Stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu Diplomová práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.

Brno 2012

Bc. Petra Hlavová

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce panu prof. Ing. Miroslavu Nejezchlebovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky v průběhu zpracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přehledu literatury. V Brně dne 17. května 2012

__________________

Abstract Hlavová, P. Determining the value of a particular enterprise. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012 This thesis deals with a determining value of a selected business entity. The process is applied to a valuation of HAPER Ltd. The company concerns oneself with selling of building materials. The valuation is carried out by using of two yield methods - discounted cash flows and economic added value. The value of the company abreast to an ownership is determined by 1.1.2012. Seeking subjective value will serve as a basis for further decisions made by a business owner. To meet the goals of this work, there are carried out several analyses, including strategic analysis, financial analysis and a analysis and prediction value generator. Obtained results are subjected to a debate and formulated appropriate recommendations for improving of the company management. Keywords Valuation, discounted cash flow, economic value added, subjective value, the yield method.

Abstrakt Hlavová, P. Stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Diplomová práce se zabývá problematikou stanovení hodnoty vybraného podnikatelského subjektu. Proces ocenění je aplikován na společnost HAPER s.r.o., která se zabývá prodejem stavebního materiálu. Ocenění je provedeno pomocí dvou výnosových metod – metody diskontovaných peněžních toků a ekonomické přidané hodnoty. Hodnota podniku na úrovni vlastníků je zjišťována k 1.1.2012. Hledaná subjektivní hodnota bude sloužit jako podklad pro další rozhodování majitele podniku. Pro naplnění cíle práce je provedeno několik analýz, mezi které patří strategická analýza, finanční analýza a analýza a prognóza generátorů hodnoty. Získané výsledky jsou podrobeny diskusi a jsou formulována vhodná doporučení pro zlepšení hospodaření podniku. Klíčová slova Ocenění, diskontované peněžní toky, ekonomická přidaná hodnota, subjektivní hodnota, výnosové metody.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíl práce a metodika

12

3

Literární rešerše

14

3.1

Definice podniku......................................................................................14

3.2

Hladiny hodnoty podniku........................................................................14

3.3

Předpisy pro oceňování podniku.............................................................14

3.4

Hodnota podniku.....................................................................................15

3.5

Kategorie (standardy) hodnoty ...............................................................15

3.5.1

Tržní hodnota...................................................................................16

3.5.2

Subjektivní hodnota.........................................................................16

3.5.3

Objektivizovaná hodnota .................................................................16

3.5.4

Kolínská škola .................................................................................. 17

3.6

Důvody pro ocenění podniku .................................................................. 17

3.7

Přehled metod pro finanční ocenění podniku......................................... 17

3.8

Postup při ocenění podniku.....................................................................18

3.9

Sběr vstupních dat ...................................................................................19

3.10 Analýza dat...............................................................................................19 3.10.1

Strategická analýza ..........................................................................19

3.10.2 Finanční analýza ............................................................................. 20 3.10.3 Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná ............................... 24 3.10.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty........................................ 25 3.10.5

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty............................ 26

3.11 Ocenění na základě analýzy výnosů ....................................................... 26

4

3.11.1

Metoda diskontovaného cash flow (DCF) ...................................... 26

3.11.2

EVA - Ekonomická přidaná hodnota.............................................. 29

Vlastní práce 4.1

32

Charakteristika podniku ......................................................................... 32

Obsah

7

4.1.1 4.2

Základní údaje o společnosti .......................................................... 32

Strategická analýza ................................................................................. 32

4.2.1

Analýza vnějšího potenciálu ........................................................... 33

4.2.2

Vymezení relevantního trhu a jeho prognóza .................................37

4.2.3

Analýza vnitřního prostředí.............................................................41

4.3

Finanční analýza ..................................................................................... 47

4.3.1

Horizontální analýza....................................................................... 47

4.3.2

Vertikální analýza ........................................................................... 49

4.3.3

Analýza poměrových ukazatelů .......................................................51

4.3.4

Analýza rozdílových ukazatelů ....................................................... 55

4.3.5

Ukazatele predikce finanční tísně................................................... 55

4.4

Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná....................................... 56

4.5

Analýza a prognóza generátorů hodnoty.................................................57

4.5.1

Tržby................................................................................................ 58

4.5.2

Provozní zisková marže .................................................................. 58

4.5.3

Pracovní kapitál .............................................................................. 59

4.5.4

Investice do dlouhodobého majetku ...............................................61

4.5.5

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty............................ 62

4.6

Ocenění na základě analýzy výnosů ....................................................... 64

4.6.1

Metoda diskontovaného cash flow (DCF entity) ............................ 64

4.6.2

Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA entity) ...................... 66

5

Diskuse a návrhy doporučení

68

6

Závěr

71

7

Literatura

72

A

Finanční výkazy společnosti HAPER s.r.o.

79

B

Statistické modely v rámci strategické analýzy

82

C

Finanční analýza

84

D

Výpočty generátorů hodnot a oceňování

90

E

Komplexní stavebnicová metoda

91

Seznam grafů

8

Seznam grafů Graf 1

Vývoj tržního podílu podniku HAPER s.r.o.

46

Graf 2

Horizontální analýza aktiv

47

Graf 3

Horizontální analýza pasiv

48

Graf 4

Horizontální analýza výkazů zisku a ztráty

49

Graf 5

Vertikální analýza aktiv

50

Graf 6

Vertikální analýza pasiv

50

Graf 7

Vývoj čistého pracovního kapitálu

55

Graf 8

Altmanův Z-score model

56

Graf 9

Vývoj tržeb podniku HAPER s.r.o.

58

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Vybrané makroekonomické ukazatele v %

35

Tab. 2

Prognóza regionálního relevantního trhu

38

Tab. 3

Analýza atraktivity trhu

41

Tab. 4

Souhrnná konkurenční síla podniku

44

Tab. 5

Vývoj tržního podílu podniku

45

Tab. 6

Ukazatele likvidity

51

Tab. 7

Ukazatele zadluženosti

52

Tab. 8

Ukazatele aktivity

53

Tab. 9

Ukazatele rentability

54

Tab. 10

Provozně nutný investovaný kapitál v tis. Kč

57

Tab. 11

Prognóza ziskové marže (1)

59

Tab. 12

Prognóza ziskové marže (2) [%]

59

Tab. 13

Doby obratu jednotlivých položek z tržeb [dny]

60

Tab. 14

Prognóza upraveného pracovního kapitálu

61

Tab. 15

Prognóza investiční náročnosti do dlouhodobého majetku

62

Tab. 16

Náklady na vlastní kapitál

63

Tab. 17

Zisková marže po odpisech a po dani

63

Tab. 18

Předběžné ocenění podniku pomocí generátorů hodnoty

64

Tab. 19

Provozně nutný investovaný kapitál

65

Tab. 20

Hodnota první fáze

65

Tab. 21

Výpočet pokračující hodnoty

66

Seznam tabulek

10

Tab. 22

Hodnota podniku metodou DCF entity (tis. Kč)

66

Tab. 23

Výpočet první fáze pomocí metody EVA (tis. Kč)

67

Tab. 24

Hodnota podniku metodou EVA entity (tis. Kč)

67

Úvod

11

1 Úvod Oceňování podniku není pevně vymezená finanční věda, která by byla založena na přesně stanovených zákonitostech, ale je individuálním a složitým procesem, jehož cílem je stanovení hodnoty podniku s přihlédnutím ke spoustě různorodým faktorům působících jak na současnou, tak zejména na budoucí ekonomickou situaci podniku. Historie oceňování majetku sahá již do 30. let minulého století. V České republice se tato disciplína začíná objevovat ale až v 90. letech minulého století, tedy v době kdy docházelo k privatizaci státního majetku. V současné době, kdy se velice často skloňuje slovo krize, roste potřeba znát hodnotu majetku. Podněty pro ocenění mohou být různé. Může se jednat o ocenění pro potřebu koupě nebo prodeje podniku, vstupu nových společníků, likvidaci podniku, změnu právní formy podnikání a podobně. Lidé investující do nemovitostí, očekávají příjem z nájmu, ti, kteří ukládají peníze do bank, očekávají úrok. S očekávaným příjmem pracuje i ocenění společnosti (přesněji se jedná o očekávané peněžní toky). Hodnota podniku je tedy závislá na budoucích příjmech a jejich kvalifikovaný odhad je základem pro ocenění. K tomu, aby došlo k co nejpřesnějšímu určení budoucích očekávání peněžních toků je nezbytné se seznámit s oceňovanou společností a odvětvím, ve kterém působí. Na společnost působí spousta faktorů a to jak vnitřních (interní rozhodnutí vedení podniku), tak i vnějších (politická rozhodnutí, ekonomický vývoj, konkurence,..), které s sebou nesou řadu rizik a mnoho nejistoty při odhadování budoucnosti. Přesto ani nejlepší znalost těchto faktorů nezajistí stoprocentní odhad budoucnosti, přispěje však k přesnějšímu ocenění podniku. Hodnotu podniku je možné určit na základě několika různých metod. Zvolení správné metody podléhá především účelu ocenění, nutné je ale věnovat pozornost i charakteristikám oceňovaného podniku. Jaké je postavení podniku na trhu, jaká je jeho konkurenční síla a další. Na hodnotu podniku nemá vliv jen volba metody, ale i subjekt, z jehož hlediska je hodnota určována a zejména kvalita informací použitých při oceňování. Ocenění podniku lze provádět na základě analýzy výnosů, majetku nebo trhu. Z pohledu teorie je hlavní metodou oceňování chápána metoda výnosová – DCF, která je v současnosti v praxi nejpoužívanější. Na oblibě však roste i ocenění metodou EVA.


12

2 Cíl práce a metodika Cílem diplomové práce je stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu v odvětví stavebnictví, pomocí vybraných metod pro oceňování a formulování doporučení pro zlepšení hospodaření podniku. Ocenění je provedeno k 1.1.2012 pro potřeby vlastníků a managementu podniku. K dosažení cíle je potřeba provést několik dílčích částí, jako je provedení strategické analýzy, posouzení finančního zdraví podniku a vypracování analýzy a prognózy generátorů hodnoty. V závěru práce je provedeno předběžné a výsledné ocenění prostřednictvím metod DCF a EVA ve variantách entity. Práce je členěna do kapitol úvod, cíl a metodika práce, literární rešerše, vlastní práce, diskuse a závěr. Literární rešerše obsahuje hodnocení vědeckých prací, které se danou tématikou v minulosti již zabývaly. Vlastní práce obsahuje nejprve stručnou charakteristiku podniku. Pro kvalitní ocenění je nezbytné mít nejen informace o podniku, ale také o prostředí, ve kterém podnik funguje. Proto je provedena strategická analýza, jejímž cílem je snaha odhadnout perspektivy, pozici a celkovou situaci na trhu podniku. Strategická analýza by měla odhalit celkový výnosový potenciál oceňovaného podniku. Tato část se zaměří na analýzu vnějšího a vnitřního prostředí podniku a bude zde zahrnuta řada analýz, jako je SWOT analýza, PESTE analýza, analýza konkurenční síly podniku. Dále je provedena analýza atraktivity trhu, která slouží k odhalení šancí a rizik spjatých s trhem, a vymezení relevantního trhu. Prognóza dalšího vývoje relevantního trhu je provedena za pomoci analýzy časového trendu a regresní analýzy s regresorem HDP v b.c. a s reálným HDP a inflací. Predikce tržeb je poté odvozena z výsledků analýzy a prognózy relevantního trhu, analýzy vnitřního potenciálu a konkurenční síly podniku, a to vynásobením relevantního trhu a očekávaného tržního podílu. Důležitou součástí je posouzení finanční situace prostřednictvím analýzy poměrových ukazatelů – zadluženosti, likvidity a rentability.

podniku, ukazatele

zejména aktivity,

Z výsledků strategické a finanční analýzy vychází analýza a prognóza generátorů hodnoty. Nejprve ale dojde k rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná a vyčíslení provozně nutného investovaného kapitálu a korigovaného provozního výsledku hospodaření. Mezi generátory hodnoty jsou zařazeny tržby, provozní zisková marže, pracovní kapitál a investice. Predikce tržeb je výsledkem strategické analýzy, zisková marže je vypočtena jako podíl korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy ku tržbám,


13

prognóza je získána jako prognóza shora i zdola a obě tyto prognózy jsou poté mezi sebou postupně slaďovány.. Pracovní kapitál vychází z finanční analýzy, konkrétně z dob obratu, investice do DHM pak z plánu odpisů majetku. Pro předběžné ocenění na základě generátorů hodnoty a pro výnosové metody je potřeba vyčíslit kalkulovanou úrokovou míru. V práci je stanovena diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů na kapitál. Náklady na cizí kapitál jsou stanoveny jako průměr úrokových sazeb, pro náklady na vlastní kapitál je využita stavebnicová metoda. Na základě jejich jednotlivých výpočtů je provedeno předběžné ocenění podniku. Předběžné ocenění získáme ze ziskové marže po odpisech a daních, tempa růstu tržeb, náročnosti tržeb na kapitál a velikosti diskontní míry. Samotné ocenění je provedeno, jak už bylo zmíněno, pomocí dvou výnosových metod, DCF entity a EVA entity. Výsledky jednotlivých analýz a metod ocenění jsou podrobeny diskusi. Závěrem jsou formulována vhodná doporučení pro zlepšení hospodaření podnikatelského subjektu, respektive návrhy jeho dalšího rozvoje. Literární rešerše je zpracována na základě dostupných literárních a internetových zdrojů, které se daným tématem zabývají. Data pro zpracování vlastní práce jsou získána z interních zdrojů podniku, především se jedná o účetní výkazy podniku a další informace, ať už finančního či nefinančního charakteru.


14

3 Literární rešerše 3.1

Definice podniku

Podnik je instituce vytvořená k podnikatelské činnosti. Obchodní zákoník definuje podnik jako soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva i jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.(Martinovičová, 2006) Mlčoch (1998) chápe podnik z různých hledisek jako: • subjekt, který umožňuje dodavatelům a zákazníkům nákup zboží či služeb,

prodej

surovin

a materiálu

• účelově sestavenou skupinu lidí, kteří na základě svých odborných zkušeností zabezpečují za odměnu chod podniku, • účelově sestavené uspořádání strojů, zařízení a objektů, vytvářející podmínky pro chod podniku. Šiman a Petera (2010) definují podnik ze dvou pohledů, a to makroekonomického a mikroekonomického. Makroekonomické pojetí vymezuje podnik jako podnikatelský subjekt založený za účelem zajištění výroby a prodeje výrobků, či poskytování služeb. Z mikroekonomického hlediska je podnik definován jako právní subjekt založený za účelem výkonu podnikatelské činnosti.

3.2

Hladiny hodnoty podniku

Hodnotu podniku můžeme oceňovat na různých hladinách (Sabolovič, 2008): Hodnota brutto (označována jako obchodní majetek) – jedná se o hodnotu podnikatelské entity jako celku jak pro vlastníky, tak pro věřitele. Při aplikaci výnosových metod je nazývána jako metoda Entity. Hodnota netto (označována jako čistý obchodní majetek) – touto hodnotou rozumíme ocenění na úrovni vlastníků podniku. Jde tedy o ocenění vlastního kapitálu podniku, na který se lze dívat z více pohledů. Při aplikaci výnosových metod je nazývána jako metoda Equity.

3.3

Předpisy pro oceňování podniku

V České republice neexistuje žádný zákon nebo předpis, který by byl pro oceňování podniku obecně závazný. Přesto existují určité předpisy, o kterých by měl oceňovatel vědět. Nejdůležitější z nich jsou (Mařík, 2011):


1.

15

České předpisy: • Zákon o oceňování majetku č.151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR – tyto předpisy se týkají oceňování spíše dílčích majetkových položek. • Metodický pokyn České národní banky – tento pokyn je určen pro oceňovatele podniků, ale pouze pro znalecké posudky, které jsou předkládány České národní bance.

2.

Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy: • Mezinárodní oceňovací standardy (IVS) – vydává je výbor pro Mezinárodní oceňovací standardy • Evropské oceňovací standardy (EVS) – tyto standardy vydává Evropská skupina odhadcovských asociací

3.

Národní standardy některých zemí: • Americké oceňovací standardy US PAP – jejich součástí jsou standardy pro oceňování podniku • Německý standard IDW S1 – vydávaný institutem německých auditorů

3.4

Hodnota podniku

Definice hodnoty pro potřeby oceňování vyjadřuje vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racionálního chování. Takto vyjádřená hodnota má dvě základní strany: užitnou a směnnou hodnotu (Sabolovič, 2011). Hodnota podniku je dle Maříka (2011) dána očekávanými budoucími příjmy podniku na úrovni vlastníků nebo na úrovni všech investorů, převedenými na jejich současnou hodnotu. Hodnota (Value) podle mezinárodních oceňovacích standardů IVS není skutečnost, ale odhad pravděpodobné ceny, která má být zaplacena za zboží nebo služby v dané době v souladu s konkrétní definicí hodnoty. Tato definice v podstatě vyjadřuje, že hodnota je do značné míry ztotožněna s tržní hodnotou, na které by se dohodli kupující a prodávající zboží nebo služby. (Sabolovič, 2011)

3.5

Kategorie (standardy) hodnoty

Podle Maříka (2011) můžeme rozlišit několik základních kategorií hodnoty podniku. Tyto kategorie v podstatě vyplývají z následujících otázek: • Jaké je tržní ocenění podniku? • Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? • Jakou hodnotu lze považovat za nejméně spornou?


16

Z těchto východisek se postupně vyvinuly čtyři základní přístupy k oceňování podniku: 1. tržní hodnota 2. 3.

subjektivní hodnota objektivizovaná hodnota

4.

komplexní přístup na základě Kolínské školy. 3.5.1

Tržní hodnota

Otázka „Kolik je ochoten zaplatit běžný zájemce na trhu?“ je založena na představě, že existuje trh s podniky, kde se vyskytuje více prodávajících a více kupujících, vytvářejících podmínky pro vznik tržní ceny. Předmětem ocenění je pak potenciální tržní cena, kterou nazýváme tržní hodnotou. (Mařík, 2011) Mezinárodní oceňovací standardy (IVS) definují tržní hodnotu jako odhadnutou částku, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným prodávajícím a ochotným kupujícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém obě strany jednaly vědomě, obezřetně a bez donucení. (Fishman et al., 2007) 3.5.2

Subjektivní hodnota

Subjektivní neboli investiční hodnota je odpovědí na otázku: „Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího?“. Jedná se o hodnotu majetku pro určitého investora nebo skupinu investorů pro dané investiční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo skupinou investorů, kteří mají určité investiční cíle nebo kritéria. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota, v žádném případě však nesmí být pojem investiční hodnota zaměněn s tržní hodnotou investičního majetku. (Mařík, 2011) 3.5.3

Objektivizovaná hodnota

Na otázku „ Jakou hodnotu můžeme považovat za obecně přijatelnou?“ dává odpověď objektivizovaná hodnota. Podle německých oceňovacích standardů znázorňuje objektivizovaná hodnota typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu, která je určena z hlediska tuzemské osoby – vlastníka, neomezeně podléhající daním, přičemž tato hodnota je stanovena za předpokladu, že podnik bude pokračovat v nezměněném pojetí, při využití realistických očekávání v rámci tržních možností, rizik a dalších vlivů působících na hodnotu podniku. (Mařík, 2011)


3.5.4

17

Kolínská škola

Kolínská škola je založena na subjektivním postoji a rozlišuje několik základních funkcí oceňování a současně s tím i funkcí oceňovatele (Mařík, 2011): • Poradenskou funkci - má za úkol poskytnout kupním stranám podklady a informace • Rozhodčí funkci – výkon funkce nezávislého oceňovatele (rozhodčího) • Funkci argumentační – oceňovatel hledá argumenty pro zlepšení pozice dané strany • Funkci komunikační – úkolem je poskytnout podklady pro komunikaci s veřejností • Funkci daňovou – cílem je poskytnout podklady pro daňové účely

3.6

Důvody pro ocenění podniku

Ocenění samo o sobě je službou, kterou si zákazník objednává, protože mu přináší nějaký užitek. Tento užitek může mít různou povahu potřeb objednavatele a cílů, kterým má ocenění sloužit. Z tohoto důvodu rozeznáváme ocenění, která vychází z rozdílných podnětů (Mařík, 1996): • koupě a prodej podniku, • vklad podniku do nově zakládaného podniku, • poskytování úvěru, • rozhodování o možnostech sanace a likvidace, • hodnocení reálné bonity podniku • placení daní.

