Pro Vinařský fond zpracoval
Informace ze srpna
Vinařský věstník
2013
Obsah: Stručné zprávy
2
Informace z Potravinářské komory ČR
2
Informace z Agrární komory ČR
5
Vinařství v Holandsku a školka v Německu
8
Nové požadavky na kontrolu ekologického zemědělství v EU
9
ZDROJ: WWW.WINEOFCZECHREPUBLIC.CZ
1
STRUČNÉ ZPRÁVY
Senát posvětil sloučení dozorových or‑ ganizací v rámci rezortu zemědělství. Senát na své dnešní schůzi schválil sloučení dvou organizací působících v oblasti kontroly rostlinné výroby. Jedná se o Státní rostlinolékařskou správu a Ústřední kontrolní a zkušební a ústav zemědělský. Slučovací zákon tak prošel celým legislativním procesem v Parlamentu a následuje jeho postoupení k podpisu prezidentu republiky. „Zdárné uzavření legislativního procesu v obou komorách Parlamentu považuji za velký úspěch, neboť jsem pevně přesvědčen o tom, že propojení obou těchto odbornostně příbuzných institucí bude přínosné. Je to jednak proto, že je nutné šetřit veřejné finance a vynakládat je účelně a smysluplně, přičemž vyčíslené konsolidační úspory plynoucí ze sloučení jsou značné,“ komentuje vývoj slučovacího procesu ředitel SRS a ÚKZÚZ Zdeněk Mach a dodává: „Dalším důvodem, který já osobně považuji snad ještě za důležitější je to, aby byl výkon státního dozoru a kontroly pro konečné uživatele více komfortní a přívětivý. V žádném případě tím není myšlena degradace kvality kontrol, naopak, kontroly musí být prováděny erudovanými odborníky a důsledně. Jde spíše o zjednodušení systému kontrol, kdy v rámci jedné kontroly budou zkontrolovány všechny náležitosti, které byly kontrolovány v rámci dvou na sobě nezávislých kontrol prováděných dvěma nezávislými kontrolními organizacemi.“ V současné době jsou společně prováděny kontroly SRS a ÚKZÚZ v oblastech, kde je to možné jak z hlediska výběru subjektů pro kontroly, tak z hlediska termínu provedení kontroly. Jedná se zejména o kontroly delegované Státním zemědělským a intervenčním fondem. V oblasti kontrol podmíněnosti Cross Compliance, je možné zatím provést společnou kontrolu jen u těch subjektů, které jsou průnikem mezi výběry obou organizací. Ve sloučené organizaci bude však Riziková analýza, jež se používá k výběru subjektů ke kontrole, jednotná. To povede ke snížení počtu kontrolovaných subjektů a v konečném důsledku k úlevě zemědělců od administrativní zátěže. Sloučený úřad by měl vzniknout k 1.
Vinařský věstník 9/2013
lednu 2014 a měl by komplexně zastřešit oblast státního dozoru nad rostlinnou produkcí v České republice. ZBYNĚK ŠKODÁČEK, TISKOVÝ MLUVČÍ SRS
Víte, že. … etikety drahocenných vín má chrá‑ nit zvláštní fólie? Nápad francouzského podnikatele Xaviera Demeillierse se zrodil z postřehu, že během času na lahvích ve sklepích nápisy blednou a někdy se zcela ztrácejí, což může omezit jejich případný prodej na aukcích. Dnes má Demeilliers se společníkem Maximem Brunetem firmu Ligne Vin, jež vinařům nabízí speciální fólii, kterou lze přilepit na etikety, a ochránit je tak proti důsledkům stárnutí. Dvanáct kusů vyjde na 19 €. Najít správnou látku nebylo snadné, postupně vyzkoušel více než 250 různých způsobů, jak vinné etikety ochránit. Nakonec ho inspirovaly fólie používané na obrazovky mobilních telefonů. Jedním z důvodů, proč si mladý podnikatel myslí, že by mohl se svým nápadem uspět, je mimo jiné prudký rozvoj poptávky po cenných vínech v Číně. Podle znalců tamního trhu je pro mnohé Číňany nejen konzumace vína, ale už samotné vlastnictví lahví s prestižními etiketami důkazem dosaženého společenského postavení. ZDROJ: ZPRAVODAJ PK ČR
Přestaňte zaměstnávat Východoev‑ ropany, vyzývají labouristé britské Tesco. Opoziční britská labouristická strana obviňuje obří obchodní řetězec Tesco, že dává přednost zaměstnancům z východoevropských zemí na úkor britských pracovníků. Stejná praxe je podle labouristů běžná i v řetězci Next, který v Británii prodává ošacení. Obvinění, které může ovlivnit probíhající britskou debatu o zaměstnávání cizinců, má v pondělí vznést labouristický poslanec Chris Bryant. „Je nefér, když bezohlední zaměstnavatelé hledají jen nejlevnější pracovní síly a najímají kvanta lidí ze zemí EU, kde jsou platy nízké,“ stojí v Bryantově projevu, z něhož cituje agentura Reu-
ters. Podle agentury jakékoli podezření, že britské firmy znevýhodňují domácí uchazeče o práci, může poškodit nejen firmy samotné, ale i vládu Davida Camerona. Volby se v Británii budou konat v roce 2015 a debata o gastarbeiterech je už dnes jedním z hlavních témat. Bryant se hodlá zaměřit hlavně na Tesco a jeho východoevropský personál. Chce také upozornit na to, že firma přemístila jedno ze svých distribučních center do míst, která jsou pro britské zaměstnance nevýhodná. Oděvnímu řetězci Next hodlá Bryant vytknout, že na úkor Britů zaměstnává Poláky. Obě firmy obvinění odmítají. Hájí se argumentem, že neporušují žádné zákony. Cizince zaměstnávají většinou jen v případech, kdy o dané pracovní místo nemají Britové zájem. ZDROJ: 12. 8. 2013; ČTK, IDNES.CZ
V Česku vzniknou příští rok první farmářské supermarkety. V Praze a Brně vzniknou příští rok první farmářské supermarkety, které nabídnou ve velkém potravinářské výrobky známé z farmářských trhů. V rozhovoru pro ČTK to řekl zakladatel sítě farmářských obchodů Sklizeno David Kukla. Firma ve středu otevře v centru Prahy svoji už druhou velkou prodejnu s plochou 250 metrů čtverečních. Supermarkety budou podle Kukly umístěné v české i moravské metropoli v obchodních centrech. „Jejich prodejní plocha bude 300 až 400 metrů čtverečních. Čekáme na vhodný moment, už nyní se nám obchodní centra ozývají s nabídkami,“ dodal Kukla. Konkurence ze strany velkých řetězců se nebojí. „My už dnes klidně postavíme obchod naproti velkému řetězci, naopak to považujeme za plus,“ dodal Kukla. Prodejny, bistra i prezentace farmářů Farmářské supermarkety jsou podle něj jen další fází vývoje trhu s farmářskými výrobky. Stejné obchody už podle Kukly dlouho fungují například v Belgii nebo Německu. „Farmářské trhy už mají svůj vrchol za sebou. Do budoucna přežijí jen ty trhy, které jsou na dobrém místě s kvalitním sortimentem. Naopak farmáři se budou se svojí nabídkou stahovat spíše do kamenných prodejen,“ uvedl Kukla.
