VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu
V l i v s o u č a s n é e ko n o m i c ké kr i z e n a p o s t o j e ú č a s t n í ků c e s t o v n í h o r u c h u bakalářská práce
Autor: Roman Šulc Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc Místo: Jihlava Rok: 2009
Anotace Bakalářská práce „Vliv současné ekonomické krize na postoje účastníků cestovního ruchu“ se zabývá vlivem globální ekonomické krize na cestovní ruch. Cílem práce je uvést do souvislostí fenomén ekonomické krize a změny ve formách a druzích cestovního ruchu, které zapříčinil. První část je zaměřena na souhrn informací o ekonomické krizi a jejích následcích na cestovní ruch. V druhé části se k tématu vyjadřuji vlastním výzkumem.
Klíčová slova Ekonomická krize, cestovní ruch, kauzalita, dovolená, preference, postoj, průzkum, respondent, vliv
Annotation The Bachelor Degree Thesis „Influence of contemporary financial crisis toward attitudes of participants of travel industry“ conversant of influence global financial crisis on tourist industry. Aim of The Thesis is introduce phenomen of financial crisis in the connection with changes in forms and kinds of tourist industry that it caused. The first part of this thesis presents an information summary about financional crisis consequences towards tourist industry, while the second section includes topic formulation via my survey.
Key words Financional crisis, tourist industry, casuality, holiday, preference, attitude, survey, respondent, influence
Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc za jeho pomoc a rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi nezištně věnovali svůj čas a dovolili nahlédnout do svého soukromí. Rád bych poděkoval rovněž své rodině a přátelům, kteří mi při vytváření této práce byli oporou.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. 12. 2009 ...................................................... Podpis
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 8 1.1
Úvod ................................................................................................................... 8
1.2
Cíl práce ............................................................................................................. 9
Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1
Přiblížení pojmu „Ekonomická krize“ ............................................................. 10
2.2
Vliv ekonomické krize na chování spotřebitelů ............................................... 13
2.3
Doporučení podnikatelských subjektům v době ekonomické krize ................. 16
2.4
Očekávaný vliv ekonomické krize na formy a druhy cestovního ruchu .......... 17
2.5
Odvětví cestovního ruchu, na které ekonomická krize nemá vliv ................... 18
2.6
Postoje účastníků cestovního ruchu během ekonomické krize ........................ 20
2.6.1
Jaký byl hlavní důvod, proč jste v roce 2007 nebyli na dovolené? .......... 21
2.6.2 Dopad změn životních nákladů na cestování a plány na dovolenou v roce 2008…..…………………………………………………………………………...23 2.6.3
Jak občané EU šetří ve svých rozpočtech na dovolenou? ........................ 25
2.6.4 Druhy dovolených, které by byly jako první zrušeny, kdyby bylo potřeba ušetřit…………………………………………………………...…………………27 2.6.5 2.7 3
Druhy volnočasových aktivit, jichž by se respondenti vzdali nejdříve ... 29
Prokázaný vliv ekonomické krize vzhledem k cestovnímu ruchu ................... 30
Praktická část .......................................................................................................... 32 3.1
Úvod ................................................................................................................. 32
3.2
Vzor předkládaného dotazníku ........................................................................ 33
3.3
Seznámení s kategoriemi respondentů ............................................................. 35
3.4
Vyhodnocení jednotlivých otázek .................................................................... 41
3.4.1
Vyhodnocení první otázky ........................................................................ 41
3.4.2
Vyhodnocení druhé otázky ....................................................................... 42
3.4.3
Vyhodnocení třetí otázky .......................................................................... 44
3.4.4
Vyhodnocení čtvrté otázky ....................................................................... 45
3.4.5
Vyhodnocení páté otázky.......................................................................... 46
3.4.6
Vyhodnocení šesté otázky ........................................................................ 48
3.4.7
Vyhodnocení sedmé otázky ...................................................................... 50
3.4.8
Vyhodnocení osmé otázky ........................................................................ 51
3.4.9
Vyhodnocení deváté otázky ...................................................................... 53
3.4.10 Vyhodnocení desáté otázky ...................................................................... 55 3.5 4
Shrnutí výsledků a diskuze............................................................................... 57
Závěr ....................................................................................................................... 59 6
Použité zdroje ................................................................................................................. 60 Seznam obrázků .............................................................................................................. 62
7
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
K výběru samotného tématu mojí práce, tedy k problematice Vlivu ekonomické krize na cestovní ruch mě motivovala aktuálnost tohoto zadání a také můj vlastní zájem o cestovní ruch a globální ekonomickou krizi, jejíž důsledky zasahují ať už přímo, či nepřímo do mého života a stejně tak do životů osob v mém okolí. Při volbě tématu jsem si ale také byl dobře vědom četných úskalí, jenž jsou s ním spojena. Protože ke změnám v cestovním ruchu dochází mixováním rozličných vlivů jako jsou módní trendy, politická realita a sociálně ekonomické prostředí, jsou mnohé důsledky vlivu krize na cestovní ruch kamuflovány a zkreslovány. A naopak, není vyloučeno, že nějaká změna týkající se oblasti cestovního ruchu připisuje právě na vrub ekonomické krizi, ačkoliv tkví její příčina v působení jiných podnětů. Netroufám si tvrdit, že bych byť jen pomýšlel na to, že dokážu derivovat čirá a nezkreslená fakta nebo sestavit takový dotazník, jehož výsledky by byly prosty jakýchkoliv výše zmíněných deformací, ale protože se domnívám, že není možné podchytit korektně právě všechny faktory podle síly a sféry účinku aniž by se zahrnul takový, který nesouvisí s tématem (za nereálného předpokladu, že bych byl schopný je všechny zvážit a shrnout v mé práci), nepovažuji to za závadu a s plným vědomím tohoto faktu se pokusím k vlivu ekonomické krize na cestovní ruch vyjádřit na úrovni, hraničící s mým plným osobním potenciálem. Vzhledem k tomu, že jsem o současném stavu problematiky vlivu ekonomické krize na cestovní ruch neobjevil dostatek tištěné literatury, spokojil jsem se s internetovými zdroji, jejichž výhodou je rychlost publikování a flexibilita. V souvislosti s poněkud jednostranně zaměřenými zdroji podotýkám, že to v žádném případě neznamená kompromisy v kvalitě formy a obsahu mého díla.
8
1.2 Cíl práce Cílem mého snažení je v první, teoretické části bakalářské nejdříve stručně nastínit ekonomickou krizi, jako takovou za použití dostupných pramenů. Zahrnul jsem i výsledky studií, týkajících se obecně chováním ekonomických subjektů v době krize, které umožňují vnímání ostatních faktů v širších souvislostech, čímž moji bakalářskou práci vhodně rozšiřují. Dále zamýšlím shrnutí již uveřejněných informací o tom, jakým způsobem je cestovní ruch, jeho druhy, formy a účastníci, krizí ovlivňovány. Mé pozornosti neunikne ani aktuálně zaměřený průzkum postojů účastníků cestovního ruchu. Praktickou část hodlám zasvětit mému vlastnímu výzkumu na téma změny preferencí účastníků cestovního ruchu, způsobené globální ekonomickou krizí. V potaz budu brát diferenciaci respondentů podle věkových skupin a výše jejich příjmů, s přihlédnutím na jejich volby v době ještě před krizí. Výzkum mi takto umožní posoudit, jak krize ovlivnila úlohu dotazovaných v cestovním ruchu prostřednictvím ekonomické reality i působením na jejich psychiku a jakou roli v tomto procesu hraje respondentův věk.. Ze zjištěných reakcí plánuji vyvodit míru vlivů globální ekonomické krize na rozmanité druhy a formy cestovního ruchu. V této části mé bakalářské práce bude použita metoda analýzy. Za pomoci dotazníků se propracuji k závěrům, jenž budou vhodně doplňovat teoretickou část práce o praktickou rovinu, takže se dohromady bude jednat o obsáhlý a komplexní zdroj ověřených převzatých a původních informací, nepostrádající určitou vypovídající hodnotu.
