Analýza trhu práce v karlovarském regionu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza trhu práce v karlovarském regionu Diplomová práce

Autor:

Bc. Veronika Považanová Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Mgr. Tomáš Prekop, MBA

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Bc. Veronika Povaţanová Karlovy Vary dne 1. 4. 2014

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. Mgr. Tomáši Prekopovi, MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterým přispěl k vypracování mé práce.

Anotace Tato diplomová práce byla napsána s cílem vytvořit analýzu trhu práce v karlovarském regionu. V teoretické části jsem se zabývala všeobecnou teoretickou problematikou týkající se trhu práce a politiky zaměstnanosti, popisuji základní charakteristiky a rozdělení nezaměstnanosti a trhu práce. Následující kapitoly jsou věnovány charakteristice a problematice Karlovarského kraje. Praktická část se zabývá analýzou trhu práce a faktory, které ho ovlivňují. Popisuji nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, komu jsou určeny a způsob jejich financování. V závěru diplomové práce jsem poukázala na problémy související s nezaměstnaností v Karlovarském kraji a navrhla jsem moţná řešení, která by měla zlepšit situaci v daném regionu.

Klíčové pojmy: Aktivní politika zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, nezaměstnanost, trh práce, socioekonomická a geografická charakteristika regionu, zaměstnanost.

Annotation This dissertation is written with the aim to create the analysis of labour market in the region of Karlovy Vary. The theoretical part was focused on general issues which refers to the labour market and state employment policy, I described the main charakteristics and division of unemployment and the labour market. The subsequent chapters are devoted to the charakteristics and issues of the region of Karlovy Vary. The practical part is dealing with the analysis of the labout market and some factors which influence it. I also describe the tools of active state employment policy, for whom it is intended and the way of its financing. In the conclusion of my dissertation I pointed to the problems related to the unemployment in the region of Karlovy Vary and I suggested few concrete possible solutions which should improve the situation in the chosen region.

Key words Active state employment policy, rate of unemployment, unemployment, labour market, social-economic and geographical charakteristic of region, employment.

OBSAH Úvod ............................................................................................................................ 7 1. Charakteristika trhu práce a nezaměstnanosti ............................................................. 9 1.1 Trh práce .......................................................................................................................... 9 1.1.1 Situace na trhu práce ............................................................................................. 9 1.2 Struktura obyvatelstva ................................................................................................... 10 1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo......................................................................... 10 1.2.2 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo ..................................................................... 10 1.3 Definice zaměstnanosti .................................................................................................. 11 1.4 Definice nezaměstnanosti .............................................................................................. 12 1.4.1 Druhy nezaměstnanosti ........................................................................................ 12 1.5 Míra nezaměstnanosti .................................................................................................... 14 1.6 Státní politika zaměstnanosti ......................................................................................... 16 1.7 Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 17 1.7.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ................................................................ 18 1.7.1.1 Rekvalifikace ……………………...………………………………………………18 1.7.1.2 Veřejně prospěšné práce…………………………………………….……………. 19 1.7.1.3 Společensky účelná pracovní místa…………………………………………….. ... 19 1.7.1.4 Překlenovací příspěvek…………………………………………………………… 20 1.7.1.5 Příspěvek na zapracování…………………………………………………………. 20 1.7.1.6 Podpora osob se zdravotním postiţením………………………………………… .20 1.8 Pasivní politika zaměstnanosti……………………………………………………….. . 21 2. Úvod do problematiky nezaměstnanosti v karlovarském regionu. ......................... 22 3. Charakteristika Karlovarského kraje .................................................................... 27 3.1 Nezaměstnanost a volná pracovní místa v Karlovarském kraji ..................................... 27 3.2 Struktura nezaměstnaných v karlovarském regionu ...................................................... 30 3.2.1 Struktura nezaměstnaných dle věku ...................................................................... 30 3.2.2 Struktura nezaměstnaných dle vzdělání ................................................................ 31 3.2.3 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v karlovarském regionu................... 33 3.3 Zaměstnávání cizinců .................................................................................................... 35 4. Analýza stavu a vývoje trhu práce v karlovarském regionu .................................. 37

4.1 Vyuţití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ............................................................ 41 4.1.1 Rekvalifikace a poradenství ................................................................................. 41 4.1.2 Veřejně prospěšné práce ...................................................................................... 45 4.1.3 Společensky účelná pracovní místa ...................................................................... 50 4.1.4. Chráněná pracovní místa a chráněné dílny…...………………………………..........56 4.2. Regionální projekty podporující zaměstnanost v Karlovarském kraji.......................... 57 4.3 Národní projekty podporující zaměstnanost v Karlovarském kraji ............................... 59 4.4 Zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti ................................................................... 61 4.4.1 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti .............................................................. 63 4.4.2 Počet vytvořených míst v rámci aktivní plitiky zaměstnanosti ................................ 65 5. Dotazníkové šetření ............................................................................................... 67 5.1 Závěry dotazníkového šetření ........................................................................................ 75 Závěr ......................................................................................................................... 77 Seznam použité literatury .......................................................................................... 78 Seznam obrázků, tabulek a grafů .............................................................................. 83 Seznam příloh ............................................................................................................ 86

Úvod Jedním z makroekonomických ukazatelů je nezaměstnanost, se kterou se jistě setkal kaţdý z nás. Téma Analýza trhu práce v Karlovarském kraji jsem si zvolila proto, ţe Karlovarský kraj je mým rodným krajem a nezaměstnanost je zde dlouhodobým problémem. V porovnání s celou Českou republikou je karlovarský region jedním z krajů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Tato situace se zhoršila následkem světové hospodářské krize, která má počátek v roce 2006 v USA, kdy se zhroutila největší americká spořitelna. V roce 2008 krize zasáhla i Evropu a s ní i Českou republiku. Česká republika nebyla zasaţena v tak velké míře, přesto nezaměstnanost jednotlivé kraje zasáhla. Svojí činnost ukončilo mnoho malých, ale i velkých podniků, které neměly dostatek zakázek k udrţení se na trhu. Úřady práce musely registrovat mnohem více uchazečů, kteří byli nuceni opustit své někdy i dlouholeté zaměstnání. Ekonomika se zpomalila, lidé neměli finance, a tudíţ se méně nakupovalo. Situace se začala příznivěji vyvíjet aţ v roce 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo několik protikrizových opatření ke sníţení nezaměstnanosti. Mezi ně patřily slevy na sociální pojištění, zvýšení financí na aktivní politiku zaměstnanosti. Tou se budu v diplomové práci hlouběji zabývat. Jako cíl své práce jsem si zvolila provedení analýzy trhu práce v karlovarském regionu. Dílčím cílem bude vyhodnocení účelnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na Karlovarsku. Na základě této analýzy se budu snaţit zdůraznit největší problémy, které mají za důsledek vysokou nezaměstnanost kraje a doporučit řešení dané situace, převáţně realizací aktivní politiky zaměstnanosti. Při zpracování mé práce pouţiji vědeckovýzkumných metod tzv. kvantitativní výzkum, který mi poskytne informace o trhu o trţních podílech o jeho zmapování. Tyto odborně získané informace mi pomohou vyhodnotit danou problematiku, určit doporučení a závěry. Kvantitativním výzkumem určím a vyhodnotím míru vlivu zjištěných faktorů. Pouţiji výzkum od stolu tj. získávání sekundárních informací dále i pozorováním okolí. Budu vycházet z rozhovorů s odborníky úřadu práce, kteří se zabývají danou problematikou. Za účelem získání podrobnějších informací pouţiji dotazníkového šetření. Na základě tohoto šetření zjistím, zda statistické údaje souhlasí s mými zjištěnými údaji a jaká je situace nezaměstnaných v Karlovarském kraji.

7

Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první teoretické části, je charakterizován trh práce, struktura obyvatelstva, nezaměstnanost a její druhy a způsob výpočtu míry nezaměstnanosti. Dále je zde popsána funkce státní politiky zaměstnanosti, aktivní politiky zaměstnanosti a jejich nástrojů, které mají napomáhat vytvářet nová pracovní místa v nejvíce postiţených regionech. Ve druhé teoretické části je popsaná problematika nezaměstnanosti v Karlovarském kraji, její geografická a socioekonomická charakteristika území. Třetí teoretická část je věnována charakteristice Karlovarského kraje vývoji a počtu volných pracovních míst, struktuře nezaměstnaných a zaměstnávání cizinců. Praktická část se zabývá analýzou trhu práce a faktory které ho ovlivňují. Byla pouţita analýza časových řad od roku 2008 do roku 2012 tj. období, kterým se práce zabývá. Analýza popisuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, komu jsou určeny a způsob jejich financování. V poslední části mé práce je obsaţeno dotazníkové šetření se závěry a doporučeními k řešení problému nezaměstnanosti.

8

1. Charakteristika trhu práce a nezaměstnanosti Vývoj společnosti, ekonomiky, sociálního systému má vliv na trh práce a nezaměstnanost. Závaţným problémem soudobé společnosti je nepříznivá ekonomická situace, která má zásadní vliv na trh práce a zvyšující se nezaměstnanost. Nezaměstnanost je závaţným problémem nejen v České republice, ale také ve členských zemích Evropské unie. Dochází k častému prodluţování nezaměstnanosti, která má negativní dopad na občany, kteří jsou vyřazeni z pracovního procesu. Tento fakt sebou přináší celou řadů problémů, jako ztrátu pracovních návyků, pokles ţivotní úrovně a sociální izolaci. Lidé, kteří jsou delší dobu nezaměstnaní se mohou ocitnout na okraji společnosti a jejich návrat zpět bývá často náročný.

1.1 Trh práce Trh práce je součástí trţní ekonomiky a lze ho definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce a poptávka po práci. „Význam trhu práce je zvýrazněn některými základními souvislostmi ekonomik. Jedná se především o skutečnost, ţe v ekonomice jako celku je trh práce převodovým mechanismem mezi procesy výroby (nabídky) a spotřeby (poptávky, které dávají uţití výrobních faktorů smysl a objektivizují ho).“1 Je ovlivněn institucionálními silami, působením vlády, velkými podniky a zákony. Orgánem zajišťující nabídku práce pro uchazeče o zaměstnání jsou úřady práce, které by měli pruţně reagovat na potřeby a poţadavky zaměstnavatelů a tím zprostředkovat práci uchazečům o zaměstnání.

1.1.1 Situace na trhu práce Převis nabídky – domácnosti (lidé) nabízejí práci, ale část práce je nevyuţita – vznik nezaměstnanosti. Převis poptávky – reálná mzda je niţší neţ mzda rovnováţná. Firmy se poptávají po práci, kterou za nízkou mzdu neseţenou. Pracovních sil je nedostatek.

1

BUCHTOVÁ B. a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. str. 58 Vydání 1. 2002 ISBN 80-247-9006-8

9

Rovnost nabídky a poptávky – kdo chce za danou rovnováţnou mzdu pracovat, získá práci. Firmy nakoupí tolik práce, kolik poptávají při dané mzdě.2

1.2 Struktura obyvatelstva Obyvatelstvo lze členit na dvě základní části: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

1.2.1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Jsou to osoby tvořící pracovní sílu starší 15 let a splňují podmínky do skupiny zaměstnaných či nezaměstnaných osob. Zaměstnaní jsou: Osoby starší 15 let, kteří mají placené zaměstnání. Členové produkčních druţstev. Zaměstnaní ve vlastním podniku.3 Nezaměstnaní jsou osoby starší 15 let, kteří splňují současně tyto tři podmínky: Nepatří do skupiny zaměstnaní. To znamená, ţe nepatří do skupiny placených zaměstnaných, členů produkčních druţstev, nebo zaměstnaných ve vlastním podniku. Aktivně hledají práci. Byly připraveny do práce nastoupit. Tyto osoby musí být schopné nastoupit do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Existuje výjimka z podmínky, jde o osoby, které jiţ místo našly, ale nastoupí do něj nejpozději do tří měsíců.4

1.2.2 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivním obyvatelstvem ze subjektivních důvodů jsou osoby, které nechtějí pracovat a nehledají si zaměstnání. Z objektivních důvodů jsou to např. osoby mladší 15

2

ŠVARCOVÁ J. a kolektiv. Ekonomie stručný přehled teorie a praxe aktuálně a v souvislosti. Vydání 2006 ISBN 80-903433-3-3 3 PAVELKA, Tomáš et al. Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2011. 116 s. ISBN 978-80-86175-76-8, str. 10 4 Tamtéţ

10

let, které navštěvují vzdělávací zařízení, starobní a invalidní důchodci či osoby dlouhodobě nemocné. Dále osoby na mateřské dovolené.5 Graf č. 1 Struktura nezaměstnaných v Karlovarském kraji (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) 160 140 120 ekonomicky aktivní obyvatelstvo- zaměstnaní

100 80

ekonomicky aktivní obyvatelstvo nezaměstnaní

60

ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

40 20 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vytvořeno na základě dat českého statistického úřadu- Trh práce v ČR Karlovarský kraj (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) uvedeno v tis. Na trhu práce dochází k neustálým přesunům mezi ekonomicky aktivním a ekonomicky neaktivním obyvatelstvem, jde o základní toky na trhu práce. Hodnota ekonomicky neaktivního obyvatelstva neustále narůstá a přibliţuje se hodnotám ekonomicky aktivního obyvatelstva. Český statistický úřad uvádí, ţe v budoucnu bude převládat ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Tento stav zůstane trvalý a stane se jednou z hlavních překáţek udrţitelnosti průběţného financování důchodů, sociální a zdravotní péče.

1.3 Definice zaměstnanosti Zaměstnaní jsou všichni ti, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, ale i ti, kteří práci mají, ale např. z důvodu nemoci nebo dovolené zrovna nepracují. 5

PAVELKA, Tomáš et al. Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2011. 116 s. ISBN 978-80-86175-76-8, str. 10

11

1.4 Definice nezaměstnanosti V případě, ţe pracovní síla není plně vyuţita, nachází se pod hranicí produkčních moţností, nejsou vyuţity zdroje a vzniká nezaměstnanost. To můţeme charakterizovat jako neschopnost pracovní síly nalézt zaměstnání.6 Nezaměstnanost je jeden ze zásadních problémů ekonomiky. Kdyţ je nezaměstnanost vysoká, dochází ke sníţení důchodu společnosti a k navýšení sociálních výdajů ve formě sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti.7

1.4.1 Druhy nezaměstnanosti Nezaměstnanost můţeme dělit na dobrovolnou a nedobrovolnou, nebo podle délky na krátkodobou (méně neţ jeden rok) a dlouhodobou (více neţ jeden rok). Nezaměstnanost dobrovolná je vyjádřena tím, ţe nezaměstnaní nemají potřebu hledat si zaměstnání a upřednostňují volný čas před prací. Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, jestliţe je poptávka po práci vyšší neţ nabídka práce, roste mnoţství pracovní síly, která je ochotna pracovat za niţší nominální mzdu a vzroste nabídka práce. Tím vzniká na trhu nerovnováha neboli nedobrovolná nezaměstnanost. Rozeznáváme čtyři základní druhy nezaměstnanosti: Frikční Strukturální Sezónní Cyklická Frikční nezaměstnanost Tato zaměstnanost je v ekonomice přirozená. V případě, ţe lidé ukončí své zaměstnání a hledají novou práci. Je to přirozený krátkodobý jev, který je pozitivní pro trţní hospodářství. Jde o průběh mezi oblastmi a pracovními místy v průběhu stádií ţivotního cyklu.8 6

TULEJA P., MAJEROVÁ I., NEZVALP., Základy makroekonomie 1 vydání: Computer Press, 2008 311 s. ISBN 80-251-0952-6, str. 131 7 PAVELKA, Tomáš et al. Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2011. ISBN 978-80-86175-76-8, str. 10 8 TULEJA P., MAJEROVÁ I., NEZVALP., Základy makroekonomie 1 vydání: Computer Press, 2008 311 s. ISBN 80-251-0952-6, str. 137

12

Strukturální nezaměstnanost I tento druh nezaměstnanosti je přirozený. Dochází k ní, jestliţe se některé odvětví stagnují či upadají a jiná naopak expandují v rámci změn. Na trhu práce je nutná zvýšená mobilita či změna kvalifikace. Je způsobena nízkou přizpůsobivostí nabídky práce na strukturu trhu práce, je potřeba rekvalifikace pracovníků z důvodů technických změn a poţadavků. V jiném odvětví dochází k rozvoji a je zde zapotřebí nových pracovních sil. Dochází k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Tato nezaměstnanost bývá delší neţ nezaměstnanost frikční, můţe trvat i několik let.9 Sezónní nezaměstnanost To je nezaměstnanost, která vzniká důsledkem sezónních prací. Tato nezaměstnanost je typická pro Karlovarsko, které je zaměřeno na lázeňství a turismus, který podléhá sezónnosti. O sezónní nezaměstnanost se jedná v případě, ţe se opakuje kaţdý rok přibliţně ve stejnou dobu.10 Cyklická nezaměstnanost Nezaměstnanost vznikající nedostatkem pracovních míst na trhu, který můţe být způsoben ekonomickou krizí. Je důsledkem nedostatečné úrovně agregátní poptávky po pracovní síle a postihuje většinu odvětví.11 Dlouhodobá nezaměstnanost se pojí s negativními vlivy na jedince. Pro kaţdého je zaměstnání obvyklá forma zajištění existence. Umoţňuje kaţdému prostor pro seberealizaci, pocit uţitečnosti, udává společenské postavení. Ztráta zaměstnání má jak ekonomické, tak i sociální důsledky. Ekonomické důsledky: Ztráta statků a sluţeb, které by mohli nezaměstnaní vyrobit. Náklady na nezaměstnané, které stát vynaloţí jako např. sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti, náklady na rekvalifikace, nebo na jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

9

TULEJA P., MAJEROVÁ I., NEZVAL P., Základy makroekonomie 1 vydání: Computer Press, 2008 311 s. ISBN 80-251-0952-6, str. 137 10 Tamtéţ 11 Tamtéţ

13

Sociální důsledky: pokles ţivotní úrovně nezaměstnaného, vliv na fyzické a psychické zdraví, alkoholismus a rostoucí míra kriminality. Dlouhodobá nezaměstnanost má za následek ztrátu kvalifikace.

