Rizikové skupiny na trhu práce

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

Rizikové skupiny na trhu práce Problematic groups on the labour market Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Gabriela Jakabová

Brno, červen 2007

Autor: Jaroslav Šrámek

-2-

-3-

J mé no a p ř í j me ní a ut or a:

Jaroslav Šrámek

Ná z e v d i pl omové p r á c e :

Rizikové skupiny na trhu práce

Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:

Problematic groups on the labour market

Ka t e dr a:

Veřejná ekonomie a správa

Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ing. Gabriela Jakabová Ro k ob ha j ob y:

2007

Anotace Bakalářská práce „Rizikové skupiny na trhu práce” je zaměřena na analýzu postavení osob, ze skupin označovaných za rizikové, na trhu práce. První část charakterizuje trh práce, příčiny a formy nezaměstnanosti, představuje rizikové skupiny na pracovním trhu a existující přístupy k řešení problematiky zaměstnávání těchto skupin. Ve druhé části práce, se věnuji vybrané rizikové skupině. Popisuji její specifika, hodnotím stávající programy zaměřené na podporu zaměstnávání této skupiny, analyzuji jejich přínosy a nedostatky a předkládám z toho plynoucí doporučení.

Annotation The bachclor thesis ”High-risk groups in the labour market” analyses positions of people coming from groups branded as high-risk in the labour market. The first part specifies the labour market, reasons and forms of unemployment, introduces high-risk groups in the labour market and actual attitudes to solving the topic of arranging jobs for these groups. The second part is devoted to a selected/chosen high-risk group. I describe its particularities and assess existing programmes focused on the support of giving job to this group. Further, I analyse their advantages and disadvantages in detail and present the lessons learnt from it.

Klíčová slova Trh práce, nezaměstnanost, rizikové skupiny nezaměstnaných, marginalizace, osoby zdravotně postižené, aktivní politika zaměstnanosti, úřad práce, Agentura podporovaného zaměstnávání.

Keywords Labour market, unemployment, from groups branded problematic groups on the labour market, marginalization, handicapped people, active employment policy, employment burelu, Agency of Supported Employment.

-4-

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Rizikové skupiny na trhu práce vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Jakabové a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 12. června 2007 vlastnoruční podpis autora

-5-

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Jakabové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji pracovníkům Agentury podporovaného zaměstnávání při Lize za práva vozíčkářů za poskytnuté informace a konzultace.

-6-

OBSAH: ÚVOD.................................................................................................................................... - 11 1 VSTUP DO PROBLEMATIKY ZAMĚSTNÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH SKUPIN ..... - 13 1.1 Teoretická východiska ................................................................................................. - 13 1.1.2 Příčiny existence nezaměstnanosti............................................................................. - 14 1.1.3 Typy nezaměstnanosti................................................................................................ - 16 2 ROZBOR SPECIFIK JEDNOTLIVÝCH RIZIKOVÝCH SKUPIN .......................... - 18 2.2 Specifikace jednotlivých rizikových skupin ................................................................ - 19 2.2 Specifikace jednotlivých rizikových skupin ................................................................ - 19 2.2.1 Absolventi škol a mladiství........................................................................................ - 19 2.2.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku ..................................................................... - 20 2.2.3 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku............................................................. - 20 2.2.4 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP ..................................................................... - 21 2.2.5 Osoby společensky nepřizpůsobené .......................................................................... - 21 2.3 Analýza současného stavu postavení rizikových skupin na TP................................... - 22 2.3.1 Celková nezaměstnanost............................................................................................ - 23 2.3.2 Vývoj nezaměstnanosti rizikových skupin na trhu práce .......................................... - 24 2.3.2.1 Absolventi škol a mladiství..................................................................................... - 24 2.3.2.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku .................................................................. - 25 2.3.2.3 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP .................................................................. - 26 2.3.2.3 Osoby se zdravotním postižením............................................................................ - 26 2.3.2.4 Osoby společensky nepřizpůsobené ....................................................................... - 27 2.3.2.5 Závěr analýzy nezaměstnanosti rizikových skupin na trhu práce........................... - 27 2.4 Podpora rizikovým skupinám na trhu práce ................................................................ - 28 2.4.1 Program aktivní politiky zaměstnanosti .................................................................... - 28 2.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti v OP RLZ................................................................. - 28 2.4.3 Příklady programů na podporu rizikových skupin .................................................... - 29 2.4.3.1 Absolventi škol a mladiství..................................................................................... - 29 2.4.3.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku .................................................................. - 29 2.4.3.3 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku.......................................................... - 30 2.4.3.4 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP .................................................................. - 30 2.4.3.4 Osoby společensky nepřizpůsobené ....................................................................... - 31 2.4.3.5 Osoby se zdravotním postižením............................................................................ - 31 2.5 Současný vývoj na trhu práce ...................................................................................... - 33 2.5.1 Pozitiva ...................................................................................................................... - 33 2.5.2 Negativa ..................................................................................................................... - 33 2.6 Shrnutí problematiky rizikových skupin...................................................................... - 34 3 ANALÝZA VYBRANÉ RIZIKOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE ......................... - 36 3. 1 Občané se zdravotním postižením .............................................................................. - 36 3.1.1 Fenomén zdravotního postižení ................................................................................. - 36 3.1.2 Situace zdravotně postižených v České republice ..................................................... - 37 3.2 Trh práce a osoba se zdravotním postižením............................................................... - 38 3.2.1 Uchazeč o zaměstnání se zdravotním postižením...................................................... - 38 3.2.2 Zprostředkování zaměstnání úřadem práce ............................................................... - 41 3.2.2.1 Pozitiva spolupráce s úřadem práce........................................................................ - 43 3.2.2.2 Negativa spolupráce s úřadem práce ...................................................................... - 43 3.2.3 Hledání zaměstnání s podporou agentury podporovaného zaměstnávání ................. - 44 -7-

3.2.4 Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize za práva vozíčkářů ....................... - 45 3.2.4.1 Analýza cílové skupiny........................................................................................... - 45 3.2.4.2 ................................................................................................................................. - 47 Analýza lokálního trhu práce.............................................................................................. - 47 3.2.4.3 Hodnocení účinnosti ............................................................................................... - 48 3.2.4.4 Pozitiva spolupráce s Agenturou podporovaného zaměstnávání............................ - 51 3.2.4.5 Negativa spolupráce s Agenturou podporovaného zaměstnávání .......................... - 51 3.2.5 Shrnutí a doporučení, překážky v zaměstnáváni zdravotně postižených osob .......... - 52 ZÁVĚR ................................................................................................................................. - 54 Seznam použité literatury .................................................................................................. - 56 Internetové zdroje .............................................................................................................. - 57 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................... - 59 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................ - 59 -

-8-

ÚVOD Současné „rozvinuté tržní ekonomiky jsou založeny na efektivním fungování instituce trhu. Ekonomická teorie rozlišuje trh výrobků a služeb a vedle něj trh výrobních faktorů, k němuž je řazen i pracovní trh.“1 Nezaměstnanost je průvodním jevem tržní ekonomiky. V ČR po transformačních procesech míra nezaměstnanosti neustále narůstala, a stala se tak novým fenoménem v české společnosti.

Tempo růstu nezaměstnanosti se podařilo v posledních letech zpomalit, podle nejnovějších prognóz dokonce zastavit. Tento trend se však netýká dlouhodobé nezaměstnanosti. Ta podle statistických ukazatelů naopak narostla. Dlouhodobá nezaměstnanost se zdá být do budoucna hlavním a trvalým problémem trhu práce v ČR. Podle mého názoru bude mít významný dopad na procesy sociálního vyloučení, genezi sociálně patologických jevů a finanční zátěž rozpočtu státu. Nezaměstnaností, zvláště dlouhodobou, jsou nejvíce postiženy tzv. rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Jsou to skupiny, které mají z nejrůznějších důvodů ztíženu možnost uplatnitelnosti na trhu práce. Protože mám osobní zkušenost s obtížným hledáním zaměstnání jakožto osoba zdravotně postižená, vybral jsem si problematiku rizikových skupin na trhu práce jako téma své bakalářské práce.

Cílem práce je představit jednotlivé rizikové skupiny na trhu práce v ČR. Rozebrat jejich specifika, následně analyzovat vybranou rizikovou skupinu a na jejím příkladu zhodnotit, zda podpora těmto skupinám uchazečů o zaměstnání ze strany státu i neziskového sektoru je dostatečně komplexní a zda je dostatečně motivuje k hledání a udržení si vhodného zaměstnání. Zaměřím se především na aktivní politiku zaměstnanosti a programy pro rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání, které fungují za podpory fondů EU. Prostředky z těchto fondů jsou čerpány jak státními institucemi, tak nestátním neziskovým sektorem. Přiblížím proto odlišnosti a specifičnost v poskytování služeb při aktivní politice zaměstnanosti oběma typy subjektů. Analyzuji současnou situaci na trhu práce z hlediska počtu nezaměstnaných a podílu nezaměstnaných uchazečů řazených do některé z rizikových skupin na trhu práce.

Při zpracování své práce budu vycházet především ze související legislativy, informací z dostupných webových stránek, konzultací s odbornými pracovníky v dané problematice, 1

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu, Brno: Masarykova univerzita, 1995, str. 5.

-9-

odborné literatury a osobních zkušeností. Metodicky budu vycházet především ze sekundární analýzy šetření, rozhovorů, výzkumů a dat. Dále za pomoci metody indukce se pokusím z dostupných údajů vyvodit závěr a následně navrhnout vhodná opatření vedoucí k nápravě neuspokojivé situace rizikových skupin na trhu práce.

- 10 -

1 VSTUP DO PROBLEMATIKY ZAMĚSTNÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH SKUPIN 1.1 Teoretická východiska K problematice nezaměstnanosti je možno přistoupit z mnoha hledisek. Lze ji považovat za ukazatel ekonomické situace v zemi, schopnosti státu využít lidské zdroje dané země, lze ji přirozeně považovat také za důsledek schopnosti a ochoty lidí dané země pracovat.

„V ekonomické teorii je za nezaměstnanost pokládán stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce. Nabídka práce převládá nad poptávkou, nebo struktura nabídky neodpovídá poptávce.“2 Současně předpokládáme: „že samotná existence nezaměstnanosti je vlastně přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti, založené na tržním mechanismu a demokracii. Její existence primárně vyplývá a je ospravedlněna potřebami:


pohybu ekonomiky, který si vyžaduje i odpovídající pohyb pracovníků, což je spojeno s určitým časem, ve kterém se oba pohyby vzájemně přizpůsobují;
svobodné volby osob, jejich svobodného rozhodování o tom, zda přijmou zaměstnání, nebo zda budou existenčně závislé na jiných příjmech než na příjmech realizovaných na trhu práce, zejména na různých dávkách sociálního státu.“3

Vezměme za příklad země Evropské unie (dále EU). Jednotlivé regiony EU jsou různě bohaté a samozřejmě i míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti ve velkých městech, kde je dostatek pracovních příležitostí, podmínek pro podnikání a samozřejmě široká základna koupěschopného obyvatelstva. V okrajových, převážně zemědělsky orientovaných regionech je míra nezaměstnanosti nejvyšší. „Stabilně nízkou úroveň nezaměstnanosti se daří udržovat ve skandinávských zemích, což je obvykle zdůvodňováno prováděním rozsáhlých rekvalifikací, aktivní politikou zaměstnanosti a vysokým počtem pracovníků zaměstnávaných státem. Zvláště Švédsko je v této souvislosti dáváno za příklad dobré praxe. Zejména jeho přístup

2

Halásková, R.: Trh práce a politika zaměstnanosti, Ostrava: Ostravská univerzita, katedra psychologie, 2001, str. 68 3 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon, 2002, str.11

- 11 -

k nezaměstnanosti jako ekonomické okolnosti, která je pro jedince zásadní, a před níž musí být proto především chráněn.“4

„V členských zemích Evropské unie, kde je nejvíce vzdělaných obyvatel, pružné pracovní zákonodárství a nízké daně, je nezaměstnanost nejnižší. Tento trend je možno pozorovat zejména v Irsku, Lucembursku a Nizozemí. Největší problémy s uplatněním na trhu práce v EU mají mladiství, obyvatelé venkova, občané předdůchodového věku a občané s nízkou kvalifikací.“5

1.1.2 Příčiny existence nezaměstnanosti „Podle klasického tržního modelu se rovnováha na pracovním trhu vytváří interakcí nabídky a poptávky.“6 Tedy nabídka práce i poptávka po ní se řídí její cenou. Cenou za práci je mzda. „Rozdíl mezi celkovou nabídkou práce a poptávkou po práci by měl za předpokladu dokonalé flexibility pracovního trhu být vyrovnáván pohybem mezd.“7 Pak bychom se ale nemuseli zabývat nezaměstnaností, protože by jednoduše neexistovala.

Neoklasická teorie nezaměstnanosti nám v reakci na předešlou úvahu nabízí dvě možná vysvětlení převahy nabídky nad poptávkou na současném pracovním trhu. První je ,,dobrovolná nezaměstnanost“, kdy pracovní síla není ochotna přijmout mzdu, která vede k rovnováze na pracovním trhu. Druhým vysvětlením je ,,nedobrovolná nezaměstnanost“. Ta je spojena s nepružností mezd směrem dolů, tzn., že mzdy jsou nastaveny na určité výši, i když individuální pracovníci by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu.

