SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

časopis Svazu průmyslu a dopravy  České republiky

SPEKTRUM 06 2011

Export, diplomacie, podnikatelé

................................................ Postřehy z podnikatelských misí Ázerbájdžán, Irák Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty Evropský sociální dialog na prahu nové dimenze

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996) Partneři

1600 subjektů 113 členských firem 31 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz chemického průmyslu ČR

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz kovohutnického průmyslu

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů

Svaz plastikářského průmyslu ČR

Česká manažerská asociace

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců cementu ČR

Českomoravská elektrotechnická asociace

Svaz výrobců vápna České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

ICT UNIE, o. s.

Unie středního stavu České republiky

Svaz sléváren ČR

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a.s., ŠKODA AUTO a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a.s., OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Úspěšné podnikatelské mise do Ázerbájdžánu a Iráku prokázaly, že Svaz průmyslu a dopravy ČR je vnímán velmi seriózně jak tamními politiky a byznysmeny, tak našimi vládními představiteli. V Ázerbájdžánu, kde mise organizovaná Svazem provázela hlavu státu Václava Klause, jsme využili možnost navázat s ním skutečně úzké vztahy. S panem prezidentem jsme byli v trvalém kontaktu, byl velmi vstřícný a trpělivý a zajímal se o aktivity a projekty členů podnikatelské delegace. Bylo patrné, že i v jeho zájmu je podpora našeho byznysu. V Iráku naši podnikatelé provázeli předsedu vlády Petra Nečase a ministry Martina Kocourka a Alexandra Vondru. Irák je pro Svaz jednou z prioritních zemí a v uplynulých osmi letech jsme v rámci podpory bilaterální spolupráce českých a iráckých firem organizovali řadu akcí. Proto bylo potěšující být svědkem toho, že společnost Zetor dotáhla své úsilí o návrat na irácký trh až k deklaraci o budoucí spolupráci. Potěšilo mě, jaký je zájem o naše firmy z oblasti energetiky, petrochemie či vodohospodářství. Škoda, že nedošlo na Kurdistán, cesta byla příliš krátká. Také jsme tuto „černou pihu na kráse“ premiérovi zdůraznili, včetně požadavku na to, aby daleko více cestoval s podnikateli. Český byznys to potřebuje. Rozběhla se však i další práce. Především se ukazuje, jak podstatné je být lépe připraven pro jednání s vládou a odbory. Díky tomu, a solidnímu vystoupení viceprezidenta Pavla Juříčka, jsme dosáhli zvratu v dosavadním přístupu k navrhovanému (nyní již zavrhovanému) nepovinnému druhému pilíři penzijního systému. Pochybnosti nás zaměstnavatelů o jeho účelnosti jako druhého třetího pilíře vyjádřil dokonce i šéf Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok a další experti. Nyní se už hovoří o potřebě restrukturalizace prvního a třetího pilíře. Jsme i účastníky přípravy Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, označované jako Strategie 3i, zaměřené na instituce, inovace a infrastrukturu. Věřím, že naši experti zanechají otisk na tomto dokumentu a hlavně, že si pohlídáme její aplikaci v praxi. Připravují se také poziční dokumenty kohezní politiky pro léta 2012 až 2020. Celý den jsem byl účastníkem diskuse o ní, abych informace nedostával zprostředkovaně, ale dokázal si vše ujasnit. Co je pro nás zásadní a to chceme prosazovat, abychom již nebyli svědky dvou desítek programů, ale aby se vyjednalo pět, maximálně šest programů. Zaměřeny by měly být na jasné priority: výzkum, vývoj, inovace, na oblast vzdělávání, infrastrukturu, životní prostředí a regiony. Pokud chceme být úspěšní v prosazování našich klíčových požadavků, musíme si nejprve zamést sami před vlastním prahem a zjistit naše slabá místa. Rozhodující pro jeho nastartování a efektivnější fungování bude audit sekretariátu, který už běží a který by měl být dokončen v září. Nehledě na množství úkolů a na překážky, které na nás číhají doma i v zahraničí věřím, že s novým představenstvem, motivovaným sekretariátem a s vámi, členy Svazu, můžeme mnohé úspěšně zvládnout. Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Úvodní slovo

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma

Podpora exportu Postřehy z podnikatelské mise Ázerbájdžán 16. – 19. května . . . . . . . . . . . 12

Export, diplomacie, podnikatelé . . . . . . 05

Události, stanoviska, lobby Z jednání představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR . . . . . . . . . . . . . . 06 Představenstvo se na 1. zasedání sešlo s ministrem M. Kocourkem . . . . . . . . . . 07

Mise do Iráku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Konzultace s ekonomickými diplomaty (obchodními rady) a řediteli ZK CzechTrade . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Turecko – šance pro české podniky v rámci fondu IPA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Seminář Ofenzivní a defenzivní zájmy českých podnikatelů při sjednávání dohod o volném obchodu (FTA) EU s Indií, Singapurem a Malajsií . . . . . . . . . . . . . . . 19

Globální a evropský rozměr Migrační politika EU pod tlakem: dobré řízení mobility v bezpečném prostředí . . . . . . . . . . . . . . 24 Bílá kniha pro dopravu . . . . . . . . . . . . . . 26 Evropský sociální dialog na prahu nové dimenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 9 CEE Initiative Meeting . . . . . . . . . . . . 29

Co vás může zajímat V turbulentních dobách sílí volání po dlouhodobých strategiích . . . . . . . . . . 31

Projekty 4 otázky pro . . . Milan Raba: Buď vláda pomůže, jinak nákladní vodní doprava v ČR končí . . . 18

Vláda musí vytvořit transparentní, stabilní a motivační prostředí pro podporu VaVaI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Výzva 3. konference spolupráce univerzit s průmyslem v Ostravě . . . . . . . . . . . . . . 35

Pohled médií Proč odmítáme „zpojistnění“ dohod o provedení práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . 08 Jaká byla podpora malých a středních podniků v roce 2010? . . . . . . . . . . . . . . . 09 Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Seminář o notifikační proceduře podle směrnice 98/34/ES . . . . . . . . . . . . . 11

V argumentech i v rychlosti je síla . . . . 20

Aktuálně ze SP ČR Stálá delegace zaměstnavatelů na jednání Plenárních schůzí Rady hospodářské a sociální dohody ČR . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Kalendář akcí SP ČR na červen . . . . . . . 32

Fotopohlednice akcí SP ČR Setkání představitelů Svazu s novináři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Kulatý stůl o Libyi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Regiony nejvíce trápí budoucnost školského systému . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Dobrá zpráva Sklopanu Liberec se vyplatila sázka na sklo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Inzerce: ČEZ, a.s.; Czech Coal, a.s.; FOK Příloha: Regionální kaleidoskop, CD – Manažer roku

Obsah

Export, diplomacie, podnikatelé Blíží se začátek letních prázdnin a s ním také pravidelné „soustředění“ obchodních diplomatů a ředitelů zahraničních kanceláří CzechTrade v „ústředí“. To je i příležitost k zamyšlení nad tématem významu podpory exportu jako jednoho z nedůležitějších růstových faktorů české ekonomiky. Za uplynulý rok se v této oblasti událo mnohé.

Nejprve špatné zprávy: nepodařilo se dosáhnout shody na finální verzi Exportní strategie pro období 2011–2016, došlo k uzavření několika zastupitelských úřadů a k formálnímu (a v některých případech i k reálnému) zrušení obchodně­‑ekonomických úseků, došlo k výraznému omezení podpory oficiálních českých účastí na veletrzích v zahraničí, byla zrušena Česká rada pro obchod a investice. Obě příslušná resortní ministerstva se přes ujišťování o snaze se dohodnout, dosud nedohodla na tom, kdo bude zodpovědný za obchodní diplomaty. Ekonomická diplomacie se přestala používat v oficiálních materiálech vlády jako nevhodné slovní spojení.

A jaké jsou dobré zprávy? Export úspěšně roste. Čísla za měsíc březen 2011 říkají, že vývoz v běžných cenách vzrostl meziročně o 17,9 % a bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 21,5 mld. Kč – to je dosud nejvyšší hodnota od roku 1993. Na nové Exportní strategii usilovně pracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a měla by být dokončena ve druhé polovině roku jako součást celkové Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. MPO a CzechTrade představily společný projekt zahraniční sítě pro exportéry, výpadek v podpoře účastí na zahraničních veletrzích se částečně vyrovnává v rámci projektu Specializované výstavy a veletrhy z evropských fondů. V poslední době jsme měli možnost realizovat několik úspěšný podnikatelských misí doprovázejících ústavní činitele, cože je také jeden z významných nástrojů podpory obchodních a investičních záměrů českých společností v zahraničí. Takže se vlastně tak moc neděje. Pozitivní vývoj exportu nás těší a je kromě vnějších příznivých faktorů důkazem toho, že české firmy se naučily poradit si v těžkých dobách samy. Jen jeden povzdech na závěr, s použitím myšlenky poradce pro strategické otázky a publicisty Petra Robejška: „Ekonomická diplomacie je nejúspěšnější, je­‑li založena na alianci podnikatelů a politiků“. A té se nám zatím dosáhnout nepodařilo.

Téma

Aktualizace Exportní strategie ČR na rok 2011  http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni­ ‑podpora­‑exportu/aktualizace­‑exportni­‑strategie­ ‑cr­‑2011/1000485/60467/ Exportní strategie http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/exportni­‑strategie­ ‑cr/1001404/ Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice (2010) http://www.spcr.cz/files/cz/dokumenty/analyza.pdf Dagmar Kuchtová ředitelka sekce vnějších vztahů [email protected] Dále k tématu na stranách 12–17.

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

Z jednání představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR konaného dne 10. května 2011

Pravidla zasedání a fungování představenstva Prezident Svazu přivítal členy představenstva na prvním zasedání v novém volebním období a vyslovil přesvědčení, že složení představenstva je příslibem, že se bude jednat o představenstvo dělné, plnící poslání Svazu. Do jednání Sněmu, které se uskuteční 3. října 2011, je programem Svazu Agenda 2010, na Sněmu bude zvážen další postup. Doplnění představenstva kooptací bude na programu představenstva 9. srpna 2011. Výběr z kandidátů bude proveden na představenstvu 13. září 2011. Při výběru bude přihlédnuto k zastoupení oblastí, velkých svazů i významných osobností působících ve Svazu. Prezident požádal členy představenstva, aby při svých veřejných vystoupeních zdůrazňovali svoji příslušnost ke Svazu.

Viceprezidenti Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jiří Cienciala – Výzkum, vývoj, inovace, vzdělávání

Josef Holub – Daně, legislativa

Stanislav Kázecký – Zahraniční vztahy a EU

Pavel Juříček – Zaměstnavatelská oblast a kolektivní vyjednávaní, spolupráce se sociálními partnery

Jan Rafaj – Životní prostředí, energetika a oblast evropských regulací

Radek Špicar – Hospodářská politika a konkurenceschopnost (včetně ICT)

Jednání představenstva se budou konat první nebo druhé úterý v měsíci ve 13.00 hod., termíny jednání budou známy alespoň tři měsíce předem. Pokud bude na programu jednání představenstva závažné téma, bude k jednání přizván příslušný ministr či jeho náměstek. Jednání s premiérem a ministry se účastní prezident Svazu, viceprezidenti, generální ředitel a přizvaní experti. Stálou delegaci Svazu na jednání RHSD tvoří prezident Svazu p. Hanák, pánové Juříček, Liška a Juračka, tým pro RHSD bude pro jednotlivé jednání doplněn o experty. Po 27. 5. 2011 se uskuteční jednání o spolupráci s partnerskými svazy, odbory, KZPS, SOCR a Hospodářskou komorou.

Kompetence viceprezidentů včetně řízení expertních týmů Každý z viceprezidentů si sestaví do 14. 6. 2011 expertní tým za účasti pracovníků Svazu, sekretariátu a externích expertů tak, aby expertní tým měl do výše uvedeného data za sebou první jednání. Cílem expertních týmů je maximální medializace, prezentace pro tisk i tiskové konference, aby myšlenky Svazu byly slyšet co nejvíce.

06

Události, stanoviska, lobby

Působnost viceprezidentů a členů představenstva za jednotlivé oblasti: • p. Pavel Juříček – Zaměstnavatelská oblast a kolektivní vyjednávaní, spolupráce se sociálními partnery • p. Stanislav Kázecký – Zahraniční vztahy a EU, za součinnosti p. Rafaje, který bude působit v oblasti evropských regulací • p. Jiří Cienciala – Výzkum, vývoj, inovace, vzdělávání • p. Jan Rafaj – Životní prostředí a energetika • p. Radek Špicar – Hospodářská politika a konkurenceschopnost /včetně ICT/ • p. Josef Holub – Daně, legislativa • p. Pavel Kafka – Mediální komise • p. František Chaloupecký – Péče o majetek Svazu

Organizační struktura sekretariátu Za oblast zahraniční odpovídá D. Kuchtová, zaměstnavatelskou J. Hejduková, hospodářské politiky B. Dlouhý, PR M. Mostýn. Zaměstnanci Svazu projdou interním auditem zaměřeným na personální obsazení a nákladovost sekretariátu Svazu, který povede p. Holub za účasti pánů Špicara, Juříčka a Lišky, za dozorčí radu se účastní p. Kašík a jako konzultanti odborní ředitelé. Předmětem auditu jsou kompetence, odpovědnost a profesionalita zaměstnanců Svazu včetně komunikace vně i uvnitř. Audit zahraničních vztahů povede p. Kázecký, p. Rafaj, případně členové týmu pro vnitřní audit. Předmětem auditu bude posouzení angažovanosti Svazu v mezinárodních

foto Jaromír Kainc

organizacích včetně nákladů na tyto aktivity a jejich přínosů, včetně doporučení na další reprezentaci Svazu. Audit projektů provede p. Špicar. Dále bude proveden audit regionálních zastoupení, s cílem posílit pozici v krajích zejména ze strany význačných představitelů Svazu.

X. Fórum Zlaté koruny Svaz převzal odborné partnerství nad X. Fórem Zlaté koruny na téma „Korupce jako ekonomický fenomén“, které se koná 14. června 2011. Na téma „Byznys versus instituce a korupce“ vystoupí prezident Hanák. Boris Kučera tajemník představenstva [email protected]

Představenstvo se na 1. zasedání sešlo s ministrem M. Kocourkem Nové představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR, zvolené koncem dubna delegáty 1600 firem, diskutovalo při svém prvním zasedání s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem o možnostech posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. „Jednali jsme zejména o strategii konkurenceschopnosti, akutní nezbytnosti výraznější podpory aplikovaného výzkumu, o budoucnosti technického školství a v neposlední řadě o podpoře exportu. Zástupci významných tuzemských podniků navrhli panu ministrovi některé kroky k další nyní dobré spolupráci mezi naším Svazem a ministerstvem průmyslu a obchodu,“

shrnul výsledky setkání Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ministr Martin Kocourek připomněl záměr založit Radu pro inovace a konkurenceschopnost, kde by se diskutovala zmíněná témata, včetně

foto Jaromír Kainc

otázky podpory inovací a aplikovaného výzkumu. „Náš průmysl je velmi vitální. Naším zájmem je však výrazněji podpořit inovace a využít je k tomu, aby se subdodavatelské firmy staly ve větší míře i dodavateli finálních výrobků,“ uvedl ministr Martin Kocourek v diskusi se členy představenstva SP ČR. Setkání je součástí záměru nejvýznamnější zaměstnavatelské organizace v zemi těsněji spolupracovat s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a také intenzivněji jednat se členy vlády. Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

07

Proč odmítáme „zpojistnění“ dohod o provedení práce Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala, že „bude zvýšen maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin při současném posílení kontroly, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu“. V souladu s tím byla zavedena povinná písemná forma u dohod o provedení práce (DPP), tak aby výkon činnosti na základě dohod byl prokazatelný a zároveň kontrolovatelný příslušnými správními úřady (inspektoráty práce). Tuto úpravu jsme chápali a podpořili, navíc ve většině firem se DPP uzavíraly písemně i bez stanovené povinnosti. Zvýšení rozsahu výkonu činnosti ze 150 na 300 hodin jsme uvítali, byl to dlouhodobý požadavek zaměstnavatelů. Ve spojení se zavedením pojistného na sociální a zdravotní pojištění, již zvýšení rozsahu odmítáme. Zpojistnění dohod nebylo zmiňováno ani v Programovém prohlášení, nemá vůbec nic společného s podporou a rozvojem flexibilních forem práce, o kterých se tak často hovoří k zabránění zneužívání DPP, by mělo sloužit posílení kontroly.

