Smrž
zpravodaj
o
vský srpen 2009
měsíčník, cena 8 Kč, www.smrzovka.cz
Z obsahu: Radnice informuje 2–4 Medailonek L. Holasové 5 Ze smržovských spolků 6 Škola 7–8 Malé arboretum 10 Páter se loučí 12–13 Svatební čas 14–15 Pozvánky na výstavy 16–19 Eurion
22–25
Sport
26
Křížovka
27
Lucie Holasová – akvarel
Lucie Holasová – malba na hedvábí
radnice informuje
Výběr z usnesení z řádného zasedání ZM Výběr z usnesení z mimořádného zasedání rady města č. 6/2009 ze dne 12. 6. 2009 Pronájmy – převody – směny nemovitostí Rada města: Q souhlasí s mimořádným čerpáním finančních prostředků na výstavbu infrastruktury na Nové Smržovce pro pana Vladimíra Lišku – LELS, Praha ve výši 753 225 Kč (pozemek č. 45). Organizační záležitosti a různé Rada města: Q schvaluje odměnu 1 000 Kč žákyni ZŠ Smržovka za bezprostřední pomoc při záchraně lidského života. Výběr z usnesení z řádného zasedání zastupitelstva města dne 23. 6. 2009 Pronájmy – převody – směny nemovitostí – věcná břemena Zastupitelstvo města: Q nesouhlasí se záměrem prodat část pozemku p. č. 3290/1 v k. ú. a obci Smržovka. Q souhlasí s uvolněním prostředků na infrastrukturu panu Liškovi za pozemky 28, 44, 43, 18, 29, 30 a 45 v souhrnné výši 4 626 535 Kč. Q schvaluje prodej pozemků p. č. 2191/3, 2310 a 2332/10 v k. ú. a obci Smržovka za cenu dle platné vyhlášky. Q schvaluje záměr prodat pozemek p. č. 4698/5 v k. ú. a obci Smržovka. Q schvaluje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí č. 35227/2008 o zřízení věcného břemene na uložení vodovodního řadu do pozemků p. č. 64/4 a 809 mezi Správou železniční cesty, státní organizace, Severočeskou vodárenskou společností a. s. a městem Smržovka. Q schvaluje uzavření smlouvy o smlouvě budoucí č. 35326/08/025 o zřízení věcného břemene na uložení plynovodu do pozemků p. č. 64/4 a 809 mezi Správou železniční cesty, státní organizace, SČP
Net, s. r. o. a městem Smržovka. Q ruší své usnesení č. 60/07/6 ze dne 25. 9. 2007. Q schvaluje zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek p. č. 4168/1 z a ú č e l e m p ř í s t u p u n a p oze m e k p. č. 4167 a k domu č. p. 678 pro majitele domu č. p. 678 a pozemku p. č. 4167 za jednorázovou úhradu 500 Kč. Organizační záležitosti a různé Zastupitelstvo města: Q po projednání, schvaluje rozpočtové opatření č. 1/2009 v předloženém znění. Q po projednání, neschvaluje navržené zvýšení koeficientu daně z nemovitosti od 1. 1. 2010 ze stávajícího koeficientu 1,4 na 2. Q souhlasí s osvobozením členů Základní kynologické organizace č. 492 Smržovka s trvalým bydlištěm ve Smržovce od poplatku ze psů za rok 2009. Q bere na vědomí termíny a návrhy programu jednání zastupitelstev ve 2. pololetí roku 2009 následovně, č. 5 ZM 29. 9. – rozpočtové opatření č. 2, volby PS, úpravy zřizovacích listin PO, správa nemovitého majetku. č. 6 ZM 3. 11. – pozemky, Nová Smržovka, č. 7 ZM 15. 12. rozpočtové opatření a návrh rozpočtového provizoria na 1. čtvrtletí 2010, pozemky, Nová Smržovka. Q souhlasí s přijetím úvěru na nákup mechanizace pro zimní údržbu ve výši 5 000 000 Kč a dobou splatnosti od 3 do 5 let. Q bere na vědomí závěrečný účet Mikroregionu Jizerské hory za rok 2008. Upraveno pro zveřejnění podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Termíny řádných jednání rady a zastupitelstva ve druhém pololetí roku 2009: RADA – 8. 9., 13. 10. a 24. 11. ZASTUPITELSTVO – 29. 9., 3. 11. a 15. 12. Mimořádná jednání budou svolávána dle potřeby.
Přehoupli jsme se do druhého letního měsíce. Před námi je hlavní srpnová akce – EURION 2009. Pořadatelé se kromě pátečního hudebního festivalu a tradiční pouti opět snažili zajistit bohatý kulturní a pro občany zajímavý program tak, aby si všechny generace našly to, co je baví a zajímá. Snad nám letošní počasí bude přát, a to nejen po dobu trvání EURIONU. Na shledanou ve Smržovce a hezkou zábavu (další informace na www.smrzovka.cz).
Informace pro občany Veřejná služba Od července umožňujeme našim spoluobčanům, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi zachovat svou současnou životní úroveň tím, že se zapojí do výkonu veřejné služby v souladu s novelou zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Veřejná služba je pro město těmito občany vykonávána zdarma, nejméně musí odpracovat dvacet hodin měsíčně. Čím více hodin pro město odpracují, tím vyšší částka životního minima je jim zachována. Máme uzavřeno pět smluv na výkon veřejné služby, všechny na třicet hodin měsíčně a uzavíráme je zatím na tři měsíce. Zásadním důvodem zavedení institutu veřejné služby je, aby si tito spoluobčané osvojili základní pracovní návyky a získané pracovní dovednosti si zachovali. V neposlední řadě, aby pomohli městu, ve kterém žijí. Organizačně spadají pod technické služby města. Uvidíte je hlavně při úklidu místních komunikací, veřejných prostranství, budou pomáhat při likvidaci černých skládek apod. Datové schránky Od čer vence, na z ák ladě z ákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v platném znění, zahájily zkušební provoz datové schránky. Co jsou to
Smržovský zpravodaj vydává město Smržovka IČ: 00262579. Povoleno pod reg. č. MK ČR E 10455. Náklad 950 ks. Vychází k prvnímu pracovnímu dni v měsíci. Adresa redakce: Kulturní středisko, náměstí T. G. Masaryka 1, 468 51 Smržovka, telefon: 483 369 325, e-mail:
[email protected] (kulturní středisko),
[email protected] (sekretariát MěÚ), www.smrzovka.cz. Foto na titulní straně – Martin Jakoubek, ostatní práce – Lucie Holasová. Odpovědná redaktorka: Karolína Peroutková DiS. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit, redakčně upravovat či nezařadit. Za věcnou správnost článků odpovídají jednotliví autoři. Sazba a tisk: Tisk a reklama, Podhorská 22, Jablonec nad Nisou, www.tiskareklama.cz. 2
Smržovský zpravodaj
srpen 2009
radnice informuje
datové schránky? Datové schránky jsou elektronická úložiště, která jsou určena k doručování a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Zřizuje a spravuje je Ministerstvo vnitra ČR. Byly postupně, počínaje dnem 1. 7. 2009, automaticky a povinně zřízeny orgánům veřejné moci a všem právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku (všechny státní orgány, všechny obce, kraje, zřizované organizace, školy zapsané v obchodním rejstříku a řada dalších). Každý má jen
jednu datovou schránku, která slouží ke komunikaci s příslušným úřadem. Není to tedy e-mailová schránka a nelze skrze ní komunikovat s jednotlivými úředníky. Na vyžádání mohou být zřízeny fyzickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám. Pro ty, kteří mají zájem přečíst si o datových schránkách a konverzi dokumentů něco podrobněji, uvádím odkazy na www.datoveschranky.info a www. czechpoint.cz. Ostrý provoz datových schránek by měl být zahájen 1. listo-
padu 2009. Celou problematikou se průběžně zabýváme a vrátíme se k ní ve zpravodaji, jakmile dojde k aktivaci nám přidělené datové schránky.
Q nápojové kartony: patří do oranžového pytle, který je zdarma k dostání na MěÚ – sešlápnuté nebo rozložené nápojové katrony od mléka a mléčných výrobků, pitíček, vína Q svoz žlutých a oranžových pytlů probíhá vždy první úterý v měsíci (pokud není svátkem), přistavení do 7 hodin ráno Q železo, plechovky: do v ýkupny (sběrných surovin) Q pneumatiky: na sběrný dvůr za poplatek Q stavební suť, izolační mate riály, střešní kr y tina a lepenka, autosedačky, blatníky, nárazníky apod: překladiště Proseč nad Nisou, tel.: 483 318 826 Q biologický odpad: na kompost založený na vlastní zahradě + mokrý papír, použité papírové kapesníčky.
ku Seba 06 Q baterie, monočlánky: sběrný dvůr nebo do zelených boxů na MěÚ, v POMI marketu, v základní škole na prvním i druhém stupni, v knihovně a v prodejně nábytku Seba 06 Q do popelnice nebo odpadového pytle označeného logem SKS (k dostání na MěÚ, infocentru na náměstí T. G. M. a v bývalé Sebě 06 za 54 Kč/ks) patří běžný zbytkový domovní odpad (včetně biologického, pokud není možnost kompostování), tzn. jenom to, co zbude po důkladném vytřídění.
Alena Souralová, tajemnice úřadu Úřední hodiny městského úřadu po + st: 7.00–11.30, 12.15–17.00 út + čt: 7.00–11.30, 12.15–15.15 pá: 7.00–11.30, 12.00–14.00
Odpady Na MěÚ ve Smržovce jsou zdarma k vyzvednutí žluté odpadové pytle na ostatní plasty z domácnosti (ne na PET lahve) a oranžové pytle na sběr použitých nápojových kartonů. Svoz zavázaných žlutých a oranžových pytlů proběhne v úterý 4. srpna, další svoz se uskuteční v úterý 1. září. Prosíme o přistavení pytlů nejdéle do 7 hodin ráno v den svozu! Děkujeme za pochopení. Někteří občané si stěžují, že jim nestačí přidělená popelnice. Rada je přitom víc než jednoduchá: třiďte odpad! Do popelnice NEPATŘÍ: Q PET lahve: patří do žlutého kontejneru – pouze sešlápnuté a čisté PET lahve; nepatří sem nádoby od kosmetiky a domácí chemie, fólie, nádoby od olejů Q papír: patří do modrého kontejneru – noviny, časopisy, obaly, lepenka, rozložený karton, katalogy, sešity, knihy, kancelářský papír; nepatří sem papír mokrý, mastný, znečištěný potravinami (či jinak – např. blátem), dehtový, použité pleny, obvazy, voskovaný papír, kopírák Q barevné sklo: patří do zeleného zvonu – pouze obalové a tabulové; ne drátosklo, zrcadlo, porcelán, keramika Q bílé sklo: patří do zvonu bílého Q textil, ošacení a párovaná obuv: patří do bílého kontejneru na textil Q ostatní plasty z domácnosti: patří do žlutého pytle, který je zdarma k dostání na MěÚ – kelímky od jogurtů, másel, salátů; plasty z drogerie – od saponátů, šampónů, aviváží; plastové hračky, kbelíky, čisté kanystry; igelitové (polyethylenové) a mikrotenové obaly, polystyrén – prostě vše vyrobené z plastů – řádně vymyté a jinak neznečištěné srpen 2009
Na sběrný dvůr patří: Q velkoobjemný odpad – co se nevejde do popelnice (400 kg na osobu na rok) Q nebezpečné odpady – zby tky barev, obaly od barev a chemikálií, léky, oleje, tuky Q zářivky, výbojky, olověné akumulátory, drobné baterie, monočlánky Q elektrozařízení – ledničky, televize, rádia, monitory, výbojky, žehličky, kamery, holicí strojky, vysavače, fotoaparáty, pračky, sporáky, mikrovlnné trouby, fritovací hrnce, fény, telefony, mobily – vše musí být nerozbité a kompletní Q drobná elektrozařízení: sběrný dvůr nebo prodejna elektrozařízení při nákupu nového zboží a do nádob Asekolu – na MěÚ, v POMI marketu a v nábytSmržovský zpravodaj
Tříděním ušetříte místo v popelnici a zvýšíte množství odpadu, které je možné dále zužitkovat. Pokud máte zájem vyvěsit si tato pravidla v bytovém domě nebo v paneláku, obraťte se na MěÚ na J. Kašparovou tel.: 483 369 339. Ing. Jarmila Kašparová, odbor rozvoje
V příštím čísle SZ naleznete: Q
Mezinárodní sáňkařský kongres FIL
(z důvodu posunutí uzávěrky nebylo zařazeno do tohoto čísla, děkujeme za pochopení) 3
radnice informuje
Reakce na články ve Smržovském zpravodaji Došlo do redakce v pátek 26. 6. 2009 v 10.23 hodin Odpadové hospodářství města – ano, byl jsem v prvopočátku jedním z nespokojenců při přechodu na nový systém svozu odpadu a kapacit y nádob na odpady. Nicméně paní Ing. Kašparová mi elektronickou formou posky tla vyčerpávající a logicky podložené informace. Na to konto jsem pro naše společenství v Hlavní 1262–63 zakoupil přímo do chodeb domu 120 l nádoby na žluté a oranžové pytle, celkem 4 ks. A je pravdou, že nyní jediná nádoba na odpad před domem dostačuje s rezervou. V tomto ohledu patří velký dík Jirkovi Koženému, který na MěÚ pravidelně obstarává pytle na recyklát a celkově se stará o přistavení k odvozu atd. Postřehy hasičů k úklidu Dolní Smržovky – na tomto místě bych chtěl ještě jednou poděkovat jejich nasazení při úklidu louky naproti bytovkám. ALE: celkem se mě dotkla poznámka o netečnosti obyvatel bytovek k úklidu přilehlých prostranství a k akci hasičů. Z článku navíc vyznívá, že za nepořádek mohou právě obyvatelé Dolní Smržovky. Konstatuji, že dílem ano, protože jak jsem třeba byl v kontaktu s paní Kašparovou, tak jsem vyjadřoval velkou nevoli se stavem stanoviště recyklátů na křižovatce u Ráje. Jsou mezi námi nepoučitelní, kteří tam odloží opravdu cokoliv. Dále majitelé psů, kteří si nelámou hlavu s tím, co jejich miláček kde po sobě nechá. To se vám pak klidně stane, že chcete jet s dětmi na výlet, necháte svoji dvouletou dcerku proběhnout, pak si ji zvednete do náruče a z jejich botiček si utřete exkrementy do svého oblečení a místo odjezdu se jdete převléct a je vám krásně od žaludku. Stalo se přímo mně v květnu. Ale chci dále konstatovat, že velkým původcem nepořádku na této louce v majetku MěÚ Smržovka jsou žáci hornotanvaldské školy a řidiči projíždějících aut, od nichž toho létá do louky též požehnaně. Své udělal i jarní vývoz sněhu z místní firmy na tuto louku, kde se se sněhem ocitla i řada jiných věcí. A nespokojenost a na druhou stranu apatie obyvatel bytovek? Ano, tím nespokojencem, který opakovaně vyžaduje, aby louka v majetku města byla městem i sekána, jsem já. Ale každým rokem se 4
na to MěÚ nedostane nebo nejsou peníze. Abych nekřivdil: jedenkrát se tak stalo ještě za starostování Vládi Kahánka. A v článku zmiňovaná černá skládka? Ano, mohl bych vám dokonce sdělit, kdo asi byl jejím původcem, neboť onoho dotyčného si pamatuji ještě z dob mého dětsví, kdy do oněch míst navážel, co se mu nehodilo. Možná by na tyto lidi platilo tento jejich „majetek“ navézt zpět k jejich domu. Asi by se divili! Jinak s manželkou a s paní Koženou pravidelně sečeme a udržujeme další pozemek v majetku města – trojúhelník od bytovky k Ráji a k silnici k nádraží. A věřte, že nás to stojí energii nejen elektrickou! Tudíž nejsme neteční, jak by se mohlo zdát. A ti ostatní? S prominutím, ale co lze očekávat od lidí s věkovým průměrem kolem 80 let? Já za ně mám radost alespoň z toho, když je vidím třídit odpad nebo zamést chodník u domu. Těžko po nich někdo může chtít, aby se účastnili nějakých větších akcí, protože je prostě nezvládnou. A ti zbývající mladí? Ti se musí poprat se svým svědomím a se svojí leností!
