Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování

Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce

Autor:

Lucie Palková Ekonomika a management malého a středního podniku

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Hořovicích dne 30. dubna 2013

Lucie Palková

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Heleně Cetlové, za vstřícný přístup a praktické a uţitečné rady, které dopomohly k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce „Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje“ je rozbor bankovního trhu v České republice. Práce popisuje vývoj bankovního sektoru od roku 1989 do současnosti a zabývá se strukturou bankovního trhu v České republice. Dále práce konkrétně popisuje tři vybrané banky a analyzuje je a porovnává na základě vybraných ukazatelů a produktů. Práce obsahuje i odhad budoucího vývoje bankovního trhu v České republice. Klíčová slova: vývoj, analýza, bankovní trh, porovnání, trendy budoucího vývoje

Annotation The goal of the thesis „The Analysis of the Czech banking market and its future development trends“ is an analysis of the banking market in the Czech Republic. The thesis describes the developments of Czech banking market from 1989 to present and it deals with structure of banking market in the Czech Republic. Next the thesis specifically describes three selected banks and analyzes and compares them on the basis of the selected indicators. The thesis contains too an estimate of future developments of banking market in the Czech Republic. Key words: development, analysis, banking market, comparison, future development trends

Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 6 1.

2.

3.

4.

Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR ................................................................................ 8 1.1.

Vývoj bankovního trhu po roce 1989 ...................................................................................... 8

1.2.

Definice banky ...................................................................................................................... 19

1.3.

Současný bankovní systém v ČR .......................................................................................... 20

1.4.

Základní funkce centrální banky v současném bankovním systému ..................................... 21

1.5.

Dělení bank dle činností ........................................................................................................ 22

1.6.

Dělení bank dle bilanční sumy k 31. 12. 2011 ...................................................................... 23

Základní charakteristika vybraných bank na trhu v ČR .................................................... 28 2.1.

Komerční banka, a. s. ............................................................................................................ 28

2.2.

Česká spořitelna, a. s. ............................................................................................................ 32

2.3.

Fio Banka, a. s. ...................................................................................................................... 36

2.4.

Porovnání vybraných bank k 31. 12. 2011 ............................................................................ 40

Analýza a porovnání vybraných bank z hlediska produktů a cen ....................................... 42 3.1.

Charakteristika MSP ............................................................................................................ 42

3.2.

Porovnání produktů a jejich cen u vybraných bank .............................................................. 42

Odhad budoucího vývoje bankovního trhu v ČR ................................................................ 51 4.1.

Trendy makroekonomických ukazatelů ................................................................................ 51

4.2.

Trendy v bankovnictví v horizontu 5 let ............................................................................... 53

Závěr ............................................................................................................................................ 58

5

Úvod Bankovnictví je v současné době neodmyslitelnou součástí ţivota lidí. Lidé vyuţívají bankovní sluţby a bankovní produkty prakticky kaţdý den. Bankovnictví je neustále se rozvíjející a dynamická oblast. Banky nabízejí svým klientům nepřeberné mnoţství produktů a sluţeb. Bankovní sluţby jsou velice důleţité pro podniky. Na malé a střední podniky je zaměřena tato práce. Zaměřuje se na bankovní produkty, které jsou určené malým a středním podnikům. Cílem této bakalářské práce zanalyzovat a vyhodnotit současný bankovní trh v České republice. Konkrétně popsat dosavadní vývoj bankovního sektoru po roce 1989 do současnosti. Rozbor současné struktury bankovního sektoru a charakteristika univerzálních bank. Také jsou zde popsány a vyhodnoceny tři vybrané banky z hlediska produktů pro MSP a jejich cen. A v neposlední řadě také odhad budoucího vývoje bankovního trhu v České republice.

Metodologie Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. „Současným“ rokem této práce je rok 2011 z důvodu absence výročních zpráv za rok 2012. První kapitola popisuje a analyzuje dosavadní vývoj bankovního trhu po roce 1989 a pokouší se zachytit nejdůleţitější události. Je zde také popsán současný bankovní sektor, jeho struktura, druhy bank, funkce dnešního centrálního bankovnictví a další. Druhá kapitola analyzuje tři vybrané banky, kterými jsou. Komerční banka, Česká spořitelna a FIO banka. Porovnává vybrané banky dle vybraných ukazatelů - základní kapitál, kapitálová přiměřenost, bilanční suma, ROE, ROA, výše klientských vkladů, výše úvěrů poskytnutých klientům, počet poboček a počet bankomatů. Ve třetí kapitole jsou zanalyzovány a porovnány vybrané banky dle produktů pro MSP a jejich cen. Těmito produkty jsou běţný účet pro podnikatele, podnikatelský úvěr a hypoteční podnikatelský úvěr. Závěrečná čtvrtá kapitola se pokouší odhadnout budoucí vývoj bankovního trhu v ČR. Pro odhad budoucího vývoje byly vybrány trendy v bankovnictví, jimiţ jsou, velké banky, pohled na trh z hlediska konkurence bank, odhad vývoje počtu bank, vývoj objemu depozit a odhad objemu úvěrů. Pro stanovení budoucího vývoje zisku bank byla pouţita regresní

6

analýza. Z hlediska makroekonomických trendů budou vyhodnoceny odhady budoucího vývoje HDP, budoucí vývoj inflace a budoucí vývoj nezaměstnanosti.

