Zaloţení podnikatelského subjektu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Zaloţení podnikatelského subjektu Diplomová práce

Autor:

Štěpán Litera finance, finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Radka Olejárová

Duben 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 20. 4. 2011

Štěpán Litera

Anotace: V této diplomové práci jsem se pokusil přiblíţit téma zaloţení podnikatelského subjektu, důvody a různé stránky zaloţení podniku. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole objasňuji samotný pojem podnikání, podnikatel, podnik a podnikatelský plán. Ve druhé kapitole jsou popsány druhy právních forem podniku. Zbývající kapitoly se zabývají samotným zaloţení podniku, a to po stránce ekonomické, organizační a právní.

Annotation: The thesis introduces the topic of founding a business entity and the reasons for and different aspects of founding a business. The thesis is divided into five chapters. The first chapter explains the terms of doing business, businessman, business and business plan. The second chapter describes different types of legal forms of business. The remaining chapters discuss the actual founding of a business from the economic, organizational and legal point of view.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 6 1. DŮVODY ZALOŢENÍ PODNIKU A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ............... 7 1.1 Podnikání ................................................................................................................................................... 7 1.2 Podnikatel ................................................................................................................................................ 12 1.3 Podnik ....................................................................................................................................................... 13 1.4 Zakladatelský rozpočet a podnikatelský plán ....................................................................................... 16

2. DRUHY PRÁVNÍCH FOREM PODNIKU ................................................................ 26 2.1 Ţivnost ...................................................................................................................................................... 27 2.2 Veřejná obchodní společnost .................................................................................................................. 28 2.3 Komanditní společnost ............................................................................................................................ 29 2.4 Společnost s ručením omezeným ............................................................................................................ 30 2.5 Akciová společnost .................................................................................................................................. 31 2.6 Druţstvo ................................................................................................................................................... 34

3. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE EKONOMICKÉ........................................ 36 3.1 Zahajovací rozvaha firmy ....................................................................................................................... 36 3.2 Rozpočet výnosů, nákladů a zisku.......................................................................................................... 40 3.3 Rozpočet majetku .................................................................................................................................... 43 3.4 Plánovaná rozvaha ke konci prvního roku podnikání ......................................................................... 46 3.5 Plánovaný výkaz cash-flow ke konci prvního roku podnikání ............................................................ 47

4. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE ORGANIZAČNÍ ....................................... 48 4.1 Organizační struktura............................................................................................................................. 48 4.2 Typy organizačních struktur .................................................................................................................. 48 4.3 Organizační struktura společnosti KRKA ČR, s. r. o. ......................................................................... 53

5. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE PRÁVNÍ ..................................................... 59 5.1 Zaloţení pomocí nákupu ready-made společnosti ................................................................................ 59 5.2 Zaloţení společnosti s ručeným omezeným pomocí specialisty ........................................................... 60 5.3 Zaloţení společnosti s ručeným omezeným bez zprostředkování ........................................................ 60

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 69 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: ............................................................................ 71 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................... 73 SEZNAM SCHÉMAT ....................................................................................................... 74

ÚVOD Důvodů pro rozhodnutí začít podnikat můţe být mnoho. Jedním z důvodů je snaha o seberealizaci a jiným například uplatnění vědeckého pokroku. Od prvního podnikatelského nápadu, přes rozhodnutí opustit stávající zaměstnání, výběru správné formy podniku, nalezení potřebných zdrojů pro počáteční potřeby podniku aţ po nutné právní kroky vede dlouhá cesta. Cílem této diplomové práce je popsat proces zaloţení podnikatelského subjektu, a to z pohledu ekonomického, organizačního a právního. První kapitola této diplomové práce nazvané Důvody zaloţení podniku a podnikatelské prostředí se věnuje pojmu podnikání jako takovému. Je zde popsán samotný vznik tohoto termínu, jeho vývoj a obsah. Dále jsou zde uvedeny druhy přístupu k podnikání a cíle podnikání. Je zde zmíněno i společensky odpovědné podnikání. Dále je rozveden pojem podnikatel a jsou uvedeny základní dispozice pro to, stát se jím. Popsán je i pojem podnik a je uvedeno jejich základní dělení. Poslední část této kapitoly se věnuje přípravě a sestavení zakladatelského rozpočtu, struktuře a zpracování podnikatelského plánu. Druhá kapitola s názvem Druhy právních forem podniku obsahuje jednotlivé formy podniku existující v České republice. Je zde zmíněna ţivnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a druţstvo. Kaţdá tato forma podnikání je detailně popsána. Třetí část nazvaná Zaloţení podniku po stránce ekonomické obsahuje praktický příklad zaloţení fiktivního podniku zabývajícího se prodejem. Popsána je zahajovací rozvaha, rozpočet výnosů, nákladů a zisku, rozpočet majetku. Dále je propočítána plánovaná rozvaha ke konci prvního roku podnikání a uveden plánovaný výkaz cash-flow. Další část této práce se věnuje zaloţení podniku z jiného pohledu, a to z pohledu organizačního. V první polovině je vysvětlen pojem organizační struktura a jsou zde popsány různé typy těchto struktur. V druhé polovině je uveden praktický příklad fungující organizační struktury jiţ úspěšného podniku a jsou popsány jednotlivé pozice a jejich funkce a povinnosti. Poslední kapitola nazvaná Zaloţení podniku po stránce právní se zabývá zaloţením podniku z právního hlediska, tedy kroky, které jsou nutné provést pro samotný vznik. Měla by slouţit jako určitý návod postupu. Jsou zde popsány tři moţné cesty zaloţení společnosti s ručením omezeným. První cesta je pomocí nákupu ready-made společnosti, druhá prostřednictvím specialisty a třetí je zaloţení bez zprostředkování. 6

1. DŮVODY ZALOŢENÍ PODNIKU A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ První, co je potřeba před začátkem podnikání udělat, je vymezit si pojmy spojené s podnikáním jako například podnikání, podnikatel, podnik, různé přístupy k podnikání nebo důvody k zaloţení podniku. První otázka, kterou si můţeme poloţit, je - Co je to vlastně podnikání?

1.1 Podnikání V 18. století Richard Cantillon (1680-1734) objevil nově vznikající profesi (pracovní roli), nazval ji jako enterpreneur (podnikatel). Původně francouzské slovo, které by se dalo přeloţit jako prostředník. Ve skutečnosti se jedná o člověka, který na sebe bere odpovědnost a riziko za realizaci určitého komerčního projektu. Do ekonomie podnikatele zavedl ale aţ Jean-Babtiste Say (1767-1832), který vymyslel teorii tří výrobních faktorů a postava podnikatele zde figurovala jako hybatel. Podnikání nezaručuje okamţitý úspěch a k úspěchu je stále nutné mít příslušné vlastnosti podnikatele a stejně tak nadání. Teorie podnikání přesto můţe pomoci nalézt tu správnou cestu, překonat bariéry a vyhnout se neúspěchu. V osmdesátých letech 20. století se podnikání začalo chápat jako samostatná vědní disciplína, která byla rozdělena do následujících tří přístupů: 1. Ekonomický přístup Tento přístup se zabývá především rolí podnikatele v ekonomickém prostředí. Podnikatel by zde měl vystupovat jako osoba, která přináší určitou přidanou hodnotu buď v podobě určitého nového produktu, změny v produktu nebo například v technologické změně procesu výroby. Podnikatel by měl být dále schopen identifikovat a následně vyuţít nabídku a poptávku k dosaţení zisku. 2. Psychologický přístup V psychologickém přístupu k podnikání se rozebírají především typické vlastnosti, které by měl kaţdý podnikatel mít. Byly určeny vlastnosti podnikatele, ale jejich nutnost nebyla potvrzena a proto byl tento přístup podroben kritice. 3. Sociálně-ekonomický přístup Zkoumá vlivy sociálně-ekonomického prostředí na úspěch v podnikání.

7

Obsah pojmů jako podnikatel a podnik se od 18. století změnil a prošel určitým vývojem. Z mnoha různých přístupů nakonec vznikla tři základní pojetí podnikání: 1. Podnikání jako proces1 Zde je podnikání chápáno jako snaha o vytvoření něčeho navíc, přidané hodnoty, která má většinou finanční formu. Existuje zde šest základních pracovních rolí podnikatele, a to: 1. vlastní, 2. správce, 3. manaţer, 4. lídr, 5. výrobce, 6. nákupce a prodejce. Kaţdá z těchto rolí je potřebná a nutná k úspěchu v podnikání. 2. Podnikání jako přístup Podnikavý přístup se dá rozeznat podle těchto znaků: Zájem a snaha o vytvoření něčeho navíc Nalezení příleţitosti k realizaci tohoto cíle Účinné vyuţívání vlastních zdrojů, svého času a jména Dobrovolné převzetí vlastní odpovědnosti a nesení rizika Sklízení úspěchů jako poslední v řadě zainteresovaných Podnikavý přístup nemusí existovat pouze u podnikavého člověka, ale i u organizace, obce atd. 3. Podnikaní jako hodnotová orientace Jedná se o strukturu postojů a hodnot, mající společenský rozměr, který spočívá v tom, ţe si společnost váţí podnikavých lidí. Individuální rozměr spočívá v individualistickém způsobu přivlastňování. Nároky jsou kladeny na individuální odpovědnost, nesení rizika. Podnikání je definováno v obchodním zákoníku jako: soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. V ţivnostenském zákoně je definováno takto: Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Soustavností je zde myšleno, ţe činnost musí být vykonávána pravidelně, opakovaně a ne příleţitostně. Samostatnost znamená, pokud je podnikatelem fyzická osoba, pak jedná osobně, pokud právnická osoba, pak prostřednictví statutárního orgánu. Právní úkony činí

1

SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav A KOL. Základy podnikání. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. strana 18. ISBN 978-80-2473339-5.

8

fyzická osoba vlastním jménem, tedy jménem a příjmením, právnická osoba pod názvem obchodní firmy. Vlastní odpovědnost znamená, ţe podnikatel nese veškerá rizika a výsledky své činnosti. Dosaţení zisku není podmínkou, ale činnost musí být vykonávána za účelem jeho dosaţení.

1.1.1 Druhy podnikání Amar Bhidé definoval na základě výzkumu, který provedl v 500 společnostech, pět kategorií. Odvíjejí se od toho, jaký si podnikatel představuje potenciál, míru růstu, mnoţství zdrojů, finančního plánování nebo konkurenční strategie. Podnikání jako ţivotní styl2 – Většinou je tento druh podnikání u malých, lokálních podnikatelů, kteří si vybrali tuto variantu, protoţe nechtějí být zaměstnáni a chtějí být vlastními pány. Většinou jim dostačuje malý zisk, se kterým jsou schopni pokrýt své ţivotní náklady i přesto, ţe by mohli svůj podnik dále rozvíjet a zvyšovat zisk nebo dokonce vydělávat více jako zaměstnanci. Jejich ţivotním stylem je být na volné noze. Zdrţenlivé podnikání – Tento druh podniku většinou dosahuje regionální velikosti. Zisky jsou o něco větší neţ u předchozí skupiny, ale stále zde chybí schopnost vést podnik nad určitou velikost nebo jednoduše podnik netouţí po větších ziscích. Hlavním znakem je, ţe se tento druh podniku snaţí vyhýbat konkurenci větších podniků. Nadějné podnikání – Zde je pouţívána výrazně agresivnější strategie, jak v oblasti získávaní, tak udrţení zákazníků. Je zde snaha neustále o kontinuální zlepšování a růst. Takovýto podnikatelé se stále chtějí zlepšovat, ale znají své hranice a moţnosti, které jsou většinou určeny tím, ţe se chtějí vyhnout cizímu financování a pohybují se na trhu jen s minimální nejistotou. Podnikání s potenciálem vysokého růstu – Zde je nutné vyuţít buď výraznou příleţitost na trhu, nebo vyvinout například nový produkt nebo technologii. To se však podaří pouze velmi málo podnikatelům. Nezbytné je provést analýzy trhu a identifikovat příleţitost, která by jim tento růst umoţnila. Většinou si pro sebe

2


9

vytvoří zcela nový trh a ten zcela ovládnou. K tomu je ale zapotřebí profesionální vedení. Revoluční podnikání – Zde se nejedná pouze o ojedinělý produkt, ale o zcela novou koncepci podnikání. Stává se tomu většinou tak jednou, dvakrát ze deset let a přináší to takové následky, ţe stávající podniky nestačí drţet krok a jsou nuceny ukončit svoji činnost.

1.1.2 Cíle podnikání K zahájení podnikání nás mohou vést různé důvody, počínaje například snahou o seberealizaci a konče uplatněním vědeckého pokroku. Zisk jako ekonomický cíl podnikání vychází přímo z obchodního zákoníku, kde se dozvíme, ţe podnikání je soustavná činnost prováděná podnikatelem za účelem dosaţení zisku. Výše zisku nezáleţí pouze na podnikateli, ale také na ostatních faktorech jako jsou například dovednosti zaměstnanců, dostupnosti zdrojů, infrastruktuře země atd. Tyto všechny faktory ovlivňují výsledný produkt a následně to, zda s ním bude zákazník spokojen a zda bude za něj ochoten zaplatit adekvátní částku. Konečný zisk náleţí podnikateli, respektive vlastníkovi, a proto vţdy ten musí dbát, aby byli všichni účastníci procesu spokojeni. Vţdy je nutné určit si hlavní (strategický) cíl, který bude nadřazen ostatním dílčím cílům, které můţou být v určitých situacích protichůdné. Podnik vţdy bude sledovat více cílů najednou, a proto je vhodné, vytvořit si určitou hierarchii a vzájemně se snaţit tyto cíle propojit. Například cíl zvyšování objemu realizovaných investic bude v rozporu se snahou o udrţení fixních nákladů. Dnes je zisk jako hlavní cíl podniku hodně diskutovaným tématem a spíše se začíná prosazovat názor, ţe není vhodným cílem. Důvodů proč tomu tak je, je hned několik. Zisk můţe být dosahován i například prodejem vlastního majetku a v tom případě nemusí docházet k uspokojování potřeb zákazníků a přesto můţe podnik vykázat zisk. Dalšími moţnostmi jak dosáhnout zisku je důsledkem inflace nebo spekulacemi na trhu s finančními instrumenty, kdy je často risk nepřiměřený zisku a je nutné zváţit podstoupení tohoto rizika. Dále můţe být zisk ovlivněn metodami při oceňování zásob nebo odepisování dlouhodobého majetku. Z toho všeho vyplývá, ţe zisk samotný není zárukou pokračování podnikání ani jeho dosaţení i v budoucnosti.

10

Cena, za kterou můţe podnikatel svůj podnik prodat, se nazývá trţní hodnota podniku a i ta můţe slouţit jako ekonomický cíl podnikání. Tato cena se nejlépe určí vynásobením aktuálního trţního kurzu akcie počtem akcií, pokud jsou akcie veřejně obchodovatelné na kapitálových trzích. Zde je problém, ţe ne vţdy bude hodnota přesně odpovídat skutečnosti, protoţe kurzy akcií jsou ovlivňovány i jinými faktory. Při stanovení tohoto cíle bude tedy podnikatelovou snahou maximalizovat hodnotu podniku. Třetím moţným cílem podnikání je maximalizace hodnoty podniku a respektování zájmů stakeholderů. Trţní hodnotou rozumíme funkční celek, který přináší uţitek díky činnostem a dovednostem zaměstnanců. Není to pouze prostým součtem hodnoty majetku podniku. Podnik tedy přináší uţitek a to různým subjektům, které přicházejí do styku s reprodukčním procesem firmy. Kaţdý z těchto subjektů má jiné očekávání. Vlastníkům podniku jde především o růst hodnoty podniku a tedy o co nejvyšší moţný výnos z prodeje podniku. Tento vysoký výnos ale odpovídá vysokému riziku. Věřitelé naopak poţadují omezení rizika investic, protoţe jejím cílem je jistota návratu poskytnutých finančních zdrojů a co nejvyšší cena za ně obdrţená. Zaměstnanci chtějí především stabilní zaměstnání a vysoké platy. Odběratelé očekávají kvalitní výrobky za co nejniţší cenu s co nejdelší dobou splatnosti. Dodavatelé chtějí dodávat za co nejvyšší cenu a chtějí dostat zaplaceno v co nejkratší době. A konečně stát očekává co nejvyšší odvody ve formě daní. Tyto jednotlivé cíle a poţadavky se často dostávají do střetu zájmů. Z toho vyplynul nový cíl, kterým je maximalizace hodnoty podniku pro vlastníky při respektování zájmů všech subjektů účastnících se podniku.