1.5 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je během roku pohyblivá. V jarních měsících dochází ke sniţování z důvodů tzv. sezónních prací, které jsou pro Karlovarský region typické, v letních měsících by mělo dojít ke stagnaci míry nezaměstnanosti. V zimním období dochází opět ke zvýšení míry nezaměstnanosti z důvodů ukončení sezónních prací a nejčastěji dochází i k ukončování pracovních poměrů na dobu určitou u příspěvku na veřejně prospěšné práce, kdy obce nemají potřebu zaměstnávat tolik pracovníků na úklidy měst a obcí. Zaměstnavatelé stále nevytvářejí dostatek pracovních míst, aby uchazečů z úřadů práce, kteří chtějí pracovat, ve větší míře ubývalo. V roce 2008 míra nezaměstnanosti v Karlovarském regionu dosáhla 7,6% a do roku 2010 se zvýšila na 11,4%, kdy dosáhla maxima. V roce 2011 oproti roku 2010 došlo k poklesu na 9,8% a v roce 2012 se míra nezaměstnanosti opět zvýšila na 10,8%. Tento stav byl oproti situaci v celé‚ České republice vţdy vyšší.12

12

Integrovaný portál MPSV[online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://portal.mpsv.cz/sz/stat. Dostupné z:

14

Graf č. 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji 12 10 8 Karlovarský kraj

6

Česká republika

4 2 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Pokud sledujeme vývoj nezaměstnanosti v průběhu několika let, tak zjistíme, ţe zvýšení či sníţení se značně liší v průběhu ročního období. V letních měsících dochází ke sníţení míry nezaměstnanosti z důvodů sezónního zaměstnávání v lázeňství a hotelnictví. Své uplatnění dosáhne i většina řemeslných profesí např. ve stavebnictví a v zemědělství. Nezaměstnanost se v tomto období dále sniţuje vytvořením pracovních příleţitostí na veřejně prospěšné práce. V měsíci záři dochází k nárůstu nezaměstnanosti z důvodů nahlášení nových uchazečů o zaměstnání na příslušné úřady práce, jde převáţně o čerstvé absolventy učebních oborů a středních škol. Nejvyšší míry nezaměstnanosti je převáţně dosaţeno v měsíci lednu. Výpočet míry nezaměstnanosti. Velikost nezaměstnanosti se v České republice do roku 2011 měřil dvěma způsoby, mezi kterými byly procentuální rozdíly. Podle Českého statistického úřadu se míra nezaměstnanosti počítá v rámci Výběrového šetření pracovních sil jako tzv. Obecná míra nezaměstnanosti a počítá se v rámci Výběrového šetření pracovních sil vycházející z doporučení Eurostatu, Mezinárodní organizace práce ILO. Šlo převáţně o mezinárodní srovnání. 13

13

Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti20121107

15

z:

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí na základě počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na pracovištích Úřadu práce ČR, ministerstvo zveřejňuje Míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosaţitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.14 Od roku 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě s Českým statistickým úřadem přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v České republice pod názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob ze všech obyvatel v daném věku, zatímco předešlé měření nezaměstnanosti poměřovalo uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. V čitateli je počet evidovaných lidí bez práce a ve jmenovateli bude počet obyvatel ve věku 15-64 let.15

1.6 Státní politika zaměstnanosti „Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruţeními osob se zdravotním postiţením a organizacemi zaměstnavatelů.“16 Státní politika zaměstnanosti je realizována jako systém nejrůznějších opatření v podobě aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti. Jde o opatření vytvořené pro rovnováhu na trhu práce a pro vyuţití pracovních sil. Jedná se o spolupráci mezi uchazeči o zaměstnání, úřady práce a zaměstnavateli, kteří na základě aktivní politiky zaměstnanosti vytvářejí nová pracovní místa. Úřady práce zde hrají klíčovou úlohu a jsou zprostředkovateli pro umisťování uchazečů na volná pracovní místa, poskytující poradenství v oblasti volby povolání a získání zaměstnání, monitorují situaci na trhu práce, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky. Další úlohou úřadu je provádění pravidelných statistik a analýz na trhu práce pro zjištění situace nezaměstnanosti v daném regionu. Na základě těchto statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí uvolňuje krajským pobočkám úřadů práce finance na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. 14

Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zmena_vypoctu_ukazatele_registrovane_nezamestnanosti20121107 15 Tamtéţ 16 Česká republika. Zákon o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů Česká republika 2004, § 2 zákona 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, Dostupné také z WWW: < http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2004s435>.

16

1.7 Aktivní politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Řídí se dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v další části této kapitoly je mým pramenem. Hlavní cíle aktivní politiky zaměstnanosti: sniţování nezaměstnanosti v daném regionu, napomáhání strukturálním změnám, flexibilitě na trhu práce, pomoc převáţně obtíţně umístitelným skupinám uchazečů o zaměstnání v jejich pracovním uplatnění na trhu práce.17 „Ve svém důsledku podporuje strukturální změny zaměstnanosti, sociálně ekonomický rozvoj v regionech, resp. mikroregionech a sniţuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti. Činnost aktivní politiky zaměstnanosti je velmi rozsáhlá, např. podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy, sociálně ekonomický rozvoj v regionech, sniţuje finanční náročnost na pasivní politiku zaměstnanosti, pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a odstraňuje bariéry, podporuje územní mobilitu pracovních sil atd.“18 Aktivní politika zaměstnanosti se provádí pomocí finanční podpory při vytváření nových pracovních míst. Podpora nejvíc rizikových skupin, které mají problémy se začlenit na pracovní trh. Mezi nejvíc rizikové skupiny patří: Muţ/ţena pečující o dítě do 15 let. Dlouhodobě nezaměstnaní (evidence delší neţ 5 měsíců). Osoby se zdravotním postiţením. Osoby starší 50 let.

17

HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008. str. 49. ISBN 978-80-7368-522-5. 18 Tamtéţ

17

Mladí do 25 let bez rekvalifikace.19 Nezaměstnanost je v Karlovarském regionu z největší části řešena poskytováním finančních prostředků na realizaci rekvalifikací, vytvářením společensky účelných pracovních míst a vytvářením veřejně prospěšných míst. Pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením je přikládaná zvláštní péče. Zaměstnavatelům je poskytován příspěvek na zřízení a provoz chráněných dílen a chráněných pracovních míst. Dále jim je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením na chráněném pracovním místě na částečnou úhradu vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů.20 Finanční prostředky vynakládané na aktivní politiku zaměstnanosti jsou ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, jehoţ cílem je zvýšení zaměstnanosti.

1.7.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jejichţ cílem je dosaţení co nejvyšší zaměstnanosti, jsou určeny na podporu zvýšení zaměstnanosti rizikových skupin a osob se zdravotním postiţením. 1.7.1.1 Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace, prohloubení nebo rozšíření dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání. Nebo kvalifikace fyzické osoby, která dosud ţádnou kvalifikaci nezískala. Posuzuje se zdravotní stav uchazeče, schopnosti a jeho zkušenosti. Nejvýznamnějším ukazatelem pro uplatnění uchazečů o zaměstnání je jejich vzdělání a praxe. Je prokázáno, ţe zaměstnanci s niţším vzděláním nemají takovou potřebu se dále vzdělávat a prohlubovat si své dovednosti. U uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců není důleţité pouze počáteční vzdělání, ale i ochota se nadále vzdělávat a kvalifikovat se v daném oboru. Rozšíření vzdělání je moţné na základě rekvalifikací, které nabízejí úřady práce jak pro uchazeče o zaměstnání, tak i pro potencionální zájemce. Rozšířením kvalifikace je větší předpoklad pro udrţení se na trhu práce. 19

Česká republika. Zákon o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů Česká republika 2004, § 78 zákona 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti, Dostupné také z WWW: < http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=2004s435>. 20 Tamtéţ

18

Úřad práce poskytuje rekvalifikaci osobám: U nichţ je nezbytná, tj. nemá jiné uplatnění na trhu práce, dosavadní zprostředkování bylo neúspěšné, nebo v případě nemůţe-li vykonávat předešlou profesi. U nichţ je účelná, tj. v případě, ţe je poptávka na trhu práce po rekvalifikované profesi, nebo v případě má-li příslib u zaměstnavatele o přijetí po rekvalifikaci na pracovní místo. U nichţ se uchazeč o zaměstnání zaváţe, ţe po skončení rekvalifikace zahájí samostatnou výdělečnou činnost, jejíţ výkon je rekvalifikací podmíněn. Rekvalifikace pro úřady práce zajišťují akreditovaná střediska, která po úspěšném ukončení vydávají účastníkům osvědčení. V průběhu rekvalifikace pobírá uchazeč o zaměstnání 60% průměrného čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Dále úřad práce hradí jízdné, ubytování či různé pomůcky, které jsou nepostradatelné pro absolvování rekvalifikace.

1.7.1.2 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou nástrojem pro uchazeče, kteří jsou hůře umístitelní na trhu práce a kterým není moţné zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jde převáţné o uchazeče, kteří jsou opakovaně evidováni na úřadu práce, mají základní vzdělání, jsou společensky nepřizpůsobivý. Veřejně prospěšné práce (§ 112 zákona o zaměstnanosti) jsou časově omezené pracovní příleţitosti, které je moţno vytvořit pouze na dobu 12 měsíců. Jedná se zejména o nekvalifikované práce, spočívající v údrţbě veřejných prostranství, nebo zajišťující organizaci a výkon veřejné sluţby. Pracovní příleţitosti jsou vytvářeny na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce a mohou být vypláceny do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel za zaměstnance.

1.7.1.3 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa (§113 zákona o zaměstnanosti), které vytváří zaměstnavatel na základě dohody s úřadem práce pro uchazeče, kterým není moţné zajistit

19

uplatnění jiným způsobem. Úřady práce poskytují příspěvek na tyto typy společensky účelných pracovních míst: Společensky účelná pracovní místa vyhrazená tj. poskytnutí příspěvku na mzdové náklady maximálně na 12 měsíců. Společensky účelná pracovní místa zřízená tj. poskytnutí příspěvku pro zaměstnavatele, který z příspěvku vybaví pracoviště pro uchazeče o zaměstnání. Společensky účelná pracovní místa vytvořená za účelem samostatné výdělečné činnosti tj. příspěvek pro uchazeče o zaměstnání, který se rozhodne zahájit samostatnou výdělečnou činnost a z příspěvku si vybaví pracoviště.

1.7.1.4 Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek (§114 zákona o zaměstnanosti), můţe být poskytnut osobě, která zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a které byl poskytnut příspěvek při vytvoření společensky účelného pracovního místa. Tento příspěvek se poskytuje maximálně na dobu 5 měsíců. A slouţí jako příspěvek na nájemné a sluţby s tím spojené.

1.7.1.5 Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování (§116 zákona 435/2004 o zaměstnanosti), tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým má být věnována zvýšená péče, byla poskytnuta v počátcích jejich začlenění na trh práce. Všechny tyto příspěvky jsou financovány buď ze státního rozpočtu České republiky, nebo z Evropského sociálního fondu Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou příspěvky na podporu osob se zdravotním postiţením. Tyto osoby patří mezi tzv. rizikové skupiny, kterým je poskytována zvýšená péče pro začlenění na trh práce.

1.7.1.6 Podpora osob se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo a chráněné pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti (§75 zákona o zaměstnanosti). Úřad práce uzavírá dohodu se

20

zaměstnavatelem, který zřídí pracovní místo pro osobu se zdravotním postiţením. Toto místo je vytvořeno na dobu 3 let. Dále je moţné uzavřít dohodu s uchazečem o zaměstnání, který je osobou se zdravotním postiţením a chce se stát osobou samostatně výdělečně činnou. Z poskytnutého příspěvku si uchazeč vybaví provozovnu.

1.8 Pasivní politika zaměstnanosti „Významnou oblastí realizovanou v rámci státní politiky zaměstnanosti je pasivní politika zaměstnanosti, jejímţ obsahem je v zásadě vyplácení podpor v nezaměstnanosti.“21 Zmírňuje

následky

nezaměstnanosti

občanů

a následných

sociálních

problémů.

Nezaměstnaným osobám hrozí zhoršení jejich ekonomické situace, zhoršení kvality jejich ţivota. Jde převáţně o sociálně vyloučené jedince, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Pasivní politika zaměstnanosti má podobu podpory nezaměstnanosti, kterou stát prostřednictvím úřadu práce vyplácí uchazečům o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti je poskytována uchazečům: Kteří splňují zákonem stanovené podmínky a je omezena podpůrčí dobou. Zúčastní-li se uchazeč rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, ke kterému mu byla rekvalifikace schválena a není poţivatelem starobního důchodu.22

21

NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002, s. 87. ISBN 80-245-0350-6. 22 LEIBLOVÁ, Zdeňka. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. 4 aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2008, s. 41. ISBN 978-80-7263-460-6.

21

2.

Úvod

do

problematiky

nezaměstnanosti

v Karlovarském regionu. Karlovarský region patří opakovaně ke krajům s vyšší mírou nezaměstnanosti oproti průměru v České republice. Příčinou je ekonomická situace kraje, která se spíše zabývá tradičním odvětvím s nízkou produktivitou práce a s omezenou poptávkou např. výroba porcelánu, skla a textilní průmysl. Nevznikají nové obory v ekonomice, které by nahradily obory tradiční. Nerozšiřují se průmyslové zóny, které by do regionu přilákaly nové investory, kteří by zvýšili nabídku volných pracovních míst. Zanikly některé významné firmy jako například porcelánky nebo podnik, který patřil mezi největší zaměstnavatele v okrese Karlovy Vary Škoda Ostrov s.r.o. Charakter tohoto regionu je převáţně lázeňský a turistický a to je příčinou spíše sezónních pracovních míst. Důsledkem této ekonomické situace je nedostatek pracovních míst, vyšší nezaměstnanost, niţší úroveň mezd. Dalším problémem jsou dlouhodobé úbytky obyvatelstva způsobené migrací, kdy z regionu odcházejí mladí vzdělaní lidé z důvodu nedostatku pracovních příleţitostí. Kaţdý okres má mikroregiony, které jsou nezaměstnaností postiţené více. Okres Karlovy Vary se skládá z 8 mikroregionů a to: Nejdecka, Jáchymovska, Touţimska, Bochovska, Ostrovska, Karlovarska, Ţluticka a Hradiště. Mezi nejvíce postiţené mikroregiony v okrese Karlovy Vary patří Bochovsko, Ţluticko (pokles zemědělské výroby), Jáchymovsko (bývalé hornické město, kde se těţil uran) a Hradiště, které je jedním s největších mikroregionů v okrese Karlovy Vary (nevyuţitý vojenský prostor, kde nevznikají nové firmy s nabídkou volných pracovních míst). Okres Sokolov se skládá ze dvou mikroregionů Chodovsko a Kraslicko (vyšší počet malých obcí s velmi špatným dopravním spojením) a v okrese Cheb je pouze jeden region Chebsko. Silné stránky kraje: Výhodná (příhraniční) poloha kraje. Silný potenciál cestovního ruchu a lázeňství. Silná exportní orientace ekonomiky kraje. Výskyt mimořádných přírodních zdrojů na území kraje. Stabilizovaná úroveň sociální péče.23 23

Česká centra rozvoje: karlovarský kraj. Centra rozvoje 2008

22

[2013-04-04]. Dostupné z:

Slabé stánky kraje: Nízká vzdělanostní a kvalifikační úroveň obyvatelstva. Nízký potenciál vědy a výzkumu. Zanedbaný stav dopravní infrastruktury. Nedostatečné dopravní propojení se sousedními kraji a hlavním městem. 24

2.1 Geografická charakteristika území Karlovarský kraj, který je nejzápadnějším krajem České republiky. Hraničí se Spolkovou republikou Německo, na východní části s Ústeckým a na jihu s Plzeňským krajem. Podle statistických údajů má celkovou rozlohou 3315 km2 a s celkovým počtem obyvatel 301 350 se řadí mezi nejmenší kraje České republiky. Obrázek č. 1 Členění České republiky na kraje

Zdroj : Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nerealizovan%C3%A9_kraje.pn 24

Česká centra rozvoje: karlovarský kraj. Centra rozvoje 2008

23

[2013-12-04]. Dostupné z:

Zalesněná plocha tohoto kraje je 1,3 % násobku průměru v České republice. Na druhou stranu je zde méně zemědělské půdy, která nedosahuje ani poloviny průměrného podílu v České republice, představuje pouze 19 % z celkové rozlohy.25 Karlovarský kraj se člení na tři okresy, okres Karlovy Vary, okres Sokolov a okres Cheb. Obrázek č. 2 Karlovarský kraj

Zdroj: EVROPSKÁ DATABANKA. [online]. [cit. 2014-02-16].