7

1.

Dosavadní vývoj bankovního trhu v ČR Ke konci roku 1989 prošel bankovní sektor Československé republiky řadou

významných událostí. Výsledkem byl pád komunistického reţimu. Československá republika se stala svobodnou demokratickou zemí. Na bankovním trhu působila Státní banka Československa, která plnila funkce centrální banky, dohlíţela na peněţní oběh a měla na starost měnovou politiku. Nyní je český bankovní systém dvoustupňový a stojí nad ním Česká národní banka.

1.1.

Vývoj bankovního trhu po roce 19891

Od svého vzniku v roce 1950 plnila Státní banka československá v jednostupňovém bankovním systému funkce centrální banky a současně prostřednictvím svých poboček zajišťovala i funkce obchodních bank. K 1. 1. 1990 nastala reforma v československém bankovnictví. Zásadní změnou byla změna z jednostupňového uzavřeného systému na dvoustupňový systém otevřený. Byla způsobena dvěma novými zákony a to: 130/1989 Sb. zákon o Státní bance československé 158/1989 Sb. zákon o bankách a spořitelnách,

Tyto zákony měly za úkol upravit postavení bank a jejich působnost na trhu a upravit bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví. Zákon o Státní bance československé upravil centrální emisní bankovnictví státu. Oba tyto zákony, kromě stanovení zcela nových pravidel pro bankovní činnost, přinesly bezpochyby významné změny. „Státní banka československá byla ponechána jako výhradně emisní, centrální banka státu, která mohla bankovní sektor usměrňovat už převážně jen nepřímými nástroji, i když zákon SBČS ponechával ještě některé přímé pravomoci (stanovení maximálních úrokových sazeb, stanovování úvěrových limitů jednotlivým bankám individuálně apod.) Státní banka československá přestala být podřízena vládě a částečně byla podřízena jen parlamentu.“2 Z poboček SBČS, které vykonávaly obchodní činnost, byly zákonem vyčleněny 3 nové 1

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, a.s., 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6.

2


8

univerzální obchodní banky. Měly právní postavení státních peněţních ústavů a byly plně vlastněny státem. Byly to: Komerční banka - působila na území České republiky Všeobecná úvěrová banka - působila na území Slovenské republiky Investiční banka - převzala od Investiční banky licenci a působila pak na území obou republik. Byla ovšem zachována existence stávajících bank, které byly v zákoně rovněž uvedeny a dostaly univerzální licenci k provádění všech bankovních operací.3 Česká státní spořitelna Slovenská státní spořitelna Československá obchodní banka Ţivnostenská banka“4 Zároveň vznikaly nové obchodní banky jako akciové společnosti nebo druţstva s minimálním počátečním základním kapitálem 50 mil. Kč. Tyto banky měly moţnost univerzálního působení. Také zahraniční banky zde měly moţnost zřizovat svá pracoviště avšak jen v podobě dceřiných společností. „Kromě změn institucionálních také docházelo k dalším významným změnám. „Obchodní banky začaly působit jako podnikatelské firmy, postupně byly i banky vzniklé jako státní peněžní ústavy přeměněny na akciové společnosti a částečně privatizovány. Zákon také stanovil nástroje emisní banky k usměrňování obchodních bank. Všem typům klientely bylo umožněno vybírat si banky a bankovní služby dle vlastního rozhodnutí.5

3


4


5


9

SBČS do konce roku 1990 udělila licence 23 novým bankám, z toho 21 licencí bylo uděleno na území České republiky. O rok později tento počet stoupl na 45 licencí. „Nové banky vznikaly se 100% účastí zahraničního kapitálu nebo s částečnou účastí zahraničního kapitálu, ale vznikaly i četné univerzální banky jen s českým soukromým kapitálem.“

