SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

České firmy chtějí stavět Temelín

.................................................. Co nového v legislativě i Parlamentu Svaz organizoval úspěšnou misi do Turecka Úspornější rozpočet Evropské unie požaduje i ČR

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 03 2012

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

1600 subjektů 113 členských firem 31 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz chemického průmyslu ČR

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz kovohutnického průmyslu

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců

Svaz plastikářského průmyslu ČR

domácích spotřebičů

Svaz sléváren ČR

Česká manažerská asociace

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců cementu ČR

Českomoravská elektrotechnická asociace

Svaz výrobců vápna České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

ICT UNIE, o. s.

Unie středního stavu České republiky

Partner

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážení členové Svazu průmyslu a dopravy ČR, dovolte mi několik poznámek ke spojené nádobě vzdělávání a trhu práce. Všichni víme, že chronická nemoc a vleklá krize našeho školství by mohla vést až k tomu, že kvůli nedostatku technicky vzdělaných lidí se prosperující zahraniční společnosti zvednou a přestěhují výrobu jinam. Příkladů, že investoři nemohli naplnit své záměry právě z důvodu chybějících kvalifikovaných lidí, je už řada. I nyní, v době poměrně značné míry nezaměstnanosti, mají u nás mnohé firmy obrovské problémy, aby sehnaly inženýry i absolventy středních průmyslových škol a učilišť. Jejich zástupci stále důrazněji varují před tím, že pokud se trend nezájmu o technické obory nezastaví, zmizí nám z pracovního trhu řada pro průmysl nepostradatelných oborů. Je tu i další vztyčený ukazovák a tím je kvalita vzdělání a projení s praxí. Strašlivě se snížila úroveň průmyslovek a omdlívám z toho, jaké základní věci neznají inženýři po ukončení vysoké školy. K tomu šetření Svazu potvrzují, že i absolventi vysokých škol technického a ekonomického směru sotva přičichli k podnikové praxi. Nehledě na tuto kritiku si státní technické školství udržuje poměrně slušnou kvalitu, ba se postupně zlepšuje. O těch soukromých bych raději nemluvil, v tomto směru musí nastat nějaká katarze. Je faktem, že návrhů na řešení se popsaly stohy a s politiky se debatovalo stovky a stovky hodin. Přesto si dovolím shrnout některé návrhy. Počet vysokých škol je třeba omezit, zvýšit jejich kvalitu a zejména směřovat peníze na podporu kvality. Cestou je sledování úspěšnosti uplatnění absolventů a zda je to v jejich oboru. V zahraniční to není nic neobvyklého. Ohromným mínusem je, že z řady oborů odejdou absolventi pracovat jinam. To je ztracená investice. Považuji za nezbytné, aby se na všech vysokých školách zavedly přijímací zkoušky. Nutné je, nehledě na odpor rodičů i žáků, opětovné zařazení matematiky mezi maturitní předměty a návrat předmětu Polytechnická výchova (dříve takzvané Dílny) na základní školy. Něco se již daří, ale spíše snahami a tlakem soukromého sektoru, než iniciativou státu a jeho skutečně promyšlenou politikou. Vzdělání je vstupenka do života, která umožňuje při správné volbě lepší možnosti uplatnění. Pokud ovšem naše země stále produkuje disproporce mezi zaměřením vzdělávacího systému a poptávkou trhu práce, je dopředu naprogramované, že mnohem větší počet lidí nenajde na trhu práce uplatnění, než když by stát nerezignoval na roli zadavatele vzdělávání. Veškerá další opatření, jako je zejména požadavek Svazu na zavedení kurzaerbeitu v časech ekonomicky nepříznivých a v dobách propouštění pracovníků, je z tohoto pohledu spíše pomocí při hašení požáru než systémově dlouhodobá „prevence“. Pavel Juříček, viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a kolektivní vyjednávaní, spolupráci se sociálními partnery

Úvodní slovo

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma

Podpora exportu

Dobrá zpráva

Turecko je otevřené českým podnikatelům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Bovdeny byly pro Obzor živou vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

České firmy chtějí stavět Temelín, ale narážejí na legislativu EU . . . . . . . . . 05 Vyjádření Svazu k českým zakázkám při dostavbě Temelína . . . . . . . . . . . . . . . 07

Manažer roku Nominovaní v soutěži MANAŽER ROKU zvládají krizový management: Vývoj krize opisuje dvojité W . . . . . . . . . 38

Co vás může zajímat Fotopohlednice

Události, stanoviska, lobby Trestní odpovědnost právnických osob . . . . . . . . . . . . . . . . . 08

MSV 2012: brněnské výstaviště zaplní sedm průmyslových veletrhů . . . . . . . . . 40

BRANO a.s. si letos připomíná 150. výročí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Klubový večer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Setkání s novináři . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Pohled médií Média se zaměřila zejména na sociální témata . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Otázky pro …

Regionální zastoupení Optimalizace profesní struktury . . . . . . . 27

Rekvalifikace nabírají tempo . . . . . . . . . 26

Změny v zákoně o veřejných zakázkách . . . . . . . . . . . . . . 10 Co nového v Parlamentu? . . . . . . . . . . . . . 12 Nákladní doprava směřuje ze silnic na koleje, měla by tomu pomoci i nová legislativní úprava . . . . . . . . . . . . . 14 Finální verze fiskální smlouvy – proč ji podepsat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Současnost a budoucnost kohezní politiky EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Globální a evropský rozměr Co přináší evropské programy Horizont 2020 a Erasmus . . . . . . . . . . . . 28 Rozpočet EU aneb co spojuje a rozděluje tzv. Skupinu „stejně smýšlejících“ . . . . . 31 Jarní summit EU – mezník v hodnocení evropského semestru . . . . . . . . . . . . . . . 32

Na webu Sociálního dialogu sledují čtenáři nejvíce téma předdůchodů . . . . 35 Kulatý stůl o pracovně lékařských službách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.; Linet spol. s r.o., XII. Fórum Zlaté koruny, topvision,

Pár ekonomických zpráv z jednání BusinessEurope . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Nový zástupce SP ČR v CEBRE . . . . . . . . 35

04

České firmy chtějí stavět Temelín, ale narážejí na legislativu EU Zadávací dokumentace pro dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně má tisíce stran. Podpora českého průmyslu v ní ale nemůže být. Tuzemské podniky proto hledají vlastní cestu. Největší byznys století se otevírá před českými firmami. Ve hře je zhruba 200 miliard korun, které půjdou na výstavbu nových jaderných bloků v České republice. Do jaké míry si z tohoto obrovského investičního koláče české firmy ukousnou, zůstává ale stále otevřené. Karty miliardových investic drží v rukou především elektrárenská společnost ČEZ, i když konečné slovo bude mít vláda. O tom, komu se rozdají trumfy a kdo získá zakázku na výstavbu jaderných bloků v Temelíně, případně v Dukovanech, se intenzivně jedná. Už dnes je jisté, že to bude jeden z tria zahraničních účastníků tendru. Jedná se o americkou firmu Westinghouse, francouzskou Arevu nebo ruský Atomstrojexport.

„Temelín by měla stavět společnost, která zapojí co nejvíce českých firem,“ uvedl nedávno na semináři Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Český ministr by se neměl stydět, že chce, aby tuto práci dělaly české firmy,“ dodal. Vystihl tak přání šéfů mnoha tuzemských firem a také dlouhodobě prosazovaný postoj Svazu průmyslu a dopravy ČR. Problémem je, že toto přání se nemůže promítnout do zadávací dokumentace pro výstavbu jaderných bloků, kterou vypracoval ČEZ. Ta má sice 6000 stran, ale ani řádku o tom, že něco z toho by měly dodávat domácí podniky. Odporovalo by to legislativě Evropské unie. Přitom je veřejně známo, že v zahraničí se při

03 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

podobných gigantických investicích toto pravidlo často obchází a národní zájmy se dostávají do popředí. Pro výstavbu třetího a čtvrtého jaderného bloku v Temelíně se vybírá dodavatel formou veřejné soutěže, což neumožňuje preferenci místních subdodavatelů. „Soutěžitel tak rozhoduje sám o podílu českých firem,“ upozorňuje ředitel finanční divize ČEZ Martin Novák. „Každá země podporuje své firmy, přestože je to proti zákonům EU,“ dodává svůj postřeh do diskuse k účastí českých firem velvyslanec pro energetiku v Bruselu a vládní zmocněnec pro výstavbu Temelína Václav Bartuška. „Podporu pro svou účast na výstavbě jaderných bloků by domácí podniky měly získat u české vlády,“ říká předseda hospodářského výboru Milan Urban. Vláda by za tímto účelem měla přijmout deklaraci. Pokud by se tak zdráhala učinit, měl by to udělat parlament. „Parlament to udělat může, aniž by porušil pravidla hospodářské soutěže,“ tvrdí Urban. Zakázka pro Temelín má význam pro český průmysl i z dlouhodobého hlediska. Nejedná se pouze o výstavbu atomové elektrárny koncentrované asi do šesti let. Její životnost může být až desetinásobná. Ve hře je servis zařízení, jak upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký. Z toho by také měly profitovat české firmy. Podle stanoviska Svazu je za českou firmu považována společnost, která působí v České republice a platí zde daně. Tuzemské společnosti se musí dostat do hledáčku generálních dodavatelů jaderných bloků nezávisle na ČEZ. Podle Martina Nováka mají proti zahraniční konkurenci velkou přednost ve znalosti místních norem. Účastníci tendru je proto potřebují. Zatím se o podílu domácích firem spíše jedná v kuloárech, napilno mají lobbisté, tlak vyvíjejí samotné firmy. Výhodou je, že domácí podniky mají co nabídnout. Jejich předností není však pouze znalost prostředí. Česko se řadí mezi pouhých deset států na světě, které jsou schopny vyrobit jaderná zařízení. Ředitel energetické divize Vítkovic Martin Pecina potvrdil, že jednání mezi domácími podniky a možnými zahraničními generálními dodavateli již začala. Konkrétně Vítkovice jednají se všemi účastníky tendru. Naproti tomu plzeňská Škoda JS se přímo zapojila do česko-ruského konsorcia vedeného Atomstrojexportem. Toto konsorcium bylo považováno za favorita soutěže, ale jeho pozice byla nedávno oslabena po oznámení Rusů, že se o dva roky odkládá dokončení prvního

06

Téma

jaderného bloku v elektrárně v Novovoroněži. Přitom tamní reaktor měl být referenčním zařízením pro tendr na Temelín. Do ukončení soutěže nebude však stát. Letos v červenci chce ČEZ nabídky vyhodnotit, v polovině příštího roku pak vybrat vítěze tendru. Stavět by se v Temelíně mělo začít v roce 2016. Patrně ani Američané nebo Francouzi nebudou mít ale včas dokončeny referenční elektrárny pro tendr ČEZ. „Jde nám o dlouhodobý byznys,“ tvrdí Pecina o záměrech Vítkovic a řady dalších českých podniků. Nechtějí se podílet pouze na výstavbě domácích jaderných elektráren. Cílem českých firem je dostat se s velkými dodavateli jaderných zařízení i na chystanou výstavbu jaderných elektráren v zahraničí. Například se chtějí uplatnit v Rusku nebo na perspektivních trzích Indie a Číny. Proto se minulý měsíc uskutečnilo setkání zástupců ruského jaderného konsorcia s 60 manažery českého průmyslu. Nejednalo se zde pouze o případné spolupráci na Temelínu, ale také při výstavbě jaderných elektráren v Rusku a ve světě. „Máme zakázek dost a potřebujeme pro ně kvalitní dodavatele,“ prohlásil viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček. Ocenil kvalitu českého jaderného průmyslu a také jeho orientaci na ruskou technologii danou historicky. V Rusku se plánuje v nejbližších letech výstavba 13 jaderných elektráren. Další zakázky má konsorcium v zahraničí. Rovněž Francouzi a Američané slibují vysoký podíl českých firem v Temelíně. ZVVZ Group v Milevsku například úspěšně zvládlo audit Arevy. Následně s dalšími 13 podniky podepsala milevská firma počátkem března s francouzskou společností memorandum o porozumění. To by se mělo stát odrazovým můstkem pro spolupráci nejen při dostavbě Temelína, ale také na projektech Francouzů v zahraničí. „Všichni tři uchazeči říkají, že podíl českých firem bude vysoký až 70 procent,“ upozorňuje Václav Bartuška. Osobně nemá rád sliby, raději by sázel na písemné dohody. Největší šanci na získání podílu ze zakázky mají tuzemské stavební firmy. „Každý, kdo umí stavět, tam najde svůj díl práce,“ zhodnotil možnou účast tuzemských stavebních firem na dostavbě Temelína generální ředitel firmy Skanska Dan Ťok. Společnost Metrostav již uzavřela s americkou Westinghouse dohodu o budoucí spolupráci při dostavbě atomové elektrárny. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR k českým zakázkám při dostavbě Temelína Svaz průmyslu a dopravy ČR zastřešuje velkou část průmyslových firem a ve své činnosti neprosazuje zájem některé z nich proti zájmům ostatních. Hájíme zájmy průmyslu jako celku. To jsme prokázali při přípravě aktualizace Státní energetické koncepce. V našich připomínkách a požadavcích jsme preferovali obecný zájem s důrazem na zájem zákazníků – spotřebitelů, kteří oprávněně požadují ekonomicky dostupné, bezpečné a spolehlivé dodávky energií. Nejinak postupujeme v případě rozhodování o dodavateli historické investice, kterým je nepochybně dostavba JE Temelín. Nepřejeme si, aby vláda porušila pravidla hospodářské soutěže a ani to není možné. Chceme, aby jako majoritní akcionář investora velmi vážně vnímala, o jak historickou příležitost pro průmysl a stavebnictví se jedná a využila všechny možnosti, které má k dispozici. Je nutné vzít v úvahu, jaké důsledky bude mít rozhodnutí o přidělení mimořádné zakázky, kterou výstavba JE představuje na zaměstnanost v ČR. Dále jaký význam to bude mít pro daňové inkaso. Jde o realizaci zakázky s vysokou náročností na kvalitu jejího provedení. Odvětví energetického strojírenství v ČR patří mezi

absolutní světovou špičkou, a mohlo by prostřednictvím tohoto projektu opětovně prokázat svoji vysokou úroveň. Významný bude i efekt referencí vyplývající z účasti na dodávce. Je samozřejmé, že české firmy ucházející se o účast na projektu dostavby 2. a 3. bloku JETE musí nabídnout kvalitní, časově, termínově a technicky konkurenceschopné produkty a práce. Takových nabídek od svých tradičních, vyzkoušených, již certifikovaných subdodavatelů bude mít vítěz tendru ale více. Proto je nutno ze strany vládních představitelů zajistit pro české firmy zvýhodnění, které umožňuje pozice investora. Představte si, že americký, francouzský nebo ruský investor s majoritním vlastnickým podílem státu by se takto rozsáhlou investici ve vlastní zemi nesnažil ovlivňovat ve prospěch firem zaměstnávajících své občany a platících daně doma. I z důvodu přenosu know-how by se na akci měla podílet česká inženýringová organizace. Průmyslu a stavebnictví, které prožívá jedno ze svých nesložitějších období, je potřeba jít naproti. Vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR přednesl 22. února 2012 na semináři Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Přinášíme zkrácenou verzi.

03 2012


07

Trestní odpovědnost právnických osob Firma může být nyní trestně odpovědná stejně jako fyzická osoba. Zdaleka ne všechny společnosti si to uvědomují.

Od 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., kterým byla do právního řádu České republiky zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Vzhledem k tomu, že tento zákon se netěšil takovému zájmu médií, jako jiné právní normy, mohlo se stát, že ne všechny společnosti jsou si vědomy dopadu této právní úpravy. Tento článek se zaměřuje na nejdůležitější aspekty právní úpravy a hrozící rizika pro společnosti. Odpovědnost podle zákona postihuje všechny právnické osoby, které na území ČR: • mají sídlo • podnikají • mají svůj majetek • mají svoji pobočku nebo organizační složku. Trestní odpovědnosti tedy podléhají např. i nadace a sdružení dle zákona o sdružování, příspěvkové organizace,

08

Události, stanoviska, lobby

obce při výkonu ekonomické činnosti (viz § 2 až 6 zákona). Trestné jsou jen skutkové podstaty, které jsou taxativně uvedené v zákoně – § 7. Trestné jsou např. činy (výčet je opravdu jen demonstrativní, je nutno se podívat, co vše je v § 7 uvedeno): • Majetkové (např. podvody – daňové, dotační, úvěrové, pojistné; podílnictví, praní špinavých peněz, trestné činy souvisící s informačními systémy – poškození záznamu na počítači, zásah do vybavení počítače) • Hospodářské (např. zkreslování údajů o stavu hospodaření, pletichy při zadávání veřejných zakázek, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek, poškozování finančních zájmů EU např. při čerpání dotací) • Daňové (např. nesplnění oznamovací povinnosti, neodvedení daně,

krácení daně) – u těchto trestných činů funguje účinná lítost, tzn. např. pokud do vynesení rozsudku dlužnou částku zaplatí, společnost nebude potrestána – § 11 zákona • Porušování autorských práv (např. užití nelegálního SW) • Ekologické (např. poškození životního prostředí, poškození vodního zdroje, neoprávněné nakládání s odpady, poškození chráněných částí přírody) – ke vzniku trestní odpovědnosti stačí, že došlo k ohrožení, nemusí vzniknout škoda • Korupční (např. úplatky, podplácení, neoprávněné zaměstnávání cizinců – bez platného víza, bez pracovního povolení, křivá výpověď, padělání veřejné listiny). Společnost je trestně odpovědná, pokud se jí může přičíst k tíži jednání jednotlivce, který k ní má vztah (§ 8 zákona). Přímá odpovědnost nastává v případech, kdy jde o osobu, která je: • jejím statutárním orgánem/ členem statutárního orgánu • oprávněna za společnost jednat jejím jménem a na její účet (na základě plné moci, smlouvy o zastoupení, mandátní smlouvy aj.) • vedoucím zaměstnancem (dle organizační struktury společnosti) nebo členem dozorčí rady • majoritním akcionářem nebo ovládací osobou (mateřské společnosti u holdingu a koncernu). Pokud jde o řadové zaměstnance, společnost je trestně odpovědná pouze v případě, že se prokáže, že zaměstnanec jednal při plnění pracovních

úkolů na základě pokynu, schválení nebo rozhodnutí společnosti. Pokud zaměstnanec jedná tzv. z vlastní iniciativy, musí společnost, aby se zbavila své trestní odpovědnosti, prokázat, že má nastavena interní preventivní opatření (interní předpisy, systém školení, kontrolní mechanismy), aby k nežádoucímu jednání nedocházelo. Je třeba si uvědomit, že trestní odpovědnost právnických osob přechází na všechny její právní nástupce, např. při přeměnách – § 32 zákona. Při prokázané trestní odpovědnosti je možno společnosti uložit tyto tresty (§ 15 až 23): • pokuta (peněžitý trest) • propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty • propadnutí majetku • zákaz plnění veřejné zakázky, zákaz účasti ve veřejné soutěži SP_inzerat.pdf

1

3/1/2012

•

zákaz přijímání dotací a subvencí (už poskytnuté dotace se musí vrátit) • zákaz činnosti až na 20 let • zrušení společnosti (pouze společnost se sídlem v ČR, nelze zrušit společnost zřízenou zákonem) • uveřejnění rozsudku. Od 1. ledna 2012 existuje trestní rejstřík právnických osob. Výpis z tohoto rejstříku se nově předkládá např. při účasti ve veřejné soutěži či žádosti o dotaci.

