SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 09 2012

Co se zlatou medailí z Londýna a co ze strojírenského veletrhu?

................................................. Sněm a India show na MSV Analýza: jak podniky odolávaly krizi 2008–9 Pakt pro růst a zaměstnanost – vize a realita

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

1600 subjektů 117 členských firem 30 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz kovohutnického průmyslu

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz plastikářského průmyslu ČR

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců

Svaz sléváren ČR

domácích spotřebičů

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká manažerská asociace

Svaz výrobců cementu ČR

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců vápna České republiky

Českomoravská elektrotechnická asociace

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie středního stavu České republiky

ICT UNIE, o. s.

Partneři

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, V. Smrčka, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážení členové Svazu, přátelé! Chtělo by se mi vám oznámit těsně před konáním našeho Sněmu při zahájení 54. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, že recese skončila a čekají nás roky oživení ekonomiky a prosperity a že letošní rok je konečně tím momentem obratu. Chtělo by se mi vám říci, že se zásadně změnilo podnikatelské prostředí tak, že více jak 11 750 tuzemských firem v daňových rájích už nemá důvod tam přebývat a vyvádět od nás ročně 40 miliard korun. Chtělo by se mi říci, že korupce u nás už nemá šanci bujet a připravovat tuto zemi o více jak 60 miliard korun ročně. Chtělo by se mi říci, že rodiče a jejich děti považují za čest být vyučeným technikem, vysokoškolákem technického zaměření, a že například obor robotiky nemusí marně hledat studenty po celém světě. A také, že naše potomky vzdělávají profesionálové, kteří matematiku nechápou jen jako počty, nýbrž jako způsob logického myšlení, které naši ekonomiku a společnost obohacuje a umožňuje jí konkurovat světu. Chtělo by se mi říci, že míra nezaměstnanosti je přívětivá, neboť náš vzdělávací systém nepouští na pracovní trh neuplatnitelné absolventy humanitních a ekonomických oborů. Chtělo by se mi říci, že naše věda a instituce, které ji vytvářejí, jdou ruku v ruce s naší ekonomikou. Že jim nejde jen o přerozdělování peněz, ale o řešení budoucnosti naší země. Protože pokud u nás nebudou průmysl a silná ekonomika naplněné inovacemi a aplikovaným výzkumem, jen těžko si můžeme v příštích letech finančně dovolit nákladné výzkumné ústavy a naší ekonomice vzdálená zkoumání. Chtělo by se mi říci, že došlo k zásadní změně v chápání politiků, že byznys je studnicí zkušeností a tím nejlepším rádcem, který musí brát v úvahu. Bez naslouchání těmto zkušenostem jsou politici odsouzeni k přehmatům a omylům, přinášejícím byznysu, občanům a celé naší zemi těžké rány. Chtělo by se mi říci, že vláda premiéra Petra Nečase s původním nevídaným mandátem 118 hlasů, dosáhla od doby, kdy jsme jej poprvé potleskem před třemi lety vítali na našem Sněmu, těch slíbených reformních záměrů. Chtělo by se mi říci, že koalice se nestala součástí parciálních zájmů a „těkavé politiky“, k níž patří permanentní změny na ministerských postech, a že my jako zástupci byznysu máme ve vrcholové politice stabilní a profesionální partnery. To vše bych vám jako životní optimista rád oznámil. Jen pouze malá část z těchto přání a našich požadavků se však naplňuje. Vnímám složitosti vládnutí a rozhodování vládních činitelů, zejména ohledně snižování deficitu státního rozpočtu v době, kdy je nezbytné podpořit ekonomický růst. Celou dobu s vládou a politiky aktivně jednáme. Stále jim opakujeme, že musí přijímat rozhodnutí, která by nezatěžovala nás podnikatele. Poslanec, který zvedne ruku pro nějaký zákon, mnohdy ani neví, kolik bude jeho hlas stát každý podnik v této zemi. Tisíce, miliony, stovky milionů korun. Příkladů je nekonečno. Vážení členové svazu, jako prezident nejvýznamnějšího sdružení zaměstnavatelů v zemi vidím kolem sebe a oceňuji neuvěřitelné schopnosti našich vlastníků a manažerů, kteří po krutých zkušenostech krizových let 2008 a 2009 dokážou s takovým nábojem zvládat i současnou recesi. Každý zodpovědný a alespoň nepatrně skromný politik či občan by měl před nimi s úctou smeknout. Takoví lidé si zaslouží prostředí, ve kterém se dobře podniká. Chci vás ubezpečit, že neotálíme, nevyčkáváme, neskládáme zbraně. Naopak, jsme aktivní, jednáme, tlačíme, lobbujeme za naše společné zájmy. Chceme a budeme o nich hovořit na našem Sněmu, kam vás jako naše členy osobně zvu. Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Úvodní slovo

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma Co se zlatou medailí z Londýna a co ze strojírenského veletrhu? . . . . . 05

MSV Letošní Sněm – očekává se kritická debata kapitánů průmyslu a vlády . . . . 08

Jednáme o důležitých tématech pro průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 K soudu se pokaždé nemusí, stačí mediace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Co nového v Parlamentu . . . . . . . . . . . . 24

Podpora exportu Svaz pomůže členských firmám při získávání víz do Číny . . . . . . . . . . . . . . 37

Otázky pro Pohled médií Horké letní měsíce – chlad špatných zpráv . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Elektronické mýtné nabízí důležité informace o dopravě . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Co Vás může zajímat Nekvalitní pojištění stále převládá . . . . 40 Dobrý podnikový právník je základem prosperující firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Do dolů a hutí na Ostravsku vstupují nové technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

India show – příležitost k byznysu . . . . 09 Průmysl vystavuje v Brně . . . . . . . . . . . . 10 Českému strojírenství se daří . . . . . . . . . 12 Veletrh je především o setkávání firem se zákazníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Anketa: S čím novým, inovativním, přicházíte na strojírenský veletrh v Brně? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Pramet chce procento světového trhu . . . 16 Jak budou vypadat digitální továrny . . . . 17 Cesta na rozvojové trhy vede přes investice s rozvojovou podporou . . . . . . 18 Porozumění informacím jako základ pro fundované rozhodování . . . . . . . . . . . 19

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

Globální a evropský rozměr Přispěje Kypr k lepší Evropě? . . . . . . . . 28

Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.; Konference Agenturní zaměstnávání; JOB CHALLENGE

Fakta o Kypru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Víceletý finanční rámec bude nyní pod taktovkou Kypru . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Evropská rada přijala Pakt pro růst a zaměstnanost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Vliv ekonomické krize na výsledky podniků v České republice . . . . . . . . . . . 20

Oslavme společně výročí jednotného trhu EU . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Evropa získala podporu G20 k větší integraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

04

Co se zlatou medailí z Londýna a co ze strojírenského veletrhu? Firmy, které získaly Zlatou medaili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně připouštějí, že jim ocenění přináší také obchodní prospěch. Do soutěže se hlásí i opakovaně. Zlaté medaile z Londýna se budou třpytit ještě několik let po té, co ji sportovcům pověsili na krk. Po čase to nebude ale jen třpyt sportovního úspěchu. Olympijské zlato je téměř sázkou na jistotu, že sportovec bude úspěšný také na poli svého byznysu. Kdo získá zlatou medaili, může počítat se zájmem sponzorů, nabídkami lukrativních reklam a vyšších honorářů za sportovní závody. Tím nejlepší sportovec získává prostředky pro další sportovní přípravu, lze předpokládat, že dosáhne nových úspěchů. A jak je na tom ten, kdo získá zlatou medaili na veletrhu, konkrétně na Mezinárodním strojírenském veletrhu?

Trojnásobní vítězi oslavují Má zlatý medailista ze strojírenského veletrhu nějaký ekonomický prospěch? „Kdybychom byli sportovci, tak soutěžíme na sportovištích, protože jsme strojaři, jdeme soutěžit na veletrh,“ říká Ondřej Tyc, výrobní ředitel a syn majitele společnosti Strojírna Tyc. Zlatou medaili získala na MSV v roce 2000, potom v roce 2007 a naposledy loni. Byla to třetí medaile, pro třetí modelovou řadu strojů. Firma se tak zařadila mezi nejúspěšnější medailisty na brněnském veletrhu.

09 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

A slaví, když dostanou medaili? „A jak, to byste se až divil, ale to tam radši ani nepište,“ reagoval Ondřej Tyc na otázku Spektra. První srovnání je tedy na světě a je zřejmé, že charakter oslav je velice podobný tomu, co hlásí sportovci o své radosti ze zlatého kovu získaného na stadionu. „Zákazník potřebuje, aby mu stroj fungoval, ne že máme medaili ve vitríně,“ vyjádřili se Tyc k otázce, zda se zákazníci zajímají o zisk medaile. Obchodní přínos pocítila firma hned na veletrhu. Pro oceněný stroj zde získala tři zákazníky. Jednalo se o multifunkční šestiosé obráběcí centrum portálové konstrukce. Zlatou medaili získal stroj v kategorii nejlepší inovační exponát – komerční produkt. Od veletrhu pak na stroj podepsali ještě další smlouvy, u nichž bylo zřejmé, že zákazníci si je našli na veletrhu. Ondřej Tyc si loňskou medaili považuje nejvíce. Byla udělována napříč obory. Soutěž už tehdy nevycházela z oborového členění veletrhu, ale byly oceněny inovativní exponáty. Podobně je tomu letos. Mezi přihlášenými exponáty z oboru obráběcích strojů se loni na veletrhu sešla také největší konkurence. Bylo tedy daleko náročnější než v předcházejících ročnících probojovat se mezi oceněné. Z marketingového hlediska si Ondřej Tyc považuje prezentace v odborném tisku, které se objevily v souvislosti se ziskem medaile. „Novináři nás sami oslovovali na veletrhu, ale také po jeho skončení,“ říká.

O medailistech píše odborný tisk Skutečností je, že medailista z Brna získá určitý mediální prostor, není to ale nic moc. Naproti tomu u olympiády jdou média hlavně po zlatých medailistech. Kdo má zlatou medaili, ten je na první straně deníků, dostane palcové titulky, v elektronických médiích je v hlavních zprávách. Dokonce se zdá, jakoby ostatní sportovci nebyli. Naproti tomu o veletrhu přinášejí hlavní média zpravodajství zaměřené jinak, masa vystavovatelů je pro ně rozhodující, medailisté je téměř nezajímají. Píše se, kolik je vystavovatelů, jaká je plocha veletrhu, jeho návštěvnost a kdo měl jakou expozici. O medailistech se zmiňují spíše odborné časopisy, ale také zase ne tolik, jak by se mohlo předpokládat. „Význam zlatých medailí se nedoceňuje, není to vrchol veletrhu,“ dodává Ondřej Tyc, podle kterého návštěvníci kvůli zlatým medailím na veletrh nejezdí. Zajímá je veletrh jako celek. Osobně považuje medalii naopak za zlatý hřeb veletrhu. Tedy stejně vnímá udělení zlaté medaile jako sportovci na olympiádě. Pořadatel MSV společnost Veletrhy Brno nabízí už v přihlášce na Zlatou medaili 2012, že se postará o prezentaci nominovaných exponátů v odborných médiích mediálních partnerů veletrhů, ve svých tiskových zprávách a také na oficiálních internetových stránkách.

06

Téma

Označení přímo v expozici K popularitě přispívá také slavnostní vyhlášení na galavečeru pro vystavovatele, které se koná v den zahájení veletrhu, letos 10. září. Ve stejný den jako Svaz průmyslu a dopravy ČR pořádá svůj Sněm. Právě SP ČR společně s Vysokým učením technickým v Brně jsou vyhlašovateli Zlaté medaile MSV. Organizátorem podle Stanov soutěže jsou Veletrhy Brno. K prezentaci výrobku slouží také viditelné označení všech přihlášených exponátů přímo v expozici po celou dobu konání veletrhu. To bylo podle Ondřeje Tyce pro získání zakázky z veletrhu velice důležité. Na veletrhu vystavuje jeho firma v bezprostřední konkurenci tří, čtyř firem. Zákazníci, kteří si odnášejí z MSV prospekty s podobnými výrobky, věnují podle jeho zkušenosti větší pozornost výrobkům, které nesou označení Zlatá medaile. Podle Stanov se v soutěži hodnotí inovační exponáty, jako jsou výrobky, technologie a služby určené pro trh. Musí být tedy představeny na veletrhu. Podle zadání soutěže Zlatá medaile má ocenit výsledky tvůrčí práce, které nejlépe zhmotnily poznatky výzkumu a vývoje do inovace. Marketingový manažer divize Energetické systémy ze společnosti Phoenix-Zeppelin Karel Kuchta vidí dvojí přínos Zlaté medaile MSV. Firma ji loni získala za vícepalivový motor pro generátory elektrické a tepelné energie. „Takové ocenění povzbudí kolektiv, který na tom pracoval,“ řekl Spektru. Za druhý hlavní přínos považuje medializaci ocenění. Během roku ale zatím nedošlo k zhodnocení zlaté medaile. „Není to stroj, který by se prodával samostatně, vždy je součástí nějakého velkého projektu,“ upozornil na způsob prodeje zařízení. Generátor na směsné palivo má výkon od 100 do 2 000 kW, ze dvou třetin spaluje plyn a jen z jedné třetiny Soutěž o Zlatou medaili Objekty hodnocení pro soutěž Zlatá medaile jsou podle Stanov této soutěže inovační exponáty. Cílem hodnocení je ocenit Zlatou medailí výsledky tvůrčí práce, které nejlépe zhmotnily výsledky výzkumu a vývoje do inovace. Exponáty hodnotí komise složená z expertů, zastupujících akademickou sféru a profesní svazy ČR. Členy komise jmenují vyhlašovatelé a organizátor soutěže na návrh předsedy komise. Ta pracuje neveřejně. Soutěž má několik kategorií .Například se soutěží o nejlepší inovační exponát vzniklý prokazatelně ve smluvní spolupráci firem s tuzemskou výzkumnou organizací, nebo energeticky efektivní komerční produkt, případně exponát z oblasti průmyslové automatizace, měřící, řídící a regulační techniky. Zlatou medaili předávají představitelé institucí zainteresovaných na dovedení nominovaných exponátů až do inovačních produktů na trhu.

naftu. V několika rozsáhlejších energetických projektech zákazníků se s ním již ale počítá. Do jaké míry medaile z veletrhu inspirovala zákazníky, nemá firma zjištěno. Navíc po veletrhu dělala reklamní kampaň, takže co ve skutečnosti zákazníky oslovilo, není snadné rozlišit. Zlatou medaili mají v Phoenix-Zeppelinu uloženou ve vitríně. Obě zmíněné firmy ale zatím svou sbírku Zlatých medailí nerozšíří. Strojírna Tyc se do soutěže nepřihlásila, Phoenix-Zeppelin letos na MSV nevystavuje.

Pomáhá i v zahraniční publicitě I další dvě loni oceněné firmy připouštějí obchodní přínos Zlatých medailí. Vyplývá to z ankety, kterou si udělaly Veletrhy Brno. „Kdekoliv píšeme o našem robotu Jetty, zmiňujeme i Zlatou medaili. Hned po veletrhu se odrazila také v široké publicitě, kde média zaujalo, že jde o výsledek spolupráce výrobní firmy s vysokou školou,“ popsal dopady loňského veletržního úspěchu výkonný ředitel společnosti Neovision Petr Palatka. Její výrobek, robot Jetty, je určen pro kontrolu a čištění obtížně dostupných míst, jako jsou vzduchotechnická potrubí nebo kuchyňské a průmyslové odtahy. Přístroj vznikl ve spolupráci firmy a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. „Také v zahraniční propagaci Zlatou medaili zmiňujeme,“ potvrdil Petr Palata široké marketingové využití ceny. „Přímý obchodní dopad nelze přesně určit. Pomohla nám vyčlenit se ze skupiny mnoha dodavatelů,“ vyjádřil se k získání Zlaté medaile pro Veletrhy Brno manažer společnosti Incoe Interantional Europe Jaroslav Staněk. Firma získala ocenění za výrobek z oboru vstřikování plastů. O ceně referovala

v odborném tisku. „Máme ve vývoji další zajímavou novinku, až ji dokončíme, určitě ji přihlásíme do soutěže o Zlatou medaili, dodal Jaroslav Staněk. Prezident Asociace inovačního podnikání a zároveň zástupce SP ČR v hodnotitelské komisi Karel Šperlink vidí v soutěži o Zlatou medaili nevyužité možnosti pro firmy. Zájem o soutěž je podle jeho mínění malý. Loni se do ní přihlásilo pouze 24 vystavovatelů. „A to se za ni neplatí,“ poznamenává. Nově chce prosadit, aby se jedním z kritérií soutěže stal ekonomický přínos výrobku. Podle jeho názoru s tím souhlasí i další členové komise, takže ještě letos by mohla soutěž dostat i tento parametr. „I když za ocenění nedostane firma peníze, tak v oblasti vědy a výzkumu má inovace zvuk,“ domnívá se Karel Šperlink, že Zlatá medaile z MSV přináší firmě ekonomický užitek. V jednom mají Zlaté medaile z veletrhu proti těm olympijským velkou přednost. Za celou dobu jejich existence se nestalo, že by byly firmě dodatečně odebrány. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Co se hodnotí v soutěži o Zlatou medaili MSV • Novost exponátu • Míra invence • Řád inovace • Odlišnost hlavní funkce • Odlišnost doplňkových funkcí

09 2012


07

Letošní Sněm – očekává se kritická debata kapitánů průmyslu a vlády Již potřetí se předseda vlády Petr Nečas a jeho ministři ocitnou v palbě otázek více jak čtyř stovek účastníků nejdůležitější události roku Svazu průmyslu a dopravy ČR. Bez Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR si Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně snad ani nelze představit. A tedy i letos budeme svědkem diskuse podnikatelů s vládou a stejně jako každoročně bude Sněm příležitostí k odečtu toho, co vláda za uplynulý rok zvládla nebo naopak nezvládla ve prospěch zlepšení podnikatelského prostředí. Již potřetí tak bude premiér Petr Nečas a ministři jeho vlády (svou účast potvrdili místopředsedkyně vlády Karolína Peake, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala, ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa) odpovídat na dotazy, shrnuté do čtyř okruhů. Jsou jimi stav a změny legislativy, energetika, trh práce a vzdělávání a podpora zájmů ČR ve světě. Tyto oblasti spojuje jedno klíčové téma a tím je úroveň či kvalita spolupráce a dialogu vlády a jejích členů se zaměstnavateli a podnikateli. „Pro nás je klíčové, aby nám vláda pozorněji naslouchala, a to jsem také premiérovi několikrát sdělil. Mám příslib, že jeho kabinet bude důkladněji analyzovat naše připomínky. Samozřejmě, že vše budeme vyhodnocovat,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Předpokladem dialogu je přitom stabilní vláda. „Se znepokojením sledujeme neklid na politické scéně a v koalici, časté personální změny na postech ministrů. Potřebujeme stabilní partnery pro předkládání našich návrhů, kterých jsme přinesli řadu,“ uvádí Jaroslav Hanák. Na letošním Sněmu budou mít zástupci vlády složitou pozici. Při prvním setkání s novou pravicovou vládou totiž představenstvo Svazu deklarovalo, že koalice s tak silným mandátem je pro tuzemský byznys nadějí a příslibem změny podnikatelského prostředí a zlepšení stavu financí. Na tom loňském byla vládě vystavena nepříliš dobrá známka, s tím, že se od ní očekávalo větší nasazení a výraznější dynamika změn ve prospěch podnikání. V letošním roce si český premiér vyslechne zřejmě nejsilnější kritiku, byť některé změny se jí daří prosazovat. Tyto dílčí kroky jsou však zakryty tím, že se příliš vyčkávalo s přijetím prorůstových opatření a podpory ekonomiky, která letos klesne v lepším případě o několik desetin procenta. „Vládě jsme předložili řadu konkrétních návrhů, týkajících se zejména krátkodobých opatření na podporu ekonomického růstu. Vyzvali jsme ji k jasně

08

MSV

určeným termínům a osobní odpovědnosti jejích členů, což nám bylo přislíbeno,“ uvádí Jaroslav Hanák. Problém je v tom, že se jimi vláda začíná vážně zabývat s ohromným zpožděním. Po skončení Sněmu budou zástupci Svazu a členové vlády jako každoročně vystaveni dotazům novinářů na tiskové konferenci, zatímco jeho účastníci mohou pokračovat v debatě u číše vína v sále Morava pavilonu A. Čím se může Svaz také pochlubit, je stánek v Pavilonu Z (č. 38). Tentokrát je pojat v poněkud odlišném stylu, než tomu bylo v minulých letech. Vnější stěny jistě zaujmou kolemjdoucí svými industriálními výjevy. A vnitřní místnosti upoutají návštěvníky atraktivními fotografiemi ze zemí, kam Svaz organizoval podnikatelské mise, a pak retro stěnou vzpomínkových fotografií pod názvem: Již téměř století hájíme zájmy našeho průmyslu. Jsou na ní vedle prezidentů této organizace zvěčněny i takové významné osobnosti a členové Svazu jako je Tomáš Baťa, Václav Klement, Jaroslav Preiss a František Hodáč… Vystavovatelé, zájemci o členství ve Svazu průmyslu a dopravy ČR a hosté jsou na stánku srdečně vítáni. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected] 13.00 – 13.20 13.30 – 13.35 13.35 – 13.55

Program Sněmu: Příchod do Rotundy pavilonu A Zahájení: Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno, a. s. Úvodní vystoupení: Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR 13.55 – 14.15 Vystoupení hlavního hosta: Petr Nečas, předseda vlády České republiky 14.15 – 16.00 Diskusní fórum na téma: Kvalita dialogu vlády a podnikatelů 16.00 Ukončení 16.00 – 17.00 Číše vína, pavilon A, sál Morava

India show – příležitost k byznysu Svaz průmyslu a dopravy ČR se podílel na přípravě akce India show, která nabídne při letošním MSV jedinečnou příležitost jednat se stovkou indických průmyslníků. Návštěvu takového počtu indických firem Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně ještě nezažil. Navíc v čele stovky firem z oblasti strojírenství, automobilového průmyslu a dalších blízkých oborů je ministr obchodu a průmyslu Indie Anand Sharma. Povzbuzující je přitom skutečnost, že s výjimkou několika z nich je pro ně náš trh novým, byť zhruba třetina těchto podniků má zkušenosti s Německem a některé s dalšími středoevropskými zeměmi. Pro české firmy je tak příjezd indických partnerů a zviditelnění mezi indickou byznysovou komunitou jedinečnou šancí k osobním setkáním a zjišťování exportních příležitostí. A to je hlavní důvod, proč se Svaz průmyslu a dopravy ČR výrazně angažoval na přípravě akce, která nese název India show. „Indie patří k našim tradičním partnerům a mezi našimi firmami je o ni rostoucí zájem. Potvrzuje to i podnikatelská mise více než čtyř desítek představitelů firem, vedená ministrem průmyslu a obchodu, kterou jsme organizovali na sklonku loňského roku. Pro letošek připravujeme ve spolupráci s ambasádou v Dillí misi do jihoindických států Kerala a Tamilnádu,“ poznamenal k akci Jaroslav Hanák, prezident Svazu. Právě on bude společně s Shri Aman Chadha, předsedou proexportní organizace EEPC India, v úterý 11. září v 11 hodin zahajovat v pavilonu E brněnského výstaviště Česko-indické ekonomické fórum. Mimochodem celé měsíce na webové stránce EEPC India, sdružující téměř dvanáct tisíc členských firem, pulzoval interaktivní baner pod názvem India show in the Czech Republic. Ekonomickému fóru bude předcházet 9. zasedání Česko-indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci. Jak ale připomíná šéf Svazu Jaroslav Hanák, událost je výsledkem spolupráce státních organizací a zaměstnavatelských sdružení, jako je členský Svaz strojírenské technologie (SST). Pod jeho taktovkou proběhne 11. září od 14.30 hodin Indicko-české technologické fórum, a to v sále E2, Pavilon E. „Indický trh je v oblasti strojírenství naší tradiční vývozní destinací a projekt vhodně zapadá do mozaiky akcí, které pro podporu aktivit svých členů na indickém trhu podnikáme,“ uvedl k tomu Petr Zemánek, ředitel SST. Vedle intenzivní spolupráce SST s indickým partnerem a přípravy technologického fóra v rámci veletrhu letos začal s EEPC India spolupracovat Národní strojírenský klastr. Jeho lídrem je skupina Vítkovice Machinery Group, která v této druhé nejlidnatější zemi světa otevřela zastoupení a mimo jiné tam dodala zařízení pro hutě.