Dalším faktorem osvětlujícím příčiny existence nezaměstnanosti je její vztah k inflaci. Tento vztah byl základem makroekonomických úvah o regulaci pracovního trhu až do konce 60. let. Východiskem byla jednak Keynesova teorie zdůrazňující potřebu státní podpory agregované poptávky, jednak teorie rovnovážných stavů v libovolném bodě tzv. Phillipsovy křivky, na které je demonstrována tzv. ,,substituční teorie inflace“, tedy možnost volby mezi nezaměstnaností a inflací. Politika dané země se tedy může orientovat pouze na jeden cíl, a to buď plnou zaměstnanost, nebo nízkou míru inflace.

4

VEČEŘA, Miloš. : Sociální stát: východiska a přístupy, Praha: Sociologické nakladatelství ,1996, str.112

5

Vypracováno podle http://www.mesec.cz/clanky/nezamestnanost-v-eu-se-lisi-region-od-regionu/ SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita, 1995, str. 7 7 SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita, 1995, str. 7

6

- 12 -

Později se však v ekonomické teorii prosadil koncept ,,přirozené míry nezaměstnanosti“. Tento koncept předpokládá existenci nezaměstnanosti, ale pouze v míře, kdy nehrozí neúměrné zrychlení inflace. „Síly, které působí směrem ke zvyšování nezaměstnanosti, a naopak síly působící ke snižování cenové a mzdové inflace jsou při této míře nezaměstnanosti vyrovnané. Vykoupit nižší nezaměstnanost za cenu vyšší inflace lze podle této teorie jen krátkodobě.“8 Stát by se tedy k této strategii měl uchylovat pouze v krajním případě.

Nezaměstnanost není tedy považována za vážný problém společnosti, pokud se nestává masovou. „Růst masové nezaměstnanosti je dán ekonomickou depresí, která vede k poklesu produkce, zaměstnanosti a kupní síly, tedy zpětně i odbytu.“9 Tento stav byl pozorován u ekonomik, které prošly obdobím rychlého růstu a náhle zbrzdily tempo svého dalšího rozvoje. Za problém považují současnou nezaměstnanost v České republice tři čtvrtiny respondentů dotazovaných pracovníky Centra pro výzkum veřejného mínění.10 A koho tedy považujeme za nezaměstnaného? Nezaměstnaný, podle slovníku ekonomie a sociálních věd, je člověk, který vyhovuje čtyřem základním podmínkám:11




nemá práci (pracovní místo),




je schopen pracovat,




chce vykonávat práci za odměnu,




aktivně místo hledá.

Jak uvádí Mareš12, autoři odborných prací s tematikou nezaměstnanosti však konstatují, že nezaměstnanost je arbitrární subjektivní pojem, který lze jen obtížně měřit. Přes mnohé rozdíly lze však při různém vymezování nezaměstnanosti přece jen najít obecnou shodu alespoň v tom, že jde o aproximaci aktuálního počtu osob současně:


schopných práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací),
chtějících zaměstnání (často se ještě specifikuje nyní, aktuálně), ale

8

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita, 1995, str. 11 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon , 2002, str. 44. 10 Centrum pro výzkum veřejného mínění, dostupné na: http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100498s_ev50624.pdf 11 ECHAUDEMAISON, C.-D., a kol.: Slovník ekonomie a sociálních věd, Praha: E. W. A. Edition s. r. o., 1995, str. 202. 12 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon, 2002

9

- 13 -


jsoucích přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání (tedy i přes svou snahu, která je různě vymezována jako přiměřená, nenalézajících přiměřené zaměstnání). „Tyto tři uvedené požadavky jsou i obsahem definice nezaměstnanosti podle Mezinárodního úřadu práce (IOL) v Ženevě.“13 Odvolává se na ně i v České republice současně platný zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

1.1.3 Typy nezaměstnanosti Rozlišujeme tyto typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklickou. Specifickým stavem nezaměstnanosti je tzv. skrytá nezaměstnanost.

Frikční nezaměstnanost: Neznamená pro společnost závažný problém. Do této skupiny řadíme osoby, které zůstávají bez práce krátkou dobu, než naleznou nové vhodné zaměstnání. Jde o důsledek mobility zaměstnanců, kteří přechází do jiného zaměstnání ať již z důvodu ekonomických nebo je přesun motivován vlastními potřebami těchto osob (změna bydliště, změna preferencí).

Strukturální nezaměstnanost: „Dochází k ní vlivem rozpadů podniků a institucí, které už nejsou schopny konkurence, dochází k propouštění zaměstnanců, kteří se vyznačují určitým věkem a specifickými dovednostmi. Tito pracovníci nemusí odpovídat požadavkům měnící se struktury pracovních pozic na daném území, a stávají se tak na trhu práce nežádanými“ (Mareš, 2002). Tento typ nezaměstnanosti je výsledkem nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce.

Cyklická a sezónní nezaměstnanost: Vypovídá o nezaměstnanosti jako důsledku nevyužití kapacit z důvodů recesních odbytových potíží. „Spojujeme ji s nezaměstnaností z nedostatečné poptávky, což může být vykládáno jako převis nabídky nad poptávkou po práci, ale také obecněji v tom smyslu, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží“ (Mareš, 2002). Pokud je však cyklická nezaměstnanost svázána s přirozeným přírodním cyklem, hovoříme o sezónní nezaměstnanosti. Jedná se příkladně o zimní nezaměstnanost zemědělských a stavebnických profesí.

13

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon , 2002, str. 16.

- 14 -

Autoři (Mareš, 2002, Sirovátka, 1995) mluví dále o tzv. skryté nezaměstnanosti. Řadí sem osoby, které oficiálně nevystupují jako nezaměstnaní, neregistrují se na úřadu práce (dále ÚP). Tyto osoby buďto na hledání zaměstnání vědomě rezignují, nebo unikly do jiného statusu. Zde se jedná příkladně o zdravotně postižené, ženy na mateřské dovolené nebo osoby opatřující si prostředky k životu jiným způsobem.

- 15 -

2 ROZBOR SPECIFIK JEDNOTLIVÝCH RIZIKOVÝCH SKUPIN Trh práce je nerozlučně spojen s tržní ekonomikou, ve které se stejně jako výrobky a služby kupuje a prodává i práce. Podle Mareše14, trh práce představuje v průmyslové tržní ekonomice její hlavní distributivní mechanismus. Klasický pohled představuje trh práce jako jednotku organizující produkci a distribuci práce jako směnné vztahy mezi prací a mzdou. Trh práce se tedy ve své funkci v podstatě neliší od ostatních trhů. Střetává se zde nabídka s poptávkou. Stejně jako na ostatních trzích vznikají různá tržní selhání (externality)

i na trhu práce dochází k selhávání tohoto automatického vyrovnávání

nabídky s poptávkou.

Bližším zkoumáním můžeme vypozorovat určité skupiny osob, které nenachází na trhu práce plnou poptávku ze strany zaměstnavatelů; jsou to osoby, které vzhledem ke své životní nebo sociální situaci nejsou pro zaměstnavatele atraktivní. Tyto skupiny uchazečů o zaměstnávání se označují jako rizikové. Rizikové proto, že vyžadují určitou podporu a dohled při svém uplatnění na trhu práce. Podporu ze strany státu, potažmo úřadu práce lze tedy chápat jako formu vyrovnávání handicapu či znevýhodnění a zvýšení atraktivity těchto skupin osob pro případné zaměstnavatele. Na základě dlouhodobého sledování situace na trhu práce byly vyčleněny následující rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání (zákon č. 435/2004 Sb., § 33):




fyzické osoby se zdravotním postižením,




fyzické osoby do 25 let věku,




absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku,




fyzické osoby starší 50 let věku,




fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,




fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců,




fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (osoby společensky nepřizpůsobené).14

14

Zákon č. 435/2004 Sb., § 33, zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání.

- 16 -

Opatření národního akčního plánu14 zaměstnanosti klade důraz zejména na dvě z těchto rizikových skupin. Jsou to absolventi škol a zvláště dlouhodobě nezaměstnaní, protože „dlouhodobá nezaměstnanost se v současnosti nejen značně rozšířila, ale stává se i obtížným

sociálně

politickým

problémem

s multiplikačním

efektem

délky

nezaměstnanosti“.15 Ve vztahu rizikové skupiny a trhu práce se setkáváme s pojmem handicap pracovní síly na trhu práce. „K handicapům pracovní síly patří například skutečnost, že konkrétní pracovník může být kombinován jen s určitými pracovními činnostmi. Předurčuje ho k tomu řada skutečností, počínaje jeho věkem či fyzickou zdatností, vzdělání, jeho speciální profesní výcvik, zkušenosti atd.“16

2.2 Specifikace jednotlivých rizikových skupin 2.2.1 Absolventi škol a mladiství Z pohledu trhu práce se jedná o specifickou skupinu. Protože zde hovořím o mladých lidech, mohlo by se zdát, že tato skupina perspektivních lidí, kteří jsou na vrcholu svých sil, nemůže mít problém s umístěním na trhu práce. Opak je ale pravdou. Nejprve si ale vymezme skupiny osob, které nám zde figurují. Dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který je účinný od 1. října 2004, do této kategorie nezaměstnaných řadíme mladé lidi do 25 let věku celkově a absolventy vysokých škol do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku.17

Jedná se o skupinu, která nemá zpravidla žádnou praktickou zkušenost ve vystudovaném oboru. Obecně jde o velmi flexibilní, aktivní skupinu uchazečů o zaměstnání, která je adaptabilní na nové pracovní podmínky, nebojí se začít pracovat v zahraničí, v novém kolektivu, změnit profesi či prostředí, získávat nové informace. Tato skupina však 14

Národní akční plán zaměstnanosti je nástrojem realizace národní politiky zaměstnanosti členských zemí EU. MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon , 2002, str. 46. 16 MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon, 2002, str. 64. 17 Vypracováno podle http://archiv.noviny.mpsv.cz/clanek.php?id=417

15

- 17 -

nedisponuje praxí v oboru. Pro statistické potřeby se struktura absolventů škol sleduje dvakrát ročně. Stav ke 30. dubnu monitoruje situaci před nástupem nových absolventů na trh práce. Druhé referenční datum je 30. září, kdy by již měla být v evidenci většina absolventů z daného roku, kteří zatím nenašli uplatnění na trhu práce a vyčerpali si své poslední prázdniny. Za rizikovou tuto skupinu osob označujeme z mnoha důvodů. Absolventi nedisponují potřebnou praxí, nemají zkušenosti s trhem práce a náležitostmi s ním souvisejícími (výběrová řízení, sestavení životopisu, motivačního dopisu), nemohou se prokázat doporučením od předchozího zaměstnavatele (pokud nevykonávali odbornou praxi). Dalším problémem je, že se z hlediska oborové struktury nesetkává nabídka a poptávka. A časté jsou nereálné požadavky absolventů na finanční ohodnocení.

2.2.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku Pro osoby starší 50 let, jsou-li uvolněny z pracovního procesu, je velmi obtížné se na trh práce vrátit. Možnost pracovního umístění osob vyššího věku je závislá na kvalifikaci a schopnosti adaptovat se na současné požadavky trhu práce.

Na starší pracovníky je pohlíženo stereotypně. Často se právě tato skupina uchazečů o zaměstnání setkává s diskriminací ze strany zaměstnavatelů kvůli věku. Většina zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců podle výzkumu rozvojového partnerství Třetí kariéra18 předpokládá, že ženy, ale i muži se po 50. roku života hůře učí novým věcem, hůře se adaptují na změny a pracují pomalejším tempem než lidé mladší. Jako klady jsou hodnoceny jejich životní zkušenosti, odborné dovednosti a léty získaný nadhled v konfliktních situacích. Věk je jedním z faktorů, které spoluurčují pozici lidí na trhu práce. Podle výzkumu STEM vyplynulo, že 15 % z 1 011 respondentů zažilo diskriminaci na základě věku osobně.19

Za rizikovou označujeme tuto skupinu osob z důvodů vyššího věku, obtížnější adaptability, horšího zdravotního stavu. Často se u zájemců o zaměstnání nad 50 let setkáváme s nedostatečnými znalostmi při práci s PC, s malou jazykovou vybaveností. Organizacím se nevyplácí investovat do rekvalifikace pracovníků z těchto věkových kategorii, kteří si pak jen obtížně chybějící znalosti sami doplňují. 18

Vypracováno podle údajů programu Třetí kariéra, http://www.tretikariera.cz/ Informace Stem TR 06/03, Postavení zaměstnanců nad 50 let z projektu „třetí kariéra“ dostupné na http://www.equalcr.cz/files/clanky/504/zamestnanci.pdf 19

- 18 -

2.2.3 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku Jedná se o skupinu převážně žen, které pečují o nezletilé dítě. Pro zaměstnavatele je tento fakt signálem k možné častější nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti z důvodu péče o dítě v nemoci, popřípadě zvýšené návštěvnosti lékařů. Ženy, které jsou na mateřské dovolené a plánují následný návrat do pracovního procesu, mohou být po dobu mateřské dovolené evidovány na úřadu práce jako zájemkyně o práci. Tato skutečnost jim poskytuje větší šanci k pozdějšímu nalezení vhodného zaměstnání.

Za rizikovou tuto skupinu označujeme z důvodů: péče o dítě a s tím spojené časové vázanosti i užším spektrem vhodných pracovních pozic.

2.2.4 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP „Pro dlouhodobou nezaměstnanost je typická kumulace handicapů a heterogennost jednotlivých skupin. Mnozí dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání jsou na úřadu práce hlavně z důvodu výhod, které plynou ze sociálního zabezpečení, na které mají nárok.“20 Za dlouhodobě evidované považujeme osoby, které jsou bez zaměstnání déle než 12 měsíců. Osoby do 25 let, které řadíme do skupiny mladistvých uchazečů o zaměstnání, pokládáme za dlouhodobě nezaměstnané, pokud jsou bez zaměstnání déle než 6 měsíců.

