ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně-ekonomická
Obor: Veřejná správa a regionální rozvoj Specializace: Regionalistika
Vliv velkého strojírenského podniku na region
Teze k diplomové práci
Autor: Hana Vítková Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar, CSc. 2004 ©
1.Úvod Vzhledem k existenci rozdílů v sociálně ekonomickém rozvoji jednotlivých regionů přistoupila většina zemí s tržní ekonomikou k praktické realizaci regionální politiky. Zaostalé regiony brzdí ekonomický rozvoj celého státu a vyvolávají sociální a politické konflikty. V České republice se tento problém objevil až ve druhé polovině devadesátých let. Prohlubování regionálních rozdílů vedlo k vydání zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Na první pohled je každý schopen rozpoznat, jak se lidem v jednotlivých regionech žije. Má-li region to štěstí a sídlí v něm silná firma nebo je zde rozvinutý turistický ruch, s mírným zpožděním se tento vliv projeví pozitivně na rozvoji okolního regionu. To byl důvod, proč jsem se rozhodla analyzovat region, ve kterém sídlí firma tak významná, jako je Karosa a.s. Vysoké Mýto (dále jen Karosa). Jako obyvatelce Vysokého Mýta a zároveň zaměstnankyni firmy zabývající se poskytováním služby firmě Karosa, jsem měla možnost vnímat region a souvislosti jeho rozvoje tzv. „na vlastní kůži“.
2. Cíl práce a metodika zpracování Cílem práce je zanalyzovat, v jakých oblastech regionu dochází k rozvoji díky existenci dobře fungujícího strojírenského podniku, a jakou koncepci regionálního rozvoje tento vliv potvrzuje. Pro základní analýzu jsem použila data a analýzu Vysokomýtska a Karosy. Informace a data o Vysokém Mýtě jsem získala na městském úřadě a především z Českého statistického úřadu. Hlavním zdrojem informací o městě byla tématická, analytická a datová publikace z údajů Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001. Ve
2
Vysokém Mýtě je analyzován vývoj počtu obyvatelstva, bytová výstavba, rozvoj podnikání a spolupráce města s Karosou. Základními daty o Karose byly výroční zprávy Karosy a informace, které mi poskytli pracovníci analyzovaných oddělení. V Karose a.s. byly analyzovány oblasti obchodní a personální politiky, výzkum, vývoj, investiční činnost a kolektivní smlouva. U dodavatelů Karosy z blízkého okolí jsem provedla místní šetření. V úvodu je popsáno, co je region, následně stručně charakterizuji jednotlivé koncepce regionálního rozvoje. Účelem této práce nebylo uvést kompletní přehled těchto teorií, ale prokázání podle jaké teorie, či teorií se rozvíjí region okolo Vysokého Mýta díky existenci významné firmy Karosa a.s.. Následuje analýza regionu. V popisu regionu se podrobněji zaměřím přímo na Vysoké Mýto a jeho blízké okolí. Na základě výsledků výzkumu bude stanoveno, která z teorií regionálního rozvoje je pro dané území a vývoj podniku Karosa a.s. adekvátní. Následně by bylo možné získané výsledky využít pro jiné podobné regiony, např. pro Litomyšlsko, Choceňsko či Ústecko-Orlicko.
3. Souhrn výsledků analýzy Hlavním záměrem této práce bylo analyzovat a ověřit oprávněnost fungování koncepcí regionálního rozvoje v regionu s existujícím, dobře fungujícím strojírenským podnikem. Vzhledem k tomu, že Karosa a.s. nebyla postavena na „ zelené louce“, potvrdilo se zde tvrzení inovační teorie, která upozorňuje na sociálně ekonomickou propojenost regionu danou historicky. Konkrétně je zde již vybudována infrastruktura, sítě dodavatelů a pro existenci tohoto podniku nezbytná přítomnost kvalifikované pracovní síly přímo v regionu.
