Analýza systému DPV a jeho vazeb na vybrané skupiny trhu práce DÁNSKO
Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Oxford Research, Dánsko Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu
Tato analytická zpráva představuje systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) v Dánsku a klíčová vzdělávací opatření ve vztahu k ohroženým skupinám na trhu práce. Zprávu si nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od dánských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. Kromě této zprávy byly vypracovány obdobné analýzy také za Slovinsko, Estonsko, Nizozemsko a Rakousko. Na jejich základě a s použitím analýzy systému DPV v ČR vznikla mezinárodní komparace. Všechny zmíněné analýzy vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zpráva nejprve podává přehled vývoje trhu práce, kvalifikační struktury a aktivní politiky zaměstnanosti v Dánsku. Dále se již věnuje organizaci systému DPV, jeho hlavním aktérům a nástrojům, a nakonec i vybraným konkrétním opatřením vůči ohroženým skupinám na trhu práce
2
Shrnutí Míra zapojení obyvatelstva do dalšího profesního vzdělávání v Dánsku dosahuje jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. Podstatná část vzdělávání a rozvoje kompetencí probíhá ve spojení s prací – ať již u osob zaměstnaných nebo nezaměstnaných. Do rozvoje nových kvalifikací a zvyšování dovedností investují představitelé veřejného i soukromého sektoru. Kromě toho funguje v Dánsku dobře zavedená praxe, kdy sociální partneři uzavírají dohody týkající se rozvoje kompetencí zaměstnanců prostřednictvím kolektivního vyjednávání. Veřejné iniciativy v oblasti dalšího profesního vzdělávání (DPV) hrají zásadní roli v rozvoji kvalifikací a kompetencí pracovních sil v rámci celé populace – od osob s nízkou kvalifikací až po ty vysokoškolsky vzdělané. Další profesní vzdělávání (DPV) hrazené z veřejných zdrojů zahrnuje obecné a profesní vzdělávání dospělých a odborné vzdělávání a přípravu, včetně systému dalšího vzdělávání dospělých na třech terciárních úrovních. Kromě toho je k dispozici řada vzdělávacích programů pro cílové skupiny z okraje společnosti, například imigranty. Dánsko je jedním ze zakladatelů modelu „flexicurity“, který představuje spojení pružnosti a jistoty. Dánský model má však ještě třetí součást – aktivní politiku trhu práce, která zahrnuje opatření v oblasti vzdělání a přípravy. Tyto prvky pak společně tvoří zlatý trojúhelník tzv. dánského modelu „flexicurity“. Cílem dánské politiky aktivní zaměstnanosti je přispívat k zajišťování dobře fungujícího trhu práce. Probíhá tudíž řada opatření směrem k nezaměstnaným i zaměstnaným osobám, které hledají práci nebo mají zájem o školení či vzdělání. Od roku 2014 byly dohodnuty dvě nové politické reformy. Reforma sociální pomoci, která nabyla účinnosti 1. ledna 2014, a nová reforma zaměstnanosti, která vstoupí v platnost 1. ledna 2015. Obě reformy se výrazně zaměřují na zlepšení nebo vybavení dovedností pro osoby s nižší kvalifikací a lidi mladší 30 let bez jakéhokoliv dokladu o dosažené kvalifikaci. Mezi úspěšná opatření patří Šestitýdenní školení, Učňovský program pro dospělé, Programy rotace na pracovním místě a poradenství. Tato opatření přispívají různými způsoby k udržení vysoké úrovně účasti v systému vzdělávání a další přípravy dospělých v Dánsku.
3
1 Obsah
Shrnutí .................................................................................................................................. 3 1
Obsah ............................................................................................................................ 4
2
Úvod............................................................................................................................... 6
3
Ukazatele trhu práce ...................................................................................................... 6 3.1
Míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti................................................................... 6
3.2
Úroveň vzdělání obyvatelstva .................................................................................. 9
3.2.1
Mladí lidé (NEETS) .........................................................................................10
3.2.2
Získávání formálního vzdělání a vstup na trh práce ........................................11
3.3
Celoživotní vzdělávání ...........................................................................................12
3.3.1 4
Další odborné vzdělávání ................................................................................13
Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti ........................................................14 4.1
Aktivní politika zaměstnanosti ................................................................................14
4.2 Nová reforma zaměstnanosti pro nezaměstnané s pojištěním pro případ nezaměstnanosti...............................................................................................................15
5
6
4.2.1
Možnost dosáhnout vyšší úrovně vzdělání ......................................................16
4.2.2
Učňovský program pro dospělé .......................................................................16
4.2.3
Kurzy čtení, psaní a matematiky......................................................................16
4.2.4
Lepší využití programů zaměřených na zaměstnavatele .................................17
4.2.5
Programy rotace mezi pracovních místy..........................................................17
4.3
Reforma pro nezaměstnané bez pojištění pro případ nezaměstnanosti..................17
4.4
Systém podpory vybraných skupin .........................................................................17
Vzdělávací systém a jeho vývoj za posledních 5 let ......................................................18 5.1
Přehled dánského vzdělávacího systému ...............................................................18
5.2
Příležitost k získání počátečních kvalifikací ............................................................21
Systém dalšího profesního vzdělávání ..........................................................................21 6.1
Program všeobecného vzdělávání dospělých.........................................................21
6.2
Přípravné vzdělávání dospělých .............................................................................22
6.3
Programy profesní přípravy dospělých ...................................................................22
6.3.1
Profesní vzdělávání dospělých migrantů .........................................................23
6.4
Neformální vzdělávání dospělých ...........................................................................24
6.5
Zodpovědné instituce a hlavní aktéři ......................................................................24
6.6
Nástroje..................................................................................................................25 4
6.6.1
Finanční nástroje.............................................................................................25
6.6.2
Informační nástroje .........................................................................................25
6.7
Uznávání předchozího vzdělání .............................................................................26
6.8
Změny systému dalšího profesního vzdělávání (DPV) ...........................................27
Problémy a potřeby vybraných skupin na pracovním trhu..............................................28
7
7.1
Lidé s nízkou kvalifikací ..........................................................................................29
7.2
Osoby mladší 25 let................................................................................................31
7.3
Lidé ohrožení sociálním vyloučením (chudí pracující) ............................................33
7.4
Osoby ve věku 50–65 let ........................................................................................33
7.5
Osoby na mateřské/ rodičovské dovolené a osoby, pečující o osoby blízké ...........34
7.6
Osoby tělesně postižené ........................................................................................35
7.7
Osoby samostatně výdělečně činné .......................................................................35
7.8
Obecně všichni zaměstnanci ..................................................................................35
Úspěšná opatření v dalším profesním vzdělávání (DPV) ...............................................36
8
8.1
Celkový vliv přípravy a vzdělávání ve formě opatření .............................................36
8.2
Šestitýdenní příprava .............................................................................................36
8.3
Učňovský program pro dospělé ..............................................................................37
8.4
Programy rotace mezi pracovními místy .................................................................38
8.5
Poradenství ............................................................................................................38
Znalostní management v dalším profesním vzdělávání .................................................39
9 10
Závěr .........................................................................................................................40
11
Seznam zkratek .........................................................................................................41
11.1
Definice hlavních pojmů .........................................................................................41
11.2
Konkrétní termíny používané v Dánsku ..................................................................43
12
Zdroje a autoři zprávy ................................................................................................44
12.1
Literatura ................................................................................................................44
12.2
Webové stránky .....................................................................................................45
12.3
Autoři zprávy ..........................................................................................................45
Příloha A: Politika zaměstnanosti – odkazy na dokumenty, strategie, zákony atd.................46 PŘÍLOHA B: Systém vzdělávání podle EQF .........................................................................47 PŘÍLOHA C: Kontakty a odkazy na hlavní činitele v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV)......................................................................................................................49 PŘÍLOHA D: Politika dalšího profesního vzdělávání a přípravy – Odkazy na dokumenty, politiky, zákony, atd. .............................................................................................................50
5
2 Úvod Tato zpráva popisuje a analyzuje systém dalšího vzdělávání (DV) v Dánsku s cílem nastínit jeden ze způsobů organizace DV a sloužil jako inspirační zdroj pro systém v DPV v České republice. Zpráva obsahuje koncepce z oblasti trhu práce, vzdělávání, a školení, včetně systémů s konkrétním zaměřením na DV a vývoj v posledních pěti let. Kromě toho se zabývá i konkrétními cílovými skupinami, mezi které patří lidé s nízkou kvalifikací, mladí lidé a osoby samostatně výdělečně činné, ve vztahu k zaměstnanosti a DV. V oblasti dalšího vzdělávání (DV) se věnuje zvláštní pozornost i úspěšným opatřením a managementu znalostí. Zprávu vypracovala pro projekt Kooperace v Dánsku v říjnu 2014 společnost Oxford Research.
3 Ukazatele trhu práce Objem pracovní síly klesá v Dánsku každým rokem již od roku 2008. V roce 2013 žilo v zemi 2,826 miliónu pracovníků ve věku 15–64 let, což bylo v porovnání s rokem 2008 o 85 000 méně. V roce 2013 tvořilo pracovní síly 1,357 miliónů žen a 1,469 miliónů mužů. Tento pokles způsobila ztráta 186 000 pracovních míst, přičemž počet nezaměstnaných narostl od roku 2008 o 101 000. V roce 2013 představovali pracovníci ve věku 15–64 let 78 % pracovní síly, zatímco v roce 2008 to bylo 81 % (Statistics Denmark 2014). Velkou většinu vývoje následujících ukazatelů trhu práce lze objasnit prostřednictvím recese, která začala v roce 2008. Recese měla negativní vliv v podobě zvýšené nezaměstnanosti na všech úrovních. Nicméně když trh práce pokulhává, značně roste zájem lidí o různé druhy vzdělávání a přípravy. Proto také od roku 2008 stoupla celková úroveň vzdělání a účasti ve vzdělávacích a přípravných programech.
3.1
Míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Při pohledu na míry nezaměstnanosti napříč všemi úrovněmi vzdělání můžeme vidět v letech 2008–2012 celkový pokles ve výši 6 %. Mezi ženami došlo k poklesu o 5 % (z 66 % na 61 %), zatímco u mužů to bylo 7 % (ze 74 % na 67 %). Celkově platí, že v letech 2008–2012 byla průměrná míra zaměstnanosti mužů o 6,4 % vyšší než u žen. Největší pokles byl zjištěn mezi lidmi s nízkou kvalifikací (méně než ISCED 3). Jak vyplývá z následující tabulky, v letech 2008–2012 byl zaznamenán pokles o 12 % mezi muži (z 64 % na 52 %) a o 9 % mezi ženami (z 50 % na 41 %). V průměru je na této úrovni vzdělanosti míra zaměstnanosti mužů o 12 % vyšší než u žen. Celková struktura celkové nezaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací je v Dánsku stejná jako ve 28 zemích EU, přičemž možné rozdíly se pohybují v řádu procent (Eurostat: Míra zaměstnanosti podle pohlaví a nejvyšší úrovně vzdělání 2008– 2012).
6
Tabulka 1 Míry nezaměstnanosti osob s nižším než základním a částečným středoškolským vzděláním (2008– 2012)
Míry zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací 52%
41%
2012
52%
47%
53%
43%
2011
55%
49%
53%
45%
2010
56%
50%
54%
48%
2009
50%
2008
54% 56%
59%
57% 0%
10%
20%
30% EU28
40%
Female
Male
50%
64% 60%
70%
Total
Zdroj: Eurostat, říjen 2014 Legenda: EU28 Ženy
Muži Celkem
Mezi osobami s vyššími úrovněmi vzdělání došlo k poklesu od 6 % (ISCED 3–4) do 3 % (ISCED 5–8) a míra zaměstnanosti je na vyšších úrovních všeobecně vyšší mezi muži než mezi ženami (ISCED 3–8). (Eurostat: Míra zaměstnanosti podle pohlaví a nejvyšší úrovně vzdělání 2008–2012) Všeobecně platí, že s rostoucím vzděláním člověka se nerovnost mezi muži a ženami ztrácí. Kromě toho platí, že míra zaměstnanosti roste se vzděláním člověka. Z těchto údajů vyplývá, že v letech 2008–2012 došlo k malému souběžnému nárůstu míry nezaměstnanosti. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují lidé s nízkou kvalifikací. Jejich míra nezaměstnanosti je 12 %, což je více než dvojnásobek v případě lidí se vzděláním ISCED úrovně 5-8, neboť jejich míra nezaměstnanosti je 5 %. S rostoucí úrovní vzdělání klesá pravděpodobnost ztráty zaměstnání. (Eurostat: Míry nezaměstnanosti podle pohlaví a nejvyšší dosažené úrovně vzdělání, 2008–2012) Rozdíly mezi pohlavími jsou minimální, neboť rozdíl v míře nezaměstnanosti mužů a žen je pouze 1–2 %. Míra nezaměstnanosti je mírně vyšší v případě mužů s nízkou kvalifikací a vysoce kvalifikovaných žen.
