Analýza systému DPV a jeho vazeb na vybrané skupiny trhu práce ESTONSKO
Výstupní analytická zpráva projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017) Foundation Innove, Estonsko Fond dalšího vzdělávání, 2015 Překlad anglického originálu
Tato analytická zpráva představuje systém dalšího profesního vzdělávání (DPV) v Estonsku a
klíčová vzdělávací opatření ve vztahu k ohroženým skupinám na trhu práce. Zprávu si nechal vypracovat Fond dalšího vzdělávání od estonských odborníků s cílem poskytnout českým tvůrcům politik a realizátorům opatření zdroj inspirace pro jejich budoucí činnost. Kromě této zprávy byly vypracovány obdobné analýzy také za Slovinsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko. Na jejich základě a s použitím analýzy systému DPV v ČR vznikla mezinárodní komparace. Všechny zmíněné analýzy vznikly v rámci projektu KOOPERACE (Koordinace profesního vzdělávání jako nástroje služeb zaměstnanosti; reg. č. projektu: CZ.1.04/2.2.00/11.00017). Jeho realizátorem byl Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zpráva nejprve podává přehled vývoje trhu práce, kvalifikační struktury a aktivní politiky zaměstnanosti v Estonsku. Dále se již věnuje organizaci systému DPV, jeho hlavním aktérům a nástrojům, a nakonec i vybraným konkrétním opatřením vůči ohroženým skupinám na trhu práce.
2
Shrnutí Cílem této zprávy je poskytnout přehled o statistikách a různých aspektech z oblasti vzdělávání dospělých a odborné přípravy v Estonsku, popsat potřeby a problémy vybraných skupin na trhu práce a úspěšná opatření či nástroje. Většina údajů a informací užitých v této zprávě čerpá z dat Eurostatu, národního statistického úřadu a výzkumů realizovaných v rámci různých programů na státní úrovni. Ukazatele poskytly přehled o vývoji trhu práce v porovnání s průměrem EU, vztah trhu práce k úrovni vzdělání osob a k účasti v celoživotním vzdělávání. Odhady dopadů ukázaly, že kurzy odborného vzdělávání byly úspěšnější u žen, starší osob, lidí s nižším vzděláním a krátkodobě nezaměstnaných. Kurzy odborného vzdělávání měly prokazatelně pozitivní vliv jak na zaměstnanost, tak i příjem. Tato zpráva se zaměřuje především na postavení vybraných skupin na trhu práce, jejich potřeby, problémy ale také na dopad na jejich dosaženou úroveň ve vzdělání. Možné je tak sledovat příklady nejlepší praxe v Estonsku, které zahrnují opatření navržená a realizovaná na celostátní úrovni s cílem podporovat zaměstnanost a účast v celoživotním učení.
3
Obsah Shrnutí ..................................................................................................................................................... 3 Obsah ...................................................................................................................................................... 4 Seznam tabulek ....................................................................................................................................... 5 Seznam grafů .......................................................................................................................................... 5 Seznam obrázků ...................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1.
Vývoj ukazatelů trhu práce ............................................................................................................... 7
2.
Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti ....................................................................... 13 2.1
Institucionální rámec, legislativa a strategie .......................................................................... 13
2.2
Systém podpory postižených zaměstnanců........................................................................... 14
2.3
Podpora při zvyšování kvalifikace lidí s omezeným uplatněním na trhu práce ..................... 14
2.4
Systém podpory samostatně výdělečně činných osob .......................................................... 14
2.5
Hlavní změny ......................................................................................................................... 15
3. Vzdělávací systém a jeho vývoj za posledních 5 let ......................................................................... 18 3.1 Uznávání předchozího vzdělání .................................................................................................. 22 3.2 Uznávání předchozího vzdělání během úvodního DPV .............................................................. 22 4. Systém dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a jeho vývoj za posledních 5 let .............. 24 4.1 Legislativa .................................................................................................................................... 25 4.2 Strategie ....................................................................................................................................... 26 4.3 Organizace a financování ............................................................................................................ 28 4.4 Hlavní aktéři dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a odkazy na webové stránky ..... 29 5. Problémy a potřeby vybraných skupin na trhu práce ........................................................................ 32 5.1 Zaměstnanci ................................................................................................................................ 32 5.2 Lidé s nízkou kvalifikací anebo bez profesního vzdělání (bez maturity) ..................................... 33 5.3 Samostatně výdělečně činné osoby, lidé na mateřské dovolené a pečující o člena rodiny, ....... 34 5.4 Osoby se zdravotním postižením ................................................................................................ 35 5.5 Mladí lidé do 25 let, kteří nestudují .............................................................................................. 35 5.6 Osoby ve věku 50–65 let ............................................................................................................. 36 6. Úspěšná opatření v dalším profesním vzdělávání a přípravě (DPV) ................................................ 38 6.1 Programy na podporu účasti v celoživotním vzdělávání ............................................................. 38 6.1.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků ........................................................................ 38 6.1.2 Popularizace vzdělávání dospělých (2008–2012) ................................................................ 40 6.1.3 Odborné vzdělávání dospělých a její rozvoj ......................................................................... 41 6.2 Pobídky na podporu účasti v celoživotním vzdělávání ................................................................ 43 6.2.1 Studentská půjčka ................................................................................................................. 43 6.2.2 Osvobození studijních výdajů od daně ................................................................................. 43 6.2.3 Studijní volno pro pracující dospělé ...................................................................................... 43 6.2.4 Studijní dotace....................................................................................................................... 43 6.2.5 Mzdová dotace a odměna za dohled během pracovní praxe ............................................... 44 6.3 Opatření do budoucna ................................................................................................................. 44 Závěry .................................................................................................................................................... 46 4
Bibliografie ............................................................................................................................................. 48
Seznam tabulek Tabulka 1 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a výuky v letech 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 18–24 ............................................................................................................................. 7 Tabulka 2 Dosahování terciárního vzdělání 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 30–34 .................. 7 Tabulka 3 Míry zaměstnanosti absolventů v letech 2006, 2010-2014 (%), věková skupina 20–34 let... 8 Tabulka 4 Míra účasti dospělých v dalším profesním vzdělávání a přípravě (během posledních 4 týdnů) 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 25–64 let ........................................................................ 8 Tabulka 5 Míry zaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15–64 let ............................................... 9 Tabulka 6 Míry nezaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15–64 let ......................................... 10 Tabulka 7 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (v %) ............................................................................ 10 Tabulka 8 Procento zaměstnanců (všech podniků), kteří se účastní dalšího profesního vzdělávání a přípravy .................................................................................................................................................. 11 Tabulka 9 Míra účasti dospělých ve vzdělávání a přípravě 2007, 2011 ............................................... 11 Tabulka 10 Mladí lidé (15–24 let), kteří nepracují, nestudují a nepřipravují se (NEET) 2008–2013 .... 12 Tabulka 11 Opatření aktivního trhu práce ............................................................................................. 15 Tabulka 12 Účast v kurzech dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) během programu 2009– 2013 ....................................................................................................................................................... 39
Seznam grafů Graf 1 Účast dospělých (25–64 let) ve vzdělávání podle úrovně vzdělání 2007–2013 ........................ 34 Graf 2 Lidé se základním vzděláním podle věkové skupiny (2011) ...................................................... 44
Seznam obrázků Obrázek 1 Struktura estonského systému formálního vzdělávání podle úrovní ISCED a EQF (zaměření na DPV, Cedefop 2013) ....................................................................................................... 18 Obrázek 2 Struktura estonského systému formálního vzdělávání podle úrovní ISCED a EQF (zaměření na DPV, Cedefop 2013) ....................................................................................................... 18
5
Úvod Cílem této zprávy je poskytnout přehled účasti na celoživotním vzdělávání v Estonsku. Kapitola 1 této zprávy představuje základní ukazatele trhu práce s důrazem na popsání kvalifikační a vzdělanostní struktury. Některé příklady zahrnují studenty, kteří předčasně opouštějí vzdělávání a další vzdělávání, dosažení terciální úrovně vzdělávání, míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti, účast v dalším profesním vzdělávání (DPV) a všeobecně ve vzdělávání. Tyto ukazatele byly vztaženy k cílovým hodnotám popsaných ve strategii 2020. Kapitola 2 poskytuje přehled o politice trhu práce a službách zaměstnanosti v Estonsku. Institucionální rámec, legislativa a strategie jsou uváděny společně s analýzou hlavních změn v podpoře aktivního trhu práce během posledních let. Kapitola 3 předkládá přehled formálního vzdělávacího systému. Dospělí lidé se mohou účastnit všech úrovních formálního vzdělávání. Pro dospělé byly vytvořeny flexibilní možnosti studia: dálkové studium, večerní škola a distanční studium, které umožňují lépe skloubit studium s pracovním životem. V Estonsku je možné vzdělávání dospělých definovat v kategoriích formálního vzdělávání, profesního vzdělávání a přípravy nebo liberálního vzdělávání dospělých. Kapitola 4 nabízí přehled o možnostech účasti v neformálním vzdělávání dospělých. Současně zmiňuje zásadní legislativu, organizace a financování dalšího vzdělávání dospělých. Kapitola 5 analyzuje situaci vybraných skupin na trhu práce. Analyzuje problémy a potřeby zaměstnanců ve věku 15–64 let, osob s nízkou kvalifikací, osob se zdravotním postižením, mladých lidí do 25 let, kteří nestudují, a osob ve věku 50–65 let. Některé z hlavních programů, které podporují účast v celoživotním vzdělávání, jsou uvedeny v kapitole 6. Cílem programů je zvyšovat kvalifikaci nezaměstnaných, poskytovat dospělým bezplatné profesní vzdělávání a popularizovat vzdělávání dospělých v Estonsku.
6
1. Vývoj ukazatelů trhu práce
Tabulka 1 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a výuky v letech 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 18–24 Rok Estonsko EU28
2006 13,5 15,4
2010 11,6 13,9
2011 10,9 13,4
2012 10,5 12,7
2013 9,7 11,9
Zdroj: Eurostat 2014; table code [tsdsc410], extracted: 01.7.2014; last update 24.6.2014 Link to data: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=1&language=en&pcode=tsdsc410 Osoby předčasně končící programy vzdělávání a výuky jsou osoby ve věku 18 až 24 let, které splňují následující dvě podmínky: za prvé, jejich nejvyšší dosažená úroveň vzdělání nebo přípravy ISCED je 0, 1, 2 nebo 3c krátké; a za druhé, účastníci prohlásili, že neabsolvovali žádné vzdělávání nebo přípravu během čtyř týdnů před datem průzkumu (čitatel).
V Estonsku podíl osob předčasně končících vzdělávací programy a výuku neustále klesá, a to z 13,5 % v roce 2006 na 9,7 % v roce 2013. Ačkoliv evropský cíl 10 % stanovený pro rok 2020 byl splněn, zachování dosažené úrovně nadále vyžaduje neustálou pozornost a nová opatření. Zaváděny jsou státní osnovy pro nové základní školy a vyšší střední školy (přijaty v roce 2010), včetně přijetí nových opatření navržených v estonské strategii celoživotního vzdělávání. Nové státní osnovy umožňují rozmanitější přístup ke studentům a také využívání nových způsobů vzdělávání. Školy jsou povinny zajišťovat kariérní poradenství a konzultace pro studenty. Celoživotní vzdělávání a kariérní poradenství jsou také součástí výuky mnoha předmětů. Pokles počtu osob předčasně končících vzdělávací programy naznačuje, že směr, kterým se nové schválené státní osnovy vydaly, přinese výsledky v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.
Tabulka 2 Dosahování terciárního vzdělání 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 30–34 Rok Estonsko EU-28
2006 32,5 28,8
2010 40,0 33,4
2011 40,3 34,5
2012 39,1 35,7
2013 43,7 36,8
Zdroj: Eurostat 2014; table code [tsdsc480], extracted: 01.7.2014; last update 24.6.2014 Link to data: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdsc480&plugin=1 Procento populace ve věku 30-34 let, které úspěšně absolvovalo univerzitní vzdělání nebo vzdělání na univerzitní úrovni (terciární úroveň) na úrovni vzdělávání ISCED 1997 (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání) 5-6.
Procento lidí s terciárním vzděláním během posledních pěti let v Estonsku stabilně stoupalo. Stouplo z 32,5 % na 43,7 % a překonalo tak evropský cíl pro rok 2020 (40 %) (Education and Training 2020). Hlavní prioritou politiky vzdělávání je zvyšování kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti vyššího vzdělávání a zvyšování počtu studentských pozic schválených státem.
7
Tabulka 3 Míry zaměstnanosti absolventů v letech 2006, 2010-2014 (%), věková skupina 20–34 let Rok Estonsko EU-28
2006 85,2 77,5
2010 64,4 76,0
2011 73,6 75,9
2012 74,7 74,8
2013 76,2 74,2
Zdroj: Eurostat 2014; table code [edat_lfse_24], extracted: 01.7.2014; last update 10.4.2014 Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=edat_lfse_24&lang=en Podíl zaměstnaných absolventů škol ve věku 20-34 let s alespoň vyšší středoškolskou kvalifikací, kteří opustili systém vzdělávání a přípravy ne dříve než tři roky před zkoumaným rokem.
Během hospodářské recese v letech 2008 až 2010 se nezaměstnanost zvyšovala rychleji než průměrně. Míra zaměstnanosti absolventů škol byla nejnižší v roce 2010. Od roku 2011 se míra zaměstnanosti stabilizuje. Do roku 2020 by podle evropského cíle měl být podíl zaměstnaných absolventů škol ve věku 20-34 let s alespoň vyšší středoškolskou kvalifikací, kteří opustili systém vzdělávání a přípravy ne dříve než tři roky před zkoumaným rokem, alespoň 82 %. (Education and Training 2020).
