Skupiny ohrožené marginalizací na pracovním trhu Radka Dudová, Radka Výborná, Štěpánka Pfeiferová, Hana Víznerová / Šárka Hastrmanová, Kateřina Matysková, Hana Hašková
Marginalizace na trhu práce marginalizace na trhu práce = „proces, v němž jsou jisté pracovní pozice přiřazeny specifickým segmentům pracovní síly, které jsou sice ochotné k zaměstnání, a to na plný úvazek, nejsou však schopné docílit plné integrace v dlouhodobější formě zaměstnání, která by plně využila jejich pracovní potenciál“ [Loveridge, Mok 1979: 27] jedna ze základních forem sociální exkluze [Mareš 2000: 288] - sice nutně nevede k sociální exkluzi, ale významně riziko sociálního vyloučení zvyšuje podle MPSV: : starší pracovníci, pracovníci se zdravotním omezením, absoloventi, matky s dětmi, osoby mající problémy s bydlením, etničtí Rómové vysoká míra nezaměstnanosti; nízkopříjmové domácnosti pokud pracují, méně často než zbytek populace pracují na smlouvu na dobu neurčitou, častěji mají zkušenost opakované nezaměstnanosti a zpravidla se pohybují na sekundárním trhu práce - vysoká míra negativní, „špatné“ flexibility
Matky malých dětí a placená péče o dítě Radka Výborná Rozdíl mezi zkoumanými ženami: Všechny jsou matky malých dětí, všechny pracují – v přítomnosti/nepřítomnosti dítěte Do jaké míry se jim daří spojovat tzv. dětský a dospělý svět, do jaké míry přecházejí z jednoho do druhého, či naopak zůstávají jen v jednom. Po narození dítěte se všechny matky ocitají v dětském světě a omezují své předchozí aktivity, patřící do světa dospělých → některé matky potřebují návrat do dospělého světa, aby načerpaly energii Jiným naopak dětský svět vyhovuje, a proto si i hledají práci, která je z něj nevyváže Nejdůležitější spokojenost matky, od ní se odvíjí spokojenost dítěte.
Typologie matek Dělícím prvkem spíše vztah k zaměstnání, podle něj se dají ženy rozdělit, a to bez ohledu na původní rozdělení vzorku I matky pracující v nepřítomnosti dítěte mají hranici, přes kterou by nešly, aby si „užily dítě“ 1. ženy, které práce naplňuje a pokračují v ní i po porodu 2. ženy, které práce naplňuje jen do doby, než mají dítě 3. ženy, které práce nenaplňuje, budoucí zaměstnání neřeší + 4. matky podnikatelky jako strategie účelného skloubení práce a rodiny Některé ženy bez ohledu na orientaci (práce x péče o dítě) by preferovaly zkrácený úvazek a rodičovskou dovolenou i do vyššího věku dítěte
Rizika najímání/práce placené péče Pro matky, které si nechávají hlídat děti: nejistota, nedůvěra, finanční nákladnost ne vždy je to svobodná volba, někdy matky jinou možnost nemají x Naproti tomu výhody v podobě individuální péče Nehrozí nemocnost dětí Ne všechny matky přesvědčeny o potřebě kolektivu, záleží vždy na dítěti
Pro matky, hlídající děti: Většina to dělá jen dočasně, neřeší budoucí zaměstnání → riziko v pozdějším zapojení na trh práce Tato práce není smluvně zajištěná
Matky samoživitelky – kumulace handicapů Štěpánka Pfeiferová Nutnost kombinace pracovních a rodinných povinností Znevýhodnění: • vzhledem k pohlaví ▫ zaměstnavatelé preferují model kariéry nepřerušený rodinnými událostmi ▫ předpojatý přístup ohledně pracovní angažovanosti ▫ mužská solidarita • vzhledem k mateřství ▫ riziko absencí ▫ mateřská dovolená • vzhledem k rodinné situaci ▫ zaměstnavatelé se dotazují na rodinnou situaci Generační rozdíly – odlišné životní strategie
Pracovní strategie matek samoživitelek Role pečovatelky předchází roli živitelky Kritéria výběru zaměstnání: • harmonizace pracovních a rodinných povinností ▫ nastavení pracovní doby ▫ pracoviště v blízkosti bydliště ▫ vstřícnost zaměstnavatele • finanční ohodnocení ▫ žena jako jediný živitel rodiny ▫ závisí na řadě faktorů (bydlení, výživné, sociální dávky, pomoc příbuzných • seberealizace ▫ ženy s vyšší kvalifikací Rezignace na původní kariérní ambice, práce neodpovídající kvalifikaci