7
Tabulka 2 Míry nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15–24 let (2009–2013)
Míry nezaměstnanosti mladých lidí 12%
2013
14% 14%
2012
15% 13%
2011
16% 12%
2010
16% 10%
2009
13% 0%
2%
4%
6%
8%
10%
Female
12%
14%
16%
18%
Male
Zdroj: Statistics Denmark, říjen 2014 Legenda: Ženy
Muži
V souvislosti s nezaměstnaností mladých lidí existují rozdíly mezi pohlavími, které popisuje tabulka uvedená výše. Mladí muži čelí obvykle vyšší nezaměstnanosti než mladé ženy. V porovnání s mírou nezaměstnanosti mládeže ve 28 členských zemích EU zaujímá Dánsko čtvrtou nejnižší pozici v Evropě. V prvním čtvrtletí roku 2014 vykazovali mladí Dánové ve věku 15–24 let míru nezaměstnanosti 14 %, zatímco míra nezaměstnanosti této věkové skupiny ve 28 členských státech EU byla 23,3 %. Kromě toho v letech 2008–2012 míra dlouhodobé nezaměstnanosti narostla ve stejné výši (o 15 %) mezi muži i ženami, jak ukazuje následující tabulka:
8
Tabulka 3 Dlouhodobá nezaměstnanost (12 měsíců a déle) jako procento celkové nezaměstnanosti osob ve věku 15–74 let (2008–2012)
Dlouhodobá nezaměstnanost 45%
28% 29% 28%
2012
43%
22%
2011
40%
18%
2010
26% 25%
20%
23% 33%
10% 10% 10%
2009
37%
13% 14% 14%
2008 0%
5%
10%
15%
EU28
20%
25%
Female
Male
30%
35%
40%
45%
50%
Total
Zdroj: Eurostat říjen 2014 Legenda: EU28 Ženy
Muži Celkem
Celková míra dlouhodobé nezaměstnanosti byla v Dánsku v roce 2012 v porovnání s 28 státy EU nižší o 17 %. Toho roku dosahovala v Dánsku 28 %, zatímco ve 28 zemích EU 45 %. Všeobecně platí, že míra nezaměstnanosti ve 28 zemích EU je o 20 % vyšší než v Dánsku. Míra zaměstnanosti absolventů v letech 2006 až 2011 klesala. V případě žen poklesla z 84 % (v roce 2006) na 74 % (v roce 2011). Na druhou stanu ale stoupla v případě mužů, a to ze 78 % (v roce 2010) na 83 % (v roce 2011). (Eurostat: Míry nezaměstnanosti nedávných absolventů z roku 2006, 2010, 2011)
3.2
Úroveň vzdělání obyvatelstva
V Dánsku je úroveň vzdělání obyvatelstva relativně vysoká a počet osob ve věku 35 let, které ukončily profesní vzdělání nebo přípravu v podobě profesního vzdělání nebo vyššího vzdělání od roku 2006, prudce narostl. V roce 2014 mělo 81 % z nich odborné nebo vyšší vzdělání, jakožto nejvyšší úroveň dosaženého vzdělání. V roce 2006 to bylo pouze 74 %. Zbývající skupina obvykle dosahuje pouze základní nebo středoškolské vzdělání. Zatímco zastoupení osob se vzděláním nebo ukončenou přípravou od roku 2006 do dnešního dne rostlo, počet osob klesl ze 49 000 na 47 600. Nicméně, toto způsobuje fakt, že dnes žije v porovnání s rokem 2006 méně osob ve věku 35 let. Největší nárůst je patrný mezi ženami. (Statistics Denmark 2014). 9
Úroveň dosaženého terciárního vzdělání je dalším ukazatelem úrovně vzdělání v určité zemi. Přibližně 40 % dánského obyvatelstva ve věku 30–34 let úspěšně absolvovalo univerzitu nebo dosáhlo vzdělání univerzitní úrovně (terciární úroveň). V letech 2006–2011 došlo mezi muži k mírnému poklesu z 39 % na 35 %. U žen nastal malý pokles ze 47 % na 46 % v letech 2006– 2010 a potom došlo v roce 2011 k nárůstu na 48 % V průměru má univerzitní titul o 10 % více žen než mužů. Největší rozdíl mezi muži a ženami nastal v roce 2011, kdy činil 13 %. (Eurostat: Terciární úroveň vzdělání obyvatelstva, 2006, 2010, 2011)
3.2.1 Mladí lidé (NEETS) V dnešním Dánsku získává formální nebo neformální vzdělání mnohem více mladých lidí ve věku 15–29, než v minulosti. V letech 2008–2012 klesl počet lidí nezapojených do formálního nebo neformálního vzdělávání o 3 %, a to z 32 % na 29 %. Na druhou stranu ale množství mladých lidí s formálním nebo neformálním vzděláním a přípravou narostlo o 3 %, a sice z 68 % na 71 %. (Eurostat – Mladí lidé podle vzdělání a zaměstnání (včetně lidí bez zaměstnání, vzdělání nebo přípravy – 'NEET’, 2008–2012) V letech 2006 až 2010 se zvýšil počet lidí, kteří předčasně ukončili vzdělání nebo profesní přípravu. Jejich počet následně v roce 2011 poklesl. Stejná tendence byla zjištěna u mužů, zatímco množství žen bylo stabilní až do roku 2010 a potom u nich došlo v roce 2011 k poklesu o 1 %. Kromě toho následující tabulka ukazuje, že všeobecně ukončuje své vzdělání a přípravu předčasně více mužů než žen. Počet mužů je v tomto případě o 5 % vyšší než počet žen, přičemž největší rozdíl nastal v roce 2010, kdy dosahoval 6 %. Z toho vyplývá tendence, kdy programy vzdělávání a přípravy ukončuje předčasně více mužů než žen. Pro porovnání lze uvést, že průměr ve 28 zemích EU je o 4 % vyšší, než v Dánsku.
10
Tabulka 4 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy (2006, 2010, 2011)
Osoby předčasně končící programy vzdělávání a přípravy 13%
7%
2011
12%
10%
14%
8%
2010
14%
11%
15%
8%
2006
11%
9% 0%
2%
4%
6% EU28
8% Female
10% Male
12%
14%
16%
Total
Zdroj: Eurostat říjen 2014 Legenda: EU28 Ženy
Muži Celkem
3.2.2 Získávání formálního vzdělání a vstup na trh práce Úroveň vzdělávání a profesní přípravy má vliv na průměrný věk osob, které opouští systém formálního vzdělávání, a na dobu hledání prvního pracovního místa. V roce 2009 byl průměrný věk osob opouštějících systém formálního vzdělávání na úrovních ISCED 0-2 18 let, kdežto na úrovních 5-6 byl průměrný věk 27 let. Průměrný věk osob, které opouštějí systém vzdělávání v Dánsku, je o něco vyšší na všech vzdělávacích úrovních. Jak ukazuje následující tabulka, lidé, kteří opouštějí systém formálního vzdělávání v Dánsku, jsou o tři roky starší, než v České republice. (Eurostat ad hoc modul LFS 2009 – Vstup mladých lidí na trh práce (2009)).
11
Tabulka 5 Ad hoc modul LFS 2009 – Vstup mladých lidí na trh práce (2009)
Průměrný věk ukončení oficiálního vzdělávání 24 24
FIRST AND SECOND STAGE OF TERTIARY EDUCATION (LEVELS 5 AND 6)
27 19 20
UPPER SECONDARY AND POST-SECONDARY NON-TERTIARY EDUCATION (LEVELS 3 AND 4)
22 15
PRE-PRIMARY, PRIMARY AND LOWER SECONDARY EDUCATION (LEVELS 0-2)
17 18 0
Czech Rep.
EU27
10
20
30
Years
Denmark
Zdroj: Eurostat, říjen 2014 Legenda: První a druhý stupeň terciárního vzdělávání (5. A 6. Úroveň) Vyšší středoškolské vzdělávání a následné neterciární vzdělávání (3. A 4. Úroveň) Předškolní, základní a nižší středoškolské vzdělávání (0. Až 2. Úroveň) Roky Česká republika
27 zemí EU
Dánsko
Z hlediska vstupu na trh práce, mladí lidé ve věku 15–34 let s kvalifikací na úrovních ISCED 3–6 začínají v novém pracovním místě po čtyřech měsících, kdežto mladí lidé s nízkou kvalifikací až po devíti měsících. Závěrem lze říci, že mladí lidé, kteří opouštějí systém vzdělávání na vyšší úrovni, jsou starší a s rostoucí úrovní dosaženého vzdělání se zkracuje doba potřebná k získání prvního pracovního místa. (Ad hoc modul Eurostat LFS 2009 – Průměrná doba mezi opuštěním formálního vzdělávacího systému a získáním prvního pracovního místa podle úrovně dosaženého vzdělání ve vztahu k osobám, které jej opustily během posledních 3 až 5 let.)
3.3
Celoživotní vzdělávání
Na celoživotní vzdělávání se v Dánsku klade velký důraz. Jak ukazuje tabulka 6, v Dánsku je zapojeno do celoživotního vzdělávání mnohem více lidí než ve 28 zemích EU. V roce 2011 bylo jejich procentní zastoupení v Dánsku o 30 % větší, než ve 28 zemích EU. Existuje strategie celoživotního vzdělávání, která se zaměřuje na vytváření lepších příležitostí pro 12
hodnocení a uznávání znalostí, dovedností a kompetence lidi v rámci dalšího profesního vzdělávání, a to bez ohledu na to, kde byly nabyty. V letech 2006–2011 nastal rozmach celoživotního vzdělávání pro ženy i muže ve věku 25 až 64 (74) let1. Nicméně, celoživotnímu vzdělávání a přípravě na vyšší úroveň se obvykle věnují ženy. Průměrná míra účasti mužů v letech 2008–2011 byla 25,5 % a žen 37,5 %. To znamená, že o 12 % více žen než mužů uvedlo, že absolvovalo vzdělání nebo profesní přípravu v letech 2008–2011. Největší rozdíl ve výši 13 % nastal v letech 2010 a 2011, 26 % v případě mužů a 39 % žen. To dokládá následující tabulka. (Eurostat Celoživotní vzdělávání a účast dospělých v něm, 2008–2011).
Tabulka 6 Celoživotní vzdělávání lidí ve věku 15–64 let v Dánsku (2008–2011)
Celoživotní vzdělávání 2008–2011 9% 2011
39%
26%
32%
9% 2010
39%
26%
33%
9% 2009
37%
25%
31%
9% 2008
35%
25% 0%
5%
10%
15%
20% EU28
30%
25%
Female
Male
30%
35%
40%
45%
Total
Zdroj: Eurostat Říjen 2014 Legenda: EU28 Ženy
Muži Dánsko celkem
3.3.1 Další odborné vzdělávání Jak vyplývá z tabulky uvedené výše, zapojení do celoživotního vzdělávání je v Dánsku v porovnání s 28 zeměmi EU vysoké. Další profesní vzdělávání (DPV) je jedním z hlavních druhů vzdělávání a přípravy, kterého se lidé zúčastňují. V roce 2013 se programů celoživotního vzdělávání zúčastnilo více než 620 000 osob. Následující tabulka znázorňuje účast od roku 2004:
V datech Eurostatu, "Celoživotní učení" jsou statistiky pro populaci ve věku od 25–64 let, zatímco “celoživotní vzdělávání dospělých" je pro populaci ve věku 25–74. Nicméně obecná tendence je stejná. 1
13
Tabulka 7 Účast v celoživotním vzdělávání (2004–2013)
1 056 627 1 053 648
755 068 592 824
614 956
632 330
2004
2005
2006
631 552
2007
2008
715 992
2009
2010
2011
659 177
2012
620 475
2013
Zdroj: UNI•C Statistics & Analysis, říjen 2014
Možná vysvětlení nárůstu počtu účastníků v letech 2007 až 2009 může zahrnovat kombinaci faktorů, mezi které patří: 1) Finanční krize, která vedla k zásadnímu nárůstu využívání možností celoživotního vzdělávání (přibližně 30 % všech aktivit celoživotního vzdělávání se týká nezaměstnaných). 2) Na základě dohody v oblasti dalšího profesního vzdělávání v roce 2007 bylo pro celoživotní vzdělávání vyčleněno 80 miliónů dánských korun s cílem navýšit prostředky pro celoživotní vzdělávání a zlepšit tak podmínky ve vzdělávacích zařízení, která jej poskytují. (Ministerstvo školství) Pokles účastníků v roce 2011 lze vysvětlit poklesem dotací v podpůrném balíčku z měsíce května 2010. Státní systém dotací pro vzdělávání dospělých (VEU-godtgørelse) byl omezen ze 100 na 80 % v oblasti podpory v nezaměstnanosti u nezaměstnaných osob s pojištěním. Současně se rozhodlo, kromě jiného, že osoby, které získaly vyšší vzdělání, musí za celoživotní vzdělávání uhradit plnou cenu. (Aftale om genopretning af dansk økonomi, 2010)
4 Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti 4.1
Aktivní politika zaměstnanosti
Dánsko je jedním ze zakladatelů modelu „flexicurity“, který představuje spojení pružnosti a bezpečnosti. Dánský model má však ještě třetí součást – aktivní politiku trhu práce, která zahrnuje opatření v oblasti vzdělání a přípravy – tyto prvky tvoří společně zlatý trojúhelník tzv. dánského modelu „flexicurity“. Cílem politiky aktivní zaměstnanosti je podporovat a zajišťovat dobře fungující trh práce. Probíhá tudíž řada opatření směrem k nezaměstnaným i zaměstnaným osobám, které hledají práci, nebo mají zájem o přípravu či vzdělávání. Opatření se zaměřují na soukromé i státní podniky. Existují celkem čtyři cíle dánské politiky (Ministerstvo práce): 14
pomáhat uchazečům o zaměstnání najít práci; nabízet služby soukromým nebo státním zaměstnavatelům, kteří hledají pracovníky nebo si přejí udržet své pracovní síly; pomáhat osobám na sociální podpoře rychle najít práci, aby byly schopny podporovat samy sebe a své rodiny; pomáhat osobám, které potřebují pomoc s hledáním práce z důvodu snížené pracovní schopnosti.
V Dánsku nejsou běžné politiky, které by se zaměřovaly pouze na jednu skupinu lidí. Běžnější jsou celonárodní řešení pro všechny nezaměstnané. Opatření v oblasti zaměstnanosti zahrnují všechny nezaměstnané osoby bez ohledu na to, zda dostávají podporu v nezaměstnanosti, sociální pojištění, prvotní dávky nebo náhradu mzdy v nemoci. V Dánsku představuje pojištění pro případ nezaměstnanosti dobrovolný program, který spravují fondy pojištění pro případ nezaměstnanosti (A-kasser). Dánský systém proto rozlišuje mezi situací pracovníků pojištěných a nepojištěných pro případ nezaměstnanosti. Fondy pojištění pro případ nezaměstnanosti jsou soukromá sdružení zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných organizovaných za jediným účelem – zajištění ekonomické podpory v případě nezaměstnanosti ve všech povoláních a druzích průmyslu. Pojištění pro případ nezaměstnanosti však hradí z velké míry stát. V celé zemi existuje 31 státem uznávaných fondů pojištění pro případ nezaměstnanosti. V souvislosti se souhrnnou strukturální reformou, která začala 1. ledna 2007, se sloučily veřejné služby zaměstnanosti a služby, které poskytují nezaměstnaným městské úřady. Vyvíjené úsilí zahrnuje zodpovědnost ve vztahu k opatřením pro nezaměstnané, které dostávají sociální podporu nebo prvotní dávky (nepojištění) nebo podporu v nemoci (nepojištění/pojištění), a opatřením pro nezaměstnané osoby, které využívají pojištění pro případ nezaměstnanosti (pojištění).