9
2 Teoretická část 2.1 Přiblížení pojmu „Ekonomická krize“ Protože se termín „ekonomická krize“ bude v mojí práci zhusta vyskytovat, je na místě, abych úvodem přiblížil vznik a zvláštnosti, charakterizující tento neobvyklý stav. „…na přelomu let 2007 a 2008 se začalo objevovat ve Spojených státech čím dál více nesplácených hypotečních úvěrů. V roce 2008 nesplácelo hypoteční úvěry třináct procent amerických domácností. Důvod? Na konci vlády exprezidenta Spojených států Billa Clintona se prosadil model snadného bydlení pro každého. Hlavní úroková sazba byla tehdy nastavena velmi vysoko, v květnu roku 2000 byla 6,75 procent, tím byly následně drahé i hypoteční úvěry. Banky vždy stanovují vlastní úrokové sazby podle úrokové sazby centrální banky, kterou je ve Spojených státech FED. Jelikož se tedy prosadil zmíněný model snadného bydlení, musely klesnout centrální úrokové sazby, aby zlevnily hypoteční úvěry a tím se staly hypotéky na nové bydlení dostupnější pro více amerických občanů. Už v lednu 2002 byla centrální úroková sazba ve Spojených státech na hladině 1,75 procent. Spolu s uvolněnými limity na získání hypotéky, tím je myšleno, že si hypotéku mohl sjednat člověk i v bankomatu v supermarketu, a to na hodnotu nemovitosti, kterou si sám určil, bez dokládání znaleckého posudku, se počet hypotečních úvěrů zmnohonásobil. Hypotéky byly velmi levné, splátky si mohl skoro každý dovolit a banky byly spokojené, protože z toho měly velmi dobrý obchod. Realitní trh při zvýšené poptávce rostl a domy v Americe byly čím dál dražší. Jediný, kdo na tom tratil, byl pak samotný americký stát. Výsledek? Mnoho šťastných, ale velmi zadlužených domácností v USA, mnoho spokojených bankéřů, velmi nasycený realitní trh. V červnu 2004 ovšem začaly úrokové sazby ve Spojených státech opět růst, a to velmi dramaticky: z 1,25 procent na 5,25 procent v červnu 2006. Jaký to mělo dopad? Nové reality nikdo nekupoval, byly velmi drahé a hypotéky byly také velmi drahé. Ceny nemovitostí šly tedy dolů, a to velmi rychle. Mnoha domácnostem ve Spojených státech se dramaticky zvýšily úrokové sazby jejich vlastních hypoték, čímž jim vyrostly splátky, na které už neměly peníze ze svých příjmů. Vyvrcholilo to na přelomu roku 2007 a 2008, kdy se nemovitosti propadly o více jak patnáct procent, hypotéky byly stále drahé, mnoho rodin zadluženo a neschopno
10
splácet své hypoteční úvěry a mnoho bank, které měly rozpůjčováno mnoho peněz, bez příslušné návratnosti, se stalo zadluženými u větších bank. Banky vyřešily vzniklou situaci po svém. Zahrnuly tato pasivní, ve světě známá pod zaběhlým pojmem „jedovatá" aktiva, neboli hypoteční cenné papíry, mezi akcie a udělaly z nich balíčky, které prodaly na kapitálových trzích. Mnoho světových bank a států tyto balíčky nakoupilo. K těmto balíčkům se ještě dostaneme. Situace vyvrcholila v červenci 2008, kdy zbankrotovala třetí největší hypoteční banka USA Indy Mac Corp., následována dalšími americkými bankami, jako Lehman Brothers a dalšími. Banky postupně bankrotovaly z důvodu, že měly propůjčované peníze mezi sebou. Bankroty těchto bank přinesly již známé otřesy celé americké ekonomice a tím i otřesy světové ekonomiky. Teď přichází na řadu prvotní otázka tohoto článku. Byly tyto reálné důvody výše popsané skutečným důvodem hospodářské recese, ze které se v dnešních dnech pomalu začíná svět zotavovat? Myslím, že tyto důvody nebyly nevyhnutelně ty nejdůležitější. Je pravda, že ty tzv. balíčky z předchozího odstavce, plné tzv. „jedovatých aktiv", otrávily zdraví mnoha bank po světě, např. bank v Evropě jako KBC, Fortis, Erste bank a dalších, které z toho důvodu měly velké problémy a musely dostat státní peněžitou pomoc pro svou záchranu. Dokázaly tak otrávit i celé státní hospodářství, např. na Islandu, který zbankrotoval a dostal tak do velkých problémů jiné státy, které měly nakoupeny islandské státní dluhopisy, které se staly bezcennými. I to by se podle mne dalo přestát. Z mého hlediska byl v této hospodářské krizi největším problémem enormní mediální zájem o tuto věc. Až to vypadalo, že noviny nepíší o ničem jiném. Z hospodářské krize se stalo žhavé téma, velmi diskutovatelné téma, a lidé, běžní spotřebitelé, občané různých států, masírováni těmito mediálními zprávami, které dávaly jen jeden smysl, že se hroutí celosvětová ekonomika, začali vybírat peníze z bank, z investičních fondů, začali ve velkém množství prodávat cenné papíry a začali shromažďovat peníze doma, méně nakupovat spotřební zboží, atd. Je to přece přirozený lidský instinkt, pud sebezáchovy. Tím se ovšem již propadající se kapitálové trhy ještě rychleji propadly. Tím, že lidé se začali pod mediálním tlakem zbavovat cenných papírů, byl propad kapitálových trhů, který je hlavním motorem současné světové ekonomiky, z mého pohledu min. o třicet procent větší. Troufám si to říci, protože v minulosti bylo mnoho velkých propadů ekonomiky, velkých krizí, o kterých se jen nemluvilo. Poslední byla na přelomu tisíciletí, tzv. 11
technologická krize, podpořená teroristickými útoky z 11. září 2001, a následným propadem v letectví a cestovního ruchu a účetními skandály v USA. Tato poslední krize byla reálným propadem o sedmačtyřicet procent na kapitálových trzích. O té se však takto nemluvilo, byla jiná zajímavá témata pro média - terorismus, blízký východ, apod. Dnes však média jakoby neměla nic jiného na práci, než, že rozvířila téma hospodářské krize (na začátku se jmenovala hypoteční krize v USA, než ji novináři přejmenovali), které způsobilo konečný propad ekonomiky o skoro šedesát procent na kapitálových trzích. Vlastně světová ekonomika po ráně z reálné ekonomiky dostala další, aniž by se byla schopna mezitím nadechnout, a to od médií. Kdyby média pouze informovala a taktně se vyvarovala emocionálních výstupů v hlavních titulcích novin, tak by reálný pokles ekonomiky byl kolem čtyřiceti procent a svět by se nedostal do hospodářské recese, protože běžní spotřebitelé, jako my, by nadále kupovali, firmy by nadále investovaly, banky by nadále půjčovaly peníze firmám, firmy by nemusely propouštět a státy by možná nemusely nalévat tolik peněz do reálné ekonomiky. Pravda je, že jsou to pouze hypotetické závěry. Jak by to skutečně vypadalo, nikdo neví. Dnes už světové kapitálové trhy znovu rapidně rostou.“ [1] Ačkoliv jsem si vědom spekulativního charakteru některých autorem předkládaných výroků ohledně rapidně přihoršujícího účinku médií, vzhledem k dopadům ekonomické krize na společnost, citoval jsem zdrojový text v téměř plném rozsahu. Důvodem je, že v tomto ohledu smýšlím obdobně, a výzkum v praktické části mé práce se ověření této hypotézy rovněž (byť okrajově) dotýká.
12
2.2
Vliv ekonomické krize na chování spotřebitelů
Citací zevrubně popsaná, nechvalně proslulá, globální ekonomická krize jenž poskytuje základní rovinu, na které stavím svou bakalářskou práci je provázena procesy, vedoucími k rozsáhlým změnám v ekonomice a vnímání občanů krizí postižených států, jež byly reflektovány i odvětvím cestovního ruchu. Už jen samotné vědomí spotřebitelů, že se nacházejí v období krize silně ovlivňuje jejich kupní chování, mnohdy i v případech, kdy nebyly stavem krize postiženi bezprostředně, o čemž vypovídá následující výňatek z článku internetového periodika Marketingové noviny s názvem: Jak vnímání krize mění nákupní chování. „Jaký vliv na naše nákupní chování mají negativní titulky, se kterými se v současné době setkáváme takřka ve všech médiích? Na tuto otázku se snažil najít odpovědi výzkum provedený napříč šesti trhy v sítích komunikačních agentur Proximity Worldwide a BBDO. Agenturní sítě pozorovaly změny u britských, francouzských, německých, italských, španělských a amerických spotřebitelů zejména v psychologické rovině. Psychologie hraje v ekonomice zásadní roli: pokud například počítáme s inflací a zahrnujeme ji do našich úvah (a následně také smluv), de facto takto inflaci vytváříme. Na akciových trzích tak mezi zakázané praktiky patří rozšiřování fám, že určitá firma má hospodářské potíže nebo se naopak chystá na prodej – akciové kurzy reagují i na tyto zprávy. Investování samo o sobě posiluje důvěru dalších investorů a vytváří příznivé prostředí. To vysvětluje i fakt, proč se americká ekonomika dlouho těšila důvěře, která neodrážela skutečný stav věcí. Všechno si rozmyslet V současné situaci by bylo jednoduché konstatovat, že celkově hospodářství zpomaluje. Nicméně jak ukazují analýzy zpráv z jednotlivých odvětví na zmíněných šesti trzích, mění se nákupní chování komplexněji a některé kategorie tak naopak získávají: například pokrmy prodávané s sebou, filmy na DVD nebo žrádlo pro domácí zvířata. Ukazuje se tak, že prioritu získává život doma a rodina.
13
Zákazníci dneška si více rozmýšlí nákupy, více plánují, více myslí na to, jak si případné investice rozvrhnout. Jako spotřebitelé jsme méně otevření spontánním nákupům, naopak se snažíme získat větší kontrolu nad svými rozhodnutími. Konzumenti v dnešní době více požadují možnost rozmyslet si své rozhodnutí i po samotném nákupu a mít možnost nakoupené zboží vrátit prodejci. Další charakteristikou nového nákupního chování je obhajování nákupů. V době, kdy jsme denně konfrontováni důvody proč neutrácet, a tudíž značně znejistěni, máme potřebu svůj nákup obhájit. Pro zákazníka to znamená „udělat dobrý obchod“. Pro prodejce to znamená opět klást větší důraz na péči o stávající zákazníky a nabízet „něco navíc“, například v rámci věrnostních programů. Zprávy ze Spojených států v této souvislosti hovoří o tom, že řetězce v marketingu znovu objevují oblast CRM 1 a roste obliba slevových kupónů: mezi lety 2007 a 2008 růst dosáhl celých 26 %. Dobrý pocit z obchodu I přesto, že lidé více plánují, hledají způsob jak udělat opravdu dobrý obchod nebo jednoduše oddalují nákupy, které nepokládají za urgentní, stále kladou důraz také na emocionální rozměru produktů a služeb. Stejně tak si chtějí zachovat své rituály – právě ty tvoří součást jakéhosi obranného mechanismu proti nejistotě. Co to znamená pro značky? Měly by počítat s tím, že lidé více plánují, více porovnávají a více hledají reference – zejména online. Musí tak provázet lidi samotným nákupním rozhodováním, zahrnout fázi plánování do své komunikace. Značky by také měly sázet na ty komunikační kanály, které jsou relevantní – online komunikace hraje z hlediska spotřebitele stále větší roli, právě v souvislosti s vyhledáváním těch „dobrých obchodů“. A pokud se značka dostane k zákazníkovi a stane se součástí jeho rituálu, má značnou výhodu.“ [2] Z logického hlediska lze obecné závěry aplikovat bez problémů i do reálií cestovního ruchu, kde se promítá veškeré plánování do rozhodnutí v rámci mnoha možností jakým způsobem a kde dovolenou strávit a jak, popřípadě pokud vůbec realizovat své činnosti v rámci 1
Marketing využívající kvalifikovaných prodejních zástupců
14
cestovního ruchu. Zde záleží do značné míry i na osobních postojích jednotlivců (s rozdílným vlivem jejich bezprostředního okolí – rodina atd.). Je rovněž snadné pomocí analogie převést i substituční efekt, při kterém může funkci substitutu dražší zahraniční dovolené zastat třeba rekreace tuzemská. Jak je z předchozí citace patrné, je krize „prubířským kamenem“ pro renomované značky, které se v krizovém období více než kdy jindy dostávají do kritického hledáčku potenciálních spotřebitelů – v cestovním ruchu se nabízí podobenství s cestovními kancelářemi a agenturami zvučných jmen, oproti jejich méně známé konkurenci. Jak uvádí Jaromír Beránek ve své přednášce s názvem Aktuální skutečnosti ve statistice CR. Specifika současné hospodářské krize a východiska z ní, spotřebitel v krizi se orientuje takto: Nejvíce omezeny jsou výdaje na položky: alkoholické nápoje a tabák, hotely, kavárny a restaurace, volný čas, kultura, cestování, doprava Nejméně se spotřebitelé omezují s ohledem na: zdraví, vzdělání, kurzy, elektrospotřebiče, potraviny, bydlení [3] V negativně postižené kategorii se jak je vidět objevuje řada termínů, které jsou s cestovním ruchem neoddělitelně spjaty. Ve světle tohoto shrnutí bych jen připomenul známou skutečnost, že dovolená, tedy cestování může představovat jak luxusní statek, kterého se podle standardního ekonomického vnímání spotřebitel spíše zřekne, ale stejně tak je pro mnoho osob i komoditou nezbytnou, což se může promítnout tak, že budou při obdobném nebo dokonce sníženém finančním příjmu v porovnání s předkrizovým obdobím ostatní statky znevýhodněny na její úkor.
