Zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů v ČR

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů v ČR Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vlasta Kašparovská, Ph.D.

Bc. Jana Šponerová Brno 2008

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v přiloženém seznamu literatury a podnětů ze strany vedoucí mé diplomové práce.

V Brně dne 20. května 2008

Podpis

………………………………

3

Poděkování Je mou milou povinností zde poděkovat zejména paní Ing. Vlastě Kašparovské, Ph.D. za odborné a metodické vedení, cenné rady, připomínky, náměty a trpělivost při zpracování této práce. Dále chci poděkovat paní RNDr. Jitce Poměnkové Ph.D., která mi velmi pomohla především se statistickými výpočty a komentáři.

4

Abstrakt ŠPONEROVÁ, J. Zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů v ČR. Diplomová práce. Brno, 2008.

Práce analyzuje situaci na trhu spotřebitelských úvěrů v České republice, vymezuje právní rámec poskytování tohoto typu úvěru, popisuje způsoby registrace dlužníků i pohledávek, komentuje zadlužení a způsoby řešení insolvence domácností. Praktická část práce je věnována potvrzení nebo vyvrácení stanovené hypotézy: objem bankovních spotřebitelských úvěrů je více závislý na změně reálné mzdy než na změně úrokové sazby.

Klíčová slova: bankovnictví, spotřebitelský úvěr, reálná mzda, úroková sazba.

Abstract ŠPONEROVÁ,J. Evaluation of development of consumer loans market in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2008.

This diploma thesis analyses a situation on the consumer loans market in the Czech Republic, defines a legal framework of providing of this kind of loans, describes various alternatives of registration of debtors and debts as well as it comments insolvency of Czech households and offers possible solutions of such situations. The practical part of thesis is devoted to confimation or controverting of presented hypothesis: the volume of bank consumer loans is more dependent on change of real wages than on change of interest rate. Key words: banking, consumer loan, real wages, interest rate.

5

Obsah 1

Úvod ………………………………………………………………………………… 7

2

Cíl …………………………………………………………………………………… 8

3

Metodika ……………………………………………………………………………. 9

4

Přehled literatury ………………………………………………………………….. 15 4.1

Charakteristika spotřebitelských úvěrů v České republice …………………… 15

4.1.1 Legislativní úprava spotřebitelských úvěrů v ČR ………………………... 15 4.1.2 Harmonizace legislativní úpravy s právem členských zemí EU ………… 18 4.1.3 Analýza současné nabídky bankovních spotřebitelských úvěrů na trhu v ČR ……………………………………………………………… 19 4.2

Registry dlužníků v České republice …………………………………………. 22

4.2.1 Centrální registr úvěrů ČNB …………………………….……………….. 23 4.2.2 Bankovní a nebankovní registr klientských informací …..………………. 24 4.2.3 SOLUS, zájmové sdružení právnických osob …………………………… 26 4.3

Zadlužení a řešení insolvence domácností ……………………………………. 27

4.3.1 Exekuční řízení …………………………………………………………... 30 4.3.2 Insolvenční zákon ……………………………………………………….. 33 5

Vlastní práce ………………………………………………………………….….... 37 5.1

Poptávka po bankovních spotřebitelských úvěrech ……..…………….……… 37

5.2

Faktory ovlivňující poptávku ……………………………………………..….. 39

5.2.1 Faktor ceny - úrokové sazby …………………………………………..… 39 5.2.2 Faktor rozpočtového omezení - důchodu ………………………………… 41 5.2.3 Další faktory ovlivňující poptávku po bankovních spotřeb. úvěrech ……. 44 5.3

Statistická zjišťování ………………………………………………………….. 52

5.3.1 Korelační analýza ……………………………………………………….. 52 5.3.2 Regresní analýza …………………………………………………………. 54 6

Závěr ………………………………………………………………………………... 57

7

Literatura …………………………………………………………………………... 60

8

Přílohy ……………………………………………………………………………… 62

6

1

Úvod

Bankovní sektor v České republice se v 90. letech minulého století věnoval především financování podnikové sféry a její privatizace a úvěry domácnostem tak dlouhá léta stály mimo pozornost finančníků. Noví zahraniční vlastníci bank, kteří přinesli nejen stabilizaci bankovního sektoru, ale především své zkušenosti na místní bankovní trh velmi ovlivnili další vývoj v této oblasti. Způsob zpracování úvěrů bankami doznal velkých změn, jde především o výrazné zjednodušení schvalovacích procesů a celkové zrychlení transakce přidělení a čerpání úvěru. V současné době banky nabízejí spotřebitelské úvěry téměř na počkání a vyžadují minimální nebo dokonce žádné zajištění obchodu ze strany klienta. Míru rizika takového obchodu potom bance snižuje diverzifikace rizika delikvence mezi velké množství relativně malých objemů úvěrů. Úvěrové riziko dále pro banky snižuje také existence několika registrů dlužníků a pohledávek za nimi. Trend rostoucí poptávky po úvěrech domácnostem je kromě výše uvedeného zjednodušeného přístupu k úvěrům ovlivněn také rostoucí životní úrovní obyvatel České republiky, relativně nízkými úrokovými sazbami, změnou životního stylu, pozitivním očekáváním, ale i výraznou změnou nabídky poskytovatelů úvěrů domácnostem a to z bankovního i nebankovního sektoru. Významný podíl na růstu poptávky domácností po spotřebním financování má i reklama, ta provází spotřebitele na každém kroku a prakticky se pokouší každému vnutit myšlenku nepostradatelnosti některého typu úvěru. Podle aktuálních údajů České národní banky přesáhlo celkové zadlužení domácností ke konci února 2008 740 miliard korun, meziročně se tak zvýšil objem úvěrů na bydlení o 35 % a a objem spotřebitelských úvěrů o 27 %. Za negativní důsledky rostoucího zadlužení domácností lze považovat zvyšující se počet klientů v platební neschopnosti. Kromě exekučního řzení je nově pro věřitele k dispozici zákon číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, nejčastěji nazývaný jen Insolvenční zákon. Tento zákon nabízí nové řešení pro předlužené fyzické osoby - tzv. institut oddlužení, což znamená řešení platební neschopnosti dohodou s nezajištěnými věřiteli a splácení svých závazků formou pětiletého splátkového

7

kalendáře. Je to řešení pro dlužníka optimistické, protože po pěti letech a splacení minimálně 30 % svých závazků je takový člověk dále bez dluhů.

2

Cíl

Cílem této práce je zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů u bankovního sektoru v České republice. Pro zjištění cíle byla stanovena následující hypotéza: objem bankovních spotřebitelských úvěrů je více závislý na změně reálné mzdy než na změně úrokové sazby. Teoretická část práce dále vymezí právní rámec, v němž se spotřebitelské úvěry řeší, bude analyzovat způsoby registrace a evidence dlužníků a pohledávek v České republice a způsoby řešení insolvence domácností.

8

3

Metodika

V teoretické části práce je využita metoda deskripce pro základní pojmy spotřebitelského financování, zákonné normy související s touto problematikou a také pro podrobné definování evidence pohledávek a dlužníků v České republice. Zároveň je využita metoda analýzy pro téma způsobů řešení insolvence domácností. Metoda komparace je využita pro ukazatele nabídky konkurenčních bank na českém bankovním trhu, přičemž je nezbytné tyto sledované ukazatele správně definovat. V praktické části diplomové práce jsou využity kromě komparace a analýzy vybrané statistické metody. Pro zpracování základních údajů statistického zjišťování jsou data získaná v Českém statickým úřadě a České národní bance přepočítána na indexy s pohyblivým základem, tzv. řetězové indexy. Důvodem je zachycení změny, indexy obecně sledují průběh změny, která nastala u sledovaných jevů v čase. Podle Dufka 2000 [1] je podmínkou prostorová a obsahová stejnorodost. Indexy, někdy také nazývané jako poměrná čísla vývoje, jsou podílem běžného období a základu. Indexy s pohyblivým základem (tzv. řetězové): U extenzivní veličiny: qk i (k/k-1) = qk − 1

U intenzivní veličiny: pk i (k/k-1) = pk − 1

Data využitá v této práci pro statistické zpracování: 21 vzorků , v kvartálním vyjádření a to za období 2001/XII – 2007/XII. Zdroj dat je Český statistický úřad (dále jen ČSÚ) a Česká národní banka (ČNB): 1. Objem bankovních spotřebitelských úvěrů obyvatelstvu celkem v kvartálním vyjádření, hodnota v milionech Kč, přepočteno na indexy, zdroj ČNB [2]. 2.

Průměrná úroková sazba pro nově čerpané klientské úvěry podle sektorového hlediska, sektor domácnosti-obyvatelstvo, uvedeno v procentech, přepočteno na indexy, zdroj ČNB [3].

3. Nominální mzda, index nominální mzdy a index reálné mzdy, ponecháno v indexovém vyjádření, zdroj ČSÚ [4].

9

Dále je využito základních nástrojů empirické analýzy, předně klasická regresní analýza pro popis trendu vývoje, testování významnosti parametrů i regresního modelu jako celku. Pozornost je také věnována analýze závislosti pozorovaných hodnot, a to z pohledu klasické a parciální korelační analýzy. Jednou z možností popisu vývoje průřezových dat je využití klasického regresního modelu. Regresní analýza je používána při zkoumání jednostranných závislostí dvou a více proměnných. Model pro popis vícenásobné regresní funkce můžeme obecně vyjádřit ve tvaru: Y = Xβ + ε y i = β 0 + β 1 x1i + ... + β k x1k + ε i , i = 1,..., n

kde Y = (y1, ..., yn)

náhodný vektor pozorování závislé proměnné

X = ({xij})

matice pozorování nezávisle proměnných typu (n, k+1); n < k,

{xij}

hodnota j-tého pozorování vysvětlující proměnné x; i = 1, ..., n, j = 1, ..., k, T

β = (β0, ..., βk)

vektor neznámých parametrů,

ε = (ε1, ..., εn)T

chybový člen.

Odhady parametrů β = (β0, ..., βk)T jsou získány s využitím metody nejmenších čtverců. Pro chybový člen předpokládáme, že je normálně rozložen s nulovou střední hodnotou a konstantním rozptylem [5].

Chybový člen nelze pozorovat, proto na budeme něj usuzovat na základě rezidua. Pod pojmem reziduum budeme rozumět rozdíle mezi odhadnutou a pozorovanou hodnotou, tedy e = Y - Yˆ . Při analýze rozptylu vycházíme z dekompozice čtverce odchylek Y od jejich průměru (TSS) jako měřítka množství variace vysvětlené regresí. Úkolem je zjistit, jak velká míra variace závislé proměnné je vysvětlena odhadnutou regresní rovnicí. Pro OLS odhady má celková suma čtverců dvě komponenty, a to odchylky, které mohou a které nemohou být vysvětleny regresí:

10

∑

n i =1

(Yi − Y ) 2 = ∑ in=1 (Yˆi − Y ) 2 + ∑ in=1 (Yi − Yˆ ) 2 TSS ESS RSS

,

kde TSS označuje celkový součet čtverců, ESS odhadnutý součet čtverců, RSS reziduální součet čtverců. Podrobněji je problematika rozebrána v odborné literatuře [5]. Dále vypočteme index determinace a rozšířený index determinace takto:

I2 =

ESS RSS 2 ( p − 1) (1 − I 2 ), = 1− , I adj = I 2 − TSS TSS (n − p )

kde p je počet parametrů, TSS označuje celkový součet čtverců, ESS odhadnutý součet čtverců, RSS reziduální součet čtverců.

Při testování hypotéz je stanovena nulová hypotéza H 0 , která je formulací situace, která nastane, pokud teorie analytika nebude správná. Alternativní hypotéza H1 specifikuje oblast hodnot, u kterých očekáváme, že nastanou, jestliže teorie analytika platí. Při vyhodnocování hypotéz je dodržován následující postup: -

vypočteme hodnotu testové statistiky,

-

stanovíme riziko α,

-

podle rozložení výběrové statistiky a rizika určíme kritickou hodnotu (kvantil),

-

porovnáme vypočtenou hodnotu výběrové statistiky a kritickou hodnotu (nebo porovnat s p-hodnotou) v závislosti na charakteru formulované nulové a alternativní hypotézy,

-

obor zamítnutí měří pravděpodobnost chyby I. druhu, kdy zamítneme pravdivou nulovou hypotézu.