Tabulka 4 Míra účasti dospělých v dalším profesním vzdělávání a přípravě (během posledních 4 týdnů) 2006, 2010–2014 (%), věková skupina 25–64 let
Estonsko EU-28
2006 6,5 9,4
Rok 2011 12,0 8,8
2010 10,9 9,1
2012 12,9 9,0
2013 12,6 10,4
Zdroj: Eurostat 2014; table code [tsdsc440], extracted: 01.7.2014; last update 24.06.2014 (b) – break in time series
Link to data: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdsc440&plugin=1 Procento dospělé populace ve věku 25 až 64 let zapojené do vzdělávání a přípravy během 4 týdnů před datem průzkumu. Celoživotní vzdělávání se týká osob ve věku od 25 do 64 let, které uvedly, že absolvovaly vzdělání nebo přípravu během čtyř týdnů před datem průzkumu (čitatel). Jmenovatel zahrnuje celkovou populaci stejné věkové skupiny kromě těch, kteří neodpověděli na otázku o "účasti ve vzdělávání a přípravě". Čitatel i jmenovatel pochází z průzkumu pracovních sil EU. Shromážděné informace se týkají všech druhů vzdělávání nebo přípravy bez ohledu na to, zda souvisejí se stávajícím nebo budoucím pracovním místem účastníka průzkumu.
Od roku 2008 estonský ukazatel překračuje průměrnou úroveň EU a v roce 2013 překročil 12,6 %. Estonsko se snaží do roku 2020 zvýšit míru účasti v celoživotním vzdělávání na 20% (Státní program reforem, 2011). Podmínkou dosažení tohoto cíle je realizace opatření v podobě například dalšího rozšiřování příležitostí dospělých k účasti v přípravě a přeškolování, navyšování financování vzdělávání dospělých a nabízení profesního vzdělávání dospělým, kteří postrádají profesní vzdělání. Současně se plánují další rozsáhlá a finanční opatření vedoucí ke zvýšení účasti dospělých v celoživotním vzdělávání.
8
Tabulka 5 Míry zaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15–64 let
Pohlaví Celkem (15-64) Estonsko 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EU-28 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Muž
Stupeň vzdělání Žena
15-24
25-49
50-64
ISCED 0-2
ISCED 3-4
ISCED 5-8
70,1 63,8 61,2 65,3 67,1 68,5
73,7 64,3 61,7 67,8 69,7 71,4
66,6 63,2 60,8 63,0 64,7 65,7
35,9 28,3 25,3 31,1 32,3 32,4
84,4 76,8 75,0 78,4 79,8 80,6
69,4 65,8 61,3 64,6 66,6 68,6
35,3 28,0 26,3 30,9 31,6 35,5
75,5 66,5 63,5 68,8 69,8 69,7
85,3 81,9 78,4 79,1 81,4 82,3
65,7 64,5 64,0 64,2 64,1 64,1
72,7 70,6 70,0 70,0 69,6 69,4
58,8 58,4 58,1 58,4 58,6 58,8
37,3 34,9 33,9 33,5 32,7 32,3
80,2 78,6 78,1 78,0 77,5 77,0
56,3 56,4 56,6 57,4 58,4 59,3
48,0 46,1 45,1 45,3 44,5 43,8
70,4 68,8 68,2 68,2 68,0 67,7
83,7 82,8 82,2 82,0 81,8 81,7
Zdroj: Eurostat 2014; table code [lfsa_ergaed], extracted: 01.7.2014; last update 27.06.2014
Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfsa_ergaed&lang=en
Zaměstnané osoby jsou osoby ve věku 15 a více let, které pracovaly byť i jednu hodinu týdně za úhradu, zisk nebo ve prospěch rodiny během zkoumaného týdne nebo nepracovaly, ale měly práci nebo firmu, ze které se dočasně vzdálily z důvodu, například, nemoci, svátků, průmyslového sporu nebo vzdělávání a přípravy.
Nejvážnější finanční a hospodářská krize byla v Estonsku v letech 2009-2010. Ukazatele trhu práce reagovaly na změny v hospodářství v jiné době, ale v porovnání s jinými zeměmi rychle. V roce 2009 rychle poklesla míra zaměstnanosti populace ve věku 15-64 let, a to na 61,2 % v roce 2010. Nezaměstnanost se zvýšila vlivem nárůstu ekonomicky aktivní populace. Hospodářské sektory zasažené krizí - a zejména pak sektor stavebnictví, stavebních materiálů a průmyslu zpracování dřeva - musely propustit relativně více pracovníků. Současně se zvýšil i počet mladých lidí vstupujících na trh práce (tzv. zpívající revoluční generace - porodnost se v Estonsku zvýšila na konci 80. let). Do roku 2013 se míra zaměstnanosti zvýšila na 68,5 %. Aktivita obyvatelstva na trhu práce také vykázala pozitivní trend. Od roku 2011 je míra zaměstnanosti vyšší než průměr EU. Ve Státním programu reforem Estonska 2020 (Státní program reforem, 2011) byl stanoven cíl v podobě dosažení míry zaměstnanosti věkové skupiny 20-64 let nejméně 76 %. Tento cíl převyšuje cíl zakotvený v Evropské strategii zaměstnanosti (75 %) (Evropské cíle pro rok 2020). V roce 2013 vykazovala v Estonsku tato věková skupina míru zaměstnanosti 73,3 %. Jednou z rizikových skupin na trhu práce jsou starší lidé (50-64 let). V porovnání s pracovníky EU zůstávají lidé aktivní na trhu práce i v pozdějším věku. V roce 2013 míra zaměstnanosti starších pracovníků ve věku 50-64 také převýšila průměr EU. Strategie aktivního stárnutí pro léta 2013-2020 také zdůrazňuje důležitost účasti starších lidí v celoživotním vzdělávání a poskytování flexibilních forem studia (Estonská strategie aktivního stárnutí, 2013).
9
Tabulka 6 Míry nezaměstnanosti podle pohlaví, věková skupina 15–64 let
Pohlaví
Estonsko 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EU-28 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Věk
Celkem
Muž
Žena
15 24
5,6 13,9 17,1 12,6 10,2 8,9
5,9 17,2 19,7 13,3 11,1 9,2
5,2 10,4 14,5 11,9 9,3 8,5
12,0 27,4 32,9 22,4 20,9 18,7
4,7 12,8 15,3 11,6 9,4 8,1
7,1 9,0 9,7 9,8 10,6 11,0
6,7 9,1 9,8 9,7 10,6 11,0
7,6 9,0 9,7 9,8 10,6 10,9
15,6 19,9 21,0 21,4 22,9 23,3
6,3 8,2 8,9 9,0 9,9 10,3
Stupeň vzdělání
25 49
50 64
ISCED 0-2
ISCED 3-4
ISCED 5-8
4,7 10,8 15,4 11,2 8,4 7,3
12,2 29,2 31,9 26,9 24,3 15,7
5,8 15,9 19,4 12,9 10,7 9,9
3,0 6,3 9,6 8,2 6,1 5,9
5,2 6,3 6,9 6,9 7,5 7,8
11,5 14,8 16,1 16,6 18,6 19,6
6,5 8,4 9,1 9,0 9,7 10,0
3,9 5,0 5,5 5,6 6,2 6,5
Zdroj: Eurostat 2014; table code [lfsa_urgaed], extracted: 01.7.2014; last update 27.06.2014
Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=lfsa_urgaed&lang=en Nezaměstnané osoby jsou osoby ve věku 15-74 let, které byly během zkoumaného týdne bez práce, byly schopné pracovat a práci buď aktivně hledaly během posledních čtyř týdnů nebo ji již našly, přičemž pracovat začnou během následujících tří měsíců. Míry nezaměstnanosti představují nezaměstnané osoby, jakožto procento aktivní populace.
Vlivem omezených pracovních příležitostí došlo během hospodářské krize k nárůstu nezaměstnanosti bez ohledu na úroveň vzdělání. Situace na trhu práce se zlepšila, ale osoby s nižším vzděláním nacházejí práci mnohem obtížněji. V roce 2013 bylo 15,7 % pracovních sil se základním nebo nižším vzděláním nezaměstnaných, což je asi třikrát více než míra nezaměstnanosti u osob s terciárním vzděláním. Od roku 2012 se míra nezaměstnanosti v Estonsku nacházela pod průměrem EU (10,2 %). Z hlediska věkových skupin vykazovala v roce 2013 mládež míru nezaměstnanosti 18,7 %. Nicméně, mladí lidé nacházejí novou práci obvykle rychleji než ostatní nezaměstnaní. Cílem je snížit nezaměstnanost mládeže alespoň na úroveň před hospodářskou krizí (Státní program reforem, 2011). Z toho důvodu se plánuje realizace dodatečných opatření, která jsou určena hlavně pro mladší generaci. Poskytování vysoce kvalitního vzdělání a opatření určených k boji s předčasným opouštěním škol vyústí v kombinovaný účinek, který zajistí lepší připravenost mládeže ke vstupu na trh práce. Mladí nezaměstnaní mohou také využívat služby poskytované Estonským fondem pojištění pro případ nezaměstnanosti. Tabulka 7 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti (v %)
Pohlaví Estonsko 2008 2009
Celkem
Muž
Žena
1,7 3,7
2,0 4,5
1,3 2,9
10
2010 2011 2012 2013 EU-28 2008 2009 2010 2011 2012 2013
7,6 7,0 5,4 3,8
9,4 7,8 6,1 4,2
5,8 6,2 4,8 3,4
2,6 3,0 3,9 4,2 4,7 5,1
2,5 2,9 3,9 4,2 4,7 5,2
2,8 3,1 3,8 4,1 4,7 5,1
Zdroj: Eurostat 2014; table code [tsdsc330], extracted: 03.7.2014; last update 24.06.2014 (b) – break in time series Link to data: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdsc330&plugin=1 Dlouhodobě nezaměstnaní (12 měsíců a déle) jsou osoby ve věku alespoň 15 let, které nežijí ve společných domácnostech, které budou bez práce během následujících dvou týdnů, které by mohly začít pracovat během následujících dvou týdnů, a které hledají práci (práci aktivně hledaly v nějaké době během předchozích čtyř týdnů nebo práci nadále nehledají, neboť ji již nalezli a začnou pracovat později). Celková aktivní populace (pracovní síly) představuje celkový počet zaměstnané a nezaměstnané populace. Doba nezaměstnanosti se definuje jako doba hledání práce nebo jako období od posledního zaměstnání (je-li toto období kratší, pak doba hledání práce).
Od roku 2012 se míra dlouhodobé nezaměstnanosti snížila a byla nižší než průměr EU v roce 2013. Estonsko si pro rok 2020 stanovilo cílovou míru nezaměstnanosti 2,5 % (Státní program reforem, 2011). Mezi účinná opatření na podporu návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce patří pracovní praxe a kariérní poradenství. Pro splnění stanoveného cíle je nutné zvýšit efektivitu opatření namířených na aktivaci nezaměstnaných a posílit vliv aktivní politiky trhu práce. Tabulka 8 Procento zaměstnanců (všech podniků), kteří se účastní dalšího profesního vzdělávání a přípravy Celkem Estonsko 2005 2010 EU-28 2005 2010
24 31 33 38
Zdroj: Eurostat 2014; table code [trng_cvts42], extracted: 03.7.2014; last update 14.01.2014 (b) – break in time series
Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=trng_cvts42&lang=en DPV znamená další odborná příprava dospělých. Jedná se, například, o vzdělávání a přípravu během placené pracovní doby nebo vzdělávání hrazené zaměstnavateli alespoň částečně (jsou-li vzdělávací činnosti organizovány mimo placenou pracovní dobu). Procento zaměstnanců, kteří se zúčastnili kurzů DPV během posledních 12 měsíců.
Tabulka 9 Míra účasti dospělých ve vzdělávání a přípravě 2007, 2011
Pohlaví Celkem Estonsko 2007 2011
42,1 49,9
Muž 36,9 46,1
Věk Žena 16,7 53,3
25-34 52,5 64,5
35-54 42,6 49,8
11
Stupeň vzdělání 55-64 27,5 32,6
ISCED 0-2 19,7 22,9
ISCED 3-4 35,6 41,6
ISCED 5-6 60,6 67,0
EU-28 2007 2011
34,8(e) 40,3(e)
35,3(e) 40,7(e)
34,3(e) 39,9(e)
44,1(e) 48,5(e)
36,1(e) 42,4(e)
20,8(e) 26,6(e)
14,8(e) 21,8(e)
33,4(e) 37,7(e)
57,8(e) 61,3(e)
Zdroj: Adult Education Survey, Eurostat 2014; table codes [trng_aes_100], [trng_aes_101], [trng_aes_102] extracted: 01.7.2014; last update 09.12.2013 Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=trng_aes_100&lang=en http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=trng_aes_101&lang=en http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=trng_aes_102&lang=en Účast v formálním a neformálním vzdělávání (FED, NFE, INF) během posledních 12 měsíců.
Podle Eurostatu se účast dospělých (25-64 let) ve formálním nebo neformálním vzdělávání v Estonsku zvýšila (tabulka 9).
Tabulka 10 Mladí lidé (15–24 let), kteří nepracují, nestudují a nepřipravují se (NEET) 2008–2013
Estonsko EU-28
2008 8,7 10,8
2009 14,5 12,4
Rok 2010 14,0 12,7
2011 11,6 12,9
2012 12,2 13,1
2013 11,3 13,0
Zdroj: Eurostat 2014; table code [yth_epl_150], extracted: 26.08.2014.2014; last update 22.0.2014 (b) – break in time series
Link to data: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=yth_empl_150&lang=en
Jak je ukázáno v tabulce 10, mladí lidé, kteří nepracují a nestudují, tvoří 11,3 % věkové skupiny 15-24 let. Pro snížení míry NEET byla realizována opatření v podobě prevence předčasného opouštění škol, reintegrace do vzdělávacího systému a podpory vstupu na trh práce.