V obecné rovině zpojistnění DPP zvýší náklady firem a povede k likvidaci využívání tohoto institutu. Viz předběžné namátkové šetření ve firmách, které ukázalo, že je podstatné navýšení nákladů v odvětvích, která jsou přímo závislá na sezónnosti práce, nárazové práce, lektorská a expertní činnost. Stejně tak například maloobchod, kde jsou ve velké míře využívány DPP před nástupem zaměstnance do pracovního poměru jako „testování“ potencionálního zaměstnance. Počet hodin DPP

Výše odvodu Kč

150

1 001 385

300

2 002 770

150

6 000 000

300

12 000 000

150

1 106 332

300

2 212 664

150

690 291

300

1 380 582

150

1 260 000

300

2 520 000

Počet zaměstnanců

Odvětví

cca 1 000

Maloobchod

cca 25 000

Automobilový průmysl

cca 175

Výzkum

cca 70

Sdružení

cca 850

Energetika

Zdroj SP ČR

Skutečnost však bude zřejmě jiná. V praxi se jeví navrhovaná úprava téměř neaplikovatelná. Sledování započitatelného příjmu v limitu 5000 Kč pro odvod pojistného bude znamenat, že se budou hledat různé cesty, jak tomuto limitu uniknout. DPP nad limit se budou různě „kouskovat“, uzavírat na rodinné příslušníky, dojde k nárůstu pseudoživnostníků a šedé ekonomiky. V konečném důsledku úprava především administrativně zatíží zaměstnavatele, živnostenské úřady, ale očekávaný příjem do státního rozpočtu nepřinese. Proto by bylo nejvhodnější ponechat dohody o provedení práce tak, jak jsou. Jitka Hejduková ředitelka sekce zaměstnavatelské [email protected]

08

Události, stanoviska, lobby

Jaká byla podpora malých a středních podniků v roce 2010? Jako každoročně v tuto dobu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu k připomínkám návrh Zprávy o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v předcházejícím roce. V roce 2007 byly ukončeny národní programy financované výhradně ze státního rozpočtu. Výjimkou byl program Záruka v rámci protikrizových opatření a v rámci podpory podnikatelů, kteří byli postiženi povodněmi. Finanční podpora MSP je poskytována dále zejména z prostředků strukturálních fondů EU prostřednictvím Operačního programu podnikání a inovace, který byl hlavním opatřením na přímou podporu MSP v roce 2010. Kromě čerpání prostředků z OPPI byly v rámci MPO MSP příjemci podpory v rámci programů výzkumu a vývoje. Další formy podpory byly poskytovány v programech účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, v programu úspor energií či v rámci Rámcového programu pro podporu technologických center strategických služeb. Zpráva se zabývá spíše pozitivními změnami podmínek fungování MSP, méně se zaměřuje na překážky rozvoje sektoru MSP. Po připomínkovém řízení a schválení bude zpráva přístupná na webových stránkách MPO. Vzhledem k blížícímu se novému programovacímu období na roky 2014 až 2020 se zahájily práce na jeho přípravě a zpráva se zmiňuje o prioritách podnikání v ČR v uvedeném období. Mezi ty by měly patřit podpora inovací, spolupráce podnikatelů s výzkumnou sférou, snižování energetické účinnosti a rozumná podpora obnovitelných zdrojů energie.

Stanovisko ke Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 Předložená zpráva se zabývá vývojem v sektoru malých a středních podniků v době po skončení recese a věnuje pozornost realizaci protikrizových opatření. Kladně hodnotíme skutečnost, že v rámci protikrizových opatření byl i přes ukončení realizace národních programů na návrh SP ČR dále financován program Záruka a že došlo k výraznému kapitálovému posílení institucí na podporu exportu a MSP. Vítáme rovněž popisované legislativní změny související se živnostenským podnikáním, vedoucí ke snížení administrativní zátěže a usnadnění poskytování služeb v přeshraničním styku.

Připomínky ke Zprávě: • Zpráva popisuje značný nárůst evidence živnostenských oprávnění v období, kdy v důsledku recese výkony sektoru MSP nevykazují odpovídající nárůst. Postrádáme analýzu uvedeného vývoje a jeho zdůvodnění. • Ze zprávy nevyplývá, zda bude i nadále pokračovat osvědčený program Záruka, který umožňuje poskytování záruk na provozní úvěry malým a středním podnikům. Navrhujeme, aby uvedený program pokračoval i nadále, nebyl ukončen rokem 2011 a byl státem i v budoucnu finančně zajištěn. • Tabulka Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2010 – dotace v Kč ukazuje pokrok v realizaci části OPPI poskytující dotace. Zcela však na tomto místě chybí obdobné shrnutí dosaženého pokroku ve zbývající části OPPI tj. v zárukách a úvěrech. Vzhledem k významu záruk a úvěrů požadujeme doplnění zmíněných údajů.

K období 2014–2020: 1. Zachovat podporu investic pro MSP nejen formou úvěrů a záruk, ale i dotací. 2. Upřednostnit finančně přímou podporu před podporou nepřímou. 3. Zaměřit se přednostně na efektivní využití již založených VTP a inkubátorů, než na vznik nových. 4. Zachovat podporu úspor energie formou zateplování výrobních objektů – zájem v tomto období nasvědčuje, že nebudou pokryty potřeby podnikatelů v této oblasti.

Oldřich Körner zástupce ředitele sekce hospodářská politika a makroekonomické analýzy [email protected]

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

09

Návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty Na jednání vlády jednomyslně prošel návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. „Vedle sjednocení sazeb DPH, ke kterým dojde v roce 2013, se také mění rozpočtové určení takto vybraných peněžních prostředků a zavádí se také kompenzace u daně z příjmu,“ vysvětlil premiér Petr Nečas s tím, že jde o politicky dohodnutý krok vládní koalice. Jaký je dnešní stav?

Smyslem této změny

DPH tvoří jeden ze základních pilířů daňové soustavy, a to zejména díky výnosům z ní plynoucích do veřejných rozpočtů. Současný zákon má dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to základní ve výši 20 % a sníženou ve výši 10 %.

„.. je získat zdroje pro zvláštní účet rezervy na důchodovou reformu a je také zapotřebí upravit koeficienty tak, aby veškeré inkaso z této zvýšené daně šlo pouze na zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu nikoliv na jiné účely, neboť krajské a obecní rozpočty na důchodové reformě nepodílí,“ dodal ministr financí Miroslav Kalousek.

Snížená sazba daně z přidané hodnoty se zásadně uplatní: u zboží uvedeného v příloze č. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, u tepla a chladu, u služeb uvedených v příloze č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze 4 zákona o dani z přidané hodnoty, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby nebo s její opravou a při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení nebo s její opravou. Daň z přidané hodnoty je příjmem veřejných rozpočtů, přičemž podíl z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty je v jednotlivých veřejných rozpočtech následující: 8,92 % pro krajské rozpočty, 21,4 % pro rozpočty obcí a 69,68 % pro státní rozpočet.

Co je podstatou změn? „V prvním kroku od 1. ledna příštího roku se zvýší snížená sazba daně z přidané hodnoty z 10 procentních bodů na 14 procent a od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH na 17,5 procentech,“ připomenul změnu předseda vlády. Zároveň dochází ke změně rozpočtového určení daně z přidané hodnoty, a to: snížení podílu na výnosu daně z přidané hodnoty na 19,93 % pro obce a 8,29 % pro kraje s účinností od 1. ledna 2012, a snížení podílu na výnosu daně z přidané hodnoty na 19,90 % pro obce a 8,28 % pro kraje s účinností od 1. ledna 2013.

10

Události, stanoviska, lobby

Navrhovaná právní úprava bude sice probíhat ve dvou krocích, přesto nezbytnost přijetí této úpravy a důvod předložení tohoto návrhu je stejný pro obě fáze. Vyšší výnos daně z přidané hodnoty bude podle důvodové zprávy použit zejména k posílení finanční stability současného důchodového systému pro zajištění dostatečné úrovně starobních důchodů v nejbližších letech, což je nezbytné pro jeho dlouhodobou udržitelnost.

Dopady do praxe Je jasné, že přijetí zákona se promítne do výdajů všech složek obyvatelstva. Negativní sociální dopady, tj. zvýšení, posléze sjednocení sazby a tedy růst životních nákladů v důsledku růstu cen všech potravin budou víceméně rovnoměrně rozloženy napříč všemi příjmovými skupinami. Je zřejmé, že navržená změna dopadne nejvíce na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a na skupiny závislé na sociálním systému. Předkládaný zákon předpokládá, že kompenzace budou předmětem právní úpravy navržené Ministerstvem práce a sociálních věcí (s výjimkou kompenzace rodinám s dětmi). Negativní dopady na podnikatelské prostředí lze identifikovat u těch podnikatelů, kteří dodávají zboží a služby zatížené sníženou sazbou daně z přidané hodnoty neplátcům daně z přidané hodnoty (tedy zejména domácnostem). Zvýšení sazby daně z přidané hodnoty bude jasně znamenat buď snížení marží podnikatelů, nebo k plnému promítnutí do koncových cen, což může způsobit pokles poptávky. Tento případný pokles poptávky bude mít

na podnikající subjekty – neplátce daně z přidané hodnoty – taktéž negativní dopad a promítne se nejspíše snížením jejich marží. Pozitivně se může projevit sjednocení sazeb u těch, kterých se dnes týká základní 20 % sazba. Kromě ev. posunu v maržích zavedením jedné sazby daně z přidané hodnoty v roce 2013 dojde zejména v oblasti poskytování služeb k odstranění nutnosti rozlišovat, zda služby podléhají základní či snížené sazbě a tím vymizí riziko chyb, které by mohly ústit v doměření daně správcem daně. Současně se omezí prostor pro daňové úniky. Další dopad bude zaznamenán u subjektů, které provozují činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet (např. finanční služby, poštovní služby, poskytování zdravotní péče). Lze očekávat, že u části vstupů, u nichž dojde ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (např. voda či teplo), dojde ke zvýšení ceny a tím ke zvýšení nákladů uvedených subjektů.

Navrhovaná kompenzace Součástí schváleného návrhu je i malá novela zákona o dani z příjmu, která kompenzuje sjednocení DPH rodinám s dětmi tak, že sleva na dani na jedno vyživované dítě se zvýší o 150,– Kč, tzn. na jedno dítě 1800 Kč ročně. Ludmila Nutilová poradkyně pro legislativní proces [email protected]

Seminář o notifikační proceduře podle směrnice 98/34/ES Směrnice ukládá povinnost členských států EU oznamovat návrhy technických předpisů ještě před jejich schválením – obsah a podmínky směrnice byly na programu semináře ÚNMZ ČR“. Technická normalizace je sice nadále dobrovolným procesem vytváření odborných technických specifikací na základě shody všech zainteresovaných stran, nicméně Evropská unie ji stále více využívá k usnadnění mezinárodního obchodu, přijetí inovací na trhu a k posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Pořadatelem semináře, který se konal 20. května 2011 v Praze, byl Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČR. Seminář pojednával o směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti a byl veden v angličtině za aktivní účasti dvou představitelů Evropské komise, Podnikání a průmysl (Directorate General Enterprise and Industry, Brusel). Cílem semináře bylo: • seznámit účastníky na konkrétních příkladech z praxe s vazbou směrnice EK 98/36 na vnitřní trh, • objasnit způsob notifikační procedury a její rozsah (pravidla pro výrobky a služby informační společnosti). • přiblížit právní následky nedodržení uvedené směrnice. Úvodní blok semináře byl věnován vývoji uvedené směrnice, rozboru jejích podmínek a cílů. Směrnice vytváří legislativní rámec pro spolupráci, koordinaci, podporu a asistenci pro podnikatelské subjekty a instituce. Jedná se o procedurální nástroj pro systém notifikace návrhů technických opatření, na kterém se mohou souběžně podílet všechny členské státy EU.

Základními principy směrnice jsou prevence překážek trhu, transparentnost pro všechny účastníky řízení a harmonizace mezinárodních standardů. Směrnice se vztahuje na všechny průmyslové a zemědělské výrobky a byla rozšířena o směrnici 98/48/EC (služby informační společnosti). Následovala detailní prezentace vlastní notifikační procedury (procesní lhůty, systém zrychlené procedury, změny předpisů, definice výjimek ze směrnice). Závěr patřil poukázání na vazby mezi směrnicí a nařízením o vzájemném uznávání výrobků uvedených na trh v souladu s právem v jiném státě, dále s platnou směrnicí ES o službách a vazba na notifikaci technických předpisů podle dohody o technických překážkách obchodu WTO/TBT dohody) včetně krátkých případových studií, které dostali za úkol vyřešit účastníci semináře a měli tak možnost okamžité reflexe od odborníků přímo z EK. Bylo konstatováno, že za rok 2010 bylo doručeno celkem 126 notifikací, z toho 26 jich bylo zasláno z ČR. V případě potřeby se lze obracet s konkrétními dotazy a žádostmi o konzultace kromě čs. národního kontaktního centra ([email protected]) přímo do ústředí EK. Pro urychlení komunikace k dané problematice http://ec.europa. eu/enertpsie/tris, e­‑mail: dir83­‑189­‑[email protected]. Eva Aliapuliosová sekce hospodářská politika a makroekonomické analýzy [email protected]

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

11

foto Zdeněk Filla

Postřehy z podnikatelské mise Ázerbájdžán 16. – 19. května Prezident republiky Václav Klaus vyjíždí na zahraniční návštěvy poměrně často, podnikatelský doprovod však bere s sebou pouze do vybraných teritorií a vždy to má svůj specifický důvod. Ani volba státní návštěvy Ázerbájdžánu s podnikatelskou misí nebyla náhodná. Ázerbájdžán je stát střední velikosti, který získal samostatnost po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Počtem obyvatel i velikostí se příliš neliší od České republiky. Významně se však liší jeho vývoj od devadesátých let minulého století. Nový stát si přinesl ze svazku sovětských republik dosti zdevastovanou ekonomiku. Hlavní produkt země – těžba ropy byla prováděna zastaralou technologií a navíc silně devastovala životní prostředí. Ostatní odvětví průmyslu hrála podřadnou roli. Ázerbájdžán přilákal počátkem devadesátých let

12

Podpora exportu

zahraniční investory a vsadil na rychlou privatizaci ropného průmyslu. To mu přineslo okamžité zisky, které byly investovány do dalších odvětví hospodářství, ekologie a infrastruktury. Díky tomu dosahoval ekonomický růst v druhé polovině devadesátých let i hodnoty 34 % a v krizovém roce světové ekonomiky zaznamenal růst 9,3 %. Peníze z ropy jsou prostě vidět. To také otevírá ázerbájdžánský trh prakticky v celém spektru komodit. Není se tedy čemu divit, že zájem o účast v podnikatelské misi byl obrovský. Celkem se mise zúčastnilo

37 představitelů českých firem prakticky ze všech odvětví. Byl zde zastoupen energetický sektor, těžba ropy a plynu, výroba hutních materiálů, stavebnictví, zdravotní technika a pochopitelně nechyběl ani finanční sektor. Podnikatelské fórum se konalo v reprezentačních prostorách Business Centra Baku přímo v centru hlavního města na pobřežní kolonádě. Na závěr podnikatelského fóra vystoupili s projevy prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Aliev a prezident České republiky Václav Klaus. Zájem o podnikatelské fórum z ázerbájdžánské strany byl obrovský.