4.2
Nová reforma zaměstnanosti pro nezaměstnané s pojištěním pro případ nezaměstnanosti
Dne 16. června 2014 schválil parlament novou reformu zaměstnanosti (Ministerstvo práce). Účelem reformy je zajistit pružnost dánského trhu práce a udržovat nízkou míru nezaměstnanosti a vysokou zaměstnanost. Nová reforma zaměstnanosti se týká pouze osob s pojištěním pro případ nezaměstnanosti. Příčinou reformy byl názor, že systém zaměstnanosti nebyl dostatečně účinný. O systému zaměstnanosti se často diskutovalo na veřejnosti i mezi politiky během posledních čtyř let, a to od velké reformy v měsíci květnu 2010. Kromě jiného, šlo o snížení doby pojištění ze čtyř na dva roky (Ministerstvo práce). Během několika posledních let se v této oblasti politiky projevilo několik politických iniciativ. Například, dočasné dávky trhu práce pro nezaměstnané a pružná pracovní doba hrazená z veřejných zdrojů (Ministerstvo práce). Reforma přesouvá současný systém financování a zaměstnanosti. Očekává se, že od roku 2020 bude reforma přispívat do hospodářství 80 milióny dánských korun ročně (10,7 miliónů eur) (Ministerstvo práce). Přebytek vzniká zapojením více lidí do pracovního procesu, což je očekávaný důsledek nové reformy. 15
Tato reforma začala v létě roku 2014. V současné době se připravuje legislativa a bude hotova do ledna 2015. Reforma proběhne plně do 1. ledna 2017. Reforma se snaží zajistit následující:
Více nezaměstnaných osob nalezne práci co nejdříve. Nezaměstnaný člověk obdrží individuální a smysluplnou pomoc, která souvisí s pracovním místem. Nezaměstnaný člověk bude mít možnost zvýšit si podle potřeby své vzdělání. Vzdělávání nezaměstnaných se zaměří na ty, jejich potřeby jsou nejnaléhavější, a také podle požadavků zaměstnavatelů na pracovní síly. Role prostředníků při hledání práce tvoří hlavní úkol úřadů práce, které tak zajistí požadované pracovní síly pro zaměstnavatele. Pracovní úřady jsou veřejní zprostředkovatelé při hledání práce. Poskytují pracovní nabídky a řídí činnost nezaměstnaných. Pravidla byrokracie se odbourávají s cílem zajistit vyšší stupeň svobody městským úřadům a zaměřit se spíše na výsledky než na procesy.
Cíle se plní pomocí několika nových iniciativ. Nejdůležitější iniciativy v oblasti kompetencí, kvalifikací a vzdělání jsou popsány v následující části.
4.2.1
Možnost dosáhnout vyšší úrovně vzdělání
Nová reforma se zaměřuje na vzdělání. Reforma umožňuje osobám s nejnižším vzděláním zvyšovat si vzdělání podle jejich dosaženého vzdělání a požadavků zaměstnavatelů. Nabízené možnosti vzdělávání budou představeny cestou nového seznamu kurzů, který vychází ze současného vzdělávání na trhu práce (DPV). Úřady práce a nezaměstnaný člověk rozhodují společně o tom, zda by mu měl být nabídnut kurz, a o jaký kurz by byl nejvhodnější. Kurz nemůže být delší než dvouleté období pojištění. Během studia bude nezaměstnanému vypláceno až 80 % pojistného v nezaměstnanosti (dagpenge). Podle údajů z měsíce října 2014 bude maximální úroveň 80 % představovat 3 018 dánských korun týdně.
4.2.2
Učňovský program pro dospělé
Od roku 2008 přichází Dánsko se zvláštní nabídkou pro dospělé starší 25 let (Ministerstvo práce). Program této politiky poskytuje náhradu firmám ve výši 30 dánských korun na hodinu (přibližně 4 eura), které najmou dospělého člověka. Učeň dostává během programu smluvní mzdu. Nová reforma zvyšuje náhradu zaměstnavatelům na 40 dánských korun (přibližně 5,3 eur) za hodinu a firma může tuto náhradu obdržet za celé vzdělávací období. Třetím programem je program, který je k dispozici všem druhům firem bez ohledu na vyváženost trhu práce. (Další podrobnosti o tomto programu naleznete v části 9.3) 4.2.3
Kurzy čtení, psaní a matematiky
Nezaměstnané osoby s nízkou kvalifikací se podrobí zkouškám ze čtení, psaní a matematiky. V případě potřeby jim pracovní úřad nabídne kurzy. Kurzy budou probíhat v rámci současného systému vzdělávání dospělých jako kurzy pro dyslektiky nebo přípravné kurzy před odborným 16
vzděláváním. Během těchto kurzů nadále dostávají nezaměstnaní – pojištění nebo nepojištění – podporu jako před zahájením kurzů.
4.2.4
Lepší využití programů zaměřených na zaměstnavatele
Současný systém dotování mezd pro nezaměstnané v dočasných pracovních pozicích ve veřejném i soukromém sektoru se omezuje z až 12 měsíců na až 6 měsíců a dotace veřejným zaměstnavatelům se snižuje nominálně. Cílem je zaměřit dotaci mzdy jako způsob získání práce za běžných podmínek.
4.2.5 Programy rotace mezi pracovních místy Současné programy rotace mezi pracovními místy, během kterých může pracoviště získat náhradního zaměstnance po dobu školení zaměstnance stálého, budou zreformovány. Doba trvání rotace mezi pracovními místy a státní podpora poskytovaná veřejným pracovištím během takových programů se omezí. Cílem je zaměřit program na takové nezaměstnané, kteří jej potřebují nejvíce. Náklady na program se každý rok zvýšily o 200 miliónů dánských korun (26,7 miliónů eur). (Další podrobnosti o tomto programu naleznete v části 9.4)
Reforma pro nezaměstnané bez pojištění pro případ nezaměstnanosti
4.3
Dne 1. ledna 2014 začala nová reforma systému sociální pomoci. Tato reforma se týkala nezaměstnaných bez pojištění. Reforma se silně zaměřuje na včasný zásah a na mladé lidi (mladší 30 let) bez vzdělání. Cílem této nové reformy je pomoci mladým lidem získat kvalifikaci. Lze také spatřovat napojení na cíl vlády, která chce, aby 95 % mladých lidí v roce 2015 ukončilo nejméně vyšší středoškolské vzdělání. Všichni lidé bez kvalifikace mladší 25 let, kteří pobírají sociální podporu a kteří nevyživují jiné osoby a jsou schopny absolvovat vzdělávací kurz, budou vyzváni k absolvování kurzu za stejných podmínek jako ostatní. V případě mladých lidí, kteří nejsou bezprostředně připraveni na studium, je třeba situaci vyjasnit a připravit je na získání kvalifikace nebo získání práce (Ministerstvo práce)
Systém podpory vybraných skupin
4.4
Existuje pět nástrojů, které pomáhají osobám se zdravotním postižením získávat stejné pracovní příležitosti. Oddělení „Specialfunktionen Job og Handicap“ zodpovídá za sdílení informací o těchto nástrojích, a to včetně poradenských služeb. Mezi nástroje patří návrh pracoviště, přidělování nástrojů nebo osobní pomoci na pracovišti nebo ve vztahu k DPV. Kromě toho, existují dva programy:
Program „přednostního přístupu“, pomocí kterého se mohou OZP zúčastňovat pracovních pohovorů na pozice zveřejňované státem nebo místní samosprávou. Program “Icebreaker Scheme“, který zahrnuje dotovaná pracovní místa pro absolventy se zdravotním postižením.
17
Lidé se sníženou pracovní schopností z důvodu nemoci mohou využívat administrativní nástroj „fleksjob“. Cílem tohoto nástroje je udržovat nebo integrovat osoby se sníženou pracovní schopností na pracovním trhu. Tento program mohou využívat státní i soukromí zaměstnavatelé ve vztahu ke svým současným zaměstnancům nebo při náboru nových zaměstnanců. Podmínkou je to, že zaměstnanec musí být mladší 65 let, městský úřad uznal jeho trvale sníženou pracovní schopnost a všechny příležitosti opětovného zaměstnání nebo přeškolení byly přezkoumány. Počet pracovních hodin a interval se dojednává samostatně pro každého zaměstnance. Zaměstnanec dostává plat za vykonanou práci společně s podporou od místního úřadu. Zaměstnavatel dostává dotaci na jeho mzdu. O podporu mohou požádat i osoby samostatně výdělečně činné, pokud čelí trvalým a zásadním omezením ve vztahu ke své práci. Nicméně, podmínkou je to, že jejich pracovní činnost je jejich hlavním zdrojem příjmu a během posledních 24 měsíců pracovali na úrovni placené práce v rozsahu nejméně 30 hodin týdně po dobu celkem 12 měsíců. Dotace se odvíjejí od příjmu společnosti.
5
Vzdělávací systém a jeho vývoj za posledních 5 let
5.1
Přehled dánského vzdělávacího systému
Dánský vzdělávací systém je rozdělen na dvě části: Hlavní vzdělávací systém a systém dalšího vzdělávání a vzdělávání dospělých. Hlavní vzdělávací systém využívají děti od 6 let, které postupují systémem až do dospělosti. Systém dalšího vzdělávání a vzdělávání dospělých odráží systém hlavní, avšak je určen dospělým (Dánský ústav hodnocení, 2011). V Příloze B naleznete přehled vzdělávacího systému podle rámce státních kvalifikací NQF. Dánský systém:
18
Zdroj: Ministry of Higher Education and Science, říjen 2014 Legenda: Hlavní vzdělávací systém vzdělávání dospělých
Profesní vzdělávání dospělých
Všeobecné vzdělávání dospělých Neformální
PhD Úroveň magistr
Magistr
Bakalář Odborný bakalář Teoretická profese
Diplomová úroveň
Další vzdělávání dospělých Všeobecné a odborné Výrobní Profesní vzdělávání Programy profesního Základní
Vyšší přípravná zkouška
vyšší středoškolské školy vzdělávání dospělých
vzdělávání Všeobecné
vzdělávání
a příprava
vzdělávání dospělých
dospělých Přípravné vzdělávání dospělých
Pokračovací školy Základní a nižší středoškolské vzdělávání
19
Úrovně nelze označit přesně Další služby
Lidové Denní Studijní spolky
univerzit střední lidové školy
střední školy
Model zobrazuje pouze úrovně, nikoliv rozsah činnosti.
Světle zelená: Hlavní vzdělávací systém (sloupec 1) Světle modrá: Profesní vzdělávání dospělých (sloupec 2) Světle červená: Všeobecné vzdělávání dospělých (sloupec 3) Světle žlutá: Neformální vzdělávání dospělých (sloupec 4)
Dánský „Folkeskole“ je souhrnný systém škol, který spojuje základní školu a nižší střední školu. Děti začínají ve věku šesti let a pokračují v tomto druhu vzdělávání až do 16 let. První rok je povinný rok předškolní výchovy (nultá třída). Po něm následuje devět let povinné školní docházky (1. – 9. třída). Systém končí volitelným rokem: 10. třídou. Volitelný rok v podobě 10. třídy je určen těm, kteří potřebují další teoretickou kvalifikaci před zahájením jednoho ze vzdělávacích programů pro mladé lidi. Tento systém je zahrnut do NQF – osvědčení 1. a 2. úrovně. V Dánsku je systém vzdělávacích programů pro mladé lidi (ungdomsuddannelser) rozdělen do dvou větví na vyšší středoškolské úrovni: všeobecné vyšší středoškolské vzdělávání a profesní vzdělávání a příprava. Vyšší středoškolské vzdělávání je zahrnuto do NQF na 3. až 5. úrovni. Systém dalšího vzdělávání a vzdělávání dospělých je rozdělen na všeobecné vzdělávání dospělých a profesní vzdělávání dospělých. Tyto druhy vzdělávání a přípravy budou podrobně popsány v kapitole 7. Všeobecné vzdělávání dospělých je dostupné v NQF na 1. až 4. úrovni:
Přípravné vzdělávání dospělých (1. úroveň) Všeobecné vzdělávání dospělých (1. – 3. úroveň) Jednotlivé předměty vyšší přípravy (4. úroveň)
Profesní vzdělávání dospělých zahrnuje programy profesního vzdělávání dospělých a programy základního vzdělávání dospělých. Všechny programy se poskytují pod záštitou Ministerstva školství. V NQF jsou zahrnuty na 2. – 5. úrovni. Programy vyššího vzdělávání se připravují podle rozdělení na programy zaměřené na výzkum a odbornost. Účelem programů zaměřených na výzkum je vzdělávat studenty na nejvyšší mezinárodní úrovni v rámci a napříč vědními obory. Zatímco účelem programů zaměřených na odbornost je zajistit vzdělávání, které vychází přísně z praxe, aby bylo možné 20
uspokojovat poptávku po dobře kvalifikovaných odbornících v soukromých a státních sektorech na mezinárodní úrovni. Vyšší vzdělávání se poskytuje pod záštitou Ministerstva vědy, techniky a inovace, Ministerstva školství, ministerstva kultury, Ministerstva hospodářství a obchodních věcí, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti. Vyšší vzdělávání je zahrnuto v NQF na 5. až 8. úrovni.
Příležitost k získání počátečních kvalifikací
5.2
Dánská vláda stanovila cíl, na základě kterého by 95 % jedinců ze stejné věkové skupiny mělo v roce 2015 ukončit program vyššího středoškolského vzdělávání, program profesního vzdělávání nebo získat podobnou kvalifikaci prostřednictvím systému DPV. To znamená, že mladí lidé bez počáteční kvalifikace musí po zahájení využívání státních služeb na podporu zaměstnanosti získat vyšší středoškolské vzdělání. Příležitostí k získání počátečních kvalifikací je v Dánskou hodně. V současné době pokračuje přibližně 95 % absolventů základních škol (folkeskole) ve studiu na vyšších středních školách. Kromě toho si vláda klade za politický cíl, aby 50 % jedinců ze stejné věkové skupiny pokračovalo studiem na vyšší úrovni (v krátkém, středně dlouhém nebo dlouhém cyklu). (Dánský ústav hodnocení, (2011), Využití dánského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání v evropském rámci kvalifikací) V Dánsku si může člověk vybrat ze širokého spektra možností zahájení další vzdělávání a přípravu dospělých, a to od základní úrovně školství až po univerzity. Jak je popsáno v kapitole 5.2, nová reforma zaměstnanosti posílila zaměření na motivaci lidí s nízkou kvalifikací a lidí bez počáteční kvalifikace kvalifikací k jejich získání, a to jak z hlediska základních dovedností typu čtení, psaní a matematiky, tak i například kvalifikace v oblasti profesního vzdělávání a přípravy (DPV) prostřednictvím systému dospělých studentů (voksenlæringeordningen).
6 Systém dalšího profesního vzdělávání V Dánsku zahrnuje systém dalšího profesního vzdělávání a přípravy čtyři různé oblasti vzdělávání dospělých:
Program všeobecného vzdělávání dospělých Program přípravného vzdělávání dospělých Programy profesního vzdělávání dospělých (DPV) Neformální vzdělávání dospělých
Odkazy na státní dokumenty, politiky, atd. v oblasti dalšího profesního vzdělávání naleznete v Příloze D.