A poslední poznámka – už v letech minulých jsem úřadu navrhoval provedení drobných prací ve smyslu sečení trávy kolem cest v majetku města za nějakou symbolickou úplatu. Reakce nulová. A myslím, že město má příjem z daní zde bydlících obyvatel, ze kterých fungují i technické služby, které by mohlo být více vidět i v Dolní Smržovce! Já vím, mají spoustu práce… S pozdravem za Smržovku krásnější Mgr. Ivan Nývlt Došlo do redakce v pondělí 29. 6. 2009 v 9.50 hodin V rámci objektivity doplňuji – dík MěÚ za zmulčování louky pod bytovkami u Ráje ve večerních pátečních hodinách. Na doplnění – manželé Pácalovi prořezávají nálet u garáží u Ráje, Nývlt posekal kosou zatím půlku, ale jen k nádraží, další dodělá, Nývltová + Kožená odvezly nepořádek z dětského hřiště atd. Takže pořád se něco děje. I. Nývlt
společenská kronika V měsíci srpnu 2009 oslaví významné životní jubileum: Miroslav Ceé, Marie Linkeová, Jaroslav Vaníček, Ruth Pavlíčková, Růžena Feixová, Helga Jůnová, Věra Brychová, Anna Nesvadbová.
Poděkování
Stříbrnou svatbu oslaví Ludmila a Lumír Lechnerovi.
Děkuji MěÚ, vedení penzionu, rodině a známým za blahopřání k mému jubileu. M. Kolářová
Všem přátelům a známým za všechna milá přání, telefonáty, posezení a dárky k mým kulatým narozeninám mnohokrát díky. Jindra Wagnerová
Děkuji touto cestou za přání a dárky k mému jubileu rodině, vedení penzionu a ostatním zaměstnancům penzionu, Městskému úřadu Smržovka a mému šéfovi a kolegyním v práci. Adéla Pluhaříková Jubilanty, kteří si nepřejí být na stránkách Smržovského zpravodaje zveřejněni, prosíme, aby se ozvali osobně či telefonicky – Kulturní středisko ve Smržovce (tel. č.: 483 369 325). Smržovský zpravodaj
Děkuji pracovníkům městského úřadu a všem, kteří mně přišli gratulovat a přinesli dárky k mým 80. narozeninám. Jan Bitman srpen 2009
smržovští výtvarníci
Medailonek inženýrky chemie a výtvarnice Lucie Holasové
S Lucií Holasovou, rozenou Wagnerovou, se můžete setkávat pravidelně na stránkách Smržovského zpravodaje, kde připravuje rubriku „Květinky a bylinky tety Lucinky“. V rubrice se snoubí její životní lásky – malování a příroda, proto jsou její sloupky vždycky velmi zdařilé. Lucie měla ve Smržovce výstavu na sklonku roku 2007, tehdy samozřejmě o ní a její práci nechyběl článek, ale jelikož má mezi smržovskými výtvarníky bezesporu svoje místo a od té doby uplynul již nějaký čas, ve kterém Lucie zdárně pokračuje a rozvíjí svou uměleckou a vystavovatelskou činnost, určitě si rádi přečtete její medailonek a hlavně se potěšíte jejími srdečními obrázky. Mohla bych připojit její motto – „kreslení je pro mě jako dýchání.“ Narozena: 21. 9. 1965 v Mladé Boleslavi. Rodina: syn Jan (18), dcera Táňa (15). Bydliště: Praha 6, od dětství do 18 let Smržovka – fakticky jsem ji neopustila, stále se tam vracím a nemohu jinak. Studia: VŠCHT Praha, obor technologie silikátů. Zaměstnání: chemik-analytik v ÚOCHB AV ČR. Jak dlouho se kreslení a výtvarné práci věnuje: co jsem udržela tužku v ruce. Kdo ji k němu přivedl: nikdo mě k němu nepřivedl, ale velmi ráda jsem navštěvovala LŠU v Jablonci n. N. Vzor, osobnost jiného výtvarníka, kterého si váží: iluminace středověkých rukopisů, malované herbáře, Leonardo da Vinci, Vladimír Komárek, Adolf Born, J. M. W. Turner – je jich mnoho. Má schované kresby a výtvarné práce z dětství a co na nich je: mám – aspoň pár, na té nejhezčí jsou pivoňky. Co kreslí a čemu se věnuje: hlavně perokresby, malování na hedvábí – jak užitné věci, jako jsou šály, šátky, kravaty, tak obrazy s tématem přírody. Nejčastější námět: rostliny, víly. Používaný materiál a technika, barva: velmi různorodé, nejvíc mi vyhovovala perokresba, pak jsem přibrala i barvy (kolorovaná perokresba), v současné době k tomu ještě přistupuje malování na hedvábí, nejvíc se mi líbí malování s konturami.
srpen 2009
Inspirace: nejvíc příroda, detaily. Denní doba strávená tvůrčí prací: v pracovní dny průměrně dvě hodiny, v mimopracovní i deset až dvanáct hodin. Vzor pro tvorbu: nejraději živé plané květiny. Úspěchy a radosti spojené s výtvarnictvím: když opravdu vidím, že se někomu nějaká má práce líbí a má z ní radost. Výstavy: ve Smržovce v Zámečku (12/2007 – Svět očima Lucie Holasové), v Infocentru Liberci (03-05/2008 – Každá bylinka má svou vílu), ve Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou (11/2008–01/2009 – Jak prozářit vánoční čas), v Botanické zahradě PřF UK Na Slupi v Praze (06–07/2009 – Květy spadlé na hedvábí). První honorované dílo: obrázek víl do Japonska. Vlastní dílo, ke kterému má největší vztah: vytvořila jsem několik věcí, které pro mne hodně znamenaly, a s kterými jsem se těžko loučila, ale to, že někomu působí radost, je často víc.
Pupava bezlodyžná – kolorovaná perokresba
Co by nikdy nevytvořila, nenavrhla: jsou témata, co by se mi tvořila těžko. Nejzajímavější zakázka či práce: Ilustrace knihy z období středověku, kterou napsal kamarád – k tomu jsem studovala oblečení, boty, pokrývky hlavy, bohužel nebyla vydána. Poslední práce: hedvábný obraz s blatouchy. Přání v životě: aby mi šlo malování a já měla radost z lidí kolem sebe a oni ze mne. Další koníčky, záliby: malování, čtení, příroda, společnost, poslech hudby. Možnost zakoupení výrobků a děl, kontakt: mám webovou stránku www.vytvarno.wz.cz Díky za odpovědi.
Smržovský zpravodaj
Inka Urbanová
5
smržovské spolky
Muzeum místní historie informuje Během léta je k vidění stálá expozice s rozšířenými materiály o místním školství. Důvod? Letos si připomínáme sté výročí od otevření měšťanské školy v nové budově v č. p. 964 a stodvacáté výročí od otevření obecné školy v nové budově č. p. 828 ve Smržovce. Texty o historii školství v našem městě, fotografie učitelských sborů, přehlídku školních potřeb doplňují i veselé pohledy z letních táborů. Přijďte se podívat a nezapomeňte se zastavit ve výstavní síni, kde je posledních čtrnáct dní v srpnu k vidění zajímavá sbírka dobových pohlednic.
včera, ale třeba i o Mezinárodní den žen a o májové oslavy. Uvítali bychom letáčky, průkazky, diplomy, propagační materiály, ale třeba i novinové články či oslavné básně. Ke konci roku chystáme výstavu právě na toto téma. Moc díky. Závěrem bych ráda za všechny muzejníky dodatečně popřála hodně zdraví a osobní pohody Janu Bitmanovi, našemu „spolumuzejníkovi“, k jeho kulatým narozeninám. Blahopřejeme! Těšíme se na vaši návštěvu v muzeu a také na fotky a předměty, které vám možná doma přebývají a ostatním udělají ještě spoustu radosti.
Milí příznivci muzea, máte doma jakékoliv tiskoviny, předměty, fotografie, které se týkají různých socialistických výročí? Nyní nám jde především o Velkou říjnovou socialistickou revoluci, o Svaz československo-sovětského přátelství, o soutěž O zemi, kde zítra již znamená
Kontakt: Mirka Ledecká, 483 369 328. Hezký srpen! Inka Urbanová
SBÍRKA na rekonstrukci kostela sv. Archanděla Michaela, kterou pořádá občanské sdružení Michael, pokračuje. Finanční dary můžete poukázat na účet č. 196568545/0300 nebo složit do pokladniček, z nichž jedna je umístěna v sekretariátu starosty města Smržovky a druhá v cukrárně U Hájků na náměstÍ T. G. Masaryka.
Zprávy z kostela Podařilo se uskutečnit několik malých krůčků v opravě interiéru kostela, a tak se s vámi chceme o tu radost podělit. V červnu byla ukončena oprava zákristie. Hlavním úkolem byla generální oprava rozvodu elektrického vedení tak, aby bylo v souladu s platnými předpisy. Poté pracovníci firmy Adapta z Jablonce upravili zdi předepsanými sanačními omítkami a vymalovali. Pan Lau zavěsil dva ověskové lustry, dar od MěÚ Smržovka. Díky ochotným přátelům kostela proběhl úklid zákristie a umytí lustrů v krátké době a konečně po dlouhých čtyřiceti letech je tento prostor čistý, příjemný a hlavně bezpečný. V současné době je používán jako kaple, kde se každý čtvrtek konají mše svaté. Oprava byla financována částečně půjčkou a částečně z příspěvku města Smržovky. Nedořešena je pouze podlaha. Jedná se o položení desek ze žuly nebo pískovce – dle rozhodnutí památkářů. Prozatím se zpracovává projekt a rozpočet a my zatím shromažďujeme korunky. V současné době probíhají záchrané práce na zabezpečení hlavního oltáře, tedy jakási předetapa restaurování, kte6
ré jsou hrazeny MK ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu. Celkově byla přislíbena částka 200 tisíc Kč. Během roku dostáváme různé drobné i větší dárky do kostela – obrazy, drobné Smržovský zpravodaj
sošky, apod. V poslední době jsme obdrželi hezké vyšívané ubrusy s křesťanskými náměty od dárců mimo Smržovku – z Jičína a dokonce z Chorvatska. A v minulých měsících získal P. Michal dárek z velké dálky – z Kanady! Jeho osobní přítel, bývalý kaplan v Mladé Boleslavi P. František Kubín žije již 20 let v Kanadě a chtěl také něčím přispět do našeho kostela. Rozhodl se poslat něco, co měl přichystáno pro vlastní farnost: mříž na dveře, vyrobenou tamním řemeslníkem. P. Michal uhradil nutné úpravy – nové prvky, zesílení, sestavení do rámu – a tak tedy mezi sakristií a hlavním oltářem v kostele je zavěšena nová „kanadská“ mříž. Můžete ji vidět na fotografii a nebo v originále při návštěvě kostela. Věra Koulová srpen 2009
škola
Exkurze – Památník Terezín Ve středu 17. června se žáci osmé a deváté třídy vypravili v rámci dějepisné exkurze do Památníku Terezín. Navštívili jsme Malou pevnost (koncentrační tábor), Velkou pevnost (město Terezín sloužící za II. sv. války jako židovské ghetto a nebo, dle nacistické propagandy, jako „město darované Židům“), Muzeum ghetta, Magdeburská kasárna a exkurzi jsme ukončili prohlídkou krematoria a židovského hřbitova. V Malé pevnosti jsme také navštívili kino, zbudované vězni pro své dozorce a zde jsme zhlédli dokument o historii tohoto města. V Muzeu ghetta jsme viděli část dokumentu, který se zachoval z II. světové války a který byl natočen v roce 1943–1944 pro Mezinárodní červený kříž, jehož zástupci v roce 1944 Velkou pevnost navštívili a kteří z Terezína odjeli nadšeni, neboť nacisté včas zahladili stopy po skutečném životě v Terezíně a stihli ghetto „překrášlit“ a také natočit tento „reklamní film“.
Internetová dopravní soutěž V měsících dubnu a květnu se žáci II. stupně ZŠ zapojili do internetové dopravní soutěže www.deti.bezpecnena-silnicich.cz, kterou pořádal Liberecký kraj. Žáci odpovídali na otázky ohledně pravidel silničního provozu, povinného cyklistického vybavení, poskytování první pomoci, museli projíždět křižovatkami apod. Do závěrečného losování o ceny se dostali pouze ti žáci, kteří test zvládli na předepsaný počet bodů, nejlepší řešitelé byli oceněni pěknými cenami. Máme radost, že na stupních vítězů za celý náš kraj jsou hned dva naši žáci:
II. kategorie: 1.–3. místo: David ZŠ Smržovka – VI.A Černý Karolína ZŠ Jablonec nad Jizerou Jonová Barbora ZŠ Smržovka – VI.B Novotná Z úspěšných řešitelů bylo potom vylosováno ještě pět žáků, kteří také dostali drobné ceny. Do těto pětice se z naší školy dostal ještě Ondra Štekr z IX. třídy a Honza Kadeřábek z VIII. třídy. Gratulujeme! LS
Zahájení školního roku 2009-2010 Při letošní exkurzi jsme měli štěstí na dobré průvodce, žákům byly zodpovězeny všechny dotazy, v některých prostorách nám bylo dovoleno fotit. Z reakcí žáků bylo poznat, že je exkurze zaujala, řada z nich si až zde uvědomila, nebo spíše dokázala více pochopit a názorně představit, co obnášel život v Protektorátu/terezínském ghettu, co dokáže válka a fanatismus.
1. září v 8 hodin shromážděním všech žáků školy, jejich rodičů i přátel školy na dvoře za budovou č. p. 964. Žáci 2.–5. ročníku po slavnostním zahájení školního roku odejdou domů a do školy se dostaví dne 2. září v 7.45 hodin s přezutím, psacími potřebami a taškou na sešity. Prvňáčci si po zahájení prohlédnou za doprovodu rodičů svou budoucí třídu. Tašku a přezůvky si přinesou až ve středu. Provoz ŠD od 1. 9. již po zahájení školního roku. Zájemci o úterní oběd se musí přihlásit ve ŠJ nejpozději do 8 hodin dne 1. září.
L. Spálenská
Mgr. Renata Šípková, ředitelka školy
srpen 2009
Smržovský zpravodaj
7
školní olympiáda telka všechny přivítala, pan starosta hry zahájil, nahoru vyletěla olympijská vlajka a vzplál olympijský oheň. Vyslechli jsme olympijskou hymnu, zatleskali a teď již mělo začít představování jednotlivých států. Jenomže ne! Učitelky Bára a Šárka a milý Smržováček všem připravily dárek. Děti z různých „států“ se seběhly před tribunu, postavily se do řady a zazpívaly Olympijskou. Vůbec se nebály a zpívaly jako o život. Povedl se jim krásný text, ze kterého si pamatuji hlavně refrén – „Kde člověk všude žije a jaký to tam asi je...“ a pak závěrečnou sloku: „Vždyť je jedno, kde člověk žije, hlavně že mu dobře je.“ Tak to bylo překvapení letošní olympiády a bylo moc milé. A také trochu symbolické – zpívali zástupci všech států svorně a bez hádek.
