2009 DAƪOVÁ TEORIE A POLITIKA
DaǪová teorie a politika Stanislav Klazar
1. přednáška Dějiny daňových teorií
Ekonomické teorie • • • •
Klasická Neoklasická Keynesiánská Neokonzervativní
Vývoj teorie • Daňová teorie se rozvíjela v rámci filosofie a náboženských učení již ve starověku (Aristoteles) a ve středověku (Tomáš Akvinský, Tomáš Štítný ze Štítného). Názory na daně vyslovovali i merkantilisté a další myslitelé, kteří přispívali k proměně středověkých názorů v novověké.
Anglická klasická politická ekonomie • Adam Smith • David Ricardo • John Stuart Mill
Přirozenoprávní teorie • Jednotlivci mají svá přirozená práva. Svoboda jednotlivce je tak základním předpokladem i východiskem hospodářské teorie a politiky (hospodářský liberalismus či individualismus). • Všeobecnost daní (ne výjimky)
Směnná teorie daňová • Lidé platí za služby, které jim poskytuje stát. Je to dobrovolná směna.
Adam Smith (1723-1790) • • • • •
„Bohatství národů“ - 1776 neviditelná ruka trhu čtyři daňové kánony pracovní teorie hodnoty produktivní je pouze materiální výroba daně minimalizovat • SR má být vyrovnaný
Smith: Multiplikace incidence daně z nezbytného zboží růst ceny nezbytného zboží růst mezd pozemkových dělníků
růst mezd dělníků
růst cen luxusních statků
růst cen nezbytných statků
růst spotřebních výdajů bohatého spotřebitele: pozemkového vlastníka, kapitalisty a pachtýře
snížení pozemkové renty
David Ricardo (1772–1823). • „Zásady PE a zdanění“ • Daně jsou zlo, vyžádané státními výdaji, které nemohou rozmnožit ani důchod, ani blahobyt národa. • Pravdu má J. B. Say: „Nejlepší finanční plán je málo utrácet, nejlepší daň je ta, která je nejmenší.“
John Stuart Mill (1806–1873) • Teorie tří výrobních činitelů (půda, práce, kapitál) • Stát - ochrana osob a majetku a sociální činnost. Uplatnění principu prospěchu by nutně vedlo k regresivním sazbám. • Princip platební schopnosti na základě principu rovné oběti, povinně. • Rovná oběť = minimální celková oběť
Neoklasicismus (marginalismus) • Neoklasici (angličtí, severští, Lousanne) + rakouská škola • Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu • Mikrostatikové • Subjektivní teorie hodnoty • Marginální revoluce – poslední třetina 19. století • Gossenovy zákony: zákon mezního užitku, zákon o vyrovnání mezních užitků
• Neoklasikové jako první použili poptávkových a nabídkových křivek (Jevons, Mashall) a teorie „přebytku spotřebitele a přebytku výrobce" k analýze daňového přesunu a dopadu (Fleming Jenkin – 1871); i když on ještě přímo tyto termíny nepoužíval) a ukázali, jak daňové břemeno převyšuje vybranou daň. Toto převýšení je dnes známo jako „nadměrné břemeno zdanění".
Gossenovy zákony • 1. zákon MU = f(naléhavost potřeby, množství statku) • 2. zákon – maximalizace užitku MU1 /p1 = MU2 /p2…...= MUn /pn
Veřejné statky Zákony platí i pro veřejné statky: • U soukromých statků spotřebitel určuje množství • U veřejných statků určuje cenu
Emil Sax • kniha o „ryzí teorii státních financí" • 1924: dvojí hodnocení veřejných statků a nákladů na ně státem: • 1. – hodnocení vychází z předpokládaného subjektivního hodnocení občana, • 2. – hodnocení vychází z hledisek státu.
Friedrich Wieser (1851–1926) • Stát má zajišťovat ochranu občanů a podmínky pro rozvoj výroby, a nikoliv uspokojování potřeb jednotlivců. Proto ne progresivní zdanění.
