SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Komunikace s vládou: Jen naslouchání už nestačí.

............................................................. SP ČR chce od vlády: Zabraňte skokovému navýšení cen elektřiny Výzva vládě České republiky Stanovisko SP ČR k návrhu státního rozpočtu na rok 2011 Potenciální důsledky strategie Evropa 2020 pro český průmysl

časopis Svazu průmyslu a dopravy České republiky

SPEKTRUM 10 2010

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) IOE – Mezinárodní organizace zaměstnavatelů (od roku 1992) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996) Partneři

1600 subjektů 120 členských firem 32 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace leteckých výrobců ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz dopravy České republiky

Asociace strojních inženýrů

Svaz chemického průmyslu ČR

Asociace výzkumných organizací

Svaz kovohutnického průmyslu

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz plastikářského průmyslu ČR

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů

Svaz sléváren ČR

Česká manažerská asociace

Svaz výrobců cementu ČR

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců vápna České republiky

Českomoravská elektrotechnická asociace

ŠKODA HOLDING a.s.

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

ICT UNIE, o.s.

Unie středního stavu České republiky

Svaz strojírenské technologie – SST

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Spektrum je oﬁciálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, A. Chvojková, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Foto: J. Hanzálek (neníli uvedeno jinak) Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel: 225 279 701 Graﬁcká úprava a sazba: studio pixle Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a.s., ŠKODA AUTO a.s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a.s., OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 12137227

Vláda nám naslouchá Podstatný bude efekt Pokud by se měl shrnout letošní Sněm, dalo by se říci: „Byl naplněn atmosférou otevřenosti a pravdomluvnosti“. Podstatné ovšem bude, jak úspěšně dokáže Svaz sehrát roli „kontrolora“ naplňování vládních návrhů. Ústy svého ministerského předsedy vláda slíbila, že je odhodlána prosazovat šest priorit, které jsou klíčovými tématy i pro nás. Jednou z nich je ozdravení a stabilizace veřejných financí. Celé roky zdůrazňujeme tuto prioritu a každému rozumnému člověku je zřejmé, jaké potíže rostoucí dluh vytváří a do budoucna přináší. Neméně závažné v rámci tohoto procesu je pro nás zajištění, aby ty či ony škrty, zejména v dopravní infrastruktuře, nepodvázaly podnikatelské aktivity. Dost toho, že nad firmami visí Damoklův meč dramatického zvyšování cen elektrické energie, kdy se Svaz výrazně angažuje v tom, aby dopady byly co nejvíce snesitelné. A dost toho, že vláda, nehledě na naše silné argumenty a výhrady, rozhodla o přenesení třetího týdne výplaty nemocenského ze státu na zaměstnavatele. Navíc, nehledě na signály oživování světové ekonomiky a rostoucí objemy zakázek není výjezd z krize provázen žádnými výkřiky euforie. Všemožná rizika, včetně hrozby sociálních konfliktů, jsou zřejmá. Pro mnohé zaměstnavatele je proto s podivem značný optimismus Ministerstva financí ČR a jím plánový růst HDP na příští rok o 2,3 procenta. Veškeré jiné instituce (včetně ČNB) a organizace, Svaz nevyjímaje, mají odhady daleko střízlivější. Další z priorit avizovaných vládou je její snaha zefektivnit státní a veřejnou správu a tím snížit administrativní zátěž podnikatelů. Zatím se spíše plánují škrty. Zda bude následovat mnohem obtížnější krok dva, tedy dosažení skutečně výkonnější veřejné správy, se kterou souvisí i boj proti korupci, je otázkou. Snad všechny politické strany před volbami uchopily toto téma za své vlastní. Na korupci jsou občané a podnikatelé stále citlivější a je proto dobře, že alespoň na některých státních úřadech probíhají audity. V tomto snažení má současný kabinet výraznou podporu zaměstnavatelů a i na Sněmu byly někdy břitké dotazy míněny jako konstruktivní kritika a povzbuzení. To ale nestačí. Co požadujeme, je novela zákona o veřejných zakázkách a zajištění transparentnosti toků veřejných financí s čímž souvisí řada dalších opatření. Co vláda dále slibuje, je posilování konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Ve světovém srovnání jsme pro letošní rok klesli o několik příček. Zabránit dalšímu propadu by měl proto balík reformních opatření a vytvoření prostředí přející poctivým podnikatelům. Týká se to i zjednodušení daňového systému a vymahatelnosti práva. Patří sem příprava komplexní novely

zákoníku práce, která by zahrnovala větší flexibilitu pracovně ‑právních vztahů. Už jako evergreen působí naše požadavky v oblasti technického vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. Podaří‑li se vládě efektivněji nastavit celý systém, neboť i toto je vládní priorita, je nasnadě, že efekt se projeví až v řádech let. V neposlední řadě se na Sněmu a v dalších doprovodných akcích 52. Mezinárodního strojírenského veletrhu probírala již zmíněná oblast energetiky. Téma cen elektrické energie je pro firmy životně důležité, protože některé odhady hovoří až o desítkách miliard zvýšených nákladů. Svaz společně s dalšími zaměstnavatelskými a podnikatelskými organizacemi tlačí proto vládu k přijetí opatření, která by zmírnila dopad, pokud dovolíte nadsázku, „fotovoltaického šílenství“. Vláda vyjadřuje vůli být řádným a dobrým hospodářem a správcem národního majetku a veřejných financí, a co je pro nás zásadní, i seriozním a spolehlivým partnerem soukromého podnikání. Chce nám naslouchat. Věřme tedy, že vládě její vize i naslouchání zaměstnavatelům vydrží. Pavel Prior člen představenstva SP ČR

Úvodní slovo

Úvodní slovo

Pohled médií

Projektové aktivity

..................................... Vláda nám naslouchá Podstatný bude efekt . . . . . . . . . . . . . . . . 03

..................................... Sněm se stal mediální událostí měsíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Kulatý stůl SP ČR Středočeši vystavili účet hodnocení vládě i kraji . . . . . . . . . . . . . . 34 Klíčové priority zaměstnavatelů ve Středočeském kraji . . . . . . . . . . . . . . 35 Omezení byrokracie a jednoduché a motivační daně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Představujeme regionální zastoupení pro Ústecký a Karlovarský kraj . . . . . . . . . . . 37 Přínosy projektu profesního vzdělávání – EDUCA v První brněnské strojírně Velká Bíteš, a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Téma – Komunikace s vládou ..................................... SP ČR chce od vlády: Zabraňte skokovému navýšení cen elektřiny . . . 05 Výzva vládě České republiky . . . . . . . . . 05 Komunikace s vládou: Jen naslouchání už nestačí. . . . . . . . . . . 06 Projev prezidenta Jaroslava Míla na Sněmu SP ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 08 Otázka pro Jaroslava Míla prezidenta SP ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Státní rozpočet na rok 2011 má jedinou prioritu: snížení deficitu . . . . . . . . . . . . . . 14 Stanovisko SP ČR k návrhu státního rozpočtu na rok 2011 . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Závěry z nejdůležitějšího jednání nové vlády – na programu byl především rozpočet na příští rok . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Význam tripartity posiluje . . . . . . . . . . . . 16 Připomínky SP ČR k návrhu novely zákona o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . 16

Fotopohlednice akcí SP ČR ..................................... Svaz a Česká pošta podepsaly Smlouvu o partnerství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Delegace Čínského centra pro zahraniční obchod (CFTC) . . . . . . . . . 27 Podpis smlouvy s Irákem . . . . . . . . . . . . . 27 Pracovní oběd s eurokomisařem . . . . . . . 27

Evropský rozměr

Podpora exportu ..................................... Kulatý stůl k výsledkům analýzy „Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Podnikatelská mise do Indie . . . . . . . . . . 19 Směr EU – Rusko harmonizuje technické standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Interkulturní komunikace – Jsme nestejně stejní . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Obsah

..................................... Potenciální důsledky strategie Evropa 2020 pro český průmysl . . . . . . . . . . . . . 28 ISO 26000 o společenské odpovědnosti podniků (CSR): kontraproduktvní norma . . . . . . . . . . . . 30 Diskuse jak upevnit platební morálku v EU pokračuje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání . . . . . . . . 31 465. Plenární zasedání EHSV . . . . . . . . . 33

Inzerce Topvision, FOK, Czech Coal, a. s.

SP ČR chce od vlády: Zabraňte skokovému navýšení cen elektřiny Zdražení elektrické energie je ohrožením životaschopnosti mnohých firem v energeticky náročných odvětvích. Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá současnou vládu k zamezení připravovaného skokového růstu cen elektřiny. K jeho iniciativě se začínají připojovat další zaměstnavatelské a podnikatelské organizace jako jsou Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářská komora ČR, obchodní

komory i jednotlivé podnikatelské subjekty působící v České republice. Dokument byl doručen na Úřad vlády a na veškerá ministerstva. Ve výzvě nejsilnější zaměstnavatelské organizace v zemi, zastupující zájmy 32 členských svazů a rozhodující části průmyslových podniků, se upozorňuje na výrazně negativní dopady na konkurenceschopnost našich firem a na koupěschopnost občanů.

Výzva vládě České republiky Svaz průmyslu a dopravy ČR a další organizace a firmy odmítají likvidační zvýšení cen elektřiny. Zaměstnavatelské a podnikatelské organizace, komory a podnikatelské subjekty působící v České republice žádají vládu, aby zamezila skokovému zvýšení cen elektrické energie. Činíme tak s vědomím výrazně negativních dopadů na konkurenceschopnost našich firem a na koupěschopnost občanů. Již nyní je elektrická energie v České republice jednou z nejdražších v Evropské unii a tyto nůžky se mají dále rozevírat. Důsledkem navýšení cen elektrické energie bude pokles

Téma – Komunikace s vládou

výkonnosti české ekonomiky způsobený odchodem firem a zavíráním energeticky náročných provozů z titulu menší konkurenceschopnosti, zvýšení nezaměstnanosti, růst inflace atd. Takto dramatickým důsledkům zcela zbytečného zvýšení cen je nutno zabránit. Jedinou realistickou cestou, jak zmírnit důsledky dramatického zvyšování cen elektrické energie nad více jak 5% z titulu vyššího podílu obnovitelných zdrojů, je rozdělení devadesáti miliard korun z prodeje emisních povolenek na skleníkové plyny za alokační období pro roky 2013 až 2020 mezi ty, kteří se nákupem zelené energie přímo zasloužili

o snížení emisí. Původní záměr předat tyto povolenky zdarma energetickým společnostem je zcela chybný. Cena energie pro občany a firmy nepoklesne. Cena energie je tvořena na evropském trhu a určována především německými cenami. Jsme proto přesvědčeni o tom, že realizací uvedeného návrhu se vrátí alespoň část peněz těm, kteří se o snížení emisí přímo zasloužili a zabrání se tak zbytečnému a netransparentnímu přerozdělování a ztrátám. V Praze dne 30. září 2010 Jaroslav Míl prezident

10–2010

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

Komunikace s vládou: Jen naslouchání už nestačí „Vláda nám naslouchá,“ zhodnotil lakonicky úroveň komunikace Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podstatnější bude, co „naslouchání“ praktického přinese. Zatím má kabinet ještě nemalou podporu podnikatelské sféry, byť jí například Středočeši vystavili v aktuálním šetření Svazu školní známku dvě mínus, a je nadále nositelem značných očekávání. Na konci zářijového Sněmu si Jaroslav Míl podal ruku s premiérem Petrem Nečasem a tento stisk komentoval šéf Svazu slovy: „Podali jsme si ruku na to, že příští Sněm bude diskutovat již konkrétní detaily připravených či schválených reforem, bez kterých se naše zem prostě neobejde. Je tu tedy jasná dohoda o tom, co vláda musí a do kdy připraví“. Jediné, co by mohlo zhatit dosavadní naděje podnikatelů, by bylo uplatnění „úhybné taktiky“, praktikované řadou předchozích vlád, což obvykle vedlo ke ztrátě tahu na bránu. Ke slabinám komunikace patřilo zvláště to, že zásadní připomínky zaměstnavatelů nebyly v podstatě vyslyšeny a zástupci státní správy se snažili jednat o podružných připomínkách, mnohdy spíše technického rázu. Bolestí vládní strany byla nezřídka i nesystematičnost jejích kroků a neprovázanost postupu mezi jednotlivými ministerstvy. „Při jednáních jsme byli seznamováni s dílčími a neprovázanými závěry. Nezřídka se od nás dokonce vyžadovalo, aby Svaz vystupoval jako nějaký arbitr rozdílných pozic,“ uvádí ke komunikaci s vládními úřady Boris Dlouhý, ředitel sekce hospodářské politiky SP ČR. Jeho zkušeností je i to, že na reálné požadavky firemní sféry se odpovídalo kolotočem činnosti rozličných komisí, jejichž výstupy neměly podobu jasných a termínovaných stanovisek. Některé výše uvedené charakteristiky byly poplatné i pro Radu pro hospodářskou a sociální dohodu (tripartitu), nehledě

06


na příznivou skutečnost, že zvláště v posledním období se stala fórem převážně věcné výměny názorů. Každá obměna vládní garnitury přirozeně vytváří novou podobu komunikace, což se týká i tripartity. Svaz proto očekává, že se bude pokračovat v jednáních minimálně na takové úrovni, jako tomu bylo s předešlou úřednickou vládou. Důvod takového požadavku je zřejmý. Sociální a ekonomická situace se vyostřuje a silná tripartita by mohla sehrát v nadcházejících dobách protestů a sociálních bouří „zklidňující“ roli. Vůči vládní straně by tripartita měla mít i úlohu účetního, jemuž má být předkládán jasný a termínovaný účet odvedené práce. „Konsensus by měl mít výstup do reálné vládní politiky,“ říká k tripartitě Boris Dlouhý. V komunikaci s vládou tu však vedle byrokraticko ‑technických skrupulí a úhybných manévrů existují i další rizika. Tím podstatným je nejednotnost názorů a postojů zástupců jednotlivých politických stran. „To, co do nové vlády bylo vkládáno hned po volbách, by nemělo být rozmělněno v nesmyslných sporech o větičky a už vůbec ne ve sporech, za kterými jsou jen osobní antipatie. Takový luxus si dovolit nemůžeme,“ uvedl k tomu Jaroslav Míl. Jakákoliv vládní nejednota může totiž zkomplikovat vyjednávání zaměstnavatelů o požadavcích, což se jasně prokázalo v případě zákoníku práce. Ministr Jaromír Drábek prosazoval jeho dílčí novelu. Svaz jeho přístup striktně odmítnul argumentem: proč měnit něco na pár měsíců, když chceme komplexní novelu. A za tento názor se postavil i ministerský předseda Petr Nečas. Je zřejmé, že strategická rozhodnutí vyžadují konzistenci. Bez ní by mohlo docházet k již výše zmíněnému „rozmělňování“ efektu a oslabení celkového přínosu. Proto Svaz prosazuje, aby vláda byla ve svých strategických postojích jednotná a v komunikaci jednoznačná. Jakákoliv její nestabilita, byť s pohodlným počtem 118 poslanců, může zbrzdit potřebné reformy. A také omezit aktivitu úředníků na ministerstvech a dalších úřadech.