Vystoupení prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka na Ázerbájdžánsko­‑českém business fóru v Baku

Fóra se zúčastnilo přes 150 nejvyšších představitelů významných průmyslových podniků, sektoru služeb, financí a dalších institucí. Kvalita ázerbájdžánské účasti byla potvrzena i při bilaterálních jednání, která byla velmi fundovaná a přínosná. Pozvání na večerní koktejl podávaný vedoucím české podnikatelské delegace Jaroslavem Hanákem přijal i prezident republiky Václav Klaus s chotí i ostatní členové oficiální delegace. Rovněž z ázerbájdžánské strany byla účast na velmi vysoké úrovni. Potvrdilo se, že zájem o českou delegaci není náhodný nebo snad „nařízený ze shora“, ale srdečný a současně věcný.

Velmi poučná byla i návštěva Sumgaitského technologického parku. Jedná se o komplex vybudovaný na zelené louce v těsné blízkosti starých, dnes již pustých, závodů na zpracování ropy. Prohlídka začala v energetickém centru – velké, moderně řízené rozvodně elektrické energie. Zajistit přívod elektřiny k tak velkému komplexu s náročnými a časově odlišnými jednotkami spotřeby je proces, který se neobejde bez moderního řízení počítačem a vybavení rozvoden systémem spolehlivých ochran sítě. Pravdou je, že některé provozy, například lisovna nebo montáž silnoproudých zařízení byly zatím jen ve zkušebním provozu (obsluhující personál ve vyžehlených pracovních oděvech působil poněkud teatrálně), ovšem některé provozy, jako například výrobna vysokonapěťových kabelů, žárová zinkovna, svařovna velkých konstrukcí a další, již byly v plném provozu. Technologie, které jsme zde viděli, patří ke světové špičce a myslím, že o produktech z Ázerbájdžánu brzy uslyšíme. Ázerbájdžánskou pohostinnost si mohli členové ověřit při návštěvě českého pivovaru Starapraga. Pivo zde vaří český sládek v pivovaru, který byl dodán z České republiky, ovšem vše ostatní je originál ázerbájdžánské. Pivo bylo vynikající kvality a skvělý oběd o 7 chodech byl pro řadu členů delegace až příliš opulentní. Závěrem je možno jen konstatovat, že mise byla pro všechny účastníky přínosná. Na místě se mohli seznámit s potenciálem

ázerbájdžánské ekonomiky, poznat nové potenciální partnery a zhodnotit své šance na ázerbájdžánském trhu. Pro účastníky, kteří již v Ázerbájdžánu mají své aktivity, byla přínosná podpora prezidenta republiky Václava Klause a náměstka ministra průmyslu a obchodu Milana Hovorky. Další významná jednání by se měla uskutečnit v rámci 1. zasedání Česko­‑ázerbájdžánské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, které se uskuteční v září letošního roku.

Pozvání na večerní koktejl podávaný vedoucím české podnikatelské delegace Jaroslavem Hanákem přijal i prezident republiky Václav Klaus s chotí.

Zdeněk Filla senior poradce sekce vnějších vztahů [email protected] J. Hanák v Baku: Chceme důrazné otevírání dveří byznysu http://www. spcr.cz/tiskove­‑zpravy/j­‑hanak­‑v­‑baku­ ‑od­‑politiku­‑ocekavame­‑duraznejsi­ ‑otevirani­‑dveri SP ČR: Export potřebuje podpořit na mimoevropských trzích http:// www.spcr.cz/tiskove­‑zpravy/sp­ ‑cr­‑export­‑potrebuje­‑podporit­‑na­ ‑mimoevropskych­‑trzich

Prezident České republiky Václav Klaus a prezident Ázerbájdžánské republiky Ilham Aliev na Ázerbájdžánsko­‑ českém business fóru

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

13

Podpis memoranda mezi společností Zetor a ministrem průmyslu a nerostných zdrojů Iráku.

foto Luděk Krušinský

Mise do Iráku Český premiér poprvé v historii České republiky navštívil Irák. O jednání se členy jeho podnikatelského doprovodu byl ze strany iráckých partnerů mimořádný zájem. Jedním z výsledků cesty bude návrat traktorů ZETOR na irácký trh. Podnikatelská mise, která se konala ve dnech 22. a 24. května 2011, provázela historicky první návštěvu premiéra České republiky v Iráku. Předsedu vlády ČR doprovázeli ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek a ministr obrany Alexandr Vondra. Misi zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR. České firmy v Iráku navazují na obrovskou tradici, a to zvlášť v sektoru ropného průmyslu, zemědělských výrobků, vodohospodářství a strojírenství obecně. Vždyť například přes 60 procent veškeré irácké kapacity na zpracování ropy stále funguje na českých, respektive československých, technologiích.

14

Podpora exportu

Irák, který má velký potenciál pro české exportéry, prokázal mimořádný zájem o účast v podnikatelské delegaci. Součástí třicetičlenného podnikatelského doprovodu byly významné společnosti z oblasti energetiky, zemědělské techniky, zdravotnictví, vodohospodářství, chemie a petrochemie a vojenského průmyslu. První den naší návštěvy Bagdádu jsme začali pracovním setkáním s českým premiérem. Hlavním bodem pracovního programu v Bagdádu bylo podnikatelské fórum. Zúčastnilo se ho více než 250 iráckých firem. Součástí programu podnikatelského

Vystoupení českého premiéra Petra Nečase a iráckého premiéra Nurí Al Malikí na setkání s českými a iráckými podnikateli.

foto Majid Shamas Toma

Česko­‑irácké podnikatelské fórum

foto Majid Shamas Toma

fóra bylo první zasedání Česko­‑irácké obchodní rady, která aktivně podporuje působení českých firem v Iráku. České firmy doprovázely naše ministry na jednání na ministerstvech, a zde také prezentovaly své nabídky. Například ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek se setkal s iráckým místopředsedou vlády pro energetiku Husejnem Al­‑Šáhristáním a ministrem financí Rafím Al­‑Issáwím, s ministrem obchodu Chairulahem Babakerem a ministrem průmyslu a nerostných zdrojů Ahmedem Násirem Al­‑Karbulim. Ministr obrany ČR Alexandr Vondra se sešel s 1. náměstkem ministra obrany generálem Mohanem Al­‑Furajdžím. Pod záštitou ministra Kocourka a jeho protějšku ministra Al Karbuli bylo podepsáno významné memorandum na výrobní licence a montážní závod v provincii Babylon, městě Iskanderyiah. Memorandum bylo podepsáno mezi společností Zetor a ministrem průmyslu a nerostných zdrojů Iráku. Jde o projekt s potenciálem 1500 traktorů/rok, který představuje hodnotu několika desítek miliónů EUR.

Největší podíl na českém exportu do Iráku mají společnosti Chemoprojekt, a.s. a Technoexport, a.s. K dalším exportérům patří UNIS, a.s., Sigmainvest s.r.o. a také EGEM s.r.o. České firmy se na iráckém trhu uplatnily při rekonstrukci rafinérií, elektráren, cementáren, cihelen, infrastruktury a dalších investičních celků. Vloni dosáhl český vývoz do Iráku hodnoty 135,4 mil. USD, což je jen těsně pod úrovní rekordního roku 2009. Majid Shamas Toma projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky [email protected]

SP ČR: O české firmy je v Iráku mimořádný zájem http://www.spcr.cz/tiskove­‑zpravy/spcr­‑o­‑ceske­‑firmy­‑je­‑v­ ‑iraku­‑mimoradny­‑zajem

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

15

Konzultace s ekonomickými diplomaty (obchodními rady) a řediteli ZK CzechTrade Dovolujeme si Vás pozvat na konzultace s ekonomickými diplomaty (obchodními rady) a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade v rámci jejich každoroční porady. I v letošním roce tak budete mít příležitost představit své obchodní nebo investiční záměry a získat aktuální informace o podnikatelském prostředí v jednotlivých zemích. V rámci setkání budou probíhat i konzultace se zástupci České podnikatelské reprezentace při Evropské unii – CEBRE, která působí jako společný projekt českých podnikatelů v Bruselu a poskytuje služby a informace v oblasti evropské legislativy, fondů a programů EU, veřejných zakázek atd. (www.cebre.cz).

Konzultace budou probíhat ve dnech 27. 6. – 28. 6. 2011 v hotelu Ambassador Václavské nám. 5, Praha 1 Dovolujeme si Vás upozornit, že firmě, která nebude předem registrována na základě zaslané přihlášky, nebude umožněna účast na konzultacích, s ohledem na potvrzený časový harmonogram jednotlivých schůzek. Děkujeme za pochopení. Každý rok zaznamenáváme nárůst zájmu firem o tato jednání. Doporučujeme proto zaslat Vaši registraci co nejdříve. S ohledem na zachování diskrétnosti jednání a minimální 15ti minutový interval schůzek u zemí, o které je tradičně největší zájem (např. Ruská federace, Indie, JV Evropa, Německo), nebude bohužel možné uspokojit všechny požadavky. Při zpracování časového harmonogramu bude brán zřetel na časovou posloupnost došlých přihlášek. Dále upozorňujeme, že jednací stoly jsou rozděleny podle jednotlivých teritorií a jsou společné pro ekonomické diplomaty i zástupce CzechTrade. Není tedy možné v časovém harmonogramu rozlišit, se kterými ze zástupců chcete jednat. Účast na konzultacích je zdarma. Před jednacími sály budou mít účastníci možnost zakoupit kávu, nealko nápoje a drobné občerstvení. Během polední přestávky je možné využít hotelovou restauraci. V případě Vašeho zájmu vyplňte přihlášku, která je k dispozici na www.spcr.cz (včetně další informací a seznamu ekonomických diplomatů a zástupců CzechTrade) a odešlete výhradně elektronicky na e­‑mail: [email protected]. Uzávěrka přihlášek je 20. června 2011. Časový harmonogram schůzek Vám bude zaslán nejpozději ve čtvrtek 23. 6. 2011. Prosíme o jeho bezpodmínečné dodržení. Jedná se o pracovní jednání bez oficiálního zahájení, dostavte se proto laskavě v době vyznačené v časovém harmonogramu Vaší firmy. Kontaktní osobou je Miroslava Trublová, Tel.: 225 279 404, 731 411 173, E­‑mail: [email protected].

16

Podpora exportu

Turecko – šance pro české podniky v rámci fondu IPA Na léta 2011 – 2013 je pro Turecko v rámci fondu IPA alokováno cca 2,6 mld. EUR. Přestože pomoc IPA není určena pro ČR, české veřejné a soukromé subjekty se mohou zapojit do realizace projektů prostřednictvím účasti na zakázkách v oblasti služeb a investic. Turecko jako kandidátská země EU je od roku 2007 příjemcem pomoci z evropských předvstupních prostředků fondu IPA (Instrument for Pre­‑accession Assistance). IPA se zaměřuje na 5 nejdůležitějších oblastí tzv. komponent: přechodová pomoc a budování kapacit, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Alokace prostředků EU pro IPA Turecko (v mil.EUR) Komponent I. Transformace a budování institucí

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

257

256

233

211

229

234

238

1665

II.Přeshraniční spolupráce

2,1

2,9

3

9,6

9,8

9,9

10

48

III.Regionální rozvoj

168

174

183

238

293

368

379

1801

IV.Rozvoj lidských zdrojů

50

53

56

63

78

90

96

486

V. Rozvoj venkova

21

53

86

131

173

198

213

874

CELKEM:

497

539

566

654

782

900

936

4873

Zdroj: EU – DG Elargement

Jednotlivé komponenty pracují na bázi operačních programů. Nositeli sektorových operačních programů v Turecku jsou tři ministerstva: Ministerstvo životního prostředí a lesnictví www.cevreorman.gov.tr, Ministerstvo dopravy a komunikací www.ubak.gov.tr Ministerstvo průmyslu a obchodu www.sanayi.gov.tr. Implementační agenturou – kontraktorem, který vyhlašuje tendry na projekty, organizuje výběrová řízení a je zadavatelem zakázek pro všechny operační programy na jednotlivé projekty, je centrální orgán CFCU (Central Finance and Contracts Unit) http://www.cfcu.gov.tr Operační program životní prostředí – EOP (Environmental Operational Programme) Prioritní osy programu: • Zlepšení dodávek vody a služeb v oblasti zacházení s odpadními vodami • Integrované řízení nakládání s pevnými odpady • Technická asistence Řídící orgán programu (Operating Structure) Ministerstvo životního prostředí a lesnictví Zodpovídá: Mr. Sedat Kadıoğlu (Acting Deputy Undersecretary) Ministry of Enviroment and Forestry (turecky: T.C. Çevre ve Orman Bakanlığı) Adresa: Sögutözü CAD n° 14/E 06560 Bestepe – Ankara Tel.: +90 312 207 50 00 http://www.cevreorman.gov.tr (pouze turecky)

Operační program doprava – TOP (Transport Operational Programme) Prioritní osy programu: • Zlepšení železniční infrastruktury • Zlepšení námořní infrastruktury • Technická asistence Řídící orgán programu (Operating Structure) Ministerstvo dopravy a komunikací Zodpovídá: Mr. Suat Hayri Aka (Deputy Undersecretary of State) Ministry of Transport and Communication (turecky: T.C. Ulaştırma Bakanlığı) Adresa: Hakkı Turayliç Caddesi 5 06338 Emek Ankara Tel.: +90 312 203 11 16–19, Fax: +90 312 212 49 30 E­‑mail:[email protected] http://www.ubak.gov.tr (turecky, částečně anglicky)

Operační program regionální konkurenceschopnost – RCOP (Regional Competitivenes Operational Programme) Prioritní osy programu: • Zlepšení podnikatelského prostředí • Posílení kapacity podniků a podnícení podnikání • Technická asistence Řídící orgán (Operating Structure) Ministerstvo průmyslu a obchodu Zodpovídá: Mr. Niyazi Ilter (Deputy Undersecretary) Ministry of Industry and Trade (turecky: T.C. Sanayi ve Ticaret Bakanlığı) Adresa: Eskisehir Yolu, 7 km, No: 154, Kat:1  06520 Ankara, Turkey Tel.: +90 312 219 65 99, Fax: +90 312 219 68 07 E­‑Mail: [email protected] http://www.sanayi.gov.tr (turecky, částečně anglicky) http://ipa.stb.gov.tr/en/

Informace o tendrech – i připravovaných (forcast) – jsou dostupné jednak na stránkách implementační agentury CFCU, ale také na stránkách Zdroj: ZÚ Ankara EuropeAid http://ec.europa.eu/europeaid/work/funding/index_en.htm v sekci Contracts – procurement notices.