11

Pro test průkaznosti regresních parametrů bude použit t-test (Hušek; 1995) H0: βj = 0, neprůkaznost,  t ≤ t1-α/2(n-p), H1: βj ≠ 0, průkaznost,  t > t1-α/2(n-p), s testovou statistikou

t=

bj

SE (b j )

, SE (b j ) =

RSS h j +1, j +1 , n− p

bj, j = 1,..., k je odhad parametru βj, SE(bj) je odhadnutá standardní chyba, RSS je reziduální součet čtverců, p je počet regresních parametrů včetně absolutního členu, hj+1,j+1 je j+1-vý diagonální prvek matice H = (XTX)-1 .

Dále bude využito testu celkové vhodnosti odhadnutého regresního modelu, a to F-testu. Pro nulovou hypotézu testu celkové vhodnosti modelu, tj. F-test, platí H0: β1 = β2=…= βk= 0, neprůkaznost, F ≤ F1-α (p – 1, n – p), H1: alespoň jeden regresní parametr βj není roven nule, průkaznost, F > F1-α (p – 1, n – p), kde testová statistika má tvar

F=

ESS / ( p − 1) , RSS / (n − p )

n je rozsah souboru, p je počet parametrů regresního modelu včetně absolutního členu, RSS je reziduální součet čtverců, ESS je regresní součet čtverců [5].

Dále byl využit i tzv. Durbin-Watsonův Test, který ověřuje nezávislost respektive autokorelaci prvního řádu. Má testové kritérium

12

n

DW =

∑ (e t =2

t

− et −1 ) 2

.

n

∑e t =1

2 t

Hodnoty DW testu se pohybují v intervalu 〈 0,4〉 . V případě nezávislosti náhodných poruch se hodnota testového kritéria pohybuje kolem 2, v případě kladné závislosti jsou její kladné hodnoty blízké nule a v případě nepřímé závislosti se blíží zleva hodnotě 4 [6]. Pro posouzení oboustranné lineární závislosti mezi proměnnými je využito korelační analýzy. Pro jednotlivé proměnné byl vypočten korelační koeficient rxy, který udává těsnost lineární závislosti proměnných x a y. Výběrový korelační koeficient vypočteme jako poměr kovariance sxy obou proměnných a součinu jejich směrodatných odchylek: ryx = sx2 = kde

s yx sx ⋅ s y

, s x2 > 0, s y2 > 0,

1 n 1 n 1 n ( X i − X ) 2 , s y2 = (Yi − Y )2 , s xy = ∑ ∑ ∑ ( X i − X ) ⋅(Yi − Y ) n − 1 i =1 n − 1 i =1 n − 1 i =1 .

Korelace charakterizuje stupeň závislosti. Jednoduchý koeficient korelace se pohybuje v následujícím rozmezí − 1 ≤ r ≤ 1 . Dále tedy pokud pro X a Y platí lineární závislost může být uvedeno že: r = 0, pak X a Y jsou lineárně nezávislé r > 0, pak X a Y jsou kladně zkorelované (přímá lineární závislost) r < 0, pak X aY jsou záporně zkorelované (nepřímá lineární závislost).

Pro výpočet výběrového parciálního korelačního koeficientu je využit vztah

rYZ . X =

RY . X

(R

T Y .X

rYZ − RYT. X R −1 RZ . X

R −1 RY . X ) ⋅ ( RZT. X R −1 RZ . X )

 rY . X1   1    =  M , R =  M  rY . X   rX X  k  k 1

rX1 X 2

K O L

rX1 X k    1 

, kde

,

13

X = ( X 1 ,K , X k ) R regulární, Y, Z jsou náhodné veličiny, je náhodný vektor a rYZ , rYX i , rX i X j , i, j = 1,.., k jsou příslušné výběrové korelační koeficienty. Pro testování hypotézy o nezávislosti bude využit oboustranný test s následující formulací nulové hypotézy H0: ρ = 0, t ≤ t1-α/2(n-p), H1: ρ ≠ 0,  t > t1-α/2(n-p),

kde testová statistika má tvar t=

rYZ . X 1 − rYZ2 . X

n − 2 : t ( n − 2) .

Podrobněji Anděl 1978 [7].

Je posouzena významnost zjištěného korelačního koeficientu t-testem a nalezen interval spolehlivosti pro vypočtenou hodnotu korelačního koeficientu. Odpovídající testová hypotéza o nezávislosti je při kritické hodnotě τ = t

1−

H 0 : ρ = 0; nezávislost

t
1−

α

(n − 1)

α

(n − 1)

2

nezamítáme - koeficient korelace je

2

statisticky nevýznamný,

H 1 : ρ ≠ 0; závislost

t ≥t

1−

α

(n − 1)

nezamítáme - koeficient korelace je

2

statisticky významný.

14

4

Přehled literatury

4.1

Charakteristika spotřebitelských úvěrů v České republice

Podle Dvořáka 1997 [8] spotřebitelské úvěry poskytují komerční banky a jsou to půjčky fyzickým osobám na financování jejich nepodnikatelských potřeb. Převládajícím znakem spotřebitelských úvěrů je standardizovaný průběh, což je nezbytné vzhledem k nižší průměrné částce úvěrů. Banky se tak snaží snížit náklady související s vyřízením a zpracováním těchto úvěrů. Za další odlišnost vzhledem k podnikatelským úvěrům se považuje jednodušší struktura podkladových materiálů, které se předkládají se žádostí o úvěr. Dále také to, že primárním zdrojem ke splácení spotřebitelských úvěrů je pouze běžný příjem klienta, který zpravidla nesouvisí s objektem, na který je úvěr poskytován.

4.1.1 Legislativní úprava spotřebitelských úvěrů v České republice Dne 1. ledna 2002 nabyl účinnosti zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., který upravuje specifické podmínky smluv, v nichž je sjednáván spotřebitelský úvěr. Pro spotřebitele představovala tato právní úprava významnou změnu související s jeho ochranou. Zákon definuje vytvoření a realizaci jednotného a průhledného právního prostředí pro spotřebitele, usnadňuje orientaci v této oblasti i laikům a posiluje tak pozici spotřebitele na finančním trhu v České republice. Zavedení ukazatele roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr umožňuje spotřebitelům kvalifikované a objektivní porovnání podmínek spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu. Dozor nad dodržováním podmínek stanovených tímto zákonem vykonává Česká obchodní inspekce [9].

Uvedený zákon ve druhém paragrafu vymezuje pojmy následujícím způsobem: Spotřebitelský úvěr - poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

15

Spotřebitel - fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a v jejíž prospěch je spotřebitelský úvěr sjednáván. Věřitel - fyzická nebo právnická osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo sdružení takových osob. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr je procentní podíl z dlužné

částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období jednoho roku (dále jen RPSN).

Paragraf čtvrtý uvedeného zákona definuje požadavky na smlouvu: -

smlouva musí být uzavřena písemně a jedno vyhotovení dostane spotřebitel,

-

smlouva musí obsahovat stanovení RPSN na spotřebitelský úvěr,

-

smlouva musí obsahovat stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesné časové rozvržení,

-

dále musí smlouva obsahovat stanovení jednotlivých plateb, které budou placeny spolu se spotřebitelským úvěrem, pokud nelze jednotlivé platby přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu,

-

smlouva musí obsahovat závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách RPSN.

Významnou změnou, kterou uvedený zákon přinesl pro narovnání vztahů mezi věřiteli a dlužníky je možnost dlužníka splatit předčasně spotřebitelský úvěr. Zákon v paragrafu jedenáct říká doslova: „Spotřebitel je oprávněn splatit spotřebitelský úvěr před dobou stanovenou ve smlouvě. V takovém případě má spotřebitel nárok na snížení plateb se spotřebitelským úvěrem souvisejících o takovou částku, aby splacením spotřebitelského úvěru před dobou splatnosti nezískal žádný z účastníků smlouvy o spotřebitelském úvěru nepřiměřený prospěch na úkor ostatních účastníků.“

16

Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr RPSN byla výše uvedeným zákonem zavedena jako významný ekonomický ukazatel, který vypovídá o úrovni platebních podmínek úvěru. Účelem zavedení tohoto ukazatele do

naší

legislativy

je

snadnější

možnost

posouzení

výhodnosti

podmínek

spotřebitelského úvěru. Zavedením ukazatele RPSN se tvůrci zákona snažili o zavedení jednotnosti - např. úrokovou sazbu mohou poskytovatelé spotřebních úvěrů uvádět na měsíční bázi, ale RPSN musí být vždy uvedena na bázi roční. Pokud by byla použita variabilní úroková sazba, potom nelze RPSN použít.

Vzorec pro výpočet RPSN je uveden v příloze zákona:

RPSN vyjadřuje úrokovou míru, pro kterou se rovná čistá současná hodnota získaných půjček čisté současné hodnotě výdajů (splátek, poplatků apod.), jedná se tedy o takové r, pro které platí následující rovnice:

,

kde m je počet poskytnutých půjček, Ai je výše i-té poskytnuté půjčky, ti je doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byla i-tá půjčka poskytnuta, n je počet plateb, Bj je výše j-té platby (splátky, poplatku atd.), sj doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byl j-tý poplatek zaplacen. (Z této rovnice se r zpravidla počítá numericky pomocí určitého softwaru).

Výpočet RPSN zohledňuje nejen platbu jistiny, ale i platby některých dalších nákladů na spotřebitelský úvěr, zákon ovšem nestanoví tyto platby taxativně. Tato situace

17

umožňuje, aby poskytovatelé spotřebitelských úvěrů mohli zařazovat do RPSN poplatky dle svého uvážení. Vzhledem k této skutečnosti lze pak částečně zpochybnit objektivnost při rozhodování spotřebitele.

Zákon také definuje úvěry, na které se povinnost uvádět RPSN nevztahuje: -

spotřebitelský úvěr na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti,

-

spotřebitelský úvěr založený na nájemní smlouvě, která po uplynutí určité doby nezaručuje převod vlastnického práva,

-

na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty,

-

na spotřebitelský úvěr poskytnutý na průběžné poskytování služeb,

-

na spotřebitelský úvěr nižší než 5 000 Kč a vyšší než 800 000 Kč,

-

na spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje tři měsíce nebo je splatný nejvýše ve čtyřech splátkách ve lhůtě nepřesahující 12 měsíců.

4.1.2 Harmonizace legislativní úpravy s právem členských zemí EU Zákon číslo 321/2001 Sb. představuje sjednocení české právní úpravy s právem Evropského společenství. Česká právní úprava vychází ze dvou základních směrnic Evropského společenství. Dne 22.12.1986 Rada ES přijala směrnici č.87/102/EHS, která byla následně doplněna a upravena směrnicí číslo 90/88/EHS z 22.2.1990. Podle Tomáška 1997 [10] se obě uvedené směrnice vztahují ke sblížení právních norem členských států v oblasti spotřebitelských úvěrů. Jejich hlavním cílem byla ochrana spotřebitele v této oblasti, jeho právo na informace a právo na předběžné vypořádání úvěrové smlouvy. Poprvé se zde také objevuje vzorec na výpočet roční procentní sazby nákladů, který byl již přijat i do naší legislativy. Evropská komise od roku 2005 pracuje na nové směrnici, kterou podpořily členské země EU. Tato nová směrnice je vedena snahou o otevření možnosti pro sjednávání spotřebitelských úvěrů v zahraničí a rozšíření konkurenčního prostředí. Podle časopisu FP- Finanční poradce 2007 [11] má trh spotřebitelských úvěrů v EU objem asi 800 mld. EUR a roste tempem 8% za rok. Nejviditelnější připravovanou změnou je pro celou Unii společný formulář, který ve stručnosti vypočítává základní informace o půjčce.