6

Byly zřízeny i

banky specializované: „Českomoravská záruční a rozvojová banka byla zřízena jako akciová společnost. Působila na trhu jako společný podnik státu a velkých obchodních bank a byla určena k tomu, aby podporovala rozvoj soukromého podnikání s tím, ţe poskytne garance za úvěry od bank a bude hradit části úrokových nákladů začínajícím podnikatelům. Druhá vzniklá specializovaná banka byla Konsolidační banka. Vznikla jako státní peněţní ústav, jako státní banka. Převzala část špatně návratných úvěrů od jiţ existujících bank. Tyto banky byly nuceny poskytnout z rozhodnutí vlády špatně návratné úvěry jiţ před rokem 1989. Tato banka byla také zaměřena na úvěrování projektů.“7 „SBČS již jen jako centrální banka opustila v roce 1990 systém přímého řízení bank a postupně přecházela na systém nepřímého řízení. Byla vypracována pravidla obezřetného chování bank, která jsou nadále upravována a doplňována.“8 K 1. 1. 1992 nabyly platnosti zákony, které upravovaly československý bankovní systém na úroveň vyspělých států, protoţe původní znění zákonů bylo ovlivněno dobou svého vzniku. Těmito zákony byly: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách a spořitelnách, a zákon č. 22/1992 Sb., o SBČS. Na rozdíl od původních zákonů přinesly především změnu ve vnímání Státní banky československé nyní uţ jako moderní emisní a centrální banky, která byla nyní nezávislá na výkonné moci státu, byla zřízena Bankovní rada, která působila jako nejvyšší orgán ČNB, posílil se bankovní dohled a jeho kontrolní funkce a zároveň byly odstraněny přímé řídící nástroje vůči obchodním bankám a rozšířily se nepřímé nástroje. Zároveň se také zpřísnily moţnosti pro vznik nových obchodních bank tím, ţe byly stanoveny jasné a přesné definice banky, byla zvýšena minimální výše základního kapitálu z 50 na 300 mil. Kč a stanovila se 6


7


8


10

pravidla pro povolovací řízení, která byla určena k tomu, aby bránila rizikovosti v podnikání bank. Zavedly se opatření proti praní špinavých peněţ v bankách a byl umoţněn vznik poboček zahraničních bank. „Původní zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, byl během své existence několikrát upraven. Novely z roku 1998 jsou důleţité. Cílem těchto novel bylo přiblíţit bankovní zákon právu Evropské Unie, uplatnit směrnice Rady Evropských společenství a řešit specifické otázky bankovní soustavy ČR. Malá novela přinesla částečné omezení pro obchodní banky, jako byly, aktivity členů, statutárních orgánů obchodních bank, účast banky v právnické osobě, která není banka a ani jiná finanční instituce, omezila obchodování bank s cennými papíry i některé další změny. Úkolem této novely bylo řešit problémy, kterým se později věnovala pozornost velká novela. Velká novela měla za cíl obnovit důvěru v bankovnictví České republiky. „V této souvislosti byly značně posíleny pravomoci centrální banky při řízení obchodních bank a jejich regulaci.“9 „Šlo například o povinnost s dostatečným předstihem informovat centrální banku o změnách stanov, o změnách personálních a o to, aby se zpřísnilo prověřování zakladatelů banky a osob, které byly navrhovány na vedoucí pracovníky banky. Jedná se o povinnost obchodních bank čtvrtletně zveřejňovat informace o svých činnostech, o akcionářské struktuře a o přehledu finančních ukazatelů dle předpisu centrální banky. Významná byla také novela, které se týkala akcií banky, právní formy banky, nabývání a následné drţby a pouţívání sluţeb clearingového centra České národní banky v mezibankovních platebních stycích a změn, která jsou zahrnuta v obsahu nucené správy jako mimořádná opatření.“10 „Roku 1993 došlo k rozdělení Československa a s tím také došlo k oddělení měn států a také k rozdělení bankovních soustav. Státní banka československá byla rozdělena na Českou národní banku a Národní banku Slovenska.“11 „Téhoţ roku také byla zavedena instituce stavebních spořitelen, které byly určeny k podpoře bytové výstavby. Zároveň bylo zavedeno povinné zvýšení minimální výše základního kapitálu jiţ na 500 mil. Kč. Dále na základě změny novely, která upravovala

