Analýza českého kapitálového trhu a jeho specifika

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Analýza českého kapitálového trhu a jeho specifika

Diplomová práce

Autor:

Bc. Marek Nečas Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Leopold Tanner, MBA

Duben 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně s použitím uvedené literatury.

V Chodově dne 18.dubna 2010 jméno a příjmení autora

Poděkování: Děkuji tímto panu Ing. Leopoldovi Tannerovi za odborné rady a vedení při zpracování této diplomové práce.

Anotace Tato diplomová práce seznamuje čtenáře s českým kapitálovým trhem a jeho specifickými náležitostmi, které byly zapříčiněny především okolnostmi vzniku těchto trhů pod vlivem kupónové privatizace a mírně řečeno s chaotickým přechodem k tržnímu hospodářství v první polovině 90. let minulého století. Velký prostor je věnován kapitálovým trhům s následným zaměřením na trhy sekundární. V teoretické části této diplomové práce se zaměřuji na sekundární kapitálové trhy v České republice. Tyto následně rozčleňuji a zabývám se podrobněji burzovním a mimoburzovním trhem, kde klíčovými aktéry jsou Burza cenných papírů Praha, a.s. a RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s., jež byl do 1. prosince 2008 organizátorem českého mimoburzovního trhu cenných papírů. Dále v praktické části této diplomové práce je provedena analýza objemu obchodů na Burze cenných papírů Praha a RM-systému v letech 1998 - 2008. Klíčová slova: finanční trh, peněžní trh, kapitálový trh, cenné papíry, sekundární trh, Burza cenných papírů Praha, RM-systém, akcie, dluhopisy, podílové listy.

Annotation This thesis deals with development and analysis of Czech capital market and its specifics with strong orientation at secondary rmarket. Czech capital market has many specifics, which were caused by historical development within voucher privatization and much about chaotic situation during process of transformation into market economy. Theoretical part is focused mainly on the securities aftermarket in Czech Republic, concretely on the stock and the extra-stock market. Main participants on these markets are Prague Stock Exchange and RM-system, which was an organizer of Czech extra-stock market till 1st December 2008. Implemented analysis of trade capacity at Prague Stock Exchange and RM-system in years 1998-2008 is evaluated in practical part of this thesis. Key words: financial market, money market, capital market, securities, secondary market, Stock Exchange Prague, RM-system, shares, bonds, participation certificate.

Obsah 1 Úvod ..............................................................................................................................8 2 Cíl a metodika práce....................................................................................................9 3 Literární rešerše...........................................................................................................4 3. 1 Finanční trh ............................................................................................................ 11 3. 1. 1 Modely alokace finančních prostředků na finančním trhu .................................. 12 3. 1. 1. A Trh cenných papírů.......................................................................................... 12 3. 1. 1. B Zprostředkovatelský finanční trh ..................................................................... 13 3. 1. 2 Struktura a uspořádání finančního trhu ................................................................ 13 3. 1. 2. A Peněžní trh ....................................................................................................... 14 3. 2 Kapitálový trh ........................................................................................................ 15 3. 2. 1 Struktura kapitálového trhu ................................................................................. 17 3. 2. 1. A Primární a sekundární trhy ............................................................................. 17 3. 2. 1. B Veřejné a neveřejné trhy ................................................................................. 20 3. 2. 1. C Organizované a neorganizované ..................................................................... 20 3. 3 Burzovní trh ........................................................................................................... 21 3. 3. 1 O burze obecně .................................................................................................... 21 3. 3. 2 Druhy burz........................................................................................................... 23 3. 3. 3. A Dle předmětu obchodu.................................................................................... 23 3. 3. 3. B Dle typu burzovního obchodu......................................................................... 24 3. 3. 3. C Z hlediska způsobu obchodování.................................................................... 25 3. 3. 3. D Z hlediska právní formy.................................................................................. 28 3. 3. 3. E Z hlediska rozsahu, dosahu, významu činnosti............................................... 29 3. 3. 3 Funkce a význam burz v tržní ekonomice ........................................................... 29 3. 4 Burza s cennými papíry ........................................................................................ 31 3. 4. 1 Počátky burz cenných papírů............................................................................... 31 3. 4. 2 Formování burz cenných papírů v 16. – 19. století ............................................. 32 3. 4. 3 Rozmach burz cenných papírů v 20. století......................................................... 34 3. 4. 3 Vznik a vývoj českých sekundárních trhů........................................................... 35 3. 4. 3 O burze cenných papírů obecně .......................................................................... 36 3. 4. 4 Typy burz cenných papírů ................................................................................... 38

3. 5 Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) .........................................................40 3. 5. 1 Vznik BCPP.........................................................................................................40 3. 5. 2 Členové burzy......................................................................................................41 3. 5. 3 Organizace burzovního trhu ................................................................................42 3. 5. 4 Trhy BCPP...........................................................................................................45 3. 5. 4. A Hlavní trh pražské burzy.................................................................................46 3. 5. 4. B Oficiální volný trh pražské burzy ...................................................................47 3. 5. 5 Obchodní systém .................................................................................................49 3. 5. 5. A Automatické obchody v aukčním režimu .......................................................49 3. 5. 5. B Automatické obchody v kontinuálním režimu (KOBOS) ..............................50 3. 5. 5. C SPAD ..............................................................................................................51 3. 5. 5. D Blokové obchody............................................................................................52 3. 5. 5. E Futures.............................................................................................................52 3. 5. 5. F Obchody s účastí specialisty ...........................................................................53 3. 6 Mimoburzovní trhy ...............................................................................................53 3. 6. 1 Neorganizovaný mimoburzovní trh.....................................................................55 3. 6. 2 Organizovaný mimoburzovní trh.........................................................................55 3. 7 RM – SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s. (RM-S)..............................56 3. 7. 1 Organizační uspořádání .......................................................................................58 3. 7. 2 Trhy RM-S...........................................................................................................59 3. 7. 2. A Regulovaný trh RM-S.....................................................................................59 3. 7. 2. B Mnohostranný obchodní systém .....................................................................59 3. 7. 3 Obchodní systém .................................................................................................60 3. 7. 3. A Burzovní aukce RM-S ....................................................................................60 3. 7. 3. B Blokové obchody ............................................................................................62 3. 7. 3. C Přímé obchody ................................................................................................63 3. 7. 3. D Inteligentní pokyny.........................................................................................63 3. 7. 3. D. 1 EasyClick....................................................................................................63 3. 7. 3. D. 2 Stoploss.......................................................................................................64 3. 7. 3. D. 3 Limitní cena ................................................................................................65 3. 7. 3. D. 4 Vše nebo nic ...............................................................................................65 3. 7. 3. E Standardní pokyny ..........................................................................................65 3. 7. 3. F Platnost pokynu ...............................................................................................65

3. 7. 4 Vypořádání cenných papírů v RM-S ...................................................................65 3. 8 Středisko cenných papírů .....................................................................................66 3. 8. 1 Organizační struktura ..........................................................................................67 3. 9 Komise cenných papírů.........................................................................................67 3. 10 Specifika českého kapitálového trhu .................................................................68 3. 10. 1 Velká privatizace ...............................................................................................68 3. 10. 1. A Přímá privatizace ..........................................................................................68 3. 10. 1. B Kupónová privatizace ...................................................................................69 3. 10. 2 Třetí vlna privatizace .........................................................................................71 3. 10. 3 Subjektivní pohled.............................................................................................72 4 Analýza objemu obchodů na sekundárních trzích .................................................74 4. 1 Analýza objemu obchodů na BCPP ........................................................................74 4. 2 Analýza objemu obchodů na RM-S ........................................................................97 5 Závěr .........................................................................................................................111 6 Seznam použité literatury .......................................................................................113

1 Úvod Úvahy o možném fungování moderní tržní ekonomiky bez patřičného finančního systému jsou nereálné. Tržní hospodářství je systém, ve kterém probíhá směna prostřednictvím peněz, resp. koupě a prodeje za dohodnuté ceny. Finanční trh je nedílnou součástí každé zdravě fungující ekonomiky, stejně jako trh zboží, služeb a výrobních faktorů. Každý ekonomický subjekt, ať již se jedná o domácnost, firmu či stát, disponuje buď přebytkem peněžních prostředků nebo naopak jejich nedostatkem. Finanční trhy pak umožňují přemisťovat tyto peněžní prostředky od těch, kteří jimi disponují, k těm, kterým tyto chybí. Jinak řečeno, jedná o přesun od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním, které tyto peněžní prostředky mohou využít co nejefektivnějším způsobem, a tudíž dochází prostřednictvím finančního trhu ke zprostředkování toku peněz na místo jejich lepšího zhodnocení. Obě strany tohoto dobrovolného procesu přitom očekávají, že tento přesun peněžních prostředků pro ně bude výhodný a v budoucnu jim přinese určitý prospěch - zisk. Bez existence finančních trhů by přebytkové subjekty měly pravděpodobně menší motiv pro tvorbu úspor a naopak deficitní subjekty by mohly ztrácet motivy pro vypůjčování si finančních prostředků. Novodobý kapitálový trh, jakožto významná složka trhu finančního, se v České republice začal vytvářet v první polovině 90. let minulého století a byl bezpochyby přínosným počinem ve směru budování tržní ekonomiky. V podmínkách České republiky sehrál kapitálový trh významnou roli, především vlivem kupónové privatizace a zásadním způsobem tak prověřil intuici a znalosti jednotlivých účastníků trhu a celkovou úroveň připravenosti celého finančního systému v rámci transformačního procesu. V průběhu následujících let se však postupně ukázalo, že byla zásadním způsobem opomenuta regulace tohoto trhu. Tento nedostatek byl odstraněn až v roce 1998, kdy vznikla Komise pro cenné papíry jako původní regulátor kapitálového trhu, od které tyto kompetence v roce 2006 převzala Česká národní banka. Transakce s cennými papíry vyžadují také ochranu a důvěru investorů, která je základním cílem veřejnoprávní regulace. Neméně důležitou součástí pro obchodování, a to nejen s cennými papíry, je také určitá míra seberegulace, jež představuje dodržování určitých etických norem podnikání. Bohužel český kapitálový trh se i díky řadě případů „tunelování“ v minulosti přílišné důvěře netěšil. Pozitivní skutečností v současné době je, že dochází významným způsobem ke zvyšování transparentnosti a důvěryhodnosti trhů s cennými papíry v České republice. 8

2 Cíl a metodika práce Cílem této diplomové práce je prostřednictvím provedené analýzy sekundárních kapitálových trhů v České republice seznámit čtenáře s vývojem obchodování s cennými papíry na těchto trzích. Analýza byla provedena na Burze cenných papírů Praha a na RM-systému, české burze cenných papírů, a to v letech 1998-2008. Práce samotná je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které se dále člení. Literární rešerše byla vypracována na základě odborné literatury uvedené v seznamu použité literatury. Úvodem kapitoly se zabývám finančním trhem, jakožto elementárním pojmem problematiky, jeho základním členěním na peněžní a kapitálový trh. Následně je čtenáři objasněn vývoj trhů s cennými papíry v jednotlivých vývojových etapách. Poté se již kapitola zaměřuje přímo na sekundární trhy cenných papírů a jejich vývojem v českém prostředí. Závěrem kapitoly přibližuji problematiku burzovních a mimoburzovních trhů a v neposlední řadě také Středisko cenných papírů, jakožto institucí zastávající klíčové postavení v rámci českého kapitálového trhu. V praktické části této diplomové práce jsem provedl analýzu objemů obchodů s cennými papíry. Z výročních zpráv společností Burza cenných papírů Praha, a.s. a RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s., jsem čerpal informace potřebné k provedení uvedené analýzy objemu obchodů s cennými papíry. Dle výše uvedených dokumentů jsem na burzovním trhu sledoval jak objemy obchodů podle jednotlivých burzovních trhů, tak i obchodování dle druhu jednotlivých cenných papírů. Naopak na tehdejším trhu mimoburzovním pro mne byly určující objemy obchodů z hlediska jejich druhů. Jednalo se o obchody aukční, přímé a blokové, v prvním sledovaném období, tj. v roce 1998, navíc také převody s uváděnou cenou, uzavírané na RM-SYSTÉMu do roku 2008. Z důvodů zavedení MiFID (Směrnice č. 2004/39/ES o trzích s finančními nástroji) do české legislativy se mimoburzovní trh RM-SYSTÉM transformoval k 1. 12. 2008 na burzu cenných papírů, a tudíž není rok 2008 zahrnut v analýze mimoburzovního trhu plnohodnotným způsobem. Veškeré objemy obchodů s cennými papíry jsou vyčísleny v mil. Kč. Samotnou analýzu struktury objemu obchodů jsem vždy prováděl procentním vyjádřením jednotlivých částí k odpovídajícímu celku. Vývoj objemu obchodů ve sledovaném období jsem zjišťoval prostřednictvím elementárních statistických charakteristik časových řad, pomocí řetězových a bazických indexů. Řetězové indexy charakterizují v procentním vyjádření změny hodnot vzhledem k předcházejícímu období pomocí vzorce xi / xi-1 * 100. 9

Naopak bazické indexy charakterizují změny hodnot vzhledem k určitému, pevně stanovenému období, které reprezentuje rok 1998, a to vzorcem xi / xz * 100. Mnou vypočtené údaje jsem doplnil stručným slovním i grafickým zhodnocením vlastní konstrukce.

10

3 Literární rešerše V úvodu nejobsáhlejší kapitoly své diplomové práce se věnuji problematice finančního trhu, jeho hlavními funkcemi a základním členěním na trh peněžní a kapitálový. Dále se zabývám podrobněji těmito trhy, přičemž se následně zaměřuji na trh kapitálový a jeho další členění. Následuje nastínění problematiky českých burzovních a mimoburzovních trhů, jejich vývoje a struktury, a to včetně seznámení čtenáře s podstatnými legislativními změnami, které na sklonku minulého roku podstatným způsobem změnily tvář těchto trhů. V závěru kapitoly věnuji široký prostor hlavním aktérům operujících na těchto trzích – Burze cenných papírů Praha, RM-SYSTÉMu a SCP. Závěr kapitoly tak plynule přechází v praktickou část této práce, kde je provedena analýza objemu obchodování s cennými papíry na trzích, jež jsou, resp. byly organizovány výše uvedenými společnostmi.

3. 1 Finanční trh Finančním trhem je místo, kde se střetává nabídka a poptávka po penězích. „Tímto pojmem též obvykle rozumíme systém vztahů a nástrojů umožňující soustřeďování, rozmisťování a přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky.“1 Finanční trh je nedílnou součástí zdravě fungující tržní ekonomiky a představuje nákup a prodej peněz za účelem dosažení hmotného prospěchu. Subjekt disponující peněžními prostředky se stává finančním obchodním investorem, čili půjčovatelem peněz, který úplatně přenechá své peníze vypůjčovateli za jistou odměnu, úrok. Naproti tomu vypůjčovatel takto svěřené peněžní prostředky použije dle svého investičního záměru. Je však nutné si uvědomit, že nabídka a poptávka po penězích je určující pro cenu kapitálu, pro úrok, jehož výše zpětně spolupůsobí na poptávku po penězích a dlouhodobého hlediska i na jejich nabídku. Příkladně, máme-li vysoký úrok, roste zájem domácností o uložení peněz v bance, a tudíž je preferována úspora před spotřebou. Naopak, budou-li úrokové sazby nízké, poroste zájem zmíněných domácností o takto nízkým úrokem zlevněné úvěry. Funkce finančního trhu:

soustřeďování dočasně volných zdrojů peněžních prostředků

1

LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 28. ISBN 80-86419-63-0 11

následná alokace volných zdrojů tam, kde je jejich využití nejefektivnější, tj. pružné přelévání kapitálu z odvětví do odvětví

přerozdělování volných zdrojů, tj. přeměňování zdrojů v investice 2

3. 1. 1 Modely alokace finančních prostředků na finančním trhu Ve vyspělých státech existují dva základní modely alokace finančních prostředků mezi přebytkovými a deficitními subjekty. Jedná se o trh cenných papírů a o zprostředkovatelský finanční trh. 3. 1. 1. A Trh cenných papírů Trh cenných papírů není jednoduché zařadit v rámci finančního trhu. Někteří autoři tento pojem dávají do stejné roviny s pojmem kapitálový trh, jiní naopak tvrdí, že se jedná o částečně součást jak peněžního, tak kapitálového trhu. „Trhem cenných papírů rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci a realokaci volných peněžních prostředků prostřednictvím cenných papírů nebo instrumentů, které jsou odvozeny od různých druhů finančních instrumentů (finanční deriváty).“3 „Deficitní subjekty na trzích s cennými papíry emitují různé druhy krátkodobých nebo dlouhodobých cenných papírů a přebytkové subjekty investují své úspory do těchto instrumentů prostřednictvím finančních zprostředkovatelů. Emitované instrumenty deficitních subjektů označujeme jako primární finanční instrumenty.“4 Výše uvedené obchody tvoří jádro investičního bankovnictví. Trh cenných papírů můžeme dělit na základě několika hledisek. Jedná se o rozčlenění na základě doby splatnosti finančních instrumentů, dle úrovně organizovanosti trhu nebo dle charakteru prodeje cenných papírů. Dále je možné trh s cennými papíry dělit z hlediska teritoriálního, z hlediska obchodovatelnosti cenných papírů nebo dle formy realizace a vypořádání.

2

zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 28. ISBN 80-86419-63-0 3 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, Praha: Ekopress, 2002, s. 31. ISBN 80-86119-55-6 4 REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 95. ISBN 80-7261-132-1 12

3. 1. 1. B Zprostředkovatelský finanční trh Na těchto trzích vystupují finanční zprostředkovatelé, jež emitují sekundární finanční instrumenty. Oproti trhu cenných papírů obsahuje na tomto typu trhu dvě separátní, ale zároveň simultární transakce, které jsou popsány níže:

zprostředkovatel emituje sekundární finanční instrumenty, které nakupují přebytkové subjekty

zprostředkovatel nakupuje primární finanční instrumenty, které emitují deficitní subjekty

„Na zprostředkovatelských finančních trzích přebytková jednotka při alokaci svých přebytečných peněžních prostředků využívá služeb finančních zprostředkovatelů, kteří alokují shromážděné zdroje na svůj vlastní účet a riziko, a to zejména ve formě depozitních a úvěrových obchodů.“5 Tyto obchody tvoří jádro komerčního bankovnictví. Význam alokace finančních prostředků buďto prostřednictvím trhu cenných papírů, či přes zprostředkovatelský finanční trh se podstatným způsobem liší v jednotlivých finančních systémech. Trhy cenných papírů hrají významnou roli v USA nebo Velké Británii. Zprostředkovatelské finanční trhy mají dominantní postavení především v evropských trzích, avšak poslední dobou i zde, a to především od druhé poloviny 90. let 20 století, nabývají většího významu právě trhy s cennými papíry.6 3. 2. 1 Struktura a uspořádání finančního trhu Teorie ani praxe není ve vymezení struktury a dílčích segmentů finančního trhu zcela jednotná. Tento stav je zapříčiněn především tím, že hranice mezi jednotlivými segmenty trhu nelze jednoznačně vymezit, reálná situace v jednotlivých zemích, ovlivněná řadou různých faktorů, se také v mnohém liší. V neposlední řadě již tak složitou segmentaci finančních trhů ztěžuje postupující globalizace, zapříčiňující silné tendence vzájemného prolínání jednotlivých trhů, kdy nově vznikající produkty neumožňují jednoznačné zařazení v rámci finančního trhu. Všechny výše uvedené faktory mají za následek, že se již tak neostré hranice mezi jednotlivými parciálními trhy dále stírají.

5

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, Praha: Ekopress, 2002, s. 22. ISBN 80-86119-55-6 zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 96. ISBN 80-7261-132-1 6

13

Pro účely této práce je dostatečné členění finančního trhu z hlediska splatnosti na trh peněžní a kapitálový. U tohoto základního členění bych zdůraznil další dělení peněžního a kapitálového trhu na:

peněžní trh krátkodobých úvěrů a trh krátkodobých cenných papírů

kapitálový trh dlouhodobých úvěrů a trh dlouhodobých cenných papírů

Rád bych zde ještě výše uvedené členění doplnil o trh úvěrový. Na tomto trhu dochází k obchodování s instrumenty na úvěrovém principu, jež vzhledem k době splatnosti nejsou součástí peněžního trhu a vzhledem ke své formě ani trhu kapitálového. Následující text kapitoly bude věnován tomuto základnímu členění finančního trhu na trh peněžní a následně již vzhledem k tématu práce podrobněji trhu kapitálovému a jeho dílčímu členění. 3. 1. 2. A Peněžní trh „Peněžní trh slouží k emisi a obchodování s investičními nástroji s dobou splatnosti do jednoho roku. Jedná se o tu součást finančního trhu, která zabezpečuje vzájemnou výměnu krátkodobých přebytků mezi účastníky trhu a jehož primární funkcí je zajištění likvidity těchto účastníků.“7 Mezi tyto účastníky peněžního trhu řadíme především velké investory. Charakteristickým znakem peněžního trhu je velký objem transakcí. Závazky z těchto transakcí mají krátkou dobu splatnosti, tedy do jednoho roku. Cennými papíry peněžního trhu jsou různé druhy nástrojů, mezi které patří pokladniční poukázky, směnky, depozitní certifikáty, bankovní akcepty, ztělesňující krátkodobé pohledávky. Peněžní trh se dotýká každého podnikatelského subjektu, neboť každý takový subjekt provádí své platby prostřednictvím běžného účtu, disponuje termínovaným vkladem apod. Banky zde zabezpečují platební a zúčtovací styk, rovněž jejich prostřednictvím probíhá vzájemná výměna krátkodobých přebytků mezi účastníky trhu. Rozhodující část zdrojů bank na peněžním trhu jsou tvořeny prostřednictvím vkladů od veřejnosti a z tohoto objemu jsou následně poskytovány úvěry. Nedílnou součástí peněžního trhu jsou také obchody s krátkodobými deriváty.8

7

LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 33. ISBN 80-86419-63-0 8 zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 33. ISBN 80-86419-63-0 14

Významnou úlohu na peněžním trhu zaujímá stát, jakožto emitent krátkodobých pokladničních poukázek. Avšak rozhodující podíl na obchodování na peněžním trhu patří bankám spolu s bankou centrální. Peněžní trh poskytuje centrální bance prostor k realizaci svých měnově-politických záměrů. Banky obchodují mezi sebou a s centrální bankou zejména z důvodů řízení své krátkodobé likvidní pozice. Ze shodných důvodů mohou jako banky vystupovat přímo na peněžním trhu další subjekty, jako jsou další finanční instituce, popř. i velké nefinanční firmy.9 Následné vzájemné vypořádání obchodů probíhá prostřednictvím clearingového centra, speciálně zřízeného za účelem mezibankovního platebního styku, jako instituce provádějící zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry.

3. 2 Kapitálový trh Kapitálový trh je charakterizován určitým souhrnem vztahů, jehož hlavním cílem je zhodnocení střednědobých až dlouhodobých dočasně volných peněžních prostředků. Toto zhodnocování se projevuje prostřednictvím investic do cenných papírů a od nich odvozených finančních instrumentů. „Kapitálový trh tvoří systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů.“ 10 Jinak řečeno, kapitálový trh představuje trh s cennými papíry se splatností převyšující 1 rok. V jeho rámci je zahrnut celý akciový trh a část trhu s dluhovými finančními nástroji. Dluhové cenné papíry představují závazek dlužníka neboli emitenta tohoto cenného papíru, zaplatit věřiteli, potenciálnímu investorovi zapůjčený peněžní obnos ve stanovené lhůtě splatnosti. Jistina neboli vypůjčený peněžní obnos, bývá navýšen o předem určenou a v pravidelných intervalech vyplácenou odměnu, jež má obvykle formu úroku. Majetkové cenné papíry, především akcie a jim odpovídající cenné papíry, jsou investiční instrumenty, které jsou podle českého práva zařazeny do skupiny tzv. investičních cenných papírů. Do této skupiny zahrnujeme i dluhopisy a jiné cennými papíry, jež ztělesňují pohledávku a s nimiž je možno obchodovat na kapitálovém trhu. Kapitálový trh plní několik funkcí, z nichž nejvýznamnější jsou funkce akumulační, alokační a funkce cenotvorná. Výše uvedené funkce kapitálového trhu jsou popsány níže:

9

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 100 ISBN 80-7261-132-1 10 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 65. ISBN 978-80247-1653-4 15

akumulační funkce – kapitálový trh zajišťuje koncentraci nabídky a poptávky volných finančních zdrojů

alokační funkce – kapitálový trh je místo, kde společnosti prostřednictvím emisí akcií a dluhopisů získávají finanční prostředky pro další rozvoj

cenotvorná funkce – místem, kde díky nabídce a poptávce po kapitálu dochází k jeho ocenění, je opět kapitálový trh

Podmínkou pro naplnění těchto funkcí je nejen dostatečná likvidita, která vyplývá ze široké nabídky investičních instrumentů, ale především všeobecná důvěra ve finanční systém jako celek. Je to právě důvěra investorů, která je velmi důležitá, bavíme-li se o kapitálovém trhu jako o místě zabezpečujícím alternativní způsob financování podniků. Kapitálový trh plní hlavně funkci cenotvornou a alokační. Jeho prostřednictvím probíhají většinou obchody s dlouhodobými cennými papíry, jako jsou akcie a dluhopisy. Z tohoto důvodů bývá často kapitálový trh nazýván trhem cenných papírů. Vzhledem k časovému horizontu splatnosti cenných papírů, který převyšuje jeden rok, je kapitálový trh považován za nejrizikovější z finančních trhů. Na rozdíl od trhu peněžního, je okruh subjektů operujících na kapitálovém trhu širší a trh sám je uspořádán různoroději. Účastníky operací na kapitálovém trhu mohou být jednotlivci, obchodní společnosti, banky, vlády, nadnárodní instituce a v neposlední řadě také stát. Podle toho, které subjekty jsou účastníky, rozlišujeme kapitálový trh:

národní, který je regulován státními orgány dané země

mezinárodní, který je kontrolován mezinárodním orgánem11

Cenné papíry kapitálového trhu se označují jako efekty. Mezi efekty řadíme pohledávky a podíly, jež zaručují nárok na trvalý důchod. Konkrétně se jedná o akcie, státní obligace, obligace soukromých společností, měst a obcí, podílové listy, hypotéční zástavní listy. Jednou z předností tohoto druhu cenných papírů je fakt, že dlouhodobá vázanost prostředků u obchodovatelných instrumentů platí pouze pro subjekt, který prostředky získává, tedy pro emitenta cenného papíru. Naopak subjekt, který finanční prostředky poskytuje, potenciální investor, nemusí cenné papíry držet po celou dobu až do jejich splatnosti, ale může je kdykoliv prodat na kapitálovém trhu. Operace na kapitálovém trhu jsou však atraktivní 11

zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 33. ISBN 80-86419-63-0 16

pouze pro zlomek obyvatelstva, neboť výraznějších zisků na kapitálovém trhu dosáhnou pouze investoři disponující důvěrnými informacemi. Účastníci bez takových informací mají většinou na kapitálovém trhu ztrátovou bilanci obchodování. 3. 2. 1 Struktura kapitálového trhu Tato subkapitola nastiňuje členění kapitálového trhu. Jako elementárním rozdělením se zabývám kapitálovým trhem primárním a sekundárním. Tyto trhy se následně člení na trhy veřejné a neveřejné. Dále uvádím členění již výše uvedených sekundárních trhů veřejných na organizované a neorganizované a následně na trhy burzovní a mimoburzovní. 3. 2. 1. A Primární a sekundární trhy Podle toho, zda hovoříme o nově vydaných cenných papírech nebo zda mluvíme o cenných papírech, se kterými již bylo dříve obchodováno neboli dle charakteru prodejů, rozlišujeme primární a sekundární trhy cenných papírů. Na primárním trhu jsou cenné papíry emitovány poprvé. „Emitent cenného papíru umisťuje na trhu právo, které je s cenným papírem spojeno. Jako kupující vystupuje ten, kdo chce své peníze uložit do cenných papírů. Jedná se tedy o investora. Tento primární trh cenných papírů se někdy nazývá jako trh nových cenných papírů.“12 Primární trh je možno charakterizovat jako rozhodující složku celého systému trhů s cennými papíry. Není sice ani zdaleka tak efektivní jako trh sekundární, ale právě na tomto trhu se naplňuje vlastní důvod existence finančního trhu a zároveň jeho základní funkce. „Nejdůležitější funkcí primárního trhu je možné definovat jako druhotnou alokaci peněz do maximálně efektivních investičních projektů.“13 Za investory poskytnuté peněžní prostředky jsou společnostmi nebo státem protihodnotou emitovány cenné papíry. Na primárních trzích tedy jednotlivé podniky nebo stát získávají finanční prostředky prodejem nových emisí cenných papírů prvotním investorům. Můžeme říci, že emitent na primárním trhu nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, že vydávaný cenný papír najde svého prvního nabyvatele. Cenné papíry se na primárních trzích neprodávají ani nekupují, ale vydávají. Důvodem tohoto