Anglosaská neoklasická (cambridgeská) škola • Jevons, Marshall, Edgeworth, Pigou • Fleming Jenkin 1870: NBD • vychází z Milla (zásada rovné oběti občanů) a Benthama (největší štěstí pro co největší počet lidí) • rovnou mezní obětí všech je dosaženo i celkové minimální oběti • Arthur Cecil Pigou (1874–1959), zakladatel teorie státu blahobytu. Oznamovací efekt má za následek změnu chování poplatníka ještě před uvedením daně do praxe a způsobuje tzv. „oznamovací břemeno" spotřebitele a přebytek výrobce.
John Maynard Keynes (1883–1946) • 1936 „Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz„ • Obecně nastane rovnováha na trhu na nižší úrovni produktu (nevyužité VF a nezaměstnanost). • Příčiny: nízký sklon ke spotřebě, slabé podněty k investování, I<S; • Řešení: fiskální a monetární
Opatření keynesiánská • Monetární opatření: pokles úrokových měr; • Fiskální opatření: pružné daně, státní zakázky, deficit;
Neokonzervativismus • Reakce na krizi keynesiánství (krize 70. let) • Návrat k neoklasice : monetarismus, teorie strany nabídky („ozdravovací daňová politika„) • Makro i mikro
Teorie strany nabídky • Mikro: vysoké sazby oslabují důchodový a posilují substituční efekt. Lidé místo práce preferují volný čas a daňové úniky. • Makro: Lafferova křivka
Lafferova křivka Lafferova křivka V Ý N O S
Lafferův bod
SAZBA
Současné teorie Anglická neokl. do 50. let 20. století: • Pozitivní ekonomie: přesun a dopad (Jevons, Mashall) • Normativní ekonomie: utilitární přístup (Pigou) • Nezabývá se výdaji
Kontinent: • Daně patří do systému VF, je to směna (Wicksell, Lindhal, Pareto, Sax)
Teorie veřejné volby: • Wicksell inspiroval Buchanana. Analýza chování jedinců a ne vlád. Stát nemá vlastní zájmy.
50. A 60. léta • Vrchol spojení neoklasické tradice s myšlenkou dokonalé směny • Nový přístup: institucionální ekonomie
Úvod - Základní pojmy • • • • • •
Definice daně Funkce daní Třídění daní Koloběh příjmů a výdajů Požadavky na daně Daňová kvóta
Definice daně daň je povinná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová, neekvivalentní a pravidelně se opakující buď v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo při stejných okolnostech (např. při každém převodu nemovitosti). Je nenávratná.
Funkce daní • • • •
alokační redistribuční stabilizační (fiskální)
Teoretické třídění daní – přímé a nepřímé – kapitálové a běžné – z důchodu, chodu spotřeby nebo majetku a další – osobní nebo „in rem“ rem – specifické nebo „ad valorem“ valorem
Daně dle dopadu: • proporcionální - s růstem důchodu poplatníka se míra jeho zdanění nemění • progresivní - s růstem důchodu míra zdanění roste • regresivní - s růstem důchodu míra zdanění klesá
Progresivní důchodová daň
poplatník
I
II
III
I. zdanitelný důchod
30 000,-
200 000,-
300 000,-
II. nezdanitelná část
-26 400,-
-26 400,-
-26 400,-
III. daňový základ
3 600,-
173 600,-
273 600,-
IV. daň*
540,-
32 200,-
61 872,-
V. průměrná sazba 1,8% daně
16,1%
20,6%
VI. mezní sazba daně
25%
32%
15%
Progresivní důchodová daň Pro daň progresívní, jak vidíme, platí: • průměrná sazba daně roste s růstem důchodu • mezní (marginální) sazba daně (daň z poslední jednotky důchodu) je větší než sazba průměrná
Třídění daní dle metodiky OECD • 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů • 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení • 3000 Daně z mezd a pracovních sil • 4000 Daně majetkové • 5000 Daně ze zboží a služeb • 6000 Ostatní daně
Koloběh příjmů a výdajů
Třídění daní plynoucí z koloběhu příjmů a výdajů • podle trhu, na němž jsou uloženy • podle subjektu, jenž platí • podle postavení daňového subjektu na trhu
Ekvivalentní daně • Pokud dvě daně různé z formálního hlediska mají stejné ekonomické důsledky, říkáme, že jsou ekvivalentní. • z prodejů výrobních faktorů (důchodová) • z nákupů výrobních faktorů (ze zisku a z mezd) • z prodejů produktů (spotřební nebo DPH) • z nákupů produktů (výdajová).