Pomocnou ruku podnikatelům nabízí i Hospodářská komora ČR jako Národní kontaktní místo v projektu European Business & Technology Centre India. Díky němu může zájemce o účast v podnikatelské misi do této země obdržet více než 50% slevu oproti ceně služeb, které běžně účtuje EBTC firmám za cílenou asistenci. Účastníci navíc dostávají zdarma asistenci ze strany kontaktního místa. Milan Mostýn ředitel sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected] 9. zasedání Česko-indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci – 11. 9. 2012 pavilon E, sál E2 Program: 10.45 – 11.00 Registrace účastníků 11.00 – 11.40 vystoupení ministrů průmyslu ČR a Indie, podpis Protokolu – Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu ČR a Anand Sharma, ministr obchodu a průmyslu Indie Česko-indické ekonomické fórum – 11. 9. 2012 pavilon E, sál E2 Program: 11.40 – 11.50 Zahájení – Jaroslav Hanák, prezident SP ČR a Shri Aman Chadha, předseda EEPC India 11.50 – 12.05 Investiční prostředí v ČR AK Peterka & Partners 12.05 – 12.20 Podmínky pro zahraniční investory v Indii – EEPC India 12.20 – 12.30 Financování českých projektů v Indii – Česká exportní banka 12:30 – 12.40 Diskuse 12.40 – 13.30 Dvoustranná jednání českých a indických firem 13.30 Zakončení ekonomického fóra Bližší informace jsou k dispozici na www.spcr.cz Kontaktní osoby Sněm: Miroslava Trublová, [email protected] Fórum: Blanka Jakubcová, [email protected] Tiskový mluvčí SP ČR: Milan Mostýn, [email protected]

09 2012


09

Průmysl vystavuje v Brně Na brněnském výstavišti vrcholí přípravy největší veletržní akce roku – již 54. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Nejvýznamnější přehlídka průmyslových technologií ve středoevropském regionu se letos těší zvýšenému zájmu vystavovatelů.

Pořadatelé Mezinárodního strojírenského veletrhu očekávají přibližně 1860 firem, z toho více jak třetinu zahraničních, což je ve srovnání s loňským ročníkem velice povzbudivé číslo a nárůst o více jak dvě stě padesát účastníků. Návštěvníci se mohou těšit na plně obsazené výstavní haly, řadu zajímavých novinek a bohatý doprovodný program. 54. mezinárodní strojírenský veletrh se uskuteční 10. až 14. září a společně s ním se uskuteční dalších šest specializovaných výstavních akcí: 8. mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, 14. mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, 21. mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING, 4. mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH, 3. mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX a 11. mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC. Letošní motto veletrhu by mohlo znít: „Návrat vystavovatelů“. Na MSV se letos vrací mnoho firem, které vystavovaly v minulosti, ale posledních několik ročníků z různých důvodů vynechaly. Tato skutečnost je pozitivní zejména proto, že nejde jen o návrat vystavovatelů z jedné nomenklatury, ale tento trend lze pozorovat průřezově napříč všemi obory všech pořádaných veletrhů.

Partnerskou zemí bude Indie Letošní ročník bude výjimečný rozsáhlou účasti firem z Indie, která patří k zemím s nejvyšším hospodářským potenciálem. V rámci MSV proběhne tzv. „India Show“, což je nejvyšší forma oficiální obchodní a ekonomické prezentace Indie v zahraničí. V roce 2012 se „India Show“ uskuteční pouze v České republice a v Japonsku, přičemž v Brně půjde o premiéru v regionu střední a východní Evropy. Na Mezinárodní strojírenský veletrh tak přijede na 130 indických firem, jakož i významní představitelé indických vládních institucí. „Indie je obchodně velmi zajímavé teritorium a její rostoucí ekonomika se ocitla v centru pozornosti českých podnikatelů. Proto jsme velmi potěšeni, že Indie přijala pozvání stát se partnerskou zemí letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu. Je to první takto výrazná výstavní prezentace indických firem v historii MSV a my uděláme vše pro to, aby byla úspěšná a přispěla k rozvoji obchodních kontaktů mezi českými a indickými podnikateli,“ říká ředitel MSV Jiří Rousek.

10

MSV

Téma kooperace s Indií bude akcentováno také v doprovodném programu. V úterý například proběhne 9. zasedání Česko-indické smíšené komise pro hospodářskou spolupráci za účasti ministrů průmyslu a obchodu obou zemí. Na toto setkání naváže Českoindické hospodářské fórum, které organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-indické technologické fórum pod záštitou Svazu strojírenské technologie.

Historicky největší účast Ruska Na MSV bude čestným hostem Rusko – a není to jen kvůli historicky nejsilnější ruské účasti. V letošním roce bude ruská strana prezentovat rozsáhlý podpůrný podnikatelský program pro české podnikatele se zájmem o obchodní spolupráci s Ruskou federací. Jednou z akcí programu je Rusko-český dialog o inovacích nazvaný „120 sekund“. Je to jedinečný projekt zaměřený na vytváření obchodních kontaktů v oblasti inovačních technologií. Projektu se zúčastní téměř dvě desítky ruských a českých firem, každý účastník bude mít možnost prezentovat svou společnost během dvou minut a také bude mít šanci promluvit o možných směrech spolupráce. Dále se komunikace může odvíjet v neformálním prostředí. V rámci doprovodného programu proběhne také tradiční „Business den Ruské federace“, prezentace exportního potenciálu ruských regionů a prezentace průmyslového potenciálu Moskvy.

Vybíráme z doprovodného programu Kromě již tradičního Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se účastní řada politických špiček se koná bezmála šedesát dalších doprovodných akcí. Rádi bychom představili alespoň některé speciální projekty. Již podruhé se u MSV uskuteční veletrh pracovních příležitostí JobFair MSV, konkrétně 13.9. v pavilonu A od 10:00 – 17:00. Jobfair je zaměřen pro studenty, absolventy a všechny, kteří hledají nové příležitosti a pracovní nabídky. Letos se mohou návštěvníci těšit na společnosti jako GCE s. r. o, která je také hlavním partnerem veletrhu, dále Honeywell, ABB, Brammer, nebo AERO Vodochody. Součástí bude také doprovodný program kde se mohou dozvědět informace o vývoji mezd a benefitů v oblasti strojírenství, a také tipy personalistů a manažerů na téma Jak nepokazit pohovor.

Na MSV se také vrací úspěšný matchmakingový projekt Kontakt – Kontrakt. Na této speciální akci můžete najít kvalifikované dodavatele a kooperační partnery z celé Evropy i mimo ni či navázat kontakty s novými potenciálními zákazníky a obchodními zástupci. Akce se koná v pavilonu A 11.–12. září. Již poněkolikáté proběhne Transfer technologií, tedy prezentace výzkumných aktivit vysokých škol výrobním podnikům. Cílem projektu je podpořit přenos výsledků vývoje a výzkumu do průmyslové praxe. Letošního ročníku se zúčastní například ČVUT Praha, VUT Brno, Západočeská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Liberci, Slovenská technická univerzita Bratislava či Technologická agentura ČR. Zvýrazněné téma ročníku, tedy průmyslová automatizace je akcentována v doprovodném programu nejen v oblasti teorie, ale také praxe. Na výstavní ploše pavilonu A2 letošního veletrhu MSV se už poněkolikáté rozběhne balící linka Packaging Live, která návštěvníkům přiblížuje výrobní proces „naživo“. Letos jde o inovovanou formu s důrazem právě na automatizaci. K vidění bude hned několik robotů a moderní způsob sledování běhu produktu pomocí RFID systémů. Po celou dobu konání veletrhu pak bude probíhat přehlídka protipovodňových opatření pod názvem Ochrana před povodněmi

Brno podzim 2012. Stejně jako v minulých letech čekají na návštěvníky expozice živé ukázky ochrany před povodněmi. Návštěvníci se mohou těšit například na ochranu nemovitostí v záplavovém území – protipovodňová opatření u rodinného domu, ochrana dveřních a okenních otvorů, mobilní protipovodňová opatření či na velice atraktivní dynamické testy, tedy ukázku účinků přívalové povodně na osobní vozidlo.

Novinky na MSV Vysoké procento novinek a inovativních řešení je mezi vystavovanými exponáty na každém MSV a ani letošní rok nebude výjimkou. Firma Alicona Imaging GmbH například představí 3D optický měřící systém InfiniteFocusSL, německý vystavovatel Günther Heisskanaltechnik GmbH se bude prezentovat tryskami pro horké vtoky s topením v silné vrstvě BlueFlow a česká firma LUKAS CZ vystaví celosvětově patentovaný brusný talíř V4 Master. Další výčet by však zabral hned několik takovýchto stránek. Více novinek a mnoho dalších informací naleznete na webu projektu – www.bvv.cz/msv . Jiří Erlebach – Veletrhy Brno

Mezinárodní strojírenský veletrh Brno – akce SP ČR – vlastní nebo se spoluúčastí/záštitou – 10.–15. 9. 2012 Datum Po 10. 9.

Út 11. 9.

St 12. 9.

Čt 13. 9.

Název akce

Čas

Místo konání

Pořadatel akce

Kontakt

Sněm SP ČR

13.30 – 16.00

Rotunda pavilonu A

SP ČR

[email protected]

Představení projektu „Inteligentní informační systém pro podporu podnikání“ (akce se koná po celou dobu veletrhu)

9.00 – 18.00

pavilon Z, stánek SP ČR č. 38

Intelligent Markets SP ČR

[email protected] [email protected]

Konzultační den OKO a Asociace výzkumných organizací

9.00 – 16.00


AVO, OKO

[email protected]

9. zasedání Česko-indické smíšené 11.00 – 11.40 kommise pro hospodářskou spolupráci

pavilon E, sál E2 SP ČR, MPO

[email protected]

Česko-indické ekonomické fórum

11.40 – 13.30

pavilon E, sál E2 SP ČR

[email protected]

Indicko-české technologické fórum

14.30 – 16.30

Svaz strojírenské pavilon E, sál E2 technologie

[email protected]

Workshop „Inteligentní informační systém pro podporu podnikání“

10.30 – 11.30

pavilon P, sál P2



Konzultační den Platformy podnikatelů 9.00 – 16.00 pro ZRS


PPZRS

[email protected]

Seminář „Přístup na třetí trhy: Indie – nová šance“

10.00 – 12.00

pavilon E, salonek č. 20

CEBRE, Platforma podnikatelů pro ZRS

[email protected]

Prezentační den Českého svazu zaměstnavatelů v energetice

9.00 – 13.00


Český svaz zaměstnavatelů v energetice

[email protected]

Workshop „inteligentní informační systém pro podporu podnikání“

10.30 – 11.30

pavilon P, sál P2



09 2012


11

Českému strojírenství se daří Tuzemské firmy patří mezi nejúspěšnější světové exportéry obráběcích strojů. Problémem je, že jim začínají chybět mladí, technicky vzdělaní odborníci. S dobrou vizitkou mohou jít čeští strojaři na letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Přes hospodářský útlum v celé Evropské unii se českým strojařům daří. Zejména to platí o oboru obráběcích a tvářecích strojů, který je základem strojírenství a průmyslu. Vývoz těchto strojů dosáhl za první pololetí letošního roku hodnoty zhruba 7,093 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 25,8 procent. „Konkurenceschopnost českých strojů na světových trzích roste,“ vyjádřil se ředitel Svazu strojírenské technologie (SST) Petr Zemánek, kterého Spektrum požádalo o zhodnocení aktuální situace v odvětví. České stroje jsou ve světě oceňovány a zájem o spolupráci v tradičních strojírenských oborech narůstá. Jeho slova dokládají úspěšné výsledky celého oboru za rok 2011. Podobný vývoj platí i pro letošní rok. Přetrvává trend z uplynulých deseti let, kdy čeští strojaři byli orientováni na vývoz a na světových trzích slavili úspěchy. Za léta 2 000 až 2010 se umístili na 11. místě ve světové klasifikaci nejvýznamnějších exportérů oboru. Nárůst spotřeby obráběcích strojů a tedy i jejich výroba a export zatím navzdory krizi pokračuje,“ dodává Petr Zemánek. Vývoj odvětví je ale nerovnoměrný v Asii, v Evropě a v Americe. Asie v současné době spotřebovává 60 procent celosvětové produkce obráběcích strojů.

Asie se mění Asijský trh je ale jiný, než jak jej známe ještě z poměrně nedávné doby. Výrobci se na něm neprosadí pouze přijatelnou cenou nebo tradiční značkou. Musí sem dodávat stroje špičkové kvality a nejvyšší technické úrovně, jinak jsou dveře pro ně zavřeny. Jednodušší, sériově vyráběné stroje vyvážené z Evropy, při jejichž výrobě je možno využít méně kvalifikované pracovní síly, se na východních trzích v současnosti již téměř neuplatní. Ve výhodě je také výrobce, který může poskytnout odběrateli komplexní řešení, včetně moderní technologie a kvalitního servisu. Zejména do Číny se také stěhuje značná část výroby. Nadále tak pokračuje trend přesunu výroby do oblastí vysoké spotřeby s levnější pracovní silou. Nejen Asie se změnila, mění se také Evropa a její výrobci. Dopady finanční krize zde vedly k výrazné restrukturalizaci výroby. V současnosti má poměrně velké problémy s výrobou

12

MSV

a exportem jih Evropy. Z toho naopak do značné míry profituje Německo a také Česká republika. Zajímavá situace je také v dalších zemích a regionech.

Jihoamerické státy se brání dovozům Podle Petra Zemánka zástupci průmyslových svazů ze Spojených států, Velké Británie nebo z Francie přiznávají, že v minulosti strojírenství podcenili a místo toho vsadili na oblast služeb. Nyní se těžko tyto obory vracejí zpět na výsluní. Znovu rozvinout výrobu obráběcích strojů bez kvalifikované pracovní síly je téměř nemožné. Tradiční američtí nebo evropští výrobci, kteří vyklidili trhy, tak proto s lítostí pohlížejí na rozvoj výroby strojů ve střední a východní Evropě, v Asii nebo v zemích Latinské Ameriky. Tento posledně jmenovaný region se snaží být ve výrobě strojů do značné míry soběstačný. Země jako je například Brazílie nebo Argentina se snaží chránit vnitřní trh a podporují lokální výrobu. Aplikují restriktivní opatření na omezení dovozu a vytvářejí celní a daňové bariéry. Stroje z dovozu tomu nemohou konkurovat. Českým výrobcům se do tohoto teritoria těžko proniká, i když zájem o vysoce kvalitní stroje z Evropy zde mezi odběrateli roste. České obráběcí stroje se ve světě prosazují kvalitou, cenou, ale také nabídkou moderních technologií a inovací. Důležitá je také tradice výroby, bohatá historie výrobců. SST se snaží podle Petra Zemánka podporovat rozvoj aplikovaného výzkumu a také o co nejrychlejší uplatnění výsledků výzkumu ve výrobní praxi. Například při Fakultě strojní ČVUT v Praze se v rámci Centra excelence zformoval mladý tým výzkumných pracovníků, který se úspěšně podílí na řešení národních i mezinárodních výzkumných projektů. „Komerční úspěch a konkurenceschopnost českých strojů jsou také založeny na pružnosti, s jakou dokážou klientům vyhovět v jejich specifických požadavcích,“ dodává Petr Zemánek. „Do budoucna budou konkurenčně schopné pouze hightech stroje vybavené moderními technologiemi. Bude nutné proto investovat daleko více finančních prostředků do vědy a aplikovaného vývoje. Jinak nám hrozí, že nám v celosvětovém měřítku ujede vlak,“ vyjádřil se k aktuálním úkolům v tomto průmyslovém odvětví.

Mladí technici scházejí Svaz strojírenské technologie se intenzivně věnuje rozvoji technického školství, protože v tomto odvětví, podobně jako v celém průmyslu, se začíná projevovat výrazný nedostatek mladých, technicky vzdělaných odborníků. Nedostatek mladých techniků by se mohl stát Achillovou patou pro rozvoj oboru, zvrátit příznivé výsledky, které může za poslední léta obor vykázat. Česko není přitom výjimkou. Podobný trend zaznamenává celá Evropa a v širším měřítku, s výjimkou Číny a Inde, také ostatní svět. Podobně jako v Česku i jinde ve světě došlo k nadbytku absolventů v humanitních oborech a nekritickému nadhodnocení právnických a ekonomických studií. „Rodiče dospívajících studentů by si měli uvědomit, že strojírenství je skutečně perspektivní obor, v němž je využívána nejmodernější technika, včetně počítačů. V posledních pěti letech zde také docházelo k nadstandardnímu růstu mezd,“ upozornil na perspektivní práci v oboru Petr Zemánek. I letošní rok přitom potvrzuje, že nepříznivý trend se nedaří zatím změnit. Učiliště a střední školy technického zaměření ještě uprostřed prázdnin nabízely tisíce volných míst. Kvůli nedostatku uchazečů školy pořádaly přijímací řízení až do konce srpna. Loni scházelo v Moravskoslezském kraji, kde sídlí velké hutní, strojírenské a těžařské firmy, téměř tisíc absolventů strojírenských učebních oborů. Letošní rok bude ale podobný. Například Střední škola elektrotechnická v Ostravě měla ke konci července ještě volnou kapacitu 15 žáků v oboru mechanik elektrotechnik, na optika mohla přijmout 14 žáků a na učňovské obory elektrikář a elektrikářsilnoproud dokonce 38 žáků. Problémy mají technicky zaměřené školy i v jiných regionech. Střední průmyslová škola v České Lípě připravila na konec srpna už čtvrté kolo přijímacího řízení. Nabízela 13 volných míst na technické lyceum, devět míst na maturitní obor strojírenství a tři pro

informační technologie. Škola přitom bere bez přijímacích zkoušek, pouze podle prospěchu. Členské firmy se snaží ve spolupráci s technickými školami aktivně situaci řešit a vyhledávat mladé zájemce o práci ve strojírenství. SST přitom úzce spolupracuje se Svazem průmyslu a dopravy ČR. Prezident Svazu strojírenské technologie a předseda představenstva významné strojírenské firmy TOS VARNSDORF a. s. Jan Rýdl je členem představenstva SP ČR, kde má na starosti oblast učňovského a středního technického školství. Nedávná analýza systému vzdělávání a poptávky firem po absolventech, kterou si nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR, rovněž potvrdila, že tuzemské firmy postrádají tisíce středoškoláků technického zaměření. V regionech panuje větší poptávka po vyučených než po čerstvých maturantech. Z analýzy také vyplynulo, že na trhu práce přebývají nyní absolventi oborů zaměřených na podnikání a gastronomii.

Strojaři se těší na Indii Jednou z hlavních aktivit SST je také podpora účasti členských firem na významných mezinárodních veletrzích a výstavách. Kvalitu české produkce například loni prověřila mezinárodní výstava obráběcích strojů EMO Hannover. Každoroční klíčovou akcí pro české strojaře je Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. SST je spolupořadatelem veletrhu a připravuje pro něj bohatý doprovodný program. Letošní MSV je pro strojaře velice přínosný také tím, že partnerskou zemí veletrhu je Indie, která představuje velice zajímavý trh pro export a potenciální spolupráci. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Stánek SP ČR

Z 38

Rádi Vás přivítáme v pavilonu Z – číslo stánku 38. Věnujte, prosím, pozornost akcím, které budou na stánku SP ČR probíhat. (Viz tabulka akcí a www.spcr.cz)

09 2012


13

Veletrh je především o setkávání firem se zákazníky Firmy, které přijely vystavovat na Mezinárodní strojírenský veletrh, chtějí zde upevnit vztahy se současnými zákazníky a také najít nové. Vyplývá to z ankety, kterou před zahájením veletrhu udělal Svaz průmyslu a dopravy ČR. I když se brány 54. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně otevírají v ne příliš dobrých ekonomických časech, neznamená to, že by vystavovatelé přijížděli na veletrh, obrazně řečeno, s vlajkami staženýma na půl žerdi. Podle zjištění regionálních manažerů Svazu průmyslu a dopravy ČR, kteří spolupracují s členskou základnou v krajích ČR, má většina z nich jasno: chce svými nabídkami na veletrhu ještě více upevnit stávající „vazby“ se zákazníky a nabrat do svých portfolií nové klienty. A ti budou potřeba. Světová krize, způsobená dluhy, totiž stále více omezuje objemy zakázek českých průmyslových firem a uzavírání nových kontraktů se stále více komplikuje. Jen červnový meziroční pokles průmyslové produkce v reálném vyjádření zaznamenal pokles o 2,2 procenta.

strojírenského veletrhu v Brně. „Chceme našim zákazníkům představit on-line podporu a na reálných příkladech z našich poboček chceme komunikovat schopnost podpořit zákazníka při volbě technologie. V reálu to bude mít podobu interaktivního filmu,“ prohlásil Radek Hudos, Marketing Communication Manager společnosti Pramet Tools. Přijet ukázat, co umí, chtějí také tradiční a zavedené značky českého průmyslu, jakou je třeba ostravská ArcelorMittal. Podle Barbory Černé Dvořákové, tiskové mluvčí společnosti, se společně s mateřskou společností ArcelorMittal Ostrava (výroba za tepla válcovaných dlouhých a plochých výrobků) strojírenského veletrhu zúčastní i její dceřiné společnosti.