15
2.3 Doporučení podnikatelských subjektům v době ekonomické krize Prodejci v odvětví cestovního ruchu jsou v rámci zachování své prosperity nebo dokonce existence nuceni reagovat na změněné chování kupujících, způsoby, jakými si dopomáhají k co možná největšímu zmírnění dopadů ekonomické krize přiblížím prostřednictvím použitých převzatých materiálů. Podle článku publikovaného 12. 06. 2009 v časopisu COT, s názvem Dopady hospodářské krize a opatření k její eliminaci který vychází z referátu Andrey Pfeffer-Ferklové použitého na konferenci: Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí. Opatření, která mohou eliminovat dopady krize v oboru hotelnictví Je navrhováno, aby podnikatelské subjekty zapomněli na minulost, ze které se nejde poučit, jelikož se doba krize vyznačuje jinými zákonitostmi a platí v ni podstatně odlišné podmínky. Dále se doporučuje co nejvíce využít firmě dostupné lidské zdroje a motivovat zaměstnance, aby se pokoušeli produkovat užitečné a použitelné nápady, které by měli být vedením podporovány. Je optimální, zhodnotit s přispěním co největšího počtu zaměstnanců zdroje ohrožení – stávající adekvátně odklonit a vypracovat postupy a strategie pro případy odhadnutelných hrozeb, jež mohou nastat v budoucnu. Doporučuje se dát jasně zaměstnancům najevo svou důvěru a dostatečně je informovat, aby v této těžké době firmu takzvaně „podrželi“. Samozřejmostí je i sledování a analyzování dopadů podniknutých opatření za účelem zhodnocení jejich účinnosti a nutnost pružného rychlého a efektivního jednání. [4]
16
2.4
Očekávaný vliv ekonomické krize na formy a druhy cestovního ruchu
Na tomto úseku mé práce bych si dovolil shrnout, jaké změny ve formách a druzích cestovního ruchu bych po ozřejmění obecně platných zákonitostí lidského chování očekával, spolu s důvody, ze kterých bych takto činil. Z hlediska délky pobytu se nabízí možnost, že během krize nastane posun víc k cestovnímu ruchu krátkodobému. Pravděpodobná příčina - negativní vliv ekonomické krize na finanční stránku by se také mohla projevit v rozostření poměru cest sezóna/zbytek roku ve prospěch druhého
uvedeného.
Z téhož
důvodu
bych
očekával
i
větší
upřednostňování
neorganizovaného cestovního ruchu, při němž odpadají mnohé náklady určené jinak cestovním kancelářím. S tejnou příčinu bych hledal i za, v daných podmínkách se nabízející, zvýšenou mírou cestovního ruchu domácího. V ohledu základních forem cestovního ruchu mi na mysl žádná zpozorovatelná prognóza ve změnách oblíbenosti pobytových a poznávacích zájezdů nepřišla. V případech specifických forem cestovního ruchu si nedokážu představit změny především u lázeňského cestovního ruchu, které by znamenaly omezení zájmu o vlastní zdraví kvůli snížení finančních příjmů. Rovněž se mi nezdá pravděpodobné snížení zájmu o religiózní cestovní ruch, protože není obvykle vyhledáván materiálně smýšlejícími jedinci, na kterých by se případně krizí způsobené změny v tomto směru nějak projevily. U forem cestovního ruchu, k nimž jsou jejich účastníci citově vázáni, obzvláště při nižší finanční náročnosti (např. sportovní cestovní ruch) bych pokles obliby pod vlivem ekonomické krize také neočekával. Jak bude doloženo později, ve výčtu forem cestovního ruchu, na které současná ekonomická krize nemá žádný negativní vliv, úhony prokazatelně nedoznal vysokohorský cestovní ruch. U zbylých forem cestovního ruchu bych si výši a směr působení vyskytnuvších se změn jen podle obecných pravidel odhadovat netroufal. Jejich účastníci mi nepřipadají dostatečně vyprofilovaní, aby šlo odvodit, jak se zachovají. Ke slovu se v nich dostávají neshrnutelné faktory, které se u jednotlivých osob liší, kvůli kombinacím vlivů finančních a preferenčněmotivačních. Tento fakt považuji za „hozenou rukavici“ pro praktickou část mé práce, která se k němu bude moci vyjádřit s použitím dat, získaných od respondentů v rámci mého výzkumu a případně také uvést na pravou míru i zbytek touto stránkou prezentovaných (byť odůvodněných) předpokladů. 17
2.5
Odvětví cestovního ruchu, na které ekonomická krize nemá vliv
Do této kategorie spadající odvětví se těší z obliby u ne přímo standardních klientů.Patří sem jednoznačně neobvyklé a často finančně velmi náročné aktivity, jako jsou například výstupy na Mount Everest, nebo výpravy na safari v Africe „Ať už je to cestování na konec světa ve snaze překonat nejvyšší hory nebo například lov slonů v Africe, cenově náročná turistika zaměřená na dobrodružství se prozatím zdá být nedotčena světovou finanční krizí. Provozovatelé cestovních kanceláří zabývajících se horskými túrami či loveckými safari tvrdí, že to lze zčásti vysvětlit příjmy jejich klientů, ale také tím, že podobné výpravy většinou bývají celoživotními cíli, kterých se odhodlaní jedinci snaží dosáhnout po dlouhá léta.“ [5] Ze zdrojů, jež jsem použil vyplívá, že stěžejní klienti, díky kterým se zájem o některá odvětví cestovního ruchu nemění jsou osoby bez finančních problémů, nebo lidé, jejichž životní postoje mají na zmíněné druhy cestování nějakou návaznost. Jako další vhodný příklad se nabízí golfová turistika „Golf jako koníčka pěstuje stále více lidí bez ohledu na ekonomickou krizi. Podle Martiny Dorníkové z České golfové federace (ČGF) přibylo za letošní první pololetí téměř 3 000 registrovaných amatérů. Jak zjistila ČTK, obchodníci zaznamenávají stále větší zájem o golfové náčiní, česká hřiště lákají i řadu turistů ze zahraničí a také sponzorů. … Podle průzkumu CzechTourism a společnosti KPMG2 hrají golf především takzvané bílé límečky, ekonomicky zajištění lidé v průměrném věku 55 let. Golfoví turisté patří k nejlukrativnějším klientům cestovních kanceláří i hotelů, neboť jsou to vesměs příslušníci společenské smetánky. „Krize na ně zatím nedosáhla v té míře, aby si koníčka odpustili,“ uvedl analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting.“ [6] KPMG je celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství. V jejích členských společnostech pracuje více než 123 000 pracovníků ve 145 zemích. 2
18
Na oblíbenosti vinařské turistiky v České republice se ekonomická krize nijak negativně neprojevila, spíše naopak. V tomto případě se ale jedná o důsledek větší návštěvnosti tuzemských destinací. „…Cyklostezky, sklípky a fonotéky 3 letos čelí náporu turistů, podle průzkumu Národního vinařského centra zaznamenaly nárůst návštěvnosti až tři čtvrtiny těchto zařízení. "Paradoxně nám možná pomohlo to, že lidé méně jezdí na zahraniční dovolené a zůstávají více v České republice; podařilo se nám je přesvědčit, že když jedou na dovolenou u nás, aby přijeli na jižní Moravu," vysvětlil Pavel Krška z Národního vinařského centra.“ [7]
3
Speciální vitrína na vystavování vín, přeneseně místnost, kde se toto zařízení nachází
19
2.6 Postoje účastníků cestovního ruchu během ekonomické krize V průzkumu prováděném Gallopovým ústavem “Survey on the attitudes of Europeans towards tourism” v roce 2009 o preferencích účastníků cestovního ruchu v Evropské unii je problematika krize aplikovaná na cestovní ruch také předmětem šetření. Průzkum, jež byl prováděn během už během období, které je označováno jako ekonomická krize sice neposkytuje příliš prostoru pro porovnání s trendy v cestovním ruchu v předkrizové epoše, zato však velmi přehlednou formou poukazuje na postoje, které účastníky cestovního ruchu během současné ekonomické krize spojují. S ohledem na vysoké počty respondentů ze všech členských zemí Evropské unie zastávám názor, že jde o kvalitní průzkum, jehož výsledky nemohou být s přihlédnutím na téma mé bakalářské práce opomenuty Části šetření, které se mi zdály jako nejpřínosnější pro moji práci zde po pečlivém přeložení z angličtiny předkládám i s použitím příslušných grafů, pro názornější výklad výsledků průzkumu.
20
2.6.1 Jaký byl hlavní důvod, proč jste v roce 2007 nebyli na dovolené? Graf ukazuje hlavní důvod, kvůli kterému respondenti nejeli na dovolenou. Čtyři z deseti respondentů jenž v roce 2008 nebyli na dovolené řekli, že příčinou byly finanční důvody. Ostatní možnosti, jak z grafu vyplívá, byly vybrány výrazně menším počtem oslovených: 21 % uvedlo osobní nebo soukromé důvody, 10 % řeklo, že byl důvodem nedostatek času a 9 % preferovalo zůstat doma nebo s rodinou a přáteli. Menšina dotázaných odpověděla, že neměli chuť na dovolenou v roce 2008 (4 %), nebo upřednostňovali kratší výlety (2 %). Téměř žádní respondenti (1 %) neuvedli jako příčinu toho, že nejeli na dovolenou kvůli bezpečnostním důvodům. Hlavní důvod pro absenci dovolené v roce 2008 neuvedeno
4
ostatní
8 obavy o bezpečnost
1 2
upřednostňování krátkodobých výletů
4
absence motivace prodovolenou v roce 2008
9 upřednostňuje zůstat doma s rodinou/přáteli
10 21
nedostatek času
41
soukromé/osobní důvody finanční důvody
0
10
20
30
40
50
Obrázek 1: Procentně znázorněné druhy důvodů pro chybějící dovolenou v roce 2008, základ: respondenti, kteří v roce 2008 nebyli na dovolené (zdroj: http://www.gallup-europe.be/flasheb/)
Finanční důvody byly nejvíce uváděny ženami , dotázanými ve věkovém rozmezí od 25 do 54 let, nejméně vzdělaní a vykonávající manuální práce. Pro příklad, zatímco 53 % manuálních pracovníků uvedlo finanční ohledy jako příčinu absence dovolené v roce 2008, jen třetina oslovených podnikatelů označila za původce tohle.