Potom začaly jednotlivé státy svou „prezentaci“, všechny měly originální dresy, Švédi dokonce předvedli variace na písně známé skupiny ABBA, Alžířanky se uctivě klaněly, Brazílie předvedla bujaré tance – zkrátka obdivuhodná přehlídka nápadů. Před závěrečným pokřikem paní ředitelka poděkovala a ocenila nejen děti a jejich učitele a učitelky, ale také několik obětavých maminek, které s přípravou kostýmů pomáhaly. To ocenění bylo velmi zasloužené. Blahopřeji všem vítězům, kteří a které na závěrečném večeru ve čtvrtek obdrželi medaile a dárky, přeji všem – a nejen vítězům – mnoho úspěchů v dalším sportovním zápolení a věřím, že píši za všechny, kdo olympiádě přihlíželi.
2. třída Řecko
5. třída Švédsko
7. třída Čína
3. třída Mexiko
6. A třída Alžírsko
8. třída Thajsko
4. třída Čechy
6. B třída Finsko
9. třída Brazílie
Každá školní olympiáda ve Smržovce je podobná a současně jiná. To se potvrdilo i letos, kdy jsme my, dychtivé davy seděly a čekaly kolem kluzáku, tedy na smržovském olympijském stadionu na příchod reprezentantů různých států v pondělí 15. čer vna. Nejpr ve k nám dolehl halas pochodujících družstev, pak jedno za druhým nastoupilo za zvuků olympijských fanfár, paní ředi-
VK
1. třída Holandsko
8
Smržovský zpravodaj
srpen 2009
pro každého něco Soutěžní body z červencového kola vám budou přičteny v příštím čísle. Správné odpovědi z červencového i srpnového kola můžete do redakce posílat do 17. srpna.
Květinky a bylinky tety Lucinky
Kdo hledá, najde
Na srpen j s e m vybrala rostlinu pro zdejší oblast typickou – mochnu nátržník (Potentilla erecta). Ta na obrázku pochází z louky kousek za smržovským viaduktem. Její zlatožluté kvítky se přehlédnout nedají. Jak jsem se dočetla – název je odvozený z latinského potens = mocný. A plným právem! Přestože je mochen kolem dvaceti druhů, pro účely farmacie se používá zejména ta výše uvedená a dále mochna husí (Potentilla anserina), která má na první pohled zcela odlišné listy i květy (pět korunních lístků).
Poznáte i tentokrát, na základě předložených fotografií ze současnosti, kde ten který objekt najdete? Tentokrát jsou ve hře 3 body. Náš zájmový prostor je vymezen ulicemi Jiřetínská, Klášterní a Okružní. Uveďte prosím ulici a číslo popisné domu, na kterém najdete to, co vidíte.
1
2
Průběžné pořadí: Petr Rolenec Rudolf Sedlák Eduard Rysner Anna Dumková Jana Jakouběová Drahomíra Hásková Jiří Brabec Milan Duštíra Honza Hujer Emil Kasal
16 bodů 16 bodů 3 body 6 bodů 16 bodů 16 bodů 16 bodů 15 bodů 16 bodů 3 body
IH, foto: J. Kašparová
3
Malování v Parkhotelu v Den dětí
Jsou součástí oficiálních čajovin, kde se využívá jednak jejich účinku antibakteriálního – díky obsahu tříslovin, takže pomáhají např. proti průjmům, úplavicím, dále i při krvácení různého druhu (i střevního a žaludečního). Ve formě tinktury se používají v dutině ústní, také jako kloktadlo při zánětech hrdla. Odvar je vhodný vnějšně při kloubním revmatismu na obklady.
Dušan Vodička
Vojtěch Kobr
Evička Svobodová
Adam Massalema
Čeká nás teď nejkrásnější čas, kvete, co jméno má, tak vám všem přeji, abyste si našli alespoň chvilku a potěšili se tou krásou barev a tvarů i vůní. Ing. Lucie Holasová srpen 2009
Smržovský zpravodaj
9
pro každého něco
Malé Arboretum Černá Studnice stům návštěvníkům, pro něž sloužily společenské místnosti, pokoje pro hosty, ubytovna, garáže či ustájení pro koně. Dnes jsou původní prostory bohužel nepoužitelné a oprava již není možná, neboť jsou staticky narušené základy. Do budoucna patrně čeká část těchto prostor demolice. V bezprostřední blízkosti dnešní rozhledny, kolem původní kamenné vyhlídky, je nově otevřené „Malé Arboretum Černá Studnice“. Původní botanická zahrada „Květena vlasti“ vznikla v roce 1925. Během 2. světové války a po rozpadu Horského spolku pro Jablonec nad Nisou zahrada zpustla. S obnovou začaly Lesy České republiky, s. p. v rámci Programu 2000 už v roce 2001 a 19. června 2009 bylo Malé Arboretum Černá Studnice slavnostně otevřeno. V současné době si můžete v malé botanické zahradě prohlédnout jedenadvacet druhů dřevin, které budou postupně doplňovány o nové. Velkým problémem této neobydlené lokality je vandalismus a kriminalita. Věřím, že nejvyšší bod Černostudničního hřebenu bude nadále lákat jen ukázněné návštěvníky, kteří si budou vážit úsilí místního revírníka Pavla Poláka, jenž se o vznik arboreta zasadil.
Foto: archiv Rozhledna s. r. o. Černá studnice – šestadvacet metrů vysoká kamenná rozhledna a s ní sousedící stylová chata byly slavnostně otevřeny 14. srpna 1905. Příští rok bude tedy slavit 105. narozeniny. Posledních patnáct let nejen její provoz, ale i údržbu zajišťuje Rozhledna s. r. o. Praha se třemi celoročními a osmi sezónními zaměstnanci. Vlastnit rozhlednu přitom není vůbec žádná legrace. Sto let stará stavba potřebuje neustále nějakou rekonstrukci, ať je to střecha, schodiště, přespárování nebo zabezpečení. Je velmi důležité, aby rozhledna vyhovovala bezpečnostním nařízením. Na vstupném se nevybere tolik peněz, aby mohla být „soběstačná“. Největším kamenem úrazu jsou přístupové cesty a to zejména v zimě. Mnozí z vás si určitě vzpomenou na léta nedávno minulá, kdy ještě fungovala restaurace v původním objektu. Konaly se zde zábavy, svatby… Svého času poskytovala místo u stolu až osmi Slavnostní otevření arboreta
10
Smržovský zpravodaj
PerKa Foto: I. Hujerová
Při otevření arboreta zasazovali žáci smržovské základní školy mladé dřeviny
srpen 2009
pro každého něco
Kříže ve Smržovce Podle soupisu křížů, kapliček, zvoniček a ostatních drobných sakrálních památek, který sestavil v letech 1947– 1948 tehdejší farář Johann Wendler, se nacházelo ve Smržovce celkem 19 křížů, několik soch, kaplička a zvoničky.
Foto: J. Kašparová Všechny tyto památky byly postaveny začátkem 19. století na různých často výrazně situovaných místech – u studánek, balvanů, na rozcestí, u zajímavých stromů, také na památku nějaké smutné události nebo naopak na poděkování či s prosbou o pomoc. Ne všechny tyto objekty zůstaly do dnešní doby zachovány v původní podobě, z většiny zbyla jen torza nebo úplně zmizely. S Ing. Jarmilou Kašparovou z MěÚ Smržovka jsme provedly soupis křížů a po zjištění jejich stavu bylo rozhodnuto, že se pokusíme opravit první čtyři, a to s pomocí různých grantů. Kříž na rozhraní ulic Hornoveské, Tyršovy a Školní Tento kříž byl nazván Školní podle polohy umístění, to jest v blízkosti základní školy. Byl postaven pod vysokou lípou, (nyní je to památný strom), na parcele č. 3128 příslušné k domu č. p. 147, jehož majitelem byla ještě v roce 1836 rodina Kaulfussova. V citovaných podkladech není uveden důvod, proč uložil majitel pozemku p. Kaulfuss postavení tohoto kříže. Snad na připomínku kolemjdoucím, že již zemřel (nápis Dokonáno jest), nebo varování školním dětem, nebo jako srpen 2009
místo pro možnost darování almužny – to se dnes již nedozvíme. Dle zápisu v první smržovské pozemkové knize pol. č. III. 778 se jednalo o splnění ustanovení závěti pana Kaulfusse, zemřelého v r. 1819, které znělo: „Dále je nutno postavit v zatáčce železný kříž s kasičkou na almužny.“ Prostředky na postavení kříže měly být dány k dispozici během šesti měsíců. Kříž byl postaven v r. 1824 s povinností pro každého dalšího majitele pozemku kříž udržovat a opravovat. Pozemek přešel v r. 1855 na nového majitele pana Josefa Goernera. V současné době se kříž nachází na volné cestě. Původní vzhled kříže: do žulového podstavce byl ukotven ozdobný litinový kříž, bez těla Krista, s kulatou plechovou tabulkou s nápisem: „Es ist vollbracht“. V dolní části kříže byla připevněna lampa. Na soklu uprostřed byl vyryt velkými písmeny nápis: „Renoviert im Jahre 1919 Anton Vecka“ (pozn. řezník). Na dolní části, na soklu uvedeno „J. 1824“. Dle fotografie z roku 1948 se na kříži již nenacházela pokladnička na almužny,
tedy zřejmě byla odstraněna dříve. V roce 2002 zbyl pouze žulový podstavec bez kříže i bez lampy, vrchní ozdobná část byla porušena, spodní podstavec se působením kořenů stromu rozestupoval, nápisy byly nezřetelné. V témže roce byl na náklady města vztyčen na podstavci železný kříž, který daroval pan Patterman ze Smržovky. Nejednalo se o původní kříž ani o podobný tvar. Konečná oprava kříže byla provedena v r. 2006–2007 po získání grantu od Libereckého kraje a za přispění města Smržovky a Par tnerského spolku Smržovka. Horní ozdobný žulový věnec byl opraven, spodní část byla rozebrána a znovu umístěna mimo kořeny, celý podstavec mechanicky očištěn a naimpregnován. Kříž byl vyměněn za vhodnější, který dodal P. Michal, a opatřen novým nátěrem. Veškeré práce provedla firma Rostislav Dvořák, kameník, Nová Ves nad Nisou. V roce 2009 vyrobila a připevnila firma Ivo Stránský, kameník, Alšovice desku s příslušnými nápisy. Podle výše citovaného soupisu zpracovala Věra Koulová
Říkala babička Říkala babička, že nemá ráda, když se často mění vláda, vláda má vládnout a né se hádat, když někdo selže – hlavy mají padat. Říkala babička, kdo chce vládnout – oblečen má být vkusně, ve vládě i v soukromí chovat se má slušně, za oblečení a zahraniční cesty se platí účet drahý, měl by zemi reprezentovat a né se bavit nahý. Říkala babička, že i jiné státy mají své Rathy a Macky, pro které není problém při jednáních rozdávat facky, že se ale nemusíme stále po jiných opičit a s neslušnými politiky můžeme řádně zatočit. Říkala babička, že když soudy nemají sílu soudit, nechají zloděje krást a v ulicích žebráky loudit, že když hajlujícím mladíkům zajišťují ochranu ostří hoši, tak by bylo dobré jako dříve ve Vltavě je smočit v koši. Říkala babička, že pozorně sledovala v naší zemi politické dění, že v autobusech, tramvajích pro staré už místa není, že radostí je málo, že země kulhá – snad špatně se točí, pohlédla k nebi – pokřižovala se a zavřela oči – už navždy. -olkrSmržovský zpravodaj
11
pro každého něco
Páter Michal Podzimek se loučí Uplynulo již deset let od podzimu 2009, kdy na smržovskou faru při kostelu sv. Archanděla Michaela přišel nový devětadvacetiletý římsko-katolický farář Michal Podzimek. S velkým potěšením jsme ho přivítali, původně totiž měla zůstat fara neobsazena. V prvním rozhovoru z října téhož roku jsme se dozvěděli ledacos o jeho nelehké cestě ke studiu na Teologické fakultě Univerzity Karlovy a o dalším působení po vysvěcení ve Varnsdorfu, Chomutově a v Mladé Boleslavi. Takže jsme měli faráře a páter Michal nastoupil plný elánu a plánů do příštích let. Jeho úkol byl nelehký. Tehdy pod smržovskou farnost patřily též kostely v Albrechticích, Lučanech, Josefově Dole, Horním Maxově a v Nové Vsi, čímž se samozřejmě mínila hlavně péče o tamnější římskokatolickou komunitu, v druhé řadě pak též o samotné stavby – kostely. V průběhu deseti let se ledacos změnilo, a protože P. Michal odchází na nové působiště v Liberci, požádali jsme ho o pár slov. Pane faráři, deset let je dosti dlouhá doba, jistě se mnohé ve vašem životě změnilo, možná se i názory vytříbily, můžete k tomu čtenářům něco říci? Deset let života ve Smržovce a v Tanvaldu byla především velmi zajímavá životní zkušenost a jakýsi přechod od mé mladické naivity snad ke zralému pohledu na život. Smržovskou faru i vyhořelý kostel jsem však znal již z dětství, a tak jsem věděl, do čeho mne biskup – tehdy v roce 1999 to byl biskup dr. Josef Koukl – posílá. Měl jsem tehdy v polském Lublinu rozstudovaný doktorát z církevního práva, který mi pak Ministerstvo školství ČR uznalo pro jeho kvalitu jako velký doktorát teologie. Takže pr vní rok mého pobytu ve Smržovce byl plný studia a opravy interiéru fary po mém předchůdci. V roce 2002 se spojil farní obvod Smržovky a Tanvaldu, a tak jsem se přestěhoval na tanvaldskou faru. Přibližně v té době jsem začal pracovat jako notář a posléze jako soudce u Interdiecézního soudu na Pražském hradě, kde pracuji dodnes a tato služba mi zabírá také velmi 12
mnoho času. Od února 2005 jsem také začal přednášet na Fakultě pedagogické v Liberci. Za tu dobu došlo ke změnám i v naší farnosti, třeba zrušení fary ve Smržovce, můžete prosím podat vysvětlení? S pojením d vou fa r ních obvod ů, z nichž každý měl původně tři farnosti, došlo i k jakémusi trvalému opuštění fary ve Smržovce tak, jako byla v minulých desetiletích opuštěna trvale fara v Lučanech, Albrechticích apod. Je to dáno přirozeným vývojem stavu církví, římskokatolickou nev yjímaje. Je také pravda, že za císařovny Marie Terezie bylo nařízeno reformními dekrety, aby byly její země pokryty hustou sítí far. Ovšem tehdy úkol faráře byl především administrativní. Farář byl obecním či městským matrikářem. Postupně, především ve 20. století, však tato povinnost přešla na civilní obecní a městské úřady, proto již není potřeba, aby faráři seděli v každé obci. Navíc ateizací tohoto prostoru, zvláště po odsunu původních obyvatel, ani není možné zajistit do každé obce vlastního kněze. Co se týče přechodu jednotlivých farností pod jiné farní obvody (např. Lučany nad Nisou či Nová Ves nad Nisou pod Jablonec), to jsou také přirozené změny, které si řídí biskup či jeho pomocníci podle potřeb. Když jsem se tedy s kanceláří přesunul do Tanvaldu, staly se Lučany natolik vzdálené, že Jablonec byl pro administraci Lučan najednou výhodnější. Po jmenování farářem u nás jste měl jistě určité představy a plány. Podařilo se vše? Mé představ y a plány byly vcelku skromné. Mým prokletím však je, že se nedovedu dívat na ošklivé či chátrající věci. Proto, ačkoliv jsem často ani nechtěl, jsem se musel věnovat zušlechťování věcí, které mi byly svěřeny. Některé jsem opravoval vlastníma rukama jako kompenzaci za intelektuální a sedavé zaměstnání na univerzitě či u soudu. Takto jsem například postavil vlastníma rukama zídku před kostelem ve Smržovce, nebo udělal hodně oprav v okolí far, či kapli v tanvaldském kostele. Zbytek oprav byl záležitostí jednání Smržovský zpravodaj