Zákazníci, portfolio a nové tržní segmenty

Optimismus mezi firmami převládá

Firmy z regionů České republiky proto vzkazují, že na brněnský veletrh nejedou jen kvůli tomu, aby představily kvanta produktových novinek, která si pak nakonec kvůli snižování výdajů na nákupy nikdo nekoupí, ale přesvědčily zákazníky, že partnerství s nimi se vyplatí a navíc, že i inovace budou dostupné. „V Třineckých železárnách se silně orientujeme na zákazníka, klademe důraz na otevřenost a pravidelnost jednání a setkávání se,“ potvrdila zjištění Lucie Drahošová, tisková mluvčí skupiny Třineckých železáren. Termín „zákazník“ se tak objevuje na prvním místě většiny ohlasů členských firem SP ČR, které v Brně budou na veletrhu přítomny. Není proto divu, že naprosto nejčastější odpovědí na to, co si firmy od veletrhu slibují, byla: chceme najít nové zákazníky, rozšířit obchodní portfolio a nalézt nové tržní segmenty.

Z šetření, které mezi členskými firmami, které nyní míří na strojírenský veletrh v Brně, podnikli regionální zástupci SP ČR, vyplývá, že valná většina oslovených firem se dívá do budoucna s mírným optimismem. I přes všechny potenciální problémy a potíže, které mohou rychle do českého průmyslu přijít. Průmyslové firmy totiž nečekají se založenýma rukama. „V tuzemsku nejsou k dispozici globoidní vačky a stroje na jejich výrobu, zaměříme se proto právě na stroje pro jejich výrobu,“ řekl například Jiří Václavík z liberecké společnosti VÚTS. Firma na veletrhu v Brně vystavuje každoročně v oblasti výzkumu a vývoje ve strojírenství a v textilním průmyslu má více jak 60. letou tradici, na kterou zákazníci moc dobře slyší. Na tradiční postupy a zavedenou kvalitu spoléhá i ZVU Potez, výrobce energetických, chemických a potravinářských technologií a zařízení. „I když počítáme s tradičně silnou účasti našich partnerů na strojírenském veletrhu, doufáme v úspěšnou prezentaci kompletního výrobního portfolia společnosti, především se zaměřením na oblast chemie a energetiky,“ prohlásil pro časopis Spektrum Petr Formánek, obchodní ředitel sekce energetiky, společnosti ZVU Potez.

Automatizace je hlavním tématem Trendem, kterým by měl být letošní strojírenský veletrh charakteristický, je automatizace průmyslových oborů, která byla dokonce zvolena za hlavní téma letošního ročníku. A ne náhodou. Obor elektronika, automatizace a měřící technika je totiž po obráběcí technice a materiálech a komponentech ve strojírenství třetím nejobsazenějším specializovaným celkem Mezinárodního

14

MSV

Pavel Daniel šéfredaktor Regionálního kaleidoskopu [email protected]

Anketa: S čím novým, inovativním, přicházíte na strojírenský veletrh v Brně? Barbora Černá Dvořáková, ArcelorMittal Ostrava V oblasti dlouhých výrobků přicházíme na trh s nabídkou speciální jakosti double-grade (S235/S275) i v sortimentu úhelníků, kruhových a plochých tyčí. Díky úspěšně ukončenému vývoji jsme tak rozšířili dřívější nabídku zaměřenou pouze na profilové tyče. Jakost S235/S275JR (double-grade) vychází z konceptu normy ČSN EN 10025-2. Jedná se o nelegovanou konstrukční ocel vyvinutou na principu kombinace dvou základních značek při současné garanci všech jejich vlastností. Zavedení jakosti double-grade, umožňuje vyšší variabilitu uplatnění válcovaných výrobků. Další novinkou je nabídka rovnoramenných úhelníků L 150 × 150 × (10 – 18) mm. Na konci roku 2011 jsme dále přidali do našeho výrobního sortimentu rovnoramenné úhelníky L 35 × 35 × 4, L35 × 35 × 5 a také L 140 × 140 × (9 – 16) mm, které již získaly výrobkovou certifikaci. V oblasti záchytných systémů je novinkou řada nových ocelových svodidel typu AM, která jsou vyrobena z mikrolegované oceli. Jana Skopalová, TOS Hulín Největším naším veletržním lákadlem je výstup ze spolupráce s VUT v Brně (Fakulta strojního inženýrství – Divize mechatroniky – NETME Centre) – 3D projekce trojrozměrných modelů produktových řad TOSHULIN v prostřední imerzivní virtuální reality. Tato je v České republice jedinečná svou unikátní konstrukcí umožňujícíc provádět zákaznicky orientované 3D projekce na plátně o velikosti 2600 × 1950 mm. Stejně tak je vyjimečná použitím pasivní projekční stereoskopické technologie – na rozdíl od většiny 3D televizorů a 3D projektorů, kde jsou nutné aktivní brýle. Lucie Drahošová, Třinecké železárny Z titulu stále rostoucích požadavků na kvalitativní parametry dodávaných polotovarů a pro zachování konkurenceschopnosti se současně zaměřujeme formou řešení výzkumných projektů na oceli elektrodové, řetězové, šroubárenské, kordové a další, zapadající do portfolia skupiny. Toto všechno budeme v rámci veletrhu prezentovat. Ne veletrhu se kromě Třineckých železáren bude prezentovat řada dceřiných společností skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel, z nichž například Šroubárna Kyjov představí své nové sériově vyráběné výkovky vaček spalovacích motorů, které od února 2012 po dvouletém vývoji a půlročním vzorkování nyní produkuje. Tyto výkovky vaček se po finálním opracování u zákazníka kompletují s vačkovou hřídelí a poté se montují do spalovacích motorů předních světových výrobců automobilů.

Kseniya Zashchepkina, ATAS elektromotory Náchod Přicházíme s BLDC (BrushLess DC Motor) motory, bezkomutátorovými motory nových koncepcí. Petr Formánek, ZVU Potez V letošním roce se firma ZVU POTEZ a. s. významně prosadila při dodávkách tepelných výměníků pro jaderné elektrárny do RF. Tento úspěch nám do budoucna umožní stát se významným dodavatelem těchto celků v oblasti se specifickými požadavky. Jiří Václavík, VÚTS Liberec Inovativní je komplexní pohled na výrobu radiálních vaček a nasazení cílených hardwarových a softwarových prostředků pro jednoúčelový stroj. Důkazem je vystavovaná bruska radiálních vaček BRV-300. Stroj je vlastním vývojem VÚTS s použitím základních komponent jako jsou pohony, lineární osy a vřeteno. Unikátnost brusky a koncepčně cíleně zaměřeného řídicího systému je i v možnosti použití fréz upnutých v hydraulickém upínači. Odstranění nutného kaleného přídavku na kontuře odfrézováním se značně zkrátí výrobní čas broušené vačky. Konečné broušení vačky se pak odehrává s brousicími nástroji na přídavku několika setin milimetru. Řídicí systém je výsledkem několikaletého vývoje ve VÚTS a má řadu unikátních vlastností, které budou na MSV představeny. Milan Hoza, Šmeral Brno Trendem k udržení a posílení konkurenceschopnosti našich výrobků a společnosti i v současné těžké ekonomické situaci v hlavním oboru vede ke konstrukci nových, zákazníkovi často „na míru“ vyráběných tvářecích strojů a zařízení, zlepšování užitných vlastností strojů, dodávky ucelených technologických celků, zkracování časů výrobních operací a vedlejších časů – výměna nástrojů, teleservis, diagnostika poruch, vizualizace technologického procesu. Současná situace klade zvyšující se nároky na posilování konkurenceschopnosti i cestou optimalizace a snižování nákladů (užívání nových materiálů, redukce výrobních časů, zvyšování spolehlivosti – tedy snižování nákladů na údržbu, apod.). Dokladem toho je i v roce 2011 ukončený vývoj nového svislého kovacího lisu LZK 5000 S/K, který je ve srovnání s konkurencí na vysoké technické úrovni. Přesto si tento výrobek teprve „hledá“ cestu ke konečnému uživateli.

09 2012


15

Pramet chce procento světového trhu Generální ředitel Pramet Tools Petr Beneš chce na strojírenském veletrhu v Brně ukázat zákazníkům, že jeho firma nejen že pokračuje v dobré tradici, ale dokáže být i inovátorem. S čím inovativním přicházíte na strojírenský veletrh?

Jaké máte plány do budoucna z hlediska inovací, nových produktů?

Chceme návštěvníkům ukázat ten obrovský kus cesty, kterou jsme za posledních osm let ušli. Řada zákazníků v Česku a na Slovensku netuší, jaký je rozsah našich aktivit, že naše nástroje obrábí například v Brazílii či Indii, a že jsme inovátorem ve vybraných segmentech, ať už jde o železnici a metalurgii. Pro Brno jsme připravili interaktivní film s příběhy úspěšných aplikací těchto nástrojů. Jednotlivé příběhy představí naši pobočkovou síť a především naši schopnost dodat zákazníkům technologii prakticky na míru. V rámci kampaně budeme představovat úspěšné aplikace – po jedné z každého trhu, kde působí naše pobočka či prodejní oddělení. Celkem tedy budeme vyprávět 12 příběhů.

V příštím roce a půl přejde Pramet kompletně na novou generaci materiálů jak v oblasti CVD, tak PVD. S novými materiály skokově zlepšíme užitné vlastnosti břitových destiček, což vytvoří prostor pro další růst produktivity výroby u našich zákazníků. Ruku v ruce s novými materiály nasazujeme a dále budeme vyvíjet nové utvařeče, například v oblasti pozitivních vyměnitelných břitových destiček. V souvislosti s uváděním nové generace materiálů změníme značení, což by mělo zlepšit orientaci a zvýšit uživatelský komfort při práci s našimi materiály. V rámci produktové strategie se zaměříme na doplnění sortimentu u těch skupin našich nástrojů, kdy řada nepokrývá nejčastější zákaznické požadavky a klíčové oblasti. Dojde tak k rozšíření rodiny nejmodernějších nástrojů pracujících s destičkami ADMX či HNGX. V řádu jednotek let tak nabídneme výrazně ucelenější sortiment v oblasti všeobecného obrábění. Důraz klademe na kontinuální zvyšování našich kompetencí v segmentech metalurgie a železničních řešení. Chceme nadále posílit naši pozici inovátora a světové špičky v těchto oblastech. Na základě již dosažených úspěchů jsme se rozhodli výrazněji expandovat. Chtěli bychom dosáhnout 1 % podílu na světovém trhu, což se může zdát málo, ale vzhledem k tomu, že vedoucí firma má ve světě 20 % tržního podílu, znamenalo by to pro nás,

Co si od účasti na veletrhu slibujete? Byli bychom rádi, pokud by si zákazníci odnášeli z našeho stánku dobrý pocit z toho, že úspěšný český průmyslový podnik se nerovná pouze Škoda Auto, ale například právě Pramet Tools. Naše společnost každý rok posunuje rekordy v počtu vyrobených břitových destiček a v některých segmentech, například v již zmíněné železnici, se stáváme světovými lídry. Doufáme také, že návštěvníci veletrhu pochopí, že jsme tím správným partnerem pro dodávky technologií obrábění.

16

MSV

Generální ředitel Prametu Petr Beneš

dostat se mezi 20 až 30 nejlepších firem na světě. I nadále bude pokračovat intenzivní rozvoj řešení v oblasti vrtání. V tuto chvíli jsou již zásadně posíleny kapacity pro vývoj a nasazení nových řešení v oblasti destičkových i monolitních vrtáků, kdy první vlaštovkou bylo uvedení 186 položek nových monolitních vrtáků na jaře 2012. Letos jsme začali výrazně sázet na internet. Na MSV představí naše společnost zbrusu nové korporátní webové stránky, které navazují na produktový elektronický katalog E-CAT. Trojlístek inovací doplňuje webový shop s možností zakoupit nástroje 24 hodin denně. Uživatelské prostředí e-shopu respektuje trend self – learned a self – service, kdy se zákazník obslouží zcela sám. Přímá konektivita s firemním systémem SAP zajišťuje zobrazení informací o aktuální skladové dostupnosti, ale rovněž rabatů či individuálních cen přihlášeného zákazníka. Pavel Daniel šéfredaktor Regionálního kaleidoskopu [email protected]

Jak budou vypadat digitální továrny Centrálním tématem MSV 2012 je průmyslová automatizace jako nástroj optimalizace výroby a využití inovací pro zajištění konkurenceschopnosti. Podobně jako v předcházejících letech se zde uskuteční konference na téma digitální továrny. Přinášíme základní informace o jejím zaměření. Technologické trendy v automatizaci výroby pomáhají obnově globální ekonomiky. Klíčem k tomu je vytvoření integrovaných výrobních podniků, které dokáží rychle reagovat na stále se měnící požadavky trhů, na nichž působí. Velké centralizované výrobní závody jsou minulostí. V novém, měnícím se podnikatelském prostředí 21. století budou růst a mít úspěch společnosti, které jsou schopny se přizpůsobit, inovovat a zužitkovat globální zdroje. Továrna budoucnosti používá inteligentní technologie digitálního věku, je malá a pohyblivá směrem ke zdrojům i zákazníkům.

Příprava výroby bude rychlejší Pojem digitální továrna zahrnuje rozsáhlé spektrum digitálních metod, modelů a nástrojů, včetně simulace, 3D vizualizace i 3D „tisku“ prototypů, které jsou integrovány v rámci průběžného řízení dat. Digitalizace umožňuje rychlejší a pečlivější přípravu procesů. Simulace a optimalizace ve vývojové fázi pak zajistí, aby byl výrobek bezchybný hned napoprvé, bez nutnosti dodatečných, nákladných a časově náročných změn v reálném výrobním závodě. Nikoho jistě nepřekvapí, že synonymem pojmu digitální továrna se stává další „smart“ kategorie – smart manufacturing. Významným tématem spojovaným s chytrou výrobou je mechatronika. Nový obor, který představuje multidisciplinární integraci technických disciplín za účelem zlepšení výkonu a zdokonalení funkčnosti produktů a systémů. Produkty a systémy, jako jsou např. automobily – jsou totiž stále komplikovanější, zvláště s všudypřítomným procesorovým řízením a softwarovými systémy. Současně s tímto trendem, směřujícím stále více k řízení a automatizaci, bez účasti člověka, je nezbytné, aby lidé, kteří navrhují, vyrábějí, instalují, udržují, opravují a kalibrují tato zařízení, disponovali schopností integrovat mechanické, elektronické a počítačové řízení a softwarové systémy.

nových produktů, jejich výrobě, expedici a prodeji. Propojený efektivní globální průmyslový ekosystém v neposlední řadě zajistí vyšší bezpečnost pracovníků v digitální továrně, přispěje k ochraně životního prostředí a minimalizuje chyby ve výrobě. Informační a komunikační technologie po letech, kdy se soustředily převážně na sektor služeb, začínají výrazně ovlivňovat a měnit průmyslový sektor. Další průmyslová revoluce přichází.

Ještě chytřejší robot Nakladatelství Sdělovací technika se tomuto tématu věnuje již několikátým rokem. I letošní konference očekává zajímavé příspěvky, které opět ukáží to, jak se s propojením všech oblastí technika a technologie vyvíjí. Konkrétně se například uskuteční přednáška na téma „3D obrazová analýza pro průmyslové aplikace zaměřené na výběr neorientovaných objektů z kontejneru průmyslovým robotem“. Obsah příspěvku bude zaměřen jednak na analýzu vlastní problematiky výběru neorientovaných objektů z kontejneru průmyslovým robotem, jednak na požadavky na snímací a vyhodnocovací systém. Do této problematiky jsou zahrnuty i požadavky na uchopovací systém (koncový efektor), umístěný na robotu. V přednášce budou prezentovány vybrané příklady pilotních aplikací s konkrétními objekty. Dále budou diskutovány dílčí odlišnosti a specifika těchto aplikací, které byly řešeny v rámci projektu průmyslového výzkumu a vývoje. Petr Beneš Sdělovací technika

Změní se vývoj výrobků Flexibilní výrobní závody bude možné mnohem rychleji „přeprogramovat“, což zkrátí čas potřebný pro uvedení výrobku na trh a přispěje k jeho masovému rozšíření. Smart manufacturing v sobě spojuje rychlou výměnu informací, špičkové technologie a lidskou invenci. To přinese fundamentální změny při vývoji

Konference k průmyslové automatizaci patří k navštěvovaným doprovodným programům Mezinárodního strojírenského veletrhu.

09 2012


17

Cesta na rozvojové trhy vede přes investice s rozvojovou podporou Jak financovat podnikatelské záměry v rozvojových zemích se dozví zájemci na stánku SP ČR při Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Informace budou poskytovat zástupci Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Pod ochrannými křídly Svazu průmyslu a dopravy a v reakci na strategii konkurenceschopnosti ČR schválenou vládou, se Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS) soustředí na podporu investičních a proexportních aktivit v rozvojových zemích. Na MSV Brno 2012 budou představitelé PPZRS poskytovat konzultace k problematice financování podnikatelských záměrů v rozvojových zemích s minimalizací rizik na české straně. Konzultace lze zamluvit přes kontaktní formulář: http://www.ppzrs.org/kontaktovat/ V době finanční krize je argument návratnosti prostředků vydávaných státem na tzv. zahraniční rozvojovou spolupráci často zdůrazňován. Principy rozvojové pomoci přijaté vyspělými zeměmi však již pomoc chudým zemím nedovolují vázat na zpětné toky financí. Proto byl do strategie konkurenceschopnosti zapracován nový prvek podpory investic českých firem v rozvojových zemích. Záměrem je odlehčit podnikatelům při náročné cestě na nové trhy. K tomu by měla sloužit rozvojová finanční instituce (CRFI) zaměřená na financování investičních projektů v rozvojových zemích. Konzultace ke konkrétním projektovým záměrům, ale také pomoc českým investorům získat prostředky z finančních zdrojů partnerských finančních institucí v členských zemích EU, budou zpočátku jejími hlavními aktivitami. První pilotní projekty může podpořit již v r. 2014. PPZRS se také zapojila do příprav založení CRFI. Několik členských firem PPZRS nabídlo své investiční záměry a na nich Platforma zmapuje všechny kroky potřebné k rozpracování investičního záměru. Tak, aby bylo možné získat dostatek prostředků na jeho úspěšné provedení. Platforma od počátku roku spolupracuje s evropským sdružením obdobných rozvojově finančních institucí – European Development Finance Institutions (EDFI), jehož členem by se měla stát i CRFI. Česká republika bude patrně první novou členskou zemí, která se připojí k EU 15 a bude těžit ze zkušeností i kapitálových zdrojů těchto specifických státních investorů do komerčních projektů. CRFI by se zpočátku měla soustředit na proveditelnost projektů českých firem v rozvojových zemích a na jejich investiční návratnost, finanční řízení projektového cyklu a řízení projektových rizik.

18

MSV

V ČR existuje mnoho firem, které obchodně zvládají rozvojové trhy, pokud jsou jejich zákazníkem instituce veřejné správy. Podmínkou úspěšného obsazení místního trhu však je, spíše než jednorázová dodávka, solventní podnikatelsky zkušený partner se stabilní pozicí na trhu. Vstup na nový trh je obvykle spojen s investicí a pak je vyžadován v detailech velmi dobře zpracovaný podnikatelský záměr. Ten musí vycházet ze znalosti místních podmínek včetně chování účastníků trhu a rizik spojených s partnerským podnikáním. V průběhu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně bude Platforma podnikatelů pro ZRS (PPZRS), jako každým rokem své existence, hostem na stánku Svazu průmyslu a dopravy. Po celý den 12. 9. 2012 bude k uvedeným otázkám poskytovat informace všem zájemcům o dlouhodobé obchodování s rozvojovými zeměmi. „Vláda schválila založení české rozvojově investiční instituce, která pomůže českým firmám s financováním potřeb jejich obchodních partnerů v rozvojových zemích“ uvedla ředitelka PPZRS Věra Venclíková a dodala: „měla by podporovat aktivity českých firem v zahraničí tak, aby se upevnila jejich pozice na trhu a snížila jejich investiční rizika. Propojením s kapitálem rozvojověinvestiční struktury EDFI pomůže zároveň vytvořit české straně solventní místní partnery pro podnikatelskou spolupráci.“ Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci se dlouhodobě věnuje otázkám přístupu českých firem na rozvojové trhy. Konzultace na brněnském veletrhu jsou součástí projektu dotovaného Ministerstvem zahraničních věcí ČR, který zkoumá nutné podmínky spolupráce soukromého subjektu se státním investorem orientovaným na rozvojové země. Výstupy průzkumu budou zpracovány do Doporučení soukromým investorům, které bude sdružení publikovat na svých webových stránkách koncem roku 2012. Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Porozumění informacím jako základ pro fundované rozhodování Razantní nástup nových přístupů, technologií analýzy a zpracování informací lze očekávat i v průmyslové sféře. Neschopnost orientovat se v záplavě informací z mnoha zdrojů, hledat v nich souvislosti a vyvozovat závěry limituje obchodní aktivity firem i schopnost strategického rozhodování. Relevantní oborové informace a porozumění jejich významu může otevřít českým firmám cestu na trhy, kde se doposud nevyskytovaly. Výsledky kontextuální analýzy mohou podpořit rozhodování v oblasti využití volných výrobních kapacit, redefinovat strategické odlišení nebo úplně přenastavit budoucí směrování firmy. Automatizovanou informační podporu by uvítaly zejména malé a střední podniky, které nedisponují dostatečnými zdroji pro nákup strategických analýz od velkých poradenských firem

Přístup k získávání informací S rozšířením internetu do mnoha oblastí běžného života a nárůstem objemu publikovaných informací vyvstala potřeba vyhledávání relevantního obsahu. Důraz je kladen na efektivitu vyhledávání a relevanci výskytu klíčových slov zadaných v dotazu. V poslední době však dochází k dalšímu posunu, k získávání informací na základě širšího kontextu a jejich konceptuálnímu chápání. Zaměření na význam textu je základem sémantického přístupu k vyhledávání, což znamená hledání myšlenkových konceptů nikoli pouze klíčových slov. Sémantické vyhledávání se snaží porozumět, co skutečně hledáme a nabídnout výsledky bez ohledu na to, jestli obsahují slova, která jsme použili při

specifikaci dotazu. Předpokladem úspěchu je porozumění skutečnému záměru tazatele a na druhé straně porozumění tomu, o čem se v dokumentu mluví. Tento přístup znamená posun od vyhledávání informací k vyhledávání znalostí.