21
Finanční důvody jako příčina chybějící dovolené v roce 2008 byly nejčastěji uváděny respondenty v Portugalsku (66 %), Bulharsku (63 %), Rumunsku a Maďarsku (obě 66 %) v ostrém kontrastu méně než jedna pětina dotázaných v Lucembursku (12 %) a Holandsku (16 %) uvedli že na dovolenou nejeli z finančních důvodů.
22
2.6.2 Dopad změn životních nákladů na cestování a plány na dovolenou v roce 2008 Při otázce, zda měli změny v životních výdajích nějaký negativní vliv na cestovní plány obyvatel Evropské unie v roce 2008, podobný počet respondentů reagoval tak, že takové změny buď neměly žádné dopady (34 %) nebo že se dopady objevily (35 %). Čtvrtina respondentů nevnímala v roce 2008 žádné změny v životních výdajích. Dopady změn v životnívh výdajích na cestovní plány a na dovolenou
7% ano 34%
25%
ne, žádný dopad na cestovní plány ne, žádné změny v životních výdajích neuvedeno
34%
Obrázek 2: Změny v životních výdajích a jejich dopady na cestovní ruch(zdroj: http://www.gallupeurope.be/flasheb/)
Počet respondentů kteří se domnívají, že změny v životních výdajích neovlivnily jejich cestovní plány je v rozsahu od méně než jedné šestiny dotázaných v Dánsku (11 %), Holandsku (13 %), Finsku (14 %) a České republice (15 %), do více než poloviny dotázaných na Maltě a v Řecku (obě 51 %), v Itálii (52 %), Litvě (53 %) a Portugalsku (58 %). Většina respondentů ve Finsku a na Slovensku (obě 54 %) a téměř polovina dotázaných v Lucembursku (48 %) se domnívá, že ačkoliv došlo ke změnám v životních výdajích, neprojevily se nijak na jejich cestovních plánech. bulharští (17 %), španělští a portugalští (18 %) respondenti byli na druhou stranu přikloněni k názoru, že jejich cestovní plány v roce 2008 nebyly ovlivněny změnami v životních výdajích. Dánsko se stalo jedinou zemí, ve které většina (55 %) respondentů uvedla, že si nemyslí, že byly v životních nákladech v roce 2008 nějaké změny. V České Republice a 23
ve Španělsku, 43 % a 40 % sdílí názor Dánů. V ostrém kontrastu , jen 12 % Litevců , 14 % Bulharů a 15 % Malťanů a Portugalců řeklo, že se životní výdaje v roce 2008 nezměnily. Ženy, věková skupina 25–54 let a ti s nižším stupněm dosaženého vzdělání lidé pracující manuálně spíše řekli že změny v jejich životních výdajích ovlivnily jejich cestovní plány v roce 2008. Muži, nejvzdělanější respondenti, venkovští usedlíci, podnikatelé a zaměstnavatelé na druhou stranu pravděpodobně řekli, že změny v životních výdajích na jejich cestovní plány neměly žádný dopad. Pro příklad 36 % mužů nezměnilo své cestovní plány a 32 % ano;odpovídající počty pro ženy byly 32 % a 37 %. Respondenti, kteří si mysleli, že nenastaly žádné změny v životních výdajích byli spíše mladí a/nebo měli vyšší stupeň dosaženého vzdělání. Pro příklad, 29 % z věkové skupiny 15–24 let řeklo, že žádné změny nenastaly v porovnání s 23 % z věkové skupiny 40–54 let.
24
2.6.3 Jak občané EU šetří ve svých rozpočtech na dovolenou? Na čem by občané EU šetřili ve svých rozpočtech na dovolenou
neuvedeno
22
na druhu dopravy
8 12
čas rezervace dovolené (last minute…) 15
na ubytování 20
na druhu cílové destinace 23 načasování dovolené (mimo hlavní sezónu)
0
5
10
15
20
25
Obrázek 3: Procentní znázornění předmětu na kterém by respondenti rozhodli ušetřit (zdroj: http://www.gallup-europe.be/flasheb/)
Ve všech členských státech Evropské unie podstatný počet dotázaných nevěděl, jak by měli nebo mohli ušetřit peníze v jejich rozpočtu na dovolenou ; tahle otázka byla obzvláště obtížná pro bulharské respondenty (51 % zvolilo odpověď „já nevím“). Ostatní země s větším počtem „já nevím“ odpovědí byly Belgie (33 %), Itálie a Estonsko (obě 30 %), Litva (29 %) a Rumunsko (28 %). Pokud se zaměříme jen na dotázané, kteří odpověděli na tuto otázku bylo zaznamenáno, že v půlce členských států relativní většina řekla, že by ušetřila změněním načasování jejich dovolené; irští slovenští respondenti nejspíše vybrali tuto možnost (30 % a 29 %). Dotázaní ve Finsku na Kypru v České Republice v Anglii ve Švédsku a Litvě na druhou stranu často říkali, že by ušetřili peníze změnou místa jejich dovolené(mezi 25 % a 31 %). V těchto zemích byl poměr respondentů vybravších si tuto odpověď větší, než poměr těch, jenž řekli, že by změnili načasování své dovolené. Ve třech zemích relativní většina dotázaných řekla, že by zvážili poohlédnout se po levnějších možnostech ubytování: 24 % v Rumunsku, 23 % v Maďarsku a 20 % v Estonsku. Největší rozdíly napříč sociálně-demografickými skupinami byly zpozorovány v poměru odpovědí „já nevím“. Ukázalo se, že starší respondenti, respondenti s nižším 25
stupněm dosaženého vzdělání a nepracující dotázaní měli větší problémy s odpovědí na tuto otázku. Pro příklad, 25 % z věkové skupiny nad 54 let zvolilo možnost „já nevím“ v porovnání s 11 % u věkové skupiny 15–24 let.
26
2.6.4 Druhy dovolených, které by byly jako první zrušeny, kdyby bylo potřeba ušetřit Kdyby občané Evropské unie potřebovali ušetřit na cestování a dovolených, nejvíce by se byli ochotní vzdát zimní dovolené (42 %). Jen 12 % by bylo připraveno zrušit letní dovolenou a 17 % respondentů by obětovalo krátkodobé výlety. Nakonec, jedna pětina (19 %) reagovala tak že se nezřekla žádného druhu dovolené a 11 % dotázaných nebylo schopno určit, které dovolené by se zřekli jako první. Druh dovolené, který by občané EU obětovali jako první kdyby chtěli na cestování ušetřit zimní dovolená 11% letní dovolená 41%
19%
krátkodobé výlety žádná (nevzdali by se cestování)
17%
neuvedeno
12%
Obrázek 4: Dovolená kterou by respondenti vynechali při nutnosti ušetřit na cestování(zdroj: http://www.gallup-europe.be/flasheb/)
Relativní většina respondentů ve všech členských státech, vyjma Finska, Velké Británie a Bulharska, řekla, že ve snaze ušetřit peníze za cestování by se nejspíše zřekla své zimní dovolené. Poměr výběru tohoto typu dovolené je v rozsahu od méně než 3 z 10 respondentů ve Finsku, Velké Británii, Bulharsku, Rumunsku a Irsku (28 %–29 %) do skoro dvojnásobku dotázaných ve Slovinsku (57 %). Dotázaní ve Finsku a Velké Británii se nejvíce ztotožňovali s výrokem, že by nezrušili žádný typ dovolené (32 % a 30 %). Více než 4 z 10 respondentů z Bulharska nevěděli, kterou dovolenou by obětovali jako první. Poměr respondentů, kteří odpověděli, že by se spíše obešli bez letní dovolené byl menší než jedna pětina ve všech zemích (v rozsahu od 5 % v Bulharsku do 19 % ve Švédsku a Irsku). Poměr respondentů, jenž by omezili krátkodobé výlety, nebo se jich vzdali úplně, aby ušetřili peníze byl ve většině zemí o něco větší (v rozsahu od 10 % v Bulharsku, Itálii a Estonsku do 26 % v Irsku). 27
Sociálně demografická skupina opět ukázala, že starší respondenti, ti s nižším stupněm dosaženého vzdělání a nepracující, shledávali více obtížným odpovědět na tuto otázku. Pro příklad, 21 % z nejméně vzdělaných zvolilo odpověď „já nevím“ v porovnání s pouhými 7 % v případě nejvíce vzdělaných respondentů.
