Analýza systému dalšího profesního vzdělávání a jeho vazeb na vybrané skupiny trhu práce NIZOZEMSKO
Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Panteia B. V., Nizozemsko Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu
Tato analytická zpráva představuje systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) v Nizozemsku a klíčová vzdělávací opatření ve vztahu k ohroženým skupinám na trhu práce. Zprávu si nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od nizozemských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. Kromě této zprávy byly vypracovány obdobné analýzy také za Dánsko, Estonsko, Slovinsko a Rakousko. Na jejich základě a s použitím analýzy systému DPV v ČR vznikla mezinárodní komparace. Všechny zmíněné analýzy vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí. Zpráva nejprve podává přehled vývoje trhu práce, kvalifikační struktury a aktivní politiky zaměstnanosti v Nizozemsku. Dále se již věnuje organizaci systému DPV, jeho hlavním aktérům a nástrojům, a nakonec i vybraným konkrétním opatřením vůči ohroženým skupinám na trhu práce.
2
Shrnutí -
Údaje o nezaměstnanosti a ostatní ukazatele o zaměstnanosti a další odborné přípravě a vzdělávání (DPV) v Nizozemsku se jeví převážně jako příznivé. Zároveň však zanechala hospodářská krize své stopy.
-
Hlavní filozofie nizozemské vlády na poli zaměstnanosti jsou práce před příjmem, aktivní zapojení a vlastní zodpovědnost občanů. Nezaměstnaný člověk zodpovídá za obstarání si vlastní práce, neboť získaná práce omezuje riziko sociálního vyloučení. Stát vám bude poskytovat dodatečný příjem pouze v případě, jakmile prokážete, že hledáte pracovní místo. Další převládající zásada spočívá v tom, že zajištění práce je mnohem důležitější než zajištění pracovního místa.
-
V Nizozemsku žádný skutečný „systém DPV“ neexistuje. Další odborné vzdělávání a přípravu (DPV) regulují hlavně sociální partneři, kteří podporují DPV poskytováním vzdělávání pracovníků v průběhu výkonu práce a vedoucí ke zvyšování jejich kvalifikace, a to s využitím sektorových fondů pro trh práce a vzdělávání. Neexistuje žádný institucionální rámec, takže odpovědnost nesou sociální partneři i jednotliví zaměstnavatelé a zaměstnanci. Poskytování dalšího vzdělávání prostřednictvím řady dodavatelů se řídí situací na trhu.
-
Stát zodpovídá za nezaměstnané, avšak v poslední době klesá množství možností vzdělávacích aktivit v důsledku rozpočtových omezení a nových koncepcí nizozemských obecních úřadů.
-
Existují konkrétní opatření určená pro trh práce a zaměřená na cílové skupiny, mezi které patří, například, OZP, starší a mladí nezaměstnaní. Pro tyto skupiny jsou k dispozici i pobídky k absolvování odborného vzdělávání. Dlouhodobě nezaměstnaným se poskytuje osobní poradenství. Zbytku nezaměstnaným poskytuje stát pouze elektronickou pomoc. Neexistují žádné zvláštní koncepce pro etnické menšiny, ačkoliv se častěji řadí mezi dlouhodobě nezaměstnané.
-
Kromě sektorových fondů pro trhu práce vzdělávání jsou k dispozici i nové prvky nizozemských strategií dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a trhu práce: o Stát vyčlenil 600 miliónů eur na kofinancování sektorových plánů, ve kterých mohou sektory definovat své strategie a způsoby realizace strategií trhu práce a dalšího odborného vzdělávání a přípravy. o Pro nejdůležitější a nejvíce inovativní hospodářské sektory připravil stát top strategii. Diskusní stoly o lidském kapitálu se vyjadřují ke spojení mezi vzděláváním a pracovním trhem a posilují je. o Soukromí poskytovatelé vzdělávacích kurzů se stále více věnují dalšímu odbornému vzdělávání a přípravě (DPV). o Byl zaveden nový titul (na úrovni mezi vyšším středoškolským a terciárním odborným vzděláváním a přípravou – DPV). Velmi vyhovuje zejména pracovníkům, kteří potřebují další vzdělávání z důvodu postupu nebo požadavků na jejich specifický rozvoj ze strany zaměstnavatelů.
3
o Na poli koncepcí dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) / trhu práce existují další zajímavé iniciativy. Patří mezi ně oblastní vzdělávací společnost, vzdělávací spolek, druhá příležitost k úspěchu, pružné vzdělávání na univerzitách, dotace pro začínající a plán zaměstnanosti Philips. Všechny představují způsob vzdělávání, který pružným způsobem propojuje studenta s jeho pracovní perspektivou.
4
Obsah Shrnutí ........................................................................................................... 3 1. Základní informace a předmět studie ...................................................... 6 2. Ukazatele trhu práce.............................................................................. 7 3. Politika trhu práce v Nizozemsku .......................................................... 18 4. Vzdělávací systém a jeho vývoj ............................................................ 22 5. Systém dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a jeho rozvoj ..... 31 6. Problémy a potřeby vybraných skupin na trhu práce ............................... 37 7. Úspěšná opatření v oblasti dalšího profesního vzdělávání (DPV) ............ 45 Závěr ........................................................................................................... 51 Seznam zkratek ............................................................................................ 53 Zdroje .......................................................................................................... 59 Příloha A: Politika zaměstnanosti – Odkazy na dokumenty, politiky, zákony ...... 63 Příloha B: Systém vzdělávání podle EQF ........................................................ 67 Příloha C: Kontakty a odkazy na hlavní aktéry v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) .......................................................................... 68
5
1. Základní informace a předmět studie Další profesní vzdělávání a příprava (DPV)1 je hlavním pilířem celoživotního učení dospělých. Otevření přístupu ke zvyšování účasti dospělých na celoživotním učení je jádrem současné politiky odborného vzdělávání a přípravy EU. Další profesní vzdělávání a příprava (DPV) není pouze prostředek zvyšování produktivity, hospodářského růstu, zaměstnatelnosti, inovace a konkurenceschopnosti, ale také posiluje spravedlnost, společenskou soudržnost a účast znevýhodněných skupin na trhu práce a ve společnosti. Další profesní vzdělávání a přípravu (DPV) lze vnímat jako první krok směrem k zaměstnatelnosti nebo jako způsob zlepšování možností kariérního postupu a pokračování v získávání dovedností, které pomáhají vyrovnávat se s rostoucími výzvami trhu práce. Prosazování dalšího profesního vzdělávání a profesní přípravy (DPV) je společný úkol oblastí vzdělávání a zaměstnanosti, včetně zaměstnavatelů, kteří mají zájem na zvyšování své konkurenceschopnosti. Ekonomické a sociální výhody, které musí další profesní vzdělávání a příprava (DPV) nabízet lidem, podnikům a společnosti jako celku, jsou významné a rozmanité. Statistické údaje o poskytování, dostupnosti a účasti v dalším profesním vzdělávání a přípravě (DPV) napříč 28 zeměmi EU ukazují, že Evropa dosud zcela nevyužívá nesčetné výhody DPV. Nadále existuje nerovná dostupnost příležitostí pro další profesní vzdělávání a přípravu (DPV), kdy se nejzranitelnějším skupinám dostává nejmenší objem vzdělávání. Proto je všeobecným cílem projektu Kooperace shromáždit příslušné údaje a informace o dalším profesním vzdělávání a přípravě (DPV) v České republice a několika dalších evropských zemích za účelem mezinárodního porovnání DPV. Snahou je odhalit mezery a nedostatky na straně českého státu a zlepšit další profesní vzdělávání a přípravu (DPV) a jejich příspěvek ke snižování nezaměstnanosti a ke zvyšování konkurenceschopnosti osob a celého českého hospodářství. V konkrétní rovině je účelem projektu Kooperace (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti) je přispět k rozvoji dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV), jakožto důležité oblasti politiky zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zavedením znalostního managementu do této oblasti. Projekt je tedy určen hlavně pro pracovníky veřejných služeb zaměstnanosti, tj. Ministerst va práce a sociálních věcí, Úřadu práce ČR a Fondu dalšího vzdělávání. Je určen i pro všechny další účastníky (např. stratégy, realizátory a odborníky na státní, oblastní a místní úrovni) dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV), kteří mohou využívat internetovou znalostní bázi DPV, která zajistí systematický sběr, třídění a využití znalostí v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV), a umožní cílovým skupinám efektivně řešit aktuální problémy, podporovat stávající dynamiku vzdělávání a zajišťovat zdroje pro strategické plánování a rozhodování.
1
In the project COOPERATION mostly definitions are used according to Cedefop (2008a) Terminology of European education and training policy. A Selection of 100 key terms, Luxembourg http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/13125.aspx
6
2. Ukazatele trhu práce 2. 1
Obyvatelstvo a demografie
V Nizozemsku žije celkem asi 16,9 miliónů lidí (2014), ze kterých tvoří 39 % mladí lidé (2010; této skupině se také říká „zelená“ zátěž) a 24,5 % tvoří „šedá“ zátěž. Předpokládá se, že tato „zelená“ zátěž zůstane relativně stabilní, zatímco „šedivá“ zátěž se během příštích desetiletí rozroste o asi 80 %. Pracovní síly Při pohledu na pracovní sílu zjišťujeme, že průměrný věk nizozemského pracovníka stoupá, což zvyšuje poměrné zastoupení starších skupin obyvatelstva v řadách pracovních sil. Nová legislativa a nařízení byla zavedena s cílem zvýšit věk odchodu do důchodu na 67 let a současně ztížit odchod do důchodu před dosažením tohoto věku. Tabulka 1 Pracovní síly, 15 až 65 let (x 1 000)
2010
2011
2012
7 817
7 811
7 894
muži Pracovní síly ženy
4 337
4 319
4 343
3 480
3 492
3 551
15 až 25 let
856
847
861
25 až 35 let
1 738
1 727
1 751
35 až 45 let
2 094
2 024
1 985
45 až 55 let
2 024
2 052
2 077
55 až 65 let
1 104
1 162
1 220
Zaměstnané pracovní síly
7 391
7 392
7 387
muži
4 119
4 095
4 069
ženy
3 272
3 297
3 318
15 až 25 let
756
764
753
25 až 35 let
1 650
1 631
1 638
35 až 45 let
2 000
1 936
1 878
45 až 55 let
1 934
1 957
1 968
55 až 65 let
1 050
1 104
1 149
Nezaměstnané pracovní síly
426
419
507
muži
218
224
274
ženy
208
195
233
15 až 25 let
100
83
108
25 až 35 let
87
96
113
35 až 45 let
93
88
106
45 až 55 let
91
94
108
55 až 65 let
54
58
71
Zdroj: Eurostat 2014
7
2. 2
Zaměstnanost a míry nezaměstnanosti
Procentuální zastoupení nezaměstnaných je uvedeno v následující tabulce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v letech 2008–2013 výše 6,7 %. Tabulka 2 Míry nezaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15 – 64 let 2
Pohlaví
Celkem
Muž
Věk
Žena
Stupeň vzdělání
15
25
50
-
-
-
24
49
64
ISCED ISCED ISCED 0-2 3-4 5-8
Nizozemsko 2008
2,7
2,5
3,0
5,3
2,0
2,7
4,6
2,4
1,6
2009
3,4
3,4
3,4
6,6
2,8
2,8
5,5
3,1
2,1
2010
4,5
4,5
4,5
8,7
3,7
3,8
7,4
4,0
2,8
2011
4,4
4,5
4,4
7,6
3,7
4,1
6,9
4,1
2,8
2012
5,3
5,3
5,2
9,5
4,5
4,4
8,4
5,0
3,1
2013
6,7
7,1
6,3
11,0
5,9
5,9
10,5
6,7
3,8
2008
7,1
6,7
7,6
15,6
6,3
5,2
11,5
6,5
3,9
2009
9,0
9,1
9,0
19,9
8,2
6,3
14,8
8,4
5,0
2010
9,7
9,8
9,7
21,0
8,9
6,9
16,1
9,1
5,5
2011
9,8
9,7
9,8
21,4
9,0
6,9
16,6
9,0
5,6
2012
10,6
10,6
10,6
22,9
9,9
7,5
18,6
9,7
6,2
2013
11,0
11,0
10,9
23,3
10,3
7,8
19,6
10,0
6,5
EU-28
Zdroj: Eurostat 2014
Míry nezaměstnanosti v Nizozemsku Nizozemská míra nezaměstnanosti 3 % v roce 2008, která se týkala lidí na všech úrovních vzdělávání, byla jednou z nejnižších v OECD (s průměrnou měrou 7 %) a 28 Míry nezaměstnanosti představují nezaměstnané osoby, jakožto procento pracovních sil. Pracovní síly představují celkové množství zaměstnaných a nezaměstnaných lidí. Nezaměstnané osoby jsou lidé ve věku 15 až 74 let, kteří byli: a. bez práce během referenčního týdne, b. aktuálně dostupní pro práci, tj. byli dostupní pro placená zaměstnání nebo vlastní výdělečnou činnost před uplynutím dvou týdnů, které následovaly po referenčním týdnu, c. aktivně hledali práci, tj. podnikli konkrétní kroky během období čtyř týdnů, které skončily s referenčním týdnem, s cílem nalézt placenou práci nebo samostatně výdělečnou činnost nebo kteří nalezli práci, která začíná později, tj. během nejdéle tří měsíců 2
8
zemích EU (kde byla průměrná míra 8 %)3. V letech 2008 až 2011 však nezaměstnanost prudce vzrostla a jednotlivé osoby ovlivnila různě, a to v závislosti na jejich dosaženém vzdělávání a věku. Nejmladší generace byla zasažena nejsilněji: nezaměstnanost u ní v roce 2013 vzrostla z 5,3 na 11,0 %. Mezi dospělými osobami s terciární úrovní vzdělávání se nezaměstnanost v letech 2008 až 2013 zvýšila o 2,2 procentního bodu Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Osoba se považuje za dlouhodobě nezaměstnanou v případě, že je nezaměstnaná po dobu 12 měsíců či déle. V průběhu předchozích pěti let se počet osob nezaměstnaných po dobu dvanácti měsíců či déle výrazně zvýšil: z 0,9 % v roce 2009 na 2,4 % v roce 2013. Dlouhodobá nezaměstnanost se mnohem častěji vyskytuje u osob věkové kategorie 25 – 45 let a u osob s nižším vzděláváním. Mladí lidé jsou často nezaměstnaní pouze po krátké období.
3
http://www.oecd.org/edu/Netherlands_EAG2013%20Country%20Note.pdf
9
Tabulka 3. Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (%) u věkové kategorie 15 – 64 let
Muž
Celkem
Žena
Nizozemsko 2008
1,1
1,0
1,1
2009
0,9
0,9
1,0
2010
1,2
1,2
1,2
2011
1,5
1,6
1,4
2012
1,8
1,9
1,7
2013
2,4
2,6
2,2
2008
2,6
2,5
2,8
2009
3,0
2,9
3,1
2010
3,9
3,9
3,8
2011
4,1
4,2
4,1
2012
4,7
4,7
4,7
EU-28
Zdroj: Eurostat 2014
Míry zaměstnanosti v Nizozemsku V důsledku finanční a hospodářské krize v roce 2009 se míra zaměstnanosti u populace ve věku 15 – 64 let výrazně snížila, a v roce 2013 dosáhla 74,3%. Jak je vidět v tabulce 4, aktivita populace na trhu práce stále vykazuje negativní trend. Kromě toho je zřejmé, že v letech 2010 až 2011 nezaměstnanost pomalu narůstala a v roce 2012 se výrazně zvýšila.
10
Tabulka 4. Míry zaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15 – 64 let 4
Pohlaví
Stupeň vzdělávání
Celke m (15 – 64)
Muž
Žena
15 – 24
2008
77,2
83,2
71,1
69,3
87,7
2009
77,0
82,4
71,5
68,0
2010
74,7
80,0
69,3
2011
74,9
79,8
2012
75,1
2013
ISC ED 0-2
ISC ED 3-4
ISC ED 5-8
63,2
62,8
80,9
87,9
87,2
64,6
62,2
80,9
87,6
63,0
85,5
63,2
59,2
78,7
86,6
69,9
63,5
85,1
64,6
59,8
78,5
86,7
79,7
70,4
63,3
84,5
66,6
59,7
78,4
87,1
74,3
78,7
69,9
62,3
82,9
67,3
58,1
76,9
87,4
2008
65,7
72,7
58,8
37,3
80,2
56,3
48,0
70,4
83,7
2009
64,5
70,6
58,4
34,9
78,6
56,4
46,1
68,8
82,8
2010
64,0
70,0
58,1
33,9
78,1
56,6
45,1
68,2
82,2
2011
64,2
70,0
58,4
33,5
78,0
57,4
45,3
68,2
82,0
2012
64,1
69,6
58,6
32,7
77,5
58,4
44,5
68,0
81,8
2013
64,1
69,4
58,8
32,3
77,0
59,3
43,8
67,7
81,7
25 – 49
50 – 64
Nizoze msko
EU28
Zdroj: Eurostat 2014
Hrubá míra zaměstnanosti ukazuje procentní podíl pracujících osob z celé populace ve věku 15 – 64 let, které mají placenou práci nebo snahu pracovat alespoň jednu hodinu týdně. Z číselných údajů je zřejmé, že jednou z rizikových skupin jsou starší lidé (nad 50 let). Ženy nad třicet let věku se také méně uplatňují na trhu práce, neboť č ást z nich se rozhodne přestat pracovat, když se jim narodí děti, jak ukazují následující nizozemské statistické údaje (CBS) 5
Tento ukazatel je založen na Průzkumu pracovní síly v EU. Populace zaměstnaných se skládá z osob, které během referenčního týdne vykonávaly jakoukoli práci za úplatu či zisk po dobu alespoň jedné hodiny, anebo které nepracovaly, avšak měly práci, ve které byly dočasně nepřítomny. 5 http://www.cbs.nl/nl-NL/menu/themas/arbeid-sociale-zekerheid/publicaties/arbeidsmarkt-vogelvlucht/structuurarbeidsmarkt/2006-arbeidsmarkt-vv-participatie-art.htm 4
11
Obrázek 1. Uplatnění na trhu práce v roce 2013
Legenda: Zdroj:CBS
2. 3
Muži
Ženy
Věk
Úroveň vzdělávání obyvatelstva
Úroveň vzdělávání obyvatelstva V Nizozemsku je úroveň vzdělávání obyvatelstva relativně vysoká a počet osob ve věku 35 let, které ukončily terciární úroveň vzdělávání, od roku 2006 prudce narostl. V roce 2014 mělo 46,3 % z nich vyšší vzdělávání, jakožto nejvyšší úroveň dosaženého vzdělávání. V roce 2006 to bylo pouze 36,6 %. Úroveň dosaženého terciárního vzdělávání je dalším ukazatelem úrovně vzdělávání v určité zemi. V roce 2011, přibližně 41,1 % nizozemského obyvatelstva ve věku 30 – 34 let úspěšně absolvovala univerzitu nebo dosáhla vzdělávání univerzitní úrovně (terciární úroveň). (Eurostat: Tertiary educational attainment, 2006, 2010, 2011). Tabulka 5. Míry zaměstnanosti absolventů v letech 2006, 2010-2014 (%), věková skupina 20-34
Rok 2006
2010
2011
2012
2013
Nizozemsko
86,6
88,5
88,9
85,2
83,6
EU-28
77,5
76,0
75,9
74,8
74,2
Zdroj: Eurostat 2014
Míry zaměstnanosti absolventů Během světové hospodářské recese v letech 2008 až 2012 se nezaměstnanost ve všech zemích OESO zvyšovala rychleji, než je průměrné. V Nizozemsku míra
12
zaměstnanosti absolventů v letech 2006 až 2013 klesla o 5,3 %. Avšak 83,6 % absolventů i nadále pracuje. Nizozemsko zaujímá v rámci OESO šesté místo. Mladí lidé (NEETS) Nizozemsko má ze všech zemí OECD nejmenší podíl mladých lidí, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní programu vzdělávání a přípravy (NEET). Ze všech úrovní vzdělávání byla v roce 2013 v kategorii NEET pouhá 7,1 procenta osob ve věku 15-29 let, kdy průměr OECD činí 15 % 6. Tento podíl se však od počátku finanční krize v roce 2008 výrazně zvyšuje. Toto zvýšení je významnější u osob ve věku 15-29 let s terciárním vzděláváním, kde se podíl osob spadajících do kategorie NEET v letech 2008 až 2011 více než zdvojnásobil (z 2 % v roce 2008 na 5 % v roce 2011), ačkoli se stále pohybuje pod průměrem OECD, který v roce 2011 činil 13 %. Všeobecně platí, že méně vzdělané osoby nacházejí práci hůře, ačkoli v Nizozemsku je procento osob s nižším vzděláváním, které naleznou práci, vysoké v porovnání s ostatními zeměmi EU 7. Tabulka 6. Přehled mladých lidí podle úrovně vzdělávání a míry zaměstnanosti (NEET) v letech 2008-2012. Věková skupina 15-29 let
Všechny úrovně ISCED
Nizozemsko
2008
2009
2010
2011
2012
2013
ISCED
ISCED
0-2
3-6
Celkem
4,6
2,6
1,9
Muž
3,3
2,1
1,1
Žena
6,0
6,8
2,8
Celkem
5,3
2,7
2,3
Muž
4,4
2,4
1,8
Žena
6,1
3,0
2,7
Celkem
5,7
2,9
2,6
Muž
5,1
2,8
2,1
Žena
6,3
3,0
3,2
Celkem
5,5
2,6
2,6
Muž
4,8
2,4
2,2
Žena
6,2
2,9
3,0
Celkem
6,2
2,8
3,1
Muž
5,3
2,3
2,6
Žena
7,1
3,2
3,5
Celkem
7,1
3,1
3,6
6
http://www.oecd.org/edu/Education-at-a-Glance-2014.pdf http://www.trendsinbeeld.minocw.nl/kaarten/kaart_EU_005.php
7
13
Muž
6,7
3,1
3,2
Žena
7,6
3,0
4,1
Všechny úrovně ISCED
ISCED
ISCED
0-2
3-6
EU-28
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkem
13,0
6,0
7,0
Muž
10,2
5,1
5,0
Žena
16,0
6,8
9,1
Celkem
14,7
6,4
8,2
Muž
12,7
6,0
6,6
Žena
16,8
6,9
9,8
Celkem
15,2
6,6
8,6
Muž
13,3
6,2
7,0
Žena
17,2
6,9
10,2
Celkem
15,4
6,6
8,7
Muž
13,4
6,2
7,1
Žena
17,4
6,9
10,4
Celkem
15,8
6,5
9,2
Muž
13,9
6,3
7,6
Žena
17,7
6,7
10,9
Celkem
15,9
6,4
9,4
Muž
14,1
6,2
7,9
Žena
17,7
6,6
11,0
Zdroj: Eurostat 2014. Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do
Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy 8 Dalším cílem je snížit počet osob, které nedokončí školu. Následující tabulka zobrazuje procento osob předčasně končících programy vzdělávání a přípravy.