1.1.1 Společensky odpovědné podnikání Společensky odpovědné podnikání má své základy ve Spojených státech amerických, konkrétně ve výroku J. D. Rockefellera jr. Který řekl: Úlohou byznysu není pouze tvorba bohatství. V tehdejším Československu byl průkopníkem tohoto přístupu Tomáš Baťa. Tato koncepce podnikání se dá rozčlenit do čtyř základních oblastí: Ekonomická odpovědnost Zákonná odpovědnost Etická odpovědnost Dobrovolná (filantropická) odpovědnost Ekonomická odpovědnost je základem všeho a spočívá v tom, být ziskový a tudíţ uţitečný. Zákonná odpovědnost spočívá v dodrţování zákonů a „hrát” v rámci pravidel. Etická 11

odpovědnost přikazuje dělat to, co je správné, spravedlivé, vyvarovat se tedy bezpráví. Nejvýše stojí filantropická odpovědnost, odpovědnost být dobrým občanem a zlepšovat kvalitu ţivota.

1.2 Podnikatel Podle obchodního zákoníku je osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů nebo osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Můţe to tedy být buď fyzická osoba, nebo právnická osoba (veřejná obchodní společnost, druţstvo, společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost). Podnikatel se dá rozdělit na primárního podnikatele, tím je vţdy fyzická osoba, která vlastní podnik a na sekundárního podnikatele, který podnik pouze spravuje. Děje se tomu tak u velkých firem. Rentiéři jsou podnikatelé, kteří vlastní podnik pouze kvůli finančním poţitkům. Podnikatel je osoba, která je hlavním hybatelem a nositelem podnikání. Základní podmínkou jím být je podnikavost, tedy mít dispozice, potenciál, schopnost a dovednost podnikat. Pokud tento potenciál má, můţe se stát z osoby v závislé činnosti osobou samostatně výdělečně činnou, kdy nese zodpovědnost za úspěch a neúspěch svůj, ale i svých zaměstnanců. Existují různé faktory ovlivňující rozhodnutí začít podnikat. Například malý či střední podnikatel bude podnikat tam, kde ţije. Ale i například zdraví podnikatele nebo jeho zázemí a rodina můţe být výrazný faktor a hrát důleţitou roli. Další závaţné otázky, které si musí poloţit, jsou například počet zakladatelů, nároky na počáteční kapitál, ručení za závazky, daňové zatíţení, náročnost na vedení účetnictví, delegace pravomocí, podíl vlastníka na zisku/ztrátě, dostupnost zdrojů, lokalizace podniku atd. Lidé, kteří jsou v ţivotě spíše teoretiky, nemají dobré předpoklady stát se úspěšnými podnikateli, protoţe základem podnikání je více umění neţ logický řád. Naopak pragmatici, mající rádi racionální práci, budou úspěšní, ale jen do určité míry a nikdy nenarostou do osob s horentními příjmy. Lidé, kterým by se dalo říkat aktivisté, rychle pochopí, správně se rozhodnou a rychle nastartují. Často se stanou důleţitým hráčem na trhu a patří ke špičce. Jejich slabinou ale je, ţe často přichází období, kdy poleví v důslednosti a v podcenění rizik. Proto si tato skupina podnikatelů musí dát obzvláště 12

dobrý pozor při budovaní managementu podniku, který jim do určité míry můţe pomoci vyhnout se nepříjemnostem. Poslední skupinou podnikatelů jsou tzv. reflektoři. Jsou většinou inteligentní, pracovití, dá se na ně spolehnout, ale neradi riskují a mění zaběhlé fungující věci. Ideální kombinací tedy je postava aktivisty s reflektorem.

1.2.1 Základní dispozice k podnikání Dva základní předpoklady podnikání jsou podnikavost a úspěch. Podnikavost vyjadřuje předpoklady člověka k podnikání a dala by se charakterizovat následujícím dělením: Dispozice (znalosti, kompetence, know-how) o Schopnosti – ty jsou převáţně vrozené, trvalejšího charakteru (inteligence) o Vědomosti – jimi jsou pasivní znalosti o podnikání o Dovednosti – sem se dají zařadit naučené vzorce chování Osobní vlastnosti (osobnost podnikatele) o Nespecifické – temperament, charakter o Specifické – osobní vlastnosti Úspěch se dá definovat jako dosaţení očekávaných a předem naplánovaných cílů. Pokud se podnikateli podaří tyto cíle naplnit, dosáhne úspěchu a ten ho ţene dál k dalšímu podnikání a rozvoji. Důleţitá je motivace k úspěchu.

1.3 Podnik Z právního pohledu lze podnik popsat jako soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podnikání náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit.3 Podnikem můţeme rozumět subjekt, který se zabývá přeměnou vstupů na výstupy. Dále se dá chápat jako samostatná jednotka, jak po stránce ekonomické, tak po stránce právní. Vlastníci podniku zodpovídají za výsledky hospodaření (ekonomická samostatnost) a podnik vstupuje do právních vztahů s ostatními subjekty (právní samostatnost). Specifickým znakem podniku je jiţ výše zmíněná přeměna vstupů na výstupy, tedy kombinace výrobních faktorů (práce, materiál, stroje…). Dalším znakem je snaha o co nejhospodárnější fungování, tedy princip hospodárnosti, kdy se podnik snaţí o vyuţití 3

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

13

minimálního mnoţství vstupů a naopak k co největšímu moţnému mnoţství výstupů a jejich vzájemnou optimalizaci. Dále se dají vymezit znaky specifické, do kterých je moţno zahrnout princip soukromého vlastnictví. Majitel podniku rozhoduje, čím se bude podnik zabývat, jaké zdroje k tomu bude vyuţívat a je dále zodpovědný za výsledky.

Principem autonomie je myšlena

nezávislost na zásazích státu do konkrétních podnikatelských rozhodnutí. Nejdůleţitější princip ziskovosti je snaha o maximalizaci zisku.

1.3.1. Rozdělení podniků Podniky se podle různých kritérií, jako například počet zaměstnanců, roční obrat, výše aktiv dělí na skupiny podle velikosti, různé organizace toto rozlišení chápou poněkud jinak. Podle Evropské komise a jejího doporučení je dělení následovné:4 Mikro podniky – maximálně 10 zaměstnanců, roční obrat nepřevyšující 2 mil. EUR a aktiva do 2 mil. EUR Malé podniky – maximálně 50 zaměstnanců, roční obrat nepřevyšující 10 mil. EUR a aktiva do 10 mil. EUR Střední podniky – maximálně 250 zaměstnanců, roční obrat nepřevyšující 50 mi. EUR a aktiva do 43 mil. EUR Velké podniky – více neţ 250 zaměstnanců, roční obrat převyšující 50 mil. EUR a aktiva nad 43 mil. EUR Podle České správy sociálního zabezpečení se podniky dělí: Malé organizace – maximálně 25 zaměstnanců Organizace – 25 a více zaměstnanců Podle statistického úřadu Evropské unie: Malé – maximálně 20 zaměstnanců Střední – maximálně 100 zaměstnanců Velké – 100 a více zaměstnanců 4


14

V rámci celé Evropské unie mají největší význam malé a střední podniky. Právě tyto podniky patří k nejrychleji se rozvíjejícím a nejdynamičtějším společnostem. Je tomu tak díky podnikavosti a inovativnosti, kterou přinášejí. Devadesát devět procent podniků v Evropské unii jsou právě podniky do 250 zaměstnanců a zaměstnávají 70 procent pracovně aktivních lidí a vytvářejí 60 procent hrubého domácího produktu Evropské unie. V České republice je největší počet drobných podnikatelských subjektů na počet obyvatel v celé Evropské unii.5 Na 1000 obyvatel České republiky připadá 86 malých či středních podniků. Tyto podniky vytvářejí 60 procent pracovních míst a tvoří více neţ 37 procent hrubého domácího produktu. Zásadními výhodami malých a středních podniků je flexibilita, kdy jsou podniky rychle schopny reagovat na změny na trhu. Mají jednodušší organizační strukturu a mohou si vybudovat mnohem bliţší vztah jak k zaměstnancům, tak ke svým zákazníkům. Některé své činnosti mohou zabezpečit pomocí outsourcingu6. Nevýhodami můţe být obecně známý fakt, ţe podnikatelé jsou veřejností vnímáni negativně. Dále mohou mít těţší dostupnost kapitálu, kdy je pro ně sloţitější dosáhnout na úvěr od banky k financování svých dlouhodobějších investičních záměrů. Velkou překáţkou můţe být také nadměrná byrokracie, kterou musejí řešit. Budou také citlivější na změny podnikatelského prostředí. Naopak velké podniky mají nespornou výhodu v tom, ţe mají velkou moc na trhu díky své kapitálové síle, své jiţ vybudované pozici na trhu, moţnosti například zaměstnávat nejlepší odborníky ve svém oboru, mohou si dovolit i vlastní výzkum. Lépe získávají kapitál a mohou si dovolit prodávat na úvěr, mají své zaběhnuté distribuční kanály, mohou realizovat úsporu z rozsahu, svoji produkci mohou také diverzifikovat. Mohou se orientovat i na zahraniční trhy. Nevýhodami velkých podniků jsou horší přizpůsobování se změnám na trhu, které zabere delší dobu, díky jejich menší pruţnosti a flexibilitě. Mají vysoké náklady na byrokracii a na častou přepravu na větší vzdálenosti. 5

Prezident hospodářské komory České republiky, 2009

6

Outsourcing (angl. out, vně, a source, zdroj) znamená, ţe firma vyčlení různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je smluvně jiné společnosti čili subkontraktorovi, specializovanému na příslušnou činnost. Je to tedy druh dělby práce, činnost však není zajišťována vlastními zaměstnanci firmy, nýbrţ na základě smlouvy. Typicky se jedná o činnosti jako je úklid, údrţba, doprava nebo správa počítačů (IT). Outsourcing se povaţuje za obchodní rozhodnutí, které má vést ke sníţení nákladů a (nebo) k soustředění na hlavní činnosti firmy, a to v zájmu její konkurenceschopnosti.

15

1.4 Zakladatelský rozpočet a podnikatelský plán Při zakládání podniku musíme zváţit mnoho faktorů, zda máme osobní předpoklady k podnikání, v čem by mohla být naše konkurenční výhoda, jaký bude potřebný vstupní kapitál a výše našeho zakladatelského rozpočtu. Je nutné se seznámit s legislativou. Tyto všechny faktory a mnoho dalších bychom měli zváţit a sestavit podle nich náš podnikatelský plán. Základními předpoklady zaloţení úspěšného podniku jsou tedy osobní předpoklady podnikatele, jeho odhodlání, motivace, dále kvalitní podnikatelský nápad, rozvrţený zakladatelský rozpočet a vybraná vhodná právní forma podnikání. Osobní motivace hraje velkou roli. Důleţité je stanovení jasných cílů, kterých hodláme dosáhnout a to osobních, tak podnikatelských. Nezbytné je, aby naše cíle byly reálné a kvalitní, protoţe pokud bychom si na začátku si stanovili cíle, kterých by nebylo moţné dosáhnout, byli bychom od začátku odsouzeni k jejich nenaplnění. Je vhodné, poloţit si také následující otázky:7 Z jakých důvodů chci začít podnikat? Čeho bych chtěl dosáhnout? Chci se věnovat podnikání opravdu dlouhodobě? Zkoušel jsem uţ dříve více či méně úspěšně podnikat? Mám všechny potřebné informace? Mít osobní předpoklady k podnikání není taktéţ zaručenou vlastností. Člověk musí být schopen nést plnou odpovědnost za svá rozhodnutí, za svůj dosaţený úspěch, ale i neúspěch. Mnoho potřebných vlastností je vrozených, jiné se lze naučit jednak studiem, jednak praktickými zkušenostmi.

7

SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav A KOL. Základy podnikání. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. strana 59-60. ISBN 978-80-2473339-5.

16

Právní forma podniku bude od samého začátku mít vliv na to, zda nakonec budeme úspěšní nebo ne. Na jednotlivé činnosti je potřebné ţivnostenské nebo jiné oprávnění. Základní otázkou je, zda chceme podnikat jako právnická nebo fyzická osoba. Pokud jako právnická, chceme zaloţit osobní nebo kapitálovou společnost? A i další faktory zde hrají roli: Rozsah ručení Oprávnění k řízení Počet zakladatelů Povinný počáteční kapitál Administrativní náročnost Účast na zisku/ztrátě Daňové zatíţení Mít ten správný podnikatelský nápad ve vhodný okamţik, je základním stavebním kamenem kaţdého úspěšného podniku. I zde je potřebné si poloţit mnoho otázek a hlavně pečlivě zváţit a odpovědět: Jaký bude mít náš výrobek/sluţba charakter? V čem bude mít výhodu oproti konkurenčním výrobkům? Jací jsou lidé, kteří si ho pořídí, tedy jaké je naše cílová skupina? Je tato skupina lidí dostatečně velká a jsme schopni prodat dostatečné mnoţství? Kdo bude naším konkurentem, a jaké a za kolik on nabízí výrobky/ sluţby? Proč by měli dát přednost právě nám?

1.1.2 Příprava a sestavení zakladatelského rozpočtu Ani u malých či středních podniků se tento krok nesmí podceňovat, i kdyţ se tomu tak často děje. Je důleţité určit si prostředky, které budu potřebovat v začátcích podnikání, dříve neţ podnik samotný začne v úspěšném případě produkovat zisk. Do podniku bude nutné vloţit zdroje potřebné pro samotné zaloţení firmy. Kaţdá začínající firma bude mít poţadavky na hmotný i nehmotný majetek potřebný pro začátek podnikání. Dále si udělat představu o oběţných aktivech, která se budou v začátcích vyuţívat a finanční prostředky, které budou nutné pro rozjezd.

17

Vyjádřit si naše plány v číslech, to je právě záleţitostí zakladatelského rozpočtu. Jeho sestavením můţeme předejít nemilým zjištěním o nečekané potřebě dalšího kapitálu. I kdyţ i přes sebelepší rozpočet se nejspíše nepodaří zahrnout veškeré náklady, které nás čekají, ty nejdůleţitější musíme být schopni podchytit a vyjádřit. Výdaje na začátku podnikání se budou týkat především výdajů spojených se samotným zaloţením, následně zahájením, rozjezdem podnikání a v neposlední řadě bezpečným chodem podniku. Veškeré tyto výše uvedené výdaje dohromady budou dávat potřebný kapitál pro rozjezd podnikání. Ten by se měl porovnat s volnými peněţními prostředky, které jsou nám k dispozici. Pokud nemáme dostatek našich vlastních finančních prostředků, jsme nuceni hledat další finanční zdroje, tedy cizí. V tom případě je nutné brát při sestavování rozpočtu v potaz i to, ţe bude nutné splácet jistiny půjčky a s ním spojené i úroky. Na základě všech nabytých informací přistoupíme k sestavení zahajovací rozvahy. Do plánovaných výdajů zahrneme všechny výdaje související jak se zahájením, tak s následnými výdaji spojenými s průběhem podnikání. Výdaje spojené se samotným zaloţením podniku mohou souviset s: Notářskými zápisy a notářským ověřováním listin Poplatky za zaloţení právnické osoby Výpisem z trestního rejstříku Poplatky za ţivnostenské oprávnění Podstatnější roli ale hrají výdaje na počáteční investice. Ty jsou v zakládajících fázích podnikání většinou následující: Náklady na nákup či pronájem nemovitosti pro zřízení sídla firmy Výdaje spojené moţnou rekonstrukcí a pojištěním objektu Pořízení strojů, zařízení a majetku pro běh firmy (kancelářské vybavení, výpočetní technika, vozový park a další) Potřeba nezbytných zásob materiálu k výrobě, či zboţí k obchodní činnosti Nedílnou součástí jsou také mzdy zaměstnancům a s nimi spojené výdaje na odvody sociálního a zdravotního pojištění Zálohy za plyn, energie, vodu Reklamu a další. 18

Toto jsou výdaje, které by se daly zařadit do fáze, kterou lze nazvat investiční. Její součástí by měly být i rezervy na nepředpokládané výdaje. Není jisté, zda se vyskytnou, ale i zde platí pravidlo, lepší být připraven. Následuje provozní fáze, která trvá většinou jeden měsíc aţ jeden rok. V provozní části rozpočtu podniku spolu se zvyšující se velikostí podniku, budou růst i dodatečné výdaje na zvyšující se potřebu majetku, porostou i náklady na mzdy a další výdaje. Výše sepsané výdaje a potřeby a jejich rozdělení si je moţné prohlédnout v následující tabulce zobrazující zahajovací rozvahu. Suma všech výdajů většinou převyšuje součet volných finančních prostředků, a proto je ty dodatečné prostředky hledat v cizích zdrojích. Celková částka nutná k zaloţení podniku se dá nazvat potřebou startovního kapitálu. AKTIVA Dlouhodobý majetek Nehmotný dlouhodobý majetek Hmotný dlouhodobý majetek Finanční dlouhodobý majetek Oběţný majetek Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Celkem

PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál

Cizí zdroje Závazky Bankovní půjčky a výpomoci Půjčky Celkem

Tabulka č. 1: Zahajovací rozvaha Zdroj: WOHE, Gunter. Úvod do podnikového hospodářství. Vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.

