ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2014

DIAMO, státní podnik o. z. Těžba a úprava uranu Pod Vinicí 84 471 27 Stráž pod Ralskem

Stráž pod Ralskem 31. 3. 2015 Z-01-ŘP-sp-22-01

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2014 P

ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2014

Zpracoval:

RNDr. Lubomír Neubauer (kap. 3.3, 3.4, 4) vedoucí oddělení životního prostředí Ing. Iva Straková (kap. 1) technický pracovník IV - vodohospodář RNDr. Karel Brodský (kap. 1) technický pracovník IV - životní prostředí Mgr. Vladimír Ekert (kap. 2) vedoucí oddělení geologického Ing. Václav Krupka (kap. 1.4, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - data Mgr. Michal Rakušan (kap. 2.2.1, 2.2.2, 2.3.1, 2.4) technický pracovník IV - hydrochemik Ing. Jaroslav Pilař (kap. 3, 5, 6) technický pracovník IV - odpady, ovzduší Mgr. Martin Kresáč (kap. 7.2) technický pracovník IV - rekultivace Ing. Pavel Varga (kap. 7.1) technický pracovník IV - životní prostředí

Kontroloval:

Ing. Ludvík Kašpar náměstek pro výrobu a ekologii

Schválil:

Ing. Tomáš Rychtařík ředitel o. z. – závodní DCHT

Datum:

31. 3. 2015

Výtisk číslo:

10

Strana 2 (celkem 154)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2014

Rozdělovník Držitel Funkce, VOJ či VOÚ

Titul, Jméno, Příjmení

Výtisk č.

O. z. TÚU ředitel o. z. - závodní DCHT

Ing. Tomáš Rychtařík

01

náměstek pro výrobu a ekologii

Ing. Ludvík Kašpar

02

vedoucí oddělení životního prostředí

RNDr. Lubomír Neubauer

03

vedoucí oddělení geologického

Mgr. Vladimír Ekert

04

Další VOJ s. p. DIAMO a jiné osoby či organizace vedoucí odboru ekologie ŘSP

Ing. Pavel Vostarek

05

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, 460 01 Liberec 2

RNDr. Jitka Šádková

06

vedoucí oddělení podzemních vod a bilance Povodí Ohře, s. p., Bezručova 4219, 430 03 Chomutov

RNDr. Pavel Poledníček

07

vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP OI Liberec, Třída 1. máje 858/26, 460 01 Liberec 1

Ing. Josef Gruber

08

vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Česká Lípa, T. G. Masaryka 1, 470 36 Česká Lípa

RNDr. Růžena Konvalinová

09

archiv DIAMO, s. p. CELKEM

10 10

Foto na titulní straně: Mokřadní biotop v prostoru rekultivace plata „S“ bývalého Dolu Křižany I, Martin Kresáč, únor 2015



Obsah: POJMY, ZKRATKY A DEFINICE ..................................................................................................................... 6 ÚVOD ...................................................................................................................................................................... 9 1

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................................... 9 1.1 PITNÁ VODA ................................................................................................................................................ 9 1.1.1 Externí zdroje ..................................................................................................................................10 1.1.2 Vlastní zdroje ...................................................................................................................................10 1.2 PROVOZNÍ VODA .......................................................................................................................................... 12 1.3 ODPADNÍ A POVRCHOVÁ VODA .................................................................................................................... 13 1.4 DŮLNÍ A POVRCHOVÁ VODA ........................................................................................................................ 36 1.4.1 Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) ...39 1.4.2 Výpustný profil č. 2 SLKR-VS ..........................................................................................................45 1.4.3 Výpustný profil vypouštění důlních vod z bývalého baryt-fluoritového dolu Křižany (BaF-VS) .....50 1.4.4 Výpustný profil č. 3 ODK-VS ...........................................................................................................52 1.4.5 Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I ........55 1.4.6 Výpustný profil záchytné jímky Křižany...........................................................................................55 1.4.7 Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy ...................................................................55 1.4.8 Posuzovací profil .............................................................................................................................55 1.5 ODKALIŠTĚ .............................................................................................................................................. 60 1.6 POVRCHOVÉ TOKY ....................................................................................................................................... 62 1.7 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ S VODAMI................................................................................. 72 1.7.1 Realizované akce a opatření ............................................................................................................72 1.7.1.1 1.7.1.2 1.7.1.3

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení ........................................................................ 72 Povodně 2014 ...................................................................................................................................... 73 Likvidace invazních rostlin .................................................................................................................. 77

1.7.2 Kontroly ...........................................................................................................................................78 1.8 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................. 79 2

HYDROGEOLOGIE .................................................................................................................................. 82 2.1 CHARAKTERISTIKA HYDROGEOLOGICKÝCH A HYDROLOGICKÝCH POMĚRŮ................................................. 82 2.2 MONITOROVACÍ SYSTÉMY ........................................................................................................................... 83 2.2.1 Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod ...................................................................................84 2.2.2 Monitoring povrchových vod ...........................................................................................................85 2.3 VÝSLEDKY MONITORINGU ........................................................................................................................... 86 2.3.1 ZTR, důlní a podzemní vody ............................................................................................................86 2.3.2 Povrchové vody .............................................................................................................................100 2.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 101

3

OVZDUŠÍ ................................................................................................................................................... 103 3.1 EMISE ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ............................................................................................................ 103 3.1.1 Spalovací stacionární zdroje .........................................................................................................103 3.1.2 Plnění emisních limitů ...................................................................................................................103 3.1.3 Emise a poplatky ze stacionárních zdrojů .....................................................................................104 3.2 EMISE Z JINÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ ................................................................................................. 105 3.2.1 Jiné stacionární zdroje ..................................................................................................................105 3.2.2 Plnění emisních limitů ...................................................................................................................106 3.2.3 Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů ............................................................................106 3.3 IMISE ............................................................................................................................................ 108 3.3.1 Prašný spad ...................................................................................................................................108 3.3.2 Prašnost .........................................................................................................................................109 3.4 RADIONUKLIDY ......................................................................................................................................... 109 3.4.1 Radon.............................................................................................................................................111 3.4.2 Dávkový příkon gama ....................................................................................................................112 3.4.3 Uran v prašném spadu...................................................................................................................112 3.4.4 Radium v prašném spadu ...............................................................................................................113 3.4.5 Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady....................................................................114



3.5 MĚŘENÍ HLUKU ......................................................................................................................................... 115 3.6 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU OCHRANY OVZDUŠÍ .................................................................................... 115 3.6.1 Realizované akce a opatření ..........................................................................................................115 3.6.2 Kontroly .........................................................................................................................................115 3.6.3 Náhrada škod způsobených exhalacemi ........................................................................................117 3.7 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 117 4

KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU ............................................................ 118 4.1 KONTAMINACE PŮDY ................................................................................................................................ 118 4.1.1 Kontaminace technologickými roztoky ..........................................................................................118 4.1.2 Monitorování dnových sedimentů ..................................................................................................119 4.1.3 Odstranění kontaminované zeminy pod areálem bývalého Dolu Křižany I ...................................120 4.1.4 Dokončení vyčištění levé dosazovací nádrže v areálu Pustý od radioaktivních kalů ....................121 4.2 KONTAMINACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU .............................................................................................. 123 4.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 123

5

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ............................................................................................................. 124 5.1 PRODUKCE A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ......................................................................................................... 124 5.1.1 Provozovny ....................................................................................................................................124 5.1.2 Produkce odpadů ...........................................................................................................................124 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů ........................................................................................127 5.2 NÁKLADY A VÝNOSY ................................................................................................................................. 127 5.3 PŘEHLED ČINNOSTI NA ÚSEKU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................... 128 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady ........................................................................................128 5.3.2 Realizované akce a opatření ..........................................................................................................128 5.3.3 Kontroly .........................................................................................................................................128 5.4 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 128

6

NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM ............................................................................................. 129 6.1 ÚLOŽNÁ MÍSTA .......................................................................................................................................... 129 6.1.1 Odvaly ...........................................................................................................................................129 6.1.2 Odkaliště ........................................................................................................................................130 6.2 TĚŽEBNÍ ODPADY A PRODUKTY HORNICKÉ ČINNOSTI ................................................................................ 130 6.3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................................ 132

7

SANACE A REKULTIVACE .................................................................................................................. 133 7.1 SANACE PO CHEMICKÉ TĚŽBĚ URANU ........................................................................................................ 133 7.2 LIKVIDACE POVRCHOVÝCH AREÁLŮ .......................................................................................................... 134 7.3 REKULTIVACE ........................................................................................................................................... 137 7.3.1 Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I ..................................................................................137 7.3.2 Rekultivační práce v oblasti Hamr na Jezeře ................................................................................140 7.3.3 Rekultivace vyluhovacích polích Dolu chemické těžby ..................................................................142 7.3.4 Shrnutí ...........................................................................................................................................143

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 144 SEZNAM LITERATURY ................................................................................................................................. 146 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................................... 146 PŘÍLOHA Č. 1: PŘÍLOHA Č. 2:

PŘEHLEDNÁ MAPA VÝPUSTNÍCH PROFILŮ A MONITOROVACÍCH MÍST DŮLNÍCH, POVRCHOVÝCH A ODPADNÍCH VOD V PŮSOBNOSTI O. Z. TÚU ............................................. 146 FOTODOKUMENTACE K LIKVIDACI POVRCHOVÝCH AREÁLŮ ............................................... 147



Pojmy, zkratky a definice AM,226Ra

hmotnostní aktivita radia 226 v sušině [Bq.g-1 sušiny]

AM, U

hmotnostní aktivita přírodního uranu v sušině [Bq.g-1 sušiny]

AS,226Ra

aktivita radia 226 v prašném spadu [Bq.m-2.30 dnů-1]

AVAL

objemová aktivita směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady [Bq.m-3]

BČ

biologická čistírna

CDS

centrální dekontaminační stanice

CS, U

koncentrace přírodního uranu v prašném spadu [mg.m-2.30 dnů-1]

ČBÚ

Český báňský úřad

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČOV

čistírna odpadních vod

ČS

čerpací stanice

ČSOV

čerpací stanice odpadních vod

DH I

bývalý Důl Hamr I

DK I

bývalý Důl Křižany I

DN

dešťová nádrž

DCHT

Důl chemické těžby

důlní vody

vody nacházející se v důlních dílech (Dle zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon a v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou důlními vodami všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami; za důlní dílo se považuje nejenom podzemní prostor vytvořený hornickou činností, ale i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v ploše VP i mimo plochu VP (pokud se nejedná o ZTR). K nakládání s důlními vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), bylo vydáno rozhodnutí ČBÚ v Praze zn. 2762/07 ze dne 3. prosince 2007, které mimo jiné konstatovalo, že i vody vypouštěné z technologie SLKR I a NDS 6 do povrchového toku Ploučnice jsou vodami důlními.

EDR

elektrodialýza reverzační

EO

ekvivalentní obyvatel

EOAR

ekvivalentní objemová aktivita radonu [Bq.m-3]

ERU

Emission Reduction Unit - jednotka snížení emisí

EUA

European Union Allowance - evropská povolenka emisí (CO2)

HB

hydraulická bariéra (Stráž, Svébořice)

HX

příkon fotonového dávkového ekvivalentu [μSv.h-1]



HZS LK

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

CHS I, II

chemická stanice I, II

CHÚ

chemická úpravna

ISPOP

Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností

j. č. 3

jáma číslo 3

KH

kotel horkovodní

KHS LK

Krajská hygienická stanice Libereckého kraje

KS-CHÚ

vzorek z výpustního profilu vyústění kanalizačního systému CHÚ do toku Ploučnice

KULK

Krajský úřad Libereckého kraje

LTO

lehký topný olej

MěÚ

městský úřad

ML

matečné louhy

NDS

neutralizační a dekontaminační stanice

NEK-RP

norma enviromentální kvality (průměrná hodnota) podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (novela č. 23/2011)

NS

neutralizační stanice

NS CHÚ

označení objektu nebo výpusti z objektu

NS-CHÚ

signatura vzorku vod odebraného z výpusti z objektu

OBÚ

obvodní báňský úřad

ODK-VS

vzorek z výpustního profilu č. 3 (vyústění Luční strouhy do toku Ploučnice)

OI

oblastní inspektorát

OJ3

odval j. č. 3

OK

obtokový kanál

OKC-VS

vzorek z výpustního profilu monitoringu SÚJB (vyústění OK do toku Ploučnice)

OkÚ

okresní úřad

OPVZ

ochranné pásmo vodního zdroje

ORL

odlučovač ropných látek

o. z. TÚU

odštěpný závod Těžba a úprava uranu Stráž pod Ralskem

Ps

prašný spad [g.m-2.30 dnů-1]

podzemní vody

za podzemní vody jsou v této zprávě považovány všechny ostatní vody nespadající do předchozích definic. Dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou podzemními vodami vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami. Za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

povrchové vody

za povrchové vody jsou v této zprávě považovány vody dle zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, ve znění pozdějších předpisů, kde povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.



PV-VS

vzorek z výpustního profilu č. 1 (vyústění retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu)

RC

regionální centrum

RN

retenční nádrže

RN-CHÚ

vzorek z výpusti (vyústění retenčních nádrží CHÚ do kanalizačního systému)

RO

radiační ochrana

RP

rudné plato

ŘSP

ředitelství státního podniku

SčVK

Severočeské vodovody a kanalizace, a. s. Teplice

SD

středisko dopravy

SHR

sklad hmotných rezerv

SLKR I

stanice likvidace kyselých roztoků I. etapa

SLKR-VS

vzorek z výpustního profilu č. 2 (vyústění výtoku ze SLKR I do toku Ploučnice)

soustava vodovodu VP

systém zásobování pitnou vodou pro areály CHS I, CHS II a VÚ č. 4

SVRT

středisko výroby a rozvodu tepla

SÚ

stavební úřad

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

TKO

tuhý komunální odpad

TTO

těžký topný olej

TZL

tuhé znečišťující látky

U

uran přírodní (alternativně k UNAT)

UK

uranový koncentrát

VD

vodní dílo

VDJ

vodojem

VÚ

výrobní úsek

VP

vyluhovací pole

VOJ

vnitřní organizační jednotka

ZBZS

závodní báňská záchranná stanice

ZDM

závod dopravy a mechanizace

ZTR

zbytkové technologické roztoky - roztoky vzniklé v důsledku chemické těžby uranu a nacházející se v ploše vyluhovacích polí a v ploše rozptylu v cenomanském i turonském kolektoru



Úvod Tento dokument je vypracován ve smyslu § 18 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Dokumentace zahrnuje vyhodnocení monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem na všechny složky životního prostředí v roce 2014 a je zpracována dle řidícího postupu systému managementu organizace ŘP-sp-22-01 Monitoring životního a pracovního prostředí. Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. Těžba a úprava uranu zahrnuje výsledky monitoringu v oblasti životního prostředí v oblastech působnosti o. z. TÚU za rok 2014 včetně vyhodnocení shody s příslušnými zákony, nařízeními a rozhodnutími orgánů státní správy. Souhrnné vodohospodářské údaje zajišťuje oddělení životního prostředí. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy. Monitoring podzemních, povrchových a důlních vod a zbytkových technologických roztoků zajišťuje oddělení geologické ve spolupráci se střediskem monitorování a karotáže. Vyhodnocení je předkládáno 1x ročně orgánům státního odborného dozoru a státní správy formou Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků. Vyhodnocení monitorování radiačních veličin, resp. jejich vliv na obyvatelstvo obcí v okolí o. z. TÚU, provádí 1x ročně oddělení bezpečnosti a hygieny práce formou Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

1 Vodní hospodářství V této kapitole je zahrnuto vyhodnocení činnosti na úseku vodního hospodářství DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem v roce 2014. Na úseku vodního hospodářství se sledují dodávky pitné vody do dvou rozvodných vodovodních sítí pro veřejnou potřebu a do vlastní vodovodní sítě včetně čištění a odvádění odpadních a povrchových vod z pěti kanalizačních systémů pro veřejnou potřebu a z vlastních kanalizačních systémů. Dalším předmětem činnosti je čištění a vypouštění povrchových vod do vod podzemních, povrchových a důlních, dále čerpání odkalištních a drenážních vod k využití v NDS 6, a vypouštění důlních vod do vod povrchových. Na úseku vodního hospodářství je dále realizována legislativní činnost, která se týká ochrany před povodněmi, staveb vodních děl a dalších staveb, zařízení a činností, jež mohou ovlivnit vodní poměry, případně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.

1.1 Pitná voda Způsob zásobování pitnou vodou byl v roce 2014 stejný jako v předchozím roce 2013. V roce 2014 byl z důvodu ukončení životnosti trvale odstaven z provozu zásobní vodovodní řad OC DN 250, 200 celkové délky 682 m, který dříve umožňoval havarijní zásobení provozně samostatné části vodovodu Lipka v průmyslové zóně I vodou z VDJ Lipka. V současné době odštěpný závod provozuje dvě samostatné rozvodné vodovodní sítě pro veřejnou potřebu. Jedná se o soustavu vodovodu Lipka s vodním zdrojem TBCT-3 a záložním vodním zdrojem VS-2T a o vodovod průmyslová zóna I, do kterého je voda dodávána z vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem na základě dohody uzavřené



se SčVK, a. s. Teplice o úpravě vzájemných práv a povinností mezi dvěma vlastníky provozně souvisejících vodovodů.

1.1.1

Externí zdroje

Dodávky pitné vody byly v průběhu roku 2014 kromě vodovodu Lipka zajišťovány ze skupinového vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem, jehož provozovatelem je SčVK, a. s. Teplice, který dodal do vodovodu průmyslové zóny I 9 410 m3 pitné vody. V tabulce č. 1-1 je uvedeno množství vody odebrané z obou vodovodů v roce 2014 cizími odběrateli pitné vody. Tabulka č. 1-1: Přehled cizích odběratelů pitné vody Množství odebrané vody [m3]

Firma

MEGA, a. s.

1173

LentiKat‘s, a. s.

751

Vl. Minařík KM-PRONA, a. s.

504

GA PROFI PLAST, s. r. o.

326

AR oil, s. r. o.

121

TENAX, s. r. o.

216

Pilkington Czech, s. r. o

2700

WRV, s. r. o.

47

ZAPA beton, a. s.

2379

AEROLUX, s. r. o.

3232

PRAKTIK – Industrie Park, a. s.

6

Vendys & V, s. r. o.

121

PRAKTIK – Industrie Park 2, a. s.

2241

Pešta Recyklace, s. r. o.

327

REPAIR REALTY, a. s.

19

DAV, a. s.

10

SYNER a. s., sdružení DIAMO – CHÚ

48

SPL Real, s. r. o.

280

Martin Bartoš

446

Luket, s. r. o.

69

Celkem spotřeba cizích odběratelů

1.1.2

15 016

Vlastní zdroje

Správu vodovodů a souvisejících zařízení zajišťují v zájmovém území o. z. TÚU vlastními silami. Dodávky pitné vody z vlastních zdrojů byly zajišťovány rozvodnou vodovodní sítí pro



veřejnou potřebu v majetku o. z. TÚU (rozvodná vodovodní síť Lipka). Rozvodná vodovodní síť Lipka byla v roce 2014 zásobena pitnou vodou z vrtu TBCT-3. Pro odběr pitné vody byl v roce 2014 také částečně využit záložní zdroj VS-2T. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-3 je povoleno v množství prům. 5,7 l.s-1, max. 11,4 l.s-1, max. 30 000 m3.měsíc-1, max. 155 000 m3.rok-1 rozhodnutím vydaným MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/197557/2009 ze dne 23. 2. 2010. Nakládání s podzemními vodami z vrtu VS-2T je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění č. j. MUCL/54300/2009 ze dne 3. 8. 2009 a ve znění rozhodnutí č. j. MUCL/132455/2010 ze dne 25. 10. 2010 v množství prům. 7,5 l.s-1, max. 10,0 l.s-1, max. 23 000 m3.měsíc-1 a max. 215 000 m3.rok-1. Vrt VS-2T byl celý rok 2014 využíván jako zdroj užitkové vody pro výrobu tepla a páry a částečně také jako zdroj napájecí vody pro horkovod. V roce 2014 bylo z vrtu TBCT-3 odebráno 72 999 m3 podzemní vody. V roce 2014 bylo z vrtu VS-2T odebráno celkem 140 811 m3 podzemní vody pro ostatní užití a z toho 2 529 m3 jako voda pitná. Provozní řád soustavy vodovodu Lipka byl schválen rozhodnutím Krajské hygienické stanice Libereckého kraje č. j. 2627/23/10 ze dne 28. 6. 2010. Vodovod průmyslová zóna I je provozován na základě dohody o úpravě vzájemných práv a povinností mezi dvěma vlastníky provozně souvisejících vodovodů uzavřené se SčVK, a. s. Teplice. Zásobování soustavy vodovodu VP pitnou vodou bylo zajišťováno provozem vlastního jímacího, čerpacího a úpravárenského zařízení. Hlavním zdrojem pitné vody byl turonský vrt STCT-2A. Z tohoto vrtu bylo v roce 2014 odebráno 59 099 m3 podzemní vody. Nakládání s podzemními vodami k odběru podzemních vod bylo povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění rozhodnutí MUCL/111171/2013 ze dne 6. 11. 2013 v množství prům. 5 l.s-1, max. 16,7 l.s-1, max. 16 000 m3.měsíc-1, max. 150 000 m3.rok-1. Náhradním zdrojem podzemní vody pro přípravu pitné vody byl turonský vrt VPCT-905. Nakládání s podzemními vodami z tohoto zdroje bylo povoleno rozhodnutím MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/55630/2007 ze dne 23. 11. 2007 ve znění rozhodnutí MUCL/111171/2013 ze dne 6. 11. 2013 v množství prům. 0,6 l.s-1, max. 15 l.s-1, max. 4 200 m3.měsíc-1, max. 20 000 m3.rok-1. Náhradní zdroj VPCT- 905 se zapínal v případě poruchy nebo údržby na vrtu STCT-2A a v prosinci v případě poruchy na výtlačném vodovodním řadu z vrtu STCT-2A do VDJ VP 9. V roce 2014 bylo z vrtu VPCT-905 odebráno 2 318 m3 pitné vody. Zdroj VPCT-905 byl od počátku roku 2014 po odsouhlasení KHS Libereckého kraje v soustavě vodovodu VP používán pouze jako záložní zdroj pro případy havárie na vrtu STCT-2A. Změna odběrů na vrtech STCT-2A a VPCT-905 byla zahájena od ledna 2014 na základě platného povolení MUCL/111171/2013 ze dne 6. 11. 2013 z důvodu kontaminace pitné vody pesticidy (atrazinem), která byla zjištěna a ověřena v pitné vodě na vrtu VPCT905 v roce 2013. Kontaminace zdroje VPCT-905 pesticidy se objevila i přesto, že užívání atrazinu je od roku 2005 při ochraně rostlin zakázáno. V roce 2014 nebyla kontaminace pitné vody pesticidy na vodním zdroji VPCT-905 ani na VDJ VP 9 zjištěna. V soustavě vodovodu VP došlo v roce 2014 k realizaci stavby „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“, která byla povolena rozhodnutím MUCL/116817/2013 ze dne 27. 11. 2013. Rozhodnutím č. j. MUCL/138060/2014 ze dne 13. 6. 2014 byla stavba přivaděče a ATS uvedena do zkušebního provozu. Předmětem stavby bylo vybudování nového vodovodního řadu PEHD 110 x 6,6 mm v délce 1080 m ze stávající tlakové stanice a osazení nové ATS ve stávajícím zděném objektu na CHS II. Vodovodní přivaděč byl napojen na rozvodnou vodovodní síť v areálu CHS I. Po dokončení stavby byl v soustavě vodovodu VP trvale odstaven z provozu VDJ VP 7. Na CHS I došlo v roce 2014 k opravám rozvodné vodovodní sítě ve stávajících trasách. Ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byl rozhodnutími KHS Libereckého kraje č. j.



5406/24/08/241.39 ze dne 10. 9. 2008 a č. j. 3499/23/10/3.6.2 ze dne 20. 7. 2010 určen způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody na vodovodu Lipka a v soustavě vodovodu VP. Do vodovodu průmyslová zóna I ve správě o. z. TÚU je dodávána pitná voda z vodovodu pro veřejnou potřebu Stráž pod Ralskem v majetku SVS, a. s.Teplice a v provozování SčVK, a. s. Teplice. Kontrola pitné vody je prováděna ve smyslu vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly, a vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů. Sleduje se kvalita surové vody dodávané do sítě z vlastních zdrojů a kvalita vody ve vodovodních sítích. Po bakteriologické stránce je voda zabezpečena chlorováním, které se provádí na vodojemech VDJ Lipka a VDJ VP 9. Zdroje pitné vody jsou zajištěny proti vniknutí zvěře nebo neoprávněné osoby uzamknutím poklopů případně oplocením. Ochranné pásmo vodního zdroje VS-2T I. stupně je stanoveno rozhodnutím č. j. MUCL/40395/2009 ze dne 12. 1. 2010. Ochranné pásmo vodního zdroje TBCT-3 I. stupně je stanoveno rozhodnutím MUCL/158309/2010 ze dne 3. 1. 2011. V roce 2014 došlo k nedodržení kvality pitné vody v ukazatelích Mg, Ca a tvrdost vody. Zjištěné hodnoty byly nižší než doporučené hodnoty dle vyhlášky 252/2004 Sb. Na VDJ VP 9 byly dne 23. 9. 2013 překročeny hodnoty mikrobilogických parametrů při 22 a 36 C a koliformní bakterie. Ve dnech 1. 11. - 7. 11. 2014 se z tohoto důvodu provedlo čištění vodojemu. V kontrolním odběru ze dne 11. 11. 2014 byly všechny tři parametry v pitné vodě na vodojemu již v souladu s vyhláškou 252/2004 Sb. Při vypuštění vodojemu před čištěním bylo zjištěno porušení dilatačních spár ve stěnách vodojemu. Vodojem VP 9 byl ve dnech 10. 12. 19. 12. 2014 opraven externím dodavatelem. V oblasti čerpání podzemních vod bylo v roce 2014 vyčerpáno 2 318 m3 vod ze záložního vrtu VPCT-905, 59 099 m3 vod z vrtu STCT-2A, 72 999 m3 z vrtu TBCT-3 a z vrtu VS-2T 138 282 m3 jako voda užitková pro výrobu tepla v páře a 2 529 m3 jako voda pitná. Za rok 2014 bylo z uvedených vodních zdrojů celkem odebráno 286 735 m3 podzemní vody. Odběr podzemní vody byl prováděn za úplatu. V roce 2014 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody z uvedených zdrojů v celkové výši 723 260,- Kč. Z toho za odběr pitné vody 273 890,- Kč.

1.2 Provozní voda Provozní potřeby výtopny o. z. TÚU jsou zajišťovány odběrem podzemní vody z vrtu VS-2T v areálu CHÚ (výjimečně z vrtu TBCT-3, a to pouze v případě odstávky vrtu VS-2T), který dále slouží jako záložní zdroj podzemní vody pro přípravu pitné vody pro provozně samostatnou část soustavy vodovodní sítě Lipka, na výrobu technologické páry pro stripování čpavku v rámci technologie zpracování matečných louhů a NDS 10 jako záložní zdroj pro výrobu páry pro SLKR I. Pro technologii NDS ML a NDS 10 je od roku 2011 využíván vrt TBCT-4. Vrt je využíván v případě nedostatku destilátu z provozu SLKR I. Nakládání s podzemními vodami z vrtu TBCT-4 je povoleno rozhodnutím č. j. MUCL/120389/2011 ze dne 15. 11. 2011 v množství průměr. 10 l.s-1, max. 12 l.s-1, max. 3 000 m3.měsíc-1, max. 36 000 m3.rok-1. V roce 2014 bylo z vrtu TBCT-4 odebráno 11 508 m3 podzemní vody. Technologická potřeba provozní vody na NDS 6 byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT602 a VPCT-605.



Technologická potřeba provozní vody na CHS I byla zajištěna čerpáním zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské zvodně prostřednictvím vrtů VPCT2103 a VPCT-1101. V roce 2014 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 723 260,- Kč. Z toho za odběr podzemní vody z vrtu VS-2T a TBCT-4 pro ostaní užití 449 370,- Kč. V tabulce č. 1-2 je uveden přehled odběrových míst včetně odebraného množství. Tabulka č. 1-2: Provozní voda Odběrové místo

Množství odebrané vody [m3

Vrt VS-2T

138 282

TBCT-4

11 508

VPCT-602 a VPCT-605

119 367

VPCT-2103 a VPCT-1101

50 249

1.3 Odpadní a povrchová voda Během roku 2014 byly provozovány čistírny odpadních vod na CHÚ (ČOV CHÚ), neutralizační stanice na CHÚ (NS CHÚ), čistírna na bývalém středisku dopravy a mechanizace (ČOV ZDM), biologická čistírna BČ 40 na odkališti (ČOV odkaliště), čistírna odpadních vod matečné louhy (SED J ML) a ČOV na VP 7 (ČOV VP 7). V termínu k 25. 9. 2014 byla odstavena z provozu a následně odstraněna DN CDS v rámci odstranění stavby „Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu, areál centrální dekontaminační stanice“ dle povolení k odstranění stavby č. j. MUCL/115738/2010 ze dne 30. 9. 2010. V roce 2014 byly dále vypouštěny odpadní vody z retenčních nádrží CHÚ (RN CHÚ), odpadní vody z odlučovače ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) a odváděny povrchové vody z retenčních nádrží ZDM (RN ZDM), z dešťových nádrží v areálu CDS (DN CDS), z dešťové nádrže areálu VP 7 (DN VP 7), z odlučovače ropných látek na parkovišti NDS ML (ORL ML), z odlučovače ropných látek z parkoviště střediska dopravy v areálu chemické úpravny (ORL SD) a z odlučovače ropných látek z parkoviště u školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře (ORL Adéla). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních a povrchových vod a znečištění za rok 2014 z jednotlivých technologií je uvedeno v tabulkách č. 1-6 až 1-20 za kapitolou č. 1.3.14. 1.3.1 Čistírna odpadních vod chemické úpravny, ČOV CHÚ Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu chemické úpravny pro 1600 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle, lapač písku), vyrovnávací nádrže a z balených čistíren typu BČ-65 (2 ks) a BČ-90 s provzdušněním aeračními válci typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálů CHÚ, VÚ č. 6, stáčírny kyselin a externích producentů. Vyčištěné odpadní vody jsou odváděny kanalizačním sběračem zakončeným výustí KS CHÚ do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV CHÚ je měřeno Thomsonovým přelivem. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2014 z ČOV CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1-6.



1.3.2 Čistírna bývalého závodu dopravy a mechanizace, ČOV bývalého ZDM Jedná se o mechanicko – biologickou ČOV umístěnou v areálu bývalého ZDM s kapacitou 1250 EO. ČOV sestává z mechanického předčištění (ručně stírané česle) a z biologické ČOV typu MČ 1 250 s provzdušněním turbínami Sigma. ČOV čistí splaškové vody od externích producentů z průmyslové zóny I Stráž pod Ralskem (areál bývalého ZDM) a z budovy AB-B o. z. TÚU. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV CHÚ je měřeno Parshalovým žlabem. Dne 16. 9. 2013 vydal MěÚ Česká Lípa změnu povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/91258/2013/Piš. V současné době je na ČOV napojeno 150 EO. V roce 2013 byl zpracován investiční záměr na rekonstrukci ČOV ZDM na ČSOV s čerpáním odpadních vod na kanalizační systém města Stráž pod Ralskem. Realizace záměru byla pozastavena z důvodu požadavků na finační úhrady za uložení kanalizačního výtlačného řadu do cizích pozemků. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2014 z ČOV ZDM je uvedeno v tabulce č. 1-7. 1.3.3 Čistírna odpadních vod odkaliště, ČOV odkaliště Mechanicko – biologická ČOV je umístěna v areálu zázemí odkaliště s kapacitou 140 - 220 EO. Jedná se o balenou čistírnu typu BČ-40 s provzdušněním aeračním válcem typu Kessener. ČOV čistí splaškové vody z areálu NDS ML, odkaliště a vlečky. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Množství vyčištěných odpadních vod z ČOV odkaliště je měřeno měrným trojúhelníkovým přelivem s ultrazvukovou sondou s vyhodnocovací jednotkou průtokoměru. Organizace dne 2. 10. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/162949/2014 o změně povolení k nakládání s vodami pro ČOV odkaliště, kterou byla prodloužena platnost povolení do 31. 12. 2024. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2014 z ČOV odkaliště je uvedeno v tabulce č. 1-8. 1.3.4 Čistírna odpadních vod vyluhovací pole 7, ČOV VP 7 Mechanicko – biologická ČOV typu CNP 35 je umístěna v blízkosti areálu CHS I s kapacitou 250 EO. ČOV čistí splaškové vody z areálu CHS I. Vyčištěné odpadní vody jsou čerpány tlakovou kanalizací do Ploučnice. Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2014 z ČOV VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1-9. 1.3.5 Neutralizační stanice chemické úpravny, NS CHÚ Jedná se o neutralizační stanici s kapacitou čištění průmyslových vod max. 20 m3.den-1 umístěnou v areálu chemické úpravny. Součástí ČOV jsou dvě neutralizační nádrže o objemu 2 x 300 m3. Proces čištění zahrnuje koagulaci chloridem železitým, srážení hydroxidem vápenatým, flokulaci, sedimentaci a filtraci na pískovém a uhlíkovém filtru. Neutralizační stanice čistí odpadní vody z provozu laboratoří o. z. TÚU, MEGA, a. s. a MemBrain, s. r. o. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou přečerpávány do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice. Organizace dne 2. 4. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí pro vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek z neutralizační stanice výpustí KS-CHÚ do Ploučnice pod č. j. KULK 21866/2014. Vyhodnocení vypouštěného množství a znečištění vyčištěných odpadních vod za rok 2014 z NS CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1-10 a kvalita směsi vyčištěných odpadních vod z KS-CHÚ v tabulce č. 1-11.