6.1
Program všeobecného vzdělávání dospělých
Program všeobecného vzdělávání dospělých (almen voksenuddannelse – AVU) je součástí veřejného systému, který poskytují střediska vzdělávání dospělých (29 středisek VUC). Snaží se poskytovat vzdělání, které umožňuje studentům zlepšovat nebo doplňovat jejich současné 21
znalosti a dovednosti na úrovni všeobecných předmětů. Tento program končí zkouškou, která opravňuje absolventy k dalšímu vzdělávání na stejné úrovni jako vysvědčení o absolvování závěrečné zkoušky na závěr 9. nebo 10. třídy základní školy. Ročně absolvuje program všeobecného vzdělávání dospělých asi 90 000 studentů. Během posledních let se množství studentů zvýšilo. Školné je 110–900 dánských korun (15–120 eur) na kurz, přičemž je dostupná finanční pomoc prostřednictvím:
Dánské státní podpory vzdělávání dospělých (SVU), která je dostupná dospělým s omezeným vzděláním nebo bez něj – 3 260 dánských korun (437 eur) týdně; dotace nebo půjčky od Dánské státní podpory vzdělávání (SU) – 5 839 dánských korun (782 eur) měsíčně; Nezaměstnaní mohou studovat ve středisku VUC a nadále pobírat podporu pro případ nezaměstnanosti, avšak musí se nadále ucházet o zaměstnání – 17 658 dánských korun (2 366 eur) měsíčně.
Přípravné vzdělávání dospělých
6.2
Přípravné vzdělávání dospělých (Forberedende voksenundervisning – FVU) se také poskytuje ve střediscích pro vzdělávání dospělých (29 středisek VUC). Cílem je poskytovat dospělým příležitost zvyšovat a doplňovat si své základní dovednosti ve čtení a matematice. Jsou dostupné kurzy na různých úrovních a každý modul končí zkouškou, kdy absolvent získává osvědčení. Účast v kurzu je zdarma, avšak pod podmínkou, že student přípravného vzdělávání dospělých (FVU) docílil věku 18 let a naplňuje jednu z následujících podmínek:
Účast v přípravném vzdělávání dospělých (FVU), jakožto součást nebo ve spojení s jiným druhem DPV; přípravné vzdělávání dospělých (FVU) probíhá ve formě kurzu na pracovišti, kde student pracuje; FVU je součástí přípravy, kterou poskytuje Dánská vězeňská a probační služba.
Během účasti ve FVU je k dispozici stejná finanční podpora jako v případě všeobecného vzdělávání dospělých. Viz část 7.1 výše.
Programy profesní přípravy dospělých
6.3
Programy profesní přípravy dospělých (arbejdsmarkedsuddannelser – AMU) mají trojí účel: 1. Zachovávat a zdokonalovat profesní dovednosti účastníků v souladu s potřebami trhu práce 2. Řešit problémy restrukturalizace a přizpůsobování trhu práce v souladu s potřebami trhu práce 3. Poskytovat dospělým příležitost zdokonalovat své kompetence pro trh práce, včetně osobních kompetencí, prostřednictvím profesního vzdělávání (DPV) Cílovými skupiny jsou:
Nízko kvalifikovaní a kvalifikovaní pracovníci – poskytuje se hlavně zaměstnaným pracovníkům. 22
Soukromé a statní podniky. Nezaměstnané osoby se mohou zúčastňovat několika programů profesní přípravy dospělých podle vlastního výběru po dobu 6 týdnů. Migranti a uprchlíci mohou využívat kurzy připravené hlavně pro tuto skupinu nebo mohou spojovat a doplňovat běžné programy s úvodními krátkými vzdělávacími kurzy a spolupracovat s úřadem práce nebo studovat dánštinu. Zaměstnanci s diplomy z vyšších středních škol mohou studovat společně s méně kvalifikovanými a kvalifikovanými kolegy, tj. s různě kvalifikovanými členy pracovní skupiny. Kurzy mohou studovat i osoby samostatně výdělečně činné.
Míra účasti v kurzech profesní přípravy dospělých je v Dánsku vysoká. V roce 2013 se programů celoživotního vzdělávání zúčastnilo více než 620 000 osob. Funguje zde asi 100 škol schválených Ministerstvem školství pro poskytování profesní přípravy dospělých (DPV) po celé zemi. Nabízejí přibližně 2 900 různých programů, které lze kombinovat. Kurzy jsou různě dlouhé, a to od půl dne až po 6 týdnů, přičemž průměrná délka kurzu jsou 3 dny. Existují tři hlavní druhy programů zaměřené na:
kompetence spojené s konkrétním pracovním místem/sektorem, např. řemesla, technické znalosti a znalosti materiálů všeobecné kompetence, např. ICT, jazyky související s pracovním místem a osobní kompetence, např. společenská komunikace, organizace a management
Nezaměstnaní účastníci s nízkou nebo běžnou kvalifikací mají nárok na pevnou podporu od Státního systému podpory vzdělávání dospělých (VEU-godtgørelse), která odpovídá úrovni 80 % maximální možné podpory v nezaměstnanosti. Zaměstnaní účastníci nadále pobírají plat, zatímco jejich zaměstnavatel dostává státní podporu.
6.3.1
Profesní vzdělávání dospělých migrantů
Existují zvláštní kurzy profesní přípravy dospělých migrantů nebo bilingvních lidí žijících v Dánsku (www.ug.dk). Kurz spojuje lekce dánštiny s odbornými znalostmi a uvedením na dánský trh práce. Řada kurzů profesní přípravy dospělých je určena hlavně pro bilingvní osoby a zahrnují:
Úvod do dánské profesní přípravy dospělých Úvod do oblasti řemesel Úvod do dánského trhu práce Pracovní síly, IT a hledání práce
Kromě toho existují zvláštní kurzy profesní přípravy dospělých, pro které je dánština jejich druhým jazykem, nebo které používají dánštinu jako druhý jazyk ve vztahu ke konkrétní oblasti činnosti, a kurzy dánštiny na základní, všeobecné a pokročilé úrovni.
Dánština jako druhý jazyk v profesní přípravě dospělých (DPV) je zaměřena na bilingvní osoby, které již trochu dánsky mluví, ale potřebují další jazykovou přípravu, aby mohly získat 23
kvalifikaci v oblasti profesní přípravy dospělých nebo aby uspěly na pracovním trhu. Dánština jako druhý jazyk je zaměřena, například, na technické výrazy a způsoby komunikace s kolegy v práci nebo čtení pokynů. Během delších kurzů profesní přípravy dospělých se jejich účastníci dozvídají o pracovních vztazích, pracovní kultuře a příležitostech ke vzdělání a přípravě.
Neformální vzdělávání dospělých
6.4
Neformální vzdělávání dospělých je spojeno s dánským filozofem, básníkem, pedagogickým myslitelem a duchovním, N. F. S. Grundtvigem a jeho náhledy na možnosti bezplatného vzdělávání. Neformální vzdělávání dospělých tvoří:
nezávislé neformální vzdělávací činnosti: večerní školy a dobrovolná činnost ve sdruženích univerzitní rozšířené kurzy lidové střední školy soukromé internátní školy (lidové střední školy, školy vedení domácnosti, školy umění a řemesel a pokračovací školy)
Studenti za tyto druhy vzdělávacích činností obvykle platí sami a často studují ve volném čase.
Zodpovědné instituce a hlavní aktéři
6.5
V Dánsku hraje veřejný sektor důležitou roli v poskytování dalšího profesního vzdělávání a přípravy, včetně všeobecného vzdělávání dospělých (DPV). Zodpovědnost je rozdělena mezi Ministerstvo školství, sociální partnery a školy. Sociální partneři hrají hlavní roli v řízení, stanovování priorit, rozvoji, organizaci a zajišťování kvality programů profesní přípravy dospělých. Na místní úrovni tak činí prostřednictvím zástupců ve školních radách a vzdělávacích výborech. Tito aktéři hrají důležitou roli:
Poradní komise, Národní rada pro vzdělávání dospělých a další vzdělávání (VEU-rådet) Ministerstva školství. Komisi tvoří 39 členů z řad zaměstnavatelů a organizací pracovníků. Jeho předsedu ustanovuje ministr školství. Komise radí ministrovi v oblasti strategií, záležitostí a potřeb souvisejících s dalším odborným vzděláváním a přípravou (DPV) v Dánsku, mezi které patří dovednosti, potřeby a jejich nedostatek a rozvoj kompetencí kvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovníků.
Existuje 11 komisí další přípravy a vzdělávání (efteruddannelsesudvalg) a každá z nich zodpovídá za konkrétní sektor trhu práce. Tvoří je zástupci zaměstnavatelů a organizací pracovníků, včetně zástupců škol/organizací. Komise připravují konkrétní kurzy podle stanovených chybějících dovedností a jejich nedostatku v určitém sektoru.
Národní středisko rozvoje kompetencí, jehož úkolem je vytvářet kvalitní základnu znalostí pro monitorování, rozvoj a zlepšování profesní přípravy dospělých a poradenství poskytované zaměstnancům a společnostem. 24
Během posledních 10–20 let se poskytování dalšího vzdělávání a přípravy dospělých velmi rozrostlo, zahrnuje kurzy poskytované konzultačními firmami, soukromými vzdělávacími firmami a vnitřními odděleními řízení lidských zdrojů. Odkazy na hlavní aktéry dalšího profesního vzdělávání a přípravy dospělých (DPV), včetně kontaktních informací a odkazů na webové stránky, naleznete v Příloze C.
6.6
Nástroje
Stát používá pro zasahování do oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) různé nástroje, včetně ekonomických, legislativních, administrativních a informačních nástrojů. Některé z těchto nástrojů již byly zmíněny v předcházejících částech. Tato část se zabývá finančními a informačními nástroji.
6.6.1
Finanční nástroje
Hrazení dalšího profesního vzdělávání a přípravy probíhá z veřejných zdrojů prostřednictvím decentralizovaného rámce na základě informací z ministerstva školství. Školné je asi 580–870 dánských korun (78–117 eur) týdně. Toto školné často hradí zaměstnavatel. Za nezaměstnané účastníky jej hradí Veřejné služby zaměstnanosti. Nezaměstnaní kvalifikovaní účastníci nebo účastníci s nízkou kvalifikací mají nárok na fixní podporu od Státního systému podpory vzdělávání dospělých (VEU-godtgørelse), která odpovídá úrovni 80 % maximální možné podpory v nezaměstnanosti. Kromě toho existují různé fondy, které mohou hradit školné za účastníky dalšího profesního vzdělávání. Zejména v případě zaměstnanců zahrnuje dánský systém fondy, které jsou určeny pro rozvoj kompetencí, jakožto součást systému kolektivního vyjednávání (tzv. kompetencefonde). Veřejné služby zaměstnanosti nebo jiné příslušné úřady mohou také nakupovat kurzy, např. odpovídající kurzy pro nezaměstnané. Podniky mohou formou doplňků nakupovat specificky připravené programy pro své vlastní využití, tj. programy, které nespadají pod Ministerstvo školství.
6.6.2
Informační nástroje
Poskytování přesných informací a poradenství je důležitý aspekt dánského systému dalšího profesního vzdělávání. Existuje celá řada způsobů získávání všeobecných a konkrétních informací pro soukromé i právní osoby. Na webové stránce UddannelsesGuiden (Vzdělávací příručka) se nacházejí informace o vzdělávacích programech, vzdělávání dospělých a další přípravě, včetně podmínek na pracovním trhu v Dánsku. Webovou stránku UddannelsesGuiden vyvinulo dánské Ministerstvo školství. Styrelsen for It og Læring, což je organizace pod Ministerstvem školství, zodpovídá za textový obsah tohoto portálu.
Cílem webové stránky UddannelsesGuiden je poskytovat přesné a aktuální informace všem uchazečům o práci, vzdělání anebo lidem, kteří hledají informace o firmách či pracovním trhu. 25
Jsou k dispozici popisy kurzů, požadavky na kvalifikaci a schopnosti, včetně propojení mezi konkrétními kurzy a systémem vzdělávání a přípravy jako celku. (www.ug.dk) Od 1. ledna 2010 bylo otevřeno 13 středisek VEU na podporu formální spolupráce mezi školami, které nabízejí vzdělávání a přípravu dospělých (www.veu-center.dk). Fungují jako jediná vstupní brána účastníků a společností, kteří potřebují pomoc při výběru z dostupných možností vzdělávání a přípravy dospělých. Poskytují tedy informace a poradenství v oblasti DPV. Jejich cílem je vytvářet dokonalejší přehled příležitostí a možností dalšího vzdělávání pro všechny. Koordinace příležitostí na trhu je důležitá pro tvorbu nejlepších kurzů. Střediska VEU mají za úkol:
Koordinovat působení mezi firmami Vést lidi a radit jim Odhalovat potřeby a koordinovat strategické priority vzdělávání v každé oblasti
Odborové organizace také poskytují informace o DPV a poradenství svým konkrétním cílovým skupinám. Některé z nich mohou dokonce využívat příležitosti k poskytování kurzů vlastními silami, což schvaluje Ministerstvo školství.
6.6.2.1 Informace o kvalitě kurzů Veřejné informace o kvalitě různých kurzů profesní přípravy dospělých (DPV) jsou dostupné na webové stránce: www.viskvalitet.dk vycházejí z hodnocení účastníků. Kvalita profesní přípravy dospělých (DPV) se chápe jako kombinace dvou faktorů, zejména pak, zda jejich účastníci získávají dovednosti, které mají během konkrétní profesní přípravy dospělých (DPV) získat (zamýšlené schopnosti), a zda jsou tyto schopnosti v souladu s jejich firemní anebo společenskou potřebou znalostí a dovedností (relevantní dovednosti). Viskvalitet.dk je první dánský celonárodní nástroj, který je povinný pro všechny zapojené osoby z důvodu měření a zvyšování kvality přípravy. Každý účastník profesní přípravy dospělých (DPV) je požádán, aby svoji přípravu ohodnotil v rámci tohoto systému. Vzorek společností, jejichž zaměstnanci absolvovali školení, také hodnotí daný kurz. Platforma také zahrnuje nahromaděné znalosti, hodnocení a příklady dobrých postupů nebo práce v oblasti profesního vzdělávání. Tato platforma byla původně vyvinuta za podpory Národního úřadu pro trh práce (Amukvalitet) na podzim roku 1999. Když se však zodpovědnost za DPV přesunula na Ministerstvo školství v září 2001, následovala i zodpovědnost za platformu a její provoz.