a shánění peněz od institucí či mých osobních přátel. Myslím si a doufám, přes všechny neúspěchy, při pohledu na kostely dnes, dobré dílo se časem pochválí samo. Velmi jste se věnoval zajištění oprav našeho kostela. Jste spokojen s výsledkem? A opět – co v ostatních kostelech? Ano, to je sociologický pozůstatek, především z komunistického režimu, když se kvalita faráře hodnotí podle toho, jak opravuje kostely. Dokonce jsem i poznal na mnoha lidech ze státní správy (památkáři apod.), že pro faráře nevidí ani jiný smysl jeho existence. Avšak abych odpověděl na vaši otázku alespoň výčtem: myslím, že kostel ve Smržovce je zachráněný a pokud moji nástupci seženou od státu peníze na podlahu a dokončení restaurátorských prací, bude to zcela bezproblémové, nemusí se již spěchat. Největším úspěchem byla celková generální rekonstrukce kostela v Horním Maxově. Také fara v Tanvaldu je opravená pro účely farností a na ostatní kostely jsem dal s pomocí mnoha lidí alespoň nové fasády či zajistil střechy. Kromě toho ale bylo třeba řešit ještě jiné, drobnější a méně viditelné věci, takže jsem se nenudil. Jsem také rád, že ještě na poslední chvíli mého působení se podařilo dokončit výměnu havarijního přívodu elektriky do smržovského kostela a opravu zákristie jakožto kaple. Je škoda, že se okolo kostela tolik krade a nedají se vrátit okapy a svody na kostel. Věřím, že pokud město (jak jsem četl v některém z minulých zpravodajů) nechá kostel nasvítit, bude nebezpečí krádeží menší a alespoň na zákristii bude můj nástupce moci dát nějaké okapy. Máte rád hudbu, provozujete ji aktivně spolu s přáteli z řad kněží? Máte čas i na sport, o kterém jste mluvil? Hudba byla moje první láska. Věnuji se jí jak pasivně tím, že stále něco zajímavého poslouchám a také, jak někteří občané Smržovky ví, trochu hraji na dechové nástroje. I když v posledních dvou letech jsem byl spíše přetíženým člověkem a muziku jsem velmi zanedbával, věřím, srpen 2009
pro každého něco
že nyní začíná pro mne v Liberci opět doba oprášení fléten, trumpet apod. Hudba je velmi relaxační a dechová hudba je i tak trochu sportem. Když jsem trpěl astmatickými potížemi, hra na vysokotlaké nástroje (šalmaje apod.) mi velmi pomáhala. Z jiných sportů miluji všechno, co se týká vody. Proto také občas mizím ke středozemnímu moři – v Itálii i Španělsku mám své přátele, kteří nemají k potápění či plavání v moři daleko. Ještě k té hudbě; je to jistě zásluhou místního varhaníka, pana Hanse Laua, který bydlí u fary. Díky jeho aktivnímu muzicírování jsme se dali v prvních letech mého pobytu zde dohromady, a tak jsem se trochu více donutil hrát. Udělali jsme sice velmi málo společných koncertů, ale jsou to milé vzpomínky. Jinak jsem několik prázdninových týdnů trávil se svým profesionálním hudebním kolegou knězem P. Jaroslavem Konečným. Ten také několikrát navštívil místní kostel i s jinými interprety, naposled vloni na podzim. Můžete nám trochu přiblížit vaše nové působení v Liberci na technické univerzitě i v oblasti kněžské služby? Ano, mému působení jakožto odborného asistenta s vědeckou hodností na katedře filozofie Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci se mnoho lidí diví. Jednak to nejde na rozum těm, kteří mají vůči církvi předsudky, ale také uvnitř církve mají někteří okolo mé osoby otázky. Faktem ale je, že jsem se přihlásil na řádný konkurz na místo přednášejícího filozofii a etiku, a byl jsem přijat. První léta jsem učil především religionistiku, kterou jsem suploval a za docenta, který byl v té době děkanem fakulty. V posledních dvou letech se však věnuji právě filozofii a etice. Kromě toho také učím latinu a sociologii. Vloni jsem se stal vedoucím oddělení Filozofie humanitních věd a zástupcem vedoucího katedry, takže práce i odpovědností přibylo. To je také důvod, proč jsem se již před časem přestěhoval provizorně do Liberce a administroval opravy kostelů ve Smržovce a okolí „na dálku“. Od příštího akademického roku budu také vyučovat dějiny středověké filozofie. Myslím, že některé z vašich slečen či srpen 2009
učitelek v místních školách jsem také vyučoval. Vy odcházíte, my ve Smržovce zůstáváme, a tak nás zajímá další osud tanvaldské farnosti i samozřejmě našeho kostela. Páter Ajchler zůstává, bude zde sám? Nenazý val bych další budoucnost nějakým osudem. Všechno, co se v naší společnosti děje, má svůj přirozený vývoj. Ve chvíli, kdy jsem nastoupil na plný úvazek do Liberce (před dvěma lety) bylo jasné, že budu muset odtud odejít, protože mé povinnosti jsou nad síly jednoho člověka. Proto jsem si vyžádal od biskupství po dlouhých jednáních kaplana (pomocného kněze), který zde již všechno zná a ví, do čeho jde. P. Mgr. Pavel Ajchler, kterému jistě také nabídnete prostor ve vašem zpravodaji, zde tedy působí již třetí rok a postupně jsem ho se vším seznámil. Je tedy přirozené, že celý tanvaldský farní obvod, kam patří i Smržovka, převezme právě on. Biskupství litoměřické již v roce 2002 dlouhodobě pronajalo místní opuštěnou faru mým rodičům, takže co se týče mé osoby, do Smržovky se mám kam vracet. A protože je zde krásný kraj a příroda, budu se sem vracet na návštěvu rád. Jaké má P. Pavel Ajchler další plány nevím, ale jistě nebude ničit nic z toho, co jsem tady vybudoval. Navíc je zde zájem ze strany města Smržovky opravovat dál kostel a aktivně pomáhat – jako dosud – při administraci dotací, takže věřím, že se nic zásadního nezmění. Ještě bych ale chtěl říci k otázce přítomnosti církve ve Smržovce a okolí tolik, že přítomnost kněze v Tanvaldu je samo o sobě malým zázrakem. Litoměřická diecéze, která je na tom ze všech českých a moravských diecézí personálně nejhůře, šetří každým žijícím a pracujícím knězem. Proto již málokde je tolik kněží na tak malém prostoru (Příchovice, Tanvald, dva kněží v Jablonci, dva na Železnobrodsku atd.). Časem se i toto bude měnit, takže bych byl opravdu rád, abyste si každého dosud působícího kněze vážili především jako člověka. Chcete prosím uvést něco na závěr? Na úplný z ávěr snad rozloučení Smržovský zpravodaj
a poděkování. Protože lidí, kteří mi zde pomáhali, není mnoho, snad si je mohu i dovolit vyjmenovat. Především chci poděkovat svým rodičům, dále již zmíněnému panu Lauovi a jeho milé paní, dále současnému panu starostovi, který mi prokazoval sympatie a přízeň již v době, kdy byl tajemníkem městského úřadu, dále paní Kašparové a Hladíkové, slečně Faltinkové a panu Šípkovi ze stavebního odboru, kteří se mnohdy nadstandardně podíleli na přípravě různých „papírů“ okolo dotací, oprav kostela či kácení nadbytečných stromů. Také chci poděkovat paní Věře Koulové a celému jejímu kroužku obětavců ve spolku o. s. Michael. V neposlední řadě chci poděkovat řemeslníkům klempířům Rydvalov ým, zedníkům a natěračům Kolářov ým a Rudovi Čarnému. Také budu mile vzpomínat a nějaký čas ještě navštěvovat milého přítele pana doktora Drobníka a jeho sympatickou sestru v ordinaci. Pokud jsem na někoho zapomněl, pak mi jistě odpustí, a buďte všichni s Pánem Bohem. Děkujeme vám, pane faráři, za odpovědi a vlastně i za celých deset let, které jste mezi námi strávil. Zejména první tři roky byla posezení s vámi při agape velmi poučná i příjemná. Děkujeme také za všechnu energii, kterou jste věnoval opravě kostela sv. Archanděla Michaela a který díky vaší trpělivosti a vyjednávání a shánění finančních prostředků zase vypadá jako kostel. P.S.: Tento rozhovor vychází v srpnovém čísle SZ, tedy již dva měsíce po odchodu P. Michala Podzimka. Rozhovor s P. Pavlem Ajchlerem, nyní naším farářem, uvedeme v některém z příštích čísel. Přejeme vám Boží požehnání na všech cestách, které vás čekají, hodně zdraví a pevné nervy. Věra Koulová S páterem Michalem Podzimkem se můžete setkat pravidelně každou neděli v 18 hodin v kostele Nalezení svatého kříže v centru Liberce. 13
pro každého něco
Svatební čas často patří létu Svatba – je to přežitek? Stále častěji se objevují statistické informace, že asi ano. Ti, kdož si dají manželský slib, jsou válcováni těmi, kteří se rozhodli pro volný svazek. Jak si stojí Smržovka ve vztahu k svatebním obřadům? Odehrává se zde hodně svateb? Málo? Přicházejí místní, nebo více přespolní? Dodržují se zvyklosti a tradice? Smržovská obřadní síň se nachází v Zámečku. V současné době probíhají stavební úpravy související s vybudováním bezbariérového přístupu, tudíž se zde během letošního léta svatby nekonají. Nic není ztraceno, vdavek a ženitby chtivé občany možná uspokojí náhradní místa. Záleží na domluvě a na představě snoubenců. Zdá se ale, že Smržovka
Láskyplný pohled z roku 1924 má povícero atraktivních prostranství, kde se už v minulosti ozvalo souhlasné prohlášení ano. Oddávalo se už dvakrát před kostelem sv. Archanděla Michaela, na zahradě u domu v ulici Jana Švermy, u Myslivecké chalupy, v lesoparku u Parkhotelu, několikrát na samém vrcholku rozhledny Černá studnice, na Mariánské hoře, u jiřetínského hřbitova, v galerii Béčka a také na viaduktu ve speciálně vypraveném vlaku, kde musel obřad klapnout přesně na minutu podle jízdního řádu, aby nedošlo ke srážce. 14
Ještě před rokem 2006 spadaly pod smržovskou matriku Lučany nad Nisou a Josefův Důl. V té době byla samozřejmě oblíbeným oddávacím místem rozhledna Bramberk, nebo se svátečně jednou úřadovalo také na zahradě v Horním Maxově vedle chalupy Paroubkových, ale to v době, kdy ještě nebyla tato rodina zdaleka známá. Vrátím se ale do Smržovky, do galerie Béčka. Majitel, pan Hejral nabídl, že v době stavebních úprav Zámečku, můžou zájemci využít prostor galerie jako obřadní síň. Ostatně i on sám si tam roli ženicha vyzkoušel. Smržovská obřadní síň bývala v budově městského úřadu, v roce 1993 se přestěhovala do prvního patra Zámečku kvůli rekonstrukci úřadu a už tam zůstala, jen s tím rozdílem, že se po pár letech přesunula do přízemí a tato místnost byla celá uzpůsobena prakticky jenom k obřadům, což předtím nebylo, v patře se konaly nejen svatby, ale i jiné kulturní a společenské akce. Jaké páry se ve Smržovce berou? Kolik jich je? V roce 1998 si řeklo ve Smržovce ano 42 dvojic, o deset let později, v roce 2008 jich bylo o sedm méně, tedy 35 párů snoubenců. V loňském roce převažovaly sňatky ročníků narozených v sedmdesátých letech, doháněly je ty z let padesátých, nejmladší byly z osmdesátého pátého roku. Do manželství se u nás příliš „nehrnuli“ lidé narození v šedesátých letech a ani ti, co se pochopitelně narodili ve válce a před válkou. Přibý vá věkový rozdíl mezi manžely. Berou se starší pánové a mladší slečny, několik ženichů bylo o šestnáct sedmnáct let starších než nevěsta, ale také už není úplně neobvyklé, že se pro manželství rozhodnou starší žena a mladší muž. Smržovští občané ve svém bydlišti obřad mívají, ale více žadatelů o sňatek přichází odjinud. V loňském roce zde vstoupily do manželství tři ryze smržovské páry, sedm dvojic bylo napůl smržovských a ve dvou párech byl jeden, co zde prožil dětství. Ve Smržovce je minimálně jednou za rok sezdán pár cizích státních příslušníků, nebo je z ciziny alespoň jeden ze dvojice. V České republice už našlo svoje místo i registrované partnerství, to se ale ve Smržovce nedá uzavřít, k tomu jsou oprávněny pouze matriky krajských měst, Smržovce je tedy nejblíže liberecSmržovský zpravodaj
ký magistrát. Pro srovnání bude možná zajímavá informace, že podobný počet svateb se uzavře během roku i v Desné a Velkých Hamrech, což jsou nám velikostí podobná města. Jak vlastně svatbu, lidově veselku, z hlediska ženy vdavky a z pohledu muže ženitbu, definovat? Svatba je událost vstupu do manželského stavu, která je složena z obřadů a zvyklostí. Mnoho z těchto zvyklostí pochází z židovské svatby. Jak je tomu ve Smržovce? Co svatebčané a jejich hosté provádějí kolem svatby? Jsou svatební zvyky zase v módě? Mnoho svatebních zvyků nám připadá vtipných a originálních, ale ony některé už pocházejí z pohanské doby a v historii měly svůj hluboký smysl a byly brány naprosto vážně. Četnější jsou menší svatby do dvaceti lidí, do obřadní síně se možná padesát lidí vejde, ale to už je opravdu stísněný dav. Ideální počet pro smržovskou obřadní síň je asi tak třicet hostů. V oblečení se dodržuje tradice, mladé nevěsty bývají v klasických bílých šatech, často z půjčovny, protože některé modely se opakují, ženiši ctí oblek, ale už ne přísnou klasiku, mívají různé barvy, proužek, někdy i bílý oblek. Starší nevěsty volí kostýmek v různých bar vách. Civilní svatby se také občas objeví, snoubenci přijdou většinou jen se svědky, běžně oblečení a třeba s kytičkou z polního kvítí. S úby tkem průmyslu ve městě chybí i tak zvaní čumilové. Lidé z fabrik se dříve chodili dívat na svatby, které bývaly každý týden. Známí svatebčanů připravovali různé nástrahy a srandičky, většinou směřované ženichovi. Úplně vymizelo zadrhování, nebo také zatahování, kdy kamarádi ženichovi bránili v příjezdu k obřadnímu místu, ten se musel vyplatit lahví něčeho ostřejšího. Ženichovi se dávala na nohu koule, kterou pak musel přepilovat. V tomto směru jsou poctiví hasiči, ti dodržují partu i zvyky. V poslední době se velmi rozmohl zvyk házení rýže, což je důležitý zvyk z hlediska dopřání hojného počtu potomků manželům, leč paní uklízečka mu příliš nakloněna není. Co se týká inklinace k datům, není tady nějaký problém. Pokud je zajímavé číslo v kalendáři, například 7. 7. 2007, tak se konají nejvíce čtyři svatby. 8. 8. 2008 se ve Smržovce uskutečnily svatby dvě. Obřasrpen 2009
pro každého něco
dy se konají většinou v sobotu, někdy v pátek. Jiné dny jsou výjimkou, to třeba chtějí snoubenci ctít datum svého seznámení, nebo mají narozeniny. V poslední době je Smržovka stále více oblíbeným svatebním místem pro rekreanty, právě chaloupka v Jizerských horách a pěkné letní počasí jsou příslibem povedeného svatebního dne. A jaká by to byla svatba, kdyby nepřišla i veselá historka z obřadní síně. Úsměvné příhody potvrzují stále větší nástup domácích mazlíčků do role právoplatného a rozhodování hodného člena rodiny. Jednou se stalo, že snoubenci měli přání, aby jejich pejsek donesl prstýnky na obojku, to se stalo. Jiní snoubenci zase své ano pronášeli se svým čtyřnohým kamarádem – ženich řekl ano a pes štěkl, nevěsta pravila ano, pejsek opět štěkl. Snoubenci myslí i na své děti, místo paní matrikářky podávaly prstýnky svým rodičům dcerky a je jedno, jestli jim je pět, deset nebo patnáct let. Děti snoubenců se vlastně stále více zapojují do svatebního obřadu, protože se často stává, že na svět nejprve přijde potomek, ne-li potomci, pak teprve následuje svatba. Svatební téma je široké a ve Smržovce mají svatby tradici, kdybyste do toho chtěli ještě rychle „prásknout“, poradím vám jedním starým doporučujícím zvykem: Když se v září oženíš či vdáš, bohatství zaručeno máš! V současné krizi to je rada nad zlato. A když ještě po skončení obřadu matrikářka Radka Štefanová zavelí neodolatelně: „Á pravou nohou vykročit!“, je štěstí zaručeno. Ještě důležité skutečnosti o tom, jak se vdát a oženit: Co se vyplňuje, kde se žádost podává, kolik zaplatíte, kdo se o vás úředně postará a kdo vás ve Smržovce oddá. Matrikářk y : Miroslava L edeck á a Radomíra Štefanová (483 369 328, 483 369 327). Oddávající pověření zastupitelstvem města: starosta Mgr. Marek Hotovec, Bc. Vladimír Kahánek, Ing. Tomáš Krams, Bc. Lucie Spálenská a Inka Urbanová. Základem k uzavření manželství je dotazník, který obdrží snoubenci na každé matrice, nebo si ho mohou vytisknout, je umístěn i na internetových stránkách srpen 2009
města – www.smrzovka.cz. Svatbu je potřeba vyřizovat minimálně s měsíčním předstihem. Koná-li se v obřadní síni a ve dnech, které jsou radou města určeny k uzavření manželství, což je pátek v sudém týdnu a sobota v lichém, je svatba bez poplatku, pokud jiný den a na jiném místě, stojí tisíc korun.