1.3.6 Retenční nádrže chemické úpravny, RN CHÚ RN CHÚ jsou umístěny v areálu CHÚ. Retence sestává z nátokové, rozdělovací šachty, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně s přepadovými žlaby o objemu 2 x 3 000 m3. RN CHÚ mechanicky čistí srážkové vody z ploch, z ORL parkoviště SD a budov areálu CHÚ a od externích subjektů včetně odpadních vod z vychlazovací jímky výtopny o. z. TÚU (odluhy a odkalení z kotlů cca 2 700 m3.rok-1) a odpadních vod z ORL DOP. Vyčištěné odpadní vody jsou po sedimentaci vypouštěny do kanalizačního sběrače zakončeného výustí KS CHÚ do Ploučnice. Ve dnech 9. 9. 2014 až 18. 9. 2014 provedli zaměstnanci o. z. TÚU vyčištění kalů z nádrží A a B (viz obrázek č. 1-1). Vyhodnocení vypouštěného množství odpadních vod a znečištění za rok 2014 z RN CHÚ je uvedeno v tabulce č. 1-12.

Obrázek č. 1-1: Čištění nádrže RN CHÚ A 1.3.7 Retenční nádrže bývalého závodu dopravy a mechanizace, RN ZDM Retence sestává z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených seriově o objemu 2 x 550 m3 a z čerpací jímky pro havarijní účely. RN ZDM mechanicky čistí srážkové vody z areálů bývalého ZDM, bývalého investičního skladu a od externích producentů průmyslové zóny. Srážkové vody jsou po sedimentaci vypouštěny do Ploučnice. Vyhodnocení vypuštěného množství povrchových vod a znečištění za rok 2014 z RN ZDM je uvedeno v tabulce č. 1-13. 1.3.8 Dešťové nádrže centrální dekontaminační stanice, DN CDS Retence sestávala z nátokového a rozdělovacího žlabu, dvou akumulačních a sedimentačních nádrží zapojených paralelně o objemu 2 x 350 m3 s mostovým shrabovákem kalu a



z kalového pole. DN CDS mechanicky čistila srážkové vody z areálu bývalé CDS Dolu Hamr I, parkoviště a autobusové zastávky. Srážkové vody byly po sedimentaci vypouštěny do obtokového kanálu a dále do Ploučnice. DN CDS byla v rámci realizace stavby „Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu, areál CDS“ odstavena k 25. 9. 2014 z provozu a následně byla externím zhotovitelem fyzicky odstraněna. Dne 21. 11. 2014 MěÚ Česká Lípa vydal rozhodnutí č. j. MUCL/156924/2014/Piš o zrušení povolení k vypuštění jiných vod do vod důlních z DN CDS do obtokového kanálu. Výust z DN CDS do obtokového kanálu byla před zahájením stavebních prací zabetonována, aby nemohlo likvidační činností dojít k ovlivnění důlních vod v obtokovém kanálu a následně vod povrchových v toku Ploučnice (viz obrázek č. 1-2). Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2014 z DN CDS je uvedeno v tabulce č. 1-14.

Obrázek č. 1-2: Zaslepená výpusť z DN CDS do obtokového kanálu



1.3.9 Dešťová nádrž VP 7, DN VP 7 Dešťová nádrž je umístěna v areálu CHS I a čistí srážkové vody odváděné z ploch a střech budov CHS I. DN VP 7 sestává z hrubých česlí, lapáku písku, dešťové zdrže o objemu 120 m3 s havarijním přepadem, čerpadla, gravitačně sorpčního odlučovače ropných látek GK SF 9 a vsakovací jámy o účinné vsakovací ploše 155 m2. Srážkové vody jsou po sedimentaci a vyčištění v odlučovači ropných látek vypouštěny do vsakovací jámy za DN VP 7. Na odlučovači ropných látek provedla dne 5. 11. 2014 externí firma vyčištění odlučovače a výměnu sorpční náplně. Vyhodnocení vypouštěného množství srážkových vod a znečištění za rok 2014 z DN VP 7 je uvedeno v tabulce č. 1-15. 1.3.10 Odlučovač ropných látek matečné louhy, ORL ML Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek typu AQUAFIX – SKGL 030, který čistí srážkové vody z parkoviště v areálu NDS ML. Vyčištěné srážkové vody jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který tvoří Luční strouhu zaústěnou dále do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači AQUAFIX – SKGL 030 provedla externí firma dne 13. 10. 2014 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 z ORL ML je uvedeno v tabulce č. 1-16. 1.3.11 Sedimentační jímka matečné louhy, SED J ML Jedná se o soustavu vodních děl, která sestává z ČOV myčky AQUASTAR 3.0, sedimentační a akumulační jímky, odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau a technologické kanalizace. Vyčištěné odpadní vody s obsahem nebezpečných látek jsou vypouštěny přes sedimentační jímku do jižní části vnějšího záchytného příkopu odkaliště, který pokračuje Luční strouhou zaústěnou do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau provedla externí firma dne 13. 10. 2014 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže před odlučovačem byly prováděny v roce 2014 vlastními silami celkem 17 krát. Výrobní úsek č. 3 o. z. TÚU vyrobil v roce 2014 usazovací kontejner, který je umístěn přímo pod vyústěním kanalizace do sedimentační jímky (viz obrázek č. 1-3). Kontejner umožňuje snadnější čištění jímky a zlepšuje kvalitu odtoku odpadních vod do odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau. Na zařízení ČOV myčky AQUASTAR 3.0, byla v roce 2014 odzkoušena s pozitivním výsledkem náhrada stávajícího 40% síranu hlinitého za efektivnější a levnější koagulant PAX-XL-19. Z důvodu trvale nízkého zatížení odpadních vod z mytí aut na nátoku do ČOV ropnými látkami (průměrná hodnota C10-C40 na nátoku do ČOV v roce 2014 byla 0,11 mg.l-1) a tím i nízké účinnosti ČOV (účinnost čištění ČOV myčky AQUASTAR 3.0 v roce 2014 činila pouze 45 %) byly v období od července 2014 do ledna 2015 prováděny provozní zkoušky, kdy byla při čištění odpadních vod, ČOV AQUASTAR 3.0 pětkrát odstavena z provozu. Odstranění ropných látek z odpadní vody probíhalo v těchto případech pouze na odlučovači ropných látek U2AF3A (4,5). Odtok vyčištěných odpadních vod do vnějšího záchytného příkopu v ukazateli C10-C40 byl při provozních zkouškách v průměru 0,054 mg.l-1. Povolená přípustná hodnota pro vyčištěné odpadní vody ze SED J ML v ukazateli C10-C40 je 0,2 mg.l-1. Na základě výsledků provozních zkoušek bylo ověřeno, že není nutné na stávající vstupní znečištění odpadních vod z myčky ropnými látkami čistírnu AQUASTAR 3.0 provozovat a tím zvyšovat obsah RL ve vyčištěných vodách. Vyčištění odpadních vod v sedimentační jímce a odlučovači ropných látek splňovalo platné limity pro SED J ML. Používání ČOV AQUASTAR 3.0 bude nadále prováděno na základě připravované změny provozního řádu pouze při vyšším vizuálním znečištění vod v usazovací nádrži myčky aut ropnými látkami. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 ze SED J - ML je uvedeno odděleně v tabulce č. 1-17.



Obrázek č. 1-3: Čištění jímky SED J ML 1.3.12 Odlučovač ropných látek parkoviště střediska dopravy, ORL SD Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek střediska dopravy typu GSOL-2/10 umístěný v areálu CHÚ označený jako ORL SD. Odlučovač ropných látek slouží k čištění povrchových vod z parkoviště nákladních vozidel. Součástí odvodnění parkoviště je revizní šachta s kalovou sedimentační jímkou, která je předřazena samotnému odlučovači. ORL je napojen do kanalizace pro veřejnou potřebu zakončené RN CHÚ. Na odlučovači provedla externí firma dne 10. 11. 2014 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače ORL SD. Ke dni 31. 12. 2014 skončilo povolení k jinému nakládání s povrchovými vodami č. j. MUCL/129592/2010 ze dne 26. 10. 2010. Odlučovač je nadále provozován dle provozního řádu na základě změny § 18, zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, platné od 1. 1. 2014, kdy pro čistící zařízení, která slouží pro předčištění odpadních nebo povrchových vod a jsou napojená na kanalizaci pro veřejnou potřebu není potřebné povolení k nakládání s vodami. Koncové limity v ukazateli C10-C40, jsou sledovány na RN CHÚ před vypouštěním do toku Ploučnice, kterými je kanalizace pro veřejnou potřebu zakončena. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 z ORL SD je uvedeno v tabulce č. 1-18. 1.3.13 Odlučovač ropných látek střediska dopravy, ORL DOP Jedná se o koalescenční odlučovač ropných látek RONN TECH ellipse EH 160 3C umístěný v areálu CHÚ v hale dopravy označený jako ORL DOP. Odlučovač slouží k čištění odpadních vod z ručního mytí vozidel před jejich opravami na dílně. Zařízení je napojeno do kanalizace zakončené RN CHÚ. Množství odpadní vody je měřeno nepřímo, měří se spotřeba odebrané pitné vody vodoměrem. Na koalescenčním odlučovači RONN TECH ellipse EH 160 3C byla provedena servisní prohlídka a čištění externí firmou dne 10. 11. 2014. Na základě změny § 18, zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, platné od 1. 1. 2014, není pro čistící zařízení odpadních vod, která jsou napojená na kanali-



zaci pro veřejnou potřebu, potřebné povolení k nakládání s vodami. Žádostí D200/1010/2014 ze dne 16. 1. 2014 organizace požádala MěÚ Česká Lípa o zrušení povolení k nakládání s vodami č. j. MUCL/38540/2012 ze dne 14. 9. 2012 s platností do 30. 9. 2016. Koncové limity v ukazateli C10-C40, jsou sledovány na RN CHÚ před vypouštěním do toku Ploučnice, kterými je kanalizace pro veřejnou potřebu zakončena. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 z ORL DOP je uvedeno v tabulce č. 1-19. 1.3.14 Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla, ORL Adéla Jedná se o gravitačně-koalescenčně-sorpční odlučovač ropných látek GSOL 2/10 označený jako ORL Adéla umístěný v areálu školícího střediska Adéla v Hamru na Jezeře. ORL slouží k čištění povrchových vod z přilehlého parkoviště před jejich vypouštěním do Ploučnice. Na koalescenčním odlučovači GSOL 2/10 provedla externí firma dne 10. 11. 2014 servisní prohlídku a komplexní vyčištění odlučovače. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 z ORL Adéla je uvedeno v tabulce č. 1-20. Výpustní profily V Příloze č. 1 této zprávy je doložena „Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU.“ Pro vypouštění odpadních (splaškových) a jiných povrchových vod jsou samostatné výpustné profily pro tato zařízení: ČOV CHÚ - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV ZDM - výstupní profil do toku Ploučnice; ČOV odkaliště - výstupní profil přes jižní vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; SED J ML - výstupní profil přes jižní vnější záchytný příkop odkaliště do Luční strouhy; ČOV VP 7 - výstupní profil do toku Ploučnice (čerpáno); NS CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN CHÚ - viz ČOV CHÚ (shodný); RN ZDM - viz ČOV ZDM (shodný); DN CDS - výstupní profil do obtokového kanálu, zrušen v září 2014; DN VP 7 - do vsakovací jámy na VP 7; ORL ML - výstupní profil do jižního vnějšího záchytného příkopu odkaliště a dále do Luční strouhy; ORL SD - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL DOP - napojení na kanalizaci zakončenou RN CHÚ (shodný); ORL Adéla - výstupní profil do toku Ploučnice. Zhodnocení znečištění vypouštěnými odpadními a srážkovými vodami z částí areálů do veřejných vodotečí je uvedeno v tabulkách č. 1-3 až 1-5. Plnění vodoprávních rozhodnutí a bilance vypouštěného znečištění z jednotlivých výpustí je uvedena v tabulkách č. 1-6 až 1-20.



Tabulka č. 1-3: Znečištění vypuštěné a odvedené do toku Ploučnice odpadními a povrchovými vodami odštěpného závodu Ukazatel

BSK5

Jednotka

Bilanční hodnota

t.rok-1

0,081

-1

1,529

CHSKCr

t.rok

RAS

t.rok-1

12,866

RL

t.rok-1

1,586

NL

t.rok-1

0,306

SO42-

t.rok-1

0,402

Cl-

t.rok-1

2,011

F-

t.rok-1

0,006

N-NO3-

t.rok

N-NH4+

t.rok-1

0,064

NEL

t.rok-1

0,001

U

t.rok-1

0,0003

Ra

MBq.rok-1

1,297

C10–C40

t.rok-1

0,007

226

Zn

t.rok

-1

-1

0,02

0,0002

Tabulka č. 1-4: Znečištění vypuštěné z odštěpného závodu do toku Luční strouhy odpadními vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,005

CHSKCr

t.rok-1

0,04

NL

t.rok-1

0,055

RAS

t.rok-1

3,237

RL

t.rok-1

7,59

Ukazatel

N-NH4+

t.rok

C10–C40

t.rok-1

0, 0002

U

t.rok-1

0,0001

MBq.rok-1

0,314

226

Ra

-1

0,004



Tabulka č. 1-5: Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu odpadními a povrchovými vodami Jednotka

Bilanční hodnota

BSK5

t.rok-1

0,086

CHSKCr

t.rok-1

1,569

RAS

t.rok-1

5,348

RL

t.rok-1

9,176

NL

t.rok-1

0,361

SO42-

t.rok-1

0,402

Cl

t.rok

-1

2,011

F-

t.rok-1

0,006

N-NO3-

t.rok-1

0,02

N-NH4+

t.rok-1

0,064

NEL

t.rok-1

0,001

U

t.rok-1

0,0004

MBq.rok-1

1,611

Ukazatel

-

226

Ra

C10–C40

t.rok

Zn

t.rok-1

-1

0,008 0,0002

Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-6: Výpustný profil – ČOV CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101902/b/2007, 9. 6. 2009, změna č. j. MUCL/172191/2010, 29. 3. 2011

Dosažená skutečnost

Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Počet překročení

Bilanční hodnota

Jednotka

Q

2,4

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

11 772

m3.rok-1

BSK5

30

mg.l-1

1,8

t.rok-1

6

<3

10

2,98

0

0,035

t.rok-1

CHSKCr

80

mg.l-1

4,8

t.rok-1

6

16

44

27

0

0,318

t.rok-1

NL

40

mg.l-1

2,4

t.rok-1

6

<2

7,8

4,15

0

0,049

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

7,3

7,8

7,45

0

-

-

N-NH4+

20

mg.l-1

1,2

t.rok-1

6

0,44

12,7

4,67

0

0,055

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-7: Výpustný profil – ČOV ZDM Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003, změna č. j. MUCL/99743/2013, 16. 9. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3,6

l.s-1

40 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

6 010

m3.rok-1

BSK5

20

mg.l-1

0,68

t.rok-1

6

3,7

13

6,73

0

0,040

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

3,06

t.rok-1

6

38

64

49,0

0

0,294

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,85

t.rok-1

6

8,0

24

17,83

0

0,107

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

6,2

7,7

7,28

0

-

-

Ukazatel

NEL

nestanoveny

6

0,18

0,29

0,20

-

0,001

t.rok-1

C10–C40

nestanoveny

6

0,08

0,883

0,34

-

0,002

t.rok-1

Poznámka: použité hodnoty „p“



Tabulka č. 1-8: Výpustný profil – ČOV odkaliště (BČ 40) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP 338/2004, 23. 12. 2004, změna: č. j. MUCL/162949/2014, prodl. do 31. 12. 2024



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

11 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 709

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,6

8,0

7,83

0

-

-

BSK5

25

mg.l-1

0,33

t.rok-1

4

2,4

4,7

2,65

0

0,005

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,1

t.rok-1

4

16

32

23,25

0

0,04

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

0,385

t.rok-1

4

<2

4,2

3,08

0

0,005

t.rok-1

Ukazatel




Tabulka č. 1-9: Výpustný profil – ČOV VP 7 Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 41691/2009, 24. 6. 2009; změna č. j. KULK 16636, 1. 3. 2011, změna č. j. KULK 40036/2013, 19. 6. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

15 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 174

m3.rok-1

BSK5

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

<3

5,5

1,38

0

0,006

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

1,0

t.rok-1

4

13

26

20,25

0

0,085

t.rok-1

NL

25

mg.l-1

0,3

t.rok-1

4

<2

3,4

0,85

0

0,004

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,0

7,4

7,15

0

-

-

1

mg.l-1

0,015

t.rok-1

4

< 0,05

0,117

0,03

0

0,0001

t.rok-1

Ukazatel

C10–C40




Tabulka č. 1-10: Výpustný profil – NS CHÚ Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 23385/2013, 16. 4. 2013, změna č. j. KULK 21866/2014, 2. 4. 2014



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

1

l.s-1

6 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

4 334

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

14

6,84

7,4

7,13

0

-

-

RL

800

mg.l-1

3,84

t.rok-1

14

226

560

365,86

0

1,586

t.rok-1

NL

28

mg.l-1

0,15

t.rok-1

14

<2

15

5,98

0

0,026

t.rok-1

Zn

0,5

mg.l-1

0,003

t.rok-1

14

0,04

0,08

0,05

0

0,0002

t.rok-1

5

mg.l-1

0,03

t.rok-1

14

0,10

1,1

0,57

0

0,002

t.rok-1

Cl-

250

mg.l-1

1,2

t.rok-1

14

8,47

198

107,29

0

0,465

t.rok-1

SO42-

200

mg.l-1

0,88

t.rok-1

14

< 10

106,8

50,04

0

0,217

t.rok-1

N-NO3-

8

mg.l-1

0,04

t.rok-1

14

< 0,25

1,67

0,49

0

0,002

t.rok-1

CHSKCr

70

mg.l-1

0,39

t.rok-1

14

< 10

61

23,62

0

0,102

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

14

< 0,01

0,081

0,02

0

0,00003

t.rok-1

C10–C40

0,1

mg.l-1

0,0004

t.rok-1

14

< 0,05

0,092

0,04

0

0,0002

t.rok-1

Ukazatel

N-NH4+

Poznámka: použité hodnoty „p“ Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-11: Výpustní profil SÚJB KS CHÚ (monitorovací místo kvality směsi vyčištěných odpadních vod z kanalizačního systému chemické úpravny do Ploučnice) Ukazatel

pH

Jednotka

Počet vzorků

-

Minimum

Maximum

Průměr

12

7,6

7,9

7,75

RL

-1

mg.l

12

260

680

440,83

NL

mg.l-1

12

<2

9,6

1,43

Zn

mg.l-1

12

0,02

0,10

0,04

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

13

2,56

Cl-

mg.l-1

12

20,5

228

64,90

SO42-

-1

mg.l

12

14,5

128

58,85

N-NO3-

mg.l-1

12

2,26

36,8

16,23

F-

mg.l-1

12

0,133

0,742

0,26

BSK5

mg.l-1

12

1,2

9,2

2,30

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

42

23,58

-1

mg.l

12

< 0,01

0,01

0,01

Ra

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

210

Pb

Bq.l-1

4

0,043

0,048

0,046

C10–C40

mg.l-1

12

< 0,05

0,139

0,03

-1

12

< 0,0001

<0,0001

0

U 226

Hg

mg.l




Tabulka č. 1-12: Výpustný profil – retenční nádrže CHÚ (RN CHÚ) Platné vodoprávní rozhodnutí a rozhodnutí SÚJB

č. j. RŽP 6903/02, 11. 12. 2002, změna č. j. KULK 872/03/OLH, 24. 2. 2003, změna č. j.: KULK 80255/2012, 27. 12. 2012, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

28

l.s-1

253 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

43 233

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

13

6,50

8,9

7,59

0

-

-

RAS

700

mg.l-1

202,4

t.rok-1

13

26

240

123,69

0

5,348

t.rok-1

NL

30

mg.l-1

4,1

t.rok-1

13

<2

9,8

1,69

0

0,073

t.rok-1

SO42-

300

mg.l-1

60,7

t.rok-1

13

< 10

44,5

9,31

0

0,402

t.rok-1

Cl-

350

mg.l-1

70,8

t.rok-1

13

8,73

125

35,76

0

1,546

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,3

t.rok-1

13

< 0,1

0,37

0,13

0

0,006

t.rok-1

N-NO3-

3

mg.l-1

0,61

t.rok-1

13

< 0,25

0,98

0,41

0

0,018

t.rok-1

N-NH4+

2,5

mg.l-1

0,51

t.rok-1

13

< 0,05

0,39

0,15

0

0,007

t.rok-1

U

0,3

mg.l-1

0,06

t.rok-1

13

< 0,01

0,02

0,01

0

0,0005

t.rok-1

Ra

0,3

Bq.l-1

61

MBq.rok-1

13

< 0,03

0,03

0,03

0

1,297

MBq.rok-1

C10–C40

1

mg.l-1

0,2

t.rok-1

13

< 0,05

0,124

0,03

0

0,002

t.rok-1

Ukazatel

226

Poznámka: použité hodnoty „p = m“ Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-13: Výpustný profil – retenční nádrže ZDM (RN ZDM) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. OŽP/305/03-V/293, 23. 12. 2003, změna č. j. MUCL/99743/2013, 16. 9. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

26

l.s-1

75 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

16 531

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

6

6,8

8,1

7,58

0

-

-

NL

25

mg.l-1

1,6

t.rok-1

6

<2

5,6

2,83

0

0,047

t.rok-1

CHSKCr

90

mg.l-1

5,73

t.rok-1

6

28

75

44,17

0

0,730

t.rok-1

C10–C40

1

mg.l-1

-

t.rok-1

6

< 0,05

0,331

0,16

0

0,003

t.rok-1

Ukazatel

Poznámka: použité hodnoty „p“, u ukazatele C10–C40 byla změnou rozhodnutí stanovena limitní hodnota průměrná a maximální, bilanční hodnota stanovena nebyla Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-14: Výpustný profil – dešťové nádrže CDS (DN CDS) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/101899/2007, 8. 6. 2009, změna MUCL/172190/2010, 29. 3. 2011; zrušení nakládání s vodami č. j. MUCL/174972/2014, 21. 11. 2014



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

50 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

3 609

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,9

8

7,98

0

-

-

NL

20

mg.l-1

0,960

t.rok-1

4

<2

<2

0

0

0

t.rok-1

U

0,03

mg.l-1

0,00144

t.rok-1

4

< 0,01

0,01

0,01

0

0,00002

t.rok-1

1

mg.l-1

0,024

t.rok-1

4

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10–C40

Poznámka: použité hodnoty „p“. DN CDS byla v rámci realizace stavby „Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu, areál CDS“ odstavena 25. 9. 2014 z provozu a následně byla externím zhotovitelem fyzicky odstraněna v souladu s povolením k odstranění stavby č. j. MUCL/115738/2010 ze dne 30. 9. 2010. Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-15: Výpustný profil – dešťové nádrže VP 7 (DN VP 7) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/101900/2007, 9. 6. 2009 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

834

m3.rok-1

NL

25

mg.l-1

-

-

4

<2

7,4

2,35

0

0,002

t.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7

7,7

7,48

0

-

-

-

-

4

< 0,05

< 0,05

0

0

0

t.rok-1

Ukazatel

C10–C40

0,2

-1

mg.l

Poznámka: použité hodnoty „p“, Q – průměrná hodnota Při výskytu hodnoty pod mezí detekce byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády 61/2003 Sb., v platném znění. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-16: Odlučovač ropných látek matečné louhy (ORL ML) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/24739b/2007 b, 15. 6. 2007, změnaMUCL/133179/2010, 22. 12. 2010


Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

30

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

1

mg.l-1

-

-

2

0,102

0,158

0,13

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota



Tabulka č. 1-17: Sedimentační jímka matečné louhy (SED J ML) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

KULK 58613/2011, 10. 8. 2011 Stanovené parametry Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

0,5

l.s-1

10 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

7 387

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

4

7,8

8,1

7,98

0

-

-

-1

4

360

1910

1027,5

1*

7,59

t.rok-1

RL

1 500

mg.l

12

t.rok

NL

30

mg.l-1

0,24

t.rok-1

4

3,2

16

6,73

0

0,05

t.rok-1

C10–C40

0,2

mg.l-1

0,0016

t.rok-1

4

< 0,05

0,094

0,02

0

0,0002

t.rok-1

U

0,05

mg.l-1

0,0003

t.rok-1

4

< 0,01

0,02

0,01

0

0,0001

t.rok-1

0,16

Bq.l-1

1,3

MBq.rok-1

4

< 0,03

0,08

0,04

0

0,314

MBq.rok-1

226

Ra

Poznámka: použité hodnoty „p“ * V r. 2014 byla překročena 1x hodnota „p“ pro RL (analýza z 27. 8. 2014). Hodnota „m“ = 2000 mg.l-1 překročena nebyla. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. Podle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, je tento počet 1. Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-18: Odlučovač ropných látek parkoviště, středisko dopravy (ORL SD) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost

MUCL/129592/2010, 26. 10. 2010 Stanovené parametry Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

10

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

0,5

mg.l-1

-

-

4

0,138

0,893

0,43

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“, Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr 0,5 mg.l-1 a „m“ 1 mg.l-1 nebyly překročeny Tabulka č. 1-19: Odlučovač ropných látek střediska dopravy (ORL DOP) Platné vodoprávní rozhodnutí

MUCL/184553/2009, 3. 2. 2010,



Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

3

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

1

mg.l-1

-

-

4

0,266

0,891

0,50

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr 0,5 mg.l-1 a „m“ 2 mg.l-1 nebyly překročeny



Tabulka č. 1-20: Odlučovač ropných látek školící středisko Adéla (ORL Adéla) Platné vodoprávní rozhodnutí Dosažená skutečnost


Hodnota

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Qkapacitní

7

l.s-1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

C10–C40

1

mg.l-1

-

-

2

0,052

0,114

0,08

0

-

t.rok-1

Poznámka: použitá hodnota „průměr“; Q – maximální hodnota; stanovené hodnoty průměr 1,0 mg.l-1 a „m“ 1,5 mg.l-1 nebyly překročeny



1.4 Důlní a povrchová voda Povrchové vody ze severního předpolí odkaliště a bývalého Sedlického rybníka byly vypouštěny do Luční strouhy (měrný profil na toku ODK-VS) a následně do Ploučnice na základě platného povolení k nakládání s vodami výroková část B vydaného MěÚ Česká Lípa pod č. j. OŽP 338/2004 dne 23. 12. 2004 s platností do 31. 3. 2014. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za první čtvrtletí roku 2014 na měrném profilu ODK-VS je uvedeno odděleně v tabulce č. 1-34. Žádostí D200/3289/2014 ze dne 21. 2. 2014 požádal DIAMO, s. p., o. z. TÚU vodoprávní úřad o zrušení výše uvedeného povolení. Důvodem žádosti byla skutečnost, že sledování jakosti vody na měrném profilu ODK-VS bylo ve skutečnosti monitorováním kvality vody v toku Luční strouha. Vodní tok je tvořen soutokem vnějších záchytných příkopů odkaliště. Jedná se o přirozený výskyt povrchových a podzemních vod na zemském povrchu po obvodu stavby odkaliště, které jsou dále společným korytem odváděny do Ploučnice. Vnější příkopy nejsou z hlediska kvality ovlivněny provozem odkaliště. K monitorování jakosti povrchových vod ve vodním toku není třeba povolení k nakládání s vodami dle vodního zákona. Luční strouha je drobný vodní tok, jehož správcem je DIAMO, s. p., o. z. TÚU. Městský úřad na ústním jednání a místním šetření dne 15. 4. 2014 žádost projednal a konstatoval, že výroková část B rozhodnutí č. j. OŽP 338/2004 dne 23. 12. 2004 pozbyla platnosti. Současně vodoprávní úřad odsouhlasil navržený systém sledování kvality a množství vod za Sedlickým rybníkem na monitorovacím místě SR-P. Sedlický rybník byl v roce 2013 revitalizován a po dobu roku 2014 byl plněn vodou z vnějších záchytných příkopů odkaliště. Povolení k nakládání s vodami, k jejich vzdouvání a akumulaci ve vodním díle Sedlický rybník, bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/61656/2012 dne 29. 10. 2012. Kvalita a množství vody vypouštěná ze Sedlického rybníka byla sledována na monitorovacím místě SR-P a dále na Luční strouze na místě LS-P. Vyhodnocení vypouštěného znečištění za rok 2014 na monitorovacím místě SR-P je uvedeno odděleně v tabulce č. 1-33. V celém roce 2014 kromě měsíců leden a únor byly vnější záchytné příkopy odkaliště vypouštěny přes Sedlický rybník a nešly obtokem do Luční strouhy. DIAMO, s. p., o. z. TÚU dále nakládá s povrchovými vodami z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamrt I (viz kap. 1.4.5), s jinými (povrchovými) vodami z odvalu bývalého Dolu Křižany I (viz kap. 1.4.6), s povrchovými vodami z Hamerské strouhy (viz kap. 1.4.7) a s důlními vodami z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany (viz kap. 1.4.3).

Popis sanačních technologií: NDS 6 - Princip čištění ZTR na stanici NDS 6 zahrnuje dvoustupňovou neutralizaci zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonské a cenomanské zvodně suspenzí vápenného mléka s využitím odkalištních a drenážních vod se současným dávkováním chloridu barnatého, sedimentaci, filtraci, chloraci a dechloraci. Vyčištěné důlní vody se vypouštějí z retenčních nádrží Pustý do obtokového kanálu a následně do Ploučnice. SLKR I - Ve filmových odparkách s rekompresí páry se zpracovává zbytkový technologický roztok z cenomanské zvodně po sorpci uranu z VÚ č. 2. Důlní vody - brýdový kondenzát (destilát) po úpravě – jsou využívány jako procesní voda v NDS ML a NDS 10 N případně vypouštěny do Ploučnice výpustním profilem č. 2 SLKR - VS. Ze zbytkového technologického roztoku z odparek se v další části SLKR I získává krystalizací a rekrystalizací kamenec amonno-hlinitý. V případě poruchy nebo zimních opatření se ZTR z odparek čerpá v minimálním množství zpět do VÚ č. 2 k vtláčení do VP. Kamenec je za účelem dalšího



zpracování expedován externím zákazníkům. V roce 2014 bylo celkem vyrobeno 30 114,14 t kamence. NDS ML - Technologie zpracovává zahuštěné ZTR z technologie SLKR I a v případě potřeby nezahuštěné zbytkové roztoky přímo z DCHT. Zakoncentrované ZTR ze SLKR I jsou potrubím čerpány do NDS ML umístěné v areálu výrobního úseku č. 3. ZTR jsou v prvním stupni neutralizovány vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je po prvním stupni neutralizace filtrována v kalolisech. Filtrát po oddělení kalů je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Filtrační koláč (tzn. neutralizační kaly) je odvážen nákladními automobily k uložení přímo v odkališti II. etapy. Ze slivu z usazováků je stripováním vodní parou v koloně s orientovanou výplní odstraněn rozpuštěný amoniak. Kondenzací par ze stripování a následnou rektifikací je vyráběna čpavková voda o koncentraci 25 %, použitelná v technologii SLKR I, přebytky jsou prodávány. Vystripovaný sliv je vtláčen do předpolí dolového pole. NDS 10 - technologie sestává ze dvou linek neutralizace a alkalizace ZTR čerpaných z plata CHS I vápenným mlékem. Vysrážená suspenze je filtrována pěti kalolisy. Filtrát po oddělení suspenze je ve druhém stupni alkalizován opět vápenným mlékem. Suspenze vznikající alkalizací je zahuštěna v usazovácích a následně po spojení se suspenzí z prvního stupně filtrována v kalolisech. Sliv z usazováků jde do provozního souboru stripování amoniaku, kde je z něho vodní parou v koloně s orientovanou výplní odstraňován amoniak. Vystripovaný sliv je čerpán do předpolí DH I a z části do technologie NDS 6. Kondenzací par ze stripování a následnou rektifikací je vyráběna čpavková voda o koncentraci 25 % k dalšímu využití a její přebytky jsou prodávány externím odběratelům. Filtrační koláč je vynášen redlery na nákladní automobily a ukládán do II. etapy odkaliště.

Změny technologie: NDS 6 - V roce 2014 nedošlo ke změně technologie. Po celý rok 2014 se do nátoku na NDS 6 přidával k využití zbytkové alkality cca 1 m3.min-1 ZTR-C (vystripovaného slivu z NDS 10 N). SLKR I, NDS ML a NDS 10 N - V roce 2014 nedošlo ke změně technologie.

Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, podzemních, povrchových, odpadních a důlních vod je uveden v tabulce č. 1-21. Tabulka 1-21: Bilance čerpání, vtláčení, čištění a vypouštění z odštěpného závodu za rok 2014 Bilancované ZTR a vody, způsob nakládání

Čerpání cenoman

Čerpání turon

ZTR z VP ZTR mimo VP Celkem ZTR Pro HB Svébořice Pitná voda Pro HB Stráž Na NDS 6

Objem [m3]

2 876 956 344 001 3 220 957 854 349 286 735 1 417 741 1 026 511

Průtok [m3.min-1]

5,47 0,65 6,13 1,63 0,55 2,70 1,95

Průtok [l.s-1]

91,2 10,9 102,1 27,1 9,1 45,0 32,6



Bilancované ZTR a vody, způsob nakládání

Jiné zdroje

Vtláčení do cenoman. kolektoru

Vypouštění

Celková bilance vod

Čištění ZTR

K využití

Technologická voda CHS I Na NDS 10 Celkem turon Odval+rudné plato DH I Odval DK I Odkaliště Celkem jiné zdroje Vtláčení do VP DCHT Vtláčení do HB Stráž Vtláčení do HB Svébořice Vtláčení do DH I Ostatní vtláčení (vrt DK-2) Celkem do cenomanu Výpustný profil PV-VS Výpustný profil SLKR-VS Výpustný profil ODK-VS Celkem vypouštění Cenomanský kolektor Turonský kolektor Cenomanský kolektor jen v ploše VP NDS 6 ZTR (turon) NDS 6 ZTR (cenoman) SLKR I NDS ML NDS 10 ZTR (cenoman) NDS 10 ZTR (turon) NDS 6 z odkaliště Stráž

Objem [m3]

24 671 182 134 3 792 141 322 817 1 200 738 242 1 062 259 77 240 1 417 741 854 349 1 985 105 1 200 4 335 635 2 757 724 238 146 278 641 3 274 511 1 114 678 -3 792 141 -2 799 716 1 026 511 480 589 998 350 898 586 826 243 182 134 459 601

Průtok [m3.min-1]

0,05 0,35 7,21 0,61 0,00 1,40 2,02 0,15 2,70 1,63 3,78 0,00 8,25 5,25 0,45 0,53 6,23 2,12 -7,21 -5,33 1,95 0,91 1,90 1,71 1,57 0,35 0,87

Průtok [l.s-1]

0,8 5,8 120,2 10,2 0,0 23,4 33,7 2,4 45,0 27,1 62,9 0,0 137,5 87,4 7,6 8,8 103,8 35,3 -120,2 -88,8 32,6 15,2 31,7 28,5 26,2 5,8 14,6

Odvádění důlních a povrchových vod Byly sledovány jednotlivé výpusti důlních a povrchových vod včetně dodržování vodoprávních rozhodnutí. Celkové znečištění těmito vypuštěnými vodami do toku Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1-22. Po vyčištění zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu, odkalištních a drenážních vod z odkaliště a povrchových vod z bývalého odvalu Dolu Hamr I v technologiích NDS 6 včetně areálu Pustý a v technologii SLKR I jsou důlní vody vypouštěny do toku Ploučnice výpustními profily č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS odtok z retenčních nádrží Pustý a č. 2 SLKR-VS. Dále byly vypouštěny v roce 2014 povrchové vody z RN ZDM do toku Ploučnice a za první čtrvtletí roku 2014 z výpustného profilu ODK-VS Luční strouhou do toku Ploučnice. K 31. 3. 2014 zaniklo vodoprávní povolení na výpustný profil ODK-VS.



Tabulka č. 1-22: Celkové znečištění vypuštěné z odštěpného závodu důlními a povrchovými vodami Jednotky

Bilanční hodnota

Ra

MBq.rok-1

181

210

Pb

MBq.rok-1

14,152

U

t.rok-1

0,093

NL

t.rok-1

17,55

RL

t.rok-1

9354,13

-1

2678,95

Ukazatel 226

SO42-

t.rok

C10–C40

t.rok-1

0,019

Nanorg.

t.rok-1

28,16

Fe

t.rok-1

0,89

Zn

t.rok

-1

0,15

Ni

t.rok-1

0,01

BSK5

t.rok-1

0,05

CHSKCr

t.rok-1

3,028

Cl-

t.rok-1

2102,24

-

F

t.rok

-1

0,003

N-NH4+

t.rok-1

0,014

N-NO2-

t.rok-1

0,004

N-NO3-

t.rok-1

0,377


1.4.1

Výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý)

Profilem PV-VS, měrným objektem na výtoku z retenčních nádrží Pustý, jsou vypouštěny důlní vody. Do směšovacího objektu PS 205 areálu Pustý jsou do vyčištěných zbytkových technologických roztoků z NDS 6 vypouštěny povrchové vody z bývalého rudného plata a odvalu j. č. 3 před jejich konečným dočištěním v sedimentačních lagunách areálu Pustý. Vypouštění důlních vod z areálu Pustý probíhalo v souladu s platným rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve znění rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 a ve změně rozhodnutí č. j. KULK 21776/2014 ze dne 2. 4. 2014. Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii NDS 6 za rok 2014 je uvedeno v tabulce č. 1-23.



V roce 2014 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) došlo 1x k překročení povolených limitů kvality a množství důlních vod. Vyhodnocení ukazatelů kvality a množství vypuštěných důlních vod na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1-24. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů stanovených dle rozhodnutí č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve znění rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 a ve změně rozhodnutí č. j. KULK 21776/2014 ze dne 2. 4. 2014 na výpustním profilu č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý) je uvedeno v tabulce č. 1-25. Vyhodnocení kvality důlních vod v obtokovém kanálu v monitorovacím místě před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice je uvedeno v tabulce č. 1-26. V tabulce č. 1-27 jsou uvedena denní množství vypouštěných vod, profil PV-VS (měrný objekt na odtoku z retenčních nádrží Pustý). Vypouštěné množství důlních vod bylo v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve znění rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 a ve změně rozhodnutí č. j. KULK 21776/2014 ze dne 2. 4. 2014. Celkové množství vyčištěných povrchových a důlních vod vypouštěných a odváděných obtokovým kanálem: dešťové vody z CDS

-

z retenčních nádrží Pustý

- 2 757 724 m3;

celkem

- 2 761 333 m3.

3 609 m3;

Tabulka č. 1-23: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii NDS 6 Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

331

2,6

3,7

3,06

U

mg.l-1

49

0,823

1,53

1,06

Bq.l-1

10

0,216

0,506

0,41

RL

mg.l-1

331

1028

14735

10588

NL

mg.l-1

49

7,1

132,7

42,03

N-NH4+

mg.l-1

331

61

142,68

95,46

SO42-

mg.l-1

331

5 210

62 220

6 528

N-NO3-

mg.l-1

48

6,59

21,25

12,44

Zn

-1

mg.l

49

6,94

11,57

8,87

Ni

mg.l-1

49

3,145

5,363

3,95

Fe

mg.l-1

46

141,9

263,5

182,4

Ukazatel

226

Ra



Tabulka č. 1-24: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) Platné vodoprávní rozhodnutí a rozhodnutí SÚJB

č. j. KULK/76058/2009, 7. 12. 2009, změna č. j. KULK 83175/2013, 3. 12. 2013, změna č. j. KULK 21776/2014, 2. 4. 2014, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013


Stanovené parametry Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

100

l.s-1

3 153 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

2 757 724

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

365

6,8

7,9

7,33

0

-

-

U

0,25

mg.l-1

0,59

t.rok-1

365

< 0,01

0,09

0,03

0

0,09

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

94,6.107

Bq.rok-1

365

< 0,05

0,16

0,06

0

17,18.107

Bq.rok-1

RL

4 500

mg.l-1

10 641

t.rok-1

52

1480

4480

3379,6

0

9 320,05

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

<2

29

6,26

1*

17,26

t.rok-1

Nanorg.

22

mg.l-1

52

t.rok-1

52

3,40

14,20

10,21

0

28,16

t.rok-1

SO42-

1 400

mg.l-1

3 311

t.rok-1

52

478

1360

966,44

0

2 665,18

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

47,3

t.rok-1

52

< 10

13

1,8

0

1,803

t.rok-1

C10–C40

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

52

< 0,05

0,08

0,004

0

0,01

t.rok-1

Cl-

1 000

mg.l-1

2 365

t.rok-1

12

694

818

762,25

0

2 102,08

t.rok-1

Zn

0,2

mg.l-1

0,47

t.rok-1

12

0,03

0,10

0,05

0

0,15

t.rok-1

Ni

0,1

mg.l-1

0,24

t.rok-1

12

< 0,002

0,01

0,003

0

0,01

t.rok-1

Fe

2

mg.l-1

4,7

t.rok-1

12

< 0,02

0,7

0,32

0

0,89

t.rok-1

Ukazatel

226

Ra



* V r. 2014 byla překročena 1x hodnota „p“ pro NL (analýza z 29. 4. 2014). Hodnota „m“ = 30 mg.l-1 překročena nebyla. Jedná se o přípustný počet nevyhovujících vzorků. Podle přílohy č. 5 k NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, je tento počet 10. Dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 76058/2009 ze dne 7. 12. 2009 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 83175/2013 ze dne 3. 12. 2013 nejsou pro doplňující ukazatele stanoveny hodnoty „p“ a „m“ ani limity bilanční. Naměřené hodnoty doplňujících ukazatelů a z nich spočtené bilance jsou uvedeny níže. Tabulka č. 1-25: Výpustný profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) - doplňující ukazatele Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

Bilance

Jednotka

Mncelk.

mg.l-1

4

< 0,08

0,08

0,02

0,06

t.rok-1

Mg

mg.l-1

4

2,28

3,11

2,52

6,94

t.rok-1

Ca

mg.l-1

4

675

871

748

2 062,78

t.rok-1

Crcelk.

mg.l-1

4

< 0,1

< 0,1

0

0

t.rok-1

Ukazatel

V případě parametrů Crcelk. byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Tabulka č. 1-26: Monitorovací místo před zaústěním obtokového kanálu do Ploučnice, vyhodnocení kvality vod v obtokovém kanálu Ukazatel

pH

Jednotka

Počet vzorků

-

Minimum

Maximum

Průměr

365

6,8

7,9

7,37

-1

Bq.l

364

< 0,05

0,13

0,06

U

mg.l-1

365

< 0,01

0,08

0,03

NL

mg.l-1

12

3,3

110

18,83

RL

mg.l-1

12

2570

4230

3409,17

SO42-

mg.l-1

12

702

1260

977,33

Fe

-1

mg.l

12

0,42

3,48

1,17

Zn

mg.l-1

12

0,03

0,2

0,06

Ni

mg.l-1

12

< 0,03

0,0133

0,01

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

12

1,92

Cl-

mg.l-1

12

524

782

714,25

Nanorg.

mg.l-1

12

8,2

12,9

9,98

C10–C40

mg.l-1

12

< 0,05

0,187

0,02

226

Ra




Tabulka č. 1-27A: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

8323

8829

8479

8663

9355

8233

2

8634

9464

8347

8709

9025

9314

3

8396

8926

8204

8585

8931

8622

4

8255

9289

8206

8274

8647

8014

5

8468

9212

8633

7206

7912

5363

6

8452

8564

8487

8295

7597

8601

7

4685

8233

8141

8347

8771

8551

8

8705

8794

8834

3757

8500

8410

9

8585

8860

9174

6545

8235

8677

10

7493

9024

9690

8422

8333

8888

11

8934

6155

9126

6655

8743

8669

12

8349

8572

8230

794

6397

8446

13

9085

8747

8503

894

8342

7949

14

8701

8932

8619

1165

8560

8452

15

8495

8662

9032

1333

8645

8208

16

8269

8662

9033

1250

8361

8733

17

8646

8573

8815

263

8390

8421

18

8607

7986

8724

657

8672

8550

19

8525

8838

8998

1047

8068

8354

20

8297

8574

8375

1203

8243

8673

21

8446

8374

8686

1268

8269

7553

22

9252

8579

8629

556

8430

8398

23

8833

8525

9227

916

9179

8468

24

8602

8679

9386

721

8630

8584

25

8368

8446

9183

859

8897

8805

26

8162

8323

8450

725

8674

8796

27

8886

8306

7765

732

8468

8248

28

8787

8731

8745

6701

9248

7324

29

8614

8165

8353

8522

7714

30

9108

8618

7819

8754

8860

31

9509

8431

8793



Tabulka č. 1-27B: Denní průtoky výpustní profil č. 1 OKC-VS, profil PV-VS (měrný objekt na výtoku z retenčních nádrží Pustý) [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

8320

8299

8044

1336

8652

7903

2

8032

8251

8697

500

8648

7976

3

8028

3760

7933

470

8576

7712

4

8149

6080

8338

451

7850

5172

5

8394

7582

8021

532

7602

7922

6

8417

8041

8150

517

7867

8051

7

8123

7894

8157

489

8200

7996

8

8466

7956

8278

545

7677

7883

9

6091

8046

8117

1030

7901

8073

10

9132

7843

8050

817

7674

7882

11

8315

6881

8076

836

7771

8024

12

8912

7777

8183

736

7977

7613

13

8759

7790

8231

5152

7898

7724

14

8815

7849

8148

7897

7396

7968

15

8497

8068

8020

7152

7796

8062

16

8577

8334

7956

7794

7908

7804

17

8740

7999

8314

7842

7889

7438

18

8664

7929

6380

7962

7998

8121

19

8326

7877

8249

8073

7537

8401

20

8274

7538

8573

8249

7903

8222

21

8077

8014

8178

7795

7950

8263

22

7984

7818

8382

8593

7853

7943

23

8582

7961

8240

8785

7512

8264

24

8106

7796

8112

8495

7667

9307

25

8018

7881

7894

8566

8320

8181

26

8286

7762

7452

8288

7805

8333

27

7497

7647

1230

8182

8298

8405

28

7745

7721

630

8150

7390

8282

29

8296

7829

388

8180

7518

8449

30

8179

8318

439

8378

7444

8361

31

8076

8112

7714

8168



1.4.2

Výpustný profil č. 2 SLKR-VS

Vyhodnocení kvality nátoku ZTR na technologii SLKR I za rok 2014 je uvedeno v tabulce č. 1-28. V tabulce 1-29 je zpracováno vyhodnocení kvality důlních vod vypouštěných výpustným profilem č. 2 SLKR I a bilance vypouštěného znečištění podle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 28775/2010 ze dne 28. 4. 2010 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 20606/2014 ze dne 31. 3. 2014, kterým stanovil způsob a podmínky pro vypouštění důlních vod z technologie stanice likvidace kyselých roztoků SLKR I do vod povrchových toku Ploučnice. Denní průtoky v profilu č. 2 jsou uvedeny v tabulce č. 1-30. Vyhodnocení doplňujících ukazatelů je uvedeno v tabulce č. 1-31. Tabulka č. 1-28: Vyhodnocení nátoku ZTR na technologii SLKR I Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

20

1,9

2,0

2,0

U

mg.l-1

20

0,18

4,87

1,76

RL

mg.l-1

20

59 100

64 200

61 920

H2SO4

-1

mg.l

20

3 400

4 500

3 775

N-NH4+

mg.l-1

20

796

1 030

899

SO42-

mg.l-1

20

35 500

41 200

38 455

N-NO3-

mg.l-1

20

400

795

583

F-

mg.l-1

20

179

226

198

Cl-

mg.l-1

20

10,0

22,3

16,2

As

mg.l-1

20

4,32

7,17

5,75

Fe

-1

mg.l

20

1 180

1 680

1 466

Be

mg.l-1

20

0,639

0,865

0,767

Ca

mg.l-1

20

253

363

307

Ukazatel



Tabulka č. 1-29: Výpustný profil SLKR–VS Platné vodoprávní rozhodnutí a rozhodnutí SÚJB

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010, změna č. j. KULK 20606/2014, 31. 3. 2014, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

61

l.s-1

1 960 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

238 146

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

309

6,6

8,4

7,12

0

-

-

309

< 0,03

< 0,03

0,03

0

7,144

MBq.rok-1

Ukazatel

226

-1

-1

Ra

0,2

Bq.l

294,0

MBq.rok

210

Pb

0,1

Bq.l-1

147,0

MBq.rok-1

4

< 0,043

< 0,049

0,05

0

11,13

MBq.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,147

t.rok-1

309

< 0,01

0,01

0,01

0

0,002

t.rok-1

NL

5

mg.l-1

7,4

t.rok-1

44

<2

<2

0

0

0

t.rok-1

RL

200

mg.l-1

294

t.rok-1

44

< 10

40

4,52

0

1,077

t.rok-1

SO42-

100

mg.l-1

147

t.rok-1

44

< 10

< 10

0

0

0

t.rok-1

Nanorg.

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

44

<1

<1

0

0

0

t.rok-1

0,2

mg.l-1

0,29

t.rok-1

44

< 0,05

0,155

0,02

0

0,005

t.rok-1

Fe

1

mg.l-1

1,47

t.rok-1

11

< 0,02

< 0,2

0,18

0

0,044

t.rok-1

Zn

0,1

mg.l-1

0,15

t.rok-1

11

< 0,02

< 0,02

0

0

0

t.rok-1

Ni

0,08

mg.l-1

0,12

t.rok-1

11

< 0,002

0,001

0,001

0

0,0001

t.rok-1

BSK5

5

mg.l-1

7,35

t.rok-1

11

<1

1,1

0,20

0

0,048

t.rok-1

CHSKCr

20

mg.l-1

29,4

t.rok-1

44

< 10

< 10

0

0

0

t.rok-1

Cl-

15

mg.l-1

22,05

t.rok-1

11

<4

7,62

0,69

0

0,165

t.rok-1

C10–C40



Platné vodoprávní rozhodnutí a rozhodnutí SÚJB

č. j. KULK 28775/2010, 28. 4. 2010, změna č. j. KULK 20606/2014, 31. 3. 2014, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013


Stanovené parametry Ukazatel

FTeplota

Hodnota „p“

Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

0,5

mg.l-1

0,74

t.rok-1

11

< 0,1

0,153

0,01

0

0,003

t.rok-1

309

12,5

23,2

17,93

-

-

°C

nestanovena

V případě parametru NL, SO42-, Nanorg., Zn, Fe, CHSKCr, byly všechny stanovené hodnoty pod mezí detekce. Odstávky provozu : 26. 4.– 5. 6. 2014, 28. 9.–12. 10. 2014, 15.-16. 8., 16. 9., 27. 11. – 31. 11. 2014 se veškerý destilát čerpal na technologii ZML a nebyl vypouštěn do řeky Ploučnice Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Z takto získaných průměrných hodnot je vypočítána bilanční hodnota.



Tabulka č. 1-30A: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

1173

764

1113

1165

0

0

2

1158

832

963

119

0

0

3

1122

1071

326

88

0

0

4

1113

1114

258

762

0

0

5

1153

1275

7

781

0

0

6

1292

1108

812

817

0

551

7

1261

1392

957

753

0

607

8

1192

1345

1050

775

0

282

9

491

1336

1162

856

0

992

10

64

1100

956

876

0

678

11

97

1121

989

820

0

915

12

60

1060

995

883

0

949

13

1157

1155

948

1099

0

1031

14

1202

395

935

1230

0

1041

15

1048

163

945

1249

0

1209

16

922

1022

1026

1315

0

884

17

917

1015

1003

1179

0

946

18

858

229

710

1185

0

1123

19

864

794

1007

1143

0

1112

20

1179

980

922

761

0

1035

21

1175

1061

921

35

0

1038

22

1139

1146

805

50

0

549

23

1101

1236

1124

198

0

37

24

1041

1181

1124

555

0

19

25

1212

1113

1160

1203

0

7

26

1089

1244

1369

16

0

600

27

198

1208

1271

0

0

600

28

245

1152

1210

0

0

507

29

406

1187

0

0

556

30

1055

1293

0

0

831

31

1021

1300

0



Tabulka č. 1-30B: Denní průtoky v profilu SLKR-VS [m3.den-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

1

1015

444

2

958

3

X.

XI.

XII.

1042

654

776

439

118

747

679

950

420

0

647

750

4

892

417

0

793

632

5

919

755

548

917

613

6

983

888

674

976

573

7

986

902

551

892

1028

8

853

946

565

908

1061

9

907

897

792

856

1085

10

637

1191

815

953

924

11

888

835

869

118

810

12

396

170

752

0

921

13

335

638

773

108

772

919

14

505

754

793

848

829

517

15

345

0

231

816

685

66

16

597

0

0

1092

613

1

17

666

442

521

1129

567

640

18

661

622

550

1265

636

710

19

687

582

592

1034

813

680

20

889

478

542

863

1005

669

21

947

619

605

738

863

665

22

898

620

618

762

898

617

23

829

792

601

460

955

619

24

855

917

570

0

936

619

25

914

927

162

0

923

770

26

1033

957

508

0

166

662

27

646

991

617

658

0

996

28

857

1071

646

0

1177

29

572

997

597

0

901

30

206

869

665

0

1044

31

526

947

584

870



Tabulka č. 1-31: SLKR-VS – doplňující ukazatele Jednotky

Počet vzorků

AOX

mg.l-1

1

< 0,01

As

mg.l-1

1

< 0,005

Be

mg.l-1

1

< 0,0002

Ca

mg.l-1

1

0,44

Cd

mg.l-1

1

< 0,03

Cr

-1

mg.l

1

< 0,1

Mg

mg.l-1

1

< 0,04

Mn

mg.l-1

1

< 0,08

Pcelk.

mg.l-1

1

< 0,05

Ukazatel

1.4.3

Hodnota

Výpustný profil vypouštění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany (BaF-VS)

Důlní vody z bývalého baryt-fluoritového dolu v Křižanech, který je v současné době ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU, splňují svojí kvalitou parametry pitné vody dle vyhl. č. 252/2004 Sb., v platném znění. Důlní vody jsou společností SčVK, a. s. Teplice částečně jímány a využívány k zásobování obcí Křižany a Žibřidice pitnou vodou. Nevyužité důlní vody jsou vypouštěny do Ještědského potoka. Kolaudační souhlas s užíváním stavby „Odvádění důlních vod Křižany“ byl vydán Magistrátem města Liberec pod č. j. ZPVU/4330/182616/13-Stá dne 8. 1. 2014. Zahájení monitorování kvality důlních vod dle platného rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 15140/2013 dne 4. 3. 2013 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 32235/2014 ze dne 21. 5. 2014 o stanovení způsobu a podmínek k vypouštění důlních vod z bývalého barytfluoritového dolu Křižany do vod povrchových Ještědského potoka bylo zahájeno od ledna 2014 v souladu s uvedením předmětné stavby do užívání. V lokalitě je od roku 2011 prováděno pravidelné režimní hydrologické měření vypouštěných důlních vod do Ještědského potoka. V roce 2014 probíhalo režimní měření objemu vypouštěných důlních vod zaměstnanci o. z. TÚU Stráž pod Ralskem a jeho následné vyhodnocení externí firmou. Na základě výsledků prováděného monitoringu bylo v roce 2014 z bývalého baryt-fluoritového dolu Křižany profilem BaF-VS vypuštěno celkem 9 674 m3 důlních vod do Ještědského potoka a průměrný denní průtok činil 0,31 l.s-1. Naměřené údaje byly v souladu s rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 15140/2013 ze dne 4. 3. 2013 ve změně rozhodnutí č. j. KULK 32235/2014 ze dne 21. 5. 2014. Hydrologická měření a vzorkování kvality důlních vod probíhala od listopadu 2013 na novém monitorovacím místě v horské vpusti realizované v rámci stavby „Odvádění důlních vod Křižany“. Vyhodnocení množství a kvality vypouštěných důlních vod je uvedeno v tabulce 1-32.



Tabulka č. 1-32: Výpustný profil BaF-VS, vypouštění důlních vod do vodoteče Ještědský potok

Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. KULK 15140/2013, 4. 3. 2013, změna č. j. KULK 32325/2014, 21. 5. 2014



Jednotka

Bilanční hodnota

Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotka

Q

18

l.s-1

24 000

m3/rok

-

-

-

-

-

9 674

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

4

7,7

8,1

7,93

-

-

-

NL

3

mg.l-1

0,050

t.rok-1

4

<2

<2

0

0

0

t.rok-1

F-

1,5

mg.l-1

0,023

t.rok-1

4

0,70

0,75

0,73

0

0,007

t.rok-1

Ba

0,15

mg.l-1

0,002

t.rok-1

4

0,06

0,07

0,06

0

0,001

t.rok-1

Ukazatel




1.4.4

Výpustný profil č. 3 ODK-VS

Povrchové vody z vnějších záchytných příkopů odkaliště pokračují jako Luční strouha, která je zaústěna do toku Ploučnice. Monitorovací místo vypustního profilu ODK-VS se nachází na toku Luční strouha, který je ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU. Povolení k vypouštění povrchových vod ze severního předpolí (laguny 6 a 8) a zbytku Sedlického rybníka ve stanovené kvalitě bylo dáno rozhodnutím MěÚ v České Lípě č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004. V roce 2013 byl Sedlický rybník a Luční strouha revitalizovány. Rybník začal být provozován jako průtočný, napouštěný vodou z vnějších záchytných příkopů odkaliště. V celém roce 2014 kromě ledna a února byly vnější záchytné příkopy odkaliště vypouštěny přes Sedlický rybník a nešly obtokem do Luční strouhy. Výroková část B rozhodnutí č. j. OŽP 338/2004 dne 23. 12. 2004 pozbyla k 31. 3. 2014 platnosti. Vodoprávní úřad na místním šetření dne 15. 4. 2014 odsouhlasil nový navržený systém sledování kvality a množství vod za Sedlickým rybníkem na místo dříve sledovaného výpustního profilu ODK-VS. Kvalita a množství povrchové vody vypouštěné ze Sedlického rybníka byly po celý rok 2014 sledovány na Parshalově žlabu na výusti ze Sedlického rybníka do Luční strouhy na monitorovacím místě SR-P a dále na monitorovacím místě umístěném níže po směru toku Luční strouha LS-P (vyhodnocení kvality vypouštěných povrchových vod je uvedeno v kapitole vodní toky v tabulce 1-41). Za rok 2014 bylo vypuštěno celkem 278 641 m3 povrchových vod z lagun 6, 8 a ze Sedlického rybníka Luční strouhou do toku Ploučnice (v tabulce 1-34 uvedeno ještě jako výpustný profil ODK-VS). Vyhodnocení vypouštěného znečištění za období duben - prosinec 2014 po zrušení výpustného profilu ODK-VS na monitorovacím místě SRP je uvedeno v tabulce č. 1-33. Tabulka č. 1-33: Monitorovací místo SR-P Jednotka

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr

pH

-

9

7,3

8,3

7,64

U

mg.l-1

9

< 0,01

< 0,01

0,01

RL

mg.l-1

9

430

510

471,1

NL

-1

mg.l

9

<2

10

2,64

N-NH4+

mg.l-1

9

< 0,05

0,38

0,19

SO42-

mg.l-1

9

196

240

213

N-NO3-

mg.l-1

9

2,64

6,02

4,34

N-NO2-

mg.l-1

9

0,03

0,11

0,06

226

Ra

Bg.l-1

9

< 0,03

< 0,03

0,03

Q 9 měsíců

m3.rok-1

Ukazatel

211 045

Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody.



Na výpustném profilu č. 3 ODK-VS byla sledována kvalita povrchových vod dle povolení č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 pouze po dobu prvního čtrvtletí roku 2014. Za tuto dobu bylo vypuštěno celkem 67 596 m3 povrchových vod z lagun 6, 8 a ze Sedlického rybníka Luční strouhou do toku Ploučnice. ODK-VS zůstalo nadále pouze jako monitorovací místo výpustného profilu pro uvádění radionuklidů do životního prostředí na základě platného povolení SÚJB č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013 ze dne 31. 10. 2013. Vyhodnocení kvality vypouštěných povrchových vod za první čtvrtletí 2014 na výpustním profilu ODK-VS dle výrokové části B rozhodnutí č. j. OŽP 338/2004 dne 23. 12. 2004, jehož platnost skončila k 31. 3. 2014, je uvedeno v tabulce č. 1-34.



Tabulka č. 1-34: Výpustný profil č. 3 ODK-VS Platné vodoprávní rozhodnutí a rozhodnutí SÚJB

č. j. OŽP 338/2004, ze dne 23.12.2004 – ukončena platnost k 31. 3. 2014, č. j. SÚJB/RCKA/23819/2013, 31. 10. 2013

Dosažená skutečnost za první čtvrtletí roku 2014


Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

-

-

-

-

-

-

-

-

-

67 596

m3.rok-1

pH

6-9

-

-

-

2

7,5

7,6

7,55

0

-

-

226

Ra

0,1

Bq.l-1

-

-

2

< 0,03

< 0,03

0,03

0

2,028

MBq.rok-1

210

Pb

0,07

Bq.l-1

-

-

2

< 0,043

< 0,047

0,05

0

3,042

MBq.rok-1

U

0,05

mg.l-1

-

-

2

< 0,01

< 0,01

0,01

0

0,001

t.rok-1

NL

20

mg.l-1

-

-

2

2,5

4,6

3,55

0

0,24

t.rok-1

RL

1300

mg.l-1

-

-

2

460

530

495

0

33

t.rok-1

SO42-

800

mg.l-1

-

-

2

184

223

203,5

0

13,76

t.rok-1

N-NH4+

10,0

mg.l-1

-

-

2

< 0,8

0,41

0,21

0

0,014

t.rok-1

N-NO2-

0,10

mg.l-1

-

-

2

0,031

0,081

0,06

0

0,004

t.rok-1

N-NO3-

15,0

mg.l-1

-

-

2

5,22

5,94

5,58

0

0,377

t.rok-1

CHSKCr

60,0

mg.l-1

-

-

2

< 10

12

6,00

0

0,406

t.rok-1

Ukazatel




1.4.5

Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I

Povrchové vody z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I byly v roce 2014 vypouštěny do směšovacího objektu PS 205 areálu Pustý do vyčištěných ZTR z NDS 6 k jejich dočištění v sedimentačních lagunách areálu Pustý dle platných rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/32975/2006 ze dne 14. 8. 2006 ve znění č. j. MUCL/64644/2007 ze dne 9. 6. 2009. Rozhodnutím č. j. MUCL/118742/2014/Piš ze dne 31. 3. 2014 bylo povolení k vypouštění zrušeno, neboť povrchové vody z odvalu a rudného plata bývalého DH I natékaly do zbytkových technologických roztoků vypouštěných z NDS 6 do vtokového objektu PS 205 areálu Pustý a nikoliv do vod důlních, jak bylo v původním rozhodnutí uvedeno. Měření jakosti a množství povrchových vod z odvalu a rudného plata bývalého DH I je zahrnuto ve výpustním profilu důlních vod č. 1 OKC-VS, měrný profil PV-VS. Vyhodnocení čerpaného množství a kvality vod za první čtrvtletí roku 2014 je uvedeno v tabulce č. 1-35.

1.4.6

Výpustný profil záchytné jímky Křižany

Povrchové vody z odvalu bývalého Dolu Křižany I jsou svedeny do záchytných jímek. Povolení k vypouštění jiných vod (povrchových vod) z odvalu Dolu Křižany I do vod důlních vrtu DK-2 bylo vydáno MěÚ Česká Lípa pod č. j. MUCL/21573/2008 dne 22. 6. 2009. Provozní řád záchytných jímek Křižany byl schválen rozhodnutím Magistrátu města Liberec č. j. MML/ZPVU/Stá/021801/08-SZ 233952/07/2 ze dne 25. 2. 2008. Vyhodnocení čerpaného množství a kvality vod za rok 2014 v záchytných jímkách je uvedeno v tabulce č. 1-36.

1.4.7

Nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy

Organizace dále nakládala s povrchovými vodami z Hamerské strouhy na základě platného povolení MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/70230/2012/Piš ze dne 24. 1. 2013. Organizace převáděla část povrchových vod v množství max. 15 l.s-1 z Hamerské strouhy prostřednictvím rozdělovacího objektu do obtokového kanálu a dále do toku Ploučnice. Minimální zůstatkový průtok vody v toku Hamerská strouha byl rozhodnutím stanoven na 104 l.s-1 pod odběrným místem vtoku do rozdělovacího objektu. Rozdělovací objekt Hamerská strouha byl provozován dle platného provozního řádu. Hydrologická data v Hamerské strouze se v roce 2014 měřila na vodočtu u mostu CDS a následně byla vyhodnocena externí firmou. Rozdělovací objekt byl v roce 2014 uzavřen celkem 140 dní z důvodu zachování zůstatkového průtoku v Hamerské strouze. Z toho 9 dní v roce byl skutečný průtok v toku Hamerská strouha nižší, než je požadovaný zůstatkový průtok 104 l.s-1. Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy je uvedeno v tabulce č. 1-37.

1.4.8

Posuzovací profil

K posouzení možného ovlivnění povrchových vod toku Ploučnice vypouštěnými vodami z provozů DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je určen posuzovací profil Noviny pod Ralskem – most. Vyhodnocení ovlivnění povrchových vod v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 1-45 v kapitole 1.6 Povrchové toky.