28
2.6.5 Druhy volnočasových aktivit, jichž by se respondenti vzdali nejdříve Při otázce, které volnočasové aktivity by se vzdali nejdříve, kdyby bylo potřeba ušetřit na výdajích za dovolenou, největší poměr dotázaných vybral nakupování a kosmetické nebo ozdravné služby (obě 23 %). Jedna šestina (16 %) řekla, že by omezila návštěvy restaurací a barů a přibližně jedna desetina dotázaných by zkusila ušetřit peníze na zábavě (návštěvy divadel, kin atd.) (9 %) a na sportu a ostatních aktivitách (8 %). Nakonec, 8 % dotázaných by nezredukovalo žádnou ze jmenovaných činností a podobný počet by se pokusil ušetřit redukcí všech zmiňovaných typů aktivit. Volnočasové aktivity, které by občané EU omezili nejvíce ve snaze ušetřit na dovolené neuvedeno 6
všechny ze jmenovaných 7 žádné (respondenti by se v ohledu volnočasových činnosti neomezovali) sport a ostatní aktivity
8 8 9
zábava (biografy, divadla) 16 23 23
restaurace a kavárny kosmetika/ wellness služby nakupování
0
5
10
15
20
25
Obrázek 5: Procentní zastoupení druhů volnočasových aktivit, na nichž by respondenti v případě nutnosti šetřili (zdroj: http://www.gallup-europe.be/flasheb/)
[8] 4
4
Autor překladu: Roman Šulc
29
2.7 Prokázaný vliv ekonomické krize vzhledem k cestovnímu ruchu Průzkum Gallopova ústavu přináší ve shrnutí hlavní závěry, které popisují trendy v současném evropském turismu, ovlivněném ekonomickou krizí. Vypadá to, že se turismus přesouvá více domácím směrem: v roce 2008 mělo 43 % respondentů dovolenou v jejich vlastní zemi, v porovnání s 48 % dotázaných, kteří absolvují dovolenou ve své zemi v roce 2009 (z těch, kteří už věděli kam v roce 2009 pojedou). V průměru evropští turisté preferují hodnotu (33 %) před nízkou cenou(16 %). Bezpečnost destinací byla důležitá pro 13 % respondentů a 12 % z nich označilo, že se obvykle zaměřují na kvalitu, ne nezbytně ve spojení s přináležejícími výdaji. Většina (56 %) turistů napříč EU řekla, že si organizují svou hlavní dovolenou sami. 16 % respondentů si objednalo ubytování nebo cestovní poukazy přes cestovní agenturu a jedna pětina upřednostnila koupi kompletního zájezdu, jak prostřednictvím cestovní agentury (9%), tak přes internetové poskytovatele cestovních služeb. Většina obyvatel, kteří v roce 2008 neměli dovolenou, řekla že důvodem byl nedostatek finančních prostředků [9] 5 V I. čtvrtletí 2009 doznal domácí a výjezdový cestovní ruch podle celkového počtu „delších“ cest přibližně obdobný rozsah jako v I. čtvrtletí 2008 – vzrostl o 1,9 % - s tím však, že počet cest do zahraničí se o více jak 12 % snížil, zatímco počet cest v ČR o 13 % vzrostl. Jak při cestách do zahraničí, tak i při cestování po ČR, bylo dosaženo nižších počtů přenocování, tudíž zkrátily se pobyty. Průměrné výdaje na 1 cestu se celkově v I. čtvrtletí 2009 snížily o více než 15 % a to zejména v důsledku poklesu výdajů na cesty do zahraničí. Počet „kratších“ cest v domácím cestovním ruchu se zvýšil o více než 11 %, ještě rychleji rostl počet přenocování při těchto cestách – o 13,2 %. Výrazný však byl pokles „kratších“ cest i přenocování do zahraničí. U „služebních“ cest je za I. čtvrtletí 2009
5
Autor překladu: Roman Šulc
30
markantní zejména růst počtu cest do zahraničí, včetně přenocování na těchto cestách, jakož i průměrných výdajů. Bližší analýza „delších“ cest potvrzuje trend růstu jejich počtu v I. čtvrtletí 2009 po ČR. Dále je zřejmá orientace na rekreaci a dovolené, na využívání HUZ, k dopravě na automobily při vlastním individuálním organizování cest. Pokud jde o zájezdy s CK/CA, došlo k poklesu přes 6 %. „Kratší“ cesty rezidentů byly v I. čtvrtletí 2009 při svém růstu o 6,6 % orientovány především na domácí podmínky k využití volného času, návštěv příbuzných a známých s obdobným ubytováním. Podstatná část se uskutečnila osobními automobily zcela individuálně [10]
31
3 Praktická část 3.1 Úvod Do praktické části mé bakalářské práce jsem potřeboval vhodné téma výzkumu. Rozhodl jsem se pro průzkum preferencí účastníků cestovního ruchu, který by poukazoval na změny způsobené globální ekonomickou krizí. Soustředil jsem se na sběr základních údajů, formou jednoduchých otázek, se souhrnnou tématikou „dovolená“. Tohoto zčásti zástupného termínu, jsem užil v přesvědčení, že je to první asociace většiny lidí vzhledem k pojmu „cestovní ruch“. Zatímco tento přístup je podvolen snaze získat zřejmé a srozumitelné závěry, vzájemná kombinační vyhodnocení jednotlivých otázek rozvíjejí a prohlubují výsledky výzkumu ke vztažení na řadu forem a druhů cestovního ruchu, které jsou v rámci dovolené realizovány. Použil jsem metody analýzy a vypracoval jsem dotazník, který jsem nechal vyplnit 200 respondentů, pocházejících většinou z Jihlavy. Dotazník byl zcela anonymní, respondenti byli dotazování v průběhu října a listopadu r. 2009. Skupinu respondentů jsem nijak neomezoval, takže jednotlivé kategorie nejsou o stejném počtu jednotek. Za účelem přesnějších výsledků po vyhodnocení jsem dělil dotazované do kategorií podle pohlaví, věku a výše příjmů, díky čemuž je možné pro každou skupinu shrnout výsledná data do konkrétní podoby. Nepokládám však za nutné pro úplně každou otázku graficky či písemně znázorňovat závislosti odpovědí na věku a příjmu respondentů, zejména v případech, kdy výsledky nemají hodnotu, která by vzhledem k tématu mé práce o něčem vypovídala. Přesnou podobu dotazníku uvádím na příští straně. V příští části mé práce se budu věnovat nejdříve seznámení se skupinou respondentů prostřednictvím vyhodnocení základních kategorií (pohlaví, věková skupina a finanční skupina). Strany následující jsou určeny pro zpracování výsledků pro jednotlivé otázky za použití grafů a vysvětlujícího textu.
32
3.2 Vzor předkládaného dotazníku Vliv ekonomické krize na cestovní ruch – dotazník Pohlaví Muž/Žena Věková kategorie (roky) 15 – 25, 25 – 35, 35 – 45, 45 – 55, 55 a výše Finanční kategorie (Kč měsíčně) 0 – 8 000, 8 000 – 18 000, 28 000 – 38 000, 38 000 a výše 1) Změnily se nějak vaše příjmy během ekonomické krize? A) ano - k lepšímu B) ano – k horšímu C) ne 2)Vyhledáváte nyní více finančně výhodnější nabídky dovolených? pokud ano, upřesnit (mimo hlavní sezónu, od méně prestižních CK…) A) ano B) ne C) necestuji 3)Změnil se během krize nějak počet Vašich dovolených? rozumí se, zda nyní vynecháváte například zimní dovolenou, letní dvakrát oproti jedné atd. A) ano – zvětšil se B) ano – zmenšil se C) ne 4)Považujete dovolené a výlety (cestování) za nezbytnou část vašeho života? A) ano B) ne 5)Je cestování vaším koníčkem, nebo si jeho prostřednictvím nějaké své hobby realizujete? A) ano B) ne 6)Shledáváte v období ekonomické krize nějaké změny v chování osob činných v cestovním ruchu? zaměstnanci CK, recepční, pracovníci informačních center…. A) ano - k lepšímu B) ano - k horšímu C) ne D) nedokážu posoudit
33
7)Rozmýšlíte si nyní více své cestovní plány? A) ano B) ne C) necestuji 8) došlo u vás během období krize ke změně preferencí ohledně cílové destinace? (pokud ano, upřesnit – tuzemské, zahraniční…) A) ano, volím ty méně nákladné B) ano, volím ty více nákladné C) ne D) necestuji 9) došlo u vás během krize ke změně preferencí ohledně druhu ubytování? A) ano, preferuji lacinější B) ano, preferuji dražší C) ne D) necestuji 10) došlo u vás ke změnám ve formě dovolených? pokud ano, upřesnit (zkrácení doby dovolené, nahrazení hlavní dovolené několika menšími výlety, pobytové nebo poznávací, docela zrušená dovolená…) A) ano B) ne C) necestuji 6
Ačkoliv bývá ukázka dotazníku zařazována spíše do příloh, kvůli integritě práce jsem ji uvedl do praktické části, kde jsou všechna vyhodnocení v přímé návaznosti
6
34
3.3 Seznámení s kategoriemi respondentů Složení respondentů - pohlaví
86; 43%
muži 114; 57%
ženy
Obrázek 6: Složení dotázaných z hlediska pohlaví (zdroj: vlastní výpočty)
Respondenti, kteří se uvolili se mnou spolupracovat za účelem průzkumu v rámci mé bakalářské práce byli převážně mužského pohlaví, z dvou set dotazovaných bylo sto čtrnáct (57 %) mužského pohlaví. Zbytek z dotázaných, tedy osmdesát šest (43 %) byl tvořen ženami.
35
Počty respondentů v jednotlivých věkových skupinách - muži
11; 10%
18; 16% 15 - 25 25 - 35
37; 32%
26; 23%
35 - 45 45 - 55 55 a výše
22; 19%
Obrázek 7: Počet a procentní zastoupení mužských respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin (zdroj: vlastní výpočty)
Počty respondentů v jednotlivých věkových skupinách - ženy
9; 10%
12; 14% 15 - 25 14; 16%
22; 26%
25 - 35 35 - 45 45 - 55 55 a výše
29; 34%
Obrázek 8: Počty a procentní zastoupení mužských respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin. (zdroj: vlastní výpočty)
Obrázky číslo 7 a 8 znázorňují počty mužských (obr. 7) a ženských (obr. 8) respondentů v jednotlivých spádových věkových skupinách. Po shrnutí vyplývá že u obou pohlaví je procentně nejméně zastoupena věková skupina 55 let a výše (shodně 10 % ). Druhou nejmenší skupinou se stala rovněž v případě obou pohlaví kategorie 15–25 let 36
(muži 16%, ženy 14 %). U mužských respondentů jsou věkové skupiny 25–35 let a 35– 45 let početně téměř vyrovnány ( okolo 20 %). Zatímco ženy ve věku od 35 do 45 let znamenají v rámci pohlaví skoro 30 % a kategorie 25–35 let je zastoupena 16 %. U mužů je nejvíc respondentů (přes 37 %) v kategorii 45–55 let, ženy tohoto věku činí necelých 23 %.
37
Zastoupení jednotlivých finančních skupin - muži
7; 6% 17; 15% 16; 14%
0 - 8000 8000 - 18 000 18 000 - 28 000 42; 37%
32; 28%
28 000 - 38 000 38 000 a víc
Obrázek 9: Počty a procenta mužů po rozdělení do kategorií podle výše měsíčního příjmu (zdroj: vlastní výpočty)
Zastoupení jednotlivých finančních skupin - ženy 2; 2% 6; 7%
13; 15% 0 - 8000 8000 - 18 000
18; 21%
18 000 - 28 000 28 000 - 38 000 38 000 a víc 47; 55%
Obrázek 10: Počty a procenta žen po rozdělení do kategorií podle výše měsíčního příjmu (zdroj: vlastní výpočty)
Na obrázcích č. 9 a č. 10 jsou rozvedeny kategorie výše příjmů pro obojí pohlaví. Nejnižší finanční kategorie 0–8 000 zabírá v mužské i ženské skupině 15 %. Výraznější rozdíly jsou v následující skupině (8 000–18 000). Spadá do ni víc než polovina žen (55 %) oproti zhruba třetině mužů (37 %). Z porovnání další kategorie je patrné, že 38
v příjmovém rozmezí 18 000–28 000 se nachází 28 % mužských a 21 % ženských dotázaných. Ve druhé nejvyšší finanční kategorii (28 000–38 000) je 14 % mužů oproti 7 % žen. Mužští respondenti ještě více převládají u příjmové skupiny 38 000 a víc, činí 6 % , zatímco žen s takto vysokými příjmy jsou v rámci jejich pohlaví jen 2 %. Zastoupení finančních kategorií v rámci věkových skupin - muži 45 40
počet respondentů
35 30 25 20 15 10 5 0 0 - 8000
8000 - 18 000
18 000 - 28 000
28 000 - 38 000
38 000 a víc
55 a výše
2
3
3
2
1
45 - 55
5
7
13
7
5
35 - 45
1
10
7
3
1
25 - 35
7
9
6
4
15 - 25
2
13
3
Obrázek 11: Průnik finančních kategorií a věkových skupin u mužských respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Z důvodu vysoké přehlednosti tabulky zahrnuté přímo v grafu nepotřebuje Obrázek č. 11 žádný obšírnější popis. Tabulka ukazuje, jak jsou věkové skupiny obsazeny lidmi s jednotlivými finančními kategoriemi. Je možné si povšimnout, že dotázaní mladší muži nedosahují nejvyšších finančních kategorií.