Přitom před vládními úřady stojí celá řada klíčových rozhodnutí, o nichž Svaz a další zaměstnavatelské a podnikatelské organizace horlivě vyjednávají. Vzhledem k početní převaze koalice s Poslanecké sněmovně je zcela jasná potřeba důrazněji, než tomu bylo při dřívějších politických konstelacích, prosazovat zájmy ve vládních institucích. Role tripartity je v tomto smyslu zásadní. Ale nejen to. Lidé z představenstva jsou členy „premiérovy“ Rady pro vědu, výzkum a inovace a Rady pro obchod a investice, což je zase poradní orgán ministra průmyslu a obchodu. Vedení Svazu se běžně setkává s přestaviteli vlády při různých schůzkách, aby jim sdělovali své návrhy. „Představitelé vlády jsou zváni na nejrůznější setkávání členů Svazu, ať už jde v poslední době o nejvýznamnější událost Sněm. Ale jsou tu i pravidelná klubová setkání či konference a další akce,“ říká Ludmila Nutilová, zodpovědná v sekretariátu Svazu za lobbistickou činnost. Vedle toho neméně důležitý význam má účast zástupců Svazu v celé řadě odborných komisí při jednotlivých ministerstvech, ať už stálých nebo vznikajících ad hoc k jednotlivým tématům. „Právě na půdě komisí se krystalizují argumenty při diskusi názorů našich členů v konfrontaci s možnostmi danými úřednickou praxí, legislativou i politickou vůlí,“ poznamenává Ludmila Nutilová a jedním dechem dodává, že Svaz je skutečným a legitimním připomínkovým místem k mnoha materiálům. „Předkladatelé materiálů se našimi připomínkami, které umísťujeme do elektronické databáze vlády (tzv. e‑klep) s jasně vymezenými transparentními pravidly mají povinnost zabývat. Následně jsme účastníky vypořádavších schůzek. Je přehledné, jak se s našimi připomínkami naložilo i důvody, proč se tak stalo. Bez významu není ani fakt, že všichni ostatní připomínkující se mohou s našimi názory setkávat,“ vysvětluje Ludmila Nutilová. Někdy není zdaleka jednoduché veškeré relevantní návrhy připomínkovat. Někdy se „zavěsí na e‑klep“ v průměru i tři, čtyři připomínky týdně i více. „Připomínkování není záležitostí jednoho dne. Kdyby aparát Svazu měl suplovat chod státní správy, musel by mít větší rozpočet a být deset krát početnější,“ poznamenal k tomu Jaroslav Míl. I tak se sekretariát Svazu zabývá nespočetným množstvím témat. „Zásadně jsme nesouhlasili s malou novelou zákoníku práce, vláda pochopila naše požadavky. Nadále řešíme problém přenesení dalšího týdne nemocenské na zaměstnavatele. Nesouhlasíme s tímto rozhodnutím vlády a obáváme se negativních dopadů zejména na malé a střední firmy a na zvýšení nezaměstnanosti,“ říká Jitka Hejduková, ředitelka sekce zaměstnavatelské SP ČR. Podle ní byla také obnovena činnost

zdravotní komise v rámci Svazu v souvislosti s chystanou zdravotní reformou. „Bude potřeba posuzovat návrhy v oblasti zdravotnictví a jejich dopady na podnikatele,“ uvedla Jitka Hejduková. Mezi priority těchto dnů při jednání s vládou patří i otázka systému ekonomické diplomacie. Počátkem září zorganizovaný kulatý stůl, kde se prezentovaly závěry studie SP ČR na toto téma, byl svého druhu startovním výstřelem, který probudil odpovědné činitele. „I díky Svazu bude Rada pro obchod a investice projednávat záležitost uzavírání zastupitelských úřadů ČR ve světě. Předali jsme naše návrhy na zefektivnění fungování podpory exportu a systému ekonomické diplomacie a naším záměrem je prostřednictvím veřejné debaty s exportéry a diskuse se zástupci ministerstev dosáhnout přijetí koncepce do konce letošního roku,“ uvedla Dagmar Kuchtová, ředitelka sekce zahraničích vztahů SP ČR. „Usilujeme o to, aby potřebné změny prošly v příštím roce legislativním procesem,“ dodala. Podstatné legislativní změny požaduje Svaz zejména v souvislosti s potíráním korupce. „Je třeba připravit novelu zákona o veřejných zakázkách a souvisejících předpisů. To se neobejde bez výrazného zvýšení přístupu k informacím na všech úrovních veřejné správy, týkající se čerpání veřejných financí,“ říká Boris Kučera, ředitel legislativní sekce SP ČR, aktuálně se zabývající i problematikou datových schránek. „Stát sliboval, že schránky budou komunikační úrovní umožňující nezpochybnitelnou komunikaci mezi státem a občanem či firmou, nebo mezi těmito subjekty navzájem. Této úrovně systém datových schránek nedosáhl a je možno říci, že má mnoho nedokonalostí, například složité certifikování zasílané pošty a omezené možnosti využití,“ dodal Boris Kučera.

Závěr Globální recese přinesla do České republiky vedle mnohých negativ také některá pozitiva. Jedním z nich je, že podnikatelé i občané jsou stále méně nakloněni akceptovat jakékoliv sliby vládních politiků bez konkrétních závěrů. Jsou mnohem kritičtější k evergreenům jakými jsou odkládání řešení otázky výkonnější veřejné správy, požadavkům trhu a budoucnosti země odpovídající systém vzdělávání, nedobudovaná infrastruktura či téma financování vědy a výzkumu. Jsou také mnohem kritičtější k neprofesionalitě či mírně řečeno k politickým přehmatům – jedním z nich je fotovoltaika. Vláda proto musí mít hlubší znalost o svých rozhodnutích a musí umět lépe počítat. A to by stačilo začít v praxi skutečně naplňovat jedno jediné slovo – RIA. Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR

10–2010


07

Projev prezidenta Jaroslava Míla na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR Vážený pane ministerský předsedo, vážení členové vlády, vážení hosté, dámy a pánové. Dovolte mi, abych Vás srdečně přivítal na dnešním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy, který tradičně otevírá Mezinárodní strojírenský veletrh. A pokud bych měl ještě vzpomenout tradici, již v přelomovém roce 1918 jako jeden z prvních v Evropě byl založen Český svaz průmyslníků, a to takovými lidmi jako byli podnikatelé Bohuslav Mařík, Tomáš a Jan Baťa, Václav Klement, finančník Jaroslav Preiss. Před dvaceti lety byla obnovena jeho činnost a dnes je svaz sdružující 32 asociací největší zaměstnavatelskou organizací v zemi a uznávaným partnerem v Evropě. Za posledních 7 let, kdy mám tu čest stát v jeho čele, se na tomto nejvýznamnějším fóru zaměstnavatelů a podnikatelů s představiteli vlády setkáváme již s šestým předsedou vlády. První vlády, která začala konat ihned po svém nástupu a zcela jistě první vlády od roku 1996, která má ve sněmovně podporu 118 koaličních poslanců. A také první vlády v novodobé historii, které není poskytnuto zvykových 100 dnů hájení. Příchod této koalice podnikatelská sféra uvítala. A jakkoliv je tato vláda nazývána vládou rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci, musím po stovkách setkání s běžnými lidmi říci, že byla daleko více vnímána jako vláda naděje. Naděje k návratu naší společnosti do stavu, kdy lidé začnou opětovně chápat stát jako partnera, kdy se nebudou muset stydět za své politické představitele, kdy synonymem pro slovo korupce přestanou

08


být státem organizovaná výběrová řízení a zakázky. Naděje, že zákony začnou být tvořeny pro lidi a ne pro instituce, naděje, že vymahatelnost práva a ochrana před podvodníky bude záležitost dnů či týdnů, ale určitě ne záležitostí na více jak deset let. Víry v to, že si budeme moci říci, jsme rádi, že tu žijeme a vychováváme naše děti. To co do nové vlády bylo vkládáno hned po volbách, by pak nemělo být rozmělněno v nesmyslných sporech o větičky a už vůbec ne ve sporech, za kterými jsou jen osobní antipatie. Takový luxus si dovolit nemůžeme. Nenaplnění této naděje by vedlo k nárůstu odchodů stovek firem do zahraničí a hlavně k vyslání signálu pro mladší generace, že svůj život nemají spojovat s Českou republikou. To co potřebujeme, je vláda s jasně formulovanou vizí, kam a jakým způsobem chce tuto zemi vést a jejímž jediným měřítkem hodnocení bude schopnost prosadit potřebné reformy, které již řadu let požadujeme. Potřebujeme vládu, která ví, že pouze ti, co vytvářejí hodnoty a dávají lidem práci, jsou schopni naplnit státní rozpočet tak, aby z něj bylo možno uživit více jak milion státních zaměstnanců a nezaměstnaných, naplnit důchodový rozpočet a postarat se o naše děti a nemocné. Nepředkládáme jen požadavky, ale tak, jak je naším zvykem i konkrétní řešení. Za zaměstnavatele a celou podnikatelskou sféru jsme klíčové potřeby našeho hospodářství definovali a shrnuli v dokumentu Agenda 2010 – 10 priorit pro hospodářský rozvoj České republiky. Dovolte mi, se u některých z nich krátce zastavit.

Korupční prostředí Vzpomeňme hlasitě deklarované snahy několika vlád vypořádat se s rozbujelou korupcí, přitom jsme byli jenom svědky vytváření nových metod korupce, jejichž velikost se zvedla o řád. Jen pro příklad, dodávky pro armádu, dodávky do českých nemocnic, zakázky pro stát téměř ve všech typech produktů, výstavba dopravní infrastruktury, prodej státního majetku a v neposlední řadě i péče o peníze státu. Víme kde a za jakých podmínek jsou uloženy, přesouvány a zhodnocovány? Myslím, že není nutno pokračovat. To, co ovšem je na centrální úrovni, najdeme i na úrovni krajů a těch největších obcí. Proto jsme přesvědčeni, že pokud se nepřestane krást, nemůže být úspěšná bolestivá politika snižování dluhu ve veřejných rozpočtech. Od vlády se očekává, že vyšle jasné signály a učiní konkrétní kroky, které zajistí co nejrychlejší změnu.

Výkonnější a levnější státní správa a samospráva Dosud nikdo nenašel odvahu zásadně modernizovat veřejnou správu, snížit náklady na její činnost a zároveň zvýšit její efektivnost. Přitom jen v letech 1995 až 2007 vzrostly výdaje vlády o 135 procent. Je zjevné, že více peněz pro stát neznamená lepší služby. Požadavky na zvyšování daní nemají z tohoto hlediska žádné opodstatnění. Stát si musí umět vystačit s tím, co má k dispozici. Pravděpodobnost, že další vybrané peníze se prohospodaří, hraničí s jistotou. Kroky, které jsou teď realizovány, by proto měly být první etapou změn a mají naši plnou podporu. O co jsme menší, o to výkonnější a flexibilnější musíme přece být.

Konkurenceschopnost založená na výsledcích vědy, výzkumu, inovací a moderního vzdělávání Nevyřešena zůstává efektivní podpora vědy a výzkumu. Jsem přesvědčen o tom, že stát a podniky dávají na tuto oblast peněz dost. Jejich efektivnost je ale nedostatečná. Jak dlouho si tady opakujeme, že pokud chceme být konkurenceschopní a úspěšní, musíme inovovat a mít moderní a efektivní vědu a výzkum. Výsledky v této oblasti nejsou dostatečné ve srovnání s deklarovanou důležitostí. Celý systém financování vědy je postaven na základě principu, dejte nám, instituci, peníze daňových poplatníků a už do toho nemluvte. My si však nemůžeme dovolit realizovat základní výzkum na všech frontách. Naopak je nutné posílit výzkum, který podporuje hospodářství v oborech, které nejvíce přispívají k tvorbě HDP. Začněme již teď rozdělovat peníze na principu financování vybraných oborů a v rámci těchto oborů potom o přidělené peníze soutěžme. Financujme vědu, dejme peníze výzkumným

organizacím a ne institucím. Hodnoťme podle principů uplatňovaných ve světě. Základem úspěchu musí být přímé propojení procesu Věda, Výzkum, Inovace s výukou studentů. Tím se dostávám k systému vzdělávání. Je to evergreen. Těžko bychom hledali Sněm Svazu průmyslu a dopravy, při němž by se neobjevila kritika jeho stavu, struktury a kvality. Je na čase si říci, začněme systém reformovat a zejména se zaměřme na podporu vzdělání, které více odpovídá potřebám trhu práce, konkurenceschopnosti a ekonomické prosperitě země. Jde o učňovské obory, střední školství s matematikou a měřitelnými výsledky jejich činnosti a vysoké školy, které aspoň v některých případech dosáhnou špičkové evropské úrovně vzdělání propojeného s vědou. Není za pět minut dvanáct. Je půl jedné. Dávno po jedné. Za pět minut jedna v lepším případě.

Flexibilní trh práce Ruku v ruce se vzdělávacím systémem jde pracovní trh. Naším záměrem je dát práci alespoň části z těch půl milionu nezaměstnaných. Bez pružného pracovního práva to nepůjde. Požadujeme proto přijetí komplexní novely zákoníku práce tak, aby podporoval možnost umístit zaměstnance na nová pracovní místa a neudržoval stávající, již nepotřebná. Kriticky se proto stavíme k návrhu dílčí novely zákoníku práce. Neřeší podstatu problému a ani rozpor stávající úpravy s ústavou a více jak 80 věcných chyb. To nemluvím o takové věci jakou je stabilita právního prostředí a zastavení praxe permanentních novelizací. Nyní mi dovolte zastavit se u tématu, které poslední týdny okupuje titulní stránky našich novin – Energetika a životní prostředí.

Energetika a životní prostředí Řídíme energetiku na základě maximalizace zisku. Zapomínáme na to, že se jedná o základní službu pro chod celé země a ne o výrobu a prodej limonád. Zpracováváme energetické politiky státu a ignorujeme základní parametry pro rozhodování. Pro jaký typ ekonomiky a společnosti budeme energetické zdroje zajišťovat? Jaké budou náklady zvoleného energetického mixu a jak se projeví v konečných cenách pro firmy a občany? Mohl bych mluvit na toto téma dlouho, ale zmíním se jen o dvou konkrétních problémech: Není lepšího příkladu ukázky selhání státu než v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Kde je zodpovědnost těch, co škody způsobili? Kde je po podnikatelích uplatňovaný paragraf péče řádného hospodáře? On se státní správy a politiků netýká? Osm let upozorňujeme na náklady nesmyslných podpor. Dnes je předložen účet. Jsem přesvědčen, že bude menší, než se v médiích uvádí, nicméně i tak je to pro podniky zásadní problém.

10–2010


09

Co je skutečně nejsmutnější, jsou ve společnosti diskutované návrhy řešení. Nové daně, porušování práva. To nám nedochází, že vstupem na půdu účelového porušování a obcházení zákonů se vracíme o dvacet let zpět? Přitom existuje velice elegantní řešení. Byli jsme to my, průmysl, který se zasloužil o úspěch ve snižování emisí CO2. Proč nevyužijeme desítky miliard z NAP pro období po roce 2013 na kompenzace vysokých cen elektrické energie pro občany a firmy z titulu obnovitelných zdrojů? Proč nezačneme jednat o revizi smlouvy s Japonskem ve věci neefektivního programu Zelená úsporám? V neposlední řadě proč nerevidujeme závazek na 13% podíl obnovitelných zdrojů ve struktuře výroby elektrické energie? Druhým příkladem je dostavba jaderné elektrárny Temelín. Stále je čas na nápravu tak, aby český průmysl nebyl opomenut. Pevně věřím, že nedojde ke zpoždění v tomto více jak 4 roky připravovaném tendru. Pevně také věřím, že se pod záminkou naplňování důchodové reformy nezačnou objevovat argumenty pro potřebu zajištění zahraničního spoluinvestora ať už finančního či z energetiky pro dostavbu III a IV bloku Temelína. Pevně věřím, že se nedovíme, že na stavbu nejsou peníze a je nutno prodávat některá aktiva ČEZ v zahraničí, například elektrárnu ve Varně či doma například elektrárnu Chvaletice. Naplnění byť jednoho z dříve uvedených rizik by bylo fatálním odborným a troufnu si tvrdit politickým selháním. Nicméně jsou zde i další témata, která jsou pro budoucí rozvoj našeho hospodářství stejně významná. Mám na mysli dopravní a telekomunikační infrastrukturu.

Dopravní a ICT infrastruktura Mnohokrát jsme upozorňovali, a to i na tomto místě, na problém dopravní infrastruktury a na potřebu jejího intenzivního budování. Je to asi z hlediska běžného občana nejviditelnější příklad nekoncepčnosti a nehospodárnosti za posledních 20 let. Snahám o snížování nákladů na výstavbu dálnic, silnic 1. třídy a investic do železničního svršku všichni rozumíme. Nicméně

10


stát nemůže být nekorektní a při plnění svých závazků vůči dodavatelům mít miliardové závazky po lhůtě splatnosti. V této souvislosti musíme zcela zásadně odmítnout jakékoliv snahy o zavádění mýtného pro osobní auta. My jsme stávající systém nevybrali, za jeho malé výnosy nemůžeme a s dalším vytvářením nových daní, protože o nic jiného se v tomto případě nejedná, nemůžeme souhlasit. Informační tabule na dálnicích jsou téměř k ničemu a stály zhruba dvakrát více jako podobné tabule v sousedním Německu. Nesouhlasíme s pokrýváním takovýchto špatných investic z dalšího růstu nákladů pro firmy i občany. Přes veškerou kritiku stávajícího stavu je zřejmé, že výstavba dopravních cest je jednou z forem racionálních investic státu. Tou další je digitalizace ekonomiky. Možnost nastavit transparentní a rozumné regulatorní prostředí je tou nejlepší příležitostí, jak bez jakýchkoliv pobídek přilákat zahraniční investory v oblasti výstavby a provozu širokopásmového internetu. Uvědomme si, že zahraniční investice do sektoru ICT za více jak 5 mld. Kč je podmínkou nutnou pro posílení budoucí konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Jsme zemí žijící z exportu, proto mi dovolte zmínit i téma kvality systému podpory exportu. Hledejme řešení pro vstup soukromého kapitálu do systému podpory exportu a investic. Sjednoťme zastoupení a činnost vládních agentur, využijme

moderátor Přemysl Čech, předseda vlády Petr Nečas, prezident SP ČR Jaroslav Míl

synergické efekty v jejich činnosti. Dosáhněme vyšší efektivnosti a měřitelnosti práce obchodních zástupců. Nebojme se aplikovat model, který je využíván ve Spojeném království. Nečekejme, první analýzy jsou zpracovány. V neposlední řadě zvyšme efektivnost a teprve následně podporu EGAPu a ČEB. Vážený pane premiére, jste v situaci, kdy musíte řešit řadu problémů, které Vám zanechaly vlády před Vámi. Jak Vy, tak jednotliví ministři jste pod nemalým tlakem a sdílíte nemalou kritiku. Oceňujeme řadu Vašich návrhů a také je podporujeme. Je‑li však něco slabinou této vlády, je to nedostatečná schopnost komunikovat věci srozumitelně a jednotně. Je proto dobré, že jste s některými

ministry vyjel i mimo Prahu sem na Brněnské výstaviště, kde se sešla podnikatelská elita této země. Dovolte mi proto, abych vůči Vám a vůči Vaší vládě vyslovil několik přání. Velmi bych si přál, abyste v oblasti potírání korupce dosáhli skutečných a hmatatelných výsledků. Přál bych si, aby vláda nepodlehla účelovému tlaku opozice a odborů při realizaci nepopulárních rozhodnutí. My jsme v našich firmáchv posledních letech museli dělat daleko tvrdší opatření a zvládli jsme je. Bez zdravých veřejných financí můžeme na vyplácení důchodů a finanční zajištění našeho zdravotnictví zapomenout. Rizika dluhopisové bubliny jsou značná a naše země musí být při řízení dluhové služby řádově lepší než nejlepší země Eurozóny. Přál bych si také, aby systémové řešení deficitu státního rozpočtu a dosažení cíle vyrovnaných veřejných financí stálo na principiálním dokumentu „Prostředí pro růst konkurenceschopnosti ČR“, jehož nedílnou součástí budou dílčí koncepce rozvoje vzdělávací soustavy, rozvoje a řízení vědy a výzkumu, rozvoje infrastruktury, exportní strategie atd. Vládě nepřísluší podnikat a řídit hospodářství. Jejím hlavním ekonomickým úkolem jsou vyrovnané veřejné finance a tvorba prostředí pro podnikání. Nám všem bych potom přál schválení nového Občanského zákoníku. Neexistence moderní formy tohoto kodexu je výrazným deficitem naší demokratické společnosti.