Vztahuje se k osobám ve věku 18-24 let s nejnižší úrovní sekundárního vzdělávání, které předčasně ukončily programy vzdělávání a přípravy a dalšího vzdělávání či přípravy se neúčastní. 8
14
Tabulka 7. Osoby předčasně končící programy vzdělávání a výuky v letech 2006, 20102014 (%), věková skupina 18-24
Rok
Nizozemsko EU-28
2006
2010
2011
2012
2013
12,6
10,0
9,1
8,8
9,2
15,4
13,9
13,4
12,7
11,9
Zdroj Eurostat 2014
Školu opouští předčasně mladý člověk ve věku 12 až 23 let, který nechodí do školy a který nezískal základní kvalifikaci (tj. všeobecné střední vzdělávání, přípravu ke studiu na vysoké škole nebo odborné střední vzdělávání, tzv. 2. úroveň). Předčasné odchody ze škol budí stále větší zájem, neboť mladí žáci, kteří opouštějí školy předčasně, představují ekonomický, společenský a individuální problém. Studie ukazují, že dokončení školy má příznivý vliv na omezování zločinnosti a jiných přestupků vůči majetku“.9 V Nizozemsku je trvalý pokles počtu žáků, kteří opouštějí školy předčasně (ESL): z 12,6 % v roce 2006 na 9,2 % v roce 2013. Nizozemsko patří k zemím, které vykazují největší procentuální pokles, ale v absolutních číslech ještě k nejlepším zemím Evropy nepatří. „Nizozemsko přistupuje k problému s názorem, že „prevence je lepší než léčba“. Mladí lidé mají větší naději na trhu práce, pokud mají alespoň nějakou základní kvalifikaci. Zdá se, že studenti, kteří předčasně opouštějí školy, dosahují horších pracovních výsledků a jsou méně přemýšliví, neboť mají nižší motivaci k dobré práci.“10. Cíle Při měření podle evropské definice by měl být nizozemský cíl v roce 2020 také 8 %. Nizozemská vláda si stanovila do roku 2016 mnohem vyšší cíl, než EU, a to maximálně 25 000 žáků opouštějících každý rok školy předčasně. Nyní opouští školy předčasně 27 950 žáků.
Opuštění systému formálního vzdělávání a vstup na trh práce Úroveň vzdělávání a přípravy má vliv na průměrný věk osob, které opouštějí systém formálního vzdělávání, stejně jako na dobu hledání prvního pracovního místa.
9
http://www.aanvalopschooluitval.nl/userfiles/file/OCW-UK_VSV-Boekje_2014.pdf Alexander, Karl, Entwisle, Doris and Nader Kabbani. 2001. The dropout process in life course perspective: early risk factors at home and school. Teachers College Record 103: 760-822. 10
15
Tabulka 8 – Náhodný modul LFS 2009 – Vstup mladých lidí na trh práce (2009)
Zdroj: Eurostat 2014 Legenda: Average age when leaving formal education
Průměrný věk při opuštění formálního vzdělávacího systému
First and second stage of tertiary education (levels 5 and 6)
První a druhý stupeň terciárního vzdělání (úrovně 5 a 6)
Upper secondary and post-secondary non-tertiary education (levels 3 and 4)
Vyšší střední vzdělání a vzdělání po střední škole, ale ne terciární (úrovně 3 a 4)
Pre-primary, primary and lower secondary education (levels 0 – 2)
Předškolní, základní a nižší střední vzdělání (úrovně 0 – 2)
Years
Roky
Czech Rep.
Česká republika
EU27
27 zemí EU
Netherlands
Nizozemsko
V roce 2009 byl průměrný věk osob opouštějících systém formálního vzdělávání na úrovních ISCED 0-2 téměř 20 let, kdežto na úrovních 5-6 byl průměrný věk 25 let. Průměrný věk žáků, kteří opouštějí systém formálního vzdělávání, je vyšší než ve 27 zemích EU, zejména pak na úrovních 0-2 a 3-4. Tabulka ukazuje, že žáci, kteří opouštějí školy na úrovních 0-2 v Nizozemsku, jsou o téměř 4 roky starší, než v České republice. (Eurostat náhodný modul LFS 2009 – Vstup mladých lidí na trh práce (2009)). Z hlediska vstupu na trh práce, mladí lidé ve věku 15-34 let s kvalifikací na úrovních ISCED 3-6 začínají v novém pracovním místě po čtyřech měsících, kdežto mladí lidé na úrovni 0-2 s omezenou kvalifikací až po osmi a půl měsíci. (Náhodný modul Eurostat
16
LFS 200911 – Průměrná doba mezi opuštěním formálního vzdělávacího systému a získáním prvního pracovního místa podle úrovně dosaženého vzdělávání ve vztahu k osobám, které jej opustily během posledních 3 až 5 let) Celoživotní vzdělávání Následující tabulka zmiňuje osoby ve věku 25 až 64 let, které uvedly, že absolvovaly další vzdělávání nebo přípravu. Tabulka 9 – Celoživotní vzdělávání lidí ve věku 15 – 64 let (2008 – 2011) a (2013)
Země
2008
2009
2010
2011
2013
Nizozemsko 17,0
17,0
16,6
16,7
17,4
EU-28
9,3
9,1
8,9
10,5
9,3 Zdroj: Eurostat 2014
Podle statistických údajů se v Nizozemsku mnoho lidí zúčastňuje celoživotního vzdělávání. Nizozemský stát si přeje zvýšit míru účasti na celoživotním vzdělávání do roku 2020 na 20 procent. V letech 2006 až 2013 se tento ukazatel zvýšil z 15,6% na 17,4 %. Nizozemsko je jedna z nejlepších zemí v Evropě, i když v porovnání s některými jinými zeměmi EU vykazuje během posledních let menší růst 12.
11
http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do
12
http://www.trendsinbeeld.minocw.nl/kaarten/kaart_EU_003.php
17
3. Politika trhu práce v Nizozemsku 3. 1
Nizozemská politika trhu práce
Hlavní zásadou nizozemského systému sociální politiky je to, že všichni příslušníci společnosti musí být schopni hrát stejně aktivní roli ve společnosti. To znamená, že osoby schopné práce musí pracovat. Zapojení se jako pracující člen společnosti je nejlepší prevence sociálního vyloučení. Současný hlavní cíl politiky nizozemského trhu práce lze shrnout takto: ‘Werk boven Inkomen’ (práce před příjmem). Převládající způsob uvažování se posunul od zajištění pracovního místa k zajištění práce, což představuje důraz na práci pro každého, kdo je schopen pracovat. Zapojit lidi a klást důraz na „vlastní zodpovědnost“ občanů. Tato vize sahá i do oblasti sociálního zapojení: zde převládá filozofie „aktivního zapojení“: vyloučené skupiny se zapojují nalezením práce. V zásadě lidé zodpovídají sami za sebe, ale určité skupiny mohou potřebovat pomoc při hledání svého místa ve společnosti a zejména pak na trhu práce. Tyto skupiny zahrnují obvykle dlouhodobě nezaměstnané, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, rodiny s nízkými příjmy, žadatele o azyl, bezdomovce, osoby ve výkonu trestu a osoby závislé. Aktivní politiky trhu práce (ALMP) jsou v Nizozemsku z větší části zaměřeny na tyto ohrožené skupiny. Kromě toho je dalším cílem nizozemských politik trhu práce zlepšování propojení vzdělávání a pracovního trhu. Osnovy musí lépe odpovídat požadavkům trhu práce, zejména pak v oblastech inovace, a studenti musí být motivováni k výběru takových druhů vzdělávání, které je připraví pro obory s velkou pravděpodobností získání práce.
3. 2
Úloha vlády, obecních úřadů a sociálních partnerů
Nizozemská politika trhu práce a její struktura se během posledních 30 let neustále měnily, přičemž hlavní zodpovědnost neustále nesl ministr práce a sociálních věcí. V rámci těchto politik poskytovaly největší objem aktivit obvykle veřejné služby zaměstnanosti (PES), kterým se nejprve říkalo Arbeidsvoorziening (Organizace poskytující práci), potom CWI (Centrum pro práci a příjem) a nyní se nazývají UWV (Uitvoeringsorganisatie Werknemersverzekeringen = Organizace pro poskytování podpory v nezaměstnanosti). Za UWV zodpovídá přímo ministr práce a sociálních věcí. V Nizozemsku je patrný přesun k decentralizaci. Stále více státních orgánů je decentralizovaných. V různých oblastech, avšak hlavně v oblasti sociální, se úkoly a zodpovědnosti postupně přesouvají na nižší úrovně řízení státu, zejména pak na obecní úřady, ale také na skupiny se společenskými zájmy. Patří mezi ně sdružení škol anebo rady guvernérů (hejtmanů). Nicméně, v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) neexistují žádné role v oblastních radách. Úloha místních aktérů v podobě obecních úřadů sílí, zejména pak vlivem zřejmé decentralizace moci a finanční zodpovědnosti. Obecní úřady získávají peníze z tzv. Obecního fondu (Gemeentefonds) a hradí jimi podpory a veškeré další činnosti, včetně nákladů opětovného začlenění na trh práce.
18
Milníkem decentralizace byl zákon SUWI (Samenwerking Uitvoering Werk en Inkomen = Spolupráce při poskytování práce a příjmu) roku 2002. S tímto zákonem se nizozemské veřejné služby zaměstnanosti (PES) rozdělily: poradenské a zprostředkovatelské služby zůstaly v nové organizaci PES (CWI), zatímco obce a UWV (Organizace pro poskytování podpory v nezaměstnanosti) převzaly zodpovědnost za zajišťování a řízení aktivit na podporu opětovného začlenění nezaměstnaných a postižených na trhu práce. Centra praktické přípravy (součást PES) se spojila s oblastními středisky přípravy, která zodpovídají za IVET (viz níže), a poté tyto aktivity zmizely téměř ze všech těchto středisek (kromě 3). Obecní úřady si ponechaly zodpovědnost za WSW (Wet Sociale Werkvoorziening; Zákon o poskytování práce), který se zabývá dotovanou prací pro postižené. Poté byl v roce 2004 zaveden stávající Zákon o práci a sociální pomoci (WWB). Cílem tohoto zákona bylo nastavit systém pobídek pro obecní úřady, které budou pomáhat lidem prostřednictvím podpory a při hledání práce. Od té doby nesly obecní úřady i finanční zodpovědnost za podpory a zásahy na trhu práce na pomoc nezaměstnaným, kteří pobírali podporu. Tímto způsobem byly také schopny připravovat nezaměstnané tak, aby si mohli najít práci, a za tuto přípravu zodpovídaly. Ministerstvo školství, kultury a vědy zodpovídá za koncepce vzdělávání, včetně těch, které posilují propojení mezi školou a pracovním trhem. V oblasti posilování tohoto propojení v inovativních sektorech spolupracuje s Ministerstvem hospodářských věcí. Na místní úrovni zodpovídají odborné školy (tzv. hogescholen, nabízejí ISCED 5 a oblastní centra přípravy, která nabízejí studie ISCED 3-4) za nabídku vzdělávání, která odpovídá požadavkům místního trhu práce. Sociální partneři nejsou přímo zapojeni do státních politik trhu práce. Namísto toho spravují vlastní sektorové fondy na podporu zásahů na trhu práce (popsáno v kapitole 7). 3. 3
Služby zaměstnanosti
V roce 2009 se CWI (Centrum pro práci a příjem) a UWV (Organizace pro poskytování podpory v nezaměstnanosti) sloučily do organizace, která si ponechala název UWV. Bývalá organizace CWI se stala divizí Werkbedrijf (Společnost pro práci). Hlavní úkoly organizace UWV Werkbedrijf zahrnují registrování nezaměstnaných osob pro účely sociálního zabezpečení a vedení nezaměstnaných, včetně poskytování zprostředkovatelských služeb 13. Zodpovídá i za aktivní opatření na trhu práce na podporu konkrétních skupin, např. OZP a lidí starších 55 let. Kromě toho podporuje UWV Werkbedrijf zaměstnavatele při hledání kvalifikovaných pracovníků. Spolupracuje s obecními úřady prostřednictvím tzv. Werkgeversservicepunten (Servisní místa zaměstnavatelů), ve kterých mohou získávat zaměstnavatelé pomoc při hledání nedostatkových pracovníků. Současně zde mohou hlásit volná místa, která vyhovují osobám ohroženým na trhu práce. Kromě toho zodpovídají další nezaměstnanosti a pro OZP.
13
oddělení
UWV
za
poskytování
podpory
v
Zodpovídá také za poskytování informací o trhu práce a podporu při propuštění.
19
UWV Werkbedrijf poskytuje většinu svých služeb elektronicky. Tímto způsobem probíhají i registrace a žádosti o podporu. Klienti zpracovávají své životopisy a pracovní portfolio online. Pomocí tohoto portfolia spravují své žádosti o zaměstnání a získávají přístup k tisícům volných míst. Mohou také elektronicky komunikovat s kariérním poradcem. Osoby, které potřebují rozsáhlejší pomoc, přicházejí do tzv. Werkpleinen (pracovní pole). Pracovní pole existuje v každé z 35 oblastí trhu práce (viz dále). Prostřednictvím těchto pracovních polí spolupracuje UWV s obecními úřady dané oblasti. Oficiálně zodpovídá UWV za registraci nezaměstnaných a zprostředkovatelské služby, zatímco obecní úřady za činnosti na podporu jejich opětovného zapojení, ale v praxi pracují úředníci obou organizací společně. Činnosti na podporu opětovného zapojení na trhu práce se nabízejí prostřednictvím těchto pracovních polí: -
osobám na sociální podpoře je poskytují obecní úřady,
-
OZP je poskytují UWV . V důsledku rozpočtových omezení nejsou již nadále možné téměř žádné činnosti na podporu opětovného začlenění osob pobírajících podporu v nezaměstnanosti. Svoji cestu na trh práce si musí najít vlastními silami. Část pomoci během opětovného začlenění poskytují soukromé společnosti aktivní v této oblasti. Součástí opětovného začlenění do pracovního procesu může být i vzdělávání. Nicméně, většina obecních úřadů považuje náklady na vzdělávání za příliš vysoké a také si myslí, že většina kurzů trvá příliš dlouho a lidé během nich nadále pobírají podporu. Z těchto důvodů se během opětovného zapojení poskytují přípravné kurzy pouze výjimečně. Pokud ano, činí tak několik soukromých a „veřejných“ organizací (vzdělávání poskytují relevantním cílovým skupinám na základě obchodních smluv, někdy nabízejí běžných programy odborného vzdělávání IVET).
3. 4 Systémy podpory pro nezaměstnané, OZP a pro zahájení podnikání Nezaměstnaným se poskytují dva druhy podpory: podpora v nezaměstnanosti (WW = Zákon o nezaměstnanosti) a sociální podpora (WWB = Zákon o práci a podpoře). Jestliže zaměstnaná osoba ztratí práci, nejprve obdrží podporu od WW, která vychází z jeho původního příjmu. Po několika letech se přesouvá k WWB, která poskytuje pouze minimální příjem. Existují také zvláštní druhy sociální podpory pro bývalé zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné (IOAZ). WW zahrnuje různé opatření zvláštní podpory (poukázky na přípravné kurzy a podpora ve zkušebním období, viz níže). Za podporu osob pobírajících sociální podporu zodpovídají obecní úřady. Jejich činnosti spojené s opětovným začleněním bude podporovat i nový program 2014-2020 Evropského sociálního fondu (ESF) v Nizozemsku.