12
2. Politiky trhu práce a veřejné služby zaměstnanosti 2.1
Institucionální rámec, legislativa a strategie
V Estonsku politiku trhu práce připravuje a realizuje Sotsiaalministeerium (Ministerstvo sociálních věcí). Sotsiaalministeerium řídí (kromě jiného) zaměstnanost, trh práce, pracovní prostředí a pracovní vztahy, sociální zabezpečení, sociální pojištění a sociální péči. Politiky Sotsiaalministeerium se snaží zvyšovat příjem, kvalitu života a sociální zabezpečení lidí. (Nařízení Ministerstva sociálních věcí, 2014). Pro realizaci cílů se počítá s několika opatřeními, ze kterých se v kontextu stávající zprávy považuje za nejdůležitější zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků (Plán rozvoje Ministerstva sociálních věcí pro léta 2014-2017, 2013). Od roku 2009 zodpovídá Estonský fond pojištění pro případ nezaměstnanosti (EUIF) za poskytování služeb zaměstnanosti a aktivní opatření na trhu práce (ALMP). Právní základ činností EUIF vychází ze dvou zákonů: zákon o pojištění pro případ nezaměstnanosti, který popisuje systém pojištění pro případ nezaměstnanosti, a zákon o službách trhu práce a podporách, který obsahuje ustanovení o zprostředkování práce a souvisejících služeb. Služby a podpory (vzdělávání pro trh práce, pracovní praxe a koučování pro pracovní život, kariérní poradenství, atd.), které doplňují služby regulované Zákonem o službách trhu práce a podporách uvedeným výše, se realizují prostřednictvím programu "Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovních sil 2007–2013". Cílovými skupinami jsou krátkodobě a dlouhodobě nezaměstnaní, včetně mladých lidí ve věku 16-24 let, starších lidí ve věku 50-74 let a postižené osoby. Také poskytování profesní přípravy osobám ve věku 16-29 let, které mají základní (nižší střední) nebo nižší vzdělání. Nejdůležitějšími nástroji politiky jsou služby trhu práce a podpory realizované hlavně cestou EUIF a organizací zapojených do Evropského sociálního fondu, který vyzývá organizace k pomoci postiženým osobám. Úloha místních státních orgánů spočívá v podpoře realizace opatření trhu práce na lokální úrovni (například tvorba přípravných pracovních středisek a poskytování služeb trhu práce). Zaměstnavatelé i odbory se zúčastňují přípravy politik trhu práce a přispívají ke tvorbě legislativy. Hlavní role odborů spočívá v řízení pracovních vztahů. Jejich role je v Estonsku skutečně skromná. Státní program reforem Estonska 2020 "Eesti 2020" stanovuje cíle pro zvyšování konkurenceschopnosti pro roky 2015 a 2020, rozhoduje o nejdůležitějších reformách na
13
podporu konkurenceschopnosti, stanovuje závazky a vytváří změny, které stát podnikne v rámci realizace dohody Euro Plus.
2.2
Systém podpory postižených zaměstnanců
Osoby, kterým zdravotní postižení brání ve výkonu běžné práce, mohou přijímat služby a podporu v podobě hrazeného školného a dotovaného vzdělávání v práci. Školné se hradí nepracujícímu postiženému studentovi, který navštěvuje vyšší střední školu, odbornou školu nebo instituci vyššího vzdělávání, a který musí vynakládat vlivem svého postižení dodatečné výdaje na studium. Dotované vzdělávání v práci se poskytuje v případě profesní přípravy a formálního vzdělávání, které získává pracující postižený student v rámci vzdělávacího systému pro dospělé (Zákon o sociální podpoře postižených osob).
2.3
Podpora při zvyšování kvalifikace lidí s omezeným uplatněním na trhu práce
V letech 2009–2014 Ministerstvo školství a výzkumu realizovalo program "Pracovní vzdělávání a rozvoj dospělých” s cílem zvýšit kvalifikaci lidí s omezenou kvalifikací (Program "Pracovní vzdělávání a rozvoj dospělých, 2009). Program pomohl zvýšit konkurenceschopnost dospělé populace ve všech oblastech Estonska prostřednictvím možností pracovního vzdělávání v odborných školách a ústavech aplikovaného vyššího vzdělávání. Vzdělávací kurzy byly poskytnuty účastníkům zdarma.
2.4
Systém podpory samostatně výdělečně činných osob
Estonský fond pojištění pro případ nezaměstnanosti a Enterprise Estonia nabízejí podporu a vzdělávací programy pro začínající drobné podnikatele. Tabulka 11 popisuje služby poskytované EUIF. Samostatně výdělečně činné osoby se mohou zúčastnit programu "Pracovní vzdělávání a rozvoj dospělých" (viz kapitola 6.1.3). Enterprise Estonia (EAS) nabízí začínajícím podnikatelům různé druhy podpory a řešení. Během podpory nově vznikajících firem sleduje EAS následující cíle: větší počet začínajících podnikatelů, delší doba životnosti nových firem a větší počet rychle rostoucích společností. EAS nabízí kompletní informace nově vznikajícím firmám. Využívá k tomu své webové stránky i osobní poradenství v rámci programu mentorování. Kromě toho, začínající firmy mohou požádat o přímou pomoc (htttp://www.eas.ee/en/for-the-entrepreneur/starting).
14
2.5
Hlavní změny
Během posledních let se podíl nezaměstnaných, kteří využívají opatření aktivního trhu práce (ALMP) výrazně zvětšil. V roce 2010 využíval opatření aktivního trhu práce každý 10. registrovaný nezaměstnaný. V roce 2011 to byl již každý 5. a v letech 2012–2013 přibližně každý 3. Stejně tak se zvýšil i podíl nezaměstnaných, kteří nalezli práci po využití aktivních opatření. Kromě zvýšeného objemu poskytování ALMP se zvýšila i rozmanitost balíčku ALMP s cílem upravovat podporu podle individuálních potřeb. Během let bylo opatření upraveno v rámci navázání kontaktu s větším počtem uchazečů o práci. Například, navštěvovat kluby práce a semináře uchazečů o práci může každý. Od roku 2015 bude dostupné kariérní poradenství každému, nejenom registrovaným uchazečům o práci. V roce 2015 zavede EUIF řadu nových opatření v rámci prevence a omezování nezaměstnanosti mládeže (zaručená opatření pro mládež) a rozšiřování možností zaměstnání postižených lidí na základě reformy podpory postižených z roku 2016. Následující tabulka informuje o službách a opatřeních nabízených EUIF a datech jejich zavedení. Tabulka 11 Opatření aktivního trhu práce
Druh opatření / rok zavedení
Stručný funkční popis opatření
Poradenství při hledání práce (semináře o hledání práce a kluby práce) /2010
Během semináře o hledání práce (trvají přibližně 3 hodiny) se účastníci dozvídají o způsobech hledání práce a vhodných kanálech, procvičují dovednosti nutné pro úspěšné hledání práce a pravidelně se scházejí se zástupci všech úřadů práce. Účastníci klubu práce se scházejí desetkrát a jejich schůzky trvají déle. Získávají a procvičují dovednosti nezbytné pro úspěšné hledání práce, učí se společenské dovednosti, posilují svoji sebedůvěru a motivaci, budují sociální sítě, vyměňují si zkušenosti a nápady – s hlavním cílem, kterým je zvýšení možnosti jejich zaměstnatelnosti. Učňovské Učňovské programy umožňují nezaměstnaným získávat pracovní programy/vzdělávání zkušenosti a odborné dovednosti, včetně znalostí potřebných k při práci/odborná nalezení práce. EUIF podporuje učňovské programy praxe /2006 nezaměstnaných cestou smluv o odborných praxích. Dotace při zakládání firmy /2006
Dotace mezd pro zaměstnavatele /2009
EUIF poskytuje finanční podporu nezaměstnaným, kteří zakládají novou firmu. Pro tyto účely využívá dotaci při zakládání firmy. To však neznamená, že každý, komu je dotace přidělena, danou částku obdrží – udělená částka závisí na potřebě popsané v podnikatelském plánu. Dotace mezd lze poskytovat zaměstnavatelům, kteří zaměstnají dlouhodobě nezaměstnanou osobu. Cílem dotace je pomoci takovým osobám nalézt stabilní zaměstnání zlevněním jejich práce z pohledu zaměstnavatelů. Před získáním dotace musí být nezaměstnanému nabídnuta časově neomezená smlouva nebo smlouva na dobu alespoň šesti měsíců. Dotace mezd se 15
Služby zaměstnanosti postižených osob /2006 Příprava pro trh práce /EUIF ji poskytuje od roku 2009
Koučování pro pracovní život /2006
Kompenzace zaměstnavatele za vzdělávání /2012, prodlouženo v roce 2014
Individuální smlouvy /2010, prodlouženo v roce 2012
Poradenské služby /2010
Dobrovolná a veřejně prospěšná práce /2010
vypočítávají jako 50 % mzdy nebo platu zaměstnance, avšak nesmí přesáhnout určitou maximální výši: částka dotace (za měsíc) nesmí přesáhnout minimální měsíční mzdu. Služby zaměstnanosti postižených osob (například práce s podporující osobou, využití zvláštních pomůcek a zařízení v práci, přizpůsobení pracovního prostředí a zařízení, osobní pomoc při pracovních pohovorech) jsou dostupné postiženým lidem nebo dlouhodobě nemocným uchazečům o práci, včetně lidí, kteří potřebují pomoc s udržením pracovního místa. Cílem přípravy pro trh práce je pomáhat nezaměstnaným nacházet práci cestou vzdělávání nebo rozvoje potřebných dovedností a znalostí. Přípravu pro trh práce lze zajišťovat dvěma způsoby: 1) pomocí poukázky na vzdělávání nebo 2) nákupem vzdělávacích služeb. Vzdělávání poskytují ústavy profesního vzdělávání a vyššího vzdělávání a soukromá vzdělávací zařízení. Jejich programy zahrnují, například profesní vzdělávání, počítačové a jazykové dovednosti, obchodní vzdělávání, atd. Příprava pro trh práce může trvat až jeden rok. Cílem koučování pro pracovní život je přiblížit dlouhodobě nezaměstnané a lidi bez předchozích pracovních zkušeností blíže k pracovnímu trhu prostřednictvím přípravy pro pracovní život a umocňování jejich společenského zapojení. Koučování pro pracovní život zahrnuje poradenství v motivační skupině, výuku dovedností pro hledání práce a zkoušení praktických pracovních činností, které nevyžadují konkrétní dovednosti. EUIF podporuje přeškolování dlouhodobě nezaměstnaných a zaměstnanců, kterým hrozí ztráta pracovního místa ze zdravotních důvodů. Jestliže byla určitá osoba nezaměstnaná 12 měsíců nebo zaměstnanec nemůže dále vykonávat své současné činnosti ze zdravotních důvodů, EUIF proplatí zaměstnavateli 50 % školného po absolvování vzdělávacího programu. Stejný přístup platí pro zaměstnavatele, kteří zaměstnají dlouhodobě nezaměstnaného, který potřebuje další vzdělávání v průběhu první roku v novém zaměstnání. Individuální smlouvy jsou určeny lidem, kteří čelí konkrétním nebo četným překážkám při hledání a získávání pracovních míst. Tyto smlouvy zahrnují doplňkové pomocné služby (např. tlumočení znakové řeči nebo osobní pomoc v průběhu vzdělávání), krytí nákladů péče o rodinného příslušníka (zatímco poskytovatel této péče využívá aktivní opatření během svých prvních tří měsíců v novém zaměstnání), krytí dodatečných nákladů spojených s hledáním nové práce a nástupem do nového zaměstnání (tj. náklady na dopravu během prvního měsíce). Poradenství v oblasti psychologie, financí, zadluženosti a pracovních návyků je dostupné registrovaným nezaměstnaným a zaměstnancům, kteří obdrželi oznámení o nadbytečnosti. Možnosti zajištění dobrovolné a veřejně prospěšné práce jsou dostupné registrovaným nezaměstnaným v rámci zvyšování pravděpodobnosti jejich zaměstnání díky získaným pracovním zkušenostem a kontaktům.
16
Kariérní poradenství /2009, bude prodlouženo v roce 2015
EUIF poskytuje individuální a skupinové poradenství
17
3. Vzdělávací systém a jeho vývoj za posledních 5 let Obrázek 1 Struktura estonského systému formálního vzdělávání podle úrovní ISCED a EQF (zaměření na DPV, Cedefop 2013)
Terciární úroveň Programy PhD, 3–4 roky
Neformální vzdělávání dospělých Příprava zaměstnanců Specializované programy pro nezaměstnané a další zranitelné skupiny Liberální vzdělávání dospělých Jeden rok odborných zkušeností
Integrované bakalářské a magisterské programy, 5–6 let
Magisterský program 1–2 roky
Vyšší odborný program 3–4,5 roku
Bakalářský program 3–4 roky Úroveň po střední škole DPV hlavně ve školách DPV hlavně ve školách 0,5–2,5 roku 0,5–2,5 roku
18
Volitelný další rok Všeobecné programy (gymnázium), 3 roky
DPV hlavně ve škole do 3 let
Pouze pro DPV
VEDT hlavně ve škole do 2,5 let
Integrované nižší a vyšší středoškolské programy pro dospělé
Pro starší 22 let Středoškolská úroveň 3. stupeň integrovaných základních a nižších středoškolských programů
DPV hlavně ve školách do 2 let
DPV hlavně ve školách do 2 let
Obrázek 2 Struktura estonského systému formálního vzdělávání podle úrovní ISCED a EQF (zaměření na DPV, Cedefop 2013)
Věk
Let
Programy všeobecného vzdělávání Programy DPV Programy spojující DPV a všeobecné vzdělávání Dostupný i dospělým (celodenní, půldenní nebo dálkové studium)
Oficiálně uznané odborné kvalifikace Kvalifikace umožňující pokračování na další úrovni vzdělávání Umožňuje přístup k terciárnímu vzdělávání
* Povinná školní docházka končí absolvováním nižšího středoškolského vzdělávání. Při neúspěchu musí student pokračovat do věku 17 let
Předchozí znalosti z DPV mohou být uznány, což má vliv na dobu trvání programu Vstup cestou ověření předchozího vzdělávání dospělých (formální / neformální)
Možné cesty postupu
Cesty postupu pro student s nedokončenou povinnou školní docházkou
V souladu se Zákonem o vzdělávání existují v Estonsku následující úrovně vzdělávání:
Základní vzdělávání (ISCED 2) zahrnuje základní a nižší středoškolské vzdělávání. Představuje minimální úroveň povinné všeobecné vzdělávání stanovené státní normou pro vzdělávání. Získání základního vzdělání vytváří podmínky a právo k pokračování ve studiu na úrovni vyššího středoškolského vzdělávání. 19
Vyšší středoškolské vzdělávání je úroveň vzdělávání založená na vzdělávání základním. Středoškolské vzdělávání je rozděleno na vyšší všeobecné středoškolské a vyšší odborné středoškolské vzdělávání. o
Vyšší všeobecné středoškolské vzdělávání (ISCED 3A) je soubor požadavků zakotvených ve státních osnovách pro základní školy a vyšší střední školy. Získání všeobecného středoškolského vzdělání vytváří podmínky a právo k pokračování ve studiu na úrovni vyššího vzdělávání.
o
Vyšší odborné středoškolské vzdělávání (ISCED 3B) je soubor požadavků zakotvených v normě pro profesní vzdělávání a státních osnovách pro zaměstnání nebo profese. Získání odborného středoškolského vzdělání vytváří podmínky a právo k zahájení práce v získaném zaměstnání nebo profesi, případně pokračování ve studiu na úrovni vyššího vzdělávání (Zákon o vzdělávání Slovinské republiky).
