SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Jaký bude růst českého HDP v roce 2012?

.................................................................... Co nového v naší legislativě Závěr roku ve znamení akcí na podporu exportu Bruselský balíček CSR vnímá byznys se smíšenými pocity

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 12 2011

Přejeme Pře m Vám Vá příjemné příj mn prožití p oži í vánočních v noč íc svátků sv t ů a úspěšný a s š ý rok ro

2012 0

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a.s., ŠKODA AUTO a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a.s., OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Milí členové Svazu! Blíží se závěr roku, což vybízí k jeho bilancování. Bude se na něj vzpomínat jako na dobu reformních snah a současně politické nestability, výměn ministrů a při projednávání legislativních změn mnohdy obratů a nejasností, co vlastně platí a co ne. Logicky nám taková situace ztěžovala prosazování našich stanovisek a našich postojů, které jsme museli opakovat na různých místech a úrovních. Přesto se nám mnohé podařilo a prosadili jsme návrhy, které požadovali naši členové. I naší zásluhou dochází k podstatným změnám v zákoníku práce. Vyšli jsme vstříc těm, kteří volali po možnosti „přidělování zaměstnanců bez povolení zprostředkování“ a po dalších změnách. Byli jsme iniciátory urychlení práce na tzv. Kurzarbeitu a prosazovali jsme zavedení modelu kont pracovní doby. Po neblahých zkušenostech z mnoha fatálních rozhodnutí politiků jsme silně tlačili na nastavení nových pravidel pro hodnocení RIA, která by odstraňovala formálnost při zkoumání legislativních změn na podnikatelské prostředí. Stálo nás dost energie dořešit takové problémy jako byl souběh pracovního poměru a výkonu funkce orgánu či člena orgánu obchodní společnosti. Stáli jsme u formulování Strategie konkurenceschopnosti ČR, a teď si klademe za cíl bdít nad její implementací do praxe. Nehceme, aby skončila v šuplíku jen jako další nezávazný materiál. Naše zájmy jsme se při mnoha jednáních snažili prosazovat v rámci příprav jednotného inkasního místa. Také naší zásluhou je to, že bylo zachováno daňové zvýhodnění investičních pobídek. Vyšli jsme vstříc požadavkům firem a prosadili i zachování daňového zvýhodnění stravování. Vyslyšeni jsme byli v našem urgentním požadavku na navýšení prostředků na podporu výzkumu a vývoje

a na rozpuštění Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nyní je již premiérem jmenována nová Rada s polovinou nových členů, kde jsou i naši představitelé. Náš vliv byl cítit při dopracovávání Státní energetické koncepce, naši zástupci jsou v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii a v řadě pracovních skupin. Dotažení celého materiálu však stojí teprve před námi, současná jeho podoba nám nevyhovuje. Vláda přijala naše připomínky ohledně „hliněných nohou“ státního rozpočtu, takže ministr Kalousek již chystá krizové scénáře. Anagžujeme se také při formulování Proexportní strategie a za sebou máme šest zahraničních podnikatelských misí s našimi ústavními činiteli a deset návštěv zahraničních delegací. V čem jsme se jako Svaz výrazně angažovali vedle celé řady dalších legislativních připomínek, je pořádání školení a kulatých stolů. Jen letos bylo připraveno nevídaných 229 vzdělávacích akcí, školeno bylo 5100 účastníků. Stojí za nimi především našich sedm regionálních kanceláří. Nezapomeňme ani na to, že máme v rukou osud Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací, aktivní jsme v oblasti podpory technického školství. Patří k nám i jedinečný webový portál sociálni dialog, který oproti loňsku zaznamenal nárůst návštěvnosti o téměř 600 procent. Vedle toho jsme připravili čtyři analýzy a realizovali řadu dotazníkových šetření, včetně šetření s Českou národní bankou, které nám pomohly v naší argumentaci. Na závěr tohoto neúplného výčtu aktivit bych chtěl poděkovat našim členským svazům i individuálním členům za aktivní spolupráci, bez níž bychom v řadě případů těžko formulovali stanoviska Svazu a bez níž bychom neměli tu správnou zpětnou vazbu. Uvědomujeme si, že nás v příštím roce čekají těžké doby, proto pracujeme na restrukturalizaci sekretariátu s personálními změnami i úsporami. Chceme být efektivnější, servisnější, chceme se s vámi více bavit o vašich potřebách a chceme být užiteční. V této hektické době vám přeji, abyste si našli čas na své blízké a přátele, na odpočinek a radost z Vánočních svátků a Nového roku. Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR foto J. Hanzálek

Úvodní slovo

Úvodní slovo generálního ředitele Z. Lišky . . . . . . . . . 03 Ohlédnutí členů představenstva za rokem 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 05

Podpora exportu Podnikatelská mise do Koreje a Malajsie . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Globální a evropský rozměr Šéf OECD Angel Gurría představil v Praze výhledy pro ČR . . . . . . . . . . . . . . 26

Téma Jaký bude růst HDP v příštím roce? . . . 06

Otázky pro … Otázky pro Vladimír Hlavinka . . . . . . . . . . . . . . . . . . 07

Události, stanoviska, lobby

Posilujeme kapacity pro podporu českých exportérů na čínském trhu . . . 20 Česko-moldavské byznysové fórum: Firmy hledají nové trhy . . . . . . . . . . . . . . 22

Co nového v Parlamentu – Reformní zákony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 08 Svazu vadí růst nákladů podniků kvůli exekucím srážkami ze mzdy . . . . . 10

Bruselský balíček CSR vnímá byznys se smíšenými pocity . . . . . . . . . . 28 Kaleidoskop z Bruselu . . . . . . . . . . . . . . . 29 Small Business – Big World . . . . . . . . . . 30

Projektové aktivity Technické vzdělání je projekt pro budoucnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Co vás zajímá … Pohled médií Listopadu dominovalo téma podpory exportu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Řešení souběhu pracovního poměru a výkonu funkce orgánu či člena orgánu obchodní společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Svaz chce změny u RIA a Jednacího řádu vlády . . . . . . . . . . . . . . . 12 Důchodové reformy v zemích střední a východní Evropy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Krátce ze Svazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Fotopohlednice Karolína Peake na Klubu . . . . . . . . . . . . . 13

Manažeři mají vize, jen neumí vypnout . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 „Bezpečnost na prvním místě“ – jen tvrzení na papíře nebo skutečný postoj firmy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Safety Culture Award! . . . . . . . . . . . . . . 35

Příběh firmy Uhlí neznamená jenom zkázu . . . . . . . . 36

Výzkum, vývoj a inovace Technologický profil ČR v roce 2011 . . . 38 Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.; FOR INDUSTRY

Partner

Ohlédnutí členů představenstva za rokem 2011 Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. viceprezident SP ČR pro výzkum, vývoj, inovace, vzdělávání; generální ředitel a předseda představenstva Třinecké železárny, a.s. Po dvou hubených letech byl rok 2011 pro naši společnost, Třinecké železárny, příznivý. Dokonce příznivější, než jsme na jeho počátku očekávali. Úspěšně jsme uvedli do provozu novou koksárenskou baterii č. 12, což byla v posledních 5 letech naše největší investice. Ve výrobě ani v prodeji jsme nemuseli řešit žádné vážnější problémy. Naše společnost získala několik ocenění, zejména v oblasti ekologie a společenské zodpovědnosti. Zvláště si cením Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost organizací, která byla udělována letos poprvé. Sice to je v rozporu s tím, co se o nás většinou můžete dozvědět z médií, nicméně na rozdíl od některých žurnalistů, kteří hledají jen senzace a nezabývají se bližšími souvislostmi, nás odborná veřejnost oceňuje za to, co jsme dosáhli na poli společenské odpovědnosti, jejíž součástí je samozřejmě i ochrana životního prostředí. Národní cena je v rozvinutých zemích považována za nejvyšší uznání, kterého může firma dosáhnout. Například ve Švédsku bychom ji s nejvyšší pravděpodobností převzali z rukou krále.

Ing. Martin Jahn, MBA člen představenstva SP ČR; prezident Sdružení automobilového průmyslu; vedoucí mezinárodních fleetových prodejů VOLKSWAGEN AG Pozitivní bylo nečekaně rychlé oživení koncem roku 2010 a počátkem letošního roku. Změna byla patrná nejen v automobilovém průmyslu, ale v celé globální ekonomice. Náš průmysl z této situace samozřejmě profitoval. Pokud bych měl vzpomenout negativa, jedním z nich je vývoj na české poltické scéně. Druhým výrazným negativem je neschopnost evropských špiček efektivně reagovat na dluhovou krizi v eurozóně.

Ing. Jan Rýdl člen představenstva SP ČR; předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s. Rok 2011 z mého pohledu manažera a podnikatele v oboru obráběcích a tvářecích strojů nebude hodnocen špatně. Obor v České republice zaznamená meziroční nárůst výroby a exportu o 20%, což je dvojnásobné tempo oproti světové spotřebě. Podařilo se nahradit výpadky exportu do stagnující EU vývozem strojů a zařízení zejména do Ruska, Číny a Indie a zásadním způsobem snížit naši exportní závislost na Německu. Naše firma TOS VARNSDORF a.s. rozšířila portfólio svých zahraničních servisně-obchodních dceřiných společností, s výjimkou Brazílie, do všech rozhodujících teritorií a svým obratem a efektivitou se dostává na předkrizovou úroveň. Na druhé straně tento tvůrčí optimismus je soustavně kalen zprávami zejména z kruhů, které se neživí prací jako my, ale vytvářením pochybných hodnot. Ratingové agentury předpovídají kolaps mnohých zemí, akciové a finanční trhy spekulují na pokles a upracovaným politikům se to vymyká z rukou. V ulicích jsou naštvaní lidé, kteří začínají věřit ve spiknutí mocných. I tento pohled bude patřit k roku 2011 a určitě mu na kráse nepřidá.

Radek Špicar, M. Phil. viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost /včetně ICT/; ředitel vnějších vztahů ŠKODA AUTO a.s. Přes veškeré turbulence nebyl rok 2011 tak úplně špatný. Česká ekonomika se dokázala otřepat z předchozí krize a potvrdila své zdravé základy postavené na průmyslové výrobě. Nebýt „špatného počasí“ za hranicemi ČR mohl být i závěr roku optimističtější. Všechno zlé je ale pro něco dobré a to platí i pro letošní rok, kdy de facto přecházíme z jedné krize do druhé. Jsem přesvědčen, že podniky nepodcení přicházející těžké období a poctivě se na něj připraví. Už teď vidíme, že mnoho našich členů přijímá protikrizová opatření ex ante a nikoli ex post což významně přispívá k jejich efektivitě. Navíc se zdá, že tentokrát nezaspí ani vláda a bude mít připravené protikrizové scénáře reagující na další vývoj v EU. Budeme se snažit, aby jejich součástí byl především důraz na stabilizaci veřejných financí, zamezení dalšího zadlužování a radikální škrty v oblastech neohrožujících budoucí růst jako jsou například provozní výdaje ministerstev.

12 2011

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

Jaký bude růst HDP v příštím roce? Odhadnout správně úroveň ekonomického růstu představuje jeden z předpokladů pro zvolení odpovídající politiky na úrovni státu i firem. S využitím dostupných informací, ekonomických a logických vazeb, zkušeností a trochou intuice vám předkládáme jeho možné varianty. Veškeré relevantní instituce snížily v poslední době prognózy ekonomického růstu České republiky. Mezinárodní měnový fond, Česká národní banka, Česká bankovní asociace a nakonec i Ministerstvo financí ČR aktualizovaly své odhady meziročního reálného zvýšení HDP pro rok 2012 minimálně o jeden procentní bod. V listopadu se dokonce objevilo i několik predikcí se zápornými hodnotami (například banka Raiffeisen uvedla hodnotu –1,2 % a Liberální institut –0,8 %). Svaz průmyslu a dopravy ČR, i na základě informací z členských firem, odhaduje celkový roční reálný růst HDP v rozmezí 0,3 – 0,8 procenta. Intervalovou hodnotu vidíme vzhledem k nejistotám jako vhodnější než odhad přesné hodnoty. Předpokladem pro tuto naši předpověď je, že nedojde k prohloubení krizových situací. Svůj odhad opírá Svaz o předpoklad mírně negativního vývoje v soukromé spotřebě domácností vlivem faktorů fiskální konsolidace a zejména zvýšení snížené sazby DPH. Dalším „stlačujícím“ faktorem je zvýšená opatrnost ve spotřebě, a to v důsledku situace na trhu práce, která odráží nejistoty podniků a má vazbu na současný zpomalující růst zahraniční poptávky. Na zmíněnou prognózu bude mít vliv propad výdajů vlády v důsledku plánovaných úspor, které souvisejí se snahou o postupné snižování veřejných deficitů. Také investiční vývoj očekáváme velmi mírný a bude silně záviset na vývoji zahraničních zakázek. Zpomalení růstu je zřejmé z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem v posledních měsících, dále ze „znegativnění“ odhadů růstu evropských zemí a ze zhoršení konjunkturálních indikátorů. Už jen samotný čistý export signalizuje ochlazení růstu oproti předchozím předpokladům. Přirozeně, že každá prognóza či odhad klopýtá za reálným životem a v příštím období může dojít k dalším posunům. Současná situace je totiž charakteristická řadou nejistot. Do odhadu vývoje domácí produkce vstupují dva vzájemně propojené faktory, tedy vývoj světové poptávky a riziko dluhových krizí, zejména v zemích eurozóny, s případným dominovým efektem. Je jasné, že Česko jako malá silně proexportní otevřená ekonomika, závisí na zahraniční poptávce – zejména pak v EU, a to hlavně v Německu, Slovensku a Polsku. Čistý export (rozdíl mezi vývozem a dovozem) patří tudíž mezi rozhodující faktory růstu českého HDP. Narůstající podíl exportu na mimoevropské trhy je sice pozitivním znakem naplňování cíle diverzifikovat riziko, nicméně je to proces

06

Téma

dlouhodobý a pomalejší, než bychom si přáli. A tak utlumení poptávky klíčových obchodních partnerů z EU zůstává stěžejním negativním faktorem odhadu růstu průmyslové produkce a HDP. Samotná dluhová krize se promítá do českého hospodářství převážně nepřímo skrze pokles zahraniční poptávky, která je způsobena i snahou o fiskální konsolidaci zadlužených zemí a prohloubením problémů finančních trhů a bankovního sektoru, v evropských podmínkách sektoru stále klíčového pro externí financování. Narůstání nejistoty, neúspěchy doposud zavedených opatření a stále větší pravděpodobnost ochlazení vývoje vyspělých ekonomik se tak logicky začíná projevovat v již zmíněných revidovaných prognózách napříč institucemi. Jejich vývoj zachycuje následující graf. Z něj je patrné, jak se nejistota podpořená posledními ekonomickými zprávami a výsledky projevuje velmi rychle v úpravách směrem k nižším hodnotám. Vývoj jednotlivých predikcí ročního reálného růstu HDP ČR v roce 2012

Pramen: graf SP ČR, zdroj dat: ČNB, MFČR, ČBA, MMF

Nejistota se objevuje ve dvou směrech. Za prvé, jako faktor pro snížení odhadů samotných. Za druhé, kolísání predikcí spolu s narůstající vahou negativních impulsů vnáší nejistotu pro rozhodování firem (a samozřejmě i domácností) o budoucí výrobě a záměrech. Negativní nálada tak „živí sama sebe“. Nejistota a nervozita se projevuje i ve větší kolísavosti finančních trhů, což není pouze český jev. U nás se v podstatě jedná o reakci na snižující se odhady ekonomik zahraničních, na českou ekonomiku

přímo či nepřímo navázaných. V září MMF snížil odhad zhruba o 1 procentní bod také pro Německo, Polsko a Slovensko, naše hlavní obchodní partnery. Stejně tak i Evropská komise ve své prognóze zveřejněné 10. listopadu snížila oproti jarní prognóze odhad reálného růstu HDP pro Eurozónu z 1,8 % na 0,5 % (pro celou EU z 1,9 % na 0,6 %). Přesto existují země, které si drží vyšší tempa růstu. Příkladem je Polsko, které jako jediná země EU 27 nevykázalo v minulých letech pokles HDP.