6.7
Uznávání předchozího vzdělání
Dánsko uplatňuje politiku celoživotního vzdělávání – Modernizace vzdělání a celoživotních dovedností pro všechny. Stát se snaží vytvářet lepší příležitosti pro hodnocení a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí lidi v rámci dalšího profesního vzdělávání a přípravy, a to bez ohledu na to, kde byly získány. Jedná se tedy o podporu účasti dospělých ve vzdělávání dospělých a další přípravě a zlepšování jejich příležitostí na pracovním trhu. Tato politika zahrnuje všechny obyvatele země, ale často dochází k jejímu zvláštnímu zaměření na osoby 26
s nízkou mírou kvalifikací. Hodnocení předchozího vzdělání je také způsob úpravy programů a zohledňování již dostupných kompetencí žadatelů s cílem zvyšovat účinnost přípravy. Od roku 2007 se zrealizovalo velké množství iniciativ. Byla, například, realizována partnerská dohoda se sociálními partnery o uznávání předchozího vzdělání z let 2007–2009 a státní informační a komunikační kampaň zaměřená na předchozí vzdělání. Komunikační kampaň zahrnovala několik aktivit, včetně:
portfolia dovedností pro práci online www.minkompetencemappe.dk, které lze využít k dokumentaci dovedností při hledání hodnocení předchozího vzdělání příručky předchozího vzdělání určené pro dospělé a instituce dalšího vzdělávání vytvoření Národního informačního střediska pro potvrzování předchozího vzdělání (NVR)
vytvoření poradního webového portálu, který poskytuje všeobecné informace o předchozím vzdělání (www.ug.dk)
televizních kampaní prezentovaných dánskou státní televizí, na konferencích, seminářích a jednáních, atd.
Práva a pravidla pro uznávání předchozího vzdělání jsou stanovena v Zákoně 556 ‘Lov om ændring af forskellige love på Undervisningsministeriets område’. Ministerstvo školství finančně podporuje uznávání neformálního a formálního vzdělání. Byl vyvinut systém, který nijak finančně nezatěžuje účastníka a hodnotí jeho schopnosti ve čtení, psaní, hláskování, aritmetice a matematice prostřednictvím přípravného vzdělávání dospělých nebo kurzů zahrnutých do „popisu běžných kompetencí“ v systému profesní přípravy dospělých. Lidé také mají právo na posouzení svých kompetencí jak prostřednictvím programu všeobecného vzdělávání dospělých, tak v rámci profesní přípravy dospělých (DPV). Ústavy, které posouzení provádějí, dostávají za svoji práci jednorázovou platbu. Studie z roku 2012, která se zabývala důsledky účasti v profesním vzdělávání dospělých na následný zájem o DPV, ukázala, že určité druhy opatření v rámci DPV zvyšují pravděpodobnost zapojení účastníka do dalšího vzdělávání po absolvování DPV. Jedním z těchto opatření je uznávání předchozího vzdělání (RPL) (Danmarks Evalueringsinstitut, 2012). Pokud jde o způsob využívání tohoto opatření, studie odhalila několik důležitých faktorů, mezi které patří:
6.8
Neformální poradenství jako úvod do RPL Širší objasňování cílů a možností jednotlivce jako úvod do RPL RPL, jako nástroj při propouštění, který přivádí nadbytečné pracovníky zpět do vzdělávacího a přípravného procesu a následně na trh práce.
Změny systému dalšího profesního vzdělávání (DPV)
V roce 2004 byl schválen nový zákon o profesním vzdělávání dospělých. Od té doby probíhá reorganizace veřejně poskytované profesní vzdělávání dospělých (DPV) s cílem poskytovat lépe cílené vzdělávací kurzy uvnitř společností ve spolupráci s nimi. Společnosti popisují své
27
vzdělávací potřeby a profesní školy/vzdělávací střediska trhu práce připravují vzdělávací kurzy, které vyhovují jejich potřebám. Hodnocení „Nové AMU se zaměřením na dovednosti a pružnost“, které vyhotovil Dánský ústav hodnocení, nový zákon vedl k zohledňování kompetencí jako procesu, který lépe propojuje formální vzdělávání ve škole se vzděláváním na pracovišti. Kromě nové vzdělávací koncepce vedl tento zákon i ke změnám výukových metod, které jsou nyní více zaměřeny na vzdělávání podle vykonávané práce, a posilují vzdělávání podle předchozích kvalifikací studenta. V posledních letech se věnovala pozornost na všeobecné zvyšování profilu profesního vzdělávání dospělých. Profesní vzdělávání dospělých (DPV) bylo zaměřeno i na intenzivnější využívání elektronického vzdělávání a kurzy pro migranty. Ministerstvo školství zaplatilo vývojové projekty v těchto oblastech realizované institucemi v terénu. Před finanční krizí (2008) hospodářství zažívalo rozkvět a nízká míra nezaměstnanosti způsobila, že profesní vzdělávání dospělých (DPV) bylo nasměrováno směrem k zaměstnaným, nikoliv nezaměstnaným. V poslední době se tento směr mírně změnil. Částečně vlivem recese, během které se stát více zaměřil na vzdělávání nezaměstnaných. Jak popsáno v kapitole 4.2 nová reforma zaměstnanosti posílila zaměření na motivaci lidí s nízkou kvalifikací a lidí bez počátečních kvalifikací k jejich získání, a to jak z hlediska základních dovedností typu čtení, psaní a matematiky, tak i například, kvalifikace v oblasti profesního vzdělávání (DPV) prostřednictvím systému dospělých studentů (voksenlæringeordningen). To by zřejmě znamenalo, že program všeobecného vzdělávání dospělých i programy profesního vzdělávání dospělých budou využívat nezaměstnaní ještě ve větší míře.
7 Problémy a potřeby vybraných skupin na pracovním trhu V Dánsku čelí zvláštním problémům v oblasti kvalifikace a trhu práce hlavně dvě skupiny lidí. Tyto dvě skupiny tvoří lidé s nízkou kvalifikací a mladí lidé ve věku 25 a 30 let. Mezi těmito dvěma skupinami může existovat přesah. Kromě toho, lidé v těchto skupinách mohou spadnout do jiných vybraných skupin. Například do skupiny lidí ohrožených sociálním vyloučením nebo žen na mateřské dovolené. Problémy a potřeby následujících vybraných skupin budou rozebrány v této kapitole:
Lidé s nízkou kvalifikací Mladí lidé do 25 let Lidé ohrožení sociálním vyloučením (chudí pracující) Osoby ve věku 50–65 let Osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené a osoby, které se starají o příbuzné Osoby se zdravotním postižením Osoby samostatně výdělečně činné Obecně všichni zaměstnanci
Problémy a potřeby ostatních vybraných skupin nemusí být až tolik závažné, aby bylo nutné se jimi zabývat v dánském kontextu, a to díky koncepčním a legislativním opatřením, která budou dále rozebrána v rámci konkrétních skupin. 28
7.1
Lidé s nízkou kvalifikací
Před recesí oznámila hlavní odborová organizace, která zahrnovala pracovníky s nízkou kvalifikací, 3F, že pracovníci s nízkou kvalifikací stále častěji pracují v pozicích, které vyžadují kvalifikaci vyšší. Nicméně, toto se změnilo s recesí a nezaměstnanost se všeobecně zvýšila. V roce 2013 byl počet dánských občanů s nízkou kvalifikací (tedy kvalifikací pod úrovní ISCED 3) 1 140 481. Jejich počet od roku 2009 poklesl, jak ukazuje následující tabulka 8. Od roku 2009 se počet nezaměstnaných s dovednostmi na nízké úrovni více než zdvojnásobil. To ukazuje, že lidé s nízkou kvalifikací hledají práci v roce 2013 obtížněji, než v roce 2009. Za tímto problémem může být nedávná recese. Současně platí, že více osob s nízkou kvalifikací se nyní vzdělává, což je jeden ze způsobů dlouhodobé prevence nezaměstnanosti.
Tabulka 8 Pracovní status osob s nízkou kvalifikací (2009–2013)
2009
2010
2011
2012
2013
Účastníci vzdělávacích kurzů
327 314
343 143
359 729
367 922
367 882
Zaměstnaní
474 016
422 836
398 333
380 475
360 731
Nezaměstnaní
15 069
28 419
24 631
35 170
37 090
Ekonomicky neaktivní
390 317
401 690
399 158
378 254
374 778
Celkem
1 206 716
1 196 088
1 181 851
1 161 821
1 140 481
Zdroj: Statistics Denmark 2014, říjen 2014
Zejména z hlediska účastí v dalším profesním vzdělávání (DPV), přibližně 296 483 členů skupiny 1 140 481 osob s nízkou kvalifikací bylo v roce 2013 zapojeno do dalšího profesního vzdělávání a přípravy. Během posledních pěti let dosáhl počet účastníků v DPV maxima v roce 2010. V této době využívalo další profesní vzdělávání (DPV) 437 761 osob. Každý rok tvoří přibližně třetinu účastníků lidé mladší 25 let (Statistics Denmark 2014).
Průzkum vzdělání dospělých z roku 2011 ukázal, že vzdělávacích programů podporovaných zaměstnavateli se v Dánsku zúčastňuje větší procento lidí s nízkou kvalifikací (27 procent), než ve 28 zemích EU (15 procent). Současně s tím 14 procent z nich uvádí, že školné brání jejich účasti. Viz následující tabulka 9 (Eurostat, Adult Education Survey, 2011) Více lidí s nízkou kvalifikací má v Dánsku přístup k informacím o možnostech vzdělávání. Tvrdí tak 27 procent osob s nízkou kvalifikací, zatímco v případě 28 zemí EU dospívá ke stejnému 29
závěru pouze 15 procent z nich. Z hlediska důvodů neúčasti v celoživotním vzdělávání platí, že procento lidí, kteří se zúčastňovat nechtějí, je trochu nižší, než ve 28 zemích EU. Uvádí tak 72 procent z nich, zatímco ve 28 zemích EU je to v průměru 83 procent. Překážky v účasti jsou následující: Tabulka 9 Překážky v účasti v celoživotním vzdělávání na straně osob s nízkou kvalifikací v Dánsku (2011)
DID NOT NEED IT FOR THE JOB
100%
TRANING CONFLICTED WITH WORK SCHEDULE
17%
TRAINING WAS TOO EXPENSIVE/COULD NOT AFFORD IT
14%
DIFFICULTIES FINDING WHAT SHE/HE WANTED
13%
NO TIME BECAUSE OF FAMILY RESPONSABILITIES
12%
LACK OF EMPLOYER OR PUBLIC SERVICES SUPORT
11%
HEALTH OR AGE
7%
DID NOT NEED IT FOR PERSONAL REASONS
6%
NO TRANING OFFERED AT A REACHABLE DISTANCE
2%
DID NOT HAVE THE PREREQUISITES
2%
NO ACCESS TO PC (DISTANCE LEARNING)
0% 0
20
40
60
80
100
Zdroj: Eurostat, Adult Education Survey Legenda: Nebylo třeba pro práci Příprava kolidovala s pracovním rozvrhem Příprava byla příliš drahá / nemohl jsem si ji dovolit Problémy při hledání toho, co chtěl Nedostatek času kvůli rodinným povinnostem Nedostatek podpory zaměstnavatele nebo veřejných služeb Zdraví nebo věk Nebylo třeba z osobních důvodů Žádná příprava dostupná v rozumné vzdálenosti Neměl předpoklady Bez přístupu k PC (dálkové studium)
Místní úřady práce i odbory jsou aktéry, kteří pracují na zlepšování podmínek osob s nízkou kvalifikací na pracovním trhu. Poskytují informace a doporučení ve vztahu k systému dalšího
30
profesního vzdělávání a přípravy a některé z větších odborových organizací poskytují odbornou přípravu dospělých vlastními prostředky. Studie, která se v roce 2012 zabývala vlivem účasti v profesním vzdělávání dospělých (DPV) na zájem o následné aktivity v oblasti dalšího profesního vzdělávání DPV ukázala, že DPV nezpůsobuje žádný rozdíl v tom smyslu, zda absolvent DPV pokračuje ve svém dalším vzdělávání nebo ne. Nicméně, tato studie odhalila určité charakteristiky, které zvyšují pravděpodobnost zapojení osob s nízkou kvalifikací do dalšího vzdělávání po absolvování profesním vzdělávání dospělých (DPV). Mezi osoby, které obvykle pokračují ve zvyšování svého vzdělání, patří mladí lidé, svobodné ženy, matky s dětmi, lidé s ročními příjmy pod 250 000 dánských korun, lidé z měst s více než 50 000 obyvateli a potomci rodičů se středoškolským nebo vyšším vzděláním. Nezáleží však na tom, zda je daná osoba migrant nebo ne (Danmarks Evalueringsinstitut, 2012).
Osoby mladší 25 let
7.2
V letech 2009 až 2013 v Dánsku mírně narostl počet osob lidí mladších 25 let s kvalifikací pod úrovní obdoby ISCED 3 (Statistics Denmark 2014). Ve skupině mladých lidí s nízkou kvalifikací je velká většina z nich stále zapojena do vzdělávacího procesu. To znamená, že vzdělávacím systémem postupují. Nicméně, množství mladých lidí s nízkou kvalifikací, kteří jsou nezaměstnaní nebo se nacházejí mimo pracovní síly, se také během posledních pěti let zvýšilo, jak naznačuje následující tabulka.
Tabulka 10 Pracovní status osob mladších 25 let s nízkou kvalifikací (2009–2013)
2009
2010
2011
2012
2013
Zaměstnaní
58 945
46 695
38 956
34 297
31 591
Nezaměstnaní
2 775
3 909
2 946
5 690
5 832
Ekonomicky neaktivní
48 787
54 883
55 537
51 630
54 441
Zdroj: Statistics Denmark 2014, říjen 2014
Tyto číselné údaje představují některé z argumentů, které stojí za novými iniciativami, jež se týkají lidí mladších 30 let, jak popsáno v kapitole 4 v části Reforma systému sociální pomoci. Nicméně, stát se na mládež zaměřoval již před touto reformou. Ministerstvo práce vydalo v roce 2009 zvláštní zprávu nazvanou „Vztah mezi vzděláním mládeže a pracovním trhem“. Tato zpráva se zaměřila na problémy a potřeby mladých lidí na pracovním trhu. Hlavní problémy mladých lidí vyvstávají, například, z nedostatečné kvalifikace nebo praxe v souvislosti s jejich odbornou přípravou. Zpráva uvádí tyto hlavní poznatky (Ministerstvo práce, 2009):
Lidé ve věku 25–29 let vykazují největší míru nezaměstnanosti a zažili její největší nárůst. Od léta roku 2008 se míra nezaměstnanosti zvýšila prakticky ve všech 31
skupinách na pracovním trhu, avšak některé věkové skupiny byly ovlivněny více, než skupiny ostatní. Lidé mladší 25 let zůstávají věkovou skupinou s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Nicméně, relativní nárůst nezaměstnanosti v této věkové skupině byl vyšší, než v ostatních věkových skupinách. Podle Ministerstva práce to souvisí s nízkým výchozím bodem.