Odborné vzdělávání se poskytuje jako druhá (ISCED 2c), třetí (ISCED 2b), čtvrtá (ISCED 3b, 3c) a pátá úroveň EQF (ISCED 4b) (Obrázek 1). Na každé úrovni získává student výsledky vzdělávání (znalosti, dovednosti a postoje), které jsou v souladu s kvalifikacemi na příslušné úrovni EQF (Norma pro odborné vzdělávání, 2013). Na druhé (ISCED 2c) a třetí (ISCED 2b) úrovni neexistuje žádná podmínka v podobě dosaženého minimálního vzdělání. Osnovy jsou navrženy tak, aby zajišťovaly znalosti, dovednosti a postoje potřebné v základních profesích, přičemž absolutorium umožňuje přímý vstup na trh práce. Všeobecnou podmínkou zahájení studia na čtvrté úrovni je získání základního (nižšího středoškolského) vzdělání. Přesto však existují určité výjimečné případy osob ve věku 22 let bez základního vzdělání, které namísto vzdělání získaly související schopnosti. Na této úrovni je možné studovat na odborné úrovni (ISCED 3c) nebo absolvovat profesní vzdělávání a přípravu (DPV) společně s vyšším odborným středoškolským vzděláváním (ISCED 3b) a získat osvědčení, které umožňuje přístup k vyššímu vzdělávání. Podmínkou zahájení studia na páté úrovni DPV (ISCED 4b) je ukončené vyšší středoškolské vzdělávání. Pátá úroveň DPV poskytuje studentům dovednosti a znalosti potřebné k profesi technika nebo pomocného odborníka. Podmínkou absolvovaní ústavu profesního vzdělávání a přípravy (DPV) je dosažení výsledků vzdělávání požadovaných pro danou odbornost a složení odborné zkoušky v ústavu DPV nebo cestou orgánu, který odborné kvalifikace uděluje. Programy dalšího profesního vzdělávání a přípravy DPV (DPV) jsou nabízeny na čtvrté a páté úrovni EQF. Cílem DPV je zvyšovat kvalifikace studentů nebo jim umožňovat nové specializace.
Vyšší vzdělávání (ISCED 5 a 6) je založeno na vyšším středoškolském vzdělávání. Systém vyššího vzdělávání tvoří dvě oblasti: studium probíhá v oblasti akademické 20
a oblasti vyššího odborného vzdělávání. Od akademického roku 2002/2003 se všeobecná struktura akademického studia vyznačuje třemi cykly. První cyklus zahrnuje bakalářské studium a magisterské studium tvoří cyklus druhý. Třetí a nejvyšší cyklus spočívá v doktorském studiu (PhD). Odborné vyšší vzdělávání se podobá bakalářskému studiu v prvním cyklu vyššího vzdělávání, které zajišťuje přístup ke studiu magisterskému. Absolvování příslušného studia v každém cyklu vyššího vzdělávání se považuje za absolutorium vzdělávací instituce. V případě medicíny, veteriny, farmacie, zubního lékařství, architektury, stavebnictví a pedagogiky běžných učitelů vychází studium z integrovaných osnov bakalářského a magisterského studia a končí udělením kvalifikace druhé úrovně vyššího akademického vzdělání. Dospělí mohou získávat všeobecné vzdělání, odborné vzdělání a vyšší vzdělání v rámci formálního vzdělávání. Zahájení studia není omezeno věkem studenta. V dalším studiu nejsou žádné slepé uličky – absolvování nižší úrovně formálního vzdělávání umožňuje pokračování v dalším studiu na úrovni vyšší. Při přerušení studia je možné ve studiu pokračovat na stejné úrovni vzdělávání. V systému formálního vzdělávání dospělých bylo učiněno několik výjimek. Zahrnují například dálkové a distanční studium, uznávání předchozího vzdělání a pracovních zkušeností (RPL), jakožto součást studia, a individuální přístup k sestavování studijního programu. V systému formálního studia studují dospělí podle stejných osnov jako ostatní studenti a žádné samostatné osnovy se nevytvářejí. V souladu se Zákonem o vzdělávání dospělých mohou dospělí získat základní vzdělání a vyšší středoškolské vzdělání na vyšších středních školách formou dálkového nebo distančního studia. Odborné vzdělání lze získat cestou dálkového studia v institucích odborného vzdělávání. Vyšší vzdělání lze získat na univerzitách a v institucích vyššího odborného vzdělávání. Podmínkou zahájení bakalářského studia nebo vyššího odborného studia je získání vyššího středoškolského vzdělání. Po ukončení bakalářského studia uděluje univerzita diplom, který potvrzuje absolvování osnov, a současně uděluje bakalářský titul a vydává akademickou zprávu. Po ukončení bakalářského studia je možné pokračovat studiem magisterským. Po ukončení vyššího odborného vzdělávání uděluje vzdělávací instituce diplom, který potvrzuje absolvování osnov a akademickou zprávu. Po ukončení vyššího odborného studia je možné pokračovat studiem magisterským. Podmínkou zahájení magisterského studia získání bakalářského titulu, vyššího odborného vzdělání podle osnov nebo kvalifikace na stejné úrovni. Po ukončení 21
vzdělávání uděluje vzdělávací instituce diplom, který potvrzuje absolvování osnov, magisterský titul a vydává akademickou zprávu. Osoba, které absolvovala magisterské studium, má právo pokračovat ve studiu na doktorské úrovni. Podmínkou zahájení doktorského studia je magisterský titul nebo kvalifikace na stejné úrovni. Po ukončení studia uděluje univerzita diplom, který potvrzuje absolvování osnov, a současně uděluje doktorský titul a vydává akademickou zprávu (Norma pro vyšší vzdělávání, 2008).
3.1 Uznávání předchozího vzdělání Cílem uznávání předchozího vzdělání a pracovních zkušeností (RPL) v oblasti odborného a vyššího vzdělávání a přípravy je: 1) oceňovat znalosti a dovednosti bez ohledu na způsob jejich získání; 2) zvyšovat vzdělávací a odbornou mobilitu a obohacovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání; 3) umožnit školám dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) reagovat pružněji na změny na trhu práce a v řadách pracovních sil (Norma pro další profesní vzdělávání, 2013, Norma pro vyšší vzdělávání, 2008).
3.2 Uznávání předchozího vzdělání během úvodního DPV Uznávání předchozího vzdělání (Recognition of prior learning RPL) v oblasti odborného vzdělávání upravuje Zákon o institucích dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a podmínky stanovené v Normě pro další profesní vzdělávání. Uznávání předchozích podmínek, řízení a postupů ve vzdělávání stanovují pravidla škol pro organizaci studia. Předchozí vzdělání se bere v úvahu při: 1) plnění požadavků školy před přijetím ke studiu; 2) plnění osnov s výjimkou závěrečné zkoušky prostřednictvím uznání předchozího vzdělávání například závěrečnou známkou z předmětu, tématu nebo modulu; 3) uznávání odborné zkoušky složené v minulosti jako ekvivalent složení závěrečné zkoušky. Instituce dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) je povinna informovat své studenty o podmínkách a postupech uznávání předchozího vzdělání (RPL), včetně termínů a výdajů spojených s hodnocením a ověřením, a o možnostech odvolání se proti výsledkům, a zajistit veškeré nezbytné informace pro žadatele a dostupnost poradenství. Předchozí vzdělání se dokládá prostřednictvím osvědčení o absolvování, diplomu nebo jiného druhu osvědčení. Vzdělání získané zkušeností, činností ve volném čase nebo jinou
22
každodenní činnost bude dokládáno předložením reference na vykonanou práci, osvědčením o odborné kvalifikaci, pracovní smlouvou, kopií přidělení na určitou pozici nebo jakýmkoliv jiným důkazem v podobě dokumentu. K žádosti se přikládá popis odborných zkušeností a sebehodnocení. V případě potřeby má škola právo zadat žadateli určité praktické úkoly, vykonat s ním pohovor, nebo vyhodnotit jeho dovednosti nějakým jiným způsobem a zhodnotit tak jeho předchozí vzdělání.
23
4. Systém dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a jeho vývoj za posledních 5 let Ministerstvo školství a výzkumu koordinuje všeobecnou organizaci sféry vzdělávání dospělých v Estonsku. Ministerstvo sociálních věcí společně s veřejnoprávní institucí Estonským fondem pojištění pro případ nezaměstnanosti zodpovídá za odbornou přípravu nezaměstnaných a osob, které se ucházejí o zaměstnání. V souladu se Zákonem o vzdělávání dospělých je vzdělávání dospělých definováno v jedné ze tří kategorií: 1) formální vzdělávání (tasemekoolitus) ve středních školách pro dospělé, institucích profesního vzdělávání nebo institucích vyššího vzdělávání; 2) pracovní vzdělávání a příprava (tööalane koolitus); 3) liberální vzdělávání dospělých (vabahariduslik koolitus). Formální vzdělávání dospělých umožňuje:
získávat základní vzdělání a všeobecné vyšší středoškolské vzdělání formou dálkového nebo distančního studia;
absolvovat odbornou přípravu formou neformálního studia. Instituce dalšího profesního vzdělávání nabízejí dospělým několik přizpůsobitelných možností účasti v odborné přípravě jak po absolvování základního vzdělávání a vyššího středoškolského vzdělávání, tak i lidem bez základního vzdělání;
získávat vyšší vzdělání dálkově nebo distančně.
Pracovní vzdělávání a příprava (odborné vzdělávání) umožňuje získávat a rozvíjet odborné, pracovní nebo specializované znalosti, dovednosti a zkušenosti a přeškolovat se v místě zaměstnání nebo ve vzdělávací instituci. Pracovní vzdělávání probíhá formou kurzů různé délky a absolvování kurzu nevede automaticky k další úrovni vzdělávání. Pracovní příprava však může tvořit základ a podmínku přisuzování vyšší úrovně vzdělání v případě, že daná osoba složí kvalifikační zkoušku z vlastního zájmu, nebo v případě dokládání odborné kvalifikace na státní úrovni a dle povinností pro zaměstnance. Absolvování pracovní přípravy se stvrzuje vydáním osvědčení. Liberální vzdělávání umožňuje rozvoj osobnosti člověka, jeho tvořivosti, talentu a smyslu pro sociální spravedlnost a hromadění znalostí, dovedností a schopností potřebných pro život, včetně rozvoje klíčových schopností pro celoživotní vzdělávání. Studium probíhá formou kurzů, ale je současně možné studovat ve studijních skupinách a letních školách. Podobně jako v pracovní přípravě, liberální vzdělávání nevede automaticky k vyšší úrovni vzdělávání.
24
4.1 Legislativa Sféru vzdělávání dospělých upravuje celá řada zákonů. Zákon o vzdělávání dospělých je základem pro vzdělávání dospělých a právní záruky, definici institucí vzdělávání dospělých, podmínky poskytování příležitostí ke vzdělávání, klasifikaci vzdělávání dospělých podle jeho cílů a také reguluje financování vzdělávání dospělých. Ustanovení Zákona o vzdělávání dospělých se týkají hlavně lidí, kteří využívají programy dálkového, distančního nebo večerního studia, nebo kteří se účastní pracovního (odborného) a neformálního vzdělávání. Zákon o vzdělávání dospělých také upravuje možnosti vyžádání studijního volna. Studijní volno je možné obdržet během formálního studia, pracovní přípravy a neformálního studia. Z důvodu studia mají zaměstnanci a státní zaměstnanci právo na 30 dnů studijního volna v roce, které poskytuje zaměstnavatel. V případě formální nebo pracovní přípravy musí zaměstnavatel vyplácet zaměstnanci nebo státnímu zaměstnanci jeho průměrný plat po dobu 20 kalendářních dnů. V případě účastníků neformálního vzdělávání žádná taková povinnost neexistuje. Před ukončením formálního studia musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci, který o to požádá, další studijní volno v délce 15 dnů a vyplácet mu minimální mzdu stanovenou na státní úrovni. V souladu se Zákonem o základních školách a vyšších středních školách mohou dospělí studovat na vyšší střední škole pro dospělé nebo v příslušném oddělení denního studia vyšší střední školy formou dálkového studia. Distančně mohou absolvovat základní školu nebo vyšší střední školu. Zákon o institucích dalšího profesního vzdělávání upravuje nabídku formálního vzdělávání a organizaci pracovní přípravy. Formální příprava probíhá buď formou řádného, nebo dálkového studia. Zákon o univerzitách a Zákon o vyšším odborném vzdělávání (1998) upravují, kromě jiného, denní a dálkové studium, studium distančních studentů a organizaci pracovní přípravy. Zákon o soukromých školách upravuje zakládání a činnost soukromých škol, včetně provozování vzdělávacích institucí, které nabízejí neformální vzdělávání. Norma pro další profesní vzdělávání a norma pro vyšší vzdělávání upravují, kromě jiného, uznávání předchozího vzdělání a odborných zkušeností v oblasti odborného a vyššího
25
vzdělávání. Z hlediska absolvování odborného vzdělávání se odborná zkouška složená v minulosti považuje za závěrečnou odbornou nebo specializovanou zkoušku. V souladu s platnými zákony zodpovídají vzdělávací instituce za vytváření podrobnějších nařízení pro své instituce v oblasti uznávání předchozího studia a odborných zkušeností. Zákon o službách trhu práce a podpoře, za který zodpovídá Ministerstvo sociálních věcí, upravuje vedení evidence nezaměstnaných lidí a uchazečů o zaměstnání, nabízení služeb trhu práce (včetně přípravy pro trh práce) a vyplácení podpory na trhu práce. Zákon o profesích stanovuje základy pro tvorbu, fungování a řízení systému odborných kvalifikací. V souladu se Zákonem o dani z příjmu jsou lidé oprávněni snižovat svůj zdanitelný příjem o uhrazené náklady na vzdělání.