3.7 1.

Přehled metod pro finanční ocenění podniku

Ocenění na základě analýzy výnosů (výnosové metody) • Metoda diskontovaných peněžních toků (DCF) • Metoda kapitalizovaných čistých výnosů • Kombinované výnosové metody • Metoda ekonomické přidané hodnoty

2.

Ocenění na základě analýzy trhu (tržní metody) • Ocenění na základě tržní kapitalizace • Ocenění na základě srovnatelných podniků • Ocenění na základě údajích o podnicích uváděných na burzu


18

• Ocenění na základě srovnatelných transakcí • Ocenění na základě odvětvových multiplikátorů 3.

Ocenění na základě analýzy majetku (majetkové metody) • Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen • Substanční hodnota na principu reprodukčních cen • Substanční hodnota na principu úspory nákladů • Likvidační hodnota • Majetkové ocenění na principu tržních hodnot (Mařík, 2011)

3.8 1. 2.

Postup při ocenění podniku

Sběr vstupních dat Analýza dat 2.1. Strategická analýza 2.2. Finanční analýza pro zjištění finančního zdraví podniku 2.3. Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná 2.4. Analýza a prognóza generátorů hodnoty 2.5. Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty

3. 4.

Sestavení finančního plánu Ocenění 4.1. Volba metody 4.2. Ocenění podle zvolených metod 4.3. Souhrnné ocenění (Mařík, 2011)

Tuller (2008) uvádí, že proces oceňování podniku zůstává relativně stálý bez ohledu na velikost nebo typ společnosti nebo typ použité oceňovací metody. Rozlišuje čtyři hlavní kroky procesu: • • • •

Prognóza cash flow pro určité roky Odhad ceny kapitálu, aby mohla být zahrnuta do oceňovací analýzy Stanovení trvalé hodnoty podniku Analýza a prezentace výsledků kalkulací a prognóz


3.9

19

Sběr vstupních dat

Informace o podniku, které jsou nezbytné při ocenění, můžeme rozdělit do následujících skupin: • Základní data o podniku • Ekonomická data • Relevantní trh • Konkurenční struktura relevantního trhu • Odbyt a marketing • Výroba a dodavatelé • Pracovníci

3.10 3.10.1

Analýza dat Strategická analýza

Analýza vnějšího (globálního prostředí a mikrookolí) a vnitřního prostředí má za cíl posoudit současný stav podniku a jeho podnikatelské okolí. Posuzovat je nutné nejen současný stav, ale i jeho předpokládaný vývoj do budoucnosti a vliv těchto změn na podnikatelské aktivity daného podniku. (Neumaierová a kol, 2005) Cílem analýz vnějšího prostředí je podle Zuzáka (2008) identifikovat příležitosti, které vnější prostředí podniku nabízí a nebezpečí, které podnik může ohrozit. Analýzy vnitřního prostředí pak identifikují zdroje, kterými podnik disponuje z hlediska využití příležitosti nebo odvrácení nebezpečí. PESTE analýza Označení PESTE je dáno počátečními písmeny pěti oblastí vnějšího prostředí, které tvoří základ této analýzy. Literární zdroje uvádí různé pořadí jednotlivých oblastí. Analýza PESTE vychází z poznání minulého vývoje a snaží se o analyzování a předvídání budoucích vlivů prostředí v pěti hlavních oblastech. Charakteristika jednotlivých oblastí (Košťan, 2002; Bělohlávek,2001; Mallya, 2006): Politické prostředí – legislativa, daňová politika, podpora zahraničního obchodu, pracovní právo Ekonomické prostředí - vývoj HDP, úroková míra, inflace, nezaměstnanost Sociální prostředí - demografické trendy populace, rozdělení příjmů, životní styl, úroveň vzdělání


20

Technologické prostředí - nové objevy a vynálezy, obecná technologická úroveň, podpora vlády v oblasti výzkumu, výše výdajů na výzkum Ekologické prostředí - zvažování různých vlivů na životní prostředí, identifikace „pohonů změn“, posouzení dopadů vnějších vlivů na organizaci, dostupnost vodních zdrojů SWOT analýza SWOT je zkratkou anglických slov Strengths (silné stránky společnosti), Weaknesses (slabé stránky organizace), Opportunities (příležitosti ve vnějším prostředí), Threats (hrozby z vnějšího prostředí). SWOT analýza poskytuje informace , které pomáhají porovnat zdroje a možnosti společnosti s konkurenčním prostředím, ve kterém působí. ( Machková a kol., 2010) Relevantní trh a jeho prognóza Každá strategická analýza by měla obsahovat jednoznačně vymezený relevantní trh oceňovaného podniku, a to z hlediska věcného (tzn. z hlediska produktu), dále z hlediska území, zákazníků a konkurentů. Volba relevantního trhu není jednoduchou záležitostí, přesto by jeho vymezení mělo být takové, aby umožnilo získat základní data o tomto trhu a posoudit jeho atraktivitu tak, aby bylo možné zpracovat prognózu jeho dalšího vývoje. (Mařík, 2011) K základním datům o trhu patří – odhad velikosti relevantního trhu, vývoj trhu v čase a eventuálně segmentace trhu. Analýza atraktivity trhu by měla přispět k lepšímu poznání šancí a rizik spojených s daným trhem a dát podklady pro stanovení rizikové přirážky. Východiskem prognózy vývoje trhu by měla být analýza hlavních faktorů, které na vývoj trhu působí. Za hlavní skupiny faktorů můžeme považovat faktory národohospodářské (HDP,..), obecné faktory poptávky (počet obyvatel a jejich příjmy,..) a faktory specifické pro konkrétní skupinu produktů (módní trendy,..). (Mařík, 2011) Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku Další částí strategické analýzy je analýza konkurenční síly , která si klade za cíl odhadnout vývoj tržních podílů oceňovaného podniku do budoucnosti. (Mařík, 2011) 3.10.2

Finanční analýza

Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena zejména v účetních výkazech. Finanční analýza v sobě zahrnuje hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. Hlavním úkolem finanční analýzy je prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro finanční plán. (Růčková, 2011)


21

Podle Marka (2009) představuje finanční analýza proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby. Zdroje vstupních dat pro finanční analýzu Data pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů. Tyto zdroje můžeme třídit např. na finanční a nefinanční nebo na kvantifikovatelné a nekvantifikovatelné. Jejich kombinací můžeme rozlišit tři hlavní skupiny informačních zdrojů (Sůvová, 1999): • Finanční zdroje informací - vnitropodnikové účetní výkazy, výroční zprávy, předpovědi managementu podniku, mediální ekonomické zpravodajství • Kvantifikovatelné nefinanční informace - podnikové evidence, interní směrnice, oficiální ekonomická statistika • Nekvantifikovatelné informace - zprávy vedoucích pracovníků, nezávislá hodnocení a prognózy, komentáře manažerů Kalouda (2011) rozlišuje zdroje vstupních informací na čtyři základní okruhy – finanční účetnictví, naturální ukazatele, vstupy z fundamentální analýzy a údaje z finančního nebo kapitálového trhu. Podle Dluhošové (2010) jsou nejdůležitějším zdrojem finanční analýzy především výkazy finančního účetnictví a výkazy vnitropodnikového účetnictví. Výkazy finančního účetnictví můžeme označit i jako výkazy externí, protože poskytují informace především externím uživatelům. Základními externími účetními výkazy, které jsou součástí účetní uzávěrky, jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích). Výkazy vnitropodnikového účetnictví nepodléhají žádné jednotné metodické úpravě a každý podnik si je vytváří podle svých potřeb. Zahrnujeme zde hlavně výkazy zobrazující vynakládání podnikových nákladů v nejrůznějším členění, výkazy o spotřebě nákladů apod. (Dluhošová, 2010) Horizontální analýza Horizontální analýza přebírá data, která jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů, popřípadě z výročních zpráv. Analýza slouží jak ke sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase, tak také ke zjišťování jejich procentní změny. Název horizontální analýza absolutních dat vyplývá ze způsobu výpočtu, kdy změny jednotlivých položek výkazů se sledují po řádcích, tedy horizontálně. (Sedláček, 2011) Absolutní změna se podle Živělové (2008) vypočítá jako rozdíl dvou hodnot v čase. Absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t-1 , kde t je příslušný rok.


22

Procentní změna je poté relativním vyjádřením absolutní změny: Procentní změna = (absolutní změna / ukazatel

t-1

)*100

Vertikální analýza Vertikální analýza umožňuje posuzovat jednotlivé komponenty majetku a kapitálu. Z tzv. struktury aktiv a pasiv je patrné, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity podniku a z jakých zdrojů byly pořízeny. Označení vertikální analýza vychází opět ze způsobu výpočtu, kdy se při procentním vyjádření jednotlivých komponent postupuje v jednotlivých letech odshora dolů (ve sloupcích). Vertikální analýza je nezávislá na meziroční inflaci a umožňuje tak srovnatelnost výsledků analýzy z různých let. Používá se proto ke srovnávání v čase i prostoru. (Sedláček, 2011) Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele poměřují jednotlivé položky či skupiny položek uvedené ve výkazech, které spolu nějakým způsobem souvisejí. Zahrnujeme zde ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. Ukazatele rentability Ukazatele rentability, označovány také jako ukazatele výnosnosti či ziskovosti, měří úspěšnost při dosahování podnikových cílů srovnáním zisku s jinými veličinami. (Hrdý, Horová, 2009) Mezi hlavní ukazatele poměrové analýzy zahrnujeme rentabilitu celkových aktiv (ROA). Tento ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na to, jestli byla financována z vlastních nebo cizích zdrojů. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) udává míru ziskovosti vlastního kapitálu. Tímto ukazatelem vlastníci zjišťují, jaký zisk jim přináší daná investice. Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) vyjadřuje kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním dosáhl podnik z jedné koruny investované věřiteli a akcionáři. (Vochozka, 2011) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity umožňují vyjádřit, jak účinně a rychle využívá podnik svůj majetek. Z technického hlediska je aktivita charakterizována dvěma typy ukazatelů aktivity v následujících formách (Holečková, 2008): • Rychlost obratu (obrat) – vyjadřuje počet obrátek, tj. kolikrát se určitá položka nebo skupina položek „obrátí“ v tržby za určité období (zpravidla jeden rok) • Doba obratu – vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu, vyjádřenou v časové jednotce (zpravidla ve dnech). Doba obratu také udává tzv. relativní vázanost kapitálu ve formě určitého aktiva.


23

Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vyjadřují potenciální schopnost podniku splácet svoje krátkodobé závazky, a to v předem dohodnutých termínech a výši. Pokud podnik trvale hradí splatné závazky, můžeme hovořit o podniku solventním. Likviditu lze interpretovat jako pravděpodobnost, že v krátkém období nedojde k finančním poruchám vlivem provozní činnosti podniku. Likvidnost vyjadřuje míru obtížnosti přeměny majetku do hotovostní formy. Běžná likvidita -Výsledkem je bezrozměrné číslo, které udává, kolikrát více má podnik oběžného majetku než krátkodobých závazků. Pohotová likvidita -Maximalizace hodnoty ukazatele minimalizuje riziko platební neschopnosti. Peněžní likvidita - Výsledkem je bezrozměrné číslo, které udává, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen uhradit okamžitě.(Šiman, Petera, 2010; Kislingerová, 2010) Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti informují o finanční stabilitě podniku. V podstatě se jedná o různé modifikace poměru mezi cizím kapitálem a kapitálem celkovým nebo vlastním. Platí zde obecné pravidlo, které říká, že cizí kapitál by neměl převyšovat vlastní kapitál. (Macek, Kopek, Králová, 2006) Analýza rozdílových ukazatelů Mezi rozdílové ukazatele můžeme zařadit čistý pracovní kapitál (ČPK), který se často uvádí mezi poměrovými ukazateli, neboť je úzce propojen s ukazateli likvidity a má vysokou vypovídací schopnost. (Šiman, Petera, 2010) Ukazatele predikce finanční tísně Modely predikce finanční tísně můžeme použít pro souhrnné vyjádření finančního zdraví podniku. Predikcí finanční situace podniku se ve finanční analýze zabývají predikční modely. Rozeznáváme dvě skupiny predikčních modelů(Holečková, 2008): • Bankrotní modely – jejich úkolem je poskytnout včasné varování před pravděpodobným úpadkem. • Bonitní modely – jejich úkolem je odpovědět na otázku, zda je podnik zdravý či ne. Altmanova analýza (Z-skóre) Altmanova analýza představuje jednu z možností jak vyhodnotit souhrnně zdraví podniku prostřednictvím jediného číselného údaje. Metodologie je založena na kvantitativních ukazatelích, kterých bylo původně dvacet dva, poté byly zredukovány na pět nejdůležitějších. Altmanův Z faktor v sobě zahrnuje


24

všechny podstatné složky finančního zdraví, tzn. rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu. Jednotlivým ukazatelům je přiřazena váha, která vyjadřuje jeho významnost v daném souboru. (Kislingerová, 2010) 3.10.3

Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná

Pro základní podnikatelskou činnost potřebuje podnik aktiva v určité velikosti a struktuře včetně kapacitních rezerv. Tato nezbytná aktiva nazýváme jako aktiva provozně nutná nebo také aktiva provozně potřebná. Všechna ostatní aktiva označíme poté jako aktiva provozně nenutná. Důvody pro toto roztřídění jsou zejména ty, že část majetku nemusí být vůbec využívána a neplynou z něj žádné nebo jen malé příjmy. Provozně nutná a nenutná aktiva se poté oceňují zvlášť podle jednotlivých položek a pod jiným zorným úhlem. Jejich vyčlenění je závislé na daném podniku a je ovlivněno jeho předmětem činnosti. (Sabolovič, 2008) Mezi nejčastější položky neprovozních aktiv se dle Maříka (2011) řadí: • Krátkodobý finanční majetek – peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry a podíly • Dlouhodobý finanční majetek – podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní (realizovatelné) cenné papíry a podíly, půjčky a úvěry • Ostatní provozně nepotřebná aktiva – nemovitosti, které neslouží základnímu účelu podniku; pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku; majetek provozně málo využitelný Provozně nutný investovaný kapitál Provozně nutný investovaný kapitál představuje v podstatě vyčíslení kapitálu za minulé roky investovaného do provozně nutných aktiv. Výpočet vychází z upravené účetní rozvahy, kde jsou z aktiv vyřazeny položky, které můžeme považovat za provozně nepotřebné a dále jsou oběžná aktiva snížena o závazky, u kterých nejsme schopni vyčíslit jejich náklady. (Mařík, 2011) Korigovaný provozní výsledek hospodaření Pokud existují v podniku nějaká aktiva, která nesouvisejí s hlavním předmětem činnosti podniku, a pokud jsou s nimi spojené nějaké náklady a výnosy, musíme tyto položky vyloučit z výsledku hospodaření. Takto upravený výsledek hospodaření je označován jako korigovaný provozní výsledek hospodaření a jeho prognózované hodnoty jsou pak východiskem pro řadu oceňovacích metod. (Mařík, 2011)


3.10.4

25

Analýza a prognóza generátorů hodnoty

Jádrem celého ocenění je analýza a prognóza generátorů hodnoty. Jedná se o veličiny, které podstatným způsobem ovlivňují hodnotu podniku. Za základní generátory hodnoty považuje Marek(2009) podobně jako Rappaport (1999) následující: • Tržby (obrat) a jejich růst • Marže provozního zisku (korigovaného provozního zisku) • Investice do pracovního kapitálu • Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku • Diskontní míra • Způsob financování • Doba existence podniku Tržby Analýza a prognóza tržeb by měla být výsledkem strategické analýzy. Tato prognóza může být korigována kapacitními možnostmi podniku. (Sabolovič, 2008) Provozní zisková marže Provozní ziskovou marži lze stanovit jako podíl korigovaného provozního výsledku hospodaření před daněmi a odpočtem odpisů a tržeb. Mezi hlavní faktory ovlivňující provozní ziskovou marži řadíme konkurenční strukturu, osobní náklady, odpisy a ostatní nákladové položky. (Sabolovič, 2008) Pracovní kapitál Pro potřeby plánování a oceňování podniku je nezbytné modifikovat tvar ukazatele čistého pracovního kapitálu. Výpočet upraveného pracovního kapitálu je následující: Krátkodobý finanční majetek + zásoby + pohledávky - neúročené závazky + časové rozlišení aktivní - časové rozlišení pasivní = pracovní kapitál Všechny veličiny započítáváme jen v rozsahu provozně nutném. (Sabolovič, 2008)


26

Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku Zde posuzujeme investice do dlouhodobého majetku, který je provozně nutný, tzn. nutný pro základní podnikatelskou činnost. Investice musí být chápány šířeji, tzn. včetně investic do výzkumu a vývoje a investic do lidského kapitálu. (Sabolovič,2008) 3.10.5

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty

Oceněním pomocí generátorů hodnoty můžeme určit prvotní odhad hodnoty podniku. Toto ocenění je založeno na principu peněžních toků. (Mařík, 2011) Výpočet volných peněžních toků (FCF) pro jednotlivé roky: FCFt = X t −1 ∗ (1 + g ) ∗ rZPx ∗ (1 − d ) − X t −1 ∗ g ∗ (kWC + k DMn ) kde platí:

= velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky = tempo růstu tržeb rZPx = provozní zisková marže propočtená z korigovaného výsledku hospodaření d = sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření = koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kWC kapitálu kDMn = koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku t = rok V první fázi oceňování můžeme na základě strategické analýzy a analýzy minulého vývoje generátorů hodnoty odhadnout průměrné hodnoty generátorů a tak modelovat pravděpodobné rozpětí výnosové hodnoty podniku. Pro odhad výnosové hodnoty podniku jako celku (Hb) můžeme použít vzorec:

Hb = ik

3.11 3.11.1

X g

X t −1 ∗ (1 + g ) * rZPx ∗ (1 − d ) − X t −1 ∗ g ∗ (kWC + k DMn ) ik − g = kalkulovaná úroková míra (Mařík, 2011)

Ocenění na základě analýzy výnosů Metoda diskontovaného cash flow (DCF)

Metoda diskontovaných peněžních toků je základní výnosovou metodou. Můžeme rozlišit tři základní metody pro výpočet výnosové hodnoty metodou DCF: • Metoda DCF „entity“ – výpočet této metody probíhá ve dvou krocích. V prvním kroku se vychází z peněžních toků, které by byly k dispozici jak pro vlastníky, tak pro věřitele, a jejich diskontováním získáme hodnotu podniku jako celku (hodnota brutto). Ve druhém kroku poté odečteme od


