Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Analýza trhu investičního bankovnictví v ČR a jeho budoucí vývoj Bakalářská práce
Autor:
Marek Balcar Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
leden 2009
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.
Praha 31. ledna 2009
Marek Balcar
2
Poděkování: Chtěl bych poděkovat Jiřímu Draštíkovi za cenné konzultace nejen v oblasti investičního bankovnictví, ale i mimo ně, dále privátní poradkyni Marii Houfové a osobní bankéřce Eleně Pietrasové, které mi zodpověděly veškeré otázky ohledně investování. Za pomoc s překladem anotace práce děkuji Aleně Nowakové a Ingrid Raszkové za jazykovou korekturu. Především však děkuji trpělivé a ochotné vedoucí práce Ing. Heleně Cetlové.
3
Anotace práce: Práce se zabývá oblastí kolektivního investování v ČR, jeho historií od devadesátých let, kuponovou privatizací, transformací na holdingy a legislativním rámcem. Dále obsahuje analýzu současného stavu investičního bankovnictví, která představuje vývoj investování v roce 2008, kdy došlo ke zpomalení světové, ale i české ekonomiky a k rekordním poklesům světových indexů, český index PX nevyjímaje. Následuje podrobné představení jednotlivých typů podílových fondů. Dále práce analyzuje fondy ČSOB a ČS, porovnává jejich nabízené typy a konstatuje jejich zastoupení na trhu. Závěrem práce představí odhad budoucího vývoje investičního bankovnictví, ve kterém nás čekají přísnější regulace investičního bankovnictví a zesílený dohled nad kapitálovými trhy.
Annotation work: This work deals with the area of collective investment in the Czech Republic, its history from the 90’s, coupon privatization, transformation into holdings and the legislative bounds. It also contains analysis of the current situation of investment banking. This covers development of investment in 2008 when the deceleration of the world as well as the Czech economy occurred with the fall of world indexes, Czech PX index included. Detailed introduction of individual types of shared funds follows. Further, the work analyses funds of ČSOB and ČS compares types of funds they offer and observes its representation on the market. The end part introduces presumptions of future development of investment banking in which more strict regulations of investment banking and strengthened supervision of capital markets await.
4
Obsah: Úvod ............................................................................................................................................. 7 1
Historie investičního bankovnictví .................................................................................... 8 1.1
Historie kolektivního investování................................................................................. 8 1.1.1 Historie kolektivního investování ve světě........................................................... 8 1.1.2 Historie kolektivního investování v ČR ............................................................... 9
1.2
Kuponová privatizace ................................................................................................. 11
1.3
Transformace na holding ............................................................................................ 13 1.3.1 Novela o zákazu změny fondů na holdingovou strukturu .................................. 13
1.4
Investování koncem druhého tisíciletí ........................................................................ 14
1.5
Zákony, které umožnily kolektivní investování ......................................................... 14 1.5.1 První povolení a zákony o kolektivním investování .......................................... 14 1.5.2 Zákon č. 189/2004 Sb. ........................................................................................ 15 1.5.3 Funkce zákona o kolektivním investování ......................................................... 15
2
Analýza současného stavu investičního bankovnictví .................................................... 17 2.1
Vývoj investování v roce 2008 ................................................................................... 17 2.1.1 Vývoj investování ve světě v roce 2008 ............................................................. 17 2.1.2 Vývoj investování v České republice v roce 2008 ............................................. 18
2.2
Nabídka investičních produktů na Českém trhu ......................................................... 21
2.3
Podílové fondy............................................................................................................ 23 2.3.1 Výhody investování do podílových fondů.......................................................... 25 2.3.2 Rizika investování do podílových fondů ............................................................ 26 2.3.3 Poplatky podílových fondů................................................................................. 28 2.3.4 Rozdělení investic podle délky investice............................................................ 29 2.3.5 Druhy fondů........................................................................................................ 30 2.3.5.1 Fondy peněžního trhu ..................................................................................... 30 2.3.5.2 Dluhopisové fondy ......................................................................................... 30 2.3.5.3 Akciový fond .................................................................................................. 30 2.3.5.4 Smíšené fondy ................................................................................................ 31 2.3.5.5 Zajištěné fondy ............................................................................................... 31 2.3.5.6 Další typy fondů ............................................................................................. 32 2.3.5.6.1 Click fondy ................................................................................................ 32 2.3.5.6.2 Nemovitostní fondy ................................................................................... 32 2.3.5.6.3 Fondy fondů............................................................................................... 33 2.3.5.6.4 Fondy indexové ......................................................................................... 33
3
Porovnání produktů investičního bankovnictví vybraných bank v ČR ...................... 34 3.1
Porovnání fondů Československé obchodní banky a České spořitelny ..................... 34 3.1.1 Srovnání dvou akciových fondů ......................................................................... 34 3.1.2 Srovnání dvou dluhopisových fondů .................................................................. 36 3.1.3 Srovnání dvou smíšených fondů ........................................................................ 38 3.1.4 Srovnání dvou fondů investujících do nemovitostí ............................................ 40 3.1.5 Srovnání dvou zajištěných fondů ....................................................................... 42
3.2
Vyhodnocení fondů ČSOB a ČS ................................................................................ 44 5
4
Odhad budoucího vývoje investičního bankovnictví v ČR ........................................... 46 4.1
Výhled investování na rok 2009 ................................................................................. 46
4.2
Výhled investování na pět let ..................................................................................... 46
4.3
Krize zaznamenané na akciovém indexu S&P 500 .................................................... 47
Závěr .......................................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury:....................................................................................................... 51 Seznam použitých grafů, tabulek, schémat, příloh a zkratek .............................................. 53 Přílohy: ...................................................................................................................................... 55
6
Úvod Sféra investičního bankovnictví v rozvinutém světě je považována za významný nástroj ukládání a zhodnocování peněžních prostředků. Ve světě i v České republice se investiční bankovnictví stalo velmi důležitou součástí finančních trhů. Způsobů, jak zhodnocovat peněžní prostředky, je mnoho. Investor může investovat například prostřednictvím podílových fondů. Investování není pouze pro bohaté, to může opravdu každý, už od sta korun se dá investovat do podílových fondů. Poklesy na finančních trzích k těmto vkladům přímo vybízejí, tak proč to nevyzkoušet – nejlépe pravidelně. Cílem práce je vyhodnotit a analyzovat investiční bankovnictví a také porovnat investiční produkty dvou bank, a to Československé obchodní banky a České spořitelny. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola se bude zabývat historií investičního bankovnictví, převážně kolektivním investováním. Dále bude obsahovat pohled na kuponovou privatizaci, na její dvě vlny a následující přeměnu fondů na holdingy. Další podkapitola se pak bude věnovat zákonům, které umožnily kolektivní investování. Druhá kapitola bude analyzovat současný stav investičního bankovnictví, jak se vyvíjelo investování v roce 2008 v České republice (dále ČR) a ve světě. Popíše vývoj majetku v domácích a zahraničních fondech v ČR, majetek v jednotlivých podílových fondech v ČR a jejich roční změnu. Další podkapitoly se budou zabývat investičními možnostmi v českých bankách, podílovými fondy, jejich výhodami a nevýhodami, průběhem kolektivního investování a podrobným členěním podílových fondů. Třetí kapitola se bude věnovat porovnání produktů investičního bankovnictví Československé obchodní banky a České spořitelny. V této kapitole bude možné sledovat jednotlivé typy podílových fondů ČSOB a ČS, porovnání jejich poplatků, rizik, výnosnosti, historických vývojů za poslední dva roky apod. Závěrem proběhne vyhodnocení investičních produktů těchto dvou bank. Čtvrtá a poslední kapitola se bude zabývat budoucím vývojem investičního bankovnictví v ČR. Zajímat nás bude výhled na rok 2009 – vývoj ekonomiky, inflace a nezaměstnanosti a odhad hodnoty indexu PX pro rok 2009. Dále kapitola popíše odhad investování na pět let do budoucna, regulaci a dohled EU nad finančními trhy a chování investorů v době finanční krize. Závěr kapitoly se bude věnovat krizi zaznamenané na akciovém indexu S&P 500. 7
1 Historie investičního bankovnictví 1.1 Historie kolektivního investování 1.1.1 Historie kolektivního investování ve světě První instituce kolektivního investování se objevují už ve druhé polovině 19. století v Anglii. Roku 1868 byla ve Velké Británii založena investiční společnost Foreign and Colonial Government Trust, obdoba dnešních uzavřených podílových fondů. Později pomáhá financovat ekonomický rozvoj Spojených států, kde investuje zejména do hypoték, železnic a průmyslových společností. První fond ve Spojených státech amerických byl vytvořen v roce 1893 pro fakultu a personál Harvardské univerzity. V roce 1924 je v americkém Bostonu založen první otevřený podílový fond s názvem Massachusetts Investors Trust, který nelimituje počet podílníků,1 vydává novým zájemcům další akcie a na požádání odkupuje své podílové listy zpět. Po roce činnosti aktiva fondu Massachusetts Investor Trust narůstají z 50 000 USD na 392 000 USD a fond měl kolem 200 podílníků. V roce 1929 krach burzy zpomaluje dynamiku růstu podílových fondů. Mnoho z prvních fondů z důvodu vysoké spekulace2 s vypůjčenými penězi v čase krachu zaniká. V reakci na říjnový krach3 jsou v letech 1933 a 1934 schváleny americké zákony o cenných papírech a o burze cenných papírů. Nově je vyžadována registrace fondu u americké Komise pro cenné papíry4 a platí pro něj určité pracovní standardy. Podle zákonů má investor právo seznámit se s prospektem fondu a legislativa také například omezuje, co smí fond uvést v reklamě. V roce 1940 doplňuje
legislativu
Spojených
států
i
Zákon
o
investičních
společnostech,
který zakotvuje povinnost fondů oceňovat podílové listy aktuální tržní cenou aktiv a na požádání podílníků odkupovat podílové listy za podíl na čistých aktivech s výplatou peněz do sedmi dnů. Manažerům fondů je současně zakázáno provádět jakékoliv transakce mezi vlastním majetkem a majetkem fondu. Ve 40. letech je rovněž představen první zahraniční akciový fond. Po nějakém čase, když se obnovuje důvěra k akciovému trhu, pokračuje další vývoj podílových fondů. Koncem 60. let existuje již 270 fondů s 48 miliardami v aktivech. V roce 1976 vytváří John C. Bogle první retailový indexový 1
Podílník – držitel podílového listu fondu. Spekulace – označuje konání aktérů burzovních trhů, při kterém jsou akcie, měny či komodity nakupovány nikoliv pro potřebu jejich vlastnictví, ale s krátkodobým výhledem na růst jejich hodnoty. 3 Říjnový krach – krach na newyorské burze (zvaný též Černý čtvrtek). 24. říjen 1929 byl největším burzovním krachem v dějinách. 4 Komise pro cenné papíry – vykonávala dozor nad kapitálovým trhem. 2
8
fond5 nazvaný First Index Investment Trust. V současnosti se nazývá Vanguard 500 Index fund a v listopadu 2000 se stal největším podílovým fondem s aktivy 100 miliard USD. Osmdesátá léta charakterizuje opětovný rozmach podílových fondů zejména v souvislosti se schválením programu individuálního penzijního spoření, který dovoluje jednotlivcům přispívat určitou částkou na svůj penzijní účet prostřednictvím podílových
fondů.
Fondy
také
začínají
využívat
distribuční
sítě
finančních
zprostředkovatelů a zavádějí výstupní poplatky. V roce 1984 je rovněž zavedeno hodnocení podílových fondů6 nově založenou firmou Morningstar. Na konci roku 1994 vlastní podílové fondy 31 % amerických domácností, což představuje 6% nárůst v porovnání s rokem 1980. Střední věk podílníka je 46 let. Vlivem dlouhotrvajícího růstu akciového trhu přesouvají jednotlivé domácnosti do podílových fondů značnou část svého bohatství, takže ve Spojených státech je na přelomu tisíciletí 60 % všech finančních aktiv uloženo právě v podílových fondech. Na celém světě existuje v té době zhruba 53 tisíc otevřených podílových fondů s celkovými aktivy ve výši téměř 11 biliónů amerických dolarů. V USA jsou podílové fondy druhým nejpopulárnějším finančním nástrojem – hned po komerčních bankách.7
1.1.2
Historie kolektivního investování v ČR
Kolektivní investování začíná v České republice rokem 1990, kdy byla založena první investiční akciová společnost.8 Ta vznikla 5. prosince 1990. Předmětem podnikání první investiční společnosti, která je dceřinou společností Investiční a Poštovní banky, a.s., se stalo především sdružovaní finančních prostředků fyzických i právnických osob formou prodeje podílových listů jejich otevřených podílových fondů9 i uzavřených podílových fondů,10 a jejich následné investování na kapitálovém trhu. Prvními fondy založenými v České republice byly: Investiční rozvojový fond, Český fond a Moravskoslezský fond. V březnu 1991 vznikla Investiční kapitálová společnost Komerční banky, a.s.11 Předmětem její činnosti je obhospodařování podílových a investičních fondů a portfolií individuálních 5
Retailový indexový fond – jedná se o jeden z typů kapitálových fondů. Nebo-li rating – hodnocení podílových fondů. 7 http://www.sfinance.cz/kapitalove-trhy/informace/fondy/historie/, 15. 11. 2008, http://akcie.penize.cz/15930-historie-podilovych-fondu, 15. 11. 2008. 8 Dále jen 1.IN, též nazývaná PIAS. 9 Dále jen OPF. 10 Dále jen UPF. 11 Dále jen IKS KB. 6
9
zákazníků. Sedmnáctiletou historii společnosti IKS lze rozdělit do několika období (obrázek 1.1).
