Analýza trhu investičního bankovnictví v ČR a jeho budoucí vývoj

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Analýza trhu investičního bankovnictví v ČR a jeho budoucí vývoj Bakalářská práce

Autor:

Pavlína Valentová Bankovní management, Investiční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

duben, 2010

Prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem tuto závěrečnou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu literatury a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V Praze, 26. dubna 2010

Pavlína Valentová

-2-

Poděkování Mé poděkování si především zaslouţí Ing. Helena Cetlová, za odborné vedení mé bakalářské práce a za čas, který mi při zpracování práce věnovala.

-3-

Anotace Tato práce se zabývá problematikou investičního bankovnictví. Teoretická stránka práce se zejména zaměřuje na obecnou charakteristiku jednotlivých investičních obchodů a sluţeb, investičních instrumentů jak peněţního, tak kapitálového trhu a na charakteristiku investičního bankovnictví samotného. Dále blíţe popisuje problematiku vývoje investičního bankovnictví na mezinárodní úrovni a také v České republice. Vývoj v České republice úzce souvisí se samotným vývojem kapitálového trhu, ve kterém významnou roli hraje kupónová privatizace. Praktická stránka práce se snaţí zanalyzovat trh investičního bankovnictví s konkrétním zaměřením na podílové fondy, přičemţ tato analýza vyústí ve vzájemnou komparaci dvou podílových fondů. Analytická část práce také vyhodnocuje dopady finanční krize na investiční trh a snaţí se odhadnout jeho budoucího vývoj.

Annotation This dissertation deals with drivers of investment banking. Theoretical side of work primarily focuses on the general characteristics of various investment businesses and services, investment instruments of Money and Capital markets and the characteristics of investment banking itself. Further describes the issue of development of investment banking at the international level and also in the Czech Republic. Development in the Czech Republic is closely linked to capital market development itself, which plays an important

role

of

voucher

privatization.

Practical aspects of work trying to analyze the market for investment banking with particular focus on a mutual funds, and that analysis will result in the comparison of two mutual funds. The analytic part also evaluates the impact of financial crisis on the investment market and tries to estimate its future development.

-4-

Obsah Titulní list…...………………………………………………...……………………………………….…….- 1 Prohlášení…………………………………………………………………………………….……………...- 2 Poděkování……………………………………………………………………………………..….………...- 3 Anotace práce………………………………………………………………………………....…...………..- 4 Obsah………………………………………………………………………………………….………….....- 5 Úvod…………………………………………………………………………………………………..- 6 1

Základní charakteristika investičního bankovnictví a legislativa v ČR ...................................... - 10 1.1 Pojem investiční bankovnictví ................................................................................................. - 10 1.2 Modely začlenění investičního bankovnictví ........................................................................... - 11 1.2.1 Model univerzálního bankovnictví ...................................................................................... - 12 1.2.2 Striktní oddělení investičního a komerčního bankovnictví.................................................. - 13 1.2.3 Smíšený model bankovnictví ............................................................................................... - 13 1.3 Investiční obchody a sluţby ..................................................................................................... - 14 1.3.1 Vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty .................................... - 14 1.3.2 Emisní obchody ................................................................................................................... - 18 1.3.3 Depotní obchody ................................................................................................................. - 20 1.3.4 Majetková správa................................................................................................................. - 22 1.3.5 Investiční poradenství .......................................................................................................... - 22 1.3.6 Fúze a akvizice .................................................................................................................... - 23 1.4 Investiční instrument jako předmět obchodů investičního bankovnictví ................................. - 23 1.5 Investování na peněţním trhu ................................................................................................... - 25 1.5.1 Subjekty působící na peněţním trhu .................................................................................... - 25 1.5.2 Investiční instrumenty peněţního trhu ................................................................................. - 26 1.6 Investování na kapitálovém trhu .............................................................................................. - 27 1.6.1 Subjekty na kapitálovém trhu .............................................................................................. - 28 1.6.2 Investiční instrumenty na kapitálovém trhu ......................................................................... - 28 1.7 Fondy kolektivního investování ............................................................................................... - 30 1.7.1 Investiční společnost............................................................................................................ - 30 1.7.2 Investiční fond ..................................................................................................................... - 30 1.7.3 Podílový fond ...................................................................................................................... - 31 1.7.3.1 Poplatky a výkonnost podílových fondů .................................................................... - 32 1.7.3.2 Členění podílových fondů .......................................................................................... - 32 1.7.3.3 Druhy fondů ............................................................................................................... - 33 1.8 Legislativa týkající se investičního trhu v České republice ...................................................... - 34 -

2

Dosavadní vývoj trhu investičního bankovnictví v České republice ........................................... - 38 2.1 Historie investičního bankovnictví ve světě a v ČR ................................................................. - 38 2.2 Vývoj kapitálového trhu v České republice ............................................................................. - 41 2.3 Vznik Světové finanční krize ................................................................................................... - 46 -

3 Analýza současného trhu investičního bankovnictví s konkretizací na podílové fondy a dopad finanční krize na bankovní sektor v ČR .................................................................................................. - 49 3.1 Analýza trhu podílových fondů ................................................................................................ - 49 3.2 Komparace vybraných podílových fondů................................................................................. - 54 3.2.1 Sporotrend ........................................................................................................................... - 54 3.2.1.1 Regionální a odvětvové zaměření fondu .................................................................... - 55 3.2.1.2 Ceny fondu ................................................................................................................. - 55 3.2.1.3 Výkonnost fondu ........................................................................................................ - 56 3.2.1.4 Vývoj hodnoty podílového listu ................................................................................. - 57 3.2.2 Conseq Invest akciový třída A ............................................................................................. - 57 3.2.2.1 Regionální a odvětvové zaměření fondu .................................................................... - 58 3.2.2.2 Cena fondu ................................................................................................................. - 59 3.2.2.3 Výkonnost fondu ........................................................................................................ - 59 -

-5-

3.2.2.4 Vývoj hodnoty podílového listu ................................................................................. - 60 3.2.3 Výsledné srovnání fondů ..................................................................................................... - 61 3.3 Světová finanční krize a její dopad na bankovní sektor v České republice .............................. - 62 4

Odhad budoucího vývoje ................................................................................................................. - 64 -

Shrnutí poznatků…………………………………………………………………………………….……..- 66 Závěr……………………………………………………………………..…………………………....…...- 67 Seznam pouţité literatury………………………………………………………………………………….- 68 Seznam internetových zdrojů………………………………………………………………………………- 70 Seznam příloh……………………………………………………………………………………………...- 71 -

-6-

Úvod Investiční bankovnictví je pro mne zásadní produktovou oblastí kaţdé banky. Jeho význam spočívá v poskytnutí takových druhů obchodů a sluţeb svým klientům, které usnadní jejich investorské aktivity napříč celým

finančním trhem. Tento druh bankovnictví přináší

klientům nové moţnosti a úrovně zhodnocení finančních prostředků za cenu podstoupení přiměřeného rizika. Korporátním klientům pak umoţňuje vstup na kapitálový trh prostřednictvím škály emisních sluţeb, vykonává roli zprostředkovatele ohledně sloučení, akvizic respektive převzetí mezi dvěma a více subjekty, nabízí depotní sluţby a majetkovou správu. Mezi hlavní produkty se stále častěji řadí investiční poradenství. Pojem „investiční bankovnictví“ je ve světě dlouho zauţívaným a významným pojmem avšak do podvědomí českých investorů proniká aţ v devadesátých letech s příchodem kupónové privatizace, jakoţto nástroje „velké privatizace“ státního majetku. Název mé bakalářské práce zní: „Analýza trhu investičního bankovnictví v ČR a jeho budoucí vývoj“. Právě samotná problematika investičního bankovnictví a osobní sympatie k tématice investičního trhu jsou mi důvodem k výběru takového tématu. Pro celkovou přehlednost práci rozděluji na čtyři hlavní kapitoly, ve kterých budu pozvolna objasňovat náplň investičního bankovnictví aţ nakonec přejdu ke konkrétní analýze vymezeného trhu v rámci celého investičního trhu a zakončím to osobní myšlenkou na téma budoucí vývoj. První kapitola nazvaná „základní charakteristika investičního bankovnictví a jeho legislativa v České republice“ zahrnuje charakteristiku samotného pojmu „investiční bankovnictví“ pomocí různých definic a popisuje jednotlivé modely jeho začlenění ve vztahu s bankovnictvím komerčním. Následně se v první kapitole budu zabývat charakteristikami obchodů a sluţeb, které investiční bankovnictví nabízí svým klientům a které se neustále zdokonalují podle jejich potřeb. Jelikoţ charakterizuji investiční obchody, neopomenu také charakteristikou vybraných investičních instrumentů, které jsou právě předmětem těchto investičních obchodů a které rozlišuji z hlediska splatnosti na investiční instrumenty peněţního trhu a investiční instrumenty kapitálového trhu. Tuto kapitolu doplňuje podkapitola o fondech kolektivního investování, neboť jejich komparace a celková obecná analýza je předmětem třetí kapitoly. Dosavadní vývoj trhu investičního bankovnictví se snaţím nastínit ve druhé kapitole, kde konkrétně popisuji vývoj investičního bankovnictví ve světě i v České republice a kde zvlášť popisuji historii -7-

samotného kapitálového trhu včetně historie kolektivního investování a Burzy cenných papírů Praha, a. s.. Neboť byl tento segment bankovnictví nejvýrazněji ovlivněn finanční krizí, zmiňuji tedy v této kapitole také otázku vzniku samotné krize. Třetí kapitola otevře analytickou stránku této práce. Pokusím se v této kapitole zanalyzovat investiční trh konkrétně trh podílových fondů a poté přejdu ke komparaci dvou vybraných podílových fondů, které i následně vyhodnotím. V rámci třetí kapitoly se také zaměřím na dopad finanční krize na český bankovní sektor. Všechny tři důleţité kapitoly završím neméně důleţitou čtvrtou kapitolou, která je určena mé osobní prognóze o budoucnosti investičního trhu. Vzhledem k obsahu jednotlivých kapitol jsem si za cíl stanovila zanalyzovat trh investičního bankovnictví v České republice s konkretizací na podílové fondy a odhadnout budoucí vývoj. Pokusím se tento cíl naplnit s co nejmenším odchýlením. Metodologie práce

V bakalářské práci jsou uplatněny tyto metody práce – popis nebo-li deskripce, dále pak analýza, komparace a prognóza. Deskripcí se zabývá první kapitola, která obsahuje teoretické poznatky o investičním bankovnictví a z hlediska zaměření analytické části také o podílových fondech patřících do rodiny kolektivního investování. Třetí kapitola je zaměřena na rozbor současného trhu investičního bankovnictví. Vzhledem k velké rozsáhlosti investičního bankovnictví je tato analýza konkretizována na trh podílových fondů a jejich vzájemnou komparaci. Důvodem pro zařazení podílových fondů jako hlavní analyzované oblasti je hlavně fakt, ţe podílové fondy byly nejvíce ovlivněny finanční krizí a zároveň si udrţují vysokou popularitu mezi investory. Podkapitola 3.1 analýza podílových fondů bude zaměřena na celkovou analýzu trhu podílových fondů, tedy na počet a strukturu fondů kolektivního investování v ČR, na majetek ve správě fondů v ČR (jeho vývoj a rozdělení majetku podle druhu a správců fondů), na podíl jednotlivých druhů fondů na trhu podílových fondů v ČR a ve světě a na světový trţní podíl na trhu podílových fondů. Po obecné analýze podílových fondů následuje komparace vybraných podílových fondů. Porovnávány budou dva významné akciové fondy od investiční společnosti Conseq a investiční společnosti bankovního domu České spořitelny. Fondy Conseq Invest akciový a Sporotrend jsou postupně charakterizovány od základních údajů o majetku přes jejich regionální a sektorové zaměření aţ po jejich finanční náročnost a roční a průměrované výkonnosti. Ve výsledném srovnání pak budou porovnávány údaje, které -8-

nás na podílových akciových fondech nejvíce zajímají z pohledu investora, tedy náklady podílníka, poplatky fondu, vlastní jmění fondu, důleţité ukazatele fondu, kurz podílového listu, výkonnost fondu. U výkonnosti fondů budou porovnávána období, která budou moci být poměřitelná mezi vybranými fondy. Bude poměřována roční výkonnost (vţdy k 31. 12.) od roku vzniku fondu aţ po současnost (31. 12. 2009) a průměrná roční výkonnost za období 3 a 5 let. Prognóze je věnována čtvrtá kapitola, která nahlíţí na budoucí vývoj celého investičního trhu.

-9-

1 Základní charakteristika investičního bankovnictví a legislativa v ČR 1.1 Pojem investiční bankovnictví Definice investičního bankovnictví se v různých publikacích liší. Uţ jen podle amerického investičního bankéře Roberta L. Kuhna, který navrhuje čtyři definice investičního bankovnictví od nejširšího k nejuţšímu pojetí, je zřejmé, ţe tomu opravdu tak je. Například v definici nejširšího pojetí do investičního bankovnictví patří všechny aktivity na Wall Street (od emisních obchodů aţ po maloobchodní obchody, obchody s nemovitostmi a pojišťovacími obchody). V druhé nejširší definici se zase do tohoto druhu bankovnictví zahrnuje pokrytí všech aktivit na kapitálových trzích a tedy emisní obchody, korporativní finance, fúze a akvizice1, majetkovou správu, rizikové financování, Merchant banking2 a velkoobchodní transakce s cennými papíry pro institucionální investory. Naopak sem ale nezahrnuje maloobchodní transakce s cennými papíry a pojišťovacími produkty. Podle třetí definice patří do investičního bankovnictví jen vybrané obchody na kapitálových trzích a to především emisní obchody, fúze a akvizice a Merchant banking , ale nepatří sem zase majetková správa nebo rizikové financování. Čtvrtá definice je zaloţena na historických tradicích, kdy za tento druh bankovnictví byly povaţovány emisní obchody, brokerské a dealerské obchody na sekundárních trzích. Jane Hughes a Scott MacDonald3 zase investiční bankovnictví vidí jako jádro aktivit, které tvoří čtyři funkce, a to úpis akcií a obligací a jejich prodej investorům, vytváření trhu s těmito cennými papíry pro investory, poradenské sluţby – vládám a institucionálním společnostem, a doplňkové sluţby (kapitálové restrukturalizace firem, obchodování s devizami, překlenovací financování). J. Madura, profesor financí na Florida Atlantic University navíc slouţící jako poradce pro mezinárodní banky a firmy cenných papírů, rozlišuje činnosti určené investičnímu bankovnictví a činnosti určené makléřství. Domnívá se, ţe investiční bankovnictví se soustřeďuje spíše na sluţby na primárním trhu (zabývá se poradenstvím v případě primárních emisí a upisování cenných papírů), kdeţto

1

Angl. mergers and aquisitions Velkobankovnictví a investiční bankovnictví ve kterém je angaţován kapitál banky. Např. banka můţe přechodně poskytnout prostředky na financování odkupu firmy. 3 finančníci a profesoři na univerzitách 2

- 10 -

makléřství se zaobírá spíše sluţbami na sekundárním trhu (tedy doporučování klientům, jaké cenné papíry jsou v dané době výhodné, jaké koupit, jaké prodat, jaké drţet a následně tu transakci i provést). Pro tuto práci je nejvhodnější definice z publikace Finanční trhy a investiční bankovnictví od Dr. Ing. Petra Musílka: „Investiční bankovnictví zahrnuje transakce, které jsou prováděny s cennými papíry, finančními deriváty a ostatními instrumenty privátních finančních trhů. Do investičního bankovnictví zahrnujeme emisní obchody, vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty, depotní obchody, majetkovou správu a fúze a akvizice.“4

1.2 Modely začlenění investičního bankovnictví Ve světě je rozlišováno několik modelů začlenění investičního bankovnictví a to podle toho, v jaké závislosti je s komerčním (obchodním) bankovnictví. Jsou rozlišovány tyto modely začlenění investičního bankovnictví: model univerzálního bankovnictví, striktní oddělení investičního a komerčního bankovnictví, smíšený model bankovnictví. Tyto dva druhy bankovnictví se od sebe podstatně odlišují, proto je v některých zemích potřebou je směšovat a nebo naopak oddělovat. Rozdílnost komerčního a investičního bankovnictví je přiblíţena v následující tabulce. Z této tabulky můţeme vysledovat, ţe kaţdé bankovnictví na sebe váţe jiné riziko a obchodují s disponibilními prostředky z rozdílných zdrojů. Rozhodující část veškerých příjmů pro investiční banky tvoří příjmy z poplatků a provizí, které se odvíjejí od počtu klientů a cenách produktů, a nejsou závislé na úrokové marţi. Naopak obchodní bankovnictví získává příjmy hlavně z úrokové marţe5. Investiční bankovnictví je méně závislé na výši a vývoji úrokových sazeb neţ jako je tomu u komerčního bankovnictví.

4 5

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC publishing, 1999. Zisk získán rozdílem úroků z vkladů a úroků z úvěrů.