27

získané hodnoty hodnotu cizího kapitálu ke dni ocenění a získáme tak hodnotu vlastního kapitálu (hodnota netto). • Metoda „equity“ – tato metoda vychází z peněžních toků, které jsou k dispozici pouze vlastníkům podniku. Jejich diskontováním obdržíme přímo hodnotu vlastního kapitálu. • Metoda „APV“ – metoda vychází opět ze dvou kroků výpočtu. Nejprve se zjistí hodnota podniku jako celku, v tomto případě ale jako součet dvou položek (hodnoty podniku za předpokladu nulového zadlužení a současné hodnoty daňových úspor z úroků). V dalším kroku se odečte cizí kapitál a výsledkem je hodnota netto. (Mařík, 2011) Metoda DCF entity je podle Maříka (2011) považována za základní způsob, proto se tato práce bude podrobněji zabývat touto metodou. Investovaný kapitál Základním znakem metody DCF je, že výsledkem procesu diskontování budoucích peněžních toků je hodnota podniku jako celku. Podnik jako entita, tedy celek, je zde chápán nikoli na úrovni bilanční sumy, ale na úrovni investovaného kapitálu. Výchozím bodem pro výpočet investovaného kapitálu je rozvaha, která musí být ale upravena. Prvním krokem je úprava plynoucí z potřeby určit náklady na tento investovaný kapitál. Druhým krokem je poté úprava bilanční sumy spočívající v rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná. (Mařík, 2011) Peněžní toky pro metodu DCF entity Pro potřeby oceňování musíme stanovit, kolik peněz je možné odebrat z podniku, aniž bude narušen jeho předpokládaný vývoj. Východiskem je provozní peněžní tok, který představuje tvorbu peněžních prostředků, které jsou k dispozici vlastníkům a věřitelům. Poté je nutné odečíst investice, které jsou předpokladem dosažení určité výše peněžních toků v budoucnosti. Výsledkem je tzv. volné cash flow (FCF). Schéma výpočtu FCF: + korigovaný provozní výsledek hospodaření před daněmi (KPVHD) - upravená daň z příjmů (= KPVHD * daňová sazba) = korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH) + odpisy + ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaji v běžném období = předběžný peněžní tok provozu - investice do upraveného pracovního kapitálu (provozně nutného) - investice do pořízení dlouhodobého majetku (provozně nutného) = volný peněžní tok (FCF)


28

U metody DCF entity se někdy používá označení peněžní toky do podniku (FCFF) nebo peněžní toky pro vlastníky a věřitele. FCF lze tedy považovat za obecnější pojem. FCFF je poté konkrétní variantou FCF pro metodu DCF entity. (Mařík, 2011) Diskontní míra pro metodu DCF Diskontní míra, též označována jako kalkulovaná úroková míra, je nástroj pomocí něhož se do hodnoty podniku promítá faktor času a faktor rizika. Kalkulovaná úroková míra je míra výnosnosti užívána pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnu, na současnou hodnotu této částky. Je to tedy míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat. (Maříková, 2007) Při použití ocenění na bázi DCF entity je nutné stanovit diskontní míru na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Průměrné vážené náklady kapitálu vyjadřují příjmy, které investoři očekávají ze svých investic do podniku. Nejedná se ovšem o skutečné příjmy, ale o náklady ušlé příležitosti. (Sabolovič, 2008) Obecný vzorec pro výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu je(Sabolovič, 2008): CK VK WACC = nCK ∗ (1 − d ) ∗ + nVK ∗ K K kde: CK = tržní hodnota úročeného cizího kapitálu VK = tržní hodnota vlastního kapitálu K = investovaný provozně nutný kapitál nCK = náklady cizího kapitálu nVK = náklady vlastního kapitálu d = sazba daně z příjmu Technika propočtu hodnoty podniku Jak již bylo uvedeno dříve, výpočet metodou DCF entity probíhá obvykle ve dvou krocích - určení celkové hodnoty podniku a výpočet výnosové hodnoty vlastního kapitálu. Hodnotu podniku jako celku (Hb) určíme pomocí obecného výrazu: n

Hb = ∑ t =1

kde:

FCFFt

(1 + ik )t FCFFt = volné cash flow do podniku v roce t ik = diskontní míra n = počet let předpokládané existence podniku


29

Výnosovou hodnotu vlastního kapitálu získáme tak, že hodnotu podniku jako celku snížíme o hodnotu úročených dluhů ke dni ocenění. V praxi se většinou předpokládá, že podnik bude existovat nekonečně dlouho. Pro tak dlouhé období obyčejně nelze plánovat peněžní toky pro jednotlivé roky, proto se často používá dvoufázová metoda. (Mařík, 2011) Dvoufázová metoda Dvoufázová metoda vychází z předpokladu, že budoucí období je možní rozdělit na dvě fáze. První fáze zahrnuje období, pro které je oceňovatel schopen zpracovat předpověď volného peněžního toku pro jednotlivé roky. Druhá fáze obsahuje období od konce první fáze do nekonečna. Hodnota podniku za období druhé fáze bývá nazývána jako pokračující hodnota. Výpočet hodnoty podniku podle dvoufázové metody: T

Hb = ∑ t =1

FCFFt PH + t (1 + i k ) (1 + ik )T

kde:

T = délka první fáze v letech PH = pokračující hodnota ik = kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu Pokračující hodnota bývá nejčastěji počítána pomocí tzv. Gordonova vzorce:

FCFFT +1 ik − g kde: T = poslední rok prognózovaného období = kalkulovaná úroková míra ik g = předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze, tzn. do nekonečna FCFF = volný peněžní tok do podniku Podmínkou platnosti vzorce je, aby ik >g. (Mařík, 2011) Pokračující hodnota v čase T =

3.11.2

EVA - Ekonomická přidaná hodnota

Economic value added neboli ekonomická přidaná hodnota je veličina, kterou je možné využít jako nástroj finanční analýzy, řízení a oceňování podniku. Základním principem ekonomické přidané hodnoty je, že měří zisk. Nejde zde však o zisk účetní, ale ekonomický. Rozdíl ekonomického zisku oproti zisku účetnímu spočívá v tom, že ekonomický zisk je rozdílem mezi výnosy a ekonomickými náklady, tzn. náklady, které kromě účetních nákladů zahrnují i náklady ušlých příležitostí.(Kislingerová, 2001)


30

Základní vzorec pro výpočet EVA je: EVA = NOPAT − WACC * C

kde:

NOPAT = zisk z operační činnosti podniku po dani C (Capital) = kapitál vázaný v aktivech sloužících k operační činnosti podniku (tzn. aktivech potřebných k hlavní činnosti podniku) WACC = průměrné vážené náklady kapitálu Konkrétní výpočet ekonomické přidané hodnoty za rok t je možné provést následujícím způsobem: Operační ekonomický zisk = Operační zisk – Celkový náklad na kapitál EVAt = NOPATt − NOAt −1 ∗ WACC t kde: NOA = čistá operační aktiva (jedná se stejnou hodnotu jakou je Capital, jen je zde pohlíženo ze strany aktiv) (Mařík, 2011) EVA jako nástroj ocenění Metoda EVA se stejně jako výnosová metoda DCF používá ve variantách EVA entity, equity a APV. Stejně jako u metody DCF je i zde nejvíce využívána varianta entity, proto se bude tato práce dále zabývat pouze variantou EVA entity. (Mařík, 2011) Základní schéma výpočtu metody EVA: Tržní hodnota operačních aktiv (tzn. provozně potřebných aktiv) + tržní hodnota neoperačních aktiv - tržní hodnota závazků = tržní hodnota vlastního kapitálu(Mařík, 2005) V prvním kroku vypočítáme hodnotu pro vlastníky a věřitele, a po následném odečtení získáme ocenění podniku pouze pro vlastník. Hodnota operačních aktiv je dána součtem: Čistá operační aktiva (NOA) + tržní přidaná hodnota (MVA) = tržní hodnota operačních aktiv(Mařík, 2005) Market Value Added (MVA) získáme jako současnou hodnotu budoucích EVA. MVA v podstatě vyjadřuje jakýsi provozní goodwill podniku. EVA měří úspěch podniku během jednoho minulého období. MVA představuje pohled do budoucnosti, který odráží očekávání trhu ohledně perspektiv podniku.(Sabolovič, 2008)


31

Pro výpočet je v praxi nejčastěji využívána (stejně jako u metody DCF) dvoufázová metoda. První fáze je predikována standardně. Druhá fáze bývá často počítána jako věčná renta ze stabilní EVA. Je zde však možné počítat s určitým tempem růstu. (Sabolovič, 2008) Výpočet výsledné hodnoty podniku(Mařík,2011): T  EVAt H n = NOA0 + ∑  t t =1  (1 + WACC )

 EVAT +1  + − D0 + A0 T  WACC ∗ (1 + WACC )

T  NOPATt − WACC ∗ NOAt −1  NOPATT +1 − WACC ∗ NOAT + − D0 + A0 H n = NOA0 + ∑  T  (1 + WACC )t WACC ∗ (1 + WACC ) t =1  

kde:

Hn = hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto) EVAt = EVA v roce t = čistá operační aktiva k datu ocenění NOA0 NOAt-1 = čistá operační aktiva ke konci předchozího roku, tj. k počátku roku t NOPATt = operační výsledek hospodaření po dani v roce t T = počet let explicitně plánovaných EVA WACC = průměrné vážené náklady kapitálu D0 = hodnota úročených dluhů k datu ocenění A0 = neoperační aktiva k datu ocenění

Výnosové ocenění založené na ukazateli EVA by mělo poskytnout stejné výsledky ocenění jako metoda DCF. EVA má navíc oproti metodě DCF některé výhody. Kromě výsledku ocenění (tj. hodnoty brutto nebo netto), který by měl být stejný jako u metody DCF, poskytuje metoda EVA významnou informaci navíc, neboť ukazuje rozložení hodnoty podniku na hodnotu NOA a hodnotu MVA. Tzn. vypovídá o tom jaká část zjištěné hodnoty podniku již k datu ocenění existuje v hodnotě aktiv (NOA) a jaká část hodnoty teprve v budoucnosti vznikne (MVA). (Mařík, 2005)

Vlastní práce

32

4 Vlastní práce Tato práce se zabývá oceněním společnosti HAPER s.r.o., sídlící ve Zlínském kraji. Cílem je zjištění subjektivní hodnoty podniku, která bude sloužit vedení společnosti jako podklad pro další rozhodování. Ocenění je provedeno k 1.1. 2012.

4.1

Charakteristika podniku

Stavebniny HAPER s.r.o. vznikly v roce 2001 díky nápadu majitele stavební firmy zaměřit se na obchod se stavebním materiálem. Podnik měl původně jen jednu prodejnu v Hlinsku pod Hostýnem, postupem času se rozrostl o další dvě pobočky, a to v Bystřici pod Hostýnem a Holešově. Společnost nabízí svým zákazníkům nejen kvalitní materiály, ale také poradenství při výběru stavebních materiálů, dopravu materiálu vozidly od 2 do 14 tun, prodej písku a kameniva a zpracování cenových nabídek. Základní údaje o společnosti

4.1.1

Obchodní jméno:

HAPER, s.r.o.

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

IČO:

26249634

DIČ:

CZ26249634

Sídlo:

Vítonice 161, PSČ 768 61

Datum zápisu do OR:

6.června 2001

Kraj:

Zlínský

Okres:

Kroměříž

4.2

Strategická analýza

Po sběru vstupních dat o podniku a jeho okolí, můžeme přistoupit ke strategické analýze. Strategická analýza je klíčovou fází oceňovacího procesu. Jejím smyslem je posouzení budoucí perspektivy podniku. Dává tedy odpověď na otázku, zda je podnik schopen přežít a tvořit hodnotu. Strategickou analýzu můžeme rozdělit na analýzu vnějšího a vnitřního potenciálu.

Vlastní práce

4.2.1

33

Analýza vnějšího potenciálu

Vnější potenciál podniku můžeme zkoumat ze dvou částí, tj. z hlediska národního hospodářství a z hlediska odvětví a trhu. Nejprve budou zjišťovány prostřednictvím PESTE analýzy údaje o národním hospodářství, poté dojde k hodnocení daného trhu prostřednictvím analýzy atraktivity trhu. Analýza národního hospodářství Analýza národního hospodářství je provedena pomocí PESTE analýzy, jejíž jednotlivé části byly popsány v části Literární rešerše. Politické prostředí Základní legislativní rámec České republiky a finanční nástroje vztahující se ke stavebnictví jsou rozděleny mezi pět ministerstev a nemalý vliv mají po vstupu ČR do EU společné politiky Evropské unie. Neexistence centrálního státního orgánu, který by měl sektor stavebnictví v kompetenci, je terčem dlouhodobé kritiky ( především ze strany Českého svazu podnikatelů ve stavebnictví, který je v podstatě vrcholným představitelem českého stavebnictví). (Gibarti, Žurovec, 2010) Dne 1.1.2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V lednu 2012 předložila vláda návrh novely stavebního zákona Poslanecké sněmovně. Novela byla zařazena na projednání Poslanecké sněmovny a datum nabytí účinnosti se předpokládá 1. ledna 2013. Novela obsahuje mírné omezení účasti veřejnosti na rozhodování o stavbách, ale také zprůhlednění činnosti autorizovaných inspektorů. Cílem novely by mělo být zjednodušení, zrychlení a zlevnění přípravy a povolování staveb. (www.mmr.cz, 2012) Rok 2012 přináší rovněž řadu strukturálních reforem, které se dotknou i stavebnictví. Ve snaze zabránit daňovým únikům zavedl stát nový režim daňové povinnosti při poskytnutí stavebních nebo montážních prací dle § 92e zákona č.253/2004 Sb., zákona o DPH. Základní změna spočívá v tom, že objednatelé stavebních a montážních prací (kteří jsou plátci daně) musejí nově v rámci takzvané přenesené daňové povinnosti DPH přiznat a zaplatit. Od 1. ledna 2012 se zvýšila i dolní sazba DPH z 10 na 14 procent. Kromě potravin či léků se vyšší daň dotkne i stavebních prací. Ta s sebou pravděpodobně přinese nejen zdražení nových bytů, ale také utlumení nové výstavby. Od začátku ledna 2012 začal platit nový zákoník práce, který přináší řadu novinek. Nejdůležitější z nich jsou: Dohody o provedení práce je možné uzavřít na více hodin (změna ze 150 na 300), ale při výdělku nad 10 tisíc korun měsíčně vzniká povinnost platit zdravotní a sociální pojištění. Začaly platit přísnější pravidla pro nemocenskou nebo nová omezení práce na dobu určitou (zaměstnanec si může odpracovat maximálně 9 let na dobu určitou u jednoho

Vlastní práce

34

zaměstnavatele). Od roku 2012 také stát plošně snížil podporu stavebního spoření. (www.ceskestavby.cz, 2012) Dne 1. dubna 2012 vstoupí v platnost novela zákona o veřejných zakázkách. Tato protikorupční novela má především za úkol zesílit transparentnost zadávání veřejných zakázek a zefektivnit výběrová řízení. (www.portal-vz.cz, 2012) Po vstupu ČR do EU zasahuje do oblasti stavebnictví i řada předpisů Evropského společenství. Základním z nich je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích. Cílem této směrnice je zajistit sjednocení základních požadavků, kladených na stavební výrobky, a zajistit volný pohyb těchto výrobků v rámci EU i na území států Evropského hospodářského prostoru. (www.mpo.cz, 2006) V rámci podpor stavebnictví existují vedle podpor financovaných z prostředků státního rozpočtu ČR také dotace z fondů Evropské unie. Ekonomické prostředí Stavebnictví je významným indikátorem celkového stavu hospodářství a jeho dalšího vývoje. Vývoj stavebnictví v ČR je v současné době opožděn oproti celkovému vývoji české ekonomiky. Podíl stavebnictví na HDP České republiky byl dlouhodobě nad hodnotou 10%, v roce 2010 došlo ale k prudkému poklesu pod 10%. Stavebnictví je propojeno s ostatními součástmi národní ekonomiky a tudíž má na ně velký dopad. (www.businessinfo.cz, 2011) Stavebnictví se řadí již tradičně k největším průmyslovým zaměstnavatelům v EU a patří i mezi nejvýznamnější odvětví v ČR. Stavebnictví dlouhodobě zaměstnává asi 400 000 lidí, od roku 2008 však počet zaměstnaných trvale klesá. (www.sps.cz, 2011) Budoucí vývoj české ekonomiky bude ovlivněn vývojem v eurozóně a bude záviset na schopnosti domácí ekonomiky těmto událostem čelit. Prohlubování dluhové krize eurozóny a její přelévání do reálné ekonomiky má negativní dopad na globální růst. Česká republika není z hlediska dluhové krize rizikovou zemí, ale vzhledem k velké otevřenosti české ekonomiky, je dopad negativních externích šoků velmi pravděpodobný. Není možné vyloučit ani opakování recese v podobě z přelomu let 2008 a 2009. (www.sps.cz, 2011) V následující tabulce můžeme vidět vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů, včetně jejich budoucího odhadu. Predikce je založena na „no – event“ scénáři. Jedná se o scénář, který předpokládá, že nedojde k podstatnému vyhrocení dluhové krize a ani se nepodaří najít spolehlivé řešení problémů.

