občany významné pojištění právní ochrany? Jaký význam má odpovědnostní pojištění budov? Má stát poskytovat odškodnění občanům postižených povodní za jejich zničená obydlí? Jaký význam má povodňová daň? Jak může být propojeno pojištění domácnosti a cestovní pojištění?

Studijní literatura a odkazy Povinná literatura: VOSTATEK, J.: Sociální a soukromé pojištění. Učebnice. Praha: Codex Bohemia, 2000, kapitola 18. Doporučená literatura: DAŇHEL, J.: Kapitoly z pojistné teorie. Praha: Oeconomica, 2002, subkapitola 10.7.

Závěrečný blok Informace o závěrečném testu/formě a obsahu zkoušky Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu (s nahodile vybranými 5 tematickými otázkami) a z případné následující ústní zkoušky. Obsahem zkoušky je povinná literatura a přednášky, resp. obsah řízených konzultací.

N_PoTP Pojistná teorie a politika

Recommend Documents