Stanovení hodnoty podnikatelského subjektu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Ústav podnikové ekonomiky

Stanovení hodnoty podnikatelského subjektu Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.

Bc. Sandra Šabatová

Brno 2012

Zadání:

-2-

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma „Stanovení hodnoty podnikatelského subjektu“ vypracovala samostatně pod odborným vedením prof. Ing. Miroslava Nejezchleby, CSc s použitím veškerých pramenů, uvedených v seznamu literatury.

V Brně, dne 24. 5. 2012

……………………... Podpis -3-

Poděkování Ráda bych tímto způsobem poděkovala prof. Ing. Miroslavovi Nejezchlebovi, CSc., za vstřícný přístup. Zejména také za odborné vedení, za poskytování užitečných rad a připomínek, které mi věnoval v průběhu vypracování této práce. Rovněž bych chtěla také poděkovat oponentovi práce Ing. Miroslavovi Fialovi za svůj odborný názor na tuto diplomovou práci a v neposlední řadě Zemědělskému družstvu Jeseník za ochotu poskytnout potřebné podklady a informace. Poděkování patří také mé rodině za podporu během studia na Mendelově univerzitě.

-4-

Abstrakt ŠABATOVÁ S., Stanovení hodnoty podnikatelského subjektu. Diplomová práce. Brno, 2012.

Cílem této diplomové práce je stanovení hodnoty vybraného podnikatelského subjektu pro potřeby managementu podniku. Předmětem ocenění je Zemědělské družstvo Jeseník. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická část vymezuje základní pojmy, platné předpisy, metody a postupy pro ocenění. V praktické části je provedena strategická analýza, finanční analýza a prognóza generátorů hodnoty. Na základě generátorů hodnoty je podnik předběžně oceněn. Ke konečnému ocenění jsou použity další metody, a sice metoda diskontovaných peněžních toků (DCF), metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) a majetková metoda ocenění. Hodnota majetku družstva je stanovena k 1. 1. 2011.

Klíčová slova: podnik, oceňování, strategická analýza, finanční analýza, diskontované peněžní toky, přidaná hodnota.

Abstract ŠABATOVÁ S., The valuation of the business entity. Diploma thesis. Brno, 2012

The aim of this diploma thesis is to value selected company for the needs of management. The subject of the valuation is Zemědělské družstvo Jeseník. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretical part defines basic terms, valid regulations and used valuation methods and procedures. The content of the practical part is strategic analysis, financial analysis and analysis of the value of the generators. Preliminary enterprise value is based on the value generators. For the final valuation of the company various methods are used, namely the method of discounted cash flow (DCF), method of economic value added (EVA) and method based on property valuation. The value of the company is calculated to January 1st 2011.

Keywords: company, valuation, strategic analysis, financial analysis, discounted cash flow, economic value added.

-5-

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................- 8 -

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................- 9 -

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................- 11 3.1

Obecné základy pro oceňování podniku ......................................................- 11 -

3.1.1 Podnik jako předmět ocenění ...................................................................- 11 3.1.2 rávní úprava a předpisy pro oceňování.....................................................- 11 3.1.3 Podněty pro oceňování podniku ...............................................................- 12 3.1.4 Pojem hodnota podniku............................................................................- 13 3.1.5 Kategorie hodnoty ....................................................................................- 13 3.2

Faktor času a rizika ......................................................................................- 15 -

3.2.1 Faktor času................................................................................................- 15 3.2.2 Faktor rizika..............................................................................................- 15 3.2.3 Kalkulovaná úroková míra .......................................................................- 15 3.3

Postup oceňování .........................................................................................- 16 -

3.3.1 Metody používané pro oceňování ............................................................- 17 3.3.2 Sběr vstupních dat ....................................................................................- 18 3.4

Strategická analýza.......................................................................................- 18 -

3.4.1 Analýza vnějšího potenciálu.....................................................................- 19 3.4.2 Analýza vnitřního potenciálu ...................................................................- 20 3.4.3 Metody uplatňované v rámci strategické analýzy ....................................- 20 3.5

Finanční analýza...........................................................................................- 22 -

3.5.1 Zdroje vstupních dat pro finanční analýzu ...............................................- 22 3.5.2 Analýza pomocí absolutních ukazatelů ....................................................- 22 3.5.3 Analýza pomocí poměrových ukazatelů ..................................................- 23 3.6

Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná ...................................- 27 -

3.6.1 Krátkodobý finanční majetek ...................................................................- 28 3.6.2 Dlouhodobý finanční majetek ..................................................................- 28 3.6.3 Ostatní provozně nepotřebná aktiva .........................................................- 28 3.7

Analýza a prognóza generátorů hodnoty......................................................- 28 -

3.7.1 Tržby.........................................................................................................- 29 3.7.2 Provozní zisková marže............................................................................- 29 -6-

3.7.3 Pracovní kapitál ........................................................................................- 29 3.7.4 Náročnost na investice do dlouhodobého majetku ...................................- 30 3.7.5 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty.......................................- 30 3.8

Výnosové metody oceňování podniku .........................................................- 31 -

3.8.1 Metoda diskontovaných peněžních toků - DCF .......................................- 32 3.8.2 EVA..........................................................................................................- 36 3.9 4

Ocenění na základě analýzy majetku ...........................................................- 39 -

VLASTNÍ PRÁCE...............................................................................................- 40 4.1

Charakteristika společnosti ..........................................................................- 40 -

4.2

Strategická analýza.......................................................................................- 43 -

4.2.1 Charakteristika odvětví zemědělství.........................................................- 43 4.2.2 Analýza vnějšího prostředí .......................................................................- 45 4.2.3 Analýza vnitřního prostředí ......................................................................- 59 4.3

Výsledky strategické analýzy.......................................................................- 61 -

4.3.1 Analýza souhrnné konkurenční síly .........................................................- 61 4.3.2 Analýza atraktivity trhu ............................................................................- 63 4.3.3 Vymezení relevantního trhu a jeho prognóza...........................................- 64 4.3.4 Analýza a prognóza tržního podílu...........................................................- 67 4.4

Finanční analýza...........................................................................................- 68 -

4.4.1 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................- 68 4.4.2 Analýza poměrových ukazatelů ...............................................................- 73 4.5

Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná ...................................- 78 -

4.6

Analýza a prognóza generátorů hodnoty......................................................- 80 -

4.7

Ocenění podniku pomocí výnosových metod ..............................................- 88 -

4.7.1 Ocenění podniku metodou diskontovaných peněžních toků–DCF entity - 88 4.7.2 Ocenění podniku metodou ekonomické přidané hodnoty - EVA ............- 90 4.8

Ocenění pomocí analýzy majetku podniku ..................................................- 92 -

5

DISKUZE.............................................................................................................- 94 -

6

ZÁVĚR ................................................................................................................- 96 -

7

SEZNAM LITERATURY ...................................................................................- 98 -

8

PŘÍLOHY ..........................................................................................................- 101 -

-7-

1 ÚVOD Dnešní doba, která je spojená s rychlými změnami ve světové ekonomice, je typická odstraňováním bariér mezi národními ekonomikami, kterými jsou vzdálenost, časové zóny či řeč. Každý den dochází na celém světě ke stovkám fúzí, akvizicí, franšíz a dalších jiných forem slučování firem. I Česká republika, jež čelila od devadesátých let náročnému úkolu, a to jak se vypořádat s transformací ekonomiky, se postupně zapojuje do celosvětového globalizačního procesu. Celá řada českých podniků je nyní součástí různých strategických aliancí, kterým muselo nutně předcházet oceňování podnikatelského subjektu, které je zároveň předmětem této diplomové práce. Dalších důvodů pro ocenění podniků v České republice existuje celá řada, počínaje úředními odhady přes ocenění vycházející z obchodního zákoníku, až po ocenění ve formě ekonomických analýz určených pro podporu rozhodování a plánování manažerů podniku. Oceňování hraje také důležitou roli pro bankéře a ratingové agentury, které využívají finanční výkazy k odhadování silných a slabých stránek podniků, jež žádají o poskytnutí úvěru. Investorům výkazy pomáhají při výběru cenných papírů, do kterých je výhodné investovat. Oceňování podniku je syntézou podnikohospodářských oborů, ve kterých by se měly skloubit rozsáhlé poznatky z podnikové ekonomiky, oborů zaměřených na trh, daní a vlastních metod oceňování. Oceňování podniku je tedy velmi náročná disciplína, která obsahuje velké množství metod a není jednoduché ji ovládnout skutečně do hloubky. Navíc se jedná o oblast, která se stále pohybuje vpřed, a není mnoho ekonomických témat, kterým by bylo ve světě věnováno tolik pozornosti. Výsledná kvalita ocenění je závislá na účelu ocenění, správně zvolené metodě, kvalitě a rozsahu dostupných informací, přístupu zpracovatele a řadě dalších faktorů. Dále je třeba zmínit, že podnik se nevyznačuje žádnou objektivně danou hodnotou. S ohledem na rozmanitost zadání, účel ocenění a specifika uživatelů nemůže existovat pouze jedno správné a obecně platné ocenění. Konečným výstupem samotného ocenění tedy není jen číselné vyjádření hodnoty podniku, ale ve zprávě oceňovatele a jejich dílčích částech může management podniku nalézt řadu dalších přínosných informací, které přispějí k poznání situace v rámci odvětví i uvnitř podniku, včetně představy o budoucím vývoji.

-8-

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem této diplomové práce je stanovit tržní hodnotu podnikatelského subjektu k 1.1.2011. Vybraným podnikem, na níž je problematika oceňování implementována, je Zemědělské družstvo Jeseník. Ocenění bude sloužit pro potřeby vlastníků a řídících osob v souvislosti s hodnocením úspěšnosti družstva a jako důležitý podklad pro další rozhodování, např. pro stanovení orientační ceny v případě prodeje podniku. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to literární rešerši a vlastní práci. První část diplomové práce představuje shrnutí nezbytných teoretických východisek pro oceňování. Na počátku teoretického přehledu jsou vymezeny obecné základy pro oceňování podniku. Poté jsou shrnuty základní obsahové a formální náležitosti procesu oceňování a nejčastěji používané metody stanovení hodnoty podniku, které budou následně použity k výpočtu hodnoty podniku. Na teoretický výklad navazuje další část práce, která se jmenuje vlastní práce. V této části dochází k praktické aplikaci získaných poznatků z literární rešerše. V úvodu je obsažena charakteristika družstva, struktura podniku, předmět činnosti, důvod ocenění a kategorie hodnoty, která bude stanovena. Samotnému výpočtu hodnoty předchází vypracování několika analýz. První z nich je strategická analýza, která má za úkol posoudit vnitřní a vnější prostředí a tímto odhalit souhrnný potenciál oceňovaného podniku. V této analýze jsou použity metody, jako je PESTE analýza, Porterův model pěti konkurenčních sil, analýza „7S“ firmy McKinsey. Výstupem strategické analýzy je vymezení relevantního trhu a prognóza tržního podílu v letech 2011 až 2015. Ve finanční analýze je prostřednictvím rozboru účetních výkazů posouzena celková finanční situace podniku a její předpokládaný budoucí vývoj. Je zde provedena horizontální a vertikální analýza, která odhalí meziroční změnu jednotlivých položek výkazů a určí hlavní trendy hospodaření. Analýza poměrových ukazatelů je další částí finanční analýzy, která hodnotí strukturu podnikových aktiv a kvalitu jejich využívání. Hodnoceny jsou ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability. V následující kapitole jsou rozčleněna aktiva na provozně potřebná a nepotřebná. Z dosavadních výsledků vlastní práce je provedena analýza a prognóza generátorů hodnoty, mezi které patří tržby, provozní zisková marže, pracovní kapitál a investice. Prostřednictvím této analýzy je možné sestavit první předběžné ocenění. Ke stanovení subjektivní hodnoty podniku byly použity výnosové metody ocenění, konkrétně metoda diskontovaných peněžních toků - DCF entity a metoda ekonomické přidané hodnoty EVA. Pro použití těchto metod je nezbytné určit kalkulovanou úrokovou míru, dle které se budoucí cash flow diskontují na současnou hodnotu. Kalkulovaná úroková míra je stanovena jako průměrné vážené náklady kapitálu (WACC), u kterých se vychází z nákladů na vlastní a cizí kapitál. Váhy tvoří podíl vlastního a cizího kapitálu na celkovém kapitálu.

-9-

Pro srovnání je použita navíc majetková metoda ocenění, která vychází z účetních dat roku 2010. Vzorce pro výpočet jednotlivých metod ocenění jsou obsaženy v literární rešerši. Získané výsledky z vlastní práce jsou posouzeny v kapitole diskuze, která zároveň obsahuje návrhy a doporučení pro zlepšení negativních dosažených výsledků podniku. Kapitola závěr obsahuje finální shrnutí celé vlastní práce. Hlavním zdrojem informací pro stanovení hodnoty podnikatelského subjektu jsou finanční výkazy a výroční zprávy Zemědělského družstva Jeseník za období 2005 až 2010 a neméně významná je spolupráce s vedením družstva, které ochotně poskytlo málo přístupné interní informace.

- 10 -

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Obecné základy pro oceňování podniku První část literární rešerše vysvětluje základní pojmy, které jsou podnik a hodnota podniku. Dále se zabývá důvody ocenění a současnými právními předpisy z této oblasti. Vymezení těchto základních východisek je pak předpokladem pro použití oceňovacích metod.

3.1.1 Podnik jako předmět ocenění Podnik lze dle některých autorů definovat jako jedinečné, méně likvidní aktivum, pro které existují velmi málo účinné trhy. Existují i další různé vymezení, pro oceňovatele má však největší význam definice uvedená v obchodním zákoníku, který definuje podnik v § 5 zákona č. 513/1991 Sb. jako: „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek k podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná“. [9, s.15] Podnik lze oceňovat na různých hladinách: • Hodnota brutto, která vyjadřuje hodnotu podniku jako celku. Zahrnuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele. • Hodnota netto, která hodnotí na úrovni vlastníků podniku. Zde je oceňován vlastní kapitál, který nemusí vždy odpovídat účetnímu pojetí. [9, s. 16]

3.1.2 rávní úprava a předpisy pro oceňování V České republice v současnosti neexistuje zákon nebo právní předpis, který by se vázal k oceňování podniku a byl přitom obecně závazný. Experti zabývající se oceňováním spoléhají spíše na ekonomickou teorii. Přesto existují takové předpisy, které jsou dílčím způsobem uplatňovány a které by měli oceňovatelé znát. Patří k nim následující [9, s.18, 19]: České předpisy Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR. Tyto předpisy neobsahují přímo informace pro oceňování podniku, ale zaměřují se spíše na dílčí majetkové položky (nemovitosti, nehmotný majetek apod.) Metodický pokyn ZNAL České národní banky (dříve Komise pro cenné papíry). Tento pokyn je určen pro tvorbu znaleckých posudků, které jsou povinně předkládány oceňovateli České národní bance.

- 11 -

Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy Tyto standardy nemají povahu závazného předpisu, obsahují především definice hodnoty a určité rámcové zásady, které by měly být respektovány. Jsou to například: • Mezinárodní oceňovací standardy, které vydává výbor pro Mezinárodní oceňovací standardy. • Evropské oceňovací standardy, které vydává Evropská skupina odhadcovských asociací. Národní standardy některých zemí Americké oceňovací standardy US PAP, zpracované Americkou společností odhadců. Německý standard IDW S1 vydávaný institutem německých auditorů. Tento standard je jako jediný z výše zmíněných určen přímo pro potřeby oceňování podniků.

3.1.3 Podněty pro oceňování podniku Ocenění je ve své podstatě služba, která objednateli přináší různý užitek. Ocenění slouží k různým potřebám a cílům, podle toho, z kterých podnětů vychází. Tyto důvody lze dělit podle toho, zda souvisí se změnou vlastnictví, či nikoliv. Ocenění související s vlastnickými změnami se člení na: • koupě a prodej podniku, • nepeněžitý vklad do obchodní společnosti, • ocenění v souvislosti s fúzí, • ocenění v souvislosti s rozdělením společností, • ocenění v souvislosti s dobrovolnou nabídkou na převzetí nebo povinnou nabídkou na převzetí při ovládnutí cílové společnosti, • ocenění v souvislosti s nabídkou na odkoupení účastnických cenných papírů, • ocenění v souvislosti s právem výkupu účastnických cenných papírů, • přijetí obchodního podílu na úhradu dluhu. Ocenění pro případy, kdy nedochází k vlastnickým změnám: • změna právní formy společnosti, •

ocenění v souvislosti s poskytováním úvěru,

•

ocenění v souvislosti se sanací podniku.

U všech typů ocenění musí být jasně řečeno, z jakého podnětu vzniklo, o jakou kategorii hodnoty se jedná, jaká hladina hodnoty má být určena a k jakému datu hodnota platí. [9]

- 12 -

3.1.4 Pojem hodnota podniku Podnik má řadu objektivních vlastností, ale hodnota k nim nepatří. Z ekonomického hlediska je hodnota chápána jako vztah mezi určitým subjektem a objektem za předpokladu racionality jejich chování. Hodnota podniku je tedy určena očekávanými budoucími příjmy, které jsou diskontované na jejich současnou hodnotu. Je to v podstatě víra v budoucí vývoj podniku vyjádřená v penězích. Hodnota tedy není skutečnost, ale je to pouze odhad pravděpodobné ceny k určitému datu, na které by se s největší určitostí dohodli prodávající s kupujícím. [9]

3.1.5 Kategorie hodnoty V současnosti můžeme dle Maříka rozlišit čtyři základní kategorie podniku, které vyplívají z následujících otázek: • Jaké je tržní ocenění podniku? • Jakou má podnik hodnotu z hlediska konkrétního kupujícího? • Jakou hodnotu lze považovat za nespornou? Tržní hodnota Základem stanovení tržní hodnoty je položení si otázky: „Kolik je ochoten zaplatit průměrný zájemce na trhu“? Tato hodnota je založena na předpokladu, že existuje volný, konkurenční trh s více kupujícími a prodávajícími, kde vzniká tržní cena, která je předmětem odhadu. Samotné ocenění musí být odvozené z dat specifických pro odpovídající trh a mělo by se opírat o metody a postupy, které odráží myšlenkové postupy účastníků daného trhu. Dle mezinárodních oceňovacích standardů zní definice hodnoty následovně: „Tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.“ [9, s. 22] Tato výše uvedená mezinárodní definice není jediná. Další definici přinesla EU, která standardizovala legislativu upravující ocenění majetku pro potřeby pojišťoven. Dá se říci, že všechny současné přístupy k definici tržní hodnoty se shodují v tom, že reprezentuje směnu mezi dvěma dobře informovanými subjekty, které jednají dobrovolně. Tržní hodnota je bezprostředně spjata s výdělkovou schopností podniku, tj. s budoucím peněžním tokem. [5] Subjektivní hodnota Řada teoretiků upřednostňuje přístup, že na hodnotu podniku je potřeba nahlížet jako na zcela jedinečný jev. Výše hodnoty podniku pak většinou není dána pravděpodobnou cenou na trhu, ale je významně ovlivněna názorem účastníků transakce. Hodnota je pak

- 13 -

dána očekávanými užitky z majetku pro konkrétního kupujícího, prodávajícího či současného vlastníka. Subjektivní hodnotu lze najít v Mezinárodním oceňovacím standardu číslo 2, pod názvem investiční hodnota, a je definována následujícím způsobem: „Investiční hodnota je hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovené investiční cíle. Tento subjektivní pojem spojuje specifický majetek se specifickým investorem nebo skupinou investorů, kteří mají určité investiční cíle a /nebo kritéria. Investiční hodnota majetkového aktiva může být vyšší nebo nižší, než tržní hodnota tohoto majetkového aktiva. Termín investiční hodnota by neměl být zaměňován s tržní hodnotou investičního majetku.“ [9, s. 26] Objektivizovaná hodnota Již před lety se odborníci shodli na tom, že objektivní hodnota neexistuje. Proto pracují s pojmem „objektivizovaná“ hodnota. Německé oceňovací standardy definují objektivizovanou hodnotu takto: „Objektivizovaná hodnota představuje typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou metodu, která je stanovena z pohledu tuzemské osoby – vlastníka (nebo skupiny vlastníků), neomezeně podléhající daním, přičemž tato hodnota je stanovena za předpokladu, že podnik bude pokračovat v nezměněném konceptu, při využití realistických očekávání v rámci tržních možností, rizik a dalších vlivů působících na hodnotu podnik.“ [9, s. 27] Při hledání objektivizované hodnoty podniku se vychází ze stavu podniku v okamžiku ocenění. Změny v hospodaření podniku jsou zohledněny pouze v rozsahu, který byl k datu ocenění již rozpracován a schválen. [22] Kolínská škola Kolínská škola se pokouší o syntézu předchozích dvou zmíněných přístupů. Je založena na postoji, že za jediné reálné východisko pro ocenění většiny podniků je považováno subjektivní ocenění. Také tvrdí, že ocenění nemá smysl modifikovat v závislosti na jednotlivých podnětech, ale na obecných funkcích, které má ocenění pro uživatele výsledků. Přístup rozeznává několik funkcí oceňování, kterým odpovídají i odlišné kategorie hodnoty. [9] Za nejdůležitější funkci je zpravidla považována funkce poradenská, která má za úkol stanovit hraniční hodnoty tj. maximální cenu, kterou ještě může zaplatit kupující, aniž by na transakci prodělal, a minimální cenu, kterou je ještě prodávající ochoten akceptovat, aby na prodeji neprodělal. [21] Po poradenské funkci následuje funkce rozhodčí, kde se jedná o výkon funkce nezávislého oceňovatele. Ten by měl alespoň odhadnout hraniční hodnoty účastníků transakce a na základě toho nalézt spravedlivou hodnotu v rámci odhadnutého rozpětí. Tato výsledná hodnota by měla určitým způsobem vyvažovat hodnotové pohledy a zájmy účastníků transakce. Na posledním místě je funkce argumentační. Tady hledá oceňovatel argumenty pro zlepšení pozice dané strany a zároveň slouží jako podklad pro jednání. [9]

- 14 -

3.2 Faktor času a rizika Faktory času a rizika se do oceňování promítají zejména prostřednictvím diskontní sazby.

3.2.1 Faktor času Hodnota aktiva se dá teoreticky vymezit jako současná hodnota budoucích čistých příjmů, které z tohoto aktiva poplynou jeho držiteli. Toto tvrzení platí jak pro jednotlivé majetkové položky, tak i pro samotný podnik a také pro všechny obecné oceňovací metody výnosového, tržního i majetkového přístupu. Všechny budoucí příjmy podniku nemají rovnocenný význam. Kromě jejich výše je důležité, ve kterém okamžiku je držitel aktiva získá. Příjem získaný dříve je významnější, než příjem získaný později, protože jeho příjemce může získané prostředky dříve investovat a dále je zhodnotit. Zde mluvíme o časové hodnotě peněz. [12]

3.2.2 Faktor rizika Kromě velikosti plateb a časového okamžiku, kdy držitel majetku získává platby, je důležitá i pravděpodobnost, s jakou částky v budoucnu nastanou. Riziko je chápáno jako důsledek nejednoznačnosti budoucího vývoje výnosů hospodářské činnosti. V rámci oceňování ho chápeme jako míru přesnosti, s níž jsme schopni předvídat výsledky hospodaření podniku. Riziko lze obecně členit na dva typy [9]: 1. Riziko obchodní a finanční, které lze využít při stanovování diskontní míry podle jednotlivých dílčích rizik. 2. Riziko systematické a nesystematické, ve vztahu k účelu kterému má ocenění sloužit.

