Ferona a. s. Ocenění společnosti. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace: Finance a oceňování podniku

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace: Finance a oceňování podniku

Ocenění společnosti

Ferona a. s.

Diplomant: Bc. Michal Kvak Vedoucí diplomové práce: prof.Ing. Miloš Mařík, CSc.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačil v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 1. listopadu 2008

Podpis

OBSAH 1

ÚVOD ......................................................................................................................................... - 1 -

2

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI ................................................................................... - 3 -

3

STRATEGICKÁ ANALÝZA ..................................................................................................... - 4 3.1

Vymezení relevantního trhu.................................................................................................. - 4 -

3.1.1 Teritoriální vymezení trhu.............................................................................................. - 4 3.1.2 Věcné vymezení trhu...................................................................................................... - 6 3.1.3 Kvantitativní vymezení trhu........................................................................................... - 7 -

3.2

3.1.3.1

Výroba železa a oceli ve světě a v ČR.................................................................. - 7 -

3.1.3.2

Vývoj trhu - Nabídka............................................................................................ - 9 -

3.1.3.3

Vývoj trhu - Poptávka ........................................................................................ - 11 -

3.1.3.4

Vývoj ceny vstupů a hutních výrobků v ČR....................................................... - 14 -

3.1.3.5

Vstupy hutní produkce a jejich vliv na cenu hutních produktů .......................... - 15 -

Analýza vnějšího prostředí – Konkurence.......................................................................... - 25 -

3.2.1 Ferona a.s. .................................................................................................................... - 25 3.2.2 Italinox s.r.o.................................................................................................................. - 27 3.2.3 NYPRO hutní prodej a.s............................................................................................... - 27 3.2.4 Femax a.s...................................................................................................................... - 28 3.2.5 ThyssenKrupp Ferrosta s.r.o. ....................................................................................... - 29 3.2.6 Konkurenční srovnání .................................................................................................. - 29 3.2.7 Tržní podíl Ferona a.s................................................................................................... - 31 3.3

Analýza vnitřního potenciálu.............................................................................................. - 32 -

3.3.1 Nepřímé faktory konkurenční síly................................................................................ - 33 3.3.2 Přímé faktory konkurenční síly .................................................................................... - 38 3.3.3 Souhrnné hodnocení konkurenční síly ......................................................................... - 38 3.3.4 Atraktivita trhu a výsledné hodnocení.......................................................................... - 39 3.4 4

Predikce vývoje trhu a tržeb, shrnutí analýz....................................................................... - 41 -

FINANČNÍ ANALÝZA............................................................................................................ - 45 4.1

Účetní postupy společnosti Ferona a.s................................................................................ - 45 -

4.2

Analýza účetních výkazů .................................................................................................... - 45 -

4.2.1 Rozvaha........................................................................................................................ - 46 4.2.2 Výkaz zisků a ztrát ....................................................................................................... - 52 4.2.3 Cash-flow ..................................................................................................................... - 55 4.3

Analýza poměrových ukazatelů.......................................................................................... - 57 -

4.3.1 Likvidita ....................................................................................................................... - 57 4.3.2 Dlouhodobá finanční rovnováha .................................................................................. - 58 4.3.3 Aktivita......................................................................................................................... - 59 -

4.3.4 Rentabilita .................................................................................................................... - 60 4.3.5 Analýza nefinančních ukazatelů................................................................................... - 62 -

5

4.4

Rychlý test .......................................................................................................................... - 62 -

4.5

Meziodvětvové srovnání..................................................................................................... - 63 -

GENERÁTORY HODNOTY ................................................................................................... - 66 5.1

Vyčlenění provozně nutného majetku ................................................................................ - 66 -

5.1.1 Dlouhodobý majetek .................................................................................................... - 66 5.1.2 Oběžný majetek............................................................................................................ - 67 5.2

Korigovaný výsledek hospodaření...................................................................................... - 68 -

5.3

Generátory hodnoty ............................................................................................................ - 69 -

5.3.1 Tržby ............................................................................................................................ - 69 5.3.2 Provozní marže............................................................................................................. - 69 5.3.3 Pracovní kapitál............................................................................................................ - 73 5.3.4 Dlouhodobě investovaný kapitál .................................................................................. - 75 5.3.5 Analýza investovaného kapitálu................................................................................... - 78 5.4

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty ................................................................. - 79 -

5.5

Finanční plán ...................................................................................................................... - 80 -

5.5.1 Finanční analýza plánu................................................................................................. - 84 6

OCENĚNÍ SKUPINY FERONA .............................................................................................. - 86 6.1

Ocenění dceřiných společností ........................................................................................... - 86 -

6.2

Kalkulace nákladů kapitálu................................................................................................. - 89 -

6.2.1 Náklady cizího kapitálu................................................................................................ - 89 6.2.2 Náklady vlastního kapitálu........................................................................................... - 90 6.2.3 Kalkulace WACC......................................................................................................... - 91 -

7

6.3

Ocenění metodou DCF ....................................................................................................... - 92 -

6.4

Ocenění metodou tržního srovnání ..................................................................................... - 94 -

6.5

Srovnání s předběžným oceněním a Závěr ......................................................................... - 95 -

POUŽITÉ ZDROJE A SEZNAMY .......................................................................................... - 97 7.1

Literatura............................................................................................................................. - 97 -

7.1.1 Monografie ................................................................................................................... - 97 7.1.2 Průzkumy a studie ........................................................................................................ - 97 7.1.3 Databáze ....................................................................................................................... - 98 7.1.4 Webové informace ....................................................................................................... - 98 7.2

Seznam tabulek a grafů....................................................................................................... - 98 -

7.2.1 Seznam tabulek ............................................................................................................ - 98 7.2.2 Seznam grafů.............................................................................................................. - 101 -

8

PŘÍLOHA................................................................................................................................ - 102 8.1

Výpis z obchodního rejstříku............................................................................................ - 102 -

8.2

Účetní postupy .................................................................................................................. - 105 -

8.3

Účetní výkazy ................................................................................................................... - 107 -

8.3.1 Rozvaha...................................................................................................................... - 107 8.3.2 Výkaz zisků a ztrát ..................................................................................................... - 109 8.3.3 Výkaz cash- flow........................................................................................................ - 110 8.4

Ostatní přílohy .................................................................................................................. - 111 -

8.4.1 Vývoj ceny neželezných kovů.................................................................................... - 111 8.4.2 Vývoj cen oceli ve světě............................................................................................. - 112 -

1 ÚVOD Tématem mé diplomové práce je ocenění společnosti. Jako již tradičně je i u mě hlavním důvodem volby tématu souvislost s hlavní specializací studia. I toto téma však dokáže být velmi široké. Stála přede mnou volba, zda-li se zabývat tématem praktickým, tedy znaleckým posudkem, kde je stále možno širokého výběru, nebo tématem teoretickým, jak mi radilo několik mích kolegů. Možná, lze usoudit, že jsem si vybral přeci jen schůdnější variantu, ale za svoji volbou vidím především touhu ponořit se konečně zcela sám do této komplexní a stále značně vědecké práce. Volbu společnosti Ferona a.s. považuji ze zpětného pohledu za zajímavou. Problémy, které mě čekaly, mi dodaly mnoho zkušeností. Své vesměs teoretické dovednosti jsem si konečně mohl vyzkoušet řádně v praxi. I když jsem práci vytvářel sám, vážím si cenných rad svých kolegů, kteří mi nejednou pomohli dopracovat se ke správné myšlence a postupu (alespoň v to doufám). Celkově tedy považuji tuto volbu za šťastnou a doufám, že jsem své znalosti přeměnil v kvalitní práci, kterou si nyní můžete přečíst.

Cíl práce Cílem tohoto posudku je ocenit celou skupinu Ferona, která je ve vlastnictví britské IRG STEEL LIMITED. Ferona je konsolidační celek několika entit v čele s mateřskou společností Ferona a.s. Ferona a.s. drží podíly v ostatních dceřiných podnicích skupiny a plynou jí určité výnosy z podílů na hospodářských výsledcích. Celá skupina je propojena činností i vzájemnými operacemi a dle hodnocení managementu jsou podniky samostatně neprodejné, neb by tato operace ztrácela smysl. Ocenění však proběhne na základě nekonsolidovaných výkazů Ferona a.s. Hodnota skupiny Ferona tak bude kalkulována, jako součet jednotlivých hodnot všech zúčastněných společností (Ferona a.s. nekonsolidovaně, Ferona Polska s.a., Ferona Slovakia a.s., Ferona Thyssen Plastics s.r.o., Ferona dělící centrum a.s.) s respektováním výhod plynoucí skupině jako celku. Součet hodnot tvoří hodnotu celé skupiny. Jednotlivé společnosti operují na teritoriálně odlišných trzích (Ferona Polska s.a. a Ferona Slovakia a.s.) nebo mají odlišnou činnost než mateřská Ferona a.s. (Ferona Thyssen Plastics s.r.o., Ferona dělící centrum a.s.), a proto je volba této metody ocenění myslím oprávněná. Základní analytická část bude zaměřena na mateřský podnik Ferona a.s., který bude podléhat ocenění pomocí výnosové metody DCF entity a jako alternativní ocenění bude využito metody tržního srovnání. Ostatní dceřiné společnosti konsolidačního celku Ferona budou vzhledem ke své nižší velikosti a významnosti ve skupině oceněny na bázi tržního srovnání pomocí multiplikátorů srovnatelných společností nebo jinou metodou.

-1-

PŘEDMĚT Z ALECKÉHO POSUDKU Předmětem znaleckého posudku je ocenění společnosti Ferona a.s. (IČ 25792075) a jejích dceřiných společností patřící do konsolidačního celku Ferona se sídlem Praha 1, Havlíčkova čp. 1043/11, PSČ 111 82.

ÚČEL A DATUM OCE Ě Í Účelem ocenění je zjištění tržní hodnoty předmětu znaleckého posudku. Toto ocenění je zpracováno v rámci diplomové práce vedené na Katedře financí a oceňování podniku Vysoké školy ekonomické v Praze. Předmět znaleckého posudku je oceněn k datu 31. 12. 2007.

ZADAVATEL Z ALECKÉHO POSUDKU Ing. Miroslav Vaníček, finanční ředitel Ferona a.s., Havlíčkova, 1043/11, Praha 1, 111 82, Česká republika.

ZPRACOVATELÉ Z ALECKÉHO POSUDKU Znalecký posudek vypracoval: Bc. Michal Kvak

VYHOTOVE Í Z ALECKÉHO POSUDKU Znalecký posudek byl vypracován dne 30. 10. 2008 v pěti elektronických a tištěných podobách, z nichž 1 obdrží vedoucí práce, 1 oponent, 1 zůstává znalci a 1 obdrží zadavatel společnost Ferona a.s. a 1 bude uloženo v archivu knihovny Vysoké školy ekonomické v Praze.

-2-

2 ZÁKLAD2Í ÚDAJE O SPOLEČ2OSTI Základní údaje o společnosti jsem získal od Ministerstva spravedlnosti z portálu www.justice.cz dne 23.března 2008. Úplný výpis z obchodního rejstříku je součástí Přílohy 8.1. V roce 1829 založil v Praze L. G. Bondy železářský velkoobchod, který se v roce 1919 stal akciovou společností nazvané FERRA a. s. Přes nejrůznější období transformace a slučování s dalšími obchodními firmami vznikla v roce 1972 společnost "Ferona, národní podnik, Praha". Začátkem 90. let se ze státního podniku stala Ferona, a. s. s dceřinou společností Ferona Slovakia, a.s. na území Slovenské republiky. Oceňovaná společnost Ferona, a.s., jako nástupce původní firmy Rekulus, a.s., byla založena čtrnácti fyzickými osobami vložením soudním znalcem oceněných neregistrovaných akcií Ferony, a.s. a dne 21.3.2001 zapsána do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze v oddílu B vložka 7143. K rozhodnému dni 1.4. 2001 společnost Rekulus, a.s. jako hlavní akcionář převzala společnost Ferona, a.s. na základě smlouvy o převzetí podniku schválené valnými hromadami obou společností. Po té byl změněn název firmy Rekulus na Ferona (nástupce původní Ferona, a.s.). Dne 17.9.2004 nabyla většinového podílu akcií společnosti ve výši 92,12 % základního kapitálu společnost STEEL INVESTMENTS GROUP, a.s. (dále jen SIG) a poté také vykoupila vlastní akcie společnosti ve výši 9,88 % základního kapitálu a stala se tak 100 % vlastníkem společnosti Ferona, a.s. K rozhodnému dni 1.1.2005 se společnost SIG sloučila se společností Ferona, a.s., jako nástupnickou. Vlastníkem společnosti je stále IRG STEEL LIMITED se sídlem v Londýně, jenž vlastní všech 300 akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 mil. Kč – neregistrované akcie v listinné podobě. I když má společnost více předmětů podnikání, tím hlavním je nákup a prodej zboží za účelem dalšího prodeje, dále poskytování služeb v souvislosti s prodejem zboží, silniční nákladní automobilová doprava, výroba strojů s mechanickým pohonem a kovoobrábění. Společnost Ferona vystupuje na českém trhu a skrze dceřiné společnosti patřící do konsolidačního celku i na slovenském a polském trhu. Převážnou většinu tržeb realizuje právě na domácím českém trhu a pouze asi 2 % realizuje exportem do zahraničí. Okruh jejích zákazníků tvoří tisíce středních a menších firem a živností, pro které není efektivní nakupovat přímo od výrobců. Od roku 2001 byl zaveden a uplatňován systém managementu jakosti podle požadavků normy ČSN EN ISO 9001:2000. Certifikát vydaný společností TÜV NORD, respektive TÜV CERT, má platnost do 27.07.2009. V roce 2007 Ferona, a.s., Steel Servis Centrum zavedla také systém managementu jakosti dle ISO/TS 16949:2002, později jej i rozšířila. Společnost je členem ocelářské asociace Hutnictví železa, a.s., Česká asociace ocelových konstrukcí, Sdružení obchodníků s hutními materiály SOHM a Asociace odborných velkoobchodů.

-3-

3 STRATEGICKÁ A2ALÝZA Strategická analýza je stěžejní částí posudku. Právě na výsledcích strategické analýzy bude přímo závislý celý oceňovací postup, predikce budoucího vývoje při sestavování finančních výkazů, které slouží výslednému ocenění. Hlavním cílem analýzy je určit vnitřní a vnější výnosový potenciál společnosti Ferona a.s. a srovnat jej s konkurencí. Základní otázka je, zda-li společnost splňuje předpoklad „going concern“ (trvalého pokračování podniku) a podle toho zvolit metodiku ocenění. Výstupy analýzy by měly být: •

perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska,

•

vývoj trhu, tržních podílů společnosti a konkurence a hlavně vývoj tržeb společnosti,

•

jaká rizika jsou se společností spojena.

První část analýzy se bude věnovat vnějšímu potenciálu společnosti, v níž se budu zabývat příležitostmi a riziky daného trhu a odvětví, jehož je společnost účastníkem.

3.1 VYMEZE Í RELEVA T ÍHO TRHU 3.1.1 Teritoriální vymezení trhu Oceňovaná společnost aktivně obchoduje po celé České republice (a skrze dceřiné společnosti dále na Slovensku a nově také v Polsku). Pobočky společnosti se dělí do čtyř divizí a jejich odštěpné závody se nachází ve městech Praha, Hradec Králové (2x), Liberec, Český Brod, Chomutov, Plzeň, České Budějovice, Olomouc, Ostrava, Brno, Jihlava a Staré Město. Budeme proto vycházet z celonárodních ekonomických podmínek a trendů České republiky, které se budou promítat do celkového stavu analyzovaného trhu. Mezi hlavní sledované veličiny, které nám napomohou ke zhodnocení stavu ekonomiky, patří vývoj hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti, míra inflace a úrokové sazby. Přehled vývoje základních makroekonomických ukazatelů a jejich predikci zachycuje následující tabulka od Ministerstva financí ČR: Tabulka 1 - Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR, 2004-2009 2004

hrubý domácí produkt spotřeba domácností spotřeba vlády deflátor HDP průměrná míra inflace míra nezaměstnanosti směnný kurz CZK/EUR dlouhodobé úrokové sazby HDP eurozóny

růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v %, s.c. růst v % % průměr v % CZK % p.a. růst v %, s.c.

4.5 2.9 -3.5 4.5 2.8 8.3 31.9 4.8 2.1

2005

6.3 2.5 2.9 -0.3 1.9 7.9 29.8 3.5 1.6

2006

6.8 5.4 -0.7 0.9 2.5 7.1 28.3 3.8 2.8

2007

6.6 5.9 0.5 3.6 2.8 5.3 27.8 4.3 2.6

2008

4.6 3.2 0.2 3 6.1 4.3 25.1 4.6 1.7

2009

4.8 4 0 1.9 2.9 3.9 24.6 4.4 1.5

Zdroj: Makroekonomické predikce ČR, Ministerstvo financí ČR, leden 2008

Z celosvětového hlediska se do faktorů ovlivňující trhy v ČR může zařadit vývoj ceny ropy, počínající recese světové ekonomiky, růst podílu asijských zemí (Indie, Čína) na tempu růstu světové ekonomiky. -4-

Fiskální politika Neustále se potýká s nedostatečnými zákroky ve prospěch snižování růstu nákladů státního rozpočtu, a to především mandatorních výdajů. Přičemž výhodná fáze růstového ekonomického cyklu zůstala takřka až na snížení deficitu v letech 2004 - 2006 nevyužita. Většina reforem se dotkla pouze příjmové strany státního rozpočtu. Plány stále hovoří o výrazném snížení výdajů v krátkodobém horizontu již v roce 2008, to však představuje negativní fiskální impuls. Na druhou stranu velmi pozitivně zapůsobilo snížení daňové povinnosti u podniků. Daň z příjmu právnických osob se snížila postupně z 28% na 24% (2007) a bude nadále klesat až k 19% počínaje rokem 2010. Pozitivní byl její dopad, kdy nižší daně vedly naopak k vyšším výběrům daní. U daní z příjmu fyzických osob došlo ke snížení na rovnou daň 15%, ta ale měla spíše mírně negativní ohlasy u střední pracovní třídy. Dopady záleží na situaci každého jedince. Měnová politika Je založena na cílování inflace CPI ve výši 3% již od doby před přijetím ČR do EU. Od roku 2010 by to měly být 2% s tolerancí 1%. Průměrná inflace za rok 2007 tvořila 2,8%, avšak meziroční inflace v prosinci 2007 byla 5,4% a v lednu roku 2008 se zvýšila přes 7%. Inflační cíl ČNB byl z hlediska průměrné inflace splněn v rámci pásma 3%. V roce 2008 tomu tak s jistotou nebude. Velkou část inflace lze připsat daňové reformě a růstu cen některých hlavních potravin a služeb (posun DPH z 5% na 9%). V příštích několika letech se na zvýšení inflace podepíše zavedení ekologických daní na spotřebu hlavně u paliv. Dlouhodobé úrokové sazby by měly mírně růst, v současnosti jsou očekávány výsledky dopadu amerických sub-prime hypoték na evropské banky. Základní úroková sazba ČNB činí 3,75%. Směnný kurz koruny vůči EUR a USD by měl pokračovat v dlouhodobém zhodnocování koruny (tedy poklesu hodnoty kursu) i přes momentální krátkodobý útlum. 2ezaměstnanost Má velmi dobré výhledy do budoucna, dle optimistických předpovědí by se měla dlouhodobě snižovat blízko ke 4% z důvodu ekonomického růstu, reforem a snaze motivovat lidi k práci. Přesto přetrvávají některé staré strukturální problémy jako migrace, diskriminace aj. Naopak se již objevují nové problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly se specializací především v průmyslových a stavebních oborech, což způsobuje pokles růstu ekonomiky. Stav reforem je v neustálém kolotoči změn a politická názorovost je nekonzistentní. HDP Lze jej uvádět nominálně a reálně. Nominální růst je podpořen navíc inflací, která má v ČR za poslední roky po vstupu do EU vysoké hodnoty. Proto je lepší při měření výkonnosti ekonomiky uvádět růst skutečný, reálný (v tabulce výše jsou meziroční reálné přírůstky). Poslední růst reálného HDP činil 6,6 %. V příštích několika letech se očekává postupný pokles a konec silného růstového cyklu (konjunktury). Pro rok 2008 hovoří odhady o 4,6% a další predikce jsou stále více pesimistické. Právě tyto dopady by měla pocítit i oceňovaná společnost a její trh. -5-

3.1.2 Věcné vymezení trhu Přestože se Ferona a.s. zabývá obchodem s hutními výrobky a v minimálním rozsahu jejich zpracováním, výroba je základním kamenem této analýzy. Zabývat se prodejem zboží by znamenalo uvést několik statistik prodeje, na kterých, jak se později ukáže, budoucí výhled příliš nezáleží. Výroba daného sortimentu, ceny, náklady a budoucnost trhu nás naopak zajímají nejvíce. Dodavatelem hutních výrobků je obor hutnictví. Tržby společnosti jsou pak závislé na výrobě (nabídce) oceláren, sléváren a zpracovatelů neželezných kovů jako dodavatelů společnosti Ferona, a na spotřebě (poptávce) po hutních výrobcích jednotlivými odběrateli. Mezi hlavní sortiment společnosti Ferona patří1: •

Profilová ocel – tyče válcované za tepla/studena, tyče tvarového průřezu, dráty, tyče a sítě pro výstuž do betonu, tenkostěnné profily otevřené;

•

Ploché výrobky – plechy ocelové, široká ocel válcovaná za tepla, pásová ocel, plechy tvarované, děrované, tahokov;

•

Trubky a uzavřené profily – trubky ocelové, profily ocelové uzavřené (jäckly), výrobky z trubek, ocelové příruby přivařovací;

•

Ušlechtilá ocel – dlouhé výrobky (tyče) za tepla tvářené, ploché výrobky;

•

Nerezová a žáruvzdorná ocel – dlouhé výrobky (tyče), betonářská ocel, trubky a uzavřené profily, ploché výrobky, válcované plechy, svitky aj.;

•

Hutní druhovýrobky – tažené dráty, lana ocelová a hliníková, tkaniny, pletiva, sítě, podlahové rošty, řetězy, materiály pro svařování a pájení, hřebíky;

•

Neželezné kovy – výrobky z hliníku a slitin, mědi a slitin, z cínu, niklu a zinku, základní kovy a slévárenské slitiny, feroslitiny.

Hutnictví lze rozdělit do tří hlavních oborů: •

Hutnictví železa, zahrnující dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) obor 27.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla, 27.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek, 27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli, které je závislé na dovozu rudy z Ruska a Ukrajiny;

•

Hutnictví neželezných kovů, zahrnující dle OKEČ obor 27.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů, které je značně výrobkově diverzifikované a v ČR zcela bez primárních surovin, např. měď, zinek, olovo, cín, drahé kovy aj. neželezných kovů a polotovarů;

•

Slévárenství, zahrnující dle odvětvové OKEČ obor 27.5 Odlévání kovů (slévárenství), která představuje řadu litin, jejichž výroba má velmi nepříznivý vliv na životní prostředí.

Vzhledem ke své rozloze a poloze je ČR dosti závislá na dovozu vstupních surovin, především železné rudy pro výrobu surového železa a primárních kovů pro zpracování neželezných kovů a ve 1

Informační materiály společnosti Ferona. Dostupné z WWW: www.ferona.cz

-6-

slévárenství. V Čechách nejsou žádné suroviny pro produkci z neželezných kovů, což způsobuje závislost na zpracování odpadu a dovezeného polotovaru.

3.1.3 Kvantitativní vymezení trhu 3.1.3.1 Výroba železa a oceli ve světě a v ČR Železná ruda se zpracovává na dva hlavní výrobky: Pig iron (surové železo), Direct reduced iron (DRI, přímo tavené železo). Část železné rudy je zpracována na surové železo a menší část představuje DRI. Většina surového železa a DRI je pak zpracována při výrobě crude steel (surové oceli). Při výrobě surového železa a DRI je v podstatě užita výhradně železná ruda, ale při výrobě surové oceli vstupuje i velké množství šrotu a koksu. Zbytek železa se užívá přímo nebo dále zpracovává při výrobě litiny. Následující tabulka zobrazuje historickou výrobu a predikci jednotlivých produktů v globálním rozsahu: Tabulka 2 - Výroba produktů z železné rudy (mil. tun)

2000

spotřeba železné rudy výroba surového železa výroba DRI výroba oceli Vysvětlivky: P = predikce

1073,2 576,3 42,9 848

2005

1555,7 793,4 56,8 1139

2006

1797,8 871,5 59,9 1241

2007

2008P

1952,8 944,6 63,6 1335

2055,4 1001,3 71 1405

2009P

2109,9 1059,2 78,6 1471

2010P

2184,1 1102,6 87,4 -

Zdroj: AME – Iron Ore Market March 2008

Přísadou dalších prvků lze vyrobit ocel se speciálními vlastnostmi, např. příměs chromu a niklu poskytuje nerezovou ocel a mangan zvyšuje tvrdost oceli. Fyzikální vlastnosti oceli záleží i na tom, jak se ocel chladí. Celkově se z 1335 milionů tun (mt) oceli v roce 2007 přeměnilo na 572,5 mt dlouhých výrobků a 752,5 mt plochých výrobků. Mezi největší výrobce oceli patří s velkým náskokem Arcelor Mittal, následován Nippon Steel, JFE Steel a Posco. Pokud jde o spotřebu oceli, Evropa a Severní Amerika jsou více spotřebiteli, naopak Asie si stále ještě zachovává status zásobárny oceli. Celkově lze říci, že každoročně má výroba nad spotřebou rezervu zhruba 100 tis. tun. Do roku 2013 se odhaduje světově výroba 1,71 mld. tun oceli – nejvíce v Evropě 0,271 mld. tun a Asii 1,0 mld. tun hrubé oceli.2 V krátkém sledu informací bych naopak přiblížil historický vývoj ocelářství v ČR.3 Po dlouhou dobu od 90. let docházelo k restrukturalizaci celého ocelářského průmyslu. Za tu dobu si vytvořilo silnou závislost na odbytu v zahraničí a na stavu globálního trhu s ocelí. Mezi lety 2000 - 2004 došlo díky oživení ekonomiky k pozitivnímu růstu spotřeby ocelářských výrobků a to především vývojem hlavních odběratelských odvětví – stavebnictví, strojírenství a automobilového průmyslu. V roce 2004 postihl svět prudký nárůst cen oceli. V roce 2005 skončila privatizace ocelářského průmyslu

2

AME Mineral Economics: Steel Outlook. Austrálie. Prosinec 2007 a Leden 2008. Lze zakoupit na

WWW: . 3

Hutnictví železa, a.s. ovinky, statistiky, ocelářství. Dostupný z WWW:

.

-7-

privatizací společnosti Vítkovice Steel, a.s. Časem si pozornost získává ekologie, náprava škod spáchaných v minulosti, zpracování šrotového materiálu a obchod s emisními povolenkami. V roce 2006 byl ukončen Národní program restrukturalizace a výroba surové oceli v České republice se tak přehoupla do období vysoké prosperity, investic, expanze a konsolidace. Očekává se likvidace přebytečných kapacit a ekologizace odvětví. Zejména privatizace a přijetí programu restrukturalizace se podepsalo na zlepšení konkurenceschopnosti a dosažení srovnatelné úrovně efektivnosti českých hutí. Globalizační a konsolidační proces vyrovnává technickou úroveň a produktivitu. Stále je však značný nepoměr mezi počtem dodavatelů rudy a větším počtem ocelářských společností. O konkurenceschopnosti svědčí velmi vysoké vývozy do zemí EU (až 80% výroby). Pokud chceme srovnat úroveň produktivity práce v paritě HDP, lze ji odhadnout na cca 65–70 % EU15, v závislosti na sortimentu. V ČR je hutnictví oborem velkých podniků, kde hutě železa jsou soustředěny převážně v Moravskoslezském kraji, neželezné hutě v Středočeském, Plzeňském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji a slévárny jsou rozděleny poměrně rovnoměrně. Mezi největší podniky ve stále probíhajícím procesu konsolidace patří zejména Mittal Steel Ostrava, Válcovny plechu FrýdekMístek, Třinecké železárny a Vítkovice Steel. Za posledních pět let vzrostla spotřeba ocelářských výrobků v Česku o polovinu. Kapacitní možnosti tuzemských firem v současné době jsou u surové oceli 8,8 milionu tun, tedy 7,06 milionu tun z roku 2007 představuje 80% výtěžnost.4 Vzhledem k vysoké průměrné spotřebě oceli na "hlavu" se Česká republika řadí mezi největší evropské spotřebitele oceli. Potřeby tuzemského trhu zabezpečuje ve stále větší míře dovoz. Naopak kvůli vývoji kurzu nepřejícímu exportu začala produkce dokonce mírně stagnovat a někde i klesat (např. slévárenská výroba). V posledních letech dochází v odvětví hutnictví a zpracování kovů v celosvětovém měřítku k přechodu od dodavatele výrobků komoditního charakteru k výše zhodnoceným výrobkům a k technologickému partnerství, v ČR zejména ve vztahu k automobilovému průmyslu. České ocelářství se přitom stále více orientuje na sílící automobilový průmysl. Rostoucí požadavky automobilového průmyslu se týkají především za studena válcovaných výrobků a plechů s povrchovou úpravou, které se v ČR skoro nevyrábějí. Naopak dvě třetiny finální hutní produkce se vyváží. Více než 90 procent putuje do Evropy - Německa, Polska, Itálie a na Slovensko. 5 Na výzkum a vývoj nových technologií vynakládají ČR asi třetinu prostředků, oproti například Německu, Japonsku nebo skandinávským zemím. To se však může změnit díky unijní podpoře z Evropského fondu pro výzkum v oblasti uhlí a oceli (ročně okolo 60 mil. Eur). Čerpání je řízeno mezinárodními výbory, kde má své zastoupení i Česká republika.

4

Redakce Financninoviny.cz. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/161133-vyroba-

oceli-v-cr-byla-loni-nejvyssi-od-poloviny-90-let/. 5

Euroanalysis: Sektorová analýza Hutnictví a zpracování oceli. Srpen 2007.

-8-

Vývoj odvětví výrazně ovlivňuje legislativa EU ve vztahu k životnímu prostředí. Do roku 2010 se počítá s financemi cca 6 - 7 mld. Kč, které poplynou ročně na ekologizaci hutní výroby, tj. ekologickou daňovou reformu, legislativu pro obchod se skleníkovými plyny, integrovaný registr znečištění a další. Konsolidace povede ve směru ke kolosům s výrobou více než 100 mil. tun ročně, aby mohli zlepšit svůj vyjednávací prostor. Rozhodující bude poptávka po hutních materiálech z Číny a jihovýchodní Asie. V roce 2008 - 2012 by ČR podle odhadů mohla dosáhnout až 95% úrovně produktivity a efektivnosti EU15.6

3.1.3.2 Vývoj trhu - abídka Strana nabídky, tedy produkce hutních výrobků spadá do OKEČ 27 - Výroba základních kovů a hutních výrobků. Vedlejší služby, které společnost Ferona nabízí, spadají mimo jiné do OKEČ 28 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Drtivá většina výroby OKEČ 27 je spotřebováno při výrobě produktů OKEČ 28, který v podstatě představuje odvětví dalšího zpracování a úpravy této výroby. Z hlediska mnohem nižšího významu této a jiných vedlejších činností společnosti se nebudu příslušným oborem nadále zabývat, ale vyzdvihnu především základní obor podnikání společnosti v oblasti velkoobchodu s rudami, kovy a hutními výrobky. Hutní výroba, jinak označována za hutnictví nebo-li metalurgii, je dle statistiky zařazena vedle mnoha jiných výrobních oborů do zpracovatelského průmyslu. Následující číselné údaje vychází ze sledování Českého statistického úřadu a dokumentu MPO ČR Panorama českého průmyslu 20067, který je opět založen na výsledcích sledování tohoto úřadu, pokud není označeno jinak. Zpracovatelský průmysl se významnou měrou podílí na českém HDP, v roce 2005 to bylo dle ČSÚ 25,2%. Rostou ta odvětví založená na znalostní ekonomice a vytvářející vyšší přidanou hodnotu, naopak stagnují odvětví náročná na pracovní síly a suroviny a potýkající se především s ostrou konkurencí z Asie. V ČR však tento průmysl patří k hlavním tahounům hospodářského rozvoje. Export zabírá 50 – 55 % výroby, kde 1/3 plyne do SRN, dále Slovenska, Francie a Polska. Hutní výroba a výroba kovů se na zpracovatelském průmyslu podílela zhruba 7,3 % v roce 2006, jak zobrazuje následující tabulka:

6

Hutnictví železa, a.s. ovinky, statistiky, ocelářství. Dostupný z WWW:

. 7

MPO ČR. Panorama českého průmyslu 2006. Praha 2007. Dostupný z WWW:

.

-9-

Tabulka 3 – Tržby výrobců hutních výrobků za 2000 – 2006 v ČR

Tržby

(mil.Kč b.c.) Výroba základních kovů a hutních výrobků

2000

OKEČ 27.1 OKEČ 27.2 OKEČ 27.3 OKEČ 27.4 OKEČ 27.5 OKEČ 27 Přidaná hodnota OKEČ 27

2001

2002

2003

2004

2005

2006

74 411 8 489 13 005 14 323 18 440 128 668 29 289

79 702 9 072 11 700 15 212 23 186 138 872 31 309

69 708 8 562 11 183 13 243 20 771 123 467 26 408

85 111 8 922 13 439 14 693 20 267 142 431 32 120

140 543 13 760 13 212 16 526 23 701 207 741 46 709

133 790 16 787 13 063 17 073 24 167 204 880 41 880

139 003 19 424 14 440 21 054 26 060 219 981 49 346

1 793 736

2 007 393

2 033 460

2 148 524

2 514 567

2 673 265

3 009 574

Zpracovatelský průmysl

Tržby Zdroj: ČSÚ, Panorama českého průmyslu 2006

Dle údajů ČSÚ vytvořila tuzemská výroba podnikům tržby ve výši 220 mld. Kč s meziročním růstem 7,3 %. Významný byl nárůst tržeb z prodeje oceli (OKEČ 27.1) v roce 2004 v důsledku růstu inflace cen, ale o tom si povíme více později. Mírný pokles přidané hodnoty v roce 2005 zapříčinilo související předzásobení spotřebitelů. Pro rok 2007 ještě nejsou známa oficiální čísla, která vyjdou až koncem roku 2008, ale předběžné výsledky hovoří o dalším významném růstu tržeb a pokračování hospodářských úspěchů hutních producentů. Již od roku 1993 dlouhodobě klesá počet zaměstnanců OKEČ 27, přičemž se zvyšuje produktivita práce na jednoho zaměstnance. Průměrná mzda v národním hospodářství vzrostla na konci roku 2006 nominálně i reálně na 21 952 Kč. V sledovaném oboru výroby kovů na konci roku 2006 byla větší 23 084 Kč. Důvodem byly vyšší inflační očekávání, dobré finanční výsledky a růst spotřebitelských cen. Průměrný počet pracovníků v roce 2006 činil 56 985 osob. Stejně jako celý zpracovatelský je i hutní průmysl značně závislý na vývoji zahraniční poptávky. V oboru OKEČ 27.1 – 27.3 (hutnictví železa) meziročně vzrostl export do EU kolem 20 22 %, naopak klesly dodávky do třetích zemí o 20,6 %. Česká spotřeba vzrostla v roce 2006 o 4,3 %. Pro rok 2007 se očekával mírný růst tržeb a poptávky. Obor neželezných kovů OKEČ 27.4 je závislý ze 60 % na exportu a téměř ze 100 % na importu vstupů ze zahraničí. Pokles zaznamenal pouze v roce 2002, od té doby stále roste. Cena vstupů a velikost odbytu je určována mimo ČR, přičemž tamní vývoj vedl k poklesu české hrubé marže vyrovnané růstem tržeb o 30%. Vliv na vývoj trhu má také posilování koruny vůči euru a dolaru. Odvětví slévárenství spadající do OKEČ 27.5 rostlo i v roce 2006. Hlavní podíl zaujímá produkce odlitků z šedé litiny (53 %), dále ocelových odlitků (17 %), odlitků z neželezných kovů (17 %) a odlitků z tvárné litiny (12 %). Tabulka 4 - Zahraniční obchod s produkcí OKEČ 27 (mil. Kč)

vývoz dovoz saldo

2000

67,8 89,0 -21,1

2001

73,5 93,2 -19,7

2002

2003

68,2 85,8 -17,6

76,5 92,3 -15,9

2004

108,8 132,3 -23,5

2005

116,2 146,6 -30,4

2006

138,5 186,3 -47,7

Zdroj: ČSÚ, Panorama českého průmyslu 2006

Vývoj importu a exportu výrobků OKEČ 27 se postupně propadá hlouběji do pasivní bilance zahraničního obchodu. Vliv na to má především import neželezných kovů. Na růst zahraničního obchodu měl vliv zejména vstup ČR do Evropské Unie. Drtivá většina vývozu i dovozu spadá mezi země EU 25 (zejména Německo). - 10 -

3.1.3.3 Vývoj trhu - Poptávka Strana poptávky po produkci hutní výroby je obsažena v OKEČ 51.52 – Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky. Tento oddíl však není podrobně sledován nebo alespoň zveřejňován ČSÚ. Dostupné údaje jsou pouze do roku 2005 a zahrnují trojmístný OKEČ 51.5: Tabulka 5 – Velkoobchod s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem (v mil. Kč b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

tržby OKEČ 51.5

392 659

446 701

416 363

477 540

579 203

627 386

2006

n/a

Zdroj: Panorama českého průmyslu 2006, ČSÚ

Vycházet z tohoto ukazatele by bylo velmi nepřesné, a proto se musíme pokusit zaměřit na jiné ukazatele trhu. Velikost trhu s odbytem hutních výrobků by se dala charakterizovat následujícím grafem z dílny Českého Statistického Úřadu. Dle ČSÚ je v něm znázorněna tuzemská spotřeba hutních výrobků, nebo-li výnosy z produkce výrobců OKEČ 27 snížené o vývoz a zvýšené o dovoz produkce do ČR. Hutní výrobky jsou z většiny meziprodukty určené pro další spotřebu či výrobu v jiných odvětvích. Zprostředkovatel prodeje typu velkoobchodu Ferona a.s. je v pozici odběratele a produkty dále distribuuje s obchodní přirážkou. Předpokládám tedy, že tuzemská spotřeba zahrnuje primárně vyrobenou produkci hutí distribuovanou na trh jednotlivým subjektům ať již konečným spotřebitelům nebo obchodníkům bez ohledu na to, jakou dodají přidanou hodnotu těmto výrobkům nebo jakou aplikují obchodní přirážku za další prodej. Dále přetrvává problém, že celková čísla zobrazují odbyt za všechny vyrobené produkty, tedy nerozděluje se dále na velkoobchodní a maloobchodní prodej. Přestože se Ferona a.s. zabývá i maloobchodem, bylo by nejlepší počítat pouze velkoobchodní podíl na celkovém spotřebě s prodejem koncovému zákazníkovi, který u ní drtivě převládá. Ferona a.s. se sice podílí každoročně i na větších projektech, jako je stavba větrných elektráren či silničních mostů, ale její zákazníci nejsou plně srovnatelní se všemi zákazníky výrobců (ti dodávají výrobky i pro zaoceánské parníky, největší automobilky, stavbu mrakodrapů aj.). Nicméně přesto se musíme spokojit s těmito čísly, jelikož námi požadovaný specifický oddíl trhu není nikým přímo sledován. Tabulka 6 – Roční tuzemská spotřeba hutních výrobků (mil. Kč b.c.) SKP 27.1 SKP 27.2 SKP 27.3 SKP 27.4 SKP 27.5

SKP 27 (mil Kč) meziroční index (b.c.) (%) kumulovaný index (b.c.) (%)

2000

120 211 9 281 15 844 42 197 x 187 534 x 100,0

2001

167 127 7 788 13 897 36 404 x 225 704 120,4 120,4

2002

163 127 7 473 9 652 32 087 x 212 340 94,1 113,2

2003

146 647 9 527 10 243 34 338 x 200 756 94,5 107,1

2004

218 114 12 598 14 038 48 418 x 293 169 146,0 156,3

2005

266 266 12 263 16 111 51 712 x 346 354 118,1 184,7

2006

279 807 15 171 18 563 70 013 x 383 555 110,7 204,5


Spotřeba je uvedena v běžných cenách, největší nárůst byl v roce 2004, kdy došlo k nárůstu celosvětových cen oceli a i přes úpadek výroby v roce 2005 je vidět, že spotřeba dále rostla. Hodnota spotřeby je vyjádřena v tržbách z produkce výrobců. I když, jak si později ukážeme, u jednotlivých distributorů typu Ferony došlo v důsledku zvýšené konkurence v roce 2005 k poklesu marží, celkové tuzemské prodeje stále rostly. Růst spotřeby je způsoben především konjunkturním cyklem hospodářství a rozvojem jednotlivých odvětví (automobily, stavby, stroje). - 11 -

Spotřeba se každoročně zvyšuje, dominantní postavení ve spotřebě zaujímá OKEČ 27.1 (73% v roce 2006). Z jednotlivých druhů výrobků je 90% spotřeby tvořeno plochými výrobky, dlouhými výrobky a ocelovými trubkami. V roce 2007 dosáhla tuzemská spotřeba 6,55 mil. tun oceli, tj. cca 633 kg na obyvatele za rok, což je výrazně více než EU27 - průměr 395 kg/obyvatele. Následující tabulka zobrazuje roční výrobu a spotřebu oceli v ČR: Tabulka 7 – Výroba a spotřeba surové oceli ČR v letech (v mld. tun)

2001

výroba surové oceli ČR spotřeba oceli v ČR

6,3 3,9

2002

2003

6,5 4,2

2004

6,8 4,4

7,0 5,2

2005

6,2 5,3

2006

2007P

6,9 6,0

7,1 6,6

Zdroj: asociace Hutnictví železa, MPO

Téměř 80% spotřeby výrobků OKEČ 27.1-3 se realizuje v odběratelských odvětvích dle tohoto pořadí: výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba dopravních prostředků, a stavebnictví. Nejvíce oceli se spotřebovalo ve strojírenství 40 %, dopravě 20 % a stavebnictví 17 %. Mezi neželeznými kovy (27.4) jsou dominantní hliníkové výrobky (65% z celku spotřeby výrobků z neželezných kovů). Slévárenství (27.5) se samostatně nesleduje. Následující graf ukazuje predikci vývoje spotřeby oceli v ČR od společnosti EuroStrategy Consultants z roku 2005. Graf 1 – Spotřeba oceli v ČR v mil. tun dle predikce od roku 2005 Steel Market in CR 9

14%

8

12%

(Mil. Tonnes)

7 10%

6 5

8%

4

6%

3

4%

2 2%

1 0

0% 2 003 2 004 2 005

2 006 2 007 2 008

2 009 2 010 2 011

2 012 2 013 2 014

Zdroj: EuroStrategy Consultatnts, únor 2005

Hodnoty této predikce se mírně liší od čísel asociace Hutnictví železa, které jsou aktuálnější. Červená čára zobrazuje stabilní roční růst spotřeby kolem 4% tunové produkce až do roku 2014. Odbyt hutnického materiálu je závislý vedle cen, které proberu v následující kapitole, také na odběratelských odvětvích, růstu daného trhu, prosperitě zainteresovaných podniků a růstovém potenciálu do budoucnosti. Závislost se může projevovat od nejužších a nejbližších odvětví až po celonárodní ukazatel vývoje HDP. V následujícím grafu je zobrazen vývoj v nominálních hodnotách za jednotlivá zmíněná odvětví, která jsou největšími odbytišti hutní výroby. Jedná se o odběratelská odvětví stavebnictví (OKEČ 45), zpracování kovů na konstrukce a kovodělné výrobky (OKEČ 28), výrobu dopravních prostředků (OKEČ 34 - 35), a dále srovnávám s vývojem nominálního HDP ČR a spotřebou hutní výroby v ČR (OKEČ 27). - 12 -

Graf 2 - Závislost tržeb Ferona a.s. vůči tržbám odvětví, HDP a spotřebě hutní produkce 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

-10%

stavebnictví

kovodělné výrobky a konstrukce

doprava

HDP

spotřeba OKEČ 27

tržby Ferona

Zdroj: vlastní tvorba

Tyto položky jsou porovnány proti tržbám společnosti Ferona a.s. Údaje byly užity v běžných cenách z důvodu srovnatelnosti, protože by u mnoha ukazatelů bylo obtížné či spíše nemožné správně určit reálný vývoj veličin. Tyto údaje pochází z ověřených zdrojů ČSÚ, MPO a výroční zprávy Ferona a.s. Z důvodu změny vlastníka a restrukturalizace společnosti Ferona a.s. byla v roce 2001 vytvořena účetní závěrka pouze za ¾ roku počínaje 1. dubnem 2001. Proto byl proveden můj vlastní odhad (1,25x8 násobek tržeb za posledních 9 měsíců v roce 2001) celkových tržeb roku 2001 pro srovnatelnost. Vývoj tržeb Ferony a tržeb jednotlivých odvětví je v míře růstu značně odlišný, ale pohyb křivek naznačuje propojenost jednotlivých odvětví. Míra růstu je totiž do značné míry ovlivněna tím, že jsou hodnoty v běžných cenách. Nejpodobnější vývoj s tržbami Ferony má výroba kovodělných výrobků a konstrukcí, dále spotřeba hutního materiálu a částečně i stavebnictví. Výjimkou je téměř nezávislý vývoj dopravy. Vývoj HDP je tradičně velmi plochý, přeci jen výkyvy zde nebývají tak silné, ale přesto může být korelace s daným odvětvím a tržbami Ferony značná. Výkyvy jsou rozeznatelně stejného směru jako u tržeb Ferony. Úspěchy hutních výrobců a prodejců jsou silně propojeny s konjunkturním cyklem hospodářství ČR. Vyšší výkyvy u prodejů Ferony souvisí s odlišným cenovým vývojem, který byl ve sledovaném období bouřlivý (viz. následující sekce Vývoje cen). Jak lze z grafu vyčíst, s konjunkturou se velmi dobře vyvíjela produkce stavebnictví, dopravních prostředků i dalšího průmyslu. Dle současných očekávání je však konjunkturní cyklus hospodářství ČR na svém konci a přírůstky HDP se budou reálně každoročně snižovat, což se pravděpodobně negativně projeví

8

Pozn. autora: Odhad vychází ze sezónních výkyvů prodejů, kdy v zimních měsících poptávka částečně

ochlazuje, a proto není nárůst plných 25%.