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

17

4 otázky pro… Milan Raba: Buď vláda pomůže, jinak nákladní vodní doprava v ČR končí Při jednání a volbě nového předsedy Sekce vodní dopravy Milana Raby, generálního ředitele a předsedy představenstva Československé plavby labské (ČSPL), nepanovala právě radostná nálada. Na lodi Danubio, kotvící na Vltavě u pražského Čechova mostu, se totiž projednávala dramatická situace kolem nákladní vodní dopravy. „Naše branže stojí před zánikem, lodě se prodávají,“ znělo valnou hromadou. Na situaci v odvětví a na možnosti záchrany odvětví se Spektrum zeptalo Milana Raby.

foto ČSPL

1. Váš nástup do funkce má trpkou příchuť. Jak jste sám uvedl, pokud nebude důrazně řešen problém tuzemské nákladní vodní dopravy, do dvou let by mohla skončit? Jaká je tedy situace v odvětví? Situace vnitrozemské vodní dopravy v ČR byla popsána na naší valné hromadě. Dlouhodobý kritický stav nákladní vodní dopravy trpí nedobudováním infrastruktury na labské vodní cestě. O řešení se mluví minimálně od roku 1996, bylo přijato celkem 10 Usnesení vlády. I v programovém prohlášení současné vlády je jasně definována podpora řešení zlepšení plavebních podmínek na labské vodní cestě a problematiku řeší i Usnesení Vlády ČR č.337/2005, kterým je vázán jak resort dopravy, tak i resort životního prostředí. Aktuálně se dovídáme, že ministerstvo životního prostředí vrací dokumentaci EIA záměru plavební stupeň Děčín k jejímu dopracování. To znamená odklad jejího případného projednání

18

4 otázky pro . . .

o dalších cca 8 měsíců. Opětovně tak pravděpodobně zvítězí fundamentální názory orgánů ochrany přírody a dokumentace projednána stejně nebude, přestože vodní doprava je nejšetrnější k životnímu prostředí. Nevyhovující plavební podmínky na kritickém úseku labské vodní cesty od Střekova po státní hranici každoročně generují provozovatelům vodní dopravy významné provozní ztráty. Každoročně nelze provozovat plavbu za ekonomických podmínek, nebo je nutné plavidla úplně odstavit po dobu víc jak polovinu roku. Deformované podnikatelské prostředí uznala i Evropská komise a notifikovala na žádost Ministerstva dopravy ČR materiál „Opatření ke zmírnění ztrát provozovatelům mezinárodní vodní dopravy v důsledku plavební nedostatečnosti na Labi na období 2004 – 2010“. Evropská komise potvrdila, že nevznese námitek proti realizované podpoře ve smyslu odsouhlasených podmínek a v letošním roce prodloužila jeho platnost do konce roku 2016. Bohužel i tato pomoc zůstala pouze v deklaratorní formě a od roku 2004 nebyla do dnešního dne žádná kompenzace aplikována, ačkoliv byl materiál několikrát připravován do vlády, vždy se našly nějaké důvody, proč ho neprojednat. 2. Můžete odhadnout ztráty, v jakých se pohybují provozovatelé vodní dopravy? Jenom ČSPL, a.s., která provozuje zhruba 70 % disponibilní lodní kapacity způsobilé pro labskou vodní cestu v ČR, snížila počet plavidel od roku 2002 ze 139 plavidel na současných 89 a v letošním roce musí prodat minimálně dalších 17 plavidel. Přitom se jedná o speciální nízkoponorovou flotilu vyprojektovanou pro labskou vodní cestu, která je nezastupitelná a nelze ji nahradit plavidly provozovanými na plnohodnotných vodních cestách v západní Evropě. Ztráty jsou přitom sanovány prodejem lodního parku do zahraničí nebo jeho šrotací. Za posledních cca 20 let nebylo postaveno žádné nové plavidlo a díky absenci dostatečných finančních zdrojů je zanedbávána základní údržba plavidel, což se negativně odráží v technickém stavu flotily, jejíž průměrné stáří je 30 let. Chybí prostředky i na kofinancování programu modernizace plavidel v rámci „Operačního programu doprava“. Přitom výroba nového plavidla pro labskou vodní cestu představuje náklady ve výši cca 65 milionů korun. K obnově

dohody ČR v co možná nejkratším termínu. Opětovně vstupujeme do období velmi nízkých vodních stavů a rejdaři již nemají možnosti, jak přežít. Tady je potřeba zaujmout jasné stanovisko k existenci vnitrozemské nákladní vodní dopravy v ČR s konkrétními kroky. Buďto Vláda ČR a Ministerstvo dopravy ČR do konce června jasně rozhodnou o zachování tohoto dopravního oboru a to veřejnou podporou výstavby Plavebního stupně Děčín a aplikací kompenzace ztrát za období dlouhodobé plavební nedostatečnosti, nebo musí být nastaven útlumový program vedoucí k postupnému odstavení provozu nákladní vodní dopravy v ČR.

současného stavu flotily by pak znamenalo zajistit investiční prostředky ve výši cca 4 miliardy korun. Úpadek oboru znamená odliv i kvalifikovaných pracovních sil do zahraničí. Asi neexistuje obor, který by mohl na polovinu roku zastavit svoji činnost nebo ji provozovat pouze se ztrátou. 3. Jaké jsou podle vás možnosti vyjednávání s vládou o záchraně odvětví a co požadujete? Kritickou situaci rejdařů požadujeme projednat na mimořádném zasedání Dopravní komise Rady hospodářské a sociální

4. Jako jednu z variant zmiňujete útlumový program odvětví. Za jakých podmínek oslovíte vládu, aby k tomuto kroku přistoupila? Pokud půjde skutečně vláda proti dopravní politice Evropské unie, ale i ČR, kde rozvoj vnitrozemské vodní dopravy zaujímá významné místo, bude cílem zajistit vyhlášení útlumového programu pro provozovatele vnitrozemské nákladní vodní dopravy, který pokryje příslušné restrukturalizační náklady. Chci věřit, že současná vláda nebude dalším Viktorem Koženým, kterému se úspěšně podařilo zlikvidovat českou námořní plavbu. Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

Seminář Ofenzivní a defenzivní zájmy českých podnikatelů při sjednávání dohod o volném obchodu (FTA) Evropské unie s Indií, Singapurem a Malajsií V současné době vede Evropská unie řadu jednání o uzavření FTA s některými státy, či jejich seskupeními. Tyto smlouvy se nacházejí v různé fázi projednávání, avšak je nepochybné, že každá uzavřená dohoda o volném obchodu přinese citelné změny v obchodování s příslušným teritoriem, které se dotknou firem ve všech členských státech EU, tedy i v České republice. Vzhledem ke komplikovanosti a rozsáhlosti tohoto tématu se Svaz průmyslu a dopravy ČR rozhodl spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR uspořádat seminář „Ofenzivní a defenzivní zájmy českých podnikatelů při sjednávání dohod o volném obchodu (FTA) Evropské unie s Indií, Singapurem a Malajsií“. Na tuto akci by měly navazovat i semináře další, věnované zemím, se kterými má být rovněž taková dohoda uzavřena.

Seminář proběhne 21. 6. 2011 od 9:00 v zasedacím sále Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (Politických vězňů 20, Praha 1) a je určen pro širokou podnikatelskou veřejnost ze všech oborů, zástupce oborových svazů, i různých organizací. Veškeré podrobnosti, včetně přihlášky a programu, najdete na internetových stránkách Svazu průmyslu a dopravy ČR (http://www.spcr.cz/seminare­‑konference/), nebo si je můžete vyžádat e­‑mailem na adrese [email protected]. Pavel Fára projektový manažer sekce vnějších vztahů [email protected]

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

19

V argumentech i v rychlosti je síla Několik vystoupení členů představenstva v televizních pořadech svědčí o zájmu o názory zaměstnavatelů. Svaz se i díky tomu dokázal v květnu prezentovat v médiích třemi stovkami citací. „Společná tisková konference nebude,“ lakonicky prohlásili na tiskovém oddělení vlády. Trvalo hodinu, než se po počátečním údivu tiskových zástupců zaměstnavatelů a odborů, proč se po tripartitě nebude konat společné vystoupení před zástupci médií, a po následném přesvědčování, nakonec vládní strana svolila: „Společná tisková konference bude. Ale bez účasti premiéra.“ Do „novinářského kotle“ vstoupil pak ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, po pravici s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem a po levici s šéfem ČMKOS Jaroslavem Zavadilem. A pokud říkáme, že šlo o „kotel“, mělo to své důvody. Vedle toho, že odbory další den organizovaly demonstraci proti vládním reformám jako takovým, zaměstnavatelé zpochybnili význam kabinetem navrhovaného druhého pilíře penzijního systému. „Zaměstnavatelé v této fázi nemají důvěru k druhému pilíři,“ zaznamenaly prohlášení Jaroslava Hanáka ČTv a Tv Nova. Svůj postoj podpořil slovy o rizicích, včetně zvýšení tlaku na mzdy i tím, že se nedá předpokládat masový zájem o tento druh spoření u mladých. „Naší zkušeností, když se zavádělo kapitálové spoření, a to můžeme dokladovat jako český byznys, byl výrazný nezájem lidí do 35 let,“ uvedl Jaroslav Hanák. Tyto a další argumenty zazněly poté v mnoha médiích, ať už v Hospodářských novinách, Právu či The Prague Post. „Nezpochybňujeme potřebnost penzijní reformy. Náš názor však je, že reforma je lépe řiditelná přes současný první pilíř, který je třeba zpřísnit a parametricky upravit a přes současný třetí pilíř,“ citoval Jaroslava Hanáka týdeník Profit. Ten zaznamenal i vyjádření Pavla Juříčka, viceprezidenta

20

Pohled médií

Představenstvo Svazu se na 1. zasedání sešlo s ministrem M. Kocourkem

Svazu pro zaměstnavatelskou oblast o tom, že „zavedení druhého pilíře je nedopracované a za současného stavu by právní návrh úpravy neměl být rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení. Jak dále v Profitu uvedl, „zaměstnavatelé požadují, aby byla provedena analýza finančních nákladů a dopadů důchodové reformy a byla prokázána stabilita a finanční udržitelnost důchodového systému, a to včetně vlivu na daňové a pojistné zatížení zaměstnavatelů a výši důchodu ze všech pilířů.“ K názoru představitelů Svazu se posléze mediálně připojili i experti a nakonec v televizní debatě Otázky Václava Moravce Jiří Rusnok, předseda Asociace penzijních fondů.

Mediální téma – konkurenceschopnost V debatě ohledně reforem se Svaz profiloval a strhával na sebe pozornost vlastně v průběhu celého května. Mediálně se v této

souvislosti podařilo „prodat“ setkání nového představenstva Svazu s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem, na němž se otevřeně debatovalo o krocích k podpoře konkurenceschopnosti země a o reformách. V ČT24 pak Jaroslav Hanák prezentoval postoje zaměstnavatelů k reformám i k působení koalice. „Dnes bylo první prezidium Svazu, kde se rozdělovaly posty pánů viceprezidentů. Je to šest skvělých odborníků na ekonomiku nebo na firemní kulturu této země. S Martinem Kocourkem jsme probírali, že je potřeba se vrátit k základním tezím spolupráce... Poškozuje ji však to, že vládní koalice se mezi sebou rve, nesolidně jedná, k tomu korupční aféry. Je logické, že reformy jsou prakticky, až na drobné výjimky, v nedohlednu,“ uvedl Jaroslav Hanák. Ke konkurenceschopnosti poznamenal, že „základem strategie je říci podnikatelům, investorům i občanům, co očekává tato země a co bude její priorita za 10, 20 let. …Jsme průmyslová země… No, chce mi někdo říct, že za 10 let tady průmysl nebude? No, bude tady, ale možná

v jiném složení, jinak poskládaný. Takže, k tomu musíme připravit vědu, výzkum, inovace, hlavně aplikované, k tomu musíme připravit vzdělání… A k tomu se musí upravit instituce,“ uvedl dále šéf Svazu. K tématu konkurenceschopnosti se v několika médiích vyjadřoval Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku. Zejména zhodnotil ambiciózní plán Martina Kocourka, dostat do dvaceti let Česko mezi dvacet nejvíce konkurenceschopných zemí. V komentáři v Hospodářských novinách píše: „Z pohledu zaměstnavatelů se ministerský materiál trefil do černého. „3 I“, které stojí v podtitulu tohoto dokumentu, tedy „Instituce, inovace, infrastruktura“, jsou přesně těmi oblastmi, na které je potřeba se zaměřit“. Jedním dechem upozorňuje však na riziko provedení tohoto záměru a na „potřebu provázání strategie s klíčovými materiály, které musí být respektovány a naplňovány bez ohledu na politickou situaci“. „Ve strategickém plánování existuje jen jediná věc, horší než nemít žádný plán. Je to situace, kdy máte kvalitní dokument, a musíte se dívat, jak se jedinečná šance ke změně opět promarňuje ve zbytečných diskusích a sporech, a to až do chvíle, než ho po volbách další vláda smete ze stolu,“ uzavírá komentář Radek Špicar.

Podnikatelské mise – mediální artikl Novináři z ekonomické branže tvrdí, už není podstatné, o čem se informuje, ale jak rychle. Rychlost, byť naplněná relevantními informacemi, musí být proto i jedním z nástrojů propagace Svazu průmyslu a dopravy ČR. A již příklad podnikatelské mise do Iráku provázející premiéra a dva ministry ukázal, že to jde. Nedlouho před odletem mise, kterou organizoval právě Svaz, se s podnikateli setkal ministr Martin Kocourek. V tiskové zprávě MPO, vydané v ten den, byli po dohodě zmíněni i organizátoři, tedy Svaz. Informaci o setkání vydalo současně tiskové oddělení Svazu a synergický efekt se zúročil.

Při samotné cestě koncem května předsedu vlády provázela skupina novinářů, kteří povětšinou využili přítomnosti prezidenta Svazu. „Bylo to přínosné, některé firmy rozjely slibné kontrakty,“ citovaly jej Hospodářské noviny a zmínily firmy Egem, Sigma nebo Zetor. Posledně jmenovaného podniku si všimly Lidové noviny, když napsaly: „Už loni Zetor do Iráku opět dodal sto svých traktorů, místní trh by podle odhadů potřeboval až desetitisíce podobných strojů. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má firma v Iráku velkou šanci na úspěch“. Mnozí novináři se zajímali také o přítomného expremiéra Mirka Topolánka, který byl účastníkem mise jako zástupce VAE Controls. „Do politiky se nepletu a ani v budoucnu nebudu. Mohu vám ale říci, že o nabídku VAE Controls, kterou tu Mirek Topolánek zastupuje, byl mezi iráckými podnikateli značný zájem,“ citoval Jaroslava Hanáka list MfDnes. Novinářská obec, která nemohla být přítomna v Iráku, byla již v poledne informována tiskovou zprávou SP ČR, v níž bylo zaznamenáno vyjádřeními šéfa Svazu přímo z Bagdádu ohledně průběhu Česko­ ‑iráckého podnikatelského fóra. Například se Svazem stále intenzivněji spolupracující The Prague Post napsal: „The Iraqi side sees the current visit of our top politicians and the establishment of a large business

delegation as a signal that traders and investors are gradually shedding their fear of doing business in this country,“ said Jaroslav Hanák, head of the Confederation of Industry.

Svaz ve světle žhavých témat Valná hromada sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR na osobní lodi Danubio, kotvící u Čechova mostu v Praze, byla značně dramatická. A média zaznamenala prohlášení jejího nového předsedy Milana Raba, že Česku hrozí definitivní zánik dopravního loďstva a že pokud stát nezasáhne, začnou se rejdaři chystat na likvidaci svých podniků. Týdeník EURO přinesl další neblahé zvěsti z oblasti nákladní dopravy a shrnul požadavky i dalších dopravců pod titulkem: Zaměstnavatelé chtějí jezy na Labi a PPP, mýto zatím ne. „Zástupci několika svazů, které sdružují zaměstnavatele v dopravě, průmyslu a stavebnictví, sepsali společné připomínky ke strategickým projektům ministerstva dopravy. V nich mimo jiné požadují přehodnotit přípravu na rozšíření mýtného, zlepšení plavebních podmínek na Labi a doporučují využívání PPP projektů pro financování dopravní infrastruktury,“ napsalo EURO. Další média zaznamenala, že Česmad spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Asociací

zleva: Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, Džafar Al­‑Hamdáni, prezident Federace iráckých obchodních komor

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

21

malých a středních podniků, Asociací PPP, Sdružením pro dopravní telematiku a Svazem podnikatelů ve stavebnictví poslal ministrovi dopravy dopis, kde je požadavek přehodnocení příprav rozšíření mýta jedním z bodů, na kterém se shodli. Místo toho požadují konsensuální vizi rozvoje mýtného systému po roce 2016, kdy vyprší smluvní vztah státu s nynějším provozovatelem. A ČT24 dokonce přinesla informaci o tom, že dopravci kvůli rozšíření mýta hrozí blokádami silnic. „Podle dopravců je rozšíření mýtného systému na silnice nižších tříd neefektivní a požadují vypracování seriózní studie, která by ekonomičnost projektu doložila,“ uvedla ČT24.