Požadavky na daně • efektivnost • stimulace • spravedlivost • stabilita • právní perfektnost a politická průhlednost
Daňová kvóta
daně DK = HDP
2. přednáška Efektivnost daní
Efektivnost daní - Osnova
Daňové břemeno Administrativní náklady Nadměrné břemeno
základní koncept dva efekty daně velikost negativní ztráta MV vzorec pro NB – na cvičení indiferenční analýza Hicksiánské NB
Rozdělení daňového břemene poplatníka
daňové břemeno poplatníka
výše zaplacené daně
čistý daňový výnos k financování veřejných potřeb
administrativní náklady nepřímé
administrativní náklady přímé
náklady daňové administrativy náklady jiných veřejných institucí
nadměrné břemeno
k o n c e p t N B
Efekty daně efekt:
závisí na sazbě:
důchodový
průměrné
substituční
mezní
Substituce u daní daň
substituce mezi
paušální
žádná substituce
důchodová
důchodem (spotřebou) a volným časem současnou a budoucí spotřebou
ze mzdy
prací (spotřebou) a volným časem současnou a budoucí spotřebou
spotřební selek tivní
různým i druhy zboží
spotřební všeobecná (i daň z přidané hodnoty)
spotřebou (důchodem ) a volným časem
z k apitálových výnosů
úsporam i a spotřebou současnou a budoucí spotřebou
Na čem závisí velikost NBD? • Elasticita nabídky a poptávky • Velikost daně
Závislost NBD na elasticitě nabídky
nadměrné břemeno
500000 400000 300000 200000 100000 0 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1,1
elasticita nabídky
1,2
1,3
1,4
na dm ěrné břem eno da ně v K č
Závislost NBD na velikosti daně
12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 1
2
3
4
5
6
daň Kč/kus
7
8
9
10
Negativní NBD
Indiferenční analýza • NBD snižuje užitek poplatníka
Hicksiánské nadměrné břemeno • Transfer vládě: přímý důchodový efekt • Zvýšení ceny: nepřímý důchodový efekt substituční efekt (NBD) Od nepřímého důchodového se abstrahuje – kompenzuje se
Hicksiánské NBD
3. přednáška Přesun a dopad daně
Přesun a dopad daní - osnova • • • • •
1. Přesun na konkurenčním trhu 2. Přesun na trhu práce 3. Přesun daně uložené monopolu 4. Faktory daňového přesunu 5. Harbergerův model celkové rovnováhy
Přesun daně
Elasticita poptávky a přesun daně
Elasticita poptávky a přesun daně
Přesun daně
Přesun daně
Přesun daně
Přesun daně na trhu práce
Monopol
Více jak 100% přesun daně
Nulový přesun daně
Maximalizace zisku
Maximalizace obratu
Faktory přesunu a dopadu • Charakter trhu • Dokonale konkurenční: elasticita poptávky, elasticita nabídky • Otevřenost trhu • Čas
Obecný Harbergerův model
Podmínky modelu • Dva sektory: korporativní a nekorporativní • Dvě zboží: X a Y • Dva faktory: práce L a kapitál K (konstantní množství a plně zaměstnané) • Sektory: dokonale konkurenční, CobbDouglassova produkční funkce
Cobb-Douglassova produkční funkce X = Kα L 1-α kde K je množství kapitálu a L množství práce použitých při výrobě. Funkce je homogenní prvního stupně, tj. zvýšení obou faktorů o 1% znamená zvýšení výroby o 1%, čili existují konstantní výnosy z rozsahu.