Otázky pro …

Vývoj predikcí ročního růstu HDP vybraných zemí v roce 2012 dle MMF

foto J. Hanzálek

Vladimír Hlavinka člen představenstva SP ČR Vážení čtenáři měsíčníku Spektrum, představenstvo Svazu průmyslu a dopravy ČR posílili 6. října tři noví členové. Mezi těmi, o nichž rozhodli delegáti Valné hromady, je také Mgr. Ing. Vladimír Hlavinka – ředitel divize výroby ČEZ, a.s. V tomto vydání vám přinášíme jeho odpovědi na níže uvedené otázky. Pramen: graf SP ČR, data MMF

Mezi společné faktory úprav původních predikcí patří vývoj HDP eurozóny a světových ekonomik obecně, spolu s opatřeními fiskálních politik. V neposlední řadě je to již zmíněná nejistota a strach z návratu recese. I přesto, že Česká republika má relativně stabilní bankovní sektor a podprůměrnou zadluženost oproti eurozóně, tak není natolik silná, aby se sama dokázala s vnějšími faktory rychle vyrovnat. Proto v případě neúspěchu eurozóny v boji se šířením dluhové nákazy a vysokými veřejnými dluhy či výraznějšího než očekávaného zpomalení růstu nelze vyloučit ani záporné hodnoty růstu naší ekonomiky. Zatím málo úspěšná politická opatření nepředstavují pozitivní signály stabilnějšího oživení. Negativní je i skutečnost, že mezi politickými představiteli neexistuje ohledně dalších opatření konsensus. To samo o sobě znejisťuje investory. Samotná různost prognóz růstu HDP v roce 2012 ukazuje, že zatím nejsou k dispozici potřebné „kotvy“ k tomu, aby byly přesvědčivě splněny požadavky na přijatelnou proveditelnost prognózy. Nejbližší období (leden, únor) ukáže, zda taková fakta budou k dispozici. Bohuslav Čížek sekce hospodářské politiky a makroekonomických analýz [email protected]

Co si kladete za cíl v rámci vašeho působení v představenstvu Svazu? Myslím si, že česká a také evropská energetika se nachází na určité křižovatce: můžeme se vydat cestou regulace a politických zásahů do vývoje energetiky nebo půjdeme cestou racionálních rozhodnutí založených na zkušenosti, fyzikálních zákonech a uplatňování přiměřených tržních principů. Rád bych přispěl k tomu, abychom se vydali cestou druhou. Co považujete za největší problémy podnikání? Velice obecně myslím, že hlavním problémem je nastavování podnikatelského prostředí v tomto odvětví v rámci Evropské unie na základě ideologie nikoli reality. Můžete porovnat plusy a mínusy naší energetiky? V energetice se nemáme za co stydět. Jako celek patří, podle mého názoru, mezi špičku v rámci Evropy, ale i světa, a to jak z pohledu výrobní základny, tak i z hlediska provozování zdrojů nebo přenosu elektrické energie a tepla. Myslím, že je to jedna z konkurenčních výhod České republiky. Všimněme si, že každý technicky vyspělý stát dokazuje svoji vyspělost dvěma odvětvími a tím je kosmický průmysl a jaderná energetika. Jaké jsou vaše životní priority? Držím se toho, že člověk musí mít svůj život postaven na třech pilířích: Prvním je rodinný a partnerský život, druhým je profesní život a třetí je vlastní vnitřní svět člověka. Jsou-li tyto tři pilíře v rovnováze, jde o harmonii a ta je základem úspěchu a štěstí.

12 2011


07

Co nového v Parlamentu – Reformní zákony V uplynulých dnech byly na půdě parlamentu projednány mnohé zákony, které v nejbližší budoucnosti budou ovlivňovat náš život. Pro informaci si Vám dovolujeme uvést přehled s krátkou anotací. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 373/4/. Zákon byl přes nesouhlas Senátu odsouhlasen ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a podepsán prezidentem republiky. Z výraznějších změn: v zákoně se navrhuje změna právní úpravy definice nelegální práce tak, aby případy nelegální práce byly lépe prokazatelné a aby bylo lépe možné odhalovat práce fyzickou osobou vykonávané mimo pracovněprávní vztahy, ačkoliv z charakteru vykonávané práce je zřejmé, že je konána závislá práce. Dále se navrhuje transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných, a tedy sloučení osob zdravotně postižených a osob zdravotně znevýhodněných do jedné skupiny, protože to umělé rozdělení mezi osoby zdravotně postižené a osoby zdravotně znevýhodněné už je překonáno. Dále se navrhují úpravy podpory chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst, taktéž s cílem zjednodušit, zpřehlednit tuto úpravu a zároveň ji zacílit tak, že bude nižší administrativní náročnost při zpracování a obsluze této podpory. Dále návrh zákona obsahuje i opatření v tzv. náhradním plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, kde se zavádí horní limit pro náhradní plnění vztažené na jedno pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením, abychom tak lépe cílili podporu a zamezili zneužívání této dosavadní právní úpravy při poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání těchto osob. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 377/3/. Zákon byl zamítnutý Senátem, ale Poslanecká sněmovna setrvala na svém záměru a nyní je předložen k podpisu prezidentovi. Novela navrhuje upravit parametry daně z přidané hodnoty ve dvou krocích – k 1. 1. 2012 zvýšit spodní sazbu na 14 % při zachování sazby 20 %, a to ve stávající struktuře, nedochází k žádnému přeřazování. K 1. 1. 2013 pak sjednotit sazby na výši 17,5 %. Daň z přidané hodnoty je daní sdílenou, to znamená centrálně redistribuční daní, kterou si mezi sebou daným koeficientem

08


rozdělují státní rozpočet, krajské rozpočty a rozpočty obcí. Vzhledem k tomu, že zde je jediný účel toho vyššího inkasa, a to je účel důchodového účtu, který je pouze na centrální úrovni, nijak se na něm nepodílejí ani krajské, ani obecní rozpočty, jeho součástí – této novely – je novela zákona o rozpočtovém určení daní, která k 1. 1. 2012 i k 1. 1. 2013 příslušný koeficient sdílené daně přepočítává, pak by ono zvýšené inkaso bylo výlučně ve prospěch důchodového účtu, nikoliv ve prospěch krajských a obecních rozpočtů. V průběhu projednávání se do novely dostala celá řada dalších drobných změn např. v oblasti ručení. Nově byste se ručitelem za DPH měli stát i v případě, že platbu za zdanitelné plnění provedete zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko. Zákony tvořící tzv. zdravotní reformu: Zákony byly znovu hlasovány v Poslanecké sněmovně Parlamentu a nyní jsou odeslány k podpisu prezidentovi • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další. • Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). • Návrh zákona o specifických zdravotních službách. • Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Zákony tvořící tzv. důchodovou reformu: Zákony byly znovu hlasovány a schváleny PSP, odeslány prezidentovi, který je v zákonné lhůtě nepodepsal, nyní jsou u premiéra. • Návrh zákona o důchodovém spoření /sněmovní tisk 412/4/ – zamítnutý Senátem (setrváno). • Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 413/4/ – zamítnutý Senátem (setrváno).

•

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření /sněmovní tisk 414/4/ – zamítnutý Senátem (setrváno)

Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Zákon prošel třetím čtením a je odeslán do Senátu. Sněmovna v závěrečném čtení schválila a odeslala do Senátu nový zákon o podporovaných zdrojích energie. Norma soustřeďuje do jednoho předpisu podporu pro obnovitelné zdroje, druhotné zdroje a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Sněmovna nakonec nehlasovala o kritizované části komplexního pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, který usnadňoval vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu mimo jiné pro stavby v průmyslových zónách. Zpravodaj k návrhu Milan Urban to vysvětlil tím, že podle názoru zpravodajů sněmovních výborů jde o přílepek, tedy změnu nesouvisejícího zákona. Poslanci do zákona vložili nově i podporu samostatné výroby tepla z obnovitelných zdrojů, tedy hlavně z biomasy. Schválili také podporu výroby biometanu, který může být vtlačován do potrubí se zemním plynem a putovat ke spotřebiteli. Do zákona vrátili i podporu tzv. ostrovních systémů, tedy fotovoltaických elektráren, které nedodávají elektřinu do sítě, ale jen svým vlastníkům pro jejich vlastní spotřebu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Zákon prošel třetím čtením. Jde o transpoziční normu, zavádí sankční opatření proti zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon prošel třetím čtením. Jedná se o skutečně zásadní novelu zákona o veřejných zakázkách, která by měla ve svém důsledku přispět ke transparentnějšímu a efektivnějšímu zadávání veřejných zakázek a stejně tak by měla odstranit některé neduhy, které se v průběhu zadávání veřejných zakázek v minulosti objevovaly. Z hlavních změn, které se v této novele vyskytují, jsou např. okolnosti povinného předběžného oznámení, což má přispět k větší transparentnosti. Dalším významným blokem jednotlivých opatření je oblast omezení ekonomických a technických kvalifikací, které v minulosti často vedly k ušití zakázek na míru jednoho dodavatele. V této novele dochází i k tomu, že zmizí ta populární losovačka, kterou už nebude

možné podle této novely uspořádat. Zavádí se statut významné zakázky (s limitem 300 mil. u zakázek hrazených ze státního rozpočtu). Na tyto zakázky se budou vztahovat mnohem přísnější pravidla, včetně oponentních posudků, zdůvodnění a samozřejmě i toho, co už bylo zmíněno v minulosti v tisku, že členem hodnotících komisí bude někdo z nově vzniklého panelu expertů. Novela rovněž řeší některé věci, které souvisejí s postupnou elektronizací zadávacích řízení, tzn. dotýká se i oblasti elektronických aukcí. Vládní návrh zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek /sněmovní tisk 399/ – Zákon prošel třetím čtením. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 441/ Zákon prošel třetím čtením. Technická opatření, ale také např. rozšíření počtu pojištění (o jednatele i členy statutárních orgánů, pojištění i krátkodobých pracovních poměrů, úprava vycházek v nemocnosti apod.). Vládní návrh zákona o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů /sněmovní tisk 473/ Třetí čtení Přináší mnohé i zásadní změny, o kterých jsme už informovali. Podstatné je, že jeho účinnost se v zásadě posouvá o rok – tj. od roku 2013. Vládní novela obchodního zákoníku už je ve Sbírce zákonů. Kromě jiného umožní souběh funkcí ve firmách. Jde o případy, kdy lidé působí jako statutární orgán firmy a stejnou činnost vykonávají i jako zaměstnanci. Novela má kromě toho pomoci státu v postupu proti „schránkovým firmám“, tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze. Podle prosincového rozsudku Nejvyššího správního soudu není souběh funkcí možný. Podobná judikatura v Česku existuje od roku 1993, NSS ji ale poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění. Ministerstvo spravedlnosti následně přišlo s návrhem legalizace souběhu funkcí, aby se odstranil rozpor mezi podnikatelskou praxí a judikaturou nejvyšších soudů. Novela legalizuje obvyklou praxi v českých firmách, kdy finanční nebo obchodní ředitelé bývají často zároveň jednateli společnosti s ručením omezeným či členy představenstva akciové společnosti. Ludmila Nutilová poradce pro legislativní proces [email protected]

12 2011


09

Svazu vadí růst nákladů podniků kvůli exekucím srážkami ze mzdy Ministr spravedlnosti slíbil, že problematika exekucí a dopadů na firmy bude vyřešena v rámci občanského soudního řádu a exekučního řádu. Zatím nebylo vyřešeno nic. Tuzemské firmy musí stále častěji provádět nařízené exekuce na mzdu svých zaměstnanců, což je finančně zatěžuje. Je tedy přirozené, že Svaz průmyslu a dopravy ČR se problematice stále vzrůstajících nákladů svých členů spojených s exekucí srážkami ze mzdy intenzivně věnuje. Jednalo se i s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, který přislíbil Svazu řešit tuto záležitost v rámci občanského soudního řádu a exekučního řádu. Jak ministr uvedl, jejím předmětem bude právní úprava výkonu rozhodnutí s tím, že se bude na základě žádosti Svazu ve výše uvedených normách řešit i úhrada nákladů zaměstnavatelů s výkonem rozhodnutí exekucí na mzdu. Přes tento a další přísliby řešení tento požadavek Svazu na zohlednění nákladů s prováděním exekucí na mzdu však dosud řešen nebyl. Přitom částky vynakládané podnikateli na exekuce stále rostou a stávají se neúnosnými vzhledem k rapidně se zvyšujícímu počtu exekucí v České republice. Jen pro srovnání, za první polovinu roku bylo u nás vykonáno 33 135 exekucí, loni jich bylo v prvním pololetí 24 400. Počet se tak zvýšil o více než třetinu a tento trend pokračuje.

Je to však jen část z nařízených exekucí, jen vloni šlo o více jak 700 tisíc nařízených exekucí. V této souvislosti požádal generální ředitel Svazu Zdeněk Liška požádal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila o odečet jeho příslibů a sdělení, jakým způsobem se jím řízený resort s tímto problém hodlá vypořádat. Pan ministr generálnímu řediteli odpověděl, cituji: „Lze mít za to, že v současné době, kdy Ministerstvo spravedlnosti usiluje o snížení nákladů soudního a exekučního řízení, protože tyto náklady zvláště u jednoduchých věcí bývají v nepoměru k částce, která je předmětem soudního řízení nebo která je vymáhána v rámci výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení, není vhodné, aby byla plátcům mzdy v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení přiznávána náhrada nákladů, které jim mohou vznikat při plnění povinností uložených občanským soudním řádem. Tato náhrada by se totiž musela promítnout do nákladů řízení nebo nákladů exekuce, které zpravidla musí hradit povinný, případně oprávněný. Hrazení nákladů plátce mzdy by s sebou rovněž mohlo přinést určité komplikace spojené s prokazováním výše těchto nákladů a s jejich uplatňováním, což by mohlo vést k průtahům v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení. I když si je Ministerstvo spravedlnosti vědomo skutečností, které jste uvedl ve svém dopisu, z důvodů uvedených výše v současné době nepřipravuje právní úpravu náhrady nákladů plátce mzdy v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.“ Vzhledem k tomu, že se Svaz nemůže a také ani nehodlá spokojit s takovou odpovědí, dovolujeme si požádat členy Svazu o sdělení, kolik je v současné době v nákladech stojí zpracování jedné srážky pro jednoho dlužníka za jeden měsíc a kolika procent jejich pracovníků se srážky týkají. Tyto údaje budou sloužit jako podklad pro stanovení průměrné částky, jejíž úhradu bude Svaz nejen pro své členy požadovat.

10


Svaz nehodlá v žádném případě zkomplikovat exekuci vzájemným přeúčtováním nákladů nebo vydáváním dalších rozhodnutí ve věci, bude však navrhovat, aby takto zjištěný průměrný náklad na provedení srážky ze mzdy byl minimálně odečitatelným nákladem, lépe však paušální náhradou, kterou si plátce mzdy bude moci uplatnit přímo proti exekucí postiženému dlužníkovi. Svaz by přivítal, kdyby jeho členové své názory na závažnost a řešení tohoto problému psali přímo i na adresu pana

ministra spravedlnosti s tím, že bude vděčen za zaslání kopie těchto dopisů na adresu Svazu. Adresa ministra spravedlnosti je: JUDr. Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti České republiky Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 Boris Kučera ředitel legislativní sekce [email protected]

Řešení souběhu pracovního poměru a výkonu funkce orgánu či člena orgánu obchodní společnosti Jedním z hlavních témat roku 2011 bylo řešení souběhu funkcí. Jak už jsme Vás ve Spektru 3/18 a 5/19 informovali, ministerstvo spravedlnosti připravilo za spolupráce Svazu návrh nového § 66d obchodního zákoníku, v kterém řeší problematiku souběhu pracovního poměru a výkonu funkce orgánu či člena orgánu obchodní společnosti. Z této nové právní úpravy vyplývá, že sjednání souběžného pracovního poměru je přípustné s tím, že takovým postupem nemůže být omezena nebo jinak dotčena odpovědnost člena statutárního orgánu. Nová úprava vyšla Ve sbírce zákonů jako „Zákon, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony“ pod č. 351/2011 Sb. v částce 123/2011 Sb. Paragraf 66d zní takto:

§ 66d Pověření obchodním vedením 1. Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.