4.2 Strategie Až do konce roku 2013 stanovoval všeobecné cíle sféry vzdělávání dospělých Plán rozvoje vzdělávání dospělých v Estonsku (2009–2013), který schvalovala vláda republiky. Všeobecné cíle plánu rozvoje byly:
umožňovat dospělým lepší přístup k formálnímu i neformálnímu vzdělávání s cílem zlepšit znalosti lidí a úroveň vzdělání obyvatelstva a zvýšit procento lidí ve věku 25–64 let, kteří se účastní celoživotního vzdělávání, na 13,5 % do roku 2013 (příslušná hodnota pro rok 2008 byla 9,8 %, rok 2010 – 10,9 %, 2012 – 12,9 %);
snížit podíl lidí ve věku 25–64 let se všeobecným vzděláním (všeobecným vyšším středoškolským vzděláním, základním vzděláním nebo nižší úrovní vzdělání) a lidí bez odborného vzdělání na 32 % dospělého obyvatelstva (příslušná hodnota pro rok 2008 byla 34,6 %);
umožnit dospělým získávat o jeden stupeň vyšší úroveň vzdělání nebo kvalifikace cestou vysoce kvalitního vzdělávání a tudíž snižovat podíl lidí s úrovněmi vzdělání od IV do VIII kvalifikačního rámce na 48 % lidí ve věku 25–64 let.
Opatření a činnosti plánu rozvoje byly představeny prostřednictvím pěti cílů:
usnadňování zlepšování situace na trhu práce a hospodářské situace vzděláváním dospělých;
26
zajištění větší otevřenosti vzdělávacího systému při poskytování formálního vzdělávání dospělým studentům;
umožňování
neformálního
vzdělávání
dospělým
v
rámci
zvyšování
jejich
konkurenceschopnosti a rozvoje jejich tvořivosti, talentu, iniciativy a společenské zodpovědnosti;
zajišťování kvality a pružnosti vzdělávání a zvyšování povědomí;
efektivní řízení vzdělávání dospělých, které zahrnuje řadu stran. (Plán rozvoje vzdělávání dospělých, 2009).
Vize a strategické cíle strategie celoživotního vzdělávání do roku 2020 V zájmu naplnění vize a splnění všeobecného cíle bylo stanoveno 5 strategických cílů: Změna v přístupu ke vzdělávání. Realizace takového přístupu ke vzdělávání, který podporuje rozvoj každého jednotlivého studenta a společnosti, získávání schopnosti učit se, tvořivosti a podnikatelských dovedností na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání. Schopní a motivovaní učitelé a vedení školy. Hodnocení učitelů a ředitelů škol včetně platového ohodnocení je v souladu s kvalifikačními požadavky na danou pozici a pracovní výkon. Soulad příležitostí k celoživotnímu vzdělávání s potřebami trhu práce. Příležitosti k celoživotnímu vzdělávání a kariérní služby, které jsou rozmanité, pružné a velmi kvalitní, a které vedou k nárůstu počtu lidí s profesními nebo odbornými kvalifikacemi v různých věkových skupinách a nárůstu celkové účasti v celoživotním vzdělávání napříč Estonskem. Zaměření na digitální celoživotní vzdělávání. Moderní digitální technologie se používá pro efektivní a účinné učení se a výuku. Zlepšení digitálních schopností celé populace bylo dosaženo a přístup k nové generaci digitální infrastruktury je zajištěn. Rovné příležitosti a zvýšená účast v celoživotním vzdělávání. Rovné příležitosti k celoživotnímu vzdělávání byly vytvořeny pro každého jednotlivce. (Strategie celoživotního vzdělávání, 2013).
27
4.3 Organizace a financování V Estonsku jsou do koordinace a financování vzdělávání dospělých ve veřejném sektoru zapojena tři ministerstva – Ministerstvo školství a výzkumu (MoER), Ministerstvo sociálních věcí (MoSA) a Ministerstvo hospodářských věcí a komunikace. MoER přispívá k celkovému rozvoji systému vzdělávání dospělých a podporuje rozvoj kurzů, lektorů pro dospělé a vzdělávacích institucí. MoER financuje další vzdělávání a přeškolování individuálních osob ve vzdělávacích a přípravných institucích. Od roku 2007 se za využití zdrojů státních fondů a programu "Pracovní příprava dospělých" poskytují pracujícím dospělým lidem bezplatné pracovní přípravné kurzy ve školách dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a v institucích vyššího profesního vzdělávání (Pracovní přípravné a rozvojové činnosti pro dospělé, 2009). Od roku 2008 financuje MoER přípravu klíčových schopností v oblasti celoživotní a dalšího profesního vzdělávání také ve střediscích liberálního vzdělávání dospělých. Bezplatné vzdělávání je dostupné ve všech okresech Estonska. Ministerstvo sociálních věcí (MoSA) zodpovídá za pracovní přípravu nezaměstnaných osob a rizikových skupin prostřednictvím Estonského fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Kurzy mohou trvat až 12 měsíců a může je poskytovat jakákoliv organizace, která má pro danou činnost licenci a povolení MoER. Ministerstvo sociálních věcí nedávno schválilo každoroční přípravu zaměstnanců ve více než 100 vzdělávacích zařízeních (institucích vzdělávání dospělých, DPV a vyššího vzdělávání). Po absolvování kurzu se vydává osvědčení. Ministerstvo hospodářských věcí a komunikace podporuje vzdělávání v podnicích prostřednictvím nadace Enterprise Estonia. Na několik profesí řízených zákonem (např. učitele a pracovníky ve zdravotnictví) se může vztahovat povinná pravidelná odborná příprava na pracovišti. V případě potřeby se potřebné peníze na přípravu vyčleňují v rámci ročního fondu platů dané organizace. Pracovní a liberální vzdělávání může hradit jeho účastník nebo zaměstnavatel.
28
4.4 Hlavní aktéři dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) a odkazy na webové stránky Spolupráce při vytváření strategií a koordinaci vzdělávání dospělých probíhá mezi vládou, třemi ministerstvy (včetně organizací nižší úrovně) a poskytovateli vzdělání – veřejnými a soukromými vzdělávacími institucemi. Ministerstvo školství a výzkumu má klíčovou roli v podobě organizace vzdělávání dospělých. Ministr školství a výzkumu vede Radu vzdělávání dospělých, která jedná v souladu se Zákonem o vzdělávání jako nejdůležitější orgán v oblasti tvorby strategií a plánování vzdělávání dospělých. Jejím úkolem je připravovat a koordinovat strategie vzdělávání dospělých, plánovat a řídit financování vzdělávání dospělých ze státního rozpočtu, určovat státní priority pro vzdělávání dospělých a radit estonské vládě ve věcech vzdělávání dospělých. Členy Rady vzdělávání dospělých jsou zástupci několika ministerstev, zaměstnavatelských a zaměstnaneckých organizací, poskytovatelů vzdělávání a dalších příslušných organizací jako Estonského fondu neformálního vzdělávání dospělých a Estonského sdružení vzdělávacích a konzultačních společností. Ministerstvo školství a výzkumu zodpovídá za strategii vzdělávání a zákony. Jeho organizace nižší úrovně, nadace Innove, Nadace pro informační technologie pro vzdělávání, nadace Archimedes a sdružení estonských učitelů dospělých ANDRAS tyto strategie realizují. Do vzdělávání dospělých je zapojen i Estonský fond pojištění pro případ nezaměstnanosti, který spadá pod Ministerstvo sociálních věcí. Úkolem Estonského fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti je spravovat poskytování sociálního pojištění ve vztahu k nezaměstnanosti a organizovat služby trhu práce, které pomáhají nezaměstnaným nacházet novou práci. Estonský fond pojištění pro případ nezaměstnanosti vede dozorčí rada, ve které má vláda stejné zastoupení jako Estonská odborová konfederace a Estonská konfederace zaměstnavatelů. Ministerstvo hospodářských věcí a komunikace podporuje přípravu v podnicích prostřednictvím nadace Enterprise Estonia. Vzdělávací instituce zajišťují poskytování formálního a neformálního vzdělávání. Existuje také velké
množství
soukromých
poskytovatelů
vzdělávání
dospělých,
kteří
přispívají
k neformálnímu vzdělávání. Státní programy popsané v kapitole 6 spravují řídicí výbory: jejich členové jsou většinou ze stejných organizací, které jsou také zastoupeny v Radě vzdělávání dospělých popsané výše. Tím se zaručuje realizace státních priorit vzdělávání dospělých. Hodnocení dopadu státních programů se často objednává u nezávislých konzultačních a výzkumných společností.
29
Ministerstvo školství a výzkumu http://www.hm.ee/en Ministerstvo školství a výzkumu zodpovídá za plánování vzdělávání, výzkumu, státní strategie pro mládež a jazyky a ve vztahu k nim také za řízení oblastí předškolní výchovy, základního, vyššího středoškolského, odborného středoškolského a vyššího vzdělávání, vzdělávání ve volném čase a vzdělávání dospělých, organizování výzkumných a rozvojových činností, práci mládeže a zvláštní práci mládeže a přípravu odpovídajících zákonů. Na úrovni vlády a Ministerstva školství a výzkumu se nachází několik státních agentur, nadací a institucí, které ministerstvo strategicky řídí prostřednictvím stanovování jejich cílů a analýz dosahovaných výsledků, stanovováním jejich rozpočtů, řízením, atd. Hlavní úkoly Ministerstva školství a výzkumu jsou:
příprava národních plánů rozvoje;
tvorba systému zákonů;
příprava státních osnov a dalších norem;
příprava systému státního řízení a zajišťování kvality;
plánování a organizace financování a využívání státních aktiv;
plánování vzdělávání schváleného státem;
rozvoj systému vzdělávání učitelů a pracovníků s mládeží;
informování veřejnosti o pokroku v oblasti strategií vzdělávání, výzkumu, mládeže a jazyků;
mezinárodní spolupráce.
Ministerstvo školství a výzkumu také legalizuje osvědčení o dosaženém vzdělání. Nadace Innove http://www.innove.ee/en -
Organizuje sestavování a rozvoj státních osnov
-
Organizuje sestavování metodických materiálů a materiálů z jiných na podporu realizace státních osnov
-
Evaluuje a organizuje hodnocení studijních materiálů
-
Hodnotí osnovy institucí, které poskytují odborné vzdělávání, a poskytuje konzultace o osnovách
-
Organizuje vzdělávání učitelů
-
Prosazuje nové inovativní nápady a metody v odborném vzdělávání a přípravě
-
Iniciuje a realizuje nové projekty
-
Koordinuje národní soutěž dovedností v Estonsku
-
Koordinuje a připravuje estonské týmy pro WorldSkills a EuroSkills
Nadace pro informační technologie pro vzdělávání (HITSA) www.hitsa.ee 30
Úkolem nadace HITSA je dbát na to, aby absolventi na všech úrovních vzdělávání měli digitální dovednosti, které jsou nezbytné pro rozvoj hospodářství a společnosti, a aby možnosti nabízení ICT byly dovedně využívány ve výuce a učení se, neboť tak dochází ke zvyšování kvality vzdělávání a výuky na všech úrovních vzdělávání. Sdružení estonských lektorů dospělých Andras http://www.andras.ee Prosazování vzdělávání dospělých a celoživotního vzdělávání a šíření informací o vzdělávacích kurzech. Univerzita v Tallinnu http://www.tlu.ee/en Vzdělávání učitelů a instruktorů, výzkum dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV), poskytování přípravných kurzů dospělým, učitelům a instruktorům. Univerzita Tartu http://www.ut.ee/en Vzdělávání učitelů a instruktorů, výzkum dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV), poskytování přípravných kurzů dospělým, učitelům a instruktorům. Estonská nadace pro neformální vzdělávání dospělých (ENAEA) http://www.vabaharidus.ee Jedná se o nevládní zastřešující státní organizaci na poli neformálního vzdělávání dospělých, která sdružuje nevládní organizace (NGO) zaměřené na vzdělávání. Úkolem Estonské nadace pro neformální vzdělávání dospělých, jakožto občanského sdružení a celostátní organizace, která spojuje nevládní sdružení zaměřená na vzdělávání a instituce vzdělávání dospělých, je podpora a uznávání vzdělávacího úsilí na úrovni vlády státu a parlamentu a vytváření informačního prostředí, které je nezbytné pro stabilní občanskou společnost. Estonské sdružení vzdělávacích a konzultačních společností http://www.kfl.ee/ Sdružení vzdělávacích a konzultačních společností (ATCC) Estonska je organizace založená na dobrovolném členství, která sdružuje vzdělávací a konzultační firmy. ATCC podporuje rozvoj a dostupnost vzdělávání dospělých. Také přispívá k rozvoji příznivého obchodního prostředí a zastupuje a hájí zájmy svých členů. Nadace Archimedes http://www.archimedes.ee Nadace Archimedes je nezávislý orgán založený estonskou vládou s cílem koordinovat a realizovat různé mezinárodní a státní programy a projekty na poli přípravy, vzdělávání a výzkumu.
31
5. Problémy a potřeby vybraných skupin na trhu práce V poslední době míra účasti dospělých v celoživotním vzdělávání v Estonsku neustále rostla, překročila průměr EU a zůstala pouze 3 procentní body pod celoevropským cílem, podle kterého by se mělo do roku 2020 alespoň 15 % dospělých ve věku 25–64 let účastnit formálního nebo neformálního vzdělávání. Nicméně, relativně vysoká míra účasti v celoživotním vzdělávání v evropském kontextu neznamená, že Estonsko nečelí v oblasti celoživotního vzdělávání žádným dalším překážkám. Nadále existují v populaci v produktivním věku skupiny, jejichž seberozvoj je výrazně pod touto hodnotou. Jelikož jednou z nejdůležitějších oblastí seberozvoje je vlastní pracovní zdokonalování, skupiny se slabší pozicí na trhu práce se celoživotnímu vzdělávání věnují spíše okrajově.