Šéfové svazu v médiích Vedle razantního vstupu Jaroslava Hanáka jako nového prezidenta Svazu do médií se v nich objevili i další členové představenstva. V ČT24 vystoupil na téma budoucnosti jaderné energetiky viceprezident Svazu Stanislav Kázecký. „Zájem českého průmyslu je zúčastnit se co největším podílem. Pokud mluvím o průmyslu, ne o stavební části, dovedl bych si představit, že by tam z toho celkového finančního podílu, mělo být něco mezi 70 a 80 % českého průmyslu.

U stavebnictví bych si dovolil tvrdit, že to může být víc,“ prohlásil Stanislav Kázecký. V rozhovoru pro Hospodářské noviny pak člen představenstva Svazu Zbyněk Frolík poukázal na nedobrou atmosféru ve společnosti i mezi řediteli tuzemských podniků, způsobenou stavem politiky, přešlapováním reforem a korupcí. „Je otázkou, jak moc tohle ovlivňuje byznys, ale nálada ve společnosti se projevuje skepsí i v názorech ředitelů firem. Takže zatímco za normálních okolností by padesát procent řeklo, že jsou na tom dobře, ve světle toho, co se děje v politice, to řekne jen třicet procent, i když jsou tržby stejné. Tři čtvrtě roku se mluví o tom, co všechno se udělá s korupcí, a zatím se vůbec nic nestalo. Žádný zákon, žádné kroky, nic,“ citoval zmíněný ekonomický list Zbyňka Frolíka. A do „kotle“ moderátorky Michaely Jílkové v televizním pořadu Máte slovo se vypravil viceprezident Svazu Pavel Juříček, společně s Janem Wiesnerem, členem představenstva SP ČR, který zde vystupoval za Hospodářskou komoru jako její viceprezident. Tématem byla připravovaná novela zákoníku práce. Kontroverzi napověděla úvodní slova moderátorky o tom, že „lidé až se slzami v očích říkají, jak neurvale a vyděračsky se k nim někteří zaměstnavatelé chovají.

Nevyplácejí domluvené mzdy, přesčasy, vyžadují práci 12 hodin denně a někdo si nemůže dojít na toaletu....“ Jednou z otázek kontroverzního pořadu za účasti ministra Jaromíra Drábka, zástupců odborů a několika pracovníků se mimo jiné věnoval i právu zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem, pokud bude přistižen, že se v době své nemocenské věnuje jiným věcem než svému léčení. „Těch prvních 21 dní platí zaměstnavatel. A je logické, že jestliže něco platím, chci nad tím mít kontrolu,“ argumentoval Pavel Juříček a vyjadřoval se i k řadě dalších oblastí. Poukázal na nutnost kultivace prostředí a na vhodnost spolupráce s odbory, postavil se za sjednocení úřadů práce a zmínil požadavek na zvýšení efektivity veřejné správy. Celkový dojem shrnuly na svém webu Parlamentní listy: „Jaromír Drábek měl v pořadu obhajovat nový zákoník práce, faktické obhajoby se za něj ovšem chopili viceprezidenti Hospodářské komory Jan Wiesner a Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Ministr budil dojem, že už ho nebaví pořád dokola omílat, proč jsou jeho návrhy pro lidi výhodné“. Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

Stálá delegace zaměstnavatelů na jednání Plenárních schůzí Rady hospodářské a sociální dohody ČR Za Svaz průmyslu a dopravy ČR: Ing. Jaroslav Hanák, místopředseda RHSD ČR, vedoucí zaměstnavatelské delegace, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Pavel Juříček, Ph.D. – viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Liška – generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Juračka – prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR: Jan Wiesner – předseda KZPS, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Václav Matyáš – místopředseda KZPS, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Ing. Pavel Dušek – místopředseda KZPS, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR 22

Pohled médií

Setkání představitelů Svazu s novináři Prezident Svazu Jaroslav Hanák (vpravo nahoře) a další členové představenstva, viceprezidenti Radek Špicar (vlevo nahoře) a Pavel Juříček a také Zbyněk Frolík (vpravo dole) se koncem května sešli při neformální besedě s třinácti ekonomickými novináři. Pražská vinárna Zlatý had vytvořila vhodné prostředí pro debatu o možnostech medializace činnosti Svazu a byla svědkem založení nové tradice. foto Pavel Hořejší

Kulatý stůl o Libyi Jednání u kulatého stolu o možnostech podnikání po ukončení konfliktu v Libyi, zorganizované Svazem průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvem zahraničních věcí ČR se konalo 11. května v konferenčních prostorách Svazu průmyslu a dopravy ČR. foto Jan Hanzálek

vedoucí obchodně­‑ ekonomického úseku RNDr. Jaroslav Reif, Ph.D.

účast českých firem

velvyslanec ČR v Libyi JUDr. Josef Koutský

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

23

Migrační politika EU pod tlakem: dobré řízení mobility v bezpečném prostředí Sdělení Komise o migraci (KOM (2011) 248 ze dne 4. 5. 2011) a 31 iniciativ pro strukturovanější a ucelenější přístup EU k výzvám a příležitostem migrace Následky událostí v jižním Středomoří a hledání vhodné rovnováhy mezi zvýšenou mobilitou, riziky nelegální migrace a hrozbou pro veřejný pořádek a bezpečnost – to bylo hlavním tématem mimořádného zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 12. května 2011 v Bruselu. Podkladem pro diskusi bylo sdělení Komise o migraci (KOM (2011) 248 ze dne 4. 5. 2011) a navrhovaných 31 iniciativ pro strukturovanější a ucelenější přístup EU k výzvám a příležitostem migrace, který bude schopen na tyto rychle reagovat. Iniciativy pokrývají různé aspekty migrace, včetně posílení ochrany hranic a schengenského řízení, dokončení společného evropského azylového systému, cílenější legální migrace, výměny osvědčených postupů pro úspěšnou integraci migrantů a strategického přístupu ke vztahům s třetími zeměmi v oblasti migrace. Tisíce lidí v současnosti usilují o to, dostat se do EU, přičemž čím dál více zatěžují ochranné a přijímací systémy některých členských států. Je důležité rozlišovat mezi nelegálními migranty (ekonomickými migranty, kteří se pokouší nelegálně překročit hranice EU), uprchlíky nebo osobami, které hledají azyl, a lidmi, kteří jsou dočasně vysídleni. Právní postavení těchto lidí se liší, stejně tak se liší i pomoc, kterou jim EU může poskytnout.

Cecilia Malmström – komisařka EU pro vnitřní věci

24

Globální a evropský rozměr

Migrační politika EU se v důsledku historických událostí v severní Africe, pokračujícího negativního demografického trendu v Evropě a nedostatků na trzích práce ocitla pod silným tlakem. Komisařka EU pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová v této souvislosti řekla: „Je zřejmé, že EU potřebuje silnou azylovou a migrační politiku. Toto je během posledních měsíců ještě jasnější. EU musí dostát své odpovědnosti a prokázat svou solidaritu. Migrace musí být současně dobře řízena – to je zajistit účinnou ochranu hranic a navracení nelegálních migrantů.“

Otázky migrace mají v EU stále větší politický dopad V říjnu 2008 přijala Evropská rada Evropský pakt přistěhovalectví a azylu s cílem podnítit rozvoj společné politiky EU, která se zavazuje k těmto pěti úkolům: organizaci legální migrace, boji proti nelegální migraci, posílení vnějších hranic, vytvoření azylového systému EU a globálního partnerství pro migraci a rozvoj. Tyto závazky byly zopakovány a podrobněji definovány ve Stockholmském programu, který rada přijala v prosinci 2009. Vstupem v platnost Lisabonské smlouvy zajišťuje pro rozvoj migrační politiky stabilní, ucelený právní rámec s větší odpovědností, zejména díky většímu zapojení Evropského parlamentu do rozhodovacího procesu. Krátkodobá opatření spojená s revizí mechanismů pro rychlejší a flexibilnější uvolňování finančních zdrojů v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků musí být spojena s účinnou a důvěryhodnou organizací vnějších hranic. Proto bude nutno aktualizovat právní rámec agentury FRONTEX, aby mohla účinně operovat na vnějších hranicích, spolupracovat s EUROPOLEM, a poskytovat technickou pomoc. Současně bude třeba vybudovat jasný systém správy Schengenu. Musí být zaveden mechanismus, který Unii umožní se vypořádat se situací, kdy některý ze členských států neplní své povinnosti ohledně dohledu nad jeho úsekem vnější hranice, nebo se v důsledku událostí mimo unii dostane určitý úsek vnější hranice pod nepředvídatelný a silný tlak.

Rozhodný a účinný postup proti nelegální migraci je základní podmínkou důvěryhodné politiky v oblasti mobility a migrace. S tím je spojena otázka návratové politiky EU a především podpora dobrovolného návratu. Existující dohody o zpětném přebírání osob jsou přínosné, zároveň se však ukazuje, že jednat s některými zeměmi (včetně nejdůležitějších zemí původu a tranzitu nelegální migrace) je obtížné. Společná vízová politika EU je jedním ze stěžejních opatření, díky nimž lze upustit od ochrany vnitřních hranic, a je také vlivným nástrojem politiky v oblasti mobility orientované do budoucnosti. Má velký dopad na třetí země, které považují mobilitu svých občanů za hlavní prioritu své zahraniční politiky. Jde tedy o to, zajistit dobře řízenou mobilitu v bezpečném prostředí. Komise v blízké době navrhne změnu nařízení o vízech, která zavede ochrannou doložku, jež za jistých podmínek umožní dočasně znovu uložit vízovou povinnost pro občany určité třetí země.

Rozumná migrační politika Demografický vývoj v Evropě, stárnutí pracovní síly a nedostatky na trhu práce znovu dokládají, že rozumná migrační politika by měla uznat, že migranti mohou podpořit hospodářskou dynamiku, přinést nové nápady, zaplnit mezery na trhu práce a pomoci vytvořit nová pracovní místa. V současné době se sice vypracovává právní rámec EU ohledně migrace, nicméně určování počtu státních příslušníků z třetích zemí, kterým bude povolen vstup za účelem práce (test trhu práce), zůstane i nadále v rukou členských států. Lepšímu fungování pracovního trhu by napomohlo zjednodušení správních postupů a přezkoumání omezení ohledně možností migrantů z třetích zemí pohybovat se v rámci EU a mezi EU

a třetími zeměmi, aniž by ztratili získaná práva na pobyt a zaměstnání. S podporou legální migrace je však spojena úspěšná integrace příslušníků třetích zemí, jen tak bude posílen hospodářský a sociální přínos přistěhovalectví. Komise připravuje sdělení o Evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí, které se zaměří na zapojení migrantů do života přijímajících zemí. EU musí také dostát své povinnosti poskytnout mezinárodní ochranu osobám, které ji potřebují. Jedním z hlavních úkolů společného evropského azylového systému je snížit rozdíly v posouzení žádostí o azyl podávaných v různých zemích EU a zajistit společná procesní a hmotná práva. Komise se chytá dokončit společný evropský azylový systém přijetím dohody o vyváženém balíčku opatření do roku 2012. EU musí současně posílit svou vnější migrační politiku. Unie potřebuje partnerství se třetími zeměmi, které by řešilo otázky migrace a mobility tak, že to bude vzájemně výhodné pro obě strany. Při vytváření takové politiky by měly být otázky migrace začleněny do celkové politiky vnějších vztahů. Komise předloží v roce 2011 sdělení o globálním přístupu k migraci, které by zahájilo novou a účinnější fázi tohoto přístupu Sdělení EK o migraci (KOM (2011) 248) naleznete na webových stránkách www.spcr.cz. Vladimíra Drbalová ředitelka sekce mezinárodní organizace a EU [email protected]

Bílá kniha pro dopravu V březnu 2011 publikovala Evropská komise Bílou knihu „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“, ve které představuje ambiciózní strategii pro evropskou dopravu na následujících 10 let založenou na zvýšení mobility, odstranění hlavních překážek v klíčových oblastech, posílení hospodářského růstu a vytváření nových pracovních míst v sektoru dopravy. To vše při současném snížení negativních dopadů evropské dopravy na životní prostředí.

Nová evropská strategie pro dopravu Evropská komise by chtěla prolomit závislost dopravního systému na ropě, aniž by tím došlo ke snížení mobility nebo poklesu její účinnosti, stejně tak jako snížit produkci CO2 do roku 2050 o 60 %. Dekarbonizace sektoru dopravy by se měla opírat o zvýšení energetické účinnosti všech druhů přepravy, o rozvoj a zavedení nových, udržitelných pohonných hmot i o efektivnější využívání dopravy a dopravní infrastruktury prostřednictvím zdokonaleného dopravního řízení včetně informačních systémů. Konkrétně navrhuje Komise tato opatření: • Přesunout 30 % silniční nákladní dopravy do vzdálenosti nad 300 km na jiné druhy přepravy (železnice nebo lodní doprava) do roku 2030; • Snížit používání „konvenčně poháněných“ automobilů ve městech o 50 % do roku 2030 a do roku 2050 je postupně vyřadit z provozu; • Zvýšit podíl nízkouhlíkových paliv v letectví do roku 2050 na úroveň 40 %; • Dotvořit do roku 2050 evropskou vysokorychlostní železniční síť a do roku 2030 ztrojnásobit její stávající délku; • Přesunout do roku 2050 větší část přepravy osob na střední vzdálenost na železnice; • Propojit do roku 2050 hlavní letiště na železniční síť; • Napojit veškeré hlavní mořské přístavy na nákladní železniční dopravu a případně na vnitrozemské vodní cesty. K naplnění výše uvedené vize je podle Evropská komise nezbytné vytvořit skutečný Jednotný evropský dopravní prostor bez vnitřních bariér s účinnou hospodářskou soutěží, zavést nové technologie zásadní pro vytvoření moderního a efektivního dopravního systému EU a v neposlední řadě posílit infrastrukturu.

26

Globální a evropský rozměr

Jednotný evropský dopravní prostor by měl přispět k celkové mobilitě, snížit náklady a posílit udržitelnost dopravy. Největší rozsah změn je navrhován v oblasti železniční dopravy. Úkolem bude otevřít železniční trhy, to znamená odstranit technické, správní a právní překážky. V námořní dopravě se plánuje přijetí tzv. modrého pásu, který zjednoduší formality kolem Evropy pro lodě plující mezi přístavy. Rozvoj letecké dopravy bude postupovat podle plánu ve sdělení Komise „Jednotné evropské nebe II: k udržitelnějšímu a výkonnějšímu letectví v Evropě“ z roku 2008. Silniční dopravu čeká silnější integrace s podporou bezpečné dopravy směřující k „nulové“ nehodovosti. V oblasti dopravní infrastruktury má dojít k odstranění rozdílů mezi západní a východní částí EU. Plánuje se vybudovat hlavní síť koridorů schopných přepravit velké objemy nákladů i vysoké množství osob a zavést informační systémy optimalizující tok dopravy. V příloze Bílé knihy představuje Evropská komise 40 iniciativ rozdělených do čtyř kategorií: • Vnitřní trh; • Inovace pro budoucnost; • Moderní infrastruktura a rozumné financování; • Vnější dimenze. V podstatě se jedná o seznam akcí, které je potřeba učinit ke splnění cíle Bílé knihy, tj. vytvoření konkurenceschopného, efektivního dopravního systému nezávislého na ropě s nízkým dopadem na životní prostředí.