Aktiva se zde musejí rovnat pasivům, musí tedy platit tzv. bilanční rovnice. Aktiva zde vyjadřují majetek firmy a pasiva zdroje na krytí tohoto majetku. Mimo zahajovací rozvahy je vhodné sestavit si také plánovaný výkaz cash-flow a výsledovku. Z výkazu cash flow lze posoudit i schopnost podniku zajistit v budoucnu dostatečnou tvorbu peněţních prostředků na úhradu splatných závazků, na výplatu dividend, na investiční financování. Prokazuje také vztah mezi ziskem a čistým peněţním příjmem. Výsledovka by měla informovat, zda podnik po prvním roce podnikání skončí ve ztrátě či zisku.

19

Oba tyto výkazy závisí na odhadu dat, tedy zda se podaří prodat dostatečný počet výrobků či sluţeb.

1.1.3 Zpracování podnikatelského plánu Dobrý nápad. Bez nové myšlenky, která bude odlišovat podnik od konkurence, bude jen těţko nový podnik úspěšný a sloţitě se bude prosazovat oproti jiţ zaběhlým podnikům. Proto je tedy vhodné před začátkem podnikání zpracovat takzvaný podnikatelský plán. Ten se tvoří proto, aby odhalil silné a slabé stránky našeho podnikatelského nápadu. Díky němu lze předejít moţnému neúspěchu. Jeho součástí by mělo být přesné vymezení sluţby nebo výrobku, který má být produkován, určení si přesného trhu a zákazníků, kteří by o produkt měli zájem a v neposlední řadě zmapování konkurence. Podstatnou roli zde bude hrát (a musí se brát v úvahu) i kapitálová náročnost zvoleného podnikání, zda naše volné finanční zdroje pokryjí potřeby, nebo bude nutné hledat prostředky i z jiných zdrojů. Právě nedostatek finančních prostředků je často problém. Přestoţe podnikatel má správný podnikatelský nápad, získání vhodného investora, který by zainvestoval, je zvláště v dnešní době problém. Součástí podnikatelského plánu by proto měl být podrobný finanční plán. Podnikatelský plán je písemný dokument. Zpracovává ho budoucí podnikatel a obsahuje vnitřní a vnější faktory ovlivňující budoucí podnikání. Dalo by se říci, ţe by to měla být mapa, v dnešní době moţná navigace, která by měla podnikatele vést zvolenou cestou k cíli. Tento plán se sestavuje jak k vnitropodnikovým účelům, tak i pro externí subjekty, jako jsou například banky. Právě poţadavek banky na podnikatelský plán je konečný impulz pro jeho sestavení. Vnitropodnikově slouţí jako dlouhodobý plánovací nástroj, pro externí subjekty má analytickou úlohu, kde se zjišťuje budoucí schopnost podniku uskutečnit podnikatelský nápad. Pokud je kvalitně zpracován, můţe přesvědčit banku či investora o vhodnosti investice. Podnikatelský plán musí být inovativní. Náš výrobek či sluţba musí přinášet jedinečnou přidanou hodnotu zákazníkovi. Měl by uspokojovat potřeby zákazníka o něco lépe neţ stávající, aby měl moţnost se prosadit.

20

Další podstatnou vlastností je stručnost a srozumitelnost. Podnikatelský plán by měl obsahovat především fakta. Měl by obsahovat základní myšlenku, která musí být prezentována stručně a srozumitelně, bez přehánění. Kaţdá myšlenka by měla být podloţena fakty a jednotlivé nápady na sebe musí navazovat, nezbytná je tedy přehlednost a logičnost. Jednotlivé argumenty si nesmějí odporovat. Je vhodné doplnit plán o tabulky a grafy. Například časový harmonogram naplňování plánu je vhodné zobrazit graficky. Riziko je vţdy součástí podnikatelského nápadu. Jaká bude budoucnost, nikdo neví a předpovídá se jen sloţitě. Podnikatelský plán proto bere v úvahu i rizika, snaţí se je identifikovat, navrhnout moţná opatření a eliminaci. Co by mělo být samozřejmostí, je pravdivost a reálnost. Ať uţ slouţí pro interní nebo i externí potřeby, vycházení z pravdivých údajů a reálných předpovědí vývoje je podstatné a nezbytné.

1.1.4 Struktura podnikatelského plánu První částí bývá shrnutí, které se v tomto případě nesmí brát jako závěr. Naopak jeho stručná informace na úvod pro koho je podnikatelský plán vypracován a co bude následovat na následujících stranách. Přečtení by měla evokovat zvědavost a potřebu si přečíst více a dozvědět se další podrobností a informace. Rozsahem by se mělo pohybovat mezi dvěma a sedmi stranami. Podstatou je zhuštění důleţitých informací na malý prostor. Následuje popis podnikatelského záměru. Jak jiţ bylo dříve zmíněno, je podstatné přijít s inovativním výrobkem či sluţbou, která musí být lepší neţ konkurenční, musí přinášet něco navíc, důvod pro který se zákazníci rozhodnou právě pro něj a nedají přednost jiţ zaběhlému produktu. Podstatné v této části je právě zdůraznění výhody pro zákazníka, kterou plánovaný produkt bude přinášet. Přínos nové myšlenky, inovativního řešení a lepší uspokojení potřeb zákazníka bude důleţitým argumentem pro získání investora. K tomu jsou nezbytné informace o tom, kdo je náš zákazník, na jakých trzích bychom rádi působili a jaká je naše konkurence. Důleţité je, abychom našli mezeru na trhu, kterou vyplníme a budeme mít tak potenciál k růstu.

21

Na závěr této části je vhodné popsat stádium, ve kterém se projekt nachází a jaké kroky je třeba ještě podniknout k dosaţení cíle. Další částí je popis výrobku, sluţby nebo řešení, které přinášíme na trh. Hlavní pozornost bude věnována hlavnímu produktu, který předpokládáme, ţe bude přinášet naší firmě největší obrat. Pokud existují doplňující produkty, zmínka o nich je taktéţ nezbytná. Není vhodné zabíhat do přílišných podrobností o produktu samotném, ani o jeho technickém řešení, protoţe například investor většinou není odborníkem v této oblasti. Naopak ale je podstatné, zmínit se o základních rysech, hlavně pokud v nich spočívá naše konkurenční výhoda, a o tom co odlišuje produkt od konkurence. I zde není na škodu uvést tabulku pro porovnání produktu s konkurencí, v parametrech jako jsou výkon a cena, které jsou pro zákazníka rozhodující. Vše musí být dobře graficky zpracováno, doplněno o grafy, fotografie, schémata, která by se měla nacházet v příloze. Zmapování okolí firmy. Příleţitosti, ale i hrozby, které tu čekají. Existuje takzvané makrookolí, které více méně není v našich silách ovlivnit. O to více je podstatné znát parametry, trendy vývoje a moţnosti jejich vyuţití v prospěch podniku. Vhodná k tomu je například PEST analýza8. Dále se musíme zabývat mikrookolím, kam zahrnujeme zákazníky a konkurenci. Právě analýza zákazníků je další částí podnikatelského plánu. Vymezení si cílových zákazníků, u kterých je potenciál koupě našeho produktu. Měla by se zde nalézt odpověď na následující otázky: Jaké produkty nabízet jakým zákazníkům? Kde budou produkty nabízeny? Jakými argumenty přesvědčíme ke koupi našeho produktu? Jaké návyky zákazník při nákupu uplatňuje? Na odpovědích na tyto otázky se dá dále stavět a lze odhadnout budoucí poptávku.

8

PEST analýza je analýza politického a legislativního, ekonomického, sociálně-kulturního a konečně technologického prostředí. Všeobecně je to strategický audit vlivu makrookolí.

22

Druhou částí mikrookolí je konkurence. I zde je nutná analýza. Ta hraje důleţitou roli a výrazně ovlivňuje, jaký je potencionální odbyt produktu firmy. I konkurence má své slabé a silné stránky a jejich odhalení můţe pomoci k jejímu poraţení. K tomu lze vyuţít proces benchmarkingu9. Tím je moţné poznat nejen konkurenci, ale i pozice podniku oproti konkurenci. V počátku je vhodné se zabývat veškerou konkurencí, v podrobnějších analýzách pouze tou, která pro nás představuje ohroţení. Také tady se dá vyuţít tabulka porovnávající odbytové cesty, objemy prodeje, kvalitu servisu nebo dodací lhůty. Dostat produkt k zákazníkovi a dosáhnout toho, aby si ho následně zakoupil, je cílem kaţdé firmy. K tomu slouţí marketingová a prodejní strategie. Na tuto část by měla být zaměřena zvláštní pozornost, i kdyţ bude produkt excelentní a v něčem výjimečný, pokud se nedostane k zákazníkovi, veškerá snaha je zbytečná. V potaz bychom neměli brát pouze reklamu, ale veškeré marketingové aktivity. Důleţitým faktorem, který hraje roli, zda bude podnik úspěšný nebo ne, je cenová politika. Zaměřovat by se měla na stanovení ceny s vyuţitím právě cen konkurence, stanovení cenové strategie, zda bude podnik uplatňovat politiku slev, jaké bude vyuţívat platební podmínky atd. Cenová strategie musí být v podnikatelském plánu podrobně popsána. Cena, za kterou bude produkt nabízen, výrazně ovlivní jeho prodejnost. Neexistuje ţádný vzorec, podle kterého by se dala jednoduše vypočítat. Snaha je o stanovení optimální ceny. Optimální cena je taková, která zajistí přeţití podniku a dovolí i dosaţení zisku. Zároveň, ale cenu musí respektovat a býti ochotni zaplatit zákazníci a musí se také orientovat podle konkurence. Další část je zaměřená na výrobu a provozní činnost. Je vhodné, se zde zmínit a zdůraznit opět naši konkurenční výhodu, tentokrát ale v oblasti výroby a její technologie. Podrobněji rozepsat stroje, zařízení, výrobní kapacity, materiálové zabezpečení atd. Naše výhoda zde oproti konkurenci můţe být například v levnější výrobě, lepší kvalitě nebo moţnosti vyrábět ojedinělé klíčové komponenty. Je vhodné, věnovat se také dodavatelům. 9

Benchmarking je nástroj strategického managementu, se kterým poprvé přišla firma Xerox Corporation na počátku 80. let 20. století. Jedná se o nepřetrţitý a systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit.

23

Ve finančním plánu budou vyjádřeny veškeré výše uvedené informace v číselných podobách. Součástí by měly být: Zahajovací rozvaha Plán výnosů a nákladů Plánovaný výkaz zisků a ztrát Plán peněţních toků Výpočet bodu zvratu Plán financování Vhodné je provést finanční analýzu s pouţitím poměrových finančních ukazatelů, tedy analýzu rentability, která ukazuje schopnost zhodnocovat vloţený kapitál. Dále analýzu likvidity, která vyjadřuje schopnost splácet krátkodobé závazky. Analýza aktivity se zaměřuje na schopnost vyuţít jednotlivé sloţky majetku. A v neposlední řadě provést analýzu zadluţenosti, která poskytne informace o dlouhodobé stabilitě podniku. Jiţ výše zmíněný bod zvratu je takové mnoţství produkce firmy, při kterém nevzniká ţádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se trţby rovnají nákladům.

Schéma č. 1: Bod zvratu Zdroj: [4] Synex: Krycí příspěvky a bod zvratu, [online]. [cit.19.2.2011].

Provést lze i výpočet doby návratnosti investic, pokud se jedná o investiční projekt. 24

Důleţitou součástí je pro externí pouţití, tedy pro potenciální investory, pokud existuje potřeba cizího kapitálu, i informace o potřebné výši a době splacení tohoto kapitálu. Podnikání můţe ovlivnit mnoho negativních faktorů, které mohou mít negativní dopad na výsledek podnikání a mohou přispět k nedosaţení stanoveného cíle. Pomocí analýzy rizik je moţné minimálně ve většině případů předejít případným rizikům. Analýza pomůţe stanovit opatření, která se budou případně realizovat. Rizika vyplývají především ze změny určitého faktoru. Tím můţe být například chování zákazníků, legislativní změny, reakce konkurentů, technologické inovace a jiné. Samotná analýza se můţe skládat z dvou sloţek: Expertní hodnocení – posuzuje riziko z hlediska pravděpodobnosti jeho výskytu a z hlediska jeho negativního vlivu na dosaţení podnikového cíle. Význam rizika se zvyšuje s narůstající pravděpodobností jeho výskytu a jeho vyšším negativním vlivem. Analýza citlivosti – posuzuje citlivost hospodářského výsledku na faktory, které byly jiţ vyhodnoceny v expertní analýze. Takovými faktory většinou bývá poptávka, trţní cena, změny nákladů atd. Na závěr je moţné v příloze uvést grafy, tabulky, fotografie, průzkumy a další dodatečné informace.

25

2. DRUHY PRÁVNÍCH FOREM PODNIKU Před začátkem podnikání je nezbytné, si zvolit jednu z právních forem podnikání. Je to rozhodnutí důleţité, i kdyţ ne nezvratné. V průběhu podnikání je moţné změnit právní formu, ale s tím jsou spojeny komplikace a dodatečné náklady. Podnikání je moţné buď jako fyzická nebo právnická osoba. Pro podnikající fyzické osoby v České republice se pouţívá termín osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Jde o osobu, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Pro zahájení podnikání je potřebné mít ţivnostenské nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění jsou: minimální věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Zvláštní podmínkou je odborná a jiná způsobilost, vyţaduje-li to ţivnost. Ţivnosti se dále dělí na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací ţivnosti: Řemeslné ţivnosti – jedná se například o zednictví, montáţ, opravy atd.; podmínkou je výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru nebo šestiletá praxe Vázané ţivnosti – jedná se například o provozování autoškoly, vedení účetnictví atd.; podmínkou je prokázání odborné způsobilosti podle ţivnostenského zákona Volná ţivnost – jedná se například o ubytovací sluţby, maloobchod atd.; podnikatel nemusí prokazovat ţádnou způsobilost k provozování ţivnosti, pouze v příloze ţivnostenského zákona číslo 4 zaškrtne ty, které hodlá provozovat. Koncesované ţivnosti: Jedná se například o provozování taxisluţby, pohřební sluţby atd.; zde podnikatel musí jak splnit odbornou způsobilost, tak je nutné, aby získal schválení příslušného správního orgánu státní správy.

26

Podnikání jako právnická osoba je podstatně náročnější zvláště z administrativní stránky a z důvodu nutnosti sloţit základní kapitál.