Vážený pane ministerský předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, V úvodu svého vystoupení jsem se zmínil o tom, že mám tu čest reprezentovat Svaz průmyslu a dopravy ČR posledních sedm let. V příštím roce proběhne volba prezidenta a volby do předsednictva. Vzhledem k tomu, že v těchto volbách již nebudu kandidovat, dovolte mi, prosím, na úplný závěr trochu osobní pohled. Žijeme v době největšího rozmachu našeho kontinentu. Zapomínáme však na to, že to není samozřejmost. Ztrácíme schopnost hájit naše hodnoty, obhajovat základní principy, na kterých je naše společnost vybudována. Bereme svobodu svoji a svobodu podnikání jako samozřejmost a nechceme si připustit, že za její udržení musíme každý den bojovat. Tvrdou práci elit a běžných lidí, na kterých stál úspěch Evropy v 19 století, nahradil kult volného času a požadavků na silně paternalistický stát. Ať u nás či v Evropě se nejhlasitěji ozývají Ti, co chtějí rozdělovat vytvořené hodnoty, méně potom Ti kteří je vytváří. Zapomínáme, že prioritou je upéct koláč, teprve následně jej dělit. Je proto úkolem společenských elit a podnikatelů, aby převzali větší díl zodpovědnosti za společenský vývoj a vzali si tuto výzvu za své poslání. Pane ministerský předsedo, dámy a pánové, děkuji Vám za Vaši pozornost.

Otázka pro Jaroslava Míla, prezidenta SP ČR Na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR jste překvapivě oznámil, že se v dubnu 2011 nebudete již ucházet o funkci jeho prezidenta. Můžete uvést důvod tohoto vašeho rozhodnutí a jaké jsou vaše priority v příštím půl roce do konání volební valné hromady? Uvědomme si, že z dvaceti let existence našeho Svazu jsem ve funkci prezidenta třetinu období. Svaz je spojován s mým jménem, ale jako i v každé organizaci či firmě tu je riziko přílišného soustředění na jednu osobu. Své rozhodnutí jsem oznámil na Sněmu, ale nechtěl jsem z toho dělat hlavní téma. Zároveň jsem to chtěl říci na této

vrcholové akci našeho Svazu. Co pro mě bylo důležité, je poskytnout všem kandidátům dostatečný časový prostor pro jejich rozhodnutí a přípravu. Už prvního prosince je totiž uzavírka kandidátek, které musí projít nominacemi individuálních členů a valnými hromadami členských svazů. Pokud má však někdo pocit, že mé oznámení přišlo příliš brzy, mnozí manažeři takové kroky obvykle hlásí dlouho předem. Jack Welch jej avizoval rok předem. Mé rozhodnutí nekandidovat neznamená ovšem, že už teď přestávám pracovat a že odcházím. To je nesprávná interpretace. Svaz musí dál efektivně

fungovat už z toho důvodu, že před námi je řada klíčových rozhodnutí vlády. Akutně řešíme problém cen elektrické energie a další problémy, zejména otázku veřejných financí a efektivní nastavení veřejné správy. Je třeba dále naše názory a zájmy prosazovat při jednání o balíčku reforem, ať už se to týká trhu práce, daní, boje proti korupci, dopravní infrastruktury, podpory vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací či podpory exportu. Mimo jiné v těchto týdnech probíhají naše setkání s našimi členskými i nečlenskými firmami v jednotlivých regionech, kde chceme diskutovat právě o těchto tématech, které si zaslouží naší pozornost a aktivity.

10–2010


11

1

2

3

4

5

6 1. Petr Nečas, předseda vlády České republiky 2. představenstvo SP ČR 3. Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí 4. Miroslav Grégr, 1. prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR 5. Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR 6. Pavel Juříček, generální ředitel BRANO GROUP a. s. 7. zprava čestný člen SP ČR Vratislav Kulhánek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek

7

8

10

9

11

8. Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR 9. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu 10. Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno a. s. 11. Josef Dobeš, ministr školství 12. Jan Světlík, předseda představenstva a GŘ Vítkovice, a. s. 13. Pavla Břečková, členka představenstva AMSP, ředitelka pro zahraniční obchod a strategii Audacio s. r. o. 14. Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR 15. Josef Zbořil, člen představenstva SP ČR, viceprezident Asociace českého papírenského průmyslu 16. Jan Heřmanský, GŘ SVITAP JHJ spol. s r.o.

12

13

15

14

16

Státní rozpočet na rok 2011 má jedinou prioritu: snížení deficitu Vláda opět předložila návrh státního rozpočtu na příští rok, tedy na rok 2011, sociálním partnerům k projednání v Radě sociální a hospodářské dohody. Jedná se o návrh velmi restriktivního rozpočtu, který počítá s minimálním růstem příjmů o 22,5 mld. Kč (přes optimisticky očekávaný reálný růst HDP o 2,3%, viz prognóza MF) a absolutním poklesem výdajů oproti předchozímu roku o 5 mld. Kč. Návrh si klade za cíl snížení deficitu na úroveň 4,6%, tj. 135 mld. Kč a postupně v roce 2013 na 3% HDP. Vyrovnaný rozpočet by měl být dosažen v roce 2016.

Ke snížení deficitu návrh přistupuje kombinací zvýšení příjmů, nikoli na základě růstu ekonomiky, ale vyšších daní a odvodů, a úsporných opatření. Státní rozpočet v navržené podobě má jedinou prioritu, tj. snížení deficitu a nevychází z potřeb konkurenceschopnosti a zvyšování efektivnosti fungování státní správy. Z ekonomického hlediska by bylo zásadní chybou řešit ozdravení veřejných financí pouze úspornými opatřeními. Ta jsou sice nezbytná, ale mají své limity a mohou výrazně omezit ekonomický růst. Nedílnou součástí zlepšení stavu veřejných financí

musí být politika vytvářející podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství a pro eliminaci ztrát, které ve svém důsledku snižují příjmy rozpočtů a to zejména z důvodu nedodržování platné legislativy nebo její nedokonalosti. Návrh nesplňuje základní požadavky Svazu průmyslu a dopravy vyjádřené v Agendě 2010 ohledně tempa snižování deficitu, na druhé straně předpokládá bezkoncepční škrty ohrožující průběh nastartovaného ekonomického oživení. Svaz průmyslu a dopravy předložil k uvedenému návrhu následující stanovisko:

Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k návrhu státního rozpočtu na rok 2011 •

•

14

Předložený návrh je zpracován na základě jediného kritéria, kterým je dosažení úspor, které nemají oporu v auditu výdajů, reformě veřejné zprávy a celkové hospodářské politice. Takový přístup není dlouhodobě udržitelný a může v další budoucnosti způsobit problémy v růstu a vývoji hospodářství. Požadujeme, aby v dalším období byl připravován státní rozpočet vycházející z objektivní nutnosti vytvořit podmínky pro růst konkurenceschopnost hospodářství a efektivnost státní správy. Pro takový přístupu nemá předložený návrh SR k dispozici odpovídající podklady. To je zásadní připomínka obecného charakteru. Zmíněný nedostatek se projevuje v řadě dílčích a konkrétních úprav státního rozpočtu pro rok 2011. Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s odkladem snížení odvodů nemocenského pojištění o 0,9 % z 2,3 % na 1,4 %, které mělo platit od 1.1.2011, a zároveň přenesením třetího týdne výplaty nemocenského ze státu na zaměstnavatele bez částečné refundace mzdových náhrad. Stát uvedeným odkladem získá podle údajů v předloženém návrhu od firem 12,9 mld. Kč.


Ve skutečnosti však budou úspory na vrub zaměstnavatelů vyšší (9,8 mld. Kč inkaso na pojistném, 2 mld. na výplatách třetího týdne náhrady mzdy, zrušení refundace 1,5 mld., zachování stropu pro odvod pojistného na 72 násobku průměrné mzdy 3,1 mld. minimálně tedy 16,3 mld. Kč.). V období stále vysoké míry nezaměstnanosti a snížené tvorby pracovních míst povede zmíněné opatření k větší zdrženlivosti podniků při tvorbě nových pracovních míst. To je v rozporu s aktivní politikou státu podporující vytváření nových pracovních příležitostí. •

Za reálné riziko pro podporu konkurenceschopnosti hospodářství považujeme i snížení dotací do SFDI 59,71 (55,2 mld. Kč návrh SR 2010) na 28,97 mld. Kč a celkových výdajů na dopravní infrastrukturu z 89,92 mld. Kč na 51,07 mld. Kč. Bez náhrady z jiných zdrojů.

•

Riziko je vysoké i s ohledem na záměr snižovat dotace z kapitoly MD pro SFDI v letech 2012 a 2013 z 29 mld. Kč v roce 2011 na 10,8 a 10,6 v uvedených letech.

•

•

Riziko pro rozvoj hospodářství, vyplývající z omezení rozvoje dopravy, bude prohloubeno, pokud dojde i ke snížení výdajů určených ke spolufinancování fondu EU z 39 mld. Kč na 21 mld. Kč, což znamená omezení podpory obnovy vozidel veřejné autobusové přepravy, pořízení a podpory železničních kolejových vozidel a podpory kombinované dopravy. Celkový index programového financování činí meziročně 2011/2010 80,98 %. Vláda má naši plnou podporu při úsilí najít jiné zdroje pro financování rozvoje dopravní infrastruktury a zamezení růstu neodůvodněných nákladů.

•

Nesouhlasíme s předloženou strukturou výdajů na VaV. Navýšení příjmů Akademii věd a současně snížení výdajů MPO na VaV na téměř polovinu považujeme za vážný protiklad k deklaraci vlády, že bude podporovat výzkum s bezprostřední návazností na zvýšení výkonnosti hospodářství.

•

Návrh státního rozpočtu na rok 2011 je předložen v podobě, který umožňuje jen velmi obtížnou orientaci. Je tedy zřejmé, že není splněna dohoda z jednání předsednictva RHSD o tom, že předložený návrh bude v přehledné podobě.

Závěry z nejdůležitějšího jednání nové vlády – na programu byl především rozpočet na příští rok Ve středu 22. září proběhlo zatím nejdůležitější jednání nové vlády. Bylo zřejmě dramatické a tomu odpovídala i délka jednání. Se závěry přišel na tiskovou konferenci premiér Nečas až po půlnoci. Kabinet schválil rozpočet na příští rok, nižší platy pro ústavní činitele i povodňovou daň. Schválený rozpočet počítá s příjmy ve výši 1 044 831 369 000 Kč a výdaji ve výši 1 179 831 369 000 Kč. Deficit státního rozpočtu na rok 2011 je navržen ve výši 135 miliard korun. Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP v roce 2011 nepřekročí 4,6 %,“ řekl premiér Petr Nečas. Fiskální cíl pro rok 2012 je podíl deficitu veřejných rozpočtu na HDP ve výši 3,5 % a pro rok 2013 ve výši 2,9 %. Vláda také odsouhlasila změny v daních a tzv. povodňovou daň. Ta bude spočívat ve snížení základní slevy na poplatníka o stokorunu, což vláda odsouhlasila pouze na rok 2011. „Stejně tak se vláda rozhodla nesnižovat slevu na dítě o 240 korun za rok,“ dodal premiér. Vedle toho vláda schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty i změnu podmínek změny stavebního spoření. Návrh počítá se snížením maximální výše státního příspěvku za kalendářní rok z dosavadních 3 000 Kč (respektive 4 500 Kč u smluv uzavřených do 31. prosince 2003) na 2 000 Kč. „Bude zároveň uplatněna srážková daň 50 procent z poskytnuté státní podpory,“ dodal ministr financí Miroslav Kalousek. „Dohodli jsme se dále na tom, že ve dvouleté variantě

a ve čtyřleté variantě rodičovské bude vyplacena stejná částka, zůstali jsme tedy věrni koaliční dohodě. U čtyřleté varianty dosáhneme stejné výše změnou délky pobírání vyšší a nižší částky rodičovské,” řekl Petr Nečas. Vláda také odsouhlasila změny v platech představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců v roce 2011. Nečasův kabinet proto souhlasí se snížením platové základny představitelů státní moci a soudců o 5 %. Už na letošní rok byla zákonem platová základna pro určení výše platu snížena o 4 % oproti předchozímu roku. V případě soudců by východiskem byla základna z roku 2009. Vláda navrhla, aby toto opatření platilo pro představitelé státní moci i pro soudce. Bude tím respektován princip přiměřenosti. Podle premiéra jde o zcela adekvátní krok solidární se všemi ostatními skupinami zaměstnanců. „Pro soudce by toto opatření mělo platit právě jen jeden rok. Pro politiky budou potom snížené mzdy platit až do roku 2014,“ řekl premiér. V souladu s Programovým prohlášením dojde také k postupné redukci příspěvku na mandát pro politické strany a politická hnutí od roku 2012 celkem o 10%. V první fázi s účinností od 1. ledna 2011 se sníží o 5% příspěvek pro politickou stranu a politické hnutí. Ludmila Nutilová poradce pro legislativní proces

10–2010


15

Význam tripartity posiluje Při sestavování agendy 2010 – 10 priorit pro budoucnost na jaře letošního roku jsme jasně deklarovali důležitost, kterou přikládáme jednáním se sociálními partnery v rámci tripartity. Vycházeli jsme nejen z potřeby konsultovat důležité sociálně ekonomické problémy a najít konsensus pro jejich řešení, ale i z velmi dobrých zkušeností, které jsme měli s vládou premiéra Jana Fišera. Velmi rychle po ustanovení nové vlády vedené Petrem Nečasem se ukázalo, že náš požadavek na politickou reprezentaci ohledně sociálního dialogu byl velmi správný. Reforma veřejných financí, její sociální dopady a dopady na podnikatelskou sféru ukázaly, že je o čem diskutovat a že je co řešit. Důkazem toho je nejen jednání uskutečněné v září

tohoto roku ke státnímu rozpočtu, ale i program připravovaného jednání, které proběhne 19. října. Vedle některých problémů jakými jsou „Krátkodobá opatření pro východiska z krize“, pozice České republiky k nové zemědělské politice EU po roce 2013 jsou zařazeny i body u kterých lze s vysokou pravděpodobností očekávat velmi vysoký zájem podnikatelské veřejnosti. Mezi „třaskavé problémy“ bude určitě patřit „fotovoltaika a ceny elektrické energie“, „dopady zastavení přípravy staveb v dopravní infrastruktuře“ a nebo „přenesení nákladů úhrady nemocenské na zaměstnavatele“. To jsou témata, která „zahýbala“ s názory v podnikatelské sféře. Dalšími tématy zařazenými na toto zasedání je strategie 2020 a postoj ČR

k budoucí koezní politice. I když se zdá, že tato témata nemají bezprostřední vliv na úroveň podnikatelského prostředí, je možné tuto domněnku připustit pouze v omezeném časovém horizontu. Nepřipravenost ČR v této věci by se negativně projevila v budoucnosti. To lze prokázat i na případě “nedomyšlené“ podpory obnovitelných zdrojů energií včetně podpory fotovoltaiky. S ohledem na nedávné demonstrace organizované odbory a jejich deklaraci o stávkách lze důvodně předpokládat, že tripartita bude mít co projednávat. Udržení sociálního smíru bude nepochybně jedním z rozhodujících úkolů tripartity. Boris Dlouhý ředitel sekce hospodářské politiky

Připomínky SP ČR k návrhu novely zákona o daních z příjmů SP ČR vypracoval připomínky k navrhovanému materiálu. Předkládáme je čtenářům k informaci tak, jak jsme je uplatňovali. Z důvodu vyšší srozumitelnosti jsou doplněny vysvětlujícími poznámkami, a poznámkami o tom, v jaké míře k našim námětům bylo ve finální podobě materiálu přihlédnuto.