Pak zbývá už jen informace správně použít a zlepšit svoji pozici na trhu. www.in-markets.cz

Sémantické vyhledávání v praxi Porozumění skutečnému významu dotazu uživatele se věnuje v posledních letech velká pozornost. Výsledkem je například projekt znalostního vyhledavače WolframAlpha, který odpovídá na dotaz zobrazením výsledků z vlastní znalostní báze. Tento přístup je však omezen na specifické scénáře a nezahrnuje znalosti z celého internetu. Je tedy použitelný jen pro specifické třídy zadání, např. matematické úlohy pro výukové účely. Na otázku v přirozeném jazyce se snaží přímo odpovědět, aniž by nabízel sadu odkazů na další zdroje.

Změna paradigmatu ve vyhledávání V současné době jsme a ještě pravděpodobně budeme svědky posunu chápání vyhledávání v nestrukturovaných datech v několika směrech. Společným jmenovatelem je přechod od seznamu odkazů na texty obsahující zadaná slova ke službě virtuálního asistenta. Důraz je tedy kladen na hledání znalostí, snahu nalézat odpovídající myšlenkové koncepty a porozumět záměru tazatele. Dalším krokem je uplatnění těchto nových přístupů. To co podnikatelé skutečně potřebují, jsou přesné a verifikované odpovědi na jejich otázky, v takovém množství a v kvalitě, kterou požadovali.

Zveme Vás na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, 10. – 14. 9. 2012. Jsme spoluvystavovatelem Svazu průmyslu a dopravy ČR, najdete nás v pavilonu Z, na stánku č. 38. Nebo nás navštivte na inzerovaných workshopech.

09 2012


19

Vliv ekonomické krize na výsledky podniků v České republice Během globální krize v 2008 – 2009 vykázaly nejvyšší odolnost podniky pod zahraniční kontrolou, velké a střední podniky a taktéž podniky v high tech sektoru. Vyplývá to ze studie společnosti EEIP vypracované pro SP ČR. Výrazný pokles dynamiky hospodářského růstu nastal v roce 2008, o rok později se finanční krize přelila do reálného sektoru, což se projevilo v poklesu světového HDP přibližně o dvě procenta. Poté sice došlo opět k nárůstu HDP, nicméně výhled na rok 2012 není pro Evropu příliš pozitivní. Země Eurozóny nyní čelí hrozbě obnovené recese, nejvyšším rizikem je rozšíření dluhové krize ze zemí PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko) na další země jako Francie či Itálie.

20


Česká ekonomika před a po nástupu krize Rychlý hospodářský růst ČR v posledních letech byl generován především vybranými odvětvími zpracovatelského průmyslu. Přesun výroby s nižší přidanou hodnotou ze zemí západní Evropy do nových členských států s levnější pracovní silou (ČR, Slovensko nebo Polsko) se vyznačoval významným přílivem přímých zahraničních investic do českého průmyslu. Tato odvětví se zapojovala do globálního hodnotového

řetězce, což se následně projevilo na rostoucích vývozech českého hospodářství. Podniky pod zahraniční kontrolou významně přispívaly k růstu české ekonomiky, a to především v posledních letech (tyto podniky se v mnoha odvětvích podílely na růstu hrubé přidané hodnoty výrazněji než podniky domácí). Dlouhodobě tak v ČR vzniká problém tzv. duální ekonomiky, kdy domácí podniky zaostávají za podniky pod zahraniční kontrolou a hospodářský růst je závislý na přítomnosti zahraničních subjektů. Zároveň je třeba zdůraznit, že podniky pod zahraniční kontrolou významným způsobem ovlivnily růst domácích podniků v navazujících subdodavatelských odvětvích. Klíčové sektory, jako jsou odvětví navázaná na automobilový průmysl a výroba ostatních dopravních prostředků, jsou významným způsobem zapojené do globálních hodnotových řetězců (především skrze mezinárodní automobilové koncerny). Tato odvětví jsou proto nejvíce závislá na exportních zakázkách ze zahraničí. Jak bude diskutováno dále, dramatické zpomalení růstu těchto odvětví a podniků pod zahraniční kontrolou úzce souviselo v letech 2008 a 2009 s dopady globální krize na hlavní obchodní partnery ČR.

Dopady krize na podniky Studie se zabývá dopadem globální krize na podniky působící v České republice. Byl zkoumán vliv krize na podniky ve třech hlavních rovinách. • Za prvé, byly zkoumány podniky s domácím nebo zahraničním vlastníkem, neboť česká ekonomika je úzce svázána s globální ekonomikou, resp. se svým postavením v rámci globálního hodnotového řetězce. • Za druhé, byl analyzován vliv krize na podniky podle jejich velikosti (drobné, malé, střední a velké). • Za třetí, byly zkoumány dopady krize na odvětví s různou mírou technologické náročnosti (high tech, medium high tech, medium low tech a low tech). Data pro účely studie byla použita jednak z veřejných zdrojů a zejména z databáze společnosti ČEKIA, která obsahuje účetní závěrky od téměř 50 tisíc společností za období 2006 – 2010. Tento robustní datový vzorek je reprezentativní pro všechny tři analyzované roviny hodnocení dopadů krize na český podnikatelský sektor. Mezi zkoumané ukazatele byly zahrnuty ekonomické výsledky podniků (tržby a EBIT), zaměstnanost (absolutní a relativní ukazatele zaměstnanosti), faktory ovlivňující konkurenceschopnost podniků (přidaná hodnota, tržby na zaměstnance, produktivita práce, jednotkové pracovní náklady, obchodní marže a výše investic) a v neposlední řadě i ukazatele likvidity a solventnosti podniků.

Podniky pod domácí a zahraniční kontrolou Finanční výkonnost podniků vykázala makroekonomický cyklický trend, tj. jejich hospodářské výsledky těsně souvisely s výkonností české ekonomiky jako celku. Výsledky předkládané analýzy implikují rychlejší zotavení u zahraničních podniků, jejichž tržby v roce 2010 překonaly úroveň tržeb v roce 2007, zatímco u domácích podniků se to nepodařilo. V oblasti zaměstnanosti došlo též k odlišnému vývoji. Podniky pod zahraniční kontrolou v roce 2008 najímaly nové zaměstnance, ale zároveň snižovaly nominální růst nákladů na jednoho zaměstnance (reálné náklady dokonce poklesly). Naproti tomu podniky pod domácí kontrolou sice v roce 2008 již propouštěly, ale stále zvyšovaly růst nákladů na jednoho zaměstnance (nominálně i reálně). Produktivita práce poklesla u zahraničních podniků již v roce 2008, u domácích podniků až v roce 2009, což bylo dáno zmíněným rozdílným vývojem politiky zaměstnanosti v těchto skupinách.

Duální ekonomika Dále se v analýze ukázala určitá dualita české ekonomiky, tj. že zahraniční podniky jsou efektivnější než podniky domácí. Například zahraniční podniky vykázaly ve zkoumaném období výrazně vyšší tržby na zaměstnance než domácí podniky, to samé platilo i o produktivitě práce. Tento fakt implikuje potenciál u domácích podniků, jež mají určitý prostor pro zvýšení své efektivnosti resp. přiblížení se úrovni zahraničních podniků. Konvergence v produktivitě práce byla patrná (paradoxně) během krize, nicméně v roce 2010 se nůžky mezi domácími a zahraničními podniky začaly opět rozevírat. Celkově lze shrnout, že zahraniční podniky se s krizí vypořádaly lépe než domácí podniky.

Podniky podle velikosti Cykličnost finančních výsledků se ukázala i u malých, středních a velkých podniků, zatímco u drobných podniků cyklické chování nebylo zcela pozorováno (došlo k poklesu jejich výkonnosti po celé období 2008 – 2010, tj. i v období částečného oživení). Analýza indikuje, že u všech typů podniků došlo v roce 2007 k jejich nadměrné výkonnosti, která byla dlouhodobě neudržitelná, a dá se proto v následujících letech očekávat určitá korekce k hodnotám roku 2006, tj. návrat k dlouhodobějšímu udržitelnému optimu. Tato tendence je nejmarkantnější u drobných podniků. S ohledem na dosažené výsledky u drobných a malých podniků lze konstatovat, že tyto skupiny nevykázaly vysokou flexibilitu během krize, což je v protikladu s obecnou představou, že právě malé podniky by měly přežít krizi díky

09 2012


21

své vysoké flexibilitě vůči volatilním tržním podmínkám. Právě naopak, české drobné a malé podniky nejsou obvykle zajištěny proti náhlým změnám v měnovém kurzu či úrokových sazbách, což implikuje na jejich problémy během krize. Závěry studie jsou tak v souladu s empirickým výzkumem v oblasti financí, tj. že malé podniky jsou rizikovější než ty velké, ale také přinášejí obvykle svým vlastníkům vyšší průměrný výnos. Hlavní důvody jsou tři: vyšší zadluženost malých podniků, méně četné obchodování s jejich akciemi a zhoršený přístup k bankovnímu i nebankovnímu financování v období krize. Diferencovaný byl i vývoj v oblasti zaměstnanosti v podnicích. Zatímco malé a střední podniky (MSP) v roce 2008 snižovaly tempo náborů nových zaměstnanců a zvyšovaly reálné náklady na 1 zaměstnance, velké firmy šly opačnou cestou. Dále přijímaly nové pracovníky rostoucím tempem v tomto roce, ale zároveň snížily reálné náklady na jednoho zaměstnance. V roce 2009, kdy globální krize propukla naplno, se situace obrátila. U MSP došlo k poklesu reálných nákladů na 1 zaměstnance, nicméně pokles zaměstnanosti nedosáhl takových rozměrů jako u velkých firem. V roce 2010, kdy došlo k částečnému ekonomickému oživení, velké podniky sice nepropouštěly v takové míře jako ostatní typy podniků, nicméně díky vysokému růstu tržeb navýšily svoji výkonnost nejvíce ze sledovaných podniků. Střední a velké podniky vykázaly i vysokou míru konkurenceschopnosti resp. rychlé pokrizové zotavení – v roce se 2010 dokázaly vrátit na předkrizovou úroveň produktivity práce (na rozdíl od malých a drobných podniků, kterým se to nepodařilo). Statisticky se ukázalo, že v krizovém období se většině podniků podařilo udržet vysoký stupeň likvidity, což indikuje optimální řízení aktiv a závazků těchto společností resp. vytvoření dostatečného likviditního polštáře. Celkově lze konstatovat, že velké a střední podniky se s krizí vypřádaly lépe než malé a drobné podniky, což implikuje potřebnost vhodně cílené průmyslové politiky ČR na tyto skupiny podniků.

Podniky podle technologické náročnosti High tech sektor prokázal vysokou odolnost během krize, což lze dokumentovat například na nízké volatilitě vývoje tržeb či pozitivním růstem přidané hodnoty po celé zkoumané období 2006 – 2010. Ostatní tři sektory vykázaly vysokou cykličnost (nejvyšší volatilitu finančních výsledků dosáhl medium high tech sektor). V krizovém roce 2009 došlo k poklesu zaměstnanosti u všech skupin podniků, nejnižší pokles byl v high tech sektoru. V low tech sektoru již v roce 2008 došlo ke snížení počtu zaměstnanců a zároveň k nejvyššímu růstu nominálních nákladů na 1 zaměstnance, což implikuje skutečnost, že globální krize zasáhla tento sektor dříve než ostatní tři sektory. Tento fakt odpovídá postavení českých

22


podniků, které při produkci s nízkou přidanou hodnotou jsou často na počátku globálního řetězce a tudíž vysoce náchylné na světový hospodářský cyklus. Rozdíly mezi podniky se projevily i v indikátorech konkurenceschopnosti. V high tech sektoru došlo v roce 2009 k nejnižšímu poklesu tržeb na 1 zaměstnance a zároveň k nejnižší redukci zaměstnanosti, což potvrzuje zmíněnou robustnost tohoto sektoru během krize. Zároveň high tech sektor vykázal rostoucí produktivity práce po celé sledované období. Navzdory tomu, že náklady vzrostly v tomto sektoru v roce 2009, tržby i přidaná hodnota se zvýšily proporcionálně více. Jinými slovy, high tech podniky byly zřejmě schopny prodat kvalitnější výrobky za vyšší cenu než byly související náklady, což ukazuje na jejich vysokou konkurenceschopnost na domácím i zahraničním poli.

Co říci závěrem? Studie na robustním vzorku dat identifikovala slabiny a silné stránky podniků působících na českém území s ohledem na jejich stupeň kontroly, velikost a technologickou náročnost. Výsledky indikují, že podniky pod zahraniční kontrolou vykazují větší efektivitu než podniky pod domácí kontrolou, a objevuje se tudíž dualita české ekonomiky. Drobné a malé podniky se ukázaly jako ohroženější skupina v období krize, protože jejich expozice vůči rizikům je větší než u středních a velkých podniků. Nejvyšší odolnost vůči krizi a rovněž dlouhodobě nejvyšší efektivitu ukázaly podniky působící v high tech sektoru. Celkově lze konstatovat, že český podnikatelský sektor si během zkoumaného období 2006 – 2010 vedl jako celek obstojně. Nicméně zůstává na odpovědnosti vlastníků a manažerů podniků adekvátně řídit obchodní a tržní rizika v dobách konjunktury i krize. Toto se sice mnoha českým podnikům daří, nicméně stále existuje řada podniků majících velké rezervy při řízení rizik zejména během krizových období. (Kompletní verze studie „Reálný vliv ekonomické krize na výsledky činnosti podniků“ je ke stažení na stránkách www.spcr.cz.) Hana Reimarová analytička, EEIP, a.s. Petr Teplý projektový manažer, EEIP, a.s.

Jednáme o důležitých tématech pro průmysl Je zřejmé, že energetický sektor a environmentální politika představují klíčové oblasti, které ovlivňují konkurenční výkonnost pro průmysl. Úsilí Svazu průmyslu a dopravy v těchto směrech je dlouhodobým procesem. V tomto období jsou projednávány souběžně velmi důležité až rozhodující strategické dokumenty, které se navzájem prolínají. Pokud by došlo k nesprávným strategickým rozhodnutím, budou se jen velmi těžko napravovat. Intenzivně jednáme o principiálních stanoviskách, k nimž jsme samozřejmě uskutečnili rozsáhlou diskuzi v členské základně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlé uplatněné připomínky k aktualizaci Státní energetické koncepce, Surovinové politice, Národnímu akčnímu plánu pro obnovitelné zdroje energie a Akčnímu plánu pro biomasu do roku 2020, uveřejňujeme odkazy (viz web stanoviska) na naše webové stránky, kde se s nimi můžete detailně seznámit. Eva Aliapuliosová Sekce hospodářské politiky a makroekonomické analýzy [email protected]

K soudu se pokaždé nemusí, stačí mediace Mimosoudní řešení obchodních sporů upravuje zákon č. 202/2012 Sb. o mediaci (alternativní způsob řešení sporů). V účinnost vstoupil dnem 1. 9. 2012. Možnost mimosoudního řešení sporů existovala i dříve. Jedná se o známé smluvní klauzule převzaté ze zahraničí: „pokud se nepodaří spor vyřešit smírně za účasti subjektu NN do XX dnů, jsou smluvní strany oprávněny obrátit se na řešení k soudu/rozhodčímu soudu.“ Dosud probíhala takováto jednání neformálně a jednání řídili poradci pracující na základě živnostenského listu. Zákon přináší pravidla pro smírčí jednání a stanoví, kdo může být mediátorem. Co je to vlastně mediace – je to alternativní způsob řešení sporů. Zákon o mediaci toto jednání o vyřešení sporu formalizuje, reguluje a upravuje. Mediace je proces, při kterém neutrální osoba (mediátor) se snaží dojednat mezi stranami, které jsou ve sporu, smírné řešení (dohodu). Mediátorem může být pouze osoba splňující požadavek bezúhonnosti, VŠ vzdělání a složení zkoušky, která bude zapsána v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Tím by měla být zajištěna odborná úroveň. Mediátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se v rámci mediace dozví.

Mediace je rychlejší a neformálnější než soudní nebo rozhodčí řízení a také levnější. Výsledek sporu je plně v rukou stran a výsledná dohoda je opravdu výsledkem společné vůle. Pokud není společná vůle, k dohodě nedojde. Nezávislý mediátor je v pozici prostředníka, který umožní stranám ve sporu navázat komunikaci a udržet bouřlivou diskuzi na úrovni. A jak proces mediace probíhá v ideálním případě? Strany si vyhledají mediátora v seznamu. S mediátorem uzavřou smlouvu o provedení mediace. Součástí smlouvy je samozřejmě stanovení výše odměny pro mediátora a náhrada hotových výdajů. Pokud se strany nedohodnou jinak, hradí strany sjednanou odměnu a sjednané hotové výdaje rovným dílem. Následuje jedno či více jednání stran za řízení mediátorem. Zahájením mediace se staví běh promlčecích lhůt. Pokud se podaří uzavřít smír, je uzavřena mediační dohoda. Pokud některá ze stran dohodu nedodrží, je možno vymáhat její plnění soudně. Je možno nechat tuto dohodu potvrdit notářem, kde strany odsouhlasí přímou vykonatelnost. Novela občanského soudního řádu dává soudům pravomoc nařídit účastníkům řízení setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin. Jitka Hlaváčková – Sekce zaměstnavatelská [email protected]

09 2012


23

Co nového v Parlamentu Poslední (červencová) schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přinesla první čtení materiálů, které jsou tzv. přikázány k projednání ve výborech. Dovoluji si Vám na tomto místě podat jejich stručný přehled s tím, že úplné znění najdete podle čísla tisku na adrese http://www.psp.cz/eknih/2010ps/tisky/nz.htm podle čísla sněmovního tisku.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 731/ Předložená novela řeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství a navrhované řešení v tuto chvíli výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů. Zároveň je nutné říci, že MPO po koaliční dohodě bude připravovat tzv. velkou novelu horního zákona, která by měla zajistit to, že stát nebude rezignovat na možnost přístupu ke strategickým surovinám, tedy zejména k uhlí. Stát by měl být schopen v situaci, kdy pro svou energetickou koncepci potřebuje tento nerost, se k němu dostat. V novele bude definovat podmínky, za kterých by toto mělo být umožněno. Včetně změny poplatku za vytěžený nerost, a to nejen jeho navýšení, ale také rozdělení v tom daném regionu, protože dnes je vázán pouze na katastr obce, kde se těží, a jeho pouhé navýšení by zdaleka nepřineslo to, co regiony potřebují, a to rozdělit ho rovnoměrně. Novela zákona obsahuje pouze zrušení možnosti státu uplatnit právo veta na využití výhradních ložisek nerostů z důvodu převažujícího veřejného zájmu a zrušení možnosti vyvlastnění nebo dalších omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí dotčených využíváním těchto ložisek. Je zapotřebí zdůraznit, že mluvíme o nerostech obecně, nikoli jen o uhlí, jak by se někdy z novinových článků dalo vyrozumět. Návrh poslanců Soni Markové, Miroslava Opálky, Vojtěcha Filipa a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 600/ Cílem předkládaného návrhu je narovnání hlavní zásady, na které je zákon postaven, tj. principu solidarity, zrušením maximálního vyměřovacího základu pro všechny skupiny pojištěnců. Tedy i pro osoby samostatně výdělečně činné. Případnou podporu podnikání těchto osob ze strany státu nespatřují předkladatelé ve snížení pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, ale v hledání jiných cest.

24


Mimo to zdůrazňují, že i u těchto osob vzniká nerovnost, protože některé OSVČ maximálního vyměřovacího základu nedosáhnou, takže se navrhovaným opatřením pro většinu z nich nic nemění. Stanovisko vlády je negativní. Předkladatelé v úvodní řeči obhajují své názory proti argumentům vlády takto: 1. Vláda argumentuje tím, že institut maximálního vyměřovacího základu existuje i v oblasti pojistného na sociální zabezpečení. Předkladatelé považují tento argument za alibistický, neboť to není předmětem předkládaného návrhu. Podle nich vláda popírá, že zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je postaven na principu solidarity, když tvrdí, že solidarita pojištění nemá být bezbřehá. 2. Vláda připouští, že by zrušením maximálního vyměřovacího základu došlo k navýšení příjmu systému veřejného zdravotního pojištění. Předkladatelé zároveň upozorňují na to, že na druhé straně vláda tvrdí, že to nepřinese žádný efekt. „Toto tvrzení je přinejmenším nelogické. Stejně tak je nelogické tvrzení, že když poskytování zdravotní péče není závislé na výši odvedeného pojistného, nemůže být narušen princip solidarity. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění však neřeší poskytování zdravotní péče a její rozsah, ale jeden ze zdrojů příjmů do veřejného zdravotního pojištění“, tvrdí předkladatelé. 3. Vláda poukazuje na to, že návrh má zásadní legislativní nedostatky. Předkladatelé s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 733/ – prvé čtení Primárně jde o transpoziční novelu zákona o dani z přidané hodnoty, kterou jsme povinni zavést do národní legislativy nová pravidla týkající se fakturace. Týká se to daňových dokladů, jejich vystavování a uchovávání, zrovnoprávnění daňových dokladů v elektronické a listinné podobě a změn souvisejících a navazujících.