18

4.1.3 Analýza nabídky bankovních spotřebitelských úvěrů na trhu v ČR V posledních několika letech se výrazně zvýšila poptávka i nabídka na tzv. spotřební financování. Úvěry domácnostem dnes nabízí velké množství finančních institucí. Využívá se obecné dělení na bankovní a nebankovní finanční subjekty, které nabízejí a poskytují spotřebitelské úvěry. V odborných publikacích se lze setkat s celou řadou členění poskytovaných bankovních úvěrů. Například podle Ševčíka 2002 [12] jsou spotřební úvěry produkty bankovních obchodů ve formě půjčky fyzickým osobám a základní dělení, které Ševčík používá je následující: 1.Krátkodobé spotřební úvěry - splatnost od několika měsíců do jednoho roku, Ševčík sem řadí úvěr dispoziční (varianta kontokorentního úvěru) nebo úvěr revolvingový, což je v podstatě úvěrový rámec na běžném účtu klienta. 2. Střednědobé a dlouhodobé spotřební úvěry - mají charakter splátkových půjček a nesplátkových překlenovacích úvěrů (tzv. noninstallment) obvykle s jednorázovou splatností úvěru. Jako dlouhodobý spotřební úvěr uvádí Ševčík úvěr hypoteční

V bankovní praxi se nejčastěji lze setkat s následujícím členěním spotřebitelských úvěrů:

1. Podle účelovosti úvěru - účelové a neúčelové. Neúčelové spotřebitelské úvěry (v některých případech uváděny jako bezúčelové, hotovostní nebo peněžní) jsou velmi oblíbené a žádané především pro svoji jednoduchost. Žadatel o takový typ úvěru nepředkládá bance doklady k účelu čerpání úvěru, po schválení žádosti bankou a podpisu smlouvy dostává klient peníze v hotovosti na účet. Tento typ úvěru zpravidla banky nabízí při vyšší úrokové sazbě z důvodu nečitelnosti a neprůhlednosti účelu úvěru, což je pro banky rizikovější.

19

2. Podle doby splatnosti -

krátkodobé úvěry (se splatností do jednoho roku),

-

střednědobé úvěry (se splatností do čtyř let),

-

dlouhodobé úvěry (se splatností do deseti let).

Banka při sjednávání splatnosti úvěru přihlíží k jeho účelu, kupní ceně a životnosti předmětu koupě.Většina spotřebitelských úvěrů je nabízena se splatností maximálně střednědobou.

3. Podle zajištění úvěru -

zajištěné úvěry,

-

nezajištěné úvěry.

V posledních letech se v rámci urychlení procesu schvalování a čerpání spotřebitelských úvěrů a tlaku konkurence nebankovních subjektů přiděluje většina spotřebitelských úvěrů v nižších objemech bez zajištění. Banky vědomy si vyššího a rychlejšího výnosu raději respektují i vyšší rizikovost. Pokud si banka z důvodu vysokého rizika vyžádá zajištění obchodu klientem, pak mezi nejčastěji využívané zajišťovací instrumenty patří zástava nemovitého majetku, zástavní právo k cenným papírům, vinkulace pojistného plnění, ručitelská prohlášení, postoupení pohledávek z nájmu a směnečné zajištění.

4. Podle čerpání úvěru -

jednorázové čerpání,

-

postupné čerpání.

Většina spotřebitelských úvěrů je čerpána jednorázově. Typický spotřebitelský úvěr získaný u bankovní instituce je v současnosti střednědobý, nezajištěný a jednorázově čerpaný bez určení účelu.

Základní typy spotřebitelských úvěrů Spotřebitelské úvěry tak, jak je definuje zákon č. 321/2001 Sb., jsou na trhu v České republice nabízeny bankovním nebo nebankovním sektorem: 1.Bankovní sektor - nabízí tyto formy spotřebitelského financování: - spotřebitelský úvěr,

20

- kontokorentní úvěr, - kreditní karta. Dále je nabízena tzv. americká hypotéka a konsolidace úvěrů.

2. Nebankovní sektor - nabízí tyto formy spotřebitelského financování: - spotřebitelský úvěr, - prodej na splátky, - úvěrové karty.

Zatímco princip klasického spotřebitelského úvěru je zřejmý, nepříliš rozšířeným typem je americká hypotéka. Přitom může být pro dlužníka mnohem efektivnější a pro banku méně riziková než klasický nezajištěný spotřebitelský úvěr.

Americká hypotéka Zvláštní typ úvěru, který lze využít pro spotřební financování. Princip americké hypotéky - neúčelový spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitostí ve vlastnictví žadatele (i podílovém), případně ve vlastnictví rodičů nebo dětí žadatele. Zákon o dluhopisech říká, že zastavovaná nemovitost se může nacházet kdekoli na území členských států Evropské unie. Podmínkou získání tohoto typu úvěru je dále dostatečný příjem žadatele a splnění dalších bankou předepsaných podmínek. Výhodou je nižší úroková sazba než u klasického neúčelového spotřebitelského úvěru, delší doba splatnosti a také díky zástavě nemovitosti lze zpravidla získat větší objem finančních prostředků. Nevýhodou je administrativní náročnost zřízení zástavního práva na nemovitost ve prospěch banky a rozdílem oproti klasické hypotéce bylo to, že u americké hypotéky nebylo možné využít snížení daňového základu o zaplacené úroky, tato daňová výhoda klasických hyoték však přestává počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008 platit.. Dalším nákladem, s nímž je třeba u zástavy nemovitosti ve prospěch banky počítat, je pojištění nemovitosti , které banky požadují vinkulovat ve svůj prospěch.

Konsolidace úvěrů Tato novinka roku 2006 na českém bankovním trhu je v západní Evropě velmi rozšířená

21

a využívaná. Hospodářské noviny [13] např. uvádějí, že ve Velké Británii, kde je vysoká míra zadlužení domácností, tvoří tento typ úvěru až devadesát procent všech poskytnutých spotřebitelských úvěrů. Konsolidací půjček nebo úvěrů se rozumí refinancování dluhu neboli umoření starých úvěrů jediným novým úvěrem. Princip fungování tohoto v podstatě spotřebitelského úvěru je jednoduchý. Dlužník, který má více různých úvěrů a tedy např. pět různých měsíčních splátek, může požádat některou z nabízejících bank o tzv. refinancování, čili konsolidaci dluhů. Konsolidace úvěrů je vhodná především pro předlužené dlužníky, kteří již nemohou své závazky splácet, zpravidla takový žadatel dostane při konsolidaci výhodnější úrok a bude mít pouze jednu splátku a také jeden poplatek spojený s úvěrem. Dle informací bank jsou základní podmínkou pro vyřízení podobného požadavku dostatečné příjmy žadatele. Každý žadatel projde obvyklým schvalovacím procesem. Banky dále vyžadují potvrzení o dosavadním řádném splácení současných závazků, některé banky poskytnou i úvěr nad celkovou výši původních dluhů, tedy poskytnou dlužníkovi další hotové peníze. Možností je i to, že banky vyřídí veškeré administrativní úkony s původními věřiteli.

Výše uvedené členění i popsané detaily lze vyčíst z vypracované tabulky srovnávající konkurenci na českém bankovním trhu, která je uvedena v praktické části této práce - kapitola 5.2.3. V tabulce číslo sedm je předkládána komparace jednotlivých typů spotřebitelských úvěrů nabízených bankami na českém bankovním trhu k 31.12.2007.

4.2

Registry dlužníků v České republice

Registry dlužníků fungují v řadě zemí světa již dlouhou dobu a mají různý obsah i formu. Jejich hlavním posláním je efektivní snižování rizika z poskytovaných služeb klientům pro jejich členy. Z důvodu bezpečnosti a transparentnosti je nezbytné, aby registry fungovaly na základě pevně daných pravidel pro vytváření, správu a využívání informací v těchto registrech uvedených.

22

V uplynulých letech došlo v České republice k rychlému vývoji i v oblasti registrace pohledávek, existence databází se stala s rostoucím zadlužováním nezbytností a pro banky, leasingové a splátkové společnosti je přístup do takových databází velmi výhodný.

V současné době fungují v České republice tyto registry:

1. Centrální registr úvěrů ČNB (CRÚ) 2. Bankovní registr klientských informací (BRKI) 3. Nebankovní registr klientských informací (NRKI) 4. SOLUS, zájmové sdružení právnických osob

4.2.1 Centrální registr úvěrů ČNB Od 1. listopadu 2002 zahájil provoz Centrální registr právnických osob a fyzických osob podnikatelů. Jeho provozovatelem je Česká národní banka. Dle informací České národní banky [14] jsou v centrálním registru úvěrů evidovány veškeré úvěrové pohledávky bez ohledu na to, zda jsou spláceny nebo ne (používá se výraz pozitivní nebo negativní údaje). Úvěrovými pohledávkami se rozumí čerpané úvěry, vč. kontokorentních, nepovolené debety na běžných účtech, poskytnuté úvěrové rámce a přísliby, poskytnuté záruky a ručení i poskytnuté záruky z akreditivů. Centrální registr úvěrů je provozován podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 38a, odst. 2. Do Centrálního registru úvěrů zasílají údaje o svých klientech banky, pobočky zahraničních bank a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Centrální registr úvěrů provozovaný Českou národní bankou nesdílí data s jinými bankovními nebo nebankovními registry. CRÚ uchovává veškeré zaslané záznamy, tj. i když byl úvěr splacen, bankám jsou k dispozici údaje evidované v databázi po dobu 10 let od splacení pohledávky. Výmaz banka provádí pouze v případě chybně zaslaných údajů.

23

4.2.2 Bankovní a nebankovní registr klientských informací Bankovní registr klientských informací Informační báze registru je tvořena pozitivními i negativními informacemi o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů a to fyzických osob a fyzických osob podnikatelů. Provozovatelem BRKI je CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 1096/21. (Dále jen „CBCB“). Vzhledem k povaze činnosti společnosti CBCB zákon ukládá, aby byla ve vlastnictví bank. Na podzim roku 2001 odkoupilo všechny její akcie pět českých bank a ty jsou nyní jejími akcionáři - Česká spořitelna, Československá obchodní banka, GE Money Bank, Unicredit Bank Czech Republic a Komerční banka [15]. Aktuální uživatele databáze s označením

BRKI lze nalézt v tzv. Informačním

memorandu na internetových stránkách společnosti. Bankovní registr klientských informací (dále jen „BRKI“) je databáze údajů o smluvních vztazích mezi bankami a jejich klienty, informace obsažené v registru jsou aktualizovány měsíčně a jsou uchovávány po dobu trvání smluvního vztahu mezi bankou a jeho klientem a dále po dobu dalších čtyř let po ukončení smluvního vztahu. BRKI funguje dle zákona o bankách č. 21/1992 Sb.a banky tak nepotřebují souhlas svého klienta k tomu, aby si mezi sebou mohly vyměňovat informace o klientech, tj. aby mohly sdílet údaje zanesené v BRKI. V registru jsou uloženy kromě jména, rodného čísla a adresy klienta také základní informace o jeho platební morálce, počet existujících úvěrových smluv (včetně kreditních karet), výše jednotlivých úvěrů a splátek, historie splácení těchto závazků a informace o zajištění závazků. Registr obsahuje i informace o právě probíhajícím úvěrovém procesu, ale také o zamítnutých žádostech, v nichž fyzická osoba občan o některý z úvěrových produktů žádal. Pokud klient plní své závazky dle úvěrových smluv, bude na něj i další potenciální věřitel pohlížet díky pozitivním informacím z BRKI jako na solventního a bonitního klienta. Z níže uvedené tabulky je zřejmý velký zájem financujících institucí o informace na své klienty a je patrné, že za poslední čtyři roky, tj. do prosince roku 2007, se počet dotazů směřujících do registru zčtyřnásobil. Zajímavý údaj poskytuje poslední řádek -

24

průměrný počet smluv evidovaných v BRKI na jednoho klienta - dle oficiálních údajů je to dvě a půl smlouvy na jednoho klienta ke konci roku 2007.

Tab. č.1: Statistika Bankovního registru klientských informací Prosinec 2003 674

Prosinec 2004 810

Počet dotazů do registru (v tis.) Počet smluv 3,2 5,4 v registru (v mil.) Počet klientů 2,1 3,2 v registru (v mil.) Počet smluv na 1,52 1,69 jednoho klienta Pramen: CCB - Czech Credit Bureau

Prosinec 2005 1680

Prosinec 2006 2375

Prosinec 2007 2575

7,9

9,8

11,7

3,9

4,3

4,7

2,03

2,28

2,49

Nebankovní registr klientských informací Nebankovní registr klientských informací (dále jen „NRKI“) je samostatně existující databáze, i když má některé shodné prvky s BRKI. Provozovatelem registru je LLCB, z.s.p.o. se sídlem Praha 1, Na Příkopě 1096/21. Společnost byla založena pěti vedoucími leasingovými a splátkovými společnostmi. Nebankovní registr klientských informací (dále jen „NRKI“) byl uveden do provozu v červenci 2005, je to databáze smluvních vztahů mezi věřitelskými subjekty a jejich klienty. Získat informace o svém klientovi zde může i dalších několik členů včetně operátorů mobilních telefonů nebo distributora energie [16]. Základní podmínkou pro to, aby se banka mohla dotázat v tomto registru na klienta je jeho souhlas, který klient musí písemně udělit bance. Zpravidla tak činí při podpisu žádosti o některý úvěrový produkt. I z tabulky Nebankovního registru je patrné, jak se věřitelé v České republice snaží zjistit co nejvíce informací o svých klientech a vyhnout se tak dalším případným problémům v budoucnu. Tento registr funguje poměrně krátce, přesto je patrný nárůst zájmu.