9


10


11


11

korporativní pojištění vkladů fyzických osob v bankách, bylo podporováno státem. Zavedlo se také hypoteční bankovnictví, které bylo určeno k podpoře stavebních činností a rozvoji dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů na základě zákona č. 84/1995 Sb. A v neposlední řadě byla zavedena instituce spořitelních a úvěrových druţstev, která byla určena pro podporu korporativního financování členů na základě zákona č. 87/1955 Sb.“12 „První rok samostatné České republiky byl jistou shodou okolností i rokem, kdy se začaly poprvé projevovat problémy v českém bankovním sektoru. Následující roky po roce 1993 byly rozhodně negativně poznamenány finančními skandály. Na celou řadu bank začaly naplno dopadat problémy, které byly spojené s úvěry, které byly v minulosti málo obezřetně poskytnuté. „Dalšími důvody narůstajících problémů byly především neprůhledné aktivity na kapitálovém trhu, nezkušenost bankovních managementů, vznik velkého počtu nových soukromých firem bez jakékoliv finanční minulosti a v neposlední řadě i nedostatečná právní úprava včetně pravidel regulace bank. Tyto problémy vedly Českou národní banku k výraznému omezení poskytování licencí, kdy nové licence poskytované obchodním bankám byly od první poloviny roku 1994 fakticky zastaveny.“13 Došlo také k poklesu počtu soukromých tuzemských bank díky tomu, ţe odprodaly své podíly zahraničním subjektům. Úplnou pohromou pro Český bankovní sektor byl rok 1996. Česká národní banka v tomto roce v rámci konsolidačního programu I zpřísnila přístup k bankám. Navíc také začaly kulminovat problémy s dříve poskytnutými nekvalitními úvěry.“14 Konsolidační program I se týkal hlavně bank se státní účastí. Jeho cílem bylo posílit kapitál bank. Dalším pilířem byl odkup špatných pohledávek ČS, KB a IPB Konsolidační bankou. O několik let později vedly narůstající problémy Českou národní banku k realizaci Konsolidačního programu II. Konsolidační program II se týkal malých a středních bank, přičemţ bylo cílem těmto bankám navýšit kapitál. V některých bankách byla ČNB nucena vyhlásit nucenou správu. Přehled těchto bank je uveden v tabulce níţe. 12


13

VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 498 s. ISBN 80-7265-030-0. 14

VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

12

Tabulka č. 1: Přehled přístupu ČNB v roce 1996 k bankám s problémy Banka

řešení ČNB

Agrobanka

nucená správa

Realitbanka

nucená správa

Ekoagrobanka

nucená správa, zárověň byla převzata Union bankou

Podnikatelská banka

nucená správa

Kreditní banka Plzeň

byla zlikvidována

COOP banka

nucená správa, zároveň byla převzata Foresbankou

Evrobanka

byla převzata Union bankou

Bankovní dům Skala

byla převzata Union bankou

První slezská banka

byla zlikvidována

Velkomoravská banka

nucená správa

Zdroj: VENCOVSKÝ, F., et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 499 s. ISBN 80-7265-030-0. „S tímto programem byly spjaté problémy mnohých bank, které se ocitly v konkurzu, a řada z nich byla zlikvidována. Zásluhou konsolidačních programů byl částečně očištěn od nejvíce problémových bank, avšak řada nekvalitních aktiv stále zůstávala. S vidinou pomoci těmto bankám následně Česká národní banka spustila takzvaný stabilizační program. Jednalo se zejména o to, ţe malé banky nyní mohly odprodávat špatná aktiva aţ do výše kapitálu 110 %. Tato špatná aktiva byla odprodávána nově zaloţené České finanční, s.r.o., avšak podmínkou byl zpětný odkup do 7 let. Banky přijaté do tohoto programu získaly vysoce kvalitní aktiva.“15 Podmínky pro zařazení do stabilizačního programu byly následující: banky musely dosáhnout 8 % kapitálové přiměřenosti a musely se zasadit o její zvyšování banky musely postupně tvořit rezervy na následný zpětný odkup pohledávek

15

VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0.

13

musely minimalizovat provozní a mzdové náklady „Rok 1999 byl ve znamení nových připravovaných opatření, která začala platit v roce 2000. Významným prvkem tohoto opatření bylo opatření týkající se kapitálové přiměřenosti při zavedení rizika úvěrového a trţního. Pro banky to bylo významné z hlediska řízení rizika. Během dalších let se český bankovní trh stabilizoval, kde významným prvkem tohoto jevu byli hlavně zahraniční investoři. Postupně banky zkvalitňovaly úvěry a zároveň sniţovaly úvěrové riziko. Také vzrostl počet úvěrů, které byly udělovány domácnostem. Další legislativní změnou, která ovlivnila bankovní sektor, byl vstup České republiky do Evropské unie. Týkalo se to novely zákona o bankách č. 126/2002 Sb. Tato novela se týkala práv a povinností ČNB, další sloţkou novely byla ochrana spotřebitele a v neposlední řadě také princip jednotné bankovní licence. Tento zákon byl v roce 2004 novelizován dvěma zákony. První novela měla za důsledek to, ţe vydávání hypotečních zástavních listů ČNB bylo zrušeno. V nynější době je upravována zákonem o dluhopisech, protoţe ze zákona o bankách byla vyjmuta. Součástí druhé novely byla harmonizační novela, která měla zajistit ochranu osobních údajů. Finanční sektor pomalu začal zvyšovat rentabilitu hlavně v bankovnictví.“16 Český bankovní sektor je zařazen v soupisu světově nejrentabilnějších. Po roce 2006 přebrala ČNB dohled nad celým českým finančním sektorem. Dříve to bylo povinností Ministerstva financí. Banky začaly rozšiřovat informační povinnost a začínaly si předávat informace o špatných klientech. ČNB také začala zpřísňovat podmínky pro udělení bankovní licence. Po roce 2007 začal celý svět čelit ekonomické krizi, avšak České republiky se dotkla jen okrajově. Koncem roku 2008 čítal bankovní sektor 20 bank a 16 poboček bank zahraničních. V roce 2009 působilo na českém trhu 21 bank a 18 poboček bank zahraničních. Rok 2010 a 2011 byl pro bankovní sektor rovněţ rokem růstu. Na trhu přibyly nové banky a nové pobočky zahraničních bank.