- 11 -

Tabulka 1: Srovnání investičního a komerčního bankovnictví6 Ukazatele Obsah Zdroj zisku Velikost aktiv Druh převažujícího rizika Zdroje financování

Komerční bankovnictví

Investiční bankovnictví

Obchody na cizí účet

Obchody na vlastní účet a cizí účet

Úroková marže

Poplatky a provize

Vyšší ( zisk závislý na velikosti aktiv)

Nižší

Úvěrové riziko

Tržní riziko

Primární vklady

Kapitálový trh

1.2.1 Model univerzálního bankovnictví Model univerzálního bankovnictví znamená, ţe univerzální banka v bankovním systému provádí jak komerční, tak i investiční operace a vše takzvaně „pod jednou střechou“. Konkrétně, ţe banka svým klientům poskytuje nejen sluţby jako jsou přijímání vkladů, poskytování úvěrů, platební styk a finančně – pojišťovací sluţby ale také emisní obchody, obchodování s CP papíry na účet klienta resp. na svůj účet atd. Hlavně je pro tento model charakteristické, ţe oba tyto druhy operací jsou zde účetně a zpravidla personálně propojeny. Tento model se pouţívá například v Německu, v Rakousku, ve Švýcarsku v České republice a je obecně typický v zemích EU. Model bývá výhodný hlavně pro klienty banky, neboť má klient k dispozici celou paletu bankou nabízených sluţeb „pod jednou střechou“, které můţe vyuţívat, aniţ by jakkoliv měnil finanční instituci a zakládal další účet u specializované banky. Univerzální banky ve většině případech disponují hustou sítí poboček a to umoţňuje klientovi ušetřit časové, transakční náklady a náklady příleţitostí. Další výhodou je stabilita. Je obecně zauţívané, ţe univerzální banky jsou stabilnější. Univerzální banky více diverzifikují své obchodní aktivity a proto např. ztráty z komerčních aktivit mohou být kompenzovány zisky z investičních aktivit a naopak. Výhoda sniţování kapitálových nákladů. Tím rozumíme úzkou spojitost univerzálních bank a nebankovních (průmyslových) firem, které zajišťuje vyšší moţnost kontroly vyuţívání poskytnutých úvěrů, niţší monitorovací náklady, coţ vede ke sníţení kapitálových nákladů nefinančních firem. Model univerzálního bankovnictví má ale i své nevýhody. Jeho prostřednictvím 6

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. Praha : C. H. Beck, 2006. str. 394

- 12 -

sice klient má k dispozici velkou paletu produktů na jednom místě, ale to je také podmíněno a omezeno rigorózní podmínkou, ţe důleţité finanční výkazy jako jsou výsledovky, rozvahy, podrozvahové poloţky musí být sestavovány odděleně. Tímto omezením se zabezpečuje transparentnost činností bank a také oddělené sledování výnosů z jednotlivých aktivit bank. Za další nevýhodu se dá povaţovat riziko vzniku konfliktu zájmů mezi komerčními a investičními aktivitami, kterému jsou univerzální banky vystaveny. Například banka můţe čerpat informace o svých klientech z komerčního bankovnictví a vyuţívat je při kapitálových obchodech. Nevýhodou univerzálních bank je také nedostatečná kontrola nákladů a vytváření oligopolní trţní struktury. Oligopolní univerzální banky mají na privátním finančním trhu obrovské informační výhody. To je nevýhodou, protoţe oligopolní struktura bankovnictví limituje cenovou konkurenci na finančních trzích a je překáţkou k vytvoření efektivního a důvěryhodného privátního finančního trhu. Navíc také necítí riziko a spoléhají na to, ţe je stát nenechá v tísni či zkrachovat, protoţe by to mělo obrovský vliv na celý finanční trh. Je to nazývané jako politika „too big to fail“, tedy politika, kdy velká finanční instituce spoléhá na to, ţe v případě problémů a krize ji vţdy pomůţe vláda, aby ochránila celý finanční sektor.

1.2.2 Striktní oddělení investičního a komerčního bankovnictví Tento model bankovnictví je typický pro bankovnictví USA a Japonska. Funguje tak, ţe si banky musí vybrat, zda budou komerční nebo investiční bankou. Toto oddělení vzniká buď regulatorně (nařízením nebo zákonem – banky si musí vybrat, například v Kanadě a Japonsku) nebo trţně (banky se rozhodly samy , například Velká Británie). Například City Bank, předchůdce dnešní Citibank ukončila aktivity v investičním bankovnictví. Naopak firmou cenných papírů se stala dnes jiţ neexistující banka Lehman Brothers.

1.2.3 Smíšený model bankovnictví „Smíšený model bankovnictví je charakteristický tím, ţe banka můţe vykonávat pouze komerční obchody. Tato banka však můţe mít majetkový podíl (často i 100 %-ní) na firmě cenných papírů, která se angaţuje v oblasti investičního bankovnictví. Firma cenných papírů je zpravidla členem burz.“7 Pouţívá se v Portugalsku a Itálii, dříve také v Dánsku. Tento model se snaţí zabránit konfliktu zájmů. Existují imaginární „čínské zdi“ 7

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC publishing, 1999. str. 722.

- 13 -

mezi bankou a firmou cenných papírů a ta omezuje pohyb informací a personální i účetní propojení.

1.3 Investiční obchody a služby Jak jiţ je zmíněno v kapitole „vymezení investičního bankovnictví“, investiční bankovnictví se zabývá poskytováním investičních sluţeb resp. obchodů. Tyto obchody se dají rozdělit do dvou kategorií a to na obchody hlavní a doplňkové. Hlavní investiční obchody: vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty, emisní obchody. Doplňkové investiční obchody: depotní obchody (úschova a správa investičních instrumentů), majetková správa (asset management), investiční poradenství, fúze a akvizice.

1.3.1 Vlastní a zprostředkovatelské obchody s investičními instrumenty Tyto obchody s investičními instrumenty mohou provádět obchodníci s cennými papíry na vlastní účet nebo na cizí účet. Obchodník s cennými papíry Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu vymezuje obchodníka s cennými papíry jako právnickou osobu, která poskytuje investiční sluţby na základě povolení České národní banky8 k činnosti obchodníka s cennými papíry. Aby obchodník s cennými papíry povolení získal, musí splňovat základní předpoklady a to:

8

Pozn. do roku 2006 tato povolení udělovala Komise pro cenné papíry

- 14 -

minimální výši vlastního kapitálu, který je odvíjen od rozsahu sluţeb, které můţe obchodník poskytovat. U nebankovního obchodníka, který můţe poskytovat i hlavní investiční sluţby je vlastní kapitál stanoven na částku 730 000 Eur. U nebankovního obchodníka, který má investiční sluţby omezené na doplňkové sluţby činí vlastní kapitál 125 000 Eur, transparentní a důvěryhodnou vlastnickou strukturu, organizační a personální požadavky. Obchodníci s cennými papíry mohou vznikat pouze jako akciové společnosti a musí dodrţovat kapitálovou přiměřenost a angaţovanost9. Od obchodníků s cennými papíry se odlišuje investiční zprostředkovatel dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Investiční zprostředkovatel je osoba, která poskytuje investiční sluţbu přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních cenných papírů a předává je bance a nebo obchodníkům s cennými papíry. Nepřijímá peněţní prostředky ani investiční nástroje zákazníků. Obchodník s cennými papíry můţe vystupovat trojím způsobem. Jako broker, dealer a nebo jako obojí. V případě, kdy obchodník s cennými papíry obchoduje svým jménem a na vlastní účet, pak se označuje jako dealer. Naopak v případě, kdy obchoduje svým jménem, ale na příkaz a účet klienta, označuje se jako broker. Dealer „Dealeři spojují prodávající s kupujícími investičních instrumentů tím, ţe jsou připraveni koupi a prodat investiční instrumenty za zveřejněnou cenu. Drţí zásobu určitých investičních instrumentů a zisku dosahují na základě rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou.“10 Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou se nazývá spread. Dealer je vystaven kurzovému riziku a to právě kompenzuje kursovým rozpětím a důchody z vlastního portfolia. Broker „Představuje čistého prostředníka mezi kupujícími a prodávajícími a na trhu vystupuje jako jejich agent. Broker je zainteresován na objemu obchodů a není vystaven příliš velkému

9

Kapitálová přiměřenost – OCP průběţně udrţuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových poţadavků ke krtí rizik a nesmí klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu. Angaţovanost – OCP dodrţují pravidla, která omezují výši aktiv a podrozvahových poloţek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na kapitálu. 10 MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC publishing, 1999. str. 747.

- 15 -

riziku, protoţe nedrţí zásoby investičních instrumentů“11 Ziskem brokera je provize neboli brokerage. Typy obchodů, které můţeme realizovat prostřednictvím brokera – brokerské společnosti: Běžný nákup nebo prodej Klient musí mít u obchodníka s cennými papíry zaloţen hotovostní účet a jeho hlavním cílem je dosahovat kurzového zisku při prodeji investičního instrumentu a inkasovat dividendy. Nákup na úvěr12 Obchod, kdy klient nakupuje akcie částečně z vlastních peněţních prostředků a částečně z půjčených prostředků. Nikdy vypůjčené prostředky nepřesáhnou polovinu. Zvláštností je, ţe s tímto obchodem je spojen pákový efekt tzn. výnos z této transakce se pohybuje rychleji a bude několikanásobně vyšší neţ kdyby se obchodovalo jen za vlastní peněţní prostředky klienta. Je zde však riziko vyšší ztráty neţ kdyţ je nákup investičního instrumentu hrazen ze „svého“. Proto jsou vysoce regulovány. Investor u brokerské firmy musí mít zaloţený marţový účet. V následující tabulce je vidět, proč je pro investory výhodné financování investičního instrumentu prostřednictvím marţového obchodu.

11 12

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. str. 747. Angl. margin trading

- 16 -

Tabulka 2: Příklad moţnosti financování nákupu investičního instrumentu

13

Klient chce koupit 100 akcií společnosti Valentino Bank (fiktivní název). Jedna akcie této společnosti je obchodována za 50 CZK. Klient má moţnost tuto transakci financovat v hotovosti nebo na úvěr. Nákup Velikost marže Počet akcií Náklady investice - úvěr Vloţené prostředky Hodnota akcií stoupla na: Kapitálový zisk* Výsledná rentabilita Vložených peněz

V hotovosti Na úvěr 80 % 65 % 100 100 100 5000 CZK 5000 CZK 5000 CZK 0 - 1000 CZK - 1750 CZK 5000 CZK 4000 CZK 3250 CZK Pozice investora při vzestupu ceny akcií 8000 CZK 8000 CZK 8000 CZK 3000 CZK 3000 CZK 3000 CZK 60 %

75 %

50 % 100 5000 CZK - 2500 CZK 2500 CZK 8000 CZK 3000 CZK

92,3 %

Pozice investora při poklesu ceny akcí 2000 CZK 2000 CZK 2000 CZK Hodnota akcií klesla na: 3000 CZK 3000 CZK 3000 CZK Kapitálová ztráta* Výsledná rentabilita vložených - 60 % -75 % -92,3 % peněz * při výpočtu kapitálového zisku či ztráty vycházíme stále z nákladů investice (5000 CZK)

120 % 2000 CZK 3000 CZK - 120 %

Z příkladu je zřejmý pákový efekt při vzestupu cen akcií. Čím je vloţena menší částka vlastních prostředků, tím je větší výnos při vzestupu cen akcií Valentino Bank. Stejně tak při poklesu ceny akcií Valentino Bank nastane podstatně větší ztráta v případě, ţe je pouţito více cizích zdrojů (půjčených peněţních prostředků). Výše ztráty není omezená. Prázdný prodej14 Účelem tohoto obchodu je prodat dneska půjčený investiční instrument za vysokou cenu a po několika měsících koupit onen instrument zpět za nízkou cenu resp. vrátit instrument zpět. Tyto obchody se provádí při všeobecně klesajících trendech. V případě, ţe se investor rozhodne vyuţít zprostředkovatelských sluţeb obchodníka s cennými papíry, musí s ním uzavřít jednu z obstaravatelských smluv, které jsou upravené zákonem o cenných papírech č. 591/1992 Sb. , hlava II. Smlouvy musí mít písemnou formu. Obstaravatelské smlouvy podle publikace Investování na kapitálových trzích od Ing. Jitky Veselé: 13

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. str. 750.

14

angl. short sale

- 17 -

komisionářská smlouva – smlouva o obstarání koupě nebo prodeje cenného papíru pro komitenta je smlouvou, ve které se zavazuje komisionář, ţe zařídí vlastním jménem pro komitenta a na jeho účet koupi nebo prodej cenného papíru nebo ţe uskuteční činnost k dosaţení tohoto výsledku a komitent se zavazuje zaplatit za to úplatu, mandátní smlouva – smlouva o obstarání koupě nebo prodeje cenných papírů je smlouvou, v níţ se zavazuje mandatář, ţe jménem mandanta na jeho účet koupí nebo prodá cenný papír podle pokynů mandanta nebo ţe uskuteční činnost k dosaţení tohoto výsledku. Mandant se zavazuje za to zaplatit úplatu, smlouva o zprostředkování – smlouva o zprostředkování koupě nebo prodeje cenných papírů je smlouvou, ve které se zprostředkovatel zavazuje, ţe bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příleţitost prodat nebo koupit cenný papír.

1.3.2 Emisní obchody „Účelem emise cenných papírů je alokace volných finančních prostředků od jednotek přebytkových k jednotkám deficitním. Deficitní jednotka vydává různé druhy cenných papírů, které nakupují investoři (jednotky přebytkové), a tím dochází k přesunu volných finančních prostředků.“15 Dva způsoby emise: vlastní emise - přípravné práce a samotnou emisi provádí sám emitent, tím uspoří náklady, které by musel vynaloţit na platbu obchodníkovi s cennými papíry. Je však nutná znalost problematiky finančních trhů a potřebných právních norem. Vlastní uvedení emise je velmi náročné a vyţaduje značnou odbornou znalost. Proto k vlastním emisím dochází jen výjimečně a emitenti raději vyuţívají sluţeb investičních bank resp. investičních společností viz. cizí emise, cizí emise – emitenti vyuţívají sluţeb emisních zprostředkovatelů (obchodníků s cennými papíry resp. univerzálních bank).

15

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. str. 739.

- 18 -

V případě vyuţití sluţeb emisních zprostředkovatelů se pak emise rozděluje podle toho, kdo při emisi nese hlavní riziko a to na: ručitelská emise – poskytovatel emisní sluţby nakoupí od emitenta celou emisi a umisťuje ji vlastním jménem a na vlastní účet a riziko, komisionářská emise – poskytovatel emisní sluţby umisťuje emisi vlastním jménem ale na cizí účet a riziko, prodejní emise – poskytovatel emisní sluţby umisťuje emisi cizím jménem na cizí účet a cizí riziko. Podle okruhu investorů, kterým je emise určena, je emise rozlišována jako veřejná a soukromá. Veřejná emise je emise přístupná široké investorské veřejnosti. Říká se tomu „uvedení na veřejný trh“ nebo-li „going public“ a emise jsou označovány jako takzvané IPO – Initial public Offering tj. úpisy cenných papírů na veřejných trzích. „Někteří ekonomové vidí význam menších finančních trhů (jakým je např. český finanční trh) právě v tom, ţe noví emitenti se přes ně dostávají na trh a ţe mohou být později v souvislosti s růstem firmy kotováni na velkých trzích.“16 Tato aktivita však nese vysoké riziko a firmy, které se takto snaţí získávat kapitál musí působit v silném a dynamicky rostoucím odvětví. Při veřejné emisi je emitent povinen vydat prospekt, téţ zvaný jako statut, který obsahuje informace určené pro investory týkající se finanční situace a perspektivy společnosti a podmínek emise. Veřejná emise je velmi časově a finančně nákladná a vyuţívají ji hlavně střední a velké podniky. Soukromá emise je určena předem dohodnuté úzké skupině investorů a tito investoři jiţ nevyţadují veřejné obchodování emise. U soukromé emise nemusí emitent vyhotovovat prospekt a právě proto tento způsob umístění emise volí hlavně mladé, rozvíjející se podniky. V případě, kdy je cenný papír poprvé emitován a prodán prvnímu majiteli, jedná se o primární emisi na „trhu nových cenných papírů“. Jedná-li se o druhý aţ x-tý prodej CP, pak se obchoduje na „trhu starých cenných papírů“, tedy na sekundárním trhu. Emisní proces Standardní postup při veřejné emisi je často členěn do několika fází. Fáze poradenství, fáze přípravy prospektu a registrace emise, fáze vytvoření emisního konsorcia, fáze 16

POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. Praha : C. H. Beck, 2006. str. 407

- 19 -

umístění cenných papírů a fáze podpory emitovaných cenných papírů. Emitent zpravidla nejdříve kontaktuje firmu cenných papírů. Získá informace o moţnostech získání peněţních prostředků a firma cenných papírů provede analýzu emitenta. Podle toho doporučí firma emitentovi druh cenného papíru a formu umístění na finanční trh. Poté je nutné vypracovat emisní statut a registrovat emisi u regulatorního orgánu17. V případě, ţe chce emitent cenné papíry obchodovat i na sekundárním trhu, musí firma cenných papírů zajistit splnění podmínek pro kotaci na burze. Menší emise na „trh nových cenných papírů“ umisťuje firma cenných papírů sama. Kdyţ se jedná o velkou emisi, vytváří se takzvané emisní konsorcium18. V konsorciu se zvolí manažer emise (lead manager), který bude zodpovědný za průběh emise. Součástí konsorcia je i skupina ručitelů (underwritting group), která se zavazuje k upsání a odkoupení části emise, a dále prodejní skupina, která pomáhá s prodejem akcií institucionálním a individuálním investorům, ale sama není zavázána převzít neprodané akcie. Prodejní skupina se vyuţívá hlavně u velkých emisí. Další fází emisního procesu je umístění cenných papírů. Je rozlišováno veřejné upsání, volný prodej a tender. U veřejného upsání je určena emisní doba a po jejím vypršení se provede příděl emise investorům podepsaných v subskripčním listu za předem stanovenou cenu. Emisní doba není stanovena u volného prodeje, který je zaloţen na trţním chování a cenu vytváří vzájemná nabídka a poptávka. Emise končí rozprodáním všech cenných papírů. Tender nebo-li aukce je místo, kde jsou investoři uspokojováni podle zadaných poţadavků ohledně ceny a mnoţství (příkladný časový harmonogram emise společnosti je obsaţena v příloze A)

1.3.3 Depotní obchody Další neméně důleţitá sluţba investičního bankovnictví, kterou nám můţe poskytnout jak sama firma cenných papírů, tak i banky. V rámci depotních obchodů je moţnost vyuţít úschovu respektive úschovu a správu. Úschovu lze rozlišovat jako uzavřenou a otevřenou a jako pravidelnou a nepravidelnou. Při úschově je firma cenných papírů povinna opatrovat cenné papíry a v případě vyţádání klienta mu je vrátit. O otevřenou úschovu se jedná v případě, kdyţ firma cenných papírů resp. banka, zná jednotlivé tituly cenných papírů, které u nich klient uschovává. Uzavřená úschova 17

od roku 2006 je v ČR regulatorním orgánem Česká národní banka a má dohled nad celým finančním průmyslem 18 Angl. Syndicates ; Tzn. , ţe se na emisi podílí aţ několik firem cenných papírů ; Konsorciem manaţer emise docílí diverzifikace rizika mezi více subjektů.