Co by měla společnost učinit, aby minimalizovala riziko vzniku její trestní odpovědnosti? • •

Vyhodnotit rizika v organizační struktuře společnosti Revidovat podpisová oprávnění ve společnosti a vystavené plné moci

•

Prověřit nastavení systému odpovědnosti ve společnosti • Provést inventuru interních předpisů a nadále nastavit pravidla pravidelné revize předpisů, zda odpovídají potřebám praxe (poznámka na okraj, to, že je ve společnosti např. ISO, neznamená, že je vůči vzniku trestní odpovědnosti chráněna) • přijmout potřebné předpisy, např. směrnici o zákazu braní úplatků • zavést evidenci proškolení zaměstnanců ke správnému chování • zavést efektivní systém kontroly. Důležitá informace na závěr. Zákon platí od 1. 1. 2012, takže nedopadá na to, co se stalo v minulosti. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské [email protected]

6:24:51 PM

Generální partner:

XII. Fórum Zlaté koruny

Distribuce finančních produktů aneb

Výchova klientů v Čechách C

M

Hlavní partneři:

Pod záštitou ministra financí ČR Miroslava Kalouska 27. března 2012, 9:30 hod., TOP HOTEL Praha, Blažimská 1781/4, Praha 4

Y

MY

CY

Partneři:

Diskutovaná témata:

CM

Dopady regulace finančního trhu na budoucí ekonomický vývoj Finanční poradenství Ochrana spotřebitele

·

CMY

K

Přednášející: Ing. Radek Urban prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Ing. Petr Zahradník, M.Sc. Ing. Pavel Řehák, MBA Ing. Aleš Michl

·

·

Hlavní mediální partneři:

·

Mediální partneři:

V diskusi vystoupí další významní ekonomové, zástupci akademické sféry, podnikatelé. Odborní partneři:

Účastnický poplatek za 1 osobu: 3.900,- Kč bez DPH (4.680,- Kč s DPH)

Více informací a příhlášku najdete na www.zlatakoruna.info

Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká manažerská asociace, Asociace pro kapitálový trh ČR, Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Vysoká škola finanční a správní, Klub finančních ředitelů.

Organizátor:

Změny v zákoně o veřejných zakázkách Nově se zavádí institut významné veřejné zakázky. Snižují se také finanční limity pro zakázky malého rozsahu. Dne 1. 4. 2012 nabude účinnosti novela zákona o veřejných zakázkách č.55/2012 Sb., která do procesu zadávání a realizace veřejných zakázek v České republice přináší úpravy, které by měly vést k efektivitě a transparentnosti procesu a omezit možnost korupce. Novelou dochází mimo jiné k těmto zásadním změnám, které se dotknou jak zadavatelů veřejných zakázek, tak uchazečů o ně: •

Změna definice dotovaného zadavatele (§2 odst.3 zákona) – dotovaným zadavatelem je nově právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté z těchto zdrojů přesahují 200 mil. Kč. Nový pojem veřejné zdroje je definován v §17 písm. u) zákona. • Možnost volby rozhodného práva v rámci práva členských států EU, pokud zadává veřejnou zakázku sdružení zadavatelů zahrnující zahraniční osoby a alespoň jeden z nich má sídlo v členském státě EU. • Snížení zákonných limitů pro veřejné zakázky – malého rozsahu dodávek a služeb – 1 mil. Kč bez DPH – malého rozsahu u stavebních prací – 3 mil. Kč bez DPH – na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení – 10 mil. Kč bez DPH • Zavádí se nový institut – významná veřejná zakázka (§16a zákona) – od 300 mil. Kč, je-li zadavatelem ČR, státní příspěvková organizace – od 50 mil. Kč, je-li zadavatelem kraj, obec, město Tyto zakázky podléhají přísnějšímu režimu – povinné prodloužení zákonných lhůt, povinné zpracování odůvodnění veřejné zakázky, které podléhá schválení vlády/příslušného orgánu, složení hodnotící komise. • Upřesnění vymezení profilu zadavatele (§17 písm. x) zákona) – požadavky stanoví prováděcí předpis. • Povinnost uveřejňovat na profilu zadavatele (§147a zákona) – smlouvu včetně všech změn a dodatků do 15 dnů od uzavření smlouvy, u rámcových smluv do 15 dnů

10


•

•

•

•

•

od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Zákon stanoví výjimky z této povinnosti. Pozor povinnost uveřejnit smlouvu i u zakázek s cenou od 500 tis. do 1 mil. Kč, které jinak režimu veřejných zakázek nepodléhají. Povinnost uveřejnit smlouvu se netýká sektorového zadavatele. – výši skutečně uhrazené ceny do 90 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k 31. 3. následujícího roku cenu uhrazenou v předchozím roce – seznam subdodavatelů do 90 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k 31. 3. následujícího roku stav předchozího roku. Povinnost dodavatele předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, kterým za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (u významných VZ více než 5 %) z celkové ceny, do 60 dnů od splnění smlouvy, u víceletých smluv vždy k 28. 2. následujícího roku. K seznamu subdodavatelů, kteří jsou a.s., musí být přiložen seznam akcionářů vlastnících více než 10 % základního kapitálu (nesmí být starší 90 dnů). Nové správní delikty – Zadavatel – nesplní povinnost uveřejnění nebo nedodrží způsob uveřejnění – Dodavatel – nepředloží seznam subdodavatelů Nová povinnost veřejného zadavatele odůvodnit veřejnou zakázku a uveřejnit odůvodnění na profilu zadavatele do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení/odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení – Účelnost veřejné zakázky – Přiměřenost požadavků na technické kvalifikační předpoklady – Vymezení obchodních a technických podmínek ve vztahu k potřebám zadavatele – Stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Tato povinnost se nevztahuje na sektorového zadavatele. Předběžné oznámení (§86 zákona) – povinnost uveřejnit u všech veřejných zakázek alespoň 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení. Lhůty (§39 zákona)

– Zrušení možnosti zkrácení lhůty pro žádost o účast a podání nabídky z naléhavých objektivních důvodů – Povinnost prodloužit minimální lhůty u významných veřejných zakázek – Povinnost prodloužit lhůtu při úpravě/změně zadávacích podmínek. • Povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdrží jen 1 nabídku nebo zůstane k hodnocení jen 1 nabídka. To neplatí pro jednací řízení s uveřejněním/bez uveřejnění. • Dosavadní způsob prokázání splnění ekonomických a finančně kvalifikačních předpokladů je nahrazen čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit veřejnou zakázku, ale nelze je nahradit čestným prohlášením subdodavatele. • Smluvní podmínky, jejichž součástí je zajištění povinností dodavatele (smluvní pokuty), a platební podmínky nemohou být dílčím hodnotícím kritériem ekonomické výhodnosti nabídky. • Reference od privátních zadavatelů nelze doložit čestným prohlášením, ale smlouvou a dokladem o plnění. • Nelze požadovat prokázání kvalifikace prostřednictvím certifikace ISO, OHSAS a jiné. To neplatí pro sektorové dodavatele.

•

•

•

Doklady ke splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší než 90 dnů ke dni podání nabídky. Uchazeč je povinen oznámit změny v kvalifikaci (tj. i změna ve složení představenstva) §58 odst.1 zákona – novelou prodlouženy lhůty pro oznámení změn – 7 pracovních dnů, a předložení potřebných dokumentů – 10 pracovních dnů. Nové povinné součásti nabídky (§68 zákona) – Čestné prohlášení, že neuzavřel a neuzavře v souvislosti s veřejnou zakázkou zakázanou dohodu – Seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech byli v pracovněprávním, funkčním či jiném poměru k zadavateli – Seznam akcionářů vlastnících akcie, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu.

Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské [email protected]

member of

NÁŠ RŮST

3. dubna 2012 | Hotel Akademie – Naháč, Chocerady

         

Tomáš Čupr, zakladatel, Slevomat.cz Jakub Havrlant, CEO, Allegro Group Jan Harant, předseda představenstva, AGRO CS Josef Hušek, generální ředitel, INEKON GROUP Tomáš Klápště, výkonný ředitel, Patria Corporate Finance Eduard Kučera, zakladatel a předseda představenstva, AVAST Software Wiktor Mokrzycki, viceprezident a spolumajitel, Mobruk Leoš Novotný, předseda představenstva, LEO Express Pavel Přikryl, manager, Grant Thornton Advisory Karel Žďárský, generální ředitel, předseda představenstva, FARMET

Moderace: David Pirner, managing partner, Grant Thornton Advisory

Jak to vidí podnikatelé a majitelé společností? top vision s. r. o. | U Půjčovny 952/2, 110 00 Praha 1 tel.: 234 718 721 | [email protected] | www.topvision.cz Partneři akce

Odborní garanti akce

Mediální partneři

03 2012


11

Co nového v Parlamentu? Z únorové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu vybíráme:

A. z prvních čtení •

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Jde především o technickou, nicméně velmi nezbytnou novelu pro důvěryhodnost veřejné sféry a schopnost jejího řízení. Má dohonit zpoždění kvality účetnictví státní správy za sférou privátní.Nejvýznamnější změnou je schvalování účetních uzávěrek ve veřejné sféře. To se týká jak organizačních složek státu, tak krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí. Ministerstvo financí v tuto chvíli finalizuje vydání prováděcí vyhlášky k zákonu, která by měla vzniknout v úzké spolupráci s metodiky krajů a ministerstev. • Novela z. o územním plánování a staveb. řádu (stavební zákon) Tento zákon byl od doby své účinnosti již několikrát novelizován drobnými novelami, ale teprve tato novela je zásadní změnou. Klade si za cíl zjednodušit některé procesy a zlepšit fungování stavebního zákona na základě zkušeností, které jsme získali z praxe. Podle slov pana ministra „nejdůležitějšími změnami v této novele je přispět k zásadě «jedna stavba, jeden úřad,

12


jedno rozhodnutí». Dále je to snaha omezit regulaci povolování staveb na nezbytně nutnou míru a touto novelou navrhnout opatření směřující ke zpřesnění podmínek pro účast veřejnosti v řízení při povolování staveb veřejné a dopravní infrastruktury, tak aby měla možnost se zúčastnit v počátečních stadiích rozhodování, ale aby nebyl vytvářen prostor pro obstrukční jednání.“ • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), Předkládaný návrh zákona mění zákon o živnostenském podnikání a další související zákony. Byl vypracován s cílem pokračovat v plnění vládního plánu snižování administrativní zátěže pro české podnikatele. Administrativní zátěž podnikatelů se snižuje zejména tím, že se ruší povinnost označovat provozovnu identifikačním číslem provozovny. Dále se rozšiřuje funkce živnostenského úřadu jako centrálního registračního místa tak, že podnikatel může živnostenský úřad využít i v případě, že oznamuje změnu údajů pouze jiným úřadům, například finančnímu nebo správě sociálního zabezpečení, tedy i v případě, že živnostenskému úřadu v podstatě žádnou konkrétní změnu jeho se týkající neoznamuje. Nově se podnikateli umožňuje, aby kdykoliv sdělil živnostenskému úřadu, že adresa jeho místa podnikání bude do budoucna vždy totožná s adresou jeho bydliště. Změnu

bydliště již podnikatel není povinen oznamovat, protože živnostenský úřad se o ní dozvídá z jiných registrů veřejné správy. Podnikatel nemusí nově chodit na živnostenský úřad změnu místa podnikání oznamovat. Dalším záměrem této novely je odstranit z úpravy živnostenského zákona neodůvodněné odchylky od obecné procesní úpravy dané správním řádem. Návrh rovněž odstraňuje dílčí nepřesnosti právní úpravy zjištěné z aplikační praxe. Navazující novela zákona o správních poplatcích reaguje na skutečnost, že podnikatel již v živnostenském úřadu neoznamuje změny údajů zaznamenané v obchodním rejstříku nebo v jiných registrech veřejné správy. • Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 563/ – prvé čtení (přikázán) To, co je předloženo, je skutečně technická novela. V dosavadním znění zákona o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je totiž ustanovení o úhradě nákladů na správní řízení ve věci akreditace, které se hradí před vlastním zahájením tohoto řízení. Ty poplatky, které tam jsou předepsány, jsou v podstatě nevybíratelné, protože velmi těžko lze před zahájením řízení stanovit, jaké budou náklady na správní řízení ve věci akreditace. Proto tato novela navrhuje převzetí standardního způsobu, jakým jsou vypočítávány správní poplatky, a navrhuje stanovení jednotné výše za jednotlivé úkony při akreditaci dotčených subjektů.

podnikatelů v silniční dopravě. Tím pádem se nahrazuje i centrální registr vozidel, respektive dopravců. •

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Cílem první, tedy implementační části, je zapracovat do českého právního řádu v nezbytném rozsahu úpravu obsaženou v právním předpisu Evropské unie, konkrétně se jedná o zcela nově navrženou právní regulaci evropské služby elektronického mýtného a poskytovatele této služby a dále o rámcovou úpravu provozování inteligentních dopravních systémů. V té druhé části, neimplementační, předloženého vládního návrhu se zabývá zpřísněním a zpřesněním právní úpravy zřizování a provozování reklamních zařízení na pozemních komunikacích a podél nich a účelem navržených změn právní regulace reklamních zařízení je v zásadě zamezit umísťování reklamních zařízení podél pozemních komunikací mimo souvisle zastavěná území obcí kromě opodstatněné výjimky reklamních zařízení sloužících k označení provozovny nacházející se u této komunikace a těch reklamních zařízení, jež nejsou viditelná uživateli dané pozemní komunikace. Dále z dalších dílčích změn obsažených v navrhovaném zákoně lze pak zmínit kupříkladu zakotvení zákonného rámce umožňujícího zavést systém slev na mýtném nebo dílčí změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny a o zákonu o dráhách, které mají zpřesnit současnou obtížně aplikovatelnou úpravu povolování kácení dřevin rostoucích podél pozemních komunikací nebo drah. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

B. návrhy projednané ve třetím čtení •

Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší

•

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Předložený vládní návrh se soustředí zejména na úpravu zákona o silniční dopravě ve vztahu ke třem nařízením Evropské unie, takzvaný silniční balíček. Co se týče samotných tří nařízení Evropské unie, zde se jedná zejména o zavedení společných pravidel – za prvé pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, za druhé pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, za třetí pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy. Samotná transpozice také upravuje podmínky pro získání koncesí. Nová je podmínka řádného a trvalého usazení v České republice, podnikání s velkými vozidly a nově zavedení rejstříku

03 2012


13

Nákladní doprava směřuje ze silnic na koleje, měla by tomu pomoci i nová legislativní úprava Překladiště se dostanou na úroveň silnicím a železnici. Stát do nich bude moci investovat s podporou evropských peněz.

Pavel Dobeš, ministr dopravy, Petr Kašík, výkonný ředitel Svazu dopravy ČR foto zdroj: European Leadership & Academic Institute v.o.s.

Přelomová změna v systému české dopravní infrastruktury čeká nyní na tuzemské dopravce. Překladiště pro kombinovanou dopravu se mají stát součástí veřejné dopravní infrastruktury. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo Ministerstvo dopravy ČR, a to i ve spolupráci se Svazem dopravy ČR. Terminály pro překládání zboží z kamiónů na vlaky a opačně budou patřit mezi dopravní cesty stejně jako železnice nebo silnice. Nová právní úprava by přitom měla usnadnit výstavbu těchto terminálů v Česku a tím urychlit přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici. Tak to požaduje i Evropská unie, která v nové Bílé knize pro dopravu zvyšuje úlohu železnice na přepravním trhu. Do roku 2030 chce EU přesunout na železnici třetinu všech silničních přeprav nad 300 kilometrů. „Změna zákona umožní financovat výstavbu překladišť z evropských peněz,“ řekl Spektru Vít Sedmidubský z Ministerstva dopravy ČR.