3.2.3 Kalkulovaná úroková míra Kalkulovaná úroková míra nebo jinak taky diskontní míra je nástroj, díky němuž se do hodnoty podniku promítá faktor času a rizika. Kalkulovaná úroková míra má dvě funkce. V první vyjadřuje míru výnosnosti užívanou pro přepočet peněžní částky, která má být vydána nebo přijata v budoucnosti, na současnou hodnotu této částky. Ekonomicky významnější je druhá funkce, která vyjadřuje míru výnosnosti očekávanou investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat. [9] Kalkulovanou úrokovou míru určujeme na základě výnosnosti, kterou má možnost investor reálně dosáhnout při alternativním využití téhož kapitálu, především při stejně rizikové investici na kapitálovém trhu. - 15 -

Způsob stanovení závisí na zvolené metodě ocenění podniku. Nejčastěji používanou metodou oceňování v České republice je metoda diskontovaných peněžních toků. V následující části je proto rozebráno stanovení kalkulované úrokové míry pro její využití metodou DCF ve formě entity. [19]

Průměrné vážené náklady kapitálu

kde: CK……….cizí kapitál VK……….vlastní kapitál K…………investovaný provozně nutný kapitál, K=VK+CK nck……….náklady cizího kapitálu, nVK……..náklady vlastního kapitálu, d…………sazba daně z příjmu. Průměrné vážené náklady kapitálu vyjadřují cenu, kterou podnik platí za dlouhodobý finanční mix na straně pasiv. [19] Náklady na cizí kapitál lze stanovit jako vážený průměr z efektivních úrokových sazeb placených z různých forem cizího kapitálu. Alternativní postup výpočtu je založen na využití tržních dat. Nejčastěji používanou metodou pro odhad nákladů na vlastní kapitál je model CAMP. K výpočtu je nutné určit očekávanou bezrizikovou úrokovou míru, rizikovou prémii a koeficient beta. Další důležitou metodou kalkulace je komplexní stavebnicová metoda, která je založena na subjektivním hodnocení rizik oceňovatelem a směřuje k zachycení úplného rizika. Stavebnicová metoda neodvozuje rizikovou přirážku z kapitálového trhu, ale zjišťuje ji jako součet několika dílčích rizikových přirážek. [9]

3.3 Postup oceňování Na začátku oceňování podniku stojí zpracovatel před náročným úkolem, v rámci kterého řeší řadu problémů ještě před tím, než dojde k závěrečnému výroku o hodnotě podniku. Jedním ze zásadních problémů je vymezení účelu ocenění, který se pak stává hlavním kritériem pro výběr modelů, se kterými se potom následně pracuje. Pro kvalitní ocenění je třeba mít k dispozici informace z podniku, ale také o prostředí, ve kterém podnik funguje, tj. o makroekonomickém prostředí a o odvětví, do kterého podnik patří. Základní postup oceňování podniku lze shrnout do těchto bodů [5]: - 16 -

1. Vymezení a definování zadání práce. 2. Plán práce – závazné termíny prací ve vazbě na cíl a termín řešení. 3. Sběr vnějších a vnitřních informací. 4. Analýza dat – finanční analýza a strategická analýza. 5. Výběr metod ve vazbě na cíl práce – syntéza proměnných a výběr modelů. 6. Analýza ocenění ve vazbě na účel ocenění. 7. Analýza a syntéza výsledků – příprava závěrečného výroku. 8. Závěr – výrok o tržní hodnotě podniku k datu ocenění.

3.3.1 Metody používané pro oceňování Jednou z hlavních podmínek správného ocenění je vzít v úvahu účel, pro který je podnik oceňován. Neexistuje žádná universální správná metoda. Odhadce musí zvolit metodu ve vazbě na cíl ocenění a zpravidla zohledňuje i charakter aktiv, kterými podnik disponuje. Rozdělení základních modelů pro ocenění se řídí zejména charakterem vstupních hodnot. Podle toho lze rozdělit metody do čtyř následujících skupin [5, s. 23]: 1. Metody založené na stavových veličinách – podchycují a vyjadřují stav majetku a závazků podniku k určitému časovému okamžiku. o metoda účetní hodnoty, o metoda substanční hodnoty. 2. Metody založené na výnosovém principu o metoda kapitalizovaných čistých výnosů, o dividendový diskontní model, o metody diskontovaného volného peněžního toku (DCF), o metoda diskontovaného peněžního toku, o metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA). 3. Metody kombinované – zpravidla kombinují výsledky získané aplikací metod výnosových a metod pracujících na majetkové bázi. o Schmalenbachova metoda střední hodnoty, o švýcarská metoda, o model diferenciální renty. 4. Metody pracující na tržním principu o tržní multiplikátory, o metody srovnatelných transakcí.

- 17 -

3.3.2 Sběr vstupních dat Kvalita ocenění je závislá na vybrané metodě, ale velký podíl má také kvalita informací, které jsou pro ocenění konkrétního podniku k dispozici. Nejdůležitější potřebná data lze shrnout do následujících skupin [9, s. 47]: 1) Základní data o podniku – data identifikující podnik, název, právní forma, IČ, předmět podnikání , rozdělení majetkových podílů, základní řídící struktura podniku a informace o historii podniku. 2) Ekonomická data – účetní výkazy, výroční zprávy, zprávy auditorů a podnikové plány. 3) Relevantní trh – vymezení trhu, na kterém se oceňovaný podnik pohybuje, velikost a vývoj tohoto trhu, segmentace trhu, faktory atraktivity relevantního trhu a faktory vývoje trhu. 4) Konkurenční struktura relevantního trhu – hlavní přímí konkurenti, možné substituty výrobků, bariéry vstupu do odvětví a poměr sil oceňovaného podniku k dodavatelům a odběratelům. 5) Odbyt a marketing – struktura odbytu, hlavní produkty, ceny a cenová politika, hlavní odbytové cesty, reklama, výzkum a vývoj. 6) Výroba a dodavatelé – kvalita, výroba a úroveň technologie, kapacita a její využití, stav dlouhodobého majetku, struktura dodavatelů a logistika. 7) Pracovníci – struktura a kvalifikace zaměstnanců, atmosféra na pracovišti, fluktuace pracovníků, situace na trhu práce, produktivita práce a personální náklady.

3.4 Strategická analýza Strategická analýza je klíčová fáze oceňovacího procesu, které však většinou není věnována odpovídající pozornost. Hlavní funkcí je vymezit celkový výnosový potenciál podniku, který je závislý na vnějším a vnitřním potenciálu. Předmětem analýzy jsou externí faktory jako politické, ekonomické, sociální a technologické vlivy, tak i vnitřní faktory, jako jsou inovativnost, marketing a prodej, řízení společnosti, vnitropodnikové procesy a faktory finanční a rozpočtové. Je nutné posuzovat nejen současný stav, ale i jeho pravděpodobný vývoj do budoucnosti a vliv změn na podnikatelské aktivity dané organizace. [14] Strategická analýza sama o sobě tvoří důležitý předpoklad věrohodnosti výsledného ocenění. Je proto žádoucí, aby měla konkrétní výsledky, ke kterým by měly patřit odpovědi na tyto tři hlavní otázky [9, s. 57]: 1) Jaké jsou perspektivy podniku z dlouhodobého hlediska? - 18 -

2) Jaký vývoj trhu, konkurence a vývoj podnikových tržeb lze očekávat? 3) Jaká rizika jsou s podnikem spojena?

3.4.1 Analýza vnějšího potenciálu Výchozím krokem strategické analýzy by mělo být vymezení příslušného trhu pro oceňovaný podnik z hlediska věcného, územního, zákazníků a konkurentů. Splnění tohoto úkolu zpravidla nebývá tak jednoduché, jak se zdá. Vymezení relevantního trhu by mělo být takové, aby umožnilo získat základní data o trhu a posoudit jeho atraktivitu tak, aby bylo možné následně vytvořit prognózu dalšího vývoje tohoto trhu. Data o relevantním trhu jsou velmi důležité, neboť dosavadní tempo rozvoje trhu je výchozí základnou pro odhad budoucího tempa, a tím i pro prognózu tržeb podniku. Mezi základní data o trhu se řadí: • odhad velikosti relevantního trhu •

vývoj trhu v čase,

•

segmentace trhu.

Velikost relevantního trhu by měla být odhadnuta na základě velikosti poptávky, především na základě celkového prodeje a spotřeby. Po vymezení relevantního trhu se přejde k hodnocení atraktivity trhu. Tohle kvalitativní hodnocení přispívá k lepšímu poznání šancí a rizik spojených s daným trhem a poskytuje podklady pro stanovení rizikové přirážky pro kalkulovanou úrokovou míru. V rámci analýzy atraktivity se vymezí kritéria, které by měla být pro každý trh specificky upravena. Většinou přicházejí v úvahu následující faktory: • růst trhu, •

velikost trhu,

•

intenzita přímé konkurence,

•

průměrná rentabilita, substituce a bariéry vstupu,

•

citlivost trhu na konjunkturu,

•

struktura a charakter zákazníků.

Na analýzu by měla navázat prognóza vývoje trhu jako celku. Aby bylo možné prognózu trhu použít jako základ tržního ocenění, je dle Maříka (2007) nutné, aby byla nalezena určitá souvislost prognózy relevantního trhu s prognózou národohospodářských ukazatelů. Východiskem prognózy by měla být analýza hlavních faktorů, které na trh působí. Na závěr prognózy vývoje odvětví je potřeba učinit předpoklad vývoje trhu v dalším období za horizontem let, pro které byly prováděny explicitní analýzy. Prognóza tempa růstu trhu je prvním rámcem pro prognózu tržeb oceňovaného podniku i celého odvětví. [9]

- 19 -

3.4.2 Analýza vnitřního potenciálu Analýza vnitřního potenciálu je dnes součástí řady oceňovacích posudků, málokdy však plní podstatnou úlohu v rámci celého ocenění. Proto je třeba si připomenout správnou funkci této analýzy. Podle Maříka jde především o dva úkoly, které by měla plnit analýza vnitřního potenciálu a konkurenční síly: 1) posoudit vnitřní vývojové možnosti podniku a zjistit do jaké míry je podnik schopen využít šance plynoucí z rozvoje trhu a do jaké míry je podnik schopen účinně čelit konkurenci a možným hrozbám, 2) zhodnotit konkurenční sílu oceňovaného podniku vůči hlavním konkurentům a na základě toho určit konkurenční strategii. Výsledky analýzy vnitřního potenciálu by se měly promítnout do posouzení perspektivnosti podniku, odhadu vývoje tržního podílu podniku a jeho diskontní míry. [9] Po určení tržního podílu je potřeba přejít k určení nepřímých faktorů, které zákazník přímo nevidí, ale které mají vliv na potenciál podniku. Mezi tyto faktory se řadí manažeři a řízení podniku, výkonný personál, inovační síla podniku, dlouhodobý majetek a investiční politika. Dále se určí faktory přímé, které se dají určit s prvky marketingového mixu. Získaný diagram konkurenční síly by měl být podkladem pro prognózu tržeb. Konečným výsledkem této části práce by měl být tedy odhad možného vývoje tržního podílu oceňovaného podniku. [11]

3.4.3 Metody uplatňované v rámci strategické analýzy V rámci strategické analýzy se uplatňují různé analytické metody, které vedou k poznání vnitřních zdrojů podniku a určení pozice podniku v okolním prostředí. Podnik se pohybuje v nestálém prostředí, kde se jednotlivé faktory vnitřního a vnějšího prostředí stále mění v čase a prostoru. Kvůli tomuto faktu nepředvídatelných změn nemůže být žádná konkurenční výhoda trvalá a musí se neustále obnovovat.

Peste analýza Pro účely zkoumání makroprostředí se vžila PESTE, resp. STEPE analýza, jejíž název vznikl z následujících pěti skupin faktorů, které podnik ovlivňují zvenčí. Politické a právní prostředí vytváří především vláda, která vymezuje pravidla hospodářské soutěže, zahraničního obchodu, ochrany trhů a spotřebitelů pomocí zákonů, které navrhuje a schvaluje.

- 20 -

Ekonomické prostředí je tvořeno mnoha faktory, které ovlivňují vývoj a strukturu národního hospodářství. Na rozhodování organizací působí prostřednictvím fiskální a monetární politiky. Sociální prostředí zahrnuje sociální, demografické a kulturní faktory, které ve velké míře působí na životní úroveň společnosti. Tyto faktory ovlivňují organizace zejména při rozhodování, co a pro koho vyrábět. [15] Technické a technologické prostředí ovlivňuje rozvoj techniky a nových technologií, což vyžaduje, aby manažeři a vlastníci neustále modernizovali výrobu a služby a vytvořili tak předpoklad pro dlouhodobou životnost organizace. Ekologické prostředí zahrnuje zejména ochranu přírody, ovzduší, vody a půd. Tato péče většinou podléhá státním orgánům, různým hnutím a veřejnému mínění. [15]

Porterův model pěti sil Model je vhodný pro všeobecnou analýzu tržního prostředí, ve které se podnik nachází. Je nutné definovat pět hlavních sil, které ovlivňují tržní situaci podniku, možnost růstu do budoucna a dlouhodobou ziskovost tržního segmentu. Největší vliv na výnosnost odvětví má těchto pět skupin [14]: • současná konkurence, • riziko vstupu potencionálních konkurentů, • hrozba substitučních výrobků, • smluvní síla dodavatelů, • vyjednávací síla kupujících.

„7S“ McKinsey Systém známý jako 7S rozlišuje sedm základních složek vnitřního prostředí podniku, které ovlivňují jeho úspěch. Mezi tyto faktory patří strategie, struktura, systémy řízení, spoluzaměstnanci, sdílené hodnoty, styl manažerské práce, schopnosti a dovednosti. [15]

- 21 -

3.5 Finanční analýza Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Slouží nejen k zhodnocení podniku, ale také jako základ k finančnímu plánování. Hlavním cílem finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování podniku. K základním cílům finančního řízení podniku je možno zařadit především dosahování finanční stability, kterou je možno hodnotit pomocí schopnosti vytvářet zisk, zhodnocovat vložený kapitál a zajistit platební schopnost podniku. Finanční analýza nespadá pouze do finančního řízení, ale svůj vliv má také na firmu jako celek. Je například součástí marketingové SWOT analýzy. [17]

3.5.1 Zdroje vstupních dat pro finanční analýzu Kvalita informací podmiňuje úspěšnost finanční analýzy a do značné míry závisí na použitých vstupních informacích. [18] Základní data jsou nejčastěji čerpána z účetních výkazů, které jsou obecně užívané k popisu finančního stavu a pozice firmy. Rozvaha umožňuje posoudit zachování hospodářské stability podniku. Naopak výkaz zisku a ztráty informuje o schopnosti podnikatelského subjektu vytvářet dostatečný objem zisku. Dalším potřebným zdrojem pro finanční analýzu je výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků neboli výkaz cash flow. [8]

3.5.2 Analýza pomocí absolutních ukazatelů Cílem absolutních ukazatelů je především odhalit meziroční změnu jednotlivých položek účetních výkazů v čase a určit tak hlavní trendy hospodaření podniku. [3]

3.5.2.1 Horizontální analýza účetních výkazů Horizontální analýza firmy hledá odpověď na otázky: O kolik se změnily jednotlivé položky účetních výkazů v čase? Při interpretaci je třeba posuzovat absolutní i procentní změny současně. Interpretace musí být komplexní, změny jednotlivých položek výkazů spolu navzájem souvisejí. [18] Absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t −1 Procentní změna =

ukazatel t - ukazatel t -1 * 100 [%], ukazatel t -1

- 22 -

kde: t……….…..konec sledovaného období, (t-1)………počátek sledovaného období.

3.5.2.2 Vertikální analýza účetních výkazů Vertikální analýza představuje procentní rozbor základních účetních výkazů. Zabývá se vždy jen jedním obdobím, ve kterém zkoumá, jak se na určité globální veličině podílely veličiny dílčí.[4]

3.5.3 Analýza pomocí poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele ukazují vztahy mezi finančními veličinami podniku a patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy. Tyto ukazatele hodnotí především strukturu podnikových aktiv, kvalitu a intenzitu jejich využívání, způsob jejich financování, strukturu nákladů, profitabilitu, solventnost a další rysy finančního života podniku. [1]

3.5.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými (krátkodobými) aktivy a krátkodobými závazky. Charakterizují tedy zda je podnik schopen dostát včas svým splatným závazkům. [1]

Ukazatel běžné likvidity Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky

Běžná likvidita říká, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Za optimální hodnotu se považují hodnoty v intervalu 1,5 až 2,5. [1]

Ukazatel pohotové likvidity Pohotová likvidita =

oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky

Tento ukazatel poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž z oběžných aktiv vylučuje nejméně likvidní položku oběžných aktiv – zásoby. [20] Optimální hodnoty pohotové likvidity se pohybují od 1 do 1,5. [1]

- 23 -

Ukazatel hotovostní likvidity Hotovostní likvidita =

finanční majetek krátkodobé povahy krátkodobé závazky

Hotovostní likvidita měří schopnost podniku hradit svými peněžními prostředky právě splatné závazky. Informuje o tom, jakou část krátkodobých závazků je podnik schopen okamžitě uhradit, jelikož nebere v úvahu ani krátkodobé pohledávky.V literatuře se uvádí doporučovaná hodnota ukazatele 0,5. [1]

3.5.3.2 Ukazatele aktivity „Ukazatele aktivity informují o tom, kolikrát se obrátí každý z jednotlivých druhů majetku za určitý časový interval, neboli jaký počet obrátek v rámci sledovaného období učiní.“ [6, s. 464]

Čím vetší počet obrátek, tím je lépe využíváno vložených finančních prostředků a tím společnost dosahuje lepších finančních výsledků. Hodnota těchto ukazatelů se vyjadřuje v jednotkách času. [1]

Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv =

tržby aktiva celkem

Obrat celkových aktiv ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. [20, s. 63] V případě, že podnik hospodaří efektivně, je potřeba, aby výsledná hodnota ukazatele byla co nejnižší. [1]

Obrat zásob a doba obratu zásob Obrat zásob =

tržby ; zásoby

Doba obratu zásob =

365 obrat zásob

Obrat zásob udává, kolikrát za rok se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a opětný nákup zásob. Doba obratu zásob udává, kolik dní jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím je vyšší obrat zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace. [1]

Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Obrat pohledávek =

tržby pohledávky

Doba obratu pohledávek =

365 obrat pohledávek

- 24 -

Ukazatel obrat pohledávek udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. Doba obratu pohledávek vypovídá o tom, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek, respektive vyjadřuje průměrný počet dní, po které musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. [20]

Doba obratu závazků závazky z obchodního styku průměrné denní nákupy na obchodní úvěr

Doba obratu závazků =

„Doba obratu závazků stanovuje ve dnech dobu, která v průměru uplyne mezi nákupem zásob a jejich úhradou.“ [6, s. 465] Obecně je možno konstatovat, že doba obratu závazků by měla být delší, než doba obratu pohledávek, aby nebyla narušena finanční rovnováha ve firmě.

3.5.3.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji a její schopnost pokrýt své dlužní závazky. [20]

Ukazatel celkové zadluženosti Celková zadluženost =

celkové závazky *100 [%] aktiva celkem

Ukazatel celkové zadluženosti je poměr celkových závazků k celkovým aktivům, který se také nazývá ukazatel věřitelského rizika. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů. [17] Analytickými zadluženost:

ukazateli

celkové

zadluženosti

jsou

Krátkodobá zadluženost =

krátkodobé závazky * 100 [%], aktiva celkem

Dlouhodobá zadluženost =

dlouhodobé závazky * 100 [%]. aktiva celkem

dlouhodobá

a krátkodobá

Míra samofinancování Míra samofinancování =

vlastní kapitál * 100 [%] aktiva celkem

Míra samofinancování je doplňkový ukazatel k celkové zadluženosti, který také bývá označován jako koeficient samofinancování. Vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků [20]

- 25 -

Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování =

dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva

Podkapitalizování podniku může nastat tehdy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. [20]

Dluh na vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál =

celkové závazky vlastní kapitál

Vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu a má stejnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti, tj. poměr celkových závazků k celkovým aktivům. [1]

Úrokové krytí Úrokové krytí =

ZUD , celkové úroky

kde: ZUD...................zisk před zdaněním a úroky „Ukazatel úrokového krytí, označovaný i jako zisková úhrada úroků, vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby.“ [20, s. 58] Doporučení je, že úroky by měly být pokryty ziskem třikrát. Za bezproblémovou úroveň považují analytici hodnotu okolo 8. [20]

3.5.3.4 Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku dosahovat zisku a vytvářet tak nové zdroje. Jedná se o ukazatele, které budou nejvíce zajímat akcionáře a potencionální investory. V časové řadě by měly mít obecně rostoucí tendenci. Doporučené hodnoty u těchto ukazatelů nebývají uváděny, ale jsou vhodné pro srovnání s jinými podniky ve stejném odvětví nebo oboru podnikání. [16]

ROA (rentabilita celkového kapitálu) Rentabilita celkového vloženého kapitálu =

Z + U * (1 - D) , celková aktiva

kde: Z........................zisk po zdanění U........................úrok z použitých úvěrů D........................sazba daní z příjmů.

- 26 -

Ukazatelem ROA hodnotíme, jak je podnik výnosný bez ohledu na to, zdali vložený kapitál patří vlastníkům či pochází z jiných zdrojů. [21]

ROE (rentabilita vlastního kapitálu) Rentabilita vlastního kapitálu =

čistý zisk vlastní kapitál

„Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho akcionáři nebo vlastní.“ [6, s. 65] Obecně platí, že by ukazatel měl nabývat vyšších hodnot, než úroková míra bezrizikových cenných papírů. [16]

ROS (rentabilita tržeb) Rentabilita tržeb =

Z + U * (1 - D) , tržby

kde: Z........................zisk po zdanění, U........................úrok z použitých úvěrů, D........................sazba daní z příjmů. Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podniku vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Obecně lze říci, že čím větší je rentabilita tržeb, tím lepší je situace podniku co se týče produkce. [16]

3.6 Rozdělení

aktiv

na

provozně

potřebná

a nepotřebná Pro základní podnikatelské zaměření podniku potřebuje podnik aktiva o určité velikosti a struktuře včetně přiměřených rezerv. Tato aktiva lze označit na aktiva provozně nutná a aktiva provozně nenutná. Všechny zahraniční publikace týkající se oceňování podniku se shodují na tom, že by mělo být rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná provedeno a společně s tímto by měly být vyřazeny výnosy a náklady související s těmito aktivy. Důvodem pro toto rozčlenění majetku je především, že část majetku nemusí být vůbec využíváno a tudíž z něj neplynou žádné nebo jen velmi malé příjmy. Vyčleněna by měla být aktiva nesouvisející s provozem i v případě, že určité příjmy přinášejí, protože s tímto spojená rizika se mohou lišit od rizik hlavního provozu podniku. Rozdělení aktiv na nutná a nenutná je vhodné provést na počátku aplikace výnosových metod, neboť analýzu a prognózu generátorů hodnoty lze provést jen s aktivy a výsledky hospodaření spojenými s hlavním provozem podniku. Ocenění neprovozních aktiv by mělo být - 27 -

provedeno odděleně od provozního majetku a na závěr přičteno k hodnotě provozní části podniku. [19]

3.6.1 Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek zahrnuje především položky cenné papíry a podíly, které tvoří základ této rozvahové položky. Tyto cenné papíry a podíly nejsou považovány za dlouhodobé uložení peněz a mohou být v dohledné době prodány. V rozvinutých ekonomikách slouží tento majetek především jako strategická rezerva, a proto je správné jej odečíst z bilanční sumy. Doporučovaná provozně nezbytná úroveň peněžních prostředků se odhaduje pomocí žádoucí úrovně okamžité likvidity na 20 %.

3.6.2 Dlouhodobý finanční majetek Kritériem pro rozhodnutí o dlouhodobém finančním majetku by měl být účel finančních investic a charakter spojení mezi podniky. Finanční investice by měly být vyřazeny z provozně nutných aktiv v tom případě, pokud mají portfoliový charakter a nemají přímou vazbu k provozní činnosti podniku. Pokud ve spojení s investicí dochází k propojení mezi hlavní činností analyzovaného podniku a podniku, do kterého bylo investováno, doporučuje se investici v provozně nutných aktivech ponechat. Jestliže chybí informace o charakteru finančních investic, pak se do provozně nutného majetku obvykle nezahrnují.