- 20 -

zase naopak neumoţňuje, aby firma cenných papírů resp. banka znala tituly cenných papírů klienta. Klient ale musí počítat s tím, ţe daný depozitář ručí pouze za neporušení obalu cenných papírů, ve kterém jsou uloţeny, nikoliv za obsah. Pravidelná úschova je buď jednotlivá, kdy se zapisuje depozitum kaţdé zvlášť podle druhu a nominální hodnoty a ukládá se odděleně od vlastních zásob a nebo kumulativní (souhrnná), kdy se zapisují uloţené cenné papíry podle druhu a mnoţství a uloţí je oddělené od svých vlastních zásob. Nepravidelná úschova je taková úschova, kdy firma cenných papírů můţe libovolně nakládat s přijatými cennými papíry k úschově a sloučit je s vlastními zásobami. To činí firmu cenných papírů vlastníkem a jedinou její povinností je na vyţádání vrátit cenné papíry v přesném mnoţství a druhu klientovi. Smlouvy, ve kterých jsou zakotveny povinnosti a práva ukladatele (klienta) a uschovatele (firma cenných papírů resp. banka) cenných papírů: Smlouva o úschově cenných papírů § 34 (dle zákona č.591/ 1992 Sb. o cenných papírech). Smlouvou o úschově cenných papírů se zavazuje schovatel převzít listinný cenný papír k uloţení do samostatné nebo hromadné úschovy. Smlouva musí obsahovat určení osob, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Není-li ve smlouvě úplate určena, má schovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Smlouva o správě cenných papírů § 36 Touto smlouvou se zavazuje správce, ţe bude činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s určitým cenným papírem a vlastník cenného papíru se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má správce právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy. Smlouva o uložení cenných papírů § 37 Opatrovatel se zavazuje převzít listinný cenný papír, aby je uloţil a spravoval, a sloţitel se zavazuje zaplatit za to úplatu. Není-li úplata ve smlouvě určena, má opatrovatel právo na úplatu obvyklou v době uzavření smlouvy.

- 21 -

V České republice má drtivá většina cenných papírů podobu dematerializovaných (zaknihovaných) cenných papírů, které prozatím eviduje Středisko cenných papírů19.

1.3.4 Majetková správa „Majetková správa20 jsou zprostředkovatelské obchody firem cenných papírů resp. bank, které jsou zaměřeny na řízení portfolií zákazníků. Tyto obchody zpravidla realizují svěřenecká oddělení (trust departments), která jsou oddělena „čínskou zdí“ od běţných aktivit firem cenných papírů.“21 Firma cenných papírů zde můţe vystupovat jako opatrovník a nebo agent. V případě opatrovníka firma cenných papírů spravuje svěřená aktiva a má na ně zároveň i právní nárok. V roli agenta firma spravuje svěřená aktiva, ale nemá na ně právní nárok. Aktiva jsou dále vlastněna klientem. V rámci personální majetkové správy, zaměřené na individuální klienty, firma cenných papírů nabízí svým klientům čtyři základní služby a to: správu personálního trustu, majetková vyrovnání, ochrana majetku, řízení osobních účtů. V rámci institucionální majetkové správy se firma cenných papírů zaměřuje na své institucionální klienty (penzijní fondy, investiční fondy, neziskové organizace jako jsou univerzity, nemocnice a různé nadace).

1.3.5 Investiční poradenství Velmi významnou sluţbou poskytovanou v rámci investičního bankovnictví je investiční poradenství. Je základní sluţbou kaţdé firmy cenných papírů a banky zaměřující se na investiční bankovnictví. Kvalitní investiční poradenství je základem úspěšnosti při získávání nových atraktivních zákazníků. Investiční poradce poskytuje klientům většinou 19

Společnost UNIVYC, a.s., která se po obdrţení povolení k činnosti centrálního depozitáře přejmenovala na Centrální depozitář cenných papírů, a.s., započala s nezbytnými kroky k zahájení své činnosti, kdy dojde k naplnění předpokladů zákona č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění, a Centrální depozitář cenných papírů, a.s. převezme evidence SCP. 20 Někdy je majetková správa nazývána jako svěřenecké bankovnictví – trust banking 21 MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. str. 758.

- 22 -

bezplatnou konzultaci a dává na vědomí, jaké jsou moţnosti a rizika investování.

1.3.6 Fúze a akvizice „Fúze a akvizice nebo-li mergers and aquisitions jsou zprostředkovatelské obchody firem cenných papírů (resp. bank), které jsou zaměřeny na zprostředkování převodu rozhodujícího balíku akcií na jiného akcionáře.“22 K fúzi dochází v případě, ţe dojde ke sloučení dvou společností a výsledkem je jedna společnost s novým názvem, který je často kombinací názvů předchozích společností. Fúze je často nazývaná jako „fúze rovných“ neboť k ní dochází v přátelské atmosféře a jedná se o vzájemné rozhodnutí dvou „rovných“ společností o tom, ţe se spojí a vytvoří jednu jednotku. Naopak v případě akvizice dochází ke skupování kontrolního balíku akcií jedné společnosti druhou společností. Nevzniká a nezaniká ţádná společnost jen větší společnost kupuje menší společnost. Obchodem firem cenných papírů se fúze a akvizice stali v 80. letech a tvoří velmi významnou část výnosů. Fúze a akvizice by mohli působit dojmem, ţe se jedná o krátkodobý obchod, avšak není to pravda, neboť uzavření tohoto obchodu často trvá aţ 2 roky. Cenou za zprostředkování takové transakce je firmě cenných papírů provize, která můţe být plochého charakteru (procento z prodejní ceny) a nebo degresivního charakteru. Většinou se vyuţívá takzvané Lehmanovy formule 5-4-3-21 (z 1 mil. se platí 5 %, z 2. mil. 4 % atd.) Do tohoto typu obchodu investičního bankovnictví patří také jiţ dříve zmíněný merchant banking, kdy firmy cenných papírů vstupují finančně a majetkové do investičních obchodů například poskytují úvěry, záruky , zabezpečují ručitelský typ emisí cenných papírů apod.

1.4 Investiční

instrument

jako

předmět

obchodů

investičního bankovnictví Investiční instrumenty jsou předmětem investičních obchodů. Tyto investiční instrumenty, ti co je nabízejí a ti co je poptávají vytváří trh s investičními instrumenty. Trh s investičními instrumenty je místo, kde „ prodávající jako vlastník cenných papírů na trhu

22

MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. str. 762.

- 23 -

s investičními nástroji hledá potenciálního kupce. Kupující naproti tomu vstupuje na trh s investičními nástroji za účelem získat do svého vlastnictví investiční nástroje.“23 „Investiční instrument se zpravidla vymezuje jako aktivum, které investorovi přináší nějaký nárok na budoucí příjem, a to ať uţ se jedná o příjem v podobě dividend, kupónových plateb, úroků nebo o příjem v podobě kurzových zisků.“24 Investiční instrumenty lze rozdělit na finanční a reálné instrumenty, které se od sebe liší svým hmotným a nehmotným charakterem. Obrázek 1 : Základní druhy finančních a reálných investičních instrumentů

Cizí měny

Základní druhy finančních

Reálné investiční

investičních instrumentů.

instrumenty

Investiční instrumenty peněţního trhu

Investiční instrumenty kapitálového trhu

Investiční nástroje peněţního a kapitálového trhu

Krátkodobé úvěry

25

Krátkodobé Investiční cenné papíry

Drahé

kovy Reálné Investiční

23

Nemovitosti

Nástroje Movité věci

Dlouhodobé investiční cenné papíry

Investiční cenné papíry peněţního a kapitálového trhu

Ost. Druhy komodit

Dlouhodobé úvěry

POSPÍŠILOVÁ, Alena, POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. 1. vyd. [s.l.] : Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2006. str. 130. 24 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2007. str. 201. 25 REJNUŠ, Oldřich . Finanční trhy. 1. Ostrava : KEY Publishing, 2008. str. 198.

- 24 -

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu povaţuje za investiční instrument v uţším pojetí v České republice: investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněţním trhu, deriváty, přičemţ investiční cenné papíry jsou stejným zákonem vymezeny jako: akcie resp. obdobné cenné papíry, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu, dluhopisy resp. obdobné cenné papíry, se kterými lze obchodovat na kapitálovém trhu, cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů (akcie či dluhopisu), se kterými se běţně obchoduje na kapitálovém trhu, s výjimkou platebních nástrojů, ostatní cenné papíry, se kterými se běţně obchoduje na kapitálovém trhu, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích, s výjimkou platebních nástrojů.

1.5 Investování na peněžním trhu Investiční instrumenty charakteristické pro peněţní trh jsou dány dobou splatnosti jednotlivých instrumentů. Tato doba splatnosti je maximálně 1 rok či kratší. Peněţní trh je trhem krátkodobých finančních instrumentů a je součástí finančního trhu. Uskutečňují se zde obchody třeba na několik hodin, dnů, týdnů či měsíců. Obchody zde většinou obstarává centrální banka a dealingová centra bank, neobchodují se prostřednictvím burz. Pro investiční instrumenty na tomto trhu je typický nízký výnos, nízké riziko ale zato vysoká likvidita. Peněţní trh je nazýván velkoobchodním trhem, neboť je to trh, na který vstupují hlavně institucionální investoři (ať uţ v přebytkové či nedostatkové pozici) jako jsou obchodní banky, velké průmyslové a prestiţní podniky, fondy peněţního trhu a také centrální banka.

1.5.1 Subjekty působící na peněžním trhu „Z hlediska subjektů mají dominantní úlohu na peněţním trhu banky a centrální banka. Pro centrální banku je peněţní trh prostorem pro uskutečňování jejích měnově politických - 25 -

záměrů. Banky obchodují mezi sebou a s centrální bankou zejména z důvodů řízení své krátkodobé likvidní pozice.“26 Na peněţním trhu se ze stejných důvodů mohou objevit i velké prestiţní nefinanční firmy a fondy peněţního trhu, které investují shromáţděné finanční prostředky do instrumentů peněţního trhu.

1.5.2 Investiční instrumenty peněžního trhu Mezi investiční instrumenty peněţního trhu patří státní pokladniční poukázky, komerční papíry a depozitní certifikáty. Státní pokladniční poukázky27 Státní pokladniční poukázky jsou téměř bezrizikovým, krátkodobým a dluhovým cenným papírem. Je to typický instrument peněţního trhu a je vydáván na dobu splatnosti 3, 6, 9 měsíců aţ 1 rok ve formě na doručitele v zaknihované podobně. První státní pokladniční poukázka byla v České republice emitována v roce 1992 (v USA to bylo jiţ v roce 1929). Emitentem je hlavně stát, který je emituje prostřednictvím Ministerstva financí ČR z důvodu krytí deficitu státního rozpočtu a také Česká národní banka, která se snaţí emisí pokladničních poukázek ČNB řídit likviditu bankovního sektoru. Pokladniční poukázky jsou emitované na diskontované bázi28. „Primární emise pokladničních poukázek je v ČR organizována Českou národní bankou, a to pouze pro přesně vymezenou skupinu tzv. přímých účastníků, tvořenou bankami a obchodníky s cennými papíry. Primární emise probíhá buď formou holandské aukce pro skupinu přímých účastníků, kdy všichni uspokojení účastníci platí jednotnou cenu, nebo formou přímého prodeje vybraným přímým účastníkům.“29Kdo není přímým účastníkem, nemůţe se aukce zúčastnit. Všechny subjekty, které chtějí získat pokladniční poukázku, musí mít v Registračním centru ČNB otevřen majetkový účet. Obchody s tímto cenným papírem zabezpečuje také ČNB. Komerční papíry Komerční papíry jsou takové finanční instrumenty, které emitují velké průmyslové podniky. Je to dlužní úpis emitovaný na diskontované bázi a jeho emisí emitent získává krátkodobé finanční prostředky. Průměrná doba splatnosti bývá 20 aţ 45 dnů, můţou to ale 26

REVENDA, Zbyněk , et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. Praha : Management press, 2008. str. 100 Angl. Treasury Bills 28 emisní kurz je niţší neţ jmenovitá hodnota. Drţitel poukázky v době splatnosti obdrţí jmenovitou hodnotu poukázky. Rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou mu činí zisk. 29 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2007. str. 234. 27

- 26 -

být i třeba jen 3 dny nebo aţ 270 dnů. V USA se komerční papíry vyuţívají velmi často, neboť jsou jednou z moţností pro firmy, jak získat volné zdroje, kdeţto v České republice se na ten pravý boom teprve čeká. Depozitní certifikáty30 Je to instrument, který emitují banky pro získání volných finančních zdrojů a jako alternativu k termínovaným vkladům. Doba splatnosti je zpravidla několik měsíců aţ rok a mohou být vydávány na doručitele i na jméno. Existují různé druhy depozitních certifikátů. Příkladem mohou být například velkoobchodní depozitní certifikáty, které se emitují s cílem nabídnout je velkým institucionálním investorům. Naopak také existují maloobchodní depozitní certifikáty určené pro drobné investory. Dalšími typy depozitních certifikátů jsou:

s proměnlivým zúročením, jumbo, yankee, Asijské, dealerské a

rolované.

1.6 Investování na kapitálovém trhu Kapitálový trh lze definovat jako „systém institucí a instrumentů zabezpečujících pohyb střednědobého a dlouhodobého kapitálu mezi ekonomickými subjekty prostřednictvím různých forem cenných papírů.“31 Struktura kapitálového trhu je mnohem různorodější neţ u peněţního trhu. Vstupuje na něj více subjektů a je zde i větší výběr finančních instrumentů. Kapitálový trh je dělen na primární kapitálový trh a sekundární kapitálový trh. V případě prvotní emise cenného papíru se jedná o primární trh nebo-li o trh „nových cenných papírů“.Sekundární kapitálový trh je trhem „starých cenných papírů“, které jsou obchodovány podruhé aţ po x-té. Obchody na sekundárním trhu jsou uskutečňovány buď burzovně, tedy prostřednictvím burzy cenných papírů nebo mimoburzovně. Burza cenných papírů je organizovaná forma obchodování s cennými papíry a obchody zde mohou provádět pouze členové burzy (ti, kteří splnili přísné regule a podmínky burzy) a jen s kvalitními instrumenty, které burza přijme k obchodování. V České republice máme v současnosti dvě burzy a to Burzu cenných papírů Praha, a. s. a nově od roku 2008 RM systém, který dříve fungoval mimoburzovně. Mimoburzovní trh, nazýván také jako OTC – over the counter, je trh, který neprobíhá prostřednictvím burzy, ale je organizován 30 31

Angl. Certificate of Deposit REVENDA, Zbyněk , et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. Praha : Management press, 2008. str. 101.

- 27 -

pomocí určitého subjektu nebo přímo mezi bankami a dalšími zprostředkovateli.

1.6.1 Subjekty na kapitálovém trhu Na kapitálový trh vstupují jak emitenti, tak investoři. Emitenti jako ti, kteří si na kapitálovém trhu hodlají vypůjčit a tím získat volné finanční prostředky a investoři jako ti, kteří se snaţí zvýšit hodnotu investovaného kapitálu. Emitenty jsou stát a celý veřejný sektor, banky a velké nefinanční firmy (průmyslové i obchodní). Investory pak jsou investiční, podílové a penzijní fondy, domácnosti, banky a pojišťovny, ale i velké nefinanční firmy.

1.6.2 Investiční instrumenty na kapitálovém trhu Kapitálový trh nabízí řadu dlouhodobých investičních instrumentů, do kterých je moţné investovat respektive díky kterým lze získávat volné finanční zdroje. Mezi tyto instrumenty patří majetkové cenné papíry jako jsou akcie, zatimní listy, podílové listy a také dluhové cenné papíry (dlouhodobé dluhopisy) a deriváty, které nejsou cenným papírem zato dobrým nástrojem kapitálového trhu. Dále sem také patří smlouvy o penzijním připojištění, smlouvy o správě aktiv, investiční certifikáty a ETF‘s32. Následně budou blíţe charakterizovány tyto instrumenty: akcie, zatimní list, podílový list a dluhopis. Akcie Akcie je majetkový cenný papír, jehoţ drţbou je majitel oprávněn podílet se na zisku společnosti, která akcii emitovala, podílet se na řízení akciové společnosti, podílet se na likvidačním zůstatku v případě, kdy společnost vstupuje do likvidace a také má přednostní právo na nové, mladé akcie, které se společnost rozhodla emitovat. Kaţdá jednotlivá akcie má svou nominální hodnotu, která musí být u všech stejná, coţ neplatí mezi jednotlivými balíky akcií. Práva spojená s akcií se mohou měnit u jednotlivých druhů akcií: kmenové akcie, které zahrnují všechna zmíněná práva, prioritní akcie, se kterými je spojeno přednostní právo na výplatu dividend, zaměstnanecké akcie, s těmito akciemi jsou spojena všechna práva, ale jsou 32

ETF’s = burzovně obchodovatelné fondy, investuje se do celého balíku akcií

- 28 -

určeny pouze pro stávající zaměstnance.