odvede k oltáři ženicha a nevěstu, následoval ženich a starosvat, dále svobodné páry a zástup ukončovali ženatí a vdané. Při obřadu klečeli ženich s nevěstou velmi blízko sebe, aby se nedostalo mezi ně něco zlého. Pokud se nevěstě podařilo přikleknout ženichovi šos kabátu, dostala ho pod pantofel, a také mu uštědřit malý šťou chanec, měl bý t ženich v manželství poslušný. U oltáře byly postaveny svíce, na čí straně shořela dřív, z vě s tova l a dřívější úmrtí. Po obřadu následovala oféra, o b c h á ze n í oltáře a vybíBlahopřání k sňatku z roku 1927 rání peněz n a ko s te l, Regionální svatba očima historie, aby měli novomanželé ve společném čerpáno z knihy Ericha Huyera životě dostatek finančních prostředAus vergagener Zeit. ků. A jak vypadala svatební hostina? Velká svatba byla touhou každé nevěs- Svatebčané se shromáždili v hospodě, ty. Dlouho před svatbou byli příbuzní střílelo se z hmoždířů a flint na počest zváni, když se na nějakou příbuzenskou novomanželů. Hostina byla v podobě osobu zapomnělo, nikdy to dotyčná buď pivního večera, nebo svatebníneodpustila. O organizaci svatby se ho věnečku, či svatebního bálu. Stůl staral družba, někdy zvaný starosvat, byl postaven do pravého úhlu, nevěsta obstarával poz vánk y pro příbuzné, seděla v koutě. Co se jedlo? Nesměosm dní před obřadem oblékl sváteční la chybět novomanželská omáčka se šat a nasadil černý cylindr, aby obe- sedmi druhy koření, často se připravošel všechny pozvané a řekl jim, kde vala sladká polská s rozinkami. Jídlo se a kdy se bude svatba konat. Ve svatební nemuselo sníst všechno, protože hosté den přicházel ženich do domu nevěsty, si nosili s sebou prázdný hrnec a odnámusel dlouho klepat, všechny dveře šeli si ho plný domů. Po jídle družba byly zamčené a trvalo, než byly otevřeny rozdával dary, nevěsta musela nenápada ženich vpuštěn. Ženich s nevěstou pak ně uzmout peníz, aby bylo manželství požádali o požehnání rodiče, rozloučili šťastné. Samozřejmě přišli i muzikanti, se s nimi a všichni svatebčané pod tak- první tanec patřil svatebnímu páru, drutovkou družby směřovali do kostela. Sví- hý družičce a družbovi, pak už tancotilo-li na cestu slunce, manželství mělo vali a pili všichni. A pokud vše ve zdraví být šťastné, pršelo-li, značilo to, že bude přežili, scházeli se druhý den k obědu svazek obdarován mnoha dětmi. Při ces- v domě nevěsty, který uvařila její matka. tě do kostela se dávala přes cestu šňů- O svatební noci žádné informace Muzera, snoubenci se museli vykoupit malou um místní historie nezískalo, ale i tak jste mincí, kterou hodili do klobouku těch, se, doufám, poučili a pobavili. co zátaras drželi. Průvod v pořadí družičky s věnečkem na hlavě, za nimi ten, co Inka Urbanová Smržovský zpravodaj
15
pozvánka na výstavu
Ochutnávka z pohlednicové pokladnice pana Wienera Těšíme se na výstavu unikátních dobových pohlednic s názvem „To nejkrásnější z pohlednic Libereckého kraje“ pana Egona Wienera, kterou představí ve dnech 14.–28. 8. v rámci Muzea místní historie ve výstavní síni Zámečku. Egon Wiener je velmi společenský člověk s širokým kulturním povědomím a je radost si s ním popovídat. Zavítáteli na velmi poutavou výstavu, vymezte si dostatečný časový prostor, protože „pokec“ s panem Egonem stojí za to. Nyní malá ochutnávka na seznámení.
Po představení ve Smržovce poputují panely s pohlednicemi do Berlína, kde budou součástí expozice Libereckého kraje a před Vánocemi budou vystaveny v blízkém Turnově. Jaké zajímavé sběratelské kousky máte pro místní i turisty připravené? Každá z v ystavených pohlednic je zajímavá! Vás ale budou jistě zajímat především pohlednice z vašeho okolí. Mohu vám slíbit, že nebudete zklamáni. Právě ty patří mezi nejhezčí. Co ještě sbíráte a o co se zajímáte? Co sbírám? Všechno. To se ptáte toho pravého! Sbírání je droga. Já, ještě ke všemu, co sbírám, hledám legendu, a tak se pořád musím něco učit. Nejvíc dějepis, zeměpis, občanskou nauku, němčinu, politiku, slušné chování a taky tělocvik, protože jsem pořád v pohybu. No a když si občas dávám v pololetí vysvědčení, nejsou to samé jedničky. Často bývám po škole, protože u toho všeho sedím dlouho do noci. Co nám můžete o sobě prozradit? Sbírání je moje osobní curiculum vitae. Kromě toho občas publikuji v tisku. S mými názory se můžete seznámit i na mém blogu Egonovy pohledy (http://egonovypohledy.blogspot.com). Pokud zadáte mé jméno do prohlížeče Google, také najde pár odkazů, ale moje osmnáctiletá dcera to jako velký úspěch nehodnotí.
Pohled z roku 1919 Jak vaše putovní výstava vznikla a kde všude již byla představena? Výstava nejhezčích pohlednic z Libereckého kraje vznikla z podnětu předsedy Senátu ČR MUDr. Přemysla Sobotky. Ten mi nabídl možnost zahájit výstavu ve Valdštejnském paláci, tedy v sídle Senátu. Osobně převzal záštitu nad touto akcí a výstavu slavnostně otevřel 10. června 2008. Od té doby bylo možné výstavu zhlédnout na zámku Grabštejn, v ČSOB v Liberci, v Centru Babylon v Liberci, v Centru mezinárodní duchovní obnovy v Hejnicích, ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě, na výstavě Krajského úřadu Libereckého kraje v Praze. 16
Jste autorem publikací? Jakých? Pohlednice z mé sbírky najdete v různých knihách o starých časech a o historii pohlednic. Moc se těším na knížku, která by měla vyjít v tomto roce a měla by být o trochu jiném pohledu na ty staré lístky, spíše o legendách, které se k nim váží. S kým spolupracujete na různých projektech, kde mohou být vaše sběratelské kousky (pohledy) viděny? V podstatě neustále spolupracuji s tiskem i vydavateli různých knih, občas se ozve i majitel nějaké nemovitosti, že by rád rekonstruoval budovu v původním vzhledu, občas mne osloví nějaká instituce, která kompletuje svou historii. Smržovský zpravodaj
Je zajímavé, k čemu všemu lze staré pohlednice využít. Co připravujete nyní? Chtěl bych se pokusit o dramatizaci některých příběhů z chystané knížky. Nevím, zda se mi podaří tento obtížný útvar zvládnout, ale zkusit to rozhodně chci. Vidíte, kam až sběratelství vede?
Pohled z roku 1902 Musím zmínit i vaše dobré srdce a touto cestou poděkovat za exponáty, které jste věnoval našemu Muzeu místní historie. Týkají se i postavy Maxe Broda, můžete nám o něm něco říci a proč právě Max Brod a Smržovka? Jaképak dobré srdce! Já mám vysoký tlak a tak musím dělat vše, abych byl v cíli včas. Max Brod společně s Janem Masarykem udělal hodně pro svobodu naší země. A pro naši a vlastně i světovou literaturu třeba to, že nespálil literární pozůstalost svého přítele Franze Kafky. Zájem o Kafku přináší dnes naší republice takové peníze z turismu, že je to srovnatelné s příjmy za prodaná auta ze Škodovky. Max Brod byl velký humanista, Žid a Čech v jedné velké osobnosti. On sám se sice ve Smržovce nenarodil, ale jeho matka tu dost dlouho žila. Snažím se získat k její osobě nějaké bližší informace. To málo, co se mi podařilo zjistit, svědčí o tom, že nebyla právě tuctovou ženou a tak doufám, že se mi podaří zjistit i ve spolupráci s vámi víc. Všichni kolem vám mohou závidět, že taková osobnost jako Max Brod má své kořeny ve Smržovce. Jste například členem nějakého sběratelského sdružení? Máte nějaký sběratelský rekord? Ne, já už se nečlením. Žiju si po svém, kamarádů se nestraním, rád poradím. srpen 2009
pozvánka na výstavu
A sběratelský rekord? Víte, já nesbírám kvůli rekordům, takže to opravdu nesleduji. Jistě nějaký a možná i ne jediný mám, ale víc si cením toho, že jsem při sbírání našel svou přítelkyni Janu Franclíkovou, která je se mnou už hezkou řádku let. Jaký máte vztah ke Smržovce, potažmo k celému Libereckému kraji? Vztah ke Smržovce a Libereckému kraji? Jsem tu už několik generací doma.
Moji židovští, čeští a němečtí předci kolonizovali tyhle prostory a jsem přesvědčen, že líp si vybrat nemohli. Stopy po mých předcích nalézám na každém okolním hřbitově. Tedy až na ty, jejichž stopy vedou do Osvětimi... Jaké je vaše životní krédo, čím se v životě řídíte? Krédo, krédo – to bude helénismus, že? Jo to mám, chtěl bych to všechno špatné kolem přežít ve zdraví a být slušný k ostatním.
Smržovce přeji, aby vystoupila ze stínu a pěkně zhurta si dupla. Každé město nemá takovou novodobou tradici. Přihlašte se k lidem, kteří tu po 1. světové válce psali moderní dějiny, byť byli třeba i komunisty. Zaslouží si to jako vaši předci a zasloužíte si to vy, kteří tu dnes žijete. Je to váš dluh vůči nim. Moc děkuji za rozhovor, který určitě příjemně naladil k návštěvě zajímavé výstavy. Inka Urbanová
Co v učebnicích dějepisu nenajdete Léto je v plném proudu, možná máte i vy čas vyzkoušet nějaké kulinářské pokusy z kuchařské knihy z roku 1948. Tady je pár tipů:
Umělý med 1 kg práškového cukru se vaří s 3–5 g vína nebo citrónové šťáv y, s 1 dkg kuchyň. soli a s 5 g chlorkalcia ve třetině litru vody. (Chlorid vápenatý koupíme v lékárně nebo u materialisty.) Vše se svaří do hustého sirupu, který má příjemnou a lahodnou chuť a hodí se dobře k mazání na chléb i do různých pokrmů. Hlemýždi Pro 8 osob počítáme 30 hlemýžďů, které čistě opereme a vhodíme do slané vařící vody. Vaříme je tak dlouho, až se jejich tvrdá blána, kterou se hlemýždi na zimu v ulitě uzavírají, odvaří anebo puká, takže ji lze snadno odstraniti. Potom za horka hlemýždě vidličkou nebo špikovací jehlou z ulity vyndáme a hlemýždě pak vymneme v soli, aby se z nich odstranily všechen hlen a nečistota. Pak je vypereme ve vodě a dáme je dusit na rendlík s kouskem másla, celeru, petržele a 3–4 zrnky celého pepře pod pokličkou asi na 1 hodinu. Mezitím vyvaříme ulity ve slané vodě, propláchneme a postavíme tak, aby z nich vykapala voda. Na míse utřeme 14 dkg másla se sardelovou pastou, přidáme 1½ v mléce máčené housky, 2 natvrdo vařené žloutky, trochu ustrouhané cibulky a maličko pepře. Udušené hlemýždě rozsekáme, promícháme nádivkou a strouhanou žemlí. Ulity srpen 2009
vymažeme máslem, nalijeme do každé lžičku hovězí polévky nebo šťávy z dušených hlemýžďů, naplníme je vysoko do vršku nádivkou, navrchu tuto posypeme strouhanou houskou, pokapeme rozpáleným máslem a hlemýždě pečeme na vymaštěném kastrole nejdříve otvorem dolů, načež je obrátíme a rychle dopečeme do červena, celkem asi 15 minut. Podáváme je horké, ozdobené koláčky z citrónu. Ruský nápoj (kvas) 12 litrů vody se dá vařit, do ní se pak dají 3 citróny na koláčky nakrájené, 1 kg cukru a trochu kyseliny citrónové. Voda se nechá státi, až je vlažná, pak se přidají 3 dkg rozdrobených kvasnic
a nechá se to do druhého dne. Druhý den se vše opatrně procedí plátnem a nalije do připraveného soudku, přidá se něco hrozinek pro kvašení, soudek se dobře zazátkuje a dá do sklepa. Za týden je kvas dobrý, čím však je starší, tím je lepší. Vinná čokoláda Do ½ litru vody se dá 25 dkg čokolády, 10 dkg cukru, trocha vanilky, postaví se na plotnu, kvedlá se, až se vaří. Vaří se varem ¼ hodiny, pak se do ní přilije láhev bílého vína, znovu se povaří, nakonec se do ní zakloktají 4 žloutky. Tak mnoho úspěchů! Inka Urbanová
V srpnu má svátek Hana. I takové pohledy se posílaly pro potěšení. Smržovský zpravodaj
17
pozvánka na výstavu
Do vánoc jsme doma Asi se všichni shodneme, že válka patří mezi nejhorší zlo, které lidstvo trápí. Vybavíme si nedávné záběry z Jugoslávie nebo Čečny a samozřejmě vzpomínky na válečné zlo největší, Druhou světovou. Málokdo však dnes vzpomíná na válku, která se dotkla VŠECH českých rodin a domácností, na válku, kterou ex post nazvali Velkou, nebo Světovou. „Tak nám zabili Ferdinanda“, zní věta, s níž má dnes většina Čechů spojen začátek prvního světového válečného konfliktu. Když však nebudeme číst humoristické knížky a podíváme se do historických dokumentů, najdeme zde obrázek odlišný od domácnosti Josefa Švejka a paní Müllerové. Nadcházející válka nebyla zdaleka jen obávanou a odmítanou záležitostí – spíše naopak. Léta míru, který okolo přelomu století vládl, stejně jako neznalost nových technologií, které válku promění z rytířského řemesla v chladný průmysl smrti – to všechno přispělo k tomu, že lidé měli velmi zkreslené představy. A tak místo obav a protiválečných akcí naše města a vesnice zaplnilo spíše nadšení. I když je pravdou, že Češi byli ve své proválečné náladě umírněnější, než jiné národy Rakousko-Uherska, jakýsi „furor bellis“ se nevyhnul ani nám. Politici, veřejné osobnosti, společenské organizace i jednotlivci se předháněli v nadšení a podpoře války, která otevře cestu jak k politické spravedlnosti, tak k hmotné prosperitě. Vždyť to, co nás na Balkáně čeká, to nebude vlastně ani válka, jen taková procházka v parádních uniformách, plná dobrodružství a úspěchů na poli cti a slávy. Kdo by to nechtěl zažít? A „do Vánoc jsme doma!“. My dnes už víme o čtyřech letech hrůz na frontách celého světa, o chemických i biologických zbraních, o tyfu a dysenterii, které zabili více vojáků než šrapnely. Víme i o milionech civilistů, umírajících hladem, nemocemi a podvýživou mnohdy v horších podmínkách, než byly ty ve frontových lazaretech. Víme i o zlu totalit komunismu a fašismu, které vyrostly z této válečné bídy, aby si vyžádaly větší daň na životech, než všechna bojiště Velké války. Vraťme se ale na začátek. Prostřednictvím malé výstavy ve smržovském 18
Zámečku se vraťme do doby, kdy noviny píší o ultimatu Srbsku, kdy na sloupech kandelábrů čteme výzvu „Mým národům“ a kdy vojáci, okrášlení květinami a zelenými ratolestmi odcházejí za veselého zpěvu čackých písní. Rodiny, které je vyprovázejí, mají sice trochu obavy, ale jsou i plny hrdosti a očekávání. „No tak neplač, vždyť do Vánoc jsme doma.“ Na výstavě můžete vidět současné fotografie Mariana Majtana, které mapují pomníčky v našem blízkém okolí, vážící se k období Velké války.
ků války, někdy i z našeho okolí. Dopisy, fotografie nebo frontové výrobky vojáků.