DOI:

Skládá se ze 132 obcí, při čemţ jsou Karlovy Vary jeho statutárním městem. Karlovy Vary leţí na soutoku řeky Teplé s Ohří a jsou jedním s nejstarších lázeňských měst světového významu. Hospodářská struktura všech tří okresů se od sebe diametrálně liší. Karlovarský a Chebský kraj je převáţně zaměřen na lázeňství a cestovní ruch, okres Sokolov je zaměřen na těţbu hnědého uhlí, výrobou energií a chemický a strojírenský průmysl. Karlovarský region leţí pod hřebenem Krušných Hor a Slavkovského lesa. Tyto oblasti byly vţdy bohaté na přírodní zdroje. V minulosti se na Jáchymovsku těţilo stříbro, nikl, bismut, kobalt a v největším mnoţství uranová ruda. Toto místo je téţ známo především výrobou chemického prvku radia, které bylo pouţíváno převáţně v medicíně.26 Dalším zdrojem této oblasti jsou keramické jíly, díky kterým je v oblasti velké mnoţství továren na výrobu porcelánu. Nejznámějším přírodním zdrojem tohoto kraje jsou zásoby léčivých vod, díky nimţ jsou Karlovy Vary světoznámou lázeňskou destinací. Spolu s léčivými

25

Česká centra rozvoje: karlovarský kraj. Centra rozvoje 2008 [2013-04-04]. Dostupné z: 26 JANČÍK D. In online. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://www.prvky.com/tezba-uranu.html. Dostupné z:

24

prameny je kraj bohatý téţ na minerální vody. Mezi nejproslulejší patří minerální voda Mattoni. Jedním z největších problémů kraje je nedostatečné napojení silničních sítí na sousední regiony, hlavní město a nedostatečná dopravní obsluţnost venkovského prostoru. Nyní se situace z části vyřešila díky vybudování úseku rychlostní silnice, která vede z Karlových Varů do Chebu a tím je propojení tohoto kraje posíleno do Německé spolkové republiky, coţ je značným přínosem pro zásobování tohoto kraje. V budoucnu by se mělo toto spojení dále rozšířit a tím vznikne propojení mezi Prahou, Karlovými Vary a Chebem.

2.2 Socioekonomická charakteristika území V Karlovarském kraji ţije celkem 301 350 obyvatel z toho 152 589 ţen a 148 561 muţů. Nejvíce obydleným regionem je okres Karlovy Vary, kde počet obyvatel dosahuje 117 689, okres Cheb 92 542 a okres Sokolov 91 207 obyvatel k datu 31. 3. 2013.27 Vývoj počtu obyvatelstva byl po 2. světové válce značně ovlivněn odsunem poválečného obyvatelstva, tento počet jiţ nikdy nebyl dosaţen.

V současné době má vývoj spíše

klesající charakter z důvodu odchodu obyvatel do jiných okresů, kde mají lepší pracovní příleţitosti. Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel v Karlovarském kraji v letech 2008-2012 v tis. Vývoj počtu obyvatel v Karlovarském regionu 120000 119500 119000 118500 118000

Počet obyvatel

117500 117000 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: vytvořeno na základě dat českého statistického úřadu - uvedeno v tis., vlastní zpracování 27

Český statistický úřad [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné

25

z:

Odsun obyvatel je značně ovlivněn nedostatkem vysokých škol v dané lokalitě, ve které se nenachází ţádná univerzita ani významnější vědeckovýzkumná instituce. Jsou zde pouze pobočky soukromých vysokých škol a dvě pobočky veřejných vysokých škol. Z tohoto důvodu odcházejí mladí lidé za vzděláním do jiných krajů, kde i mnohdy naleznou pracovní uplatnění.

26

3. Charakteristika Karlovarského kraje Mezi největší firmy s počtem zaměstnaných lidí v Karlovarském kraji patří Sokolovská uhelná, a.s. Předmětem její činnosti je těţba hnědého uhlí, výroba a rozvod elektřiny. Sokolovská uhelná, a.s. zaměstnávala v roce 2011 zhruba 4083 zaměstnanců, v roce 2012 došlo

k poklesu

na

3959

zaměstnanců.

Druhým

největším

zaměstnavatelem

v Karlovarském kraji je WITTE Nejdek, spol. s r.o., který dosáhl v roce 2012 nejvyšší hodnoty zaměstnanců 1540. Druhým největším zaměstnavatelem je Karlovarská nemocnice a.s., kde počet zaměstnanců v roce 2012 stoupl oproti roku 2011 na 1001. Třetí největší firmou zaměstnávající velký počet zaměstnanců je Thun 1794, a.s. zabývající se výrobou porcelánu. Počet jejich zaměstnanců také oproti roku 2011 stoupl na 660. Tato firma vznikla po odkoupení světoznámé firmy Karlovarský porcelán a.s., která vlivem ekonomické krize se dostala do úpadku a došlo k hromadnému propouštění zaměstnanců, které ovlivnilo ekonomickou situaci na Karlovarsku. Po odkoupení této firmy došlo k obnovení výroby porcelánu a k opětovnému zvyšování počtu zaměstnanců. Mezi další významné zaměstnavatele regionu patří Moser, a.s., který se zabývá výrobou skla. Karlovarský region patří mezi významnou lázeňskou destinaci, a proto je zde velké mnoţství zaměstnavatelů, jak v lázeňství, tak i v hotelnictví. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary a.s., Léčebné lázně Jáchymov a Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.28 Tito největší zaměstnavatelé v oboru zaměstnávají své zaměstnance převáţně na sezónní práce.

3.1 Nezaměstnanost a volná pracovní místa v Karlovarském kraji Do roku 2008 se míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji sniţovala vlivem dlouhodobého nárůstu ekonomiky. Do České republiky přicházeli nový zahraniční investoři a české firmy se stávali konkurenceschopnější. Díky umístění kraje přicházely převáţně německé firmy, které vytvořily nová pracovní místa. Tato situace se změnila 28

Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z: .

27

v roce 2009 vlivem celosvětové ekonomické krize, která zasáhla převáţně velké soukromé podniky, ale i menší firmy. Tato situace se prohlubovala, zpomalil se růst mezd. Docházelo ke krachu firem, odchodu některých zahraničních investorů a hromadnému propouštění. Míra nezaměstnanosti v Karlovarském kraji byla v roce 2009 za posledních 15 let nejvyšší a v roce 2010 čtvrtá nejvyšší v Česku. Bylo dosaţeno nejniţší úrovně mezd v České republice.29 Vývoj počtu volných míst byl téţ ovlivněn ekonomickou krizí, která zasáhla Českou republiku ve značné míře. Zaměstnavatelé nevytvářeli nová pracovní místa z důvodu poklesů zakázek. Docházelo ke slučování pracovních pozic, aby zaměstnavatelé sníţili mzdové náklady za své zaměstnance. V horších případech docházelo k propouštění, nebo k úplné likvidaci podniku. To bylo prohloubeno sezónním charakterem zaměstnávání. Graf č. 4 Vývoj hlášených volných míst v Karlovarském kraji 1200 1000 800 Volná místa v Karlovarském kraji

600 400 200 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2012, 2011, 2012) V roce 2012 počet volných pracovních míst v Karlovarském regionu kolísal mezi 1027 pracovními místy aţ 1463 místy zaznamenanými vţdy k poslednímu dni příslušného měsíce. Nejniţší hodnoty dosáhl v měsíci prosinci, kdy bylo v databázi Úřadu práce České republiky, Krajská pobočka v Karlových Varech 1027 volných pracovních míst. Nejvyšší hodnoty dosáhl v měsíci srpnu, kdy bylo v databázi 1463 volných pracovních míst.30

29

Česká centra rozvoje: Karlovarský kraj. Centra rozvoje [online]. 2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z:< http://www.centrarozvoje.cz/dokument/Karlovarsko.pdf > 30 Integrovaný portál MPSV. [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: . Dostupné z: .

28

Tabulka č. 1 Vývoj volných pracovních míst v roce 2012 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Měsíc 1 11 12 Nově hlášená 407 332 414 350 411 369 289 298 257 438 247 142 místa Obsazená a zrušená 364 340 252 256 339 417 243 284 319 380 493 331 místa Volná místa 1131 1123 1285 1379 1451 1403 1449 1463 1404 1462 1216 1027 celkem Počet uchazečů na 1 16,2 16,6 14,0 12,5 11,6 11,8 11,7 11,6 12,2 11,8 14,4 17,9 pracovní místo

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, Statistická ročenka trhu práce 2012, vlastní zpracování Z grafu, který poměřuje počet evidovaných uchazečů v daném roce a volná pracovní místa, je patrný nesoulad, který je zapříčiněn nenahlašováním volných pracovních míst a nevytvářením nových pracovních pozic. Graf č. 5 Porovnání počtu uchazečů a volných pracovních míst 7000 6000 5000 4000

volná pracovní místa v daném roce

3000

počet evidovaných uchazečů v daném roce

2000 1000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2012, 2011, 2012)

29

3.2 Struktura nezaměstnaných v Karlovarském regionu V této kapitole se budu zabývat strukturou nezaměstnaných osob v Karlovarském regionu dle věku, vzdělání a délky evidence.

3.2.1 Struktura nezaměstnaných dle věku Podle věku lze ekonomicky aktivní obyvatelstvo a nezaměstnané dělit do několika skupin: Osoby ve věku 15- 29 let. Osoby ve věku 30- 49 let. Osoby ve věku 50- 59 let. Osoby starší 60 let.31 První skupinu tvoří osoby mezi 15-29 lety, jde o skupinu mladých lidí s vysokým výskytem dlouhodobé nezaměstnanosti. Část těchto lidí nebyla nikdy zaměstnána a tudíţ si nevytvořila pracovní návyky, u některých dochází k přesvědčení, ţe nepracovat je normální. Ministerstvo práce a sociálních věcí se pokouší nástroji aktivní politiky zaměstnanosti začlenit tuto skupinu co nejdříve do pracovního procesu. Tito lidé jsou zohledněny a podporováni v Zákoně o zaměstnanosti 435/2004 Sb. Druhá skupina osob 30-49 let věku. Jde o skupinu, která je ve fázi hlavní ekonomické aktivity. Třetí a čtvrtá skupina je spíše ve fázi konce období své pracovní aktivity a je u ní vysoký výskyt dlouhodobé nezaměstnanosti. Tato skupina je pro zaměstnavatele nejméně zajímavou skupinou a z tohoto důvodu Zákon o Zaměstnanosti 435/2004 Sb. v § 33 nabádá ke zvýšené péči o tyto uchazeče o zaměstnání.32 V roce 2009 došlo u všech věkových skupin k růstu nezaměstnanosti z důvodu ekonomického poklesu.

31

PAVELKA, Tomáš et al. Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2011. 116 s. ISBN 978-80-86175-76-8, str. 71 32 Tamtéţ

30

Graf č. 6 Dlouhodobá nezaměstnanost podle věku v Karlovarském kraji celkem

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2008

2009

2010

2011

15 až 19 let

20 až 24 let

25 až 29 let

30 až 34 let

40 až 44 let

45 až 49 let

50 až 54 let

55 až 60 let

2012 35 až 39 let

Zdroj: vytvořeno na základě dat českého statistického úřadu - Trh práce v ČR Karlovarský kraj (2008, 2009, 2010, 2011, 2012), vlastní zpracování

3.2.2 Struktura nezaměstnaných dle vzdělání Investovat do vzdělávacího systému je z celospolečenského hlediska vţdy méně nákladné neţ financovat ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Systém vzdělávání nezaručuje zajištění pracovních míst, ovšem jak ukázaly průzkumy, výrazně zlepšují šance nezaměstnaných uplatnit se na trhu práce.33 Karlovarský kraj je srovnatelný s ostatními kraji České republiky, který má relativně mladou populaci, s niţší průměrnou vzdělanostní úrovní díky niţšímu podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva neţ je celostátní průměr.

V kraji je několik

veřejných i soukromých středních škol s velkou škálou výučních a pomaturitních oborů. Je zde však nedostatek vysokých škol. Svou pobočku zde mají pouze dvě vysoké veřejné školy a pouze čtyři soukromé vysoké školy. Z důvodu nedostatku vysokých škol odcházejí mladí lidé studovat do větších měst, kde často po absolvování školy, naleznou i pracovní uplatnění. Nejpočetnější skupinou uchazečů o zaměstnání jsou lidé se základním vzděláním a uchazeči, kteří nemají ukončenou základní školu. Patří sem i lidé, kteří nemají zájem 33

BELZ, Horst a Marco SIEGRIST. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha: Portál, 2001. s. 17 – 34. ISBN 80-7178-479-6.

31

o zaměstnání a podílejí se na deviantním chování (alkoholici, recidivisté, sociálně nepřizpůsobiví), kteří ţijí ze systému podpor a jsou trvale závislí na podpoře od státu. Do této skupiny z početné části patří i romské etnikum. Většina Romů má pouze základní vzdělání a nemají potřebu se dále vzdělávat. „Romové byli zaměstnáváni v profesích, které vlivem ekonomické reformy procházejí výraznými změnami kvalifikačních poţadavků. Ţijí pod tlakem vlastních kulturních vzorců chování a hodnot i pod zvýšeným tlakem majoritní populace, která je zatím plně neintegrovala. Jejich šance uplatnění na trhu práce je tedy minimální. Zvýšená koncentrace romských obyvatel ve vymezených oblastech vytváří lokality s vyhrocenými sociálními problémy, s vysokou kriminalitou a rostoucí závislostí na prostředcích poskytovaných státní sociální sítí.“34 Tato skupina tvoří velkou část uchazečů evidovaných na úřadech práce. Počet těchto lidí stále roste i z důvodu stále niţšího počtu volných míst, kdy si zaměstnavatelé raději vyberou zaměstnance s vyšším vzděláním. V době nejvyššího propouštění si zaměstnavatelé snaţili udrţet hlavně kvalifikované pracovníky a pracovníky s praxí. Méně kvalifikované pracovníky v největší míře zaměstnávali spíše na dohodu o provedení práce, kdy nemuseli za zaměstnance odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění. Další početnou skupinou, která je evidována na úřadech práce, jsou uchazeči s výučním listem, kdy poptávka po těchto řemeslech je omezena. Proto mladí lidé raději volí maturitní studijní obory na soukromých středních školách, které nabírají studenty z kapacitních důvodů mnohdy i bez přijímacích zkoušek. Problém nastává, po ukončení neúspěšného studia a nezvládnutí maturitní zkoušky, kdy se ze studentů stávají uchazeči evidovaní na úřadu práce se základním vzděláním. Nejmenší skupinou osob evidovaných na úřadu práce jsou uchazeči s vysokoškolským vzděláním, kteří mají lepší uplatnění na trhu práce. Vysokoškoláci mnohdy nastoupí do zaměstnání, které neodpovídá jejich dosaţenému vzdělání a ani mzdovému ohodnocení z důvodu nedostatku volných pracovních míst v jejich oboru.