Stanovisko: Úvodem si dovolujeme namítnout, že na zpracování připomínek poskytlo ministerstvo financí poměrně malý časový prostor. Nebylo možné podrobně komunikovat s jednotlivými resortními asociacemi a získat tak podrobné podklady pro argumenty, na základě kterých své námitky předkládáme. 16


Zásadní připomínky: K bodům 8, 68 a 69 – § 6 odst. 9 písm. d), § 25 odst. 1 písm. h) Pozn.: Jde o návrh na změnu v oblasti poskytování tzv. benefitů. V návrhu byly dvě varianty – první v kostce znamenala zahrnutí nákladů na benefity ve formě poukázek (mimo stravenky) na straně zaměstnavatele mezi odpočitatelné nákladové položky – snižující daňový základ, na straně zaměstnance je započítat do mzdy se všemi daňovými dopady, druhá varianta počítala s určitým limitem nezdaněných benefitů (5 000 Kč). SP ČR je toho názoru, jakákoliv změna v navrhované oblasti nejen že nepřinese předpokládaný efekt v oblasti rozpočtových příjmů, ale vyvolá zbytečně velmi nepříznivé reakce. Je otázkou, zda za situace, kdy nejsou známy finanční dopady ani do veřejných rozpočtů ani na zaměstnavatele, což jednoznačně připouští i důvodová zpráva, je vhodné tento bod návrhu dále legislativně zpracovávat. SP ČR je toho názoru, že navrhovaná změna spíše než fiskální přínos bude znamenat administrativní

zátěž spojenou s náběhem nové právní úpravy, nejenom na straně zaměstnavatelů, ale i příslušných orgánů státní správy (finančních úřadů) při posuzování různých případů plnění ze strany zaměstnavatele – „poukázky“ podléhající tomuto režimu. Navíc jsme přesvědčeni o tom, že v praxi navrhované změny povedou spíš k omezování poskytování benefitů, takže očekávaný přínos – zvýšení daně z příjmu fyzických osob nebude adekvátní snížení daně z příjmu na straně zaměstnavatele. Víme, že MF chystá nový zákon o dani z příjmu, jsme přesvědčeni o tom, že v něm bude dostatek prostoru řešit tuto problematiku systémově, bude možnost se na takové změny lépe připravit a proto jakékoliv změny v mezidobí považujeme za zbytečné. Zaměstnanecké benefity v praxi plní mnoho jiných funkcí i než „jen“ zvýšení příjmu zaměstnance. Jsou také důležitým prvkem motivace k práci, ztotožnění se s firemní kulturou a podporují loajalitu zaměstnance vůči firmě. V mnoha případech přispívají i ke správnému životnímu stylu a péči o zdraví. Daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů je potřebné. Zdanění těchto výhod na straně zaměstnance by nejen ztížilo možnosti jejich poskytování, ale zároveň by to vyvolalo tlak na zvýšení mezd na straně zaměstnavatelů. Zdanění na straně zaměstnavatelů (vyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění) by pak prodražilo tuto možnost zvýhodnění svých zaměstnanců. Omezení současné míry benefitů by snížilo (zejména u malých firem) šanci, uspět v konkurenci zejména s velkými nadnárodními zaměstnavateli na trhu práce. V obecné rovině by jakékoliv omezení dosavadní míry poskytování benefitů samozřejmě vedlo k ohrožení poptávky po službách firem, které jsou poskytovateli služeb, na které se poukázky běžně vystavují. Jedná se především o firmy typu plavecké bazény, fitness, relaxační centra a celá velká oblast cestovního ruchu. Je zcela zřejmé, že v případě změny v míře poskytování těchto benefitů, by došlo k poklesu zájmu o tyto služby, které jsou do určité míry zbytné, což prohloubí problémy podnikatelů v oblastech, které jsou v současnosti již v dosti obtížné situaci. Ani v důvodové zprávě se s takovými dopady (včetně daňových konsekvencí) neuvažuje. Pokud MF setrvá na vůli změny současného stavu, jsme pro variantu 2, kde je zásadní změna v nastavení limitu na všechna tato plnění, a to v úhrnu 5 000 Kč na zaměstnance. S výší stanoveného limitu však zásadně nesouhlasíme a požadujeme jeho zvýšení na částku 20 000 Kč na zaměstnance. Pozn: při projednávání MF rozhodlo o tom, že v oblasti benefitů nedojde ke změně a tak zůstane současný stav. •

K bodu 112 – §38j odst. 5 Pozn.: Za účelem lepší spravovatelnosti této daně se v § 38j odst. 4 nově navrhuje uložit plátcům daně vybírajícím z příjmů ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků zálohy na daň povinnost předkládat v průběhu zdaňovacího období svému místně příslušnému

správci daně měsíční hlášení o srážce a odvodu záloh na daň (tj. nikoliv o srážce daně podle zvláštní sazby daně). SP ČR zásadně nesouhlasí s navrhovaným opatřením, které v praxi přináší další zbytečné zatížení v administrativní oblasti. Jsme toho názoru, že v současnosti žádné problémy nevznikaly a finanční úřady mají jiné možnosti, jak v případě pochybností získat relevantní informace. Pozn: Neakceptováno s tím, že jde o opatření, které je nezbytné pro efektivnější zajištění výběru daně do veřejných rozpočtů a včasné rozkrytí daňových subjektů neplnících dlouhodobě odvodovou povinnost u daně sražené z příjmů zaměstnanců. I přesto, že se do určité míry jedná o administrativní zatížení, je tato situace kompenzována jednak možností posílat tato hlášení elektronicky a dále také tím, že se současně navrhuje tímto odstranit stávající administrativu zatěžující plátce daně tím, že se ruší žádost (tiskopis) o poukázání měsíčních daňových bonusů (žádost bude součástí měsíčních hlášení). • K bodu 80,81 – §35ba odst. 1 a 35c odst 1 SP ČR nesouhlasí se snížením ani základní slevy na poplatníka ani se snížením základní slevy na vyživované dítě. Obě tato opatření vedou ke zvýšení daňové zátěže a tím i k tlaku na zvyšování mezd především v těch podnicích, u kterých je vysoký počet nízkopříjmových zaměstnanců. Pozn.: Akceptováno částečně. Protože návrh navazuje na opatření uvedená v Koaliční smlouvě a klade si za cíl snížení fiskálního napětí v naplňování rozpočtu bylo rozhodnuto o tom, že „povodňová daň se projeví pouze ve snížení základní slevy na poplatníka.

Z dalších připomínek: K bodům 1, 6, 7, 34, 36, 38, 40 Navržené zrušení osvobození příjmů z ekologických zdrojů a zařízení považujeme za problematické. Narušuje principy právní jistoty a jde proti předpokladům těch firem, které splnily nebo splní zatím platné podmínky. I když chápeme důvody, které vedou MF k návrhu, jsme toho názoru, že by se současný stav měl řešit v rámci jiných zákonů. Upozorňujeme na dopad nejen do firem, které investovaly, ale také do firem, které zařízení vyrábějí. Pozn.: Neakceptováno s tím, že návrh ruší nepřímou podporu, která je z hlediska ZDP hodnocena jako nesystémová výjimka pro jednu skupinu poplatníků a daňový zákon nesystémově zasahuje do odvětvové politiky a dále s tím, že je navržena dostatečná legisvakanční lhůta a osvobození příjmů je zrušeno s účinností od 1. 1. 2012 pro zařízení, která budou uvedena do provozu po tomto datu. Dále SP ČR podporuje zásadní připomínky KDP, které jsme společně projednali. Ludmila Nutilová, poradce pro legislativní proces

10–2010


17

Kulatý stůl k výsledkům analýzy „Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice“

Judita Štouračová – rektorka, Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s

Milan Hovorka – náměstek ministra průmyslu a obchodu

2. září 2010 se v prostorách Svazu průmyslu a dopravy ČR uskutečnil několikrát odkládaný kulatý stůl na téma ekonomická diplomacie. Jeho cílem bylo prezentovat výsledky analýzy „Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice“, kterou pro Svaz průmyslu a dopravy zpracoval kolektiv autorů z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha o.p.s.(VŠMVV) pod vedením rektorky Doc.Ing. Judity Štouračové, CSc. Diskuse se zúčastnili prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, rektorka VŠMVV Judita Štouračová, prezident VŠMVV Alois Houdek, náměstci ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka

18

Podpora exportu

a Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí Tomáš Dub, generální ředitel CzechTrade Ivan Jukl, prorektor VŠMVV Oskar Krejčí, viceprezident Hospodářské komory Josef Cílek, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová, ředitel odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu ministerstva zahraničních věcí Martin Dvořák, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký a další kolegové z organizací podnikatelů a ministerstva průmyslu a obchodu. Účastníci debaty se shodli na tom, že je jasná poptávka po změně stávajícího institucionálního modelu řízení ekonomické diplomacie ČR, vycházejícího ze Zákona č.2/1969 Sb. O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů – tzv. kompetenčního zákona. Tento model neumožňuje další rozvoj služeb státu pro exportéry a jeho hlavním problémem je dvojí podřízenost ekonomických diplomatů, ale i způsob jejich kvalifikace, výběru a hodnocení. Problematická je také koordinace obchodně‑ekonomických a politických hledisek při vymezování

ekonomicko‑obchodních priorit v činnosti zastupitelských úřadů. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl prezentoval návrh Svazu na změnu institucionálního uspořádání vycházející z „best practise“ ve Velké Británii s tím, že by nový model měl být založen na principu měřitelnosti

Jaroslav Míl – prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR; Dagmar Kuchtová – zástupkyně GŘ, ředitelka sekce vnějších vztahů

a efektivity činnosti zastupitelských úřadů, maximálním využívání lidských zdrojů pro podporu ekonomických zájmů ve světě, dosažení výraznější synergie a efektivity sjednocením zastoupení vládních agentur ve světě a vytvoření podmínek pro vstup soukromého kapitálu a účast podnikatelů. Tento návrh projedná v nejbližší době Česká rada pro obchod a investice a po připomínkách všech zainteresovaných subjektů bude předložen k projednání vládě České republiky. Dagmar Kuchtová ředitelka sekce vnějších vztahů

Radek Šoltys – ředitel kanceláře prezidenta Hospodářské komory ČR; Josef Cílek – viceprezident Hospodářské komory ČR

kompletní znění analýzy najdete na: http://www.spcr.cz/files/cz/dokumenty/ analyza.pdf

Podnikatelská mise do Indie Při příležitosti zasedání Smíšené indicko‑české komise pro ekonomickou spolupráci připravuje Svaz průmyslu a dopravy v termínu 27. 11.–3. 12. 2010 podnikatelskou delegaci do Indie. Česká delegace vedená náměstkem ministra průmyslu a obchodu Milanem Hovorkou navštíví Dillí (28. 11.–30. 11.) a Bangalore (1. 12.–3. 12.). V obou navštívených destinacích organizuje Svaz průmyslu a dopravy ve spolupráci s partnerskou Konfederací indického průmyslu a Velvyslanectvím České republiky podnikatelské semináře a dvoustranná jednání. V hlavním městě Dillí bude možné zajistit účastníkům podle jejich zájmu jednání na příslušných ministerstvech. Indie patří k tradičním partnerům českých firem a také k trhům s velkým potenciálem rozvoje. Indická ekonomika vykazuje vysoká tempa růstu (6–8%) a řadí se již

nyní k nejrozvinutějším ekonomikám v Asii. Indická vláda připravuje rozsáhlé programy rozvoje v oblasti průmyslu, energetiky, dopravní infrastruktury, zdravotnictví a ochrany životního prostředí. V evropské rovině probíhají jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií, která by odstranila stávající tarifní i netarifní překážky obchodu a umožnila tak další rozvoj obchodních vztahů. Účast v podnikatelské delegaci doporučujeme zejména firmám z oborů: dopravní infrastruktura (technologie a zařízení pro železnice, letiště, kontejnerové přístavy), energetika, vodohospodářství (ČOV, úpravny pitné vody), důlní technika, stroje a zařízení pro modernizaci průmyslu (obráběcí a tvářecí stroje, textilní stroje, tiskařské stroje, potravinářské stroje), technologie pro ochranu životního prostředí, chemický průmysl, zdravotnická technika.

Cena za účast v podnikatelské delegaci je 68.000,‑ Kč a zahrnuje: leteckou přepravu Praha‑New Delhi‑Bangalore‑Praha v třídě economy, ubytování v hotelích****, místní přepravu, účast na jednáních a seminářích, vízové poplatky, prezentaci firmy v katalogu účastníků české delegace a náklady spojené s přípravou cesty a službami pracovníka Svazu průmyslu a dopravy během mise.

Uzávěrka přihlášek je 18. října 2010. Přihlášku a další dokumenty a informace naleznete na stránkách Svazu www.spcr.cz v rubrice proexportní servis. Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje zástupkyně ředitelky sekce vnějších vztahů Ing. Blanka Jakubcová [email protected]. Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402 nebo 225 279 404.

Směr EU – Rusko harmonizuje technické standardy Exportéři do Ruské federace se shodují v tom, že proces získání certifikátu je v této zemi značně složité a že tato skutečnost je přetrvávající nemalou bariérou jejich obchodování. Na druhé straně je patrná aktivita ruských i zahraničních zaměstnavatelských svazů i samotné ruské vlády tento problém krok za krokem řešit a ruské standardy ještě více přiblížit evropským. O těchto a dalších tématech se debatovalo na semináři, který pod názvem Podmínky obchodu s Ruskou federaci (tarifní a netarifní překážky obchodu, technické standardy, posuzování shody), proběhl v 16. září v rámci 52. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Akci, na níž desítku odborníků vyslechlo a diskutovalo s nimi na padesát účastníků, organizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Jeden ze závěrů semináře, který shrnul Alexandr Šafařík Pštrosz z Institutu pro testování a certifikace, zněl: „Požadavkem doby je efektivní a rychlá služba, nezbytné certifikáty pro dovoz do Ruské federace musí mít výrobci a vývozci k dispozici v potřebnou dobu.“ Jeho slova potvrdily názory zástupců firem, podle nichž praxe v řadě oborů není nikterak ideální. O současných problémech hovořit nepokrytě i Andrej Locmanov, zástupce Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, zastupující zájmy 320 tisíc firem. „Za nedostatky považujeme existenci 16 systémů akreditace. Chybí jednotná a průhledná pravidla certifikace a právní odpovědnost akreditačních organizací. Dochází také k tomu, že stejná organizace vydává akreditace a současně má i dozor nad trhem,“ upozornil Andrej Locmanov.

10–2010


19

Druhým závěrem bylo, že všechny strany si uvědomují význam a nezbytnost dále přibližovat ruské standardy evropským a mezinárodním. „Právní rámec v Ruské federaci se mění a pro evropské podnikatele je někdy složité zjistit platná pravidla. Těžké je pro nás pochopit i proces harmonizace technických standardů,“ uvedla na semináři Jane Amilhat, zástupkyně Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise. Zmínila i důležitost stabilního právního rámce, a to vzhledem k významu Ruska jako třetího největšího obchodního partnera sedmadvacítky. V současnosti je řada standardů již kompatibilní s evropskými, netýká se to ale všech oborů. Co by mohlo urychlit proces harmonizace je podle vyslankyně komise očekávaný vstup Ruska do Mezinárodní obchodní organizace (WTO). Za třetí, potřebu harmonizace si stále důrazněji uvědomují i ruské vládní orgány a organizace, a to i v souvislosti s existencí celní unie mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem. V polovině května tuto otázku vyzvedl při setkání se zástupci byznysu premiér Vladimír Putin slovy: „Formování celní unie vyžaduje i změnu principů technické regulace. Státy trojky musí proto přijmout jednotná pravidla. Práce to bude složitá a byznys by měl vystupovat jako kontrola byrokracie, aby při sbližování ekonomik nevznikaly nové administrativní bariéry“. V této souvislosti připomněl Alexandr Turov, ředitel Obchodního zastoupení RF v ČR čtyři klíčové vládní úkoly: vedle nastavení bezvízových vztahů, posílení výměny technologií a členství ve WTO je to i dosažení slučitelnosti technických předpisů s evropskými standardy. „Je to oboustranně výhodné. I my můžeme zvýšit naši konkurenceschopnost a lépe vstupovat na evropský trh,“ řekl Alexandr Turov s poukazem na to, že 50 tisíc ruských firem pracuje podle standardů ISO 9000. Na současnou praxi v celní unii poukázala Juliana Karpekina ze společnosti Revera Consulting Group. Podle ní, ačkoliv vzniknul celní prostor mezi RF, Kazachstánem a Běloruskem, ne vše je jednotně regulováno a některé druhy zboží musí mít čistě národní certifikaci. “Pokud je zboží uvedeno v jednotém rejstříku, pak certifikace probíhá v laboratoři jakéhokoliv státu celní unie. Certifikát má jednotnou formu i platnost v každém státu celní unie. Potom nezáleží na tom, v jakém státu byla certifikace vydána,” uvedla Juliana Karpekina. Práce na unifikaci standardů mezi státy celní unie přitom pokračují, což je povzbudivý signál pro naše vývozce. Jejich postoj shrnul Alexandr Šafařík Pštrosz: „Nové možnosti si slibujeme od dalšího vývoje celní unie mezi Ruskou federací, Běloruskem a Kazachstánem, a to zejména v oblasti vzájemného uznávání certifikátů a výsledků posuzování shody“. Za čtvrté, změny se dějí. Český obchodník, působící na ruském trhu, by možná poznamenal, že tyto změny se dějí stále ještě příliš pomalu. Podobné hlasy zazněly ostatně i na semináři.