- 13 -

v průmyslové a stavební výrobě. Důkazem jsou predikce ČSÚ, zahraničních pozorovatelů i např. stagnace výroby v Mladoboleslavské Škodovce. Vedle toho se projevují celosvětově dopady hypoteční krize amerických sub-prime hypoték. Tato krize dostala do špatné situace zejména banky, které změnily svoji úvěrovou politiku a tím postihly developerské a stavební společnosti. ČR se však dlouhodobě potýkala s rekordním nárůstem počtu hypoték a výraznou výstavbou nových budov a tak se negativní vývoj ve světě do českého stavebnictví prozatím příliš nezapsal. Se současnými signály o poklesu hospodářské produkce v Evropě (např. ve Francii a Anglii) a úvahami, zda-li stojíme na počátku světové krize, se budoucnost hospodářství ČR jeví více pesimisticky.

3.1.3.4 Vývoj ceny vstupů a hutních výrobků v ČR Výrobní cena hutních výrobků má obecně několik hlavních determinant, které se na ní nákladově podílejí. Jsou zde fixní náklady výroby, náklady na suroviny – ruda (železná ruda, neželezné kovy), šrot (recyklace), koksovatelné uhlí, legury, vápenec, pracovní síla a ostatní variabilní náklady. U prodejní ceny bude také záležet na tom, zda-li je výrobce i zprostředkovatelem distribuce, ať již prodává přímo nebo skrze vlastní síť obchodů, a nebo zásobuje cizí řetězce, které poskytují zboží finálním spotřebitelům. Tak i tak se cena navýší o marži každého dalšího článku mezi výrobcem a konečným spotřebitelem. Následující číselné údaje za historický vývoj cen vychází opět z dokumentu MPO ČR Panorama českého průmyslu 2006: V letech 2000 - 2003 hutní průmysl kopíroval celostátní makroekonomický trend vývoje výrobních cen v ČR. V roce 2004 došlo k nejvýraznější změně především u cen železných a ocelových výrobků. Výrazný růst poptávky po kovech vyústil v růst výkonů, cen vstupů a promítl se do cen finálních výrobků. Přitom narostl podíl hutnictví v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu. Růst cen souvisel hlavně s investičním boomem v Číně a jihovýchodní Asii, které jsou velmi bohaté na vstupní suroviny a sami reprezentují většinu celosvětové poptávky po hutních výrobcích. Poptávka po vstupech - především železné rudě, šrotu, koksu a uhlí - se projevila v jejich cenách a tím i v ceně finální produkce. Odběratelé a trh mohli situaci pouze akceptovat a snažit se předzásobit. Růst cen byl každopádně nevratný a i když v roce 2005 v důsledku předzásobení poptávka ochladla a průměrná cena hutních výrobků vlivem konkurenčních bojů klesla o desítky procent zejména na obchodních maržích, ceny vstupů dále rostly. Následující roky 2006 a 2007 pak potvrdily růstem cen vstupů znovu sílící poptávku. Pokles hrubé marže a tím i zisků společností nebyl udržitelný a jelikož se trh uklidnil, mohly opět růst o desítky procent zpět na předchozí úroveň. Jednotlivé meziroční cenové indexy zobrazuje následující tabulka níže. V roce 2006 signalizoval růst cen vstupů (cca +19 % u železné rudy a +8,5 % u ocelového šrotu) rychlý obrat vývoje ceny finální produkce. Zatímco cena dlouhých válcovaných výrobků se v témže roce v průměru zvýšila jen o 0,2 % (betonářská ocel ale +19,7 %), ceny plochých - 14 -

výrobků celkem poklesly o 4,9 % (přitom za studena válcované plechy rostly +10,3% a plechy a pásy pro elektrotechniku +60 %). Ceny ocelových trubek v meziročním srovnání stouply o 6,9 % (svařované +13,1 %). Ceny ostatních ocelářských výrobků se snížily o 2,4 %. U výrobků z neželezných kovů se v roce 2004 ceny zvýšily v průměru o 10,4 %. Hlavní zásluhu nese vývoj cen neželezných kovů a jiných surovin na burze. Téměř 30%ní meziroční růst cen na přelomu 2006/05 lze přičíst na vrub růstu cen mědi, hliníku, zlata aj. Souvislost lze hledat s vývojem průmyslu v Číně. Ve slévárenství OKEČ 27.5 nejsou ceny samostatně sledovány, výjimkou je přelom 2005/06. Shrnutí vývoje cenových indexů zobrazuje následující tabulka: Tabulka 8 - Meziroční vývoj cen. indexů výrobků 2000 – 2006 za OKEČ 27 (v %)

01/00

OKEČ 27.1 - Výroba železa, oceli, feroslitin a plochýchK OKEČ 27.2 - Výroba litinových a ocelových trub a trubek OKEČ 27.3 - Jiné hutní zpracování železa a oceli OKEČ 27.4 - Výroba a hutní zpracování neželezných kovů OKEČ 27.5 - Odlévání kovů OKEČ 27

99,0 101,8 102,9 87,9 98,6

02/01

94,4 93,3 97,2 91,1 94,9

meziroční index 03/02 04/03

105,6 100,9 101,6 100,2 103,9

160,0 135,6 142,6 110,4 145,0

05/04

84,9 96,7 93,2 105,5 89,6

06/05

104,7 113,7 102,4 129,7 105,4 107,3


Pro rok 2007 trh očekával oscilaci mírně nad 7% dosažených i v roce 2006, tedy určitou stabilizaci vývoje. Rizikem může být růst zásob u odběratelů v EU. Oficiální index zatím nebyl stanoven. Cykličnost, se kterou se vývoj výsledků v ocelářství dlouhodobě potýká, bude z důvodu provázanosti se zahraničním vývojem významně ovlivňovat vývoj v Číně, celosvětová dostupnost zdrojů - energie, šrot, železná ruda a feroslitiny, a v neposlední řadě i vývoj kurzu USD spolu s importní politikou USA a EU. Následující kapitola se bude zabývat právě těmito vlivy.

3.1.3.5 Vstupy hutní produkce a jejich vliv na cenu hutních produktů Cena vstupů hutní výroby bude v příštích letech nadále hlavní determinantou ceny hutní produkce. Patří mezi ně především uhlí, železná ruda a nebarevné kovy. Velká neznámá je také cena energií potýkající se s nedostatkem strany nabídky a umožňující zpracování vstupů. Železná ruda Je bezpochyby nejdůležitějším vstupem hutnictví železa. Zpravidla se těží hornickým způsobem hlubinně a čím dál častěji i povrchově. Hrubá železná ruda se obvykle vyskytuje v mixu s dalšími horninami a hlinitými substancemi. Úpravárenskými pochody jako drcením v čelisťových a válcových drtičích, praním a flotací se takto vytěžená surová ruda zbavuje hlušiny a dosáhne se vyššího obsahu železa a teprve pak se užije ve výrobě surového železa. Železo se dále v pecích odstraněním grafitického uhlíku přeměňuje na měkkou ocel, která se tepelnou úpravou mechanicky zpracovává. Legováním (přidáním dalších kovů) vznikají slitiny oceli, kterých je na 2000 druhů a

- 15 -

odlišují se pevností, tvrdostí, odolností aj. vlastnostmi.9 Nejvýznamnější naleziště železné rudy se nachází v Brazílii, Austrálii, Indii a Číně, další potom v Ruské federaci, Indii, Ukrajině a USA. Největší těžba železné rudy hlubinným způsobem probíhá v současnosti ve Švédsku. V následující tabulce se nachází porovnání spotřeby a nabídky železné rudy v jednotlivých světových regionech (první je vždy spotřeba, roky 2008 – 2010 znamenají prognózu). Největším dodavatelem železné rudy je Brazílie a Oceánie (hlavně Austrálie), jelikož samotná Asie spotřebuje daleko více rudy, než sama poskytuje. Tabulka 9 - Světová spotřeba/nabídka železné rudy Spotřeba/nabídka (mil. tun)

North America (spotřeba) (nabídka) Central & South America EU - 15 EU - 12 Europe Other CIS (fmr USSR) Middle East Africa Asia Oceania World Vysvětlivky: P = predikce

2000

96,9 110,3 70,7 239,5 162,5 23,1 32,6 1,3 10,3 6,5 128,6 156,9 19,3 12,4 22,7 49,3 535,8 301,5 6,6 172,4 1073,2

2005

2006

96,9 91,1 92,8 328,7 148,4 25,7 23,2 0,9 16,6 11,1 144,7 188,5 29,1 14,8 26,2 55,8 971,6 579,0 14,4 260,1 1555,7

2007

96,9 98,4 102,3 356,5 150,7 25,8 27,0 0,9 15,8 9,3 150,2 195,6 26,9 18,1 25,7 57,5 1185,9 760,3 22,3 275,4 1797,8

2008P

96,9 99,0 94,3 374,0 138,0 26,4 24,5 0,7 17,1 10,3 151,1 199,2 27,3 17,9 26,4 62,3 1352,4 866,7 27,9 296,3 1952,8

96,9 101,0 107,0 423,8 144,4 27,9 33,9 0,8 17,5 8,6 158,7 196,9 31,8 18,0 22,8 66,3 1422,6 859,8 31,8 352,3 2055,4

2009P

96,9 102,5 113,7 468,8 149,1 28,9 33,5 0,8 19,1 8,8 165,6 197,4 37,1 19,5 24,4 70,4 1446,0 827,0 32,3 385,8 2109,9

2010P

96,9 104,5 120,0 515,2 134,4 29,9 25,9 0,9 20,0 8,8 177,4 196,4 42,8 23,0 27,7 77,3 1484,6 810,0 32,8 418,1 2184,1


Obrovský zájem je zejména v Číně, Indii a v dalších asijských (a dnes už také latinskoamerických) ekonomikách. Čína spolyká na 40% světové produkce železné rudy a manganu. Předpokládá se, že na světě je zhruba ekonomicky využitelných 800 mld. tun hrubé železné rudy, z které lze získat po zpracování na 230 mld. tun železa10. Následující tabulka zobrazuje výrobu železné rudy dle největších producentů. Tabulka 10 – Světový výrobci železné rudy Největší výrobci železné rudy

Vale Rio Tinto BHP Billiton Metalloinvest Cleveland Cliffs Kumba§ Smart/Privat LKAB CVG US Steel Other porducers Vysvětlivky: P = predikce

2007

305,2 178,1 126,6 40,5 38,0 34,5 27,1 24,0 24,0 21,0 11339

2008P

329,9 205,5 144,1 41,0 46,1 39,5 27,5 24,5 25,0 21,0 11513

2009P

345,5 222,5 152,7 42,0 43,2 53,0 27,5 25,5 26,0 21,0 1151

2010P

367,5 245,0 163,7 42,0 43,2 53,5 29,5 26,5 27,0 21,0 1165,2


9

Výroba železa a oceli. Dostupný z WWW:

. 10

U.S. Geological Survey. Minerals Yearbook 2006 - Iron Ore. USA. Květen 2008.

- 16 -

S největším náskokem vede výrobu brazilská společnost Vale a následuje ho britské Rio Tinto. Brazilský koncern Vale (největší výrobce na světě) má už dnes na svém kontě necelou třetinu vývozu železné rudy. Britsko-australský koncern BHP Billiton nyní usiluje o převzetí svého konkurenta, britského koncernu Rio Tinto. Pokud se fúze podaří, vznikne celek, který by kontroloval přes 2/3 celosvětových zásob železné rudy a podstatnou část koksovatelného uhlí. Tak by víceméně ovládl světovou cenu železné rudy, jelikož by řídil jak dodávky rudy, tak uhlí umožňující její zpracování. Dopady lze těžko odhadovat. Cena železné rudy je dnes meziročně až o 60% vyšší než v roce 2007, a ocel tak může v roce 2008 podle odhadů zdražit až o 15 %. Podniky již nyní hledají způsob, jak se dopadům drahé oceli vyhnout. Uvažují i o využití plastů. Na dalším grafu jsou zobrazeny pohyby cen dodávek železné rudy na světovém trhu převzaté z výzkumu společnosti AME. Je zde patrný vývoj ceny různých dodávek železné rudy z více koutů světa. I když je grafické zobrazení méně srozumitelné, důležitý je vývoj jednotlivých křivek, dokazující silný nárůst cen v roce 2007. Graf 3 - Dodavatelské ceny v USD/tunu železné rudy na světovém trhu 2005 – 2008 z Indie do Číny z Brazílie do Číny z Brazílie do severní Asie

severozápadní čínský koncentrát z Austrálie do Číny z Západní Austrálie do severní Asie

z Indie do severní Asie

Zdroj: AME – Iron Ore Market březen 2008

Od roku 2000 do roku 2007 se na evropském i japonském trhu zvýšila cena všech forem obchodované železné rudy 4 – 5 násobně, přičemž mezi koncem roku 2007 a 1. polovinou 2008 by mělo dojít k mírnému poklesu. Více zobrazuje tabulka v příloze 8.4.2 Vývoj cen oceli ve světě. Hlavním problémem pro hutnictví se tak stala cena surové železné rudy. V minulosti bylo zvykem, že jednání o cenách železných rud otevíralo Japonsko. Jeho role se postupně s růstem vlivu zmocnila Čína, do které proudí velké množství rudy z Brazílie a Austrálie a země se stává kolébkou ocelářského průmyslu. Čínský export byl v poslední pár letech v mírném poklesu nahrazován Indií, avšak i u té se postupně export snižuje v důsledku rozvoje a vysoké spotřeby. Vše záleží právě na vyjednávání ceny mezi dodavateli a odběrateli, které se odehrává hlavně mezi vládními představiteli zemí nikoliv firem. V současnosti jde o představitele vlád Brazílie, Austrálie, Číny a Japonska.

- 17 -

Lze tedy očekávat a predikce tomu jasně napovídají, že cena železné rudy bude dále alespoň krátkodobě růst až o desítky procent a nejvíce tak ovlivní růst světových cen železa a oceli. Firmy tak pravděpodobně budou své snahy orientovat na efektivní řízení nákladů a vyšší efektivnost ve výrobě. Recyklace Šrot je nezbytným prvkem veškeré průmyslové výroby. Jeho podíl se celosvětově zvyšuje nejen díky neustálému poukazování na plýtvání surovinami. Je stále levnější ocel recyklovat, než těžit železnou rudu, vynakládat finance na výrobu „nové“ slitiny a zároveň se vypořádávat s novou ekologickou zátěží (úbytek zdrojů rudy, zásahy do přírody, hromadění nevyužitého odpadu, tvorba škodlivých látek delším procesem).V poslední době se každým rokem recyklují asi ¾ z celkové roční produkce oceli. Například v letech 2004 - 2005 bylo recyklováno 97,5% tyčí a plátů z konstrukční oceli. Výztužných ocelových tyčí bylo recyklováno asi 65% z jejich celkové roční produkce. Konstrukční ocel tak typicky obsahuje asi 95% recyklovaného materiálu. Oproti tomu lehčí typ oceli, jako je ocel válcovaná, obsahuje „pouze“ 30% recyklovaného materiálu.11 Recykluje se také proto, že ocel během procesu recyklace neztrácí žádné ze svých vlastností. Ocel je nejvíce recyklovaný materiál v Severní Americe. Energie ušetřená recyklováním oceli snižuje roční spotřebu energie průmyslu až o 75%. Recyklováním jedné tuny oceli se ušetří cca 1100 kg železné rudy, 630 kg uhlí a 55 kg vápence12. Cena železného šrotu se vyvíjí s jeho narůstajícím využíváním směrem nahoru. Následující graf zobrazuje vývoj ceny šrotu v USA, kde jsou ceny oproti Evropě vyšší, ale v podstatě podobný růstový průběh kopíruje cena ve všech ostatních zemích. Cena se evidentně za poslední 2 roky zdvojnásobila: Tabulka 11 - Vývoj ceny železného šrotu na American Metal Market v Chicagu průměrná cena USD/tunu

červen 2004 červen 2006 červen 2008

těžké taveniny $180.00 $248.50 $515.00

autošrot $185.00 $270.00 $565.00

hrubý index $182.50 $259.25 $540.00

Zdroj: Scrap metal prices auditions

Cena vykupovaného kovošrotu se pohybuje v závislosti na stavu, druhu a množství odpadu a nelze tedy jednoduše určit průměrnou cenu. Avšak podstatné bylo zjištění, že se cena rapidně zvyšuje, přičemž cenu drží při zemi vzrůstající konkurence mezi likvidátory odpadu. V ocelářském průmyslu je využití šrotu závislé na technologii výroby (na druhu pece), jak zobrazuje následující tabulka13, nejvíce šrotu se využije v elektrické obloukové peci (EAF) nebo oxidací v kyslíkových konvertorech (BOF) či indukčních pecích:

11

Wikipedia. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ocel.

12

Wikipedia. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ocel.

13

V tabulce – DRI nebo-li direct reduced iron, jinak také nazývaná bezkoksová metalurgie železa,

znamená přímo tavené železo pomocí zemního plynu či uhlí. Je to alternativa pro výrobu železa z železné rudy. Je čistší než surové železo. HBI představuje DRI výrobky ve formě železných briket.

- 18 -

Tabulka 12 - Využití šrotu dle technologie pece při výrobě oceli v roce 2005 vstupy (mil. tun) electric arc furnace (EAF) basic oxygen furnace (BOF) ostatní vstupy celkem pro ocelářství produkce ve slévárnách Celkem

šrot 323 100 15 438 30 468

surové železo 50 683 20 753 28 781

DRI/HBI 58 58 58

Zdroj: Alfred Nijkerk – Scrap and steel prices rebound 2005

Pro výrobu surového železa v ČR je zásadním cílem snížení výroby oceli rudným způsobem na nezbytné technologické minimum a plné využití jediné kovonosné vsázky – šrotu. Tato změna ve struktuře výroby oceli předpokládá dle predikce MPO ČR z roku 2006 investice do výstavby flexibilních elektrických obloukových pecí na místo tandemových s výrazným zvýšením podílu výroby elektrooceli z dnešních 10 % na cca 50 % při spotřebě šrotu v objemu cca 3,5 mil. tun v cílovém roce 2010.14 Vápenec Dalšími vstupem ve výrobě železa a oceli je vápenec. Pálené vápno je užíváno v menším množství z důvodu, že váže nečistoty a vytváří tak strusku, železo je pak čistší. Vývoj ceny této suroviny je víceméně stabilní a množství dostatečné. Koks Zásoby českého uhlí na výrobu elektřiny postačují na desítky let dopředu, avšak při výrobě oceli je elementárním vstupem uhlí koksované. Uhlí nelze využít při výrobě železa ve své přírodní formě, ale musí být zpracováno karbonizací na koks v koksárnách. Vyrábí se z černého uhlí a to pouze majícího určité chemicko-technologické vlastnosti. Po té je koks přidáván společně s rudou při výrobě železa ve vysoké peci. K černému uhlí a jeho ceně se ještě vrátím pár řádků níže v části věnované vývoji cen energií. 2eželezné kovy Barevné kovy jsou základní surovinou výroby OKEČ 27.4 a jsou jimi především lehké kovy hliník, hořčík, titan; kovy s nízkou teplotou tání - olovo, cín, zinek; kovy se střední teplotou tání měď, nikl, mangan; kovy s vysokou teplotou tání - chrom, molybden, wolfram; a jejich slitiny, ale také ušlechtilé kovy - stříbro, zlato a platina. Jako neželezné kovy se označují ostatní technické kovy kromě železa. Neželezné kovy se uplatňují především jako legující prvky ve slitinách Fe, dále v elektrotechnice, tepelné technice, ve šperkařství a v řadě dalších speciálních aplikací. Oproti oceli, která nemá mnoho substitutů, jsou z důvodu jejich rostoucí ceny často nahrazovány nekovovými materiály. Dle LME (London Metal Exchange) v posledních osmi letech ceny neželezných kovů silně narůstaly. Je to způsobeno především růstem spotřeby. Počet ložisek a nabídka byly dlouhodobě

14

Pozn.autora: Nelze pochopitelně recyklovat všechnu ocel, mnoho oceli zůstává dlouhodobě ve

stavbách, autech a dalších výrobcích.

- 19 -

dostatečné a téměř neměnné, ale nyní rostou finanční náklady právě v souvislosti s hledáním a otevíráním nových ložisek z důvodu jejich nedostatku. ČR je silně závislá na dovozu neželezných kovů, a proto se jejich tuzemská cena odvíjí od vývoje cen v zahraničí. Dalším zdrojem je samozřejmě sběr a recyklace barevných kovů, kde cena pružně reaguje na vývoj na LME. Cena jednotlivých kovů zažila bouřlivý vývoj, přičemž nejvýznamnější růst se projevil mezi lety 2006 – 2007. Koncem roku 2007 se cena pro řadu kovů začala vyvíjet odlišně, došlo k růstům (měď, hliník) i poklesům (olovo, zinek). Přehled cenového vývoje za vybrané nejdůležitější neželezné kovy zobrazuje příloha 8.4.1 Vývoj ceny neželezných kovů. Předpovědět vývoj cen jednotlivých kovů je obtížné. Závisí na poptávce, dostupnosti, nákladech i substituci a spekulaci na trhu komodit. V současnosti jsou však ceny stále poměrně velmi vysoko a poptávka stále roste, přičemž výrobci v ČR cenu přejímají a neovlivní. Možnost, jak se s cenami vyrovnat, představuje substituce, která vedla např. v roce 2007 k růstu spotřeby hliníku na úkor mědi (bronzových a mosazných drátů). Elektrická energie Možnosti ve výrobě energie se řeší již delší dobu na půdě států celé Evropské Unie a Evropského Parlamentu. Velice rychle rostoucí cena energií, zvláště pak cena elektrické energie i její potenciální nedostatek jsou hrozbou ztráty konkurenceschopnosti nejen hutí v ČR, ale také celé řady dalších průmyslových odvětví. V Evropě se momentálně řeší otázka energetické bezpečnosti na poli parlamentu EU i jednotlivých vlád. Prozatím neexistuje konsensus. Jediná společná řeč se týká zvyšování podílu zelené energie z obnovitelných zdrojů. Následující prognózy jsou založeny na krátkodobých prognózách s promítnutím těch faktorů, které by měly mít dlouhodobý vliv. Prognózu ceny elektrické energie zobrazuje Graf 6 - Prognóza vývoje cen elektřiny a strategických surovin do roku 2050, který naleznete po rozboru jednotlivých zdrojů energie. Cena uranu byla v nedávné době silně ovlivněna sílící spekulativní poptávkou po této komoditě. Ložiska lze nalézt také v ČR, i když těžba každoročně mírně klesá, dosahuje asi 300 tun za rok (jediné ložisko je na Vysočině). Až 96% rezerv uranu se nachází jen v 10 zemích světa – nejvíce v Austrálii, i když podle neoficiálních utajovaných údajů je nejvíce uranu v Tibetu. Mezi největší výhody uranu jako paliva patří nízké množství nutné pro provoz jaderné elektrárny, neprodukuje skleníkové plyny a provoz jaderné elektrárny je nezávislý na meteorologických podmínkách. Cena uranu v roce 2007 silně vzrostla z důvodu vysoké poptávky a hromadění zásob uranu. Očekává se, že uran bude hlavní surovinou pro výrobu el. energie následujících několik desítek let. Situace se po té k přelomu 2007/2008 uklidnila k hladině 80-90 USD za libru uranu.15 Největšími surovinovými konkurenty v ČR jsou uhlí a plyn, přičemž u uhlí se musí rozlišovat ještě cena tuzemského a cena z dovozu. 15

Zdroj: Vladimír Štěpán, Jiří Gavor: Prognóza cen energií, květen 2008.

- 20 -

Uhlí je strategickou a prozatím v ČR nenahraditelnou surovinou, na které je závislá i výroba v hutích. Spotřeba uhlí měla do roku 2050 průběžně narůstat.16 To vychází i z energetické politiky mnoha velkých zemí. Přesto by cena uhlí měla růst velmi pomalu a zůstat stále nižší než cena zemního plynu, což je jeho nespornou výhodou. Uhlí by mělo hrát dominantní roli energetického zdroje i v 21. století, především díky své ceně a vzestupu cen ropy a plynu. Nové technologie umožňují dosáhnout vyšší účinnosti a nižších koncentrací škodlivin ve srovnání s klasickými uhelnými elektrárnami. ČR je celkem nezávislá a to hlavně díky velkým ložiskům hnědého uhlí. Černé uhlí se sice i dováží (hlavně z Polska), ale také je to české vyváženo do zahraničí. Proto zatím nepanuje obava, že by byl nedostatek uhlí pro výrobu koksu, jenž je podstatnou složkou při výrobě železa. Dovážet uhlí by nebyl problém, ale otázkou jsou ceny. Nedaleké doly jsou samozřejmě z logistického hlediska ideální. Cena se proto musí stále sledovat ze dvou hledisek – tuzemského uhlí a černého importovaného uhlí, jak zobrazuje Graf 4 o pár řádek níže. V roce 2008 by se měla poprvé konat burza uhlí, kterou v ČR uspořádá Mostecká uhelná a.s. Bude platit až po vypršení dlouhodobých smluv mezi dodavateli a odběrateli, takže se bude jednat o cenách až pro roky 2013 - 2020. V tomto důsledku lze podobně jako po startu burzy elektrické energie očekávat silný nárůst cen. Zemní plyn je další využívanou variantou pro výrobu energie a v blízké budoucnosti se rozšíří i jako ekologická pohonná látka v dopravě. Import zemního plynu do EU je silně závislý na ruských plynovodech, které vedou přes bývalé země SNS. Cena zemního plynu je závislá na vývoji cen ropy a měla by růst do konce roku 2008 až k hodnotě 700 Kč/MWh (viz. graf), ale během roku 2009 se očekává její pokles. Hlavním dodavatelem zemního plynu pro Evropu je Rusko. Domácí těžba v ČR dlouhodobě pokrývá pouhá 1-2% spotřeby, veškerý ostatní zemní plyn je nutno dovážet. Dovoz se realizuje zhruba ze 75% z Ruska, zbytek převážně z Norska. Graf zobrazuje predikci do roku 2010. Cena českého uhlí je nízká a stabilně pomalu roste, u importovaného zahraničního uhlí pravděpodobně krátkodobě poklesne: Graf 4 - Cena uhlí a plynu v ČR v CZK / MWh 800

cena uhlí a plynu (CZK/MWh)

700 600 500 400 300 200

0

I-01 IV-01 VII-01 X-01 I-02 IV-02 VII-02 X-02 I-03 IV-03 VII-03 X-03 I-04 IV-04 VII-04 X-04 I-05 IV-05 VII-05 X-05 I-06 IV-06 VII-06 X-06 I-07 IV-07 VII-07 X-07 I-08 IV-08 VII-08 X-08 I-09 IV-09 VII-09 X-09 I-10 IV-10 VII-10 X-10

100

černé uhlí z dovozu

plyn(výhřevnost)

hnědé uhlí SD

Zdroj: Vladimír Štěpán, Jiří Gavor: Prognóza cen energií, květen 2008

16

Zdroj: Vladimír Štěpán, Jiří Gavor: Prognóza cen energií, květen 2008.

- 21 -

Z dlouhodobého hlediska by měla cena zahraničního černého uhlí v průměru klesat do roku 2010 a pak se vrátit na mírně vyšší úroveň než je dnes okolo 130USD/tunu. Ropa Sílící závislost na zahraničním dovozu výrobních vstupů pro české hutnictví, potažmo EU, v sobě skrývá nebezpečí rostoucí ceny pohonných hmot. Ty jsou dlouhodobě napojeny na rostoucí cenu zemního plynu a zejména ropy. Výkyvy v ceně ropy ohrožují bezpečnost provozu energeticky náročných podniků. Hlavním strategickým partnerem v dodávkách ropy pro Evropu je opět Rusko. V posledních letech dochází k nárůstu významu dovozu z Azerbajdžánu. V menším množství je do ČR importována ropa ze Sýrie, Libye, Kazachstánu a Alžírska. Prakticky existují tři základní verze, jak se bude dále cena ropy vyvíjet: 1. růst na 150 USD/barel a výše; 2. stabilizace kolem 100 USD/barel; 3. pokles k 60 USD/barel. Můžu uvést pouze to, že momentálně má ropa po rekordním růstu sestupný trend. Zajímavý a velmi důležitý je pak následující graf, který nám odhaluje relativně velkou provázanost vývoje cen uhlí, zemního plynu a uranu na vývoji ceny ropy.

160

350

140

300

120

250

100

200

80

150

60

100

40

50

20

0

ropa (USD/bbl), uhlí ICR (USD/t), uran (USD/pd)

400

import-plyn

uhlí ICR

uran(U3O8)

I-08

III-08

XI-07

IX-07

VII-07

I-07

III-07 V-07

XI-06

IX-06

I-06

V-06 VII-06

III-06

XI-05

IX-05

I-05

V-05 VII-05

III-05

XI-04

VII-04 IX-04

I-04

V-04

III-04

IX-03 XI-03

VII-03

I-03

V-03

III-03

V-02

IX-02 XI-02

III-02

VII-02

XI-01 I-02

IX-01

VII-01

I-01

III-01

0

V-01

importní cena plynu (USD/MWh)

Graf 5 - Vývoj cen energií na globálních trzích 2001 - 2008 v USD

ropa Brent


Tento graf svědčí fakticky o tom, že již neexistuje situace, kdy by se výrazně zvýšila cena pouze jedné energetické komodity bez dopadu na ostatní. Hlavní surovinou je v tomto pohledu ropa, s jejímž pohybem se mění i cena ostatních energetických zdrojů. V podstatě je tak vyloučena jednoduchá substituce jedné komodity za druhou a tak je budoucí vývoj v energetice i dopravě závislí na hledání správné kombinace využití jednotlivých zdrojů tak, aby cena zbytečně nerostla, nebo k hledání nepoznaných variant (vodíkové palivo, cukrová řepa). Nejlepším východiskem je stálé snížení energetické náročnosti průmyslu (i domácností) a zastavení rostoucí spotřeby energie a zdrojů. K tomu má dopomoci konsolidace v průmyslových odvětvích a investičně náročný výzkum nových

- 22 -

technologií výroby. U technologického pokroku se očekává, že sníží celosvětově intenzitu energetické náročnosti hutnictví do roku 2030 o 40% oproti současnému stavu17. Následující prognóza je výsledkem jedné varianty vývoje, která bere v úvahy výrazné zdražení vstupů, avšak nepočítá např. s tak dramatickým růstem ceny ropy jako v roce 2008. Graf 6 - Prognóza vývoje cen elektřiny a strategických surovin do roku 2050 v USD / MWh 300 270

cena energie (USD/MWh)

240 210 ropa

180

plyn

150

uhlí

120

elektřina

90 60 30 0 2005

2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050


Cena elektřiny bude nejméně několik příštích desetiletí silně ovlivněna převahou poptávky nad nabídkou (růst poptávky 1,3% ročně do roku 2050). Vliv ponesou nově také náklady na emisní povolenky od roku 2013, nutnost ukládat CO2 od roku 2020 a povinné zvýšení podílu zelené energie. Očekává se rozšíření větrných elektráren a slunečních panelů kolem roku 2030, přičemž technologie by se měla postupně zlevňovat díky dalšímu vývoji. Otázka dostupnosti a omezeném množství daných zdrojů je ve vysoké míře irelevantní. Je tomu tak proto, že současná známá ložiska stačí na výrobu po několik dalších desetiletí. Tabulka 13 - Světové zásoby palivo-energetických surovin 2004 surovina

ropa zemní plyn uhlí uran

světová těžba 2004

ověřené zásoby

životnost (roky)

3867,9 mil.t 3 2691,6 mld. m cca 5500 mil.t

161,9 mld.t 3 179,5 bil. m 909 mld.t do 80 USD 3800 tis.t do 130 USD 4700 tis.t

cca $40 cca $70 cca $170 do 80 USD cca $90 do 130 USD cca $110

cca 42 tis.t

Zdroj: MPO - Změny na světovém trhu nerostných surovin

Problém není v nedostatku dané suroviny, ale v dostupnosti levného, snadno dostupného zdroje suroviny. Ložiska v dnešní době netěžitelná bude možno v budoucnu vytěžit díky technologickému pokroku, který se však musí zaplatit. Příčina vzestupu cen ropy a následně i dalších komodit není v často udávaných a mediálně přitažlivých událostech (válka v Iráku, eskalující konflikt s Iránem, nenasytnost šejků OPECu atd.). Z mnoha zemí, které byly tradičními producenty nerostných surovin, se totiž staly významní spotřebitelé (Čína, Indie, Třetí svět, Jižní Amerika aj.) a pokud ne, dozajista se jimi do pěti až deseti let stanou.

17

P. Capros, L. Mantzos. The European energy outlook 2010 to 2030. Inderscience Enterprises Ltd.

2000.

- 23 -

Mezi další variabilní náklady patří mzdy. S ekonomickými úspěchy českého hospodářství porostou dále i průměrné mzdy. Mzdy rostou takřka v každém sektoru průmyslu, záleží však na jejich reálném přírůstku, který se očekává vzhledem k výši spotřebitelské inflace na přelomu 2007/2008 velmi nízký až záporný. Je statisticky prokazatelné (bylo uvedeno v sekci Kvalitativní vymezení trhu), že růst mezd v sektoru hutnictví je z pohledu nákladu pro podnik kompenzován propouštěním nepotřebné lidské síly a investicemi do kvalitních a dlouhodobých technologií, jež tuto sílu nahrazují. Investice jsou však často vysoce nákladné a musí se dlouhodobě umořovat v budoucích tržbách. Problémy mohou nastat s rostoucím průměrným věkem zaměstnanců a s nedostatkem kvalifikované pracovní síly při současné vysoké poptávce pracovního trhu. Vedle tržní nabídky, která nedostačuje poptávce, se na růstu cen surovin podílí z velké míry spekulace. Někteří finanční investoři se po finanční krizi na akciovém trhu přeorientovali na obchod se surovinami. „Jiří Šťastný z brokerské společnosti Colosseum odhaduje, že u některých druhů surovin, zejména se to týká ropy, se spekulace na cenovém nárůstu podílí deseti až padesáti procenty."18 K obrovskému nárůstu cen nerostných komodit došlo hlavně v letech 2006 a 2007. Je evidentní, že se vytváří nová dlouhodobá cenová hladina. Růst u vybraných komodit dosahoval až stovky procent, přičemž největší podíl na růstu má Čína, která významně omezila export a roste u ní spotřeba všech druhů kovů. Dalšími důvody jsou konsolidace sektoru (fůze a aliance největších společností), monopolní postavení několika společností na trhu surovin a těžba surovin odehrávající se ve stále odlehlejších končinách světa, kde chybí dostatek elektrické energie a infrastruktura či kapacity pro prvotní zpracování rud. Závěr Zobrazit na závěr přímo vývoj ceny oceli ve světě je velmi obtížné z důvodu mnoha druhů oceli, která se ve světě prodává. Vývoj ceny oceli je zobrazen v 8.4.2 Vývoj cen oceli ve světě. Jen sortiment hutní produkce nabízený oceňovanou společností čítá přes 15 000 položek z mnoha druhů materiálu s odlišnými vlastnostmi, kde jsou ceny a jejich vývoj často různorodé. Cenový vývoj za hutní výrobu v ČR shrnuje Tabulka 8. Celkově se však dle světových tabulek cena vyvíjí stále směrem nahoru, i když míra růstu zpomaluje a stále novější predikce spíše snižují očekávané hodnoty. Dalo by se říct, že světová poptávka se ochlazuje a pro trh s ocelí by mohl nastat poptávkový klid. Na druhé straně působí na růst vývoj cen energií a ostatních surovin vstupujících do výroby včetně recyklovaného materiálu. Světový ocelářský boom by podle poradenské firmy EuroStrategy Consultants měl pokračovat ještě dalších pár let. Do roku 2017 by mohla spotřeba vzrůst o 71 procent, a převýšit tak hranici dvou miliard tun za rok. Tahounem růstu mají být hlavně země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). To se zajisté cenově dotkne ČR, ale spíše považuji podobné odhady za vysoce optimistické, vzhledem

18

EnviWeb. Kdo má suroviny, diktuje. Duben 2008. Enviweb.cz.

- 24 -

ke stagnujícímu světovému hospodářství, které živí svými investicemi silně se rozvíjející země (Brazílie, Čína, Indie). Naopak česká výroba i poptávka je silně závislá na růstu domácí ekonomiky. Mnoho sdružení a asociací, které sdružují zainteresované podniky, se vyjádřilo v obavě z růstu cen oceli v roce 2008 hlavně v důsledku zdražení železné rudy a energetických surovin. Předpokládaný růst v roce 2008 by mohl dosahovat až 15%.19 Shrnu-li předchozí řádky analýzy trhu, lze konstatovat, že snad veškeré vstupy výroby oceli by měly růst, ať již mírně – uhlí, ropa – nebo významně – železná ruda, energie. Problémem tedy nebudou rostoucí zisky společností v oboru, ale udržení obchodní marže. Zdražení výrobků z oceli by mohlo v dlouhém horizontu ochladit poptávku20, pokud to nesvede již klesající ekonomika. Konkurenční boj v krátkodobém horizontu určitě vyvine tlak na další snižování obchodních marží. Predikce trhu, tržeb trhu a tržeb podniku ponechám na závěr celé strategické analýzy, aby nebyla porušena jejich logická provázanost. Zároveň tak učiním i s analýzou atraktivity trhu.

3.2 A ALÝZA V ĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ – KO KURE CE Pro konkurenční srovnání jsem vybíral společnosti, jejichž obrat přesahuje 1 mld. Kč. Většina z nich jsou členy sdružení SOHM (Sdružení obchodníků s hutním materiálem). Mělo by se jednat pouze o srovnatelné podniky se společností Ferona a.s, tedy zprostředkovatele obchodu s hutním materiálem koncovému uživateli. Obsahem analýzy jsou pouze vybrané největší společnosti, několik z nich je podrobněji popsáno a po té jsou porovnány dle vybraných ukazatelů.

3.2.1 Ferona a.s. Ferona patří mezi nejvýznamnější velkoobchodní (i maloobchodní) společnosti v oboru skladového obchodu s hutními výrobky, druhovýrobky, neželeznými kovy a navazujícím železářským sortimentem v České republice. Za relevantní trh lze tedy považovat především trh hutního materiálu spadajícího do průmyslového oboru metalurgie, přičemž hlavním podnikatelským oborem společnosti je OKEČ 515200 - Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky (dalšími jsou OKEČ 285200 Všeobecné strojírenské činnosti, 286300 - Výroba zámků a kování, 292000 - Výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely, 332000 - Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů, 452200 Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin).

19

Roman Šitner, Milan K. Osvaag. Ocel zdraží, strojírenství čeká šok. Únor 2008. Finweb.cz.

20

Pozn. autora: Hlavně u velkých staveb z oceli typu stadionů, jak se to stalo v Brémách v Německu,

nebo mrakodrapů.