Vlastní práce Tab. 1

35

Vybrané makroekonomické ukazatele v %

Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011* 2012* 2013* HDP 7,0 5,7 3,1 -4,7 2,7 1,8 0,2 1,6 Prům. míra 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,2 1,5 inflace Míra 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 7,0 7,2 nezaměstnanosti Zdroj: (www.mfcr.cz, 2012a), vlastní zpracování

Predikce vývoje reálného HDP je pro rok 2011 odhadována ve výši 1,8%, v následujícím roce je pak očekáván růst pouze ve výši 0,2%. Stejně jako dluhová krize, tak i nepříznivá příjmová situace domácností stojí za poklesem spotřeby domácností v letech 2011 a 2012. Přijatá stabilizační opatření se pak promítají do poklesu vládní spotřeby. V roce 2011 dosáhla průměrná míra inflace 1,9%, v roce 2012 se předpokládá její zvýšení na 3,2%. Vliv na to jistě bude mít i již zmiňované zvýšení sazby DPH z 10% na 14%. Přes pokles míry nezaměstnanosti v roce 2011 se předpokládá v roce 2012 její zvýšení na 7%. Tento nárůst je předpokládán vzhledem k očekávanému snižování počtu zaměstnanců ve státní sféře. (www.mfcr.cz, 2012a) Sociální prostředí Stavebnictví je ovlivněno řadou demografických faktorů. Bydlení je vnímáno jako jedna ze základních lidských potřeb, neboť je spojeno s pocitem jistoty a bezpečí. Kvalita bydlení a jeho dostupnost jsou mnohdy chápány jako hodnotící ukazatele životní úrovně společnosti. Počet obyvatel ČR v posledních letech mírně stoupá. Na tomto vývoji se podílí nejen přirozený přírůstek, ale i přistěhování obyvatel ze zahraničí. I přes tento fakt, bytová výstavba v posledních letech klesá. Na vině je samozřejmě ale i stále trvající hospodářská krize. V poslední době se objevuje velký problém v zabezpečení kvalifikovaných řemesel ve stavební výrobě. O stavební řemesla není mezi studenty zájem (důvody jsou především finanční). Klesá počet kvalifikovaných řemeslníků a jejich práce je nahrazována dělníky z východu. (www.czso.cz, 2012a) I ve stavebnictví se projevují nové trendy. Hitem posledních let se stávají dřevostavby. Tento stavební systém k nám pronikl ze zahraničí, kde se používá již řadu let a je velice oblíbený. Vedle krátké doby výstavby je výhodou také fakt, že dřevostavby jsou nízkoenergetické domy. Mají výborné tepelně izolační vlastnosti, což v praxi znamená, že je na vytápění potřeba až o 30% energie méně než při vytápění zděného domu. Kromě toho je možné bydlení v dřevostavbách označit za šetrné k životnímu prostředí. (www.energeticky.cz, 2009) Neustále rostoucí ceny energií vedou majitele domů a stavitele k realizaci opatření, která snižují spotřeby energií. Pokud jde o novostavby, dochází zde

Vlastní práce

36

k vyššímu zájmu o výstavbu nízkoenergetických staveb, či pasivních domů. V případě starších domů nebo bytů je možné energii ušetřit zateplením, výměnou oken nebo například pomocí tepelných čerpadel. Na zateplení nebo výměnu oken poskytují státní instituce dotace (např. program Zelená úsporám). Stále častěji také dochází k využívání obnovitelných zdrojů i v domácnostech. (www.nalezeno.cz, 2008) Technické prostředí Stavebnictví ovládl v poslední době zájem o energeticky šetrné stavební technologie. Neustále se zvyšují i požadavky na kvalitu stavebního materiálu, projektanta a stavební podnik. Ve stavebnictví dochází k neustálé inovaci technik a technologií. Prosazuje se suchá výstavba, která je rychlejší, protože odpadají technologické přestávky potřebné k vyschnutí a vyzrání při používání mokrých technologií. Má podstatně kratší dobu výstavby, lepší akustické vlastnosti a je levnější než tradiční (mokrá) výstavba. Je brán ohled i na technologie zajišťující ohřev vody, větrání a vytápění domu. Novinkou je možné uplatnění nanotechnologií ve stavebnictví. Jedná se o nanočástice, které je možné použít jako příměsi do nátěrů, omítek, betonů atd. V praxi se nyní nanotechnologie uplatňuje například v oboru technologie betonu, kde použití nejmodernějších přísad jako jsou hyperplastifikátory, umožňuje výrobu betonu s vysokými užitnými vlastnostmi. Jedna z hlavních výhod těchto přísad je prodloužená doba zpracovatelnosti směsi a její trvanlivost. (www.jakbydlet.cz, 2009) Zvyšuje se míra využívání informačních technologií v oboru. Dochází k inovaci informačního systému (ERP) ve společnosti. Jde o systém, který je navržen a vytvořen s ohledem na potřeby a fungování stavebních společností. Takový systém poté poskytuje plnou podporu plánování, řízení a kontrolu všeho, co se v dané společnosti odehrává. Plní také celou řadu důležitých funkcí jako je uchovávání a třídění dat, jejich archivaci a další. (Rybka, 2011) Ekologické prostředí Základním účelem politiky životního prostředí je poskytovat rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni, směřující k dosažení zlepšení kvality životního prostředí. Politika životního prostředí se zaměřuje na uplatnění principů udržitelného rozvoje, na zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů a činností. (www.mzp.cz, 2011) Vliv stavby na životní prostředí je nutné hodnotit ze dvou stran. Musíme posuzovat jak na životní prostředí působí dokončené stavební dílo a jak je životní prostředí ovlivňováno zhotovováním stavebního díla. V České republice na to pamatují zákony, především pak zákon č. 144/92, o ochraně přírody

Vlastní práce

37

a krajina a zákon č. 100/2001, o posuzování vlivů na životní prostředí. (Hájek, 2007) I samotná výstavba se řídí zákony na ochranu životního prostředí, například zákonem o odpadech, o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, o ochraně vod a dalších. (Hájek, 2007) Přínosy stavebnictví k tvorbě ekologického životního stylu jsou v dnešní době zaměřeny na stavby s maximální energetickou úsporností a využívání obnovitelných zdrojů energie (výstavba „ekodomů a ekovesniček“, aplikace alternativních energetických zdrojů). Nejen kvalita produktů a služeb, ale i výborně zvládnutá problematika odpovědnosti vůči životnímu prostředí je důkazem podnikatelské úspěšnosti. Integrace environmentálních systémů do celkových systémů řízení organizace, závazek plnit požadavky platné legislativy na ochranu životního prostředí a další požadavky v sobě zahrnuje norma pro environmentální systém ISO 14001. (www.iso4u.cz, 2008) 4.2.2

Vymezení relevantního trhu a jeho prognóza

Následující kapitola se zabývá vymezením relevantního trhu a jeho pravděpodobnou předpovědí. Těžiště činnosti podniku je v obchodní činnosti zaměřené na stavební materiál. Podnik má několik poboček s tímto sortimentem ve Zlínském kraji. Z hlediska území byl tedy relevantním trhem společnosti HAPER s.r.o. zvolen trh Zlínského kraje. Vzhledem k zaměření činnosti společnosti můžeme prodej stavebního materiálu zařadit podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) do sekce G „Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost“. V práci jsou použity údaje z OKEČ 51 „Velkoobchod, zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel)“ a OKEČ 52 „Maloobchod, kromě motorových vozidel“. (www.czso.cz, 2012b) V roce 2008 byla klasifikace OKEČ nahrazena Klasifikací ekonomických činností (CZ-NACE). I zde můžeme společnost zařadit do sekce G „Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“. Přesněji jde poté o oddíl 46 „Velkoobchod (kromě motorových vozidel)“ a oddíl 47 „Maloobchod, kromě motorových vozidel“.(www.czso.cz, 2008) Pro prognózu vývoje trhu byla nejprve získána data ze zveřejňovaných minulých časových řad a prognóz. Minulé časové řady i prognózu HDP a inflace zveřejňuje Ministerstvo financí ČR. Tržby maloobchodu a velkoobchodu byly získány z Českého statistického úřadu. Pro odhad budoucího trhu byla využita: • jednoduchá regrese – analýza časového trendu, • jednoduchá regresní analýza s regresorem HDP v b.c., • vícenásobná regresní analýza s reálným HDP a inflací. Pro analýzu trendu byly vždy testovány lineární, exponenciální, logaritmická a parabolická funkce. Všechny funkce, které prošly statistickými testy byly

Vlastní práce

38

podrobeny predikčním testům. Nejlepších výsledků dosáhly modely s využitím HDP jako nezávislé proměnné. Nejvhodnějším modelem pak byl model logaritmický, který měl jak nejmenší kumulativní tak i maximální odchylku od skutečných hodnot. Další v pořadí byla lineární závislost na HDP. Zvolené modely mají následující tvary: Závislost na HDP logaritmická: Trh = -29159959,91 + 2116463,944 * Ln(HDP) Závislost na HDP lineární:

Trh = 286602,937 + 0,69453 * HDP

Lineární časový trend i logaritmická závislost na HDP poskytují velice podobné prognózy. Vzhledem k nižší kumulativní chybě odhadu byla pro prognózu vývoje trhu využita funkce – logaritmická závislost na HDP. Relevantní trh byl poté vymezen jako podíl počtu obyvatel Zlínského kraje na počtu obyvatel ČR. Tab. 2

Prognóza regionálního relevantního trhu

Prognóza

Minulost

Rok

Trh ČR celkem (mil. Kč)

2000 1 883 241 2001 1 961 000 2002 2 018 740 2003 2 134 313 2004 2 331 668 2005 2 511 647 2006 2 702 123 2007 2 936 279 2008 3 037 732 2009 2 740 194 2010 2 785 693 2011 2 923 852 2012 2 969 733 2013 3 019 397 2014 3 104 739 2015 3 223 515 Růst 2000 - 2010 Růst 2011 - 2015

Tempo růstu

4,1% 2,9% 5,7% 9,2% 7,7% 7,6% 8,7% 3,5% -9,8% 1,7% 5,0% 1,6% 1,7% 2,8% 3,8% 4,0% 3,0%

Zdroj: (www.czso.cz, 2012b,c,d), vlastní zpracování

Podíl Relevantní obyvatel trh regionu regionální na ČR (mil. Kč) celkem 5,82% 109 674 5,82% 114 139 5,81% 117 352 5,80% 123 707 5,78% 134 761 5,76% 144 592 5,73% 154 932 5,69% 167 101 5,65% 171 631 5,63% 154 145 5,60% 156 138 5,61% 164 031 5,59% 166 030 5,57% 168 233 5,55% 172 407 5,53% 178 408

Tempo růstu

4,1% 2,8% 5,4% 8,9% 7,3% 7,2% 7,9% 2,7% -10,2% 1,3% 5,1% 1,2% 1,3% 2,5% 3,5% 3,6% 2,7%

Vlastní práce

39

Analýza atraktivity trhu V následující části práce je zpracována analýza atraktivity trhu. Nejprve došlo k vymezení hlavních kritérií atraktivity, kterým byly přiřazeny jednotlivé váhy a poté byly tyto faktory zhodnoceny. Váhy byly vymezeny od 1 do 3, přičemž hodnota tři značí vysokou váhu atraktivity, jedna naopak nejnižší. Jednotlivé váhové a bodové ohodnocení bylo provedeno subjektivně na základě konzultace s vedením oceňované společnosti. Růst trhu Růst trhu působí pozitivně na atraktivitu trhu, z toho vyplývá, že čím větší je růst trhu, tím vyšší bude jeho ohodnocení. Trh stavebnictví rostl až do konce roku 2007. Ale už od roku 2008 se s určitým předstihem oproti jiným odvětvím začaly projevovat dopady hospodářské krize. Přestože v současné době v ostatních odvětvích dochází snad k oživení, stavebnictví je stále ovlivněno přetrvávající ekonomickou krizí. Dle Františka Glazara (časopis SMART, březen 2012) je pro roky 2012 a 2013 předpokládán opět pokles ve stavebnictví. Návrat k předkrizovým hodnotám je podle něj téměř nepravděpodobný. Za hlavní příčinu vývoje českého stavebnictví je považován negativní výhled ohledně nových zakázek financovaných jak státem (vzhledem k rozpočtovým restrikcím) tak i soukromých investorů, kteří mají obavy ohledně vývoje celkové ekonomiky ČR. Velikost trhu Stavebnictví patří k velmi významným odvětvím ekonomiky. Podílí se jak na zaměstnanosti v ekonomice (na úrovni 9%), tak i na tvorbě HDP (přibližně 6,5%). (časopis SMART, březen 2012) Na atraktivitu trhu působí tento faktor pozitivně. Intenzita konkurence Intenzita konkurence má negativní vliv na atraktivitu trhu. Čím větší intenzita, tím menší bodové ohodnocení. Podle expertů prošlo české stavebnictví zatím jen částečnou „očistou“ ve smyslu odchodu neúspěšných podniků z trhu. Aby se většina společností vyrovnala s poklesem obratu, byla nucena snížit režijní náklady, zjednodušit řízení a zvýšit kontrolu nákladovosti jednotlivých zakázek. Velice zjednodušeně by se dalo říci, že krize českému stavebnictví „pomohla“ být efektivnější a lépe reagovat na změny podmínek na stavebním trhu. Přestože se v následujících letech očekává další odchod podniků z odvětví, konkurence zůstává i nadále vysoká.

Vlastní práce

40

Průměrná rentabilita Atraktivní trhy jsou takové, které poskytují možnost dosáhnout vysoké výnosnosti. Rentabilita tržeb se stále snižuje, neboť podniky musely snižovat ceny na úkor zisku. S klesající průměrnou rentabilitou odvětví souvisí nízké bariéry vstupu do odvětví, ale i vyšší možnosti substituce. V České republice existuje spousta výrobců stavebního materiálu, existuje zde tedy možnost substituce. Citlivost na konjunkturu Stavebnictví je velmi citlivé na konjunkturu, dokazuje to především pokles poptávky v období krize. Důležité je zajištění plynulosti v poptávce po stavební produkci, na kterou má stát, jako největší investor stavebních zakázek, velký vliv. Stavební produkce v roce 2011 opět poklesla. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 je to dokonce o bezmála 11%. Výkyvy v poptávce vedou k tvorbě nadbytečných kapacit nebo naopak k jejich nedostatku. Podle odhadu expertů z trhu zmizí díky krizi asi pětina stavebních kapacit. Pokles poptávky po stavební produkci se odrazil také v poklesu zaměstnanosti. (www.sps.cz, 2012) Citlivost na konjunkturu se může projevovat také výkyvem cen. Pokud se zaměříme přímo na materiálové vstupy, tedy stavební hmoty a výrobky, můžeme pozorovat začínající pozvolný růst jejich cen. Dodavatelé stavebních hmot ale přizpůsobují konečnou cenu objemu odebraného zboží, proto se skutečná cena může lišit. (www.sps.cz, 2012) Struktura a charakter zákazníků Pokud je na trhu málo zákazníků, zvyšuje to jejich vyjednávací schopnost, neboť dodavatelé jsou na nich závislí. V takovémto případě by bylo působení tohoto faktoru na atraktivitu trhu negativní. V opačném případě, kdy je na trhu zákazníků více, dochází ke snižování vyjednávací schopnosti. Důležitou roli hraje také životní úroveň obyvatel a především pak jejich kupní síla. Při zvyšující se kupní síle dochází ke zvýšení poptávky po stavební produkci. Kritérium bylo v rámci analýzy ohodnoceno třemi body. Vlivy prostředí Negativní vliv na atraktivitu trhu má právní prostředí. Mezi často kritizované patří časté změny stávajících předpisů, nepřehledný stav legislativy a obtížná vymahatelnost práva. Další faktory mající vliv na atraktivitu trhu, tedy ekonomické, politické, technologické, sociální a ekologické, byly rozebrány v rámci PESTE analýzy.


41

Analýza atraktivity trhu

Kritérium

Váha

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6

Váha × Body

Růst trhu

3

Velikost trhu

3

Intenzita konkurence

3

x

6

Průměrná rentabilita

2

x

4

Bariéry vstupu

1

x

2

Možnosti substituce

1

x

9 x

x

15

4

Citlivost na konjunkturu Struktura zákazníků

1

x

3

2

x

6

Vlivy prostředí

1

x

3

Celkem

17

52

Zdroj: Vlastní zpracování

Maximální počet bodů: 17 * 6 = 102 Dosažené hodnocení: 52/102 = 51 % Dosažený počet bodů je 52 z maximálních 102 bodů, což představuje 51%. Atraktivita daného trhu se tedy pohybuje okolo průměru. 4.2.3

Analýza vnitřního prostředí

Identifikace hlavních konkurentů Mezi své hlavní konkurenty řadí oceňovaná společnost tři podniky zabývající se prodejem stavebního materiálu – Stavebniny Stami Hranice s.r.o., Paliva Holešov, spol. s r.o. a Toptrade czech spol. s r.o.. Stavebniny Stami Hranice s.r.o. Stavebniny Stami byly založeny v roce 1994 a jejich hlavní podnikatelskou činností byl prodej hrubých stavebních materiálů. V roce 2005 bylo upuštěno od původního názvu Michael Hanzlíček – Stavebniny Stami a nahrazeno názvem Stami Hranice s.r.o.. V roce 2000 spolu s otevřením nové prodejny v Hranicích (Skalní) došlo k rozšíření sortimentu o železářství a koupelnové studio. Společnost má celkem čtyři pobočky - Přerov, Bystřice pod Hostýnem, Hranice (Skalní) a Hranice (Družstevní). (www.stamihranice.cz, 2005)

Vlastní práce

42

Vzhledem ke své poloze chápe oceňovaná společnost jako největšího konkurenta prodejnu v Bystřici pod Hostýnem. Výhodou této prodejny oproti oceňovanému podniku je již zmiňované koupelnové studio a především půjčovna nářadí a strojů. Přestože společnost nabízí i rozvoz zboží, můžeme tuto službu považovat jako nevýhodu. Je to zejména proto, že dopravu materiálu provádí vozy od 5t výše. Pokud zákazník odebere zboží v nižší tonáži než je 5 tun a nechá si ho i odvézt na stavbu, může dojít k situaci, že doprava bude o hodně dražší než samotné zboží. Paliva Holešov, spol. s r.o. Stavebniny vznikly v roce 2008 díky nápadu majitele stavební společnosti RAPOS rozšířit svou stavební činnost o prodej stavebního materiálu, písků, štěrků a paliv. Nevýhodou této společnosti je zejména sortiment, který vzhledem k teprve nedávnému vzniku společnosti, není zdaleka tak velký jako má oceňovaná společnost. Výhodou je jistota zákazníka v podobě velmi úspěšné stavební firmy RAPOS, spol. s r.o. a zejména rozšíření sortimentu o prodej paliv. Toptrade czech, spol. s r.o. V roce 2006 otevřela společnost Toptrade czech v Holešově železářství a stavebniny. Hlavní činností podniku je ale výroba zednického nářadí. Jedná se také o významného dovozce, exportéra a distributora tohoto nářadí. Podnik směřuje svou nabídku do velkoobchodů s železářstvím, specializovaných obchodů s nářadím, dále do maloobchodních prodejen stavebního materiálu, domácích potřeb a dalších. Hlavní sídlo společnosti je v Holešově, kde také sídlí zahraniční obchod a účetní centrum. Distribuční sklad, výrobu a sklad dlouhodobých zásob nalezneme v nedalekém Količíně. V roce 2000 otevřel podnik svou pobočku v Žilině pod názvem TOPTRADE SLOVAKIA, s.r.o.. Vzhledem k širokému sortimentu podniku (nabízí zhruba 1600 položek nářadí a spotřebního materiálu pro zedníky, malíře, sádrokartonáře, obkladače, zahrádkáře, atd.), který je z velké části získán vlastní výrobou, je tento podnik zařazen mezi hlavní konkurenty společnosti HAPER s.r.o.. (www.toptradeczech.cz, 2009) Mezi další konkurenty můžeme zařadit společnost KOPRIMA, s.r.o.(Holešov), stavebniny Krásný domov (Bystřice pod Hostýnem), Stavebniny K, a.s. (Holešov), Stavebniny Velička (Vítonice). Tyto podniky ale již neřadí oceňovaná společnost mezi hlavní konkurenty.

Vlastní práce

43

Konkurenční síla podniku Cenová úroveň – cena má na zákazníky velký vliv a na každou její změnu jsou zákazníci citliví. Cenová úroveň společnosti HAPER s.r.o. je nižší než u konkurence, což je dáno dobrou vyjednávací silou podniku. Šíře a hloubka sortimentu – tyto faktory byly ohodnoceny mírně nadprůměrně oproti konkurenci. Oceňovaná společnost disponuje rozsáhlým spektrem dodavatelů a tudíž může lépe splnit požadavky zákazníků. Kvalita zboží – za měřítko kvality zboží můžeme považovat počet reklamací. S přihlédnutím k nízkému počtu reklamovaného zboží a rovněž rychlému vyřízení reklamací, můžeme řadit zboží společnosti jako nadprůměrné. Vzhledem k tomu, že ale i konkurence využívá mnohdy stejné dodavatele jako oceňovaný podnik, nabízí se předpoklad, že budou mít stejně kvalitní zboží. Proto bude toto kritérium ohodnoceno třemi body. Distribuce zboží – kritérium distribuce bylo hodnoceno nadprůměrně, neboť společnost HAPER s.r.o. zajišťuje dopravu několika nákladními vozy od 2 do 14 tun. Kvalita obsluhy – obsluha na prodejnách je každoročně školena přímo dodavateli zboží, proto dokáže zákazníkům poradit. To lze ale rovněž očekávat i u konkurenčních podniků, tudíž je tento faktor hodnocen průměrně. Stejně ohodnocena je i rychlost obsluhy u pokladen. Účinnost reklamy – oceňovaná společnost zprovoznila v roce 2010 své webové stránky a vzhledem k ohlasům u zákazníků to může považovat za velice dobrý krok. Na rozdíl od svých konkurentů každoročně prezentuje své novinky v obecních rozhlasech a na obecních vývěskách. Využívá i možnosti roznášky letáků s akcemi do domácností. Podnik je také sponzorem řady sportovních akcí a kulturních událostí. Z tohoto pohledu můžeme účinnost reklamy považovat za nadprůměrnou. Image podniku – podle již zmiňované propagace, doby existence podniku, jeho velikosti a referencích zákazníků můžeme usuzovat, že image podniku je na dobré úrovni. Kvalita managementu – management podniku je velmi schopný, dokáže realizovat strategie, pomocí kterých se mu daří udržovat pozici na trhu. S ohledem na konkurenci je kvalita managementu ale pouze průměrná. Výkonný personál – společnost disponuje kvalifikovanými zaměstnanci, kteří podstupují každoroční školení. Ve srovnání s hlavními konkurenty je tento faktor hodnocen opět jako průměrný. Majetek a investice – kritéria majetek a investice byly ohodnoceny jako průměrné. Podrobnější hodnocení investic bude rozebráno v kapitole „Analýza a prognóza generátorů hodnot“. Finanční situace – hodnocení finanční situace shrnuje závěry finanční analýzy, která bude podrobněji rozvedena v následující kapitole.