14


Překladiště čeká rozvoj Nová legislativní úprava připravuje půdu k rozvoji kombinované dopravy pro další programové období evropských fondů, které začne platit od roku 2014. Doposud překladiště patřila do země nikoho a financovat jejich výstavbu z veřejných prostředků nebylo možné. Nyní začlenění překladišť do dopravní sítě umožní Státnímu fondu dopravní infrastruktury stavět tyto terminály. „O výši prostředků se zatím nejedná,“ dodal Sedmidubský ke skutečnosti, že v současnosti se připravuje pouze legislativní podpora kombinované dopravy. Významný podíl na změně měl Svaz dopravy ČR. „Nadřeli jsme se na tom jako koně,“ vzpomněl složitou přípravu nové právní normy jeho výkonný ředitel Petr Kašík. Komise odborníků se střídaly, zanikaly staré a vznikaly nové. Sám Petr Kašík pracoval v několika z nich. „Je to kardinální otázka, bez toho se nemůže

rozvíjet kombinovaná doprava,“ dodal k očekávanému zvýšení počtu veřejných překladišť, kvůli nimž nové předpisy vznikají. Princip „veřejnosti“ je podle Petra Kašíka velice důležitý, neboť terminály postavené ze soukromých peněz a vlastněné soukromými operátory až tolik nelákají dopravce. Vysvětlení je nasnadě, neboť operátor vlastnící terminál dostává do rukou dokumentaci dopravce, zná jeho ceny a adresy zákazníků. To se dá v konkurenčním prostředí zneužít a dopravní firmy se toho bojí. „Potřebujeme, aby stát nahlížel na překladová místa jako na dopravní infrastrukturu. Zákon zatím zná pouze silnice a železnice, ale styčné plochy již za ně nepovažuje,“ říká Vladimír Fišer, ředitel společnosti Bohemiakombi. Zároveň vítá, že Ministerstvo dopravy společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími partnery na změně pracuje.

Stavělo se jen za vlastní peníze Doposud ten, kdo chtěl provozovat kombinovanou dopravu, si musel postavit terminál za vlastní peníze. Přitom v Německu přes 80 procent finančních prostředků na výstavbu překladišť pochází ze státní pokladny. Podobná situace je v řadě států Evropské unie. Postavení překladišť není levné. Ta největší v Německu vycházejí v přepočtu až na miliardu korun.

Například v Paskově otevřela společnost AWT překladiště, které pomáhá převádět dopravu ze silnice na železnici v oblasti Ostravska. Jenom počáteční investice přišla na 30 milionů korun. Překladiště lze však postavit poměrně rychle, za rok může být v provozu. Největší terminál pro kombinovanou dopravu se u nás nachází v Lovosicích. Postavily ho České dráhy. Stejně velká a výkonná překladiště však v Česku chybí. Podstatně menší se kromě Paskova nacházejí ještě v Brně a ve Zlíně. Urychlit výstavbu nových terminálů by mohla chystaná oprava dálnice D1. Na dobu deseti let omezí dopravu po hlavním silničním spoji České republiky. Denně mezi Prahou a Brnem projede až 10 000 kamionů. Při opravách a částečném rozšíření dálnice dojde k omezení provozu. Má začít letos v létě a už nyní se situace dopravní firmy obávají. Překládat kamiony na železnici se vyplatí jen pro větší vzdálenosti, minimálně na 600 až 700 kilometrů. Například pro vzdálenost 300 kilometrů jako je z Brna do Ústí nad Labem se to nevyplácí. Tady se uplatňují přednosti silniční přepravy. Podle spolumajitele společnosti M+L a viceprezidenta ČESMAD Josefa Mezery kombinovaná přeprava musí nabízet výhody, jinak se dopravci pro ni nerozhodnou. Především cena by měla být přijatelnější než mají kamiony na silnici. Dále při soutěži mezi silnicí a železnicí rozhodují spolehlivost, rychlost a přesnost dopravy. Třetí podmínkou je spokojenost konečného zákazníka.

Přeložit vlak již lze za 10 minut

250 miliony korun. Dopravci ji využívali pouze z důvodů, aby získali povolenky na provoz kamionů v SRN. Po začlenění České republiky v roce 2004 do Unie tato motivace padla a RO-LA zanikla. Začal se ale uplatňovat nový způsob tzv. nedoprovázené kombinované dopravy. V Lovosicích ho rozvíjí bývalý provozovatel Roly společnost Bohemiakombi. Na vagóny se nakládají obřími překladači z kamionů pouze návěsy. Řidič i vozidlo zůstávají na místě. V cílovém překladišti se kontejner naloží na jiný kamion a ten ho doveze na místo určení. Nový způsob kombinované dopravy se zatím rozšiřuje pomalu, slouží pouze malému počtu dopravců. Především proto, že dopravce musí přizpůsobit návěs, aby ho mohly bez problémů zvednout drapáky překladače. Upravené návěsy se vyskytují zatím pouze u jednoho ze sta. Na okraji Lipska se nyní zkouší vzorový terminál, kde nové technologie umožňují zkrátit přeložení celého vlaku z hodiny a půl na deset minut.

Pozitivní zkušenosti Podíl kombinované dopravy na celkové nákladní železniční dopravě se zvyšuje. Před dvěma roky poprvé překonal hranici 10 procent. Roste počet vlaků v kombinované přepravě. V roce 2010, z kterého jsou známa poslední data, se jednalo o 14 000 vlaků, rok předtím o 3 000 méně. Zvyšuje se i počet firem, které si nechávají přepravovat kamionové návěsy po železnici. Tento trend stát podporuje různými finančními zásahy. Jednou z nich je zvyšování sazeb elektronického mýtného

pro nákladní auta, které od počátku loňského roku poskočily o čtvrtinu. Na dálnicích se tak platí v průměru pět korun za kilometr. Ministerstvo dopravy ČR přitom snížilo ceny nákladním vlakům za využívání kolejí, byť nedostatečně vzhledem k cenám v ostatních zemích EU. O rostoucí oblibě kombinované dopravy svědčí i první ročník soutěže Volná cesta, pořádaný loni Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí. Soutěž vyhrála společnost Bohemiakombi, která po železnici přepravuje návěsy mezi Lovosicemi a Duisburgem. Na tuto trať vysílá již pět párů vlaků týdně. Provozuje i přepravu návěsů mezi Lovosicemi a Hamburkem. Linku plánuje prodloužit dále na jihovýchod, aby vyhověla společenské poptávce po odlehčení dálnici D1. Na začátku letošního roku zahájila rovněž provoz kombinované dopravy z Ostravy do italské Verony. V praxi se tak ukazují výhody kombinované dopravy. Železnice je pro delší tratě a těžké materiály nejlevnějším druhem nákladní dopravy. Dalšími přednostmi jsou spolehlivost, rychlost, ohleduplnost k životnímu prostředí a také bezpečnost. Vlaky nikde nestaví a nedávají příležitost zlodějům. Výhodou železnice je, že může přepravovat velké objemy zboží s velkou váhou. Na jednu vlakovou soupravu se vejde 40 návěsů. Na našem území jezdí vlaky kombinované dopravy bez zpoždění a dodržují časové harmonogramy. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Očekávanému přechodu nákladní dopravy ze silnice na železnici by měly pomoci nové technologie. Kombinovaná doprava startovala v 90. letech pod názvem RO-LA právě mezi Lovosicemi a Drážďany. Tehdy se nakládaly na vagóny celé kamiony a vozy doprovázeli řidiči jedoucí v lehátkových vozech. RO-LA byla nákladná a proto dotovaná z veřejných prostředků ročně

03 2012


15

Finální verze fiskální smlouvy – proč ji podepsat Český byznys se nechce vyčleňovat z fiskální smlouvy eurozóny. SP ČR proto vyjádřil podporu této smlouvě a požádal vládu o kladný přístup k tomuto dokumentu. Nejen v českých médiích mnohokrát zazněla diskuse nad tématem, proč česká delegace vedená premiérem Nečasem si vzala čas na promyšlení a vyjádřila tím pochybnosti nad „Smlouvou o stabilitě, koordinaci a řízení v Hospodářské a měnové unii“, neboli zkráceně „fiskální smlouvou eurozóny“. V minulém díle Spektra vám byly představeny základní momenty a cíle smlouvy. Svaz průmyslu a dopravy ČR se již vyjádřil na podporu této smlouvy a požádal vládu ČR o kladný přístup. Ve své tiskové zprávě uvedl nezbytnost aktivní účasti ČR na formulování budoucí podoby eurozóny a Evropské unie. „Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné.“ Ještě jednou se k tématu smlouvy vracíme.

Co je třeba vzít v úvahu – otázky k zamyšlení První otázkou je vnímání ze strany ostatních států EU. Kdokoliv, kdo tuto smlouvu podrobněji četl, tak si mohl položit otázku, proč se žádná jiná země neozvala? To ostatní země EU vnímají tuto smlouvu opravdu tak pozitivně? Opravdu jenom ČR si všimla nedostatků smlouvy, nebo tuto smlouvu nepochopila? Vždyť řada článků smlouvy nepřináší často nic jiného, než co v určité podobě existuje již dnes v jiných právních normách EU. Vždyť některá vymezení jsou příliš obecná, chcete-li vágní. Vždyť konkrétní implementace a vynucení stále v dané smlouvě nastavena nejsou. Navíc, pokud nefungovaly některé mechanismy a sankce u dosavadního vymezení, jak jejich další, v mnoha oblastech vágní vymezení, bude fungovat dle nové smlouvy? Co je tou silnější zbraní? Je to opravdu onen závazek zabudovat související mechanismy do národní legislativy? Druhou oblastí otázek může být hledání článků týkajících se oné stability a koordinace. Které články řeší ostatní makroekonomické nerovnováhy, onu proklamovanou sníženou konkurenceschopnost evropské unie se stále častěji zmiňovanou hrozbou velmi chabého vývoje EU v následujících letech? Setkáte-li se ale s představiteli těchto států, tak vám neformálně sdělí, že vědí o mnoha nedokonalostech smlouvy. Ale smyslem je právě ona veřejná deklarace a ukázání zájmu o danou problematiku. Dát signál, že se jedná o klíčový problém, který bude jednotně a systematicky řešen. Jednotlivé dílčí kroky se teprve v průběhu dopracují.

16


Právě nestát stranou, mít možnost něco říct s argumenty (i když samozřejmě bez hlasovacího práva), je tím argumentem pro podpis, ukázat ochotu řešení a spolupráce. A co otázka veřejného deficitu a dluhu? Pro připomenutí, kromě odvolání na „Maastrichtská kritéria“ smlouva obsahuje i závazek vyrovnaných či přebytkových rozpočtů, přičemž strukturální deficit by neměl přesáhnout 0,5 % nominálního HDP či jasné vymezení uvalování sankcí. Zde nám může například chybět konkrétní vymezení výpočtu strukturálního deficitu. Dáme-li stranou technické a právní připomínky, tak tato ustanovení nejsou v rozporu s cílem vlády ČR dosáhnout vyrovnaného rozpočtu do roku 2016, cílem uvedeným v její konsolidační strategii. Ani ustanovení o překročení 60% hranice ukazatele zadluženosti by nemělo vládu znepokojovat, pokud bude jednat v souladu s uvedenou konsolidační strategií. V neposlední řadě se jedná o otázku „Co přináší smlouva významněji nového?“ Novým přínosem smlouvy, kromě posílení role Evropského soudního dvora, je i snaha jejích tvůrců o zabudování principů fiskální rovnováhy do národní legislativy, tedy aby státy nejprve narazily při porušování pravidel na instituce na národní úrovni. Myšlenka, která za tímto návrhem stojí, vychází zřejmě z neúčinných mechanismů v rámci Paktu stability a růstu na evropské úrovni. Jejich zabudování do národní legislativy by vzhledem k výše řešenému vládě vadit nemělo. Bezpochyby ve smlouvě nalezneme mnoho otazníků nad reálnými možnostmi aplikace jednotlivých ustanovení, nad jasným mechanismem směřování k hospodářské stabilitě, nad další federalizací či de-federalizací a podobně. Evropa se ale snaží jít určitou cestou a stát stranou pro otevřenou ekonomiku, však vnáší rizika. Podnikatelé chtějí stabilitu. Stabilní vývoj vnějšího prostředí a veřejných financí. Pokud jsme se jako nečlen eurozóny mohli účastnit některých summitů v rámci fiskální smlouvy, tak její nepodepsání by znamenalo účast nulovou, s rizikem neformálního projednávání i některých jiných bodů v rámci EU25. Při tvorbě pravidel pro EU nechceme stát stranou a chceme mít možnost zabránit krokům, které by nás mohly poškodit. Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky [email protected]

03 2012


17

Podnikatelská delegace v Adaně 16. 2. (foto J. Drda)

Turecko je otevřené českým podnikatelům Obrat vzájemné obchodní bilance s Tureckem stále roste. Pomůže tomu i obchodní mise zorganizovaná Svazem průmyslu a dopravy ČR. Zástupci 47 firem doprovázeli v polovině února prezidenta České republiky Václava Klause a ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu během čtyřdenní státní návštěvy Turecka. Měli tak možnost setkat se svými stávajícími i potenciálními tureckými partnery během tří business seminářů – v Ankaře, Mersinu a Adaně v jihovýchodní části země. Celkem se uskutečnilo kolem 500 individuálních schůzek. Byla to v pořadí již třetí podnikatelská mise, kterou jsme organizovali do Turecka jako doprovod našich ústavních činitelů (2006 taktéž prezident Václav Klaus, 2008 tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek), tato více než šedesátičlenná delegace byla ale zdaleka největší. Je to důkaz rostoucího zájmu českých i tureckých firem o spolupráci. Turecko je velmi perspektivní partner, jeho ekonomický růst v posledních letech (kolem 9 %) je v kontrastu s evropskými zeměmi obdivuhodný. Vláda, ale i soukromý sektor investují především do odvětví

Adana, podpis dohody SP ČR a ADASO, pánové Sadi Sürenkök a Jaroslav Hanák (foto J. Drda)

18

Podpora exportu

jako je energetika, těžební průmysl, dopravní infrastruktura, petrochemický průmysl a plynárenství, zpracovatelský průmysl, telekomunikace a IT, ochrana životního prostředí. To jsou oblasti, kde působí celá řada českých firem na špičkové úrovni. Obrat vzájemné obchodní bilance roste (je předpoklad, že rekordní 2,7 mld. USD obrat z roku 2011 bude překonán) úměrně rostoucímu počtu uzavřených kontraktů a společných projektů. I proto se v první polovině roku 2010 zařadila společnost Vítkovice Machinery Group, a s. na první místo v žebříčku TOP 10 zahraničních investorů v Turecku, díky projektu komplexu tepelné elektrárny Yunus Emre poblíž Ankary. Během podnikatelských jednání bylo podepsáno i několik důležitých kontraktů a dohod o spolupráci: 1. Česká exportní banka uzavřela úvěrovou smlouvu se společností Ronesans Gayrimenkul Yatirim na financování výstavby obchodního centra v Petrohradu. 2. ČEB se stejnou společností uzavřela také mandátní smlouvu o financování výstavby přístavní infrastruktury a obchodního centra v Istanbulu. 3. PSG International uzavřela dohodu o strategické spolupráci v Turecku, Rusku, Iráku a Turkmenistánu s firmou Ronesans Holding. Spolupráce se týká dodávek investičních celků v sektoru energetiky a stavebnictví. 4. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podepsal memorandum o spolupráci v oblasti technické normalizace s Tureckým normalizačním institutem. 5. Veterinární a farmaceutická univerzita Brno uzavřela smlouvu o vzájemné spolupráci ve vědě, výzkumu a pedagogické činnosti s Univerzitou Ankara.

Business Forum Mersin (foto J. Shejbal)

Přivítání v Tarsu (foto J.Shejbal)

6. Svaz průmyslu a dopravy podepsal dohody o spolupráci s Obchodní a průmyslovou komorou v Mersinu a Průmyslovou komorou v Adaně. Návštěva jihovýchodní části Turecka byla pro mnohé z nás příjemným překvapením. Tento region se díky strategické poloze mezi Evropou, Asií a Středním Východem, podpoře vlády a rostoucímu zájmu zahraničních investorů dynamicky rozvíjí. Místní obchodní a průmyslové komory pro nás připravily velmi kvalitní program a jednání. Návštěvě českého prezidenta byla věnována mimořádná pozornost (v Adaně se údajně jednalo vůbec o první návštěvu hlavy státu). Prezident Václav Klaus slavnostně otevřel Honorární konzulát ČR v Adaně, českým honorárním konzulem je pan Ufuk Bozkaya (ubozkaya@hasmak. com.tr). Velmi zajímavou částí programu byla návštěva zóny volného obchodu v Mersinu MESBAS. Funguje od roku 1987 na ploše 836.000 m2 s přímým přístupem do mersinského přístavu, s napojením na dálnici i železnici, nejbližší mezinárodní letiště v Adaně je vzdáleno 65 km. V současné době je celá plocha zóny téměř plně obsazená firmami s výrobním či skladovacím programem a proto je plánováno její rozšíření (více na www. mesbas.com.tr). V rámci nabitého pracovního programu jsme měli možnost alespoň chvilku času věnovat také historii a památkám: při krátké zastávce v Tarsu, městě ležícím na cestě z Adany do Mersinu, které bylo

v době římského impéria centrem kultury a vzdělanosti východních římských provincií, jsme měli možnost seznámit se s historií tohoto místa – rodiště svatého Pavla, jednoho z biblických apoštolů. Zachovala se původní studna s léčivou vodou a obnovený kostel nesoucí apoštolovo jméno. Někteří odvážní členové delegace se z připraveného poháru napili a vzhledem k tomu, že to zůstalo bez následků, je voda z této studny asi opravdu zdravá. Doufáme, že tato cesta i díky výborné spolupráci s českou ambasádou v Ankaře splnila svůj hlavní cíl – výrazně podpořit spolupráci českých a tureckých firem. Turecko je bezpochyby stále důležitějším hráčem i na zahraničně-politické scéně, a to nejen v regionu Středomoří a Blízkého a Středního Východu. Jeho zájem o vstup do Evropské unie sice trvá, ale již zdaleka není tak naléhavý jako v předchozích letech dlouhého čekání v pozici kandidátské země. I v tomto ohledu jsme si s určitým českým euroskepticismem blízcí. Dagmar Kuchtová ředitelka Sekce mezinárodních vztahů zástupkyně generálního ředitele [email protected] Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Adana Business Forum 16.2.(foto J. Drda)