Vyrábět dečky technikou tenerife prý vojáky uklidňovalo. Tuto vyrobil Václav Kraus z Valdic, který sloužil jako „lapiduch“. Jeho vnučka Líba Novotná dnes žije ve Velkých Hamrech. Přijďte nahlédnout do historie, která vůbec není vzdálená. U většiny z nich jsou přiloženy dobové pohlednice nebo fota, na nichž jsou zachyceny ve své dřívější podobě a návštěvník si tak může udělat svůj vlastní úsudek, jaký byl jejich osud na cestě časem. Uvidíte i součásti vojenské výzbroje a výstroje, tiskoviny a fotografie, ale i předměty související s denním životem obyčejných lidí v době 1. světové války. Velmi zajímavé jsou předměty a materiály zapůjčené z rodinných archívů, vážící se k osudům konkrétních účastní-
Výstava bude otevřena od 1. do 12. srpna, navštívit ji můžete po celou pracovní dobu kulturního střediska během týdne – v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a čtvrtek do 15 hodin, v pátek do 14 hodin, o víkendu pak od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin. Za pořádající kluby vojenské historie srdečně zvou David Merkl, Ivan Peschka
Smržovské akce v srpnu každý čtvrtek Bohoslužba Kostel sv. Archanděla Michaela od 18 hodin
pátek, sobota Diskotéka Kinoklub od 21 hodin. Více na www.kinoklub.eu.
sobota a neděle 15. a 16. 8. Letní slavnost Eurion 2009
Výstavy 1.–12. 8. Do vánoc jsme doma
pátek 14. 8.
14.–28. 8.
Hudební festival Eurion 2009 Od 17.30 hodin v Parkhotelu. Více na straně 23.
To nejkrásnější z pohlednic Libereckého kraje
Smržovský zpravodaj
srpen 2009
pozvánky
Siegried Weiss – „Inspirace lesem“ Po celé září bude ve smržovském kulturním středisku – Zámečku k vidění výstava fotografií jabloneckého autora Siegfrieda Weisse. Weissovy fotografie přírodních scenérií a horské krajiny vznikaly v posledních letech inspirované Knihou o lese (Das Buch vom Walde, 1928) josefodolského spisovatele Gustava Leutelta, která představuje soubor krátkých krajinářských a přírodních skic poetického vyznění založených na lyrických impresích. Jabloneckého rodáka Siegfrieda Weisse (*1933) netřeba milovníkům Jizerských hor a krajinářské fotografie představovat, poprvé na svou tvorbu v ýznamně upozornil jako spoluautor (s Wolfgangem Ginzelem a Lubomírem Václavkem) jedinečné publikace Jizerské ticho vydané v roce 1978. Od té doby vedle svých zamilovaných Jizerek dokázal svébytným a neokázalým viděním zaznamenat i další oblasti našeho regionu, a to v proměnách ročních dob. Jednalo se o obrazové, výpravné a velkoformátové publikace, např. Český ráj, Kouzelný Český ráj, Rybníky Českého ráje, Skály českého ráje, Lužické a Žitavské hory; k tématu jizerskohorské krajiny se pak vrátil ve zcela autorské knize Moje Jizerky. Mnohé své knihy doprovodil vlastními texty, které čtenářům přiblížily autora coby vnímavého pozorovatele přírody a dějů, jež v různých denních i ročních obdobích ovládají naše smysly. Vedle publikací bylo možné Weissovy práce vidět i na mnoha
autorských či kolektivních výstavách u nás i v zahraničí. P. D. Vinklát
penze žil krátce v Liberci – Růžodole a v letech 1925–46 v Jablonci nad Nisou. Brzy po nuceném odchodu z milovaného rodného kraje zemřel ve věku 87 let v duryňské vesnici Seebergen u Gothy. Již v roce 1923 byla na popud jabloneckého starosty K. R. Fischera založena Leuleltova společnost. Měla za cíl podporovat v regionu slovenskou kulturu, jejímž hlavním představitelem byl právě Gustav Leutelt. Myšlenky, na nichž byla založena, rozvíjí společnost do dnešních dnů. Ačkoliv se Leutelt věnoval výhradně prozaické tvorbě, vydobyl si přívlastek „básník Jizerských hor“, patrně pro svou schopnost vyjádřit básnickými prostředky neopakovatelnou atmosféru zdejší přírody.
2.–30. září 2009
Gustav Leutelt je právem považován za nejvýznamnějšího spisovatele, který působil v první polovině 20. století v oblasti Jizerských hor. Narodil se 21. září 1860 v Josefově Dole. Měšťanskou školu navštěvoval v Jablonci nad Nisou a po studiích na učitelském ústavu v Litoměřicích se vrátil do rodné obce a stal se učitelem. Od roku 1905 byl ve funkci ředitele nové školy v Dolním Maxově. Po odchodu do
sobota 22. srpna od 9 hodin Mikroregion Tanvaldsko
Vernisáž v ýstav y „Inspirace lesem“ proběhne ve středu 2. září od 17 hodin, všichni jste srdečně zváni. Výstavu můžete navštívit v kulturním středisku – Zámečku ve Smržovce, po celou pracovní dobu kulturního střediska během týdne – v pondělí a ve středu do 17 hodin, v úterý a čtvrtek do 15 hodin, v pátek do 14 hodin, o víkendu pak od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin.
4.–6. září Grabštejn World fest
Rozhledna tanvaldský Špičák ve spolupráci se SKI Bižu. s. r. o. a Spolkem Občanské Sounáležitosti ZVONY Tanvaldsko, s podporou měst Tanvald a Smržovka pořádají a srdečně zvou na letní slavnost „Rozhledna slaví 100 let“ • putování „Za obrem ve Špičáku“ • vstup na rozhlednu zdarma • hudba k poslechu i tanci • občerstvení, teplá jídla, grilování • lanovka od 10 do 17 hodin každou hodinu, snížené jízdné, děti zdarma Více: www.rozhledna-spicak.cz, telefon 775 369 645 srpen 2009
festival etnické, alternativní hudby a divadla www.worldfest.cz The Painted Bird (D), Furré, Maraca, Meditarian, Čabraka, Marta a Rasputin Band, Puck Duits (NL) + Dan „Olaf“ Kahuda, divadlo Albert se bojí, ozvěny Anifestu a mnoho dalších
Smržovský zpravodaj
19
pro každého něco
Smržovský zpravodaj slaví narozeniny Tentokrát vybírám ze Smržovského zpravodaje, který vyšel v pátek 5. srpna 1960. Cena zpravodaje byla 20 haléřů a odpovědným redaktorem byl pan Zdeněk Havlík.
Kozička pana Seguina a disciplína Nevím již, který francouzský klasik napsal tuto povídku: „Pan Seguin měl trápení s kozičkami a již šestá mu utekla do hor, která jako její předchůdkyně také nechtěla být uzavřená v ohradě a uvázaná na provaze. I jí stihl stejný osud, že do rána ji sežral vlk.“ Jak z této povídky vidíte, byly to neukázněné kozičky a proto tak tragicky skončily. Onehdá jdu z nádraží a do oka mi padne ten dům s lázeňským nátěrem na našem náměstí. Beru pohledem celé náměstí – totiž působí vzhledně. Jdu dále kolem koše na odpadky, koš plný a náměstí čisté. Říkám si: nejsme již jako ty kozičky pana Seguina, jsme ukáznění. Rád chodím nakupovat do samoobsluhy. Víte, tu elipsu od vchodu k východu proletíte poměrně tak rychle, jako ty
družice kolem zeměkoule. Pravda, najdou se i ale lidičky, které vám řeknou – ale ty oči! Hned nepochopíte, co tím myslí, za chvíli si říkáte – ano – ty oči personálu, jako ten provaz koziček pana Seguina. Je fronta na chleba i já stojím ve frontě. Najednou vidím našeho Pepíka Vrabčáka, jak nervózně poletuje. Jen tak ze zvyku se ptám, co je nového. On mi nevrle odpovídá – vždyť vidíš, že nic: lidé stojí ukázněně ve frontě, nenadávají, neřekl bys mi co mám dát do Smržovského zpravodaje?! Chvíli uvažuju a pak se osmělím, že bych mu něco vytknul.
Pepík Vrabčák to kladně přijímá a já mu říkám: nezlob se Pepíku Vrabčáku, ale někdy na mě děláš dojem, jako ta bleška, která štípne a skáče vesele dál. Ty jen konstatuješ, ale bylo by třeba, abys někdy poradil a poukázal na příčiny nedostatků. Pepík Vrabčák chvíli mlčí a pak pomalu slabikuje – klíč k odstranění nedostatků je disciplína. S.P. (opis, redakčně neupraveno) vybrala PerKa
Uzávěrka Smržovského zpravodaje Uzávěrka zářijového čísla SZ je v pondělí 17. srpna do 10 hodin (i pro příspěvky v elektronické podobě). Respektujte prosím tento termín. Příspěvky, které do redakce dojdou po tomto datu, najdete ve Smržovském zpravodaji Říjen 2009 – děkujeme za pochopení. Budeme rádi za vaše příspěvky, náměty, ale i připomínky. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky krátit, redakčně upravovat či nezařadit. Za věcnou správnost odpovídají jednotliví autoři. Nevyžádané materiály se nevracejí. Příspěvky do SZ posílejte na:
[email protected].
Změna je život, říkám si s Jaroslavem Seifertem: …„každého dne se něco končí, něco překrásného se končí… každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná“. Dětem a studentům skončil školní rok a prázdniny došly do své polovičky. Jejich rodičům na čas končí práce a začíná dovolená. Začal čas neobvyklých zážitků a objevů. Ale co důchodce – jako třeba já? Musí trénovat, aby příjemné zážitky objevil. K velkým osobním zážitkům roku 2009 patří pro mě a mého muže stěhování z bytu v Luční ulici, kde jsme bydleli 35 roků. Když je ale člověku kolem sedmdesátky, nejásá zrovna nadšením, že něco takového prožívá. Naštěstí pomohly děti a přátelé. Většinu potřebných věcí máme v cílové stanici a tou je penzion v Tyršově ulici. Psala jsem o něm několikrát do kroniky města, ale jeho realitu poznávám teprve teď. Žijí tady obyvatelé, 20
kteří jsou déle na světě, hodně pamatují a mnozí potřebují vzhledem k horšímu zdravotnímu stavu pomoc a péči. A té se jim dostane od sehrané a obětavé skupiny zaměstnanců penzionu, na kterou se zde žijící obyvatelé mohou obrátit v podstatě s jakýmkoliv problémem – vedoucí Olga Kahánková, pan Patočka se svou paní, Martina Zoubková a Lenka Trpišovská. V poslední době pečovatelky organizují středeční odpoledne, samozřejmě pro zájemce. Lidé se mohou pobavit, hrají se hry, karty, soutěží se. Můžete si popovídat, lépe se poznat a také zavzpomínat, to se třeba dělo poslechem i zpěvem písniček, když zemřel Waldemar Matuška. O Velikonocích se barvila vajíčka, vytvářela kuřátka ze zbytků vlny. Už jsem slyšela, že na svátky se peče sváteční pečivo. Beseduje se v klubovně, pokud je pěkně, tak venku. Vyprávějí se anekdoty, vtipné historky, jsou vítány fotografie i vzpomínSmržovský zpravodaj
ky. Známí a přátelé, naše děti, zkrátka všichni, kteří nás v penzionu navštívili, hodnotí byty a prostředí slovy: „Je to tady opravdu hezké, čisté. Knihy u klubovny, kytky na chodbách, personál milý a vstřícný a ochotný!“ Tak to je můj dojem po čtyřech měsících. Mám si na co zvykat, po tolika letech v Luční ulici v bytě s výhledem na viadukt se jen těžko hned tak někde jinde „zakoření“. Snad se mi to podaří. Na závěr můj oblíbený brept. Anglický lord slaví své narozeniny v klubu a řekne: „Vážení přátelé, stáří má mnoho předností!“ Pak se odmlčí a po chvíli dodá: „Ale nemohu si právě na žádnou vzpomenout.“ Milí spoluobčané, hezký zbytek léta bez povodní a neustálého deště přeje Milena Havlíková
srpen 2009
placená inzerce srpen 2009
Smržovský zpravodaj
21
letní
slavnost 14. – 16. srpna 2009 Smržovka v Jizerských horách
Pátek 14. srpna
Sobota 15. srpna
Neděle 16. srpna
Parkhotel
náměstí T. G. Masaryka
náměstí T. G. Masaryka
17.30 hodin Mňága a Žďorp, Garage a Tony Ducháček, Andrew McCubbin and the Hope Addicts (Autrálie), Nuck Chorris Gang, Myši, Dva, Čoko Voko
10.00 ROKKAJL
Finanční podpora: Ministerstvo kultury ČR a NADACE ŽIVOT UMĚLCE Hlavní mediální partner: hudební server Freemusic.cz Mediální partner: Rádio Contact 101,4 FM Vstupné: předprodej/na místě 190/220 Kč Předprodej: IC Liberec, Areál Billa – prodejna mobilních telefonů Jablonec n. N., Tipsport Smržovka, IC Tanvald, Střelnice Turnov od 20. 7., více: www.smrzovka.cz/eurion
12.45 IRSKÉ LIDOVÉ TANCE
Kinoklub
20.00 Taneční veselení
10.00 ROKKAJL „Přejeme vám příjemnou zábavu“ 11.10 JAK SE MLČÍ NAHLAS pantomima pro malé i velké 12.20 SUPERHERO KILLERS soul, funky, reggae band s nákladem ohnivých melodií a podmanivých rytmů 13.30 EXHIBICE vystoupení kulturistů: Jan Pokorný a Pavel Odvárko FOOTBAG show mistrů světa 14.30 OLYMPIC revival koncert 16.30 PETRA JANŮ
Hudební festival
17.00 hodin Ivetka a hora Film o spirituální zkušenosti jedné dívky na slovenské hoře Zvir (cena pro nejlepší český dokument 2008), 84 min. Vstup volný, více: www.aerofilms.cz.