- 25 -

Tabulka 14 – Hlavní hospodářské ukazatele společnosti (mil. Kč)

2004

Hmotný prodej Tržby za prodej zboží Hospodářský výsledek Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Počet zaměstnanců

(tis. tun) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (osob)

2005

960 19 315 989 3 784 2 407 2 042 2 785 1 471

2006

873 18 698 364 3 091 2 537 2 296 2 562 1 445

981 20 675 822 4 216 3 152 3 050 3 130 1 412

2007

1 012 23 042 533 4 618 3 049 2 633 3 845 1 402

Zdroj: Výroční zprávy společnosti

Společnost vlastní 11 skladů s denní kapacitou 200 000t materiálu. Sortiment, který společnost nabízí je pestrý od ocelí k neželezným kovům a je spojen s různým typem služeb. K těm hlavním patří zejména nákup a prodej zboží za účelem dalšího prodeje, dále poskytování služeb v souvislosti s prodejem zboží, silniční nákladní automobilová doprava, výroba strojů s mechanickým pohonem a kovoobrábění. Do stručného výčtu sortimentu velkoobchodu patří profilová ocel, ploché výrobky, trubky a uzavřené profily, ušlechtilá ocel, nerezová a žáruvzdorná ocel, hutní druhovýrobky a neželezné kovy. Tabulka 15 - Podíl jednotlivých druhů výrobků na tržbách Ferony a.s. v roce 2007 4%

3%

6%

0%

12%

44%

31%

trubky

ploché výrobky

dlouhé výrobky

ušlechtilá ocel

hutní druhovýrobky

neželezné kovy

spojovací materiál

Zdroj: Informace společnosti

Rozsáhlý sortiment nabízeného zboží, čítající přes 15 000 položek, je nakupován u desítek renomovaných tuzemských i zahraničních výrobců oceli, např. Mittal Ostrava, Moravia Steel, Vítkovice Steel a Jäkl, v zahraničí na Slovensku U.S. Steel Košice, Železárny Podbrezová, v Polsku Mittal Poland a CMC Zawiercie, a v Německu Ekostahl, Salzgitter. Součástí strategie společnosti je rozšiřování nabídky především ve směru nových jakostí materiálu. Pro účely dopravy materiálu zákazníkům využívá společnost Ferona především 108 vlastních nákladních vozidel značky Mercedes-Benz a vozidla smluvních dopravců. Pro přepravu menších zakázek na větší vzdálenosti je využívána sběrná služba za zvýhodněné ceny. Mezi odběratele patří hlavně stavební průmysl. Společnost svojí sítí skladů zásobuje koncové odběratele ve všech velkých městech ČR. Mezi doprovodné služby, které společnost poskytuje v rámci prodeje, patří dělení materiálu, vypalování plechů, úpravy betonářské oceli, rovnání a ohýbání oceli a sítí, stříhání s laserovým čidly, stříhání sítí do betonu, zkoušení materiálu a kalibrace měřidel. Finanční ukazatele společnosti zobrazuje následující tabulka: - 26 -

Tabulka 16 - Základní finanční ukazatele Ferona a.s. (mil. Kč)

2005

výkony a prodej zboží výsledek hospodaření za účetní období provozní VH aktiva celkem vlastní kapitál základní kapitál

2006

19 984 364 576 9 389 3 718 3 000

2007

22 082 822 1 070 11 053 4 572 3 000

24 466 533 811 11 615 4 850 3 000

Zdroj: Výroční zprávy

Vývoj tržeb společnosti bude více rozebrán v další kapitole Finanční analýzy. Jeho průběh přesto můžeme zhodnotit jako velice kladný. K výraznému nárůstu došlo v roce 2004 a tento trend společnost dokázala udržet. Zisky jsou sice kolísavé, ale dlouhodobě kladné. Společnost měla 1404 zaměstnanců ke konci roku 2007. Všechny finanční údaje společnosti jsou každoročně auditovány nezávislou externí organizací.

3.2.2 Italinox s.r.o. Společnost Italinox funguje od svého založení v roce 1992. Majiteli jsou 3 společníci, přičemž 98% podniku patří lucemburské Finghold s.a. Společnost sídlí v Říčanech u Prahy, pobočky má ještě v Brně a Ostravě i se sklady a logistikou. Základem úspěšnosti firmy byla spolupráce s výrobně obchodním centrem italské Acciai Vender a dále přímé kontakty s evropskými a světovými ocelárnami. Do nabídky společnosti patří korozivzdorné oceli v provedení válcovaném za tepla i studena jako ploché výrobky (svitky, plechy, kotouče, podestové produkty aj.), dále dlouhé výrobky (tyče, trubky), trubková příslušenství a výrobky pro gastro-zařízení (dřezy, umyvadla, desky, vany). V oboru hutní produkce je společnost držitelem certifikace ISO 9001:2001. Tabulka 17 - Základní finanční ukazatele Italinox s.r.o. (mil. Kč)

2005


1 761,4 41,0 53,7 934,2 243,3 2,0

2006

2 488,4 191,0 240,5 1 678,4 434,2 2,0

Zdroj: Výroční zpráva 2006

Pokud porovnáme finanční výsledky společnosti, pak ji lze zařadit k větším konkurentům pro Feronu. Mezi roky 2005/06 došlo k velmi výraznému nárůstu tržeb i čistého zisku. Společnost měla ke konci roku 2006 68 zaměstnanců. Všechny finanční údaje společnosti jsou každoročně auditovány nezávislou externí organizací.

3.2.3 YPRO hutní prodej a.s. Akciová společnost NYPRO hutní prodej se zabývá velkoobchodním prodejem celého základního sortimentu hutních materiálů již od roku 1996. Sklady a sídlo firmy se nacházejí v Malých Svatoňovicích. Ferona a.s. držela do roku 2006 podíl na základním kapitálu této společnosti, kterého se již zbavila. V současné době dodává Nypro ze svých skladových zásob válcované profily, úhelníky, - 27 -

ploché oceli, dráty, armovací sítě, betonářské oceli, trubky, uzavřené a otevřené tenkostěnné profily, kruhové oceli a v neposlední řadě také široký sortiment plechů válcovaných za tepla i za studena. Společnost poskytuje také služby dělení materiálu. Výše pohotových skladových zásob se pohybuje okolo 15 000 tun. Dodavateli jsou hutě z České republiky a zemí EU. V současné době má společnost NYPRO hutní prodej okruh zhruba 1000 odběratelů. Dodávaný materiál je rozvážen vlastní firemní dopravou. Základní finanční výsledky za poslední tři období jsou pro společnost velice dobré, v roce 2007 velmi narostly tržby, ale zisk rostl o něco pomaleji. Celkově je výhled společnosti velmi pozitivní, lze očekávat další potenciální růst a silnou konkurence pro ostatní větší distributory. Tabulka 18 - Základní finanční ukazatele 2ypro hutní prodej a.s. (mil. Kč)


2005

1 705,5 48,4 77,5 473,2 147,3 46,7

2006

1 630,4 51,3 82,4 626,3 147,3 86,7

2007

2 314,3 54,3 94,2 626,5 201,6 86,7


Ke konci roku měla společnost 55 zaměstnanců. Všechny finanční údaje společnosti jsou každoročně auditovány nezávislou externí organizací.

3.2.4 Femax a.s. Akciová společnost FEMAX je obchodní společnost, která již od roku 1997 úspěšně působí na českém trhu s hutním materiálem. Sortiment obsahuje nerezový materiál a černý sortiment (plechy) a společnost poskytuje služby dělení materiálu a pálení. Mezi největší dodavatele společnosti patří ArcelorMittal Ostrava, U.S Steel, Košice, Moravia-Steel, EVRAZ Vítkovice Steel, Jäkl Karviná, Vítkovice Steel, Mittal Steel Galati, ArcelorMittal Poland, U.S Steel Košice-Bohemia, ArcelorMittal Tubular, Buntmetall Amsteten. Své zastoupení má společnost v Praze, Pardubicích, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Lískovci, Lutíně, Hranicích a Ostravě. Dále také na Slovensku v Bratislavě a Košicích. V roce 2007 změnila společnost vlastníka na ruskou společnost Estar. Změny se po té projevily v managementu společnosti a statutárních orgánech. Společnost tentýž rok zvýšila tržby a prodala 71 179 tun materiálu, což je o 12% méně než v roce 2006. Celkově výsledek hospodaření poklesl o třetinu. Tabulka 19 - Základní finanční ukazatele Femax a.s. (mil. Kč)


2005

1 751,7 27,6 41,6 631,7 188,6 71,6

2006

1 960,4 44,3 68,6 784,5 232,9 71,6

2007

2 045,4 16,3 37,8 898,2 249,1 71,6


Společnost měla 129 zaměstnanců ke konci roku 2007. Všechny její finanční údaje jsou každoročně auditovány nezávislou externí organizací. - 28 -

3.2.5 ThyssenKrupp Ferrosta s.r.o. ThyssenKrupp Ferrosta byla založena v roce 1993 a od roku 2003 je součástí mezinárodního koncernu ThyssenKrupp AG. Na českém trhu patří k nejvýznamnějším dodavatelům hutních materiálů všeho druhu, jako jsou: ocelové plechy a svitky, ocelové nosníky, tyčová a betonářská ocel, ocelové trubky a profily, nerezová a nástrojová ocel, profesionální obrábění přesných trubek pro automobilový průmysl, neželezné kovy. Společnost se zabývá také dělením a obráběním tohoto materiálu. Dlouhodobý plán společnosti má za cíl především rozšiřování nabídky produktů a zlepšení logistiky. Pobočky společnosti jsou v městech Praha, Hradec Králové, Litvínov, Ostrava a servisní středisko v Rynholci. Nově by měla být dle plánu společnosti otevřena pobočka v Plzni a sklad v Přerově. Výsledky společnosti jsou obsaženy v následující tabulce. Tržby každoročně dynamicky rostou, stejně tak výsledky hospodaření i bilanční suma aktiv. Na své největší konkurenty sice stále značně ztrácí, ale její vyjednávací síla a pozice jsou velmi dobré vzhledem k tomu, že je součástí mezinárodního koncernu ThyssenKrupp AG. Tabulka 20 – Základní finanční ukazatele ThyssenKrupp Ferrosta s.r.o. (mil. Kč)

2005


1 039,2 0,7 19,2 875,9 67,1 0,2

2006

1 514,2 28,4 58,9 796,8 95,6 0,2

2007

2 222,8 62,0 113,6 1 130,8 157,5 0,2


V roce 2008 si společnost naplánovala výstavbu nového logistického centra v Hradci Králové. Společnost má 82 zaměstnanců. Všechny finanční údaje společnosti jsou každoročně auditovány nezávislou externí organizací.

3.2.6 Konkurenční srovnání Srovnání se dotýká i dalších společností s obratem pod 2 mld. Kč a primárním zaměřením na velkoobchod s hutním materiálem. Patří mezi ně Železo Hranice s.r.o., SteelCom CZ a.s., Voestalpine Stahlhandel s.r.o., Kovintrade Praha s.r.o., Salzgitter Mannesmann Stahlhandel s.r.o. Ve výčtu společností jsem vynechal společnost Moravia-steel a jí podobné společnosti z důvodu odlišného způsobu zprostředkování prodeje. Mital-steel je totiž distribuční společností a zároveň majoritním vlastníkem Třineckých Železáren a.s. a hutní materiál z ní vyrobený distribuuje vlastními silami s celkovými tržbami roku 2006 kolem 57 mld. Kč, z čehož 36 mld. Dle výroční zprávy činily tržby z prodeje hutní výroby. Hned po Feroně je největší společností Metalimex s tržbami přes 14 mld. Kč, která ročně zobchoduje 350 tisíc tun oceli. Tato společnost, ale donedávna provozovala z velké části prodej vstupních surovin typu uhlí a koksu, než tuto součást podniku prodala. Stále však zásobuje domácí výrobce ostatními vstupy a provozuje v podstatě pouze svoji kancelář bez sítě poboček a tak byla také vynechána. Mezi další společnosti, které primárně provozují stejnou činnost jako Ferona, ale - 29 -

nevlastní či neprovozují prodejní sklady nebo o nich nebylo možno zjistit podrobné informace, patří Hramax, Finitrading, Prakov a několik dalších. Na druhou stranu představují stále vážné konkurenty na trhu a tak budou obsaženy a porovnány dle finančních ukazatelů (z databáze Amadeus) v sekci Meziodvětvového srovnání, jež je součástí finanční analýzy. Konkurenční prostředí na trhu s hutním materiálem se v posledních letech rozrostlo o nové účastníky. Důvodem byly zvýšená profitabilita, růst cen a poptávky na trhu. Mnoho konkurentů Ferony posílilo v růstu tržeb, velikosti i rentabilitě. Obchod je zajišťován stabilně rostoucí poptávkou dávající šanci pro reálný růst, zároveň však i pro růst inflace cen vstupů a produkce. V době růstu cen výrobci realizují zvýšenou obchodní marži z důvodu delší doby skladování zboží a vzniku cenových odchylek. Stinnou stranou byl vstup nových hráčů na trh a rozpoutání cenové války. Rentabilita tržeb není u obchodníků příliš vysoká, marže jsou oproti jiným odvětvím velmi nízké a tak cenová válka vždy trvala jen jeden rok. Bariéry pro vstup na trh nejsou příliš vysoké a skládají se hlavně z nutné počáteční investice. Značka nehraje tak důležitou roli vzhledem k omezenému počtu dodavatelů (výrobce tvoří nadnárodní koncerny - oligopoly) a nízké diverzifikovatelnosti jejich nabídek (i přes tisíce různých výrobků nelze získat mezi prodejci konkurenční převahu, žádné patenty). Z těchto důvodů je konkurence v ČR celkem vysoká a široká. V prvním srovnání jsou jednotlivé společnosti seřazeny dle velikosti tržeb za zboží a výkony (pro zjednodušení). V důsledku toho, že někde nejsou dostupné výroční zprávy za rok 2007, jsou tyto v tabulce zvýrazněny červeně. Pořadí proto nemusí odpovídat současnému stavu. Dále jsou zde porovnány počty zaměstnanců a osobní náklady na všechny zaměstnance a osobní náklady na zaměstnance s výjimkou managementu, kde Ferona patří k průměru. Tabulka 21 - Srovnání vybraných distributorů dle tržeb a osobních nákladů Společnost

Tržby v mil. Kč

Ferona Italinox (2006) Nypro hutní prodej ThyssenKrupp Ferrost Femax Unionocel Železo Hranice (2006) Voestalpine Stahlhandel Kovintrade Praha (2006) Salzgitter M.S.(2006)

24 466 2 488 2 314 2 223 2 045 1 666 1 653 1 581 1 401 1 108

Zaměstnanci počet

OsNá na zaměstnance (v tis. Kč)

1404 68 55 82 129 47 68 120 65 42

532 495 527 678 369 1529 560 528 590 595

OsNá na zaměstnance. bez MG (v tis. Kč)

493 324 488 646 324 n/a 353 505 494 484

Pozn.: Červeně společnosti s tržbami za rok 2006, OsNá = Osobní náklady

Zdroj: Vlastní propočty, Výroční zprávy

Ferona v konkurenčním srovnání patří ve svém oboru mezi špičku dle tržeb i velikosti. Zkrácený seznam konkurentů eviduje velký propad tržeb konkurentů oproti Feroně. Konkurenti jsou mezi sebou již víceméně značně silově vyrovnaní. Prodej v hmotných jednotkách není obvykle zveřejňován, ale pro příkladné srovnání uvedu, že Ferona a.s. prodala v roce 2007 přes 1012 tis. tun hutního materiálu s tržbami necelých 24,5 mld. Kč (24 209 Kč na 1 tunu) a například společnost Femax prodala 79 tis. tun hutního materiálu s tržbami více než 2 mld. Kč (28 730 Kč na 1 tunu). Roli tedy hraje velikost společnosti a její distribuční sítě.

- 30 -

Vybrané konkurenty jsem dále analyzoval podle tří druhů rentability, přičemž seřazeny jsou dle RVK. Výsledky jsou čerpány z výročních zpráv roku 2006 kvůli srovnatelnosti dostupných údajů. Ferona se umístila až na posledním místě a podle posledního účetního roku 2007 jí rentabilita vlastního kapitálu ještě více poklesla na 10%. Tabulka 22 - Srovnání vybraných distributorů dle ukazatelů rentability Společnost

Železo Hranice Italinox Voestalpine Stahlhandel ThyssenKrupp Ferrosta Nypro hutní prodej Kovintrade Praha Salzgitter M.S. Unionocel Femax Ferona

RVK

Rentabilita 2006 RCK Rent, Tržeb

67% 44% 33% 30% 35% 28% 26% 22% 19% 18%

7% 14% 4% 7% 13% 12% 8% 9% 9% 10%

4% 8% 6% 2% 3% 3% 2% 6% 2% 4%

Pozn.: Pro zjednodušení byl pro výpočet RCK užit EBIT = Provozní VH Zdroj: Vlastní propočty

I když patří Ferona na špici celkového žebříčku podle objemu prodejů v tunách i obratu v Kč, s rentabilitou vložených prostředků značně pokulhává. Nutno však poznamenat, že Ferona má základní kapitál o velikosti 3 mld. Kč, který tvoří 2/3 jejího VK a je to největší vklad ze všech uvedených společností. Tato překapitalizovanost společnosti by se dala řešit snížením ZK a nahrazením cizími zdroji. Tím by se zlepšila efektivnost výsledků, přičemž poměr cizího a vlastního kapitálu může zůstat na zdravé úrovni zadluženosti. Společnost dosahuje zdaleka nejvyšších zisků ve skupině, které jsou již značně akumulovány a mohou být vypláceny na dividendách, efektivně investovány nebo eventuelně použity na splacení některých závazků. RCK a rentabilita tržeb dosahují již přiměřených hodnot. Důsledkem cenových válek se společnosti zaměřili na rozvoj péče o zákazníka, na výhody efektivního spoluřízení zásob zákazníků, flexibilní komunikaci a poradenství, optimální logistiku a především odbornost a kvalifikaci prodejců a týmu zaměstnanců. Finanční analýza v části věnované prostorovému srovnání bude obsahovat všechny velké společnosti zabývající se velkoobchodem s hutním materiálem spadajícím do OKEČ 51.52 včetně hlubšího srovnání finančních ukazatelů.

3.2.7 Tržní podíl Ferona a.s. Společnost uvádí svůj podíl na trhu v rozmezí 15 – 20 % v závislosti na prodeji jednotlivých druhů výrobků. Jelikož je jich více než 15 tis. jen těžko lze konkrétní číslo stanovit. Bohužel ČSÚ nevede přesnou statistiku OKEČ 51.52 – Velkoobchod s hutním materiálem, rudami a kovy a podrobnější údaje. Hodnotit podíl společnosti na trhu lze poměrem celkových tržeb společnosti k tuzemské spotřebě hutního materiálu udávaného ČSÚ nebo poměrem hmotných jednotek prodeje hutního materiálu v tunách proti spotřebě hutního materiálu v ČR. První způsob zobrazený níže v tabulce vychází ze odbytu oceli v ČR, kde prodeje Ferony v hmotných jednotkách jsou poměřeny proti měřeným údajům o celkové spotřebě ocelových výrobků - 31 -

v ČR. Podíl mírně klesá, jelikož růst prodejů společnosti je pomalejší než růst spotřeby oceli v ČR. V roce 2007 by takto vyjádřený podíl na trhu činil 15%, což je vskutku výborný výsledek. Výsledky jsou znázorněny v následující tabulce: Tabulka 23 - Tržní podíl Ferona a.s. z několika hledisek 2000

2001*

2002

2003

2004

2005

odbyt v mld. tun ČR 3,80 3,90 4,20 4,40 5,20 5,25 prodej Ferona a.s. v mld. tun 0,66 0,70 0,68 0,82 0,96 0,87 tržní podíl dle odbytu 17,4% 17,9% 16,2% 18,6% 18,5% 16,6% spotřeba hutního materiálu ČR (mld.Kč) 188 226 212 201 293 346 náklady na prodané zboží v mld. Kč x 8 9 10 16 17 tržní podíl dle nákladů na prodej x 3,3% 4,2% 5,2% 5,5% 4,9% tržby Ferona a.s. (mld. Kč) 11,3 11,1 10,4 12,1 19,3 18,7 upravené tržby z velkoobchodu h.mat. ČR (mld.Kč) 150 178 161 150 232 257 tržní podíl dle upravených tržeb 7,5% 6,2% 6,5% 8,0% 8,3% 7,3% Poznámka: Tržby Ferona a.s.: rok 2001 odhad tržeb z původnch 8.9 mld. Kč tržeb za 3/4 roku

2006

2007

6,00 0,98 16,4% 384 18 4,8% 20,7 298 6,9%

6,55 1,01 15,5% 0 21 23,0

Zdroj: Vlastní propočty, ČSÚ, MPO, Výroční zprávy

Druhý způsob je mírně složitější, protože vycházíme z nedostatečných informací o trhu. Vlastní predikce společnosti jsou součástí jejího strategického plánu a management společnosti je bohužel nemohl poskytnout. Proto jsem zaujal vlastní stanovisko, jak velikost trhu odhadnout. ČSÚ vede statistiku tuzemské spotřeby hutního materiálu vyrobeného v OKEČ 27, přičemž tato hodnota vyjadřuje tržby z hutní výroby snížené o vývoz a zvýšené o dovoz. Jeho součástí jsou tržby z prodeje výrobků z železa, oceli, výrobků z barevných kovů, ale i všechny slévárenské výrobky. Tedy sortiment, jehož prodejem se Ferona a.s. zabývá jen okrajově. Velkoobchodní firmy si zboží přejímají víceméně od českých hutí, ale i ze zahraničí. V minulosti podíl importu oceli silně rostl a na spotřebě se podílí kolem 50%. Zda-li import plyne nejprve k distributorům nebo rovnou ke spotřebitelům, rozdělit nelze, a proto to budu akceptovat. Údaje nyní vyjadřují tržby výrobců, které jsou srovnatelné s náklady Ferony vydanými na nakoupené zboží, a proto bylo nutno navýšit je o historickou obchodní marži za každý rok, kterou jsem získal srovnáním marží společností Ferona a.s., Femax a ThyssenKrupp Ferrosta. Dále jsem aplikoval podíl tržeb velkoobchodu na celkových obchodech v ČR (OKEČ 51) o průměrné hodnotě kolem 68% z celku a tím si upravil velikost tržeb pouze za velkoobchod. Takto bych měl obdržet upravené tržby vyjadřující přibližně velkoobchodní tržby distributorských společností z prodeje hutní výroby v ČR. I přes tento hrubý odhad a úpravy zůstává vzorek značně nepřesný a budu na to brát ohled při predikci tržního podílu do budoucna. Důležitý bude správný úsudek, odhad správného směru vývoje trhu a podle toho predikce tržeb podniku. Výsledný tržní podíl činí 6,9% pro rok 2006.

3.3 A ALÝZA V ITŘ ÍHO POTE CIÁLU Ferona a.s. je společnost nacházející se ve fázi životního cyklu zralosti. Stále však rozšiřuje svůj vliv především směrem do zahraničí a její tržby rostou. V ČR patří mezi nejvýznamnější podniky v oblasti prodeje hutního materiálu. To podporuje volbu metody výnosového ocenění. Tuto volbu by měla podpořit i následující analýza konkurenčního prostředí a konkurenční síly podniku. Postupně bude popsána řada nejvýznamnějších faktorů, které budou obodovány a výsledné hodnocení určí silné či slabé stránky podniku. - 32 -

3.3.1 epřímé faktory konkurenční síly Hodnocení kvality managementu Kvalita managementu a jeho rozhodování má jasné dopady na hodnotu podniku a její tvorbu do budoucnosti. I přesto, že jsem neměl přímý kontakt s celým managementem společnosti, vyjma výměny informací přes email s jejím finančním ředitelem, pokusím se na základě informací o společnosti, informací z výročních zpráv a na základě studie hospodaření podniku v minulosti o jeho tabulkové i verbální ohodnocení. Management společnosti Ferona a.s. se zaměřuje na vysokou úroveň služeb, které poskytuje svým zákazníkům nejenom ve stavebnictví, ale i v jiných odvětvích. Přestože Ferona stojí na velmi pevných historických základech (přes 175 let), snaží se nežít pouze z této podstaty. Vedení si je vědomo faktu, že hospodářský vývoj ve stavebnictví i ve všech dalších oborech podléhá určitému cyklu, kdy konjunkturu střídají hubené roky. Na druhou stranu poptávka po výrobcích z oceli ve světě stále silně roste. Společnost se snaží být připravena na každou situaci, a proto v rámci skladových zásob udržuje stále velmi široký sortiment produktů. Zákazník je prioritou a partnerem a jeho přání se snaží společnost vyslyšet. Velký význam má proto také neustálé školení a vzdělávání zaměstnanců, aby byli schopni reagovat na požadavky zákazníků. Mottem a cílem společnosti je „spokojený zákazník na konci celého řetězce“. Svými aktivitami chce vybudovat silnou středoevropskou skupinu, zachovat si postavení významného partnera u dodavatelů a zákazníkům poskytnout v budoucnu i nadnárodní servis. Ocenění si zaslouží také úspěšná expanzivní politika zaměřená dosavadně na trhy Polska a Slovenska. Do pořadníku společnosti se posunuly další země střední a jihovýchodní Evropy, jako je v prvé řadě Maďarsko a Slovinsko a perspektivně i Chorvatsko a Srbsko. Každý rok management společnosti a její pracovníci sestavují finanční plány pro budoucnost a strategie k dosažení vytyčených cílů. Např. pro rok 2007 společnost naposledy odhadovala výši tržeb 18,9 mld. Kč a hrubý zisk před zdaněním 530 mil. Kč. Očekávala tedy pokles pravděpodobně z důvodu předešlých mírně cyklických let. Aniž bych management chtěl z něčeho obviňovat, bývá u společností, jejichž akcie nejsou kótovány na burze, zvykem, že odhady jsou spíše pesimističtější a je lepší výsledkem na konci akcionáře pozitivně překvapit. Tržby společnosti byly zhruba o 6 mld. vyšší a hrubý zisk o 130 mil. vyšší než-li odhad.

- 33 -

Tabulka 24 - Hodnocení kvality managementu Bodové hodnocení

Kritérium Schopnost tvořit vize Schopnost tvořit strategie Schopnost prognózovat Schopnost ocenit šance a rizika Plánování běžné činnosti Styl vedení, hodnoty Osobní kvalifikace Schopnost se učit Schopnost rozhodovat Vyváženost technických a ekonomických hledisek Četnost bodů Body x četnost

Příklad pro špatné žádná žádná špatná velmi optimistické žádné nejasné kompetence nedostatečná strnulost v minulém váhavost při rozhodování

0

1

2

3

4

5 x x

x x x x x x

jednostrannost 0 0

0 0

0 0

0 0

3 12

x 6 30

6 Příklad pro dobré hodnocení jasná vize jasná strategie mimořádná realistické pohledy pravidelně, obsáhle jasná kompetence a hodnoty x vysoká kvalifikace vysoká,zájem o nové znalosti schopnost rychle nalézt řešení ovládá obě oblasti 1 6

Zdroj: MAŘÍK, Miloš aj. Metody oceňování podniku. 1.vydání. Praha: Express s.r.o., 2003

Výsledné hodnocení pro management činí 48 bodů, nebo-li průměrně 4,8 body. Celkové hodnocení je pak 80 %. Management dosahuje ve všech kritériích pozitivní výsledky, jeho činnost naplňuje svoji funkci a podstatu v organizaci. Hodnocení personální oblasti Jak již bylo uvedeno, personál je hlavním prostředkem spojení společnosti se zákazníkem. Kvalita, znalosti a profesionalita personálu jsou pro společnost velice důležité. Společnost se proto dokáže svým pracovníkům za jejich kvalitně odvedenou práci dostatečně odvděčit. Například v roce 2004 po rekordním růstu tržeb vyplatila vysoké odměny, které způsobily nárůst průměrné mzdy na 1 pracovníka o 5 tis.Kč oproti předešlému roku. Díky plnění finančního plánu se opět v roce 2006 navýšila průměrná mzda dokonce o 10 tis. Kč. V ani jednom z těchto čísel není započítán růst mezd managementu společnosti. Obrat i čistý zisk na 1 pracovníka značně vzrostly, přestože počet zaměstnanců klesá, je si toho společnost dobře vědoma a přizpůsobuje tomu svoji motivační strategii. Rozdělení lidských zdrojů v roce 2007 čítalo 742 technickohospodářských pracovníků, 573 pracovníků dělnických profesí, 80 obchodně-provozních pracovníků a 7 pracovníků kategorie pomocný a obslužný personál. Z hlediska kvalifikace to bylo celkem 107 zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, 561 zaměstnanců dosáhlo středního odborného vzdělání s výučním listem, 413 úplného středního vzdělání s maturitou, 95 pracovníků má úplné střední vzdělání s vyučením i maturitou a 101 pracovníků dosáhlo základního vzdělání. Počet pracovníků každoročně klesá, ale provoz organizace to nijak neomezuje. S nedostatkem kvalifikované pracovní síly se prozatím společnost nepotýká. Oproti této skladbě činil průměrný výdělek celostátně nadprůměrných 31 183 Kč, přičemž se oproti předchozímu roku se zvýšil zhruba o 2% (v porovnání s rokem 2005 však o více než 30%). Tabulka 25 – 2áklady na zaměstnance

osobní náklady v tis. Kč počet zaměstnanců osobní náklady na zaměstnance v tis.Kč průměrná mzda na zaměstnance (bez manažerů)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

531 450 1 538 345,5 17 385

575 602 1 469 391,8 19 630

842 052 1 471 572,4 24 669

575 547 1 445 398,3 20 141

735 503 1 412 520,9 30 569

747 507 1 404 532,4 31 183


- 34 -

Na sociální výdaje bylo za rok 2006 použito téměř 30 mil. Kč. Tyto prostředky byly vynaloženy zejména na zajištění priorit firemního sociálního programu, kterými byly v uplynulém roce zejména příspěvky na stravování zaměstnanců, příspěvky na dopravu do zaměstnání, příspěvky na sociální výpomoc, příspěvky na rekreaci atp. Do této kategorie patří s nezanedbatelným podílem i výplaty tzv. věrnostních odměn podle počtu let odpracovaných ve Feroně. Hlavními směry vzdělávání v roce 2006 byly jazyková výuka, odborné semináře a kurzy zaměřené na zvýšení odbornosti a profesních znalostí a dále standardní školení ke změnám v legislativě. Ohledně výše nákladů na školení nemám žádné informace. Pro své zaměstnance vydává společnost Ferona čtyřikrát do roka časopis Echo, který získal ocenění Zlatý středník 2006 za profesionální úroveň. Tabulka 26 - Hodnocení personální oblasti Bodové hodnocení Kritérium

Příklad pro špatné hodnocení

0

1

A. Kvalifikace a fluktuace Závislost na provoz podniku je vysoce klíčových závislý na pracovnících se odbornostech specifickou odborností Kvalifikace personálu žádná Nebezpečí fluktuace klíčových osob B. Klima v podniku Obecné hodnocení klimatu Ochota k výkonům pro firmu C. Osobní náklady Relativní vývoj osobních nákladů

2

3

4

5

x

zatím nízká fluktuace, klíčové kvalifikace jsou identifikovány a vhodně řízeny

x

velmi optimistické

spokojenost, důvěra v budoucnost iniciativnost, ochota přebírat odpovědnost

x

žádné

x

náklady rostou rychleji než produktivita práce

x

0 0

0 0

1 2

x 3 9

Příklad pro dobré hodnocení

provoz nevyžaduje speciální odbornost podnik má personál s potřebnou kvalifikací

x

špatná

Náklady na školení minimální Četnost bodů Body x četnost

6

1 4

1 5

osobní náklady se vyvíjejí přiměřeně vysoké, srovnatelné s konkurencí

1 6


Výsledné hodnocení personální oblasti činí 26 bodů z celkových 42, jinak 62%ní lehce nadprůměrný výsledek. Personální politika podniku se zaměřuje především na spokojenost zaměstnanců odměnami za výkony apod. Mzda se zvyšuje a dosahuje nadprůměrné výše oproti vzdělanosti pracovníků. I přes momentální nedostatek dělníků a technických pracovníků na trhu práce by neměla být budoucnost podniku ohrožena. Průměrný počet bodů 3,7. Hodnocení inovační síly Stále větší poptávka po ocelářských výrobcích ve světě, teoreticky neomezená rozmanitost výrobků a snaha o získání konkurenční výhody v segmentu distribuce a zprostředkování vede společnost i její konkurenty k neustálému rozšiřování nabídky výrobků z oceli. Nejvíce se nabídka výrobků obměňuje ve směru zvyšování jakosti (kvality) výrobků. Od roku 2001 je zaveden a uplatňován systém managementu jakosti podle požadavků normy ČSN EN ISO 9001:2000. Certifikát vydaný společností TÜV NORD, respektive TÜV CERT, má platnost do 27.07.2009 a týká se hlavní činností společnosti Ferona, tedy nákup, skladování, úprava, prodej hutního materiálu atd. V roce 2007 Ferona, a.s., Steel Servis Centrum zavedla také systém - 35 -

managementu jakosti dle ISO/TS 16949:2002 na výrobu pásů a plechů pro automobilový průmysl podélným a příčným dělením ocelových svitků a získala příslušný certifikát. Zavedený systém managementu jakosti a jeho rozšíření o ISO/TS 16949 umožňuje začít společnosti s dodávkami do nejrychleji se rozvíjející oblasti průmyslu, tj. výroby automobilů. Ferona je obchodní společnost, výroba je okrajová, není jejím cílem vlastní výzkum a vývoj nebo inovace při výrobě produktů a podobně je tomu tak i u konkurenčních společností. Inovace závisí hlavně na výrobcích tedy dodavatelích. Společnost se snaží svým zákazníkům o těchto novinkách podávat informace o vzniku nových výrobků, změnách své nabídky, technologických změnách a o jiných odborných informacích týkajících se výrobků či materiálů ve svých vlastních informačních materiálech a časopisech. V menší míře se zabývá službami úpravy zakoupeného zboží. Zde sahá snaha o zlepšování kvality již dále, např. spoluprácí s laboratořemi technických univerzit při zkoušení materiálu a kalibraci měřidel. Zároveň se společnost podílí na různých výjimečných zakázkách typu ozdobné kostky pro Sazka Arenu, stavbu mostů či větrných elektráren, kde se nové postupy mohou využít. Jak lze jednoduše usoudit, není toho příliš mnoho, a proto na konkurenční výhodu inovační síly bude brán malý zřetel. Tabulka 27 – Hodnocení inovační síly Bodové hodnocení Kritérium

Motivace pracovníků na inovacích Podíl na nových produktech na trhu Podíl nových produktů na tržbách Četnost bodů Body x četnost


0

žádný motivační systém minimální podíl na trhu nových produktů nízký 0 0

1

2

3

4

5

6


x

propracovaný motivační systém

x

nadprůměrný podíl

x 3 3

vysoký 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0


Podíl inovací je dosti nízký. Konkurence, která se zabývá stejnou činností, na tom není nic moc lépe. Pouze ti dodavatelé, kteří jsou i výrobci daného sortimentu zboží z oceli, jsou v tomto směru ve výhodě. Výsledné hodnocení je podprůměrné 3 body z 18 možných, tedy 17% skóre, ale v segmentu s nabídkou tisíců typů výrobků představuje inovační síla jen velmi malou konkurenční výhodu. Hodnocení investic Jak je vidět z tabulky níže společnost se zaměřuje především na obnovu používaného zařízení, tedy krytí odpisů. Celkově se hodnota dlouhodobého majetku snížila za posledních 6 let zhruba o 200 mil. Kč, představujících kolem 6% hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Zde budeme hovořit pouze o investicích do hmotného a nehmotného majetku vyjma finančních investic. Investiční politika společnosti má za cíl udržení kvalitní nabídky služeb a investice pro uspokojení potřeb zákazníka. Pro zkvalitnění služeb a podporu obchodní činnosti je např. v Praze zřízena kalibrační laboratoř geometrických veličin, která byla autorizována Úřadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pro ověřování stanovených měřidel v oboru délky; dále ve Steel - 36 -

Servis Centru v Hradci Králové pracuje zkušební laboratoř, která je schopna poskytovat služby v oblasti zajišťování jakostí materiálu; nebo spektrometr SPECTROTEST CCD na němž probíhají nedestruktivní metodou chemické rozbory a určuje se jakost nízkolegované uhlíkové a chromniklové oceli. V roce 2007 byl pořízen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v hodnotě 227 mil. Kč. Z toho 163,3 mil. Kč činily investice do strojů a zařízení, když nejvíce bylo vynaloženo na jeřábovou techniku a na zařízení pro úpravy prodávaného zboží. Podobná je struktura investic každý rok. Na obnovu dopravních prostředků připadalo 49,5 mil. Kč. Investice do staveb představovaly 63,7 mil. Kč, mezi významné akce stavebního charakteru posledních let patří rekonstrukce skladového areálu v pobočce České Budějovice, Praha a Plzeň, a dále kancelářských prostor v Ostravě a v ústředí společnosti. Za nákup nehmotného majetku, především softwaru, bylo vydáno 9,3 mil. Kč. Tabulka 28 – Přehled dlouhodobých investic (v tis.Kč)

dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek investice netto odpisy investice brutto

2002

2003

2004

2005

2006

2007

3,036,514 1,911 252,784 254,695

2,986,964 -49,550 246,156 196,606

2,925,551 -61,413 257,105 195,692

2,850,326 -75,225 211,589 136,364

2,845,209 -5,117 208,359 203,242

2,847,215 2,006 220,820 222,826

Zdroj: Vlastní výpočty

Investice v brutto hodnotě jsou takřka každý rok v obdobné výši, ale často nedosahují ani odpisů. Část odpisy tvoří odpisy používaného majetku a část odepsání vyřazovaného majetku každý rok v poměru přibližně 2:1. Je zajímavé, že ačkoliv Feroně stouply v roce 2004 výrazně tržby a rostla hodnota zásob, dlouhodobý majetek společnosti se téměř nezměnil. Faktem je, že se na růstu tržeb nejvíce podílel významný růst cen zboží, ale i silně rostoucí prodeje v tunách (trh se předzásoboval), které způsobily pokles doby obratu zásob. Bylo tak potřeba více pracovního kapitálu než dlouhodobého fixního majetku. Kapacita společnosti byla dostatečná, ale zároveň společnost postupně investovala do rekonstrukcí a výstavby několika nových skladů. Ne všechny investice tedy putovaly jen do obnovy majetku, jehož účetní hodnota se proto snižovala. Tabulka 29 - Hodnocení investiční činnosti Bodové hodnocení Kritérium

Přiměřenost kapacit k datu ocenění Technická úroveň dlouhodobého majetku Stav údržby Fundovanost posuzování investic Investiční controlling Přiměřenost investic Četnost bodů Body x četnost


0

1

2

3

4

Nedostatečné, nebo příliš mnoho nevyužitelných

5

6


Velmi zastaralá Nedostatečná údržba, zanedbanost

x

Kapacity optimálně využité Modernější vybavení než u konkurence

x

Pečlivá údržba

Rozhodování "od oka" Žádné prvky investičního controllingu Investiční činnost zcela nedostatečná

x

Standardní kritéria hodnocení investic Průběžná kontrola a zpětné hodnocení významných investic

x

x

0 0

0 0

x 1 2

Investice jsou přiměřené 0 0

3 2 12 10

0 0


I když hodnotím investice jako mírně podprůměrné, faktem je, že společnost se do žádných významných problému ve spojitosti s nedostatkem fixních aktiv nedostala. Zprostředkování prodeje zdá se nenese takové investiční nároky jako u výrobní společnosti. Jelikož společnost téměř nic - 37 -

nevyrábí a skladovací prostory mají dlouhou dobu životnosti, podepisuje se to i na výši odpisů a nových investic. Výsledné hodnocení 24 bodů z celkových 36 možných představuje kvalitní výsledek 66%. Přestože společnost mírně zaostává v celkové sumě investic, dává přednost technickému vybavení pro úpravu výrobků a dostatku kapacit. Velké investice přichází spíše po dlouhodobých cyklech, jejichž délka závisí na ekonomické a technické životnosti zařízení a majetku. Společnost se zaměřuje na průběžnou obnovu a udržování žádaného stavu stávajícího zařízení i na jeho doplnění o technologické novinky.

Tím se vyhýbá

zastaralosti a zaostalosti a z nich vyplývající

nekonkurenceschopnosti podniku na trhu. Průměrný počet bodů 4.

3.3.2 Přímé faktory konkurenční síly Za přímé se označují faktory viditelné, slyšitelné či hmatatelné. Hodnotit tak budeme především šíři a kvalitu výrobků, cenovou úroveň, intenzitu reklamy, image firmy a distribuční kanály. Již zmíněný sortiment nabízeného zboží je velice široký. Společnost se honosí schopností dodat požadované zboží ve zvolené kvalitě a čase. Kvalita je zabezpečována standardy ISO, je vyjadřována reakcemi a stálostí odběratelů, prohlubována dodatečnými službami a servisem. Nejvyšší podíl na kvalitě však zajišťuje výběr samotných výrobců a dodavatelů managementem Ferony. Důležitý je více osobní kontakt a nabídka neobyčejných služeb. Například Ferona převzala u celé řady firem kompletní proces nákupu a s tím související sledování úrovně zásob přímo u zákazníka. Také zákaznicky orientované projekty svědčí o tom, že servis pro klienty je jednou z hlavních konkurenčních výhod firmy. Společnost vlastní pobočky na strategických místech a ve velkých městech České republiky. Cenová úroveň je řízena managementem a je vysoce závislá na vývoji trhu s ocelí a zároveň dodavatelských cenách výrobců těchto produktů (tedy i na jejich maržích). Společnost nicméně dokáže cenově velmi dobře konkurovat a to nejen díky své rozloze. Důkazem této konkurenceschopnosti jsou rostoucí tržby společnosti a její podíl na trhu i přes růst nákladů v daném segmentu. Ceník lze také nalézt na webových stránkách společnosti. Pouliční reklama typu billboardů, televizní či tisková reklama nejsou v tomto segmentu významné. Společnosti se prezentují osobně, vlastními prospekty či inzercí v odborných publikacích a magazínech, nabídkami ke spolupráci či webovými stránkami. Image firmy je budována na základě historie a tradice značky Ferona, jejíž vznik se datuje před více než 175 lety. Tak jako společnost i její logo a celková image prošla za tu dobu mnoha změnami. Brand by měl dle mého očekávání nést nemalou hodnotu na celkové hodnotě společnosti.

3.3.3 Souhrnné hodnocení konkurenční síly Rád bych se nejprve pozastavil nad faktem, že vnitřní analýza není dělána v plné konzultaci s managementem ani náležitou prohlídkou podniku. Mnohá data jsou převzata z výročních zpráv a novinových článků, které nebylo možno ověřit. Proto informace prezentované v této části strategické analýzy o vnější a vnitřní konkurenční síle podléhají i oceňovatelovu úsudku. Tam, kde se informace - 38 -

získat nepodařilo, platí předpoklad o podobných výsledcích u všech srovnávaných společností. Získané informace by měly být oceňovatelem zahrnuty do očekávaných výsledků dalšího vývoje společnosti, nicméně tím do něj vnášíme více a více subjektivních úvah. Následující tabulka zobrazuje výsledné hodnocení vnější konkurenční síly: Tabulka 30 - Celkové hodnocení vůči konkurenci Bodové hodnocení

Konkurence má převahu 0 1

Faktory Kritérium

1. Kvalita výrobků 2. Cenová úroveň 3. Intenzita reklamy 4. Výhody místa 5. Výhody distribuce 6. Šíře sortimentu 7. Image firmy 8. Kvalita managementu 9. Výkonný personál 10. Inovace 11. Majetek a investice 12. Finanční situace Četnost bodů Body x četnost

2

Průměr 3

4

Podnik má převahu 5 6

x x

Přímé

x x x x

Nepřímé

x x x x x x 0 0

1 1

0 0

2 6

5 20

4 20

0 0


Výsledné hodnocení činí 47 z 72 bodů možných a v relativním vyjádření 66 % představuje mírně nadprůměrné postavení vůči konkurenci. Na tuto skutečnost bude později brán zřetel v následující predikci tržeb.

3.3.4 Atraktivita trhu a výsledné hodnocení Již na závěr kapitoly o trhu jsem avizoval, že hodnocení atraktivity trhu ponechám na závěr strategické analýzy. Propojím výsledky hodnocení konkurenční síly s výsledky atraktivity trhu, které zobrazuje následující tabulka. Tabulka 31 - Atraktivita trhu negativní

Kritérium Růst trhu Velikost trhu Intenzita konkurence Průměrná rentabilita Bariéry vstupu Citlivost na konjunkturu Vlivy prostředí Celkem

váha 3 3 2 2 1 3 1 15

0

Bodové hodnocení atraktivity neutrální

1

2

3

pozitivní

4

5 x x

x x x x x

váha* 6 body 18 15 2 4 2 6 3 50

Zdroj: MAŘÍK, Miloš aj. Metody oceňování podniku. 1. vydání. Praha: Express s.r.o., 2003

Popis jednotlivých faktorů atraktivity trhu: •

Růst trhu: Trh je atraktivnější v závislosti na jeho růstu, který byl za poslední roky značně silný a vyšší než růst ekonomiky ČR. Dokazuje to vstup nové konkurence v době nominálního růstu tržeb vlivem cen, kde podniky vidí silné zisky, i reálný růst tržeb vzhledem k růstu prodejů v tunách. Celkově je trh závislý na růstu příslušných odvětví stavebnictví, automobilového průmyslu a výroby strojů, jejichž výnosy dlouhodobě rostou.