zpět
2
Ve středu firma otevře druhý velký obchod s farmářskými výrobky v pražské Vodičkově ulici, ten bude mít prodejní plochu 250 metrů čtverečních. Do konce roku pak spustí další dvě nové prodejny provozované na základě franšízové licence, celkem tak bude pod značkou Sklizeno fungovat šest franšízových a čtyři vlastní prodejny. Další síť kamenných obchodů farmářských potravin Náš grunt chce v dalších letech zdvojnásobit počet svých obchodů na celkem 50. „Letos otevřeme tři až pět nových prodejen a v příštím roce pak kolem deseti,“ řekl v rozhovoru pro ČTK spolumajitel společnosti Jiří Málek. Místa pro nové obchody hledá po celé republice. „Chtěli bychom vyzkoušet i větší prodejny s dalšími doprovodnými službami jako jsou např. bistra nebo prezentace farmářů. Prodejny velikosti supermarketu nechystáme,“ uvedl Málek. Některé nové prodejny by podle něj měly zamířit také do obchodních center. ZDROJ: 12. 8. 2013; LIDOVKY.CZ, ČTK
Turisty šidí každý třetí obchod či re‑ staurace, tvrdí inspekce. Téměř každý třetí obchod či restaurace šidí během turistické sezony zákazníky. Vyplývá to z kontrol České obchodní inspekce za druhé čtvrtletí letošního roku. Nejčastěji obchodníci špatně účtují výrobky a služby a nedodržují míry nápojů a váhy pokrmů. Nejvíce problémů odhalili inspektoři v Praze a středních Čechách, uvedla ČOI. Inspekce se při kontrolách zaměřila na místa vyhledávaná turisty a hlavně sezonní prodejce a poskytovatele služeb. U více než 30 procent z celkových 249 kontrol našla chyby. „Bohužel zjišťujeme stále stejné nešvary a s postupem léta se situace nelepší,“ sdělil ředitel ČOI Vladimír Velčovský. „Proto doporučuji spotřebitelům, aby ani o dovolené netolerovali podnikatelům nesprávné míry nápojů nebo svévoli při účtování a na místě požadovali nápravu,“ doplnil. Podnikatelé podle inspekce nejčastěji nesprávně účtovali zboží či služby a často také nedodržovali míru nápojů a hmotnost pokrmů. Tyto chyby se objevily ve více než 40 procentech případů. Ve zhruba pětině případů podnikatelé neposkytli zákazníkům informace o ceně výrobků a služeb a v desetině případů nevydali lidem účtenku se všemi náležitostmi. Velmi dobře vyšly z prověrek ČOI
Vinařský věstník 9/2013
sportoviště, hrady a zámky, koupaliště a ubytovací zařízení. Z kontrol ve sportovních areálech neodhalila porušení zákona žádná, na hradech a zámcích našla inspekce chyby jen asi ve dvacetině kontrol a na koupalištích v desetině. Při kontrolách ubytovacích zařízení zjistili inspektoři chyby v pětině případů. Mnohem hůře dopadly rozsáhlejší kontroly dalších služeb, například stánků s občerstvením a suvenýry, parkovišť či půjčoven loděk. U nich se našla pochybení při celé třetině prověrek. Z regionů si nejhůře vedly Praha a Středočeský kraj, kde ČOI odhalila porušení zákona ve 40 procentech kontrol. Mezi regiony s nejmenším podílem chyb patřily Plzeňský a Karlovarský kraj, ve kterých zjistili inspektoři porušení zákona ve zhruba devíti procentech prověrek. Žádné chyby nenašli v jižních Čechách a na Vysočině, kde ale byla provedena jediná kontrola. Na základě zjištěných nedostatků uložila ČOI zatím 50 pokut dohromady za 73.000 korun, ale některá správní řízení ještě neskončila. Kromě kontrol zaměřených hlavně na zmíněné služby provádí inspekce ještě další akce v tradičně problémových oblastech, jako jsou třeba veřejné stravování, prodej sportovních potřeb a služby spojené s letními sporty. ZDROJ: 15. 8. 2013; ČTK, LIDOVKY.CZ
Vinaři z Bordeaux mají špatný rok. Prudké bouře poničily celé vinice. Francie zažila letos v létě několik prudkých bouří s kroupami, které nadělaly starosti pěstitelům vína. Kvůli poničeným hroznům tak při sklizni hrozí vysoké ztráty a některá malá vinařství nepřízeň počasí možná zcela
zruinuje. Platí to i pro regiony, kde se tradičně vyrábí vína té nejvyšší kvality - třeba pro Bordeaux. Přeháňka trvala jen deset minut. Nejdřív nebe změnilo barvu z modré na žlutou a nakonec v temně černou. Pak z mraků začaly padat kroupy o velikosti kriketových míčků, které způsobily naprostou zkázu. V regionu Bordeaux zničily celé vinice - nejen úrodu vinné révy, ale i samotné keře, na nichž víno rostlo. „Nedá se to ani popsat. Z 300 hektarů je 280 úplně pryč,“ bilancuje André Lurton, který je majitelem vinařství Château Bonnet z oblasti Entre‑deux‑Mers. Bouřky s kroupami začaly ve Francii už v červnu: nejdřív postihly údolí Loiry, pak Burgundsko a nakonec Bordeaux. Nejvíc škod tam hlásí vinaři v apelacích Bordeaux, Bordeaux supérieur, Entre ‑deux‑Mers a Côtes de Castillon. Zejména pro menší výrobce, kteří často přišli o většinu úrody, to znamená ohrožení další existence. Řada jich stojí před krachem - nemají totiž žádné finanční rezervy a nejsou pojištění. V porovnání s loňskem bude celková úroda bordeauxského vína možná o osm a více procent nižší. Odhad, k němuž došli odborníci, statistici a ministerstvo zemědělství, ale škody způsobené začátkem srpna kroupami zatím nezohledňuje. I bez krup totiž letos měli vinaři horší rok, za což může neobvykle chladné jaro. Jak poznamenává německý list Die Welt, namísto loňských 5,4 milionů hektolitrů vína se tak letos z místních vinic vyrobí jen asi 4,5 milionu hektolitrů. Někteří vinaři dokonce budou muset své podniky zavřít. „Ztratili úplně všechno,“ říká prezident vinařského svazu CIVB Bernard Fages. Podle něj se to týká 300 až 400 vinařství. „Mám
zpět
3
štěstí, že mám ještě druhé zaměstnání,“ říká rezignovaně Henri Féret, který je majitelem vinařství v obci Grézillac, asi 40 kilometrů východně od Bordeaux. Jeho podnik až do nynějška produkoval zhruba 120.000 lahví červeného ročně, letos ale kroupy zničily prakticky celou úrodu. Spousta malovinařů nemá žádné pojištění, protože si ho nemohou dovolit. Už deset let jsou totiž výrobní ceny vína nižší než ceny, za něž se víno určené ke stáčení vykupuje. „Vyrábíme se ztrátou,“ připouští šéf výrobního družstva v oblasti Entre‑deux‑Mers Stéphane Defraine. Potvrzuje tak stále patrnější trend: vysoce kvalitní vína vydělávají, zejména díky rostoucí poptávce z Číny, s těmi stolními je to ale naopak. Za tank o obsahu 900 litrů se platí jen 1000 € (asi 26.000 korun), zatímco podle vinařů jen náklady na výrobu takového množství vína činí zhruba 1300 € (asi 34.000 korun). Podle Defraina kroupy v Bordeaux způsobily škody za 20 milionů eur (asi půl miliardy korun). Ministr zemědělství už postiženým pěstitelům slíbil kompenzace, měli by také být osvobozeni od sociálních odvodů a dostat slevu na daních. Navíc si budou smět koupit hrozny jinde, aby zajistili alespoň minimální množství vyráběného vína. Je však otázkou, zda budou tato opatření stačit. Ačkoli pro malovinaře z Bordeaux znamenaly kroupy katastrofu, nebude to mít na takovou vinařskou velmoc, jakou je Francie, v celkovém pohledu téměř žádný vliv. Jiné vinařské oblasti jsou totiž letos nadprůměrně úspěšné: dobrou sklizeň hlásí třeba oblast Champagne, Burgundsko či Languedoc‑Roussillon. Oproti loňsku tam bude hroznů asi o jedenáct procent víc. ZDROJ: 19. 8. 2013; ČTK, LIDOVKY.CZ