03 2012


19

Současnost a budoucnost kohezní politiky EU Vznikl expertní tým, jehož úkolem je upřesnit hlavní požadavky zaměstnavatelů pro budoucí programové období. Tým působí při sekci hospodářské politiky Svazu. Koheze je zvláštní slovo, pod nímž si většina čtenářů nejspíše nic nevybaví. Ale uvedeme-li spojení jako „operační programy“, „evropské fondy“, „regionální rozvoj“, „globální granty“ apod., bude asi zkušenost čtenářů vyšší a představí si pod nimi i konkrétní stavby, či akce, ve spojení s dnes již obligátním textem „podpořeno z fondů Evropské unie“. Pod pojmem Fondy Evropské unie se skrývá souhrn fondů s různými cíli určení – sociální fond ESF, investiční fondy ERDF, zemědělské a rybářské fondy EAFRD, EFF a další. Obecným cílem všech fondů je odstraňovat rozdíly mezi jednotlivými regiony Evropy a zmírňovat negativní dopady strukturálních změn (úpadek průmyslových odvětví, dlouhodobá nezaměstnanost osob nebo zaostalost regionů). Evropské fondy může využívat Česká republika regulérně od svého vstupu do EU od roku 2004 (i když už od poloviny 90. let jsme mohli čerpat z tzv. předvstupních fondů PHARE) a nyní se nacházíme ve druhé polovině programovacího období (jakési „sedmiletky“) 2007–2013. Témata, která chceme na národní úrovni řešit, jsou popsána v Operačních programech. Těch je celkem 24 a dělí se na tematické (též sektorové), regionální, operační programy pro Prahu a na programy evropské územní spolupráce. Celková částka, kterou můžeme v současném období z fondů čerpat, přesahuje v přepočtu 700 mld. Kč (mění se neustále vzhledem k vývoji kursu koruny) a může znamenat výraznou pomoc na cestě ke zlepšení hospodářství a lepším životním podmínkám občanů naší republiky. Použití podmiňovacího způsobu je plně na místě, protože tyto prostředky nejsou nárokové, můžeme je vyčerpat jen prostřednictvím kvalitních projektů na národní a regionální úrovni. A Evropská unie bude dobře hlídat, zda jsou tyto prostředky vynaloženy na předem stanovené cíle a podle předem daných (zejména finančních) podmínek. V opačném případě hrozí, že požadované výdaje (o které žádáme zpětně po jejich zaplacení) nám Brusel neproplatí a ztráta půjde k tíži státního rozpočtu ČR. Jak ukazují některé aktuální případy, takovéto riziko je reálné a Česká republika bude muset v roce 2012 vynaložit zvýšené úsilí, aby k němu nedošlo. Jinak by se totiž mohla dostat (i přes rozdílnou hospodářskou situaci např. oproti Německu) do pozice tzv. čistého plátce, který více peněz

20

Podpora exportu

do evropské kasy odvádí, než získává. Aby zmíněná situace nenastala, je nutné již v současné době velmi intenzivně jednat o podmínkách a možnostech období následujícího. Brusel na podzim loňského roku zveřejnil sadu návrhů šesti nařízení, podle nichž by se mělo řídit budoucí programové období v letech 2014–2020. Obsahuje celkem širokou škálu podmínek, kterými se musí členské státy řídit, aby mohly získat nové prostředky z evropských fondů. Jedná se např. o centrální stanovení hlavních témat pomoci („tématická koncentrace“), stabilní ekonomické prostředí státu („makroekonomické kondicionality“), či povinnost mít předem zpracovány strategie v těch oblastech, kde chceme pomoc čerpat (ex-ante kondicionality). Jinými slovy, Brusel chce vydávat své peníze jen na předem definované cíle a za jasně stanovených a dodržovaných podmínek pro jejich využití. V současné době probíhá boj na dvou „frontách“. Na evropské úrovni jsou projednávána a připomínkována zmíněná nařízení, vyjednává se i celkový finanční rámec a do konce roku budou známy též souhrnné částky, ze kterých budou moci čerpat jednotlivé členské státy EU. Na národní úrovni připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které koordinuje všechny aktivity v oblasti evropských fondů, jakýsi převodník cílů mezi bruselskými nařízeními a národními strategiemi. Dále též zpracovává návrhy na zjednodušení administrativní náročnosti a spolu s ostatními resorty pracuje na definování nových operačních programů. Poodkryjeme-li roušku tajemství, poněkud halící přípravu budoucích operačních programů, můžeme uvést, že se budou vytvářet na základě hlavních potenciálních cílů (nazývaných „tematické okruhy“), které MMR navrhlo následovně: • Efektivní trh práce – cíle: efektivní trh práce, vzdělávání, celoživotní učení, zvyšování kvalifikace, udržení zaměstnanosti osob nad 55, zvýšení zaměstnanosti žen s dětmi, aj. • Funkční výzkumný a inovační systém – efektivní řízení aplikovaného výzkumu a vývoje, propojení poptávky podnikatelů s nabídkou VaV institucí, aj. • Konkurenceschopné podniky – zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky s důrazem na aktivity, ne přímo vázané na VaV, aj.

•

Mobilita dostupnost, sítě, energetika – dobudování páteřních komunikací, dostupnost a udržitelná doprava, moderní technologie. • Efektivní správa a instituce – zvýšení kvality státní správy a samosprávy, transparentnost, soudnictví. • Integrovaný rozvoj území – posílení konkurenceschopnosti regionů (zdůraznění významu rozvojových pólů) a posilování územního principu/soudržnosti. • Boj s chudobou, inkluze, zdraví – řešení problémů vyloučených lokalit, dostupnost sociálních služeb, aj. • Životní prostředí – snížení energetické náročnosti ekonomiky, budov, řešení vybraných problémů ochrany prostředí a přírody, aj. Neznamená to však, že z těchto osmi cílů vznikne právě osm operačních programů. MMR přitom vychází z programového prohlášení vlády, které požaduje jejich nízký počet; v konečném výsledku tento počet nebude výrazně převyšovat počet

prstů jedné ruky. V tomto úsilí má MMR plnou podporu také od zástupců zaměstnavatelů. Vzhledem k důležitosti současně projednávaných materiálů pro celé podnikatelské prostředí vytvořil Svaz průmyslu a dopravy expertní tým, složený ze zástupců oborových asociací zaměstnavatelů, významných průmyslových podniků, bruselského zastoupení podnikatelů CEBRE a dalších odborníků. Tým je v gesci sekce hospodářské politiky. Jeho současným úkolem je upřesnit hlavní požadavky zaměstnavatelů pro budoucí programové období a následně aktivně připomínkovat všechny návrhy MMR a Evropské komise a prosazovat své požadavky vůči státní správě. Bližší informace poskytne Ing. Miloš Rathouský, [email protected], tel. 225 279 801. Miloš Rathouský zástupce ředitele Sekce hospodářské politiky [email protected]

BRANO a. s. si letos připomíná 150. výročí BRANO a.s. si v letošním roce připomíná své 150. výročí. Jen málo společností navazuje na tak bohatou historii. Život této organizace je zároveň spojen s několika pokoleními rodin, jejichž příslušníci v ní pracovali nebo pracují. V roce 1862 byla v Hradci nad Moravicí založena továrna na výrobu drobného železářského zboží. K zakladatelům firmy patřili Karel Dorasil z Opavy, Franz Kolasiewicz z Opavy, Rudolf Seibert z Frýdlantu nad Ostravicí a Leopold Eduard Czech z Velkých Heraltic. O pět let později změnila továrna svůj statut na veřejnou obchodní společnost a jejím majitelem se stala firma C.R.O. Schüller a spol. Opava. V roce 1927 se začalo v Hradci nad Moravicí s hromadnou výrobou různých typů zámků, hydraulických dveřních zavíračů a řehtačkových zvedáků. Po II. světové válce byla společnost znárodněna a vznikl národní podnik Branecké železárny. Výrobní program je rozšířen o autozámky a ruční kladkostroje. V 80. letech 20. století pak vzniká BRANO – Branecké

železárny a strojírny. Na základě privatizačního projektu byla roku 1992 založena společnost BRANO a.s. se sídlem v Hradci nad Moravicí. Výrobní program firmy je především orientován na automobilový průmysl. Vyrábí se zde zámky dveří, zámky a háky kapoty, opěrky, pedálová ústrojí, páky ruční brzdy, tlumiče, houkačky a další komponenty pro osobní, užitkové a nákladní vozy a autobusy. K zákazníkům BRANO a.s. patří vedle Škody Auto automobilky General Motors, Suzuki, BMW, Toyota, Volvo, Ford, Volkswagen nebo PSA (Peugeot/Citröen). Například tlumiče, houkačky a topení z BRANO a.s. jsou pravidelně nedílnou součástí kamionů Tomáše Tomečka pro Rallye Dakar a Africa Eco Race. Firma stále vyrábí i známé zavírače dveří a zvedací zařízení. Výročí firmy byl věnován i 15. reprezentační ples BRANO a.s. Stejně jako v minulých letech, se společenská akce konala v prostorách Červeného zámku v Hradci nad Moravicí. Oficiálního zahájení plesu se ujal předseda představenstva

Pavel Juříček společně se zpěvačkou Heidi Janků, jejíž vystoupení bylo hlavní ozdobou večera. Text a foto: Miroslav Pospíšil

03 2012


21

Klubový večer překážkou nejen pro existující firmy, ale i při rozhodování o investicích. Všechna tato témata mají trvalý charakter, věříme proto, že se jimi nové vedení ministerstva bude vážně zabývat. Plánujeme proto opakování „dopravního“ večera, zejména i proto, že účast pana ministra byla v poslední chvíli nahrazena panem náměstkem Vykydalem, který sice ochotně zaskočil za pana ministra, nicméně v informacích o strategických záměrech ministra byl velmi opatrný. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected] Lednový klubový večer byl zaměřen na problematiku dopravy. Příslib návštěvy nového ministra dopravy přilákal mnohé členy klubu a tak se potvrdilo, že doprava je opravdu stěžejním resortem pro rozvoj konkurenceschopnosti naší podnikatelské sféry. Diskuse se vedla kolem stále neřešených problémů – nedostatečné kapacity dálničních sítí, nerovnoměrného rozvoje jednotlivých regionů (stále je nedořešen

problém Opavska a Ostravska), i nerovnoměrnosti v jednotlivých druzích dopravy. Dlouhodobě jsou avízovány problémy vodní dopravy – splavnosti našich řek, nedostatečné podpory tohoto nejekologičtějšího druhu dopravy a samozřejmě spolupráce se zahraničím v navazujících spojích. Jednotným problémem pro všechny druhy dopravy jsou finance. Omezující se rozpočet na strategická spojení je vážnou

Setkání s novináři

Na debatu s členy představenstva Svazu se koncem února do pražské vinárny Zlatý had dostavilo 14 novinářů z celostátních médií.

22

Fotopohlednice

Prezident Svazu Jaroslava Hanák, byl centrem pozornosti. V tuto chvíli však sleduje diskusi moderátora ČTv Přemysla Čecha.

Ministr Kuba na Klubu připomínali nutnost řešit vysoké ceny telekomunikačních poplatků, dožadovali se pokračování dobře nastavené a výsledky přinášející „ekonomické diplomacie“ i ostatních forem podpory exportu, rádi slyšeli o představách pana ministra v oblasti technického vzdělávání. Atmosféra byla opravdu velmi pracovní. Velmi příjemné bylo slyšet proklamativní heslo pana ministra: „Ministerstvo průmyslu a obchodu vnímám především jako servisní organizaci pro podnikatelé v této zemi.“ Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected] Březnový klubový večer byl mimořádný. Konal se v mimořádném termínu na opakovaná přání členů Klubu. Naše pozvání přijal nový ministr průmyslu a obchodu České republiky MUDr. Martin Kuba. O zájmu právě o tohoto hosta svědčí několik faktů: klub byl nadprůměrně obsazen, diskuse trvala mimořádně dlouho a samozřejmě – pan ministr je mimořádně dobrým řečníkem. Ukázalo se, že tuto

pozici ve vládě opravdu cítíme jako pozici „našeho ministra“ a spojujeme s ním mnohá očekávání. Hovořilo se nejen o stále trvajících tématech (např. podnikatelé se chtěli ujistit, že minulým vedením ministerstva zpravovaná a vládou přijatá koncepce posílení konkurenceschopnosti bude v předpokládaných termínech implementovaná), ale i o tématech současně aktuálních. Jednotliví členové

Luboš Pavlas, člen představenstva, řešil s ekonomickými novináři energetická témata.

Pavel Juříček, viceprezident SP ČR, v debatě s novináři. Napravo Blanka Růžičková, editorka týdeníku EURO. (fota zdroj SP ČR)

03 2012


23

Média se zaměřila zejména na sociální témata Předdůchody, kurzarbeit a trh práce, ale také stav a výhledy technického školství nebo podpora našich vývozců jsou oblasti, jimiž se v únoru a počátkem března zabývala tuzemská média v souvislosti s aktivitami Svazu průmyslu a dopravy ČR. V ČT24 pak Jaroslav Hanák uvedl: „Přistoupili jsme na vládní alternativu, že půjde o plošnou možnost. Jsem rád, že dnes jsme si jasně řekli, že v kolektivních smlouvách a v právních předpisech bude zakotvena diferenciace, protože zájmem našich firem je opravdu prioritně řešit namáhavá a riziková povolání“. Média zaregistrovala i jeho slova o nutnosti udržitelnosti systému předdůchodů. List Právo citoval šéfa Svazu, že výše příspěvku má být diferencovaná: „Zaměstnavateli bude umožněno poskytovat vyšší příspěvek lidem z namáhavých nebo rizikových profesí“.

Kurzarbeit – zatím žádná shoda Mediálním top tématem uplynulého měsíce byla záležitost předdůchodů, zviditelněná tripartitní shodou. Novináři zejména poukazovali na kompromis, kdy se „zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů dohodli na možnosti odejít do předčasné penze za výhodnějších podmínek než v současnosti“. O předdůchod, který by měl začít platit od ledna 2013, bude tak možné požádat pět let před dovršením důchodového věku. Tedy pokud bude mít člověk naspořené dostatečné prostředky. „Na základě stanovisek našich odborných komisí jsme podpořili zavedení dobrovolného spoření v rámci třetího důchodového pilíře, tak zvaných předdůchodů. Původně jsme chtěli, aby byl pouze pro namáhavé a rizikové práce. Aby se vůbec něco zavedlo, protože o tom už diskutujeme řádově měsíce, tak jsme s tím souhlasili,“ vysvětlil pozici Svazu Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro ČRo-Rádio Česko. Jak současně zdůraznil, zaměstnavatelé trvali na principu dobrovolnosti. „Zaměstnavatel bude mít právo buď ve vnitřním předpise, podnikové kolektivní smlouvě, anebo se to vyjedná ve vyšší kolektivní smlouvě, aby příspěvek nebyl určený jenom pro okruh zaměstnanců, na kterém se dohodneme,“ dodal.

24

Pohled médií

Jen okrajově se v souvislosti s tripartitou věnovali novináři tzv. kurzarbeitu, kde nedošlo k názorové shodě. Přitom se Svaz snažil toto téma v poslední době poměrně výrazně medializovat. V ČT24 poukázal viceprezident Svazu Jan Rafaj na pozitivní vliv tohoto modelu v Německu v období krize. Současně zdůraznil, že tato forma udržení zaměstnanců je výhodná pro všechny zúčastněné strany. „Často se na to pohlíží, že se jedná o jakousi dotaci. Já se ale domnívám, že pokud kurzarbeit je správně nastavený, je to ve prospěch všech tří subjektů. To znamená zaměstnance, zaměstnavatele i stát. Protože stát, pokud přispěje tímto způsobem, šetří významné prostředky oproti tomu, kdyby zaměstnanec byl propuštěný a byl na úřadu práce,“ uvedl Jan Rafaj. Zavedení kurzarbeitu prosazoval v ČT24 také Jaroslav Hanák. „Ve čtvrtek na tripartitě jsme jednali o kurzarbeitu a potřebujeme ho co nejrychleji zavést. Chybí nám startovací podmínky a obligatorní podmínka, aby to firma dostala. Pro nás je to nejcennější kvalifikovaný zaměstnanec a my si ho nutně potřebujeme udržet“. Podle něho, ačkoliv většina odvětví předpokládá letos spíše než hluboký propad stagnaci a propouštění by v podnicích nemělo být drastické, přece jen dojde k jistému snížení počtu

pracovníků. „Je potřeba se podívat na to, v jakém stavu jsou naše firmy a celá ekonomika. Jsou odvětví, která podle našeho průzkumu, který jsme dělali v součinnosti s Českou národní bankou, nevypadají špatně, jedná se o automobilový, chemický průmysl, elektrotechniku, strojírenství. Ale jsou obory, které se, jako například stavebnictví, nacházejí ve velmi špatném stavu,“ uvedl šéf Svazu. Pozici Svazu obhajovala v ČRo 1-Radiožurnál Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR, v konfrontaci s Josefem Středulou, předsedou odborového svazu KOVO a statistikou, že mezi nově uzavíranými pracovními smlouvami převažují v 80 procentech u firem ty, které jsou uzavírány na dobu určitou. „Při nespočtu jednání s našimi firmami jsme nezaznamenali, že by trend byl tak výrazný. Pokud jde o pracovní poměry na dobu určitou jsme daleko pod průměrem Evropské unie,“ uvedla Jitka Hejduková.

Technické školství. Potápí se? Mediálním tématem uplynulých týdnů byl evergreen stavu technického školství v naší zemi. Server aktuálně.cz zmínil v článku s dramatickým názvem „Zaostalé školství táhne do krize celou ekonomiku“ názor Pavla Juříčka, viceprezidenta Svazu. „Firmy mají obrovské problémy, aby sehnaly odborníky s technickým vzděláním. Nejde jenom o inženýry, ale také o absolventy středních průmyslových škol a učilišť…Němci nás varují, že kvůli jejich nedostatku odejdou z České republiky jinam,“ říká Pavel Juříček. Co prosazuje je, aby vysoké školy zavedly přijímací zkoušky, aby matematika byla zařazena mezi maturitní předměty a vrátil se předmět Polytechnická výchova (dříve takzvané Dílny) na základní školy. Měsíčník Podnikatel se zase věnoval nově vznikající Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací, které by se v budoucnu mohly týkat až tří čtvrtin lidí na trhu práce. V nastavení modelu je aktivní i SP ČR a jeho zástupce Bohumil Mužík. V rozhovoru pro zmíněné médium vyzdvihnul zejména roli sektorových rad, do nichž je nyní zapojeno víc než 1150 zástupců zaměstnavatelů, jejich střešních asociací a svazů. „Dnes máme na jedné straně zástupy nezaměstnaných a na druhé straně pracovní nabídky, které není možné obsadit kvalifikovanými pracovníky. To je dlouhodobě neudržitelný stav. Je nezbytné zpřísňovat parametry na pobírání dávek v nezaměstnanosti, ale zároveň nabídnout „překvalifikování“ podle aktuální situace na trhu. V tom rovněž pomáhají sektorové rady,“ řekl Bohumil Mužík.