- 39 -

•

Velikost trhu: Trh je z hlediska velikosti rozsáhlý, výroba je velká, důležitá až nepostradatelná pro hospodářství.

•

Intenzita konkurence: Silných konkurentů, kteří by mohli ohrozit pozice Ferony, není mnoho, ale konkurence má již zakotvenou svoji pozici, v posledních letech zdárně vzrostla a je tvořena několika desítkami podniků.

•

Průměrná rentabilita: Rentabilita je u velkoobchodů nižší než v jiných oborech. Dokazuje to i Ferona a.s., která patří v rentabilitě vložených prostředků mezi nejméně úspěšné, přestože má zdaleka nejvyšší zisky. Většina srovnatelné konkurence jsou podniky mnohonásobně menší, ale s vyšší efektivností.

•

Bariéry vstupu: Jsou malé, představované velkou počáteční investicí do nákupu skladových zásob a dl. majetku. Poslední dobou vytváří určité nemalé náklady výrazný růst cen. Jinak je dalo by se říci trh bez bariér.

•

Citlivost na konjunkturu: Růst trhu se projevuje hlavně v době hospodářské konjunktury. Tento vliv je spíše negativní jelikož má vliv i na následný pokles v době hospodářského útlumu.

•

Vlivy prostředí: Jak již bylo řečeno, trh je závislý na vývoji HDP a prosperitě, ale podléhá i jiným ekonomickým veličinám. Například růstu spotřebitelských odvětví hutní produkce, stavebnictví, automobilového průmyslu, dostatku a ceně vstupů do výroby aj.

Výsledný rating 50/(7*15) = 47.6% činí trh průměrně atraktivním. Před samotným hodnocením lze vytýčit pomocí SWOT analýzy charakteristické znaky společnosti, budoucí hrozby i příležitosti. Rád bych tak podtrhl hlavní charakteristiky společnosti: Tabulka 32 - SWOT analýza Silné stránky

- přední umístění na trhu - silné portfolio výrobků - tradice a historie podnikové značky - expanzivní politika - spolupráce ve skupině Ferona - distribuce

Slabé stránky

- závislost na dodavatelích - pouze přeprodej - nízká rentabilita - nízká přidaná hodnota

Hrozby

- konkurence z EU - konsolidace výrobců oceli - nestabilní vývoj cen

Příležitosti

- rostoucí trh a spotřeba oceli - diferenciace nabídkou nových produktů a služeb - expanze na zahraniční trhy

Zdroj: vlastní tvorba

Závěrečné hodnocení atraktivity trhu 47 % a konkurenční síly 66 % určuje pozici podniku dle tradiční matice posouzení perspektivnosti mezi všemi účastníky trhu jako podnik s přijatelnou až dobrou perspektivou. Po důsledné analýze se přikláním k lepšímu hodnocení tedy dobré perspektivy do budoucna, což značí, že by si měla společnost tržní podíl spíše udržet. Nicméně toto hodnocení není nutně určující.

- 40 -

3.4 PREDIKCE VÝVOJE TRHU A TRŽEB, SHR UTÍ A ALÝZ Pro predikci vývoje trhu a tržeb společnosti jsem aplikoval statistickou regresní analýzu. Jedná se o jednoduchou regresi. Celý proces nebyl zdaleka jednouchý z důvodu špatné dostupnosti číselných informací o trhu. Za relevantní trh, který bude nejblíže trhu Ferony a.s. považuji upravenou spotřebu hutního materiálu, jejíž úprava byla popsána již v sekci Tržní podíl Ferona a.s. Bylo by pravděpodobně chybné na daný segment trhu napojit spotřebitelskou inflaci či inflaci producentů, které se v minulosti vyvíjely značně odlišně od cenových indexů hutní výroby. Naopak s těmito indexy cen hutní výroby velmi korelují tržby společnosti Ferona a.s., ale bohužel jejich predikce jsem neobjevil. Správným řešením se nejeví ani analýza časového trendu a to vzhledem ke krátké novodobé historii společnosti počínaje rokem 2001 a kvůli silným výkyvům tržeb v období 2004 - 2006. Obstojná byla až spojitost mezi vývojem nominálního HDP, tržbami společnosti a především s vývojem produkce OKEČ 28 – Výroba kovodělných výrobků a kovových konstrukcí. Proto jsem se rozhodl nejprve vytvořit chybějící prognózu vývoje produkce OKEČ 28, která byla měřena pouze v období 1997 - 2006, a jejíž vývoj nejlépe kopíroval (index korelace = 97,49%) meziroční změnu relevantního trhu. Uvedená závislost produkce OKEČ 28 má index korelace 98,09% na vývoji nominálního HDP ČR a podle něj bude plánována. Z použitých regresních funkcí pro predikci tržeb OKEČ 28 byla dle determinace, korelace i odchylek od skutečných dat nejlépe použitelná parabolická a exponenciální funkce. Jejich hodnoty meziročního růstu vycházely však značně vysoké. Ze strategické analýzy vyplývá, že tržby trhu pravděpodobně vzrostou vzhledem k predikcím vycházejícím z růstu cen vstupů při výrobě oceli a produktů z barevných kovů. Ale na přelomu 2007/2008 se vývoj cen mnoha komodit zpomalil a v některých případech ceny klesají. Končící konjunktura českého hospodářství vede ke zpomalení reálného růstu HDP ČR, tedy i průmyslové výroby a stavebnictví. Blíže skutečnému růstu tak má podle mého uvážení lineární funkce, jejíž koeficienty byly s parabolickou a exponenciální funkcí jen mírně nižší. Výsledné nárůsty produkce OKEČ 28 jsou stále každoročně kladné. První rovnice má podobu Y = -69,86149454 + 0,098962432 * X, kde X = nominální HDP daného roku. Druhým krokem byla tedy predikce relevantního trhu. Do predikce byla užita data z let 19972006 (v případě HDP b.c. také skutečná hodnota z roku 2007). Pokusil jsem se nejprve o prognózu tržeb trhu na základě další regresní analýzy, ale výsledky se z důvodu korelace mezi produkcí OKEČ 28 a tržbami relativního trhu pouze uměle navýšily. Uchopil jsem se proto předpokladu, který tato korelace naznačovala, že trh poroste stejným tempem jako produkce OKEČ 28. Výsledky znázorňuje následující tabulka:

- 41 -

Predikce

Minulost

Tabulka 33 - Výsledky predikce relevantního trhu v mld. Kč a b.c. rok

factiva HDP

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

1811 1997 2081 2189 2352 2464 2577 2815 2984 3216 3551 3920 4207 4418 4622 4789

změna

prod. OKEČ 28

10% 4% 5% 7% 5% 5% 9% 6% 8% 10% 10% 7% 5% 5% 4%

121 134 132 143 165 166 169 206 223 265 282 318 346 367 388 404

změna

relevant.trh

změna

11% -1% 8% 15% 1% 2% 22% 8% 19% 6% 13% 9% 6% 5% 4%

103 113 127 150 178 161 150 232 257 298 329 372 405 429 451 469

10% 12% 19% 18% -9% -6% 54% 11% 16% 10% 13% 9% 6% 5% 4%

Zdroj: ČSÚ, Factiva, MPO, vlastní propočty

Na závěr jsem odhadl vývoj tržního podílu společnosti Ferona a.s. vzhledem k vývoji produkce trhu, cen, spotřeby hutní produkce, atraktivity trhu, konkurenční síly a historického vývoje tržního podílu společnosti. Následující tabulka zobrazuje historii tržeb za prodej zboží21 od vzniku nové Ferony a.s. v roce 2001 a predikci za zvolené období 5 let do roku 2012. Tabulka 34 - Predikce tržeb za zboží Ferona a.s. 2001-2012 v mld. Kč a b.c.

Predikce

Minulost

rok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

relevant.trh tempo růstu (mld.Kč) trhu

178 161 150 232 257 298 329 372 405 429 451 469

průměrné tempo růstu trhu průměrné tempo růstu tržeb

tržní podíl

tempo růstu tržby Ferona tržeb Ferona (mld.Kč)

18,0% 6,23% -9,5% 6,48% -6,4% 8,02% 54,0% 8,34% 11,1% 7,26% 15,7% 6,94% 10,4% 7,01% 13,0% 6,95% 9,0% 6,93% 6,0% 6,87% 5,0% 6,84% 4,0% 6,84% minulost budoucnost 13% 7% 15% 7%

11,1 10,4 12,1 19,3 18,7 20,7 23,0 25,8 28,1 29,5 30,8 32,1

-5,9% 15,8% 60,1% -3,2% 10,6% 11,5% 12,1% 8,7% 5,1% 4,5% 4,0%


Tržby za prodej výrobků a služeb jsem odhadoval odděleně, viz. následující tabulka. Tabulka 35 – Tržby za prodej výrobků a služeb Ferona a.s. (mld.Kč)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008P

2009P

2010P

2011P

2012P

Tržby za prodané výrobky a služby míra růstu

0,123

0,139 14%

0,182 31%

0,142 -22%

0,140 -1%

0,157 12%

0,185 0,196 17% 6%

0,206 5%

0,214 4%

0,220 3%

0,227 3%


Tyto tržby nejsou závislé na stejných cenových výkyvech jako tržby za zboží. Jejich dosavadní vývoj osciloval kolem průměrné hodnoty 150 - 160 milionů Kč, hodnota tržeb z roku 2003 je však stejná jako tržby dosažené v roce 2007. Vzhledem k malé investiční náročnosti jsou tyto tržby limitované kapacitou a prostředky, pravděpodobně i poptávkou. Z hlediska nedostupnosti

21

Prodej výrobků a služeb netvoří ani 1% z celkových tržeb, ale z důvodu určité nepřekonatelné

odlišnosti tržeb za zboží a za úpravu zboží a jiné služby přesto predikuji tržby za zboží zvlášť v závislosti na velikosti trhu a tržby za služby a výrobky také zvlášť na základě vlastního postupu.

- 42 -

podrobnějších informací odhaduji od roku 2007 stabilní, mírně rostoucí vývoj s přihlédnutím k cenové inflaci výrobců dle Factivy a růstu cen energií a materiálu. Jejich průměrný růst mezi 2001 – 2007 činil 8%, budoucí růst bude odhadem 3 – 4 % v závislosti na míře inflace, a zda-li společnost zainventuje do podpory reálného růstu. Asociace výrobců produktů z oceli varují před poklesem výroby, jelikož trh by měla zasáhnout další vlna zdražování světové železné rudy a tím i oceli. Dle výsledků strategické analýzy trhu tempo růstu relevantního trhu v ČR v roce 2008 naroste, ale zároveň další rok odhaduji, že tempo zvolní s klesající poptávkou a narovnáním cen v důsledku konkurenčního boje. Česká ekonomika již začala zpomalovat (dle predikcí OECD, MMF i ČNB) a to se projeví i na spotřebě. Světový růst cen ovlivňující domácí ceny se časem také zpomalí. Na jejich vývoji se podepisuje Čína, Indie a jiné rychle rostoucí ekonomiky světa především v Asii a Latinské Americe. Ale i těmto ekonomickým drakům již dnes postupně dochází dech. Do té doby česká produkce lehce najde odbyt i v zahraničí. Přesto odhaduji, že světový trh poroste rychleji než ten český. Odhaduji, že stejně jako v minulosti tržní podíl společnosti mírně poklesne v důsledku růstu konkurence na 6,84% v roce 2012, kdy tlak konkurence již dostatečně zeslábne. Trh roste o něco rychleji než tržby společnosti, rozvíjí se, ale již pomaleji. Tento pokles tržního podílu je malý také vzhledem ke konkurenční výhodě společnosti. Tržby společnosti nadále porostou, přičemž přírůstky budou postupně klesat v důsledku zpomalení hospodářského růstu země, jejího průmyslu i stavebnictví. Růst tržeb je vykoupen i poklesem obchodní marže, tak jako tomu bylo v minulosti (viz. finanční analýza). Podíl tržeb zahraničního odbytu je u Ferony a.s. příliš slabý, s expanzivní politikou společnosti se to však může nadále změnit. Společnost spolupracuje se zahraničními dceřinými společnostmi v dodávkách zboží na zahraniční trhy. Klesajícímu růstu HDP ČR se však nevyhne. Již dnes se dostává do stavu stagnace automobilový průmysl, který je hlavním hybatelem a indikátorem vývojem celého hospodářství ČR. Na vývoji domácího trhu se projevuje také slabý a stagnující růst světového hospodářství vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky. Rostoucí ekonomiky Jižní Ameriky a Východní Asie v čele s Čínou se sice podepisují pozitivně na růstu světového hospodářství, ale také jej sráží dolů zvýšenou konkurencí, negativním vlivem na cenovou inflaci vstupů a poklesem kvality mnoha druhů zboží. Všechny predikce samozřejmě vychází z dostupných informací a tak lze jen těžko odhadovat, zda-li dojde k dalšímu extrémnímu vývoji cenové hladiny či nikoliv. Do budoucna počítám se zvyšováním cen hutní produkce nad úrovní běžné spotřebitelské inflace, které bude postupně slábnout. Tento růst se náležitě projevuje na odhadech prezentovaného nominálního růstu relevantního trhu. Vývoj skutečných cen hutní výroby byl v minulosti příliš volatilní a nelze jej do budoucna dlouhodobě predikovat s rozumnou přesností. Po prognózované období činí průměrné tempo růstu trhu 7% a průměrné tempo růstu tržeb z prodeje zboží také 7%. Pro růst druhé fáze odhaduji stabilní tempo růstu celkových tržeb trhu i společnosti na 4,5%, což odpovídá mírně vyšší úrovni než v roce 2012. Téměř celou část tohoto růstu již ponese hlavně vývoj cen a průměrný reálný - 43 -

růst trhu odhaduji mezi 0 – 1 %. I když logicky tomu tak ve skutečnosti být nemusí, pro ocenění je tento předpoklad nutný. Pro ocenění 2. fáze počítám s variantou udržení stabilních hodnot. Závěr Světová poptávka po oceli a barevných kovech velmi ovlivňuje tuzemský trh a zdejší ceny. Děje se tak hlavně díky vysokému dovozu produkce pro uspokojení tuzemské poptávky a dovozu vstupů z důvodu nedostatku vlastních zdrojů pro výrobu. Česká produkce uspokojuje zhruba polovinu tuzemské spotřeby a téměř polovina produkce je dále vyvážena do zahraničí. Naopak druhá polovina tuzemské spotřeby je dovážena. Většina tuzemských hutí je ve vlastnictví zahraničního kapitálu z řad nadnárodních gigantů hutní výroby jako je indický Arcelor Mittal nebo ruský Evraz a ti nemají potíže prodat svoji produkci v zahraničí lépe. Pokud si Ferona a.s. uhlídá svoji konkurenční pozici na trhu, přičemž tomu vše nasvědčuje, uhlídá i svoji obchodní marži v boji s konkurencí a ubrání se vstupu nových konkurentů na trh, jsou výhledy firmy do budoucna velice optimistické. Trh je z důvodu svého především nominálního růstu a vidiny zisků atraktivní, má stabilní poptávku v největších oborech průmyslu a ve stavebnictví, kde se bez něj prakticky nelze obejít. Velký cenový růst jej však může poškodit, brzdí rozvoj hospodářství, které se dostává již tak do stavu stagnace. V takovém případě bude z dlouhodobého hlediska s cílem udržení se na trhu nutné získat a udržet přízeň zákazníka. Verdikt: Společnost Ferona a.s. splňuje předpoklad dalšího trvání podniku „going concern“.

- 44 -

4 FI2A2Č2Í A2ALÝZA Analýzou jednotlivých finančních výkazů rozvahy, výsledovky a cash flow se pokusím určit finanční zdraví společnosti. Zdravý podnik je předpokladem pro tzv. stav going concern, neboli předpoklad pokračování podniku. Pakliže by tento předpoklad nebyl splněn, podnik by měl být zlikvidován, pokud hrozí ztráta vložených prostředků. Obsahem této kapitoly bude ověření vstupních dat z výkazů, jejich důkladná analýza, interpretace poměrových ukazatelů a sumarizace finálním výrokem o finančním zdraví společnosti.

4.1 ÚČET Í POSTUPY SPOLEČ OSTI FERO A A.S. Účetnictví společnosti je vedeno v souladu se zákonem č. 563/1991 sb. O účetnictví, vyhláškou č. 500/2002 Sb. a Českými účetními standardy pro podnikatele. Účetnictví respektuje obecné účetní zásady, především o oceňování majetku historickými cenami, zásadu účtování ve věcné a časové souvislosti, zásadu opatrnosti a schopnost účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách. Podle zákona o účetnictví byla společnost povinna ověřit účetní závěrku auditorem. Tím byla auditorská společnost BDO Prima Audit s.r.o., která ověřila účetní závěrku společnosti sestavenou ke dni 31. 12. 2006, tj. rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích a přílohu včetně popisu používaných významných účetních metod. Auditor posoudil rizika, vhodnost použitých účetních metod a přiměřenost účetních odhadů provedených vedením společnosti. Dle auditora účetní závěrka ve všech významných souvislostech věrně a poctivě zobrazovala aktiva, pasiva a finanční situaci společnosti ke dni 31. 12. 2006 a výsledky jejího hospodaření i peněžní toky za rok 2006 v souladu s účetními předpisy platnými v České republice. Zpráva o auditu obsahovala výrok bez výhrad. Obdržel jsem i výkazy za poslední účetní období 2007, které byly v době tvorby této práce ověřeny auditorem beze změny. Účetní postupy společnost Ferona a.s. lze nalézt v příloze 8.2 Účetní postupy. Příloha byla vytvořena jako zkrácený výtah z výroční zprávy společnosti Ferona a.s. za rok 2007 a pro pochopení výsledků finanční analýzy není podstatná.

4.2 A ALÝZA ÚČET ÍCH VÝKAZŮ Nejprve se zaměřím na analýzu finančních výkazů v průběhu let 2002 - 2007. Rok 2001 byl vynechán až na přepočet změn položek v horizontální analýze. Jelikož společnost byla převzata v průběhu roku (srpen 2001) „novým“ majitelem, změnila se částečně účetní politika a výkazy nebyly za minulost před rokem 2001 zcela srovnatelné. Pro účely analýzy cash-flow jsem však neúplný výkaz začínající 1. dubna 2001 použil. U rozvahy a výsledovky provedu analýzu horizontální a vertikální. Vertikální analýza rozvahy nám dává pohled na procentuelní podíl jednotlivých vykazovaných položek na celkové bilanční sumě a jejich vývoj v čase, horizontální analýza zase procentuelní změnu jednotlivých položek mezi jednotlivými lety vždy oproti minulému období. U - 45 -

výkazů zisku a ztrát („výsledovka“) je to obdobné, avšak místo bilanční sumy zde vystupuje suma tržeb na prodané zboží, výrobky a služby (celkové tržby). U analýzy cash-flow se budeme zabývat schopností společnosti tvořit peněžní prostředky v jednotlivých letech.

4.2.1 Rozvaha Kompletní verzi rozvahy lze nalézt v příloze znaleckého posudku. Pro účely samotné analýzy jsem se rozhodl celý výkaz zjednodušit, zkonsolidovat. Analytický rozbor všech jednotlivých položek totiž zdaleka nepotřebujeme a tak byly ponechány pouze ty nejdůležitější položky. Následující tabulky zobrazují seznam aktiv, vertikální analýzu a horizontální analýzu aktiv:

Tabulka 36 - Aktiva společnosti zkráceně, 2002-2007 (v tis. Kč)

2002

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží a výrobky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

7 309 905 3 775 051 4 571 3 031 943 542 106 1 889 411 582 973 17 453 738 537 3 526 412 2 240 530 86 186 2 152 277 0 1 225 150 60 732 8 442

2003

8 410 035 3 739 795 5 803 2 981 161 542 730 1 851 688 571 080 15 663 752 831 4 660 248 2 784 273 173 416 2 605 039 0 1 833 729 42 246 9 992

2004

10 264 496 3 678 356 4 442 2 921 109 546 146 1 824 955 527 021 22 987 752 805 6 578 136 3 784 026 235 185 3 548 307 3 872 2 406 773 383 465 8 004

2005

9 388 540 3 583 228 3 630 2 846 696 546 146 1 766 858 524 429 9 263 732 902 5 779 813 3 091 392 243 761 2 846 419 3 809 2 537 393 147 219 25 499

2006

11 052 749 3 563 733 10 453 2 834 756 526 622 1 735 709 556 010 16 415 718 524 7 482 192 4 215 854 305 496 3 899 966 3 689 3 152 343 110 306 6 824

2007

11 615 301 3 643 638 14 225 2 832 990 524 593 1 724 249 581 613 2 535 796 423 7 838 543 4 618 222 248 577 4 365 793 3 664 3 049 292 167 365 133 120


Tabulka 37 - Vertikální analýza aktiv, 2002-2007 2002


100,0% 51,6% 0,1% 41,5% 7,4% 25,8% 8,0% 0,2% 10,1% 48,2% 30,7% 1,2% 29,4% 0,0% 16,8% 0,8% 0,1%

2003

100,0% 44,5% 0,1% 35,4% 6,5% 22,0% 6,8% 0,2% 9,0% 55,4% 33,1% 2,1% 31,0% 0,0% 21,8% 0,5% 0,1%


- 46 -

2004

100,0% 35,8% 0,0% 28,5% 5,3% 17,8% 5,1% 0,2% 7,3% 64,1% 36,9% 2,3% 34,6% 0,0% 23,4% 3,7% 0,1%

2005

100,0% 38,2% 0,0% 30,3% 5,8% 18,8% 5,6% 0,1% 7,8% 61,6% 32,9% 2,6% 30,3% 0,0% 27,0% 1,6% 0,3%

2006

100,0% 32,2% 0,1% 25,6% 4,8% 15,7% 5,0% 0,1% 6,5% 67,7% 38,1% 2,8% 35,3% 0,0% 28,5% 1,0% 0,1%

2007

100,0% 31,4% 0,1% 24,4% 4,5% 14,8% 5,0% 0,0% 6,9% 67,5% 39,8% 2,1% 37,6% 0,0% 26,3% 1,4% 1,1%

Tabulka 38 - Horizontální analýza aktiv, 2002-2007 2002


-2,3% -1,7% -0,5% 0,1% -0,6% 0,6% 11,0% -78,4% -8,3% -1,2% -5,5% 475,5% -8,6% 0,0% 6,7% 25,5% 8,7%

2003

15,0% -0,9% 27,0% -1,7% 0,1% -2,0% -2,0% -10,3% 1,9% 32,2% 24,3% 101,2% 21,0% 0,0% 49,7% -30,4% 18,4%

2004

2005

22,1% -1,6% -23,5% -2,0% 0,6% -1,4% -7,7% 46,8% 0,0% 41,2% 35,9% 35,6% 36,2% 100,0% 31,3% 807,7% -19,9%

2006

-8,5% -2,6% -18,3% -2,5% 0,0% -3,2% -0,5% -59,7% -2,6% -12,1% -18,3% 3,6% -19,8% -1,6% 5,4% -61,6% 218,6%

17,7% -0,5% 188,0% -0,4% -3,6% -1,8% 6,0% 77,2% -2,0% 29,5% 36,4% 25,3% 37,0% -3,2% 24,2% -25,1% -73,2%

2007

5,1% 2,2% 36,1% -0,1% -0,4% -0,7% 4,6% -84,6% 10,8% 4,8% 9,5% -18,6% 11,9% -0,7% -3,3% 51,7% 1850,8%


Interpretovat vývoj všech položek v tabulkách by bylo nadmíru zbytečné a bezpředmětné, a proto si přiblížíme jen významné položky. V grafu si můžete prohlédnout vývoj poměru dlouhodobých a oběžných aktiv: Graf 7 - Vývoj struktury aktiv, 2002-2007 14000 12000

Miliony Kč

10000 8000 6000 4000 2000 0 2002

2003

2004

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Časové rozlišení

2005

2006

2007

Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva

Zdroj: Vlastní tvorba

Dlouhodobý majetek a oběžná aktiva z počátku období zabíraly shodně kolem 50% celkových aktiv. Časové rozlišení zaznamenalo signifikantní nárůst pouze v roce 2007, což dále osvětlím. Postupně se navyšovala hodnota zásob zboží a pohledávek z obchodních vztahů a tak oběžná aktiva skončila na konci roku 2007 s převahou nad dl. majetkem v poměru 3:1. Právě růst oběžných aktiv zapříčinil růst celkové bilanční sumy aktiv. Za nárůstem zboží je evidentně zvýšení prodejů společnosti, její expanze, ale hlavně vývoj cenové hladiny hutní výroby. Zvláště nevýraznou položku tvoří dlouhodobý nehmotný majetek. Dlouhodobé finanční investice mají stabilní hodnotu. Dělí se na ty s rozhodujícím vlivem a ty s podstatným vlivem. Ke konci roku 2007 měla společnost rozhodující vliv 100% ve společnosti Ferona Slovakia, a.s. o čisté hodnotě 681,1 mil. Kč. V roce 2006 se naopak zbavila podílu ve společnosti NYPRO hutní prodej, a.s a po rozvahovém dni nabyla dalších 50% Ferona - Dělící centrum, a.s. a stala se 100% vlastníkem této společnosti v účetní hodnotě 57,3 mil. Kč ke konci 2007. Dále má společnost 50% podíl ve Ferona Thyssen Plastics, s.r.o v hodnotě 8,2 mil. Kč a nově od roku 2007 i 100% ve Ferona Polska s.a. v hodnotě 48,5 mil. Kč. Do podstatného vlivu spadá ještě 22,04% podíl v Topham Eisen, který se však - 47 -

nachází v likvidaci. Dohromady všechny dlouhodobé finanční investice tvoří 796 milionů Kč, přičemž investice v cizí měně jsou přepočítávány dle uvedených účetních postupů v příloze a jejich oceňovací rozdíl je zaznamenán na vrub kapitálových fondů ve vlastním kapitálu. Časové rozlišení aktivní v roce 2007 silně vzrostlo na 133 mil. Kč, protože faktury na přijaté bonusy do společnosti došly před skončením účetní závěrky, a tudíž mohly být proúčtovány dle vnitřní směrnice Ferony jako příjmy příštích období (bez znalosti skutečné částky by byly zaúčtovány v dohadných účtech aktivních). Následující dva grafy nám zprostředkují pohled na dlouhodobý hmotný majetek a oběžná aktiva: Graf 8 - Relativní rozbor dlouhodobého hmotného majetku, 2002-2007 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Stavby Pozemky Ostatní DHM Zdroj: Vlastní tvorba

Graf 9 - Relativní rozbor oběžných aktiv, 2002-2007 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002

2003

2004

Materiál Zboží a výrobky Dlouhodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

2005

2006

2007

Nedokončená výroba a polotovary Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky


Všimnout si lze především téměř neměnného poměru složek hmotného majetku, kde většinu tvořily stavby. Již v předešlém grafu bylo poznat, že společnost pouze udržuje stav hmotného majetku a do nového neinvestuje mnoho. Jak sama společnost každoročně uvádí, investice se zaměřují na modernizaci a rekonstrukci stávajícího zařízení. Na výši oběžných aktiv se podílí především zásoby a krátkodobé pohledávky tvořené z převážné většiny obchodními pohledávkami. Jejich poměr se i přes celkový růst oběžných aktiv takřka nemění. Část pohledávek pochází z obchodu s dceřinými podniky. V roce 2007 tento podíl - 48 -

tvořil přes 235 mil. Kč a oproti tržbám společnosti nijak závažně neroste. Zhruba 2 446 mil. Kč pohledávek je do doby splatnosti, ale 686 mil. Kč je již po lhůtě splatnosti do 1 roku. K pohledávkám byla vytvořena v souladu s účetními postupy opravná položka ve výši 256 mil. Kč. Mírný nárůst zaznamenal krátkodobý finanční majetek v roce 2004, kdy silně vzrostla zásoba peněz na bankovních účtech. Nyní se zaměříme na analýzu strany pasiv. Z důvodu bilanční rovnosti musela růst stejně jako aktiva. Jak zjistíme pohledem na následující tabulky, pasiva rostla díky navýšení kumulovaného zisku minulých let, růstu krátkodobých závazků z obchodních vztahů a bankovních úvěrů. Tabulka 39 - Pasiva společnosti zkráceně, 2002-2007 (v tis. Kč)

2002

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období (+/-) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2003

7 309 905 4 305 307 3 994 200 0 191 448 43 998 -23 968 99 629 3 001 862 86 013 1 156 434 1 759 415 2 736

8 410 035 4 281 549 3 994 200 -160 173 65 219 209 161 21 043 152 099 4 117 653 94 412 1 742 763 2 280 478 10 833

2004

10 264 496 5 107 444 3 994 200 0 224 550 56 593 -156 706 988 807 5 113 076 286 541 2 041 947 2 784 588 43 976

2005

9 388 540 3 718 419 3 000 000 0 183 157 106 004 65 537 363 721 5 656 866 798 011 2 296 371 2 562 484 13 255

2006

2007

11 052 749 4 572 453 3 000 000 0 214 759 124 191 411 071 822 432 6 455 766 275 947 3 049 664 3 130 155 24 530

11 615 301 4 850 226 3 000 000 0 209 442 165 313 942 381 533 090 6 716 975 239 131 2 632 661 3 845 183 48 100


Tabulka 40- Vertikální analýza pasiv, 2002-2007 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období (+/-) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2002

2003

2004

2005

2006

2007

100,0% 58,9% 54,6% 0,0% 2,6% 0,6% -0,3% 1,4% 41,1% 1,2% 15,8% 24,1% 0,0%

100,0% 50,9% 47,5% -1,9% 0,8% 2,5% 0,3% 1,8% 49,0% 1,1% 20,7% 27,1% 0,1%

100,0% 49,8% 38,9% 0,0% 2,2% 0,6% -1,5% 9,6% 49,8% 2,8% 19,9% 27,1% 0,4%

100,0% 39,6% 32,0% 0,0% 2,0% 1,1% 0,7% 3,9% 60,3% 8,5% 24,5% 27,3% 0,1%

100,0% 41,4% 27,1% 0,0% 1,9% 1,1% 3,7% 7,4% 58,4% 2,5% 27,6% 28,3% 0,2%

100,0% 41,8% 25,8% 0,0% 1,8% 1,4% 8,1% 4,6% 57,8% 2,1% 22,7% 33,1% 0,4%

2006

2007


Tabulka 41 - Horizontální analýza pasiv, 2002-2007 2002

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období (+/-) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

2003

-2% -1% 0% 0% -32% 18% -100% 50% 3% 26% 20% -6% 69%

13% -1% 0% -100% -194% 79% 214% 34% 27% 9% 34% 23% 75%

2004

18% 16% 0% 100% 71% -270% 113% 85% 19% 67% 15% 18% 75%


Podrobněji si opět rozebereme několik hlavních položek účtu pasiv:

- 49 -

2005

-9% -37% -33% 0% -23% 47% 339% -172% 10% 64% 11% -9% -232%

15% 19% 0% 0% 15% 15% 84% 56% 12% -189% 25% 18% 46%

5% 6% 0% 0% -3% 25% 56% -54% 4% -15% -16% 19% 49%

Graf 10 - Relativní rozbor pasiv, 2002-2007 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2002

2003

Vlastní kapitál

2004

2005

Cizí zdroje

2006

2007

Časové rozlišení


Vlastní kapitál postupně ztrácel svoji převahu a jeho poměr k cizímu kapitálu se změnil z 6:4 na 4:6. Zvýšení zadluženosti nese pozitivní pákový efekt (cizí kapitál je zpravidla levnější než vlastní) a přitom je stále ve zdravém poměru. Základní kapitál společnosti se změnil pouze jednou v roce 2005, kdy byl snížen z 3 994 200 tis. Kč na rovné 3 000 000 tis. Kč. Graf 11 – Vývoj struktury pasiv, 2002-2007 14000

Miliony Kč

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2002

2003

2004

Vlastní kapitál Krátkodobé závazky Časové rozlišení

2005

2006

2007

Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci


Graf 11 – Vývoj struktury pasiv, 2002-2007 výše zobrazuje v absolutních číslech vývoj pasiv. Nárůst dlouhodobých závazků v roce 2005 zapříčinila půjčka od mateřské společnosti ve výši 528 826 tis. Kč, která byla v roce 2006 splacena. Významně vzrostly krátkodobé závazky a bankovní úvěry. Ostatní položky jsou kolísavé.

- 50 -

Graf 12 - Vývoj vlastního kapitálu, 2002-2007 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

-1 000 000 Vlastní kapitál Vlastní akcie Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření běžného úč et. období (+/-)

Základní kapitál Kapitálové fondy Výsledek hospodaření minulých let


Základní kapitál představuje majoritní položku vlastního kapitálu. Jak již bylo řečeno, v roce 2005 se snížila jeho hodnota téměř o miliardu korun. V roce 2003 společnost nakoupila vlastní akcie ve výši 160 tis. Kč, kterých se však posléze opět zbavila. Zároveň zrušila rezervní fond na krytí hodnoty těchto akcií zpět ve prospěch kapitálových fondů. Společnosti v roce 2004 vznikla neuhrazená ztráta z minulých let ve výši 156 mil Kč, přestože byla po celé období stále v zisku. Důvodem byly transakce uvnitř vlastního kapitálu. Od té doby se však nerozdělený zisk dostal do silného přebytku, díky úspěšným rokům 2004 - 2007. Zisk společnosti si podrobněji rozebereme až u výkazu zisků a ztrát. Jeho vývoj ale evidentně nebyl stabilní.

Miliony Kč

Graf 13 - Rozbor cizích zdrojů, 2002-2007 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2002

2003

2004

Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry dlouhodobé

2005

2006

2007

Krátkodobé závazky Krátkodobé bankovní úvěry


Graf výše zobrazuje poměry krátkodobých a dlouhodobých cizích zdrojů a jejich vývoj v jednotlivých letech. Dlouhodobé závazky představují minoritní položku, kdežto krátkodobé závazky a kr. bankovní úvěry převažují. Kr. závazky jsou tvořeny převážně (více než 90%) závazky z obchodních vztahů. Ještě v roce 2003 se na jejich výši velkou měrou podílely dohadné účty pasivní, které však následující rok z nezjištěného důvodu rapidně poklesly. Krátkodobé závazky částečně vychází z operací mezi skupinou (převážně s Ferona - Dělící centrum) a to ve výši 115 mil. Kč pro rok 2007. Téměř 100% všech závazků tvoří závazky do doby splatnosti. V roce 2005 si společnost vzala půjčku od mateřské společnosti IRG STEEL přes 528 mil. Kč, ale během roku ji splatila. V roce - 51 -

2006 si firma vzala dlouhodobý bankovní úvěr ve výši 2 mld. Kč na financování obchodů a kryje jej pohledávkami. Společnost využívala v roce 2006 kontokorentní a eskontní úvěry od České spořitelny, syndikované úvěry střednědobé a revolvingové od HSBC, eskontní úvěr od Komerční banky. S těmito úvěry jsou spojeny i podrozvahové závazky v řádech desítek milionů Kč ze záruk vůči bankám a také záruk dodavatelům za dceřiné společnosti. Avšak předpokládám, že všechny podniky skupiny budou své závazky řádně plnit a tak jim sankce nehrozí. Proto nebude na možné sankce v dalším ocenění brány ohled.

4.2.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát jsem taktéž zkonsolidoval do použitelnější formy, která našemu účelu analýzy plně dostačuje. Opět budou následovat tabulky vertikální a horizontální analýzy. Tabulka s vertikální analýzou má položky poměřeny proti tržbám za zboží a výkony. Obrázek 1 - Výkaz zisků a ztrát, 2002-2007 (v tis. Kč)

2002

Tržby za prodané zboží, výrobky a služby Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výnosy Finanční náklady Výnosové úroky Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Daň z příjmů za mimořádnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

2003

2004

2005

2006

2007

10 554 162 12 242 595 19 456 747 18 838 111 20 832 164 23 226 898 10 414 820 12 060 678 19 314 646 18 697 804 20 674 719 23 041 996 8 946 006 10 497 057 16 247 887 17 094 037 18 462 587 21 131 915 1 468 814 1 563 621 3 066 759 1 603 767 2 212 132 1 910 081 149 544 474 766 1 023 105 1 285 759 1 407 576 1 424 138 473 244 819 810 1 422 818 1 600 284 1 777 102 1 782 779 1 145 114 1 218 577 2 667 046 1 289 242 1 842 606 1 551 440 557 490 601 732 864 982 585 907 744 863 757 587 12 601 12 206 12 142 12 058 15 492 15 239 252 784 246 156 257 105 211 589 208 359 220 820 83 093 213 335 613 286 747 935 1 207 728 1 399 087 75 391 208 782 619 637 651 156 1 011 840 1 145 879 329 941 363 036 1 526 466 576 467 1 069 780 811 002 58 183 41 305 203 958 75 727 220 436 82 837 87 773 84 449 240 825 55 132 95 883 79 371 2 200 1 013 1 344 4 012 2 187 4 796 71 020 43 756 77 073 139 722 114 564 151 924 -125 866 -85 887 -112 596 -115 115 12 176 -143 662 103 786 125 050 425 063 97 631 259 524 134 250 100 289 152 099 988 807 363 721 822 432 533 090 -293 0 0 0 0 0 -660 0 0 0 0 0 99 629 152 099 988 807 363 721 822 432 533 090


Tabulka 42 - Vertikální analýza výsledovky, 2002-2007 Tržby za prodané zboží, výrobky a služby Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

100% 99% 85% 14% 1% 4% 11% 2% 1% 1% 3% -1% 1% 1% 1%

100% 99% 86% 13% 4% 7% 10% 2% 2% 2% 3% -1% 1% 1% 1%

100% 99% 84% 16% 5% 7% 14% 1% 3% 3% 8% -1% 2% 5% 5%

100% 99% 91% 9% 7% 8% 7% 1% 4% 3% 3% -1% 1% 2% 2%

100% 99% 89% 11% 7% 9% 9% 1% 6% 5% 5% 0% 1% 4% 4%

100% 99% 91% 8% 6% 8% 7% 1% 6% 5% 3% -1% 1% 2% 2%


- 52 -

Tabulka 43 - Horizontální analýza výsledovky, 2002-2007 Tržby za prodané zboží, výrobky a služby Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Jiné provozní výnosy Jiné provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

x x x x x x x x x x x x x x x

16% 16% 17% 6% 217% 73% 6% -3% 157% 177% 10% -32% 20% 52% 53%

59% 60% 55% 96% 115% 74% 119% 4% 187% 197% 320% 31% 240% 550% 550%

-3% -3% 5% -48% 26% 12% -52% -18% 22% 5% -62% 2% -77% -63% -63%

11% 11% 8% 38% 9% 11% 43% -2% 61% 55% 86% -111% 166% 126% 126%

11% 11% 14% -14% 1% 0% -16% 6% 16% 13% -24% -1280% -48% -35% -35%


Hlavní položky výsledovky si nyní postupně přiblížíme: Graf 14 - Struktura tržeb, 2002-2007 25000

Miliony Kč

20000 15000 10000 5000 0 2002

2003

2004

Tržby za prodej zboží Výkony

2005

2006

2007

Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba


Tržby za prodej zboží zaznamenávají stabilní a velmi kvalitní růst po celé období. Obrovský 60% nárůst tržeb v roce 2004 byl zapříčiněn bouřlivým vývojem cen oceli na světových trzích. Česká republika byla v té době před vstupem do EU, ceny rostly a zároveň i poptávka po oceli. Přírůstek tržeb za prodej zboží činil taktéž přes 60%. Sama společnost jej přisuzuje i své marketingové kampani a cenové politice vůči významným zákazníkům. Společnost realizuje převážnou část tržeb v České republice, jen asi 2% připadá na export. V roce 2005 došlo ke stabilizaci tržeb z důvodu vyrovnání se s vysokými cenami (hlavně jejich poklesem), což se negativně projevilo na obchodní marži. Poslední dva roky 2006 a 2007 byly opět velmi úspěšné s ročním růstem kolem 11% z důvodu opětovného růstu cen a poptávky (růst prodejů v tunách).22 Reálné prodeje rostly vcelku obstojně, jak zobrazuje následující tabulka.

22

Plán společnosti na rok 2008 předpokládá dosažení tržeb za prodej zboží ve výši 23 600 mil. Kč a

hrubý zisk před zdaněním je plánován ve výši 551 mil. Kč. Pravdou je, že většina plánovaných hodnot je často podhodnocena. V důsledku sílícího růstu cen je velmi pravděpodobné, že tržby silně vzrostou zejména inflačně i reálně. Firmy mají v tendenci se předzásobit a ocel nelze substituovat ve výrobě ani ve stavebniství.

- 53 -

Tabulka 44 - Hmotný prodej v tis. tun, 2002-2006 (v tis. tun) hmotný prodej

2002

2003

681

2004

818

2005

960

2006

873

981

2007

1 012

Zdroj: Výroční zprávy společnosti

Výkony jsou převážně představovány aktivacemi vlastní produkce, které činí přes 1,2 mld. Kč a nárůst zaznamenaly hlavně v roce 2004. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se také mírně zvýšily, ale tvoří „jen“ 184 mil. Kč. Výroba se aktivuje do obchodního zboží za účelem prodeje. Ostatní část provozních výnosů je tvořena prodejem dlouhodobého majetku, který představuje minoritní položku. Položka jiných provozních výnosů již tak malá není. Za posledních 7 let se rozrostla až k hodnotě 1,3 mld. Kč. Dle údajů poskytnutých managementem společnosti je tvořena převážná část těchto položek postoupenými pohledávkami v rámci factoringové spolupráce. Zbytek jsou inventurní rozdíly, pronájmy, přefakturace, odpisy a výnosy z pohledávek. S tržbami samozřejmě stoupaly i náklady na nákup zboží a výkonová spotřeba. Inflace pomáhá růstu cen prodávaného zboží i nakupovaného zboží. Proti ostatním provozním výnosům stojí položka ostatních provozních nákladů související s výdaji na výše zmíněné operace, které společnost považuje za součást své nezbytné provozní činnosti. Tato činnost stále nespadá mezi vykazované tržby a zisky z ní plynoucí tak nejsou součástí obchodní marže. V budoucnu by se to mělo změnit. Rozdílem tržeb a nákladů na zboží získáme nejprve obchodní marži a zakomponováním výkonů a výkonové spotřeby vyjde přidaná hodnota. Graf 15 - Obchodní marže, přidaná hodnota, osobní náklady v podílu k tržbám za prodej zboží, resp. celkovým tržbám 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2002

Obchodní marže

2003

2004

Přidaná hodnota

2005

2006

2007

Osobní náklady


Graf zobrazuje obchodní marži, která díky již uvedenému důvodu narostla v roce 2004 obdobně jako provozní výsledek hospodaření. Nárůst obchodní marže je zapříčiněn cenovou odchylkou mezi nákupní cenou skladovaného zboží a velkým nárůstem prodejních cen hutního materiálu v důsledku zdražování oceli a barevných kovů. V roce 2005 obchodní marže rapidně poklesla až o 47%. Poklesly ceny i hmotné prodeje z důvodu přetlaku nabídky nad poptávkou vlivem konkurenčního boje. Situace se do třetice obrátila v průběhu roku 2006, kdy došlo opět k cenovému navýšení a při rostoucí hodnotě zásob na skladě měla tato skutečnost znovu pozitivní vliv na snížení nákladů pořízení prodaného zboží. Obchodní marže tedy narostla při rozpouštění oceňovací odchylky.