Češi objevují prodej ze dvora. I kvůli skandálům Češi znovu objevují už dávno objevené. V posledních letech, i kvůli skandálům s nekvalitními potravinami, obracejí svůj zrak přímo na farmáře. Spotřebitelé jsou často ochotni ujet pár kilometrů navíc, aby si pořídili jídlo přímo od zdroje. „V posledních dvou třech letech zájem o prodej ze dvora významně roste,“ uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Zemědělci si to také uvědomují, jinak by do různých
Vinařský věstník 9/2013
úprav, například do obchůdků a dalších míst na zpracování vlastních surovin neinvestovali mnohasettisícové částky. „Není to sice všespásné řešení, ale pomůže k diverzifikaci jejich příjmů,“ doplnil. Zvýšený zájem o čerstvé zemědělské produkty potvrzuje farmář František Němec z Netína na Vysočině. „Odhaduji, že nám prodej tímto způsobem roste
o 30 procent ročně. Zvedat se ještě bude, protože lidé se mohou podívat, odkud naše produkty pocházejí. Máme tu telátka, krávy…“ přiblížil. Němec si přitom na svých výrobcích dává záležet. Vždyť jeho Tvarohový krém s čokoládou loni získal značku Regionální potravina. Podobnou zkušenost se zvýšeným zájmem zákazníků má také zelinář Jiří Talaš ze Zlínska. „V posledních letech se jich k nám do zahradnictví vrací čím dál víc. Lidé jdou za kvalitou, u nás ji očekávají daleko vyšší než v supermarketu,“ tvrdí hospodář, jehož Kysané zelí získalo Regionální značku už v roce 2010. Právě prodej ze dvora se
v současné době stává trendem, který podle Šebka ještě poroste. Svůj vliv na to měly skandály s nekvalitními potravinami v posledních letech a zejména uvolnění legislativy. Farmáři totiž mohou přímo zákazníkům prodávat řadu produktů, což dříve nebylo možné. „Mohou tak při dodržování hygienických podmínek prodávat čerstvé drůbeží a králičí maso. Syrového mléka může malý hospodář prodat pouze v takovém množství, které odpovídá obvyklé denní spotřebě domácnosti nakupujícího, vajec maximálně 60 kusů na spotřebitele,“ vypočítal Martin Štěpánek ze sekce potravinářských výrob ministerstva zemědělství. Zákony sice povolují stále více produktů, které farmáři mohou prodávat sami, ale je to prý pořád málo. Například zákon nedávno povolil statkářům domácí porážku skotu, ale pouze pro domácí spotřebu, takže jej nesmějí prodávat. „Byla to ve světě unikátní až trapná záležitost,“ řekl Šebek. Přitom na západ od našich hranic je takový prodej naprosto samozřejmá věc. „Znovu objevujeme něco, co tady vždycky fungovalo a co funguje,“ doplnil tajemník Asociace soukromého zemědělství. Sylva Horáková ze Svazu ekologického zemědělství PRO BIO si navíc myslí, že mezi farmáři, kteří svou produkci prodávají ze dvora, si příliš nedovolí nabízet nekvalitní výrobky. „Není to anonymní prodej. Lidé vidí, co kupují. Kdyby jim farmář prodal něco nekvalitního, příště by mu tam nepřišli,“ míní. Nicméně zemědělec Němec uvedl, že se najdou
i podvodníci, kteří se tváří jako farmáři, když nabízejí jinde zakoupené produkty a prezentují je jako vlastní. „Také nabízím výrobky, které jsem koupil jinde. Ale je to třeba pět produktů ze šedesáti, zatímco rádoby farmáři nabízejí jen dva vlastní produkty z deseti,“ řekl farmář, který stál dokonce u zrodu webu najdisisvehofarmare.cz. Na něm si zájemci mohou najít prodejce ve svém okolí. Přesto Šebek považuje prodej ze dvora ze nejlepší způsob prodeje zemědělských výrobků. Spotřebitelé ovšem musejí počítat s tím, že si za kvalitní potraviny trochu připlatí. „Co jezdím po farmách, tak se místní produkty prodávají asi o 10 až 20 procent dráž, ale dražší než v běžném obchodě nemusí být všechno,“ dodal. 18. 8. 2013; AUTOR: VILÉM JANOUŠ; ZDROJ: DENÍK.CZ
Náboženská tabu nevadí. V Maroku se pěstuje stále jakostnější víno. Nedaleko Casablanky, v jedné z nejstarších vinařských oblastí Maroka, sahají vinice, kam až oko dohlédne. V zemi i přes zákazy spojené s islámem nejen roste produkce, ale i spotřeba kvalitních vín. „Maroko je nepochybně země zaslíbená vínu,“ prohlašuje Stéphane Mariot z francouzské Jury, který působí v Banslimánu jako enolog a zastupuje vinařskou oblast Ulád Tálib o 2000 hektarech ležící 30 kilometrů severovýchodně od Casablanky. „Maroko dnes vyrábí dobrá vína, především pro vnitřní trh, ale část produkce je určena i na export, zejména do Francie,“ dodává. „Je zde mikroklima, které prospívá takzvaným teplým vínům,“ vysvětluje. V Maroku se dnes ročně vyrobí téměř 400.000 hektolitrů vína, z toho více než 50 procent má vynikající kvalitu. Drtivá většina, kolem 85 procent, se vypije v zemi, píše gentura AFP. Se svými více než 40 miliony lahví ročně patří Maroko k největším producentům v regionu. Jeho produkce je srovnatelná s alžírskou. Alžír vyprodukuje na 500.000 hektolitrů ročně. V Libanonu, který je svým vínem pověstný a kde je tato kultura tradiční, se ročně vyprodukuje šest milionů lahví. Bulaván, Banslimán, Barkán, Džerrván. Maroko má dnes 14 chráněných označení původu a jedno kontrolované označení původu. Víno se pěstuje především u Casablanky a ve směru na město Miknás ležící v centru země. Loni v březnu dokonce v Marrákeši vznikla asociace ma-
zpět
4
rockých sommelierů, v níž je sdruženo dvacet odborníků. Pokud jde o odrůdy, pak se kolem Středozemního moře pěstují především Grenache, Syrah, Cabernet‑Sauvignon či Merlot. Marocké víno, které se pěstuje už témě 2500 let, zaznamenalo vrchol v době francouzského a španělského protektorátu, kdy království sloužilo jako útočiště vinařů postižených škůdcem mšičkou révokazem. Produkce byla téměř celá určena pro zahraničí, protože jen málo Maročanů pilo víno. V 50. letech minulého století produkce dokonce převýšila tři miliony hektolitrů a pak se výrobci zaměřovali více na kvalitu. V Ulád Tálibu skrývá nejstarší dosud používaný sklep Maroka, který postavila belgická společnost v roce 1923, jedno z nejvíce oceňovaných vín v zemi. Podle šéfa podniku Abdala Rahíma Záhira jde o „mužné a teplé víno“. „Máme dnes vyzrálé víno, na něž můžeme být hrdi,“ říká. Tento pokrok však postupuje pomalu v citlivé atmosféře, protože marocký zákon zakazuje prodej alkoholu muslimům. Ve skutečnosti však nejsou pro supermarkety prodávající víno stanovny žádné podmínky. ZDROJ: 11. 8. 2013; LIDOVKY.CZ, ČTK
Pozor, ve vínech jsou syntetická bar‑ viva Falšování vín neustává. Inspekce upozorňuje na nové nálezy a nejčastější praktiky podvodníků. Již na jaře letošního roku server Vitalia.cz zmapoval situaci ohledně kontrol kvality vín. Závěry byly tristní: Falšovaných vín jsou desítky, vedou podvody se zemí původu a ředění vodou. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pokračuje v kontrolách a na serveru Potravinynapranýři.cz zveřejnila řadu případů, kdy nápoje nevyhovovaly požadavkům jakosti, bezpečnosti nebo byly falšovány. Jen během srpna již bylo zjištěno více než dvacet nedostatků, z nichž státní portál Bezpečnostpotravin.cz upozorňuje zejména na některé z nich: Jako nebezpečná byla vyhodnocena vína, která obsahovala alergen – oxid siřičitý, jenž nebyl uvedený ve složení na obale výrobku. Jedno z nich nese celkem vtipně název Vinařova chlouba. Rulandské bílé z Vinařství Černý Valtice dokonce překročilo obsah oxidu siřičitého ve víně více než dvojnásobně, než povoluje příslušný právní předpis.