Podpora exportu Čeští vývozci to dokázali. I přes obrovské potíže evropského trhu loni vyvezli historicky rekordní množství zboží za 2,87 bilionu korun. Podle údajů, které na počátku února zveřejnil Český statistický úřad, tak bilance zahraničního obchodu za rok 2011 skončila přebytkem 191 miliard korun. Tuto dobrou zprávu rozebírala média ze všech stran a v souvislosti s výhledy našeho vývozu v letošním roce se věnovala Exportní strategii ČR na roky 2013–2020. Jejím gestorem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a předložil ji ministr Martin Kuba. Média v této souvislosti poukazují na to, že se rýsuje další politický spor mezi ODS a TOP 09. Martin Kuba chce v rámci nové exportní strategie vrátit do diplomatických služeb lidi ze svého úřadu a vlastně zrušit dohodu svého předchůdce Martina Kocourka s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Šéf MPO v téměř každém rozhovoru s médii ohledně podpory exportu neopomenul zmínit Svaz průmyslu a dopravy ČR. Pro aktualne.cz řekl: „Chceme navýšit počet našich zástupců v zahraničí. Definovali jsme prioritní země a země zájmu, v nich chceme zvýšit počet obchodních zastoupení na dvojnásobek, celkem z 37 na 70. Chceme, aby Českou republiku zastupovali lidé, kteří jsou zkušení v obchodu. Chceme je vybírat společně s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy“. Svaz se dokázal mediálně zviditelnit při jím organizované podnikatelské misi do Turecka, která provázela hlavu státu Václava Klause. Jeho zápisky z cesty citovalo několik médií, včetně listu Právo a Týdne. „V mé delegaci je i ministr průmyslu a obchodu Kuba a zatím největší delegace českých podnikatelů, která kdy takto do ciziny jela, zorganizována Svazem průmyslu a dopravy. Zahraniční obchod mezi našimi zeměmi roste, a i proto jsme tady“. Více takových cest a více otevírání dveří našim firmám, říká Jaroslav Hanák. „Čeští vládní představitelé jsou dosud tak zaneprázdněni vnitropolitickými problémy, že nemají tolik času jezdit s námi na obchodní mise, tak jak to dělají třeba britští nebo němečtí politici,“ zaznamali novináři slova Jaroslava Hanáka.

Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí [email protected]

03 2012


25

Rekvalifikace nabírají tempo

Svaz průmyslu a dopravy ČR se podílí na řešení disproporcí na trhu práce, kdy na jedné straně zde máme poměrně vysokou míru nezaměstnanosti a přitom není uspokojena poptávka zaměstnavatelů po pracovnících s kvalifikacemi z technických oborů a řemesel. Svaz se proto zapojil do tvorby Národní soustavy povolání (NSP) a Národní soustavy kvalifikací (NSK), které tyto nesrovnalosti mají pomoci řešit. Oba zmíněné systémy jsou budovány především díky začlenění podnikatelské sféry do práce sektorových rad. Redakce Spektra se proto na nastavování modelu NSP / NSK zeptala Bohumila Mužíka, předsedy Koordinační rady a klíčového zástupce Svazu v tříčlenném konsorciu. Jak jste pokročili v rámci NSP? Musím říci, že značně. Společně se všemi zúčastněnými bylo v rámci NSP vytvořeno 425 nových jednotek práce a 291 jsme jich zrevidovali. V NSK pak bylo vytvořeno 186 nových profesních kvalifikací a 117 jich bylo revidováno. Do projektu je nyní zapojeno již více než 1 200 lidí, a to prostřednictvím pracovních skupin, dále tzv. stvrzovatelů, kteří dohlížejí na správnost a aktuálnost vytvářených pozic a kvalifikací, ale především sektorových rad.

26

Otázky pro …

Zmínil jste sektorové rady, jimiž se Česká republika nechala inspirovat v Británii. Jak pomáhají u nás? Jak jsem již řekl, do sektorových rad je nyní zapojeno 1200 zástupců zaměstnavatelů, jejich střešních asociací a svazů. To v naší historii nemá obdobu. V jednotlivých sektorových radách jsou zastoupeni významní zaměstnavatelé daného sektoru, představitelé profesních sdružení, cechů a odborníci, zaměstnanci (odbory), reprezentanti jednotlivých ministerstev, vzdělavatelů, Národního ústavu pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a další vzdělávání pedagogických pracovníků a servisně-poradenských společností. Do konce roku 2011 bylo ustaveno 29 plně funkčních sektorových rad a 5 sekcí, které nyní pokrývají rozsah činností dle CZ NACE a pracovních pozic trhu práce v rámci národního hospodářství České republiky. Takže jsme na dobré cestě. Klíčová je role zaměstnavatelů. Můžete uvést příklady těch, kteří se už zapojili? S tímto systémem v personální praxi pracují například ŽĎAS, MOTOR JIKOV Group, CENSUS SECURITAS a mnoho dalších podniků. V těchto společnostech začínají personalisté využívat výstupů obou systémů při náboru, koncipování podnikových katalogů, tvorbě plánů rozvoje personálu a adaptaci nových pracovníků. Přesně definované požadavky jsou pak užitečné i pro Úřad práce ČR a pracovní agentury. Můžete říci, co chystá pro nejbližší období konsorcium řešitelů, jehož členem je i Svaz? Nejprve je třeba všechny strany informovat; jde o zcela novou věc. K využití obou systémů ve firmách připravujeme i přímou podporu formou

poradenství, které nabízíme zdarma. Všechny, kdo uvažují o využití NSP, zveme k regionálním kulatým stolům. Zájemcům o více informací stačí kontaktovat regionální zástupce Svazu průmyslu a dopravy ČR na adresách uvedených na jeho webových stránkách (www.spcr.cz). Kromě toho musíme intenzivně pracovat na implementaci výstupů do běžné praxe, to znamená na jejich využití při ověřování a uznávání kvalifikací. Konkrétně jde o proces cílené rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, změny kvalifikace u občanů a zaměstnanců k řešení operativních změn potřeb kvalifikací. Dá se tedy říci, kolik bylo díky tomuto systému ověřeno či uznáno kvalifikací? Chtěl bych zdůraznit, že v současné době se konsorcium řešitelů veřejných zakázek soustředí na implementaci zákona č. 179/2006 Sb. do praxe. Tento zákon by měl umožnit bezbariérovou realizaci rovnocenné cesty k obecně uznávaným kvalifikacím cestou dalšího profesního vzdělávání. Úplně nejlépe můžeme vyjádřit úspěšnost jeho implementace počtem již vykonaných zkoušek, autorizovaných osob a v neposlední řadě počtem udělených autorizací profesních kvalifikací. Tedy, celkový počet realizovaných zkoušek činil ke konci loňského roku 23 196. Podstatné je však meziměsíční zvyšování počtu zkoušek – v září to bylo 17 299, v říjnu pak 19 861. Autorizovaných osob, které jsou oprávněné vykonávat zkoušky profesních kvalifikací, jsme ke stejnému datu registrovali 442. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí [email protected]

Národní soustava povolání – www.nsp.cz. NSP je výchozí základnou pro Národní soustavu kvalifikací – www.narodni-kvalifikace.cz.

Kulatý stůl: optimalizace profesní struktury Otázky spojené s budoucím zajištěním rekvalifikačních kurzů či efektivnější napojení nyní budovaných systémů Národní soustavy povolání a kvalifikací s praxí a vzdělávacím systémem, řešili účastníci kulatého stolu o „Dalším vzdělávání dospělých“. Kulatý stůl uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina pod hlavičkou projektu Udržitelnost sociálního dialogu v v prostorách jedné z největších strojírenských společností v tuzemsku – ŽĎAS, a.s., jejíž vedoucí oddělení vzdělávání – Dana Fialová – také na kulatém stole vystoupila. Účastníci kulatého stolu, kteří projevili zájem, byli jak z řad zaměstnavatelů v krajích, ale také z Úřadu práce ČR, Krajského úřadu kraje Vysočina, a nechyběli ani zástupci ze středních a vyšších odborných škol. Na programu jednání byly informace o nově budovaných systémech Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací a jejich přínosech pro aktéry na trhu práce. Systémy představil Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, na kterého navázala Dana Fialová s představením práce Sektorové rady pro strojírenství, jejíž je členem.

z Národního ústavu pro vzdělávání s představením projektu UNIV2 a již schváleném pokračování UNIV3, který se zabývá spoluprací středních škol a zaměstnavatelů při vzdělávání dospělých. Účastníky kulatého stolu zaujala prezentace Kamila Ubra z Krajského úřadu Kraje Vysočina, která analyzovala absolventy jednotlivých oborů a počty nezaměstnaných v kraji. V diskuzi padla doslova salva otázek na zástupce Úřadu práce ČR, když se účastníci kulatého stolu pídili po informacích o zajištění budoucnosti rekvalifikačních kurzů. Probírala se současná praxe, kdy Úřad práce vypisuje výběrové řízení na zhotovitele zakázky, v tomto případě realizace rekvalifikací, ale nemůže ho podat krajská pobočka v Jihlavě, nýbrž generální ředitelství v Praze. Mezi praktické dotazy lze zařadit i otázku, proč ÚP ČR vypisuje rekvalifikační kurz na administrativního pracovníka, když takto „vzdělané“ lidi chrlí místní střední škola. Dlouhá diskuse proběhla také k tématu vysokých škol, především efektivnějšího propojování počtu absolventů s praxí. Z jednání účastníků kulatého stolu jednoznačně vyplývá, že v kraji ubývá žáků, kteří mají zájem o technické obory. Do budoucna se tento stav nezmění, jak ukazuje vývoj demografické křivky. Velkou šancí pro zaměstnavatele, hledající na trhu práce technicky zdatné zaměstnance, je projekt Národní soustava prací a projekt Národní soustava kvalifikací. Zejména pak vytvořený aktuální katalog prací, který by měl být komunikačním nástrojem všech zúčastněných na trhu práce.

Účastníci kulatého stolu se při prezentaci systémů NSK a NSP dozvěděli, že oba mají zvýšit a podpořit význam dalšího vzdělávání pro řešení struktury lidských zdrojů ve firmách, zpřesnit komunikaci s Úřadem práce ČR a agenturami práce a řídit a koordinovat proces rozvoje lidských zdrojů. Hlavním cílem obou systémů ale je, optimalizovat profesní skladby zaměstnanců ve firmách tak, aby se zaměstnavatelé nedostávali do potíží s vyhledáváním potřebné pracovní síly.

Regionální zastoupení pro Kraj Vysočina a Jihomoravský chce tímto poděkovat generálnímu řediteli společnosti ŽĎAS, a.s. Miroslavu Šabartovi za poskytnutí prostor a Daně Fialové za spolupráci při uspořádání kulatého stolu na téma „Další vzdělávání dospělých“. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

O politice zaměstnanosti v kraji a formách pomoci zaměstnavatelům promluvili zástupci Úřadu práce ČR Miloš Zauf a Eva Sekorová. Po nich vystoupila Iveta Nemjová

03 2012


27

Co přináší evropské programy Horizont 2020 a Erasmus Integrovaný přístup a synergie nebo odklon od toho, co v EU dobře fungovalo? Jedno je jisté, přidaná hodnota bude vznikat na národní úrovni. Nový víceletý finanční rámec je více nakloněn aktuálním potřebám Evropy a podporuje faktory růstu a konkurenceschopnost. Svaz už ve svém stanovisku k rozpočtu EU vyjádřil podporu přesměrování prostředků z kapitoly kohezní politiky a společné zemědělské politiky na vědu, výzkum, inovace a vzdělávání, ale také na infrastruktury a podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Stejně důležité jsou programy směřující k podpoře zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, a sociální ochrany a boje proti chudobě. Novou úlohu na sebe berou i klasické strukturální fondy. Evropská komise přichází nyní s konkrétními návrhy programů a klade důraz na integrovaný přístup, synergii mezi programy, účinné využívání prostředků a silné propojení s cíli strategie Evropa 2020. Tento nový integrovaný přístup realizuje spojováním původních programů do velkých megacelků, které vyvolávají na evropské a národní úrovni mnohdy protichůdné reakce. Přinesou tyto megaprojekty přidanou hodnotu? Nemělo by se stavět na tom, co v minulosti dobře fungovalo? Něco získáme a mnohé ztratíme. V této fázi lze jen těžko odhadnout, jak to bude fungovat. Přidaná hodnota se bude tvořit na národní úrovni.

Program Horizont 2020 má všechny předpoklady k úspěchu…. Nový program Horizont bude zřejmě ukázkou úspěšného postupu.

28

Globální a evropský rozměr

V přípravné fázi návrhu programu Komise intenzivně spolupracovala jak s expertními skupinami, tak s členskými státy. Výsledkem je kvalitní text, který obsahuje mnoho podnětů. Zjednodušení struktury programu bude umožňovat lepší orientaci pro uchazeče o podporu z tohoto programu. Návrh rozpočtu programu představuje navýšení oproti předchozímu programovacímu období. Současná ekonomická situace vyžaduje nový přístup k posílení výzkumu, vývoje

a inovací v Evropě. Legislativní balíček, kterým se má uskutečnit „Horizont 2020“ jakožto nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti EU v souladu se strategií Evropa 2020, reaguje na potřebné změny spočívající v posílení výzkumné základny, ve schopnosti evropského průmyslu být vůdčí inovační silou a ve schopnosti výzkumu přispívat k řešení společenských výzev Evropy 21. století. Horizont 2020 je nástupcem současného 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (7. RP), navazuje na inovační

aktivity Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace CIP i aktivity Evropského inovačního a technologického institutu a je doplněn programem navazujícím na stávající program Euratom. Cílem programu Horizont 2020 je budování ekonomiky založené na znalostech a inovacích v celé Unii prostřednictvím dostatečného financování výzkumu, vývoje a inovací tak, aby bylo podpořeno provádění Strategie Evropa 2020 a dalších politik Unie a také uskutečnění a fungování Evropského výzkumného prostoru. Tohoto cíle bude dosahováno pomocí tří vzájemně se podporujících priorit: • vynikající věda, • vedoucí postavení v průmyslu, • společenské výzvy. K podpoře tvorby politik založených na důkazech přispěje financování Společného výzkumného střediska. Evropský inovační a technologický institut (dále EIT) přispěje k provázání jednotlivých částí znalostního trojúhelníku (vzdělávání-výzkum-inovace) a tím i k realizaci cíle a priorit Horizontu 2020. Návrh rozpočtu programu Horizont 2020, kterým je ve všech dokumentech legislativního balíčku uveden v běžných cenách, je 87 740 milionů EUR, z čehož 86 198 milionů EUR bude rozděleno podle hlavy XIX Smlouvy o fungování EU (SFEU, Výzkum a technologický rozvoj a vesmír), a to následovně: • vynikající věda 27 818 mil. EUR; • vedoucí postavení v průmyslu 20 280 mil. EUR;

• •

společenské výzvy 35 888 mil. EUR; nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska 2 212 mil. EUR. Formy podpory budou nepřímé akce, tj. například granty, ceny, veřejné zakázky či využití finančních nástrojů a také přímé akce, tj. akce prováděné Společným výzkumným střediskem. Evropská komise při plánování programu opět využije poradních skupin nezávislých odborníků na vysoké úrovni zřízené Evropskou komisí a další poradní skupiny. Program Horizont 2020 počítá s vytvořením vzájemných vazeb mezi jednotlivými prioritami. Zároveň se předpokládá, že financování průřezových akcí napříč prioritami bude hrazeno z příspěvků na dotyčné priority. Zvláštní důraz v programu bude kladen na následující oblasti činnosti: • účast malých a středních podniků. V rámci specifického cíle „vedoucí postavení v klíčových a průmyslových technologiích“ a v rámci specifických cílů priority „společenských výzev“ budou prováděny zvláštní akce prostřednictvím specializovaného nástroje pro všechny typy malých a středních podniků (MSP) s inovačním potenciálem tak, aby cca 15 % rozpočtu z tohoto specifického cíle a této priority bylo čerpáno MSP • partnerství veřejného a soukromého sektoru. Toto partnerství bude mít formu společného podniku (čl. 187 SFEU) i pro nově vznikající partnerství nebo uzavřením smluvních ujednání mezi partnery s přesně vymezenými podmínkami • partnerství v rámci veřejného sektoru. Partnerství v rámci veřejného sektoru s důrazem na Společné programování je možné podporovat buď v rámci hlavních priorit programu Horizont 2020, a to zejména nástrojem ERA-NET nebo v rámci programů prováděných několika členskými státy, a to podle ustanovení čl. 185 SFEU (např. dnešní EMRP – evropský program výzkumu metrologie)

•

mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Mnoho partnerských zemí začíná stále více investovat do výzkumu a inovací. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací přispěje k posílení excelence evropského výzkumu, k řešení celospolečenských problémů a posílení vnější dimenze unijních politik

S čím šla do Bruselu Česká republika… Česká republika klade důraz na posílení excelentní znalostní základny, proto vítá, že její snaha je reflektována v prvním pilíři Horizontu 2020. Návrh rozpočtu na tento pilíř znamená přibližně dvojnásobný rozpočet na aktivity Evropské výzkumné rady, posílení aktivit týkajících se rozvoje lidských zdrojů, rozšíření aktivit podporovaných v rámci infrastruktury výzkumu oproti 7. RP a zavedení zcela nového pohledu na vznikající technologie. Také ostatní pilíře obsahují podněty vznesené ČR, jako například výběr témat informační a komunikační technologie. ČR oceňuje pozornost, která je v návrhu věnována MSP. Vítáme podporu všech typů MSP s inovačními aktivitami (MSP provádějící vlastní výzkumnou činnost, spolupráci inovativních MSP s výzkumnými organizacemi, MSP realizující inovační činnost, která se nezakládá na VaV) a podporu sledující celý inovační cyklus. Třetí pilíř, který řeší výzkum, vývoj a inovace orientované na aktuální potřeby společnosti je v prostředí evropských výzkumných programů poměrně novinkou. Dochází k posunu od programového přístupu k řešení socioekonomických výzev. ČR považuje témata společenských výzev za vhodně zvolená a odpovídající současným potřebám evropské společnosti. Zvláště pak je nutné ocenit flexibilitu programu, ve kterém se zobrazuje vědomí, že nové výzvy společnosti budou vyvstávat

během trvání programu. Flexibilitu programu zaručuje i možnost řešit a financovat průřezová a interdisciplinární témata v jednotlivých pilířích programu. Česká republika vítá rovněž důraz, který tento unijní nástroj klade na mezinárodní spolupráci. Zapojení českých subjektů do konsorcií projektů může přispět k překonání určité uzavřenosti českého výzkumného systému vědy, výzkumu a inovací. Vytvoření motivačního prostředí pro české subjekty se týká nejen spolupráce s výzkumnými týmy EU, nýbrž i s partnery ze třetích zemí, zejména se sousedními zeměmi (zeměmi ENP). V programu však chybí aktivity zaměřené na rozvoj regionů, neboť Evropská komise vyzvala členské státy k tomu, aby tyto aktivity zahrnuly do svých operačních programů pro výzkum v příštím programovacím období.