- 54 -

Rok 2007 byl velice úspěšný i přes silný růst cen. Společnosti poklesla obchodní marže, ale poptávka tentokrát nepolevila a zvýšila se. Cenová politika Ferony přesvědčila některé odběratele o výhodách nákupu. Čistý zisk však meziročně poklesl. Přidaná hodnota kopíruje vývoj obchodní marže. Osobní náklady se vychylují o něco méně, ale stále jsou ovlivněny a napojeny na výsledky hospodaření. Celkově jsou spíše stabilní s mírným růstem, což hodnotím kladně. Graf 16 - Vývoj hospodářských výsledků, 2002-2007 2000

Miliony Kč

1600 1200 800 400 0 -400

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Provozní výsledek hospodaření

Finanční výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření za účetní období

Výsledek hospodaření před zdaněním


Z grafu je patrný vývoj popsaný na předešlých řádcích. Jednotlivé výsledky hospodaření střídavě rostly a klesaly mezi lety 2004 – 2007. Celkový výsledek hospodaření je tažen provozní činností, naopak finanční činnost se dostala do kladných hodnot pouze v roce 2006 a to jen velmi slabě díky prodeji podílu ve společnosti Nypro – hutní prodej a.s. Mimořádný výsledek hospodaření je od roku 2003 nulový. Celkový výsledek hospodaření za účetní období po zdanění je kladný po celé sledované období a kopíruje vývoj ostatních výsledků. Je také podpořen klesající sazbou daně z příjmu právnických osob.

4.2.3 Cash-flow Výkaz cash-flow je asi nejdůležitějším výkazem, i když jej mnoho společností nevyužívá dostatečně. Udává nám přesný přehled o tom, jaké skutečné příjmy a výdaje peněžních prostředků společností proběhly. Přehled v níže uvedené tabulce je opět řádně zkonsolidován do jednodušší podoby. Ponechány byly akorát některé podpoložky dopadů změn vlastního kapitálu (menším písmem) a to z důvodu jejich důležitosti.

- 55 -

Tabulka 45 - Výkaz cash-flow, 2001-2007 Stav pen.prostředků na začátku účetního období Účetní zisk nebo ztráta z běž. činnosti před zdaněním Upravy o nepeněžní operace Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami PK a mimoř.položkami Změny pracovního kapitálu Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním a mimoř. položkami Nákladové úroky Výnosové úroky Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost Příjmy spojené s mimořádným úč.případy (MMVH+daně) Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s pořízením SA Příjmy z prodeje SA Půjčky a úvěry spřízněným osobám Přijaté dividendy z majetkových účastí Změna ocenění dlouhodobého finančního majetku Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých, příp.krátkodobých závazků Dopady změn vlastního kapitálu Vyplacené dividendy Čisý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení pen.prostředků a ekvivalentů Stav pen.prostředků a ekvivalentů na konci období

2001

2002

2003

0 166 184 361 478

48 397 204 075 374 387

60 732 42 246 277 149 1 413 870 313 219 415 787

2004

527 662 -547 675 -20 013 -78 932 5 966 -186 246 6 568 -272 657 -77 218 5 658 0 0 40 584 -30 976 63 875 288 155

578 462 105 260 683 722 -71 020 2 200 -186 842 -6 308 421 752 -282 310 17 622 0 18 394 -3 568 -249 862 -36 274 -126 964

2005

2006

2007

383 465 147 219 461 352 1 081 956 338 107 215 892

110 306 667 340 341 146

590 368 1 829 657 799 459 1 297 848 1 008 486 -51 835 -1 180 276 687 187 -2 508 645 -84 810 538 533 649 381 1 486 646 -1 210 797 923 676 -43 756 -77 073 -139 722 -114 564 -151 924 1 013 1 344 4 012 2 187 4 796 -121 642 -91 543 -511 596 -169 572 -183 904 0 0 0 0 0 374 148 482 122 839 340 -1 492 746 592 644 -204 183 -212 259 -141 257 -230 802 -310 903 27 636 14 476 8 234 99 843 16 128 0 0 0 0 0 8 218 9 750 39 000 115 590 9 168 -33 936 842 19 903 -31 602 5 317 -202 265 -187 191 -74 120 -46 971 -280 290 -14 512 209 200 -990 576 1 471 202 23 -175 857 -162 912 -19 902 31 602 -255 318

0

-39 942

-49 629

352 030 48 397 48 397

-163 238 8 652 57 049

-190 369 -18 486 42 246

-100 000

0

-250 000

46 288 -1 010 478 1 502 804 341 219 -245 258 -36 913 383 465 147 219 110 306

0

-255 295 57 059 167 365

Zdroj: Informace společnosti

Společnost začínala od nuly po svém vzniku 1.4.2001 a tvořila přebytky peněžních prostředků zhruba do roku 2004, po té je spíše spotřebovávala - roky 2005 a 2006. V roce 2007 se opět vrátila k přebytkům. Výkaz lze rozdělit na tři hlavní části dle činnosti – provozní, investiční a finanční. Stěžejní roli má provozní činnost tvořící hlavní činnost podniku. Provozní cash-flow bylo značně nestabilní. Nejlépe začal rok 2004, kdy došlo k silnému nárůstu tržeb rostoucí poptávkou a zvyšováním cen, kdy se odběratelé hodlali předzásobit. Čistý tok před zdaněním byl však snížen nákupem materiálu a růstem pohledávek (změna pracovního kapitálu). Paradoxně nejlepší byl výsledek provozní činnosti roku 2005, ačkoliv došlo k ochlazení poptávky. Tento rok odvedla společnost rekordní daň z příjmu z běžné činnosti, která se váže k vysokému VH z běžné činnosti roku 2004. Z důvodu nižších prodejů rapidně poklesla zásoba zboží a peněžní prostředky, což peněžnímu toku velmi pomohlo. Roku 2006 došlo opět k propadu CF. Tržby a zisk značně rostly, ale byl doplněn sklad zásob a společnosti se nahromadily nesplacené pohledávky. Výsledkem byl propad provozního cash-flow do červených čísel. Rok 2007 z pohledu provozní činnosti jen potvrdil kolísavý trend způsobený tržní poptávkou a tak se navrátil ke kladným hodnotám. Investiční činnost společnosti se zatím nedostala ze záporných hodnot, což je logické, jelikož je neustále zatěžována zrychlujícími se investicemi do stálých aktiv, tedy do obnovy a navýšení dl. majetku. Z velké většiny však tyto investice nedosahují ani výše odpisů. Částečně jsou korigovány prodejem stálých aktiv, přeceněním dlouhodobého finančního majetku a přijatými dividendami z investic. Nejvyšší dividendu z investičních podílů obdržela společnost v roce 2006 v hodnotě 115 mil. Kč. Finanční činnost společnosti se promítla do výsledků daleko více. Roku 2005 přispěla vysokou ztrátou peněžních toků a 2006 zcela naopak vysokým příjmem. Obě dvě hodnoty byly vyvolány placenými a posléze vzniklými závazky.

- 56 -

Nejvyšší dividendu vyplatila společnost v roce 2007 ve výši 250 mil. Kč. Stav peněžních prostředků si udržuje likviditní úroveň. Celkově se za dané období zlepšila (roz. zvýšila). Jednotlivá cash-flow se částečně vyvažují, jak zobrazuje graf níže, avšak jsou dosti kolísavá a nestabilní. Graf 17 - Vývoj výsledků čistých cash-flow 1800000 1300000 800000 300000 -200000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-700000 -1200000 -1700000

Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti

Čistý peněžní tok z provozní činnosti Čisý peněžní tok z finanční činnosti

Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období


4.3 A ALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Postupně se stručně budu zabývat ukazateli aktivity, rentability, likvidity, dlouhodobé finanční rovnováhy, cash-flow a nefinančními ukazateli. Výpočet a analýza umožní zhodnotit stav zdraví společnosti.

4.3.1 Likvidita Likvidita je zásadním ukazatelem, protože její nedostatek je často krokem k zániku společnosti. Likvidita představuje schopnost společnosti tvořit likvidní zdroje financování, neboli platební schopnost podniku, nebo tyto zdroje získat jiným způsobem. Tabulka 46 - Ukazatele likvidity Likvidita

okamžitá pohotová běžná čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)

2002

2003

0,02 0,44 1,21 610 563

0,01 0,08 0,47 0,58 1,16 1,36 637 007 1 751 601

2004


- 57 -

2005

0,03 0,55 1,19 920 958

2006

0,03 0,78 1,79 3 302 373

2007

0,04 0,72 1,75 3 360 699

doporučené hodnoty

0,2 - 0,3 0,9 - 1,1 1,5 - 2,0

Graf 18 - Průběh likvidity 2,00 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2002

2003

2004

okamžitá

2005 pohotová

2006

2007

běžná


V tabulce výše lze spatřit jednotlivé druhy likvidity, čím vyšší tím lepe. Dále je zde výše čistého pracovního kapitálu, jejíž hodnocení se odvíjí od druhu společnosti. Okamžitá likvidita se z pohledu doporučených hodnot zdá být silně nedostatečná, nicméně doporučené hodnoty jsou jen přibližným měřítkem, které není zdaleka směrodatné a důležité je posoudit likviditu spíše z pohledu trhu a odvětví. To bylo provedeno v sekci Meziodvětvového srovnání a nyní tak vím, že je likvidita na dobré úrovni. Bylo zjištěno, že z pohledu pohotové likvidity Ferona nezaostává a je srovnatelná s ostatními společnostmi na trhu. Přesto okamžitá likvidita pravděpodobně není dostatečně velká, aby kryla případná silně neočekávaná rizika. Proto bude v plánu dále zvýšena. Chod podniku prozatím problémy nepocítil. Podnik však často využívá kontokorentních půjček, které jsou spojeny s vyšším úrokem. Proto kontokorent nepovažuji za dostatečný způsob, jak svoji likviditu krýt. Běžná likvidita splňuje doporučenou mez a to především díky výši zásob. Čistý pracovní kapitál, tedy oběžná aktiva krytá dlouhodobými kapitálem, se postupně zvyšuje. Souvisí to s růstem zásob zboží a růstem obratu společnosti počínaje rokem 2004. Společnost se pravděpodobně v letech 2006 - 2007 předzásobuje zbožím vzhledem k růstu cen a nejistému vývoji na trhu s ocelí. U našeho druhu společnosti je nutné mít vysokou úroveň pracovního kapitálu, ale nesmí mít malou obrátkovost a příliš zatěžovat náklady kapitálu.

4.3.2 Dlouhodobá finanční rovnováha Dlouhodobá finanční rovnováha, nebo-li zadlužení, je dána strukturou kapitálu. Zjišťujeme možnost dalšího zadlužení nebo naopak předlužení společnosti. Tabulka 47 - Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy Ukazatele fin.rovnováhy

equity ratio (VK/P) celková zadluženost (CZ/A) krytí dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem doba splácení dluhů úrokové krytí stupeň zadluženosti (CZ/VK)

2002

0,59 0,41 1,16 6,97 3,86 0,70

2003

0,51 0,49 1,17 10,89 7,33 0,96


- 58 -

2004

0,50 0,50 1,47 9,81 19,34 1,00

2005

0,40 0,60 1,26 6,56 4,30 1,52

2006

0,41 0,58 1,92 10,44 1,41

2007

0,42 0,58 1,95 11,05 5,39 1,38

doporučené hodnoty

40-50% přiměřeně <60% 1 co nejnižší >1 <150%

Jak lze spatřit z vybraných ukazatelů a jejich doporučených hodnot, společnost na tom není špatně. Ukazatele equity ratio a celkové zadluženosti již byly interpretovány při analýze pasiv. Vlastní kapitál klesá v poměru k cizím zdrojům, což znamená při stabilní hodnotě VK, že se podnik postupně sice zadlužuje, ale stále v přiměřené výši a s pozitivním dopadem na svoji hodnotu. Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem celkově mírně rostlo nejen díky dlouhodobé bankovní půjčce ve výši 2 mil. Kč. Požadováno je, aby dlouhodobý majetek byl kryt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek zase krátkodobými zdroji, jak zní tzv. zlaté bilanční pravidlo. To není v naší situaci naplněno. Na druhou stranu z hlediska finanční rovnováhy je při bilanční nerovnováze raději žádanější stav přebytku krátkodobých aktiv nad krátkodobými zdroji pro splnění solventnosti. Podnik toto pravidlo naplňuje. Doba splácení dluhů je ovlivněna cash flow. Zprvu se zhoršovala, v roce 2005 došlo k jejím zkrácení díky vysokému cash flow a v roce 2006 se společnost dostala naopak do teoretické neschopnosti splatit dluhy kvůli zápornému provoznímu cash-flow. Rok 2007 skončil na hodnotě 11leté doby splacení dluhů, což je negativní, ale vyplývá to z vyššího zadlužování a nestability cash flow. Úrokové krytí má kolísavou tendenci a odvíjí se od výše zisku a nákladových úroků. V tomto případě je však stále hodně nad hranicí potřebnosti. Stupeň zadluženosti jako poslední ukazatel poměřuje vzájemně cizí a vlastní kapitál. Společnost se dosavadně pohybovala maximálně na hranici přiměřené zadluženosti.

4.3.3 Aktivita Ukazatele aktivity měří, jak efektivně nakládá společnost se svým majetkem. Především se jedná o ukazatele obratu v počtu otáček za rok a doby obratu jednotlivých druhů aktiv ve dnech. Tabulka 48 - Ukazatele aktivity Aktivita

obrat celkových aktiv obrat dl.majetku doba obratu zásob doba obratu pohledávek doba obratu závazků

2002

1,44 2,80 91,41 42,37 42,97

2003

2004

1,46 3,27 96,81 54,67 54,77


- 59 -

1,90 5,29 85,01 45,22 43,68

2005

2,01 5,26 66,01 49,24 59,96

2006

1,88 5,85 83,35 55,30 58,27

2007

2,00 6,37 79,77 47,98 45,13

Graf 19 – Průběh aktivity 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2002

2003

2004

2005

doba obratu zásob

2006

2007

doba obratu pohledávek

doba obratu závazků


Obrat celkových aktiv pozitivně rostl v důsledku růstu tržeb. Obrat dl.majetku zaznamenal z důvodu strnulosti hodnoty těchto aktiv ještě pozitivnější růst. Doba obratu zásob je kolísavá, celkově mírně poklesla. Je počítána v poměru k nákladům vydaným za nákup prodaného zboží. I přes kladnou cenovou odchylku, která náklady snížila, doba obratu díky vysoké poptávce v roce 2004 klesla. V roce 2005 zásoby mírně klesly naopak z důvodu nižších prodejů a nížší nutnosti zásoby dokupovat. Společnost je dobře zásobena v závislosti na její strategii řízení rizik, obchodní strategii a na odhadu nestability trhu. Právě vysoká zásoba dopředu nakoupeného zboží dopomohla vysoké marži v letech 2004 a 2006 při kladné cenové odchylce. Vzhledem k likviditě je důležitá doba obratu pohledávek a závazků. Obě položky jsou tvořeny převážně obchodními instrumenty, a proto testuji přímo celkové hodnoty. U pohledávek je doba obratu stabilnější, osciluje kolem hodnoty 50 dní a doba obratu závazků kopíruje její průběh. V tomto poměru je společnost v rovnováze a peníze by jí neměly chybět. Žádanější stav by byl jen ten podobný roku 2005. Z jiného pohledu lze však nahlížet na pohledávky a závazky podle lhůty splatnosti. Závazky jsou veskrze všechny do doby splatnosti, kdežto pohledávky ke konci roku 2007 tvoří pohledávky do lhůty splatnosti o hodnotě 2 446 mil. Kč a po lhůtě splatnosti do 1 roku ve výši 559 mil. Kč. Sice se tyto nesplacené pohledávky za uplynulý rok snížily, ale stále představují nebezpečný precedens. K pohledávkám byla vytvořena také příslušná opravná položka.

4.3.4 Rentabilita Rentabilita (výnosnost) vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku generovat nové zdroje. Pokud poměříme výnosnost kapitálu, odečteme průměrné náklady kapitálu a po té vynásobíme celkovou hodnotou kapitálu, dostaneme ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA. V tomto případě se bude jednat o modifikaci vzorce ve tvaru: EVA = (CF provozní * (1-t)) – (WACC * Investovaný kapitál provozně nutný)

- 60 -

, přičemž WACC byl odhadnut na 8,5%23, daňová sazba odpovídá skutečnosti. Graf 20 - Vývoj ukazatele EVA 600,0

Miliony Kč

400,0

200,0

0,0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

-200,0

-400,0


V otázce o pokračování podniku je EVA velmi dobrým nástrojem odpovědi. Tvorba hodnoty představuje naplnění své hlavní funkce. Jak lze spatřit v grafu, hodnoty ukazatele EVA nejsou zcela vždy v pořádku. Společnost hodnotu nejprve „ničila“, po té se ji však podařilo dostat se střídavě do výrazných kladných hodnot. Značně kolísavý vývoj lze připsat nestabilnímu vývoji trhu. V budoucnu očekávám dle výsledků strategické analýzy víceméně kladné hodnoty. Tabulka 49 - Ukazatele rentability Pyramidový rozklad RCK

RCK zisková marže obrat celkových aktiv Pyramidový rozklad RVK

RVK čisté ziskové rozpětí obrat celkových aktiv finanční páka

2002

2,01% 1,39% 1,44 2002

2,31% 0,94% 1,44 1,70

2003

2,16% 1,48% 1,46

2004

2005

10,16% 5,36% 1,90

4,94% 2,46% 2,01

2004

2005

2006

2007

19,36% 5,08% 1,90 2,01

9,78% 1,93% 2,01 2,52

17,99% 3,95% 1,88 2,42

10,99% 2,30% 2,00 2,39

2003

3,55% 1,24% 1,46 1,96

2006

8,21% 4,36% 1,88

2007

5,55% 2,78% 2,00


Provedl jsem dále pyramidový rozklad rentability celkového kapitálu a vlastního kapitálu, přičemž obě položky vychází z příjmů či úroků po dani. RCK je dána násobkem ziskové marže a obratu celkových aktiv. Obrat CA rostl, kdežto zisková marže značně kolísala z důvodu výkyvů zisku při rostoucích tržbách. Přestože RCK mezi lety 2002 – 2007 vrostla, její vývoj je nestabilní a nedosahuje přesvědčivějších hodnot. Naproti tomu byla společnost v roce 2001 těsně po své restrukturalizaci a tak se podobný průběh dal očekávat. RVK je ovlivněna zadlužeností, tedy finanční pákou. Čím nižší je VK oproti celkovému kapitálu (tedy i cizímu kapitálu), tím je páka silnější a tím vyšší je i RVK při jinak neměnných podmínkách. Zadluženost rostla a s ní i finanční páka, zároveň rostl obrat aktiv. Naopak situaci nepomohl hospodářský výsledek promítnutý v čistém ziskovém rozpětí. Celkově RVK za sledované období značně vzrostl. Přesto je rok 2007 velmi vzdálen výsledkům z let 2004 a 2006.

23

Předem vypočítaný WACC zahraniční srovnatelné skupiny získané z databází Faktiva a Capital IQ

činilo zhruba 8,66%.

- 61 -

Hodnoty RCK a RVK jsou na první pohled celkem nízké a neuspokojivé a i oproti konkurenci průměrné až podprůměrné (dále viz. Mezipodnikové srovnání). Ve výsledném ocenění by se měl sledovat především poměr výsledné hodnoty ocenění společnosti proti ukazateli provozního výsledku hospodaření, EBIT(DA) a čistému zisku. Teprve pak lze zhodnotit efektivní výnosnost podniku a vložených prostředků, zda-li se vlastníkům vyplatí společnost prodat a nabyté prostředky investovat jiným způsobem, nebo je lepší pokračovat. Podmínkou však je upuštění od potenciálních synergických efektů a jiných možných výhod plynoucích majitelům z existence společnosti, o které by majitelé v případě prodeje byli ochuzeni.

4.3.5 Analýza nefinančních ukazatelů Vybral jsem několik tradičních nefinančních ukazatelů, které by bylo vhodné zmínit. Jedná se o ukazatele spojené se zaměstnanci společnosti. Tabulka 50 - 2efinanční ukazatele Nefinanční ukazatele průměrná měsíční mzda na 1 pracovníka (bez manažerů) průměrný počet zaměstnanců obrat (v tis.Kč) čistý zisk (v tis.Kč) obrat na jendoho pracovníka čistý zisk na jednoho pracovníka

2002 17385

2003 19 630

2004 24 669

2005 20141

1 538 1 469 1 471 1 445 10 554 162 12 242 595 19 456 747 18 838 111 99 629 152 099 988 807 363 721 6 862 8 334 13 227 13 037 65 104 672 252

2006 30 569

2007 31 183

1 412 1 404 20 832 164 23 226 898 822 432 533 090 14 754 16 543 582 380


Počet zaměstnanců v čase mírně klesá, ale společnost si na jejich nedostatek zatím nestěžuje. Důležitý je velký růst průměrné mzdy bez započítání manažerských platů. Překvapivě vypadá pokles průměrné mzdy v roce 2005. Nárůst v roce 2004 způsobily odměny za mimořádné výsledky. V roce 2006 se opět vyplácelo až o 30% více díky plnění finančního plánu. Navýšení v roce 2007 bylo již slabší. V tomto směru je společnost srovnatelná se svými konkurenty, jak vyplynulo ze sekce Konkurenčního srovnání. Obrat na jednoho pracovníka silně vzrostl v roce 2004 a nadále pokračuje v pozitivním trendu. Čistý zisk na jednoho pracovníka má kladný, mírně kolísavý vývoj.

4.4 RYCHLÝ TEST Z výsledných ukazatelů provedeme tzv. rychlý test. Bude se jednat o ukazatele v následující tabulce s hodnotící stupnicí dle dosažené hodnoty: Tabulka 51 - Hodnotící stupnice Stupnice hodnocení Ukazatel

kvóta vlastního kapitálu provozní CF v % z tržeb a výkonů rentabilita celkového kapitálu doba splácení dluhů v letech

Velmi dobrý

Dobrý

Střední

Špatný

Hrozí insolence

1 >30% >10% >15% <3 roky

2 >20% >8% >12% <5 roky

3 >10% >5% >8% <12 roky

4 <10% <5% <8% >12 roky

5 negativní negativní negativní >30 roky

Zdroj: M.Mařík a kolektiv, Metody oceňování podniku, 2007

Následující tabulka zobrazuje hodnoty vybraných ukazatelů oceňované společnosti Ferona a.s.:

- 62 -

Tabulka 52 - Dosažené hodnoty pro rychlý test Ukazatel

kvóta vlastního kapitálu provozní CF v % z tržeb a výkonů rentabilita celkového kapitálu doba splácení dluhů v letech

Stupnice hodnocení 2004 2005

2002

2003

58,9% 4,00% 2,01% 6,98

50,9% 3,55% 2,16% 10,91

49,8% 4,57% 10,16% 9,81

39,6% 7,95% 4,94% 6,57

2006

2007

41,4% -14,14% 8,21% -

41,8% 5,62% 5,55% 11,06

2006

2007

1 5 3 5

1 3 4 3


Po přiřazení příslušné známky vypadají výsledky testu následovně: Tabulka 53 - Výsledky rychlého testu Ukazatel

kvóta vlastního kapitálu provozní CF v % z tržeb a výkonů rentabilita celkového kapitálu doba splácení dluhů v letech průměr

2002

2003

1 4 4 3

1 4 4 3

Stupnice hodnocení 2004 2005

1 4 3 3

3

3

1 3 4 3 2,75

2,75

3,5

2,75


Interpretace výsledků není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Jak vidíme poměr VK a CZ je v pořádku, ale kde společnost pokulhává, to je nestabilní cash-flow, o kterém jsem již hovořil, a poměrně nízká rentabilita celkového kapitálu. Společnost má i přesto velmi kvalitní výsledky hospodaření, hodně se do výsledku testu projevily již zmiňované roky 2005 (pokles VH) a 2006 (záporný provozní CF). Z hlediska krátké doby od restrukturalizace společnosti a kvůli její nízké zadluženosti si dovolím tvrdit, že její finanční zdraví je dobré a zlepšuje se. Mezi nedostatky lze ještě vytknout slabší likviditu a rostoucí podíl nesplacených pohledávek po lhůtě splatnosti. Společnost je schopná ve svém stavu dalšího fungování, růstu a zlepšení svých finančních výsledků.

4.5 MEZIODVĚTVOVÉ SROV Á Í Analýzu mezipodnikového srovnání finančních ukazatelů jsem provedl u podniků spadajících do OKEČ 51.52 - Velkoobchod s rudami, kovy a hutními výrobky. Druhým kritériem pro vstup do skupiny bylo dosažení tržeb 1 mld. Kč minimálně v jednom roce mezi lety 2005 – 2007. Posledním kritériem byla samozřejmě příslušnost českého trhu. V rámci tohoto výběru jsem analyzoval společnosti, které se zabývají primárně prodejem sortimentu hutního materiálu konečným spotřebitelům, tedy pokud možno bez obchodu se surovinami vstupujícími do hutní výroby či jiným sortimentem. V první tabulce jsem ponechal pro srovnání společnosti Moravia Steel a Metalimex. Moravia-steel a.s. je dle tržeb největším velkoprodejcem hutního materiálu s 36 mld. Kč tržeb. Zbylých 20 mld. však tvoří zisky z jiné činnosti, což se projevuje i do jejích dalších ukazatelů. Proto jsem společnost z prostorového srovnání (druhá tabulka) vynechal. To samé se týká společnosti Metalimex a.s., která do poloviny roku 2006 provozovala více hlavních činností. Ostatní společnosti v tabulce níže jsou ve skupině zahrnuty, jsou členy některých ze sdružení jako Ferona a.s. a jejich totožnost jsem ověřil pomocí webových informačních serverů Ipoint.cz a Justice.cz. Následující tabulka porovnává společnosti podle tržeb.

- 63 -

Tabulka 54 - Srovnání velkoobchodů oboru OKEČ 51.52 dle tržeb Společnost

Rok

MORAVIA STEEL, A.S. FERONA, A.S. METALIMEX A.S. PRAKOV, S.R.O. HRAMAX, S.R.O. FINITRADING, A.S. ITALINOX, SPOL. S R.O. FEMAX, A.S. UNIONOCEL, S.R.O. NYPRO - HUTNI PRODEJ, A.S. ZELEZO HRANICE, S.R.O. VOESTALPINE STAHLHANDEL, S.R.O. THYSSENKRUPP FERROSTA, S.R.O. KOVINTRADE PRAHA, S.R.O. ARCIMPEX, S.R.O. SALZGITTER MANN. STAHLHPARNADHEAL 2, S.R.O. FRANKSTAHL, SPOL. S.R.O. ZP TRADE BOHEMIA, A.S. HESCO, S.R.O. OBDEN, S.R.O.

2006 2006 2007 2006 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2006

Obrat (tis. EUR )

1 636 730 847 103 558 972 147 756 130 359 92 859 90 698 89 734 69 811 69 369 60 464 57 933 53 810 44 854 42 094 40 528 39 315 36 410 34 635 32 682

Zdroj: Databáze Amadeus, výroční zprávy

Dále se tedy skupina zúžila na 17 podniků, za něž byl spočítán medián a průměr a srovnán s ukazateli společnosti Ferona a.s. za rok 2006. Další tabulka pak znázorňuje výsledky srovnání: Tabulka 55 - Srovnání skupiny podniků

Provozní obrat Tržby celkem Celková aktiva Pracovní kapitál - tradiční vzorec Počet zaměstnanců Provozní VH Čistý zisk po dani EBITDA marže (%) EBIT marže (%) ROSF ROCE ROA Pohotová likvidita Solventnost Podíl VK a CK

Ferona 23 290 033 20 832 174 11 052 760

skupina 17 podniků median průměr 3 061 675 2 836 021 1 831 289

3 284 677 1 250 1 069 781 822 420 5,49 4,59

4,74 4,32

334 068 148,0 156 811 155 513 5,75 5,11

23,66 17,47 9,79 0,78 41,37 73,26

35,97 32,36 9,79 0,78 27,93 124,21

36,23 33,81 10,31 0,83 29,57 107,74

Zdroj: Databáze Amadeus, výroční zprávy

Z hlediska marží EBIT a EBITDA je na tom společnost srovnatelně se skupinou. To dokazuje, že trh je značně plný a konkurence velká, a proto jsou marže sraženy pro všechny společnosti téměř na minimum. Prestiž, velikost podniku a značka nehrají valnou roli. Škála zboží je napříč podniky sice široká, ale homogenní. Ukazatele rentability se již jednou ukázali pro Feronu slabší a nyní to můžeme jen potvrdit. Rentabilita aktiv (ROA) je totožná jako u skupiny, rentabilita investovaného kapitálu (ROCE), počítaná rozdílně oproti ukazateli EVA z provozního zisku před úroky a zdaněním, je však u Ferony téměř poloviční hodnoty. Rentabilita vlastníky vložených prostředků (ROSF), která k zisku přičítá dividendu, je také o více než 1/3 nižší oproti medianu i průměru skupiny. Likviditu společnosti jsem srovnával pouze dle pohotové likvidity. Společnost dosáhla tabulkově podprůměrné hodnoty 0,78. Skupina srovnatelných společností v medianu 0,78 a v průměru 0,83. To značí, že pro další hodnocení považuji likviditu společnosti za dostatečnou. Zlepšení se vyhýbat nebudu. - 64 -

Solventnost je prvním ukazatelem, kde Ferona jasně předstihuje ostatní společnosti. Samozřejmě Ferona vévodí všem statistikám absolutních hodnot, ty jsou však nesrovnatelné a v tomto ohledu málo vypovídající (nesmíme však zpochybňovat konkurenční výhodu společnosti, její velikost a úspěšnost). Poměr vlastního a cizího kapitálu představuje u Ferony 73%, tedy zhruba 7/10. U ostatních společností je tomu spíše naopak a VK přesahuje velikost cizího kapitálu. Vzhledem k tomu, že má společnost největší základní kapitál, je tento výsledek docela překvapující. RVK je u ostatních společností přitom o dost větší, jak jsem již jednou zobrazil v grafu sekce Konkurenční srovnání. Stále však považuji poměr VK/CK oceňované společnosti za ideální. Další údaje posléze využiji při plánování generátorů hodnoty podniku např. investičních nákladů společnosti. Závěr Z výsledků finanční analýzy již byly v textu podtrženy hlavní slabé a silné stránky společnosti. Na závěr lze pouze dodat, že ačkoliv společnost netvoří každoročně přidanou hodnotu, je stále ve fázi růstového potenciálu. Vzhledem k rostoucím tržbám a expanzivní politice celé skupiny se její výsledky (hlavně EVA) mohou zlepšovat. Vývoj na trhu se podepsal k některým nepřesvědčivým výsledkům společnosti, ale společnost funguje kvalitně, nemá dalších větších nedostatků, a proto byla zvolena metoda výnosového ocenění DCF, kterou si vyžádal i zadavatel znaleckého posudku.

- 65 -

5

GE2ERÁTORY HOD2OTY Generátory hodnoty představují hlavní determinanty, které určují hodnotu podniku. Je proto

nutní tyto základní položky řádně naplánovat a po té pomocí nich sestavit finanční plán na první fázi budoucího vývoje podniku dle zvolené délky. Výslednou hodnotu ocenění totiž budou tvořit diskontované peněžní toky, které podniku mají přitéct v budoucnosti, která je rozdělena na dvě fáze (resp. tři fáze). První fázi stabilizační a druhou fázi pokračující. Ta bude vycházet z posledních hodnot první fáze, kdy je podnik již stabilní a očekává se hladký proces jeho trvání.

5.1 VYČLE Ě Í PROVOZ Ě UT ÉHO MAJETKU Pro začátek se musí nejprve vyčlenit provozně nutný majetek, který vytváří hodnotu podniku v souvislosti s jeho primární činností. Veškerý majetek (aktiva) nenutný k provozu a s ním související výnosy a náklady musí být vyloučeny pro prognózu generátorů hodnoty. Generátory dále pracují pouze s provozně nutným majetkem, přičemž provozně nepotřebný majetek je plánován a oceňován zvlášť. Výši provozně nutného majetku jsem částečně konzultoval s managementem společnosti, ale z většiny se jedná o vlastní úsudek o jeho potřebnosti či postradatelnosti založený na informacích zveřejňovaných společností a obvyklého užívaného postupu.

5.1.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek společnosti je celý tvořen provozně potřebnými prostředky, hlavně softwarem, ocenitelnými právy a jiným majetkem. Dlouhodobý hmotný majetek je tvořen pozemky, stavbami, samostatně movitými věcmi a jejich soubory a z menšiny ostatním majetkem. Pozemky jsou brány v provozní výši rovné hodnotě této položky ke konci roku 2007, která byla za uvedené sledované období nejnižší. Pozemky, kterých se mezi lety 2001 – 2007 společnost zbavila, jsou považovány za neprovozní. Veškerý ostatní dlouhodobý hmotný majetek je považován za provozní. Očistit dlouhodobý finanční majetek bylo v naší situaci složitější. Společnost má finanční investice v dceřiných společnostech, které budou také oceňovány zvlášť. Cílem posudku je ocenit skupinu Ferona na bázi součtu jednotlivých ocenění společností uvnitř skupiny. Proto jsou finanční investice oceněné pořizovacími náklady považovány za neprovozní majetek, který bude oceněn zvlášť tržní hodnotou. Hlavní činnost společnosti Ferona a.s. není na těchto investicích závislá, i když, jak si povíme dále, mezi společnostmi probíhají některé transakce, čímž využívají konkurenční výhody celé skupiny. Výnosy spojené s finančními investicemi ve formě přijatých dividend budou vyčleněny jako neprovozní. Ostatní finanční majetek tvořený cennými papíry je brán taktéž za neprovozní.

- 66 -

5.1.2 Oběžný majetek Zásoby společnosti jsou ve své celé výši považovány za provozní, jelikož souvisí pouze s hlavní činností. Přejdu k popisu pohledávek, které se dělí na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobé pohledávky jsou velmi malé hodnoty a dále budou považovány za prostředky bez uplatnění a nenutné k provozu. Krátkodobé pohledávky se dělí na několik druhů, přičemž mezi provozní budou patřit všechny pohledávky z obchodních vztahů, daňové pohledávky vůči státu a krátkodobé zálohy. Naopak jako neprovozní vyčlením pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, dohadné účty aktivní a jiné pohledávky. Mezi Feronou a jejími dceřinými společnostmi probíhají operace na bázi vzájemného obchodu. Tyto operace a s nimi spojené výnosy Ferony, ať již ve formě pohledávek či obdržených peněz, činily zhruba 1,5 mld. Kč a probíhají z drtivé většiny mezi Feronou a.s. a Ferona - Dělící centrum. Zpět od této společnosti kupuje zhruba stejnou hodnotu. Ferona tedy prodá své dceři materiál, který je v ní dále upraven a pak jej Ferona opět odkoupí a prodá zákazníkům. Vztahy mezi společnostmi probíhají na tržní bázi, kdy si Ferona a.s. účtuje běžnou obchodní marži a na druhé straně Ferona - Dělící centrum také tu svoji. Z těchto důvodů a po diskusi s managementem a ujištění, že by tyto tržby Ferona dokázala obstarat i bez majetkové propojenosti s Dělícím centrem, rozhodl jsem se tyto výnosy a s nimi spojený zisk nevylučovat z výnosů Ferony a.s. Stejně tak při ocenění společnosti Ferona - Dělící centrum a.s. nebudou její tržby a zisk v tomto směru upravovány. Důležité je, že nedochází k přesunům zisků mezi společnostmi, ale každá z nich generuje zisk, který vyjadřuje její podíl na konečné ceně produktu. Ostatní transakce mezi podniky, které jsou v porovnání s celkovými tržbami velmi malé hodnoty (řádově několik desítek milionů Kč), by bylo možno dle managamentu nahradit prodejem jiným partnerům. Vzájemné obchodní pohledávky a závazky mezi společnostmi tedy nevylučujeme. Krátkodobý finanční majetek společnosti v minulosti nesplňoval doporučené hodnoty okamžité likvidity ve výši „učebnicových“ 20% krátkodobých zdrojů financování, avšak ve srovnání s pohotovou likviditou společností uvedených v sekci finanční analýzy Meziodvětvového srovnání byl rovnocenný. Proto veškerý finanční majetek společnosti je považován za provozně nutný. Poslední položkou majetku, kterou jsem vyloučil z provozního majetku je položka časového rozlišení aktivního příjmy příštích období. Zde bylo zaúčtováno 126 mil. Kč, z nichž neznámá většina byla spojena s odměnami, jejichž výše byla známa před účetní závěrkou. Jelikož jsem osobně neznal přesnou výši této částky, byla vyjmuta celá hodnota, přičemž tato malá odchylka se do ocenění neprojeví. Bez přesné znalosti výše odměn by jejich výše byla účtována do dohadných účtů aktivních, které jsem uznal za neprovozní položku. Po kalkulaci provozně nutného dl. majetku a provozně nutného pracovního kapitálu dostaneme součtem těchto dvou položek provozně nutný investovaný kapitál. Provozní pracovní kapitál lze vypočítat pomocí modifikovaného tradičního vzorce: PK = oběžný majetek + časové rozlišení aktivní – kr. závazky (neúročené) – časové rozlišení pasivní

- 67 -

Tabulka 56 - Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu (v mil. Kč)

2002

Dlouhodobý majetek - dl.fin.majetek - pozemky Dlouhodobý majetek provozně nutný Oběžná aktiva Neprovozní pohledávky Čas.rozlišení aktivní Krátk. Závazky Čas.rozlišení pasivní PK upravený provozně nutný Provozně nutný Inv.kap.

3 775,1 738,5 17,5 3 019,0 3 526,4 26,9 8,4 1 156,4 2,7 2 348,8 5 367,8

2003

3 739,8 752,8 18,1 2 968,8 4 660,2 14,8 10,0 1 742,8 10,8 2 901,8 5 870,7

2004

3 677,7 752,8 21,6 2 903,3 6 578,1 184,9 8,0 2 041,9 44,0 4 315,3 7 218,6

2005

3 583,2 732,9 21,6 2 828,8 5 779,8 8,3 25,5 2 296,4 13,3 3 487,4 6 316,2

2006

3 563,7 718,5 2,0 2 843,2 7 482,2 57,4 6,8 3 049,7 24,5 4 357,4 7 200,6

2007

3 643,6 796,4 0,0 2 847,2 7 838,5 28,3 6,7 2 632,7 48,1 5 136,2 7 983,4


Provozně nepotřebná aktiva ke konci roku 2007 tvořila 951 milionů v účetní hodnotě.

5.2 KORIGOVA Ý VÝSLEDEK HOSPODAŘE Í Jelikož jsou některé výnosy a náklady spojeny s neprovozním majetkem či neprovozní činností, musíme tyto vyloučit a přepočítat výsledek hospodaření pouze na provozní složku. Budeme tedy vycházet z účetního provozního výsledku hospodaření. Mezi neprovozní majetek patří výše uvedené položky z předchozí sekce. Výsledkem neprovozní činnosti jsou výnosy/náklady tvořící finanční a mimořádný výsledek hospodaření, v nichž se nachází i výnosy z dividend z finančního majetku. Dále z provozního majetku vyloučíme výnosy a náklady z prodeje dlouhodobého majetku, které jsou označovány za ojedinělé náklady nesouvisející s provozem. Po úpravě dostaneme korigovaný provozní výsledek hospodaření (dále jen KPVH), který upravíme na verzi KPVH před odpisy a daněmi. Celý propočet zobrazuje následující tabulka, jejíž součástí je i historická zisková marže a rentabilita provozního investovaného kapitálu. Tabulka 57 - Korigovaný provozní výsledek hospodaření (v mil. Kč)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Tržby společnosti provozní VH výsledovka vyloučení VH z prodeje dl.majetku KPVH po odpisech KPVH před odpisy a daněmi provozní zisková marže

10 554,2 329,9 0,3 329,6 582,4 5,52%

12 242,6 363,0 2,2 360,9 607,0 4,96%

19 456,7 1 526,5 0,8 1 525,6 1 782,7 9,16%

18 838,1 576,5 3,6 572,9 784,5 4,16%

20 832,2 1 069,8 7,2 1 062,6 1 271,0 6,10%

23 226,9 811,0 12,0 799,0 1 019,8 4,39%


Do provozní činnosti patří také další dvě položky podílející se na tvorbě hospodářského výsledku. Za prvé jsou to aktivace, které představují výrobní část podniku – výroba strojů, měřidel apod. Tato minoritní činnost aktivuje čím dál více výrobků vlastní výroby, v roce 2007 činila přes 1.2 miliardy Kč. Dále do provozní činnosti spadají ostatní provozní výnosy a náklady. Jejich výše rapidně roste a ziskovost se silně zvyšuje. V roce 2007 dosahovala zisku 233 mil. Kč. Po konzultaci s managementem Ferony vyšlo najevo ujištění, že jsou tyto trvale propojeny s hlavní činností podniku a budou se nadále opakovat. V budoucnosti by se měly stát vzhledem k jejich velikosti a v případě účetních změn součástí obchodní marže podniku.

- 68 -

5.3 GE ERÁTORY HOD OTY Generátory představují hlavní determinanty hodnoty podniku. Dle předběžných výsledků a výsledků strategické analýzy jsem se přiklonil k 7letému období první fáze ocenění, kdy se situace na trhu stabilizuje. Jak víme, v minulosti nebyla společnost sto udržet ukazatel ekonomické přidané hodnoty v kladných hodnotách. Plánované hospodářské výsledky společnosti a její kapitálová rentabilita by měly umožňovat plnit podmínku „going concern“, tedy minimálně se dlouhodobě vyrovnat nákladům kapitálu. Jak se ukáže na následujících řádcích, společnost během 5letého období tuto podmínku splní. Pro ujištění jsem však naplánoval ještě další dva roky. Použitá metoda by se dala označit za modifikaci dvoufázové metody. První fáze je fází silného růstu tržeb a trhu a bude trvat po 5 let dle prognózy vytvořené ve strategickém plánu. Další dva roky 1. fáze, roky 2013 a 2014, budou na stabilní úrovni růstu tržeb, ziskové marže i rentability investovaného kapitálu. Ve 2. fázi pak tento růst bude pokračovat za upřesněných stabilních hodnot všech generátorů, míry investic i rentability netto investic.

5.3.1 Tržby Historické tržby společnosti Ferona a.s. byly obsahem výročních zpráv. Ve strategické analýze byly naplánovány budoucí prognózované tržby. Skládají se z tržeb z prodeje zboží a tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Následující tabulka znovu znázorňuje jejich vývoj. Tabulka 58 - Vývoj generátoru hodnoty tržby (v mil. Kč)

Tržby zboží Tržby výrobky a služby Celkem tržby tempo růstu tržeb průměrné tempo

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008P

2009P

2010P

2011P

2012P

2013P

2014P

11 067 10 415 12 061 19 315 18 698 20 675 23 042 25 827 28 071 29 497 30 837 32 070 33 353 34 687 123 139 182 142 140 157 185 196 206 214 220 227 234 241 11 189 10 554 12 243 19 457 18 838 20 832 23 227 26 023 28 277 29 711 31 057 32 298 33 587 34 928 -5,7% 16,0% 58,9% -3,2% 10,6% 11,5% 12,0% 8,7% 5,1% 4,5% 4,0% 4,0% 4,0% 14,7% 6,0%

Zdroj: Vlastní výpočty, výroční zprávy

Prognóza byla prodloužena o roky 2013 - 2014 při konstantním růstu tržeb roku 2012 o 4%. Průměrné meziroční tempo růstu prognózy činí 6%, což značí pokles, který je však s výkyvy předešlých let nesrovnatelný. Pro 2. fázi počínaje rokem 2015 si troufám odhadovat růst tržeb mírně vyšší z důvodu inflačních očekávání kolem 4,5%.