5.1 Zaměstnanci Podle údajů Labour Force Study1 z roku 2013 bylo 70 % osob ve věku 15–64 zaměstnáno a relativně vysoké procento zaměstnanců (82,3 %) mělo vzdělání na úrovni 5–8 ISCED. Nicméně, určité problémy v oblasti dovedností / znalostí vyžadovaných zaměstnavateli stále existují. Příliv vzdělaných pracovníků byl intenzivnější než odpovídající poptávka po nich. V situaci, kdy lidé s vyšším vzděláním nemohou nalézt odpovídající pracovní místa (aby nebyli nezaměstnaní), mnoho z nich pracuje v pozicích, které vyžadují nižší úroveň vzdělání. Na jednu stranu to znamená, že získaná kvalifikace není plně využita, a na druhou stranu to vytváří obtížnou situaci pro lidi s nižší kvalifikací. V Estonsku tato situace způsobena rychlými změnami na trhu práce. Ačkoliv počet pracovníků s omezenou kvalifikací celkově klesá, stále neodpovídá počtu pracovních míst, pro která postačuje nízká kvalifikace. Rychle se rozvíjející technologie činí účast zaměstnanců v celoživotním vzdělávání nezbytnou, neboť je potřeba získávat mnoho nových dovedností. Další vzdělávání, vzdělávání na pracovišti, atd. umožňují zaměstnanci zvyšovat si kvalifikaci, ale rozhodnutí o jeho účasti ve vzdělávacích kurzech obvykle činí jeho zaměstnavatel, který porovnává náklady a přínosy vzdělávání. Náklady na vzdělávání jsou obvykle vyšší u pracovníků s nízkou kvalifikací, neboť se často kromě profesních dovedností musí učit základní dovednosti a znalosti, zatímco nárůst jejich produktivity je v porovnání s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci nižší.
1
U nás Výběrového šetření pracovních sil, které realizuje ČSÚ. 32
Porovnání účasti zaměstnanců v kurzech organizovaných společností ukazuje, že v roce 2005 se pouze 32 % zaměstnanců zúčastnilo kurzů dalšího vzdělávání, přičemž v roce 2010 stoupla míra účasti na 92 % (Statistics Estonia, 2014).
5.2 Lidé s nízkou kvalifikací anebo bez profesního vzdělání (bez maturity) Estonský trh práce se vyznačuje velkým počtem dospělých bez profesního a odborného vzdělání (bez maturity). Nicméně, jejich počet klesá. V roce 2008 byl podíl těchto dospělých 34,8 % a v roce 2013 již 29,6 % (M. Reinhold, 2014). Průzkum s názvem "Účast lidí bez profesního vzdělání v celoživotním vzdělávání" ukázal na řadu překážek, které omezují sebezdokonalování dospělých. Jde, například, o výši školného, dostupnost vzdělávání (nevhodné prostředí pro vzdělávání nebo odbornost) a nesoulad vzdělávání s pracovní dobou. Účastníci průzkumu uvádějí, že jednou z překážek byl i věk. Míra nezaměstnanosti osob s nižší úrovní vzdělání překročila míru nezaměstnanosti osob s vyšším vzděláním třikrát. Během hospodářské krize nastal velký nárůst nezaměstnanosti mezi osobami s nižší úrovní vzdělání i mezi osobami se vzděláním vyšším. Situace na trhu práce se zlepšila, ale osoby s nižším vzděláním nacházejí práci mnohem obtížněji. V roce 2012 bylo bez práce 23,5 % pracovníků se základním nebo nižším vzděláním (v roce 2010 to bylo 30,9 %). To znamená, že jejich míra nezaměstnanosti byla více než dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti a trojnásobná v porovnání s mírou nezaměstnanosti osob s terciárním vzděláním (Statistická ročenka Estonska, Statistical Yearbook of Estonia, 2013). Nízká účast lidí s nízkou úrovní vzdělání (4,6 % v roce 2013) v celoživotním vzdělávání je také problém. Na druhou stranu, účast lidí s terciárním vzděláním ve vzdělávání byla během posledních pěti let relativně vysoká – 20,1 % v roce 2013 (graf 1).
33
Graf 1 Účast dospělých (25–64 let) ve vzdělávání podle úrovně vzdělání 2007–2013
Účast dospělých v přípravě 25 18,1%
20
19,5%
18,6%
20,2%
20,1%
15,8% 15
11,3%
10 5,5% 5
1,6%
7,4% 2,1%
7,1% 2,2%
8,2%
7,6%
3,5%
2,0%
9,0% 4,0%
8,5% 4,6%
0 2007
2008
2009
Esimene tase ja vähem
2010
2011
Teine tase
2012
2013
Kolmas tase
Legenda: Primární a nižší vzdělání, sekundární vzdělání, terciální vzdělání Statistics Estonia, Labour Force Study
5.3 Samostatně výdělečně činné osoby, lidé na mateřské dovolené a pečující o člena rodiny, V Estonsku tvoří osoby samostatně výdělečně činné 9,1 % ze všech pracujících osob (Statistics Estonia, 2014). Jejich počet byl během posledních 3 let relativně stabilní. Průzkum Eurobarometer s názvem "Podnikání v EU a mimo ni" (2009) ukázal na nízkou úroveň podnikání a obchodních aktivit v Estonsku. Pětina účastníků průzkumu zdůraznila potřebu dalšího vzdělávání, aby získali potřebné dovednosti pro samostatné podnikání. Porovnání mezi roky 2007 a 2009 ukázalo na pokles podnikatelských aktivit v Estonsku. V roce 2007 přibližně pětina účastníků průzkumu zakládala nebo provozovala firmy (22 %). Avšak v roce 2009 tento podíl klesl v Estonsku téměř na polovinu na 13 %. Jedním z důvodů, který měl na tuto změnu vliv, byla nepochybně hospodářská krize. Současné možnosti podpory jsou představeny v kapitole 2.4 a jsou určeny výhradně pro začínající firmy. Motivace samostatně výdělečně činných osob k účasti v kurzech dalšího vzdělávání vyžaduje vytvoření pobídek v podobě různých daňových slev, atd. V roce 2013 bylo 43 100 lidí na mateřské dovolené nebo se staralo o člena rodiny. Jednalo se o 13,5 % všech osob ve věku 15-74 let. Tyto osoby nebyly aktivní na trhu práce. Je velmi potřebné realizovat další průzkumy, které odhadnou problémy a potřeby samostatně výdělečně činných osob, lidí na mateřské dovolené a osob pečujících o člena rodiny. 34
Statistické údaje o dosahovaném vzdělání a účasti těchto cílových skupin v dalším vzdělávání nejsou dostupné ve veřejné databázi Statistics Estonia.
5.4 Osoby se zdravotním postižením Míra zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v produktivním věku během posledních let nepatrně stoupla, ale je stále velmi nízká – z 18,2 % v roce 2008 na 22,9 % v roce 2013 (Statistics Estonia, 2014). Osoby se zdravotním postižením hledají práci obtížněji, neboť mají často nižší vzdělání. V současné době nemají osoby se zdravotním postižením zajištěny stejné příležitosti ke vzdělávání jako osoby zdravé a to již od vyššího odborného vzdělání. Formálního vzdělávání se účastnilo 34 % mladých osob se zdravotním postižením (16–24 let věku), což je dvakrát méně než v případě celé populace. Stejně tak je úroveň mezd osob se zdravotním postižením v porovnání s průměrnou úrovní mezd asi o 30 % nižší. Nicméně, různé průzkumy naznačují, že osoby se zdravotním postižením se o vzdělávání zajímají (zejména mladší generace). Pomoc a přizpůsobení vzdělávacího prostředí by vedly k mnohem intenzivnějšímu zapojení osob se zdravotním postižením. Ministerstvo sociálních věcí připravuje a plánuje realizaci reformy podpory osob se zdravotním postižením pro rok 2016. Cílem této reformy je navrátit lidí se sníženou pracovní schopností zpět na trh práce. Zákon o rovném zacházení vstoupil v platnost v roce 2009. Předpokládá povinnost zaměstnavatelů využívat opatření, která umožňují osobám se zdravotním postižením přístup k pracovním místo, podílení se na práci a zajištění vzdělávání a povyšování. Během posledních deseti let se udály důležité změny v oblasti odborného vzdělávání studentů se zvláštními potřebami při vzdělávání (SEN). Odborná příprava se poskytuje na různých úrovních, připravenost odborných škol na studenty se zvláštními potřebami při vzdělávání (SEN) se zvýšila a jsou vytvořeny sítě pro poskytování nezbytné podpory studentům SEN. V roce 2014 bylo přijato nařízení "Podmínky pro osoby se zvláštními potřebami při vzdělávání ve školách profesní přípravy dospělých (DPV)" na podporu studentů SEN. Výsledkem jsou tato opatření: podpora systému a služeb, fyzické prostředí pro adaptaci, realizace odborné přípravy pro přípravný modul, individuální osnovy, příprava učitelů a poradenství ve školách, diskuze o rozvoji studentů.
5.5 Mladí lidé do 25 let, kteří nestudují V roce 2012 byla míra nezaměstnanosti mládeže (15–24 let) 20,9 %; asi 15 000 mladých lidí ve věku 15–24 let hledalo práci. Nicméně, mladí lidé nacházejí novou práci obvykle rychleji než ostatní nezaměstnaní. V roce 2012 hledala polovina mladých nezaměstnaných práci déle 35
než 6 měsíců. Tři pětiny mladých nezaměstnaných tvořili muži. Riziko nezaměstnanosti mladých mužů zvyšuje několik faktorů – méně z nich pokračuje ve studiu, jejich průměrná úroveň vzdělání je nižší, zatímco jejich očekávání v práci a budoucí plat jsou často vyšší. Podíl mladých lidí bez práce a bez účasti ve studiu nebo přípravě byl v roce 2013 11,3 %, zatímco průměr EU byl 13 %. Na podporu mladých dospělých byly v letech 2010–2013 realizovány programy "KUTSE" a "TULE". Program KUTSE byl určen lidem, kteří předčasně opouštějí kurzy profesního vzdělávání. Cílem programu "KUTSE" bylo podpořit skupinu mladých dospělých (do 24 let věku), u nichž došlo k přerušení profesního vzdělávání a přípravy (DPV), a nabídnout jim druhou šanci v profesním vzdělávání a přípravě (DPV), aby mohli získat odbornou kvalifikaci a studia dokončit. Druhou cílovou skupinu tvořili dospělí s omezenou kvalifikací (25+). Programu se zúčastnila většina institucí profesního vzdělávání a přípravy (DPV). V souladu s programem byla vytvořena v institucích DPV a institucích vyššího odborného vzdělávání další studijní místa (pro studenty zdarma). Studenti byli podporováni konzultacemi a kariérním poradenstvím a při přijetí bylo uznáváno jejich předchozí vzdělávání a pracovní zkušenosti. Cílem programu "TULE" bylo umožnit pokračování studia těm, jejichž studia vyšší úrovně byla přerušena. V institucích vyššího odborného vzdělávání byla vytvořena další studijní místa, která byla pro studenty zdarma. V rámci poskytování kariérního poradenství mladým lidem vytvořila nadace Innove 16 středisek Rajaleidja (vždy jedno v každém okrese) s cílem nabídnout následující služby v integrované formě:
zvláštní poradenství ve vzdělávání, logopedie, a sociální pedagogické a psychologické poradenství;
kariérní poradenství a informace o kariéře.
Z hlediska služeb kariérního poradenství zahrnuje prioritní cílová skupina třetí úroveň základní školy, žáky ve vyšších středních školách a odborných vzdělávacích institucích a osoby ve věku 18-24 let, které předčasně opustily vzdělávací systém bez toho, že by získaly vyšší než základní vzdělání.
5.6 Osoby ve věku 50–65 let Jelikož hospodářský růst závisí na velikosti aktivní populace, setrvávání starších lidé na trhu práce je důležité. V Estonsku věk odchodu do důchodu postupně stoupá.
36
V Estonsku byla míra zaměstnanosti věkové skupiny 50–64 let v roce 2013 68,6 %, což přesahuje průměr 28 zemí EU (59,3 %). Od roku 2010 nastal nárůst o asi 9 procentních bodů (Eurostat). Setrvávání starších lidí na trhu práce ovlivňují nízké důchody a možnost přivýdělku k důchodu. Očekává se, že míra zaměstnanosti starší populace v budoucnosti poroste, neboť věk pro odchod do důchodu se na začátku roku 2017 zvýší. Zaměstnanost mužů ve věkové skupině 50+ let pozoruhodně klesá (asi o 17 procentních bodů). V roce 2013 byla míra zaměstnanosti mužů ve věkové skupině 25–49 let 85,4 % a žen 75,6 %, zatímco u věkové skupiny 50–64 let byly hodnoty 68,5 % a 68,6 %. Podle průzkumu s názvem "Starší lidé na trhu práce" spočívá hlavní problém v úrovni znalostí a dovedností starších lidí a jejich motivaci být inovativní (RAKE, 2012). Pro období 2013–2020 připravilo Ministerstvo sociálních věcí estonskou Strategii pro aktivní stárnutí, která cílí opatření na zvyšování zaměstnanosti starších osob. Strategie zahrnuje čtyři důležité cíle – začlenění starších lidí do společnosti, zvýšení jejich účasti ve vzdělávání a přípravě, podpora jejich aktivity na trhu práce a podpora jejich zdravého životního stylu. Tyto cíle budou realizovány prostřednictvím akčního plánu.
37
6. Úspěšná opatření v dalším profesním vzdělávání a přípravě (DPV) V posledních letech bylo realizováno několik celostátních programů na podporu účasti dospělých v celoživotním vzdělávání. Tyto programy se týkají několika aspektů přípravy dospělých a všeobecně vzdělávání dospělých v podobě pracovní přípravy, liberálního vzdělávání dospělých, popularizace vzdělávání dospělých, programů pro osoby, které svá formální studia přerušily, kariérního poradenství, přípravy a podpory nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením. Následující text obsahuje přehled hlavních programů.
6.1 Programy na podporu účasti v celoživotním vzdělávání 6.1.1 Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků Cílem programu "Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků" bylo nabídnout přípravu a podpořit zaměstnanost nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením. Hlavní aktivity programu spočívaly v prevenci nezaměstnanosti a omezování dopadů ztráty pracovního místa a rostoucí nezaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti a zkracování její doby. Zvyšování kvalifikace uchazečů o práci bylo jednou činností spojených s touto analýzou. 1) Posilování kariérních služeb v odděleních Fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Byla vytvořena poradenská centra dostupná všem osobám, nikoliv pouze nezaměstnaným. Toto důležité opatření zlepšilo dostupnost podpory při hledání práce. Hlavní pozornost byla věnována studentům s cílem zvýšit jejich povědomí o světě práce a trhu práce ještě před výběrem profese. Od začátku roku 2010 až do konce roku 2011 se 18 867 zúčastnilo seminářů o hledání práce, které zorganizovaly kanceláře kariérních informací (Zvyšování počtu kvalifikovaných pracovníků 2010–2012). Kariérní poradenství (individuální nebo skupinové) probíhalo ve všech odděleních Fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. 2) Příprava pro trh práce Vzdělávací nebo přeškolovací kurzy v délce až do 1 roku byly poskytovány cílovým skupinám společně s úhradami nákladů na dopravu/studium (viz Tabulka 12 – míry účasti). Kromě vzdělávacích kurzů bylo možné účastnit se pracovních praxí (stáží) v podnicích. Osobám se zdravotním postižením bylo umožněno pracovat s asistentem a byly poskytnuty dotace pro úpravu pracovišť a zvláštní pomůcky a zařízení.