Jaká je podpora byznysu…. Horizont je z hlediska české podnikatelské reprezentace ještě důležitější než předchozí rámcový program. Na zdrojích z Horizontu 2020 je silně závislé řádné fungování řady nových velkých infrastruktur VaV v současnosti budovaných ze strukturálních fondů. Podnikatelé proto vítají zvýšení finančních prostředků z 55 miliard euro v současném programovacím období na 80 euro v návrhu nové finanční perspektivy. I když se velké podniky společně s MSP podílejí na výzkumu EU více než z 60 %, podíl soukromého sektoru na výzkumu a vývoji v rámci rámcových programů (RP) v posledních patnácti letech klesá: 43 % v RP4, 37 % v RP5, 29 % v RP6 a 31 % v RP7. Byrokratická zátěž procedur programu musí být proto snížena, aby umožnila účast průmyslových podniků, zejména těch MSP. Současně je nezbytná flexibilita, aby se priority a aktivity Horizontu 2020 adaptovaly na nové potřeby a současně vzaly v úvahu budoucí vývoj vědy, technologií, inovací, trhů a společnosti.

03 2012


29

Program Erasmus pro všechny přinesl vlnu kritiky Ve svém sdělení Rozpočet – Evropa 2020 Komise upozorňuje, že existuje prostor pro zvýšení podpory vzdělávání a odborné přípravy ze strany Unie, aby se zvýšila kvalifikace občanů a pomohla se řešit vysoká úroveň nezaměstnanosti mládeže v mnoha členských státech. Hlavním nástrojem pro naplnění cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měl být v období 2014 – 2020 program Erasmus pro všechny. Ten by měl integrovat několik stávajících programů (2007–2013) – Program celoživotního učení, Mládež v akci, Tempus, Erasmus Mundus, Edulink a Alfa – a měl by nově i podpořit program pro sport. Hlavními deklarovanými cíli návrhu integrovaného programu jsou větší ucelenost a posílení celoživotního učení prostřednictvím propojení formálního vzdělávání a neformálního učení v rámci vzdělávání a odborné přípravy; rozšíření možností pro strukturované partnerství mezi nejrůznějšími vzdělávací sektory, včetně zapojení dalších relevantních aktérů a dosažení větší flexibility s ohledem na reálný dopad. Celková finanční alokace programu deklarovaná Evropskou komisí na roky 2014–2020 činí 17,299 mld. EUR. Navrhovaný program ruší dosavadní strukturu programů zaměřených na vzdělávání a nově je členěn na tři hlavní pilíře podle oblasti, na kterou je možné získat finanční podporu. Finanční prostředky pro tuto část programu jsou navrhovány ve výši 16,742 mld. EUR, přičemž alokace by měla být následující: • mobilita ve (formálním i neformálním) vzdělávání pro jednotlivce (cca 63 % celkového rozpočtu); • spolupráce institucí s cílem přenášet inovace a dobrou praxi (cca 25 % celkového rozpočtu); • podpora reforem v oblasti vzdělávacích politik (týkající se vzdělávání, VET

30


i mládeže, vč. spolupráce se třetími zeměmi, cca 4 % celkového rozpočtu). Vedle těchto tří hlavních pilířů budou finanční prostředky alokovány i na iniciativu Jean Monnet (318 mil. EUR, tj. cca 2 % celkového rozpočtu) a projekty na podporu aktivit v oblasti sportu (239 mil EUR, tj. cca 1,4 % celkového rozpočtu). Na základě čl. 165 Smlouvy o fungování EU je sport zcela novou oblastí, která je v rámci nového programu ze strany Evropské komise podporována. Pokud jde o podíl podpory v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí, Evropská komise navrhla minimální alokaci ve výši 25 % na vysokoškolské vzdělávání, 17 % na odbornou přípravu a vzdělávání dospělých, 7 % na školní vzdělávání a 7 % na spolupráci v oblasti mládeže. Zcela mimo tuto částku bude alokováno asi 1,8 mld. EUR z prostředků zahraniční pomoci na aktivity spojené s rozvojem mezinárodní spolupráce v oblasti vysokých škol. V případě schválení víceletého finančního rámce bude celkové navýšení finančních prostředků v novém programovacím období činit cca 73 %. Nový integrovaný program by podle návrhu Komise měla v každém členském státě implementovat jediná národní agentura.

Cílové skupiny jsou odlišné. Proč bourat to, co funguje? Program pro mládež. Politika mládeže nemůže být řešena pouze v rámci oblasti formálního vzdělávání, jelikož není propojena výlučně s přípravou na vstup mladých lidí na trh práce, ale spíše s posilováním sociální soudržnosti a demokracie. Proto je třeba pokračovat v podpoře stávajících specifik programu Mládež v akci, jako jsou iniciativy mládeže, dobrovolnictví, neformální vzdělávání a práce s mládeží. ČR z tohoto důvodu podporuje zachování samostatného programu pro mládež.

Název nového programu Erasmus pro všechny. Nový název programu nepovažuje ČR za vhodně zvolený s ohledem na jeho očekávaný dopad na širokou veřejnost i odborníky (jednotlivé programy dosáhly kvalitní prací dobrých výsledků, které budou nyní znehodnoceny, cílové skupiny jsou u jednotlivých programů velmi odlišné). Bude velmi těžké vysvětlit nastalé změny, jelikož Erasmus je spojován pouze s vysokoškolskou mobilitou. Důležité cílové skupiny tak pravděpodobně získají dojem, že jsou opomíjeny. ČR bude usilovat o zachování dosavadní „značky dobré kvality“ jako Comenius, Leonardo da Vinci, Grundtvig, Mládež v akci a nikoli pouze Erasmus. Předchozí zkušenosti s programem Sokrates a jeho zrušením v roce 2007 poukázaly na to, že je velmi těžké cílovým skupinám vysvětlit změny názvů. S radikálními změnami jmen pak dochází ke snížení počtu žádostí a snížení dosud dosažených úspěchů v daných oblastech. Vladimíra Drbalová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Rozpočet EU aneb co spojuje a rozděluje tzv. Skupinu „stejně smýšlejících“ Devět členských států spojuje snaha o úspornější rozpočet EU 2014 – 2020. Pokud dojde na snižování prostředků, bude košile bližší než kabát. Česká republika podpořila společné prohlášení. Členy Skupiny „stejně smýšlejících“ („Like-minded“, dále jen Skupina LM) bylo doposud osm členských států EU (Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Nizozemí, Švédsko, Rakousko a Finsko), které podepsaly v září 2011 dopis s požadavkem na snížení objemu rozpočtu EU, podpis dále zvažuje Španělsko. ČR měla cca od listopadu 2011 ve Skupině LM status pozorovatele, na jehož základě se mohla účastnit většiny jednání této Skupiny. V lednu 2012 vláda ČR rozhodla o podpoře úspornějšího rozpočtu EU na období 2014–2020 a v návaznosti na to rovněž o přistoupení České republiky ke Skupině LM, resp. o připojení se ke společnému prohlášení Skupiny ze září 2011. Hlavním společným zájmem, který vyjadřují státy sdružené ve Skupině LM, je snížení celkového objemu rozpočtu EU v porovnání s návrhem EK, resp. nezvýšení jejich odvodů do rozpočtu EU. Shoda mezi těmito státy také panuje v oblasti začlenění mimorozpočtových nástrojů do rozpočtu EU (ITER, GMES, EDF), v udržení rozpočtové disciplíny či v omezení prostředků na administrativu EU. Členské státy Skupiny LM mají však ke snižování objemu prostředků rozdílné přístupy, umírněnější přístup lze tradičně očekávat od Německa, více radikální bude patrně Velká Británie, Nizozemí. Členské státy navíc mají různé metodiky vyjadřování budoucího objemu rozpočtu EU – Německo jej vyjadřuje v závazcích, většina ostatních čistých plátců v platbách. Přístup ČR k úsporám v rozpočtu EU bude blízký německé metodě, tzn. vyjádření v závazcích. Od Francie lze očekávat intenzivní obhajobu výdajů na přímé platby v zemědělství. V případě řešení konkrétních škrtů v jednotlivých výdajových kapitolách lze mezi státy najít značné rozdíly. V případě kohezní politiky EU severní křídlo Skupiny LM (Nizozemí, Švédsko, Dánsko, Finsko a Velká Británie) je dlouhodobě pro zaměření koheze primárně na méně vyspělé regiony a členské státy a podporuje omezení objemu prostředků pro vyspělejší regiony či pro přechodné regiony (regiony, jejichž HDP/obyv. se pohybuje

v rozmezí 75–90 % HDP/obyv. EU). Na druhé straně Itálie, Francie a částečně i Rakousko mohou podpořit orientaci kohezní politiky i na vyspělejší regiony a na přechodné regiony. Tlak na škrty v kohezní politice lze očekávat především od Francie coby proponenta silné společné zemědělské politiky (SZP) a advokátů silného snížení objemu rozpočtu EU (Velká Británie, Nizozemí). Klíčový spor lze ve Skupině LM očekávat v případě návrhu na snížení rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, na jedné straně stojí Francie, která bude bránit zásadnějším škrtům v SZP, tuto pozici pravděpodobně podpoří Německo, možná i Rakousko v oblasti rozvoje venkova. Severní křídlo Skupiny LM (zejména Dánsko, Švédsko, Nizozemí) tradičně prosazuje zásadnější reformu SZP spojenou se snižováním alokace na tuto politiku. Hlavním cílem Velké Británie bude zachování britského rabatu a nezvýšení britského odvodu do rozpočtu EU, i s ohledem na tento cíl se může vyvíjet pozice Británie ke snižování rozpočtu na SZP. Na příjmové straně rozpočtu EU mají členské státy Skupiny LM ještě méně společných pozic. Rakousko a zejména Francie se prezentují jako státy podporující nový vlastní zdroj z daně z finančních transakcí, na straně druhé Velká Británie, Švédsko, Nizozemí jsou striktně proti tomuto novému zdroji obdobně jako ČR. Pozice ke korekcím (rabatům) se liší dle toho, zda tyto státy mají korekce v současném období (Velká Británie, Německo, Švédsko, Nizozemí, Rakousko), popř. zda pro ně Evropská komise navrhuje korekce v podobně hrubém snížení jejich odvodu na nadcházející období (stávající státy bez Rakouska). Lze očekávat, že nejstriktněji se v oblasti zachování rabatu bude chovat Velká Británie. Vladimíra Drbalová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

03 2012


31

Jarní summit EU – mezník v hodnocení evropského semestru Výroční zpráva o růstu, volba prezidenta Evropské rady, slavnostní podpis fiskálního kompaktu Výroční zpráva k růstu jako první článek v řetězci… Jarní Rada EU má vždy politický akcent, navíc se stala přirozeným mezníkem v hodnocení probíhajícího evropského semestru. Letos přeci jenom nejsou členské státy pod takovým tlakem jako v loňském roce. Evropský semestr byl zahájen zveřejněním Výroční zprávy o růstu již v listopadu 2011 a jarní Rada zasedala 1. – 2. března 2012, tak se rozšířil časový prostor pro hodnocení naplňování specifických doporučení pro jednotlivé členské státy z minulého roku, vypracování pokynů pro členské státy pro přípravu nových národních programů reforem (NPR) a konvergenčních programů. Oba strategické materiály by měly dorazit do Bruselu nejpozději do 30. dubna 2012. Jádrem diskuse Rady byla Výroční zpráva o růstu, která popisuje nejen ekonomickou situaci v EU, ale věnuje se i globálnímu kontextu. Na základě těchto situačních východisek rozpracovává klíčové oblasti, v nichž je dle Komise potřeba dalšího úsilí. Zprávu je třeba chápat jako první článek v řetězci, na který navážou NPR a konvergenční programy. To by mělo být následně po diskusi v Radě zohledněno členskými státy při přípravě národních rozpočtů. Mezi pět priorit zprávy patří: • provádění diferenciované fiskální konsolidace podporující růst; • obnovení normálních podmínek úvěrování ekonomiky; • podpora růstu a konkurenceschopnosti; • snižování nezaměstnanosti a oslabování sociálních dopadů hospodářské krize; • modernizace veřejné správy. Česká republika podpořila provádění evropského semestru. Konvergenční program a Národní program reforem chápe jako dva komplementární procesy, které by měly vést k odražení se od současného nulového růstu. Jde o odpovědnou fiskální konsolidaci na jedné straně a o strukturální reformy podporující růst a vznik pracovních míst na straně druhé. Premiér během jednání zdůraznil: „Jedním z hlavních zdrojů růstu jsou kvalitní výzkum, vývoj a inovace. Ty představují rovněž zásadní předpoklad konkurenceschopnosti ekonomik členských států a jejich prosperity. Je proto namístě, že se Evropská rada věnuje

32


této zásadní prioritě. Nejde jen o výši nákladů, ale o kvalitu a vhodné cílení. Je třeba vytvořit lepší podmínky k propojení výzkumu, vývoje a inovací se soukromou sférou, a to jak v oblasti investic, tak co se týče komercializace výsledků.“ Česká republika rovněž plně podpořila zaměření závěrů Rady na hospodářskou politiku, a to zejména na politiky na podporu růstu a dokončení jednotného trhu. V této souvislosti akcentovala konkrétní a naléhavé priority, které byly definovány v dopise 13 států adresovaném 20. února předsedovi Komise a předsedovi Evropské rady.

O nás bez nás… Letošní jarní Rada měla však přece jen širší záběr a vyšší politický punc. Obnovila mandát Hermana Van Rompuye v roli předsedy Evropské rady a došlo ke slavnostnímu podpisu mezinárodní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii. Česká republika se při vstupu do Unie zavázala přijmout měnu Euro, proto má zájem účastnit se diskusí o budoucí podobě eurozóny. Nicméně Česká republika zatím nevyjádřila úmysl stát se smluvní stranou Smlouvy, neboť vláda hodlá toto rozhodnutí učinit až po řádném projednání konečného textu Smlouvy. Pro ČR je rozhodující, že ke Smlouvě je možné se připojit kdykoliv později, a to bez podmínky souhlasu stávajících smluvních stran. To jsou také důvody, proč se Česká republika nepřipojila k podpisové ceremonii podpisu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii. Z pohledu České republiky je zásadní, aby jednání o posílené spolupráci probíhala ve formátu umožňujících účast všech 27 členských zemí, aby nově ustavená mezivládní spolupráce na úrovni zemí, jejichž měnou je euro, nenarušila integritu unijních politik, zejména vnitřního trhu, a nevytvářela základy pro „blokový přístup“ uvnitř EU.

Klíčové momenty a závěry summitu EU… •

Jarní Rada znovu zdůraznila relevanci strategie Evropa 2020 a jejích pěti horizontálních cílů pro další směrování

koordinace na globální úrovni pro silný, udržitelný a vyvážený růst a pokrok v implementaci Akčního plánu přijatého v Cannes. • Jarní Rada podpořila přijetí ambiciózních výstupů Rio+ 20 na konferenci OSN k udržitelnému rozvoji. • V oblasti zahraniční politiky se jarní Rada zaměřila na jižní partnerství a hodnotila trendy a poučení z vývoje dvanácti měsíců od tzv. arabského jara. • Na programu jarní Rady byla i kompromisní dohoda mezi Srbskem a Kosovem a další perspektiva Srbska na cestě k EU. • Rada dodatečně zařadila do agendy Sýrii, Somálsko a Východní partnerství. Závěry Rady a poselství BUSINESSEUROPE k jarnímu summitu jsou k dispozici na webových stránkách SP ČR.