Nezaměstnanost mládeže obvykle reaguje na změny hospodářských trendů silněji. Poznatek, že mladí lidé trpí v dobách stoupající nezaměstnanosti velmi výrazně, není nový. Minulá období hospodářského poklesu vykázala podobné jevy. Ačkoliv nezaměstnanost se i mezi mladými lidmi v Dánsku výrazně zvýšila během posledních několika let, na evropské standardy zůstává nezaměstnanost mládeže nízká.
V roce 2008 využívalo veřejnou pomoc téměř 64 000 mladých lidí. V roce 2008 přibližně 64 000 mladých lidí (16–29 let) obdrželo veřejnou podporu (kromě studentských dotací a dávek v mateřství), což odpovídá asi 7 % populace této věkové skupiny.
Kvalifikace posilují výkon trhu práce. Mladí lidé s kvalifikací mají silnější propojení s pracovním trhem, než mladí lidé bez kvalifikace. V průměru platí, že podíl lidí s kvalifikovaným vzděláváním na zaměstnanosti byl o 20 procentních bodů vyšší než u skupiny bez něj.
Lidé s odborným vzděláním jsou méně často nezaměstnaní. Nejenže lidé bez přípravy jsou častěji nezaměstnaní, jsou také nezaměstnaní po delší dobu.
U mladých lidí s kvalifikací je menší pravděpodobnost dlouhodobého využívání sociální podpory. Osoby s příslušným vzděláním vykazují menší riziko pádu mezi okrajové skupiny lidí dlouhodobě pobírajících sociální dávky.
Kromě místního úřadu práce (Jobcentre) je zvláštní Středisko poradenství mládeže, v dánštině Ungdommens Uddannelsesvejledning, hlavním aktérem, který pracuje s mladými lidmi s nízkou kvalifikací nebo bez ní. Středisko poradenství mládeže nabízí poradenství v oblasti vzdělávání a budoucí kariéry mládeže různým skupinám mladých lidí. Poskytuje skupinové poradenství všem mladým lidem v 7. až 10. třídě a osobní poradenství těm mladým lidem, o kterých se domnívá, že nejsou připraveni na další postup ve vzdělávacím systému. Současně usnadňuje a koordinuje „přemosťovací kurzy“, které představují úvod do oblasti vyššího středoškolského vzdělávání a seznámení se s ním. Jsou určeny žákům 8. až 10. tříd. Poskytují i doporučení lidem mladším 25 let, kteří vyšší středoškolské vzdělávání nezahájili nebo nedokončili, případně nemají práci a nepracují více než 30 hodin týdně. Tato činnost se nazývá pomoc společnosti a je koordinována s ostatními místními poradenskými službami. Střediska poradenství mládeže se věnují i lidem mladším 30 let, a to ve spolupráci s úřady práce. (https://www.ug.dk/flereomraader/ungdommens-uddannelsesvejledning).
Program poradenství mládeže pomáhá mladým lidem s nízkou kvalifikací nebo bez ní orientovat se v systému hlavního vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání a přípravy. Prostřednictvím jednotlivých kontaktů se program snaží motivovat mladé lidi k využívání a absolvování různých vzdělávacích programů. 32
7.3
Lidé ohrožení sociálním vyloučením (chudí pracující)
Dánský systém sociálního zabezpečení je rozsáhlý. Výsledkem je tedy relativně malá skupina lidí ohrožených chudobou nebo čelící vážné materiální deprivaci. Mohou existovat lidé žijící v domácnosti s velmi nízkou intenzitou práce, nicméně, tyto osoby nejsou nutně ohroženy sociálním vyloučením díky systému sociálního zabezpečení. Z hlediska skupiny „chudých pracujících“ je Dánsko jednou ze zemí EU s nejmenším zastoupením zaměstnaných osob ohrožených chudobou chudoba mezi zaměstnanými lidmi téměř neexistuje. Nicméně, riziko chudoby se může vyskytnout mezi mladými pracovníky, lidmi na okraji trhu práce v různých formách netypických zaměstnání a mezi některými pracovníky z řad migrantů (Oxford Research, 2010). Navzdory všeobecně nízkému riziku je vyšší vzdělání spojováno s nižším rizikem chudoby, neboť riziko chudoby zaměstnaných lidí se snižuje s nárůstem vzdělání člověka (Oxford Research, 2010). Jak uvedeno výše, osoby s nízkou kvalifikací jsou tudíž více ohroženy sociálním vyloučením.
7.4
Osoby ve věku 50–65 let
Důchodový věk je v Dánsku nyní 65 let a 60 let v případě předčasného odchodu do důchodu, jak vyplývá ze Zákona o sociálním odchodu do důchodu. Nicméně, důchodová reforma z roku 2011 postupně přesune věk pro předčasný odchod do důchodu z 60 na 64 let a věk pro odchod do řádného důchodu z 65 na 67 let okolo roku 2023 (Ministerstvo financí). V souvislosti se skupinou osob ve věku 50–65 let ukazuje následující tabulka 11, že míra nezaměstnanosti ILO 2 -je v porovnání s nejmladšími věkovými skupinami nízká, a velmi se blíží míře nezaměstnanosti středních věkových skupin. To naznačuje, že lidé v nejstarších věkových skupinách, které jsou stále aktivní na pracovním trhu, nemají žádné zvláštní problémy s udržením anebo nacházením pracovních míst. Nicméně, míra ekonomické aktivity osob ve věkové skupině 55–64 let je relativně nízká, což by mohlo naznačovat, že lidé v této věkové skupině mají problémy při hledání práce a vystoupili z řad pracovních sil. Tabulka 11 Míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti a ekonomické aktivity věkových skupin (2014, druhé čtvrtletí)
Věkové skupiny
2
Míra zaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti (podle ILO)
Míra ekonomické aktivity
15–24 let
52,5
12,3
59,9
25–34 let
77,8
7,9
84,4
35–44 let
86
4,5
90,1
45–54 let
82,7
4,6
86,7
55–64 let
62,9
4,8
66,1
International Labour Organization unemplyoment rate
33
Zdroj: Statistics Denmark 2014, listopad 2014
Mezi členy Fondu nezaměstnanosti manažerů (v dánštině lederne) proběhl průzkum o zaměstnaných seniorech (ve věku 55 let a starších). Průzkum ukázal, že nejdůležitější věcí pro udržení se na pracovním trhu je celoživotní vzdělávání během kariéry člověka (Lederne, 2006). Jelikož úroveň celoživotního vzdělávání je v Dánsku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoká, může se jednat o jeden z důvodů relativně nízké míry nezaměstnanosti seniorů na pracovním trhu. S cílem zastavit předčasné odchody do důchodu zavedl stát v roce 2008 nové finanční nástroje, a to pro zaměstnance veřejného sektoru narozené v letech 1946–1952. Jednalo se o tyto nástroje:
Nárok na určitý počet senior dnů pro lidi ve věku 60 let a starší Pružný odchod do důchodu, který zahrnuje postupné snižování počtu pracovních hodin týdně Daňové výhody při neopuštění pracovního místa až do věku 64–65 let, a to v závislosti na pozici
Pro nezaměstnané seniory byl iniciován právní nástroj. Týká se těch, kteří odcházejí do důchodu do maximálně pěti let. Mohou mít nárok na seniorskou pozici ve své obci pod podmínkou, že vyčerpali nárok na podporu v nezaměstnanosti, jakožto nezaměstnaní s pojištěním. O seniorské pracovní pozici rozhoduje obec a senior dostává plat podle schválené platové stupnice za daný druh práce (Ministerstvo práce).
7.5
Osoby na mateřské/ rodičovské dovolené a osoby, pečující o osoby blízké
Dánský systém mateřských a rodičovských dovolených umožňuje rodičům na určitou dobu opouštět svá pracovní místa nebo opustit řady ekonomicky aktivních a nadále pobírat mzdu. Může se jednat o kombinaci běžného platu (případ zaměstnaného člověka) anebo podporu vyplácenou na mateřské/rodičovské dovolené státem. Ta je na evropské standardy relativně vysoká. Zaměstnané ženy si mohou zachovat svůj normální příjem během přibližně šesti měsíců po narození dítěte a během dalších šesti měsíců pak pobírají podporu na mateřské dovolené. Těchto šest měsíců lze rozdělit mezi matku a otce. V závislosti na pracovišti obdrží otec svůj běžný plat během části tohoto šestiměsíčního období. Pokud jde o osoby, které se starají o příbuzné, existují pro ně jiné možnosti, které zahrnují sociální podporu nebo náhradu ušlého příjmu po určité období. Nicméně, dánský systém sociálního zabezpečení je vybudován tak, že o většinu nemocných nebo starých lidí je postaráno v domovech důchodců nebo hospicích, zatímco o postižené děti se může starat příbuzný, avšak ne neustále. Výsledkem je fakt, že tato vybraná skupina nebude mít žádné konkrétní problémy nebo potřeby na pracovním trhu, například z důvodu využívání mateřské dovolené. Případné problémy nebo potřeby vyvstanou v podobné situaci, například, lidem s nízkou kvalifikací.
34
7.6
Osoby tělesně postižené
Průzkum realizovaný SFI (Dánské národní středisko pro sociální výzkum – The Danish National Centre for Social Research) v roce 2011, se zabýval zaměstnaností a tělesně postiženými osobami. Ukázal, že 15,9 % lidí ve věkové skupině 16–64 let udávají určitý druh postižení. Přibližně 50 % z těchto lidí je zaměstnáno. Průzkum ukázal, že v letech 2008–2010 neexistoval žádný statisticky významný rozdíl mezi nárůstem měr nezaměstnanosti postižených osob a osob bez postižení (SFI, 2011). Průzkum se zabýval různými druhy dopadů, které může postižení mít na lidi na pracovním trhu. Kromě jiného, 14–18 % postižených lidí naznačuje, že jejich postižení jim znemožnilo kariérní postup, získání lepší práce nebo více samostatné práce. K tomu 25 % udává, že jejich postižení mělo vliv na jejich věk při odchodu do důchodu. To znamená, že musí opouštět trh práce dříve (SFI, 2011). Jak uvedeno v části 4.4, existuje velké množství nástrojů na podporu zaměstnanosti osob tělesně postižených, a to prostřednictvím „upřednostňovaného přístupu“ nebo programu “The Icebreaker Scheme“, který zahrnuje dotovaná pracovní místa pro postižené absolventy.
7.7
Osoby samostatně výdělečně činné
Těch, kteří pracují v Dánsku jako osoby samostatně výdělečně činné, je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně málo. Dánsko má třetí nejnižší zastoupení samostatně výdělečně činných osob z 28 členských zemí EU. Údaj platí pro druhé čtvrtletí roku 2014, kdy se jednalo o 8,3 %. Průměr EU činil 14,3 %. (Labour Force Survey 2014). Osoby samostatně výdělečně činné mohou mít problémy v souvislosti s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na mateřskou/rodičovskou dovolenou hrazenou státem v závislosti na jejich výdělcích a počtu odpracovaných hodin během 12 měsíců před zahájením dovolené. Nicméně, není k dispozici nikdo, kdo by pokryl pracovní vytížení během mateřské dovolené, což může ovlivnit dlouhodobý výsledek společnosti. Osoby samostatně výdělečně činné mají možnost nastoupit na částečnou mateřskou dovolenou, což může být jeden ze způsobů udržení společnosti v chodu.
7.8
Obecně všichni zaměstnanci
Popisování problémů a potřeb všech zaměstnanců samostatně je obtížně, neboť zaměstnanci představují velmi širokou kategorii, jelikož tato skupina zahrnuje části jiných vybraných skupin popsaných výše. Nicméně, přeje-li si Dánsko zachovat svoji konkurenceschopnost na světovém trhu, vzniká potřeba obou kompetencí v řadách dánských pracovních sil, například ve výrobního sektoru a v sektoru znalostí a inovace. Dovednosti a kompetence v oblasti řízení vyvstávají jako potřeba kdykoliv zaměstnanci postoupí ve svém konkrétním oboru. Ve většině sektorů se nabízejí tyto druhy kurzů.
35
8 Úspěšná opatření v dalším profesním vzdělávání (DPV) Některá z opatření v dalším profesním vzdělávání (DPV) již byla popsána v předchozích kapitolách. Zahrnují programy pro dospělé studenty, uznávání předchozího vzdělání, program rotace mezi pracovními místy nebo poradenství. Tato kapitola se zaměří na celkové vlivy vzdělání a přípravy, jakožto opatření, a bude se též zabývat některými z již zmíněných opatření a několik z nich popíše.
8.1
Celkový vliv přípravy a vzdělávání ve formě opatření
Dánské koncepce zaměstnanosti obvykle využívají přípravu a vzdělávání jako opatření vedoucí ke zvyšování dovedností pracovních sil. Jak popsáno v kapitole 4, nové reformy zaměstnanosti určené nezaměstnaným s pojištěním i bez něho se stále více, než kdy jindy, zaměřují na kvalifikace osob s nízkou kvalifikací a na mladé lidi. Reforma zahrnovala řadu opatření, včetně dalšího profesního vzdělávání (DPV). V roce 2009 proběhla studie Národního střediska pro rozvoj kompetencí, která byla zaměřena na vlivy dalšího profesního vzdělávání (DPV). Studie zkoumala vliv účasti ve vzdělávání dospělých na úrovni jednotlivce a celé společnosti po dobu pěti let (v letech 2002 až 2006). Studie se zabývala nezaměstnanými i zaměstnanými osobami. Společensko-ekonomické vlivy se měří jako čistý přínos, zatímco vlivy na úrovni jednotlivce se měří prostřednictvím vlivu na hodinové mzdy, následnou zaměstnanost a další vzdělávání v běžném systému. Studie ukazuje, že neexistují žádné zvláštní vlivy na úrovni celé společnosti, přičemž profesní vzdělávání (DPV) nebo odborná příprava dospělých (DPV) nepřináší žádné ztráty ani výhody. Analýza dále ukazuje, že hodinové mzdy nejsou nijak ovlivněny účastí ve vzdělávání, avšak existuje malý kladný vliv na zaměstnanost, a to v podobě navýšení až o 4 % mezi nezaměstnanými účastníky. (AKF, 2009) V roce 2014 proběhla studie vlivů vzdělání a přípravy nezaměstnaných na zvyšování jejich příležitostí získat práci. Studie byla hodnocením a nákladově-přínosnou (cost–benefit) analýzou vzdělávání, jakožto nástroje opatření aktivní zaměstnanosti. Hlavní výsledky ukazují, že vliv vzdělávacích nástrojů během ekonomického vzestupů závisí na délce doby nezaměstnanosti. Během prvních šesti měsíců nezaměstnanosti je využívání programů vzdělávání a přípravy relativně účinnější, zatímco dotovaná pracovní místa (pracovní místa v soukromém sektoru se státní dotací) jsou relativně efektivnější po šesti měsících nezaměstnanosti. Během recese má vzdělávání a příprava větší vliv než dotovaná pracovní místa. Důvody těchto závěrů mohou spočívat ve využívání kurzů připravených na míru, včetně intenzivního využití kratších kurzů, namísto kurzů delších, které lze v oblasti vzdělávání a přípravy označit za nástroj (STAR, 2014).