Souhrnná konkurenční síla podniku

Kritérium 1 2

Přímé faktory

3 4 5 6

7 8 9

44

Cenová úroveň Šíře sortimentu Hloubka sortimentu Kvalita zboží Výhody distribuce Rychlost obsluhy u pokladen Kvalita obsluhy Účinnost reklamy Image firmy

3

x

Body

Váha × Body

5

15

1

x

4

4

1

x

4

4

3

6

5

10

2

x

2

x

1

x

3

3

1

x

3

3

2

x

5

10

1

x

5

5

10 Nepřímé faktory

Kvalita managemen tu 11 Výkonný personál 12 Majetek a investice 13 Finanční situace Celkem

Váha

Bodové hodnocení kritéria atraktivity Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6

3

x

3

9

2

x

3

6

2

x

3

6

1

x

3

3

22

84


Maximální počet bodů: 132 Dosažený počet bodů: 84 Hodnocení: 64% Vypočtená hodnota 64% naznačuje, že se podnik pohybuje mírně nad průměrem konkurentů. Za hlavní výhody podniku jsou považována kritéria: cenová úroveň, distribuce zboží, účinnost reklamy a image podniku.

Vlastní práce

45

Stanovení tržního podílu podniku a jeho prognóza Prvním krokem této kapitoly je stanovení tržního podílu oceňovaného podniku. Ten byl určen jako poměr jeho tržeb a velikosti regionálního relevantního trhu. V následující části bylo nutné odhadnout tržní podíl podniku na relevantním trhu. Po konzultaci s vedením společnosti byl tržní podíl během následujících čtyř let stanoven jako mírně rostoucí. Tempo růstu tržeb podniku pro budoucí roky bylo možné získat z prognózy růstu trhu a změn tržního podílu podniku. Např. pro rok 2015 má výpočet následující podobu: Tempo růstu tržeb = (1,035 ∗ 0,029 / 0,028) − 1 = 0,091 Tab. 5

Rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Vývoj tržního podílu podniku

Relevantní trh

Růst trhu

167 101 171 631 2,7% 154 145 -10,2% 156 138 1,3% 164 031 5,1% 166 030 1,2% 168 233 1,3% 172 407 2,5% 178 408 3,5%

Tržní Tempo Průměrné podíl růstu Tržby tempo růstu HAPER tržeb HAPER tržeb HAPER HAPER 0,015% 25,7 0,018% 18,7% 30,5 0,017% -12,4% 26,7 14,0% 2007 - 2011 0,019% 10,6% 29,5 0,026% 46,8% 43,3 0,026% 1,1% 43,8 0,027% 3,6% 45,4 0,028% 4,4% 47,4 4,5% 2012 - 2015 0,029% 9,1% 51,7


Z tabulky lze vyčíst, že tempo růstu tržeb společnosti HAPER s.r.o. je rostoucí. Výjimku tvoří pouze rok 2009, kdy došlo také k poklesu relevantního trhu. Největší růst tržeb byl zaznamenán v roce 2011, který má příčinu především v otevření nové prodejny v roce 2010. V následujícím grafu je možné vidět znázornění vývoje tržního podílu podniku HAPER s.r.o.

Vlastní práce Graf 1

46

Vývoj tržního podílu podniku HAPER s.r.o.

Tržní podíl podniku

Vývoj tržního podílu podniku HAPER v čase 0,035% 0,030% 0,025% 0,020% 0,015% 0,010% 0,005% 0,000% 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Roky


SWOT analýza Silné stránky • • • • • • •

Široký sortiment produktů a doplňkových služeb Zkušenosti v oboru Vyškolení zaměstnanci Slevové akce pro zákazníky Dobrá propagace podniku Možnost prodloužení splatnosti faktur Síť spolehlivých dodavatelů Slabé stránky

• Závislost na dodavatelích • Materiální zabezpečení pro chod podniku (údržba, interní servis PC,..) Příležitosti • Existence dotací (zelená úsporám, atd.) • Rostoucí poptávka odběratelů po doplňkových službách (doprava, cenové kalkulace, atd.) • Použití nových technologií ve stavebnictví (nanotechnologie) • Vývoj nových druhů staveb (dřevostavby,..) • Bariéry vstupu nových firem do odvětví

Vlastní práce

47

Hrozby • • • • •

Hospodářská krize Rostoucí počet odběratelů v platební neschopnosti Sezónní výkyvy nákupu Růst cen stavebních hmot a stavebních výrobků Růst cen energií a surovin

4.3

Finanční analýza

Na strategickou analýzu navazuje v rámci ocenění analýza finanční. Ta má za úkol posoudit finanční zdraví podniku a rozpoznat, jestli v minulosti nebo současnosti nejsou obsaženy vážné finanční problémy, které by mohly ohrozit perspektivu společnosti. Horizontální analýza

4.3.1

V grafu 2 můžeme vidět vývoj celkových aktiv a jejich částí, tedy dlouhodobého majetku a oběžných aktiv. Všechny výpočty k horizontální analýze jsou uvedeny v tabulkách č.9, 10 a 11 v příloze C. Horizontální analýza aktiv

Absolutní vyjádření v tis. Kč

Graf 2

8000 6000 4000 2000 0 -2000

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

Období Aktiva celkem

Dlouhodobý majetek

Oběžná aktiva


Vývoj celkových aktiv má kromě roku 2009 rostoucí tendenci. Nejvyšší nárůst (86%) byl zaznamenán v roce 2010. Na tomto vývoji měl značný podíl dlouhodobý hmotný majetek. Společnost nakoupila v tomto roce pozemky a budovy nutné pro provoz nové prodejny v Holešově. Pozitivní vliv na nárůst celkových aktiv měla také položka oběžná aktiva. Podnik zvýšil zásoby, což vedlo ke snížení krátkodobého finančního majetku. K podobnému nárůstu celkových

Vlastní práce

48

aktiv, i když už o malinko menšímu došlo i v roce 2011, kdy společnost dokupovala další pozemky a zásoby nutné ke své podnikatelské činnosti. Jak již bylo řečeno, aktiva podniku vykazují každoroční nárůst, výjimku tvoří pouze rok 2009, kdy byl zaznamenán pokles aktiv o 4,7%. Položka, která stojí za tímto poklesem jsou oběžná aktiva. Dlouhodobý majetek vykazoval v prvních letech klesající tendenci, ke změně došlo až v roce 2010, kdy společnost nakoupila již zmiňované pozemky a budovy. V tomto roce došlo také ke koupi průmyslové váhy a zabezpečovací mechaniky do nové pobočky a následně i nových regálů, a to jak do nové tak i do stávajících prodejen. Oběžná aktiva měla naopak rostoucí charakter. Negativní vliv byl registrován pouze v roce 2009, kdy byl zaznamenán pokles o 4,2% , v absolutním vyjádření šlo o snížení o více jak 336 000 Kč. V následujícím grafu lze vidět vývoj pasiv a jeho hlavních částí. Horizontální analýza pasiv


Graf 3

8 000 6 000 4 000 2 000 0 -2 000

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

Období Pasiva celkem

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Ostatní pasiva


Stejně jako při analýze aktiv dochází i zde k největšímu nárůstu v letech 2010 a 2011. Jak lze vyčíst z grafu, na růstu pasiv měly v obou letech největší podíl cizí zdroje. V roce 2010 došlo dokonce k růstu cizích zdrojů o 212%, což je v absolutním vyjádření 6 595 tis. Kč. K největšímu poklesu pasiv došlo v roce 2009, který byl zapříčiněn poklesem cizích zdrojů o 23%, v absolutním vyjádření jde o více než 931 000 Kč. Vlastní kapitál má ve všech sledovaných letech rostoucí tendenci, i když se každoročně jeho přírůstek snižuje. Cizí zdroje měly do roku 2010 klesající charakter, od tohoto roku dochází ale k jejich vysokému nárůstu, který je spojen s nákupem dlouhodobého

Vlastní práce

49

majetku. Největší podíl na růstu cizích zdrojů mají dlouhodobé závazky, které vzrostly v roce 2010 o 545%. Následující graf podává obraz o vývoji výsledku hospodaření. Na hospodářském výsledku se největší měrou podílí provozní výsledek hospodaření, malý podíl má i finanční výsledek. Mimořádný výsledek hospodaření společnost vykázala pouze v roce 2007. Provozní výsledek hospodaření rostl do roku 2008, v letech 2009 a 2010 došlo k výraznému poklesu. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2010 a to o více jak 85%. V roce 2011 dochází k mírnému nárůstu o necelých 30%, v absolutním vyjádření se jedná o 31 000 Kč. Horizontální analýza výkazů zisku a ztráty


Graf 4

200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 -700

2007-2008

2008-2009

2009-2010

2010-2011

Období Provozní VH

Finanční VH

Mimořádný VH


4.3.2

Vertikální analýza

Podíl dlouhodobého majetku a oběžných aktiv na celkových aktivech můžeme vidět v následujícím grafu. Z grafu je patrné, že v letech 2007 – 2009 měla na celkové bilanční sumě velký podíl oběžná aktiva, která tvořila v průměru 98%. V následujících letech dochází k nárůstu dlouhodobého majetku, který v roce 2011 tvořil téměř 40% celkových aktiv. Výpočty k následujícím grafům jsou uvedeny v příloze C.


50


100%

Procenta

80% 60% 40% 20% 0% 2007

2008

2009

2010

2011

Roky Dlouhodobý majetek

Oběžná aktiva


Na bilanční sumě pasiv se podílí vlastní kapitál, cizí zdroje a nepatrný vliv mají i ostatní pasiva. V prvních třech letech se procentuální podíl cizích zdrojů pohyboval kolem 50% a měnil se jen nepatrně. V roce 2010 a poté také v roce 2011 došlo k nárůstu cizích zdrojů na 67 respektive 77 procent. Tento nárůst zapříčinil především růst dlouhodobých závazků. Ostatní pasiva se na celkové sumě podílí jen nepatrně. Graf 6


100%

Procenta

80% 60% 40% 20% 0% 2007

2008

2009

2010

Roky Vlastní kapitál


Cizí zdroje

Ostatní pasiva

2011

Vlastní práce

4.3.3

51

Analýza poměrových ukazatelů

V následující části jsou hodnoceny vypočtené ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability. Ukazatele platební schopnosti Ukazatele platební schopnosti neboli solventnosti udávají, jaká je schopnost podniku hradit splatné závazky bez ohledu na to, zda jsou krátkodobé nebo dlouhodobé. Tab. 6

Ukazatele likvidity

Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

2007 2008 2009 2,24 2,55 4,15 0,32 0,56 0,81 0,06 0,04 0,07

2010 3,72 0,66 0,04

2011 4,49 0,89 0,17


Běžná likvidita, označována také jako likvidita 3. stupně, udává jak jsou oběžná aktiva financována z krátkodobých zdrojů. Optimální hodnota tohoto ukazatele by se měla nacházet v intervalu 1,5 – 2,5. Takového stavu je dosaženo pouze v roce 2007. V ostatních letech se hodnoty běžné likvidity pohybují nad optimální hranicí, což značí velmi dobrou platební schopnost podniku. Pohotová likvidita, neboli likvidita 2.stupně, zbavuje běžnou likviditu o zásoby, což je nejméně likvidní složka oběžných aktiv. Doporučená hodnota se nachází v rozmezí 1 až 1,5. Požadovaných hodnot podnik nedosáhl ani v jednom ze sledovaných let, což značí, že váže velké množství finančních prostředků v zásobách. Okamžitá, hotovostní nebo také likvidita 1. stupně má nejvyšší vypovídací schopnost. Optimum je mezi 0,2 a 0,5. Podnik se opět pohybuje pod dolní hranicí optima. Nejblíže optimu se nachází ukazatel v roce 2011, kdy likvidita dosahuje hodnoty 0,17. Z vypočtených hodnot plyne, že podnik nemá dostatek krátkodobého finančního majetku. K jeho navýšení může podnik přispět prodejem zásob nebo zpeněžením pohledávek. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří, v jakém rozsahu je podnik financován cizími zdroji. Jedná se o hodnocení kapitálové struktury podniku, která zahrnuje řadu ukazatelů porovnávající vlastní a cizí zdroje. Výsledky jednotlivých ukazatelů lze vyčíst z následující tabulky.


52

Ukazatele zadluženosti

Ukazatel Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Míra samofinancování Dluh na VK Uk. podkapitalizování

2007 2008 2009 55,9% 49,6% 40,1% 12,3% 10,9% 16,1% 43,5% 38,7% 23,9% 44,1% 48,0% 57,5% 1,3 1,0 0,7 23,9 46,2 105,9

2010 67,2% 48,2% 19,1% 31,4% 2,1 2,7

2011 77,1% 63,1% 14,0% 22,0% 3,5 2,3


Celková zadluženost v prvních třech sledovaných letech mírně klesá, od roku 2010 je ale vidět její nárůst, přičemž v roce 2011 dosahuje hodnoty 77%. V roce 2009 dosahovala zadluženost 40,1% a tudíž splňovala zásadu opatrnosti, která říká, že by zadlužení podniku nemělo přesáhnout 50%. Nemusí se ale vždy jednat o správný stav. Podnik sice zvyšuje bonitu a důvěryhodnost vůči věřitelům, na druhou stranu je cizí kapitál levnější než vlastní. Na celkovém zadlužení se podílí v posledních dvou letech především dlouhodobé závazky, zejména závazky vůči společníkům, malý vliv mají však i závazky krátkodobé. Bankovní úvěry a výpomoci podnik nevyužívá. Míra samofinancování udává, jak se vlastníci podílejí na financování aktiv z vlastních zdrojů. Nejvyšší hodnoty ukazatele (57,5%) dosahuje podnik v roce 2009. Majetek podniku je z 57,5% financován z vlastních zdrojů. Nejnižší hodnoty dosáhl naopak v roce 2011, která říká, že z každých 100 Kč vloženého kapitálu 22 Kč vložili právě vlastníci. Koeficient samofinancování by měl mít rostoucí trend, to však podnik splňuje pouze v prvních třech letech. Dluh na vlastní kapitál udává kolik korun cizího kapitálu připadá na jednu korunu kapitálu vlastního. Hodnoty jsou ve všech letech vyšší než 1, výjimku tvoří pouze rok 2009. V roce 2011 připadlo na jednu korunu vlastního kapitálu 3,5 Kč cizího kapitálu. Výsledky tohoto ukazatele potvrzují nízkou míru samofinancování a rovněž tedy vysokou zadluženost. Ukazatel podkapitalizování vychází ze zlatého pravidla financování, které říká, že oběžná aktiva by měla být financována z krátkodobých zdrojů, stálá aktiva naopak z dlouhodobých. Ve všech sledovaných letech je hodnota vyšší než 1, což značí, že podnik není podkapitalizovaný a je schopen krýt dlouhodobý majetek dlouhodobými zdroji. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik využívá svá aktiva a jestli jich nemá více či méně než je účelné. Ukazatele obratu udávají kolikrát se aktivum přemění na peněžní prostředky. Žádaná je co nejvyšší hodnota. Ukazatele doby obratu pak měří dobu přeměny majetku na tržby. Zde je žádoucí co nejkratší doba. Vypočtené hodnoty ukazatelů aktivity můžeme vidět v následující tabulce.


53

Ukazatele aktivity

Ukazatel Obrat CA Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu CA Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2007 2008 2009 2010 2011 3,5 3,7 3,4 2,0 2,1 4,2 4,9 4,3 3,5 4,1 31,6 18,5 19,4 17,2 20,4 6,3 7,5 8,6 3,0 2,7 103 98 106 178 177 86 75 85 104 89 12 20 19 21 18 58 48 43 120 136


Obrat celkových aktiv, označovaný rovněž jako vázanost celkového kapitálu, přináší výsledky o tom, jak efektivně hospodaří podnik s celkovými aktivy. Doporučená hodnota je 1, podnik ji však ve všech sledovaných letech převyšuje. Nejlepšího výsledku dosahuje poté v roce 2008, kdy se mu podařilo obrátit aktiva zpět na tržby 3,7krát, přičemž jeden obrat trval 103 dní. Od tohoto roku dochází ke snižování hodnoty v čase, přesto se ale hodnoty obratu stále drží nad doporučenou hranicí. Obrat zásob měří rychlost obratu zásob, tedy kolikrát za rok se zásoby přemění na ostatní formy oběžných aktiv. Podnik dosahuje ve všech letech vcelku stejných hodnot, měl by se ale snažit o jejich zvýšení, což naznačil i ukazatel pohotové likvidity. Zásoby je nutné držet co nejkratší dobu, neboť chceme, aby se nám materiál přeměnil co nejdříve na peníze. V případě našeho podniku je doba obratu zásob příliš vysoká a podnik by měl usilovat o její snížení. Obrat pohledávek vypovídá o rychlosti přeměny pohledávek v hotové peníze. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2007, kdy se pohledávky přeměnily 31krát na tržby. V dalších letech došlo k poklesu ukazatele, což není pro podnik prospěšné. Výhodnější by bylo, kdyby podnik inkasoval své pohledávky rychleji a získané finanční prostředky by mohl použít na jiné potřeby podniku. Obrat závazků říká, kolikrát do roka je podnik schopen uhradit své závazky. Jedná se o významný ukazatel pro věřitele. Žádoucí je opět rostoucí trend, což podnik od roku 2009 nesplňuje a počet obrátek v letech 2010 a 2011 klesl na více než polovinu oproti rokům předchozím. Doba obratu pohledávek bývá hodnocena souvztažně s dobou obratu závazků. Pro samotný podnik je výhodnější, když doba obratu pohledávek je nižší než doba obratu závazků. V případě oceňovaného podniku je tento požadavek splněn, odběratelé hradí pohledávky dva a víckrát rychleji než podnik své závazky. Z toho plyne, že podnik má horší platební morálku než jeho odběratelé. Z hlediska zajištění dobrého jména podniku by měla být kratší doba obratu závazků než pohledávek.

Vlastní práce

54

Ukazatele rentability Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku tvořit nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Jedná se o ukazatele, které jsou nejvíce zajímavé pro akcionáře a potenciální investory, neboť zhodnocují celkovou efektivnost dané činnosti. V následující tabulce lze vidět jednotlivé výpočty ukazatelů, přičemž ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu byl vypočten jak v nezdaněné, tak i zdaněné verzi. Tab. 9

Ukazatele rentability

Ukazatel ROA zdaněná ROA nezdaněná ROE ROCE ROS ROC

2007 2008 2009 9,1% 9,1% 7,1% 12,0% 11,6% 8,9% 20,6% 19,0% 12,3% 16,1% 15,5% 9,6% 2,6% 2,4% 2,1% 97,4% 97,6% 97,9%

2010 0,5% 0,6% 1,6% 0,6% 0,2% 99,8%

2011 0,4% 0,4% 1,7% 0,4% 0,2% 99,8%


U rentability celkového kapitálu (ROA) můžeme pozorovat klesající trend. V prvním sledovaném roce společnost vytvořila z jedné koruny investovaného kapitálu 0,12 Kč zisku v případě nezdaněné verze a 0,09 Kč v případě zdaněné verze. V roce 2011 už ale hodnota ukazatele ROA dosahovala pouze hodnoty 0,4%. Tento pokles je zapříčiněn především rostoucími náklady a následně i poklesem zisku. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měří výnosnost kapitálu, který vložili vlastníci podniku. Nejvyšší hodnoty 20,6% dosáhl podnik v roce 2007, kdy z jedné koruny vlastníky vloženého kapitálu bylo získáno 0,20 Kč zisku. V dalších letech dochází opět k poklesu. Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) má stejný trend jako předchozí ukazatele. Nejlepší hodnoty dosáhla opět v roce 2007 (16,1%), od tohoto roku postupně klesá, až v roce 2011 dosahuje pouze 0,4%. Rentabilita tržeb (ROS) představuje podíl zisku na tržbách. Opět se zde projevuje klesající trend. Nejvyšší dosažená hodnota je 2,6%, kdy z jedné koruny tržeb bylo získáno 0,026 Kč zisku. V roce 2011 to pak bylo už pouze 0,002 Kč zisku. Rentabilita nákladů (ROC) je považována za doplňkový ukazatel k rentabilitě tržeb a poměřuje celkové náklady ku tržbám. Žádoucí je co nejnižší hodnota. Tohoto předpokladu společnost nedosahuje, a tudíž jednu korunu tržeb vytváří s vyššími náklady. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2011 a tedy na jednu korunu vynaložených nákladů připadlo 0,998 korun zisku.