V rámci boje s daňovými úniky se MF snaží v této novele zavést celou řadu novinek. Zejména jde o: • pro nové plátce daně z přidané hodnoty termín pouze jednoho kalendářního měsíce jako zdaňovací období. Teprve po splnění zákonem stanovené podmínky lze zvolit kvartál. Tím se samozřejmě omezí do značné míry ony řetězové obchody vznikajících a zanikajících garážových s. r. o., jejichž jediným podnikatelským cílem je přeprodat a nezaplatit DPH. To za ten jeden měsíc nestihnou. • Nově se zavádí institut nespolehlivého plátce. Ten posílí právní jistotu na místě správce daně i poplatníka pro již zavedené možné ručení za DPH pro nespolehlivého plátce. Definice nespolehlivého plátce bude stanovena metodikou generálního finančního ředitele. Tato metodika bude transparentně zveřejněna vždy dopředu, aby nemohlo docházet ke spekulacím o zvůli správce daně. • Dále se zavádí povinnost plátců daně z přidané hodnoty, resp. jejích budoucích plátců, činit podání elektronicky. Výjimka se navrhuje pouze pro fyzické osoby s obratem do 6 mil. korun. Nad obrat 6 mil. korun bude elektronické podání povinné, byť tady účinnost navrhujeme až od 1. 1. 2014, aby všechny subjekty měly dostatečný čas se na to technicky připravit. • Navrhuje se zavedení povinnosti pro daňové subjekty uvádět u pohonných hmot v přihlášce k registraci své účty používané pro ekonomickou činnost s tím, že pokud použijí jiných účtů než těch, které uvedou, bude to důvodem pro ručení příjemcem plnění za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění. A rovněž vzniká stanovení povinnosti ručení za DPH pro oprávněného příjemce v souvislosti se vznikem povinnosti přiznat a zaplatit spotřební daň. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 734/ – prvé čtení Je víceméně technická novela, která zčásti implementuje směrnice Evropské unie v oblasti spotřebních daní. Jedná se o poměrně široký souhrn technických bodů, jednak obecných, které ukládají práva a povinnosti plátcům spotřebních daní, ale také dávají možnosti správci daní pro snižování rizik spojených s výběrem daní. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony /sněmovní tisk 736/ – prvé čtení Vláda tady vychází vstříc požadavku sociálních partnerů, kteří vědomi si nevyhnutelného prodlužování věku odchodu do důchodu požádali vládu, aby zkusila vyřešit možnost podpory pro ty, kteří chtějí odejít do důchodu dřív, než jim

vznikne nárok na starobní důchod. Důvodem může být například ztráta pracovního místa nebo manuálně těžké zaměstnání. Tento návrh tomuto požadavku vychází vstříc, a pokud ho Parlament schválí, pak bude moci každý, kdo má naspořeny příslušné prostředky, odejít do onoho předdůchodu za následujících podmínek: • Může odejít nejdříve o pět let – úmyslně tam není nominální absolutní hodnota, protože se dá předpokládat, že věk pro důchod se bude prodlužovat. To znamená, že ta hodnota je víceméně relativní. –– Zároveň je řečeno, že nejdříve pět let před zákonnou hranicí odchodem do starobního důchodu musí mít naspořeno tolik, aby měsíční dávka, která mu z jeho vlastních peněz bude vyplácena, činila alespoň 30 % průměrné mzdy a –– aby byla nepřetržitá –– a aby neskončila dříve než tři roky před odchodem do starobního důchodu. Stát to na druhou stranu bude podporovat tak, že po celou tuto dobu, bude to takzvaná doba vyloučená, to znamená nebude mu krácen důchod. Až odejde do prvního pilíře, bude mu tato doba, kdy bude jakoby v důchodu za své vlastní naspořené prostředky, započítávána, jako kdyby pracoval, a zaměstnavateli se místo dosavadních 24 tisíc ročně umožňuje odepsat od daně z příjmu 30 tisíc za rok, to znamená zvyšuje se tam motivace pro zaměstnavatele, aby přispíval na spoření. Současně je cílem zajistit, aby probíhání těchto dávek nemělo dopad na výši důchodových nároků z průběžného prvního pilíře a na veřejné zdravotní pojištění těchto osob. Plenární schůze Senátu Parlamentu České republiky se konala 15. – 16. srpna. Senátoři m.j. zamítli některé zásadní zákony, o jejichž osudu se bude rozhodovat na příští schůzi Poslanecké sněmovny (je zapotřebí 101 hlasů poslanců na setrvání na původním znění). Jde o tyto zákony: • Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) • Návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů • Návrh zákona o pojistném na důchodové spoření • Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

09 2012


25

Horké letní měsíce – chlad špatných zpráv V červenci a srpnu se Svaz prezentoval analýzou stavu středního technického vzdělání, výsledky společného šetření s ING Pojišťovnou, výhradami vůči otálení vlády s prorůstovými opatřeními, slabými výsledky v boji proti korupci a kritikou financování vědy. Prezident Svazu Jaroslav Hanák (třetí zprava) požadoval na srpnové tiskové konferenci k naplňování Exportní strategie lepší koordinaci MPO a MZV a prezentoval aktivity Svazu, zejména dohodu s velvyslanectvím ČLR o zjednodušení udělování víz pro zástupce členských firem SP ČR

Žádné příliš optimistické zprávy léto nepřineslo. Průmysl přešlapuje, ekonomika zadrhává, domácí spotřeba vázne, zahraniční poptávka ochabuje, reálné mzdy klesají. „Veškerá šetření posledních měsíců potvrzují, že firmy vývoj příštích měsíců nevidí příliš optimisticky. Čekáme zhoršení situace v oblasti zakázek a vývoje zaměstnanosti. Nezlepšilo se ani podnikatelské prostředí,“ citovaly Hospodářské noviny (HN) počátkem července prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka. Ten v listu zmínil společné šetření Svazu a ČNB, o které se mnohé komentáře novinářů opíraly. Jeho slova potvrdil i člen představenstva Svazu a šéf Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn, který se v HN vyjádřil k vývoji prodeje osobních aut v Evropě: „Letos klesne o šest procent. Příští rok bude v nejlepším případě stagnovat.“ Ve stejném ekonomickém listu k situaci poznamenal viceprezident Svazu Radek Špicar: „Firmy snižují náklady a snaží se zvýšit produktivitu. Domácí poptávka klesá a nepříjemnou novinkou jsou signály o ochlazení poptávky z Evropské unie, která je pro nás klíčová.“ V obdobném duchu přicházely zprávy z konce července, kdy celková důvěra

26

Pohled médií

v českou ekonomiku ve srovnání s předchozím měsícem klesla o 1,6 bodu a v průmyslu nevládla dobrá nálada. „Nedostatečná poptávka je již delší dobu jedním z hlavních faktorů omezujících růst,“ upozornil v deníku Právo a v dalších médiích analytik Svazu Bohuslav Čížek. Ani prognózy vývoje zaměstnanosti nejsou pro letošek příznivé. Na nárůst počtu nezaměstnaných upozornil v ČT24 Jaroslav Hanák. O to více zástupci Svazu apelovali na vládu, aby konečně přijala krátkodobá opatření na povzbuzení ekonomiky. Řada médií v této souvislosti zmínila vyjádření prezidenta Svazu, který obdržel od premiéra příslib opatření na podporu růstu zabrzděné ekonomiky. „Premiér Nečas řekl, že vláda vydá soubor prorůstových opatření v návaznosti na státní rozpočet, a to k 30. srpnu,“ citoval ho server prvnizpravy.cz a další média. „Předali jsme mu několik stran doporučení pro řešení ekonomické situace země,“ dodal šéf Svazu. Jak také média uvedla po jednání premiéra a ekonomických ministrů se zástupci zaměstnavatelů, vláda má pro konkurenceschopnost a prorůstová opatření vytvořit expertní tým. V 15členném orgánu bude mít po pěti

zástupcích Nečasův kabinet, Národní ekonomická rada vlády a byznysmeni. V souvislosti se stavem průmyslu pro HN poukázal viceprezident Svazu Pavel Juříček na potřebu diverzifikace exportu. „Dlouhodobě budujeme trh v Rusku, Číně, Americe, Brazílii, Mexiku i Jihoafrické republice,“ uvedl Pavel Juříček, který je šéfem Brano Group. Svaz s ohledem na administrativní omezení, která komplikují obchodní styky, vyzval vládu, vlády zemí EU a Evropskou komisi, aby uvolnily vízovou povinnost s Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a dalšími východními zeměmi. Připojil se tak ke společnému prohlášení dalších osmi evropských zaměstnavatelských svazů.

Evergreen technického vzdělání Jednací sál v centrále Svazu průmyslu a dopravy ČR byl plný novinářů, kteří přišli na tiskovou konferenci k problematice technického vzdělávání. K jejím závěrům napsal týdeník Ekonom: „Tuzemské firmy postrádají tisíce středoškoláků technického zaměření. Nedostatek absolventů učňovských a středních průmyslových škol začíná ohrožovat konkurenceschopnost českých exportérů na evropském trhu.

Vyplývá to z analýzy systému vzdělávání a poptávky firem po absolventech, kterou si v jednotlivých krajích nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR.“ Média zmínila, že hlavní nedostatek technických profesí se projevuje zejména ve strojírenství, stavebnictví, dopravě a spojích. Svaz proto navrhuje, aby se v krajích optimalizovala oborová struktura školství. V jednotlivých krajích by měly vzniknout predikce potřeb vzdělanosti s výhledem na tři až pět let. „Svaz požaduje, aby analýzu predikcí budoucího stavu vytvořilo a spravovalo ministerstvo školství. Nyní s MPO pracuje na návrzích, které by se měly stát základem pro jednání na MŠMT a pro změnu technického vzdělávání,“ napsal měsíčník Prosperita. Jedním z východisek stavu je nastavení duálního systému podle německého vzoru spolupráce podniků a škol. Jak si povšimla média, „průmyslníci chtějí prosadit změny ve financování technického školství, požadují daňové zvýhodnění firem, které se budou věnovat podpoře učňovského a středoškolského technického vzdělávání“. Na rozvoj technického školství by se podle zástupců průmyslových firem měly využít i peníze z Unie, jimiž se jinde plýtvá.

ASEK – přiměřená varianta Aktualizovaná Státní energetická koncepce (ASEK), která má stanovit hlavní vývojové trendy, strategii a preference v české energetice na 30 let dopředu, je v meziresortním připomínkovém řízení. Do konce srpna má konečnou podobu dostat na stůl vláda. Média si povšimla, že Svaz se k této jedné z mnoha již vytvořených variant staví vstřícněji, než tomu bylo dříve. „Je pro nás přijatelnější i proto, že jsme byli přizváni k diskusi při přípravě a řada našich připomínek do návrhu byla zapracována,“ uvedl pro HN viceprezident Svazu Jan Rafaj. Podle něho tato verze lépe odpovídá možnostem vývoje energetiky v ČR. Zejména nastavuje reálnější navýšení výroby z jádra a tomu přiměřené utlumení výroby z uhlí.

Nastavuje i racionální představu o využití energie z obnovitelných zdrojů, jejichž možný růst byl propočítán na základě reálných možností. Přesto se dále vede debata zejména o roli jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie.

Co dokázal jeden komentář Server ceskapozice.cz publikoval článek viceprezidenta Svazu Jiřího Ciencialy, který nesl název Financování výzkumu aneb Akademie věd v zajetí ostrovní mentality. Jak napovídá titulek, shrnoval v něm názor na hluboký problém rozpočtu na vědu a výzkum a jeho schvalování a pustil se i do vlastních propočtů a návrhů řešení. Jak napsal, „vláda si do národní politiky věnované této oblasti naplánuje vznešené i účelné cíle a vytkne si roční růst investic státní podpory výzkumu, vývoje a inovací o 8,5 procenta. Ale už rok po jejím schválení na ni vláda zapomněla a peníze až do roku 2014 zmrazila. Vliv inflace je pak reálně ročně snižuje o dvě až tři procenta“. Apeluje také na podporu konkurenceschopnosti, které „pomůže stimulace průmyslu k rychlým aplikacím a inovacím“. Pranýřuje rozpolcenost, resortismus a neschopnost spolupráce v horizontální rovině v ČR. V zajetí této „ostrovní“ mentality žije Akademie věd ČR (AV ČR) a i mnohé vysoké školy, tvrdí autor. Klade si otázku, proč u nás rostou za desítky miliard velké i regionální výzkumné infrastruktury, z nichž mnohé mohou být víceméně Potěmkinovy vesnice. Jak dále poznamenává, chybí globální celospolečenská poptávka po jejich výstupech, které dnes jsou ve většině případů hypotetické, projektové. A co je horší, nejsou dostatečné řešitelské kapacity. Čím zejména vzbudil nepřívětivou mediální odezvu akademických kruhů byl jeho názor na financování této instituce. „Pokud peníze AV ČR chyběly, vláda je v uplynulých třech letech vždy dorovnala, naposledy v září 2011 – akademie dostala na letošní rok od vlády 252 milionů korun. Jenže

šetřit se začalo i ve výzkumu a na příští rok je o 720 milionů celkově méně…Škrtat a propouštět mají ostatní“. A pak přichází s kacířskou myšlenkou, že v souladu s vysokoškolským zákonem mohou ústavy akademie být vysokoškolskými ústavy jednotlivých univerzit, respektive fakult, podle profesní orientace a ty výdělečné mohou působit jako samostatné podnikatelské subjekty řídící se národní politikou výzkumu, vývoje a inovací“. Po zveřejnění tohoto komentáře, který navazoval na obsáhlý rozhovor s členem představenstva Zbyňkem Frolíkem, se na serveru objevilo několik odmítavých reakcí, včetně názoru profesora Václava Hořejšího, které označily Jiřího Ciencialu za dalšího bojovníka za likvidaci Akademie věd, „cupující“ jeho názory a propočty.

Korupce – boj nebo rezignace A ještě jeden mediální vstup stojí za zmínku. Je jím rozhovor Jaroslava Hanáka pro HN, kde se značně kriticky vyjadřuje k postupu potírání korupce v zemi. Poukázal na to, že značná část byznysu je již unavena deklaracemi politiků a že chce konečně vidět změnu: „Byl vytvořen nový zákon o veřejných zakázkách, to je dobře. Ale jeho pozitivní dopad je zatím minimální. Vidíme, že se každých čtrnáct dní nebo tři týdny objevuje nový případ korupce ve vrcholné politice, na krajích nebo jinde. Prostě to zatím nefunguje... Jde o chování státu. Proč dodnes nefungují centrální nákupy pro státní správu – všechno od aut až po poslední propisku a papír?“ Poukázal na to, že korupce je stále jedním z největších problémů, který trápí podnikatele. Stejně jako stav státní správy a samosprávy, rostoucí byrokracie a to, že nebyla přijata prorůstová opatření, která vláda slibovala. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

09 2012


27

Přispěje Kypr k lepší Evropě? Především posílit hospodářský růst a zaměstnanost chce Kypr během svého předsednictví v Radě Evropské unie. Svého prvního předsednictví v Radě EU se ujal 1. července, v rozhodujícím období Evropské unie. V době, kdy řada členských zemí zažívá problémy s růstem a vysokou nezaměstnaností. Předsednictví je pro Kypr historickým okamžikem, výzvou a příležitostí k posílení svého obrazu jako důvěryhodného a odpovědného člena EU.

Priority předsednictví Prezident Christofias představil priority své země 4. července na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Mottem předsednictví je „Lepší Evropa“. Kyperské předsednictví se bude snažit o solidaritu, sociální soudržnost, prosperitu, bezpečnost a růst v Evropě. Unie by se měla vydat „směrem k viditelnějším přínosům pro blahobyt Evropanů. Ruku v ruce se solidaritou a sociální soudržností jde prohlubování evropské integrace, které je nejlepší cestou jak efektivně řešit současnou sociálně-ekonomickou krizi. Tržní hospodářství je jedna věc, ale neodpovědnost trhů plynoucí z nedostatečného dohledu vlád a příslušných záruk ve prospěch společnosti je věc druhá. V žádném případě bychom neměli dovolit, aby naše společnosti byly vydány na milost trhům a zájmům, které jimi manipulují … Tvrdé politiky vynuceného šetření, přijaté v reakci na krizi, nejenom, že neřeší problémy, ale ještě je prohlubují. Politiky zaměřené jen na úspory odčerpávají blahobyt a omezují růst. Řešením nemůže být „socializace ztrát a privatizace zisků“. … Nejdůležitější v tuto chvíli je spravedlivější přerozdělování bohatství, konzistentnější a humanistická sociální politika kombinovaná s podporou malých a středně velkých podniků. To povede k růstu zaměstnanosti a k tolik diskutované sociální soudržnosti v rámci Unie. … To, co potřebujeme, je sociálnější Evropa. … Jako lídři Evropy máme povinnost pracovat neúnavně na tom, aby se Evropa stala lepším místem pro všechny Evropany a zvláště pak pro budoucí generace.“ Kyperské předsednictví podle předsedy Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) by ale mělo mít jednu hlavní prioritu, a sice posílení politické integrace Evropy. Kyperské priority vycházejí z 18-timěsíčního programu předsednického tria s Polskem a Dánskem z června 2011. Kyperské předsednictví se zaměří na následující čtyři hlavní oblasti: 1. Evropa efektivnější a udržitelná 2. Evropa s výkonnějším hospodářstvím založeným na růstu 3. Evropa relevantnější svým občanům, se solidaritou a sociální soudržností 4. Evropa ve světě, blíže svým sousedům

28

Globální a evropský rozměr

Hlavní prioritou je uzavření jednání o víceletém finančním rámci na léta 2014 – 2020. Záležitost bude mít primárně na starost prezident Evropké rady Van Rompuy. Kypr sám připouští, že není realistické očekávat dosažení finální dohody na finančním rámci během jeho předsednictví. Bude se snažit alespoň o dosažení politické dohody s tím, že závěrečné práce by odvedlo nastupující irské předsednictví. Kypr bude usilovat o přiměřený a účinný rozpočet EU, který podpoří růst a zaměstnanost a sociální a teritoriální soudržnost. Předsednictví se bude snažit o dosažení pokroku v jednáních o legislativních rámcích týkajících se společných politik programovacího období, a sice společné zemědělské politiky a politiky v oblasti rybolovu, kohezní politiky a politiky na podporu výzkumu a inovací (Horizont 2020). Vysoko na agendě budou rovněž energetická politika, Nástroj na propojení Evropy (CEF) a transevropské sítě. Budou pokračovat diskuse o vlastních zdrojích EU. Důraz bude kladen i na udržitelný rozvoj založený na potřebě integrovaného přístupu ke klimatickým změnám, životnímu prostředí a energetice a na udržitelné řízení zdrojů, zejména vodních. Zvláštní pozornost bude Kypr věnovat oživení integrované námořní politiky. Předsednictví se zaměří na sledování implementace strategie Evropa 2020, na posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti a na práce na implementaci nového posíleného rámce hospodářské správy a ratifikaci Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskálního paktu). Mezi dalšími prioritami jsou posilování regulačního rámce pro finanční služby a prohlubování vnitřního trhu u příležitosti 20. výročí jednotného trhu. Zvláštní pozornost bude věnována malým a středně velkým podnikům a digitální agendě. Jedním z cílů předsednictví je posílit účast sociálních partnerů, místních autorit a nevládních organizací při realizaci opatření ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o zaměstnanost a boj s chudobou a sociálním vyloučením. Klíčovým ale pro Kypr bude sociální soudržnost. Předsednictví bude také podporovat aktivní stárnutí, diskuse o rozdílech v odměňování žen a mužů, řešení rostoucí nezaměstnanosti mládeže a vyjednávání o nové generaci programů Erasmus pro všechny a programů k podpoře

gramotnosti. Do konce roku by Kypr rád spustil společný evropský azylový systém. Pozornost bude také věnovat novému právnímu rámci na ochranu osobních dat. Zvláštní pozornost bude Kypr věnovat jižní dimenzi politiky sousedství a posilování vztahů se zeměmi kolem Středozemního moře. Bude také podporovat cestovní mapu pro rozšiřování a pokračovat v přístupových rozhovorech se zeměmi Západního Balkánu, Islandem a také Tureckem, přestože to kyperskou vládu neuznává. Kyperské předsednictví hodlá posílit i vnější obchodní politiku EU a uzavřít jednání o nástrojích vnějšího financování.

prohloubí jednotný trh, podpoří malé a středně velké podniky a vytvoří nová pracovní místa.

Předsednictví bude mít plnou podporu Evropské rady při realizaci závěrů jejího červnového summitu, zejména pokud jde o dlouhodobou perspektivu pro euro, zřízení jednotného dohledového mechanismu pro banky, implementaci Paktu pro růst a zaměstnanost, včetně posledních prací v rámci Aktu o jednotném trhu I a prací na Aktu o jednotném trhu II. Při tvorbě podmínek pro růst se Kypr hodlá zaměřit na legislativní akty, které

Marta Blízková Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Program kyperského předsednictví je spolu s pracovním programem Evropského hospodářského a sociálního výboru pro období od července do prosince 2012 dostupný na http://www. spcr.cz/evropska-rada/kyperske-predsednictvi-podporuje-rust-areformy-zalozene-na-hodnotach-eu-pod-mottem-lepsi-evropa . Webové stránky kyperského předsednictví: www.cy2012.eu

Fakta o Kypru Federace zaměstnavatelů a průmyslníků Kypru (OEB) Federaci založilo v roce 1960 19 podnikatelů. V současnosti zastřešuje členy ze všech odvětví ekonomiky, kteří zaměstnávají více jak 60 procent pracovní síly v soukromém sektoru. OEB je celokyperskou nezávislou organizací, která sdružuje více jak 55 hlavních profesních a odvětvových asociací a stovky podniků z oblasti zpracovatelského průmyslu, služeb, obchodu, stavebnictví a zemědělství. Členskou základnu tvoří více jak 4 500 členů. (další informace na http://www.spcr.cz/businesseurope/ federace-zamestnavatelu-a-prumyslniku-kypru-oeb )

Kyperská republika Kyperská republika má 690 tisíc obyvatel. Je nezávislým státem s prezidentským systémem vlády. Výkonná moc přísluší podle Ústavy z roku 1960 prezidentu republiky, který ji vykonává prostřednictvím jím jmenované vlády – Rady ministrů. Prezidentské volby se konají jednou za 5 let. Stávající prezident a zároveň předseda vlády Demetris Christofias vede zemi od roku 2008. Hlavní vládní stranou je Pokroková strana pracujících – Levé křídlo a nové síly (AKEL), levicová strana, která se hlásí k učení marxismu-

leninismu bez jeho základních kamenů, tj. bez plánovaného hospodářství, společenského vlastnictví, apod. Praktickou hospodářskou politikou má strana blízko k evropským sociálním demokratům. Kyperská republika má de jure svrchovanost nad celým ostrovem a přilehlými vodami, de facto je pod správou Kyperské republiky asi 59 % ostrova, zbývající část ostrova spravuje Severokyperská turecká republika, kterou oficiálně uznalo jen Turecko. Kypr je rozdělený již od roku 1974, sjednocení ostrova podle mírového plánu OSN z roku 2004 je v nedohlednu. Jednání uvízla na mrtvém bodě a Turecko, přestože je kandidátskou zemí, pohrozilo zmražením vazeb s EU po dobu kyperského předsednictví. Marta Blízková Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

09 2012


29

Víceletý finanční rámec bude nyní pod taktovkou Kypru Zhoršená predikce HDP ztenčuje obálku pro kohezi o 5,5 miliardy eur. Alokace ČR se nesníží, postiženy budou především Polsko a Maďarsko. Kyperské předsednictví navazuje na práci a úsilí dánského předsednictví včetně využití negociačního balíčku posvěceného červnovou Evropskou radou. Dánský balíček je dobrým základem, zejména pokud má být naplněn cíl dosáhnout dohody o příštím finančním rámci 2014 – 2020 do konce roku 2012. Členské státy proto na jednání Rady pro všeobecné záležitosti dne 24. 7. 2012 přivítaly ambiciózní cíl Kypru zahájit jednání o konkrétních číslech a rozpětích pro alokace hned po letní odstávce. Méně spokojené jsou již členské státy s revidovaným návrhem nařízení k víceletému finančnímu rámci (KOM(2012) 388), který Komise předložila 6. 7. 2012 a který byl zpracován na základě makroekonomické predikce z jara letošního roku, nových statistických dat k hrubému domácímu produktu (HDP) a hrubému národnímu důchodu (HND) regionů a členských států pro roky 2009 a 2010 a dále na základě zahrnutí alokací pro Chorvatsko. Komise navrhuje upravit návrh nařízení k víceletému finančnímu rámci z června 2011 (KOM(2011) 398). Dochází ke změně referenčního období pro určení alokace na kohezní politiku, nově vypočítány jsou maximální úrovně obálek členských zemí, kterých se dotýká omezení, tzv. „capping“. V období 2014 – 2020 tak má být alokace pro kohezi EU-27 snížena oproti původnímu návrhu celkem o 5.506 mld. eur.