25

Tab. č.2: Statistika Nebankovního registru klientských informací Prosinec 2005 64

Prosinec 2006 414

Počet dotazů do registru (v tis.) Počet smluv 429 1049 v registru (v tis.) Počet klientů 337 767 v registru (v tisl.) Počet smluv na 1,27 1,37 jednoho klienta Pramen: CCB - Czech Credit Bureau

Prosinec 2007 412 1648 1083 1,52

4.2.3 SOLUS, zájmové sdružení právnických osob Název sdružení vznikl složením počátečních písmen původního názvu - Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům, který zároveň velmi dobře popisuje cíl uvedeného sdružení. Jak uvádí sdružení na svých internetových stránkách [17] je existence sdružení založena na nespokojenosti se současným postavením věřitele na trhu, s legislativním prostředím, právním vědomím a morálkou společnosti. Vznik sdružení je výsledkem dlouhodobého úsilí jednotlivých leasingových a úvěrových společností o nalezení nějakého řešení, které by zastavilo nárůst počtu dlužníků v prodlení.V průběhu několika let se staly členy i některé banky a mobilní operátoři. Aktuální seznam členů sdružení je možné získat na internetových stránkách sdružení. Sdružení je otevřené vůči dalším zájemcům o členství, jeho členem se může stát právnická osoba, která se zabývá leasingem spotřebního zboží nebo poskytování spotřebitelských úvěrů na nákup spotřebního zboží. Jejich činnost lze specifikovat jako vztah mezi financující společností a konečným spotřebitelem. Do společné databáze spotřebitelů jsou zařazeni spotřebitelé neplnící své povinnosti vztahující se k činnosti alespoň jednoho člena sdružení. To znamená, že registr shromažďuje pouze tzv. negativní informace, tedy spotřebitele, kteří neplní své závazky ze smluvních vztahů. V registru je kromě identifikace klienta uvedena informace o typu porušení jeho povinností ze stávajících závazků.

26

4.3

Zadlužení a řešení insolvence domácností

Domácnosti v ekonomice mají významné postavení především proto, že svými výdaji podporují ekonomický růst země. Záleží na tempu růstu jejich spotřeby a na tom, jaký podíl mají výdaje domácností na HDP země. Podle údajů České národní banky je v ČR tento poměr zhruba 60%. Graf č.1 : HDP a spotřeba domácností

7

HDP Spotřeba domácností

6

Spotřeba vlády HTFK

5

Změna zásob Čistý export

6,1

4,2

4

4,0

3,6

3

3,0

2,5

2,2

1,9

2 v % a p.b.

6,1

1,2

1,3

1,1

1,4

1,4

1 0,5 0 -0,6

-1 -1,4

-2

-2,0 -3 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Pramen: ČNB

Zvyšující se zadlužení českých domácností způsobily především změny v nabídce financování jejich potřeb ze strany bankovních i nebankovních institucí, téma se tak stalo zajímavé i pro média a odborníky. Ačkoli zadlužování domácností roste rychleji než v dřívějších letech, je stále pod průměrem zemí starých zemích Evropské unie. To je samozřejmě vnímáno především finančníky, kteří stále vidí možnost využití tohoto volného potenciálu.

27

Graf č.2 : Míra zadlužení domácností / HDP (v %) ČR

Úvěry domácnostem / HDP (v %)

60

Eurozóna 54,1

52,4 50

49,2

47,2

45,9

40 30 20 10

7,4

9,2

11,3

14,1

16,8

0 2002

2003

2004

2005

2006

Pramen: ČNB

Zvyšující se zadlužování domácností ovlivňuje nejvíce samotná nízká úroveň dosavadního zadlužení domácností, dále aktuální očekávání rostoucích příjmů, konkurenční boj mezi bankami na českém trhu a také stále velmi nízké úrokové sazby.

Graf č.3 : Úvěry

Meziroční změny v %

50

40

30

20

Úvěry domácnostem celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry

10 1/03

1/04

1/05

1/06

1/07

Pramen: ČNB

28

Největší podíl v zadlužení domácností mají jednoznačně úvěry na bydlení, ty jsou sumou úvěrů hypotekárních a úvěrů ze stavebního spoření. Jde o úvěry, kde účelem je bydlení a ve prospěch bank je v 64% zastavena financovaná nemovitost. Právě to je důvod velmi nízké delikvence takového typu úvěru. Úvěry menších objemů jsou obvykle čerpány jako úvěry ze stavebního spoření bez zajištění nemovitostí a prostřednictvím účelových spotřebitelských úvěrů. Nejrizikovější jsou pro banky spotřebitelské úvěry. Jak dále uvádí Zpráva České národní banky [18] podíl ohrožených úvěrů na celkových spotřebitelských úvěrech je na konci roku 2006 7,3% a úvěry na bydlení pouze 1,6% (hypoteční úvěry pouze 1,3%). Z níže uvedené tabulky číslo 3 je zřejmé, že na konci 90. let 20. století spotřebitelské úvěry poskytnuté bankovním i nebankovním sktorem byly využívány více než úvěry na bydlení. Pokles úrokových sazeb, zvyšující se životní úroveň v České republice i větší nabídka na realitním trhu způsobili, že od roku 2000 roste objem načerpaných úvěrů na bydlení výrazněji a v současné době značně převyšuje objem spotřebitelských úvěrů. Zároveň je zajímavé zjištění z tabulky, že zatímco v roce 1998 měly bankovní spotřebitelské úvěry na trhu převahu, v současné době je trh bankovních a nebankovních spotřebitelských úvěrů rozdělen zhruba na poloviny s menší převahou úvěrů bankovních. To je zajímavé zjištění především proto, že nebankovní spotřebitelské úvěry mívají vyšší úrokovou sazbu i RPSN. V realitě se však spotřebitelé rozhodují nejen podle výše úroků, ale také podle momentální přístupnosti úvěru, což je právě velkou konkurenční výhodou nebankovního sektoru. Jeho nabídka je zpravidla přímo u obchodníků.

Tab.č.3: Bankovní a nebankovní úvěry domácnostem (mld. Kč) Typ úvěru/Rok 1998 Bankovní úvěry na bydlení 28,7 Spotřebitelské úvěry celkem 41,2 Bankovní Absolutní 34,4 spotřebitelské hodnota úvěry/procentní Relativní 83,5% podíl na trhu sú hodnota Nebankovní Absolutní 6,8 spotřebitelské hodnota úvěry/procentní Relativní 16,5% podíl na trhu sú hodnota Pramen: ČNB, vlastní propočty

2000 54,4 60,9 40,7

2002 96,9 88,3 60,3

2004 203,6 127,2 81,2

2005 268,4 219 114

2006 371,3 244,9 127,7

2007 510,9 267,4 137,7

66,8% 68,3% 63,9% 52,1% 52,1% 51,5% 20,2

28

46

105

117,2

129,7

33,2% 31,7% 36,1% 47,9% 47,9% 48,5%

29

Hlavním důsledkem zvyšujícího se zadlužení domácností je zvyšující se počet domácností, které nejsou schopny splácet své závazky, hovoří se o tzv. předlužením. Taková situace pak je často řešena exekučním řízením. V případě existence více věřitelů dlužníka neschopného dostát svým závazkům, není možné exekuční proces použít, protože by docházelo ke zvýhodnění jednoho věřitele před ostatními. Pak je možné využít institut tzv. oddlužení. Insolvence domácností Jako insolvence je označována neschopnost dlužníka zaplatit splatné, resp.vymáhané závazky. Jde o projev předlužení subjektu nebo časového nesouladu mezi příjmy a výdaji, popř. obtíží v inkasu vlastních pohledávek (tzv. druhotná platební neschopnost) [19].

Insolvence fyzických osob občanů úzce souvisí se zadlužením domácností. Možnosti řešení insolvence pro fyzické osoby: 1) exekuce 2) oddlužení

4.3.1 Exekuční řízení Soudní exekutoři provádí tzv. nucený výkon vykonatelných rozhodnutí veřejných orgánů a jiných vykonatelných titulů na základě pověření soudu. Soudní exekutor musí mít dokončené magisterské vzdělaní v oboru právo, tříletou praxi a odbornou zkoušku. Do funkce je jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti na návrh komory.

Exekutorská komora České republiky má sídlo v Brně a je stavovskou organizací sdružující soudní exekutory. Komora kontroluje činnost exekutorů, garantuje dodržování pravidel apod. Legislativní předpisy, které se týkají provádění exekucí jsou především: zákon č. 120/2001Sb. - exekuční řád, zákon č. 99/1963 Sb. - občanský soudní řád, vyhláška č.418/2001 Sb. - o postupech při výkonu exekuční činnosti. Dále se činnost soudních exekutorů řídí tzv. stavovskými předpisy Exekutorské komory

30

ČR, které jsou přístupné na internetových stránkách komory. Zde je také k dispozici seznam pověřených exekutorů pro celou Českou republiku [20].

Graf č.4 : Exekuční řízení (v tis.) 350

12

300

10

250

8

200 6 150 4 100 2

50

0

0 2001

2002

Pramen: Exekutorská komora ČR

2003

2004

2005

2006

Počet nařízených exekucí Počet skončených exekucí (levá osa) Počet odvolání (pravá osa) Exekuce na nepeněžitá plnění (pravá osa)

Zákon č. 120/2001 Sb. definuje jednotlivé pojmy a postupy následovně: exekuční řízení je zahájeno návrhem, tedy dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi anebo příslušnému soudu. K návrhu na nařízení exekuce je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu nebo exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže je návrh na nařízení exekuce podáván u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

1) Exekučním titulem je a) vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo

31

postihuje majetek, b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek, c) vykonatelný rozhodčí nález, d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu nebo exekutorský zápis podle § 78 písm. a), e) vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků a jiných rozhodnutí, jakož i vykonatelný smír, f) vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, g) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

V paragrafu 44 uvedeného zákona je definován postup: exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud usnesením nařídí exekuci a jejím provedením pověří exekutora do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítne. Soud nařídí exekuci, aniž by stanovil, jakým způsobem má být exekuce provedena. Usnesení se doručí exekutorovi, oprávněnému, povinnému a orgánu, který je pověřen vedením centrální evidence exekucí. Orgánům pověřeným vedením evidence (rejstříků) právnických osob, katastrálnímu úřadu, v obvodu jehož územní působnosti se nachází sídlo soudu, který exekuci nařídil, případně dalším orgánům či osobám se usnesení doručí, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Usnesení o nařízení exekuce obsahuje označení soudu, který pověřuje exekutora provedením exekuce, exekutora, který je pověřen provedením exekuce, exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila, dále identifikaci oprávněného a povinného, definici povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů exekuce a na závěr podpis soudce, datum rozhodnutí a poučení o odvolání, o jeho náležitostech a o tom, že nebudou-li v něm uvedeny žádné

32

skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce, soud odvolání odmítne. Paragraf 47 uvedeného zákona uvádí, že exekutor poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše závazků povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo.

Po zavedení zákona počet exekucí prudce stoupal, dnes jsou metody exekutorů často terčem kritiky mimo jiné také pro jejich nadměrné pravomoci, o dlužníkovi si totiž mohou zjistit prakticky cokoli.

4.3.2 Insolvenční zákon V případě zadlužených domácností je nově možné využít nový zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen Insolvenční zákon), který nahradil zákon

č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Tento zákon vstoupil v platnost 1. ledna 2008. Smyslem výše uvedeného zákona je zrychlení, zjednodušení a transparentnost insolvenčního řízení. Nově tento zákon klade důraz na oddlužení a ekonomické ozdravení subjektů. Ideou zákona je nový pohled na úpadek a rozdělení dlužníků do dvou velkých skupin velké podniky a občané.