S akcií je úzce spojen i zatimní list představující cenný papír, který po určenou dobu zastupuje akcii a po uplynutí této doby je vyměněn za akcii. Převádí se indosamentem nebo rubopisem a vyuţívá se například v případě, kdy se zakládá společnost a čeká se na investory – zájemce o akcii aţ splatí celý základní kapitál. Do té doby jsou drţiteli pouze zatímního listu a zapsáni do speciální listiny. Po splacení celého základního kapitálu je zatimní list vyměněn za akcii. Podobně fungují také poukázky na akcii, které zastupují akcie v případě zvyšování základního kapitálu společnosti do doby neţ se zvýšení zapíše do obchodního rejstříku. Podílový list „Podílový list je majetkový cenný papír, se kterým je spojeno právo majitele podílet se na výnosu fondu, který podílový list vydal a právo na odpovídající část majetku podílového fondu. Nemají však právo zasahovat do hospodaření a řízení fondu. Podílové fondy tyto listy vydávají (prodávají) za účelem získání prostředků od malých vkladatelů, které dále investují na finančních trzích. Podle toho, jak jsou fondy úspěšné na těchto trzích, se odvíjí kurz podílového listu. Jestliţe kurz roste, pak hodnota majetku podílového fondu také roste a investice je výhodnější.“33 Dluhopis „Dluhopis je úvěrový cenný papír, který představuje dlouhodobý závazek emitenta (dluţníka) vůči majiteli tohoto cenného papíru. Dluţník tyto dluhopisy vydává, aby získal prostředky, které potřebuje ke své činnosti.“34 Investor (majitel dluhopisu) po celou dobu drţení dluhopisu má nárok na výplaty úroků a na vrácení nominální hodnoty dluhopisu v době splatnosti. Pokud čekat nechce, můţe nabídnout dluhopis dál na kapitálovém trhu. V České republice je trh s dluhopisy mnohem rozvinutější neţ samotný akciový trh a to z důvodu, ţe dluhopisy jsou méně rizikové a jsou povaţovány za bezpečnou investici i přes niţší výnos. 33

www.cennypapir.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Podílové listy. Dostupné z . 34 www.cennypapir.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-18]. Dluhopisy. Dostupné z .

- 29 -

WWW: WWW:

1.7 Fondy kolektivního investování Podílové fondy jsou formou kolektivního investování, které je nedílnou součástí investičního bankovnictví, neboť skýtá subjekty zprostředkovávající investiční sluţby. Podstatou kolektivního investování je shromaţďování finančních prostředků od více investorů za účelem hromadného investování do investičních instrumentů prostřednictvím fondů, které je zaloţeno na principu diverzifikace rizika a následného obhospodařování majetku fondu. Mezi další formy kolektivního investování patří Investiční společnosti, investiční fondy, ale mohou sem i patřit penzijní fondy či domácnosti (prostřednictvím investičních klubů, které však nejsou příliš rozšířeny v České republice).

1.7.1 Investiční společnost Investiční společnost je finanční instituce s právní subjektivitou a udělenou licencí od regulatorního orgánu. Jejím úkolem je zakládat a obhospodařovat podílové fondy. Mohou vykonávat dle legislativy a udělené licence i řadu dalších činností, kterými mohou být například poradenství, vedení účetnictví, správa majetku investičních fondů, podílových fondů resp. jiné investiční společnosti, poskytování úschovy cenných papírů, daňové sluţby či propagace. Ve vyspělých zemích právě proto podléhají přísné regulaci. Investiční společnost musí být zaloţena jako akciová společnost s minimálním kapitálem 125 000 EUR.

1.7.2 Investiční fond Investiční fond je subjekt, který vzniká jako akciová společnost s minimálním základním kapitálem 300 000 EUR a má právní subjektivitu. Investiční fond vydává akcie, které nesou všechna práva s ní spojená, avšak nesmí vydávat zaměstnanecké akcie a dluhopisy. Po první roce musí kapitál dosáhnout hodnoty min. 50 000 000 CZK a termín „investiční fond“ musí být uveden v názvu společnosti. Mohou vznikat v podobě uzavřené či otevřené. V ČR existují pouze v uzavřené formě.

- 30 -

1.7.3 Podílový fond Podílový fond se odlišuje od ostatních subjektů hlavně tím, ţe nemá právní subjektivitu, to znamená, ţe podílový fond musí někdo založit a spravovat. Tím „někým“ je právě zmíněná investiční společnost, která pro podílový fond také emituje podílové listy (definice viz. kapitola 1.5.2.2. Investiční instrumenty na kapitálovém trhu). Podílové listy můţe investor nakoupit či zpětně odprodat za kurz přepočítávaný kaţdý obchodní den jako podíl na čistém obchodním jmění fondu připadající na podílový list. „Čisté obchodní jmění“35 nebo-li ČOJ je majetek fondu upravený o hodnotu závazků, nesplacených poplatků a potenciálních ztrát. Kaţdý podílový fond musí mít ze zákona svůj prospekt nebo-li statut, ve kterém jsou obsaţeny informace o investiční politice fondu, o způsobu nakládání s výnosy z majetku fondu, údaje o tom, zda je fond zřizován jako otevřeny nebo uzavřený, údaje o veřejné obchodovatelnosti podílových listů, o výši úplaty za obhospodařování majetku fondu, o způsobu výplaty výnosu a údaje o bance, která bude pro investiční společnost vykonávat funkci depozitáře. Podílové fondy mají zákonem o kolektivním investování předepsáno, do jakých instrumentů mohou investovat. Podílové fondy budou blíţe analyzovány ve 3. kapitole a právě proto je tato kapitola zaměřena na výklad jednotlivých druhů podílových fondů a jejich specifika. Podílové fondy jsou v posledních dobách tak populární a vyhledávané právě pro řadu svých výhod: analýza vývoje trhů je prováděna profesionálními analytiky a portfolio manaţeři, diverzifikace rizika, vysoká likvidita, nízká počáteční investice, po 6 měsících výnosy z prodeje podílových listů osvobozeny od daně z příjmů, ale nakonec i nevýhod: vyšší poplatky, které vedou k dlouhodobějšímu zhodnocení, vklady nejsou pojištěny vládou – krach fondu = nulová šance získání peněţních prostředků zpět.

35

Angl. net asset value

- 31 -

1.7.3.1 Poplatky a výkonnost podílových fondů Jednou z nevýhod podílových fondů jsou poplatky. Existují čtyři druhy poplatků: vstupní, výstupní, správcovský (obhospodařovatelský, manaţerský) a poplatek za přestup. Vstupní poplatky se účtují při pořízení podílového listu a sniţuje podíl investora na čistém obchodním jmění. Výstupní poplatek je účtován při odkupu podílových listů fondem a tedy při výstupu investora z fondu. Tento poplatek se často kaţdým rokem sniţuje, aby přiměl investora setrvat aţ do konce investičního horizontu. Správcovský nebo-li manaţerský poplatek je účtován kaţdý rok a hradí náklady jako jsou mzdy či marketing. Kdyţ se investor rozhodne přestoupit do jiného fondu téţe investiční společnosti, je mu účtován poplatek za přestup. Existuje nástroj na porovnání cen (poplatků) u fondu. Tento nástroj (ukazatel) se nazývá TANK. „TANK je ukazatel nákladovosti, pouţitelný v podstatě pro jakýkoliv investiční produkt. Procentem vyjadřuje, jak drahý je určitý (spořící) investiční produkt.“36 Výkonnost podílových fondů je moţné porovnávat mezi fondy stejné kategorie, s výkonností historickou a nebo se srovnávacím indexem zvaným benchmark37.

1.7.3.2 Členění podílových fondů Dle různého hlediska můţeme rozlišit několik typů podílových fondů: Hledisko zda do fondu lze libovolně vstoupit či z nich vystoupit Otevřené fondy – otevřené fondy v ČR tvoří 98% všech fondů. Otevřené fondy nelimitují počet emitovaných podílových listů a tedy ani počet podílníků, takţe investor můţe kdykoliv od fondu získat nové podílové listy a kdykoliv je naopak vrátit fondu k proplacení. Uzavřené fondy – tyto fondy vydávají limitovaný počet AKCIÍ a tím omezují i počet podílníků. Akcie uzavřeného podílového fondu lze získat či prodat pouze pomocí burzy.

36

www.t-a-n-k.eu [online]. 2008 [cit. 2010-03-30]. Co je ukazatel TANK?. Dostupné z WWW: . 37 Benchmark fondu je jeho hlavním srovnávacím měřítkem. Nejčastěji to je dobře známý trţní index, kombinace indexů nebo vlastní index (není-li k dispozici vhodný index). Porovnávání výkonnostních a rizikových indikátorů fondu vůči benchmarku je jednou z moţností, jak dosáhnout kvalitní správy aktiv fondu.

- 32 -

Hledisko druhu aktiv, do kterých fondy investují Fondy akciové (alespoň 66% portfolia v akciích resp. akciových indexů, v ČR tvoří akciové fondy 20-30% všech fondů, fondy dluhopisové (akcie maximálně 10%, zbytek v dluhopisech), fondy peněžního trhu (krátk. Dluhové instrumenty obchodované na peněţním trhu), fondy smíšené (portfolio tvořené jak akciemi, tak dluhopisy a i nástroji peněţního trhu), indexové fondy (investují do akcií zahrnutých ve sledovaném akciovém indexu), fondy zajištěné (převáţná část majetku v dluhopisech a menší část v opčních kontraktech), fondy zastřešovací – fondy fondů (portfolio tvoří podílové listy jiných podílových fondů). Hledisko domicilu a měny Fondy české, které jsou registrovány na území ČR a fondy zahraniční registrované v zahraničí. Z hlediska měny rozdělujeme fondy korunové (jsou spravovány v české měně) a fondy cizoměnové (znějí na měnu zahraniční). Hledisko investiční politiky Růstové fondy (záměrem je zhodnocení kapitálu), růstově-výnosové fondy (záměrem je kromě zhodnocení kapitálu také přinášet podílníkům výnos z investice), výnosové fondy (cílem především vyplácení pravidelného důchodu z investice).

1.7.3.3 Druhy fondů Fondy peněžního trhu Fondy peněţního trhu jsou určeny pro nejkratší investiční horizont a nejmenší úroveň rizika. Investují svůj majetek do instrumentů peněţního trhu tedy do státních pokladničních poukázek, dluhopisů se splatností do 1 roku a bankovních termínovaných vkladů. Výnosy se u tohoto typu fondu odvíjejí od úrovně úrokových sazeb. Dluhopisové fondy Fondy dluhopisové jsou fondy, u kterých je minimální investiční horizont 2-3 roky a investují převáţnou část majetku do bankovních, komunálních, státních a korporátních dluhopisů. Je zde nízká míra rizika aţ na dluhopisové fondy výnosové „high-yield“, které investují do dluhopisů s ratingem Baa (Moody’s) nebo BBB (Standard & Poor’s) či do takzvaných „junk bonds“ tedy do čistě spekulativních dluhopisů. Výnos se odvíjí od úrokových sazeb a i od makroekonomických veličin. - 33 -

Zajištěné fondy Nazývané také jako garantované a jsou určeny pro investiční horizont 3-5 let s nízkou aţ střední úrovní rizika. Princip zajištěných fondů je v tom, ţe garantují investorovi ochranu určitého procenta hodnoty investice před ztrátou (často to bývá 90% nebo 100%). To závisí na tom, zda jsou fondy zřízeny na dobu určitou či neurčitou. U fondů zřízených na dobu určitou, je moţné investorům zaručit vrácení 100% hodnoty investice, ale jen za předpokladu, ţe je to ke konci investičního období. U fondů zřízených na dobu neurčitou (investor můţe kdykoliv vstoupit a vystoupit) je garantována ochrana vrácení vloţené investice například jen 90%. Zastřešovací fondy Také zvané jako fondy fondů jsou fondy zastřešovací, které investují do podílových listů jiných podílových fondů. Je zde střední aţ vyšší riziko, které je však „dvakrát“ diverzifikováno. Smíšené fondy Portfolio těchto fondů je mixem nástrojů peněţního trhu, dluhopisů a akcií. Míra rizika se pak odvíjí od podílu jednotlivých nástrojů v portfoliu. Akciové fondy Tyto fondy mají nejdelší investiční horizont a nejvyšší míru rizika. Portfolio tohoto fondu je tvořeno akciemi (66% v akciích minimálně).

1.8 Legislativa týkající se investičního trhu v České republice Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance zodpovědná za dohled nad finančním trhem v České republice. Česká národní banka působí jako integrovaný orgán dohledu nad finančním trhem České republiky od 1. dubna roku 2006. ČNB tak převzala agendu Komise pro cenné papíry, Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním MF a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami, které zanikly. Od ledna 2008 bylo dosavadní sektorové členění tří dohledových sekcí (dohled nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem). Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu - 34 -

bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a penzijního připojištění. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodrţování stanovených pravidel. V rámci kapitálového trhu vykonává dohled nad obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem, jinými osobami vedoucími evidenci investičních nástrojů, investičními společnostmi, investičními fondy, provozovateli vypořádacích systémů, organizátory trhů s investičními nástroji a dalšími osobami. Dle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, ţe přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. Další důleţité zákony upravující dění na kapitálovém trhu: Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství a upravuje poskytování sluţeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů. Tento zákon nahradil zákon o burze cenných papírů. Prováděcí nařízení č. 1287/2006 k směrnici o trzích s finančními nástroji je nařízením, kterým se „provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice. Směrnice 2004/39/ES zavádí celkový rámec reţimu regulace finančních trhů ve Společenství a mimo jiné stanoví: provozní podmínky týkající se provádění investičních a doplňkových sluţeb a činností investičními podniky; organizační poţadavky (včetně evidenčních povinností) pro investiční podniky provádějící takové sluţby a činnosti na profesionálním základě a pro regulované trhy; poţadavky týkající se hlášení obchodů s finančními nástroji; poţadavky ohledně transparentnosti obchodů s akciemi.“38 Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje kolektivní investování. Je to zákon, který nabyl účinnosti dne 1. května 2004 vstupem České republiky do 38

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:241:0001:0025:CS:PDF

- 35 -

Evropské unie a nahradil předchozí zákon č. ěč8/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 958/2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů. Vyhlášky

související

s obchodníky

s cennými

papíry,

investičními

zprostředkovateli a kolektivním investování (obsaţeny v přílohách B a C). Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Zákon č. 191/ 1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem

o

změnách některých zákonů. Zákon č. 377/2005 Sb., zákon o finančních konglomerátech, o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V roce 2008 byly přijaty některé zákony, které změnily a upravily podnikání finančních institucí a dalších osob podléhajících regulaci a dohledu: Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (MiFID) Dne 30. června 2008 byla pod č. 230/2008 Sb. vyhlášena novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která nabyla účinnosti 1. 7. 2008. Novela je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, o trzích finančních nástrojů (MiFID) a přináší řadu změn, např. zařazení poradenství mezi hlavní investiční sluţby, zavedení vázaných zástupců, nové informační povinnosti (pre a post trade transparence), další nároky na provádění pokynů za nejlepších podmínek (best execution), odkrývání provizí atd. Novela zákona současně obsahuje i další změny nad rámec MiFID (např. částečnou liberalizaci evidencí CP) a změny dalších zákonů, například v oblastech rozšíření povoleného počtu nemovitostí vlastněných jednou nemovitostní společností, uvolnění definice hypotečního

- 36 -

úvěru, moţnost přeměny komoditních burz na akciové společnosti a moţnost komoditních burz organizovat trh s deriváty. Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu Dne 12. února 2008 byla pod č. 29/2008 Sb. vyhlášena dílčí novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která umoţňuje financování Garančního fondu obchodníků s cennými papíry dotacemi nebo návratnou finanční výpomocí ze státního rozpočtu, čímţ mj. reagovala na nepříznivou finanční situaci Garančního fondu, který nebyl schopen vyplatit neuspokojené nároky klientů obchodníků s cennými papíry v úpadku.“39

39

Česká národní banka Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem. In . Praha : Jerome, 2008 [cit. 201003-16]. Dostupné z WWW:. ISBN 978-80-87225-17-2.

