Analýza pojistného trhu v R

Bankovní institut vysoká škola Praha

Analýza pojistného trhu v ČR Bakalářská práce

Petra Pytlová

Květen 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza pojistného trhu v ČR“ vypracovala samostatně na základě vlastních zjištění a materiálů, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Klatovech 30. 5. 2009

………………………. Petra Pytlová

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za odborné vedení a konzultace, které mi pomohly k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Důležitou součástí ekonomiky každé země je finanční sektor. Pojišťovnictví má ve finančním sektoru svoji nezastupitelnou úlohu zejména jako instituce, která snižuje rizika spojená s každodenním životem. České pojišťovnictví se v tržním prostředí stále vyvíjí. Celosvětová finanční krize neovlivnila příliš dramaticky český pojistný trh jako v jiných odvětvích, pouze se dá očekávat celkové snížení dynamiky. Kromě povinného zdravotního a sociálního pojištění si obyvatelé ČR stále častěji sjednávají pojištění od komerčních pojišťoven, a to jak životní v 66 % dotazovaných, tak i neživotní 34% dotazovaných. V současné době působí na českém pojistném trhu 49 pojišťoven, u kterých si toto pojištění mohou lidé uzavřít. Nejvíce známé mezi lidmi jsou např. Česká pojišťovna, Kooperativa, Alianz, Generali. Češi se ještě ve větší míře nenaučili využívat životní pojištění jako nástroj pro zajištění na stáří a spoléhají spíše na státní systém, možná mají trochu i tendenci podceňovat rizika.

Celkově v pojišťovnictví

pravděpodobně nedojde k žádnému dramatickému propadu jako v jiných oblastech, protože jde o dlouhodobý byznys. Klíčovou roli pro další rozvoj pojišťovnictví na českém trhu je samozřejmě dobrá informovanost obyvatel o možnostech a podmínkách jednotlivých životních i neživotních pojištění. Většina obyvatel ČR nemá dostatek informací, na jejichž základě se poté mohou rozhodnout pojistný produkt uzavřít. Proto je důležitá dostupnost přesných a aktuálních informací o pojistných produktech jak ze strany jednotlivých pojišťoven, tak i ze strany státu a to z hlediska uplatnění daňových úlev.

Annotation An important part of economy of every country is the financial sector. Insurance industry has got its unexchangeable place in the financial sector, especially as an institution, which decreases the everyday life hazards. The czech insurance industry is continuously growing within the market environment. The czech insurance market hasn´t been dramatically influenced by the world economic recession like other industries. There is only an expectation of decline of the dynamic. Except the compulsory health and social insurance, the inhabitants of the Czech Republic

increasingly arrange insurance at the commercial insurance companies, both life, 66% of interviewees, and non-life insurance, 34% of interviewees. Nowadays there are 49 insurance companies in the czech insurance market, where you can effect this insurance. The most familiar are for example Česká pojišťovna, Kooperativa, Alianz, Generali. So far the czech nation hasn´t learnt how to use the life insurance as an oldage securing tool and they rather rely on the state system, they may also tend to underestimate the hazards. The insurance industry, as a whole, doesn´t expect any dramatic decline like other industries do, because it´s a long term business. The key role for further growth of the insurance industry in the czech market is the awareness of the possibilities and conditions of every life and non-life insurance. The majority of the czech people lack the information, which are necessary for decision making in regard to the insurance products. Therefore the availibility of the exact and actual insurance product information is important, not only from the insurance companies but also from the state in terms of claiming the tax concessions.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................... 8 VLASTNÍ TĚLO PRÁCE ........................................................................................... 10 1

ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................................... 10 1.1

Pojišťovna................................................................................................................ 10

1.2

Pojistná smlouva...................................................................................................... 10

1.3

Pojištěný.................................................................................................................. 10

1.4

Pojistná událost ....................................................................................................... 10

1.5

Oprávněná osoba .................................................................................................... 11

1.6

Objem předepsaného pojistného ............................................................................. 11

1.7

Roční růst předepsaného pojistného........................................................................ 11

1.8

Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění......................... 11

1.9 Velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele a pojištěnost, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu .................... 12

2

ASOCIACE POJIŠŤOVEN A ZÁKON O POJIŠŤOVNICTVÍ............................ 13 2.1

Asociace pojišťoven a její stanovy ............................................................................ 13

2.2

Zákon o pojišťovnictví a jeho podstata ..................................................................... 13

3

ZASTOUPENÍ POJIŠŤOVEN NA TRHU V ČR ................................................. 15

4

DĚLENÍ POJISTNÉHO TRHU ........................................................................... 18 4.1

Smluvní pojištění ..................................................................................................... 18

4.1.1

Dobrovolné ...................................................................................................... 18

4.1.2

Povinné............................................................................................................ 18

4.2

Zákonné pojištění .................................................................................................... 18

4.2.1

Sociální pojištění .............................................................................................. 18

Sazby pojistného ................................................................................................................. 19 4.2.2

Zdravotní pojištění ........................................................................................... 19

4.2.3

Pojišťovny nabízející zdravotní pojištění ........................................................... 20 6

5

NABÍDKA POJIŠŤOVEN ................................................................................... 21 5.1

Neživotní pojištění ................................................................................................... 22

5.2

Životní pojištění ....................................................................................................... 22

Státní podpora ..................................................................................................................... 23

6

ANALÝZA PRODUKTŮ A VÝZKUM MEZI LIDMI ........................................ 24 6.1

Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR .......................................................... 24

6.2

Vývoj počtu pojišťoven v ČR ..................................................................................... 27

6.3

Statistické údaje o nejdůležitějších produktech v ŽP a NŽP ....................................... 29

6.4

Výsledky ankety ....................................................................................................... 31

ZÁVĚR ...................................................................................................................... 40 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 43 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ......................................................................... 44 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 46

7

Úvod Důležitou součástí ekonomiky každé země je finanční sektor. Ten je kromě burz, bank a jim podobných institucí tvořen také pojišťovnami. Pojišťovnictví má ve finančním sektoru svoji nezastupitelnou úlohu zejména jako instituce, která snižuje rizika spojená s každodenním životem tím, že v případě vzniku pojistných událostí vyplácí svým klientům pojistné plnění. Nemusí se nutně jednat pouze o škody na zdraví a životě lidí, resp. jejich hmotném nebo nehmotném majetku. Předmětem pojištění mohou být i různá rizika spojená s operacemi na finančním trhu. Pojišťovnictví představuje nevýrobní odvětví ekonomiky zabezpečující finanční eliminování (vyloučení) negativních důsledků nahodilosti na ekonomickou nebo jinou činnost lidí. Touto činností se zabývají podniky – pojišťovny (zajišťovny), které jsou většinou ve formě a. s. Pojištění je efektivní způsob tvorby a rozdělování finančních rezerv k úhradě potřeb, jež vznikají z nahodilých událostí. Je to vztah, který umožňuje lidem, kteří utrpí ztrátu, úraz apod., aby dostali finanční náhradu následků tohoto neštěstí. Pojištění je realizováno formou právních vztahů mezi pojišťovnou a dalšími účastníky pojištění. Práva a povinnosti účastníků pojištění jsou stanoveny obecně závaznými předpisy nebo příslušnou smlouvou. Pojišťovny se řídí Zákonem o pojišťovnictví č. 363/1999 Sb., který upravuje v souladu s právem Evropských společenství podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou. České pojišťovnictví se vyvíjí v souladu s normami EU. Značné kompatibility se podařilo dosáhnout v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Obecně se rozšířila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven. Český pojistný trh zaznamenává v poslední době podle různých statistických údajů stále větší vývoj. Řada lidí, si kromě povinného zdravotního a sociálního pojištění, stále