Vinařský věstník 9/2013
V dalších vínech hodnocených jako falšovaná byly zjištěny přídavky nepovoleného syntetického glycerolu, sacharózy a také syntetických barviv, například azorubinu, patentní modři a tartrazin. „Do vína se žádná barviva přidávat nesmí,“ upozorňuje SZPI.
ziční KSČM Pavel Kováčik, proti byl také spolumajitel Jaroměřické mlékárny Bedřich Štechera. Toman chce usnadnit spotřebitelům orientaci u nebalených potravin. Proto hodlá prosadit, aby u pultového zboží bylo jasně napsáno, co výrobek obsahuje, a také jeho výrobce. Obchodníkům nápad nevadí, problém ale vidí ve způsobu označení. Ministr by chtěl údaje vypsané přímo na pultu. Podle prodejců stačí, aby informace byly pouze na vyžádání u obsluhy. ZDROJ: ZPRAVODAJ PK ČR
Smutnou klasikou je pak ředění vína vodou. Srpnový rekordman, víno bílé „Slovácký soudek“ bylo falšováno přídavkem 73 % vody. Další vína měla přídavky vody nad 60 a 40 %. „Přídavek vody do vína je nepovolený enologický (vinařský) postup,“ komentuje nálezy inspekce. 21. 8. 2013; AUTOR: LENKA KRBCOVÁ; ZDROJ: VITALIA.CZ
Slučování potravinářů a veterinářů se konat nebude, rozhodl Toman. Ministr zemědělství Miroslav Toman zastavil slučování Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Státní veterinární správy (SVS) do jedné dozorové instituce. Řekl to Rádiu Impuls. Tento krok dřív prosazoval předchozí ministr Petr Bendl. Podle Tomana by se ale sloučení mohlo státu prodražit. „V tuto chvíli jsme pozastavili toto slučování, protože nebyly provedeny analýzy do té míry, abych měl jistotu, že to nakonec nebude dražší než v současné době,“ oznámil Toman. Podle Bendla nemělo být hlavním důvodem sloučení šetření, ale sjednocení kontrol, aby nedocházelo například k duplicitám. Toman tvrdí, že by se sloučení prodražit mohlo. „Po zkušenostech - tak jak byl připraven Státní pozemkový úřad, kdy musíme doplňovat některé finanční prostředky, aby mohl dál fungovat, byl tam nedostatek mzdových prostředků, nebyly tam prostředky na provoz a další věci, tak bych nechtěl, aby se to opakovalo i u těchto inspekčních orgánů,“ řekl. Jde prý v první řadě o zdraví lidí a o to, aby byly potraviny pod dozorem. Bendlův záměr měl již od počátku několik kritiků. Nesouhlasil s ním například stínový ministr zemědělství z opo-
Ministr zemědělství Toman zastavil zakázky za půl miliardy Ministr zemědělství Miroslav Toman zastavil zakázky v hodnotě půl miliardy korun, které začaly za jeho předchůdce Petra Bendla (ODS). Další nechal přezkoumat. Největší hodnotu ze zastavených zakázek měla tříletá IT zakázka na služby projektového řízení informačních a komunikačních technologií, která by stála 210 milionů korun. „Veškeré zadané veřejné zakázky jsou nyní analyzovány. Zakázky, které byly zatím předběžně oznámené, jsou pozastaveny,“ sdělila tabletovému týdeníku Dotyk mluvčí ministerstva zemědělství Dana Večeřová.
Vedle zakázky na IT služby ministerstvo zastavilo také externí výpomoc při administraci veřejných zakázek, které resort vypisuje, v hodnotě 100 milionů korun. Podle týdeníku byly peníze určeny na období let 2013 až 2015. Bendl také plánoval na základě tříleté právní smlouvy vyplatit 40 milionů korun za externí právní služby, ačkoliv má ministerstvo svoje právní oddělení, uvedl Dotyk. 2. 8. 2013; AUTOR: ČTK; ZDROJ: E15.CZ
zpět
5
Agrární komora oslaví v září dvacet let své existence. Agrární komora České republiky (AK ČR) oslaví letos 12. září dvacet let svého trvání. Jejím prvním prezidentem byl soukromý zemědělec Jiří Netík z jižních Čech. Na něm bylo založit síť okresních a krajských agrárních komor, což se postupně dařilo. Po letech se ukazuje, že díky této struktuře je mnohem snazší organizovanost zemědělce po celé republice. „Nástupem ministra Josefa Luxe zemědělci získali především odborníka z praxe a zároveň politika, který přenášel české zemědělské problémy do vlády,“ vzpomíná dnes na začátky činnosti AK ČR Netík. Za jeho éry jasně krystalizovalo postavení komory, která se stala zástupcem zemědělských podnikatelů a spolutvořila dnes velmi důležitý Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond. Vznikala úzká spolupráce s rozhodčím soudem, konkretizoval se lesní zákon a stanovil se základ pro mnoho právních norem. Za druhého prezidenta AK ČR Václava Hlaváčka, jenž měl neméně pevné rodinné kořeny v zemědělství, bylo třeba hájit práva zemědělců a bojovat o jejich místo v této zemi. Postupně tak došlo k řadě demonstrací, kdy zemědělci hájili svou existenci a vysvětlovali spoluobčanům, v čem spočívá problém nízkých výkupních cen u prasat či mléka. Jindy zase hájili význam biopaliv nebo byli proti zrušení příplatků na takzvanou zelenou naftu. Nechtěli nikdy nic víc, než co existovalo a bylo na lepší úrovni u farmářů v sousedních zemích, aby uhájili svou existenci a konkurenceschopnost. Bouřliváka Hlaváčka vystřídal v této funkci diplomat a zručný vyjednávač Jan Veleba, opět z rolnické rodiny, který je v této funkci již devátým rokem. Přesto, že se mnohé jak jemu, tak jeho předchůdcům podařilo zlomit a změnit, při pohledu zpět Veleba říká, že české zemědělství je kvůli nezájmu českých politiků tam, kde je. Tedy bez klasické produkce a její výše, na niž jsme byli zvyklí. „Máme poloprázdné stáje bez dobytka, na polích je velká převaha obilí a řepky (75 procent orné půdy). Zmizelo 540 tisíc hektarů pícnin na orné půdě, zmizel len, luskoviny a brambory jsou na třetině dříve pěstované plochy. Co je ale velmi špatné – na venkově chybí pracovní příležitosti,“ posteskl si Veleba. „Vytrvale, v nesčetných vystoupeních,
Vinařský věstník 9/2013