Graf 1.1: IKS KB v datech
Zdroj: http://www.iks-kb.cz (brožura) V prosinci 1991 vznikla Spořitelní investiční společnost, a.s.12, později přejmenovaná na Investiční společnost České spořitelny. IKS KB a SIS však byly (na rozdíl od První investiční banky) založeny zejména pro účast v připravované kuponové privatizaci. IKS KB založila v letech 1991–1993 tři privatizační fondy, jeden uzavřený podílový fond IKS KB Plus a dva investiční fondy, a to Investiční privatizační fond KB a Hotelový investiční fond KB. Spořitelní investiční společnost a CF INVEST spol. s r.o.13 založily několik korunových fondů, které ale v tu dobu hrály jen marginální úlohu. Hlavním důvodem jejich vzniku byla připravovaná kuponová privatizace. 14
12
Dále jen SIS. Později O.B. INVEST, investiční společnost, a.s., dnes ČSOB investiční společnost, a.s. 14 http://www.pvtnet.cz/www/pias/, 15. 11. 2008, http://www.iks-kb.cz/opencms/opencms/iks/files/Fondy_iks_kb/Brozury/brozura_iks.pdf, 16. 11. 2008, http://www.finexpert.cz/default.aspx?textart=1&article=18279, 16. 11. 2008. 13
10
Graf 1.2: Vývoj vlastního kapitálu pod správou IKS (v mld. Kč)
Zdroj: http://www.iks-kb.cz (brožura)
V roce 1991 vznikl Spořitelní privatizační investiční fond, který po založení SIS přešel pod její správu. V roce 1992 založila SIS tři korunové smíšené OPF – Čechoinvest, Moravoinvest a Rentinvest, v roce 1993 vznikl 2. spořitelní privatizační investiční fond.
1.2 Kuponová privatizace Rozvoj investičních fondů v ČR je neodmyslitelně spjat s kuponovou privatizací a jejími dvěma vlnami v letech 1992–1994. Jejím smyslem bylo jednak rychle a „spravedlivě“ zprivatizovat velkou část státního majetku, a zároveň položit základy pro rozvoj kapitálového trhu. V této době se naše hospodářství měnilo z centrálně plánovaného na tržní a více než 1700 státních podniků se přetvářelo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. Díky tomu se otevřela možnost investovat své prostředky do některé z těchto společností a získat v ní podíl. Nechtěl-li se do toho jednotlivec pouštět samostatně, mohl své prostředky svěřit do rukou fondů, které se staly řešením pro nezkušené investory. Mezi největšími investičními společnostmi, jejichž privatizační fondy se zapojily do procesu kuponové privatizace, byly tři již zmíněné nejstarší investiční společnosti: 1. IN, SIS a IKS KB. První vlny privatizace se zúčastnilo více než 400 privatizačních fondů, jimž se podařilo získat asi 73 % celkového privatizovaného majetku. Druhé vlny se zúčastnilo 353 fondů, kterým připadlo 65 % 11
privatizovaného majetku. Zatímco první vlny privatizace se podle zákona směly zúčastnit pouze investiční fondy mající formu akciové společnosti, do druhé vlny směly vstoupit i fondy podílové. Výsledkem kuponové privatizace byl tedy velký objem emisí akcií,15 vznik a rozvoj investičních fondů. Průběh nestandardního období kuponové privatizace zřejmě vedl k rozsáhlé krizi kolektivního investování v České republice. V následujících letech po ukončení druhé vlny kuponové privatizace došlo postupně k celkovému poklesu počtu fondů na trhu. Tento pokles byl způsoben zejména snížením počtu investičních fondů a uzavřených podílových fondů. Počínaje rokem 1998 dochází v České republice ke značnému rozvoji kolektivního investování, jenž je odrazem především vzrůstající důvěry investorů, která vyplývá z narůstající stability odvětví a míry ochrany investovaných prostředků.16
Graf 1.3: Vývoj majetku ve fondech v letech 1993–1999
Zdroj: UNIS ČR
Graf 1.3 znázorňuje vývoj majetku ve všech fondech v cenách příslušných let. Rostoucí trend v letech 1993–95 odpovídá rozvoji fondů v průběhu kuponové privatizace, vrchol v roce 1995 představuje skončení druhé vlny. Od roku 1995 do roku 1998 klesal majetek fondů. V roce 1996 došlo k největšímu poklesu majetku. V letech 1997 a 1998 se projevila krize kolektivního investování, pokračoval pokles majetku fondů, spolu s pádem cen akcií a likvidacemi některých fondů. Přesto již v roce 1998 vznikaly nové otevřené fondy. V roce 1999 nastal konečně celkový růst odvětví kolektivního investování, tento růst byl 15
Emise cenných papírů je uvedení cenných papírů na kapitálový trh, kde se potkává nabídka a poptávka po nich a kde se určuje jejich hodnota odrážející se v přísl. jejich kurzu. 16 http://ies.fsv.cuni.cz/storage/work/457_vladimir_dvorak.pdf, 16. 11. 2008, http://ies.fsv.cuni.cz/default/file/download/id/2204, 16. 11. 2008.
12
založen na standardních otevřených podílových fondech. Přes 50 % majetku bylo shromážděno v nových fondech, nespojených s kuponovou privatizací.
1.3 Transformace na holding V polovině roku 1996 se mnoho investičních fondů začalo přeměňovat na akciové společnosti neregulované zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Záměrem transformace byla snaha obejít omezení pro investice či vymanit se z dozoru státu, a někdy také přímo umožnit nelegální operace s majetkem fondu. Důvod transformace umocnila připravovaná novela, která měla zavést přísnější pravidla transformace a další regulační opatření. Přeměna fondů na finanční holdingy probíhala bez zákonné úpravy. Drobní akcionáři, kteří nesouhlasili se změnou investičního fondu na holding, často neměli možnost vypořádání vloženého majetku. Tím byla porušena jejich práva. Následkem transformace byl zpravidla prudký pokles cen akcií,17 akcie většinou přestaly být obchodovány. V mnoha případech byla transformace fondu přípravou na následné tunelování a zpronevěru majetku. Do 1. července 1996 se přeměnilo 89 investičních fondů s majetkem ve výši 30 miliard Kč. Tímto dnem vstoupila v platnost novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která tyto změny ztížila a zavedla povinnost vypořádat drobné akcionáře při přeměně. Po tomto datu se přeměnilo dalších 66 fondů s majetkem 13,7 miliard Kč.18
1.3.1
Novela o zákazu změny fondů na holdingovou strukturu
Novela přijatá v červnu 1998 již zavedla úplný zákaz změny fondů na holdingovou strukturu. Otázka, zda je transformace legální, byla diskutována již na počátku vlny přeměn. Po transformaci fondů na holdingy se zhruba 25 % aktiv sektoru kolektivního investování dostalo mimo kontrolu dohledu. Zajímavé je, že mezi přeměněnými fondy většinou nebyly bankovní fondy, bankovní skupiny si zřejmě nemohly dovolit ztrátu reputace. Celková částka, která byla odčerpána z investičních fondů, se odhaduje na bezmála 10 miliard Kč. V případě transformovaných holdingů to je až čtyřnásobek. Celkově jde tedy o majetek, který se blíží 50 miliardám Kč. Zejména transformace
17
Na jednu pětinu až desetinu původní hodnoty. http://www.ksb.cz/cs/novinky-publikace/178/informace-k-novele-zakona-o-kolektivnim-investovani, 16. 11. 2008. 18
13
na holdingy, nestandardní chování některých fondů a následné zpronevěry vedly ke značným ztrátám běžných občanů a krizi důvěry v kolektivní investování.
1.4 Investování koncem druhého tisíciletí Výraznější posun v investorské náladě je patrný až koncem druhého tisíciletí, kdy do ČR začaly masivněji pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 2001 podmínila jejich působení v ČR získáním povolení od Komise pro cenné papíry. V této době také nastává proces otevírání investičních a uzavřených podílových fondů, kdy zákonná lhůta pro otevření je stanovena na rok 2002. Zlomovým rokem v oblasti kolektivního investování se stává rok 2004, který přinesl do oblasti fondového investování řadu novinek. Na svědomí to má především vstup do Evropské unie a harmonizace české legislativy s evropskou. Nejpozitivnějšími změnami je snížení daní u fondů, zvýšení ochrany investorů a rozšíření nabídky fondů i investičních možností. Přestože v oblasti kolektivního investování došlo za posledních pár let k velkému rozvoji, v porovnání s vyspělými státy, resp. jejich kapitálovými trhy, je investiční historie podstatně kratší a český fondový byznys je teprve na začátku.19
1.5
Zákony, které umožnily kolektivní investování
1.5.1
První povolení a zákony o kolektivním investování
Každý investiční fond v České republice se musí řídit pravidly a zákony platícími pro jeho podnikatelskou činnost. Investiční fond je samostatnou právnickou osobou a jeho předmět podnikání je dán zákonem č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který nabyl účinnosti v květnu 1992. Základní činnost investičních fondů pro první vlnu kuponové privatizace však probíhala ještě před platností tohoto zákona. Kolektivní investování bylo tehdy právně ošetřeno zákonem č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a nařízením vlády Československé federativní republiky č. 383/1991 Sb. o vydávání a použití investičních kuponů. Tato právní ustanovení nabyla účinnosti v dubnu 1991, před tímto termínem provozovaly fondy svou činnost na základě zvláštních povolení § 14 odstavce 2 zákona č. 158/1989 Sb. o bankách 19
http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/fondy/historie/, 19. 11. 2008.
14
a spořitelnách. Samostatný zákon o investičních fondech a investičních společnostech byl při svém vzniku příliš liberální. Nezajistil dostatečnou ochranu akcionářů a podílníků. Práva akcionářů byla omezená, závazky manažerů nedostatečné a zveřejňování pravidel nebylo povinné v odpovídajícím rozsahu. Zákon nevymezil jasnou odpovědnost správce a ani nezavedl adekvátní dohled nad činností fondů. Řada negativních jevů, které se vyskytly v průběhu dalšího vývoje, pramenila právě z podcenění právní úpravy vzniku subjektů kolektivního investování.
1.5.2
Zákon č. 189/2004 Sb.
Na zcela novém zákonu regulujícím kolektivní investování se začalo pracovat od roku 2000 a počítalo se s jeho účinností od 1. 1. 2003. Na přípravě zákona o kolektivním investování spolupracovalo Ministerstvo financí, Komise pro cenné papíry a Unie investičních společností ČR a jeho návrh byl dokončen na konci roku 2002. Vláda se jím začala zabývat ale až o rok později, a další zdržení přineslo i společné projednávání s ostatními zákony z oblasti kapitálových trhů. Ve spěchu byly nakonec všechny zákony projednány v parlamentu, podepsány prezidentem a nabyly účinnosti se vstupem ČR do Evropské unie 1. května 2004.20
1.5.3 Zákon
o
Funkce zákona o kolektivním investování kolektivním
investováním
se
rozumí
podnikání,
jehož
předmětem
je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti, upisování akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. V podstatě to znamená, že kolektivní investování umožňuje i nezkušeným investorům zhodnocovat svůj majetek prostřednictvím odborníků při rozložení rizika neúspěchu, a to v míře, která je u individuální investice jen těžko dostupná. V případě kolektivního investování se skoro vždy jedná o velké objemy majetku tvořeného často celoživotními úsporami vysokého počtu drobných investorů. Je proto logické, že se stát snaží tuto oblast regulovat tak, aby byla minimalizována možnost zpronevěry či zneužití tohoto majetku. Zákon proto vymezuje práva a povinnosti všech osob, které se kolektivního investování účastní, a definuje pravidla
20
Zákon č. 189/2004 Sb.
15
pro tento druh podnikání. Zákonem je přesně určeno, kdo a za jakých podmínek může shromažďovat finanční majetek za účelem jeho investování, kam mohou být tyto peníze investovány, jak může být s investicemi nakládáno, kdo za co odpovídá a kdo jak co kontroluje. Za porušení stanovených povinností jsou přísné sankce. Pokud by právní úprava v této oblasti chyběla, byla nedostatečná nebo její dodržování nebylo přísně sledováno, lze si snadno představit, že by se značná část spravovaného majetku nakonec rozplynula v nenávratnu. Dne 17. 3. 2006 schválil Senát Parlamentu České republiky významnou novelu zákona č. 189/2004 Sb. o kolektivním investování. Novela reaguje na první zkušenosti s novou úpravou kolektivního investování z počátku roku 2004 a snaží se dále podpořit kolektivní investování. Tato novela má značný význam především pro investiční společnosti a fondy, developery, obchodníky s nemovitostmi a investory rizikového kapitálu.