38
Tabulka 12 Účast v kurzech dalšího profesního vzdělávání a přípravy (DPV) během programu 2009–2013 2009 Ukazatel
2010
2011
2012
2013
Cíl
Skutečnost
Cíl
Skutečnost
Cíl
Skutečnost
Cíl
Skutečnost
Cíl
Skutečnost
10,0 %
12,7%
15,0 %
10,1%
15,0 %
17,16%
15,0 %
34%
20,0 %
26,51%
Podíl účastníků DPV ze všech nezaměstnaných
Od roku 2010 program umožňoval rozšiřovat cílovou skupinu účastníků odborného vzdělávání. Přípravné kurzy byly zaměřeny na osoby, které hledaly práci a byly registrovány jako nezaměstnaní, nebo na uchazeče o zaměstnání, kteří obdrželi oznámení o propuštění. Účast v přípravných kurzech byla možná i po zahájení práce. Tato změna byla důležitá, proto se mnoho zaměstnavatelů zajímalo o zaměstnávání lidí, u kterých předpokládaly, že již začali získávat potřebné znalosti a dovednosti. Úřady zaměstnanosti organizují veřejné zakázky pro velké komise vzdělávání. Od roku 2009 se odborné vzdělávání nabízí také na základě systému poukázek. Opatření v podobě poukázek na vzdělání zavedlo Ministerstvo sociálních věcí v rámci zvyšování kvalifikace nezaměstnaných dospělých. Cílem poukázek na vzdělání je financovat odborné vzdělávání a poskytovat tak možnosti přeškolování a dalšího vzdělávání nezaměstnaným rychleji a pružněji a také v souladu s individuálními potřebami, aby se znovu rychle začlenili do dění na trhu práce. Poskytovatelé přípravných kurzů byli vybráni pro účast v tomto systému podle určitých kritérií kvality. Více než polovina z nich byly instituce DPV. Realizace systému poukázek na vzdělání umožnila rychlé a pružné reakce na měnící se potřeby trhu práce. V porovnání s přípravnými kurzy ve skupinách umožnily poukázky na vzdělání rychlejší a pružnější poskytování nezbytné přípravy. Objem přípravy pro trh práce realizované prostřednictvím poukázek na vzdělání rok od roku rostl. V roce 2010 činil 45 %, v roce 2011 61 % a v roce 2012 65 %. Systém poukázek na vzdělání vytvořil podmínky pro zajištění včasného naplňování vzdělávacích potřeb a poskytování přípravy v potřebném objemu. V roce 2011 uvolnil Fond pojištění pro případ nezaměstnanosti analýzu dopadů odborného vzdělávání. (Hodnocení dopadů přípravy pro trh práce, 2011). Z analýzy vyplývá, že odborné vzdělávání bylo efektivním opatřením pro nezaměstnané, neboť rozšířilo možnosti zaměstnání účastníků vzdělávání a také mzdy v nově získaných pracovních místech. Jelikož jsou míry zaměstnanosti a příjmu lidí se základním nebo nižším vzděláním všeobecně nižší, jejich prospěch z přípravy byl relativně větší. Odhady také ukázaly, že odborné vzdělávání bylo užitečnější pro ženy, starší osoby, lidi s nižším vzděláním a krátkodobě nezaměstnané. Cost-benefit analýza provedená na základě 39
odhadů z roku 2010 ukázala, že tato forma vzdělávání byla efektivním opatřením. Odhady dopadu této formy vzdělávání na dobu nezaměstnanosti ukázaly, že vliv na příjem a zaměstnanost byl největší mezi lidmi, kteří byli nezaměstnaní po nejkratší dobu. Tato forma vzdělávání měla velmi kladný vliv na zaměstnanost i na příjem. 6.1.2 Popularizace vzdělávání dospělých (2008–2012) Cílem programu bylo zvýšit povědomí dospělých o celoživotním vzděláváním a vytvořit možnosti seberozvoje u lektorů pro dospělé. Cílem bylo také rozšiřovat informace o možnostech studia pro dospělé. V rámci programu se uskutečnily tyto činnosti: národní kampaň za vzdělávání dospělých – Týden vzdělávání dospělých (ALW), programy o vzdělávání dospělých ve státním rádiu a televizi, byl vydáván magazín pro vzdělávající se dospělé "Õpitrepp" a proběhly kvalifikační kurzy pro lektory dospělých. Program realizovalo Sdružení estonských lektorů dospělých ANDRAS. Jednou z hlavních aktivit programu byla organizace kampaně – Týden vzdělávání dospělých (ALW). Tato kampaň se konala každý rok v letech 2008–2012. Během kampaně proběhlo několik aktivit na podporu celoživotního vzdělávání ve všech 15 estonských okresech. Byli vybráni studenti (vzdělávající se dospělí) roku, učitelé roku, vzdělávací organizace roku a místní městský úřad roku. Proběhla i každoroční fóra vzdělávajících se dospělých a informační semináře o vzdělávání dospělých. V důsledku tohoto programu se zvýšilo povědomí dospělých Estonců o celoživotním vzdělávání a možnostech vzdělávání. Během několika aktivit Týdne vzdělávání dospělých na státní, oblastní a místní úrovni byly kromě prosazování zásady celoživotního vzdělávání představeny i možnosti vzdělávání v různých vzdělávacích institucích. Proběhly televizní a rozhlasové kampaně o vzdělávání dospělých a byl vydán zvláštní zpravodaj "Õpitrepp". Ačkoliv lze výsledky komunikačních aktivit měřit spíše nepřímo, lze se domnívat, že program měl vliv na zvýšení počtu účastníků v celoživotním vzdělávání ve věku 25–64 let (2007 – 7,0 %, 2008 – 9,8 %, 2009 – 10,6 %, 2010 – 10,9 %, 2011 – 12 %). Program měl také vliv na zvyšování kvality a flexibility vzdělávání dospělých. Během programu byly připraveny profesní standardy pro učitele dospělých na úrovních EQF 5, 6, 7 a 8 a to v souladu s požadavky Zákona o profesích. Možným zájemcům byla poskytována podpora a poradenství. V rámci zvyšování kvality vzdělávání dospělých byly vytvořeny možnosti dalšího rozvoje (rozvoj osnov, další příprava, kvalifikační kurzy, atd.) lektorů.
40
Během programu se výrazně zlepšila spolupráce a komunikace mezi různými vzdělávacími institucemi a dalšími subjekty ve vzdělávání dospělých, neboť aktivity programu spojovaly lidi a organizace v oblasti vzdělávání dospělých. Úloha dobrovolnosti se během programu výrazně zvýšila. Lidé, kteří byli během programu aktivně zapojeni do komunikačních aktivit, jsou schopni dále šířit a prosazovat myšlenku celoživotního vzdělávání a zachovávat udržitelnost programu. V současné době neexistuje žádný státní systém, který by pomáhal udržet lidi v systému vzdělávání a přípravy, proto je úloha dobrovolných nositelů myšlenky v této oblasti nesmírně důležitá. 6.1.3 Odborné vzdělávání dospělých a její rozvoj V letech 2009 až 2014 je realizován Ministerstvem školství a výzkumu program "Odborné vzdělávání a rozvojové aktivity pro dospělé"., který zahrnuje bezplatné pracovní vzdělávací kurzy pro dospělé. Cílem programu je zvyšovat účast dospělých v celoživotním vzdělávání a zlepšovat jejich zaměstnatelnost, včetně prosazování studijních návyků cestou kurzů odborného vzdělávání v odborných školách a institucích vyššího odborného vzdělávání. Dalším cílem je prosazovat mobilitu na trhu práce a mezi různými úrovněmi vzdělání. Aktivity programu lze rozdělit do následujících kategorií: vzdělávání dospělé populace, zajišťování souladu vzdělávání dospělých a potřeb trhu práce a populace, zvyšování kvality vzdělávání dospělých poskytováním vzdělávání pro lektory dospělých a odborníky. Program se zaměřuje na celou dospělou populaci, ale zejména na lidi s nízkou kvalifikací na trhu práce a lidi s nižší úrovní vzdělání. Různé průzkumy naznačují, že lidé s vyšším vzděláním se vzdělávání dospělých účastní obvykle častěji než lidé se vzděláním nižším. Z toho důvodu poskytovaly odborné kurzy odborné školy nebo instituce vyššího odborného vzdělávání, které poskytovaly i formální odborné vzdělávání. Plánovací fázi odborných kurzů tvořily čtyři části: analýzy potřeb vzdělávání, určování priorit v oblasti vzdělávání společně se zainteresovanými stranami, proces žádosti (pro instituce odborného a vyššího vzdělávání) a proces schvalování žádostí. Upřednostňované obory studia byly v rámci programu v letech 2010–2012 následující: výpočetní technika, elektronika a automatika, strojní obory, maloobchod a prodej, osobní aktivity, hotelové služby a zásobování, mechanika a práce s kovem, zpracování materiálů (dřeva, papíru, umělých hmot a skla) (Praxis 2014).
41
Během programu se více než 37 000 zaměstnaných nebo nezaměstnaných osob zúčastnilo odborných kurzů (původně zamýšlený počet byl 33 000 osob). Například v roce 2013 byly nejoblíbenější kurzy výpočetní techniky, podnikání a řízení, osobních služeb a technických řemesel. Většina účastníků hodnotila kvalitu své přípravy velmi vysoko – 95–97 % z nich se vyjádřilo kladně o svých lektorech i obsahu kurzů. (Turu-uuringute AS, 2014). Na základě průzkumu spokojenosti s programem, který proběhl v roce 2013, lze učinit následující závěry: 1) odborné vzdělávání ovlivnilo cílovou skupinu – 53 % účastníků také pracuje ve stejné oblasti, 71 % účastníků byli dělníci a 63 % účastníků absolvovalo technické kurzy 2) Účast v kurzech odborného vzdělávání zvýšila konkurenceschopnost na trhu práce. Více než 60 % účastníků průzkumu uvedlo, že jejich konkurenceschopnost na trhu práce se po absolvování přípravy zvýšila. Požadovanou kvalifikaci dosáhlo 59 % účastníků. 3) Účast odborném vzdělávání podpořila rozhodnutí složit také odbornou zkoušku – uvedlo to 77 % účastníků. 4) Účast v kurzech odborného vzdělávání dále motivovala k účasti v celoživotním vzdělávání. Více než 90 % účastníků průzkumu uvedlo, že by se rádi zúčastnili budoucích pracovních kurzů. (Turu-uuringute AS, 2014).
42
6.2 Pobídky na podporu účasti v celoživotním vzdělávání Různé pobídky a akce byly realizovány směrem k jednotlivcům i podnikům s cílem podpořit účast v celoživotním vzdělávání. 6.2.1 Studentská půjčka Zákon o studijních dotacích a studentských půjčkách (2003) ustanovuje základy, podmínky a postup udělování studijních dotací a studentských půjček s cílem zajistit přístup k formálnímu vzdělávání. Studenti studující na estonské univerzitě, v instituci vyššího odborného vzdělávání nebo odborného vzdělávání mají právo na získání studentské půjčky v případě, že je student přihlášen k dennímu studiu na základě dokončeného úplného středoškolského vzdělání. 6.2.2 Osvobození studijních výdajů od daně Obyvatelé Estonska mohou být osvobozeni od daní za studijní výdaje v případě, že poskytovatel vzdělávání má platné oprávnění k poskytování vzdělávání vydané Ministerstvem školství a výzkumu. Výdaje za vzdělání jsou doloženy certifikátem získaným za studium na státní nebo lokální škole, veřejné univerzitě, soukromé škole, která je držitelem oprávnění poskytovat vzdělávání, nebo byla úspěšně akreditována z hlediska daného studijního programu, nebo zahraniční vzdělávací instituci stejného statusu s prvky uvedenými výše, nebo za studium v placených kurzech pořádaných takovými vzdělávacími institucemi. (Income Tax Act, 1999). 6.2.3 Studijní volno pro pracující dospělé Zákon o vzdělávání dospělých uděluje zaměstnancům právo na studijní volno v okamžiku předložení písemného dokladu vydaného vzdělávací institucí zaměstnavateli. Jeho délka může být na žádost dané osoby až 30 kalendářních dnů v kalendářním roce. Během účasti ve formálním vzdělávání nebo odborné přípravě zaměstnavatel vyplácí průměrnou mzdy po dobu 20 dnů. Další studijní volno (15 dnů) se poskytuje před zkouškou v rámci formálního vzdělávání. Zaměstnavatel během něj vyplácí minimální mzdu. 6.2.4 Studijní dotace V souladu se Zákonem o studijních dotacích a studentských půjčkách mohou studenti DPV žádat o základní studijní dotaci během studia ve formálním prezenčním studiu pod podmínkou, že nepřekročili běžnou dobu studia podle osnov. Vysokoškolští studenti mají právo na studijní dotace hradící základní potřeby pod podmínkou, že studují ve formálním prezenčním studiu a na začátku semestru vyhověli všem studijním požadavkům semestrů předchozích.
43
6.2.5 Mzdová dotace a odměna za dohled během pracovní praxe Na základě Zákona o službách trhu práce a podpoře dostávají zaměstnavatelé odměnu za dozor během pracovní praxe nezaměstnaných. Za každou odpracovanou hodinu nezaměstnané osoby dostává zaměstnavatel odměnu za dozor ve výši 100 % minimální hodinové mzdy během prvního měsíce, 75 % minimální hodinové mzdy během druhého měsíce a 50 % minimální hodinové mzdy během měsíce třetího a čtvrtého, který nezaměstnaná osoba stráví formou pracovní praxe.