jsem před tímto vývojem a jeho důsledky varoval, ale neměl jsem partnera v pozici silného a odborně zdatného ministra zemědělství. Neměl jsem ani partnera v pozici předsedy vlády národohospodáře. Proto v minulosti ty časté demonstrace. Museli jsme na naše vážné problémy alespoň upozornit veřejnost a média,“ říká Veleba. Nynější prezident AK ČR však při bilancování nezapomíná ani na to dobré, co se povedlo. „Vždy jsme uhájili rozpočet na úrovni možného. Za minulých osm let jsme vyjednali navíc pro české zemědělce 17 miliard korun. Až do letošního roku jsme uhájili zelenou naftu. Zasadili jsme se o výrazné zvýšení odvodů za zábory zemědělské půdy a po tříletém boji toho docílili, čemuž bránil někdejší šéf Strany zelených Martin Bursík. Prosadili jsme velmi dobrou pozici do reformy společné zemědělské politiky (SZP), která vytváří základ pro renesanci českého zemědělství. Zvedli jsme prapor českých potravin. Svou vytrvalou politikou jsme obrátili veřejné mínění společnosti ve prospěch českého zemědělství,“ konstatuje Veleba. A co by prezident komory přál všem zemědělcům? „Mít takového ministra zemědělství, kterého si mohou vážit a jenž si ten prostý titul,ministr zemědělství‘ zaslouží. Tak jako tomu bylo v případě Josefa Luxe. Mít takového ministra zemědělství, který je partnerem, nikoliv soupeřem. A konečně mít ministra zemědělství, který oboru rozumí a s nímž se mohu bavit bez tlumočníků - poradců a jenž rozumí českým zemědělcům. Po velmi dlouhé době takový ministr zemědělství na Těšnově sedí. Je jím Miroslav Toman.“
a turizmem. HDP je o 2,3 % nad průměrem EU. V zemi se nachází 64 tisíc ha vinic, tj. 65 % vinic Německa. Má 4 státní vinařství a jako jediná spolková země má i ministerstvo vinařství: Ministerstvo pro životní prostředí, zemědělství, výživu, vinařství a lesnictví. DLR Rheinpfalz má sídlo v Neustadt/ Weinstrasse, i když hlavním městem země je Mainz, ale má pobočky (pro poradenství) po celé zemi. K těm větším patří pobočky v Oppenheimu a Trevíru (zahradnicko‑vinařské školy). Celkem má 340 zaměstnanců a ve školách se učí 800 žáků. Většina se vzdělává v oboru zahradnictví - 325 žáků v 15 třídách, z toho jsou 3 třídy v Trevíru. Vinařství se učí 260 žáků a dalších 99 se vzdělává v obchodování s vínem, celkem jsou v 8 třídách. V Neustadt an der Weinstrasse je zavedeno i bakalářské studium. V současnosti studuje na bakaláře vinohradnictví a enologie 172 studentů, část tvoří zahraniční studenti. Toto studium se (i v případě zahraničních studentů) nehradí, probíhá ve spolupráci s vysokou školou v Ludwigshafen. Zahraniční studenti pochází z Gruzie, Jižní Koreje, Polska, Rakouska, USA, Lucemburska, Nizozemska a Řecka. Z žáků učících se vinařství pochází 43 % z rodin s vlastní vinařskou firmou. Stále ale narůstá podíl žáků z nevinařských rodin. Předměty v prvním semestru se vyučují téměř pro všechny obory v Neustadt/W., další specializace jsou na různých školách. Závěrečné zkoušky se vykonávají ve spolupráci s Agrární komorou země Porýní‑Falc. JIŘÍ SEDLO, 17. 8. 2013
ZDROJ: 3. 8. 2013, PRÁVO; AUTOR: EUGENIE LÍNKOVÁ
DLR Rheinpfalz (škola, výzkumný ústav a poradenské středisko země Porýní‑Falc) Dienstleistungszentrum Ländlicher Raum (dříve škola a výzkumný zemědělský ústav) lze přeložit jako Centrum pro provádění služeb ve venkovském prostoru. Název je obecný pro celé Německo, každá země pak má své centrum. Jde tedy o zemskou organizaci. Porýní ‑Falc má 4 miliony obyvatel a necelých 20 tisíc km2 (pro srovnání ČR 10,5 mil. a necelých 80 tisíc km2, Morava přes 22 tisíc km2). Velký hospodářský význam má víno, je to srovnatelné s průmyslem
Více vinařství v Německu prohrálo soud o uznání ledového vína. V Porýní–Falci žalovali někteří vinaři kontrolní orgány, že jim neuznaly možnost označit jejich víno ročníku 2011 jako ledové a že takto neuznaly většinu ledového vína pocházejícího z této spolkové země. Správní soud v Mohuči ale žalobu 22. 8. 2013 zamítl. Obdobně dopadli i vinaři u správních soudů v Neustadt an der Weinstrasse a v Koblenci. Podle názoru vinařských inspektorů nebyl při sběru v polovině ledna 2012 dostatečný mráz a k tomu byl velký podíl nahnilých hroznů. Tento jejich názor potvrdili soudci. Vinaři mají nyní ještě možnost odvolání k vrchnímu správnímu soudu v Koblenci. Ministryně vinařství Porýní‑Falce to považuje za pozitiv-
zpět
6
ní signál pro spotřebitele a pro vinaře orientující se na kvalitu. Upozornila, že kontrola se bude muset více zaměřit i na zdravotní stav sklízených hroznů, kdy hrozny pro ledové víno by měly být na rozdíl od hroznů pro výběr z bobulí a výběr z cibéb zdravé. ZDROJ: DDW 22. 8. 2013/JS
Rakousko očekává opět nižší sklizeň hroznů. Podle prvních odhadů rakouského statistického úřadu bude letošní sklizeň hroznů v Rakousku jen o 2 % vyšší než nízká loňská sklizeň a tedy o 9 % pod pětiletým průměrem. Hlavní příčinou jsou prudké výkyvy počasí během kvetení révy (vedra/chladno a déšť), kdy došlo ke sprchávání i u hlavní odrůdy – Veltlínského zeleného. Letní vedra pak výnos ještě snížila a poškodila i mladé výsadby révy. Hrozny jsou momentálně většinou zdravé. Místně jsou ale popáleny slunečním zářením, napadeny padlím a Escou. Vývoj hroznů je o pár dnů zpožděn oproti minulému roku. V Dolním Rakousku se očekává sklizeň i přes sprchnutí Veltlínského zeleného o 10 % vyšší než v minulém roce, ale o 10 % nižší oproti pětiletému průměru. Nejhorší je to v sousední oblasti Weinviertel, kde dokonce očekávají pokles úrody o 21 %. Burgenland hlásí očekávanou nižší sklizeň hroznů meziročně o 9 % a ve srovnání s pětiletým průměrem o 7 %. Je to převážně v důsledku sprchnutí hlavních modrých odrůd – Svatovavřinecké, Merlot a Frankovka. Štýrsko, poměrně malá oblast, očekává rovněž snížení výnosu ve srovnání s minulým rokem i pětiletým průměrem o 5 až 6 %. ZDROJ: DER WINZER 23. 8. 2013/JS
Itálie očekává dobrou sklizeň hroznů co do množství i kvality. Podle sdělení zemědělského svazu rodinných podniků Coldiretti (pozn.: v Itálii je celá řada různých svazů na regionální i národní úrovni, tento patří k těm na národní) začala již ve většině regionů sklizeň hroznů. Očekává se asi o 3 % vyšší než mimořádně nízká sklizeň v minulém roce. Vinaři z řady regionů hovoří o mimořádné kvalitě ročníku 2013. Počasí jim přálo a nynější chladnější počasí (v italském pojetí) napomáhá vyzrání hroznů.
Vinařský věstník 9/2013
Na jaře bylo přeci jenom více dešťů a tím se zvýšily náklady na ochranu révy před houbovými chorobami. ZDROJ: WWW.PROPLANTA.DE/JS
V Bavorsku bylo v červnu 2013 povo‑ leno pět nových odrůd. Jde o Muscaris, Souvignier Gris, obě z Freiburgu, Sauvignon Cita, Sauvignon Gryn a Sauvignon Sari z Weinsbergu. Jsou tak oficiálně zapsány do Státní odrůdové knihy Německa se všemi možnostmi pro celou EU. ZDROJ: WWW.PROPLANTA.DE/JS
EU připravuje nové nařízení pro bio‑ produkci. Rozhodnutí Evropské komise mnohé biozemědělce překvapilo. Po letech právní nejistoty zase změna! Ale vidí v tom i šance. IFOAM (Mezinárodní organizace ekologického zemědělství) změny vítá. Považuje za vhodné zlepšit dovoz bioproduktů a jejich kontrolu.