Právnické osoba vzniká zapsáním do

obchodního rejstříku a dělí se na následující společnosti: Osobní společnosti o Veřejná obchodní společnost o Komanditní společnost Kapitálové společnosti o Společnost s ručením omezeným o Akciová společnost Druţstva

2.1 Ţivnost Ţivnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.10 Ţivost je moţné provozovat za splnění zákonem stanovených podmínek buď jako fyzická osoba nebo právnická osoba. Ţivnosti se zapisují do ţivnostenského rejstříku. Ţivnostenský rejstřík je elektronicky vedený veřejný seznam veřejné správy. Obsahuje místo podnikání, předmět podnikání a další doplňující údaje. Ţivnosti často vyuţívají začínající podnikatelé, kteří nemají tolik zkušeností. Je to forma nejméně administrativně náročná a zahájení činnosti je moţné prakticky hned po splnění podmínek. Zápis do obchodního rejstříku je dobrovolný. Neexistuje poţadavek základního kapitálu. Podnikatel ručí veškerým svým majetkem za závazky z podnikání. Jestliţe roční obrat podnikatele nepřekročí částku 25 mil. Kč je dostačující vedení daňové evidence11. Ţivnost nemohou provozovat osoby, kterým bylo zakázáno provozování ţivnosti soudem nebo správním orgánem nebo na majetek osoby byl prohlášen konkurz.

10

Zákon č. 455/1991Sb., o ţivnostenském podnikání

11

Daňová evidence nahrazuje dřívější jednoduché účetnictví. Slouţí ke zjištění základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.

27

2.2 Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.12 Obchodní firma je název společnosti, který musí obsahovat označení veřejná obchodní společnost, zkratku veř. obch. spol. nebo v.o.s. Společníky můţe být jen fyzická osoba splňující veškeré podmínky provozování ţivnosti nebo právnická osoba, za kterou její práva a povinnosti vykonává její statutární orgán nebo pověřený zástupce. Zakladateli mohou být osoby tuzemské i zahraniční, zakládá se uzavřením společenské smlouvy. Společenská smlouva obsahuje firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání a je nezbytná její písemná forma. Společenská smlouva dále určuje práva a povinnosti společníků, k její změně je potřeba souhlas všech společníků. K ostatním rozhodnutím je taktéţ třeba souhlas všech společníků, pokud společenská smlouva nestanoví, ţe je dostatečný souhlas většiny společníků. Upravuje jak organizační poměry společnosti, ale také napomáhá stabilitě a předchází moţným konfliktům. Společnost vzniká nejen podpisem společenské smlouvy a zápisem do obchodního rejstříku, který podepisují všichni společníci, ale je nutné zajistit oprávnění k provozování podnikatelské činnosti - ţivnostenské oprávnění na ţivnostenském úřadě. Toto oprávnění vznikne dnem, kdy vznikne sama společnost. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti jsou zpravidla všichni společníci, můţe jím být ale i jeden společník, tak můţe stanovit společenská smlouva. Jednotliví společníci mají zakázáno podnikat samostatně nebo ve prospěch jiných osob v oborech souvisejících s činností obchodní společnosti, aby se předešlo nečestné konkurenci. Ve většině případů se neskládá základní kapitál. Zisk se rozděluje rovnoměrně mezi společníky, i kdyţ zákonem je povoleno i jiné rozdělení, daní se aţ po rozdělení sazbami buď z příjmu fyzických, nebo právnických osob. Je nutné vést účetnictví. Ručení za závazky je zajištěné veškerým majetkem společníků a lze tedy v tomto případě přijít o vše.

12

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 76

28

2.3 Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níţ jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).13 Komplementáři i komanditisté mohou být fyzické i právnické osoby. Minimální počet společníků jsou dva, horní hranice není nijak omezena. Důleţité je na začátku přesně určit kdo bude vystupovat jako komanditista a kdo jako komplementář. Je to důleţité hlavně ve vztahu k věřitelům a ručení. Kaţdý komanditista se zavazuje k vkladu do komanditní společnosti a to v minimální výši 5000 Kč, můţe se jednat jak o peněţitý tak nepeněţitý vklad, který ale musí být přesně určen. Detaily jsou sepsány písemně v společenské smlouvě, která musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání, určení komplementářů a komanditistů a výši jejich vkladu. Obchodní firmou je název, který musí obsahovat označení komanditní společnost nebo zkratku kom. spol. nebo k.s. Komanditní společnost je právnická osoba a vzniká zápisem do obchodního rejstříku návrhem a podpisem všech společníků. Obchodní vedení provádějí pouze komplementáři a jsou tedy statutárním orgánem. V ostatních náleţitostech rozhodují komplementáři a komanditisté společně. Zákaz konkurence neplatí pro komanditisty, komplementáři mají zakázáno podnikat samostatně nebo ve prospěch jiných osob v oborech souvisejících s činností obchodní společnosti, aby se předešlo nečestné konkurenci podobně, jak tomu je u v.o.s. Zisk se dělí na polovinu, jednu polovinu obdrţí komplementáři, druhou komanditisté. Komplementáři si svoji část rozdělí rovným dílem, komanditisté se dělí poměrně podle výše svého splaceného vkladu. Je moţné v nějakých případech ale dohodnout i jiné více spravedlivé dělení. Ztráta se dělí rovnoměrně mezi komplementáře a komanditisté mají povinnost podílet se na jejím splacení. Tato právní forma umoţňuje začít podnikat i ve chvíli, kdy podnikatel potřebuje větší finanční obnos, který nemá a je pro něj těţké dosáhnout na úvěr od banky. Část zisku pro komanditisty se zdaňuje sazbou daně z příjmu právnických osob. Komanditní společnost jako právnická osoba má povinnost vést účetnictví.

13


29

2.4 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíţ základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíţ společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku.14 Tento typ společnosti patří k nejmladším typům a řadí se mezi kapitálové společnosti. Její minimální základní kapitál musí být ve výši 200 000 Kč a minimální vklad společníka ve výši 20 000 Kč. Tento kapitál musí být při zaloţení i po dobu celého trvání. Společnost můţe být zaloţena jedním společníkem, maximálně však padesáti. Společníkem můţe být fyzická i právnická osoba. Obchodní firmou je název, který musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným, zkratku spol. s r. o., nebo s.r.o. Jako v předchozích případech, i zde se uzavírá společenská smlouva. Ta musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, určení společníků, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu a jména a bydliště prvních jednatelů, členů dozorčí rady a určení správce vkladu. Neţ se podá návrh na zapsání společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno emisní áţio15 a kaţdý společník musí splatit nejméně 30 % svého vkladu, celková výše všech vkladů musí přesáhnout 100 000 Kč. Povinné orgány u společnosti s ručením omezeným jsou valná hromada, jednatelé, dále dobrovolně můţe být zřízena dozorčí rada. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která schvaluje účetní závěrku, rozdělení zisku, ztráty, schvaluje stanovy a jejich změnu, změnu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů a členů dozorčí rady a další organizační detaily. Valné hromady se účastní kaţdý společník, který má za kaţdý 1000 Kč, který vloţil jeden hlas. Rozhodování je zpravidla prostou většinou hlasů. Jednatelé, pokud je jich více, mohou jednat kaţdý samostatně jménem společnosti. Jsou jmenováni valnou hromadou a zabývají se obchodním vedením společnosti. Vţdy je to fyzická osoba a má povinnost jednat v souladu se zájmy společnosti, má zákaz konkurence, zajišťuje vedení evidence a účetnictví a svolává valnou hromadu. Dozorčí rada vystupuje jako kontrolní orgán a její zřízení je dobrovolné. Skládá se minimálně z 3 členů, pro které platí zákaz konkurence. Zabývá se především dohledem nad 14


15

Emisní áţio rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií, pokud je emisní kurz vyšší neţ jmenovitá hodnota akcie.

30

prací jednatelů, kontroluje údaje v účetních knihách a přezkoumává účetní závěrky a rozdělení zisku/úhradu ztráty. Zisk rozděluje valná hromada a vţdy musí postupovat podle ustanovení zákona o rezervním fondu a v souladu se společenskou smlouvou. Ručení je ošetřeno tak, ţe společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplaceného vkladu všech společníků, tedy existuje moţnost vymáhat pohledávku i po společníkovi, který svůj vklad jiţ splatil, coţ posiluje ochranu věřitelů. Poté, co jsou splaceny veškeré vklady zapsané ve společenské smlouvě, ručení zaniká. Společnost tedy můţe zaloţit i jediná osoba, není podmínkou, aby společnost slouţila k podnikatelským účelům. Není nutné, aby se osobně ne vedení podíleli všichni společníci a aby všichni splňovali podmínky ţivnostenského zákona, stačí pouze jeden.

2.5 Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.16 Obvyklým důvodem zaloţení je podnikání, ale je moţné zaloţit akciovou společnost i za jiným účelem. V názvu společnosti musí byt uvedeno akciová společnost, zkratka akc. spol. nebo a.s. Obligatorními orgány jsou valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Zaloţení je poměrně administrativně náročný proces. Existují dvě moţnosti zaloţení: S veřejnou nabídkou akcií Bez veřejné nabídky akcií Pokud je rozhodnutí zaloţit akciovou společnost s veřejnou nabídkou akcií17, v tom případě musí základní kapitál dosáhnout minimální výše 20 mil. Kč. Pokud této částky zakladatelé nemohou dosáhnout z vlastních zdrojů, mohou zajistit část sumy pomocí upsání akcií. Probíhá to tak, ţe po uzavření zakladatelské smlouvy se vyzve k upsání akcií, obsahem je kdy a kde upsání proběhne. Toto upsání musí být vhodným způsobem zveřejněno. Na kaţdém místě upisování je listina upisovatelů, do které se pomocí zapsání 16


17

Akcie (anglicky share, tj. podíl) je cenný papír, který potvrzuje, ţe jeho majitel (drţitel) je akcionář, tj. ţe vloţil určitý majetkový podíl (kapitál) do akciové společnosti. Akcionář má různá práva. Např. je oprávněn podílet se na zisku společnosti formou dividendy a účastnit se na řízení společnosti mimo jiné tím, ţe je oprávněn hlasovat na valné hromadě, případně se podílet na likvidačním zůstatku společnosti v případě likvidace. Za závazky společnosti akcionáři neručí.

31

zavazují upisovatelé splatit emisní kurz akcie18 ve stanovené lhůtě. Pokud se nepovede upsat celou zamýšlenou hodnotu akcií, například z důvodu malého zájmu veřejnosti, je celé upsání neúčinné a je povinnost vrátit celou částku i spolu s úroky. Můţe nastat i opačný případ, kdy je zájem o větší část akcií, neţ bylo předpokládáno, v tom případě se zakladatelé mohou rozhodnout pro neakceptování dalšího upisování akcií, nebo přijmout, ale v tomto případě zakladatel podstupuje riziko toho, ţe se vzdá většího podílu a změní se váha jeho hlasu v rozhodování. Pozitivem je, ţe bude získán vyšší kapitál, neţ se předpokládalo. Při vyuţití moţnosti zaloţení akciové společnosti bez veřejné nabídky, základní kapitál musí převýšit částku pouze 2 mil. Kč. Veřejné upisování neproběhne a celý základní kapitál splatí zakladatelé, kteří se k tomu zaváţí v zakladatelské smlouvě. Jestliţe je více jak jeden zakladatel, musí se sepsat zakladatelská smlouva. Povinná je písemná forma a nezáleţí na způsobu zaloţení, v obou případech jak s veřejnou nabídkou, tak bez veřejné nabídky je obligatorní. Obsahovat musí: Obchodní firmu, sídlo a předmět podnikání Navrhovaný základní kapitál Celkový počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh Upisované vklady jednotlivých zakladatelů a emisní kurz akcií, způsob a lhůta splacení Přibliţná výše nákladů na zaloţení společnosti Návrh stanov Stanovy zde plní funkci společenské smlouvy. Mají zásadní význam a jejich schválení je podmínkou vzniku a obsahují firmu a sídlo společnosti, předmět podnikání, výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kurzu akcií, počet a formu akcií, počet hlasů spojených s jednou akcií, způsob hlasování na valné hromadě a způsob jejího svolávání, počet členů představenstva, dozorčí rady a jiných orgánů a jejich délku 18

Emisní kurs akcie je peněţní částka, za kterou akcii vydává akciová společnost. Tato částka nesmí být niţší, neţ je jmenovitá hodnota akcie (s výjimkou akcií vydávaných zaměstnancům). Pokud je emisní kurs akcií vyšší neţ jejich jmenovitá hodnota, tvoří rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou emisní áţio

32

funkčního období, výši a způsob tvorby rezervního fondu, způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty a další údaje. Představenstvo podává návrh na zapsání společnosti do obchodního rejstříku, schvaluje ho rejstříkový soud. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Právo zúčastnit se osobně nebo v zastoupení má kaţdý akcionář. Koná se nejméně jednou do roka, a to v termínu určeném stanovami a je svolávána představenstvem. Statutárním orgánem, jenţ řídí činnost společnosti, je představenstvo. Za představenstvo vystupuje navenek kaţdý jeho člen. Zabezpečuje obchodní vedení společnosti, předává valné hromadě účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku/úhradu ztráty. Členy představenstva volí valná hromada a platí pro ně zákaz konkurence. Jsou nejméně tři a ze svého středu si volí předsedu. Dozorčí rada dohlíţí na představenstvo a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Přezkoumává účetní závěrky, dohlíţí na rozdělení zisku a v její pravomoci je svolat mimořádnou valnou hromadu. Je to kolektivní orgán, mající nejméně tři členy. Členem můţe být pouze fyzická osoba, jsou voleni valnou hromadou a to nejdéle na 5 let. Akcionář neručí za závazky společnosti, ale akciová společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Zisk je daněn daní z příjmu právnických osob, vyplácené dividendy sráţkovou daní. Pozitiva toho druhu společnosti jsou, ţe je velmi solidně a stabilně vnímána svými obchodními partnery, má snadný přístup ke kapitálu. Naopak nevýhodou je vysoká administrativní náročnost, nutný vysoký kapitál a není zde moţnost zaloţení jednou fyzickou osobou.

33

2.6 Druţstvo Druţstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních, anebo jiných potřeb.19 Minimální počet členů je pět, v případě jedná li se o fyzické osoby, pokud by šlo o právnické, stačily by 2 osoby. Firma musí obsahovat označení druţstvo. Druţstvo na rozdíl od obchodních společností není zakládáno v prvé řadě se záměrem vytvářet co největší zisk, i kdyţ ten není vyloučen. Druţstva vznikají za účelem vzájemné podpory svých členů a svépomocí. Druţstvo je právnickou osobou a tedy zodpovídá za své závazky. Jednotliví členové za závazky neručí. Základní kapitál tvoří vklady členů druţstva a musí dosáhnout výše nejméně 50 000 Kč. Členství vzniká splacením vkladu. Zaloţení probíhá na ustavující schůzi, kde se určí základní kapitál, schvalují se stanovy, volí představenstvo a kontrolní komise. Hlasováním na schůzi a samotné účasti opravňuje podaná přihláška do druţstva. Rozhoduje se většinově. Druţstvo vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku, do té doby je nutné splatit nejméně polovinu základního kapitálu. Stanovy druţstva obsahují: Firmu a sídlo druţstva Předmět podnikání Vznik a zánik členství, práva a povinnost členů Výši základního členského vkladu Orgány druţstva Způsob pouţití zisku/úhrady ztráty Tvorbu a pouţití nedělitelného fondu Orgány druţstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise. Nejvyšším orgánem je členská schůze. Schází se nejméně jednou ročně a její konání musí být členům oznámeno. Její pravomoci jsou: měnit stanovy, volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise, schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku/úhradu ztráty, rozhoduje o rozvoji nebo zrušení druţstva nebo například o prodeji nemovitosti. Kaţdý člen druţstva má jeden hlas a o konání schůze se pořizuje zápis.

19


34

Představenstvo je voleno členskou schůzí a jedná se o orgán kolektivní i statutární. Schůze představenstva vede předseda, který je zvolen z členů představenstva. Představenstvo má za úkol plnit rozhodnutí členské schůze a je tedy exekutivním orgánem druţstva. Schází se podle potřeby. Posledním orgánem druţstva je kontrolní komise. Má nejméně tři členy. Kontroluje a dohlíţí na veškerou činnost druţstva a projednává stíţnosti členů. Pokud zjistí nesrovnalosti, upozorní na ně představenstvo a ţádá sjednání nápravy. Členové kontrolní komise i představenstvo druţstva nesmí podnikat ani být členy statutárních orgánů právnických osob s podobným předmětem podnikání. Členy druţstva mohou být osoby od 15 let.

35

3. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE EKONOMICKÉ Tato kapitola by měla ukázat přiklad zaloţením fiktivní malé společnosti a to po stránce ekonomické, tedy pomocí jejích finančních výkazů a finančním plánováním. Objeví se zde ekonomické propočty spojené se zaloţením podniku.