20

Podpora exportu

Přesto je viditelné zlepšení. V roce 2007 na základě rozhodnutí nařízení ruské vlády a parlamentu došlo k vytvoření jediného informačního systému technických regulací. Hlavním orgánem se stala agentura Rosstandard, působící na celém území RF, poskytující servis a informace a provádějící dohled na dodržování technických norem. A v červnu letošního roku byl ustanovením ruské vlády přijat návrh na vytvoření jednotného systému akreditace, používat se bude standard ISO. Poplatný by měl být v Kazachstánu a v Bělorusku. Připravuje se i řada dalších novinek. Ruský svaz průmyslníků a podnikatelů připravil své připomínky k návrhu zákona o standardizaci, o jehož znění se v příštím půlroce bude vést diskuse. Podnikatelé tlačí na to, aby byl schválen v roce 2011. „Zhruba padesát procent jsou čistě ruské standardy a celkem 80 procent je harmonizováno s ISO. Je však třeba dosáhnout sto procentní harmonizace s evropskými standardy,“ poznamenal Andrej Locmanov. Mnohá opatření by tedy mohla vstoupit v platnost již v příštím roce. Podstatné proto bylo letošní červnové zasedání Komise celní unie. Ta nařídila připravit návrh přechodu od 1. ledna 2011 k oznamovacímu předložení osvědčení o shodě, včetně zabezpečení možnosti jeho předložení v elektronické podobě. Nařídila také připravit návrh týkající se harmonizace zákonodárství celní unie v oblasti potvrzení shody s přihlédnutím ke zkušenostem EU, včetně přechodu od závazné certifikace k deklarování shody. Do 1. října měly být připraveny návrhy, týkající se od 1. ledna 2011 unifikovaných nomenklatur výrobků národních seznamů s přihlédnutím k: • uplatnění závazné certifikace jen vůči produkci, s jejímž zacházením je spojeno vysoké riziko působení na život a zdraví lidí • nepřipuštění současných závazných hodnocení (potvrzení) shody hotových výrobků a jejich součástí… Praktické adresy: www.gost.ru – ruská federální agentura pro certifikaci GOST (vč. aktualizovaného seznamu certifikovaných laboratoří s akreditací) www.tks.rum – stránka ruské celní zprávy (vč. požadavků na dokumenty pro celní kontrolu na hranicích) www.nalog.ru – daňová správa Ruské federace www.gks.ru – ruský statistický úřadu Rosstat www.rgtr.ru – stránka Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů www.rusbiznews.com – Informační portál pro podnikatele Milan Mostýn tiskový mluvčí SP ČR

Interkulturní komunikace

Jsme nestejně stejní Jiří Štichauer je vzděláním sinolog. Tedy znalec Číny, obří země, kde už strávil řadu let života a to jako překladatel, tlumočník i jako podnikatel, který vedl společný podnik s Číňany. Teď působí v Pekingu jako poradce, pomáhající českým firmám v nástupu na tento obtížný trh. O svých zkušenostech s českými podnikateli v Říši středu může vyprávět příhody. Mnohé jsou spíše úsměvné, ale většina z nich naznačuje, že setkání s jinou kulturou může vést ke vzájemnému nepochopení, zklamání, v krajním případě i ke konfliktu, který může zničit i jinak se slibně rozvíjející partnerství na poli businessu. Příklad z té první, spíše anekdotické škatulky: Tuzemský podnikatel se rozhodl expandovat do Číny s dobrým produktem. Našel se vhodný partner, který se měl starat hlavně o distribuci a vlastní prodej produktů. Přesně podle zásady, že s Číňany (Chany) dokáže nejlépe obchodovat zase jen Číňan. Náhodou se dozvěděl, že rodina jeho partnera se v době, která uplynula od jeho poslední návštěvy, rozrostla. Proto, když že se chystal znovu do Číny, se rozhodl, že svého partnera uctí drobným dárkem. Koupil tedy dětskou soupravičku. Ale nevěděl, zda do rodiny přibyla holčička nebo chlapec. Podle našich zvyklostí by děvčeti příslušela růžová, chlapci modrá barva. Aby se nezmýlil, rozhodl se problém vyřešit nákupem soupravy v neutrální, tedy bílé barvě. Na místě ovšem zjistil, že se netrefil. Bílá barva je v zemi za Velkou zdí považována za barvu vyjadřující smutek.

Nedorozumění se vyřešilo u opulentní večeře, na níž partnera pozval český podnikatel, a pokud je známo, partnerství pokračuje. Celá věc má pozitivní dohru. Náš byznysmen, který v Číně není nováčkem, se pustil do studia toho, co lze nazvat kulturními rozdíly. Uvědomil si znovu, že pro dobývání nových trhů nestačí jen zvládnout tvrdá fakta o trhu, ale že je nezbytné se seznámit také s kulturou cílové země a s tím, z čeho vychází.

Kultura. Ale jaká? V roce 1952 napočítali němečtí vědci Kroeber a Kluchom na 164 různých definic pojmu kultura. V běžném životě používáme tento pojem pro popis toho, co si pod ním většina z nás představuje: tedy umění a projevy tvořivosti vůbec ve všech jeho podobách a prolínání do každodenního života. Pro zkoumání disciplíny interkulturní komunikace nemá však takové pojetí téměř žádný význam. V pojednávané disciplíně chápeme kulturu jako celek tvořený souhrnem chápání a vnímání hodnot a hodnotových žebříčků, vzorců chování a přístupu k základním otázkám života, které jsou sdíleny určitou množinou jedinců a určují jejich chování a s jejichž pomocí je interpretováno chování jiných. (Spenser ‑Oastey 1999). Z výše uvedené definice vyplývá otázka: Kdy a za jakých okolností můžeme mluvit o „kultuře“ v uvedeném smyslu?

10–2010


21

Je jasné, že hranice kultur jsou určeny zeměpisnými a politickými hranicemi. Ale takové hrubé dělení je často sporné. Také jazyky vymezují kultury jen nepřesně. Značné rozdíly se najdou i ve stejných jazykových oblastech. Už mezi Moravany a takzvanými ryzími Čechy lze vystopovat odlišnosti. Avšak už proto, že jsme prakticky vyrůstali ve stejném kulturním okruhu, v každodenním styku tyto odchylky ani nevnímáme. Jinak je to s cizinci, kteří u nás působí třeba v roli manažerů. Ostatně němečtí odborníci tvrdí, že mezi Němci a Rakušany jsou větší „kulturní rozdíly“ nežli mezi Němci a Angličany. A mnozí z nás se už mohli přesvědčit o platnosti okřídlené věty, podle které k největším rozdílům, mezi Angličany a Američany lze počítat společnou řeč, která se po osamostatnění Spojených států přece jenom ve svém vývoji ubírá jinými cestami, takže se stále častěji mluví o angličtině a „američtině. Totéž platí i pro jiné národy. Například kulturní rozdíly mezi Mexičany a Španěly mohou vést k nedorozumění přesto, že oba národy vlastně mluví španělsky. I tady platí, že mexická španělština se od té, kterou se mluví v mateřské zemi, už přece jenom liší, neboť vývoj probíhal v obou zemích jinak, na což reagoval i jazyk. Zjednodušeně lze vycházet z toho, že suverénní státy vytvářejí kulturní celky. Ovšem s plným vědomím toho, že i v těchto státech žijí často menšiny, které se se svou kulturou od většinové společnosti odlišují. Viz například Češi a Romové. Což o to: Přijedeme – li do nějaké „exotické země|“, třeba do Indie, seznáme možná už na letišti, že „tady bude leccos jiné a i jednání budou probíhat jinak, než jak jsme zvyklí z Evropy. Složitější to už je ve vztahu třeba k sousedním národům, například vůči Němcům. Mnozí z nás podléhali dojmu, že na hranicích stačí jen změnit jazyk a jinak že je to jako u nás. Omyl. Prof. Ivan Nový z VŠE Praha napsal spolu se německou expertkou Sylvií Schroll Machl na toto téma brožuru s výstižným titulem: Efekt plánování nebo geniální improvizace? ve které poukazuje na kulturní rozdíly mezi oběma v podstatě – ať se nám to líbí nebo nelíbí kulturně blízkými národy, které mohou ovlivnit i byznysovou spolupráci.

Kulturní naprogramování individua Bádání ve věci interkulturní komunikace a dalších příbuzných disciplín, jakými mohou být interkulturní management či interkulturní marketing, je vedeno empirickým poznáním, že lidé různých národů a ras se od sebe liší v podstatě jen minimálně. Čím se od sebe skutečně odlišují, to je jejich „naprogramování“. Ivan Nový v této souvislosti použil výstižné označení „software lidské mysli“. A skutečně. Pokud jde o „hardware“, tedy organismus, jsou lidé až na zanedbatelné rozdíly stejní. Každý člověk se svým narozením stává součástí určitého kulturního prostředí, které do sebe vstřebává od nejútlejšího

22

Podpora exportu

věku. Ve věku kolem sedmi let je už proces kulturní kultivace obvykle završený a dále se posouvá už jen v méně výrazných aspektech. Ovšem takzvané tvrdé jádro, tedy základní hodnoty a vzorce chování jsou už dány a v podstatě už nedoznávají významnějších změn. Jde o součást našeho vnitřního „já“. Je tedy zásadní si uvědomit, že i když připustíme, že všichni lidé jsou v principu stejní a na celém světě řeší přibližně stejné problémy, včetně těch, které souvisejí se zachováním jejich existence, budou k řešení zmíněných problémů zpravidla přistupovat jinak či zdůrazňovat různé aspekty. Proto vznikají problémy, neboť chování cizinců nám může připadat podivné, když ne přímo „nepřijatelné“, pokud se na to budeme dívat z hlediska našeho „naprogramování.“ Interkulturní komunikace slouží tedy k poznání rozdílností v „naprogramování“ a pomáhá mírnit nebo dokonce eliminovat nedorozumění, ne‑li konflikty. Faktem je, že velká část lidí prožije svůj život v jednom kulturním okruhu. Takoví monokulturní jedinci mají zpravidla potíže s aklimatizací v jinak naprogramovaném prostředí. V krajním případě to může nepřipraveného člověka dohnat i ke kulturnímu šoku. Šoku, který se může projevit případně i panickým útěkem domů nebo skrýváním se v hotelích západního typu, do kterých se postižení utíkají jako do kosmických lodí na cizí planetě. Obvykle se má za to, že lidé potřebují v cizím prostředí nejméně rok, aby se s novým prostředím sžili, naučili se jednat se zaměstnanci, s partnery, zákazníky, dodavateli. Zkrátka, aby se co nejvíce sžili s prostředím, důkladně ho poznali a odložili případné předsudky. Výzkumy zahraničních odborníků ukazují, že až v 70 procentech případů vyslání pracovníka na dlouhodobý pobyt v zahraničí s cílem rozvíjení aktivit mateřského podniku nepřináší očekávané výsledky. Na vině není odborná nezpůsobilost vyslaného, nýbrž až příliš často problémy s vžitím se do jiné kultury. Proto se na zahraničních manažerských školách učí nejen disciplína interkulturní komunikace, ale pracovníci, u nichž se předpokládá výjezd, jsou také cíleně školeni. V Německu si Svaz německého průmyslu zřídil v Königwinteru u Bonnu pro tento účel zvláštní školící centrum. Na závěr nezbývá než poznamenat: Ve většině zemí vystačíme s pravidly slušného chování, které nám byly vštěpovány od nejútlejšího věku. Nač tedy interkulturní komunikace? Pokud partnerovi ukážeme, že máme povědomí o kulturních odlišnostech a že s nimi umíme alespoň v zásadě zacházet, ukážeme mu, že se zajímáme o víc, nežli jen o kšeft, že máme respekt k jeho kultuře a že si ji vážíme, už to se může projevit příznivější reakcí na naše nabídky. Petr Němec autor je spolupracovník redakce Spektra

Sněm se stal mediální událostí měsíce Tři, dva, jedna. Ruka asistenta kameramana letí na nahoru – jedeme naživo. „Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych zahájil tiskovou konferenci Svazu průmyslu a dopravy po skončení Sněmu…,“ ukončila slova moderátora napjaté čekání šéfů Svazu a premiéra s jeho třemi ministry na přímý vstup do vysílání ČT24 a Z1. Jistě příznivé je, že zejména vedení těchto dvou televizí mělo letos výrazný zájem o spolupráci a o dění kolem Sněmu, z jehož debaty vyplynulo několik vzkazů vládě. „Nevnímáme ji jen jako vládu rozpočtové zodpovědnosti, ale jako vládu, která by měla přispět ke společenské změně tak, aby se vědělo, že v této zemi se nevyplatí krást a že korupce není pouze diskusní téma,“ odvysílala ČT vyjádření Jaroslav Míla, prezidenta Svazu. Právě otázka efektivní veřejné správy a potírání korupce a byrokracie byla jednou z dominantních. „Nezměníme‑li přístup úředníkům na všech stupních ze všech stran, ale i všech těch, kteří se pohybují kolem zakázek a veřejných peněz, tak si můžeme o úspěchu reforem a vyrovnaných veřejných financí nechat jenom zdát,“ zmínila i televize Z1 slova Jaroslava Míla. Ten v rozsáhlém rozhovoru pro ČRo 1 – Radiožurnál připomenul výše naznačené okruhy jednání: „Jasně jsme vyzvali vládu, ať všechny

Pohled médií

zakázky jdou na internet, ať všechny smlouvy jdou na internet a plnění smluv je na internetu“. V reakci na tyto výzvy oznámil premiér Petr Nečas, že vláda podporuje vznik specializovaných soudů zaměřených na boj s korupcí a specializované útvary státního zastupitelství a že počítá s neustálým tlakem na transparentnost rozhodování ve veřejných zakázkách. Jedním z diskutovaných témat bylo flexibilnější nastavení fungování trhu práce. Ekonomický list E15 si povšimnul, že průmyslníci neodcházeli ze Sněmu příliš spokojeni po prohlášení ministra Jaromíra Drábka, že komplexní novela zákoníku práce se zřejmě nestačí schválit do února nebo března příštího roku. TOP 09 přitom ještě koncem srpna požadovala, aby novela začala platit již od ledna. V souvislosti s efektivitou veřejné správy média zaznamenala zmínku o kritických poznámkách o neefektivní distribuci peněz ve sféře výzkumu a vědy, které jsou hlavními atributy v procesu zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Zviditelňován byl i evergreen jménem vzdělávání. „Začněme systém reformovat a zaměřme se na podporu vzdělání, které více odpovídá potřebám trhu práce, konkurenceschopnosti a ekonomické prosperitě země,“ citovaly slova Jaroslava Míla Hospodářské

10–2010


23

proběhla v rámci MSV v Brně. Zejména zmínily jeho výzvu, aby se tuzemské firmy sdružily a hlavnímu dodavateli předložit balík nabídky. „Pokud naše firmy spoléhají na to, že jim účast na dodávkách zajistí česká vláda, je to mylný předpoklad. Firmy se musí snažit samy,“ citoval Jaroslava Míla například Českobudějovický deník.

Další výzva – lepší podpora exportu

Milan Mostýn, tiskový mluvčí SP ČR

noviny na stránkách své veletržní přílohy. Jak napsaly dále Hospodářské noviny, „další apel Sněmu byl veden směrem k chybám v budování infrastruktury, ať už dopravní nebo ICT“.

Žhavá energetika Nejen v souvislosti se Sněmem, ale i při dalších příležitostech média registrovala kritický postoj zástupců Svazu vůči hrozícímu skokovému nárůstu cen elektrické energie. „Ziskové marže průmyslových podniků v Česku jsou natolik nízké, že každý další náklad v podobě plateb za povolenky nebo vyššího příspěvku na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je strhne do ztráty,“ povšimly si Lidové noviny názoru Josefa Zbořila, člena představenstva SP ČR. V rozsáhlém rozhovoru pro Hospodářské noviny pak Jaroslav Míl zdůraznil některá možná řešení, jak hrozbu dramatického navýšení cen elektřiny alespoň zmírnit. „Jediné, co teď můžeme dělat, je nepokračovat v této dosavadní politice podpory obnovitelných zdrojů. Je nutno začít jednat v Bruselu o tom, že 13 procent výroby z obnovitelných zdrojů v roce 2020 je pro Česko nerealizovatelný cíl… Další věc, kterou nechápu, je, že když stát získá v Bruselu nárok na emisní povolenky za více než 70 miliard korun, dá je zdarma výrobcům elektřiny, místo aby se peníze z nich použily na kompenzace vysokých cen energií pro průmysl,“ uvedl šéf Svazu. Upozornil na to, že v Česku je dnes instalováno asi 620 megawattů solárního výkonu a do konce roku má přibýt dalších 700–800 megawattů, přičemž z jedné čtvrtiny či pětiny na tom má mít podíl firma ČEZ. „Pokud stát má problém s mírou investic do fotovoltaiky, neměl by být sám největším investorem v zemi! Jako akcionář ČEZ může prosadit omezení těchto investic,“ poznamenal Jaroslav Míl. Média zaujalo v září ještě jedno energetické téma – dostavba JE Temelín. Řada z nich zaregistrovala názor Jaroslava Míla, účastníka konference pod příznačným názvem Jak velkou příležitostí pro české firmy je dostavba Temelína?, která

24

Pohled médií

Mediálně se Svazu dařilo zviditelnit i postoj k ekonomické diplomacii a jeho návrhy na zlepšení podporu exportu. Počátkem září organizoval kulatý stůl, na němž prezentoval svou studii o stavu ekonomické diplomacie a představitelé zaměstnavatelských a podnikatelských organizací jednali se zástupci MPO, MZV a CzechTrade o jeho efektivnějším nastavení. Zmíněna byla i nekoncepčnost při uzavírání českých zastupitelských úřadů ve světě. Jaroslav Míl v této souvislosti zmínil britský model. „Umožňoval by sloučit dnešní CzechTrade, CzechInvest a postavit je do pozice zvláštní agentury. V jejich vedení by seděli zástupci ministerstva zahraničí a ministerstva průmyslu i zástupci podnikatelů. Obchodní zástupci by nebyli přímo napojeni na velvyslance, velvyslanec by tomu dával pdporu. Pochopitelně práce těchto lidi by se musela hodnotit podle skutečných výsledků,“ prohlásil Jaroslav Míl pro ČRo Rádio Česko i pro jiná média. Citovaly ho i Hospodářské noviny: „Zpřísnil bych kritéria výběru zaměstnanců, více bych finančně zapojil soukromý sektor a hlídal bych návratnost všech vynaložených nákladů“. Už v říjnu míní Svaz zahájit šňůru diskusí o návrzích Svazu, součástí by mělo být i zapojení soukromých peněz do systému podpory exportu.