3.6.3 Ostatní provozně nepotřebná aktiva Do ostatních provozně nepotřebných aktiv můžeme dále zařadit nemovitosti sloužící základnímu účelu podniku, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku, málo provozně využitelný majetek a nadbytečné zásoby a kapacity.

3.7 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Pod pojmem generátory hodnoty se rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které společně určují hodnotu podniku. Obvykle se tyto generátory odvozují od konkrétního přístupu k ocenění. [9] Nejčastějším východiskem je metoda diskontovaných peněžních toků, která pracuje se následujícími generátory hodnoty [19]: • tržby a jejich růst, • marže provozního zisku, • investice do pracovního kapitálu,

- 28 -

• investice do dlouhodobého provozně nutného majetku, • diskontní míra, • způsob financování, • doba existence podniku.

3.7.1 Tržby Promítnutí budoucích tržeb by mělo být součástí strategické analýzy, která dává odpověď na otázku, kolik by se mělo prodat s ohledem na vývoj tržních podmínek. Tato prognóza může být upravena o kapacitní omezení podniku. Korekce může vyplynout z úvah o potřebných investicích, jejich financování a rychlosti zavádění do provozu.

3.7.2 Provozní zisková marže Dalším klíčovým pojmem pro ocenění je provozní zisková marže, kterou lze definovat jako poměr:

Postup projekce ziskové marže shora se dá popsat v následujících krocích: 1) Výpočet korigovaného provozního výsledku z provozu před

daní

a před odpočtem odpisů za minulé roky a následné odvození ziskové marže v procentním vyjádření. 2) Analýza minulé ziskové marži a faktorů, které na ni působí, v souladu s konkurenční pozicí podniku. 3) Odhad hlavních faktorů ovlivňujících ziskovou marži působící do budoucnosti na základě provedené analýzy a odhad budoucích hodnot ziskové marže v procentním vyjádření. 4) Dopočet korigovaného provozního zisku v budoucích letech jako součinu dříve prognózovaných tržeb a odhadnuté ziskové marže.

3.7.3 Pracovní kapitál Pro účely plánování a ocenění podniku je potřeba provést dvě základní modifikace oproti obvyklému tvaru pracovního kapitálu: 1) Od oběžných aktiv se nebude odečítat krátkodobý cizí kapitál, ale neúročený cizí kapitál. Výpočet upraveného pracovního kapitálu je následující: Krátkodobý finanční majetek - 29 -

+Zásoby +Pohledávky -Neúročené závazky +Ostatní aktiva (aktivní časové rozlišení) -Ostatní pasiva (pasivní časové rozlišení) = Pracovní kapitál 2) Započtení všech uvedených veličin jen v rozsahu provozně nutném.

3.7.4 Náročnost na investice do dlouhodobého majetku Plánování investiční činnosti se řadí mezi nejobtížnější části analýzy generátorů hodnoty. Investice se většinou nevyvíjí plynule, a je tudíž obtížné použít extrapolaci. Proto by měly být chápány v širším smyslu, tedy včetně investic do výzkumu, vývoje a investic do lidského kapitálu. Přístup k plánování investiční náročnosti lze rozdělit do tří různých variant: • Globální přístup se dá aplikovat v případě, kdy investice do dlouhodobého majetku mají průběžný charakter. Postup vychází z analýzy využití provozně nutného dlouhodobého majetku ve vztahu k tržbám. • Přístup podle hlavních položek je použitelný především pro nejbližší časový horizont, protože se vychází přímo z podnikových investičních plánů zahrnujících jednotlivé akce a projekty. • Přístup založený na odpisech vychází z předpokladu, že investice pod úrovní odpisů nebudou stačit k dlouhodobému přežití a růstu podniku. Rozhodující pro životnost podniku je zda si podnik dokáže vydělat na investice, které jsou zásadní pro jeho přežití. Z toho plyne, že jádrem rozboru generátorů hodnoty je analýza a prognóza tržeb a k tomu potřebných investic. [9]

3.7.5 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty Generátory hodnoty lze přímo použít k prvnímu odhadu hodnoty podniku. Toto ocenění je založeno na principu peněžních toků a je důležité pro přiblížení významu generátorů a celého principu tvorby hodnoty podniku. Volné peněžní toky pro jednotlivé roky lze vyjádřit:

FCFt = Korig. Provozní zisk po dani – Přírůstek prac. Kapitálu a dlouhodobého majetku

- 30 -

kde: X……….. velikost tržeb za zboží a vlastní výrobky, g………… .tempo růstu tržeb, rZPx………. .provozní zisková marže propočtená z korigovaného výsledku hospodaření, d…………. sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření, kWC……….koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu, kDMx……....koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku, t………….. rok. V první fázi oceňování můžeme na základě strategické analýzy a analýzy minulého vývoje generátorů hodnoty odhadnout průměrné hodnoty generátorů a tak nastínit pravděpodobné rozpětí výnosové hodnoty podniku. Pro tento odhad lze použít vzorce [9]:

3.8 Výnosové metody oceňování podniku Výnosový přístup lze považovat pro oceňování za teoreticky i prakticky nejvhodnější, neboť vychází z renty jako odměny za využití výrobních faktorů. Stanovení hodnoty vychází z predikovaných údajů a navazuje tudíž na dlouhodobé podnikatelské strategie podniku. Na počátku je potřeba rozšířit predikci generátorů hodnoty do podoby požadovaných plánovaných finančních výkazů, které je nutné dále rozčlenit podle provozního a neprovozního majetku. Po sestavení finančního plánu by měla být zpracována finanční analýza plánu, která potvrdí nebo vyvrátí předpoklad o perspektivnosti podniku učiněného na základě strategické a finanční analýzy. Touto analýzou se také určí riziko nutné pro stanovení diskontní míry. [19] Skupina výnosových metod vychází z poznatku, že hodnota statku je dána očekávaným výnosem pro jeho držitele. Ve většině případů bývají za tyto výnosy považovány skutečné příjmy plynoucí z oceňovaného statku. Výnosové metody se tedy dají rozdělit podle toho, jaká veličina se dá konkrétně pod těmito výnosy chápat [9]: • metoda diskontovaného peněžního toku (DCF), • metoda kapitalizovaných čistých výnosů (KCV), • metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA), • metody kombinované.

- 31 -

3.8.1 Metoda diskontovaných peněžních toků - DCF Metody diskontovaných peněžních toků patří mezi nejpoužívanější metody ocenění zejména v anglosaských zemích. Postupně se rozšířily i do kontinentální Evropy, kde se těší také velké oblibě a využívají se stále častěji. [2] Existují tři základní techniky pro výpočet výnosové hodnoty metodou DCF: • metoda entity (entity = jednotka, zde označuje podnik jako celek), • metoda ekvity (ekvity = vlastní kapitál), • metoda APV (Adjusted present value = upravená současná hodnota). Úkolem všech tří metod je zjistit hodnotu vlastního kapitálu neboli čistého obchodního majetku. [9]

3.8.1.1 Metoda DCF entity Výpočet u metody DCF entity probíhá ve dvou krocích. Nejdříve se diskontováním peněžních toků, které jsou k dispozici pro vlastníky i věřitele, získá hodnota podniku jako celku. Tato hodnota je označována jako hodnota brutto Hb. Od ní je pak v druhém kroku odečtena hodnota cizího kapitálu ke dni ocenění, a tím je k dispozici hodnota vlastního kapitálu označovaná jako hodnota netto Hn. Základním znakem této metody je, že výsledkem procesu diskontování peněžních toků je hodnota podniku jako celku. V převážné části odborné literatury je považována za základní způsob. Podnik jako celek je chápán na úrovni investovaného kapitálu, jehož výpočet se dá upravit ve dvou směrech: • určit náklady na investovaný kapitál, • rozčlenění aktiv na provozně nutná a nepotřebná.

Výpočtové schéma pro sestavení volného peněžního toku FCF U metody DCF je východiskem vždy volný peněžní tok, jehož výpočet je znázorněn v následujícím schématu.

- 32 -

Schéma 1: Výpočet FCF

1.

+ Korigovaný provozní VH před daněmi (KPVHD)

2.

- Upravená daň z příjmů (=KPVHD x daňová sazba)

3.

= Korigovaný provozní výsledek hospodaření po daních (KPVH)

4.

+ Odpisy

5.

+Ostatní náklady započtené v provozním VH, které nejsou výdaji v běžném

6.

= Předběžný peněžní tok z provozu

7.

- Investice do upraveného pracovního provozně nutného kapitálu

8.

- Investice do pořízení dlouhodobého provozně nutného majetku

9.

= Volný peněžní tok (FCF)

období

Zdroj: [9, s. 170]

Při výpočtu korigovaného provozního výsledku hospodaření je žádoucí vycházet z té hladiny, která povede k minimu navazujících úprav. Z tohoto důvodu se doporučuje postupovat podle následujícího výpočtu, který vychází z provozního výsledku hospodaření. Schéma 2: Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření (KPVH)

Provozní VH před daněmi (KPVHD) - Provozní výnosy jednorázové nesouvisející s provozním majetkem + Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Výnosy z finančních investic a výnosové úroky plynoucí z provozně nutného majetku - Finanční náklady související s provozně potřebným majetkem = Korigovaný provozní výsledek hospodaření Zdroj: [9, s. 174]

V dalším kroku by měly být specifikovány investice do podnikové činnosti, které slibují kladnou čistou současnou hodnotu. Pro výpočet se použije vztah [9]:

Inetto t = Kt – Kt-1 Ibrutto t = Kt – Kt-1 + Ot kde:

It…………investice do provozně nutného investovaného kapitálu v roce t, Kt………..provozně nutný investovaný kapitál ke konci roku t, Ot………..odpisy v roce t.

- 33 -

3.8.1.2 Standardní dvoufázová metoda Tato metoda vychází z představy, že budoucí období lze rozdělit na dvě fáze. V první fázi se získá prognóza volného peněžního toku pro jednotlivá léta. Druhá fáze zahrnuje období od konce první fáze až do nekonečna. Hodnota podniku za období druhé fáze se nazývá pokračující hodnota. [10] Hodnota podniku dle dvoufázové metody se vypočítá následovně [11]:

kde: T………..délka první fáze v letech, PH……....pokračující hodnota, Ik…………kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu.

Výpočet pokračující hodnoty Pro výpočet pokračující hodnoty se používá tzv. Gordonův vzorec, který pracuje s rostoucí nekonečnou řadou peněžních toků, protože se pro druhou fázi předpokládá stabilní a trvalý růst volného peněžního toku. Gordonův vzorec má tento tvar [9]:

přičemž podmínkou platnosti vzorce je, aby bylo ik > g, kde: T…………poslední rok prognózovaného období, ik…………průměrné náklady kapitálu = kalkulovaná úroková míra, g………….předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze, tj. do nekonečna FCF……...volný peněžní tok pro první rok pokračující fáze.

Do výpočtu Gordonova vzorce je třeba použít odhad volného cash flow pro rok T+1, tedy pro první rok, kdy již není k dispozici plán [9, s. 184]:

- 34 -

Parametrický vzorec Dalším způsobem, jak spočítat pokračující hodnotu, je vzorec, který pracuje s vybranými faktory tvorby hodnoty. Mezi tyto faktory spadá tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření (KPVH) a očekávaná rentabilita investic (rI). [10] Rentabilitu investic je možné odvodit v návaznosti na rentabilitu investovaného kapitálu. Pro vytvoření nové hodnoty je potřeba, aby rentabilita investovaného kapitálu rK byla vyšší než náklady kapitálu.

Známe-li provozně nutný investovaný kapitál, můžeme zjistit výši čistých investic jako změnu stavu investovaného kapitálu během roku [9]:

Investice netto = ∆K

Rentabilita čistých investic (rI) se vypočítá [11]:

Parametrický vzorec pro pokračující hodnotu pak má tuto podobu:

kde: ……korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy.

V čitateli parametrického vzorce je vlastně korigovaný provozní výsledek snížený o čisté investice, tedy volné cash flow pro vlastníky a věřitele [9]:

Zjištění výsledné hodnoty podniku Na základě předchozích postupů je odvozena provozní hodnota podniku brutto, která zachycuje pouze provozní část podniku. K získání výsledné hodnoty vlastního kapitálu oceňovaného podniku je třeba provést uvedené kroky, které názorně zobrazuje následující schéma:

- 35 -

Schéma 3: Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku

Hodnota brutto - Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění) = Hodnota vlastního kapitálu + Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná ke dni ocenění = Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku Zdroj: [11, s. 64]

3.8.2 EVA Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, který lze využít jako nástroj finanční analýzy, oceňování podniku a řízení podniku. Základním principem ekonomické přidané hodnoty je měření ekonomického zisku. Pokud tedy podnik vykazuje kladný účetní zisk, vykazuje také ekonomický zisk v případě, že je účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál. [9] Hlavní předností je, že kombinuje výsledek hospodaření s rizikem při jeho dosahování, a tím docílí přiblížení účetní veličiny s pohledy investorů, kteří na něm působí. Další výhodou je, že EVA využívá účetní výsledek hospodaření i k ocenění podniku, na rozdíl od metod založených na DCF. [13]

Základní výpočet ukazatele EVA Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady vlastního i cizího kapitálu. Obecná podoba vzorce pro výpočet EVA je uvedena na následující straně [13]:

kde: NOPAT….zisk z operační činnosti podniku po dani Capital …...kapitál vázaný v aktivech sloužících k operační činnosti podniku. V konceptu ekonomické přidané hodnoty bývá výraz nahrazen termínem NOA. WACC…..průměrné vážené náklady kapitálu.

Základní výpočet EVA za rok t je možné provádět dvěma způsoby [9]: 1. Pomocí vzorce nákladů na kapitál

- 36 -

2. Pomocí vzorce hodnotového rozpětí

Propočet NOA Východiskem pro stanovení čistých operačních aktiv (NOA) je úprava rozvahy, která se týká následujících operací: 3. Vydělení neoperačních aktiv z celkových aktiv, 4. Snížení aktiv o neúročný cizí kapitál, 5. Vyloučení mimořádných položek, 6. Převedení účetní hodnoty aktiv na skutečnou. V konečném důsledku ukazatel čistá operační aktiva pro metodu EVA v zásadě odpovídá veličině provozně nutný investovaný kapitál pro metodu DCF. [19]

EVA jako nástroj ocenění Stejně jako u metody DCF lze použít varianty výpočtu EVA a ocenění EVA entity, ekvity a APV. Obvykle používanou variantou je EVA entity, jejíž základní schéma má tuto podobu: Schéma 4: Tržní hodnota vlastního kapitálu

Tržní hodnota operačních provozně nutných aktiv + Tržní hodnota neoperačních aktiv - Tržní hodnota úročených závazků = Tržní hodnota vlastního kapitálu Zdroj: [9, s. 295]

V prvním kroku je vypočtena hodnota pro vlastníky a věřitele, a teprve po odečtení cizího kapitálu získáme ocenění podniku jen pro vlastníky. Tržní hodnota operačních aktiv se získá krokem, který je popsán níže: Schéma 5: Tržní hodnota vlastního kapitálu

Čistá operační aktiva (NOA) + Tržní přidaná hodnota (MVA) = Tržní hodnota operačních aktiv Zdroj: [9, s. 295]

- 37 -

Důležitou úlohu v tomto přístupu má tržní přidaná hodnota, nebo také hodnota přidaná trhem (MVA), která představuje jakýsi provozní goodwill. Zatímco EVA měří úspěch společnosti během minulého roku, MVA představuje pohled do budoucnosti, který odráží očekávání trhu ohledně perspektiv společnosti. [13]

Existují dva možné způsoby pro výpočet MVA [9] • Ex post jako diferenci mezi tržní hodnotou podniku jako celku a hodnotou jeho aktiv (NOA). • Ex ante jako současnou hodnotu budoucích operačních nadzisků (EVA).

V případě měření výnosnosti hraje velikost NOA zásadní roli, co se týče majetkového ocenění. Čím větší bude NOA, tím menší bude EVA. Jinak je tomu při oceňování podniku pomocí EVA, kde má hodnota vykázaných aktiv menší význam, neboť její velikost nemá vliv na vypočtenou hodnotu podniku. Výpočet využívá opět dvoufázovou metodu, stejně jako metoda DCF [9]:

kde: Hn………..hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto), EVAt……..EVA v roce t, NOA0…….čistá operační aktiva k datu ocenění, NOAt-1 ……čistá operační aktiva ke konci předcházejícího roku, NOPATt….operační výsledek hospodaření po dani v roce t, T………….počet let explicitně plánovaných EVA, WACC……průměrné vážené náklady kapitálu D0…………hodnota úročených dluhů k datu ocenění, A0…………ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění.

- 38 -

3.9 Ocenění na základě analýzy majetku Majetkové ocenění vede ke zjištění majetkové podstaty podniku, která se často označuje jako substanční hodnota. Tato hodnota podniku je definována jako souhrn individuálně oceněných položek majetku. Podle toho jak se oceňují tyto složky lze členit majetkové ocenění do jednotlivých skupin [9]: • Likvidační hodnota – nepředpokládá se dlouhodobější existence podniku. Majetek bude v budoucnu rozdělen, rozprodán, popř. zlikvidován. Hodnota majetku je tedy dána očekávanými příjmy z likvidace. • Účetní hodnota na principu historických cen – předpokládá se další pokračování podniku a jednotlivé položky majetku jsou oceňovány na bázi historických cen, tedy za kolik byl majetek skutečně pořízen. • Substanční hodnota na principu reprodukčních cen – předpokládá budoucí chod podnikatelského subjektu a snaží se odpovědět na otázku, kolik by stálo znovuvybudování podniku. • Substanční hodnota na principu úspory nákladů – kvantitativní vyjádření substitučního efektu existující majetkové podstaty. • Majetkové ocenění na principu tržních cen – spočívá v ocenění každé majetkové položky podniku jejími tržními hodnotami. Tento typ ocenění je vhodný u investičních společností a podniků holdingového typu.

- 39 -

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika společnosti Zemědělské družstvo Jeseník vzniklo dle zákona o transformaci, schválením transformačního projektu valnou hromadou dne 21.11.1992. Družstvo pokračuje ve své činnosti od roku 1950 zápisem v obchodním rejstříku, vedeném krajským soudem v Ostravě. Základní údaje o podniku [39]: Název subjektu:

Zemědělské družstvo Jeseník

Sídlo:

Jeseník, ul. Šumperská č.p. 118, PSČ 790 01

Kraj:

Olomoucký (okres: Šumperk)

IČO:

001 50 657

Den zápisu do OR:

27. Února 1950

Právní forma:

Družstvo

Základní kapitál:

15 000 000

Zemědělské družstvo Jeseník má střediskovou strukturu. Jeho řídícím orgánem je představenstvo v čele s předsedou, který je statutárním orgánem a zároveň vystupuje za družstvo navenek. Družstvo čítá 51 zaměstnanců, z kterých je 13 na řídících funkcích. Díky negativním vlivům hospodářské krize bylo družstvo od roku 2009 nuceno přistoupit k sezónnímu propouštění pracovníků. Na financování činnosti a investic používá podnik vlastní zdroje, různé typy úvěrů a zemědělské dotace z národní i evropských fondů. V posledních letech se podnikatelská činnost přizpůsobuje jak přírodním, tak i ekonomickým podmínkám a dále novým podmínkám a nařízením vyplývající ze vstupu do Evropské unie. Zemědělské družstvo Jeseník hospodaří v podhůří Jeseníků na pozemcích o celkové výměře 1912 ha. Tato oblast se vyznačuje nízkými průměrnými teplotami a bohatými srážkami, což předurčuje způsob hospodaření podniku. Orná půda zaujímá z celkových pozemků jen 286 ha orné půdy, proto se rostlinná výroba se především specializuje na pěstování objemných krmiv pro dojnice a ostatní skupiny hospodářských zvířat s nulovým podílem tržních plodin. Z toho vyplývá i zaměření živočišné výroby, která je orientovaná na chov mléčných dojnic a výrobu mléka. Doplňkovou činností je chov skotu bez tržní produkce mléka a chov ovcí a koz, který je spíše orientován jako centrum venkovské turistiky. Podnikatelskou činnost družstva lze tedy rozdělit následujících pěti oblastí: živočišná výroba, rostlinná výroba, okrasné školky, doprava, dílny a opravy zemědělské techniky.

- 40 -

Živočišná výroba Družstvo se v největší míře věnuje živočišné výrobě, která tvoří 84 % z celkových tržeb. Hlavním zdrojem živočišné výroby je chov mléčného skotu. Jedná se o kříženky holštýnského plemene, kde základní stádo tvoří 485 kusů dojnic. Dojnice jsou krmeny se zřetelem na svou užitkovost, která v současné době dosahuje 7800 l na dojnici. Díky této specializaci na výrobu mléka se družstvu povedlo v předchozích letech provést rekonstrukci dvou mléčných středisek. Téměř na všechny investice se podařilo čerpat finanční prostředky z národních i evropských dotačních fondů. Většina produkce mléka je dodávána do italské mlékárny ORRERO, která si velmi pečlivě vybírá své dodavatele suroviny a každodenně kontroluje kvalitu dodaného mléka. Obrovské výkyvy cen u této komodity se podnik snaží řešit nouzovými opatřeními, a proto provozuje dva automaty na prodej čerstvého kravského mléka, do kterých se dodává mléko v prvotřídní kvalitě. Tyto automaty jsou umístěny v nedalekém městě Jeseník, jehož obyvatelstvo projevuje o tyto služby zájem. Do živočišné výroby také spadá chov a prodej skotu bez tržní produkce mléka, jehož stádo jímá 75 ks krav. V neposlední řadě je zde potřeba zmínit chov a prodej ovcí a koz, díky němuž se vyrábí přírodní sýr Bělá ze směsi ovčího a kozího mléka.

Rostlinná výroba Jak již bylo výše zmíněno, rostlinná výroba se specializuje na pěstování krmiv pro dojnice a ostatní skupiny hospodářských zvířat s nulovým podílem tržních plodin. Tohle středisko se podílí pouze 5 % na celkových tržbách podniku. Dále družstvo nabízí traktorové práce, sečení rotační lištou, obracení, skulování a svoz sena, provádění chemických postřiků, mulčování a prodej hnojiva.

Okrasné školky Dalším úsekem podniku je středisko okrasných školek, které poskytuje materiál na výsadby, a to v sortimentu, který je vhodný i do zdejších podmínek. Jedná se především o vřesy, vřesovce, rododendrony a ostatní okrasné dřeviny.

Doprava Vedle zemědělských činností družstvo provozuje i další služby v oblasti přepravy, které tvoří 5% z tržeb družstva. Nabízí autobusovou vnitrostátní i mezinárodní dopravu dvěma autobusy. Mezi další služby patří zemní práce teleskopickým nakladačem, jeřábnické práce, doprava sypkých materiálů a pronájem a odvoz kontejnerů.

- 41 -

Dílny a oprava zemědělské techniky Opravou traktorů a jiné zemědělské techniky se družstvo zabývá ve svých dílnách, kde mimo jiné provozuje výměnu olejových náplní a maziv, mytí motorových vozidel, prodej náhradních dílů a výrobu hydraulických hadic.

I přesto, že rok 2009 byl pro podnik velmi kritický vlivem kolísání cen mléka, tak se nadále předpokládá, že produkce mléka pro něj bude i do budoucna stěžejní činností. Jedním z významných pozitiv, díky kterému může družstvo stále pokračovat s chovem mléčného skotu, je podstatná úspora nákladů na výrobu 1 l mléka daná rekonstrukcí střediska v Domašově. Další snahou je alespoň částečně se osamostatnit od dodávky mléka do mlékáren, aby mohlo družstvo určovat cenu za tuto komoditu, a aby nebylo závislé na cenách daných mlékárnou. Živočišná výroba se bude i nadále zabývat doplňkovou činností – chovem masného skotu a chovem ovcí a koz. Předpokládá se, že bude stejně jako doposud tento chov sloužit jako středisko venkovské turistiky, a proto náklady směřované na tuto farmu budou zaměřeny na zvýšení návštěvnosti turistů. Prioritou rostlinné výroby bude stále výroba objemných krmiv pro živočišnou výrobu a údržbu krajiny a nepředpokládá se, že by rostlinná výroba začala směřovat k pěstování tržních plodin. Středisko dílen se s postupným nákupem nových technologií a strojů bude orientovat v co největší míře na služby mimo podnik. [40]

- 42 -

4.2 Strategická analýza Prostřednictvím strategické analýzy se obvykle identifikují a hodnotí všechny relevantní faktory vnějšího a vnitřního prostředí, které ovlivňují podnik a rozhodování řídících pracovníků.