Komise plánuje předložit na jaře 2014 kompletně nové nařízení o bioprodukci Evropské radě a Evropskému parlamentu. To znamená, že nové nařízení by vstoupilo v platnost nejdříve v roce 2017. Přitom současná pravidla platí teprve od roku 2009, nařízení pro značení bioproduktů od roku 2010 a pravidla pro biovíno teprve od roku 2012. Bioproducenti od toho očekávají jednodušší a přehlednější pravidla vzešlá z diskuze s nimi. Poslední větší diskuze proběhla v roce 2004. Jeví se možnost propojení s jinými programy, jako například s Programem rozvoje venkova, s inovační a výzkumnou politikou EU, s ochranou před genově pozměněnými organizmy či podporou biostravy ve veřejných kantýnách. Současně se neočekávají žádné radikální změny, ale na druhou stranu se počítá s odstraněním všech výjimek. V některých oblastech ale musí zůstat možnost použití konvenční sadby, stejně jako určitý podíl konvenčního bílkovinového krmiva. V této problematice musí ekologické ze-
mědělství ještě dále růst, aby se stalo zajímavým i pro dodavatele surovin. Neuvážený zákaz by mohl obor poškodit. Proto také budou přehodnoceny seznamy látek použitelných v bioprodukci. IFOAM a pracovní skupina ekologického zemědělství při COPA/COGECA podporují vylepšení stávajícího stavu, především při zpracování bioproduktů. IFOAM zcela zavrhuje úvahy Komise stanovit mezní hodnoty pro znečištění bioproduktů genově pozměněnými organizmy a zbytky pesticidů. Ochrana před nimi musí být celospolečenskou úlohou a nemůže být tedy součástí nařízení o ekologickém zemědělství. Biozemědělci nemohou odpovídat za chování jiných, například za úlet látek od souseda. Proto je kontrola zaměřena na proces produkce, nikoliv na konečný produkt. ZDROJ: WWW.AGRARHEUTE.COM 27. 8. 2013/JS
Slovenská republika předložila Ev‑ ropské komisi k notifikaci návrh vy‑ hlášky, který obsahuje sladové víno. Vyhláška Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka Slovenskej republiky o požiadavkách na nápoje upravuje náležitosti u některých alkoholických nápojů, mimo jiné u ovocného vína, sladového vína a medoviny. Požadavky na sladové víno podle § 8: (1) „Sladové víno musí mať vzhľad, vôňu, chuť a čírosť podľa príslušného druhu sladového vína. (2) Hlavnou surovinou na výrobu sladového vína musí byť a) slad alebo sladina, b) voda určená na ľudskú spotrebu. Pri výrobe sladového vína možno k hlavnej surovine pridať a) cukor, b) etylalkohol poľnohospodárskeho pôvodu,4) c) karamel, alebo d) vermútové korenie alebo jeho ex trakt.“ Sladové víno musí obsahovat nejméně 50 g/l cukru, dezertní, kořeněné a bylinné sladové víno může obsahovat 13,5 až 16,5 % obj. alkoholu a maximálně 1,6 g/l těkavých kyselin, značkové sladové víno 10 až 16,5 % obj. alkoholu a jen 1,3 g/l těkavých kyselin. V sycených sladových vínech musí být přetlak nejméně 0,1, MPA. Účinnost se předpokládá koncem roku 2013. Žádost o notifikaci byla podána 23. 8. 2013, Komise má termín k vyjádření do 25. 11. 2013. ZDROJ: EVROPSKÁ KOMISE 24. 8. 2013/JS
zpět
7
HLAVNÍ ZPRÁVY
Vinařství v Holandsku a školka v Německu 9. SRPNA 2013 SE V NIZOZEMSKÉM BERG EN DAL USKUTEČNILA VALNÁ HROMADA ORGANIZACE PIWI INTERNATIONAL. OD MINULÉHO ROKU JE ČLENEM TAKÉ FIRMA VINSELEKT MICHLOVSKÝ, A TAK SE JEDNÁNÍ ZÚČASTNILI I DOC. ING. MICHLOVSKÝ, DRSC., ING. MÁDL A ING. SEDLO, CSC. BĚHEM JEDNÁNÍ BYLA PŘÍTOMNÝMI (NIKOLIV JENOM Z ČR) VZPOMENUTA I PAMÁTKA PROF. ING. KRAUSE, CSC. PŘI DEGUSTACI RŮZNÝCH PIWI ODRŮD Z HOLANDSKA, NĚMECKA, RAKOUSKA A ŠVÝCARSKA NAŠE NOVOŠLECHTĚNÍ VZBUDILA ZNAČNOU POZORNOST. NÁSLEDUJÍCÍ DEN BYL VĚNOVÁN EXKURZÍM V HOLANDSKÝCH VINAŘSTVÍCH.
Sice ojedinělý výskyt révy byl na území Holandska prokázán už před tisícem let, ale novodobé vinařství začalo svůj rozvoj téměř z ničeho asi před dvaceti lety. Během prvního desetiletí se zvýšila plocha vinic státu na 36 ha, a nyní 190 vinařů pečuje o přibližně 250 ha vinic, ze kterých získává 1,35 mil. lahví vína. Navštívili jsme mimo jiné vinařství Wijnhoeve de Colonjes v Groesbeek (http://www.wijnhoevedecolonjes.nl), vinařství Familie Masselink v Gendringen (http://www.wijngoedmontferland. nl) a vinici ‚Villa Hehum‘ v Dodewaard (http://www.de-engel.nl/wijngaard).
K jejich společným rysům patří, že jde o mladé podniky, které veškerou svou produkci prodají v rámci vinařské turistiky. Ceny se pohybují poměrně vysoko, kolem 10 € za láhev, ale častěji nad touto hranicí. V Nizozemsku se vybírá, tak jako ve všech nevinařských státech spotřební daň z vína. V případě tichého vína činí 17,50 Kč/l, v případě šumivého vína 60 Kč/l. Podniky pěstují často interspecifické odrůdy, ale nejenom ty, i když v námi navštívených vinařstvích převažovaly PIWI odrůdy. Byly většinou vyšlechtěny Švýcarem Valentinem Blattnerem a sazenice jim dodal Němec Volker Freytag.
založen v roce 2006.
OBR. 4: BUDOVY PODNIKU
Z bílých odrůd produkuje Cabernet blanc, Johanniter, Merzling a Solaris, z modrých Cabernet Cortis, Cabernet Sauvignon a Regent. Většina pracovních operací je zmechanizována, například k zakrácení letorostů používá osečkovač Ostratický. Sklep je propojen s restaurací a ubytováním.
OBR. 1: MLADÁ VINICE V WIJNHOEVE DE COLONJES
OBR. 3: V MLADÉ ČÁSTI VINICE „ROSTE“ LEDOVÝ ČAJ
OBR. 2: ZKOUŠEJÍ I MINIMÁLNÍ ŘEZ RÉVY
Vinařský věstník 9/2013
Wijnhoeve de Colonjes v Groesbeek (obr. 1 – 3) z bílých odrůd pěstuje především Cabernet blanc a Johanniter, z modrých Cabernet Cortis, Pinotin a Regent. V menší míře pak odrůdy Helios, Palatina (= Prim) a Muscaris. Vše v kvalitě BIO, celkem na 13 ha. K zajímavým pomůckám patří vlečené „sáně“ pro dopravu sklizených hroznů ve vinici. Dvě starší lyže jsou vzájemně spojeny tak, aby na ně bylo možné naložit dvě bedýnky na zeleninu, do kterých se sklízely hrozny, a sklízející si toto zařízení popotahuje za sebou místo nošení kbelíků. Vinařství Familie Masselink v Gendringen (obr. 4 a 5) pěstuje interspecifické odrůdy na 4 ha, vinařský podnik byl
OBR. 5: PEČLIVĚ OBDĚLANÉ VINICE PODNIKU
Vinice „Villa Hehum“ v Dodewaard (obr. 6 a 7) je nejníže položenou vinicí v Holandsku, nachází se asi 2 až 3 m pod hladinou moře. V červnu byla asi do výšky 0,7 m pod vodou z vedle proté-
zpět
8
kajícího Rýna. Při naší návštěvě byla již hladina Rýna několik metrů od povrchu půdy vinice. Vinice je vysázena u větší restaurace.