- 37 -

2 Dosavadní vývoj trhu investičního bankovnictví v České republice 2.1 Historie investičního bankovnictví ve světě a v ČR Vývoj investičního bankovnictví v ČR a ve světě se výrazně liší. Nejvíce se odlišuje americké investiční bankovnictví, kde funguje naprosto odlišný model začlenění investičního bankovnictví a to takový, ţe investiční bankovnictví je striktně odděleno od komerčního bankovnictví. V minulosti univerzální banky prováděly jen depozitní a úvěrové obchody, ale neprováděly investiční obchod a investiční banky byly v minulosti zakládány jako obchodní společnosti nikoliv jako korporace40, k provádění svých obchodů nemusely být licencovány a nepodléhaly tak korporativní regulaci. Mohly tak provádět nejen obchody s cennými papíry, ale i další obchody, které uznaly za vhodné. I přes omezení, komerční banky stále více pronikaly do světa investičního bankovnictví a to vedlo k velké liberalizaci v americkém bankovnictví a k úplné integraci (sjednocení) komerčního a investičního bankovnictví. A to bylo také podnětem pro vznik zákona nazývaného Glass-Steagall Act v roce 1933, aby minimalizoval konflikty zájmů dané zmíněnou integrací a vytvořil méně rizikový bankovní systém. Glass-Steagall Act učinil revoluční změny a to takové, ţe zakázal komerčním bankám obchodovat s cennými papíry na vlastní riziko a účet (kromě vládních cenných papírů a komunálních dluhopisů), omezil nákup cenných papírů komerční bankou na dluhové CP, zakázal slučování se komerčních bank s firmami obchodující v investičním

bankovnictví

a

zakázal

firmám

obchodujících

v investičním

bankovnictví obchodovat v komerčním bankovnictví. Zajímavostí je, ţe komerční banky mohly obchodovat s cennými papíry v zahraničí. Glass - Steagall Act prosazen kongresmany Carterem Glassem a Henrym Steagallem prakticky rozdělil aktivity univerzálních bank a vytvořil komerční banky a firmy cenných papírů. Univerzální banky stály před volbou: buď být komerční bankou, nebo se stát firmou cenných papírů. Mezi základní cíle Glass-Steagall Act patřilo obnovit důvěru v komerční bankovní systém právě oddělením bankovnictví, zabránit toku finančních prostředků z komerčního bankovnictví do spekulativních obchodů investičního 40

Akciová společnost

- 38 -

bankovnictví, eliminovat konflikty zájmů (konflikt zájmu při obchodování s cennými papíry) a omezit koncentraci moci. Jelikoţ od doby vzniku tohoto zákona jiţ existovala a postupně se zdokonalovala regulace bankovního a finančního trhu a existovalo propracované zákonodárství omezující konflikt zájmů a insider trading, začalo se uvaţovat o zrušení. Cíle byly naplněny a navíc byly americké banky velice znevýhodňovány tímto zákonem v mezinárodním konkurenčním boji. Glass- Steagallův zákon byl tedy postupně liberalizován aţ byl nakonec v roce 1999 zrušen prezidentem B. Clintonem. Zlí jazykové tvrdí, ţe zrušení zčásti zapříčinilo vznik současné finanční krize. V americkém investičním bankovnictví se bude konat největší zásah od GlassSteagallova zákona. Podle světových tisků by se mělo jednat o největší státní zásah od 30. let minulého století, kdy byl kongresmany prosazen Glass – Steagallův zákon. Přezdívá se mu „Volckerův návrh“ podle bývalého šéfa FEDu, Paula Volckera, který několik měsíců obhajoval radikální řez napříč velkými bankami. Cílem tohoto zásahu je oddělit části tradingu, hedgeových a private equity41 fondů od bankovnictví. Smyslem pak je, ţe peníze daňových poplatníků nebudou pouţívány finančními domy na rizikové obchody s rychlými zisky. Finanční domy tak podstupovaly riziko s jejich penězi a čerpaly přitom informace, které mají k dispozici pouze komerční banky. Americký prezident Barrack Obama slíbil, ţe Američané jiţ nebudou doplácet na hazardní hry velkých bank, které je potřeba zachránit jen proto, ţe jsou moc velké, neţ aby si je vláda mohla dovolit padnout (politika „to big to fail“, která je zmíněná v kapitole univerzální model bankovnictví). Navrhovaný zákon můţe být ideální variantou Glass-Steagallova zákona pro současnou situaci. Na začátku 90. let se debatovalo v České republice o zavedení zákonů, které jsou analogické ke Glass-Steagallova zákonu. Nakonec se ale teoretikové i praktici přiklonili k evropskému modelu omezeného univerzálního bankovnictví. „Odvětví českého investičního bankovnictví vykazovalo v 90. letech minulého století charakteristické znaky nově vznikajícího trhu, mezi jehoţ definiční charakteristiky patřilo: finanční liberalizace, vysoký stupeň informační asymetrie, nízká vypovídací schopnost účetních výkazů, značné kolísání fundamentálních kurzotvorných veličin, málo efektivní přemisťování úspor od přebytkových jednotek k jednotkám deficitním, neúměrně vysoká riziková averznost přebytkových jednotek, nízká likvidita sekundárních trhů cenných papírů, 41

private equity znamená střednědobé aţ dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichţ akcie nejsou obchodovány na burze a které mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu

- 39 -

vysoká transakční volatilita trhů cenných papírů, nefunkční systém nejen soukromého a soudního, ale i regulatorního vynucování privátních finančních kontraktů, nedostatečná ochrana vnějších investorů.“42 Počátky českého investičního bankovnictví vyústily převáţně z kupónové metody české privatizace, která spočívala v umělé počáteční veřejné nabídce více neţ 1700 akciových společností. Třetí vlna kupónové privatizace nebo-li následný proces spontánní privatizace a koncentrace vlastnických práv vytvořil nové vlastnické a soukromé struktury českých podniků. To všechno však nebylo zadarmo a vytvořila se tak i nedostatečná ochrana práv vnějších investorů, coţ vyvolalo podlomení důvěry široké investiční veřejnosti ve vznikající české trhy cenných papírů. Ve fázi dlouhodobé stagnace se české investiční bankovnictví nacházelo v 90. letech z důvodu minimálního postavení trhu cenných papírů ve finančním systému. Velkou roli hrála oligopolní struktura bankovního zprostředkovatelského trhu, která alokovala většinu úspor. Management oligopolních bank je charakteristický arogantním chováním vůči klientům i konkurenci a vládní politiku v oblasti bankovnictví diktovaly právě tyto oligopolní banky. Většího významu nabylo investiční bankovnictví pouze v polovině 90. let, kdy se nejen obchodníci s cennými papíry, ale i banky angaţovaly při zprostředkování takových investičních obchodů, jejichţ základem byla koncentrace vlastnických práv. Nejdůleţitější oblastí v období přechodu z modelu centrálně plánované ekonomiky na model trţní je vytvářet institucionální prostředí. Tato oblast se značně zanedbala a důvodem tomu byla teoretická i praktická neznalost tvůrců ekonomické reformy o fungování světových trhů cenných papírů, nikoliv účel. Právě nedokonalé institucionální prostředí bylo zdrojem problémů českého investičního bankovnictví. Typickým příkladem nedokonalého institucionálního uspořádání bylo právě české kolektivní investování. Fondy kolektivního investování se v době privatizace staly nástrojem pro nezkušené investory, kteří nechtěli investovat své prostředky na vlastní pěst. V první vlně privatizace bylo pře 400 fondů, které měli asi 73 % celkového majetku přiděleného pro první vlnu. Této vlny se mohly zúčastnit pouze investiční fondy (jako akciové společnosti). V druhé vlně to bylo 353 fondů s 63 % privatizovaného majetku s tím, ţe se této vlny mohly zúčastnit pouze podílové fondy (bez právní subjektivity). Po privatizačním období zájem drobných investorů o kapitálový trh opadá a veškerá aktivita je na investičních a podílových fondech, které se náhle mění na jiné právní subjekty.

42

MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. Praha : Ekopress, 2002. str. 211.

- 40 -

Dochází k „tunelování“, uvalování nucených správ, konkurzům a likvidacím. Proběhla novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech a podmínila jejich působení v ČR na základě povolení Komise pro cenné papíry. Zlomovým bodem je rok 2004, kdy došlo ke vstupu ČR do Evropské unie a harmonizace české legislativy s evropskou. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech byl nahrazen zákonem o kolektivním investování, který zvyšuje ochranu investorů, zvyšuje investiční možnosti a snižuje daně u fondů.

2.2 Vývoj kapitálového trhu v České republice Novodobá historie kapitálového trhu se datuje od roku 1993 a vznikl zejména na základě kupónové privatizace. Přesto jiţ v roce 1850 byly v českých zemích prostřednictvím vídeňské a budapešťské burzy obchodovány akcie a zahraniční měny. O pár let později, přesněji v roce 1871, se sešli významní představitelé hospodářské sféry v čele s Aloisem Olivou a shromáţdili finanční prostředky (29 780 zlatých) na vznik a provoz první praţské burzy nazývané „Pražská burza pro zboží a cenné papíry“. Na této burze byly kótovány akcie podniků sídlících v českých zemích. V roce 1892 byla zřízena také plodinová burza, zajišťující hlavně obchody se zemědělskými plodinami (zejména obchod s cukrem byl tak významný, ţe se burza stala střediskem obchodu s touto komoditou pro celou oblast Rakouska – Uherska). Byla zřízena nejdříve v Praze, ale poté vznikala také v dalších městech jako je Brno, Bratislava a Olomouc. V roce 1952 byla plodinová burza formálně zrušena z důvodu zřízení státního obilního monopolu, jejímţ vznikem burza ztratila význam. Po vypuknutí 1. světové války byly všechny burzy Rakouska – Uherska včetně Praţské burzy zrušeny. Výjimkou v té době byla Vídeňská a Budapešťská burza, kterým byl nadále trpěn soukromý obchod. V roce 1919, tedy po skončení 1. světové války, byla činnost Praţské burzy obnovena, obchod se zboţím se stáhl do pozadí na burze probíhaly obchody pouze s cennými papíry. Československá ekonomika ve 20. letech a v druhé polovině 30. let rostla a s tím je spojen i růst Praţské burzy cenných papírů. Kapitálový trh byl v předválečném Československu na vysoké úrovni43. S příchodem 2. světové války nastaly na trhu nemalé komplikace a byl přerušen meziválečný rozmach praţské burzy. Doba okupace postihla i Praţskou burzu. Byli z ní vyloučeni Ţidé a zakázány byly

43

O tom svědčí fakt, ţe v letech 1936-37 se praţská burza řadila objemem obchodů na 7. místo v Evropě.

- 41 -

termínované obchody. V roce 1945 byly snahy o oţivení burzovní činnosti, ale nikdy se nepodařilo dosáhnout předválečné úrovně. Nejvíce vývoj českého kapitálového trhu ovlivnila přeměna české ekonomiky. Po roce 1989 docházelo k obnově kapitálového trhu po téměř padesátileté odluce. Státní banka československá tehdy uskutečňovala takzvaný „prozatímní trh“, na kterém se konaly aukce obligací a podílových listů emitentů vţdy po čtrnácti dnech. Prvními emitenty byly dvě banky, strojírenský podnik, pivovar a investiční společnost. V té době vznikal ale i Přípravný výbor pro zaloţení burzy, který byl později přejmenován na Burzu cenných papírů Praha, a. s. Do obchodního rejstříku byla zapsána 24. listopadu 1992 a 22. prosince 1992 byl uskutečněn poslední obchod na prozatímním trhu. Burza vznikla na základě zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů44 a první obchod na burze se uskutečnil 6. dubna 1993 se sedmi emisemi cenných papírů. Kapitálový trh a vývoj praţské burzy byl předurčen „velkým třeskem“ v podobě kupónové privatizace. Při zadání pojmu „kupónová privatizace“ do internetového vyhledávače, server wikipedia.org zobrazí definici, ţe se jedná o privatizační metodu, při které občané státu dostanou moţnost levného nákupu, případně obdrţí zdarma tzv. kupónové kníţky s určitým počtem tzv. kupónů, za které mohou následně získat vlastnický podíl v kterékoliv státem vlastněné společnosti, která je státními orgány do kupónové privatizace uvolněna. Jeden z hlavních autorů45 kupónové privatizace v Československu, Tomáš Ježek, ji ale také nazval jako jakousi „gigantickou počítačovou hrou pro 8,1 miliónu lidí v první vlně a pro 6,1 miliónu lidí v druhé vlně.“46 To napovídá, ţe tato privatizace proběhla ve dvou vlnách, aby se docílilo standardního kapitálového trhu. V první vlně, která nastala v Československu v roce 1992 a měla celkem pět kol, bylo na akciové společnosti přeměněno 1430 státních podniků a nabídnuto 299 miliónu akcií (z této vlny se na burzu dostalo k obchodování 622 akcií 22. června 1993 a o měsíc později 333 akcií). Ve druhé vlně v roce 1994 dalších 861 podniků a 155 miliónů akcií v průběhu šesti kol (z této vlny přišla na burzu emise 675 akcií). Jednalo se například o podniky ČEZ, Český Telecom, Českou spořitelnu, Čokoládovny, IPB, IPS, Komerční banku, Novou huť, OKD a Škodu Plzeň. V kaţdé vlně si kaţdý dospělý člověk mohl za 35 Kč zakoupit kupónovou 44

Tento zákon byl s účinností od 1. května 2004 zrušen a toto zrušení bylo začleněno do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 45 Kupónová privatizace byla v Československu výtvorem především politiků a ekonomů. Za autory jsou povaţováni Dušan Tříska, Václav Klaus a jiţ zmíněný Tomáš Jeţek 46 JEŢEK, Tomáš. Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky. 1. Praha : Oeconomica, 2006. 142 s.

- 42 -

kníţku a známku v hodnotě 1000 Kč (kaţdá kníţka obsahovala 10 kupónu po sto bodech). Kaţdý kdo vlastnil tuto kníţku byl nazýván „drţitelem investičních kupónů“. Ze samé povahy věci nemohla na konci kupónové privatizace a tedy na znovuzačínajícím sekundárním trhu – na burze – existovat počáteční trţní cena akcií. Všechny akcie měly jen nominální hodnotu ve výši 1000 Kč s tím, ţe bude sekundárním trhem nadále korigována. Kupónovou privatizaci provázelo několik problémů, které také ovlivňovaly vývoj nového českého kapitálového trhu. Problém první. Všechny akciové společnosti v rámci obou vln byly na burze kótovány rozhodnutím ministerstva financí, coţ burzu na dlouho poznamenalo, neboť kdyby společnosti vstupovaly na burzu samy, musely by splňovat řadu restriktivních podmínek a proto by se drtivá většina takzvaných kupónových společností ani na burzu a k obchodování nedostala. To však mělo destruktivní dopad na vyuţivatelnost a spolehlivost finančních informací, které společnosti musí trhu poskytovat. Společnosti se rozhodly neplnit informační povinnost jako protest proti státnímu zásahu do svého obchodního soukromí a umístění na burzu z moci úřední. To mohlo vést k pomalé smrti sekundárního akciového trhu. Burza neměla jinou moţnost neţ dané společnosti postupně vyřazovat z obchodování. Počet těchto společností v roce 1997 přesáhl 1400. Problém druhý. Legislativa kapitálového trhu a hlavně zákon o cenných papírech nebyl zrovna v souladu s tím, čeho se snaţila docílit kupónová privatizace. Nedokázala zabraňovat rozpadávání trhu, nízké likviditě trhu akcií, netransparentnosti tvorby kurzů, několika kurzům náleţících k téţe akcii, manipulovatelnosti s trhem, neexistující ochranu minoritních akcionářů. Nedokázala také čelit ani insider tradingu47 nebo třeba self dealingu48. Problém třetí. Veřejnosti byly nabízeny nejen akcie privatizovaných podniků, ale i privatizačních fondů, které nebyly dostatečně kontrolovány a docházelo k únikům a tunelování. To byl největší problém nově vzniklého kapitálového trhu - koncepčně nedokonalý zákon o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1992. „Ten totiţ správce majetku ve fondu povýšil na jeho vlastníka, čímţ o vlastnictví připravil čerstvě zrozené akcionáře investičních privatizačních fondů. Slabý a zcela nepřipravený dozor ministerstva financí nečinně přihlíţel, jak bují inovativní způsoby vykrádání fondů“49. K tomu docházelo například půjčováním cenných papírů na nesmyslně dlouhou

47

obchodování s akciemi na základě důvěrných informací obchodování ve vlastní prospěch obchodníků 49 JEŢEK, Tomáš. Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky. 1. Praha : Oeconomica, 2006. 142 s. 48

- 43 -

dobu a bez jakékoliv záruky, neplacením kupní ceny, fakturace nevýhodných cen či fiktivních nebo bezcenných sluţeb, placením extrémně vysokých záloh a poskytování nevýhodných úvěrů spřízněným osobám nebo také pomocí smluvních pokut. Okradeny byly statisíce drobných akcionářů a podle odhadů KCP – komise cenných papírů zmizelo z investičních fondů 50 mld. Kč. Čtvrtým problémem byl také nepřiměřený aţ extrémní počet udělených licencí obchodníkům s cennými papíry (přelicencování). Působili prakticky bez dozoru a po skončení kuponové privatizace jich na českém kapitálovém trhu působilo na 500 díky permisivní50 politice ministerstva financí. Stejně to bylo i s licencováním investičních privatizačních fondů. Pátý problém. Konflikt zájmu bankéřů. U zrodu burzy (jako členové burzovní komory) stáli bankéři, neboť jako jediní v 90. letech rozuměli financím. Docházelo však ke konfliktu zájmu, burzu chápali a vyuţívali ji spíše jako uţitečný nástroj svých bankovních cílů neţ jako samostatnou instituci, která bankám v podstatě konkuruje. „Ekonomové se dodnes neshodli, zda byla kuponová privatizace šílený, nebo geniální experiment. "Nebyl to úplný nesmysl, ale zvrhlo se to," zhodnotil kupónovku ekonom John Nellis ze Světové banky. O tom, ţe to byla od začátku chyba, je přesvědčen Miloš Zeman, ale i řada světových ekonomů, jako je Josef Stieglitz či Jeffrey Sachs. Bankéř Gabriel Eichler nevidí problém v kupónovce, ale ve vývoji, který následoval. Zato Tříska stále trvá na tom, ţe to byla skvělá věc." Sen kaţdého akademika je dostat takovou příleţitost. Vyzkoušet si různé matematické modely a teorie v praxi. Myslím, ţe ti hoši nám to uţ tehdy strašně záviděli," říká dnes Tříska.“51 Kupónová privatizace v podstatě „odstartovala“ obchodování na Burze cenných papírů Praha a po obou vlnách kupónové privatizace burza registrovala 1764 společností. Tento počet se nejevil jako přirozený a postupně během následujících let společnosti úprkem burzu opouštějí hlavně z důvodu, ţe je pro ně registrace jejich akcií zbytečná a nic nepřinášející. V roce 1994 byl zahájen výpočet oficiálního burzovního indexu PX (PX 50) a v roce 1996 se na burze začalo obchodovat také prostřednictvím elektronického obchodního systému, který byl nazván KOBOS (kontinuální obchodní systém) a doplnil tak aukci. V roce 1997 došlo k vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu

50

Permise – svolení , povolení, souhlas KLÍMOVÁ , Jana . www.ekonomika.idnes.cz [online]. 9. 10. 2006 [cit. 2010-04-18]. Kuponová privatizace: pokus, který nemá obdoby. Dostupné z WWW: . 51

- 44 -

burzy. Kdyţ v roce 1996 do funkce předsedy burzovní komory nastoupil sám Tomáš Jeţek, začal intenzivně pracovat na návrhu zákona o Komisi pro cenné papíry. Komise pro cenné papíry začala fungovat od 1. dubna 1998 a měla dva důleţité úkoly. Prvním byl zrevidovat všechny licence dříve udělené ministerstvem financí a druhým bylo prověřovat plnění informačních povinností emitentů veřejně obchodovaných cenných papírů. Komisi pro cenné papíry se podařilo dramaticky zredukovat počet obchodníků s cennými papíry z 500 na pouhých pár desítek. Stejně tak informační povinnost se podařila zlepšit po rozsáhlém pokutování. V témţe roce (1998) doplnil elektronický obchodní systém KOBOS díky nárůstu počtu obchodů, nový elektronický obchodní systém SPAD (systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů), který byl určen pro prestiţní a prvotřídní akcie. O rok později 4. ledna 1999 došlo k zavedení nového, kontinuálně propočítávaného indexu PXD. V letech 2001 – 2002 se o praţské burze mluvilo jako o nefungující instituci a uvaţovalo se o jejím prodeji či dokonce likvidaci a to z důvodu, ţe se ve světě začala vytvářet technologická bublina, která v roce 2000 praskla a to zapříčinilo výrazný pokles kurzů. Této situaci navíc také nepřidaly události 11. září 2001, kdy došlo k teroristickému útoku na world trade center v USA a účetní skandály v roce 2002. Přesto se burza cenných papírů vzchopila a 1. října 2002 zahájila obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí Erste Bank. Rok 2004 byl pro praţskou burzu významným rokem. Byla zařazena do Federace evropských burz (FESE)52 a americká Komise pro cenné papíry a burzy ji udělila statut definované zahraniční burzy a zařadila ji do prestiţního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory (tímto statutem se Praha přiřadila k 28 burzám ve světě a usnadnilo to přístup amerických investorů na český kapitálový trh). Rok 2004 (28. duben) také přinesl první primární akciovou emisi (IPO) společnosti Zentiva. V roce 2006 bylo zahájeno obchodování s novými investičními instrumenty (investiční certifikáty, futures a warranty). Dne 1. 2. 2007 získala licenci energetická burza Praha a 17. 7. 2007 se uskutečnil první obchodní den na této burze. Poté o rok později rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání na Slovensku a rok později v Maďarsku. Zlomovým datem praţské burzy je bezpochyby 8. prosince 2008. Tohoto dne se majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha stala Wiener Börse AG, jejíţ podíl na základním kapitálu burzy činí 92, 739 %.