20
Několik druhů podpory je k dispozici osobám se zdravotním postižením (OZP). Wajong (Zákon o trvalém postižení) podporuje osoby s chronickými tělesnými nebo duševními chorobami. Stanete-li se postiženým v pozdějším věku, existují dva druhy podpory (WAO pro plně postižené a WIA pro částečně postižené osoby). Existuje také zvláštní podpora pro osoby samostatně výdělečně činné (WAZ). Postižení mají k dispozici několik podpůrných opatření (opět podpora během zkušební doby, navyšování mzdy a kariérní poradce). Současně existuje i systém chráněné zaměstnanosti postižených. Těchto několik opatření určených konkrétním skupinám popisuje kapitola 8. Podpora během zkušební doby Jakmile zaměstnavatel zaměstná osobu pobírající podporu prostřednictvím WAO, WIA, WAZ, Wajong nebo podporu v nezaměstnanosti, avšak neví, zda se tato osoba pro danou práci hodí, zaměstnanec může začít pracovat na dobu dvou měsíců a nadále pobírat podporu. To představuje maximální zkušební dobu při nástupu do nového zaměstnání. Během této doby může zaměstnavatel nového pracovníka stále propustit v případě, že se pro danou práci nehodí. Podpora směrem k vlastní výdělečně činnosti Existují také určitá konkrétní opatření ze strany UWV pro osoby, které si přejí stát se osobami samostatně výdělečně činnými. Podporu mohou pobírat po několik měsíců (v době neexistence příjmu). Tato opatření budou také popsána v kapitole 8.
3. 5 Hlavní změny: „Reformní“ programy nizozemské sociální politiky V dnešní době se sociální politika Nizozemska zaměřuje na vytváření pobídek a zapojuje obecní úřady do budování úspěšně fungujícího systému. Nedávný vývoj14 Nedávný vývoj systému sociálního zabezpečení Nizozemska přinesl nový systém podpory při invaliditě, potlačení finančních pobídek pro předčasný odchod do dů chodu a nový „štíhlejší“ Zákon o pojištění pro případ nezaměstnanosti. Nová ustanovení, která usnadňují lidem nastavení rovnováhy mezi prací a péčí přinesl Zákon o péči o dítě a program celoživotních úspor, prostřednictvím kterého mohou lidé spořit pro případ delšího období péče, studia nebo jiných činností. V roce 2015 vejdou v platnost dva nové zákony, které změní vyhlídky pracovníků (Zákon o práci a zabezpečení) a nezaměstnaných/postižených (Zákon o účasti). Zákon o práci a zabezpečení Fungování trhu práce se bude muset zlepšit pro všechny zaměstnance. Příležitosti velmi starých pracovníků k získání nové práce jsou příliš omezené a pružní pracovníci zasluhují lepší ochranu. Rychlý postup z práce do práce je žádoucí pro každého. Z 14
National Reform Programme 2014 the Netherlands. See:
21
těchto důvodů nový zákon (Wet Werk en Zekerheid; Zákon o práci a zabezpečení) změní nařízení o propouštění a pružnosti pracovní smlouvy. Jistota zachování práce osob s pevnou pracovní smlouvou poklesne, ale naroste osobám s flexibilními pracovními smlouvami. Zákon o účasti Zákon o účasti nahradí WWB (Zákon o práci a sociálním zabezpečení), WSW (Zákon o poskytování práce) a Wajong (Zákon o chronicky postižených) 15 Jeho hlavním obsahem bude to, že obecní úřady budou plně zodpovídat za účast všech osob pobírajících sociální dávky na dění na trhu práce. Hlavní obecní úřad v určité lokálním trhu práce (těchto oblastí bude 35) se také stává hlavním orgánem zodpovědným za všechny koncepce trhu v těchto oblastech. V důsledku tohoto nového Zákona musí obecní úřady směrovat v maximální míře osoby pobírající sociální podporu, osoby postižené s podporou i postižené osoby v dotovaných pracovních místech k běžnému trhu práce. Na podporu tohoto záměru mohou mít v roce 2016 zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci povinnost najímat určité procento OZP.
4. Vzdělávací systém a jeho vývoj 4. 1
Nizozemský systém profesního vzdělávání a přípravy (DPV)
Nizozemský systém odborného vzdělávání zahrnuje mnoho různých druhů škol. Vzdělávací systém tvoří šest prvků: (a) základní vzdělávání, (b) zvláštní vzdělávání, (c) střední vzdělávání, (d) vyšší střední odborné vzdělávání a všeobecné vzdělávání dospělých, (e) další profesní vzdělávání pro dospělé (DPV) a (f) terciární či vyšší vzdělávání.
15
National Reform Programme 2014 the Netherlands. See: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/csr2014/nrp2014_netherlands_en.pdf
22
Vocational Education – odborné vzdělávání Specialization – specializace Level – úroveň Post-Initial Higher Education – post-počáteční vyšší vzdělávání Higher Education – vyšší vzdělávání Higher professional education – vyšší odborné vzdělávání BBL Blok nebo jednodenní odborné vzdělávání BOL Celodenní odborné programy HAVO Střední všeobecné vzdělávání HBO Vyšší odborné vzdělávání MBO Odborné vzdělávání OU Otevřená univerzita PRO Základní odborná příprava VMBO Přípravné střední odborné vzdělávání VO Střední vzdělávání VSO Zvláštní střední vzdělávání
23
VWO Vzdělávání před studiem na univerzitě WO Vyšší univerzitní vzdělávání
Secondary Education – střední vzdělávání Primary education – základní vzdělávání Adult Education – vzdělávání dospělých
4. 2
Povinná školní docházka
Vzdělávání je povinné pro žáky od 5 do 16 let věku. Zákon stanovuje, že děti musí chodit do školy od pěti let 16 a pro ty, kteří dosáhli věku 16 a 17 let existuje „povinnost kvalifikace“ (s cílem omezit předčasné odchody ze škol), pokud stále nezískaly všeobecnou nebo odbornou kvalifikaci na vyšší střední úrovni. Žáci proto musí chodit do školy do 18 let věku nebo do získání základní kvalifikace. 4. 3
Střední všeobecné vzdělávání
Po opuštění základní školy ve věku 12 let žáci pokračují do různých škol v kategorii středního vzdělávání, které všechny začínají obdobím základního středního vzdělávání. Po jednom školním roce se žáci rozdělují do tří hlavních směrů: VWO, HAVO nebo VMBO, jak je popsáno níže. Rozhodnutí, které činí v tomto relativně mladém věku, ovlivní druh vzdělávání, kterého se jim dostane po střední škole, a pravděpodobně i jejich kariéru. Kromě toho existují také zvláštní školy pro děti se zvláštními potřebami. 17 V Nizozemsku fungují tři druhy všeobecného středního vzdělávání: Vzdělávání před studiem na univerzitě (3 roky úroveň 2 ISCED a dále pak 3 roky úroveň 3; nizozemská zkratka: VWO – voorbereidend wetenschappelijk onderwijs). Studium trvá šest let a připravuje studenta na další vyšší studium: výzkumné univerzity a vyšší odborné vzdělávání/univerzity aplikovaných věd. Věk: 12 – 18 let. Vyšší všeobecné (nebo odborné) střední vzdělávání (3 roky úroveň 2 ISCED a dále pak 2 roky úroveň 3; nizozemská zkratka: HAVO – hoger algemeen voortgezet onderwijs): Studium trvá pět let a připravuje studenta na další vyšší odborné studium. Postup do pátého roku vzdělávání před nástupem na univerzitu (VWO) je také možný. Věk: 12 – 17 let. Nižší všeobecné střední anebo „pre-odborné“ střední vzdělávání před vzděláváním odborným (ISCED úroveň 2; nizozemská zkratka: (VMBO – Voorbereidend Middelbaar Beroepsonderwijs): studium trvá čtyři roky a připravuje studenta k dalšímu studiu v oblasti vyššího středního vzdělávání (a částečně v oblasti vyššího všeobecného středního vzdělávání). Věk: 12 – 16 let. Studentům, kteří nejsou schopni zahájit „pre-odborné“ vzdělávání před vzděláváním odborným, se nabízí oddělená praktická příprava zaměřená na praktické dovednosti (praktijkonderwijs).
16 17
http://www.government.nl/issues/education/primary-education Pro žáky, kteří mají problémy s učením nebo chováním, anebo čelí duševním, smyslovým nebo fyzickým omezením.
24
Žáci, kteří ukončili vzdělávání před nástupem na univerzitu (VWO) nebo vyšší střední všeobecné vzdělávání (HAVO) se zaměřují na vyšší vzdělávání (terciární), které má dvě části: V y š š í o d b o r n é v z d ě l á v á n í (ISCED úroveň 5); nizozemská zkratka: HBO – hoger beroepsonderwijs: běžná délka studia je čtyři roky (bakalářský titul). Existuje také možnost dvouletého studia, které končí titulem tzv. „associate degree“ a možností získání magisterského titulu HBO, což trvá další dva roky studia). Poskytovatel: hogescholen („univerzity aplikovaných věd“). Vyšší odborné vzdělávání (HBO) se nabízí jako běžné vzdělávání a také jako součást „dvojité cesty“, během které se student vzdělává i na pracovištích. Toto platí hlavně pro studia na úrovni titulu „associate degree“. Tato oblast je podrobně rozebrána v kapitole 7. Věk: od 17/18 let. Vědecké/univerzitní vzdělávání (ISCED úroveň 5 a 6 pro doktoráty); nizozemská zkratka: WO – wetenschappelijk onderwijs: studium trvá čtyři roky a pět let v technických oborech (bakalářský/magisterský titul). Poskytovatel: univerzity. Kromě běžných univerzit existuje i tzv. Otevřená univerzita, která nabízí univerzitní vzdělávací programy (pracujícím) dospělým (bude dále zmíněno v kapitole 5). Věk: od 18. 4. 4
Střední odborné vzdělávání (MBO)
Ti žáci, kteří absolvovali nižší střední všeobecné vzdělávání anebo přípravné střední vzdělávání (VMBO) si z větší části volí střední odborné vzdělávání (MBO), které v závislosti na úrovni přípravy trvá čtyři roky. Malá část žáků se rozhoduje pro HAVO, díky čemuž získávají po jednom roce studia navíc přístup k vyššímu vzdělávání (HBO).
Poskytovatelé středního odborného vzdělávání (MBO) Střední odborné vzdělávání hrazené z veřejných zdrojů (Middelbaar beroepsonderwijs aka MBO) a také určité druhy dalšího vzdělávání dospělých poskytují hlavně oblastní vzdělávací a přípravná centra (ROC). V celém Nizozemsku funguje 42 center ROC. Největší z nich (např. centrum ROC van Amsterdam 18) má 35 000 studentů. Na základě Zákona WEB z roku 1996 se stovky center odborného vzdělávání spojily a vytvořily současných 42 center ROC a 12 center zemědělského vzdělávání a přípravy (AOC) a 15 menších specializovaných odborných vysokých škol. Centra ROC poskytují sektorové odborné vzdělávání a přípravu (DPV) podle návrhů expertních center 19. Děje se tak prostřednictvím celé řady druhů přípravy v souladu s regionálními potřebami. V zásadě jde o to, že tato centra identifikují dovednosti požadované průmyslem a postupují je centrům ROC. Expertní centra odborného vzdělávání a přípravy určují, co je třeba udělat, a centra ROC určují, jak to udělat. Centra ROC mají z tohoto pohledu velkou flexibilitu, pokud: (a) je naplňují jejich hlavní
18
http://www.rocva.nl Existuje (existovalo) 17 expertních center odborného vzdělávání a přípravy, obchodu a průmyslu ( KBB’s: Kenniscentra Beroepsonderwijs Bedrijfsleven), jako součást SBB. Hlavní úkoly: převod potřeb (přípravy) trhu práce uvedených v odborných profilech na kvalifikace, jakožto součást kurzů IVET, sledování a zvyšování kvality vzdělávání studentů/učňů v podnicích. 19
25
pravomoc v souladu se Zákonem WEB a (b) jejich služby odpovídají plánům rozvoje Středisek znalostí (Sung a kol. 2006: 65). 20 Z hlediska jejich spolupráce se zaměstnavateli, je v zájmu každého centra ROC udržovat s nimi těsné kontakty, neboť na nich závisejí vzdělávací příležitosti jejich studentů. Tímto se zajišťuje, že studenti získávají aktuální a maximálně relevantní pracovní zkušenosti. Možné cesty středního odborného vzdělávání (MBO) V samém srdci středního odborného vzdělávání leží kvalifikace. Toto vzdělávání je založeno na čtyřech úrovních, a to bez ohledu na to, zda si student vybere k odbornému vzdělávání cestu postavenou primárně na učení se v práci nebo ve škole. Vzdělávání typu MBO může trvat až čtyři roky. Kurzy MBO se poskytují na čtyřech různých úrovních přípravy, přičemž každá z nich směřuje ke konkrétní profesní kvalifikaci. Úrovně přípravy jsou následující: Úroveň 4 – příprava středního managementu NEBO specialistů (očekává se, že student řídí a koordinuje činnosti na pracovišti); Úroveň 3 – odborná příprava (očekává se, že student pracuje nezávisle a také organizuje a plánuje práci); Úroveň 2 – základní odborná příprava (očekává se, že student neustále provádí standardní úkoly bez dozoru) a Úroveň 1 – příprava asistenta (očekává se, že student pomáhá ostatním pod dohledem). Ti, kteří absolvují přípravu, mohou začít pracovat nebo pokračovat jinou formou vzdělávání). Držitelé osvědčení MBO úrovně 4 mohou postoupit do vyššího odborného vzdělávání (HBO; viz výše) 21. Toto je případ asi poloviny studentů MBO na úrovni 4. Jak bylo řečeno, každý student získává stejnou kvalifikaci, bez ohledu na to, zda se jejich příprava odvíjí hlavně na pracovišti nebo ve škole. Tyto dva způsoby odborné přípravy (MBO) vypadají následovně: Příprava ve škole (Beroepsopleidende Leerweg aka BOL) – studenti obvykle stráví čtyři dny v týdnu v centru ROC a jeden den na pracovišti zaměstnavatele. Příprava na pracovišti (Beroepsbegeleidende Leerweg aka BBL) – studenti obvykle tráví čtyři dny v týdnu na pracovišti a jeden den v centru ROC. Mají status učně v tom, že mají se svým zaměstnavatelem uzavřenu pracovní smlouvu a dostávají minimální mzdu.
20
Sung, J., Raddon, A. and Ashton, D. (2006) Skills Abroad: A comparative assessment of international policy approaches to skills leading to the development of policy recommendations for the UK. Research Report 16, May 2006. Sector Skills Development Agency. Available: http://info.worldbank.org/etools/docs/library/243593/flskills%20leading%20to%20the%20development%20of%20policy.pdf 21
http://www.government.nl/issues/education/secondary-vocational-education-mbo
26
Bez ohledu na zvolený druh přípravy musí studenti absolvovat část přípravy na pracovišti akreditovaného zaměstnavatele (Sung 2010: 23-24)22. Zaměstnavatel musí být akreditován svým expertním centrem, které provádí kontrolu kvality ve smyslu jeho kompetencei nabízet vzdělávání a přípravu. V opačném případě nemůže využívat výhodu hrazení odborného vzdělávání a přípravy z veřejných zdrojů. Většina studentů (asi 80 procent) se vzdělává ve školách a jejich počet se od recese globálního hospodářství zvýšil. Její dopad všude omezil počet zaměstnavatelů schopných nabízet učňovský poměr. V důsledku toho se méně studentů vzdělává na pracovištích (BBL) a více jich namísto toho spoléhá na vzdělávání ve školách (BOL). Nicméně, tento systém je pružný a umožňuje studentům přecházet mezi přípravou ve školách (BOL) a na pracovištích (BBL). Návrhy kvalifikací pro odborné vzdělávání (MBO) Zodpovědnost za návrh kvalifikací nesou expertní centra odborného vzdělávání (OV). Zaměstnavatelé k nim přispívají profesními a kvalifikačními profily, které se shromažďují (někdy prostřednictvím třetí strany, např. výzkumného ústavu) a využívají jako základ nového návrhu. Tento proces vytváří popis povolání na základě zjištění toho, co by zkušený odborník v rámci výkonu povolání dělal. Na základě těchto údajů vznikají popisy druhů kompetencí, které by člověk potřeboval pro zahájení své profesionální kariéry, a které jsou základem profilu kvalifikace. Výsledkem této metody je kvalifikační struktura založená na kompetencích. Každé řídicí centrum OV potom posílá svoji kvalifikaci SBB, které ji hodnotí a ujišťuje se, že odpovídá rámci kvalifikací (Toetsingskader kwalificatiedossiers MBO), který se využívá pro veškerou přípravu kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání (MBO). Takový rámec usnadňuje vzájemné porovnávání kvalifikací. Během posledních deseti let přípravy kvalifikací dochází k omezování dokumentace kvalifikací, a to zaměřením se na klíčové kompetencei napříč povoláními, pro něž bylo určeno 25 klíčových kompetence 23. Více než 700 popisů bylo nyní omezeno na 237 (v roce 2012). Tyto popisy tvoří základ stávajících 612 národně uznávaných kvalifikací v oblasti odborného vzdělávání, a to pro více než 5 000 současných povolání. Využívají se během přípravy ve školách i na pracovištích. Kvalifikace se oficiálně aktualizují každé tři roky. 4. 5
Vzdělávání dospělých
V souladu s definicí vzdělávání dospělých Cedefop rozlišuje Nizozemsko dva druhy vzdělávání dospělých, které lze popsat takto; Všeobecné vzdělávání dospělých, které je otevřené všem, kteří si přejí zlepšit nebo doplnit své znalosti a dovednosti po počátečním vzdělávání a přípravě anebo pro osobní účely. Může se jednat o formální a neformální vzdělávání, které se snaží;
Sung, J. (2010) ‘Vocational education and training and employer engagement: an industry-led sectoral system in the Netherlands’ in International Journal of Training and Development, 14:1, pp.16-31. 23 Klíčové kompetencei zahrnují: prezentaci a sdělování informací; učení se; psaní a vykazování; naplňování očekávání zákazníků; práci s technikou; zvládání tlaků a nezdarů; podnikatelské a obchodní myšlení. 22
27
o poskytovat všeobecné vzdělávání dospělým v oblastech jejich konkrétního zájmu (např. v otevřených univerzitách); o získávat, zlepšovat nebo aktualizovat znalosti, dovednosti nebo kompetence v konkrétní oblasti: toto je další vzdělávání a příprava Základní vzdělávání dospělých (VAVO), které musí končit zkouškou (diplomem), která opravňuje osoby k dalšímu studiu v systému odborného vzdělávání a přípravy (OV). Snaží se; o poskytovat náhradní vzdělávání v oblasti základních dovedností, které studenti nemuseli získat během svého dřívějšího studia nebo přípravy (např. čtení, matematika), a tudíž; o poskytovat přístup ke kvalifikacím, které studenti nezískali z různých důvodů během dřívějšího studia v systému počátečního vzdělávání a přípravy. Na základě Zákona o rámci pro vzdělávání dospělých z roku 1991 byl zaveden státní systém základního vzdělávání dospělých a všeobecného vzdělávání dospělých (VAVO), které vychází se zákona o středním vzdělávání. Další změny následovaly v roce 1996 po schválení Zákona o odborném vzdělávání dospělých (WEB). Tento zákon pokrývá dva základní druhy vzdělávání: střední odborné vzdělávání (MBO) a vzdělávání dospělých. Tato změna představovala zásadní reorganizaci odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých v oblastních vzdělávacích centrech (ROC). Zákon o odborném vzdělávání dospělých (WEB) poskytl vzdělávacím centrům ROC značnou míru samostatnosti z hlediska politiky instituce, avšak současně se od nich očekávalo, že zajistí silné kontakty s příslušnými zainteresovanými stranami – zejména obecními úřady, sociálními partnery a místními zaměstnavateli ve svých oblastech. VAVO24 se považuje za „druhou příležitost ke vzdělávání“ (teoretický program VMBO, HAVO a VWO). Základní vzdělávání dospělých zahrnuje široké společenské fungování, životní dovednosti a nizozemštinu, jako druhý jazyk (NT2 nebo DSL). Základní vzdělávání dospělých je prvním krokem k další přípravě a rozvoji. 25 Vzdělávání dospělých v Nizozemsku zahrnuje všechny formy vzdělávání dospělých studentů formálním a neformálním způsobem. Stát investuje do tohoto sektoru ročně asi 2,6 miliard eur, což představuje přibližně 12 % celkového rozpočtu na vzdělávání. Následující tabulka uvádí počet účastníků, kteří zahájili vzdělávání dospělých v letech 2009 až 2012 a 2013 až 2014.