16

VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0., KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 97880-7265-099-6.

14

Graf č. 1: Vývoj objemu depozit v letech 1993 – 2011 (v milionech Kč) 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 0

500 000

1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=13275& p_strid=ABCAB&p_lang=CS Z grafu je zřejmé, ţe od vzniku České republiky, aţ doposud objem depozit neustále stoupá. K 31. 12. 2011 činil objem depozit 2 664 540,6 mil. Kč. Banky čím dál více získávají důvěru svých klientů, coţ je z grafu patrné.

15

Graf č. 2: Vývoj objemu úvěrů v letech 1993 – 2011 (v milionech Kč) 2011 2009

2007 2005

2003 2001

1999 1997

1995 1993 0

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1265&p _strid=ABBAB&p_lang=CS Vývoj objemu úvěrů od roku 1993 aţ do roku 1997 rostl. V roce 1997 se vývoj objemu úvěrů obrátil a začal se zmenšovat. Aţ do roku 2003, kdy banky opět zvýšily objem udělených úvěrů. Od roku 2003 objem úvěrů stále roste, k 31. 12. 2011 dosáhl výše 1 961 498 mil. Kč Bilanční suma za celý sektor činila k 31. 12. 2011 4 609 807 mil. Kč. Na nynějším bankovním trhu převaţují právě banky se zahraniční účastí, coţ je pro bankovní sektor prospěšné. Stávající bankovní sektor je stabilizovaný. Jak jiţ bylo zmíněno, převaţuje zde dlouhodobě zahraniční kapitál. Celkově se dá dnešní bankovní sektor zhodnotit jako zdravý.

Proces privatizace bank v České republice „Privatizace bank byla bezpochyby velice sloţitou problematikou a důleţitou událostí. Od úplného počátku transformace byly vedeny spory o tom, zda je dobré vůbec privatizovat, jakým způsobem to provést a v neposlední řadě, kdo by měl být vlastníkem bank. Nejprve proběhla transformace bank na akciové společnosti, kromě banky ČSOB ta byla akciovou společností od počátku. Roku 1991 byla spuštěna malá privatizace a o rok později tedy roku 16

1992 byla spuštěna „velká“ neboli také kuponová privatizace. Proces privatizace probíhal v rámci kuponové privatizace, byly odstátněny banky: Komerční banka Investiční banka Česká spořitelna Živnostenská banka Avšak stát si v nich nechal významné podíly. Bylo zapotřebí vytvořit takové řešení, které by uspokojilo nároky vlády, ale také budoucích potenciálních vlastníků těchto bank. Prodej českých bank zahraničním vlastníkům, přinesl celou řadu změn. Dříve, dá se říci nepruţný bankovní sektor, se stával pomalu ale jistě pruţným. Zahraniční vlastníci s sebou přinesli nové zkušenosti. Důleţité bylo, ţe vnesly do bank předem jasně stanovené cíle o rozvoji banky. Klienti bank si tak pomalu zvykali na novou a dá se říci neustále se zlepšující kvalitu sluţeb a novou formu komunikace banky s klientem. Tento proces, byl velice zdlouhavý, v České republice trval celkem 9 let. Od roku 1992 aţ do roku 2001 kdy byla privatizována poslední banka se státním podílem. Privatizace České spořitelny Dne 1. 2. 1992 se Česká spořitelna stala akciovou společností. Doposud působila jako státní ústav. V první vlně kuponové privatizace proběhla částečná privatizace České spořitelny. 3 % získal Restituční investiční fond, 20 % získala Města a obce České republiky, 40 % akcií získal Fond národního majetku a 37% získali privatizační investiční fondy a drobní akcionáři. 7 % podíl byl roku 1997 prodán investorům v USA a Evropě. Roku 1998 Evropská banka pro obnovu a rozvoj získala na základním jmění podíl 11,84 %. Úplné dokončení privatizace proběhlo roku 2000, kdy rakouská Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Komerční banky U Komerční banky došlo k přeměně na akciovou společnost dne 5. 3. 1992. Drobní akcionáři získali 6,7 %, 41,7 % akcií získali privatizační investiční fondy, 3 % získal Restituční investiční fond, 4,6 % odkoupil Dotační investiční fond a 44 % získali Fondy 17