8.2
Šestitýdenní příprava
Systém zaměstnanosti opravňuje nezaměstnané lidi k účasti na šestitýdenní přípravě podle vlastního výběru. Hodnocení tohoto nástroje od roku 2011 ukazuje vliv tohoto programu. Hodnocení se zabývá vzděláváním na mnoha úrovních – a nebere v úvahu vliv účasti v dalším profesním vzdělávání (DPV) na nezaměstnané. Účastníci programu tvrdí, že z toho měli 36
osobní užitek, například získali vyšší důvěru ve své vlastní schopnosti. Polovina lidí, kteří absolvovali šestitýdenní přípravu podle vlastního výběru, věří, že zvýšila jejich schopnost získat práci rychleji (STAR, 2011). Nová reforma mění toto opatření směrem od vlastního výběru k výběru, který více souvisí s prací a zlepšuje dovednosti nezaměstnaných. Možnost uplatnění tohoto opatření v jiné zemi závisí na tom, zda by se zavedený systém vzdělávání a přípravy snadno přizpůsobil a vyvinul kurzy, které trvají šest týdnů a které odrážejí aktuální potřeby trhu práce v dané zemi.
8.3
Učňovský program pro dospělé
Učňovský program pro dospělé je úspěšné opatření mezi osobami s nízkou kvalifikací. Toto opatření představuje pro některé iniciativu v oblasti vzdělávání (DPV) a jiní jej vnímají jako iniciativu na poli dalšího profesního vzdělávání (DPV), a to v závislosti na úrovni kvalifikace jednotlivce. Program je v Dánsku nabízen od roku 2008 dospělým starším 25 let, jak již bylo uvedeno v kapitole 4. Hodnocení učňovského programu pro dospělé dospělo k závěru, že kladné vlivy programu zahrnují míry zaměstnanosti a úroveň příjmu učňů, kteří do programu vstupují jako nezaměstnaní. Tyto vlivy jsou patrné jak mezi osobami s kvalifikací i bez ní, avšak jsou mnohem patrnější mezi osobami s nízkou kvalifikací a lidmi bez pojištění, což může odrážet vyšší úroveň vzdělání získanou během programu. Na druhou stranu, existují záporné vlivy z hlediska měr zaměstnanosti a úrovně příjmů učňů, kteří do programu vstupují již z pracovních míst. Kromě toho, hodnocení ukazuje, že program nijak negativně neovlivňuje běžný program profesního vzdělávání (Deloitte, 2013). Studie z roku 2012, která se zabývala vlivy účasti v profesní přípravě dospělých na následný zájem o další profesní vzdělávání, ukázala, že určité druhy opatření v rámci DPV zvyšují pravděpodobnost zapojení účastníka do dalšího vzdělávání po absolvování DPV. Jedním z těchto opatření je propojení mezi programem vzdělávání dospělých a programem pro dospělé studenty (Danmarks Evalueringsinstitut, 2012). Pokud jde o způsoby využití tohoto opatření, studie popisuje několik faktorů, které je důležité zvážit, aby se zvýšila úspěšnost. Patří mezi ně komunikace mezi vzdělávacím ústavem a podniky o školicích strategiích, neformální setkání s pracovníky s nízkou kvalifikací v podnicích a rozhovory se studenty a jejich učiteli o vzdělávání z důvodu inspirace k učení. Možnost využití tohoto opatření v jiné zemi závisí na systému profesního vzdělávání a přípravy v dané zemi. V Dánsku existuje duální systém odborného vzdělávání. To znamená, že vzdělávání probíhá z poloviny na školách (studium na odborné škole) a z poloviny na pracovištích. Správné fungování tohoto opatření vyžaduje, aby systém profesního vzdělávání zahrnoval vzdělávání na pracovištích a tato pracoviště dostávala náhradu za přijetí dospělého studenta.
37
Programy rotace mezi pracovními místy
8.4
Dva současné programy rotace mezi pracovními místy, během kterých může pracoviště získat náhradního zaměstnance po dobu školení vlastního zaměstnance, procházejí reformou a doba rotace mezi pracovními místy se zkracuje ze 12 na 6 měsíců. Současně s tím se snižuje státní náhrada obcím ze 100 % na 60 % celkových nákladů rotace mezi pracovními místy. Cílem je zaměřit program na takové nezaměstnané, kteří jej potřebují nejvíce. Náklady na program se zvýšily o 200 miliónů dánských korun (26,7 miliónů eur). Studie z roku 2012, která se zabývala vlivy účasti v profesní přípravě dospělých na následný zájem o další profesní vzdělávání, ukázala, že určité druhy opatření v rámci DPV zvyšují pravděpodobnost zapojení účastníka do dalšího vzdělávání po absolvování DPV. Jedno z těchto opatření zahrnuje programy rotace mezi pracovními místy (Danmarks Evalueringsinstitut, 2012). Pokud jde o způsoby využití tohoto opatření, studie identifikuje několik faktorů, které jsou důležité pro zvyšování úspěšnosti opatření:
Iniciativy v oblasti rotace mezi pracovními místy by měly vycházet ze spolupráce mezi různými aktéry Iniciativy v oblasti rotace mezi pracovními místy by se také měly zaměřovat na sociální prvky, aby mohly osoby s nízkou kvalifikací přípravné kurzy řádně dokončit Iniciativy v oblasti rotace mezi pracovními místy by měly zahrnovat koordinátora, který koordinuje a zprostředkovává spolupráci mezi zainteresovanými stranami a pracuje s každým účastníkem.
Možnost přenesení tohoto opatření do jiné země závisí na ochotě společností přijímat náhradní zaměstnance po dobu účasti stálých zaměstnanců v dalším profesním vzdělávání. Sociální partneři hrají důležitou roli v dánském systému, čemuž ve všech zemích tak být nemusí. To by mohlo představovat možné riziko ve vztahu k prosazování tohoto druhu opatření.
8.5
Poradenství
Poskytování poradenství v oblasti vzdělávání a profesní přípravy ve vzdělávacím systému se v Dánsku věnuje značná pozornost. Tudíž je poradenství důležitým opatřením dánského systému dalšího vzdělávání a profesní přípravy. Poradenství nabízí 13 středisek vzdělávání dospělých a dalšího vzdělávání (střediska VEU), která se zaměřují se na celou řadu vzdělávacích programů dospělé, ať zaměstnané nebo nezaměstnané. Ve střediscích bezplatně poskytují poradci nezávazná kariérní doporučení společnostem i jednotlivcům. Prostřednictvím těchto služeb mohou lidé zaměstnaní nebo stojící mimo trh práce získat přehled o různých vzdělávacích a přípravných programem. Obdrží individuální plán svého dalšího vzdělávání a přípravy, který je může vést ke kariérním cílům. Kromě toho, webový poradní portál www.ug.dk hraje důležitou roli při poskytování informací o vzdělávání na všech úrovních.
Studie, která se zabývá důsledky účasti v profesní přípravě dospělých na následný zájem o další profesní vzdělávání, také ukazuje, že poradenství je opatřením, které zvyšuje 38
pravděpodobnost zapojení účastníka do dalšího vzdělávání po absolvování profesní přípravy. (Danmarks Evalueringsinstitut, 2012). Pokud jde o způsoby využití tohoto opatření, studie popisuje několik faktorů, které jsou důležité pro zvyšování úspěšnosti opatření:
Důvěryhodní a inspirativní učitelé, kteří se s lidmi s nízkou kvalifikací setkávají tváří v tvář Dohled prostřednictvím připravených mentorů Poradenství, které není nutně svázáno s poradenským systémem dané instituce Poradenství spojené s vyzkoušením si kurzů.
Využití tohoto opatření v jiné zemi může být obtížné, neboť poradenství, jako opatření, je důležitou součástí dánského systému vzdělávání a přípravy jako celku. Nicméně, poradenství a takzvaná střediska VEU lze realizovat v malém měřítku v jiné zemi, jako jeden ze způsobů, jak podporovat další vzdělávání.
9 Znalostní management v dalším profesním vzdělávání Hlavní platformu pro řízení znalosti v dalším profesním vzdělávání řídí Národní centrum pro rozvoj kompetencí (v dánštině Nationalt Center for Kompetenceudvikling). Představuje národní centrum pro sběr informací o dospělých osobách a jejich dalším vzdělávání a rozvoji dovedností. Centrum pomáhá vytvářet lepší základy pro sledování, rozvoj a posilování profesní přípravy dospělých a poradenství poskytovaného zaměstnancům a společnostem (Ministerstvo školství). Kromě toho centrum přispívá k novým znalostem o dospělých osobách a jejich dalším vzdělávání. Centrum se silně zaměřuje na šíření zkušeností a výsledků svých studií. Šíření probíhá prostřednictvím webové stránky a publikací, stejně jako díky síťování, konferencím a seminářům. Jeho hlavní úkoly jsou tyto:
Hodnotit poradenské sítě pro dospělé Dopadové analýzy a ukazatele Provádět studie a analýzy Barometr kompetencí Metody a nástroje Komunikace a sdílení znalostí.
Webová stránka střediska (v dánštině): http://nck.au.dk/ Jak popsáno v kapitole 6, Ministerstvo školství spravuje platformu viskvalitet.dk, která poskytuje informace o zajišťování kvality další profesní přípravy dospělých, a to na základě zkušeností uživatelů, společností, zaměstnanců a nezaměstnaných, kteří DPV využívají. Existuje 11 komisí další přípravy a vzdělávání, nichž každá zodpovídá za konkrétní sektor trhu práce, ta jsou také místem pro sdílení znalostí v samotných sektorech. Tyto komise zahrnují sociální partnery a zástupce odborných škol – fungují jako platforma pro sdílení znalostí mezi různými zainteresovanými stranami v rámci dalšího vzdělávání.
39
10 Závěr Na závěr lze říci, že v Dánsku dosahuje míra zapojení obyvatelstva do dalšího profesního vzdělávání a přípravy jednu z nejvyšších úrovní v Evropě. Značná část celkového učení a rozvoje kompetencí probíhá ve spojení s prací, ať už u zaměstnaných, nebo nezaměstnaných. Zástupci veřejného i soukromého sektoru investují do rozvoje nových kvalifikací a zvyšování dovedností. Kromě toho se Dánsko vyznačuje dobře zavedenou praxí v tom smyslu, že sociální partneři uzavírají prostřednictvím kolektivního vyjednávání dohody o rozvoji kompetencí zaměstnanců. Veřejné iniciativy v oblasti dalšího profesního vzdělávání hrají zásadní roli v rozvoji kvalifikací a kompetencí pracovních sil z hlediska celé populace – od osob s nízkou kvalifikací až po pracovníky s vyšším vzděláním. Další profesní vzdělávání hrazené z veřejných zdrojů zahrnuje všeobecné a přípravné vzdělávání dospělých, profesní přípravu dospělých a další vzdělávání, včetně systému dalšího vzdělávání dospělých na třech terciárních úrovních. Kromě toho je k dispozici řada vzdělávacích programů pro cílové skupiny na okraji společnosti, například imigranty. Dánsko je zakladatelem modelu „flexicurity“, který představuje spojení pružnosti a bezpečnosti. Avšak dánský model má třetí součást: aktivní politiku trhu práce, která zahrnuje opatření v oblasti vzdělávání a přípravy. Společně tyto prvky tvoří takzvaný dánský model flexicurity. Cílem dánské aktivní politiky zaměstnanosti je přispívat k zajišťování dobře fungujícího trhu práce. Probíhá tudíž řada opatření směrem k nezaměstnaným i zaměstnaným osobám, které hledají práci, nebo mají zájem o přípravu či vzdělávání. Mezi úspěšná opatření patří Šestitýdenní školení, Učňovský program pro dospělé, Programy rotace mezi pracovních místy a poradenství. Tato opatření pomáhají různými způsoby zachovávat vysokou účast v systému vzdělávání a další přípravy dospělých v Dánsku. Od roku 2014 byly dohodnuty dvě nové politické reformy. Reforma sociální pomoci, která začala 1. ledna 2014, a nová reforma zaměstnanosti, která vstoupila v platnost 1. ledna 2015. Obě reformy se výrazně zaměřují na zlepšování dovedností a poskytování nových dovedností osobám s nízkou kvalifikací a lidem mladším 30 let bez jakékoliv uznávané kvalifikace. Průzkum „Adult Education Survey“ ukázal, že v Dánsku využívá celoživotní vzdělávání více nízko kvalifikovaných osob, než kolik činí průměr 28 zemí EU. Hlavní překážkou v účasti je omezená potřeba přípravy pro danou práci. Mezi další překážky patří konflikt mezi školením a pracovním rozvrhem nebo fakt, že si účastník průzkumu nemohl školení dovolit.
40
11 Seznam zkratek 11.1 Definice hlavních pojmů Většina použitých definicí vychází z Terminologie evropské koncepce vzdělávání a přípravy, Cedefop (2008a). Výběr 100 hlavních termínů, Lucembursko http://www.cedefop.europa.eu/EN/publications/13125.aspx Projekt se zaměřuje hlavně na další profesní vzdělávání a přípravu, avšak my se snažíme o hlubší vliv na další vzdělávání a přípravu jako celek, proto používáme pro účely projektu následující definici:
Další profesní vzdělávání a příprava = =
Vzdělávání a příprava po počátečním vzdělání a přípravě s cílem pomáhat lidem zvyšovat nebo aktualizovat své schopnosti (znalosti anebo dovednosti), získávat nové schopnosti (znalosti anebo dovednosti) z důvodu kariérního postupu, přeškolení nebo získání nové kvalifikace
Poznámka: Další vzdělávání a příprava jsou součástí celoživotního vzdělávání a přípravy a mohou zahrnovat jakýkoliv druh vzdělávání (všeobecné, specializované nebo odborné, formální nebo neformální, atd.). Mají zásadní vliv na možnost získání zaměstnání. Další profesní vzdělávání (DPV) Vzdělávání nebo příprava po počátečním vzdělání nebo přípravě – nebo po vstupu pracovního života s cílem pomoci lidem: zvyšovat nebo aktualizovat své znalosti anebo dovednosti; – – –
zvyšovat nebo aktualizovat své znalosti anebo dovednosti; osvojovat si nové dovednosti pro kariérní postup nebo přeškolení; pokračovat v osobním nebo profesním rozvoji.