Jak se žije zrakově postiženým v současné české společnosti Kateřina Matysková 17 osob se ZP: 8 žen, 9 mužů osoby s těžkým zrakovým postižením 30 – 64 let Kritéria: 1. Zkušenost s pracovním uplatněním 2. Vedení rodinného či partnerského života Vliv handicapu na každodenní život: získávání a zpracování informací sebeobsluha, prostorová orientace a samostatný pohyb komunikační a sociální dovednosti
Pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením Míra nezaměstnanosti: 70 – 80% Příčiny vysoké míry nezaměstnanosti u ZP: - na straně zaměstnavatelů (předsudky, nedostatečná motivace...) - na straně osob se ZP (nízká kvalifikace...) Kvalifikace - problematika osob později osleplých - před rokem 1989: telefonista, masér, učitel hudby - po roce 1989: možnost OSVČ, CallCentra, úbytek manuálních pozic Nezaměstnaní ZP: - matky pečující o děti - osoby později osleplé Zaměstnaní ZP: - státní správa, NNO - OSVČ
Partnerský a rodinný život Volba partnera: - prostředí - zrakové postižení partnera (více u žen) Otázka dědičnosti zrakového postižení (řeší spíše ženy)
Genderové odlišnosti ve vnímání handicapu Genderové odlišnosti ve vnímání handicapu lze vnímat v následujících oblastech: - hledání pracovního uplatnění - volba partnera/partnerky - zajištění chodu domácnosti
Rodičovství a práce v životě migrujících žen / ze
studie Hany Víznerové připravila Šárka Hastrmanová
Studie vychází z 18 rozhovorů s ženami, jejichž mateřskou zemí je Ukrajina Hypotéza: ekonomická motivace k migraci zpětně významně ovlivňuje soukromý i pracovní život emigrantek Motivace k migraci – komplex ekonomických, pracovních, rodinných („následování partnera či manžela“) a osobních důvodů Pracovní imigranty bez ohledu na své původní vzdělání se ve velké většině na českém trhu uplatňují v nízce kvalifikovaných, podřadných pozicích s nerovnými pracovními podmínkami, často na hranici legálnosti Gendrová dělba práce – imigrantky jako dostupná, levná a flexibilní pracovní síla (tradičně „ženské“ práce – úklid, péče o děti, pomocné práce)
Možnosti a zkušenosti s uplatněním na českém trhu práce významně souvisí s pracovními ambicemi imigrantek (dočasnost/ trvalost emigrace, důvody příchodu, očekávání, postojem k práci a význam placené práce před rodinným a osobním životem) Překážky na českém trhu práce: - diskriminace (národnost, věk, gender, rodičovství/mateřství) - jazyková bariéra - kombinace práce a rodiny - slabý sociální a kulturní kapitál - legislativní a administrativní překážky (pobytový status, státní občan.) - znevýhodňující pracovní podmínky a nerovné finanční ohodnocení Problém najít odpovídající pracovní pozici – volí strategie rekvalifikace či dalšího vzdělávání Zaměstnání pro většinu pouze prostředek výdělku pro zajištění rodiny
Rodičovství jako jedna z významných překážek pracovního uplatnění: přímá diskriminace, problém sladit pracovní dobu s otevírací dobou mateřských škol, absence tradičních zdrojů soukromé podpory a sociálních sítí Nutnost přizpůsobit charakter práce požadavkům rodiny méně kvalifikovaná práce, zkrácené úvazky, nezaměstnanost Sociální identifikace „cizinky“ / „Ukrajinky“ – pocity méněcennosti, nerovného postavení Zvýhodněním při hledání práce je sociální kapitál ve formě sociálních sítí a kontaktů Ženy nejsou pasivním doprovodem migrujících mužů, jejich volbu ovlivňují společenské podmínky, osobní a partnerský život a významně potom rodičovská zodpovědnost a závazky. Imigrantky jednají s ohledem na svůj osobní a rodinný život, kterému přizpůsobují svá rozhodnutí i pracovní záměry.