Evropský byznys před jarní Radou BUSINENESSEUROPE, Konfederace evropského podnikání, při této příležitosti zveřejnila svůj pravidelný Barometr reforem jako příspěvek evropských podnikatelů a zaměstnavatelů k vyhodnocení postupu strukturálních reforem v rámci evropského semestru. Barometr je veřejně dostupný na: www.businesseurope.eu

•

•

•

Evropy. Strategie bude i nadále vodítkem pro členské státy k podpoře zaměstnanosti, zlepšování podmínek pro inovace, výzkum a rozvoj, vyrovnání se s důsledky klimatických změn a dosažení cílů v energetické oblasti, zvýšení úrovně vzdělávání a podpoření sociálního začleňování zejména cestou snižování chudoby. Jarní Rada vnímá dosavadní úsilí členských států, ale vzhledem k nastaveným společným cílům za stále nedostatečné. Je třeba se důsledně zaměřit na implementaci reforem a přijetí opatření, která budou mít v krátkodobém horizontu vliv na růst. Jarní rada zdůraznila naplňování pěti priorit Výroční zprávy k růstu a návazných akcí na národních úrovních. V této souvislosti zdůraznila zejména provádění diferenciované finanční konsolidace, revize daňových systémů a odstraňování neopodstatněných výjimek, sledování společného cíle 75% zaměstnanosti v Evropě a přijímání opatření zejména na podporu zaměstnanosti mládeže, zvýšení atraktivnosti odborného vzdělávání a odborné praxe, posilování vnitřního trhu a budování digitálního trhu, podpora malých a středních podniků a odstraňování byrokratické zátěže. Inovace a výzkum musí zůstat hlavní prioritou Strategie Evropa 2020. Jarní Rada přijala společné priority, s kterými půjde na jednání Summitu G20. Jádrem je zajištění efektivní

BUSINESSEUROPE současně poslala dopis Hermanu van Rompuyovi, prezidentu Evropské rady. V dopise evropské podniky zdůraznily, že politická rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky, která Evropská rada přijme pro rok 2012, budou určovat jak kurs bezprostředního oživení, tak perspektivu růstu našeho kontinentu v dlouhodobém horizontu.

Evropský sociální dialog jako nástroj, který pomůže vyvést Evropu z krize Dopoledne před zahájením Evropské rady se konal Tripartitní sociální summit, pravidelné setkání prezidenta Evropské komise José Manuela Barrosa a prezidenta Evropské rady Hermana van Rompuye se zástupci Evropských sociálních partnerů. Jednotícím tématem byla úloha evropského sociálního dialogu v době krize a post-krizovém období. Při této příležitosti Evropští sociální partneři představili svůj společný pracovní program na léta 2012–2014, který klade důraz na zaměstnanost v Evropě, fungující trhy práce, vzdělávání, mobilitu a migraci. BUSINESSEUROPE současně informoval o výsledcích práce expertní skupiny v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých v Evropské unii. Vladimíra Drbalová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

03 2012


33

Pár ekonomických zpráv z jednání BusinessEurope Na jednání skupiny pro ekonomické a finanční záležitosti, které se uskutečnilo dne 21. 2. 2012 v Bruselu, byly mezi jinými řešeny následující otázky: Makroekonomický vývoj 2012 Poslední vývoj ukázal na zhoršení vývoje řady faktorů souvisejících s nejistotou a tím následně finanční nestabilitou. Řada indikátorů a vývoj očekávání se projevil v poklesu odhadů vývoje, kde například predikce MMF z ledna 2012 očekává pokles HDP o – 0,1 % v EU27 a o – 0,5 v eurozóně. Objevují se i náznaky stabilizace jako například zvýšení ekonomické důvěry v EU v lednu 2012, nárůst důvěry spotřebitelů a podnikatelů v Německu, předběžná data HDP za čtvrté čtvrtletí v Německu a Francii jsou mírně lepší, než byla očekávání či pozitivní signály o vývoji americké ekonomiky. I přes lednové snížení ratingů řadě zemím výnosy ze státních dluhopisů Itálie a Španělska v únoru poměrně klesly oproti hodnotám v listopadu a prosinci 2011. Nejistota ale zůstává na vysokých úrovních a rizika směrem dolů převažují.

Závěry z těchto oblastí lze stručně shrnout následovně:

Procedura o nadměrném schodku

Řada zemí vyjádřila obavy přístupu k finančním zdrojům • ECB sice pomáhá udržet likviditu na peněžních trzích a skrze LTRO vnáší jistou míru stability a důvěry na finančních trzích, ale toto není posouváno dále do reálné ekonomiky • Pravidla BASEL III (skrze CRDIV) zpřísňují podmínky finančního sektoru nekonzistentně s makroekonomickým vývojem a predikcemi • Investoři jsou navíc méně ochotní investovat do kapitálu bank • Objevují se problémy s úvěry v Itálii a Portugalsku v rámci naplnění 9% poměru kapitálové přiměřenosti („úvěrová krize“) Podpora strukturálních reforem k podpoře růstu • Strukturální reformy jsou nezbytné. Nicméně zkušenosti Německa a Švédska ukazují, že zamýšlený pozitivní dopad má zpoždění často v řádu několika let • Provádění reforem pomáhá obnovit důvěru • Potřeba komplexního zhodnocení dopadů veškerých opatření jak v krátkém, tak dlouhém období! • Při nastavení cílů, strategií a dílčích opatření nutné vždy zvážení dopadů na globální pozici a konkurenceschopnost • Obecně zaměření se na snižování výdajů, ne zvyšování daní. Evropa ztrácí konkurenceschopnost a mnoho evropských společností investuje mimo EU. Nastavení podnikatelského prostředí je klíčovým prvkem udržení investic. Podnikatele zajímají dopady zákonů a regulací na: • Ceny energie • Ceny kapitálu • Náklady práce • Flexibilitu trhu práce • Administrativu a regulaci podnikání Všech výše zmíněných problémů a souvislostí si je BusinessEurope vědoma a v jejich duchu bude v rámci komunikace s evropskými orgány vystupovat.

Týká se 23 zemí EU z 27 (mimo Belgie, Kypru, Malty a Polska). Maďarsko nedosáhlo požadovaného úspěchu v rámci této procedury, a tak budou následovat sankce pravděpodobně ve formě zastavení čerpání prostředků ze strukturálních fondů.

Bohuslav Čížek Sekce hospodářské politiky [email protected]

Přístup k finančním prostředkům Soukromé investice dopadají jak na krátkodobý ekonomický vývoj, tak zvyšují i potenciál do budoucna, a proto obavy a obtížný přístup k financím se stává stále více předmětem zájmu. Rozvahy podniků jsou v průměru silnější (firmy drží větší hotovost), ale investice nerostou. Zadržování zisků a dostatek hotovosti je však současnou charakteristikou hlavně velkých podniků, malé a střední podniky mohou naopak trpět nedostatkem likvidity. Dle průzkumu ECB došlo ve čtvrtém čtvrtletí 2011 k upevnění úvěrových standardů (podmínek půjček) a data Eurostatu posledních měsíců ukazují na narůstání úrokových sazeb nefinančním podnikům, i když jsou stále nižší než před krizí a v roce 2008/2009. Objevují se obavy, že v následujících měsících úvěry budou ještě dražší s negativním dopadem do investic. Data Eurostatu také potvrzují dlouhodobou tendenci bank eurozóny k posílení jejich bilancí skrze vyšší kapitál a rezervy. Zatím v průměru nebyla v eurozóně pozorována redukce aktiv (půjček).

34


Nový zástupce SP ČR v CEBRE Práce v CEBRE pro mě nebude zcela novou zkušeností, jelikož se do bruselské kanceláře vracím po více než dvou letech od absolvování stáže. V tu dobu se samozřejmě jednalo o asistentskou pozici, kde mezi mé povinnosti patřilo pořizování zápisů ze zasedání evropských podnikatelských organizací, analýza legislativních textů, organizování akcí CEBRE a podílel jsem se také na publikačních aktivitách kanceláře. Nicméně i čtyři měsíce strávené v Bruselu mi umožnily udělat si představu o činnosti CEBRE, o vazbách mezi jednotlivými zakladatelskými organizace a o fungování evropských asociací sdružujících národní podnikatelské organizace. Zkušenost s prací organizací sdružujících podnikatele a zaměstnavatele jsem poté čerpal i v Praze během působení v pražské kanceláři CEBRE. Velmi cennou zkušeností pro mě byla pětiměsíční stáž na Generálním ředitelství Evropské komise pro informační společnost, která mi umožnila blíže se seznámit s procesy vedoucími k vytváření nových legislativních návrhů. Kromě toho jsem měl na starosti především technické zajištění vyhodnocení projektů ze 7.rámcového programu a dále pak zpracování veřejné konzultace týkající se inovací v oblasti aktivního stárnutí.

jednání s partnery, tvorbu budoucí koncepce projektu, vedení propagační kampaně a hledání partnerských měst v rámci EU, se kterými by bylo možné navázat spolupráci. Díky tomu, že jsem měl možnost poznat strukturu zakladatelských organizací a podílet se na jejich aktivitách si uvědomuji, jak silný mandát má CEBRE v rukou. O to více si vážím důvěry, která ve mě byla vložena, zejména pak ze strany Svazu průmyslu a dopravy ČR, jenž mě požádal o zastupování v organizaci BusinessEurope. Během působení v CEBRE jsem měl možnost si uvědomit, že základem úspěchu je k této práci přistupovat především zodpovědně, svědomitě a s nejvyšší možnou mírou nasazení a v tomto duchu hodlám své úkoly plnit. Tomáš Hartman, zástupce ředitelky CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU (podporováno CzechTrade) Kontakt:[email protected] tel.:+32-2-502 07 66 fax: +32-2-518 10 82

Po návratu z Bruselu jsem nastoupil na odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy, kde jsem se věnoval projektu Praha elektromobilní. V rámci projektu jsem měl na starosti zejména

Na webu Sociálního dialogu sledují čtenáři nejvíce téma předdůchodů Internetový portál www.socialnidialog.cz, který obsahově spravuje a naplňuje Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ Svazu průmyslu a dopravy ČR, prošel v prvních týdnech roku 2012 výraznou grafickou inovací. Redakce k tomuto kroku přistoupila jak kvůli záměru zvýšení návštěvnosti portálu, tak i se záměrem udržet moderní, dynamickou a aktuální podobu webu a zajistit lepší kontakt se čtenáři. Web funguje v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu, proto není divu, že k nejsledovanějším tématům patří dlouhodobě problematika předdůchodů, kterou sleduje téměř 88 procent čtenářů webu, zaměstnávání lidí na tzv. „švarcystém“, který zajímá přes 81 procent uživatelů internetových stránek, či zprávy o vývoji kolektivního vyjednávání, které dlouhodobě sleduje téměř 33 procent uživatelů webu.

Redakce Sociálního dialogu sleduje i další důležitá témata a spolupracuje na přípravě obsahové podoby stránek se sociálními partnery, tedy odbory i vládou. Zabývá se podrobně i změnami v regionální struktuře nezaměstnanosti, dopady změn zákonů na vývoj počtu nezaměstnaných, ale také novinkami v sociální situaci v krajích. Mezi priority redakce patří regionální zjištění o problémech v krajích, proto využívá zkušeností a poznatků regionálních zástupců SP ČR. Budeme potěšeni, pokud nám dáte vědět, jaké máte zkušenosti se zmíněnou tématikou a dáte nám tip na zajímavé informace. Pavel Daniel šéfredaktor portálu www.socialnidialog.cz [email protected]

03 2012


35

Bovdeny byly pro Obzor živou vodou Družstvo chce zaměstnávat zdravotně postižené lidi, ale objem ruční práce ubývá. Podpora státu je ve srovnání se západní Evropou tak pětinová. Novodobá historie výrobního družstva Obzor, které bylo založeno už v roce 1965, není po roce 1989 jen o obchodních úspěších. Přesto i těch má plzeňský zaměstnavatel pěknou řádku. Je to ale také příběh o tom, jak udělat něco „pro lidi“ v nedobrých časech krize. Obzor i po roce 1989 zaměstnává ve valné většině zdravotně postižené lidi, čemuž musel přizpůsobit svůj výrobní program a v nedobrých hospodářských dobách si musel sáhnout na dno.

Auta znamenají život Hlavní závod výrobního družstva Obzor sídlí v Plzni, další má v Sušici, Domažlicích a v Hořovicích. V roce 2004 Obzor získal čestné ocenění v programu rozvoje českých dodavatelů „Subdodavatel roku“, které pořádá agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. V kategorii „Společnost s největším růstem v rámci twiningového programu rozvoje českých dodavatelů se Obzor umístnil na třetím místě. „Záměrem družstva Obzor bylo vždy zaměstnávat co nejvíce zdravotně postižených a to přetrvalo doposud. Je to jeden z nejvyšších cílů,“ zdůraznil Zdeněk Sobota, předseda výrobního družstva Obzor. Vyplývá z toho jediné – i když firma není primárně zaměřena na výši zisku, ale na to, aby dala práci co nejvíce zdravotně postiženým, jejím výrobkům se nebývale daří. Družstvo dnes zaměstnává více jak 230 lidí a drží tedy více jak 55procentní zaměstnanost zdravotně postižených. „Je to ale čím dál tím těžší, protože objem ruční práce, která umožňuje zaměstnat takové lidi, se neustále snižuje,“ vysvětluje Sobota. I Obzor byl nucen, v rámci zachování cenové konkurenceschopnosti, řadu provozů zautomatizovat či poloautomatizovat. Po změnách na konci osmdesátých let, kdy bývalý režim umístil na jihozápadní hranici České republiky řadu provozoven, ve kterých pracovali zdravotně handicapovaní lidé, musel Obzor vymyslet, co bude dělat dál. A našel dnes velmi úspěšný projekt spolupráce s automobilovým průmyslem. Obzor se dostal tak daleko, že dnes téměř každé otevření dveří, kapoty či zádí osobních aut je možné jen díky výrobkům z plzeňského výrobního družstva. „Vyrábíme a dodáváme automobilkám bovdenová spojení. Tenhle program se ukázal být pro zaměstnávání zdravotně postižených optimální,“ uvedl Zdeněk Sobota. Obzor vyrábí zhruba čtyři miliony kusů bovdenových spojení, klientům dokáže nabídnout 20 rozdílných provedení a rozměrů z různých druhů materiálů.

36

Dobrá zpráva

Firma tak zaměřila svou činnost na výrobní program pro automobilový průmysl, který pokrývá 94 procent z celkových tržeb. Druhou částí výroby je výroba papírových tašek, sáčků a kooperační činnost především montážního charakteru I přesto, že mezi největší přímé odběratele Obzoru patří skupina Volkswagen, družstvo dodává své výrobky prostřednictvím výrobců modulů dalším značkám. Do svých výročních zpráv tak může s pýchou uvést, že je subdodavatelem pro značky jako Suzuki, Fiat, ale i luxusních modelů jako třeba Bentley. Tyto úspěchy neušly ani hodnotitelům prestižní soutěže Českých 100 nejlepších 2011, kde bylo družstvo oceněno v kategorii Výrobní družstevnictví.

Chybí větší podpora státu Ten, kdo by si ale myslel, že automobilky sáhnou po výrobcích, za kterými stojí práce zdravotně handicapovaných lidí, zle by narazil. Podle Zdeňka Soboty totiž žádné výhody při jednáních se zákazníky kvůli tomu Obzor nemá. „O tom, jestli uspějeme, nebo ne, rozhoduje cena, kvalita a schopnost vyjednávat, a ne to, jestli zaměstnáváme lidi se zdravotním postižením,“ dodává Sobota. Přesto si předseda družstva posteskl, že podle jeho zkušeností ze světa, chybí v tuzemsku pořád větší podpora pro zaměstnavatele, kteří dávají práci zdravotně hendikepovaným. „Podpora je v tuzemsku přibližně na úrovni dvaceti procent průměru západní Evropy,“ tvrdí Sobota. Co podle něj není dobré, je to, že ani novodobá podpora zaměstnavatelů v tuzemsku, není oproti bývalému režimu větší. „Příkladem je jednoduchá statistika. Do roku 1989 pracovalo v Obzoru zhruba tisíc lidí, z nichž bylo asi 66 procent zdravotně postižených, dneska máme 230 zaměstnanců a máme velké potíže udržet pětapadesáti procentní zastoupení lidí s nějakým zdravotním postižením,“ vysvětluje předseda družstva Obzor. Podle něj chybí v tuzemsku skutečné naplnění záměrů, které si stanoví politická reprezentace. Konkrétně to uvádí na příkladu fungování institutu na snižování nezaměstnanosti – takzvané aktivní politiky zaměstnanosti. „Chybí nám to, aby lidé, kteří jsou za naplňování aktivní politiky státu placeni, skutečně vyhledávali zaměstnavatele, kteří budou ochotni zdravotně handicapované lidi vzít do práce, a aby se podpora státu firmám, které tohle dělají, nedávala někam, kde je to jen „fingované“ zaměstnávání zdravotně postižených,“ vysvětluje potíže Sobota.