2. Při pověření obchodním vedením podle odstavce 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená tímto zákonem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. 3. Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu21) zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. 4. Pověření obchodním vedením podle odstavce 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které tento zákon nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. Svaz toto řešení, které dlouhodobě prosazuje, jednoznačně vítá a považuje je za splnění jednoho ze svých cílů na úseku legislativy pro rok 2011. Boris Kučera ředitel legislativní sekce [email protected] 21) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“

12 2011


11

Svaz chce změny u RIA a Jednacího řádu vlády Informace o obsahu stanoviska Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), k návrhu změn Legislativních pravidel vlády a k návrhu změn Jednacího řádu vlády. Svaz se seznámil s obsahem výše uvedených dokumentů a posoudil jejich obsah z pohledu dopadů těchto změn na podnikatelské prostředí, zejména pokud jde o postavení a působnost zaměstnavatelských subjektů a uplatnil k nim následující připomínky:

Změny legislativních pravidel vlády Nad rámec navrhovaných změn Svaz požaduje, aby o vyjádření k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda a jde-li o návrhy upravující problematiku podle ustanovení § 320 Zákoníku práce, byly požádány též organizace zaměstnavatelů a odborové organizace. Realizaci této změny považuje Svaz za velmi potřebnou, zejména vzhledem k rozsahu legislativní činnosti v poslední době, kdy mnohé závažné návrhy právních předpisů nejsou vládou předkládány k posouzení zaměstnavatelům ani odborům, a to z důvodů zkrácení legislativního procesu a zástupci zaměstnavatelů tím přicházejí o možnost uplatnit své připomínky a účastnit se jejich následného projednávání.

Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA) Svaz považuje důslednou aplikaci RIA jak na úpravy stávajících, tak návrhy nových právních předpisů v oblasti dopadů na podnikatelské prostředí za zásadní. Svaz požaduje, aby v Obecných zásadách

12


bylo stanoveno, že se RIA zpracovává vždy, tedy nikoliv na principu dobrovolnosti. Svaz dále požaduje, aby vláda nemohla bez znalosti obsahu návrhu plánované legislativní úpravy rozhodnout i o novelizacích obsahujících úpravy s možnými dopady do podnikatelského prostředí, aniž by byl předem vyhodnocen jejich možný dopad, tj. vypuštěna RIA. Svaz dále požaduje, aby RIA byla uplatněna i u návrhů právních předpisů, jejichž předkladatelem sice není vláda, avšak na její úrovni jsou k těmto návrhům zpracovávána stanoviska.

Změna Jednacího řádu vlády Svaz doporučuje, aby Jednací řád vlády obsahoval též ustanovení

reflektující na skutečnost, že se v poslední době, zejména na úrovni příslušných orgánů EU, přikládá stále větší význam sociálnímu dialogu. Vzhledem k tomu, že v ČR je vrcholným orgánem sociálního dialogu Rada hospodářské a sociální dohody, Svaz doporučil, aby s připomínkami a závěry RHSD k materiálům, které byly předmětem jejího jednání a následně jsou projednávány vládou, byla vláda informována o přijatých závěrech RHSD jako celek, tedy aby tyto informace nekončily jen na stole ministrů, kteří se jednání RHSD účastnili. Boris Kučera ředitel legislativní sekce [email protected]

foto: zdroj SP ČR

Karolína Peake na Klubu Listopadový klub navštívila místopředsedkyně vlády ČR paní Karolína Peake. Ve vládě má na starosti legislativní radu vlády, jíž je předsedkyní. Úloha paní Peake ve vládě i samotná její osobnost je pro podnikatelskou veřejnost spojována s velkým očekáváním. Pro všechny občany, ale zejména pro podnikatele je důležité, aby do legislativního procesu procházely jen kvalitní normy, které později nebudou ohroženy případným rozmělňováním /i když oprávněným/ v dlouhodobém projednávání v Parlamentu ani úspěšným odvoláním u Ústavního soudu. Stejně důležité je stále vyžadovaná RIA. Paní Peake si je velmi vědoma toho, co pro podnikatele znamená nutnost právní jistoty, kontinuita i předvídatelnost zákonných úprav. Vysvětlovala i svůj úmysl – důsledně prosazovat zpracování CIA, která by posuzovala materiály z hlediska vlivu na korupční

možnosti. Diskutovala se celá řada námětů, která má do budoucna korupci v ČR omezit. Jasné bylo, že pani Peake bere svou úlohu v této oblasti velmi vážně a je velmi otevřená naslouchat konkrétním problémům i možnostem jejich řešení. Velmi rozumný je také odhad budoucího vývoje zákona o lobbingu. Se znalostí věci se diskutovala vůle omezit nekalé praktiky při zachování legitimity prosazování racionálních zájmů dotčených stran. Večer byl velmi příjemný. Diskutující odcházeli s pocitem, že je vůle naslouchat, porozumět si a problémové věci řešit. To rozhodně není málo. Ludmila Nutilová poradce pro legislativní proces [email protected]

foto: zdroj Zlatá koruna

XI. Fórum Zlaté koruny na téma „Z dluhové pasti do propasti?“, se konalo 29. listopadu 2011 v TOP HOTELu Praha. SP ČR zastupoval Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost /včetně ICT/ Záznam celého fóra najdete na adrese http://www.zlatakoruna.info/forum-11-offline Prezentace vystupujících naleznete na na http://www.zlatakoruna.info/forum-11-program a fotogalerie http://www.zlatakoruna.info/forum-11-fotogalerie.

12 2011


13

Důchodové reformy v zemích střední a východní Evropy Vážení čtenáři, předkládáme vám informace z expertního semináře, který se konal ve Varšavě v říjnu tohoto roku. Tématem byly „Důchodové reformy střední a východní Evropy“. Akci, které se aktivně zúčastnil i Svaz průmyslu a dopravy ČR, pořádaly Mezinárodní organizace práce spolu s regionálním úřadem této organizace v Budapešti a polský Institut pracovních a sociálních studií.

Témata přednášek expertního semináře: Sociální zabezpečení ve prospěch sociální spravedlnosti a férové globalizace Krzysztof Hagemejer, vedoucí oddělení politiky rozvoje a výzkumu z odboru sociálního zabezpečení Mezinárodní organizace práce. Připomněl diskusi z letošní 100. Mezinárodní konference práce, která zdůraznila potřebu vnímat naléhavost přiměřeného důchodového systému v rámci agendy důstojné práce a rozšířit pokrytí obyvatelstva důchodovými systémy, dodržovat standardy stanovené úmluvou č. 102 MOP a pokračovat v diskusi o doporučení č. 202 o rozsahu sociální ochrany. MOP považuje udržitelné systémy sociálního zabezpečení za klíčový prvek z hlediska podpory ekonomického růstu a rovného zacházení. Nelze oddělovat pilíře agendy důstojné práce (produktivní zaměstnanost, právo na práci, sociální zabezpečení a sociální dialog), které jsou nezbytné pro zajištění sociální spravedlnosti a férovou globalizaci. Proto by se podle p. Hagemejera národní strategie členských zemí měly zaměřovat v oblasti sociálního zabezpečení na dosažení univerzálního pokrytí obyvatelstva, kvalitu a dlouhodobou udržitelnost jednotlivých

14

Fotopohlednice

sociálních systémů, včetně důchodového systému. Podle něj se důchodové reformy probíhající v řadě vyspělých zemí, včetně zemí EU, zaměřují především na dlouhodobou finanční udržitelnost průběžně financovaných důchodových systémů a často jsou spojeny s poklesem úrovně dávek zejména zaměstnanců se středními a nižšími příjmy, poklesem solidarity a velkým důrazem na ekvivalenci důchodů. Náhradový poměr se tak v některých případech dostává pod hranici 40 % požadovanou při 30 letech zaměstnání Úmluvou č. 102, popř. Evropským zákoníkem sociálního zabezpečení. Proto nemalá část obyvatelstva je tak vystavena riziku chudoby ve stáří. Je třeba se proto zaměřit na renesanci dávkově definovaných penzijních systémů, popř. na zvýšení minimálních nepříspěvkově stanovených důchodových garancí v národních důchodových systémech.

Budoucnost důchodových systémů nových členských zemí Evropské unie Nicholas Barr, profesor veřejné ekonomie z Londýnské School of Economics. „Neexistuje jediný nejlepší důchodový systém, protože tradice a politické důrazy jsou v jednotlivých zemích velmi

rozdílné, důležité je myslet na všechny části důchodového systému jako na smysluplné součásti systému“. Nelze se vyhnout omezením, vyplývajícím z fiskálních možností, institucionálních kapacit, politické citlivosti, empirických poznatků o chování populace a podoby příjmové distribuce v jednotlivých zemích. Parametrické změny důchodových systémů jsou povětšinou realizovány ve čtyřech podobách: snižují se důchody, prodlužuje se věk odchodu do důchodu při zachování výše důchodu (náhradového poměru, dávkové formule), zvyšují se příspěvky a realizují se opatření na podporu růstu národní ekonomiky. Zachovávání stávajících důchodových hranic při prodlužující se délce života zvyšuje výdaje důchodového systému, což se v době krize, kdy roste nezaměstnanost, ukazuje zvlášť tíživé. Rozumné je propojit zvyšování důchodového věku s prodlužováním doby dožití. Je třeba zdůraznit, že práce je v současnosti méně fyzicky náročná, než tomu bylo v minulosti. Je na místě tento proces provádět pozvolna po dlouhou dobu tak, jak se prodlužuje očekávaná doba dožití a je třeba tento proces ve veřejnosti komunikovat s velkým předstihem. V krizi však řada osob preferuje odchod do předčasného důchodu s jistotou nižšího příjmu. Pokud je to možné, doporučuje se zvýšit možnosti volby termínu odchodu

do důchodu ze strany pojištěnce. Lidé zhusta váhají se vstupem do soukromých systémů, pokud jsou dobrovolné, odkládají svá spoření a nebo spoří málo. Podle prof. Barra by pomohlo povinné spoření s automatickým srážením příspěvků.

Koordinace důchodové politiky v Evropské unii Fritz von Nordheim Nielsen, expert na sociální ochranu Evropské komise. Současná politika EU vychází ze Zelené knihy o důchodech z r. 2010 a ze společné zprávy o důchodech, reagující na Agendu Evropa 2020. Cílem bylo vytvořit společný základ pro reformy důchodových systémů v EU zaměřený na klíčové výzvy, které představují zejména nerovnováhy z minulosti, akcelerující prodlužování doby dožití v konfrontaci s poklesem porodnosti, penzijní reformy opouštějící postupně solidární přístup ve prospěch soukromých ekvivalentních penzijních fondů a dopady ekonomické krize. Tyto trendy vedou k větší závislosti důchodových systémů na výkonnosti finančních a kapitálových trhů, prodlužování příspěvkových období (delší čekací doby), zavádění automatických přizpůsobovacích mechanismů, pokud jde o prodlužování důchodového věku, financování i změny dávkových formulí. Krize podtrhla rizika, která představuje pro důchodové systémy nepříznivý vývoj na finančních a kapitálových trzích a na trzích práce. Fritz von Nordheim Nielsen v této souvislosti ocenil českou důchodovou reformu (zatím ještě bez zřetele na připravované zavedení důchodového spoření a reformu doplňkového penzijního spoření), která podle jeho názoru spolu se slovenskou, slovinskou a kyperskou nejvíce dbá o finanční stabilizaci důchodové soustavy ve vazbě na úpravu důchodových práv. Výzva současné „evropské“ důchodové politiky je zřejmá: Evropané budou muset pracovat více a déle a spořit si

Systematika důchodových systémů

Důchodový systém

První pilíř Povinný, přiměřenost

Základní

Třetí pilíř Dobrovolný, úspory

Druhý pilíř Povinný, úspory

Veřejný

S oukromý

S oukromý

Zdroje-test/ Sociální pomoc

Definované dávky

Definované dávky

Definované dávky

Minimální důchody (druhý pilíř)

Body

Definované příspěvky

Definované příspěvky

Pomyslné účty

Graf č. 1 (Zdroj: OECD)

na důchod více než dříve, mají-li mít zachovánu jistotu, přiměřenost a finanční udržitelnost důchodového zabezpečení ve stáří. Aktuální je i otázka udržitelnosti povinných soukromých důchodových pilířů v nových členských zemích EU, založených na přesměrování části příspěvků z průběžného systému, které v sobě skrývají potřebu uhrazení dvojího dluhu. S ohledem na ekonomické potíže a problémy veřejných financí dochází k náhlým redukcím příspěvků směřujících do těchto systémů (Polsko, Rumunsko), popř. k jejich uzavírání (Maďarsko).

Důchody, penze a očekávaná doba dožití Andrew Reilly, programátor a statistik OECD. Představil statistiku vývoje důchodových reforem a jejich srovnávací analýzy (povinné systémy), prováděné OECD na základě metodologie, založené na makroekonomickém pojetí a vlastní systematice (graf č. 1). Veřejné zdroje věnované na důchody jsou v jednotlivých členských zemích EU odlišné, jak ukazuje následující graf,

v němž je jejich objem vyjádřen jejich podílem na HDP (viz graf č.2) Je obecně uznáváno, že je nezbytné adaptovat národní důchodové systémy příslušnému demografickému vývoji, který předurčuje možnosti důchodové reformy. Tuto demografickou determinaci důchodových reforem v jednotlivých členských zemích Evropské unie ukazuje graf č. 3. OECD zastává názor, že prioritou současných důchodových reforem je snaha o rovnováhu mezi sociální (příjmovou) přiměřeností důchodů a jejich finanční udržitelností – je nezbytné zajistit obojí, abychom se vyhnuli chudobě ve stáří. Jde o náročný úkol v konfrontaci s výzvami, které představuje stárnutí a současná vleklá finanční a ekonomická krize.