16
2 Analýza současného stavu investičního bankovnictví 2.1
Vývoj investování v roce 2008
2.1.1
Vývoj investování ve světě v roce 2008
V první polovině roku docházelo ke zpomalování ekonomického růstu. Současně ale neklesala inflace,21 ba právě naopak dosahovala dlouhodobého maxima. Důvodem byla rekordní cena ropy a všech komodit. Během léta však došlo ke zlomu, ekonomika v USA i v Evropě začala prudce klesat. Došlo k rekordním poklesům komodit, cena ropy za pět měsíců propadla o 70 %. Centrální banky po celém světě reagovaly nevídaným poklesem úrokových sazeb na rekordní minima. Krize trhu bydlení v USA, která přešla v globální finanční krizi, způsobila, že akciové trhy zažily nejhorší propady od dob velké hospodářské krize v 30. letech minulého století. V prosinci 2008 vykazovaly hlavní světové indexy nevídané ztráty: Dow Jones -33 %, německý DAX -42 % a asijský Hang Seng -44 % či Nikkei -33 %. Nejprve krize zasáhla nemovitostní a finanční sektor, dále se pak začala odrážet i v ostatních sektorech.22
Tabulka 1.1: Vývoj burzovních indexů v místních měnách a v USD Index
Od počátku roku (v měně USD)
PX
-57,7%
WIG 20
-55,4%
BUX
-56,2%
ATX
-63,8%
DAX
-43,6%
Dow Jones
-33,2%
Nickkei
-27,3%
Hang-Seng
-44,2%
Zdroje: Bloomberg a ATLANTIK FT. k 17. prosinci 2008
21 22
Inflace – ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny nebo-li snížení kupní síly peněz. http://www.atlantik.cz/zpravodajstvi/vyhled-atlantiku-na-rok-2009, 22. 2. 2009.
17
2.1.2
Vývoj investování v České republice v roce 2008
Ekonomika během roku očekávaně zpomalovala. Na vysokou míru inflace v letošním roce měl vliv zejména nárůst regulovaného nájemného, cen služeb spojených s bydlením a cen energií. Vysoký dopad na míru inflace měla také reformní opatření přijatá českou vládou. Zejména zvýšení snížené sazby DPH na 9 % u základních životních potřeb, zavedení ekologických daní, zvýšení spotřebních daní u cigaret a tabáku a v neposlední řadě také zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, které podle Českého Statistického Úřadu přispělo každý měsíc k meziroční inflaci půlprocentním bodem. V počátečních měsících letošního roku přispělo k růstu míry inflace také rapidní zvýšení cen potravin, které se začalo projevovat již na konci loňského roku. Postupný pokles meziroční míry inflace v posledních měsících letošního roku byl způsoben zejména poklesem cen pohonných hmot, poklesem cen potravin a snížením cen automobilů.23 Tabulka 1.2: Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentuální změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce. Rok
Měsíc 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
2000
3,4
3,7
3,8
3,4
3,7
4,1
3,9
4,1
4,1
4,4
4,3
4,0
2001
4,2
4,0
4,1
4,6
5,0
5,5
5,9
5,5
4,7
4,4
4,2
4,1
2002
3,7
3,9
3,7
3,2
2,5
1,2
0,6
0,6
0,8
0,6
0,5
0,6
2003
-0,4
-0,4
-0,4
-0,1
0,0
0,3
-0,1
-0,1
0,0
0,4
1,0
1,0
2004
2,3
2,3
2,5
2,3
2,7
2,9
3,2
3,4
3,0
3,5
2,9
2,8
2005
1,7
1,7
1,5
1,6
1,3
1,8
1,7
1,7
2,2
2,6
2,4
2,2
2006
2,9
2,8
2,8
2,8
3,1
2,8
2,9
3,1
2,7
1,3
1,5
1,7
2007
1,3
1,5
1,9
2,5
2,4
2,5
2,3
2,4
2,8
4,0
5,0
5,4
2008
7,5
7,5
7,1
6,8
6,8
6,7
6,9
6,5
6,6
6,0
4,4
3,6
Zdroj: www.czso.cz Průměrná meziroční míra inflace v roce 2008 byla 6,3 %.24 23
http://www.cmkos.cz/archiv-dokumentu/1251-3/vyvoj-miry-inflace-v-roce-2008-a-jeji-prognoza-na-rok2009, 26. 2. 2009. 24 http://www.mediafax.cz/ekonomika/2799542-Prosincova-mira-inflace-v-CR-mezirocne-klesla-na-3-6procenta, 26. 2. 2009.
18
Český trh, měřen indexem PX, vykázal v roce 2008 pokles o 54,1 % na 833 bodů. Tímto kopíroval vývoj na světových burzách a zařadil se vedle svých sousedů z regionu (Polsko 47,6 % a Maďarsko 52,7 %, vyjádřeno v lokálních měnách do 17. prosince 2008). Při vyjádření v amerických dolarech činil pokles českého trhu 54,7 %, a to i přes výrazné posílení české koruny vůči dolaru během roku, kdy se prolomila hranice 14,5 Kč/USD. Loňská nejvyšší hodnota indexu PX byla 2. ledna 2008, kdy dosahovala 1808,6 bodů. Po zbytek roku index nabíral sestupného trendu. Minima dosáhl 27. října po krachu banky Lehman Brother, a to na úroveň 699,8 bodů. Celkově můžeme říci, že pražská burza se vyvíjela velmi podobně jako zahraniční burzy. Významný odliv zahraničního kapitálu přišel ve dvou hlavních vlnách a byl příčinou klesajícího trendu. První vlna byla zapříčiněna v lednu 2008, kdy jedna z největších bank světa odhalila zpronevěru 4,9 miliardy EUR – největší, kterou kdy způsobil jeden člověk. Mechanizmy kontroly finanční i IT byly překonány člověkem, který měl dostatečné znalosti o fungování vnitřní kontroly i informačních systémů.25 Další, a mnohem významnější, vlna přišla v září s vyvrcholením v říjnu,26 kdy se naplno projevil efekt finanční krize, a krach Lehman Brother rozpoutal vlnu výprodejů napříč trhy. Postupně se zpřísňovalo poskytování finančních prostředků. Zvyšuje se averze k riziku a tento napjatý stav na finančních trzích má dopad i na pražskou burzu. Graf 1.4: Vývoj indexu PX v roce 2008
zdroj: BCPP 25
http://businessworld.cz/bezpecnost-a-rizeni-rizik/societe-generale-pouceni-z-krizoveho-vyvoje-1360, 26. 2. 2009. 26 V říjnu 2008 dosáhl index PX loňského minima – 699,8 bodů.
19
2.1.2.1 Aktiva ve správě fondů Graf 1.5: Vývoj majetku ve fondech
Zdroj: Akat ČR Na grafu 1.5 je zobrazen vývoj majetku ve fondech v ČR jak domácích, tak zahraničních. Ke konci roku 2007 byl majetek investorů v domácích fondech 173 miliard Kč a v zahraničních fondech 142 miliard Kč. Při sledování grafu je viditelné, že od roku 2002 objem majetku ve fondech nabízených v ČR narůstal. Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, klesl v roce 2008 o 71 miliard Kč na 244 miliard Kč. Důvodem poklesu byl podle odborníků propad finančních trhů a následná panika investorů. V prvním čtvrtletí ubylo 19 miliard korun, ve druhém objem majetku ve fondech stagnoval, ve třetím činil pokles 5 miliard Kč a ve čtvrtém klesl o 47 miliard korun. Dle slov předsedy AKAT Josefa Beneše začal v září masový výběr peněz z fondů na základě řady spekulací. K tomu podle něj přispěla i úroková politika bank, které nabídly u vkladů relativně vysoké úrokové sazby. Na celkovém úbytku se podílel asi 45 až 50 miliardami Kč výběr peněz investorů z fondů. Podílníci vybírali peníze nejvíce z peněžních a dluhopisových fondů, naopak propad hodnoty majetku byl nejvíce patrný u fondů akciových, smíšených a fondů fondů.27 Největším správcem majetku se staly firmy Generali PPF Asset Management a ČP Invest, které patří do stejné vlastnické skupiny. Spolu zastřešovaly přes 166 miliard korun. Z prvního místa tím sesadily dlouhodobě vedoucí skupinu ČSOB, která vykázala objem 156,3 miliard korun. 27
http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=359592&id_seznam=6128, 15. 2. 2009.
20
Přes stomiliardovou hranici se ještě přehoupla hodnotou 132,4 miliardy korun skupina České spořitelny.28
Tabulka 1.3: Majetek v podílových fondech v ČR k 31. 12. 2008 a roční změna Typ fondu
CZK k 31. 12. 2008 Roční změna v CZK
Roční změna v %
Fondy peněžního trhu
88 062 711 463
-19 783 750 105
-18,34 %
Zajištěné fondy
65 105 726 681
389 678 917
0,60 %
Akciové fondy
23 458 368 758
-24 574 776 644
-51,16 %
Dluhopisové fondy
26 528 499 296
-9 699 185 756
-26,77 %
Fondy smíšené
26 072 363 687
-12 459 319 850
-32,34 %
Fondy fondů
12 901 395 164
-5 764 781 799
-30,88 %
1 751 903 729
545 372 392
45,20 %
243 880 968 779
-71 346 762 844
-22,63 %
Fondy nemovitostní Celkem fondy
Z tabulky 1.3 vyplývá, že pokles majetku ve fondech nejvíce postihl akciové fondy, a to o více než 50 %. Nepatrný nárůst je u zajištěných fondů, a to o necelé 1 %. Nemovitostní fondy zaznamenaly nárůst 45 % oproti roku 2007. K 31. lednu 2007 byla celková hodnota majetku v domácích i zahraničních fondech nabízených v ČR 315,23 miliard CZK. Celkem rok 2008 odvedl z fondů 71 346 762 844 Kč, což je roční změna 22,63 %. Celková hodnota majetku k 31. prosinci 2008 v domácích i zahraničních fondech v ČR činí 243,88 mld. CZK. Nejvíce peněz mají Češi stále uloženo ve fondech peněžního trhu, kde bylo koncem roku 88 mld. korun, a v zajištěných fondech s majetkem 65,1 mld. korun. Mezi pětici největších zprostředkovatelů fondů v Česku patří skupina ČSOB s 82,7 mld. Kč, skupina České spořitelny s 68,4 mld. Kč, skupina Komerční banky se 40 mld. Kč, ING Group se 12,9 mld. Kč a UnicreditGroup s 11,1 mld. Kč.29
2.2
Nabídka investičních produktů na Českém trhu
Většina bank v ČR jsou univerzální banky a nabízí široké spektrum bankovních produktů. Jedním z velmi se rozvíjejícím produktem v bankách je investování. Každý, kdo chce investovat, by si měl nejprve položit otázku, do jakého produktu chce investovat. 28
Viz Příloha 1 – Tabulka, objem obhospodařovaného majetku v ČR dle správců majetku.
29
Viz Příloha 7 – Tabulka, struktura trhu kolektivního investování v ČR dle zprostředkovatelů.
21
Od správné volby produktu se odvíjí úspěšnost v investování. Než začne kdokoli investovat, musí si rozmyslet, jaké jsou jeho cíle, zda chce investovat krátkodobě či dlouhodobě a na co chce tyto peněžní prostředky v budoucnu použít. Aby byla jeho investice úspěšná, musí si zjistit svůj investiční profil. Bankovní poradce ho nechá vyplnit investiční dotazník,30 ve kterém zjistí jeho znalosti a zkušenosti s investováním a vztah k riziku. Investiční dotazník napomůže zvolit investiční strategii plně odpovídající jeho potřebám. Dále mezi základní parametry pro výběr vhodného produktu je investiční horizont. Ten určuje, na jaké období bude investor peníze investovat. S horizontem do jednoho roku se investorovi nabízí peněžní trh. Peněžní trh je trh krátkodobých finančních aktiv. Mezi instrumenty obchodované na peněžním trhu patří: státní cenné papíry,31 depozitní certifikáty,32 směnky,33 šeky34 a dluhopisy35 se splatností do jednoho roku. Ty jsou výhodné pro konzervativní investory a pro všechny, kteří chtějí své finanční prostředky uložit na kratší dobu. Kolísání hodnoty investice je nízké. Fondy peněžního trhu zpravidla investují do vysoce bezpečných krátkodobých cenných papírů. Výnosnost je relativně nízká, obvykle jen o něco vyšší než na termínových vkladech nebo spořících účtech. Minimální počáteční investice se u různých fondů liší, pohybuje se mezi sty až desetitisíci Kč. Střednědobý a dlouhodobý horizont představuje kapitálový trh. Na kapitálovém trhu dochází k přelévání střednědobého a dlouhodobého kapitálu s časovým horizontem nad jeden rok. Mezi instrumenty obchodované na kapitálovém trhu patří: akcie,36 dluhopisy a směnky se splatností delší než jeden rok.37 Střednědobý horizont se pohybuje od dvou do čtyř let. Banky nám nabízejí investice do dluhopisových fondů a zajištěných podílových fondů. Míra kolísavosti těchto fondů se liší dle jejich zaměření. Obecně lze říci, že je vyšší než u fondů peněžního trhu. Zároveň však nabízejí vyšší zhodnocení než investice do fondů peněžního trhu. Minimální počáteční investice se pohybuje podobně jako u krátkodobé investice. Dlouhodobým horizontem rozumíme 30
Viz Příloha 8 – investiční dotazník ČS. V ČR státní pokladniční poukázky. 32 Depozitní certifikát – krátkodobý obchodovatelný cenný papír, který umožňuje zhodnocení volných finančních prostředků. Obchodní banky tyto cenné papíry vydávají za termínová depozita. 33 Směnka – písemný dlužnický závazek sepsaný v přesně stanovené podobě poskytující majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky na směnce uvedený. 34 Šek – krátkodobý cenný papír pohybující se na peněžním trhu – je upraven zákonem směnečným a šekovým. Základní rozdělení – bankovní a klientský. 35 Dluhopis – dlužnický cenný papír, který potvrzuje podmínky, za jakých si emitent půjčuje dočasné volné peněžní prostředky. Je to závazek emitenta splatit majiteli dluhopisu dlužnou nominální částku a vyplácet výnosy k určitému datu. 36 Akcie – majetkový obchodovatelný cenný papír. 37 Sem též patří úvěry a půjčky se splatností delší než jeden rok, kterými se nebudeme v rámci investování zabývat. 31
22
pět a více let. Při tomto horizontu banky nabízejí investice do akciových fondů. Investorům, kteří preferují dlouhodobé zhodnocení a jsou ochotni tolerovat vysokou kolísavost hodnoty investice, nabízí investice do akciových fondů dosažení vyššího výnosu než u dluhopisových fondů. Akciové fondy převážně investují do akcií, zbylou část do dluhopisů či pokladních poukázek.