5.3.2 Provozní marže Provozní zisková marže vyjadřuje podíl KPVH před daní na celkových tržbách. Historická marže kolísavě klesala, viz. Tabulka 57 - Korigovaný provozní výsledek hospodaření. Toto kolísání způsobovaly inflační tlaky na trhu, přičemž krátkodobý růst marže byl způsoben kladnou cenovou odchylkou prodaného zboží. Naopak následující rok po růstu se vždy dostavil silnější pokles ziskové marže, protože se trh vyrovnával s cenou a vstupem nových konkurentů a jejich cenových válek. Jelikož se nacházíme v oboru obchodu s malou přidanou hodnotou, odpovídá tomu i nižší celková velikost marží.

- 69 -

Pro další roky 2008 – 2014 jsem musel posoudit marži ze dvou hledisek. První postup shora je vůdčí a představuje odhad marže na bázi odhadovaného vývoje hlavních faktorů, které marži ovlivňují. Porterův model mezi tyto faktory uvádí: •

Konkurence, počet dodavatelů a odběratelů

•

Cena hutní produkce

•

Reálný růst trhu

•

Stabilita poptávky

•

a další.

Konkurence Meziodvětvové srovnání a analýza konkurenční síly odhalily, že konkurence mezi podniky na trhu je vysoká. Ferona není zatím nikým výrazně ohrožena, ale početnost konkurentů představuje riziko, pokud si každá firma ukousne malý podíl na trhu v jednotlivých teritoriálních oblastech, velkou firmu může připravit ve výsledku o větší tržní podíl. Konkurenční cenové boje postihly vývoj marže v minulosti a není před nimi odolný žádný z distributorů. Na vině je nízká diferenciace zboží mezi distributory. Dle predikce v roce 2008 nastartuje tržby další cenový růst, ale v roce 2009 proto očekávám větší pád marže v důsledku cenové války mezi konkurenty a z nutnosti vyrovnat s poklesem poptávky. Později by se ceny již mohly stabilizovat, s poklesem poptávky klesne i počet účastníků trhu. V důsledku zpomalení ekonomiky a nízkého reálného růstu trhu se zpomalí růst tržeb a růst výše zisku. Marže se bude moci zpětně zkorigovat mírně nad hodnotu z roku 2007, nicméně již nenaváže na hodnoty před rokem 2004. Počet dodavatelů a odběratelů není u žádné společnosti omezen a všechny mají v tomto ohledu prakticky stejné možnosti. Dodavatelů jsou desítky a odběratelů tisíce, v tomto ohledu považuji konkurenční prostředí za dostatečně velké a na marži nemá podstatnější vliv. Cenové konkurenční výhody u dodavatelů pro Feronu mi nebyly známy. Cena hutní produkce Největší podíl na vývoji marže ponese právě cena zboží ovlivněná růstem cen vstupů, především železné rudy a energií. Pro rok 2008 je očekáván silný nárůst cen oceli, některých barevných kovů a nerez oceli. Pravděpodobné je předzásobení trhu, ale v dalších letech se reálný růst trhu zpomalí. Růst cen bude mít sestupnou tendenci, jelikož hlavní vliv nese vývoj cen v zahraničí a světové hospodářství se dostává rovněž do útlumu. Dostavují se demografické problémy (Čína), nedaří se hospodářství nejsilnějších států a světový trh se dlouhodobě potýká s krizí amerického hypotečního trhu a nedostatkem důvěry spotřebitelů a investorů na akciových trzích. Globalizace nese efekt „domu z karet“, kdy zdánlivě nesouvisející problém vede ke zprvu neočekávaným změnám. Celkový rozsah světových zásob vstupů výroby je stále obrovský a dostačující na desítky let. Pro Feronu bude tedy růst cen mít i pozitivní vliv, jelikož nejprve v roce 2008 využije cenových odchylek v nákupní ceně zboží. Ty nebudou tak velké jako v letech 2004 a 2006, jelikož inflace v roce 2007 již byla značná. V roce 2009 se tradičně následkem cenového konkurenčního boje marže opět sníží, ale v dalších letech očekávám její zlepšení k 4,4%. - 70 -

Reálný růst trhu Trh v minulosti rostl nejen nominálně, ale i reálně. Významně se na tom podílí několik klíčových odvětví českého průmyslu a stavebnictví. S poklesem jejich produkce se reálný růst zpomalí a jeho efekt se roztříští s růstem konkurence. Záležet bude také na situaci těchto odvětví v zahraničí, vývoji světové ekonomiky a přílivu investic do ČR. Stabilita poptávky Poptávka souvisí s reálným růstem trhu. V důsledku růstu cen se bude částečně vychylovat, tak jako tomu bylo v minulosti. S klesajícím růstem HDP a světového hospodářství bude oslabovat a zpomalí celkový růst tržeb společnosti. Další … Mezi ostatní Porterovi faktory konkurenční síly patří tržní bariéry, možnost substituce, stupeň standardizace produktu aj. V našem případě se jedná o víceméně málo významné faktory. Substituce je na velmi slabé úrovni, bariéry jsou pouze základní, produktů je sice obrovské množství, ale je kompenzováno nemožností se více odlišit, jelikož všichni účastníci trhu mohou obchodovat stejné zboží získané od společných dodavatelů. Počet dodavatelů je omezený, tvořený největšími světovými producenty hutní výroby, kteří si cenu diktují.

Marži plánovanou shora jsem dále doplnil o marži plánovanou zdola. To znamená, že naplánuji vývoj KPVH před odpisy a daní do budoucna. Jednalo se o rozbor jednotlivých položek výkazů zisku a ztrát, tedy výnosové a nákladové položky, které jsou provozního charakteru. Jak bylo uvedeno dříve patří mezi ně výnosy a náklady tvořící provozní výsledek hospodaření s výjimkou příjmů z prodeje dl.majetku a jeho zůstatkové ceny. Položky jsou plánovány dle jejich podílu na celkových tržbách společnosti s výjimkou nákladů na prodané zboží a obchodní marže, které jsou napojeny jen na tržby za prodej zboží. Plán vychází z představ, které vyjadřují předchozí analýzy vlivu faktorů na marži. Nicméně nyní jsou tyto faktory propojeny s jednotlivými položkami nákladů a výnosů. Hlavní podíl na výsledku KPVH nese plánovaná obchodní marže s vývojem závislým především na ceně, konkurenci a poptávce. Výše obchodní marže se ve sledovaném období 1.fáze ustálí na 9%. Tabulka 59 - Vývoj plánované obchodní marže (v mil. Kč)

2002

Tržby za prodané zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (v mil. Kč)

Tržby za prodané zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

2003

100% 85,9% 14,1% 2008P

100% 89,6% 10,4%

2009P

100% 87,0% 13,0% 2010P

100% 91,8% 8,2%

100% 91,5% 8,5%

2004

100% 84,1% 15,9% 2011P

100% 91,3% 8,7%

2005

100% 91,4% 8,6% 2012P

100% 91,1% 8,9%

2006

100% 89,3% 10,7% 2013P

100% 91,1% 9,0%

2007

100% 91,7% 8,3% 2014P

100% 91,0% 9,0%


Významně se projevil růst výkonové spotřeby, která souvisí s prodejní i výrobní činností podniku. Spotřeba služeb k tržbám tradičně klesá, ale spotřeba energie a materiálu silně roste po celých sedm let. Nejvíce se na tom projevuje spotřeba energie, která poroste z důvodu očekávaného zdražování cen energií. Spotřeba materiálu je závislá na růstu výroby představované aktivacemi. - 71 -

Aktivace představují výrobní činnost podniku, která je taktéž považována za hlavní činnost. Jedná se o výrobu strojů a zařízení z hutních produktů. Mezi lety 2002 – 2007 se výroba silně rozrostla a nyní tvoří významnou položku na hospodářském výsledku společnosti. Náklady této výroby jsou součástí výrobní spotřeby. Po aktivaci přechází ve stejné hodnotě výrobky na účet zboží. Výnosy z prodeje aktivovaného zboží jsou tedy již obsaženy v predikci tržeb za zboží a náklady v nákladech na prodej zboží. K výsledku hospodaření tak přispívá rozdíl mezi cenou vyrobeného zboží a výrobní spotřebou. Proto bude aktivace naplánována podle historického poměru aktivace/spotřeba materiálu a energie. Tento poměr se bude snižovat. Mzdy zaměstnancům se zvyšují v závislosti na úspěchu společnosti, jejich podíl na tržbách však musí s růstem tržeb klesat. Společnost bude udržovat růstovou tendenci mezd kvůli rostoucí poptávce na trhu práce zvlášť v segmentu dělníků. V absolutní hodnotě tedy osobní náklady s tržbami obstojně porostou. Ostatní provozní výnosy a náklady vzhledem k tržbám velice rostly. Převážnou část hodnoty těchto položek tvoří postoupení pohledávek v rámci factoringové spolupráce. Zbytek jsou inventurní rozdíly, pronájmy, předfakturace, odpisy a výnosy z pohledávek. Po diskusi s managementem jsem dospěl k závěru, že tyto položky souvisí trvale s provozem společnosti a budou i nadále vytvářeny. Považuji celou tuto položku za výsledek provozní činnosti společnosti. Plánovat tuto hodnotu je složité, dokud nebude součástí obchodní marže společnosti, jak by se dle managementu v budoucnosti mělo stát. Nyní se jí pokusím s opatrností naplánovat dle stejného mírně klesajícího podílu na rostoucích krátkodobých obchodních pohledávkách.24 Výnosové úroky jsou zanedbatelné, ale k provozním výnosům patří, protože jsou generovány penězi na běžném účtu ve výši udržované provozní likvidity s úrokem 0,5%. Výpočet KPVH v následující tabulce zobrazuje relativní vývoj hodnoty položek proti celkovým tržbám nebo jiným způsobem, jak bylo upřesněno výše v textu.

24

Pozn. autora: Ostatní provozní výnosy nesou nezanedbatelnou část provozního výsledku hospodaření

již několik let. Skrývá se v nich podstatný potenciál podniku. I když za nejsprávnější řešení považuji vyžádání si podrobné předvahy obsahující jednotlivé položky ostatních provozních výnosů a nákladů a z nich vybrat skutečné provozní nenahodilé položky, nebyl mi tento seznam jako oceňovateli dostupný.

- 72 -

Tabulka 60 - Výpočet KPVH zdola v %-ním vyjádření 2008P

2009P

2010P

2011P

2012P

Tržby za prodané zboží, výrobky a služby 100% 100% 100% 100% Náklady vynaložené na prodané zboží 89,6% 91,8% 91,5% 91,3% Obchodní marže 10,4% 8,2% 8,5% 8,7% Změna stavu zásob vlastní činnosti 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Aktivace 90,0% 88,0% 87,0% 87,0% Výkonová spotřeba 7,9% 8,0% 8,0% 8,1% Spotřeba materiálu a energie 6,0% 6,1% 6,2% 6,3% Služby 2,0% 1,9% 1,9% 1,9% Přidaná hodnota 8,5% 6,2% 6,5% 6,7% Osobní náklady 3,3% 3,0% 3,0% 2,9% Mzdové náklady 2,4% 2,1% 2,1% 2,1% Odměny členům orgánů společnosti a družstva0,1% 0,0% 0,0% 0,0% Náklady na sociální zabezpečení a zdrav. pojištění 0,8% 0,8% 0,7% 0,7% Sociální náklady 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% Daně a poplatky 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní 0,1% oblasti a komplexních 0,1% nákladů 0,1% příštích0,1% období Ostatní provozní výnosy 46,0% 45,0% 44,0% 44,0% Ostatní provozní náklady 39,0% 38,0% 38,0% 38,0% Výnosové úroky 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% KPVH před odpisy a daní 1 543 1 112 1 229 1 353 provozní zisková marže 5,93% 3,93% 4,14% 4,36%

2013P

100% 91,1% 8,9% 0,0% 86,0% 8,1% 6,3% 1,8% 6,9% 3,0% 2,0% 0,0% 0,7% 0,1% 0,1% 0,1% 43,5% 37,5% 0,5% 1 433 4,44%

2014P

100% 91,1% 9,0% 0,0% 85,0% 8,1% 6,4% 1,8% 6,9% 3,0% 2,0% 0,0% 0,6% 0,1% 0,1% 0,1% 43,0% 37,2% 0,5% 1 485 4,42%

100% 91,0% 9,0% 0,0% 84,5% 8,1% 6,4% 1,7% 6,9% 3,0% 2,0% 0,0% 0,6% 0,1% 0,1% 0,1% 42,5% 37,0% 0,5% 1 541 4,41%


Počáteční hodnoty obou prognóz provozní marže se zprvu lišily až o půl procentního bodu, ale postupně byly obě hodnoty sladěny úpravami, aby co nejvěrněji simulovaly vývoj na trhu dle představ, které stavím na výsledcích strategické a finanční analýzy. Výsledná provozní zisková marže je zobrazena ve spod předchozí tabulky. Hodnota by se měla mezi roky 2011 – 2014 ustálit na 4,4%. S touto hodnotou počítám i pro 2. fázi ocenění.

5.3.3 Pracovní kapitál Pracovní kapitál má stále modifikovaný tvar: PK = (oběžná aktiva provozní + čas. rozlišení aktivní) – (krátkodobé závazky + čas. rozlišení pasivní) Nyní bude třeba vytvořit plán nutného pracovního kapitálu skrz jeho jednotlivé položky. Tabulka 61 - Kalkulace provozního pracovního kapitálu (dny obratu nebo %)

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží a výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky ke společníkům, členům družstvaK Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpečení a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace Ostatní závazky Pracovní kapitál provozní (mil. Kč)

2008P

2009P

2010P

2011P

2012P

2013P

2014P

87,2 68,0 0,49 75,0 0%

88,0 67,5 0,48 74,5 0%

82,4 67,5 0,47 74,0 0%

81,0 67,0 0,47 73,0 0%

80,1 66,5 0,47 72,5 0%

79,9 66,2 0,47 72,2 0%

79,8 66,0 0,47 72,0 0%

46 0,54 0,06 6%

45 0,54 0,06 6%

45 0,54 0,06 6%

44,5 0,54 0,06 6%

44,5 0,54 0,06 6%

43,5 0,54 0,06 6%

43 0,54 0,06 6%

39 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 5 561

39,5 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 034

40 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 255

40 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 413

41 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 537

41 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 682

41 0 0 0,11 25,07 0,50 1,13 6 884


Zásoby jsou považovány všechny za provozní aktiva a jsou plánovány dle doby obratu. Výše zboží byla volena úměrně na základě ukazatele doby obratu v poměru k nákladům na prodané zboží, u - 73 -

materiálu a nedokončené výroby proti součtu výkonové spotřeby a osobních nákladů. Výsledná doba obratu zboží bude mírně klesat, protože společnost považuji za mírně přezásobenou. Právě zboží zabírá nejvyšší část PK a silně se podílí na jeho investiční náročnosti a s ní spojené nižší rentabilitě investovaného kapitálu. Tento ukazatel vyjadřuje, jak dokáže společnost naplnit očekávanou výnosnost danou náklady kapitálu. Ostatní ukazatele dob obratu mají slabě klesající trend a zálohy na zásoby jsem plánoval nulové. Dlouhodobé pohledávky nejsou součástí PK na rozdíl od krátkodobých pohledávek. Krátkodobé pohledávky jsem prognózoval pouze u provozních pohledávek. Plánování proběhlo dle doby obratu pohledávek na tržbách. U obchodních pohledávek s mírně klesajícím trendem, ostatní pohledávky vůči státu a zálohy stabilně dle průměru za poslední 4 roky. Factoringová spolupráce by mohla umožnit snížit mírně podíl obchodních pohledávek a uvolnit tak společnosti dodatečný cashflow, proto doba obratu mírně poklesne. Krátkodobý finanční majetek je naplánován za účelem zvýšení likvidity. Jeho výše byla stanovena na 6% krátkodobých závazků. To by mělo zabezpečit vyrovnání likvidity 2. stupně s konkurenčními podniky. Zbylé finance mohou být odčerpány. Časové rozlišení aktivní zůstalo ve své provozní absolutní výši neměnné. Krátkodobé závazky jsou považovány za neúročené závazky, jejichž náklady nedokážeme přesně posoudit a tak budou snižovat PK. Jsou plánovány podle doby obratu vůči nejvíce související vybrané položce. Očekává se, že mírně vzroste doba obratu u obchodních závazků. Vyjednávací síla společnosti by to měla umožnit, přičemž tím napomůže hodnotě potřebného PK. Závazky vůči ovládající osobě a ke společníkům byly velmi nízké a jsou okamžitě uhrazeny a plánovány v nulové výši. Zbylé závazky jsou posouzeny dle průměru za poslední tři roky, závazky vůči státu dle historického medianu. Časové rozlišení pasivní zůstalo opět neměnné v absolutní výši. Průměrná investiční náročnost PK za léta 2002 – 2007 byla 22,1%, pro roky 2008 – 2014 se plánuje pouze 15,0%. Jak zobrazuje následující graf, v čase bude PK nadále růst s růstem tržeb, rozvojem podniku a růstem inflace. Graf 21 - Vývoj provozního pracovního kapitálu 8 000 7 000

Miliony Kč

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000


- 74 -

20 14 P

20 13 P

20 12 P

20 11 P

20 10 P

20 09 P

20 07 20 08 P

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

0

5.3.4 Dlouhodobě investovaný kapitál Dlouhodobý majetek společnosti za období 2001 – 2007 mírně poklesl. Nejvíce se na tom podílel dlouhodobý hmotný majetek, zatímco dl. nehmotný majetek rostl a dl. finanční majetek víceméně také. Finanční majetek však nepatří do provozního majetku a není tak součástí tohoto generátoru hodnoty. Do provozního majetku nenáleží také část pozemků z minulosti vyšší než byla hodnota z roku 2007. Pozemky nebudeme dále rozšiřovat dodatečnými investicemi ani se neplánuje jejich prodej Největší část investic směřuje do staveb (sklady), techniky (jeřáby, stroje), dopravních prostředků (vysokozdvižné vozíky, nákladní auta). Investice se každý rok pohybují pod úrovní odpisů nebo mírně nad ní, což vysvětluje klesající hodnotu majetku. Silně převládají investice do pracovního kapitálu nad investicemi do dlouhodobého majetku. Je to však pochopitelné z důvodu, že stavby mají dlouhou délku životnosti (nejméně 30 let), haly a sklady jsou na údržbu méně náročné, dopravní prostředky technicky také vydrží déle než je kategorizovaná doba odepisování. Nehmotný majetek nebudu rozdělovat na jednotlivé položky a tak investice budou plánovány v celku. Hmotný majetek rozdělím na investice do staveb, samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí. Rozšiřovací investice se tedy nebudou týkat pozemků, nedokončeného dlouhodobého majetku, poskytnutých záloh a jiného dlouhodobého hm. majetku. Jelikož nepodléhají odpisům, budou plánovány v původní výši roku 2007, na které by se měly udržovat každý rok. Kromě pozemků se jedná víceméně o velmi malou část majetku. Pro stanovení míry náročnosti investic pro položky nehmotného majetku, staveb a samostatných movitých věcí a jejich souborů byl využit standardní výpočet: Investiční náročnost = ] provozně nutného dlouhodobého majetku / ] tržeb Za rok 2002 nebylo možné spočítat správný přírůstek tržeb, jelikož v roce 2001 nejsou tržby přesně známy za celý rok, ale pouze za ¾ roku. Delší časová řada nebyla dostupná k porovnání. Nicméně těchto pět let (2002-2007) postačilo pro získání náhledu na investiční náročnost, která se u staveb a movitých věcí jeví jako záporná a u nehmotného majetku velmi nízká (viz. následující tabulka). Defektem tohoto ukazatele je fakt, že růst tržeb nemusí být nutně spojen s investicemi. V našem případě je to způsobeno jednak důsledkem vysoké inflace cen v odvětví a také díky nutnosti investovat více v dlouhodobém horizontu. Pro získání lepších informací byl proveden ještě průzkum dle investic do majetku u srovnatelné skupiny českých konkurentů uvedených v sekci finanční analýzy Meziodvětvového srovnání. Dále také průzkum v rámci skupiny zahraničních společností, které jsou součástí ocenění na základě multiplikátorů srovnatelných podniků dále v kapitole Ocenění podniku, za něž byla zjištěna hodnota CapEx (Capital expenditures = kapitálová náročnost, podíl investice brutto/tržby). Takto vypadají zjištěné údaje investiční analýzy:

- 75 -

Tabulka 62 – Ukazatele investiční náročnosti za minulost 2003 - 2007 Nehm.maj. Stavby

-1,44%

S.m.věci

-0,0187%

Capex průměr 5 let

1,31%

Capex 3letý median

0,98%

2003 - 2007 Nehm.maj.

Skupina

2005

2006

2007

0,03%

Stavby

2,30%

S.m.věci

4,60%

Česká

Ferona

Skupina

0,076%

Zahraniční

Podnik

median Capex

1,38%

1,28%

2,46%

průměr Capex

1,97%

1,79%

3,00%

Capex 3letý median

1,62%


V důsledku těchto výsledků bylo analyticky rozhodnuto navýšit investiční náročnost majetku vůči tržbám na 0,08% u nehmotného majetku, 1,5% u staveb a 2% u samostatných movitých věcí a jejich souborů. Bylo tak provedeno na základě posouzení historické investiční náročnosti při neznalosti strategického plánu investic Ferony a.s, porovnání s podniky ve skupině s přihlédnutím na jejich historii a pozici na trhu, a dále také s přihlédnutím k ukazateli CapEx (podle brutto investic) zahraničních podniků kótovaných na burze. Nejvíce však vycházím z faktu, že tržby porostou nadále hlavně přes inflaci. V minulosti mezi lety 2002 – 2007 vzrostly reálné prodeje společnosti z 681 tis. tun na 1012 tis. tun, přičemž silný růst se projevil v roce 2004 a dále postupně růst slábnul. Investiční náročnost byla záporná, protože reálný růst zdaleka nedosahoval takového tempa jako inflace. Dá se tedy usoudit, že společnost svůj reálný růst podporuje investicemi, ale silnější tempo inflace je na investicích nezávislé. Očekávám, že reálné prodeje budou v příštích 5 - 7 letech nadále svůj růst zpomalovat v důsledku slábnoucí české ekonomiky, průmyslové výroby, zvýšené konkurence a příliš vysoké inflace hutnické výroby. Majetek plánuji nahrazovat a částečně rozšiřovat, aby dopomohl udržet i zvýšit tržby společnosti a její podíl na trhu. Bylo přihlédnuto k faktu, že téměř polovinu odpisů společnosti, jejichž hodnota postupně klesala, zabírají odpisy vyřazovaného majetku. Takový poměr je dosti veliký a opakoval se v několika ročnících za sebou. Proto bylo rozhodnuto i z hlediska opatrnosti o vyšších nutných investicích než doposud. Výrobní divize společnosti zvyšovala svůj podíl na tržbách z prodeje zboží a tak i tato část podniku vyžaduje pro další růst výroby nové investice. Díky finančním výsledkům si je společnost může dovolit, aniž by se zadlužovala. Doby odepisování pro jednotlivé druhy majetku jsou stanoveny podle daňových odpisů na: 3 roky pro nehmotný majetek, 5 let pro samostatné movité věci a 30 let pro stavby. Dosavadní průběh účetních odpisů vypadal takto: Tabulka 63 – Odpisy a odložená daň za minulý vývoj (v mil. Kč)

účetní odpisy odložená daň

2002

253,9 22,4

2003

246,3 22,9

2004

258,2 -17,1

2005

211,6 -17,4

2006

208,4 6,7

2007

220,9 -36,8


Pro odpisy na příštích 7 let byl použit poslední odpis roku 2007 se změnou u odpisů nehmotného majetku, který by nebyl takto odepsán do tří let, proto byla zvolena částka rovnoměrná na tři roky. Výsledky prognózy investic netto, odpisů, investic brutto a zůstatkové ceny majetku zobrazuje následující tabulka. - 76 -

Tabulka 64 - Rozvržení investic dle plánu investic netto mezi 2008 - 2012 (v mil.Kč)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

NEHMOTNÝ MAJETEK Původní odpisy zůstatková cena Nový investice netto investice brutto pořizovací cena odpisy Celkem celkem odpisy celkem zůstatková cena

4,7 9,5 2,1 6,9 6,9 0,0 4,7 16,3

4,7 4,7 1,7 8,7 15,6 2,3 7,0 18,0

4,7 0,0 1,1 11,0 26,6 5,2 9,9 19,1

0,0 0,0 1,0 9,9 36,5 8,9 8,9 20,1

0,0 0,0 0,9 13,1 49,6 12,2 12,2 21,1

0,0 0,0 1,0 17,5 67,1 16,5 16,5 22,1

0,0 0,0 1,0 23,4 90,5 22,4 22,4 23,1

STAVBY Původní odpisy zůstatková cena Nový investice netto investice brutto pořizovací cena odpisy Celkem celkem odpisy celkem zůstatková cena

93,8 1 630,4 41,8 135,6 135,6 0,0 93,8 1 766,0

93,8 1 536,6 33,7 132,0 267,6 4,5 98,3 1 799,7

93,8 1 442,8 21,4 124,1 391,7 8,9 102,7 1 821,1

93,8 1 349,0 20,1 127,0 518,7 13,1 106,9 1 841,2

93,8 1 255,2 18,5 129,6 648,3 17,3 111,1 1 859,7

93,8 1 161,4 19,2 134,7 783,0 21,6 115,4 1 878,9

93,8 1 067,5 20,0 139,9 922,9 26,1 119,9 1 898,9

122,8 458,8 55,7 178,5 178,5 0,0 122,8 637,3

122,8 336,0 44,9 203,4 381,9 35,7 158,5 682,2

122,8 213,2 28,5 227,7 609,6 76,4 199,2 710,7

122,8 90,4 26,8 271,5 881,2 121,9 244,7 737,5

90,4 0,0 24,7 291,3 1 172,4 176,2 266,6 762,2

0,0 0,0 25,7 260,1 1 432,6 234,5 234,5 787,8

0,0 0,0 26,7 313,2 1 745,8 286,5 286,5 814,5

SAMOSTATNÉ MOVITÉ VĚCI Původní odpisy zůstatková cena Nový investice netto investice brutto pořizovací cena odpisy Celkem celkem odpisy celkem zůstatková cena Zdroj: Vlastní výpočty

Při růstu tržeb o 8,84 mld. Kč za uvedené 5leté období bude hodnota majetku rozšířena u nehmotného majetku o 6,7 mil. Kč, u staveb o 132 mil. Kč a samostatných movitých věcí o 176 mil. Kč. Celková investiční náročnost pro 1. fázi 2008 – 2012 činí v součtu 3,58%. Nutno vzít v úvahu, že i přes obrovský nárůst tržeb, na němž se podílí nejvíce inflace, se obchodní marže jen mírně zlepší a výsledná zisková marže KPVH se stabilizuje v příštích 7 letech kolem podprůměrných 4,4%. V důsledku zpomalení růstu reálného trhu není přímo nutné investovat do výstavby nových skladů, ale možnost zde je. Z hlediska toho, že podnik má pouze minoritní podíl na výrobě, jeho hlavní činnost tkví v prodeji zboží v doprovodu s poskytovanými službami, je investiční nenáročnost obhájitelná. Na druhou stranu vychází hodnoty odpisů z historické ceny a ta je u staveb s dlouhou délkou životnosti velmi zkreslující oproti hodnotě, za kterou by byly pořízeny nyní. Proto jsou brutto investice plánovány vyšší, než je hodnota odpisů, tedy netto hodnota investic vyšší než nula. Pro budoucí roky 2. fáze po roce 2012 bude netto investiční náročnost dlouhodobého majetku na růstu tržeb pravděpodobně stejná. Více by nemělo být pro růst v daném segmentu podnikání nutné, o čemž svědčí historické údaje i údaje o srovnatelných společnostech. Ukazatel hrubých (Brutto) investic v poměru k tržbám mezi lety 2002 – 2007 poklesl z 2,3% na 1,1% a do roku 2014 se po plánovaných investicích zvýší a stabilně udržuje okolo 1,4%. Mohlo by to být tedy i více, ale stále mějme na paměti, že investiční náročnost ovlivňuje přidanou hodnotu, kterou se snažíme udržet nad náklady kapitálu. Naopak vyšší investice nemusí nutně vést k vyšším tržbám a splňovat náročnost na svoji rentabilitu. Výsledná tabulka součtu odpisů a investic brutto a netto, včetně zůstatkové hodnoty dlouhodobého majetku: - 77 -

Tabulka 65 – Odpisy a investice v prognóze 2008 - 2012 (v mil. Kč)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

odpisy odložená daň investice netto investice brutto zůstatková hodnota dl.majetku

221,4 0,0 99,6 321,0 2 946,8

263,9 0,0 75,9 339,8 3 020,5

311,3 0,0 52,3 363,6 3 072,8

360,0 0,0 49,7 409,7 3 122,5

389,5 0,0 38,7 428,2 3 161,2

365,3 0,0 39,9 405,2 3 201,1

426,6 0,0 41,3 467,9 3 242,4


Pro toto období nebudeme uvažovat o odložené dani. Účetní odpisy se rovnají odpisům daňovým, jelikož se vzájemně v čase jejich rozdíly vymažou. Protože neznám skutečný stav odepsanosti jednotlivého majetku nemůžu správně odloženou daň určit. Od rozdílu časové hodnoty cash flow v důsledku rozdílu v odpisech budeme tedy abstrahovat. Tato položka by neměla mít na finanční plán a výsledek ocenění velký vliv. Graf 22 - Vývoje hodnoty vybraného dl.majetku po investicích 2400

Miliony Kč

2000 1600 1200 800 400 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 nehmotný majetek

stavby

samostatné movité věci


5.3.5 Analýza investovaného kapitálu Následující analýza rentability investovaného kapitálu vychází z hodnoty KPVH po odpisech a daních. V souladu s reformou veřejných financí lze očekávat do roku 2010 pokles korporátní daňové sazby z 24% na 19%. Tabulka 66 - Analýza a rozklad investovaného kapitálu (v mil.Kč)

2002

Dlouhodobý investovaný kapitál Provozní pracovní kapitál Provozně nutný Inv.kap. změna PIK KPVH po odpisech KPVH po odpisech a dani rentabilita Inv.kapitálu průměrná rentabilita Inv. Kap. KPVH / Tržby (rentabilita) Tržby / Inv.kapitál (obrátka)

3 019 2 349 5 368

2003

331 228 4,3%

2 969 2 902 5 871 9,4% 362 250 4,3%

2,2% 2,0

2,0% 2,1

2004

2005

2 903 2 829 4 315 3 487 7 219 6 316 23,0% -12,5% 1 526 577 1 099 427 15,2% 6,8% 8,2% 5,6% 2,3% 2,7 3,0

2006

2007

2008

2 843 4 357 7 201 14,0% 1 065 809 11,2%

2 847 5 136 7 983 10,9% 804 611 7,7%

2 947 5 561 8 508 6,6% 1 321 1 044 12,3%

2009

3 025 6 034 9 059 6,5% 848 678 7,5%

2010

3 076 6 255 9 331 3,0% 917 743 8,0%

3,9% 2,9

2,6% 2,9

4,0% 3,1

2,4% 3,1

2,5% 3,2

2011

3 124 6 413 9 537 2,2% 992 804 8,4% 9,0% 2,6% 3,3

2012

2013

2014

3 168 6 537 9 705 1,8% 1 044 845 8,7%

3 214 3 261 6 682 6 884 9 896 10 146 2,0% 2,5% 1 119 1 112 906 901 9,2% 8,9%

2,6% 3,3

2,7% 3,4

2,6% 3,4


Obrat kapitálu rostl za celé sledované období přibližně z 2,1 otáček na 3,4. Rentabilita tržeb se kromě roku 2008 ustálí na 2,6%. Pokud oba ukazatele spojím, obdržím rentabilitu investovaného kapitálu, která v minulosti značně kolísala. V prognóze se bude zvyšovat, jelikož mírně omezuji potřebu pracovního kapitálu. V roce 2013 dojde k vyššímu růstu na 9,2% v důsledku odepsání starých investic do samostatného movitého majetku. V budoucnu se očekává, že se ustálí kolem průměrné hranice 9%. Vzhledem k očekávané výši náklady kapitálu (WACC) kolem 9% (odpovídá WACCu - 78 -

zahraniční skupiny viz. kapitola Ocenění podniku) se jeví tato rentabilita stále těsně pod úrovní požadované výnosnosti, ale při srovnání s historickými hodnotami je na tom podnik daleko lépe. Více se ukáže až na ukazateli EVA po výpočtu skutečného WACC. Investovaný kapitál roste kvůli růstu cen, kdežto na KPVH se více projevuje vedle inflace i růst obchodní marže.

5.4 PŘEDBĚŽ É OCE Ě Í POMOCÍ GE ERÁTORŮ HOD OTY Předběžné ocenění má zprostředkovat odhad cenového rozmezí, ve kterém by se měla hodnota podniku nacházet. Několika hlavních ukazatelů určujících hodnotu podniku, předešlé generátory hodnoty, budou dále upraveny podle optimistického a pesimistického scénáře na tři výchozí hodnoty ocenění. Střední varianta obsahuje zaokrouhlené predikované hodnoty generátorů. V následující tabulce je zobrazen postup tvorby výpočtu: Tabulka 67 - Úprava základních parametrů generátorů hodnoty 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

zisková marže před odpisy podíl odpisů na tržbách zisková marže po odpisech sazba daně zisková marže po dani

5,93% 0,85% 5,08% 21% 4,0%

3,93% 0,93% 3,00% 20% 2,4%

4,14% 1,05% 3,09% 19% 2,5%

4,36% 1,16% 3,19% 19% 2,6%

4,44% 1,21% 3,23% 19% 2,6%

4,42% 1,09% 3,33% 19% 2,7%

4,41% 1,23% 3,18% 19% 2,6%

g (tempo ůstu tržeb) r (provozní zisková marže) kDM kPK

4,5% 2,8% 3,6% 15,0%


Hrubé ukazatele pesimistické a optimistické varianty byly odhadnuty. Výsledné ocenění je založeno na vzorci: Hb = (T * (1+g) * r * (1-d) – T * g * (kPK + kDM)) / ik-g , kde

T = tržby předešlého období 25 g = stálé tempo růstu tržeb do budoucna r = provozní zisková marže z KPVH d = sazba daně k = index náročnosti růstu tržeb na růstu PK (pracovní kapitál) a DM (dlouhodobý majetek)

Investiční náročnost dlouhodobého majetku se, jak víme, zvýšila ze záporných čísel na 3,5%. Naopak náročnost na investice do pracovního kapitálu klesla z 22% na 15%. Již z finanční analýzy vyplývalo, že vložené prostředky vlastníků jsou nízce rentabilní. Pokud se firma postupně zbaví části

25

Ostatní provozní výnosy představují tržby z činnosti, která souvisí s provozem podniku, je dlouhodobě

vysoce zisková a měla by proto v budoucnu patřit do tržeb. V našem případě jsem ponechal dle účetních postupů Ferony jejich vliv stále skryt v ziskové marži KPVH. KPVH je poměřován pouze k celkovým tržbám z prodeje zboží a výrobků. Pokud bych to udělal opačně, Efekt v 1.fázi by byl nulový, jelikož vycházíme z KPVH, které se nezmění. Ve druhé fázi by se snížila zisková marže, ale zvýšily by se tržby.

- 79 -

přebytečných zásob a pohledávek, jak je plánováno v generátorech, bude na tom v hodnocení přidané ekonomické hodnoty i rentability vložených prostředků o dost lépe. Tabulka 68 - Výpočet variantního ocenění (enterprise value) (v mil. Kč)

pesimistická

střední

optimistická

tempo růstu g 4,0% zisková marže r po dani 2,6% náročnost růstu tržeb na růstu DM 4,5% náročnost růstu tržeb na růstu PK 16,0% náročnost růstu tržeb na celkových netto investicích20,5% kalkulovaná úroková míra (WACC) 9,0%

4,5% 3,0% 4,0% 15,0% 19,0% 9,0%

5,0% 3,0% 3,5% 15,0% 18,5% 8,0%

Hodnota provozní části podniku brutto

11 768

17 227

8 752


Pro výpočet byla použita odhadovaná hodnota WACC, vycházející z předběžného výpočtu nákladů kapitálu zahraniční skupiny podniků, které budou součástí kapitoly ocenění společnosti. Tato hodnota 8,66 % byla zaokrouhlena na 9%. Výsledná hodnota provozní části podniku představuje hodnotu enterprise value (EV), nikoliv hodnotu entity, jelikož dosavadně nebyla přičtena hodnota neprovozního majetku. Neprovozní majetek bude nejprve přeceněn na tržní hodnotu, přičemž přecenění bude součástí kapitoly ocenění společnosti. Pro předběžné srovnání budu tedy užívat tuto hodnotu EV. Podle všeho by se výsledná enterprise value měla dále nacházet v rozmezí hodnot 8,7 – 17 miliard Kč. V současnosti se mi jako nejpravděpodobnější jeví hodnota střední varianty kolem 12 miliard. U optimistické varianty je hlavní determinantou růstu nižší WACC a vyšší zisková marže. Později se k variantnímu ocenění vrátím.