3.1 Zahajovací rozvaha firmy Uvaţujme případ pana Nováka, který byl celý ţivot zaměstnán, ale touţí celý ţivot po tom otevřít si prodejnu s pečivem. Podal tedy výpověď a chce se začít věnovat podnikání. Nedaleko je volný nebytový prostor, kde byl dříve obchod se sportovním vybavením. Pro svůj rozjezd má k dispozici vlastní úspory ve výši 500 000 Kč a to v podobě vkladu na běţném účtu, dále jen BÚ. Tedy zahajovací rozvaha firmy pana Nováka vypadá následně. AKTIVA Vklad na BÚ Celkem

PASIVA 500 000 500 000

Vlastní kapitál Celkem

500 000 500 000

Tabulka č. 2: Zahajovací rozvaha krok číslo 1 Zdroj: Vlastní výpočet

Prvním krokem pana Nováka byla úprava prodejny a nákup jejího vybavení. Za vybavení a instalaci zaplatil celkem 400 000. Jeho rozvaha se tedy změnila k následující podobě. AKTIVA Vybavení prodejny Vklad na BÚ Celkem

PASIVA 400 000 100 000 500 000

Vlastní kapitál

500 000

Celkem

500 000


Při pokračující přestavbě a zařizování byl další nutností nákup zásoby spotřebního materiálu. Materiál byl dodán dodavatelem společně s fakturou na 75 000 Kč a splatností 14 dnů. Proto pan Novák nemusel odeslat peníze z BÚ hned a získal tak krátkodobě majetek navíc od dodavatele, jedná se tedy o dočasný zdroj (dodavatelský úvěr). To způsobilo celkový růst objem kapitálu pomocí vstupu cizího kapitálu.

36

AKTIVA Vybavení prodejny Zásoba spotřebního materiálu Vklad na BÚ Celkem

PASIVA 400 000 75 000 100 000 575 000

Vlastní kapitál Dluh u dodavatele materiálu

500 000 75 000

Celkem

575 000


Dále si pan Novák uvědomil, ţe by bylo vhodné pořídit do prodejny i troubu pro dopékané polotovary. Cena této trouby je 110 000 Kč a dodavatel poţaduje zálohu za instalaci ve výši 70 000 Kč. Protoţe by si pan Novák rád ponechal na BÚ zálohu na běţné výdaje a ještě převedl určitou částku do pokladny, ví, ţe bude potřebovat půjčku. Půjčku získá od známého a to ve výši 100 000 Kč. AKTIVA Vybavení prodejny Zásoba spotřebního materiálu Zaplacená záloha Vklad na BÚ Pokladna Celkem

PASIVA 400 000 75 000 70 000 115 000 15 000 675 000

Vlastní kapitál Dluh u dodavatele materiálu Půjčka od známého

500 000 75 000 100 000

Celkem

675 000


Následně byla dodána nová trouba a nainstalována, společně s fakturou na 110 000 Kč, byla zaplacena záloha 70 000 Kč a dluh dodavateli činí teď tedy 40 000 Kč. AKTIVA Vybavení prodejny Nová trouba Zásoba spotřebního materiálu Zaplacená záloha Vklad na BÚ Pokladna Celkem

PASIVA 400 000 110 000 75 000 0 115 000 15 000 715 000

Vlastní kapitál Dluh u dodavatele trouby Dluh u dodavatele materiálu Půjčka od známého

500 000 40 000 75 000 100 000

Celkem

715 000


Celková bilanční suma se zde zvedla o částku 40 000 díky dodavatelskému úvěru, který byl částečně pouţit na nákup osvětlení. V dalším kroku můţe pan Novák přistoupit k nákupu zboţí, které bude prodávat – tedy pečiva a podobných výrobků. Rozhodne se nakoupit zboţí v hodnotě 65 000 Kč,

37

Předpokladem je, ţe se podaří veškeré zboţí prodat za 3 dny, a to za celkovou utrţenou částku 85 000 Kč. Splatnost faktury za nakoupené zboţí je 14 dní. AKTIVA

PASIVA

Vybavení prodejny

400 000

Vlastní kapitál

500 000

Nová trouba

110 000

Dluh u dodavatele trouby

40 000

Zásoba spotřebního materiálu

75 000

Dluh u dodavatele materiálu

75 000

Půjčka od známého

100 000

Dluh u dodavatele pečiva

65 000

Celkem

780 000

Zaplacená záloha

0

Zboţí - pečivo

65 000

Vklad na BÚ

115 000

Pokladna

15 000

Celkem

780 000


Celková bilanční suma se zde opět zvýšila, a to o dodavatelský úvěr na pečivo ve výši 65 000 Kč. První den prodeje byl nad míru očekávání úspěšný a podařilo se prodat polovinu zboţí a za něj do pokladny utrţit celkovou část 42 500 Kč. AKTIVA Vybavení prodejny Nová trouba Zásoba spotřebního materiálu Zaplacená záloha Zboţí - pečivo Vklad na BÚ Pokladna Celkem

PASIVA 400 000 110 000 75 000 0 32 500 115 000 57 500 790 000

Vlastní kapitál Dluh u dodavatele trouby Dluh u dodavatele materiálu Půjčka od známého Dluh u dodavatele pečiva Zisk z prodeje pečiva

500 000 40 000 75 000 100 000 65 000 10 000

Celkem

790 000


Prodejna dosáhla za první den zisku 10 000 Kč. Zjistí se jako rozdíl mezi nákupní cenou zboţí a prodejní cenou, tedy: Nákupní cena (1/2 z 65 000) = 32 500 Kč Prodejní cena (1/2 z 85 000) = 42 500 Kč Zisk tedy činí 10 000 Kč 38

Protoţe se dá předpokládat stejný zájem o zboţí – pečivo další den, pan Novák objednal hned další várku pečiva na druhý den. Druhý den se dařilo prodeji stejně jako první den a podařilo se tedy doprodat druhou polovinu zboţí z prvního dne. Utrţená částka do pokladny tedy činila 42 500 Kč a prodalo se zboţí za 32 500 Kč. Druhá objednaná dodávka se neuskutečnila, kvůli poruše rozvozového vozidla a byla dodána aţ následující den ráno. AKTIVA

PASIVA

Vybavení prodejny

400 000

Vlastní kapitál

500 000

Nová trouba

110 000

Dluh u dodavatele trouby

40 000

Zásoba spotřebního materiálu

75 000

Dluh u dodavatele materiálu

75 000

Zaplacená záloha

0

Půjčka od známého

100 000

Zboţí - pečivo

0

Dluh u dodavatele pečiva

65 000

Vklad na BÚ

115 000

Zisk z prodeje pečiva 1. den

10 000

Pokladna

100 000

Zisk z prodeje pečiva 2. den

10 000

Celkem

800 000

Celkem

800 000


Zisk tedy i za druhý den činí 10 000 Kč a celkový zisk tedy za dva dny činí 20 000 Kč. Takto by se daly shrnout první dny fungování nově zaloţené prodejny s pečivem a dalo by se tak pokračovat dále, den po dni. Pan Novák neuvaţoval v delším časovém období, proto by se mohl zanedlouho dobu dostat do problémů. Finanční situaci řeší ze dne na den a nemá dlouhodobější představu o moţných neplánovaných výdajích. Velice snadno by se mohlo stát, ţe bude existovat potřeba nečekaných oprav, nebo díky výpadku poptávky se dostane do finančních problémů a nebude schopen hradit své závazky. Ve skutečnosti by se takto postupovalo jen těţko, protoţe vedení jednotlivých dílčích operací v rozvaze by bylo velmi nepraktické a náročné. V reálné situaci k sledování těchto pohybů slouţí evidence pohybů na účtech, kde při zvoleném období, například měsíc, čtvrtletí, je moţné tyto pohyby zaznamenat a dále z nich zpracovat další účetní výkazy.

39

3.2 Rozpočet výnosů, nákladů a zisku Při sestavování rozpočtu výnosů, nákladů a zisku by mělo být prvním krokem prozkoumání a ověření poptávky v místě, kde se prodejna nachází. Poptávku ovlivňuje nejen konkurence v blízkosti prodejny, ale například i jiné druhy obchodů, které naopak přilákají zákazníky do naší lokality, a ti, i kdyţ dříve neplánovaně, mohou prodejnu navštívit. Proto pan Novák provedl průzkum okolí a zjistil, ţe v blízkosti nemá ţádnou přímou konkurenci. Naopak v blízkosti leţí poliklinika a pošta a obě tyto instituce přitáhnou denně mnoho lidí. V dalším kroku se pan Novák snaţil odhadnout velikost moţných prodejů. Vzal v potaz neexistenci konkurence, i to, ţe některé jeho produkty jsou výjimečné tím, ţe jsou dopékány v nové troubě, a proto vţdy čerstvé a je tedy moţné očekávat velký zájem. Je nutné dodat, ţe se jedná pouze o odhady a ty budou ve většině případů nepřesné a je nutné je po prvních získaných zkušenostech a reálných datech o prodeji korigovat. Po zjištění a odhadu těchto dat mohl přistoupit tedy k samotnému sestavení rozpočtu. Pan Novák tedy odhadl, ţe by první měsíc mohl prodat zboţí za 850 000 Kč. Dále ale počítal s tím, ţe celý rok poptávka nebude na stejné úrovni a můţe dojít k poklesům, proto korigoval svůj celoroční odhad na trţby za zboţí na 9 800 000 Kč. Existuje zde tedy reálný předpoklad, ţe ne vţdy se podaří prodat všechno zboţí. Dále podle odhadu moţné poptávky a následného prodeje určil, kolik bude potřeba investovat za celý rok do nákupu zboţí. Měsíčně předpokládá, ţe nakoupí zboţí za 659 028 Kč, tedy za celý rok celková suma bude činit 7 908 333 Kč. Opět se ale jedná pouze o odhad, a ten bude nutné podle prvních zjištěných čísel korigovat. Další poloţkou v rozpočtu jsou náklady na spotřební materiál, jedná se o balení, ubrousky a další věci potřebné k zajištění komfortu a sluţeb zákazníkovi. Odhadl tedy, ţe podle předpokládané poptávky by náklady na tento materiál měly činit 37 500 měsíčně. Předpokládaná celoroční suma nákladů tedy je 450 000 Kč. Odpisy jsou stanoveny na základě rovnoměrného odepisování, doba ţivotnosti byla odhadnuta na 5 let. Výše odpisů za první rok činí 104 000 Kč.

40

Náklady na elektrickou energii odhadl podle zjištěné spotřeby nové trouby, osvětlení a dalších spotřebičů. Na základě předpokládané průměrné měsíční spotřeby a stávajících cen elektrické energie si na tuto poloţku vyhradil částku 90 000 Kč. Poloţka

Kč

Trţby za prodané zboţí

9 800 000

Nakoupené zboţí

7 908 333

Náklady na spotřební materiál

450 000

Odpisy

104 000

Elektrická energie

90 000

Opravy a údrţba

55 000

Poplatky, pojištění

45 000

Telefonní poplatky

15 000

Náklady na dopravu

20 000

Reklama

150 000

Nájemné

240 000

Náklady celkem

9 077 333

Zisk před zdaněním

722 667

Daň 15 %

108 400

Zisk po zdanění

614 267

Sociální pojištění 29,2 %

105 509

Zdravotní pojištění 13,5 %

48 780

Čistý zisk

459 977

Ušlá čistá mzda ze zaměstnání

384 000

Ušlé 2,5 % zhodnocení úspor (500 000 Kč)

12 500

Ekonomický zisk

63 477

Tabulka č. 10: Rozpočet výnosů, nákladů a zisku Zdroj: Vlastní výpočet

Další poloţkou v rozpočtu jsou náklady na opravy a údrţbu. Je nutné počítat s tím, ţe se dříve nebo později můţe něco porouchat, a proto si nechat stranou určenou částku na tyto dopředu nepředpokládané výdaje. Pan Novák pro tyto účely vyhradil 55 000 Kč. Pod poloţkou poplatky, pojištění se skrývají poplatky za samotné právní zřízení podniku, dále pojištění prodejny a další poplatky.

41

Roční náklady na telefon určil podle stávajícího tarifu u jednoho z mobilních operátorů a předpokládaných nákladů na pevnou linku v prodejně. Částka k tomu vyhraţená dosáhla výše 15 000 Kč. Zároveň pan Novák stanovil výši nákladu na dopravu ve výši 20 000 Kč. Důleţitou roli v rozpočtu budou hrát výlohy na reklamu. Zde by pan Novák rád investoval větší částku, kterou hodlá investovat například na roznos letáků s nabídkou produktů po okolí prodejny, ale i do dalších marketingových aktivit. Sjednané měsíční nájemné činí 20 000 Kč, a ročně tedy za pronájem prodejny zaplatí 240 000 Kč. Celkové náklady na první rok provozu prodejny tedy činí 9 077 333 Kč. Kdyţ tuto částku odečteme od celkových předpokládaných trţeb za první rok, který je ve výši 9 800 000 Kč, dostaneme celkový předpokládaný zisk před zdaněním 722 667 Kč. Celkový zisk před zdaněním činí tedy 722 667 Kč. Z této částky je nutné zaplatit daň ve výši 15 %. Tedy v tomto případě zaplatí pan Novák 108 400 Kč. Jeho čistý zisk po zdanění bude činit 614 267 Kč. Existuje zákonná povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Základem pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění je 50 % částky zisku před zdaněním. Tedy v případě pana Nováka 50 % z částky 722 667 Kč a tedy základ pro výpočet je 361 333 Kč. Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % a pan Novák zaplatí tedy zdravotní pojišťovně za první rok zdravotní pojištění ve výši 48 780. Sazba sociálního pojištění je 29,2 % a skládá se z důchodového pojištění (28 %) a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). Celkem tedy pan Novák zaplatí 105 509 Kč. Nutné dodat, ţe pan Novák se rozhodl neplatit nemocenské pojištění, které je ze zákona nepovinné pro OSVČ.20 Čistý předpokládaný zisk pana Nováka je za první rok 459 977 Kč. V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu i ušlý ekonomický zisk (zisk obětovaný příleţitosti), tedy zisk, kterého by bylo moţné dosáhnout, pokud by pan Novák nezačal podnikat.

20

Osoba samostatně výdělečně činná

42

Čistá mzda pana Nováka ve dřívějším zaměstnání byla měsíčně 32 000 Kč, tedy jeho celková roční mzda činila 384 000 Kč. Dále pan Novák vloţil do začátku podnikání částku ve výši 500 000 Kč, která dříve byla na bankovním účtu a úročila se 2,5 % ročně. Ušlý roční úrok z této částky je tedy ve výši 12 500 Kč. Po odečtení těchto dvou částek se konečně pan Novák dostal k částce svého předpokládaného ročního ekonomického zisku. Ten činí v tomto případě 63 477 Kč a tedy pokud by se plány pana Nováka naplnily, bylo by rozhodnutí podnikat správným krokem. V tomto okamţiku se ale pan Novák stále nachází v bodě před opravdovým začátkem podnikání a má proto stále příleţitost své plány změnit, a to v různých oblastech, například od snahy o sníţení provozních nákladů aţ po rozšíření sortimentu. Pan Novák si také můţe uvědomit, ţe jeho odhady poptávky po jeho zboţí byly příliš optimistické a je moţné je sníţit a přiblíţit se tak více reálným číslům.

3.3 Rozpočet majetku Pro stanovení minimální výše peněţních prostředků pro zajištění provozu firmy by si pan Novák měl spočítat tzv. obratový cyklus peněz. Jedná se o rozdíl mezi dobou obratu zásob, dobou inkasa pohledávek a dobou odkladu plateb. Obratový cyklus peněz = DOZ + DI – DOP DOZ… doba obratu zásob DI… doba inkasa pohledávek DOP… doba odkladu plateb

43

3.3.1 Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje, po jakou dobu jsou peníze vázány v zásobách, tedy je to průměrná doba od nákupu zásob do jejich prodeje. DOZ = průměrný stav zásob/trţby/360 Pan Novák tedy plánuje nakupovat zboţí jednou za tři dny v hodnotě 65 000 Kč. Předpokládaná zásoba zboţí na jeden den je v hodnotě 65 000 / 3 = 21 666 Kč. K tomu se pan Novák rozhodl udrţovat jako pojistnou zásobu ½ denního prodeje 21 666 / 2 = 10 833 Kč. Tedy celkem zboţí na prodejně na jeden den bude ve výši 32 500 Kč. Dále je v prodejně vyuţíván spotřební materiál. Ten je nakupován jednou za 2 měsíce v hodnotě 75 000 Kč. Tedy předpokládaná denní spotřeba bude 75 000 / 60 = 1250 Kč. Celkem tedy pan Novák bude udrţovat průměrnou denní výši zásob v hodnotě 32 500 + 1250 = 33 750 Kč. Plánované roční trţby jsou stanoveny na 9 800 000 Kč, a denní průměrná trţba by měla činit 27 222 Kč. Kdyţ pan Novák zná oba tyto údaje, můţe konečně vypočítat dobu obratu zásob: 33 750 / 27 222 = 1,2 dne.