Jak budou jednání o dopravní strategii probíhat? S ohledem na význam Bílé knihy pro dopravu se jí zabývají všechny evropské instituce. Členské státy mají s ohledem na investice do infrastruktury asi nejvíce co říci. V současné době probíhají expertní diskuze v pracovních skupinách Rady EU, které by měly vyústit v polovině června v přijetí závěrů Rady EU pro dopravu, telekomunikaci a energetiku. V závěrech se dopravní ministři vyjádří k navrženému směřování dopravní strategie i k některým iniciativám a stanovení priorit. Evropský parlament připravuje k dopravní strategii stanovisko z vlastní iniciativy. První projednání ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch by se mělo uskutečnit 16. června 2011. Výhodou pro české podnikatele a dopravce je fakt, že stínovou zpravodajkou stanoviska je česká poslankyně

Olga Sehnalová. Jejím prostřednictvím je tedy možné názor Evropského parlamentu trochu ovlivnit. Po skončení diskusí v dopravním výboru a přijetí stanoviska proběhne ještě hlasování na plenárním zasedání. Původně ho plánovali na červenec, ale spíše se dá počítat s časným podzimem.

Jak se k dopravní strategii staví podnikatelé? Postoj evropských podnikatelských asociací k navrhované dopravní strategii je pozitivní. BUSINESSEUROPE zejména podporuje dotvoření Jednotného evropského dopravního prostoru bez vnitřních bariér, zavedení moderní infrastruktury, podporu inovací, jejichž prostřednictvím bude dosaženo

čistší dopravy i návrh na zastoupení silniční dopravy jinými způsoby. Ve svém stanovisku zdůrazňuje potřebu vytvoření vhodných podmínek pro efektivní multimodalitu bez nuceného upřednostňování některých druhů dopravy. Evropská asociace malých a středních podniků a řemesel UEAPME vítá všechny cíle a opatření, která směřují k udržitelnosti dopravního sektoru v EU. Nicméně varuje, že strategie v této podobě bude mít významný finanční dopad na dopravní společnosti, jelikož v krátkodobém a střednědobém horizontu ponesou náklady na ekologizaci dopravy právě tyto společnosti. IRU – Mezinárodní unie silniční dopravy je toho názoru, že ambice Bílé knihy jdou správným směrem, ale konkrétní opatření chybí. Evropská unie potřebuje dopravní systém se všemi druhy dopravy, který efektivně využívá zdrojů. Svaz průmyslu a dopravy ČR nyní intenzivně pracuje na své pozici k Bílé knize. O významu dopravní strategie hovoří i velký zájem o debatu upořádanou v Bruselu CEBRE a Stálým zastoupením ČR při EU s podporou AWT Group na začátku května. Účastníci se shodli, že v otázce udržitelnosti evropské dopravy je potřeba konkrétních a lépe analyzovaných opatření a užší spolupráce mezi Evropskou unií a členskými zeměmi. Michal Kadera ředitel CEBRE a stálý delegát SP ČR [email protected]

Evropský sociální dialog na prahu nové dimenze Počátky evropské dimenze sociálního dialogu jsou spojeny již se vznikem Společenství uhlí a oceli (1951) a Římskými smlouvami (1957). Jeho institucionální zakotvení se však datuje již od tzv. procesu z Val Duchesse, který prohluboval význam evropského sociálního dialogu a autonomii evropských sociálních partnerů s každou aktualizací Smlouvy o Evropských společenstvích až po dnes platnou Smlouvu o fungování Evropské unie, označovanou také jako Lisabonská smlouva. Samotní evropští sociální partneři ušli dlouhou cestu od prvních ad hoc akcí a iniciativ až po společné víceleté pracovní programy. Evropský sociální dialog se v jejich rukou měnil v nástroj sloužící k pozitivnímu ovlivňování evropských politik spojených se zaměstnaností, trhem práce a sociálními záležitostmi. Testem evropského sociálního dialogu byla finanční a hospodářská krize,

která udeřila v roce 2008 a s jejímiž důsledky se i přes první náznaky oživení budou trhy práce potýkat ještě dlouhou dobu. Evropská, odvětvová, regionální i podniková úroveň sociálního dialogu se protnuly při společné snaze odlehčit podnikům a zachovat pracovní místa.

Úspěchy… V rámci společného projektu evropských sociálních partnerů se realizoval projekt zaměřený na vyhodnocení dosažených výsledků a na implementaci společných textů – deklarací, orientačních rámců, akčních plánů a především autonomních dohod. Projekt sledoval období patnácti let společného dialogu ukotveného v článcích 153 a 154 Smlouvy o EU. Cílem není

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

27

snaha o komprehensivní hodnocení, to je spíše námětem pro akademickou a politickou debatu. Jednalo se spíše o inventury praktických zkušeností s implementací těchto společných textů. Výstupem byla zpráva „Evropský sociální dialog: úspěchy a budoucí výzvy“, která byla výchozím dokumentem konference pořádané evropskými sociálními partnery v Budapešti ve dnech 3. – 4. května 2011. Tabulka uvádí jen hlavní společné výstupy: Dohody implementované Rozhodnutím Rady

Rodičovská dovolená (1995, revize 2009) Práce na částečný pracovní úvazek (1997) Práce na dobu určitou (1999)

Autonomní dohody

Práce na dálku – telework (2002) Stres spojený s prací (2004) Obtěžování a násilí na pracovišti (2007) Trhy práce přístupné všem (2010)

Akční rámce

Akční rámec pro rovné příležitosti mužů a žen (2005) Akční rámec pro celoživotní rozvoj kompetencí a kvalifikací (2002)

K dalším výstupům patří společné deklarace a orientační rámce. Diskuse v rámci konference se zaměřila především na vzájemnou interakci mezi evropským a sociálním dialogem, na postupy implementace společných výstupů, překážky i příklady dobré praxe. Diskuse také potvrdila hlavní výstupy zprávy. V EU a kandidátských zemích neexistuje jeden model, jak implementovat společné výstupy. Úspěch jejich implementace spočívá především na relevantnosti zvoleného tématu, na kvalitě sociálního dialogu v dané zemi, na úloze pracovního práva a kolektivního vyjednávání a na vůli státní správy uznat a respektovat aktivity sociálních partnerů vyplývající z evropského sociálního dialogu. Pokud jde o zvolená témata společného zájmu, lze země EU rozdělit do tří kategorií – země, které již mají zvolená témata ošetřena národním sociálním dialogem, země, pro něž evropský sociální dialog přináší přidanou hodnotu, a země, kde je národní sociální dialog silně ovlivňován a předurčován evropským sociálním dialogem. Praxe ukázala, že původní dohody transformované do komunitárního práva byly zcela logicky lépe implementovány a vymáhány. Odborové organizace volají proto po závaznějších instrumentech nebo po kontrolní intervenci Evropské komise. Ukázalo se také, že v mnoha zemích je kapacita sociálních partnerů implementovat a prosazovat společné texty omezena a neexistuje ani vůle státní správy výstupy evropského sociálního dialogu respektovat a vytvořit sociálním partnerům podmínky pro řádnou implementaci. Ze zprávy však jednoznačně vyplynulo, že evropský sociální dialog je důležitým nástrojem, že je zde silná interaktivní vazba mezi evropským a národním sociálním dialogem, že v Unii je velká různorodost postupů a národní praxe a neexistuje jeden model pro všechny.

28

Globální a evropský rozměr

Výzvy… Evropa vyšla z krize poučena a přesvědčena o nezbytnosti nové kvality své správy. Nová architektura správy Unie, posílená koordinace hospodářských politik, nová strategie Evropa 2020 a Pakt Euro Plus utvářejí rámec pro novou kvalitu evropského dialogu. Smlouva o fungování Evropské unie dává legální základ tohoto dialogu a posiluje autonomii evropských sociálních partnerů. V nové kvalitě řízení Evropy je však třeba vzít v úvahu i politický a morální základ evropského sociálního dialogu. Evropský sociální dialog vyšel z krize vítězně, nyní však hledá bránu do nové dimenze. Evropští sociální partneři přehodnocují výsledky, společné nástroje i cesty svého zapojení do nových a více dynamických evropských procesů. Relativně novým formátem v historii evropského sociálního dialogu je tripartitní sociální summit, kdy se pravidelně před evropským summitem setkávají nejvyšší představitelé organizací evropských sociálních partnerů s tvůrci evropských politik. Bude tato forma dostačující, či bude třeba vytvořit stálou platformu Evropa 2020 a pravidelně sledovat reformní procesy spojené s naplňováním národních reformních programů? Evropští sociální partneři realizují svůj společný pracovní program na období 2009 – 2011. Stojí tedy před společnou diskusí jak dál. Je zde jednoznačný konsensus, že evropští sociální partneři musí zvolit proaktivní přístup. Nové společné texty by měly navazovat na dosažené úspěchy a přinášet aktuální téma vycházející z potřeb sociálních partnerů. Aktualizace Společné analýzy klíčových faktorů trhů práce by mohla být základem pro novou práci. Nízká produktivita práce v Evropě, demografické změny, stárnutí pracovní síly, postavení starších pracovníků na trhu práce a opatření pro zvýšení zaměstnanosti mladých lidí se mohou stát relevantními náměty do budoucna. Proaktivní přístup bude mít však své limity. Společná práce evropských sociálních partnerů bude silně ovlivněna současnou agendou Komise vycházející jak z konzultací se sociálním partnery (pracovní doba), tak z vlajkových iniciativ a Aktu pro jednotný trh (vysílání pracovníků, restrukturalizace, přetrvávající rozdíly v odměňování mužů a žen). Práci sociálních partnerů ovlivní i připravované „fitness checks“ (zkoumání efektivnosti) legislativního rámce pro konzultace a informace se sociálními partnery, či v Agendě pro nové dovednosti a nová pracovní místa navrhovaný přezkum směrnic o práci na částečný pracovní úvazek a dohody o práci na dobu určitou. Vladimíra Drbalová ředitelka sekce mezinárodní organizace a EU [email protected]

Středoevropská iniciativa o economic governance a nové surovinové strategii EU

9 CEE Initiative Meeting Po deváté od roku 2005 jednala iniciativa nejvýznamnějších svazů zaměstnavatelů a podnikatelů z ČR, SR, Maďarska, Rakouska, Slovinska, Chorvatska, ke kterým se později připojily svazy z Bulharska a Rumunska, o aktuální ekonomické situaci a významných iniciativách Evropské unie. Českou delegaci v Českých Budějovicích ve dnech 5. – 6. května vedl viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Na programu jednání bylo kromě hodnocení současné ekonomické situace hodnocení kroků EU ke zlepšení správy ekonomických záležitostí EU – Economic Governance a dále Evropská surovinová strategie.

Současná ekonomická situace Tour de Table na téma současná ekonomická situace potvrdil skutečnost, že všechny ekonomiky středoevropského regionu těžily v roce 2010 z oživení v SRN a obnovený růst HDP byl podporován poptávkou v eurozóně. Česká ekonomika se vrátila po krizovém roku 2009 k trendu růstu a HDP vzrostlo v roce 2010 o 2,6 %. Pro letošní rok očekáváme pomalejší růst o 1,6 %. Tahounem růstu byl a zůstává průmysl, který profituje z růstu zahraniční poptávky. Investice ještě loni klesaly, letos by měly opět lehce růst, nicméně spíše než o rozšiřování výroby se jedná o obnovu výrobních kapacit. Indikátor důvěry v ekonomiku po roce růstu opět otočil směr vývoje směrem dolů a koreluje s jistým ochlazením oživení ekonomiky. Nezaměstnanost se drží stále na relativně vysoké úrovni kolem 7 % a teprve zrychlení ekonomického růstu by mohlo vést k výraznější tvorbě pracovních míst. Hlavními riziky ekonomického vývoje jsou stále nízká poptávka, zejména domácí, vývoj cen energií a dluhová krize, které čelí část členů EU. Naopak příležitostí je relativně dobrá konkurenční schopnost českého vývozu a reformní kroky vedoucí ke konsolidaci relativně stabilních veřejných financí. Slovenská ekonomika nabrala po recesi nejdynamičtější tempo ze zúčastněných zemí a vzrostla v roce 2010 cca o 4,2 %. Tahounem slovenské ekonomiky je stejně jako v ČR automobilový průmysl, který měl hlavní podíl na růstu slovenského průmyslu o 16,9 % v loňském roce a táhne export slovenské ekonomiky. Problémem slovenské ekonomiky zůstává vysoká nezaměstnanost. Nejhlubší recesi mělo za sebou Slovinsko, jehož ekonomika se propadla v roce 2009 o 8,2 % a průmysl dokonce o 60 %. Obnovený ekonomický růst v roce 2010 je nedostatečný a nestačí na překonání vysoké míry nezaměstnanosti. Chorvatsko v současné době dokončuje přístupová jednání k EU a vypořádává se s důraznou stížností EK na vysokou úroveň

korupce. Zároveň překonává dopady ekonomické recese. Nezaměstnanost dosahuje 12,1 % a míra zaměstnanosti patří k nejnižším v Evropě, inflace dosahuje 3 %. Maďarsko má v současnosti vládu, která se opírá o ústavní většinu a to umožnilo vládě přijmout novou ústavu. V roce 2010 se maďarská ekonomika zotavovala z recese a vzrostla jen o 1,2 %. Vláda razantně bojuje se zadlužením země, přijala na výdajové straně úsporná opatření v sociální oblasti, omezila veřejné investice a na příjmové straně zvýšila nepřímé daně a zavedla tzv. krizové daně pro finanční a nadnárodní sektor. Rakouská ekonomika zaznamenalo v roce 2010 obnovení ekonomického růstu, kdy obdobně jako v ČR třetina exportu směřovala na rostoucí německý trh. Zadlužení rakouského veřejného sektoru je relativně vysoké cca 70 % HDP, nicméně stabilizované. Přesto však rakouský svaz (IV) obdobně jako ostatní svazy vnímají riziko rostoucích cen surovin a náklady spojené s konsolidací veřejných financí jako nejzávažnější rizika ohrožující současné oživení ekonomiky v zemích SVE.