Dopady finanční krize na důchodové systémy zemí střední a východní Evropy Zoran Anušić, starší ekonom regionálního úřadu Světové banky v Záhřebu. Reformy v zemích střední a východní Evropy charakterizuje to, že penzijní

12 2011


15

16

Fotopohlednice

Podíl objemu veřejných zdrojů věnovaných na důchody v jednotlivých členských zemích na HDP: Italy France Austria Greece Poland Portugal Hungary Germany Finland Belgium Slovenia Sweden Denmark Norway průměr Luxembourg Spain Bulgaria Czech Republic Malta Slovak Republic Lithuania United Kingdom Romania Netherlands Cyprus Estonia Latvia Ireland

Změna

2007-2060 stav v 2007

0

5

10

15

20

25


Demografická determinace důchodových reforem

25

Greece Luxembourg

Veřejné výdaje na důchody v procentech HDP

výdaje v těchto zemích po provedených reformách zpravidla přesahují úroveň těchto výdajů v období před zahájením této reformy. Důvodem je především úhrada transformačního deficitu. Přehled těchto národních přístupů k řešení jejích dopadů: • zvýšení příspěvkové sazby bylo provedeno v Rumunsku a Rusku, • snížení příspěvkové sazby bylo provedeno v Bulharsku a Makedonii, • nominální výše důchodů byla zmrazena v Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku, Ukrajině a v Moldavsku, • nominální výše důchodů byla snížena v Lotyšsku (dočasně o 10 %), Litvě (dočasně do odvolání mezi 3,3 % až 12,4 % v roce 2009), • těsnější vazba na cenový spotřebitelský index (CPI) byla zavedena v Makedonii a v Rumunsku, • minimální výše důchodu byla zvýšena v Turecku a v Rusku, • důchodový věk byl zvýšen v Maďarsku (ze 62 na 65 let mezi léty 2009 až 2012, v Chorvatsku (ze 60 na 65 let pro ženy do roku 2030), v Rumunsku (ze 60 na 65 let pro ženy), Ázerbájdžánu (zvýšení na 63 let pro muže a na 61 let pro ženy) a na Ukrajině (z 55 na 60 let pro ženy), • redukce, popř. zrušení možností předčasného odchodu do starobního důchodu bylo provedeno v Polsku (zpřísněním podmínek vzniku nároku), Maďarsku, Chorvatsku (zvýšení sankcí za předčasný odchod do důchodu a zavedení bonusů za pozdější odchod do důchodu), v Lotyšsku (snížení výše předčasného starobního důchodu z 80 % výše plného starobního důchodu při dosažení důchodového věku na 50 % a vyloučení možnosti odejít do předčasného starobního důchodu v roce 2012), na Ukrajině a v Rumunsku (zrušení privilegií nižšího důchodového věku), • zestátnění, resp. znárodnění penzijních fondů bylo provedeno v Maďarsku, • snížení příspěvků do povinného důchodového spoření (II. pilíř) z 8 % na 2 % v Lotyšsku,

20

Slovenia

2010

15

Spain

Belgium

R2=0.586

Italy

Portugal

Norway

Germany

Turkey

10 United Kingdom United States

5

Poland Korea

Canada Australia

2050

Mexico

R2=0.112

0 0

10

20

30

40

50

60

Míra závislosti v procentech dospělé populace ve věku 65+ Graf č. 3 (Zdroj : OECD)

70

snížení příspěvků do povinného důchodového spoření (II. pilíř) z 5,5 % na 2 % v Litvě, nově s pobídkou, že pokud si účastník dobrovolně sám příspěvky do tohoto pilíře zvýší o 2 %, stát mu přispěje stejnou částkou, • přesměrování státních příspěvků odváděných do povinného důchodového spoření (II. pilíř) v Estonsku zpět do průběžného systému v roce 2009 a 2010, v roce 2011 bylo sníženo zpětné převádění o 2 % a v roce 2012 má být obnoveno plné odvádění 4 % příspěvků do povinného důchodového spoření (II. pilíř), • odložení plánovaného zvýšení příspěvků do povinného důchodového spoření (II. pilíř) v roce 2010 v Rumunsku, ke zvýšení pojistné sazby má dojít od roku 2012, • připravované odložení snížení příspěvků do povinného důchodového spoření (II. pilíř) ze 7,3 % na 2,3 % v Polsku s příslibem na jejich opětovné zvýšení v budoucnosti. Přes přetrvávající finanční krizi však proces vytváření systémů povinného důchodového spoření v zemích střední a východní Evropy pokračuje. Nově bude zavedeno v České republice (2013), na Ukrajině, v Arménii (2013), a v Černé hoře (2013). Ve Slovinsku bylo připravováno, ale referendum je v roce 2011 odmítlo. Na druhé straně obrácené reformy (Maďarsko) a výše uvedená snižování příspěvků ukazují, že zavedení systémů povinného důchodového spoření v zemích střední a východní Evropy je spojeno s řadou problémů, především finančních. Svoji roli sehrává i překvapivě nízká finanční gramotnost velké většiny obyvatelstva. Pokles míry porodnosti (červená křivka následujícího grafu představuje vývoj porodnosti v 15 zemích Eurozóny, modrá vývoj porodnosti v 10 nových členských zemích) je rovněž jednou z příčin nepříznivého výhledu bilance

Míra porodnosti ve srovnání s rokem 1990

•

110%

100%

90%

80%

Eurozóna (15 zemí) 10 nových členů

70%

60%

50% 1990

1995

2000

2005

2010


Vývoj trhu práce v dlouhodobém horizontu


důchodových systémů v zemích střední a východní Evropy (graf č. 4). Nepříznivá míra porodnosti a zároveň emigrace za prací ze zemí střední a východní Evropy ovlivní nepříznivě vývoj trhu práce v jednotlivých zemích v delší perspektivě, což zhorší i možnosti

financování důchodového systému (viz graf č. 5). pokračování v čísle 1/2012 Karel Petrželka zaměstnavatelská sekce [email protected]

12 2011


17

Podnikatelská mise do Koreje a Malajsie V rámci proexportní akce, kterou organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, proběhly semináře, jednali podnikatelé a podepisovaly se smlouvy. s českými zastupitelskými úřady v obou zemích, za podpory dalších partnerů. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout nadstandardní spolupráci se zastupitelským úřadem v Malajsii, neboť ne vždy se setkáváme s tak vstřícným přístupem. Z organizací na malajské straně pak zvláštní dík patří Evropskomalajské komoře obchodu a průmyslu (EU MCCI), která vyjádřila zájem na další spolupráci při cestě podnikatelů z Malajsie do České republiky.

Soul

V období ekonomického útlumu, který se dotýká v různé míře celé globální ekonomiky, hledají i české firmy nové trhy, aby vyrovnaly propad poptávky na svých tradičních odbytištích. Je všeobecně známé, že mnoho asijských zemí se s dopady hospodářské krize vyrovnává lépe, než státy Evropské unie, USA a další tradiční vyspělé oblasti. V tomto kontextu je dobré si uvědomit, že vzrůstající ekonomickou silou v Asii není jen Čína, ale řada dalších zemí seskupení ASEAN

i mimo něj. S vědomím významu tohoto teritoria pro české podnikatele jsme využili možnost zorganizovat podnikatelskou misi do Korejské republiky a Malajsie. Skupina podnikatelů doprovázela ve dnech 14. až 22. listopadu delegaci vedenou předsedou Senátu Parlamentu České republiky panem Milanem Štěchem, která nejprve zamířila do Soulu a Pusanu a 19. listopadu se přesunula do Kuala Lumpur. Svaz průmyslu a dopravy ČR připravil podnikatelský program ve spolupráci

Během pobytu v Soulu navštívila podnikatelská delegace většinu významných sdružení firem a organizací zaměřených na podporu obchodu. Jednalo se o Korea Employers Federation (Korejskou federaci zaměstnavatelů, která je svou úlohou blízká SP ČR), Federation of Small and Medium Business (Federaci malých a středních podniků, které i přes význam obřích konglomerátů tzv. čebolů, hrají v Koreji významnou roli) a především KOIMA (korejská asociace importérů). Poslední jmenovaná je zajímavým partnerem pro SP ČR i další organizace, neboť sdružuje silné korejské dovozce, kteří

Pan Ku Kok Peng, vedoucí sekce Ekonomického transformačního programu z úřadu premiéra Malajsije, během prezentace ekonomického vývoje a budoucího plánů vlády na podnikatelském fóru v Kuala Lumpur

Luboš Vaněk, náměstek GŘ ČEB, a.s. prezentuje služby banky na podnikatelském fóru v Kuala Lumpur

Jaroslav Ira z firmy Škoda Power (Doosan Company) během jednání s partnery na podnikatelském fóru v Kuala Lumpur

Pohled na vládní město Putrajaya

18

Podpora exportu

sídlo malajského předsedy vlády v Putrajaya

prorektor Radim Čajka z VŠB během jednání s Generálním ředitelem Svobodné ekonomické zóny Busan-Jinhae, panem Sukwon Tang, během fóra v Pusanu

předseda Senátu Parlamentu České republiky pan Milan Štěch během prezentace v Pusanu (druhý zleva)

hledají zajímavé produkty na světových trzích. Celkový obraz o podnikatelském prostředí v Koreji doplnily pak ještě prezentace EUCCK (Obchodní komora Evropské unie v Koreji) a KOTRA (státní korejská agentura na podporu obchodu a investic). Během programu podnikatelské mise v Soulu byl rovněž vymezen čas pro bilaterální jednání podnikatelů, které probíhalo v Českém informačním centru, umístěném v objektu vystavěném jako replika pražské Staroměstské radnice. Tato budova, postavená místním podnikatelem, je dobrou připomínkou image, které se Česká republika v Koreji těší. Uvážímeli vzdálenost a kulturní odlišnost, je až s podivem, kolik informací o naší zemi je v Koreji poměrně široce známo. S tím souvisí i čilý turistický ruch.

v Pusanu a zúčastnilo se ho na dvacet zástupců korejských firem z různých oborů. Většina členů české podnikatelské mise má již v Koreji partnery, případně probíhající obchodní aktivity, na které chce navazovat. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří dodávka 11 vodních turbín pro místní hydroelektrárny, kterou v současné době dokončuje firma MAVEL. Kromě energetiky spatřujeme perspektivu spolupráce také v oblasti strojírenství, zelených technologií, chemie a petrochemie, lékařské techniky, či dalších v ČR silně zastoupených průmyslových oborech. Představitelé VŠB z Ostravy jednali rovněž v Koreji i Malajsii o možnostech prohloubení spolupráce s tamními univerzitami.

vznikající biomasy. I zde lze předpokládat příležitosti pro české firmy. Perspektivní oblastí se jeví také informační a telekomunikační technologie, které se těší velké podpoře malajské vlády. O tom jsme se mohli přesvědčit při návštěvě nově vybudovaného města s názvem Cyberjaya, které je rozvíjející se základnou tohoto odvětví. Některé české softwarové produkty, zvláště v oblasti zabezpečení, jsou již na trhu přítomny. Podnikatelé také měli možnost navštívit další nově vystavěné město Putrajaya, které je moderním správním centrem země. Až na některé výjimky jsou sem přesouvány všechny státní orgány a úřady. Z hlediska firem by tento krok měl usnadnit vyřizování různých úkonů a urychlit komunikaci se státní správou. Spojení Kuala Lumpur a tohoto správního centra usnadňuje kvalitní infrastruktura. Na závěr programu byla zařazena účast na zahájení veletrhu INTRADE Malaysia 2011, který je největší akcí tohoto druhu v zemi. Dle vyjádření malajských představitelů je díky současné výstavbě plánováno rozšíření výstavní plochy až na desetinásobek. Vláda nyní implementuje rozsáhlý plán, který má zemi do roku 2020 dovést mezi vysoce vyspělé tržní ekonomiky. I z toho je patrné, jak dynamicky se Malajsie rozvíjí a jaký význam může v budoucnu mít.

Pusan Druhá část návštěvy Koreje se odehrála v Pusanu, který je velmi důležitým hospodářským centrem a má i zajímavou historii. Byla to právě oblast obklopující Pusan, kde se v době Korejské války rozhodovalo o dnešní podobě této země, neboť město nikdy nepadlo do rukou severokorejských vojsk a začala zde rozhodující ofenzíva sil OSN. Během této části cesty navštívila delegace v nedalekém Ulsanu jednu z továren automobilky Hyundai. Firma je díky svému závodu v Nošovicích jedním z největších investorů v ČR. Podnikatelské fórum v Pusanu bylo organizováno v rámci přijetí oficiální delegace představiteli Národní univerzity

Kuala Lumpur Druhá část této podnikatelské mise proběhla v Kuala Lumpur, hlavním městě Malajsie. Pracovní program se soustředil především na podnikatelský seminář, který zahájil předseda Senátu Milan Štěch a z malajské strany se ho zúčastnilo více než 50 představitelů firem. V rámci semináře proběhl slavnostní podpis smluv mezi českou firmou AVAS export, import, spol. s r.o. a jejími malajskými partnery. Rostoucí ekonomika Malajsie skýtá rovněž řadu nových příležitostí, mimo jiné v oblasti energetiky, ochrany životního prostředí, důlních technologií, petrochemie, či exportu zdravotnické techniky. Zvláštní kapitolu tvoří široce rozšířená produkce palmového oleje, kterou je možné spojit s využitím

Pavel Fára projektový manažer sekce vnějších vztahů [email protected] foto P. Fára

12 2011


19

Posilujeme kapacity pro podporu českých exportérů na čínském trhu Svaz se zapojil do projektu Understanding China. Jeho součástí by měl být na počátku roku 2012 seminář pro zájemce o informace o otevírání dveří do této země. V české podnikatelské sféře a v organizacích zabývajících se podporou obchodu a investic dnes patrně těžko najdete někoho, kdo si není vědom rostoucího významu Číny a jejího trhu. V reakci na rostoucí zájem firem o tuto problematiku se Svaz průmyslu a dopravy ČR rozhodl využít příležitosti a zapojil se do projektu Understanding China, který je organizován prostřednictvím asociace evropských hospodářských komor EUROCHAMBERS a financován Evropskou komisí. Z odborného hlediska je na evropské straně zajišťován „Antwerp Management School“, při univerzitě v Antverpách a na čínské straně státním institutem sídlícím v Šanghaji „China Executive Leadership Academy“ (CELAP). Svaz průmyslu a dopravy v tomto projektu reprezentuje Mgr. Pavel Fára, projektový manažer sekce vnějších vztahů. Cílem této aktivity není jen posilování znalostí jednotlivých účastníků, ale následné zvýšení kapacity celé organizace tak, aby byla schopna poskytovat cílenější a efektivnější

20

Podpora exportu

podporu subjektům, jejichž zájmy zastupuje. Program je zaměřen na podporu malých a středních podniků, avšak naše aktivity se rozhodně nebudou omezovat jen na ně, mimo jiné i proto, že definice pro malý a střední podnik v Číně je odlišná a zahrnuje společnosti do 2000 zaměstnanců. Vzdělávací kurz se skládá ze tří bloků školení a přednášek pořádaných v Belgii (Antverpy) a v Číně (Peking, Šanghaj) a z e-learningové části. Toto kolo programu bude ukončeno v prosinci 2011. Svaz průmyslu a dopravy ČR si jako prvotní cíl vytkl zlepšení informovanosti podnikatelské sféry a s tím spojené pořádání odborných seminářů, podnikatelských fór s čínskými partnery a především organizaci oborově a geograficky přesně zacílených podnikatelských misí do různých oblastí Číny. Tyto aktivity bychom rádi doplnili vytvořením pracovní skupiny tvořené zástupci firem, kteří by byli ochotni podělit se o své zkušenosti s podnikáním v Číně, předávat nám informace

Zahájení kurzu v prostorách CELAP (China Executive Leadership Academy Pudong) v Šanghaji; Zleva na fotografii: Wang Jinding, víceprezident CELAP; Liu Genfa, asistent generálního ředitele oddělení mezinárodních výměnných programů, CELAP; Dirk Vantyghem, ředitel mezinárodních vztahů, EUROCHAMBRES; Song Jin, zástupkyně generálního ředitele oddělení mezinárodních výměnných programů, CELAP; Haiyan Zhang, programový ředitel Evropsko-čínského centra na AMS (Antwerp Management School)

o potenciálních problémech a poskytovat nám reakce na výzvy zaslané například Evropskou komisí ve vztahu k obchodní relaci EU–Čína. Umožní nám to formulovat kvalifikovanější stanoviska opřená o konkrétní požadavky z podnikatelského prostředí a posílit hlas podnikatelů z České republiky při vyjednávání podmínek mezi Evropskou unií a Čínou. Uskutečnění našich plánů však není možné bez zpětné vazby od podnikatelské sféry. V minulých týdnech bylo provedeno dotazníkové šetření o prioritách podniků při obchodování a podnikání v Číně. Tento stručný dotazník je publikován rovněž na internetových stránkách Svazu průmyslu a dopravy v sekci Proexportní servis. Je určen široké podnikatelské veřejnosti a jeho vyplněním pomůžete zkvalitnit naše služby pro české podnikatele. Zároveň budou všichni respondenti informováni o dalších aktivitách, seminářích či podnikatelských misích orientovaných na Čínu. Výše uvedené aktivity budou zastřešeny k tomu vytvořenou podsekcí našich webových stránek, kde budeme všechny tyto související informace a výzvy soustřeďovat. Jednou ze souvisejících aktivit je také propagace EU SME Centra v Pekingu, jehož základní prezentaci najdete rovněž

na našem webu. Jeho služby pro podnikatele jsou prakticky zaměřené a bezplatné. Pokud Svaz průmyslu a dopravy ČR obdrží více dotazů a podnětů k jednomu tématu, rádi je v sumarizované podobě předáme tomuto centru a odpověď zveřejníme. Širší platformu, hájící obecně zájmy evropských podnikatelů v Číně, představuje pak Obchodní komora Evropské unie v Číně, se kterou rovněž spolupracujeme. Na počátku příštího roku je plánován seminář vztahující se k programu Understanding China a obecně k problematice podpory českých podnikatelů v Číně. Veškeré informace budou včas dostupné prostřednictvím našich tištěných i elektronických médií. Věříme, že zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do projektu Understanding China nám pomůže dosáhnout uvedených cílů. Předem děkujeme za vaše podněty, které jsou pro nás velmi cenné. Pavel Fára projektový manažer sekce vnějších vztahů [email protected] foto P. Fára

Účastníci kurzu Understanding China 2011 před budovou Delegace EU v Pekingu

12 2011


21

Česko-moldavské byznysové fórum: Firmy hledají nové trhy Téměř dvouměsíční příprava setkání českých a moldavských podnikatelů se setkala s ohromným zájmem. Pro samotné organizátory akce to určitě bylo příjemné překvapení.