národního majetku České a Slovenské republiky. Roku 1995 – 1996 byla část akcií odkoupena zahraničními investory. Další vlna privatizace proběhla aţ roku 1998, která byla podnícena nepříznivými ekonomickými výsledky banky. Roku 2001 byl úplně dokončen proces privatizace Komerční banky. Francouzská banka Société Générale odkoupila rozhodující podíl. Privatizace Investiční a poštovní banky V první vlně kuponové privatizace byly akcie rozděleny následovně: 3 % získal Restituční investiční fond, 7,2 % akcií bylo odkoupeno drobnými akcionáři, 47,42 % získal Fond národního majetku a 42,38 % získali privatizační investiční fondy. Roku 1998 byla banka plně zprivatizována. Státní podíl odkoupila Nomura Europe plc.. Následně pak 19.6 roku 2000 bylo zahájeno řízení s Investiční a poštovní bankou a následně jí byla odebrána licence díky nízké kapitálové přiměřenosti. Ve stejný den pak ČNB spolu s ČSOB podepsali smlouvu o prodeji Investiční a poštovní banky. Privatizace Živnostenské banky Ţivnostenská banka byla převedena na akciovou společnost dne 1. 2. 1992. Téhoţ roku získal li 52 % podíl International Finance Corporation a BHF-Bank.V rámci kuponové privatizace byly akcie odkoupeny následovně: 5,2 % bylo odkoupeno Fondem národního majetku, 12,8 % získali drobní akcionáři a 30 % odkoupily privatizační investiční fondy. Roku 1998 byl odkoupen podíl od BHF-Bank německou bankou Bankgesellchaft Berlin AG a roku 2003 se hlavním akcionářem Ţivnostenské banky stala finanční skupina UniCredito Italiáni S. p. A. Československá obchodní banka Československá obchodní banka byla akciovou společností jiţ od svého zaloţení v roce 1964. Nebyla proto právně transformována. Ovšem privatizace jejího státního podílu se uskutečnila roku 1999. V červnu roku 1999 získala většinový podíl necelých 66 % belgická KBC Bank.“17

17

veškeré údaje o privatizaci, konkrétní procentní podíly a data jsou čerpány z: VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. s. 500 - 506

18

Tabulka č. 2: Vývoj počtu bank dle vlastnictví od roku 1993 do roku 2011 Banky Datum s rozhodující časkou účastí s rozhodující zahraniční účastí 31.12.1993 34 18 31.12.1994 34 21 31.12.1995 32 23 31.12.1996 30 23 31.12.1997 26 24 31.12.1998 20 25 31.12.1999 15 27 31.12.2000 14 26 31.12.2001 12 26 31.12.2002 11 26 31.12.2003 9 26 31.12.2004 9 26 31.12.2005 9 27 31.12.2006 9 28 31.12.2007 8 29 31.12.2008 7 30 31.12.2009 7 32 31.12.2010 8 33 31.12.2011 8 36 Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW:

Celkem 52 55 55 53 50 45 42 40 38 37 35 35 36 37 37 37 39 41 44

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ Od v zniku České republiky aţ doposud počet bank klesl. Zatímco v roce 1993 působilo na českém bankovním trhu 52 bank, tak k 31. 12. 2011 je to 44 bank. Jak je z tabulky patrné, v České republice nyní převládají banky s rozhodující zahraniční účastí. Tento jev je způsobený privatizací, která v České republice trvala od roku 1992 aţ do roku 2001, kdy významné podíly bank získali právě zahraniční akcionáři.

1.2.

Definice banky

Banka je institucí poskytující finanční sluţby. Základní činností kaţdé banky je shromaţďování volných peněţních prostředků, se kterými dále nakládá a které pak dále poskytuje formou úvěrů. Dá se říci, ţe pracuje s penězi třetích osob. Takto se zajišťuje oběh peněz v ekonomice a za pomoci multiplikace se tak znásobuje objem volných zdrojů v oběhu. Provozování bankovních sluţeb je regulováno státem. Kaţdá banka v České republice

19

potřebuje ke své existenci bankovní licenci, kterou uděluje ČNB, a která zároveň provádí takzvaný bankovní dozor nad všemi bankami.