Pojmy, které je pro pochopení zákona nutné znát: Úpadek - v úpadku se fyzická osoba občan ocitá, pokud se dostane do platební neschopnosti, tedy pokud má více věřitelů a peněžité dluhy po splatnosti více než třicet dnů a tyto dluhy není schopen platit. U právnické osoby se hovoří také o tzv. předlužení, kdy souhrn všech závazků převyšuje souhrn jeho majetku. Hrozící úpadek - dlužník může začít reagovat již v době, kdy teprve úpadek hrozí. Znamená to, že dlužník podá sám na sebe insolvenční návrh a bude spolupracovat s věřiteli. Zvyšuje se tak jeho šance na nelikvidační způsob řešení úpadku.

33

Insolvenční zákon rozeznává tři různé formy řešení insolvence, resp. řešení úpadku a to: 1. konkurs, 2. reorganizace, 3. oddlužení.

1. Konkurs V novém zákoně je upraven obdobně jako v zákoně původním. Jde o tzv. likvidační cestu, tedy o faktické zpeněžení dlužníkova majetku. Výtěžek je pak rozdělen mezi věřitele. V případě fyzické osoby občany (případně i menší právnické osoby - roční obrat pod 2 miliony a méně než 50 zaměstnanců) může soud rozhodnout o tzv. nepatrném konkursu, který je zkrácenou verzí klasického konkursu.

2. Reorganizace Je určena především pro velké dlužníky, právnické osoby, jejichž roční obrat je nad 100 milionů ročně nebo mají více než 100 zaměstnanců. Princip reorganizace mohou ale využít také menší právnické osoby, pokud se na tomto způsobu dohodnou s věřiteli a to formou tzv. předbalené reorganizace. Základní myšlenkou reorganizace je dosažení vyššího uspokojení pro věřitele než z běžného konkursu při zachování podniku dlužníka.

3.Oddlužení Oddlužení je institut, který byl do zákona zapracován právě pro potřeby řešení situací, kdy se fyzická osoba občan ocitá ve finančních problémech, které by řešil mnoho let, případně neměl šanci je vyřešit vůbec. Zákon tedy nabízí možnost oddlužení a nového začátku pro dlužníky. Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník (fyzická osoba občan). Soud posuzuje poctivost takového návrhu a také to, zda je ekonomicky realizovatelný. Zajištěné pohledávky se uspokojují ze zajištění (např. zástava nemovitosti), insolvenční návrh se týká pouze nezajištěných věřitelů. Takoví věřitelé potom hlasováním musí rozhodnout (rozhoduje prostá většina hlasů podle výše svých pohledávek), zda bude

34

přistoupeno ke zpeněžení majetku dlužníka nebo přistoupí na pětiletý splátkový kalendář. Zpeněžení majetku znamená jednorázové uspokojení věřitelů prodejem majetku dlužníka, do podstaty se nezapočítává majetek, který věřitel nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Oddlužení splátkovým kalendářem znamená pro dlužníka po dobu pěti let průběžné poměrné uspokojování nezajištěných dluhů a to z příjmu dlužníka v rozsahu ve kterém by byly při exekuci uspokojovány přednostní pohledávky. Dlužník je povinen odevzdávat 2/3 svého příjmu. Dlužník má povinnost pracovat, aktivně usilovat o zajištění příjmů, žádné příjmy nesmí zatajovat a to ani mimořádné. Základní princip takového způsobu oddlužení je, že dlužník během uvedené doby vrátí věřitelům alespoň 30 % přihlášených pohledávek. Věřitelé však mohou souhlasit i s nižším uspokojením.

Návrh na povolení oddlužení Dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, který musí podat společně s návrhem insolvenčním. Insolvenční návrh musí být předložen na formuláři (příklad takového formuláře je uveden v příloze práce) a opatřen úředně ověřeným podpisem. K návrhu musí dlužník doložit celou řadu dokumentů: -

přehled o svých příjmech,

-

seznam dlužníkova majetku včetně pohledávek s identifikací věřitelů,

-

seznam dlužníkových závazků s uvedením jeho věřitelů,

-

listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek,

-

souhlas věřitelů,

-

případný souhlas manžela/manželky,

-

návrh na oddlužení (jak má být dle dlužníka situace řešena).

Z výše uvedeného je patrné, že věřitelé mají rozhodující vliv na vyřešení situace dlužníka. Dokonce se věřitelé mohou usnést na schůzi věřitelů, že soudem ustanoveného správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového správce. Za dlužníka se mohou zavázat při povolení oddlužení třetí osoby a to jako spoludlužníci nebo ručitelé.

35

V případě zrušení povoleného oddlužení (např. pro porušování dohody) vyhlásí soud konkurs na majetek dlužníka.

Insolvenční rejstřík Nově zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení zřizuje také Insolvenční rejstřík. V tomto rejstříku, který je přístupný na oficiálních internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR, je veden seznam insolvenčních správců i dlužníků. Rejstřík byl zřízen především pro větší transparentnost úpadkového řízení. Především se prostřednictvím tohoto rejstříku doručuje většina soudních rozhodnutí a jiných písemností [21].

36

5

Vlastní práce

Předmětem zkoumání je bankovní trh spotřebitelských úvěrů v České republice. Základním východiskem bude potvrzení nebo zamítnutí stanovené hypotézy - objem bankovních spotřebitelských úvěrů je více (těsněji) závislý na změně reálné mzdy než na změně úrokové sazby. Pro dosažení stanovené hypotézy bylo využito: -

korelační analýzy a to jmenovitě výběrový korelační koeficient, výběrový parciální korelační koeficient,

-

regresní analýzy a to konkrétně vícerozměrného lineárního regresního modelu využitého k identifikaci statisticky významných nezávislých proměnných.

5.1

Poptávka po bankovních spotřebitelských úvěrech

V mikroekonomickém pojetí jsou základní parametry ovlivňující poptávku po bankovních spotřebitelských úvěrech následující: -

cena (ovlivňuje poptávané množství),

-

rozpočtové omezení,

-

existence substitutů,

-

očekávání ekonomických subjektů,

-

parametry produktů u konkurence,

-

reklama.

V další části práce budou jednotlivé faktory ovlivňující poptávku podrobněji rozebrány.

Bankovní spotřebitelské úvěry V tabulce číslo 4 jsou zpracovány údaje České národní banky - bankovní spotřebitelské úvěry obyvatelstvu v celkové výši (tj. uvedeno v mil. Kč) a dále jsou tyto údaje zpracovány do řetězových indexů pro zachycení změny. Údaje jsou v kvartálním vyjádření od prosince 2001 do konce roku 2007. Tyto indexy budou dále považovány za závisle proměnnou. Vývoj objemu bankovních spotřebitelských úvěrů je nejlépe patrný z níže vloženého grafu číslo 5 a vývoj indexu z grafu číslo 6.

37

Tab.č. 4: Bankovní spotřebitelské úvěry vyjádřené celkově a indexem Období

Suma úvěrů

31.12.01 31.3.02 30.6.02 30.9.02 31.12.02 31.3.03 30.6.03 30.9.03 31.12.03 31.3.04 30.6.04 30.9.04

30 012,0 31 156,0 34 640,4 37 767,1 43 983,0 45 863,3 48 242,7 49 284,8 54 361,4 54 334,3 57 249,9 60 548,6

Index

Období

x x x x 146,6 147,2 139,3 130,5 123,6 118,5 118,7 122,9

31.3.05 30.6.05 30.9.05 31.12.05 31.3.06 30.6.06 30.9.06 31.12.06 31.3.07 30.6.07 30.9.07 31.12.07

Suma úvěrů

69 222,3 75 544,4 79 958,4 88 956,9 91 108,6 96 343,8 101 087,5 109 241,0 113 402,7 122 480,1 129 349,5 137 709,0

Index

127,4 132,0 132,1 130,8 131,6 127,5 126,4 122,8 124,5 127,1 128,0 126,1

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČNB

Graf č. 5: Objem načerpaných bankovních spotřebitelských úvěrů (v mil.) Objem načerpaných bankovnch sú 180 000,0 140 000,0 100 000,0 60 000,0

XI I .0 2 VI .0 3 XI I .0 3 VI .0 4 XI I .0 4 VI .0 5 XI I .0 5 VI .0 6 XI I .0 6 VI .0 7 XI I .0 7

20 000,0

Pramen : Vlastní práce na základě údajů ČNB

38

Graf č. 6: Vývoj indexu čerpaných spotřebitelských úvěrů Vývoj indexu čerpaných bankovních sú 150,0 140,0 130,0 120,0 110,0

XI I .0 2 VI .0 3 XI I .0 3 VI .0 4 XI I .0 4 VI .0 5 XI I .0 5 VI .0 6 XI I .0 6 VI .0 7 XI I .0 7

100,0

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČNB

5.2

Faktory ovlivňující poptávku

5.2.1 Faktor ceny - úrokové sazby Pokud budeme aplikovat mikroekonomickou analýzu poptávky na problematiku spotřebitelských úvěrů, pak pro potřeby této práce bude považována za „cenu“ úroková sazba, kterou banky nabízí svým klientům a za kterou tak spotřebitel „kupuje“ prostředky u bank v České republice na nákup spotřebního zboží.

Úrokové sazby České národní banky Od úrokových sazeb, které stanovuje Česká národní banka se odvíjí i úročení komerčních úvěrů poskytovaných bankami. U úvěrování fyzických osob nejcitlivěji reagují na změny sazby hypotečních úvěrů. Diskontní sazba – úroková sazba, kterou nabízí ČNB pro tzv. overnightové uložení volných peněz bank, jde v podstatě o dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. Banky si tak ukládají svoji přebytečnou likviditu v částce od 300 milionů korun českých. Jednoduše řečeno, diskontní sazba je vlastně úrok. Lombardní sazba – je úrok z lombardního úvěru. Je to typ úvěru zajištěný zástavou cenných papírů, který poskytuje centrální banka bankám komerčním. Banky si tak

39

mohou zajistit overnightovou likviditu, lombardní sazba je horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. 2 týdenní repo sazba – tzv. repo operace využívá centrální banka jako hlavní nástroj, kterým ovlivňuje množství peněz v ekonomice. Banka stahuje volné prostředky z trhu prodejem svých cenných papírů (pokladničních poukázek) nebo naopak nákupem pokladničních poukázek prostředky uvolňuje. Dohodnutá doba pro takovou operaci je právě dva týdny a platí zde závazek vrácení zapůjčené jistiny, zaplacení úroku a vrácení cenných papírů [22]. PRIBID - referenční úroková sazba, za kterou jsou banky ochotny nakoupit (vypůjčit si) depozita. Pro pražské finanční centrum se tato sazba nazývá PRIBID (Prague Interbank Bid Rate). PRIBOR - od stanovené repo sazby se odvíjí tato úroková sazba, za kterou jsou banky ochotny prodat (půjčit) depozita. Pro pražské finanční centrum se tato sazba nazývá PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate). Od výše uvedených sazeb se potom také odvíjí většina úrokových sazeb stanovených bankami pro komerční úvěry. Úroková sazba pro spotřebitelské úvěry má podle informací bank zpravidla následující konstrukci: COF + RM + OM = ÚROKOVÁ SAZBA PRO KLIENTA, kde: COF - cost of funds neboli cena zdrojů, banka stanovuje na základě tržní mezibankovní sazby dle splatnosti úvěru. Pro výpočet ceny zdrojů je nejčastěji využívaný PRIBOR dle splatnosti úvěru. RM - riziková marže (k pokrytí potenciální ztráty z defaultních úvěrů), OM - obchodní marže (většinou různě strukturované kompetence uvnitř banky). Banky využívají tuto konstrukci především z důvodu transparentnosti, protože základem jsou veřejně publikované sazby.

V této práci je využita průměrná úroková sazba pro bankovní spotřebitelské úvěry, resp. její změny - indexy, které jsou uvedeny v tabulce číslo pět níže, průběh změny v letech 2001 až 2007 je dále uveden i graficky (graf číslo 7).

40

Faktor „ceny“ je vhodný pro statistické zpracování pro svoji dobrou měřitelnost. (Průměrná sazba je k nalezení ve statistice České národní banky).