2.3
Podílové fondy
Přes banky je možné investovat do podílových fondů, což je majetek, který náleží podílníkům, a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou a je vytvářen investiční společností na základě povolení Komise pro cenné papíry. Investiční společnost obhospodařuje majetek v podílovém fondu svým jménem a na účet podílníků. Podílové fondy mohou být otevřené a uzavřené. Otevřený podílový fond má neomezený počet emitovaných podílových listů. Majitel tohoto listu má právo jej kdykoliv odprodat investiční společnosti spravující daný fond. Investiční společnost je povinna podílové listy odkoupit. Cena podílového listu je dána aktuální hodnotou vlastního jmění podílového fondu vydělenou počtem vydaných podílových listů. U uzavřeného podílového fondu je počet vydaných podílových listů limitován. S těmito podílovými listy se obchoduje na veřejném trhu. Investiční společnost nemá povinnost od podílníka jeho podílové listy odkoupit zpět. Kurz podílových listů je výsledkem nabídky a poptávky po těchto listech. Uzavřený podílový fond se vytváří na dobu určitou. Po uplynutí této doby fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Doba, na kterou je uzavřený podílový fond založen, musí být uvedena ve statutu, včetně informace, zda uplynutím této doby vstoupí fond do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond. Otevřených podílových fondů existují v České republice stovky. Nejčastějšími typy fondů jsou: fondy akciové, dluhopisové, fondy peněžního trhu a zajištěné fondy. Existuje ovšem celá řada dalších forem, variací i méně častých typů fondů, např. nemovitostní, fondy fondů atd.38
38
http://www.odmaturuj.cz/ekonomie/otevrene-podilove-fondy/, 18. 12. 2008.
23
Schéma 1.1: Průběh kolektivního investování
Otevřené podílové fondy shromažďují finanční prostředky od investorů, za které pak profesionální správce, kterým je investiční společnost, nakupuje různé cenné papíry, čímž rozkládá riziko. Tím pádem ho každý podílník nese méně, než kdyby sám investoval do jednotlivých titulů. Otevřený podílový fond není samostatnou investicí jako např. dluhopis či akcie. Otevřené podílové fondy sdružují různé investiční instrumenty (dluhopisy, akcie, nástroje peněžního trhu) a vytváří různé typy fondů. Podílník má tak dle svého zaměření, postoji k riziku či představám o délce investice možnost vybrat si takové fondy či kombinaci fondů, které mu vyhovují. Podílník získává možnost vstoupit do podílového fondu i s relativně malou částkou. Přitom se může podílet na výnosech z investičních produktů nakoupených fondem, do kterých by musel v případě přímé investice vložit stovky tisíc či dokonce miliony korun. Majetek fondu je oddělen od majetku investiční společnosti. Jestliže tedy investiční společnost zkrachuje, s majetkem se nic nestane, je pouze předán pod správu jiné společnosti. Pokud se žádná jiná společnost nenajde, je majetek fondu prodán za aktuální hodnoty na kapitálových trzích a podílníkům je vyplacen majetek odpovídají počtu jejich podílových listů.
24
ČNB39 také kontroluje, jak investiční společnost nakládá s penězi investorů, kteří investovali do fondu, který obhospodařuje. Schvaluje také členy představenstva a dozorčí rady investiční společnosti, čímž je zaručeno, že v těchto orgánech nepůsobí osoby spojené s nezákonnými praktikami minulých let. Při podezření z činnosti v rozporu se zákonem má podílník právo obrátit se na ČNB, která jeho podnět prošetří a vydá rozhodnutí. Vždy je však nutné mít na paměti, že investice není pojištěna a nikdo tedy nemůže zaručit zhodnocení investovaných peněz, nebo že se investorovi investovaná částka vrátí. Depozitář40 je banka nebo pobočka zahraniční banky, u níž má fond uloženy všechny cenné papíry a hotovost. Depozitář sleduje především, zda je fond spravován s odbornou péčí a zda je spravován v souladu se zákonem a statutem fondu. Hlavní činností depozitáře je kontrola, zda jsou podílové listy vydávány a odkupovány v souladu se zákonem a statutem, zda je kurz podílového listu vypočítáván v souladu se zákonem a statutem, kontroluje způsob oceňování majetku a jestli je majetek nabýván v souladu se zákonem a statutem.
2.3.1
Výhody investování do podílových fondů
Otevřené podílové fondy nabízejí spoustu výhod. Jedním z důvodů vložení peněžních prostředků do OPF jsou potenciálně vysoké zisky. Akciové fondy dlouhodobě přinášejí nejvyšší zisky, ale na druhou stranu i poměrně vysoké riziko. Další z výhod OPF je např. vysoká likvidita vkladů, přehled o tom, kam peníze vlastně jdou, velký výběr investičního zaměření atd. Většina otevřených podílových fondů je dostupná široké veřejnosti. První investici do fondů lze uskutečnit v řádu tisíců korun, následné investice lze uskutečnit od několika stokorun (100–500 Kč), nabídky se liší dle jednotlivých investičních společností a bank. Majetek fondů spravují odborníci, kteří mají dostatek zkušeností a informací, na jejichž základě mohou učinit co možná nejkvalifikovanější investiční rozhodnutí. Aktuální kurzy podílových listů jsou denně uveřejňovány v denním tisku, na teletextu nebo na webových stránkách investičních společností. Na webových stránkách investičních společností se také nacházejí informace o výkonnosti, složení portfolia fondu, poplatcích atd. Pokud investor ponechá peněžní prostředky ve fondu déle než šest měsíců,
39
ČNB převzala veškerou agendu 1. 4. 2006 od Komise pro cenné papíry, která ukončila svou činnost k 31. 3. 2006. Tento krok proběhl v souladu s plánovanou integrací dohledu nad finančním trhem, kdy ČNB převzala např. i dohled nad pojišťovnictvím. ČNB uděluje licence pro každý fond existující na českém trhu. 40 http://www.kzfinance.cz/clanky/20090109-legislativa-a-organizace-na-ochranu-investora.html, 8. 2. 2009.
25
je jeho případný výnos osvobozen od daně z příjmů.41 Prostřednictvím fondů se může investor podílet na růstu trhů z různých zemí a kontinentů, na které by drobný investor neměl přístup anebo by musel podstoupit vysoké transakční náklady. Navíc fond disponuje celou škálou odborníků v jednotlivých regionech, takže lze zjistit dostatek informací o daném trhu. Podílové listy lze kdykoliv prodat zpět investiční společnosti za aktuální kurz, a to bez jakýchkoli sankčních poplatků. Investiční společnost má povinnost podílové listy odkoupit do 15 dnů42.43
2.3.2
Rizika investování do podílových fondů
Investice do podílových fondů nepřinášejí pouze výhody, ale také rizika. A to především na rozdíl například od stavebního spoření, z důvodu nepojištění vkladů. V dnešní době, kdy existuje zákon o kolektivním investování č. 189/2004, který je v souladu s EU, a kdy fondy spravují renomované investiční společnosti, je tím největším rizikem riziko tržní, které představuje pokles kurzu cenných papírů obsažených v podílovém fondu – např. pokles kurzu evropských akcií obsažených ve fondu zaměřeném na evropské akcie. Existují také i další rizika, která by měl investor znát dříve, než začne investovat do podílových fondů. Jedná se např. o riziko měnové, emitenta, změny právního systému atd. •
Tržní riziko44
Je riziko spojené s nepříznivým pohybem kurzů cenných papírů, měn nebo úrokových sazeb. Tento nepříznivý vývoj může souviset s makroekonomickou situací, ekonomickou situací jednotlivých emitentů nebo i s událostmi, které vývoj na trzích ovlivňují nepřímo, např. politická situace. Hodnota investice v portfoliu fondu může v čase kolísat a příjem z nich stoupat i klesat, jejich ziskovost není zaručena. •
Měnové riziko45
Je součástí tržního rizika. Je to neočekávaná změna měnového kurzu. Investici v zahraniční měně ovlivňuje kolísání měnového kurzu zahraniční měny vůči české koruně. 41
Na rozdíl od termínovaných vkladů nebo penzijního připojištění, kdy je výnos zdaněn 15 %. Zpravidla to bývá 3–14 dnů. 43 www.ifondy.cz, 8. 2. 2009. 44 http://wikipedia.infostar.cz/m/ma/market_risk.html, 20. 1. 2009. 45 http://www.finexpert.cz/Investice/Menove-riziko-aneb-postrach-cizomenovych-investic-I/sc-31-sr-1-a20599/default.aspx, 20. 1. 2009. 42
26
Toto riziko je eliminováno tím, že fond se proti tomuto riziku zajistí uzavřením měnového derivátu, nejčastěji forwardu. • Úrokové riziko Je riziko změny úrokových sazeb. Též se jedná o součást tržního rizika. Změny tržních úrokových sazeb mohou mimo jiné vyplývat ze změny hospodářské situace a na ní reagující politiky příslušné centrální banky. Pokud tržní úrokové sazby vzrostou, klesnou zpravidla kurzy pevně úročených cenných papírů a naopak. Výkyvy kurzu způsobené změnami tržních úrokových sazeb jsou různé v závislosti na době do splatnosti pevně úročeného cenného papíru. •
Riziko emitenta
Jde o riziko vydavatele cenných papírů, který nebude schopen dostát svým závazkům. I přes nejpečlivější výběr cenných papírů nelze vyloučit, že dojde ke ztrátě zapříčiněné nesplněním závazků emitentů cenných papírů. Toto riziko je ale ve fondu velmi omezeno možností investovat pouze do bonitních dluhopisů s investičním stupněm kreditu. •
Riziko změny právního systému
Fond musí splnit nejrůznější právní požadavky, včetně požadavků plynoucích ze zákonů o cenných papírech a daňových zákonů platných v zemích, kde fond působí. Pokud by během existence fondu došlo k jakékoliv změně v těchto zákonech, mohou se právní požadavky, kterým fond a jeho podílníci podléhají, značně odlišovat od stávajících požadavků. •
Riziko likvidity
Fond podstupuje riziko nedostatečné likvidity spočívající ve skutečnosti, že může nastat problém prodat cenné papíry v požadovaném okamžiku, popřípadě v požadovaném okamžiku získat přiměřenou cenu. Podílníci nesou riziko, že fond nebude schopen dostát závazkům ze žádostí o odkoupení podílových listů, nebo že může dojít k pozastavení odkupování podílových listů vydaných fondem. Investiční společnost pro fond nakupuje především cenné papíry, které jsou řádně obchodovány na tuzemských i zahraničních burzách nebo jsou obchodovány na organizovaných trzích, které jsou všeobecně uznávány, jsou přístupné pro veřejnost a řádně fungují.