34

BUCHTOVÁ B. a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. str. 115 Vydání 1. 2002 ISBN 80-247-9006-8

32

Graf č. 7 Vzdělanostní struktura uchazečů 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2008

2009

2010

bez vzdělání

základní vzdělání

středoškolské vzdělání

vysokoškolské vzdělání

2011

2012

vyučení


3.2.3 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v Karlovarském regionu Úřady práce sledují pomocí statistik délku evidence uchazečů o zaměstnání. V roce 2008 bylo nejvíce uchazečů evidovaných na úřadu práce, coţ bylo 32 % těch, kteří jsou evidováni kratší dobu neţ 3 měsíce. To bylo důsledkem hospodářské krize, kdy se na úřady práce evidovali noví uchazeči. V roce 2009 byla tato situace obdobná, ale počet nezaměstnaných do 3 měsíců se sníţil na 28 %. V roce 2010 se situace opět zhoršila a nezaměstnaní do 3 měsíců, kteří opět tvořili nejpočetnější skupinu, se zvýšil na 31 % a naopak nejniţší skupinu tvořili uchazeči evidovaní 6-9 měsíců coţ bylo 9 % všech nezaměstnaných. V roce 2011 bylo nejpočetnější skupinou evidence kratší neţ 3 měsíce, která dosáhla 29 %. V roce 2012 tato skupina dosáhla 27 % uchazečů o zaměstnání a nejmenší skupinou uchazečů o zaměstnání jsou evidovaní od 9-12 měsíců. V Karlovarském kraji nejsou ve struktuře uchazečů o zaměstnání, podle délky evidence mezi jednotlivými okresy, značné rozdíly. Ve všech třech okresech převaţují uchazeči s délkou evidence do 3 měsíců, coţ ovlivňují do značné míry sezónní práce a naopak nejméně zastoupenou skupinou uchazečů o zaměstnání jsou uchazeči s délkou evidence 9 12 měsíců. U této skupiny osob, která má i mnohdy zájem pracovat, vzniká zásadní problém. Jejich návrat na trh práce bude mnohem sloţitější z důvodů ztráty jejich

33

kvalifikace, sebedůvěry, pocitu neuţitečnosti, beznaděje a přebytku volného času, který můţe být příčinou alkoholismu, gamblerství, drogové závislosti a dalších sociálních problémů.35 Trvalým problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, na kterou se Ministerstvo práce a sociálních věcí zaměřilo. Je potřeba působit na osoby, které jsou v evidenci delší dobu neţ 5 měsíců formou rekvalifikací, které jsou vhodným prostředkem pro obnovení a získání praktických dovedností. Dále pak formou příspěvků z aktivní politiky zaměstnanosti, aby se uchazeči opět začlenili na trh práce a neztratili pracovní návyky.36 Graf č. 8 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence k 31. 12. 2012

Struktura nezaměstnaných dle délky evidence

24%

28%

14% 8%

do 3 měsíců

3-6 měsíců

6-9 měsíců

9%

9-12 měsíců

17%

12-24 měsíců

nad 24 měsíců


35

Integrovaný portál MPSV[online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://portal.mpsv.cz/sz/stat. Dostupné z: 36 Tamtéţ

34

3.3 Zaměstnávání cizinců Úřady práce dohlíţí, aby nedocházelo k zaměstnávání cizinců na úkor uchazečů evidovaných na úřadu práce. V případě, ţe přijde zaměstnavatel nahlásit volné místo, na které by chtěl obsadit cizince, je toto místo nejprve nabídnuto uchazeči z úřadu a práce a aţ poté, co je místo neobsaditelné, je vydáno pracovní povolení pro cizince. Karlovarský region patří mezi kraje díky své poloze a díky lázeňství, ke krajům o které je z hlediska pracovních příleţitostí ze strany cizinců stále velký zájem.37 Zaměstnávání cizinců se dělí do skupin: „Cizinci, na které se vztahuje povinnost získat k výkonu zaměstnání na území České republiky platné povolení k zaměstnání vydané místně příslušným úřadem práce a povolení k pobytu za účelem zaměstnání. Informační povinnost podle §87 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti závazná pro zaměstnavatele zaměstnávající cizince na území ČR, kteří podle § 98 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti nemusí ţádat o povolení k zaměstnání (trvalý pobyt apod.). Občané členských států Evropské unie (EU) a jejich rodinní příslušníci, občané dalších států Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Tito občané nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti povaţováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Drţitelé zelených nebo modrých karet, které mají zároveň povolením k zaměstnání a povolením k pobytu.“38

37


35

Graf č. 9 Zaměstnávání cizinců, občanů Evropské unie v Karlovarském kraji

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

cizinci s platným pracovním povolením Cizinci kteří mají informační povinnost Cizinci EU

2008

2009

2010

2011

2012


36

4.

Analýza stavu

a

vývoje trhu

práce v

karlovarském regionu Ve třicátých letech 20. století probíhala v USA „Velká hospodářská krize“. „Hospodářské dopady a následky nezaměstnanosti vzniklé za Velké hospodářské krize se staly evidentně jednou z hlavních příčin sociálněpolitických a národněpolitických neúspěchů vývoje tzv. civilizované společnosti.“39 Tato situace se odrazila i v Československu a v roce 1933, československá ekonomika propadla do stejné propasti jako v USA. Nezaměstnanost v Československu rychle stoupala. V roce 1931 bylo nezaměstnaných zhruba 291 000, v roce 1932 vzrostl počet na 554 000 a v roce 1933, kdy ekonomická krize vrcholila, byl počet nezaměstnaných 738 000 osob.40 Ve skutečnosti byla tato čísla vyšší, neţ uvádějí statistiky. Ekonomika byla nucena reagovat na existenci vysoké nezaměstnanosti, docházelo ke zhoršování sociálních podmínek a rostla bída mezi obyvateli.41 Před rokem 1989 za totalitního reţimu byla nezaměstnanost prakticky neznámým pojmem. Ke změně došlo aţ po revoluci, kdy vlivem změny politické situace docházelo k nárůstu počtu nezaměstnaných. Tento vývoj byl spojen s ekonomickou situací ve státě. Státní podniky vlivem kupónové privatizace přecházely na soukromé podnikatele, kteří neměli dostatečné zakázky pro udrţení svých podniků. Docházelo k hromadnému propouštění, a tím ke zvyšování nezaměstnanosti. V roce 1990 byl zřízen úřad práce, jehoţ úkolem bylo tuto situaci řešit a zabezpečit nezaměstnané vyplácením podpor v nezaměstnanosti. K dalšímu propadu v naší ekonomice došlo v roce 2009 vlivem celosvětové ekonomické krize, která se projevila i v naší ekonomice. V tomto období došlo k rapidnímu nárůstu počtu nezaměstnaných. V následujícím roce se situace stále zhoršovala. Stále více firem neustálo tuto situaci, neměly dostatek zakázek. Některé firmy ukončily svoji činnost a u jiných docházelo k hromadnému propouštění. Nová pracovní místa vznikala jen velmi zřídka. V evidencích úřadu práce bylo stále více osob, kteří se stávali dlouhodobě nezaměstnanými. Vláda České republiky musela stanovit opatření k řešení situace nezaměstnanosti. Vznikl koncepční dokument pod názvem Národní program reforem České republiky 2012, kde jsou určeny národní cíle, díky nímţ má dojít k zabezpečení trhu 39

BUCHTOVÁ B. a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. str. 36 Vydání 1. 2002 ISBN 80-247-9006-8 40 Tamtéţ 41 Tamtéţ

37

práce a fungujícímu sociálnímu systému. „Plnění národního programu je ovlivněno schopností České republiky rychle se zotavit z krize, vývojem ekonomiky, situací na trhu práce a demografickým vývojem. Cílem reformních kroků je zvýšení zaměstnanosti se zřetelem na mladé lidi, ţeny a lidi v předdůchodovém věku, zajištění dostatku vhodné kvalifikované síly v oborech a odvětvích se silným rozvojovým potenciálem a zvýšení mobility pracovníků. Výsledkem reformních kroků bude pruţné pracovní právo s účinnou kontrolou a vymahatelností ochrany zaměstnanců, efektivní systém zprostředkování práce, dostatečná nabídka sluţeb umoţňující sladění rodinného a pracovního ţivota, jednoduchý, levný, efektivní a kontrolovatelný sociální systém komfortní pro své příjemce, jakoţ i motivující politika sociálního začlenění vyloučených skupin.“42 Díky značné otevřenosti české ekonomiky bude vývoj ukazatelů zaměstnanosti závislý na vývoji ekonomiky Evropské unie. Hlavní národní cíle v oblasti zaměstnanosti: „Zvýšení celkové míry zaměstnanosti osob ve věku 20-64 let na 75 %. Zvýšení míry zaměstnanosti ţen (20-64 let) na 65 %. Zvýšení míry zaměstnanosti starších osob (55-64 let) na 55 %. Sníţení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010. Sníţení míry nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu oproti roku 2010.“43 Vláda se díky národním cílům zaměří především na sociální oblast, podporu zaměstnanosti nástroji aktivní politiky zaměstnanosti jako je vytvoření společensky účelných pracovních míst nebo příspěvků na podporu vytvoření veřejně prospěšných pracovních míst. Dále na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání a dostatku vhodné kvalifikované pracovní síly v oborech s potenciálem růstu.44

42

Sociální reforma [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z:< http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5> Tamtéţ 44 Tamtéţ 43

38

Opatření je zaměřeno na převáţně na nejvíce ohroţené skupiny: 1, Rodiče pečující o děti do 15 let Těmto osobám má být zajištěn návrat na trh práce s individuálním přístupem. Dále budou probíhat projekty financované z Evropského sociálního fondu např. „Sladění práce a rodiny inspirované příklady dobré praxe v Evropě,“ který se zaměří na získání mezinárodních zkušeností v úpravách pracovní doby, délky pracovního úvazku. Jde o zapojení rodičů s dětmi do pracovního procesu. Dalším projektem, zabývajícím se touto problematikou je projekt „Audit rodina a zaměstnání, který motivuje zaměstnavatele k rozvoji rodinných pracovních podmínek.“45 2, Mladí do 25 let Vláda klade důraz na větší podporu těchto osob nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, včetně projektů s podporou Evropských sociálních fondů. Pro tyto osoby jsou připravovány různé formy specializovaného poradenství a rekvalifikace. Tímto by se mělo zajistit mladým lidem lepší vstup na trh práce a začlenit se do něj.46 3, Osoby se zdravotním postiţením Projekt, který je zaměřen na zkvalitnění nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro osoby se zdravotním postiţením se nazývá „Zvýšení efektivnosti systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postiţením v ČR“ jehoţ cílem je podpora osob se zdravotním postiţením při vstupu nebo návratu na trh práce.47 Úřad práce je vázán Národním akčním plánem. Kaţdoročně si kaţdý kraj stanovuje formou Směrnice ředitele kritéria pro realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, aby vynakládání s finančními prostředky bylo hospodárné, účelné a efektivní, jde o tzv. pravidla pro poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti pro daný rok. Tato pravidla se v průběhu let částečně mění a vţdy vycházejí ze stávající situace v daném regionu. Úřady práce vymezují, jaké příspěvky budou přednostně poskytovat, za jakých podmínek, pro jaké uchazeče jsou určeny, v jaké výši a na jaké období budou poskytovány. Všechny tyto příspěvky nejsou nárokové a procházejí schvalovacím řízením. 45

Sociální reforma [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z:< http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5> Tamtéţ 47 Tamtéţ 46

39

Při stanovení těchto kritérií úřad práce vychází ze stávající situace na trhu práce a z mnoţství přidělených finančních prostředcích na aktivní politiku zaměstnanosti z celkového rozpočtu na daný region. V roce 2012 bylo Karlovarskému kraji přiděleno zhruba 77 mil. Kč na aktivní politiku zaměstnanosti včetně Evropských sociálních fondů tj. zhruba o 38 mil. méně neţ předešlý rok a o 101 mil. méně neţ v roce 2010, kdy v České republice vrcholila ekonomická krize, kterou vláda řešila přidělením vyšších finančních prostředků na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Graf č. 10 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2012, 2011, 2012) Výdaje na státní politiku zaměstnanosti jsou téţ úzce spjaty s Národním akčním plánem. Od roku 2011 mají přidělené finance spíše klesající charakter. Největší nárůst byl dosaţen v roce 2009 a 2010, kdy se v České republice projevila ekonomická krize a bylo vypláceno větší mnoţství sociálních dávek. Oproti roku 2008 se výdaje v roce 2009 na pasivní politiku zaměstnanosti zdvojnásobily, coţ mělo na ekonomiku fatální dopad. Tento zvrat byl dán zvýšenou nezaměstnaností. Uchazeči byli evidováni na úřadech práce delší dobu a byly jim vypláceny dávky v nezaměstnanosti.

40

Tabulka č. 2 Výdaje na politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti

2008

2009

2010

2011

2012

220698 458481 370910 295229 245229

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (včetně Evropských sociálních fondů) 103332 123724 178866 116044 77250 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 324030 582205 549776 411273 322479 (včetně Evropských sociálních fondů) Podpora zaměstnávání osob se zdravotním 20937 postiţením § 78

29576

43899

42495

42006

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2012, 2011, 2012) Úřady práce mají vymezené finanční prostředky jak na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti, tak i na nárokový příspěvek §78 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, který je určen na mzdové náklady zdravotně postiţených osob. Z předešlé tabulky je patrné, ţe výdaje na politiku zaměstnanosti byly nejvyšší v období ekonomické krize, kdy byla nejvyšší nezaměstnanost. Bylo vypláceno nejvíce sociálních dávek a úřady práce poskytovaly nejvíce příspěvků na řešení nezaměstnanosti. U podpory osob se zdravotním postiţením došlo v roce 2010 oproti roku 2009 k nárůstu zhruba o 14 mil. Kč a tato hodnota se nesníţila ani v roce 2011 a 2012.

4.1 Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Předmětem této kapitoly je poskytnout podrobný popis jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti realizovaných v Karlovarském regionu spolu s přehledem čerpání finančních prostředků v daných letech a jejich vyhodnocení. Co do počtu zařazených uchazečů na jednotlivé nástroje jsou rekvalifikace nejvíce realizovaným nástrojem. Dalším nejvíce vyuţívaným nástrojem je příspěvek na vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prací a příspěvek o vyhrazení společensky účelného pracovního místa.

4.1.1 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace jsou nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který se snaţí řešit vzdělanostní strukturu uchazečů. Jde o nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovních míst. Úřad práce krajská pobočka v Karlových Varech se snaţí reagovat na poptávku zaměstnavatelů po profesích, snaţí se přizpůsobit jejich poţadavkům a zajistit rekvalifikační kurzy 41

poptávaných profesí. Po absolvování rekvalifikačních kurzů roste předpoklad pro uplatnění uchazeče na trh práce. Kurzy by měly rozšířit znalosti uchazečů a v některých případech vedou i k získání nové kvalifikace. O kurzy mají nejčastěji zájem uchazeči se základním vzděláním, výučním listem, nebo uchazeči dlouhodobě evidovaní, kteří v době realizace pobírají opět podporu v nezaměstnanosti. Úspěšnost absolvování kurzů je vysoká, jen malé procento uchazečů nezvládne závěrečné zkoušky. V roce 2012 z celkového počtu 386 rekvalifikovaných pouze 12 % uchazečů neúspěšně dokončilo rekvalifikaci. Graf č. 11 Neúspěšné ukončení rekvalifikací 2012 2% 4%

23%

Bez vzdělání

29%

Základní Vyučený ÚSO s maturitou

42%

Vysokoškolské

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování Kaţdý z rekvalifikačních kurzů má předepsaná kritéria, na jejichţ základě můţe být kurz schválen, jako např. zdravotní stav a vzdělání ţadatele. Uchazeči mají moţnost si vybrat z nabízených kurzů úřadu práce, které zajišťují akreditovaná střediska. V případě, ţe uchazeč má zájem o kurz, který úřad práce nenabízí, je moţné si poţádat o Zvolenou rekvalifikaci, kdy uchazeč doloţí příslib o následném zaměstnání a vybere si akreditované středisko, v kterém absolvuje rekvalifikaci. Takto zvolená rekvalifikace není nároková a prochází schvalovacím řízením. Po úspěšném absolvování úřad práce rekvalifikaci uhradí. V průběhu rekvalifikace uchazeč pobírá podporu v nezaměstnanosti.48

48


42

Graf č. 12 Realizace rekvalifikací v roce 2012 368

400 300 213

Rekvalifikace

200

Zvolené rekvalifikace

100 0 2012

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování V roce 2012 byla realizace rekvalifikací značně omezena z důvodů výběrového řízení na poskytovatele vzdělávání. Z tohoto důvodu byl počet účastníků oproti předchozím letům niţší. V roce 2012 byl počet 386 o 1171 uchazečů niţší neţ v předchozím roce. Nejvyšší počet byl dosaţen ve sledovaném období v roce 2010, kdy dosáhl 2087 rekvalifikovaných. Dalším faktorem omezující realizaci rekvalifikací bylo zavádění nového informačního systému na úřady práce, který nebyl dostatečně funkční.49 Tabulka č. 3 Výdaje na rekvalifikace a jejich úspěšnost Rok

2008

2009

2010

2011

2012

Počet účastníků

1 279

1 080

2 087

1 557

581

Úspěšně ukončená rekvalifikace

1 106

848

1 782

1 382

541

Neúspěšně ukončená rekvalifikace

173

232

305

175

40

Náklady na 1účastníka

7 939,4

11 241,5

7 384,4

6 081,7

5963,8

Výdaje na rekvalifikace za rok v Kč

10 154 500

12 140 840

15 411 430

9 469 210

3 465 020

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování 49


43

Z tabulky je patrné, ţe výdaje na rekvalifikace ve sledovaném období, jsou nejvyšší v roce 2010, jako u ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v tomto kritickém roce snaţilo, vyšší finanční podporou rekvalifikovat co nejvíce uchazečů o zaměstnání a začlenit je zpět na trh práce, čemuţ odpovídá i nejvyšší číslo počtu umístěných uchazečů. Úřad práce při výběru rekvalifikací na daný rok vţdy přihlíţí k poptávce volných míst a zaměřuje se převáţně na rizikové skupiny uchazečů. Do kurzů jsou přednostně vybíráni dlouhodobě evidovaní uchazeči, osoby se zdravotním postiţením, mladí do 25 let a osoby pečující o dítě do 15 let. U osob starších 55 let se rekvalifikace posuzuje individuálně z důvodu neefektivnosti a mnohdy i z důvodu nezájmu starších osob se učit něčemu novému. Tabulka č. 4 Nejčetnější rekvalifikace v roce 2012 Název

Bez vzdělání

Základní

Vyučený

ÚSO s maturitou

Vysokoškolský

Řidičský 1 10 32 21 0 průkaz C Masér 0 2 32 22 1 Obsluha PC 0 4 5 3 0 Pracovník v sociálních 0 15 44 21 2 sluţbách Profesní 0 9 28 10 0 průkaz C Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování Nejţádanějším kurzem v roce 2012 byl kurz pracovník v sociálních sluţbách, kde s celkového počtu 82, neukončilo kurz 9 uchazečů o zaměstnání, uplatnění našlo více jak polovina rekvalifikovaných. Kurz na získání řidičského průkazu skupiny C, který je podmíněn doloţením příslibu, nedokončilo 14 ţadatelů a více neţ 80 % úspěšných získalo díky příslibu uplatnění na trhu práce. Kurz masér neukončili 3 uchazeči o zaměstnání a 65% úspěšných zahájilo samostatnou výdělečnou činnost. Rekvalifikace obsluha PC byla nejúspěšnější a z celkového počtu 47 uchazečů, nedokončil pouze 1 uchazeč.