8

častěji sjednávají pojištění od komerčních pojišťoven, a to jak životní tak i neživotní. V současné době působí na českém pojistném trhu 49 pojišťoven, u kterých si toto pojištění mohou lidé uzavřít. Klíčovou roli pro další rozvoj pojišťovnictví na českém trhu je samozřejmě dobrá informovanost obyvatel o možnostech a podmínkách jednotlivých životních i neživotních pojištění. Většina obyvatel ČR nemá dostatek informací, na jejichž základě se poté mohou rozhodnout pojistný produkt uzavřít. Proto je důležitá dostupnost přesných a aktuálních informací o pojistných produktech jak ze strany jednotlivých pojišťoven, tak i ze strany státu a to z hlediska uplatnění daňových úlev.

9

Vlastní tělo práce 1 Základní pojmy Charakteristika odvětví pojišťovnictví Pojištění je efektivní způsob tvorby a rozdělování finančních rezerv k úhradě potřeb, jež vznikají z nahodilých událostí. Je to vztah, který umožňuje lidem, kteří utrpí ztrátu, úraz apod., aby dostali finanční náhradu následků tohoto neštěstí. Pojištění je realizováno formou právních vztahů mezi pojišťovnou a dalšími účastníky pojištění. Práva a povinnosti účastníků pojištění jsou stanoveny obecně závaznými předpisy nebo příslušnou smlouvou.

1.1 Pojišťovna Je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona o pojišťovnictví.

1.2

Pojistná smlouva

Je smlouva o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné . Každé pojistné smlouvy jsou nedílnou součástí pojistné podmínky, pojistná

částka a výše pojistného.

1.3

Pojištěný

Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.

1.4

Pojistná událost

Nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

10

1.5

Oprávněná osoba

Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

1.6

Objem předepsaného pojistného

Ukazatel

objemu

předepsaného

pojistného

kvantifikuje

velikost

pojistného,

odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce. Objem předepsaného pojistného je ovlivněn na jedné straně počtem sjednaných pojistných smluv, na druhé straně také úrovní parametrů, obsažených v jednotlivých pojistných smlouvách. Tzn. velikostí pojistných částek, které jsou v pojistných smlouvách dojednány, druhy rizik a přístupy, uplatňovanými k oceňování těchto rizik.

1.7 Roční růst předepsaného pojistného Ukazatel ročního růstu předepsaného pojistného vyčísluje změnu ve velikosti předepsaného pojistného a tím při dlouhodobějším sledování tendence ve vývoji předepsaného pojistného naznačuje také rozsah pojistné ochrany. Tento ukazatel, vyjádřený jako nominální růst, samozřejmě zahrnuje i vliv inflace, proto více vypovídající a v mezinárodním srovnání více využívaný je ukazatel reálného růstu předepsaného pojistného.

1.8 Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění Ukazatel rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění je v posledním období chápán jako jedna z významných charakteristik pro hodnocení pojistných trhů s ohledem na postupně se měnící význam životního pojištění. Dřívější přístup k životnímu pojištění, zejména jako k nástroji krytí rizika úmrtí, a to buď z důvodu krytí životních potřeb pozůstalých osob nebo z důvodu krytí úvěrového rizika v návaznosti na úmrtí, se posouvá ke zdůraznění role, které životní pojištění má hrát, tedy role spořícího nástroje. Tedy nástroje, sloužícího ke krytí potřeb lidí ve stáří.

11

1.9 Velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele a pojištěnost, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu Tyto dva ukazatele lze považovat za komplexní ukazatele. Pomocí těchto ukazatelů se globálně hodnotí rozsah a úroveň pojistných trhů. Ukazatel předepsané pojistné/HDP sice komplexně vyjadřuje míru využití pojištění v dané zemi, je ovšem ovlivněn právě hodnotou HDP. Proto pro celkové zhodnocení je doplňován ukazatelem předepsané pojistné, přepočtené na jednoho obyvatele, jehož hodnoty ovšem mohou být ovlivněny směnnými kurzy.

12

2 Asociace pojišťoven a Zákon o pojišťovnictví 2.1 Asociace pojišťoven a její stanovy

Česká asociace pojišťoven vznikla jako zájmové sdružení komerčních pojišťoven a svou činnost zahájila dne 1. ledna 1994. Původní členskou základnu tvořilo celkem 16 členů. Za více než 14 let svého působení se asociace rozrostla o dalších 11 subjektů. Dnes představuje 27 komerčních pojišťoven, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahuje 98 %. ČAP dále zahrnuje dva členy se zvláštním statutem – Českou kancelář pojistitelů a Českou sekci Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA). Asociace podporuje rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v ČR. Zastupuje, hájí a prosazuje zájmy členských pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, odborné i laické veřejnosti. Od roku 1998 reprezentuje české pojišťovnictví i v rámci Evropské unie jako řádný člen Evropské federace národních asociací pojistitelů (Comité Européen des Assurances – CEA). V letech 2004–2007 působil jako člen prezidiálního výboru CEA Ing. Vladimír Mráz, dlouholetý prezident i viceprezident ČAP. Jejím sídlem je Praha.

2.2 Zákon o pojišťovnictví a jeho podstata Tento zákon upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou. Tímto zákonem se řídí provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky, provozování pojišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území států Evropského hospodářského prostoru, v pojišťovnictví.

13

výkon dohledu

Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského pojištění, důchodového pojištění, sociálního zabezpečení, penzijního připojištění se státním příspěvkem a veřejného zdravotního pojištění.

14

3 Zastoupení pojišťoven na trhu v ČR První česká vzájemná pojišťovna byla založena již v roce 1827. V té době byly již na našem trhu přítomné velké zahraniční pojišťovny. Jejich počet narůstal, takže do roku 1945 působilo na českém trhu 700 pojišťoven. Po únoru 1948 byl vytvořen jediný monopolní pojišťovací ústav. Tato situace trvala až do počátku roku 1990. Jediným vlastníkem všech výrobních prostředků byl v období socialismu stát.