12

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, Praha: Ekopress, 2002, s. 43. ISBN 80-86119-55-6 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 103. ISBN 978-80247-1653-4 13

17

stavu je legislativa, jež stanoví vznik cenného papíru okamžikem jeho nabytí do vlastnictví nového majitele. Do této doby se nejedná o cenný papír, byť tento splňuje všechny předepsané náležitosti. Mezi nejvýznamnější emitenty cenných papírů na primárních trzích řadíme stát, veřejný sektor, banky a velké nefinanční instituce. Základním motivem těchto subjektů pro vstup na kapitálový trh je snaha získat dlouhodobý kapitál, potřebný k realizaci svých investičních potřeb. V opačné pozici investorů vystupují investiční a penzijní fondy, domácnosti, banky a pojišťovny, ale i velké nefinanční firmy. Hlavním motivem těchto subjektů je snaha o docílení vyššího zhodnocení investovaného kapitálu, než např. na trhu peněžním. Obvykle platí, že s délkou splatnosti investovaného kapitálu roste obvykle i výnos.14 Technika prodeje cenných papírů na primárním trhu může být různá. Uzavřenou emisí počínaje, přes veřejný úpis a tendrem konče. Při uzavřené emisi emitent již předem dojednává s potenciálními investory odprodej svých cenných papírů. Jejich následné uvedení na trh je ostatním účastníkům oznámeno pouze jako fakt. Veřejným úpisem si potenciální deficitní subjekt zájem o odkup svých emitovaných cenných papírů „pojišťuje“ široce inzerovanou reklamou. Takovýto úpis může probíhat nepřetržitě nebo je časově omezený. Tendr představuje určitou modifikaci veřejného úpisu. Emitent předem vyhlašuje celkovou hodnotu nabízených cenných papírů a zveřejní též jejich nominální hodnotu. Od zájemců očekává požadavky na počet kusů a cenu, za kterou jsou výše uvedené cenné papíry ochotni nakoupit. Cena je investorem uváděna jako procento z nominální hodnoty, kterou však může převyšovat nebo být naopak nižší. Po vypršení lhůty pro nabídky je emitentem postupně načítáno objednané množství, a to v pořadí od nejvyššího ocenění směrem dolů. V okamžiku, kdy je dosaženo požadované hodnoty úpisu, jsou ostatní požadavky s nižší cenou odmítnuty. Vyhlášenou cenou tendru, jež je platná pro všechny uspokojené investory, je poslední ohodnocení, jež se dostalo do hodnoty emise.15

14

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 101 ISBN 80-7261-132-1 15 zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 34. ISBN 80-86419-63-0 18

Sekundární trh představuje všeobecně nejznámější složku trhů s cennými papíry. Jedná se o trh s již emitovanými cennými papíry. „Transakce na sekundárním trhu nevytváří ani nelikvidují podstatu vztahu investora k emitentovi. Při změně majitele cenného papíru nepřechází hotovost mezi investorem a emitentem, ale mezi vlastníky (investory) navzájem. Emitent zůstává transakcemi na sekundárním trhu neovlivněn, zatímco původní vlastník přenáší práva splacení nové vlastníky.“16 První ze základních funkcí sekundárního trhu je určitá forma „obsluhy" trhu primárního, kdy aktivní sekundární trh je nezbytný pro aktivní fungování trhu primárního. Druhou neméně důležitou funkcí je schopnost stanovení ceny daného cenného papíru na základě nabídky a poptávky. V porovnání s obchody na primárním trhu, jež mají především investiční charakter, jsou nákupy a prodeje cenných papírů na sekundárním trhu především obchody spekulačními, kde nejde o to držet cenné papíry do doby jejich splatnosti, resp. o dlouhodobé uplatňování práv z nich vyplývajících, ale o jejich opakované nákupy a prodeje, a to vždy a tehdy, když je k tomu vhodná příležitost. Pokud prodejní cena převýší cenu kupní, pak je spekulant v oblasti tzv. kapitálového zisku, jež je hlavním motivem jeho účasti na tomto obchodování. Existuje určitá vzájemná provázanost primárního a sekundárního trhu, resp. trhu sekundárního s trhem primárním. Tento by bez prvotních emisí primárního trhu vůbec nemohl existovat a primární trh by bez trhu sekundárního nedokázal sám zajistit likviditu cenných papírů a jen stěží stanovit jejich tržní cenu. Je to právě na trhu sekundárním, kde se mění cenné papíry zpět na peníze, aby mohly být následně opět investovány. Objemy obchodů na sekundárním trhu jsou proto mnohem vyšší než na trhu primárním, neboť zde dochází k opětovným prodejům cenných papírů, které na primárním trhu mohou být emitováno pouze jednou, avšak prostřednictvím sekundárních trhů se mohou zobchodovat i několikrát za den. Ve vyspělých zemích se sekundární trh s cennými papíry vyvíjel mnoho desetiletí, a to neustálým přizpůsobováním se domácímu a mezinárodnímu prostředí. Na trzích cenných papírů existuje široký sortiment finančních institucí a druhů obchodování. Existují dva základní mechanismy sbírání objednávek a stanovení ceny - dávkový a kontinuální trh. Příkazy ke koupi a prodeji na dávkovém trhu se akumulují po určité období, vlastní obchodování poté začíná stanovením vyvolávací ceny licitátorem, která je následně korigována. Je možné využít systém tažený příkazy, spočívající ve stanovení ceny a objemu uskutečněných obchodů podle předem známého algoritmu. Na kontinuálním trhu dochází 16

JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 109. ISBN 978-80247-1653-4 19

k obchodu kdykoliv při setkání příkazů na koupi a prodej, a to spárováním nebo prostřednictvím tvůrců trhu. Princip spárování spočívá v nalezení příkazu ke koupi a příkazu k prodeji se sladěnými cenami. Někdy se tento systém nazývá kontinuální aukční systém. Trh tvůrců trhu je založen na osobách, které jsou stále připraveny kotovat cenu na koupi a prodej a následně za tyto ceny obchodovat. Jedná se o systém tažený cenou. Sekundární trhy vyspělých zemí běžně mají kontinuální trhy a dávkové trhy se vyvíjejí směrem ke kontinuálním. Dávkové obchody jsou podstatně levnější, zvláště s ohledem na požadovanou technologii, na šíření informací a na vypořádání obchodů. Využití kontinuálního obchodování však znamená vyšší efektivnost.17 3. 2. 1. B Veřejné a neveřejné trhy Obchody na primárních nebo sekundárních trzích mohou probíhat v segmentech trhu veřejného nebo neveřejného, někdy také označovaného jako trh smluvní. Jak již sám název napovídá, na trhu veřejném mohou obchodovat všichni potenciální zájemci a zde obchodované cenné papíry jsou následně prodávány za nejvyšší nabídnutou cenu. Naproti tomu smluvní trh představuje přímé obchody mezi dopředu omezeným počtem účastníků. Cenné papíry jsou prodány kupcům na základě smlouvy, kde je předem dohodnuta jejich cena i objem obchodu. 3. 2. 1. C Organizované a neorganizované trhy Obchodovat s cennými papíry na veřejném trhu je možné prostřednictvím organizované formy trhu, kde nabídku a poptávku organizuje a následně vypořádává, a to na určeném místě a ve stanovenou dobu, oprávněný organizátor veřejného trhu. Tímto může být pouze subjekt disponující patřičným oprávněním k provozování této činnosti od regulátora, v prostředí České republiky je tímto regulátorem ČNB. Organizovaný trh se dále člení na trhy burzovní a do počátku prosince roku 2008 také na mimoburzovní. Druhou možností obchodování na veřejném trhu je prostřednictvím služeb licencovaného obchodníka s cennými papíry na neorganizované formě trhu. Na základě pokynů obdržených od zákazníka, provede tento subjekt nákup a prodej cenných papírů k jeho plné spokojenosti.

17

zpracováno dle JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 110. ISBN 978-80-247-1653-4 20

3. 3 Burzovní trh V této kapitole své diplomové práce nastiňuji problematiku burz. Pracuji nejen se samotným pojmem burza, ale také i s ostatními formami organizovaného trhu. Avšak nejširší prostor této kapitoly je vyčleněn právě burzám, jakožto obecnému pojmu, jejich základním funkcím a členění. Po rozčlenění burz se zaměřuji na burzy cenných papírů a jejich postupný historický vývoj. Následuje vznik a vývoj burzovních trhů s cennými papíry na českém území a jejich současným členěním. Následně se zaměřuji na nejstaršího organizátora burzovního trhu u nás, na Burzu cenných papírů Praha, a. s. Zabývám se jejím vnikem, principem členství na burze, přibližuji organizační strukturu této společnosti, pokračuji burzovními trhy pražské burzy, jejich segmenty a kapitolu uzavírám obchodním systémem užívaným na pražské burze. 3. 3. 1 O Burze obecně Burzy patří mezi ty instituce, bez kterých nemá tržní ekonomika šanci fungovat. Jedná se o prvek vnášející do relativně liberálního tržního prostředí určitý řád při obchodování. Jedná se o vysoce organizovanou formu trhu, kde pro obchodování jsou stanoveny přesné podmínky, jejichž dodržení je vyžadováno k provedení realizace obchodu samotného. Výše uvedené podmínky se mohou vztahovat k okruhu osob oprávněných obchodovat na burzách, předmětu obchodů, času, místa, techniky provedení obchodu, poskytování informací atd. Všechny tyto podmínky jsou pevně spojeny s konkrétním státem, s jeho regulací a dozorem. Na burzách se obvykle střetává velké množství obchodníků, takže je poptávka a nabídka široká. „Kdyby nebyly přesně stanoveny podmínky obchodování, burza by nemohla plnit svou funkci místa, na kterém se setkává agregovaná nabídka a poptávka a kde se vytváří příslušná cena směňovaných předmětů.“18 Specifické znaky burzy, jež je chápaná jako vysoce organizovaná forma trhu, lze tedy shrnout takto:

předmětem obchodování jsou zastupitelné předměty, a to v předem definovaném množství

18

předměty, s nimiž je obchodováno, nejsou na burze přítomny

PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 6. ISBN 80-239-0230-X 21

burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě

obchody na burze smějí být uzavírány pouze mezi členy burzy

burza je samostatnou institucí, která má právo vydávat vlastní předpisy v rámci platných zákonů

činnost burzy podléhá státní regulaci a dozoru19

Burza samotná však není jedinou formou organizovaných trhů. Mezi takové formy můžeme zařadit aukci, clearing, veletrh, vzorkové veletrhy a formalizované obchody uzavírané telefonicky či elektronicky. Aukce je zvláštní formou trhu, na kterém je časově a místně soustřeďována nabídka a poptávka po určitém zboží. Kupující má možnost si zboží předem prohlédnout, ať již celé nebo prostřednictvím vzorku. Zboží je obvykle prodáno zájemci, který nabídne nejvyšší cenu. Avšak postup může být i opačný, jako v případech tzv. Holandské aukce, kde zboží získá ten zájemce, který se přihlásí po vyhlášení nižší ceny jako první. Na aukcích se neobchoduje se zastupitelným zbožím. Další zvláštní formou organizovaného trhu je veletrh. Na veletrzích se soustřeďuje časově i místně různé zboží, za účelem jeho přímé propagace a následného prodeje. Dochází zde k bezprostřednímu styku kupujících s prodávajícími. Clearing představuje určitý formalizovaný postup, který probíhá pravidelně na určitém místě, v určitou dobu a mezi určenými účastníky. Při clearingu samotném se však neobchoduje, nýbrž se pouze propočítávají vzájemné pohledávky a zakázky, které se následně vyrovnávají formou kompenzací, jež nezahrnují hotové placení. Clearing není formou obchodování, je však úzce spojen s trhem a technicky zajišťuje peněžní stránku obchodu samotného. 20 Obchodování přes telefon se vyznačuje svojí pravidelností. Má svůj omezený okruh účastníků a obchoduje se vzájemně zastupitelnými předměty. Nekoná se však na určitém místě.

19

zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 7. ISBN 80-239-0230-X 20 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 11. ISBN 80-239-0230-X 22

Relativně novou formou provádění odchodů je elektronické obchodování. Zájemce si vyhledá prostřednictvím internetu podrobnosti o zboží, o které má zájem. Rozhodne-li se pro objednávku zboží, zašle tuto na příslušnou adresu výrobci či zprostředkovateli, zaplatí elektronicky a očekává následnou dodávku zboží. Toto obchodování však není specificky regulováno, je tudíž spojeno s vyšším rizikem pro kupujícího. 3. 3. 2 Druhy burz Burzy jako takové lze klasifikovat podle řady kritérií. Mezi základní kritéria, podle kterých můžeme tyto rozčlenit, patří předmět burzovního obchodu, druh burzovního obchodu, způsob obchodování, právní forma, rozsah, dosah a význam. Na základě předmětu obchodu rozlišujeme burzy všeobecné a specializované. Na všeobecných burzách se obchoduje s různými druhy zboží, kdežto burzy specializované se zaměřují pouze na určitý druh zboží. 3. 3. 2. A Dle předmětu obchodu: a) peněžní burzy: - cenných papírů, futures, opční, devizové b) zbožové burzy c) burzy služeb21 Burzy cenných papírů se specializují na obchody se zastupitelnými cennými papíry, mezi které patří dluhopisy, ať již státu, průmyslových a obchodních společností, dále akcie, hypotéční zástavní listy a listy podílové. Podrobněji se burzami cenných papírů zabývám v následujících subkapitolách. Na burzách typu financial futures se obchoduje s různými druhy termínových kontraktů. Jedná se o právně závazné dokumenty, kterým se zúčastněné strany zavazují dodat nebo převzít dodávku standardizovaného aktiva v předem dohodnutém množství, kvalitě, ve stanoveném čase za stanovenou cenu. V současné době se na burzách specializovaných na tyto obchody provádí obchodování se značným počtem druhů těchto kontraktů.

21

zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 14. ISBN 80-239-0230-X 23

Opční burzy, jak již samotný název napovídá, se zaměřují na obchody s opčními kontrakty. Opce dává vlastníkovi právo, nikoliv však povinnost, nakoupit či prodat určité aktivum v určitý den za stanovenou cenu a současný závazek prodávajícího prodat nebo koupit dané aktivum za shodných podmínek. Devizové burzy zabezpečují obchod s devizami, tedy s bezhotovostními zahraničními platebními prostředky. Na těchto burzách se střetává nabídka a poptávka po konkrétních devizách a následně se tak vytváří kurz deviz. Obchodníky na těchto burzách jsou výhradně banky. Převážná část obchodů s devizami se však v současnosti provádí mimo tyto burzy. Zbožové burzy neboli burzy komoditní, se specializují na obchody s různými druhy burzovního zboží. Existují obecné komoditní burzy, zřízené k prodeji víceméně netříděného druhu zboží, dále komoditní burzy specializované, jež jsou vytvořeny pouze pro zboží vybrané. Jak je již uvedeno výše, předmětem obchodu na komoditních burzách je zboží, jedná se však o standardizované, uchovatelné a přepravitelné nerosty a suroviny, jež jsou spotřebovávány ve velkém množství. K nejvýznamnějším světovým komoditním burzám patří burza v Londýně, v New Yorku, v Chicagu, Winnipegu, Liverpoolu a v Amsterodamu. Komoditní burzy v jednotlivých zemích plní funkci vytváření ceny zemědělských výrobků pro dané teritorium, na kterém příslušná burza působí. Z těchto cen se následně vychází v mimoburzovních obchodech.22 Význam burz služeb v současné době upadá, většinou se zabývají obchody s lodními prostory a prodejem lodí samotných. Z hlediska typu burzovního obchodu rozlišujeme burzy organizující pouze promptní obchody, dále na burzy organizující pouze termínové obchody a burzy smíšené, organizující oba již dříve zmíněné typy obchodů. 3. 3. 2. B Dle typu burzovního obchodu: a) promptní burzy b) termínové burzy

22


c) promptní i termínové23 Na burzách organizujících promptní obchody musí být zboží, které bylo předmětem burzovního obchodu, skutečně dodáno a zaplaceno bezprostředně po uzavření kupní smlouvy. Musí proto již reálně existovat. Úmyslem smluvních stran je zboží skutečně dodat, převzít a zaplatit. Pokud by z nějakých důvodů prodávající nebyl schopen zboží dodat nebo kupující nebyl schopen za zboží zaplatit, dojde ke zrušení kontraktu a k uplatnění dohodnutých sankcí.24 Při uzavírání termínových obchodů, není podmínkou, aby obchodované zboží bylo v době uzavření kontraktu vyrobeno. Z hlediska způsobu obchodování můžeme rozlišit burzy prezenční a elektronické. 3. 3. 2. C Z hlediska způsobu obchodování: a) prezenční: systém řízený příkazy, systém řízený cenou, aukční systém b) elektronické: systém řízený kvótami, systém centrální objednávkové knihy, systém jednotné cenové aukce, kombinovaný obchodní systém25 Prezenční burzy představují klasickou techniku obchodování, při kterém se burzovní účastníci scházejí ve stanovenou dobu na stanoveném místě - burzovním parketu, kde vzájemně uzavírají burzovní obchody. Z hlediska role burzovních zprostředkovatelů a způsobu stanovení burzovních kursů lze rozlišovat následující modely prezenčních burz: Systém řízený příkazy je založen na centralizaci nákupních a prodejních příkazů. Burzovní obchody probíhají prostřednictvím stanovených burzovních zprostředkovatelů, kteří stanoví burzovní ceny na principu maximalizace objemu transakcí, vzájemně spárují příkazy a zúčastněným stranám vydají uzavírací listiny. Trh je poměrně transparentní, poněvadž určitý titul má na burzovním trhu v daném okamžiku pouze jednu burzovní cenu. Tato může být stanovena buď pouze jednou v rámci burzovního dne, kdy se jedná se o tzv. fixing, jehož podstatou je stanovení kurzu v přesně časově vymezeném okamžiku, a to jako výsledek jednotlivého střetu souhrnné poptávky a nabídky. Další možností je stanovení ceny

23

zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 16. ISBN 80-239-0230-X 24 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 16. ISBN 80-239-0230-X 25 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 16. ISBN 80-239-0230-X 25

průběžným způsobem prostřednictvím průběžného obchodování, kdy je kurz výsledkem řady střetů měnící se poptávky a nabídky, a to po celou dobu, po kterou se na burze obchoduje. Burzovní zprostředkovatel vystupuje pouze jako pasivní zprostředkovatel. Tato skutečnost může být určitou nevýhodou tohoto typu prezenčního obchodování. Z tohoto důvodu musí být tento model vybaven cenovými limity, které omezují nadměrné kolísání burzovních cen. Systém řízený příkazy se stále používá na promptních prezenčních burzovních trzích v Německu. V minulosti se také používal ve Vídni nebo na předválečné Pražské burze, a to pro většinu obchodovaných cenných papírů.26 Systém řízený cenou využívá decentralizované formy uspořádání, ve kterém si na burzovním parketu aktivní burzovní zprostředkovatelé neboli tvůrci trhu, vzájemně konkurují svými nákupními a prodejními kotacemi. Aktivní burzovní zprostředkovatelé tedy vykonávají nejen zprostředkovatelskou funkci brokerskou, ale zároveň obchodují i na vlastní účet a riziko a plní tedy i funkci dealerskou. Obchodování probíhá průběžným způsobem, na burzovním parketu po stanovenou burzovní dobu. Burzovní obchodníci mohou uzavírat obchody buď přímo mezi sebou nebo prostřednictvím tvůrců trhu, přičemž se snaží vyhledat na burzovním parketu co nejvýhodnější ceny. Systém řízený cenou je charakteristický tím, že určitý titul má na burzovním parketu v daném okamžiku několik různých burzovních cen. Vzájemná konkurence tvůrců trhu však eliminuje výraznější kursové rozdíly. Výhodou systému řízeného cenou je vyšší krátkodobá likvidita, která je zajišťována aktivními burzovními zprostředkovateli, kteří krátkodobě vyrovnávají nerovnováhu mezi nákupními a prodejními příkazy tím, že na trhu vystupují jako aktivní burzovní zprostředkovatelé. Nevýhodou tohoto systému je však nejen nižší transparentnost, ale také existence rozpětí mezi nákupními a prodejními cenami, což zvyšuje transakční náklady investorů. Systém řízený cenou se stále používá na největší světové burze v New Yorku, dříve se také používal na burzách v Londýně nebo Amsterdamu.27 Burzovní obchodování, které probíhá přímo mezi burzovními obchodníky, tedy bez nutnosti využití služeb zprostředkovatelů, se nazývá aukční systém. Burzovní obchodníci uzavírají obchody přímo mezi sebou, prostřednictvím metody „veřejného křiku". Velmi vysoká transparentnost aukčního systému je jeho hlavní výhodou. Naopak za jeho nevýho-

26

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 292 ISBN 80-7261-132-1 27 zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 292 ISBN 80-7261-132-1 26

du se považuje neexistence aktivního burzovního zprostředkovatele. Aukční systém se v současné době používá zejména na některých světových burzách finančních derivátů (např. Chicago Board of Trade nebo Chicago Mercantile Exchange). V minulosti se tento systém také používal na švýcarských promptních burzách nebo na předválečné Pražské burze pro několik nejvíce likvidních titulů.28 V posledních letech se i na světových burzovních trzích stále častěji využívá výpočetní technika. Klasické burzovní parkety zanikají a jsou nahrazovány elektronickými burzami, které výrazně zrychlují burzovní obchodování, zvyšují transparentnost, snižují transakční náklady, přispívají k efektivnějšímu rozšiřování burzovních informací a umožňují přes hraniční propojování burzovních trhů. Modely elektronických burz jsou následující: Systém řízený kvótami je elektronickou formou prezenčního obchodního systému řízeného cenou, což znamená, že v rámci tohoto obchodního systému vystupují jak tvůrci trhu, tak i burzovní obchodníci. Obchodníci i tvůrci trhu jsou vzájemně propojeni počítačovými systémy, které jim umožňují nejen sledovat burzovní dění v reálném čase, ale také promptně uzavírat burzovní obchody. Tvůrci trhu mají navíc povinnost průběžným způsobem kótovat nákupní a prodejní kursy těch instrumentů, u kterých jsou povinni tuto činnost vykonávat. Obchodníci mohou zadávat příkazy na příslušné tvůrce trhu nebo realizovat transakce přímo s jinými obchodníky. Systém řízený kvótami je v současné době užíván zejména na trzích s méně likvidními cennými papíry, např. americký NASDAQ nebo segmenty Londýnské burzy SEAQ A SEAQ-I.29 Systém centrální objednávkové knihy se plně obejde bez tvůrců trhu. V rámci tohoto typu elektronického obchodního systému operují pouze burzovní obchodníci, kteří elektronickým způsobem zadávají příkazy do centrální objednávkové knihy, kde se tyto shromažďují a seřazují dle stanovených pravidel, zejména dle daných cenových a časových priorit. Průběžným způsobem jsou prostřednictvím počítačového systému spojovány vhodné příkazy a na principu maximalizace transakcí je automaticky vytvářena burzovní cena. Nevýhodou absence tvůrců trhu je však nutnost stanovení určitých cenových limitů. V případě systému centrální objednávkové knihy se jedná o maximální možné hranice kursových pohybů, při jejichž dosažení dochází k automatickému přerušení obchodování. Systém centrální objed28

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 292 ISBN 80-7261-132-1 29 zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 293 ISBN 80-7261-132-1 27

návkové knihy se používá zejména trzích likvidních cenných papírů, např. Pařížská burza, Tokijská burza nebo segment londýnské burzy SETS.30 Systém jednotné cenové aukce je určitou modifikací systému centrální objednávkové knihy, avšak s tím rozdílem, že se burzovní cena vyváří pouze jedenkrát ve stanoveném období, a to na základě principu maximalizace burzovních transakcí. I v tomto systému jsou rovněž stanoveny maximální možné změny cen. Systém jednotné cenové aukce se zpravidla používá na málo likvidních trzích, např. na nově vznikajících trzích.31 Pro kombinovaný obchodní systém je typické, že spojuje dohromady výše popsané elektronické obchodní systémy. Tento je užívaný příkladně na Frankfurtské burze. Z hlediska právní formy burz je lze dále rozlišovat veřejnoprávní a soukromoprávní burzy. 3. 3. 2. D Z hlediska právní formy: a) veřejnoprávní b) soukromoprávní32 U veřejnoprávního typu burzy hraje významnou úlohu stát, jakožto její zřizovatel. Tento je většinou zastoupen ministerstvem financí. Veřejnoprávní burzy jsou často vázány na činnost státních úředníků, z čehož vyplývá, že následná míra samostatnosti v rozhodování je většinou nižší než u burz soukromoprávních. Veřejnoprávní typ burzy je na ústupu od druhé poloviny minulého století. Naproti tomu soukromoprávní burza má povahu obchodní společnosti, nejčasněji akciové. Soukromoprávní burza se vyznačuje větší prostorem pro pružné rozhodování, ačkoliv i zde je zachován relativně silní státní dozor a regulace. Avšak tato je poslední dobou více flexibilní a dává burzám větší pravomoci, avšak i s ní spojenou odpovědnost. Burzy jsou považovány za určité samo se regulující subjekty, které si mohou v rámci platné legislativy pružnějším způsobem upravovat své interní předpisy. 30

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 293 ISBN 80-7261-132-1 31 zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 293 ISBN 80-7261-132-1 32 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 16. ISBN 80-239-0230-X 28

Z hlediska rozsahu, dosahu a významu činnosti burz lze rozlišovat burzu lokální, regionální, národní a mezinárodní. Za určující faktor pro začlenění burzy můžeme považovat teritorialitu burzy, dále rozsah a objem obchodů. 3. 3. 2. E Z hlediska rozsahu, dosahu, významu činnosti: a) lokální b) regionální c) národní d) mezinárodní 33 Za nejvýznamnější mezinárodní peněžní burzy považujeme burzu Newyorskou (NYSE), Londýnskou a burzu cenných papírů v Tokiu. Mezi nejvýznamnější mezinárodní komoditní burzy patří komoditní burza v Chicagu, New Yorku a Londýně. Postupem času význam lokálních a regionálních burz koncem minulého století rapidně klesal, tyto burzy byly většinou pohlceny burzami národními. Pokud se některé i přes tento proces udržely, je jejich význam v současné době na ústupu. 3. 3. 3 Funkce a význam burz v tržní ekonomice Burzy plní v rámci tržní ekonomiky řadu významných funkcí. Čím lépe burzy plní uvedené funkce, tím větší je jejich význam pro tržní ekonomiku. Není náhodou, že burzy bývají označovány za jakýsi „tržní barometr“, jehož prostřednictvím burzovní výkyvy cen obvykle signalizují změny trendu ekonomického vývoje. Hlavní funkce, které burzy plní, jsou uvedeny níže a následně stručně popsány.

funkce obchodní

funkce cenotvorná

funkce alokační

funkce spekulační34

Význam obchodní funkce burz spočívá v koncentraci nabídky a poptávky po předmětech obchodu, s nimiž podle svých stanov burzy obchodují na burzovních trzích. Burzy samotné 33


na těchto trzích neobchodují, fungují pouze jako jejich organizátoři a zprostředkovatelé. Na burzách cenných papírů se soustřeďuje nabídka a poptávka po cenných papírech, na komoditních burzách nabídka a poptávka po různých druzích zboží a na burzách služeb nabídka a poptávka po službách.35 Cenotvorná funkce burz spočívá především ve skutečnosti, že na jimi organizovaných trzích může docházet k tvorbě rovnovážných cen, jimiž jsou vyrovnávány výkyvy nabídky a poptávky. Ceny, jež jsou vytvářeny na velkých světových burzách, mají rozhodující vliv na cenovou tvorbu menších burz v jednotlivých zemích, kde se z těchto cen vychází jako z cen indikativních. Dlouhodobý a střednědobý vývoj cen na burzách má tak velký význam pro orientaci investic do různých odvětví a významným způsobem tak ovlivňuje rozhodovací proces podnikatelů. Ceny dosahované zde na burzách, ovlivňují velkou část nákladových položek při výrobě různých produktů v jednotlivých výrobních oborech, ve službách i při zhodnocování investovaného kapitálu.36 Burzovní funkce alokační ovlivňuje směr investování kapitálu. Tato funkce je úzce spjata s funkcí cenotvornou, poněvadž pro stanovení ceny nově emitovaných akcií na primárním trhu mají značný význam kurzy akcií, s nimiž se již obchoduje na sekundárním trhu. Vývoj těchto kurzů závisí jednak na aktuálním poměru nabídky a poptávky po daných akciích, ale také hospodářskými výsledky daných podniků a výší jimi vyplácené dividendy. Emitenti nových akcií nemohou nepřihlédnout k těmto skutečnostem při stanovení výchozí ceny svých emisí, což má značný význam pro příliv kapitálu do jednotlivých odvětví národního hospodářství. Zásadní význam pro alokaci kapitálu má také úroková míra, jejíž utváření je ovlivněno střetem nabídky a poptávky po dluhopisech. Vývoj úrokové míry se opět promítá alokací kapitálu do jednotlivých odvětví národního hospodářství, nehledě k měnovým dopadům změny úrokové míry.37 Burzy dále plní v neposlední řadě funkci spekulační. Část podnikatelů se fakticky nezajímá o předměty burzovního obchodu, nýbrž především o to, jak dosáhnout co nejrychleji co největšího zisku. Toho mohou dosáhnout např. tím, že nakupují při nízkých cenách a pro-

35

zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 18. ISBN 80-239-0230-X 36 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 18. ISBN 80-239-0230-X 37 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 20. ISBN 80-239-0230-X 30

dávají tehdy, když ceny stoupnou. Mohou se také soustředit na využívání cenových rozdílů na různých burzovních trzích. Spekulanti však tím, že neustále nakupují a prodávají, plní i pozitivní úlohu, neboť svojí činností neustále zvyšují obraty na burzovních trzích. Tato burzovní funkce je neoddělitelnou součástí fungování burz, jež je nezastupitelná a zásadním způsobem přispívá k dynamice vývoje burzovních trhů.