Rozpočet, věda a školství Novináři zjišťovali v září dopady návrhu rozpočtu na firemní sféru, mimo jiné i v souvislosti s prodloužením povinnosti vyplácet náhrady nemocným zaměstnancům ze 14 dnů na 21 kalendářních dnů. „Dopad zvláště na malé firmy by byl opravdu citelný… Bylo by žádoucí, aby došlo ke zjemnění uvedeného návrhu,“ uvedl diplomaticky pro časopis Lobby Zdeněk Liška, generální ředitel SP ČR. Jeho ostřejší slova o nepřípustnosti přenesení zodpovědnosti na firmy a na finanční zátěž, citovalo několik médií, včetně ekonomických portálů či listu Deník. Například Lidové noviny zmínily vyjádření analytika Svazu Oldřicha Körnera, že „změny v nemocenské zatíží firmy 12,9 miliardami korun na nejcitlivější části nákladů, tedy na vedlejších nákladech práce. To znamená nejen zhoršení nákladové konkurenceschopnosti firem, zejména malých a středních, ale i výrazné snížení možnosti firem vytvářet pracovní místa.“

V návaznosti na finance a rozpočet se média věnovala i otázce financování vědy a výzkumu. Lidové noviny přestikly komentář Jaroslava Míla pod názvem „Nevymýšlejme vymyšlené“, ve kterém shrnul některé své návrhy. „Celá oblast má být financována z jednoho místa. Ideálním místem je Rada pro vědu, výzkum a inovace, která by neměla být sestavena ze zástupců vlivových skupin, nýbrž těch, kteří peníze takto rozdělené přímo nevyužívají… Finanční prostředky se musí rozdělovat pro jednotlivé obory. Bylo by potřeba zastavit dvacetiletou praxi, kdy se peníze dávají instituci, která je využije bez jasného výsledku a s pochybnou efektivitou…,“ napsal šéf Svazu. O tom, že napojení vědy a výzkumu na průmyslovou sféru není nikterak ideální, svědčí výsledky zářijové konference, která se konala v rámci projektu CEBBIS. Podle studie, prezentované na této akci, je spolupráce průmyslových podniků a univerzit v ČR jednou z nejhorších v Evropě. »Úroveň této spolupráce odděluje vyspělé země od těch méně rozvinutých. V České republice nefunguje tak, jak bychom si přáli,“ zaznamenala vyjádření Radka Špicara, poradce Svazu. Příčinou jsou podle něj předsudky a vzájemná neznalost obou stran, systém financování vysokých škol a vědecko‑technických institucí a řízení českých univerzit, komplikující spolupráci s podniky. Na problémy českého školství ve vztahu k průmyslu poukázala i konference s názvem „Podpora odborného školství ČR“, která

proběhla za účasti představitelů AutoSAP a SP ČR. Z jejích závěrů vyplynulo, že v odborném školství je stále obtížnější zajišťování kvalifikovaných mladých odborníků pro technická povolání v průmyslu a že negativní vliv této skutečnosti na trhu práce začíná být evidentní.„Jsem rád, že po průkopnické činnosti AutoSAP v projektu IQ Auto se v letos zahájeném projektu IQ Industry silně angažuje SP ČR a kolegové z dalších průmyslových odvětví. Je to naprosto nezbytné, protože učitelé technických předmětů a praktického vyučování musí projít odbornými semináři a dlouhodobými stážemi v našich průmyslových firmách,“ zmínila média Martina Jahna, prezidenta AutoSAP a viceprezidenta Svazu. Průmysl přitom očekává, že jeho snahy výrazněji podpoří vláda.

Jaroslav Míl nebude kandidovat Prohlášení prezidenta Svazu na Sněmu, že napříště již nebude usilovat o tuto funkci, zaznamenala jen některá tuzemská média. „Nechtěl jsem z toho dělat hlavní téma Sněmu, ale zároveň jsem to chtěl říci. Všichni totiž očekávali, že budu pokračovat,“ citoval například týdeník Euro jeho vyjádření.

Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR

Josef Dobeš, ministr školství; Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí; Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu; Petr Nečas, předseda vlády České republiky; Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR; Jaroslav Hanák, I. viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR; Zbyněk Frolík, člen představenstva SP ČR

10–2010


25

Svaz a Česká pošta podepsaly Smlouvu o partnerství Do činnosti SP ČR se zapojí i zástupci jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v zemi. Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česká pošta, s.p. se od čtvrtka 23. září 2010 stávají partnery. Smlouvu o partnerství podepsali ve 13.13 hodin v centrále Svazu v Praze jeho prezident Jaroslav Míl a generální ředitelka České pošty Marcela Hrdá. „Je pro nás důležité mít za partnera jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi, jehož význam pro rozvoj komunikační infrastruktury je neoddiskutovatelný. Českou poštu nevnímáme už jen jako poskytovatele klasických poštovních služeb, nýbrž hlavně jako klíčového hráče oblasti moderní elektronické komunikace. Právě stvrzené partnerství je výzvou a součástí naší strategie posilovat v rámci naší zaměstnavatelské organizace úlohu členských svazů a firem, působících v oblasti informačních a komunikačních technologií,“ uvedl Jaroslav Míl. Svaz průmyslu a dopravy ČR je nejvlivnější zaměstnavatelskou organizací v České republice, která zastřešuje a prosazuje zájmy 32 členských svazů a asociací a celkově 1600 tuzemských firem. V letošním roce do Svazu vstoupily dvě organizace, zaměřené na oblast ICT. Dalším krokem k získání vazeb na podniky v komunikačních odvětvích je i nynější partnerství s Českou poštou. I zástupci České pošty si od dohody slibují přínos. „Partnerstvím

26

Fotopohlednice akcí SP ČR

se České poště především otevírá možnost účastnit se jednání v Radě hospodářské a sociální dohody. Vítáme možnost předkládat vlastní návrhy ovlivňující politicko‑hospodářská rozhodnutí v ekonomické a sociální oblasti. Věřím také, že spolupráce s Českou poštou, významným partnerem státu, prospěje i samotnému Svazu průmyslu a dopravy,“ uvedla Marcela Hrdá. Milan Mostýn, Tiskový mluvčí SP ČR

Delegace Čínského centra pro zahraniční obchod (CFTC) 30. srpna 2010 na SP ČR

zleva pan Li Wangyuan – obchodní atašé ČLR v ČR, pan Wang Runsheng – zástupce generálního ředitele CFTC, tlumočník, pan Fei Yixiang – obchodní rada ČLR v ČR, pan Liu Quandong – zástupce ředitele odboru vnějších vztahů CFTC

Podpis smlouvy s Irákem

Jaroslav Hanák, 1. viceprezident SP ČR a Jaafar Al‑Hamdani, prezident Federací iráckých obchodních komor Svaz průmyslu a dopravy České republiky dne 16. září 2010 podepsal s Federací iráckých obchodních komor dohodu o založení Česko‑irácké obchodní rady a dohodu o spolupráci (MoU). Tyto dohody navazují nejen na aktivity platformy Task Force Iraq, která byla založena v červnu 2010 mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Svazem průmyslu a dopravy České republiky pro společnou aktivní podporu působení českých firem v Iráku, ale také na dlouholeté aktivity Svazu průmyslu a dopravy v tomto teritoriu. Dohoda o založení Česko‑irácké obchodní rady by tomuto záměru mohla výrazně napomoci a měla by navázat na dosavadní aktivity na podporu exportu a investic v Iráku. Majid Shamas Toma – projektový manažer pro oblast Blízkého východu a severní Afriky

Pracovní oběd s eurokomisařem

viceprezident SP ČR pro zaměstnavatelskou oblast a vzdělávání Pavel Kafka se 29.9. zúčastnil pracovního oběda pořádaného při příležitosti návštevy komisaře pro zdanění a celní unii, audit a boj s podvody Evropské komise Algirdase Šemeta

10–2010


27

Potenciální důsledky strategie Evropa 2020 pro český průmysl Měli jsme Lisabonskou strategii. Kde je jí konec? V Bruselu koluje nejkratší vtip – Lisabonská strategie! Moc úsměvné to není a proto je potřeba klást otázky. Víme opravdu proč LS neuspěla, nebo jsme našli zástupné důvody? Jsou analýzy opravdu nestranné? Proč se o některých věcech více nemluví? Jsou tak posvátné, nebo by někdo musel zpytovat svědomí? Pro novou strategii: stačí veřejná internetová konzultace? Politická korektnost pomůže, nebo uškodí? Kritické hlasy a samochvála jsou prostředkem pro dosažení pokroku, ne? Nemáme už strategii udržitelného rozvoje? Jaký bude soulad? Strategický rámec pro dalších 10 let EU – nepochybně potřebný, pro jeho funkčnost je nezbytné, aby byl přesvědčivý a důvěryhodný a lidé jej brali bez velkého přemýšlení, neboť se v něm našli. Platí pro něj podobné principy, jako pro strategie podnikatelské – nerespektování je jistá cesta k dalšímu neúspěchu! Cíle musí odpovídat zdrojům (a možnostem jejich mobilizace), je tato strategie cestou změny? Jsme k těmto změnám ochotni a připraveni? Chceme‑li úspěch, ke změnám musíme být připraveni. Musíme si být vědomi překážek: jejich odstraňování je cesta k úspěchu, jejich podcenění – bezpečná cesta k selhání strategie. Další podmínkou úspěchu je partnerský a participativní přístup, respektování specifik takového společenství, jakým je EU – v zásadě pytel blech!

Konkrétní výzvy, příležitosti a hrozby Při všech nezodpovězených otázkách z úvodu, žádoucím posunem je snížení počtu priorit a cílů, i když, kritický pohled není zásadní nesouhlas, spíše se jedná o snahu věcem napomoci a proto na něj nesmíme zapomínat. Máme tři základní priority: inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění a pět hlavních kvantifikovaných cílů, naplňujících tyto priority. Primární otázkou je, jak dalece jsou priority a kvantifikované cíle fundovaně podloženy a nezůstanou pouhými hesly. O některých lze v tomto směru ze znalosti věci oprávněně pochybovat. Především, všechno má být chytré – co když až tak úplně nebude? Podívejme se blíže!

Inovace Možná to je klíčový bod celé strategie – alespoň z pohledu průmyslu. Musí být ovšem zacílená a musí být někdo, kdo

28

Evropský rozměr

inovace potřebuje. Konečně se přestalo s bludem, že přejdeme do společnosti služeb a vše se vyřeší samo. Naštěstí tam nejsme a vidíme, jaké problémy mají de‑industrializovaná společenství. Zelené inovace je poslední hit, který nás má vyvést z krize. Co jsou zelené inovace? Budou o nich rozhodovat úředníci; korupční prostředí? Nejde spíš o spíš „krásná hesla“? Pouze peníze navíc nepostačí, jakkoliv se mnozí dušují, že všecko vědí, jen ty peníze jim scházejí. Inovace musí být zaměřené a koordinované – na výsledky! Přitom duševní vlastnictví potřebuje opravdu inteligentní ochranu. V této souvislosti pozor na princip předběžné opatrnosti – bezpochyby páchal, páchá a bude páchat více škod než užitku.

Vzdělávání a digitální společnost Velmi významná součást strategie – kdo by nepodepsal? Není ovšem samoúčelná, musí mít zacílení a musí být efektivní. Kvantifikovaný cíl počtu vysokoškoláků může těžce kompromitovat kvalitu! Pokud chceme dopředu, podpora kvalitního vzdělávání je nezbytná stejně, jako spolupráce vysokých škol s hospodářskou sférou v řetězci věda/vzdělávání, výzkum, inovace. Digitální společnost musí být efektivní službou – samoúčelnost není namístě!

Klima, energie a mobilita Principy jsou samozřejmě hodné podpory, ale do života jsou uváděny praktickými politikami, což je ta odvrácená strana mince, mnohem náročnější. Cíl 20/20/20 do 2020 je z učebnic socialistických plánovačů – někdo se dlouze díval z okna! A když se přichází v důsledku krize s nápadem – 30%, jeden se nestačí divit. Přitom dosavadní výsledky pod vší kritiku a nebát rozšíření, tak si EU 15 na osmiprocentní cíl z Kjóta nemůže ani pomyslet. Praktická politika dovršuje dílo: EU ETS jako politický nástroj snižování emisí? Naopak: nástroj komisního dirigizmu v krystalické podobě – komise bude určovat zdroji v Horním Dolním emisní stropy. De facto si takto EK usurpuje ekonomickou moc! S podporou obnovitelných zdrojů máme svou čerstvá zkušenost – přitom by v energetickém mixu měly mít své odpovídající místo. Energetická účinnost je významná, ale cíl je nerealistický, nebere v úvahu, co výrobní odvětví dosáhla do roku 2005.

S konkurenceschopností souvisí i možnosti financování. Řešení krize finančního sektoru do značné míry přinesla krizi celé ekonomiky s těžkými dopady na SME zvlášť. Opět nebyl respektován princip přiměřenosti!

Zaměstnanost a dovednosti, boj s chudobou

EU dnes zbyla sama se svou nefunkční politikou ochrany klimatu. Svět se v Kodani vydal jinam – indikativní cíl 50% na rok 2050 a odstoupení od vražedného systému Cap‑and‑Trade a začít konečně inovovat. To úředník, jakkoliv vysoce postavený, přece nemůže zvládnout. Filozofie v pozadí: změna z fosilních PZE na alternativní nízkouhlíkaté je epochální a nebude do roku 2020. Všimněte si prosím pojmu alternativní, nikoliv obnovitelné – mimořádně důležité! Převážná část průlomových technologií ve výrobě a spotřebě energie není k dispozici a dlouho nebude (viz IEA zpráva o perspektivních energetických technologiích z července t.r., mnozí nechtějí vidět). Změna musí spočívat na zlevnění energie z alternativních zdrojů a nikoliv na zdražení energie ze zdrojů fosilních. Bill Gates nedávno prohlásil: „Izolace“ potřebujeme, ale rozhodující budou inovace! Takže pryč ze slepých uliček a planých řečí o ceně uhlíku! Zamyslel se nad tím někdo? Paní komisařka Hedegaardová rozhodně ne! S tím souvisí samozřejmě mobilita – musí sloužit včetně kvalitní a ekonomické infrastruktury. Nezmění‑li EU politiku ochrany klimatu v inovačním směru namísto administrativních přístupů, bude to mít pro celou Unii fatální důsledky v další, a velmi rychlé de‑industrializaci. EU chce takto předat evropské trhy na zlatém podnosu, i když vnímám jisté pudy sebezáchovy, které se začínají projevovat! Zde už však nemáme téměř žádný časový prostor, pokud není dokonce pět minut po dvanácté. Zcela komicky působí jednostranný redukční závazek 30%, o který nikdo nestojí! Svět jde prostě jinudy a my se budeme opájet svou vedoucí rolí! Podobnost není čistě náhodná.

Konkurenceschopnost Je podmínkou ekonomického růstu a má celou řadu podmiňujících faktorů. Za nejzákladnější považuji důsledné uplatnění principu přiměřenosti, který je zatím dost ignorován a všichni vzývají boha předběžné opatrnosti. Projevuje se v přebujelé regulaci, jako důsledek mizerného hodnocení dopadů! Studie dopadů se zadávají tomu, kde je příslib „žádoucího“ výsledku (nejen u nás)! Chybí téměř pravidelně řádná oponentura!