Jen málo oblastí našeho hospodářství prodělalo na počátku devadesátých let tak intenzivní vývoj, jako právě pojišťovnictví. Hybnou silou rozvoje byla nutnost finančního zajištění pro případ škod, bez níž se moderní soukromá společnost neobejde. Státní monopol jediného pojistitele nahradilo v krátké době konkurenční prostředí. České asociace pojišťoven (ČAP) sdružuje 29 řádných členů a 2 členy se zvláštním statutem. Jejich podíl na celkovém pojistném v ČR je 98 %. Všichni členové se řídí Stanovami asociace a jsou povinni dodržovat Kodex etiky v pojišťovnictví. Na českém trhu

podnikalo

k

31.

prosinci

2008

celkem

35

tuzemských

pojišťoven

(3 životni, 17 neživotních a 15 univerzálních) a 18 poboček zahraničních pojišťoven (z toho jedna pobočka z třetího státu mimo EHP). Počet aktivních subjektů se tak oproti minulému roku zvýšil o jeden a nově navíc během roku 2008 začala působit v ČR univerzální zajišťovna. Z hlediska původu kapitálu je 24 tuzemských pojišťoven s rozhodující zahraniční majetkovou účastí a 11 s rozhodující tuzemskou majetkovou účastí.

15

Tab. 1 - Podíl členů ČAP na trhu podle předepsaného pojistného celkem rok 2008

Pojišťovna

Celkem

Podíl v %

Česká pojišťovna a.s.

40 386 385

29,6

Kooperativa, pojišťovna, a.s.

30 730 010

22,5

Allianz, pojišťovna, a.s.

9 861 988

7,2

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

9 485 129

6,9

Generali Pojišťovna a.s.

8 579 613

6,3

ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro ČR 7 902 754

5,8

Pojišťovna České spořitelny, a.s.

6 680 097

4,9

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

5 425 080

4

UNIQA pojišťovna, a.s.

4 378 188

3,2

Ostatní

13145104

9,6

Celkem Zdroj: www.cap.cz, 24.5.2009

136 574 348

100

Údaje obsažené v Tab. 1 jsou znázorněny graficky v Obr. 1.

16

Obr. 1 - Podíl členů ČAP na trhu podle předepsaného pojistného celkem rok 2008 v grafu

17

4 Dělení pojistného trhu 4.1 Smluvní pojištění Podle právního důvodu vzniku se rozlišuje smluvní pojištění a zákonné pojištění. Předpokladem vzniku smluvního pojištění je uzavření pojistné smlouvy. Tento druh pojištění je běžnější. Smluvní pojištění je i takové, kdy povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá zákon - povinné smluvní pojištění. Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ukládá řada právních předpisů, v nichž je zvýrazněn veřejný zájem na uspokojení nároků případných poškozených. Obvykle jde o činnosti s určitou vyšší mírou rizika vzniku škod (např. pojištění členů profesních komor nebo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Zatímco zákonné pojištění vzniká přímo ze zákona, aniž by k jeho vzniku byl nutný projev vůle, povinné smluvní pojištění má jiný algoritmus vzniku. V takovém případě zákon výslovně ukládá povinnost uzavřít smlouvu o pojištění a pojištění vznikne až uzavřením pojistné smlouvy.

4.1.1 Dobrovolné Smluvní dobrovolné pojištění je pojistný vztah, který vzniká dobrovolně, na základě vlastního projevu vůle subjektu zabezpečit si svá rizika pojištěním.

4.1.2 Povinné Vznik smluvního povinného pojištění je dán právním předpisem.

4.2 Zákonné pojištění Pojistný vztah vzniká na základě právního předpisu a pojistná smlouva se neuzavírá. Právní předpis určuje všechny náležitosti pojistného vztahu včetně určení pojišťovny.

4.2.1 Sociální pojištění Sociální pojištění nás stojí kolem 30 haléřů z každé vydělané koruny. Rozděluje se na nemocenské, důchody a politiku zaměstnanosti. Jaké jsou sazby pojistného? Jaké jsou

18

povinnosti zaměstnanců, OSVČ a organizací? Co je to náhradní doba? A jaké formuláře je nutné odevzdávat? Pojistné, které občané a firmy odvádějí na sociální pojištění, proudí do státního rozpočtu, kde je následně rozděleno do třech různých oblastí, podle nichž se i samotné pojistné označuje: ·

pojistné na nemocenské pojištění,

·

pojistné na důchodové pojištění,

·

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Poplatníky pojistného jsou organizace, zaměstnanci, OSVČ a osoby, které se účastní dobrovolně. Nicméně například OSVČ si platí nemocenské pojištění dobrovolně.

Sazby pojistného Sazby pojistného sociálního pojištění v % z hrubé mzdy/příjmu po odečtení výdajů OSVČ Tab. 2 - Sazby sociálního pojištění Zaměstnavatel za zaměstnance

Zaměstnanci

OSVČ

Pojistné celkem

26%

8%

29,60%

- nemocenské

3,30%

1,10%

-

- důchodové

21,50%

6,50%

28%

- politika zaměstnanosti

1,20%

0,40%

1,60%

Zdroj: www.mesec.cz, 30.5.2009

4.2.2 Zdravotní pojištění Zákonem předepsané zdravotní pojištění platí zákonem určený plátce, který je: ·

pojištěnec (zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ - osoba samostatně výdělečně činná, nebo osoba uvedená v § 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění

19

·

zaměstnavatel

·

stát

Zákonem je také určeno 9 pojišťoven, které mohou poskytovat zákonem předepsané zdravotní pojištění.

4.2.3 Pojišťovny nabízející zdravotní pojištění ·

Česká národní zdravotní pojišťovna

·

Hutnická zaměstnanecká pojišťovna

·

Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

·

Revírní bratrská pokladna

·

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky

·

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

·

Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA

·

Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE

·

Zdravotní pojišťovna MV ČR

20

5 Nabídka pojišťoven Druhy komerčního pojištění ·

osob

·

majetku obyvatelstva

·

odpovědnosti za škody obyvatelstva

· průmyslu a podnikatelů · zemědělské pojištění · cestovní pojištění a asistenční služby Pojištění osob zahrnuje životní pojištění, úrazové, důchodové, pojištění dětí a mládeže, pojištění ušlého výdělku (v případě dlouhodobého pobytu ve nemocnici nebo v případě dlouhodobé závažné nemoci a pod.) Penzijní připojištění – speciální pojištění řídí se zákonem o penzijním připojištění. Jde o dobrovolné pojištění pro, ty kteří se nechtějí spokojit s výší starobního důchodu, který se vyplácí ze sociálního pojištění. Při splnění všech podmínek daného zákona má pojištěný právo na státní příspěvek a daňovou úlevu (na daň. úlevu má nárok i zaměstnavatel, pokud přispívá zaměstnanci na pojištění). Státní příspěvek je poskytován ve výši od 50 – 150,- Kč měsíčně, při úložce 100 – 500,-. Můžeme ukládat i více, ale státní příspěvek se nezvyšuje, činí maximálně uvedených 150,- Kč. Podmínky pro získání státního příspěvku: připojištění musí trvat minimálně 5 let, částka může být vybrána až po dosažení 60 let věku. daňová úleva – od daňového základu lze odečíst část měsíčních příspěvků přesahujících 500,- Kč (maximálně 1500,-) Penzijní připojištění spravují penzijní fondy.