27
•
Riziko vypořádání
Je riziko, že vypořádání transakce neproběhne tak, jak se předpokládalo, a to z důvodu, že protistrana nezaplatí nebo nedodá investiční nástroje ve stanovené lhůtě. Toto riziko spočívá pouze v možnosti ztráty investiční příležitosti. •
Riziko zrušení fondu46
Ze zákonem stanovených důvodů může být fond zrušen např. je-li průměrná hodnota majetku za posledních šest kalendářních měsíců nižší než 50 mil. Kč, z důvodu rozhodnutí o přeměně fondu, odnětím povolení k vytvoření fondu, splynutím nebo sloučením fondů, zrušením investiční společnosti s likvidací, rozhodnutím soudu atd. Podílník v důsledku této skutečnosti nemusí mít zaručeno, že jeho investice bude moci setrvat ve fondu po celou dobu trvání doporučeného investičního horizontu, což může mít dopad na předpokládaný výnos podílníkovy investice.47
2.3.3
Poplatky podílových fondů
Při investování do podílových fondů si fond účtuje poplatek. Je to: •
Vstupní poplatek
•
Správní poplatek
•
Výstupní poplatek
Nejvíce peněz investor zaplatí za vstupní poplatek, který inkasuje správce fondu48 při nákupu podílového listu. Jeho výše činní u většiny akciových a smíšených fondů 2–3 %. Většina dluhopisových fondů zakotvuje poplatek okolo 1 %, neměl by přesahovat 1,5 %. Při investici do fondů peněžního trhu by měl investor počítat s poplatkem do 1 %. Vyšší poplatky už jen snižují dosažený výnos a dávají příliš vydělat tomu, kdo fond prodává. Za správu fondu si účtují investiční fondy správcovský49 poplatek.50 Poplatek je většinou strháván při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně 46
portal.gov.cz/wps/WPS_PA_2001/jsp/download.jsp?s=1&l=482%2F2006, 20. 1. 2009. http://kzfinance.cz/clanky/20090109-rizika-investovani-do-otevrenych-podilovych-fondu.html, 20. 1. 2009. 48 Investiční společnost. 49 Též zvaný "obhospodařovatelský" či "manažerský". 50 Zpravidla od 0,5 do 2 %. 47
28
jedenkrát týdně, snižuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protože platba správního poplatku se sráží přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list. U fondů peněžního trhu by součet vstupního poplatku a poplatku za správu neměl překračovat 0,9–1 %. U dluhopisových fondů by poplatek za správu neměl překračovat 1,5 %, podobnou, možná o něco vyšší úroveň, je možné označit za rozumnou i u fondů akciových. Výstupní poplatek je zase účtován při zpětném odkoupení podílových listů fondem. Jeho cílem je zpravidla přimět investory vytrvat po daný investiční horizont. Tento poplatek je proto často konstruován tak, že s počtem let, kdy investor ve fondu drží podíl, poplatek klesá. První rok tak například bude účtován výstupní poplatek 5 %, druhý rok 4 %, pátý rok 1 % a šestý rok již bude nulový. Drtivá většina fondů tento poplatek již neúčtuje.51
2.3.4
Rozdělení investic podle délky investice
Banky nabízejí široké spektrum služeb v oblasti investování. Investice můžeme rozdělit na krátkodobé (kolem 1 roku), střednědobé (na 2–4 roky) a dlouhodobé (na 5 let a více). Krátkodobé investice: využívají jich investoři, kteří si nejsou jisti, kdy budou své peněžní prostředky potřebovat. Banky nabízejí fondy peněžního trhu. Jsou vhodné pro všechny investory, kteří chtějí uložit své prostředky na kratší dobu. Dosahují stabilních výnosů při velmi nízkém riziku. Jejich výnosy bývají zpravidla vyšší než úroky na spořících účtech a termínových vkladech. Kolísání hodnoty investice ve fondech peněžního trhu bývá zpravidla nízké. Fondy investují zejména do vysoce bezpečných krátkodobých cenných papírů tak, aby investoři měli své vložené finanční prostředky relativně brzy k dispozici. Střednědobé investice: v horizontu 2–4 let jsou vhodné dluhopisové fondy. Míra kolísání hodnoty investice je vyšší než u fondů peněžního trhu a naopak nižší než u fondů akciových. Dluhopisové fondy nabízejí ve střednědobém horizontu možnost vyššího zhodnocení investice než fondy peněžního trhu. Dlouhodobé investice: Investorům, kteří preferují dlouhodobé zhodnocení a jsou ochotni tolerovat vysokou kolísavost hodnoty investice, nabízí možnost dosažení vyššího výnosu než u dluhopisových fondů. Akciové fondy převážně investují do akcií, zbylou část do dluhopisů či pokladních poukázek. 51
http://www.penize.cz, 19. 2. 2009, http://www.finance.cz/kapitalovy-trh/informace/fondy/poplatky/, 22. 2. 2009.
29
2.3.5
Druhy fondů
2.3.5.1 Fondy peněžního trhu Fondy peněžního trhu jsou nejméně rizikové fondy, které investují do vysoce bezpečných dluhopisů, do pokladničních poukázek nebo peníze ukládají na termínované účty. Průměrná splatnost všech cenných papírů v portfoliu musí činit méně než jeden rok. Fond je určen pro velmi konzervativní investory, kteří preferují jistotu před výnosem. Fond má velice nízkou volatilitu52 a jeho hodnota po jednom roce prakticky neklesne pod svou původní úroveň. Výnos se odvíjí od úrokových sazeb, rostou-li úrokové sazby, pak roste i výnos peněžních fondů. Průměrný výnos se pohybuje od 2 do 4 % p.a. Investiční horizont je u tohoto typu fondu okolo jednoho roku, a to zejména z důvodu šestiměsíčního daňového testu, kdy po šesti měsících držení cenných papírů investor neplatí žádné daně. 2.3.5.2 Dluhopisové fondy Dluhopisové fondy53 vkládají prostředky především do dluhopisů. Z hlediska doby trvání investice jsou vhodné pro uložení na 2–3 roky. Tento typ fondu je vhodný pro konzervativnější klienty s obezřetným přístupem k riziku. Fondy investují do státních, komunálních a firemních dluhopisů. I mezi dluhopisovými fondy můžeme nalézt značné rozdíly ve vztahu výnos vs. riziko. Nejbezpečnějšími dluhopisovými fondy jsou ty, které nakupují státní obligace, a nejméně bezpečné (ale zároveň s největším potenciálním výnosem) jsou fondy nakupující tzv. high yields, to znamená, že nakupují dluhopisy od emitentů s nízkým kreditním ohodnocením.54 Výnos u dluhopisových fondů se pohybuje mezi 4–6 % p.a. a je uváděn k investičnímu horizontu 2–3 roky. Poplatky u těchto fondů jsou nižší než u akciových fondů. 2.3.5.3 Akciový fond Akciový fond investuje zcela nebo převážně do akcií. Podíl akcií ve fondu tvoří minimálně 66 % majetku fondu. Jedná se o dlouhodobou formu investování, minimální investiční horizont je 5–7 let. Minimální investiční horizont znamená, že při dodržení této doby má investor nejvyšší pravděpodobnost, že nebude ve ztrátě, ale naopak v zisku. Akciové fondy jsou považovány za nejvíce rizikové, a to z důvodu jejich vysoké volatility. Hodnota akcií 52
Volatilita – míra rizikovosti fondu určená na základě míry kolísání hodnot vlastního jmění na podílový list fondu. 53 Také nazývány jako obligace. 54 Např. začínající společnosti.
30
kolísá, a tudíž kolísá i kurz akciového fondu. Obecně se dá říci, že fondy investující do akcií velkých firem nebo na etablovaných trzích55 mají nižší volatilitu, než fondy investující do akcií malých firem nebo na emerging markets.56 Protiváhou k jejich rizikovosti je potenciální výnos, ten je uváděn k investičnímu horizontu a pohybuje se mezi 8–10 % p.a. Akciové fondy mají také vyšší poplatky, což je dáno jejich aktivní správou a vyššími náklady oproti jiným typům fondů. 2.3.5.4 Smíšené fondy Smíšené fondy jsou pojítkem mezi akciovými a dluhopisovými fondy. Investují do akcií, dluhopisů, nástrojů peněžního trhu a zpravidla mohou držet větší množství peněz v hotovosti pro případnou zajímavou investici. Jejich investiční strategie záleží na statutu fondu. Výnos fondu závisí velkou měrou na osobnosti portfolio manažera. Smíšené fondy se člení na dynamické57 nebo defenzivní58. Jejich výnos se tedy pohybuje ve velmi širokých mantinelech od 5 do 10 %. Volatilita fondu rovněž závisí na zvolené investiční strategii, stejně jako i investiční horizont, který je 3–5 let v závislosti na podílu akciové složky. 2.3.5.5 Zajištěné fondy Zajištěné fondy jsou fondy, které garantují vyplacení vložené částky, případně s mírným zhodnocením59 po určité době, obvykle 4–6 letech. Tyto fondy mají formu uzavřeného podílového fondu, což znamená jistá omezení pro investora. Oproti otevřeným podílovým fondům zde fond nemá povinnost odkoupení podílových listů. Investor může své podílové listy prodat na mimoburzovním trhu, na kterém se ovšem kurz může pohybovat níže, než za který investor podílové listy nakoupil. Investor musí najít někoho, kdo bude mít zájem jeho podílové listy koupit. Základní princip těchto fondů spočívá v tom, že fond vloží cca 80 % prostředků do bezpečných dluhopisů a za zbytek nakoupí opci60 na nějaký index. Po uplynutí doby trvání fondu buď zvolený index vzroste a fond prodá všechny dluhopisy a uplatní opci, nebo hodnota opce nevzroste nebo dokonce poklesne, a fond opci nechá propadnout, prodá všechny dluhopisy a z jejich výnosu 55
Např. USA, Eurozóna. Rozvíjející se trhy, např. země východní Evropy. 57 Dynamické – s převahou akciové složky. 58 Defenzivní – s převahou dluhopisové složky. 59 Např. garance 100 % nebo 105 %. 60 Opce – právo (nikoliv povinnost) k budoucímu datu uskutečnit obchod s cennými papíry nebo devizami za předem sjednanou cenu. 56
31
vyplatí podílníky fondu. Tento typ fondu je vhodný pro konzervativnější investory, kteří mohou investovat na předem určenou dobu. Investorům fond nabízí jistotu, jež je kompenzována nižšími výnosy než kdyby fond investoval přímo do indexu biotechnologických firem, případně nakoupil podílové listy otevřeného podílového fondu zaměřeného na akcie biotechnologických firem.
Tabulka 1.4: Očekávaný výnos vs. riziko investice Typ fondu
Výnos
Riziko Investiční horizont
peněžní trh
nižší, mírně nad termínovaný vklad
mizivé do 1 roku
dluhopisový nižší až střední
nízké
smíšený
střední až vyšší
střední 3–5 let
akciový
vyšší
vysoké 5 a více let
garantovaný nižší až střední
2–3 roky
mizivé 4–6 let
2.3.5.6 Další typy fondů 2.3.5.6.1
Click fondy
Click fondy – forma zajištěných fondů, kdy jsou nakupovány opce na indexy na kratší dobu (např. 1 roku), a když index vzroste, tak fond opci uplatní a zaklikne výnos, což znamená, že investor o tento výnos už nepřijde. Pokud index nevzroste, tak fond nechá opci propadnout a investorovi zůstává poslední připsaný výnos. 2.3.5.6.2
Nemovitostní fondy
Nemovitostní fondy jsou speciálním typem fondů, které nakupují do svého portfolia nemovitosti. Rozlišujeme dva základní druhy, a to fond nemovitostních akcií, jenž nakupuje akcie firem zabývajících se nemovitostmi, a nemovitostní fond, jenž nakupuje přímo reálné nemovitosti. Výnos nemovitostních fondů je tvořen nájmem z nakoupených nemovitostí a růstem ceny nakoupených nemovitostí. Jde především o administrativní budovy, kancelářské prostory a další komerční objekty, dále se jedná o lukrativní budovy určené k bydlení. 32
2.3.5.6.3
Fondy fondů
Jsou to fondy, které nakupují do svého portfolia podílové listy jiných fondů. Investicím do tohoto typu fondů se někdy říká diverzifikace na druhou. První diverzifikací je, že fond nakupuje rozličné cenné papíry, a druhou je, že tento fond nakupuje rozličné podílové listy, jež tyto cenné papíry nakupují. Jejich rizikovost a volatilita se odvíjí od nakoupených druhů podílových listů. Jestliže nakupují převážně podílové listy akciových fondů, je jejich výnos a volatilita téměř srovnatelná s těmito fondy, pokud investují převážně do podílových listů dluhopisových fondů, přibližuje se volatilita a výnos tomuto typu fondu. 2.3.5.6.4
Fondy indexové
Indexový fond je fond s pasivní investiční strategií. Jeho cílem není dosáhnout nadprůměrného výnosu, ale naopak dosáhnout stejného výnosu jako dosahuje fondem sledovaný index. Indexové fondy jsou většinou dlouhodobě drženy bez ohledu na aktuální vývoj na kapitálovém trhu. Proto jsou poplatky za jejich správu pouze minimální. Rizikovost a výnosnost těchto fondů je tedy přímo spjata s vlastnostmi daných indexů. U akciových indexů burz vyspělých států se zpravidla jedná o investici s minimální mírou rizika a mnohdy vysoce nadstandardní výnosností.61
61
http://www.fondmarket.cz/seznamte-se-s-opf-1/typy-otevrenych-podilovych-fondu/, 6. 1. 2009. http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/investicni-fondy, 6. 1. 2009.