44

4.1.2 Veřejně prospěšné práce V období od roku 2008 do roku 2012 bylo v Karlovarském kraji uzavřeno mezi úřadem práce a zaměstnavateli celkem 866 dohod na veřejně prospěšné práce. Ze státního rozpočtu bylo financováno 320 dohod, na které bylo umístěno 982 uchazečů. Z Evropského sociálního fondu, kde podíl podpory je 85 % z Evropského fondu a 15 % ze státního rozpočtu bylo financováno 546 dohod, na kterých bylo umístěno 1891 uchazečů o zaměstnání.50 Graf č. 13 Počet podpořených osob na veřejně prospěšné práce

600 500

Počet osob podpořených ze státního rozpočtu

400 300

Počet osob podpořených z 85% z Evropského sociálního fondu a z 15 % ze státního rozpočtu

200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování V grafu viz. výše je patrné, ţe od roku 2009 je finanční podpora na tento nástroj mnohonásobně vyšší z Evropské unie a ţe díky podpoře je v rámci veřejně prospěšných prací vytvářeno více pracovních

míst neţ pozic financovaných ze státního rozpočtu.

Největší nárůst byl dosaţen v roce 2009 a 2010 díky ekonomické krizi, kdy se vytváření pracovních míst maximálně podporovalo. Financování z Evropských fondů zde hrálo zásadní úlohu.

50


45

Podmínky pro umístění uchazečů na veřejně prospěšné práce pro rok 2008 aţ 2011: Evidence delší neţ 5 měsíců. Mladší 25 let. Osoba pečující o dítě do 15 let. Osoba vyţadující zvláštní pomoc. Osoba se zdravotním postiţením.51 Podmínky pro umístění uchazečů na veřejně prospěšné práce pro rok 2012: Absolvování veřejné sluţby. Evidence delší neţ 5 měsíců. Mladší 25 let. Osoba pečující o dítě do 15 let. Osoba vyţadující zvláštní pomoc. Osoba se zdravotním postiţením.52 Úřad práce v některých ojedinělých případech posuzuje individuálně uchazeče, kteří nesplňují ţádnou ze stanovených podmínek. Jedná se převáţně o osoby vyţadující zvýšenou péči, nebo uchazeči ze sociokulturních menšin. V roce 2012, kdy pod úřad práce přešel institut veřejné sluţby, se kritéria pro zařazení změnila. Veřejně prospěšné práce byly s veřejnou sluţbou úzce spojeny. Byli podporováni pouze uchazeči, kteří na veřejné sluţbě odpracovali stanovený počet hodin. Organizátoři tyto uchazeče zaměstnávali v rámci veřejně prospěšných prací nejčastěji jako koordinátory veřejné sluţby, uklízeče veřejných prostranství a pomocné pracovníky v sociálních sluţbách.53

51

Integrovaný portál MPSV[online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://portal.mpsv.cz/sz/stat. Dostupné z: 52 Tamtéţ 53 Tamtéţ

46

Graf č. 14 Vývoj počtu vytvořených míst na veřejně prospěšné práce 900 800 700 600 Počet vytvořených míst v rámci veřejně prospěšných prací

500 400 300 200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Nejvíce pracovních míst v rámci veřejně prospěšných míst bylo vytvořeno v roce 2010 a naopak nejméně v roce 2012. Příspěvky se v Karlovarském kraji od roku 2008 aţ 2011 poskytovaly ve výši 10 720 Kč měsíčně na jednu osobu po dobu maximálně na 12 měsíců. V roce 2012 poskytnutá částka na koordinátora veřejné sluţby činila 13 132 Kč měsíčně na jednu osobu maximálně po dobu 12 měsíců. Na uchazeče, kteří absolvovali veřejnou sluţbou a nebyli zaměstnáni jako koordinátor veřejné sluţby, částka činila 10 000 Kč měsíčně na jednu osobu po dobu maximálně 12 měsíců.54

54


47

Tabulka č. 5 Výdaje na veřejně prospěšné práce Financování VPP Veřejně prospěšné práceAPZ Evropský projekt Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost na veřejně prospěšné práce Celkem Počet vytvořených míst Výdaje na 1 pracovní místo

2008

2009

2010

2011

2012

20674000

10215360

17557290

19801010

3450520

12523500

34766620

41137650

19000000 15280200

33197500 44 981980 58 694940 38801010 18730720 445 662 788 623 355 74601

67948

74485

62280

52762

Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Pracovní místa vytvořená v rámci veřejně prospěšných prací musí být v souladu se zásadami aktivní politiky zaměstnanosti. Největší počet vytvořených pracovních míst byl dosaţen v roce 2010, kdy bylo umístěno na pracovní pozice 788 uchazečů o zaměstnání. V roce 2011 počet poklesl o 165 míst oproti roku 2010 a v roce 2012 byl pokles oproti roku 2010 o 443 míst. Tento pokles v roce 2012 byl důvodem propojení nástroje veřejně prospěšných prácí s institutem veřejné sluţby. Jejich počet byl niţší neţ počet ţadatelů na veřejně prospěšné práce. O příspěvek nejčastěji ţádají obce, města, příspěvkové organizace a občanská sdruţení. Zaměstnavatelům jsou hrazeny veškeré mzdové náklady, ve výši minimální hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Veřejně prospěšné práce patří mezi nejnákladnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, kdy částka na jednoho umístěného v roce 2008 činila 74 600 Kč, v roce 2009 se částka sníţila na 67 948 Kč, v roce 2010 byla částka na jednoho zařazeného 74 485 Kč, v roce 2011 došlo k poklesu na částku 62 280 Kč, v roce 2012 se částka sníţila na 52 762 Kč. Veřejně prospěšné práce jsou krátkodobé pracovní příleţitosti mnohdy i sezónního charakteru. Uchazeče lze zaměstnat na dobu určitou maximálně na 12 měsíců a to i opakovaně. To přináší v praxi mnohdy problémy. Uchazeči, kteří se v zaměstnání osvědčí, jsou opakovaně zaměstnáváni na tyto pozice a ostatní zájemci, nemají šanci se umístit. U takto opakovaně umisťovaných uchazečů vzniká problém, ţe nemají motivaci se začlenit zpět na trh práce, kde by mohlo docházet k jejich postupnému vypracování na dlouhodobější pracovní pozici. Ze strany úřadu práce je moţné částečně regulovat opakované umisťování uchazečů a to formou doporučenek, které musí kaţdému uchazeči, který má nastoupit na veřejně prospěšné práce vystavit.

48

Graf č. 15 Vzdělanostní struktura umístěných uchazečů v roce 2012 na veřejně prospěšné práce. 9%

4% 18%

16%

bez vzdělání základní střední

53%

s maturitou vysokoškolské

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování Veřejně prospěšné práce jsou krátkodobé pracovní příleţitosti, které vyuţívají města a obce na úklid prostranství. Tyto pozice vzhledem k nenáročnosti, jsou převáţně obsazovány uchazeči bez vzdělání a se základním vzděláním, pro které je v regionu minimální počet volných pracovních míst. Tato pracovní místa jsou mnohdy jediným řešením pro sociálně slabé obyvatele odlehlých vesnic, kteří nemají moţnost dojíţdět za prací a hrozí jim sociální vyloučení. Veřejně prospěšné práce jsou pro města, obce, příspěvkové a neziskové organizace velkým přínosem, protoţe je finančně nezatěţují a zlepšují vzhled jejich veřejného prostranství. Veřejná sluţba Veřejná sluţba přešla pod úřad práce od počátku roku 2012. Tento institut měl řešit dlouhodobou a často zneuţívanou evidenci na úřadu práce. Měla pomoci městům, obcím, příspěvkovým a neziskovým organizacím, které mají veřejný charakter při udrţování čistoty veřejného prostranství či při pomoci v oblasti sociální péče. Veřejná sluţba se Karlovarském kraji velice osvědčila. Bylo uzavřeno 125 dohod o výkonu a organizaci veřejné sluţby mezi organizátory veřejné sluţby a Úřadem práce ČR, krajské pobočka v Karlových Varech, na které bylo zařazeno 2070 vykonavatelů veřejné sluţby.55 Vykonavatelé vykonávali u subjektů maximálně 20 hodin týdně a na veřejnou sluţbu byli zařazeni zhruba na 3 měsíce. Veřejná sluţba byla součástí aktivní politiky zaměstnanosti a byla jednou z metod práce s klienty, která měla s odbornou podporou vést ke 55


49

znovuzačlenění na trh práce. Cílem veřejné sluţby je obnovení pracovních návyků dlouhodobě nezaměstnaných, zvýšení motivace k uplatnění na trhu práce a odklon od společensky

nepřijatelného

způsobu

ţivota,

vyuţití

potenciálu

dlouhodobě

nezaměstnaných k veřejné prospěšnosti, zvýšení efektivity politiky zaměstnanosti a provázanost jejích nástrojů se sociálními systémy.56 Do veřejné sluţby byli zařazeni uchazeči, kteří splňovali tato kritéria: Evidence delší neţ 1 rok. Evidence celkem 1 rok v průběhu posledních 3 let. Podezření na výkon nelegální práce (účelová evidence). Uchazeči ohroţení sociálním vyloučením. Vysoká fluktuace v zaměstnání. Uchazeči, kteří sami projevili zájem.57 Ústavní soud v listopadu 2012 zrušil povinnost zdarma vykonávat veřejnou sluţbu pod sankcí vyřazení z úřadu práce, coţ mělo za následek, ţe institut veřejné sluţby téměř zanikl. Dobrovolníků, kteří se chtějí zařadit na veřejnou sluţbu je minimum.

4.1.3 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa- vyhrazená. V období od roku 2008 do roku 2012 bylo v Karlovarském kraji uzavřeno 1354 dohod na společensky účelná pracovní místa vyhrazená financovaných ze státního rozpočtu a 1520 dohod financovaného z Evropského sociálního fondu, kde podíl podpory je 85 % z Evropského fondu a 15 % ze státního rozpočtu.

56


50

Graf č. 16 Počet podpořených osob na společensky účelná pracovní místa vyhrazená 700 600

Počet podpořených osob ze státního rozpočtu

500 400 300

Počet osob podpořených z 85 % z Evropského sociálního fondu a z 15% ze státního rozpočtu

200 100 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, je jedním z nejvíce pouţívaných nástrojů na vytvoření nových pracovních míst na trhu práce. Pomáhá řešit nezaměstnanost z dlouhodobého hlediska. Zaměstnavatelům je částečně hrazena mzda po dobu maximálně 12 měsíců ve výši 8000 Kč měsíčně na osobu s podmínkou zaměstnat uchazeče o půl roku déle neţ je příspěvek, anebo na dobu neurčitou. Je moţno poskytnou příspěvek i na zkrácený pracovní úvazek, při čemţ se poskytuje poměrná část příspěvku. Další podmínky pro získání příspěvku: Evidence delší neţ 5 měsíců. Osoba mladší 25 let. Osoba pečující o dítě do 15 let. Osoba vyţadující zvláštní pomoc. Osoba se zdravotním postiţením.58 I tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti není nárokový a prochází schvalovacím řízením. Na úřadech práce je stanovena schvalovací komise, která posuzuje kaţdou ţádost individuálně, zda její schválení bude hospodárné, účelné a efektivní. Výhodou pro

58


51

zaměstnavatele je, ţe neosvědčí-li se zaměstnanec v pracovní pozici a ukončí mezi sebou pracovní poměr, nevzniká zaměstnavateli vůči úřadu práce ţádný závazek. Graf č. 17 Počet podpořených míst na společensky účelná pracovní místa vyhrazená 1000 800 600

Počet vytvořených společensky účelných pracovních míst vyhrazených

400 200 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) V roce 2010 bylo v rámci nástroje společensky účelná pracovní místa vyhrazená (dále jen SÚPM) vytvořeno 878 míst, coţ bylo za sledované období nejvíce. Nejméně pracovních míst bylo vytvořeno v roce 2008, kdy bylo podpořeno pouze 355 uchazečů o zaměstnání.59 Tabulka č. 6 Podpořená společensky účelná pracovní místa vyhrazená Financování 2008 SÚPM vyhrazených SÚPM- APZ 16500500 Evropský projekt Operační program Lidské zdroje a 382000 zaměstnanost na SÚPM vyhrazená Celkem 16882500 Počet vytvořených 355 míst Výdaje na 1 pracovní 47556 místo Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz

2009

2010

2011

2012

5811050

17063340

11972610

13592850

22713060

34836560

3927150

6484500

28524110

51899900

15899760

20077350

739

878

462

420

38598

59112

34415

47803

trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010,

2011, 2012)

59


52

Společensky účelná pracovní místa zřízená. Příspěvek na společensky účelná pracovní místa zřízená je v Karlovarském regionu méně vyuţívaný. Důvodem nevyuţívání příspěvku, jsou obavy ze strany zaměstnavatelů, kteří v době ekonomické nejistoty, se obávají závazku vůči úřadu práce. Zaměstnavatel se v dohodě s úřadem práce zaváţe, ţe zřízené pracovní místo bude mít obsazené nejméně po dobu dvou let uchazečem o zaměstnání, který splňuje jednu z rizikových skupin. Příspěvek je na zřízení pracovního místa, na vybavení provozovny. Jestliţe, jedna ze stran ukončí pracovní poměr před ukončením platnosti dohody, musí toto zřízené místo zaměstnavatel znovu obsadit uchazečem z úřadu práce, který splňuje daná kritéria. Toto bývá největším problémem při přeobsazování zřízených pracovních míst. Příspěvek je financovaný ze státního rozpočtu. Společensky účelná pracovní místa zřízená uchazečem o zaměstnání pro účel výkonu samostatné výdělečné činnosti. O příspěvek můţe poţádat uchazeč úřadu práce, který splňuje stanovené podmínky: Evidence delší neţ 5 měsíců. Osoba mladší 25 let. Osoba pečující o dítě do 15 let. Osoba vyţadující zvláštní pomoc. Osoba se zdravotním postiţením.60 Poskytuje se uchazeči, který pro sebe zřídí společensky účelné pracovní místo a z poskytnutého příspěvku si vybaví provozovnu potřebným zařízením. Vybavení provozovny musí mít po sjednanou dobu ve svém vlastnictví a musí ho vyuţívat ke své podnikatelské činnosti. O příspěvek můţe ţádat pouze uchazeč, který v daném oboru ještě nepodnikal a který splňuje alespoň jednu z rizikových skupin. V případě, ţe ţadatel splní stanovenou lhůtu 1-2 roky jak je stanoveno v dohodě mezi uchazečem a úřadem práce, je

60


53

příspěvek nenávratný. Jestliţe tyto podmínky poruší, je povinen na základě výzvy úřadu práce vrátit poměrnou část poskytnutého příspěvku. O tento příspěvek je v Karlovarském kraji značný zájem. Vyuţívají ho často uchazeči, kteří absolvovali rekvalifikační kurz a chtějí se osamostatnit. Někteří uchazeči přicházejí na úřad práce a nemají jasnou představu, jakou podnikatelskou činnost by chtěli vykonávat a jaké povinnosti jsou s podnikáním spojené. Pro ně má úřad práce připravený rekvalifikační kurz základy podnikání, kde si udělají jasnou představu, co vše podnikání obnáší. I přesto některé odradí administrativní náročnost příspěvku a sestavení podnikatelského záměru, který je nedílnou součástí ţádosti. Podnikatelský záměr musí uchazeč obhájit před schvalovací komisí. Posuzuje se jeho reálnost a záruka dlouhodobějšího úspěšného podnikání. Komise přihlíţí i k tomu, zda je v regionu poptávka po dané profesi. V Karlovarském kraji bylo v období od roku 2008 do roku 2012 uzavřeno 444 dohod na společensky účelná pracovní místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti ve výši 23 653 670 Kč. Tabulka č. 7 Podpořená společensky účelná pracovní místa zřízena za účelem samostatné výdělečné činnosti 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem 3179500 6223790 6640770 5546050 2063560 financováno Počet vytvořených 57 96 116 117 58 míst Výdaje na 1 pracovní 55780 64831 57248 47402 35578 místo Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Nejčastěji uchazeči ţádají příspěvek na tyto obory ţivnosti: manikúra, pedikúra, hostinská činnost, kosmetické sluţby, kadeřnictví, zprostředkování obchodu a sluţeb. Příspěvek je financovaný ze státního rozpočtu.61

61


54

Graf č. 18 Počet podpořených osob na nejčastěji žádané obory živnosti 30 25 Manikúra

20

Pedikúra Hostinská činnost

15

Kosmetické služby

10

Kadeřnictví Zprostředkování obchodu a služeb

5 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování Překlenovací příspěvek Navazujícím příspěvkem na společensky účelné pracovní místo za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti je překlenovací příspěvek. O ten můţe poţádat příjemce do 30 dnů od sepsání dohody na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem samostatné výdělečné činnosti. Příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů a to na nájem a sluţby s tím spojené. V Karlovarském kraji byl v období od roku 2008 do roku 2012 poskytnut příspěvek 84 ţadatelům v celkové výši 613 480 Kč. Příspěvek je financovaný ze státního rozpočtu a podíl čerpání tohoto nástroje oproti jiným nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti je minimální.62 Tabulka č. 8 Čerpání překlenovacího příspěvku v Karlovarském regionu 2008 2009 2010 2011 2012 Celkem 53000 0 0 410 970 149 510 financováno Počet vytvořených 7 0 0 57 20 míst Výdaje na 1 pracovní 7572 0 0 7210 7476 místo Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012)