Uložené a zhodnocené prostředky včetně státní podpory lze získat 3 způsoby: 1) jednorázové vyrovnání 2) penze – můžeme jí buďto dostávat doživotně nebo po určitou dobu, kterou si sjednáme 21

3) odbytné – jestliže požádáme o výplatu částky dříve než uplyne doba spořená nebo dříve než dosáhneme stanoveného věku v tomto případě klient přichází o státní podporu

V současnosti u nás existují 4 druhy penzijního připojištění: 1) starobní penze – doba trvání pojištění minimálně 5 let a věk minimálně 60 let 2) výsluhová penze – umožňuje klientovi, aby si vybral část prostředků dříve než vznikne nárok na penzi starobní, klient si musí o tuto penzi požádat, připojištění musí trvat minimálně 15 let 3) invalidní penze – v případě, že se klient během pojištění stane plně invalidní a podmínka je, že to pojištění trvalo před tím minimálně 3 roky 4) pozůstalostní penze – v případě, že klient během pojištění zemře mají nějakou dobu nárok na výplatu penze jeho pozůstalí

Pojištění majetku - určeno pro občany - nejčastěji jsou pojištěna rizika živelná, odcizení, vandalismus, - u nás se pojišťují – domácnosti, stavby, rekreační objekty, autopojištění Pojištění odpovědnosti za škody Chrání před náklady vzniklými v důsledku zranění jiných osob nebo poškození cizího majetku, které jsme způsobili.

5.1 Neživotní pojištění Neživotní pojištění je pojištění, ve kterém pojistitel neví jednoznačně, jestli pojistná událost vznikne či ne, jestli bude poskytovat pojistné plnění a v jaké výši.

5.2 Životní pojištění V životním pojištění se vytváří vždy pojistná rezerva na pojistné události, které jednoznačně v budoucnosti vzniknou. Slouží zejména k zajištění pozůstalých v případě smrti pojištěného - tzv. rizikové životní pojištění. Kapitálové životní pojištění navíc obsahuje spořící složku, kterou klient spoří a pojišťovna zhodnocuje.

22

Čím vyšší sjednáte pojistnou částku pro případ smrti, tím dražší pro vás bude spoření s kapitálovým životním pojištěním. Proto si před uzavřením smlouvy rozvažte, zda chcete spíše spořit, nebo zajistit svou rodinu. Nejvíce se kapitálové životní pojištění vyplatí zaměstnaným lidem v předdůchodovém věku, kteří již čerpají výhody z penzijního připojištění. Jistý výnos zaručuje stabilitu investice a daňové zvýhodnění není vykoupeno dlouhou "čekací dobou" na výplatu peněz. Státní podpora Stát má snahu podporovat vše, co přiměje občany odtrhnout si od úst dnes, aby měli co do úst v důchodu. Kapitálové životní pojištění je jednou z takových možností. Kromě připsaného výnosu, který je garantovaný minimálně na úrovni technické úrokové míry (u starších smluv až 4 %, v současné době maximálně 2,4 %), stát kapitálové životní pojištění podporuje podobně jako penzijní připojištění. Nepřipisuje žádný přímý "bonus", ale nechává pojištěné část peněz odečíst od základu daně.

23

6 Analýza produktů a výzkum mezi lidmi V této kapitole bakalářské práce je analyzován stav pojistného trhu v České republice. Cílem bylo zjistit, jaký byl vývoj objemu předepsaného pojistného, počet pojišťoven, jak ovlivnil pojistný trh vstup do EU a statistické údaje o nejdůležitějších produktech. Nakonec byl proveden výzkum, ve kterém bylo zjištěno, jak jsou lidé informováni o pojištění, jaké jsou nejznámější pojišťovny a spokojenost spoluobčanů u dané pojišťovny.

6.1 Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR

Tab. 3 - Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč)

ROK ŽP NŽP

1992 5 222 423 11 598 341

1993 5 905 465 17 490 919

1994 7 461 924 22 217 504

1995 9 341 715 24 453 990

1996 10 937 216 30 187 465

1997 12 692 286 35 292 424

CELKEM

16 820 764

23 396 384

29 679 428

33 795 705

41 124 681

47 984 710

1998 1999 2000 2001 2002 15 089 372 19 793 331 22 770 132 28 281 966 34 036 346 40 547 974 42 990 785 47 819 214 52 462 237 56 624 001

2003 41 128 802 64 817 070

55 637 346 62 784 116 70 589 346 80 744 203 90 660 347

105 945 872 112 578 203

2005 44 954 269 72 125 154

2006 47 233 389 74 889 748

2007 54 140 832 78 760 113

2008 56 285 494 80 288 854

117 079 423 122 123 137 132 900 945 136 574 348

Údaje obsažené v tabulce 3 jsou znázorněny v obrázku 2.

24

2004 44 201 009 68 377 194

Obr. 2 – Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč) v grafu

Zdroj: www.cap.cz, 25.5.2009 Přes proměnlivou dynamiku celkového předepsaného pojistného i pojistného v životním a neživotním pojištění, vykazoval pojistný trh do roku 2003 rychlejší růst. Situace a vývoj na českém pojistném trhu jsou ovlivněny celkovým ekonomickým vývojem, legislativními změnami. V následujících letech tempa růstu pojistného značně poklesla. K opětovnému zvýšení tempa došlo po roce 2005. Nejvýraznější je tento příznivý trend u životního pojištění založený zejména na produktech tzv. investičního pojištění. Rychlejší růst v této oblasti byl na jedné straně vyvolán určitými změnami v přístupu k životnímu pojištění ve srovnání s předcházejícím vývojem, uplatnění daňových zvýhodnění a také vývoj neživotního pojištění. Celkové předepsané pojistné se od počátku devadesátých let zvýšilo o více než 8krát, kdy v roce 1992 činilo 16,8 mld. Kčs a v roce 2008 136,5 mld. Kč