3.3.2 Doba inkasa pohledávek Doba inkasa pohledávek vyjadřuje dobu, která uběhne mezi fakturací zboţí a jeho zaplacením. DIP = průměrný stav pohledávek / trţby / 360 Protoţe v případě pana Nováka a jeho prodejny s pečivem se předpokládá nákup za hotové peníze, doba inkasa pohledávek se bude rovnat 0.

44

3.3.3 Doba odkladu plateb Při nákupu zboţí na fakturu, doba odkladu plateb vyjadřuje čas, který uběhne mezi fakturací a samotným zaplacením zboţí. DOP = průměrný stav závazků / trţby / 360 V případě pana Nováka se jedná o fakturu na zboţí za 65 000 Kč, její splatnost je 14 dní. Z toho vyplývá, ţe denní průměrný stav závazků je 65 000 / 14 = 4643 Kč. Doba odkladu plateb se tedy vypočítá jako 4643 / 27 222 = 0,17 dne. Po propočtení všech výše uvedených informací je konečně moţné spočítat obratový cyklus peněz. Ten je v případě této prodejny: 1,2 + 0,0 – 0,17 = 1,03 dne.

3.3.4 Minimální výše peněţních prostředků Minimální výše peněţních prostředků se počítá jako: celkové náklady / 360 * obratový cyklus peněz Pan Novák má předpokládané celkové roční náklady ve výši 9 077 333 Kč. Obratový cyklus jeho prodejny vyšel na 1,03 dne. Z toho plyne: 9 077 333 / 360 * 1,03 = 25 971 Kč. Protoţe se jedná o prodejnu, kde se platí hotovostí, nejde o vysokou částku. Tato částka vyjadřuje průměrnou denní potřebu finančních prostředků pro financování běţné činnosti firmy. AKTIVA Stála aktiva Vybavení prodejny Nová trouba Oběţný majetek Zásoby Pokladna + BÚ Celkem

PASIVA 510 000 400 000 110 000 94 643 33750 60 893 604 643

Vlastní kapitál Základní kapitál

500 000 500 000

Cizí kapitál Závazky Půjčka Celkem

104 643 4643 100 000 604 643

Tabulka č. 11: Rozpočtová rozvaha Zdroj: Vlastní výpočet

45

Rozpočtová rozvaha vychází z průměrných stavů závazků a oběţného majetku pana Nováka. Z ní jasně plyne, ţe průměrná denní potřeba finančních prostředků je niţší neţ skutečný stav finančních prostředků a proto nebude v nejbliţší době nutné opatřit si například další půjčku ke krytí běţného provozu firmy.

3.4 Plánovaná rozvaha ke konci prvního roku podnikání Následující tabulka zobrazuje plánovanou rozvahu ke konci prvního roku podnikání. Je v ní zobrazen předpokládaný hospodářský výsledek a další změny v stavu majetku a zdrojů. AKTIVA A. Stálá aktiva I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. 1 Dlouhodobý hmotný majetek II. 2 Samostatné movité věci II. 3 Oprávky III. Dlouhodobý finanční majetek B. Oběţná aktiva I. Zásoby zboţí II. Dlouhodobé pohledávky III. Krátkodobé pohledávky IV. Finanční majetek C. Ostatní aktiva Celkem

Stav k 1.1. 0 0 0 0 0 0 500 000 0 0 0 500 000 0 500 000

Stav k 31.12. 406 000 0 400 000 110 000 -104 000 0 658 620 33 750 0 0 624 870 0 1 064 620

PASIVA A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Fondy ze zisku III. Hospodářský výsledek minulých let IV. Hospodářský výsledek běţného období B. Cizí kapitál I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Bankovní úvěry V. Půjčky C. Ostatní pasiva Celkem

Stav k 1.1. 500 000 500 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 500 000

Stav k 31.12. 959 977 500 000 0 0 459 977 104 643 0 0 4 643 0 100 000 0 1 064 620

Tabulka č. 12: Plánovaná rozvaha ke konci 1. roku Zdroj: Vlastní výpočet

46

3.5 Plánovaný výkaz cash-flow ke konci prvního roku podnikání V následné tabulce je zobrazen výkaz cash-flow, tedy výkaz peněţních toků. Je sestaven nepřímou metodou21. Poloţka

Kč

Počáteční stav finančního majetku Zisk Odpisy Zvýšení zásob Zvýšení krátkodobých závazků Cash flow z provozní činnosti Nákup hmotného majetku Cash flow z investiční činnosti Zvýšení půjček Cash flow z finanční činnosti Cash flow celkem Konečný stav finančního majetku

500 000 459 977 104 000 -33 750 4 643 534 870 -510 000 -510 000 100 000 100 000 124 870 624 870

Tabulka č. 13: Plánovaný výkaz cash-flow ke konci 1. roku Zdroj: Vlastní výpočet

Konečný stav finančního majetku se musí rovnat údaji uvedenému v rozvaze.

21

Existují dva výpočty a to přímou metodou, která vychází z peněţních příjmů a výdajů firmy (metoda čerpá z informací na účtech peněţních prostředků) – velmi pracná metoda, pro kterou je nutné upravit účetní systém. Nebo zjednodušeně nepřímou metodou, kde je výsledek hospodaření upraven o nepeněţní a mimořádné poloţky hospodaření a o změny poloţek rozvahy (poloţky pracovního kapitálu, investice, změny VK atp.)

47

4. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE ORGANIZAČNÍ Při zakládání podnikatelského subjektu většího rozsahu, je nutné si předem určit jakou organizační strukturu by nově vzniklá organizace měla mít. Proto se tato kapitola bude zabývat právě druhy těchto struktur a na závěr zde bude uveden a rozebrán jeden příklad z praxe.

4.1 Organizační struktura Úkolem organizace v podniku je zajištění hospodárného plnění cílů a dalších potřeb firmy. Organizační sloţka zabezpečuje koordinaci vztahů zaměstnanců a jejich činností. Organizační struktury koordinují činnosti jednotlivých skupin zaměstnanců a pomáhají jak k snadnějšímu dosahování cíle, tak i lepším podmínkám pro zaměstnance a pro jejich spokojenost. Organizační struktura je základní stavební soustavou kaţdého podniku a propojuje ostatní struktury. Pomáhá k jednoduššímu vyuţívání všech zdrojů a přispívá k vysoké úrovni pracovních, organizačních a řídících procesů. Kaţdá struktura je tvořena různými jednotkami, které se skládají z pracovníků odpovídajících vedoucímu pracovníkovi. Jeho pravomoci jsou odvozeny od cílů a plánů, kterých má za úkol dosáhnout. Funguje zde hierarchické uspořádání a díky němu lze specializovat jednotlivé sloţky a ty mohou nést určitou míru samostatnosti. Výhodou také je menší náročnost na přenos informací přenášených vertikálními informačními vazbami.

4.2 Typy organizačních struktur Organizační struktury se zabývají vztahy nadřízených a podřízených a z toho plynoucích pravomocí a odpovědností jednotlivých sloţek. Určují se podle tří dimenzí. První je území, druhé odvětví a třetí je technologie.

4.2.1Liniová organizační struktura Základem liniové organizační struktury je pravomoc vedoucího pracovníka k podřízeným. Ta je úplná, komplexní a nedělitelná. Vedoucí pracovník tedy zodpovídá za celou jím vedenou organizační jednotku.

48

Nevýhodou tohoto modelu je, ţe vedoucí pracovník musí být na vysoké úrovni ve všech odborných a specializovaných úkolech patřících pod jeho organizační skupinu. Naopak jednoznačnou výhodou je jednoduchost této struktury a tedy jednoznačné vymezení kompetencí.

Schéma č. 2: Liniová organizační struktura Zdroj: Halek.info: Organizační struktura, [online]. [cit.25.3.2011].

4.2.2 Funkcionální organizační struktura Tato organizační struktura se často pouţívá v menších či středních organizacích, zabývajících se výrobou či poskytováním uţšího sortimentu výrobků či sluţeb. Seskupuje práci manaţerů podle funkce a potřeby podniku. Jednotlivé sloţky se specializují na určité přesně stanovené úkoly, čímţ je zajištěna efektivita jednotlivých funkcí a dá se říci, ţe je to hlavní výhodou této struktury. Nevýhodou je, ţe se často můţe stát, ţe určitá jednotka sleduje pouze své cíle a specializuje se pouze na svůj zájem. Tento zájem není vţdy stoprocentně shodný s cílem celé firmy a můţe být tedy v určité opozici. Je tedy těţké promítnout hlavní cíl podniku do cílů jednotlivých sloţek organizační struktury. Hlavní nevýhodou je, ţe podřízený pracovník dostává pokyny od více nadřízených, není jasné koho má v případě „konfliktu“ poslouchat.

49

Schéma č. 3: Funkcionální organizační struktura Zdroj: Halek.info: Organizační struktura, [online]. [cit.25.3.2011].

4.2.3 Liniově-štábní organizační struktura Liniově-štábní organizační struktura je do určité míry liniová organizační struktura s elementy funkcionální organizační struktury. Existují zde dva druhy podřízenosti: liniová – tvořící primární organizační strukturu, působící jako primární a úplná odborná – vymezující specifické odborné činnosti, fungující jako dílčí Působí zde takzvaný štáb, který zajišťuje jednotlivé funkce managementu a funguje jako odborný aparát. Tento štáb pomáhá liniovému řídícímu pracovníkovi v odborných otázkách a zpracovává podklady pro jeho rozhodování.

Schéma č. 4: Liniově-štábní organizační struktura Zdroj: Halek.info: Organizační struktura, [online]. [cit.25.3.2011].

50

4.2.4 Procesní organizační struktura V procesní organizační struktuře jsou jednotliví odborníci seskupováni do určitých organizačních sloţek, které zabezpečují určitou fázi firemního procesu. Rozřazování je prováděno na základě schopností, zkušeností a předpokladů jednotlivých zaměstnanců. Tato struktura nepřispívá k rozvoji manaţerů a velmi těţko se zde koordinují organizační sloţky. Odpovědnost za dosaţený zisk je pouze na vrcholu struktury. Jde ale o ekonomicky výhodnou strukturu, díky jednoduššímu výcviku pracovníků a jejich následném speciálním vyuţití.

4.2.5 Výrobková organizační struktura Tato struktura se řídí obzvláště poţadavky vnějšího prostředí. Výrobkoví manaţeři nesou plnou odpovědnost za produkci a práci spojenou s určitým druhem výrobku. Výrobková organizační struktura se vyuţívá především v organizacích, kde se často zavádějí nové produkty, protoţe umoţňuje manaţerovi celkově nastavit celý proces vývoje, výroby a prodeje podle potřeb určitého výrobku. Jsou zde vysoké nároky na manaţerské schopnosti, protoţe ten má velké pravomoci v rozhodování o disponibilních zdrojích, které jsou potřebné pro dosahování vytčených cílů. Výhodou zde tedy je moţnost klást důraz na vyuţití speciálních znalostí, technologií či dovedností ve prospěch jednoho výrobku. Naopak nevýhodou je náročnější kontrola vrcholového managementu a nutnost více manaţerů.

4.2.6 Geografická organizační struktura Tato struktura je vyuţívána podniky, které působí v různých geografických oblastech. Tyto oblasti mohou být od sebe hodně vzdálené, a proto by jejich centrální řízení a koordinace byla přespříliš náročná. Důraz je především kladen na místní trh a problémy s ním spojené. Proto je moţné se lépe přizpůsobit. Tato struktura podporuje rozvoj manaţerů a klade důraz na odpovědnost na niţších úrovních. Nevýhodou je náročné zajištění ekonomických poţadavků na centrální úrovni. Kontrola vrcholovými manaţery je také obtíţnější a to nese jako následek vetší potřebu kvalitních všestranných manaţerů na oblastní úrovni. 51

4.2.7 Maticová organizační struktura Hlavním cílem je minimalizovat slabé stránky a maximalizovat silné stránky funkcionální a výrobkové struktury. Existuje zde další linie managementu oproti klasické liniové struktuře. Ta je zde zavedena z důvodu potřeby řešit sloţité a komplexní projekty, pro jejichţ řešení je nutné vyuţití spolupráce zaměstnanců z různých sloţek organizace. Na řešení jednoho úkolu se mohou najednou podílet výrobní, marketingoví a finanční manaţeři. A právě hlavním znakem maticové organizační struktury je podřízenost těchto pracovníků dvěma manaţerům na vyšší úrovni. Po dokončení daného úkolu se pracovníci vrací pod vedení pouze svých vedoucích manaţerů. Existují tři stupně maticové organizace: projektová koordinace – tzv. koordinátor nemá vysoké pravomoci, svá rozhodnutí diskutuje a prosazuje pomocí liniových manaţerů, běţná projektová organizace – jednotlivý projekt má určen svého vedoucího manaţera a ten má skoro neomezené pravomoci v rámci určitého projektu čistá projektová organizace – zde je přestavěna kompletně dosavadní struktura, horizontální se stávají hlavními vazbami, vertikální se naopak mění na doplňkové. Výhodou je v tomto případě jasná orientace na konečný výsledek a zisk z určitého projektu. Nevýhodou je, ţe často mohou vznikat konflikty v kompetencích a následná nekonzistentnost ve vedení.

52

Schéma č. 4: Maticová organizační struktura Zdroj: Halek.info: Organizační struktura, [online]. [cit.25.3.2011].

4.3 Organizační struktura společnosti KRKA ČR, s. r. o. V této části bych chtěl uvést příklad organizační struktury z praxe. Jedná se o podnik, kde pracuji, a proto jsem schopen popsat fungování toho to podniku z organizační stránky. Společnost KRKA ČR, s.r.o. funguje v České republice od 1.1.2008, kdy byla změněna její forma ze zastoupení pro Českou republiku na společnost s ručením omezeným. Předmětem podnikání je výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského a distribuce léčivých přípravků. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze. Za úkol má průzkum trhu, společné vytváření strategie ve vývoji sortimentu podniku na českém trhu. Dále přípravu hospodářského plánu podniku na základě směrnic a východisek firmy KRKA, d.d. a jako součást toho i navrhování politiky pro jednotlivé funkce hospodaření. Na základě směrnic provádí aktivity související s registracemi výrobků. Spolupracuje se zdravotnickými, farmaceutickými, státními a dalšími institucemi. Vypravovává návrhy marketingové strategie podniku a připravuje kalkulace marketingu. Dále provádí aktivity pro dosaţení hospodářského plánu. Sleduje a analyzuje hospodaření podniku, vypracovává periodické a uzávěrkové vyúčtování hospodaření. 53

Kompletní pracovní proces se odvíjí v následujících organizačních jednotkách: Vedení podniku Finance a účetní oddělení Oddělení registrací Marketing Sluţba pro práci s klíčovými partnery

4.3.1 Vedení podniku Podnik vede ředitel (Director). Ten je zodpovědný za přípravu všech plánů na základě směrnic firmy KRKA, d.d. Dále realizuje plány, které jsou nedílnou součástí ročního plánu hospodaření podniku, který přijímá představenstvo firmy KRKA, d.d. Zodpovídá za hospodaření podle předpisů státu, ve kterém se sídlo podniku nachází a za hospodaření v souladu se směrnicemi Dozorčí rady. Je povinen informovat Dozorčí radu o výsledcích hospodaření během roku i na jeho konci, s ohledem na ukazatele hospodaření stanovené plánem. Ředitel je pověřen prezentací a zastupování podniku v zahraničí. K podepisování veškeré obchodní dokumentace související s hospodařením, mimo dokumentace k jeho osobním příjmům. K podpisu smluv o zaměstnání nových zaměstnanců. Za svoji práci je ředitel zodpovědný Dozorčí radě a valné hromadě podniku. Ředitel je jmenován Dozorčí radou a řídí a zastupuje podnik na vlastní odpovědnost. Asistent ředitele (Deputy director) se zabývá přípravou vhodných podkladů a poradenství řediteli při formování a realizaci marketingových strategií a politiky v různých oblastech a trzích.