Při zpáteční cestě jsme navštívili podnik Rebschule Freytag a taky DLR Rheinpfalz (škola + výzkumný ústav) v Neustadt an der Weinstrasse a vinařství Anselmann ve falckém Edesheimu, ale o dvou posledně jmenovaných pojednáme jindy. Podnik Rebschule Freytag (obr. 8 a 9) vznikl před šedesáti lety, dnes ho vede ve druhé generaci Volker Freytag a patří k největším a nejmodernějším školkařským podnikům v Německu. Měl jsem to
lety jsem byl na roční stáži ve FIBL (VÚ ekologického zemědělství) v Basileji a přímo jsem pracoval u šlechtitele Valentina Blattnera. Od té doby se datuje spolupráce mezi Valentinem, který šlechtí PIWI odrůdy a Volkerem, jejich výhradním množitelem. Volker Freytag ještě předtím nechal v Německu registrovat maďarskou interspecifickou stolní odrůdu Prim pod názvem Palatina, která mu byla dodána prostřednictvím podniku Resistant Velké Bílovice a patří k nejúspěšnějším odrůdám pro zahrádkářské samozásobení stolními hrozny v Německu. Množí prakticky všechny středoevropské odrůdy a specializuje se i na PIWI‑odrůdy. Nabízí 19 moštových interspecifických odrůd, z toho 10 od Valentina Blattnera. Pro zahrady připravuje i vzrostlejší rostliny s půdním balem.
OBR. 8: ČÁST ŠKOLEK V. FREYTAGA, V NICHŽ ING. MÁDL NALEZL JEDNU PLEVELNOU ROSTLINU
OBR. 9: ČÁST ŠKOLEK ŠTĚPOVANÝCH NA VYSOKÉ PODNOŽI
štěstí, že před třiceti lety jsem tam byl na dvouměsíční praxi a od té doby jsme v kontaktu. Pro množení jsou používána očka z 20 ha vlastních vinic, podnože jsou vlastní jen z části. Před dvaceti
Zajímavé jsou také pro podsadbu vinic vhodné „vysokokmeny“ – sazenice naštěpované na vysoké podnoži, takže při výsadbě do vinice je již kmínek vytvořen.
OBR. 6: VINICE S NEJNIŽŠÍ NADMOŘSKOU „VÝŠKOU“ V HOLANDSKU
OBR. 7: OZNAČENÍ VINICE
JIŘÍ SEDLO
Nové požadavky na kontrolu ekologického zemědělství v EU Evropská komise v doplňujícím Nařízení Komise č. 392/2013 požaduje zkvalitnění kontroly ekologického zemědělství. Mimo jiné požaduje, aby se pro zabránění případným podvodům ve vyšší míře odebíraly vzorky během celého procesu ekologické produkce a prováděly analýzy na prokazování případného používání nepovolených látek. Proto realizoval Bioinstitut ve spolupráci s ÚKZÚZ a výzkumným ústavem FiBL projekt „Vývoj metodiky pro využívání a hodnocení analýz pesticidů v kontrole ekologického zemědělství v České repubVinařský věstník 9/2013
lice (odběr vzorků, evaluace a interpretace)“ s jehož obsahem vás zde chceme seznámit. Celá metodika je ke stažení i na www.bioinstitut.cz. Ekologické zemědělství (EZ) je již pevnou součástí Společné zemědělské politiky EU. Jeho dynamický rozvoj, zejména v nových členských zemích EU, byl způsoben hlavně podpůrnými programy druhého pilíře SZP. Zde bude také po roce 2013 nadále EZ podporováno jako samostatné opatření. Také evropské a národní osvětové programy
na podporu prodeje biopotravin napomáhají snížení závislosti na dotacích a přenesení vyšších nákladů ekologického farmaření částečně přímo na spotřebitele. Jak dotace, tak prodej biopotravin potřebují účinný a důvěryhodný kontrolní systém. Na tom je ekologické zemědělství založeno od samotného začátku a s tím počítá i evropské nařízení pro EZ. V dobách, kdy nebyly vypláceny dotace, a kdy kontrolní systém nebyl podřízen státnímu dozoru, bylo paradoxně možné problémové podniky zbavit ekologického statutu snadněji,
zpět
9
než je tomu nyní. Bez dotací a vysokých výkupních cen nebyla motivace k případným podvodům také tak vysoká jako dnes. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 nově definovalo povinnosti kontroly EZ a nařídilo členským státům, aby celý kontrolní systém EZ byl podřízen nařízení EP a Rady (ES) č. 882/2004. To však nestačilo, členské státy k tomuto požadavku přistoupily různě a ne vždy to znamenalo zabránění podvodům, které byly také několikrát v EU medializovány. Také problematika nálezů reziduí nepovolených pesticidů v biopotravinách se stala nově velmi důležitým tématem. Na jedné straně sice stále platí, že EZ je uceleným garantovaným procesem „z pole až na stůl“ a takto je také kontrolováno. Na druhé straně chybí průkazné metody a hlavně jejich interpretace pro prokazování porušování těchto procesů. Jedná se zejména o prokazování používání v EZ nepovolených pesticidů a hnojiv. Členské státy EU s nadějí očekávaly upřesnění metod kontroly EZ od Evropské komise, které se dlouho připravovalo. Začátkem tohoto roku bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) č. 392/2013, které mimo jiné nařizuje, aby byly odebírány vzorky na analýzy u minimálně 5 % z kontrolovaných podniků, a také upřesňuje definici, že je takto třeba kontrolovat celý proces a ne jenom finální produkty (biopotraviny). Co však nadále chybí je interpretace, jak se má postupovat, pokud kontrola EZ najde rezidua nepovolených látek. Touto složitou problematikou jsme se zabývali v ČR a ve spolupráci s FiBL jsme vypracovali „Metodiku pro nakládání s rezidui pesticidů v ekologické produkci v České republice“, která by se mohla stát součástí diskuse o společné interpretaci nálezů zbytků nepovolených látek v EZ i na úrovni EU.
Dosavadní analýzy nepovolených látek jsou zaměřeny pouze na potraviny Ve spolupráci s FiBL Frick jsme provedli rešerši dosavadních přístupů kontroly reziduí (zejména pesticidů) v EZ v celé EU a konstatovali jsme, že jsou zaměřeny pouze na odběry vzorků a jejich testování ve finálním produktu, tedy v potravinách. Základem všech metod je směrnice BNN, která se zabývá zjištěnými rezidui pesticidů v biopotravinách od orientační hodnoty 0,01 mg/kg. Teprve, když se v produktu nalezne hladina vyšší, provádějí se opatření, která vedou Vinařský věstník 9/2013
i k odebrání statutu organické certifikace pro daný bioprodukt. V některých zemích (např. Švýcarsko, Belgie, Itálie.) tento přístup dále rozpracovali a kromě odebrání certifikace výrobků dohledávají také příčiny kontaminace přímo v zemědělském (případně potravinářském) podniku. V žádné zemi jsme však nenalezli jasný metodický přístup k tomu, jak interpretovat nálezy reziduí pesticidů v zemědělském procesu, například při pěstování rostlin (v listech, půdě, tělech plevelných rostlin.). Analýzy na reziduální látky v potravinách jsou důležitou součástí kontroly EZ, ale nemohou nahradit kontrolu procesů. Původně se v kontrolách EZ s odběry vzorků pracovalo jen ojediněle. Zkušený inspektor dokázal rozpoznat používání nepovolených pesticidů a hnojiv v EZ vizuálně, což kombinoval s dalšími kontrolními nástroji pro získání přímých i nepřímých důkazů. To však v současné době nestačí. Máme případy, kdy inspekce odhalila jasné příznaky používání glyfosátů – herbicidu Roundup. Nicméně certifikační orgán a také následně státní správní orgán sankce tomuto zemědělci neudělili s tím, že jako důkazní materiál nestačí ani fotografie a svědectví inspektorů. Nyní se vyžadují pro správní řízení další důkazy, to je odběr vzorků a prokázaná rezidua nepovolených účinných látek nebo jejich metabolitů. A právě zde jsme u podstaty problému. Některé pesticidy se totiž velmi rychle rozkládají a analýzy nemohou postihnout všechny možné případy podvodů. Když již kontrola EZ nalezne v procesu reziduální látky, není jasné, jaká úroveň naměřených hodnot prokazuje záměrné použití nepovolených vstupů, případně, kdy se jedná o tak závažnou kontaminaci, že je ohrožena integrita celé ekologické farmy. Proto ÚKZÚZ ve spolupráci s FiBL navrhl MZe ČR nový metodický přístup.