4.2.1 Charakteristika odvětví zemědělství Zemědělská výroba je společně s navazujícím potravinářskou výrobou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. České zemědělství si prošlo bouřlivým vývojem a má za sebou dlouholetou tradici, která zaručovala soběstačnost národa v základních potravinách. Po roce 1989 došlo k transformaci agrárního sektoru a privatizaci státních zemědělských statků, proběhly markantní majetkové změny, což se odrazilo ve struktuře a počtu podnikatelských subjektů. Zemědělští podnikatelé dnes v ČR hospodaří přibližně na 4264 tis. ha půdy, která tvoří cca polovinu celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele republiky připadá tedy 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha půdy orné, což odpovídá evropskému průměru. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemědělské půdy, oproti tomu výměra lesní půdy vzrostla o 16 tis. ha. Polovina půdního fondu se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření a to jsou právě ty oblasti, kde se zakládání a udržování luk a pastvin podporuje. Většina zemědělské půdy je nyní ve vlastnictví fyzických a právnických osob. Podíl zemědělství včetně lesnictví a rybolovu na HDP činí přibližně 2 až 3 %, což řadí ČR k evropskému průměru. V tomto odvětví bylo v roce 2004 zaměstnáno cca 141 tis. osob a tento počet se od 90. Let neustále snižuje. Podíl pracovníků v zemědělství ve struktuře zaměstnanosti národního hospodářství dnes činí 2,9 %. Důvodem takto malého zastoupení zaměstnanců v zemědělství je fakt, že mzdy v tomto sektoru jsou nižší, co do porovnání s ostatními sektory. Výnosy zemědělských podniků jsou především u rostlinné výroby závislé na přírodních podmínkách, výkupní ceny produktů jsou nízké, tudíž zemědělci nedosahují závratných zisků a nemohou si dovolit vyplácet vyšší mzdy. Z tohoto důvodu je nutná podpora zemědělství státem prostřednictvím dotací. Zemědělská výroba dnes neslouží jen k výrobě potravin, ale přebírá na sebe i důležité společenské a ekologické funkce. Zemědělství je nedílnou složkou venkovského prostoru, který potřebuje podporu a péči, proto jsou zemědělci k těmto činnostem motivováni řadou dotačních nástrojů. [23] Vývoj zemědělské produkce v je zachycen v následujícím grafu, kde je patrný výrazný vzestup v roce 2007, na kterém se podílela vyšší sklizeň obilovin, řepky a brambor spolu s výrazným navýšením cen jednotlivých komodit. Vysoká produkce se udržela i v následujícím roce. K prudkému meziročnímu poklesu zemědělské produkce o 18,1 % došlo v roce 2009 vlivem výrazného snížení cen obilovin, technických plodin, cen mléka a jatečných prasat, ale také objemu sklizní. Zemědělská produkce za rok 2010 v běžných cenách dosáhla výše 98 463,6 mil.Kč a meziročně se zvýšila o 0,8 %. Rostlinná produkce činila 53 477,3 mil. Kč, což

- 43 -

představuje nárůst proti předcházejícímu roku o 4,8 %. Celková živočišná produkce se snížila meziročně o 4,1 % a je na úrovni 40 513,4 mil. Kč. Graf 1: Zemědělská produkce v běžných cenách roku 2001 až 2010 Zemědělská produkce v běžných cenách

Graf 1

Agricultural output at current prices 140

mld. Kč / CZK bn

120 100 80 60 40 20 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rostlinná produkce / crop output

živočišná produkce / animal output

produkce zem. služeb / agr. services output

vedlejší čin. (neodděl.) / secondary act. (insep.)

Zdroj: Český statistický úřad1

Od roku 2001 mírně převažuje rostlinná výroba nad živočišnou. Nejlépe to dokazuje rok 2007 a 2008. Nejvíce pěstovanými plodinami jsou obiloviny, především pšenice a dále technické plodiny. V živočišné výrobě dominuje výroba mléka a chov prasat. Podrobnou strukturu rostlinné i živočišné výroby v roce 2009 a 2010 zobrazuje graf č 2.

1

Hrubá zemědělská produkce v ČR ve stálých cen roku 1989. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/8D003437A3

- 44 -

Graf 2: Struktura zemědělské produkce za rok 2009 a 2010

Struktura zemědělské produkce Structure of Agricultural tput Obiloviny / Cereals Mléko / Milk Technické plodiny / Industrial crops Prasata / Pigs Krmné plodiny / Forage plants Skot / Cattle Drůbež / Poultry Zelenina / Vegetables Produkce zem. služeb /Agricultural services output Brambory / Potatoes

2009 2010

Vejce / Eggs Vedlejší činnosti / Secondary activities Ovoce / Fruits Víno / Wine Ovce a kozy / Sheep and goats 0

5

10

15 20 mld. Kč / CZK bn běžné ceny / current prices

25

Zdroj: Český statistický úřad2

4.2.2 Analýza vnějšího prostředí Vnější prostředí má nestabilní měnící se charakter, a proto budou definovány příležitosti a hrozby, které by mohly mít na podnik v budoucnu vliv. Dále bude vnější prostředí zhodnoceno PESTE analýzou a analýzou pěti konkurenčních sil podle Portera.

4.2.2.1 PESTE analýza Tato analýza vychází z minulosti a zároveň se snaží o analyzování a předvídání budoucích vlivů v prostředí v pěti různých oblastech, mezi které se řadí politické a právní prostředí, ekonomické, sociální, technologické a ekologické prostředí.

2

Struktura zemědělské produkce v letech 2009 a 2010 v běžných cenách. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/8E002CE86D

- 45 -

1) Politické a právní prostředí Politické a právní prostředí je tvořeno mnoha rozličnými faktory, které udávají směr rozvoje společnosti a vytvářejí právní a politický rámec pro její budoucí vývoj. Vstup České republiky do Evropské unie roku 2004 byl krok, který přinesl mnoho změn v právním i politickém prostředí. Především znamenal zvýšení změnu zákonů a právních předpisů, které se musely harmonizovat s předpisy EU a přijetí společné zemědělské politiky. Záměrem EU je snižovat administrativní zátěž zemědělcům, a proto se snaží tuto společnou politiku co nejvíce zjednodušit, aby byla pružná a farmářům nesvazovala ruce. Hlavními cíli této politiky je pomáhat evropským zemědělcům, aby obstáli v mezinárodní konkurenci a podporovat rozvoj venkova, zejména v chudších oblastech, jejichž HDP dosahuje méně než 75 % průměru EU. Vznikem společné politiky byly vytvořeny rovné podmínky, co se týče konkurence a podpory mezi výrobci z členských států. Vstup do EU znamenal pro české zemědělce taky určitá zpřísnění, hlavně co se týče hygieny a životních podmínek pro zvířata, zavedení produkčních kvót vybraných komodit a důslednější ochrany životního prostředí. V současné době je zemědělství financováno jak evropskými dotačními programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu), tak národními dotačními programy, které jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu. Evropské dotační programy spolu s národními platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. Mezi základní dotační nástroje v ČR patří: • přímé platby, • program rozvoje a venkova ČR na období 2007 až 2013 (evropský zdroj finančních prostředků částečně financovaných ČR), • operační program Rybářství na období 2007 až 2013 (investiční podpora), • dotace v rámci Společné organizace trhu (podpora organizovanosti producentské základny), • národní dotace (plynou čistě ze státního rozpočtu), • Podpůrný garanční a lesnický fond (podpora ekonomicky návratných podnikatelských záměrů. [26] Základní právní předpisy upravující odvětví zemědělství jsou následující: • Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, účinnost od: 12.11.1997, • Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, účinnost od: 1.7.1992, • Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), účinnost od: 1.9.1998,

- 46 -

• Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, účinnost od: 1.1.2001, • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, účinnost od: 1.1.2006, • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), účinnost od: 1.1.2002. [27]

2) Ekonomické prostředí Je tvořeno mnoha faktory, které působí na vývoj a strukturu národního hospodářství. Mezi tyto faktory patří zejména HDP, inflace, úroveň a diferenciace mezd a rentabilita daného odvětví.

HDP Hrubý domácí produkt (HDP) je vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území a slouží jako základní ukazatel ekonomického prostředí. Největší nárůst HDP byl v letech 2005 až 2007, kdy se růst pohyboval okolo 6 %. V roce 2008 se tempo HDP snížilo až na 3,1 %. V následujícím roce 2009 zasáhla v plném rozsahu světovou ekonomiku hospodářská krize, což mělo za následek snížení HDP na -4,7 %. V tomto období se Česká republika nacházela ve fázi recese a mnoho podniků bojovalo s existenčními problémy a byly nuceni snižovat výrobu a stavy zaměstnanců. V roce 2010 se ekonomika opět začala oživovat a nastal růst HDP na 2,7 %. Od roku 2013 je prognózován pozitivní vývoj HDP, které by se mělo postupně zvyšovat. Tabulka 1: HDP v ČR v letech 2002 až 2010

HDP

růst v

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1,9

3,8

4,7

6,8

7,0

5,7

3,1

-4,7

2,7

% Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR3

Tabulka 2: Předpověď HDP v ČR pro roky 2011 – 2015

HDP růst v %

2011

2012

2013

2014

2015

odhad

predikce

predikce

výhled

výhled

1,8

0,2

1,6

2,7

3,6

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR

3

Ministerstvo financí České republiky: Makroekonomická predikce 2012. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html?year=2012

- 47 -

Podíl zemědělství na tvorbě HDP Podíl zemědělství na celkovém HDP vykazuje v poslední době klesající trend, stejně jako vývoj zaměstnanosti v zemědělském sektoru. Ceny zemědělských výrobců mírně rostou, ale také jsou převážně nestabilní, což je překážka pro rozvoj hospodaření. Tabulka č. 3 ukazuje klesající trend podílu zemědělství na HDP, který bude i nadále pokračovat. Tabulka 3: Podíl zemědělství na tvorbě HDP

Podíl zemědělství na HDP

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

3,0%

2,9%

2,8%

2,8%

2,4%

2,2%

2,3%

1,9%

1,7%

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce4

Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti patří mezi základní makroekonomické ukazatele a vypovídá o celkovém dění v dané ekonomice. Její průběh je vyjádřen v tabulce č. 4. Nezaměstnanost se od roku 2003 postupně snižovala až do roku 2008, než českou ekonomiku v roce 2009 zasáhla hospodářská krize. V prosinci 2009 míra nezaměstnanosti vzrostla až na 9,2 %. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí by se měla míra nezaměstnanosti v roce 2013 výhledově pohybovat v rozsahu 8,4 až 9 %. Tabulka 4: Průměrná míra nezaměstnanosti v %

Nezaměstnanost

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

9,2

9,9

9,2

9,0

8,1

6,6

5,4

8,0

9,0

8,6

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce5

Zemědělství patří v české ekonomice k odvětvím s vyšším věkovým průměrem a dlouhodobě slábne zájem ze strany mladých lidí. Zemědělství je vnímáno jako odvětví s nízkou perspektivou uplatnění. Celková nezaměstnanost v něm do roku 2020 poklesne přibližně o jednu čtvrtinu v porovnání s rokem 2008 a podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v ekonomice dosáhne 2,45 %, což přibližně odpovídá současnému podílu tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti ve vyspělých západoevropských zemích. 4

Český statistický úřad: HDP Výrobní metoda. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod

5

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady

- 48 -

Graf 3: Podíl zaměstnanosti v odvětví na celkové zaměstnanosti do roku 2020

Zdroj: www.budoucnostprofesi.cz6

Inflace Vývoj spotřebitelských cen zachycuje tabulka č. 5. Od roku 2006 se inflace držela na nízké úrovni kromě roku 2008, kdy dosáhla hodnoty 6,3 %. Následkem krize došlo v roce 2009 jen k mírnému růstu cen o 1 %. Ministerstvo financí stanovilo odhad na rok 2011, který se má pohybovat okolo 1,9 %. Dále byl také předpověděn vývoj inflace na roky 2012 až 2015, kde se bude inflace opět pohybovat na nízké úrovni a nepřekročí maximální hodnotu 3,2. Tabulka 5: Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu 2005 v % 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

odhad Inflace

2,5

2,8

6,3

1,0

1,5

1,9

2013

predikce 3,2

2014

2015

výhled 1,5

2,0

2,1

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo financí ČR

Ceny zemědělských výrobců Vývoj indexu cen zemědělských výrobců závisí na mnoha faktorech, především na úrodě, dovozech, vývozech, dohodách mezi odběrateli a také na kvalitě zemědělských produktů. Vývoj těchto cen znázorňuje graf č. 4 na následující straně, z kterého lze vyčíst, že nejvyšší nárůst nastal v roce 2008. Poté v roce 2009 následoval propad způsobený hospodářskou krizí. Od poloviny roku 2010 ceny nadále rostou, ale tento vývoj je nejistý vzhledem k charakteru zemědělství.

6

Budoucnost profesí: Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://budoucnostprofesi.cz/cs/vyvoj-v-odvetvich/zemedelstvi.html

- 49 -

Graf 4: Vývoj cen zemědělských výrobců od roku 2005 až do 2012

Zdroj: Český statistický úřad7

Sazba daně z příjmu PO Na grafu č. 5 je zachycen vývoj sazby daně z příjmu pro právnické osoby, který má klesající charakter. Je to zejména z toho důvodu, že stát se snaží snížit daňové břemeno českým podnikatelům a podpořit je tímto v jejich činnosti. Od roku 2003 až do roku 2010 se daň snižuje z 31 % na hladinu 19 %, kde se v současnosti ustálila. Graf 5: Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob

Zdroj: AZ data účetnictví [33]

7

Český statistický úřad: Indexy cen výrobců. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ipc_cr

- 50 -

Spotřeba vybraných zemědělských komodit V roce 2010 došlo k celkovému poklesu spotřeby potravin v kg na obyvatele ve srovnání s rokem 2009, a to o 2,1 %. České obyvatelstvo začalo šetřit potravinami, což se projevilo ve snížení nákupů chleba, mléka. Naopak spotřeba sýrů a mléčných výrobků stoupla. V grafu č. 6 je naznačena spotřeba hovězího, vepřového a drůbežího masa od roku 2000 až do roku 2010. Spotřeba masa na kosti se celkově zvýšila o 30 dkg na 79,1 kg a toto množství představuje z celkové spotřeby potravin více než desetinu. Zvýšila se především spotřeba vepřového masa o 0,7 kg na 41,6 kg a poklesla spotřeba drůbežího masa o 30 dkg na 24,5 kg. Graf 6: Spotřeba masa od kosti v kg na 1 obyvatele

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce8

Spotřeba mléka a mléčných výrobků Spotřeba mléka a zejména mléčných výrobků se v České republice těší velké oblibě, čemuž nasvědčuje neustále rostoucí konzumace naznačená v grafu č. 7. Spotřeba mléka a mléčných výrobků nepatrně poklesla v roce 2010 oproti roku 2009, ale celkový trend dokazuje, že spotřeba má rostoucí charakter, což je pozitivní fakt pro zemědělské výrobce, jejichž hlavní činnost je chov mléčného skotu a produkce mléka.

8

Český statistický úřad: ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/4100f5e146962c05c12579d8003ba05f/$FIL E/cpotr041012analyza.pdf

- 51 -

Graf 7: Spotřeba mléka a mléčných výrobků v kg na 1 obyvatele za rok

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce9

3) Sociální prostředí Sociální prostředí obsahuje sociální, demografické a kulturní faktory, které úzce souvisí s životní úrovní obyvatel. Tyto faktory také mají velký vliv na organizace v otázkách co a pro koho vyrábět. Vývoj počtu obyvatel v ČR je znázorněn v grafu č. 8., kdy je možné od roku 2002 sledovat rostoucí trend. K 1. 1. 2011 (resp. 31. 12. 2010) měla Česká republika celkem 10 532 770 obyvatel, což znamená meziroční nárůst o 25 957 obyvatel. Z toho bylo 5 168 799 mužů a 5 363 971 žen. Za celý rok 2010 se narodilo o 10 300 více dětí, než byl počet zemřelých. Celkový počet narozených dětí za rok 2010 tak byl 117 200 dětí. To je přibližně o 1200 méně než v roce 2009 a vypadá to, že porodnost od svého vrcholu v roce 2008 v ČR i nadále klesá. Další významný podíl na nárůstu celkového počtu obyvatel měla především migrace. V roce 2010 tak Česká republika získala celkem 15 600 nových obyvatel zejména ze Slovenska, Ruska a Ukrajiny.

9

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/4100f5e146962c05c12579d8003ba05f/$FILE

/cpotr041012analyza.pdf

- 52 -

Graf 8:Počet obyvatel v letech 1989 až 2010

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce

K 31. 12. 2010 měl Olomoucký kraj celkem 641 681 obyvatel. Počtem obyvatel na 1 km2 (121,8) se kraj přibližuje průměrné hustotě zalidnění za celou ČR (133,6 osob na km2). V rámci kraje jsou samozřejmě rozdíly, nejmenší hustotu obyvatel má okres Jeseník (57,2 osob na km2) a Šumperk (94,6 osob na km2). V roce 2010 se v kraji narodilo více dětí než zemřelo osob (6 922 živě narozených dětí a 6 748 zemřelých), přesto klesá podíl dětí ve věku 0 – 14 let a roste podíl obyvatel starších 65 let, tím se zvyšuje průměrný věk obyvatel (40,9 let k 31. 12. 2010). Tabulka 6: Počet obyvatel v Olomouckém kraji v tis. osob

Počet obyvatel

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

641159

640680

639423

639161

639894

641791

642137

642041

641681

Zdroj: Český statistický úřad10

Graf č. 9 zobrazuje vývoj hrubé měsíční mzdy jak v celé ČR, tak i v období zemědělství. Ve 4. čtvrtletí 2011 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 26 067 Kč, což je o 502 Kč (2,0 %) více než ve stejném období roku 2010. V jednotlivých částech a odvětvích ekonomiky se vývoj reálné mzdy v průběhu roku 2011 vyvíjel ovšem 10

Český statistický úřad: Demografická ročenka krajů 2001 až. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11

- 53 -

odlišně. Zatímco v podnikatelské došlo k růstu počtu zaměstnanců o 0,1 % i k růstu reálné průměrné mzdy o 0,8 %, naopak v nepodnikatelské sféře poklesl počet zaměstnanců o 1,9 % a průměrný plat poklesl reálně o 1,8 %. Tento vývoj započal již v roce 2010 a v roce 2011 se ještě prohloubil. Celkově lze však vysledovat rostoucí trend v průměrných měsíčních mzdách v celé ČR i v zemědělství: Jediným rokem, kdy byla rostoucí tendence přerušena byl rok 2009, protože v tuto dobu zasáhla zemědělství i celou českou republiku hospodářská krize. Graf 9: Průměrná měsíční mzda (Kč)

Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce

Z analýzy sociálního prostředí lze vyvodit, že roste počet obyvatel, příjmy obyvatel i spotřeba, což je důležitým předpokladem pro neustále se zvyšující životní úroveň a rozvoj zemědělství.

4) Technologické prostředí Zemědělství se řadí k těm odvětvím, ve kterých se technologie příliš nemění, ale i zde jsou občas nutné nějaké inovace. Živočišná výroba byla v průběhu minulých let značně automatizována (dojící zařízení, dávkovače krmiv, atd.), takže už není tak moc náročná na pracovní sílu jako v minulosti. Vstup do EU také podnítil zpřísnění některých zařízení týkajících se životních podmínek a hygieny zvířat. V rostlinné výrobě se dnes používají výkonnější stroje na obhospodařování zemědělské půdy, vysazují se nové odrůdy rostlin, které se hnojí vylepšeným složením hnojiv. Inovace v zemědělství probíhají stejně, jako v každém jiném odvětví, nicméně velké procento podniků má stále v současné době zastaralé budovy a zařízení, jejichž obnova je finančně náročná a většina z nich si novější techniku nemůže z ekonomických důvodů dovolit.

- 54 -

5) Ekologické prostředí Zemědělské subjekty svou činností ovlivňují vzhled krajiny, místní ekosystém a v podstatě celé životní prostředí, ve kterém působí. V poslední době se rychlým tempem rozvíjí tzv. ekologické zemědělství, které má za cíl obhospodařovat půdy bez používání chemických postupů s negativními vlivy na životní prostředí.

4.2.2.2 Analýza konkurenčních sil podle Portera Podnik by měl mít přehled o svých konkurentech a intenzitě soupeření mezi nimi, aby jim dokázal úspěšně čelit. Kromě organizací je konkurenční prostředí tvořeno dalšími faktory, které definoval profesor Michael Porter v modelu faktorů konkurenčního prostředí. a) Současná konkurence Zemědělství se vyznačuje velkým počtem subjektů, a sice v podobě zemědělských podniků, družstev, farem, ale i drobných soukromých zemědělců. Z tohoto důvodu i v tomto odvětví existuje konkurence, která se snaží získat vedoucí postavení na trhu. V olomouckém kraji působí přes 2000 subjektů, které se věnují zemědělství. Tento kraj se řadí mezi kraje s menším podílem na českém zemědělství, co se týče obhospodařované půdy. V kraji převažují podniky fyzických osob, které však hospodaří v průměru na necelé čtvrtině zemědělské půdy. U právnických osob byla nejrozšířenější forma společnost s ručením omezeným, dále družstva a akciové společnosti. Nejvíce podniků působících v této oblasti se zabývá rostlinnou výrobou kombinovanou se živočišnou. U podniků fyzických osob převažuje rostlinná výroba. Největší intenzita chovu skotu v Olomouckém kraji byla zaznamenána v okresech Šumperk a Jeseník, kde na 100 ha zemědělské půdy připadlo 42,2 kusů skotu. V okolí oceňovaného podniku se vyskytuje hned několik subjektů zabývajících se zemědělskou produkcí. Jsou to například: • AGRO Česká Ves, s.r.o. – podnik hospodaří od roku 1993 a hlavním oborem činnosti je zemědělská výroba a zpracování zemědělských surovin. V těchto oblastech se orientuje především na chov skotu, chov prasat a pěstování obilí (pšenice, oves). K ostatním činnostem patří nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje, účetnické práce, řeznictví, uzenářství a pronájem bytových a nebytových prostor. • Bio Zemědělská farma Hanušovice – farma od roku 1996 z důvodu klimatických podmínek přešla z ekonomicky neefektivní výroby, jako pěstování obilovin, lnu a výroby mléka na méně nákladově náročnou extenzivní výrobu hovězího masa a produkci zástavového skotu. V rostlinné výrobě se věnují pěstování „ekologických brambor“. • Zemědělské družstvo „Agroholding“ se sídlem v Bernarticích – hospodaří od roku 1993. Zaměřuje se na tradiční zemědělskou výrobu, tj. pěstování obilovin, technických plodin, chov dobytka a produkci konzumních vajec. Svou činnost družstvo rozšířilo o mlynářství, pekařství a vybudování sítě podnikových maloobchodních prodejen. - 55 -

• Agroprodukt Supíkovice spol. s.r.o – vznikla roku 1992 a již od počátku se věnuje pěstování pšenice, žita, řepky, máku a brambor. V živočišné výrobě se zaměřuje chovu skotu bez tržní produkce mléka a chovu prasat. V kraji působí celá řada dalších potencionálních konkurentů, mezi které lze například zařadit: • Agrodružstvo Velká Kraš, • Zemědělské družstvo Unčovice nacházející se poblíž Litovle, • Družstvo Velký Újezd, • AGRA Velký Týnec, a.s.

b) Riziko vstupu potencionálních konkurentů Pravděpodobnost, že podnik ohrozí nově vstupující firmy, je ovlivněna mnoha faktory. Jedním z nich je atraktivita trhu daná hlavně rentabilitou a bariérami vstupu do odvětví. Popularita zemědělství je však kvůli nízké výnosnosti zemědělské produkce malá a situaci nezlepšují ani nízké mzdy, které jsou typické pro tento sektor. Tento fakt jen potvrzuje stále se snižující podíl zemědělství na HDP. Z tohoto důvodů je málo pravděpodobné, že by došlo ke vstupu nových konkurentů na trh, nehledě na vysokou kapitálovou náročnost související se vstupem do odvětví. Bariéry vstupu do odvětví lze shrnout následujícím výčtem: • Kapitálová náročnost a zemědělských strojů)

odvětví

(vysoké náklady na pořízení

vybavení

• Velké množství současně působících zemědělských subjektů na trhu, které mají zaběhlý systém. • Časový nesoulad mezi výrobou a prodejem. • Obtížný přístup k distribučním kontaktům, protože odběratelé tvoří silnou konkurenci. • Vertikální integrace existujících podniků (většina si vyrábí krmiva pro svá zvířata, získávají semena z vlastní výroby na další osev). Jsou zde i skutečnosti, které jsou pozitivní pro vstup nových firem do odvětví. Jsou jimi malá míra diferenciace zemědělských produktů a možnost vertikální či horizontální integrace podniků v odvětví za účelem získání konkurenční výhody a posílení tržního podílu.

c) Hrozba substitučních výrobků Hlavním výstupem v zemědělství jsou rostlinné a živočišné produkty, které od sebe nejsou výrazně diferenciované. Z tohoto důvodu není těžké nahradit produkci jednoho výrobce za substituty jiného konkurenta.