Faktory, které mohou ovlivnit vývoj pojistného trhu Obecně lze vymezit několik faktorů, které úroveň globální pojištěnosti ovlivňují: · ekonomická úroveň země, vyplývající z vývoje a objemu hrubého domácího produktu, vývoje a hodnot inflace, úrovně nezaměstnanosti, úrovně příjmu obyvatelstva

25

· podoba a struktura finančního trhu, vývoj na finančních trzích · legislativní prostředí a pravidla pojistného práva (podoba a míra regulace pojišťovnictví ze strany státu) · rozsah a podoba zásahů státu do krytí potřeb ekonomických subjektů- míra krytí rizik prostřednictvím povinných pojištění, ze státních fondů apod. · úroveň rizikovosti v dané oblasti · otevřenost ekonomiky · uplatňování alternativních komerčních nástrojů ke krytí rizik ekonomických subjektů (například krytí potřeb prostřednictvím penzijních fondů) · rozvinutost odvětví pojišťovnictví (počet a struktura pojistitelů, struktura nabídky pojistných produktů, struktura a podoba zprostředkování pojištění

Za významný faktor, ovlivňující rozsah a úroveň pojistného trhu, je považována ekonomická úroveň. Pozitivní vliv na úroveň pojištěnosti má ekonomický růst. Pro zkoumání tohoto faktoru se bere v úvahu jeho hodnocení pomocí HDP. Při zkoumání vazby mezi HDP a ukazatelů pojištěnosti se zjišťuje přímý vliv tohoto faktoru, a to při sledování pojištěnosti prostřednictvím komplexních ukazatelů – předepsané pojistné/HDP. Vyšší ekonomická úroveň znamená uplatnění technických a technologických zařízení s vyššími hodnotami, z toho vyplývající vyšší úroveň rizika a tedy vyšší poptávku a zájem o pojištění, z čehož vyplývá, že vyšší ekonomická úroveň umožňuje ukládat větší objem peněžních prostředků na zabezpečení rizik souvisejících se zdravím a životy lidí, zejména na zabezpečení ve stáří. Na druhé straně mají některé ekonomické indikátory negativní vliv na uplatnění životního pojištění, zejména vysoká inflace, která bude znamenat snížení zájmu o životní pojištění.

V současné době má vliv na oblast komerčního pojištění uplatněná podoba státního sociálního systému, kdy rozsah krytých rizik a míra krytí těchto rizik do určité míry vymezuje komerčnímu pojištění prostor pro uplatnění v oblasti pojištění osob. Pro jednotlivé země, zejména v Evropě, je typické, že prostor pro komerční pojištění je rozšiřován jako důsledek určitých problémů s financováním sociálních dávek.

26

6.2 Vývoj počtu pojišťoven v ČR Tab. 4 – Počet pojišťoven podle zaměření

Počet pojišťoven 2000 celkem 41 životních 3 neživotních 20 se smíšenou činností 18 Zdroj: www.cnb.cz, 25.5.2009

2001 43 3 23 17

2002 42 3 22 17

2003 42 3 23 16

2004 40 3 21 16

2005 45 5 23 17

2006 49 6 27 16

2007 52 6 29 17

V roce 2004 došlo v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie ke změně struktury pojistného trhu. Od 1. května 2004 jsou oprávněny provozovat na území České republiky pojišťovací činnost ·

pojišťovny se sídlem v České republice (tuzemské pojišťovny)

·

pobočky pojišťoven z jiného členského státu EU či Evropského hospodářského prostoru,

·

pobočky pojišťoven ze třetích států,

·

pojišťovny z jiného členského státu EU či EHP1 na základě svobody dočasně poskytovat služby.

K 31. 12. 2004 působilo na českém pojistném trhu 33 tuzemských pojišťoven. Zájem provozovat pojišťovací činnost v jiných členských státech na základě svobody dočasně poskytovat služby přitom projevilo 8 z nich. Oprávnění provozovat pojišťovací činnost na území České republiky mělo v této době 7 poboček pojišťoven z jiného členského státu EU. Zájem provozovat tyto služby však projevilo celkem 187 evropských pojišťoven. Celkové náklady na pojistná plnění v roce 2004 činily 58 811 milionů Kč a v porovnání s rokem 2003 došlo k jejich snížení o 2,1 %.

S rozvojem pojistných produktů a zvyšujících se závazků pojišťoven dochází nutně i ke 1

) Evropský hospodářský prostor

27

zvyšování povinných technických rezerv. Jedná se mimo jiné o rezervu na nezasloužené pojistné, na pojistná plnění nebo na prémie a slevy.

Jak vstup do EU ovlivnil český pojistný trh? Po vstupu České republiky do EU začala platit pravidla EU umožňující nejen volný pohyb osob a zboží, ale i služeb a kapitálu. S odstupem času je možné konstatovat, že dopad našeho vstupu do EU na pojistný trh byl veskrze kladný, a to pro všechny zainteresované strany: klienty, státního regulátora i pojišťovny a zprostředkovatele pojištění. Ještě před vstupem České republiky do EU se však vytvořila názorová skupina domnívající se, že náš vstup do EU povede ke snížení počtu pojišťoven a zmenšení českého pojistného trhu. Přestože k částečnému odlivu klientů do zahraničí došlo, jejich počet nebyl nakonec nikterak dramatický. Při řízení rizik a řešení pojistných událostí je totiž potřebná znalost specifik národního trhu a legislativy. Naopak vzrostl počet zahraničních pojišťoven, které mají zájem nabízet své služby v ČR, jak jim umožňuje princip svobody poskytování služeb v EU. Jedná se především o pojišťovny ze sousedního Německa a Rakouska, ale i o britské, francouzské, dánské nebo americké ústavy. Z pohledu spotřebitelů přineslo připojení se k celoevropskému pojistnému trhu nejen širší nabídku pojistných produktů, ale v ČR byly dokonce představeny zcela nové druhy pojištění. Navíc zde vzniklo i několik specializovaných pojišťovacích ústavů. Při dosažení určitých objemů pojistného mají čeští spotřebitelé možnost využívat služeb zahraničních pojišťoven. Evropská unie sjednotila požadavky na výkon činnosti pojišťovacího makléře. Osoba, která splní podmínky pro registraci v některém členském státě, smí působit v rámci celé EU. Díky tomuto kroku mohou pojišťovací agenti poskytovat komplexnější služby a globálně řídit rizika. Ke změnám došlo i na úrovni regulačních orgánů. Česká národní banka získala pravomoc propojit dohled nad pojišťovacím trhem s kontrolou ostatních finančních trhů, což umožňuje regulovat pojišťovací trh s ohledem na vývoj celé finanční sféry.

28

Je tedy vidět, že negativní předpovědi se nenaplnily a náš vstup do EU ovlivnil český pojistný trh pozitivním způsobem.