velké pódium, vstup volný
„Vítáme vás ve Smržovce“
11.00 MIMUJ!
aneb Jak se dělá pohybové divadlo 12.15 ROKKAJL – evergreeny ukázka a výuka, tanečníci: Irské sestry, Keltský tygr, Divokej Ir
13.30 NEW DIXIE Liberec
tradiční dixieland
15.15 ZDENĚK BRADÁČ
kouzelník a nejúspěšnější český lamač světových rekordů 16.15 CIMBÁLOVÁ MUZIKA DUŠANA KOTLÁRA se sólistkou Evou Kostelencovou pod širým nebem s kapelou KONTAKT
Kinoklub Smržovka
9.00–9.30 Prezentace závodníků (symbolické startovné) 10.00 Start závodu v běhu Smržovská 5
kostel sv. Archanděla Michaela
Doprovodné akce po oba víkendové dny:
9.00–15.00 Prohlídka pro veřejnost, spojená s výstavou fotografií o historii a prováděných opravách
Autosalon
Střelecký areál LOYD
Auto Pavlů Pa Pa, s. r. o. (KIA) Auto Enge a. s. (VW) Autosalon Astra (Škoda) a další
Zámeček
Muzeum místní historie: expozice Výstavní síň: Egon Wiener – výstava „To nejkrásnější z pohlednic Libereckého kraje“
pouť, stánky, občerstvení Jízdy k Parkhotelu a zpět koňským povozem a hasičskou „kačenou“ Tatra 603 Z připravovaných akcí doporučujeme: 13. října
Slet bubeníků
(areál za benzinovou pumpou Smržovka/Nová Ves) 10.00–16.00 Sportovní střelecký klub mládeže Loyd Střelecká soutěž z malorážné pušky vleže a soutěž „Vystřel si ze svého starosty“ Startovné 20 Kč, pouze pro neregistrované střelce, kategorie jednotná, odměna pro pět nejlepších, vyhlášení výsledků na náměstí T. G. M. v cca 17.00
Lesopark u Parkhotelu
11.00–18.00 Outdoorový program, s poplatkem (navíc obdržíte zdarma 1 vstupenku na jakoukoliv pouťovou atrakci): Visutá kláda, magistr Kelly se svými pokusy, bedničky - schody do nebe, astrologické dalekohledy, trampolína se sítí a bungee trampolína, vyfoťte se se Shrekem, lukostřelba, jízdy na koních.
www.sletbubeniku.cz
22
Smržovský zpravodaj
velké pódium, vstup volný
kostel sv. Archanděla Michaela 9.00–15.00 Prohlídka pro veřejnost,
spojená s výstavou fotografií o historii a prováděných opravách
Lesopark u Parkhotelu
11.00–17.00 Outdoorový program,
s poplatkem (navíc obdržíte zdarma 1 vstupenku na jakoukoliv pouťovou atrakci): Visutá kláda, magistr Kelly se svými pokusy, bedničky – schody do nebe, astrologické dalekohledy, trampolína se sítí a bungee trampolína, vyfoťte se se Shrekem, lukostřelba, jízdy na koních.
ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Časy jsou pouze orientační.
www.smrzovka.cz tel.: 483 369 325 srpen 2009
Eurion 2009
Hudební festival • pátek 14. srpna 2009, od 17.30 do 2.00 • sál Parkhotelu Smržovka www.parkhotel-smrzovka.cz • 17. ročník • vstupné 190 Kč (předprodej), 220 Kč (na místě) • konferenciérem je Laďa Čumba • předprodej od 20. 7.: IC Liberec, prodejna mobilních telefonů Billa Jablonec nad Nisou, IC Tanvald, KD Střelnice Turnov, Tipsport Smržovka • spaní možné v blízkých lesích, lukách a stráních V hlavních rolích: Q Mňága a Žďorp – legenda z Valašského Meziříčí Zhruba čtvrt století existence pod vedením a s texty Petra Fialy, spousta alb (především nezapomenutelný debut Made In Valmez a také aktuální Na stanici polární), to je jedna z nejpopulárnějších klubových kapel. www.mnaga.com Q Garage & Tony Ducháček – božský Tony Garáž patřila v osmdesát ých a pod názvem Garage v devadesátých letech k nejznámějším kapelám české nové vlny undergroundu. V tomto roce přišla s novou vervou vtělenou do alba Black!, černým nejen na obalu. www.garageband.cz Q Andrew McCubbin and the Hope Addicts (Autrálie) – trocha melancholie Kapela z australského Melbourne na svém evropském turné představuje své třetí album „Blue“. Hledá vlastní postupy někde mezi Nickem Cavem, Tindersticks a folkovými baladami. www.andrewmccubbin.com Q Dva – elektro-akustický folklór Zaposlouchejte se do freakfolku, gabbaretu, zirkusu, magyar beatboxu, tanga i zvukopráce s elektřinou elektro akustické skupiny Dva tvořené manželským párem Bárou a Janem. www.2dva.cz Q Čoko Voko – hip hap hop Adélka a Zuzka: Sme jing a jang zpívající pudřenky, jablíčko a hruštička, hrášek a lusk, cukr a bič, Tom a Jerry, Nagasaki srpen 2009
a Hirošima, podprsenka a tanga, Koranteng a Borhyová, prostě se doplňujem. www.cokovoko.cz
slně kvůli zamezení možné záměny dvou osob stejného jména a příjmení. www.petrajanu.cz
Q Nuck Chorris Gang – biorap 100% karate je název desky kapely, která svůj mix blues, rocku, rapu a funky věnuje Nucku Chorrisovi, člověku dokonalému, mluvícímu třemi světovými jazyky, milujícímu hudbu, poezii a bojové sporty. www.nuckchorrisgang.com
Q IVETKA A HORA Dokumentární film o spirituální zkušenosti jedné dívky na slovenské hoře Zvir. Dne 5. srpna 1990 odpoledne si tři děti ve věku 10, 11 a 7 let - Ivetka, Katka a její bratr Miťko – hrály na mýtině na hoře Zvir, na Lubovnianské vrchovině na severovýchodním Slovensku. Z okolního lesa se najednou začaly ozývat podivné zvuky, které se blížily. Děti se schovaly v blízkém seníku, ale zvuky neustávaly, naopak byly čím dál blíž, aniž bylo cokoli vidět. Strach dětí se stupňoval. Napadlo je modlit se a modlili se „Mária, Matka naša, skry nás pod svoj plášť...“. Najednou všechno ustalo a na lavičce v seníku seděla Panna Maria, viděly ji obě dívky. Doprovodila děti do vesnice. Rodiče jim vše rozmlouvali, vrátili se s dívkami zpět na to místo a ony se s Marií opět setkaly. Začaly se sem vracet, postupně i za přítomnosti mnoha poutníků, po nějakém čase se k místu přihlásila i církev. Vidění se opakovala každý měsíc až do 6. srpna 1995, místo navštívilo statisíce lidí. Hora Zvir byla v roce 2008 prohlášena za poutní místo. www.aerofilms.cz
Q Myši – písně pro osamělé deratizátory Písničky pro mladé i staré, které neznáte z obrazovky a přitom vás zaujmou svou poetikou, vtipem a nadhledem. www.kapelamysi.cz
Letní slavnost Q PETRA JANŮ Petra Janů, vlastním jménem Jana Petrů (19. listopadu 1952, Praha) je česká zpěvačka populární hudby a herečka. Od roku 1972 vystupovala v Semaforu. Od roku 1977 zpívala se skupinou Prorock, se kterou vydala své první album Motorest. V roce 1978 skončila ve Zlatém slavíku na druhém místě. V roce 1980 vydala album Exploduj! (až do jejího čtvrtého alba jí psal Ota Petřina téměř všechny písničky, někdy i texty) a Petra Janů se stala ojedinělou rockerkou na naší hudební scéně. V tomtéž roce natočila s plzeňskou skupinou Bumerang film Koncert. V 80. letech spolupracovala s Ondřejem Soukupem a Petrem Jandou. Vznikla komerčně velmi úspěšná alba Jedeme dál a S láskou. Petra Janů po desce Jedeme dál volně přešla z rockové hudby do vod pop-music. V roce 1987 se poprvé stala „Zlatou slavicí“. V 90. letech se objevila v několika muzikálech a začátkem nového tisíciletí se opět vrací ke spolupráci s Petrem Jandou a Otou Petřinou a vydávají album Jedeme dál II. Jméno zpěvaček – Jany Petrů a Petry Janů: záměna křestního jména a příjmení zde byla zcela úmyslná, neboť na počátku šedesátých let již zpívala jiná poměrně známá původně jazzová a swingová zpěvačka téhož jména Jana Petrů (14. července 1938, Praha), která ale v době pěveckých začátků Petry Janů zpívala převážně lidovou či zlidovělou hudbu s různými dechovkami. Přesmyčka jmen zde byla zvolena úmySmržovský zpravodaj
Q ROKKAJL Světové evergreeny, folk, country, lidová hudba, rock and roll, pop pro vás hraje Zdeněk Dohelský – alt saxofon, Josef Seidl – tenor saxofon, Josef Kašpar – kytara a zpěv, Josef Macoun – tenor saxofon a Tonda Šubrt – klávesy a zpěv. Q MIMUJ! Interaktivní zábavná prezentace pohybového a neverbálního divadla. Dva mimové předvedou zajímavou formou možnosti tohoto specifického druhu divadla. Zahrají několik humorných etud a jednu ve spolupráci s dětmi na místě společně vytvoří a nakonec i společně zahrají. Představení dává možnost poznat druh umění a zároveň si ho vyzkoušet. Bavte se a naučte se bavit i druhé. René Pyš a Mgr. Petr Liška jsou mimové, herci a autoři několika představení. Tvoří spolu již dvacet let a vystupovali v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v Itálii, Holadsku, Německu, Švýcarsku, Řecku, Izraeli, v Číně, Koreji i ve Francii, nyní příjíždějí do Smržovky. www.nabidkapohadek.cz 23
Eurion 2009 Q OLYMPIC REVIVAL ROSOMÁK Skupina vznikla v říjnu 2006 spojením blanenských muzikantů, kteří již za sebou měli několik let společné práce a vydařených hudebních projektů. Myšlenka tohoto seskupení byla založena hlavně na obrovské popularitě Olympicu. Repertoár přizpůsobili posledním koncertním standardům Olympicu a snažili se do playlistu vměstnat všechny stěžejní písně tak, aby koncert nebyl příliš dlouhý a na nic podstatného se nezapomnělo. Celkové vyznění se snaží přizpůsobit posledním živým i studiovým nahrávkám Olympicu. www.rosomakolympicrevival.cz Q IRSKÉ LIDOVÉ TANCE Irské sestry jsou taneční skupina, která byla založena v minulém tisíciletí v Jablonci nad Nisou. Tento soubor je vrcholným pokračováním stepařského a tanečního umění vytvářeném již několik let milovníky irské hudby, klasického irského tance a irského stepu. Souběžně s touto taneční skupinou vznikly postupem času soubory Keltský tygr ze Sedmihorek v Českém ráji a Divokej Ir, který vznikl z členské základny v Liberci. V posledních letech se prezentují široké kulturní veřejnosti na různých společenských akcích na úrovni severočeského regionu. Nejvíce vyhledávanou akcí a zároveň přehlídkou celoroční píle je oslava svátku sv. Patrika, patrona všech Irů. www.volny.cz/irskesestry Q NEW DIXIE LIBEREC Kapela vznikla v roce 1995, kdy se dalo dohromady, pod vedením dnes již příležitostně hostujícího kapelníka Petra Svobody, několik vrstevníků, spoluhráčů z bigbandu liberecké ZUŠ s cílem hrát co nejlépe tradiční dixieland. A protože již v Liberci jeden „Liberecký dixileand“ s dlouholetou a úspěšnou tradicí existoval, nové hudební těleso si dalo do názvu přívlastek „Nový“. Sestava kapely se postupně ustálila na sedmičlenném, typicky dixielandovém obsazení. V prvních letech kapela vystupovala příležitostně v místních jazzových klubech a na místních jazzových festivalech. V roce 1997 pak začala dodnes trvající spolupráce s drážďanskou Paroplavební společností a i dalšími česko německými agenturami. www.newdixie.cz 24
Q ZDENĚK BRADÁČ Zdeněk Bradáč je mladý kouzelník a úspěšný lamač světových rekordů. Narodil se v Liberci a s kouzly začal v jedenácti letech. Později také začal žonglovat a lámat světové rekordy. V oboru žonglování, karetní manipulace a eskapologie (věda o únicích) se již desetkrát zapsal do světově proslulé Guinnessov y knihy rekordů a rekordy láme stále dál. Vystupoval v prestižních TV show jako Guinness World Records Special či Ripley‘s Beleive It or Not. Vytvořil rekordy jako nejdelší výdrž v žonglování poslepu, nejrychleji srovnaný balíček zamíchaných karet, nejrychlejší únik z policejních pout… Právě únikům se nyní věnuje a brzy se pokusí zlomit opět rekord na únik z pout, tentokrát však pod vodou. I když je už teď nejúspěšnějším českým lamačem Guinnessových rekordů vůbec, chce se dostat ještě dál. Chce být nejmladším člověkem, který dosáhne hranice 25 „guinnessáků“ a stát se tak pravou Guinness ikonou. Hlavní náplní Zdeňka nejsou však rekordy, ale především kouzla. Jako profesionální kouzelník pořádá vystoupení a to i v zahraničí. Kouzlil v Německu i v Číně, v Anglii levitoval. V 21 letech uspořádal své první charitativní vystoupení pro děti v Jedličkově ústavu. Co uvidíme ve Smržovce? Počkejme si. www.magiczbspace.com Q CIMBÁLOVÁ MUZIKA DUŠANA KOTLÁRA „Cimbál, basa, klarinet, housle… to je základní nástrojové obsazení hudebního žánru cimbálová muzika. Každý si teď jistě představí vinný sklípek, vínko, dobrou náladu a lidové písničky. „Pro dnešní setkání jsme z nich uvili pestrou kytičku. Věříme, že si vyberete, ta vaše písnička zazní, pohladí vás po duši a vy si ji společně s námi zazpíváte.“ Takhle vypadají úvodní slova, jimiž se cimbálová muzika svým posluchačům představuje. Na tom by nebylo nic až tak obdivuhodného, kdyby se ovšem nejednalo o těleso, které má ve svém rodném listě uveden ročník 1981 a místo narození Liberec, kraj Severočeský. Ano, právě v tomto místě, naprosto netypickém prostředí kraje pod Ještědem, dal Dušan Kotlár před 25 lety vzniknout tělesu, které si za dobu své existence Smržovský zpravodaj
vytvořilo pestrý repertoár. Před 25 lety se do myslí Liberečanů začal zapisovat moravský, slovenský a cikánský folklór v podání „lidových“ nástrojů - cimbálu, houslí, klarinetu a basy, poprvé na půdě Podještědí zazněla Padá, padá rosénka, A ja taka dzivočka, zpestřené slovenským temperamentním tancem. Za dobu své existence dosáhla cimbálová muzika takové úrovně, že si ji zvou přední české celebrity na spoluúčinkování (Dagmar Pecková, Luděk Vele), ale i ke zpestření prestižních akcí (v Jižní Korei, ve Španělsku, Německu, Polsku, Norsku…). Zpěvačka Olga Kostelencová je zároveň sólistkou prestižního tělesa tohoto žánru v České republice BROLN, s nímž natočila několik CD. www.cimbalka.wz.cz Q KONTAKT Tanvaldská skupina hrající od roku 1976. Uslyšíte největší hity od 70. let po současnost. www.skupinakontakt.cz Q JAK SE MLČÍ NAHLAS Michal Dufek v tomto představení prostřednictvím etud všech možných žánrů hraje malé, ale vždy úsměvné příběhy, které mají náboj a zajímavou pointu. Za pomoci pantomimy představí dětem například neposlušné lvy v cirkusu nebo sám zahraje celý symfonický orchestr. Každý výstup je barvitě podkreslen hudbou, někdy se i děti účastní na jevišti jako rovnocenní partneři světoznámého mima. www.nabidkapohadek.cz Q SUPERHERO KILLERS …raketa mládí, skupina hrající skladby ve stylu funk/soul/all stars kapel a hrdinů pop music, která nenechá jediný sval ve vašem těle odpočinout a donutí vás vibrovat ve víru pulzujícího rytmického opojení! Hudebními vzor y této početné formace z Jablonce nad Nisou jsou například kapela Tower of Power, Jamiroquai, Tom Jones, Macy Gray, Michael Jackson nebo Led Zeppelin. Přijďte i vy rozhýbat svá těla. zpěv - Martina Bártová basa - Martin „Stejsy“ Stejskal bicí - Jirka Jandura alt sax - Petra Drahoňovská tenor sax - Karel Pupík baryton sax - Pavlína Müllerová srpen 2009
Eurion 2009 Q EXHIBICE KULTURISTŮ Jan Pokorný a Pavel Odvárko pod vedením Luďka Kováře/TJ Jiskra Vratislavice nad Nisou – Svaz kulturistiky a fi tness České republiky. Q FOOTBAG – SHOW MISTRŮ SVĚTA Footbag je rychle se rozšiřující sport, který hrají mladí lidé po celém světě. Je často zmiňován jako „Hacky Sack“ (podle názvu produktu firmy Wham-O, Inc.). Footbag existuje jako soutěžní sport již od 70. let. Každý rok se pořádá mnoho footbagových turnajů a festivalů po celém světě. K hraní je třeba míček (hak) sešitý z panelů látky či kůže, boty, trochu místa a alespoň dva kamarády. V kruhu si hak posíláte dokola za pomocí všech částí těla, kromě rukou, přičemž se snažíte, aby vám hak nespadl na zem. Tato varianta je stále nejpopulárnější a nejhranější variantou footbagu a je v podstatě předchůdcem freestylu. Může se také hrát přes síť, kdy se hra podobá nohejbalu. www.footbag.cz
V Lesoparku u Parkhotelu… • visutá kláda v korunách stromů • pomocí bedniček se můžete pokusit postavit si svoje „vlastní schody do nebe“ • magistr Kelly vám předvede jednoduché fyzikální a chemické pokusy pomocí ingrediencí, které máme všichni doma, což znamená, že si pokusy můžete doma také sami vyzkoušet ☺ • pozorování Slunce (skvrny, protuberance) speciálními solárními dalekohledy, pozorování vzdálených pozemních objektů (obří triedry a binary), ukázka astronomické techniky (velké zrcadlové dalekohledy) s odborným výkladem • trampolína se sítí i bez sítě, bungee trampolína • Shrek se s vámi rád fotí a ještě za to dostanete bonbon ☺ • lukostřelba – od cca 10 let věku • koníci i poníci • do lesoparku i zpět se dostanete hasičskou „kačenou“ nebo koňským povozem, stanoviště bude na Lidickém náměstí srpen 2009
kam vyrazit
do kina Tanvald Městské Kino Jas Tanvald tel.: 483 394 324, vstupné 60–75 Kč 3. 8. od 19 hodin Až tak moc tě nežere Romantická komedie. 5. 8. od 19 hodin Gran Torino Film s Clintem Eastwoodem. 7. 8. od 19 hodin Krvavé pobřeží. Válečný velkofilm. 10. 8. od 17 a od 19 hodin Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů Animovaný film. 12. 8. od 19 hodin Znovu 17. Komedie. 15. 8. od 17 hodin Kletba Měsíčního údolí Pohádková fantasy. 17. 8. od 19 hodin Pařba ve Vegas. Bláznivá komedie. 19. 8. od 19 hodin Případ nevěrné Kláry Příběh milostného trojúhelníku. 21. 8. od 18 hodin Transformers: Pomsta poražených Akční sci-fi. 24. 8. od 19 hodin Pokoj v duši. Příběh přátelství a zrady. 26. 8. od 19 hodin Život je boj. Akční drama. 28. 8. od 19 hodin Admirál. Válečný velkofilm. 31. 8. od 19 hodin Veřejní nepřátelé. Krimi film.