62


55

4.1.4 Chráněná pracovní místa a chráněné dílny Chráněná pracovní místa jsou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vytvářena pro osoby se zdravotním postiţením. Příspěvek je poskytován na základě dohody o vytvoření chráněného pracovního místa mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Ten vybaví z poskytnuté finanční částky osobě se zdravotním postiţením pracoviště, které musí být obsazené na základě dohody minimálně dva roky. V případě ukončení pracovního poměru zaměstnance, musí zaměstnavatel toto místo opět přeobsadit osobou se zdravotním postiţením. Příspěvek je poskytovaný na základě schvalovacího řízení, ve kterém stejně jako v předešlém příspěvku je posuzovaný podnikatelský záměr. V Karlovarském regionu komise posuzuje kaţdou ţádost individuálně, na jaký účel má být příspěvek poskytnut a jaká částka bude vyplacena. Tabulka č. 9 Přehled poskytnutých příspěvků na zdravotně postižené osoby 2008

2009

2010

2011

2012

Chráněná 2 8 5 10 3 místa Chráněné 34 30 42 52 3 dílny Počet vytvořených 36 38 47 62 6 míst Výdaje na 1 pracovní 83 013 71 284 108 727 45 095 134 990 místo Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování V Karlovarském regionu bylo od roku 2008 do roku 2012 uzavřeno 28 dohod na chráněná pracovní místa a z toho podpořeno 28 osob se zdravotním postiţením v celkové výši 3 867 600 Kč. Celkově bylo uzavřeno od roku 2008 do roku 2012 na chráněné pracovní dílny 82 dohod a podpořeno 161 osob se zdravotním postiţením v celkové výši 10 545 870 Kč. Navazujícím příspěvkem na oba tyto příspěvky je příspěvek na provozní náklady chráněného pracovního místa, nebo chráněné pracovní dílny, který je v Karlovarském regionu poměrně často vyuţívaný. Příspěvek se poskytuje na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného místa.63

63


56

Graf č. 19 Výdaje na podporu chráněných pracovních míst a chráněných dílen (v tis. Kč) 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Provozní náklady chráněných míst Chráněné dílny Chráněná pracovní místa

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Karlových Varech, vlastní zpracování

4.2.

Regionální

projekty

podporující

zaměstnanost

v Karlovarském kraji

Projekty probíhající v Karlovarském kraji navazují na národní cíle, které podporují nejvíce ohroţené skupiny, které mají problémy začlenit se na trh práce. Tyto projekty jsou financované

z Evropského

sociálního

fondu

Operační

program

Lidské

zdroje

a zaměstnanost. Ohroţené skupiny: 1, Rodiče pečující o děti do 15 let Projektem probíhajícím v Karlovarském kraji, který má podpořit rodiče pečující o děti do 15 let a začlenit se opět na trh práce je projekt „Příleţitost pro rodiče v Karlovarském kraji,“ který bude realizován do 31.8.2015. „Hlavním cílem projektu je pomoci osobám na či po rodičovské dovolené, kteří pečují o dítě do 15 let věku, při jejich opětovném návratu do pracovního procesu. Cílovou skupinou projektu jsou uchazeči a zájemci o zaměstnání, pro které je v projektu připraven komplexní program zahrnující motivační aktivity,

57

poradenskou činnosti, pracovní diagnostiku, základy finanční gramotnosti, poradenství, rekvalifikace a uplatnění na trhu práce formou různých druhů zaměstnání.“64 2, Mladí do 25 let V Karlovarském kraji probíhá projekt, který podporuje zmiňovanou skupinu uchazečů s názvem „Šance pro mladé v Karlovarském kraji.“ „Cílovou skupinou projektu jsou uchazeči o zaměstnání do 30 let věku, kteří jsou v evidenci Úřadu práce ČR v Karlovarském kraji déle neţ 5 měsíců, mají minimálně úplné střední vzdělání a jejichţ celková doba odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia 2 let. Hlavním cílem projektu je kombinace poradensko-vzdělávacích aktivit a praxí zvýšit zaměstnatelnost cílové skupiny v Karlovarském kraji. Aktivity v projektu mají motivační a preventivní charakter.“65 „Dalším projektem, který podporuje mladé uchazeče, je projekt „Odborné praxe pro mladé do 30 let v Karlovarském kraji,“ jehoţ cílem je zaměření na zvýšení zaměstnanosti specifické věkové skupiny mladých osob do 30 let věku. Odborné praxe budou v případě potřeby kombinovány s rekvalifikacemi, které připraví kandidáty pro efektivní výkon praxe u konkrétního zaměstnavatele. Realizací tohoto nástroje dojde u konkrétního uchazeče o zaměstnání ke zvýšení kvalifikace a odborných dovedností a znalostí vyţadovaných zaměstnavateli pro konkrétní pracovní místo. Praxi můţe v případě potřeby předcházet rekvalifikace. Za odbornou část praxe bude odpovídat mentor určený zaměstnavatelem z řad zaměstnanců. Předpokládá se, ţe významná část zaměstnavatelů si po ukončení praxe účastníka ponechá nadále jako svého zaměstnance (jiţ bez vyuţití mzdového příspěvku). V rámci praxí budou přednostně zprostředkovávána pracovní místa na dobu neurčitou, čím se zajistí určitá udrţitelnost projektu a celého opatření.“66 3, Dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání Pro tuto skupinu uchazečů o zaměstnání je probíhající projekt „Nový začátek v Karlovarském kraji,“ který je realizován do 30. 5. 2015. „Hlavním cílem projektu je podpořit začlenění výše uvedené cílové skupiny uchazečů o zaměstnání na trh práce v Karlovarském kraji. V projektu bude podpořeno 260 osob. Cílovou skupinou projektu 64

Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z: 65 Tamtéţ 66 Tamtéţ

58

jsou osoby s evidencí na Úřadě práce ČR delší neţ 5 měsíců a osoby v evidenci Úřadu práce ČR, které potřebují zvláštní pomoc, tzn. osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtíţných poměrech nebo které v nich ţijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Cílová skupina musí mít zároveň minimálně ukončené základní vzdělání.“67

4.3 Národní projekty podporující zaměstnanost v Karlovarském kraji Další projekty, které podporují zaměstnanost v Karlovarském kraji: Projekt „Vzdělávejte se pro růst – rekvalifikace,“ který je realizován od 1.7.2011 do 30.4.2014. Cílovou skupinou projektu jsou zájemci a uchazeči o zaměstnání. Projekt je zaměřen na vzdělávání formou rekvalifikací.68 Projekt „Vzdělávání a dovednosti pro trh práce,“ který je realizován od 30.6.2013 do 31.7.2015. Cílovou skupinou projektu jsou zájemci a uchazeči o zaměstnání. Projekt je zaměřen na vzdělávání formou rekvalifikací.69 Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu!“ „Cílem projektu je podpořit udrţení pracovních míst u těch zaměstnavatelů, kteří se v souvislosti s negativním vývojem ekonomiky v ČR nacházejí v přechodně obtíţné hospodářské situaci a dočasně nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci ve sjednaném rozsahu. Zaměstnavatelům bude umoţněno, aby pro své zaměstnance v době, kdy jim nejsou schopni přidělit práci, realizovali odborný rozvoj. Tím dojde kromě udrţení pracovních míst k naplnění druhého, neméně podstatného cíle projektu – zvýšení kvalifikace zapojených zaměstnanců a posílení jejich zaměstnatelnosti. Projekt je tedy určen zaměstnavatelům, kteří: a) v důsledku negativního vývoje ekonomiky mají, v meziročním kvartálním srovnání trţeb k počtu zaměstnanců zaměstnavatele pokles trţeb o více neţ 20 %,

67

Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: . Dostupné z: 68 Tamtéţ 69 Tamtéţ

59

b) nejsou ve svých provozovnách schopni přechodně přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, c) u těchto zaměstnanců z tohoto důvodu byli nuceni přistoupit k aplikaci § 209 zákoníku práce, d) zároveň mají zájem vyuţít dobu, po kterou nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci, pro vzdělávání a odborný rozvoj svých zaměstnanců.“70 Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ cílem projektu je podpora zaměstnavatelů, kterým se podařilo překonat ekonomickou krizi a v současné době realizují svoji činnost v odvětvích s předpokladem růstu a s významným podílem na tvorbě hrubého domácího produktu. Projekt je pro všechny typy podniků (malé, střední i velké), ale pouze v odvětvích jako je stavebnictví, strojírenství, odpadové hospodářství, terénní sociální sluţby, nezávislý maloobchod (v tomto případě jen malé a střední podniky).71 Vzdělávací aktivity jsou realizovány dle potřeb zaměstnavatele, jsou zaměřeny na jejich ekonomické činnosti. Mezi nejčastěji realizované kurzy patří počítačové kurzy, odborné jazykové kurzy, obsluhy vysokozdviţných vozíků, manaţer výroby. Projekt „Vzdělávejte se pro růst!“ je nejvíce ţádaným projektem, který je určený zaměstnavatelům k posílení jejich ekonomického růstu a k podpoře tvorby pracovních míst. Tabulka č. 10 Realizace projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (v tis. Kč) Počet zapojených zaměstnavatelů Počet uzavřených dohod Počet podpořených osob Vynaloţené náklady

2008

2009

2010

2011

2012

0

34

61

5

28

0

218

416

26

108

0

2451

4496

390

507

0

6 225.7

34 121,8

19 059,7

8 161,7


70

Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z: 71 Tamtéţ

60

Všechny výše zmíněné projekty mají vliv na zaměstnanost v kraji. Mají podpořit uchazeče z úřadu práce se opět začlenit do pracovního procesu, zvýšit zaměstnancům kvalifikaci pro udrţení jejich pracovní pozice a motivovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Cílem je sníţení míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji.

4.4 Zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti Tato kapitola je určena ke shrnutí a zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji. Aktivní politika zaměstnanosti je opatření státu k řešení zaměstnanosti. Kaţdý úřad práce řeší problémy nezaměstnanosti pro svou oblast, která můţe být odlišná od ostatních regionů České republiky. S rostoucí mírou nezaměstnanosti se zvyšuje významnost aktivní politiky zaměstnanosti. Čím vyšší je nezaměstnanost, tím vyšší jsou náklady na pasivní politiku zaměstnanosti a tudíţ by měly být vynakládány vyšší finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Takto byla řešena situace v roce 2009 a 2010, kdy nastala celosvětová ekonomická krize. V roce 2009, kdy krize zasáhla i Českou republiku bylo vynakládáno oproti roku 2008 ještě jednou tolik finančních prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti. V roce 2010 musela vláda řešit nezaměstnanost, a proto přidělila více finančních prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. V období od roku 2008 do roku 2009 byli přednostně zařazováni na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti uchazeči nejvíce ohroţených skupin. Nejpočetnější skupinou byli dlouhodobě evidovaní uchazeči a uchazeči starší 50 let, kteří by bez subvence nebyli schopni zařazení do pracovního procesu. Skupina starší 50 let se bude neustále rozrůstat v důsledku důchodových reforem, a proto je důleţité této skupině věnovat větší pozornost. Je důleţité se zaměřit na skupinu mladých do 25 let, aby se včas aktivovala a nestala se zátěţí sociálního systému. Zapojení mladých lidí probíhá buď formou projektů, nebo pouţitím jiného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

61

Graf č. 20 Financování aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti (v tis. Kč) 700000 600000 500000

Aktivní politika zaměstnanosti

400000 300000

Pasiviní politika zaměstnanosti

200000 100000 0 2008

2009

2010

2011

2012

Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Do roku 2010 řešily úřady práce problémy nezaměstnanosti na úrovni okresů, coţ bylo přínosnější, protoţe se mohly více zaměřit na aktuální problémy lokálního trhu práce. Od roku 2011 je situace řešena na úrovni krajů. Aktivní

politika

zaměstnanosti

je

financována

z prostředků

státního

rozpočtu

a spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu. Evropský sociální fond „Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost,“ je zaměřený: Na sniţování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce a profesního vzdělávání. Na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech.72 Pouţití

finančních

prostředků

z Evropského

sociálního

fondu

značně

přispělo

k podpoře zaměstnanosti v Karlovarském kraji a převáţně v regionech s vyšší neţ průměrnou mírou nezaměstnanosti, ke kterým Karlovarský kraj patří. Podařilo se zaměstnat uchazeče, kteří bez nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti mají malou šanci k nalezení zaměstnání. Jedná se o jiţ zmíněné rizikové skupiny.

72


62

Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná Úřadem práce ČR, krajská pobočka v Karlových Varech plní cíle národního akčního plánu zaměstnanosti a reguluje zaměstnanost v kraji.

4.4.1 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti V rámci Karlovarského kraje bylo na aktivní politiku zaměstnanosti vyčerpáno v období od roku 2008 do roku 2012 částka 569 063 960 Kč. Tabulka č. 11 Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji dle jednotlivých nástrojů (v tis. Kč) Nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa zřízená a vyhrazená zaměstnavateli Společensky účelná pracovní místa zřízená pro výkon samostatné výdělečné činnosti Chráněné pracovní dílny Chráněné pracovní místa- samostatná výdělečná činnost Rekvalifikace a poradenské aktivity Překlenovací příspěvek Příspěvek na provozní náklady chráněných míst Evropský projekt Operační program Rozvoj lidských zdrojů Evropský projekt OPLZZ rekvalifikace a poradenství Evropský projekt OPLZZ na veřejně prospěšné práce Evropský projekt OPLZZ na společensky účelná pracovní místa Evropský projekt „Vzdělávejte se!“ – Operační program Rozvoj lidských zdrojů Evropský projekt „Vzdělávejte se!“ – OPLZZ Celkem

2008 20674

2009 10215,36

2010 17557,29

2011 19801,01

2012 3450,52

16650,5

5911,05

17143,34

12092,61

13652,85

3179,5

6223,79

6640,77

5546,05

2063,56

2787,5

2708,82

3628,3

1151,15

270,1

201

0

1481,9

1644,76

539,94

9086,5 53

4788,23 0

1177,23 0

1466,45 410,97

3428,24 149,51

7770,5

10442,5

9515

10671,2

4734,9

28956

2386,68

-

-

-

1068

7352,61

14234,2

8002,76

36,78

12523,5

34766,62

41137,65

19000

15280,2

382

22713,06

34836,56

3927,15

6484,5

-

9496,8

-

-

-

-

6225,7

34121,8

19059,7

8161,79

103332

123231,22 181474,04 102773,81 58252,89

Zdroj: Zpracovala autorka dle Analýz trhu práce Karlovarského kraje (2008, 2009, 2010, 2011, 2012) Z pohledu vynaloţených nákladů na jednotlivé nástroje je nejvíce finančních prostředků ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu investováno na veřejně prospěšné práce, společensky účelné pracovní místa a rekvalifikace. V roce 2012 investice na veřejně prospěšné práce klesly o víc jak jednu polovinu oproti roku 2011. Důvodem této změny 63

byla v rámci Sociální reformy změna zákona 111/2006 Sb. zákon o pomoci v hmotné nouzi, kde veřejná sluţba přešla z obcí na úřady práce. Cílem této změny bylo obnovení pracovních návyků dlouhodobě nezaměstnaných, odklon od nepřijatelného způsobu ţivota, omezení nelegální práce a zvýšení efektivity politiky zaměstnanosti a provázanost jejích nástrojů.73 Veřejně prospěšné práce byly úzce spjaty s veřejnou sluţbou, příspěvky byly poskytovány pouze subjektům, kteří veřejnou sluţbu organizovaly. Při vyuţívání nástroje aktivní politiky zaměstnanosti společensky účelná pracovní místa došlo k největší změně mezi rokem 2010 a 2011. V roce 2011 došlo k razatnímu úbytku čerpání příspěvku a to z důvodu zpřísnění pravidel pro poskytování příspěvku pro zaměstnavatele. Nebylo moţno opakovaně umístit uchazeče na společensky účelná pracovní místa, který byl v posledních třech letech jiţ podpořen jiným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Tato podmínka platila i pro příspěvek na veřejně prospěšné práce. V roce 2012 byla podmínka zmírněna.74 Třetím nejvíce podporovaným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace a poradenství, kde k největšímu poklesu čerpání došlo mezi rokem 2011 a 2012 a to z důvodu problémů spojených s vyhlašováním veřejných zakázek. V roce 2012 bylo v rámci rekvalifikací a poradenství zařazeno o 1171 uchazečů měně neţ v roce 2011 a tím bylo i značně ovlivněno finanční čerpání.75

73

Integrovaný portál MPSV[online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://portal.mpsv.cz/sz/stat. Dostupné z: 74 Tamtéţ 75 Tamtéţ

64

Graf č. 21 Čerpání nejvíce podporovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti financovaných ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu (v tis. Kč)