Návrh metodiky pro prokazování reziduí pro Českou republiku Kontrolu EZ nadále zaměřit na kontrolu procesů a ne pouze na kontrolu finálního produktu. Tradiční metody kontroly (vizuální, kontrola účetnictví, skladů.) je nutné kombinovat s odběrem vzorků a jejich analýzami. K tomu jsou v navržené metodice vypracovány postupy pro rizikovou analýzu i metodika odběru vzorků. Novinkou je návrh metody interpretace pro vyhodnocování nalezených reziduí. Ten spočívá ve vyu-
žívání „orientační hodnoty“ a „kritického limitu“ naměřených reziduí. Tedy podobný přístup, jak ho používá např. BNN nebo Bio Suisse pro potraviny. Princip je v tom, že pokud je překročena orientační hodnota reziduí (0,01 mg/kg), následuje vyšetřování. Pokud je překročena „kritická hodnota“ automaticky následuje odebrání certifikace a sankce. Velkým problémem tohoto přístupu je, že pro rostlinné materiály a půdu nejsou stanoveny obecné závazné hygienické limity (MRL) reziduí pesticidů, jako je tomu u potravin. Proto je třeba, aby se do řešení této problematiky zapojily výzkumné a zemědělské zkušební ústavy, aby se stanovila metodika a provedl monitoring výše reziduí účinných látek (metabolitů) v rostlinách a v půdě po běžné aplikaci (podle metodiky pro konvenční pesticidy). S těmito hodnotami (limity) pak můžeme srovnávat případné nálezy nepovolených reziduí v ekologickém zemědělství. Tak vznikne základna pro rozhodovací proces certifikačních orgánů a orgánů, které udělují sankce nebo rozhodují o odebrání dotací. Na základě zjištění nepovolených reziduí v procesu EZ jsou pak navrhována tato opatření: • hloubkové šetření, včetně neohlášených inspekcí a hloubkových kontrol; • předběžná blokace obchodování potravin během vyšetřování; • odejmutí certifikace ekologickým farmám a/nebo výrobkům; • zlepšení opatření pro prevenci kontaminace; • pozastavení vyplácení/ zpětné vymáhání dotací; • sankce (dle sankčního řádu – např. pokuta). ÚKZÚZ Brno již za tímto účelem provádí několik let pokusy a monitoring na révě vinné a na základě takto provedené interpretace byly již uděleny sankce za používání nepovolených fungicidů v EZ. To je jenom první krok, protože je třeba sledovat chování různých typů pesticidů v různých kulturách. Tento metodický přístup bude použitelný pro prokazování nepovolených aplikací v rostlinné produkci obecně. Například dotované integrované metody (ovocnářství, zelinářství, vinohradnictví) také mají zakázáno používat některé pesticidy. Kontrola dodržování tohoto závazku spočívá nyní zejména v kontrole evidence a to je v době, kdy se některé pesticidy používají nelegálně (aniž by je měl zemědělec v evidenci) skutečně málo.
zpět
10
Závěr Kontrolu EZ nadále zaměřit na kontrolu procesů a ne pouze na kontrolu finálního produktu. Tradiční metody kontroly (vizuální, kontrola účetnictví, skladů.) je nutné kombinovat s odběrem vzorků a jejich analýzami. Vypracovat metodiky pro prokazování nepovolených látek v EZ. V případě některých pesticidů (např. herbicidů) uznávat i důkazy získané tradiční (vizuální) metodou. • Metodika pro interpretaci reziduí v listech, půdě a ostatním materiálu zemědělského původu je naléhavě zapotřebí, protože kontrola EZ spotřebitelům a daňovým poplatníkům primárně Literatura: Bio Suisse (2010): Hodnocení reziduí pesticidů v bioproduktech. Rozhodující schéma, 1. 10. 2010. Bio Suisse. BNN (2012): BNN Orientační hodnota pro pesticidy – metodický pokyn k hodnocení reziduí pesticidů v bioproduktech. Verze: srpen 2012. Bundesverband Naturkost Naturwaren Herstellung und Handel e.V. Defra (2012): Metodický pokyn pro kontrolní orgány týkající se EU testování ekologických produktů v rámci Velké Británie: verze ke konzultaci – září 2012. EAHC (2011): Vzdělávací kurz o plánech kvality. TR03, Řím, 13-16 září 2011. ES (2002): Komise směrnice 2002/63/ES ze dne 11. července 2002 kterým se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků pro úřední kontrolu reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a o zrušení směrnice 79/700/EHS.
garantuje ekologický postup produkce (nepoužívání nepovolených pesticidů ve všech fázích výroby – „od pole až na stůl“). • Pro tyto materiály (rostliny a půda) musí být vytvořena vlastní pravidla. Měla by být formálně podobná pravidlům pro potraviny. • Pro tyto materiály neexistují žádné MLR a není jasné, zda je rovněž použitelná orientační hodnota 0,01 mg/kg. • V současné době proto nemůže metodika pro interpretaci pracovat s pevnými číselnými limity. V budoucnu je však žádoucí tyto hodnoty definovat. Je třeba na úrovni EU i jednotlivých členských zemí definovat limitní číselné hodnoty při aplikaci pesticidů podle jednotlivých plodin a nejdůležitějších
Official Journal of the European Communities L 187, 30-43. ES (2007): Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91. Official Journal of the European Communities L 189, 1-23. ES (2008): Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu. Official Journal of the European Communities L 250, 1-84. ES (2013): Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 392/2013 ze dne 29. dubna 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, pokud jde o kontrolní systém pro ekologickou produkci. Official Journal
účinných látek. To usnadní prokazování aplikace pesticidů, což bude použitelné i pro rostlinolékařskou službu při kontrole používání pesticidů v běžné a integrované rostlinné výrobě. FiBL, ÚKZÚZ i Bioinstitut navrhují zadat a financovat prakticky orientovaný výzkumný projekt s touto tématikou (na úrovni EU). Následně doplnit prováděcí předpisy k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o interpretaci výsledků analýz vzorků, které požaduje nařízení č. 392/2013 ING. JIŘÍ URBAN ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ, BRNO VE SPOLUPRÁCI S BIOINSTITUTEM, V. O. S. OLOMOUC
of the European Communities L 118, 5-14.EOCC (2012a): Diskusní dokument. Verze: září 2012. EOCC pracovní skupina pro rezidua. EOCC (2012 b): EOCC metodický pokyn pro rezidua pesticidů. Verze: září 2012. EOCC pracovní skupina pro rezidua. IFOAM EU group (2012): Metodický pokyn pro kontaminaci rezidui pesticidů pro mezinárodní obchod s bioprodukty. Verze srpen 3, 2011, aktualizováno: březen 12, 2012. Rombach (2006): Management rizik reziduí pesticidů v potravinách z ekologického zemědělství. Göttingen, 50 s. orgprints.org/10658. Urban (2012): Studie (analýza) pesticidů v ekologické produkci s návrhem Akčního plánu proti kontaminaci půdy, rostlin a ekologické produkce pesticidy v ČR. Bioinstitut Olomouc.
Tento projekt byl podpořen v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce, projekt číslo PF109.
Vinařský věstník 9/2013
zpět
11