24 25
nizozemská zkratka: VAVO- Voortgezet algemeen volwassenenonderwijs. OCW, klíčové údaje 2008-2012 Vzdělávání, kultura a věda.
28
Tabulka 10. Účast ve vzdělávání dospělých
2009/’10
2010/’11
2011/’12
Základní stupeň
36
28
22
středoškolská úroveň (vavo)
17
15
14
Účastníci vzdělávání dospělých (x 1 000)
Zdroj: CBS, Statistical Yearbook 2013 26
Obrázek 2 Účastník vzdělávání dospělých 2013-2014
Legenda: VAVO, účastníci podle věkových skupin 2013 – 2014 množství
Legenda:Věk celkem
Mladší 25 let
25 až 65 let
25 až 35 let
Tabulka 11. Účast ve vzdělávání dospělých 2013-2014
26
Pohlaví
Věk
Počty
Celkový počet účastníků
Celkem ve věkové skupině
14 896
Mladší 25 let
14 342
25-65 let
535
http://www.cbs.nl/NR/rdonlyres/324BCD58-32B9-465B-8A03-284A55C90402/0/2013a3pub.pdf
29
25-35 let
367
Jazykové vzdělávání pro přistěhovalce (NT2) Těm, jejichž mateřský jazyk není nizozemština, se nabízejí zvláštní vzdělávací programy. Jedná se o vzdělávání NT2. Existují dva programy zakončené zkouškou. První program končí osvědčením, které potvrzuje, že absolvent může fungovat na úrovni odborného vzdělávání (MBO) 3-4. Druhý program končí osvědčením, které potvrzuje, že daná osoba může fungovat na vyšších úrovních vzdělávání, včetně odpovídající vyšší funkce na trhu práce.
30
5. Systém dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a jeho rozvoj 5. 1
Systém dalšího profesního vzdělávání (DPV)
Další profesní vzdělávání (DPV) se zaměřuje na další odborný/profesní rozvoj prostřednictvím vzdělávacích aktivit, a to zejména po absolvování počátečního odborného vzdělávání 27. Systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) je v Nizozemsku zaměřen na osoby starší 18 let, které kvalifikuje pro práci nebo je připravuje na další vzdělávání. V Nizozemsku pokrývá další profesní vzdělávání (DPV): -
všeobecné vzdělávání dospělých (formální)
-
odborně zaměřené vzdělávání (neformální a informální) Nizozemský systém odborného vzdělávání (DPV) příliš nerozlišuje mezi počátečním (IVET) a dalším vzděláváním (DPV). Oba systémy zahrnují jak školy financované z veřejných zdrojů, tak školy soukromé. Zavedený systém zajišťování kvality pokrývá sektor odborného vzdělávání jako celek. V důsledku toho neexistuje v Nizozemsku žádný „skutečný systém dalšího profesního vzdělávání (DPV)“. V Nizozemsku neexistuje žádný ústavní rámec pro další profesní vzdělávání (DPV). Další profesní vzdělávání (DPV) představuje v Nizozemsku široké pole mnoha možností, a to v závislosti na tom, jaký druh vzdělávání si student vybere pro svoji kariéru, nebo v jaké oblasti si přeje prohloubit své znalosti. Jednoduše řečeno, lze rozlišovat mezi všeobecným vzděláváním dospělých a odborně zaměřenou profesní přípravou (pro lidi na trhu práce i nezaměstnané). Další profesní vzdělávání (DPV) lze rozdělit na:
zákonem regulovanou a státem hrazenou pracovní dobu v rámci duálního počátečního odborného vzdělávání pro účastníky DPV;
Soukromé, státem nehrazené vzdělávání zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a zaměstnavatelů;
Poskytování specifického vzdělávání nezaměstnaným nebo uchazečům o zaměstnání; Druhý typ DPV – firemní vzdělávání zaměstnanců, zahrnuje velkou část dalšího profesního vzdělávání (DPV). Poskytují se různé formy vzdělávání: 1. Půldenní ekvivalenty běžného celodenního školního odborného vzdělávání a duální cesta v rámci vyššího středního odborného vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání. 27
Cedefop (2008a) Terminology of European education and training policy. A Selection of 100 key terms, Luxembourg. Zdroj: http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/13125.aspx
31
2. Korespondenční kurzy a e-learning, které jsou svým charakterem obvykle odborné. 3. Prezenční vzdělávání, které opět tvoří hlavně odborné kurzy pořádané mimo firmu. 4. Vzdělávání v rámci firmy, mimo pracovní výkon (off- the-job) a během něj (on-thejob) Všechny tyto programy nejsou hrazeny z veřejných zdrojů a jejich účastníci (nebo zaměstnavatelé) je musí platit sami. V důsledku krize a rozpočtových škrtů na poli zdravotní a sociální péče účast dospělých v programech IVET během posledních let klesá.
5. 2
Instituce zodpovědné za další profesní vzdělávání (DPV)
V Nizozemsku je zodpovědnost za další profesní vzdělávání rozdělena mezi stát, sociální partnery a sektor vzdělávání. Stát nese finanční zodpovědnost za vzdělávání nezaměstnaných. Sektor vzdělávání zodpovídá za poskytování konkrétních vzdělávacích programů (zejména oblastní vzdělávací centra a hogescholen) a za osnovy. Na univerzitní úrovni existuje zvláštní poskytovatel dalšího odborného vzdělávání a přípravy: Otevřená univerzita, které také patří do koncepce „veřejně doporučovaného dalšího profesního vzdělávání pro všechny“. V roce 2001 na ní studovalo 24 900 studentů, avšak do roku 2011 se jejich počet snížil na 16 300 28, neboť se zdražilo školné. Sociální partneři zodpovídají za vzdělávání pracovníků. Sociální partneři mohou stanovovat cíle a opatření pro další profesní vzdělávání (DPV) a přípravu učňů v kolektivních pracovních smlouvách (CLA). Kolektivní pracovní smlouvy se prohlašují za právně závazné pro všechny společnosti určitého odvětví nebo sektoru trhu práce. Toto prohlášení vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nařízení platná pro dal ší profesní vzdělávání (DPV) se liší podle odvětví nebo sektoru trhu práce. Kromě služeb, které poskytují oblastní vzdělávací centra, hogescholen a Otevřená univerzita, existuje ještě hodně komerčních poskytovatelů vzdělávání, které podporují programy formálního a neformálního vzdělávání. Jejich podíl na poskytování dalšího profesního vzdělávání (DPV) roste.
5. 3
Nástroje pro další profesní vzdělávání a přípravu (DPV)
UWV a obecní úřady zodpovídají za poskytování dalšího profesního vzdělávání (DPV) nezaměstnaným. V roce 2014 činil rozpočet UWV asi 250 miliónů eur. Byl určen na opatření v oblasti opětovného zapojení znevýhodněných. Tento rozpočet se bude v budoucnu snižovat. Jeho část se také přesune do obecních úřadů (část Wajong; viz kapitola 5). Asi 115 miliónů eur (2014) je k dispozici na nákup aktivit na poli opětovného zapojení od soukromých poskytovatelů. Pomocí tohoto rozpočtu je také možné hradit vzdělávání. Nejsou k dispozici žádné údaje o výdajích v oblasti dalšího profesního 28
http://www.ou.nl/documents/14956/439268/Voorstel_Prestatieafspraken_Open_Universiteit_2013-01-31.pdf
32
vzdělávání (DPV), avšak společnosti, které se věnují opětovnému zapojení, upřednostňují jiné druhy aktivit (poradenství, kurzy v oblasti hledání zaměstnání, zpracování CV…). Z toho důvodu bude částka vydaná UWV na další profesní vzdělávání nezaměstnaných velmi nízká. Obdoba platí pro obecní úřady. Dostávají jednorázovou částku z obecního fondu určenou na podpory a zásahy na poli opětovného zapojování. Vzdělávání v rámci dalšího profesního vzdělávání (DPV) může být součástí aktivit na podporu opětovného zapojení, avšak jeho objem během posledních let trvale klesá. V těchto dnech pracuje společnost Panteia s University of Amsterdam na studii o tom, jak obecní úřady utrácejí své rozpočty. První dojem je, že výdaje na vzdělávání jsou téměř nulové. Hlavní součást aktivit na poli dalšího profesního vzdělávání (DPV) tvoří vzdělávání pracovníků. Hlavní nástroj podpory představují sektorové fondy trhu práce a vzdělávání (Arbeidsmarkt en Opleidingsfondsen nebo Opleidings- en ontwikkelingsfondsen).29 V rámci kolektivních pracovních smluv (viz výše) odvádějí zaměstnavatelé povinnou část svých nákladů na pracovní síly do těchto sektorových fondů a poté je mohou využívat na hrazení vzdělávání zaměstnanců. Těchto fondů je asi 140 a pokrývají 85 % zaměstnanců. Organizace zaměstnavatelů i odbory mají své zástupce v radách těchto fondů. Vzdělávací fondy přispívají do nizozemského systému dalšího profesního vzdělávání (DPV) stimulováním politiky vzdělávání a zaměstnanosti ve společnostech. Vlastníte-li v Nizozemsku společnost a přejete-li si nabídnout svým pracovníkům vzdělávání, můžete poslat žádost fondu pro vzdělávání a rozvoj (fondy T&D Funds aka O&O) ve svém sektoru. Smlouvy o vzdělávání uzavřené mezi zaměstnanci a zaměstnavateli jsou zakotveny ve článcích kolektivních pracovních smluv (CLA), které platí pro určitý sektor trhu práce. Právo zaměstnanců na vzdělávání se na základě kolektivní pracovní smluv (CLA) liší pouze mírně. Některé kolektivní pracovní smlouvy (CLA) obsahují velmi podrobné popisy smluv o vzdělávání, zatímco jiné jsou velmi stručné. Pouze několik kolektivních pracovních smluv (CLA) zahrnuje články o vzdělávání, které souvisí v aktivitami mimo společnost nebo kurzy, které si může student vybírat sám. Vzdělávání může být zaměřeno na další vzdělávání na pracovišti, ale také na odborné vzdělávací kurzy. Některé fondy dokonce nabízejí sektoru kurzy nebo připravují samotné vzdělávací programy. Vzdělávací iniciativy mohou přicházet od zaměstnavatelů nebo zaměstnanců. Sektorové fondy trh práce a vzdělávání vynakládají přibližně 1 miliardu eur ročně, ale žádné přesné údaje k dispozici nejsou. Některé fondy jsou velmi velké a jejich rozpočty dosahují desítek miliónů eur, zatímco jiné pracují pro velmi malá průmyslová odvětví a jejich rozpočty jsou velmi nízké. Fondy jsou podporovány kancelářemi, které zodpovídají za financování a podporu projektů souvisejících s rozvojem trhu práce DPV. V mnoha případech zodpovídají tyto kanceláře také za řízení jiných druhů financování, doplňujících prostředky sektorových fondů trhu práce a vzdělávání.
29
P. Donker van Heel a.o., Hoe werken sectorfondsen?, Rotterdam, 2008.
33
Další finanční nástroje V Sociální dohodě nizozemské vlády jsou stávající opatření popsána se zaměřením na posilování trhu práce cestou tzv. sektorových plánů (další popis naleznete v kapitole 9). Tyto sektorové plány jsou iniciativy sociálních partnerů a obecních úřadů, úřadů práce (UWV) a SBB a sdružení expertních středisek profesního vzdělávání (viz kapitola 6). Stát přispívá k financování sektorových plánů v celkové výši 600 miliónů eur v roce 2014 a 2015. Kromě sektorových fondů trhu práce vzdělávání přispívá do DPV i Evropský sociální fond (ESF). Bylo tomu tak hlavně v období let 2007-2013, kdy operační program pro Nizozemsko obsahoval konkrétní úkol v oblasti vzdělávání nízko kvalifikovaných zaměstnanců. Vyčleněný rozpočet obsahoval asi 50 miliónů eur ročně. Avšak nový program ESF tuto aktivitu (a tedy i rozpočet) již neobsahuje. Existuje pouze malý rozpočet pro vzdělávání dostupné v rámci zásahů na poli zaměstnanosti. V (semi) veřejných sektorech zodpovídají ministři také za podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Existuje, například, tzv. Stážový fond (Stagefonds) Ministerstva zdravotnictví, sociální péče a sportu, který finančně podporuje organizace na poli zdraví a sociální péče, pokud nabízejí stáže (viz kapitola 6). Ministerstvo vnitra spravuje malý fond na podporu stážových projektů ve stavebním sektoru.
5. 4
Celoživotní učení
Celoživotní učení se v Nizozemsku chápe z hlediska svého přínosu ke konkurenceschopnosti nizozemského hospodářství, rozvoje vysoce znalostní společnosti a důrazu na jeho firemní část, která udržuje produktivitu zaměstnanců. Nizozemsko nemá celkovou koncepci celoživotního učení z důvodu rozdělení zodpovědností mezi řadu aktérů, kteří mají velký prostor pro rozvoj svých vlastních koncepcí. Náplň této koncepce řídí stát a sociální partneři. Úloha sociálních partnerů v celoživotním učení z hlediska zaměstnatelnosti neustále narůstá. Obecní úřady zodpovídají za priority a financování dalších možností vzdělávání, zatímco vzdělávací instituce a soukromé organizace zodpovídají za rozvoj vzdělávání dospělých podle jejich požadavků. 30 Nizozemská vláda považuje celoživotní učení na pracovišti i mimo něj za velmi důležité, neboť jeho potřeba stoupá. Očekává se, že v budoucnu bude mnohem vyšší. Naléhavost získávání nových znalostí a dovedností nutných k zachování stávajících kompetencí se zvyšuje. Současně ale vidíme, že účast dospělých ve vzdělávacích programech stagnuje již léta a stanovených cílů se nedosahuje. Ačkoliv kapitola 4 ukázala, že procento zaměstnanců zapojených do celoživotního učení leží nad průměrem, tak tento pozitivní náhled je z hlediska investic peněz a času spíše negativní31.
30
Cedefop report lifelong learning , 2010
31
Voortgangsbrief leven lang leren oktober 2014
34
V sektoru formálního vzdělávání relativní míra investic poklesla a v sektoru neformálního vzdělávání pouze třetina času stráveného prací obsahuje vzdělávání zaměstnanců32. Údaje také naznačují, že osoby s vyšším vzděláváním jsou mnohem častěji zapojeny do celoživotního učení, než osoby s nižším vzděláním. Flexibilnější vzdělávání Na poli vzdělávání je realizováno několik opatření s cílem propojit práci a vzdělávání. Ve vzdělávacím systému byla učiněna opatření na přemostění mezery mezi vzděláváním a pracovním trhem. Kromě toho, další opatření měla za cíl sladit potřeby trhu se stávajícími vzdělávacími kurzy. Jedna z nedávných nových iniciativ si klade za cíl učinit vyšší vzdělávání flexibilnějším pro osoby, které pracují a chtějí získat nové dovednosti a kompetence. Na jaře se objevila doporučující zpráva „Flexibel hoger onderwijs voor volwassenen“ (Flexibilní vyšší vzdělávání pro dospělé) vydaná Komisí Rinnooy Kan. Tato zpráva jasně popisuje překážky v oblasti vyššího vzdělávání pracujících s cílem zvýšit jeho přitažlivost pro dospělé, což by mělo zvrátit trend jejich klesajícího zapojení. říkladem je zavedení titulu „Associate degree“ (AD) pro lidi, kteří pracují a kteří absolvovali vzdělávání na úrovni mezi MBO 4 a HBO (bakalář) (viz také kapitola 9).
5. 5
Uznávání předchozího učení
Uznání výsledků předchozího učení (APL) Uznávání předchozího učení (APL) je nástroj, jehož cílem je zviditelňovat potenciál individuálního rozvoje a zlepšovat řízení lidského kapitálu ve společnostech. Zvyšuje porozumění rozvojového potenciálu a zaměstnatelnosti zaměstnance. Nizozemská koncepce klade velký důraz na výsledky učení, což znamená, že kvalifikace získané v rámci počátečního odborného vzdělávání a vyššího vzdělávání se formulují do podoby kompetencí. Tyto kompetence se stávají součástí postupu pro uznávání předchozího učení (APL). Postupy hodnocení předchozího učení jsou dostupné soukromým osobám i společnostem. Uznávání předchozího učení (APL) přináší velké výhody všem stranám a jeho široké využití stimuluje nezávislá organizace: kvalifikační centrum APL (Kenniscentrum EVC33). Činnost centra hradí nizozemský stát (Ministerstva školství, kultury a vědy a práce a sociálních věcí). Základní rámcové podmínky postupu APL Účast v postupu APL obvykle vyžaduje, aby měl zaměstnanec 3 až 5 let zkušeností. V některých kolektivních pracovních smlouvách bylo stanoveno právo na účast v APL, což také znamená, že společnost bude hradit náklady. Kandidát má příležitost zúčastnit se zkoušek za účelem potvrzení kvalifikací. Na kvalifikace člověka je nutné nahlížet 32
Roa Leren en werken 2014
33
www.kenniscentrumevc.nl/evc_nl/146eb7f8a77f63d51dcae03b61648e66.php
35
individuálně, mohlo jich být dosaženo různými cestami, prostřednictvím formálního, informálního a neformálního vzdělávání či učení v různých prostředích, jako je učení se při práci, v kurzech, ve společnosti nebo během dobrovolných prací 34. Během procesu uznávání daná osoba obvykle vytváří portfolio, ve kterém představuje své zkušenosti jako souhrn osvědčení a poznámek o projektech, na kterých pracovala. Během téměř všech postupů APL vše zkoumají zástupci oblastního centra odborného vzdělávání. V Nizozemsku se klade důraz na motivaci hlavně těch, kteří mají nízké vzdělání nebo jsou bez vzdělání. Existuje snaha vést je k celoživotnímu učení. Proto musí být proces maximálně a pružný a dostupný, aby usnadňoval hledání správných příležitostí k naplňování osobní potřeby dalšího odborného vzdělávání. V důsledku toho zákony a nařízení o uznávání neformálního a formálního vzdělávání téměř neexistují. 35
5. 6
Změny systému dalšího profesního vzdělávání (DPV)
„Systém“ dalšího profesního vzdělávání (DPV) se v Nizozemsku během posledních let příliš nezměnil. Za zmínku stojí fakt, že vracení části daní společnostem, které umožňují stáže, byl v lednu 2014 nahrazen novým systémem s názvem Subsidieregeling praktijkleren (Fond pro vzdělávání v praxi). Pomocí této dotace chce Ministerstvo školství, kultury a vědy (aka OCW) motivovat zaměstnavatele k poskytování stáží (zejména pak ohroženým skupinám na trhu práce. Poskytování stáží těmto skupinám je podmínkou pro získání části uhrazených daní zpět.