52

souvislost se vstupem do Evropské unie

- 45 -

Tabulka 3: IPO‘s – Initial public offering – primární emise na burze: Datum 28. 6. 2004 7. 12. 2006 24. 9. 2007 7. 12. 2007 5. 2. 2008 6. 5. 2008 Rok 2010 ?

Název společnosti Zentiva (první primární emise) ECM AAA VGP VIG NWR – největší IPO v historii burzy Očekává se největší počet IPO v historii burzy.

Pramen: vlastní zpracování na základě údajů internetového serveru www.bcpp.cz

V Roce 2010 se očekává se primární emise IPO ČSOB, která by mohla mít pozitivní vliv na PX aţ 15 % a svým objemem by se mohlo jednat o vůbec největší IPO v historii burzy. Po vstupu na burzu by se měla rovnat akciím Komerční banky.

2.3 Vznik Světové finanční krize Celý svět se naučil, jak můţe vzniknout a vypadat taková „světová finanční krize“, jaké můţe mít následky a dopady na různé subjekty a sektory a co to můţe znamenat pro jednotlivce a společnost do budoucna. Finanční krize, která propukla v roce 2008 s globální působností je povaţována za nejhlubší finanční krizi od 30. let 20 století. Místo počátku však není v rozvojových zemích jako tomu bylo ve 30. letech 20 století, ale v jedné z nejvyspělejších zemí světa – v USA. Začalo to jednoho dne, kdy pod tíhou silné konkurence a vysokého přeúvěrování obyvatelstva začaly banky nabízet takzvané Subprime hypotéky53. Subprime hypotéky byly nabízeny takzvaným Subprime dluţníkům54, coţ byli dluţníci bez ochoty a nebo schopnosti splácet. „Typickým Subprime klientem americké finanční společnosti byl zájemce o nemovitost, který si sjednal hypotéku s variabilní úrokovou sazbou a navíc v prvních dvou aţ třech letech si sám mohl zvolit výši měsíční splátky. Ovšem výše splátek často ani nemusela pokrývat úrok.“55 Příčinou krize nejsou jen Subprime hypotéky, ale je to soubor činností a událostí, které s nimi přímo či nepřímo souvisí jako špatné oceňování úvěrového rizika, benevolentní

53

jedná se o úvěry na sekundárním trhu - jiţ jednou uzavřené úvěry, které byly znovu prodány za nízké ceny nebankovním společnostem. 54 Do této kategorie spadá v USA aţ 25% obyvatel 55 CHVÁTAL, Dalibor. www.mesec.cz [online]. 13. 12. 2007 [cit. 2010-03-19]. Americká hypoteční krize po česku. Dostupné z WWW: .

- 46 -

praktiky poskytování hypotečních úvěrů, nedostatečné chápání vnitřních rizik produktů, značná nedůvěra mezi finančními institucemi a neúměrné hodnocení ratingových agentur. Fannie Mae a Freddie Mac56, další černé puntíky ve vývoji finanční krize. Tyto dvě hypoteční banky byly zřízeny vládou USA, aby získávaly fondy na financování hypoték. Banka Fannie Mae byla zaloţena v roce 1938 s původním cílem oţivit americkou ekonomiku trpící následky hospodářské krize z 30. let 20 století a v roce 1968 byla privatizována. Freddie Mac vznikla, aby zabránila monopolizaci trhu s hypotékami banky Fannie Mae a vytvořila tak protiváhu a volnou soutěţ mezi oběma společnostmi. Aktivita Fannie Mae a Freddie Mac byla oţivena právě sníţením úrokových sazeb, kterým FED (centrální banka USA) reagoval na recesi americké ekonomiky z roku 2001. Na americkém realitním trhu nastal obrovský „boom“ a nejvíce z toho těţily právě hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, které měly v té době velmi dobré hospodářské výsledky a to také proto, ţe hypotéky začali získávat i méně bonitní klienti. Všechno ale jednou končí a jelikoţ došlo k rychlému oslabení a následně i propadu tempa růstu cen nemovitostí, zvýšení úrokových sazeb a jiných nákladů, začalo se splácení hypoték zpoţďovat a narůstal také počet propadlých zástav. Příznivé hospodářské výsledky Fannie a Freddie nahradily ztráty, které se vyhouply aţ na 11 miliard dolarů a to vyvolalo obrovské potíţe v podobě bankrotu hypotečního trhu, které se zčásti snaţila vyřešit americká vláda a rozhodla se převzít nad oběmi agenturami kontrolu57. Jeden pád následoval druhý. Kdyţ vypukla krize, docházelo k pádům a pohybům významných a renomovaných investičních bank na Wall Street. (viz tabulka č. 5). Téměř nejvýraznější událostí byl nepochybně bankrot investiční banky Lehman Brothers s téměř 160 letou historií, která vyvolala otřesy a pády akciových trhů po celém světě a vytvořila nedůvěru v ostatní finanční instituce.

56

Fannie Mae – Federal National Mortgage Association, Freddie Mac – Federal Home Loan Mortgage Corporation 57 Fannie a Freddie spravují a vlastní hypotéky v objemu 5,5 bilionu dolarů, coţ je necelá polovina celého hypotečního trhu v USA.

- 47 -

Tabulka 4: Chronologický přehled událostí na Wall Street 16. 3. 2008 15. 9. 2008

58

Investiční banku Bear Stearns koupila JPMorgan Chase & Co. Pád IndyMac představuje třetí největší bankovní krach v poválečné historii USA Banka Lehman Brothers zaţádala o ochranu před věřiteli kvůli své špatné likvidní situaci.(to znamenal konec této instituce)

15. 9. 2008

Americká druhá největší banka Bank of America schválila převzetí banky Merrill Lynch

16. 9. 2008

AIG získala úvěr 85 miliard dolarů od Fedu Svůj plán na nákup 10 - 20 procent akcií Morgan Stanley oznámila největší japonská banka Mitsubishi UFJ Financial Group.

22. 9. 2008 24. 9. 2008

Do banky Goldman Sachs se rozhodl investovat své peníze miliardář Warren Buffett.

26. 9. 2008

Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual Šestou největší americkou banku Wachovia získala největší americká finanční skupina Citigroup. Později byla tato dohoda odvolána a Wachovii nakonec získala za 15,1 miliardy dolarů konkurenční banka Wells Fargo

29. 9. 2008

Ve světě docházelo k zásahům vlád na podporu domácích ekonomik v podobě fiskálních stimulů (daňové úlevy, investice do infrastruktur), investic do finančního sektoru a centrálních bank, které sniţovaly své základní úrokové sazby na historická minima (viz. tabulka č. 4). Docházelo k uvolňování a zalévání bankovního sektoru likviditou. Tabulka 5: Přehled základních úrokový sazeb %

Pohyb

Datum změny

EMU

1

-25

7. 5. 2009

USA

0,25

-75

16. 12. 2008

GB

0,5

-50

5. 3. 2009

ČR

1

-25

17. 12. 2009

HU

5,75

-25

23. 2. 2010

PL

3,5

-25

24. 6. 2009

Pramen: ČP Invest

Zajímavost krize: Nejvýznamnější investor světa Warren Buffett a jeho holdingová společnost Berkshire Hathaway v krizi 2008/2009 nejen, ţe nepotřebovala vládní pomoc, ale naopak se společnost sama stala poskytovatelem likvidity firmám v problémech. Šlo o 15,5 miliardy dolarů.

58

POLOLÁNÍK, Lukáš . www.finance.cz [online]. 14.10.2008 [cit. 2010-03-20]. Finanční krize - jak to začalo. Dostupné z WWW: .

- 48 -

3 Analýza současného trhu investičního bankovnictví s konkretizací na podílové fondy a dopad finanční krize na bankovní sektor v ČR Podílové fondy jsou v posledních dobách velmi oblíbeným investičním produktem a investiční bankovnictví díky nim přestalo být jen pro „horních 10 000“. Důleţitý je také fakt, ţe se nevyhnuly ani finanční krizi, která propukla na světových trzích a ovlivnila výrazně jejich chod.

3.1 Analýza trhu podílových fondů Počet a struktura fondů kolektivního investování Fondy kolektivního investování za poslední roky nabyly výrazně na významu i oblibě. Jen za poslední čtyři roky (za roky 2006, 2007, 2008, 2009) stoupl jejich počet aţ o 78 a v roce 2009 je tedy celkový počet 154 fondů. Z tohoto celkového počtu tvoří podílové fondy velmi výraznou většinu oproti investičním fondům a to v poměru 135 : 19 a jsou zřizovány jednadvaceti investičními společnostmi (viz. tabulka č. 6). Investiční společnosti tak svůj počet téměř zdvojnásobily z 13 společností na 21 od roku 2006.

- 49 -

Tabulka 6: Počet a struktura fondů kolektivního investování k uvedenému datu

Fondy kolektivního investování celkem

31. 12. 2006

31. 12. 2007

31. 12. 2008

30. 06. 2009

76

121

145

154

Z toho fondy kolektivního investování: Investiční fondy

0

7

14

19

Podílové fondy

76

114

131

135

Z toho podílové fondy: Určené veřejnosti

75

102

109

112

Určené kvalifikovaným investorům

1

12

22

23

Z toho podílové fondy určené veřejnosti: Otevřené fondy

75

102

109

112

Uzavřené fondy

0

0

0

0

Investiční společnosti celkem

13

19

20

21

Pramen: vlastní zpracování na základě údajů ČNB

Majetek ve správě fondů v České republice Majetek v České republice investovaný do podílových a investičních fondů činí 234 520 933 770 CZK (údaj k datu 31. 12. 2009). Podílové fondy patří mezi nejvíce finanční krizí zasaţené segmenty z celého českého finančního trhu. Jak je evidentní na obrázku č. 1, majetek fondů (jak domácích, tak i zahraničních) od roku 2007 klesl o 81 mld. Kč. Vývoj majetku v podílových fondech v roce 2008 odráţel situaci na světových burzách a s ní spojenou nervozitu a nedůvěru investorů jako důsledek finanční krize. Sníţení obhospodařovaného majetku fondů v roce 2008 bylo zapříčiněno poklesem trţních cen aktiv, odlivem prostředků a přesunem investic do bezpečnějších a likvidnějších instrumentů (např. vkladů bank). V roce 2008 také poprvé celková hodnota fondy odkoupených podílových listů převýšila celkovou hodnotu jimi prodaných listů a to o 29 mld. Kč. Nejvyšší odkup byl právě u fondů peněţního trhu.

- 50 -

Obrázek 2: Vývoj majetku v podílových fondech v letech 2002 – 2009 (údaje v mld.Kč)

Pramen: vlastní zpracování na základě údajů serveru AKAT ČR, www.akatcr.cz

Tabulka 7: Rozdělení majetku dle typu fondů a roční změna (údaje platné k 31. 12. 2009) Typ fondu Fondy peněžního trhu Zajištěné fondy Akciové fondy Dluhopisové fondy Fondy smíšené Fondy fondů Fondy celkem(celý trh)

59

Celkem k 31. 12. 2009

Roční změna v CZK

Roční změna v %

77 770 764 125 Kč 61 641 595 684 33 483 407 587 Kč 20 545 066 115 Kč 26 740 090 237 Kč 13 011 029 434 Kč

- 10 291 947 248 Kč - 3 464 130 997 Kč 10 025 038 829 Kč -5 983 433 182 Kč 667 726 550 Kč 109 634 270 Kč

-11, 69 % - 5, 32 % 42,74 % - 22,55 % 2,56 % 0,85 %

234 520 933 770 Kč

-9 360 035 009 Kč

-3,84%

Majetek v podílových fondech poklesl během roku 2009 o 9,36 miliard korun (3,84 %). Z toho hodnota majetku v zahraničních fondech poklesla během roku 2009 o 5,64 miliard korun (-4,59 %) a domácí fondy zaznamenaly pokles o 3,71 miliard korun (-3,07 %). Nejvyšší pokles majetku zaznamenala aktiva fondů peněţního trhu, dále dluhopisových fondů, zajištěných fondů a nemovitostních fondů. Naopak nárůst aktiv se projevil zejména u akciových fondů a mírně také u smíšených fondů a fondů fondu. Konkrétní hodnoty a roční změny jsou vyobrazeny ve výše uvedené tabulce č. 7.

59

Rozdělení dle typu fondů k 31.12.2009 a roční změna. In Prezentace AKAT ke konci roku 2009 . Praha : Asociace pro kapitálový trh České republiky, 9.2.2010 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: .

- 51 -

Tabulka 8: Rozdělení majetku fondů podle domicilu

60

Celkem k 31. 12. 2009 Typ fondu

Domácí fondy

Zahraniční fondy

celkem

Fondy peněžního trhu

46 878 933 785 Kč

30 891 830 430 Kč

77 770 764 125 Kč

Zajištěné fondy

8 316 749 520 Kč

53 324 846 164 Kč

61 641 595 684

Akciové fondy

13 502 426 475 Kč

19 980 981 113 Kč

33 483 407 587 Kč

Dluhopisové fondy

14 382 640 102 Kč

6 162 426 012 Kč

20 545 066 115 Kč

Fondy smíšené

20 108 447 772 Kč

6 631 642 465 Kč

26 740 090 237 Kč

Fondy fondů

12 650 539 091 Kč

360 490 343 Kč

13 011 029 434 Kč

Fondy celkem(celý trh)

117 168 025 410 Kč

117 352 908 359 Kč

234 520 933 770 Kč

61

Tabulka 9: Rozdělení majetku fondů podle zprostředkovatelů Správce – finanční skupiny

Fondové mandáty v CZK

ČSOB (group)

80 141 111 901

Česká spořitelna, a. s. (group)

68 022 397 522

Komerční banka (group)

38 919 064 067

UniCredit bank Czech Republic, a. s. – Pioneer Investments, a. s.

11 222 022 022

Generali PPF Asset Management, a. s. + ČP Invest, a. s.

8 774 235 363

Conseq Investment Management, a. s.

6 450 987 072

ING (group)

5 336 760 400

AXA Investiční společnost, a. s.

3 488 564 351

Raiffeisenbank, a. s.

2 860 252 452

HSBC Bank plc – pobočka Praha

2 403 532 039

J&T ASSET MANAGEMENT Investiční společnost, a. s.

1 504 042 145

Citibank Europe plc, organizační složka

1 348 048 650

PROSPERITA Investiční společnost, a. s.

1 136 034 863

Ostatní

2 313 879 720

Celkem

234 520 933 770

Největší podíly na celkovém majetku drţí investiční společnost ČSOB (34,8 %), investiční společnost České spořitelny (29 %) a investiční společnost Komerční banky (16,6 %). 60

Rozdělení trhu podle domicilu fondů. In Prezentace AKAT ke konci roku 2009 . Praha : Asociace pro kapitálový trh České republiky, 9.2.2010 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: . 61

Rozdělení podle zprostředkovatelů. In Prezentace AKAT ke konci roku 2009 . Praha : Asociace pro kapitálový trh České republiky, 9.2.2010 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: .