Krize prověřila životaschopnost Obzoru Testem pro existenci společnosti byly krizové roky 2008 a 2009, kdy v automobilovém průmyslu během krátké doby dramaticky klesla poptávka po subdodávkách. Jenže ani krizová léta nezlomila Obzoru vaz. Vedení firmy dávno z objemu zakázek vědělo, aniž by se o tom mluvilo nahlas, že přijde propad a mohlo se na krizi připravit. „Firma díky vnitřním úsporám dokázala zaměstnanost lidí udržet a v loňském roce jsme dokonce ohlásili velmi dobrá čísla hospodaření,“ řekl Zdeněk Sobota. V časech krize dokonce realizovali čtyři nové projekty, díky kterým se firma stala globálním exportérem. Nejvzdálenější destinací je pro ni nyní Mexiko, kam dodává pro značku Volkswagen, model Jetta, svou produkci. Krize, podle předsedy výrobního družstva, je pro ty, kteří dokážou reagovat, doslova výzvou. Přináší totiž nové možnosti, které se jinak nenaskytnou. Zaměstnanost Obzoru tak dokázalo udržet i to, že zákazníci z řad automobilek, hledali v časech potíží levnější dodávky dílů pro své modely. A to byla šance, kterou Obzor už nepustil z ruky. Mezi konkurenty výrobního družstva Obzor, se kterými se musí prát o zakázky, patří celosvětové firmy. Od společností z Indie, až po firmy ze západní Evropy. „Problémem je pro nás to, že když si vláda v Indii prosadí, že na každém voze, který se v Indii vyrobí, musí mít místní firmy určitý podíl, tak tomu se čelí jen velmi těžko. A Obzor ztratí výrobu,“ upřesňuje Sobota. Podle něj firma sice funguje, ale žije z podstaty, dlouhodobou vizi zatím nemá, protože je velmi složité najít sériové výroby, které by nejen zapadly do zaměření firmy, ale vyhovovaly svou podstatou i tomu, že zaměstnává zdravotně postižené. „I tak ale nejvíce utrácíme za materiál, následují investice do modernizace strojního vybavení a pak peníze na lidi,“ prohlásil Zdeněk Sobota. Ale ani přesto, že firma nemá jistou svou budoucnost, nevěší hlavu. Podle vedení společnosti nyní hledá další projekty, které by pro ni znamenaly zachování existence. „Perspektivní se zdá být výroba celých modulů. V automobilovém průmyslu je také obrovská inovace, ať už používáním dokonalejších, ale i cenově náročnějších materiálů, přes nové technologie a zlepšení, které můžeme využít,“ uzavřel Zdeněk Sobota. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected] foto zdroj Obzor

03 2012


37

MANAŽER ROKU 2011 Nominovaní v soutěži Manažer roku zvládají krizový management: Vývoj krize opisuje dvojité W Soutěž o nejlepšího manažera loňského roku se posunuje do svého finále. Končí období nominací, které přineslo velký počet zajímavých tipů, silných manažerských příběhů i netradičních metod. Tato dnes nejprestižnější a systematicky nejpropracovanější manažerská soutěž má v ČR již devatenáctiletou tradici. Jejím cílem je objektivně a nezávisle vybrat a zviditelnit nejlepší lídry českého managementu, špičky ve svém oboru, významné osobnosti, jejichž metody jsou přínosem nejen pro rozvoj firem a ekonomiky, ale i celé společnosti. Nejlepší manažeři České republiky budou pod záštitou premiéra vyhlášeni 26. dubna, tradičně v pražském paláci Žofín. Akce vždy budila velkou pozornost a diskuze. V porovnání s dalšími soutěžemi, pořádanými v ČR, jako jedna z mála lpí na systematicky rozpracovávaných a neustále zpřesňovaných kritériích, na tvrdých podmínkách nominací a ještě náročnějších podmínkách hodnocení a postupů do vyšších pater soutěže. Soustředí kolem sebe týmy respektovaných odborníků z teorie i praxe managementu i ekonomiky. Řídí činnost dvou nezávislých komisí, vypracovává na každého účastníka-finalistu obsáhlé hodnocení, jehož součástí je např. i manažerský audit přímo na pracovišti. Mnozí se ptají, proč tak sofistikované systémy, proč tolik soustředěných informací, zkoumání a prověrek, když další osobnostní i odborné soutěže u nás vybírají své vítěze např. podle počtu přáteli či klientů odeslaných esemesek, počtu hlasů členů komise nebo podle jediného exaktního kritéria či doporučení agentury. O výběru a systému hodnocení kandidátů soutěže MANAŽER ROKU hovoříme s Janem Preclíkem, předsedou Hodnotitelské komise. Právě ona garantuje výběr elitní ligy, stojí za kvalitou vybudovaného systému exaktního bodového hodnocení i manažerských auditů. •

Která kritéria považujete při hodnocení manažerů-finalistů za nejdůležitější? „Obecně hledáme osobní podíl manažera na prosperitě firmy – specifikujeme jeho podíl osobních i manažerských dovedností, jeho schopnost řídit a motivovat tým k definovaným cílům a výsledkům, to, zda určil správnou vizi i strategii firmy. Často se stává, že ten, kdo vrátí firmu zpět do hry, z červených do černých čísel, je námi ohodnocen lépe než manažer

38

Manažer roku

stabilizované firmy. Která kritéria jsou tedy pro nás rozhodující? Tak za prvé to jsou hospodářské výsledky firmy, pak její konkurenceschopnost a v neposlední řadě její společenská odpovědnost. U hospodářských výsledků sledujeme zisk, tržby, náklady, export a přidanou hodnotu. U konkurenceschopnosti nás zajímá, jak je nastavena firmy vůči ostatním tuzemským výrobcům, vůči EU a vůči světu. Přesněji – její srovnatelnost se špičkou v Evropě a ve světě. A u kritéria společenská odpovědnost (CSR) sledujeme environmentální chování firmy, pracovně-sociální podmínky, regionální a celospolečenský přístup.“ •

Kolik je zásadních, ostře sledovaných kritérií? A jak definujete osobní podíl manažera na prosperitě firmy? „Celkem zpracováváme u každého soutěžícího 30 kritérií. Ty pak vyústí do zásadních šesti, které jsou dohromady ohodnoceny do výše 100 bodů. Jsou to kritéria: osobnost a způsobilost manažera, osobní přínosy manažera pro firmu, podnikatelské výsledky a konkurenční schopnosti firmy, schopnost čelit krizi, celospolečenské přínosy firmy, pracovněsociální a vzdělávací aktivity a poslední environmentální přístup.“ • Můžete zaručit, že je hodnocení profesionální a objektivní? „Hodnotitelská komise má 20 nezávislých odborníků z teorie i praxe managementu. A pracuje podle již zmíněných kritérií a zásad. Vítěze v jednotlivých kategoriích však vybírá Národní komise, složena z 15 významných osobností českého managementu, a vychází z podrobného hodnocení

•

Jak z pozice předsedy Hodnotitelské komise vidíte české manažery? „Všichni nominovaní v soutěži MANAŽER ROKU pochopili, že vývoj krize opisuje dvojité W a perfektně zvládají moderní krizový management. Pokud vím, 100 bodů v celé historii soutěže ještě nikdo nezískal. Hodnotitelská komise smí udělit maximálně 99 bodů. Proč? Aby měli šanci noví Steve Jobsové, Jack Welchové či noví Edisonové. Je to princip převzatý z amerického prostředí, kde má soutěživost hluboké kořeny. Jak rozeznáme naše špičky od slavných světových? Do 50 bodů nepostupují do finále, do 80 bodů patří k tuzemské manažerské špičce, do 90 bodů k evropské špičce, do 99 ke světové. Na každého finalistu zpracovává Hodnotitelská komise obsáhlé hodnocení (nejen to bodové), kde vše musí zanalyzovat, zdůvodnit a argumentovat.“ •

Jan Preclík, předseda Hodnotitelské komise foto zdroj ČMA

Hodnotitelské komise. Každý účastník tak prochází cca sedmi stupni hodnocení. V roce 2008 na konferenci Evropské manažerské konfederace (CEC) ve francouzském Tolouse byla naše soutěž a její kritéria posouzena evropskými manažery. I oni ocenili její komplexnost, systematičnost a hloubku zpracovávaných informací. Obdobné manažerské soutěže se totiž konají i v jiných evropských zemích, ovšem postrádají naši komplexnost. Proto se mnozí podivovali nad možností kvantitativně zhodnotit všechna kritéria dohromady. Pro některé účastníky bylo srozumitelné hodnotit manažera podle zisku, exportu, tržeb, teritoriálního segmentu, počtu zaměstnanců nebo podle ekologických dopadů. Jenže já tvrdím, že manažerská profese – to je mix dovedností a mix výsledků – a obávám se zjednodušeného pohledu na tuto profesi.“

Zmínil jste, že se průběžně mění komplex kritérií soutěže, jaké jsou tedy aktuální trendy v hodnocení a vnímáni manažerské profese? „Zvyšuje se podíl kritérií celospolečenské odpovědnosti jak firem, tak jednotlivých manažerů. Je to náznak cesty k udržitelnému rozvoji globální společnosti, která vytváří sdílené hodnoty a navyšuje společenský prospěch. Zatímco nyní řešíme a podporujeme naši konkurenceschopnost, začíná nabývat na významu aktuální téma udržitelného rozvoje a my za čas „vplujeme“ ze současné strategie tzv. rudých oceánů, kde si subjekty konkurují, do modrých, kde, aby se společnost udržela, subjekty spolupracují. Je to daleká budoucnost a cesta k ní vede přes změnu hodnot a myšlení lidí, tedy i manažerů. A jsem přesvědčen, že to budou zase schopní manažeři – vizionáři, kteří nám jako první cestu k udržitelnému rozvoji nejen ukážou, ale sami se na ni vydají.“

•

Odrážejí kritéria soutěže aktuální vývoj v ekonomice a ve společnosti? „Kritéria se vyvíjela vždy, po celou dobu existence soutěže, rostla, zpřesňovala a modernizovala se spolu s ní. Řídicí výbor soutěže vloni odsouhlasil tříletý upgrading, konkrétně od 18. do 20. ročníku. Jeho cílem je optimalizovat komplex hodnotících kritérií tak, aby maximálně splňoval smysl a cíl soutěže a adaptoval ji na požadavky současnosti. Zásadní podmínkou je, aby celé hodnocení bylo v nejvyšší míře profesionální a maximálně objektivní.“

03 2012


39

MSV 2012: brněnské výstaviště zaplní sedm průmyslových veletrhů 54. mezinárodní strojírenský veletrh proběhne letos v tradičním zářijovém termínu, od 10. do 14. září a společně s ním se uskuteční dalších šest specializovaných výstavních akcí. Osvědčené spojení s technologickými veletrhy Termínové spojení MSV se specializovanými technologickými veletrhy není úplnou novinkou. V roce 2010 tak pořádající společnost Veletrhy Brno reagovala na vývoj ekonomiky i prezentovaných branží a nové spojení se osvědčilo.Letošní ročník tak opět nabídne společnou prezentaci příbuzných průmyslových oborů. Po boku Mezinárodního strojírenského veletrhu s osmi specializovanými oborovými celky nebude chybět bienální Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT. Zároveň se zaměří pozornost na slévárenské technologie, které v Brně prezentuje Mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX. Mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING má podobně jako FOND-EX dlouhodobě zaujímá pozici oborové jedničky ve střední Evropě. Počtvrté se na výstaviště vrací Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH. A na rozdíl od roku 2010 nebude chybět ani Mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX. Šestici průmyslových veletrhů doplní Mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC.

přičemž v Brně půjde o premiéru v regionu střední a východní Evropy. Na Mezinárodní strojírenský veletrh tak přijede více jak 100 indických firem, jakož i významní představitelé indických vládních institucí. Za indickou stranu akci připravuje vládní agentura EEPC India, která je přímo řízena tamním ministerstvem obchodu a průmyslu, v úzké spolupráci s Federací indických obchodních a průmyslových komor. Z české strany je organizátorem společnost Veletrhy Brno a na přípravách se významně podílejí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz strojírenské technologie a sdružení Česká dobývací technika.

Kovoobráběcí a tvářecí stroje Nosným oborem ročníku opět budou kovoobráběcí a tvářecí stroje, kterým je vyhrazen největší pavilon P a také další výstavní plochy. Obráběcí a tvářecí technika je páteřním strojírenským oborem, bez kterého se neobejde prakticky žádná průmyslová výroba. Zároveň představuje i tradiční a exportně velmi úspěšné odvětví českých výrobců. Zvýrazněná témata MSV 2012 Z oborového pohledu bude hlavním tématem ročníku bienální průřezový projekt AUTOMATIZACE – měřicí, řídicí, automatizační a regulační technika. Projekt pořádaný ve spolupráci s Českomoravskou elektrotechnickou asociací akcentuje využití průmyslové automatizace v jednotlivých oborech. Průřezový charakter má také projekt Transfer technologií a inovací 2012, který se při MSV koná již počtvrté. Jde o kontaktní centrum a současně největší tuzemskou soustředěnou nabídku vědeckovýzkumných kapacit pro průmyslové využití

Partnerskou zemí bude Indie Letošní ročník bude výjimečný rozsáhlou účasti firem z Indie, která patří k zemím s nejvyšším hospodářským potenciálem. V rámci MSV proběhne tzv. „India Show“, což je nejvyšší forma oficiální obchodní a ekonomické prezentace Indie v zahraničí. V roce 2012 se „India Show“ uskuteční pouze v České republice a v Japonsku,

40

Co vás může zajímat

Přihlášky do konce března Mezinárodní strojírenský veletrh se letos vrací do tradičního zářijového termínu a s tím souvisí posun uzávěrky přihlášek. Vystavovatelé se mohou hlásit k účasti do 31. 3. 2012, což jim garantuje termínovou slevu. Stejně jako v loňském roce se vystavovatelům nabízí možnost elektronické přihlášky k účasti, která je k dispozici na www.bvv. cz/e-prihlaska.msv.

8. mezinárodní veletrh obráběcích INDiE a tvářecích strojů

54. mezinárodní strojírenský veletrh

Partnerská zeME MSV

IMT 2012

MSV 2012

INDiE

Partnerská zeME MSV

MSV 2012

nejvýhodnější cenové podmínky do 31.

3.

elektronická přihláška k účasti: www.bvv.cz/e-prihlaska.msv

Souběžně se koná:

10.–14. 9. 2012 Brno – Výstaviště www.bvv.cz/msv

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 926 Fax: +420 541 153 044 [email protected] www.bvv.cz/msv

Kulatý stůl o pracovně lékařských službách Nové předpisy přinášejí přesnější a náročné podmínky pro poskytování pracovně lékařských služeb a upravují povinnosti zaměstnavatele Na zaměstnavatele se od Nového roku 2012 valí jedna změna předpisů za druhou. Po novele zákoníku práce přichystaly úřady novinky i ve fungování ochrany zdraví při práci a změny zákona o specifických zdravotních službách. Novinky a problémy, které číhají na všechny zúčastněné, proto představil stejnojmenný kulatý stůl, který uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Jihomoravský kraj, který vede Ilona Staňková. Lektoři – MUDr. Zdeněk Kachlík a RNDr. Vladimír Marek – účastníkům kulatého stolu detailně vysvětlili, jak se chystané změny v klíčových předpisech promítnou do chodu firem a na co je třeba se připravit. Jde především o Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, který má platnost od 1. dubna 2012 a zahrnuje také problematiku pracovně-lékařských služeb (PLS). Účastníci kulatého stolu se dozvěděli, jak nový zákon upravuje povinnosti zaměstnavatele nejen ke svým zaměstnancům v zajištění zdravotní péče, ale i povinnosti zaměstnavatele vůči zařízení PLS. V této souvislosti připomněli jakési „desatero“, které by zaměstnavatelé měli naplňovat. Firmy by si měly uvědomit, že zajištění pracovně lékařských služeb musí být pro všechny zaměstnance, jde tedy o povinnost zaměstnavatele, dále že činnost PLS není činnost „závodního lékaře“ a pro PLS neplatí svobodná volba lékaře. Ke klíčovým bodům patří také to, že součástí PLS není registrace ani léčba pacienta. Předpokladem kvalitní PLS musí být rozhodně znalost pracoviště a práce zkoumaného jedince, včetně jeho zdravotního stavu. Zaměstnavatelé podle zkušeností přednášejících často zapomínají na to, že PLS jsou komplexní službou, zahrnují tedy nejen preventivní služby, ale i poradenství a podporu zdraví. Cílem PLS je zodpovědné zhodnocení zdravotního stavu uchazečů ve vztahu ke specifickým podmínkám vykonávané práce se snahou udržet dlouhodobě práceschopnost zaměstnanců. Podle mínění přednášejících by se nemělo zapomínat na to, že PLS chrání zaměstnavatele i zaměstnance. K poselství kulatého stolu ovšem patří i to, že pouze preventivní prohlídky nestačí a výběr kvalitního poskytovatele PLS se zaměstnavateli vyplatí. Více než dvě desítky účastníků kulatého stolu se v průběhu akce, konané v rámci projektu Udržitelnost sociálního dialogu, dozvěděli i praktické návody. Třeba, že poskytovatel pracovnělékařských služeb může nově podat podnět kontrolním orgánům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadovat po zaměstnavateli zajištění měření, expertiz a analýz pracovních

42

Regionální zastoupení

podmínek a odezvy organismu zaměstnanců (biologické expoziční testy). Nikdo by ale neměl zapomínat na to, že tím, kdo měření a expertizy provádí, by mělo být vždy autorizované pracoviště s příslušným certifikátem. Diskuzi vyvolaly změny v pravidlech o tom, kdo má hradit vstupní prohlídky před nástupem do práce. Z instrukcí přednášejících je jasné, že posouzení zdravotní způsobilosti k navrhované práci hradí vždy žádající osoba, zaměstnavatel tehdy, pokud se žadatelem uzavře pracovně právní vztah. U podniků, ve kterých jsou všechny práce v kategorii 1, může vstupní prohlídku provést registrující praktický lékař. Pokud se pracovník nepodrobí vstupní prohlídce, je považován za osobu zdravotně nezpůsobilou. Ke všem druhům preventivních prohlídek se žadatel dostaví s žádostí, ve které jsou uvedeny důležité informace především o nárocích vykonávané práce. Nově se u prohlídek předpokládají intervaly jejich konání (prováděcí předpis je zatím v návrhu a není zatím závazný), a to podle kategorií – v kategorii 1 nejdéle jednou za 6 let, po dovršení 50 let jednou za 4 roky, v kategorii 2 nejdéle jednou za 4 roky, u osob starších 50 roků 1x za 2 roky, v kategoriích 2 rizikové a 3–1x za 2 roky a v kategorii 4–1x za 1 rok, pokud není stanoveno jiným předpisem (nebo lékařem PLS) jinak. Mimořádná prohlídka při ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci – mimo jiné pokud výkon práce byl přerušen onemocněním delším než 8 týdnů nebo po úrazu s těžkými následky a bezvědomím a z jiných důvodů po době delší jak 6 měsíců. Mimořádná prohlídka se může také nově provést na žádost zaměstnance nebo zaměstnavatele. Velké riziko, na které posluchače upozornili přednášející, je pořád v tom, že dobře a důsledně vykonávaná pracovnělékařská služba může být i zdrojem nedorozumění až konfliktů mezi zaměstnavatelem a lékaři PLS. Jde totiž nejen o výsledky posudků ke způsobilosti práce, ale i jiných zdravotních prohlídek, jejichž výsledky pak mohou zaměstnavateli řádně zkomplikovat život. Při všech komplikacích spojených s jakoukoli analýzou, měřením, posudky či odbornými zásahy, se nesmí zapomínat na to, že se mají obracet na autorizovaná pracoviště s řádnou licencí. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

Zodpovědně k lidem a regionu

Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, žijeme s regionem a zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu, spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel. Vaše názory a připomínky nás zajímají! Napište nám na: [email protected].

www.czechcoal.cz

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Recommend Documents