Vlastní práce

4.3.4

55

Analýza rozdílových ukazatelů

V následujícím grafu je možné vidět rostoucí trend vývoje čistého pracovního kapitálu. Kladná hodnota ve všech letech udává hodnotu oběžného majetku financovanou dlouhodobým kapitálem a značí překapitalizování podniku. Rostoucí hodnota čistého pracovního kapitálu sice zvyšuje finanční stabilitu podniku, ale zároveň snižuje rentabilitu. Výsledné hodnoty čistého pracovního kapitálu jsou uvedeny v tabulce č. 15 přílohy C. Graf 7

Vývoj čistého pracovního kapitálu

12000 10000

Tis. Kč

8000 6000 4000 2000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Roky ČPK


4.3.5

Ukazatele predikce finanční tísně

Bankrotní modely V rámci bankrotních modelů byl vybrán Altmanův Z-score model, který se vypočítá jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena různá váha. Oceňovaná společnost byla zařazena do skupiny podniků, které nejsou obchodovatelné na burze. Výpočty jsou uvedeny v tabulce 16 přílohy C. Z následujícího grafu vyplývá, že byla hodnota vypočteného indexu v prvních třech pozorovaných letech vyšší než 2,99, pohybovala se tedy v pásmu prosperity, což značí uspokojivou finanční situaci podniku. V letech 2010 a 2011 se ale vypočtené hodnoty dostaly do tzv. šedé zóny, což znamená, že nemůžeme jednoznačně určit, zda jde o podnik úspěšný nebo podnik s problémy. Největší podíl na tak velkém poklesu měl obrat celkových aktiv, kde se projevil markantní růst aktiv v posledních dvou letech.


56

Altmanův Z-score model

6,00

Koeficient

5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2007

2008

2009

2010

2011

Roky Z-skóre

Pásmo bankrotu

Pásmo prosperity


4.4 Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná má velký význam při analýze tvorby hodnoty, protože pokud dojde k nesprávnému ocenění neoperativních aktiv, může dojít k ničení hodnoty. Po rozdělení aktiv je nutné vyčíslit kapitál investovaný do provozně nutných aktiv. Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu byl proveden jako součet provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu provozně nutného. V následující tabulce je možné vidět jednotlivé kroky výpočtu, přičemž po konzultaci s vedením společnosti byla provozně potřebná výše peněz stanovena na úrovni 15% krátkodobých závazků.


57

Provozně nutný investovaný kapitál v tis. Kč

Položka 2007 2008 Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 Dlouhodobý hmotný majetek 171 104 Dlouhodobý majetek provozně nutný 171 104 Zásoby 6 072 6 280 Pohledávky 812 1 651 Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) 0 0 Krátkodobé závazky 3 156 3 150 Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) 1 191 Peníze (pokladna + účet) v rozvaze 192 111 Likvidita (peníze / krátkodobé závazky) 0,06 0,04 Provozně nutná likvidita 0,06 0,04 Provozně nutné peníze 192 111 Pracovní kapitál provozně nutný 3 919 4 701 Investovaný kapitál provozně nutný 4 090 4 805

2009 2010 2011 0 0 0 54 4 186 7 784 54 4 186 7 784 6 210 8 433 10 603 1 373 1 716 2 122 0 0 0 1 858 2 752 2 948 185 191 192 124 100 500 0,07 0,04 0,17 0,07 0,04 0,15 124 100 442 5 664 7 306 10 027 5 718 11 492 17 811


Další částí související s rozdělením aktiv je úprava provozního výsledku hospodaření. Výpočet spočívá ve vyloučení nákladů, případně výnosů, z provozního výsledku hospodaření souvisejících s aktivy, které nesouvisí s hlavní činností podniku nebo naopak přičtení finančních výnosů a nákladů k provoznímu VH souvisejících s provozními aktivy. Výpočet je uveden v tabulce 17 v příloze D.

4.5 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Výsledky předchozích analýz směřují k hledání odpovědi na otázku, jaké měl podnik předpoklady k tvorbě hodnoty v minulém období a jaké má vyhlídky v období budoucím. Jako nejpříhodnější nástroj pro tyto účely se jeví analýza a prognóza generátorů hodnoty. Generátory hodnoty jsou v tomto případě považovány za souhrn několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu stanovují hodnotu podniku. V následující části jsou analyzovány a následně prognózovány tyto generátory hodnoty: • Tržby, • Provozní zisková marže, • Investice do pracovního kapitálu, • Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku.

Vlastní práce

4.5.1

58

Tržby

Prvním generátorem hodnoty jsou tržby a jejich růst, které byly analyzovány v rámci strategické analýzy, kde byla vypočtena i jejich prognóza. Průměrné tempo růstu tržeb pro roky 2007-2011 bylo spočteno na 14%, pro budoucí období (2012-2015) bylo odhadnuto na 4,5%. Graf 9

Vývoj tržeb podniku HAPER s.r.o.

60 000

tis. Kč

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

roky Tržby podniku Zdroj: Vlastní zpracování

4.5.2

Provozní zisková marže

Vývoj dalšího generátoru hodnoty, tj. provozní ziskové marže, byl za minulé období počítán jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření ku tržbám. Přičemž ke korigovanému provoznímu výsledku hospodaření vypočtenému v předcházející kapitole zde byly přičteny zpět odpisy. K výpočtu vývoje ziskové marže predikovaného období byla použita jak prognóza shora, tak také prognóza zdola a postupně byly obě tyto prognózy mezi sebou slaďovány. V následující tabulce lze vidět výpočet ziskové marže zdola.


59

Prognóza ziskové marže (1)

Položka (tis. Kč) Tržby Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba (tis. Kč) Osobní náklady (tis. Kč) Korigovaný provozní zisk před odpisy Zisková marže z KPZ před odpisy

2012 43 820 38 123 3 716 1 358 622 1,42%

2013 45 397 39 359 3 768 1 362 908 2,00%

2014 47 395 40 902 3 905 1 422 1 166 2,46%

2015 51 708 44 210 4 602 1 551 1 344 2,60%


Vzhledem k tomu, že podnik předpokládá, že jeho současné nákupní podmínky setrvají stejné i do dalších let, zůstanou náklady na prodané zboží na podobné úrovni jako v letech 2007-2011, tzn. podíl z tržeb bude zhruba 85,5% - 87%. U položky výkonová spotřeba se předpokládá pomalejší růst než je růst tržeb, z čehož plyne nepatrný pokles podílu výkonové spotřeby na tržbách. Tento pokles bude mít za následek malé zvýšení podílu přidané hodnoty. Osobní náklady zůstanou podobně jako v předchozím období na úrovni 3% z tržeb. Výsledné hodnoty ziskové marže včetně průměrné ziskové marže ukazuje následující tabulka. Tab. 12

Prognóza ziskové marže (2) [%]

Podíly 2007 z tržeb Zisková marže 3,62 Průměrná zisková marže

2008

2009

3,34

2,53

2,12

2010 2011 2012 0,29

0,81

1,42

2013

2014

2,00

2,46

2015 2,60

2,12


4.5.3

Pracovní kapitál

Upravený pracovní kapitál pro období 2007 – 2011 byl stanoven již v kapitole 3.4 Rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná. Aby mohlo dojít k prognóze pracovního kapitálu do budoucna, je nutné znát doby obratu zásob, pohledávek a krátkodobých závazků. Predikci těchto ukazatelů je možné vidět v následující tabulce.


60

Doby obratu jednotlivých položek z tržeb [dny]

2007 Zásoby celkem Pohledávky Krátkodobé závazky

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

86 12

75 20

85 19

104 21

89 18

90 20

91 20

92 20

92 20

45

38

25

34

25

33

30

32

30


Doba obratu zásob v roce 2011 oproti roku 2010 poklesla. Po konzultaci s vedením společnosti se předpokládá v dalších letech její mírný nárůst. Doba obratu pohledávek se v roce 2011 snížila na 18 dnů. Přestože se podnik snaží tuto dobu stále snižovat, předpokládá její úroveň spíše na úrovni předchozích let, tedy kolem 20 dnů. Doba obratu závazků v minulosti kolísá mezi hodnotami 25 až 45 dnů. V následujícím období se doba splatnosti závazků předpokládá v rozmezí 30 – 33 dnů. Na základě odhadnutých dob obratu byly za pomoci predikovaných tržeb spočteny hodnoty zásob, pohledávek a krátkodobých závazků pro budoucí období. Provozně potřebná výše peněžních prostředků pro prognózované období byla stanovena na úrovni 15% krátkodobých závazků. Časové rozlišení pasivní bylo ponecháno na úrovni hodnoty z roku 2011. V tab. 13 vidíme, že upravený pracovní kapitál v minulém období rostl. V období prognózy je předpokládán opět růst, ovšem již mírnější. Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu byl v minulosti 34,6%, v budoucnosti je předpokládáno jeho snížení na 24,3%.

Vlastní práce

61

Tab. 14

Prognóza upraveného pracovního kapitálu

Tis. Kč Zásoby Pohledávky Peněžní prostř. nutné Časové rozlišení aktivní Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Uprav. prac. kapitál kwc

2007 6 072

2008 6 280

2009 6 210

2010 8 433

2011 10 603

2012 10 805

2013 11 318

2014 11 946

2015 13 033

812

1 651

1 373

1 716

2 122

2 401

2 488

2 597

2 833

192

111

124

100

442

594

560

623

637

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 156

3 150

1 858

2 752

2 948

3 962

3 731

4 155

4 250

1

191

185

191

192

192

192

192

192

3 919

4 701

5 664 34,6%

7 306

10 027

9 646 10 442 10 819 12 062 24,3%


4.5.4

Investice do dlouhodobého majetku

Stejně jako u pracovního kapitálu, bude se i zde jednat o investice do dlouhodobého majetku provozně nutného. Vzhledem k tomu, že podnik nedisponoval v minulých letech dlouhodobým nehmotným a dlouhodobým finančním majetkem, nepředpokládá se tento ani pro prognózované období. Společnost učinila četné investice do dlouhodobého majetku v letech 2010 a 2011, a z tohoto důvodu plánuje pro nejbližší roky pouze investice v menší míře. Na rok 2012 je plánovaná koupě monitorovacího systému v hodnotě cca 50 000 Kč pro prodejnu v Hlinsku pod Hostýnem a v roce 2013 by měly být zakoupeny nové regálové systémy přibližně za 120 000 Kč do pobočky v Bystřici pod Hostýnem. Koeficient náročnosti růstu tržeb na investice netto byl spočítán jako podíl změny provozně nutného dlouhodobého majetku (=součet investic netto) a celkového přírůstku tržeb.


62

Prognóza investiční náročnosti do dlouhodobého majetku

Položka (tis. Kč) Dlouhodobý majetek Odpisy Investice netto Investice brutto KDMX Tržby Součet investic netto Celkový přírůstek tržeb

2007 2008 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

171 x

104 67

54 50

3294 85

3466 177

3330 186

3252 198

3048 204

2844 204

x

-67

-50

3240

172

-136

-78

-204

-204

x

0

0 3325 349 50 120 0 0 18,6% -7,4% 25 665 30 477 26 696 29 523 43 343 43 820 45 397 47 395 51 708

3295

-622

17 678

8 365


4.5.5

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty

Na základě provedených analýz (strategická, finanční, generátory hodnoty) a jejich prognóz může dojít k předběžnému ocenění podniku pomocí generátorů hodnoty. Než však k tomuto výpočtu dojde, je nutné stanovit diskontní míru, a to na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Pro vyjádření průměrných vážených nákladů kapitálu byly nejprve určeny náklady na vlastní a cizí kapitál. Náklady na vlastní kapitál byly vypočteny pomocí stavebnicové metody. Bezriziková výnosová míra byla stanovena na 4,7%. Jedná se o výnosnost dlouhodobých státních dluhopisů podle Patria Finance. Výsledné náklady na vlastní kapitál jsou vypočteny v následující tabulce. Propočet stavebnicové metody je uveden v příloze E.


63

Náklady na vlastní kapitál

Bezriziková výnosová míra I. Rizika oboru II. Rizika trhu III. Rizika z konkurence IV. Management V. Výrobní proces VI. Specifické faktory Obchodní riziko Finanční riziko Riziková prémie celkem Prémie za nižší likviditu Náklady vlastního kapitálu

4,7% 1,45% 0,97% 1,55% 0,82% 0,58% 1,06% 6,42% 2,80% 9,22% 1,50% 15,42%


Úrokové sazby z bankovních úvěrů poskytovaných komerčními bankami v České republice se pohybují mezi 6 – 12 procenty. Podnik ve sledovaných letech nedisponoval bankovními úvěry a výpomoci, proto byly náklady na cizí kapitál určeny jako průměr úrokových sazeb z podnikatelských úvěrů poskytovaných bankami v ČR, a to na úrovni 10,5%. Podíl vlastního kapitálu podniku na celkovém je 22,17%, podíl cizího kapitálu je poté 77,83%. Po dosazení jednotlivých výpočtů do vzorce, dostaneme hodnotu průměrných vážených nákladů kapitálu: WACC = 0,105*(1-0,19)*0,7783+0,1542*0,2217 = 0,1004*100 = 10,04% Předběžné ocenění na základě generátorů hodnoty vyžaduje ziskovou marži po odpisech a dani. Její výpočet je znázorněn v následující tabulce. Tab. 17

Zisková marže po odpisech a po dani

Zisková marže před odpisy Podíl odpisů na tržbách Zisková marže po odpisech Zisková marže po dani Průměrná zisková marže

2012 1,42% 0,42% 1,00% 0,81%

2013 2014 2,00% 2,46% 0,44% 0,43% 1,56% 2,03% 1,27% 1,64% 1,38%

2015 2,60% 0,39% 2,21% 1,79%


Po výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu a ziskové marži po dani a odpisech je možné přistoupit k předběžnému ocenění podniku. Veličiny získané z prognózy generátorů hodnoty byly použity jako hodnoty střední varianty, která byla doplněna o pesimistický a optimistický odhad.

Vlastní práce

64

Z tabulky je patrné, že hodnota podniku se ve střední variantě pohybuje okolo 5 mil. Kč, optimistická varianta udává hodnotu o 2 mil. Kč vyšší, pesimistický odhad je pak o 1 mil. Kč nižší oproti střední variantě. Tab. 18

Předběžné ocenění podniku pomocí generátorů hodnoty

Generátor hodnoty

Označení

Varianta Pesimistická Střední Optimistická

Tempo růstu tržeb Zisková marže po odpisech a po dani Náročnost růstu tržeb na: - růst pracovního kapitálu - růst dlouhodobého majetku - investice netto celkem Kalkulovaná úroková míra Hodnota podniku brutto

g

3,0%

4,5%

6,0%

rZPx

1,3%

1,4%

1,5%

25,0% 24,3% -7,0% -7,4% 18,0% 16,9% 11,0% 10,0% 4 329 5 300

23,0% -7,8% 15,2% 10,0% 7 347

kWC kDMn ik


4.6 Ocenění na základě analýzy výnosů Poslední částí ocenění podniku je samotné ocenění. Pro tuto práci byla použita metoda diskontovaného peněžního toku ve variantě entity a metoda ekonomické přidané hodnoty taktéž ve variantě entity. 4.6.1

Metoda diskontovaného cash flow (DCF entity)

Metoda DCF slouží k zjištění hodnoty vlastního kapitálu a její výpočet se skládá ze dvou kroků. Pro vyčíslení první fáze bylo nezbytné vyčíslit provozně nutný investovaný kapitál pro prognózované období. Jedná se o součet provozně nutného dlouhodobého majetku a provozně nutného upraveného pracovního kapitálu, jejichž hodnoty byly zjištěny v rámci kapitoly „Analýza a prognóza generátorů hodnoty“.


65

Provozně nutný investovaný kapitál

Položka (tis. Kč, ke konci roku) Provozně nutný dlouhodobý majetek Provozně nutný upravený pracovní kapitál Provozně nutný investovaný kapitál

Minulost 2011 2012

Prognóza 2013 2014

2015

3 466

3 330

3 252

3 048

2 844

10 027

9 646

10 442

10 819

12 062

13 493 12 977

13 694

13 867 14 906


Dalším důležitým krokem bylo vyčíslení volného peněžního toku (FCFF). Jeho výpočet vychází z korigovaného provozního výsledku hospodaření po dani, ke kterému jsou přičteny odpisy a poté je snížen o investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a investice do provozně nutného pracovního kapitálu. Výpočet je uveden v příloze D. Volné peněžní toky (FCFF) bylo nutné dále diskontovat, a to zvolenou diskontní mírou, která byla v případě oceňovaného podniku stanovena na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu, a to ve výši 10,04%. Hodnota první fáze vypočtena metodou DCF entity byla získána jako součet diskontovaných volných peněžních toků. Tab. 20

Hodnota první fáze

Položka (tis. Kč) FCFF Odúročitel pro diskontní míru 10,04% Diskontované FCFF k 1. 1. 2012 Hodnota 1. fáze k 1.1.2012

2012 870

2013 -143

2014 606

2015 -115

0,9088 0,8259 0,7505 0,6820 791 -118 455 -79 1 049


Pokračující hodnota byla získána pomocí Gordonova vzorce. Hodnota tempa růstu g vychází ze strategické analýzy, přičemž předpokládáme, že od roku 2016 lze očekávat růst tržeb podniku HAPER na úrovni dlouhodobého růstu relevantního trhu, který byl odhadnut ve výši 3,5%.


66

Výpočet pokračující hodnoty

Položka (tis. Kč) Hodnota KPVH po zdanění 2015 924 tempo růstu g 3,5% Provozně nutný investovaný kapitál 2015 14 906 FCFF 2015 434 Pokračující hodnota 6642 Zdroj: Vlastní zpracování

Současná hodnota druhé fáze byla získána pomocí diskontování pokračující hodnoty. Provozní hodnota brutto byla získána jako součet současné hodnoty 1. a 2. fáze. Vzhledem k tomu, že podnik nedisponuje k datu ocenění žádným úročeným cizím kapitálem, je hodnota netto shodná s hodnotou brutto. Výsledná hodnota vlastního kapitálu k 1.1.2012 činí 5 638 tis. Kč Tab. 22

Hodnota podniku metodou DCF entity (tis. Kč)

Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu

1 049 4 530 5 580 0 5 580 58 5 638


4.6.2

Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA entity)

Ekonomická přidaná hodnota je chápána jako zisk z operační činnosti podniku po dani, který je následně snížen o náklady vlastního i cizího kapitálu. Stejně jako u metody DCF je i zde výpočet dvoufázový. Nejprve je vypočítána hodnota pro vlastníky a věřitele, tzn. hodnota aktiv a poté, po odečtení cizího kapitálu, získáme ocenění podniku pouze pro vlastníky. Pro výpočet první fáze bylo nutné znát průměrné vážené náklady kapitálu, které byly stanoveny již v kapitole „Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty“. Dále musel být vypočten ukazatel čistá operační aktiva (NOA), který v zásadě odpovídá ukazateli provozně nutný investovaný kapitál pro metodu DCF. Poslední veličinou nezbytnou k výpočtu je operační výsledek hospodaření (NOPAT), který odpovídá korigovanému provoznímu výsledku hospodaření po dani. V následující tabulce lze vidět výpočet hodnoty první fáze, která byla získána součtem diskontovaných hodnot ekonomické přidané hodnoty v jednotlivých letech.