Další změnou je rozšíření původního propojení rozpočtu EU s makrofiskálními podmínkami (sledování nadměrného deficitu státního rozpočtu) na makroekonomické kondicionality. Nařízení je nově upraveno tak, že v případě zrušení pozastavení závazků fondů Společného strategického rámce v kontextu makroekonomických kondicionalit Rada rozhodne o převodu těchto pozastavených závazků do následujících let. Díky zhoršenému výhledu HDP a HND (vůči predikci z jara 2011) a zachování celkového objemu prostředků na víceletý finanční rámec se zvýší podíl celkového rozpočtu na HND EU-28 z 1,05 % na 1,08 % v závazcích a z 1,0 % na 1,03 % v platbách. Členské státy přijaly revidovaný návrh s rozpaky či nesouhlasem podle toho, jak dalece se zhorší jejich pozice. Velká Británie, Dánsko a Španělsko se domnívají, že by mělo dojít ke střednědobému hodnocení rámce, neboť návrh vycházel z předkrizových dat. Polsko a Maďarsko se označily za státy, které kvůli této technické aktualizaci EK na kohezi výrazně ztratí. Pokud se snížila růstová předpověď, měly by se z toho vyvodit patřičné závěry. Vzhledem k tomu, že Česká republika patří do skupiny stejně smýšlejících zemí podporujících celkový objem rámce do 1 % HND EU v závazcích, znamená současný návrh EK přísnější pozici České republiky ve vztahu k objemu rozpočtu i hledání úspor zejména v oblasti společné zemědělské politiky. Dle předběžných propočtů by se však alokace pro Českou republiku neměla snížit. Klíčovými prioritami České republiky i nadále zůstávají: utrácet lépe nikoliv více („better spending“), silná a efektivní kohezní politika a zaměření rozpočtu na konkurenceschopnost. Podnikatelská komunita bude usilovat o to, aby objem finančních prostředků, jimiž budou disponovat jednotlivé rozpočtové kapitoly, odpovídal prorůstovému potenciálu jednotlivých politik. V tomto směru by měly být dostatečně financovány zejména prorůstové nástroje (strukturální a kohezní fond, Horizont 2020 a COSME). Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

30


Evropská rada přijala Pakt pro růst a zaměstnanost Naplní přijatý Pakt pro růst a zaměstnanost očekávání nebo bude mít jen symbolickou roli? Vydá se Evropa cestou hlubší integrace? Jedno z historických zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 28.–29. června v Bruselu. Summit označovaný za klíčový pro budoucnost eura a celé eurozóny. Summit, od kterého se hodně očekávalo, neboť měl přinést odpovědi na otázku, jak obnovit růst a zaměstnanost v Evropě a posílit stabilitu hospodářské a měnové unie.

Dluhy hromaděné řadu let EU se potácí v krizi. Její překonání bude trvat léta. Zkratky neexistují. Skutečnými příčinami hospodářské krize jsou masivní dluhy hromaděné řadu let a nedostatečná konkurenceschopnost některých zemí. Nezbytnou podmínkou oživení je důsledné a dlouhodobé provádění rozpočtové konsolidace. Proto byla na jarním summitu přijata Smlouva o stabilitě, řízení a koordinaci v hospodářské a měnové unii, tzv. Fiskální pakt, dohoda, podle níž by měly být deficity veřejných financí v Evropě pod permanentní kontrolou. Rozpočtová konsolidace je ale jen jedním z pilířů silné národní ekonomiky. Druhým je politika růstu. Odpovědnost

za růst nesou v prvé řadě jednotlivé členské země. Ty musí přijmout a realizovat strukturální reformy k obnovení konkurenceschopnosti, kterou Evropa potřebuje k tomu, aby znovu rostla, tedy reformy zahrnující nejen úpravy systémů sociálního zabezpečení a přístupu na trhy práce, zejména pro mladé, ale také odstranění „neevidované“ práce a důraz na vzdělávání, vědu a výzkum. Krizí zasažené země už přijaly řadu důležitých reforem. Ty nepřinesou výsledky hned. Je nutná trpělivost. Zkušenosti Německa, Polska a baltských států ale ukazují, že úspěch se dostavit může.

Pakt pro růst a zaměstnanost Již před březnovým summitem volalo třináct členských zemí EU ve společném dopise po jasné strategii růstu v Evropě a definovalo osm priorit, na které by se měla soustředit pozornost, aby se v Evropě znovu nastartoval růst. Vyvstala potřeba konat i na evropské úrovni. Svůj postoj k aktuální situaci v Evropské unii a eurozóně vyjádřili společným

09 2012


31

dopisem i premiéři Visegrádské čtyřky – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, v němž shrnuli společné klíčové priority, pokud jde o postup ve strukturálních reformách, fiskální konsolidaci, podporu zaměstnanosti a růstu a konkurenceschopnost. A v červnu Evropská rada na svém summitu přijala Pakt pro růst a zaměstnanost. Pakt prosadil nově zvolený francouzský prezident Hollande spolu s premiéry Itálie a Španělska Montim a Rajoyem jako nápravu k programům vynuceného šetření, neboť dosud přijatá prorůstová opatření nevymanila Evropu z krize, která hrozí zničit společnou měnu, a rozpočtová disciplína sama o sobě nestačí k podnícení hospodářského růstu a tvorby pracovních míst pro masy nezaměstnaných Evropanů.

Rozpočet EU Cílem Paktu je více orientovat rozpočet EU na růst, aktivovat nevyužité fondy EU, zlepšit přístup ke kapitálu, podporovat infrastrukturní projekty, dokončit vnitřní trh a posílit volný obchod. Pakt se zaměřuje na oblasti orientované do budoucna a má podnikům umožnit přístup k úvěrům. A to vše tak, aby se podpořil růst bez vzniku nových dluhů. EU musí využívat zdrojů lépe než dříve, aniž by více utrácela. Rozpočet EU by se měl přeměnit na nástroj pro budoucí růst, zejména prostřednictvím posilování investic do výrobního a lidského kapitálu. Přestože je unijní rozpočet 50krát menší než rozpočty všech členských zemí dohromady, může mnohé změnit. Víceletý finanční rámec na léta 2014–2020 by měl být důsledně použit na podporu růstu a zaměstnanosti, na inovace a konkurenceschopnost. Evropská rada vedla o rámci první substantivní diskusi na základě negociačního balíčku (tzv. „negoboxu“) připraveného dánským předsednictvím a vyzvala k urychlení prací na příslušných legislativních návrzích. Rámec by měl být dále projednáván na jejím říjnovém summitu.

Prorůstová opatření Evropská rada rozhodla, že na prorůstová opatření bude okamžitě zmobilizováno 120 miliard eur (okolo 1 % hrubého národního důchodu EU) a kapitál Evropské investiční banky (EIB) se navýší o 10 miliard EUR, neboť bankovní sektor z důvodu zatížení špatnými úvěry nehraje svou roli. (Z hlediska ČR půjde o platbu 2 miliard Kč ze státního rozpočtu přímo do EIB. Tyto peníze mohou podniky získat zpět.) Úvěry EIB by ale primárně měly být určeny „nejzranitelnějším zemím“. Dalších 55 miliard eur z přesměrování nevyužitých strukturálních fondů půjde zejména na podporu malých a středně velkých podniků, na výzkum a inovace a na zaměstnanost mládeže. Pilotní fáze tzv. projektových dluhopisů, které budou spuštěny již během léta a budou směřovat do klíčových oblastí, jako jsou energetika,

32


doprava a širokopásmové připojení, by měla přinést dalších až 4,5 miliard eur. Cílem je mobilizovat soukromý kapitál na přeshraniční expanzi evropských infrastruktur a podnítit inovativní formy partnerství soukromého a veřejného sektoru. Budou-li tyto dluhopisy úspěšné, mohly by být rozšířeny i na podporu nástroje pro propojení Evropy (CEF). Evropská rada vyzvala k dokončení vnitřního trhu, který má výrazný prorůstový potenciál. Je třeba vnitřní trh prohloubit a odstranit přetrvávající překážky. Další prorůstová opatření v tomto směru by měla předložit Evropská komise na podzim v rámci Aktu o jednotném trhu II. Co nejdříve by mělo být dosaženo dohody o návrzích týkajících se veřejných zakázek, elektronického podpisu a uznávání odborných kvalifikací. Prioritou bude dokončení vnitřního trhu energiemi do roku 2014 (provedení směrnice o energetické účinnosti, dosažení dohody o návrhu týkajícím se transevropské energetické infrastruktury) a jednotného digitálního trhu do roku 2015 (další rozvoj přeshraničního elektronického obchodu, elektronická fakturace, elektronická identifikace, modernizace evropského systému autorských práv, usnadnění poskytování licencí a zajištění vysoké úrovně ochrany práv duševního vlastnictví). Do konce roku by Komise měla představit další opatření na snižování regulační zátěže.

Posílení inovací Evropská rada také vyzvala k posílení inovací a Evropského výzkumného prostoru prostřednictvím zlepšení podpory pro výzkum a vývoj a investičních příležitostí pro začínající inovativní podniky a malé a střední podniky (COSME, Horizont 2020) a posílení klíčových technologií (nanotechnologie, biotechnologie a pokročilé materiály). Evropská rada uzavřela otázku sídla ústředního soudu v rámci soudu prvního stupně Jednotného soudu pro oblast patentů. Rozhodla, že se jím stane Paříž a budou vytvořena tematická seskupení ve dvou jeho sekcích, jedné v Londýně a druhé v Mnichově. Rada dořešila také otázku, kdo bude mít možnost podat u ústředního soudu žalobu pro porušení práva a jak to bude moci učinit. Dohoda o jednotném patentu tak umožní, že v Evropě bude k dispozici cenově dostupný, kvalitní patent s jedinou specializovanou jurisdikcí.

Zvýšení zaměstnanosti Jedním z nejpalčivějších problémů, které Pakt řeší, je zvýšení zaměstnanosti, zejména mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných. Evropská rada klade důraz na realizaci opatření uvedených v balíčku Evropské komise k zaměstnanosti – na vytváření kvalitních pracovních míst, strukturální reformu trhů práce, investice do lidského kapitálu, „záruky pro mladé“,

rámec kvality stáží, podporu návratu starších pracovníků k ekonomické aktivitě, zlepšení správy a řízení EU v oblasti politik zaměstnanosti. Současně by mělo dojít k usnadnění mobility pracovní síly v rámci EU – posílení a rozvinutí portálu EURES, vyvinutí nástrojů EU pro lepší sledování nově požadovaných dovedností, snížení počtu regulovaných povolání, posílení nabývání a zachovávání přeshraničních důchodových práv a jiných práv ze sociálního zabezpečení u pracovníků EU, prosazování práv vyslaných pracovníků.

Volný obchod S cílem posílit růst je EU odhodlána podporovat volný, spravedlivý a otevřený obchod a současně prosazovat své zájmy v duchu reciprocity a vzájemného prospěchu, zejména ve vztahu k největším ekonomikám světa. Evropská rada vyzvala k urychlenému projednání návrhu Komise k přístupu na trhy s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, posílení mnohostranného systému (úspěšnému dokončení jednání v rámci WTO), ale i uzavření dohod o volném obchodě. Více úsilí by mělo být vyvinuto k odstranění překážek obchodu a zajištění lepšího přístupu na trh, vhodných investičních podmínek, ochrany duševního vlastnictví a otevření trhů s veřejnými zakázkami.

Chybí nové podněty Podle některých bruselských komentátorů pakt nepřináší nic nového: „Jde jen o staré víno v nových lahvích. Jeho efekt bude prakticky nulový.“ Pakt skutečně nepřináší žádné velké dodatečné hospodářské stimuly. Pokud jde o strukturální fondy EU, na rok 2013 je plánována regionální pomoc ve výši 55 miliard eur. Tyto peníze spolu se zbylými finančními prostředky z roku 2012 jsou nyní přeprogramovány. Prostředky však již byly přiděleny konkrétním zemím a je tedy na nich, jaké projekty z nich budou financovat. Podle bruselských komentátorů je navíc nepravděpodobné, že budou přesměrovány všechny tyto prostředky. V žádném případě tedy nejde o dodatečné peníze. Od navýšení kapitálu EIB o 10 miliard eur se očekává, že sama banka v následujících čtyřech letech nabídne úvěry ve výši dalších 15 miliard eur ročně. Předpokládá se, že to napříč EU vyvolá uvolnění dalších až 180 miliard eur dodatečných investic. Existují však obavy, že si soukromí investoři rozmyslí, zda v době krize investovat spolu s EIB, neboť její úvěrová kritéria jsou příliš tvrdá. Navíc sama EIB neočekává velký počet smysluplných projektů. Co se týče projektových bondů, soukromí investoři, kteří si vezmou úvěr na projekty v oblasti evropské infrastruktury, dostanou od EU záruky až do výše jedné miliardy eur. Záruky

dovolí investorům získat výhodnější úrokové sazby na finančních trzích. Finanční prostředky na projekty půjdou ze současného rozpočtu EU, takže opět nepůjde o žádné nové peníze. Celkem by mělo dojít k mobilizaci dodatečných zdrojů až ve výši 18 miliard eur. Výzvou ale bude nalezení smysluplných projektů. Z celé sumy 120 miliard eur, která by měla být do evropské ekonomiky napumpovaná, je podle odhadů expertů ihned k dispozici pouze polovina. Vznikají tak pochybnosti o tom, jak bude plán efektivní. Pakt obsahuje konkrétní opatření, která by měla být neprodleně přijata na úrovni členských států a EU za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 a uklidnění finančních trhů. Ale může se tak stát, když podle komentátorů, má jen málo do činění se stimulačním balíčkem, který požadují obchodníci v New Yorku nebo v Londýně? Pakt není právně závaznou smlouvou. Jde o usnesení 27 nejvyšších představitelů členských států přiložené k závěrům summitu. Za účelem implementace opatření Paktu připravuje Evropská komise návrh meziinstitucionální dohody. V některých oblastech však jde tento návrh nad rámec samotného Paktu, např. v otázce daně z finančních transakcí. Na tuto iniciativu reagovalo kyperské předsednictví a představilo návrh deklarace. Pokud jde o daňovou harmonizaci, dala Evropská rada zelenou pokračování prací v oblasti zdanění energií a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Návrh na zavedení daně z finančních transakcí přijat nebyl. Několik členských států, mj. Francie, Německo, Itálie a Španělsko, vyjádřilo zájem jít cestou posílené spolupráce s cílem získat od finančních trhů zpět část nákladů vynaložených na řešení finanční krize.

Zásadní výzvy Hospodářská a měnová unie v současnosti čelí zásadním výzvám. Aby eurozóna zachránila euro a uklidnila finanční trhy, podniká řadu kroků nejen v oblasti financí, ale i v hospodářské a fiskální politice. Evropská rada na základě zprávy prezidenta Van Rompuye „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“, připravené ve spolupráci s předsedou Evropské komise Barrosem, prezidentem Euroskupiny Junckerem a prezidentem Evropské centrální banky Draghim, diskutovala návrhy na další prohloubení integrace k zajištění dlouhodobé stability a prosperity hospodářské a měnové unie. Zpráva nastiňuje vizi budoucnosti evropské hospodářské a měnové unie a postup směrem k hlubší integraci. Jejími základními bloky mají být bankovní unie, fiskální unie a v posledním kroku unie politická. Opatření ve finanční oblasti a oblasti fiskální a hospodářské politiky musí být doprovázena zvýšením demokratické legitimity a odpovědnosti. Ve zprávě se

09 2012


33

navrhují čtyři základní prvky k posílení hospodářské a měnové unie v příštím desetiletí: integrovaný finanční rámec, integrovaný rozpočtový rámec a integrovaný rámec hospodářských politik.

Finanční stabilita Integrovaný finanční rámec by měl zajistit finanční stabilitu eurozóny a minimalizovat cenu, kterou obyvatelé platí za selhání bank. Dohled by se přesunul na evropskou úroveň a vznikl by společný mechanismus pro řešení problémů bank a ručení za vklady. Integrovaný rozpočtový rámec by měl zajistit zdravou fiskální politiku jak na národní, tak evropské úrovni. Zahrnoval by koordinaci, společné rozhodování, větší vymáhání pravidel a přiměřené kroky směrem ke společnému vydávání dluhopisů a ustavení ministerstva financí. Rámec by mohl zahrnovat různé formy fiskální solidarity. V případě integrovaného rámce hospodářských politik by šlo o mechanismus, který by zajistil, aby politiky na národní a evropské úrovni na podporu udržitelného růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti byly slučitelné s hladkým fungováním hospodářské a měnové unie.

Bankovní unie S cílem rozetnout propojení problémových bank a zadlužených vlád Evropská rada diskutovala návrh na vytvoření bankovní unie, tedy návrh na vytvoření celoevropského systému ke sdílení všech rizik bankovních systémů přes hranice států – centralizovaný dohled nad bankami pod Evropskou centrální bankou, jednotný fond pro řešení problémů bank a panevropský systém pojištění vkladů. Opatření by se měla týkat jen zemí eurozóny a zemí, které vyjádří zájem se připojit. Jenže zdravé dceřinné společnosti zahraničních bank by tak musely bez dalšího pomáhat svým někdy nemocnějším matkám v zahraničí, a to dokonce i za zcela netržních podmínek. Je snahou, aby bankovní unie byla spuštěna již počátkem příštího roku. Evropská rada projednala časový plán a charakter následujících kroků a požádala o vypracování další zprávy do říjnového summitu a závěrečné zprávy do konce roku a o posouzení, která opatření bude možné realizovat v rámci Smluv a která si vyžádají jejich změnu. Členské státy budou konzultovány. Již počátkem září Evropská komise představí plán na zavedení bankovní unie.

Obnovení důvěry Summit Eurozóny 29. června dále diskutoval o krátkodobých opatřeních k obnovení důvěry a dlouhodobějších výhledech. Evropská rada uvítala prohlášení ze summitu eurozóny o použití stávajících nástrojů – Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

34


Tyto nástroje by měly být uplatněny podle stávajících dispozic a umožnit bankám, zejména ve Španělsku a Itálii, získat pomoc přímou cestou, aniž by došlo k jejímu započítávání do dluhů příslušných zemí, a umožnit odkup státních dluhopisů zadlužených zemí.

A jaké další závěry Evropská rada učinila? Evropská rada schválila specifická doporučení Evropské komise členským zemím k národním programům reforem a konvergenčním programům a zakončila tak evropský semestr 2012. Doporučení členské státy promítnou do svých rozhodnutí týkajících se rozpočtu, strukturálních reforem a politik zaměstnanosti. Přitom by měly klást důraz na fiskální konsolidaci na podporu růstu (investice do perspektivních oblastí s růstovým potenciálem a zajištění udržitelnosti důchodových systémů), obnovení poskytování úvěrů v ekonomice, podporu růstu a konkurenceschopnosti, účinný boj s nezaměstnaností a účinné řešení sociálních dopadů krize a modernizaci veřejné správy. Evropská rada dále potvrdila zahájení přístupových jednání s Černou Horou, projednala otázky z oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (Schengen a azyl), ukončení zátěžových testů v jaderné energetice a aktuální otázky ze zahraniční politiky – situaci v Sýrii, otázku jaderného programu v Íránu a embargo na íránskou ropu. Rada přijala strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii a související akční plán, a zdůraznila důležitost lidských práv a demokracie jako ústředního prvku zahraniční politiky EU do budoucna. Rada opětovně potvrdila svůj závazek dosáhnout do roku 2015 cílů v oblasti rozvojové pomoci v souladu se závěry ze svého zasedání v červnu 2005. Závěry Rady včetně Paktu pro růst a zaměstnanost a Zpráva k budoucnosti hospodářské a měnové unie jsou veřejně dostupné na našich webových stránkách. Marta Blízková Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Oslavme společně výročí jednotného trhu EU Evropská unie nyní urputně hledá potenciál růstu a má ho přitom na dosah. Jednotný trh všemi vzývaný, ne zcela završený a ne vždy respektovaný bude letos slavit 20. výročí. Hnací motor, který jsme nemazali a nemodernizovali, a spoléhali jsme, že poběží jaksi setrvačností. Týden jednotného trhu odstartuje 15. října oslavami v Bruselu a členských státech.