Osoby s dlouhodobou registrací na ÚP jsou pro potenciální zaměstnavatele méně atraktivní z důvodu obavy o schopnost takto dlouhodobě registrovaných osob se zapojit znovu do pracovního procesu. Vedle těch, kterým se pracovat „nevyplatí“, patří mezi dlouhodobě nezaměstnané také úzce specializovaní nebo nízce kvalifikovaní pracovníci, kteří přišli o své místo kvůli strukturálním změnám ve výrobě. Dále se může jednat o osoby se zdravotním postižením, pro které se dlouhodobě nedaří najít vhodné pracovní uplatnění. Osud této skupiny závisí na dostatečně účinné aktivní politice zaměstnanosti – především formou efektivních rekvalifikačních programů, podporou mobility pracovní síly a investicemi v regionech postižených strukturálními změnami. Tuto skupinu označujeme za rizikovou zejména z těchto důvodů: ztráta pracovních návyků, pokles motivace k práci, obtížnější adaptace na nové podmínky, nedostatečná kvalifikace, či kombinace několika předešlých faktorů (zdravotního postižení, péče o svěřenou osobu, nebo věková pokročilost). Největším problémem u této skupiny je narušit získaný stereotyp

20

FABUŠOVÁ, V: Nezaměstnanost v ČR vývoj a sociální důsledky, MU 2002, str. 29.

- 19 -

života bez zaměstnání a motivovat je k vlastní iniciativě v procesu hledání nového zaměstnání.

2.2.5 Osoby společensky nepřizpůsobené Jedná se o skupinu, která se ocitla v mimořádně obtížných poměrech. Podle § 52 vyhlášky č. 182/1991 Sb., zákona o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zahrnujeme do této skupiny občany:
propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody,
proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen,
závislé na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, kteří sociální péči potřebují v řešení sociálních situací,
žijící nedůstojným způsobem života,
propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti.21 Pracovní uplatnění se stává pro tuto skupinu osob nejen prostředkem k obživě, ale také možností získat nové, lépe přijímané sociální postavení ve společnosti. Jak uvádí Mareš22, v případě postpenitenciární péče, tj. péče o osoby propuštěné z vězení, je zaměstnání i způsobem rehabilitace a zpětného začlenění do společnosti. S touto specifickou skupinou zpravidla pracují i sociální pracovníci, kteří dokáží tyto osoby navést na správný postup při získání nového zaměstnání, protože většinou osoby, které jsou objektem sociální práce, mají současně i problémy se získáním a udržením si zaměstnání. Za rizikovou tuto skupinu osob označujeme z důvodů obavy zaměstnavatele z možného trestného činu na pracovišti, nespolehlivosti a nepřizpůsobivého chování těchto osob. Přítěží pří získávání zaměstnání zůstává i možná kombinace rizikových faktorů (věk nad 50 let, nízká kvalifikace, zdravotní postižení). Situaci komplikují dále také předsudky spojené s příslušníky národnostních menšin v ČR.

21 22

§ 52 vyhlášky č. 182/1991 Sb. Vypracováno podle MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém, Praha: Slon , 2002

- 20 -

2.3 Analýza současného stavu postavení rizikových skupin na TP Při analýze vycházím především z kvantitativních ukazatelů. Jedná se v tomto případě o absolutní počty nezaměstnaných a jejich meziroční vývoj. Dále srovnávám relativní údaje procentního počtu nezaměstnaných v roce 2006 oproti roku 2005 a sleduji změnu v podílu uchazečů z rizikových skupin na celkovém vývoji nezaměstnanosti. V dalším textu rozeberu nabízená opatření směřujících k podpoře návratu těchto skupin na otevřený trh práce. Při své analýze jsem vycházel z dostupných dat ÚP a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, Českého statistického úřadu.

2.3.1 Celková nezaměstnanost „Podíváme li se na údaje za rok 2006, pak po celé 1. pololetí 2006 bylo evidováno méně uchazečů o zaměstnání než v roce 2005. Průměrný meziroční pokles počtu uchazečů činil 29,3 tisíc, což je více než v 1. pololetí 2005, kdy meziroční pokles počtu uchazečů činil v průměru 19,9 tisíc. Průměrný počet uchazečů v 1. pololetí 2006 se tak snížil a činil 500,7 tisíc, v 1. pololetí 2005 bylo evidováno na ÚP v průměru 530,0 tisíc osob, což bylo pouze o 17,6 tisíc méně než v 1. pololetí 2004, kdy činil průměrný počet uchazečů o zaměstnání 547,6 tisíc osob. Meziroční pokles počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP se tak v 1. pololetí 2006 zrychlil. Počet uchazečů o zaměstnání k 30. 6. 2006 činil 451,1 tisíc, tj. o 38,6 tisíc (o 7,9 %) méně než v roce 2005 (489,7 tisíc).“23 Relativní ukazatel, tedy míra nezaměstnanosti (MN) - byla po celé sledované období meziročně nižší (viz graf č. 1). Největší meziroční pokles MN byl zaznamenán v červnu 2006. K 30. 6. 2006 byla vykázána míra nezaměstnanosti 7,7 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v roce 2005 (8,6 % k 30. 6. 2005). Průměrná míra nezaměstnanosti v 1. pololetí 2006 činila 8,6 % ,byla tedy podstatně nižší než v 1. pololetí 2005 (9,2 %). „Poslední vývoj pokračuje v nastoleném příznivém trendu poklesu míry nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se v květnu 2007 dále snížila, dle šetření Ministerstva práce a sociálních věcí, na 6,4%. Počet uchazečů o práci, kteří mohli bezprostředně nastoupit do pracovního procesu byl v uvedeném období 353.604 osob.“24 Nicméně trh práce je stále sužován strukturální nezaměstnaností, která navzdory vysokému tempu růstu ekonomiky neumožní její výraznější pokles.

23 24

Vypracováno podle Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006, MPSV. http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=256445

- 21 -

Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti

Pramen: MPSV

2.3.2 Vývoj nezaměstnanosti rizikových skupin na trhu práce Protože ve své práci sleduji postavení rizikových skupin na trhu práce. Zaměřím se nyní na analýzu vývoje nezaměstnanosti těchto skupin uchazečů o zaměstnání a změnu jejich podílu na celkové nezaměstnanosti.

2.3.2.1 Absolventi škol a mladiství Nejvyšší počty nezaměstnaných absolventů se soustřeďují do Moravskoslezského, Jihomoravského a Ústeckého kraje – tedy do regionů s obecně vyššími počty nezaměstnaných. Nezaměstnanost absolventů dosáhla v srpnu roku 2004 devíti celých a šesti desetin procenta z celkové nezaměstnanosti. O rok později sedmi celých čtyř desetin procenta. Podobný vývoj jsme zaznamenali u kategorie mladých lidí do pětadvaceti let, která se sleduje dvakrát do roka. V červnu roku 2004 se podílela na celkové nezaměstnanosti jednadvaceti celými a sedmi desetinami procenta, o rok později osmnácti a půl procenta (Šmejkalová, 2004). 25

V roce 2005 se dále zvyšuje počet nezaměstnaných absolventů. To souvisí s všeobecně rychlým růstem vzdělanosti populace. Přes uvedenou vysokou míru nezaměstnanosti

25

Vypracováno podle http://ihned.cz/3-17007820-rizikov%E9+skupiny+na+trhu+pr%E1ce-000000_d-a2

- 22 -

vykazují absolventi v porovnání s jinými skupinami nezaměstnaných nejkratší průměrnou délku nezaměstnanosti. V roce 2006 statistiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí26 ukázaly, snížení počtu (77,9 tisíc, meziroční snížení o 12,5 tisíc) absolventů (pokles z 18,5 % na 17,3 %) v evidenci úřadů práce. Důvodem je demografický vývoj, vyšší počty studujících, ale i rostoucí zájem zaměstnavatelů o mladé lidi nebo péče úřadů práce. (uplatňování individuálních akčních plánů).

2.3.2.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku V roce 2005 (druhý a třetí kvartál) pozorujeme zastavení dlouhodobého absolutního nárůstu nezaměstnanosti osob starších 50 let (meziroční pokles o 2,8 tisíc, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti vzrostl na současných 26,5 %). V grafu č.2 je zachycen vývoj v počtu nezaměstnaných ve věku nad 50 let.

Graf č. 2: Vývoj počtu uchazečů nad 50 let Graf č. 2

Pramen: MPSV

„V evidenci úřadů práce je však stále vysoký počet uchazečů starších 50 let. Tato situace není ani tak způsobena demografickými příčinami jako novým zákonem o zaměstnanosti platným od října 2004, který upravil podmínky pro evidenci osob starších 50, resp. 55 let

26

VYHLÍDAL, J, MAREŠ, P: Měnící se rizika a šance na trhu práce, VÚPSV Praha, výzkumné centrum Brno, 2006, str. 18

- 23 -

(prodloužení doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti), čehož využívají především uchazeči s blížícím se odchodem do starobního důchodu.“27

2.3.2.3 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP I v další sledované rizikové skupině, dlouhodobě nezaměstnaných můžeme pozorovat pokles počtu osob evidovaných na ÚP a to o 16,7 tisíc oproti roku 2005, zároveň se však jejich zastoupení v celkovém počtu uchazečů mírně zvýšilo z 43,7 % k 30. 6. 2005 na 43,8 %. Podíváme-li se na situaci v 3. čtvrtletí 2006 pozorujeme další pokles počtu evidovaných dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání.Situaci nám zde ilustruje tabulka č. 1 Tabulka č. 1: Dlouho době nezaměstnaní dle věkových skupin

Pramen: Český statistický úřad

2.3.2.3 Osoby se zdravotním postižením Z rizikových skupin absolutně poklesl počet osob se zdravotním postižením - k 30. 6. 2006 jich bylo v evidenci ÚP 72,9 tisíc, což je pokles oproti roku 2005 kdy počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením k 31. 12. 2005 činil 75,3 tisíc (v roce 2004 to bylo 74,7 tisíc). Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ale vzrostl z 15,2 % na konci června 2005 na současných téměř 16,1 %. Tento růst je zapříčiněn hlavně poklesem celkového počtu nezaměstnaných. Vývoj podílu osob na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ve sledovaném období, je zobrazen grafem č.3.

27

Úřad práce Brno-město: Výroční zpráva 2006.

- 24 -

Graf č. 3: Podíl OZP na celkové nezaměstnanosti

Pramen: MPSV

2.3.2.4 Osoby společensky nepřizpůsobené U osob společensky nepřizpůsobených se mi nepodařilo získat relevantní data pro analýzu nezaměstnanosti této skupiny. Jelikož v České republice v současnosti neexistují přesné statistiky počtu bezdomovců a osob ohrožených ztrátou bydlení, které zde vnímáme také jako ekvivalent osob společensky nepřizpůsobených.

2.3.2.5 Závěr analýzy nezaměstnanosti rizikových skupin na trhu práce Pozorovaný nárůst relativního zastoupení u rizikových skupin na celkové nezaměstnanosti odráží pomalejší pokles jejich počtu ve srovnání s poklesem celkové nezaměstnanosti v ČR.

- 25 -

2.4 Podpora rizikovým skupinám na trhu práce Na podporu zaměstnanosti rizikových skupin na trhu práce byly v souladu s „Národním plánem

zaměstnanosti

České

republiky“28

vyčleněny

nástroje

aktivní

politiky

zaměstnanosti. Tyto programy se zavádí na regionální úrovni.

Další aktivitou na podporu zaměstnávání uvedených skupin je Operační program Rozvoje lidských zdrojů (dále OP RLZ), který se zavádí z iniciativy EU. Jednotlivé nástroje jejich fungování a míru efektivity rozeberu v následujícím textu

2.4.1 Program aktivní politiky zaměstnanosti Při řešení problému nezaměstnanosti osob vyžadujících zvýšenou ochranu na trhu práce jsou ve značné míře využity nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Pomocí těchto nástrojů mohou úřady práce zvýšit šanci uchazečů o zaměstnání při hledání nové práce. Do aktivní politiky

zaměstnanosti

patří

například

rekvalifikace,

individuální

přístupy

k

nezaměstnaným, projekty určené obtížně zaměstnatelným skupinám. Prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti stát podporuje také firmy, které zaměstnávají uchazeče z rizikových skupin, nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Na aktivní politiku zaměstnanosti (dále APZ) bylo na Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále MPSV) a úřadech práce v 1. pololetí 2006 ze státního rozpočtu vynaloženo 2 077 105 tisíc Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly výdaje na APZ ze státního rozpočtu o 254 602 tisíc Kč, tj. o 14,0 % (v 1. pololetí 2005 činily výdaje na APZ ze státního rozpočtu 1 822 503 tisíc Kč). Tento nárůst může signalizovat změnu struktury uchazečů o zaměstnání- vyšší podíl skupin, které vyžadují širší podporu (uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku, osoby se zdravotním postižením).

Efektivita tohoto nástroje na pokles nezaměstnanosti rizikových skupin se liší podle jednotlivých krajů a schopnosti místních ÚP plně využívat těchto nástrojů.

2.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti v OP RLZ V rámci podpory Evropských strukturálních fondů je pro podporu zaměstnanosti využíván OP RLZ. Tento program se dle určeného cíle soustřeďuje například na podporu skupiny 28

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/narodniplanzamest#p1

- 26 -

dlouhodobě nezaměstnaných, nebo integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením. Programy realizované v tomto projektu jsou financovány formou grantů. Současné snahy na tomto poli směřují k vzájemnému doplňování obou politik. Tedy národní APZ a OP RLZ Evropské unie. Dostáváme tak k dispozici širší spektrum nástrojů pro boj s nezaměstnaností rizikových skupin na trhu práce. Tyto nástroje mohou být využívány i neziskovým sektorem.