4. zleva premiér Moldavské republiky J. E. Vladimir Filata, Petr Nečas, předseda vlády ČR; Pavel Kafka, člen představenstva SP ČR a prezident ČMA (1. zprava)

Jednací sál Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) v Praze Na Františku byl doslova napěchován stovkou generálních ředitelů a jednatelů firem, šedesát z české a čtyři desítky z moldavské strany. Ti všichni se koncem listopadu zúčastnili Česko-moldavského byznys fóra, které Svaz průmyslu a dopravy ČR připravoval ve spolupráci s úřadem vlády Moldavské republiky, jejím velvyslanectvím v ČR a MPO. A snaha organizátorů byla úspěšná. Na fórum se dostavili i předsedové vlád obou zemí – Petr Nečas a Vladimir Filat. Unisono hovořili o potřebě podpořit vzájemný obchod a investice. „Jde především o oblast energetiky, modernizaci energetických zdrojů a velký potenciál vidíme v oblasti dopravy,“ řekl premiér Petr Nečas. Pro obě odvětví budou pracovat stálé mezivládní komise, které by měly nacházet obchodní příležitosti. Dobrá zpráva to byla zejména pro přítomné podnikatele z oblasti energetiky, plynárenství, letectví, životního prostředí. Spektrum oborů bylo

22

Podpora exportu

však širší o obchod, bankovnictví, ICT, turistiku, potravinářství a zemědělství, včetně vinařství. Jedním z témat byla rozvojová spolupráce, neboť Moldavská republika je pro ČR v tomto ohledu jednou z pěti prioritních zemí. Zástupci české vlády vyjádřili naději, že právě tato spolupráce může být základem pro další spolupráci v rovině obchodní i v dalších sektorech. „Máme projekty, které mohou být úspěšné například v dopravě. Je ale důležité poskytnout podnikatelům určitou platformu,“ poznamenal moldavský premiér. O příležitostech pro české firmy referovali Vasil Bumacov, ministr zemědělství Moldavské republiky a také Dorin Recean, náměstek ministra informatiky a komunikace, který poukázal na růst moldavského ICT sektoru a program eGoverment. Pan Branislav Rovný, výkonný ředitel České pošty pro eGovernment se podělil o zkušenosti s tvorbou projektu „CzechPoint a datové schránky“, o který moldavská strana projevila zájem. Značný

zájem vyvolaly zkušenosti v Moldavsku již působících českých podnikatelů. Všechny zaujala prezentace Libora Nováka, ředitele firmy IRCON, která realizuje projekty v oboru vodního hospodářství i Jiřího Rosického, obchodní ředitele Holdingu firmy K&H KINETIC a.s., která připravuje společně s ENERGOPARK NISPORENY projekt na výstavbu bioplynové stanice 6MW. Petr Bouška, manažer obchodu se SNS společnosti FARMTEC, se podělil o informace o technologii ustájení hospodářských zvířat a provozu bioplynových stanic. Tato firma realizovala na farmě DZV NOVA v Petrovicích bioplynovou stanici, kam poté provázeli zástupci Svazu členy moldavské podnikatelské delegace. O tuto technologii byl mimořádný zájem. Stejně jako o setkání byznysmenů obou zemí. „Vysoká účast podnikatelů na fóru dokresluje snahu řady firem o diverzifikaci a hledání nových trhů směrem na východ,“ uvedl k akci její hlavní moderátor Pavel Kafka, člen představenstva Svazu. Jak poznamenal, Moldavská republika má ohromnou výhodu vzhledem k podepsané

premiér Moldavské republiky J. E. Vladimir Filata

Česko-moldavké byznysové fórum 29. 11. na MPO Proč investovat v Moldávii, Doina Cebotari http://www.spcr.cz/files/Moldova_Country_Presentation_November_2011.pdf Potenciál moldavského zemědělství, Vasil Bumacov http://www.spcr.cz/files/Prezentare_-_Dl_Vasile_Bumacov.pdf Růst moldavského ICT sektoru, Dorin Racean http://www.spcr.cz/files/Dorin_Recean_Presentation.pdf Jiří Krechl, zkušenosti CzechInvestu při realizace zahraničních investic http://www.spcr.cz/files/Prezentace_Jiri_Krechl_Czech_Invest.pdf Branislav Rovný, Česká pošta http://www.spcr.cz/files/Czech_post_Moldava_forum_Rovny_Branislav_v2.pdf Jiří Rosický, K&H KINETIC http://www.spcr.cz/files/KINETIC_ENP_Nispareni_Moldavsk_dni_v_Praze_2011_11_29_CZ_2.pdf

„bezcelní dohodě“ jak s Evropskou unií, tak i se Společenstvím nezávislých států. Fórum bylo součástí programu oficiální návštěvy předsedy Moldavské republiky v ČR. Byly při ní podepsány mezivládní dohody, které zjednoduší předávání neoprávněně pobývajících osob, zintenzívní spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd a zpřesňují poskytování sociálních dávek. To hlavní byl ovšem zájem všech zúčastněných na posílení obchodních kontaktů, bilaterální jednání podnikatelů a předaní zkušenosti, třeba i formou prezentací. Všechny prezentace budou zveřejněny na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR: www.spcr.cz. Olga Zuláková projektová manažerka sekce vnějších vztahů [email protected] foto J. Hanzálek

11. MEZINÁRODNÍ VELETRH STROJÍRENSKÝCH TECHNOLOGIÍ

MODERNÍ VÝROBNÍ TECHNIKA A INOVAČNÍ TRENDY Souběžné veletrhy:

FOR FOR FOR FOR

AUTOMATION ELECTRON ENERGO LOGISTIC

1. mezinárodní veletrh automatizační, regulační a měřicí techniky 2. mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky 1. mezinárodní veletrh výroby a rozvodu elektrické energie 3. mezinárodní veletrh dopravy, logistiky, skladování a manipulace

LETŇANY VÁS ZVOU! www.forindustry.cz

13. – 16. 3. 2012 12 2011


23

Listopadu dominovalo téma podpory exportu Nový ministr Martin Kuba přivítal zástupce zamětsnavatelů a podnikatelů. Média si povšimla toho, že se obě strany shodly na stejných prioritách.

Česko-moldavké byznysové fórum 29. 11. na MPO, 2. zleva Vasil Bumacov, ministr zemědělství Moldavské republiky; Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR (foto J. Hanzálek)

Listopad letošního roku byl ve znamení Radka Špicara. Téměř šest desítek citací našeho viceprezidenta v médiích, z toho několik účastí v televizních debatách a na prestižních konferencích je aktivita, zasluhující z hlediska prezentace Svazu průmyslu a dopravy ČR ocenění. Dominantních témat bylo přitom několik. Jedním z nich je podpora exportu. Média si povšimla vyjádření Radka Špicara v rámci diskuze na XI. Fóru Zlaté koruny ohledně potřeby diverzifikovat vývoz mimo Evropskou unii. „Krize nás nutí pojmenovávat problémy, které máme tendenci v dobách hojnosti přehlížet. Jedním z nich je přílišná závislost českého trhu na trzích Evropské unie,“ citoval jej server prvnizpravy.cz. Média uvedla jeho slova, že „navýšení u České exportní banky a EGAP je jednoznačně kladné protikrizové opatření a že by bylo zapotřebí, aby víc spolupracovala ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničních věcí“. Ve 20 minutovém diskusním pořadu ČRo-Radiožurnálu rozvinul myšlenku, že pro účely exportu nemusí mít ČR zastoupení v každé zemi EU. „Evropská unie pro nás už dlouho není zahraničím, ať se diplomaté přestěhují do teritorií, kam musíme nově pronikat, tam tyto lidi čeští exportéři potřebují. Je to především Latinská Amerika, severní Afrika, jihovýchodní Asie. Jestliže chce ministerstvo zahraničí rušit ambasády, ať to dělá v Evropě,“ uvedl pro Radiožurnál. Také ve zprávách ČT 1 zazněla jeho kritická slova ohledně zavírání ambasád v některých zemích mimo EU. „Česko se rozhodlo jít proti proudu. Rušením velvyslanectví ročně ušetří asi 92 milionů korun, a to ministerstvo bere jako prioritu. Například o Venezuele české firmy mluví jako o bráně do jižní Ameriky. Zatímco Venezuela má svoji ambasádu v Praze hned u Poslanecké sněmovny, Česko tu svou

24

Pohled médií

v Caracasu zavřelo,“ uvedl Radek Špicar. A dodal, že Svaz mrzí, že Ministerstvo zahraničních věcí své záměry s exportéry a zástupci podnikatelů nekonzultuje. Ve sledovaném pořadu ČTv Otázky Václava Moravce se statečně postavil silným hráčům jakými je Jiří Rusnok, bývalý ministr financí a Tomáš Holub, ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky. Při debatě o strmém pádu kurzu české koruny poukázal na zkušenosti smrtelné kombinace nedostatku poptávky po českém zboží a silné koruny v uplynulých letech. Zmínil i problém volatility koruny a dopady na podniky. Jednalo se i o růstu obav mezi investory, bankami i podniky, že pokud se „dluhová nákaza“ rozšíří, globální ekonomiku čeká pád do recese. Radek Špicar potvrdil, že podniky mají obavy z takzvaného kreditkrunch a tedy ztíženého přístupu k úvěrům nebo k pojistkám. Zmínil i doporučení NERV navýšit kapitál ČEB a EGAP. V souvislosti s odhady růstu českého HDP řekl: „Podniky snižují náklady a snaží se zvýšit produktivitu ještě v rámci možností tam, kde to jde. Samozřejmě v posledních 3 letech už k tomu velmi významně docházelo, takže prostor už není tak veliký. Firmy se také intenzivně snaží hledat nová odbytiště mimo unii. To ale není záležitost týdnů nebo měsíců… na rizikových trzích, kde politika s ekonomikou jde ruku v ruce, potřebují čeští exportéři zastání takových institucí jako jsou CzechTrade a velvyslanectví. V podpoře exportu musí vláda přidat…“ O podpoře exportu a dalších tématech jednali při prvním setkání s novým ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou zástupci Svazu a Hospodářské komory ČR. Média si povšimla tónu zájmu o spolupráci. „V dnešní ekonomické situaci není pro český průmysl jiná cesta, než se dohodnout a táhnout za jeden provaz,“ zaznamenala výrok Jiřího Ciencialy, viceprezidenta Svazu. Samotnou personální výměnu však zaměstnavatelské a podnikatelské organizace nevítaly potleskem, nýbrž odměřeně racionálně. Postoj zformuloval v ČR-Radiožurnál Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu. „Respektujeme rozhodnutí pana premiéra, v této věci jsme apolitičtí. Náš zájem ale je, abychom v čele rezortu měli ministra, který bude pokračovat v započaté práci“. Tím měl na mysli prosazování implementace Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, přijetí proexportní strategie a dopracování státní energetické koncepce a tlak na odstraňování administrativy.

Ve sloupku pro týdeník Ekonom pak Radek Špicar napsal: „Martin Kuba naskočil do rozjetého vlaku v době zpomalování české ekonomiky a projevující se únavy průmyslu. O to více bude pro firmy důležité rozhodnutí nejen o krátkodobých protikrizových opatřeních, ale zejména o nastavení dlouhodobějších parametrů podnikatelského prostředí.“ Vzpomenul i plán na dostavbu Temelína. „Pro tuzemský byznys je klíčové, jaký bude jeho podíl na této zakázce, jakož i usazení dostavby do energetické koncepce.“ Média koncem listopadu zaznamenala, že český premiér jmenoval po poměrně dlouhém váhání Radu pro výzkum, vývoj a inovace, poradní orgán kabinetu Petra Nečase. Lidové noviny v této souvislosti citovaly Zbyňka Frolíka, člena představenstva Svazu a staronového člena Rady. „Očekávám, že pan premiér jasně řekne, jaké je zadání, jakým způsobem má rada fungovat, kde jsou priority vlády,“ řekl Zbyněk Frolík. Podle něho Rada zatím fungovala tak, že to byl sbor moudrých a ti se měli mezi sebou poprat, kdo má silnější hlas a prosadí zájmy té či oné skupiny. Stejné noviny pod titulkem

„Pře o úrazy: Firmy práskly dveřmi“ uvedly vyjádření Zdeňka Lišky k tématu novely zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců. S novelou nesouhlasí jak zaměstnavatelé, tak i odbory a jednání s ministerskými úředníky podle listu opustili zástupci zaměstnavatelů předčasně. „Dva dny před jednáním ministr Jaromír Drábek slíbil zvýšit úroveň dávek o deset procent. Na jednání ale přišli úředníci jen s pětiprocentním navýšením. Když se nedrží slovo, nemá cenu jednat, proto jsme odešli. Žádné naše připomínky se dosud v novele neobjevily,“ řekl Zdeněk Liška. Z novely zákona vyplývá, že lidé dostanou za pracovní úrazy nižší odškodné než dosud. Pro firmy se pojistné stane součástí daní, místo pojišťovnám budou platit státu a zatímco dnes výši pojistného určuje rizikovost profese, nově mají firmy platit za pokladní v supermarketu stejně jako za horníka. Svaz také odmítl snahy o rozšíření předdůchodů na všechny profese. V neposlední řadě se Svaz zviditelnil prezentací šetření o manažerech, které provedl společně s Českou manažerskou asociací a výzkumnou agenturou Ipsos Tambor.

Krátce ze SP ČR Martin Jahn opět v čele SAP – Rada ředitelů Sdružení automobilového průmyslu zvolila 1. prosince 2011 nejvyšší představitele sdružení na další dvouleté období. Prezidentem byl opět zvolen Ing. Martin Jahn, člen dozorčí rady ŠKODA AUTO a.s. a vedoucí mezinárodních fleetových prodejů VOLKSWAGEN AG. Viceprezidenty se stali Ing. Pavel Juříček, předseda představenstva Brano Group, a.s., Ing. Marek Ryšavý, generální ředitel Hella Autotechnik, s.r.o. a Ing. Bohdan Wojnar, člen představenstva ŠKODA AUTO a.s. Dále byla ustavena Revizní skupina AutoSAP. Rada ředitelů rovněž schválila novou dohodu mezi AutoSAP a Odborovým svazem KOVO. Další informace najdete na webové adrese sdružení : www.autosap.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace v novém – Vláda koncem listopadu jmenovala novou Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která díky svým kompetencím v podstatě supluje ministerstvo pro vědu. Její fungování a personální složení v minulosti bylo kritizováno, a to i ze strany Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V Radě je 16 nových členů, za Svaz jsou zde Jiří Cienciala a Zbyněk Frolík. Měla by mimo jiné vypracovat novou metodiku hodnocení české vědy. Ta dosavadní byla ostře kritizována, a to i rozsáhlým auditem, jehož závěry v říjnu zveřejnilo konsorcium šesti zahraničních institucí vedené britskou agenturou Technopolis. Informace o složení Rady najdete například na webu: www.vyzkum.cz/ Absurdita roku 2011 – zbytečný výpis z trestního rejstříku – Vítězem pátého ročníku anticeny Absurdita roku je povinnost nosit na rejstříkový soud dokumenty, které jsou k dispozici online. Při zakládání společnosti musí podnikatel donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ukládá mu to Vyhláška č. 250/2005 Sb. o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Tento výpis si ale státní správa může stáhnout z internetu. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.