- 52 -

Podíl jednotlivých druhů fondů na trhu podílových fondů Graf 1: Podíl jednotlivých druhů fondů na trhu podílových fondů v ČR a ve světě

S vět

Č es ká republika

Money m ark et ( fondy peněž ního trhu Equity (ak c iové fondy)

8% 9%

32%

19% 32%

Fondy peněž ního trhu Fondy ak c iové

1% 5% 11%

B ond (Dluhopis ové fondy) B alanc ed Mix ed ( fondy s m íš ené) Other/ Unc las s ified (os tatní fondy)

34%

Fondy dluhopis ové Fondy z ajiš těné Fondy s m íš ené

26%

14% 9%

Fondy nem ovitos tní Fondy fondů

Pramen: AKAT ČR, www.akatcr.cz ; EFAMA, efama.org

Na grafu je zřejmé, ţe ve světě je odlišný trend, co se týče oblíbenosti fondů peněţního trhu. Zatímco na domácím trhu investoři dávají přednost akciovým fondům a fondům peněţního trhu hned na druhém místě, ve světě fondy peněţního trhu tvoří pouze pětiprocentní podíl na trhu podílového fondu. Ve světě investoři nejvíce upřednostňují akciové fondy (38%) spolu se smíšenými fondy (22%). Tento trend by mohl nastat i v České republice. Graf 2: Světový trţní podíl na trhu podílových fondů

4%

2%

2% 3%

3%

USA

4%

Evropa Austrálie Japonsko 51%

Brazílie China

31%

Canada Ostatní Pramen: EFAMA, www.efama.org

- 53 -

Při pohledu na světovou distribuci investičních a podílových fondů vyobrazenou na grafu č. 2 je zřejmé, ţe markantně největší podíly drţí USA (51,7 %) a Evropa (31,2).

3.2 Komparace vybraných podílových fondů Z druhů podílových fondů byly ke komparaci vybrány fondy akciové. Komparace se zaměří na dva rozdílné akciové fondy, jejichţ různost tkví v jejich správci. Jinak řečeno, analýza komparace se zaměří na akciový fond investiční společnosti a na akciový fond investiční společnosti, která je součástí banky. Konkrétními fondy jsou: SPOROTREND od investiční společnosti České spořitelny, a. s., Conseq Invest akciový od investiční společnosti CONSEQ.¨

3.2.1 Sporotrend Podílový akciový fond Sporotrend je co do oblíbenosti na první příčce mezi akciovými fondy. Podílový fond vytvořila a majetek v podílovém fondu obhospodařuje Investiční společnost České spořitelny, a. s.. Funkci depozitáře vykonává Česká spořitelna a auditorem fondu je společnost Ernst & Young Audit, s. r. o. Investičním cílem fondu zaloţeného dne 31. 3. 1998 je poskytnout podílníkům dlouhodobé zhodnocení podílových listů především investicemi do akcií společností z kandidátských a nových členských zemí Evropské

unie

(emerging

markets),

převáţně

do

akcií

společností

ze

zemí

středoevropského a východoevropského regionu. Je tak vyuţíváno obecně vyšší úrovně výnosů dosaţitelných na akciových trzích zemí střední a východní Evropy. Základní informace o fondu Čisté obchodní jmění fondu (k datu 31. 3. 2010):

5 783 537 135 Kč

Kurz podílového listu (k datu 31. 3. 2010):

1,8996 Kč

Podoba podílového listu:

zaknihovaná

Nominál:

1. Kč

Denominace:

CZK – korunový

Alokace:

ČR + zahraničí - 54 -

Charakter fondu:

růstový

Investiční horizont:

5 let

3.2.1.1 Regionální a odvětvové zaměření fondu Sporotrend má portfolio sloţené z velké části z akcií ruských (32%), maďarských (10%) a dalších východoevropských firem. Akcie českých firem zaujímají pouze osmiprocentní podíl na portfoliu fondu. Rekordní propady tohoto fondu v roce 2008 způsobil negativní vývoj na ruském akciovém trhu.. Na ruském trhu došlo k obzvlášť dramatickému propadu akcií oceláren, na nevídané úrovně se dostaly rovněţ další tituly jako Gazprom, Lukoil či Sberbank. V lednu 2010 byly do portfolia nakupovány akcie bank a to zejména řeckých a kyperských. Fond naopak prodával tituly z oboru zpracování ropy, materiálu a chemie. Odvětvová struktura fondu je situována nejvíce na finanční sluţby (34,4 %) a na odvětví ropa a plyn (28,4 %). Graf 3: Regionální rozloţení portfolia fondu

15,6

Česká republika

8,9

Maďarsko

9 4,4

Polsko 4,8

Rusko Kazachstán

10,1

Turecko Řecko

8,8 30,5 7,7

Kypr Ostatní

Tabulka 10: Odvětvová struktura

finanční služby ropa a plyn chemie materiály energetika média automobily drahé kovy maloobchod cyklistické zboží a služby ostatní

34,4 28,4 10 13,2 5,1 1,5 0,6 2,2 1,1 2 1,2

Pramen: zpráva o struktuře majetku; www.iscs.cz

3.2.1.2 Ceny fondu Náklady na správu fondů včetně jednorázových poplatků fondu Sporotrend dokumentuje následující tabulka č. 11, jejíţ součástí jsou i důleţité ukazatele fondu jako ukazatel nákladovosti, ukazatel obrátkovosti či volatilita.

- 55 -

Tabulka 11: Poplatky, investice a ukazatele fondu Poplatky podílníka Vstupní

3,00 %

Výstupní

0,00 %

Obhospodařovatelský

1.80 % z vlastního jmění ročně Investice podílníka 100 Kč

Minimální prvotní investice

Ukazatele fondu 62

TER za rok 2009

2,50 %

PTR za rok 2009 (Ukazatel obrátkovosti aktiv)

121,96 %

Volatilita

21,92 %

TANK63

13,2 %

Pramen: prospekt fondu

Ukazatel TER je ukazatelem celkové nákladovosti podílového fondu a udává, jak je

majetek

v podílovém

fondu

zatíţen

veškerými

náklady

fondu,

nejen

obhospodařovatelským poplatkem. Ukazatel PTR je ukazatelem obrátkovosti aktiv a vyjadřuje, jak často a v jakém rozsahu je obměňováno portfolio podílového fondu. O co více se ukazatel obrátkovosti aktiv blíţí nule, o to bezprostředněji souvisí uskutečněné transakce s aktivy s nákupy a prodeji podílových listů investory. Údaj o volatilitě zase vypovídá o kolísavosti kurzu podílového listu.

3.2.1.3 Výkonnost fondu Roční výkonnost ve výši 156,35 procenta je nejlepší v celé více neţ desetileté historii fondu a pasuje ho do role krále mezi českými fondy pro rok 2009. Dala zapomenout i téměř na 70procentní ztrátu roku 2008. Tabulka 12: Roční výkonnost fondu v % (vţdy k 31. 12.) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Fond

-19,95

9,85

-1,04

-17,94

1,07

26,47

40,71

42,48

3,21

15,64

-68,1

156,35

benchmark64

-

-

-

-

-0,03

21,18

45,01

40,55

11,03

8,11

-55,56

49,80

Pramen: vlastní zpracování na základě údajů ze serveru www.penize.cz

62

Ukazatel celkové nákladovosti podílového fondu TER udává, jak je majetek v podílovém fondu zatíţen veškerými náklady fondu, nejen obhospodařovatelským poplatkem. 63 Údaj je netransparentní. ISČS odmítla spolupráci. 64 Údaje o výkonnosti benchmarku jsou uváděny od roku 2002, kdy byla zavedena jednotná a konzistentní metodika jejího porovnávání s výkonností podílového fondu

- 56 -

Průměrná roční výkonnost podílového fondu Sporotrend za všechny kalendářní roky jeho existence činí 15,72917 %. (viz. tabulka č. 12). Průměrná roční výkonnost podílového fondu za poslední 3 kalendářní roky (2009, 2008, 2007) činí 34,64 % a za posledních 5 kalendářních let (2009, 2008, 2007, 2006, 2005) je průměrná roční výkonnost 29, 916 %.

3.2.1.4 Vývoj hodnoty podílového listu Obrázek 3: Vývoj hodnoty kurzu podílového listu fondu Sporotrend

Pramen: www.kurzy.cz

Obrázek č. 3 znázorňuje vývoj kurzu podílového listu od data zaloţení fondu aţ k datu 2. dubna 2010. Kurz podílového listu se 20. 7. 2007 dostal na své maximum (aţ 2,3544). Poté vlivem otřesů hodnot akcií na světových trzích hodnota podílového listu během jednoho roku klesla na 0,6239 (hodnota k 20. listopadu 2008).Na těchto hodnotách se kurz pohyboval aţ do března roku 2009 a poté začal nabírat růstový trend, který dosáhl k 2. 4. 2010 hodnoty 1,9180. Těm investorům, kteří se nezalekli, přinesl tento růst vysoké zhodnocení investic.

3.2.2 Conseq Invest akciový třída A Tento fond byl zaloţen správcem Conseq Investment Management, a. s. dne 11. 9. 2000, přičemţ depozitářem fondu je banka Citibank a auditorem fondu je společnost PricewaterhouseCoopers. Cílem tohoto akciového fondu je dosahovat dlouhodobého zhodnocení investic měřeného v českých korunách, a to investováním především do - 57 -

diverzifikovaného portfolia středoevropských majetkových cenných papírů kótovaných nebo obchodovaných na regulovaných trzích především v České republice, Polsku, Maďarsku, Slovinsku a na Slovensku. Základní informace o fondu Čisté obchodní jmění fondu (k datu 31. 3. 2010):

1 098 658 404 Kč

Kurz podílového listu (k datu 31. 3. 2010):

180,0219 Kč

Podoba podílového listu:

zaknihovaná

Nominál:

100 Kč

Denominace:

CZK – korunový

Alokace:

ČR + zahraničí

Charakter:

růstový

Investiční horizont:

5 let

3.2.2.1 Regionální a odvětvové zaměření fondu Conseq Invest akciový sází převáţně na akcie z bankovního sektoru (aţ 35,9 %). Banky v České republice se i době krize představily jako stabilní sektor a je tedy i nedílnou součástí portfolia tohoto a dalších fondů. Druhou největší váhu zaujímá sektor chemie a petrochemie s podílem 17%. Následuje sektor telekomunikací s podílem 14%.

Tabulka 13: Odvětvové zaměření fondu a regionální podíl na ČOJ fondu ke dni 28. 2. 2010 Banky Chemie a petrochemie Telekomunikace Farmaceutický průmysl Těžba a hutnictví Spotřební zboží a služby Utility Strojírenství, stavebnictví, doprava Pojišťovny Ostatní Hotovost a depozita

35,9 % 16,9 % 14,0 % 8,6 % 6,1 % 4,8 % 3,4 % 2,2 % 2,2 % 5,0 % 1,0 %

České akcie

31,3 %

Maďarské akcie

29,8 %

Polské akcie

36,3 %

Slovinské akcie

1,9 %

Ostatní akcie

0,0 %

Hotovost, depozita

1,0 %

Pramen: Prospekt fondu

Největší podíl na čistém obchodním jmění fondu mají polské akcie a to aţ 36,3 %. Podíl českých a maďarských akcií činí přibliţně 30% a slovinské akcie 2%-ní podíl. - 58 -

Nejvýznamnějšími investicemi fondu v současné době patří nákupy akcií Telefónky 02 ČR a polské banky Getin a naopak prodeje akcií Maqyar Telekomu a akcií polské ING Bank Slanski.

3.2.2.2 Cena fondu Tabulka 14: Poplatky, investice a ukazatele fondu Poplatky podílníka Vstupní do objemu:

do 349 999 Kč

5,00 %

do 999 999 Kč

4,00 %

Více

3,00 %

Výstupní

0,00 %

Obhospodařovatelský

1,15% ročně z objemu investice Investice podílníka

Min. první investice

10 000,00 Kč

Min. následná investice

2 000,00 Kč

Následná pravidelná investice

500,00 Kč

Minimální držba

10 000,00 Kč Ukazatele fondu

TER ( k 30. červnu 2009)

1,68 %

PTR ( k 30. červnu 2009)

28,52 %

Volatilita (únor 2010)

24,46 %

65

Průměrné PE ratio

14,96

TANK

15,2 %

Pramen: prospekt fondu, www.conseq.cz

Fond Conseq Invest akciový má rozlišen vstupní poplatek dle objemu investice. Chce-li investor investovat částku niţší neţ-li 349 999 Kč, vztahuje se na něj vstupní poplatek ve výši 5 % (z investované částky). Je-li investovaná částka vyšší neţ-li 349 999 a niţší neţ-li 999 999 Kč, investorovi náleţí vstupní poplatek 4 %. Přesáhne-li vloţená částka hranici 999 999 Kč, investor hradí vstupní poplatek ve výši 3 %.

3.2.2.3 Výkonnost fondu Za rok 2009 dosáhl fond výrazného růstu 49,15 procenta, a výrazně tak překonal svůj srovnávací index (43,67 %) i samotný index praţské burzy (30,2 %).

65

P/E ratio je poměr trţní ceny akcie podniku k zisku společnosti po zdanění připadajícího na jednu akcii. Jedná se o reciproční hodnotu ziskové výnosnosti

- 59 -

Tabulka 15: Roční výkonnost fondu v % (vţdy k 31. 12.) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Fond

-6,48

-11,88

5,23

22,33

39,90

36,95

15,25

5,30

-55,36

49,15

benchmark66

- 8,53

-14,86

5,00

30,61

46,12

35,10

14,93

11,90

-55,10

43,67

Pramen: vlastní zpracování na základě údajů serveru www.penize.cz

Průměrná roční výkonnost fondu za všechna uvedená období, tedy od roku vzniku fondu (2000) aţ po rok 2009 činí 10,039 %. Průměrná roční výkonnost fondu za 3 roky:

-10,05 %

Průměrná roční výkonnost fondu za 5 let:

2,37 %

Výkonnost od počátku roku (2010):

8,17 %

Výkonnost od založení (2000):

80,02 %

3.2.2.4 Vývoj hodnoty podílového listu Obrázek 4: Vývoj kurzu podílového listu fondu Conseq Invest Akciový

Pramen: www.kurzy.cz

Hodnota podílového listu fondu Conseq Invest akciový dosáhl od dob své existence maxima v roce 2007 (dne 5. 7. 2007) a dosáhl hodnoty aţ 288,79 Kč/PL. Naopak svého minima, kdy hodnota podílového listu činila 69,09 Kč/PL, fond dosáhl téměř po roce svého fungování v roce 2001 (dne 21. 9. 2001). Dalo by se říci, ţe fond měl i své druhé 66

benchmark tvořený z 38% polským indexem WIG20, z 28% českým indexem PX, z 28% maďarským

indexem BUX a z 6% slovinským indexem SBI20, to vše v investičním horizontu cca pět let.

- 60 -

minimum, pokud bychom rozlišovali vývoj podílového listu před a po finanční krizi. Kurz poté, co dosáhl svého maxima, začal pozvolně klesat vlivem dopadů finanční krize na podílové fondy a dne 6. 3. 2009 klesl aţ na hodnotu 80,92 Kč/PL. Klesající trend nahradil rostoucí a kurz pozvolna stoupá. Dne 2. 4. 2010 dosahuje hodnoty 180,0200 Kč/PL.

3.2.3 Výsledné srovnání fondů Fond České spořitelny Sporotrend je výrazně větším fondem neţ Conseq Invest akciový (dále jen Conseq invest) co se objemu obhospodařovaného majetku týče (aţ o necelých 5 miliard Kč). Co se poplatků týče u fondu Sporotrend je jednorázový vstupní poplatek nezávislý na objemu prvotní investice a je stejný pro všechny (3 %), kdeţto Conseq Invest rozlišuje vstupní poplatek a odvozuje ho od objemu vloţené investice, maximálním vstupním poplatkem je 5 %. Za výstup z fondu (výstupní poplatek) si neúčtuje ani jeden z fondů. Oba fondy si však účtují obhospodařovatelský (manaţerský, správní) poplatek, který podílníci hradí kaţdý rok pravidelně. Dalo by se říci, ţe v tomto případě je Sporotrend draţší, neboť oproti jeho 1,80 % si Conseq Invest účtuje „pouze“ 1,15 %. Tabulka 16: Porovnání fondů

Čisté obchodní jmění fondů (k datu 2. 4. 2010) Hodnota podílového listu (k datu 2. 4. 2010) Poplatky Vstupní Výstupní Obhospodařovatelský Investice Min. prvotní investice Min. další investice Minimální držba Ukazatele Ukazatel nákladovosti TER Ukazatel obrátkovosti PTR Volatilita TANK Průměrná roční výkonnost Za 3 roky Za 5 let od založení fondu

Sporotrend

Conseq Invest akciový

5 828 982 665 Kč

1 098 658 404 Kč

1,9180 Kč (nominál 1 Kč)

180,0200 Kč (nominál 100 Kč)

3,00 % 0,00 % 1,80 %

max. 5,00 % 0,00 % 1,15 %

100 Kč -

10 000 Kč 2000 Kč 10 000 Kč

2,50 % 121,96 % 21,92 % 13,2 %

1,68 % 28,52 % 24,46 % 15,2 %

34,64 % 29,96 % 15,73 %

-10,05 % 2,37 % 80,02 %

- 61 -

Tabulka 17: Porovnání roční výkonnosti fondů (S – Sporotrend;CI – Conseq Invest akciový) 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

S

19,95

9,85

-1,04

-17,94

1,07

26,47

40,71

42,48

3,21

15,64

-68,1

156,35

CI

-

-

-6,48

-11,88

5,23

22,33

39,90

36,95

15,25

5,30

-55,36

49,15

Investice do fondu, které musí podílník vynaloţit jsou zde velmi odlišné. Conseq Invest akciový je výrazně finančně náročnější neţ Sporotrend a dovolím si říci, ţe to je největším lákadlem Sporotrendu na své potencionální podílníky. Conseq Invest kromě vysokého vstupního poplatku poţaduje prvotní investici v minimální hodnotě 10 000 Kč, přičemţ u Sporotrendu můţeme investovat pouhou stokorunu. Conseq Invest také lpí na minimální drţbě a minimální hodnotě kaţdé další investice. U kaţdého fondu je nutno sledovat základní ukazatele, mezi které bezpochyby patří TER, PTR a volatilita (ukazatel TANK je spíše jen takovou zajímavostí, která není ještě příliš oficiální). Ukazatel nákladovosti TER je u Sporotrendu vyšší o 0,82 %, to znamená, ţe je více zatíţen veškerými náklady fondu. Ukazatel obrátkovosti PTR je zase u Sporotrendu vyšší, tentokrát téměř o sto procent (přesně o 93,44 %) a to znamená, ţe Sporotrend častěji a ve větším rozsahu obměňuje své portfolio. Volatilita je naopak vyšší u fondu Conseq Invest akciový (24,46 %), tedy vyšší kolísavost hodnoty podílového listu fondu. Výkonnost obou fondů za rok 2009 se pohybuje v kladných hodnotách. Tento rok byl pro fondy obecně velmi úspěšný. Sporotrend dosáhl v roce 2009 aţ 156 procentní výkonnosti. Conseq Invest sice dosáhl kladné a vysoké výkonnosti, ne však takové jako Sporotrend (49,15 %).