2.4.3 Příklady programů na podporu rizikových skupin Podpora pro jednotlivé rizikové skupiny je poskytována jak státním tak nestátním neziskovým sektorem. Následující přehled má za cíl představit některé z relevantních programů pro dané cílové skupiny. Blíže pak popíši systém podpory OZP neboť v druhé části své práce se zaměřuji právě na tuto rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání.

2.4.3.1 Absolventi škol a mladiství Stát podporuje zaměstnávání této skupiny formou finančních příspěvků pro zaměstnavatele. Ti mohou získat například od úřadu práce příspěvek na zapracování. „Příspěvek na zapracování může získat zaměstnavatel, který přijme uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání – tj. i mladého člověka do 25 let a absolventa vysoké školy do dvou let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Příspěvek na zapracování může být zaměstnavateli poskytován po dobu maximálně tří měsíců a jeho výše může dosáhnout až poloviny minimální mzdy.“29

2.4.3.2 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku Významnou podporou pro uvedenou skupinu uchazečů o zaměstnání je prodloužení podpůrčí doby v nezaměstnanosti. Podle platné právní úpravy činí podpůrčí doba u uchazeče o zaměstnání od 50 do 55 let věku 9 měsíců a nad 55 let věku 12 měsíců. Úřad práce se snaží zaměstnavatele motivovat k zaměstnávání lidí nad 50 let opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti. Například možnost získat dotaci na zřízení společensky účelného pracovního místa. Tento příspěvek se vztahuje na pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, poskytuje se formou částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Jako formu podpory této skupině je možno též uvést internetový projekt 29

Vypracováno podle http://archiv.noviny.mpsv.cz/clanek.php?id=417

- 27 -

,,Zkušení“. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem. Je zaměřen na uchazeče o zaměstnání nad 50 let. Pomocí internetové aplikace mají lidé nad 50 let možnost zveřejnit svůj životopis a zaměstnavatelé si mohou vybrat ze zveřejněných údajů konkrétního zaměstnance. Uchazeči si tímto způsobem mohou výrazně zvýšit své šance při hledání nového zaměstnání. Jako klady lidí ze skupiny nad 50 let věku projekt uvádí: váží si práce, méně fluktuují, jsou lepší v řídící práci, jsou pečlivější řemeslníci, mají vyšší úroveň vztahové inteligence a lépe zvládají konflikty.

2.4.3.3 Fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku Podpora veřejného sektoru pro uvedenou skupinu při získání zaměstnání se týká možnosti evidence na úřadu práce, jako zájemce o práci v případě mateřské dovolené, počítačových kurzů, výuky cizích jazyků, motivačních kurzů podporovaných z projektů Evropského sociálního fondu, rekvalifikačních kurzů, nejčastěji na administrativní pozice. Vhodné pro tuto cílovou skupinu jsou projekty na rekvalifikaci obtížně zaměstnatelných skupin v regionech postižených velkou nezaměstnaností. Informace o konkrétních programech a formách zapojení obdrží uchazeč o zaměstnání na místně příslušném úřadu práce. Příkladem programu pro osoby z této rizikové skupiny v neziskovém sektoru za podpory Evropského sociálního fondu je aktivita Prométhea, o. s. Cílem programu je pomoci lidem ukázat cestu, najít řešení při hledání práce prostřednictvím vlastního sebevědomí – sebeuvědomění si vlastních kvalit.30

2.4.3.4 Dlouhodobě evidovaní uchazeči na ÚP Podpora této skupině se odvíjí především z přímé podpory místně příslušných úřadů práce formou příspěvků zaměstnavatelům pro zvýšení motivace k zaměstnávání těchto uchazečů o zaměstnání. Může se jednat o souhrn příspěvků určených pro uchazeče, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. V případě dlouhodobě evidovaného uchazeče na úřadu práce umožňuje zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) prodloužení doby, po kterou je zaměstnavateli příspěvek poskytován. Vhodné doplnění přímých finančních pobídek představuje soubor rekvalifikací a motivačních kurzů. Obrátíme-li pozornost na nestátní neziskový sektor, nabízí se uchazečům podpora formou tzv. aktivit pro začlenění, nebo agentury podporovaného zaměstnávání.

30

http://www.promethea.cz/projekt12.htm

- 28 -

2.4.3.4 Osoby společensky nepřizpůsobené Podpora se většinou odvíjí od sociální práce s těmito osobami. Je možno využít také nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, například příspěvek úřadu práce na společensky účelné pracovní místo při jeho vytvoření a obsazení osobou řadící se do popisované kategorie. Vhodným prostředkem podpory dané skupiny jsou následně projekty spolufinancované Evropskou unií zaměřené na vzdělávání a tvorbu nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání vracející se na trh práce, nebo ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Tyto projekty se realizují v návaznosti na vzdělávací zařízení podle jednotlivých krajů. Informace o konkrétních realizovaných projektech jsou zveřejněny na internetových stránkách Evropského sociálního fondu.31 V neziskovém sektoru působí řada subjektů věnujících se představované cílové skupině. Příkladem je projekt A Kluby. „A Kluby ČR poskytují odborné poradenství lidem v nepříznivé sociální situaci tak, aby mohli co nejdříve svoji situaci změnit a začít využívat přirozených i veřejných služeb a žít běžným způsobem. Poskytují základní sociální poradenství, specializované poradenství při škodlivém užívání alkoholu a poradenství pro lidi znevýhodněné na trhu práce.“32

2.4.3.5 Osoby se zdravotním postižením Uvedu zde základní motivační nástroje, které mají za cíl zvýšit zaměstnanost OZP. Tyto nástroje vychází opět z Národního plánu zaměstnanosti České republiky a programu aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Dále jsou to opatření vyplívající ze zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.). Podle § 81 až 83 tohoto zákona existuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením pro každého zaměstnavatele, který zaměstnává více než 25 pracovníků. Povinný podíl osob se zdravotním postižením činí 4 % z celkového počtu pracovníků.

Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají OZP jsou nabízeny tyto výhody:


Slevy na dani z příjmu. Při zaměstnávání zdravotně postižených občanů může zaměstnavatel uplatnit úlevy na daních z příjmu fyzických a právnických osob podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zaměstnavatel (fyzická i právnická osoba) může uplatnit slevu na dani z příjmů, a to 18 000 Kč ročně na

31 32

http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1 http://www.akluby.cz/cz/

- 29 -

každého zaměstnance z řad osob se zdravotním postižením a 60 000 Kč na zaměstnance-osobu s těžším zdravotním postižením, případně její poměrnou část.
Možnost zvýhodnění firmy při ucházení se o veřejné zakázky. Jedná se o zákon č. 40/2004 Sb. – „Zvýhodnění při ucházení se o veřejné zakázky. Zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením. Jde tedy o zvýhodnění cenové, spočívající v tom, že nabídka těchto zaměstnavatelů musí být hodnocena jako nejnižší, pokud nepřekročí o 15 % nejnižší nabídkové ceny u nadlimitní zakázky a o 20 % nejnižší nabídkové ceny u podlimitní zakázky. Jde-li však o zakázky nad 500 000 eur, snižují se limity na 10 % u nadlimitní zakázky a 15 % u podlimitní zakázky.“33

Další programy mají ze zákona dotační charakter. A jsou to příspěvky pro zaměstnavatele. Podmínky poskytování příspěvků pro zaměstnavatele opět upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V případě zaměstnavatelů OZP se může jednat o příspěvky na:


Společensky účelné pracovní místo,
Chráněnou pracovní dílnu,
Chráněné pracovní místo,
Podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
Dopravu zaměstnanců. Podle údajů z tabulky přílohy č.2 lze vyčíst, že nejvíce je finančně podporováno nově vytvořené, společensky účelné pracovní místo podle § 113 zákona o zaměstnanosti. To znamená místo, kde najde uplatnění uchazeč o zaměstnání, kterému nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem- uchazeč z některé z uvedených rizikových skupin, tedy i uchazeč se zdravotním postižením.

Pokud se zaměříme na nástroje směřující k podpoře zaměstnávání zdravotně postižených. Je hojně využívaný příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Na který se odkazuji ve své práci v souvislosti s jeho častým zneužíváním. Jedná se o nárokový příspěvek, kde výše příspěvku činí 0,66násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího

33

http://www.euintegra.org/fichierspdf/dossier%20Thema%201%20R%C3%A9publique%20Tch%C3%A8que%20CZ.pdf

- 30 -

kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením. Tedy asi 13 190 Kč.

Jednotlivé druhy příspěvků je možné s přesným zněním požadavků na jejich získání nalézt na místně příslušném ÚP nebo na stránkách MPSV. Z uvedeného by se mohlo zdát, že pro zaměstnavatele je zaměstnávání OZP atraktivní. Opak je ale pravdou. Stále vystupují do popředí předsudky a obava z možných problémů spojených se zaměstnáváním OZP.

2.5 Současný vývoj na trhu práce 2.5.1 Pozitiva Současný vývoj situace na trhu práce se stává příznivější pro uchazeče nad 50 let věku. „Věk přestává být důležitý. Podnikům chybí lidé, hlavně v technických profesích“34. Lidé nad padesát let tak začínají mít větší šanci na získání a udržení zaměstnání než v minulosti. Dalším pozitivním krokem v podpoře zaměstnávání rizikových skupin uchazečů je zavádění cílených programů a individuálních plánů úřady práce. Programy jsou zaměřeny na konkrétní rizikové skupiny a dá se tedy předpokládat úspěšné začlenění osob zařazených do těchto programů na pracovní trh. Velký potenciál má, podle mého názoru, projekt ,,roční odborné praxe v organizaci“. Úřady práce navazují kontakty s podniky a na základě dohody mají absolventi možnost získat důležité praktické zkušenosti.

Poměrně novou možností zprostředkovávat zaměstnání nejen absolventům, ale i ostatním uchazečům o zaměstnání, zejména těm, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči, je využití agentur práce. Agentury práce buď přímo zprostředkovávají pracovní místa, poskytují poradenské, informační služby, nebo tzv. pronajímají své pracovníky na bázi ziskového principu.

2.5.2 Negativa Překážky při vstupu rizikových skupin na volný trh práce spatřuji v problematice šedé ekonomiky. Problematický je zejména vstup dlouhodobě nezaměstnaných do šedé ekonomiky, kde praktikují dualistický přístup, tedy jistotu sociálních dávek a možnost současně si přivydělat.

34

Vladimír Kaláb: O lidi nad padesát je zas zájem, Hospodářské Noviny, 20. 3. 2007

- 31 -

Stále u nás bují tzv. „Švarc systém“, kdy je mnoho propuštěných zaměstnanců zpětně nabíráno původním zaměstnavatelem ke spolupráci na vlastní živnostenský list. Pro podnikatele je toto řešení mnohem levnější. Podle Josefa Zemánka „zaměstnavatelé přestávají vytvářet nová pracovní místa z důvodu obtížného finančního pokrytí těchto míst. Z velké části se na tom podílí vysoké procento odvodů ze mzdy. Pokud uvedeme čísla, tak z finančních prostředků určených na výplatu průměrného zaměstnance (bez dětí) zaměstnavatel odvede 44 % této částky formou daní a pojistného.“35 Problém vysokých odvodů ze mzdy je zapříčiněn především politikou vlády ČR.

2.6 Shrnutí problematiky rizikových skupin Charakteristiky, které jsem ve své práci popsal, jsou uváděny s ohledem na pochopení základních rysů ve výčtu skupin označovaných na trhu práce za rizikové. Vysvětlil jsem, proč jsou pokládány na trhu práce za rizikové, tedy vyžadující zvýšený dohled (péči). Provedl jsem analýzu současného stavu podle dostupných dat. Sledoval jsem vývoj hodnot nezaměstnaných jednotlivých rizikových skupin a jejich poměrné zastoupení na celkové nezaměstnanosti. Zároveň jsem uvedl příklady konkrétních opatření a dobré praxe, které jsou směrovány ke zlepšení situace těchto osob a ke zvýšení jejich šance při uplatnění na volném trhu práce. Problematiku rizikových skupin na trhu práce, kterou jsem zde popisoval, je nutno pojímat v souvislosti s postoji zaměstnavatelů k dané problematice. Neboť z pohledu zaměstnavatelů je vyhýbání se těmto skupinám racionálním snížením rizika, že produktivita těchto pracovníků bude nižší než náklady na ně. Tento čistě ekonomický postoj je nutno zohlednit při hledání nástrojů politiky zaměstnanosti a docílit přirozené změny tohoto praktického hlediska zaměstnavatele využitím systému pobídek a motivačních opatření. Největší šance spatřuji v programech zaváděných přímo úřadem práce prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Úřadu práce se tak naskýtá možnost podporovat firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin. Evropská unie přímo stanovuje podíl občanů z rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných zařazených do programů APZ na 20 %. V praxi to znamená, že úřady práce mohou použít až polovinu prostředků vyčleněných na APZ na opatření pro tu skupinu uchazečů, kterou vyhodnotí jako nejrizikovější na příslušném regionálním trhu práce.

35

Josef Zemánek: Česká nezaměstnanost, Euroekonom, 19.12.2003

- 32 -

Nezastupitelnou úlohu při snaze o znovuzapojení těchto skupin do pracovního procesu mají neziskové organizace, které ač jsou kapacitně značně omezeny, poskytují řadu služeb, jako je poradenství, možnost absolvovat odborné kurzy a programy zaměřené k získání dovedností a návyků, které výrazně zvýší šance uchazečů o zaměstnání práci získat.