Na druhém místě skončilo zasílání porno časopisů poslancům zdarma a na třetí příčce se umístilo zbytečné identifikační číslo provozovny. Informace najdete na webové stránce Firma roku, partnerem soutěže je i Svaz průmyslu a dopravy ČR: www.firmaroku.cz Czech TOP 100 – staří i noví vítězové – V letošním ročníku ankety Českých 100 nejlepších zvítězila Škoda Auto. Zopakovala tak své loňské prvenství. Druhou příčku obhájila energetická společnost ČEZ. Na třetí místo se z loňské jedenácté pozice posunul Microsoft. V rámci soutěže jsou vyhlašovány i nejlepší firmy v jednotlivých odvětvích. V kategorii invence-nasazeníexport-zisk získala první místo firma Brano Group, a.s. V kategorii dynamický růst se na špici umístila společnost Ave CZ odpadové hospodářství. Další informace najdete na webové stránce: www.czechtop100.cz/ Milan Mostýn tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

12 2011


25

Šéf OECD Angel Gurría představil v Praze výhledy pro ČR Série doporučení: vyhlášení cíle pro vládní dluh a ustavení fiskální rady, uzavření vnitřního paktu stability, provést chystanou reformu veřejných zakázek, lepší komunikace penzijní reformy, větší flexibilita pro 2. pilíř penzijní reformy, implementace e-Health a systém plateb založený na diagnostických skupinách, pokračovat v investicích do zvyšování energetické efektivity. V pátek 18. listopadu přijel do Prahy na jednodenní návštěvu Angel Gurría, generální tajemník OECD. V rámci svého krátkého pobytu se sešel s prezidentem republiky, premiérem a ministrem zahraničí, současně představil úzké odborné veřejnosti výsledky nového hospodářského přehledu pro Českou republiku. Letošní hospodářský přehled se podrobně věnuje efektivitě veřejných financí a energetické efektivitě. Hodnotí celkově aktuální stav a výhled české ekonomiky a opakuje některá doporučení pro strukturální reformy z minulých přehledů relevantní pro posílení střednědobého růstu (zvýšit flexibilitu pracovního trhu,

26

Globální a evropský rozměr

provést daňovou reformu podporující růst a zaměstnanost, reformu bankovního dohledu, reformu vzdělávání a podporu investic do rozvoje lidských zdrojů, podporu inovací, aplikaci nových technologií). Diskuse v rámci expertních konzultací, které předcházely zveřejnění hospodářského přehledu za účasti české delegace v Paříži, otevřela některé důležité otázky. Například je-li rozumné konsolidovat, pokud se výrazně zpomalí růst, a kdy a jak případně využít fiskální prostor? Je vhodné dosahovat všech fiskálních cílů za každou cenu? Přílišné škrtání veřejných

investic negativně ovlivní potenciál ekonomiky. Česká republika potřebuje investovat do dopravní infrastruktury. Předmětem diskuse byla i nová strategie konkurenceschopnosti a protikorupční strategie. Boj s korupcí může totiž výrazně přispět k fiskální konsolidaci. Bez „korupční prémie“ by se dalo na veřejných zakázkách ročně ušetřit 1,5 – 2,5 % HDP. Pozornost byla věnována i trhu práce v souvislosti se slabou domácí poptávkou. Diskuse se vedla i nad otázkou, zda předejít krizovému nárůstu nezaměstnanosti například Kurzarbeitem a zda se vůbec dá přenést německá pozitivní zkušenost v čase a prostoru. Důraz byl však kladen na nutnost ukončení takovýchto krátkodobých programů po odeznění krize. Česká delegace v diskusi uznala, že trh práce není dostatečně flexibilní a vyznačuje se nízkou regionální mobilitou. Důvodem je jednak konzervativnost Čechů, jednak štědrý sociální systém, který například nemotivuje k práci na částečný úvazek.

V oblasti fiskální konsolidace a rozpočtového řízení přehled doporučuje: • • • • •

posílit fiskální rámec tím, že vláda bude (ústavně) povinna vyhlásit cíl pro vládní dluh, a ustavení fiskální rady zlepšit transparentnost rozpočtové dokumentace zvážit uzavření vnitřního paktu stability provést chystanou reformu veřejných zakázek zlepšit řízení a transparentnost státních resp. polostátních podniků, konsolidovat státní podniky do jedné agentury

• • •

Reforma zdravotnictví: •

•

• • •

•

Reforma penzijního systému:

•

zajistit, aby reformy 1. pilíře a zavedení 2. pilíře penzijního systému byly dobře komunikovány veřejnosti a doprovázeny odpovídajícími regulatorními změnami tempo růstu odchodu do důchodu by mělo odpovídat změnám ve střední délce života

za účelem snížení počtu nemocničních lůžek připravit národní kapacitní plán, který by byl podkladem pro střednědobé smlouvy mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami zavést „soft gate-keeping“ (kdy pacienta naviguje v systému jeho ošetřující lékař a za vyšetření u specialisty bez doporučení se platí) implementovat elektronické zdravotnictví (e-Health) ke snížení výdajů na léky zavést povinné předepisování generik, resp. účinné látky rozvíjet systém plateb založený na diagnostických skupinách (GRG)

Efektivita energetického systému: •

•

zvážit zřízení centrálního správce penzijních plánů ve 2. pilíři, aby se snížily administrativní náklady nabízet ve 2. pilíři jako základní varianty celoživotní investiční strategii a výplatu formou anuit zlepšit finanční gramotnost a vydávat pravidelné zprávy o výhledu penzí, aby byla veřejnost informována o svém budoucím příjmu v důchodu

•

• •

• •

zajistit konzistentnost různých národních strategií a provádět důsledné hodnocení všech nástrojů zvážit prodej všech emisních povolenek pro sektor výroby elektřiny v aukcích (navzdory derogaci z EU-ETS legislativy, která ČR umožňuje rozdělit část povolenek v období 2013 – 2020 bezplatně) upravit spotřební daně na fosilní paliva a produkty z nich tak, aby zohledňovaly obsah CO2 a environmentální externality, zejména zvýšit zdanění dieselu a odstranit různá osvobození a daňové úlevy v této oblasti naplánovat strategický přechod na nízkoemisní zdroje a technologie upravit podporu obnovitelných zdrojů energie tak, aby byly podporovány zdroje s nejnižšími náklady a nedocházelo k upřednostňování určitých technologií pokračovat v investicích do zvyšování energetické efektivity, ale využívat spíše úvěrovou podporu než přímé dotace zlepšit dopravní infrastrukturu a podporovat hromadnou dopravu Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU [email protected] foto zdoj fotogalerie vláda ČR

12 2011


27

Bruselský balíček CSR vnímá byznys se smíšenými pocity Komise přichází s novou definicí založenou na větší odpovědnosti podniků za jejich vliv na společnost, volá po doplňkových regulatorních opatřeních a chystá se monitorovat velké podniky a společnosti. Evropská komise vydala v posledním říjnovém týdnu dlouho očekávaný balíček ke společenské odpovědnosti podniků (CSR), který se skládá ze sdělení k Obnovené Strategii EU pro společenskou odpovědnost podniků na léta 2011–2014 a sdělení o Iniciativách podniků operujících v sociální ekonomice. Komise avizovala svoje záměry v oblasti CSR hned v několika strategických iniciativách doprovázejících Strategii Evropa 2020 – ve sdělení Průmyslová politika v globalizované éře a v Aktu pro jednotný trh. Komise představuje CSR jako jeden z faktorů posilujících konkurenceschopnost podniků přispívajících k naplnění pěti horizontálních cílů společné strategie. Ve svém sdělení hodnotí pozitivně dosavadní iniciativy realizované v Evropě od roku 2001 (Zelená kniha o CSR) a oceňuje přínos a aktivity evropských podniků v tomto procesu. V tomto ohledu zmiňuje především založení Evropského fóra zainteresovaných stran k CSR – European Multi-stakeholder Forum on CSR (2002) a sdělení z roku 2006 Aliance CSR – Alliance on CSR, do které se aktivně zapojilo 180 podniků. Sdělení zmiňuje i některé mezinárodní iniciativy podporující procesy v Evropě jako například Global Compact a Global Reporting Initiative. Vychází z původní definice CSR, která hovoří o konceptu, v rámci kterého podniky integrují na dobrovolném základě environmentální a sociální aspekty do svých podnikatelských operací a do svých vztahů se zainteresovanými stranami.

28


Komise stále uznává dobrovolný charakter společenské odpovědnosti firem, tedy jejich odpovědnosti jdoucí dobrovolně nad legislativní rámec. Komise nicméně poukazuje na skutečnost, že jen 15 z 27 členských států dosud přijalo své národní strategie CSR, a domnívá se, že nastala ta správná doba pro modernější a koherentnější přístup k CSR v Evropě. V této souvislosti přichází s novou a daleko komplexnější definicí CSR (zahrnující další aspekty jako etiku, lidská práva, zájmy spotřebitelů a koncept tzv.

předběžné opatrnosti – due diligence), která by umožnila podnikům přijmout dlouhodobější strategii CSR, posílit sdílené hodnoty s ostatními zainteresovanými stranami, lépe identifikovat své negativní vlivy na společnost a preventivně je minimalizovat. Komise navrhuje celý mix opatření, přijatelných či nepřijatelných pro podniky. Podniky mohou podpořit ta opatření, která pro ně mohou být v rámci jejich

dobrovolných postupů pobídkou – úsilí o vyváženost očekávání zainteresovaných stran s podnikovou realitou nebo formu určitého ocenění za odpovědné chování cestou investiční politiky a politiky veřejných zakázek. Na druhé straně přichází Komise s návrhy, které odporují ve sdělení jasně deklarovanému dobrovolnému charakteru CSR. Velký důraz je kladen zejména na respektování lidských práv zakotvených v chartách, úmluvách či jiných mezinárodních právně závazných instrumentech, za jejichž implementaci a prosazování jsou však primárně zodpovědné především vlády jednotlivých států. Komise také přichází s potřebou doplňkových regulatorních mechanismů, které by posílily dobrovolný přístup podniků k naplňování jejich odpovědnosti v environmentální oblasti. Komise také prosazuje koncept předběžné opatrnosti (due diligence), který se objevuje v letos revidované Směrnici OECD pro nadnárodní společnosti a který posunuje odpovědnost podniků do oblasti, kterou nemohou přímo ovlivnit.

Shrneme-li poselství Komise CSR by mělo i nadále zůstat v rukou podniků. Státní správa by měla sehrát pouze podpůrnou úlohu prostřednictvím inteligentního mixu dobrovolných opatření a v případě potřeby i regulatorních mechanismů na podporu například transparentnosti či tržních pobídek. Podnikům by měla být ponechána flexibilita, aby mohly inovovat a rozvíjet

svůj přístup k CSR odpovídající jejich podmínkám. Středem pozornosti budou velké podniky a nadnárodní společnosti. Komise bude monitorovat, jak naplňují své závazky vyplývající z mezinárodních nástrojů – Global Conduct, ISO 26000 a Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. Komise dále říká, že koncept společenské odpovědnosti je aplikovatelný na všechny typy podniků. Proto sdělení k CSR je v rámci celého balíčku doprovázeno sdělením k iniciativám podniků operujících v sociální ekonomice (SBI – Social Business Initiative), které podporuje specifický druh podniků. Nová strategie CSR 2011 – 2014 přináší 13 závazků a návrhů, které Komise adresuje sama sobě, podnikům, členským státům a dalším zainteresovaným stranám, zejména pokud jde o zvýšení povědomí a šíření dobré praxe, posílení důvěry v podniky, zlepšení procesů samoregulace, posílení vlivu CSR na konkurenceschopnost, zlepšení zveřejňování informací a zpráv podniků z oblasti environmentální a sociální, zahrnutí CSR do učebních osnov a větší zaměření na mezinárodně přijaté závazky v oblasti CSR.

Svaz aktivně zapojen Sdělení Komise předcházela na globální i evropské úrovni řada iniciativ, do kterých byl Svaz aktivně zapojen a snažil se jednak ukázat dosavadní pozitivní přístup podniků v oblasti CSR, jednak omezit rizika a dopady vyplývající z nově přijatých či revidovaných závazků a globálních nástrojů: •

Svaz přispěl k formulování dvou materiálů BUSINESSEUROPE přijatých v roce 2009: Memorandu o CSR a Dokumentu o transparentnosti. Cílem obou stanovisek bylo prokázat, že evropské podniky ani v době krize nepolevily ve své společenské odpovědnosti a že CSR a koncept transparentnosti jsou součástí řídících procesů moderních podniků.

•

Svaz se aktivně podílel v rámci IOE a BIAC na procesu vytváření ISO 26000 CSR ve snaze připravit jednoduchý, srozumitelný a upotřebitelný návod pro podniky, jak aplikovat koncept CSR v souladu podmínkami, ve kterých operují.

•

Svaz se aktivně podílel ve spolupráci s BIAC na revizi Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti. Cílem bylo, aby tato norma nepodkopávala konkurenceschopnost podniků, aby vycházela z reality, neboť hlavní odpovědností podniků je zajistit růst a tvorbu pracovních míst. Pro podniky je nepřijatelný také jakýkoliv koncept založený na principu odpovědnosti podniků za aktivity třetích stran (due diligence).

Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Kaleidoskop z Bruselu: Konference na vysoké úrovni o flexikuritě, 14. 11. 2011, Brusel – průlom v politice pracovních trhů V prosinci 2007 přijala Rada EU Společné principy Flexikurity, včetně jejích čtyř komponentů, směřující k modernizaci pracovních trhů a podpoře nových forem flexibility a jistoty. Přijetí těchto principů všemi zainteresovanými stranami je považováno za průlom v politice pracovních trhů, které ukončilo tradiční názor, že flexibilita a jistota stojí nezbytně proti sobě, a potvrdilo, že podnikatelé i zaměstnanci mohou profitovat z větší flexibility a jistoty současně. Členské státy byly vyzvány, aby si vypracovaly vlastní koncept flexikurity odpovídající jejich národním podmínkám a aby vypracovaly společně se sociálními partnery strategie potřebných strukturálních reforem. Mezitím prošel koncept flexikurity zátěžovým testem v době finanční a ekonomické krize. Pracovní trhy v jednotlivých sektorech

a regionech byly poznamenány krizí s různou intenzitou. V mnoha státech přistoupily vlády ve spolupráci se sociálními partnery ke krátkodobým opatřením spočívajícím ve zkrácení pracovních úvazků v kombinaci se vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků. Sociální partneři znovu potvrdili svůj závazek k principům flexikurity svojí studií: Implementace flexikurity a úloha sociálních partnerů. Stěžejní iniciativa Evropské komise Agenda pro nové znalosti a pracovní místa přijatá v listopadu 2010 uznává, že shoda a důvěra mezi zainteresovanými stranami je zásadní pro efektivní politiky zaměstnanosti. Konference na vysoké úrovni o flexikuritě zhodnotila dosavadní výsledky v jednotlivých členských státech a otevřela novou etapu 12 2011


29

Small Business – Big World Snazší přístup k informacím a podpoře při působení na trzích mimo EU pro malé a střední podniky Evropské malé a střední podniky by měly lépe využívat rychle rostoucích vznikajících trhů, například v Číně, Indii, Rusku nebo v oblastech, jako je jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Tímto tématem, klíčovým pro řešení krize, se zabývá sdělení Evropské komise „Malé podniky, velký svět – nové partnerství na pomoc malým a středním podnikům při využívání celosvětových příležitostí“, které bylo zveřejněno 9. 11. 2011. Pouze 13 % malých a středních podniků se sídlem v EU působí na mezinárodní úrovni mimo území EU, ať již obchodují, investují nebo spolupracují se zahraničními partnery jinou formou. Z toho důvodu Komise pracuje na vytvoření soudržnější a účinnější strategie EU pro podporu malých a středních podniků na mezinárodních trzích. Toho by mohlo být dosaženo posílením služeb v oblasti podpory podnikání, zlepšením koordinace a využitím stávajících zdrojů, včetně sítě Enterprise Europe Network. Malé a střední podniky by tak získaly lepší přístup k důležitým informacím a nalezly podporu při úsilí o pronikání na nové trhy a hledání vhodných místních partnerů. Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání, uvedl: „Velké trhy mimo území Evropské unie, které vykazují vysoké rychlosti růstu, představují velkou příležitost pro malé a střední podniky z EU. Malé a střední podniky jsou hlavní ekonomickou silou Evropy. Pomáhat jim lépe využívat svůj potenciál na celosvětové scéně je jasnou prioritou pro podporu konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst.“