1.3.

Současný bankovní systém v ČR

„Bankovní systém v ČR je přizpůsoben Evropským směrnicím, které upravují činnosti bank a vůbec regulují činnost celého bankovního systému. Je významným prvkem kaţdé ekonomiky. Český bankovní systém nyní funguje na principu dvoustupňového bankovnictví, kde se nachází banky univerzální a určité specializované banky. Nad všemi bankami v české republice stojí ČNB, která zde má hlavní úkol dodrţovat měnovou stabilitu. Některé obchodní banky v České republice mají univerzální charakter, tj., podle zákona o bankách mohou nabízet většinu aktivních, pasivních i neutrálních obchodů. Mezi největší patří Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., a Československá obchodní banka, a.s. Specializovanými bankami jsou v České republice stavební spořitelny, hypoteční banky, ČEB a ČMRZB. Specializace stavebních spořitelen je přímo uvedena v zákoně o stavebním spoření. Stejně jako univerzální banky jsou i specializované banky vázané bankovní licencí, bez jejíhoţ udělení nemohou existovat. V českém bankovním systému působí specifické specializované banky, které jsou ve vlastnictví státu a jsou zaměřeny jen na určitý druh činnosti. Například poskytují cenově zvýhodněné záruky za úvěry, které poskytují komerční banky, zprostředkovávají státní programy na podpory podnikání, podporují vývoz za pomoci zvýhodněného financování od státu. K českému bankovnímu trhu neodmyslitelně patří také pobočky zahraničních bank, které zde zakládají své pobočky také na základě udělení bankovních licencí. Součástí bankovního systému jsou také druţstva spořitelní a úvěrní, která česká legislativa za banky nepovaţuje. Spadají totiţ pod speciální zákon, který je zaloţen na totoţném principu jako zákon o bankách. Vztahuje se na ně rovněţ bankovní dohled.“18

18

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6

20

Graf č. 3: Původ kapitálu bank k 31. 12. 2011 (v %) 97,9

100 90

78,4

80 66,3

70 56,3

60 50

47,9

43,7

40

52,1

33,7

30

21,6

20 10

2,1

0 Velké banky

Střední banky

Malé banky

Český (vč. státu a obcí)

Stavební spořitelny

Celkem

Zahraniční

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/ V současné době v České republice převaţuje zahraniční kapitál. V roce 2011 byl necelých 79 % oproti českému kapitálu, který tvořil jen 22 %. Výjimkou v roce 2011 byla sekce středních bank, kdy český kapitál převyšoval zahraniční o necelých 13 %. Oproti tomu převaha zahraničního kapitálu je nejvíce zřejmá u kategorie velkých bank, kde zahraniční kapitál tvořil skoro 98 % z celkového kapitálu.

1.4. Základní funkce centrální banky v současném bankovním systému „Ve dvoustupňovém bankovním systému má centrální banka velice důleţité postavení. Drţí dohled nad všemi komerčními bankami a jejím cílem je zejména udrţení stabilní měny. Základní funkce, které centrální banka plní jsou:

21



měnová funkce Centrální banka zajišťuje správný chod měnového systému. Má kompetence upravovat úrokové sazby a má právo od bank vyţadovat uloţení finančních zdrojů.



emisní funkce Centrální banka má výhradní právo emitovat oběţivo a celkově řídit peněţní oběh. Nahrazuje opotřebované oběţivo.



funkce banky bank Centrální banka dohlíţí na chod a rozvoj bankovního systému a na činnost obchodních bank. Zároveň má pravomoci a nástroje, kterými řídí činnosti obchodních bank. Centrální banka také kontroluje, zda obchodní banky dodrţují právní předpisy. V případě zjištění nedostatku je oprávněna udělit určité sankce.



funkce banky státu Centrální banka se stará o účty státu, zprostředkovává státní finanční operace a v případě potřeby je oprávněna poskytnout státu úvěr. Je oprávněna spravovat a emitovat státní dluhopisy. Funguje jako měnový poradce pro vládu. Zároveň také zastupuje český stát v mezinárodních finančních institucích.“19

1.5.

Dělení bank dle činností

Na základě druhu poskytovaných sluţeb se banky dělí na:  Univerzální banky Nabízí klientům velké mnoţství produktů a sluţeb. Jejich klientelou jsou většinou fyzické nebo právnické osoby, ale také podnikatelské subjekty. V České republice jsou to například Česká spořitelna a.s., nebo Komerční banka a.s. 