60000 50000 40000

Veřejně prospěšné práce

30000

Společensky účelná pracovní místa

20000

Rekvalifikace a poradenské aktivity

10000 0 2008

2009

2010

2011

2012


4.4.2 Počet vytvořených míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Co do počtu vytvořených míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo nejvíce uchazečů podpořeno v rámci rekvalifikací. Tento nástroj, je velice poptávaný. Mění kvalifikační strukturu uchazečů, přizpůsobuje se poptávce na trhu práce. Rekvalifikační kurzy vedou ke sníţení pasivity uchazeče, jsou pro uchazeče motivující k hledání nového zaměstnání, zvyšování sebedůvěry. Napomáhají mnohdy i k osamostatnění a k započetí samostatné výdělečné činnosti uchazeče. U některých uchazečů mají zcela opačný charakter, jde jim hlavně o to, aby v době rekvalifikace opět pobírali podporu v nezaměstnanosti. Další nástroje, které řeší nezaměstnanost v Karlovarském regionu, jsou veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Veřejně prospěšné práce řeší nezaměstnanost spíše z krátkodobého hlediska, ale přesto jsou velkým přínosem pro nezaměstnaného, který se opět sociálně začlenění, obnoví si pracovní návyky, které mu budou přínosné pro hledání zaměstnání. Společensky účelná pracovní místa řeší situaci jak

65

z dlouhodobého, tak i z krátkodobého hlediska. Zde je důleţitým aspektem sám zaměstnanec, který se zaměstnavateli buď osvědčí a ten si ho ponechá v pracovním poměru na dobu neurčitou, nebo se neosvědčí a zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr. Zaměstnanec se mnohdy opět vrací zpět do evidence úřadu práce. Tabulka č. 12 Počet vytvořených pracovních míst v Karlovarském kraji v rámci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Veřejně prospěšné práce Společensky účelná pracovní místa zřízená a vyhrazená zaměstnavateli Společensky účelná pracovní místa zřízená pro výkon samostatné výdělečné činnosti Chráněné pracovní dílny pro osoby se zdravotním postiţením Chráněné pracovní místa- samostatná výdělečná činnost pro osoby se zdravotním postiţením Příspěvek na provozní náklady chráněných míst Rekvalifikace a poradenská činnost Evropský projekt Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost na veřejně prospěšné práce Evropský projekt Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost na společensky účelná pracovní místa Celkem

2008 270

2009 124

2010 271

2011 250

2012 67

299

94

384

238

339

57

96

116

117

58

34

30

42

52

3

12

0

11

0

0 439

0 1080

0 2087

0 1557

5 754

175

538

517

373

288

61

649

500

226

84

1347

2611

3928

2813

1603

5


66

5. Dotazníkové šetření Pro posouzení nezaměstnanosti v Karlovarském kraji jsem pouţila metodu dotazníkového šetření. Sestavila jsem dotazník, který jsem umístila na 30 dní na úřady práce do Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Setkala jsem se s ochotou zprostředkovatelek na úřadech práce, které nabízely dotazník uchazečům. Velmi mě překvapilo, ţe mi na dotazník odpovědělo celkem 130 respondentů z toho 76 ţen. Dotazník se skládá z 13 otázek a většina z nich jsou otázky uzavřené, kde měli respondenti na výběr z několika moţných variant. Výsledky údajů jsou uvedeny v příslušných grafech. Všem respondentům byla zaručena anonymita. Otázka č. 1 Jaké je vaše pohlaví?

Jaké je vaše pohlaví?

54 76

žena

muž

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 1 Celkově byl počet respondentů značně vyrovnaný, z celkového počtu 130 tázaných odpovědělo podle pohlaví 76 ţen tj. 58,46% a 54 muţů tj. 41,54%.

67

Otázka č. 2 Jaký je váš věk?

Jaký je váš věk? 11

9

7

61

6

6 4

5

4

5

6 6

34

33

22

23

20

45

44

56

21

24

26

ostatní

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 2 Věk respondentů byl v dotazníkovém šetření zjištěn přímým dotazem, kdy dotazník vyplnilo nejvíce respondentů, kterým bylo 34 let, tázaných bylo 11 coţ je 8,46% dotazovaných. Další početnou skupinou byli respondenti ve věku 33 let, kterých bylo 9, coţ činilo 6,92% tázaných. Další kategorií byli tázaní ve věku 22 let, kterých bylo 7 tj. 5,38%. Stejný počet respondentů bylo ve věku 20, 23, 44 a 45, kterých bylo v kaţdém věku 6. Nejméně tázaných bylo ve věku 24 a 26 let coţ činilo 3,08% tázaných. Zbývající respondenti byli v jiném věku, neţ který je uvedený viz. graf výše a bylo jich celkem 61 coţ bylo 47% tázaných. Otázka č. 3 Jaké je vaše dokončené vzdělání?

Jaké je vaše dokončené vzdělání? 21

5 48

24 32

základní

vyučený

středoškolské

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 3 68

bez vzdělání

vysokoškolské

Z grafu je patrné, ţe nejpočetnější skupinou dotazovaných jsou uchazeči se základním vzděláním, je jich 48 coţ činí 36,92% ze všech dotazovaných. Další početnou skupinou jsou vyučení respondenti z celkovým počtem 32, tj. 24,62%. Třetí skupinou dotazovaných jsou středoškolsky vzdělaní uchazeči, kterých je 24, tj. 18,46%. Bez vzdělání bylo 21 dotazovaných a nejméně zastoupenou skupinou jsou respondenti s vysokoškolským vzděláním je jich pouze 3,85%. Otázka č. 4. Kolikrát jste byl/a evidován/a na úřadu práce?

Kolikrát jste byl/a evidovan/a na úřadu práce? 3 29

52

46

1x

2x-4x

vícekrát

nikdy

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 4 Ze šetření vyplívá, ţe nejvíce respondentů bylo evidováno na úřadu práce pouze jedenkrát a z celkového počtu 130 dotazovaných jich bylo 52 coţ je 40,00%. Druhá skupina 46 respondentů coţ je 35,38% bylo evidováno na úřadu práce 2-4x. Respondentů, kteří byli evidováni na úřadu práce vícekrát bylo 29 tj. 22,31%. Nejméně zastoupenou skupinou byli ti, kteří nebyli evidováni nikdy 2,31% a úřad práce navštívili z jiného důvodu.

69

Otázka č. 5. Jak dlouho jste v evidenci úřadu práce? Do 3 3-6 měsíců měsíců Počet 35 respondentů Z celkového 26,92 počtu (%)

6-9 měsíců

9-12 měsíců

12-24 měsíců

nad 24 nikdy měsíců

26

10

8

19

29

3

20,00

7,69

6,15

14,62

22,31

2,31

Zdroj: Vlastní zpracování k otázce č. 5 Z dotazníkového šetření vyplívá, ţe nejvíce respondentů 35 bylo evidováno na úřadu práce po dobu nejdéle do 3 měsíců tj. 26,92 %, jde o tzv. krátkodobě evidované uchazeče. Tato skutečnost můţe být ovlivněna vlivem sezónních prací, které jsou typické pro Karlovarský kraj. Další početnou skupinou jsou uchazeči evidovaní na úřadu práce déle neţ 24 měsíců je jich z celkového počtu 130 respondentů 22,31%, jede o dlouhodobé uchazeče, kteří nemohou a nebo se nechtějí uplatnit na trhu práce. Třetí počet početnou skupinou 26 uchazečů je skupina s délkou evidence 3-6 měsíců. Čtvrtou skupinou je evidence 12-24 měsíců, kterou splňuje 19 dotazovaných. V evidenci 6-9 měsíců bylo 10 tj. 7,69%. Nejmenší skupinou jsou uchazeči, kteří byli evidovaní na úřadu práce 9-12 měsíců, je jich 8 coţ je 6,15 %. Otázka č. 6 Poslední zaměstnání jsem ukončil/a

Poslední zaměstnání jsem ukončil/a 22

34

15 49

10

na základě vlastního rozhodnutí

dohodou s zaměstnavatelem

pro nadbytečnost

z jiného důvodu

nikdy jsem nepracoval/a

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 6

70

Nejvíce dotazovaných tj. 49 coţ je 37,70% ze všech uvedli, ţe své poslední zaměstnání ukončili dohodou se zaměstnavatelem. Další nejpočetnější skupinou jsou ti, kteří ukončili pracovní poměr na základě vlastního rozhodnutí těch bylo 34 tj. 26,15%. Třetí skupina 22 respondentů odpovědělo, ţe nikdy nepracovalo. Pracovní poměr z jiného důvodu ukončilo 11,54% dotazovaných. A nejmenší skupinou 10 respondentů byli ti, kterým byl ukončen pracovní poměr pro nadbytečnost, jednalo se o zaměstnance, kde zaměstnavatelé převáţně z důvodů ekonomické krize redukovali své zaměstnance. Otázka č. 7. Pokoušel/a jste se zvýšit kvalifikaci např. rekvalifikací?

Pokoušel/a jste se zvýšit kvalifikaci např. rekvalifikací? 64

66

ano

ne

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 7 Z grafu je patrné, ţe více jak polovina 66 tj. 50,77% dotazovaných nemá potřebu se dále vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci se kterou by měla větší moţnost se lépe uplatnit na trhu práce. Necelá polovina 64 dotazovaných tj. 50,77% vyuţila moţnosti dalšího vzdělávání formou rekvalifikací, které nabízejí jak úřady práce, tak i jiná akreditovaná vzdělávací střediska.

71

Otázka č. 8. Jste ochoten/na přijmout zaměstnání, které neodpovídá vaší kvalifikaci, je hůře finančně ohodnoceno?

Jste ochoten/na přijmout zaměstnání, které neodpovídá vaší kvalifikaci, je hůře finančně ohodnoceno?

43 87

ano

ne

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 8 Výsledky z dotazníkového šetření vypovídají, ţe 87 z celkového počtu 130 respondentů je ochotno přijmou zaměstnání, které není odpovídající jejich profesi a které je hůře finančně ohodnoceno. Výsledek je důvodem nedostatku volných pracovních míst, kdy zaměstnavatelé v dostatečné míře nevytvářejí nová pracovní místa, a proto jsou ţadatelé o zaměstnání nuceni nastoupit do hůře finančně ohodnocených zaměstnání.

72

Otázka č. 9. Byl/a jste podpořen/a některým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a jakým?

Byl/a jste podpořen/a některým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a jakým? 29 78

18 5

ano- rekvalifikací ano-příspěvkem na společensky účelné pracovní místo ano- příspěvkem na veřejně prospěšné práce ne

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 9 Největší skupinou dotazovaných je skupina, která nebyla nikdy podpořena ţádným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, počet nepodpořených osob je 78 coţ je 60% z celkového počtu respondentů. Další skupinou je skupina 29-22,31% respondentů, kteří v rámci aktivní politiky zaměstnanosti absolvovali rekvalifikaci. Třetí skupina jsou uchazeči o zaměstnání, kteří byli podpořeni nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti společensky účelných pracovních míst, kterých bylo 18. Zbývající uchazeči 8 - 3,85% byli podpořeni příspěvkem na veřejně prospěšné práce.

73

Otázka č. 10. Jste ochoten/na se přestěhovat kvůli získání zaměstnání?

Jste ochten/na se přestěhovat kvůli získání zaměstnání 43 63

24

ano do jiného města

ano mimo území České republiky

ne

Zdroj: Vlastní grafické zpracování k otázce č. 10 Zde měli respondenti na výběr ze třech otázek ano, jsem ochoten se za prací přestěhovat, nejsem ochoten se přestěhovat, ano jsem ochoten se přestěhovat mimo území České republiky, kvůli lepším pracovním příleţitostem. Více jak polovina 63 respondentů odpověděla, ţe není ochotna se kvůli práci přestěhovat, ochotno se přestěhovat do jiného města je 33, 08%, kvůli lepším pracovním příleţitostem a 24 dotazovaných je ochotno vyuţít pracovní příleţitosti mimo Českou republiku. Otázka č. 11. Setkáváte se s diskriminací? Počet respondentů

Vyjádření v %

Ne

77

59,23%

Ano jsem ţena

21

16,15%

Ano jsem zdravotně postiţený/á

9

6,92%

Ano jiná barva pleti

23

17,69%

Zdroj: Vlastní zpracování k otázce č. 11 Na otázku, zda se někdy uchazeči z úřadu práce setkali s diskriminací, odpovědělo 59,23% dotazovaných coţ je 77, ţe se nesetkali. Další početnou skupinou 17,69% respondentů byli uchazeči, kteří se domnívají, ţe důvodem jejich nepřijetí do zaměstnání je jiná barva pleti. Při hledání zaměstnání se setkalo s diskriminací 21 ţen a nejméně početnou skupinou jsou 74

osoby se zdravotním postiţením 6,92%, kteří nebyli přijati do zaměstnání kvůli jejich zdravotnímu postiţení.

5.1 Závěry dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo vyhodnocení stavu trhu práce v Karlovarském kraji a sloţení uchazečů na úřadech práce v Karlových Varech, Chebu a Sokolově. Pomocí 11 otázek jsem se snaţila zjistit, jaký je skutečný stav uchazečů na úřadech práce oproti vykazovaným analýzám. Kaţdou otázku jsem vyhodnotila pomocí grafů a tabulek. První část mého dotazníků se zaměřuje na strukturu uchazečů podle pohlaví, věku a vzdělání. Na dotazník mi odpovědělo celkem 130 respondentů z toho 76 ţen. Nejvíce respondentů bylo ve věku 34 let. Další nejpočetnější skupinou byli respondenti se základním vzděláním, toto zjištění se shoduje se skutečným stavem, kdy na úřadech práce v Karlovarském kraji tato skupina uchazečů převládá. Uchazeči se základním vzděláním mají nejmenší šanci se uplatnit na trhu práce, zaměstnavatelé si raději vyberou uchazeče s vyšším vzděláním. Další část mého dotazníku se zaměřovala na evidenci na úřadu práce, délkou evidencí jejich počtem a moţnostmi, které jsou uchazečům na úřadu práce nabízeny. Dále vypovídá, zda měli uchazeči zájem o zvýšení vzdělání, které nabízejí úřady práce formou rekvalifikací, anebo byli podpořeni některým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který řeší nezaměstnanost v kraji. Podle údajů z analýzy úřadu práce v Karlových Varech z roku 2012 vyplívá, ţe nejčastěji jsou uchazeči evidovaní na úřadu práce maximálně 3 měsíce, coţ odpovídá i výsledkům mého šetření. Tato skutečnost je ovlivněna charakterem Karlovarska a Chebska (Mariánské Lázně), které je zaměřeno na lázeňství a cestovní ruch. V tomto odvětví zaměstnavatelé vyuţívají sezónního zaměstnávání, kdy lidé jsou nuceni převáţně na zimní období se evidovat na úřady práce. I v jiných oblastech Karlovarského kraje je vyuţíváno sezónního zaměstnávání například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví či povrchových lomech. V dotazníku 52% respondentů odpovědělo, ţe byli evidovaní na úřadu práce pouze 1x, coţ je dle mého názoru ovlivněno velkým zastoupením mladých lidí, kteří se registrují na úřady práce po absolvování školy, neţ naleznou pracovní uplatnění. Další otázka vypovídá, zda uchazeči vyuţívají nabízených rekvalifikací pro zvýšení své kvalifikace. Z dotazníků je patrné, ţe 66 dotazovaných vyuţilo moţnosti rekvalifikovat se a tím si zvýšit moţnost se integrovat zpět na trh práce a 64 dotazovaných odpovědělo, ţe této moţnosti nevyuţili. Další otázka byla věnována

75

nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvíce respondentů 60% odpovědělo, ţe nebyli podpořeni ţádným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Ze zbývajících respondentů bylo 22,31% podpořeno rekvalifikací, 13,85% společensky účelným pracovním místem a příspěvkem na veřejně prospěšné práce bylo podpořeno 3,85% dotazovaných. Toto zjištění odpovídá skutečnému stavu, kdy nejvíce uchazečů vyuţívá rekvalifikací jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Dle skutečného stavu je druhým nejvíce vyuţívaným nástrojem příspěvek na společensky účelné pracovní místo vyhrazené a třetím v pořadí je příspěvek na vytvoření veřejně prospěšných prací. Pořadí je také ovlivněno tím, ţe o příspěvek na veřejně prospěšné práce nejčastěji ţádají města, obce, příspěvkové a neziskové organizace, které nemají potřebu vytvářet více pracovních míst. Více míst naopak vytvářejí podnikatelské subjekty, které mohou ţádat o příspěvek na vytvoření společensky účelných pracovních míst, kdy úřad práce přispívá na mzdu zaměstnanců. Dvě z otázek měly vypovídat, co jsou respondenti ochotni obětovat kvůli zaměstnání. První zněla, zda by se kvůli zaměstnání přestěhovali. Na tuto otázku odpovědělo 48,46%, ţe by se nepřestěhovali kvůli lepšímu zaměstnání, 43% odpovědělo, ţe by odešli za prací do jiného města a 18,46% odpovědělo, ţe by kvůli zaměstnání opustilo Českou republiku. Druhá otázka vypovídá, kolik respondentů je ochotno přijmou zaměstnání, které je hůře finančně ohodnoceno. Na tuto otázku odpovědělo 66,92% respondentů, ţe by hůře finančně ohodnocenou práci přijali, i kdyţ jejich kvalifikace odpovídá lépe finančně ohodnocené práci. Zbývající část dotazníku byla spíše osobního charakteru, kdy respondenti odpovídali, zda se někdy setkali s diskriminací a jakým způsobem ukončili poslední zaměstnání. Na první otázku 59,23% odpovědělo, ţe se při hledání zaměstnání se s diskriminací nesetkali, 21% ţen odpovědělo, ţe se s diskriminací setkalo, důvodem často bývá, ţe zaměstnavatelé nechtějí zaměstnávat ţeny z důvodů jejich časté absence kvůli péči o nemocného potomka. Zdravotně postiţených, kteří se setkali s diskriminací, bylo 9,62%. A zbývající část 17,69% byli osoby s jinou barvou pleti. Na druhou otázku jakým způsobem jste ukončili poslední zaměstnání, odpovědělo nejvíce respondentů, ţe ukončili pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem a nejméně respondentů, ţe ukončili pracovní poměr pro nadbytečnost.