Economic Governance Rakouský svaz průmyslu (IV) předložil účastníkům setkání diskusní dokument Evropa v krizi stability: Správa ekonomických záležitostí a strukturální reformy. Poté, co explodoval vývoj veřejného zadlužení ve většině zemí EU a v některých případech až do úrovně ohrožující existenci stávající eurozóny, přistoupila EK k přípravě nové architektury správy ekonomických záležitostí EU, tak aby byl zajištěn stabilní a udržitelný ekonomický růst. V současnosti jsou zeměmi s nejnižšími deficity státního rozpočtu Lucembursko, Finsko, Dánsko, Estonsko a Švédsko vykazují vyrovnané finance, zatímco rekordní deficit –32,4 % HDP vykázalo Irsko, dále –10,5 % Řecko, –10, 4 % V.Británie, –9,2 % Španělsko, –9,1 % Portugalsko, –7,9 % Polsko, obdobně Slovensko, –7,7 % Lotyšsko, –7,1 % Litva a –7 % Francie. Evropská rada 25. března 2011 odpověděla na uvedený vývoj přijetím příslušných opatření. Nejdůležitějším opatřením je konsolidace veřejného zadlužení na přijatelnou úroveň spojená

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

29

mechanismu pro zachování finanční stability eurozóny, zároveň ale ostře odmítly možnost, že by nově vytvořený mechanismus vedl ke kolektivizaci dluhů a byl by aktivován jen v krajním případě ohrožení stability celé eurozóny. Z uvedeného důvodu EU integrovala do zmíněného mechanismu jasná pravidla přísné kondicionality spojené s programy konsolidace a rigorózní analýzy udržitelnosti veřejného dluhu. Současné návrhy na restrukturalizaci dluhu Řecka je třeba pečlivě zvážit. Případné další nalévání financí Řecku z EU nemusí být již akceptovatelné a přímá restrukturalizace dluhu by mohla v budoucnu odradit soukromé subjekty od financování řeckých cenných papírů. společné foto v pivovaru Budějovický Budvar Dole zleva: generální ředitel ZDS Jože Smole, poradkyně generálního ředitele ZDS Tatjana Pajnkihar, asistentka pro záležitosti EU HUP Dušanka Miščević, zástupkyně ředitelky sekce mezinárodních vztahů MGYOSZ – BUSINESSHUNGARY Mária Paksi. Nahoře zleva: generální ředitel IV Christoph Neumayer, člen presidia RÚZ Ján Oravec, tajemník RÚZ Martin Hošťák, ředitel sekce evropských záležitostí a vedoucí bruselské kanceláře IV Gernot Haas, zástupce generálního ředitele HUP Bernard Jakelić, vicepresident pro zahraniční vztahy SP ČR Stanislav Kázecký, zástupce ředitele sekce hospodářské politiky SP ČR Oldřich Körner, a Marta Blízková ze sekce mezinárodních organizací a EU SP ČR. foto Marta Blízková

s požadavkem ročního strukturálního přizpůsobení, v praxi snižování deficitu o více než 0,5 % HDP. Zkušenosti ukázaly, že postupná konsolidace založená na úsporách výdajů přináší lepší výsledky než šokový přístup. V případě konsolidace založené na posilování příjmů má zvyšování korporátních daní v delším horizontu negativní vliv a pro růst se jeví jako přijatelnější zvýšení nepřímých daní. Ve snaze o obnovení konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomického růstu v EU 23 členských států podepsalo Pakt pro konkurenceschopnost tzv. Pakt pro euro, který je doplňkem Paktu stability a růstu. Pakt přináší novou orientaci na makroekonomické indikátory jako bilance běžného účtu, jednotkové náklady práce, jež se budou posuzovat nikoli průměrem, ale metodou nejlepšího výsledku tzv. benchmark a která by měla přispět k větší úrovni ekonomické koordinace. Zavedení národních fiskálních pravidel má zavést řád do veřejných výdajů a bilance veřejných financí. Efektivnější a pragmatičtější koordinace daňové politiky má podpořit fiskální konsolidaci a ekonomický růst při snížení administrativních nákladů pro business. Nicméně, podstatnou součástí paktu je skutečnost, že přímé zdanění zůstává v národní kompetenci členských států. Evropská rada schválila pro potřeby členů eurozóny vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu s celkovou kapacitou 500 mld. €, aby mohla garantovat finanční pomoc členům eurozóny po červnu 2013. Průmyslové svazy podpořily vytvoření

30

Globální a evropský rozměr

Evropská surovinová strategie EU je z velké míry závislá na dovozu surovin a minerálních paliv ze třetích zemí. Navíc jsou zdroje surovin koncentrovány jen do malého počtu zemí, které obvykle uvalují na jejich obchod různá protekcionistická opatření. Ceny základních surovin vzrostly v průměru o 20 % jen v průběhu loňského roku. V současnosti dosahuje podíl nákladů na suroviny 40 % všech nákladů v průmyslu. Mezi léty 2004 až 2008 rostla spotřeba kovů a surovin o 21,6 % ročně. Velkou měrou má na tom podíl růst spotřeby v rychle rostoucích ekonomikách. Exportující země přispívají k růstu cen surovin také novými bariérami v exportu surovin a snahami omezit vývoz surovin ve prospěch zpracovaných produktů. V budoucnu lze očekávat ostřejší souboj při získávání surovin, růst jejich ceny a zejména vyšší poptávku po strategických surovinách nutných k výrobě speciálních řezacích, elektronických, environmentálních a dalších progresivních technologií. EU odpověděla na vývoj v dostupnosti surovin Surovinovou iniciativou z roku 2008 založenou na třech pilířích: vnější zdroje, zdroje z EU a obnovitelné zdroje. Zástupci svazů ze střední a východní Evropy se shodli na potřebě podpory 2. a 3. pilíře, zejména na využívání domácích zdrojů uvnitř EU a obnovitelných, zejména recyklovaných surovin rovněž uvnitř EU. Rakouský svaz (IV) dokonce navrhl vypracování Středoevropské Best Practices Surovinové Iniciativy na základě výměny zkušeností národních přístupů. Oldřich Körner zástupce ředitele sekce hospodářská politika a makroekonomické analýzy [email protected] Marta Blízková sekce mezinárodní organizace a EU [email protected]

St. Gallen Symposium:

V turbulentních dobách sílí volání po dlouhodobých strategiích Mladá světová elita kritizuje stav politiky a moci ve světě a klíčový význam pro další postup globalizace přikládá internetu a sociálním sítím. Dosud nikdy se za posledních dvacet let neotřásaly politicko­ ‑mocenské struktury tak výrazně a současně hospodářství neprovázely takové turbulence jako v této době. Tyto změny provází technologická revoluce ve světě byznysu a rebélie v arabském světě. O to zřetelněji zaznívalo mezi téměř devíti sty účastníky letošního mezinárodního 41. ročníku St. Gallen Symposium volání po efektivnějším překonávání rizik kapitalismu dlouhodobějšími strategiemi. Obdivuhodně se na tom shodli jak politici, (na letošní ročník zavítali ministři a velvyslanci z řady zemí, včetně zástupců Indie, Číny, Spojených států, Japonska, Německa, Británie, Francie aj.), tak i šéfové velkých koncernů. „Byznys a společenský vývoj poškozuje krátkodobé vidění,“ prohlásil v rámci dvoudenních debat Dominic Barton, Global Managing Director McKinsey & Company. Podobně hovořili i mnozí další řečníci. Jako pozitivní příklad byla uváděna Jižní Korea, kde díky politickému konsensu dochází k plánování strategických priorit země až na 60 let dopředu.

Svět plný číhajících rizik Josef Ackermann, šéf Deutsche Bank a absolvent Univerzity St. Gallen, upozornil na stoupající riziko zadlužení, zmíněno bylo Řecko, což zostřuje již tak komplikovaný vývoj mnoha zemí. Za stále palčivější je považována demografická situace ve světě a s ní související sociální a politická nestabilita. Vedle stárnoucího Japonska se do problémů postupně dostává zejména Čína, kde je deset procent obyvatel starších 60 let, což do budoucna představuje zátěž pro tamní státní rozpočet. Díky politice jednoho dítěte přišla Země středu o 400 milionů obyvatel, tato politika se však liberalizuje. Problémem se stává rychlý trend urbanizace. „Za týden se do měst ve světě stěhují tři miliony lidí,“ poznamenal Dominic Barton. V souvislosti s růstem počtu obyvatel planety se zostřuje boj o zdroje, ať už se jedná o pitnou vodu, ropu, zemní plyn atd. „Pětina obyvatel planety nemá přístup k pitné vodě,“ uvedl He Yafei, čínský vyslanec u OSN s tím, že svět se nachází ve zlomu, a to i kvůli energetické krizi a rozvírajícím se nůžkám mezi chudými a bohatými.

Kamal Nath – Union Minister for Urban Development of India

Na přetrvávající problémy poukázal i Kamal Nath, indický ministr pro rozvoj urbanizace: “Jsme sice největší demokracie ve světě a nacházíme se v 21. století změn, současně musíme řešit to, že 300 milionů Indů má denní příjem menší než jeden USD“. Vedle toho se zvláště africké a arabské země potýkají s ohromnými společenskými výzvami, kdy 60 procent obyvatel je ve věku mladší než 29 let. „Neobejdeme se bez reforem systému vzdělání tak, aby mladí lidé našli uplatnění na trhu práce,“ poznamenal Nesser Al Saidi, chief economist Dubai International Financial Centre.

Síla facebooku Jarní rebélie v arabských zemích jsou součástí globálních snah o efektivnější fungování států a politik a o pokus o přechod uzavřených společností k větší otevřenosti. Jak ostatně potvrdilo šetření univerzity v St. Gallen mezi 623 elitními studenty z několika desítek zemí (Leader of Tomorrow), stav vládnutí a politických institucí je po nezaměstnanosti druhým největším problémem ve světě. Tento názor v aktuálním šetření pod názvem Global Perspectives Barometer 2011 zastává 42 % Leader of Tomorrow, studijně převážně byznysově, ekonomicky a technicky zaměřených. Hospodářská krize přitom podle názoru

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

31

nyní jsou to již tři čtvrtiny (77 %). Současně až 90 % Leaders of Tomorrow jsou součástí rodiny uživatelů facebook. Ukazuje se tak, že mladá elita je v globálním propojení přes sociální sítě mnohem dál, než zbytek světa. Navíc průběh událostí v arabských zemích naznačil, jak významnou roli mohou sehrát sociální sítě. Zřejmě i pod tímto vlivem většina respondentů (86 %) uvedla, že facebook dokáže změnit svět.

Dominic Barton – Global Managing Director, McKinsey & Company, Inc.

mladé světové elity způsobila zesílení regulace (53 % respondentů) a dochází i k posilování vlivu politiky a politiků (45 %). Leaders of Tomorrow podporují globalizaci, snad právě s ohledem na prohlubující se problémy, a vidí v ní příležitost (81 %). Součástí vývoje je přitom komunikační revoluce, k níž patří internetový boom. Jak vyplývá z šetření, v otázce užívání internetu došlo v oproti předchozím průzkumům ke skoku. Jestliže v minulých letech internet považovala za hlavní informační zdroj zhruba třetina mladých respondentů do 25 let,

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě spolupracuje s organizátory prestižního mězinárodního fóra St. Gallen Symposium. – informace o něm najdete na adrese http://stgallen­‑symposium.org/ – šetření mezi Leaders of Tomorrow lze najít na adrese http://stgallen­‑symposium.org/en/Leaders­‑of­‑Tomorrow/ Global­‑Perspectives­‑Barometer­‑2011.aspx

Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected] foto St. Gallen

Kalendář akcí SP ČR na červen 1. 6. Zahájení 100. Mezinárodní konference práce

Ženeva

6. 6. EHSV – Středisko pro sledování trhu práce: Nezaměstnanost mladých

Brusel

9. – 10. 6. BUSINESSEUROPE: Rada presidentů 14.6. Jednání představenstva

Budapešť Praha

15. – 16. 6. EHSV: Plenární zasedání

Brusel

15. – 17. 6. Ministerská konference OECD o východní Evropě a jižním Kavkazu

Praha

15.6.

Podnikatelský kulatý stůl v rámci ministerské konference OECD zaměřené na spolupráci s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou

21.6. Seminář o dopadech dohod o volném obchodu EU s Indií, Singapurem a Malajsií 23. – 24.6.

Podnikatelská mise doprovázející místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga do Kosova

MZV Praha MPO, Praha Priština

22. 6. OECD: Oslava 50. výročí vzniku

Paříž

22. 6. BUSINESSEUROPE: Výbor pro sociální věci

Brusel

27. – 28. 6. Setkání firem s ekonomickými diplomaty 30. 6. Konference Evropského parlamentu „Spolupracujeme pro zaměstnanost mládeže“

Praha Brusel

Záštita SP ČR: 14. – 15. 6. Energetický kongres ČEPKON 2011 14.6. Fórum Zlaté koruny na téma Korupce jako ekonomický fenomén (vystoupí prezident Hanák) 32

Co vás může zajímat

Praha Praha

3. konference v Ostravě:

Vláda musí vytvořit transparentní, stabilní a motivační prostředí pro podporu VaVaI Téměř pět desítek zástupců byznysu, akademické, výzkumné a státní sféry zjišťovalo při diskusi hloubku chronických problémů v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací. Již několik let klesají výdaje tuzemských podniků na výzkum, vývoj a inovace. Podíl inovujících se podniků dosahuje sotva čtvrtiny (23 %) a inovované produkty představují ani ne šestinu (13 %). Stále není systémově a efektivně nastavena spolupráce průmyslu a vysokých škol. Současný daňový systém nestimuluje dostatečně inovativnost podniků a vzdělávací systém, který je do značné míry odtržený od praxe a požadavků trhu práce a není dostatečně kvalitní, aby generoval vědce. I nadále přetrvávají spory mezi představiteli základního výzkumu v podobě Akademie věd ČR a aplikovaným

Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR

Ivo Vondrák, rektor VŠB – TU Ostrava

výzkumem. Zemi dosud chybí dlouhodobá strategie podpory konkurenceschopnosti, která by jasně definovala potřeby průmyslu a vytvořila by k tomu podmínky. Takto by se dala shrnout některá rizika, která provázejí současný vývoj naší ekonomiky, a o nichž v polovině května debatovalo na akademické půdě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB – TU Ostrava) několik desítek zástupců byznysu, výzkumných organizací a státní správy a osmi vysokých škol zejména technického a ekonomického zaměření. Přítomen byl i Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR. Již v pořadí třetí konferenci o spolupráci univerzit s průmyslem uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR v Ostravě, Rada vysokých škol a VŠB – TU Ostrava. Zaměřena byla, jak tomu napovídá letošní motto

Podpora konkurenceschopnosti ČR, právě na ni. Pozorně bylo proto nasloucháno vystoupení Michala Minčeva, ředitele odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který představil kontury chystané Strategie konkurenceschopnosti ČR. Naznačil snahu řešit řadu přetrvávajících problémů, které podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) provázejí a brzdí. To, co ministerstvo ve své strategii navrhuje, je zejména institucionální reforma inovačního systému a vytvoření prostředí pro excelentní výzkum a vývoj. „Dosavadní pokusy o zefektivnění institucionálního systému podpory inovací a excelentního výzkumu a vývoje nevedly k významnému zlepšení. Je proto třeba vytvořit silnou centrální autoritu

Michal Minčev, ředitel odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

33

Co chce průmysl

Jiří Cienciala, generální ředitel Třineckých železáren a viceprezident SP ČR

připravenou rozhodovat, stanovovat priority pro zacílení podpory VaVaI, koordinovat dialog a tvorbu politik a realizaci nástrojů, které by zahrnovaly celý inovační systém,“ řekl ředitel Michal Minčev. Vyjádřil názor, že je potřeba stimulovat omezenou poptávku po inovacích v domácím podnikovém sektoru. Zmínil i nutnost zaměřit se na spolupráci a transfer znalostí mezi podnikovým a akademickým sektorem. Na konferenci vystoupil také Jiří Drahoš, který připomenul řadu let probíhající diskuse o tom, co je základní a co aplikovaný výzkum. Upozornil na studie poukazující, že „toto dělení je umělé a má nejasné hranice“. Podle šéfa Akademie věd ČR není jiná cesta, než vzájemná symbióza základního a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a zdůraznil, že akademie má zájem spolupracovat s aplikační sférou. Pro koordinaci těchto snah má AV ČR Radu pro spolupráci s podnikatelskou aplikační sférou, jejímž hlavním úkolem je podporovat akademická pracoviště při transferu poznatků do aplikační sféry. Poznamenal, že vloni bylo realizováno cca 200 projektů s důrazem na bezprostřední využití.

34

Projekty

Nehledě na určité signály ochoty k užší spolupráci ze strany nejvyššího představitele Akademie věd byla konference svědkem spíše slovních přestřelek a války argumentů ohledně šíře a kvality základního výzkumu a hodnotících kritérií a na druhé straně účelnosti aplikovaného výzkumu. „Aplikovaný výzkum v České republice musí dostat silnější mandát,“ uvedl v této souvislosti Pavel Juříček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Současně vyzval Jiřího Drahoše k jednání o sporných otázkách s tím, že konkurenceschopnost ekonomiky se neobejde bez společného pohledu teorie a praxe. Pozitivní příklady tu jsou. Jiří Cienciala, viceprezident SP ČR a generální ředitel Třineckých železáren k tomu poznamenal, že „nejlepší cestou k efektivní spolupráci mezi aplikační a výzkumnou sférou je společný kapitál“. Jako dobrou zkušenost uvedl desetiprocentní podíl VŠB – TU Ostrava ve výzkumném ústavu Třineckých železáren.