Tab. č. 5: Průměrná úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů Období

31.12.2001 31.3.2002 30.6.2002 30.9.2002 31.12.2002 31.3.2003 30.6.2003 30.9.2003 31.12.2003 31.3.2004 30.6.2004 30.9.2004 31.12.2004

Úrok. sazba

9,13 9,01 8,97 8,63 8,69 9,80 9,50 8,52 8,69 10,97 10,91 11,50 11,64

Index

Období

x x x x 95,2 108,8 105,9 98,7 100,0 111,9 114,8 135,0 133,9

Úrok. sazba

31.3.2005 30.6.2005 30.9.2005 31.12.2005 31.3.2006 30.6.2006 30.9.2006 31.12.2006 31.3.2007 30.6.2007 30.9.2007 31.12.2007

11,55 10,76 11,01 10,96 10,71 10,15 10,80 10,77 10,64 10,26 11,51 11,81

Index

105,3 98,6 95,7 94,2 92,7 94,3 98,1 98,3 99,3 101,1 106,6 109,7

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČNB

Graf č. 7: Vývoj indexu úrokové sazby Index úrokové sazby 140,0 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0

XI I .0 2 VI .0 3 XI I .0 3 VI .0 4 XI I .0 4 VI .0 5 XI I .0 5 VI .0 6 XI I .0 6 VI .0 7 XI I .0 7

80,0

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČNB

5.2.2 Faktor rozpočtového omezení – důchodu Faktor rozpočtového omezení neboli důchodu je další faktor, který je v práci využit. Také důchody jsou dobře měřitelné a jsou tedy vhodné pro statistické zpracování.

41

Kategorie mezd využité v diplomové práci: Průměrná hrubá měsíční mzda (někdy uváděno jako průměrná hrubá nominální mzda) mzda fyzických osob, představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadajících na jednoho zaměstnance evidenčního počtu na měsíc. Do této kategorie je zahrnuta základní mzda a platy, příplatky a doplatky ke mzdě, prémie, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a další. Údaje uváděné Českým statistickým úřadem jsou čerpány ze čtvrtletních statistických výkazů a týkají se všech osob u následujících ekonomických subjektů: a) podnikatelská sféra - od roku 1997 s 20 a více zaměstnanci, včetně zaměstnanců u soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku, b) nepodnikatelská sféra - (bez ohledu na počet zaměstnanců), tj. za zaměstnance organizačních složek státu, příspěvkových organizací částečně financovaných ze státního či územních rozpočtů a institucí, které nehospodaří za účelem zisku (např. veřejně prospěšné instituce, zdravotní pojišťovny apod.).

Tab.č.6: Nominální mzda, index nominální a reálné mzdy Období 31.12.01 31.3.02 30.6.02 30.9.02 31.12.02 31.3.03 30.6.03 30.9.03 31.12.03 31.3.04 30.6.04 30.9.04 31.12.04

Index Index reál. Nomin. nom. mzda mzdy mzdy 103,3 16 926 107,7 103,4 14 801 107,2 105,4 16 535 107,8 106,8 16 035 107,5 106,4 18 099 106,9 107,6 15 847 107,2 106,6 17 608 106,7 106,3 17 020 106,2 106,0 19 305 106,8 106,4 17 238 108,8 101,6 18 346 104,2 103,9 18 251 107,2 103,0 20 508 106,2

Období 31.3.05 30.6.05 30.9.05 31.12.05 31.3.06 30.6.06 30.9.06 31.12.06 31.3.07 30.6.07 30.9.07 31.12.07

Index Index nom. reál. Nomin. mzda mzdy mzdy 104,1 18 237 105,8 103,8 19 356 105,5 104,4 19 413 106,4 101,7 21 342 104,1 104,1 19 511 107,0 103,6 20 627 106,6 102,9 20 559 105,9 104,6 22 657 106,2 106,3 21 048 107,9 104,9 22 146 107,4 104,9 22 108 107,5 101,9 24 206 106,8

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČSÚ Ve výpočtech pro tuto práci je využit index reálné mzdy, nominální mzda a index nominální mzdy jsou uvedeny pro úplnost v tabulce číslo 6. Index reálné mzdy zohledňuje vliv inflace na nominální mzdu. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Index reálné mzdy je zobrazen níže i graficky (graf č. 8) pro lepší přehlednost průběhu změny.

42

Index průměrné nominální mzdy - index vykazuje Český statistický úřad a jde o zachycení změny v průměrné hrubé nominální mzdě. Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik procent se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Index reálné mzdy - index vykazuje Český statistický úřad a je to procentní změna podílu indexu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období. Inflace - obecně znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Vývoj spotřebitelských cen - jako životních nákladů se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Do spotřebního koše jsou vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Celkově jde o 730 reprezentantů. Jejich soubor je postupně agregován až do 12-ti hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexu spotřebitelských cen (tj. životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle statistiky rodinných účtů v roce 2005 [23].

Graf č. 8: Vývoj indexu reálné mzdy Index reálné mzdy

108,0 106,0 104,0 102,0

XI I .0 4 VI .0 5 XI I .0 5 VI .0 6 XI I .0 6 VI .0 7 XI I .0 7

XI I .0 3 VI .0 4

XI I .0 2 VI .0 3

100,0

Pramen: Vlastní práce na základě údajů ČSÚ

43

5.2.3 Další faktory ovlivňují poptávku po bankovních spotřebitelských úvěrech Další uvedené faktory mají značný vliv na poptávku po bankovních spotřebitelských úvěrech, jejich použitelnost pro účely této práce je problematická, protože neexistuje odpovídající běžně dostupná metodika pro měření jejich vlivu. Nicméně je vhodné se k nim nyní blíže vyjádřit.

Faktor existence substitutů Za substituty bankovních spotřebitelských úvěrů lze zcela jednoznačně označit různé typy nebankovních spotřebitelských úvěrů a to především:

1. úvěrové karty - umožňují čerpání finančních prostředků až do výše sjednaného rámce. Tyto karty lze využít na nákup zboží u smluvních partnerů vydávající společnosti, někdy i pro výběr hotovosti u smluvní banky apod. Nejznámější jsou v České republice karty společnosti Cetelem nebo Home Credit a.s.. 2. Koupě na splátky - znamená pro spotřebitele vyřízení spotřebitelského úvěru přímo v místě nákupu zboží (a to včetně internetových obchodů). Zpravidla jde o menší částky a vyřízení je snadné a rychlé. Takový typ úvěru poskytují nebankovní subjekty nejčastěji jako nezajištěné a na počkání. 3. Hotovostní úvěr - neúčelové hotovostní úvěry, kdy požadované peníze jsou klientovi zasílány na jeho běžný banovní účet. Takový úvěr poskytují opět nebankovní subjekty zpravidla až do 500tis. korun českých s tím, že detailní podmínky pro přidělení tohoto typu úvěru má každý subjekt nastaveny poněkud odlišně. Mezi nejznámější poskytovatele patří opět výše uvedené společnosti.

Za další substitut lze považovat leasing pro fyzické osoby nepodnikatele - ten je poskytován leasingovými společnostmi (většinou dceřiné společnosti bank - ČSOB Leasing, Unicredit Leasing apod.) nebo přímo prodejci aut, kteří mají finanční spojení s mateřskými automobilkami - např. GMAC - Financial Services, který zajišťuje finanční služby pro prodejce vozů Opel a Chevrolet v České republice. Obecně lze konstatovat, že finanční služby nebankovního sektoru jsou dražší, tedy tyto subjekty požadují vyšší „cenu“ - úrokovou sazbu, resp. RPSN. Pro spotřebitele se

44

ovšem jeví jejich služby jednodušší a přístupnější - jsou vždy na místě prodeje. To je jejich největší konkurenční výhoda.

Faktor parametrů produktů konkurenčních bank Konkurence v oblasti financování soukromých potřeb občanů je mezi bankami patrná z reklamy i konkrétních nabídek. V níže uvedené rozsáhlé tabulce číslo 7 je předkládaná komparace jednotlivých parametrů spotřebitelských úvěrů nabízených osmi největšími bankami na českém bankovním trhu k 31. 12. 2007.

Cílem zpracování podmínek jednotlivých

spotřebitelských úvěrů

bank je

vypracování přehledného srovnání, jehož obsahem je v první části tabulky minimální a maximální možný objem spotřebitelského úvěru, jeho splatnost, účelovost a detaily splácení. Samozřejmě byla srovnávána i úroková sazba a výše vysvětlené RPSN. K tomu je nutné uvést, že obě uvedené sazby jsou sazby minimální a banky zpravidla takovou sazbu nabídnou pouze svým nejlepším zákazníkům. Poslední část tabulky je věnována jednotlivým poplatkům, které banky účtují v souvislosti se spotřebitelskými úvěry.

Spotřebitel by při racionálním uvažování měl provést podobné srovnání pokud uvažuje o využití tohoto typu bankovní služby. Nicméně jak je patrné z tabulky číslo sedm - nabídka bank na českém trhu je velmi vyrovnaná a lze tedy usuzovat, že se spotřebitel rozhoduje na základě vlivu i ostatních faktorů.

45

Tabulka č. 7 : Komparace parametrů bankovních spotřebitelských úvěrů v ČR, 1. část

BAWAG Bank

Česká spořitelna

GE Money Bank

Osobní půjčka 20 000,-

IQ půjčka 20 000,-

Hotovostní úvěr 15 000,-

Spotřebitelský úvěr 100 000,-

Express půjčka 30 000,-

Konsolida ce půjček 30 000,-

500 000, 500 000, -

500 000, 500 000, -

Není stanoveno 200 000,-

Není stanoveno 200 000,-

200 000, 200 000, -

300 000,-

1 rok

1 rok

1 rok

1 rok

2 roky

2 roky

6 let

6 let

6 let

10 let

6 let

10 let

Bez účelu anuitní

Konsolid ace anuitní

Bez účelu

Bez účelu anuitní

Konsolidace

anuitní

Na soukromé účely anuitní

Ne

Ne

Ne

Ne

Ano

Ano

7,15%

7,15%

7,5%

8,5%

9,90%

9,90%

11,31%

11,31%

7,91%

8,99%

11,47%

11,47%

Zdarma

Zdarma

Zdarma

1%

1%

0,8%, min.400,-, max. 7 000,N/A

Zdarma

Popl. za poskytnutí

0,8%, min.400,-, max. 7000,N/A

1%, min.500,-

Správa úvěr. účtu Předčasná splátka

50,-

50,-

49,-

49,-

1%, min.500, 40,-

40,-

Zdarma

Zdarma

4%,min. 500,-, max. 5 000,-

4%,min. 500,-, max. 5 000,-

5%, min. 1 000,-

5%, min. 1 000,-

Parametry úvěru/Název Minimální výše úvěru Maximální výše úvěru Max. výše úvěru bez zajištění Min. doba splatnosti Max. doba splatnosti Účel úvěru Způsob splácení Běžný účet u banky Úroky Úroková sazba od RPSN od

Poplatky Popl. za zpracování

300 000,-

anuitní

Pramen:Vlastní zpracování na základě údajů bank

46

Tabulka č. 7: Komparace parametrů bankovních spotřebitelských úvěrů v ČR, 2. část

Raiffeisenbank Parametry úvěru/Název Minimální výše úvěru Maximální výše úvěru Max. výše úvěru bez zajištění Min. doba splatnosti Max. doba splatnosti Účel úvěru Způsob splácení Běžný účet u banky Úroky Úroková sazba od RPSN od

Poplatky Popl. za zpracování Popl. za poskytnutí Správa úvěr. účtu Předčasná splátka

Rychlá půjčka

Komerční banka

20 000,-

Perfektní půjčka 30 000,-

Osobní úvěr Optimální půjčka 30 000,30 000,-

Úvěr Garant 200 000,-

500 000,-

250 000,-

500 000,-

500 000,-

1 milion

200 000,-

250 000,-

250 000,-

250 000,-

Zajištění nemovitostí

6 měsíců

N/A

N/A

N/A

N/A

6 let

6 let

6 let

10 let

10 let

Bez účelu

Bez účelu

Bez účelu

Konsolidace Bez účelu

anuitní

anuitní

anuitní

anuitní

anuitní

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

7,8% u zajištěného úvěru 8,4% u zajištěného úvěru

N/A

N/A

9,43%

N/A

N/A

N/A

N/A

N/A

Zdarma

Zdarma

800,-+ 0,3% Zdarma

6 000,-

1%, min. 500,-, max. 3 500,80,-

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

80,-

N/A

150,-

4%

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Pramen:Vlastní zpracování na základě údajů bank

47

Tabulka č. 7: Komparace parametrů bankovních spotřebitelských úvěrů v ČR, 3. část

eBanka Parametry úvěru/Název Minimální výše úvěru Maximální výše úvěru Max. výše úvěru bez zajištění Min. doba splatnosti Max. doba splatnosti Účel úvěru Způsob splácení Běžný účet u banky Úroky Úroková sazba od RPSN od

Poplatky Popl. za zpracování Popl. za poskytnutí Správa úvěr. účtu Předčasná splátka

UniCredit Bank

ČSOB

Spotřebitelský úvěr 20 000,-

Půjčka na cokoliv 20 000,-

Půjčka na lepší bydlení 20 000,-

Osobní úvěr 50 000,-

Osobní úvěr Individual 300 000,-

400 000,-

300 000,-

neomezeně

300 000,-

1 milion

400 000,-

300 000,-

300 000,

300 000,-

individuálně

13 měsíců

1 rok

1 rok

1 rok

1 rok

5 let

7 let

10 let

Bez účelu

Bez účelu

Anutní

Anutní

Investice do bydlení Anutní

4/5 let dle částky Bez účelu Anutní

5/7 let dle částky Účelový i neúčelový Anutní

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

8,90%

10,90%

7,70%

11,058%

N/A

10,13%

12,03%

7,98%

13,60%

N/A

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

1%, min. 500,-, max. 3 500,50,-

1%, min. 500,-,max. 3 500,30,-/60,-

1%, min. 500,-, max. 3 500,30,-/60,-

1%, min. 500,

1%, min. 500,-

50,-

50,-

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Pramen:Vlastní zpracování na základě údajů bank

48

Faktor očekávání ekonomických subjektů

Zájem klientů o bankovní spotřebitelské úvěry a samozřejmě i další typy bankovních i nebankovních úvěrů je významně ovlivněn výhledem domácností do budoucna a jejich očekáváním. Jde samozřejmě o názor každého jednotlivce.