Společným znakem všech popisovaných aktivit je pak integrace těchto rizikových skupin do společnosti a úsilí o snížení rozdílů mezi nimi a většinovou společností. Při práci s konkrétním uchazečem je pak nutné klást důraz na zhodnocení aktuálních možností a momentální situaci uchazeče, což je časově značně náročný proces. Pokládám proto za důležité rozšířit počet speciálně vyškolených konzultantů zaměřených na práci s uvedenými cílovými skupinami na jednotlivých úřadech práce. Ačkoli ve své práci jsem měl možnost představit jen některé nástroje a programy určené na podporu těmto skupinám nezaměstnaných, mohu prohlásit, že pokud budou používány správným způsobem a v dostatečné míře, můžeme očekávat jejich schopnost snížit nezaměstnanost u skupin označovaných jako rizikové.

- 33 -

3 ANALÝZA VYBRANÉ RIZIKOVÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE 3. 1 Občané se zdravotním postižením Z uvedeného výčtu rizikových skupin uchazečů o zaměstnání jsem si vybral k bližší analýze současného stavu skupinu zahrnující občany se zdravotním postižením. Pro přehlednost problematiky týkající se této skupiny osob je třeba se v úvodu seznámit s užívanou terminologií. Nejprve zde uvedu krátkou historii vývoje pojmů, kterými se označovala osoba zdravotně postižená a které dnes v různých formách nesprávně používá nejenom laická veřejnost, ale lze se s nesprávnou terminologii setkat i na úřadech, tedy ve státní správě. Zaměřím se na možnosti zdravotně postižených při procesu hledání zaměstnání. Zhodnotím současnou situaci osob se zdravotním postižením na trhu práce. Soustředím se na motivační nástroje, jejich využití a efektivitu, jakými plní daný účel, tedy vyrovnání znevýhodnění OZP vůči majoritní skupině uchazečů o zaměstnání. Analyzuji současnou situaci na příkladu lokálního trhu práce Jihomoravského kraje, z důvodu orientace v tomto prostředí a možnosti využití místních informačních zdrojů. Dále představím podporované zaměstnávání, jako specifický typ služby jehož cílem je napomoci zdravotně postiženým v přístupu na otevřený trh práce. Analyzuji přínos lokální Agentury PZ při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Na závěr kapitoly shrnu rozebíranou problematiku trhu práce ve vztahu k OZP a možnostem, které při hledání pracovního uplatnění může tato skupina uchazečů využít, současně s možnostmi, které poskytují vládní programy aktivní politiky zaměstnanosti, a upozorním na některá negativa těchto nástrojů.

3.1.1 Fenomén zdravotního postižení Zdravotní postižení představuje významnou osobní i sociální událost. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Prostředky a možnosti současné medicíny to jednoduše nedovolují. Jeho negativní důsledky se můžeme snažit pouze zmírnit, například různými formami sociálních služeb, vhodnými kompenzačními pomůckami. Občané se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány omezeními, která jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Obecné odhady počtu lidí se zdravotním postižením se velmi různí podle kritérií. Orientační ,,odhad v zemích EU se pohybuje kolem 12 % - 34 -

populace, přičemž podíl těchto lidí je v některých skupinách vyšší, např. mezi starými lidmi.

3.1.2 Situace zdravotně postižených v České republice V České republice žije, podle údajů Českého statistického úřadu, 503 tisíc lidí se zdravotním postižením různého typu36. Demografický vývoj naznačuje, že podíl osob se zdravotním postižením ve společnosti se bude nadále zvyšovat, protože úzce souvisí se stárnutím populace.“37

V ČR se postavení vybraných osob ve vazbě na jejich zdravotní stav projevilo uceleně v právní úpravě již více než před padesáti lety. „Dlouhou dobu byl pro náš právní řád typický institut „změněné pracovní schopnosti“ (dále ZPS), který, i když obsahově měněn a upřesňován, ve svém základě zůstával stejný. Vždy byl jeho podstatou vliv nepříznivého zdravotního stavu na omezení možnosti pracovního uplatnění.“38

„Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nahradil pojmy občan se ZPS a občan se ZPS s těžším zdravotním postižením souhrnným pojmem osoby se zdravotním postižením, mezi které byla zahrnuta i nová kategorie osob s těžším zdravotním postižením a osob zdravotně znevýhodněných. Těmto kategoriím osob je pak poskytována zvýšená ochrana na trhu práce.“39 Status osoby se zdravotním postižením a její charakteristika je obsažena v § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Podle § 67 tato skupina zahrnuje následující okruhy občanů:
osoby plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením),
osoby částečně invalidní,
osoby zdravotně znevýhodněné40. Tyto osoby jsou do jednotlivých kategorii zařazeny na základě rozhodnutí příslušného orgánu správy sociálního zabezpečení (č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Tuto

36

stav k 11. 4. 2006 LUDVÍKOVÁ, J.: Účinky chráněných dílen na sociální začlenění osob se zdravotním postižením. Brno: MU 2006, str. 7. 38 GAZDOVÁ, L.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, Brno: MU 2006, str. 8. 39 GAZDOVÁ, L.: Zaměstnávání osob se zdravotním postižením, Brno: MU 2006, str.9. 40 Přesná definice jednotlivých kategorii např.: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/vyklady/vyklad_435_2004_p67 37

- 35 -

skutečnost pak občan dokládá ÚP potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.

Podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. osoby zdravotně znevýhodněné (dříve osoby se změněnou pracovní schopností) jsou posuzovány pro potřeby zaměstnanosti posudkovými lékaři ÚP, přičemž za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za tento stav se pro účely výše uvedeného zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti, a tím i možnost pracovního uplatnění, a metodami a prostředky současné medicíny není řešitelný.

Osoba se zdravotním postižením ve smyslu shora uvedeného zákona má tedy takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které její schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost je omezena podle stupně postižení. Proto je nutné těmto uchazečům o zaměstnání věnovat zvýšenou ochranu.

3.2 Trh práce a osoba se zdravotním postižením Pokud se zdravotně postižený rozhodne zapojit do pracovního procesu. Je na trhu práce jeho pozice, jak už jsem vysvětlil v předchozím textu oslabena přítomností zdravotního handicapu. V následující kapitole rozeberu problematiku týkající se vstupu OZP na volný trh práce. Uvedu počty OZP uchazečů o zaměstnání a popíši strategie, které mohou přijmout při vstupu na trh práce. Popíši způsoby

hledání vhodného zaměstnání a

upozorním na možná negativa jednotlivých postupů. V další části se zaměřím na podporu kterou těmto osobám nabízí Agentura podporovaného zaměstnávání (dále Agentura PZ). Dále analyzuji práci konkrétní Agentury PZ. Představím její cílovou skupinu a prostředí ve kterém funguje. S použitím dostupných údajů zhodnotím její přínos do problematiky zaměstnávání OZP . Při své analýze budu vycházet především z dat získaných při rozhovorech s pracovníky Agentury PZ, dat získaných s lokálního ÚP a statistických údajů Českého statistického úřadu.

- 36 -

3.2.1 Uchazeč o zaměstnání se zdravotním postižením Podle údajů Českého statistického úřadu žije v ČR kolem 503 tisíc zdravotně postižených osob. Z čehož jsou 87,2 tisíce zaměstnáni, další 35,1 tisíce nezaměstnaní a zbylé 380,7 tisíce jsou ekonomicky neaktivní. Ročně přibývá téměř 300 osob, kterým je následkem úrazu nebo onemocnění přiznán statut osoby zdravotně postižené.

Konkrétní počty uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením v Jihomoravském kraji, ve sledovaném období, zobrazuje následující tabulka.

Tabulka č. 2: Počet uchazečů se změněnou pracovní schopností v Jihomoravském kraji Uchazeči zdravotně postižení Osoby zdravotně postižené celkem

31. 12. 2005 celkem

ženy

31. 12. 2006 celke m

ženy

10 058

5 189

9 553

5 033

15,8

15,8

17,3

17,1

33

13

30

14

částečně invalidní

7 898

3 992

7 748

osoby zdravotně znevýhodněné

2 128

1 186

1 775

Podíl na celkovém počtu uchazečů (%) Z toho: plně invalidní

4 006 1 013

Pramen: Uchazeči a volná pracovní místa v okresech ČR MPSV ČR, 2006, 2007

Z údajů je zřejmé, že největší část uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižení tvoří částečně invalidní. Jednou z příčin může být ekonomické hledisko. Částečný invalidní důchod nedosahuje takové výše, aby pokryl standardní životní náklady jedince. Zároveň se přiznáním částečného invalidního důchodu předpokládá další, i když snížená pracovní aktivita uchazeče.

Obecně se jedná se o jednu z rizikových skupin na trhu práce, které nejvíce hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Důvodem jsou jednak vžité předsudky na straně zaměstnavatelů, ale největší podíl na nezaměstnanosti této skupiny připisujeme kumulaci handicapů na straně zdravotně postižených. Tyto okolnosti mají za následek tzv. marginalizaci OZP na trhu práce, při které dochází k vyčlenění specifické skupiny, jejíž přístup a možnost využití běžné infrastruktury nebo služeb, které majoritní společnost běžně využívá, jsou nějakým způsobem omezeny. Tím je odkázána na neformální a příležitostné způsoby zaměstnání. I u této kategorie pracovníků se potvrzuje, že - 37 -

marginalizace na pracovním trhu je pravidelně spojena se sociální exkluzí. Jde o proces rozpadu či absence sociálních vztahů a nedostatečnou sociální participaci. Jak uvádí Sirovátka41 , marginalizovaný pracovník přijímá určité nové strategie k znovuzačlenění na pracovní trh. Snaží se této pozici čelit. Což předpokládá nejen identifikaci nové soutěživé (tržní) pozice, ale také její přijetí jako pozice legitimní. Prožitek napětí mezi tržní a legitimní pozicí, který do značné míry je ovlivněn i rodinnou rolí, je určující pro strategii marginalizované síly. Způsobem řešení tohoto napětí je přijetí některé z uvedených strategií:


Strategie hledání primární pozice na formálním pracovním trhu (soutěživá tržní strategie),
Strategie přijetí sekundární pozice na formálním pracovním trhu,
Strategie duální pozice (neformální pracovní trh a soc. dávky),
Strategie odmítání marginalizované pozice,
Strategie přijetí závislosti na sociálních dávkách,
Strategie jiných aktivit (neúčast na pracovním trhu).

Uvedené strategie jsou zde zmíněny jako nejčastější modely chování OZP uchazečů o zaměstnání.

Pominu nyní situaci, kdy občan s OZP přijme pozici závislého na sociálních dávkách, popřípadě volí duální pozici s hledáním pracovního uplatnění na neformálním trhu práce, a dále se budu zabývat případy, kdy OZP volí strategii hledání pracovní pozice na formálním trhu práce. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je legislativně upraveno zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění a vyhláškou MPSV ČR č. 518/2004 Sb.

Občan, který je uznán jako osoba zdravotně postižená a projeví zájem o zaměstnání, má v naší republice několik možností, jak se o práci ucházet a jak práci nalézt. Tou první je samostatné hledání zaměstnání pomocí známých, dříve vybudovaných kontaktů, případně z inzerátu v denním tisku. Tento způsob je efektivní v případě, že je OZP dostatečně aktivní a disponuje potřebným sociálním potenciálem. Výhodou je poměrně krátká doba nalezení, případně znovunalezení zaměstnání. Nevýhodou může být určité riziko možnosti

41

Vypracováno podle Sirovátka, T.: Marginalizace na pracovním trhu. Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly, Brno: MU, 1997

- 38 -

přechodu do tzv. šedé ekonomiky. Druhou možností je registrace uchazeče, zájemce o práci na úřadu práce. Třetí možností je využití služeb nestátního neziskového sektoru, který díky podpoře fondů Evropské unie disponuje dostatečnými prostředky pro práci a poskytování služeb různým cílovým skupinám, tedy i osobám se zdravotním postižením. V následujícím rozboru se budu věnovat analýze získávání zaměstnání prostřednictvím ÚP a Agentury podporovaného zaměstnávání.

3.2.2 Zprostředkování zaměstnání úřadem práce Pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří nalézt v krátké době vhodné zaměstnání pomocí sítě osobních kontaktů a své aktivity, může zvolit možnost registrace na úřadu práce. Podle údajů úřadů práce největší skupinu zdravotně postižených osob poptávajících práci tvoří uchazeči částečně invalidní, kterých je dlouhodobě zhruba 80 %, zbytek tvoří osoby zdravotně znevýhodněné. Počet osob s plným invalidním důchodem v evidenci úřadů práce je zanedbatelný. Uplatnění zdravotně handicapovaných uchazečů na trhu práce je stále problematické. Velká část těchto uchazečů má pouze základní vzdělání, což v kombinaci se zdravotním handicapem znamená, že na trhu práce jsou téměř neuplatnitelní. Jelikož se jedná o tzv. rizikovou skupinu, náleží podle zákona o zaměstnanosti těmto osobám zvýšená ochrana na trhu práce, která podle § 33 zákona o zaměstnanosti obsahuje následující prvky:


zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání,
pracovní rehabilitace,
individuální akční plán (teoretická a praktická příprava pro zaměstnání, příprava k práci),
specializované rekvalifikační kurzy. Tato zvýšená ochrana je poskytována registrovaným uchazečům a zájemcům o zaměstnání. Určitá specifika mají při registraci na úřadě práce uchazeči, zájemci o práci s těžším zdravotním postižením. Protože tyto osoby jsou považovány za nejohroženější skupinu na trhu práce, často se pro její příslušníky používá pojmu obtížně zaměstnatelná osoba. Jedná se převážně o poživatele plného invalidního důchodu. Pokud mají tyto osoby zájem o zaměstnání, ve většině případů volí následující postup. Nejprve konzultují se svým ošetřujícím lékařem, zda skutečnost, že budou vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, nebude mít vliv na jejich zdravotní stav. Ošetřující lékař vymezí spektrum pracovních činností, které mohou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tyto osoby vykonávat. Je vhodné, když jsou uvedené skutečnosti podloženy výstupní písemnou zprávou. - 39 -

S vyjádřením od lékaře se uchazeči dostaví na ÚP, kde mohou být přijati do evidence uchazečů o zaměstnání.