3
Jako neopomenutelné hledisko je třeba vnímat i dobrou dopravní obslužnost tohoto regionu také danou historicky. Díky ní a příspěvkům na dopravu někteří zaměstnanci dojíždí do Vysokého Mýta z jiných regionů např. Litomyšlska. Část důchodu se tak přináší i do dalších regionů. Vliv inovační teorie se potvrdil i v otázkách inovací. Podpora inovačních schopností je dnes nezbytná pro konkurenceschopnost podniku, tzn. že kvalitnější výzkum ve větších firmách je klíčovým prvkem každého růstu. Karosa je ve svém inovačním chování pozitivně ovlivněna i existencí konkurence (SOR Libchavy) v regionu. Na výzkumu, vývoji a investicích se potvrdil vliv flexibilní specializace, pro kterou jsou typické dvě hlavní tendence. První je výroba více druhů autobusů v menších sériích, tzn. nenechat na trhu mezeru. Druhou tendencí je větší flexibilita ve výrobě, kterou si Karosa zajistila výstavbou nové montážní haly. Neoklasická teorie tvrdí, že nedostatek na trhu vyvolá meziregionální přesun výrobních faktorů, dokud nenastane na trhu rovnováha. Dochází k přesunu pracovní síly do regionu s vyšší kapitálovou vybaveností. V případě Karosy byl nejprve nedostatek kvalifikovaných dělníků řešen nákupem pracovní síly za zahraničí. Později na tento tržní prostor reagovali nově přistěhovaní. Během pěti let došlo v regionu k zacelení tržního prostoru a k nasycení pracovního trhu. Nasycení potvrzuje nejdelší délka nezaměstnanosti v okrese Ústí nad Orlicí (19,5 měsíců). Pětileté zpoždění a ochota stěhovat se především v rámci kraje potvrdily i oprávněnost kritiky neoklasické teorie, která poukazuje na to, že pracovní síla je částečně imobilní. Všechny aktivity spojené s využíváním
sociálního fondu a vzděláním mají
přímý vliv na rozvoj terciální oblasti. Služby jsou rozvíjeny jednak přímo ze strany Karosy, která poptává služby zlepšující celkový zdravotní stav zaměstnanců, ale také ze strany zaměstnanců, kteří mají pravidelný příjem. Postupná redukce počtu režijních dělníků a posilování podílů dělníků výrobních byl jeden z hlavních záměrů Karosy. Pomocné výroby byly postupně prodávány různým 4
společnostem, které se staly důležitými dodavateli Karosy z okolí. Nejedná se jen o dodávky do výroby, ale také dodávky režijních prací. Tím se Karosa mohla specializovat jen na výrobu a prodej autobusů a zesilovat tak svoje dominantní postavení. Okolo Karosy se začalo vytvářet silové pole, které vyzařuje pozitivní impulsy do okolí. Karosa jako hnací jednotka regionu, působí na hnané odvětví. Hnaným odvětvím jsou dodavatelé pro Karosu a poskytovatelé služeb. Na principu řetězové reakce a kumulativních efektů vznikají v silovém poli nové výroby a služby. Díky zpětnému odrazu v příjmech a spotřebě může růst přitáhnout do center nové činnosti a služby. Tento vývoj růstu regionu potvrzuje odvětvovou polarizaci. Vzhledem k tomu, že došlo k nárůstu především exportu, je zde potvrzení i teorie exportní báze, především multiplikační efekt. Dle teorie exportní báze je pro rozvoj daného regionu důležité najít úspěšnou exportní komodit, což se Karose při prodeji školních autobusů na francouzský trh povedlo. Podle teorie exportní báze je exportní základna hlavním faktorem určujícím příjem, čímž ovlivňuje rozvoj obslužných funkcí i atraktivitu regionu z hlediska funkce odbytné. Pokud by zkušenosti z Vysokomýtska měly být využity v jiných regionech, je třeba počítat s tím, že se otevřením nového podniku nebo oživením exportních schopností stávajících podniků, vyvolá přesun pracovní síly. Přesun pracovní síly se uskutečňuje přibližně ze 70% v rámci kraje a ze 40% v rámci okresu. Dobré výsledky firmy umožňují Karose stále kvalitnější výběr zájemců o zaměstnání a tím i příliv vzdělanější populace do regionu.
4. Závěr a doporučení Hlavním vlivem Karosy a.s. na rozvoj regionu se potvrdil multiplikační efekt vyplývající z teorie exportní báze, kdy do regionu přichází dodatečný důchod, a tím se
5
zvyšuje poptávka po výrobcích a službách lokálního charakteru. Potvrdila se i vhodnost teorie, zaměřené na krátkodobé prognózy a relativně malé regiony, což je případ Vysokomýtska. Karosa přinesla do regionů ve svém okolí rozšiřující efekty tj. pozitivní polarizační účinky, spojené s kvalifikovanými zaměstnanci. Také se zde projevila účinnost přitažlivosti pro populaci a výrobce v sousedních oblastech. Nastává pozitivní účinek tvůrčí atmosféry v regionu (úspěch plodí další úspěch). Z výsledků analýzy bylo pro rozvoj Karosy důležité: sociálně ekonomická propojenost regionu s automobilovým průmyslem daná historicky, dobré umístění regionu s vybudovanou dopravní infrastrukturou, spojení se zahraničním partnerem a nalezení úspěšné exportní komodity. To je také možné doporučit pro rozvoj podobných regionů.
6
5. Seznam vybrané literatury: Blažek,J., Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje, Karolinum, Praha 2002 Informační materiály Českého statistického úřadu Ježek, J.: Prostorová a regionální ekonomika, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 1999 Karosář, Karosa a.s. Vysoké Mýto Maier, G., Tödtling, F.:Regional-und Stadtökonomik 2, Springer, Wien 1996 Matoušková, Z., Halouzka, P., Černoch, J.: Úvod do prostorové ekonomiky, VŠE, Praha 1992 Vanhove, N., Klaassen, L.H.: Regional Policy: A European Approach, Avebury, Aldershort 1987 Velký sociologický slovník, Karolinum,Praha 1996 Výroční zprávy Karosy a.s. Wokoun, R. a kolektiv: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, IFEC, Praha 2001
7