Český statistický úřad [24] však má k dispozici metodiku, kterou se snaží postihnout vývoj v budoucnosti. Provádí tzv. konjunkturální průzkumy, při kterých se táže vybraných subjektů (spotřebitelů, podnikatelů) na jejich očekávání do budoucna. Typickým znakem těchto průzkumů je to, že se nesnaží o přímou kvantifikaci, ale hodnotí budoucnost obecně - tedy dává na výběr např. „lepší - stejný - horší“. Za tímto účelem jsou používány u respondentů jednoduché dotazníky, které se snaží postihnout blízkou budoucnost (tj. do půl roku). Vyhodnocení výsledků je prováděno shrnutím odpovědí dle jednotlivých variant a k vyjádření tendence je tzv. konjunkturální saldo, což je rozdíl mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení, vyjádřeno v procentech. Čím vyšší je kladné saldo, tím optimističtější je získaná odpověď. Zdroji dat konjunkturálních a spotřebitelských průzkumů jsou přímá zjišťování ČSÚ v podnikové sféře a průzkum u spotřebitelů provádí společnost GfK Praha. Periodicita zjišťování je nejčastěji měsíční.

Indikátor důvěry spotřebitelů, s nímž se lze často setkat v procentuálním vyjádření, je složen ze čtyř ukazatelů zjišťovaných agenturou GfK Praha - očekávaná finanční situace spotřebitele, očekávaná celková ekonomická situace, očekávaná celková nezaměstnanost

(s

opačným

znaménkem)

a

očekávané

úspory

spotřebitele

v následujících 12 měsících. Dále jsou uváděny tzv. odvětvové indikátory důvěry - indikátor důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodě a službách. Souhrnný indikátor důvěry - někdy uváděn jako Indikátor ekonomického sentimentu - je vážený průměr sezónně očištěných odvětvových indikátorů. Pro zajímavost indikátor důvěry spotřebitelů má váhu 20 %.

49

Konjunkturální průzkumy jsou v tomto případě významným zdrojem informací o očekávaných tendencích v nejbližší budoucnosti. Jsou důležité především tím, že vystihují atmosféru v daném prostředí a poskytují informace s velkým časovým předstihem a slouží tak ekonomům k identifikaci bodů obratu v ekonomice. Spotřebitelské průzkumy vypovídají především o úmyslech spotřebitelů, zejména o sklonu k nákupům či spoření a o konkrétních záměrech pro nákup vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby. Faktor reklamy Reklama nás dnes obklopuje a provází na každém kroku, o jejím vlivu bylo již mnoho napsáno a reklama zcela jednoznačně vstupuje do rozhodovacího procesu spotřebitele, který lze podle Foreta 2005 [25] chápat jako souhrn aktivit, které probíhají v relativně stálém prostředí a které vysvětlují, jak se spotřebitel při nákupu rozhoduje. Rozhodnutí o nákupu je pak popisováno jako výběr ze dvou nebo více alternativ řešení. Člověk obecně vždy volí takovou možnost, která nejlépe uspokojí jeho potřeby a přání, nebo která maximálně vyhovuje jeho finanční, sociální či společenské situaci.

V souvislosti s reklamou se v oblasti spotřebního financování (a to v obou sektorech - bankovním i nebankovním) lze nejčastěji setkat s kritikou. Za neetické je považováno především mylné nebo zavádějící uvádění nákladů na spotřební úvěr (RPSN), které klient za úvěr zaplatí. Jak je uvedeno výše, v zákoně chybí taxativní vymezení nákladů, které musí nabízející do RPSN započítat, a tak vzniká prostor pro částečnou manipulaci údajů.

Česká obchodní inspekce, která je za kontrolu ze zákona odpovědná, provedla v roce 2007 celkově 168 prověrek reklam a nabídek, které se týkaly spotřebitelských úvěrů. Z celkového počtu 24 nevyhovělo požadavkům a porušilo tak zákon. Nabídky často uvádějí, že náklady a úroky budou sjednány individuálně, a tak se

často setkávají spotřebitelé s údajem „ RPSN od“ nebo „úrok od“. Takto uvedené RPSN nebo úrok jsou pak ovšem pro drtivou většinu klientů nedosažitelné. Podobné údaje byly nalezeny

prakticky u všech osmi bankovních domů, jejichž nabídky jsou

srovnávány ve výše uvedené tabulce

číslo 7 - Komparace parametrů bankovních

spotřebitelských úvěrů.

50

Pokud tedy klient chce zjistit reálnou úrokovou sazbu, kterou mu ta která banka nabídne, musí jednotlivé banky kontaktovat osobně a po sdělení svých osobních údajů jako je čistá mzda, rodinný stav a další ukazatele vyjadřující především stabilitu klienta - může očekávat od banky konkrétní nabídku. Největší zadlužení sice vykazují tzv. bohatí a tedy nadále pokračuje trend zadlužování domácností s vysokými příjmy, ale současně dlouhodobě roste i zadlužení rodin s nízkými nebo podprůměrnými příjmy, které jsou z důvodu nízkých nebo žádných úspor více závislí na sociálních dávkách. Ty pak často mrhají na zaplacení dluhů.

Graf č. 9 : Výsledky výb. šetření subjektivního vnímání schopnosti splácet půjčky (podíly na celku v %)

nejvyšších 20 %

čtvrtých 20 %

třetích 20 %

druhých 20 %

nejnižších 20 %

0

Pramen: ČSÚ

Z hlediska zjištěných výsledků lze tedy za neetické považovat i zacílení reklamy na spotřebitelské úvěry do segmentu nižších příjmových vrstev společnosti. Tento typ klientů není v podstatě schopen vyhodnotit podmínky a parametry nabízených spotřebitelských úvěrů, navíc zde často ani není schopnost posoudit finanční situaci vlastní rodiny a její další případné zadlužení. Výsledkem je potom špatná platební morálka a zvyšující se zadluženost nejnižších vrstev společnosti. Patrné je to z grafu

51

číslo devět, z něhož lze vyčíst, že nízkopříjmové domácnosti jsou mnohem citlivější na výdajové šoky.

5.3

Statistická zjišťování

Cílem této práce je zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů u bankovního sektoru v České republice. Na počátku byla stanovena hypotéza - objem bankovních spotřebitelských úvěrů je více závislý na změně reálné mzdy než na změně úrokové sazby. Z pohledu praxe se lze setkat s trendem, kdy úroková sazba, resp. její pokles, má významný vliv při zájmu o hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry však souvisí spíše s rostoucím příjmem domácností a s jejich pozitivním očekáváním. Také vliv reklamy a životní styl domácnosti mají značný vliv na její rozhodování.

5.3.1 Korelační analýza Níže uvedená tabulka č. 8 uvádí hodnoty korelací, tedy těsnost závislosti posuzovaných proměnných. Posuzovanými proměnnými jsou níže uvedené indexy v rozsahu 21 pozorování: -

index objemu spotřebitelských úvěrů - dále značen „IndexSumyUveru“,

-

index průměrné úrokové sazby - značen „IndexUrokSazby“ ,

-

index reálné mzdy - značen „IndexRealMzdy“.

Tab.č. 8: Klasická korelace

IndexSumyUveru

IndexSumyUveru

IndexUrokSazby

IndexRealMzdy

x

r = -0,313

r = 0,4579

P-hodnota = 0,1696 P-hodnota = 0,0369 IndexUrokSazby

r = -0,3113

x

P-hodnota = 0,1696 IndexRealMzdy

r = 0,4579

r = - 0,1560 P-hodnota = 0,4995

r = -0,1560

x

P-hodnota = 0,0369 P-hodnota = 0,4995 Pramen: Výpočty pomocí programu Statgraphics

52

Z tabulky č.8 hodnot klasické korelace je patrné, že zatímco jednoduchý korelační koeficient u indexu úrokové sazby je záporný, u indexu reálné mzdy je koeficient kladný a lze tedy konstatovat, že je pozitivně zkorelovaný s indexem sumy úvěrů.

Při vyhodnocování testu hypotézy o nezávislosti budeme vyhodnocení testu provádět pomocí tzv. P-hodnoty jako alternativním způsobu použití kvantilů. Tento způsob poskytuje rychlé rozhodování v oblasti rizika α, které musí být stanoveno předem pro potřeby vyhodnocení porovnání s kvantilem. Pokud platí, že P-hodnota je větší než stanovené riziko (standartně volíme α = 1, 5, 10 %), pak nulovou hypotézu nezamítáme.

Z výsledků v tabulce je zřejmé, že P-hodnota vyhovuje požadavku (α < 0,05) opět u indexu reálné mzdy. Z toho plyne, že na základě provedeného testu hypotézy o nezávislosti můžeme nulovou hypotézu o nezávislosti mezi indexem objemu načerpaných spotřebitelských úvěrů a indexem reálné mzdy za sledované období, což je 2001/XII – 2007/XII zamítnout.

V další fázi provedeme ověření výsledků pomocí parciální korelace - důvodem využití parciálního korelačního koeficientu bylo očištění posuzovaných proměnných od vlivu ostatních proměnných. Výsledky uvedené v tabulce č. 9 ukazují, že využití klasické korelace je pro potřeby řešení této problematiky dostačující.

Tab.č. 9: Parciální korelace IndexSumyUveru

IndexUrokove

IndexRealMzdy

Sazby IndexSumyUveru

x

-0,2732

0,4360

IndexUrokove Sazby

-0,2732

x

-0,0159

IndexRealMzdy

0,4360

-0,0159

x

Pramen: Výpočty pomocí programu Statgraphics

53

Porovnáme-li vypočtené hodnoty výběrových korelačních koeficientů s hodnotami výběrových parciálních korelačních koeficientů, vidíme: -

IndexSumyUveru, IndexUrokSazby

výběrových korelačních koeficientů r = -0,3113 výběrových parciálních korelačních koeficientů r = -0,2732 -

IndexSumyUveru, IndexRealMzdy

výběrových korelačních koeficientů r = 0,4579 výběrových parciálních korelačních koeficientů r = 0,4360

Z uvedeného vyplývá, že zjištěné hodnoty můžeme považovat za velmi podobné. Tento fakt by bylo možné testovat dalšími statistickými testy, můžeme se však domnívat, že pro potřeby diplomové práce je tento výsledek dostačující.

Z korelační analýzy tedy vyplývá, že za závisle proměnné lze považovat IndexSumyUveru a IndexRealMzdy. Tuto závislost bychom mohli označit za střední.

5.3.2 Regresní analýza V další části analýzy byla provedena regresní analýza s cílem identifikovat statisticky významné proměnné, které ovlivňují závislou proměnnou.