Petr Jonák, ředitel korporátní komunikace AWT, a.s., Pavel Juříček, předseda představenstva Brano Group a.s. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

shodli na tom, že míra jejich uskutečnění se pohybuje mezi 10 a 30 %. Účastnící konference se shodli na závěru, že pro posílení konkurenceschopnosti země by vláda měla zajistit vytvoření transparentního, stabilního a motivačního prostředí pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Měla by také zvýhodnit přímými a i nepřímými nástroji spolupráci podnikové sféry a všech výzkumných organizací. Petr Holica Regionální manažer pro Moravskoslezský kraj [email protected] foto Hana Martiníková

Co vás může zajímat

Otakar Fojt, Britská ambasáda

Zástupci Svazu pak připomněli, že řada návrhů MPO a tezí, které na konferenci zazněly, jsou obsaženy ve strategickém dokumentu Svazu Agenda 2010 – 10 priorit pro budoucnost ČR. Řada podnětů padla již v rámci předloňské první konference, nebyly však ve valné většině naplněny, a také v roce 2010. Při vyhodnocení loňských návrhů se účastníci konference

Na webové adrese MŠMT je k dispozici Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů z dubna 2011: Najdete zde i loňskou první průběžnou zprávu z auditu systému s řadou dalších dokumentů a posudků, komentářů a příspěvků: www.msmt.cz/strukturalni­‑fondy/ ipn­‑pro­‑oblast­‑terciarniho­‑vzdelavani­ ‑vyzkumu­‑a­‑vyvoje/mezinarodni­‑audit­ ‑vedy­‑vyzkumu­‑a­‑inovaci/soubory­‑ke­ ‑stazeni

Výzva 3. konference spolupráce univerzit s průmyslem v Ostravě Zástupci vysokých škol, podnikatelské sféry, Akademie věd ČR a výzkumných organizací, v rámci snahy efektivně přispět ke konkurenceschopnosti ČR, vyzývají Vládu ČR k následujícím opatřením, jejichž návrhy vzešly z debaty na konferenci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Rady vysokých škol, konané dne 25. května 2011 na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Diskuse o účinné spolupráci technických univerzit a průmyslu se zúčastnily více než čtyři desítky představitelů technických vysokých škol, Akademie věd ČR, zaměstnavatelských organizací i jednotlivých podniků. 1. Pro posílení konkurenceschopnosti ČR by vláda s celou politickou reprezentací měla zajistit vytvoření transparentního, stabilního a motivačního prostředí pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Neustále se měnící dynamický systém demotivuje jednotlivé subjekty v soutěžích výzkumu a vývoje.

3. Vláda by měla v rámci novelizace zákona o dani z příjmů prosazovat to, aby podnikatelská sféra měla možnost uplatnit snížení daňového základu při nákupu služeb od všech výzkumných organizací bez rozdílu tak, jak jsou definovány dle rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací

2. Žádané zvýšení podílu privátních zdrojů ve financování výzkumu a vývoje je závislé na motivaci k účinné spolupráci. Vláda by proto měla razantně zvýhodnit přímými i nepřímými nástroji spolupráci podnikové sféry a všech výzkumných organizací.

4. Nutností je stabilizovat parametry hodnocení výstupů a inovačních efektů vědy a výzkumu, kdy jedním z nejdůležitějších nástrojů je zjednodušit financování vědy ve smyslu reformy výzkumu a vývoje.

Regiony nejvíce trápí budoucnost školského systému Regionální manažeři Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v rámci projektu „Posilování sociálního dialogu“ uskutečnili od počátku ledna do konce května 2011 téměř 100 seminářů a vzdělávacích pořadů a 20 tematicky zaměřených kulatých stolů. Počet účastníků vzdělávacích seminářů překročil v tomto čase 2 000 osob, kulaté stoly přišlo svými názory podpořit přes 300 účastníků. Semináře a vzdělávací pořady byly nejčastěji zaměřeny na získávání nových zkušeností a dovedností s novou legislativou, ať už ekonomickou, finanční, či pracovně­‑právní. Účastníci vzdělávacích pořadů se zdokonalovali i ve znalostech o bezpečnosti práce, v počítačových dovednostech či v efektivitě času při sociálním dialogu a umění vyjednávat. Velký důraz kladli regionální manažeři SP ČR i na proškolování lidí o změnách daňových předpisů. Z ohlasu účastníků vyplynulo, že pro zaměstnavatele se ovšem více než nová legislativa, stává stále

palčivějším problémem budoucnost školského systému, který zatím nezaručuje dostatek odborně vzdělané pracovní síly. Silným tématem v rámci regionů se proto stávají fóra, zaměřená na podporu odborného a technického školství v regionech a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly. Zaměstnavateli jsou pečlivě sledovány i diskusní kulaté stoly věnované budoucnosti učebních oborů. Na kulatých stolech, které k tomuto tématu v regionech SP ČR uspořádal, dokonce zazněl názor, abychom se už v tuzemsku nebáli centrálně plánovat studijní obory, jejichž absolventy průmyslové firmy potřebují a firmám se jich nedostává. Zaměstnavatelům pomalu dochází při řešení této fatální otázky trpělivost. Na fórech totiž zazněl názor, že nestačí o problémech stále jen mluvit, nutné jsou už konkrétní činy. Školský systém, který by totiž více podporoval odborné školství, se dlouhá léta výrazně nemění a sliby politiků vyznívají na prázdno.

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

35

Součástí kulatých stolů, zaměřených na podporu odborného školství, proto bylo i odsouhlasení Memoranda k podpoře technických učebních a maturitních oborů, které připravil Svazu průmyslu a dopravy ČR. Reakce v regionech na memorandum byla většinou silně souhlasná. Příznivě ceněné jsou členskými firmami SP ČR i kulaté stoly, které se věnují zdokonalování znalostí a dovedností k nové legislativě, která upravuje nejen ekonomické otázky, ale i pracovně­‑právní problematiku a navazují tak na odborné semináře. Jak se třeba ukázalo na kulatém stole věnovaném změnám zákona o DPH, který nabyl účinnost 1. dubna 2011. Z diskuze účastníků kulatého stolu totiž vyplynulo, že nová úprava problematiky DPH, včetně nových formulářů, přinese spíše jen další problémy, než že vyřeší ty stávající. „V praxi bude těžko rozlišitelné na první pohled, o jaký formulář se jedná, jestli o vrubopis nebo dobropis,“ formuloval konkrétní připomínky Jaroslav Burket, vedoucího úseku financování společnosti Jihomoravská armaturka Hodonín. Podle regionální manažerky Ilony Staňkové je o takový typ setkání lidí obrovský zájem. „Přestože se setkání k DPH uskutečnilo v dubnu, již začátkem března jsem evidovala řadu dotazů, zda budeme na toto téma akci vůbec pořádat,“ uvedla Ilona Staňková. Za palčivý problém, který zaměstnavatelům hrozí v souvislosti s chystanými reformami v sociálním systému, je pro členské firmy v regionech zaměstnávání seniorů. Diskuze účastníků kulatých stolů, věnovaných tomuto tématu, totiž ukázala, že při zaměstnávání starších lidí se firmy potýkají stále s nižší úrovní dosaženého vzdělání seniorů, neochotou se dále zdokonalovat i s chybějícími dovednostmi v používání nových technologií.

Podle ohlasů zaměstnavatelů chybí u starších lidí také dostatečné jazykové a počítačové znalosti. Starší lidé pak mají nižší fyzickou výkonnost a častější zdravotní problémy. Zástupci firem proto tvrdí, že je nyní nutné změnit stav zaměstnávání důchodců tak, aby se režim zaměstnávání seniorů vrátil o dva roky zpátky, kdy si zaměstnanec žádá o důchod a skončí mu poměr na dobu neurčitou. Další pracovní smlouvy se totiž musí uzavírat následně. Nutné je i legislativně ošetřit uzavření závazku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zaměstná zaměstnance ve věku nad padesát let a musí jej odborně vyškolit. Žádaná je i větší kooperace mezi školami, které by se měly lépe a více propojit. Důležité je i komplexní řešení systému dalšího vzdělávání pro seniory a větší možnost a podpora dalšího vzdělávání pro starší lidi. Stát by také měl více podporovat zaměstnavatele, kteří jsou schopni a ochotni své zaměstnance, kteří již nemůžou vykonávat svou práci dobře, rekvalifikovat a přičlenit na jinou práci. A začít s větší podporou podnikání při přechodu lidí na OSVČ u pracovníků nad padesát let bez nutnosti být 5 měsíců na úřadu práce, nebo možnost pro zaměstnavatele, pokud takový příspěvek poskytne, odepsat si jej do nákladů. Přehled akcí uskutečněných v rámci projektu Posilování sociálního dialogu od začátku roku 2011 Typ akce Semináře, vzdělávací pořady Kulaté stoly Celkem Pavel Daniel sekce regionálních zastoupení a RLZ [email protected] foto Michal Lehký

36

Projekty

Počet účastníků 2073 317 2390

Sklopanu Liberec se vyplatila sázka na sklo Ostrá konkurence, která panuje ve strojírenství, nutí firmy neusnout na vavřínech, sledovat nové trendy a technologie a přinášet originální řešení s přidanou hodnotou.

Příběh liberecké společnosti SKLOPAN LIBEREC snese snad všechna měřítka, ve filmovém průmyslu označovaná jako American dream. Firma, která se zabývá vývojem a výrobou strojů a zařízení pro sklářský průmysl, hlavně v oblasti zpracování plochého skla, začínala v roce 1991 jen se sedmi zaměstnanci a obratem dva miliony korun. Dnes své sklářské výrobky a dodávky pro automobilové výrobce vyváží nejen do celé Evropy, ale i do USA, Mexika či Ruska. A co se základních firemních čísel týká, firma se 100 milionovým obratem zaměstnává osm desítek pracovníků. „V roce 1991 jsem jako čerstvý absolvent katedry sklářských strojů a technologií při Technické universitě v Liberci chtěl jediné – spojit svou budoucnost s podnikáním,“ říká zakladatel a majitel firmy Zbyšek Panchartek. Ještě z dob studia měl velmi dobré kontakty s největším sklářským podnikem v České republice firmou Glaverbel Czech (dříve Sklo Union, nyní AGC Czech) a věděl o velkém rozmachu sklářské výroby a zpracování skla v celé střední Evropě. Znal také potřeby výrobců skla a jejich zpracovatelů na strojní a technologické vybavení. Dohodl se tedy s Technickou univerzitou v Liberci na pronájmu malých prostor v areálu jejích dílen, a protože

byl i konstruktér, s minimálním týmem vymyslel, navrhnul, zkonstruoval a vyrobil první jednoduché stroje na opracování skla. „Byly to brusky a vrtačky,“ vzpomíná Zbyšek Panchartek. A i když společnost devadesátá léta nehodnotí špatně, v očích zaměstnavatelů jsou počátky podnikání v tuzemsku brány, s ohledem na dnešní stav, s úsměvem. „Velikým rizikem jsou dneska požadavky zákazníků hlavně z automobilového průmyslu, kde jsou mimořádné, někdy až přehnané nároky na kvalitu a termíny realizací,“ vysvětluje Zbyšek Panchartek. To je podle něj provázeno „krutými“ platebními podmínkami, kdy je za provedený projekt zaplaceno až po velmi dlouhé době. To nutí firmy podobné velikosti k nezbytnosti projektového financování přes bankovní ústavy. „Chování bank, zvláště po krizi, je nepříjemné, banky navíc vyžadují často brutální podmínky pro poskytování nutných úvěrových linek, že na ně spousta perspektivních a kvalitních malých a středních firem ani nedosáhne,“ dodává majitel společnosti SKLOPAN. Dalším rizikem je nedostatek kvalitních technických pracovníků. Nepříjemnou novinkou je to, že mnoho zakázek, které by se mohly naplňovat v České republice, se zadává do zahraničí.

fota Sklopan

06–2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

37

Závěrečný koncert sezóny

22. a 23. 6. 2011

19.30 hodin

Smetanova síň, Obecní dům Béla Bartók

Koncert pro 2 klavíry, bicí a orchestr

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK JIŘÍ Kout | dirigent

IVO Kahánek, MIROSLAV Sekera | klavír

LUBOR Krása, SVATOPLUK

Čech ml. | bicí

LUCIE Fišer Silkenová | soprán, OTOKAR Klein | tenor,

ALEŠ Jenis | baryton

Pražský filharmonický sbor LUKÁŠ Vasilek | sbormistr

www.fok.cz

VSTUPENKY: On-line www.fok.cz Pokladna FOK v Obecním domě, Tel.: 222 002 336 Vstupenky lze rovněž zakoupit hodinu před začátkem koncertu 38 Dobrá zpráva v pokladně Obecního domu.

„Důvodem je ochranářská politika nadnárodních koncernů a firem, které u nás působí, ale dávají vydělat svým mateřským firmám a spřízněným společnostem v zahraničí,“ vysvětluje Zbyšek Panchartek. Také ceny jsou podle něj mimořádně nízko a zadavatele nezajímá to, že by byznys měl být výhodný pro obě strany. Podobných překážek a nástrah musela firma za dobu své Zbyšek Panchartek, zakladatel dvacetileté existence překonat a majitel SKLOPAN LIBEREC, a.s. řadu překážek a nástrah. Firma se ale postupem let vypracovala do nových, významných a perspektivních segmentů trhu, hlavně v dodavatelském odvětví pro automobilový průmysl, pro ostatní zpracovatelský průmysl nebo sériové výrobě a obrábění dílů. Perspektivu vidí majitel SKLOPANU ve zdokonalování nabídky pro automobilový dodavatelský průmysl, kde prý bylo objeveno mnoho specifických požadavků. „Zákazníci začali požadovat a stále více požadují řešení „na klíč“ tím, že zadají vlastně obrysy projektu a je na dodavateli, aby navrhl vyhovující řešení,“ říká Zbyšek Panchartek. Dříve to bylo podle něj obráceně, když dodavatelé vlastně jen „slepě“ vyrobili to, co od zákazníků dostali detailně předepsáno prakticky ve všech datech. Jeho firma proto posílila všechny požadované části komplexního řešení projektů tak, aby byly ve firmě zastoupeny a hlavně dávaly patřičné výstupy. Jedná se o: Poptávku/Nabídku v obchodě – přes návrh provedení a tvorbu dokumentace konstrukce – přípravu výroby – výrobu a Kooperaci – montáž strojní a elektro – kontrola + 3D měření – zajištění řídícího software a oživení technologií – záruční servis a pozáruční servis a výrobu náhradních dílů. Podle majitele SKLOPANU bylo naprosto zřejmé, že bez vyváženosti všech výše uvedených činností nebude možné v tak tvrdé konkurenci obstát. Konkurence v oborech, kde SKLOPAN LIBEREC, a.s. působí, nespí a podle hodnocení Zbyška Panchartka je opravdu mimořádně ostrá. „Má to několik úhlů pohledu,“ tvrdí. Velká konkurence má obrovskou výhodou pro konečné zákazníky, protože tlačí ceny velmi nízko, ale ceny jsou historicky nejníže a prvovýrobci strojů a zařízení jsou na tom špatně, marže jsou mizivé nebo dokonce vůbec žádné. Konkurence je ale prospěšná k tomu, aby firma nespala na vavřínech, sledovala nové trendy a technologie a snažila se o originální řešení s přidanou hodnotou zákazníkům. Pavel Daniel sekce regionálních zastoupení a RLZ [email protected]

w w w. c z e c h c o a l . c z

moderní česká energie