3. 4 Burza s cennými papíry 3. 4. 1 Počátky burz cenných papírů Burzy v dnešním slova smyslu se rodily během středověku v těsné návaznosti s postupným rozvojem řemesel a obchodů. Samotný název burza je spojen s existencí takového trhu v belgickém městě Bruggy, kam přijížděli kupci z Janova a Benátek za obchodem, a kde se prý shromažďovali před domem bankéře Van der Buerse. V té době bylo město Bruggy jedním z nejvýznamnějších obchodních center západní Evropy. Existuje domněnka, že samotný pojem burza, je spojen právě s těmito trhy v Bruggách a s úlohou uvedené bankéřské rodiny.38 Prvotní formy burzy byly spíše neformálním setkáváním obchodníků, jejichž obchodní styky nebyly pravidelné a obchod se odvíjel případ od případu. Původní burzy nejprve fungovaly pod širým nebem, avšak postupem času byly přeneseny do veřejně přístupných budov. Tato skutečnost položila základy pevného organizování burzy. Vznikaly burzovní kluby a gildy, které opatřovaly peníze potřebné ke stavbě burzovních budov. Do těchto budov měli posléze přístup pouze členové těchto spolků za uhrazený členský poplatek. Takto zúžený okruh oprávněných osob umožnil vnik nových pravidel obchodování na burze. U zrodu prvních investičních obchodů počátkem 15. Století zřejmě stáli italští kupci, kdy jejich potřeba směny krátkodobých cenných papírů za likvidnější prostředky vyvolala vznik pravidelných schůzek na určených místech. Tyto schůzky se konaly zpravidla venku na ulicích a náměstích, především poblíž italských konzulárních domů, tzv. loggií, kde se vytvářel pravidelný sekundární obchod. U těchto prvotních forem sekundárních trhů s cennými papíry šlo zprvu o neformálně organizované setkávání obchodníků, kde obchody měly nestandardizovaný charakter. Obchodníci se zpravidla neznali a trhy byly volně přístupné. Postupně se však zužoval okruh účastníků, kteří začali vytvářet burzovní spolky 38


s vlastními pravidly. Investiční operace se však téměř výlučně omezovaly na obchody s krátkodobými cennými papíry. Pozitivní vliv na formování italských kapitálových trhů mělo založení banky sv. Jiří v Janově v roce 1407 z důvodu peněžních prostředků na válečné účely.39 3. 4. 2 Formování burz cenných papírů v 16. - 19. století Objevením nové námořní cesty do Východní Indie podstatně stoupl význam antverpského trhu cenných papírů. Již v roce 1531 byla v belgických Antverpách postavena nádherná burzovní budova, jako sídlo nově zřízené burzy. Její založení je možné považovat za mezník vývoje světových trhů cenných papírů, poněvadž došlo k prvnímu formování organizovaného sekundárního trhu cenných papírů vůbec. Avšak postupně i v dalších evropských městech vznikaly burzovní kluby, jež zakládaly burzy. V Lyonu v roce 1546, v Toulose v roce 1549, v Rouenu v roce 1556 nebo v Paříži v roce 1563. Na těchto primitivních burzách se obchodovalo téměř výlučně s dluhovými státními cennými papíry. Založením amsterdamské burzy v roce 1608 začala další etapa vývoje trhů s cennými papíry. Toto představuje velmi důležitý mezník v historii světového investičního bankovnictví, poněvadž se zde začalo poprvé obchodovat s majetkovými cennými papíry, ve větším měřítku také s termínovými obchody, což jí dalo amsterdamské burze rys první moderní burzy. Britské trhy cenných papírů prodělaly dlouhý a složitý vývoj. Od konce 16. století využívaly bohaté měšťansko-šlechtické rodiny část shromážděného kapitálu k investování do velmi výnosných, ale rizikových koloniálních společností. S rozvojem této činnosti postupně vznikly investiční domy, specializující se na alokaci kapitálu prostřednictvím úpisu státních a podnikových cenných papírů a jejich následném rozprodeji investorům. V letech 1564 až 1567 byla v Londýně postavena budova pro obchod se zbožím a půjčkami, nazývaná „The Bourse“, přičemž byla následně přejmenována na „The Royal Exchange“. Zprostředkovatelé obchodů s akciemi se zde poprvé objevili v roce 1688, kdy se začalo obchodovat na různých tržních segmentech s různými druhy zboží. Tento trh byl zpočátku volně přístupný veřejnosti, avšak v roce 1697 byl uzavřen. O rok později opustila část obchodníků The Royal Exchange a začali obchodovat v „Exchange (Change) Alley“. V roce 1762 tito brokeři vytvořili klub a v roce 1773 koupili pro obchodní účely dům ve Sweeting Alley, známý později jako „The Stock Exchange“. Zde byl zahájen obchod s akciemi, zatím-

39

zpracováno dle MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, Praha: Ekopress, 2002, s. 13. ISBN 80-86119-55-6 32

co obchody s devizami zůstaly v kompetenci původní The Royal Exchange. Postupem času nabývala nově vytvořená The Stock Exchange v obchodech s cennými papíry stále většího významu. Brokeři původně obchodující v The Royal Exchange, opustili v roce 1823 tuto burzu, aby vytvořili úplně samostatnou „Foreign Stock Exchange“, která existovala až do poloviny 19. století, kdy obě burzy splynuly. Splynutím těchto burz se ukončil centralizační proces v britském burzovnictví a „The Stock Exchange“ získala monopolní postavení v organizování sekundárních obchodů s cennými papíry. Pro počáteční rozvoj německého trhu cenných papírů sehrálo důležitou roli založení Rotschieldova bankovního domu. K dalšímu výraznějšímu rozvoji investičních aktivit na území dnešního Německa došlo až v první polovině 19. století, kdy se kolínští bankéři začali podílet na financování rizikových projektů svými investicemi, prostřednictvím přímých majetkových podílů. V 80. letech 19. století se postupně zapojily do zakladatelských a emisních obchodů i německé velkobanky. Americké trhy cenných papírů se začaly dynamičtěji rozvíjet koncem 18. a začátkem 19. století, kdy první investiční obchody provozovali jednotlivci, kteří již disponovali značným majetkem a přebytečný kapitál začali používat v obchodech s cennými papíry. Investiční domy jako J. P. Morgan, Lehman Brothers, Kuhn Loeb a Goldman Sachs získávaly kapitál na amerických i zahraničních finančních trzích a pomáhaly tak financovat mohutnou industrializaci americké ekonomiky v období mezi občanskou a 1. světovou válkou. Hlavním důvodem vzniku burzy však byly finanční potřeby státu, kdy v roce 1790 vznikl primární trh státních dluhopisů. Sekundární obchody s těmito cennými papíry měly zpočátku pouze neorganizovaný charakter, což se projevovalo především v jejich nízké likviditě. Organizovaný sekundární trh byl v New Yorku vytvořen v roce 1792. V roce 1817 se tento usídlil na Wall Street, kde se již od samého počátku obchodovalo. Organizovaný sekundární trh se neprve nazýval „New York Stock and Exchange Board“ a později se v roce 1863 přejmenoval na „New York Stock Exchange“.40 3. 4. 3 Rozmach burz cenných papírů v 20. století Obrovský rozmach trhů cenných papírů proběhl zejména až v druhé polovině 19. a začátkem 20. století, kdy stále častěji nefinanční korporace emitovaly různé druhy cenných papírů a investiční banky se angažovaly v ručitelských emisních obchodech. Tento rozmach 40


byl ukončen Velkou hospodářskou krizí v letech 1929-1932. Krize v burzovnictví se projevila prudkým poklesem kursů, snížením obratů, omezením termínových obchodů a neustále posilujícími se zásahy státu do těchto trhů. Po prvních 60 let 20. století byl vývoj burz cenných papírů charakteristický především zachováním své tradiční podoby, se stejnou vnitřní organizací, zformované na konci 19. století. Avšak doslova k revolučním změnám na světových trzích cenných papírů dochází v 80. a 90. letech 20. století, kdy postupná liberalizace finančního podnikání, tržně orientované ekonomické reformy, rozmach informatiky a následná masivní komputerizace, rozsáhlé privatizační programy, demografické změny a v neposlední řadě i nárůst kolísavosti finančních veličin vyvolaly zásadní změny ve světovém investičním prostředí. Využití počítačů a moderních telekomunikačních prostředků, otevřelo nové možnosti pro zdokonalení techniky burzovních obchodů, otevření nových segmentů trhů, nových finančních produktů a v neposlední řadě usnadnilo následnou kontrolu burzovních transakcí. Ruku v ruce se celková modernizace burzovního prostředí promítla do změn právních forem burz, jejich organizační struktury a procesu vypořádání obchodů s cennými papíry. V důsledku působení řady faktorů se 80. let minulého století se začal prosazovat postupný proces koncentrace a centralizace burzovních obchodů, a to ve znamení stále větší podřízenosti lokálních a regionálních burz větším a silnějším burzám národním a nadnárodním. Paralelně s těmito procesy probíhal i proces koncentrace obchodů do rukou největších obchodníků s cennými papíry. V současné době jsou světové investiční firmy vystaveny stále sílící konkurenci, která přichází nejen od univerzálních (evropských bank), ale také od nefinančních firem, které prostřednictvím moderních obchodních technologií, elektronických komunikačních sítí, umožňují investorům obchodovat přímo mezi sebou. Rovněž velké nadnárodní korporace zakládají dceřiné bankovní a finanční společnosti, což způsobuje, že investiční firmy přicházejí o své klienty. Konsolidace světových finančních systémů se v posledním desetiletí nevyhnula ani odvětví cenných papírů, kdy se tento proces projevil vzájemným propojováním investičních bank, začleňováním dříve samostatných investičních firem do univerzálních finančních skupin nebo přeměnou privátních investičních firem na veřejné akciové společnosti. V posledních letech získaly významné postavení ve světovém investičním

34

bankovnictví univerzální finanční skupiny, v jejichž rámci jsou začleněny i samotné investiční firmy.41 3. 4. 4 Vznik a vývoj českých sekundárních trhů Sekundární trhy se na území dnešní České republiky začaly utvářet až v polovině devatenáctého století, kdy v roce 1855 byla založena prozatímní burza v Praze se sídlem ve Šlikově Paláci na Národní třídě. Předmětem obchodů této nově ustavené instituce byly zejména směnky a valuty. Pražská burza na zboží a cenné papíry byla zřízena na základě povolení rakouského ministra obchodu v březnu roku 1871. Již v dubnu téhož roku bylo zahájeno burzovní obchodování, kde převládaly obchody se státními dluhopisy a akciemi českých podniků. Na pražské burze se původně obchodovalo jak s cennými papíry, tak se všemi druhy zboží, včetně obilí a ostatních zemědělských plodin. Velmi úspěšná byla pražská burza při soustřeďování obchodu s cukrem. Pro tento druh zboží byla střediskem pro celé Rakousko-Uhersko. Negativní dopad na rozvoj pražského burzovního trhu měl však vídeňský krach v roce 1873. V roce 1892 se z pražské burzy vyčlenilo obchodování se zemědělskými plodinami a mlýnskými výrobky, poněvadž byla v Praze zřízena samostatná plodinová burza. Celkově je možné říci, že v období od vzniku burzy do vypuknutí první světové války nenabyl obchod na pražské burze větších rozměrů. Ihned po jejím vypovězení byla pražská burza uzavřena a oficiální obchod byl zakázán. Po skončení 1. světové války bylo v Praze burzovní obchodování zahájeno 3. února 1919, přičemž na rozdíl od dob minulých, začaly obchody nabývat mnohem větších rozměrů. Burza však otevřená dlouho nezůstala, protože již 26. 2. 1919 byla znovu uzavřena následkem měnové odluky, kterou řídil tehdejší ministr financí Alois Rašín. Dne 4. srpna 1919 byl obchod na pražské burze opět povolen. Radikální opatření ministra financí Rašína zachránilo Československo před vysokou inflací, jež zachvátila sousední Rakousko, kde zanedlouho došlo k úplnému zhroucení rakouského měnového a finančního systému, nastala krize a stagnace na vídeňské burze. V roce 1923 nastal výrazný nárůst objemu obchodů i tržních cen akcií na pražské burze, zapříčiněný masivním přílivem kapitálu. Velmi příznivý vývoj na pražském burzovním trhu trval prakticky až do podzimu roku 1929. Avšak i pražská burza byla nepříznivě ovlivněna Velkou hospodářskou krizí. Po překonání této krize se na pražské burze v polovině 30. let opět výrazně zvýšily objemy obchodů, avšak dne 21. 9. 1938 byl úřední obchod na pražské burze opět zastaven. Místo něho byl povolen soukromý obchod s akci41


emi, který zprostředkovávali přísežní dohodci. Po druhé světové válce již nebylo obchodování na pražském burzovním trhu obnoveno. Celé meziválečné období se stalo pro pražskou burzu dobou největšího rozmachu, když svým významem dokonce překonala burzu vídeňskou. Toto období prosperity bylo přerušeno příchodem druhé světové války, která znamenala pro pražskou burzu konec obchodování na více než 60 let. Poválečný model státního hospodářství, jež byl aplikován na území dnešní České republiky, již nedával pro fungování sekundárních trhů cenných papírů žádný prostor. Definitivní likvidaci sekundárních trhů znamenalo zavedení modelu centrálně plánované ekonomiky v 50. letech, ve kterém prvky jakéhokoliv trhu byly nežádoucí. Model centrálně plánované ekonomiky existoval na našem území až do konce 80. let dvacátého století, kdy teprve až „sametová revoluce" v roce 1989 otevřela cestu k zásadní renesanci principů tržního mechanismu obecně a následně i trhů cenných papírů. V roce 1991 byl založen prozatímní sekundární trh, který byl organizován Státní bankou Československou, kde obchody probíhaly prezenčním způsobem přímo mezi agenty jednotlivých bank, a to jednou za čtrnáct dnů na základě aukcí. Vytvořené jednotné kursy platily vždy až do příští aukce. O připuštění cenných papírů k obchodování na tomto prozatímním sekundárním trhu rozhodovala Komise trhu cenných papírů, která byla složena ze zástupců Federálního ministerstva financí a SBČS. Největší objemy obchodů byly na prozatímním sekundárním trhu realizovány prostřednictvím státních dluhopisů, podílových listů investičních fondů a bankovních dluhopisů. Prozatímní sekundární trh fungoval až do faktického zahájení obchodování na Burze cenných papírů Praha.42 V roce 1991 vznikl Přípravný výbor pro založení Burzy cenných papírů. Nová společnost, kterou tehdy tvořilo osm bankovních domů, se následně v roce 1992 transformovala na sdružení. Na základě přijetí zákona o burze se toto sdružení později přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s., která byla téhož roku zapsána do obchodního rejstříku. Obchodování na pražské burze bylo spuštěno dne 6. dubna 1993. 3. 4. 5 O burze cenných papírů obecně Pro rekapitulaci informací již uvedených, burzu cenných papírů lze charakterizovat jako do určité míry autonomně fungující složitý ekonomický, organizačně-právní a technický systém, který funguje v rámci kapitálového trhu. Burza cenných papírů zabezpečuje místní a

42


časovou koncentraci nabídky a poptávky po cenných papírech, jež následně umožňuje tvorbu jejich cen, respektive kurzů a následně zprostředkovává uzavírání obchodů s cennými papíry a jejich vypořádání. Jedná se o formu trhu, jež je vysoce organizovaná a je možno ji charakterizovat následujícími znaky:

slouží k uzavírání obchodů se zastupitelnými cennými papíry - v ČR jsou vymezeny jako cenné papíry stejného druhu, které jsou vydány stejnou osobou ve stejné formě a vznikají z nich stejná práva

obchoduje se s cennými papíry, které se nenacházejí přímo na burze

burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě

obchodů se smí účastnit pouze vymezený okruh osob, členové burzy

Pro země s tržní ekonomikou, přináší samotná existence a její řádný chod řadu výhod. Tyto výhody lze hodnotit z několika hledisek. Jedná se o ekonomické výhody, dále o výhody plynoucí zprostředkovatelům burzovních obchodů s cennými papíry a investorům a obecně všem, kteří si mohou prostřednictvím burz zajistit dodatečné finanční prostředky. Ekonomické výhody, plynoucí z existence a fungování burzy vznikají:

zlepšením využití existujících domácích úspor a stimulací úspor nových

usměrňováním těchto úspor tam, kde pravděpodobně budou moci být co nejlépe využity

vtahováním zahraničních úspor cestou portfoliových investic

napomáháním procesům vedoucí k privatizaci

zabezpečováním podmínek pro fúze a akvizice, příležitostí k možnosti převzetí neefektivních společností a jejich řízení výkonnějšími manažery43

Výhody držitelům úspor, tedy potenciálním investorům jsou následující:

možnost diverzifikace rizika do většího počtu investic

příležitost vyšších výnosů z investování do akcií než jsou běžně dosahované výnosy z jiných investic

43


možnost určité ochrany před inflací

zajištění příležitosti k investování likvidních zdrojů do likvidních cenných papírů, které v případě nutné potřeby likvidity opět mohou být snadno prodány

příležitost ke spekulaci44

Společnostem a jiným investujícím subjektům, přináší burza cenných papírů následující výhody:

přístup k investičnímu kapitálu

příležitost rozšířit své podnikání prostřednictvím akvizicí

příležitost, jak mohou nové a rychle se rozvíjející společnosti získat prostředky k financování své expanze

příležitost vylepšit parametry finančních řízení společnosti a snížit závislost na bankovních úvěrech

umožnění přesunu rizika, jehož cenu lze prostřednictvím trhu vyčíslit

příležitost k tomu, aby společnost vešla ve známost národním a zahraničním investorům45

3. 4. 6 Typy burz cenných papírů:

tzv. francouzský typ burzy - burza je všeobecně přístupným shromážděním, ale obchody zde lze uzavírat pouze prostřednictvím dohodců, tzv. burzovních senzálů. Ti jsou jmenováni správou burzy a potvrzeni ve funkci státním orgánem

tzv. středoevropský typ burzy - burza představuje uzavřené shromáždění, přístup na ni mají pouze členové burzy. Obchody lze uzavírat pouze prostřednictvím těchto členů. Stát zde vykonává přímý dozor prostřednictvím stálého státního zástupce

tzv. anglo-americký typ burzy - burza je soukromosprávní organizace, jež je spravovaná vlastními správními orgány. Stát do obchodování nezasahuje, pouze stanovuje předpisy. Obchody samotné lze uzavírat pouze prostřednictvím

44


členů burzy. Tito jsou jmenováni burzovními orgány. Počet členů je omezen „počtem křesel“ Burzy cenných papírů mají pevně danou vnitřní organizaci, projevující se v existenci burzovních orgánů. Tyto rozhodují o podmínkách obchodování na burze, o kruhu osob oprávněných obchodovat, o podmínkách obchodovatelnosti cenných papírů, o způsobu stanovení kurzů cenných papírů a formě jejich zaznamenávání, o burzovních poplatcích a o dalších významných otázkách, které přímo ovlivňují chod burzy. Organizace burzy bývá upravena zákony a stát si obvykle vyhrazuje uplatňování svého vlivu a jeho formu. Burzu cenných papírů, jakožto složitý ekonomický, organizační a technický systém, můžeme z hlediska jeho fungování rozčlenit na následující segmenty:

segment obchodování, jehož základní funkcí je zabezpečit hladký průběh obchodování s cennými papíry

segment vypořádání burzovních obchodů, jehož náplň tvoří především úhrada finančních závazků mezi účastníky obchodních transakcí a převod vlastnictví, cenných papírů, a to v režimu „dodání proti zaplacení“ v systému průběžného vypořádání

segment informační, jehož úkolem je komplexně zajistit tok vnějších informací do burzovního systému a jejich výstup do relevantního burzovního okolí a informační propojení všech burzovních segmentů

segment regulační, jehož hlavní funkcí je zabezpečit odpovídající implementaci obecně platných legislativních norem do burzovního systému a jeho jednotlivých segmentů a současně i vypracování a průběžnou novelizaci vnitřních burzovních předpisů a pravidel

segment kontrolní, jehož hlavním zaměřením je kontrolovat dodržování všech vnějších i vnitřních předpisů, prosazovat jejich dodržování a v případě jejich porušení využívat účinné dostupné sankce46

46


3. 5 Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) Burza cenných papírů Praha, a. s., je největším a zároveň nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Je právnickou osobou, akciovou společností, oprávněnou organizovat v souladu s obecně závaznými právními předpisy, burzovním řádem a burzovními pravidly, na určeném místě a ve stanovenou dobu, prostřednictvím svých členů nabídku a poptávku cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu. Pražská burza je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Tato si během svého vývoje získala pozici respektovaného a stabilního trhu. Je členem Federace evropských burz a americká komise pro cenné papíry jí udělila statut tzv. „Designated Offshore Market“, tedy trhu bezpečného pro americké investory. Trvalému zájmu se pražská burza těší jak mezi domácími, tak i mezi zahraničními investory. V červnu 2001 se burza stala přidruženým členem Federace evropských burz a od 1. května 2004 se v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie stala řádným členem této federace. V květnu 2004 udělila americká Komise pro cenné papíry a burzy pražské burze statut definované zahraniční burzy a zařadila ji tak do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory. 47 3. 5. 1 Vznik BCPP Proces renesance pražského burzovnictví začal již v květnu 1991, kdy vznikl Přípravný výbor pro založení burzy cenných papírů. Tato společnost byla 24. srpna 1992 přeměněna na sdružení, jež se později transformovalo na obchodní společnost. Burza cenných papírů Praha, a. s. byla zapsána do obchodního rejstříku dne 24. listopadu 1992. Zakladateli bylo 12 českých a slovenských bank a 5 obchodníků s cennými papíry.48 První obchody na BCPP se uskutečnily 6. dubna 1993, přičemž se na této první burzovní seanci obchodovalo pouze 7 emisemi. Dne 22. června 1993 bylo na burzu uvedeno 622 emisí a dne 13. července téhož roku dalších 333 emisí akcií. V obou těchto případech se jednalo o akcie z první vlny kupónové privatizace. 1. března 1995 se na pražskou burzu 674 emisí akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Burza tedy poté registrovala neuvěřitelných 1764 společností a 47

zpracováno dle [cit. 2009-12-15 ] zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 296 ISBN 80-7261-132-1 48

40

tímto se v počtu emisí dostala na druhé místo v Evropě. Tímto způsobem bylo prostřednictvím kupónové privatizace přivedeno na burzu ohromné množství akciových společností. Nejednalo se o přirozený stav, a po několika letech zbyl na pražské burze pouze zlomek z výše uvedeného počtu emisí. Během roku 1997 došlo na akciovém burzovním trhu z důvodu nízké likvidity k vyřazení více než 1300 nelikvidních emisí, přičemž i v následujících letech pokračoval pokles počtu obchodovaných akciových emisí. Na začátku roku 2008 se na hlavním trhu obchodovalo s 18 emisemi akcií a na volném trhu existovalo 14 emisí akcií. 49 3. 5. 2 Členové burzy Burza cenných papírů Praha je založena na členském principu, přičemž oprávnění k obchodování mají pouze její členové. Potenciální investor se může účastnit obchodování pouze prostřednictvím některého z členů, kteří jsou zároveň akcionáři burzy. K nákupu a prodeji cenných papírů na burze je oprávněna také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Na základě obecných podmínek členství, může být členem burzy pouze:

osoba disponujícím povolením k poskytování investičních služeb od České národní banky

zahraniční osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, jež disponuje tamním povolením k poskytování investičních služeb udělené dozorovým úřadem domovského státu

osoba, jež prokáže splacený základní kapitál ve výši alespoň 10 min. Kč

subjekt je povinen vykazovat pohotové likvidní prostředky v minimální výši 5 mil. Kč

doba poskytování investičních služeb alespoň 1 rok s objemem obchodů v posledním roce alespoň 5 mil. Kč měsíčně

Pokud člen není banka, musí se prokázat písemnou smlouvou s clearingovou bankou, za účelem zúčtování svých obchodů prostřednictvím Clearingového centra ČNB. Člen burzy vystupuje vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře, který jedná jménem čle-

49

zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 139. ISBN 978-80-247-2963-3 41

na burzy a musí disponovat povolením dozorujícího orgánu domovského státu. Burzovní člen je oprávněn obchodovat na BCPP pouze za situace, že je současně členem Garančního fondu burzy. Peněžní prostředky výše uvedeného fondu kryjí rizika vyplývající z vypořádání burzovních obchodů. Burzovní člen, který poruší své povinnosti dané právními předpisy, je potrestán peněžitou pokutou, pozastavením členství nebo v krajním případě zrušením členství.50 Velký zájem o členství na BCPP byl zejména v letech 1993 až 1996, kdy počet členů burzy vzrostl z původních 17 na 106. Naopak v posledních letech došlo k výraznému poklesu počtu členů Burzy cenných papírů Praha.51 V současné době má Burza cenných papírů Praha 21 členů + Česká národní banka a Ministerstvo financí. 3. 5. 3 Organizace burzovního trhu Burzovní trh je tvořen burzou jako organizátorem veřejného trhu, členy burzy a dalšími subjekty, jejichž činnost souvisí s obchodováním a vypořádáním burzovních obchodů. Podrobný popis působnosti jednotlivých burzovních orgánů je obsažen ve Stanovách pražské burzy. Mezi hlavní burzovní orgány pražské burzy řadíme valnou hromadu, burzovní komoru, dozorčí radu a burzovní výbory. Valná hromada je nejvyšším orgánem burzy. Podrobný popis působnosti valné hromady je upraven ve Stanovách společnosti. Burzovní komora je statutárním orgánem burzy a může plnit roli představenstva. Členy burzovní komory volí a odvolává valná hromada. Členové burzovní komory je šest a volí se na dobu 5 let. Zasedání burzovní komory řídí její předseda. Působnost burzovní komory, její složení a způsob přijímání usnesení jsou upraveny ve Stanovách. Burzovní komorou jsou zřízeny burzovní výbory. Konkrétně se jedná o burzovní výbor pro členské otázky, burzovní výbor pro kotaci, burzovní výbor pro burzovní obchody.