Samozřejmě, inovativní ekonomika bude potřebovat nové dovednosti a patrně přinese i nová pracovní místa. Klíčová je mobilita a pružnost pracovních sil. Zavádějící je heslo o nových zelených pracovních místech: podle čeho se poznají? Studie říkají, že na jedno nové zelené pracovní místo zmizí 1,7 standardního místa. Co s tím? Ekonomický rozvoj neomezovaný zbytečnou regulací je tím nejlepším nástrojem pro zlepšování začlenění a boj proti chudobě – jsme na této cestě? Je nepochybné, že EU musí ke svým zdrojům přistupovat s největší šetrností. Je to i přirozený ekonomický princip. Nikdo ovšem neobelstí přírodní zákony – možná je Obamovi právníci změní v Kongresu, jak praví známý vtip ale nebude to nic platné! V této souvislosti – významným surovinovým zdrojem je a bude racionální recyklace. Mimochodem, v čínských rukou je 95% světových zásob vzácných prvků – vážný problém strategické bezpečnosti! Nejkritičtější je přeregulovanost EU a sliby, že bude líp, zatímco náklady stoupají přímo explozivně! Podle EUROCHAMBERS stála tato evropská libůstka v roce 2008 každého občana EU € 3200! Administrativní přístup vítězí nad pružností a ohledem na místní specifika. Dalším významným rizikem je nekoherentnost politik EU (pomalu už ani nevíme, kolik jich vlastně je a zda ještě platí). Nedostatek koordinace mezi členskými státy, zvláště v inovacích, vede k nadměrnému plýtvání. Vážným rizikem je odtržení orgánů EU od reálného života a necitlivost k jeho skutečným potřebám. Politické reprezentaci často stačí mediální virtuální realita. Směr neurčují ti, jichž se cesta významně a přímo dotýká, ale spíš ti, kteří formují veřejné mínění. Bezbřehý optimizmus (viz Barroso v Krynici) taky není tím nejproduktivnějším nástrojem a spíše demotivuje! Abychom se příliš neuspokojovali, že jen v EU – mnohé platí i u nás doma! Chci být optimistou a věřit, že to tentokrát vyjde trochu líp a že alespoň nebudeme ztrácet! Nejsem optimistou v tom, že se orgány EU vymaní ze sebestřednosti, zaběhnutých praktik a politik, pokud někde nepadnou významně na ústa. Přesto bychom měli na základní fauly upozorňovat na každém kroku a snažit se o dílčí změny a odstraňování překážek. Jeden moudrý muž pravil: „Hnací silou pokroku je motivace jednotlivce!“ A tady se ptám – najde motivaci jeden každý z nás a přinese ten žádoucí pokrok? Josef Zbořil člen představenstva Svaz průmyslu a dopravy ČR, Evropský hospodářský a sociální výbor, Brusel

10–2010


29

ISO 26000 o společenské odpovědnosti podniků (CSR): kontraproduktvní norma Mezinárodní organizace pro standardy (ISO)/TMB pracovní skupina pro společenskou odpovědnost podniků, zahrnující experty a pozorovatele z 99 členských států a 42 organizací veřejného a soukromého sektoru, pracovala od roku 2005, aby vytvořila standard o společenské odpovědnosti, který by byl praktickým návodem pro všechny typy organizací ke všem otázkám souvisejícím se společenskou odpovědností. Pracovní skupina ISO/TMB k CSR dosáhla finálního stádia celého procesu a předložila finální návrh návodu ISO 26000 (FDIS) k hlasování národním standardizačním orgánům. Pokud bude FDIS schválen, bude zveřejněn v prosinci 2010. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), nejreprezentativnější organizace zaměstnavatelů a podnikatelů v ČR a aktivní člen nadnárodních zaměstnavatelských a podnikatelských struktur, byl intenzivně zapojen do procesu vytváření tohoto standardu prostřednictvím IOE (Mezinárodní organizace zaměstnavatelů) a BIAC (Poradního výboru pro průmysl a obchod při OECD). Společenská odpovědnost a transparentnost podniků je neoddělitelnou součástí systému moderního způsobu řízení a je založena na principu dobrovolnosti a respektování rozdílných postupů. Zaměstnavatelé proto od počátku nepovažují standardizaci celého procesu za vhodný nástroj na podporu společenské odpovědnosti podniků. Nicméně, zaměstnavatelé a podnikatelé na všech úrovni byli aktivně zastoupeni v dlouholetém procesu prací na dokumentu ISO 26000 a to s cílem přispět k vytvoření jednoduchého, praktického a srozumitelného průvodce pro podniky a další organizace. Ve finálním stádiu prací koncem roku 2009 vyjádřila reprezentace globálních střešních podnikatelských organizací svoje obavy ve společném dopisu ze dne 24. 11. 2010 adresovaném panu Jacobovi Holmbladovi, předsedovi TMB ISO a panu Michaelu A. Smithovi, tajemníku TMB ISO. Obavy se netýkaly jen obsahu a formy textu, ale i způsobu jeho aplikace a distribuce na národních úrovních.

Nyní tedy máme k dispozici finální návrh FDIS (Final Draft International Standard), o kterém by měly národní úřady pro standardizaci hlasovat dne 12. září 2010. I přesto, že od listopadu 2009 došlo k částečnému zlepšení textu, nemůže zaměstnavatelská a podnikatelská komunita, a tedy ani SP ČR jako její nedílná součást, vyjádřit „plnou a formální podporu“ tomuto dokumentu.

Obavy zaměstnavatelů a podnikatelů i nadále zůstávají: Text je příliš rozsáhlý a podrobný. Obsahuje příliš mnoho doporučení a to znesnadňuje uživateli rozlišit, co je důležité a co ne. • Text je příliš dlouhý, komplexní a nesrozumitelný. • Dokument není aplikovatelný na všechny typy organizací a je zaměřený především na velké organizace, neboť malé a střední organizace nebudou schopny splnit všechny požadavky uvedené v dokumentu. • Dokument je nesprávně interpretován jako „ standard“ nebo „jednotný model pro všechny“. • Navzdory jasnému konsensu o charakteru ISO 26000, který má plnit úlohu návodu pro organizace k dobrovolnému využití, je zde reálné nebezpečí využívání resp. zneužívání této dobrovolné normy k povinné certifikaci na národních úrovních. SP ČR se obrátil dne 31. 8. 2010 dopisem GŘ na Ing. Milana Holečka, předsedu Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, ve kterém vyjádřil obavy podnikatelské komunity a požádal, aby jeho úřad vzal na vědomí argumenty podnikatelů při schvalování dokumentu. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Diskuse jak upevnit platební morálku v EU pokračuje V rámci závazků vyplývajících z Evropského aktu pro malé a střední podniky (Small Business Act) přišla Komise v dubnu roku 2009 s novou iniciativou, a to revizí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Cílem směrnice je rozšířit

30

Evropský rozměr

její platnost i na veřejnoprávní subjekty a zavést další postihy a přísnější opatření včetně zvláštní sankce 5% z dlužné částky pro veřejnoprávní subjekty. Jednání v Radě probíhá už od českého předsednictví a diskuse není jednoduchá s ohledem na závažnost a mimořádnou citlivost

problematiky. Rada se potýkala už se samotnou definicí „orgánu veřejné moci“. Navržená definice byla příliš široká a zahrnovala tak i neziskové organizace zřizované místními samosprávami a další veřejné podniky operující v konkurenčním prostředí, což by narušilo rovnost subjektů operujících v konkurenčním prostředí. Diskuse se vedly i o přísnějším postupu vůči veřejnoprávním subjektům v zájmu zlepšení finanční situace zejména pro malé a střední podniky. I přes rozdílnou situaci v členských státech se ukázalo, že velká zadluženost je převážně mezi soukromými podniky (B2B) a že veřejnoprávní subjekty i přes liknavost a prodlevy nakonec podnikům zaplatí. Mimořádně citlivý byl v této souvislosti návrh na zvláštní sankci pro veřejnou správu ve výši 5% z dlužné částky. EP navrhl omezit dobu splatnosti mezi podniky na 60 dní, členské státy podporovaly cestu smluvní volnosti a prosadily alespoň tzv. lhůtu pro ověření. EP omezil výjimku z doby splatnosti (30 dní) pro veřejnou správu na 60 dní a to vedlo k prvním návrhům na obecné a sektorové výjimky. Dodatečná sankce pro státní správu 5% z návrhu vypadla a tím došlo i změně návrhu na výši zákonného úroku, který by měl tuto sankci dodatečně kompenzovat. Štafetu převzalo belgické předsednictví, které se snažilo ve svém návrhu přiblížit stanoviska Rady a EP a připravit platformu pro trialog 31. 8. 2010: • Blíže specifikovat předmět návrhu a posílit záměr směrnice ulehčit situaci malým a středním podnikům • Stanovit ověřovací lhůtu (30), tak aby měly smluvní strany alespoň částečně zachovánu smluvní svobodu tj. možnost

•

• • • •

odchýlit se od pevně stanovené doby z důvodu ověření dodaného zboží. Omezit lhůtu splatnosti ve vztahu B2B maximálně na 60 dní, pokud se strany explicitně nedohodnou jinak. Dohodnuté podmínky však nesmějí nespravedlivě poškozovat věřitele. Zákonný nárok 7% Sektorová výjimka z doby splatnosti pro zdravotnictví Omezení výjimky ze stanovené doby splatnosti (30 dní) u veřejnoprávních subjektů na 60 dní Definovat veřejnoprávní subjekt s odkazem na směrnice 2004(18)ES a 2004(17)ES. Rozlišit tak „public authorities“ a „contracting authories“, což by umožnilo ve smyslu čl. 106 TFEU veřejným podnikům pohybujícím se v konkurenčním prostředí zachovat rovnost se soukromoprávními subjekty.

Trialog mezi EP, Radou a EK se rozběhl v prvních zářijových týdnech a dle očekávání vykrystalizovaly dva nejvážnější rozpory mezi Radou EU a EP, a to výše zákonného úroku a časové omezení výjimky pro platbu veřejných orgánů. Na trialogu došlo k dohodě ohledně ověřovací lhůty (verification period) a dojednána byla také výjimka pro zdravotní sektor s tím, že se změnila definice zdravotních zařízení (terminologie OECD). Pokud jde o definici „public authorities“, respektive „public undertakings“ obě strany, respektive právní služby, pracují na zjednodušení a vyjasnění definice. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání V červnu 2010 představila Evropská Komise svoje nové sdělení KOM (2010)296 “Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020“, který vychází ze dvou stěžejních iniciativ nové strategie EU 2020: 1) Nové znalosti pro nová pracovní místa a 2) Mládež v pohybu. S ohledem na měnící se strukturu evropského obyvatelstva a na to, že změna zaměstnání během aktivního života je čím dál častější, je třeba neustále zvyšovat kvalifikace a s tím i význam navazujícího odborného vzdělávání. Měla by se proto co nejvíce zvýšit možnost přístupu ke vzdělávání na různých úrovních.

To může vést k podstatným změnám v tom, jak, kdy a kdo bude odborné vzdělávání řídit, poskytovat a financovat. Ukazuje se potřeba větší flexibility, pokud jde o to, jakým způsobem je výstupů učení dosaženo, jak jsou posuzovány a jakým způsobem vedou ke kvalifikacím. Úloha zaměstnavatelů v oblasti navazujícího odborného vzdělávání roste a současně s rostoucími změnami musí zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytnout příležitosti pro intenzivní období vzdělávání. Tradiční poskytovatelé počátečního vzdělávání, jako jsou školy poskytující odborné vzdělávání, budou zřejmě muset zavést

10–2010


31

flexibilní pojetí navazujícího odborného vzdělávání „na míru“ pro rozličné skupiny žáků. Vysoké školy se budou pravděpodobně muset otevřít poskytování navazujícího odborného vzdělávání, jež nabídne odborné vzdělávání zaměřené na zákazníka a přizpůsobené potřebám zaměstnanců a zaměstnavatelů, zejména mikropodniků a malých podniků. Flexibilní přístup k odbornému vzdělávání bude třeba kombinovat s flexibilní organizací práce a opatřeními na trhu práce. Způsobem, jak zvýšit kvalifikace a opětovně lidi přivést na pracovní trh, je uznání neformálního vzdělávání a informálního učení. K tomu je třeba přijmout přístup k profesním kvalifikacím založených na výsledcích, jak k tomu nabádá již evropský rámec kvalifikací a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání. Tento přístup musí být součástí celého systému vzdělávání a odborné přípravy. Obecný trend zvyšování kvalifikací má dopad na vztahy mezi odborným vzděláváním a terciárním vzděláváním. Abychom naplnili hlavní cíl strategie Evropa 2020, kterým je zvýšení podílu absolventů vysokých škol na 40 %, je třeba zajistit skutečně otevřenou cestu mezi odborným vzděláváním a terciárním vzděláváním a silnou podporu terciárního profesního vzdělávání. Komplexní národní rámce kvalifikací související s evropským rámcem kvalifikací napomohou propustnosti mezi odborným vzděláváním a terciárním vzděláváním. Možnosti celoživotního učení jak v počátečním, tak v navazujícím odborném vzdělávání musí jít ruku v ruce s poradenskými službami, které usnadní přechod ze vzdělávání do zaměstnání a mezi jednotlivými zaměstnáními. Poradenství ze strany veřejných služeb zaměstnanosti musí úzce souviset s podporou poskytovanou systémy vzdělávání a odborné přípravy. Mladí lidé i dospělí musí mít možnost překonat tyto přechody díky rozvoji kvalifikací v oblasti profesní orientace. Poradenství by mělo změnit svůj přístup a místo „vyzkoušení“ nabízet „prožití“, čímž mladým lidem umožní seznámit se s různými odbornými povoláními a možnostmi rozvoje kariéry. Vyvstává naléhavá potřeba posílit nadnárodní mobilitu pro vzdělávací účely v oblasti odborného vzdělávání, zejména počátečního odborného vzdělávání včetně učňovského vzdělávání. Mobilita může lidem pomoci překonat jazykové překážky a také rozvíjet sebevědomí, přizpůsobivost a smysl pro odpovědnost, zlepšit jejich zaměstnatelnost a mezikulturní kompetence. Strategie Evropa 2020 a iniciativa Mládež v pohybu zdůrazňují hodnotu mobility ve vzdělávání a nabízejí větší dostupnost jejích výhod pro všechny mladé lidi. V souladu s tím by se měly prozkoumat nové inovativní přístupy k posílení mobility v odborném vzdělávání, zejména v učňovském vzdělávání. Přitažlivost a špičková úroveň odborného vzdělávání závisí na mnoha faktorech. Pro jednotlivce tkví přitažlivost v krátkodobých a dlouhodobých výsledcích, pokud jde o snadný

32

Evropský rozměr

přechod ze školy do práce, poptávku po specifických profesích 16, výši platů a profesní perspektivy. Z celkové perspektivy přitažlivost odborného vzdělávání závisí na jeho kvalitě a efektivitě, vysokých standardech učitelů a školitelů, jeho relevanci pro potřeby trhu práce a způsobech, jakými vede k dalšímu vzdělávání bez slepých uliček, a to včetně terciární úrovně. Role učitelů a školitelů je zásadní pro modernizaci odborného vzdělávání se zvláštním zaměřením na to, jak jsou do zaměstnání vybíráni, jejich profesní rozvoj a postavení ve společnosti. Změna, která se má v budoucnu odehrát, jak je zde naznačeno, představuje pro učitele i školitele v odborném vzdělávání značnou výzvu zahrnující nové pedagogické postupy, úpravu učebních plánů, zajištění kvality, řízení a administrativní práci. Naléhavou prioritou je nyní zaměření politik na klíčové kompetence také v rámci odborného vzdělávání. Klíčové kompetence jsou základem celoživotního učení a úspěchu jednotlivců v profesním růstu. Rozvoj klíčových kompetencí musí pokračovat nad rámec povinné školní docházky jak v počátečním, tak v navazujícím odborném vzdělávání. Rychlé změny technologií současně nutí k neustálému vylepšování „tvrdých“ odborných kvalifikací. Naším úkolem je dosáhnout co nejlepší možné kombinace velmi kvalitních odborných kvalifikací a klíčových kompetencí. Opětovné zahájení evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání od konce roku 2010 by mělo být výsledkem těsného partnerství mezi členskými státy, Komisí a sociálními partnery. Její součástí by mělo být vyjasnění priorit pro dalších 10 let a krátkodobých cílů, které budou zúčastněné strany pravidelně kontrolovat. Program strategie Evropa 2020 jasně volá po odvážnějším přístupu k reformám systémů odborného vzdělávání. Komise proto ministry EU odpovědné za resort odborného vzdělávání a evropské sociální partnery vyzývá, aby: • podpořili ambiciózní program modernizace odborného vzdělávání, • stanovili cíle pro příštích deset let a • přijali závazek provádět tento program v rámci programů národních reforem Evropa 2020. Vladimíra Drbalová Mezinárodní organizace a EU

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK výběr koncertů říjen 2010

465. Plenární zasedání EHSV zaměřeno na hospodářskou obnovu, období po krizi a změnu globálních struktur Brusel, 15. – 16. 9. 2010 465. Plenární zasedání projednalo a přijalo tato stanoviska důležitá pro zaměstnavatele a podnikatele:

Více informací na

www.fok.cz

6. a 7. 10. 2010 | 19.30 hodin

Smetanova síň Obecního domu, nám. Republiky 5, Praha 1

SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK JIŘÍ KOUT | dirigent GAUTIER CAPUÇON | violoncello

Sergej Prokofjev

Koncertantní symfonie pro violoncello a orchestr

Igor Stravinskij Pulcinella

Richard Strauss ECO/278 Hospodářská obnova Když se začátkem roku 2010 objevily náznaky oživení, propukla krize státních dluhopisů. Vysoká nezaměstnanost, redukovaná pracovní síla, mírný nárůst mezd, škrty veřejných výdajů, zvýšení daní a nové úsporné programy omezí možnosti růstu. Komise by za těchto okolností měla naléhavě odhadnout negativní účinky výše uvedeného a předložit návrhy na neutralizační opatření za účelem udržení růstu. EHSV zdůrazňuje, že pro udržení procesu růstu v chodu je důležitá celková poptávka a zejména soukromá spotřeba. Má-li mít ekonomická podpora skutečný dopad na růst, musí být zaměřená na nižší příjmové skupiny. Politiky na trhu práce by se měly zaměřovat na hledání nových dovedností pro nová povolání. Je také nezbytné zvýšit obecnou úroveň vzdělávání. Samozřejmou politikou ke zvýšení míry zaměstnanosti je kvalitní péče o děti a rodičovská dovolená, která je dostatečně dlouhá a dostatečně placená. Až se sníží potřeba podpory v nezaměstnanosti, měly by se tyto veřejné prostředky znovu objevit v rodinné politice a rozvoji dovedností. Pokud jde o finanční sektor, mohlo by být účelné udržet část kapitálu bank jako veřejnou, aby existoval určitý náhled do bankovního sektoru. Finanční zkušenosti roku 2010 ukazují, že navrhovaný finanční dohled a regulace nejsou dostatečné. Ke změně tohoto chování a nalezení nových způsobů financování veřejného dluhu je nutná další regulace. ECO/274 Reakce na změny v globálním poměru sil INT/479 Struktury EU pro financování malých a středních podniků vzhledem k současné ekonomické krizi INT/518 Období po krizi: Nový finanční systém na vnitřním trh naleznete na www.spcr.cz