33
3 Porovnání produktů investičního bankovnictví vybraných bank v ČR 3.1
Porovnání fondů Československé obchodní banky a České spořitelny
3.1.1
Srovnání dvou akciových fondů
ČSOB akciový mix, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond (ISIN 770000001170) a SPOROINVEST, Investiční společnost České spořitelny, a. s., otevřený podílový fond (ISIN 770980001497). Tyto fondy jsou určeny pro investory, kteří vyhledávají možnost vysokého zhodnocení a jsou ochotni podstoupit rizika akciových trhů. Aktuální hodnota podílového listu je vyhlašována investičními společnostmi pro každý pracovní den. Zhodnocení je realizováno jako rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Investice do těchto fondů je doporučována dlouhodobá, pět a více let.
Graf 1.6: Vývoj fondu ČS – Sporotrend za poslední dva roky
Prostředky fondu jsou investovány převážně do veřejně obchodovaných likvidních akcií důvěryhodných českých a zahraničních emitentů z nových členských zemí EU a dalších států východní Evropy. Investice do těchto akcií mohou být rizikovější než investice do akcií společností obchodovaných na rozvinutých kapitálových trzích. Akciové riziko je snižováno širokou diverzifikací portfolia, přesto je možná vysoká kolísavost hodnoty podílových listů.
34
Graf 1.7: Vývoj fondu ČSOB akciový mix
Fond svou investiční strategií zamýšlí investovat především do investičních cenných papírů obsažených v následujících akciových indexech: SPX, PX-D, SX5E, NKY, UKX. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik. Fond Sporotrend byl na sedmistupňové škále kolísavosti hodnoty podílového listu62 zařazen do sedmého rizikového stupně. Fond Akciový mix byl na téže škále zařazen do čtvrtého rizikového stupně. I když je Sporotrend ve vyšší rizikové skupině, historický vývoj je velmi podobný Akciovému mixu. Sporotrend za poslední dva roky63 klesl o 61 % (-30,5 % p.a.), zatímco Akciový mix klesl o 54 % (-27 % p.a.). Obě investiční společnosti upozorňují investory, že kolísavost akcií je vysoká a že jejich předchozí výkonnost nezaručuje výkonnost v budoucím období. Minimální investice do těchto fondů se značně liší, Sporotrend je možné jednorázově nakoupit minimálně od 100 Kč a pravidelně bez omezení. Akciový mix lze nakoupit od 5000 Kč a pravidelně investovat od 500 Kč. K prodejní ceně fondu se připočítává vstupní poplatek, který u Akciového mixu činí 2,5 % a u Sporotrendu 3 %. Další poplatek je obhospodařovatelský, ten je u obou fondů stejný a činí 2 %. Při nákupu většího množství podílových listů lze dostat slevu ze vstupního poplatku. Oba tyto fondy lze hodnotit velmi podobně, vzhledem k vyšší míře rizika a vyšším vstupním poplatkům u fondu Sporoinvest lze investorovi doporučit spíše Akciový mix. Ale jak je možné vidět, akciové fondy byly značně ovlivněny finanční krizí a téměř kopírují index PX. Při spekulaci, že akciový trh bude stoupat, tyto dva fondy budou z jedněch nejzajímavějších.
62 63
1 – nízká kolísavost hodnoty podílového listu, 7 – vysoká kolísavost hodnoty podílového listu. Posledními dvěma lety se míní období od 5. 2. 2007 do 4. 2. 2009 u všech porovnávaných fondů.
35
3.1.2
Srovnání dvou dluhopisových fondů
ČSOB bond mix, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond (ISIN 770000001147) a SPOROBOND, Investiční společnost České spořitelny, a. s., otevřený podílový fond (ISIN 770980001513). Dluhopisové fondy jsou určeny těm opatrnějším investorům, kteří očekávají výnos nad úrovní fondů peněžního trhu, spořících účtů a termínových vkladů. Též vhodné pro investory, kteří nemají zkušenosti s investováním na kapitálových trzích. Z pohledu rizikovosti se řadí hned za fondy peněžního trhu. Hodnota majetku podílového fondu je denně přepočítávána. Investice do těchto podílových fondů obsahuje riziko výkyvů aktuální hodnoty podílového listu. Výkyvy souvisí mimo jiné s kolísáním úrokových sazeb, měnových kurzů a dalších tržních indikátorů. Investiční horizont je střednědobý, doporučovaný minimálně na tři roky. Výhodou investice do těchto instrumentů je vysoká dostupnost investice, možnost pravidelně nakupovat, prodávat a vyměňovat podílové listy. Zhodnocení se pohybuje na stejné nebo příznivější úrovni než je průměrná míra inflace.
Graf 1.8: Vývoj fondu ČS – Sporobond za poslední dva roky
Prostředky podílového fondu jsou trvale investovány na trhu dluhopisů. Mohou být nakupovány i dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie nebo přednostní právo na upisování akcií. Avšak podíl akcií nesmí přesáhnout 10 % majetku fondu. Přednostně jsou nakupovány státní, korporátní, komunální a jiné dluhopisy, jejichž emitentům byl přidělen rating dlouhodobé zadluženosti Standard & Poor's nebo Moody's.64
64
Ratingové agentury.
36
Graf 1.9: Vývoj fondu ČSOB bond mix
Fond investuje výhradně do českých dluhopisů s vysokým ratingem a nástrojů peněžního trhu. Fond by měl svým výnosem překonávat bezrizikové investování do bankovních depozit. Fond své portfolio přizpůsobuje aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc. Fond nakupuje dluhopisy za předpokladu, že jejich emitent má podle agentur Standard & Poors nebo Moody’s stanovený rating minimálně na úrovni investičního stupně BBB- a vyšší. Přičemž dluhopisy s nejnižším ratingem, tj. BBB-, mohou tvořit maximálně 10 % majetku fondu.
Fond Sporobond byl na sedmistupňové škále kolísavosti hodnoty podílového listu zařazen do třetího rizikového stupně. Bond mix byl zařazen do prvního rizikového stupně. Sporobond za poslední dva roky klesl o 3 % (-1,5 % p.a.), na rozdíl od bond mixu, který přinesl kladný výnos 5 % (2,5 % p.a.). Na grafu historického vývoje je možné vidět, že Sporobond má vyšší kolísavost investice – zde se odráží vyšší stupeň rizikovosti než je u fondu bond mix. Velký vliv na fond bond mix měl propad výroby automobilů, který činil začátkem tohoto roku oslabení výroby o 30 %. I tak si roční výnos fondu drží přes 2,5 %, na rozdíl od Sporobondu, který je za poslední dva roky o 3 % v mínusových výnosech. Sporobond více než třetinu kapitálu investuje do zahraničních dluhopisů. Zbývající část je rozložena do tuzemských dluhopisů. Minimální investice do fondu Sporobond je jak jednorázová, tak pravidelná od 100 Kč. Bond mix lze nakoupit jednorázově od 5000 Kč a pravidelně od 500 Kč. Vstupní poplatek u bond mixu činní 0,5 % a u Sporobondu je jednou tak vyšší, činní 1 %. Obhospodařovatelský poplatek u Sporobondu je o desetinu procenta nižší než u bond mixu, u kterého činní 1 %. Ačkoliv se fondy zdají být velmi podobné, bond mix investuje konzervativněji, a díky tomu
37
dosahuje příznivějšího zhodnocení než Sporobond. Bond mix lze doporučit investorům, kteří chtějí dosáhnout o něco většího výnosu než na depozitních účtech s minimální mírou rizika. Pro ty, kteří chtějí dosáhnout zhodnocení vyššího, avšak s vyšší mírou rizika, je Sporobond přijatelnější. Vzhledem k finanční krizi a nejistotám na trhu je bond mix velmi kvalitním fondem s plusovým zhodnocením.
3.1.3
Srovnání dvou smíšených fondů
ČSOB bohatství, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond (ISIN 770000002244) a ČS Balancovaný, Investiční společnost České spořitelny, a. s., otevřený podílový fond (ISIN CZ0008472420). Smíšené fondy jsou vhodné pro investory, kteří chtějí investovat do několika speciálních fondů tvořených v různém poměru akciemi, dluhopisy a nástroji peněžního trhu. Smíšené fondy stojí mezi fondy akciovými a dluhopisovými. Smíšené fondy jsou vhodné pro střednědobé a dlouhodobé investování v horizontu tří až sedmi let. Míra kolísavosti závisí na tom, jaký poměr v portfoliu zaujímá akciová a dluhopisová složka. Cílem smíšených fondů je dlouhodobé překonání výnosu dluhopisových fondů.
Graf 2.0: Vývoj fondu ČS Balancovaný
Cílem ČS fondu Balancovaný je dlouhodobé překonávání výnosu dluhopisových fondů prostřednictvím změn poměru dluhopisů a akcií v portfoliu fondu. Poměr akcií ve fondu může být maximálně 50 %. Portfolio fondu tvoří převážně dluhopisy v CZK. Investuje také do pokladničních poukázek a bankovních vkladů.
38
Graf 2.1: Vývoj fondu ČSOB bohatství
Fond investuje zejména do dluhopisů a akcií. Poměr mezi dluhopisy a akciemi se může lišit v závislosti na vývoji na kapitálových trzích. Cílem je vhodný výběr investice a dosažení lepšího vývoje hodnoty majetku ve fondu než ve vývoji indexů na jednotlivých trzích, na kterých je majetek fondu investován. Fond přizpůsobuje své portfolio podle aktuální situace na trhu, obvykle s frekvencí jednoho měsíce.
ČSOB bohatství byl na sedmistupňové škále kolísavosti hodnoty podílového listu zařazen do třetí rizikové skupiny. ČS Balancovaný je v páté rizikové skupině. I když jsou oba fondy zařazeny do jinak rizikových skupin, mají podobný vývoj historického grafu výnosů. ČSOB bohatství má za poslední dva roky zápornější hodnotu výnosu než ČS Balancovaný. Minimální investice do fondu Balancovaný je jak jednorázová, tak pravidelná od 100 Kč. ČSOB bohatství si pořídíte jednorázově od 5000 Kč a pravidelně od 500 Kč. Vstupní poplatek u fondu Balancovaný činní 3 % a u fondu bohatství zaplatíte 2 %. Naopak obhospodařovatelský poplatek je u fondu Balancovaný více než o 1 % nižší, činní 0,9 %, fond bohatství 2 %. Oba fondy modifikují své portfolio podle aktuální situace na trhu. Hodnota fondu ČS Balancovaný je za poslední dva roky v záporném výnosu -17 % (-8.5 % p.a.), ČSOB bohatství má výnos za toto období o 6 % ztrátovější, tj. -23 % (-11,5 % p.a.).
39
3.1.4
Srovnání dvou fondů investujících do nemovitostí
ČSOB realitní mix, Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond (ISIN CZ0008472222) a ČS nemovitostní fond, REICO investiční společnosti České spořitelny, a.s., otevřený podílový fond (ISIN CZ0008472545).
Graf 2.2: ČS nemovitostní fond
Nemovitostní fond je forma podílového fondu patřící mezi speciální fondy. Výhodou tohoto fondu je, že nemovitá aktiva nejsou natolik kolísavá a citlivá, jako jiné investiční tituly. Dále fond obvykle nekopíruje akciové a dluhopisové fondy. Investorům tak nabízí stabilní výnos, který přichází z nájmů nemovitostí a růstu hodnoty nemovitostí. Likvidita fondu je povinně zajištěna minimálně 20% podílem rychle likvidních aktiv. Cílem fondu je stabilní zhodnocení vložených prostředků, které jsou investovány do kvalitních dokončených komerčních nemovitostí a již pronajatých administrativních budov, logistických parků, obchodních center, hotelových komplexů a rezidenčních projektů. Fond nevyplácí dividendy a veškeré výnosy jsou reinvestovány v souladu s investiční strategií. Portfolio fondu se zaměřuje na nákup nemovitostí v regionu střední a východní Evropy a na státy, v nichž působí Erste Group.
40
Graf 2.3: ČSOB realitní mix
Fond je vhodný pro dynamické investory, investuje do likvidních akcií obchodovatelných na regulovaném trhu. Fond neinvestuje přímo do nákupu nemovitostí,65 ale nakupuje akcie firem, které zaměřují své aktivity na oblast realit a developerských činností.66 Portfolio fondu je rozloženo globálně, ve fondu jsou zastoupeny realitní trhy střední a východní Evropy, Amerického a Asijského realitního trhu. Fond nekopíruje žádný určitý index. Je založen na taktickém umísťování aktiv, obchoduje především s deriváty nepřijatými k obchodování na regulovaném trhu. Fond se především informuje o dostatečné bonitě protistrany. Portfolio přizpůsobuje aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc.
Na sedmistupňové škále rizikovosti se fondy nachází těsně vedle sebe. ČS nemovitostní fond byl zařazen do třetí rizikové skupiny a ČSOB realitní mix do čtvrté rizikové skupiny. Na grafu historického vývoje je možno vidět, že oba fondy dosahují velmi rozdílných výnosů. Minimální investice do fondu ČSOB realitní mix je od 5000 Kč jednorázová a pravidelná od 500 Kč. Fond ČS nemovitostní má jak jednorázovou, tak pravidelnou investici do fondu od 1000 Kč. Vstupní poplatek u realitního mixu činí 2,5 % a u ČS nemovitostního fondu investor zaplatí 3 % a při prodeji podílových listů zaplatí též 3 %.67 Obhospodařovatelský poplatek u ČSOB realitního mixu činí 1,5 % a fond ČS nemovitostní účtuje nepatrně vyšší poplatek, a to 1,75 %. I když se oba tyto fondy zabývají nemovitostmi, hodně se od sebe liší. ČSOB realitní mix se nezaměřuje na určitý segment, ale nakupuje akcie firem, které se pohybují v oblasti realit a developerských činností.