50

zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 143. ISBN 978-80-247-2963-3 51 zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 296 ISBN 80-7261-132-1 42

Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků na problematiku kapitálového trhu, finančních investorů, emitentů cenných papírů a jiných odborníků. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora. Burzovní výbory se scházejí podle potřeby vyplývající z povahy jejich činnosti, avšak minimálně jedenkrát za měsíc. Burzovní výbor pro členské otázky posuzuje, zda členové burzy řádně plní podmínky a povinnosti stanovené burzovními předpisy a projednává návrhy k přijetí, případně ukončení členství na burze. Burzovní výbor pro kotaci přijímá cenné papíry k obchodování na hlavním a volném trhu. Dále se podílí na kontrole dodržování informačních povinností emitentů vyplývající z burzovních pravidel. Burzovní výbor pro burzovní obchody se zabývá návrhy a podněty související s obchodováním. Generální ředitel burzy může být členem burzovní komory. Rovněž může být členem burzovních výborů. Osoba vykonávající funkci generálního ředitele burzy musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas ČNB. Podrobný výčet působnosti generálního ředitele burzy je obsažen ve Stanovách společnosti. Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení a je zaměstnancem burzy. Musí být státním občanem ČR a za svou činnost je odpovědný burzovní komoře. Dozorčí rada má šest členů volených valnou hromadou a dohlíží na výkon působnosti burzovní komory a na uskutečňování činnosti burzy. Působnost dozorčí rady, její složení a způsob svolávání jsou opět upraveny ve Stanovách společnosti. Dozorčí radě však nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů. Mezi další účastníky burzovního trhu patří Garanční fond burzy, Clearingový fond, Burzovní rozhodčí soud a společnost UNIVYC, a. s. Účelem Garančního fondu burzy (GFB) je sdružení finančních prostředků členů burzy, sloužících k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z burzovních obchodů a jejich následného vypořádání. GFB je tvořen fondem pro automatické obchody, fondem pro obchody uzavřené v segmentu SPAD a fondem pro obchody s deriváty. Pro naplnění účelu GFB je člen burzy povinen uhradit a doplňovat peněžní vklad do GFB v souladu s jeho pravidly.

43

Clearingový fond (CF) se zřizuje za účelem sdružení finančních prostředků členů burzy, jež mají oprávnění k obchodování s investičními instrumenty, které nejsou cennými papíry, popř. jinými instrumenty kapitálového trhu na burze, a to k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z uzavírání a vypořádání burzovních obchodů s těmito instrumenty. Pro naplnění účelu CF je člen burzy povinen uhradit a doplňovat peněžní vklad do CF v souladu s pravidly CF. Poskytnuté peněžní vklady jsou ve spoluvlastnictví všech účastníků CF v poměru k jejich výši. Burzovní rozhodčí soud (BRS) je zřízen burzovní komorou. BRS působí jako stálý orgán a je při svém rozhodování nezávislý. Základní pravidla a otázky postavení a organizace BRS, pravomoci a působnosti BRS a pravidla řízení před BRS jsou upraveny zákonem o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a Řádem BRS. Další dílčí otázky organizace BRS, jeho působnosti a pravomoci jsou upraveny Statutem BRS a Stanovami společnosti. Společnost Univic, a. s., (Univic) nově známá také jako Centrální depozitář cenných papírů, a.s., zaujímá dominantní postavení v oblasti obchodů vypořádání s cennými papíry na českém kapitálovém trhu. Kromě vypořádání burzovních obchodů a mimoburzovních transakcí, nabízí Univyc další služby a produkty jak pro členy burzy a účastníky Univycu, tak pro ostatní účastníky trhu. Stoprocentním akcionářem Univycu je Burza cenných papírů Praha, a.s., jež je od ledna 2006 členem Evropské asociace centrálních depozitářů cenných papírů, jejímž hlavním cílem je snížit rizika při vypořádání a clearingu a zvýšit tak efektivnost registrace a správy cenných papírů v rámci Evropy.52 Univyc vznikl 8. října 1996 transformací z Burzovního registru cenných papírů, s.r.o. Tento byl založen 5. dubna 1993 jako dceřiná společnost burzy a jejím hlavním předmětem činnosti bylo zajištění vypořádání burzovních obchodů. Univyc převzal činnost výše uvedené společnosti s tím, že dále rozšířil rozsah nabízených produktů a služeb. V loňském roce obdržela společnost od České národní banky povolení k činnosti centrálního depozitáře, a dosáhla tak významného kroku na cestě ke standardizaci českého kapitálového trhu. Vznik centrálního depozitáře, který sloučí registraci investičních nástrojů a vypořádání obchodů s nimi, dále umožní vícestupňovou evidenci, která je běžná v ostatních evropských zemích, je nutnou podmínkou pro standardizaci českého kapitálového trhu. Po pře-

52

zpracováno dle [cit. 2009-12-15] 44

vzetí evidencí Střediska cenných papírů bude k novým základním činnostem Centrálního depozitáře patřit vedení centrální evidence zaknihovaných cenných papírů vydaných v České republice a přidělování identifikačního označení investičním nástrojům.53 Vypořádání samotné se skládá ze dvou částí – vypořádání cenných papírů a z vypořádání peněžního. Univyc vede svoji evidenci cenných papírů a zaznamenává změny v tomto vlastnictví. Rozlišuje přitom vlastní a klientské účty přímých účastníků vypořádání. Konečnou evidenci zaknihovaných cenných papírů zatím vede SCP. Peněžní vyrovnání je prováděno prostřednictvím Clearingového centra České národní banky, ve kterém má každá banka otevřený účet a Univyc má do tohoto centra přímý přístup, v jehož rámci zadává příkazy k převodům peněz mezi jednotlivými účty. Vypořádání automatických obchodů v aukčním režimu a v kontinuálním režimu a vypořádání obchodů ve SPAD je přímo garantováno společností Univyc. Tato skutečnost znamená, pokud nedojde k dodání cenných papírů ve stanovené lhůtě, případně k úhradě peněz, splní závazek namísto dlužné strany právě Univyc, a to především z garančního fondu burzy. Vypořádání burzovních obchodů se provádí na základě dodání cenných papírů proti jejich zaplacení. Označíme-li den uskutečnění obchodu jako den T, je vypořádání uskutečněno v den T+3, kdy je provedena změna vlastnictví cenných papírů v evidenci Univyc, případně i v evidenci SCP. Vypořádání blokových obchodů je uskutečňováno do T+0 do T+15 jako dodávka proti placení. Avšak ze strany společnosti Univyc není garantováno jejich vypořádání. Univyc tedy organizuje nejen vypořádání burzovních obchodů, ale také vypořádání mimoburzovních obchodů, úschovu a správu listinných cenných papírů, půjčování cenných papírů a správu a řízení vkladů účastníků v Garančním fondu burzy.54 3. 5. 4 Trhy BCPP Na Burze cenných papírů se v současné době uzavírají obchody na regulovaném trhu hlavním a volném, zároveň také na trhu neregulovaném, a to na mnohostranném obchodním systému (MTF). Investičními nástroji, se kterými se na těchto trzích obchoduje, jsou především akcie, dluhopisy, kupóny, certifikáty + warranty a futures kontrakty.

53

zpracováno dle [cit. 2009-12-15] zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 165. ISBN 978-80-247-2963-3 54

45

3. 5. 4. A Hlavní trh pražské burzy Hlavní trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, trhem regulovaným oficiálním. Na hlavním trhu se obchodují cenné papíry největších společností a fondů. O přijetí cenných papírů na tento trh rozhoduje již výše uvedený burzovní výbor pro kotaci, který pečlivě zváží celkovou hospodářskou situaci emitenta a kvalitu jím vydaného cenného papíru. Pokud výbor rozhodne, že daná společnost i emise splňují veškeré požadavky pro přijetí na tento trh, burza po zaplacení příslušných poplatků uvede schválenou emisi na hlavní trh. S přijetím emise na hlavní trh jsou spojeny informační povinnosti, které je emitent povinen po celou dobu obchodování své emise na tomto trhu plnit. O přijetí emise cenných papírů žádá emitent cenného papíru nebo jím pověřený člen burzy, který na základě plné moci předloží žádost burzovnímu výboru pro kotaci. Podmínkou přijetí je celá řada povinností, které musí emitent i jeho emise splňovat. Emitent je povinen předložit také několik dokumentů stanovených Burzovními pravidly – podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu burzy. Pro přijetí emise musí emitent předložit:

žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na hlavní trh (žádost musí obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních regulovaných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. požádáno o přijetí)

prospekt cenného papíru s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění doklad o přidělení ISIN

plnou moc emitenta, která zplnomocňuje člena burzy k podání žádosti o přijetí, žádá -li o přijetí jménem emitenta člen burzy

roční účetní závěrky včetně příloh za poslední 3 roky

doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných cenných papírů, v případě listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru

výpis z obchodního rejstříku

společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta

46

doklad o uveřejnění účetní závěrky nejméně za tři poslední po sobě následující roky55

Dále musí emitent předložit několik prohlášení, např. prohlášení, že přejímá veškeré závazky vyplývající pro něj z přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu, že všechny informace, které měly být uvedeny v prospektu, jsou v prospektu uvedeny nebo budou dodatečně zapracovány, apod. Burzovní výbor pro kotaci stanovil ještě další podmínku, která je velmi důležitá pro setrvání emisí akcií na oficiálním hlavním trhu, kterou se liší hlavní trh od ostatních segmentů burzovního oficiálního trhu. Touto podmínkou je dostatečná likvidita emise. Kritérium likvidity stanovuje výbor a své rozhodnutí zveřejní vždy v dostatečném předstihu před jeho účinností. 3. 5. 4. B Oficiální volný trh pražské burzy Volný trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, je opět trhem regulovaným. Tento je určen pro ty cenné papíry, jejichž emitenti mají zájem, aby byly kótované, ale přitom nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti, platit vyšší poplatky pro emise, které zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy. Samozřejmě existuje i řada dalších důvodů, proč jsou emise obchodovány právě na tomto trhu burzy. Burzovní pravidla stanovují podmínky pro přijetí emise, která musí být převoditelná bez omezení a musí splňovat podmínky stanovené zákonem. Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky přijetí. Pro přijetí emise musí emitent předložit:

žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu na oficiálním volném trhu (žádost musí obsahovat základní identifikační údaje o emitentovi a emisi, uvedení tuzemských nebo zahraničních regulovaných trhů, na kterých je emise obchodována nebo příp. požádáno o přijetí)

prospekt cenného papíru s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění

doklad o přidělení ISIN

plnou moc emitenta, která zplnomocňuje člena burzy k podání žádosti o přijetí, žádá-li o přijetí jménem emitenta člen burzy

55


doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných cenných papírů, v případě listinných cenných papírů 4 vzory listinného cenného papíru

výpis z obchodního rejstříku

společenskou smlouvu nebo stanovy emitenta

doklad o uveřejnění účetní závěrky nejméně za tři poslední po sobě následující roky56

O žádosti o přijetí emise na trh rozhoduje burzovní výbor pro kotaci a rozhodnutí o přijetí se zveřejňuje. Dále na burze cenných papírů probíhají obchody na neregulovaném trhu. S účinností od 1. 12. 2008 provozuje burza mnohostranný obchodní systém (MTF). Základní pravidla pro provozování tohoto systému jsou popsána v § 69 -73 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Trh MTF je trhem neregulovaným, tzn., že veškeré podmínky přijetí, přístupu a samotného obchodování stanovuje pouze burza. Pro společnosti obchodované na tomto trhu neplatí přísnější pravidla stanovená pro obchodování na regulovaných trzích. Přijetí investičních nástrojů žádá emitent nebo jím pověřený člen burzy, a to písemnou, případně elektronickou žádostí. Žádost se musí vztahovat na celou emisi a emise musí být převoditelná bez omezení. Pro přijetí emise musí být předloženo zejména:

žádost o přijetí

v případě privátního umístění emise informační dokument obsahující základní informace o investičním nástroji a informace o finanční situaci a podnikatelské činnosti emitenta

v případě veřejné nabídky prospekt investičního nástroje

doklad domácího nebo zahraničního depozitáře o zaregistrování emise v případě zaknihovaných investičních nástrojů, v případě listinných investičních nástrojů 4 vzory listinného investičního nástroje

v případě akcií nebo obdobných investičních nástrojů stanovy společnosti

v případě emise dluhopisů nebo obdobných investičních nástrojů emisní podmínky57

56

zpracováno dle [cit. 2009-12-17 ] 48

Žádost o přijetí a plnění informačních povinností může být v českém nebo anglickém jazyce. O následném přijetí rozhoduje generální ředitel ve lhůtě 30 dnů od přijetí žádosti. 3. 5. 5 Obchodní systém „Burza cenných papírů Praha patří mezi burzy, které používají elektronický obchodní systém. Obchodování je založeno na automatizovaném zpracování objednávek členů podle algoritmů příslušejících jednotlivým druhům uzavíraných obchodů v centrálním počítači burzy.“58 Členové burzy tak mohou přímo komunikovat s burzou během zadávání obchodních příkazů. Na BCPP se v současné době realizují tyto základní typy spotových obchodů:

automatické obchody – aukční režim

automatické obchody – kontinuální režim

obchodování v Systému pro podporu akcií a dluhopisů

blokové obchody

obchody s účastí specialisty

Dále se na pražské burze realizují i obchody derivátové:

futures kontrakty

3. 5. 5. A Automatické obchody v aukčním režimu Obchodování v aukčním režimu (fixing) je založeno na zpracování objednávek ke koupi a prodeji cenných papírů soustředěných k jednomu časovému okamžiku, jehož výsledkem je stanovení aukční ceny a míry alokace neboli procentní míry uspokojení objednávek a kódu stavu trhu, a to vše v charakteru elektronického obchodního systému jednotné cenové aukce. Kurz cenného papíru je cena, za kterou se tento kupuje a prodává, a to na základě algoritmů definovaných v automatizovaném obchodním systému burzy. Kurz cenných papírů je uváděn v Kč s výjimkou dluhopisů. Tento je stanoven jako cena, při které může být dosaženo největšího možného počtu prodaných a koupených cenných papírů. Pokud je však tento počet stejný pro více cen, kurzem bude taková cena, při které je 57

zpracováno dle [cit. 2009-12-17 ] JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 147. ISBN 978-80247-2963-3 58

49

dosažen nejmenší převis. Jestliže se pevná cena nachází v povoleném rozpětí, je novým kurzem tzv. kurz přirozený. Jestliže je pevná cena již mimo hranice povoleného rozpětí, jedná se o kurz vynucený, který se stanoví na hranici povoleného rozpětí nejbližšího pevné ceně. Nová aukční cena se od závěrečného kurzu z předchozího dne může odchýlit maximálně o 5%. Výsledkem obchodování při pevné ceně je nejen stanovení kurzu samotného, ale i určení uspokojení objednávek na koupi nebo prodej cenných papírů ve formě tzv. míry alokace.59 3. 5. 5. B Automatické obchody v kontinuálním režimu (KOBOS) Kobos neboli Kontinuální burzovní obchodní systém, je založen na průběžném uzavírání obchodů v závislosti na okamžité nabídce a poptávce po cenných papírech. Jedná se tedy o průběžné obchodování při proměnlivé ceně, jež má charakter elektronického obchodního systému centrální objednávkové knihy. Obchodníci přímo v reálném čase vkládají objednávky do systému, které jsou následně porovnány a spárovány. Obchodování v kontinuálním režimu navazuje v harmonogramu burzovního dne na obchodování při pevné ceně, otevírací kurz v KOBOS je shodný s kurzem z tohoto obchodování. Užívaným principem při obchodování je jak cenová, tak časová priorita, a to v rámci povoleného rozpětí, které je dáno maximální odchylkou ceny obchodu od otevírací ceny, jež je shodná s cenou stanovenou v rámci aukčního režimu. Toto rozpětí je odlišné pro jednotlivé cenné papíry a váže se k jejich zařazení do určité obchodní skupiny. Časový interval, během něhož systém čeká na rozšíření rozpětí, se nazývá čekací dobou. Tato začíná okamžikem vložení takové objednávky, která by v daném okamžiku umožnila uzavření obchodu mimo povolené rozpětí. Závěrečný kurs v rámci průběžného obchodování při proměnlivé ceně se odvozuje od ceny posledního obchodu. Poslední stanovený kurz se stává i závěrečným kurzem pro daný burzovní den. Veškeré obchody jsou stejně jako ostatní automatizované obchody jištěny Garančním fondem burzy a s ohledem na ochranu investora má tato forma obchodování zabudované určité regulační mechanismy.60

59

zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 151. ISBN 978-80-247-2963-3 60 zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 158. ISBN 978-80-247-2963-3 50

SPAD Obchodování v Systému pro podporu akcií a dluhopisů je založeno na elektronickém obchodním systému řízeného kvótami, ve kterém obchodování probíhá prostřednictvím tvůrců trhu. Segment SPAD zahrnuje akcie z nejlikvidnějších a nejobchodovanějších. Jedná se tedy o hlavní segment trhu Burzy cenných papírů Praha. V jeho rámci se obchoduje pouze s vybranými cennými papíry a to ještě pouze s jejich standardním množstvím v tzv. lotech neboli minimálním množství cenných papírů, které lze nakoupit či prodat. Tvůrce trhu je člen burzy, který má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti na vybraných emisích. Tito působí právě v segmentu SPAD, zajišťují tak neustálou nabídku a poptávku. Obchodování samotné probíhá ve dvou fázích:

otevřené

uzavřené

Otevřená fáze je založena na povinnosti tvůrců trhu povinnosti kótovat (stanovit) nákupní a prodejní ceny ve stanoveném rozpětí těch cenných papírů, u kterých mají s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání tvůrce trhu. V otevřené fázi je průběžně určována jak nejlepší nabídková, tak i nejlepší poptávková cena, a to ze všech kotací oprávněných tvůrců trhu. Za nejlepší kotaci bývá v daném okamžiku považováno pásmo vymezené nejlepší cenou na koupi a na prodej. Uzavírat obchody je povoleno pouze v rámci stanoveného rozpětí. Toto cenové pásmo je určené nejlepší kotací rozšířené o 0,5% oběma směry. Při obchodování může být vyhlášena 15 minutová přestávka, během které není možné s příslušnou emisí obchodovat. Tato situace nastane, pokud se aritmetický střed povoleného rozpětí odchýlí o více než 20 % od aritmetického středu stanoveného při zahájení otevřené fáze. Závěrečný kurs obchodního dne je určen jako aritmetický střed povoleného rozpětí, který je platný k okamžiku ukončení otevřené fáze a stává se automaticky středem povoleného rozpětí pro obchodování při pevné ceně následující burzovní den. V uzavřené fázi nejsou tvůrci trhu povinni kótovat ani uzavírat obchody. Obchody v této fázi mohou být realizovány v rámci povoleného rozpětí vymezeného nejlepší kotací plat-

51

nou v okamžiku ukončení otevřené fáze, přičemž může být rozšířeno o 5 % oběma směry.61 3. 5. 5. D Blokové obchody Cena těchto obchodů není omezena ani vázána kurzem cenného papíru na burze. Obchod je zaregistrován v automatizovaném obchodním systému pražské burzy. U blokových obchodů je dána podmínka minimálního objemu stanovenou na 1 Kč pro akcie a podílové listy a 10 000 Kč pro dluhopisy. Rozlišují se dva druhy blokových obchodů na:

blokové obchody, při nichž na obou stranách obchodu stojí členové burzy

blokové obchody s nečleny registrované na burze

Při blokovém obchodu mezi členy burzy podá každá ze stran do automatického obchodního systému svoji instrukci, nákup strany jedné a prodej strany druhé. Pokud se párovací položky v instrukcích shodují, dojde ke spárování pokynů, zaregistrování a nahlášení obchodu ČNB. Blokové obchody s nečleny burzy na jedné straně probíhají tak, že člen burzy zaregistruje svoji instrukci k obchodu, přičemž uvede daného nečlena jako protistranu spolu s jeho správcem, který pro něj obstará daný obchod. Tento musí doplnit potřebné údaje k vypořádání obchodu. Obchod je poté zaregistrován a za člena burzy nahlášen ČNB. Nečlen burzy si nahlášení musí obstarat individuálně.62 3. 5. 5. E Futures Obchody s futures kontrakty, řadíme mezi obchody derivátové. Na tento trh mohou vstoupit pouze oprávnění členové burzy, kteří splní burzou a právními předpisy stanovené předpoklady pro obchodování. Toto je založeno opět na činnosti tvůrců trhu, kteří mají povinnosti udržovat nabídku a poptávku, a to pro všechny futures série pro které tuto činnost vykonávají. Obchodování s futures kontrakty probíhá v prostředí systému SPAD ve dvou fázích:

otevřené fázi

uzavřené fázi

61


V otevřené fázi mají tvůrci trhu povinnost udržovat kotace a uzavírat obchody pouze v povoleném pásmu vymezeném nejlepší kotací rozšířenou oběma směry o 0,5 %. Naopak ve fázi uzavřené nemají tvůrci trhu povinnost stanovovat kotace, obchody je tedy možné realizovat v pásmu vymezeném nejlepší platnou kotací k ukončení otevřené fáze a rozšířenou oběma směry o 5 %. Futures kontrakty jsou obchodovány na speciálním regulovaném trhu pražské burzy. Na tyto obchody se vztahují záruky Garančního fondu burzy.63 3. 5. 5. F Obchody s účastí specialisty Produkty, u kterých není možné zajistit dostatečný počet tvůrců trhu pro obchodování ve SPAD, jsou zahrnuty v segmentu obchodů s účastí specialisty. Jedná se především o investiční certifikáty a opční poukázky. Úkolem specialisty je udržení likvidity na jemu přiděleném investičním nástroji, a to prostřednictvím stanovování cen nabídky a poptávky. Obchodování samotné probíhá obdobně jako SPAD ve dvou fázích. V rámci otevřené fáze má specialista povinnost udržovat kotaci a uzavírat obchody, a to v povoleném pásmu vymezeném kotací specialisty rozšířenou oběma směry o 0,5 %. Co se týče fáze uzavřené, zde již specialista nemá povinnost udržovat kotaci a obchody je tak možné realizovat v povoleném pásmu vymezeném poslední kotací specialisty v otevřené fázi rozšířenou o 5 % oběma směry. Na tyto obchody se vztahují záruky Garančního fondu burzy.64

3. 6 Mimoburzovní trh V této kapitole své práce se zabývám mimoburzovními trhy, jakožto druhou možností členění trhů organizovaných. V úvodu této subkapitoly zmiňuji změny české legislativy, které zapříčinily transformaci mimoburzovních trhů. Dále se věnuji dnes již bývalému organizátorovi českého mimoburzovního trhu, společnosti RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s. Zabývám se jejím vznikem, současným postavením, organizační strukturou a trhy, na kterých tato společnost organizuje obchodování, včetně obchodního systému, užívaného při této činnosti. V závěru přibližuji čtenáři některé z inteligentních pokynů, umožňujících snazší obchodování s cennými papíry prostřednictvím trhů organizovaných výše uvedenou společností.