39
Zastoupení finančních kategorií v rámci věkových skupin - ženy 50 45
počet respondentů
40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 - 8000
8000 - 18 000
18 000 - 28 000
28 000 - 38 000
38 000 a víc
55 a výše
2
3
1
2
1
45 - 55
4
8
8
1
1
35 - 45
5
17
5
2
25 - 35
1
10
3
15 - 25
1
9
1
1
Obrázek 12: Průnik finančních kategorií a věkových skupin u ženských respondentů (zdroj: vlastní výpočty)
Obdobně jako u obrázku č. 11 jde o průnik finančních a věkových kategorií, jen pro ženské respondenty. I zde je možná vysledovat absence výše finančně ohodnocených žen ve skupinách s nižším věkem.
40
3.4 Vyhodnocení jednotlivých otázek 3.4.1 Vyhodnocení první otázky Změnily se nějak vaše příjmy během ekonomické krize? Změna výše příjmů z důvodu ekonomické krize 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
C) ne
147
85
62
B) ano - k horšímu
41
21
20
A) ano - k lepšímu
12
8
4
Obrázek 13: Počet dotázaných, kterým se změnila výše příjmů, z předpokládaného důvodu ekonomické krize (zdroj: vlastní výpočty)
Respondenti, které jsem oslovil se většinou k možnosti, že se jejich příjmy změnily v důsledku ekonomické krize vyjádřili negativně. U 74 % z nich zůstala výše jejich příjmů na stejné úrovni, jako před nástupem ekonomické krize. Tuto otázku jsem do svého dotazníku zahrnul především proto, aby mi skupiny dotázaných podle druhu reakce posloužily jako základna při posuzování závislostí dalších odpovědí na zvýšení/snížení finančních zdrojů. Z hlediska pohlaví se zdá, že ekonomická krize postihla finančně více negativně ženy (23 % respondentek v porovnání s 18 % u mužů) , ačkoliv při zvoleném počtu dotázaných se domnívám, že půjde o náhodu, popřípadě že se tento rozdíl pohybuje v mezích statistické odchylky. Porovnáním závislosti na věku jsem došel k výsledku, že se příjmy snížily hlavně respondentům spadajícím do nižších a vyšších věkových skupin. 41
3.4.2 Vyhodnocení druhé otázky Vyhledáváte nyní více finančně výhodnější nabídky dovolených? Preference finančně výhodnějších dovolených v období ekonomické krize 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
C) necestuju
19
12
7
B) ne
118
66
52
A) ano
63
36
27
Obrázek 14: Počet respondentů, jenž v době ekonomické krize upřednostňuje lacinější dovolenou (zdroj: vlastní výpočty)
Navzdory mému očekávání, že z odpovědí na otázku „vyhledáváte nyní více finančně výhodnější nabídky dovolených“ bude více zastoupená možnost „ano“, ale většina mužů (58 %) i žen (61 %) v tomto ohledu neučinila žádné změny. V závislosti na příjmových skupinách se podle mého očekávání dvě nejvyšší kategorie výrazně výše přiklánějí k odpovědi „ne“. Velmi mě překvapilo, že část respondentů, kteří v reakci na první otázku odpověděli, ze se krize nijak nedotýká jejich finančních příjmů, přesto nyní více vyhledávají finančně výhodnější dovolené. Po úvaze si toto stanovisko dovoluji připsat na vrub jejich psychice. Domnívám se, že tito dotázaní buď více šetří, očekávajíce horší časy nebo že jsou ovlivněni prostředím, jenž je prosyceno neustálým skloňováním termínu „globální ekonomická krize“ a shánějí lacinější dovolené, ačkoliv k tomu nemají žádný reálný důvod.
42
Respondenti, kteří na otázku č. 1 zareagovali kladně, tedy že se cítí ekonomickou krizí nepříznivě ovlivněni, co se finančních prostředků týče více volili možnost „necestuju“ a dominovali i mezi osobami, jež volily odpověď „ano“ Tato otázka je vysvětlovací, respondenti byli tudíž požádáni, aby svou volbu doplnili upřesněním, viz následující strana.Na základě odpovědi „ano“ jsem vytvořil graf, shrnující využívanou konkrétních druhů finančně nenáročnějších dovolených Preferované levnější dovolené
18; 29%
21; 33%
mimo hlavní sezonu méně renomované CK vše si zařizuju sám last minute
7; 11%
17; 27%
Obrázek 15: Druhy dovolené využívané, chtějí -li dotázaní ušetřit. Základ tvoří respondenti odpovídající na otázku č. 2 „ano“ (zdroj: vlastní výpočty)
Když odpovědi zhodnotím na základě věkových skupin respondentů, ze souhrnu plyne, že mladší respondenti, chtějí-li utratit méně, svou dovolenou rádi realizují sami, bez asistence cestovních kanceláří. Nejstarší skupina respondentů se v tomto případě téměř vždy spoléhá na zájezdy pořádané mimo hlavní sezonu. Věkové skupiny ve středu spektra dominují ve využívání „last minute“ zájezdů a při využívání méně známých cestovních kanceláří.
43
3.4.3 Vyhodnocení třetí otázky Změnil se během krize nějak počet Vašich dovolených? Změna počtu dovolených v období ekonomické krize 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
C) ne
174
97
77
B) ano - zmenšil se
21
14
7
A) ano - zvětšil se
5
3
2
Obrázek 16: Ekonomickou krizí způsobené změny v počtu dovolených (zdroj: vlastní výpočty)
Vliv ekonomické krize na počet dovolených není podle mého průzkumu nijak velký, poměry odpovědí na jednotlivé alternativy se přitom podle pohlaví nijak neliší-ženy volily odpověď „ano-zvětšil se“ ve 3 %, u mužů tak učinila 2 %. U možnosti „anozmenšil se“ jsou ženy zastoupeny 8 % oproti 12 % u mužů a pro drtivě převažující reakci „ne“ je 85 % mužů a 90 % žen. V hledisku dělení podle výše příjmu a věku jsem z výsledků nevysledoval nic, co bych mohl uvést jako nějaký druh trendu, jenž bych mohl popsat. V závislosti na změnách příjmů zjišťované první otázkou se ukazuje, že respondenti kterým se během ekonomické krize příjem snížil mají jen mírně větší tendenci omezovat počet svých dovolených než ti, se stejným nebo vyšším příjmem v porovnání s předkrizovým obdobím. Jak je patrno, z čistě finančních důvodů nejsou dotázaní příliš ochotní měnit počet svých dovolených k nižšímu, v porovnání s výsledky u otázky číslo 2 je z počtů reagujících respondentů zřejmé, že pokud tito chtějí, nebo jsou nuceni utratit za cestování méně volí spíše než snížení počtu dovolených finančně výhodnější nabídky a slevové akce. 44
3.4.4 Vyhodnocení čtvrté otázky Považujete dovolené a výlety (cestování) za nezbytnou část vašeho života? Je cestování nezbytnou částí vašeho života? 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
B) ne
118
70
48
A) ano
82
44
38
Obrázek 17: Odpověď na otázku, zda je pro respondenty cestování nezbytnou částí života (zdroj: vlastní výpočty)
Z respondentů vnímá cestování za nezbytnou část svého života 39 % mužů a 44 % žen. Tuto otázku považuji za určující pro vyhodnocování v kombinaci s výsledky otázek ostatních. Kladně reagující respondenti nesdílejí tolik stejné znaky jako jejich obdoby v následující otázce. Nejvýrazněji je to vidět na větší ochotě se kvůli nepříznivým finančním podmínkám dovolené docela vzdát. Z porovnávání finančních a věkových skupin vyplynulo, že odpověď „ano“ volí více respondenti z vyšších finančních skupin a spíše vyššího středního věku.
45
3.4.5 Vyhodnocení páté otázky Je cestování vaším koníčkem, nebo si jeho prostřednictvím nějaké své hobby realizujete? Je cestování vaším koníčkem? 250
Počet respondentů
200
150
100
50
0
celkem
muži
ženy
B) ne
133
69
64
A) ano
77
55
22
Obrázek 18: Postoj respondentů k otázce, zda považují cestování za své hobby (zdroj: vlastní výpočty)
Ze všech respondentů vnímá cestovní ruch jako svého koníčka 37 %. Při rozdělení podle pohlaví tato varianta výrazně převyšuje u mužů (44 %) proti ženám (26 %). Kladné odpovědi na tuto otázku se víceméně rovnoměrně nacházejí ve všech skupinách finančního spektra. S ohledem na věk smýšlejí o cestování jako o svém koníčku nejvíce dotazovaní ve věkových rozmezích 25–35 let a 35–45 let. Z porovnání s názory respondentů na minulou otázkou je zřejmé, že ne pro všechny, jenž považují cestování za nezbytnou část svého života, je tato činnost také koníčkem. Usuzuji, že lidé, jimž tyto dvě kategorie nesplývají, na cestování pohlíží jako na relaxaci únik ze stereotypu a podporu svého zdraví. Důležitost těchto „komodit“ by vysvětlovala, proč tímto způsobem smýšlejí. Jako další vysvětlení se nabízí například cesty v rámci pracovního poměru.
46
Skupina respondentů, pro niž je cestování koníčkem projevuje jen minimální pružnost v ohledech omezování se v cestovním ruchu. Jedinci spojení v této kategorii, nehledě na věk, pohlaví výši příjmu, a jeho změny v důsledku ekonomické krize, přes veškeré rozdíly a s přiznáním nepříznivého vlivu globální ekonomické krize na jejích finanční situaci, nemají většinou sklony ke zmenšování počtu svých dovolených. Z jejich skupiny také nevzchází tolik výsledků potvrzujících tendence ke změnám v oblastech cílových destinací a upřednostňovaného ubytování (výjimkou jsou jedinci v nejnižší finanční kategorii, kteří zároveň uvedli úbytek příjmů z důvodu ekonomické krize). Ani z této skupiny ovšem nebyl žádný respondent ochoten svou dovolenou úplně zrušit, jen došlo ke změnám její formy.