Don Juan

7. 10. od 18.15 beseda v Orientálním salónku Obecního domu

13. a 14. 10. 2010 | 19.30 hodin


SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK CHARLES OLIVIERI-MUNROE | dirigent IVAN ŽENATÝ | housle

Anton Stěpanovič Arenskij Silhouettes, suita č. 2

Johannes Brahms

Koncert pro housle a orchestr D dur

Petr Iljič Čajkovskij Symfonie č. 5 e moll

13. 10. od 18.15 beseda v Orientálním salónku Obecního domu

19. a 21. 10. 2010 | 19.30 hodin


SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK TOMÁŠ NETOPIL | dirigent SIMONA HOUDA-ŠATUROVÁ | soprán JANA SÝKOROVÁ | alt ČESKÝ FILHARMONICKÝ SBOR BRNO

Gustav Mahler Symfonie č. 2

28. 10. 2010 | 19.30 hodin


SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK JIŘÍ KOUT | dirigent

Bedřich Smetana Má vlast

VSTUPENKY

on-line: www.fok.cz Pokladna FOK v Obecním domě, nám. Republiky 5, Praha 1 Tel.: 222 002 336, [email protected]

Kulatý stůl SP ČR

Středočeši vystavili účet hodnocení vládě i kraji Alexandr Vondra, slánský a litoměřický senátor a ministr obrany odcházel s mírným úsměvem. Jeho vláda obdržela od středočeských podnikatelů školní známku dvě mínus. Méně optimisticky naladěn opouštěl jednací místnost společnosti Linet v Želevčicích u Slaného a kulatý stůl Svazu průmyslu a dopravy a středočeských zaměstnavatelů Marcel Chládek, náměstek hejtmana a senátor za Louny a Rakovník. Známka tři mínus, kterou získalo hejtmanství od místních podnikatelů v šetření SP ČR zorganizovaném jeho krajskou manažerkou Kateřinou Budínkovou, mu příliš radosti neudělalo. Průzkum ukázal, že za největší problémy regionu považují zaměstnavatelé nedostatečnou efektivitu veřejné správy, zejména pak byrokracii, neefektivní řízení kraje a korupci ve veřejných zakázkách, ale i nekvalitní dopravní infrastrukturu. Zejména o těchto problémech se diskutovalo při již zmíněném kulatém stolu. Poměrně značná část debaty řešila problematiku přetížené dopravní infrastruktury. „Je to limitují faktor pro další rozvoj podnikání,“ poznamenal Jaroslav Míl, prezident SP ČR k situaci v kraji s největší intenzitou dopravy v republice a který podle počtu obyvatel převýšil hlavní město. Přítomní z řad firem poukazovali na nedobudovanost dopravní sítě, chybějící obchvaty často historických měst, včetně nedokončeného obchvatu Prahy či absenci logistických center. Výrazně kriticky se vyjádřili k vládnímu rozhodnutí zvednout mýto. Negativní reakce je pochopitelná z několika důvodů. Vláda rozhodla, aniž by předtím jednala se zástupci podnikatelů, kteří by jí sdělili skutečnost, že doprava generuje pět krát více peněz, než kolik se vrací zpět do dopravy. Zcela přirozeně se podnikatelé ptají na smysluplnost takto nastaveného systému. K tomu poukazovali na předraženost zakázek, vysoké náklady na technicky zastaralý

34


systém mýtného a slabou kontrolu kamionů zahraničních firem. Podnikatelé vyjádřili obavy ze zhoršení konkurenceschopnosti, a to i v souvislosti s chystaným skokovým nárůstem cen elektrické energie. Prezident svazu při této příležitosti podotkl, že vysoké ceny elektřiny mohou být likvidační pro mnohé firmy. Podle něj by vláda měla udržet nárůst kolem pěti nebo šesti procent, v opačném případě hrozí odchod řady podnikatelů do ciziny s přijatelnějšími podmínkami. V debatě bylo zmíněno i bankovní téma a příliš vysoké poplatky na rozdíl od některých okolních zemí, jako je například Slovensko. Pro některé účastníky jednání bylo poněkud překvapivé zjištění, že výrazně nejvíce vadí středočeským podnikatelům byrokracie v regionu a s tím související slabá efektivita veřejné správy. Jeden příklad z mnoha zmínil Zbyněk Frolík, člen představenstva Svazu a v jedné osobě i šéf firmy LINET a hostitel kulatého stolu, který poukázal na problematiku datových schránek: „Je to komplikovaná a uživatelsky nepřívětivá záležitost“. Zmíněno bylo i téma chybějící vize pro udržení konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Ministr Alexandr Vondra sice uvedl, že na jaře 2011 chce vláda předložit Bílou knihu, ale celkovou strategii kabinet zřejmě připravovat nebude. Přitom po komplexnější strategii, která by zahrnovala i vizi podpory prioritních oborů a na to navázaný vzdělávací systém a oblast vědy, výzkumu a inovací, volají zaměstnavatelské svazy již delší dobu. „Cítíme od firem poptávku po této vizi podpory konkurenceschopnosti,“ uvedl v této souvislosti Zbyněk Frolík s tím, že aspekt udržení mozků je jeden z těch klíčových. Milan Mostýn tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR

Klíčové priority zaměstnavatelů ve Středočeském kraji

Omezení byrokracie a jednoduché a motivační daně Výsledky dotazníkového šetření – září 2010 Definovat priority zaměstnavatelů, působících ve Středočeském kraji, vyjasnit jejich názor na kvalitu podnikatelského prostředí v kraji a zjistit jejich hodnocení krajské a vládní politiky, si kladlo za cíl dotazníkové šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR mezi členskými firmami v tomto kraji. V šetření, které proběhlo v termínu 13.–24. září 2010, bylo osloveno celkem 125 firem.

zesiluje i konkurence Prahy. Polovina respondentů považuje za významný problém středočeských firem právě blízkost hlavního města a přitažlivost jeho pracovního trhu.

Pořadí důležitosti problémů v kraji z pohledu středočeských podnikatelů

malý význam

v % odpovědí

střední význam

velký význam

Byrokracie

0 20 80

Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že za největší problém považují středočeští zaměstnavatelé a podnikatelé byrokracii. Přibližně 80 % respondentů ohodnotilo tento fenomén jako významný či velmi významný. (Celá třetina firem uvedla na desetibodové škále, že téma byrokracie má pro ni jasně nejvyšší význam.) Druhou nejdůležitější oblastí je pro středočeské podnikatele nedostatečně kvalitní dopravní infrastruktura. Více jak dvě třetiny respondentů přikládají tomuto problému velký význam. Zástupci místních firem se vyjadřovali také k úrovni efektivity řízení Středočeského kraje. Pro zhruba dvě třetiny z nich je řízení kraje problém či velký problém. Třetina podnikatelů považuje však úroveň řízení kraje za běžný, průměrný problém. Co se týká podpory podnikání ze strany kraje, respondenti se v podstatě rozdělili na dvě skupiny: polovina z nich poukazuje na slabou podporu jejich podnikatelských aktivit, druhá polovina hovoří o středním či malém významu tohoto problému.

Nedostatečně kvalitní dopravní infrastruktura

20

Neefektivní řízení kraje

0 33 66

Korupce

8 30 62

Úroveň systému vzdělání

6

38

56

Nedostatek technických profesí

9

25

56

Slabá podpora podnikání ze strany kraje

14

36

50

Konkurence Prahy z hlediska pracovní síly

30

20

50

Stav zdravotnictví

15

45

40

Problémy životního prostředí

37

38

25

Dalším tématem, které trápí středočeské podnikatele, je úroveň systému vzdělání a s tím související nedostatek pracovníků v technických profesích. V obou případech téměř tři pětiny respondentů (56 %) zhodnotily váhu těchto problémů jako velkou. Jen velmi nízký počet respondentů nepovažuje tuto oblast za problematickou. Z šetření vyplynulo, že nedostatek technicky vzdělaných pracovníků

Zástupci členských firem Svazu průmyslu a dopravy ČR hodnotili také stav podnikatelského prostředí ve Středočeském kraji. Převážná většina respondentů (75 %) se shodla na jeho průměrné kvalitě. Necelá pětina účastníků šetření by oznámkovala kvalitu prostředí pro podnikání známkou 4, zatímco necelá desetina (přes 6%) ohodnotila tento stav známkou 2.

I.

12

68

II.

10–2010


35

Zhodnocení stavu podnikatelského prostředí ve Středočeském kraji

IV.

(v % odpovědí respondentů, školní známkování)

1

2

3

4

0 %

6 %

75 %

19%

5 0 %

III. Šetření zjišťovalo váhu priorit středočeských podnikatelů na vybraná témata. Zcela jednoznačně se na špici důležitosti umístily motivační a jednoduché daně. Tuto prioritu vyzvedlo 93 % respondentů. Jako druhá priorita v pořadí byl uveden požadavek na rozvoj dopravy a infrastruktury. Za velmi významné priority považují pak podnikatelé tři spolu svázané oblasti. Jde o flexibilní trh práce, moderní vzdělávání, výzkum, vývoj a inovace na špičkové úrovni, na jejich značnou důležitost poukazuje 70 % podnikatelů. Vysoký význam přikládají respondenti potřebě efektivní veřejné správě. Poměrně velký podíl podnikatelů (57 %) považuje za prioritní účinnou podporu exportu. Téma vyrovnaných veřejných financí se ale umístilo až v pomyslné druhé části pořadí priorit, podobně jako i dostupnost energie. Problematika udržitelné péče o životní prostředí se umístila až na posledním místě.

Pořadí váhy priorit z pohledu středočeských podnikatelů v % odpovědí

Součástí šetření byl i dotaz na dosavadní kroky současné koaliční vlády. Respondenti měli její aktivity oznámkovat. Z výsledků vyplynulo, že jedničku ani pětku neudělil kabinetu žádný zástupce středočeské členské firmy Svazu průmyslu a dopravy ČR. Většina, tedy necelé tři pětiny (56 %) respondentů udělilo vládě průměrné hodnocení. Necelé dvě pětiny přidělilo krokům kabinetu pomyslnou známku 2, oproti zhruba 5 % procentům respondentů s hodnocením 4. Z komentářů zástupců firem, kteří se účastnili šetření, vyplynuly některé požadavky vůči vládě a kraji. Poměrně jednotně zní požadavek, aby vláda pokračovala dál ve svých snahách o udržení rozpočtu pod kontrolou. Současně je však patrný požadavek, aby programové cíle měly co možná nejmenší negativní dopad na firmy i obyvatele. Podnikatelé apelují zejména na potřebu potírání korupce, zejména ve veřejných zakázkách, a byrokracie. V této souvislosti volají po zefektivnění veřejné správy a snížení počtu úředníků v aparátech. Dožadují se také flexibilnějšího pracovního trhu a novelizovaného zákoníku práce a změny systému ve školství a vytvoření systému podpory přípravy technických profesí. Všechny tyto požadavky směřují k apelu na vládu rozumně nastavit dlouhodobé cíle, které by měly zvýšit konkurenceschopnost České republiky.

Hodnocení dosavadních kroků současné vlády z pohledu středočeských podnikatelů (v % odpovědí respondentů, školní známkování)

malý význam

střední význam

velký význam

1

2

3

4

motivační a jednoduché daně

0

7

93

0 %

5 %

56 %

39 %

rozvoj dopravy a infrastruktury

7

15

78

flexibilní trh práce

0

30

70

moderní vzdělávání

0

30

70

výzkum, vývoj a inovace

0

30

70

efektivní veřejná správa

7

23

70

účinná podpora exportu

9

29

57

vyrovnané veřejné finance

0

50

50

dostupná energie

17

33

50

udržitelná péče o životní prostředí

16

46

38

5 0 %

Milan Mostýn, tiskový mluvčí SP ČR Kateřina Budínková, regionální manažerka pro Středočeský kraj

na špičkové úrovni

36


Svaz průmyslu a dopravy ČR je největším zaměstnavatelským svazem v zemi. Posláním této dobrovolné, nestátní organizace, nezávislé na vládě, politických stranách a odborech, je ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády a působit na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a mezinárodních organizacích, zejména jako člen vlivného evropského svazu zaměstnavatelů BusinessEurope.

Regionální zastoupení pro Ústecký a Karlovarský kraj Jak tomu je již ve Spektru zvykem, budeme pokračovat v představování vyslanců SP ČR v krajích. Dnes se zaměříme na západní část naší republiky a to na Ústecký a Karlovarský kraj. V nedávné době zde došlo k výměně regionálního manažera, kde Ondřeje Bednáře, kterému bychom tímto chtěli poděkovat za odvedenou práci a popřát mnoho štěstí do budoucna, nahradil Václav Pavelek. Rovněž sídlo krajského zastoupení přešlo z Mostu do Prahy. Mohli bychom zde pokračovat v obecném popisu, ale dejme Václavovi možnost, nechť se nám představí sám. Přeji všem čtenářům hezký den a jsem rád, že jejich zrak zamířil na řádky věnované regionálnímu zastoupení (déle již jen RZ) SPČR. Jak je již zmíněno výše, jsem zde pár měsíců a nastoupil jsem, takříkajíc, do rozjetého vlaku. A jelikož se nechci jen

vést, tak do toho pojďme pořádně praštit. Abych se ale vrátil k funkci RZ. V nedávné době odstartoval projekt „Udržitelnost Sociálního Dialogu“, který se zaměřuje na školení zaměstnanců členských firem a to v různorodém spektru témat. Zároveň pomocí tohoto projektu můžeme společně uspořádat konferenci, případně kulatý stůl, se zaměřením na aktuální problematiku. Samozřejmostí je bezplatnost při účasti na těchto akcích. Rovněž se snažím proniknout do krajských tripartit, kde bych rád zastupoval zájmy členských podniků, avšak zde je to běh na dlouhou trať. Také se aktivně podílím na možnostech rozvoje kraje pomocí různých programů, ať již z fondů EU, MPSV, MŠMT. Ovšem hlavní věc, na kterou se chci zaměřit, je aktivní spolupráce mezi SPČR,RZ a všemi členskými

firmami. Nemám rád lenost, opovrhování a melancholii. Ono i „ne“ je odpověď a rozumní lidé, se domluví vždy. Psal bych ještě dále, ale kdybyste věděli vše, tak nemáte důvod se ptát a já budu jen rád, když se na mne obrátíte. Jakkoliv, kdykoliv, s čímkoliv. Těším se na případnou spolupráci.

Václav Pavelek Regionální manažer Kraj Ústecký a Karlovarský M: +420 733 643 512, E: [email protected] Plzeňská 3217/16, 150 00 Praha 5

Přínosy projektu profesního vzdělávání – EDUCA v První brněnské strojírně Velká Bíteš, a. s. V První brněnské strojírně Velká Bíteš, a. s. byl od 1. 3. 2010 do 30. 9. 2010 realizován projekt Zvýšení profesní úrovně specifické vzdělanosti prostřednictvím informačního systému QAD. Implementace nového informačního systému QAD si vyžádala potřebu rozsáhlého proškolení pracovníků společnosti, kteří budou systém obsluhovat. Nový systém je proti původnímu založen na podstatně pokročilejších technologiích. S tímto systémem pracuje většina TH pracovníků ve společnosti. Na podporu zvýšení jejich kompetencí byl zpracován vzdělávací projekt. Jeho realizace byla hrazena z dotace, což umožnilo proškolení velkého počtu pracovníků v krátkém čase. Hlavním cílem projektu bylo rozšíření znalostí řídících pracovníků a možnostech vedení a správy procesů v informačním systému QAD. Jedná se hlavně o oblasti počítačové podpory plánování výroby a využívání čárových kódů ve výrobě a logistice. Zavedení těchto

procesů bude mít kladný vliv na konkurenceschopnost firmy, zvýší se přesnost a spolehlivost dodávek zboží zákazníkům. Proškoleno bylo celkem 170 zaměstnanců – vedoucí zaměstnanci, ekonomové, zásobovači, plánovačky, mistři a výrobní dělníci (např. pomocí čteček umístěných na dílnách budou dělníci odvádět mzdové lístky označené čárovými kódy). Implementací nového informačního systému byly podpořeny i cíle jakosti a environmetu. Realizací projektu bylo dosaženo synergického efektu i v dalších oblastech. Projekt byl realizován v režimu de minimis, bez finanční spoluúčasti žadatele. Rozpočet projektu: 1 101 410,‑ Kč Tento projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Ing. Jarmila Veverková – projektová manažerka

10–2010


37

Konference „Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců?“ 9. září 2010, Clarion Congress Hotel Prague

Zahájení konference – Zdeněk Liška, generální ředitel, Svaz průmyslu a dopravy ČR

Alice Čechová, zástupkyně ředitelky sekce regionálních zastoupení a RLZ, SP ČR

Anna Chvojková, ředitelka sekce regionálních zastoupení a RLZ, SP ČR

w w w. c z e c h c o a l . c z

moderní česká energie

SPEKTRUM Svazu průmyslu a dopravy. České republiky. časopis

Recommend Documents