Strategie si klade za cíl zefektivnit podporu podnikům při jejich úsilí proniknout na trhy třetích zemí. Dokument se zabývá především poskytováním potřebných informací malým a středním podnikům, které chtějí rozšířit své podnikání mimo EU, dále zlepšením soudržnosti fungujících podpůrných aktivit, vyplněním existujících mezer v již dnes poskytovaných podpůrných službách a dále zajištěním rovnocenného přístupu malých a středních podniků ze všech členských států k poskytované podpoře. Mezi navrhovanými opatřeními je třeba v prvé řadě zmínit skutečnost, že Evropská komise nejprve důkladně zmapuje stávající podpůrné mechanismy, a to jak na evropské úrovni, tak na úrovni národní či regionální, a zaměří se na jejich zefektivnění. Cílem je dosáhnout koordinace na evropské úrovni tak, aby nedocházelo k duplicitám a aby byly vynaložené veřejné zdroje v této oblasti využívány nejlepším možným způsobem.

implementace konceptu flexikurity v Evropě – New Momentum for Flexicurity. Hostem konference byli László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování, a Czeslawa Ostrowska, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Polska. Diskuse v rámci konference vycházela z výsledků studie Tona Wilhagena, ředitele Výzkumného ústavu pro flexikuritu, Přehled praxe v implementaci flexikurity v Evropské unii. Konference

hledala odpověď na základní otázku, zda jsou principy přijaté v roce 2007 stále aplikovatelné na evropských trzích práce, zda je mix národních politik dostatečně účinný v době rozpočtových škrtů a stagnace tvorby pracovních míst, nebo zda je nutno přijmout nějaká další dodatečná opatření. http://www.spcr.cz/evropska-komise/konference-na-vysokeurovni-o-flexikurite-brusel-14-11-2011

Další informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/market-access/ internationalisation/index_en.htm Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU [email protected]

OECD zveřejnila ekonomický výhled - rizikem je vývoj eurozóny http://www.spcr.cz/oecd/oecd-zverejnila-podzimni-ekonomicky-vyhled-nejvetsim-rizikem-je-vyvoj-eurozony

Ekonomický výhled BUSINESSEUROPE http://www.spcr.cz/businesseurope/ekonomicky-vyhled-businesseurope-podzim-2011

Evropští sociální partneři zahájí jednání o pracovní době Společný dopis Evropských sociálních partnerů adresovaný komisaři Lászlu Andorovi http://www.spcr.cz/evropsky-socialni-dialog/evropsti-socialni-partneri-zahaji-jednani-o-pracovni-dobe 30


Technické vzdělání je projekt pro budoucnost foto zdroj SP ČR

Michal Kadera, CEBRE; Pavel Němeček TUL; Elina Lunová , MPO; Pavel Juříček, viceprezident SP ČR, předseda představenstva Brano Group, a.s.; Miroslav Malý, TUL; Markéta Heroutová,regionální manažer SP ČR; Václav Vaněk, ZČU Plzeň; Miroslav Václavík, VÚTS Liberec

Cestu k tomu, jak přesvědčit v tuzemsku studenty o tom, že mají studovat technické obory a tím zajistit dostatek vzdělaných odborníků pro domácí průmyslové firmy, se snažili najít účastníci kulatého stolu “Profil absolventa versus profil zaměstnance“. Ten uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Na akci byly přítomny dvě desítky nejvýznamnějších podnikatelů nejen z Libereckého kraje, ale i zástupci místní municipality a MPO či MŠMT. Podle průmyslníků dnes vypadá situace tak, že se na jedné straně sice stále skloňuje slovo konkurence a konkurenceschopnost, ale na druhé straně, především v oblasti školství, nejsou vidět žádné reálné kroky, které by k tomuto cíli vedly. Zástupci průmyslu veřejnosti poukázali na fakt, že 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) ve staré Evropě je průmysl, ČR má 33 procentní zastoupení průmyslu bez stavební výroby a dopravy, pro porovnání v USA je průmysl se podílí na HDP podle čísel z roku 2010 17 procenty. Vyplývá z toho jediné – Evropa, která závisí spíše na službách, nemůže České republice diktovat počty vysokoškolsky vzdělaných lidí a směry, ve kterých mají

studovat. „Nesmíme jen tupě pokračovat v tom, co zde zavedly předchozí vlády, že se budeme vzdělávat především humanitně,“ konstatoval Ing. Pavel Juříček, Ph.D., předseda představenstva Brano Group a.s. a viceprezident SP ČR. Diskuse se konala pod záštitou rektora TUL prof. Dr. Ing. Zdeňka Kůse, který ve svém krátkém příspěvku zejména vyzdvihl dle jeho názoru zásadní problém – jak přinutit absolventy středních škol, aby šli studovat technické obory. Studenti totiž díky postoji společnosti začínají mít názor, že je dobré mít titul, ale nemusí mít znalosti, což je smrtící myšlenka, protože již nyní zde máme desítky tisíc studentů na školách, které produkují tituly a nikoliv zaměstnatelné absolventy. Další z problémů definoval Ing. Jiří Myšák, člen představenstva a personální ředitel společnosti VEBA: „Problémem našeho školství je především to, že zákazníkem škol jsou ambiciózní rodiče nerozhodných dětí a nikoliv trh práce“. Doc. Ing. Miroslav Malý, rektor fakulty strojní připomněl, že na jaře letošního roku byla založena Asociace děkanů technických fakult, která má za cíl zavést diskutované záležitosti, týkající se konkurenceschopnosti jednotlivých VŠ, potažmo jejich absolventů, rychle do praxe.

Všeobecný názor zástupců zaměstnavatelů, je tedy takový, že je třeba zavést zpět duální mechanismus, či jím inspirovaný německý systém školství. Stát si za posledních 20 let usurpoval mechanismy školství a nechal v podstatě rozhodovat o trhu práce rodiče školáků. Další potřebou je znovuzavedení polytechnické výuky. Zaveďme ji znovu – je stále možné najít mechanismy, firmy to rády podpoří – když to začneme teď, tak první výsledky budou až za 15 – 20 let! SP ČR podporuje zavedení zkoušek v 5. a 7. třídě a rušení víceletých gymnázií, dále také projekty zaměřené na podporu výuky matematiky a fyziky. Vždyť i sám pan premiér zmínil na Sněmu SP ČR v Brně, že by rád podpořil a uvedl v život nějaký projekt typu, Celé Česko se učí matematiku“. A zpět k tématice vysokých škol. Co se týká bakalářského studia, SP ČR je zcela pro to, aby bylo zavedeno pětileté inženýrské studium. Bakaláře nechme spíše pro humanitní obory a obory s jinou oblastí než technika. Na závěr se zástupci průmyslu shodli, že základ je ve skutečnosti v mínění veřejnosti. Tj. dokud nebude možné spustit mediální kampaň, která bude pravdivě informovat o možnostech technických oborů a dokud toto nebudou prosazovat i nejvyšší představitelé státu, trvalá změna bude pomalá či nemožná. Účastníci kulatého stolu se tak domluvili, že výstupem bude dopis adresovaný ministrům a vládě, který bude odrážet jejich reálné požadavky v oblasti změn ve školství. Markéta Heroutová regionální manažerka SP ČR pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj [email protected]

12 2011


31

Manažeři mají vize, jen neumí vypnout Svaz průmyslu a dopravy ČR byl spoluorganizátorem jedinečného šetření – Sondy do života manažerů v ČR, které by mělo v příštím roce pokračovat jejich dalším hlubším zkoumáním. Nejdůležitější hodnotou je pro tuzemské manažery to, aby jejich společnost byla považována za spolehlivou a důvěryhodnou. Kladou důraz na kvalitu práce a spokojenost zákazníků. Je to součást osobní vize, kterou má 90 procent z nich. Vyplývá to z ojedinělého projektu – dotazníkového šetření, které provedla Česká manažerská asociace (ČMA) ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Realizátorem byla výzkumná agentura Ipsos Tambor. V reakci na to, že absolutní většina manažerů má jasně daný cíl, kterého chce v životě dosáhnout, reagoval František Kulovaný jr., ředitel společnosti BAEST Machines & Structures, a.s., oceněný Manažer roku 2010 – Vynikající manažer střední firmy do 250 zaměstnanců: „Kdo neplánuje budoucnost, tak žádnou nemá“. Většina manažerů uvedla, že má pro dosažení těchto svých cílů dostatek vnitřní motivace a energie. Jedním

32

Co vás zajímá …

dechem ale dvě třetiny z nich dodávají, že této energie měli dříve více. „Většina manažerů přiznává, že měla dříve více energie pro dosažení plánovaných cílů. Je zde vidět souvislost s nedostatečnou vyvážeností soukromého a pracovního života, což se může projevit i v poklesu aktivit manažera. O to jsou důležitější osobní vlastnosti manažera, jak se mu daří s tím vypořádat i v této ekonomicky a společensky složité době,“ dodává k výsledkům Tomáš Macků, Research & Communication Director výzkumné agentury Ipsos Tambor. Nejdůležitějšími životními hodnotami pro manažery je žít ve spokojené rodině (jako velmi důležitou ji uvedlo 82 % procent manažerů), mít práci, která má smysl a je užitečná (79 %) a mít děti (77 %). „Není jednoduché skloubit pracovní stres manažera a rodinu,“ poznamenala Petra Škopová, obchodní ředitelka RENOMIA AGRO, Manažerka roku 2006. Podle ní je však pozitivní

trend, že se do vysokých manažerských funkcí dostává stále více žen. Za nejméně důležité životní hodnoty označili manažeři snahu vydělat hodně peněz (pouze 16 % to považuje za klíčovou hodnotu), být oblíbený mezi lidmi (jen 20 % manažerů považuje tuto hodnotu za velmi důležitou), dosáhnout významného postavení (jen 23 % manažerů to uvádí jako velmi důležitou hodnotu). „Málokterý manažer chce být oblíbený u svých zaměstnanců. Ale chce, aby si ho lidé vážili a měl autoritu,“ poznamenal k závěrům šetření Zbyněk Frolík, řídící společník a jednatel společnosti LINET, oceněný prezidentem republiky Medailí za zásluhy, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a vítěz soutěže Manažer roku 2009. Co se týká rozdělení času mezi práci a soukromý život, pouze polovina manažerů je s tímto spokojená. Více než třetina z nich je spokojena jen napůl a každý desátý manažer spokojen není.

Manažeři nejčastěji pracují 8 až 10 hodin, jedna třetina dokonce více než 10 hodin denně. Nejdéle průměrně denně pracují manažeři ze sektoru služeb, kde 40 % dotázaných uvedlo, že pracují více než 10 hodin denně. S občasnou nebo pravidelnou prací o víkendu mají zkušenosti téměř všichni manažeři. Nejčastěji však o víkendu pracují manažeři ve službách – polovina deklaruje pravidelnou práci o víkendu. Jak ukazují některé další průzkumy, v mezinárodním srovnání nejsou naši manažeři časově vytěžování nijak nadprůměrně a v pracovní zátěži se neliší od ostatních evropských států. Liší se však v neschopnosti relaxovat. To je v rozporu s výroky výrazné většiny našich manažerů, kteří tvrdí, že se ve svém životě snaží žít zdravým životním stylem (69 %), umět si stanovit hranice, říci ne (64 %) a dokázat kontrolovat svůj stres (59 %).

Potvrzují to sami respondenti tím, že téměř polovina z nich (45 %), nedokáže během dne ani na chvíli „vypnout“. Pouze desetina z nich (11 %) se zcela ztotožnilo s názorem, že svůj pracovní den začíná relaxační činností. Cíle, které vnímají manažeři ve své práci jako nejdůležitější je snaha o to, aby jejich společnost byla považována za spolehlivou a důvěryhodnou (87 %), celková kvalita práce (78 %), spokojenost externích a interních zákazníků (76 %). Oproti tomu uspokojování potřeb a požadavků zaměstnanců stojí na žebříčku priorit manažerů na posledním místě. Za velmi důležitou prioritu to považuje jen 37 % manažerů a snižování nákladů (36 %) a zisk (37 %) manažerů. Cíle, které se společnostem manažerů daří naplňovat nejlépe, je být spolehlivou a důvěryhodnou společností, dosahovat

spokojenosti externích a interních zákazníků a odvádět celkově kvalitní práci. Problematická je oblast „čerpání z aktuálních poznatků vědy a výzkumu“. „Tuzemští manažeři mají pocit, že se jim a jejich společnostem nedaří v dostatečné míře využívat výsledky výzkumu a vývoje v České republice. Již delší dobu poukazujeme na potřebu zásadních změn ve financování vědy a v systému výzkumu a vývoje zejména ve prospěch aplikovaného výzkumu,“ uvedl Pavel Kafka, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident ČMA. Téměř dvě třetiny manažerů si totiž myslí, že česká věda a výzkum neprodukuje dostatek tvůrčích myšlenek, které jsou aplikovatelné v jejich oboru – výrazně více mají tento názor manažeři ze sektoru výroby. I to může být jeden z důvodů, proč se domnívají, že jejich společnosti nejsou dostatečně inovativní. Co se týká sebevědomí, v tom se tuzemští manažeři neliší od ostatních Evropanů. Téměř 80 procent z nich bez ohledu na postavení v zaměstnání a předmět činnosti společnosti se domnívá, že kvalita jejich práce je srovnatelná s kvalitou práce obdobných top manažerů v zahraničí. V šetření bylo osloveno na sedm stovek vrcholových manažerů, majitelů firem a středního managementu – v rozdělení na výrobu, služby a instituce/státní správu. Většina respondentů byli finalisté soutěže Manažer roku, jejímž vyhlašovatelem je ČMA, SP ČR a také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Počet kompletně vyplněných dotazníků byl 135, na některé otázky odpovídalo i o několik desítek respondentů více.

prezentaci průzkumu naleznete na http://www.spcr.cz/files/sonda_A.pdf

Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR [email protected]

12 2011


33

„Bezpečnost na prvním místě“ – jen tvrzení na papíře nebo skutečný postoj firmy? Rozhovor s Ing. Robertem Chlebišem – tajemníkem České technologické platformy bezpečnosti průmyslu Co si máme představit pod názvem Česká technologická platforma bezpečnosti průmyslu? Posláním České technologické platformy bezpečnosti průmyslu (dále jen CZ-TPIS) je posilovat a rozvíjet bezpečnost průmyslu v České republice, identifikovat potřeby České republiky v této oblasti a následně je prosazovat na evropské úrovni. CZ-TPIS má svou činností zastřešit propojování průmyslových podniků, univerzit, výzkumných a státních organizací a vytvořit tak jakýsi „most“ mezi vědou, výzkumem a průmyslem v oblasti bezpečnosti průmyslu.

Jaké cíle si klade CZ-TPIS? Nedávno byl na serveru Novinky.cz publikován velmi hezký článek s názvem: „Bezpečnost práce je v Česku stále Popelkou“ a my bychom rádi přispěli k tomu, aby se tato situace změnila. Z Popelky se nakonec stala královna, tak proč by bezpečnost neměla získat pozici, která jí patří? Vždyť jde o život a zdraví – co může být důležitějšího?

Proč jste se rozhodli uspořádat Safety Culture Award? Máme soutěže o nejlepšího zaměstnavatele, o nejlepší banku, oceňujeme podniky za společenskou odpovědnost, ale chybí nám srovnání toho, jak firmy pečují o zdraví a bezpečnost svých pracovníků. Jde přece o to nejdůležitější - životy a zdraví zaměstnanců. Proto bychom měli vědět, které firmy jsou v této oblasti nejlepší a ohodnotit jejich úsilí.

34

Co vás zajímá …

V ČR existuje ocenění Bezpečný podnik, nestačí to? Bezpečný podnik je velmi dobrý počin, který se výrazně podílí na zvyšování bezpečnosti práce ve firmách. Jde však o získání ocenění, které je firmě propůjčeno na určitou dobu. Safety Culture Award se zaměřuje na vyhodnocení a zviditelnění nejlepších firem v této oblasti. CZ-TPIS si navíc klade za cíl využít zkušenosti nejlepších pro další zkvalitnění celkové úrovně bezpečnosti práce v ČR.