4.3.2 Finance a účetní sluţba Sluţba plánuje, sleduje a analyzuje hospodaření podniku. Vyúčtovává hospodaření podniku a vypočítává platy. Vypracovává periodické a závěrečné uzávěrky hospodaření spolu s rozvahou úspěšnosti, majetku a peněţních toků. Provádí controling. Vypracovává návrhy a provádí finanční politiku podniku. Zajišťuje solventnost a likviditu podniku. Vedoucí (Head of services and accounting) této sluţby je zodpovědný za navrhování finanční politiky, za průběţné a bezchybné informování vedení podniku, za zajištění 54

likvidity, za úhradu závazků ve lhůtě splatnosti, za navrhování plánu výdajů a za ochranu a bezpečnost obchodního tajemství. Vedoucí je pověřen kontrolou smluv, podepisováním smluv souvisejících s činností sluţby, ke styku s bankami a ostatními institucemi v kruhu činnosti sluţby a k zařazování zaměstnanců sluţby.

4.3.3 Oddělení registrací Oddělení registrací sleduje zákony, které jsou pro oblast patentové ochrany a registrací závazné a informuje o nich všechny uţivatele ve firmě KRKA. Udrţuje styk s registračními výkonnými orgány. Navrhuje personální výběrová řízení, vzdělávání a plán výdajů pro oblast registrací. Dále projektuje registrační politiku na trhu a připravuje návrhy ročních plánů. Provádí veškeré aktivity potřebné k registraci jednotlivých výrobků. Vede a registruje veškerou dokumentaci související s oblastí registrací. Vedoucí (Regulatory manager) je zodpovědný za sledování zákonů a včasnou informovanost uţivatelů o změnách, za navrhování registrační politiky, za realizaci registrací, za racionalizaci organizace práce a za ochranu obchodního tajemství. Vedoucí je pověřen zastupováním a prezentací firmy KRKA před příslušnými orgány v oblasti své činnosti, ke spolupodepisování dokumentace související s činností jednotky a k zařazování a kontrole práce spolupracovníků.

4.3.4 Marketing Marketing navrhuje formu marketingové strategie pro sortiment. Spolupracuje při formaci sortimentu, kterým se na území podniku obchoduje. Spolupracuje při navrhování registrační

politiky

a

spolupracuje

při

provádění

registrací.

Navrhuje

plány

marketingových aktivit pro jednotlivé výrobky a spolupracuje při návrhu plánu prodeje. Zajišťuje

provádění

aktivit

v souladu

s plánem.

Poskytuje

vzdělání

odborných

spolupracovníků. Provádí veškeré marketingové aktivity v terénu. Připravuje marketingové a prezentační materiály. Připravuje odborné prognózy. Navrhuje personální politiku marketingu.

55

V rámci marketingu jsou organizovány následující organizační jednotky: Marketing léčiv o Řízení produktu (Product manager) o Práce v terénu (District manager) Marketing samoléčby a kosmetiky o Řízení produktů (Product manager) o Práce v terénu (District manager) Ředitel marketingu (Marketing manager RX/OTC) je odpovědný za navrhování marketingové strategie, za bezchybné plánování marketingových aktivit, za přípravu všech prezentačních materiálů, za sledování a kontrolu zaměstnanců v terénu, za racionální vydávání prostředků marketingu, je spoluzodpovědný za realizaci plánu prodeje a za ochranu obchodního tajemství. Ředitel marketingu je pověřen zastupováním a prezentací podniku KRKA v oblasti své činnosti. Přípravou a spolupodepisováním smluv s dodavateli marketingových aktivit a materiálů. Ke styku s institucemi a odborníky v souvislosti s problematikou jeho činnosti. Zodpovídá za kontrolu práce odborných spolupracovníků a přiděluje jim práci.

4.3.5 Sluţba pro spolupráci s klíčovými partnery Sluţba pro spolupráci s klíčovými partnery spolupracuje na návrhu strategie podniku, při přípravě marketingových aktivit a navrhuje politiku společnosti a spolupracuje při přípravě hospodářského plánu. Rozvíjí a udrţuje vztahy s klíčovými odběrateli. Má na starosti i analýzu trhu a sledování činnosti konkurence. Provádí také prezentační aktivity a navrhuje personální politiku sluţby. Vedoucí sluţby (Key account manager) je zodpovědný za navrhování politiky a strategie, za vývoj a udrţování vztahu s partnery, za provádění dílčích hospodářských plánů, za realizaci úkolů sluţby, za navrhování personální politiky, za racionální výdej prostředků, za racionální organizaci práce sluţby, za to, aby všechny úkoly byly vykonávány v souladu se zákonem a s předpisy. Vedoucí této sluţby je pověřen zastupováním a prezentací firmy v oblasti své činnosti. Dále je pověřen k zařazování zaměstnanců a provádění kontroly spolupracovníků.

56

Na následujícím schématu je moţné vidět celkovou organizační strukturu podniku KRKA ČR, s.r.o.

Schéma č. 5: Organizační struktura splečnosti KRKA ČR, s.r.o. Zdroj: Vlastní tvorba

57

Tato model je funkční ukázkou organizační struktury fungující řadu let. Během doby se změnil pouze minimálně a docházelo jen k postupnému rozšiřování. Do jisté míry jde o kombinaci několika druhů organizačních struktur. Jsou zde viditelné prvky maticové, tak i liniové či výrobkové organizační struktury. Závěrem lze tedy tuto strukturu hodnotit kladně, ať uţ ať uţ z důvodu, ţe firma vykazuje kaţdoročně zisk nebo proto, ţe od vzniku nebyly nutné ţádné podstatné zásahy či změny ve struktuře. Důleţité je taky podotknout, ţe i samotní zaměstnanci nemají problém v této organizační

struktuře

působit

a

nevznikají

v pravomocech.

58

ţádné

podstatné

spory,

například

5. ZALOŢENÍ PODNIKU PO STRÁNCE PRÁVNÍ Tato kapitola se bude zabývat zaloţením podniku po právní stránce, tedy kroky, které jsou nutné provést pro samotný vznik a měla by slouţit jako určitý návod postupu. Společností bude společnost s ručeným omezeným, protoţe je to nejběţnější firmou českého podnikání. To je především díky tomu, ţe společník neručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem, nýbrţ do výše nesplaceného vstupního vkladu. Naopak nevýhodou je vysoká kapitálová náročnost - základní kapitál 200 000 Kč, přitom minimální vklad jednoho společníka činí 20 000 Kč. Společnost je zaloţena podepsáním společenské smlouvy, k vzniku dojde při zapsáním do obchodního rejstříku. Samotná společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Nejvyšším orgánem je valná hromada a statutárními orgány jsou jednatelé.

5.1 Zaloţení pomocí nákupu ready-made společnosti Existuje několik moţností samotného zaloţení společnosti s ručeným omezeným. Nejjednodušší variantou je bez pochyby zaloţení pomocí nákupu takzvané ready-made společnosti. Jedná se o společnost, která je jiţ zapsána v obchodním rejstříku a má jiţ splacen základní kapitál. Společnost se převede na nového majitele, aniţ by bylo nutné znovu skládat základní kapitál. Prodej společnosti je moţné realizovat během jediného dne a okamţitě začít podnikat. Všechny firmy jsou nové a neaktivní, určené výlučně k prodeji koncovému klientovi za účelem úspory času spojeného se zaloţením společnosti. Kaţdý klient při koupi nové společnosti obdrţí certifikáty osvědčující účetní a právní čistotu kupované společnosti. V České republice se tímto zabývá mnoho firem. Na internetu je moţné nalézt velké mnoţství ready-made společností, které jsou připraveny k prodeji, s různými sídly po celé České republice. Zaloţení pomocí tohoto způsobu je ale finančně náročnější. Cena se pohybuje v rozmezí 30 000 aţ 60 000 Kč, kdy záleţí, zda se jedná o čistý převod společnosti se změnou pouze jednatelů, nebo i o změnu názvu společnosti, jednatelů, společníků, sídla, předmětu podnikání atd.

59

5.2 Zaloţení společnosti s ručeným omezeným pomocí specialisty Tento způsob zaloţení představuje pro mnohé podnikatele zlatou střední cestu. Podnikatel nechce studovat podrobně předpisy, vyhlášky, nechce trávit dny chozením po úřadech, ale také by nerad platil vysoké částky za nákup ready-made společnosti. V tom případě se nabízí šance vyuţití sluţeb specialisty, který se zabývá zakládáním společností s ručením omezeným. Budoucí podnikatel dodá specialistovi potřebné podklady, prokonzultuje své záměry a sloţí základní kapitál v minimální výši 200 000 Kč. Následně postačí jedna společná návštěva notáře. Výhodou je zajištění veškerých formality včetně vyřízení ţivností, bezproblémový a rychlý zápis do obchodního rejstříku, hlavně ušetření času, vyvarování se zbytečných chyb a omylů. Cena je niţší neţ u ready-made společností, pohybuje se okolo 20 000 aţ 30 000 Kč. Doba, za kterou je moţno začít podnikat, je v tomto případě okolo dvou aţ tří týdnů. I zde je mnoho společností, které se tímto zabývají. Ve většině případů se jedná o stejné společnosti nabízející ready-made společnosti.

5.3 Zaloţení společnosti s ručeným omezeným bez zprostředkování Pro začátek je vhodné si uvědomit základní charakteristiky společnosti s ručeným omezeným: Zakladatelem musí být minimálně jedna fyzická nebo právnická osoba Nejvyšší počet společníků je 50 Minimální výše základního kapitálu je 200 000 Kč Poţadovaný nejniţší vklad jednoho společníka činí 20 000 Kč Nejvyšší moţný vklad není omezen Při vzniku je povinnost placení minimálně 30 % z kaţdého vkladu, celkově minimálně 100 000 Kč Nejdelší povolená doba splácení je 5 let od vzniku Pokud není ve společenské smlouvě upraveno jinak, má společník jeden hlas na kaţdých 1000,- Kč svého vkladu 60

Společníci ručí za závazky společně a nerozdílně do výše svých nesplacených vkladů Orgány společnosti jsou valná hromada, jednatelé a dozorčí rada Zakladatelským dokumentem je společenská smlouva nebo zakladatelská listina Existuje povinnost vytváření rezervního fondu (minimálně 10 % ze zisku) Zaloţení společnosti vlastními silami bude jednoznačně nejnáročnější varianta, jak z pohledu potřebného času, tak nutnosti znát potřebné úkony. Naopak výhodou je, ţe je finančně méně náročná.

5.3.1 Společenská smlouva (Zakladatelská listina) První právním krokem je sepsání společenské smlouvy, popřípadě zakladatelské listiny. V případě pokud je společnost zaloţena dvěma či více zakladateli, uzavírá se společenská smlouva. Zakladatelská smlouva se sepisuje, pokud existuje jeden zakladatel. V obou případech zakladatelem můţe býti jak fyzická, tak právnická osoba. Zakázáno je, aby společnost s ručeným omezeným s jedním zakladatelem zaloţila jinou společnost s ručeným omezeným, aby se tak předešlo řetězovému zakládání a nepřehledným situacím. Náleţitosti jsou následující: firma a sídlo společnosti určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby předmět podnikání (činnosti) výše základního kapitálu a výše vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje určení správce vkladu jiné údaje, které vyţaduje obchodní zákoník (například údaje o rezervním fondu, a v případě, ţe je vloţen do společnosti při jejím zaloţení nepeněţitý vklad, další obligatorní náleţitostí společenské smlouvy je uvedení předmětu nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka)

61

Společenská smlouva musí obsahovat podpisy všech zakladatelů a podmínkou je, aby podpisy byly úředně ověřeny. Je povinností, aby měla formu notářského zápisu, ten musí obsahovat: místo, den, měsíc a rok úkonu jméno a příjmení notáře a jeho sídlo jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo účastníků a jejich zástupců prohlášení účastníků o tom, ţe jsou způsobilí k právním úkonům údaj, jakým způsobem byla ověřena totoţnost účastníků obsah úkonu údaj o tom, ţe byl zápis po přečtení účastníky schválen podpisy účastníků nebo jejich zástupců otisk úředního razítka notáře a jeho podpis Tento notářský zápis je moţné získat u kaţdého notáře a za jeho vydání si notář účtuje podle notářského tarifu podle provedeného úkonu. Dále si bude účtovat 100 Kč bez DPH za kaţdou stranu stejnopisu notářského zápisu.

5.3.2 Splacení vkladů Dalším krokem je splacení vkladů a určení správce. Protoţe podnik před vznikem nemá právní subjektivitu, není schopen nabývat ţádný majetek, tedy ani splacené vklady. Proto je nutné určit na začátku osobu, která bude vykonávat funkci správce vkladu. Správce vkladu se uvádí v zakladatelské listině nebo společenské smlouvě. Před návrhem zápisu společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku existuje povinnost splatit veškeré nepeněţité vklady, jejichţ hodnota se určuje znaleckým posudkem, a dále splacená zákonem určená část. Splaceno musí býti nejméně 30 % vkladu, při minimální výši jednoho vkladu, který činí 20 000 Kč, je tedy povinná minimální splacená částka na jednoho společníka 6 000 Kč. Další podmínkou je, ţe celková splacená částka všech společníků dohromady musí dosáhnout 100 000 Kč, do které se započítávají jak peněţité, tak nepeněţité vklady. Výše zmíněné částky jsou minimální, zákonem určené vklady před zápisem do obchodního rejstříku, proto je moţné ţe společenská smlouva určí splacení vkladů ve větším rozsahu nebo dokonce vklady celé.

62

Pokud je pouze jeden zakladatel společnosti, zákon po něm vyţaduje splacení vkladu v plné výši. Minimální výše základního kapitálu je 200 000 Kč, tedy pokud existuje jediný společník, je povinen splatit částku právě těchto 200 000 Kč. V případě, kdy aţ po zaloţení společnosti zůstane pouze jeden společník, přejdou veškeré podíly na něj, a ten je následně povinen splatit veškeré peněţní vklady. Správcem vkladu můţe být pověřen jeden ze zakladatelů, či v případě kdy se jedná o peněţitý vklad, vybraná banka. Určená banka s výkonem této funkce musí souhlasit, to se zabezpečuje pomocí smlouvy o správě vkladu. Ta se uzavírá mezi bankou a zakladateli. Je zřízen speciální bankovní účet, na který se vklady sloţí a banka o ně dále pečuje. Nejčastěji je ale správcem vkladu určen jeden ze zakladatelů, který zaloţí v bance účet, zde jsou uloţeny následné vklady. Funkci smlouvy zde plní společenská smlouva. Nepeněţitý vklad můţe nabýt formy buď movité, či nemovité věci. V obou případech je povinnost splatit celý tento vklad před podáním ţádosti do obchodního rejstříku a je nutné, aby jejich hodnota byla určena znaleckým posudkem provedeným soudním znalcem. Soudní znalec je fyzická osoba jmenovaná krajským soudem soudním znalcem pro určitou specifickou oblast s příslušnou kvalifikací a praxí, kterou stanovuje zákon č.36/67 Sb. o znalcích a tlumočnících. Znalecký posudek je odborné dílo podané znalcem nebo znaleckým ústavem, které splňuje náleţitosti posudku a stanovuje hodnotu oceňovaného majetku podle poţadavků zákona o oceňování majetku nebo podle poţadavků soudu. Kaţdý znalecký posudek musí obsahovat i znaleckou doloţku, ve které je popsán rozsah oprávnění znalce, identifikace jeho jmenování znalcem a číslo znaleckého posudku či znalecké zprávy, pod kterým je posudek zapsán ve znaleckém deníku.22 V případě, kdy se jedná o nemovitost, jsou zapotřebí dva úkony. Společník musí správci vkladu dodat písemné prohlášení o splacení vkladu. Toto prohlášení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem. Dále mu musí předat vkládanou nemovitost do správy. Tímto se společnost stává vlastníkem nemovitosti.