V případě osoby s těžším zdravotním postižením a plným invalidním důchodem však musíme rozlišovat dvě kategorie. Tyto kategorie se odvíjí od typu přiznaného invalidního důchodu (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, § 39 odst. 1). Zákon rozlišuje dvě kategorie plného invalidního důchodu. Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu:

A. Poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %. B. Je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.42

Uvedená skutečnost má zcela zásadní vliv na možnost evidence této osoby na ÚP. Pokud je občan uznán orgánem sociálního zabezpečení plně invalidním podle písmene A, z pohledu ÚP nemůže být evidován jako uchazeč o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti. Může být evidován pouze jako zájemce o práci. Úřad práce nemá povinnost tomuto uchazeči vyplácet podporu v nezaměstnanosti a nabídky pracovních příležitostí zájemci předkládá až po odmítnutí daných nabídek evidovanými uchazeči o práci.

V případě, že je občan uznán orgánem sociálního zabezpečení plně invalidním podle písmene B, z pohledu ÚP může být evidován jako uchazeč o zaměstnání a náleží mu i hmotná podpora v nezaměstnanosti. Při provedeném krátkém šetření mezi plně invalidními uchazeči o zaměstnání jsem zaznamenal časté stížnosti na zprostředkovatele úřadu práce, kteří o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni a odmítají uvedené uchazeče o zaměstnání registrovat.

Podle platných zákonů ÚP pracuje s OZP ve zvláštním režimu. Evidence OZP je oddělena pro větší přehlednost od ostatních uchazečů a přidělený pracovník má povinnost vypracovat s touto osobou tzv. individuální plán. V tomto plánu se stanovují cíle, na kterých se oba shodnou a které při dalších návštěvách uchazeče postupně naplňují. Součástí individuálního plánu je i vypracování bilanční diagnostiky v případě, že je klient zařazen do programu pracovní rehabilitace. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na 42

Vypracováno podle http://business.center.cz/business/pravo/zakony/duchodpoj/cast4h2.aspx

- 40 -

získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména tyto okruhy činností:


Poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
Teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost.
Zprostředkování zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání, nebo jiné výdělečné činnosti.

Zařazení do programu pracovní rehabilitace se děje na základě klientova požadavku a kladného stanoviska úřadu práce. Ustanovení o pracovní rehabilitaci se řídí zákonem o zaměstnanosti § 69–74. Podle tohoto ustanovení mají OZP právo na pracovní rehabilitaci, kterou zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky, případně může úřad práce pověřit zabezpečováním pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Na pracovní rehabilitaci mají právo i zájemci o zaměstnání. Do programu pracovní rehabilitace mohou být na základě doporučení lékaře zařazeny i fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Pracovní rehabilitaci lze tedy chápat jako vhodný nástroj, jak získat pracovní návyky, a možnost, jak získat a udržet si vhodné pracovní místo.

3.2.2.1 Pozitiva spolupráce s úřadem práce Pro mnohé uchazeče je spolupráce s úřadem práce motivována možností pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pozitivem je především přístup k programům aktivní politiky zaměstnanosti, například možnost využití rekvalifikačních programů a účast na projektech zajišťovaných ÚP. Osobám se zdravotním postižením je prostřednictvím ÚP nabízena možnost účasti na programech vedoucích k obnovení nebo získání pracovních návyků. Tento fakt pak přispívá ke snadnějšímu přechodu do zaměstnání.

3.2.2.2 Negativa spolupráce s úřadem práce Úřad práce je institucí pracovního trhu. „Instituce na pracovním trhu se významným způsobem podílejí na spoluvytváření a definování role marginální pracovní síly na něm. Tento koncept je pak určující nejenom pro jejich praxi, ale ovlivňuje stejně významně jednání ostatních subjektů pracovního trhu, tedy zaměstnavatelů i potencionálních a

- 41 -

aktuálních klientů.“43 Pokud se ÚP bude chovat k této skupině uchazečů jako k marginální skupině, bude ji chápat jako skupinu obtížně zaměstnatelných a problémových, pak tento model chování přijmou i další účastníci pracovního trhu, především zaměstnavatelé. Tím se nám vytváří jakýsi začarovaný kruh, kdy úřad práce vysílá směrem k zaměstnavatelům určité signály o typech obtížně zaměstnatelných uchazečů, zaměstnavatelé pak přijímají tyto informace jako fakt a o inkriminované uchazeče se přestávají zajímat. Dotyční uchazeči zůstávají v registru ÚP a jejich znevýhodnění na trhu práce se dále prohlubuje dlouhodobou nezaměstnaností.

3.2.3 Hledání zaměstnání s podporou agentury podporovaného zaměstnávání Další způsob, jak může OZP najít práci je spolupráce s organizací, která nabízí služby určité skupině obyvatel, v našem případě zdravotně postiženým. Jako nový prvek integrace exkluzí

postižené

skupiny

obyvatel

přichází

projekt

,,agentury

podporovaného

44

zaměstnávání“. Jak uvádí Kudělková , podporované zaměstnávání (dále PZ) vzniklo ve Spojených státech amerických v 70. letech jako alternativa k tradičním službám pro lidi s mentálním postižením v oblasti zaměstnanosti, které se ukázaly jako neúčinné. Došlo k revizi tradičního „modelu připravenosti“ (denní aktivity – denní a pracovní aktivity – chráněné dílny – otevřený trh práce). Agentura PZ měla za úkol usnadnit vstup postiženého na otevřený trh práce. Tento model služby se v praxi osvědčil. Podporované zaměstnávání postupně začalo působit i mimo USA a služba v současné době zahrnuje i další cílové skupiny včetně zdravotně postižených. „V ČR je služba podporované zaměstnávání poskytována zatím výhradně nevládními organizacemi. První agentura vznikla v Praze roku 1995. Od prosince 2000 dochází k rozšíření této služby do dalších regionů, převážně na základě dvou nadregionálních projektů financovaných z prostředků EU a státního rozpočtu .“45

Jednou z definic podporovaného zaměstnávání může být tato: „Podporované zaměstnávání je služba časově omezená maximálně na 2 roky (v odůvodněných případech s možností prodloužení o 1 rok) a je určena lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z 43

SIROVÁTKA, T.: Marginalizace na pracovním trhu. Příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: MU, 1997, str. 113. 44 Vypracováno podle KUDĚLKOVÁ, K.: Zaměstnávání zdravotně postižených. Brno: MU, 2006 45 KUDĚLKOVÁ, K.: Zaměstnávání zdravotně postižených. Brno: MU, 2006, str. 48.

- 42 -

různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální, dlouhodobou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce.“46

Podporované zaměstnávání je charakterizováno následujícími principy: každý má právo na pracovní uplatnění, více příležitostí pro lidi znevýhodněné na trhu práce, otevřený trh práce je preferován před chráněným, práce musí být posilována před pobíráním dávek. Tyto principy nám vymezují podporované zaměstnávání jako službu odlišnou od jiných druhů služeb zaměřených na znevýhodněné skupiny (chráněné dílny, poradny, přechodné zaměstnávání apod.). Principy jsou vymezeny smyslem, pro který je PZ realizováno, cílovou skupinou lidí, kterým je PZ poskytováno, cíli, kterých má být v PZ dosahováno, kritérii, která popisují pracovní místo, a charakteristikami podpory, kterými je metoda PZ nesena.

„Smyslem PZ je vyrovnávání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří v důsledku zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění.

V rámci podporovaného zaměstnávání je poskytována podpora rovněž

zaměstnavatelům uživatelů služby.“47

Jelikož jsem měl příležitost seznámit se s činností konkrétní Agentury podporovaného zaměstnávání, analyzuji v dalším textu práci této agentury a uvedu výsledky jejího působení za rok 2006.

3.2.4 Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize za práva vozíčkářů Na tomto konkrétním projektu ilustruji příklad dobré praxe podpory OZP při hledání zaměstnání a jeho následného udržení, protože získání zaměstnání je zároveň důležitou formou inkluze (společenského začlenění) této skupiny obyvatel.

Agentura podporovaného zaměstnávání pro lidi se zdravotním postižením vznikla v červnu 2005 a začala pracovat při organizaci Liga za práva vozíčkářů se sídlem v Brně. Projekt Agentury PZ je financován z EU programu Rozvoje lidský zdrojů. Důvodem jejího vzniku a jejím posláním je pomoci zdravotně postiženým občanům v přístupu na otevřený trh 46 47

http://www.rytmus.org/podporovane_zamestnavani.htm http://www.rytmus.org/pz2.htm

- 43 -

práce. Služby Agentury podporovaného zaměstnávání jsou určeny zdravotně postiženým z Brna a blízkého okolí, kteří hledají práci, a také zaměstnavatelům, kteří mají zájem handicapované zaměstnávat.

3.2.4.1 Analýza cílové skupiny Cílovou skupinou agentury jsou osoby se zdravotním postižením, které mají zájem nalézt pracovní uplatnění v okrese Brno-město a Brno-venkov a jsou evidovány jako uchazeči nebo zájemci o zaměstnání na úřadě práce. Jedná se o osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností z důvodu zdravotního postižení, dlouhodobé péče o závislého člena rodiny, vyššího věku, nízkého vzdělání, absence vzdělání nebo nízké úrovně kvalifikace. Podle zjištěných údajů se v okresech Brno-město a Brno-venkov stále zvyšuje podíl uchazečů se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti. V polovině roku 2006 činil tento podíl OZP na celkové nezaměstnanosti v okrese Brno-město 13,8% , v okrese Brno-venkov v témže období dokonce 21,4 %. V případě okresu Brno-venkov se jedná o hodnotu výrazně vyšší než byla míra nezaměstnanosti OZP v polovině roku 2006 v České republice (16,2 %)

i Jihomoravském kraji (17,6 %). V okrese Brno-město je

podíl OZP na celkovém počtu uchazečů o práci nižší, přesto však oproti rokům 2004 a 2005 došlo i v tomto okrese k nárůstu podílu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, jak vyplývá z tabulky č. 3.

Tabulka č. 3: Podíl evidovaných OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání XII/04

VI/05

VI/06

Brno-venkov

18,10%

20,20%

21,40%

Brno-město

12,60%

13,30%

13,80%

Jihomoravský kraj

14,80%

16,40%

17,60%

Česká republika

13,80%

15,20%

16,20%

Pramen: ÚP Brno-město

Z uvedených dat vyplívá, že osoby zdravotně postižené jsou jednoznačně ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. Jejich uplatnění na trhu práce je ztíženo již faktem, že na jedno pracovní místo určené pro OZP připadne až 270 evidovaných uchazečů o práci (stav k 30.6. 2005 Brno- město).

Pokud se detailněji podíváme na strukturu zdravotně postižených, nezaměstnaných na území města Brna což nám ilustruje tabulka č. 6. Zjistíme, že v poměrném zastoupení OZP - 44 -

je nejvíce částečně invalidních uchazečů o zaměstnání. Konkrétně 1801 v Brně- městě. Následují osoby zdravotně znevýhodněné a plně invalidní, tedy osoby s těžším zdravotním postižením.

Tabulka č. 4: Struktura uchazečů o práci k 31. prosinci 2005 z toho Okres

Celkem

OZP

Brno-město

19773

2601

12

1801

788

Brno-venkov

6452

1281

2

1126

153

plně invalidní

částečně invalidní

osoby zdravotně znevýhodněné

Pramen: ÚP Brno-město

Dalším faktem je to, že třetina uchazečů se zdravotním postižením evidovaných na ÚP Brno-město má pouze základní vzdělání, na ÚP Brno-venkov je to více než čtvrtina evidovaných OZP. Více než polovina nezaměstnaných OZP je starší 50ti let. Kombinace těchto faktorů spolu se zdravotním handicapem znamená, že jsou tito uchazeči na trhu práce velmi těžko uplatnitelní.

3.2.4.2 Analýza lokálního trhu práce V 1. pololetí roku 2005 došlo ke značnému úbytku v případě míst pro osoby se zdravotním postižením průměrně bylo evidováno pouze 11 míst pro OZP (v 1. pololetí 2004 to bylo 99 míst). Obě dané kategorie byly dříve ovlivněny volnými místy typu „rekvalifikace-stáž“, avšak tento druh volných míst byl novým zákonem o zaměstnanosti zrušen a tato místa byla převedena do klasických nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nedostatek volných míst nedotovaných z aktivní politiky zaměstnanosti se projevil významným zvýšením počtu uchazečů se zdravotním postižením připadajících na jedno volné místo pro ně určené (266 k 30.6.2005) viz. Tabulka č. 5. Vysoký nárůst hodnoty tohoto ukazatele byl zaznamenán na úrovni celé ČR, avšak ne v takovém rozsahu jako v okrese Brno-město (k 30.6.2005 připadalo v ČR na jedno volné místo pro OZP téměř 60 uchazečů se zdravotním postižením).