65
Např. nákupní centra, administrativní budovy apod. Výstavba, správa, provozování nemovitostí a obchodování s nimi. 67 Poplatek se účtuje po dobu tří let ode dne založení fondu, tj. do 9. 2. 2010. 66
41
Odlišný je ČS nemovitostní, který přímo nakupuje nemovitosti. ČSOB realitní mix své portfolio rozkládá globálně (Evropa, Amerika, Asie). ČS nemovitostní fond orientuje své portfolio pouze na Evropu. Výnosnost těchto fondů je extrémně rozdílná, ČS nemovitostní fond za poslední dva roky dosáhl zhodnocení 6 % (3 % p.a.), což je velmi zajímavý výnos s přihlédnutím k riziku při výrazné nejistotě na finančních trzích. ČSOB realitní mix zaznamenal za poslední dva roky extrémní pokles, a to o celých 75 % záporné hodnoty (-37,5 % p.a.). Jak akciové, tak realitní tituly za dané období slábly. Fond realitní mix, který se převážně zaměřuje na zahraniční akcie, dosáhl největšího propadu ze všech srovnávaných fondů.
3.1.5
Srovnání dvou zajištěných fondů
ČSOB Světový click+ 23, ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond (ISIN LU0264741751) a ESPA-ČS zajištěný fond 15, Investiční společnost České spořitelny, a. s., otevřený podílový fond (ISIN AT0000A01096).
Zajištěné fondy jsou určeny především klientům, kteří hledají možnost podílet se na pozitivním vývoji např. akciových trhů nebo komoditního indexu při současném zajištění původně investované částky. Zajištěné fondy mají pevný časový horizont, zpravidla pět let. Proto jsou vhodné pro ty investory, kteří jsou si jisti, že vložené prostředky po celou dobu trvání produktu nebudou potřebovat dříve. Při splatnosti vyplácí zajištěný fond investorům celou hodnotu počáteční investice a dosažený zisk.
Graf 2.4: ESPA ČS zajištěný fond 15
42
ESPA ČS zajištěný fond je dluhopisový fond, který klade důraz na jistotu vloženého kapitálu a likviditu majetku fondu. Zajišťuje navrácení původně vložené částky po skončení doby trvání fondu. Výnos fondu závisí na chování kurzů akcií 25 velkých světových firem. Fond investuje do dluhopisů vydávaných úvěrovými společnostmi se sídlem v Evropě. Tím, že fond převážně investuje do dluhopisů, hrozí mu zvýšené riziko změny úrokových sazeb. Do fondu lze vstoupit pouze po dobu jeho upisovacího období nebo do vyprodání emise. Fond je zřizován na dobu pěti let. Je konstruován tak, že investoři mohou dosahovat zhodnocení nejen při růstu, ale i při stagnaci či mírném poklesu akciových trhů. Výhodou fondu je, že dosažený výnos za každé sledované období uzamkne. Maximální výnos fondu je omezen na 50 % za pět let.
Graf 2.5: ČSOB Světový click+ 23
Fond ČSOB Světový click+ 23 investuje především do dluhopisů, vydaných nebo garantovaných některou ze zemí Hospodářské a měnové unie. Cílem fondu je co nejvíce zhodnotit investiční kapitál podle míry rizika. Též zde hrozí zvýšené riziko změny úrokových sazeb. Výnos fondu je vázán na koš akciových indexů z 50 % na DJ Euro Stoxx 50, ze 30 % na S&P 500 a z 20 % na Nikkei 225. Do fondu lze vstoupit v celé délce jeho trvání, po uplynutí upisovacího období se však zvyšuje vstupní provize o 1 %. Fond je zřizován na dobu šesti let a čtyř měsíců. Ke dni splatnosti vyplatí fond vklad + součet ročních výnosů. Minimální výnos při splatnosti činní 10 % z vkladu. Maximální výnos fondu je omezen na 39 % za šest let a čtyři měsíce.
Na sedmistupňové škále kolísavosti investice se jak ESPA ČS zajištěný fond 15, tak ČSOB Světový click+ 23 fond umístily na druhém stupni rizika. Oba zajištěné fondy mají 100% návratnost investice. Minimální investice do těchto zajištěných fondů – jak jednorázová, tak pravidelná – činí 5000 Kč. ESPA ČS zajištěný fond 15 nemá vstupní poplatek, pouze 43
výstupní poplatky: 5 % od 3. 7. 2006 do 30. 6. 2007, 3 % od 1. 7. 2007 do 30. 6. 2011, 0 % po skončení doby trvání fondu. Vstupní poplatek u fondu Světový click+ 23 činí 3 %, výstupní poplatek 1 % se aplikuje pouze při prodání před splatností fondu. Pokud investor do zajištěného fondu s největší pravděpodobností ví, že fond neprodá před splatností, fond ESPA ČS zajištěný fond 15 je z pohledu poplatků pro konzervativního investora vhodnou investicí. Fond ČSOB Světový click+ 23 zaručuje minimální výnosnost 10 % za dobu trvání fondu, zatímco ESPA ČS zajištěný fond 15 ručí pouze návratností investice. Výhodou fondu ESPA ČS zajištěný fond 15 oproti fondu ČSOB Světový click+ 23 je kratší investiční horizont a možnost vyššího výnosu. Oba fondy mají rozdílný vývoj historického grafu výnosů. Za poslední dva roky dosáhly nepatrného výnosu 1 %.
3.2
Vyhodnocení fondů ČSOB a ČS
Jak ČSOB, tak Česká spořitelna mají od každého druhu fondu několik titulů. V ČSOB je pestřejší výběr fondů než v ČS. Zajištěných fondů ČSOB nabízí 126, ČS nabízí pouze korunové zajištěné fondy ESPA ČS zajištěný fond 1 – 39. Do fondů lze vstoupit pouze po dobu jejich upisujícího období, nejpozději do vyprodání emise. U ČSOB lze do většiny zajištěných fondů vstoupit i mimo jejich upisovací období. Vstup po upisovacím období u těchto fondů je uskutečňován s navýšením vstupního poplatku. Upisující období zpravidla trvá dva měsíce. Tedy výhodou zajištěných fondů ČSOB oproti zajištěným fondů ČS je velký výběr jak korunových, tak eurových či dolarových (USD) fondů. Další výhodou je vstup do zajištěného fondu i mimo jeho upisovací období. Fondů peněžního trhu nabízí ČSOB šest a ČS tři fondy peněžního trhu. ČSOB nabízí fondy ve čtyřech měnách: českých korunách, eurech, amerických a kanadských dolarech. ČS má v nabídce pouze korunové fondy peněžního trhu. ČSOB nabízí Fondy peněžního trhu, které se řadí až do středně rizikových fondů. Zatímco ČS nabízí pouze konzervativní investice do peněžního trhu s nízkým rizikem. Dalšími fondy nabízenými těmito bankami jsou profilové fondy. ČSOB jich nabízí sedm a ČS pět. Zde se u obou bank vyskytují jak fondy s nízkým rizikem, tak s rizikem středním. ČS nabízí i profilový fond s vysokým stupněm rizika. I zde ČS poskytuje pouze korunové fondy, oproti ČSOB, kde si lze vybrat mezi eurovými a korunovými profilovými fondy. U dluhopisových fondů se může ČSOB pochlubit 38 fondy, zatímco ČS pouhými osmi. ČSOB nabízí řadu měn, ve kterých se dají fondy nakupovat. Od českých korunových přes dánské koruny až po švýcarký frank. ČS disponuje pouze korunovými a eurovými dluhopisovými fondy. Akciových fondů 44
ČSOB nabízí 87, ČS 11. Většina akciových fondů ČSOB i ČS jsou v měně euro. ČS i s menším výběrem akciových fondů nabízí investice do tří měn – KČ, USD a EUR. Poslední zbývají smíšené fondy, kterých nabízí ČSOB jedenáct a ČS dva. Ty jsou v podání ČSOB v měně CZK a EUR. U ČS pouze v CZK.
Tabulka 1.6: Počty fondů v ČSOB a ČS k 15. 2. 2009 Typy fondů
Počet nabízený v ČSOB
Zajištěné fondy
Počet nabízený v ČS
126
39
Fondy peněžního trhu
6
3
Dluhopisové fondy
38
8
Akciové fondy
87
11
Smíšené fondy
11
2
Profilové fondy
7
5
Ostatní fondy
6
10
Celkově fondů
281
78
Jak si můžeme povšimnout v tabulce 1.6, ČSOB poskytuje od každého typu více fondů než ČS. ČSOB nabízí velmi široký výběr fondů, s pomocí investičních poradců lze vytvořit různorodé portfolio fondů s různou rizikovostí. Ale i tak se dá říci, že ČS má plnohodnotné zastoupení všech typů korunových fondů a její výběr je dostačující. Za ČSOB pokulhává převážně ve fondech cizích měn.68
68
http://www.csas.cz/; http://www.iscs.cz/; http://www.csob.cz/, 15. 1. 2009.
45
4 Odhad budoucího vývoje investičního bankovnictví v ČR 4.1
Výhled investování na rok 2009
Výhled na rok 2009 je takový, že v české ekonomice bude po minulých letech růstu následovat výrazné zpomalení. V jaké míře bude ekonomika zpomalena je těžké odhadnout, vzhledem k velké míře nejistot a prudkých pohybů. Analytici Atlantiku FT očekávají růst české ekonomiky o 0–3 %, ale nelze ani vyloučit hospodářský pokles, pokud by se západní Evropa propadla do hlubší a delší recese. Až ustoupí vliv reforem z počátku roku, měla by inflace klesnout k úrovni 2 %. Naopak nezaměstnanost by měla z průměru 5,5 % v roce 2008 narůst v roce 2009 k úrovni 7 %. Co se týče kapitálových trhů, analytici z Atlantiku FT se domnívají, že Česká republika se bude příští rok pohybovat těsně v závěsu za globálním děním. Investice do českých akcií budou stejně jako většina světa ovlivněny vývojem světové ekonomiky a ochotou investorů podstupovat riziko. Zpomalení ekonomického vývoje se projeví rovněž na ocenění řady aktiv (akcií). Stav konečné hodnoty indexu PX pro příští rok je více než kdy jindy těžké odhadnout, vzhledem k vysoké nejistotě a faktorům, které jsou jedinečné, a současná ekonomika (svět) s nimi nemají žádné zkušenosti, tudíž se velmi těžko hledá jednoznačné východisko. Nicméně vzhledem k naší projekci potenciálního průběhu, která se opírá o stabilizaci ekonomické situace ke konci roku 2009 či na přelomu let 2009 a 2010, se odborníci domnívají, že by mohl index PX zakončit na nezměněných hodnotách.
4.2
Výhled investování na pět let
Do budoucna nás čekají přísnější regulace investičního bankovnictví a zesílený dohled nad kapitálovými trhy. Právě nedostatečná regulace finančních institucí je podle řady hlasů jednou z příčin jejich nynějších problémů. Evropská unie plánuje vytvoření takzvaných kolegií, která mají tvořit národní regulátoři, v českém případě tedy Česká národní banka. Kolegia by měla dohlédnout na to, aby pravidla finančního trhu byla aplikována stejně ve všech členských státech EU a nebyla porušována. EU navíc chce, aby informace, jež dávají banky regulátorům, byly nejpozději do roku 2012 v celé unii jednotné. V blízké 46
budoucnosti by měli Češi počítat s krátkodobou recesí, avšak v případě poklesu hrubého domácího produktu není důvod k hysterii. V době finanční krize jsou investoři velmi opatrní a jejich vztah k riziku je skeptický. V horizontu dvou až tří let je možné předpokládat, že Češi budou své peněžní prostředky investovat co nejkonzervativněji. Nejžádanějšími budou spořící účty, termínové vklady a investice s garantovaným výnosem. Po ustálení finanční krize a získání důvěry ve finanční trhy začnou investoři přecházet z konzervativních investic k rizikovějším. V roce 2014 je možné očekávat zvýšení počtu klientů v podílových fondech.
4.3
Krize zaznamenané na akciovém indexu S&P 500
Graf 2.6: Vývoj na akciovém indexu S&P 500 (1927–2007)
Zdroj: OVB Allfinanz, a.s. Na grafu 2.6 vidíme krize zaznamenané na akciovém indexu S&P 500 od roku 1927 až do roku 2007. Krize je přechodný stav vnitřní nerovnováhy způsobený kritickými událostmi, které vyžadují zásadní změny v řešení. Na krize zaznamenané na vývoji indexu S&P nebyli lidé připraveni. Nastala kritická událost a akciové indexy se začaly propadat. Po zareagování na krizi a nastavení způsobu jejího řešení začal akciový index zase stoupat. I tuto hypoteční krizi, která svět zasáhla v roce 2008 a nyní se dále projevuje jako finanční 47
krize v roce 2009, musí svět brát jako impuls k reakci a k jejímu řešení. A jako všechny ostatní krize, na které svět sice nebyl připraven, ale dokázal se s nimi vypořádat, tak i s touto hypoteční krizí se svět vypořádá a světové indexy budou opět stoupat a vykazovat zisky.