63


Na kapitálových trzích většiny zemí je dnes povoleno obchodovat s cennými papíry i mimo burzy cenných papírů. V posledních letech podíl obchodů na mimoburzovních trzích roste. Důvody zvyšování obliby mimoburzovních trhů jsou nasnadě. Burza cenných papírů stanovuje poměrně přísné podmínky pro připuštění cenných papírů k obchodování. Především malé a nově založené společnosti často mívají problém, splnit svými cennými papíry tyto podmínky. Dále burzovní obchody nemusejí přesně vyhovovat všem typům kapitálových operací a jsou poměrně často spojeny se značnými transakčními náklady. Posledním neméně důležitým důvodem rostoucí obliby mimoburzovních trhů je nedostatečná doba obchodování na burzách, které jsou často v provozu jen několik hodin denně.65 Mimoburzovní trh tedy vznikl jako důsledek existence určitých specifik burz a především jako snaha se těmto vyhnout. Určitý konzervatismus, jež stále panuje na burzách, je podle názorů jeho kritiků v rozporu s potřebou neustálé modernizace a neustále se zvyšující efektivity veškerých procesů, probíhajících na soudobém trhu s cennými papíry. Mimoburzovní trhy, které jsou také často označovány jako „over the counter markets“ (OTC), jsou pochopitelně regulovány příslušnými legislativními normami, interními předpisy a dozorem. Tyto předpisy a dozor však ve značné míře akceptují jejich svéráznost a různorodost, což samo o sobě nemálo přispívá k jejich oblibě a rychlému rozvoji.66 Předně, než budu pokračovat v této kapitole, rád bych zde zdůraznil, že na základě platné legislativy, se již český organizovaný trh nerozděluje na burzovní a mimoburzovní. Konkrétně se jedná o zákon č. 230/2009 Sb., jež novelizoval zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o kolektivním investování a další související zákony, dále na základě přijetí směrnice Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, která zavádí MiFID neboli směrnici o trzích finančních nástrojů, která je jednou ze směrnic Evropské unie, které jsou zaváděny za účelem sladění zákonů a právních předpisů na jednotném trhu pro investice a finanční služby napříč všemi zeměmi EHS. Dále se jedná o nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, která se zaměřuje na implementaci MiFID z hlediska povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnosti trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a vymezuje pojmy pro účely směrnice MiFID.67

65

zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 294 ISBN 80-7261-132-1 66 zpracováno dle PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, s. 95. ISBN 80-239-0230-X 67 zpracováno dle [cit. 2009-12-18] 54

Výše uvedené směrnice MiFID a směrnice Komise 2006/73/ES byly zakotveny do českého práva prostřednictvím národních právních předpisů České republiky, a to především zákonem č. 230/2008 Sb., kterým se novelizoval zákon. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedená novela stanovila 5-ti měsíční přechodné období, tj. do 30. 11. 2008, ve kterém byli jednotliví obchodníci s cennými papíry povinni přizpůsobit své podnikání tomuto zákonu. Dne 1. 8. 2009 nabyl účinnosti již uvedený zákon č. 230/2009 Sb., kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o kolektivním investování a další související zákony. Tato novela specifikuje subjekty, kterým zakládá nové nebo širší veřejnoprávní povinnosti.68 Mimoburzovní systém se v České republice realizoval jak ve formě neorganizovaného, tak i organizovaného trhu. Dne 1. 12. 2008 se mimoburzovní systém organizovaný společností RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s., transformoval na standardní burzu cenných papírů. I přes tuto skutečnost, je problematika mimoburzovních trhů v této práci obsažena, především vzhledem k provedené analýze sekundárních trhů od roku 1998, a také samotné společnosti RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a.s., jež byla jejich organizátorem od roku 1993. 3. 6. 1 Neorganizovaný mimoburzovní trh Neorganizovaný mimoburzovní trh měl mimořádně významné postavení do poloviny 90. let, zapříčiněné především vyústěním kuponové privatizace. Vzhledem k tomu, že akcie byly evidovány v dematerializované podobě ve Středisku cenných papírů (SCP), neorganizovaný mimoburzovní trh se realizoval především ve formě přímých převodů na přepážkách v SCP. K výraznému poklesu přímých převodů došlo nejen z důvodu ukončení „třetí vlny" kuponové privatizace, ale jistý vliv mělo i rozhodnutí Burzy cenných papírů Praha z roku 1997, kterým burza zakázala svým členům realizovat převody na přepážkách ve Středisku cenných papírů. Od poloviny 90. let se postupně rozvíjel nový segment mimoburzovního trhu - obchody s dluhopisy vypořádané prostřednictvím Univycu.69

68

uvedená novela zákona zde [cit. 2009-12-18 ] zpracováno dle REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 300 ISBN 80-7261-132-1 69

55

3. 6. 2 Organizovaný mimoburzovní trh Organizátorem mimoburzovního trhu mohla být pouze akciová společnost, a to na základě uděleného povolení Komisí pro cenné papíry, po roce 2006 ČNB. Tato mohla vydávat pouze akcie na jméno, musela mít sídlo v České republice a disponovat základním kapitálem alespoň ve výši 15 milionů Kč. Obdobně jako obchodník s cennými papíry, musel i organizátor mimoburzovního trhu prokázat, že má průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon své činnosti. Dále byl povinen předložit návrh pravidel obezřetného poskytování svých služeb a návrh pravidel jednání se zákazníky. Povolení bylo uděleno na dobu neurčitou a byly v něm uvedeny ty investiční nástroje, se kterými mohl organizátor trh organizovat. Dále regulátor schvaloval pravidla obchodování na mimoburzovním trhu a mohl stanovit podmínky, které žadatel před započetím své činnosti musel splnit, popř. během své činnosti dodržovat. Předmětem podnikání organizátora mimoburzovního trhu mohly být pouze činnosti uvedené v povolení - každou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení uděleno, musel organizátor oznámit regulátorovi a každá změna pravidel obchodování musela být tímto regulátorem schválena.70

3. 7 RM- SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s. (RM-S) RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s., je trhem, kde se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností. On-line se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na pražské burze. Česká burza RM-S je zaměřená především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o investování na kapitálovém trhu. Od 24. května 1993, kdy bylo zahájeno pravidelné obchodování, využilo služeb společnosti více než 3 miliony zákazníků. Mezi největší výhody obchodování na české burze RM-S patří široká nabídka akciových titulů a certifikátů obchodovaných v českých korunách, on-line vypořádání cenných papírů, nejdelší doba obchodování v České republice, možnost obchodovat pokyny EasyClick a Stoploss. Jedná se o plně elektronický trh s cennými papíry, který vypořádává obchody řádově během vteřin. V době obchodování má RM-S on-line přístup do centrálního registru cenných papírů. Ústředí společnosti sídlí v hlavním městě Praze se zastoupením v mnoha dalších 70

zpracováno dle [cit. 2009-12-18 ] 56

městech. Až do konce roku 2008 působil RM-S jako organizátor mimoburzovního trhu s cennými papíry. Na rozdíl od pražské burzy nebyl RM-S založen na členském principu, tj. přístup na trh RM–S nebyl nijak omezen. Na základě nové legislativy se počínaje dnem 1. 12. 2008 RM-S transformoval z mimoburzovního trhu na burzu cenných papírů. Burza RM-S operuje i nadále na zákaznickém principu a investoři obchodující přímo nebo prostřednictvím obchodníka s cennými nemusí jejími členy. Mění se pouze právní rámec, kdy mezi organizátorem trhu a drobným neprofesionálním investorem musí figurovat profesionální zprostředkovatel v podobě licencovaného obchodníka s cennými papíry. Princip obchodování však zůstává prozatím stejný.71 Na burze RM-S tak vzniká speciální segment profesionálních investorů, kteří budou moci obchodovat přímo na burze bez nutnosti podávat pokyny prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Obchodovat přímo na burze RM-S a získat tak statut profesionálního investora mohou investoři, kteří mimo jiné splňují alespoň dvě ze tří podmínek:

správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahující 1 mil. Kč

realizace objemu obchodů ve výši min. 5 mil Kč za posledních 12 měsíců

realizaci transakcí v počtu min. 40 za posledních 12 měsíců72

RM-S na svůj trh přijímá téměř všechny veřejně obchodovatelné zaknihované cenné papíry. Obchody s listinnými cennými papíry se neorganizují. Peníze potřebné k obchodování v RM-S je třeba vložit na účet RM-S. Jedná se o speciální JUMBO účet u ČSOB, na kterém má každý klient zřízen vlastní podúčet. RM-S rozlišuje několik druhů zákazníků:

běžný zákazník musí zadávat své pokyny na přepážce RM-S, je tak nejnižší úrovní zákazníka

internetový zákazník je aktivním obchodníkem, který má přístup k reálným datům

web zákazník obchoduje přímo na internetu, ale autorizace pokynů se provádí přes mobilní telefon,

on-line zákazník je zejména licencovaný obchodník s cennými papíry, jedná se o nejvyšší úroveň zákazníka73

71 72

zpracováno dle [cit. 2009-12-20] zpracováno dle [cit. 2009-12-20] 57

3. 7. 1 Organizační uspořádání RM-S Hlavními orgány RM-S jsou valná hromada, představenstvo, dozorčí rada, ředitel společnosti. Valná hromada je nejvyšším orgánem RM-S. Obecnou působnost valné hromady, otázky jejího postavení, svolávání, průběhu jejího jednání, příjímání jejích usnesení a dokumentace o jejím jednání upravují Obchodní zákoník a Stanovy RM-S. Valná hromada je oprávněna schvalovat na návrh představenstva návrh tržního řádu určený ke schválení. Toto své oprávnění může valná hromada přenést na představenstvo. Představenstvo je statutárním orgánem RM-S. Obecnou působnost představenstva, otázky jeho postavení, vystupování navenek, složení, ustanovování jeho členů, příjímání jeho usnesení, dokumentace o jeho zasedání a práv a povinností jeho členů upravují Obchodní zákoník a Stanovy RM-S. Dozorčí rada je vrcholným kontrolním orgánem RM-S. Obecnou působnost dozorčí rady, otázky jejího postavení, vstupování navenek, složení, volby jejích členů, příjímání jejích rozhodnutí, dokumentace o jejím zasedání a práv a povinností jejích členů upravují Obchodní zákoník a Stanovy RM-S. Ředitel je vrcholným výkonným orgánem RM-S, který současně stojí v čele výkonného aparátu RM-S. Obecnou působnost ředitele, stejně jako otázky jeho postavení a jeho práv a povinností opět upravují Stanovy RM-S. K výkonu jednotlivých činností v rámci svého základního předmětu podnikání RM-S vytváří výkonný aparát, který je organizován v centrálním pracovišti, vstupních pracovištích, která se dále člení na obchodní místa a specializovaná vstupní pracoviště. Centrální pracoviště můžeme považovat za vrcholnou složkou výkonného aparátu RM-S. Centrální pracoviště je dále rozděleno na čtyři úseky, které řídí provozní ředitel, finanční ředitel, ředitel pro strategii a marketing a ředitel sítě obchodních míst. Obchodní místa jsou základními decentralizovanými složkami výkonného aparátu RM-S, která jsou určena

73


k plnění funkce podatelny nebo registračního obchodního místa. Specializovaná vstupní pracoviště jsou zvláštní decentralizovanou složkou výkonného aparátu RM-S, registrující zvláštní zákazníky, předávající jim výsledky zpracování jejich pokynů a poskytující jim potřebné informace. Dále mohou vyřizovat jejich stížnosti a plnit všechny úkoly vyplývající ze vztahu společnosti k danému zákazníkovi. 3. 7. 2 Trhy RM- S Hlavním předmětem činnosti společnosti je organizace regulovaného trhu s cennými papíry neboli trhu oficiálního a mnohostranného obchodního systému, známého také jako trh volný. Dále společnost RM-S provozuje vlastní vyrovnávací systém. Konkrétní členění regulovaného trhu je uvedeno níže. 3. 7. 2. A Regulovaný trh RM-S Regulovaný trh RM-S je možné rozdělit z pohledu zařazení investičních nástrojů na:

oficiální trh s investičními nástroji, kde jsou zařazeny investiční nástroje splňující podmínky pro oficiální trh stanovené §§ 64 až 66 ZPKT

standardní trh s investičními nástroji, kde jsou zařazeny investiční nástroje splňující podmínky stanovené §§ 56, 57, 59 a 60 ZPKT, ale nesplňující podmínky podle předchozího písmene

speciální trh s investičními nástroji, kde jsou zařazeny investiční nástroje splňující podmínky stanovené §§ 56, 57, 59 a 60 ZPKT a mající charakter derivátů74

Regulovaný trh RM-S je možné rozdělit z pohledu zařazení obchodů na:

normativní trh, kde jsou zařazeny obchody, jejichž tržní cena odpovídá vyhlášenému přípustnému cenovému pásmu pro aukční obchody

ostatní trh, kde jsou zařazeny obchody, jejichž tržní cena je vyšší nebo nižší než vyhlášené přípustné cenové pásmo pro aukční obchody75

74 75

čl. 8 odst. 1) pravidel obchodování regulovaného trhu RM-S čl. 8 odst. 2) pravidel obchodování regulovaného trhu RM-S 59

3. 7. 2. B Mnohostranný obchodní systém (MTF) Vedle regulovaného trhu se na základě požadavků směrnice zavádí tzv. mnohostranný – nebo též vícestranný - obchodní systém (multilateral trading facility), jakožto trh, který musí plnit nižší míru požadavků oproti trhu regulovanému. Provozování mnohostranného obchodního systému je zařazeno mezi hlavní investiční služby. MTF se vyznačuje volnějšími podmínkami pro přijetí cenných papírů, oproti trhu regulovanému, avšak za podmínek stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. 3. 7. 3 Obchodní systém RM-S Obchodování v rámci RM-S probíhá formou průběžných aukcí, blokových obchodů a obchodů přímých. 3. 7. 3. A Burzovní aukce RM-S RM-S organizuje obchodování prostřednictvím průběžné aukce. Tato aukce je burzovní systém každodenního průběžného obchodování, ve kterém se podle zadávaných pokynů mění aktuální nabídka a poptávka po cenných papírech, které splňují zákonem dané podmínky pro registrovaný cenný papír. Akcie, certifikáty, dluhopisy obchodované na burze RM-S musí mít zaknihovanou podobu a nesmějí mít emitentem omezenou převoditelnost. V případě převisu kupních pokynů neboli poptávky, kurz akcie roste. Naopak při převisu prodejních pokynů, nabídky, kurz klesá. Aukce samotná se skládá z jednotlivých kol. Aukční kola se organizují vždy samostatně pro jednotlivé cenné papíry přijaté na trh RM-S. Skládají se z jednotlivých prvků, kterými jsou:

stanovení a uveřejnění přípustného cenového pásma

přijímání K-pokynů a P-pokynů

ověření platnosti, včetně předobchodní validace K-pokynů a P-pokynů

zařazení a vyhodnocení K-pokynů a P-pokynů

realizace výsledků aukčního kola76

76


První aukční kolo se nazývá otvírací aukce v 9:00, kde jsou najednou párovány nevypořádané pokyny z předešlého dne s pokyny podanými na trh v době uzavřené fáze po skončení předešlého obchodního dne. Neprodleně po skončení úvodní aukce začíná on-line obchodování, které trvá od 9:00 do 17:00. Jedná se o dobu, kdy je trh otevřen a každý investor může okamžitě reagovat na měnící se nabídku a poptávku po cenných papírech. Párování obchodů na burze RM-S vychází ze systémů běžných ve světě. Při výpočtu ceny obchodu je používán algoritmus, který hledá takovou aukční cenu, při které by bylo možné podle priorit uspokojování pokynů převést maximální počet kusů mezi prodávajícími a kupujícími neboli hledá se cena maximalizující objem.77 Při nerovnováze nabídky a poptávky stanovuje RM-S jednoznačné pořadí pokynů, v jakém jsou pokyny postupně uspokojovány. Čtyři kritéria jsou aplikována hierarchicky, tzn. následující je použito v případě, kdy pomocí předchozího kritéria nebylo možné stanovit jednoznačné pořadí pokynů.

cenová dispozice - u kupního pokynu má vyšší prioritu ten, který má vyšší limitní cenu (zadaná cena obchodu). Pokyn má stejnou prioritu, ať je uvedená cena nad horní hranicí přípustného cenového pásma (PCP) nebo je jí rovna. Pokyny bez limitní ceny jsou řazeny podle priorit, jako by měly vyplněnu cenu rovnou horní hranici PCP. Nejvyšší prioritu podle tohoto kritéria mají pokyny s cenou rovnou horní hranici PCP nebo vyšší. Obdobně u prodejních pokynů mají nejvyšší prioritu pokyny s limitní cenou rovnou nebo nižší než je dolní hranice PCP

objemová dispozice - pokyn s dispozicí "Všechno nebo nic" (VNN) má nižší prioritu než pokyn, který takovou dispozici nemá

okamžik podání pokynu - dříve podaný pokyn má vyšší prioritu

výsledek losu - v případě existence dvou nebo více pokynů se stejnými prioritami určí centrální počítač jejich pořadí sám na základě losu prováděného formou generování náhodných čísel78

Pro každý obchodní den je pro všechny obchodované cenné papíry vyhlášeno přípustné cenové pásmo. Tímto pásmem je stanovena minimální a maximální kupní cena určitého

77

zpracováno dle [cit. 2009-12-20 ] zpracováno dle [cit. 20. 12. 2009 ] 78

61

cenného papíru pro daný obchodní den. Mimo přípustné cenové pásmo nemůže být uzavřen žádný obchod. Přípustné cenové pásmo je stanoveno na základě výsledků předchozího obchodního dne. U akcií je nové výše uvedené pásmo vypočteno zpravidla z průměrné ceny předchozího dne zvýšené či snížené o 20 %, u investičních certifikátů o 25 % V případě vybočení aukční ceny z přípustného cenového pásma, je s daným titulem na 10 min. pozastaveno obchodování. Při nezměněné situaci je následně rozšířeno o 10 %.79 Vlastní mechanismus obchodování probíhá následujícím způsobem. Souhrn pokynů pro koupi neboli K-pokyn, tvoří agregovanou poptávku a souhrn pokynů k prodeji, P-pokyn, tvoří agregovanou nabídku. Vyhodnocení výše uvedených pokynů je postup, kterým se stanoví, zda vůbec budou některé z pokynů tvořících agregovanou poptávku a agregovanou nabídku uspokojeny. Pokud ano, v jakém rozsahu a při jaké ceně. Na základě vzájemného poměru agregované poptávky a agregované nabídky se pro každé aukční kolo stanoví aukční cena. Ta se následně stane kupní cenou, avšak za předpokladu, že spadá do přípustného cenového pásma stanoveného pro dané aukční kolo. Aukční cena se stanoví tak, aby bylo možné dosáhnout nejvyššího počtu kusů cenných papírů převáděných z majetku zákazníků, v jejichž prospěch byly podány jednotlivé P-pokyny, do majetku zákazníků, v jejichž prospěch byly podány jednotlivé K-pokyny. Přesný výpočet aukční ceny je poměrně složitou záležitostí a je možné ho nalézt v technických podmínkách RM-S.80 3. 7. 3. B Blokové obchody Blokový obchod se týká souboru kusů daného cenného papírů s tím, že tento soubor je nabízen k prodeji jedním prodávajícím v jeden obchodní den. Velikost takového bloku je zpravidla větší než 2 % velikosti příslušné emise cenného papíru, nejméně však činí 1 000 kusů cenného papíru. Blokové obchody jsou zařazovány do aukcí blokových obchodů každý provozní den až do doby jejich prodeje. Blokové obchody jsou prováděny podle pravidel aukce. Mohou být do obchodního dne aukce zařazeny na základě písemné žádosti prodávajícího, eventuelně obchodníka s cennými papíry, který byl provedením blokového obchodu majitelem zmocněn. O žádosti rozhoduje ředitel RM-S. Pokud žádost schválí, vydá své rozhodnutí, ve kterém uvede podmínky provádění blokového obchodu a stanoví

79

zpracováno dle [cit. 2009-12-20] 80 zpracováno dle JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, s. 172. ISBN 978-80-247-2963-3 62

přípustná cenová pásma. Současně přidělí označení, pod kterým bude blokový obchod prováděn. Prodávajícím neboli držitelem bloku může být výhradně majitel cenných papírů, popřípadě obstaravatel, pověřený majitelem cenných papírů, pokud je registrován na trhu RM-S, podal-li žádost a tato žádost byla ředitelem RM-S schválena. Samotný prodej bloku probíhá vždy z toho majetkového účtu, kde jsou cenné papíry evidovány. Kupujícím může být každý zákazník RM-S, který má v den konání blokového obchodu evidovaný platný obchodní pokyn pro nákup cenného papíru zařazeného k blokovému obchodu pod označením, které je uvedeno v rozhodnutí ředitele RM-S o blokovém obchodu.81 3. 7. 3. C Přímý obchod Prostřednictvím RM-S lze realizovat také přímé obchody. V tomto typu obchodu se jedná se o dohodu mezi dvěma obchodními partnery. Cena je určená vzájemnou dohodou partnerů bez vazby na aukční cenu nebo přípustné cenové pásmo. Pokyn k realizaci přímého obchodu nesmí být podán ve větším časovém odstupu než 7 kalendářních dní. U přímého obchodu si zákazník zadává povinné údaje jako registrační číslo a IČO, typ pokynu, ISIN, registrační číslo protistrany, cena 1 ks CP, počet kusů CP. Základní režim spočívá v okamžitém vypořádání obchodu. Přímý obchod je vypořádán ihned po vzájemném přiřazení pokynu k přímé koupi a pokynu k přímému prodeji. Kupní pokyny se validují na korunových účtech, prodejní pokyny se kromě vypořádání přes zúčtovací centrum České národní banky nevalidují. Přímý obchod s odložením validace a vypořádáním umožňuje zákazníkům stanovit datum, kdy se má provést předobchodní validace a následné vypořádání.82 3. 7. 3 D Inteligentní pokyny 3. 7. 3. D. 1 EasyClick Pokyn EasyClick je snadný způsob nákupu nebo prodeje vybrané skupiny elitních akcií nebo certifikátů na české burze RM-S. Nákupy a prodeje akcií se zadávají ve standardizovaných násobcích počtu akcií v rámci tzv. EasyClick lotů. Velikost lotů je nastavena tak,

81

zpracováno dle [cit. 2009-12-21] 82 zpracováno dle [cit. 2009-12-21] 63

aby byla dostupná pro menší a střední investice individuálních investorů. Nákupy a prodeje akcií prostřednictvím pokynu EasyClick se skládají z výběru akcií, počtu a jejich ceny. Je třeba zadat do pokynu maximální nebo minimální cenu, každopádně musí být stanovena limitní cena. Téměř všechny akcie a certifikáty v segmentu EasyClick jsou velmi likvidní a je tedy možné je vždy prodat nebo nakoupit. Garance likvidity je založena na působení tvůrců trhu. Prostřednictvím pokynu EasyClick lze provádět obchody s akciemi prostřednictvím internetu, osobně na pobočkách obchodníků s cennými papíry nebo telefonicky. Obchodníci s cennými papíry umožňují prostřednictvím EasyClick obchodovat rovněž s využitím marginu neboli úvěru na cenné papíry založeného na principu finanční páky. Pokyny EasyClick se párují i se standardními aukčními pokyny. Základní pokyn EasyClick se může zobchodovat zcela anebo částečně v několika obchodních generacích.83 3. 7. 3. D. 2 Stoploss RM-S jako jediná burza v České republice nabízí pokyn typu Stoploss přímo na úrovni burzy. Informace o Stop ceně jsou vedeny přímo v obchodním systému burzy. Nejen obchodníci s cennými papíry, ale zejména jejich klienti tak získávají užitečný nástroj k rychlé reakci na cenový vývoj akcií. U tohoto typu aukčního pokynu je možné nastavit nejen limitní cenu, ale také Stop cenu. Takový pokyn se zadanou Stop cenou není zpočátku aktivní. Aktivuje se v době, kdy na burze dojde k dosažení zadané Stop ceny. Kupní pokyn se aktivuje automaticky až v době, kdy na burze RM-S dojde k obchodu za cenu vyšší nebo rovnou zadané Stop ceně. V případě, že s daným cenným papírem neproběhne během dne žádný obchod, kontroluje se zadaná cena Stoplossu navíc se závěrečným kurzem akcie na burze RM-S. Limitní cena u kupního Stoploss musí být vyšší nebo rovna Stop ceně. U prodejního pokynu je to opačně. Aktivuje se tehdy, když dojde k obchodu za cenu nižší nebo rovnu zadané Stop ceně. Rovněž se zde kontroluje závěrečný kurz akcie. Limitní cena u prodejního Stoploss musí být nižší nebo rovna Stop ceně.84 Česká burza cenných papírů uvádí, že prostřednictvím tohoto typu pokynu je možné dosáhnout nejrychlejší možné reakce na prudký růstový nebo klesající trend. Dále zde existuje možnost snížení rizika uzavřením investice při dosažení přípustné ztráty. Pokyn je utajen ostatním investorům až do splnění podmínky Stop ceny.

83

zpracováno dle [cit. 2009-12-21] zpracováno dle [cit. 2009-12-21] 84

64

3. 7. 3. D. 3 Limitní cena Limitní cenou je maximální možná cena v případě nákupu a minimální cena v případě prodeje, za kterou lze objednávku provést. 3. 7. 3. D. 4 Vše nebo nic (VVN) Další volitelnou možností je vlastnost VVN, kterou se změní chování pokynu tak, aby se zrealizoval celý najednou bez možnosti částečné realizace. Nebude-li standardní pokyn s dispozicí VNN v celém rozsahu ihned realizován, je okamžitě zrušen. 3. 7. 3. E Standardní pokyny V případě standardního aukčního pokynu lze zadat tento k nákupu nebo prodeji libovolného počtu akcií. Minimální investice je od jedné akcie a maximální není nijak omezena. Investor může tímto základním způsobem obchodovat všechny akcie, dluhopisy nebo certifikáty na české burze RM-S. Chování pokynu lze ovlivnit zadáním některé z doplňujících možností, tzv. dispozic. Standardní aukční pokyny se párují s ostatními standardními pokyny, ale i s pokyny typu EasyClick. Aukční pokyny se od roku 2009 na burze RM-S chovají tak, že postupně „vybírají" nabídku nebo poptávku za nejpříznivější ceny.85 3. 7. 3. F Platnost pokynu Platnost pokynů na české burze je možné stanovit na 1, 15 nebo 90 kalendářních dní. Případné zkrácení doby platnosti je možné uskutečnit zrušením pokynu. Tímto způsobem lze u některých obchodníků s cennými papíry nastavit platnost pokynu v rozsahu jeden až devadesát dní.86 3. 7. 4 Vypořádání cenných papírů v RM-S Společnost RM-S využívá při vypořádání burzovních odchodů principu „delivery versus payment“ neboli zásada dodávky versus placení. U subjektů prodávajících burzovní systém RM-S blokuje nabízené české cenné papíry v SCP nebo zahraniční v samostatné evidenci

85

zpracováno dle [cit. 2009-12-21 ] 86 zpracováno dle [cit. 2009-12-21 ] 65

RM-S SVYT. Naopak kupujících subjektů jsou blokované finanční prostředky, čímž je garantované vypořádání. Toto je provedeno on-line, tedy v čase T+0. Nakoupené cenné papíry jsou okamžitě připsány na majetkový účet v SCP nebo do evidence RM-S SVYT a akcionář se stává jejich oficiálním majitelem již v okamžik uzavření obchodu. Jiné burzovní trhy vypořádávají cenné papíry s několikadenním zpožděním. Burza RM-S je tak, podle svých interních materiálů, nejrychleji vypořádajícím trhem na světě. Cenné papíry jsou vypořádávány v době on-line obchodování, tedy od 9:00 do 17:00.87

3. 8 Středisko cenných papírů (SCP) Středisko cenných papírů vzniklo v roce 1993 jako příspěvková organizace Ministerstva financí. Jedná se o instituci ustavenou na podporu rozvoj kapitálového trhu, plnící úkoly stanovené zákonem o cenných papírech. Můžeme však říci, že SCP již dávno nesplňuje nároky současného kapitálového trhu. Základní okruhy činností střediska cenných papírů jsou následující:

evidence zaknihovaných popřípadě imobilizovaných cenných papírů

vedení účtů majitelů cenných papírů včetně evidence veškerých změn a vedení registru emitenta cenných papírů

zabezpečení dalších služeb, souvisejících s operacemi s cennými papíry pro subjekty kapitálového trhu a příslušné státní orgány

zajištění informačního servisu pro účastníky kapitálového trhu, především registrování rozhodnutí ministerstva financí a údajů, poskytovaných emitenty veřejně obchodovatelných cenných papírů

Bezprostředním podmětem pro zřízení SCP byla potřeba zajistit jednoduchým a levným způsobem vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. S postupným rozvojem kapitálového trhu a následnými legislativními změnami, vyplynula potřeba dalších služeb poskytovaných SCP v současné době.