6.3 Statistické údaje o nejdůležitějších produktech v ŽP a NŽP Tab. 5 – Podíl předepsaného pojistného v životním pojištění % Pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití Pojištění spojené s investičním fondem

43,5 34

Doplňková pojištění

10,5

Důchodové pojištění

4,8

Pojištění svatební, prostředků na výživu dětí

4,5

Pojištění pro případ smrti

2,3

Kapitálové činnosti Zdroj: Výroční zpráva ČAP 2007

0,4

Údaje obsažené v Tab. 5 jsou graficky znázorněny v Obr. 3

29

Obr. 3 – Podíl předepsaného pojistného v ŽP graficky

Při celkovém zvýšení objemu předepsaného pojistného na trhu o 8,8 % a rychlejším tempu růstu životního pojištění (+14,6 %), překročil podíl životního pojištění poprvé v historii úroveň 40 % na 40,7 %. V základní struktuře životního pojištění převládalo pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití (43,5 %), více než třetinu však již zaujímalo pojištění spojené s investičním fondem (34,0 %).

Tab. 6 - Podíl předepsaného pojistného v neživotním pojištění

% Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

29,9

Pojištění majetku

22,2

Havarijní pojištění pozemních vozidel

20,9

Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu

13,5

Ostatní

13,5

Zdroj: Výroční zpráva ČAP 2007

Údaje zobrazené v Tab. 6 jsou graficky znázorněny v Obr. 4.

30

Obr. 4 - Podíl předepsaného pojistného v NŽP graficky

V neživotním pojištění přes mírný pokles tvořilo stále více než polovinu pojištění vozidel, tj. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (29,9 %) a havarijní pojištění vozidel (20,9 %), celkem 50,8 % oproti 52,2 % v roce 2005. Významný podíl na celkovém objemu předepsaného pojistného neživotního pojištění si stále udržovalo pojištění majetku.

6.4 Výsledky ankety V této části jsou analyzovány veškeré otázky z dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, jak jsou lidé informováni o situaci v pojištění, jaké jsou nejznámější pojišťovny v paměti spoluobčanů nebo spokojenost u dané pojišťovny s daným produktem. Pro lepší znázornění jsou u každých otázek uvedeny grafy. Osloveno bylo celkem 100 lidí. Výzkum byl proveden pomocí dotazníku v tištěné podobě (příloha č. 1), ale i zasílána emailem. Dotazník obsahoval celkem 11 otázek. Z celkového počtu 100 oslovených lidí odpovědělo celkem 84 a tento počet byl použit také použit. Problém byl v emailové podobě, kde spousta lidí nereagovala. 1. Otázka – Jste žena nebo muž? Z celkového počtu respondentů bylo osloveno 57 žen (68%) a 27 mužů (32%).

31

Obr. 5 - Poměr dotazovaných žen a mužů

Zdroj: Vlastní výzkum 2. Otázka – Kolik je Vám let? Největší počet respondentů byl ve věku 30 – 39 let (32%), naopak nikdo nebyl starší více jak 60 let. Obr. 6 – Věkové zastoupení respondentů

Zdroj: Vlastní výzkum

32

3. Otázka – Platíte se nějaké pojištění? Na tuto otázku odpovědělo pouze 6 lidí (7%), že ne, zbytek – 78 (32%), si platí nějaké pojištění. Obr. 7 – Procentuální pojištěnou

Zdroj: Vlastní výzkum 4. Otázka – Jaké pojištění si platíte? Z možností životní a neživotní odpovědělo 69, že životní a 36 neživotní. Byly ale i případy, kdy si platí obojí. Z toho nejčastěji penzijní (30 lidí), úrazové (24 lidí), a pak menší zastoupení mělo povinné ručení (12 lidí) a po 3 bylo pojištění bytu, domácnosti a domu. Při této otázce jsem se setkala s tím, že pár jedinců nevědělo jaký je mezi tím rozdíl nebo když odpověděli, zda si platí životní nebo neživotní, tak už neuvedli jaké. Proto následující graf vychází z čísel, které jsem měla k dispozici.

33

Obr. 8 – Nejčastěji placené pojištění

Zdroj: Vlastní výzkum 5. Otázka – U které pojišťovny máte případné pojištění uzavřeno? Na tuto otázku odpovědělo nejvíce lidí Českou pojišťovnu – 36 (41%), pak Pojišťovna České spořitelny – 11 (13%), Kooperativa 10 (12%) a AXA měla – 9 (10%), Generali uvedlo 7 lidí (8%), Allianz 6 (7%). Zbytek byl uveden 8 lidmi (9%) – např. AMICO, ING, ČSOB apod.

Obr. 9 - Oblíbenost pojišťoven

Zdroj: Vlastní výzkum 34

6. Otázka – Jste dostatečně informován o pojistných produktech i ostatních pojišťoven? U této otázky byl poměr odpovědí spíše negativní – 33 lidí (39%) odpovědělo ano a 51 lidí (61%), že ne. Podle mého názoru to může být dáno i vlastním nezájmem, protože v dnešní době, kdy se na nás chrlí ze všech stran reklama a velké možnosti internetu, tak si myslím, že je dost možností, kde si potřebné informace získat. Obr. 10 – Je dostatečná informovanost o pojistných produktech?

Zdroj: Vlastní výzkum 7. Otázka – Jste spokojen se současným uzavřeným pojištěním u Vaší pojišťovny? V této odpovědi výrazně převažovala kladná odpověď – 66 (86%) respondentů odpovědělo, že ano a 11 (14%), že ne. Jedna odpověď byla také, že dotyčný člověk neví, protože se moc neorientuje.

35

Obr. 11 – Spokojenost s uzavřenou pojistnou smlouvou

Zdroj: Vlastní výzkum 8. Otázka – Uvažujete o přechodu k jiné pojišťovně? I tady se ukázalo, že je většina respondentů spokojená, a proto neuvažuje o přechodu k jiné pojišťovně. To vyplývá také z toho, že 70 lidí (92%) odpovědělo, že neuvažuje a 6 lidí (8%) uvažuje, že změní pojišťovnu. Hlavní důvod uvedli výhodnější produkt. Obr. 12 – Kolik lidí uvažuje o přechodu k jiné pojišťovně


36

9. Otázka – Jaké další pojišťovny na českém trhu ještě znáte? V této odpovědi se mi nabídla celá řada pojišťoven. Nejvíce však Allianz 51 (25%), pak shodně Česká pojišťovna a Kooperativa 39 (19%) a hned za nimi Generali 36 (17%). Menší podíl pak měly UNIQA a AXA s 12 (6%), Hasičská vzájemná pojišťovna a Česká podnikatelská pojišťovna se 4 (2%). Zbytek měl jen malé zastoupení - uvedlo je jen 1-2 respondenti. Obr. 13 – Nejznámější pojišťovny


10. Otázka – Kde získáváte informace o pojišťovnách a jejich produktech? Z nabídnutých možností získávají lidé nejvíce informací na internetu 45 (38%), pak také z tisku 33 (28%) a 30 (25%) lidí jde přímo na pobočku. Call centrum nevyužil nikdo.