Montiho vize Z letargie nás vyburcovala až zpráva Maria Montiho z května 2010 „Nová strategie pro jednotný trh“, kterou si vyžádal předseda Evropské komise José Manuel Barroso a od které se odvíjely další iniciativy a návrhy Komise směřující do třech oblastí: 1) budování silného jednotného trhu, 2) budování konsensu o silném jednotném trhu a 3) realizování silného jednotného trhu. Profesor Monti ve své zprávě říká: „Bez konsensu nebudou iniciativy směřující k vybudování silného jednotného trhu nikdy přijaty a implementovány. A i kdyby snad byly, jejich udržitelnost v dlouhodobém horizontu a jejich schopnost odolat špatným časům, pokud jde o politické a ekonomické podmínky, by byla zpochybnitelná.“ Montiho zpráva staví na základních svobodách jednotného trhu, současně však již nachází impuls v nových oblastech jako je zelený růst a digitální agenda. Zpráva také obrací pozornost Unie k malým a středním podnikům jako hybatelům evropské ekonomiky.

Návrhy Komise ohledně trhu Z 50 klíčových návrhů na zlepšení fungování jednotného trhu se do finále dostalo 12 priorit ve formě „Aktu o jednotném trhu I: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry ‚Společně pro nový růst‘ “ (KOM(2011) 206). Ačkoli se původně předpokládalo, že všech dvanáct návrhů spatří světlo světa do konce roku 2011, do skluzu se dostaly dva balíčky návrhů: dva návrhy směřující k posílení vymahatelnosti směrnice o vysílání pracovníků a tři návrhy k e-podpisu, e-autentizaci a e-identifikaci. Oba balíčky byly zveřejněny v první polovině roku 2012. Na tuto iniciativu Komise plynule naváže dalším sdělením „Akt o jednotném trhu II“, které by se mělo zaměřit na prohloubení implementace stávajících návrhů a na oblasti s nejvyšším potenciálem růstu – služby, energetika, digitální

agenda a infrastruktura. Komise ještě před letní odstávkou vyzvala všechny aktéry jednotného trhu ke společné diskusi.

Komise chce pravidla Má-li se jednotný trh dobře adaptovat na stávající podmínky v Unii a posílit svoji externí dimenzi, musí dostat nový kabát i jeho správa a řízení. Počátkem června přišla Komise s novým sdělením „Lepší správa pro jednotný trh“ (KOM(2012) 259). Krize ukázala, že EU musí jednat, aby zlepšila svůj hospodářský model a obnovila konkurenceschopnost. K tomu potřebuje zdravé veřejné finance, dalekosáhlé strukturální reformy a cílené investice. Evropa má nyní svou strategii Evropa 2020 (KOM(2010) 2020) na podporu udržitelného růstu a tvorby pracovních míst a jednotný trh v ní sehrává klíčovou úlohu. Aby však bylo možné využít výhod, které přináší, musí být řádně prováděna a prosazována jeho pravidla. Komise proto hodlá společně s členskými státy zajistit rychlé provedení pravidel a jejich účinné uplatňování. Komise proto jednak zintenzivní svoji pomoc s prováděním směrnic, které dosud provedeny nebyly, jednak provede hloubkový přezkum u právních předpisů, které jsou provedeny a uplatňovány již nějakou dobu. Tam, kde přetrvávají problémy, využije Komise s co největším důrazem svých pravomocí k prosazování právních předpisů.

Podíl členských států Komise vyzývá členské státy ke spolupráci. Členské státy by měly neformálně informovat Komisi o zvláštních aspektech návrhu prováděcích opatření, budou-li to ony či Komise pokládat za vhodné, aby pomoc Komise byla během lhůty pro provádění co nejúčinnější a bylo zajištěno rychlé uplatňování. Členské státy se také budou muset zavázat k tzv. „nulové toleranci“, pokud jde o provádění směrnic, tj. respektování 0 %

09 2012


35

deficitu v provedení a 0 % deficitu v dosažení souladu. Členské státy budou dále zveřejňovat na internetu vysvětlení, jakým způsobem pravidla provedly a jak tato pravidla fungují v praxi. Komise přitvrdí, i pokud jde o urychlení postupu, který má zajistit soulad s rozsudky Soudního dvora. Politickou ambicí každého členského státu by mělo být dosažení plného souladu v průměru do 12 měsíců.

k vymezení doporučení pro jednotlivé země, jež budou vycházet z hloubkové analýzy výkonnosti v jednotlivých členských státech. Aby se prosazování práva stalo účinnější a lépe reagovalo na potřeby podniků a občanů, Komise plánuje na vnitrostátní úrovni vytvoření jediné snadno přístupné služby první pomoci (SOLVIT druhé generace) a střediska jednotného trhu.

Správa jednotného trhu

Evropský hospodářský a sociální výbor

Vzhledem k tomu, že jednotný trh sehrává klíčovou úlohu při podpoře udržitelného růstu a tvorbě pracovních míst, Komise navrhuje využít procesu evropského semestru ke sledování toho, jak jednotný trh funguje. Dále k rozvoji intenzivnějšího vzájemného tlaku na úrovni hlav států nebo předsedů vlád a k prezentaci opatření pro boj s přetrvávajícími překážkami na evropské i vnitrostátní úrovni. Za tímto účelem Komise vypracuje Výroční zprávu o integraci jednotného trhu. Tato zpráva bude obsahovat analýzu stavu integrace jednotného trhu a zaměří se na to, jak jednotný trh funguje v praxi, zejména v klíčových oblastech a z hlediska jeho klíčových účastníků. Na tomto základě pak Komise určí hlavní politické výzvy a stanoví prioritní opatření pro příští rok, jak na úrovni evropské, tak na úrovni vnitrostátní. Výroční zpráva bude součástí roční analýzy růstu, aby mohla být projednána Radou a Evropským parlamentem a potvrzena jarním zasedáním Evropské rady. Výroční zpráva přispěje

Evropský hospodářský a sociální výbor na svém 482. plenárním zasedání v červenci přijal stanovisko INT/648 Akt o jednotném trhu II. Opatření na uvolnění potenciálu jednotného trhu pro podniky, spotřebitele, občany a ostatní zúčastněné strany by měla být zavedena zejména v oblasti služeb, přístupu k financování, odstraňování administrativní zátěže malých a středních podniků, elektronického obchodu, digitálního jednotného trhu a mobility. (Další informace na http://www.spcr.cz/evropskyhospodarsky-a-socialni-vybor/482-plenarni-zasedani-ehsvbrusel-11-12-7-2012) Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Evropa získala podporu G20 k větší integraci Zasedání Skupiny G20 se konalo ve dnech 18. a 19. června se v mexickém Los Cabos. Setkali se zde představitelé největších ekonomik světa zahrnujících 85 % světového hrubého domácího produktu, 80 % mezinárodního obchodu a 2/3 světové populace. Lídři přijali Akční plán pro růst a zaměstnanost, ve kterém potvrdili potřebu společných akcí k odstranění překážek růstu a opětovnému uvedení světové ekonomiky do rovnovážného stavu. G20 se ve svých diskusích zaměřila také na situaci v eurozóně. Lídři G20 přivítali opatření, která Evropa přijala ke stabilizaci svých ekonomik a finančních systémů, a vyjádřili podporu jejím záměrům postoupit v hlubší hospodářské a fiskální

36


integraci. Měnová unie musí být doplněna integrovanější hospodářskou unií, neboť silná, hluboce integrovaná Evropská unie je rozhodující pro systémovou globální stabilitu. Evropská unie upozornila, že je odhodlaná ukázat, že euro a evropský projekt jsou nevratné. (Další informace na http://www.spcr.cz/evropska-rada/evropaziskala-podporu-g20-k-vetsi-integraci) Marta Blízková Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Svaz pomůže členských firmám při získávání víz do Číny Čínská ambasáda v Praze vyšla vstříc požadavku zaměstnavatelů a slíbila pomoc při rychlejším udělování víz pro naše podnikatele. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR se dohodli s velvyslancem Čínské lidové republiky v Praze na řešení problému některých vízových bariér mezi Českou republikou a Čínou. K dohodě došlo koncem července po setkání jeho viceprezidentů Pavla Juříčka a Radka Špicara s čínským velvyslancem Yu Qingtaiem a obchodním radou Fei Yixiangem. Jak totiž vyplývá z průzkumů a odpovědí firem, jako jedna z překážek podnikání se opakovaně objevuje poměrně komplikovaná a časově náročná procedura získávání víz pro služební cesty do Číny. Problém nastává především tehdy, kdy jsou klíčovým zaměstnancům udělována například jen krátkodobá víza pro jeden vstup. Obě strany vyjádřily zájem o rozvoj podnikatelských vztahů a odstranění vízových bariér. Čínský velvyslanec Yu Qingtai uvítal možnost užší spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR v této otázce, ale i v dalších oblastech. Nabídnul, že každý registrovaný člen Svazu, který má na území Číny relevantní aktivity, může požádat o vízum pod záštitou Svazu průmyslu a dopravy ČR. Žádost pak bude vyřízena s co možná nejmenšími průtahy a žadateli by mělo být poskytnuto vízum v rozsahu dostatečném pro jeho pracovní aktivity. Před podáním žádosti v uvedeném režimu je nutné, aby žadatel kontaktoval pověřeného pracovníka Svazu, kterým je Mgr. Pavel Fára, manažer pro mezinárodní vztahy a poskytl informace o svých aktivitách a požadovaných vízech. Svaz průmyslu a dopravy pak vyrozumí konzulární oddělení čínské ambasády, aby se žádosti věnovalo domluveným způsobem. Ohledně vlastních požadavků čínské ambasády na vyplnění formuláře a dodané podklady doporučuje navštívit internetové stránky ambasády (http://cz.chinaembassy.org/cze/).

Uvedený vstřícný krok je součástí snah Svazu působit na zlepšování podmínek pro vzájemný obchod a spolupráci. Jeho zástupci se výrazně věnují sledování vývoje vztahů mezi ČR a Čínou. Ta je prioritní zemí s rostoucím významem a exportním potenciálem. Jak například potvrzují výsledky šetření mezi více jak třemi sty firmami, které se v červnu účastnily konzultací s ekonomickými diplomaty a řediteli kanceláří agentury CzechTrade, až 22 procent z nich má obchodní zájem právě o čínský trh. Důležitosti česko-čínských obchodních vztahů napovídají i statistiky. V loňském roce naše firmy vyvezly do této země zboží a služby v objemu 29,5 miliardy korun, za první letošní půlrok šlo o více jak 17,7 miliardy korun. Celkový obrat dosáhnul za prvních šest měsíců tohoto roku téměř 164 miliard korun a vloni takřka 364 miliard korun. Pro povzbuzení zejména tuzemského vývozu Svaz průmyslu a dopravy ČR působí hlavně v oblasti odstraňování přímých technických překážek obchodu. Mimo jiné je jeden z devíti evropských zaměstnavatelských svazů, které svým vládám a Evropské komisi navrhly liberalizaci vízové povinnosti pro některé východní trhy. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected] Pavel Fára manažer Sekce mezinárodních vztahů pfara@spcr. cz

09 2012


37

Elektronické mýtné nabízí důležité informace o dopravě Elektronické mýtné není pouze nástrojem na vybírání poplatků od dopravců. Je také důležitým zdrojem informací o dění na silnicích. Především na toto druhé téma jsme hovořili s Karlem Feixem, generálním ředitelem společnosti Kapsch, která elektronické mýtné v Česku provozuje. Intenzita silniční nákladní dopravy je velmi citlivým indikátorem stavu hospodářství. A díky mýtnému systému máme již šestý rok detailní přehled o počtech kamionů na tuzemských dálnicích. Z něj vyplývá, že loňský a letošní rok jsou co do počtu kamionů u nás prakticky totožné. Nárůst vybraných finančních prostředků lze proto přičíst zvýšení mýtných tarifů, které byly dlouhodobě jedny z nejnižších v Evropě.

Generální ředitel společnosti Kapsch Karel Feix

Stoupá počet kamionů a nákladních vozů, které registrujete při provozování elektronického mýtného? V tuto chvíli máme v systému registrováno 615 tisíc palubních jednotek, ale zdaleka ne všichni uživatelé s ní platí každý měsíc mýto v České republice. Spousta z nich zůstala u zahraničních řidičů, které k nám zavítají jen jednou, dvakrát ročně. Jinak se ale počet kamionů, které přibývají do mýtného systému, ustálil na 3 až 4 tisících měsíčně. Květen se stal druhým nejlepším měsícem v historii výběru mýta. První byl letošní březen. To jinými slovy znamená, že na dálnicích a dalších hlavních silnicích asi nelze o nějaké ekonomické krizi hovořit?

38

Otázky pro

Elektronické mýtné má sloužit státu také jako nástroj pro ekologizaci dopravy. Majitelé nákladních aut a autobusů, které plní nejpřísnější emisní normy, platí na mýtném méně. Jak se to v praxi osvědčuje, slyší na to dopravci? Elektronický mýtný systém má sloužit státu především jako generátor peněz do silniční infrastruktury. A to se daří, mýtný systém jen za pět a půl roku existence vybral od kamionů 36 miliard korun. Ekologický dopad je pak pozitivním vedlejším efektem mýta. V České republice se výše sazby za ujetý kilometr určuje od samého počátku nejen podle počtu náprav, ale také podle emisní kategorie motoru kamionu. Ta je nejnižší právě u vozů s emisní třídou 5 a vyšší. Toto zvýhodnění stát ještě umocnil, když při dvou posledních zvyšování tarifů ponechal právě emisní třídu 5 beze změny. To vedlo v posledních dvou letech k výrazné obměně tuzemského vozového parku směrem k nejekologičtějším nákladním automobilům, které se dnes podílí na vybraném mýtném až z jedné třetiny.

Ve vazbě na výběr mýtného, můžete srovnat situaci v přechodu k ekologickým motorům se zahraničím? Lišíme se výrazně od průměru Evropské unie? Dostat se k podrobnějším číslům o vybraném mýtném v dalších zemích Evropy je velmi obtížné. Ale s emisním faktorem v mýtných sazbách spousta států jako například sousední Rakousko vůbec nepracovala. Nařízením EU to však musely do svých tarifních tabulek od roku 2010 zapracovat všechny státy Unie. Jestliže narůstá počet aut s ekologickými motory, měl by klesat objem vybraného mýtného. Jak to, že se celkově objem vybraného mýtného naopak zvyšuje? Protože v lednu došlo ke zvýšení mýtných tarifů, takže výběr mýta měl poskočit minimálně o 16 procent. Nakonec to vzrostlo méně, protože zafungoval zmíněný ekologický efekt – stále většímu počtu kamionů zůstaly tarify beze změny. Je známo, že klesá podíl českých dopravců na výběru mýta. Co to signalizuje? Není to přece jenom důsledek ekonomické krize? Musíme si uvědomit, že Česká republika je svou polohou ideální tranzitní zemí, proto je poměr zahraničních plátců mýta vysoký a dále roste. Podíl českých dopravců na zaplacené mýtném se podle mě dlouhodobě ustálí kolem 50 %. Nicméně hovořit v globalizované ekonomice a otevřeném trhu EU o tuzemských či zahraničních kamionech je nepřesné. Spousta tuzemských dopravců totiž jezdí

pro třeba německé klienty v zahraničí, naopak levnější dopravci z Balkánu mohou obsluhovat klienty na českém trhu. Velkou neznámou pro dopravu v České republice je oprava dálnice D1, která by měla začít v září. Dojde k propadu ve výběru mýtného? Jaký je podíl D1 na celkovém výběru mýtného? Dálnice D1 je klíčová komunikace nejen pro Českou republiku, ale i pro celoevropský tranzit. Až 40 procent veškerého mýta se vybere právě na ní. I proto je hladký průběh modernizace „déjedničky“ velmi důležitý. Při přípravě tohoto dlouhodobého projektu posloužila právě data z mýtného systému a dopravní telematiky k modelování chování řidičů a dopravních intenzit v denních i nočních hodinách. ŘSD spolu s Ministerstvem dopravy dělají maximum pro informovanost řidičů o stavu modernizované dálnice, připravují se opatření k zefektivnění průjezdů zúženými místy či k rychlé likvidaci případných dopravních nehod. Mohou se zahraniční přepravci v důsledku opravy D1 od tranzitu přes Česko odklonit? Počítá se s tím, že zatímco osobní automobily budou moci alespoň částečně

využívat objízdné trasy po silnicích nižších tříd, kamiony budou muset zůstat na dálnicích. I z toho důvodu by se modernizace D1 nemusela na vybraném mýtném příliš projevit. Pokud ale nebudou kamiony pravidelně zůstávat dlouhé hodiny v zácpách. Pak by se v řádu měsíců či let mohla část tranzitu z republiky odklonit, a to i při vědomí toho, že příliš mnoho adekvátních alternativ není k dispozici. Jak se za pět let elektronický mýtný systém podle vašeho názoru osvědčil? Udělali byste dnes něco jinak? Ačkoliv někteří novináři stále píší opak, faktem je, že se mýtný systém osvědčil. Po stránce spolehlivosti, když za 65 měsíců provozu neměl i přes všechny ty orkány a vichřice ani jediný výpadek. Po stránce efektivity, když se auditovaná účinnost výběru mýta drží dlouhodobě přes 99 procent. I po stránce ekonomické – samotná výstavba mýtného systému se zaplatila z vybraného mýta za pouhých sedm měsíců, do současnosti stát díky našemu mýtnému systému vybral 36 miliard korun. Ve druhé polovině desetiletého období, kdy státu podle smlouvy ručíme za bezvadné provozování, lze očekávat dalších 30 nebo 35 miliard vybraného mýta. Takže

za technickým řešením mýtného systému si stojíme i po letech. Nevím, zda šlo něco udělat jinak v tom, že Kapsch je v Česku veřejností i médii plně ztotožněn s mýtným systémem, se všemi pozitivy, ale i negativy. Chybí mi také to, že se stát nikdy aktivněji za mýto nepostavil, ačkoliv je to podle faktů a čísel jeden z jeho mála fungujících a výdělečných projektů. Jak si vede Kapsch na mezinárodní úrovni? Holding Kapsch má dnes zastoupení v 41 zemích světa, s 5.000 zaměstnanci dosáhl loni tržeb jedné miliardy EUR. V oblasti dodávky a provozování elektronických mýtných systému patří Kapsch ke světové špičce. Až 80 % řešení pro výběr mýta ve všech jízdních pruzích bez nutnosti zastavení globálně dodával právě Kapsch. Dokonce tři z pěti celonárodních mýtných systémů v Evropě používá servis a technologie Kapsch. Z poslední doby lze zmínit dodávku a provoz mýtného systému v Polsku, zpoplatnění „olympijské“ dálnice v Rusku, celonárodní mýtný systém v Bělorusku a Jihoafrické republice, nebo dodávka hybridních OBU do Francie. Koalice 24 mýtných provozovatelů ve 14 amerických státech si vybrala Kapsch na 10 let za dodavatele součástí a provozovatele mýta. Nedávno vaše firma podepsala se Svazem průmyslu a dopravy ČR smlouvu o partnerství. Co od spolupráce očekáváte? Chceme se více zapojit do činnosti Svazu jak v tuzemsku, tak i na mezinárodní úrovni. Můžeme přinést zkušenosti se zapojováním firem do vědy a výzkumu, ale i nadnárodní přesah díky celému holdingu Kapsch. Rádi bychom Svaz průmyslu a dopravy reprezentovali například v Poradní skupině pro ITS při Evropské komisi, nebo v pracovní komisi pro implementaci směrnice EETS do národních právních řádů. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

09 2012


39

Nekvalitní pojištění stále převládá Mít dobré pojištění by mělo být základem každého podnikání. Právě o možnostech pojištění jsme hovořili s jednatelem zprostředkovatelské pojišťovací firmy KFD makléři Vladimírem Fortelkou. pojištění (především chyby ve stanovení pojistných částek) nad pojistnými smlouvami od kvalitních profesionálů, kteří poskytují špičkové služby zprostředkovatele pojištění.

Jednatel KFD makléři Vladimír Forttelka

Vaší specializací je pojištění průmyslu. Domníváte se, že české podniky jsou dobře pojištěny? Nemyslím si, že by, obecně, byly pojištěny úplně špatně. Najdou se ale případy, kdy sjednané pojištění vykazuje vážné nedostatky. Ty se vyskytují především ve stanovení pojistných částek. Pokud není pojistná částka, uvedená v pojistné smlouvě, stanovena s mimořádnou péčí a je tedy odlišná od skutečnosti o více než 10 %, lze říci, že podnik není dobře pojištěn. Velké nedostatky se objevují především v oblasti rizikové analýzy. Za tu je plně odpovědný zprostředkovatel pojištění. Kvalitní riziková analýza rozšiřuje a doplňuje znalosti zainteresovaných stran (klient, zprostředkovatel, pojistitel) potřebných k uzavření pojistné smlouvy. Setkáváte se s případy, že by firmy nebyly vůbec pojištěny, jako tomu je v občanské oblasti? V současné době se s tímto jevem spíše nesetkáváme. Velké rozdíly jsou ale v kvalitě pojištění jednotlivých firem. Řekl bych, že mírně převažuje nekvalitní

40

Co Vás může zajímat

finanční závazky nebo financovat kroky směřující k záchraně obchodního podílu na trhu.

Ptal jsem se na kvalitu pojištění, protože při přípravě tohoto rozhovoru jsem zjistil, že na západ od našich hranic je například rozšířeno „pojištění přerušení provozu“. U nás se ale téměř nenabízí. Proč? V pojištění průmyslu se tato situace změnila. Management českých průmyslových společností pochopil, že pojištění přerušení provozu z důvodu živelných nebezpečí je nezbytnou součástí pojistné ochrany a že případné nesjednání tohoto pojištění způsobí finanční ztráty, které jinak mohou získat od pojistitele. Stále ale přetrvává představa, že je toto pojištění cenově nákladné. Není to úplně pravda. Výši pojistného ovlivňuje celá řada faktorů, především pojistná částka, spoluúčast, pojistná nebezpečí, výrobní program klienta a doba ručení, na kterou se pojištění sjednává. Vhodnou kombinací těchto faktorů lze výši pojistného modulovat.

Proč by se firma měla při pojištění obrátit na vás a ne přímo na pojišťovnu. Co tím získá? Při prodeji, nebo koupi částí firemního majetku si management nechá kupní smlouvy prověřit nebo napsat svými právníky. V případě sjednání pojistné smlouvy, kdy předmětem pojištění je veškerý majetek společnosti a chyba může vést k ohrožení stability nebo dokonce i k zániku firmy, se jeví snaha managementu zajistit si pojištění „svépomocí“, jako ne zcela logická. V případě, že se firma rozhodne využít služeb zprostředkovatele pojištění – pojišťovacího makléře, získává především odborníka na pojištění, který je schopen připravit pojistnou smlouvu s ohledem na potřeby firmy a odpovídá za případnou škodu, kterou by svou činností způsobil. Samozřejmou součástí jeho práce jsou zejména administrativní činnosti, likvidace škod a poradenství související s pojištěním.