47
3.4.6 Vyhodnocení šesté otázky Shledáváte v období ekonomické krize nějaké změny v chování osob činných v cestovním ruchu? Došlo během ekonomické krize ke změnám v chování osob činných v cestovním ruchu? 250
Počet respondentů
200
150
100
50
0
celkem
muži
ženy
D) nedokážu posoudit
35
27
8
C) ne
59
38
21
B) ano - negativní
10
8
2
A) ano - pozitivní
96
42
55
Obrázek 19: Jak respondenti vnímají chování osob činných v cestovním ruchu v době krize oproti dřívějšímu období (zdroj: vlastní výpočty)
Podle logického předpokladu a ekonomických zásad by během období krize, měl personál hotelů cestovních agentur, informačních center, dopravců, atd., vědom si obzvláště velké důležitosti klientů, vykazovat větší ochotu. 48 % osob, jenž se uvolily k vyplnění mých dotazníků si povšimlo pozitivních změn v chování výše zmíněného personálu 29 % ze všech respondentů se se žádnými změnami nesetkalo. 5 % Respondentů je názoru, že nastaly změny negativní a 18 % případné změny nedokázalo posoudit. Když se porovnají pohlaví jsou největší rozdíly v počtu jedinců volících odpověď „anopozitivní“ (37 % mužů a 64 % žen) a „nedokážu posoudit“ (9 % žen a 23 % mužů). Důvod tohoto rozdílu si vykládám tak, že ženy jsou vnímavější a spíše zaregistrují i 48
jemné nuance v chování. Také je možné, že měla ženská skupina více štěstí na přívětivější personál, ale zdá se mi to méně pravděpodobné. Z porovnání výsledků různých věkových kategorií není možné zjistit žádné prokazatelné rozdíly, ale zdá se že skupiny s vyšším příjmem uvádějí častěji, že se chování osob, jenž mají co do činění s cestovním ruchem během ekonomické krize změnilo k lepšímu.
49
3.4.7 Vyhodnocení sedmé otázky Rozmýšlíte si nyní více své cestovní plány? Rozmýšlíte si nyní více své cestovní plány? 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
C) necestuji
19
12
7
B) ne
69
29
40
A) ano
112
73
39
Obrázek 20 Změny v úrovni plánování dotázaných (zdroj: vlastní výpočty)
Z celkového počtu 200 dotázaných jich 112 (56 %) připustilo, že nyní stráví více času nad plánováním svých významnějších cestovních aktivit. Tento přístup sdílí 45 % dotázaných žen a 64 % mužů. Tenhle bezmála 20% rozdíl, jak se domnívám souvisí s dominantnějším postavením mužů v rámci jejich rodin, což znamená že mají tendenci více své dovolené plánovat a ženy se zase častěji jejich rozhodnutí podřizují. Z vyhodnocení respondentů podle výše jejich příjmů je patrné, že nejvíce plánují respondenti, s příjmy spadajícími do nižších kategorií. V ohledu Věkových skupin můj výzkum neprokázal žádný popsatelný trend. Ukazuje se že si své cestovní plány s větším nasazením rozmýšlí mnohem více dotázaných, než kolik jich v mé první otázce přiznalo, že mají díky ekonomické krizi méně finančních prostředků. Tito respondenti mimochodem mají výrazně vyšší sklony k intenzivnějšímu plánování. Z výše zmíněné převahy je opět znát psychologický dopad vnímání krize a jistě i zvýšená pozornost výběru cílové destinace, poskytovatele služby atd. 50
3.4.8 Vyhodnocení osmé otázky Došlo u vás během období krize ke změně preferencí ohledně cílové destinace? Změny v cílových destinacích zapříčiněné ekonomickou krizí 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
D) necestuji
19
12
7
C) ne
112
61
51
B) ano, volím ty více nákladné
4
3
1
A) ano, volím ty méně nákladné
65
38
27
Obrázek 21: Změny v upřednostňovaných cílových lokalitách (zdroj: vlastní výpočty)
U většiny respondentů (56 %) se neprojevil vliv ekonomické krize na změnu typických, jimi navštěvovaných míst. Třetina dotázaných u obou pohlaví se působením krize ke změnám uchýlila a nyní upřednostňuje méně nákladné. 3 % oslovených mužů a 2 % kteří volí jako cíle svých cest lokality finančně nákladnější jsou výlučně z vyšších finančních skupin, popřípadě ještě jedinci, jimž se příjmy během ekonomické krize navýšily. Tato otázka je vysvětlovací, respondenti byli tudíž požádáni, aby svou volbu doplnili upřesněním, viz. následující strana.
51
Preference respondentů volících méně nákladné lokality (tuzemská x zahraniční dovolená) Druh upřednostňované dovolené
16; 25% tuzemské dovolená zahraniční dovolená 49; 75%
Obrázek 22: Poměr v návštěvách tuzemských a zahraničních dovolených, výchozí skupina: respondenti volící méně nákladné dovolené (zdroj: vlastní výpočty)
Grafické znázornění přehledně přibližuje, že¾ dotázaných jenž v důsledku krize volí lacinější cíl své cesty stráví svou dovolenou v tuzemsku.
52
3.4.9 Vyhodnocení deváté otázky Došlo u vás během krize ke změně preferencí ohledně druhu ubytování? Změnil se s ekonomickou krizí druh vámi upřednostňovaného ubytování?
Počet respondentů
250 200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
D) necestuji
19
12
7
C) ne
139
83
56
B) ano preferuji dražší
5
2
3
A) ano, preferuji lacinější
37
17
20
Obrázek 23: Změny v úrovni ubytování respondentů kvůli ekonomické krizi (zdroj: vlastní výpočty)
Nástup ekonomické krize podle výsledků mého průzkumu druh ubytování pokládaný respondenty jako standardní v období před jejím vznikem, nijak významně neovlivnil. Žádné změny se neprojevily u 70 % respondentů.Celkem 18 % dotázaných se kvůli krizi uchyluje k levnějším alternativám, než bývalo jejich zvykem. 10 % mnou oslovených občanů necestuje vůbec a pouhá 2 % si v tomto období s úrovní ubytování polepšila. Poměry odpovědí vzhledem k pohlaví byly téměř stejné, postřehnutelnější rozdíl jsem zaznamenal jen u odpovědi „ano, preferuji lacinější“, kde ženy zastupovalo 23 % a muže pouze 15 %. Rozdíl objevivší se rovněž ve prospěch žen u možnosti „ano, preferuju dražší“ neberu v potaz kvůli příliš malému počtu odpovědí. Z hlediska věku respondentů jsem vypozoroval rozdíly v tom smyslu, že mladší skupiny více upřednostňují levnější ubytování. Po vyhodnocení finančních kategorií, jsem se nedopracoval k žádným podstatnějším odlišnostem, jen po přihlédnutí k první otázce se projevil posun úrovně ubytování podle pozitivní nebo negativní změny výše příjmů. 53
V kontextu s ostatními otázkami, mi nepřipadá zvýšené využívání levnějších druhů ubytování jako překvapivé. Bohužel až při vyhodnocování mě ale napadlo, že ji respondenti mohli pochopit dvojznačně. Jak prokázala otázka číslo 8, 50 % dotázaných směrovalo jejich cestovní aktivity do Tuzemských lokalit. Ve spojení s ubytováním v rámci České republiky je možné zajistit levnější služby oproti cizině při srovnatelné kvalitě. Můj záměr (doufám, že na otázku tímto způsobem pohlíželi i respondenti) byl, aby výsledky spíše poukázaly na případnou sestupnou tendenci v ubytování během dovolené, jako může být například změna od penzionu na pobyt v campu.
54
3.4.10 Vyhodnocení desáté otázky Došlo u vás ke změnám ve formě dovolených? Změnila se nějak forma vaší dovolené? 250
Počet respondentů
200 150 100 50 0
celkem
muži
ženy
C) necestuji
19
12
7
B) ne
141
73
68
A) ano
40
29
11
Obrázek 24: Reakce respondentů v ohledu změn formy jejich dovolené v období ekonomické krize (zdroj: vlastní výpočty)
Závěrečná otázku mého výzkumu nabízí odpovědi, zda se u lidí odpovídajících na můj dotazník změnila forma dovolených a pokud ano, jakým způsobem. Abych předešel možným desinterpretacím, byla v rozdávaném dotazníku pod touto otázkou připsaná vysvětlivka s příklady. 70 % respondentů odpovědělo záporně. Mužská část respondentů (64 %) byla překonána 74 % u jejich ženských protějšků. Muži tudíž logicky procentně převýšili ženy v počtu kladných reakcí (25 % oproti 13 %). Z členění na bázi věku se ukázalo, že starší respondenti byli méně ochotní měnit formu své dovolené. Finanční hledisko reflektované rozdělením dotázaných podle výše příjmů poukázalo na fakt, že respondenti s vyššími příjmy také během krize formu svých dovolených mění spíše zřídka. Tato otázka je vysvětlovací, respondenti byli tudíž požádáni, aby svou volbu doplnili upřesněním, viz. následující strana. 55
Preference respondentů jenž změnili formu své dovolené Konkrétní změny ve formě dovolených
kratší trvání dovolené
7; 18% 10; 25%
nahrazení hlavní dovolené sérií výletů změna zájezdu (pobytový x poznávací)
6; 15%
zaměření na jiný druh cestovního ruchu 5; 12%
12; 30%
zrušená dovolená
Obrázek 25: Přehled a zastoupení změn ve formách dovolených, výchozí skupina: respondenti, kteří uvedli, že se forma jejich dovolené změnila (zdroj: vlastní výpočty)
V grafu doplňujícím otázku č. 10 jsou znázorněny transformace, které kvůli ekonomické krizi prodělala podstata dovolené určité části respondentů. S 30 % převažuje nahrazení hlavní dovolené sérií výletů, 25 % z vybraných dotázaných se přeorientovalo na krátkodobější dovolenou. Zaměřením se na jinou oblast cestovního ruchu změnilo svou dovolenou 15 % z této základny respondentů, z nichž u 12 % proběhla změna v rámci schématu pobytový zájezd – poznávací zájezd. Posledních 18 % respondentů bylo dokonce z důvodu krize svou dovolenou zrušit U mladších respondentů mírně převažovali možnosti „zaměření na jiný druh cestovního ruchu“ a „změna zájezdu (pobytový x poznávací)“.starší respondenti měli tendenci více upřednostňovat ostatní odpovědi. Z pohledu finančního aspektu dotázaných se po vyhodnocení neobjevily žádné průkazné výsledky, kromě skupiny která svou dovolenou kvůli krizi úplně stornovala, u ní převládala nejnižší finanční kategorie s kombinovanou odpovědí na 1. otázku, že krize má negativní dopady na jejich příjmy.