3.3 Světová finanční krize a její dopad na bankovní sektor v České republice Světová finanční krize se nevyhnula ani České republice. V různých studiích je potvrzeno, ţe český bankovní sektor krize příliš nepostihla, a to z mnoha důvodů. Takovým důvodem můţe být například fakt, ţe v České republice převaţuje klasický model komerčního bankovnictví, tedy deposita a úvěry. Jsou ale i další důvody jako dobrá bilanční likvidita bankovního sektoru a výborná kapitalizace bankovního sektoru, který zůstává nadále

- 62 -

ziskový. České banky se vyhnuly kurzovým rizikům, kdyţ neposkytovaly úvěry na bydlení v cizích měnách, které byly závislé na funkčnosti zahraničních trhů a výhodou pro ně také bylo, ţe mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat zdroje na trhu nebo v zahraničí. Také fakt, ţe domácí finanční instituce nejsou příliš vystaveny vůči toxickým „americkým“ aktivům a mají příznivý poměr mezi primárními vklady a klientskými úvěry (oproti zemím Evropské unie) přispívá ke stabilitě českého bankovního sektoru po finanční krizi. V případě ovlivnění českého finančního trhu je nutno podotknout, ţe bylo zapříčiněno především nepřímými kanály. Za tyto nepřímé kanály lze povaţovat klesající ceny dluhopisů a akcií, pokles aktiv podílových fondů a odliv zdrojů, pokles ziskovosti penzijních fondů a pojišťoven, nejistota vůči zahraničním matkám, pokles důvěry klientů ve stabilitu institucí, růst rizikové averze a kolísavost kurzů regionu střední a východní Evropy. Po vypuknutí krize se však začaly šířit zbytečné obavy z úst analytiků, ţurnalistů a ratingových agentur. Takovou zbytečnou obavou bylo, ţe české (středoevropské a východoevropské banky) budou v případě problémů ekonomik hrozbou pro své zahraniční matky. Přitom zahraniční matky bank lze ovlivnit pouze nepřímo jako je například zhoršení reputace. Navíc je nutné rozlišovat země z tohoto regionu. V Maďarsku a Pobaltí se objevil trend poskytování úvěrů v cizích měnách a dluţníci poté dopláceli na změny na devizovém trhu. Tento trend se České republice vyhnul. K nejvíce zasaţeným segmentům bankovního sektoru bezesporu patří podílové fondy, nebankovní obchodníci s cennými papíry a ústup slávy zaznamenal i segment leasingu. Finanční krize zastihla český bankovní sektor v dobré kondici.

- 63 -

4 Odhad budoucího vývoje Otázka, kterou si klade kaţdý analytik, kaţdé investiční společnosti. Nekladou si ji však jen analytici, ale i ti více důleţití – investoři, ať institucionální či drobní a kladu si ji nyní i já. Mluvím-li o krátkodobém horizontu vývoje, rok 2010 můţe oproti roku 2009 dopadnout zklamáním, neboť na investiční trhy se pomalu vrací důvěra a panuje aţ příliš velký optimismus investorů, to znamená, ţe většina uţ si nakoupila aktiva a očekává další růst, coţ naopak růstu bude bránit. Na trzích bude nadále také vysoká volatilita, na kterou si však většina investorů v současné době zvyká a bere ji jako „normální“. V budoucnu investoři budou při investování oplývat větší obezřetností, neboť situace na trzích bude málo předvídatelná a napínavá a strategie typu „buy&hold“ nebo-li „kup&drţ“ nebude fungovat. Investoři budou volit aktivní investiční strategii a budou ostraţitě a aktivně sledovat trh, aby nepromeškali okamţiky, kdy volit mezi defenzivní a ofenzivní investiční strategií. Investoři budou také preferovat spíše méně riziková aktiva a trh investičního bankovnictví nezůstane pozadu a bude jim přinášet nové nízkonákladové a méně rizikové investiční produkty. Velmi populárními by se mohly stát produkty vycházející z kombinace rizikové a rezervotvorné sloţky v jednom. Finanční krize s sebou přinesla mnoho opatření vládních i opatření centrálních bank, která budou ovlivňovat situaci na bankovním trhu a především na trhu investičním. Centrální banky v době krize sniţovaly své základní úrokové sazby na historická minima a po téměř 17měsíčním trţním růstu se očekává jejich zvyšování společně se zvyšováním inflačních očekávání. Také ekonomické události na přelomu let 2009/2010 jako zadluţenost Řecka67 a následný plán Evropy na pomoc ve výši 45 miliard Eur, změna ratingu Portugalska na AA- ratingovou agenturou Fitch či nepříznivé zprávy z Blízkého východu o dluhu konglomerátu Dubai World v objemu 26 miliard dolarů a dotaci dubajské vlády na restrukturalizace dluhu v objemu 9,5 miliardy dolarů budou negativně ovlivňovat rizikovou prémii u akcií a hlavně trhy dluhopisové. Regulace na trzích. Basilejský výbor pro bankovní dohled vydal návrh pravidel, které podstatně změní pravidla obezřetného podnikání ve finančním sektoru a během tří let se budou muset banky po celém světě novým regulím podřídit. Očekává se posílení objemu regulatorního kapitálu, kterým banky pokrývají své ztráty (Tier 1 kapitál) a do kterého jiţ jako zdroj financování nebudou moci zahrnout poloţky jako minoritní účasti či 67

Tento jev by se mohl projevit i u dalších zemí eurozóny. Například u zemí PIGS jako je Portugalsko, Itálie či Španělsko.

- 64 -

odloţené daně. To by mohlo mít dopad na potenciální investory, neboť americké i evropské banky si budou chtít tyto neuznávané sloţky kapitálu nahradit a nejdříve na to doplatí právě investoři. Dále by měli budoucí regulační systém doplnit dva nové poměrové ukazatele. Jedním je takzvané liquidity coverage ratio, které bude zobrazovat podíl kvalitních a rychle zpeněţitelných aktiv vůči krizovému úbytku hotovosti. Banky budou muset mít minimálně tolik hotovosti, státních a zajištěných dluhopisů, aby dostály svým závazkům minimálně po dobu jednoho měsíce. Dalším novým ukazatelem bude ukazatel net stable funding ratio. Tímto ukazatelem chce Basilejský výbor donutit banky, aby střednědobými a dlouhodobými pasivy měly stoprocentně pokryté financování všech aktiv se splatností delší neţ 1 rok. Tento ukazatel můţe mít do budoucna dokonce významnější roli neţ kapitálová přiměřenost. To by mohlo ovlivnit benevolentnost bank vůči poskytování úvěrů. Kromě těchto změn se také očekává novela směrnice CRD (Capital requirments directive, směrnice o kapitálových poţadavcích), která má záměr zvýšit spolupráci ohledně výměny informací mezi regulátory samotnými, ale i mezi regulátory a ministerstvy financí a centrálními bankami. Směrnice CRD chce také připravit odpovědné orgány na spolupráci v době krize. Dojde ke zpřísnění regulace úvěrů v cizích měnách zajištěných obytnými nemovitostmi, na které doplatilo Maďarsko a Pobaltí v době krize a zjednoduší se pravidla angaţovanosti bank. Všechny tyto očekávané změny do budoucna ovlivní nejen banky, ale i obchodníky s cennými papíry či spořitelní a úvěrní druţstva a nepřímo i investory. Jsou to pozitivní změny, finanční trh se stane více transparentním a dojde-li k další krizové situaci jakou byla ta roku 2007/2008 je menší šance, ţe bude docházet k systémovým kolapsům po celém finančním světě a USA jiţ nebude šířit obavy z takzvaného motýlího efektu. Investoři by v budoucnu měli přemýšlet reálně a pozitivně, neboť na ně číhá nemálo indikátorů, podle kterých budou činit svá investiční rozhodnutí.

- 65 -

Shrnutí poznatků Podílové fondy se dostaly do hlubokého podvědomí drobných investorů hlavně v posledních letech od roku 2006. Jejich počet od tohoto roku více neţ dvojnásobně vzrostl na celkový počet 154 fondů a tím se i zvýšil celkový objem fondy obhospodařovaný majetek, který nyní činí 234 520 933 770 CZK (údaj k datu 31. 12. 2009). Podílové fondy si však také prošly svou nejtěţší zkouškou a to v roce 2008, kdy hodnoty světových indexů a akcií padaly strmě dolů a stahovaly s sebou i hodnoty podílových listů fondů. Na trzích se rozšířila nedůvěra a investoři přesouvali svůj majetek do méně rizikových aktiv a produktů. To vše jako důsledek propuknutí světové finanční krize. Majetek spravovaný podílovými fondy v tomto roce postupně začal klesat ze svého maxima 315 mld. Kč (domácí i zahraniční fondy) aţ v prvním kvartálu roku 2009 klesl na hodnotu 213 mld. Kč. To znamená roční změnu téměř o 100 mld. Kč. Co se týče jednotlivých druhů fondů, odliv majetku nejvíce zaznamenaly oblíbené fondy peněţního trhu, které dosáhly meziroční změny -10 291 947 248 Kč (-11, 69 %) k datu 31. 12. 2009 z původní hodnoty 77 770 764 125 Kč. Ještě k oblíbenosti fondů peněţního trhu. Ve světě panuje naprosto odlišný trend, co se týče oblíbenosti fondů peněţního trhu. Zatímco na domácím trhu investoři dávají přednost akciovým fondům a fondům peněţního trhu hned na druhém místě, ve světě fondy peněţního trhu tvoří pouze pětiprocentní podíl na trhu podílového fondu. Ve světě investoři nejvíce upřednostňují akciové fondy (38%) spolu se smíšenými fondy (22%). Tento trend by do budoucna mohl nastat i v České republice. Komparace dvou podílových fondů přinesla poznatky o různosti vlastností dvou akciových fondů, které se liší jejich správcem, investiční společností, která je zřídila a která je také spravuje. Sporotrend, akciový fond z rodiny fondů investiční společnosti České spořitelny, se projevil jako král mezi akciovými fondy co se počátečních investic týče (minimální investice „pouhá“ stokoruna), ale i z hlediska výkonnosti, které na konci roku 2009 dosáhl (156%). Conseq Invest akciový, fond investiční společnosti Conseq, se zase ukázal jako fond finančně náročnější vzhledem k počátečním investicím a vstupním poplatkům. Na výkonnosti a vývoji podílového listu obou fondů je také zřejmý dopad finanční krize, která jejich hodnoty smetla do záporných hodnot a minim v případě podílových listů. Přesto všechno se hodnoty podílových fondů vyšplhaly na svá nová maxima, přičemţ tento stoupající trend je nazýván jako akciová rallye, kterou by mohlo zastavit plánované zvýšení základních úrokových sazeb centrálními bankami. - 66 -

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat trh investičního bankovnictví v České republice s konkretizací na podílové fondy a odhadnout budoucí vývoj. Práce je strukturovaná do čtyř hlavních kapitol, přičemţ kaţdá kapitola má svůj obrovský význam. V první kapitole jsem se pokusila co nejzřetelněji a nejjednodušeji charakterizovat význam investičního bankovnictví, co představuje, v jakých modelech se s ním můţeme setkat, jakými obchody a sluţbami se zabývá, jaké investiční instrumenty jsou předmětem těchto obchodů a sluţeb ať v rámci kapitálového či peněţního trhu a jak a kým je v České republice legislativně upravováno. Také jsem sem zařadila obecnou teorii o fondech kolektivního investování, konkrétně o podílových fondech, jejich druzích a vlastnostech, neboť jsou hlavním předmětem analytické části práce. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na dosavadní vývoj samotného investičního bankovnictví na mezinárodní i tuzemské úrovni a na celkovou historii kapitálového trhu včetně Burzy cenných papírů Praha, a. s. a kolektivního investování. V dosavadním vývoji jsem neopomněla zmínit také vznik světové finanční krize, který nastal v roce 2007 a patří do novodobé historie kapitálového trhu. Ve třetí kapitole jsem se zabývala analýzou trhu podílových fondů, který je mimo jiné také nedílnou součástí trhu investičního bankovnictví a který téţ pozvedl jeho popularitu. Analytickou část jsem také doplnila o porovnání dvou významných a velice zajímavých akciových fondů, Sporotrendu od investiční společnosti České spořitelny a Conseq Invest akciového od investiční společnosti Conseq, které se od sebe velmi liší především svými počátečními investicemi i pravidelnými poplatky. Jelikoţ v dosavadním vývoji zmiňuji vznik světové finanční krize, ve třetí kapitole se naopak zabývám dopady této krize na český bankovní sektor. Čtvrtá kapitola je věnována mé vlastní myšlence a úvaze o budoucím vývoji investičního trhu. Tato práce byla napsána v době, kdy se investiční trhy po celém světě dostávaly ze svého dna a opět nacházely svá maxima. Ona „doba“ byla zapříčiněna právě světovou finanční krizí, která se nevyhnula ţádnému světovému trhu investičního bankovnictví a obzvláště ne trhu podílových fondů. Krize ovlivňuje současnost a bude ovlivňovat i budoucnost, omezí se investorská svoboda a k tomu i sami investoři budou více obezřetnější při investičním rozhodování. Trh podílových fondů byl nejvíce zasaţeným investičním segmentem, avšak analýza ukazuje, ţe investoři stále věří v investiční trh a roste jejich optimismus. - 67 -

Seznam použité literatury DAVIS, Steven I. . Investment banking : addressing the management issues. 1. Houndmills : Palgrave Macmillan, 2003. 182 s. ISBN 1-4039-0144-9. FOSTER, John Bellamy; MAGDOFF, Fred. Velká finanční krize : příčiny a následky. 1. Všeň : Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4. JEŢEK, Tomáš. Privatizace české ekonomiky: její kořeny, metody a výsledky. 1. Praha : Oeconomica, 2006. 142 s. ISBN 80-245-1069-3. JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. 656 s. ISBN 978-80-247-2963-3. JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. 648 s. ISBN 978-80-247-1653-4. LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. Praha : Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. 1. vyd. Praha : ETC Publishing, 1999. 852 s. ISBN 80-86006-78-6. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. Praha : Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-8611955-6. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 1. Praha : C. H. Beck, 2006. 716 s. ISBN 807179-462-7. POSPÍŠILOVÁ, Alena, POSPÍŠIL, Michal. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. 1. vyd. [s.l.] : Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o., 2006. 214 s. ISBN 80-8677507-0.

- 68 -

REJNUŠ, Oldřich . Finanční trhy. 1. Ostrava : KEY Publishing, 2008. 559 s. ISBN 97880-87071-87-8. REVENDA, Zbyněk , et al. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. Praha : Management press, 2008. 627 s. ISBN 978-80-7261-132-4. SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. Praha : Grada Publishing, 2007. 108 s. ISBN 80-247-1366-7. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha : ASPI, a. s., 2007. 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6.

- 69 -

Seznam internetových zdrojů www.mesec.cz www.ekonomika.idnes.cz www.finance.cz www.penize.cz www.kurzy.cz www.akatcr.cz www.cennypapir.cz www.efama.org www.conseq.cz www.iscs.cz www.investujeme.cz www.ipoint.cz www.t-a-n-k.eu www.bankovnictvi.ihned.cz www.cnb.cz www.mfcr.cz www.bcpp.cz

- 70 -

Seznam příloh Příloha A:

Náhled časového harmonogramu emisního procesu společnosti

Příloha B:

Vyhlášky a opatření ČNB související s obchodníky s cennými papíry a investičními zprostředkovateli

Příloha C:

Vyhlášky a opatření ČNB související s kolektivním investování

- 71 -

Příloha A Náhled časového harmonogramu emisního procesu společnosti.

Pramen: www.bcpp.cz

- 72 -

Příloha B Vyhlášky a opatření ČNB související s obchodníky s cennými papíry a investičními zprostředkovateli.

Vyhláška č. 233/2009 Sb., o ţádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky. Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních sluţeb. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry (rozdělená na jednotlivé části s propojením na úřední sdělení a otázky a odpovědi). Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náleţitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými

papíry

a

náleţitostech

a

způsobu

vedení

evidence

investičního

zprostředkovatele. Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů. Vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 242/2007 Sb., ve znění vyhlášky 234/2008 Sb. , a ve znění vyhlášky č.232/2009 Sb.

- 73 -

Příloha C Vyhlášky a opatření ČNB související s kolektivním investování.

Vyhláška č. 235/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých můţe investovat standardní fond Vyhláška č. 233/2009 Sb., o ţádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky (pokud jde o zápis do seznamu nucených správců a likvidátorů) Vyhláška č. 115/2007 Sb., o podrobnostech plnění povinností depozitáře fondu kolektivního investování Vyhláška č. 604/2006 Sb., o pouţívání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti. Vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti, ve znění vyhlášky č. 241/2007 Sb. vč. odůvodnění k novele vyhlášky Vyhláška č. 482/2006 Sb., o minimálních náleţitostech statutu a povinných náleţitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování Vyhláška č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů sluţeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů Vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu. Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování

- 74 -