Poptávka po každém produktu • závisí na jeho relativní ceně a na důchodu kupujících • vláda použije výnosu ke kompenzaci redukce privátní poptávky • redistribuce důchodu mezi spotřebiteli nezmění poptávkové funkce Z toho plyne:
4. přednáška Daňové stimuly
Daňové stimuly • 1. Vliv daní na práci • 2. Vliv daní na úspory • 3. Vliv daní na investování
Pojem „daňový stimul“ • 1. vliv daní: pozitivně • 2. vliv snížení daní: normativně, politika
Rostoucí nabídka práce
Zpětně zahnutá nabídka
Indiferenční analýza – daň stimuluje
Důchodový a substituční efekt
Zvýšení progrese daně
Daň důchodová a paušální
Dvojí zdanění úspor Spotřeba
1 důchod
Domácnost
Úspory
Zvýšení progresivity daně poplatníci margináln změna í sklon ke důchodu spotřebě způsoben á daní 0,5 -1 bohatí
změna spotřeby
0,9
+1
+0,9
x
0
+0,4
chudí celkem
-0,5
Vliv daně na investice
Vliv daní na rizikovost investic investice
zisk
A jistá bez daně
100
1
0
100
0
B jistá s daní
100
1
45
55
0
C riziková bez daně
300
0,5
0
-100
0,5
0
100
2
300
0,5
135
-100
0,5
0
32,5
4,08
E riziková s daní
300
0,5
135
(a odpočtem ztrát)
-100
0,5
-45
55
2
D riziková s daní
pravdě daň (45 očekávaný koeficie podobn %) prům. zisk nt ost (čistý) rizika
Koeficient rizika VK = směrodatná odchylka průměr =
√∑(xi-x)2pi ∑xipi
Odečet ztrát neodstraní celé zvýšené riziko • V důsledku ztráty se ukončí podnikání • Odčítá se v roce, kdy je sazba nízká (FO) • Současná hodnota budoucího odpočtu je nižší
5. přednáška Daňová spravedlnost
Daňová spravedlnost - osnova 1. Kritéria správné distribuce 2. Princip prospěchu 3. Princip platební schopnosti - teorie oběti
Kritéria správné (fair) distribuce • Kritérium přirozeného nadání • Kritérium největšího celkového užitku • Kritérium spravedlnosti (equity)
Principy spravedlivého zdanění • Princip prospěchu • Princip platební schopnosti
Princip platební schopnosti • Horizontální spravedlnost • Vertikální spravedlnost
Atributy platební schopnosti • Důchod • Spotřeba • Majetek
Stejná absolutní oběť
Stejná relativní oběť
Stejná mezní oběť
Paretoefektivní stav při vyrovnání MU
Daňová redistribuce 1. Poplatníci jako nositelé daňového břemene 2. Měření progresivity daní lokální progresivita globální progresivita 3. Empirické výsledky
Incidence daní na různé skupiny • • • • • •
Funkční: práce a kapitál Výrobci a spotřebitelé Osobní: podle výše důchodů Regionální Intergenerační, celoživotní Sociální: zaměstnanci, důchodci, podnikatelé
Důchod v závislosti na věku
Incidence • Absolutní • Rozdílová • Rozpočtová
Měření progresivity daní • Progresivita lokální • Progresivita intervalová • Progresivita globální
Koeficient intervalové progresivity T1/Y 1 - T2/Y2 k = ----------------Y 1 -Y 2
Koeficienty globální progresivity Jsou založeny na Giniho koeficientu
G = B / 0,5 = 2 B = 1 - 2 A M = 1 - G* / 1 - G
Empirické výsledky
Dopad daní v USA – lokální
Dopad daní v USA - globální
Podíl DPFO a SP na příjmech ze závislé činnosti podle příjmových decilů – ČR 2004 (DP Svobodová)
Lorencova křivka ČR (DP Svobodová) 1 0 0 % 8 0 % 6 0 % 4 0 % 2 0 % 0 % 0 %
2 0 % c e lk o v á
4 0 % h r u b á
6 0 %
8 0 %
1 0 0 %
m z d a
c e lk o v á h r u b á m z d a , sn íž e n á p o jist n é a d a ň lin ie r o v n é h o r o z d ě le n í
o
so c .
Lorencova křivka ČR pokračování 1 0 0 % 8 0 % 6 0 % 4 0 % 2 0 % 0 % 0 %
2 0 % c e lk o v á
4 0 % h r u b á
6 0 % m
8 0 %
1 0 0 %
z d a
c e lk o v á h r u b á m z d a , s n íž e n á o s o c . p o jis t n é a d a ň a z v ý š e n á o s o c . p ř íjm lin ie r o v n é h o r o z d ě le n í
y
Faktory, které ovlivňují daňovou redistribuci • Inflace – snižuje progresivitu (poplatníci se posunou do vysokých pásem) • Administrativní složitost, daňové úniky
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