za kulturou Jablonecké kulturní léto kostel svaté Anny 4. 8. od 19 hodin Ivo Kahánek – klavír 25. 8. od 19 hodin František Lamač – housle Jana Heryánová – zpěv Letní scéna Eurocentra 6. 8. od 17 hodin O. V. J. Dixie 13. 8. od 17 hodin Družina 20. 8. od 17 hodin Nadoraz 28. 8. od 14 hodin Rock na konec léta účinkují: Mandragora, HUSH, Wet Paint, L´Ru, Ovčie kiahne, Pech, Mokrý stoupačky 8. 8. Líšný Open 2009 Turnaj v pétanque,
[email protected] 15. 8. Parní sobota na Zubačce www.jizerkyprovas.cz, www.zubacka.cz 22. 8. Smrkfest Nové Město pod Smrkem, www.nmps.cz 22.–23. 8. Josefodolská pouť www.josefuvdul.cz 29. 8. Neckiáda Koupaliště Bedřichov, www. bedrichov.cz Programy jabloneckých kin nebyly v době uzávěrky zpracovány. Děkujeme za pochopení.
výstavy Smržovka Výstavní síň v Zámečku otevřeno: st: 9–11 a 13–16 hodin so a ne: 10–12 a 13–16 hodin Po dohodě je možné výstavu navštívit po celou pracovní dobu kulturního střediska. od 1. do 12. srpna Do vánoc jsme doma od 14. do 28. srpna To nejkrásnější z pohlednic Libereckého kraje Smržovský zpravodaj
od 2. do 30. září „Inspirace lesem“
Desná Riedlova Vila od 4. srpna do 3. září Hana Procházková (ze Smržovky) – Skleněná fantazie Alena Černá a Luboš Černý – Svět kolem nás Výstava fotografií. 25
sport
Konečně bylo 5 hodin odpoledne a po několikanásobném přepočítání a hlavně dlouhém loučení s „pozůstalými“ jsme zamávaly a hurá do ciziny. Olina s Radkou připravily překvapení – jeli s námi dva zdatní mládenci-dvojčata Jirka a Martin, jeden jako masér pro léčení našich bolavých zad a jiných částí těla, druhý jako bratrova opora a společník pro večerní posezení. Cesta ubíhala rychle, po zhlédnutí dvou filmů jsme za deště sladce usnuly a většina z nás zaspala dvouhodinové stání – porucha autobusu. Páni šoféři opravu zvládli, a tak jsme s mírným zpožděním dojeli do kempu Bijela Uvala v sobotu 6. června asi v 9.30 hodin. A opět nás, jako většinou, přivítal déšť. V neděli bylo ještě zataženo, takže po cvičení jógy se větší část děvčat vydala do Poreče. Dějiny Poreče jsou pestré. Již v 5. stol. př. Kr. zde pobývali Keltové, roku 192 se jej zmocnili Římané a zanechali zde řadu svědectví svého pobytu, např. zbytky chrámu Neptuna a Marta a další. V době stěhování národů prošlo krajem několik germánských kmenů. V roce 1267 se město stalo součástí Benátské republiky a z té doby zde zůstaly zbytky mohutného opevnění proti Turkům i různé památky. Pak přišel mor, hlad, piráti a to vše znamenalo vymírání původních obyvatel, zůstalo jich pouze 100! Začali sem přicházet Charvati, jejichž potomci tvoří převážnou část dnešních obyvatel. Istria byla po 1. svět. válce připojena k Itálii, po roce 1945 ji získala Jugoslávie. Nyní má Poreč 12 500 obyvatel a je od roku 1997 zapsána do Seznamu kulturního a přírodního dědictví – UNESCO. Zkrátka, kdo přijede na Istrii, musí vidět Poreč. V pondělí nás Radka překvapila aqua-aerobikem v bazénu. Konečně bylo krásně, honem jsme se všechny vydaly k vytouženému moři. Vlny byly stále veliké, moře chladné, ale to už tolik nevadilo. Pláže byly celkem dobré. Naše dívky s touhou opálit se „všude“ našly docela blízko pláž FKK, takže spokojenost byla všude a celý den jsme věnovaly odpočinku. Na závěr dne příjemné překvapení – večerní fish-piknik, který uspořádal náš delegát. Rožnění ryb nebo kotlet se sice poněkud protáhlo, ale naštěstí vína a chleba bylo dost, a tak jsme vydržely. Ve středu odpadlo večerní cvičení, jelo se lodí do blízkého Vrsaru. Prožily jsme pohodový aerobikový týden. Jako vždy patří velký dík organizátorkám Olině a Radce a záchrannému zdravotnímu týmu Alence a Daně, které naštěstí moc práce neměly, ale přece jenom se něco vyskytlo. Speciálně já moc děkuji za pomoc. Věřím, že všem se líbilo cvičení, moře i dobrá parta, a proto za rok zase na shledanou! VK 26
srpen
Tak moc jsme se letos těšily na moře a teplo, že jsme se nemohly dočkat pátku 5. června, dne odjezdu.
Cvičení s Radkou
září
Aerobik u moře
pondělí
18.30–20.00 hodin aerobik na kluzáku
čtvrtek
18.30–19.30 hodin aerobik na kluzáku
pondělí
19.00–20.30 hodin step aerobik v hale (poslední pondělí v měsíci aerobik klasik) 17.45–18.45 hodin power joga v ZŠ první stupeň 19.00–20.00 hodin body building v hale
čtvrtek čtvrtek
Spartak Smržovka vs. FC (fan klub) Smržovka proběhlo v pátek 26. června Všesportovní stadion Smržovka 3:2 (ale jenom proto, že FC Smržovka rozhodčí neuznal parádní gól!)
nástup družstev
touha po vítězství byla patrná na každém „kroku-skoku“
nejmladší „fanda“
FC Smržovka se svými fanynkami Smržovský zpravodaj
Foto: I. Hujerová srpen 2009
Tajenku i v ýherce z čer vencového i srpnového čísla se dozvíte v SZ září 2009. Obě v yluštěné tajenky můžete do redakce posílat do 17. srpna 2009.
srpen 2009
Kitl Životabudič – medicinální sirup na povzbuzení Novinkou v Kittelově apatyce je medicinální sirup Kitl Životabudič. Láhev o objemu 500 ml odpovídá 20 plechovkám energetického nápoje. Vyrábí se z přírodních surovin – hroznového cukru a 5 bylin na povzbuzení. Kitl Životabudič je bez alkoholu, zato s vysokým obsahem přírodního kofeinu. Užívá se po ránu nebo ve chvílích únavy. Tento sirup můžete pít koncentrovaný po lžičkách, ale lépe si ho vychutnáte ředěný minerálkou nebo čajem. Kitl Životabudič je k dostání v lékárnách a prodejnách zdravé výživy. Více informací naleznete na www.kitl.cz Smržovský zpravodaj
27
NÁBYTEK ARNOŠTOVÁ
Otevírací hodiny: po–pá 9–12 a 13–17, so 9–11 Velká prodejna, zamûfiená pouze na akvaristiku a teraristiku onu ník kup kaz í uto zá en om Ïd˘ m ti t ka kr a Pro tane ml e t rrma! Tzda s do 100
Po–Pá 9.00–11.30 13.00–18.00 So 9.00–13.00 Perfektní zákaznick˘ servis • krmení • medikamenty • ‰iroká nabídka potfieb a techniky pro akvaristiku • pûstírna terãovcÛ • prodej a servis akvarijních filtrÛ EHEIM • systémy hnojení rostlin CO2 • v˘bûr z 50 druhÛ ryb a 50 druhÛ rostlin • akvarijní sety a sestavy • studenovodní ryby PEUKER Akvaristik, Proseãská 141, tel.: 603 188 869, 468 04 Proseã n. N. w w w. a k v a r i s t i k . c z
Dvorská 4950, 466 01 Jablonec nad Nisou Česká republika, www.remax-czech.cz Telefon / fax: +420 483 305 774 Mobil: +420 739 486 554 E-mail:
[email protected]
Kvalitní þeská krbová kamna i v provedení s teplovodním výmČníkem za výjimeþnou cenu Prodej kouĜovodĤ a pĜíslušenství kamen
a
krbových
Ke každým kamnĤm doprava, nebo dárek zdarma Vzorkovna v Komenského ul. „MINIMARKET“, prodej v Rašelinové 1231
tel.: 774 419 630, 603 278 299, e-mail.:
[email protected] www.kamna-smrzovka.cz
SMRŽOVSKÝ ZPRAVODAJ – CENÍK INZERCE
AKCE MĚSÍCE www.nabytek-arnostova.cz
DOVOZ NOVÝCH A OJETÝCH AUTOMOBILŮ Z EU 776 815 009 602 307 333 PROVĚŘENÉ SE ZÁRUKOU
www.autopavel.com Děláme i z lana! Potřebujete opravit dům zvenčí nebo zevnitř? Vaše střecha by potřebovala spravit či natřít?
Vzhled inzerce
43×50 mm
90,5×50 mm
138×50 mm
90,5×105 mm
186×105 mm
1 modul
2 moduly
3 moduly
4 moduly
8 modulů
250 Kč
450 Kč
600 Kč
800 Kč
1600 Kč
Inzerce uvnitř zpravodaje
1/4 A4
1/2 A4
1 A4
černobílá (po dohodě s redakcí)
1000 Kč
1500 Kč
3000 Kč
–
–
5000 Kč
barevná
Pak neváhejte a volejte:
777 020 872 nebo 724 089 182
Rudolf Čarný
letní
slavnost
Ceník řádkové inzerce: Řádková inzerce může obsahovat celkem maximálně 140 znaků včetně mezer. Cena 1 řádku (1 řádek 35 znaků) je stanovena na 20 Kč. Řádková inzerce má jednotnou grafickou úpravu a stanovenou velikost a řez písma.
tel.: 483 382 900
Při Eurionu otevřeno sobota a neděle.
KRBOVÁ KAMNA ze Smržovky
barevná zadní strana
SMRŽOVKA
Vestavěné skříně – 40 % sleva dle vybraných materiálů!!!
Zprostředkování prodeje a pronájmů – bytů, domů, pozemků, komerčních nemovitostí – hypotéky, právní služby, znalecké posudky.
Možnost zakázkové výroby vložek, montáže výmČníkĤ
KUCHYŇSKÉ STUDIO
Možnost inzerce na vnitřních stranách SZ po individuální dohodě s redakcí. Cena v ceníku je uvedena včetně DPH. V ceně za inzerci je zahrnuto grafické zpracování inzerátu. Množstevní sleva je poskytnuta ve výši 3 % za každé opakované uveřejnění inzerátu (max. 15 % za 6 měsíců) při úhradě dohodnutého počtu inzerátů předem. Podrobné podmínky na
[email protected], tel. 483 369 325.
14. – 16. srpna 2009 Smržovka v Jizerských horách
Festival 14. srpna od 17.30 hodin v Parkhotelu
Jablonec
s . r. o .
Průmyslová 50, Jablonec n. N. tel.: 602 422 508, www.tonar.cz e-mail:
[email protected]
• komplexní zateplování budov • • stavebniny specializované na zateplování • půjčovna lešení • • registrovaná firma • pomoc se získáním dotace na zateplení • Akce: Polystyren Rigips EPS 70F: -20 %
Smržovka, námČstí TGM 603 378 969 Po-Pá : 10 – 12 | 13 – 17 So : 9 – 12 Út : zavĢeno