- 56 -

d) Smluvní síla dodavatelů V současné době existuje na trhu celá řada podniků, od kterých mohou zemědělské podniky nakupovat potřebné vstupy. Nelze tedy říci, že dodavatelský smluvní vliv je příliš velký, neboť jednotlivé produkty se mezi sebou výrazně neliší. Pro podnik by nemělo znamenat velký problém změnit svého dodavatele. Zemědělské družstvo Jeseník spolupracuje ohledně výživy zvířat a nákupu krmných směsí s těmito firmami: • AFEED CZ, a.s. - společnost vznikla v roce 2011 a proto s oceňovaným družstvem spolupracuje krátkou dobu. Tato firma je největším výrobcem krmných směsí na Moravě a významným distributorem pro výrobu krmiv, doplňkových látek v ČR. Nabízí krmné směsi pro hospodářská zvířata, které vyrábí za využití moderních technologií na výrobnách v Hustopečích, Kyjově, Kroměříži a Opavě. Kromě dodávky krmiv zabezpečuje i kompletní odborný výživářský a zootechnický servis. • FAULHAMMER, s. r. o. – s touto firmou, která byla založena roku 1991 spolupracuje Zemědělské družstvo Jeseník již delší dobu. Společnost se zabývá výrobou krmných směsí, koncentrátů a medikovaných krmiv pro hospodářská zvířata, výrobou pšeničné a žitné mouky a poradenskou službou v oblasti chovu hospodářských zvířat. Co se týče nákupu zemědělské techniky a zařízení, družstvo vždy vyhlašuje konkurz a volí pak tu nabídku od nabízejících firem, která je pro něj nejvýhodnější v dané situaci.

e) Vyjednávací síla odběratelů Na trhu působí celá řada podniků, které odebírají zemědělské produkty. Jsou to například mlékárny, sýrárny, jatka, řeznictví, pekárny, pivovary a výrobci krmiv. Těchto odběratelů je mnoho, ale na druhou stranu je v odvětví mnoho konkurentů, a odběratel tak může kdykoliv svého dodavatele změnit, protože zemědělské podniky produkují téměř homogenní produkty. Dá se tedy říci, že odběratelský vliv je poměrně velký. Stěžejním současným odběratelem Zemědělského družstva Jeseník je sýrárna ORRERO a.s., která odebírá drtivou většinu vyprodukovaného mléka. Tato společnost založená roku 1996 si zakládá na delikátnosti a kvalitě svých výrobků a proto se rozhodla pro spolupráci se Zemědělských družstvem Jeseník, protože se řadí mezi podniky s nejkvalitnějším mlékem v ČR. K tomu, aby mohla sýrárna vyrábět kvalitní produkty, potřebuje kvalitní mléko, které musí odpovídat požadovaným standardům kvality a velmi přísným hygienickým a zdravotním zásadám, které družstvo splňuje a dodržuje. Odbyt živočišné výroby, především prodej masa je založen na principu nejlepší možné momentální nabídky odběratelů. Spočívá to v tom, že podnik prodá živočišnou výrobu těm podnikům, které za produkci nabídnou nejlepší cenu. Družstvo v této oblasti tedy nemá pravidelné stálé odběratele.

- 57 -

Zemědělské družstvo Jeseník také nabízí mimo jiné dopravní služby, protože vlastní několik autobusů. V tomto směru spolupracuje hlavně s místními cestovními agenturami, mezi které např. patří MONDI TOUR, s.r.o. Středisko dílen se orientuje hlavně na služby mimo podnik. V tomto směru spolupracuje hlavně se stavební firmou Stavpur spol. s.r.o, která sídlí v areálu zemědělského družstva. Vzájemná spolupráce spočívá především v poskytování nejrůznějších stavebních úprav a přestaveb. Samotné družstvo pak této firmě zajišťuje údržbu a servis stavební techniky.

4.2.2.3 Příležitosti a hrozby vnějšího prostředí Z výše provedené analýzy vnějšího prostředí vyplývají tyto příležitosti a hrozby, které by měl brát podnik v úvahu ve své další podnikatelské činnosti. Podnik by měl prostřednictví své zvolené strategie využít všechny dostupné příležitosti, které se mu nabízí a vyhnout se hrozbám, které nad podnikem eventuálně visí.

Příležitosti: -

Možnost čerpání dotací z fondů EU a podpora ze státního rozpočtu.

-

Zvyšující se spotřeba mléka, mléčných výrobků a potravin globálně.

-

Rostoucí počet obyvatel v Olomouckém kraji i v celé ČR.

-

Snižující se počet domácností, co chovají hospodářská zvířata a pěstují plodiny a jsou soběstačné z vlastních zásob.

-

Možnost najímání sezónních pracovníků.

-

Nízké průměrné mzdy v odvětví, tím pádem nižší mzdové náklady.

-

Možnost najímání nekvalifikovaných pracovníků.

-

Poskytování nezemědělských služeb a využití techniky (doprava, servis a opravy).

-

Růst spotřeby biopotravin a podpora biozemědělství.

Hrozby: -

Přírodní podmínky (hrozba neúrody).

-

Velké zásahy státu do odvětví zemědělství a složitá a nepřehledná legislativa.

-

Komplikovaná cesta k získání dotací.

-

Nepříznivá poloha podniku (zejména pro rostlinnou výrobu).

-

Velká konkurence.

-

Růst cen vstupů.

-

Nízké ceny komodit a jejich kolísavý vývoj. - 58 -

-

Zvýšení nákladů na dodržování požadavků EU.

-

Možnost napadení úrody škůdci.

-

Drahá zemědělská technika, vysoké investice.

-

Hrozba zvýšení daňové zátěže.

-

Dovoz masa ze zahraničí.

-

Málo rentabilní odvětví.

4.2.3 Analýza vnitřního prostředí Vnitřní prostředí bude blíže analyzováno a popsáno systémem „7S“, který navrhla poradenská společnost McKinsey. V tomto systému bude popsáno sedm nejdůležitějších složek vnitřního prostředí podniku. Dále budou definovány silné a slabé stránky společnosti.

4.2.3.1 „7S“ McKinsey 1) Strategie Družstvo působí na trhu již delší dobu a zakládá si na dobrých vztazích s dodavateli i odběrateli, dále se snaží poskytovat uspokojivý servis a služby svým zákazníkům. Hlavní strategií podniku je produkovat kvalitní produkty, zejména mléko, které se řadí k nejkvalitnějším v ČR. Tomu nasvědčuje i fakt, že družstvu za tuto kvalitu získalo řadu ocenění. Dále se snaží snižovat náklady a zvyšovat svou konkurenceschopnost a rentabilitu. 2) Struktura Zemědělské družstvo Jeseník se skládá z několika středisek, které jsou umístěny v okrese Jeseník a podléhají vedení družstva. Tyto střediska jsou samostatná, ale navzájem spolupracují. Organizační struktura družstva je tedy středisková a člení se od roku 2010 na následující úseky: -

středisko 100 rostlinná výroba,

-

středisko 110 okrasné školky,

-

středisko 200 živočišná výroba,

-

středisko 213 mléčný bar u PENNY,

-

středisko 214 mléčný bar u KUŽELNY,

-

středisko 310 dílny,

-

středisko 313 doprava,

-

středisko 910 správa.

- 59 -

3) Systém řízení Systém řízení je předurčen formou podnikání zemědělského subjektu. Nejvyšším a jediným orgánem družstva je pětičlenné představenstvo, které je v roli statutárního a dozorčího orgánu. Představenstvo rozhoduje o běžných záležitostech a řídí celkově činnost družstva. Za družstvo navenek jedná předseda nebo místopředseda, kteří zároveň dohlíží na činnost představenstva. Systém řízení odpovídá střediskové řídící struktuře, kdy vedoucí každého střediska přijímá pokyny od představenstva a dále je deleguje podřízeným zaměstnancům. Pracovníci, kteří nemají konkrétní úzkou specializaci, můžou pracovat ve více střediscích podle aktuální potřeby.

4) Spolupracovníci V družstvu pracují zaměstnanci různého zaměření, kteří jsou na různých pozicích. Lze je rozdělit do třech základních skupin: • vedoucí pracovníci, kteří mají rozhodovací a řídící pravomoci, • techničtí a hospodářští pracovníci, kteří mají na starost správu a obchod, • ostatní výkonný personál, který zabezpečuje výrobu a poskytuje služby. V podniku panuje přátelská atmosféra, protože se díky velikosti družstva všichni znají a dobře spolu vycházejí. Z toho vyplývá, že je zde dobrá komunikace. Podnik se snaží, aby v jeho čele působilo kvalifikované vedení, které přispěje k tomu, že jeho zaměstnanci budou spokojení.

5) Schopnosti Vedení družstva tvoří relativně mladý kolektiv, který má dobrou odbornou kvalifikaci pro tuto činnost a dostatečné zkušenosti s řízením zemědělského podniku, tudíž by měli být schopni vyřešit jakoukoli situaci, která může nastat. a snaží se zapojit do řízení a vedení družstva moderní metody. Do řízení zapojují nejen zaběhnuté postupy, ale i nové moderní postupy, které mohou zlepšit chod družstva.

Sdílené hodnoty Mezi hlavní sdílené hodnoty se na prvním místě řadí kvalita produkce, hospodárnost, využívání všech dostupných zdrojů a pokračování v dlouholeté činnosti družstva. K ostatním vedlejším sdíleným hodnotám patří přátelské vztahy na pracovišti, spolehlivost zaměstnanců a dobrá pracovní morálka.

- 60 -

4.2.3.2 Silné a slabé stránky podniku Definování silných stránek přispěje k uvědomění faktu, v čem podnik vyniká a jaké vlastnosti by měl i nadále rozvíjet. Naopak slabé stránky poukážou na to, v čem by se měl podnik zlepšit.

Silnými stránkami podniku jsou: -

dlouholetá tradice a působnost na trhu,

-

dobré a stálé vztahy mezi dodavateli a odběrateli,

-

spolehliví zaměstnanci, kteří tvoří dobrý kolektiv,

-

vysoká kvalita produkce, zejména mléka,

-

převaha živočišné výroby nad rostlinnou (menší dopady vlivu počasí),

-

zřízení dvou mléčných barů,

-

poskytování nezemědělských činností mimo podnik,

-

vertikální integrace (výroba krmiv pro zvířata, vlastní semena na osev),

-

věková struktura družstva (mladý perspektivní kolektiv).

Slabými stránkami podniku jsou: -

zastaralé stroje a zařízení,

-

pomalá a ekonomicky náročná obnova zařízení,

-

absence bioproduktů,

-

slabá propagace a reklama podniku,

-

malá rozloha zemědělské půdy,

-

plošné vzdálenosti mezi jednotlivými středisky.

4.3 Výsledky strategické analýzy Strategická analýza byla doposud pojímána kvalitativně pomocí výše uvedených metod. Následující část práce bude zaměřena na kvantitativní zhodnocení prostředí.

4.3.1 Analýza souhrnné konkurenční síly Ačkoliv nebyl v okolí družstva zjištěn významný konkurenční boj, byla společnost porovnána se svými konkurenty. Jednotlivým faktorům přiřazeny váhy od 1 do 3 dle důležitosti (1–nejméně důležitý faktor, 3–nejvíce důležitý faktor) na základě konzultace

- 61 -

s managementem. Každý faktor byl poté ohodnocen na stupnici od 0 do 6, dle situace, ve které se společnost nachází vůči svým konkurenčním podnikům. Tabulka 7: Souhrnná konkurenční síla podniku Bodové hodnocení kritérií atraktivity -

+ Váha x body

Kritérium

Váha

1 Kvalita výrobků

3

2 Technická úroveň výrobků

2

3 Cenová úroveň

3

Přímé

4 Intenzita reklamy

1

faktory

5 Výhody místa

3

6 Výhody distribuce

2

7 Image firmy

1

8 Servis a služby

3

X

12

9 Kvalita managementu

2

X

8

10 Výkonný personál

3

X

12

12 Majetek a investice

1

13 Finanční situace

3

Nepřímé faktory

Celkem

27

Maximální počet bodů

162

Dosažený počet bodů

83

Hodnocení

0

1

2

3

4

5 X

X

6 15 6

X

6

X

1 X

6 X

6

X

2

X X

3 6 83

51,23 %

Zdroj: Vlastní práce

Zemědělské družstvo Jeseník dosáhlo souhrnné konkurenční síly ve výši 51,23 %, což znamená, že má průměrné konkurenční postavení na trhu. Kladně byly hodnoceny faktory, jako je kvalita produkce, odbornost managementu a výkonnost personálu. Naopak negativně hodnocenými faktory byla intenzita reklamy a cenová úroveň produkce.

- 62 -

4.3.2 Analýza atraktivity trhu K vyhodnocení atraktivity trhu bylo zvoleno osm kritérií, které jsou obsaženy v tabulce č. 8. Váhy kritérií a body jednotlivých faktorů byly stanoveny ve spolupráci s managementem družstva, stejně jako u analýzy konkurenční síly. Jednotlivým faktorům byly přiděleny váhy od 1 do 3 dle důležitosti (1–nejméně důležitý faktor, 3nejvíce důležitý faktor). Poté byl každý faktor ohodnocen body na stupnici od 0 do 6, podle toho v jaké situaci se odvětví zemědělství nachází. Hodnocení bylo provedeno na základě předchozích podkladů a zakládá se na subjektivním hodnocení. Tabulka 8: Analýza atraktivity trhu Bodové hodnocení kritérií atraktivity Kritérium

Váha

-

+ Váha x body

0

1

2

3

4

6

1 Růst trhu

3

2 Velikost trhu

2

3 Intenzita konkurence

3

4 Průměrná rentabilita

3

X

3

5 Možnost substituce

1

X

1

6 Citlivost na konjunkturu

2

7 Struktura zákazníků

1

8 Vlivy prostředí

2

Celkem

17

Maximální počet bodů

102

Hodnocení

X

5

0 X X

6

X X X

8

6 2 2 28

27,45%

Zdroj: Vlastní práce

Hodnocení atraktivity trhu dosáhlo pouhých 28 bodů z maximálních 102, což tvoří jen 27,45 %. Tato analýza dokazuje, že odvětví zemědělství se považuje za málo atraktivní díky malému růstu trhu a podprůměrné rentabilitě spojené s nízkými mzdami. Další podniky proto nebudou mít zájem vstoupit na tento trh, což jen potvrzuje zjištění z Porterova modelu konkurenčních sil. Největšími bariérami vstupu se z pohledu potenciálních firem mohou být technologická náročnost a závislost rostlinné výroby na přírodních podmínkách.

- 63 -

4.3.3 Vymezení relevantního trhu a jeho prognóza Zemědělské družstvo Jeseník se především díky svému umístění a přírodním podmínkám zaměřuje na pěstování krmných plodin, chov mléčného skotu, koz a ovcí a na produkci mléka. Mimo to se zabývá i ostatními zemědělskými službami činnostmi jako je doprava, opravy zemědělských strojů a okrasné školky. Z věcného hlediska tedy tvoří součet výše jmenovaných zemědělských komodit a hodnota celkových poskytovaných zemědělských služeb v Olomouckém kraji, kde družstvo hospodaří. Souhrnné prodeje jednotlivých položek v Olomouckém kraji za roky 2003 až 2010 jsou uvedeny v tabulce č. 9. Tyto údaje byly zjištěny ze souhrnného zemědělského účtu jednotlivých krajů, zveřejněného na stránkách Českého statistického úřadu. Tabulka 9: Celkový relevantní trh (mil. Kč) 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Krmné plodiny

349

434

460

482

566

566

559

581

Skot

331

321

366

527

523

523

498

395

1

3

2

5

9

2

2

2

1 424

1 529

1 558

1 479

1 563

1 674

1 177

1 259

106

112

169

194

231

157

189

167

2 400

2 554

2 686

2 893

2 922

2 426

2 405

Ovce a kozy Mléko Produkce zemědělských služeb Celkem

2 212 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní práce

Celkový relevantní trh byl určen jako součet prodejů vybraných komodit v jednotlivých letech v tabulce č. 9. Z těchto údajů se dále vychází při odhadu dalšího vývoje relevantního trhu v následujících pěti letech. Tato prognóza bude provedena na základě predikce dvou národohospodářských ukazatelů, kterými jsou HDP a inflace. Tyto dva faktory byly vybrány z toho důvodu, že jsou k dispozici jejich prognózy na následující roky, na rozdíl od ostatních faktorů. Tabulka č. 10 zachycuje vývoj HDP v běžných cenách a index inflace v letech 2003 až 2010. Dále je v tabulce uveden odhad za rok 2011 a predikce na další čtyři roky. Tuto prognózu pravidelně zveřejňuje na svých stránkách Ministerstvo financí České republiky. Průměrné tempo růstu HDP za roky 2003 až 2010 je 2,4 %. Předpokládá se, že HDP v letech 2011 až 2015 opět poroste průměrným tempem 2,0 %.

- 64 -

Tabulka 10: Prognóza vývoje inflace a HDP v ČR Rok

HDP v běžných cenách (mil. Kč)

Tempo růstu HDP

Inflace (%)

2003

2577100

x

100,1

2004

2814800

9,2%

102,8

2005

2983900

6,0%

101,9

2006

3335000

11,8%

102,5

2007

3526000

5,7%

102,8

2008

3635000

3,1%

106,3

2009

3465000

-4,7%

101,0

2010

3560000

2,7%

101,5

2011

3622000

1,7%

101,9

2012

3630000

0,2%

103,2

2013

3689000

1,6%

101,5

2014

3787000

2,7%

102,0

3,6%

102,1

2015 3923000 Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní práce

Průměrné tempo růstu HDP

2,4%

2,0%

Pro odhad velikosti tržeb v odvětví bylo použito regresní analýzy, z které vyplynuly následující dvě rovnice. Poté byl vybrán nejvhodnější model z hlediska statistické významnosti. •

Vícenásobná regrese – regresory HDP a inflace: 2278,5 + 8,92265*HDP+ 106,346*Inflace ( R= 0,66)

•

Jednoduchá regrese – regresor inflace: 2302,07 + 110,109*Inflace ( R= 0,64)

První model, v němž jsou vysvětlovanými regresory HDP v běžných cenách a inflace, vykazuje vyšší koeficient determinace než druhý model. Jako celek se ale jeví statisticky nevýznamný, protože F-test i P-hodnota jsou větší, než 5%. Tento model nemá vypovídací hodnotu jak ze statistického, tak z ekonomického hlediska, protože podíl tržeb v zemědělství na celkovém HDP se neustále snižuje, tudíž k predikci relevantního trhu nelze použít závislosti na HDP. Pro predikci relevantního trhu se tedy jeví lepší použít druhý model, který má sice nižší koeficient determinace, ale F-test i P-hodnota jsou menší, než 5%, což znamená, že model je statisticky průkazný. Dosazením do zvolené rovnice byly predikovány absolutní hodnoty relevantního trhu a tempo růstu bylo určeno jako diference mezi dvěma po sobě následujícími roky.

- 65 -

Tabulka 11: Predikce relevantního trhu Rok

Relevantní trh (mil. Kč)

Tempo růstu trhu (%)

2003

2212

x

2004

2400

8,5%

2005

2554

6,4%

2006

2686

5,2%

2007

2893

7,7%

2008

2922

1,0%

2009

2426

-16,9%

2010

2405

-0,9%

2011

2511

4,4%

2012

2654

5,7%

2013

2467

-7,0%

2014

2522

2,2%

2015 Zdroj: Vlastní práce

2533

0,4%

Průměrné tempo růstu trhu

1,4%

1,1%

Relevantní trh by měl v následujících 4 letech nepatrně růst kromě roku 2013, ale spíše vlivem inflace, protože podíl zemědělství na HDP má klesající tendenci. Průměrné tempo růstu relevantního trhu pro roky 2011 až 2015 bylo stanoveno na 1,1%. Graf 10: Vývoj tržeb v Olomouckém kraji v odvětví zemědělství

Zdroj: Vlastní práce

- 66 -

4.3.4 Analýza a prognóza tržního podílu Tržby družstva v posledních letech značně kolísaly. Největší propad byl zaznamenán v roce 2009, protože na družstvo dolehla hospodářská krize, která v tomto roce oslabila celou ekonomiku v ČR. Výkyvy v tržbách jsou způsobeny mnoha faktory, zejména však změnami v cenách vyprodukovaných komodit v živočišné výrobě. Prognóza tržeb v odvětví byla provedena stejným postupem jako prognóza relevantního trhu, kdy bylo využito regresní analýzy. Z této analýzy vyplynuly dva modely: •

Vícenásobná regrese – regresory HDP a inflace: 28,8235 + 0,590198*HDP+ 0,39182*Inflace ( R= 0,61)

•

Jednoduchá regrese – regresor HDP: 29,7032 + 0,624686*HDP ( R= 0,54)

Pro prognózu tržeb podniku byl vybrán první model, protože má vyšší koeficient determinace a je zároveň splněn F-test i P-hodnota. Tento model je statisticky průkazný na rozdíl od druhého modelu, který má nízký koeficient determinace. Tabulka 12: Analýza tržního podílu Rok

Relevantní trh v mil. Kč

2003

2212

Tempo růstu rel. trhu x

2004

2400

2005

Tržby v mil. Kč

Tempo růstu tržeb

Tržní podíl

31,998

x

1,5%

8,5%

33,112

3,5%

1,4%

2 554

6,4%

33,666

1,7%

1,3%

2006

2 686

5,2%

30,514

-9,4%

1,1%

2007

2 893

7,7%

35,364

15,9%

1,2%

2008

2 922

1,0%

32,888

-7,0%

1,1%

2009

2 426

-16,9%

25,278

-23,1%

1,0%

2010

2 405

-0,9%

29,322

16,0%

1,2%

2011

2511

4,4%

30,630

4,5%

1,2%

2012

2654

5,7%

30,195

-1,4%

1,1%

2013

2467

-7,0%

30,356

0,5%

1,2%

2014

2522

2,2%

31,201

2,8%

1,2%

2015 2533 Zdroj: Vlastní práce

0,4%

31,771

1,8%

1,3%

Průměrné tempo růstu tržeb

-0,34%

1,64%

V tabulce č. 12 byl vypočten tržní podíl, který zaujímá vzhledem k relevantnímu trhu. Tržní podíl byl určen jako podíl tržeb podniku a tržeb v odvětví. Do roku 2010 se pohyboval v průměru kolem 1,2 % a pro další roky byl určen taky na 1,2 %. Vývoj tržeb je zobrazen v grafu č. 11, kde lze pozorovat kolísavý průběh. Podle prognózy od roku 2010 tržby neklesnou pod 30 mil. Kč a budou růst pomalým tempem. Vypočítané částky je nutné považovat za orientační, vzhledem k tomu, že jsou tržby - 67 -

závislé na mnoha faktorech. Průměrné tempo růstu tržeb jsem na základě výpočtu stanovila na 1,64 %. Graf 11: Vývoj tržeb Zemědělského družstva Jeseník od roku 2003 do 2015

Zdroj: Vlastní práce

4.4 Finanční analýza V následující části práce je proveden rozbor dat získaných z účetních výkazů za roky 2006 až 2010 Zemědělského družstva Jeseník. Hlavním úkolem této analýzy je celkově posoudit finanční situaci podniku prostřednictvím analýzy absolutních ukazatelů a poměrových ukazatelů. Účetní výkazy z kterých bylo čerpáno jsou obsaženy v příloze.