Trh práce a plodnost: Bezdětní třicátníci a třicátnice na trhu práce Hana Hašková
Jakými způsoby vstupuje práce a možnosti kombinování práce a rodiny do reprodukčních plánů (doposud) bezdětných lidí ve věku 30-40 let? (východiska) nejvyšší plodnost v zemích s vysokou účastí matek na trhu práce nejnižší v zemích s nejsilnější institucionální orientací na genderově tradiční dělbu práce explanace teorií genderové rovnosti (McDonald 2000, 2002) ČR mezi země s nejvyšším negativním efektem mateřství na zaměstnanost žen s nejnižším podílem nejmenších předškolních dětí v institucionální péči s nejmenší nabídkou rodinně přátelských forem práce (EC 2008) cca 2/5 (doposud) bezdětných ve věku 30-40 let podtrhují vliv jejich pozice na trhu práce na jejich (odkládání) zahájení rodičovství cca 2/5 podtrhují vliv práce jejich partnerů/ partnerek (Proměny 2005)
Vliv práce a možností kombinování práce a rodiny (muži) Pokud bezdětní hovořili o vlivu práce muže na jejich reprodukční plány, pak v souvislosti s nutností dosažení perspektivy stabilní pozice na trhu práce a jistého příjmu (anticipovaná role hlavního živitele). Úvahy nad kombinováním práce a rodiny do reprodukčních plánů u mužů nevstupovaly. Pouze v případě, že byl jejich příjem a pracovní pozice výrazně horší než jejich partnerek. Dosahování stability na trhu práce a jistoty příjmu u mužů spojováno s „vyzráním k rodičovství“ psychickým a materiálním. „Je to moje svobodomyslnost - zatím jsem se neusadil a nemám stálé zaměstnání - ta hmotná stránka a duchovní dospělost.“ (Roman, 34 let, SŠ) „dítě je velký závazek…vymýšlení s tou prací, že…půjdu někde do nejistoty jinam asi už by nešlo“ (Pavel, 32 let, SŠ) „člověk chce toho vyzkoušet víc, ne? … ale když budu mít tu rodinu, tak budu vyhledávat něco stálého“ (Jan, 30 let, SŠ) „aby partner měl dobré zaměstnání a byl schopný uživit rodinu…práci trvalou…nemůžeme být závislí na tom…že by si přes zimu práci nenašel.“ (Veronika, 31 let, vyučená)
Vliv práce a možností kombinování práce a rodiny (ženy) Kombinování zvažující – plány na kombinování práce a rodiny součástí reprodukčních plánů – důležitost praxe kombinování v okolí „po půl roce mateřské bych klidně mohla…jít sem pracovat jako to dělají i moje
ostatní kolegyně…rozvrh by se upravil podle mých potřeb“ (Martina, 35 let, VŠ) „já to vidím kolem sebe… člověk je ubitý, uhnaný…horko těžko hledá čas, aby dělal práci dobře a nestíhá permanentně…pro ně je to neřešitelná životní situace, tohle si nedovedu představit, že bych v ní byla...Já bych musela potkat někoho, kdo řekne - Já se chci starat o děti, já budu na rodičovské dovolené… - Ale mám pocit, že i když mě někdo řekne, že tak to bude, tak já tomu nebudu věřit kvůli tomu, co vidím kolem dokola“ (Petra, 32 let, VŠ)
Etapizující – plány na kombinování práce a rodiny nejsou součástí reprodukčních plánů „Pracuji zhruba osm hodin…a nedokážu si to představit, jak bych…se starala o děti…to moc se tam nedá skloubit dohromady…co bude dál, to už následuje jiná etapa s tím rodičovstvím“ (Alena, 33 let, SŠ)
Jakými způsoby vstupuje práce a možnosti kombinování práce a rodiny do reprodukčních plánů (doposud) bezdětných lidí ve věku 30-40 let? (závěry) Práce a možnosti kombinování PR vstupují do reprodukčních plánů genderově specificky – informované genderově tradiční dělbou práce. Malé možnosti kombinování PR (ale i vysoká flexibilita v kombinaci s vysokým pracovním nasazením) negativně ovlivňují reprodukční plány. Ženy s VŠ nejvíce odkládají rodičovství a preferují menší rodiny a muži se ZŠ nejvíce odmítají rodičovství, zatímco ženy se ZŠ nejčastěji osamělými matkami (Hamplová a kol. 2007; MPR 2005; Rychtaříková 2008)