Tabulka č. 1-35: Výpustný profil povrchových vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 bývalého Dolu Hamr I (RP+OJ3-ZP) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/32975/2006, 14. 8. 2006, změna č. j. MUCL/64644/2007, 9. 6. 2009, změna č. j. MUCL/118742/2014, 31. 3. 2014 - zrušení povolení k nakládání s vodami

Dosažená skutečnost za první čtvrtletí roku 2014


Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

15,9

l.s-1

500 000

m3.rok -1

-

-

-

-

-

86 867

m3.rok -1

pH

6-9

-

-

-

Ukazatel

-1

4

7,3

7,3

7,3

0

-

-

-1

4

<2

<2

0

0

0

t.rok-1

NL

20

mg.l

7,5

t.rok

RL

700

mg.l-1

265

t.rok-1

4

430

510

472,5

0

41,04

t.rok-1

NEL

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

4

< 0,05

0,1

0,03

0

0,002

t.rok-1

U

0,1

mg.l-1

0,04

t.rok-1

4

0,02

0,03

0,02

0

0,002

t.rok-1

0,4

Bq.l-1

15.107

Bq.rok-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

0

0,261.107

Bq.rok-1

226

Ra




Tabulka č. 1-36: Výpustný profil záchytné jímky Křižany (JPSV-P) Platné vodoprávní rozhodnutí

č. j. MUCL/21573/2008, 22. 6. 2009



Jednotky

Bilanční hodnota

Jednotky

Počet vzorků

Min.

Max.

Průměr


Bilanční hodnota

Jednotky

Q

1

l.s-1

30 000

m3.rok-1

-

-

-

-

-

1 200

m3.rok-1

NL

100

mg.l-1

3

t.rok-1

12

<2

35

5,22

0

0,006

t.rok-1

pH

6-10

-

-

-

12

7,2

9,1

8,23

0

-

-

U

0,5

mg.l-1

0,015

t.rok-1

12

0,01

0,17

0,07

0

0,00008

t.rok-1

0,2

Bq.l-1

6

MBq.rok-1

12

0,03

0,1

0,04

0

0,004

MBq.rok-1

Ukazatel

226

Ra




Tabulka č. 1-37A: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1

131,6

122,8

117,9

104,2

104,2

126,4

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 122,8 122,8 122,8 122,8 131,6 131,6 131,6 131,6 131,6 122,8 131,6 122,8 122,8 122,8 122,8 122,8 122,8 122,8 131,6 131,6 122,8

122,8 117,9 117,9 122,8 122,8 131,6 122,8 122,8 117,9 117,9 117,9 117,9 122,8 122,8 117,9 122,8 122,8 117,9 117,9 117,9 117,9 117,9 122,8 122,8 122,8 122,8 117,9 -

117,9 117,9 117,9 131,6 122,8 122,8 122,8 117,9 117,9 104,2 114,6 126,4 126,4 114,6 114,6 126,4 114,6 114,6 114,6 104,2 104,2 126,4 155,3 155,3 126,4 126,4 114,6 114,6 114,6 114,6

104,2 104,2 114,6 114,6 104,2 104,2 104,2 104,2 126,4 74,2 74,2 80,3 95,2 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 114,6 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 104,2 114,6 -

104,2 104,2 95,2 114,6 104,2 114,6 139,9 126,4 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 155,3 126,4 126,4 114,6 114,6 114,6 155,3 155,3 139,9 139,9 155,3 155,3 139,9 139,9

114,6 114,6 139,9 139,9 126,4 114,6 126,4 114,6 114,6 114,6 126,4 126,4 126,4 114,6 126,4 114,6 114,6 104,2 104,2 114,6 114,6 126,4 126,4 114,6 139,9 104,2 114,6 114,6 114,6 -

V roce 2014 byly většinu roku převáděny povrchové vody z Hamerské strouhy do obtokového kanálu. Při všech průtocích nad 119 l.s-1 na vodočtu u mostu na CDS byl v Hamerské strouze zachován minimální zůstatkový průtok 104 l.s-1. V označených 140 dnech (podbarveno žlutě) byl rozdělovací objekt Hamerská strouha do obtokového kanálu uzavřen.



Tabulka č. 1-37B: Vyhodnocení nakládání s povrchovými vodami z Hamerské strouhy [l.s-1] Den/měsíc

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

1

114,6

126,4

139,9

155,3

139,9

139,9

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

114,6 114,6 104,2 114,6 114,6 114,6 114,6 155,3 364,3 155,3 139,9 114,6 114,6 126,4 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 126,4 126,4 114,6 114,6 114,6 126,4 139,9 126,4 126,4

126,4 126,4 139,9 126,4 114,6 114,6 126,4 126,4 126,4 126,4 139,9 104,2 114,6 114,6 126,4 126,4 139,9 139,9 126,4 126,4 104,2 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 114,6 126,4 139,9 139,9

192,1 126,4 139,9 126,4 126,4 126,4 126,4 126,4 114,6 114,6 126,4 126,4 126,4 155,3 139,9 155,3 126,4 139,9 172,6 172,6 139,9 155,3 139,9 155,3 155,3 155,3 172,6 172,6 114,6 -

155,3 139,9 139,9 114,6 95,2 95,2 95,2 80,3 104,2 104,2 126,4 126,4 126,4 126,4 126,4 126,4 126,4 114,6 126,4 114,6 139,9 192,1 155,3 155,3 446,8 172,6 172,6 139,9 139,9 139,9

139,9 139,9 139,9 126,4 155,3 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 155,3 139,9 155,3 155,3 155,3 139,9 139,9 155,3 155,3 139,9 139,9 139,9 139,9 155,3 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 -

139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 139,9 155,3 155,3 155,3 155,3 155,3 155,3 139,9 155,3 155,3 172,6 172,6 172,6 172,6 172,6 155,3 155,3 155,3 155,3 155,3 155,3



1.5 Odkaliště V roce 2014 byly do I. etapy odkaliště ukládány produkty hornické činnosti (materiály kontaminované radionuklidy) DIAMO, s. p. na základě platného povolení OkÚ Česká Lípa k užívání stavby č. j. ŽP 5743/6758/94 ze dne 27. 2. 1994 ve změně rozhodnutí č. j. ŽP 6383/96 - 231.2 ze dne 10. 10. 1996, ve změně rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/106291/2010 ze dne 17. 9. 2010 a ve změně rozhodnutí MěÚ Česká Lípa – OŽP pod zn. MUCL/159162/2014 ze dne 15. září 2014. Produkty hornické činnosti jsou překrývány inertními materiály. Hladina vody v prostoru I. etapy odkaliště je udržována na technologicky možném minimu. Hladina vody v čerpacím místě II. etapy se v roce 2014 pohybovala v rozmezí 301,40 m n. m. až 303,02 m n. m. při průměrné úrovni 301,79 m n. m. Výsledky chemických analýz vypouštěných vod do Ploučnice jsou uvedeny v kapitole 1.4.4. V roce 2014 nebyly na odkališti zaznamenány žádné závažné provozní události. V roce 2014 byla veškerá produkce neutralizačních kalů z NDS 6, z NDS ML a z NDS 10 ukládána do prostoru II. etapy odkaliště, včetně obvodových lagun. Výroková část B rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004 týkající se monitorování kvality povrchových vod na výpustním profilu ODK-VS pozbyla platnosti. Vodoprávní úřad na místním šetření dne 15. 4. 2014 odsouhlasil navržený systém sledování kvality a množství povrchových vod za Sedlickým rybníkem na monitorovacím místě SR-P a LS-P na Luční strouze. Dne 2. 10. 2014 vydal MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/162949/2014 o změně výrokové části A povolení k nakládání s vodami pro ČOV odkaliště č. j. OŽP 338/2004 ze dne 23. 12. 2004, kterou byla prodloužena platnost povolení do 31. 12. 2024. Sedlický rybník a Luční strouha Po ukončení stavby „Revitalizace Sedlického rybníka a Luční strouhy“ byly povrchové vody z vnějších záchytných příkopů odkaliště nápustnými objekty napouštěny v období říjen až do konce prosince 2013 do Sedlického rybníka. V lednu a v únoru 2014 se vyráběly nové dluže do požeráku. Přes monitorovací místo SR-P na výpusti z rybníka odtékaly dlužemi pouze povrchové vody ze dna rybníka, jednalo se zhruba o desetinu normálně vypouštěného množství. Z tohoto důvodu byly v prvním čtvrtletí roku 2014 na Luční strouze v profilu LS-P překročeny hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb. v platném znění pro N-NH4+ a sírany. Na hladinu normálního nadržení 303,30 m n. m byl rybník napuštěn dne 4. 3. 2014. Vnější záchytné příkopy odkaliště byly po dobu rekonstrukce požeráku vypouštěny do Luční strouhy mimo zátopu rybníka. Dne 21. 2. 2014 byl osazen požerák novými dlužemi. Na hladinu normálního nadržení 303,30 m n. m byl rybník napuštěn dne 4. 3. 2014. Biotop se asi čtvrt roku zapracovával. Od srpna do konce roku 2014 již byly hodnoty N-NH4+ ve vodním toku Luční strouha pod mezí stanovitelnosti metody. Ve spolupráci s externím odborným pracovníkem ochrany přírody z Krajského úřadu Libereckého kraje proběhl ve dnech 13. 6. a 22. 7. 2014 na revitalizovaném Sedlickém rybníku a vodním toku Luční strouha společný biologický průzkum. V lokalitě došlo k rozšíření stanovišť pro vodní a mokřadní druhy rostlin a živočichů. Z chráněných druhů dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, byly na lokalitě identifikovány dospělci, vajíčka a pulci skokana skřehotavého, pulci skokana štíhlého a blatnice skvrnité,



malé ropuchy obecné, larvy čolka obecného a slepýš křehký. Z nechráněných druhů byla na lokalitě pozorována všechna vývojová stadia skokana hnědého, larvy vážek, splešťuli blátivou, jehlanku válcovitou, znakoplavky obecné, pijavice koňské, larvy a dospělce motýlic a potápníků. Z vodních a mokřadních rostlin se začaly na lokalitě postupně rozrůstat žabník jitrocelový, rdest, rdesno hadí kořen a sítina rozkladitá. Revitalizace Sedlického rybníka a Luční strouhy začíná naplňovat cíl investiční akce o. z. TÚU: zlepšení kvality povrchové vody v toku Luční strouha včetně zvýšení biodiverzity území.

Obrázek č. 1-4: Jehlanka válcovitá a čolci obecní

Obrázek č. 1-5: Biologický průzkum na revitalizované Luční strouze



1.6 Povrchové toky V rámci monitorování vlivu činnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU na životní prostředí byl v roce 2014 sledován chemizmus v povrchových vodách na těchto profilech: Ploučnice Chrastná (PLCH-P), Ještědský potok (JP-P), Dubnický potok (DP-P), Luční strouha (LS-P), Ploučnice nádrž Horka (PL-Horka), Ploučnice Stráž pod Ralskem (PLST-P), Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P), Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P), Ploučnice Noviny pod Ralskem - most (PLN-P). Vyhodnocení sledovaných ukazatelů je uvedeno v tabulkách č. 1-38 až 1-46. Z vyhodnocení vyplývá, že na vodním toku Ploučnice v profilu PLCH-P (Chrastná), PL-Horka a PLST-P (Stráž pod Ralskem) (tj. monitorovací místa, kde Ploučnice není ovlivněna činností o. z. TÚU) byly v roce 2014 překročeny hodnoty NEK-RP pro N-NH4+ a BSK5 pro lososové vody dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Na Luční strouze v profilu LS-P byly v roce 2014 překročeny hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, pro N-NH4+ a sírany. Jednalo se o dobu napouštění rybníka, rekonstrukce požeráku zapracování biotopu dokončené stavby „Revitalizace Sedlického rybníka“. Od srpna do konce roku 2014 již byly hodnoty N-NH4+ ve vodním toku Luční strouha pod mezí stanovitelnosti metody. V roce 2014 byly na toku Ploučnice v profilech PLNOK-P, PLOK-P a PLN-P v Novinách pod Ralskem překročeny parametry N-NH4+ a BSK5 pro lososové vody dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Kvalita povrchových vod v toku Ploučnice v profilu PLNOKP je ovlivněna vypouštěním vyčištěných odpadních vod z městské ČOV Stráž pod Ralskem v provozování SčVK, a. s. Teplice. Studie „Stanovení emisních limitů BSK5 a N-NH4+ pro výusti o. z. TÚU a vodní útvar Ploučnice po soutok s Panenským potokem“, zpracovaná pro o. z. TÚU Ing. Nesměrákem v Praze v roce 2013 konstatovala, že k dosažení průměrné hodnoty NEK-RP dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, není potřebné zatížení vodního útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem ID 14524000 z bodových zdrojů a z PPDZ (přírodní, plošné a difúzní zdroje znečištění) snižovat. Dosažení imisních limitů stanovených v ukazateli N-NH4+ a BSK5 pro lososové vody dle nař. vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, není ve vodním útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem ID 14524000 dle výpočtů studie realizovatelné snížením znečištění u existujících bodových zdrojů. Pro snížení vypouštěného znečištění do vod povrchových ze svých zařízení o. z. TÚU uplatňuje a bude nadále používat nejlepší dostupné technologie čištění odpadních, důlních a povrchových vod pro snížení znečištění ve vodním útvaru Ploučnice po soutok s Panenským potokem v souladu s § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění.



Tabulka č. 1-38: Sledovaný profil - Ploučnice Chrastná (PLCH-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,4

7,6

7,54

RL

mg.l-1

12

150

240

180,83

NL

mg.l-1

12

<2

46

9,03

mmol.l-1

Ukazatel

KNK

12

1,17

1,72

1,45

Na

mg.l

-1

12

5,41

7,67

6,35

K

mg.l-1

12

2,05

3,56

2,36

Mg

mg.l-1

12

1,96

2,7

2,39

Ca

mg.l-1

12

30,4

45,4

40,61

Fecelk.

mg.l

-1

12

< 0,2

0,59

0,20

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

< 0,08

0

Al

mg.l-1

12

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,02

0,002

N-NH4+

mg.l-1

12

0,12

0,64

0,25

Cl

mg.l

-1

12

11,9

16,4

13,26

SO42-

mg.l-1

12

22,1

37,6

32,22

N-NO3-

mg.l-1

12

1,8

3,04

2,64

Ncelk

mg.l-1

4

3,4

5,1

3,90

F-

mg.l-1

-

12

< 0,1

0,166

0,04

HCO3-

mg.l

-1

12

72

110

89,08

BSK5

mg.l-1

12

1,2

4,9

2,31

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10,00

18

2,58

NEL

mg.l-1

12

< 0,05

0,09

0,03

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,003

0,002

C10–C40

mg.l-1

10

< 0,05

0,472

0,06

As

mg.l-1

1

< 0,005

< 0,005

0

Be

mg.l

-1

1

< 0,0002

< 0,0002

0

AOX

mg.l-1

1

0,012

0,012

0,01

226

Ra

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ a 2 mg.l-1 BSK5 v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Podbarvení je vysvětleno na následující straně



Tabulka č. 1-39: Sledovaný profil – Ještědský potok (JP-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

4

7,6

7,7

7,68

RL

mg.l-1

4

180

190

185

NL

mg.l-1

4

2,9

9,3

4,93

mmol.l-1

Ukazatel

KNK

4

1,73

1,87

1,81

Na

mg.l

-1

4

5,95

6,53

6,14

K

mg.l-1

4

2,56

3,14

2,81

Mg

mg.l-1

4

4,2

4,45

4,31

Ca

mg.l-1

4

39

45,5

43,20

Fecelk.

mg.l

-1

4

0,34

0,58

0,47

Mn

mg.l-1

4

< 0,08

< 0,08

0

Al

mg.l-1

4

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

4

< 0,02

< 0,02

0

N-NH4+

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0

Cl-

mg.l-1

4

11,4

17,7

13,23

SO42-

mg.l

-1

4

27,5

36,9

32,58

N-NO3-

mg.l-1

4

1,4

1,79

1,58

Ncelk.

mg.l-1

4

1,5

2,4

2,05

F-

mg.l-1

4

0,149

0,233

0,19

HCO3-

mg.l-1

4

110

110

110

BSK5

mg.l

-1

4

<1

1,8

0,80

CHSKCr

mg.l-1

4

< 10

< 10

0

NEL

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0

U

mg.l-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

-1

Bq.l

4

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l-1

4

< 0,002

0,003

0,002

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

0,055

0,01

226

Ra.




Tabulka č. 1-40: Sledovaný profil – Dubnický potok (DP-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

4

7,4

7,5

7,45

RL

mg.l-1

4

230

270

245

NL

mg.l-1

4

<2

16

6,05

mmol.l-1

4

2

2,08

2,058

mg.l-1

4

6,35

6,62

6,46

K

mg.l

-1

4

2,41

3,06

2,6

Mg

mg.l-1

4

3,63

4,01

3,87

Ca

mg.l-1

4

52,2

57

55,1

Fecelk.

mg.l-1

4

0,2

0,65

0,44

Mn

mg.l

-1

4

< 0,08

0,1

0,025

Al

mg.l-1

4

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

4

< 0,02

< 0,02

0

N-NH4+

mg.l-1

4

< 0,05

0,19

0,08

Cl-

mg.l-1

Ukazatel

KNK Na

4

12

16

13,48

SO42-

mg.l

-1

4

38,4

44

42

N-NO3-

mg.l-1

4

3,34

3,79

3,61

Ncelk.

mg.l-1

4

4,1

4,4

4,2

F-

mg.l-1

4

0,13

0,221

0,174

HCO3-

mg.l-1

4

120

130

127,5

BSK5

mg.l

-1

4

<1

1,4

1,0

CHSKCr

mg.l-1

4

< 10

12

5,75

NEL

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0

U

mg.l-1

4

< 0,01

< 0,01

0,01

Bq.l-1

4

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l

-1

4

< 0,002

0,002

0,001

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

0,058

0,015

226

Ra




Tabulka č. 1-41: Sledovaný profil – Luční strouha (LS-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

8

7,5

7,7

7,59

RL

mg.l-1

8

430

840

516,25

NL

mg.l-1

8

<2

9,6

3,41

mmol.l-1

8

1,17

1,7

1,40

Na

mg.l-1

8

31,7

93,1

41,85

K

mg.l-1

8

9,95

17,9

11,54

Mg

mg.l-1

8

10,2

20,4

12,69

Ca

mg.l-1

8

67,9

98,1

77,08

Fecelk.

mg.l-1

7

< 0,2

0,93

0,30

Mn

mg.l

-1

8

< 0,08

2,89

0,36

Al

mg.l-1

8

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

8

< 0,02

0,38

0,06

N-NH4+

mg.l-1

8

< 0,05

4,8*

0,60

Cl-

mg.l-1

Ukazatel

KNK

8

21,3

30,1

26,76

SO42-

mg.l

-1

9

173

432*

229,11

N-NO3-

mg.l-1

8

2,54

5,16

3,54

Ncelk.

mg.l-1

8

3,2

10,1

5,14

F-

mg.l-1

8

0,277

0,346

0,31

HCO3-

mg.l-1

8

72

100

85,13

BSK5

mg.l

-1

8

<1

7,1

2,54

CHSKCr

mg.l-1

8

< 10

23

12,50

NEL

mg.l-1

1

< 0,05

< 0,05

0

U

mg.l-1

8

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

8

< 0,03

< 0,03

0,03

Ni

mg.l

-1

8

0,004

0,02

0,01

C10–C40

mg.l-1

8

< 0,05

0,089

0,04

Pcelk.

mg.l-1

8

< 0,05

< 0,05

0

226

Ra

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,23 mg.l-1 N-NH4+ a 200 mg.l-1 stanovené pro SO42- dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění, *Zvýšené průměry ve srovnání s rokem 2013 byly ovlivněné maximy naměřenými pro N-NH4+ a pro SO42- dne 13. 3. 2014. V té době se začínaly stabilizovat poměry v Sedlickém rybníku, který byl na hladinu normálního nadržení napuštěn k 4. 3. 2014. Od srpna 2014 už byly hodnoty N-NH4+ v rybníku a v rekultivované Luční strouze stabilizované a všechny naměřené



hodnoty v toku Luční strouha na monitorovacím místě LS-P se nacházely již pod mezí stanovitelnosti metody < 0,05 mg.l-1.. Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody.



Tabulka č. 1-42: Sledovaný profil - Ploučnice Stráž (PLST-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

pH

-

12

7,6

8

7,77

6-9

RL

mg.l-1

12

160

320

220,83

750

NL

mg.l-1

12

2,2

56

15,25

20

mmol.l-1

Ukazatel

KNK

12

1,65

2,08

1,88

-

Na

-1

mg.l

12

6,46

9,12

7,48

-

K

mg.l-1

12

2,35

3,14

2,66

-

Mg

mg.l-1

12

3,06

3,98

3,55

120

Ca

mg.l-1

12

44,1

56,7

49,69

190

Fecelk.

-1

mg.l

11

0,27

0,89

0,51

1

Mn

mg.l-1

12

< 0,08

0,15

0,06

0,3

Al

mg.l-1

12

<1

<1

0

1

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

< 0,02

0

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

0,32

0,11

0,23 (*0,03)

Cl

-1

mg.l

12

11,7

18,8

14,95

150

SO42-

mg.l-1

12

33,8

48,5

41,19

200

N-NO3-

mg.l-1

12

0,86

2,14

1,38

5,4

Ncelk.

mg.l-1

4

1,7

2,4

2,18

6

F-

mg.l-1

-

12

< 0,1

0,216

0,13

0,8

HCO3-

-1

mg.l

12

100

130

116,67

-

BSK5

mg.l-1

12

1,6

5,5

3,33

3,8 (*2)

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

33

13,17

26

NEL

mg.l-1

3

< 0,05

0,09

0,03

-

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,02

0,01

0,024

Bq.l-1

12

< 0,03

0,06

0,04

0,1

Cr

mg.l-1

4

< 0,001

< 0,001

0

0,018

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,0047

0,002

0,02

C10–C40

mg.l-1

10

< 0,05

0,086

0,02

0,1

226

Ra

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ 2 mg.l-1 BSK5 stanovené v lososových vodách* dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody.



Tabulka č. 1-43: Sledovaný profil - Ploučnice nad obtokovým kanálem (PLNOK-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,6

7,8

7,68

RL

mg.l-1

12

200

260

223,33

NL

mq.l-1

12

<2

48

15,92

mmol.l-1

12

1,6

2,04

1,87

mg.l-1

12

7,24

33,4

11,60

K

mg.l

-1

12

2,46

5,62

3,80

Mg

mg.l-1

12

2,87

5,00

3,81

Ca

mg.l-1

12

41,1

57,4

49,67

Fecelk.

mg.l-1

11

0,29

1,6

0,71

Mn

mg.l

-1

12

< 0,08

0,17

0,07

Al

mg.l-1

12

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,02

0,002

N-NH4+

mg.l-1

12

0,05

0,8

0,20

Cl-

mg.l-1

Ukazatel

KNK Na

12

12,4

24,7

18,62

SO42-

mg.l

-1

12

34,1

51

43,82

N-NO3-

mg.l-1

12

0,98

2,34

1,62

Ncelk.

mg.l-1

4

2,3

2,7

2,55

F-

mg.l-1

12

0,103

0,218

0,15

HCO3-

mg.l-1

12

97

120

113,08

BSK5

mg.l

-1

12

1,4

7,9

3,45

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

31

14,00

NEL

mg.l-1

3

< 0,05

0,09

0,03

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,01

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

0,05

0,03

4

< 0,001

< 0,001

0

226

Ra

-1

Cr

mg.l

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,027

0,004

C10–C40

mg.l-1

10

< 0,05

0,125

0,03

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ a 2 mg.l-1 BSK5 stanovené v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody.



Tabulka č. 1-44: Sledovaný profil - Ploučnice pod obtokovým kanálem (PLOK-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

pH

-

12

7,5

7,8

7,63

RL

mg.l-1

12

180

1010

688,33

NL

mg.l-1

12

3,7

51

18,18

mmol.l-1

12

1,5

1,98

1,71

mg.l-1

12

7,18

28,4

21,72

K

mg.l

-1

12

2,6

8,65

6,82

Mg

mg.l-1

12

2,86

4,79

3,60

Ca

mg.l-1

12

46,4

205

138,20

Fecelk.

mg.l-1

11

0,41

1,21

0,69

Mn

mg.l

-1

12

< 0,08

0,17

0,08

Al

mg.l-1

12

<1

<1

0

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,02

0,003

N-NH4+

mg.l-1

12

0,07

0,29

0,14

Cl-

mg.l-1

Ukazatel

KNK Na

12

13,5

167

110,51

SO42-

mg.l

-1

12

38,1

274

162,59

N-NO3-

mg.l-1

12

0,92

3,54

2,82

Ncelk.

mg.l-1

4

3,5

4,7

4,13

F-

mg.l-1

12

0,139

0,542

0,35

HCO3-

mg.l-1

12

91

120

103,25

BSK5

mg.l

-1

12

1,1

5,6

2,74

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

28

11,75

NEL

mg.l-1

3

< 0,05

0,1

0,03

U

mg.l-1

12

< 0,01

0,02

0,01

Bq.l-1

12

< 0,03

0,09

0,05

4

< 0,001

0,001

0,001

226

Ra

-1

Cr

mg.l

Ni

mg.l-1

12

< 0,002

0,005

0,0031

C10–C40

mg.l-1

4

< 0,05

0,083

0,01

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ a 2 mg.l-1 BSK5 v lososových vodách dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění. Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody.



Tabulka č. 1-45: Sledovaný profil - Ploučnice Noviny most (PLN-P) Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

pH

-

12

7,4

7,8

7,58

6-9

RL

mg.l-1

12

160

960

657,50

750

NL

mq.l-1

12

3,8

44

19,49

20

mmol.l-1

12

1,45

1,99

1,70

-

mg.l-1

12

7,36

28,5

21,63

-

K

-1

mg.l

12

2,65

10,7

6,79

-

Mg

mg.l-1

12

3

5,18

3,67

120

Ca

mg.l-1

12

46,8

192

132,65

190

Fecelk.

mg.l-1

11

0,28

1,39

0,74

1

Mn

-1

mg.l

12

< 0,08

0,2

0,09

0,3

Al

mg.l-1

12

<1

<1

0

1

Zn

mg.l-1

12

< 0,02

0,05

0,01

0,092

N-NH4+

mg.l-1

12

0,08

0,26

0,15

0,23 (*0,03)

Cl-

mg.l-1

Ukazatel

KNK Na

12

14,2

158

106,3

150

SO42-

-1

mg.l

12

39,2

251

156,93

200

N-NO3-

mg.l-1

12

0,92

3,43

2,73

5,4

Ncelk.

mg.l-1

4

3,6

4,3

3,98

6

F-

mg.l-1

12

0,154

0,563

0,35

0,8

HCO3-

mg.l-1

12

88

120

103,75

-

BSK5

-1

mg.l

12

1

5,7

2,76

3,8 (*2)

CHSKCr

mg.l-1

12

< 10

26

13,83

26

NEL

mg.l-1

3

< 0,05

0,09

0,03

-

U

mq.l-1

12

< 0,01

0,01

0,01

0,024

Bq.l-1

12

< 0,03

0,08

0,05

0,1

Ni

-1

mg.l

12

< 0,002

0,0049

0,003

0,02

C10 – C40

mg.l-1

10

< 0,05

0,091

0,02

0,1

Pcelk.

mg.l-1

4

< 0,05

< 0,05

0

0,15

As

mg.l-1

1

< 0,005

< 0,005

0

0,011

Be

-1

mg.l

1

< 0,0002

< 0,0002

0

0,0005

AOX

mg.l-1

1

0,022

0,022

0,022

0,025

226

Ra

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ a 2 mg.l-1 BSK5 stanovené v lososových vodách* dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění Podbarvení je vysvětleno na následující straně



Při výskytu hodnoty, která se nacházela pod mezí stanovitelnosti metody, byla na její místo při výpočtu průměrné hodnoty dosazena nula dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. Výjimku tvoří radionuklidy, kde byly v tomto případě dosazeny přímo hodnoty odpovídající mezi stanovitelnosti metody. Tabulka č. 1-46: Sledovaný profil - Ploučnice Horka (PL-Horka) Ukazatel

Jednotky

Počet vzorků

Minimum

Maximum

Průměr

NEK-RP

N-NH4+

mg.l-1

12

< 0,05

1,3

0,26

0,23 (*0,03)

BSK5

-1

mg.l

12

1,8

8,9

4,41

3,8 (*2)

Chlorofyl A

g.l-1

12

0,014

16,4

4,21

25

tučně – překročení hodnoty NEK-RP 0,03 mg.l-1 N-NH4+ a 2 mg.l-1 BSK5 stanovené v lososových vodách* dle NV č. 61/2003 Sb., v platném znění

1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1

Realizované akce a opatření

1.7.1.1

Rozvodná vodovodní síť, stoková síť a čistící zařízení

Vodovody V roce 2014 byly realizovány celkem 4 opravy na rozvodné vodovodní síti Lipka a 23 oprav na soustavě vodovodu vyluhovacích polí. V soustavě vodovodu VP došlo v roce 2014 k realizaci koncepční změny zásobování areálu CHS I pitnou vodou. Předmětem stavby „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“ bylo vybudování nového vodovodního řadu PEHD 110 x 6,6 mm v délce 1080 m ze stávající tlakové stanice a osazení nové ATS ve stávajícím zděném objektu na CHS II. Vodovodní přivaděč byl napojen na rozvodnou vodovodní síť v areálu CHS I. Po dokončení stavby byl v soustavě vodovodu VP trvale odstaven z provozu VDJ VP 7. Stavba přivaděče byla uvedena v červnu 2014 do zkušebního provozu. Na CHS I došlo v roce 2014 k opravám rozvodné vodovodní sítě ve stávajících trasách. V prosinci 2014 byly externí firmou opraveny porušené dilatační spáry ve VDJ VP 9. Kanalizace V areálu chemické úpravny v roce 2014 provedli zaměstnanci o. z. TÚU 4 opravy na dešťové kanalizaci a 3 opravy na splaškové kanalizaci. Dvě opravy se prováděly na kanalizaci odpadních průmyslových vod zakončené NS CHÚ. Na dešťové kanalizaci průmyslové zóny I zakončené RN bývalého ZDM se prováděly celkem 3 opravy a na splaškové kanalizaci průmyslové zóny I zakončené ČOV bývalého ZDM se realizovaly 3 opravy.



ČOV, dešťové a retenční nádrže Ve dnech 9. 9. 2014 až 18. 9. 2014 provedli zaměstnanci o. z. TÚU čištění nádrže RN CHÚ A a RN CHÚ B. V roce 2014 provedli zaměstnanci o. z. TÚU 17x čištění na zařízení SED J ML, jednalo se o čištění sedimentační jímky a koalescenčních filtrů v šachtě na nátoku do ČOV AQUASTAR 3.0 včetně usazovací nádrže. Dále byla sedimentační jímka doplněná vyjímatelným kovovým kontejnerem osazeným přímo pod kanalizační výustí, který zachytává většinu kalů z odpadních vod a umožňuje tak lepší čištění jímky. V rámci realizace stavby „Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě uranu, areál CDS“ byla DN CDS odstavena k 25. 9. 2014 z provozu a následně byla externím dodavatelem fyzicky odstraněna. Odlučovače ropných látek Ve dnech 13. 10., 5. 11. a 10. 11. 2014 provedla externí firma servisní prohlídku a čištění ORL DOP (RONN TECH ellipse EH 160 3C, ORL SD (GSOL-2/10), odlučovače ropných látek U2AF3A (4,5) Techneau (součást SED J ML), ORL- ML (SKGL 030 firmy Benefit, ORL Adéla (GSOL-2/10) a ORL GK SF 9 (součást DN VP 7).

1.7.1.2

Povodně 2014

V roce 2014 nebyla na Ploučnici v úseku vodní dílo Stráž pod Ralskem až Srní Potok zaznamenána žádná povodeň. Dne 30. 7. 2014 se konala na MěÚ ve Stráži pod Ralskem pravidelná roční protipovodňová prohlídka. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem je správcem VD čtyř staveb realizovaných v osmdesátých a devadesátých letech minulého století („Úprava Ploučnice na Q10 pod nádrží Horka po napojení Ještědky“, „Přeložka Ploučnice“, „Zkapacitnění Ploučnice v úseku Srní potok – Noviny pod Ralskem – Stráž pod Ralskem“ a „Regulace Ploučnice drobná stavba“). Povodňovou prohlídkou bylo na toku Ploučnice evidováno na upraveném úseku koryta Ploučnice celkem 5 nátrží v k. ú. Noviny pod Ralskem určených k sanaci kamenným záhozem. Jednalo se o stav, který vznikl po povodňových situacích v roce 2013. DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem ohlásil dne 31. 7. 2014 vodoprávnímu úřadu MěÚ Česká Lípa realizaci úprav koryta toku Ploučnice v k. ú. Noviny pod Ralskem vlastními silami pomocí kamenného záhozu za použití kráčivého bagru. K předmětnému záměru oprav tří nátrží na pravém a levém břehu Ploučnice v k. ú. Noviny pod Ralskem vydal Krajský úřad Libereckého kraje dne 22. 10. 2014 pod č. j. KULK 67882/2014 kladné stanovisko dle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a dne 24. 11. 2014 rozhodnutí č. j. KULK 78446/2014 o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů dle přílohy č. III vyhl. č. 395/1992 Sb. Realizace oprav nátrží byla posunuta na první čvrtletí roku 2015.