Poznámka: Další vzdělávání a příprava jsou součástí celoživotního vzdělávání a přípravy a mohou zahrnovat jakýkoliv druh vzdělávání (všeobecné, specializované nebo profesní, formální nebo neformální, atd.). Mají zásadní vliv na možnost získání zaměstnání.
Individuální účet pro vzdělávání Systém veřejné pobídky dospělých, aby se vzdělávali – například těch, kteří doposud nevyužívají státem hrazené vzdělávání nebo přípravu. Poznámka: Úkolem individuálních účtů pro vzdělávání je posilovat využívání příležitostí profesního a osobního rozvoje poskytováním podpory ve formě peněz nebo času, který mohou studenti trávit v zařízeních podle vlastního výběru.
41
Celoživotní vzdělávání Veškeré vzdělávací činnosti absolvované během života, které zlepšují znalosti, know-how, dovednosti, kompetence anebo kvalifikaci z osobních, společenských anebo odborných důvodů
Profesní vzdělávání a příprava Vzdělávání a příprava zaměřená na rozvoj lidí prostřednictvím požadovaných znalostí, knowhow, dovedností a kompetencí nebo v širším měřítku na pracovním trhu. Další profesní vzdělávání Přípravný proces nebo činnost, jejíž hlavním cílem je získávání nových kompetencí nebo rozvoj a zvyšování současných, a kterou hradí alespoň částečně podniky svým zaměstnancům, kteří mají pracovní smlouvu nebo přímý prospěch ze své práce pro podnik. Patří mezi ně neplacení členové rodiny a příležitostní pracovníci. Vzdělávací procesy nebo činnosti je třeba plánovat předem a jejich organizace nebo podpora musí vycházet ze zvláštního cíle vzdělávání. Stáže Systematická dlouhodobá období vzdělávání na pracovišti, vzdělávacím zařízení nebo školicím středisku. Učeň je smluvně napojen na zaměstnavatele, který mu poskytuje odměnu (mzdu nebo podporu). Zaměstnavatel přijímá zodpovědnost za poskytování učni takového vzdělání, které vede ke konkrétní profesi. Rekvalifikace Příprava, díky které lidé získávají nové dovednosti potřebné pro nové zaměstnání nebo nové odborné činnosti. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) jsou programy realizované s cílem rozšířit možnosti zaměstnání pro uchazeče o práci a upevnit rovnováhu mezi dostupnými pracovními příležitostmi a kvalifikovanými zaměstnanci. Zdroj: European Commission, (http://ec.europa.eu/europe202/pdf/themes/24_almp_and_employment_services.pdf) Služby zaměstnanosti Služby zaměstnanosti propojují uchazeče o zaměstnání s pracovními příležitostmi, takže jsou klíčové pro dobře fungující trh práce. Veřejné služby zaměstnanosti plánují a realizují politiky trhu práce. Jejich hlavní role spočívá v ulehčování přechody na trhu práce z pohledu pracovníků a podniků poskytováním kvalitních informací o pracovním trhu, pomocí při hledání pracovního místa a usnadněním umisťování pracovníků. Zpracovávají dávky pojištění v nezaměstnanosti a spravují celou řadu programů trhu práce.
42
Zdroj: International Labour Office http://www.oit.org/wcmsp5/groups/public/@ed_emp/documents/publication/wcms_140947.pd f
11.2 Konkrétní termíny používané v Dánsku Almen voksenuddannelse (AVU) – Program všeobecného vzdělávání dospělých Forberedende voksenundervisning (FVU ) – Přípravné vzdělávání dospělých Arbejdsmarkedsuddannelser (AMU) – Programy profesní přípravy dospělých nebo DPV Voksenuddannelsescenter (VUC) – Střediska vzdělávání dospělých nebo střediska VUC Voksen videre- og efteruddannelse (VEU) – Vzdělávání dospělých a další příprava nebo VEU Pojištění versus nepojištění nezaměstnaní lidé V Dánsku představuje pojištění pro případ nezaměstnanosti dobrovolný program, který spravují fondy pojištění pro případ nezaměstnanosti (A-kasser). Dánský systém tudíž rozlišuje mezi situací nezaměstnaných, kteří jsou pojištěni, a nezaměstnaných, kteří pojištěni nejsou. Fondy pojištění pro případ nezaměstnanosti jsou soukromá sdružení zaměstnanců nebo osob samostatně výdělečně činných organizovaných za jediným účelem – zajištění ekonomické podpory v případě nezaměstnanosti ve všech povoláních a druzích průmyslu. Pojištění pro případ nezaměstnanosti však hradí z velké míry stát. V celé zemi existuje 31 státem uznávaných fondů pojištění pro případ nezaměstnanosti.
43
12 Zdroje a autoři zprávy
12.1 Literatura AKF, (2009), Effektanalyser af voksenefteruddannelse – Analyse af individeffekter samt costbenefit-analyse Danmarks Evalueringsinstitut, (2012), AMU som springbræt til fortsat uddannelse?: The Danish Evaluation Institute, (2011), Referencing the Danish Qualifications Framework for Lifelong Learning to the European Qualifications Framework
Danmarks Evalueringsinstitut, (2008), Nyt AMU med fokus på kompetencer og fleksibilitet Deloitte, (2013), Evaluering af voksenlærlingeordningen – Effekter, anvendelse og incitamenter Lederne, 2006, Senior på arbejdsmarkedet, http://www.lederne.dk/NR/rdonlyres/8A429565F85C-4545-8099-8ED88BBCDF65/0/Seniorer_paa_arbejdsmarkedet_2006.pdf Ministry of Education, (2012), Education and Training in Denmark – Facts and Key Figures: http://www.uvm.dk/Service/~/media/UVM/Filer/English/PDF/120312%20Education%20and% 20training%20in%20DK.ashx Ministry of Education, (2004) AMU http://pub.uvm.dk/2003/amuforandring/
under
forandring
–
reformen
2004:
Ministry of Employment (2009), Unges uddannelse og tilknytning til arbejdsmarkedet:http://bm.dk/da/Aktuelt/Publikationer/Arkiv/2009/Unges%20uddannelse%20 og%20tilknytning%20til%20arbejdsmarkedet.aspx Ministry of Employment, Seniorjob, http://bm.dk/da/Beskaeftigelsesomraadet/Et%20godt%20arbejdsliv/Seniorjob.aspx Ministry of Finance, Retirement Reform, http://www.fm.dk/Nyheder/Pressemeddelelser/2011/05/20110513%20Aftale%20om%20sene re%20tilbagetraekning.aspx Oxford Research, (2010), Working poor in Europe: Denmark: http://eurofound.europa.eu/observatories/eurwork/comparative-information/nationalcontributions/denmark/working-poor-in-europe-aeuro-denmark Styrelsen for Arbejdskraft og Rekruttering – STAR, (2014), Effekterne af uddannelse på lediges mulighed for at komme i beskæftigelse, http://www.star.dk/da/OmSTAR/Publikationer/2014/02/Effekterne-af-uddannelse.aspx
44
Styrelsen for Arbejdskraft og Rekruttering – STAR, (2011), Evaluering af seks ugers selvvalgt uddannelse, http://www.star.dk/da/Om-STAR/Publikationer/2011/09/Evaluering-af-6-ugersselvvalgt-uddannelse.aspx
12.2 Webové stránky
Ministerstvo školství: www.uvm.dk Ministerstvo práce: www.bm.dk Ministerstvo pro vyšší vzdělávání a vědu: www.ufm.dk Dánská agentura pro trh práce a nábor: www.star.dk
12.3 Autoři zprávy Zprávu vypracovala pro projekt Kooperace v Dánsku v říjnu 2014 společnost Oxford Research.
Jméno a příjemní Helle Ourø Nielsen Sandy Brinck Clara Emilie Ellegaard
Instituce Oxford Research Oxford Research Oxford Research
45
Pozice Expertní pracovník senior Senior analytik Analytik
Příloha A: Politika zaměstnanosti – odkazy na dokumenty, strategie, zákony atd.
Lov om Aktiv beskæftigelse (pouze v dánštině): https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=146382 Aktiv beskæftigelse: http://uk.bm.dk/en/Themes/The%20Danish%20Labour%20Market/Active%20labour%20mark et%20policy.aspx Forlig om Ny beskæftigelsesreform (pouze v dánštině): http://bm.dk/da/Aktuelt/Pressemeddelelser/Arkiv/2014/06/Forlig%20om%20ny%20beskaeftig elsesindsats.aspx Baggrundnotat til beskæftigelsesreformen (pouze v dánštině): http://bm.dk/da/Aktuelt/Politiske%20aftaler/Forlig-om-reform-afbeskaeftigelsesindsatsen.aspx Aftale om genopretning af dansk økonomi (Dagpengereform) (pouze v dánštině): http://www.fm.dk/Publikationer/2010/~/media/Publikationer/Imported/2010/2090Aftale%20mellem%20regeringen%20og%20Dansk%20Folkeparti%20om%20genopretning% 20af%20dansk%20oekonomi/978-87-92480-65-1.pdf.ashx Aftale om voksenlæringeordningen (pouze v dánštině): http://bm.dk/da/Aktuelt/Politiske%20aftaler/Voksenlaerlingeordningen.aspx Kontanthjælpsreformen (pouze v dánštině): http://bm.dk/da/Beskaeftigelsesomraadet/Flere%20i%20arbejde/Kontanthjaelpsreform.aspx Measures for disabled people (pouze v dánštině): http://bmhandicap.dk/da/Kompenserende%20ordninger.aspx Lov og bekendtgørelse om seniorjob (Act om senior jobs) (pouze v dánštině):, https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=31088 https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=160738 Pensionsloven (Act on Social retirement) (pouze v dánštině):, https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=158074
46
PŘÍLOHA B: Systém vzdělávání podle EQF
Reference: Ministerstvo pro vyšší vzdělávání a vědu: http://ufm.dk/en/education-and-institutions/recognition-andtransparency/transparency-tools/qualifications-frameworks
Legenda: Přehled podle kvalifikací v NQF Osvědčení a tituly
Osvědčení o doplňkových kvalifikacích
Osvědčení o absolvování základní Osvědčení o přípravném vzdělávání dospělých a nižší střední školy (9. třída) Osvědčení o
Osvědčení o základních
Osvědčení o absolvování základní všeobecném a nižší střední školy (10. třída)
kurzech DPV a kurzech
vzdělávání dospělých
47
DPV s jedním předmětem
Osvědčení DPV
Osvědčení o profesní
Všeobecná vyšší Ostatní odborná
přípravě dospělých
středoškolská osvědčení osvědčení Osvědčení pro teoretické pozice
Osvědčení o vyšší přípravě
v jednom předmětu
a osvědčení VVU Osvědčení o doplňkovém Bakalářské tituly a diplomy
vyšším středoškolském
vzdělání Magisterský titul (Candidatus) a magisterské tituly
Titul PhD
48
PŘÍLOHA C: Kontakty a odkazy na hlavní činitele v oblasti dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV)
1. Ministerstvo školství (webová stránka v angličtině): http://eng.uvm.dk/ 2. The advisory board, the National Council for Adult Education and Continuing Training (VEU-rådet) (pouze v dánštině): http://www.uvm.dk/Uddannelser/Uddannelser-til-voksne/Fakta-om-uddannelser-tilvoksne/VEU-raadet?allowCookies=on 3. Komise další přípravy a vzdělávání, zodpovědná za každý sektor (Efteruddannelsesudvalgene): Efteruddannelsesudvalg for Køkken, Hotel, Restaurant, Bager, Konditor og Kødbranchen (KHRU) http://www.khru.dk/ Efteruddannelsesudvalget for bygge/anlæg og industri (BAI) http://www.bygud.dk/ Efteruddannelsesudvalget for det Pædagogiske Område og Social- og Sundhedsområdet (EPOS) http://www.epos-amu.dk/ Efteruddannelsesudvalget for Handel, Administration, Kommunikation og Ledelse (HAKL) http://www.haklnet.dk/ Efteruddannelsesudvalget for Tekniske Installationer og Energi (ETIE) http://www.etie.dk/ Industriens Fællesudvalg for erhvervs- og arbejdsmarkedsuddannelser (IF) http://www.industriensuddannelser.dk/ Mejeri- og Jordbrugets Efteruddannelsesudvalg (MJE) http://www.euu.dk/ Metalindustriens Uddannelsesudvalg (ME) http://www.industriensuddannelser.dk/ Serviceerhvervenes Efteruddannelsesudvalg (SUS) http://www.sus-udd.dk/ Transporterhvervets UddannelsesRåd (TUR) http://www.tur.dk/ Træets Efteruddannelse (TE) http://www.traefremtid.dk/ 4. The National Center of development of competences: http://nck.au.dk/ 5. Adult Education Centres (VEU-centre): www.veu-center.dk
49
PŘÍLOHA D: Politika dalšího profesního vzdělávání a přípravy – Odkazy na dokumenty, politiky, zákony, atd.
Lov om arbejdsmarkedsuddannelser (pouze v dánštině): https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=24149
Bekendtgørelse om arbejdsmarkedsuddannelser m.v. (pouze v dánštině): https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=152433#Kap7
Report to the European Commission. 2007. Denmark’s strategy for lifelong learning Education and lifelong skills upgrading for all. Department of Adult Vocational Training, Division for lifelong learning. http://pub.uvm.dk/2007/lifelonglearning/lifelong_learning.pdf
Lov om ændring af forskellige love på Undervisningsministeriets område. Christiansborg Slot, Ministry of Education(pouze v dánštině): https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=25349
Bekendtgørelse om ordblindeundervisning for voksne (pouze v dánštině): https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=25011t
Aftale om VEU, 2007: Markant styrkelse af voksen- og efteruddannelse (pouze v dánštině): http://www.uvm.dk/Aktuelt/~/UVM-DK/Content/News/Udd/Voksne/2007/Okt/071012-Markantstyrkelse-af-voksen-og-efteruddannelse
50