4.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Horizontální a vertikální rozbor finančních výkazů je výchozím bodem finanční analýzy. Oba rozbory umožňují vidět údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech. Horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, ve vztahu k minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k určité veličině. Vyjadřuje tedy procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu.

4.4.1.1 Horizontální analýza Pomocí horizontální analýzy byly v tabulce č. 13 určeny procentní změny vybraných položek aktiv, které vycházejí z absolutních změn, zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase v jednotlivých letech. Podrobná horizontální analýza jednotlivých položek aktiv, pasiv a výkazu zisku a ztrát je uvedena v příloze č. 4 až 6 .

- 68 -

Tabulka 13: Horizontální analýza vybraných položek aktiv od roku 2006 až 2010 2007 / 2006 změna v tis. Kč Aktiva celkem stálá aktiva oběžná aktiva ostatní aktiva

v %

2008 / 2007 změna v tis. Kč

v %

2009 / 2008 změna v tis. Kč

v %

2010 / 2009 změna v tis. Kč

v %

-3 718

-3,29

39 100

35,75

-11 837

-7,97

7 830

5,73

-1 251

-1,58

37 028

47,51

-10 337

-8,99

6 984

6,67

-2 777

-8,21

2 062

6,64

-1 207

-3,65

993

3,11

310

430,56

10

2,62

-293 -74,74

-147

-148,48

Zdroj: Vlastní práce

Objem celkových aktiv měl po celé sledované období kolísavý charakter. Největší nárůst o 36 % lze zaznamenat v roce 2008, který byl způsoben zvýšením hodnoty stálých aktiv, konkrétně zvýšením objemu nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. Příčinou tohoto nárůstu byla rozsáhlá investice do mléčné farmy v roce 2008, která se skládá z novostavby kravína, který v tomto roce nebyl dokončen. Naopak největší pokles stálých aktiv o 8 % byl v dalším roce 2009 vlivem snížení nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota oběžných aktiv měla rovněž jako stálá aktiva kolísavý průběh. Největší pokles byl v roce 2007 o 8 % způsobený snížením stavu zásob a finančního majetku v podobě peněz na bankovním účtu. Tabulka 14: Horizontální analýza vybraných položek pasiv od roku 2006 až 2010 2007 / 2006 změna v tis. Kč

v %

2008 / 2007 změna v tis. Kč

v %

2009 / 2008 změna v tis. Kč

v %

2010 / 2009 změna v tis. Kč

v %

Pasiva celkem

-3 718

-3,29

39 100

35,75

-11 837

-7,97

7 830

5,73

vlastní kapitál

4 782

7,57

1 313

1,93

3 157

4,56

14 839

20,49

cizí zdroje

-8 456

-16,96

37 732

91,13

-14 938

-18,88

-6 993

-10,89

-44

-72,13

55

323,53

-56

-77,78

-16

-100,00

ostatní pasiva Zdroj: Vlastní práce

V tabulce č. 14 je zachycen vývoj jednotlivých položek pasiv. Celková hodnota pasiv měla za sledované období stejný vývoj jako položka celkových aktiv, což vyplývá ze vztahu rovnosti aktiv a pasiv. Objem vlastního kapitálu se zvyšoval za celé období zvyšoval, nejvíce ovšem v roce 2010, a to o 20,5 %. Bylo to způsobeno zdvojnásobením výsledku hospodaření za účetní období a také navýšením hodnoty rezervního fondu. Objem cizích zdrojů se zvýšil pouze v roce 2008 o 91 % zejména díky zvýšení dlouhodobých bankovních úvěrů, které družstvo použilo na stavbu kravína, koupi parcely pod novostavbou a dalších pozemků. Od roku 2006 do roku 2010 vzrostl celkový objem cizích zdrojů v absolutním vyjádření pouze o 7345 tis. Kč.

- 69 -

Tabulka 15: Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty od roku 2006 do 2010 2007 / 2006 změna v tis. Kč Celkové výnosy Celkové náklady Přidaná hodnota VH za účetní obd.

v %

2008 / 2007 změna v tis. Kč

v %

2009 / 2008 změna v tis. Kč

2010 / 2009 změna

v %

v tis.

v %

Kč

8 199

12,32

-3 092

-4,14

-7 258

-10,13

8 158

12,67

9 489

15,89

1 122

1,62

-8 779

-12,48

4 794

7,79

1 122

18,12

-4 028

-55,07

-579

-17,62

231

8,53

-1 290

-18,87

-4 214

-75,96

1 521

114,02

3 364

117,83

Zdroj: Vlastní práce

Horizontální analýza některých položek výkazu zisku a ztrát je zobrazena v tabulce č. 15, kde lze pozorovat, že vývoj celkových výnosů měl podobný průběh jako vývoj celkových nákladů. Nejvíce celkové výnosy převyšovaly celkové náklady v roce 2006 a 2010, kdy se podniku dařilo nejlépe a dosáhl nejvyšších zisků. Přidaná hodnota je důležitou částí provozního výsledku hospodaření, neboť ukazuje, kolik by byl podnik schopen vydělat, kdybychom vzali v úvahu pouze tržby a nejúžeji související náklady (spotřeba materiálu a energie) bez vlivu dalších nákladových položek. Přidaná hodnota vzrostla nejvíce v roce 2007 vlivem růstu výkonů a snížením energetické náročnosti výroby. V následujícím grafu č. 12 lze sledovat vývoj vybraných kategorií výsledku hospodaření. Provozní výsledek hospodaření nejvíce vzrostl v roce 2010 vlivem zvýšení přidané hodnoty o 8,5 % a ostatních provozních výnosů. Pokles v roce 2008 byl zapříčiněn snížením tržeb z prodej vlastních výrobků a zboží. Finanční výsledek hospodaření byl po celé analyzované období záporný. Největšího propadu dosáhl v roce 2009 v důsledku zvýšení nákladových úroků téměř na dvojnásobek. Výsledek hospodaření za účetní období zaznamenal pozitivní nárůst v roce 2010, kdy se více zvýšily celkové výnosy nad celkovými náklady. Pokles hodnoty v roce 2008 je ovlivněn snížením výkonů, zvýšením výkonové spotřeby a změnou ceny prodaného dlouhodobého majetku a materiálu.

- 70 -

Graf 12: Vývoj jednotlivých kategorií výsledku hospodaření v tis. Kč od roku 2006 do 2010

Zdroj: Vlastní práce

4.4.1.2 Vertikální analýza V tabulce č.16 je vyjádřen procentuální podíl jednotlivých druhů aktiv na celkové sumě aktiv, kde je jasně znatelný vyšší podíl stálých aktiv na celkových aktivech než oběžných, který převládá po celé sledované období. Tento podíl od roku 2006 mírně stoupal, pouze v roce 2009 došlo k mírnému poklesu. Stálá aktiva jsou tvořeny zejména dlouhodobým hmotným majetkem, na kterém se nejvíc podílí stavby, pozemky a soubory movitých věcí. Podíl oběžných aktiv měl do roku 2010 spíše klesající charakter. Největší pokles nastal v roce 2008 v důsledku nárůstu nedokončeného dlouhodobého majetku, který navýšil celou sumu aktiv. Ostatní aktiva zaujímají jen nepatrnou část z celkové sumy aktiv. Tabulka 16: Vertikální analýza vybraných položek aktiv za roky 2006 až 2010 2006

2007

2008

2009

2010

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

stálá aktiva

70,03%

71,27%

77,44%

76,58%

77,27%

oběžná aktiva

29,91%

28,38%

22,30%

23,35%

22,77%

ostatní aktiva

0,06%

0,35%

0,26%

0,07%

-0,03%

Aktiva celkem

Zdroj: Vlastní práce

V tabulce č. 17 je rozepsána vertikální analýza pasiv, která podává informaci o tom, jak vypadá struktura financování společnosti. Dává nám zároveň přehled o tom, z jakých zdrojů jsou financována aktiva.

- 71 -

Tabulka 17: Vertikální analýza vybraných položek pasiv od roku 2006 do 2010 2006

2007

2008

2009

2010

Pasiva celkem

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

vlastní kapitál

55,85%

62,12%

46,65%

53,00%

60,40%

cizí zdroje

44,09%

37,86%

53,30%

46,99%

39,60%

ostatní pasiva

0,05%

0,02%

0,05%

0,01%

0,00%

Zdroj: Vlastní práce

Po celé sledované období je podnik financován převážně vlastními zdroji, kromě roku 2008. V tomto roce podnik navýšil sumu dlouhodobých bankovních úvěrů, čímž cizí zdroje převýšily vlastní zdroje. Vlastní kapitál měl největší podíl na pasivech v roce 2007, kdy tvořil 62,12 %. Na cizí zdroje připadá od roku 2006 do roku 2010 v průměru 44 %, kdy největší podíl na pasivech tvořily v roce 2008. Z cizích zdrojů nejvýznamnější podíl zaujímají dlouhodobé závazky. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je zachycena v tabulce č. 18. Jako vztažná veličina byly určeny celkové výnosy a celkové náklady. Tabulka 18: Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisků a ztrát od roku 2006 do 2010 2006

2007

2008

2009

2010

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

45,84%

47,30%

45,89%

39,24%

40,41%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Výkonová spotřeba

47,44%

44,97%

49,21%

47,93%

48,41%

Osobní náklady

28,08%

24,83%

25,47%

23,56%

20,94%

Odpisy DNM a DHM

14,91%

11,88%

11,68%

15,20%

13,18%

Výnosy celkem Tržby za prodej vlast. výrobků a služeb Náklady celkem

Zdroj: Vlastní práce

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se na celkových výnosech podílely nejvíce v roce 2008. Výše podílu tržeb se za sledované období pohybuje v průměru okolo 44 %. Zbylých 66 % tvoří zejména ostatní provozní výnosy a tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Výkonová spotřeba se podílí na celkových nákladech v průměru 48 %. Dalšími hojně zastoupenými položkami jsou osobní náklady a odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

- 72 -

4.4.2 Analýza poměrových ukazatelů Zatímco vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny v čase nebo ve vztahu k jiné vztažné veličině, poměrová analýza dává do poměru položky vzájemně mezi sebou. Díky tomuto postupu se finanční situace podniku ukazuje v dalších souvislostech. K tomu, aby mohl podnik dlouhodobě existovat, musí být nejen rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Vzhledem k tomuto předpokladu byly vybrány následující skupiny všeobecně akceptovaných ukazatelů: ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability.

4.4.2.1 Ukazatele likvidity Pro vyjádření platební schopnosti podniku byly aplikovány následující ukazatele, které jsou uvedeny v následující tabulce č. 19, které nejlépe odpoví na otázku, zda je podnik schopen splácet včas své krátkodobé závazky. Tabulka 19: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2006 až 2010 Ukazatele

2006

2007

2008

2009

2010

Běžná likvidita

2,21

2,37

2,11

1,95

1,45

Pohotová likvidita

1,02

1,02

0,99

0,75

0,71

0,140 0,008 0,009 0,010 Zdroj: Vlastní práce na základě účetních výkazů Zemědělského družstva Jeseník

0,004

Hotovostní likvidita

Běžná likvidita vyjadřuje vlastnost podniku, kolikrát je schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Tento ukazatel má v průběhu období klesající charakter kromě roku 2007. Avšak v porovnání s optimální hodnotou tohoto ukazatele, která se podle literatury (Landa, 2008) uvádí v rozmezí 1,5 až 2, dosahuje podnik přijatelných hodnot. Nejméně likvidní byl podnik v roce 2010, což bylo způsobeno zvýšením hodnoty závazků z obchodních vztahů a krátkodobých bankovních úvěrů. Ukazatel pohotové likvidity poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, tzn. nezahrnuje do oběžných aktiv nejméně likvidní položku oběžných aktiv, a to zásoby. Hodnoty ukazatele pohotové likvidity v porovnání s hodnotami předchozího ukazatele mají přibližně o polovinu nižší hodnoty. Tento fakt může ukazovat na nadměrnou váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. Optimum tohoto ukazatele se podle literatury (Landa, 2008) uvádí v rozmezí 1,0 až 1,5. Hodnoty tohoto ukazatele splňují dané optimu pouze v prvních dvou sledovaných letech a v roce 2008 se k němu jen přibližují. V roce 2009 a 2010 podnik nedosahuje požadované pohotové likvidity, když se k ní přibližuje, a měl by snížit objem zásob a krátkodobých závazků. Ukazatel hotovostní likvidity jako poměr finančního majetku ke krátkodobým závazkům vyjadřuje, kolik korun likvidního majetku připadá na 1 Kč krátkodobých závazků. Jako optimální hodnota ukazatele se podle literatury (Landa, 2008) uvádí v rozmezí 0,2 až 0,8. Po celé sledované období byla nízká platební pohotovost, což je

- 73 -

v odvětví zemědělství běžné. Podnik by měl tedy zvýšit své aktuálně dostupné peněžní prostředky a zároveň snížit krátkodobé závazky

4.4.2.2 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. K hodnocení vývoje zadluženosti jsem vybrala následující ukazatele uvedené v tabulce č. 20, které jsou odvozeny z údajů v účetním výkazu Rozvaha. Analýza zadluženosti nejdříve vybrané rozvahové položky porovnává a pak zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva financována cizími zdroji. Tabulka 20: Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2006 až 2010 Ukazatele

2006

2007

2008

2009

2010

Celková zadluženost ( %)

44,09

37,84

53,30

46,99

39,60

Krátkodobá zadluženost ( %)

13,55

11,96

10,56

11,98

15,75

Dlouhodobá zadluženost ( %)

30,28

25,88

42,74

33,87

22,95

Míra samofinancování ( %)

55,85

62,12

46,65

53,00

60,40

0,79 Kč

0,61 Kč

1,14 Kč

0,89 Kč

0,66 Kč

5,59

5,46

2,00

2,29

5,46

1,230 1,235 1,154 1,134 Zdroj: Vlastní práce na základě účetních výkazů Zemědělského družstva Jeseník

1,079

Dluh na VK (Kč) Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

Ukazatel celkové zadluženosti charakterizuje finanční úroveň podniku a mnohdy bývá označován jako ukazatel věřitelského rizika. Celková zadluženost se pohybovala v rozmezí od 37,84 % do 53,30 %. Ve většině analyzovaných let převládal vlastní kapitál nad cizími zdroji. Nejvyšší zadluženost byla v roce 2008, kdy podnik zvýšil hodnotu dlouhodobých bankovních úvěrů. Hodnoty zadluženosti nevypovídají o tom, že by společnost byla nestabilní a měla problémy získat další cizí kapitál. Celková zadluženost je po celé období tvořena z větší míry dlouhodobou zadlužeností, která se pohybuje v průměru okolo 31 %. Vývoj krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti je zobrazen v následujícím grafu č. 13.

- 74 -

Graf 13: Vývoj krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti v letech 2006 až 2010

Zdroj: Vlastní práce na základě účetních výkazů Zemědělského družstva Jeseník

Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech je největší v roce 2007 kdy dosahuje míra samofinancování až 62 %. V dalších letech se tato hodnota pohybuje na nižší úrovni a to v průměru okolo 56 %. Zbylá část celkových aktiv je financována cizími zdroji. Obecně však můžeme říci, že aktiva jsou v průměru 56 % financována z peněz vlastníků a podnik tak využívá z větší části vlastních zdrojů. Celková zadluženost a míra samofinancování netvořily ve sledovaném období 100 %, protože podnik tvořil rezervy, které zde nejsou započítány. Ukazatel dluh na vlastní kapitál měl v průběhu období stejný vývoj jako ukazatel celkové zadluženosti. Téměř po celé období rostl a největší byl v roce 2008 vlivem získání dlouhodobého úvěru na investice a poté až do roku 2010 klesal. Hodnoty tohoto ukazatele jsou v uspokojivé výši. V roce 2010 dosahoval dluh na vlastní kapitál 0,66, což znamená, že na 1 korunu vlastního kapitálu připadalo 0,46 korun dluhu. Tento ukazatel stejně jako ukazatel zadluženosti a míry financování roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe pro podnik. Dostačující úroveň ukazatele je na hodnotě 3 a bezproblémovou úroveň značí hodnoty vyšší než 8. Družstvo dosahovalo po celé období dostačujících hodnot, které se od roku 2008 zlepšují. Tento ukazatel tudíž hovoří pro podnik pozitivně, říká že, hospodářský zisk před zdaněním a odečtením úroků převyšuje úrokové platby. Ukazatel odkapitalizování hodnotí, zda není podnik příliš zadlužen a zda je výše vlastního kapitálu přiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než 1. (Živělová, 2007) Tento parametr podnik splňuje ve všech sledovaných letech a znamená to tedy, že byla splněna zásada správného financování dlouhodobého majetku dlouhodobým kapitálem.

- 75 -

4.4.2.3 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Pro posouzení aktivity podniku jsem vybrala ukazatele uvedené v následující tabulce č. 21. Tabulka 21: Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2006 až 2010 2006

2007

2008

2009

2010

Obrat celkových aktiv

0,27

0,32

0,22

0,19

0,21

Obrat DHM

0,39

0,46

0,29

0,24

0,28

Obrat zásob

1,68

2,00

1,87

1,29

1,82

Doba obratu zásob (dny)

217

183

195

283

200

Obrat pohledávek

2,25

2,67

2,14

2,10

1,89

Doba obratu pohledávek (dny)

162

137

171

174

193

Obrat závazků

0,61

0,85

0,42

0,40

0,53

Doba obratu závazků (dny)

596

427

878

924

687

Zdroj: Vlastní práce

Obrat celkových aktiv vyjadřuje, kolik jednotek tržeb připadá na jednotku celkových aktiv v podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Hodnoty tohoto ukazatele jsou za sledované období velmi nízké. Nejvyšší hodnoty družstvo dosahovalo v roce 2007, kdy se tržby zvýšily a zároveň poklesla hodnota celkových aktiv. Co se týče obratovosti aktiv můžeme podnik zhodnotit jako podprůměrný, protože celkové tržby nedosahují dostatečné výše na celkový objem aktiv podniku. Podnik by se proto měl snažit lépe využívat svá aktiva. Obrat dlouhodobého majetku vyjadřuje, jak podnik efektivně využívá stroje, budovy a ostatní hmotný majetek. Dlouhodobý majetek se v tržbách obrátí v průměru pouze 0,33-krát, což značí, že jedna koruna dlouhodobého majetku přinese zhruba 0,33 korun tržeb. Tento ukazatel nedosahuje ani v jednom ze sledovaných let uspokojivých hodnot. Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Obrat zásob se po celé období pohybuje v rozmezí 1,29 až 2. Družstvo vlastní skladovací prostory pro větší množství zásob, může tedy využít výhodných množstevních slev při nákupu zásob a předzásobit se dopředu. Některé zásoby si navíc družstvo vyrábí ve vlastní režii, takže v tomto případě nízké hodnoty obratu zásob nejsou na škodu. Průměrná doba obratu zásob se pohybuje okolo 216 dní. Ukazatel rychlosti obratu pohledávek udává počet obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. Obrat pohledávek se po celé období pohybuje v rozmezí 1,89 až 2,67 a má klesající tendenci, což je pro podnik negativní. Nejvyšších hodnot dosáhl obrat pohledávek v roce 2007 díky snížení celkového stavu krátkodobých pohledávek, konkrétně pohledávek z obchodního styku a daňových pohledávek. Ukazatel doby obratu pohledávek, označovaný také např. jako průměrná doba splatnosti pohledávek, vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik čekat než obdrží platby od svých odběratelů. Nejkratší doba byla naměřena v roce 2007 díky poklesu doby obratu

- 76 -

pohledávek o 25 dní. Od tohoto roku se však tato doba prodlužovala kvůli narůstajícímu objemu krátkodobých pohledávek, což svědčí o nežádoucím vývoji ukazatele. I přes tento nepříznivý vývoj je doba obratu pohledávek ve všech sledovaných letech kratší než doba obratu závazků, což je pro podnik výhodné z hlediska placení faktur. Družstvo dostává zaplaceno dříve, než samo platí své závazky, což znamená že využívá obchodního úvěru.

4.4.2.4 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability ukazují závislost mezi výsledky hospodaření a vloženými prostředky. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku. Pro posouzení rentability podniku jsem vybrala ukazatele uvedené v následující tabulce č. 13. Výpočty v tabulce vychází z účetních výkazů uvedených v přílohách. Tabulka 22: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2006 až 2010 Ukazatele

2006

2007

2008

2009

2010

ROA nezdaněná verze ( %)

7,46

7,78

2,03

4,11

6,28

ROE zdaněná( %)

10,83

8,17

1,93

3,94

7,13

27,66 24,06 9,18 22,13 Zdroj: Vlastní práce na základě účetních výkazů Zemědělského družstva Jeseník

29,84

ROS nezdaněná( %)

Rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Rentabilita celkového vloženého kapitálu se pohybuje v rozmezí hodnot 2,03 až 7,78 a má kolísavý vývoj, který je částečně zapříčiněn měnící se velikostí zisku. Podnik nejvíce zhodnotil své veškeré vložené prostředky v roce 2007, kdy dosahuje nejvyšší hodnoty. Zvýšení rentability celkového vloženého kapitálu v tomto roce nastalo z důvodu snížení hodnoty celkového vloženého kapitálu a zvýšení výsledku hospodaření před zdaněním Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Tento ukazatel měl stejně jako rentabilita celkových aktiv v průběhu období kolísavou tendenci. Nejnižší hodnoty tento ukazatel nabývá hned v roce 2008 v důsledku posílení vlastního kapitálu a poklesu zdaněného zisku. Pozitivní ale je, že ukazatel ROE měl v posledních třech letech rostoucí charakter. Podnik by měl i přesto zlepšit využívání vlastního kapitálu. Rentabilita tržeb představuje míru zisku připadající na 1 Kč tržeb. Hodnota ukazatele vypovídá o tom, jak úspěšně uplatnila firma své produkty na trhu. Rentabilita tržeb má po celé období přibližně stejný průběh jako rentabilita celkových aktiv. Největší propad hodnoty tohoto ukazatele nastal v roce 2008 ze stejných důvodů, jako u ukazatele ROA a ROE a vlivem zvýšení celkových tržeb. Největší nárůst hodnot tohoto ukazatele můžeme sledovat v roce 2010 díky většímu nárůstu výsledku hospodaření než celkových tržeb. - 77 -

4.5 Rozdělení

aktiv

na

provozně

potřebná

a nepotřebná

Pro stanovení výsledné hodnoty podniku je nutné provést rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná. Základním předpokladem pro toto rozdělení je fakt, že podnik má jedno základní podnikatelské zaměření, pro které byl založen. V tabulce č. 23 je uveden výpočet provozně nutného krátkodobého finančního majetku, který se odvíjí od maximální přípustné úrovně provozně nutné likvidity 0,15.