34
http://www.kenniscentrumevc.nl/werknemers/english Annen, S. and Eberhardt, C. (2013) Recognizing Lifelong Learning via Credit Systems-Strategies and Practices of Selected European Countries. International Journal for Cross-Disciplinary Subjects in Education. Vol 3 pp 1495-1504. 35
36
6. Problémy a potřeby vybraných skupin na trhu práce Současná vláda si přeje zlepšit příležitosti pro lidi, kterým se nedaří nalézt práci. Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané, osoby se zdravotními problémy a zdravotně postižené. Státní tajemnice ministerstva práce a sociálních věcí Klijnsma ve svém projevu řekla, že „Účast je velmi důležitá z několika důvodů“ 36. Řekla, že příliš mnoho lidí, kteří mohou a chtějí v Nizozemsku pracovat, je bez práce. A práce je vnímána jako velmi důležitá pro lidi, neboť jim dává nezávislost a nabízí jim příležitost pokračovat v životě ve společnosti. Na druhou stranu současně platí, že práce je důležitá i pro společnost a její systém sociálního zabezpečení. Obecní úřady budou proto od příštího roku zodpovídat za realizaci nového Zákona o účasti. Obecní úřady mohou snadno nabízet podporu přesně podle potřeb. Mohou, například, pomáhat při hledání normální práce za využití nástroje pro opětovné zapojení nebo chráněného pracoviště. V rámci zvýšení přitažlivosti najímání osob, na něž se vztahuje Zákon o účasti, budou zaměstnavatelé dostávat od státu příspěvek na mzdu, který musí vyplácet (opatření o navyšování mezd, viz níže). Zaměstnavatelé obdrží prémii i při zaměstnání OZP. Tato prémie je ve formě sníženého sociálního pojištění, které musí zaměstnavatelé hradit.
6. 1
Zaměstnanci
Účast zaměstnanců v nizozemských podnicích dalšího odborného vzdělávání je popsána v následující tabulce. Tabulka 10. Procento zaměstnanců (všech podniků), kteří se účastní dalšího profesního vzdělávání (DPV) Celkem Nizozemsko 2005
34
2010
39
EU-28 2005
33
2010
38
Státní tajemnice Ministerstva práce a sociálních věcí Klijnsma ve svém projevu na konferenci „Reforma sociální péče pro aktivní zapojení mladých lidí se zdravotními problémy nebo postižením“ v Haagu dne 17. ledna 2013. Viz: http://www.government.nl/documents-and-publications/speeches/2013/01/17/speech-state-secretary-klijnsma-ofsocial-affairs-and-employment-during-the-conference-welfare-reform-for-active-inclusion-of-young-people-withhealth-problems-or-disabilities-in-the-hague-on-17-january-2013.html . 36
37
Zdroj: Eurostat 2014.
Účast v dalším odborném vzdělávání (DPV) je v porovnání s ostatními zeměmi EU nadprůměrná. Hlavními aktéry na tomto poli jsou sektorové fondy popsané v kapitole 7. Údaje plynoucí z průzkumu pracovních sil (kapitola 4) ukázaly, že míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let v roce 2013 rychle poklesla na 74,3 procent. Toto vše souvisí s finanční a hospodářskou krizí, která začala v roce 2009. Sektorové plány, které budou popsány v následující kapitole, se snaží podporovat osoby ohrožené nezaměstnaností. Vzdělávání může být součástí aktivit poskytovaných v rámci sektorových plánů. Zaměstnanci mohou mít různé formy pracovních smluv. Například, smlouvy trvalé nebo pružnější. Nizozemská vláda chce omezit rozdíly mezi stálými a pružnými pracovními silami zlepšením zákonného postavení zaměstnanců bez trvalé pracovní smlouvy. Jako nástroj využila legislativní návrh o práci a zabezpečení, který byl odeslán do parlamentu na konci listopadu 2013. Tento legislativní návrh parlament přijal dne 18. února 2014. Při hlubším pohledu na pracovní smlouvy je jasné, že velmi velké procento žen má smlouvy na částečný úvazek. V roce 2013 pracovalo na částečný úvazek 77,2 procent žen. Důvody zaměstnání na částečný úvazek žen zahrnují povinnosti spojené s péčí o děti nebo o osoby blízké. Zatímco hlavním motivem zaměstnání na částečný úvazek mužů je další (i odborné) vzdělávání, což vysvětluje, že v roce 2013 mělo práci na částečný úvazek pouze 27,9 procent mužů.
6. 2
Pracovníci s nízkou kvalifikací
Mladí lidé alespoň se základní kvalifikací mají větší perspektivu na trhu práce. Z přibližně 382 000 absolventů nižšího středního vzdělávání představovali v roce 2012 mladí muži větší část (236 000) než mladé ženy (146 000). 37 Lidé, kteří opouštějí v Nizozemsku školy předčasně, jsou lidé ve věku 12 až 23 let, kteří opouštějí vzdělávací systém před získáním základní kvalifikace. 38 Cílem je snížit jejich průměrné procento do roku 2020 na méně než 10 %. To bude zahrnovat všechny mladé lidi ve věku 18 až 25 let, kteří nedokončí vzdělávání. Při měření podle evropské definice je nizozemský cíl 8 % v roce 2020. Nizozemská vláda si stanovila do roku 2016 mnohem vyšší cíl, než EU, zejména pak maximálně 25 000 žáků opouštějících každý rok školy předčasně. Nizozemsku vychází z porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi dobře. V případě zaměstnanců s nízkou kvalifikací na trhu práce je zřejmé, že musí soutěžit s lépe kvalifikovanými pracovníky z jiných zemí EU, neboť existuje volný pohyb pracovníků po zemích EU. 37
http://statline.cbs.nl/Statweb/publication/?DM=SLNL&PA=71822NED&D1=1&D2=a&D3=0&D4=0&D5=1&D6=0&D7=l&HDR =T,G1&STB=G2,G3,G5,G4,G6&VW=T 38 http://www.aanvalopschooluitval.nl/userfiles/file/OCW-UK_VSV-Boekje_2014.pdf
38
Navíc nastal i postupný pokles míry zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací, zejména v řadách mladých lidí. Situace této skupiny mladých lidí je nejistá, neboť nacházení pracovního místa se zdá být velmi obtížné. Téměř dvě třetiny z nich se obávají, že jejich pracovní místa vyplní kvalifikovanější mladí lidé. Obě situace prokazují, že osoby s nízkou kvalifikací jsou na trhu práce vystaveny určitému tlaku. Ve snaze tento tlak snížit se zvláštní program EFS 2007-201339 zaměřil na zvýšení zaměstnanosti pracovníků s nízkou kvalifikací prostřednictvím podpory jejich vzdělávání. To mělo pozitivní dopad. V tuto chvíli se věnuje zvláštní pozornost vzdělávání pracovníků s nízkou kvalifikací v rámci sektorových plánů (viz kapitola 9). Klíčový vliv na osoby s nízkou kvalifikací spočíval v Nizozemsku v pomoci této skupině při rozvíjení základních dovedností, které jsou třeba v sektoru, ve kterém již pracují. Velká část rozvoje těchto dovedností se týkala jejich „aktualizace“ namísto rozvíjení zcela nových dovedností či ve zcela nových oblastech. Tato opatření ovlivnila osoby s nízkou kvalifikací v Nizozemsku následovně:
96 % účastníků vzdělávacích programů v rámci projektů vedoucích k získání kvalifikace zůstalo v zaměstnání šest měsíců po absolvování kurzů.
Dvě třetiny zaměstnanců se lépe seznámily s podstatou a využitím celoživotního učení a vyjádřily ochotu a zájem zúčastňovat se i nadále vzdělávání.
Polovina zaměstnavatelů se lépe seznámila s podstatou a využitím celoživotního učení a potvrdila, že budou nadále investovat do vzdělávání svých zaměstnanců.40
6. 3 Osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené a osoby pečující o osobu blízkou Politiky rodičovské dovolené rodičů pomáhají rodičům, kteří jsou zaměstnáni před porodem, aby mohli zůstat doma po dobu péče o dítě. Mateřská dovolená je hrazena v plné výši po dobu 16 týdnů a otcovská dovolená je hrazena po dobu 2 dnů. Stát poskytuje všem rodičům, kteří využívají neplacenou mateřskou dovolenou, 50 procent státní minimální mzdy prostřednictvím daňových úlev. Zaměstnavatelé mohou poskytovat platby podle svého uvážení. Platba během mateřské dovolené může být zakotvena i v kolektivních pracovních smlouvách nebo i neplacená dovolená při péči o děti mladší 8 let. Rodič má nárok na neplacenou dovolenou, pokud pracoval pro svého zaměstnance déle než jeden rok. Na částečný pracovní úvazek pracuje více žen, tedy i zařízení péče o děti fungují častěji na „částečný úvazek“. Formální služby péče o dítě využívají v Nizozemsku častěji rodiny s vyššími příjmy. Ačkoliv podpory spojené s péčí o dítě jsou nejštědřejší v případě rodin s nízkými příjmy, tak tyto rodiny mohou stále cítit velmi omezené pobídky k práci v době, kdy jsou jejich děti velmi malé. Využívání péče o děti u rodin s nízkými příjmy (včetně přistěhovalců) je relativně nízká, avšak kromě naplnění povinných opatření po nástupu dětí 39 40
Program ESF 2014-2020 naneštěstí nevěnuje žádnou pozornost osobám/zaměstnancům s omezenou kvalifikací. http://www.esf.ie/en/publications_evaluation.aspx
39
do školy. Nicméně, doba školní výuky neusnadňuje práci na plný úvazek, což pomáhá vysvětlit oblíbenost práce na úvazek částečný, kterou využívá v Nizozemsku hodně matek.41 Oblast dalšího profesního vzdělávání (DPV) nezahrnuje žádná konkrétní opatření na podporu této skupiny nebo těchto osob.
6. 4
Postižené osoby
Existuje několik programů a opatření na podporu zaměstnanosti postižených osob. Chráněná zaměstnanost V této době je hlavním nástrojem na podporu postižených (kromě určitých opatření popsaných dále) systém chráněné zaměstnanosti (v rámci WSW: Zákon o poskytování práce). Každý obecní úřad dostává od státu peníze na poskytování pracovních míst postiženým osobám. Tato pracovní místa mohou být uvnitř samotných organizací poskytujících práci (Werkvoorzieningschappen), ale také v běžné firmě. V obou případech podporuje pracovníky placený pracovní kouč. Existují také prostředky na hrazení části nákladů zaměstnavatelů na pracovní síly nebo na konkrétní úpravy pracovišť. Pokud se týká nákladů na pracovní sílu – zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají postižené osoby, čelí zvýšenému riziku například toho, že tito pracovníci budou méně produktivní nebo častěji nemocní. V rámci nového Zákona o účasti se chce stát zaměřit na množství pracovních pozic hrazených prostřednictvím Zákona o poskytování práce (WSW). Jejich množství by mělo klesnout z 100 000 na asi 30 000, které budou určeny pouze pro takové postižené osoby, jejichž možnosti nalezení normální práce jsou nejomezenější. Osoby, které nyní pracují v rámci chráněné zaměstnanosti, práci neztratí, ale po dosažení počtu 30 000 žádní další účastníci přibývat nebudou.
Navyšování mzdy Na zaměstnance pobírající podporu typu Wajong (viz kapitola 5) se vztahuje možnost navyšování mzdy. Zaměstnavatel může zaměstnanci dočasně vyplácet nižší mzdy, UWV navyšuje mzdy osobě s touto podporu, „Wajonger“, až na 75 % minimální (tzv. mladé) mzdy. Navyšování mzdy může trvat od šesti měsíců do pěti let. Prodloužení je možné, ale cílem je, aby nakonec zaměstnanec pobíral stejnou mzdu jako ostatní zaměstnanci. Od roku 2015 bude probíhat navyšování mzdy ve všech skupinách nezaměstnaných, na které se bude vztahovat Zákon o účasti. Pracovní kouč
41
Doing Better for Families The Netherlands see: : http://www.oecd.org/netherlands/47701063.pdf
40
Pracovní kouč pomáhá dlouhodobě nemocným nebo postiženým zaměstnancům. Zaměstnanci absolvují osobní vzdělávání nebo poradenství na pracovišti. Zaměstnanec je na konci úspěšného programu schopen pracovat samostatně. Pracovní kouč zůstává k dispozici v případě problému nebo překážek. Pracovní kouč doprovází zaměstnance po dobu tří let. V prvním roce doprovází pracovní kouč zaměstnance až 10 % pracovní doby. Ve druhém roce až 5 % a ve třetím roce až 3 %.
6. 5
Mladí lidé do 25 let
V Nizozemsku věnují politici nezaměstnanosti mladých velkou pozornost. Více než 90% vysoce kvalifikovaných lidí má práci, což je velké procento. Lidé s nízkou kvalifikací nacházejí práci méně často, ale přesto častěji ve srovnání s ostatními zeměmi OEDO. Všeobecný trend rostoucí nezaměstnanosti během posledních pěti let ukazuje následující tabulka. Tabulka 12: Pracovní status osob mladších 25 let na všech úrovních vzdělávání (2009-2013) (x 1000 tisíc) 2009
2010
2011
2012
2013
Zaměstnaní
1.351.5
1.264.2
1.277.3
1.280.8
1.271.3
Nezaměstnaní
95,9
120,6
105,8
134,1
157,2
Zdroj: Eurostat
Nezaměstnanost zasáhla tvrdě mladé lidi, kteří hledají stáže nebo pracovní místa, ale také mladé lidi bez základní kvalifikace nebo bez zkušeností ze západního prostředí.
Regionální přístup k nezaměstnanosti mládeže Intervence namířené na osoby mladší 27 let vycházejí většinou z regionálního přístupu k nezaměstnanosti mládeže, který stát zavedl v roce 2013. Do roku 2015 investuje stát 50 miliónů eur do podpory zaměstnanosti mládeže. V tomto případě jsou hlavními aktéry komunity, které spolupracují se školami, UWV a místními sociálními partnery. Používané nástroje jsou tzv. Startersbeurs (viz kapitola 9), „okna mládeže“ v regionálních pracovních polích (konkrétní místa pomoci nebo poradenství mladým nezaměstnaným osobám) a metody spolupráce mladých se staršími (zásahy, během kterých mladé stážisty vedou starší zkušenější pracovníci). Hlavním cílem této metody je přivést mladé NEET zpět do škol/IVET , zejména do programů pro profese s dobrým výhledem na trhu práce, ale i do dalších programů. Byl ustanoven také „vyslanec mládeže“ (bývalý člen parlamentu), který motivuje studenty odborného vzdělávání a přípravy k výběru profese s dobrým výhledem na trhu práce, například v technických a zdravotních sektorech. Dalším příkladem v oblasti nezaměstnanosti mládeže, který stojí za zmínku, je tzv. Techniekpact (Technická dohoda). Je to dohoda mezi sociálními partnery a firmami v těchto sektorech, státem a institucemi technického vzdělávání o financování a provádění činností vedoucích k odstranění nedostatku technických pracovních sil.
41
Stejně tak mohou zaměstnavatelé získávat slevy na daních a pojištění zaměstnanců, pokud najímají mladé lidi, kteří pobírají sociální podporu nebo podporu v nezaměstnanosti42.
6. 6
Starší osoby
Za posledních dvacet let v Nizozemsku silně vzrostlo zastoupení osob starších 55 let na trhu práce. Existují tři důvody: Prvním z nich je stárnutí populace pracovníků. Druhým důvodem je růst nezaměstnanosti v letech 1990 až 2008. A třetím důvod spočívá v tom, že stát znemožnil většinu programů předčasného odchodu do důchodu omezením daňových opatření. Nezaměstnanost osob v této věkové skupině je nižší než u zbytku populace pracovníků, ale má snahu narůstat, přestože celková nezaměstnanost během posledního roku klesala. Je to možná i proto, že v porovnání s mladšími zaměstnanci pracují zaměstnanci starší v profesích, které postupně mizí z trhu. Kromě toho, s výjimkou vysoce vzdělaných pracovníků, je pro ně velmi obtížně najít novou práci po ztracení práce původní. Starší osoby jsou ohroženy také proto, že s postupujícím věkem všeobecně méně investují do znalostí a dovedností. První druh strategie, který podporují sektorové plány (viz kapitola 9) a ESF, spočívá v tom, že zaměstnavatelé a zaměstnanci musí investovat do udržitelné zaměstnatelnosti starších pracovníků. Další strategie vede stát k pokutování zaměstnavatelů, kteří propouštějí starší zaměstnance, a současnému poskytování daňových slev, pokud zaměstnavatelé najmou nezaměstnané osoby starší 50 let. Kromě toho, stát přemýšlí o zdanění propuštění. 43 Třetí strategie spočívá v osobním poradenství poskytovaném UWV osobám starším 55 let, které ztrácejí práci. Jádrem poslední strategie je motivace ke vzdělávání starších pracovníků. Poukázka na vzdělávání Poukázka na vzdělávání je dotace vzdělávání nového zaměstnance ve věku 50 let nebo staršího. Maximální výše této dotace je 1 000 eur (včetně DPH). Tato částka je určena na úhradu všech nákladů spojených se vzděláváním. Platí určité požadavky:
Vzdělávání zaměstnance bude trvat do 1 roku a skončí uznávaným diplomem / osvědčením.
Zaměstnavatel a zaměstnanec musí podepsat písemnou smlouvu.
Zaměstnanec musí být najat nejméně na polovinu hodin, za které pobírá podporu v nezaměstnanosti, a nejméně na 12 hodin týdně, a to po dobu nejméně tří měsíců.
42 43
http://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/jongeren-en-werk/aanpak-jeugdwerkloosheid Euwals, R. and ter Weel, B. (2013), Ouderen aan het werk. CPB Policy Brief.
42
6. 7
Etnické menšiny
Integrace menšin je jedním ze skličujících politických problémů dneška. Je to nepochybně jeden z problémů, před kterým stojí nizozemská společnost. Avšak integrace snadná není. Například lidé z Turecka nebo Maroka budou pravděpodobně častěji nezaměstnaní než etničtí Holanďané. Stát má proto zájem povzbuzovat tyto skupiny v jejich zapojení do společnosti. Nizozemská vláda zavedla povinné integrační kurzy, které mají za cíl zamezit znevýhodnění. Krátce po příjezdu do Nizozemska musí přistěhovalci začít navštěvovat kurzy společnosti pro nizozemský jazyk (viz také kapitola 7). Ačkoliv je jejich nezaměstnanost mnohem vyšší než u autochtonních osob, lidé z etnických skupin žijící v Nizozemsku delší dobu nemají pohyb na trhu práce nijak usnadněn. Pokud jsou mladí, staří nebo dlouhodobě nezaměstnaní (což se stává často), dostává se jim stejných poradenských služeb jako všem ostatním lidem. V důsledku toho se pracovní úřady v podobě UWV a pracovních polí mnohem častěji zabývají etnickými menšinami než autochtonními osobami.