- 45 -

Tabulka č. 5: Volná pracovní místa hlášená na ÚP Brno- město Volná pracovní místa (VPM) pro absolventy a mladistvé celkem z celkového počtu míst (%) pro ZPS celkem z celkového počtu míst (%) Počet uchazečů na 1 VPM celkem pro absolventy a mladistvé pro ZPS

30.6. 2004

30.9.2004

31.12.2004

31.3.2005

30.6.2005

167

181

160

72

175

15,3

15,6

14,6

1,9

4,5

130

136

110

7

10

11,9

11,7

10,0

0,2

0,3

19,5

18,4

19,0

5,5

5,1

10,3

12,2

10,8

19,9

6,1

20,1

19,3

24,0

382,9

266,2

Pramen: ÚP Brno-město

Na straně zaměstnavatelů přetrvávají obavy OZP zaměstnávat, a to i přesto, že jejich pracovně-právní ochrana již není tak výrazná jako v předchozích letech. Finanční podpora

- 46 -

ze strany státu je však v poslední době pro řadu zaměstnavatelů významnou motivací k zaměstnávání OZP.

3.2.4.3 Hodnocení účinnosti Agentura podporovaného zaměstnávání podle poskytnutých údajů v období červenec 2005 - srpen 2006 v rámci projektu aktivně spolupracovala s celkovým počtem 84 osob zdravotně postižených s cílem pomoci těmto lidem nalézt vhodné pracovní uplatnění. Tento cíl se podařilo splnit v uvedeném období u 40 uživatelů služby. Z celkového počtu bylo 44 uživatelů osobami se zdravotním postižením (osoby zdravotně znevýhodněné a poživatelé částečného invalidního důchodu), 32 uživatelů bylo osobami s těžším zdravotním postižením (poživatelé plného invalidního důchodu). Významné procento (56,2%) z těžce zdravotně postižených uživatelů služby APZ tvořili v uvedeném období poživatelé plného invalidního důchodu dle písmene a) § 39 zákona o důchodovém pojištění, kteří nemohou být na úřadu práce evidováni jako uchazeči o zaměstnání, ale pouze jako zájemci.

Z celkového počtu uživatelů služby Agentura podporovaného zaměstnávání tvořili více než 25 % lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce déle než 12 měsíců.

Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání bylo nejvíce uživatelů středoškolsky vzdělaných s maturitou (40 osob), druhou největší skupinu uživatelů tvořili nízkokvalifikovaní – se základním vzděláním nebo vyučení (30 osob). Uživatelů s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním bylo 14.

Věková struktura uživatelů služeb Agentura podporovaného zaměstnávání Ligy za práva vozíčkářů byla v období červenec 2005 až srpen 2006 charakterizována převažujícím počtem osob ve věkovém rozmezí 25-49 let (62 osob), následovaly osoby ve věku vyšším než 50 let (15 osob). Nejmenší skupinu uživatelů tvořily osoby do 25 let věku (7 osob).

Průměrná doba spolupráce s Agenturou podporovaného zaměstnávání od navázání kontaktu do nástupu do zaměstnání činila u většiny uživatelů 1-6 měsíců. Graf č. 6. nám zobrazuje počty podpořených a zaměstnaných klientů a poměrné zastoupení mužů a žen mezi klienty Agentury podporovaného zaměstnávání.

- 47 -

Graf č. 4: Počet podpořených a zaměstnaných klientů Agentury PZ 90

84

80 70 60 50

42

40

40 30 18

20 10 0

počet podpořených uživatelů

počet zaměstnaných uživatelů

Celkem

84

40

Ženy

42

18

Pramen: Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize za práva vozíčkářů

Jelikož Agentura PZ byla financována formou grantu z fondu EU programu Rozvoje lidských zdrojů, měla dle vyjádření pracovníků Agentury stanoven cíl. Podpořit nejméně 80 klientů, z toho alespoň polovinu klientů úspěšně zařadit na volný trh práce. Tyto cíle dle uvedených ukazatelů byly úspěšně naplněny.

Pokusme se opět zobrazit strukturu uchazečů o zaměstnání na území města Brna dle dostupných dat z ÚP po čtvrt roce. A pozorujme vliv působení Agentury na snižování počtu nezaměstnaných osob ze skupiny zdravotně postižených na lokálním trhu práce.

Tabulka č. 6: Struktura uchazečů o práci k 31. března 2006 z toho Okres

Brno-město

osoby zdravotně znevýhodněné

Celkem

OZP

19387

2544

10

1786

748

6314

1260

3

1114

143

Brno-venkov Pramen: ÚP Brno-město

plně invalidní

- 48 -

částečně invalidní

Při porovnání tabulky č. 4 a č. 6 lze pozorovat snížení počtu nezaměstnaných se zdravotním postižením. Dle statistik Agentury PZ více než 25 % klientů tvořili lidé evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce. Je tedy prokazatelný přímý podíl snižování nezaměstnanosti u rizikové skupiny zdravotně postižených za pomocí služeb Agentury podporovaného zaměstnávání. Tento efekt je nejvíce patrný u skupiny uchazečů s těžším zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že jejich podíl na trhu práce je minimální, je i jejich umístitelnost pro ÚP velmi obtížný úkol. Agentuře se však, dle vyjádření jejich pracovníků, daří formou individuální práce a operativního řešení problémů umístit na volný trh práce i uchazeče s těžším zdravotním postižením, kteří jsou v evidenci ÚP. Což se zároveň promítne i do statistik daného ÚP.

3.2.4.4 Pozitiva spolupráce s Agenturou podporovaného zaměstnávání Hlavním pozitivem je individuální přístup k uchazeči o zaměstnání. Na psychickou pohodu uchazeče též kladně působí prostory, ve kterých agentury sídlí, a skladba pracovníků. Neformální rámec spolupráce přináší značný motivační prvek, daný postojem a vystupováním pracovníků neziskových organizací. Zaměstnavatelé vítají flexibilitu a ochotu k dohodě při spolupráci s APZ. Agentury jsou schopny aktivovat i klienty, které ÚP řadí mezi nezaměstnatelné. Z výsledků práce Agentury je jednoznačně čitelný přínos v podpoře zaměstnávání rizikové skupiny zdravotně postižených na trhu práce. Jejich celkový přínos na nezaměstnanost dané cílové skupiny je patrný z interních statistik. Ve statistikách lokálního ÚP se pokles nezaměstnanosti nemusí výrazněji projevit, neboť jak je patrné z předešlé analýzy, ne všichni uživatelé služeb Agentury byli současně registrováni na ÚP.

3.2.4.5 Negativa spolupráce s Agenturou podporovaného zaměstnávání V ČR chybí institucionální rámec agentur podporovaného zaměstnávání. Podporované zaměstnávání není dosud zákonně vymezeno. Proto je i obtížnější spolupráce s ÚP. Počet klientů, se kterými jsou jednotlivé agentury schopny pracovat, je omezený. Délka trvání práce agentur je limitována délkou podpory z grantu EU, popřípadě nejistým financováním formou dotací ze státního rozpočtu.

- 49 -

3.2.5 Shrnutí a doporučení, překážky v zaměstnáváni zdravotně postižených osob V předcházející kapitole jsem se zabýval postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce a strategiemi, které přijímají ve vztahu k trhu práce. Vysvětlil jsem fenomén zdravotního postižení, jeho členění a vývoj situace v této oblasti v České republice. Na konkrétních případech jsem ukázal, jaké má možnosti OZP při hledání práce. Nejjednodušší případ je samozřejmě síť osobních kontaktů a doporučení rodiny či známých. Tento postup však s sebou nese určitá rizika možnosti přechodu do tzv. šedé ekonomiky, kde OZP může doplatit na svoji nezkušenost nebo neopatrnost. Mám na mysli zejména neseriózní zaměstnavatele, kteří se snaží zneužít dotačních mechanismů na podporu OZP na úkor těchto osob. V této souvislosti se často uvádí § 78 zákona o zaměstnanosti, který se mnozí ,,podnikatelé“ naučili zneužívat pod záminkou pomoci zdravotně postiženým. Další možností ve snaze získat zaměstnání je registrace na ÚP. Zde je nutné brát na zřetel v případě plného invalidního důchodu jeho dva druhy. Registrováni na ÚP mohou být pobíratelé obou druhů plného invalidního důchodu. Ovšem plně invalidní osoby podle § 39 a) pouze jako zájemci o práci, tudíž bez nároku na hmotnou podporu v nezaměstnanosti. V registraci na ÚP se skrývá nebezpečí upadnutí do statusu další rizikové skupiny, a to dlouhodobě nezaměstnaných. Tím nám dochází ke kumulaci handicapů a další marginalizaci na pracovním trhu. Je nutné zde přihlédnout i k faktu, že prostředí a způsob práce ÚP je pro OZP značně frustrující. Tito lidé, jak uvádí Sirovátka (1997), nepřijímají podřízené postavení klienta ve vztahu k úředníkům a přiřazování k marginalizované pracovní síle spojované s testováním ochoty pracovat považují za urážlivé a dostávají se často s těmito institucemi do konfliktu. Stigma se tak více prohlubuje.

Poslední formou, kterou ve své práci představuji a kterou má možnost uchazeč s OZP využít, je spolupráce s APZ, přičemž stále existuje možnost kombinovat všechny tři uvedené způsoby. Zvláště když je zajištěna koordinace všech zúčastněných subjektů (uchazeč o zaměstnání, rodina, ÚP, Agentura PZ), je šance na nalezení vhodného zaměstnání výrazně vyšší. Forma podpory OZP agenturou podporovaného zaměstnávání je podle mého názoru pro uchazeče nejpřijatelnější. Při vzájemné spolupráci kladou pracovníci agentury důraz na osobní přístup ke každému uchazeči. Dále podle provedených šetření si uchazeči z rizikových skupin v agentuře připadají více jako partneři při společném hledání práce než na ÚP. Také spektrum služeb, které agentura nabízí, je velmi - 50 -

různorodé. Nabízené aktivity zahrnují PC kurzy, job kluby a pravidelná setkávání, kde mají klienti agentury možnost vzájemně si vyměnit zkušenosti a motivovat se k získání nebo udržení si zaměstnání.

Při rozhovoru s pracovníky agentury jsem vyhodnotil jako nejzávažnější překážku zaměstnávání zdravotně postižených nedokonalou legislativu a zneužívání dotačních zdrojů. Firmy, které zaměstnávají OZP, často zneužívají přelévání peněz institutem náhradního plnění. Tedy místo aby došlo k odebrání výrobků, na kterých mají postižení pracovní podíl, dojde pouze k přefakturování komerčního výrobku přes chráněnou dílnu. Nepoctiví zaměstnavatelé se také nezdráhají kombinovat (s vlastním ziskem) grantové dotace EU a dotace státní, vytvářejí umělé systémy práce OZP osob, která nepřináší užitek. Dále se jedná o zneužívání příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených (§ 78). Při zneužívání příspěvku se firmy chovají tak, že papírově zaměstnávají OZP, ale fakticky žádnou činnost nevykonávají a peníze si ponechávají s tím, že malou část OZP vyplatí. Postižení zaměstnanci však jen velmi zřídka protestují. Tímto způsobem se často chovají firmy nabízející zaměstnání formu domácí práce. Podobný typ inzerátů se často objevuje v inzerci periodik určených pro OZP. Dalším nešvarem, kterého zaměstnavatelé OZP rádi využívají, je zákonná možnost krátit invalidnímu zaměstnanci minimální mzdu. Pokud je OZP poživatel částečného důchodu, jeho minimální mzda činí 75 % ze základní částky. U poživatelů plného invalidního důchodu činí minimální mzda 50 % základní částky.

Způsobem, jak zamezit zneužívání příspěvků na podporu zaměstnávání zdravotně postižených zaměstnavateli, je přímé doplácení mzdy OZP (obdoba dnešní přímé platby OZP na nákup sociálních služeb).48 Uvedené opatření by umožnilo zaměstnávat osoby se zdravotním postižením za minimální mzdu bez zbytečných sociálních výčitek, protože část mzdy by zdravotně postiženému zaměstnanci hradil přímo stát. Pak budou firmy inkriminované zaměstnance přijímat primárně proto, že se jim to vyplatí, a nikoliv proto, že to někdo nařídil. Dále je nutno více motivovat samotné OZP k vlastním zdrojům příjmů a seberealizaci. Tedy k menší závislosti na hmotné podpoře státu. Podle názoru mnohých odborníků v dané problematice je pro samotnou zaměstnatelnost těchto osob důležité posílit jejich další vzdělávání, protože tyto osoby se často nachází dlouhodobě mimo trh práce a jejich znalostní potenciál se postupně snižuje.

48

ZÁKON č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

- 51 -

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se zabýval problematikou rizikových skupin na trhu práce, protože tato tematika je úzce spjatá s nezaměstnaností. Rozebral jsem v úvodu problematiku trhu práce zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti. Uvedl jsem teoretická východiska tohoto problému. Koho považujeme za nezaměstnaného a s jakými typy nezaměstnanosti se můžeme při tomto rozboru setkat.