Likvidita = (Peníze + Účty v bankách) / (Krát. závazky + Krát. bankovní úvěry) Tabulka 23: Výpočet provozně nutného krátkodobého finančního majetku (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

Krátkodobý finanční majetek

2 138

101

135

160

96

Krátkodobé závazky

15 317

13 079

15 683

16 374

22 757

Likvidita

0,140

0,008

0,009

0,009

0,004

Provozně nutná likvidita

0,140

0,008

0,009

0,009

0,004

Provozně nutný krátkodobý finanční majetek

2144

105

141

147

91

Zdroj: Vlastní práce

Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu je uveden v tabulce č. 24. Provozně nutný dlouhodobý majetek je stanoven jako součet dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku podniku v plné výši. Provozně nutný investovaný kapitál byl tedy získán jako součet provozně nutného kapitálu a provozně nutného dlouhodobého majetku. Provozně nutný pracovní kapitál je vypočten jako součet zásob, pohledávek, provozně nutných peněžních prostředků a aktivního časového rozlišení. Od této sumy jsou odečteny krátkodobé závazky a pasivní časové rozlišení.

- 78 -

Tabulka 24: Výpočet provozně nutného investovaného kapitálu (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

0

0

0

0

0

78 066

76 815

113844

103507

110492

78066

76815

113844

103507

110492

+ Zásoby

18 132

17 696

17 591

19 644

16 678

+ Pohledávky

11 538

11 469

13 603

10 528

14 706

72

382

392

99

-48

8 317

9 264

9 404

9 663

12 915

61

17

72

16

0

2144

105

141

147

91

Pracovní kapitál provozně nutný

23508

20371

22251

20739

18512

Investovaný kapitál provozně nutný

101574

97186

136095

124246

129004

+ Dlouhodobý nehmotný majetek + Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek provozně nutný

+ Ostatní aktiva (aktivní časové rozlišení) - Krátkodobé závazky - Ostatní pasiva (pasivní časové rozlišení) + Provozně nutný krátkodobý finanční majetek

Zdroj: Vlastní práce

Dále je potřeba z provozního výsledku hospodaření vyloučit zisk z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, čímž je získán v tabulce č. 25 na další straně korigovaný provozní výsledek hospodaření. Tento upravený výsledek hospodaření stejně jako provozní výsledek hospodaření do roku 2008 klesá, kde dosahuje nejnižší hodnoty 2072 tis. Kč. Od roku 2008 opět roste až do roku 2010, kde vykazuje zároveň nejvyšší hodnotu 5944 tis. Kč. Tabulka 25: Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

Provozní VH za období

6 037

5 812

2 866

5 386

8 095

- tržby z prodeje DHM

3 062

4 000

6 152

5 836

6 854

+ ZC prodaného DHM a materiálu

2 572

2 713

5 358

2 923

4 703

Vyloučení VH z prodeje majetku

-490

-1287

-794

-2913

-2151

Korigovaný provozní VH

5547

4525

2072

2473

5944

+ odpisy

8906

8221

8218

9359

8745

Korigovaný provozní VH před odpisy

14453

12746

10290

11832

14689

Zdroj: Vlastní práce

- 79 -

4.6 Analýza a prognóza generátorů hodnoty Analýza a prognóza generátorů hodnoty bude vycházet ze strategické analýzy. Mezi soubor generátorů hodnoty jsou zařazeny tržby, provozní zisková marže, investice do provozního kapitálu a do provozně nutného dlouhodobého majetku.

Tržby Predikce budoucích tržeb byla provedena již v kapitole č. 4.3.4. Pro lepší přehlednost je však prognóza tržeb uvedena ještě jednou v tabulce č. 26. Tržby v minulém období střídavě klesaly a rostly. Průměrné tempo je stanoveno z období od roku 2003 až do roku 2010 na -0,34 %, protože se na něm významně podepsal nepříznivý rok 2009, kdy podnik čelil hospodářské krizi. Tržby by měly v následujících letech mírně růst. Prognóza vývoje tempa růstu tržeb vychází kladně na 1,64 %. Tabulka 26: Vývoj tržeb podniku a jejich prognóza Rok

Tržby v mil. Kč

Tempo růstu tržeb

Tržní podíl

2003

31,998

x

1,5%

2004

33,112

3,5%

1,4%

2005

33,666

1,7%

1,3%

2006

30,514

-9,4%

1,1%

2007

35,364

15,9%

1,2%

2008

32,888

-7,0%

1,1%

2009

25,278

-23,1%

1,0%

2010

29,322

16,0%

1,2%

2011

30,630

4,5%

1,2%

2012

30,195

-1,4%

1,1%

2013

30,356

0,5%

1,2%

2014

31,201

2,8%

1,2%

2015 31,771 Zdroj: Vlastní práce

1,8%

1,3%

Průměrné tempo růstu tržeb

-0,34%

1,64%

Provozní zisková marže Dalším důležitým generátorem, který slouží pro předběžné stanovení hodnoty podniku , je zisková marže. Dosavadní vývoj ziskové marže lze vypočítat jako poměr korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy k tržbám. Korigovaný provozní výsledek hospodaření před odpisy byl již dopočítán v předchozí kapitole 4.5. Vývoj ziskové marže do roku 2010 je kolísavý a zachycuje ho tabulka č. 27. Výpočty vychází z výkazů zisků a ztrát v letech 2006 až 2010. V dalších letech byla zisková marže určena na základě aritmetického průměru dosavadních hodnot ve výši 42,32 %. - 80 -

Následně vynásobením daného odhadu ziskové marže s tržbami byl získán plánovaný KPVH před odpisy v letech 2011 až 2015. Předpovídaný korigovaný provozní výsledek hospodaření v letech 2011 až 2015 mírně roste, stejně jako prognózované tržby. Jeho průměrné tempo růstu pro budoucí období je 0,92 %, což je větší růst, než za období 2006 až 2010. Tabulka 27: Prognóza ziskové marže shora

Tržby (tis. Kč) KPVH

před

odpisy (tis. Kč) Tempo

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

30514

35364

32888

25278

29322

30630

30195

30356

31201

31771

14453

12746

10290

11832

14689

12963

12779

12847

13204

13445

X

-11,81

-19,27

14,99

24,15

-11,75

-1,42

0,53

2,78

1,83

42,32

42,32

růstu

KPVH (%) Průměrné tempo

růstu

0,41 %

0,92 %

KPVH Zisková marže (%)

47,37

36,04

31,29

46,81

50,10

42,32

42,32

42,32

Zdroj: Vlastní práce

Pracovní kapitál Třetím významným generátorem hodnoty podniku je pracovní kapitál, který byl již za minulé období vyčíslen v kapitole 4.5. Ještě před samotnými výpočtem koeficientu náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu kWC, je nutné určit výši tzv. upraveného pracovního kapitálu i v budoucích letech. K tomu je potřeba vytvořit prognózu jeho dílčích složek, které jsou započítávány pouze v provozně nutném rozsahu. Na základě minulých dob obratů jednotlivých složek jsou určeny jejich nejvíce pravděpodobné budoucí doby obratu. Ty byly zvoleny jako průměr jednotlivých dob za roky 2006 až 2010, protože se nepředpokládá, že by se doba jednotlivých položek nějak výrazně odchylovala od průměru. Tabulka 28: Doby obratu jednotlivých položek pracovního kapitálu

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Krátkodobé závazky

99

96

104

139

155

119

119

119

119

119

Zásoby

217

183

195

283

200

216

216

216

216

216

Pohledávky

162

137

171

174

193

167

167

167

167

167

Zdroj: Vlastní práce

- 81 -

Velikost zásob, pohledávek a krátkodobých závazků pro období 2011 až 2015 je stanovena na základě podílu tržeb a obratu příslušné položky, přičemž obrat odpovídá poměru počtu dnů kalendářního roku ku počtu dnů doby obratu v tabulce č. 29. Hodnoty krátkodobého finančního majetku byly dopočítány z výše krátkodobých závazků, tak aby byla splněna provozně nutná likvidita 0,15. Položky aktivního a pasivního časového rozlišení byly v prognóze stanoveny ve výši konstanty z roku 2010. Tabulka 29: Upravený pracovní kapitál (tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

+ Zásoby

18132

17696

17591

19644

16678

+ Pohledávky

11538

11469

13603

10528

14706

72

382

392

99

-48

8317

9264

9404

9663

12915

61

17

72

16

0

2144

105

141

147

91

23508

20371

22251

20739

18512

+ Ostatní aktiva (aktivní časové rozlišení) - Krátkodobé závazky - Ostatní pasiva (pasivní časové rozlišení) + Provozně nutný krátkodobý finanční majetek Pracovní kapitál provozně nutný Koeficient náročnosti růstu tržeb na růstu

419,13 %

prac. Kapitálu kWC Prognóza

2011

2012

2013

2014

2015

+ Zásoby

18126

17869

17964

18464

18801

+ Pohledávky

14014

13815

13889

14276

14536

-48

-48

-48

-48

-48

9986

9844

9897

10172

10358

0

0

0

0

0

1498

1477

1485

1 526

1 554

23604

23268

23393

24045

24485

+ Ostatní aktiva (aktivní časové rozlišení) - Krátkodobé závazky - Ostatní pasiva (pasivní časové rozlišení) + Provozně nutný krátkodobý finanční majetek Pracovní kapitál provozně nutný Koeficient náročnosti růstu tržeb na růstu

77,21 %

prac. Kapitálu kWC Zdroj: Vlastní práce

Hodnoty upraveného pracovního kapitálu v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulce č. 30, kde je rovněž stanoven koeficient náročnosti růstu tržeb na růstu pracovního kapitálu. V období od roku 2006 do roku 2010 je koeficient velmi vysoký díky vysokému poměru upraveného pracovního kapitálu k tržbám. Na následující období byl určen koeficient náročnosti na 77,21 %. Provozně nutný pracovní kapitál by se měl v budoucnu nepatrně zvyšovat úměrně k tržbám. - 82 -

Náročnost na investice do dlouhodobého majetku Plánování investiční činnosti je nejobtížnější částí analýzy generátorů hodnoty, protože investice se nevyvíjejí plynulým způsobem a jsou nezbytné pro udržení konkurenčního postavení podniku. Jsou brány v úvahu investice do dlouhodobého majetku, který je vymezen v kapitole 4.5 jako součást provozně nutného investovaného kapitálu. Investice netto jsou meziroční rozdíl stavu dlouhodobého hmotného majetku a investice brutto jsou součet netto investic a odpisů. Koeficient investiční náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku kDMx v minulém období je určen jako podíl sumy netto investic a přírůstku tržeb od roku 2006 do roku 2010. Tabulka 30: Výpočet koeficientu investiční náročnosti růstu tržeb kDMx (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

Dlouhodobý

2012

2013

2014

2015

78066

76815

113844

103507

110492

111359

111859

112359

112859

8906

8221

8218

9359

8745

8935

9016

9098

9179

9261

Investice netto

x

-1251

37029

-10337

6985

417

450

500

500

500

Investice brutto

x

6970

45247

-978

15730

9352

9466

9598

9679

9761

majetek Odpisy

2011 110909

Koef. investiční náročnosti růstu

-2720,3%

96,7%

tržeb kDMx Zdroj: Vlastní práce

Plán vývoje dlouhodobého majetku podniku v budoucím období je určen na základě dostupných interních zdrojů. Zemědělské družstvo Jeseník obnovilo v roce 2008 značnou část svého dlouhodobého majetku a díky rekonstrukci chovatelského střediska dosáhlo výrazných úspor ohledně nákladů na výrobu 1 l mléka. V dalším horizontu pěti let proto neplánuje další mohutné investice a hodlá investovat jen do nejnutnějšího majetku ročně maximální částku 500 tis. Kč. Tyto úsporné opatření mají zároveň přispět ke zlepšení finanční situace podniku. Odpisové plány podniku nebyly k dispozici, a proto byly odpisy v letech 2011 až 2015 určeny adekvátně vzhledem k předpokládanému růstu dlouhodobého majetku.

Čistý přírůstek tržeb za období od roku 2006 až 2010 je záporný -1192 tis. Kč a proto je i koeficient investiční náročnosti růstu tržeb kDMx v minulém období záporný ve výši -27,20. V dalším sledovaném období je plánovaný přírůstek tržeb od roku 2010 do roku 2015 kladný 2449 tis. Kč a rovněž součet investic netto se v budoucnu očekává kladný 2367 tis. Kč. Koeficient investiční náročnosti růstu tržeb kDMX za roky 2011 až 2015 byl určen na 0,967.

- 83 -

Analýza rentability provozně nutného investovaného kapitálu Na základě prognózy investic a odpisů je možné přejít k výpočtu korigovaného provozního výsledku hospodaření po zdanění a odpisech. Pro budoucí období je uvažováno se sazbou daně z příjmu právnických osob 19 %. Dopočtený korigovaný provozní zisk po zdanění a odpisech je vyjádřen v tabulce č. 32. Tabulka 31: KPVH po odpisech a po dani (v tis. Kč) Položka

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Sazba daně

24%

24%

21%

20%

19%

19%

19%

19%

19%

19%

4 216

3 439

1 637

1 978

4 815

3 263

3 048

3 037

3 260

3 389

13,82

9,72

4,98

7,83

16,42

10,65

10,09

10,00

10,45

10,67

z příjmu KPVH po odpisech a dani Zisková marže (%) Tempo růstu

23,35%

-5,57%

KPVH Zdroj: Vlastní práce

Tempo růstu korigovaného provozního výsledku hospodaření po zdanění a odpisech činí 23,35%, naopak předpovídané tempo do budoucího období dosahuje záporné hodnoty -5,57%. Tabulka 32: Rentabilita investovaného kapitálu Položka Investovaný

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

101574

97186

136095

124246

129004

134513

134627

135252

136404

137344

x

0,36

0,24

0,20

0,23

0,23

0,22

0,22

0,23

0,23

x

3,54%

1,20%

1,59%

3,73%

2,43%

2,26%

2,25%

2,39%

2,47%

kapitál Obrátka inv. kapitálu Rentabilita inv. Kapitálu Zdroj: Vlastní práce

Tabulka č. 33 obsahuje hodnoty provozně nutného investovaného kapitálu, které byly vypočteny již dříve v tabulce č.24. Další hodnoty pro roky 2011 až 2015 byly určeny jako součet provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Následně - 84 -

je vypočtena obrátka investovaného kapitálu v tržbách jednotlivých let. Poté je možné získat rentabilitu investovaného kapitálu vynásobením obrátky investovaného kapitálu spolu se ziskovou marží KPVH. Tato vypočtená rentabilita se od roku 2006 do roku 2015 pohybuje v průměru okolo 2,43 %.

Kalkulovaná úroková míra K sestavení předběžného ocenění podniku je třeba stanovit kalkulovanou úrokovou míru ik. V metodě DCF se podle ní budou diskontovat peněžní toky na současnou hodnotu. V kalkulované úrokové míře je třeba zohlednit náklady na vlastní a cizí kapitál, protože se pomocí této metody DCF stanoví hodnota pro vlastníky i věřitele. Její výpočet se provede na základě vzorce průměrných vážených nákladů:

Kalkulace nákladů je provedena pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv CAPM. Než bude proveden samotný výpočet, je nezbytné definovat jeho dílčí části: -

Aktuální výnosnost desetiletých státních obligací v USA: 2,91%11

-

Beta nezadlužené pro zemědělství, průměr Evropa a USA: 0,66

-

Riziková prémie kapitálového trhu USA: 3,86%12

-

Rating ČR: A113

-

Riziko selhání země: 1,28 %

-

Odhad rizikové prémie akcií oproti dluhopisům: 1,5

-

Riziková prémie země: (1,5*1,28) 1,92 %

-

Riziková prémie země upravená o inflaci: (1,92 + 0,6) 2,52 %

-

Riziková přirážka za podnik:0,3% (odhad)

-

Riziková přirážka za menší likviditu vlastnických podílů: 2% (odhad)

-

Poměr cizího a vlastního kapitálu: 65,6 %

-

Beta zadlužené: 1,01

Aktuální výnosnost desetiletých státních dluhopisů v USA se ke konci roku 2010 dostala na hodnotu 2,91%.

11 Bloomberg: Business, Financial & Economic News, Stock Quotes [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/quote/USGG10YR:IND/chart 12 Damodaran online: Home Page For Aswath Damodaran: Implied Equity Risk Premium (US): Updated monthly [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ 13 Finance.cz: Rating ČR, rating států [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/rating/hodnoceni/

- 85 -

Riziková prémie kapitálového trhu USA byla určena jako geometrický průměr z dosahovaných výnosností vládních dluhopisů USA za období 1961 až 2011 na úrovni 3,86 %. Agentura MOODY´S hodnotí Českou republiku, co se týče ratingu, stejně jako Estonsko, Slovensko a Maltu symbolem A1. Riziko selhání země je 1,28 %. Získat aktuální volatilitu akcií a trhu vládních dluhopisů je velmi obtížné, proto bude riziková prémie akcií oproti dluhopisům nahrazena orientačním koeficientem 1,5. Následně je možné dopočítat rizikovou prémii země jako součin rizika selhání země a rizikové prémie akcií oproti dluhopisům. Vzhledem k faktu, že diskontní míra je kalkulovaná pro českého investora, je žádoucí zvýšit rizikovou přirážku země o rozdíl v dlouhodobě prognózované inflaci mezi Českou republikou a USA. Tento rozdíl je odhadován v následujících 5 letech na úrovni 0,6 %. Riziková přirážka za menší likviditu podniku byla stanovena odhadem ve spolupráci s vedením podniku na úrovni 2 %. Za beta nezadlužené je doplněna průměrná hodnota pro Evropu a USA za odvětví potravinářského průmyslu. Hodnota daňové sazby 19 % odpovídá roku 2010.

βzadlužené = βnezadlužené * (1 + (1 - d) * Cizí kapitál / Vlastní kapitál) βzadlužené =0,66 * (1+0,81* 57206 / 87249 = 1,01 • Po získání beta zadlužené je možné dopočítat náklady na vlastní kapitál, pomocí vzorce:

nVK = rf + β * RPT(USA) + RPZ + přirážka za podnik + přirážka za menší likviditu nVK =2,91% + 1,01*3,86% + 1,92% + 0,3% + 2% = 11,03 % • Výpočet nákladů na cizí kapitál nCK Náklady na cizí kapitál jsou určeny jako poměr nákladových úroků a čerpaných úvěrů.

nCK = nákladové úroky / bankovní úvěry nCK = 1395 / 33596 = 4,2 % Tabulka 33: Přehled bankovních úvěrů podle doby splatnosti (v tis. Kč) zůstatek k 31.12.2010 Bankovní úvěry krátkodobé

9842

Bankovní úvěry střednědobé

1299

Bankovní úvěry dloudodobé

22445

Celkem Zdroj. Vlastní práce

33586

- 86 -

Výsledná kalkulovaná úroková míra má hodnotu:

WACC = 4,2%* (1 – 0,19) * 0,396 + 11,03% * 0,604 = 8,0 %

Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty Pro určení prvního odhadu hodnoty podniku je potřeba dopočítat průměrnou ziskovou marži za období 2011 až 2015. Průměrná zisková marže pro budoucí období byla stanovena na hodnotu 10,53 % a výpočet je obsažen v tabulce č. 34. Tabulka 34: Prognóza ziskové marže 2011

2012

2013

2014

2015

Zisková marže před odpisy

42,32%

42,32%

42,32%

42,32%

42,32%

Podíl odpisů na tržbách

29,17%

29,86%

29,97%

29,42%

29,15%

Zisková marže po odpisech

14,15%

12,46%

12,35%

12,90%

13,17

19%

19%

19%

19%

19%

11,46%

10,09%

10,00%

10,45%

10,67%

Sazba daně Zisková marže po dani Průměrná zisková marže rZPx Zdroj. Vlastní práce

10,53%

Tabulka č.35 obsahuje všechny generátory hodnoty a údaje pro vypočítání předběžného ocenění, které byly vyčísleny v předchozích kapitolách Po dosazení do vzorce těchto hodnot, který je uveden již v literární rešerši je získána hodnota brutto ve výši Tabulka 35: Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty Varianta Generátor hodnoty

Značka Pesimistická

Střední

Optimistická

29322

29322

29322

g

0,64%

1,64%

2,64%

rZPx

9,53%

10,53%

11,53%

kWC

87,00%

77,21%

67,00%

kDMx

106,00%

96,7%

86,00%

Kalkulovaná úroková míra WACC

ik

9,00%

8,00%

7,00%

Hodnota společnosti brutto v tis. Kč

Hb

22916

26819

37303

Velikost tržeb v roce 2010 v tis. Kč Tempo růstu tržeb Zisková marže po odpisech a dani Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst pracovního kapitálu Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého majetku

Xt-1

Zdroj. Vlastní práce

- 87 -

Předběžným ocenění bylo provedeno ve třech variantách. Podle pesimistické varianty ocenění má podnik hodnotu 22916 tis. Kč, podle střední varanty 26819 tis. Kč a podle optimistické varianty má podnik hodnotu 37303 tis. Kč.

4.7 Ocenění podniku pomocí výnosových metod Závěrečné stanovení hodnoty podniku bude provedeno pomocí dvou výnosových metod – metodou diskontovaných peněžních toků (DCF) a metodou ekonomické přidané hodnoty (EVA).

4.7.1 Ocenění podniku metodou diskontovaných peněžních toků – DCF entity Výpočet hodnoty podniku metodou diskontovaných peněžních toků je rozdělen na dvě části. V první fázi se diskontují peněžní toky, pomocí kterých se získá hodnota společnosti jako celku, nazývaná jako hodnota brutto. V druhé části se od této hodnoty odečte hodnota cizího kapitálu ke dni ocenění a získá se hodnota vlastního kapitálu.

1. První fáze metody DCF entity V tabulce č. 36 je obsažen provozně nutný investovaný kapitál pro budoucí období, který se skládá z provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Hodnoty v této tabulce již byly vypočteny v předchozích kapitolách. Tabulka 36: Provozně nutný investovaný kapitál (v tis. Kč) Položka

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Provozně nutný dlouhodobý majetek

110492

110909

111359

111859

112359

112859

Provozně nutný upravený prac. kapitál

18512

23604

23268

23393

24045

24485

Provozně nutný investovaný kapitál

129004

134513

134627

135252

136404

137344

Zdroj. Vlastní práce

Výpočet volného peněžního toku vychází z korigovaného výsledku hospodaření po dani, ke kterému se přičte hodnota odpisů a odečtou se investice do provozně nutného dlouhodobého majetku v hodnotě brutto a pracovního kapitálu v hodnotě netto. Volné cash flow se diskontuje na současnou hodnotu pomocí diskontní míry, která byla vypočtena v předešlé kapitole jako průměrné vážené náklady na kapitál WACC. Výsledná hodnota první fáze je vypočtena v tabulce č. 37 a je stanovena ve výši součtu jednotlivých diskontovaných cash flow za období 2011 až 2015.

- 88 -

Tabulka 37: Výpočet diskontovaných cash flow pro první fázi DCF (v tis. Kč) Položka

2011

2012

2013

2014

2015

Korigovaný provozní VH po odpisech a před zdaněním

4 028

3 763

3 749

4 025

4 184

Upravená daň z příjmu

765

715

712

765

795

Korigovaný provozní VH po odpisech a po zdanění

3263

3048

3037

3260

3389

Odpisy

8935

9016

9098

9179

9261

Předběžné CF z provozu

12198

12064

12135

12439

12650

Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku

-9352

-9466

-9598

-9679

-9761

Investice do provozně nutného pracovního kapitálu

-5092

+336

-125

-652

-440

Volné Cash Flow (FCF)

-2246

2934

2412

2108

2449

Odúročitel pro diskontní míru 8,0%

0,9259

0,8573

0,7938

0,7350

0,6806

-2 080

2 515

1 915

1 549

1 543

Diskontované (FCF)

5 443

Současná hodnota 1. fáze Zdroj. Vlastní práce

Výsledná hodnota první fáze metody diskontovaných peněžních toků je vyčíslena na 5443 tis. Kč.