76

Závěr Cílem mé práce bylo provedení analýzy trhu práce v Karlovarském regionu. Dílčím cílem bylo vyhodnocení účelnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Abych dosáhla stanovených cílů, vycházela jsem při zpracování ze statistik a analýz příslušných úřadů práce za období od roku 2008 do 2012. Při zpracování jsem pouţila kvantitativní výzkum, který mi poskytl informace o situaci na trhu práce v Karlovarském kraji. Vycházela jsem z rozhovorů s odborníky úřadu práce, kteří se zabývají danou problematikou. Za účelem získání podrobnějších informací jsem pouţila dotazníkového šetření. Porovnáním výsledků dotazníkového šetření, jsem zjistila, ţe se shodují se skutečným stavem. Při zpracování analýzy se mi podařilo potvrdit hypotézu, ţe trh práce v Karlovarském regionu je výrazně ovlivněn socioekonomickou a geografickou strukturou. Karlovarský kraj je nejmenším krajem České republiky, jak rozlohou, tak i počtem obyvatel, řadí se spolu

s Ústeckým

a

Moravskoslezským

krajem

mezi

kraje

s nejvyšší

mírou

nezaměstnanosti. Tato situace je ovlivněna celosvětovou hospodářkou krizí, která měla vliv na nezaměstnanost kraje. Průměrná měsíční mzda Karlovarského kraje je dlouhodobě nejniţší v celé České republice. Mezi slabé stránky kraje patří, ţe na velké části regionu se rozprostírají Krušné hory a tudíţ zde nejsou vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. Mezi silné stránky kraje patří, ţe kraj sousedí se Spolkovou republikou Německo, coţ umoţňuje oboustranně výhodnou příhraniční spolupráci a nabídky pracovních míst. Karlovarský kraj je nejpomaleji se rozvíjejícím regionem v České republice. Potýká se s malým zájmem investorů. Většina z nich si tento kraj nevybere pro své podnikání z důvodu problematické dopravní infrastruktury. Karlovarský úřad nemá v horizontu střednědobého, ani dlouhodobého zpracovaný koncept rozvoje logistiky. Neexistuje totiţ adekvátní přímé spojení s Plzní a Prahou, coţ je centrum obchodu. Karlovarský kraj nemůţe investorům stále nabídnout to co tyto dvě metropole a proto má nedostatek investorů. Celá situace se pro Karlovarský kraj ztíţila zpoplatněním části dálnice z Karlových Varů do Chebu, která není napojena ani na českou ani na německou dálniční síť. Do budoucna je potřeba provázat kraj dálnicemi a odpovídající ţelezniční dopravou a tím přilákat do kraje další investory, kteří vytvoří další pracovní místa. Je nutné vhodně získávat a vyuţívat finančních prostředků z Evropské unie pro rozvoj Karlovarského regionu.

77

Dalším problémem kraje jsou průmyslové zóny. Předpokládalo se, ţe rozvojem průmyslových zón se více projeví v ekonomice kraje. První průmyslová zóna byla vybudovaná v Ostrově na Karlovarsku, kde mělo být několik větších firem. V současné době jsou zde pouze dvě menší firmy a největší investor firma Behr, která odkoupila od města Ostrov pozemky na průmyslové zóně. Výstavbu své firmy však nezahájila a tudíţ okres Karlovy Vary, přišel o mnoho volných pracovních míst. Lépe je vyuţita průmyslová zóna v Chebu, která je téměř zaplněna. Není však v kraji vystavěná rozlehlejší průmyslová zóna, která by přilákala většího investora. Dalším velkým problémem kraje, kvůli kterému nemají investoři zájem budovat své firmy v tomto regionu je nízká vzdělanostní struktura obyvatel. Chybí zde kvalifikovaní pracovníci. V kraji je nedostatek škol, které jsou technicky zaměřené, a není zde ţádná technická vysoká škola. Mladí lidé odcházejí studovat mimo Karlovarský kraj, kde si často naleznou i pracovní uplatnění. Řešením by bylo zajistit spolupráci s vysokými školami a otevřít v regionu jejich pobočky. Dalším zásadním řešením nezaměstnanosti v kraji je podpora regionálních firem, které vytvářejí nová pracovní místa mnohdy i s podporou úřadů práce. Ten jim poskytuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti příspěvky na společensky účelná pracovní místa a příspěvky na podporu osob se zdravotním postiţením. Stát by měl také zváţit, zda neustále se zvyšující daňové zatíţení je tím správným směrem pro rozvoj ekonomiky ve státě. Úřady práce by se měly převáţně soustředit na podporu mladých lidí do 25 let, aby se co nejdříve integrovali na trh práce a získali pracovní návyky, praxi v oboru, dobrý pocit z vlastní uţitečnosti a seberealizace.

Měly by vytvářet nové projekty s touto cílovou

skupinou. Mladé lidi je potřeba dostatečně motivovat, poskytovat jim poradenství s individuálním přístupem, zabezpečovat rekvalifikace, které budou souviset s poptávkou na volná místa v daném regionu. Dále je potřeba vhodně motivovat zaměstnavatele např. vyššími příspěvky na částečnou úhradu mezd, aby měli větší zájem zaměstnávat absolventy. Úřady práce by měly k uchazečům a zájemcům o zaměstnání přistupovat individuálně, měli by posuzovat jejich moţnosti, schopnosti a dovednosti, aby je v co nejkratší době uplatnili na trh práce, a tím sníţily náklady na státní politiku zaměstnanosti. Finanční prostředky, které byly čerpány na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti v roce 78

2012 jsou vysoké. Na pasivní politiku zaměstnanosti bylo v rámci celé České republiky vyčerpáno 8 759 749 000 Kč a z toho 245 999 000 Kč bylo pouţito v Karlovarském kraji. Kvantifikace výdajů České republiky v roce 2012 na aktivní politiku zaměstnanosti činila 2 451 117 000 Kč, z toho Karlovarský kraj vyčerpal 58 252 890 Kč na jednotlivé nástroje podporující zaměstnanost.76

76


79

Seznam použité literatury Knižní díla: Analýza územní diferenciace nezaměstnanosti a jejích toků v ČR . Praha: Český statistický úřad, 2006. 12 s. Souborné informace. Případové studie; roč. 2004. ISBN 80- 250-1173-9. BAKULE, Martin, BRAŇKA, Jiří, CZESANÁ, Věra. Analýza a predikce fází cyklického vývoje trhu práce. [Praha] : Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání NVF, [2010]. 47 s. ISBN 978-80-86728-43-8. BUCHTOVÁ, Boţena a kol. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický, a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. 236 s. Psyché. ISBN 80-247-9006-8. HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008. str. 49. ISBN 978-80-7368-522-5. HORÁKOVÁ, Markéta. Hodnocení přínosu projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů k aktivní politice zaměstnanosti v ČR. 1. vyd. Praha : VÚPSV, 2010. 83 s. ISBN 978-80-7416-056-1. HORÁKOVÁ, Milada. Vývoj pracovních migrací v České republice v období hospodářské recese. 1. vyd. Praha : VÚPSV, 2010. 113 s. ISBN 978-80-7416-069-1. LEIBLOVÁ, Zdeňka. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. 4 aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2008, s. 41. ISBN 978-80-7263-460-6. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172 s. Studijní texty; sv. 6. ISBN 80-86429-08-3. NĚMEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002. 151 s. ISBN 80-245-0350-6.

80

PAVELKA, Tomáš et al. Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2011. 116 s. ISBN 978-80-86175-76-8. Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce. Praha : Linde, 2009. 272 s. ISBN 978-8086131-84-9. Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Karlovarského kraje v letech 2000 aţ 2005. Karlovy Vary: Český statistický úřad, 2007. 133 s. Souborné informace. Informace o regionech, městech a obcích; roč. 2007. ISBN 978-80-250-1444-8. Regiony České republiky: Karlovarský kraj [CD-ROM]. České Budějovice: Grand, 2003. Turistické encyklopedie (Česká republika). SIROVÁTKA, Tomáš, ed., WINKLER, Jiří, ed., ŢIŢLAVSKÝ, Martin, ed. Nejistoty na trhu práce. Vyd. 1. Brno : Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, Boskovice, 2009. 197 s. ISBN 978-80-7326-172-6. SOUKUP, Tomáš, MICHALIČKA, Ludvík, KOTÍKOVÁ, Jaromíra. Třídění uchazečů na úřadech práce - řešení problematiky cílení APZ a poradenství. 1. vyd. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2009. 49, 6 s. ISBN 978-80-7416-027-1. ŠVARCOVÁ J. a kolektiv. Ekonomie stručný přehled teorie a praxe aktuálně a v souvislosti. Vydání 2006 ISBN 80-903433-3-3 TULEJA P., MAJEROVÁ I., NEZVALP., Základy makroekonomie 1 vydání: Computer Press, 2008 311 s. ISBN 80-251-0952-6, str. 131

Základní legislativa: 435/2004 Sb. ZÁKON ze dne 13. května 2004 o zaměstnanosti

81

Elektronické dokumenty: 2008 Česká centra rozvoje: Karlovarský kraj. Centra rozvoje [online]. 2008 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: http://www.centrarozvoje.cz/dokument/Karlovarsko.pdf 2009 Česká centra rozvoje: Karlovarský kraj. Centra rozvoje [online]. 2009 [cit. 2013-0404]. Dostupné z: http://www.centrarozvoje.cz/dokument/Brozury/karlovarsko.pdf Analýza vývoje na trhu práce za rok 2011: Karlovarský kraj. Úřad práce České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/statistiky/analyza_vyvoje_na_trhu_prace_za_rok_2011__karlovarsky_kraj.pdf Český

statistický

úřad

[online].

[cit.

2013-11-09].

DOI:

).

Dostupné

z: Charakteristika Karlovarského kraje. Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. c2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/karlovarsky-kraj.html JANČÍK D. In online. [cit. 2013-11-09]. DOI: http://www.prvky.com/tezba-uranu.html. Dostupné z: Karlovarský kraj. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. c2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/karlovarsky-kraj Program rozvoje Karlovarského kraje pro období 2014 - 2020: analýza rozvojových charakteristik a potenciálu Karlovarského kraje 2012. Karlovarský kraj [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/A9373A5A-00334CDB-860F-B2BBC9B0CB01/0/P1_Analyza_PRKK_2x.pdf Sociální reforma [online]. [cit. 2013-11-09]. DOI: ). Dostupné z:< http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5>

82

Statistická ročenka Karlovarského kraje 2012. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/41101112-r_2012-09 Statistiky a analýzy. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/statistiky Struktura zaměstnanosti. Karlovarský kraj [online]. c2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://lidskezdroje.karlovyvary-region.eu/lidske-zdroje/4-struktura-zamestnanosti Trh práce v okresech. Regionální informační servis [online]. 2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/karlovarsky-kraj/okresy/hospodarskeprostredi/trh-prace/ Trhy práce v regionech v roce 2011. Budoucnost profesí [online]. c2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://budoucnostprofesi.cz/trhy-prace-v-regionech/regiony2011.html VOZÁB, Jan. Karlovarský kraj problémová analýza. Karlovarský kraj [online]. c2012 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/12F3AAAC-FA5A4C96-B1EE-D3CAB5A6D680/0/Konkurenceschopnost.pdf ZDENKA, Jeřábková. Vybrané dopady hospodářského zpomalení na regionální trhy práce v ČR. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta17120909.doc

83

Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků Obrázek č. 1 Členění České republiky na kraje……………………………..…………. 23 Obrázek č. 2 Karlovarský kraj…………………………………………………………. 24 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Vývoj volných pracovních míst………………………………………….. 29 Tabulka č. 2 Výdaje na politiku zaměstnanosti v Karlovarském kraji………………… 41 Tabulka č. 3 Výdaje na rekvalifikace a jejich úspěšnost………………………………. 43 Tabulka č. 4 Nejčetnější rekvalifikace v roce 2012……………………………………. 44 Tabulka č. 5 Výdaje na veřejně prospěšné práce………………………………………. 48 Tabulka č. 6 Podpořená společensky účelná pracovní místa vyhrazená………………..52 Tabulka č.7 Podpořená společensky účelná pracovní místa zřízená za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti………………………………………………………..…54 Tabulka č. 8 Čerpání překlenovacího příspěvku v Karlovarském regionu……………..55 Tabulka č. 9 Přehled poskytnutých příspěvků na zdravotně postiţené osoby…………. 56 Tabulka č. 10 Realizace projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost………………………………………………... 60 Tabulka č. 11 Výdaje aktivní politiky zaměstnanosti v Karlovarském kraji dle jednotlivých nástrojů……………………………………………………………………63 Tabulka č. 12 Počet vytvořených pracovních míst v Karlovarském kraji v rámci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti……………………….. 66 Seznam grafů Graf č. 1 Struktura nezaměstnaných v Karlovarském kraji (2008, 2009, 2010, 2011, 2012)………………………………………………………………………..…….11 Graf č. 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v Karlovarském kraji…………………………. 15 Graf č. 3 Vývoj počtu obyvatel Karlovarském kraji……………………………………25 Graf č. 4 Vývoj hlášených volných míst Karlovarském kraji…………………………. 28 Graf č. 5 Porovnání počtu uchazečů a volných pracovních míst………………………. 29 Graf č. 6 Dlouhodobá nezaměstnanost podle věku v Karlovarském kraji…………….. 31

84

Graf č. 7 Vzdělanostní struktura uchazečů…………………………………………….. 33 Graf č. 8 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence k 31.12.2012…………………34 Graf č. 9 Zaměstnávání cizinců, občanů Evropské unie v Karlovarském kraji….…….. 36 Graf č. 10 Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti……………………………………40 Graf č. 11 Neúspěšné ukončení rekvalifikací v roce 2012…………………………….. 42 Graf č. 12 Realizace rekvalifikací v roce 2012…………………………………………43 Graf č. 13 Počet podpořených osob na veřejně prospěšné práce………………………. 45 Graf č. 14 Vývoj počtu vytvořených míst na veřejně prospěšné práce…………………47 Graf č. 15 Vzdělanostní struktura umístěných uchazečů v roce 2012 na veřejně prospěšné práce………………………………………………………………………. 49 Graf č. 16 Počet podpořených osob na společensky účelná pracovní místa vyhrazená.. 51 Graf č. 17 Počet vytvořených míst na společensky účelná pracovní místa vyhrazená... 52 Graf č. 18 Počet podpořených osob na nejčastěji ţádané obory ţivnosti……………… 55 Graf č. 19 Výdaje na podporu chráněných pracovních míst a chráněných dílen……… 57 Graf č. 20 Financování aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti……………………… 62 Graf č. 21 Čerpání nejvíce podporovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti financovaných ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu….. 65

85

Příloha List č. 1

Seznam příloh Název přílohy– Dotazník …………………………………………………………………67 1, Jaké je vaše pohlaví a, ţena b, muţ 2, Jaký je Váš věk……….(doplňte číslo) 3, Jaké je vaše dokončené vzdělání a, základní b, vyučen/á c, středoškolské d, vysokoškolské 4, Kolikrát jste byl/a evidován/a na úřadu práce a, 1x b, 2x -4x c, vícekrát 5, Jak dlouho jste v evidenci úřadu práce a, do 3 měsíců b, 3-6 měsíců c, 6-9 měsíců d, 9-12 měsíců e, 12-24 měsíců f, nad 24 měsíců 6, Poslední zaměstnání jste ukončil/a a, na základě vlastního rozhodnutí b, dohodou se zaměstnavatelem c, pro nadbytečnost d, z jiného důvodu e, nikdy jsem nepracovala

86

Příloha List č. 2 7, Pokoušel/a jste si zvýšit kvalifikaci např. rekvalifikací a, ano b, ne 8, Jste ochoten/na přijmou zaměstnání, které neodpovídá vaší kvalifikaci, je hůře finančně ohodnoceno a, ano b, ne 9, Byl/a jste podpořen/a některým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti a jakým a, ne b, ano rekvalifikací c, ano společensky účelným pracovním místem vyhrazeným (příspěvek na mzdu) d, ano příspěvkem na veřejně prospěšné práce 10, Jste ochoten/na se přestěhovat kvůli získání zaměstnání a, ne b, ano do jiného města c, ano mimo území České republiky 11, Setkáváte se s diskriminací na trhu práce a, ne b, ano jsem zdravotně postiţený/á c, ano jsem ţena d, ano jiná barva pleti

87

ZDE BUDE VLOŢENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

Analýza trhu práce v karlovarském regionu

Recommend Documents