V poslední době se toho v oblasti bezpečnosti udělalo hodně, je stále ještě co zlepšovat? V roce 2010 strávili Češi více než dva a půl milionu kalendářních dnů v pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů. Z celkového počtu 51 678 evidovaných případů jich 121 skončilo smrtí. To je o 16 úmrtí více, než v roce předcházejícím. Jen v prvním pololetí roku 2011 evidoval Státní úřad inspekce práce již 22 884 pracovních úrazů. Tato čísla hovoří za vše.

Nestačilo by ocenit firmy s nejnižším počtem úrazů? To by možná bylo jednodušší, ale nesplnilo by to náš cíl. Mnoho firem se koncentruje pouze na snížení počtu nehod. Ale kultura bezpečnosti a účinná práce v oblasti bezpečností znamenají mnohem více. Firmy, které mají vysokou kulturu bezpečnosti, kladou velký důraz na ochranu života a zdraví zaměstnanců. V důsledku toho jsou do práce v oblasti bezpečnosti zapojeny všechny stupně hierarchie firmy. Bezpečnost je pro celou firmu společnou hodnotou a ne pouze proklamací. Vysoká kultura bezpečnosti má vliv nejen na počet nehod a nemocí z povolání, ale zlepšuje atmosféru a motivuje zaměstnance k bezpečné a efektivní práci.

Jaký je stav kultury bezpečnosti ve Vaší rmě? Chcete zlepšit kulturu bezpečnosti ve Vaší společnosti? Pokud ano, využijte šanci, kterou nabízí soutěž Safety Culture Award! Pomocí Safety Culture Award chceme dát možnost kulturu bezpečnosti měřit a srovnávat. Soutěž Safety Culture Award stanoví pozici rmy a ukáže silné a slabé stránky v oblasti bezpečnosti.

Bude zapojení do soutěže spojeno se zaváděním nějakých předpisů nebo opatření? Ne, soutěž hodnotí současnou situaci. Proto v prvním kole soutěže firmy pouze vyplní dotazník, pomocí kterého získáme základní informace o úrovni firmy v oblasti bezpečnosti.

V soutěži Safety Culture Award můžete vyhrát zajímavé ceny. Především ale získáte informace o stavu kultury bezpečnosti ve Vaší rmě a poznatky, jak ji i nadále účinně rozvíjet.

=0Ďġ7(6,6928.8/7858%(=3(ÿ1267,

2012

Kdo bude soutěž vyhodnocovat? Pro vyhodnocení soutěže jsme vybrali německou firmu Kirschstein&Partner, která se touto oblastí zabývá již téměř třicet let a má bohaté zkušenosti a vlastní know-how.

Proč by se firmy měly do soutěže zapojit? 1. Všechny firmy bez ohledu na to, zda projdou do dalšího kola, obdrží zpětnou vazbu a základní informace o silných a slabých místech v oblasti kultury bezpečnosti. 2. Ve druhém kole mohou firmy získat podrobnější informace o kultuře bezpečnosti ve formě Mřížky kultury bezpečnosti. 3. Dobré umístění zvýší prestiž firmy a zviditelní její výsledky – počítáme s mediální kampaní po ukončení soutěže. 4. Pro nejlepší je připraveno velké množství cen, které budou předány na závěrečném finále v květnu příštího roku v Ostravě.

Kde je možné najít podrobnější informace a soutěžní dotazník?

SAFETY CULTURE AWARD V soutěži budou oceněny ty společnosti, které mají nejen dobrou organizaci bezpečnosti, ale zároveň dokázaly trvale integrovat bezpečnost do života rmy.

Získejte informace, jak se stát ještě lepším! Více informací na www.cztpis.cz Pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a Moravskoslezského kraje Záštita:

Odborní garanti:

K i r s c h s t e i n & Pa r t n e r

Partneři soutěže:

Veškeré potřebné informace najdou zájemci na www stránkách CZ –TPIS. ®

Mediální partneři:

12 2011 -reklama-spectrum102x270.indd 1


35

17.11.2011 21:51:2

Uhlí neznamená jenom zkázu Příběh těžařské společnosti OKD se začal psát už před desítkami let. A vychází z toho, že černé uhlí využívali lidé už v pravěku. Organizovaná těžba však má v moravskoslezském regionu poměrně krátkou historii trvající přibližně 200 let. Její počátky jsou na severu Moravy a ve Slezsku spojeny především se jménem šlechtického rodu Larisch-Mönichů. Zárodek OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností postaveno pod národní správu pod hlavičkou Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů Ostrava. Koncern zahrnoval celkem 32 doly, devět koksoven, deset báňských elektráren, železárny v Třinci a Vítkovicích a několik dalších průmyslových podniků. Nejvyšší produkce, a to 24,7 milionů tun, bylo dosaženo v roce 1980. Státní etapa vývoje OKD byla skončena datem 1. ledna 1991, kdy se firma transformovala na akciovou společnost Ostravsko-karvinské doly.

OKD po roce 1990 Tímto datem zahájila firma proces restrukturalizace, která byla především reakcí na rychlý útlum těžby na Ostravsku, následné snižování stavu pracovníků a postupnou privatizaci podniku. V letech 1990–2001 skončila těžba v ostravské a petřvaldské části revíru na území o velikosti 180 km2. V roce 1998 stát prodal svůj většinový podíl a majoritním vlastníkem se stala společnost KARBON INVEST. Ta na podzim roku 2004 odkoupila zbývající státní podíl ve společnosti a stala se hlavním akcionářem OKD. Ještě téhož roku získala většinový podíl v koncernu KARBON INVEST společnost RPG Industries Ltd., kterou vlastní skupina mezinárodních institucionálních a soukromých investorů. V prosinci 2005 schválilo představenstvo OKD záměr rozdělit společnost. Hlavní (těžební) činnost přešla na nástupnickou společnost OKD. Ostatní aktivity, které přímo nesouvisejí se základní těžební činností, byly vyčleněny do dalších společností. V dalších letech skončila hlavní část restrukturalizace celé skupiny RPG, přičemž těžba černého uhlí a produkce koksu v České republice a Polsku byly soustředěny do společnosti New World Resources (NWR), která se tak stala jedním z největších producentů černého uhlí ve střední Evropě. Společnost NWR je stoprocentním vlastníkem společnosti OKD. Na jaře roku 2008 byly akcie společnosti NWR úspěšně uvedeny na burzy v Praze, Varšavě a Londýně. V případě pražské burzy šlo o vůbec největší emisi akcií v historii, v případě londýnské o jednu z největších emisí roku 2008.

36

Dobrá zpráva

těžby do okrajových částí Orlové (Výhoda) a Karviné (Staré Město), což přináší mnoho konfliktních situací. Těžaři jsou přitom ne vždy spokojeni s tím, co se o sobě v médiích dozvědí. „Zkratkovité reportáže nás velmi často popisují jako dobyvatele a nevěnují pozornost objektivním přínosům firmy pro region,“ řekl mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol.

PR nejsou jen inzeráty

Nová éra těžařů Řízení firmy převzal v roce 2007 management namíchaný ze znalců ostravsko-karvinského revíru a zahraničních manažerů se zkušenostmi s řízením šachet v nejvyspělejších těžařských oblastech. Zisk desítek či stovek milionů, které firma vykazovala jako státní či polostátní podnik, se díky novému přístupu k podnikání zvýšil na miliardy korun. Nový management přišel s komplexními změnami ve všech oblastech – od technického a inženýrského řízení přes bezpečnost až po nový přístup k zaměstnanecké politice. V letech 2008 – 2010 firma investovala téměř 10 miliard korun do nových těžebních technologií, což znamenalo nejen výrazné zvýšení efektivity a bezpečnosti práce, ale také prodloužení životnosti jednotlivých dolů. Zároveň firma vložila přes půl miliardy korun do nákupu nových bezpečnostních a technických pomůcek pro zaměstnance. Tato v rámci novodobé české ekonomiky zcela mimořádná investice do oblasti bezpečnosti práce přinesla v posledních pěti letech snížení počtu pracovních úrazů téměř o polovinu. V souvislosti s novou perspektivou OKD se firma začala věnovat také vzdělávání současných i budoucích pracovníků. Investovala do vzniku moderního Centrálního vzdělávacího střediska v areálu Dolu Darkov. Mimořádným počinem bylo obnovení hornického učňovského školství po téměř dvaceti letech. První třídy pro důlní zámečníky a elektrikáře byly otevřeny v roce 2009, v roce 2012 již tito učni nastoupí do důlních provozů.

Riziko je tu pořád I přes změnu všech systémů musí OKD i dnes čelit mnoha rizikům. Těžba uhlí je totiž pořád závislá na přírodních podmínkách, se kterými se musí vypořádat inženýři při projektování i horníci při své každodenní práci v dole. Další rizika přináší postup těžby do nových lokalit. Firma je v těch chvílích vždy závislá na legislativě a také na jednání s obcemi, vlastníky pozemků i obyvateli. Aktuálně OKD plánuje rozšíření

Změna vztahů s veřejností tak je pro nové vlastníky OKD stejně důležitá, jako modernizace důlních technologií. „Jakékoliv průmyslové aktivity mají u mnoha lidí velmi špatnou pověst. Našim cílem je to změnit,“ řekl Vladislav Sobol. Těžaři, na které podle Sobola lidé desetiletí nahlíželi jako na moloch, před jehož praktikami není úniku, se tak nyní chtějí stát dobrým sousedem lidem, kteří v regionu žijí. Do ohniska pozornosti se proto dostala přeměna území zasažených důlní činností na lokality, které budou opět sloužit lidem. Firma začala transparentně diskutovat o svých plánech se zastupiteli i obyvateli hornických měst a obcí a v médiích začala vysvětlovat, jak je uhlí důležité pro českou ekonomiku i pro život každého obyvatele. Jeden z největších počinů novodobé OKD nastal v únoru 2008 založením Nadace OKD, která se brzy stala druhou největší firemní nadací v České republice. Za necelé čtyři roky podpořila více než tisícovku neziskových projektů částkou kolem 180 milionů korun. Zaměřuje se na podporu zdravotnictví a sociálních služeb, kulturní a volnočasové projekty, životní prostředí i rozvoj místních tradic. Specialitou nadace je program Pro Evropu, díky grantům poskytnutým v tomto programu na přípravu projektů pro Evropskou unii již neziskovky získaly desítky milionů korun z Bruselu.

OKD je jedním z největších zaměstnavatelů Společnost OKD na sklonku roku 2011 zaměstnává přes 17 tisíc lidí (z toho kolem 13 500 vlastních zaměstnanců), jejich průměrná mzda letos za prvních deset měsíců výrazně převýšila 33 tisíc korun. Na Karvinsku a Frýdecko-Místecku provozuje čtyři doly (ČSM, Darkov, Karviná, Paskov). Těžba v nich měla podle dřívějších plánů v nejbližších letech končit, nové těžební technologie ale umožní těžit zásoby, se kterými firma původně nepočítala. Společnost tak má připraveny těžební plány minimálně na dalších 20 let. Pavel Daniel sekce RLZ a krajských zastoupení [email protected] foto zdroj OKD

12 2011


37

Technologický profil ČR v roce 2011 Technologický profil České republiky je projektem v rámci programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy KONTAKT se zahájením v roce 1998. Za 13 let svého trvání se stal důležitým vyjádřením inovačního potenciálu ČR. Svaz průmyslu a dopravy ČR spolupracuje v rámci svých projektových aktivit na tomto projektu jako garant údajů o inovačních firmách v databázi subjektů, působících v inovačním procesu. Řešitelem projektu je od roku 1998 Asociace inovačního podnikání ČR, která je členem SP ČR. Základním výstupem projektu je databáze subjektů působících v celém inovačním procesu. Inovační proces je členěn na fáze „Vymyslet“, „Vyrobit“, „Prodat“ a na část nazvanou „Inovační prostředí“. Z toho členění vyplývá i struktura databáze, která je unikátní v tom, že obsahuje subjekty působící v základním výzkumu, aplikovaném výzkumu, vysokém školství, výrobě, službách, poradenství, legislativě a řízení atd. Těchto subjektů je v databázi nyní 3052 a jsou rozděleny podle typu organizace na 15 skupin: • Vysoké školy a jejich fakulty • Hospodářské komory • Pracoviště Akademie věd ČR • Ministerstva • Resortní výzkumné • Poradenské organizace organizace • Regionální rozvojové • Privátní výzkumné agentury organizace • Regionální poradenská • Pracoviště transferu a informační centra technologií • Inovační firmy • Vědeckotechnické parky • Technologické platformy • Asociace, spolky a sdružení • Výzkumná centra Přínosem databáze je zejména to, že kromě obvyklých kontaktních a běžně dostupných údajů obsahuje i údaje o technologiích, kterými se subjekty zabývají a popis činnosti formou volného textu. Databáze Technologický profil ČR je v jednotlivých letech řešení prezentována na multimediálním CD-ROM Technologický profil ČR v české a anglické mutaci. Dále je v provozu česká a anglická varianta databáze Technologický profil ČR na Internetu na adrese www.techprofil.cz. Internetová podoba obsahuje široké možnosti výběru subjektů z databáze, obsahuje i možnost výběru podle mapy krajů. Aktualizace a rozšíření záznamů provádějí garanti za jednotlivé části databáze, v současné době jsou to následující organizace: Asociace inovačního podnikání ČR (AIP ČR), Asociace poradenství v podnikání ČR (APP), Asociace výzkumných organizací (AVO), Česká Asociace rozvojových agentur (ČARA), Jihočeská asociace pro inovační podnikání (JAIP), Společnost

38

Výzkum, vývoj a inovace

vědeckotechnických parků ČR (SVTP ČR), Svaz průmyslu a dopravy (SP ČR), Technologické inovační centrum Zlín a Útvar rozvoje Hlavního města Prahy. Dalšími dlouholetými partnery projektu jsou Česká společnost pro nové materiály a technologie (ČSNMT) a Česká společnost pro jakost (ČSJ). Pro SP ČR je důležitá možnost pomocí projektu Technologický profil ČR sledovat zapojení inovačních firem do průmyslového VaVaI a zejména aktivity v projektech VaV i Operačních programech. Předmětem řešení tohoto projektu totiž není jen aktualizace a rozšíření databáze subjektů Technologický profil ČR. Jedná se také o shromáždění informací o vyhlášených programech mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, informací o databázích inovačních produktů (výrobků, technologií nebo služeb) a informací o odkazech prezentování výzkumu a vývoje na vybraných vysokých školách, o síti vědeckotechnických parků v ČR, o prezentaci poradenských organizací pro inovační podnikání a odkazy na další důležité informační zdroje např. prezentace regionálních inovačních strategií v jednotlivých krajích apod. Při prezentování informací shromážděných na CD-ROM a na www.techprofil.cz jsou využívány jak pravidelné konference, sympozia a výstavy, které pořádá nebo kterých se účastní Asociace inovačního podnikání ČR jako řešitelská organizace, tak i obdobné akce pořádané spolupracujícími organizacemi. Projekt Technologický profil České republiky slouží 13 let k získávání informací o inovačním prostředí České republiky a je velmi vítaným zdrojem informací pro zahraniční zájemce o spolupráci ve vědě, výzkumu a při hledání partnerů v inovačních firmách. To dokládá i návštěvnost webu www.techprofil.cz, která dosahuje průměrně 6 tisíc přístupů měsíčně, a to prakticky z celého světa. Technologický profil na CD ve verzi 11 dosáhl v roce 2010 nákladu 5000 ks a je rozšiřován mnoha způsoby včetně zahraničních zastoupení ČR. Úkolem Svazu průmyslu a dopravy ČR je aktualizace údajů o inovačních firmách zařazených v databázi Technologického profilu, kterých je téměř jeden tisíc a prezentace výsledků řešení TP ČR na akcích, které pořádá. Důležitou formou prezentace projektu je i využití CD Technologického profilu ČR při zahraničních podnikatelských misích organizovaných SP ČR. Současná etapa řešení projektu končí rokem 2011, pokračování projektu je i v zájmu SP ČR s tím, že projekt by v budoucnu kladl ještě větší důraz na podporu inovací a tím i konkurenceschopnosti průmyslu v ČR. Pavel Dzida Výzkum, vývoj a inovace [email protected]

w w w. c z e c h c o a l . c z

moderní česká energie

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Recommend Documents