87


Výhody vedení jednotné evidence zaknihovaných cenných papírů ve středisku jsou nesporné a využívá jich i regulatorní orgán.88 3. 8. 1 Organizační struktura SCP Statutárním orgánem SCP je jeho ředitel, který jej řídí a odpovídá za jeho činnost. Středisko se člení podle druhu činnosti na jednotlivé organizační celky. Jedná se o Úsek vnitřní správy, Úsek zákaznických služeb, Vedoucí podpory projektů a Samostatná oddělení. Určitou problematickou stránkou existence SCP byl vysoký objem převodů, realizovaných přímo prostřednictvím překážek SCP, což mělo za následek snížení transparentnosti kapitálového trhu a jeho cenotvorné funkce, protože uváděné ceny převodů byly často značně odlišné od kurzů na veřejných trzích. Spornou zůstává i výše poplatků za poskytované služby pro subjekty kapitálového trhu, které jsou především u registrace nových emisí značně vysoké.89 Společnost UNIVYC, která se po obdržení povolení k činnosti centrálního depozitáře přejmenovala na Centrální depozitář cenných papírů, a.s., započala s nezbytnými kroky k zahájení své činnosti, kdy dojde k naplnění předpokladů zákona o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění, a Centrální depozitář cenných papírů, a.s. tak převezme evidence SCP. Nicméně je jasné, že SCP bude přinejmenším fungovat ještě i v roce 2010.

3. 9 Komise pro cenné papíry Komise pro cenné papíry byl ústřední orgán státní správy, který existoval v České republice od 1. dubna 1998 do 31. března 2006. Účelem vzniku tohoto orgánu byl výkon státního dozoru nad kapitálovým trhem a svou činností přispívat k rozvoji a ochraně kapitálového trhu. Strategickým cílem, který si Komise stanovila, byla snaha o maximální možnou eliminaci selhání regulovaného systému, účastníků zde operujících a systémových rizik celkově. Dále svojí činností přispět ke zvýšení důvěry v český kapitálový trh a svou informační otevřeností při formulování politiky dozoru nad kapitálovým trhem. Srozumitelnost jejích strategických i dílčích cílů, jasné vymezení odpovědností a vysvětlení záměrů značným způsobem přispělo ke zvýšení transparentnosti celého ekonomického prostředí. 88

zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 265. ISBN 80-86419-63-0 89 zpracováno dle LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, s. 266. ISBN 80-86419-63-0 67

Dne 1. dubna 2006 došlo ke sloučení bankovního dohledu vykonávaného do té doby Českou národní bankou s dozorem nad kapitálovým trhem převzatým od Komise pro cenné papíry, dále s dozorem v pojišťovnictví a penzijním připojištění vykonávaným Ministerstvem financí a Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami. V současné době je tedy dohled nad celým finančním trhem plně v režii České národní banky.

3. 10 Specifika českého kapitálového trhu Problémy českého kapitálového trhu, stejně tak jako většiny postkomunistických zemí, jsou totožné. Základní otázkou v oblasti kapitálového trhu zůstával převod státního vlastnictví do rukou jiných majitelů neboli privatizace. Důsledkem tohoto procesu bylo, že miliony českých občanů se náhle změnily na akcionáře a vznikl kapitálový trh, se kterým většina obyvatel neměla žádné zkušenosti. Navíc v důsledku předchozí neexistence kapitálového trhu logicky chyběla kromě již zmíněných zkušeností i příslušná legislativa. K výraznému posunu v chápání významu kapitálového trhu pro rozvoj české ekonomiky a jejího postavení v evropském prostoru došlo koncem 90. let 20. století. Pokračující přechod kapitálového trhu od kupónové privatizace a majitelů kupónových akcií k vyspělejší investorské struktuře a počáteční absence regulace trhu podnítilo významné změny ve struktuře českého kapitálového trhu a v roli jeho účastníků. 3. 10. 1 Velká privatizace 3. 10. 1. A Přímá privatizace Velká privatizace byla zaměřena na střední a velké podniky všech odvětví. Vedení privatizovaného podniku předkládalo základní privatizační projekt, který se mohl týkat pouze části nebo podniku jako celku. Zpracování projektů se řídilo pokyny Ministerstva pro správu národního majetku. Privatizační projekt nejprve posuzoval zakladatel, tj. orgán státní správy. Poté byl projekt předán Fondu národního majetku, který spravoval národní majetek do okamžiku jeho privatizace a prováděl i vlastní akt převodu majetku. Velká privatizace probíhala v určitých vlnách. Pro každou vlnu vláda odsouhlasila seznam privatizovaných projektů. V první vlně se jednalo asi o 2400 podniků, jejichž celková účetní hodnota činila 469 mld. Kč. 200 mld. Kč bylo privatizováno metodou kupónové privatizace a asi 220 mld. Kč bylo přeměněno na akciové společnosti, jejich akcie držel do druhé vlny Fond 68

národního majetku. Ve druhé vlně bylo nejvíce využito metody přímého prodeje, ale u největšího objemu majetku došlo k transformaci na akciovou společnost. V některých případech velké privatizace předal Fond národního majetku státní majetek téměř zadarmo. Běžně se jednalo o prodej na úvěr. Za špatný postup při privatizaci byl jednoznačně odpovědný Fond národního majetku.90 3. 10. 1. B Kupónová privatizace Tato proběhla v rámci velké privatizace. Jednalo se o metodu, kdy občané dostávají, či mohou levně koupit kupóny, za které následně obdrží podíly na státních společnostech. Z celkového majetku v hodnotě 963 mld. Kč, který byl privatizován ve velké privatizaci, byl kupónovou privatizací převeden majetek za 333 mld. Kč, z toho vyplývá, že kupónovou metodou byla privatizována asi jen třetina majetku. Kupónová privatizace tedy proběhla v menším měřítku, než její strůjci předpokládali. Kupónové privatizace se mohli účastnit všichni občané starší 18 let. V každé z obou vln si mohli za 1000 Kč zakoupit kupónovou knížku s 1000 kupóny. Průměrná účetní hodnota převáděného majetku na jednu kupónovou knížku činila asi 30000 Kčs. Obě vlny kupónové privatizace proběhly v letech 1992 a 1994, přičemž první z nich měla 5 a druhá 6 kol. Každého kola privatizace se účastnilo okolo 6 mil. občanů. První vlna kupónové privatizace začala na jaře 1992 a celková hodnota privatizovaného majetku v tehdejší ČSFR byla 299,4 mld. Kč, předmětem bylo 1491 podniků. Druhá vlna kupónové privatizace se konala od října 1993, a to již jen v rámci České republiky. Nabízený majetek obsahoval 861 společností v účetní hodnotě 155 mld. Kč.91 Většina občanů však nerozumně svěřila své kupónové knížky investičním fondům. Vstup těchto fondů do kupónové privatizace se později ukázal jako vážný problém. Asi 50 % akcií z kupónové privatizace se dostalo do rukou 10 velkých investičních fondů, ze kterých byly následně tyto obrovské majetky různými způsoby vytaženy. Během několika měsíců vzniklo v roce 1991 asi 550 investičních fondů, kterým během první vlny kupónové privatizace svěřilo své kupónové knížky 72 % občanů a o rok později 63 % občanů. Nejagresivnější z těchto fondů byly fondy Viktora Koženého, které občanům slibovaly nereálné výdělky v řádu desetinásobku. Na trhu cenných papírů se objevil obrovský počet emisí akcií 90


a několik milionů drobných akcionářů. V roce 1992 byly vydány zákony upravující fungování trhu s cennými papíry, a to zákon o cenných papírech, zákon o investičních fondech a investičních společnostech a zákon o burze cenných papírů. Po připsání akcií na účty účastníků ve Středisku cenných papírů se začalo s cennými papíry obchodovat na pražské burze a mimoburzovním RM-S.92 Většina lidí, kteří investovali kupóny přímo do akcií podniků, takto získané akcie brzy prodala. Postupně většina privatizovaných podniků zbankrotovala. Bohužel častým důvodem bylo „vytunelování“ podniku vedením či velkými akcionáři. Kupónová privatizace byla tvrdou školou kapitalismu pro české občany. Kupónová privatizace zapříčinila:

obrovské rozptýlení vlastnictví z původně koncentrovaného státního vlastnictví

rozptýlené vlastnictví a tudíž špatné řízení podniků bylo živnou půdou pro vytahování majetku z podniků

investiční fondy ovládané bankami a jinými finančními společnostmi ovládly řadu privatizovaných podniků, čímž došlo ke křížovému vlastnictví těchto subjektů

došlo k rozsáhlému „tunelování“ investičních fondů, kdy byly okradeny statisíce drobných akcionářů

podniky privatizované prostřednictvím kupónové privatizace měly horší ekonomické výsledky než podniky státní, neprivatizované

privatizací prošly i podniky, které takto zprivatizovány být neměly, na akciový trh se dostaly akcie společností, které by se tam nikdy jinak nedostaly, akciový trh byl těmito akciemi zahlcen, obchodování se vyznačovalo nízkými objemy obchodů a malou transparentností trhu93

Kupónová privatizace, jakožto metoda privatizace nebyla sama o sobě příčinou „tunelování“ privatizovaných společností a investičních fondů, ale zásadní roli zde sehrála nepřipra-

92


venost právního prostředí, spolu s neschopností politické reprezentace předem vytvořit patřičný právní a regulační rámec. 3. 10. 2 Třetí vlna privatizace Poslední rozsáhlou vlnu koncentrace vlastnictví zahájila roku 1996 kontroverzní finanční skupina Motoinvest, která kupovala akcie drobných kupónových akcionářů. Jednalo se o boj investičních fondů a jednotlivců o získání většiny v podnicích. Investiční fondy nebyly schopny v mnoha případech zajistit si rozhodující vliv ve vedení podniků, které vlastnily. Proto se snažily zbavit se malých podílů a naopak navýšit velké podíly. V boji o získání těchto podílů rostly ceny akcií do astronomických výšek, avšak vzápětí poté, když bylo dosaženo většinového podílu, ceny zbývajících akcií se závratným způsobem propadly.94 Na počátku 90. letech minulého století chyběla v ČR instituce, která by regulovala trh, chránila investory, informovala veřejnost a zároveň napomáhala rozvoji kapitálových trhů. Právě absence podobné instituce v průběhu obou vln kupónové privatizace bývá často České republice vyčítána. V reakci na tyto výtky a se sílící nutností zpřísnit dohled nad kapitálovým trhem byla v roce 1998 na základě zákona č. 15/1998 Sb., zřízena Komise pro cenné papíry, která převzala řízení kapitálového trhu od Ministerstva financí České republiky. Jak se postupem času vyvíjel český finanční trh, sílily tlaky na integraci dohledu nad ním a Komise měla získat rozšíření své působnosti na celý finanční trh. Přínosem této integrace dohledu měly být zejména nižší náklady pro stát i finanční instituce a zkvalitnění dozoru samotného. Předložený vládní návrh však v Poslanecké sněmovně doznal radikálních změn a k úplnému sjednocení dozoru nad finančním trhem došlo až zákonem č. 57/2006 Sb., který zcela zrušil Komisi a její působnost přenesl na Českou národní banku. 3.10.3 Subjektivní pohled Odborníci a ekonomové, a to jak domácí, tak zahraniční, se dodnes nemohou shodnout na hodnocení průběhu transformačního procesu a potažmo kupónové privatizace, jakožto jeho dodnes nejpalčivějšího nástroje. Jedni ji zatracují, druzí jí naopak dávají přívlastek geniální. Avšak samotná metoda kupónové privatizace, jakkoliv nekonvenční, byla do jisté míry doprovázena též nekonvenčně pojatým institucionálním prostředím, v jehož rámci mělo

94


odstátnění veřejného majetku probíhat, stejně jako aktivity nových vlastníků. Dle mého názoru, za nejproblematičtější stránku kuponové privatizace, považuji vystoupení investičních fondů, kterých vzniklo během několika měsíců běhu kupónové metody na pět set a v první vlně jim svěřilo své kuponové knížky více než 70 procent oprávněných držitelů investičních kupónů. Především vzhledem ke zcela nedostatečnému právnímu rámci a troufám si říct i neochotě vládnoucí garnitury tento stav změnit, se následně část fondů soustředila víceméně jen na akt „rabování“, což následně potvrdila Světová banka při popisování dění v českých firmách po zahájení kuponové privatizace. Svěřením svých kuponů investičním fondům, ztratili občané nad svými kupóny prakticky veškerou moc, zatímco investiční fondy držely tímto ve svých rukou většinu českých podniků. Osudy těchto podniků bychom mohli zkumulovat přibližně do dvou velkých skupin. Za prvé byly podniky ihned rozebrány a „vytunelovány“, tedy připraveny o svá aktiva převodem na jiné firmy, případně na soukromé účty nových vlastníků. Postup byl víceméně všude stejný, nejasné finanční operace, neprůhledné převody peněz, nevýhodné obchody. V druhém případě byli do vedoucích pozic podniků dosazeni či navráceni prominenti minulého režimu, za jejichž vedení neprobíhala záměrná destrukce těchto subjektů ihned, ale postupně, případně teprve v nutnosti. Celková čísla o způsobených škodách nejsou k dispozici, hrubé odhady se však pohybují v řádu desítek miliard Korun. Dle mého názoru právě kontroverzní působení investičních fondů v rámci transformačního procesu úzce souvisí s vývojem kolektivního investování v České republice, neboť tyto subjekty v průběhu své nedlouhé historie dokázaly nejdříve přilákat obrovskou masu investorů, poté ztratit veškerou jejich důvěru při transformaci na holdingy a následných defraudacích majetku, aby nakonec opět získaly alespoň část důvěry, jakou by měly mít subjekty kolektivního investování v rozvinutých zemích. K nepříliš vysoké oblibě kolektivního investování, tedy kromě přetrvávající nedůvěry investorů, přispěla také po dlouhou dobu nedostatečná právní úprava, jež jak z minulosti vyplývá, často pouze napravovala nedostatky úpravy předešlé a příliš nevnímala novinky z finančního světa, avšak až vstup České republiky do Evropské unie znamenal značný posun v této oblasti a určitou míru standardizace s rozvinutými trhy vyspělých zemí. Závěrem bych rád uvedl, že je nadmíru složitým úkolem vyslovit závěr z uplynulého průběhu transformačního procesu. Na jeho počátku nebylo možné stanovit a zavést její optimální postup. Jak by také mohlo, když se často ani dnes odborníci neshodnou na optimální 72

transformační strategii a mnoho otázek zůstává i nadále předmětem intenzivních diskusí a sporů. Není však pochyb, že transformace byla nevyhnutelným důsledkem 40 let trvajícího experimentování s tzv. “socialisticky plánovaným hospodářstvím“. Pokud by nedošlo k odchýlení od zásad demokratické společnosti a ekonomiky volného trhu, nikdy bychom se nemuseli zabývat problémy transformace ekonomiky a Česká republika by se příliš nelišila od vyspělých západních zemí. Následný bolestivý návrat ke standardům tržní ekonomiky, jež byl bezpochyby hlavním cílem transformace, byl často doprovázen mnoha chybami a omyly. Z některých chyb se můžeme poučit, jiné jsou naopak svojí povahou neopakovatelné a nepřenosné. Avšak jedno je jisté, domnívám se, že skutečnou podstatnou příčinou všech problémů, nejen hospodářských, ale i současného morálního stavu společnosti, byla právě odchylka od určitého normálu, tedy pokus, snaha o přizpůsobení lidské přirozenosti umělému filozofickému modelu, experimentu, jež přežíval v naší části Evropy po více než čtyři desetiletí Jsem pevně přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak se vyhnout chybám a omylům transformace, je již nikdy neopakovat podobný druh experimentu.

73

4 Analýza objemu obchodů na sekundárních trzích 4. 1 Analýza objemu obchodů na Burze cenných papírů Praha, a. s. Při analýze objemu obchodů s cennými papíry na BCPP jsem vycházel z ročních objemů obchodů v letech 1998-2008. Údaje potřebné k provedení analýzy jsem čerpal z výročních zpráv výše uvedené společnosti. Objemy obchodů jsou analyzovány podle jednotlivých druhů cenných papírů obchodovaných na BCPP, a také z hlediska jednotlivých trhů, na kterých BCPP s cennými papíry obchoduje. Každý jednotlivý rok je analyzován ve dvou tabulkách. První obsahuje údaje z výročních zpráv týkajících se objemu obchodů s jednotlivými druhy cenných papírů na různých trzích pražské burzy a jejich procentní podíl na obchodování v daném roce. Druhá tabulka zaznamenává řetězové a bazické indexy, jakožto charakteristiku změn hodnot vzhledem k předcházejícímu období. 95 Struktura jednotlivých typů obchodovaných cenných papírů a podíl jednotlivých trhů na obchodování společnosti Burza cenných papírů Praha, a. s. Tabulka č. 1 Objemy obchodů na BCPP v roce 1998 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)

Trh s cennými papíry

Druh cenného papíru

hlavní

vedlejší

volný

Podíl cenného papíru v %

Dluhopisy

598190

2197

87211

687598

79,94

Akcie

123621

32033

13560

169214

19,67

0

1246

2134

3380

0,39

721811

35476

102905

860192

100,00

83,91

4,12

11,96

100,00

Podílové listy Celkem Podíl trhu v %

95

Celkem

Tabulky jsou vlastní konstrukce a údaje jsou čerpány z výročních zpráv společnosti BCPP. 74

Tabulka č. 2 Vývoj objemu obchodovaných cenných papírů na BCPP v letech 1998 (v %)


Řetězový index

Bazický index

1998/1998

1998/1998

Dluhopisy

x

100,00

Akcie

x

100,00

Podílové listy

x

100,00

Celkem

x

100,00

Z výše vypracované tabulky č. 1 je patrné, že největší podíl na objemu obchodovaných cenných papírů zaujímaly dluhopisy s téměř 80 %. Následovaly akcie s necelými 20 % a podílové listy s 0,39 %. Největší objem cenných papírů byl zobchodován na hlavním trhu, jehož podíl je 83,91%, naopak nejméně se obchodovalo na trhu vedlejším, a to s podílem 4,12 %. Celkový roční objem obchodů dosáhl hodnoty 860,2 mld. Kč. Tabulka č. 3 Objemy obchodů na BCPP v roce 1999 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)



Celkem hlavní

vedlejší

volný


Dluhopisy

785026

2790

236213

1024029

86,24

Akcie

136618

20303

3941

160862

13,55

0

1242

1352

2595

0,22

921644

24335

241506

1187486

100,00

77,61

2,05

20,34

100,00


75



Řetězový index

Bazický index

1999/1998

1999/1998

Dluhopisy

148,93

148,93

Akcie

95,06

95,06

Podílové listy

76,75

76,75

Celkem

138,05

138,05

Obchodování na burze v roce 1999 neprovázely podstatné změny, které by výrazněji ovlivnily jeho průběh. Byly však zahájeny nové projekty, jejichž cílem byla standardizace burzovních operací v souladu s vyspělými kapitálovými trhy. Především byla výrazně prohloubena informační povinnost společností na hlavním a vedlejším trhu. V roce 1999 se na pražské burze obchodovalo s cennými papíry na třech trzích: hlavním, vedlejším, volném a také na novém trhu burzy. V rámci promptních obchodů bylo možno na burze ve sledovaném roce obchodovat v segmentech: systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), obchodování při pevné ceně (fixing), průběžné obchodování při proměnlivé ceně (KOBOS), průběžné obchodování při pevné ceně (dodatečné objednávky) a přímé obchody s bloky cenných papírů. V roce 1999 tvořil objem obchodovaných dluhopisů 86,24 %, akcie tvořily necelých 14 % a téměř nepatrnou část objemu obchodování s cennými papíry zaujímaly podílové listy. Objemy obchodů na hlavním trhu se podílely 77,61 %, volný trh 20,34 %. Nejnižší objem vykazoval trh vedlejší, který tvořil pouze 2,05 %. Celkový roční objem obchodů dosáhl rekordní hodnoty téměř 1187,5 mld. Kč, což představuje ve srovnání s rokem 1998 nárůst o 38 %. Zatímco objem obchodů s dluhopisy meziročně vzrostl o 48,9 %, objem obchodů s akciemi a podílovými listy ve výši 163, 5 mld. Kč poklesl o 5,3 %. Podíl akcií a podílových listů na celkovém objemu obchodů se proto snížil z 20,1 % v roce 1998 na 13,8 % v roce 1999. Průměrný celkový denní objem obchodování s cennými papíry se meziročně zvýšil o 36,4 % a dosáhl hodnoty 4, 675 mld. Kč. 76

Tabulka č. 5 Objemy obchodů na BCPP v roce 2000 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)



Celkem hlavní

vedlejší

volný


Dluhopisy

732224

19181

207283

958688

78,40

Akcie

213718

45441

2514

261672

21,40

0

405

2067

2473

0,20

Celkem

945941

65027

211865

1222833

100,00

Podíl trhu v %

77,36

5,32

17,33

100,00

Podílové listy



Řetězový index

Bazický index

2000/1999

2000/1998

Dluhopisy

93,62

139,43

Akcie

162,67

154,64

Podílové listy

95,31

73,17

Celkem

102,98

142,16

V roce 2000 zaznamenal český kapitálový trh významné legislativní změny. Počet novelizovaných zákonů pro daný segment ekonomiky neměl dosud v historii České republiky obdoby. Hlavním cílem těchto rozsáhlých změn bylo přizpůsobení podmínek českého trhu vyspělým finančním trhům v zahraničí a implementace doporučení Evropské unie, týkající se kapitálového trhu. V roce 2000 také došlo k několika změnám v burzovních předpisech 77

týkajících se přijímání emisí k obchodování na burzovních trzích a povinností emitentů. Tyto úpravy jednak směřovaly ke standardizaci burzovního prostředí v souladu se směrnicemi EU a pravidly vyspělých trhů, jednak navazovaly na řadu novel zákonů z oblasti kapitálového trhu. Ve sledovaném roce bylo na burze možno obchodovat na čtyřech trzích: hlavním, vedlejším, volném a novém. Dále v rámci promptních obchodů bylo možné obchodovat v následujících segmentech: systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů, automatické obchody s aukčním a kontinuálním režimem a blokové obchody. V roce 2000 se na celkovém objemu obchodování podílely dluhopisy s 78,4 %, akcie s 21,4 % a podílové listy pouze s 0,2 %. Největší objem cenných papírů se zobchodoval na hlavním trhu s podílem 77,34 %. Naopak pouze 5,32 % vykazoval trh vedlejší. Celkový roční objem obchodů meziročně vzrostl o 3 % a dosáhl rekordní hodnoty 1222,8 mld. Kč. Průměrný celkový denní objem obchodů ve výši 4,911 mld. Kč se meziročně zvýšil o 5 %. Objem obchodů s akciemi a podílovými listy ve výši 264,1 mld. Kč meziročně vzrostl o 61, 6 %, objem obchodů s dluhopisy ve výši 958, 7 mld. Kč. Poklesl o 6,4 %. Podíl akcií a podílových listů se zvýšil z 13,8 % v roce 1999 na 21,6 % v roce 2000. Tabulka č. 7 Objemy obchodů na BCPP v roce 2001 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)



Podíl cenného

Celkem hlavní

vedlejší

papíru v %

volný

Dluhopisy

1641881

91735

124764

1858380

93,52

Akcie

109828

14214

4712

128754

6,48

0

11

34

45

0,00

1751709

105960

129509

1987179

100,00

88,15

5,33

6,52

100,00


78



Řetězový index

Bazický index

2001/2000

2001/1998

Dluhopisy

193,85

270,27

Akcie

49,20

65,62

Podílové listy

1,82

1,33

162,51

231,02

Celkem

Burza i v roce 2001 pokračovala v novelizaci svých předpisů s důrazem na úpravy, jež reflektovaly novelizace zákonů v oblasti kapitálového trhu. Novela zákona o cenných papírech přinesla mnoho zásadních změn. Zavedení registrovaných cenných papírů místo veřejně obchodovatelných bylo nově spojeno s rozhodovací pravomocí organizátora trhu o přijetí, resp. setrvání cenného papíru na veřejném trhu. Dále novela zákona ukládala organizátorům trhu povinnost přezkoumávat způsobilost již obchodovaných emisí. Burzovní trhy tak opustily všechny podílové listy otevřených podílových fondů, neboť nesplňovaly zákonnou definici investičního cenného papíru. Dále došlo ke zpřísnění podmínek pro přijetí a setrvání emise cenného papíru na veřejných trzích a informační povinnosti na volném trhu. Burza i nadále pokračovala v procesu zjednodušení obchodování. Hlavním přínosem této činnosti bylo podstatné snížení obchodních skupin z původních šesti na tři. V roce 2001 umožňovala pražská burza obchodování na čtyřech trzích: hlavním, vedlejším, novém a volném. Obchodování na burze nedoznalo oproti roku 2000 žádných podstatných změn. Na promptním trhu burzy bylo možné uzavírat a registrovat obchody v rámci následujících typů obchodů: systém pro podporu akcií a dluhopisů, automatické obchody s aukčním a kontinuálním režimem a blokové obchody. V roce 2001 převažoval objem zobchodovaných dluhopisů s více jak 90 %, akcie zaujímaly druhé místo s pouhými 6,48 % a podílové listy téměř zanedbatelnou část. Objem obchodů jednoznačně převažoval na hlavním trhu s hodnotou 88,15 %. Vedlejší a volný trh se na celkovém objemu obchodování podílely téměř 12 %. Celkový roční objem obchodování dosáhl rekordních 1987,2 79

mld. Kč. Ve srovnání s rokem předcházejícím, se jedná o nárůst o 62,5 %. Průměrný celkový denní objem obchodování ve výši 7, 949 mld. Kč se meziročně zvýšil o 61,9 %. Roční objem ochodů s dluhopisy se ve výši 1858,4 mld. Kč meziročně vzrostl o 93,8 %, objem obchodů s akciemi a podílovými listy v celkové výši 128,8 mld. Kč však poklesl o 52,8 %. Podíl akcií a podílových listů na celkovém objemu se tedy snížil z původních 21,6 % v roce 2000 na 6,5 % v roce 2001. Tabulka č. 9 Objemy obchodů na BCPP v roce 2002 podle typu trhu a typu cenného papíru ( v mil. Kč)



Podíl cenného

Celkem hlavní

vedlejší

papíru v %

volný

Dluhopisy

1453036

65640

76998

1595674

88,99

Akcie

174679

6602

16108

197389

11,01

0

0

9

9

0,00

1627714

72242

93115

1793071

100,00

90,78

4,03

5,19

100,00




Řetězový index

Bazický index

2002/2001

2002/1998

Dluhopisy

85,86

232,06

Akcie

153,31

116,65

Podílové listy

20,00

0,27

Celkem

90,23

208,45

80

V porovnání se světovými burzami český kapitálový trh zaznamenal pozitivní vývoj a zařadil se mezi nejrychleji rostoucí trhy na světě. V oblasti legislativy pokračovala příprava dvou stěžejních zákonů českého kapitálového trhu, zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o kolektivním investování. Dále ve sledovaném roce nabyla účinnosti novela zákona o Komisi pro cenné papíry, jež nově vymezila její postavení a odpovědnost a posílila její pravomoci. Nadále pokračoval proces harmonizace se standardy EU. Došlo k úpravě a zjednodušení přijímání a obchodování s dluhopisy a zahraničními cennými papíry. Dále se zpřísnily nároky na členy burzy z hlediska jejího dohledu. V roce 2002 umožňovala pražská burza obchodování na třech trzích: hlavním, vedlejším volném. Obchodování v roce 2002 se oproti předchozímu roku lišilo zejména ve způsobu registrace blokových obchodů, u kterých na jedné straně vystupuje člen burzy a protistranou je osoba, která není členem. V reakci na tuto skutečnost byl burzou zřízen poplatek za registraci blokového obchodu a poplatek za jeho vypořádání. Členové burzy měli v roce 2002 možnost uzavírat obchody v rámci: automatických obchodů s aukčním režimem, kontinuálním režimem, SPAD a blokových obchodů mezi členy navzájem a nově také nečleny. Rok 2002 znamenal, že téměř 89 % z celkového objemu cenných papírů bylo zobchodováno prostřednictvím dluhopisů a zbylých 11 % akciemi. Podílové listy v obchodování opět zaujímaly jen nepatrnou část. 90,78 % objemu obchodů se uskutečnilo na hlavním trhu. Další trhy vykazovaly výrazně nižší hodnoty, trh vedlejší 4,03 % a volný 5,19 % celkového objemu obchodů, který dosáhl historicky druhé nejvyšší hodnoty 1793,1 mld. Kč s denním průměrem 7,172 mld. Kč. Ve srovnání s veleúspěšným rokem 2001 se jedná o pokles ve výši 9,8 %. Roční objem obchodů s dluhopisy ve výši 1595,7 mld. Kč meziročně poklesl o 14, 1 %. Objem obchodů s akciemi a podílovými listy v celkové hodnotě 197,4 mld. Kč, znamenal výrazný meziroční nárůst o 53, 3 %. Podíl akcií a podílových listů se zvýšil z 6,5 % v roce 2001 na 11 % v roce 2002.