56
3.5 Shrnutí výsledků a diskuze Po posouzení výsledků můžu konstatovat, že cestovní ruch je ekonomickou krizí ovlivněn, ostatně jako každé odvětví které je provázáno s ekonomickou stránkou, protože můj průzkum potvrdil, že globální ekonomická krize negativně ovlivnila příjmy přibližně jedné pětiny respondentů, jež se uvolili se mnou spolupracovat. Většina dotázaných si nyní rovněž rozmýšlí své cestovní plány se zvýšeným úsilím. Toto hmotné omezení se nijak nepromítlo do snížení počtu dovolených u většiny mých respondentů, ale třetina z nich připouští, že v současné době věnují více pozornosti výběru dovolených které jsou nějakým způsobem finančně zvýhodněny. Z této preference plyne zvýšená obliba mimosezónního cestování, větší zájem o last minute zájezdy a služby méně značkových cestovních kanceláří. Co se zprostředkovávání zájezdů týče, je ostatně možné vypozorovat, že během ekonomická krize se větší množství osob rozhodlo ušetřit tak, že si své cestovní aktivity zařizují a organizují sami, vypouštějíce z tohoto procesu cestovní kanceláře a agentury. To znamená, že období krize rozhodně zvyšuje oblibu neorganizovaného cestovního ruchu. Obecně u mých respondentů platí, že čím vyšší mají příjem, tím méně se v ohledu cestování nechávají ekonomickou krizí omezovat. Mladší respondenti se jeví jako více flexibilní v reakcích na změny, které byly ekonomickou krizí zapříčiněny. Psychika a osobní postoje jsou stěžejní. Mnozí respondenti reagovali při volbách dovolených přecitlivěle a nehledě na stejnou výši příjmů v porovnání s předkrizovým obdobím se zbytečně omezovali. Naopak dotázaní s citovým vztahem k cestování nepodnikali.ústupky, úměrné jejich nastalé zhoršené situaci. Nadpoloviční většina respondentů vnímá cestování, jako svého koníčka, nebo jej považují za nezbytnou část svého života.Výsledky těchto respondentů vypovídají o neochotě se cestování vzdávat i přes případné nastalé nepříznivé podmínky. Z toho vyplívá že takový cestovní ruch, který přímo staví na nějakém hobby nebo určité nutnosti jeho účastníka se bude těšit stejné oblibě, jako doposud. Toto kritérium splňují tyto formy cestovního ruchu: specializovaný cestovní ruch (lovecká turistika, rybolov) sportovní cestovní ruch, vysokohorský cestovní ruch, rekreační cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, aktivní cestovní ruch zastoupený vinařskou turistikou. 57
Je rozhodně dobře, že se chování pracovníků ve službách cestovního ruchu a příbuzných oborech přizpůsobilo vzniklé krizi. Můj výzkum dokázal, prostřednictvím názoru většiny respondentů, že jsou patrné pozitivní změny v postojích osob činných v cestovním ruchu v porovnání s předkrizovým obdobím. Výzkum sice prokázal, že majorita dotázaných nezměnila svoji preferenci ohledně cílové destinace, ale třetina respondentů, která takovou změnu provedla se ze 75 % orientuje na destinace v tuzemsku. To znamená potvrzení větší obliby domácího cestovního ruchu, kterou ekonomická krize přinesla. Že by měl být domácí cestovní ruch posílen vychází i s ohledem na poměr respondentů, kteří z důvodu krize přestali cestovat docela (i v případě že by všichni tito dotázaní náhodou upřednostňovali změnu ve prospěch zahraniční destinace, výsledek by to nezvrátilo). Změny, které s sebou ekonomická krize přináší, se jen velmi málo projevily v ohledu druhů oblíbeného ubytování. Přibližně 70 % osob které jsem oslovil setrvává během své dovolené u ubytování na stejné úrovni. Zhruba pětina z respondentů slevila v míře kvality, kterou dříve ve druhu ubytování vyžadovali. Posun znamenala krize pro formy dovolených je vyjádřen přibližně jednou pětinou respondentů. Polovina z takto smýšlejících dotázaných provedla přeorientování na nahrazení dovolené více kratšími výlety a zkrácení doby dovolené (Vzhledem k tomu, že délka dovolené bývá zpravidla nejméně týden, znamená to že je v současnosti krátkodobý cestovní ruch upřednostňován ve větší míře před cestovním ruchem dlouhodobým).
58
4 Závěr Ekonomická krize účastníky cestovního ruchu vystavuje tlaku, ať už hmotnému (finanční situace) nebo nehmotnému (vliv na vnímání). Vzhledem k tomu, že se zmíněné negativní faktory nevylučují, ale často je jeden druhým podporován, jedná se pochopitelně u řady dotázaných o současné působení. Pomocí průzkumu jsem prokázal, jak se s touto situací lidé vyrovnávají odlišně podle svého věku, pohlaví, citového vztahu k cestování a platovým třídám, k nimž přináleží. S konkrétními výsledky, kterými mohu své závěry podložit jsem se oprostil od abstrakcí, které jsem byl v teoretické části své bakalářské práce kvůli absenci vhodných zdrojů informací nucen použít. Podařilo se mi uvést dostatek důležitých faktů a ta použít tak, aby tvořila konzistentní a informačně celistvou teoretickou část, ke které jsem posléze v části praktické přidal přiměřený průzkum. Výsledky průzkumu podporují zveřejněné teoreticky zaměřené předpoklady a fakta. Zároveň jsou rozvedeny do důsledků na jednotlivé formy a druhy cestovního ruchu. Z hlediska kompozice shledávám, že oba stěžejní oddíly z nichž je práce sestavena jsou v souladu. Proto si dovoluji prohlásit, že přes veškeré potíže se mi cíle práce podařilo splnit
59
Použité zdroje [1] KUDLÁČEK, Lukáš. Vznik hospodářské krize: Reálný propad ekonomiky, nebo jen mediální
bublina?
[online].
26.08.09
[cit.
2009-10-17].
Dostupný
z
WWW:
. [2] HLOUŠEK, Kristián. Marketingové noviny [online]. 16.2.2009 [cit. 2009-10-24]. Dostupný z WWW. [3] BERÁNEK, Jaromír. Aktuální skutečnosti ve statistice CR. Specifika současné hospodářské krize a východiska z ní [online]. [prezentace] [2009-11-04]. Dostupný z WWW: [4] Dopady hospodářské krize a opatření k jejich eliminaci. COT business [online]. 12.06.2009 [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: . [5] Finanční krize zatím nákladná dobrodružství neovlivnila . COT business [online]. 13.03.2009 [cit. 2009-11-08]. Dostupný z WWW: . [6] Golf jako záliba je na vzestupu, krize se ho příliš netýká . COT business [online]. 14.09.2009 [cit. 2009-11-12]. Dostupný z WWW: [7] Nezájem o vinařskou turistiku? Ani v době krize nehrozí. ČT24 [online]. 26. 8. 2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: . [8] Survey on the attitudes of Europeans towards tourism. Eurobarometer [online]. 14.10. 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupný z WWW: .
60
[9] Survey on the attitudes of Europeans towards tourism. Eurobarometer [online]. 14.10. 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupný z
WWW:
newsroom/cf/document.cfm?action=display&doc_id=5302&userservice_id=1&request. id=0>. [10] http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy [online]. 2001 [cit. 2009-1130].
Dostupný
z
WWW:
/Analyza-cestovniho-ruchu-CR--dusledky-hospodarske->.
61
Seznam obrázků Obrázek 1: Procentně znázorněné druhy důvodů pro chybějící dovolenou v roce 2008 ........................................................................................................................................ 21 Obrázek 2: Změny v životních výdajích a jejich dopady na cestovní ruch ................... 23 Obrázek 3: Procentní znázornění předmětu na kterém by respondenti rozhodli ušetřit 25 Obrázek 4: Dovolená kterou by respondenti vynechali při nutnosti ušetřit na cestování ........................................................................................................................................ 27 Obrázek 5: Procentní zastoupení druhů volnočasových aktivit, na nichž by respondenti v případě nutnosti šetřili ................................................................................................ 29 Obrázek 6: Složení dotázaných z hlediska pohlaví ....................................................... 35 Obrázek 7: Počet a procentní zastoupení mužských respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin ........................................................................................................... 36 Obrázek 8: Počty a procentní zastoupení mužských respondentů v rámci jednotlivých věkových skupin ............................................................................................................ 36 Obrázek 9: Počty a procenta mužů po rozdělení do kategorií podle výše měsíčního příjmu ............................................................................................................................ 38 Obrázek 10: Počty a procenta žen po rozdělení do kategorií podle výše měsíčního příjmu ............................................................................................................................ 38 Obrázek 11: Průnik finančních kategorií a věkových skupin u mužských respondentů ........................................................................................................................................ 39 Obrázek 12: Průnik finančních kategorií a věkových skupin u ženských respondentů 40 Obrázek 13: Počet dotázaných, kterým se změnila výše příjmů, z předpokládaného důvodu ekonomické krize ............................................................................................. 41 Obrázek 14: Počet respondentů, jenž v době ekonomické krize upřednostňuje lacinější dovolenou ...................................................................................................................... 42 Obrázek 15: Druhy dovolené využívané, chtějí-li dotázaní ušetřit ................................ 43 Obrázek 16: Ekonomickou krizí způsobené změny v počtu dovolených ...................... 44 Obrázek 17: Odpověď na otázku, zda je pro respondenty cestování nezbytnou částí života ............................................................................................................................. 45 62
Obrázek 18: Postoj respondentů k otázce, zda považují cestování za své hobby ......... 46 Obrázek 19: Jak respondenti vnímají chování osob činných v cestovním ruchu v době krize oproti dřívějšímu období ...................................................................................... 48 Obrázek 20 Změny v úrovni plánování dotázaných ..................................................... 50 Obrázek 21: Změny v upřednostňovaných cílových lokalitách .................................... 51 Obrázek 22: Poměr v návštěvách tuzemských a zahraničních dovolených ................... 52 Obrázek 23: Změny v úrovni ubytování respondentů kvůli ekonomické krizi ............ 53 Obrázek 24: Reakce respondentů v ohledu změn formy jejich dovolené v období ekonomické krize .......................................................................................................... 55 Obrázek 25: Přehled a zastoupení změn ve formách dovolených ................................. 56
63