6. 8
Drobní podnikatelé/osoby samostatně výdělečně činné
V Nizozemsku stále roste počet samostatně výdělečně činných osob. Skupina samostatně výdělečně činných osob je velmi rozmanitá. Zahrnuje velmi zručné odborníky s vysokými příjmy až po osoby, které spojují několik hodin podnikání s běžnou prací (na částečný úvazek). Počet samostatně výdělečně činných osob v Nizozemsku velmi vzrostl, jak ukazuje následující tabulka: Tabulka 13: Celkový počet drobných podnikatelů (ZZP) v Nizozemsku (x 1000) 2009
2010
2011
2012
2013
2014
687
705
728
752
784
809
Zdroj: Statline, CBS
Na počátku hospodářské krize počet samostatně výdělečně činných osob 44 rostl. V roce 2013 jich bylo v Nizozemsku 784 000, zatímco v roce 2009 630 000. Tyto údaje uvádějí formální statistiky nizozemského statistického úřadu (CBS). V závislosti na uvedené skupině osob samostatně výdělečně činných se liší přístup k samostatné výdělečné činnosti. Typickou osobou samostatně výdělečně činnou je v Nizozemsku starší a velmi zručný člověk (de Vries a kol., 2010). Z toho důvodu se stát
CBS definuje osobu samostatně výdělečně činnou jako osobu, která pracuje ve své vlastní společnosti nebo praxi, a nezaměstnává pracovníky nebo jiné samostatně výdělečně činné osoby, např. nezávislé pracovníky. Výpočty se týkají populace ve věku 15-65 let, která pracuje více než 11 hodin týdně. Kromě toho, aktivity osob samostatně výdělečně činných musí být hlavními aktivitami dané osoby. 44
43
poněkud zdráhá vytvářet pro osoby samostatně výdělečně činné jiné výhody než ty, které již existují. V nedávné době proběhla debata o postavení osob samostatně výdělečně činných. Za prvé, existuje řada opatření na podporu samostatné výdělečné činnosti, jakožto alternativy k nezaměstnanosti nebo nečinnosti. Lidem pobírajícím podporu v nezaměstnanosti (WW) může být nabídnuta možnost stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Jejich podnikatelské plány kontroluje UWV. Po schválení si mohou ponechat svoji podporu v nezaměstnanosti, jakožto půjčku pro zahájení obchodní činnosti, a to maximálně po dobu 26 týdnů. Po dvou letech spočítá UWV částku, která by měla být vrácena (v závislosti na zisku společnosti). Nezaměstnaní se také mohou rozhodnout pro sníženou podporu v nezaměstnanosti namísto půjčky pro zahájení podnikatelské činnosti. Nezaměstnaný člověk potom přestává pobírat podporu podle hodin strávených svoji vlastní podnikatelskou činností. Stejně tak zaměstnanci na zdravotní dovolené nebo popírající podporu OZP (WIA, WAO, WAZ, Wajong- Ziektewet) mají v některých případech nárok na půjčku pro zahájení obchodní činnosti, kterou poskytuje UWV. Kromě toho, k zahájení podnikatelské činnosti jsou motivováni lidé, kteří pobírají sociální podporu. Člověk může zahájit podnikatelskou činnost a pobírat sociální podporu po maximální dobu 36 týdnů. Maximální výše podnikatelské půjčky je 32 774 eur. V některých případech je nutné tuto částku splatit. Kromě toho, výkonný orgán (v případě sociální péče je to obecní úřad) může proplácet dodatečné náklady na poradenství, kurzy nebo průzkumy trhu spojené s novou společností.
44
7. Úspěšná opatření v oblasti dalšího profesního vzdělávání (DPV) 7. 1
Strukturální zásahy
Fondy trhu práce a vzdělávání Jak bylo vysvětleno v kapitole 5, hlavní finanční nástroj pro vzdělávání pracovníků v Nizozemsku tvoří 140 sektorových fondů trhu práce a vzdělávání (A&O Fondsen; občas nazývané: vzdělávací a rozvojové fondy O&O Fondsen). Téměř každý sektor nebo podřízený sektor má svůj vlastní fond, který inkasuje procenta ze mzdy pracovníků v daném sektoru. Původně tomu bylo tak, že firmy žádaly fondy o dotaci na vzdělávání zaměstnance nebo při najmutí stážisty z IVET (počátečního vzdělávání). V dnešní době se fondy (také) přesouvají k prosazování vlastních aktivit na poli vzdělávání pracovníků a zejména těch, kterým hrozí nezaměstnanost. Mnoho fondů podporují úřady zodpovědné za řízení projektů. Někdy jsou tyto úřady propojeny s řídicími středisky DPV (jako např. v případě Fundeon, VTL, VAPRO a INNOVAM, případně fondů výstavby, dopravy a distribuce, chemického průmyslu a garážových sektorů). Kromě vzdělávání pracovníků slouží řada fondů jako minimální zdroj financování projektů vzdělávání nezaměstnaných. Tyto projekty někdy částečně financuje Evropský sociální fond. Další druhem společného financování jsou peníze ze sektorových plánů (viz níže). V těchto případech fondy často spolupracují s UWV nebo komunitami. Jako příklady lze uvést: -
Fond sektoru kovodělnictví OOM hradí dotace pomocí nástroje Jobstart. Hradí se tak náklady na vzdělávání a poradenství zaměstnavatelů, kteří najímají nezaměstnané nebo OZP. Jestliže po uplynutí šesti měsíců tito pracovníci v jejich společnosti nadále pracují, zaměstnavatel dostává prémii.
-
Fundeon dotuje zaměstnavatele, kteří najímají dlouhodobě nezaměstnané nebo osoby ve věku 27 nebo starší bez výchozí kvalifikace. Podporuje také projekt Wajong in de bouw, pomocí kterého se vzdělává 70 mladých postižených lidí, aby se stali pracovníky ve stavebním sektoru. Dotace zahrnuje využití pracovního kouče, který zodpovídá za vedení nového zaměstnance.
-
VTL podporuje vzdělávání řidičů nákladních vozů a pracovníků v distribučním sektoru, kteří nedávno ztratili práci. Tímto způsobem využívají nové znalosti při hledání nové práce v sektoru.
-
FCB, fond trhu práce a vzdělávání pro sektory osob pobírajících sociální dávky, péče o mládež a děti podporuje přeškolování pracovníků, kteří musí hledat novou práci v důsledku snižování dotací v sektoru péče o dítě. Existuje mnoho dalších příkladů. Tímto způsobem nezodpovídají fondy trhu práce a vzdělávání pouze za vzdělávání pracovníků, ale také za velkou část vzdělávání nezaměstnaných a nadbytečných pracovníků.
45
Sektorové plány Nizozemské vláda zavedla v roce 2013 relativně nový nástroj v podobě tzv. sektorových plánů. Hlavní myšlenka je v tom, že sektor nebo oblast – na základě analýzy trhu práce – připraví plán, ve kterém popíše zásahy na podporu vzdělávání (starších) pracovníků, poradenství pracovníkům potencionálně ohroženým ztrátou zaměstnání, poradenství mladým a dlouhodobě nezaměstnaným osobám v sektoru, zaměstnatelnost pracovníků, atd. Po schválení těchto plánů státem bude stát hradit 50 procent plánovaných zásahů. Pro společné financování je k dispozici rozpočet ve výši 600 miliónů eur. Do listopadu roku 2014 existovaly dvě tranše pro prezentaci sektorových plánů. Bylo schváleno celkem 61 ze 102 sektorových plánů. První stručný pohled v rámci hodnocení plánů ukazuje, že do plánů se zapojí více než 300 000 pracovníků a nezaměstnaných a celková státní dotace bude 326 miliónů eur, přičemž sektory a oblasti přidají 619 milionů eur. Téměř polovina účastníků jsou pracovníci, kteří potřebují vzdělávání. Další zásahy na podporu mnoha účastníků jsou: párování a poradenství (40 000), revize kariéry a poradenství (30 000), zdravotní kontroly (26 000), další iniciativy na podporu zdraví pracovníků (23 000) a stáže mladých lidí (23 000). Třetí tranše sektorových plánů bude spuštěna v lednu 2014. Tentokrát se po sektorech a regionech žádá, aby předkládaly plány, ve kterých jsou nadbyteční pracovníci vedeni k práci v jiných sektorech, které se vyznačují dobrou perspektivou na trhu práce. Skutečná efektivita sektorových plánů se bude muset prokázat při závěrečném hodnocení v roce 2018. V současné době je možné říci, že zavedení sektorových plánů výrazně zvýšilo objem zásahů v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV). Politika „top sektorů“ a koncepce lidského kapitálu Soubor zásahů namířených na vyšší segmenty dalšího profesního vzdělávání (DPV) se týká tzv. programu politiky top sektorů. V roce 2011 určila nizozemská vláda devět hospodářských sektorů s cílem zaujmout jedno z předních míst na světě v sociální a hospodářské oblasti. To vyžaduje investice a sílu inovovat mezi dobře vzdělanými lidmi na všech úrovních vzdělávání v Nizozemsku. Cirkulace a spojení dostatečného množství lidí se správnými dovednostmi uvnitř daných sektorů vyžaduje odstranění budoucích nedostatků. To je důvod, proč devět hlavních sektorů navrhlo politiky lidského kapitálu, které se snaží lépe propojit vzdělávání a hospodářství v (blízké) budoucnosti. Pro každý sektor vznikla komise lidských zdrojů s cílem stanovit a realizovat opatření na vyřešení nedostatků v daných sektorech. Politiky lidského kapitálu zahrnují činnosti na poli: -
analýzy trhu práce: údaje o propojení mezi odborným vzděláváním (DPV) a univerzitami ne jedné straně a pracovním trhem na straně druhé
-
zlepšení image sektoru pro budoucí studenty a pracovníky
-
zlepšení vztahu mezi vzděláváním a sektory se zvláštním zaměřením na inovaci
-
Vzdělávání pracovníků a zvyšování zaměstnatelnosti pracovníků.
46
V kombinaci s politikami hlavních sektorů zavedlo Ministerstvo školství, kultury a vědy dva druhy nových koncepcí na podporu lepší spolupráce mezi vzdělávacími ústavy a (inovativními) sektory hospodářství v oblasti: centra excelence pro vyšší instituce profesního vzdělávání (DPV) a centra inovativních řemesel pro běžné instituce profesního vzdělávání (DPV). Pro každý z hlavních sektorů existuje alespoň jedno centrum excelence a jedno centrum inovativních řemesel. Tato centra zajišťují spolupráci mezi školami a společnostmi pro každé z témat politik lidských zdrojů uvedených výše. Zejména na poli dalšího profesního vzdělávání (DPV) bude věnována větší pozornost úloze škol při poskytování (společně se společnostmi) vzdělávání pracovníkům v příslušných sektorech inovativním způsobem. Toto je skutečně nezbytné, neboť technický rozvoj zejména v těchto top sektorech je tak rychlý, že pracovníci musí být vzděláváni neustále. Platforma Beta Technics podporuje aktivity v oblasti lidského kapitálu v top sektorech. Tato platforma také zodpovídá za tzv. Technické dohody, které zahrnují 22 aktérů zaměřených na získávání více vzdělaných pracovníků pro technické profese v Nizozemsku. Jedna z těchto aktivit se týká poradenství pro nezaměstnaných za účelem profesního uplatnění v technických sektorech. Titul „Associate degree“ (AD) Pro pracovníky se vzděláváním na úrovni 4 MBO je z několika důvodů obtížné dostat se na další úroveň (HBO): budou potřeba další 4 roky studia a jeho úroveň je také mnohem vyšší. Z toho důvodu zavedlo nizozemské Ministerstvo školství, kultury a vědy další úroveň vzdělávání na úrovni 5 ISCED: titul „associate degree“. Pro získání tohoto titulu absolvuje student 2 roky vzdělávacího programu, který zahrnuje stáž. Tento program začal v roce 2006 jako pokus, ale stát jej výrazně vyzdvihl v roce 2013. Programy tohoto typu jsou nyní zakotveny v zákoně. Proto jsou hogescholen na regionální úrovni motivovány k zahajování nových iniciativ směrem k novým programům zakončených titulem „associate degree“, a to v těsné spolupráci se zaměstnavateli. Ve většině škol HBO je možné studovat program typu „associate degree“ v několika oborech v technických, lékařských a ekonomických oblastech. Většinu času mohou studenti nadále pracovat ve svých společnostech. Titul „associate degree“ současně umožňuje mladým absolventům programů MBO postupně získávat titul HBO: nejprve na úroveň titulu „associate degree“ a potom dalším vzděláváním až na úroveň diplomu HBO. Objem studijních programů ukončených titulem „associate degree“ a množství jejich studentů během posledních let rostlo. Nejednalo se pouze o další studenty dalšího odborného vzdělávání (DPV), ale také o studenty, kteří získali diplom (úroveň vzdělání) po absolvování studia.
47
7. 2
Konkrétní projekt
Tato část popisuje některé konkrétní projekty na poli dalšího profesního vzdělávání (DPV) v Nizozemsku.
Wijkleerbedrijf (Regionální vzdělávací společnost) Nástroj „WijkLeerbedrijf“ (WLB, regionální společnost praktického vzdělávání) je nástroj na podporu méně majetných lidí, kteří chtějí získat práci ve zdravotnictví a sociální péči. Jedná se o novou koncepci praktického vzdělávání na úrovni komunity v oblasti zdravotnictví a sociální péče, která vede studenty při získávání pracovních zkušeností, které souvisí s jejich vzděláváním (zdravotnictví a sociální péče, úroveň kvalifikace 1 a 2), v jejich vlastním regionu, kde žijí. Studenti vykonávají náhodné práce, které obyvatelé již sami nemohou dále vykonávat, a kterými se obecní úřad již déle nezabývá. Nástroj WLB vyvinulo na státní úrovni Calibris, což je řídicí centrum profesního vzdělávání (DPV) pro profese ve zdravotnictví, vzdělávání a ve sportu. V současné době se centra WLB nacházejí v různých regionech a ve městech v Nizozemsku. Prostřednictvím atraktivních pozic pro stážisty a individuální poradenství pomáhá WLB mladým ženám a „zij-instromers“ (lidem hledajícím práci v jiném sektoru) nalézat práci ve zdravotnictví a sociální péči. Cíle této iniciativy jsou zaměřeny hlavně na trh práce, a to poskytováním finančně dostupné sociální péče ohroženým občanům (zejména v problémových regionech). Iniciativy WLB zabíjejí dvě mouchy jednou ranou. Za prvé, nástroj se zabývá problémy trhu práce: nedostatkem míst pro stážisty, relativně velkým počtem studentů, kteří opouštějí školy předčasně, zejména na nižších úrovních odborného vzdělávání, a bojuje s očekávaným nedostatkem vysoce vzdělaných zdravotnického personálu a pracovníků sociální péče. Za druhé, bojuje se sociálními problémy: situace ohrožených občanů (kteří zdravotní a sociální péči potřebují, ale oficiálně na ně nemají nárok) a nedostatek sociální soudržnosti (zejména v problémových regionech). Tento nástroj WLB nebyl doposud vyhodnocen. Nicméně, kromě případu Utrecht (jak popsáno výše) Calibris poukazuje na pět dalších dobrých postupů („nejlepších nápadů“) na obecních úřadech Den Haag, Dordrecht, Haarlem, Hengelo a Leiden.
GildelLeren GildeLeren (vzdělávací sdružení) je koncepce/nástroj, který vyvinul Calibris na státní úrovni. Vychází z tradičně úspěšného systému sdružení mistr-tovaryš-žák. Používá se ke vzdělávání účastníků na úrovni 1 a 2 a (mladí lidé a lidé obtížně uplatnitelní na trhu práce) ve vzdělávacích skupinách (leerbedrijf), kterou musí tvořit 24 žáků, 1 učitel a 24 poradců, z nichž každý vede jednoho žáka. Učící se skupina a vzdělávací institut těsně spolupracují. Tímto způsobem je možné realizovat více stáží na úrovni 1 a 2 MBO (viz kapitola 4). Stoupá tak počet studentů v oblasti sociální a zdravotní péče na úrovni 1 a 2. Další pozitivní dopady spočívají v tom, že stoupá účinnost studia, klesá nezaměstnanost mezi mladými lidmi bez základních kvalifikací, snižuje se potřeba
48
poradenství ze strany vzdělávacích společností a přísun studentů lze lépe upravovat podle přání vzdělávací společnosti. To také znamená, že student se může naučit více řemeslných dovedností a kompetencí zvyšujících zaměstnatelnost. V důsledku používání tohoto nástroje se zvýšil počet studentů, kteří studují na úrovni 3.
WelSlagen WelSlagen (v překladu druhá příležitost uspět) je projekt pro mladé lidi a uchazeče o práci (pobírající podporu v nezaměstnanosti), kteří doposud nemají základní kvalifikaci. Jedná se o účinný nástroj pro získání lidí obtížně uplatnitelných na trhu práce pro požadované profese v oblasti sociální a zdravotní péče. Existuje jako druh vzdělávání upravený pro cílovou skupinu. Součástí projektu je také proces výběru, během kterého se zjišťuje motivace k práci (v oblasti sociální a zdravotní péče). Získání výchozí kvalifikace po úspěšném absolvování tohoto projektu umožňuje účastníkům získat smlouvu BBL se vzdělávací společností. To může vést k titulu MBO 3. úrovně. Zkušenosti ukazují, že tento způsob provádění uchazečů o práci vzdělávacím systémem je mnohem účinnější než tradiční způsob na bázi běžných programů IVET.
Pružné vzdělávání na univerzitách Otevřená univerzita (OU) pokrývá ve velké míře poptávku pracujících osob, ačkoliv obliba dálkového studia v poslední době velmi poklesla. Univerzity nyní nabízejí další vzdělávání, a to často ve spolupráci s odvětvovými organizacemi (ve zdravotnictví, účetnictví a advokacii). Společně s OU budou vyvinuty nové pružné programy na podporu absolvování nosného profesního kurzu. Mnoho univerzit se také aktivně věnuje rozvoji nových on-line vzdělávacích programů. Nizozemsko je v této oblasti na špici. Startersbeurs (Počáteční dotace) Nizozemská univerzita Tilburg vyvinula soukromou iniciativu na pomoc mladým lidem při získávání odborných zkušeností prostřednictvím dotování jejich prvního zaměstnání. Vyvolala velký zájem mnoha obecních úřadů v rámci Regionálního přístupu k nezaměstnanosti mládeže (viz výše). Zahrnuje vzdělávání i na některých obecních úřadech, ale jádro tohoto nástroje se zaměřuje na rozvoj odborných zkušeností na pracovišti. Hlavním cílem nástroje je pomáhat mladých nezaměstnaným absolventům překonat první „překážku“ zaměstnanosti po ukončení vzdělávání. Nabízí jim způsob získání odborných zkušeností. Absolventi mají možnost pracovat šest měsíců ve společnosti a zdokonalit své pracovní zkušenosti a odborné kompetence. Zejména z pohledu dalšího profesního vzdělávání (DPV) je důležité, že před nástupem do zaměstnání se účastníci rozhodnou, které klíčové dovednosti si přejí rozvinout během 6 měsíců. Následně mohou hledání práce zaměřit uplatnění těchto dovedností a projednat jejich rozvoj se zaměstnavatelem. I když je tento vzdělávací prvek v oblasti určitých dovedností zahrnut, zpětná vazba účastníků tohoto programu naznačuje, že v praxi zaměstnavatelé podporují takový rozvoj dovedností na proměnlivé úrovni. Vytvářením kontaktů se zaměstnavateli se nástroj snaží pomáhat při hledání trvalého zaměstnání anebo alespoň o možnost přidání odborné zkušenosti do životopisu účastníka.