Protože zadání mé práce zní: Rizikové skupiny na trhu práce, vytknul jsem si za cíl charakterizovat tyto skupiny, nastínit jejich problémy a vysvětlit, proč jsou právě ony pokládány na trhu práce za rizikové. Uvedl jsem u každé skupiny analýzu jejího postavení na trhu práce a současně i programy a projekty na jejich podporu. Při podpoře rizikových skupin jde především o zmírnění handicapů jednotlivých skupin a snahu vyrovnat příležitosti s majoritní skupinou na trhu práce. Neboť jak uvádí

Mareš (2002),

nezaměstnanost není jen ekonomickým, ale i sociálně kulturním problémem. Proto taky prostředky vložené do boje s ní nejsou jen ekonomickou, ale i sociální a kulturní investicí. Tedy investované prostředky musí být nejen ekonomického, ale také sociálního a kulturního charakteru. Myslí se tím především změna postoje veřejnosti k zaměstnání a nezaměstnaným, zdravotně postiženým, změna životních strategií, vzdělávání. Proto efektivitu prostředků vložených do tohoto boje nelze poměřovat výlučně ekonomickými, ale také sociálními kritérii.

V druhé části své práce jsem se zaměřil na problematiku vybrané rizikové skupiny a tou je skupina osob s tělesným postižením, jelikož je mi tato problematika dosti blízká. Sám se do této rizikové skupiny rovněž řadím. Snažil jsem se ji představit komplexněji i s charakteristikami, které jsou z mého pohledu důležité a osvětlují problematiku z jiného úhlu, než je všeobecný. Uvedl jsem možnosti, které má zdravotně postižený občan, pokud se rozhodne aktivně hledat práci. Přihlédl jsem k aktuální legislativě, která se zabývá danou problematikou. Dále jsem představil roli státu při podpoře a motivaci zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Uvedl jsem hlavní body státní politiky podpory zaměstnávání OZP. Dále jsem poukázal na překážky v tomto procesu a na nedokonalosti systému motivačních prostředků z programů aktivní politiky zaměstnanosti. Předložil jsem svůj názor na jednotlivé možnosti, jak může OZP získat práci. Představil jsem způsob jakým spolupracují úřady práce s OZP při hledání vhodného zaměstnání a - 52 -

rozebral jeho pozitiva a negativa. Stejně tak jsem poukázal na specifický prvek práce s rizikovými skupinami obecně, a tím je podporované zaměstnávání. Podporované zaměstnávání jsem vymezil pojmově i strukturálně, nadnesl jeho cíle a poslání a vymezil jeho specifika. Představil jsem konkrétní Agenturu PZ a analyzoval její přínos do problematiky

snižování

nezaměstnanosti

OZP.

Komunikace

s pracovníky

zkoumané Agentury PZ při Lize za práva vozíčkářů, probíhala zcela bez problémů. Kapitolu věnovanou OZP jsem uzavřel návrhy doporučení a opatření, která by měla vést ke zlepšení postavení OZP na trhu práce, a snížit tak dále počet nezaměstnaných osob s tímto statusem v ČR.

Tato práce má sloužit jako vstupní orientační úvod do problematiky rizikových skupin na trhu práce. Jde mi o základní přiblížení jejich specifik a představení způsobů, jak s danou skupinou dále pracovat. Podstatnou část práce jsem věnoval problematice zaměstnávání zdravotně postižených a seznámení s možnostmi a riziky, které této skupině osob přináší současný trh práce, potažmo vládní politika zaměstnanosti v České republice. Z poznatků získaných při zpracovávání této práce mohu konstatovat, že opatření, která jsou současným systémem nastavena, jsou nedostatečná a volají po změně. Hlavní problém spatřuji v nedostatečné motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání rizikových skupin, OZP a v nedokonalosti ve vymahatelnosti zákonem stanovených limitů zaměstnanosti OZP. Jelikož česká společnost je stále zaměřena na krátkodobý rychlý zisk, je zřejmé, že v takové konkurenci obstojí OZP jen těžko. Na druhou stranu firmy, které mají stabilní zázemí, tradici a myslí dopředu, zaměstnávají OZP, protože jen pestrá ,,směs“ v pracovním kolektivu může být základem stabilního a dlouhodobého rozvoje firmy. K tomuto poznání již dospěly mnohé zahraniční společnosti a je často uváděn v této souvislosti pozitivní vliv OZP pracovníků na podnikové klima. Jako další klady jsou uváděny jejich loajalita k firmě, minimální fluktuace. Věřím, že podobný trend zasáhne i Českou republiku a zaměstnávání OZP přestane být jakousi trpěnou nutností nebo možností, jak lehce přijít a ,,protočit“ dotační titul, ale začne být vítaným zpestřením pracovního kolektivu seriózních firem a rozvine se plodná spolupráce mezi OZP a ,,zdravou“ částí pracovních kolektivů daných firem. Inspirací v tomto snažení nám mohou být především skandinávské země, kde mají problematiku zaměstnávání OZP zpracovánu na vysoké úrovni. Dalším pádným důvodem, proč by se měl stát více věnovat problematice zaměstnávání OZP, je aktivace lidských zdrojů. Lidské zdroje jsou největším ,,bohatstvím“ každého státu a je jen na něm, zda dokáže využít tento potenciál dostatečně efektivně. Tady spatřuji velké rezervy, které - 53 -

Česká republika má v práci s tímto kapitálem. Jisté je už nyní, že to není proces jednoduchý a krátkodobý, ale s jistotou lze říci, že se tato práce rozhodně vyplatí.

Seznam použité literatury ECHAUDEMAISON, C.-D., a kol.: Slovník ekonomie a sociálních věd. Praha: E. W. A. Edition s. r. o., 1995. 1. vyd., s. 419. ISBN 808576413X.

FABUŠOVÁ, V: Nezaměstnanost v ČR, vývoj a sociální důsledky. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2002. 81 l., vedoucí diplomové práce Ing. Oldřich Králík, CSc.

KUDĚLKOVÁ, K.: Zaměstnávání zdravotně postižených. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 87 l., 10 l. přílohy, vedoucí diplomové práce Ing. Vladimír Hyánek, Ph. D.

LUDVÍKOVÁ, J.: Účinky chráněných dílen na sociální začlenění osob se zdravotním postižením. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii, 2006. 87 l., vedoucí diplomové práce Ing. Miroslava Rákoczyová.

MALÝ, I., STRECKOVÁ, Y.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Praha: Computer Press, 1998, s. 214. ISBN 80-722-6112-6.

MAREŠ, P.: Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Slon, 2002. 3. upr. vyd., s. 172. ISBN 80-86429-08-3.

SIROVÁTKA, T.: Marginalizace na pracovním trhu: příčiny diskvalifikace a selhávání pracovní síly. Brno: Masarykova univerzita, 1997, s. 151. ISBN 80-210-1716-3.

SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 171. ISBN 802101251X.

VEČEŘA, M.: Sociální stát: východiska a přístupy. 2. upr. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. 112 s. Studijní texty; sv. 4. ISBN 80-85850-16-8.

- 54 -

Úřad práce Brno-město: Analýza stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2006, vydání: březen 2006.

Internetové zdroje A Kluby ČR [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . Agentura podporovaného zaměstnáváni pro OZP [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z .

Charakteristika podporovaného zaměstnávání [on line]. 2007 [cit. 2007-03-23]. Dostupný z . Evropský sociální fond [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z .

GOLA, P.: Nezaměstnanost v EU se liší region od regionu [on line]. 2007 [cit. 2007-0511]. Dostupný z .

Informace Stem z projektu „TŘETÍ KARIÉRA“ [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . Občanské sdružení Prométhea [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . Projekt Integra [on line]. 2007 [cit. 2007-03-30]. Dostupný z .

PŘIKRYL, J.: Absolventi často svoji situaci podceňují [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11].

- 55 -

Dostupný z . Slovník pojmů [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . The International Labour Organization [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z .

Zaměstnávání OZP [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . Vladimír Kaláb: O lidi nad padesát je zas zájem, Hospodářské Noviny [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z .

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. [on line]. 2007 [cit. 2007-03-30]. Dostupný z .

Zákon o důchodovém pojištění [on line]. 2007 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z . Zpráva Výzkumného centra integrace zdravotně postižených Olomouc 2004 [on line]. 2007 [cit.2007-03-24]. Dostupný z .

- 56 -

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Dlouho době nezaměstnaní dle věkových skupin............................................ - 26 Tabulka č. 2: Počet uchazečů se změněnou pracovní schopností v Jihomoravském kraji .... - 39 Tabulka č. 3: Podíl evidovaných OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání .............. - 46 Tabulka č. 4: Struktura uchazečů o práci k 31. prosinci 2005............................................... - 46 Tabulka č. 5: Volná pracovní místa hlášená na ÚP Brno- město .......................................... - 48 Tabulka č. 6: Struktura uchazečů o práci k 31. března 2006 ................................................. - 50 -

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti ................................................................................. - 24 Graf č. 2: Vývoj počtu uchazečů nad 50 let........................................................................... - 25 Graf č. 3: Podíl OZP na celkové nezaměstnanosti................................................................. - 27 Graf č. 4: Počet podpořených a zaměstnaných klientů Agentury PZ .................................... - 50 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Zákonná úprava ................................................................................................. - 60 Příloha č. 2: Objem finančních prostředků určených na program Aktivní politiky zaměstnanosti podle jednotlivých nástrojů v Jihomoravském kraji .............................. - 60 Příloha č. 3: Statistika agentury PZ při Lize za práva vozíčkářů za rok 2006....................... - 60 -

- 57 -

Příloha č. 1: Zákonná úprava

Listina základních práv a svobod Rozebírané problematiky se týká především článek 29: (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. (2) Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě na povolání.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Novelizovaný zákon o zaměstnanosti je primárním dokumentem zákonně upravujícím problematiku trhu práce. „Tento zákon v souladu s právem Evropské unie upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.“49 Posiluje se princip rovného zacházení a ochrana proti přímé i nepřímé diskriminaci z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, věku atd. Zákon obsahuje základní právní úpravu politiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením (pracovní rehabilitace s podporou asistenta; zpřesnění podmínek existence chráněných pracovních míst a chráněných dílen; zpřesnění podmínek pro různé druhy příspěvků). Stanovuje též výši tzv. povinného podílu zdravotně znevýhodněných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.

Vyhláška MPSV ČR č. 518/2004 Sb. Touto vyhláškou se provádí zákon o zaměstnanosti. Vyhláška se zabývá relevantními tématy ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Těmito tématy jsou: pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením, chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna a výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočet plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením.

Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce Zákoník práce upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. Zvýhodňuje osoby se zdravotním postižením tím, že ukládá zaměstnavatelům jisté povinnosti při vytváření zvláštních podmínek pro zaměstnávání těchto osob.

49

Vypracováno podle http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast1.aspx

- 58 -

Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon upravuje slevu na daních podnikatelským subjektům, zaměstnavatelům při zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon definuje v § 39 pojetí invalidity a případy, kdy je jedinec pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav uznán jako částečně nebo plně invalidní. Na základě této skutečnosti je pak osoba částečně nebo plně invalidní automaticky pro potřeby pracovního trhu pokládána za osobu zdravotně postiženou.

Vyhláška č. 182/1991 Sb., zákona o sociálním zabezpečení V části první se vyhláška zabývá procesem posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti. Dále je zde upraven institut posudkové komise. V § 52 se definují osoby společensky nepřizpůsobené. Součástí je také úprava sociální péči o tyto osoby.

Uvedená legislativa představuje souhrn nejdůležitějších zákonů a vyhlášek, jejichž předmět úpravy se bezprostředně dotýká tematiky, kterou zpracovávám ve své práci. Tedy zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti a skupin, které jsou tímto jevem ohroženy nejvíce.

- 59 -

Příloha č. 2: Objem finančních prostředků určených na program Aktivní politiky zaměstnanosti podle jednotlivých nástrojů v Jihomoravském kraji Výdaje APZ podle jednotlivých nástrojů (v tis. Kč) Nástroj APZ VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých1) rekvalifikace překlenovací příspěvek2) příspěvek na dopravu zaměstnanců2) příspěvek na zapracování2) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program2) cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 1202) programy tvorby nových pracovních míst projekty ESF ostatní (semináře, expertizy apod.)3) Celkem 1)

2005

2006

69 930 129 221 13 626 7 173 0

87 590 113 424 16 086 9 480 90

18 598

17 253

17 320 49 579 573 764 96

0 46 303 790 602 57

0

0

0 117 978 16 656 137 801 579 315

441 44 533 83 798 215 573 636 020

uplatňování tohoto nástroje ukončeno 30. 9. 2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroje uplatňovány od 1. 10. 2004 přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS Pramen: Úřady práce v Jihomoravském kraji 2)

Seznam použitých zkratek: VPP – veřejně prospěšné práce SÚPM – společensky účelné pracovní místo CHPM – chráněné pracovní místo CHPD – chráněná pracovní dílna SVČ – samostatná výdělečná činnost

- 60 -

Příloha č. 3: Statistika agentury PZ při Lize za práva vozíčkářů za rok 2006 Struktura uživatelů služby PZ

Věk

Zdravotní postižení

Dlouhodobá registrace na ÚP Nejvyšší dosažené vzdělání

Celkem

Ženy

pod 25

7

3

25–49

62

32

nad 50

15

7

celkem

84

42

OZZ

13

6

ČID

31

19

PID A

18

8

PID B

14

6

bez postižení

8

3

pod 25 let (déle než 6 měsíců) nad 25 let (déle než 12 měsíců) ZŠ

1

1

18

11

9

4

vyučen + praktická škola + SŠ bez maturity SŠ s maturitou

21

8

40

25

VOŠ

2

0

VŠ

12

5

40

18

Zaměstnaní

Počty podpořených a zaměstnaných uživatelů za rok 2006

počet podpořených uživatelů počet zaměstnaných uživatelů

Celkem

Ženy

84

42

40

18

Pramen: Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize za práva vozíčkářů

- 61 -