22

Znalecký ústav: Znalecký posudek, [online]. [cit.19. 3. 2011].

63

V případě, kdy je vkladem věc movitá, k jejímu splacení dochází při předání správci vkladu. Zde je moţnost stanovení dalších podmínek společenskou smlouvou. U dalších nepeněţitých vkladů uzavírá správce vkladu písemnou smlouvu o vkladu se společníkem. Při kaţdém přijetí vkladu má správce vkladu povinnost vydat potvrzení o přijetí vkladu, tedy písemné prohlášení o splacení vkladu. Toto prohlášení se dodává společně s návrhem na zápis do obchodního rejstříku jako jeho příloha. Pokud by se stalo, ţe správce vkladu uvede splacenou vyšší částku, neţ ve skutečnosti byla, ať uţ je tomu tak záměrně či pochybením, stává se ručitelem pro věřitele podniku a to do výše právě rozdílu mezi skutečně splacenou a uvedenou částkou v potvrzení o přijetí vkladu. Ve chvíli vzniku podniku se stávají veškeré vklady majetkem společnosti, ten s nimi můţe volně disponovat a nakládat.

5.3.3 Získání podnikatelského oprávnění V případě, ţe společnost s ručením omezeným se zakládá za účelem podnikání, existuje povinnost zaţádat o vydání ţivnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Ţádost podávají zakladatelé společnosti, jednatelé nebo osoby oprávněné podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, a to ţivnostenskému úřadu, který na základě ţivnostenského zákona vydá výpis z ţivnostenského rejstříku, který slouţí jako průkaz ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenské oprávnění společnosti vznikne okamţikem, kdy je zapsána do obchodního rejstříku, a to v rozsahu, který je zapsán v předmětu podnikání. Dnem doručení ţivnostenského oprávnění začíná běţet 90 ti denní lhůta. V této době je nutné podat návrh na zapsání do obchodního rejstříku. Návrhu musí být vyhověno, jinak ţivnostenský úřad rozhodne o tom, ţe nebyly splněny podmínky pro vznik ţivnostenského oprávnění. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.

64

5.3.4 Obchodní firma Název, pod kterým bude zapsána společnost v obchodním rejstříku, se nazývá obchodní firmou. Kaţdá obchodní společnost zaloţená za účelem podnikání23 musí být zapsána v obchodním rejstříku. To je důvodem, proč musejí mít obchodní firmu. Kaţdá obchodní firma musí mít v názvu dodatek, u společnosti s ručením omezeným je nutné, aby obsahoval označení společnost s ručením omezeným, zkratku spol. s r. o., nebo s.r.o. Není určeno, kolik písmen musí obchodní firma společnosti obsahovat, a proto moţné podle obecně právních předpisů, aby obsahovala pouze dvě písmena. Takovou firmu však nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku. Rejstříkové soudy poţadují většinou ale minimálně tři znaky, protoţe dva nezaručují dostatečnou výlučnost. Zásadní podmínkou pro obchodní firmu ale je to, ţe nesmí být zaměnitelná, a to ani hlasově, s jinou obchodní firmou, a to v rámci celého státu. K odlišení nestačí například jen odlišný dodatek.

5.3.5 Doloţení právního důvodu sídla Dalším nutným právním krokem je doloţení právního důvodu sídla. Před zaloţením společnosti mají zakladatelé povinnost opatřit dokument, který bude dokládat důvod uţívání prostorů. Tyto prostory budou následně slouţit jako sídlo společnosti. Zapotřebí je písemné prohlášení vlastníka nemovitosti (bytu, nebytového prostoru), kde se sídlo bude nacházet, nebo prohlášení osoby oprávněné nemovitostí. Vlastní, či tato osoba musí písemně souhlasit s tím, ţe se zde bude sídlo obchodní firmy nacházet. Podpisy vlastníka nebo oprávněných osob na tomto prohlášení nemusejí být notářsky ověřené. Podle vyhlášky č. 250/2005, která určuje potřebné dokumenty při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, je nutné doloţit výpis z katastru nemovitostí, a to ne starší neţ 3 měsíce.

23

Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být zaloţeny i za jiným účelem.

65

5.3.6 Vznik firmy Za samotný vznik firmy se dá prohlásit aţ moment, kdy je obchodní společnost či druţstvo zapsáno do obchodního rejstříku. Od tohoto okamţiku můţe společnost nabývat práv a povinností, získává tedy právní subjektivitu. Společnost se většinou zakládá na dobu neurčitou, ale je moţné ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině určit jinak. Návrh na zapsání společnosti se podává na příslušném rejstříkovém soudu a to v lhůtě 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od data doručení ţivnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Rejstříkovým soudem pro zápis společnosti je obecný soud pro obvod, v kterém se obchodní společnost nachází. Obecným soudem pro zápis do obchodního rejstříku, je vţdy krajský soud: Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě. V případě, kdy je společnost zaloţena za účelem podnikání, ve kterém není zákonem vyţadován průkaz podnikatelského oprávnění (například: pronájem nemovitostí, bytu a nebytových prostor bez poskytování jiných neţ základních sluţeb, zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor), 90 denní limit pro návrh na zapsání do obchodního rejstříku běţí od data vzniku společnosti. Naopak v případě, kdy je nutný průkaz o podnikatelském oprávnění, 90 denní lhůta se počítá od dne doručení průkazu ze ţivnostenského úřadu společnosti. Pokud tato lhůta vyprší, není moţné podat návrh na zapsání společnosti do obchodního rejstříku24 nebo v případě, ţe rejstříkový soud zamítne zapsání společnosti do obchodního rejstříku, obchodní firma nikdy nevznikla. Soudní poplatek se platí buď formou kolků, které se vylepí na návrh na zapsání, nebo bankovním převodem ve prospěch účtu příslušného rejstříkového soudu a činí 5 000 Kč.

24

Justice: Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku, [online]. [cit.13. 3. 2011].

66

Rejstříkový soud má na zapsání společnosti lhůtu pěti pracovních dnů. Do této lhůty se ale nezapočítává den podání návrhu. Pokud se tomu tak nestane a rejstříkový soud nestihne tuto lhůtu a přímo nezapíše společnost do obchodního rejstříku, nastává takzvaná fikce zápisu. Tedy faktické zapsání údajů do databáze proběhne poté, a to v zákonem stanovené lhůtě dvou pracovních dnů od vzniku fikce. Zápis do obchodního rejstříku je proveden rejstříkovým soudem a společnost vzniká k datu uvedenému na návrhu k zapsání, nejdříve však k datu zapsání rejstříkovým úřadem. V případě, kdy byla společnost jiţ zapsána, není moţné se domáhat zrušení rozhodnutí. Po zapsání společnosti s ručeným omezeným do obchodního rejstříku, má společnost závazek dodrţet následující povinnosti a k nim určené lhůty: registrace u správy sociálního zabezpečení o lhůta 8 dnů registrace u zdravotní pojišťovny o lhůta 8 dnů registrace u finančního úřadu o lhůta 30 dnů

5.3.7 Doklady k návrhu zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku Návrh podávají na rejstříkový soud zakladatelé svým jménem nebo mohou svěřit k vypracování a podání návrhu pověřenou osobu. Pravost všech podpisů musí být notářsky ověřena. K návrhu se připojuje doklad od zaloţení, tedy společenská smlouva či zakladatelská listina, obě musejí mít formu notářského zápisu. Dále je nutné uvést doklad o předmětu podnikání, tedy oprávnění k podnikatelské činnosti. Dokladem o splacení vkladu je prohlášení správce vkladu nebo potvrzení banky o sloţení vkladu základního kapitálu. V případě nepeněţitého vkladu kdy se jedná o nemovitost, je nutné připojit výpis z katastru nemovitostí, který by neměl být starší jak 3 měsíce, dále usnesení soudu o jmenování znalce a jeho znalecký posudek na vkládanou nemovitost a písemné prohlášení vkladatele s notářsky ověřeným podpisem.

67

Další povinnou přílohou je doklad o sídle, kdy se přikládá písemné prohlášení vlastníka prostor, který dává souhlas s uţíváním prostor, nebo správce těchto prostor. Opět je nutné doloţit i výpis z katastru nemovitostí. Doklady o jednatelích musí obsahovat výpis z rejstříku trestů, maximálně 3 měsíce staré, čestné prohlášení o tom, ţe je způsobilý k právním úkonům a ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti (§ 6 ţivnostenského zákona, § 381 obchodního zákoníku) a nenastala skutečnost, která by byla překáţkou provozování ţivnosti (§ 8 ţivnostenského zákona). U členů dozorčí rady je nezbytné dodat stejné dokumenty. Návrh dále obsahuje společenskou smlouvu (zakladatelskou listinu), podpisové vzory jednatelů a znalecký posudek k nemovitosti slouţící jako doklady do sbírky listin. Nakonec obsahem jsou i další dokumenty jako například plná moc notáři, advokátovi, či jinému zástupci a souhlas fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku.

68

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo popsat zaloţení podniku, a to ze tří pohledů. Z pohledu ekonomického, organizačního a právního. Zaloţení podnikatelského subjektu je komplexním procesem. Tento proces začíná v okamţiku vzniku podnikatelského nápadu, který by měl být základním stavebním kamenem, a od něj by se měl odvíjet celý následný postup. Myšlenka, která právě náš produkt či sluţbu posune před konkurenci a zajistí moţný budoucí úspěch, je nutností. Začínat podnikat na základě nápadu, který jiţ někdo uskutečňuje, je ve většině případů cestou do záhuby, protoţe ten, kdo začal dříve, bude vţdy o krok dále. Na této inovativní myšlence musí být postaven celý podnikatelský plán. Měl by obsahovat popis výrobku nebo sluţby, zmapovaní okolí a konkurence, analýzu zákazníků, naši budoucí marketingovou a prodejní strategii, popis výrobní a provozní činnosti a v neposlední řadě i finanční plán. Na základě naší myšlenky by měla následovat volba právní formy podniku. V České republice je moţné podnikat jako právnická či fyzická osoba. V případě výběru právnické osoby se nabízí volba veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo druţstva. Zvolení správné formy závisí na mnoha faktorech a je jedním ze zásadních rozhodnutí, které budou ovlivňovat celou činnost podniku. Zaloţení podniku z ekonomického pohledu je důleţitou součástí celého procesu. Sepsání zahajovací rozvahy a plánu výnosu a nákladu je nezbytností. Nutné je naplánovat, kde získáme potřebné zdroje nejen pro vznik společnosti, ale i pro první týdny, moţná i měsíce, neţ podnik začne přinášet zisk. Proto je nutné zváţit myšlenku vyuţití cizích finančních zdrojů. Vše musí být dopředu pečlivě propočítáno, aby se nestalo, ţe vznikne potřeba dodatečných finančních prostředků. Pokud je naším cílem zaloţení většího podniku s více zaměstnanci, je potřeba zváţit i organizaci našeho podniku. Organizační struktura se bude odvíjet od zvolené činnosti. Existuje více variant organizačních struktur, takţe zvolení té správné je nezbytné pro zabezpečení správného fungování podniku a například pro předcházení konfliktů zaměstnanců. Posledním krokem je samotný právní vznik společnosti. Budoucí podnikatel má více moţností a záleţí pouze na něm, jakou variantu procesu právního zaloţení zvolí. Má moţnost vyuţít nákupu tzv. ready-made společnosti, za kterou zaplatí více, ale bude moci 69

začít podnikat téměř ihned a nebude muset podstupovat zdlouhavý proces zaloţení. Pokud se vydá střední cestou a vyuţije sluţeb specialisty, který pro něho zajistí vše potřebné, bude muset za tyto sluţby zaplatit. Další moţností je, pokusit se tento proces zvládnout vlastními silami, věnovat mu čas a na oplátku ušetřit potřebné finanční prostředky. Následné první týdny či měsíce ukáţí, zda zvolený model a myšlenka byla správná a zda nebude nutné budoucí plány přehodnotit. Na závěr je vhodné konstatovat, ţe se člověk nesmí bát, pokusit se uskutečnit svůj sen. I kdyţ se bude zdát, ţe to vše bude dlouhá a těţká cesta s nejasným koncem, člověk by se neměl bát do podnikání své síly investovat. Nezbývá nic jiného neţ popřát všem začínajícím podnikatelům hodně úspěchu, neboť jak praví jedno moudro „Štěstí přeje odváţným”.

70

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: Knihy [1] ARMSTRONG, Michael. Řízení lidských zdrojů. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 789 s. ISBN 80-247-0469-2. [2] BLÁHA, Jiří. Podnikatelská etika – předpoklad úspěšného rozvoje organizace. vyd. Ostrava: TU Ostrava, 2005. 156 s. ISBN 80-248-0008-X. [3] DĚDINA, Jiří; ODCHÁZEL, Jiří. Management a moderní organizování firmy. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-2149-1. [4] DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008. 428 s. ISBN 978-80-7357-344-7. [5] HINGSTON, Peter. Začněte podnikat. vyd. Praha: Kniţní klub, 2002. 192 s. ISBN 80242-0338-5. [6] KORÁB, Vojtěch; PETERKA, Jiří; ŘEZŇÁKOVÁ, Mári. Podnikatelský plán. Vyd. Brno: Computer Press, 2008. 280 s. ISBN 978-80-251-1605-0. [7] LANGDON, Ken. 100 tipů jak začít úspěšně podnikat. Vyd. Brno: CP Books, 2005. 122 s. ISBN 80-251-0797-3. [8] LUKEŠ, Martin; NOVÝ, Ivan A KOL. Psychologie podnikání. Osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. vyd. Praha: Management Press, 2005. 261 s. ISBN 80-7261-125-9. [9] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza. 2. aktualizované vydání. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [10] SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav A KOL. Základy podnikání. Vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. [11] WOHE, Gunter. Úvod do podnikového hospodářství. Vyd. Praha: C. H. Beck, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1.

71

Internetové články [1] Easy Support: Prodej firem ready-made, [online]. [cit.1.3.2011]. [2] Halek.info: Organizační struktura, [online]. [cit.25.3.2011]. [3] Justice: Formuláře pro zápis do obchodního rejstříku, [online]. [cit.13.3.2011]. [4] Synex: Krycí příspěvky a bod zvratu, [online]. [cit.19.2.2011]. [5] Wikipedie: Bod zvratu, [online]. [cit.10.2.2011]. [6] Znalecký ústav: Znalecký posudek, [online]. [cit.19.3.2011]. Internetové stránky www.portal.justice.cz/ www.synext.cz/ www.wikipedia.org/ www.znalecky.cz/

Seznam zákonů: Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

72

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Zahajovací rozvaha .................................................................................................... 19 Tabulka č. 2: Zahajovací rozvaha krok číslo 1 ................................................................................. 36 Tabulka č. 3: Zahajovací rozvaha krok číslo 2 ................................................................................. 36 Tabulka č. 4: Zahajovací rozvaha krok číslo 3 ................................................................................. 37 Tabulka č. 5: Zahajovací rozvaha krok číslo 4 ................................................................................. 37 Tabulka č. 6: Zahajovací rozvaha krok číslo 5 ................................................................................. 37 Tabulka č. 7: Zahajovací rozvaha krok číslo 6 ................................................................................. 38 Tabulka č. 8: Zahajovací rozvaha krok číslo 7 ................................................................................. 38 Tabulka č. 9: Zahajovací rozvaha krok číslo 8 ................................................................................. 39 Tabulka č. 10: Rozpočet výnosů, nákladů a zisku ........................................................................... 41 Tabulka č. 11: Rozpočtová rozvaha ................................................................................................. 45 Tabulka č. 12: Plánovaná rozvaha ke konci 1. roku ......................................................................... 46 Tabulka č. 13: Plánovaný výkaz cash-flow ke konci 1. roku ........................................................... 47

73

SEZNAM SCHÉMAT Schéma č. 1: Bod zvratu ................................................................................................................... 24 Schéma č. 2: Liniová organizační struktura ..................................................................................... 49 Schéma č. 3: Funkcionální organizační struktura ............................................................................ 50 Schéma č. 4: Liniově-štábní organizační struktura .......................................................................... 50 Schéma č. 4: Maticová organizační struktura .................................................................................. 53 Schéma č. 5: Organizační struktura splečnosti KRKA ČR, s.r.o. .................................................... 57

74

Zaloţení podnikatelského subjektu

Recommend Documents