V této práci je považován za závislou proměnnou: - index objemu spotřebitelských úvěrů - dále značen „IndexSumyUveru“. Nezávisle proměnné jsou: - index průměrné úrokové sazby - značen „IndexUrokSazby“ , - index reálné mzdy - značen „IndexRealMzdy“. Byl navržen regresní model, a to:

IndexSumyUveru = a+b* IndexUrokSazby+c* IndexRealMzdy

54

Pro odhady těchto modelů platí: est( IndexSumyUveru)

=

-0,1792 IndexUrokSazby (0,1245) t = -1,4391 F = 3868,24 n = 21

+1,4136 IndexRealMzdy (0,1254) t=11,2704 I2adj = 0,9974 d = 0,4819.

Regresní model byl odhadován včetně konstantního členu, který se však po provedení statistických testů jevil nevýznamný. Vzhledem k tomu, že odhadnutý regresní model byl odhadován na indexech, nezpůsobuje vypuštění konstantního členu problém.

Odhadnutý model však vykazuje statistickou nevýznamnost parametru proměnné IndexUrokSazby. Rovněž rezidua, jejichž náhodnost byla ověřována prostřednictvím Durbin – Watsonovy statistiky, poukazují na problém pozitivní autokorelace. Přestože je model jako celek významný (F-test), byla v dalším kroku proměnná IndexUrokSazby z důvodu statistické nevýznamnosti z modelu vyloučena. Odhad redukovaného modelu má následující tvar:

est( IndexSumyUveru)

F = 7341,27 n = 21

=

+1,2342 IndexRealMzdy (0,0144) t=85,68 I2adj = 0,9972 d = 0,3600.

Podle uvedených výsledků lze označit nalezený model za statisticky významný jak v nezávisle proměnné (t-test), tak jako celek (F-test). I zde byla náhodnost reziduí ověřována prostřednictvím Durbin – Watsonovy statistiky. Její hodnota sice poukazuje na problém pozitivní autokorelace, avšak cílem byla identifikace statisticky významných proměnných z navržené skupiny nezávislých proměnných. Autokorelace reziduí je patrně způsobena dalšími faktory. Jejich měření je z pohledu dostupnosti statistických modelů komplikovaná, proto nebylo možné je do modelu zahrnout, což se projevilo práve ve výše uvedené autokorelaci reziduí.

55

Graf č. 10: Vyrovnání regresní přímkou Vyrovnání regresní přímkou 170 Index sumy úvěrů

160 150 140 130 y = 1,2342x 120 110 100 101

102

103

104

105

106

107

108

Index reálné mzdy

Pramen: Vlastní práce na základě výpočtů

Závěrem statistického zjišťování lze konstatovat, že korelační analýza prokázala: -

statisticky významnou závislost mezi indexem objemu spotřebitelských úvěrů a indexem reálné mzdy za sledované období, což je 2001/XII – 2007/XII,

-

statisticky nevýznamnou závislost mezi indexem objemu spotřebitelských úvěrů a indexem úrokové sazby za sledované období, což je 2001/XII – 2007/XII.

Výsledek využití regresní analýzy: -

odhadnutý model vykazuje statistickou nevýznamnost parametru proměnné IndexUrokSazby.

-

odhadnutý model vykazuje statistickou významnost parametru proměnné IndexRealneMzdy.

Porovnáním výsledků korelační a regresní analýzy, dospíváme v případě obou použitých metod k závěru, že existuje závislost mezi objemem bankovních spotřebitelských úvěrů a změnou reálné mzdy tak, že korelační analýza potvrdila střední vzájemnou závislost mezi objemem bankovních spotřebitelských úvěrů a změnou reálné mzdy. Regresní analýza následně identifikovala významný jednosměrný vztah ve smyslu závislosti

56

objemu spotřebitelských úvěrů na indexu reálné mzdy. Regrese v opačném směru hledána nebyla, protože opačná závislost, tedy reálné mzdy na objemu spotřebitelských úvěrů nedává logický smysl.

6

Závěr

Cílem této práce bylo zhodnocení vývoje trhu spotřebitelských úvěrů u bankovního sektoru v České republice a potvrzení nebo vyvrácení hypotézy, že objem bankovních spotřebitelských úvěrů je více závislý na změně reálné mzdy než na změně úrokové sazby.

Trh spotřebitelských úvěrů v České republice doznal od roku 2000 významných změn situaci na tomto trhu velmi ovlivnil zákon z roku 2001 č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který

znamenal sjednocení české

právní úpravy s právem členských zemí EU. Zároveň znamenal pro spotřebitele vytvoření jednotného a přehlednějšího prostředí v oblasti spotřebitelského financování a pro poskytovatele spotřebitelských úvěrů taxativně vymezené povinnosti. Situace věřitelů, v tomto případě bankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, se v České republice pomalu mění k lepšímu. Dnes je již možné ověřit platební morálku i schopnost splácet u zájemce o spotřebitelský či jiný typ úvěru a eliminovat tak zájemce z řad neplatičů. Systém však není dokonalý, a to především proto, že existuje více registrů a každá banka má ještě navíc svůj interní registr - tzv. blacklist. V případě, že domácnost nebo jednotlivec přecení své schopnosti splácet, dostává se do situace, kdy se musí rozhodnout jak bude dále postupovat. Zaplatit dluh dalším dluhem znamená pro dlužníka pád do dluhové pasti. V současné době lze řešit insolvenci fyzických osob pomocí exekuce nebo v případě většího počtu dlužníků lze využít nový zákon číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který nově nabízí institut oddlužení pro fyzické osoby. Kritici zákona však rozporují především ustanovení o tom, že s oddlužením musí souhlasit všichni věřitelé a že jde v podstatě o nereálnou situaci. Vzhledem k tomu, že do procesu oddlužení se dostávají pouze nezajištěné pohledávky, lze z praxe potvrdit, že banky

jako věřitelé v některých

případech toto řešení vítají. A to především pokud nemá dlužník žádný majetek, z něhož

57

se nezajištění věřitelé mohou uspokojit, a banka by tak pohledávku prodala za menší hodnotu než může získat při oddlužení (což je 30 %). Navíc uvedený zákon inicioval i vznik tzv. Insolvenčního rejstříku, který je veřejně přístupný a v němž je možné získat informace o probíhajícím insolvenčním řízení, dále jsou zde, jak uvádí Ministerstvo spravedlnosti ČR, zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Praktická

část

spotřebitelských

diplomové

práce

je

věnována

poptávce

po

bankovních

úvěrech, kterou v této práci představuje objem

bankovních

spotřebitelských úvěrů. Dále byly analyzovány faktory, které tuto poptávku určují. Při aplikaci mikroekonomické analýzy poptávky na problematiku spotřebitelských úvěrů byly určeny jako hlavní následující faktory: -

cena, zde průměrná úroková sazba na spotřebitelský úvěr,

-

rozpočtové omezení, zde reálná mzda.

Další identifikované faktory jsou: vliv substitutů, očekávání spotřebitelů, vliv reklamy a nabídka konkurenčních bank. I těmto faktorům byla věnována značná pozornost a závěrem lze konstatovat, že mají významný vliv při rozhodování spotřebitelů, avšak jejich použití pro potřeby této práce je omezeno dostupností podpůrných statistických metod. Proto byly pro empirickou analýzu, která byla využita pro potvrzení nebo vyvrácení stanovené hypotézy, vybrány faktory úrokové sazby a reálné mzdy. Samozřejmě jde o široké pojetí a proto bylo třeba ujasnit výchozí datovou strukturu. Smyslem empirické analýzy bylo zjištění, který z uvedených faktorů více ovlivňuje poptávku po bankovních spotřebitelských úvěrech, zda změna reálné mzdy nebo změna úrokové sazby. Byla využita korelační a regresní analýza. Výsledkem korelační analýzy je potvrzení vzájemné závislosti mezi objemem spotřebitelských úvěrů a změnou reálné mzdy. Jako další byla využita regresní analýza s cílem identifikovat statisticky významné proměnné, které ovlivňují závisle proměnnou. Byl navržen regresní model a ten následně vykázal statistickou nevýznamnost parametru úrokové sazby. V dalším kroku byl tento parametr pro svoji nevýznamnost vyloučen a byl proveden odhad redukovaného modelu - ten prokazuje statistickou významnost jak v nezávisle proměnné tak i modelu jako celku.

58

Z uvedených výsledků lze považovat za podstatnou i autokorelaci reziduí, která potvrzuje existenci dalších faktorů, které by závislou proměnnou ovlivnily. Vzhledem k nedostupnosti

vhodných

modelů

pro

změření

uvedených

faktorů

a

tedy

nedosažitelnosti jejich numerického vyčíslení nebylo možné tyto faktory zahrnout do statistického zjišťování. Přesto byla věnována ostatním faktorům náležitá pozornost a to v kapitole 5.2.3 této práce. Na základě provedených statistických zjištění lze závěrem konstatovat, že v případě bankovních spotřebitelských úvěrů byla změřena těsnější závislost mezi změnou reálné mzdy a změnou objemu spotřebitelských úvěrů než mezi změnou úrokové sazby a změnou objemu spotřebitelských úvěrů při vědomí existence dalších významných faktorů, které také ovlivňují poptávku spotřebitelů po spotřebitelskýchh úvěrech v České republice.

59

7

Literatura

[1]

DUFEK, J. Základy statistiky. Brno: Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně, 2000.

[2]

Česká národní banka [online]. In www.cnb.cz. Dostupné na WWW: .

[3]

Česká národní banka [online]. In www.cnb.cz. Dostupné na WWW: .

[4]

Český statistický úřad [online]. In www.czso.cz. Dostupné na WWW: .

[5]

Hušek, R. Základy ekonometrické analýzy I.: Modely a metody. 1. vyd. Praha: VŠE, 1995. ISBN 80-7079-102-0.

[6]

Seger, J.; Hindls, R. Statistické metody v tržním hospodářství. Praha:. VICTORIA PUBLISHING, a.s., 1995. ISBN 80-7187-058-7.

[7]

Anděl, J. Matematická statistika. Praha: SNTL/ALFA, 1978. 346 s.

[8]

Dvořák, P. Bankovnictví. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. ISBN 80-7079-584-0.

[9]

Zákon číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

[10]

Tomášek, M. Bankovnictví jednotného vnitřního trhu EU. Praha: Linde, 1997. ISBN 80- 7201-052-2.

[11]

Týdenní Newsletter časopisu FP - Finanční poradce, číslo 20/2007 z 28.5.2007.

[12]

Ševčík, A. Bankovnictví I. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002. ISBN 80-210- 3019-4.

[13]

Skalková, O. Banky startují hon na dobré dlužníky [online]. In Ihned.cz. Publikováno 28.11.2006 [cit. 2008-03-03]. Dostupné na WWW:

60

. [14]

Česká národní banka [online]. In www.cnb.cz. Publikováno 7.4.2006 [cit. 200803-10]. Dostupné na WWW: .

[15]

Czech Banking Credit Bureau [online]. In www.cbcb.cz [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW: .

[16]

Leasing and Loan Credit Bureau [online]. In www.llcb.cz [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW: < http://www.llcb.cz/index.htm>.

[17]

SOLUS zájmové sdružení právnických osob [online]. In www.solus.cz [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW: .

[18]

Česká národní banka, Zpráva o finanční stabilitě 2006 [online]. In www.cnb.cz. Publikováno 30.7.2007 [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW: .

[19]

Velký naučný slovník (a/l). Praha: DIDEROT 1999. ISBN 80-902723-1-2.

[20]

Zákon číslo 120/2001 Sb. exekuční řád [online]. In www.exekutorskakomora.cz. [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW: .

[21]

Zákon číslo č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [online]. In www.insolvencnizakon.cz [cit. 2008-03-10]. Dostupné na WWW:

. [22]

Úrokové sazby České národní banky [online]. In www.finance.cz [cit. 2008-0402]. Dostupné na WWW: .

[23]

Český statistický úřad [online]. In www.czso.cz [cit. 2008-04-02]. Dostupné na WWW: .

[24]

Český statistický úřad [online]. In www.czso.cz [cit. 2008-04-02]. Dostupné na WWW: .

[25]

Foret, M.; Procházka, P.; Urbánek, T. Marketing - základy a principy. Brno: Computer Press,a.s., 2005. ISBN 80-251-0790-6.

61

8

Přílohy

1. Žádost o výpis informací z Bankovního registru klientských informací. 2. Žádost o výpis informací z Nebankovního registru klientských informací. 3. Žádost o výpis osobních údajů a o zjištění zdroje osobních údajů ze společné databáze SOLUS. 4. Návrh na povolení oddlužení.

62