37

Jako jinou možnost uvedli nejčastěji TV – 6 lidí (5%) nebo odborného poradce – 5 lidí (4%). Jako jedna odpověď se mi nabídla, že nemají vůbec zájem získávat informace. Obr. 14 – Kde se nejčastěji získávají informace o pojišťovnách a jejich produktech


11. Otázka – Uvažujete v nejbližší době uzavřít novou pojistnou smlouvu? K této otázce odpovědělo 79 lidí (94%), že neuvažují v nejbližší době uzavřít novou pojistnou smlouvu a 5 lidí o tom uvažuje – 4 NŽP a 1 ŽP.

38

Obr. 15 – Kolik lidí uvažuje o uzavření nové pojistné smlouvy


39

Závěr Celkově v pojišťovnictví pravděpodobně nedojde k žádnému dramatickému propadu jako v jiných oblastech, protože jde o dlouhodobý byznys a pojistné smlouvy nelze zrušit jednoduše ze dne na den. V prvním čtvrtletí zaznamenal trh neživotního pojištění zpomalení dokonce menší než například v roce 2007. Trvá nadále vysoká poptávka po životním pojištění, jelikož lidé se chtějí jistit na důchod, ale zájem se však přesouvá také ke klasickým produktům bez investičního prvku. Prudce roste zájem o produkty sloužící k zajištění obchodních a platebních rizik. Z poklesu prodeje aut nebo např. výstavby domů a bytů lze usoudit, že to bude mít určitě vliv na neživotní pojištění. Také krachující firmy nepřímo ovlivní pojistný trh. Naopak se dá očekávat růst zájmu o pojištění sloužících k zajištění obchodních a platebních rizik (pojištění pohledávek, pojištění úvěrů aj.), o pojištění z důvodu ztráty zaměstnání nebo také o klasická životní pojištění spojená se spořením. Přestože český trh životního pojištění loni vzrostl o 4,5 procenta a předepsané pojistné přesáhlo 56 miliard korun, jeho podíl na hrubém domácím produktu země se snížil. V běžných cenách totiž HDP podle předběžných údajů Českého statistického úřadu v loňském roce stoupl o 4,9 procenta, a podíl životního pojištění na HDP tak mírně klesl na 1,52 procenta. V celé Evropě je tento podíl v průměru téměř čtyřikrát vyšší. Z podrobných výsledků České asociace pojišťoven za první čtvrtletí letošního roku vyplývá, že český pojistný trh roste. Téměř u všech typů pojistek došlo v porovnání se stejným obdobím loňského roku k nárůstu předepsaného pojistného, zvýšil se i celkový počet pojistných smluv (+8,6 %). Proč svůj život pojišťují Češi čtyřikrát méně než průměrný Evropan (a sedmkrát méně než třeba průměrný Brit)? Češi se ještě ve větší míře nenaučili využívat životní pojištění jako nástroj pro zajištění na stáří a spoléhají spíše na státní systém, možná mají trochu i tendenci podceňovat rizika.

40

V souvislosti s dopadem finanční krize na pojistný trh lze očekávat celkové snížení dynamiky, a to jak v neživotním, tak v životním pojištění. U životního pojištění lze očekávat propad především v případech jednorázového pojistného. Podle získaných informací z dotazníku vyplývá, že většina obyvatel ČR (93%) si platí nějaké pojištění. Myslím, že to určitě není špatný výsledek, z toho 69 lidí si platí životní a 36 neživotní pojištění. V řadě případů, byly zaškrtnuty i obě možnosti. Nejčastěji uváděné bylo penzijní připojištění (30 lidí), úrazové pojištění (24 lidí), a pak menší zastoupení mělo povinné ručení (12 lidí) a ve 3 případech bylo pojištění bytu, domácnosti a domu. Při dotazování se i pár jedinců zeptalo, jaký je rozdíl mezi životním a neživotním pojištěním. Z toho vyplývá, že ne každý má v těchto pojmech jasno. Mezi nejčastěji využívané pojišťovny patří Česká pojišťovna, uvedeno 36 respondenty (42%), pak Pojišťovnu České spořitelny uvedlo 11 respondentů (13%), Kooperativu byla uvedena 10 respondenty (11%) a AXA uvedlo jen 9 respondentů (10%). V tomto případě se dalo očekávat, že v popředí bude Česká pojišťovna a Kooperativa, např. překvapením byla Pojišťovna České spořitelny, jelikož podle celkového předepsaného pojistného za rok 2008 byla až na 7. místě. Informovanost obyvatel o pojistných produktech spíše není. To vyplývá z odpovědí, kde 33 lidí (39%) odpovědělo ano a 51 lidí (61%), dalo ne. Podle mého názoru to může být dáno i vlastním nezájmem, protože v dnešní době, vlivem reklamy a velkých možností internetu, myslím, že je dost možností jak si potřebné informace získat. Ale určitě i pojišťovny si mohou najít bližší cestu k lidem a více je o svých produktech informovat. Spokojenost s uzavřenou současnou pojistkou je 86% respondentů. V tomto případě lze těžko soudit, zda jsou opravdu spokojeni, jelikož to může být dáno tím, že nenalezli jinou a výhodnější alternativu nebo tak soudí, protože mají pojistku a už se o jiné možnosti nezajímají. Existují totiž určití jedinci, kteří se moc dobře neorientují v pojistných smlouvách a produktech. Proto ani 92% dotazovaných neuvažuje o přestupu k jiné pojišťovně. Když už uvažují, tak z důvodu výhodnějších podmínek nebo lepšího produktu. V paměti lidí nejvíce utkvěla pojišťovna Allianz, kterou uvedlo 26%. Další nejčastěji uvedené pojišťovny jsou pak shodně Česká pojišťovna a Kooperativa uvedeno 20% dotazovaných a hned za nimi Generali, kterou uvedlo 18% respondentů. Tyto pojišťovny se daly očekávat, protože jsou i na prvních pozicích co se týče předepsaného celkového pojistného. Je to dáno určitě velkou reklamou, hlavně v mediích a tisku.