Obrázek č. 1-6: Nátrž C na Ploučnici v k. ú. Noviny pod Ralskem

Obrázek č. 1-7: Nátrž E na Ploučnici v k. ú. Noviny pod Ralskem



Koncem prosince 2013 externí firma zahájila realizaci stavby „Stráž pod Ralskem, oprava nátrže na toku Ploučnice“ na pravém břehu Ploučnice u křižovatky silnic I/278 a ul. Ploučnická ve Stráži pod Ralskem. Na konci ledna 2014 byla stavba opravy pravého břehu Ploučnice kamennou rovnaninou z lomového kamene dokončena. Stavební práce v korytě toku byly ukončeny v souladu s udělenou výjimkou Krajského úřadu Libereckého kraje ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů. V březnu 2014 provedl zhotovitel ruční klínování kamenné rovnaniny a proštěrkování a terénní úpravy přilehlého pozemku na pravém břehu včetně osetí travním semenem. Dne 25. 6. 2014 proběhla na místě stavby závěrečná kontrolní prohlídka stavby vodoprávního úřadu MěÚ Česká Lípa za účasti zástupců DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. , na jejímž základě bylo konstatováno, že stavba byla dokončena řádně ve stanoveném termínu bez vad a nedodělků.

Obrázek č. 1-8: Stavební práce na opravě nátrže ve Stráži pod Ralskem



Obrázek č. 1-9: Stavební práce na opravě nátrže ve Stráži pod Ralskem Na realizovanou stavbu „Stráž pod Ralskem, oprava nátrže na toku Ploučnice“, následně navázala stavba „Oprava dna koryta Ploučnice pod mostem v ulici Ploučnická“. Investorem této stavby bylo město Stráž pod Ralskem. Stavbu realizovala externí firma v termínu květen – 17. 6. 2014, kdy proběhla závěrečná kontrolní prohlídka stavby.

Obrázek č. 1-10: Stavební práce na dláždění pod mostem v ul. Ploučnická



1.7.1.3

Likvidace invazních rostlin

Dne 1. 8. 2014 zaslala organizace na MěÚ Česká Lípa, OŽP oznámení o absenci výskytu invazních druhů rostlin v areálu odštěpného závodu. Likvidace invazních rostlin třapatky dřípaté (Rudbeckia laciniata) a netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) nebyly z důvodu nulového výskytu v areálech a na stavbách o. z. TÚU v roce 2014 výrobním úsekem č. 5 prováděny. Nová vodoprávní rozhodnutí včetně dalších správních rozhodnutí 1. Organizace dne 8. 1. 2014 obdržela od Magistrátu města Liberec kolaudační souhlas s užíváním stavby „Odvádění důlních vod Křižany“ č. j. ZPVU/4330/182616/13-Stá. 2. Organizace dne 17. 2. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa schválení manipulačního řádu vodního díla „Revitalizace Sedlického rybníka“ č. j. MUCL/108224/2014. 3. Organizace dne 7. 3. 2014 obdržela od Státního řadu pro jadernou bezpečnost Praha zrušení povolení č. j. 29323/2007 ze dne 14. 11. 2007 pod č. j. SUJB/RCKA/5852/2014. 4. Organizace dne 31. 3. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa zrušení povolení k vypouštění jiných vod z odvalu a rudného plata jámy č. 3 do vod vyčištěných na NDS 6 pod č. j. MUCL/118742/2014. 5. Organizace dne 31. 3. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí pro vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 2 SLKR-VS do Ploučnice pod č. j. KULK 20606/2014. 6. Organizace dne 2. 4. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí pro vypouštění důlních vod výpustním profilem č. 1 OKC-VS do Ploučnice pod č. j. KULK 21776/2014. 7. Organizace dne 2. 4. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí pro vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek z neutralizační stanice výpustí KS-CHÚ do Ploučnice pod č. j. KULK 21866/2014. 8. Organizace dne 21. 5. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje změnu rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod do vod povrchových z bývalého baryt – fluoritového dolu do Ještědského potoka pod č. j. KULK 32325/2014. 9. Organizace dne 13. 6. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa povolení ke zkušebnímu provozu vodního díla „Přivaděč vody pro CHS I, ATS“ pod č. j. MUCL/138060/2014. 10. Organizace dne 23. 6. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/139846/2014 o prodloužení platnosti stavebního povolení č. j. MUCL/2504/2012 ze dne 22. 3. 2012 na stavbu „Rekonstrukce 13 - ti měrných profilů na tocích“. 11. DIAMO, s. p., o. z. TÚU zaslalo MěÚ Česká Lípa ohlášení o úpravách koryta toku Ploučnice v k. ú. Noviny pod Ralskem v rámci odstranění povodňových škod pod zn. D200/12162/2014 dne 31. 7. 2014.



12. Organizace dne 15. 9. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/159162/2014 o povolení změny užívání stavby vodního díla I. etapa odkaliště. 13. Organizace dne 2. 10. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/162949/2014 o změně povolení k nakládání s vodami pro ČOV odkaliště, kterou byla prodloužena platnost povolení do 31. 12. 2024. 14. Organizace dne 22. 10. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje stanovisko k záměru dle § 45i zák. 114/1992 Sb. na opravy tří nátrží na Ploučnici v Novinách pod Ralskem pod č. j. KULK 67882/2014. 15. Organizace dne 4. 9. 2014 obdržela od Magistrátu města Liberec prodloužení platnosti stavebního povolení č. j. ZPVU/4330/220502/09- Stá ze dne 3. 2. 2010 ve změně ZPVU/4330/186683/11-Stá ze dne 31. 1. 2012 na stavbu „Rekonstrukce 13-ti měrných profilů na tocích“. 16. Organizace dne 3. 11. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/170451/2014 o schválení plánu opatření pro případy havárie (havarijní plán) pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod při nakládání se závadnými látkami. 17. Organizace dne 21. 11. 2014 obdržela od MěÚ Česká Lípa rozhodnutí č. j. MUCL/156924/2014/Piš o zrušení povolení k vypouštění jiných vod do vod důlních z DN CDS do obtokového kanálu. 18. Organizace dne 24. 11. 2014 obdržela od Krajského úřadu Libereckého kraje výjimku z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů pro opravy tří nátrží na Ploučnici v Novinách pod Ralskem pod č. j. KULK 78446/2014.

1.7.2

Kontroly

Kontrolní činnost uvnitř závodu byla prováděna podle plánu kontrol o. z. TÚU. V roce 2014 byly na úseku ochrany vod provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy a státního odborného dozoru. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany vod: SÚJB RC Kamenná 2. 4. až 6. 6. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu DCHT. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 5. 5. až 7. 5. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při činnosti čištění důlních vod. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 22. 4. až 10. 7. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO na pracovišti III. kategorie v rozsahu technologického celku odkaliště, sestávajícího se z odkaliště, NDS ML a NDS 10. Závěr kontroly: Bez závad.



SÚJB RC Kamenná 20. 6. až 3. 7. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO na pracovišti III. kategorie v rozsahu pracovišť v areálu DH I dle platného povolení. Závěr kontroly: Bez závad. KHS Liberec 29. 9. 2014 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve spojení se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zaměřením na pracoviště stáčírny kyselin, sklad chlóru, sklad uranového koncentrátu, sušárna UK a nakládání s pitnou vodou. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, Policie ČR 2. 10. 2014 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly: Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány. SÚJB RC Kamenná 1. 12. až 16. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při uvolňování radionuklidů do vod z provozů o. z. TÚU. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 2. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 9. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provádění monitorování v roce 2014. Závěr kontroly: Bez závad. V roce 2014 nebyla ze strany orgánů státní správy a státního odborného dozoru zahájeno správní řízení za porušení povinností na úseku ochrany vod ani nebyla organizaci uložena žádna pokuta.

1.8 Shrnutí Na základě údajů uvedených ve zprávě lze konstatovat, že podmínky stanovené ve vodoprávních rozhodnutích pro nakládání s povrchovými, podzemními, důlními vodami a zbytkovými technologickými roztoky po chemické těžbě uranu jsou plněny. V roce 2014 nedošlo v lokalitě působnosti DIAMO, s. p., o. z. TÚU k ohrožení jakosti povrchových vod toku Luční strouha a Ploučnice. Překročení přípustných hodnot na SED J-ML vyhovovalo počtu nevyhovujících vzorků dle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. V roce 2014 byly zaplaceny poplatky za skutečný odběr podzemní vody v celkové výši 723 260,- Kč, z toho za odběr pitné vody 273 890,- Kč a za odběr vody pro ostaní užití 449 370,- Kč.



Za rok 2014 nebyly placeny poplatky za vypouštění odpadních vod. Na základě § 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, a §§ 5 a 6 prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., byla aktualizována majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací v majetku DIAMO, s. p., o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. Vybrané údaje byly předány v zákonem stanoveném termínu MěÚ v České Lípě. Činnost na odkališti je v současné době řízena v souladu s „Technickým a sociálním projektem likvidace uranového průmyslu, aktualizace č. 3 pro období let 2011-2015“ o. z. TÚU Stráž pod Ralskem, podle platných provozních předpisů, aktualizovaného programu TBD a platných vodoprávních rozhodnutí dozorujícího orgánu OŽP MěÚ Česká Lípa a KÚ Libereckého kraje. V tabulce č. 1-5 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU odpadními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1-22 je uvedeno celkové znečištění vypuštěné z o. z. TÚU důlními a povrchovými vodami. V tabulce č. 1-47 jsou uvedeny druhy a vypuštěné množství vod z o. z. TÚU v roce 2014. Tabulka č. 1-47: Vody vypuštěné z odštěpného závodu v roce 2014 Druhy vod – vypuštěné množství [m3.rok-1] Profil

Odpadní **

ČOV-CHÚ

11 772

ČOV-ZDM

6 010

ČOV-odkal.

1 709

ČOV-VP 7

4 174

NS-CHÚ

4 334

RN-CHÚ

43 233

RN-ZDM

16 531**

DN-CDS

3 609**

DN-VP 7

834**

SED J-ML

7 387

PV-VS

důlní

průsakové*

haldové

odkalištní

2 757 724

SLKR-VS

238 146

BaF-VS

9 674

ODK-VS***

67 596***

RP+OJ3-ZP

86 867*

JPSV-P Celkem

drenážní

1 200 99 593

3 005 544

88 067

67 596

0

0



* před vypouštěním důlních vod profilem PV-VS jsou do retenčních nádrží Pustý vypouštěny povrchové vody z rudného plata a odvalu j. č. 3 (RP+OJ3-ZP; 322 817 m3 vod vypuštěných v roce 2014, vodoprávní povolení na RP+OJ3-ZP bylo 31. 3. 2014 zrušeno) ** z DN CDS, DN VP 7, RN ZDM se jedná o vody povrchové dle platných vodoprávních rozhodnutí *** ODK-VS vodoprávní povolení na výpustný profil zaniklo k 31. 3. 2014, jednalo se o monitorování objemu povrchové vody v toku Luční strouha, výpustný profil ODK-VS byl od dubna 2014 nahrazen monitorovacím místem povrchových vod na Luční strouze LS-P a předcházejícím monitorovacím místem SR-P na výpusti ze Sedlického rybníka. V roce 2014 bylo vypuštěno 278 641 m3 těchto povrchových vod.



2 Hydrogeologie Za kalendářní rok 2014 byla kapitola hydrogeologie zpracována z údajů uvedených v roční zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2014“. Vzhledem k tomu, že četnost „Zprávy o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí“ je stejná jako četnost „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a zpráva je předávána i stejným organizacím, jsou dále v textu uvedeny hlavně odlišnosti od „Zprávy o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků“ a jednotlivé kapitoly se odkazují na „Zprávu o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2014“ (viz přiložené CD). V textu zprávy jsou dále používány 4 termíny pro jednotlivé druhy roztoků a vod, které vycházejí z „Výkladu MZe, odbor vodohospodářské politiky, č. j. 31011/2007-16320 ze dne 12. 12. 2007“ a rozhodnutí ČBÚ, které je součástí výkladu MZe. Jedná se o termíny: zbytkové technologické roztoky po chemické těžbě uranu, důlní vody, povrchové a podzemní vody. Výklad těchto termínů je proveden v kapitole Pojmy, zkratky a definice. Názvy kapitol 2.2.1 a 2.3.1 neodpovídají osnově uvedené v ŘP-sp-22-01. Problematika hydrogeologie na DIAMO, s. p., o. z. TÚU je specifická a názvosloví vychází z posledních rozhodnutí a výkladů orgánů státní správy.

2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů Ložiska uranové rudy se nachází v severních Čechách, v Libereckém kraji, v okrese Česká Lípa, mezi městy Mimoň a Křižany, v širším okolí města Stráž pod Ralskem. Uranové zrudnění je vyvinuto na bázi zvodněných cenomanských pískovců. Těžba uranu začala v širším okolí Stráže pod Ralskem na přelomu 60. a 70. let na třech ložiscích, z původně 8 objevených a prozkoumaných. Metodou hlubinného dobývání byla uranová ruda těžena na ložisku Hamr pod Ralskem (Důl Hamr I) a ložisku Břevniště pod Ralskem (Důl Křižany I). Na ložisku Stráž pod Ralskem (Důl chemické těžby) a části ložiska Hamr pod Ralskem (vyluhovací pole VP 5 a VP 6) byla použita metoda podzemního loužení „in situ“ pomocí zředěné kyseliny sírové. Všech 8 objevených a prozkoumaných ložisek se nachází ve strážském bloku. V tlusteckém bloku se nachází odkaliště, které sloužilo jako konečná deponie pro ukládání kalů produkovaných v procesu hydrometalurgického přepracování uranových rud z hlubinné těžby. Za oblast strážského bloku se označuje část severní okrajové partie České křídové pánve na ploše 194 km2, která má na SV tektonický styk s krystalinikem (lužická porucha) a z dalších tří stran je tektonicky vymezena v rámci svrchnokřídových sedimentů - na SZ pásmem strážského zlomu, na JV pásmem žilných neovulkanitů Čertových zdí a na JZ tvoří hranici hradčanský zlom, který byl zjištěn pouze v podloží křídy. Vlastní geologickou stavbu strážského bloku lze vymezit dvěma strukturními patry. Spodní patro je tvořeno předkřídovým fundamentem (krystalinikum) a svrchní patro svrchnokřídovými sedimenty souvrství cenomanu a turonu o celkové mocnosti 140-300 m. Z hlediska aktuální hydrogeologické rajonizace zasahuje strážský blok do hydrogeologických rajonů 4640 - Křída Horní Ploučnice, 4410 - Jizerská křída pravobřežní (rajony základní vrstvy v sedimentech svrchní křídy) a 4720 - Bazální křídový kolektor od Hamru po Labe (rajon bazální - hlubinné vrstvy v sedimentech svrchní křídy).



Ve strážském bloku se vydělují dva základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Kolektory jsou odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor. Spodnoturonský izolátor je přibližně 40 - 60 m mocný, ale je porušen tektonikou, tělesy neovulkanických hornin a velkým počtem vrtů a je dnes proto označován jako poloizolátor. Tlustecký blok je dílčí křídovou krou pokleslou kulisovitě podél pásma strážského zlomu oproti sousednímu strážskému bloku až o 600 m. Křídová sedimentace je reprezentována souvrstvím cenomanu, spodního turonu, středního turonu a svrchního turonu až coniaku o celkové mocnosti okolo 650 m. V tlusteckém bloku se vydělují tři základní hydrogeologické kolektory s převažující průlinovou propustností, ve kterých se realizuje prakticky veškerý oběh a akumulace podzemních vod. Těmito kolektory jsou souvrství coniaku (pískovce), souvrství středního turonu (kvádrové pískovce, slínito-prachovité pískovce) a souvrství cenomanu (fukoidové pískovce, rozpadavé pískovce). Coniacký a turonský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím svrchního turonu a coniaku (jílovce a prachovce), které tvoří izolátor. Turonský a cenomanský kolektor jsou od sebe odděleny souvrstvím spodního turonu (písčité prachovce, prachovce, slínovce, kalové vápence), které představuje izolátor (poloizolátor). Zájmové území hydrologicky náleží do oblasti povodí Ohře a Dolního Labe, povodí Ploučnice s číslem hydrologického pořadí 1-14-03. Správcem povodí toku Ploučnice je Povodí Ohře, státní podnik. Ploučnice pramení na jihozápadním svahu Ještědu v nadmořské výšce 654 m n. m. a ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m n. m. Plocha povodí je 1193,9 km2 a délka toku je 106,2 km. Průměrný průtok u ústí je 8,60 m3.s-1, v České Lípě 4,89 m3.s-1, v Mimoni 2,06 m3.s-1 a ve Stráži pod Ralskem 1,07 m3.s-1. Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 470/2001 Sb., v platném znění, je Ploučnice významným vodním tokem v celé délce svého toku. Tok je z velké části přirozeného charakteru, s meandrujícími úseky v široké zachovalé nivě, zejména mezi Mimoní a Českou Lípou. Od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s bývalou těžbou uranu. Do toku Ploučnice je z levé strany na rozhraní vyluhovacích polí VP13A, 13B a VP17 napojen obtokový kanál, který slouží k odvádění vyčištěných důlních vod do Ploučnice. Voda z obtokového kanálu zvyšuje průtok Ploučnice přibližně o jednu desetinu.

2.2 Monitorovací systémy Měření piezometrické úrovně ZTR, důlní a podzemní vody a měření hladiny podzemní vody a ZTR na o. z. TÚU ve strážském a tlusteckém bloku je prováděno ručně nebo automaticky. Ruční měření je prováděno pásmem GU, automatické měření zajišťují stanice NOEL, NOELALA a DataCon. Měření z automatických stanic dokáže vzhledem ke své četnosti měření zachytit podrobný vývoj hladiny a v oblastech s velkou dynamikou změn hladiny, jako např. na vyluhovacích polích, je jediným měřením schopným zaznamenat skutečný stav hladiny v jeden časový okamžik. Vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve vrtech se provádí dynamickým odběrem airliftem, čerpadlem Grundfos MP1 a čerpadlem Calpeda 4SDF 5405. Při zakleslých hladinách pak statickým odběrem pomocí odběrného válce. U vrtů zapojených trvale do čerpání, prostým odběrem do vzorkovnice. Vzorkování povrchových odběrných míst se provádí prostým odběrem do vzorkovnice.



Měrné profily pro hydrologický monitoring jsou vybaveny vodočtem a nebo dataloggerem (obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem). Hlavní činností DIAMO, s. p., o. z. TÚU je sanace následků po bývalé těžbě uranu v severních Čechách, zejména sanace po chemické těžbě uranu na ložisku Stráž pod Ralskem. Při chemické těžbě uranu v cenomanském kolektoru došlo sekundárně i ke kontaminaci nadložního turonského kolektoru, který je v širší oblasti zdrojem kvalitní pitné vody. Hydrogeologický a hydrologický monitoring je zaměřen na zjišťování současného stavu kontaminace v cenomanském, turonském i coniackém kolektoru. Výsledky monitoringu jsou dále využívány pro optimalizaci sanačních postupů. Monitoring horninového prostředí je prováděn na základě plánu monitoringu v souladu s rozhodnutím OBÚ č.j. 3345-02-Šk/03 ze dne 3. 1. 2004 a rozhodnutími OBÚ č. j. SBS 18624/2011/03 a č. j. SBS 18621/2011/03 ze dne 20. 9. 2011.

2.2.1

Monitoring ZTR, důlních a podzemních vod

Základní síť pro monitoring hladinových poměrů pro rok 2014 ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 656 vrtů. Tabulka č. 2-1: Monitoring hladinových poměrů ve strážském bloku v roce 2014 počet měřených vrtů kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

259

93

352

turon

206

19

225

strážský blok celkem

577

Tabulka č. 2-2: Monitoring hladinových poměrů v tlusteckém bloku v roce 2014 počet měřených vrtů kolektor

ruční měření

automatické stanice

celkem

cenoman

6

0

6

turon

11

5

16

coniak

57

0

57

tlustecký blok celkem

79

Poznámka: V oblasti bývalé chemické úpravny byl monitoring coniacké zvodně rozšířen o vrty s indexy CHU-HV odvrtané v rámci analýzy rizik území zasažených hlubinnou těžbou uranu - areál chemické úpravny. Seznam vrtů a četnost měření jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Základní síť pro monitoring kvality ZTR, důlních a podzemních vod ve strážském a tlusteckém bloku obsahovala 385 vrtů. Sledování kvality ZTR a podzemních vod turonského zvodněného kolektoru uvnitř plochy VP a cenomanského a turonského zvodněného kolektoru mimo kontury vyluhovacích polí se



provádělo odběry vzorků vod prostřednictvím čerpacích a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality ZTR cenomanského zvodněného kolektoru a účinnosti sanačních technologií uvnitř plochy VP se provádělo odběry vzorků vod z technologických a pozorovacích hydrogeologických vrtů. Sledování kvality důlních vod v prostoru bývalých dolů hlubinné těžby se provádělo odběry vzorků vod z určených technických a pozorovacích vrtů. Tabulka č. 2-3: Pravidelné vzorkování ZTR, důlních a podzemních vod ve stráž-ském bloku v roce 2014 počet vrtů

kolektor

cenoman

212

turon

142

celkem

354

Sledování kvality podzemních vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod z vrtů. Tabulka č. 2-4: Pravidelné vzorkování podzemních vod v tlusteckém bloku v roce 2014 kolektor

počet vrtů

coniak

31

Poznámka: Vzorkování podzemní vody turonské a cenomanské zvodně se provádí 1x za 4 roky. Poslední vzorkování proběhlo v roce 2011, další vzorkování proběhne v roce 2015. Seznam vrtů, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech.

2.2.2

Monitoring povrchových vod

Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na povrchových odběrných místech. Tabulka č. 2-5: Pravidelné vzorkování povrchových vod v tlusteckém bloku v roce 2014 místo

povrch

počet povrchových odběrných míst

17

Seznam povrchových odběrných míst, četnost vzorkování, rozsah chemických analýz a potřebný objem odebraného vzorku jsou uváděny ve čtvrtletních plánech. Pro hydrologický rok 2014 zajišťovala pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU hydrologická měření a jejich vyhodnocení firma Aquatest, a. s. Pro potřeby hydrologického monitoringu zajišťuje o. z. TÚU měření režimních stavů na 5 vodoměrných stanicích.



Tabulka č. 2-6: Monitoring povrchových toků v hydrologickém roce 2014 Profil č.

vodní tok

obec

vybavení

vlastník vybavení

četnost měření / měření provádí

1

Dubnický potok

Stráž pod Ralskem

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / o. z. TÚU

2

Panenský potok

Pertoltice

datalogger

Povodí Ohře, s. p.

měření 1x za 10 minut / Povodí Ohře, s. p.

3

Ploužnický potok

Hvězdov

vodočet

Aquatest, a. s.

měření 1x za den / Aquatest, a. s.

4

Hradčanský potok

Hradčany

datalogger

Aquatest, a. s.

měření 1x za 20 minut / Aquatest, a. s.

5

Robečský (Okenský) potok

Doksy

vodočet

Karel Kliner VZ


6

Břehyňský potok

Břehyně

vodočet

Karel Kliner VZ


7

Robečský potok

Staré Splavy

vodočet

Karel Kliner VZ


8

Ploučnice

Osečná

datalogger

Obec Osečná

měření 1x za 20 minut / Obec Osečná

9

Ploučnice

Mimoň

datalogger

DIAMO, s. p., o. z. TÚU

měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

10

Ploučnice

Chrastná

vodočet



11*

Hamerská strouha

DH I (CDS)

vodočet



12

Svébořický potok

Hvězdov

datalogger


měření 1x za hodinu / o. z. TÚU

Poznámka: datalogger - obecně jakákoliv automatická stanice pro měření výšky hladiny ve vodním toku se záznamem. Oddělení geologické shromažďovalo všechna data naměřená pracovníky o. z. TÚU na 5 vodoměrných stanicích (měření režimních stavů) a údaje o vypouštění do vodoteče (ze SLKR I, z odkaliště a z NDS 6) potřebné pro vyhodnocení hydrologického roku 2014.

2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1

ZTR, důlní a podzemní vody

Při porovnání piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni z prosince 2014 a z prosince 2013 jsou nejvýraznější změny v oblasti DH I a VP. Vyjma oblasti VP DCHT a SV oblasti strážského bloku u lužické poruchy došlo na většině plochy strážského bloku ke vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody až o 14 m (největší vzestup je v oblasti DH I).



Na VP DCHT došlo k poklesu piezometrické úrovně ZTR až o 3 m. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou způsobeny hlavně režimem čerpání (případně vtláčení). V srpnu 2014 bylo dosaženo na VP největší podbilance a to 6 600 l.min-1. Pokračuje zatápění DH I započaté v dubnu 2001. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2014 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 241 m n. m. Rychlost proudění ZTR a podzemní vody na DH I a okolí byla 0,1 až 0,4 m.den-1. Na severních dobývacích blocích DH I a dále na S a SV ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). Vzestup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody je v jednotlivých partiích DH I a okolí nerovnoměrný, projevuje se zde vliv anizotropie horninového prostředí a tektonického postižení území. Postupně docházelo na vrtech ke zpomalování vzestupu piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody, což je přirozený a očekávaný jev. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47 urychluje nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody na většině HG vrtů vybraných pro sledování zatápění DH I. V roce 2014 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 533 064 m3 (2,92 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Celkem bylo od roku 2009 do konce roku 2014 do vrtu V-5 vtlačeno 7 119 395 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu V-5 minimálně o 12 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Do vrtu HSCC-47 bylo v roce 2014 vtlačeno 452 041 m3 (0,86 m3.min-1) ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Celkem bylo od roku 2012 do konce roku 2014 do vrtu HSCC-47 vtlačeno 1 518 957 m3 ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10. Volná hladina podzemní vody turonské zvodně byla v okolí vrtu HSCC-47 minimálně o 25 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Změny piezometrické úrovně ZTR na VP jsou vlivem technologických zásahů (čerpání až ze 60 vrtů a vtláčení až do 300 vrtů, max. počty provozovaných vrtů v roce 2014) velmi dynamické. Piezometrická úroveň ZTR kolísá během týdne při změně režimu čerpání (případně vtláčení) lokálně až o několik metrů. Na většině vyluhovacích polí byla piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni v prosinci 2014 v rozmezí 233 až 245 m n. m. Rychlost proudění ZTR na VP byla 0,1 až 0,3 m.den-1, směrem na DH I byla rychlost proudění ZTR a podzemní vody 0,1 až 0,4 m.den-1. Současný převažující směr proudění ZTR a podzemní vody je do centra zatápěné depresní kotliny na DH I u strážského zlomu a do centra hydraulické deprese vzniklé čerpáním ZTR v rámci sanace na VP DCHT. Dosažená průměrná bilance vod v cenomanském kolektoru celého strážského bloku se v porovnání s rokem 2013 snížila o 0,89 m3.min-1 a činila 2,12 m3.min-1. Na provozovaných VP celkově převažovalo čerpání ZTR nad vtláčením a tím byla na VP udržována podbilance v cenomanském zvodněném kolektoru za rok 2014 5 327 l.min-1 neboli 2 799 716 m3.rok-1. V roce 2014 byla na všech provozovaných polích dosažena podbilance. Na obrázku č. 2-1 jsou hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2014 a na obrázku č. 2-2 je zobrazen rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi prosincem 2014 a prosincem 2013. Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2014 jsou znázorněny na obrázku č. 2-3. Rok 2014 byl srážkově podprůměrný - 524,6 mm (údaje jsou ze srážkoměrné stanice umístěné na odkališti). Průměrné srážky za roky 1956-2007 jsou pro srážkoměrnou stanici ČHMÚ ve Stráži pod Ralskem 763 mm. Regionálně došlo mezi prosincem 2013 a prosincem 2014 na většině plochy strážského bloku k poklesu hladiny podzemní vody v roz-



mezí 0 až 2 m (maximum na VP). Změny hladiny podzemní vody a ZTR v celém stražském bloku jsou způsobeny převážně klimatickými jevy (srážkově podprůměrný rok), lokálně pak odběry z vodních zdrojů hromadného a individuálního zásobování. Největší změny turonské hladiny jsou na VP, kde je hladina ZTR a podzemní vody ovlivněna režimem čerpání ZTR, podzemních a důlních vod.