5.5 FI A Č Í PLÁ Tvorba finančního plánu je podstatnou složkou ocenění, i když tvorba všech účetních výkazů není nutná z hlediska vlivu na ocenění, tvorba plánu má především kontrolní povahu, zda-li podnik dokáže své investice financovat. Nejprve využiji vytvořených prognóz generátorů hodnoty a dále pak doplním zbytek položek. Prvním vytvořeným výkazem je výsledovka prezentovaná v následujícím grafu v mírně zjednodušené podobě:

- 80 -

Tabulka 69 - Výkaz zisků a ztrát (v mil. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Tržby za prodané zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a materiálu Zůstatková cena prodaného DM a materiálu Změna stavu rezerv a oprav. Položek .... Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní VH (KPVH po odpisech) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Změna stavu rezerv a oprav. položek ve fin.oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

23 042 21 132 1 910 1 424 1 783 1 551 758 15 221 24 12 -8 1 375 1 142 811 1 1 9 0 5 152 73 79 -144 667 134 171 -37 533

25 827 23 141 2 686 1 590 2 056 2 220 867 18 221 0 0 21 1 497 1 269 1 321 0 0 9 0 1 154 45 66 -165 1 156 243 243 0 913

28 071 25 769 2 302 1 711 2 248 1 765 854 20 264 0 0 23 1 557 1 315 847 0 0 9 0 1 154 45 66 -165 682 136 136 0 546

29 497 26 990 2 507 1 804 2 377 1 934 879 21 312 0 0 24 1 600 1 382 916 0 0 9 0 1 162 45 66 -172 744 141 141 0 603

30 837 28 154 2 683 1 909 2 516 2 076 904 22 360 0 0 25 1 654 1 429 991 0 0 9 0 1 169 45 66 -180 811 154 154 0 657

32 070 29 216 2 854 1 977 2 616 2 215 969 23 390 0 0 26 1 701 1 466 1 042 0 0 9 0 1 169 45 66 -180 862 164 164 0 699

33 353 30 368 2 985 2 047 2 721 2 311 1 008 24 366 0 0 27 1 709 1 479 1 117 0 0 9 0 1 169 45 66 -180 937 178 178 0 759

34 687 31 566 3 122 2 130 2 836 2 416 1 048 24 429 0 0 28 1 737 1 512 1 111 0 0 9 0 1 169 45 66 -180 931 177 177 0 754


Většina položek byla přebrána z generátoru provozní marže KPVH. Prognóza byla doplněna o položky tvořící finanční výsledek hospodaření. V budoucnosti se nepočítá s prodejem cenných papírů ani dl. majetku. Neprovozní výnosy z dividend od dceřiných společností ponechávám na stejné hodnotě roku 2007. Nákladové úroky jsou napojeny na úvěry a k nim příslušející úrokové sazby (více viz. Tabulka 73 - Plán bankovních úvěrů). Ostatní finanční výnosy a náklady tvoří průměrnou hodnotu předešlých 5 let, které byly značně volatilní. Mimořádný výsledek byl nulový a tak bude i ponechán. Daň z příjmu (platná daň z příjmu právnických osob) je plánována celá jako splatná, jelikož nemůžeme (z nedostatku informací) přesně určit položku odložené daně. Na výsledku ocenění se neexistence dodatečné odložené daně projeví jen velmi málo v časové hodnotě peněz. Výkaz peněžních toků cash-flow je sestaven na základě plánovaného KPVH, změn položek aktiv, pasiv a výsledovky, a dále vlivu neprovozní činnosti. Výsledek prezentuje následující tabulka:

- 81 -

Tabulka 70 - Výkaz peněžních toků (v mil. Kč)

2008

2009

Stav peněžních prostředků na začátku účetního období167 KPVH po odpisech 1 321 Daň 278 KPVH po dani 1 044 Úpravy o nepeněžní operace 212 Odpisy provozního DHM a DNM 221 Neobdržené dividendy -9 Úpravy provozních oběžných aktiv (PK) -418 Změna stavu pohledávek a akt.rozlišení -273 285 Změna stavu krátkodobých závazků a pas.rozlišení Změna stavu zásob -429 Peněžní toky z provozní činnosti 839 Nabytí DM (provozně nutného) investice brutto -321 Platba nákladových úroků -154 Peněžní tok z neprovozní činnosti 44 Změna stavu krátkodobých bank.úvěrů -65 Změna stavu krátkodobé finanční výpomoci -40 Finanční výnosy 45 Finanční náklady -66 Zvýšení a snížení VK výplatou dividend -150 Zvýšení a snížení VK výplatou ZK 0 Změna neprovozního aktivního rozlišení 126 Peněžní tok z finanční činnosti -150 Čistý peněžní tok 258 Stav peněžních prostředků na konciobdobí 425

2010

425 848 170 678 255 264 -9 -455 -210 287 -533 478 -344 -154 42 0 0 45 -66 -150 0 0 -171 -149 276

2011

276 917 174 743 303 312 -9 -209 -178 203 -234 837 -363 -162 42 0 0 45 -66 -250 -200 0 -271 83 360

2012

360 992 189 804 351 360 -9 -149 -125 154 -177 1 006 -408 -169 44 0 0 45 -66 -350 -200 0 -371 101 461

2013

461 1 044 198 845 381 390 -9 -110 -152 229 -187 1 116 -434 -169 44 0 0 45 -66 -400 -200 0 -621 -65 396

396 1 119 213 906 357 366 -9 -136 -67 152 -220 1 128 -412 -169 44 0 0 45 -66 -400 -200 0 -621 -31 364

2014

364 1 112 211 901 420 429 -9 -193 -114 158 -237 1 128 -477 -169 44 0 0 45 -66 -400 -200 0 -621 -96 269


Výkaz cash-flow je napojen na výsledovku přes KPVH po odpisech. Zachycuje pouze peněžní toky příjmů a výdajů v rámci změn rozvahových položek. Jeho výsledkem je skutečná výše krátkodobého finančního majetku, tedy v našem případě pouze peněž na běžném účtu (dále nerozděluji). Proto, aby se zbytečně nehromadila hotovost nad potřebnou likviditu společnosti, jsou úvěry spláceny a vypláceny dividendy. Zároveň jsem naplánoval výplatu ZK společníkům mezi lety 2010 – 2014 a to z důvodu nutného navýšení poměru CK/VK. Jak jsem již avizoval, společnost má stále rezervy v zadlužení a náklady kapitálu jsou tak zbytečně vysoké, což způsobuje zápornou tvorbu hodnoty a nízkou rentabilitu VK. Společnost je tak v tomto ohledu ve velké nevýhodě oproti konkurenci (viz. Tabulka 22 - Srovnání vybraných distributorů dle ukazatelů rentability). Přijaté dividendy dosud nebyly od dceřiných společností skutečně přijaty, a proto tomu tak bude i v plánu. Část zisku je rozdělena mezi rezervní fond a kapitálové fondy, oboje po 30 mil. Kč. Velký podíl zisku se hromadí na nerozděleném zisku, který je však vázán ve výnosech nepředstavující příjmy např. v pohledávkách, zboží a jiném pracovním kapitálu nutném pro chod podniku. Tabulka 71 - Rozdělení výsledku hospodaření (v mil. Kč)

2007

výplata dividend příděl do nerozděleného zisku příděl do kapitálového fondu příděl do rezervních fondů výplata ZK

250 531 0 41 0

2008

150 323 30 30 0

2009

150 703 30 30 0

2010

250 236 30 30 200

2011

350 193 30 30 200

2012

400 197 30 30 200

2013

400 239 30 30 200

2014

400 299 30 30 200


Výkaz rozvahy je posledním výkazem. Bude rozdělen na dva grafy aktiv a pasiv ve zkrácené podobě:

- 82 -

Tabulka 72 - Plán aktiv a pasiv (v mil. Kč)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek provozní KFM dle likvidity neprovozní KFM Časové rozlišení PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondyK Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účet. období (+/-) Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky ke společníkům, členům družstvaK. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál.zab. a zdrav.poj. Stát - daňové závazky a dotace Ostatní závazky Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

11 615 3 644 14 2 833 796 7 839 4 618 4 3 049 2 940 15 80 5 0 9 167 167 0 133 11 615 4 850 3 000 209 165 942 533 6 717 239 2 633 2 491 0 24 0 36 17 65 3 845 48

12 557 3 742 16 2 930 795 8 808 5 047 4 3 331 3 255 24 38 5 0 9 425 175 250 7 12 557 5 612 3 000 238 195 1 265 913 6 897 239 2 917 2 760 0 0 0 42 36 80 3 740 48

13 239 3 823 18 3 009 795 9 410 5 580 4 3 550 3 461 34 42 5 0 9 276 192 84 7 13 239 6 008 3 000 268 225 1 968 546 7 183 239 3 204 3 038 0 0 0 41 39 87 3 740 48

13 795 3 874 19 3 059 795 9 915 5 814 4 3 738 3 637 43 44 5 0 9 360 204 155 7 13 795 6 160 2 800 298 255 2 204 603 7 587 239 3 408 3 233 0 0 0 43 41 91 3 940 48

14 256 3 921 20 3 106 795 10 328 5 992 4 3 872 3 760 52 46 5 0 9 461 214 247 7 14 256 6 267 2 600 328 285 2 397 657 7 940 239 3 561 3 379 0 0 0 44 42 95 4 140 48

14 584 3 966 21 3 149 795 10 611 6 179 4 4 034 3 910 61 47 6 0 9 396 227 168 7 14 584 6 366 2 400 358 315 2 594 699 8 170 239 3 790 3 602 0 0 0 44 44 99 4 140 48

14 895 4 011 22 3 194 795 10 877 6 399 4 4 110 3 975 70 49 6 0 9 364 237 128 7 14 895 6 525 2 200 388 345 2 832 759 8 321 239 3 942 3 747 0 0 0 46 46 103 4 140 48

15 207 4 059 23 3 241 795 11 141 6 636 4 4 233 4 086 79 51 6 0 9 269 246 23 7 15 207 6 680 2 000 418 375 3 132 754 8 479 239 4 100 3 896 0 0 0 48 48 107 4 140 48


Dlouhodobý finanční majetek společnosti představují převážně finanční investice v dceřiných společnostech a několik málo cenných papírů. Finanční investice považuji za neprovozní majetek, přičemž hodnota jednotlivých dceřiných společností bude přeceněna na tržní hodnotu a přičtena k tržní hodnotě Ferony a.s. Tím získám celkovou hodnotu skupiny Ferona. I když tedy nepatří do provozního majetku, již v závěrce z roku 2007 bylo jisté, že společnost k datu 5.3.2008 založí další dceřinou společnost Ferona – Servis Centrum Slovakia, a.s. se sídlem v Bratislavě. Základní kapitál této společnosti mi není znám a nevím, zda-li společnost byla založena přímo Feronou a.s. nebo je vlastněna skrz Ferona Slovakia a.s. Na ocenění k 31.12.2007 nemá tato událost žádný vliv a ve finančním plánu s ní nepočítám. Tržní hodnota nového podniku není tedy součástí hodnoty skupiny oceňované k datu před jejím vznikem. Z finančních investic byl vyřazen podíl v Topham Eisen- und Stahlhandels-gesellschaft m.b.h., která byla dle očekávání zlikvidována v roce 2008. Zbytek hodnoty investice byl zaúčtován na úkor kapitálových fondů oceňovacích rozdílů. Výplata podílu ve výši 975 tisíc Kč je brána jako součást ostatních finančních výnosů. V roce 2008 bude opět dle očekávání doplacen základní kapitál Ferona Polska a.s., proto ubyla položka závazků ke společníkům a závazkům k ovládaným osobám. Dlouhodobé závazky byly ponechány ve stejné výši roku 2007. Krátkodobé závazky i část provozních kr. pohledávek jsem přebral z generátorů pracovního kapitálu. Zbytek kr. neprovozních pohledávek (dohadné účty aktivní, - 83 -

jiné pohledávky) byl plánován ve stejné výši roku 2007 kromě pohledávek vůči řízeným osobám, které se navyšovaly o neobdržené přijaté dividendy. Neprovozní kr.finanční majetek (KFM) je výsledkem rozdílu cash flow a provozního KFM drženého kvůli likviditě. Bankovní úvěry jsem plánoval původně ve stejné výši roku 2007. Z důvodu vylepšení kapitálové struktury za účelem dosažení snížení vážených nákladů kapitálu byly navýšeny dlouhodobé úvěry a ostatní úvěry nebylo třeba splácet. Tabulka 73 - Plán bankovních úvěrů (v mil. Kč)

dl.úvěr kr.úvěr kr.úvěr kontokorent kr.pujcky

úrokové rozpětí

3,2-3,8% 2,84-3,6% Pribor týdenní+ 0,8% 3-5%

úrok

2007

3,8% 3,6% 4,8% 5,0% 5,0%

2 000 440 1300 65 40

2008

2000 440 1300 0 0

2009

2000 440 1300 0 0

2010

2200 440 1300 0 0

2011

2400 440 1300 0 0

2012

2400 440 1300 0 0

2013

2400 440 1300 0 0

2014

2400 440 1300 0 0


5.5.1 Finanční analýza plánu Finanční plán byl sestrojen a tak bychom se měli pozastavit nad jeho krátkou analýzou, tj. popsat změny oproti finanční analýze historických výkazů. Výchozí tabulka je zobrazena níže pod textem. Likviditu jsem řídil před krátkodobé závazky a kr. fin. majetek (provozní KFM = 6% KZ), což mělo za efekt její zvýšení, které považuji za pozitivní. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu se mírně zvýšil. Bylo řečeno, že podnik má rezervy pro zadlužení, ale ve finančním plánu jsem z důvodu tvorby přebytečných peněžních prostředků mohl úvěry spíše splácet. Tím bych sice snížil úrokové platby, ale na druhou stranu zvýšil WACC. Plán však děláme pro účely ocenění a nikoliv pro to, aby se jím řídil management. Proto jsem se rozhodl naopak udržovat podíl CK na stejné úrovni kolem 45% a mírně navýšit stávající dlouhodobé úvěry. Naopak stále doporučuji zbavit se části VK vyplacením dividend a navýšit dlouhodobý dluh společnosti, který je stále nízký a nese menší riziko, likvidita zůstane stejná a solventnost společnosti se nijak nenaruší, jelikož jsou zde pořád velké rezervy v poměru zadlužení. Průměrná doba splácení dluhu se samozřejmě z uvedených důvodů snížila. Záleží však, zda-li nám klesá dluh nebo roste cash flow. Žádanější je pochopitelně to druhé. Rentabilitu jsem analyzoval pro ukázku hnedle z několika hledisek a přitom jsem zdaleka nevyčerpal možnosti. Velmi důležitá je rentabilita investovaného kapitálu nejlépe skrze KPVH. Ta byla navýšena, aby se mohla vyrovnat a pokud možno převýšit náklady kapitálu a společnost se tak dostala do kladné ekonomické přidané hodnoty. Důležité je, že toto řešení snižování potřeby pracovního kapitálu je opodstatněné a hlavně je proveditelné. Hodnota VK narůstá s nerozděleným ziskem, ale klesá při plánu snížit ZK společnosti. Výsledkem bylo, že rentabilita VK slabě vzrostla. I přesto, že se vyšší nákladové úroky na její výši negativně podepsaly, je rentabilita stabilní, což je dobré. Ukazatele aktivity jsem řídil již v plánování generátorů. Cílem bylo snížit potřebu PK, což se povedlo mírnou úpravou většiny položek krátkodobých aktiv i pasiv. Dobu obratu pohledávek jsem - 84 -

slabě vylepšil a u závazků zůstala prakticky neměnná. Doba obratu zásob se snížila o 3 dny, což je ve výsledku velmi málo. Celkový efekt změn měl pozitivní vliv na pomalejší růst PK a naopak vyšší růst výnosnosti investovaného kapitálu. Tabulka 74 - Finanční analýza nového plánu 2007 - 2014 Likvidita

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

okamžitá pohotová běžná

0,04 0,72 1,75

0,09 0,81 1,89

0,06 0,77 1,90

0,07 0,80 1,93

0,09 0,82 1,95

0,07 0,80 1,92

0,06 0,79 1,91

0,05 0,77 1,91

0,42 11,05

0,45 8,01

0,45 14,63

0,45 8,82

0,44 7,68

0,44 7,12

0,44 7,17

0,44 7,30

2,3% 3,5% 2,7% 11,0% 6,7% 7,7%

3,5% 5,1% 4,0% 16,3% 10,7% 12,3%

1,9% 3,0% 2,4% 9,1% 6,0% 7,5%

2,0% 3,1% 2,5% 9,8% 6,5% 8,0%

2,1% 3,2% 2,6% 10,5% 6,9% 8,4%

2,2% 3,2% 2,6% 11,0% 7,2% 8,7%

2,3% 3,3% 2,7% 11,6% 7,7% 9,2%

2,2% 3,2% 2,6% 11,3% 7,4% 8,9%

48,36 45,49 79,77

47,13 44,61 79,61

46,21 44,78 79,04

46,29 45,12 78,63

45,87 44,98 77,68

45,95 45,86 77,19

45,02 45,76 76,91

44,58 45,66 76,73

Zadluženost

podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu průměrná doba splácení dluhu Rentabilita

rentabilita tržeb z čistého zisku rentabilita tržeb z EBIT rentabilita tržeb z KPVH po odpisech a dani rentabilita VK rentabilita Inv.kap. z čistého zisku rentabilita Inv.kap. z KPVH Aktivita

doba obratu pohledávek doba obratu závazků doba obratu zásob Zdroj: Vlastní výpočty

Po výpočtu WACC mezi lety 2008 - 2014, které bude popsáno v následující kapitole, jsem se rozhodl zobrazit současný průběh ukazatele EVA po aplikaci finančního plánu. Hodnoty do roku 2007 stále vychází z jednotného odhadu WACC 8,5%, což ale nevadí. Graf 23 - Vývoj ukazatele EVA 600

Miliony Kč

400

200

0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-200

-400


- 85 -

2009

2010

2011

2012

2013

2014

6 OCE2Ě2Í SKUPI2Y FERO2A Ocenění Ferona a.s. bude probíhat na bázi tržní hodnoty Ferona a.s. výnosovou metodou DCF. Další společnosti patřící do skupiny Ferona budou oceněny na bázi metody srovnatelných podniků (pomocí multiplikátorů) nebo metodou podílu na účetní hodnotě VK u společností ovládaných nebo pod podstatným vlivem. Jejich hodnota bude přičtena k tržní hodnotě DCF společnosti Ferona a.s a tím získáme hodnotu celé skupiny. Ocenění bude provedeno při zachování dosavadního konceptu podniku, stávajícího vedení podniku a dosavadního způsobu financování. Jednotlivé výnosy reflektují výnosy očekávané trhem, které vychází ze strategické analýzy tohoto posudku, zároveň však jsou posouzeny podle možnosti jejich dosažení s vysokou pravděpodobností. Do ocenění nebyly provedeny žádné zásahy ze strany investora, který je neznámý, ani ze strany prodávajícího, který byl pouze nápomocný při vysvětlování účetních způsobů, tvorby vybraných účetních položek a několika málo ujištění. Jednotlivé výnosy budou diskontovány kalkulovanými náklady kapitálu, které vychází z průměrné požadované výnosnosti na českém trhu. Pro výpočet diskontu a zdaněných cash flow bude užito daňových sazeb z příjmu právnických osob v ČR, jelikož nebyly zjištěny žádné možné daňové úlevy, které by měly vliv na zdanění příjmů podniku. Sice v počátku společnost odváděla na daních vyšší částky, ale poslední 4 roky odpovídají přibližně daňové sazbě. Volba délky první fáze výpočtu hodnoty společnosti by měla být teoreticky závislá na době, po kterou bude podnik tvořit hodnotu (ukazatel EVA). Při tvorbě finanční analýzy bylo zjištěno, že Ferona netvořila hodnotu po každý rok. Naopak se celý ukazatel vysoce vychyloval v důsledku nestability trhu. Zcela jsem vyloučil analýzu v rozmezí 10 - 15 let z důvodu nemožnosti odhadovat cenové výkyvy v delším horizontu. Zvolil jsem tedy časové období 7 let, ve kterém očekávám dosažení rovnosti mezi rentabilitou a náklady investovaného kapitálu. V cyklu 7 let očekávám, že trh zpomalí svůj reálný růst souvztažně s úplným vyprcháním konjunkturního cyklu české ekonomiky. Poklesne poptávka, lidé a podniky budou více šetřit a řídit své náklady ve snaze snížit dopady cenové inflace. Inflační tlaky by měly postupně při přechodu do druhé fáze polevovat. Tempo růstu se dále odvíjí od růstu tržeb společnosti v roce 2012. Tržby rostou z počátku 1. fáze mírně pomaleji než u trhu, ale to je způsobeno i obtížnější predikcí vývoje relevantního trhu, jehož hodnota není zcela jednoznačně identifikovatelná. Dosažené tržby však považuji za zcela reálné a adekvátní dosavadnímu vývoji společnosti a závěrům strategické analýzy.

6.1 OCE Ě Í DCEŘI ÝCH SPOLEČ OSTÍ Nejprve se zaměřím na ocenění jednotlivých dceřiných společností, jelikož toto ocenění je důležitým vstupem později následujících výpočtů. Z použitých metod bych nastínil alespoň postup ocenění pomocí metody tržního srovnání. Za pomoci databází Capital IQ a Faktiva jsem získal cenné informace o zahraničních společnostech srovnatelných se společností Ferona a.s., Ferona Slovakia, - 86 -

a.s. Všechny tyto společnosti se zabývají i vedlejší činností dělení materiálu, kterou pro skupinu vykonává Ferona – Dělící centrum, a.s. Tento výběr byl proveden skrze selekci, která je podobná selekci OKEČ. Jedná se o 4 druhy rozdělení, přičemž jsem se řídil selekcí NAICS. Podle této selekce jsem vybral podniky zabývající se velkoobchodem s hutní výrobou. Jedná se pouze o podniky kótované na burze. Druhým výběrovým znakem byl popis těchto podniků v databázi a nakonec přišlo na řadu vlastní prozkoumání webových stránek těchto společností. Nebylo bohužel možno nalézt vlastní skupinu podniků pro společnost Ferona - Dělící centrum. Bylo by lepší zvolit pro ni jiné řešení tržního ocenění (DCF nebo metoda kapitalizovaných čistých výnosů), které by však vyžadovalo další komplexní znalecký posudek. Kalkulovaná hodnota dceřiných společností je tedy mírně zjednodušená a představuje jejich přibližnou hodnotu. V celkovém výsledku jsou tyto společnosti oproti Ferona a.s. malé a dopad z rozdílu hodnot by neměl být na značný. Výpočet hodnoty multiplikátorů, za jejichž pomoci se hodnota kalkuluje, byl proveden z obecně používaného vzorce: EV (enterprise value) = tržní hodnota + dluh + ostatní dl. závazky – kr. fin. majetek – dl. investice ,kde tržní hodnota je rovna Market capitalization = hodnota akcie * počet akcií. U ostatních položek vzorce se zjednodušeně předpokládá, že účetní hodnota odpovídá tržní hodnotě. Volba rozhodného dne pro hodnotu akcií není jednoznačná. Hodnota akcií k 31.12.2007 nevyjadřuje správnou hodnotu podniku, jelikož trhy nestačí reagovat na výsledky, které jsou zveřejněny až s odstupem několika měsíců po auditu. Na druhou stranu není správné tuto dobu příliš prodlužovat. Převzal jsem hodnoty z 31.12.2007 i 31.6.2008 a kontroloval jejich průběh. Rozhodl jsem se nakonec pro hodnoty kapitalizace z června 2008, protože u vybraných společností prozatím nedošlo k výrazným propadům a hodnota by měla více odpovídat skutečné hodnotě podniků k datu ocenění. Hodnoty ostatních položek jsou aktuální k datu ocenění. Zvolenými multiplikátory jsou EV/Tržby, EV/EBIT a EV/EBITDA. EV oceňované společnosti vypočítanou pomocí vážených multiplikátorů potom zpětně upravíme na tržní hodnotu vlastního kapitálu. Samozřejmě hodnoty dluhu, investic atd. jsou již skutečné hodnoty oceňovaného podniku k 31.12.2007. Následující tabulka zobrazuje získané výsledky multiplikátorů jednotlivých společností, jejich průměr i median. Tabulka 75 - Srovnatelná skupina společností Společnost

Stát

DROZAPOL-PROFIL S.A. Elastron S.A. IMS International Metal Service SA Kloeckner & Co AG Olympic Steel, Inc. Sidma S.a. Kordellos Ch. Bros S.A. Stalprofil SA Lower quartile Median Upper quartile Average

Poland Greece France Germany USA Greece Greece Poland

Zdroj: Capital IQ, Factiva

- 87 -

EV/ Tržby

EV/ EBITDA

EV/ EBIT

0,59 0,66 0,31 0,33 0,50 0,78 0,73 0,58 0,46 0,58 0,68 0,56

14,27 6,37 3,61 5,75 9,81 9,82 6,59 10,63 6,22 8,20 10,02 8,36

17,82 7,00 3,99 6,95 11,84 11,93 10,65 12,06 6,99 11,24 11,96 10,28

Ferona Slovakia, a.s. je plně srovnatelná s výše uvedenou skupinou podniků. Avšak výsledky multiplikátorů EBIT a EBITDA nejsou plně srovnatelné z důvodu, že společnosti se v roce 2007 propadl provozní zisk na polovinu, celkově jsou VH velmi kolísavé, ale naproti tomu tržby jsou stabilní a každoročně mírně rostou. Ocenění bylo tedy založeno na multiplikátoru tržeb. Hodnota vlastního kapitálu po přepočtu dle historického kursu činí 835 682 tis. Kč, výsledná hodnota dle tržního srovnání činí 1 388 245 tis. Kč. Hodnota byla přepočítána historickým kursem 0,7955 CZK/SKK platným k 31.12.2007 čerpaným z www.oanda.com. Tabulka 76 - Ocenění Ferona Slovakia, a.s. (v tis.Kč)

EV/ Tržby

multiplikátor EV váha EV*m

0,6 2 644 134 10 26 441 340

Suma EV dluh dl.závazky kr.fin.majetek dl.fin.majetek

2 644 134 1 000 000 32 187 133 175 0

Hodnota netto (SKK) Hodnota v CZK

1 745 122 1 388 245

EV/EBITDA

8,2 875 997 0 0

EV/EBIT

11,2 801 958 0 0


Ferona - Dělící centrum, a.s. se sídlem v Ostravě se zabývá dělením hutního materiálu. Tuto společnost jsem ocenil pomocí metody tržního srovnání. Jako multiplikátory byly využity hodnoty medianu multiplikátorů vybraných společností. Tabulka 77 - Ocenění Ferona - Dělící centrum, a.s. (v tis.Kč)


EV/ Tržby

EV/EBITDA

0,6 1 259 670 0 0

Suma EV dluh dl.závazky kr.fin.majetek dl.fin.majetek

285 936 0 5 680 4 906 0

Hodnota netto

285 162

8,2 274 711 5 1 373 554

EV/EBIT

11,2 297 161 5 1 485 806


Váhy byly rozděleny mezi multiplikátory EBIT a EBITDA, jelikož tržby srovnatelné skupiny neodpovídají tržbám tohoto druhu podniku a poměr zisk/tržby je u srovnávaných společností daleko nižší. Společnosti, jejichž akcie by byly kótované na burze a zabývaly by se pouze dělením hutního materiálu, bohužel nebyly dostupné a pravděpodobně neexistují. Hodnota vlastního kapitálu společnosti v roce 2007 činila 111 602 tis. Kč. Pro kontrolu jsem provedl jednoduchý test pomocí vzorce věčné renty FCFF/i (27 705/0,09)při předpokladu nulového tempa růstu. Hodnota výpočtu byla 307 mil. Kč. Výsledná hodnota tržního srovnání činí 285 162 tis. Kč. Další společností v pořadí je FERONA THYSSEN PLASTICS, s.r.o. založena roku 1996 ve Velké Bystřici. Působí jako dodavatel plastických hmot především pro stavebnictví, reklamu a průmysl. Ferona a.s. vlastní 50% podíl oceněný dle nákladů na pořízení ve výši 8 218 tis. Kč. Druhá polovina je ve vlastnictví konkurenční ThyssenKrupp a.g. Poslední zisk společnosti činil 4 646 tis. - 88 -

Kč, což je razantní pokles oproti předchozím letům, kdy se pohyboval na úrovni 14 - 16 mil. Kč. Po náhledu do výsledovky společnosti jsem zjistil, že příčinou je pokles tržeb z vlastní výroby. Pro tržní srovnání jsem tedy neměl k dispozici žádný kvalitní multiplikátor, navíc výše vybrané společnosti nejsou srovnatelné. Pro zjednodušení jsem ocenil společnost podílem na VK ve výši 55 801 tis. Kč. Ferona Polska, S.A. je nově založenou společností v roce 2007. 100% podíl Ferona a.s., který již byl splacen v plné výši bude oceněn podílem na vlastním kapitálu společnosti, jelikož jediný vytvořený VH byl zatím záporný. Tento podíl činí 4 660 tis. PLN, což v přepočtu k 31.12.2007 dle kursu (z oanda.com) 7,4071 CZK/PLN činí 34 517 tis. Kč. Topham Eisen- und Stahlhandels-gesellschaft m.b.H. se sídlem ve Vídni je společnost v likvidaci. Účetní podíl Ferony je minimální v přepočtu 948 tis. Kč. Majitelé si již vyplatili podíly na zisku společnosti. Podíl 22,04% tedy oceňuji hodnotou 948 tis. Kč za předpokladu, že ji po likvidaci, která má proběhnout v roce 2008, společnost skutečně obdrží. Zbytek dlouhodobého majetku tvoří cenné papíry SPHŽ, Praha (hodnota 25 tis. Kč), ČKD Choceň (hodnota 0 Kč) a ČKD Dukla, Praha (hodnota 0 Kč), přičemž v závorce je uvedena hodnota evidovaná v účetnictví Ferony a.s. Pořizovací náklady DFM činí 266 tis. Kč. Tržní hodnota těchto investic je pravděpodobně nízká, rozdíl oproti účetní hodnotě by neměl mít na ocenění vliv. Proto předpokládám rovnost účetní a tržní hodnoty. Soupis výsledných hodnot dlouhodobého finančního majetku: Tabulka 78 - Dceřiné společnosti patřící do konsolidace Ferona a.s. (v tis.Kč)

Podíl

Ferona Slovakia a.s. Ferona - Dělící centrum a.s. Ferona Polska a.s. Ferona Thyssen Plastics s.r.o. Topham Eisen v likvidaci

100% 100% 100% 50% 22,04%

Účetní hodnota

761 152 57 257 48 557 8 218 948

Tržní hodnota

1 388 245 285 162 34 517 55 801 948

Zdroj: Výroční zprávy, vlastní výpočty

6.2 KALKULACE ÁKLADŮ KAPITÁLU Diskontní míra (WACC) bude v případě společnosti Ferona kalkulována na bázi nákladů vlastního kapitálu (VK) i nákladů cizího kapitálu (CK), jelikož má společnost zhruba půlku kapitálu vázanou v úročeném dluhu. Tradičně jsou náklady VK vyšší než náklady CK a tak výsledná míra WACC bude závislá na poměru těchto dvou složek, jak ukazuje následující vzorec: WACC = nVK * VK/K + nCK * CK/K * (1-d) , kde K = kapitál, d = daňová sazba z příjmu právnických osob.

6.2.1 áklady cizího kapitálu Nejprve provedu kalkulaci nákladů cizího kapitálu, která je jednodušší. Skutečné aktuální náklady na kapitál představují placené nákladové úroky. Výčet úvěrů byl již obsažen v Tabulka 73 Plán bankovních úvěrů. Průměrné náklady na cizí kapitál pomocí váženého průměru činí 3,91%.

- 89 -

Tabulka 79 - Výpočet nCK dle skutečných nákladů (v mil. Kč)

úrokové rozpětí

dl.úvěr kr.úvěr kr.úvěr kontokorent kr.pujcky dl.závazky průměr

úrok

3,2-3,8% 2,84-3,6% Pribor týd.+ 0,8% 3-5%

3,8% 3,6% 4,8% 5,0% 5,0% 0,0%

2007

vážený průměr

2000 440 1300 65 40 239 4084,43

76 15,84 62,4 3,27385 1,9909 0 159,50475 3,91%

Zdroj: Vlastní výpočty, výroční zprávy, ČNB

Při výpočtu bylo využito maximální hranice, které mohou úroky z úvěrů dosahovat, kromě odhadu úrokové míry PRIBOR, na kterou se váže krátkodobý úvěr 1,3 mld. Kč. PRIBOR byl stanoven na 4%, což odpovídá maximálním hodnotám dle údajů ČNB z posledních let. Celkový průměr sráží hodnota dlouhodobých závazků tvořená z 99% odloženou daní vůči státu. Tato „půjčka“ je neúročená. Úvěry byly získány s odstupem několika let. Z toho hlediska shledávám, že při současném stavu domácí i zahraniční ekonomiky by bylo nepravděpodobné domluvení totožných podmínek při získávání nových úvěrů. Zároveň je pravděpodobné, že má na jejich získání vliv bonita vlastníků a případných budoucích majitelů společnosti, stav zadluženosti aj. okolní vlivy. Proto jsem se rozhodl provést novou kalkulaci na bázi tržních nákladů cizího kapitálu. Výsledek zobrazuje následující tabulka: Tabulka 80 - Výpočet nCK dle kapitálových trhů Determinant

Sazba

Zdroj

bezriziková míra rating BBB+ Damodaran nck

4,73% 1,41% 1,70% 6,14%

10leté státní české dluhopisy Bloomberg A- dle úrokového krytí

Zdroj: Vlastní výpočty, Bloomberg, Damodaran

Z databáze Bloomberg jsem získal sazbu 10letých českých státních dluhopisů k 31.12.2007, která platí za bezrizikovou míru trhu. K ní byla přičtena přirážka za rating společnosti, bonitu nebo-li riziko, které určuje, za jak vysokou míru by byla banka ochotna společnosti půjčit. Tuto přirážku jsem získal z databáze Blomberg a odpovídá rozdílu mezi 10letým EUR dluhopisem s ratingem BBB+ a 10letým bezrizikovým EUR dluhopisem (tedy vlády EU). Rating BBB+ jsem zvolil dle vlastního uvážení a na základě ratingů srovnatelných zahraničních společností. Od prof. Damodarana, který k tomuto problému zaujímá vlastní řešení závislé na ratingu amerického kapitálového trhu, jsem získal na základě ukazatele úrokového krytí rating A-. A- odpovídala mírně vyšší přirážka. Výše úrokového krytí společnosti je však těsně na hraně s lepším ratingem A, na který společnost v minulosti několikrát dosáhla. Rating A by odpovídal přirážce z Bloombergu, a tak se i vzhledem k výsledkům předchozí kalkulace nCK přikláním k nižší přirážce 1,41%. Výsledná sazba nákladů cizího kapitálu činí 6,14%.

6.2.2 áklady vlastního kapitálu Kalkulace nákladů vlastního kapitálu je mírně obsáhlejší. Výpočetní vzorec vypadá takto: - 90 -

nVK = rf + BetaZ * RPEU + iČR – iEU + RPZ + přirážky , kde rf = bezriziková míra eurozóny, BetaZ = zadlužený koeficient systematické závislosti na trhu, RPEU = riziková prémie eurozóny, RPZ = riziková prémie země (ČR), i = inflace. Kalkulaci dle modelu CAPM zobrazuje následující tabulka: Tabulka 81 - Výpočet nVK Determinant

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2. fáze

bezriziková evropská beta nezadlužená beta zadlužená rizková prémie Evropy riziko země inflace ČR (harmonizace EU) inflace EU rozdíl inflace přirážka za likviditu nvk

4,38% 0,66 1,17 4,79% 1,05% 6,7% 3,5% 3,2% 1% 15,23%

4,38% 0,66 1,13 4,79% 1,05% 3,4% 2,4% 1,0% 1% 12,86%

4,38% 0,66 1,11 4,79% 1,05% 2,2% 2,1% 0,1% 1% 11,86%

4,38% 0,66 1,12 4,79% 1,05% 2,0% 1,9% 0,1% 1% 11,91%

4,38% 0,66 1,10 4,79% 1,05% 1,7% 1,8% -0,1% 1% 11,61%

4,38% 0,66 1,09 4,79% 1,05% 1,7% 1,8% -0,1% 1% 11,55%

4,38% 0,66 1,08 4,79% 1,05% 1,7% 1,8% -0,1% 1% 11,50%

4,38% 0,66 1,10 4,79% 1,05% 1,7% 1,8% -0,1% 1% 11,50%

Zdroj: Vlastní výpočty, Bloomberg, Damodaran

Pro výpočet byla využita data z kapitálových trhů eurozóny. Bezriziková míra byla použita 4,38% 10letých vládních EUR dluhopisů (vydává ECB) z dat Bloombergu Nezadlužený beta koeficient od prof. Damodarana vyjadřuje vazbu na systematické riziko pro společnosti obchodující se stavebním materiálem na evropském trhu ve výši 0,66. Tento koeficient byl upraven na betu zadluženou dle tržního poměru CK/VK (vychází z iteračního výpočtu) společnosti Ferona a daňové sazby platné v ČR. Beta zadlužená násobí rizikovou prémii eurozóny 4,79% a následně je k ní přičtena dodatečná riziková prémie České republiky 1,05%, aby vyjadřovala riziko podstupované v ČR nikoliv v celé EU. Tuto prémii lze vyjádřit opět pomocí ratingu stejně jako u kalkulace nCK, ale nicméně jsem zvolil schůdnější postup přes ukazatel získaný od prof. Damodarana. Nebyl opomenut ani rozdíl ve spotřebitelské inflaci predikované do budoucnosti pro ČR a EU, jelikož se jedná o diskontní míru včetně inflace pro českého investora nikoliv zahraničního. Pro roky 2013 a dále byl však rozdíl inflací přebrán z roku 2012 z důvodu nedostatku délky prognózy z databáze Faktiva. Výsledek jsem navýšil o přirážku za nízkou likviditu ve výši 1%, protože společnost není veřejně obchodována na burze. Jiné přirážky z mého hlediska nebyly opodstatněny.

6.2.3 Kalkulace WACC Náklady kapitálu jsou kromě nVK a nCK determinovány poměrem vlastního kapitálu a cizího kapitálu a dále daňovou sazbou v případě daňového štítu u cizího kapitálu. Daňovou sazbu používám opět ve výši 19% daně z příjmu právnických osob. Poměr VK a CK by měl vycházet z tržních hodnot těchto veličin, jelikož jedině ty reflektují reálnou investovanou hodnotu tohoto kapitálu, na který se náklady váží. Výpočet jsem provedl iteračním postupem, kdy se určí tržní poměr CK/VK pro každý rok zvlášť přes výpočet tržní hodnoty VK. Tato hodnota vychází z příslušného ročního cash flow a pokračující hodnoty a provádí se výpočtem tzv. „odzadu“. Celý postup zde nelze zobrazit, postačí ukázat výsledné hodnoty a WACC:

- 91 -

Tabulka 82 - Kalkulace WACC 2008

nck nvk CK VK K d WACC

6,14% 15,23% 49% 51% 100% 19% 10,23%

2009

6,14% 12,86% 47% 53% 100% 19% 9,16%

2010

6,14% 11,86% 46% 54% 100% 19% 8,70%

2011

6,14% 11,91% 46% 54% 100% 19% 8,69%

2012

2013

2014

6,14% 11,61% 45% 55% 100% 19% 8,60%

6,14% 11,55% 45% 55% 100% 19% 8,62%

6,14% 11,50% 44% 56% 100% 19% 8,63%

2. fáze

6,14% 11,59% 45% 55% 100% 19% 8,61%


2. fáze zde má svoji hodnotu WACC, která je užita pro iterační výpočet tržní hodnoty VK pro dané roky. Při výpočtu DCF equity se bude pokračující hodnota diskontovat až od předešlého roku 2014, tedy podle diskontní sazby posledního roku 1. fáze. Jelikož se jednalo o tržní hodnotu VK společnosti, zahrnul jsem do ní i tržní hodnotu neprovozního majetku, který obsahuje zejména finanční podíly v dceřiných společnostech. Toto ocenění bylo součástí předešlé sekce. Do VK společnosti vstupují tyto investice, i když výnosy z nich nejsou součástí provozního cash flow, jelikož společnost podstupuje adekvátní riziko vyplývající z držení těchto podílů.

6.3 OCE Ě Í METODOU DCF K ocenění společnosti Ferona a.s. jsem přistupoval výnosovým způsobem volbou metody diskontovaných peněžních toků plynoucích z celkového investovaného kapitálu (DCF entity). Tato metoda určí hodnotu podniku pro všechny vlastníky. Následně je odečtením tržní hodnoty úročených dluhů a přičtením hodnoty neprovozního majetku získána hodnota DCF equity. Hodnota neprovozního majetku v roce 2007 obsahuje některé pohledávky a hlavně zmíněné finanční investice. Tržní hodnota dluhů je rovna jejich účetní hodnotě, celkem tvoří přes 4 mld. Kč. Samotná kalkulace probíhá následujícím postupem. Nejprve je kalkulována hodnota 1.fáze dle součtu diskontovaných cash-flow v letech 2008 – 2014. Tato cash-flow generuje pouze provozní část podniku. Jako diskontní faktor byla zvolena ½ roku, jelikož lépe reflektuje skutečný diskont plateb, které neprobíhají až na konci roku, ale během jeho průběhu. Připomínám, že tuto stejnou formu diskontu jsem využil i u iterací. Po té je vypočítána hodnota 2. fáze nebo-li pokračující hodnota, která vychází z předpokladů míry investic (m), rentability investic (ri) a tempa růstu tržeb (g). Pro diskont pokračující hodnoty byla tradičně použita diskontní sazba posledního roku 1. fáze. Nyní se vrátíme k předpokladům pokračující hodnoty, jejichž volba má nemalý vliv na celkovou hodnotu podniku. Tempo růstu tržeb (g) jsem stanovil na 4,5%. V posledních letech 1. fáze je sice růst pouze 4%, ale inflace je v tomto segmentu průmyslové výroby více volatilní než CPI nebo PPI index, a proto jsem stabilní předpoklad růstu pro pokračující hodnotu mírně navýšil. Stanovení rentability investic (rentabilita přírůstku investovaného kapitálu) a míry investic (podíl zisku věnovaný na investice) představuje složitější otázku. Nejprve jsem analyzoval křivku vývoje rentability investic netto do DM za minulá období. Hodnoty byly vysoké, jelikož DM nebylo nutno navyšovat a investice do pracovního kapitálu přicházely jen v reakci na vývoj (růst/pokles) obchodní činnosti. Při analýze výkazů a tvorby generátorů byla zjištěna nízká souvislost růstu tržeb - 92 -

s růstem investic. Investice do PK reagují na výkyvy trhu, jsou víceméně řízeny inflací nákupních cen a až v druhé řadě růstem poptávky. I přes celkem vysoký růst reálných prodejů Ferony se společnost obešla bez velkých investic do DM. V budoucnu i přes očekávání ochlazení poptávky tomu tak již být nemůže. Již dnes se projevuje efekt stárnutí majetku a roste podíl odpisů vyřazovaného majetku. Stavby s dlouhou dobou životnosti musí být také časem nahrazeny, rekonstruovány a modernizovány a tyto investice nemusí nutně vést k vyšším tržbám. Rentabilita spojená s novými investicemi by měla být vyšší než náklady kapitálu, aby bylo jejich vynaložení opodstatněno. Rentabilita investic (ri) pro první fázi dosahuje meziročně průměrných 18%, stabilně však zhruba kolem medianu 25%. Postupně rentabilita klesá, jak se projevuje postupný pokles vyššího růst trhu a tržeb na počátku 1. fáze. Musíme uvažovat rentabilitu investic pro pokračující hodnotu nižší z důvodů poklesu tržeb a vyložené nutnosti obměny zařízení a vyšší míry investic. V posledním roce první fáze 2014 odpovídá z důvodu meziročního poklesu KPVH záporná rentabilita. Odstraním-li tento ojedinělý vliv (způsobený poklesem odpisů v roce 2013) a přepočítám rentabilitu vůči roku 2012, odpovídá rentabilitě hodnota 13%. Proto by se měla hodnota pro druhou fázi pohybovat někde mezi 25%,18% a 13%, z mé analýzy se přikláním ke konzervativní hodnotě 16%. Tato hodnota je stále vysoce nad náklady kapitálu a s ohledem na vývoj velikosti investic k ziskům v tomto oboru podnikání ve srovnání s konkurenčními podniky je odpovídající a udržitelná. Míra investic by měla dosahovat hodnotu vypočítanou dle poměru g / rI , tedy tempa růstu proti rentabilitě investic. Její hodnotu odhaduji dle hodnot g = 4,5% a rI = 16,0% na m = 28,1%. Tabulka 83 - Ocenění společnosti skupiny Ferona metodou DCF entity (v mil. Kč)

2008

Tržby celkem KPVH po odpisech - daň KPVH po dani + odpisy Cash flow z provozu - investice do PK - investice do DM Volný Cash flow Náklady kapitálu Diskontní faktor (1/2 roku) Diskont DFCF SH 1.fáze

25 827,3 1 321,5 277,5 1 044,0 221,4 1 265,3 425,2 321,0 519,2 10,23% 0,5 0,9525 494,5 2 734,5

Daňová sazba g m ri Zisková marže před daní Pokračující hodnota SH pokračující hodnoty Suma SH Dluh (úvěry a dl. závazky) Dl.fin.majetek Ostatní neprovozní aktiva Hodnota podniku equity

2009

28 070,7 848,0 169,6 678,4 263,9 942,3 472,5 344,1 125,7 9,16% 1,5 0,8769 110,2

2010

29 497,4 917,4 174,3 743,1 311,9 1 055,0 221,1 362,9 471,0 8,70% 2,5 0,8117 382,3

2011

30 837,0 992,2 188,5 803,7 360,5 1 164,1 158,1 408,4 597,6 8,69% 3,5 0,7470 446,4

2012

32 070,5 1 043,6 198,3 845,3 389,9 1 235,2 124,0 434,0 677,3 8,60% 4,5 0,6897 467,1

2013

33 353,3 1 118,6 212,5 906,1 366,4 1 272,5 144,8 412,3 715,4 8,62% 5,5 0,6346 454,0

2014

34 687,4 1 112,4 211,4 901,1 428,8 1 329,9 202,6 476,5 650,8 8,63% 6,5 0,5839 380,0

2.fáze

675,3 8,63% 0,5839

19,0% 4,5% 28,1% 16,0% 3,2% 16 350,1 9 546,4 12 280,9 4 084,3 1 765,0 154,7 10 116,3


Po výpočtu současné hodnoty peněžních toků 1. fáze a pokračující hodnoty byla odečtena tržní hodnota dluhů včetně dlouhodobých závazků a naopak přičtena hodnota neprovozního kapitálu, kam - 93 -

spadá hlavně tržní hodnota dceřiných podniků společnosti Ferona a.s. U ostatního neprovozního majetku typu pohledávek předpokládám rovnost účetní a tržní hodnoty. U dluhů je pravděpodobné, že tržní hodnota je nižší než účetní hodnota. To je dáno rozdílem v kalkulované míře nCK = 6,14% a přibližně skutečné míře úročení 3,91%. Tržní hodnota dluhu by se vypočítala diskontem budoucích plateb úroků a splátky jistiny, ale z toho důvodu, že krátkodobý úvěr je revolvingový (opakující se při možné změně podmínek) a u dlouhodobého úvěru neznám délku jeho splatnosti, nemohl jsem spočítat skutečnou tržní hodnotu úvěru. Pro zjednodušení budu tedy předpokládat rovnost tržní a účetní hodnoty úročených úvěrů. Výsledná hodnota 10,116 miliard Kč odpovídá hodnotě vlastního kapitálu konsolidačního celku v čele se společností Ferona a.s.

6.4 OCE Ě Í METODOU TRŽ ÍHO SROV Á Í Jako alternativní metodu k ocenění skupiny Ferona jsem zvolil metodu tržního srovnání. Ocenění bude mít tentokrát již kratší průběh, jelikož jsem již srovnávací metodu využil u ocenění dceřiných společností. Budeme tentokrát vycházet opět z uvedené skupiny srovnatelných podniků, která přímo odpovídá mateřské společnosti Ferona a.s. Odkazuji proto na Tabulka 75 - Srovnatelná skupina společností, která obsahuje multiplikátory za jednotlivé společnosti. Tabulka 84 - Ocenění skupiny Ferona metodou tržního srovnání (v tis.Kč)

EV/ Tržby


0,6 13 428 100 5 67 140 502

Suma EV dluh neprovozní majetek

11 092 033 4 084 314 1 919 692

Hodnota equity v CZK

EV/EBITDA

8,2 8 487 923 3 25 463 768

EV/EBIT

11,2 9 158 028 2 18 316 056

8 927 410

Zdroj: Vlastní výpočty, Capital IQ

Pro výpočet byl opět užit medián multiplikátorů společností. Medián byl volen opět z důvodu rozptylu hodnot jednotlivých společností. Dále bylo užito váženého průměru pro výpočet enterprise value, kde váhy byly voleny dle mého úsudku. Za nejvhodnější multiplikátor považuji v tomto případě tržby. U multiplikátoru tržeb si lze všimnout vyšší blízkosti k hodnotě EV spočítané metodou DCF entity ve výši 12,28 mld. Kč. Naopak zbylé dva výsledkové multiplikátory tuto hodnotu zpochybňují. Rozpětí hodnot dle 1. a 3. kvartilu jednotlivých multiplikátorů zobrazuje následující graf. Dále je zde zobrazena pro porovnání výsledná hodnota ocenění tržním srovnáním a hodnota DCF equity.