6.3 Opatření do budoucna Během příštích pěti let bude nadále velmi důležité motivovat lidi s nízkým vzděláním vracet se do vzdělávání, neboť v poslední době se zvýšil podíl lidí v mladších věkových skupinách, kteří mají pouze základní vzdělání. Graf 2 Lidé se základním vzděláním podle věkové skupiny (2011)
Legenda: Základní vzdělání, v procentech
Statistics Estonia, 2012 (REL) Dospělí lidé s nízkou úrovní vzdělání se nacházejí v nevýhodné pozici na trhu práce i v systému celoživotního vzdělávání. Podle statistik z roku 2012 bylo zaměstnáno pouze 31,6 % lidí v produktivním věku se základním vzděláním. Toto jasně ukazuje na potřebu vytvoření mnohem větších příležitostí a pobídek pro dospělé s nízkou úrovní vzdělání k návratu ke všeobecnému anebo odbornému vzdělávání. Počet dospělých studentů v systému odborného vzdělávání se postupně zvyšoval, ale účast dospělých v neformální a informálních obecném vzdělávání během posledních tří let klesala. Pro cílovou skupinu popsanou výše budou plánována další podpůrná opatření.
44
Většina estonských podniků jsou malé organizace. Pracují ve spíše proměnlivém prostředí, které ztěžuje dlouhodobé plánování potřebných pracovních sil. Zaměstnavatelé však současně očekávají, že potřebné zaměstnance naleznou rychle. Poskytování kurzů dalšího vzdělávání a kurzů přeškolovacích pro dospělé umožňuje získávat kvalifikované pracovní síly rychleji než cestou formálního vzdělávání. Do budoucna se také plánuje poskytování přípravy na podporu rozvoje klíčových schopností dospělých. Plánování opatření pro léta 2015–2020 vychází ze Strategie celoživotního vzdělávání, která v roce 2013 stanovila 5 strategických cílů. Zahrnují změnu přístupu ke vzdělávání, schopné a motivované učitele a vedení škol, soulad příležitostí k celoživotnímu vzdělávání a potřeb trhu práce, zaměření celoživotního vzdělávání na digitální oblast, rovné příležitosti a rostoucí účast v celoživotním vzdělávání.
45
Závěry Cílem této zprávy bylo poskytnout přehled statistických údajů a informací o dalším profesním vzdělávání v Estonsku, popsat potřeby a problémy vybraných skupin na trhu práce a realizovaná úspěšná opatření. Analýza ukazatelů trhu práce naznačila, že po hospodářské recesi se situace stabilizovala, neboť od roku 2011 byla míra zaměstnanosti vyšší než průměr EU. Aktivita obyvatelstva na trhu práce také vykázala pozitivní trend. Estonsko je malá země, ve které žije 1,3 miliónu obyvatel. Z historického hlediska hraje vzdělávání v Estonsku vždy důležitou roli. Znalosti, dovednosti, specializace a vysoká kvalifikace jsou nezbytné pro úspěch na trhu práce. Procento lidí s terciárním vzděláním stabilně rostlo a dokonce překračuje evropský cíl pro rok 2020. Statistiky uvedené ve zprávě potvrzují, že lidé s nižším vzděláním hledají práci mnohem obtížněji. V roce 2013 byla míra nezaměstnanosti osob se základním nebo nižším vzděláním třikrát vyšší než v případě osob se vzděláním terciárním. Estonská strategie celoživotního vzdělávání zahrnuje pět strategických cílů: změnu přístupu ke vzdělávání, schopné a motivované učitele a vedení škol, soulad příležitostí k celoživotnímu vzdělávání a potřeb trhu práce, zaměření na celoživotní vzdělávání na digitální oblast, rovné příležitosti a rostoucí účast v celoživotním vzdělávání. Osnovy pro nové základní školy a vyšší střední školy jsou plynule implementovány společně s novými opatřeními, která jsou uvedena ve Strategii celoživotního vzdělávání. Estonský ukazatel účasti dospělých v dalším vzdělávání překračuje průměr EU již pět let. Podle Státního programu reforem "Estonsko 2020" je cílem hodnotu tohoto ukazatele zvýšit na 20 %. Pro dosažení takového ambiciózního cíle je nutné realizovat opatření, která rozšiřují možnosti účasti dospělých v celoživotním vzdělávání. Hospodářský růst závisí na velikosti aktivní populace a setrvání starších lidí na trhu práce. V Estonsku je míra zaměstnanosti starších lidí téměř 70 %. Očekává se, že během příštích let poroste. Podíl nezaměstnaných mladých lidí, kteří nestudují, je 11,3 %, přičemž míra nezaměstnanosti je téměř 19%. Obě hodnoty jsou pod průměrem EU. V roce 2015 zavede Estonský fond
46
nezaměstnanosti řadu nových opatření z důvodu prevence a snižování nezaměstnanosti mládeže (opatření záruky pro mládež). Estonský trh práce se vyznačuje velkým počtem dospělých bez profesního nebo odborného vzdělání. Avšak jejich počet během posledních deseti let klesá. Znepokojivý je fakt, že jsou více zastoupeny mladší věkové skupiny. Tento jev je zřetelnější ve skupinách nezaměstnaných a ekonomicky neaktivní populace. Během několika posledních let bylo v Estonsku realizováno několik programů na podporu účasti v celoživotním vzdělávání, zvyšování kvalifikace nezaměstnaných a vzdělávání dospělých. Předkládaná zpráva podrobněji popisuje tři z těchto programů s cílem ukázat jejich vliv na konkurenceschopnost populace. V budoucnosti bude jeden z největších problémů estonského trhu práce a vzdělávacího systému vzdělávání a přeškolování lidí s nízkou kvalifikací a jejich motivování k návratu ke vzdělávání. Toto jasně ukazuje na potřebu vytvoření mnohem větších příležitostí a pobídek pro dospělé lidi s nízkou úrovní vzdělání k návratu ke všeobecnému anebo odbornému vzdělávání.
47
Bibliografie Adult Education Act [Täiskasvanute koolituse seadus] https://www.riigiteataja.ee/akt/111072013019?leiaKehtiv
RT
I,
11.07.2013,
19.
Basic School National Curriculum [Põhikooli riiklik õppekava]. RT I, 28.08.2013, 7. https://www.riigiteataja.ee/akt/114012011001?leiaKehtiv Conditions and policies for organising professional training for working adults in VET institutions [Täiskasvanute tööalase koolituse kutseõppeasutuses korraldamise tingimused ja kord]. The decree No. 66 of the Minister of Education and Research, 29.10.2007. RTL 2007, 84, 1419. https://www.riigiteataja.ee/ert/act.jsp?id=12979838 Conditions and Policies for Students with special educational needs in vocational institutions [Erivajadusega isikute kutseõppeasutuses õppimise tingimused ja kord]. RT I 15.05.2014, 4. https://www.riigiteataja.ee/akt/115052014004 Decree of Ministry of Social Affairs [Sotsiaalministeeriumi põhimäärus] The decree No. 42 of the Government of the Republic. RT I, 25.03.2014, 9. https://www.riigiteataja.ee/akt/110062014006?leiaKehtiv Development Plan for Adult Education 2009-2013 [Täiskasvanuhariduse arengukava 20092013] Ministry of Education and Research. Tartu, 2009. http://www.hm.ee/sites/default/files/t2iskasvanutehariduse_arengukava.pdf Development Plan of the Ministry of Social Affairs for 2014-2017 [Sotsiaalministeeriumi valitsemisala arengukava aastateks 2014-2017]. Ministry of Social Affairs. Tallinn, 2013. http://www.sm.ee/sites/default/files/contenteditors/Ministeerium_kontaktid/Ministeeriumi_arengukava_ja_tooplaan/sotsiaalministeeriumi _arengukava_2014-2017.pdf. Education and Training 2020: European Benchmarks. Official Jounal of the European Union C119/2. http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52009XG0528(01)&from=EN Employment Contracts Act [Töölepingu https://www.riigiteataja.ee/akt/122122012030
seadus].
Equal Treatment Act [Võrdse kohtlemise seadus]. https://www.riigiteataja.ee/en/eli/530102013066/consolide
RT RT
I I
22.12.2012,
30.
06.07.2012,
22.
Estonian Lifelong Learning Strategy 2020 [Elukestva õppe strateegia 2020]. Ministry of Education and Research, Foundation Estonian Cooperation Assembly, Estonian Education Forum (Tallinn, 2013). http://www.kogu.ee/wp-content/uploads/2014/05/Lifelong-Learning.pdf Estonian Strategy for Active Ageing 2013-2020 [Aktiivsena vananemise arengukava 20132020]. Sotsiaalministeerium, (Tallinn, 2013). http://www.sm.ee/sites/default/files/contenteditors/eesmargid_ja_tegevused/Sotsiaalhoolekanne/Eakatele/aktiivsena_vananemise_aren gukava_2013-2020.pdf 48
Europe 2020 targets. http://ec.europa.eu/europe2020/targets/eu-targets/ Higher education Standard [Kõrgharidusstandard] The decree No. 178 of the Government of the Republic. RT I, 18.12.2008, 17. https://www.riigiteataja.ee/akt/129072014017 Impact evaluation of labour market training. Estonian Unemployment Insurance Fund. Tallinn, 2011. https://www.tootukassa.ee/sites/tootukassa.ee/files/Impact%20Evaluation%20of%20Labour %20Market%20Training_2.pdf Income Tax Act [Tulumaksuseadus]. RT https://www.riigiteataja.ee/en/eli/528082014007/consolide
I
1999,
101,
903,
Increasing the supply of a qualified labour force 2010-2012. Final report of the programme. Estonian Unemployment Insurance Fund. Tallinn 2013. Labour Market Services (http://www.sm.ee/eng/for-you/job-seekers/labour-market-servicesand-benefits.html ) Labour market services and benefits act [Tööturuteenuste ja -toetuste seadus]. RT I 2005, 54, 430, 8. https://www.riigiteataja.ee/en/eli/509072014008/consolide M.Reinhold, 2014. Täiskasvanuhariduse valdkonna statistika põhinäitajad. Tallinn, 2014. https://www.hm.ee/sites/default/files/taiskasvanuhariduse_valdkonna_statistika_pohinaitajad _2014.pdf National Reform Programme “ESTONIA 2020” [Konkurentsivõime kava „Eesti 2020]. Approved Government Estonia, 28.04.2011 http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nrp/nrp_estonia_en.pdf Participation of People Without Professional Education in Lifelong Learning [Erialase tasemehariduseta inimeste osalemine elukestvas õppes]. CENTAR. Tallinn, 2012 http://www.hm.ee/index.php?popup=download&id=11984
Praxis 2014. Programmi „Täiskasvanute tööalane koolitus ja arendustegevused“ riikliku koolitustellimuse protsessi ülevaade ja eksperthinnang. Tallinn, 2014. http://ttka.hm.ee/wpcontent/uploads/2014/05/Praxis-T%C3%A4iskasvanute-t%C3%B6%C3%B6alase-koolituseRKT-aruanne-l%C3%B5plik.pdf Programme „Increasing the Supply of a Qualified Labour Force 2007-2013“ [Kvalifitseeritud tööjõu pakkumise suurendamine]. Ministry of Social Affairs, 2007 http://esf2007.sm.ee/files/kertu/ESF%20toohoiveprogramm.pdf Programme “Work-related training and Development Activities for Adults“ [Täiskasvanute tööalane koolitus ja arendustegevused]. Ministry of Education and Research, 2009 http://www.hm.ee/index.php?popup=download&id=9798 RAKE, 2012. Elderly People in Labour Market [Vanemaealised tööturul]. RAKE. Tartu, 2012 http://www.tooelu.ee/UserFiles/Uuringud/Vanemaealised-tooturul-loppraport.pdf 49
Republic of Estonia Education Act [Eesti Vabariigi haridusseadus]. RT I 23.03.1992, 5. https://www.riigiteataja.ee/en/eli/524042014002/consolide Social Benefits for Disabled Persons Act [Puuetega Inimeste sotsiaaltoetuste seadus]. RT I 16.04.1999, 15. https://www.riigiteataja.ee/en/eli/504072014009/consolide Spotlights on VET. Estonia. Cedefop, 2013 http://www.cedefop.europa.eu/downloadmanager.aspx?id=22319&lang=en&type=publication Statistical Yearbook of Estonia http://www.stat.ee/public/valjaanded/2013/Aastaraamat_2013.jpg
2013
Statistics Estonia, 2014.Statistical database. http://pub.stat.ee/pxweb.2001/Dialog/varval.asp?ma=Est17&ti=PARTICIPANTS+IN+CONTINUING+VOCATION AL+TRAINING+%28CVT%29+COURSES++BY+ECONOMIC+ACTIVITY+OF+ENTERPRIS E&path=../I_Databas/Social_life/02Education/02Adult_education/02Continuing_vocational_e nterprises/&lang=1 Study Allowances and Study Loans Act [Õppetoetuste ja õppelaenu seadus]. RT I 2003, 58, 387. https://www.riigiteataja.ee/akt/13001095?leiaKehtiv Support for People Without Lower or Upper-secondary Education in Return to Formal Education [Põhi- ja keskhariduseta täiskasvanute tasemeharidusse tagasitoomise toetamine]. CENTAR. Tallinn, 2014 (http://www.centar.ee/uus/wp-content/uploads/2014/06/Uuringuraport-Põhi-ja-keskhariduseta-täiskasvanute-tasemeharidusse-tagasitoomine-final.pdf) Turu-uuringute AS, 2014. Programmi „Täiskasvanute tööalane koolitus ja arendustegevused“ tagasisideküsitlus. Tallinn 2014. http://ttka.hm.ee/wpcontent/uploads/2014/02/ESF-programmi-Täiskasvanute-tööalane-koolitus-jaarendustegevused-tagasisideküsitlus.pdf Upper-Secondary General School National Curriculum [Gümnaasiumi riiklik õppekava]. RT I, 25.03.2014, 11. https://www.riigiteataja.ee/akt/125032014011?leiaKehtiv Vocational education standard [Kutseharidusstandard] The decree No. 90 of the Government of the Republic. RT I, 28.08.2013, 13, 130. https://www.riigiteataja.ee/akt/128082013013 Unemployment Insurance Act [Töötuskindlustuse https://www.riigiteataja.ee/akt/116042014029
50
seadus].
RT
I
16.04.2014,
29.