81




Podíl cenného

Celkem hlavní

vedlejší

papíru v %

volný

Dluhopisy

1027163

53148

29793

1110104

81,17

Akcie

231953

6161

19328

257442

18,83

0

0

0

0

0,00

1259117

59309

49121

1367546

100,00

92,07

4,34

3,59

100,00




Řetězový index

Bazický index

2003/2002

2003/1998

Dluhopisy

69,57

148,93

Akcie

130,42

95,06

x

x

76,27

138,05

Podílové listy Celkem

V roce 2003 se český kapitálový trh stejně jako v roce předchozím zařadil mezi nejrychleji rostoucí trhy světa. Tento rok byl ve znamení akciového trhu, který byl velmi úspěšný. Během roku trvale rostl zájem především zahraničních investorů. S blížícím se vstupem gradovaly práce na nových zákonech, jejichž hlavním cílem byla harmonizace s právem EU. Jednalo se o zákon o kolektivním investování, zákon o podnikání na kapitálovém trhu 82

a zákon o burze cenných papírů, jež byly schváleny až o rok později. Nejvýraznější změny zaznamenala oblast přijímání cenných papírů. Bylo upraveno přijímání zahraničních cenných papírů a informační povinnosti jejich emitentů. Dále byl zjednodušen způsob podávání dokumentů v rámci přijímání cenného papíru a plnění informační povinnosti emitentů. V roce 2003 se burza zaměřila na modernizaci technologické a komunikační infrastruktury a vývoj nové internetové aplikace. Ve sledovaném roce probíhalo obchodování na třech základních trzích: hlavním, vedlejším a volném. Automatizovaný obchodní systém burzy umožnil svým členům uzavírat obchody v rámci SPAD, automatických obchodů s aukčním a kontinuálním režimem a blokových obchodů mezi členy navzájem a nečleny. V roce 2003 zaujímal podíl dluhopisů 81,71 % a akcií 18,83 % z celkového objemu obchodovaných cenných papírů. Obchody na hlavním trhu poprvé výrazněji překročily 90 %. Vedlejší a volný trh se podílely na celkovém objemu obchodovaných cenných papírů pouze necelými 8 %. Celkový objem obchodů dosáhl hodnoty 1367,5 mld. Kč s denním průměrem 5,448 mld. Kč. V meziročním porovnání došlo k poklesu o 23,7 %. Zatímco roční objem obchodů s dluhopisy ve výši 1110,1 mld. Kč meziročně poklesl o 30,4 %, objem obchodů s akciemi a podílovými listy v hodnotě 257,4 mld. vzrostl o 30,4 %. Podíl akcií a podílových listů na celkovém objemu obchodů znamenal zvýšení z původních 11 % v předchozím roce na 18,8 % v roce 2003. Celkový objem obchodů na trhu akcií a podílových listů dosáhl historicky druhé nejvyšší roční hodnoty a zaostal jen o 2,5 % za rekordem z roku 2000. V meziročním porovnání překonal objem z roku 2002 o výrazných 30,4 %. Tabulka č. 13 Objemy obchodů na BCPP v roce 2004 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)



Celkem hlavní

vedlejší

volný


Dluhopisy

610591

43697

38192

692480

59,08

Akcie

440570

9762

29329

479662

40,92

Celkem

1051161

53459

67521

1172141

100,00

89,68

4,56

5,76

100,00

Podíl trhu v %

83



Řetězový index

Bazický index

2004/2003

2004/1998

Dluhopisy

62,38

100,71

Akcie

186,32

283,46

Celkem

85,71

136,27

Rok 2004 byl pro burzu rokem rekordů, byly překonány maximální hodnoty měsíčních a roční objemů obchodů na trhu akcí a podílových listů. Za velmi úspěšný krok v tomto sledovaném roce bylo uvedení první primární veřejnou nabídku akcií neboli IPO. Cenné papíry obchodované na burze byly v roce 2004 kótovány na třech segmentech oficiálního trhu: hlavním, vedlejším a volném. Úpravy burzovních pravidel, v částech týkajících se přijetí cenného papíru k obchodování ve sledovaném roce odrážely nově přijaté zákony regulující kapitálový trh – zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o dluhopisech a zákon o účetnictví. Tyto změny představovaly především úpravu terminologie a zavedení zcela nových pojmů, dále možnost ukládání opatření k dodržování burzovních pravidel. Obchodování ve sledovaném roce nedoznalo oproti minulému roku výraznějších změn. Členové burzy mohli v automatizovaném obchodním systému bez problémů realizovat své obchody. Prostřednictvím automatizovaného obchodního systému bylo umožněno uzavírat obchody v rámci SPAD, automatických obchodů s aukčním a kontinuálním režimem a blokových obchodů. V závěru roku se burza pokusila zvýšit likviditu svého trhu a výrazně snížila burzovní poplatky. V roce 2004 se objem dluhopisů snížil na 59 % a objem akcií se naopak zvýšil na téměř 41 %. Nejvyšší objem cenných papírů se opět obchodoval na hlavním trhu s hodnotou 89,68 %. Vedlejší trh se podílel z 4,56 % a volný zbylými 5,76 %. Celkový objem obchodů dosáhl výše 1172,1 mld. Kč s denním průměrem 4,651 mld. Kč. V meziročním porovnání došlo k poklesu o 14,3 %. Roční objem obchodů s dluhopisy ve výši 692,5 mld. Kč meziročně poklesl o 37,6 %. Naopak objem obchodů s akciemi v hodnotě 479,7 mld. Kč výrazně vzrostl o 86,3 %. Podíl akcií na celkovém obchodování 84

se zvýšil z 18,8 % v roce 2003 na 40,9 % v roce 2004 a navíc tento podíl překonal objem z doposud nejúspěšnějšího roku 2000 ve výši 264,1 mld. Kč o 81,6 %. Tabulka č. 15 Objemy obchodů na BCPP v roce 2005 podle typu trhu a typu cenného papíru (v mil. Kč)



Celkem hlavní

vedlejší

volný


Dluhopisy

484198

14833

34210

533241

33,87

Akcie

1004608

915

35650

1041173

66,13

Celkem

1488806

15748

69860

1574414

100,00

94,56

1

4,44

100,00

Podíl trhu v %



Řetězový index

Bazický index

2005/2004

2005/1998

Dluhopisy

77,00

77,55

Akcie

217,06

615,30

Celkem

134,32

183,03

V průběhu roku 2005 bylo dosaženo rekordních maxim v objemech obchodů na pražské burze, která se tak rázem ocitla na prvních příčkách v regionu střední Evropy v měsíčních objemech obchodů. V průběhu roku byly zahájeny přípravné práce pro rozšíření portfolia produktů pro obchodování na burze. Konkrétně se jednalo o možnost obchodování s futures kontrakty a investiční certifikáty. Rozšířením produktů obchodovaných na burze 85

chtěl management pražské burzy ještě více podpořit rostoucí zájem ze strany investorů. O jejich velkém zájmu ve sledovaném roce svědčí skutečnost, že roční objem akciových obchodů překročil poprvé v historii pražské burzy hranici bilionu korun. Rovněž v roce 2005 probíhalo obchodování na burze ve třech tradičních segmentech oficiálního trhu: hlavním, vedlejším a volném. V oblasti přijímání cenných papírů došlo v roce 2005 k rozšíření podmínek přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním a vedlejším trhu burzy o tzv. podmíněné obchodování, přijatého v důsledku sílících požadavků kapitálového trhu k příjímání nových emisí, které ještě nebyly schváleny pro obchodování na regulovaném trhu. V neposlední řadě prodělala pražská burza v tomto roce podstatnou změnu firemní identity a způsobu komunikace, která přispěla k patrným změnám v akceptaci burzy odbornou veřejností. V roce 2005 se opět snížil objem zobchodovaných dluhopisů na 33,87 % a objem akcií měl rostoucí tendenci a zaujímal 66,13 % z veškerého objemu obchodů s cennými papíry. 94,56 % objemu obchodů se uskutečnilo na hlavním trhu. Další trhy vykazovaly výrazně nižší hodnoty, trh vedlejší 1 % a volný 4,44 % z celkového objemu obchodů. Celkový objem obchodů dosáhl výše 1574,4 mld. Kč s denním průměrem 6,223 mld. Kč. Meziročně došlo k nárůstu obchodování o 34,3 %. Celkový objem akciových obchodů dosáhl v roce 2005 rekordní hodnoty 1041,2 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2004 se jednalo o nárůst ve výši 117,1 %.

86




Podíl cenného

Celkem hlavní

vedlejší

volný

papíru v %

speciální

Dluhopisy

543804

11812

43305

0

598921

41,37

Akcie

829909

513

18474

0

848896

58,63

Inv. certifikáty + warranty

0

0

5

0

5

0,00

Futures

0

0

0

32

32

0,00

Celkem

1373713

12325

61784

32

1447854

100,00

94,88

0,85

4,27

0,00

100,00

Podíl trhu v %



Řetězový index

Bazický index

2006/2005

2006/1998

Dluhopisy

112,32

0,87

Akcie

81,53

501,67


x

x

Futures

x

x

Celkem

91,96

168,32

Během roku 2006 došlo k několika zlomovým událostem v historii pražské burzy. Jednalo se zejména o dvě nové IPO, zrealizované na konci roku. Dále se sledovaný rok se vyzna87

čoval vstupem nových produktů na burzu. Burza obdržela od České národní banky rozšířenou licenci na obchodování s novými typy investičních nástrojů. Rozšířená licence nově dovolovala burze organizovat obchodování s investičními certifikáty, opčními listy, jinými tuzemskými cennými papíry, se kterými může být spojeno obdobné právo a zahraničními cennými papíry nesoucími podobná práva neboli warranty. Burza také zahájila obchodování s futures kontrakty na regulovaném speciálním trhu. S ohledem na dobré výsledky hospodaření bylo možné sledovaný rok opět označit jako nejúspěšnější v novodobé historii burzy. Dosažené hodnoty byly výsledkem mnohostranných aktivit burzy, jež vytvořily podmínky pro udržení tempa růstu nejen ve výsledcích hospodaření burzy, ale i vývoje celého českého kapitálového trhu. Vzhledem ke své finanční stabilitě byla burza schopna realizovat i nákladnější projekty, mezi které patří projekt energetické burzy započatý v roce 2007. Největší podíl na celkovém objemu zobchodovaných cenných papírů zaujímaly akcie s 58,63 %, následované dluhopisy s 41,37 %. Nově zavedené finanční nástroje zaznamenaly nepatrný podíl na celkovém objemu zobchodovaných cenných papírů. 94,88 % objemu obchodů se uskutečnilo na hlavním trhu. Další trhy již vykazovaly výrazně nižší hodnoty, trh vedlejší 0,85 %, trh volný 4,27 % a trh speciální byl téměř neznatelný. Celkový objem obchodů dosáhl výše 1447,9 mld. Kč s denním průměrem 5,768 mld. Kč. Tyto údaje znamenají v meziročním srovnání s rokem 2005 pokles o 8,09 %. Obchod s akciemi s dosaženou hodnotou 848,9 mld. Kč skončil v rámci historické bilance objemů obchodů akciového trhu na druhé příčce. V porovnání s rekordním rokem 2005 s objemem 1 041,2 mld. Kč došlo k poklesu o 18,5 %. Celkový objem obchodů s dluhopisy dosáhl v roce 2006 hodnoty 598,9 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2005 a jeho hodnotou 533,2 mld. Kč došlo k nárůstu o 12,3 %.

88




Celkem hlavní

vedlejší *

ofic. volný

Podíl cenného

speciální

papíru v %

Dluhopisy

441215

4392

63252

0

508858

33,37

Akcie

1003616

1

9402

0

1013019

66,43


0

0

1230

0

1230

0,08

Futures

0

0

0

1880

1880

0,12

Celkem

1444831

4393

73884

1880

1524987

100,00

94,74

0,29

4,84

0,12

100,00

Podíl trhu v %

*) K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu



Řetězový index

Bazický index

2007/2006

2007/1998

Dluhopisy

84,96

74,01

Akcie

119,33

598,66


24600,00

x

Futures

5875,00

x

Celkem

105,32

177,28

89

Rok 2007 byl rokem, kdy pražská burza dosáhla historicky nejlepších hospodářských výsledků. Navíc se podařilo úspěšně dokončit asi nejrozsáhlejší a nejvýznamnější projekt v historii burzy – založení platformy pro obchodování s elektřinou. Ve velice krátkém čase šesti měsíců byl tak připraven nový systém pro obchodování a vypořádání elektrické energie, založený na ověřeném a spolehlivém systému pro obchodování a vypořádání finančních produktů. Kromě potřebných úprav softwaru v obchodním a vypořádacím systému byl vyvinut a nasazen nový software založený na principu webových stránek sloužících ke spojení s účastníky obchodování. Skutečnost, že byl sledovaný rok pro burzu mimořádně úspěšný, značily i objemy obchodů s akciemi, které opět vzrostly. Na burzu přišli dva noví emitenti akcií a mnoho emisí investičních certifikátů. Ve sledovaném roce se zjednodušila a zpřehlednila struktura burzovních trhů. Vedlejší trh se sloučil s trhem hlavním. Oficiální trh se tak rozčlenil pouze na dva segmenty – standardní oficiální volný trh a prestižní hlavní trh s přísnějšími podmínkami. V polovině roku proto došlo k převodu všech emisí z vedlejšího trhu na trh hlavní za stejných podmínek s tím, že se emitenti museli rozhodnout, zda přistoupí na veškeré podmínky prestižního hlavního trhu či zda se rozhodnou pro přeřazení na oficiální volný trh. U obchodování s cennými papíry došlo pouze k dílčím úpravám burzovních pravidel, které směřovaly ke zjednodušení přijímání emisí na pražskou burzu a přizpůsobení informační povinnosti zvyklostem ostatních evropských burz. Pro zjednodušení procesu přijímání emisí cenných papírů byl zřízen nový burzovní výbor pro zkrácené kotační řízení. Největší podíl na celkovém objemu zobchodovaných cenných papírů opět zaujímaly akcie s 66,43 %, druhé místo obsadily dluhopisy s 33,37 %. Před rokem nově zavedené finanční nástroje poprvé překročily znatelnou úroveň na objemu obchodování s hodnotou 0,08 % a 0,12 %. Dominantní postavení v obchodování s cennými papíry zaujímal trh hlavní s více jak 95 % na konci roku, následován trhem oficiálním volným s 4,84 % a trhem speciálním s 0,12 %. Celkový objem obchodů dosáhl výše 1525 mld. Kč s denním průměrem 6,010 mld. Kč. Ve srovnání s rokem předcházejícím se jedná o nárůst ve výši 5,33 %. Obchodování s akciemi v roce 2007 s dosaženou hodnotou 1 013,02 mld. Kč skončilo v rámci historické bilance objemů obchodů akciového trhu na druhé příčce. V porovnání s vítězným rokem 2005 s objemem 1 041,2 mld. Kč došlo k poklesu o 2,70 %. Celkový objem obchodů s dluhopisy dosáhl v roce 2007 hodnoty 508,858 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2006 ve výši 598,921 mld. Kč došlo k poklesu o 15,04 %.

90




Celkem hlavní

volný

speciální


Dluhopisy

625371

17781

0

643152

42,98

Akcie

847171

4871

0

852042

56,94


0

469

0

469

0,03

Futures

0

0

689

689

0,05

Celkem

1472542

23121

689

1496352

100,00

98,40

1,55

0,05

100,00

Podíl trhu v %


Druh cenného papíru Dluhopisy

Řetězový index

Bazický index

2008/2007

2008/1998

126,39

93,54

Akcie

84,11

503,53


38,13

x

Futures

36,65

x

Celkem

98,12

173,96

Rok 2008 byl pro pražskou burzu v mnoha ohledech rokem přelomovým. Již od svého vzniku byla burza vlastněna zejména účastníky trhu, ve sledovaném roce však došlo k zá91

sadní změně a burza se začlenila do středoevropské burzovní aliance Vídeň – Budapešť – Lublaň. Hlavními oblastmi, na které se burza ve sledovaném roce zaměřila, byl další rozvoj Energetické burzy Praha, kde došlo k otevření spotového trhu s energií jak českou, tak i slovenskou a byla umožněna registrace obchodů uzavřených mimo burzu. Dále se jednalo o zlepšení systému vypořádání obchodů a novém způsobu hlášení obchodů pro Českou národní banku v rámci projektu MiFID. Od konce roku 2008 došlo k úpravě burzovních pravidel týkajících se přijímání cenných papírů k obchodování. Změna byla vyvolána novelou zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, která zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, především tzv. směrnice MiFID. Vzhledem k tomu, že od stejné doby je burza oprávněna provozovat mnohostranný obchodní systém, byla rovněž připravena nová pravidla upravující podmínky pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému, jehož účelem mělo být zejména vytvoření vhodného segmentu trhu pro vstup malých a středních podniků s cílem eliminovat náklady. V návaznosti na zapracování evropské směrnice MiFID do legislativy českého kapitálového trhu došlo v závěru roku k výrazným změnám v systému vypořádání. Tyto spočívaly především ve zjednodušení celého systému vypořádání a rozšířením portfolia služeb pro jeho účastníky. Dále pokračovaly práce na propojení obchodního systému burzy s evropskou směrnicí MiFID, zejména pak v oblasti sběru a hlášení všech obchodů, převodů a jejich následné registraci v systému regulátora. V souvislosti s novelou zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, modifikovala burza některá práva a povinnosti členů burzy tak, aby plně vyhovovala nové podobě zákona a nové evropské regulaci kapitálového trhu. Jedním z těchto opatření bylo zdůraznění odpovědnosti člena burzy za aktivity třetích osob, které na burze zprostředkovává a důraz na předcházení omylů při vkládání objednávek do obchodního systému burzy. Rok 2008 byl pro burzu významný především tím, že došlo k přijetí dvou nových emisí akcií na hlavní trh. V roce 2008 se na celkovém objemu obchodování podílely akcie s 56,94 %, dluhopisy s 42,98 %, futures kontrakty s 0,05 % a strukturované produkty s pouhými 0,03 %. Největší objem cenných papírů se zobchodoval na hlavním trhu s hodnotou 98,40 %. Naopak pouze 1,6 % vykazovaly zbylé trhy. Celkový objem obchodů dosáhl výše 1496,4 mld. Kč s denním průměrem 5,938 mld. Kč. V meziročním srovnání se jedná o pokles o 1,88 %. Obchody s akciemi v roce 2008 s dosaženou hodnotou 852,042 mld. Kč skončily v rámci historické bilance objemů obchodů akciového trhu na třetím místě. V porovnání s vítězným rokem 2005 v objemu 1041,2 mld. Kč došlo v roce 2008 k poklesu o 18,17 %. Celko-

92

vý objem obchodů s dluhopisy dosáhl v roce 2008 hodnoty 643,151 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2007 v objemu 508,858 mld. Kč došlo k nárůstu o 26,39 %. Ve všech letech hodnoceného období se s největším objemem cenných papírů obchodovalo na hlavním trhu burzy. Podíl tohoto trhu se pohyboval v rozmezí 77 % v roce 2000 až po 98 % v roce 2008. Objem obchodů na ostatních trzích se podílel již výrazně menším objemem. Volný trh zaznamenal největší objem obchodování v roce 1999 s hodnotou 20,34 %, naopak pozici nejnižší v roce 2008 s 1,55 % z celkového objemu obchodů s cennými papíry. Trh vedlejší disponoval nejsilnější pozicí v roce 2001 s 5,33 %. Poté jeho význam postupně upadal a své působení na pražské burze zakončil s objemem pouhých 0,25 % v roce 2007. Poměrně nový specifický trh se pohyboval v rozmezí zanedbatelných setin procenta. Největší objem obchodů s cennými papíry byl na pražské burze dosažen v roce 2001 a současně v tomto roce též svého rekordu dosáhl objem obchodovaných dluhopisů. Od roku 2001 však objem obchodovaných dluhopisů stále klesal a v roce 2004 dosahuje zhruba stejné hodnoty jako v prvním analyzovaném roce. Rok 2007 znamenal nejnižší úroveň objemu obchodovaných dluhopisů, avšak poslední sledovaný rok znamenal opětovný nárůst obchodů. Objem obchodovaných akcií prodělal též několik fází vývoje. V roce 2000 objem obchodů s akciemi sice vzrostl, ale v dalším roce následoval pokles. Od roku 2000 objem akcií stále roste a v roce 2005 dosahoval maximální hodnoty za celé hodnocené období. Konkrétněji při analýze objemů obchodů dle typu cenného papírů jsou do poloviny sledovaného období dominantní obchody s dluhopisy. Tyto se pohybovaly v rozmezí od 93,52 % v roce 2000 po 59,08 % v roce 2004. Po tomto roce jejich pozici postupně přebírají obchody s akciemi, které dosahují vrcholu v roce 2007 s hodnotou 66,43 % z celkového objemu zobchodovaných cenných papírů na pražské burze. Nové typy investičních nástrojů obchodovaných od roku 2006 se nijak výrazně do celkového objemu obchodů nepromítly. Strukturu obchodovaných cenných papírů na BCPP a podíl jednotlivých trhů na těchto obchodech v letech 1998 až 2008 znázorňují níže uvedené následující grafy.

93

Graf č. 1 Procentní podíl jednotlivých trhů na obchodování v letech 1998 - 2008

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1998

1999

2000

2001

hlavní trh

2002

2003

vedlejší trh

2004

volný trh

2005

2006

2007

2008

speciální trh

Zdroj: Vlastní konstrukce

Graf č. 2 Procentní podíl druhu cenného papíru na obchodování v letech 1998 – 2008

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1998

1999

Dluhopisy

2000

2001

Akcie + PL

2002

2003

2004

2005

Investiční certifikáty + warranty

Zdroj: Vlastní konstrukce 94

2006

2007

2008

Futures kontrakty

Graf č. 3 Vývoj objemu dluhopisů a akcií obchodovaných na BCPP letech 1998 – 2008 (v mld. Kč)


Graf č. 4 Vývoj objemu nově zařazených finančních nástrojů na BCPP letech 2006 – 2008 (v mil. Kč)

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2006

2007



95

2008

Futures kontrakty

Graf č. 5 Vývoj objemu obchodů na všech trzích BCPP v letech 1998-2008 (v mld. Kč)


96

4. 2 Analýza objemu obchodů na RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s. Při analýze objemu obchodů na RM-S jsem opět vycházel z ročních údajů, které jsem čerpal z výročních zpráv této společnosti v letech 1998-2008. Objemy obchodů jsou analyzovány podle druhů obchodů organizovaných na těchto trzích. Každý jednotlivý rok je opět analyzován ve dvou tabulkách. První obsahuje údaje z výročních zpráv týkajících se objemu obchodů rozdělených dle jejich druhů a procentních podílů na obchodování v daných letech. Druhá tabulka zaznamenává řetězové a bazické indexy, jakožto charakteristiku změn hodnot vzhledem k předcházejícímu období. Bohužel v posledním sledovaném roce nejsou vzhledem k transformaci mimoburzovního trhu k dispozici žádná přesnější data. 96 Struktura uzavíraných obchodů na RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů, a. s. Tabulka č. 23 Objemy obchodů na RM-S podle druhu obchodu v letech 1998 - 1999 (v mil. Kč)

Rok

Podíl obchodu

Druh obchodu

v%

1998

Podíl obchodu v%

1999

Aukční obchody

7 454,0

3,46

6 380,2

3,52

Přímé a blokové obchody

206 873,0

96,42

174 624,5

96,48

Převody s uváděnou cenou

250,0

0,12

0

0,00

214 577,0

100,00

181 004,7

100,00

Celkem

96

Rok

Tabulky jsou vlastní konstrukce a údaje jsou čerpány z výročních zpráv společnosti RM-S. 97

Tabulka č. 24 Vývoj objemu obchodů na RM-S v letech 1998 - 1999 (v %)

Řetězový index

Bazický index

Řetězový index

Bazický index

1998/1998

1998/1998

1999/1998

1999/1998

Druh obchodu

Aukční obchody

x

100,00

85,59

85,59


x

100,00

84,41

84,41


x

100,00

x

x

Celkem

x

100,00

84,35

84,35

Kapitálový trh byl v roce 1998 negativně ovlivňován neuspokojivou ekonomickou a politickou situací v České republice. Špatné makroekonomické prostředí a mikroekonomické výsledky podniků, stejně jako prakticky nepřetržitá politická nestabilita, byly hlavními příčinami nízkého zájmu investorů o český kapitálový trh, jež se projevil v celkovém poklesu cen akcií tuzemských podniků. Celkový objem obchodů, uzavřených na trhu RM-S překročil v polovině roku 214 mld. Kč. Meziročně se jednalo o progresi růstu v porovnání s minulými lety. Roku 1998 dominovaly obchody přímé a blokové s téměř 97 % na celkovém objemu obchodů. O zbylá 3 % se podělily obchody s akciemi a později zrušené převody s uváděnou cenou. Postupný pokles objemu obchodů, který započal v polovině roku 1998, se nepodařilo zastavit ani v průběhu roku 1999 a dokonce lze říci, že se v závěru roku ještě prohloubil. V tomto roce dosáhl celkový objem obchodů na RM-S 181 mld. Kč, jež znamenal meziroční pokles o 15,65 %. Situace v obchodování do určité míry kopírovala rok 1998. Obchodům dominovaly obchody přímé a blokové s 96,48 %, následované obchody aukčními se zbylými 3,5 %. Avšak všechny výše uvedené obchody meziročně poklesly. Přímé a blokové o 15,58 %, aukční o 14,40 %. Hlavní činnost společnosti ve sledovaném roce byla soustředěna na zahájení a následný kvalitativní a kvantitativní rozvoj internetového obchodování, dále rozvoj firemního market-makingu v rámci průběžné aukce a v neposlední řadě také uplatnění zdokonaleného projektu sekundárního obchodování s dluhopisy. Jak již bylo 98

řečeno, situace na trhu nebyla v roce 1999 nejpříznivější. Přesto nelze tento rok označit jako neúspěšný. Nejenže se podařilo snížit v potřebné míře provozní náklady a společnost vykázala přiměřený zisk, ale z hlediska další existence společnosti byl velmi důležitý výsledek procesu „přelicencování“, jež potvrdilo licenci organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry v plném rozsahu. Tabulka č. 25 Objemy obchodování na RM-S podle druhu obchodu v letech 2000 - 2001 (v mil. Kč)