67

Výpočet první fáze pomocí metody EVA (tis. Kč)

2011 2012 2013 2014 2015 NOPAT 140 354 575 779 924 NOA k 31. 12. 13 493 12 977 13 694 13 867 14 906 WACC x NOA t-1 1 355 1 303 1 375 1 392 EVA -1 001 -728 -596 -468 Odúročitel pro diskontní míru 10,04% 0,9088 0,8259 0,7505 0,6820 Diskontovaná EVA -910 -601 -447 -319 Hodnota první fáze -2 277 Zdroj: Vlastní zpracování

Pokračující hodnota vychází z předpokladů, které byly stanoveny již pro druhou fázi pro ocenění metodou DCF. Konkrétně se jedná především o tempo růstu g (3,5%). Výpočet druhé fáze byl následující: EVA v prvním roce druhé fáze (rok 2016) = NOPAT2015 *(1+g)– NOA2015*WACC EVA 2016 = 924*(1+0,035) - 14906*0,1004 = - 540 tis. Kč PH = EVA2016 / (WACC – g) = - 540/(0,1004 – 0,035) = - 8264 tis. Kč Převedením pokračující hodnoty na současnou hodnotu byla získána hodnota 2. fáze. Tab. 24

Hodnota podniku metodou EVA entity (tis. Kč)

Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze MVA NOA k datu ocenění Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu

-2 277 -5 636 -7 914 13 493 5 580 0 5 580 58 5 638


Po sečtení první a druhé fáze byla získána tržní přidaná hodnota MVA. Po přičtení čistých operačních aktiv k datu ocenění byla získána provozní hodnota brutto, která je stejně jako u metody DCF shodná s provozní hodnotou netto. Po přičtení neprovozního majetku k datu ocenění byla získána výsledná hodnota podniku metodou EVA entity, která činí 5 638 tis. Kč.


68

5 Diskuse a návrhy doporučení Záměrem této diplomové práce bylo ocenit společnost HAPER s.r.o., která se zabývá prodejem stavebního materiálu. K samotnému ocenění mohlo dojít až po provedení několika analýz, které budou v následující části podrobeny diskusi. Nejprve byla provedena strategická analýza sloužící ke zhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí podniku. V rámci vnějšího prostředí byla jako první provedena PESTE analýza, z níž vyplynulo, že odvětví stavebnictví je vzhledem ke stále probíhající hospodářské krizi v útlumu. Avšak jedná se o velmi významné odvětví ekonomiky, které se velkou měrou podílí jak na zaměstnanosti v ekonomice, tak i na tvorbě HDP. Tržby pro vymezení relevantního trhu byly získány z Českého statistického úřadu. Pro zpřesnění údajů relevantního trhu je zohledněn počet obyvatel Zlínského kraje, ve kterém podnik působí. Pro prognózu vývoje trhu byla použita logaritmická závislost na HDP, která měla nejnižší kumulativní chybu odhadu. Analýza atraktivity trhu je subjektivním zhodnocením pohledu na daný trh a po konzultaci s vedením společnosti byla stanovena jako průměrná. Přestože se jedná o velký trh, je zde také vysoká konkurence. V posledních letech klesá průměrná rentabilita sledovaného odvětví s níž souvisí nízké bariéry vstupu do odvětví, ale i vyšší možnost substituce. Stavebnictví je také velice citlivé na konjunkturu, což dokazuje zejména pokles poptávky v období krize. Konkurenční síla podniku byla vyhodnocena jako mírně nadprůměrná (64%). Za hlavní výhody podniku považuji nižší cenu většiny zboží než je cena u konkurence, rozsáhlý vozový park společnosti, který umožňuje zajistit dopravu různého množství materiálu, a zejména prezentaci společnosti a to jak na internetu, tak i přímo v obcích a domácnostech, prostřednictvím místních rozhlasů, letáků a sponzorováním různých sportovních a kulturních událostí. Tržní podíl společnosti byl kromě roku 2009, kdy došlo také k poklesu relevantního trhu, neustále rostoucí. Největší růst tržeb byl i přes trvající krizi v roce 2011, což je dáno zejména otevřením nové prodejny. Za účelem posouzení finančního zdraví podniku byla provedena finanční analýza. Horizontální analýza aktiv ukazuje rostoucí tendenci vývoje celkových aktiv. K největšímu nárůstu aktiv (86%) došlo v roce 2010, kdy podnik nakoupil pozemky a budovy nezbytné pro provoz nové prodejny v Holešově a došlo také ke zvýšení zásob. Růst cizích zdrojů v roce 2010 (o 212%), spojený s nákupem zmiňovaného dlouhodobého majetku, uvádí horizontální analýza pasiv.


69

Z ukazatelů platební schopnosti podniku má nejvyšší vypovídací schopnost okamžitá likvidita. Ani v jednom ze sledovaných let nedosáhl podnik optima, z čehož plyne, že nemá dostatek krátkodobého finančního majetku ke splacení svých krátkodobých závazků. Doporučením pro podnik je navýšení krátkodobých finančních prostředků, což povede k růstu likvidity společnosti, a to například zrychlením prodeje zásob. Doba obratu pohledávek je nižší než doba obratu závazků, což značí lepší platební morálku odběratelů než podniku. Z toho plyne, že odběratelé hradí pohledávky rychleji než podnik své závazky. Pro samotný podnik je tento fakt výhodný, přesto by mohl usilovat o ještě rychlejší inkaso pohledávek. Podnik by mohl například zavést bodový systém, kdy by zákazník za uhrazení pohledávky před dobou splatnosti získal body. Po dosažení určitého počtu bodů by poté získal slevový poukaz na nákup určitého zboží v podniku. Doba obratu zásob se ve sledovaných letech pohybovala v rozmezí 75 až 104 dnů. Zásoby je nezbytné držet co nekratší dobu neboť chceme, aby se nám materiál přeměnil na peníze co nejrychleji. V případě podniku HAPER s.r.o. je doba obratu zásob příliš vysoká. Nyní se nabízí otázka, zda se má podnik snažit o její snížení. V případě zrychlení prodeje zásob získá podnik finanční prostředky, které by mohl použít na další potřeby podniku. Podle mého názoru, je ale v obchodech se stavebním materiálem větší množství zásob konkurenční výhodou. Jelikož se ve stavebnictví projevuje sezónnost, doporučovala bych podniku, aby se snažil o snížení svých zásob pouze mimo hlavní sezónu, tedy především v zimních měsících, v ostatních případech, aby velikost svých zásob ponechal ve větší míře. Celková zadluženost se v prvních třech sledovaných letech pohybovala na úrovni 50%, od roku 2010 došlo k jejímu nárůstu, přičemž v roce 2011 dosahovala hodnoty 77%. Na tomto zadlužení se podílí zejména dlouhodobé závazky, především pak závazky vůči společníkům. Přestože je zadluženost podniku vysoká, nevyužívá podnik v žádném ze sledovaných let bankovní úvěry nebo výpomoci. U rentability celkového kapitálu, vlastního kapitálu i dlouhodobě investovaného kapitálu můžeme pozorovat klesající trend, přičemž nejvyšších hodnot dosáhl podnik v roce 2007, nejnižších poté v posledním sledovaném roce. Na tento pokles mají vliv zejména rostoucí náklady a následně i pokles zisku. Predikce finanční tísně podniku byla vypočtena pomocí Altmanova modelu a výsledné hodnoty značí, že se podnik ve sledovaných letech pohybuje v pásmu prosperity nebo těsně pod ním.


70

Po provedení strategické a finanční analýzy následovala poslední analýza této práce, kterou je analýza a prognóza generátorů hodnoty. Konkrétně šlo o tržby, provozní ziskovou marži, pracovní kapitál a investice do dlouhodobého majetku. Pro předběžné ocenění podniku pomocí generátorů hodnoty bylo nezbytné stanovit diskontní míru. Hodnota průměrných vážených nákladů kapitálu byla stanovena ve výši 10,04% , přičemž náklady na vlastní kapitál, získané prostřednictvím stavebnicové metody, činily 15,42%. Vzhledem k tomu, že podnik nedisponoval ve sledovaných letech bankovními úvěry, byly náklady na cizí kapitál stanoveny jako průměr úrokových sazeb z podnikatelských úvěrů poskytovaných bankami v ČR. Pesimistická varianta odhadovala hodnotu podniku brutto přibližně na 4,3 mil. Kč, optimistická varianta poté o 3 mil. Kč více, tedy na 7,3 mil. Kč. Hodnota podniku brutto ve střední variantě byla předběžně určena ve výši 5,3 mil. Kč. Posledním a nejdůležitějším úkolem bylo samotné ocenění podniku. V této práci byla využita metoda diskontovaného peněžního toku a metoda ekonomické přidané hodnoty. Obě tyto výnosové metody byly použity ve variantě entity. Provozní hodnota brutto získaná metodou DCF entity je totožná s provozní hodnotou netto, neboť podnik nedisponuje k datu ocenění žádným úročeným cizím kapitálem. Výsledná hodnota vlastního kapitálu k 1.1.2012 činí 5 638 tis. Kč. Při ocenění metodou EVA vyšlo výsledné ocenění 5 638 tis. Kč i provozní hodnota brutto 5 580 tis. Kč stejně, jako při ocenění metodou DCF. Pokud bych měla podniku doporučit něco pro jeho další vývoj, bylo by to jistě vyzdvižení svých silných stránek, kterými je především široký sortiment produktů a doplňkových služeb (distribuce zboží a další). Na dobré úrovni je i propagace podniku, přesto by podnik neměl takzvaně usnout na vavřínech, ale snažit se o hledání nových forem propagace, neboť dostat se do povědomí zákazníků je prvním krokem k úspěchu. Jako typ propagace podporující toto úsilí, a jež podnik doposud nevyužívá, bych doporučila například reklamu v novinách či lokálních rádiových stanicích.

Závěr

71

6 Závěr Cílem diplomové práce bylo stanovit hodnotu konkrétního podnikatelského subjektu pomocí vybraných metod pro oceňování. Ocenění, které bude sloužit především pro interní potřeby majitele a managementu podniku, bylo provedeno k 1.1.2012. K ocenění byla vybrána společnost HAPER s.r.o., sídlící ve Zlínském kraji, která se zabývá obchodní činností se zaměřením na stavební materiál. Zvolenými metodami oceňování byly dvě výnosové metody – metoda diskontovaných peněžních toků (DCF) a ekonomické přidané hodnoty (EVA), obě ve variantě entity. Na základě prostudování odborné literatury, která se danou tématikou již zabývala, byla zpracována část Literární rešerše. Jelikož neexistuje v České republice v současné době žádný postup, který by byl pro oceňování závazný, opírala se tato práce o dílo Miloše Maříka (2011) „Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy“. K dosažení cíle bylo nutné provést několik dílčích částí – strategickou analýzu, finanční analýzu a analýzu a prognózu generátorů hodnoty. V rámci zjištěných výsledků je možné říci, že společnost HAPER s.r.o. je společnost s mírně nadprůměrnou konkurenční silou a dobrou platební morálkou. Přes negativní výsledky některých ukazatelů finanční analýzy lze na základě Altmanova modelu konstatovat, že podnik má relativně uspokojivou finanční situaci, neboť se ve sledovaném období pohyboval přímo v pásmu prosperity nebo těsně pod ním. Výsledné ocenění založené na ukazateli EVA poskytlo stejnou hodnotu podniku jako metoda DCF, přesto ukázalo i něco navíc. Ekonomická přidaná hodnota vyšla v letech 2012-2015 záporná, z čehož vyplývá, že podnik netvoří novou ekonomickou hodnotu. Avšak v prognózovaném období dochází rok od roku ke zlepšení tohoto ukazatele, což považuji za pozitivní. Jelikož byly získány stejné hodnoty podniku při výpočtu metodou DCF entity i EVA entity, lze usuzovat, že postup výpočtů byl správný. V práci byla hledána subjektivní hodnota, která je značně ovlivněna subjektivními názory oceňovatele a představami, případně podmínkami, které určuje vlastník nebo management oceňovaného podniku. Je tedy nutné podotknout, že v případě ocenění společnosti jiným oceňovatelem, by bylo s největší pravděpodobností dosaženo jiných výsledků.

Literatura

72

7 Literatura BĚLOHLÁVEK, František. Management. Vyd. 1. Olomouc: Rubico, 2001, 642 s. ISBN 80-858-3945-8. Bytová výstavba v územích ČR v letech 1997-2010. Český statistický úřad [online a]. 1.1.2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/8209-12 Čím je zajímavá dřevostavba. Energeticky.cz [online]. c2008-2009 [cit. 201202-18]. Dostupné z: http://www.energeticky.cz/90-drevostavba.html DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3., rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 225 s. ISBN 978-80-86929-68-2 Enviromentální politika a nástroje. Ministerstvo životního prostředí [online]. c2008-2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/environmentalni_politika_nastroje FISHMAN, Jay E, Shannon P PRATT a William J MORRISON. Standards of value: theory and applications. Hoboken, N.J.: Wiley, c2007, xxi, 346 p. ISBN 978-047-1694-830. GIBARTI, Jana; ŽUROVEC Michal. Working paper / Research Centre for Competitiveness of Czech Economy: Firemní strategie malé stavební firmy [online]. [cit. 2012-02-10]. ISSN 1801-4496. HÁJEK, Jiří. Posuzování vlivů na životní prostředí u staveb dopravní infrastruktury. Časopis stavebnictví [online]. 2007, 06-7/07 [cit. 2012-0225]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=276 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928. HRDÝ, Milan; HOROVÁ Michaela. Finance podniku. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 179 s. ISBN 978-80-7357-492-5 ISO 14001. ISO4U.cz [online]. c2008 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.iso4u.cz/iso-14001.htm

Literatura

73

Jaké změny ve stavebnictví přináší legislativa od 1.1.2012. České stavby.cz [online]. 6.1.2012 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.ceskestavby.cz/clanky/jake-zmeny-ve-stavebnictvi-prinasilegislativa-od-11-2012-20607.html KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 299 s. ISBN 978-80-7380315-5. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 367 s. ISBN 80-717-9529-1. Klasifikace ekonomických činností. Český statistický úřad [online]. 17.3.2008 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/0216-08 KOŠŤAN, Pavol. Firemní strategie: plánování a realizace. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 124 s. ISBN 80-722-6657-8 MACEK, Jan; KOPEK Rudolf; KRÁLOVÁ Jitka. Ekonomická analýza podniku. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita v Plzni, 2006, 157 s. ISBN 80-7043446-5. MACHKOVÁ, Hana; KRÁL Petr; LHOTÁKOVÁ Markéta. International marketing: theory, practices and new trends. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010, 191 s. ISBN 978-802-4516-431. Makroekonomická predikce ČR. Ministerstvo financí ČR [online a]. leden 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomickapredikce_2012-Q1_Prezentace.pdf Makroekonomická predikce - HDP 2012. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomickapredikce_2012-Q1_tabulky-grafy-c-1.pdf

Literatura

74

Makroekonomická predikce - Inflace 2012. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomickapredikce_2012-Q1_tabulky-grafy-c-2.pdf MALLYA, Thaddeus. Strategic management: text book for Master's students. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006, 119 s. ISBN 80-2143236-5. MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 494 s. ISBN 978-8086929-67-5. MAŘÍK, Miloš. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 164 s. ISBN 80-861-1961-0. MAŘÍK, Miloš. Oceňování podniků. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1996, 111s. ISBN 901991-1-9. MAŘÍKOVÁ, Pavla. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 242 s. ISBN 978-80-245-1242-6 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 178 s. ISBN 80-868-5150-8. MLČOCH, Jan. Oceňování podniku: Ekonomické aspekty. 1.vyd. Praha: Linde, 1998, 159 s. ISBN 80-720-1145-6. NEUMAIEROVÁ, Inka. Řízení hodnoty podniku, aneb, Nedělejme z podniku záhadu. 1. české vyd. Praha: Profess Consulting, c2005, 233 s. ISBN 80725-9022-7. Novela stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [2012] [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-astavebni-rad/Pravo-Legislativa/Legislativa/Novela-stavebniho-zakona%281%29

Literatura

75

Nový zákon č. 55/2012 Sb. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/Aktuality/Novy-zakon-c--55-2012-Sb---kterym-se-meni-zakon-oObchod, pohostinství, ubytování - časové řady roční. Český statistický úřad [online d]. 30.6.2011, 5.3.2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/malavfucr_b Odvětvová klasifikace ekonomických činností. Český statistický úřad [online b]. 14.2.2012 [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickyc h_cinnosti_%28okec%29 Projekce obyvatelstva České republiky. Český statistický úřad [online]. 19.5.2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 RAPPAPORT, Alfred. Creating Shareholder Value: A Guide For Managers And Investors. New York: Simon and Schuster, 1999. ISBN 0-684-84456-7. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2011, 143 s. Finanční řízení. ISBN 978-80247-3916-8 RYBKA, Ondřej. IT řešení pro stavebnictví. SystemOnLine.cz: S přehledem ve světě informačních technologií [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/it-reseni-pro-stavebnictvi/mit-ci-nemitinformacni-system-ve-stavebni-spolecnosti.htm SABOLOVIČ, Mojmír. Oceňování podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2008, 119 s. ISBN 978-80-87001-13-4. SABOLOVIČ, Mojmír. Stanovení hodnoty podniku: Business valuation : monografie. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 102 s. Folia Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. ISBN 978-80-7375-503-4 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6

Literatura

76

SMART stavebnictví [online]. březen 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc_2012/SmartStavebnictvi_CZ_03_2012 .pdf Stav obyvatel ve vybraném území ČR. Český statistický úřad [online c]. 20.3.2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=1&cislotab=DEM1030C U&kapitola_id=370&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=1&pro_7_35= CZ072 Stavba. Nalezeno.cz [online]. c2008 http://www.nazeleno.cz/stavba/

[cit.

2012-02-18].

Dostupné

z:

Stavebnictví a EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2006 [cit. 201202-15]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument1376.html Stavebnictví v kostce 2011. Svaz podnikatelů ve stavebnictví [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/Kostka2011.pdf Stavebniny STAMI [online]. [2005] http://www.stamihranice.cz/

[cit.

2012-03-10].

Dostupné

z:

Stavební výroba a výstavba dopravní infrastruktury v ČR. BusinessInfo.cz [online]. 24.6.2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/doprava/vystavba-dopravniinfrastruktura-cr/1000470/60995/ SŮVOVÁ, Helena Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999, 622 s. ISBN 80-726-5027-0 ŠIMAN, Josef; PETERA Petr. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2010, 192 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-117-8 Toptrade czech, spol s r.o. [online]. c2006-2009 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.toptradeczech.cz/cz/ TULLER, Lawrence W. The small business valuation book: easy-to-use techniques that will help you-- determine a fair price, negotiate terms, minimize taxes. 2nd ed. Avon, MA: Adams Business, 2008. ISBN 978-159869-766-7.