Obrázek č. 2-1: Hydroizopiezy cenomanské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2014



Obrázek č. 2-2: Rozdíl piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody cenomanské zvodně ve strážském bloku mezi 12/2014 a 12/2013



Obrázek č. 2-3: Hydroizohypsy turonské zvodně ve strážském bloku v prosinci 2014



Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 50-65 m, nižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní, v rozmezí 45-50 m je na jižních a jihovýchodních VP a na poli VP26. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 43 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Největší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní je v ploše dobývacích bloků DH I a směrem k S a SV a to v rozmezí 58 až 85 m. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR a důlní vody se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je 36 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při odstávkách technologických celků. Poblíž vtláčecího vrtu V-5 byly v roce 2012 odvrtány 2 nové monitorovací vrty HSPC-5 a HSPC-6. Ve vrtu HSPC-5 došlo začátkem roku 2013 k nárůstu koncentrace SO42- k hodnotě 3 100 mg.l-1, poté koncentrace SO42- mírně klesla a v roce 2014 se stabilizovala. Naopak ve 100 m vzdáleném vrtu HSPC-6 dochází od roku 2012 k pozvolnému růstu koncentrace SO42až k současné hodnotě 3 500 mg.l-1. Ve vrtu P-10, který je od vrtu HSCPC-6 vzdálen 80 m a je monitorován od roku 2009, se koncentrace SO42- pohybují kolem hodnoty 2 700 mg.l-1. Vývoj v těchto vrtech souvisí s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I a má úzkou vazbu na vtláčení alkalických ZTR do nedalekého vrtu V-5. U vrtů v blízkosti severní části HB Stráž dochází k velkým výkyvům v koncentraci SO42- související se změnami vtláčení do této části HB Stráž. Toto kolísání se projevilo i v roce 2014 především ve vrtu STPC-14. Proti střední části HB Stráž dochází na okolních vrtech rovněž k značným výkyvům v koncentraci SO42- souvisejících se změnami vtláčení do této části HB Stráž. V roce 2014 došlo k mírnému nárůstu koncentrace SO42- ve vrtech STPC-64 a STPC-190. V dlouhodobém měřítku je však koncentrace SO42- v těchto vrtech stabilní. Ve vrtu STPC-217 došlo v polovině roku 2011 k prudkému nárůstu koncentrace SO42-, ale poté se situace stabilizovala. Od začátku roku 2013 však opět dochází v souvislosti s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I k růstu koncentrace SO42- až k současné hodnotě 9 500 mg.l-1. Hydrochemické změny v severovýchodní části plochy rozptylu souvisejí s pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I, se změnami vtláčení do severní a střední části HB Stráž a s vtláčením alkalických ZTR do předpolí DH I. Změny v koncentracích ve vrtech v této oblasti lze, vzhledem ke směru proudění, čekat i v dalších letech. Růst koncentrací ve vrtech v této oblasti nepředstavuje v současné době vážný problém. Po zaplnění hydraulické deprese v okolí DH I dojde ke změně směru proudění a dříve uniklé ZTR se budou postupně vracet směrem do centra sanované oblasti na VP. V prostoru bývalého VP 6 došlo v roce 2013 ve vrtu VP 6-353 k prudkému nárůstu koncentrace SO42-. Začátkem roku 2014 pak koncentrace SO42- dále rostla až k hodnotám 11 900 mg.l-1. Poté se situace stabilizovala. Nárůst souvisí s pohybem více kontaminovaných roztoků z jižní části pole VP 6 (koncentrace SO42- v okolí vrtu VP 6-394 se pohybují kolem 16 000 mg.l-1) směrem k zatápěné depresní kotlině DH I. V prostoru poblíž HB Stráž dochází ve vrtu STPC-209 od začátku roku 2010 k postupnému růstu koncentrace SO42-. Tento růst pokračoval i v roce 2014 až k hodnotě 29 300 mg.l-1. Podobný, ale méně výrazný růst koncentrace SO42- je zaznamenán i ve vrtu STPC-187, kde růst započal o něco později až začátkem roku 2011 a kde koncentrace SO 42- dosáhla v první polovině roku 2014 hodnot až 16 500 mg.l-1. Na nejbližším vrtu STPC-219, kde v minulých le-



tech docházelo rovněž k růstu koncentrace SO42-, se situace od roku 2013 stabilizovala. Změny v tomto prostoru v blízkosti HB Stráž jsou odezvou pohybu roztoků ve velkém prostoru s řídkou monitorovací sítí a citlivě se zpožděním reagují na změny v hydraulické situaci. Ve střední části jihovýchodního prostoru ve vrtu STPC-216 docházelo od roku 1996 k postupnému růstu koncentrace SO42-. Obdobný růst koncentrace byl zaznamenán i v sousedním vrtu STPC-221. V roce 2011 se situace v těchto vrtech stabilizovala. Od roku 2012 pak dochází v obou vrtech k pozvolnému poklesu koncentrace SO42-. Opačný trend vývoje koncentrace SO42- je pak zaznamenáván ve vrtu STPC-215, který je situován cca 500 m severně od vrtu STPC-216. V tomto vrtu naopak koncentrace SO42- od roku 2011 mírně stoupají až k současné hodnotě 10 000 mg.l-1. Hydrochemické změny v celém jihovýchodním prostoru plochy rozptylu souvisejí s prostorovým pohybem roztoků v důsledku zatápění DH I, se změnami vtláčení do HB Svébořice, s režimem na přilehlých jihovýchodních a jižních okrajových polích a režimem čerpání ze sanačních vrtů STCC v jihovýchodní oblasti rozptylu. Kromě výše uvedených změn v okolí vrtů STPC-187, STPC-209 a STPC-215 je hydrochemická situace v jihovýchodní části plochy rozptylu stabilní. V jižní části rozptylu oblasti jsou kromě vrtů STCC-20, STPC-27, STPC-80, STPC-81, STPC-186, STPC-206, STPC-212, STPC-213 a STPC-228 již v ostatních sledovaných vrtech pórové roztoky kvalitou obdobné původní vrstevní vodě a situace je v nich dlouhodobě stabilní. Jižně od sanačních čerpacích vrtů STCC-17, STCC-18 a STCC-19 došlo ve vrtu STPC-206 od poloviny roku 2006 do začátku roku 2008 k nárůstu koncentrace SO42-. Po poklesu koncentrace SO42- koncem roku 2010 došlo v dubnu 2011 k dalšímu nárůstu koncentrace SO42-, poté se situace stabilizovala. Po déle trvající technologické odstávce v dubnu až květnu 2012 koncentrace SO42- opět začaly stoupat až k současné hodnotě 4 200 mg.l-1. V nejbližším monitorovacím vrtu STPC-207 k růstu koncentrací SO42- nedošlo. Hydrochemické změny v jižní části plochy rozptylu souvisejí s prouděním ZTR a podzemní vody z prostoru mezi HB Svébořice a jižní konturou VP severovýchodním směrem do zatápěné deprese DH I. Vývoj na vrtech citlivě reaguje na každou drobnou změnu hydraulické situace v blízkém okolí. Vzhledem k nepříznivému trendu vývoje koncentrace SO 42- ve vrtu STPC 206 a k vysoké koncentraci SO42- v okolí některých vrtů je v této oblasti počítáno s odvrtáním nového sanačního vrtu. V roce 2014 pokračoval růst koncentrace SO42- ve vrtu STPC-72 až k hodnotám 33 500 mg.l-1. Nárůst souvisí s režimem čerpání na nejbližších polích VP15 a VP16. V nejbližším pozorovacím vrtu 238079A k růstu koncentrace SO42- nedošlo (situace se zde naopak zlepšuje). Ve vrtu 238079A pokračoval pokles koncentrace SO42- započatý v roce 2011. Podobný poklesový trend měl i cca 500 m vzdálený vrt STPC-121, kde však koncem roku 2014 došlo ke skokovému nárůstu koncentrace SO42- z hodnoty kolem 17 500 mg.l-1 na hodnotu 24 000 mg.l-1. V této oblasti je v roce 2015 plánováno odvrtání nového sanačního vrtu. Exponovanou částí severozápadní oblasti rozptylu je pole VP26, jehož západní polovina se nachází v OPVZ Mimoň. Na tomto poli existuje velký koncentrační spád na malé vzdálenosti. Stačí i malá změna v režimu čerpání a vtláčení a v některých vrtech může docházet v krátké době k výrazným koncentračním změnám. Nárůst koncentrace SO42- ve vrtu STPC-131 zaznamenaný koncem roku 2013 v roce 2014 nepokračoval, docházelo naopak k mírnému poklesu koncentrace SO42-. Po zkontrolování technického stavu vytipovaných vrtů byl v této oblasti rozšířen monitoring o vrt VP26-6280, který je situován 25 m západně od vrtu STPC-131,



na samém okraji pole VP26. Analýza zatím jediného vzorku ukázala na přítomnost původní vrstevní vody a potvrdila vymezení ostrého koncentračního rozhraní v této oblasti. Na VP26 byla od začátku provozu pole navozena trvalá podbilance vyšší než na ostatních okrajových polích. Úpravami režimu čerpání a vtláčení na VP26 a okolních polích VP24, VP23 a VP22 se daří udržet ostré koncentrační rozhraní ZTR u západní hranice VP26 v ploše pole. Změny v režimu čerpání a vtláčení a jejich odezvy budou i nadále důsledně sledovány. Celá severní oblast, tj. oblast severně od VP26, 25B, 24, 23, 17 a 13B přiléhající ke strážskému zlomu, má velmi těsný vztah k vývoji ve vnitřní ploše VP. Ve vrtu STPC-223 došlo v roce 2013 k většímu nárůstu koncentrace SO42- až k hodnotě 64 400 mg.l-1. Ke konci roku 2013 koncentrace mírně poklesla k hodnotě 60 000 mg.l-1. Na podobné úrovni se koncentrace SO42- pohybovala i v roce 2014. Podobně vysoké koncentrace SO42- byly prokázány i v nově odvrtaném monitorovacím vrtu STPC-229, který je situován cca 320 m jihozápadně od vrtu STPC-223. Oba vrty jsou umístěny v oblasti, kde je vlivem sanačního čerpání nízká piezometrická úroveň ZTR. Podobně jako v případě oblasti DH I, dochází i zde k posunu hydraulické deprese, vytvořené sanačním čerpáním, směrem od středu VP ke strážskému zlomu, který tvoří nepropustnou linii bez možnosti přítoku. Změny v koncentraci v tomto vrtu mají úzkou souvislost s režimem na blízkých polích a pohybem koncentrovaných roztoků směrem od severní části HB Stráž. Kvalita vod cenomanské zvodně v prostoru zatápěné depresní kotliny na DH I byla v roce 2014 sledována ve vrtech CC-9, BAPC-25, P-6, HSMV-2, HSPC-2, HSPC-7 a HSPC-9. Ve vrtech P-6 a BAPC-25 se nachází původní vrstevní voda. Východní a jihovýchodní část DH I je postupně zaplňována původní vrstevní vodou. Ve střední části DH I se vyskytují vody ovlivněné předchozí hornickou činností. V roce 2014 se koncentrace SO42- ve vrtu HSPC-2 pohybovaly na úrovni kolem 5 000 mg.l-1. Ve vrtu HSMV-2 se koncentrace SO42- udržovala na úrovni 125 mg.l-1. Ve vrtu HSPC-9 koncentrace SO42- oscilovala kolem hodnoty 2 200 mg.l-1. Západní a jihozápadní část prostoru DH I je pak zasažena ZTR uniklými z DCHT. Ve vrtu CC-9 dochází k postupnému poklesu koncentrace SO42-. Současná hodnota koncentrace SO42- se pohybuje kolem 2 250 mg.l-1. V nedalekém vrtu HSPC-7 pak koncentrace SO42- v roce 2014 rovněž mírně poklesly až k hodnotě 1 300 mg.l-1. V roce 2014 nebyla v oblasti uvnitř VP v žádném vrtu zaznamenána koncentrace SO 42- přesahující hodnotu 60 000 mg.l-1. Koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 50 000 až 60 000 mg.l-1 se i nadále nalézají v oblasti centrálních polí na rozhraní polí VP 7B a VP 8C a dále pak v západní části pole VP17. V oblasti severovýchodních polí a v oblasti pole VP26 došlo v roce 2014 k významnému poklesu koncentrace SO42-. Méně koncentrované ZTR s koncentrací SO42- v rozmezí 20 000 až 50 000 mg.l-1 se pak nalézají na polích ve východní, jižní a jihovýchodní části DCHT. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Růst koncentrací ve vrtech v severovýchodní oblasti nepředstavuje v současné době vážný problém. Po zaplnění hydraulické deprese v okolí DH I dojde ke změně směru proudění a dříve uniklé ZTR se budou postupně vracet směrem do centra sanované oblasti na VP. Na obrázku č. 2-4 je koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2014 s vyznačenou hranicí ZTR. Ve vrtu VPCT-605 severovýchodně od pole VP 6 vyvolalo zvýšené čerpání v průběhu let 2007-2008 nárůst koncentrace SO42- i NH4+ Od roku 2008 docházelo na tomto vrtu k poklesu koncentrace SO42- i NH4+. V polovině roku 2013 bylo v tomto vrtu z důvodu jeho špatného technického stavu zastaveno sanační čerpání i odběr vzorků. Jako náhrada byl již začátkem roku 2013 odvrtán vrt VPCT-605A, který byl zapojen do čerpání ještě před ukončením čer-



pání z vrtu VPCT-605. Tím byla zachována kontinuita sanačního procesu v tomto prostoru. Vzhledem ke složení čerpaných roztoků docházelo v novém vrtu VPCT-605A k zanášení ponorného čerpadla. Z tohoto důvodu byl proto v polovině roku 2014 opět zprovozněn vrt VPCT-605 a dochází tak ke střídavému čerpání z obou vrtů. Koncentrace SO 42- se ve vrtu VPCT-605 pohybovaly kolem hodnoty 330 mg.l-1 a koncentrace NH4+ pak kolem hodnoty 35 mg.l-1. Ve vrtu VPCT-605A se koncentrace SO42- pohybovaly kolem hodnoty 290 mg.l-1 a koncentrace NH4+ pak kolem hodnoty 30 mg.l-1. ZTR čerpané z obou vrtů vstupují do technologie NDS 6, kde kryjí potřebu technologické vody. Dochází zde k odstraňování iontů NH4+, což zároveň vede k sanaci horninového prostředí v prostoru těchto vrtů. V turonské zvodni v prostoru VP je situace následující. ZTR s koncentrací SO42- nad 500 mg.l-1 se nacházejí ve dvou centrech, a to v oblasti na rozhraní polí VP 7B, 10A, 10B a VP14 a v centrální oblasti pole VP13A. ZTR s koncentrací SO42- mezi 250 a 500 mg.l-1 se nacházejí v širším okolí těchto oblastí na polích VP 7A, 12A, 12B, 12C, 12D, 13A, 18, 4, 7B, 11, 9B, 9A, 10A, 10C, 8D, 8A, a VP 23. ZTR s koncentrací SO 42- nad 50 mg.l-1 se nacházejí téměř v celém prostoru DCHT, kromě západních polí VP25B, VP26, západní části polí VP24, VP22, VP20, VP15 a VP16 a východní části polí VP8B a VP8E. Vedle celoplošné kontaminace turonské zvodně existují prostorově ostře ohraničené části turonské zvodně, takzvané čočky. Hodnota koncentrace SO42- přesahující 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočce VP12B (na této čočce se udržují i vyšší koncentrace NH4+ přesahující hodnoty 1 000 mg.l-1), hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 1 000 až 2 500 mg.l-1 je již pouze na čočkách VP8F9D, VP9A a VP10C, hodnota koncentrace SO42- v rozmezí 500 až 1 000 mg.l-1 je na čočkách VP9A9B a VP9B-západ. Na čočkách probíhá intenzivní čerpání ZTR. V turonské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Na obrázku č. 2-5 je koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2014.



Obrázek č. 2-4: Koncentrace SO42- v cenomanské zvodni ve 2. pololetí 2014 s vyznačenou hranicí ZTR



Obrázek č. 2-5: Koncentrace SO42- v turonské zvodni ve 2. pololetí 2014



Obrázek č. 2-6 dokládá hydraulickou situaci svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště v listopadu 2014. Při porovnání hladiny podzemní vody z listopadu 2014 a listopadu 2013 došlo na většině vrtů v okolí odkaliště k poklesu hladiny podzemní vody. Dlouhodobě vykazuje hladina podzemní vody v okolí odkaliště ustálený stav. Na odkališti, v oblastech s nejvyššími koncentracemi kontaminantů (V a JZ okraje) se hydrochemická situace zlepšila (poklesy koncentrace SO42- ve vrtech TBPK-12 a TBPK-18), naopak při rozhraní JZ a JV okraje, kolem vrtů TBCK-6 a TBPK-16, při rozhraní V a JV okraje kolem vrtu TBPK-14 a na JZ okraji ve vrtu TBPK-21 koncentrace SO42- mírně vzrostla. Nárůst koncentrace byl zaznamenán i ve vrtu TBPK-13. Veškeré změny v koncentracích souvisí s přirozeným prouděním podzemní vody J a JV směrem. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2013 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. Podrobnější údaje lze najít ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2014“.



Obrázek č. 2-6: Hydroizohypsy svrchní volné coniacké zvodně v okolí odkaliště Stráž v listopadu 2014



2.3.2

Povrchové vody

Firma Aquatest, a. s. provádí pro DIAMO, s. p., o. z. TÚU pravidelný hydrologický monitoring a jeho vyhodnocení. V tabulce č. 2-7 jsou uvedeny průtoky v 12-ti vodoměrných stanicích. Tabulka č. 2-7: Průměrné měsíční průtoky vodotečemi v hydrologickém roce 2014 [l.s-1] Profil / Měsíc

Profil č.

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

Rok

Břehyňský potok, Břehyně

6

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Dubnický potok, Stráž pod Ralskem

1

84,3

86,0

77,7

62,4

59,0

44,1

40,1

49,0

42,4

36,3

37,3

57,4

56,3

Hamerská strouha, DH I (CDS)

11*

134

149

128

121

121

103

124

120

129

124

142

141

128

Hradčanský potok, Hradčany

4

133

114

142

113

100

91

140

89

62

53

69

102

101

Panenský potok, Pertoltice

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Ploučnice, Osečná

8

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Ploučnice, Mimoň

9

854

1184

927

769

743

587

839

585

607

557

730

844

770

Ploučnice, Chrastná

10

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Ploužnický potok, Hvězdov

3

237

238

227

209

197

189

197

155

186

172

234

229

206

Robečský (Okenský) potok, Doksy

5

146

157

136

100

60

76

124

78

62

64

91

101

100

Robečský potok, Staré Splavy

7

1003

354

302

298

325

424

513

322

180

237

982

1736

557

Svébořický potok, Hvězdov

12

74,7

64,2

60,8

58,2

54,9

50,0

48,6

36,7

42,3

40,6

51,5

48,6

52,5

Poznámka: Sloupec Rok udává roční průměr. Pro profil č. 8 (Ploučnice, Osečná) nebyla data k dispozici. Pro profil č. 2 (Panenský potok, Pertoltice) vykazovalo měření znaky sezónosti, měrnou křivku by bylo třeba sestavit minimálně ze dvou částí. Od správce měrného profilu Povodí Ohře, s. p. budou získána verifikovaná data, která budou uvedena ve zprávě o hydrologickém monitoringu za rok 2015.



Pro profily č. 6 (Břehyňský potok, Břehyně) a č. 10 (Ploučnice, Chrastná) nebyly průtoky vyhodnoceny. U obou profilů došlo k posunu měrné křivky průtoku a v roce 2014 nebyl zastižen dostatečný rozptyl stavů pro konstrukci nové měrné křivky průtoku. Průměrné měsíční průtoky vodotečemi nejsou uváděny pro kalendářní rok 2014, ale pro hydrologický rok 2014, který začíná 1. 11. 2013 a končí 31. 10. 2014. Údaje jsou převzaty ze zprávy: Charvát P., Pacl A., Vránek T., (2014): Stráž pod Ralskem - TÚU hydrologický monitoring 2014 - 2015, Zpráva 2014, měření za rok 2014. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2014. Úzkou souvislost s hydrologickým monitoringem i monitoringem povrchových zvodní mají srážkové úhrny. V tabulce č. 2-8 jsou uvedeny měsíční srážky naměřené na srážkoměrné stanici Odkaliště v roce 2014. Tabulka č. 2-8: Srážky na srážkoměrné stanici Odkaliště v roce 2014 [mm] Stanice / Měsíc

I.

Odkaliště

26,4

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

2,6

40,9

23,7

87,3

34,8

61,7

67,2

67,4

52,8

11,9

47,9

524,6

Poznámka: Údaje jsou převzaty z „Bilanční zprávy o pohybu vod v odkališti“ Z-06-PP-DCHT03-00. Hydrochemická situace povrchových vod je uvedena v kapitole 1. Sledování kvality povrchových vod v tlusteckém bloku v okolí odkaliště a na odkališti se provádělo odběry vzorků vod na 17 povrchových odběrných místech. Výsledky jsou podrobně popsány ve zprávě „Zpráva o vývoji rozptylu zbytkových technologických roztoků za rok 2014“.

2.4 Shrnutí I v roce 2014 pokračovalo zatápění DH I. Na DH I, v centru zatápěné depresní kotliny DH I u strážského zlomu, byla v prosinci 2014 hladina (volná hladina) podzemní vody v cenomanské zvodni cca 241 m n. m. Na S a SV od dobývacích bloků DH I směrem ke strážskému zlomu hladina podzemní vody v cenomanské zvodni ještě nenastoupala ke stropu fukoidových pískovců (stropu cenomanského kolektoru). V předpolí dolového pole zatápěného DH I probíhalo vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47. V roce 2014 bylo do vrtu V-5 vtlačeno 1 533 064 m3 (2,92 m3.min-1) ZTR a do vrtu HSCC-47 bylo vtlačeno 452 041 m3 (0,86 m3.min-1) ZTR. Vtláčení ZTR (alkalického slivu) z technologií NDS ML a NDS 10 do vrtů V-5 a HSCC-47 urychluje nástup piezometrické úrovně ZTR a podzemní vody v cenomanské zvodni v oblasti DH I. Po celou dobu vtláčení ZTR (alkalického slivu) do vrtů V-5 a HSCC-47 byla volná hladina podzemní vody turonské zvodně v okolí obou vrtů výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně. Na většině vyluhovacích polí je rozdíl v hladinových poměrech mezi turonskou a cenomanskou zvodní v rozmezí 50-65 m. Volná hladina podzemní vody a ZTR turonské zvodně je v ploše VP a DH I minimálně o 43 m výš než výtlačná úroveň cenomanské zvodně, čímž je v současné době zabráněno přetoku ZTR z cenomanské zvodně do turonské zvodně. Nejnižší rozdíl v hladinových poměrech obou zvodní v hranici 80 mg.l-1 síranů v cenomanské zvodni (ZTR se nacházejí uvnitř oblasti vymezené touto izolinií) je 36 m. Pasivní ochrana turonské zvodně je dodržována i při odstávkách technologických celků.



V cenomanské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2013 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci.



3 Ovzduší 3.1 Emise ze stacionárních zdrojů 3.1.1

Spalovací stacionární zdroje

Odštěpný závod TÚU v roce 2014 provozoval tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Přehled vyjmenovaných stacionárních spalovacích zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2014 je uveden v tabulce č. 3-1. Tabulka č. 3-1: Přehled vyjmenovaných spalovacích stacionárních zdrojů Instalovaný příkon [MW]

Počet kotlů/ agregátů

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

neinstaZP lován

5

8 630

NOx, CO

Účinnost odlučovače [%]

Poř. č.

Rok uvedení do provozu

Zdroj znečišťování ovzduší

1

výtopna Stráž pod Ralskem

1976

1.1.

46,837

2

olejová výtopna ZBZS

1994

1.1.

0,33

neinstaLTO lován

2

2 181

NOx, CO

3

záložní zdroj el. energie NDS ML a NDS 10

2013

1.2.

1,6

neinstanafta lován

2

30

NOx, CO

Kód zdroje *

Druh paliva

* Kód vyjmenovaného stacionárního zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.

3.1.2

Plnění emisních limitů

Plnění emisních limitů spalovacích zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 3-2. V roce 2014 nebyly překročeny žádné emisní limity. Jednorázové autorizované měření emisí bylo provedeno u výtopny Stráž pod Ralskem.



Tabulka č. 3-2: Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Zdroj znečiš- Označení ťování kotle (druhu ovzduší paliva)

výtopna Stráž pod Ralskem

3.1.3

NOx

CO

limit

skutečnost

limit

skutečnost

KH1 (ZP)

200

83,8

100

3,7

KH2 (ZP)

200

104,0

100

6,9

KH3 (ZP)

200

104,1

100

3,4

KP 8 (ZP)

200

90,0

100

2,7

KP 16 (ZP)

200

119,4

100

6,3

Emise a poplatky ze stacionárních zdrojů

Stanovení emisí a poplatků ze stacionárních zdrojů o. z. TÚU v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 3-3. Tabulka č. 3-3: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečišťování ovzduší

výtopna Stráž pod Ralskem olejová výtopna ZBZS záložní zdroj el. energie NDS ML a NDS 10 Celkem *

NOX

Poplatek CO

Uhrazený *

Vypočtený **

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

8,89

9 800

0,34

0,0

0,0

9 800,0

0,06

100

0,002

0,0

0,0

100,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

8,95

9 900

0,36

0,0

0,0

9 900,0

Skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím.

** Vypočtený poplatek (záloha) na následující poplatkové období.

V souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se od poplatku osvobozují provozovatele stacionárních zdrojů, pokud výše poplatku za poplatkové období činí méně než 50 000,- Kč. Postup zjišťování a vykazování emisí CO2 pro výtopnu Stráž pod Ralskem je dán monitorovacím plánem schváleným rozhodnutím MŽP o povolení k emisím skleníkových plynů a o stanovení podmínek k jejich zjišťování, zveřejňování a vykazování č. j.: CZ-0339-13/M4 ze dne 16. 10. 2013. Za rok 2014 bylo zjištěno, vykázáno a ověřeno způsobem stanoveným v § 15 zákona č. 383/2012 Sb. 17 721 tun emisí CO2, což je o 662 tun méně než v roce předchozím. Rozhodnutím MŽP CZ-0339-13/Aa ze dne 21. 1. 2014 byly pro výtopnu Stráž pod Ralskem přiděleny bezplatné povolenky pro rok 2014 ve výši 14 373 EUA, což je o 3 348 méně, než bylo skutečně zjištěno, vykázáno a ověřeno emisí CO2. Rozdíl byl řešen nákupem flexibilních



emisních kreditů ERU, které byly následně směněny za povolenky EUA a zůstatkem povolenek na účtu z předešlého obchodovacího období. Tabulka č. 3-4: Emise CO2 a bilance povolenek Provozované zařízení Číslo povolení

Výtopna Stráž pod Ralskem, č. j.: CZ0339-13/M4 ze dne 16. 10. 2013 *

Bilance povolenek

Vykázané množství CO2 [t.rok-1]

Přidělené množství (alokace)

Vyřazené množství dle výkazu CO2 *

Prodej (-) Nákup (+)

Zůstatek na účtu ** k 31. 12. 2014

17 721

14 373

18 383

+1 300

52 094

odpovídající vykázanému a ověřenému množství emisí v předchozím roce

** Zůstatek na účtu k poslednímu dni hodnoceného roku.

Nižšího množství emisí CO2 z výtopny Stráž pod Ralskem proti roku 2013 bylo v roce 2014 dosaženo nižší spotřebou zemního plynu.

3.2 Emise z jiných stacionárních zdrojů 3.2.1

Jiné stacionární zdroje

Odštěpný závod Těžba a úprava uranu v roce 2014 provozoval vysokoteplotní redukci oxidů dusíku (zařízení VROD), tj. jeden vyjmenovaný stacionární zdroj zařazený pod kód 11.3., přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozované zdroje znečišťování ovzduší - vápenné hospodářství NDS 6, sušárna uranového koncentrátu VÚ č. 2, příprava vápenného mléka NDS ML, absorpce amoniaku NDS ML, příprava vápenného mléka NDS 10 a absorpce amoniaku NDS 10 - nejsou vyjmenovanými stacionárními zdroji podle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Přehled vyjmenovaných jiných stacionárních zdrojů o. z. TÚU provozovaných v roce 2014 je uveden v tabulce č. 3-5.

Poř. č.

Tabulka č. 3-5: Přehled jiných stacionárních zdrojů

Zdroj znečištění ovzduší

Rok uvedení do provozu

1

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD)

1996

Kód zdroje *

11.3.

Instalovaný příkon [MW]

Instalovaný odlučovač

Druh paliva

10,1

výparník a termický odlučovač

ZP

Počet kotlů

Počet provoz. hodin

Zpoplatněná (sledovaná) znečišťující látka

1

7 015

TZL, SO2, NOx, CO, Cl-, F-

* Kód vyjmenovaného stacionárního zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.



3.2.2

Plnění emisních limitů

Plnění emisních limitů zdroje vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD) v roce 2014 je uvedeno v tabulce č. 3-6.

3.2.3

Emise a poplatky z jiných stacionárních zdrojů

Úroveň znečišťování ovzduší zdrojem vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD) je zjišťováno autorizovaným měřením emisí v periodě 1x za 3 kalendářní roky. Poslední jednorázové autorizované měření bylo provedeno v roce 2013. Pro výpočet emisí a poplatků ze zdroje (viz tabulka č. 3-7) byly použity hodnoty z provedeného měření v roce 2013. V souladu s ustanovením § 15 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se od poplatku osvobozují provozovatele stacionárních zdrojů, pokud výše poplatku za poplatkové období činí méně než 50 000,- Kč.



Tabulka č. 3-6: Plnění emisních limitů Hmotnostní koncentrace [mg.m-3] Zdroj znečišťování ovzduší

TZL

SO2

NOx

Cl-

CO

F-

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

limit

skutečnost

vysokoteplotní redukce oxidů 200 dusíku (zařízení VROD)

0,0017

150

0,0158

500

0,12

200

0,03

50

0,0

10

0,0

Tabulka č. 3-7: Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Znečišťující látka Zdroj znečištění ovzduší

*

TZL

SO2

NOX

Poplatek Cl-

CO

F-

Uhrazený *

Vypočtený **

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[t]

[Kč]

[Kč]

[Kč]

vysokoteplotní redukce oxidů dusíku (zařízení VROD)

0,006

0

0,05

0

0,41

500

0,099

0

0,0

0

0,0

0

0

500

Celkem

0,006

0

0,05

0

0,41

500

0,099

0

0,0

0

0,0

0

0

500

Skutečná výše poplatku uhrazená v hodnoceném roce za znečišťování ovzduší v roce předchozím.

** Vypočtený poplatek (záloha) na následující poplatkové období.



3.3 Imise 3.3.1

Prašný spad

Ve strážské oblasti bylo v roce 2014 prováděno sledování prašného spadu v síti 10-ti měřicích míst. Vzorky jsou vyhodnocovány 1x měsíčně. Stanovuje se množství spadu: Ps g.m-2.30 d-1, CS, U mg.m-2.30 d-1a AS,226Ra Bq.m-2.30 d-1v prašném spadu. Výsledky analýz prašného spadu jsou uvedeny v tabulce č. 3-8. V tabulce č. 3-9 je provedeno srovnání průměrů Ps v okolních obcí za období od roku 2010. Plošné koncentrace U a aktivity v kapitolách 3.4.3 a 3.4.4.

Ra v prašném spadu v okolních obcích jsou hodnoceny

226

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Předpis: SPP-TÚU-23-00-01 „Program monitorování ŽP“ Vyhodnocení: Depoziční limit pro prašný spad: Ps = 12,5 g.m-2.30 d-1 Překročení v roce 2014: ne Tabulka č. 3-8: Prašný spad Číslo bodu

Období: 20. 12. 2013 – 19. 12. 2014 Popis monitorovacího bodu

Průměr Ps

Průměr CS, U

Průměr AS,226Ra

[g.m–2.30 d-1]

[mg.m–2.30 d-1]

[Bq.m–2.30 d-1]

1

Útěchovice

0,624

0,205

2,000

2

Břevniště

0,703

0,200

2,000

3

Hamr n. J. - škola

0,573

0,200

2,000

4

Stráž p. R. - nádraží

0,664

0,235

2,000

5

Stráž p. R. - sběrný dvůr

0,661

0,205

2,000

6

Dubnice

1,358

0,203

2,000

7

Stráž p. R. - škola

0,711

0,205

2,000

8

Odkaliště - sever

1,621

0,200

2,000

9

Luhov

1,087

0,200

2,000

10

Noviny p. R.

0,966

0,235

2,000

Do průměru jsou započítány meze citlivosti stanovení



Tabulka č. 3-9: Prašný spad v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr Ps [g.m-2.30 d-1] 2010

2011

2012

2013

2014

Stráž p. R.

1,698

2,004

1,522

0,878

0,679

Útěchovice

0,848

0,890

0,739

0,565

0,624

Břevniště

1,019

1,333

0,603

0,479

0,703

Hamr n. J.

0,743

0,572

0,586

0,288

0,573

Dubnice

2,859

1,970

1,784

1,524

1,358

Noviny p. R.

1,273

1,343

0,956

0,758

0,966

Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce od roku 2000 je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměrem hodnot ze 3 monitorovacích bodů. Hodnocení ovlivnění životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry na všech monitorovacích bodech jsou v roce 2014 nižší než je depoziční limit pro prašný spad 12,5 g.m-2.30 d-1.

Prašnost

3.3.2

Zjišťování prašnosti ve venkovním prostoru vně areálů o. z. TÚU se neprovádí plánovitě a pravidelně. Prašnost se měří v případě nutnosti aktualizovat údaje pro proces posuzování vlivu záměru na životní prostředí, tzn. že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení prašnosti za hranicemi zájmového území o. z. TÚU. V roce 2014 se prašnost neměřila.

3.4 Radionuklidy Rozhodnutím SÚJB č. j. 16802/2007 ze dne 1. 10. 2007 a č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvádění radionuklidů do životního prostředí z provozů o. z. TÚU, do ovzduší“ bylo organizaci povoleno uvádění radionuklidů do ovzduší ze 4 výpustí : 

výduch sušárny chemického koncentrátu CHÚ (uvolňování UNAT);



úložiště radioaktivních materiálů na šachtě č. 3 DH I (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



odkaliště (uvolňování směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu);



výduchy z chemické haly č. 4 na VP 7 (uvolňování UNAT).

Provoz technologie „Sušárna chemického koncentrátu CHÚ“ byl ukončen v roce 2009.



Bilance aktivit uvolňovaných do životního prostředí v roce 2014 jsou v tabulce č. 3-10. Výpočet bilancí je proveden z naměřených hodnot koncentrace UNAT ve vzdušnině na výduších z chemické haly č. 4 a objemové aktivity směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v okolí odkaliště a deponie radioaktivních materiálů DH I (viz „Vyhodnocení programu monitorování a dodržování ustanovení vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, v o. z. TÚU za rok 2013“, Z-03-ŘP-sp-22-01). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Úložiště radioaktivních materiálů DH I Frekvence: 12x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 12x 2 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 9,46.108Bq.rok-1 Překročení v roce 2014: ne Odkaliště Frekvence: 4x ročně Parametr: AVAL Počet měření: 4x 4 body Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 1,01.1010Bq.rok-1 Překročení v roce 2014: ne Chemická hala č. 4 (2 výduchy) Frekvence: 2x ročně Parametr: CV,U Počet měření: 2x výduch V1 (z technologie sušení), 2x výduch V2 (odvětrání haly) Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/8966/2009 ze dne 17. 4. 2009 „Uvolňování radionuklidů do životního prostředí“ Bilanční limit: roční bilanční limit A = 2,17.106Bq.rok-1 Překročení v roce 2014: ne



Tabulka č. 3-10: Bilance aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Název zdroje znečištění ovzduší

Parametr

Bilanční limit A Bq.rok-1

Uvolněná A v r. 2014 Bq.rok-1

Úložiště RM DH I

AVAL

9,46.108

* 0,632.108

Odkaliště

AVAL

1,01.1010

0,063.1010

Chemická hala č. 4

UNAT

2,17.106

0,236.106

* V září 2014 bylo předáno pracoviště III. kategorie DH I - j. č. 3 externí firmě k vyřazování z provozu. Výpočet bilance radionuklidů uvolněných z výpustě byl proveden pouze za období leden až září 2014.

3.4.1

Radon

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 12x ročně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 zásahová referenční úroveň EOAR = 100 Bq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2014: ne Tabulka č. 3-11: Ekvivalentní objemová aktivita radonu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr EOAR [Bq.m-3] 2010

2011

2012

2013

2014

*Stráž p. R.

7,9

6,9

6,7

6,1

8,2

Útěchovice

6,7

8,4

7,2

6,8

8,6

Břevniště

5,3

5,5

6,1

5,4

6,9

Hamr n. J.

7,3

5,8

7,1

5,7

7,4

Dubnice

5,6

5,8

5,8

5,7

6,7

Noviny p. R.

6,3

6,4

6,0

5,4

7,7

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti.



Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.2

Dávkový příkon gama

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 4x ročně Počet měření: 4x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň HX = 0,23 Sv.h-1 zásahová referenční úroveň HX = 0,55 Sv.h-1 Překročení referenční úrovně v roce 2014: ne Tabulka č. 3-12: Příkon fotonového dávkového ekvivalentu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr HX [Sv.hod-1] 2010

2011

2012

2013

2014

*Stráž p. R.

0,092

0,071

0,090

0,086

0,086

Útěchovice

0,078

0,085

0,086

0,084

0,078

Břevniště

0,103

0,098

0,100

0,098

0,090

Hamr n. J.

0,108

0,108

0,105

0,100

0,103

Dubnice

0,061

0,044

0,065

0,063

0,086

Noviny p. R.

0,084

0,064

0,074

0,066

0,061

Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. vypočtena jako průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Průměrné hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu ve všech obcích odpovídají hodnotám přírodního pozadí.