41

Nejvíce informací lidé získávají z internetu. V dnešní době je to už celkem přirozený jev. Mimo to jsou na internetu různé kalkulátory nebo možnosti srovnání apod. což na pobočce nenajdeme. Každá pojišťovna tvrdí, že zrovna jejich produkt je nejvýhodnější. Pro lidi je mnohem rychlejší strávit chvíli na internetu a kalkulátor si vypočítat než oběhávat různé pobočky a následně si vše srovnat. Z tisku to také nemusí být až tak objektivní. Někdy je těžko posouditelné, jestli to je opravdu tak nebo se jedná o reklamu a preferenci jedné pojišťovny nebo produktu. V současné době většina obyvatel (94%) neuvažuje uzavřít novou pojistnou smlouvu a pokud ano, tak spíše neživotní pojištění. Určitě na to má také vliv nejistota zaměstnání. V závěru lze konstatovat, že pro stále větší vývoj pojistného trhu v České republice je důležité zvýšit informovanost obyvatel o jednotlivých podmínkách a možnostech pojistných produktů, ale také vysvětlit jim účel jejich uzavírání.

42

Seznam použité literatury DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, druhé vydání, 2006. 338 s. ISBN 80-86946-00-2

JANATA, Jiří. Pojištění a management rizik v makléřském obchodě. Praha: Professional Publishing, 2008. 180 s. ISBN 978-80-86946-66-5

Internetové zdroje

www.cnb.cz www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/financni_zprostredkovana ec.europa.eu/ceskarepublika/news/issues/080430_cs.htm NHO.ECON.MUNI.CZ/EN/TAXONOMY/TERM/114 www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%C3%BDr o%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=394 www.mesec.cz/clanky/kapitalove-zivotni-pojisteni-kdy-a-komu-se-vyplati/ www.mesec.cz/tiskove-zpravy/stabilitu-trhu-podporuje-rozvaznost-klientu/ www.pojisteni-zdravotni.eu/#pojistovny www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_421.htm www.teenmania.eu/referaty/ekonomika-obchod/pojistovnictvi-3.html

43

Seznam obrázků a tabulek OBRÁZKY Obr.1

Podíl členů ČAP na trhu podle předepsaného pojistného celkem rok 2008 v grafu

Obr.2

Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč) v grafu

Obr.3

Podíl předepsaného pojistného v ŽP graficky

Obr.4

Podíl předepsaného pojistného v NŽP graficky

Obr.5

Poměr dotazovaných žen a mužů

Obr.6

Věkové zastoupení respondentů

Obr.7

Procentuální pojištěnost

Obr.8

Nejčastěji placené pojištění

Obr.9

Oblíbenost pojišťoven

Obr.10

Je dostatečná informovanost o pojistných produktech?

Obr.11

Spokojenost s uzavřenou pojistnou smlouvou

Obr.12

Kolik lidí uvažuje o přechodu k jiné pojišťovně

Obr.13

Nejznámější pojišťovny

Obr.14

Kde se nejčastěji získávají informace o pojišťovnách a jejich produktech

Obr.15

Kolik lidí uvažuje o uzavření nové pojistné smlouvy

44

TABULKY Tab.1

Podíl členů ČAP na trhu podle předepsaného pojistného celkem rok 2008

Tab.2

Sazby sociálního pojištění

Tab.3

Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR (v tis. Kč)

Tab.4

Počet pojišťoven podle zaměření

Tab.5

Podíl předepsaného pojistného v životním pojištění

Tab.6

Podíl předepsaného pojistného v neživotním pojištění

45

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník o pojišťovnictví Příloha 2: Členové České asociace pojišťoven Příloha 3: Výsledky ankety Pojišťovna roku

46

Příloha 1 Dotazník o pojišťovnictví Dotazník Dobrý den, jmenuju se Petra Pytlová, studuji Bankovní institut vysokou školu. V současnosti píši bakalářskou práci na téma Analýza pojistného trhu v ČR a chtěla bych Vás požádat touto cestou o zodpovězení těchto kratičkých otázek v dotazníku, který bude použit pouze pro účely osobního výzkumného projektu do mé bakalářské práce. Dotazník je zcela anonymní. Předem Vám děkuji za kompletní vyplnění tohoto dotazníku. 1. Jste žena nebo muž? a) žena b) muž 2. Kolik je Vám let? a) 18 – 29 let b) 30 – 39 let c) 40 – 49 let d) 50 – 59 let e) více 3. Platíte si nějaké pojištění (nemyslím tím zdravotní a sociální, které je povinné)? a) ano b) ne 4. Jaké pojištění si platíte? a) životní b) neživotní

jaké: …………………………………………………………………………………… 5. U které pojišťovny máte případné pojištění uzavřeno?

…………………………………………………………………………………..

6. Jste dostatečně informován o pojistných produktech i ostatních pojišťoven? a) ano b) ne 7. Jste spokojen se současným uzavřeným pojištěním u Vaší pojišťovny? a) ano b) ne 8. Uvažujete o přechodu k jiné pojišťovně? a) ano b) ne pokud ano, ke které: ………………………………………………………………….. 9. Jaké další pojišťovny na českém trhu ještě znáte?

………………………………………………………………………………… 10. Kde získáváte informace o pojišťovnách a jejích produktech? a) internet b) tisk c) na pobočkách d) call centrum e) jiné ……………………………………………………………………………….

11. Uvažujete v nejbližší době uzavřít novou pojistnou smlouvu? a) ano b) ne pokud ano · životní · neživotní

Příloha 2 Členové České asociace pojišťoven

AEGON Pojišťovna, a.s.

Allianz pojišťovna, a.s.

Aviva životní pojišťovna, a.s.

AXA pojišťovna a.s.

AXA životní pojišťovna a.s.

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

Česká pojišťovna a.s.

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.

Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.


Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

HDI Versicherung AG, organizační složka

ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku

Komerční pojišťovna, a.s.

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

MAXIMA pojišťovna, a.s.

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

Pojišťovna VZP, a.s.

PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. (AMCICO)

Slavia pojišťovna a.s.

Triglav pojišťovna, a.s.


VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s.

Wüstenrot pojišťovna a.s.

Wüstenrot,

životní

pojišťovna,

a.s.

Příloha 3 Výsledky ankety Pojišťovna roku

Pojišťovna roku 2008 – výsledky Umístění na prvních třech místech hlavních a dílčích kategoriích:

POJIŠŤOVNA ROKU 2008 V NEŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ - hlavní kategorie 1.


2.


3.


Pojištění průmyslu a podnikatelů 1.


2.


3.

Česká pojišťovna, a.s.

Občanská pojištění 1.


2.


3.


Pojištění motorových vozidel 1.


2.


3.

Česká pojišťovna, a.s.

Inovace pojistných produktů 1.


2.

AIG EUROPE, S.A., pobočka pro Českou republiku

3.


Spolupráce s makléři 1.


2.


3.


Likvidace škod 1.


2.


3.


POJIŠŤOVNA ROKU 2008 V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ – hlavní kategorie 1.


2.


3.


Inovace pojistných produktů 1.


2.


3.


Spolupráce s makléři 1.


2.


3.


Likvidace škod 1.


2.


3.


Analýza pojistného trhu v R

Recommend Documents