49
Tento nástroj nyní podporuje velké množství obecních úřadů. Praktickou organizaci nástroje centrálně zajišťuje „servisní organizace Startersbeurs“, která nabízí webovou aplikaci, prostřednictvím které mohou obecní úřady vybírat různé parametry této koncepce. V praxi tento nástroj pracuje v různých podmínkách na různých obecních úřadech, a to navzdory tomu, že jej spravuje centrální organizace pro celou zemi.
Werkgelegenheidsplan Philips (Plán zaměstnanosti Philips) Za posledním příkladem úspěšného projektu stojí výhradně iniciativa soukromého sektoru. Ve společnosti Philips získává pracovní zkušenosti asi 185 uchazečů o práci a postižených osob v ročních nebo i delších kurzech. Dosavadní výsledky programu zaměstnanosti společnosti Philips (WGP) ukazují, že více než sedmdesát procent z nich se úspěšně vrátí na trh práce. Program zaměstnanosti společnosti Philips (WPG) je nejdéle využívaný „program návratu do práce“ v Nizozemsku. Od svého počátku v roce 1983 absolvovalo individuální rozvojové procesy více než 12 500 uchazečů o práci, kteří byli obtížně uplatnitelní na trhu práce. Úspěch se dostavil nejenom díky pružnosti z hlediska cílů a plánování trajektorie, jehož je vzdělávání součástí, ale také díky přísnému výběru, během kterého je motivace důležitým kritériem. Stejně tak je velmi důležitý soulad vzdělávacího / pracovního projektu a pracovní zkušenosti. Kromě toho se klade velký důraz na koučování na pracovišti, a to ze strany vedoucího oddělení nebo kolegy, ale také ze strany pracovního poradce agentury pro opětovné začlenění. Avšak neustále platí, že účastník je primárně zodpovědný za svůj vlastní rozvoj. Projekt podporuje UWV a Werkpleinen. Využívá se i uznávání předchozího vzdělávání (APL): jakožto nástroj, který umožňuje lidem pracovat na svých kariérách.
50
Závěr Politiky trhu práce a dalšího odborného vzdělávání (DPV) vykazují v Nizozemsku silnou tendenci k decentralizaci. Vláda zodpovídá za všeobecné politiky a většinu financování, avšak o charakteristikách a rozsahu konkrétních programů a intervencích rozhodují obecní úřady a sociální partneři v sektorech. Pouze několik úkolů, zejména na poli registrace, vedení/zprostředkování a opětovného začleňování ohrožených osob do trhu práce nadále přináleží UWV, veřejným službám zaměstnanosti.
V Nizozemsku žádný skutečný „systém DPV“ neexistuje. Za způsob vzdělávání pracovníků zodpovídají sociální partneři. Pokud jde o další odborné vzdělávání (DPV), dostupnost vzdělávání nadále zajišťují ve velké míře běžné školy, ale míra využívání soukromých vzdělávacích institucí stoupá.
Za osnovy a výsledky vzdělávání nadále zodpovídají sektory IVET. V rámci počátečního odborného vzdělávání (VET se věnuje stále více pozornosti požadavkům trhu práce. Podstata je v tom, že po získání kvalifikace v profesi, po které je poptávka na trhu práce, existuje menší riziko nezaměstnanosti. Během své kariéry se bude pracovník spolu se svým zaměstnavatelem věnovat následným kurzům dalšího profesního vzdělávání (DPV) s cílem udržet si znalosti a kompetence na úrovni nových požadavků a inovací.
Nizozemské politiky trhu práce také vykazují ostře klesající zájem o začleňování vzdělávání jako součástí zásahů na podporu opětovného začlenění nezaměstnaných do trhu práce. Rozpočet UWV pro opětovné začleňování ohrožených skupin klesá. Pro osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti (s výjimkou osob mladých nebo starých) nadále neexistují žádné prostředky pro jejich opětovné zapojení, zatímco obecní úřady investují do opětovného začleňování osob na sociální podpoře. Využívají jiné druhy zásahů než vzdělávání.
Navzdory tomu Nizozemsko vykazuje na poli politik trhu práce a dalšího profesního vzdělávání (DPV) určité zajímavé aspekty, které by mohly být převedeny do jiných zemí: -
Na prvním místě se jedná o existenci sektorových fondů trhu práce a vzdělávání – procento mezd pracovníků se na základě kolektivní pracovní smlouvy investuje do vzdělávání (nových) pracovníků. Tyto fondy mohou hradit také další programy a projekty v určitých sektorech. Díky tomu se vzdělává hodně pracovníků.
-
Kromě prostředků dostupných na trhu práce a ve vzdělávacích fondech investuje stát od roku 2013 do vzdělávání (možných) pracovníků, zaměstnatelnosti a vedení zaměstnanců, kteří jsou ohroženi nezaměstnaností. Pro tyto účely se využívají tzv.
51
sektorové plány. O realizaci těchto aktivit rozhodují sektory. Po schválení plánu stát hradí maximálně 50 procent nákladů. -
Pro nejdůležitější a inovativní oblasti hospodářství nizozemský stát připravil koncepci top sektorů. Součástí této strategie je péče o lidský kapitál, která má zlepšit propojení mezi odborným vzděláváním a (DPV) a sektory hospodářství.
-
Existuje několik aktivit/opatření na podporu mladých, starých a OZP osob. Většina nezaměstnaných považuje elektronické služby za dostatečné, přesto se těmto skupinám poskytuje osobní poradenství s cílem podpořit je při hledání běžné práce.
-
Stát vytvořil novou úroveň vzdělání – titul „associate degree“ s cílem umožnit pracovníkům získat titul na úrovni mezi středoškolským a terciárním odborným vzděláváním (DPV). Podstata je v tom, že v případě rostoucího množství profesí platí, že zaměstnavatelé budou požadovat tuto úroveň, avšak pracovníci nemají čas a peníze na získání bakalářského titulu.
-
Zajímavé také je, že Nizozemsko nemá žádné konkrétní politiky trhu práce nebo dalšího profesního vzdělávání (DPV) s výjimkou nových přistěhovalců (etnické menšiny). Dostává se jim stejné péče jako jiným nezaměstnaným.
Na jednu stranu se zdá, že se Nizozemsku daří řešit nezaměstnanost, předčasná opouštění škol a účast v dalším odborném vzdělávání (DPV). Na druhou stranu však existují skupiny lidí na okraji, mezi které patří lidi bez vzdělávání, staří a OZP, kterým navzdory značné podpoře místních a státních orgánů (včetně PES/UWV) hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Nové programy, jako sektorové plány a možná povinnost zaměstnavatelů najímat ohrožené osoby na trhu práce, mohou zlepšit jejich přístup k dalšímu odbornému vzdělávání (DPV) a práci, ale hodně bude stále záležet na jak obecní úřady a sociální partneři využití své příležitosti a peníze na podporu těchto skupin.
52
Seznam zkratek Definice hlavních koncepcí Většina definic vychází z Terminologie evropské koncepce vzdělávání a přípravy, Cedefop (2008a). Výběr 100 hlavních termínů, Lucembursko. Citováno z http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/13125.aspx A z Evropské komise: Citováno z http://ec.europa.eu/atoz_en.htm
Použité všeobecné termíny Aktivní politiky trhu práce
Aktivní politiky trhu práce (ALMP) jsou programy realizované s cílem rozšířit možnosti zaměstnání pro uchazeče o práci a upevnit rovnováhu mezi dostupnými pracovními příležitostmi a kvalifikovanými zaměstnanci.
Vzdělávání dospělých
Všeobecné nebo odborné vzdělávání dospělých poskytované po počátečním vzdělávání pro profesní anebo osobní účely, které se snaží: • poskytovat všeobecné vzdělávání dospělým v oblastech jejich konkrétního zájmu (např. v otevřených univerzitách); • poskytovat náhradní vzdělávání v oblasti základních dovedností, které studenti nemuseli získat během svého dřívějšího studia (např. psaní, čtení, znalost matematiky), a tudíž; • poskytovat přístup ke kvalifikacím, které studenti nezískali z různých důvodů během dřívějšího studia v systému základního vzdělávání; • získávat, zlepšovat nebo aktualizovat znalosti, dovednosti nebo kompetence v konkrétní oblasti: (toto je další profesní vzdělávání)
Odborná učňovská příprava
Systematické dlouhodobé období vzdělávání na pracovišti, ve vzdělávacím zařízení nebo školicím středisku.
Základní dovednosti
Dovednosti potřebné k životu v současné společnosti. Patří mezi ně naslouchání, mluvení, čtení, psaní a matematika.
Další odborné vzdělávání (DPV)
Vzdělávání po počátečním vzdělávání nebo po vstupu do pracovního života s cílem pomoci lidem: zvyšovat nebo aktualizovat své znalosti anebo dovednosti;
Učeň je smluvně napojen na zaměstnavatele, který mu poskytuje odměnu (mzdu nebo podporu). Zaměstnavatel přijímá zodpovědnost za poskytování takového vzdělávání, které vede ke konkrétní profesi.
–
zlepšovat nebo aktualizovat své znalosti anebo dovednosti;
53
– – Kompetence
osvojovat si nové dovednosti pro kariérní postup nebo změnu v kvalifikaci; pokračovat v osobním nebo odborném rozvoji. Schopnost správně aplikovat výsledky vzdělávání ve stanoveném kontextu (vzdělávání, práce, osobní nebo profesní rozvoj). nebo schopnost využívat znalosti, dovednosti a osobní, společenské anebo metodické schopnosti v práci nebo při studiu a během profesního a osobního rozvoje
Povinná školní docházka
Minimální právní standardy a doba trvání povinné školní docházky
Další odborné vzdělávání
Přípravný proces nebo činnost, jejíž hlavním cílem je získávání nových kompetencí nebo rozvoj a zlepšování kompetencí současných, a kterou hradí alespoň částečně podniky svým zaměstnancům, kteří mají pracovní smlouvu nebo přímý prospěch ze své práce pro podnik. Patří mezi ně neplacení členové rodiny a příležitostní pracovníci. Vzdělávací procesy nebo činnosti je třeba plánovat předem a jejich organizace nebo podpora musí vycházet ze specifických cílů vzdělávání.
Předčasný odchod ze školy
Opuštění programu vzdělávání nebo přípravy před jeho absolvováním. Poznámky: • tento termín označuje proces (předčasné opuštění školy) i osoby, které nedokončí program (školu opouštějí předčasně); • kromě osob, které opouštějí školu předčasně, se může jednat i o studenty, kteří vzdělávací program absolvovali, avšak nesložili závěrečné zkoušky.
Zaměstnatelnost
Kombinace faktorů, které umožňují lidem postupovat směrem k zaměstnání nebo jej získat, zůstat v zaměstnání anebo postupovat v kariéře.
Služby v oblasti zaměstnanosti
Služby v oblasti zaměstnanosti propojují uchazeče o zaměstnání s pracovními příležitostmi, takže jsou klíčové pro dobře fungující trh práce. Veřejné služby v oblasti zaměstnanosti (PES) plánují a realizují politiky trhu práce. Jejich hlavní role spočívá v ulehčování změny pracovního místa z pohledu pracovníků a podniků. Poskytují kvalitní informace o trhu práce, pomáhání při hledání pracovního místa a usnadňují umisťování pracovníků, zpracovávají výhody plynoucí z pojištění pro případ nezaměstnanosti a spravují celou řadu programů trhu práce.
54
Formální vzdělávání
Vzdělávání, které probíhá v organizovaném a strukturovaném prostředí (například ve vzdělávacím ústavu nebo na pracovišti) a výslovně se označuje jako vzdělávání (z hlediska cílů, času nebo zdrojů). Formální vzdělávání je z pohledu studenta záměrné a obvykle končí osvědčením.
Samostatný účet pro vzdělávání
Systém veřejné pobídky dospělých, aby se vzdělávali – například těch, kteří doposud nevyužívají státem hrazené vzdělávání nebo přípravu.
Neformální vzdělávání
Vzdělávání založené na denních činnostech spojených s prací, rodinou nebo volným časem. Není organizováno nebo strukturováno ve smyslu cílů, času nebo podpory vzdělávání. Neformální vzdělávání je z pohledu studenta ve většině případů neúmyslné
ISCED úrovně 0
Programy na bázi holistického přístupu k rozvoji raného vývoje dětí ve smyslu jejich kompetencí poznávat, fyzických a společenských kompetencí a emocionálního rozvoje. Malé děti jsou uváděny do organizovaného prostředí s pravidly mimo kontext rodiny.
Vzdělávání v raném dětství (předškolní) ISCED úroveň 1 – Základní vzdělávání
Programy určené k poskytování základních dovedností ve čtení, psaní a matematice (tj. gramotnost a znalost počtů) a vytváření pevných základů pro vzdělávání se a chápání hlavních oblastí vědění, osobního a společenského rozvoje a přípravy na nižší střední vzdělávání.
ISCED úroveň 2 – Nižší střední vzdělávání
Programy určené k pokračování na výsledcích ISCED úroveň 1. Cílem vzdělávání je obvykle položit základy pro celoživotní vzdělávání a rozvoj člověka, na kterém mohou vzdělávací systémy poskytovat další možnosti vzdělávání. Některé vzdělávací systémy mohou již nabízet odborné vzdělávací programy na ISCED úrovni 2, tj. poskytovat studentům dovednosti odpovídající jejich zaměstnatelnosti.
ISCED úroveň 3 – Vyšší střední vzdělávání
Programy určené pro k zakončení středního vzdělávání jakožto přípravy na vzdělávání terciární nebo poskytování dovedností pro práci, případně obojí.
ISCED úroveň 4 –
Programy určené k poskytování kvalifikací nezahrnutých do terciárního vzdělávání studentům, kteří absolvovali úroveň 3 ISCED, a kteří tyto kvalifikace potřebují k postupu do terciárního vzdělávání nebo práci v situaci, kdy jejich úroveň kvalifikace 3 ISCED k němu nezaručuje přístup
Vzdělávání po střední škole nezahrnuté do terciárního vzdělávání ISCED úroveň 5 – Časově omezené
Programy určené k poskytování odborných znalostí, dovedností a kompetencí studentům. Tyto programy obvykle vycházejí z praxe. Jsou zaměřeny na konkrétní profesi a připravují stud enty pro vstup
55
terciární vzdělávání
na trh práce. Nicméně, tyto programy mohou také vytvářet cestu směrem k dalším programům terciárního vzdělávání.
ISCED úroveň 6 – Bakalář nebo ekvivalentní úroveň
Programy určené k poskytování akademických anebo odborných znalostí, dovedností a kompetencí střední úrovně, které vedou k prvnímu titulu nebo odpovídající kvalifikaci. Programy na této úrovni obvykle vycházejí z teorie, ale mohou zahrnovat praktické části. Jejich základem je prvotřídní výzkum anebo nejlepší odborné postupy.
ISCED úroveň 7 – Magister nebo ekvivalentní úroveň
Programy určené k poskytování akademických anebo odborných znalostí, dovedností a kompetencí pokročilé úrovně, které vedou ke druhému titulu nebo odpovídající kvalifikaci. Programy na této úrovni mohou obsahovat velký objem výzkumu, ale ještě nevedou k udělení kvalifikace na úrovni doktorátu.
ISCED úroveň 8 – Doktor nebo ekvivalent
Programy určené hlavně k získání kvalifikace pro pokročilý výzkum. Programy na této úrovni ISCED se věnují pokročilému studiu a původnímu výzkumu a obvykle je nabízejí pouze instituce terciárního vzdělávání zaměřené na vědu a výzkum.
Celoživotní vzdělávání
Veškeré vzdělávací činnosti absolvované během života, které zlepšují znalosti, know-how, dovednosti, kompetence anebo kvalifikaci z důvodů osobních, společenských anebo pro získání odbornosti.
Osoba s nízkou kvalifikací
Člověk, jehož úroveň dosaženého vzdělávání je nižší než daný standard.
Neformální vzdělávaní
Vzdělávání zahrnuté v plánovaných činnostech,
Vzdělávání mimo práci
Odborné vzdělávání probíhající mimo běžné pracoviště. Je obvykle pouze součástí komplexního vzdělávacího programu, ve kterém je spojeno se vzděláváním na pracovišti.
Vzdělávání na pracovišti
Odborné vzdělávání poskytované na běžném pracovišti. Může se jednat o komplexní vzdělávání nebo může probíhat v kombinaci se vzděláváním mimo pracoviště.
Rekvalifikace
Příprava, díky které lidé získávají nové dovednosti potřebné pro nové zaměstnání nebo výkon nových odborné činnosti.
Sektor
Skupina společností, které vykonávají stejnou ekonomickou činnost (např. v chemické výrobě).
Explicitně nedefinované jako vzdělávací (z hlediska cílů vzdělávání nebo jeho podpory)
nebo seskupení odborných činností založených na jejich hlavní ekonomické funkci, produktu, službě nebo technologii
56
Nesoulad dovedností
Stav nerovnováhy, ve kterém úroveň nebo druh dostupnýc h dovedností neodpovídá potřebám trhu práce.
Zvyšování kvalifikace
Časově omezené cílené vzdělávání, které probíhá obvykle po počátečním vzdělávání. Jeho cílem je doplňovat, zlepšovat nebo aktualizovat znalosti, dovednosti anebo kompetence získané během předchozího vzdělávání.
Odborné vzdělávání a příprava (DPV)
Vzdělávání a příprava zaměřená na rozvoj lidí prostřednictvím požadovaných znalostí, know-how, kompetencí a dovedností nebo v širším měřítku pro trh práce.
Vzdělávání na pracovišti
Získávání znalostí a dovedností prováděním – a vyhodnocováním – úkolů v odborném kontextu, a to buď na pracovišti (odborná příprava) nebo v institutu profesního vzdělávání (DPV).