3.4.3

Uran v prašném spadu

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů



Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň CS, U = 0,9 mg.m-2 za 30 dnů zásahová referenční úroveň CS, U = 19,2 mg.m-2 za 30 dnů Překročení referenční úrovně v roce 2014: ne Tabulka č. 3-13: Koncentrace uranu v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr CS, U [mg.m-2.30 d-1] 2010

2011

2012

2013

2014

Stráž p. R.

0,201

0,205

0,212

0,209

0,205

Útěchovice

0,200

0,208

0,200

0,236

0,200

Břevniště

0,200

0,200

0,207

0,325

0,200

Hamr n. J.

0,200

0,200

0,210

0,213

0,235

Dubnice

0,200

0,200

0,221

0,206

0,205

Noviny p. R.

0,200

0,212

0,241

0,215

0,203

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.4

Radium v prašném spadu

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 10 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AS, 226Ra = 19,2 Bq · m-2 za 30 dnů zásahová referenční úroveň AS, 226Ra = 32,0 Bq · m-2 za 30 dnů Překročení referenční úrovně v roce 2014: ne



Tabulka č. 3-14: Aktivita radia v prašném spadu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr AS,226Ra [Bq.m-2.30 d-1] 2010

2011

2012

2013

2014

Stráž p. R.

2,204

2,004

2,004

2,008

2,000

Útěchovice

2,204

2,462

2,000

2,000

2,000

Břevniště

2,588

2,111

2,000

2,000

2,000

Hamr n. J.

2,000

2,033

2,000

2,000

2,000

Dubnice

2,000

2,205

2,243

2,000

2,000

Noviny p. R.

2,000

2,000

2,000

2,052

2,000

Přehled všech výsledků měření viz kapitola Prašný spad. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí S ohledem na dobu a způsob odběru vzorků prašného spadu nelze zcela korektně provést srovnání měřených veličin. Lze pouze konstatovat, že roční průměry v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.4.5

Směs dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady

Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x měsíčně Počet měření: 12x 8 monitorovacích bodů Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň AVAL = 9 mBq.m-3 zásahová referenční úroveň AVAL = 10 mBq.m-3 Překročení referenční úrovně v roce 2014: ne Tabulka č. 3-15: Objemová aktivita směsi dlouhodobých radionuklidů uran-radiové řady emitujících záření alfa ve vzduchu v obcích v okolí o. z. TÚU Měřené body monitorovací sítě

Průměr AVAL [mBq.m-3] 2010

2011

2012

2013

2014

*Stráž p. R.

0,224

0,215

0,228

0,224

0,226

Útěchovice

0,236

0,228

0,256

0,296

0,243

Břevniště

0,206

0,220

0,208

0,202

0,217

Hamr n. J.

0,228

0,254

0,240

0,223

0,253

Dubnice

0,200

0,213

0,233

0,241

0,225

Noviny p. R.

0,224

0,222

0,218

0,200

0,231



Hodnoty jsou bez odečtení pozadí. * Pro účely srovnání vlivu činnosti o. z. TÚU na okolní obce je hodnota v měřícím bodě Stráž p. R. průměr bodů Stráž p. R. – policie a Stráž p. R. – vzdělávací středisko Ministerstva spravedlnosti. Hodnocení aktivit radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí Roční průměry AVAL v okolních obcích jsou hluboko pod vyšetřovací úrovní.

3.5 Měření hluku Zjišťování hluku ve venkovním prostoru a na hranicích staveb občanského vybavení se neprovádí plánovitě a pravidelně. Hluk v životním prostředí se změří v případě, že dojde k významné změně technologických postupů, které přinášejí zvýšení hlučnosti na hranicích zájmového území o. z. TÚU. V roce 2014 se hlučnost neměřila.

3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 3.6.1


V roce 2014 byl provoz výtopny Stráž pod Ralskem zajišťován pouze na zemní plyn. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší byly provozovány v souladu s povoleními provozu vydanými Krajským úřadem Libereckého kraje.

3.6.2

Kontroly

V roce 2014 byly na úseku ochrany ovzduší provedeny následující kontroly příslušných orgánů státní správy. Přehled kontrol orgánů státního odborného dozoru na úseku ochrany ovzduší: SÚJB RC Kamenná 6. 3. až 17. 6. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu sušáren UK. Závěr kontroly: Při kontrole protokolu o dozimetrickém měření ze dne 17. 3. 2014 s výsledkem měření dlouhodobé aktivity alfa ve vzduchu na pracovišti hala č. 3, bylo zjištěno, že výsledkové tabulce je uvedeno jiné pracoviště – konkrétně DOOR č. 1 podzemní část. Do 15. 7. 2014 podat kontrolujícímu písemnou zprávu k zjištěnému nedostatku. Přijatá opatření: Oprava administrativní chyby - změna ručním zápisem. Poučení zaměstnanců odpovědných za zpracování příslušného záznamu. Preventivní opatření: při tvorbě nových protokolů využívat pouze prázdnou šablonu; kontrola přenosu dat z příslušné dokumentace třetí osobou.



SÚJB RC Kamenná 2. 4. až 6. 6. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu DCHT. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 22. 4. až 10. 7. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO na pracovišti III. kategorie v rozsahu technologického celku odkaliště, sestávajícího se z odkaliště, NDS ML a NDS 10. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec 29. 5. 2014 Předmět kontroly: Ukončení sanace sekundárních zdrojů znečištění kontaminace v prostoru lokality Důl Křižany I – kontola provedených opatření k nápravě závadného stavu. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 20. 6. až 3. 7. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO na pracovišti III. kategorie v rozsahu pracovišť v areálu DH I dle platného povolení. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 20. 6. až 3. 7. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO starých a opuštěných areálů. Závěr kontroly: Bez závad. KHS Liberec 29. 9. 2014 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve spojení se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zaměřením na pracoviště stáčírny kyselin, sklad chlóru, sklad uranového koncentrátu, sušárna UK a nakládání s pitnou vodou. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec, KÚLK, HZS LK, OBÚ Li, Policie ČR 2. 10. 2014 Předmět kontroly: Integrovaná inspekce zaměřená na dodržování zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Kontrolováno bylo plnění povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny B dle zákona. Závěr kontroly: Z kontroly nevyplynuly zvláštní povinnosti nad rámec povinných úkonů a opatření, než které jsou běžně vykonávány. SÚJB RC Kamenná 30. 9. až 16. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO na pracovištích SMK. Závěr kontroly: Bez závad. ČIŽP OI Liberec 28. 11. 2014 Předmět kontroly: Kontrola podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Kontrolováno bylo provedení jednorázového autorizovaného měření emisí výtopny Stráž pod Ralskem. Závěr kontroly: Bez opatření.



SÚJB RC Kamenná 2. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu technologického celku odkaliště. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 9. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provádění monitorování v roce 2014. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 9. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu skladů SHR. Závěr kontroly: Bez závad. SÚJB RC Kamenná 9. 12. až 22. 12. 2014 Předmět kontroly: Zajištění RO při provozu sušárny UK v hale č. 4 CHS I. Závěr kontroly: Bez závad. V roce 2014 nebyla ze strany orgánů státní správy zahájeno správní řízení za porušení povinností na úseku ochrany ovzduší ani nebyla organizaci uložena žádná pokuta.

3.6.3

Náhrada škod způsobených exhalacemi

Exhalacemi ze zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných o. z. TÚU Stráž pod Ralskem nebyly v hodnoceném období způsobeny, vyčísleny ani uplatněny žádné emisní škody.

3.7 Shrnutí V roce 2014 o. z. TÚU provozoval celkem čtyři vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z toho tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje a jeden jiný vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší nedošlo k překročení emisních limitů a na poli ochrany ovzduší nebyla příslušnými správními orgány uložena žádná pokuta. Celkové emise z vyjmenovaných stacionárních zdrojů o. z. TÚU byly v roce 2014 ve výši 9,87 t, což je o 1,43 t méně než v roce 2013. Důvodem poklesu celkových emisí je snížení množství vyrobeného tepla ve výtopně Stráž pod Ralskem. Poplatek za znečišťování ovzduší v roce 2014 činil 0,- Kč. V oblasti radiační ochrany nedošlo k překročení referenčních úrovní radionuklidů uvolněných do životního prostředí z výpustí do ovzduší. Celkové roční bilance radionuklidů uvolněných do ovzduší nebyly překročeny. Dílčí hodnocení jsou uvedena v příslušných kapitolách 3.4 a 3.5.



4 Kontaminace míst a biologického materiálu 4.1 Kontaminace půdy 4.1.1

Kontaminace technologickými roztoky

Ke kontaminaci půd dochází v převážné míře úniky technologických roztoků na vyluhovacích polích DCHT. Posouzení rozsahu úniku zahrnuje mj. odhad objemu uniklého roztoku a objemu roztoku vsáklého do půdy, typ uniklého roztoku, výsledky chemických analýz mimořádného odběru půdy a způsob sanace kontaminované oblasti. V případě úniku technologických roztoků se vsakem větším než 1 m3 se provede měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu Hx v kontaminované oblasti, a při překročení hodnoty 0,5 Sv  hod-1 se odstraní kontaminovaná zemina odvozem na odkaliště. V roce 2014 došlo na vyluhovacích polích k 9-ti únikům technologických roztoků. Objemy vsáklé do půdy se pohybovaly v rozmezí 0,1 až 0,6 m3, jeden únik byl vyšší než 1 m3. Příčinou byly ve většině případů praskliny ve svarech PE potrubí. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem na pH = 5,5. Tabulka č. 4-1: Úniky technologických roztoků na VP v roce 2014 Číslo úniku

Datum

Odhad objemu úniku [m3]

Objem vsáklý do půdy [m3]

1

26. 4. 2014

VP18, VV 4915

0,30

0,30

2

26. 5. 2014

CHÚ – u bývalé sušárny UK

0,30

0,30

3

8. 6. 2014

VP12B

0,60

0,60

4

10. 6. 2014

VP14 / T14

0,30

0,30

5

4. 7. 2014

VP26

0,50

0,50

6

4. 7. 2014

VP26

2,50

1,00 *

7

18. 8. 2014

Potrubní most před TP-CHS I

0,30

0,30

8

28. 9. 2014

VP18

0,20

0,20

9

27. 10. 2014

VP19

0,50

0,05

Místo

* HX,prům = 0,15 Sv.hod-1



4.1.2

Monitorování dnových sedimentů

V rámci monitorování toku řeky Ploučnice se provádí vzorkování dnových sedimentů z důvodů sledování kumulace radionuklidů pod výpustěmi o. z. TÚU. Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 6 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM, U = 0,60 Bq.g-1 suš. AM,226Ra = 0,60 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2014: ano Tabulka č. 4-2: Dnové sedimenty řeky Ploučnice AM, U * [Bq.g-1 suš.]

AM,226Ra [Bq.g-1 suš.]

v obci Chrastná

< 0,104

0,068

výpustní profil OKC-VS

< 0,104

0,725

výpustní profil ODK-VS

< 0,104

0,146

výpustní profil SLKR-VS

< 0,104

0,136

výpustní profil KS-CHÚ

< 0,104

0,221

v obci Noviny pod Ralskem

< 0,104

0,092

Monitorovací bod

* přepočet 12 Bq 238U = 25 Bq UNAT Překročení zásahové referenční úrovně Dne 15. 12. 2014 došlo ke zjištění překročení vyšetřovací = zásahové úrovně AM,226Ra (hmotnostní aktivity 226Ra) v sedimentech odebraných dne 24. 11. 2014 na vyústění Obtokového kanálu do Ploučnice. Naměřená hodnota byla AM,226Ra = 0,725 Bq.g-1 sušiny, přičemž AM,226Ra (ZÁS) = 0,6 Bq.g-1 sušiny. Šetření překročení zásahové referenční úrovně: 1) Ihned po zjištění překročení zásahové referenční úrovně byly odebrány 3 vzorky sedimentů v toku Obtokového kanálu a Ploučnice před a po zaústění. 2) Byly porovnány hodnoty naměřené v letech 2010 - 2014 se závěrem, že AM,226Ra je dlouhodobě zvýšená (oproti hodnotám zjištěným na zbývajících výpustech o. z. TÚU).



3) Hodnoty parametru objemová aktivita 226Ra ve vodách v monitorovacím bodě PV-VS a OKC-VS (ve vzdálenosti cca 20 m před odběrovým místem sedimentů na výpusti) se ve dnech 20. 11. - 24. 11. 2014 pohybují v dlouhodobém průměru, tzn. překročení nebylo způsobeno zvýšenými hodnotami 226Ra ve vypouštěných důlních vodách. 4) Výsledné hodnoty AM,226Ra tří kontrolních vzorků jsou srovnatelné, všechny překračují schválenou zásahovou referenční úroveň. Zjištění: a) Hodnoty 226Ra ve vodách ve výpustním profilu v kritickém období, stejně jako dlouhodobé hodnoty v posuzovacím profilu Noviny p. R. – most, jsou na úrovni přírodního pozadí. Nemohlo tedy dojít k významnému ovlivnění obyvatel obce Noviny p. R. ve smyslu zvýšení úvazku efektivní dávky ingescí 226Ra z vody řeky Ploučnice. b) Vzhledem k tomu, že se nepodařilo nalézt zjevnou příčinu zvýšených hodnot AM,226Ra v sedimentech v místě zaústění Obtokového kanálu do toku Ploučnice, je třeba před formulací závěrů provést detailnější vzorkování sedimentů v celém zájmovém území o. z. TÚU. Přijatá opatření: Ve 2. čtvrtletí 2015 bude provedeno vzorkování sedimentů v korytě Obtokového kanálu (po celé délce) a Ploučnice (od zaústění OK do obce Noviny p. R.). Po vyhodnocení parametru AM,226Ra v odebraných vzorcích bude rozhodnuto o případné odtěžbě sedimentů a jejím rozsahu.

4.1.3

Odstranění kontaminované zeminy pod areálem bývalého Dolu Křižany I

V souvislosti s radiometrickým průzkumem, provedeným v roce 2013 po ukončení likvidace areálu DK I, byly zjištěny zvýšené hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu na pastvině sousedící s hranicemi bývalého areálu. Detailním proměřením byla plocha kontaminace přesně specifikována (viz Obrázek č. 4.1.3-1). Zjištěné hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu HX se pohybovaly v rozmezí 0,30 až 1,0 μSv.hod-1. Uvedená kontaminace byla pravděpodobně způsobena dešťovými splachy z plochy areálu, které nebyly zachyceny v dešťových jímkách. Přestože se jednalo o plochu mimo bývalý areál DK I, která není v majetku s. p. DIAMO, organizace se rozhodla tuto kontaminaci odstranit, a to na hranici HX = 0,3 μSv.hod-1. Práce a činnosti související s odstraněním a přepravou kontaminované zeminy byly realizovány ve dnech 24. 2. 2014 až 5. 3. 2014 zaměstnanci o. z. TÚU, kteří jsou radiačními pracovníky kategorie B. Množství kontaminované zeminy uložené na odkaliště bylo 280 m3. Hodnoty HX plochy po odstranění kontaminované zeminy, stejně jako po zasypání výkopu zúrodněníschopnou zeminou, jsou na úrovni přírodního pozadí.



Obrázek č. 4-1: Plocha pod DK I po odstranění zeminy kontaminované radionuklidy

4.1.4

Dokončení vyčištění levé dosazovací nádrže v areálu Pustý od radioaktivních kalů

V dosazovacích nádržích Pustý byly usazeny nejjemnější podíly neutralizačních kalů z NDS 6, které prošly přes sedimentační procesy předcházejících technologií. Pravá dosazovací nádrž byla vyčištěna v roce 2008. Z důvodu nánosu radioaktivních kalů v levé dosazovací nádrži Pustý proběhlo v období 1. 6.21. 6. 2012 a 13. 8.-27. 9. 2012 její částečné vyčištění vlastními silami. Práce byly v roce 2012 přerušeny, neboť nebyla k dispozici technika pro odtěžbu silně zvodnělých kalů. Díky příznivým klimatickým podmínkám v 1. čtvrtletí 2014 byl prostor levé DN Pustý částečně odvodněn (viz Obrázek č. 4.1.4-1), což umožnilo pokračovat v jeho vyčištění. Přestože se jednalo o plochu mimo bývalý areál DK I, která není v majetku s. p. DIAMO, organizace se rozhodla tuto kontaminaci odstranit, a to na hranici HX = 0,3 μSv.hod-1. Práce a činnosti související s odstraněním a přepravou kontaminované zeminy byly realizovány ve dnech 12. 6.-1. 8. 2014 zaměstnanci o. z. TÚU, kteří jsou radiačními pracovníky kategorie B. Množství kontaminovaných sedimentů uložených na odkaliště bylo 5 432 tun. Hodnoty HX plochy po odstranění kontaminovaných sedimentů, stejně jako po zatěsnění dna nadsítným z pískovny Dobnice a Rynoltice, nepřesahují HX = 0,3 μSv.hod-1.



Obrázek č. 4-2: Odvodňování levé DN Pustý

Obrázek č. 4-3: Zatěsnění dna levé DN Pustý po odstranění kontaminovaných sedimentů



4.2 Kontaminace biologického materiálu Možnost kumulace radionuklidů v životním prostředí při dlouhodobém vypouštění škodlivin do vod a ovzduší je sledována v rámci monitoringu potravního řetězce. Podle schváleného „Programu monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ se stanovuje obsah radionuklidů v mase a kostech ryb v toku Ploučnice a v kulturních plodinách pěstovaných na zemědělské půdě o. z. TÚU (viz tabulka č. 4.2). Způsob monitorování a vyhodnocování veličiny Frekvence: 1x ročně Počet měření: 1x 8 vzorků Rozhodnutí: SÚJB č. j. SUJB/RCKA/27339/2012 ze dne 7. 11. 2012 „Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany“ Vyhodnocení: vyšetřovací referenční úroveň

AM, U = 0,80 Bq.g-1 suš. AM,226Ra = 0,20 Bq.g-1 suš.

Překročení v roce 2014: ne Tabulka č. 4-3: Vybrané složky potravin kontaminované radionuklidy Biologický vzorek

Místo odběru

AM, U [Bq.g-1 suš.]

AM,226Ra [Bq.g-1 suš.]

obilnina

mezi odvalem j. č. 3 a Útěchovickým Špičákem

< 0,0052*

< 0,0011

obilnina

v prostoru mezi areálem býv. CDS a Stráží p. R.

< 0,0052*

< 0,0011

obilnina

severně od I. etapy odkaliště

< 0,0052*

< 0,0008

obilnina

severně od II. etapy odkaliště

< 0,0052*

0,0057

směs zel.

v obci Noviny p. R.

< 0,1040*

< 0,015

obilnina

na VP17

< 0,0077*

< 0,0015

ryba

řeka Ploučnice

< 0,025**

< 0,030

* přepočet 12 Bq 238U = 25 Bq UNAT ** přepočet 1 mg UNAT = 25,18 Bq

4.3 Shrnutí V roce 2014 došlo 1x k úniku technologického roztoků větším než 1 m3, objemy vsáklého roztoku nebyly vyšší než 0,6 m3. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem. Analýza radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí z provozů o. z. TÚU ve vybraných složkách potravin neprokázala jejich kumulaci v míře významně ovlivňující kritickou skupinu obyvatel v okolních obcích. Z důvodu pokračujícího šetření překročení hmotnostní aktivity radia v sedimentech na výpusti proběhne v roce 2015 vzorkování sedimentů v korytě Obtokového kanálu a Ploučnice.



5 Odpadové hospodářství 5.1 Produkce a nakládání s odpady 5.1.1

Provozovny

Ohlašovací povinnost podle § 39, odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve formě „Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2014“ byla splněna prostřednictvím ISPOP za následující provozovny: - o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151; - o. z. Těžba a úprava uranu – kompostárna, interní číslo provozovny 152.

5.1.2

Produkce odpadů

Přehled produkce odpadů o. z. TÚU za rok 2014 je uveden v tabulce č. 5-1. Tabulka č. 5-1: Přehled produkce odpadů

P. č.

Název druhu odpadu

Katalogové číslo odpadu

Kategorie odpadu

Množství odpadu kg

1

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 01 11

N

1 048

2

Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

12 01 09

N

106

3

Upotřebené vosky a tuky

12 01 12

N

46

4

Nechlorované minerální motorové a mazací oleje

13 02 05

N

409

5

Jiné motorové, převodové a mazací oleje

13 02 08

N

239

6

Kaly z odlučovačů oleje

13 05 02

N

42 000

7

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

13 05 07

N

8 700

8

Jiné emulze

13 08 02

N

3 216

9

Papírové a lepenkové obaly

15 01 01

O

8 100

10

Plastové obaly

15 01 02

O

1 889

11

Směsné obaly

15 01 06

O

3 670

12

Skleněné obaly

15 01 07

O

409

13

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 01 10

N

2 027





Kategorie odpadu

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny o ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

15 02 02

N

3 084

15

Pneumatiky

16 01 03

O

6 970

16

Autovraky

16 01 04

N

10 100

17

Olejové filtry

16 01 07

N

33

18

Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12

16 02 13

N

2 909

19

Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13

16 02 14

O

13 371

20

Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15

16 02 15

O

123

21

Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 06

N

2 698

22

Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

16 05 07

N

242

23

Olověné akumulátory

16 06 01

N

360

24

Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

16 06 02

N

212

25

Dřevo

17 02 01

O

11 380

26

Plasty

17 02 03

O

5 000

27

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné

17 02 04

N

2 000

28

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

17 03 02

O

81 320

29

Měď, bronz, mosaz

17 04 01

O

1 420

30

Hliník

17 04 02

O

7 630

31

Železo a ocel

17 04 05

O

4 035 920

32

Směsné kovy

17 04 07

O

23 500

33

Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky

17 04 10

N

9 020

34

Kabely neuvedené pod 17 04 10

17 04 11

O

1 100

35

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

17 05 04

O

309 720

36

Izolační materiály neuvedené pod čísly 170601 a 170603

17 06 04

O

19 490

P. č.

14

Název druhu odpadu





Kategorie odpadu

37

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 170901, 170902, 170903

17 09 04

O

23 040

38

Kapalné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látky

19 02 08

N

97

39

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

19 08 05

O

317 000

40

Papír a lepenka

20 01 01

O

4 110

41

Oděvy

20 01 10

O

1 120

42

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35

20 01 36

O

1 598

43

Biologicky rozložitelný odpad

20 02 01

O

48 700

44

Směsný komunální odpad

20 03 01

O

98 403

45

Kal ze septiků a žump

20 03 04

O

682 000

46

Objemný odpad

20 03 07

O

57 160

P. č.

Název druhu odpadu

Množství odpadů celkem

5 850 800

Množství nebezpečného odpadů celkem

88 546

Množství ostatního odpadů celkem

5 762 254

Množství odpadů předaných k využití („R“)

4 567 185

Množství odpadů předaných k odstranění („D“)

1 283 615

Přehled vytříděných odpadů z TKO je uveden v tabulce č. 5-2. Tabulka č. 5-2: Přehled vytříděných odpadů P. č.

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu


1

Papírové a lepenkové obaly

15 01 01

O

8 100

2

Plastové obaly

15 01 02

O

1 889

3

Skleněné obaly

15 01 07

O

409

Na základě ustanovení § 38 zákona č.185/2001 Sb. byly odběratelům předány použité výrobky. Přehled předaných použitých výrobků v roce 2014 je uveden v tabulce č. 5-3.



Tabulka č. 5-3: Přehled použitých výrobků předaných formou zpětného odběru P. č.

Množství kg / ks

Název použitého výrobku

1

Pneumatiky

4 664 kg

2

Olověné akumulátory

1 467 kg

3

Zářivky

1 370 ks

4

Výbojky

48 ks

5

Elektrozařízení

2 590 kg

Zařízení a sklady nebezpečných odpadů

5.1.3

O. z. TÚU v roce 2014 provozoval činnost nakládání s nebezpečnými odpady na základě rozhodnutí - souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydaného OkÚ RŽP Česká Lípa č. j. RŽP 2426/02 a 3296/02 ze dne 29. 4. 2002, s platností na dobu neurčitou. O. z. TÚU v roce 2014 provozoval jedno malé zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů - kompostárnu s roční kapacitou 150 tun. Souhlasné vyjádření k provozování tohoto zařízení bylo vydáno Městským úřadem Česká Lípa č. j. MUCL/87570/2011 ze dne 10. 8. 2011. V roce 2014 na kompostárnu nebyl přijat odpad od cizích subjektů, zpracovávány byly pouze odpady z produkce o. z. TÚU. Přehled přijatých odpadů do zařízení k využívání odpadů kompostárny je uveden v následující tabulce č. 5-4. Tabulka č. 5-4: Přehled odpadů přijatých do zařízení P. č.

1

Název druhu odpadu


Kategorie odpadu

20 02 01

O

Biologicky rozložitelný odpad


48 700

5.2 Náklady a výnosy Přehled nákladů a výnosů z odstranění odpadů v roce 2014 je uveden v tabulce č. 5.2-1. Tabulka č. 5-5: Přehled nákladů a výnosů odpadového hospodářství Náklady

tis. Kč

tis. Kč

Výnosy

- na úpravu, využití, odstraňování

682,898

- z prodeje druhotných surovin

15 284,351

- na skládkování (poplatky)

370,209

- z příjmu odpadů do zařízení

-

- jiné

-

Celkem

15 284,351

- jiné Celkem

1 053,107



Celkem výnosy po odečtení nákladů za odstranění:

14 231 244,- Kč.

5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 5.3.1

Podnikání v oblasti nakládání s odpady

V roce 2014 o. z. TÚU provozoval zařízení na využívání odpadů – kompostárnu.

5.3.2


Na úseku odpadového hospodářství probíhala běžná činnost spojená se zajištěním provozů a odstraněním odpadů vzniklých při likvidaci objektů určených k odstranění.

5.3.3

Kontroly

V roce 2014 nebyla na úseku odpadového hospodářství ze strany orgánů státní správy provedena žádná kontrola, nebylo zahájeno správní řízení za porušení povinností ani nebyla organizaci uložena žádná pokuta.

5.4 Shrnutí O. z. TÚU v roce 2014 provozoval dvě provozovny: - o. z. Těžba a úprava uranu, interní číslo provozovny 151; - o. z. Těžba a úprava uranu – kompostárna, interní číslo provozovny 152. V roce 2014 bylo na o. z. TÚU celkově vyprodukováno 5 850 800 kg odpadů a ve srovnání s rokem 2013 došlo k 55% navýšení. K nárůstu celkové produkce odpadů došlo v důsledku zahájení provádění rozsáhlých likvidačních prací areálů CHÚ, DH I – J. č. 3 a CDS, kdy původcem vzniklých kovových odpadů je o. z. TÚU. Produkce nebezpečných odpadů v roce 2014 v množství 88 546kg byla o 25 % nižší než v roce 2013. Podíl vytříděných odpadů z TKO a množství použitých výrobků předaných odběratelům zůstal na podobné úrovni roku 2013. Náklady na odstranění odpadů v roce 2014 činily 1 053 107 Kč a výnosy z prodeje odpadů k využití 15 284 351 Kč. Zdroje příjmů pochází z prodeje využitelných odpadů (především kovový odpad a vyřazená zařízení).



6 Nakládání s těžebním odpadem Podle zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se tento zákon vztahuje od 1. ledna 2015 i na těžební odpady vznikající při těžbě, úpravě a zpracování radioaktivních nerostů. V podmínkách o. z. TÚU Stráž pod Ralskem se jedná o materiál uložený v odkališti a na odvalech v době těžby a úpravy uranové rudy. V současné době při činnostech realizovaných v rámci povolených hornických činností na o. z. TÚU nevzniká žádný těžební odpad. Odštěpný závod TÚU nakládá při své činnosti pouze s výrobky, odpady a s produkty hornické činnosti (jedná se např. o kaly z čištění zbytkových technologických roztoků, materiály kontaminovány radionuklidy, se kterými přišly do styku při těžbě, přepravě nebo úpravě uranové rudy, tj. kontaminovaná technologická zařízení, materiály ze sanace a likvidace objektů, kontaminovaná zemina, pracovní oděvy a pomůcky). Nakládání s těmito produkty hornické činnosti upravuje vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v § 14 písm. f) jako shromažďování produktů hornické činnosti.

6.1 Úložná místa 6.1.1

Odvaly

V roce 2014 o. z. TÚU spravoval 8 odvalů – úložných míst ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění. Stav úložných míst – odvalů ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2014 je uveden v tabulce č. 6-1. Tabulka č 6-1: Úložná místa těžebního odpadu - odvaly P. č.

Odval

Plocha [m2]

Objem [m3]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

v rekultivaci

1

Odval j. č. 1, 2

18 055

42 980

85 960

2

Odval j. č. 3

50 371

514 913

1 126 630

3

Odval j. č. 4, 5

58 485

438 982

985 639

4

Odval j. č. 6, 7

18 618

96 534

193 068

5

Odval j. č. 13

17 742

40 605

81 210

v likvidaci

6

Odval šurfu č. 1*

600

600

1 020

uzavřen

granity, svo1 360 ry, fylity 850

uzavřen

7

Odval šurfu č. 2*

400

800

8

Odval šurfu č. 3*

250

500

164 521

1 135 914

Celkem Poznámka:

2 473 357

granity, fylity, metabazika, pískovce, prachovce

v likvidaci v rekultivaci v rekultivaci

uzavřen

---

---

* Od roku 2005 spravuje o. z. TÚU také 3 odvaly převzaté od o. z. SUL

v lokalitě Rádlo.



Odkaliště

6.1.2

V roce 2014 o. z. TÚU spravoval 1 odkaliště - úložné místo ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění. Stav úložných míst – odkališť ve správě o. z. TÚU k 31. 12. 2014 je uveden v tabulce č. 6-2. Tabulka č. 6-2: Úložné místo těžebního odpadu a produktů hornické činnosti - odkaliště P. č.

Odkaliště

Plocha [m2]

Objem [m3]

Hmotnost [t]

Druh uložené hmoty

Aktuální stav

kaly, rmut, další produkty 13 301 830 hornické činnosti

1.

I. etapa

816 705

12 272 538

2.

II. etapa

910 520

2 892 276

3 175 838

kaly, rmut

v provozu

1 727 225

15 164 814

16 477 668

---

---

Celkem

v provozu

6.2 Těžební odpady a produkty hornické činnosti V tabulce č. 6-3 je uvedeno množství těžebního odpadu a produktů hornické činnosti uložených v roce 2014 do I. a II. etapy odkaliště včetně jejich množství uloženého od začátku ukládání. Tabulka č. 6-3: Bilance těžebního odpadu a produktů hornické činnosti Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

v roce 2014

Celkem

v roce 2014

Těžební odpad Vyloužená ruda (rmut) a)

8 712 173,00

0,00

680 576,00

0,00

Ostatní mat. z technologie a)

2 737 419,00

0,00

247 665,00

0,00

889 590,00

0,00

27 933,00

0,00

774 243,10

0,00

668 313,60 125 436,90

Kaly z NDS ML

9 954,00

0,00

1 337 716,00 289 730,00

Kaly z NDS 10

3 206,00

0,00

211 202,00

87 152,00

50,20

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2 432,00

0,00

Haldovina Produkty hornické činnosti Kaly z NDS 6

Kaly EDR b) Vápno k alkalizaci



Místo uložení:

Odkaliště I. etapa

Odkaliště II. etapa

Hmotnost

Hmotnost

[t]

[t]

Druh uloženého materiálu celkem

Mezisoučet

13 126 635,30

v roce 2014

0,00

Celkem

v roce 2014

3 175 837,60 502 318,90

Další produkty hornické činnosti Železný materiál

5 169,983

2 331,050

0,00

0,00

Neželezný kovový materiál

5,06

0,000

0,00

0,00

Použité ochranné pomůcky

8,63

0,000

0,00

0,00

Filtrační plachetky a textilie

134,740

9,995

0,00

0,00

Kontaminované dřevo

195,305

75,050

0,00

0,00

Ionexová drť

766,420

60,620

0,00

0,00

Plasty z potrubí

110,720

37,930

0,00

0,00

Pryžové a pogumované díly

169,410

6,140

0,00

0,00

Inkrusty, rez a kaly

16 343,340

6 513,180

0,00

0,00

Kontaminovaná zemina

54 121,470

920,900

0,00

0,00

57,500

0,00

0,00

0,00

13 395,045

400,825

0,00

0,00

Minerální izolační materiál

30,490

17,400

0,00

0,00

Kont. materiály z laboratoří

2,300

0,00

0,00

0,00

57 471,00

0,00

0,00

0,00

27 212,840

15 826,340

0,00

0,00

175 194,253

26 199,430

0,00

0,00

13 301 829,553

26 199,430

3 175 837,60

502 318,90

Zbytky rudy (rudný prach) Vrtný výplach

Hrubozrnné kaly Kontaminovaná stavební drť Mezisoučet Celkem

Poznámka: a) ukládání těchto materiálů ukončeno v roce 1993 v souvislosti s ukončením provozu CHÚ; b)

ukládání kalu EDR ukončeno v r. 2001.

Materiály uvedené v tabulce č. 6-3 jako „Další produkty hornické činnosti“ jsou do odkaliště ukládány na základě rozhodnutí MěÚ Česká Lípa č. j. MUCL/15162/2014 ze dne 15. 9. 2014 o povolení změny v užívání stavby vodního díla „I. etapa odkaliště“ - navýšení ročního limitu již povolených vybraných produktů hornické činnosti pro období 2014-2016 a 2017-2037. Těmito rozhodnutími jsou stanoveny druhy ukládaných materiálů a je povoleno jejich maximální roční ukládané množství.