48
Závěr Cílem práce bylo analyzovat investiční bankovnictví v ČR. Investiční bankovnictví se v roce 2008 vyvíjelo oproti předcházejícím letům velmi nepříznivě. Český trh, měřen indexem PX, vykázal v roce 2008 pokles o 54,1 %. Současné investiční bankovnictví ztrácí důvěru, investoři odčerpávají své prostředky z podílových fondů. To je možno vidět na grafu 1.5, kde je kvartální pokles peněžních prostředků ve fondech za rok 2008. V tabulce 1.3 je viditelný pokles majetku jednotlivých typů fondů oproti minulému roku. Největší propady utrpěly akciové fondy, oproti tomu nemovitostní fondy zaznamenaly příznivý nárůst. Co se týče kapitálových trhů, analitici z Atlantiku FT se domnívají, že Česká republika se bude příští rok pohybovat těsně v závěsu za globálním děním. Investice do českých akcií budou stejně jako ve většině světa ovlivněny vývojem světové ekonomiky a ochotou investorů podstupovat riziko. Zpomalení ekonomického vývoje se projeví rovněž na ocenění řady aktiv (akcií). Stav konečné hodnoty indexu PX pro příští rok je více než kdy jindy těžké odhadnout, vzhledem k vysoké nejistotě a faktorům, které jsou jedinečné, a současná světová ekonomika s nimi nemá žádné zkušenosti, tudíž se velmi těžko hledá jednoznačné východisko. Prognóza hovoří, že index PX by na přelomu let 2009 a 2010 mohl skončit na srovnatelných hodnotách, které byly ke konci roku 2009. Výhledem na rok 2009, ve kterém se dá předpokládat výrazné zpomalení ekonomiky, je pokles inflace a nárůst nezaměstnanosti k úrovni 7 %. Dílčím cílem bylo porovnat investiční produkty dvou bank. Porovnávány byly produkty Československé obchodní banky a České spořitelny. Sledován byl vývoj historického grafu fondů za
poslední
dva
roky.
Velkou
většinu
fondů
postihl
propad
podílových
listů.
Ze srovnávaných fondů dosáhl plusových hodnot ČSOB bond mix, a ve velmi dobrém světle vyšel ČS nemovitostní fond, který i v aktuálně probíhající finanční krizi dosahuje příznivých plusových hodnot podílových listů. Plusových hodnot dále dosáhly už jen zajištěné fondy obou bank, ve které důvěra investorů neklesla a banky se snaží jejich poskytování zvyšovat. Podle finančních poradců obou porovnávaných bank byl největší zájem v roce 2008 o vklady na spořících účtech. Dle svého vyjádření se ČSOB bude snažit v budoucnu o jejich větší propagaci. Hlavním cílem obou bank je udržení stávající klientely. Banky své klienty pravidelně kontaktují a plánují s nimi osobní poradenské schůzky. Jejich hlavním cílem je udržení stávající důvěry. Na dotaz investičních poradců v ČSOB, jaké mají klienti chování v době finanční krize, přišla odpověď, že klienty dělí na dvě skupiny. Na optimistické, kteří přikupují fondy do svého portfolia a očekávají pozitivní změny na kapitálových trzích, a na pesimistické, kteří prodávají své podílové listy a rozkládají peníze na spořící a termínové účty. Klienti převážně preferují zajištěné fondy a spořící účty.
49
V České
spořitelně
je
situace
velmi
podobná,
investiční
poradci
se setkávají převážně s pesimistickými klienty, kteří část svých investic rozprodávají. Klienti preferují převážně spořící a termínové účty a pravidelné investování z důvodu rozložení rizika. V ČS klienti ukládají nejvíce prostředků do zlatého prémiového vkladu, který garantuje výnos 4,6 % za dva roky. V ČSOB se klienti nejvíce zajímají o zajištěné fondy, v únoru 2009 to byl Fixovaný Click 4. U obou bank se klienti nejvíce ptají, jestli daný produkt garantuje vrácení vložených
peněžních
prostředků.
Hlavním
cílem
ČSOB
a ČS je klientská péče – co nejvíce se o klienty starat. I když zákazníkovi nic neprodají, snaží se poradci udržovat s klienty pozitivní vztah a předávat jim objektivní informace ohledně investování. Obě banky mají v nabídce široké portfolio fondů. ČSOB nabízí třikrát více fondů, od každého titulu zde najdeme velké množství fondů. I když ČS nabízí podstatně méně fondů, obě banky disponují kvalitně zastoupeným portfoliem všech druhů podílových fondů. Pouze v jednom ohledu ČS zaostává za ČSOB, a tím je velký výběr fondů v cizích měnách. Početně jich ČS oproti ČSOB nabízí podstatně méně.
50
Seznam použité literatury: Tištěná monografie JÍLEK, J. Finanční trhy. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-453-3, 527 s. HLAVÁČKOVÁ, L. Finanční investování pro střední školy a veřejnost. Praha: Fortuna, 1996. ISBN 80-7168-360-4, 160 s. VENCOVSKÝ, F. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. ISBN – 80-7265-030-0, 594 s. Elektronická monografie BALAŠTÍK K., Informace k novele zákona o kolektivním investování, dostupné na WWW:
CIŽEK T., Prosincová míra inflace v ČR meziročně klesla o 3,6 procenta, dostupné na WWW: DVOŘÁK V., Kolektivní investování v České republice a Evropě, dostupné na WWW: FRÜHAUF L., Minulost, současnost a budoucnost kolektivního investování, dostupné na WWW: PECH J., Investiční fondy, dostupné na <WWW: http://hq.cz/wordpress/jpi/2005/investicni-fondy> ŠEDÝ P., Profil: ISČS, velký hráč na investičním trhu, dostupné na WWW: ŠOBA O., Měnové riziko aneb postrach cizoměnových investic, dostupné na WWW: ZHÁNĚL M., Legislativa a organizace na ochranu investora, dostupné na WWW: ZHÁNĚL M., Rizika investování do otevřených podílových fondů, dostupné na WWW: ZHÁNĚL M., Typy otevřených podílových fondů, dostupné na WWW: 51
Elektronické články Historie kolektivního investování, finance.cz, dostupné na WWW: Historie podílových fondů, peníze.cz, dostupné na WWW: Objem majetku ve správě loni narostl na 722,7 mld. Kč, ČTK, dostupné na WWW: Otevřené podílové fondy, odmaturuj.cz, dostupné na WWW: Podílové fondy iks plus, brožura iks, dostupné na WWW: Poplatky fondů, finance.cz, dostupné na WWW: Poučení z krizového vývoje, business world 6/2008, Société Générale, dostupné na WWW: Tržní riziko, wikipedia.cz, dostupné na WWW: Vyhláška 482/2006 Sb., dostupné na WWW: Vývoj inflace v roce 2008 a její prognóza na rok 2009, ČMKOS, dostupné na WWW: Webové stránky Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Finance, Fondy, Investiční společnost České spořitelny, Peníze, Prví investiční společnost, 52
Seznam použitých grafů, tabulek, schémat, příloh a zkratek Seznam použitých grafů: Graf 1.1: IKS KB v datech Graf 1.2: Vývoj vlastního kapitálu pod správou IKS (v mld. Kč) Graf 1.3: Vývoj majetku ve fondech v letech 1993–1999 Graf 1.4: Vývoj indexu PX v roce 2008 Graf 1.5: Vývoj majetku ve fondech Graf 1.6: Vývoj fondu ČS – Sporotrend za poslední dva roky Graf 1.7: Vývoj fondu ČSOB akciový mix Graf 1.8: Vývoj fondu ČS – Sporobond za poslední dva roky Graf 1.9: Vývoj fondu ČSOB bond mix Graf 2.0: Vývoj fondu ČS Balancovaný Graf 2.1: Vývoj fondu ČSOB bohatství Graf 2.2: ČS nemovitostní fond Graf 2.3: ČSOB realitní mix Graf 2.4: ESPA ČS zajištěný fond 15 Graf 2.5: ČSOB Světový click+ 23 Graf 2.6: Vývoj akciovým indexu S&P 500 (1927–2007)
Seznam použitých tabulek: Tabulka 1.1: Vývoj burzovních indexů v místních měnách a v USD Tabulka 1.2: Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen Tabulka 1.3: Majetek v podílových fondech v ČR k 31. 12. 2008 a roční změna Tabulka 1.4: Očekávaný výnos vs. riziko investice Tabulka 1.6: Počty fondů v ČSOB a ČS k 15. 2. 2009
Seznam použitých schémat: Schéma 1.1: Průběh kolektivního investování
53
Seznam použitých příloh: 1. Tabulka, objem obhospodařovaného majetku v ČR dle správců majetku k 31. 12. 2008 2 . Graf, historický vývoj aktiv ve správě (mld. Kč) 3. Graf, struktura aktiv ve správě k 31. 12. 2008 v % 4. Graf, trh podílových fondů v ČR dle typů (domácí i zahraniční fondy) 5. Graf, rozdělení trhu – domácí fondy 6. Graf, rozdělení trhu – zahraniční fondy 7. Tabulka, struktura trhu kolektivního investování v ČR dle zprostředkovatelů 8. Investiční dotazník České spořitelny
Použité zkratky: PX – index Burzy cenných papírů Praha ČSOB – Československá obchodní banka, a.s. ČS – Česká spořitelna, a.s. IKS – Investiční kapitálová společnost, a.s. OPF – Otevřený podílový fond UPF – Uzavřený podílový fond SIS - Spořitelní Investiční Společnost, a.s. KB – Komerční banka, a.s. 1.IN – První investiční akciová společnost UNIS – Unie investičních společností DPH – Daň s přidané hodnoty IT – Informační technologie AKAT - Asociace pro kapitálový trh ČP – Česká pojišťovna ČNB – Česká národní banka p.a. - per annum ISIN – International Securities Identification Number
54
Přílohy: Příloha 1 – Tabulka, objem obhospodařovaného majetku v ČR dle správců majetku k 31. 12. 2008
Finanční skupina
Čistý objem aktiv (CZK)
Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest, a.s.
166 029 809 030 Kč
ČSOB (Group)
156 251 020 032 Kč
Česká spořitelna (Group)
132 408 070 957 Kč
ING (Group)
85 806 457 037 Kč
Komerční banka (Group)
77 464 834 731 Kč
AXA investiční společnost, a.s.
38 186 442 214 Kč
UniCredit Bank, a.s. + Pioneer Investments, a.s.
14 878 693 084 Kč
CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT investiční společnost, a.s.
14 151 711 455 Kč
BNP Paribas Asset Management
11 745 609 420 Kč
Conseq Investment Management, a.s.
10 533 906 877 Kč
Raiffeisenbank a.s.
6 059 685 704 Kč
Atlantik Asset Management investiční společnost, a.s.
2 508 083 320 Kč
HSBC BANK plc PRAGUE
2 004 509 694 Kč
J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.
1 385 090 618 Kč
AMISTA investiční společnost, a.s.
1 235 599 918 Kč
PROSPERITA investiční společnost, a.s.
461 228 925 Kč
AKRO investiční společnost, a.s.
455 306 503 Kč
ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s.
345 969 640 Kč
AIG Funds Central Europe správ.spol.,a.s.
297 499 731 Kč
KD Investments, správ. spol., a.s.
3 202 997 Kč
Ostatní
497 045 155 Kč
CELKEM
722 709 777 043 Kč
Zdroj: Akat ČR
55
Příloha 2 – Graf, historický vývoj aktiv ve správě (mld. Kč)
Zdroj: Akat ČR
Příloha 3 – Graf, struktura aktiv ve správě k 31. 12. 2008 v %
Zdroj: Akat ČR
56
Příloha 4 – Graf, trh podílových fondů v ČR dle typů (domácí i zahraniční fondy)
Zdroj: Akat ČR
Příloha 5 – Graf, rozdělení trhu – domácí fondy
Zdroj: Akat ČR
57
Příloha 6 – Graf, rozdělení trhu – zahraniční fondy
Zdroj: Akat ČR
Příloha 7 – Tabulka, struktura trhu kolektivního investování v ČR dle zprostředkovatelů Správce - finanční skupiny
Fondové mandáty (CZK)
ČSOB (Group)
82 662 363 531
Česká spořitelna (Group)
68 350 382 819
Komerční banka (Group)
40 002 977 469
ING (Group)
12 874 126 648
UniCredit Bank, a.s. + Pioneer Investments, a.s.
11 075 618 970
CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT investiční společnost, a.s.
6 900 202 956
Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest, a.s.
5 389 018 173
Conseq Investment Management, a.s.
4 501 302 551
Raiffeisenbank a.s.
2 349 372 828
AXA investiční společnost, a.s.
2 233 672 456
HSBC BANK plc PRAGUE
2 004 509 694
J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.
1 355 920 186
Citibank Europe plc, organizační složka
1 172 510 371
Ostatní
3 008 990 127
Zdroj: Akat ČR
58
Příloha 8 – Investiční dotazník České spořitelny
59
60