Co toto pojištění konkrétně představuje, v čem je jeho výhoda? Předmětem pojištění v „přerušení provozu“ jsou především „fixní náklady a zisk“. Zatímco se likviduje škoda na majetku společnosti z živelního pojištění, například po požáru, probíhají firemní procesy omezeně, nebo se mohou zastavit úplně v závislosti na rozsahu škody. Pojistné plnění z tohoto pojištění umožňuje pojištěnému například nepropouštět zaměstnance, plnit své

Zaujalo mě, že jedním z vašich klientů je pivovar u Fleků. Co potřebuje pivovar pojišťovat? Jak jste postupovali při jeho pojištění? Pivovar a restaurace u Fleků je pro nás klient jako každý jiný, který má zájem pojistit si svůj majetek. V první fázi jsme tak i u něj provedli rizikovou prohlídku. Při této prohlídce identifikujeme místa nebo procesy, kde jsou zvýšená rizika vzniku škod, navrhujeme opatření, jak tato rizika snížit a především zjišťujeme

Jak se pozná profesionální zprostředkovatel pojištění: Poznáte ho především podle chování v těchto situacích: 1. Špičkovou rizikovou analýzu považuje za mimořádně důležitou součást své služby pro klienta. Učí ho chovat se tak, aby ke škodám nedocházelo. 2. Na přípravě pojištění (pojistné částky, pojistná nebezpečí, atd…) spolupracuje s klientem. 3. Klientovi předkládá zásadně a zcela transparentně nabídky od pojišťoven. Nikdy nevytváří fiktivní a ničím nepodložené nabídky, které klientovi podvodně předkládá. 4. Nikdy se nevzdává celé provize, nebo její části. Provize je většinou jediný příjem zprostředkovatele pojištění. pojistný zájem klienta. Následně probíhá vyhotovení poptávky se stanovením pojistných částek, spoluúčastí, limitů plnění a dalších specifikací požadavků na odpovídající pojištění klienta. Jak jste se k této zakázce dostali. To jste tam šli na pivo? Majitelé projevili zájem o naši nabídku, provést zdarma analýzu platné pojistné smlouvy. Analýza prokázala určité nedostatky jak v samotné pojistné smlouvě, tak v ceně za pojištění (pojistné). Následně jsme byli požádáni, abychom připravili nový model pojištění. Po poptání pojištění na pojistném trhu se prokázalo, že naše analýza byla přesná. Klient získal podstatně lepší pojistnou ochranu za podstatně nižší pojistné. No a na pivo jsme potom zašli také, samozřejmě.

Historická a kulturní hodnota, která nebývá běžně pojišťovnami akceptována, byla po vzájemné dohodě s pojistitelem ujednána v pojistné smlouvě. Pro tohoto klienta bylo zprostředkováno pojištění, které má jedinečné vlastnosti a plně zohledňuje jeho historický a společenský význam. Zeptám se ještě jinak. Hraje obecně význam značky, historie podniku, délka působení na trhu také roli při pojišťování? Ano. V první fázi určitě. Nabídky na pojištění jsou předkládány zaměstnanci pojišťoven a ti mohou být značkou, nebo jinými atributy, jenž image společnosti vytvářejí, do jisté míry ovlivněni, a to pozitivně i negativně. Rozhodující roli by ale mělo hrát především to, jak se podnik stará o svůj majetek nebo jak dodržuje zákony, předpisy a normy. Jak by měla firma a naproti tomu pojišťovna, nebo nějaký její prostředník, při pojištění postupovat? V čem se dělají největší chyby? Nejdříve si musí firma ujasnit, jestli využije služeb zprostředkovatelů pojištění (pojišťovacích agentů, pojišťovacích makléřů) nebo zdali si pojištění půjde sjednat přímo do pojišťovny. Pokud se rozhodne, že si pojištění sjedná prostřednictvím zprostředkovatelů pojištění, musí si vybrat jen jednoho, který potom pro firmu pojištění připraví a za svou práci nese odpovědnost. Největší chybou firem

je přesvědčení, že každý zprostředkovatel dostane od pojišťovny jinou nabídku na pojištění a že ten nejlepší zprostředkovatel přinese nejlevnější pojistné. Toto přesvědčení je zcela mylné. Existují ale zprostředkovatelé, kteří tyto situace účelově vyvolávají. Staví tak kvalitu služby až za svůj vlastní obchodní zájem. Pouze nejlepší zprostředkovatelé se těmto situacím ze zásady vyhýbají, vědomi si svých odborných kvalit. Při rozhodnutí sjednat si pojištění přímo v pojišťovně si musí firma být jista, že ten, kdo pojištění za firmu připravuje, má odpovídající odbornou způsobilost. Mezi pojišťovnami panuje nyní ostrý konkurenční boj, že by se to projevilo například ve snížení sazeb za pojištění občanů a jejich majetku nelze říci, spíše naopak. Je situace jiná u průmyslového pojištění? Pojistné z průmyslového pojištění představuje oproti pojistnému z pojištění občanů zajímavý objem finančních prostředků. Proto jsou pojišťovny připraveny vytvářet specifické podmínky pro jejich získání. Pojišťovny také přizpůsobují obchodní strategie svým uplynulým obchodním výsledkům a jsou schopny v průběhu let měnit svůj postoj ke konkrétnímu obchodu nabídkou, která může být výrazně odlišná. Ptal se Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Pivovar U Fleků je nejstarším, nepřetržitě fungujícím pivovarem na světě. Projevilo se to při jeho pojišťování? Každý klient je jedinečný a tento se navíc zcela vymyká běžným standardům.

09 2012


41

Dobrý podnikový právník je základem prosperující firmy Předejít sporu, který stojí peníze, jeho výsledek je nejasný a časově v nedohlednu, to je motto dobrého podnikového právníka, říká v rozhovoru pro Spektrum prezidentka Unie podnikových právníků ČR Marie Brejchová. Dává tak nahlédnout do profese, bez níž se dobře fungující firma neobejde. Letos Unie podnikových právníků České republiky (UPP) uskutečnila první ročník soutěže „Podnikový právník roku.“ Proč jste založili tuto soutěž? Soutěž vznikla jako nápad členů Výkonného výboru UPP, ocenit práci podnikových právníků na oficiální akci. Nejen že upozorníme na naše skvělé kolegy, ale zároveň se tím praxe podnikového právníka dostává do povědomí odborné i laické veřejnosti, která si právní profese spojuje hlavně se soudci, advokáty, notáři, státními zástupci, případně exekutory. Existuje však i další „stav“, který sice není legislativně zakotven, není také tak mediálně vidět, ale patří sem všichni právníci, kteří poskytují právní služby pro jediného klienta, svého zaměstnavatele. Záleží jen na nich, zda se stanou členy Unie. Členství není, na rozdíl od zákonných úprav komor pro kolegy advokáty, notáře a exekutory, povinné. Osobně se domnívám, že přestože se u některých z nás ozývaly pochybnosti, první ročník ukázal, že se ocenění dostala do ruky lidem, kteří jsou ve svém oboru velmi dobří a že je o jejich zkušenosti zájem mezi kolegy. Také díky propagaci soutěže se jim dostalo pozornosti u jejich zaměstnavatelů, kde si uvědomili hodnotu těchto lidí a jejich znalostí pro nezbytný chod firmy. Co při ní hodnotíte? Každý z členů může nominovat kandidáty s uvedením důvodů, pro které je navrhuje na ocenění. Porota pak zvažuje přínos nominovaných kandidátů pro danou oblast práva, vyčleněnou podle vypsaných kategorií. Kritérii jsou např. publikační činnost, společenský dopad práce kandidáta nebo přínos v oblasti vzdělávání kolegů. Všechny informace k ocenění jsou na našich webových stránkách www.uppcr.cz. Znamená to také, že postavení podnikových právníků ve firmách se Unii nelíbí? Ano. Myslím si, že se postupně prestiž podnikových právníků zvyšuje, ale přesto je potřebné v této snaze o zviditelnění podnikových právníků a jejich úspěchů pokračovat.

42


Dost rozšířenou variantou je, že firma má externího právníka, advokáta, který pro ni pracuje na smlouvu. Co je podle vás pro firmu lepší? Každá varianta poskytování právní služby má své výhody a nevýhody. Advokát, nikdy není „in medias res“, v centru dění. To jej limituje např. při získávání informací od klienta. Ne nadarmo se říká, že klient je advokátův největší nepřítel. Často je tomu tak právě proto, že některé informace jsou prostě nesdělitelné, musí se takříkajíc zažít, což je bez každodenní komunikace obtížné. Na druhou stranu externí právník má větší odstup a vidí věci často z jiného úhlu, než tzv. „in-house právník“. Samozřejmě svoji roli hraje i odpovědnost a možnosti postihu, které se uplatní při rozhodování zejména u velkých nebo složitých právních kauz, kde pojištění advokáta může převážit erudici podnikového právníka. Ideální je proto v praxi pro kvalitní chod podnikání mít podnikového právníka, u větších společností určitě právní útvar, který může v případech, kdy je to potřebné z hlediska odbornosti nebo opatrnosti, zadávat práci advokátům. Bez pomoci podnikového právníka při formulaci zadání práce advokátovi a při aplikaci právní rady poskytnuté advokátem do konkrétních postupů nebo při přijímání rozhodnutí ve společnosti může dojít ke zkreslení navrženého řešení a tudíž ke škodě na straně společnosti. Advokát si na rozdíl od podnikového právníka může vybírat případy. Lze srovnat práci těchto dvou právnických profesí? Každé srovnání kulhá. Můžeme se na tyto profese dívat ze všech stran a vždy najdeme shody i rozdíly. Velká advokátní kancelář má specialisty téměř na každou oblast. Závazkové vztahy, litigaci, duševní vlastnictví, hospodářskou soutěž, korporátní právo, nemovitosti. Stejně tak ve velkých společnostech jsou právní útvary, které mají obdobně rozdělenou agendu podle předmětu podnikání zaměstnavatele. Samostatní advokáti se musejí poprat se vším, pokud nemají specifickou klientelu, která je uživí. To v případě podnikového právníka solitéra platí obdobně, až na tu klientelu, protože v každé firmě se občas objeví právní problém,

což platí hlavně pro větší právní oddělení. Odborné znalosti jsou samozřejmě podmínkou sine qua non. Záleží rovněž na tom, pro jakou pozici právníka hledáte. Zda to bude právník manažer nebo zda jeho práce je úžeji zaměřená nebo zda vyžaduje více kreativity. Každé z oddělení má jinou roli, ale jako sekce musíme fungovat jednotně bez ohledu na pozici. Můžeme se přít o právní názor, ale nakonec musíme dojít k jednotnému stanovisku, doporučení. Při výběru samostatných právníků v menších společnostech musíte uplatnit jiná kritéria, např. větší důraz na samostatnost, vnitřní uspořádanost. Tento právník by měl být i silnou osobností, jinak zůstane ve vleku přání jiných bez toho, že by byl schopen podat kolegům z jiných útvarů nebo manažerům kvalitní právní názor.

Prezidentka Unie podnikových právníků ČR Marie Brejchová

který nespadá do běžné agendy a zaměstnavatel chce řešení nejlépe ihned a po telefonu. Proto mají můj obdiv podnikoví právníci, kteří nemají možnost konzultovat problémy v rámci firmy a musí poskytnout právní radu i v oblastech, které nejsou jejich specializací. Samozřejmě mají možnost věc zadat externím advokátům, ale tím zase zvyšují náklady zaměstnavatele a to zejména v době škrtů není oblíbené řešení. Já osobně preferuji jednotný právní útvar podřízený vedení společnosti, složený z žen i mužů, kdy znalosti a zkušenosti střední a starší generace doplňují mladí právníci, kteří přinášejí do týmu čerstvé poznatky ze školy a kladný vztah k elektronickým prostředkům a IT systémům. Existují mezi nimi také výrazné platové rozdíly? Nemohu posoudit odměny advokáta, který má další náklady a mzdu podnikového právníka. Je fakt, že podnikový právník, jako každý zaměstnanec, pobírá pravidelnou mzdu, což u advokáta většinou neplatí a to může být chápáno jako výhoda. Advokát má zase možnost vydělat za relativně krátkou dobu násobně více, než může činit mzda. Podnikový právník má od zaměstnavatele vybavení kanceláře, advokát si musí zvážit, co koupí, na co si vydělá. Jaké jsou kladeny požadavky na osobnost podnikového právníka? Například, když byste ho přijímala do podniku, kde pracujete, to znamená Pražské energetiky, co vše musí umět a znát? Pokud mohu soudit ze svého pohledu, velmi výraznou roli hraje loajalita, nejen k zaměstnavateli ale i k právnímu útvaru. Tu ale nepoznáte u přijímacího pohovoru. Můžete zkoušet odborné a psychologické testy, ale stejně si nakonec vyberete takové spolupracovníky, kteří vám dohromady poskládají fungující tým,

Hlásí se mladí na pozice podnikových právníků? Ano, hlásí se a je tomu více než v minulosti. V době mých studií se do podnikové praxe nikdo nehrnul. Dnes si studentské spolky zvou na právnické fakulty na přednášku vedoucí právníky velkých firem. Být právníkem ve velké telekomunikační nebo energetické společnosti je pro studenty lákadlem, ale ještě jim chybí představa o této práci a k tomu chce Unie přispívat. Dobrou praxí je i zapojení praktikantů z řad studentů, kdy si mohou styl práce podnikového právníka vyzkoušet a zjistí tak, zda jim vyhovuje. Vždy je to nejen otázka očekávání, ale i osobních vlastností a podmínek u zaměstnavatele. Někteří kolegové upřednostňují dynamickou práci a nevadí jim, když musí pracovat do večerních hodin, někdo raději zvolí práci více formalizovanou, kde uplatní pečlivost a kde kreativita není na místě. Podle toho si vybírají i zaměstnavatele a naopak se tím řídí i zaměstnavatel při výběrovém řízení. Myslím si, že tento trend zájmu o zaměstnání právníků ze strany zaměstnavatelů i mladých právníků bude v budoucnu sílit. Svaz průmyslu a dopravy na jaře přijal záštitu nad soutěží Právník roku. Co si od toho slibujete? Díky záštitě se tak propojí podnikatelé a manažeři. Dostanou více informací o profesi podnikového právníka a uvědomí si, že v době, kdy legislativa se mění před očima, se zde nabízí odborné zázemí, které jim interní právník může poskytnout. Není sice všelékem na všechny strasti podnikání, ale může pomoci, často ještě dříve, než problém vznikne. Prevence vzniku sporu nebo protiprávního stavu je ostatně cílem dobrého podnikového právníka. Předejít sporu, který stojí peníze, jeho výsledek je nejasný a časově v nedohlednu, to je motto dobrého podnikového právníka. Ptal se Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

09 2012


43

Do dolů a hutí na Ostravsku vstupují nové technologie Bez těžkého průmyslu si lze Ostravsko jen těžko představit. Přesvědčili se o tom také zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR při návštěvě dolu Darkov a hutní společnosti Arcelor Mittal.

Svaz přijal pozvání černouhelné těžební společnosti OKD k návštěvě Dolu Darkov. Svazovou delegaci vedl viceprezident pro energetiku a životní prostředí Jan Rafaj, kterého doprovázeli pracovníci Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Holica, regionální manažer pro Moravskoslezský kraj, Olga Zuláková a Pavel Fára, manažeři Sekce mezinárodních vztahů. Důl Darkov obhospodařuje dobývací prostor 26 čtverečních kilometrů a má 120 km udržovaných chodeb. Letos má v plánu vytěžit téměř 3 mil. tun uhlí, které je z velké části koksovatelné. Těží se v hloubce 500 – 650 m pod hladinou moře. Význam tohoto i dalších dolů pro region spočívá především v tom, že důl Darkov zaměstnává 3700 lidí a je klíčovým dodavatelem suroviny pro další průmyslová odvětví, jako například ocelárny Arcelor

Mittal. Spoluvytváří tak komplex, který se zásadně podílí na zaměstnanosti celého regionu.

Lanovka usnadňuje přepravu Na tomto místě je vhodné zmínit, že i většina dodavatelů pochází z ČR. Během přátelského přijetí, které vedl Jan Jurášek, ekonomicko-personální náměstek dolu Darkov, bylo zmíněno i několik zajímavostí ohledně použité technologie. Důl je vybaven nejmodernější technikou v oboru, disponuje řadou moderních řídících a kontrolních systémů. Raritou je provoz lanovky uvnitř dolu, která usnadňuje přepravu pracovníků a činí ji tak pohodlnější. Velmi vysoký důraz je kladen na bezpečnost všech úrovní důlního provozu, která je imperativem viditelným na každém kroku v areálu dolu.

V souvislosti s významem tradičního průmyslu pro region zmínil viceprezident Rafaj i zástupci OKD nedostatek technicky kvalifikovaných pracovníků. Pan Rafaj pak přítomné ujistil, že se Svaz průmyslu a dopravy ČR silně zasazuje právě za řešení této problematiky. Chce, aby byla řešena už na úrovni základního školství. Vzhledem k provázanosti tradičních průmyslových oborů mezi sebou a zároveň jejich napojením na další služby a výrobní závody v regionu si lze tuto oblast bez těžby uhlí představit jen obtížně. „Mám velký respekt k práci horníků, hutníků a všech pracovníků v provozech těžkého průmyslu, bez jejich tvrdé práce bychom si nedokázali představit náš každodenní pohodlný život, ačkoliv si to řada lidí neuvědomuje,“ řekl viceprezident Jan Rafaj.

Nové stroje prodloužily těžbu Přes 11 miliard korun investovala společnost OKD za poslední čtyři roky do moderních těžebních technologií a zlepšení práce v dolech. Investice například směřovaly do nákupu nových uhelných pluhů pro těžbu ve slojích o mocnosti pod jeden metr. S novou technologií může nyní OKD vytěžit sloj o mocnosti 85 cm, v některých případech i 60 cm. OKD investuje do nových strojů, aby prodloužila životnost dolů. Ještě před několika lety odborníci uvažovali, že poslední černouhelné doly v ČR se začnou zavírat v roce 2016, nyní se předpokládá, že by mohly vydržet do roku 2030.

44


Dalším významným podnikem, který zástupci Svazu průmyslu navštívili, na pozvání viceprezidenta Jana Rafaje, byl Arcelor Mittal Ostrava. Tento podnik je dalším významným zaměstnavatelem na Ostravsku. Pracuje zde přibližně 6000 lidí. Je velmi úzce provázán právě s těžbou uhlí, neboť kvalitní koksovatelné uhlí z dolu Darkov je jednou ze vstupních surovin. Firma má celý výrobní proces od přípravy koksu, tavby surového železa, výroby celé škály ocelí, až po výrobu širokého spektra koncových produktů, které distribuuje přímo zákazníkům.

Filtr pro odprášnění stál miliardu Maximální kapacita tohoto podniku se pohybuje kolem 3 milionů tun oceli za rok. Vzhledem k častým diskuzím o kvalitě ovzduší je vhodné zmínit, že právě Arcelor Mittal je vybaven špičkovou technologií, která omezuje ekologické dopady. Zmiňme například nově instalovaný systém odprašnění. Tento filtr byl vybudován nákladem miliardy korun a umožňuje firmě snížit prašnost hluboko pod zákonem

Delegace Svazu průmyslu a dopravy v ArcelorMittalu. Zleva Olga Zuláková – manažerka pro mezinárodní vztahy, uprostřed Petr Holica - regionální manažer v Moravskoslezském kraji a Pavel Fára – manažer pro mezinárodní vztahy SP ČR.

požadovanou normu. V této oblasti se jedná o nejlepší existující zařízení současnosti. Není bez zajímavosti také to, že norma pro obsah prachu v ovzduší je v ČR pětkrát nižší, než v blízkém Polsku. Vzhledem k tomu, že znečišťující látky neznají státní hranice, je toto minimálně otázka k serióznímu zamyšlení. I společnost ArcelorMittal trápí shora popsaným problémem nedostatku

Delegace Svazu průmyslu a dopravy v dole OKD Darkov. Zprava Jan Rafaj – viceprezident SP ČR, Petr Holica – regionální manažer v Moravskoslezském kraji, Pavel Fára a Olga Zuláková – manažeři pro mezinárodní vztahy

technických pracovníků. Zástupci tradičního průmyslu nepodceňují ani vazby na ostatní průmyslová odvětví a služby. Viceprezident Jan Rafaj uvedl, že těžký průmysl dokáže absorbovat inovativní výrobky moderních oborů a naopak s nimi fungovat v symbióze, která povede k rozvoji regionu. Je třeba si uvědomit, že právě informační systémy, či mnohé nové technologie mohou pomoci tradičním odvětvím k větší efektivitě a ještě většímu snížení zátěže životního prostředí. Důkazem tohoto tvrzení jsou právě výše zmíněné prachové filtry. Výsledkem by měl být vyvážený rozvoj a tvorba nových pracovních míst, kterou si lze ovšem bez těžkého průmyslu na Ostravsku jen těžko představit. Pavel Fára manažer Sekce mezinárodních vztahů pfara@spcr. cz

Investice do ovzduší Nové technologie mají největší hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava pomoci především zlepšit životní prostředí. Firma proto zahájila nový investiční program směřující zejména do odsíření koksovny a energetiky. Navazuje tak na předcházející aktivity v této oblasti. Díky nim se loni dostala poprvé ve své 60leté historii v emisích prachu pod 1 000 tun za rok. Přitom se ještě neprojevil efekt odprášení aglomerace Sever za miliardu korun. Zařízení bylo uvedeno do provozu na konci loňského roku. Firma také připravuje další instalace moderních zařízení pro ochranu životního prostředí. Jedná se například o odprášení jižní aglomerace.

09 2012


45

22

FAKULT TŘÍ BRNĚNSKÝCH VYSOKÝCH ŠKOL

7.listopadu 2012 | Brno | Wannieck Gallery více informací na www.jobch.cz

46


NAJDĚTE A OSLOVTE JEJICH TALENTY

Zodpovědně k lidem a regionu

Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, žijeme s regionem a zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu, spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel. Vaše názory a připomínky nás zajímají! Napište nám na: [email protected].

www.czechcoal.cz

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Recommend Documents