57
Konkrétní termíny (používané v Nizozemsku) ALMP = Aktivní politiky trhu práce APL = Uznání výsledků předchozího učení CBS = Nizozemské statistiky CLA = Kolektivní pracovní smlouvy CWI = Centrum práce a příjmu ESF = Evropský sociální fond ESL = Osoby, které opouštějí školy předčasně EU = Evropská unie NEET = Osoba, která není zaměstnána a nevzdělává se OCW = Ministerstvo školství, kultury a vědy OECD = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj O&O = Vzdělávací a rozvojový fond PES = Úřad práce SZW = Ministerstvo práce a sociálních věcí SUWI = Spolupráce v oblasti práce a příjmu UWV = Organizace poskytující podporu zaměstnaným WLB = regionální společnost pro praktické vzdělávání WWB = Zákon o práci a sociálních věcech nebo Zákon o práci a podpoře příjmu WSW = Zákon o poskytování práce WW = Podpora v nezaměstnanosti ZZP’er = Osoba samostatně výdělečně činná
58
Zdroje Alexander, K., Entwisle, D., and N. Kabbani. (2001), The dropout process in life course perspective: early risk factors at home and school. Teachers College Record Vol. 103, pp. 760-822. Anderson, K. M. and Nijhuis, D. O. (2011), ‘The Long Road to Collective Skill Formation in the Netherlands’, in Busemeyer, M. R. and Trampusch, C. (eds.) The Political Economy of Collective Skill Formation. Oxford University Press. Citováno z: http://www.oxfordscholarship.com/view/10.1093/acprof:oso/9780199599431.001.00 01/acprof-9780199599431-chapter-4 Annen, S. and Eberhardt, C. (2013), Recognizing Lifelong Learning via Credit SystemsStrategies and Practices of Selected European Countries. International Journal for Cross-Disciplinary Subjects in Education. Vol 3, pp. 1495-1504. Bekker, S., & Posthumus, M. A. C. (2010), Self-employment in the Netherlands. European Employment Observatory Review, pp., 1-7. Citováno z: https://pure.uvt.nl/portal/files/1272089/Bekker_Selfemployment_in_the_Netherlands_101015_pub_direct.pdf Borghans, L., Fouarge, D., de Grip, A. and van Thor, J., (2014) Werken en leren in Nederland. Research voor Onderwijs en Arbeidsmarkt (ROA). Borghi, V. and Van Berke;, R. (2007), New Modes of Governance in Italy and The Netherlands: The Case of Activation Policies. Public Administration, Vol. 85, pp 83101. Brooks, G., and M. Burton (2010), Study on European terminology in adult education for a common understanding and monitoring of the sector. European Adult Learning Glossary, Level 1, London. Citováno z: http://www.econbiz.de/Search/Results?lookfor=%22National+Research+and+D evelopment+Centre+for+Adult+Literacy+and+Numeracy+%3CLondon%3E%22 &type=Institution&limit=20 Cedefop, (2008a), Terminology of European education and training policy. A Selection of 100 key terms, Luxembourg. Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/13125.aspx Casey, P. (2013), The Vocational Education and training System in the Netherlands. UK Commission for Employment and Skills. Citováno z: http://dera.ioe.ac.uk/18241/1/briefing-paper-vocational-education-systemnetherlands.pdf Cedefop, (2002), Lifelong learning in the Netherlands. The extent to which vocational education and training policy is nurturing lifelong learning in the Netherlands. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/en/Files/5126_EN.pdf
59
Cedefop, (2014), Spotlight on VET The Netherlands. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/8065_en.pdf Cedefop, (2014), Work programme. European Centre for Development of Vocational Training. Luxembourg: Publications Office of the European Union Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/4129_en.pdf Dekker, R. & Kösters, L. (2010), Zzp’ers in Nederland: de baanzekerheid voorbij?, Sociaaleconomische trends, 4e kwartaal 2010, gedownload via www.cbs.nl . Dekker,F. and Stavenuiter, M. (2012), ZZP’ers en het sociale stelsel: op weg naar herziening? Verwey-Jonge en gak instituur. Citováno z: http://www.verweyjonker.nl/doc/participatie/ZZP'ers-en-het-sociale-stelsel_3853_web.pdf Deursen, van P., Willems and van Beel (2009), SWOT analysis guidance in the Netherlands. CINOP Euwals, R., and ter Weel, B. (2013), Ouderen aan het werk. Centraal Planbureau Den Haag. Eurostat, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 Koning, J. de (2010), Vorm boven inhoud: Het actief arbeidsmarktbeleid in de afgelopen 30 jaar, SEOR, Rotterdam. Ministry of Economic Affairs (2014), National Reform Programme 2014 the Netherlands. Citováno z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/csr2014/nrp2014_netherlands_en.pdf Ministry of Education, Culture and Science (2007), Key Figures 2007-2011 Education, Culture and Science. Citováno z: http://www.onderwijsinspectie.nl/binaries/content/assets/Documents+algemeen/201 2/netherlands-key-figures-2007-2011-ocw.pdf Ministry of Education, Culture and Science (2007), Key Figures 2008-2012 Education, Culture and Science. Citováno z: http://www.government.nl/government/documentsandpublications/reports/2013/07/31/key-figures-2008-2012.html Ministry of Education, Culture and Science (2012-2013),The approach to Early School Leaving: Policy in the Netherlands and the provisional figures of the 2012-2013 performance agreements. Citováno z: http://www.aanvalopschooluitval.nl/userfiles/file/OCW -UK_VSVBoekje_2014.pdf„ Ministry of Education, Culture and Science and the Ministry of Social Affairs and Employment (2008), Carrying on with Learning & Working. Plan of approach 2008-2011. Oomen, A., van den Dungen, M., Pijls, T., and Egelie, J., (2012), Career Development in the Netherlands State of Play. CINOP See: www.euroguidance.nl Statline (CBS), Statistics Netherlands. See: http://statline.cbs.nl/Statweb/
60
Sol, C. (2000), Arbeidsvoorzieningsbeleid in Nederland. De rol van de overheid en de sociale partners. PhD thesis University of Amsterdam.
Sung, J., Raddon, A. and Ashton, D. (2006), Skills Abroad: A comparative assessment of international policy approaches to skills leading to the development of policy recommendations for the UK. Research Report 16, May 2006. Sector Skills Development Agency. Citováno z: http://info.worldbank.org/etools/docs/library/243593/flskills%20leading20to%20h20d evelopment%20of%20policy.pdf Sung, J. (2010), ‘Vocational education and training and employer engagement: an industryled sectoral system in the Netherlands’. International Journal of Trainingand Development, Vol.14, pp.16-31. Traag, T., and Rolf van der, K.W., (2008), Early school-leaving in the Netherlands:The role of student-, family- and school factors for early school-leaving in lower secondary education. ROA/University of Maastricht. Citováno z: of http://www.cbs.nl/NR/rdonlyres/CAFDC1FC-E23B-49C898332AE9E639E4E3/0/2012X11Traagpub.pdf Visser, K & Cox, A. (2010), A bridge to the future: European VET policy 2002 – 2010. National policy report – the Netherlands. Cedefop/ReferNet team – Thessaloniki. Citováno z: http://libserver.cedefop.europa.eu/vetelib/2010/vetpolicy/2010_NPR_NL.pdf Visser, k. (2010), Overview of Dutch vocational education and training system. . Cedefop/ReferNet team – Thessaloniki. Citováno z: http://www.refernet.de/images_content/Netherlands.pdf Wolbers Maarten H.J. (year?) Increasing labor market instability among young people? Labor market entry and early career development among school-leavers in the Netherlands since the mid-1980s. boek chapter : Citováno z: ?
Webové stránky http://www.government.nl/issues/education/primary-education http://www.government.nl/issues/education/secondary-vocational-education-mbo http://www.aanvalopschooluitval.nl/userfiles/file/OCW-UK_VSV-Boekje_2014.pdf http://www.trendsinbeeld.minocw.nl/grafieken/3_1_2_29.php http://www.rocva.nl http://www.kenniscentrumevc.nl/evc_nl/146eb7f8a77f63d51dcae03b61648e66.php http://www.kenniscentrumevc.nl/werknemers/english
61
http://www.kijkopberoepsonderwijs.nl/images/stories/pdf/Factsheet%205%20(volwassen%2 0zijinstroom%20mbo).pdf http://www.trendsinbeeld.minocw.nl/kaarten/kaart_EU_003.php http://www.togetherabroad.nl/Self-employed-netherlands.html
Autorský tým
Panteia B. V Douwe Grijpstra Paul Vroonhof
62
Příloha A: Politika zaměstnanosti – Odkazy na dokumenty, politiky, zákony Vše o nizozemské sociální politice: http://www.government.nl/issues/social-policy
Employment Service (dostupné v nizozemštině a angličtině): http://www.uwv.nl/particulieren/ http://www.uwv.nl/OverUWV/english/about_UWV/uwv_profile/index.aspx
Entrepreneurship and innovation in Top Sectors http://www.government.nl/issues/entrepreneurship-and-innovation/investing-in-topsectors
Ministry of Economic Affairs (2014), National Reform Programme 2014 the Netherlands. Citováno z: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/csr2014/nrp2014_netherlands_en.pdf
Ministry of Social Affairs and Employment (SZW) (Nizozemská webová stránka): http://www.rijksoverheid.nl/ministeries/szw
Participation Act: Speech State Secretary Klijnsma of Social Affairs and Employment during the conference ‘Welfare reform for active inclusion of young people with health problems or disabilities’ in The Hague on 17 January 2013. http://www.government.nl/documents-and-publications/speeches/2013/01/17/speechstate-secretary-klijnsma-of-social-affairs-and-employment-during-the-conferencewelfare-reform-for-active-inclusion-of-young-people-with-health-problems-ordisabilities-in-the-hague-on-17-january-2013.html Cedefop, (2002), Lifelong learning in the Netherlands. The extent to which vocational education and training policy is nurturing lifelong learning in the Netherlands. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/en/Files/5126_EN.pdf
63
Cedefop, (2014), Spotlight on VET The Netherlands. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/8065_en.pdf Cedefop, (2014), Work programme. European Centre for Development of Vocational Training. Luxembourg: Publications Office of the European Union Citováno z: http://www.cedefop.europa.eu/EN/Files/4129_en.pdf Visser, k. (2010), Overview of Dutch vocational education and training system. . Cedefop/ReferNet team – Thessaloniki. Citováno z: http://www.refernet.de/images_content/Netherlands.pdf EVC http://www.kenniscentrumevc.nl/werknemers/english Kamerbrief over stand van zaken stukken AO Leven Lang Leren: http://www.rijksoverheid.nl/documenten-enpublicaties/kamerstukken/2013/05/31/kamerbrief-over-stand-van-zaken-stukken-aoleven-lang-leren.html Voorgangsbrief ESF 2014: http://www.rijksoverheid.nl/documenten-enpublicaties/kamerstukken/2011/09/27/europees-sociaal-fonds-esf-programma-20072020.html
Nizozemské zákony Vzdělávání dospělých a odborné vzdělávání: Zákon o vzdělávání dospělých a odborném vzdělávání (WEB) Dne 1. ledna 1996 vstoupil v platnost nový Zákon o vzdělávání dospělých a odborném vzdělávání (WEB) s cílem zavést jednotnou logickou strukturu pro různé druhy odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých. Jeho cílem je koordinovat různé druhy středního odborného vzdělávání, systém učňovského školství, všeobecné střední vzdělávání dospělých, základní vzdělávání dospělých, nizozemštinu jako druhý jazyk, a sociokulturní vzdělávání. Dalším aspektem je rostoucí rozsah vzdělávání. Toto zahrnuje stimulační aktivity ve společnostech. Zákon o odborném vzdělávání a vzdělávání dospělých (WEB) vyžaduje, aby vysoké školy vytvářely a udržovaly systém zajištění kvality. Cílem tohoto systému je zajišťovat vědomé a systematické zabezpečování kvality. Motivuje instituce k přemýšlení a opětovnému hodnocení svého fungování a pravidelnému formulování a monitorování stanovených cílů. Kromě toho musí instituce využívat při zajišťování kvality nezávislé odborníky a dle možností spolupracovat s jinými institucemi. Více informací naleznete na: http://inwent.aleph.com.bo/biblioteca/7083_vet_act_netherlands.pdf
64
Zákon o práci a zabezpečení Dne 10. června 2014 přijal nizozemský senát Zákon o práci a zabezpečení (Wet Werk en Zekerheid). Tento Zákon během roku 2015 zavede v Nizozemsku několik zásadních změn v Zákoně o zaměstnanosti. Změny od 1. ledna 2015 zahrnují:
Pracovní smlouvy na šest nebo méně měsíců již nesmí obsahovat zkušební do bu.
Stálé pracovní smlouvy již nesmí obsahovat klauzuli o nesoutěžení s výjimkou zásadních podnikatelských zájmů.
V případě stálé pracovní smlouvy na šest a více měsíců musí zaměstnavatel alespoň jeden měsíc před vypršením smlouvy informovat zaměstnance písemně o tom, zda bude smlouva prodloužena. Pro bližší informace: http://www.mondaq.com/x/321044/employee+rights+labour+relations/The+Netherland s+Passes+Work+and+Security+Act Zákon o účasti Na základě nového Zákona o účasti bude existovat jeden systém pro všechny lidi, kteří jsou schopni pracovat, ale sami nemohou nalézt práci. Stát si přeje maximální možnou účast lidí ve společnosti. Na základě Zákona o účasti bude existovat jeden zákon pro lidi, kteří potřebují pomoc s účastí na trhu práce. Tento legislativní návrh slučuje WWB, WSW a část Wajong v jednom zákoně. Pomocí Zákona o účasti chce stát vytvořit více příležitostí k pomáhání lidem při hledání práce a také (mladým) lidem s omezeními v práci. Při realizaci Zákona o účasti získávají obecní úřady ústřední roli. Právě obecní úřad je nejblíže člověku, zná oblastní a místní trh práce a může nabídnout speciálně upravené služby, které jsou třeba. To je proč získávají obecní úřady vedoucí roli ve 35 regionálních institucích zaměstnanosti, které se budují pro účely umisťování ohrožených skupin bez práce do zaměstnání. Se zaměstnavateli byly dohodnuty počty pracovních míst, která budou během let nabídnuta těmto lidem Zákon o práci a sociální pomoci (WWB) Tento zákon je určen pro práceschopné lidi, kteří potřebují sociální pomoc od státu. Tuto oblast pokrývá zejména Zákon o práci a sociální pomoci (Wet werk en bijstand, WWB). Zákon schválený v roce 2004 nejenom zahrnuje minimální příjem, ale také pomoc s výjimečnými výdaji, nástroje opětovného zapojování a dotovanou práci. Zkrátka, Zákon WWB zaručuje minimální příjem všem zákonným obyvatelům Nizozemska, kteří nemají dostatečné prostředky na svoji vlastní podporu. Ve většině skupin se objem sociální podpory odvíjí od minimální mzdy. Lidé, kteří dostávají sociální pomoc, musí přijímat všeobecně přijatelnou práci. Báze klientů zahrnuje relativně vysoké procento starších lidí, příslušníků etnických menšin, žen a osob s nízkým vzděláním. (Zákon WBW bude nahrazen Zákonem o účasti, který začne platit 1. ledna 2015).
65
Podrobnější informace: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:RkBKX1xeA9AJ:ec.europa.eu/so cial/BlobServlet%3FdocId%3D9037%26langId%3Den+&cd=1&hl=nl&ct=clnk&gl=nl
Zákon o chráněné zaměstnanosti (WSW) Cílem Zákona o chráněné zaměstnanosti (Wet Sociale Werkvoorziening/ WSW) je vytvářet vhodné prostředí pro lidi, kteří mohou pracovat, ale nedaří se jim nalézt běžné zaměstnání z důvodu tělesného nebo duševního postižení. Zákon WSW nabízí příležitost pracovat ve zvláštních společnostech chráněné zaměstnanosti a pod dohledem v běžném zaměstnání mimo takové společnosti. Cílem je poskytovat upravenou práci za podmínek, které se maximálně blíží podmínkám normálním. Cílová skupina zahrnuje lidi (< 65 let věku), kteří budou schopni pracovat pouze v upravených podmínkách z důvodu svých fyzických, duševních nebo psychologických omezení. Cílem upravené práce je zachovávat nebo rozvíjet pracovní dovednosti cílové skupiny zákona WSW. Za realizaci zákona WSW zodpovídají obecní úřady. Zákon o pomoci postiženým pro mladé postižené osoby (WAJONG) Existuje i podpora hendikepované mládeže (podpora Wajong). Mladí hendikepovaní lidé (k postižení došlo před dosažením věku 18 let) mohou dostávat podporu na základě zákona WAJONG (Zákon o pomoci postiženým pro mladé postižené osoby). Zákon WAJONG zajišťuje minimální podporu pro mladé hendikepované lidi. Člověk má nárok na podporu ze zákona WAJONG pokud žije v Nizozemsku, je mladší 65 let a je postižen nejméně na úrovni 25 procent v den dosažení věku 17 let nebo jeho postižení dosáhne alespoň 25 procent po tomto datu (avšak před 30. narozeninami) a před postižením studoval alespoň šest měsíců v roce. Podpora ze zákona WAJONG se vypočítává podle rozsahu postižení a základu, tj. zákonné hrubé minimální mzdy (mládeže). U zcela postižených lidí činí tato podpora 70 procent. Zákon o spolupráci v oblasti práce a příjmu (SUWI) Realizační struktura zákona o práci a příjmu (SUWI) vstoupila v platnost v roce 2002. Popisuje role a zodpovědnosti různých stran (zástupců zaměstnavatelů a pracovníků pracovního úřadu), které pracují na poli práce a příjmu. Zákon o pojištění v nezaměstnanosti (WW) Podporu v nezaměstnanosti stanovuje (WW). Všeobecné pravidlo říká, že obdržené prostředky (podpora WW) činí v Nizozemsku 75 procent vaší poslední obdržené mzdy během prvních dvou měsíců a potom činí 70 %. Nicméně, podpora v nezaměstnanosti není podpora sociální. Existuje minimální doba 3 měsíce a maximální doba 38 měsíců. Více informací naleznete na: http://www.uwv.nl/OverUWV/english/organisational_structure/public_employment_serv ice/index.aspx
66
Příloha B: Systém vzdělávání podle EQF
Následující obrázek ukazuje, jak nizozemský typ kvalifikace odpovídá úrovním NLQF.
Legenda: Master
Magister
Bachelor
Bakalář
Associate Degree
Titul Associate Degree
67
Příloha C: Kontakty a odkazy na hlavní aktéry v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) 1. Ministry of Education, Culture and Science (OCW): http://www.government.nl/ministries/ocw 2. O&O fondsen (Training and Development Funds): ( Nizozemská webová stránka): http://www.oof.nl/ 3. Foundation for Cooperation on Vocational Education, Training and the Labour Market (S-BB) (Englishe website): http://www.s-bb.nl/homepage.html
Work placements in the Netherland: http://www.s-bb.nl/work-placements.html
4. Private providers
LOI (educational institute) (Nizozemská webová stránka): http://www.loi.nl/
NCOI (educational institute) (Nizozemská webová stránka): http://www.ncoi.nl/Home.html
NRTO; sectoral organization for private education providers (Nizozemská webová stránka) http://www.nrto.nl/
5. Adult Educational Institutes
Dutch vocational education and training and adult education (mbo) (Anglická webová stránka): http://www.mboraad.nl/?page/530112/About+us.aspx
Open University (OU) (Anglická webová stránka): http://www.ou.nl/web/english
Adult Education in the Netherlands http://www.infonet-ae.eu/country-overviews/netherlands
ROC (Anglická webová stránka): http://www.rocmn.nl/corporate-information
ROC (Nizozemská webová stránka): http://roc.nl/
6. Dutch Knowledge Centre APL (Anglická webová stránka): http://www.kenniscentrumevc.nl/werknemers/english 7. UWV
http://www.uwv.nl/OverUWV/english/index.aspx
http://www.werk.nl (Werkbedrijf; v nizozemštině)
68