- 94 -

Graf 24 - Výsledky ocenění skupiny Ferona

EV / EBIT

EV / EBITDA

EV / Tržby

4,00

6,00

Tržní srovnání

8,00

10,00

DCF equity

12,00

14,00

16,00

Miliardy Kč


Jak je vidět, výsledná hodnota 8 927 410 233 Kč je nižší a příliš nepodporuje hodnotu vypočtenou výnosovou metodou DCF. Chtěl jsem se pokusit využít konsolidovaných výkazů skupiny a aplikovat multiplikátory přímo na konsolidované hodnoty tržeb, EBITDA a EBIT. Bohužel jediné výkazy, které jsou součástí výroční zprávy společnosti, jsou příliš málo rozlišeny na to, abych mohl určit přesně výši tržeb a výši EBITu za celou skupinu. Vysvětlení, proč výsledná hodnota nepodporuje výnosové ocenění, spatřuji v dosažených výsledcích roku 2007. Zatímco DCF metoda vychází z budoucích peněžních toků a projevují se do ní odhady a chyby jednotlivých predikcí a oceňovatelova úsudku o budoucím vývoji položek, u tržního srovnání je chyba především v použití hospodářských výsledků pouze jediného roku jako determinanty hodnoty podniku. Data roku 2007, přestože jsou podobná svým vývojem i rokům tvořícím období predikce u DCF metody, nepředstavují stabilní hodnoty, kterých podnik do 31.12.2007 dosahoval. Strategická analýza jasně odhalila nestabilní vývoj na trhu s ocelí a barevnými kovy, který vedl k výkyvům cen. Finanční analýza výkazů společnosti Ferona a.s. dále odhalila značně volatilní průběh položek tržeb, zisku, zásob a dalších ukazatelů. Dále se mimo uvedené na výsledku projevuje volba skupiny srovnatelných podniků, rozptyl jejich hodnot aj. tradiční neduhy tohoto typu ocenění.

6.5 SROV Á Í S PŘEDBĚŽ ÝM OCE Ě ÍM A ZÁVĚR Hodnotové rozpětí předběžného ocenění bylo vyjádřeno pouze jako enterprise value. Nyní již můžu tyto hodnoty navýšit o tržní ocenění neprovozního majetku na hodnotu entity a následně s odečtením hodnoty dluhů na hodnotu equity. Výsledné rozpětí se posune na 6,5 – 15 mld. Kč. Hodnota DCF entity činí 10,1 mld. Kč, což je nejblíže střední variantě předběžného ocenění (9,6 mld. Kč). Druhá hodnota equity vypočítaná metodou tržního srovnání je rovna 8,9 mld. Kč a pohybuje se přesně naopak pod hodnotu střední varianty ocenění. Obě hodnoty do variantního rozpětí spadají a jejich rozpětí není až tak veliké. Naopak je nutno uznat, že variantní rozpětí předběžného ocenění je značně široké. - 95 -

Závěr Z hlediska použité techniky výpočtu, vypovídací schopnosti využívaných informací, komplexnosti použitých metod ocenění, ale v neposlední řadě z hlediska vlastního úsudku, se přikláním a považuji za nejpřesnější výslednou hodnotu ocenění vlastního kapitálu společnosti metodou DCF entity. Výsledné ocenění skupiny Ferona v čele se společností Ferona a.s. za použití metody DCF činí: 10 116 269 971 Kč (Deset miliard jedno sto šestnáct milionů dvě stě šedesát devět tisíc devět set sedmdesát jedna korun) Na závěr bych podotknul, že cíl práce byl i přes patřičné zádrhely a překážky, které se mi stavěly neočekávaně do cesty, úspěšně naplněn. Výsledná hodnota podniku by měla odpovídat objektivní hodnotě, tedy nereflektuje žádný investiční záměr, a proto se nemusí ztotožňovat s individuálními pohledy jednotlivých investorů.

- 96 -

7 POUŽITÉ ZDROJE A SEZ2AMY 7.1 LITERATURA 7.1.1 Monografie MILOŠ, Mařík a kol. Metody oceňování podniku. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3.

7.1.2 Průzkumy a studie Ferona a.s. Výroční zprávy: 1999 – 2007. Ferona Slovakia, a.s. Výroční zpráva 2007. Ferona Thyssen Plastics s.r.o. Výroční zpráva 2007. Ferona – Dělící centrum, a.s. Výroční zpráva 2007. MPO (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ČR. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2007. Duben 2008. MPO ČR. Panorama českého průmyslu 2006. Praha 2007. Dostupný z WWW: .

AME Mineral Economics: Steel Outlook. Austrálie. Prosinec 2007 a Leden 2008. Lze zakoupit na WWW: . AME Mineral Economics: Iron Ore Outlook. Austrálie. Březen 2008. Lze zakoupit na WWW: . EuroAnalysis. Sektorová analýza: Hutnictví a zpracování kovů. ČR. Srpen 2007. Dostupný z WWW: . U.S. Geological Survey. Minerals Yearbook 2006 - Iron Ore. USA. Květen 2008. GAVOR, Jiří a ŠTĚPÁN, Vladimír. Prognóza cen energií. Květen 2008. Dostupné z WWW: <www.aem.cz/aem/data/srepan_nek2.ppt>. KAVINA, Pavel. Energetické suroviny ve světě: stav zásob a perspektivy jejich čerpání. MPO. Květen 2006. Dostupné z WWW: . POKORNÝ, Petr. Zhodnocení procesu restrukturalizace ocelářského průmyslu ČR. MPO. 2006. Dostupné z WWW: . Eurostat. European business: Facts and figures. 2007. Dostupné z WWW: . P. Capros, L. Mantzos. The European energy outlook 2010 to 2030. Inderscience Enterprises Ltd. 2000.

- 97 -

7.1.3 Databáze Bloomberg Capital IQ Factiva Amadeus Economic Inteligence Unit Český statistický úřad Internet Securities, Inc. (Novinové články) Wikipedia

7.1.4 Webové informace DAMODARAN On-line. Updated Data [online]. c2008 [cit. 2008-23-09]. DATA SETS. Dostupný z WWW: . Hutnictví železa, a.s. ovinky, statistiky, ocelářství.. Dostupný z WWW: . Sdružení obchodníků s hutními materiály SOHM. Dostupný z WWW: < http://www.sohm.cz/cs> Oficiální server českého soudnictví JUSTICE. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad. Hlavní makroekonomické ukazatele. Maloobchod OKEČ 52. Velkoobchod OKEČ 51. Dostupný z WWW: . Výroba železa a oceli. Dostupný z WWW: . Recycling International. Scrap and steel prices rebound in March. April 2006. EnviWeb. Kdo má suroviny, diktuje. Duben 2008. Dostupný z WWW:

7.2 SEZ AM TABULEK A GRAFŮ 7.2.1 Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR, 2004-2009.................................................. - 4 Tabulka 2 - Výroba produktů z železné rudy..................................................................................... - 7 Tabulka 3 – Tržby výrobců hutních výrobků za 2000 – 2006 v ČR................................................ - 10 Tabulka 4 - Zahraniční obchod s produkcí OKEČ 27 ..................................................................... - 10 Tabulka 5 – Velkoobchod s meziprodukty (kromě zemědělských), odpadem a šrotem.................. - 11 Tabulka 6 – Roční tuzemská spotřeba hutních výrobků .................................................................. - 11 Tabulka 7 – Výroba a spotřeba surové oceli ČR v letech................................................................ - 12 Tabulka 8 - Meziroční vývoj cen. indexů výrobků 2000 – 2006 za OKEČ 27................................ - 15 - 98 -

Tabulka 9 - Světová spotřeba/nabídka železné rudy........................................................................ - 16 Tabulka 10 – Světový výrobci železné rudy.................................................................................... - 16 Tabulka 11 - Vývoj ceny železného šrotu na American Metal Market v Chicagu .......................... - 18 Tabulka 12 - Využití šrotu dle technologie pece při výrobě oceli v roce 2005 ............................... - 19 Tabulka 13 - Světové zásoby palivo-energetických surovin 2004................................................... - 23 Tabulka 14 – Hlavní hospodářské ukazatele společnosti................................................................. - 26 Tabulka 15 - Podíl jednotlivých druhů výrobků na tržbách Ferony a.s. v roce 2007 ..................... - 26 Tabulka 16 - Základní finanční ukazatele Ferona a.s. ..................................................................... - 27 Tabulka 17 - Základní finanční ukazatele Italinox s.r.o. ................................................................. - 27 Tabulka 18 - Základní finanční ukazatele Nypro hutní prodej a.s................................................... - 28 Tabulka 19 - Základní finanční ukazatele Femax a.s....................................................................... - 28 Tabulka 20 – Základní finanční ukazatele ThyssenKrupp Ferrosta s.r.o......................................... - 29 Tabulka 21 - Srovnání vybraných distributorů dle tržeb a osobních nákladů.................................. - 30 Tabulka 22 - Srovnání vybraných distributorů dle ukazatelů rentability......................................... - 31 Tabulka 23 - Tržní podíl Ferona a.s. z několika hledisek ................................................................ - 32 Tabulka 24 - Hodnocení kvality managementu ............................................................................... - 34 Tabulka 25 – Náklady na zaměstnance............................................................................................ - 34 Tabulka 26 - Hodnocení personální oblasti ..................................................................................... - 35 Tabulka 27 – Hodnocení inovační síly ............................................................................................ - 36 Tabulka 28 – Přehled dlouhodobých investic .................................................................................. - 37 Tabulka 29 - Hodnocení investiční činnosti .................................................................................... - 37 Tabulka 30 - Celkové hodnocení vůči konkurenci .......................................................................... - 39 Tabulka 31 - Atraktivita trhu ........................................................................................................... - 39 Tabulka 32 - SWOT analýza............................................................................................................ - 40 Tabulka 33 - Výsledky predikce relevantního trhu v mld. Kč a b.c. ............................................... - 42 Tabulka 34 - Predikce tržeb za zboží Ferona a.s. 2001-2012 v mld. Kč a b.c................................. - 42 Tabulka 35 – Tržby za prodej výrobků a služeb Ferona a.s. ........................................................... - 42 Tabulka 36 - Aktiva společnosti zkráceně, 2002-2007.................................................................... - 46 Tabulka 37 - Vertikální analýza aktiv, 2002-2007 .......................................................................... - 46 Tabulka 38 - Horizontální analýza aktiv, 2002-2007 ...................................................................... - 47 Tabulka 39 - Pasiva společnosti zkráceně, 2002-2007 .................................................................... - 49 Tabulka 40- Vertikální analýza pasiv, 2002-2007 ........................................................................... - 49 Tabulka 41 - Horizontální analýza pasiv, 2002-2007 ...................................................................... - 49 Tabulka 42 - Vertikální analýza výsledovky, 2002-2007 ................................................................ - 52 Tabulka 43 - Horizontální analýza výsledovky, 2002-2007 ............................................................ - 53 Tabulka 44 - Hmotný prodej v tis. tun, 2002-2006.......................................................................... - 54 Tabulka 45 - Výkaz cash-flow, 2001-2007...................................................................................... - 56 Tabulka 46 - Ukazatele likvidity...................................................................................................... - 57 - 99 -

Tabulka 47 - Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy ................................................................ - 58 Tabulka 48 - Ukazatele aktivity....................................................................................................... - 59 Tabulka 49 - Ukazatele rentability................................................................................................... - 61 Tabulka 50 - Nefinanční ukazatele .................................................................................................. - 62 Tabulka 51 - Hodnotící stupnice...................................................................................................... - 62 Tabulka 52 - Dosažené hodnoty pro rychlý test .............................................................................. - 63 Tabulka 53 - Výsledky rychlého testu ............................................................................................. - 63 Tabulka 54 - Srovnání velkoobchodů oboru OKEČ 51.52 dle tržeb ............................................... - 64 Tabulka 55 - Srovnání skupiny podniků.......................................................................................... - 64 Tabulka 56 - Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu................................................... - 68 Tabulka 57 - Korigovaný provozní výsledek hospodaření .............................................................. - 68 Tabulka 58 - Vývoj generátoru hodnoty tržby................................................................................. - 69 Tabulka 59 - Vývoj plánované obchodní marže .............................................................................. - 71 Tabulka 60 - Výpočet KPVH zdola v %-ním vyjádření .................................................................. - 73 Tabulka 61 - Kalkulace provozního pracovního kapitálu................................................................ - 73 Tabulka 62 – Ukazatele investiční náročnosti za minulost.............................................................. - 76 Tabulka 63 – Odpisy a odložená daň za minulý vývoj .................................................................... - 76 Tabulka 64 - Rozvržení investic dle plánu investic netto mezi 2008 - 2012 ................................... - 77 Tabulka 65 – Odpisy a investice v prognóze 2008 - 2012............................................................... - 78 Tabulka 66 - Analýza a rozklad investovaného kapitálu ................................................................. - 78 Tabulka 67 - Úprava základních parametrů generátorů hodnoty..................................................... - 79 Tabulka 68 - Výpočet variantního ocenění (enterprise value) ......................................................... - 80 Tabulka 69 - Výkaz zisků a ztrát ..................................................................................................... - 81 Tabulka 70 - Výkaz peněžních toků ................................................................................................ - 82 Tabulka 71 - Rozdělení výsledku hospodaření ................................................................................ - 82 Tabulka 72 - Plán aktiv a pasiv........................................................................................................ - 83 Tabulka 73 - Plán bankovních úvěrů ............................................................................................... - 84 Tabulka 74 - Finanční analýza nového plánu 2007 - 2014 .............................................................. - 85 Tabulka 75 - Srovnatelná skupina společností................................................................................. - 87 Tabulka 76 - Ocenění Ferona Slovakia, a.s. .................................................................................... - 88 Tabulka 77 - Ocenění Ferona - Dělící centrum, a.s. ........................................................................ - 88 Tabulka 78 - Dceřiné společnosti patřící do konsolidace Ferona a.s............................................... - 89 Tabulka 79 - Výpočet nCK dle skutečných nákladů.......................................................................... - 90 Tabulka 80 - Výpočet nCK dle kapitálových trhů ............................................................................. - 90 Tabulka 81 - Výpočet nVK ................................................................................................................ - 91 Tabulka 82 - Kalkulace WACC....................................................................................................... - 92 Tabulka 83 - Ocenění společnosti skupiny Ferona metodou DCF entity ........................................ - 93 Tabulka 84 - Ocenění skupiny Ferona metodou tržního srovnání ................................................... - 94 - 100 -

7.2.2 Seznam grafů Graf 1 – Spotřeba oceli v ČR dle predikce od roku 2005 ................................................................ - 12 Graf 2 - Závislost tržeb Ferona a.s. vůči tržbám odvětví, HDP a spotřebě hutní produkce............ - 13 Graf 3 - Dodavatelské ceny v USD/tunu železné rudy na světovém trhu 2005 – 2008................... - 17 Graf 4 - Cena uhlí a plynu v ČR v CZK / MWh.............................................................................. - 21 Graf 5 - Vývoj cen energií na globálních trzích 2001 - 2008 v USD .............................................. - 22 Graf 6 - Prognóza vývoje cen elektřiny a strategických surovin do roku 2050 v USD / MWh....... - 23 Graf 7 - Vývoj struktury aktiv, 2002-2007 ...................................................................................... - 47 Graf 8 - Relativní rozbor dlouhodobého hmotného majetku, 2002-2007........................................ - 48 Graf 9 - Relativní rozbor oběžných aktiv, 2002-2007 ..................................................................... - 48 Graf 10 - Relativní rozbor pasiv, 2002-2007 ................................................................................... - 50 Graf 11 – Vývoj struktury pasiv, 2002-2007 ................................................................................... - 50 Graf 12 - Vývoj vlastního kapitálu, 2002-2007 ............................................................................... - 51 Graf 13 - Rozbor cizích zdrojů, 2002-2007 ..................................................................................... - 51 Graf 14 - Struktura tržeb, 2002-2007............................................................................................... - 53 Graf 15 - Obchodní marže, přidaná hodnota, osobní náklady v podílu k tržbám za prodej zboží, resp. celkovým tržbám.............................................................................................................................. - 54 Graf 16 - Vývoj hospodářských výsledků, 2002-2007 .................................................................... - 55 Graf 17 - Vývoj výsledků čistých cash-flow ................................................................................... - 57 Graf 18 - Průběh likvidity................................................................................................................ - 58 Graf 19 – Průběh aktivity................................................................................................................. - 60 Graf 20 - Vývoj ukazatele EVA....................................................................................................... - 61 Graf 21 - Vývoj provozního pracovního kapitálu............................................................................ - 74 Graf 22 - Vývoje hodnoty vybraného dl.majetku po investicích..................................................... - 78 Graf 23 - Vývoj ukazatele EVA....................................................................................................... - 85 Graf 24 - Výsledky ocenění skupiny Ferona ................................................................................... - 95 -

- 101 -

8 PŘÍLOHA 8.1 VÝPIS Z OBCHOD ÍHO REJSTŘÍKU

Úplný

výpis

z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 7143 Datum zápisu: Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma:

21.března 2001 Ferona, a.s. Praha 1, Havlíčkova čp. 1043/11, PSČ 111 82 264 40 181 Akciová společnost

Předmět podnikání:

-

velkoobchod specializovaný maloobchod výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely kovoobráběčství zámečnictví ubytovací služby nákup, prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení - velkoobchod - testování, měření analýzy - provozování drah s výjimkou celostátních - výroba, opravy a montáž měřidel - klempířství - silniční motorová doprava nákladní - vnitrostátní s vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a tahači - mezinárodní s vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a tahači

Předmět činnosti:

- výkon práv vyplývajících z postavení společníka (akcionáře) v jiných obchodních společnostech

Statutární orgán představenstvo: předseda:

Jiří Plajner, r.č. 610302/1276 Praha 9, Koloděje, K Běchovicům 377/25 den vzniku funkce: 1.ledna 2005 den vzniku členství v představenstvu: 1.ledna 2005

místopředseda:

ing. Miroslav Horák, r.č. 701002/0369 Zvole, Středová 439 den vzniku funkce: 1.ledna 2005 den vzniku členství v představenstvu: 1.ledna 2005

člen:

ing. Pavel Horák, r.č. 620323/1837 Horní Černilov 2 den vzniku členství v představenstvu: 1.ledna 2005

člen:

ing. Milan Rada, r.č. 630520/0220 Chomutov, Spořická 1818/25 den vzniku členství v představenstvu: 1.ledna 2005

člen:

ing. Miroslav Vaníček, r.č. 610204/1770

- 102 -

Praha 13, Volutová 2524/12 den vzniku členství v představenstvu: 1.ledna 2005 1. Jménem společnosti jedná buď předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. 2. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva samostatně nebo dva členové představenstva společně. Dozorčí rada: člen dozorčí rady:

Roman Cypro, r.č. 630705/1432 Praha 5, Böhmova 1981/3, PSČ 155 00 den vzniku členství v dozorčí radě: 22.března 2007

předseda:

Robert Kay, dat. nar. 16.05.1949 Zlín 4, Havlíčkova 392, PSČ 763 02 den vzniku funkce: 1.ledna 2005 den vzniku členství v dozorčí radě: 1.ledna 2005

místopředseda:

ing. Jiří Hypš, r.č. 430503/021 Průhonice, V Jezírku 750, okres Praha-východ den vzniku funkce: 1.ledna 2005 den vzniku členství v dozorčí radě: 1.ledna 2005

Jediný akcionář:

IRG STEEL LIMITED 95 Aldwych, Londýn, WC2B 4JF Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Akcie:

300 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 000,- Kč Akcie lze převádět pouze se souhlasem představenstva společnosti podle § 11 stanov.

Základní kapitál:

3 000 000 000,- Kč Splaceno: 3 000 000 000,- Kč

Ostatní skutečnosti:

- Na společnost bylo převedeno jmění obchodní společnosti Ferona, a.s. se sídlem Praha 1, Havlíčkova 11, identifikační číslo 25 79 20 75, jež zanikla zrušením bez likvidace převodem jejího jmění na společnost jako hlavního akcionáře, který je právním nástupcem zrušené společnosti. - Na základě smlouvy o fúzi převzala obchodní společnost Ferona, a.s., se sídlem Praha 1, Havlíčkova čp. 1043/11, IČ 264 40 181, jako nástupnická společnost, jmění zanikající obchodní společnosti STEEL INVESTMENTS GROUP, a.s., se sídlem Praha 1, Lazarská 1719/5, IČ 271 38 631 zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze v oddíle B, vložce 9253.

Odštěpné závody: Označení: Sídlo: Předmět podnikání:

Ferona, a.s.,Divize I., O.Z. Praha 10, Polygrafická 3/262 - velkoobchod - specializovaný maloobchod - silniční motorová doprava nákladní

- 103 -

-

výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely kovoobráběčství zámečnictví ubytovací služby nákup,prodej a skladování paliv a maziv,včetně jejich dovozu, s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení - velkoobchod - testování, měření a analýzy - provozování drah s výjimkou celostátních - výroba, opravy a montáž měřidel - klempířství

Vedoucí odštěpného závodu: Ing. Petr Mikulecký, r.č. 661108/0047 Šimanovice, Šimonovická 103 Označení: Sídlo: Předmět podnikání:

Ferona, a.s., Divize II., O.Z. Chomutov, Spořice - velkoobchod - specializovaný maloobchod - silniční motorová doprava nákladní - výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely - kovoobráběčství - zámečnictví - ubytovací služby - nákup,prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, s výjimkou výhradního nákupu,prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení - velkoobchod - testování, měření a analýzy - provozování drah s výjimkou celostátních - výroba, opravy a montáž měřidel - klempířství

Vedoucí odštěpného závodu: Miroslav Vrkota, r.č. 570331/2076 Praha 6, Vokovice, Ke Dvoru 788/14A Označení: Sídlo: Předmět podnikání:

Ferona, a.s., Divize III., O.Z. Velká Bystřice, okres Olomouc - velkoobchod - specializovaný maloobchod - silniční motorová doprava nákladní - výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely - kovoobráběčství - zámečnictví - ubytovací služby - nákup,prodej a skladování paliv a maziv, včetně jejich dovozu, s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení-velkoobchod - provozování drah s výjimkou celostátních - výroba, opravy a montáž měřidel - klempířství

vedoucí odštěpného závodu: Ing. Petr Vlach, r.č. 650924/0100 Ostopovice, Osvobození 152/12 Označení: Sídlo: Předmět podnikání:

Ferona, a.s., Steel Servis Centrum, Divize IV.,O.Z. Hradec Králové, Slezské předměstí 41 - velkoobchod

- 104 -

- zámečnictví - klempířství vedoucí odštěpného závodu: Ing. Ivo Juřička, CSc., r.č. 630511/2495 Stěžery, Dolní 267 Zdroj: www.justice.cz

8.2 ÚČET Í POSTUPY Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek: Dlouhodobým majetkem se rozumí majetek o hodnotě vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Dlouhodobým nehmotným majetkem je majetek o hodnotě vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Nakoupený majetek je oceněn pořizovací cenou, tedy včetně nákladů souvisejících s pořízením. Majetek nabytý darováním, vlastní činností, nově zjištěný majetek, majetek nabytý skrze finanční leasing se oceňují reprodukční pořizovací cenou. Drobný dl. nehmotný majetek je klasifikován jako služba. Drobný dl. hmotný majetek je sledován jako zásoby, pod 5 000 Kč je účtován přímo do spotřeby. Technické zhodnocení převýšilo-li 40 000 Kč, zvyšuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku. Společnost má ve vlastnictví 52ks vysokozdvižných vozíků LINDE s výrazně vyšší tržní cenou než je ocenění v účetnictví. Dne 31.12.2007 účetní hodnota činila 41 tis. Kč, avšak tržní hodnota byla 1 820 tis. Kč. Jelikož nebylo možno toto ocenění ověřit, nebyl přeceňovací rozdíl dále zkoumán a i z důvodu malého vlivu na celková aktiva nebyl do ocenění nijak započítán. Odpisy dlouhodobého majetku: Dlouhodobý majetek je účetně odepisován lineární metodou s dobou odepisování dle jednotlivých kategorií. Výkonný odpis v Divizi IV je prováděn měsíčně podle skutečného výkonu. Daňové odpisy provádí společnost dle zákona o daních z příjmu č. 586/1992 Sb. v platném znění. Dlouhodobý finanční majetek: Je oceňován pořizovací cenou včetně nákladů souvisejících s pořízením. Do pořizovacích nákladů však nevstupují úroky z úvěrů na pořízení tohoto majetku, ani náklady spojené s jeho údržbou. V případě cenných papírů (podíly v ovládaných a řízených osobách a podíly s podstatným vlivem) znějících na cizí měnu se oceňují kurzem ČNB platným v den účetní závěrky. Kurzové rozdíly je proúčtován do vlastního kapitálu. Přechodné snížení hodnoty tohoto majetku je vyjádřeno tvorbou opravné položky na vrub finančních nákladů odborným odhadem při respektování zásady opatrnosti. Zásoby: Nakupované zásoby jsou oceňovány pořizovací cenou se souvisejícími pořizovacími náklady. Zásoby zboží a materiálu pro výrobu v Divizi IV jsou oceňovány pořizovací cenou na bázi standardní ceny a oceňované odchylky. Vlastní výrobky a aktivované výkony jsou oceňovány kalkulovanou cenou na úrovni vlastních nákladů skládajících se z přímých nákladů a výrobní režie. Opravné položky k zásobám jsou tvořeny na základě výsledků jejich inventarizace. - 105 -

Úvěry: Jsou sledovány ve jmenovité hodnotě. Za krátkodobé úvěry se považuje i ta část dlouhodobých úvěrů splatná do jednoho roku od data účetní závěrky. Pohledávky: Společnost prováděla inventarizaci pohledávek a podle stáří pohledávky a posouzené míry rizika a předpokládané míry návratnosti vytvářela opravné položky do výše 50 nebo 100 % jmenovité hodnoty. Byly vytvořeny daňové opravné položky dle zákona o rezervách pro zjištění základu daně k pohledávkám bez konkurzu a nedaňové opravné položky do výše 100 % u pohledávek starších 1 roku a pohledávek jinak rizikových do výše 50 nebo 100 % jmenovité hodnoty. U pohledávek přihlášených do konkurzu vytvářela společnost opravné položky do výše 100 %. U pohledávek nabytých při převzetí hlavním akcionářem tvořila daňové opravné položky pouze do výše ocenění v rozvaze vkladatele. Všechny pohledávky společnosti tvoří jistinu pro čerpání bankovních úvěrů a jsou pod zástavním právem. Přepočty údajů v cizích měnách: Účetní operace v cizích měnách jsou převáděny denním směnným kurzem ČNB vyhlašovaný ve 14.15 h předchozího dne. Pohledávky, závazky, úvěry a dlouhodobý a krátkodobý finanční majetek, které vznikají především vzhledem k zahraničním podnikům skupiny Ferona jsou přepočteny k datu účetní závěrky dle platného kurzu ČNB a zjištěné kurzovní rozdíly vstupují do výsledku hospodaření. Odložený daňový závazek: Odložený daňový závazek a pohledávka je počítán mezi daňovými a účetními zůstatkovými hodnotami dlouhodobého odepisovaného majetku, z nedaňové opravné položky k pohledávkám uplatnitelné v následujících obdobích jako daňový náklad, z nezaplacené daně z převodu nemovitostí a dále z opravné položky k zásobám za použití sazby daně z příjmů platné pro následující rok. Factoring: Postoupené pohledávky jsou sledovány na účtu 315 – Ostatní pohledávky ve 100 % výši do doby úhrady pohledávky zákazníkem factoringové společnosti a připsání na účet společnosti Ferona nefinancované části pohledávky a poskytnuté prostředky na financování těchto postoupených pohledávek ve výši 80 % jsou vykázány jako krátkodobá finanční výpomoc. Od 1.1. je bezregresní factoring vylučován z účtu 315 i z účtu 249 – Krátkodobé finanční výpomoci , tzn., že do rozvahy se uvádí již pouze částky regresního factoringu.

- 106 -

8.3 ÚČET Í VÝKAZY 8.3.1 Rozvaha (v tis. Kč)

AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Ocenitelná práva Nedokončený a jiný dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jenotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Zboží a výrobky Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Časové rozlišení aktivní Náklady příštích období Příjmy příštích období

2002

7 309 905 3 775 051 4 571 4 416 54 101 3 031 943 542 106 1 889 411 582 973 301 16 455 697 738 537 707 545 30 316 676 3 526 412 2 240 530 86 186 2 067 2 152 277 0 0 1 225 150 1 168 824 15 534 29 399 0 1 898 9 495 60 732 1 567 55 482 3 683 8 442 7 902 540

2003

8 410 035 3 739 795 5 803 5 637 0 166 2 981 161 542 730 1 851 688 571 080 301 11 810 3 552 752 831 721 812 30 344 675 4 660 248 2 784 273 173 416 3 483 2 605 039 2 335 0 1 833 729 1 786 612 9 713 32 299 0 800 4 305 42 246 1 899 34 924 5 423 9 992 9 458 534

Zdroj: Výroční zprávy Ferona a.s.

- 107 -

2004

10 264 496 3 677 687 4 442 3 785 0 657 2 921 109 546 146 1 824 955 527 021 301 19 511 3 175 752 805 721 855 30 275 6 6 578 136 3 784 026 235 185 534 3 548 307 0 3 872 2 406 773 2 223 102 176 240 0 2 612 1 292 3 527 383 465 2 049 381 416 0 8 004 7 980 24

2005

9 388 540 3 583 228 3 630 2 373 0 1 257 2 846 696 546 146 1 766 858 524 429 301 8 649 313 732 902 702 004 30 223 675 5 779 813 3 091 392 243 761 1 212 2 846 419 0 3 809 2 537 393 2 482 899 0 45 975 4 025 864 3 630 147 219 2 579 143 159 1 481 25 499 5 598 19 901

2006

11 052 749 3 563 733 10 453 8 803 197 1 453 2 834 756 526 622 1 735 709 556 010 301 16 034 80 718 524 687 679 30 170 675 7 482 192 4 215 854 305 496 3 167 3 899 966 7 225 3 689 3 152 343 3 092 263 17 247 0 6 330 32 998 3 505 110 306 2 443 101 907 5 956 6 824 6 727 97

2007

11 615 301 3 643 638 14 225 8 646 143 5 436 2 832 990 524 593 1 724 249 581 613 371 164 2 000 796 423 786 966 9 166 291 7 838 543 4 618 222 248 577 3 698 4 365 793 154 3 664 3 049 292 2 939 755 15 176 79 789 5 116 234 9 222 167 365 2 467 159 704 5 194 133 120 6 688 126 432

(v tis. Kč)

2002

2003

PASIVA CELKEM 7 309 905 Vlastní kapitál 4 305 307 Základní kapitál 3 994 200 Vlastní akcie 0 Kapitálové fondy 191 448 Ostatní kapitálové fondy 252 016 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků -60 568 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 43 998 Výsledek hospodaření minulých let -23 968 Nerozdělený zisk minulých let 2 486 Neuhrazená ztráta minulých let -26 454 Výsledek hospodaření běžného účet. období (+/-) 99 629 Cizí zdroje 3 001 592 Rezervy 0 Dlouhodobé závazky 85 743 Závazky - ovládající a řídící osoba 0 Dlouhodobé přijaté zálohy 0 Dohadné účty pasivní 0 Jiné závazky 27 601 Odložený daňový závazek 58 142 Krátkodobé závazky 1 156 434 Závazky z obchodních vztahů 825 305 Závazky - ovládající a řídící osoba 0 Závazky ke společníkům, členům družstva, a k účastníkům sdružení 0 Závazky k zaměstnancům 274 Závazky ze sociál. zabezpečení a zdrav. pojištění 12 750 Stát - daňové závazky a dotace 10 962 Krátkodobé přijaté zálohy 0 Dohadné účty pasivní 267 469 Jiné závazky 39 674 Bankovní úvěry a výpomoci 1 759 415 Bankovní úvěry dlouhodobé 0 Krátkodobé bankovní úvěry 1 759 415 Krátkodobé finanční výpomoci 0 Časové rozlišení pasivní 2 736 Výdaje příštích období 2 374 Výnosy příštích období 362

8 410 035 4 281 549 3 994 200 -160 173 65 219 91 851 -26 632 209 161 21 043 21 043 0 152 099 4 117 653 0 94 412 0 3 0 13 087 81 322 1 742 763 1 218 590 0 0 316 18 250 7 357 0 419 356 78 894 2 280 478 0 2 220 537 59 941 10 833 1 338 9 495


- 108 -

2004

10 264 496 5 107 444 3 994 200 0 224 550 252 024 -27 474 56 593 -156 706 65 537 -222 243 988 807 5 113 076 0 286 541 0 47 0 0 286 494 2 041 947 1 522 125 0 0 294 28 494 437 895 807 1 259 51 073 2 784 588 0 2 703 390 81 198 43 976 42 846 1 130

2005

9 388 540 3 718 419 3 000 000 0 183 157 230 534 -47 377 106 004 65 537 65 537 0 363 721 5 656 866 0 798 011 500 000 77 28 826 0 269 108 2 296 371 2 214 828 186 0 152 15 701 32 305 1 005 5 912 26 282 2 562 484 0 2 502 091 60 393 13 255 12 821 434

2006

11 052 749 4 572 453 3 000 000 0 214 759 230 534 -15 775 124 191 411 071 411 071 0 822 432 6 455 766 0 275 947 0 105 0 0 275 842 3 049 664 2 818 432 0 0 220 28 118 98 660 1 207 60 543 42 484 3 130 155 2 000 000 1 073 861 56 294 24 530 23 075 1 455

2007

11 615 301 4 850 226 3 000 000 0 209 442 230 534 -21 092 165 313 942 381 942 381 0 533 090 6 716 975 0 239 131 0 128 0 0 239 003 2 632 661 2 490 707 285 23 718 236 36 249 16 708 2 774 7 827 54 157 3 845 183 2 000 000 1 805 365 39 818 48 100 34 543 13 557

8.3.2 Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

2002

2003

2004

10 707 840 12 791 097 21 156 339 Výnosy Tržby za prodané zboží a výrobky a služby 10 554 162 12 242 595 19 456 747 10 414 820 12 060 678 19 314 646 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží 8 946 006 10 497 057 16 247 887 1 468 814 1 563 621 3 066 759 Obchodní marže 149 544 474 766 1 023 105 Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 139 342 181 917 142 101 Změna stavu zásob vlastní činnosti 1 314 1 946 0 Aktivace 8 888 290 903 881 004 Výkonová spotřeba 473 244 819 810 1 422 818 Spotřeba materiálu a energie 124 959 447 860 949 132 Služby 348 285 371 950 473 686 1 145 114 1 218 577 2 667 046 Přidaná hodnota Osobní náklady 557 490 601 732 864 982 Mzdové náklady 372 870 405 555 599 868 Odměny členům orgánů společnosti a družstva 26 040 26 130 22 930 Náklady na sociální zabezpečení a zdrav. pojištění 133 446 144 866 213 180 Sociální náklady 25 134 25 181 29 004 Daně a poplatky 12 601 12 206 12 142 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 252 784 246 156 257 105 20 451 16 662 57 019 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 17 622 9 636 14 476 Tržby z prodeje materiálu 2 829 7 026 42 543 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 20 142 14 484 56 181 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 16 453 7 468 14 636 Prodaný materiál 3 689 7 016 41 545 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů 24 403 příštích25 období 376 87 837 62 642 196 673 556 267 Ostatní provozní výnosy 30 846 168 922 475 619 Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření 329 941 363 036 1 526 466 0 18 000 161 635 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 0 19 641 160 173 Prodané cenné papíry a podíly 18 394 8 218 9 750 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod 18 podstatným 394 vlivem 8 218 9 750 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0 0 0 13 728 0 0 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 2 200 1 013 1 344 Výnosové úroky Nákladové úroky 71 020 43 756 77 073 26 061 15 087 32 573 Ostatní finanční výnosy 87 773 64 808 80 652 Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření -125 866 -85 887 -112 596 Daň z příjmů za běžnou činnost 103 786 125 050 425 063 - splatná 81 415 102 139 442 134 - odložená 22 371 22 911 -17 071 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 100 289 152 099 988 807 Mimořádný výsledek hospodaření před daní -953 0 0 Výsledek hospodaření před zdaněním 203 122 277 149 1 413 870

Zdroj: Informace společnosti Ferona a.s.

- 109 -

2005

20 811 237 18 838 111 18 697 804 17 094 037 1 603 767 1 285 759 140 307 0 1 145 452 1 600 284 1 231 732 368 552 1 289 242 585 907 402 469 10 360 144 898 28 180 12 058 211 589 13 655 8 234 5 421 10 052 4 864 5 188 16 890 734 280 624 214 576 467 0 0 39 000 39 000 0 594 4 012 139 722 36 133 55 132 -115 115 97 631 115 017 -17 386 363 721 0 461 352

2006

23 512 646 20 832 164 20 674 719 18 462 587 2 212 132 1 407 576 157 445 0 1 250 131 1 777 102 1 320 775 456 327 1 842 606 744 863 519 798 9 360 186 186 29 519 15 492 208 359 43 519 34 443 9 076 36 366 27 530 8 836 35 673 1 164 209 939 801 1 069 780 66 500 47 081 115 590 115 590 0 7 2 187 114 564 38 339 48 802 12 176 259 524 252 790 6 734 822 432 0 1 081 956

2007

25 952 854 23 226 898 23 041 996 21 131 915 1 910 081 1 424 138 184 902 0 1 239 236 1 782 779 1 334 414 448 365 1 551 440 757 587 527 826 10 080 189 067 30 614 15 239 220 820 24 328 15 348 8 980 12 355 4 168 8 187 -8 254 1 374 759 1 141 778 811 002 780 650 9 168 9 168 0 0 4 796 151 924 72 889 78 721 -143 662 134 250 171 089 -36 839 533 090 0 667 340

8.3.3 Výkaz cash- flow (v tis. Kč)

Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním Upravy o nepeněžní operace Odpisy (+) stálých aktiv bez prodaných SA Změna stavu opravných položek, rezerv Zisk/ztráta (do výnosů -/do nákladů +) z prodeje SA Výnosy z dividend a podílů na zisku Vyúčtováné nákladové úroky (+) a výnosové úroky (-) Ostatní úpravy o nepeněžní operace Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami PK a mimořádnými položkami Změny pracovního kapitálu Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů čas.rozlišení, dohadných účtů aktivních Změna stavu krátkodobých závazků, pasivních účtů čas.rozlišení, dohadných účtů pasivních Změna stavu zásob Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Nákladové úroky Výnosové úroky Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost příjmy spojené s mimořádným úč.případy (MMVH+daně) Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s pořízením SA Příjmy z prodeje SA Půjčky a úvěry spřízněným osobám Přijaté dividendy z majetkových účastí Změna ocenění dlouhodobého finančního majetku Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Změna stavu dlouhodobých, příp.krátkodobých závazků Dopady změn vlastního kapitálu Zvýšení pen.prostředků a pen.ekvivalentů ze zvýšení ZK nebo RF vč. Záloh Vyplacení podílu Další vklady pen.prostředků akcionářů, peněžité dary, dotace do VK Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy Čisý peněžní tok z finanční činnosti Čisté zvýšení/snížení peněžních prostředků a ekvivalentů Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období

od 31.3. 2001

2002

2003

0 166 184 361 478 185 589 92 118 15 0 72 976 10 780

48 397 204 075 374 387 253 946 64 585 -1 169 -18 394 68 820 6 599

60 732 277 149 313 219 246 266 25 376 -527 -8 218 42 743 7 579

42 246 1 413 870 415 787 258 220 87 837 160 -9 750 75 729 3 591

383 465 461 352 338 107 211 618 31 540 -3 370 -39 000 135 710 1 609

147 219 1 081 956 215 892 208 388 35 673 -26 332 -115 590 112 377 1 376

110 306 667 340 341 146 220 863 -8 255 -11 310 -9 168 147 128 1 888

527 662 -547 675

578 462 105 260

590 368 -51 835

1 829 657 -1 180 276

799 459 687 187

1 297 848 -2 508 645

1 008 486 -84 810

-1 262 284

-45 511

-643 084

-666 356

-328 186

-647 854

-1 585

3 085 724 -2 371 115

20 186 130 585

1 134 992 -543 743

485 833 -999 753

337 389 677 984

-750 979 -1 109 812

334 411 -417 636

-20 013 -78 932 5 966 -186 246 6 568 -272 657 -77 218 5 658 0 0 40 584 -30 976 63 875 288 155

683 722 -71 020 2 200 -186 842 -6 308 421 752 -282 310 17 622 0 18 394 -3 568 -249 862 -36 274 -126 964

538 533 -43 756 1 013 -121 642 0 374 148 -204 183 27 636 0 8 218 -33 936 -202 265 -14 512 -175 857

649 381 -77 073 1 344 -91 543 0 482 122 -212 259 14 476 0 9 750 842 -187 191 209 200 -162 912

1 486 646 -139 722 4 012 -511 596 0 839 340 -141 257 8 234 0 39 000 19 903 -74 120 -990 576 -19 902

-1 210 797 -114 564 2 187 -169 572 0 -1 492 746 -230 802 99 843 0 115 590 -31 602 -46 971 1 471 202 31 602

923 676 -151 924 4 796 -183 904 0 592 644 -310 903 16 128 0 9 168 5 317 -280 290 23 -255 318

0 0

10 058 0

38 934 0

167 778 0

1 600 411 0

49 789 0

41 122 0

288 155 0 0 0 352 030 48397 48397

-97 080 0 0 -39 942 -163 238 8 652 57049

-165 162 0 0 -49 629 -190 369 -18 486 42 246

-230 690 0 0 -100 000 46 288 341 219 383 465

-1 620 313 0 0 0 -1 010 478 -245 258 147 219

-18 187 0 0 0 1 502 804 -36 913 110 306

-46 440 0 0 -250 000 -255 295 57 059 167 365


- 110 -

2004

2005

2006

2007

8.4 OSTAT Í PŘÍLOHY 8.4.1 Vývoj ceny neželezných kovů

26000

Měď

Hliník

Olovo

Zinek

Cín

55000

23000

23000

19500

19500

16500

16500

13000

13000

9500

9500

6500

6500

3000

3000

Nikl

Zdroj: LME, 17.7.2008

- 111 -

8.4.2 Vývoj cen oceli ve světě

Zdroj: AME

Pozn: Ceny jsou v US/tunu oceli, Flat products = ploché výrobky, Long products = dlouhé výrobky, Metallics = ostatní kovy, kam patří šrot a surové železo.

- 112 -

Centrum informačních a knihovnických služeb KNIHOVNA VŠE ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI AUTOR

Bc. Michal Kvak

NÁZEV DP

Ocenění společnosti Ferona a.s.

FAKULTA

Financí a účetnictví

OBOR

Finance a oceňování podniku

ROK OBHAJOBY

2008

POČET STRAN

112

POČET PŘÍLOH

0

VEDOUCÍ DP

prof.Ing. Miloš Mařík, CSc.

ANOTACE

Diplomová práce je zaměřena na praktické využití studia oboru Oceňování poniku na VŠE. Práce vychází především z postupu dle knihy prof. Maříka. Cílem práce je ocenit společnost Ferona a.s. přes ocenění jednotlivých společností uvnitř konsolidačního celku a to výnosovou metodou DCF a tržní metodou srovnání.

KLÍČOVÁ SLOVA

Oceňování Diplomová práce Podnik Ferona Výnosová metoda DCF Strategická analýza Finanční analýza Generátory hodnoty Hodnota podniku Tržní cena

MÍSTO ULOŽENÍ

SIGNATURA

- 113 -

Ferona a. s. Ocenění společnosti. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace: Finance a oceňování podniku

Recommend Documents