Rok

Podíl obchodu

Druh obchodu

v%

2000

Rok

Podíl obchodu v%

2001

Aukční obchody

4 932,4

8,12

2 773,0

14,32


55 830,0

91,88

16 587,0

85,68

Celkem

60 762,4

100,00

19 360,0

100,00


Řetězový index

Bazický index

Řetězový index

Bazický index

2000/1999

2000/1998

2001/2000

2001/1998

Druh obchodu

Aukční obchody

77,31

66,17

56,22

37,20


31,97

26,99

29,71

8,02

Celkem

33,57

28,32

31,86

9,02

Vývoj českého kapitálového trhu v roce 2000 lze označit jako stagnaci, ovšem na velmi nízké úrovni. K určitému oživení trhu došlo v úvodu roku, avšak po rychlém odchodu zahraničních investorů, znamenal návrat k původnímu trendu z roku předcházejícího. Charakteristikou roku 2000 bylo výrazné meziroční snížení objemu celkových obchodů 99

s dosaženou hodnotou 60,8 mld. Kč o 66,4 %. Z čehož pokles objemu aukčních obchodů byl ve výši 22,7 % a pokles objemu přímých a blokových obchodů ve výši 68 %. V tomto roce se na celkovém objemu obchodování podílely obchody přímé a blokové s téměř 92 % a aukční se zbylými s 8 %. Vývoj přímých obchodů poměrně negativně ovlivnily některé nepravdivé informace, týkající se provádění a následného vypořádání přímých obchodů na RM-S. Tyto informace však byly v rozporu s platným tržním řádem RM-S i platnou legislativou. Přeměny investičních fondů na otevřené podílové fondy, jejichž podílové listy již nemusely mít statut veřejně obchodovatelných cenných papírů, snížily značným způsobem objemy obchodů. Rovněž odliv zahraničních investorů, kteří ztratili zájem o české akciové tituly a zaměřili se tak zejména na cenné papíry obchodované v burzovním systému SPAD, byl rovněž zásadní. Za splněný strategický cíl ve sledovaném roce je možné považovat spuštění půjčování cenných papírů a rozvoj projektu internetového obchodování zahájeného v předchozím roce. I v roce následujícím se bude společnost zaměřovat na řešení nových způsobů registrace zákazníků a podávání pokynů. Rok 2001 kopíroval nepříznivý trend předchozích let na kapitálovém trhu v České republice. Vývoj českého kapitálového trhu nevykázal v meziročním srovnání žádné pozitivní tendence. Pokud by byl posuzován pouze z hlediska akciového trhu, pak lze mluvit nikoliv o stagnaci, ale o krizi. Co se však tendence vývoje obchodování s dluhopisy týče, zde byl vývoj opačný, tedy výrazně pozitivní. Objem celkových obchodů ve výši 19,4 mld. Kč poklesl meziročně o 68,14 %. Z toho pokles objemu aukčních obchodů činil 43,78 % a pokles objemu přímých a blokových obchodů dokonce 70,29 %. Přímé a blokové obchody se v roce 2001 podílely na obchodování 85,68 %, a 14,32 % obchody aukční. Důvodem nepříznivého vývoje byl opětovný odliv zahraničních investorů na pražskou burzu a celkově nízký zájem o jiné akciové tituly. V průběhu roku se veřejné trhy musely vypořádat s úkoly, jež jim uložila novela zákona o cenných papírech. Jednalo se zejména o změnu v pojetí veřejné obchodovatelnosti cenných papírů a v přenesení rozhodovacích pravomocí, pokud jde o emisi cenných papírů v oblasti hodnocení jednotlivých emisí. Z původních 1283 emisí jejich počet poklesl na 519 na konci roku. Rok 2001 zaznamenal další nárůst objemu obchodování prostřednictvím internetu. Avšak ani tento trend nezabránil pokračujícímu poklesu objemu obchodů a v návaznosti s ním i poklesu výnosů společnosti. Stav kapitálového trhu v roce 2001 nepovzbuzoval k příliš optimistickému očekávání v roce následujícím.

100

Tabulka č. 27 Objemy obchodování na RM-S podle druhu obchodu v letech 2002 - 2003 (v mil. Kč)

Rok

Podíl obchodu

Druh obchodu

v%

2002

Rok

Podíl obchodu v%

2003

Aukční obchody

2 050,0

10,05

1730,0

18,48


18 357,0

89,95

7633,0

81,52

Celkem

20 407,0

100,00

9363,0

100,00


Řetězový index

Bazický index

Řetězový index

Bazický index

2002/2001

2002/1998

2003/2002

2003/1998

Druh obchodu

Aukční obchody

73,93

27,50

84,39

23,21


110,67

8,87

41,58

3,69

Celkem

105,41

9,51

45,88

4,36

V roce 2002 celkový objem obchodů s hodnotou 20,4 mld. Kč uzavřených na trhu RM-S sice meziročně vzrostl o 5,41 %, avšak objem aukčních obchodů poklesl o více než čtvrtinu. Naopak přímé a blokové obchody meziročně vzrostly o 10,67 %. Na celkovém objemu obchodů v roce 2002 se přímé a blokové obchody podílely téměř 90 % a obchody aukční zbylými 10 %. Nejdůležitějším faktorem, který silně omezil možnosti mimoburzovního trhu v roce 2002 v meziročním srovnání, bylo vyřazení téměř 70 % emisí z trhu. Novela zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, uložila organizátorům veřejných trhů povinnost prověřit, do jaké míry splňují jednotlivé emise dosud veřejně obchodovatelných akcií kritéria na trhu. V roce 2002 zmizela z trhu převážná část emisí akcií, došlo také ke snížení 101

frekvence návštěv zákazníků na obchodních místech a k výraznému snížení jejich obchodní aktivity. Tyto výkyvy souvisely s vyřazením značného počtu emisí z trhu v závěru roku 2001. Sledovaný rok nelze z hlediska společnosti označit za úspěšný. I přes přijatá restriktivní opatření v rámci úspor nákladů, vykázal RM-S poprvé ve své historii ztrátu. Za rozhodující moment ve sledovaném roce lze pokládat úspěšnou realizaci projektu SVYT a další rozvoj internetového obchodování. Vývoj českého kapitálového trhu se vyznačoval poměrně silným růstem cen akcií rozhodujících společností, což se projevilo i výrazným růstem indexů na obou veřejných trzích. Avšak v průběhu roku 2003 nedošlo k zásadnímu posunu v tendencích, které byly v minulosti pokládány za charakteristické pro neutěšený stav českého kapitálového trhu. V roce 2003 byly realizovány celkové obchody o více jak polovinu nižší, než v předchozím roce. Konkrétně byla celková hodnota obchodů ve sledovaném roce 9,4 mld. Kč a jednalo se tak o pouhých 46 % celkového objemu obchodů v roce minulém. Ve sledovaném roce se na celkovém objemu obchodů podílel segment přímých a blokových obchodů 81,52 % a obchody aukční 18,48 %. Meziročně došlo k poklesu přímých a blokových obchodů o 58,42 % a obchodů aukčních o 15,61 %. Avšak ani v roce 2003 nebyla realizována žádná nová emise akcií, dále klesal počet emisí registrovaných na veřejných trzích, přičemž většina registrovaných emisí měla zanedbatelnou likviditu. To vše ve svých důsledcích vedlo k poklesu zájmu investorů, zejména zahraničních, o podstatnou část trhu. Určitou výjimkou opět byly emise zařazené v systému SPAD na burzovním trhu. Za pozitivum sledovaného roku lze považovat další rozvoj internetového obchodování, uplatnění vypořádacího systému SVYT a rozsáhlá organizace nabídek převzetí dle obchodního zákoníku. Oživení trhů doma i ve světě ve druhé polovině roku a růst cen akcií rozhodujících společností znamenalo, že při dlouhodobějším pohledu byl rok 2003 pro investory úspěšný.

102

Tabulka č. 29 Objemy obchodování na RM-S podle druhu obchodu v letech 2004 - 2005 (v mil. Kč)

Rok

Podíl obchodu

Druh obchodu

v%

2004

Rok

Podíl obchodu v%

2005

Aukční obchody

2294,0

47,01

3 100,0

47,13


2586,0

52,99

3 478,0

52,87

Celkem

4880,0

100,00

6 578,0

100,00


Řetězový index

Bazický index

Řetězový index

Bazický index

2004/2003

2004/1998

2005/2004

2005/1998

Druh obchodu

Aukční obchody

111,90

30,78

135,14

41,59


33,88

1,25

134,49

1,68

Celkem

52,12

2,27

134,80

3,07

Rok 2004 znamenal oživení českého kapitálového trhu. To se projevilo zejména prudkým růstem cen nejžádanějších emisí akcií. Celkové obchody uzavřené na RM-S v roce 2004 dosáhly 4,9 mld. Kč. Meziročně se jednalo o pokles ve výši 52,12 %. Pokles se týkal výhradně obchodů s dluhopisy. Naopak zvýšení objemu obchodů aukčních, kde se podařilo zastavit pokles těchto obchodů, který začal v roce 1998. V tomto roce se uzavřely aukční obchody za 2,3 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 32,6%. Přímé a blokové obchody se na celkovém objemu podílely téměř 53 % a obchody aukční 47 %. K příznivým ekonomickým výsledkům v tomto roce přispělo i rozšíření okruhu osob, podávajících své pokyny jiným způsobem, než na obchodním místě RM-S a rovněž služba umožňující emitentům a investorům splnit povinnosti dané zákonem, tzn. ve vymezených případech na103

bídnout veřejným návrhem smlouvy odkoupení cenných papírů ostatním investorům. Avšak ani v roce 2004 se nepodařilo zastavit pokles počtu emisí, zejména z důvodu povinnosti organizátorů regulovaných trhů řadu emisí z trhu vyloučit z důvodu neplnění podmínek stanovených zákonem. Snižování počtů emisí na trhu znamenalo snížení příležitostí k investování a tudíž snižování počtu obchodníků na trhu RM-S. V roce 2004 vstoupil v platnost zákon o podnikání na kapitálovém trhu, jež upravil podnikání na tomto trhu. Změnil se systém provádění správních řízení při vylučování emisí z trhu, dále technické řešení v oblasti vypořádání obchodů a byly zahájeny přípravy pro k otevření volného trhu v roce 2005. Rok 2005 byl ve znamení stabilizace započaté rokem předcházejícím. Celkové obchody uzavřené během tohoto roky dosáhly hodnoty 6,6 mld. Kč. V porovnání s rokem předcházejícím se jednalo o nárůst ve výši 35 %. Nárůst se týkal především segmentu obchodů aukčních s celkovou hodnotou 3,1 mld. Kč. Tyto meziročně vzrostly o 35,14 %. Nárůst však také zaznamenaly obchody přímé a blokové, a to o 34,49 %. Přímé a blokové obchody se na obchodování podílely 52.87 % a obchody aukční 47,13 %. I v tomto roce se stále snižoval počet emisí, se kterými bylo možno obchodovat. Tento negativní trend zesílil zejména po přijetí novely obchodního zákoníku umožňující tzv. squeeze-out, přičemž této možnosti využilo v druhé polovině roku několik desítek společností. Společnost RM-S vyšla vstříc investorům, kteří vlastnili emise vyřazené, resp. vyloučené a spustil pro tyto emise volný trh. Na tomto novém segmentu se začalo obchodovat s emisemi, vyřazenými z oficiálního trhu. Rok 2005 opět znamenal rozšíření počtu zákazníků podávajících své pokyny jiným způsobem než na obchodním místě RM-S. a rozvoj služeb akcionářům a emitentům při realizaci jimi prováděných veřejných nabídek k odkoupení cenných papírů. Celkově můžeme rok 2005 hodnotit za úspěšný, společnost RM-S tak navázala na pro společnost příznivý rok 2004.

104

Tabulka č. 31 Objemy obchodování na RM-S podle druhu odchodu v letech 2006 - 2007 (v mil. Kč)

Rok

Podíl obchodu

Druh obchodu

v%

2006

Rok

Podíl obchodu v%

2007

Aukční obchody

2 664,0

67,80

8 045,0

96,87


1 265,0

32,20

260,0

3,13

Celkem

3 929,0

100,00

8 305,0

100,00


Řetězový index

Bazický index

Řetězový index

Bazický index

2006/2005

2006/1998

2007/2006

2007/1998

Druh obchodu

Aukční obchody

85,94

35,80

301,99

107,93


36,37

0,61

20,55

0,13

Celkem

59,73

1,83

211,38

3,87

V roce 2006 nepokračovaly výrazné růstové tendence kurzů cenných papírů. Celkové obchody uzavřené na RM-S v roce 2006 dosáhly 3,9 miliardy Kč, což představuje pokles o 41 % oproti roku 2005. Pokles se týkal především segmentu přímých a blokových obchodů. Tyto s hodnotou 1,3 mld. Kč meziročně poklesly o výrazných 63,63 %. V oblasti aukčních obchodů se nepodařilo navázat na růst těchto obchodů z předchozího roku. V roce 2006 se uzavřely aukční obchody za 2,7 miliardy Kč, což představuje proti roku 2005 pokles o 14,06 %. Na celkovém objemu obchodů v roce 2006 se největší měrou podílely právě obchody aukční s hodnotou 67,80 %. Segment přímých a blokových obchodů se poprvé v celém sledovaném období ocitl v menšině s 32,20 %. V roce 2006 i nadále pokračoval 105

úbytek akciových společností, zejména v důsledku rozhodnutí většinových vlastníků o vytěsnění minoritních akcionářů. Nepříznivý vývoj v roce 2006 byl velmi poznamenán řadou squeeze-outů, ale bohužel se to výrazně neprojevilo u služby RM-S umožňující emitentům a investorům splnit povinnosti dané zákonem, kdy ve vymezených případech emitent nabídne veřejným návrhem smlouvy odkoupení cenných papírů. V tomto roce prošla společnost řadou inovací, z nichž za nejdůležitější lze považovat zavedení nového typu pokynu EasyClick a prodloužení doby aukčního obchodování do 17:00 hod. Podařilo se však navázat na předchozí rozvoj obchodování prostřednictvím internetu. RM-S získal v tomto roce rekordní počet nových zákazníků, kteří obchodují prostřednictvím webových stránek nebo internetové aplikace. V druhé polovině roku 2006 byl zahájen projekt, který měl na trh RM-S přivést nové emise, zejména zahraniční. Součástí projektu bylo získání povolení k vedení samostatné evidence, členství v zahraničním depozitáři a vytvoření takových legislativních, technických a obchodních podmínek, aby RM-S mohl přijmout nové emise na trh. Z pohledu hospodaření společnosti můžeme označit rok 2006 za podprůměrný. Primárním úkolem v podnikání společnosti v roce 2007 bylo razantní oživení obchodování na jejích trzích. Do aktivit společnosti se ve výrazné míře promítlo také zavedení MiFID do

české

legislativy.

Na

základě

připravované

transformace

RM-SYSTÉMu

z mimoburzovního trhu na standardní burzu podnikla společnost v roce 2007 kroky, které v budoucnu usnadní stávajícím přímým zákazníkům obchodování na burze RM-S. Nejvýznamnějším z realizovaných projektů bylo dokončení záměru vytvoření samostatné evidence cenných papírů a její napojení na evropský depozitář Clearstream. Tento projekt se podařilo dokončit ve druhé polovině roku 2007. Samotnému počátku obchodování zahraničních cenných papírů předcházela úprava pravidel obchodování, která byla schválena ČNB, regulátorem českého kapitálového trhu. Ve sledovaném roce bylo na trhu RM-S zahájeno obchodování s akciemi, které se doposud obchodovaly pouze na pražské burze nebo jiných evropských burzách. Na základě realizovaných opatření došlo k výraznému nárůstu objemu obchodů na celkových 8.3 mld. Kč. V meziročním srovnání se jednalo o markantní nárůst o 111,38 %. Podstatné je, že více než 8 mld. Kč, čili téměř 97 % z celkových objemů obchodů, tvořily aukční obchody s nárůstem o více než 200 % oproti minulému roku. Pro srovnání, objem aukčních obchodů za rok 2007 byl vyšší, než celkový objem těchto obchodů dosažený v posledních třech letech. Pokles aktivity zaznamenal však segment přímých a blokových obchodů. Tyto se s objemem 0,3 mld. Kč meziročně propadly o 106

79,45 %. Tento pokles zapříčinila situace na kapitálovém trhu ve sledovaném roce, kdy ani v dalších letech nelze očekávat významný růst objemu přímých obchodů a povinných nebo dobrovolných nabídek převzetí. Celkově však můžeme rok 2007 hodnotit za převratný a pro společnost úspěšný. Hlavním cílem v podnikání společnosti v roce 2008 bylo překonání důsledků finanční krize, zvládnutí transformace na burzu cenných papírů a přechod na nový obchodní systém EasySys. Celkový objem obchodů v roce 2008 mírně vzrostl o necelé procento a dosáhl výše 8,4 mld. Kč. Většinu z tohoto objemu tvořily především aukční obchody s emisemi se segmentu EasyClick. Přímé obchody nebo nabídky převzetí byly téměř zanedbatelné. Z důvodu zavedení MiFID do české legislativy se mimoburzovní trh RM-S transformoval k 1. 12. 2008 na burzu cenných papírů. Přímý přístup k obchodování na regulovaném trhu i mnohostranném obchodním systému RM-S byl od 1. 12. 2008 umožněn pouze licencovaným obchodníkům nebo individuálním investorům, kteří mimo jiné splňují alespoň dvě ze tří podmínek. První je správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahující 1 mil. Kč. Druhá podmínka je realizace objemu obchodů ve výši min. 5 mil. Kč za posledních 12 měsíců. Poslední podmínkou je realizaci transakcí v počtu min. 40 za posledních 12 měsíců. Na české burze RM-S tak vznikl segment profesionálních investorů, kteří mohou obchodovat přímo na burze bez nutnosti podávat pokyny prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Výrazný propad cen akcií v roce 2008 byl impulsem zvýšené investiční aktivity tisíců individuálních investorů. Nejen z těchto důvodů dosáhla společnost v roce 2008 jen nepatrné ztráty, i přes vysoké náklady spojené s transformací společnosti a celkově nejistou situací zapříčiněnou hospodářskou krizí. Z výše vypracovaných tabulek vyplývá zřejmá převaha objemu přímých a blokových obchodů téměř po celé sledované období. Tyto se od roku 1998 až do roku 2000 podílely na celkovém objemu obchodů uzavíraných na RM-S více jak 90 %. V následujících letech jejich objem postupně klesal až do roku 2006, kdy jejich dominantní postavení přebírají aukční obchody. Objem aukčních obchodů zaujímal v prvních třech letech sledovaného období jen malou část na celkovém objemu. V těchto letech objem aukčních obchodů nepřesáhl 10 %. Od roku 2001 jejich podíl na celkové struktuře uzavíraných obchodů postupně rostl až do konce sledovaného období s hodnotou 96,87 %. Objemy převodů s uváděnou cenou nedosahovaly v roce 1998 ani 1 %, v dalších letech již tyto obchody nebyly uzavírány. 107

Ve sledovaném období došlo na trhu RM-S k obrovskému snížení objemu obchodovaných cenných papírů z 214 mld. Kč v roce 1998 na 8,4 mld. Kč v roce 2008. Jedná se o významný pokles o 96,09 %. Aukční obchody do roku 2003 nepřetržitě klesaly, v následujících dvou letech zaznamenaly nepatrný nárůst a posléze opětovný pokles v roce 2006. V závěru sledovaného období však tento segment výrazně posílil o více jak 200 %. Objem přímých a blokových obchodů téměř v celém analyzovaném období klesal. Při srovnání objemu přímých a blokových obchodů v roce 2007 s rokem 1998 zjišťujeme pokles o neuvěřitelných 98,87 %. Strukturu uzavíraných obchodů a vývoj jejich objemu uzavíraných na RM-S v letech 1998 a 2007 znázorňují níže uvedené grafy.

Podíl druhu obchodu na celkovém objemu RM-S v letech 1998 – 2007 (v %)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1998

1999

2000

Aukční obchody

2001

2002

2003



108

2004

2005

2006

2007


Vývoj objemu jednotlivých druhů obchodů RM-S v letech 1998 – 2007 (v mld. Kč)


Struktura celkových obchodů RM-S v roce 1998 (v %)


109

Struktura celkových obchodů RM-S v roce 2007 (v %)


110

5 Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabýval vývojem a analýzou českého kapitálového trhu. Práce samotná je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Literární rešerše byla vypracována na základě odborné literatury a v souvislosti s výraznými změnami ve sledovaném oboru také za pomoci aktuálních informací z internetových zdrojů. Tato diplomová práce se snaží čtenáři nastínit problematiku kapitálových trhů se zaměřením na české prostředí. Je víc než jasné, že není možné plně obsáhnout všechny aspekty zadaného tématu, vzhledem k jeho obsáhlosti a složitosti. Snažil jsem však v této práci zohlednit všechny podstatné skutečnosti a tyto vhodným způsobem interpretovat čtenáři této práce. V teoretické části se nejprve zabývám obecnými pojmy, které jsou však pro zadané téma zásadní. Teprve po jejich objasnění se přenáším k dílčím segmentům problematiky, které tvoří její jádro. V mém pojetí kapitálových trhů se jedná o burzy cenných papírů. A právě burzám jako takovým je v této práci věnován široký prostor. Zaměřuji se na sekundární trhy cenných papírů v České republice, kde jsem sledoval jednak vývoj těchto trhů a poté se podrobnějším způsobem zabýval Burzou cenných papírů Praha a českou burzou RM-S, který byl do konce loňského roku organizátorem českého mimoburzovního trhu s cennými papíry. Praktická část této diplomové práce obsahuje analýzu objemu obchodů na sekundárních trzích a je rozdělena do dvou kapitol. V první části jsem se zabýval strukturou a vývojem objemu obchodů na BCPP v letech 1998-2008, a to jak podle druhů cenných papírů, tak podle jednotlivých trhů burzy. V druhé části jsem sledoval objemy druhů obchodů uzavíraných na RM-S ve shodném období jako u pražské burzy - v posledních deseti letech. Každý sledovaný rok byl analyzován dle údajů obsažených ve výročních zprávách daných společností, následně byl slovně ohodnocen a na konci kapitoly doplněn o souhrnné grafické vyjádření. Slovní ohodnocení je stručné, pracuje se získanými údaji a snaží se postihnout klíčové události každého roku sledovaného období. Nechci zde v závěru práce znovu interpretovat výsledky provedené analýzy objemu obchodů, pouze bych rád uvedl, že oba výše uvedení organizátoři regulovaných trhů shodně prodělali během sledovaného období řadu změn, stejně jako celý kapitálový trh. Především co se do způsobu obchodování týče, postupného zesilování vazeb a následné integrace evropské legislativy a standardů v oblasti kapitálových trhů a v neposlední řadě také neustálé zefektivňování činnosti těchto společností. V počátečních letech sledovaného období můžeme shodně pozorovat až nepřiměřeně vysoký objem emisí cenných papírů a obchodníků 111

s nimi, přivedených na tyto trhy prostřednictvím českého fenoménu, kupónové privatizace. Avšak postupnou racionalizací činnosti, nahrazením až přílišně liberálního a neprůhledného prostředí kapitálových trhů účinnou legislativou a především zřízením regulátora nad celým odvětvím, došlo k vyřazení významného počtu emisí cenných papírů, které již nesplňovaly přísnější podmínky pro setrvání na regulovaných trzích. V souvislosti s tzv. „přelicencováním“ a důrazným prověřováním plnění informačních povinností emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů se výrazným způsobem snížil počet obchodníků s cennými papíry. Následovalo stanovení zásad a principů regulace převzetí a ovládnutí společností v Obchodním zákoníku. Všechny tyto postupné úpravy zapříčinily, že se prostředí českých kapitálových trhů stabilizovalo, zprůhlednilo a objemy emisí cenných papírů obchodovaných na burzovních i mimoburzovních trzích, potažmo počty obchodníků s cennými papíry, se dostaly na úroveň odpovídající velikosti a úrovni trhů v České republice. O tom, že se jednoznačně jednalo o kroky správným směrem, nemůže být pochyb. Následná stabilita a růst objemu obchodovaných cenných papírů je patrný z provedené analýzy. Po vstupu do EU byl dovršen proces harmonizace s evropskou legislativou a standardy obchodování, prostředí českého kapitálového trhu tak bylo víceméně srovnatelné s vyspělými západními zeměmi. Nejen z těchto důvodů se z českého burzovního trhu stal široce respektovaný a stabilní trh, tehdy ještě mimoburzovní trh se také výrazně posunul směrem k vyspělým evropským trhům zahájením obchodování se zahraničními cennými papíry. V závěru sledovaného období se podařilo prolomit nulovou emisní aktivitu a přivést první nové primární emise cenných papírů. Pevně věřím, že tento nastolený trend bude pokračovat a že bude přibývat silných akciových společností, které se i přes restriktivní vstupní podmínky rozhodnou „svléknout do trenek“, vystoupit ze soukromí a vystavit se povinnosti pravidelnému uveřejňování vybraných informací, podrobit se přísnému burzovnímu dohledu, tisku i zvídavosti potenciálních akcionářů. Že společnosti začnou v širší míře využívat kapitálový trh jako místo pro získání prostředků pro svoji činnost, než doposud využívané bankovní úvěry. Bude třeba zbořit zaběhnuté stereotypy uvažování při obstarání kapitálu, neboť: „Používání kapitálového trhu nejenom v ojedinělých případech, ale ve velkém měřítku proto vskutku není nic menšího než výsledek hlubokých a pozvolných proměn ve finanční kultuře národa.“97

97

JEŽEK, Tomáš. Několik ohlédnutí za novodobou pražské burzy cenných papírů. Béháčko [online]. 1/2009 [cit. 2010-02-25 ]. Dostupné na 112

6 Seznam použité literatury Tištěné monografie:

JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, ISBN 978-80-247-2963-3 JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009, ISBN 978-80-247-1653-4 LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional publishing, 2004, ISBN 80-86419-63-0 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů, Praha: Ekopress, 2002, ISBN 80-86119-55-6 PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů, 1. vyd. Praha: PrintActive, 2003, ISBN 80239-0230-X REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 4. vyd. Praha: Management press, 2005, s. 95. ISBN 80-7261-132-1

Internetové zdroje: http:// http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy http://www.univyc.cz/CZ/ospolecnosti/spolecnost.htm http://www.centralnidepozitar.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=1 www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Hlavni-Trh http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Volny-Trh http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Trh-MTF http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/kap_trh_mifid.htm www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=ob_176a.htm http://www.rmsystem.cz/spolecnost/zakladni-informace http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/primy-pristup www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/rm-system/aukce www.rmsystem.cz/burza-sluzby/obchodni-system/stanoveni-aukcni-ceny 113

www.rmsystem.cz/burza-sluzby/obchodni-system/pripustne-cennove-pasmo www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/rm-system/blokove-obchody www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/rm-system/prime-obchody http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/typy-obchodu/pokyn-easyclick http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/typy-obchodu/inteligentni-pokyny http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/typy-obchodu/pokyn-standardni www.rmsystem.cz/burza-sluzby/obchodni-system/vyporadan http://www.bhs.cz/files/behacko_2009_1.pdf

114

Analýza českého kapitálového trhu a jeho specifika

Recommend Documents