Literatura

77

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 246 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3647-1 Využití nanotechnologie ve stavebnictví. VELÍSEK, Michal. JakBydlet.cz [online]. c2009 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.jakbydlet.cz/clanek/450_vyuziti-nanotechnologie-vestavebnictvi.aspx Zaměstnanost ve stavebnictví. Svaz podnikatelů ve stavebnictví [online]. 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.sps.cz/RDS/_PDFDoc/Zamestnanost-ve-stavebnictvi.pdf ZUZÁK, Roman. Strategické řízení pro obor podnikání a administrativa. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2008, 169 s. ISBN 978-80-213-1811-3 ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0

Přílohy

78

Přílohy

Finanční výkazy společnosti HAPER s.r.o.

79

A Finanční výkazy společnosti HAPER s.r.o. Tab. 1

Rozvaha aktiv společnosti HAPER s.r.o. (tis. Kč)

Položka 2007 2008 2009 AKTIVA CELKEM 7 247 8 147 7 761 Dlouhodobý majetek 171 104 54 Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 0 Dlouhodobý hmotný majetek 171 104 54 Pozemky 0 0 0 Stavby 0 0 0 Samostatné movité věci 171 104 54 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 0 0 0 Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 0 0 0 Jiný dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 Oběžná aktiva 7 076 8 042 7 706 Zásoby 6 072 6 280 6 210 Materiál 164 192 147 Zboží 5 908 6 088 6 063 Dlouhodobé pohledávky 9 7 43 Krátkodobé pohledávky 803 1 644 1 330 Pohledávky z obchodních vztahů 640 1 448 1 114 Stát - daňové pohledávky 0 196 216 Krátkodobé poskytnuté zálohy 163 0 0 Krátkodobý finanční majetek 192 111 124 Peníze a účty v bankách 192 111 124 Krátkodobé cenné papíry a podíly 0 0 0 Časové rozlišení 0 0 0 Zdroj: Výkazy společnosti HAPER s.r.o.

2010 14 434 4 186 0 4 186 892 3 150 140

2011 21 009 7 784 0 7 784 4 318 3 042 424

4 0

0 0

0 0 10 248 8 433 215 8 218 0 1 716 1 452 0 264 100 100 0 0

0 0 13 225 10 603 267 10 336 0 2 122 2 122 0 0 500 500 0 0

Finanční výkazy společnosti HAPER s.r.o. Tab. 2

80

Rozvaha pasiv společnosti HAPER s.r.o. (tis. Kč)

Položka PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běž. úč. období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Závazky ke společníkům Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociál. zabezpeč. a zdrav. poj. Stát - daňové závazky a dotace Závazky vůči fin. úřadu Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení Výdaje příštích období Zdroj: Výkazy společnosti HAPER s.r.o.

2007 7 247 3 197 200 0 0 0 2 337 660 4 050 0 894 894 3 156 2 920 34 19 184 0 0 0 0 1 1

2008 8 147 3 913 200 0 0 0 2 970 743 4 042 0 892 892 3 150 2 878 46 26 200 0 0 0 0 191 191

2009 7 761 4 465 200 0 0 0 3 713 551 3 111 0 1 253 1 253 1 858 1 650 45 22 140 0 0 0 0 185 185

2010 14 434 4 537 200 0 20 20 4 245 73 9 706 0 6 953 6 953 2 752 2 788 68 36 -140 0 0 0 0 191 191

2011 21 009 4 616 200 0 20 20 4 317 79 16 201 0 13 253 13 253 2 948 2 778 76 40 18 36 0 0 0 192 192

Finanční výkazy společnosti HAPER s.r.o. Tab. 3

81

Výkaz zisku a ztráty společnosti HAPER s.r.o. (tis. Kč)

Položka 2007 2008 2009 Tržby za prodej zboží 25 152 29 848 26 015 Náklady vynaložené na prodané zboží 22 310 26 218 22 869 Obchodní marže 2 842 3 631 3 147 Výkony 513 629 681 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 513 629 681 Aktivace 0 0 0 Výkonová spotřeba 1 822 2 214 2 102 Spotřeba materiálu a energie 192 129 74 Služby 1 630 2 085 2 028 Přidaná hodnota 1 533 2 046 1 726 Osobní náklady 598 942 898 Mzdové náklady 443 698 685 Náklady na sociál. zab. a zdrav. poj. 155 244 213 Daně a poplatky 0 0 0 Odpisy DNM a DHM 59 67 50 Změna stavu rezerv a opravných položek -5 83 141 Ostatní provozní výnosy 1 5 75 Ostatní provozní náklady 10 4 11 Provozní výsledek hospodaření 872 955 701 Výnosové úroky 0 0 0 Ostatní finanční výnosy 0 0 0 Ostatní finanční náklady 14 14 12 Finanční výsledek hospodaření -14 -14 -12 Daň z příjmů za běžnou činnost 208 197 138 splatná 208 197 138 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 650 743 551 Mimořádné výnosy 0 0 0 Mimořádné náklady -10 0 0 Daň z příjmů z mimořádné činnosti 0 0 0 Mimořádný výsledek hospodaření 10 0 0 Výsledek hospodaření za účetní období 660 743 551 Výsledek hospodaření před zdaněním 868 941 689 Zdroj: Výkazy společnosti HAPER s.r.o.

2010 2011 28 898 42 672 25 205 3 693 625

37 191 5 481 822

625 0 2 864 255 2 609 1 454 1 175 877 298 0 85

671 151 4 553 353 4 199 1 750 1 349 1 006 342 19 177

178 102 14 104 0 0 14 -14 17 17

26 27 71 135 0 0 41 -41 15 15

73 0 0 0

79 0 0 0

0

0

73

79

90

94

Statistické modely v rámci strategické analýzy

82

B Statistické modely v rámci strategické analýzy Tab. 4

Jednoduchá regrese – regresor čas (plná časová řada)

Funkce Lineární Exponenciální Logaritmická Parabolická

a -228306124,5 -82,03345705 -1752397234 -36115322059

Koeficienty b 115094,5364 0,048247021 230798865,6 -8927,085082

SV OK OK OK 35912706 OK c

ID 84% 85% 84% 87%

Zdroj: Vlastní zpracování ,( ID = upravený index determinace; SV = statistická významnost) Tab. 5

Jednoduchá regrese – regresor HDP (plná časová řada)

Koeficienty Funkce a b c Lineární 286602,937 0,694533976 Exponenciální 13,79786992 2,89078E-07 Logaritmická -29159959,91 2116463,944 Parabolická -565785,3214 -9,15033E-08 1,2622818

SV OK OK OK OK

ID 96% 96% 96% 95%

Zdroj: Vlastní zpracování,( ID = upravený index determinace; SV = statistická významnost) Tab. 6

Jednoduchá regrese – regresor HDP (časová řada zkrácená o 4 roky)

Funkce Lineární Exponenciální Logaritmická Parabolická

Koeficienty a b c 36291,18566 0,789228 13,63828283 3,49E-07 -30115824,04 2181163 1791000,653 2,25E-07 -0,47843

SV OK OK OK OK

ID 99% 99% 97% 99%

Zdroj: Vlastní zpracování,( ID = upravený index determinace; SV = statistická významnost)

Statistické modely v rámci strategické analýzy Tab. 7

83

Predikční testy ( srovnání skutečnosti a předpovědi)

Funkce/položka X (HDP) Y (trh): Skutečnost lineární exponenciální logaritmická parabolická

2007 3 662 573 2 936 279 2 926 895 3 012 035 2 849 566 3 060 020

2008 3 848 411 3 037 732 3 073 564 3 214 124 2 957 521 3 285 488

2009 3 739 225 2 740 194 2 987 391 3 093 803 2 894 743 3 151 133

2010 3 775 237 2 785 693 3 015 813 3 132 981 2 915 649 3 194 853

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 8

Relativní odchylky od trendu

Funkce/položka skutečnost lineární exponenciální logaritmická parabolická Zdroj: Vlastní zpracování

2007 0% 0% 3% -3% 4%

2008 2009 0% 0% 1% 9% 6% 13% -3% 6% 8% 15%

2010 suma 0% 0% 8% 18% 12% 34% 5% 5% 15% 42%

max 0% 9% 13% 6% 15%

Finanční analýza

84

C Finanční analýza Seznam použitých vzorců (Růčková, 2011; Sedláček, 2011): Horizontální analýza procentní změna roku n k roku (n-1)=(částka absolutní změny)/(částka roku n-1)*100 Vertikální analýza Procentní podíl dané položky na celku = část *100 / celek Ukazatele likvidity Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Okamžitá likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost = (celkové závazky /celková aktiva) * 100 [%] Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / celková aktiva) * 100 [%] Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / celková aktiva) * 100 [%] Míra samofinancování = (vlastní kapitál /celková aktiva) * 100 [%] Dluh na vlastním kapitálu = (celkové závazky / vlastní kapitál) Ukazatel podkapitalizování =(dlouhodobé závazky + vlastní kapitál)/stálá aktiva Ukazatele aktivity Obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem Obrat zásob = tržby / zásoby Obrat pohledávek = tržby / pohledávky Obrat závazků = tržby / závazky Doba obratu celkových aktiv = 365/ obrat aktiv Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků Ukazatele rentability ROA Zdaněná verze: {[( zisk + nákladové úroky*( 1 – sazba daně z příjmů )]/celková aktiva}*100 Nezdaněná verze: (zisk před daněmi a úroky/celková aktiva)* 100 [%] ROE = ( zisk po zdanění / vlastní kapitál )* 100 [%] ROCE = ( zisk + nákladové úroky*( 1 – sazba daně z příjmů )/ (dlouh.závazky + vlastní kapitál)* 100 [%] ROC = výsledek hospodaření / celkové náklady * 100 [%] ROS = výsledek hospodaření / tržby za prodej zboží, výrobků a služeb * 100 [%]

Finanční analýza

85

Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky Altmanova formule bankrotu pro s.r.o. Z(s.r.o.) = 0,717x1 + 0,847x2 +3,107x3 + 0,420x4 + 0,998x5 kde: x1 = čistý pracovní kapitál/aktiva celkem x2 = zisk po zdanění/aktiva celkem x3= zisk před zdaněním a úroky/ aktiva celkem x4 = účetní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota celkového dluhu x5 = tržby/aktiva celkem Situace podniku: Z > 2,9 1,2
Tab. 9

uspokojivá finanční situace šedá zóna (neprůkazný výsledek) pásmo bankrotu

Horizontální analýza aktiv

Tempa růstu aktivních položek AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2008 12,4% -39,2% -39,2% x x -39,2% 13,7% 3,4% 17,1% 3,0% -22,2% 104,7% 126,3% -42,2% x

2009 2010 2011 -4,7% 86,0% 45,6% -48,1% 7651,9% 86,0% -48,1% 7651,9% 86,0% x x 384,1% x x -3,4% -48,1% 159,3% 202,9% -4,2% 33,0% 29,0% -1,1% 35,8% 25,7% -23,4% 46,3% 24,2% -0,4% 35,5% 25,8% 514,3% -100,0% x -19,1% 29,0% 23,7% -23,1% 30,3% 46,1% 11,7% -19,4% 400,0% x x x

Zdroj: Vlastní zpracování na základě finančních výkazů společnosti HAPER s.r.o.

Finanční analýza Tab. 10

86

Horizontální analýza pasiv

Tempa růstu pasivních položek PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky z toho: Závazky z obchodních vztahů Časové rozlišení

2008 2009 2010 2011 12,4% -4,7% 86,0% 45,6% 22,4% 14,1% 1,6% 1,7% -0,2% -23,0% 212,0% 66,9% -0,2% 40,5% 454,9% 90,6% -0,2% -41,0% 48,1% 7,1% -1,4% -42,7% 69,0% -0,4% 19000,0% -3,1% 3,2% 0,5%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě finančních výkazů společnosti HAPER s.r.o. Tab. 11

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Změna stavu rezerv a opravných položek Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2008 18,7% 17,5% 27,8% 21,5% 33,5% 57,5% x 13,6%

2009 -12,8% -12,8% -13,3% -5,1% -15,6% -4,7% x -25,4%

2010 11,1% 10,2% 17,3% 36,3% -15,8% 30,8% x 70,0%

2011 47,7% 47,6% 48,4% 59,0% 20,4% 14,8% x 108,2%

-1660,0% 169,9% 126,2% 14,6% 9,5% -26,6% -85,2% 29,8% x x x x 0,0% -14,3% 16,7% 192,9% 0,0% -14,3% 16,7% 192,9% -5,3% -29,9% -87,7% -11,8% 14,3% -100,0% 12,6%

-25,8% -86,8% x

x

8,2% x

-25,8% -86,8%

8,2%

8,4% -26,8% -86,9%

4,4%



87


Struktura aktiv AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Zboží Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

2007 100% 2% 0,0% 2,4% 0,0% 0,0% 2,4% 0,0% 98% 83,8% 2,3% 81,5% 0,1% 11,1% 8,8% 2,6% 0,0%

2008 100% 1% 0,0% 1,3% 0,0% 0,0% 1,3% 0,0% 99% 77,1% 2,4% 74,7% 0,1% 20,2% 17,8% 1,4% 0,0%

2009 100% 1% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 0,7% 0,0% 99% 80,0% 1,9% 78,1% 0,6% 17,1% 14,4% 1,6% 0,0%

2010 100% 29% 0,0% 29,0% 6,2% 21,8% 1,0% 0,0% 71% 58,4% 1,5% 56,9% 0,0% 11,9% 10,1% 0,7% 0,0%

2011 100% 37% 0,0% 37,1% 20,6% 14,5% 2,0% 0,0% 63% 50,5% 1,3% 49,2% 0,0% 10,1% 10,1% 2,4% 0,0%


Tab. 13


Struktura pasiv 2007 2008 2009 2010 PASIVA CELKEM 100% 100% 100% 100% Vlastní kapitál 44% 48% 58% 31% Cizí zdroje 56% 50% 40% 67% Rezervy 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% Dlouhodobé závazky 12,3% 10,9% 16,1% 48,2% Krátkodobé závazky 43,5% 38,7% 23,9% 19,1% z toho: Závazky z obchodních vztahů 40,3% 35,3% 21,3% 19,3% Časové rozlišení 0% 2% 2% 1% Zdroj: Vlastní zpracování na základě finančních výkazů společnosti HAPER s.r.o.

2011 100% 22% 77% 0,0% 63,1% 14,0% 13,2% 1%


88

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Změna stavu rezerv a opravných položek Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2007 100,0%

2008 100,0%

2009 100,0%

2010 100,0%

2011 100,0%

88,7% 11,3% 7,2% 6,1% 2,4% 0,0% 0,2%

87,8% 12,2% 7,4% 6,9% 3,2% 0,0% 0,2%

87,9% 12,1% 8,1% 6,6% 3,5% 0,0% 0,2%

87,2% 12,8% 9,9% 5,0% 4,1% 0,0% 0,3%

87,2% 12,8% 10,7% 4,1% 3,2% 0,0% 0,4%

0,0%

0,3%

0,5%

0,6%

0,1%

3,5% 0,0% 0,1%

3,2% 0,0% 0,0%

2,7% 0,0% 0,0%

0,4% 0,0% 0,0%

0,3% 0,0% 0,1%

-0,06% -0,05% -0,05% -0,05%

-0,10%

0,8%

0,7%

0,5%

0,1%

0,0%

2,6%

2,5%

2,1%

0,3%

0,2%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

0,0%

2,6%

2,5%

2,1%

0,3%

0,2%

3,5%

3,2%

2,6%

0,3%

0,2%



89

Čistý pracovní kapitál (tis. Kč)

Položka ČPK

2007 2008 2009 3920 4892 5848

2010 7496

2011 10277

2007 2008 2009 0,54 0,60 0,75 0,09 0,09 0,07 0,12 0,12 0,09 0,79 0,97 1,44 3,54 3,74 3,44 4,70 5,01 4,91

2010 0,52 0,01 0,01 0,47 2,05 2,63

2011 0,49 0,00 0,00 0,28 2,06 2,55


Altmanův model

Altmanův model x1 x2 x3 x4 x5 Z Zdroj: Vlastní zpracování

Výpočty generátorů hodnot a oceňování

90

D Výpočty generátorů hodnot a oceňování Tab. 17

Korigovaný provozní výsledek hospodaření v tis. Kč

2011 Provozní výsledek hospodaření z výsledovky Vyloučení ostatních provozních výnosů vyloučení odpisu pohledávek Korigovaný provozní výsledek hospodaření odpisy Korigovaný provozní výsledek hospodaření před odpisy

2012

2013

2014

2015

872

955

701

104

135

1 0

5 0

75 0

102 0

27 65

871 59

950 67

626 50

2 85

173 177

930

1 017

676

87

350


Výpočet volných peněžních toků v tis. Kč

Korigovaný provozní výsledek hospodaření Upravená daň Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepeněžní operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného prac. kapitálu FCFF Zdroj: Vlastní zpracování

2012 2013 2014 2015 436 710 962 1 140 83 135 183 217 354 575 779 924 186 198 204 204 0 0 0 0 50 120 0 0 -381 796 377 1 243 870 -143 606 -115


91

E Komplexní stavebnicová metoda Tab. 19

Faktory obchodního a finančního rizika

Počet hodnocených kritérií OBCHODNÍ RIZIKO I. Rizika oboru II. Rizika trhu III. Rizika z konkurence IV. Management V. Výrobní proces VI. Specifické faktory FINANČNÍ RIZIKO Počet kritérií

Počet x váha

Váha

23 4 3 6 3 3 4 5 28

1 1 1 1 1 1 1,3

23 4 3 6 3 3 4 6,5 29,5


Výpočet rizikových přirážek pro jednotlivé stupně rizika

X - stupeň rizika 1 2 3 4

Nízké riziko Přiměřené riziko Zvýšené riziko Vysoké riziko

z (= ax - 1)

ax 1,589 2,526 4,016 6,383

RP pro 1 faktor (=z . rf/n)

0,589 1,526 3,016 5,383

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%


Výpočet rizikových přirážek – úroveň oboru

I. Rizika oboru Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet Zdroj: Vlastní zpracování

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

2 2 4

Váha 1 1 1 1

Vážený počet 0 2 2 0 4

Dílčí riziková přirážka (RP x vážený počet)

0,000% 0,486% 0,961% 0,000% 1,447%


Tab. 22

92

Výpočet rizikových přirážek – úroveň trhu

II. Rizika trhu Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

Váha 1 1 1 1

2 1 3



0,000% 0,486% 0,480% 0,000% 0,967%


Výpočet rizikových přirážek - konkurence

III. Rizika z konkurence Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

Váha

1 4 1

1 1 1 1

6



0,094% 0,973% 0,480% 0,000% 1,547%


Výpočet rizikových přirážek - management

IV. Management Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet Zdroj: Vlastní zpracování

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

Váha 1 1 1

3

1 1 1 1



0,094% 0,243% 0,480% 0,000% 0,818%


Tab. 25

93

Výpočet rizikových přirážek – výrobní proces

V. Výrobní proces Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

Váha

1 2

1 1 1 1

3



0,094% 0,486% 0,000% 0,000% 0,580%


Výpočet rizikových přirážek – ostatní faktory

VI. Ostatní faktory Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet

Váha

1 2 1

1 1 1 1

4



0,094% 0,486% 0,480% 0,000% 1,061%


Tab. 27

Výpočet rizikových přirážek – finanční rizika

Finanční rizika Nízké Přiměřené Zvýšené Vysoké Součet Zdroj: Vlastní zpracování

RP (=z . rf/n)

0,094% 0,243% 0,480% 0,858%

Počet 1 1 2 1 5

Váha 1,3 1,3 1,3 1,3

Vážený počet 1,3 1,3 2,6 1,3 6,5


0,122% 0,316% 1,249% 1,115% 2,802%

Stanovení hodnoty konkrétního podnikatelského subjektu

Recommend Documents