6.3 Shrnutí Ve správě o. z. TÚU je celkem 9 úložných míst (8 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu, ve smyslu zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem, v platném znění. V roce 2014 byly těžební odpady a produkty hornické činnosti ukládány pouze do odkaliště. Celkem v roce 2014 bylo do I. a II. etapy odkaliště uloženo 528 518,33 tun materiálů, což je o 1 702,09 tun více, než v roce 2013. Největší podíl uloženého materiálu představují kaly z technologie NDS 6, NDS ML, NDS 10 a radionuklidy kontaminovaná stavební drť z likvidací areálů.



7 Sanace a rekultivace 7.1 Sanace po chemické těžbě uranu Cenoman Sanace cenomanské zvodně i režim čerpání a vtláčení probíhaly v souladu s plánem. Za celé hodnocené období bylo z VP a rozptylu vyčerpáno 3 220 957 m3 ZTR-C a zpětně vtlačeno do VP 77 240 m3, tj méně než 2,4 % z celkového objemu vyčerpaných ZTR-C. Podbilance v cenomanské zvodni na VP byla 5,33 m3.min-1. Při sanaci horninového prostředí v cenomanské zvodni byly využívány technologie SLKR I, NDS 6, NDS ML, CHS I a NDS 10. Z cenomanské zvodně bylo za hodnocené období vyvedeno celkem 160 254 t kontaminantů (vyjádřeno v RL). Za rok 2014 bylo na CHS I vyrobeno 1 341 m3 eluátu. Probíhalo srážení eluátu a filtrace uranového koncentrátu. V hodnoceném období bylo odbytováno 15 318,4 kg U a bylo přepracováno 11 návěsů nekondičního uranového koncentrátu (NUK) z o. z. SUL. Z přepracování NUK byl odbytován uran v množství 16 797,3 kg. Provozováním HB Stráž a HB Svébořice byla udržována požadovaná piezometrická úroveň ZTR v cenomanské zvodni na VP v přímé souvislosti s postupujícím zatápěním bývalého DH I. Do HB Stráž bylo v hodnoceném období vtlačeno 1 417 741 m3 ZTR z turonské zvodně, do HB Svébořice bylo vtlačeno 854 349 m3 důlních vod z vrtů BACT-54 a BACT-61. Provoz technologie neutralizačně dekontaminační stanice NDS 6 zajišťoval v rámci zakázky „cenoman“ zpracování ZTR-C při využití odkalištích vod a turonských roztoků. Za sledované období bylo na NDS 6 zpracováno 480 589 m3 ZTR-C čerpaných v rámci sanace při využití vod z odkaliště CHÚ. Stanice vyprodukovala 77 120 m3 filtračního koláče, který byl uložen na odkališti II. etapy VÚ č. 3. Turon V rámci sanace turonské zvodně pokračovalo čerpání zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu z turonského kolektoru podle plánu. Čerpány byly jak ZTR-T z čoček na vyluhovacích polích 8F, 9A, 9C, 9D, 10C a 12B, tak i jednotlivé turonské vrty v ploše VP. Celkem bylo za hodnocené období vyčerpáno 2 651 057 m3 ZTR-T, z toho bylo 1 417 741 m3 vtlačeno do HB Stráž, 1 026 511 m3 vyčištěno v NDS 6 a 182 134 m3 vyčištěno v NDS 10. Část méně kontaminovaných ZTR-T byla využívána jako provozní voda v sanačních technologiích (24 671 m3). Z turonské zvodně bylo za hodnocené období vyvedeno celkem 1 662,1 t kontaminantů (vyjádřeno v RL). Provoz technologie neutralizačně dekontaminační stanice NDS 6 zajišťoval v rámci zakázky „sanace turonu“ zpracování ZTR-T při využití odkalištích vod. Za sledované období bylo na NDS 6 zpracováno 1 026 511 m3 ZTR-T při využití vod z odkaliště CHÚ. Stanice vyprodukovala 15 796 m3 filtračního koláče, který byl uložen na odkališti VÚ č. 3.



7.2 Likvidace povrchových areálů Likvidace povrchového areálu Dolu Hamr I a Centrální dekontaminační stanice Dne 4. září 2014 byla předáním staveniště zahájena likvidace posledního nezlikvidovaného povrchového areálu po hlubinné těžbě ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU. Jedná se o hlavní areál Dolu Hamr I – areál jámy č. 3 a související areál Centrální dekontaminační stanice. Provoz DH I byl ukončen v roce 1993. Po období konzervace byla zahájena v roce 1995 likvidací podzemní, která spočívala v odstranění technologie a postupném zakládání vydobytých prostor. Likvidace podzemí dolu byla ukončena v roce 2002 zásypem jam. Závěrečná etapa likvidace byla zahájena v roce 2009, kdy byla zpracována podrobná analýza rizik, která zmapovala a definovala rizika přítomné kontaminace a navrhla optimální postup likvidačních a sanačních prací. Následně byla vypracována projektová dokumentace a v roce 2011 byla pro projekt pod názvem „Likvidace povrchových areálů po hlubinné těžbě ve správě DIAMO, s. p., o. z. TÚU“ podána žádost na SFŽP o kofinancování tohoto projektu z prostředků OPŽP, a to v rámci prioritní osy 4, oblasti podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží. Žádost akceptována pod číslem 11088864. V roce 2012 byla zpracována zadávací dokumentace pro výběr správce stavby a pro výběr zhotovitele sanačních a likvidačních prací. Výběrové řízení na správce stavby bylo dokončeno v roce 2012. Výběrové řízení na dodavatele sanačních a likvidačních prací bylo vzhledem k sérii námitek účastníků ukončeno až na jaře 2014. Smlouva s vítězem byla podepsána dne 22. května 2014. Ihned po podpisu smlouvy zahájil zhotovitel práce na realizační dokumentaci a dokumentaci nezbytné pro vydání rozhodnutí o vyřazování pracoviště III. kategorie Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Realizační dokumentace byla v průběhu měsíce srpna dokončena a po zapracování připomínek ze strany zhotovitele a MŽP byla schválena. Rozhodnutí o vyřazování pracoviště III. kategorie vydal SÚJB na základě předložené dokumentace dne 2. září 2014. Tím byly naplněny všechny podmínky pro předání staveniště zhotoviteli a likvidační a sanační práce tak mohly být zahájeny. Cílem likvidačních a sanačních prací je provedení nápravných opatření, která eliminují zdravotní a ekologická rizika spojená s výskytem rozsáhlé kontaminace objektů a ploch. Analýzou rizika byla identifikována především kontaminace radionuklidy stavebních konstrukcí, obsahu jímek a zemin nesaturované zóny spojená s těžbou a úpravou uranové rudy. Dále byla zjištěna lokálně omezená kontaminace stavebních konstrukcí ropnými uhlovodíky a těžkými kovy. S ohledem na zjištění zdravotních a ekologických rizik vyplývajících z existující kontaminace stavebních objektů a nesaturované zóny radionuklidy a lokálně i ropnými uhlovodíky, je prováděna odborná demolice a odstranění objektů se zjištěnou kontaminací a vymístění kontaminovaných zemin. V místech, kde při současném ani budoucím využití území nedojde k intenzivnějšímu pohybu obyvatel, je prováděno zakrytí zemin kontaminovaných radionuklidy stínící vrstvou. Demolice objektů probíhá v několika fázích. V první fázi bylo provedeno vyklizení objektů a odstranění odpadů. Ve druhé fázi proběhla odborná demontáž vnitřního zařízení a technologií. V navazujících fázích proběhne demolice nadzemních konstrukcí. Podzemní konstrukce jsou likvidovány odbouráním do stanovené úrovně pod terénem případně jejich úplným odstraněním v závislosti na rozsahu kontaminace. Po ověření, zda bylo odbouráním dosaženo požadovaného snížení kontaminace, se provádí zásyp vzniklých jam inertním materiálem. Obdobným postupem je prováděna odtěžba kontaminovaných zemin. Materiály vzniklé demoličními a sanačními pracemi jsou důsledně separovány a monitorovány. V závislosti na charakteru a rozsahu kontaminace je pak s nimi dále nakládáno. Všechny materiály kontaminované radionuklidy jsou ukládány do odkaliště Stráž p. R., materiály kontaminované radi-



onuklidy a ropnými látkami jsou před uložením do odkaliště podrobeny biodegradačnímu procesu. Materiály kategorizované jako odpady jsou likvidovány dodavatelem v souladu se zákonem o odpadech. Nekontaminovaná inertní stavební suť je po recyklaci využívána na zásypy vzniklých jam. Plocha areálu, která bude uvolněna po dokončení nápravných opatření, představuje cca 33,3 ha. Celkem bude zlikvidováno 97 stavebních objektů. Množství materiálů uložených do odkaliště je odhadováno na 170 tis. t, množství odpadů je odhadováno ve výši 39 tis. t. Likvidační a sanační práce budou probíhat do konce roku 2015. V následujících třech letech 2016-2018 bude probíhat postsanační monitoring lokality ve stanoveném rozsahu. V případě, že v tomto období nebude zaznamenán opakovaný nárůst koncentrace kontaminantů, budou plochy uvolněny k dalšímu využití, např. k rekultivaci. Celkové náklady budou hrazeny z prostředků OPŽP ve výši cca 56 % nákladů bez DPH. Likvidace chemické úpravny ve Stráži pod Ralskem Dne 30. září 2014 byla předáním staveniště zahájena likvidace chemické úpravny uranové rudy ve Stráži pod Ralskem. Chemická úpravna byla provozována v letech 1980-1993 a zpracovávala až 800 kt uranové rudy z ložiska Hamr pod Ralskem a Břevniště pod Ralskem ročně. Provoz chemické úpravny byl ukončen v roce 1993 v návaznosti na zastavení činnosti Dolu Hamr I. Likvidační práce byly zahájeny v roce 1995 technickým a bezpečným zajištěním likvidovaných technologických celků a byla zahájena postupná likvidace technologického zařízení provozu CHÚ. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků ze státního rozpočtu přidělovaných na zahlazování následků hlubinné těžby uranu však byly likvidační práce záhy zastaveny. Závěrečná etapa likvidace chemické úpravny byla zahájena až v roce 2009, kdy byla zpracována podrobná analýza rizik, která zmapovala a definovala rizika přítomné kontaminace a navrhla optimální postup likvidačních a sanačních prací. Následně byla vypracována projektová dokumentace a v roce 2012 byla pro projekt pod názvem „Likvidace CHÚ Stráž pod Ralskem“ podána žádost na SFŽP o kofinancování tohoto projektu z prostředků OPŽP, a to v rámci prioritní osy 4, oblasti podpory 4.2 - Odstraňování starých ekologických zátěží. Žádost akceptována pod číslem 17214930. V roce 2012 byla zpracována zadávací dokumentace pro výběr správce stavby a pro výběr zhotovitele sanačních a likvidačních prací. Výběrové řízení na správce stavby bylo dokončeno v roce 2013, kdy byla podepsána smlouva o provedení služby správce stavby. Výběrové řízení na dodavatele sanačních a likvidačních prací bylo vzhledem k sérii námitek účastníků ukončeno až na jaře 2014. Smlouva s vítězem byla podepsána dne 22. května 2014. Ihned po podpisu smlouvy zahájil zhotovitel práce na realizační dokumentaci a dokumentaci nezbytné pro vydání rozhodnutí o vyřazování pracoviště III. kategorie Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Realizační dokumentace byla v průběhu měsíce srpna dokončena a po zapracování připomínek ze strany zhotovitele a MŽP byla schválena. Rozhodnutí o vyřazování pracoviště III. kategorie vydal SÚJB na základě předložené dokumentace dne 15. září 2014. Tím byly naplněny všechny podmínky pro předání staveniště zhotoviteli a likvidační a sanační práce tak mohly být zahájeny. Cílem likvidačních a sanačních prací je provedení nápravných opatření, která eliminují zdravotní a ekologická rizika spojená s výskytem rozsáhlé kontaminace objektů a ploch. Analýzou rizika byla identifikována především kontaminace radionuklidy stavebních konstrukcí, obsahu jímek a zemin nesaturované zóny, které byly spojeny s nakládáním s uranovou rudou. Dále byla zjištěna lokálně omezená kontaminace stavebních konstrukcí ropnými uhlovodíky a PCB. S ohledem na zjištění zdravotních a ekologických rizik vyplývajících z existující kontaminace stavebních objektů a nesaturované zóny radionuklidy a lokálně i ropnými uhlovodíky, bude provedena odborná demolice a odstranění objektů se zjištěnou kontaminací a vymístění kontaminovaných zemin. V místech, kde při současném ani budou-



cím využití území nedojde k intenzivnějšímu pohybu obyvatel, bude provedeno zakrytí zemin kontaminovaných radionuklidy stínící vrstvou. Demolice objektů probíhá v několika fázích. V první fázi bylo provedeno vyklizení objektů a odstranění odpadů. Ve druhé fázi probíhá odborná demontáž vnitřního zařízení a technologií. V navazujících fázích proběhne demolice nadzemních konstrukcí. Podzemní konstrukce budou likvidovány odbouráním do stanovené úrovně pod terénem případně jejich úplným odstraněním v závislosti na rozsahu kontaminace. Po ověření, zda bylo odbouráním dosaženo požadovaného snížení kontaminace, se provádí zásyp vzniklých jam inertním materiálem. Obdobným postupem je prováděna odtěžba kontaminovaných zemin. Materiály vzniklé demoličními a sanačními pracemi jsou důsledně separovány a monitorovány. V závislosti na charakteru a rozsahu kontaminace je pak s nimi dále nakládáno. Všechny materiály kontaminované radionuklidy budou uloženy do odkaliště Stráž p. R., materiály kontaminované radionuklidy a ropnými látkami budou jsou před uložením do odkaliště podrobeny biodegradačnímu procesu. Materiály kategorizované jako odpady jsou likvidovány dodavatelem v souladu se zákonem o odpadech. Inertní stavební suť je po recyklaci využívána na zásypy vzniklých jam. Plocha areálu, která bude uvolněna po dokončení nápravných opatření, představuje cca 15,2 ha. Celkem bude zlikvidováno 35 stavebních objektů. Množství materiálů uložených do odkaliště je odhadováno na 330 tis. t, množství odpadů je odhadováno ve výši 17 tis. t. Likvidační a sanační práce budou probíhat do konce roku 2015. V následujících třech letech 2016-2018 bude probíhat postsanační monitoring lokality ve stanoveném rozsahu. V případě, že v tomto období nebude zaznamenán opakovaný nárůst koncentrace kontaminantů, budou plochy uvolněny k dalšímu využití, např. k rekultivaci. Celkové náklady budou hrazeny z prostředků OPŽP ve výši cca 77 % nákladů bez DPH. Likvidace stavebních objektů NDS 6 Z důvodů připravované rekonstrukce NDS 6 byla provedena likvidace části nevyužívaných objektů. Byly dokončeny vlastní bourací práce technologického plata a nádrží, bylo provedeno podrcení betonů a úprava plochy po likvidaci. Likvidace trubních řadů Hamr Byla provedena likvidace odstavených nevyužívaných trubních řadů, které přiváděly důlní vody na čištění v provozu CDS. Byly kompletně realizovány likvidační práce jako vyřezávání a odvozy trubních řadů, likvidace trubních mostů, jímek, drcení betonů, závozy prostoru po jímkách a terénní úpravy. Likvidace kotelny VP 9 Byla provedena kompletní likvidace stavebních objektů kotelny, okolních zpevněných ploch, jímek a drobných objektů a drcení stavební suti. Likvidace komínu výtopny Stráž pod Ralskem Byla provedena demolice nepotřebného komínu výtopny Stráž pod Ralskem v areálu CHÚ. Komín výtopny nebyl využíván od doby dokončení rekonstrukce výtopny v roce 2008. Bylo provedeno odbourávání vnitřní a vnější vyzdívky, odřezávání armování, likvidace odpadů a drcení stavební suti. Fotodokumentace k likvidaci povrchových areálů je uvedena v příloze č. P2.



7.3 Rekultivace Na o. z. TÚU probíhaly v roce 2014 rekultivační a udržovací práce v oblasti bývalého Dolu Křižany I, v oblasti Hamru na Jezeře a na území vyluhovacích polí Dolu chemické těžby ve Stráži pod Ralskem. Práce byly provedeny vlastními zaměstnanci. Vedle realizačních prací probíhala v uvedených oblastech také projektová a inženýrská činnost v rámci přípravy rekultivací ploch zasaženýh těžbou uranu. V oblasti bývalého Dolu Křižany I byly vlastními zaměstnanci realizovány rekultivační a udržovací práce v rámci těchto rekultivačních akcí: 

technická a biologická rekultivace plata „S“;



příprava biologické rekultivace odvalu.

V rámci inženýrské činnosti v oblasti DK I pokračovala příprava akce: 

rekultivace areálu Dolu Křižany I.

V oblasti Hamru na Jezeře probíhaly jednak drobné rekultivační práce, a jednak projektová, resp. inženýrská činnost na přípravě rekultivací. Rekultivační práce byly prováděny vlastními zaměstnanci, a to na akcích: 

likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu;



likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek.

Projektová a inženýrská činnost v oblasti Hamru na Jezeře probíhala v rámci těchto akcí: 

dokončení rekultivace Dolu Hamr I – Sever;



likvidace odvalu jámy č. 13 a související terénní úpravy.

Na vyluhovacích polích Dolu chemické těžby byly prováděny drobné rekultivační práce v rámci údržby rozpracovaných rekultivačních akcí a vybraných sukcesích porostů. Práce v komplexu vyluhovacích polí byly prováděny vlastními zaměstnanci.

7.3.1

Rekultivační práce v oblasti Dolu Křižany I

Technická a biologická rekultivace Plata „S“ Druhým rokem pokračovala v rámci biologické rekutltivace následná péče o lesních kultury založené v letech 2012 a 2013 výsadbou celkem 26 100 ks sazenic borovice lesní a 8 000 ks sazenic dubu letního na celkové ploše cca 4,4 ha. Konkrétně byly v roce 2014 výsadby dvakrát ožínány proti útlaku buření, sazenice mimo oplocenky byly proti okusu zvěří ošetřeny postřikem repelentem, prováděna byla také kontrola a údržba lesnických oplocenek a vylepšení výsadeb. V roce 2014 byly rekultivační práce na S platu prováděny vlastními zaměstnanci a z celkových nákladů na akci bylo vyčerpáno 666 075,- Kč.



V následujících letech budou rekultivační práce pokračovat. Prováděna bude pěstební péče o založené porosty tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro jejich zajištění a převední na pozenky určené k plnění funkcí lesa.

Obrázek č. 7-1: Prosperující kultura borovice lesní ošetřená proti škodám zvěří Biologická rekultivace odvalu DK I Pokračuje proces stabilizace fyzikálně-chemických vlastností půdního horizontun v horní části odvalu (cca 0,7 ha), který úspěšně nastartovaly finální úpravy provedené během předchozích let – modeláž do finální podoby, převrstvení hůmozní zeminou a likvidace úporné buřeně a invazních rostlin během roku 2013. V roce 2014 probíhal monitoring plochy a likvidace invazních rostlin a buřeně. V současné době je upravený povrch poměrně stabilizovaný. V následujících letech lze tedy postoupit s biologickou rekultivací do fáze založení výlesního porostu. V sukcesních porostech byla prováděna rovněž údržba mechanických ochran dřevin zřízených během předchozích let. Jako sukcesní porosty jsou označovány plochy, které byly s ohledem na vhodné podmínky ponechány samovolnému vývoji. Na těchto plochách vznikají bohatě strukturované lesní porosty dřevin s vysokou ekologickostabilizační funkcí. V roce 2014 byly rekultivační práce na odvalu DK I prováděny vlastními zaměstnanci a z celkových nákladů na akci bylo vyčerpáno 60 387,- Kč. V následujících letech bude rekultivace odvalu DK I pokračovat. Hlavní náplní činnosti bude návrh a provedení lesopěstebních opatření jak v nezalesněných částech po úpravě povrchu, tak ve stávajících sukcesích porostech.



Obrázek č. 7-2: Bohatě strukturovaný sukcesní porost Rekultivace areálu Dolu Křižany I V roce 2014 pokračovala příprava rekultivace území dotčeného provozem Dolu Křižany I. Řešené území o rozhloze cca 21,6 ha zahrnuje areál dolu, autobusovou zastávku, bývalou betonárku, vyrovnávací a požární nádrž, makadamovou plochu, zakládkové centrum. Konkrétně probíhalo zajištění správních a majetkoprávních podkladů nezbytných k žádosti o stevební povolení podané v závěru roku 2014. Po vydání, resp. nabytí právní moci stavebního povolení (předpoklad 03/2015) bude probíhat výběr zhotovitele a následně samotná realizace s odhadovaným termínem zahájení v posledním čtvrtletí roku 2015.



Obrázek č. 7-3: Část areálu Dolu Křižany I před rekultivací

7.3.2

Rekultivační práce v oblasti Hamr na Jezeře

Likvidace Dolu Hamr I – Sever – 3. stavba – lesnická rekultivace areálu závodu Rekultivace v oblasti Dolu Hamr I – Sever, zahájené v minulosti na ploše o rozloze 3,7 ha, pokračovala v roce 2014 péčí o založené lesní porosty. Prováděny byly drobné udržovací práce spočívající v demontáži plastových tubusů instalovaných na ochranu listnatých dřevin proti poškození zvěří, výchovné prořezávce mladých borových a dubových porostů apod. Dřevní hmota z prozřezávek je na vhodně vybraných místech ponechávána v porostu. Plní funkci tzv. „mrtvého dřeva“. Důležitá je především jeho schopnost zadržovat vodu, poskytovat úkryt některým živočichům, či zásobovat půdu živinami a postupně jí tak vracet, co z ní samo načerpalo. Mrtvé dřevo tedy pozitivně ovlivňuje vývoj ekosystému vznikajícího po rekultivaci ploch zasažených v minulosti těžbou uranu.



Obrázek č. 7-4: „Mrtvé dřevo“ v probírkovém porostu zlepšující stav ekosystému Dokončení rekultivace Dolu Hamr I – Sever (projektová příprava) V roce 2014 probíhalo zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení poslední etapy rekultivace ploch dotčených provozem Dolu Hamr I – Sever. Podstatnou část řešeného území o celkové rozloce cca 6,1 ha tvoří odvalové hospodářství, bývalé rudné plato a větrací stanice. Návrh rekultivace počítá se zachováním stávajících sukceních porostů dřevin. Plochy bez porostu dřevin projekt navrhuje z větší části zalesnit a z menší části zatravnit (kolem důlních jam, vrtů a komunikací). Navrženy jsou rovněž plochy zcela bez zásahu, které zahrnují stanoviště zvýšeného ekologicko-stabilizačního potenciálu. Konkrétně se jedná o lužní polohy, kamenné suti, obnažené pískové a podmáčené plochy. Jejich hodnota spočívá ve zvýšení stanovištní rozmanitosti, a tím i biodiverzity rešeného území. Projektová činnost byla zadána externímu dodavateli. V následujících letech budou pokračovat přípravné práce směřující k vydání stavebního povolení a zahájení samotné rekultivace. Likvidace Dolu Hamr II – 4. stavba – lesnická rekultivace odvalu u jámy č. 6 a 7, rekultivace jámy č. 8 a tras VN linek Rekultivace v oblasti Nové Lužice byla zahájena v roce 1990 a zahrnuje části mimo vlastní areál dolu, které byly smýceny pro zřízení odvalu a dalších provozních ploch, ale už nebyly pro tyto účely použity. Celkově se jedná o území o rozloze 21 ha, z toho byly dosud zrekultivovány a předány cca 3 ha. Na části území projektované jámy č. 8 se rekultivace nezdařila a tato lokalita byla zalesněna nově. Zalesněna byla také plocha po likvidaci vodojemu.



V roce 2014 pokračovaly rekultivační práce spočívající v údržbě stávajících vysazených i sukcesních porostů. Konkrétně byla prováděna hlavně výchovná probírka borových porostů, oprava oplocenek a demontáž nepotřebných chráničů instalovaných na listnatých dřevinách z důvodu podpory růstu a ochrny proti poškození zvěří. Práce byly prováděny vlastními zaměstnanci.

Obrázek č. 7-5: Borový porost v oblasti Nové Lužice před první prořezávkou Likvidace odvalu jámy č. 13 a související terénní úpravy (projektová příprava) Součástí akce je, vedel odstranění antropogenních navážek a nevyužívaných technologických zařízen, také zasypání botonového koryta drobné vodoteče a její svedení do údolní nivy mezi hrází Černého rybníka a řekou Ploučnicí. Celková výměra řešeného území činí přibližně 20,1 ha. V roce 2014 proběhlo doplnění podkladů žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území. Ukončení územního řízení lze předpokládat v průběhu následujícího roku.

7.3.3

Rekultivace vyluhovacích polích Dolu chemické těžby

V roce 2014 byly rekultivační práce prováděny na vyluhovacích polích VP 14, VP 17, VP 18, VP 19, VP 20, VP 22 a VP 26 a to: - kontrola a oprava oplocenek zřízených za účelem ochrany přirozeného zmlazení buku a javoru a vysázené jedle bělokoré proti okusu zvěří; - probírka sukcesního porostu v rámci pěstební péče; - ožínání sazenic v oplocenkách proti útlaku buření; - oprava dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana vysázené jedle proti okusu zvěří; - oprava plastových tubusů instalovaných na ochranu přirozeně zmlazeného buku a javoru;



- luční management ploch mezi řadami vrtů, kde je plánována zemědělská rekultivace. Celkem bylo na přípravu, realizaci a údržbu rozpracovaných rekultivací provedených vlastními silami za rok 2014 v oblasti Hamru na Jezeře a vyluhovacích polí DCHT vyčerpáno 2 224 996,– Kč.

Obrázek č. 7-6: Luční management na vyluhovacích polích Dolu chemické těžby

7.3.4

Shrnutí

Při sanaci horninového prostředí v cenomanské zvodni byly využívány technologie SLKR I, NDS 6, NDS ML, CHS I a NDS 10. Z cenomanské zvodně bylo v roce 2014 vyvedeno celkem 160 254 t kontaminantů (vyjádřeno v RL). V roce 2014 byla zahájena likvidace areálu Důl Hamr I – jáma č. 3, Centrální dekontaminační stanice a části objektů Chemické úpravny. V roce 2014 byla prováděna údržba rozpracovaných rekultivačních prací v oblasti Dolu Hamr I – Sever, Dolu Hamr II, Dolu Křižany I (bývalé plato „S“ materiálu a odval) a v oblasti Dolu chemické těžby (VP 14, VP 17, VP 18, VP 19, VP 20, VP 22 a VP 26). Provedno bylo ožínání sazenic proti útlaku buřeně, vylepšení výsadeb, oprava oplocenek a dřevěných oplůtků zbudovaných jako ochrana přirozeně zmlazených i vysázených dřevin proti okusu zvěří, demontáž nepotřebných ochranných plastových tubusů a oplůtků mladých stromků, likvidace invazních rostlin a nežádoucí buřeně na plochách po technické rekultivaci, výchovné prořezávky mladých porostů, sazenice mimo oplocenky byly ošetřeny postřikem proti okusu zvěří. Vedle výše uvedených realizačních prací v roce 2014 probíhly projektové a inřenýrské činnosti na přípravě rekultivace zbývajících ploch dotčených provozem Dolu Křižany I (areál dolu, bývalá autobusová zastávka, betonárka, základkové centrum, požární a vyrovnávací nádrž, makadamová plocha) a Dolu Hamr I – Sever (odvalové hospodářství jam č. 1 a 2, rudné plato, větrací stanice). Celkem bylo na realizaci rekultivací v roce 2014 vynaloženo 2 951 458,– Kč.



Závěr Program monitorování stavu jednotlivých složek životního prostředí byl plněn v souladu se SPP-TÚU-22-01-01 (Program monitorování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany) a SPP-TÚU-23-00-01 (Program monitorování životního prostředí). Na základě vyhodnocení výsledků monitoringu jednotlivých složek životního prostřadí za rok 2014 lze konstatovat, že nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod ani k překročení ročních bilančních limitů pro chemické polutanty a radionuklidy uvolňované do vod a ovzduší na výpustech spravovaných o. z. TÚU Stráž pod Ralskem. V roce 2014 nedošlo k ohrožení jakosti povrchových vod. V roce 2014 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení ročních bilančních limitů pro chemické polutanty a radionuklidy uvolňované do vod a ovzduší. V roce 2014 nedošlo na výpustech o. z. TÚU k překročení koncentračních limitů pro chemické polutanty ani k překročení referenčních úrovní objemových aktivit radionuklidů uvolňovaných do vod a ovzduší. O. z. TÚU v roce 2014 vypustil přes 10 profilů 98 759 m3 odpadních, dešťových a povrchových vod. Provozoval technologické celky k čištění ZTR, odkalištních, drenážních a důlních vod, a přes 3 profily vypustil 3 063 466 m3 vyčištěných vod do vod povrchových a důlních. Zároveň bylo zahájeno vypouštění důlních vod z bývalého baryt-fluoritového Dolu Křižany do Ještědského potoka, kam bylo v roce 2014 vypuštěno 9 674 m3 důlních vod. Hydrogeologický monitoring na rok 2014 byl v požadovaném rozsahu splněn a vyhodnocen. V cenomanské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR, důlních a podzemních vod, které by vyžadovaly úpravu režimu čerpání a vtláčení, či změny časového či prostorového uspořádání monitoringu. Hydrochemická situace je zde stabilní. V turonské zvodni nebyly během roku 2014 zachyceny významné změny kvality ZTR a podzemních vod, které by vyžadovaly výraznější zásahy do současného režimu sanace. Hydrochemická situace kolem odkaliště je podrobně monitorována, je stabilní a v porovnání s rokem 2013 došlo jen k malým změnám, jak v plošném rozsahu, tak v koncentraci. V roce 2014 o. z. TÚU provozoval celkem čtyři vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, z toho tři vyjmenované stacionární spalovací zdroje a jeden jiný vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Z hlediska vypouštěných emisí znečišťujících látek do ovzduší nedošlo k překročení emisních limitů a v souladu s povolením k emisím skleníkových plynů bylo do ovzduší uvolněno 17 721 tun CO2, což je o 662 tun méně než v roce předchozím. V roce 2014 nedošlo vlivem činnosti o. z. TÚU ani ke zvýšení celkové roční efektivní dávky jednotlivců z obyvatelstva v obcích v okolí působnosti provozů o. z. TÚU. Z pohledu kontaminace půd došlo v uplynulém roce pouze k jednomu úniku technologického roztoků většímu než 1 m3, přičemž objem vsáklého roztoku do půdy nebyl vyšší než 0,6 m 3. Uniklé roztoky byly likvidovány neutralizací mletým vápencem in-situ.



V oblasti odpadového hospodářství došlo v porovnání s předchozím rokem k významnému nárůstu produkce odpadů, a to až na 5 850,8 tun, který byl způsoben především produkcí kovových odpadů z realizovaných likvidací areálů. Podíl vytříděných odpadů z TKO činí 10 398 kg, což přibližně odpovídá množství v roce předchozím. U použitých výrobků předaných odběratelům v roce 2014 v množství 8 996 kg došlo ve srovnání s rokem 2013 (10 032 kg ) k 30% snížení. Ve správě o. z. TÚU je celkem 9 úložných míst (8 odvalů a 1 odkaliště) těžebního odpadu. V roce 2014 byly vyprodukované těžební odpady a produkty hornické činnosti v celkovém množství 528 518,33 tun ukládány pouze do odkaliště I. a II. etapa. Z cenomanské zvodně bylo v roce 2014 vyvedeno celkem 160 254 t kontaminantů (vyjádřeno v RL). Rekultivační práce byly v uplynulém roce prováděny na celkové ploše 35 ha a vynaloženo na ně bylo celkem 2 951 458,– Kč.



Seznam literatury Charvát P., Pacl A., Vránek T., (2014): Stráž pod Ralskem - TÚU hydrologický monitoring 2014 - 2015, Zpráva 2014, měření za rok 2014. Aquatest, a. s. Praha, prosinec 2014.

Přílohy Příloha č. 1: Přehledná mapa výpustních profilů a monitorovacích míst důlních, povrchových a odpadních vod v působnosti o. z. TÚU



Příloha č. 2: Fotodokumentace k likvidaci povrchových areálů

Obrázky č. P2-1, 2: Likvidace povrchového areálu Dolu Hamr I a CDS



Obrázky č. P2-3, 4: Likvidace povrchového areálu Dolu Hamr I a CDS



Obrázky č. P2-5, 6: Likvidace chemické úpravny ve Stráži pod Ralskem



Obrázky č. P2-7, 8: Likvidace chemické úpravny ve Stráži pod Ralskem



Obrázky č. P2-9, 10: Likvidace SO NDS 6



Obrázky č. P2-11, 12: Likvidace trubních řadů Hamr



Obrázky č. P2-13, 14: Likvidace kotelny VP 9



Obrázky č. P2-15, 16, 17: Likvidace komínu výtopny Stráž pod Ralskem


ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. TÚU za rok 2014

Recommend Documents