2. Druhá fáze metody DCF entity V druhé fázi metody DCF entity se počítá pokračující hodnota (PH) s diskontovanými cash flow pomocí Gordonova vzorce, který je zmíněn v literární rešerši. Výpočet volného cash flow pro rok 2016:

FCF2016 = 3389 * (1+ 0,0164) – (137344* (1 + 0,0164) – 137344) = 1192,14

Po výpočtu volného peněžního toku roku 2016 lze vypočítat pokračující hodnotu:

PH = 1192,14/(0,08 – 0,0164) = 12757

Po dosazení do Gordonova vzorce je vypočtena výsledná pokračující hodnota druhé fáze metody DCF entity rovna 12757 tis. Kč. Konečné ocenění podle dvoufázové metody diskontovaných peněžních toků znázorňuje tabulka č. 37, kde byla nejdříve vyjádřena provozní hodnota brutto sečtením hodnota první a druhé fáze DCF. Od této hodnoty byl odečten úročený cizí kapitál k datu - 89 -

ocenění, vyšla záporná hodnota netto ve výši -15386 tis. Kč. Nakonec byl přičten neprovozní majetek k datu ocenění složený z nepotřebného krátkodobého a dlouhodobého finančního majetku, který činil 1127 tis. Kč. Tabulka 38: Výpočet výsledné hodnoty podniku dle DCF entity (v tis. Kč) Současná hodnota 1. fáze

5443

Současná hodnota 2. fáze

12757

Provozní hodnota brutto

18200

- Úročený cizí kapitál k datu ocenění

33586

Provozní hodnota netto

-15386

+ Neprovozní majetek k datu ocenění

1127

Výsledná hodnota k 1.1.2011

-14259

Zdroj. Vlastní práce

Výsledná hodnota Zemědělského družstva Jeseník podle metody DCF entity je záporná, činí -14259 tis. Kč. Záporné výsledné ocenění je způsobeno příliš vysokou hodnotou úročeného cizího kapitálu k datu ocenění, zejména vysokou hodnotou úvěrů. Podíl má na tomto negativním výsledku i vysoký poměr investovaného kapitálu k dosahovaným tržbám a nízké očekávané tempo růstu tržeb. Z výsledné záporné hodnoty podle metody diskontovaných peněžních toků se dá tedy usoudit, že podnik jako celek tvoří brutto hodnotu ve výši 18200 tis. Kč. Po odečtení cizího úročeného kapitálu již netvoří žádnou hodnotu vlastního kapitálu, protože hodnota netto je záporná ve výši -14259 tis. Kč.

4.7.2 Ocenění podniku metodou ekonomické přidané hodnoty - EVA Ukazatel EVA je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady cizího i vlastního kapitálu. Základní podoba vzorce pro výpočet je uveden v literární rešerši.

1. První fáze metody EVA V první fázi metody EVA je nutné znát výši operačního výsledku hospodaření (NOPAT), čistá operační aktiva (NOA) a kalkulovanou úrokovou míru (WACC). Hodnoty těchto ukazatelů jsou již známé z předchozích kapitol vlastní práce. Ukazatel NOPAT je zde totožný s korigovaným výsledkem hospodaření po zdanění a odpisech a NOA se rovná provozně nutnému investovanému kapitálu. Kalkulovaná úroková míra již byla vypočítána ve výši 8 %. - 90 -

V tabulce č. 39 je uveden výpočet současné hodnoty první fáze podniku oceňované metodou EVA. Ukazatel NOPAT má až do roku 2013 klesající tendenci, až poté mírně roste. Hodnoty EVA vychází po celé budoucí období záporně, tudíž i současná hodnota první fáze je záporná ve výši -29583 tis. Kč. Dá se tedy říci, že Zemědělské družstvo Jeseník netvoří ekonomický zisk, což znamená, že není schopno pokrýt při kalkulované úrokové míře 8 % nejen běžné náklady, ale i náklady na vlastní kapitál. Tabulka 39: Výpočet současné hodnoty 1. Fáze metodou EVA (v tis. Kč) 2010

2011

2012

2013

2014

2015

4 815

3263

3048

3037

3260

3389

129004

134513

134627

135252

136404

137344

0,08

0,08

0,08

0,08

0,08

0,08

WACC*NOAt-1

10320

10761

10770

10820

10912

EVA

-7057

-7713

-7733

-7560

-7523

Odúročitel 8%

0,9259

0,8573

0,7938

0,7350

0,6806

Diskontované EVA

-6 534

-6 613

-6 139

-5 557

-4 741

NOPAT NOA WACC

Současná

hodnota

-29583

1. fáze Zdroj. Vlastní práce

2. Druhá fáze metody EVA Pro výpočet druhé fáze ocenění metodou EVA je nutné určit hodnotu EVA pro rok 2016 podle následujícího výpočtu:

EVA2016 = 3389 * (1 + 0,0164) – 137344 * 0,08 = -7543 růstu tržeb podniku je stále na úrovni 1,64 % jako u výpočtu metody DCF a kalkulovaná úroková míra je taky na hodnotě 8 %. Pokračující hodnota metody EVA je určena následujícím výpočtem: Tempo

PH = [ -7543 / (0,08 – 0,0164)] / (1 + 1,08)5 = - 80717 Dosazením do vzorce je určena současná hodnota druhé fáze oceňování metodou EVA, která je – 80717 tis. Kč.

3. Výpočet výsledné hodnoty metodou EVA Po stanovení obou dvou fází metody EVA lze přejít k závěrečnému ocenění podle metody ekonomické přidané hodnoty. Tržní přidaná hodnota (MVA) je určena součtem první a druhé fáze ocenění. K této hodnotě se přičte hodnota čistých operačních aktiv (NOA), čímž se určí hodnota brutto. Provozní hodnota netto se vypočítá tím, že se od provozní hodnoty brutto odečte cizí úročený kapitál ve výši celkových úvěrů

- 91 -

podniku. Výsledná hodnota vlastního kapitálu vznikne součtem provozní hodnoty netto a neprovozního majetku k datu ocenění. Tabulka 40: Stanovení výsledné hodnoty podniku metodou EVA(v tis. Kč) Současná hodnota 1. fáze

-29583

Současná hodnota 2. fáze

-80717

MVA

-110300

NOA k datu ocenění

129004

Provozní hodnota brutto

18704

Úročený cizí kapitál

33586

Provozní hodnota netto

-14882

Neprovozní majetek k datu ocenění

1127

Výsledná hodnota vlastního kapitálu

-13755

Zdroj. Vlastní práce

Výsledná hodnota Zemědělského družstva Jeseník získaná metodou ekonomické přidané hodnoty EVA je stejně jako u metody DCF záporná, tentokrát ve výši -13755 tis. Kč. Je tedy zřejmé, že oceňovaná společnost netvoří ekonomickou přidanou hodnotu a dokonce dochází k jejímu úbytku. Dosažený zisk nestačí pokrývat při dané kalkulované úrokové míře náklady cizího i vlastního kapitálu. Negativní výsledky obou výnosových metod ocenění nabádají k otázce, jestli by nebylo výhodnější podnikatelskou činnost ukončit vzhledem k tomu, že podnik netvoří ekonomický zisk. Z výsledků je ovšem jasné, že použití výnosových metod ocenění nejsní v případě tohoto podniku vhodné. Hodnota podniku bude tedy dodatečně stanovena na základě analýzy majetku podniku, která je vypracována v poslední části vlastní práce.

4.8 Ocenění pomocí analýzy majetku podniku Mezi majetkové metody oceňování podniku patří substanční hodnota podniku, která staví na tom, že hodnota podniku se vypočítá z hodnoty jeho majetku, neboť ten je zdrojem budoucích výnosů. I zde se rozlišují dva typy hodnoty. Brutto hodnota se vztahuje ke všem podnikovým aktivům. Pokud se od této hodnoty odečtou dluhy, získá se substanční netto hodnota, tedy ocenění vlastního kapitálu. Substanční hodnota představuje ocenění složek majetku reprodukčními pořizovacími cenami.

- 92 -

Tabulka 41: Výpočet substanční hodnoty podniku (v tis. Kč) Stálá aktiva

111 614

Oběžná aktiva

32 889 -48

Aktiva nezahrnutá v účetnictví (časové rozlišení)

144 455

Aktiva celkem = Hodnota BRUTTO Krátkodobé závazky

24056

Dlouhodobé závazky

33150

Rezervy

0

Hodnota vlastního kapitálu = Hodnota NETTO

87249

Zdroj. Vlastní práce

V tabulce č. 41 je znázorněn výpočet substanční hodnoty podniku brutto, která činí 144455 tis. Kč a rovná se celkovým aktivům. Vypočítaná substanční hodnota netto, která je shodná s výší vlastního kapitálu, činí 87249 tis. Kč a je důležitým ukazatelem pro vlastníky podniku. Hodnota netto je zhruba na o 40 % nižší než netto, protože přibližně 60 % celkových aktiv je tvořeno vlastními zdroji. Na základě majetkové metody ocenění lze označit podnik jako zdravý, protože má vysokou hodnotu vlastního kapitálu, která je důležitá pro vlastníky. Vzhledem k těmto výsledkům lze říci, že podnik nespěje k likvidaci, jak tomu naznačují výnosové metody ocenění. Je tedy otázkou zda není vhodnější pro ocenění tohoto konkrétního podniku použít jiné, než výnosové metody ocenění, které budou vhodnější.

- 93 -

5 DISKUZE Před samotným oceněním, pro které byly zvoleny výnosové metody, bylo nutné provést predikci tržeb, korigovaného výsledku hospodaření a potřebného investovaného kapitálu na čtyři roky dopředu. Pro prognózu tržeb byla využita regresní analýza, která odhalila závislost tržeb na hlavních makroekonomických ukazatelích, kterými jsou inflace a HDP. Pomocí této závislosti a znalosti odhadů budoucího HDP a inflace na pět let dopředu byly vymodelovány tržby, kterých bude podnik s největší pravděpodobností dosahovat vzhledem k předpokládanému vývoji ekonomiky. Pro budoucí období bylo tímto postupem stanoveno mírné tempo růstu tržeb 1,64 %, což má vliv na růst podniku a hodnotu konečného ocenění. Pokud by bylo prognózované tempo vyšší, výsledné ocenění metodou DCF entity i metodou EVA by mělo vyšší hodnotu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WAAC) byly stanoveny ve výši 8 %, což bylo částečně ovlivněno navýšením o rizikovou přirážku za menší likviditu vlastnických podílů o 2 % po dohodě s vedením podniku. Družstvo přitom cizí kapitál získává pouze za 4,2 %. V případě, že by byla výsledná kalkulovaná úroková míra stanovená na nižší optimističtější úrovni, mělo by to pozitivní vliv na výsledné ocenění. První předběžné ocenění podniku bylo provedeno pomocí generátorů hodnoty, dle kterých byla hodnota určena pouze na 26819 tis. Kč, což bylo způsobeno nízkým očekávaným tempem tržeb a vysokou náročností růstu tržeb na růst investovaného kapitálu. Tyto plánované hodnoty se mohou od těch skutečných lišit, a proto bylo určeno ocenění i v případě optimistické a pesimistické varianty. Optimistická varianta počítala s mírnějšími hodnotami, kalkulovanou úrokovou mírou 7 % a celkově byla stanovena na 37303 tis. Kč. K závěrečnému určení hodnoty podniku byly zvoleny dvě výnosové metody, a sice metoda DCF entity a metoda EVA. Metodou DCF entity byla konečná hodnota podniku vyčíslena na -14259 tis. Kč. Tento záporný výsledek byl způsoben vysokou hodnotou úročeného cizího kapitálu k datu ocenění, zejména vysokými dlouhodobými úvěry, které podniku vznikly s rozsáhlou investicí v roce 2008. Také nízká hodnota tržeb a zisku na tom má svůj podíl, což může být v oboru zemědělství velmi proměnlivé v závislosti na variabilitě cen zemědělských komodit, úrodě a dalších nepředvídatelných faktorech. Pokud by byly tržby určeny na vyšší úrovni, než jsou v budoucím plánu, zvýšil by se korigovaný provozní výsledek hospodaření, cash flow a tím celá výsledná hodnota oceňovaného podniku. Pokud by družstvo počítalo s vyššími investicemi a vyšší potřebou pracovního kapitálu, ovlivnilo by to negativně výsledné ocenění a hodnota by byla ještě nižší. Výsledná hodnota podniku metodou EVA byla vyčíslena téměř stejně jako u metody DCF na -13755 tis. Kč. Tento výsledek svědčí o tom, že družstvo netvoří ekonomickou přidanou hodnotu a naopak dochází k jejímu úbytku. Dosahovaný zisk družstva nestačí pokrývat náklady na vlastní a cizí kapitál při dané kalkulované úrokové míře. Záporné výsledky obou výnosových metod ocenění vybízí k otázce, jestli by pro vlastníky družstva nebylo přínosnější investovat peníze jinam, kde se tvoří kladná ekonomická přidaná hodnota.

- 94 -

Pro srovnání byla na závěr vlastní práce určena hodnota podniku na základě analýzy majetku, která se nazývá substanční hodnota. Vychází z hodnot roku 2010 a byla vyčíslena na částku 87249 tis. Kč. Tento výsledek vypovídá o tom, že hodnota majetku je mnohonásobně vyšší, než hodnota podniku, která byla stanovena výnosovými metodami ocenění. Vzhledem k tomu, že oceňované družstvo má v plánu i nadále pokračovat v podnikatelské činnosti, mělo by se zaměřit na zlepšení současné finanční situace a nepouštět se do budoucna do žádných velkých investic. Družstvo by v dalších letech nemělo v žádném případě zvyšovat hodnotu svého dlouhodobého majetku, který je využíván neefektivně, o čemž svědčí i ukazatele aktivity. Podnik by se měl zaměřit na prodej nepotřebného hmotného majetku, jako jsou např. neefektivně využívané pozemky, stroje a další zařízení a dále se zamyslet nad tím, zda pro něj nebude lepší to řešit formou případného pronájmu. Další problémovou oblastí podniku je výše tržeb, na kterou negativně působí výkyvy v hlavní vyráběné komoditě, kterou je mléko. Družstvo by se mělo snažit zavádět další nouzové opatření ve formě automatů na prodej mléka, které se zatím velmi osvědčily. Těmito opatřeními se družstvo má možnost částečně osamostatnit od dodávek mléka mlékárnám za podhodnocenou cenu a určovat si vlastní. Tato investice by měla být financována z větší části z dotačních fondů, aby ještě více nezatížila finanční situaci podniku. Podnik by se měl i nadále věnovat především živočišné výrobě jako doposud, protože není tolik závislá na klimatických podmínkách a má potenciál pro zvýšení tržeb vzhledem k rostoucí spotřebě mléka a mléčných výrobků. Dále by bylo vhodné rozvíjet i další služby spojené s autobusovou dopravou ve spolupráci s cestovními kancelářemi, nákladní dopravu, provozování zemních a jeřábnických prací a opravy zemědělské techniky. Tímto uplatněním ve více činnostech se sníží riziko neúspěchu v jedné oblasti podnikání. Rok 2009 byl pro podnik velmi kritický zejména kvůli vlivům hospodářské krize, ale od té doby se situace poměrně zlepšila. Otázkou je zda by se družstvo nemělo do budoucna zamýšlet nad produkcí biomléka, které je obecně spojené s vyššími výkupními cenami a také s vyšší kvalitou spojenou s náročnějšími postupy a požadavky na producenta.

- 95 -

6 ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřena na stanovení hodnoty vybraného podnikatelského subjektu, kterým bylo Zemědělské družstvo Jeseník, k datu 1.1.2011. Tento subjekt působí na trhu již od konce roku 1992 a zabývá se zejména živočišnou výrobou, kde dominuje výroba mléka a chov skotu. Dalšími činnostmi jsou rostlinná výroba, okrasné školky, doprava, dílny a opravy zemědělské techniky. Nejdříve byl proveden výklad základních pojmů a metod oceňování, který je obsažen v teoretické části práce, nazvané literární rešerše. Na úvod praktické části práce byl stručně představen oceňovaný podnik Zemědělské družstvo Jeseník a na základě poznatků z teoretické části bylo provedeno celkové ocenění tohoto podniku. Nejdříve byla provedena strategická analýza, která hodnotí vnější a vnitřní prostředí podniku. Na základě analýzy vnějšího prostředí byl učiněn závěr, že podíl zemědělství na HDP se snižuje, odvětví není atraktivní pro vstup nových podniků a existují příliš velké vstupní bariéry, tudíž odvětví je málo koncentrované. Dále bylo posouzeno vnitřní prostředí, z čehož vyplynulo, že Zemědělské družstvo Jeseník má dlouholeté stabilní postavení na trhu a dostatečnou majetkovou základnu pro vykonávání hlavní činnosti. Z hodnocení souhrnné konkurenční síly vyplývá, že družstvo má průměrné konkurenční postavení na trhu díky kvalitě produkce a výkonnosti personálu. Slabými místy podniku je zejména intenzita reklamy a cenová úroveň produkce. V další části byl vymezen relevantní trh a tržní podíl družstva. Relevantní trh je určen Olomouckým krajem a skládá se ze souboru jednotlivých komodit a zemědělských služeb, kterým se Zemědělské družstvo Jeseník věnuje. Tržní podíl na tomto trhu byl určen v průměru na 1,2 %. Další důležitou částí je finanční analýza, která podává informací o finanční situaci podniku. Z té vyplynulo, že platební schopnost podniku se pomalu zhoršovala, což odhalily ukazatele likvidity. Tato zhoršená platební schopnost byla sledována po celé hodnocené období, podnik by měl proto snížit své krátkodobé závazky a navýšit disponibilní objem peněžních prostředků. Pozitivní je, že podnik není enormně zadlužený, protože ve většině analyzovaných let převládal vlastní kapitál nad cizími zdroji. Obrat celkových aktiv i obrat dlouhodobého hmotného majetku dosahuje nízkých hodnot, což není v odvětví zemědělství neobvyklé. Družstvo by však mělo zlepšit obratovost efektivnějším využíváním svého majetku, jak již bylo zmíněno v kapitole s názvem diskuze. Doba obratu pohledávek byla kratší, než doba obratu závazků, což znamená že družstvo platilo později, než dostávalo zaplaceno, využívalo tedy obchodních úvěrů. Podnik dosahoval po celé sledované období ne příliš vysokého zisku. Rentabilita podniku byla nejhorší v roce 2008, kdy se podnik ocitl ve špatné finanční situaci. Od tohoto roku se situace podniku stále ve všech oblastech zlepšuje a snad tomu bude i do budoucna, pokud podnik nebude realizovat velké investice a více se zadlužovat. Další částí vlastní práce je analýza a prognóza generátorů hodnoty, které předcházelo rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná. Zde bylo primárním cílem naplánovat tržby, provozní ziskovou marži, provozně nutný pracovní kapitál a investice - 96 -

do dlouhodobého majetku na 4 roky dopředu. Poté byly určeny průměrné vážené náklady na kapitál ve výši 8 %, které představují kalkulovanou úrokovou míru. První předběžné ocenění bylo provedeno pomocí generátorů hodnoty ve třech různých variantách. Další ocenění bylo provedeno výnosovými metodami, konkrétně metodou diskontovaných peněžních toků DCF a metodou ekonomické přidané hodnoty EVA. Podle obou zmiňovaných metod mělo výsledné ocenění podniku ze stejných důvodů zápornou hodnotu. Těmi důvody byly nízké dosahované tržby vzhledem k velkému rozsahu potřebného majetku. Pro ocenění Zemědělského družstva ,vzhledem k situaci v jaké se nachází, se ukázaly výnosové metody pro ocenění nevhodné. Proto byl podnik pro porovnání oceněn na základě analýzy majetku, tzv. substanční hodnotou, která činí 87249 tis. Kč. Management podniku by se měl v budoucnu zaměřit zejména na zlepšení finanční situace, zefektivnění využití svého dlouhodobého majetku a především na zvyšování tržeb způsoby, které již byly popsány v kapitole s názvem diskuze. Zaměření podniku by mělo zůstat i do budoucna stejné, což by mělo podpořit živočišnou výrobu a další doplňkové služby, díky kterým bude lépe využíván majetek podniku, mezi který patří zemědělská technika a autobusy. Dalším možným směrem, kterým by se mohlo Zemědělské družstvo ubírat je produkce biomléka, která může výrazným způsobem přispět, vzhledem k popularitě biopotravin, k růstu tržeb.

- 97 -

7 SEZNAM LITERATURY [1] BLAHA, Z. S. -- JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. [2] DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku : analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0 [3] GRÜNWALD, R. -- HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: VŠE, 2002. 186 s. ISBN 80-2450-422-7. [4] KISLINGEROVÁ, E. -- HNILICA, J. Finanční analýza : krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. [5] KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 367 s. ISBN 80-7179-529-1. [6] KOVANICOVÁ, D. -- KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II, Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1. [7] LANDA, M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. [8] MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 184 s. ISBN 80-86851-50-8. [9] MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku : proces ocenění – základní metody

a postupy. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. [10] MAŘÍK, M. Oceňování podniků. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1996. 111 s. ISBN 901991-1-9. [11] MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1998. 206 s. ISBN 80-86119-09-2. [12] MAŘÍKOVÁ, P. – MAŘÍK, M. Diskontní míra pro výnosové oceňování podniku. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1242-6. [13] MAŘÍKOVÁ, P. – MAŘÍK, M. Moderní metody hodnocení výkonnosti

a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota : tržní přidaná hodnota.1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 70 s. ISBN 80-86119-36-X. [14] NEUMAIEROVA, I. – NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2002. 216 s. ISBN 80-247-0125-1 [15] POŠVÁŘ, Z. – ERBES, J. Management I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002. 156 s. ISBN 80-7157-633-6. [16] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 1. vyd. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta, 2005. 194 s. ISBN 80-7248-299-8. [17] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Karviná: Obchodně podnikatelská fakulta, 2007. 126 s. ISBN 978-80-7248-417-1. - 98 -

[18] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-2481-2. [19] SABOLOVIČ, M. Oceňování podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2008. 119 s. ISBN 978-80-87001-13-4. [20] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Internetové zdroje: [21] Icaro Consulting s.r.o. .Daňové poradenství a účetnictví [online] [citováno 200902-05]. Dostupné z: . [22] ING. VALENTOVÁ WORSCHOVÁ, Kateřina. Oceňování podniků, jejich částí a podílů: Metody oceňování. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.ocenovani-podniku.cz/metody-ocenovani. [23] Zemědělství: Zemědělská výroba. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ [24] Hrubá zemědělská produkce v ČR ve stálých cen roku 1989. [online]. [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/8D003437A3 [25] Struktura zemědělské produkce v letech 2009 a 2010 v běžných cenách. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/tab/8E002CE86D [26] Dotace: Struktura dotačních zdrojů. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/ [27] Zemědělství: Legislativa ČR. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/hnojiva/legislativa/legislativa-cr/?pos=0 [28] Ministerstvo financí České republiky: Makroekonomická predikce 2012. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html?year=2012 [29] Český statistický úřad: HDP Výrobní metoda. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod [30] Ministerstvo práce a sociálních věcí: Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady [31] Budoucnost profesí: Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybolov. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://budoucnostprofesi.cz/cs/vyvoj-vodvetvich/zemedelstvi.html [32] Český statistický úřad: Indexy cen výrobců. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ipc_cr

- 99 -

[33] AZ data účetnictví: Daň z příjmů právnických osob. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.az-data.cz/clanky/dan-prijmu-pravnickych-osob [34] Český statistický úřad: ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010. [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/4100f5e146962c 05c12579d8003ba05f/$FILE/cpotr041012analyza.pdf [35] Český statistický úřad: Demografická ročenka krajů [online]. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 [36] Bloomberg: Business, Financial & Economic News, Stock Quotes [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/quote/USGG10YR:IND/chart [37] Damodaran online: Home Page For Aswath Damodaran: Implied Equity Risk

Premium (US): Updated monthly [online]. 2011 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ [38] Finance.cz: Rating ČR, rating států [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/eu-svet/rating/hodnoceni/ [39] Justice.cz: Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a292815&typ=actual&klic=lqcZXFdCEzENji4xEpoNvw%3d %3d [40] Zemědělské družstvo Jeseník [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.zdjesenik.cz/

- 100 -

8 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Rozvaha podniku Řetězárna a.s. v letech 2003 - 2007 Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztráty podniku v letech 2003 - 2007 Příloha č. 3: Výkaz cash flow Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv Příloha č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Příloha č. 7: Vertikální analýza aktiv Příloha č. 8: Vertikální analýza pasiv Příloha č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

- 101 -