Specializované banky20 Tyto banky mají omezenou bankovní licenci. Jsou zaměřeny jen na určité bankovní produkty. Do této kategorie patří stavební spořitelny a hypoteční banky, které jsou mezi specializovanými bankami nejrozšířenější. Mají velice omezenou škálu svých

19

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6

20

KALABIS, Z. Základy bankovnictví. 1. vydání. Praha: Albatros Media, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8

22

produktů. Je to ovlivněno tím, ţe jejich působení je ovlivňováno speciálním zákonem a ČNB jim uděluje omezené bankovní licence. Jak jiţ z názvu vyplývá, stavební spořitelny zaměřeny hlavně na stavební spoření a následně na poskytnutí prostředků na výstavbu nebo rekonstrukci. Hypoteční banky se specializují na poskytování dlouhodobých úvěrů zajištěných nemovitostí. Mezi specializované banky dále patří Českomoravská záruční a rozvojová banka, zkráceně (ČMZRB), která podporuje malé a střední podniky. Její činnost je hlavně zaměřena na záruční obchody, zprostředkovává státní podpory malým a středním podnikům ve formě záruk a zvýhodněných úvěrů. Další institucí, která do této kategorie spadá je Česká exportní banka, zkráceně (ČEB). Je to specializovaná státní instituce, která podporuje státní vývoz. Poskytuje financování vývozních úvěrů a další sluţby související s vývozem. 

Spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny) Úvěrní a spořitelní druţstva jsou, co se týká bankovní soustavy, nejmladším subjektem. Vznikly na základě zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrových druţstvech. Poskytují bankovní, nebo i ostatní finanční sluţby svým členům. Dříve nebyly pod bankovním dohledem ČNB. Od roku 2006 se na ně vztahuje bankovní dohled ČNB i pojištění vkladů.

1.6.

Dělení bank dle bilanční sumy k 31. 12. 2011

Dělení bank dle velikosti bilanční sumy je v České republice následující: 

Velké banky U těchto bank se bilanční suma pohybuje od 100 mld. Kč. V České republice jsou to Komerční banka, dále UniCredit Group, Česká spořitelna a Československá obchodní banka.



Střední banky Ve středních bankách je výše bilanční sumy zpravidla mezi 15 – 100 mld. Kč. A jedná se o banky GE Money Bank, Českomoravská exportní banka a například Raiffeisenbank.



Malé banky 23

U těchto bank je bilanční suma pod hranicí 15 mld. Kč a jedná se například o banky Air Bank, Fio Banka a Equa Bank. 

Pobočky zahraničních bank Tyto banky neustále zvyšují svou bilanční sumu a zároveň neustále nutí konkurenci neustále zkvalitňovat své sluţby. Jako příklad se dají jmenovat Deutsche Bank, AXA Bank a ZUNO Bank.



Stavební spořitelny Stavební spořitelny jsou výsledkem snahy o vytvoření stejného systému na podporu financování bydlení jako v zahraničí, kde se tento nástroj osvědčil. V České republice působí od roku 1993 po zavedení zákona o stavebních spořitelnách. Na Českém trhu působí pět stavebních spořitelen Českomoravská stavební spořitelna, Modrá pyramida, Raiffeisen stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, a Wüstenrot stavební spořitelna

Tabulka č. 3: Aktuální rozdělení bank dle bilanční sumy na bankovním trhu v ČR k 31. 12. 2011 Aktuální rozdělení bank dle velikosti bilanční sumy Velké banky Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Komerční banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Střední banky Česká exportní banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypoteční banka, a.s. J&T BANKA, a.s. PPF banka a.s. Raiffeisenbank a.s. Volksbank CZ, a.s. Malé banky Air Bank a.s. Equa bank a.s. Evropsko-ruská banka, a.s. Fio banka, a.s. LBBW Bank CZ a.s. Wüstenrot hypoteční banka a.s.

Pobočky zahraničních bank AXA Bank Europe, organizační sloţka Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku Citibank Europe plc, organizační sloţka COMMERZBANK Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační sloţka Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika HSBC Bank plc - pobočka Praha ING Bank N.V. Oberbank AG pobočka Česká republika Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika PRIVAT BANK AG Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Saxo Bank A/S, organizační sloţka The Royal Bank of Scotland N.V. Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka Všeobecná úvěrová banka a.s., pobočka Praha Waldviertler Sparkasse von 1842 AG ZUNO BANK AG, organizační sloţka Stavební spořitelny Českomoravská stavební spořitelna, a.s. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013–04–09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_infor mace_fin_trhy/ 24

Graf č. 4: Podíl bank v ČR na bilanční sumě (v % k 31. 12. 2011)

11%

12% Velké banky Střední banky 4%

Malé banky

57%

Pobočky zahraničních bank Stavební spořitelny

16%

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkové bilanční sumě měli velké banky. Takzvaná „Velká čtyřka“ výrazně převyšovala svým podílem 57 % ostatní skupiny bank. S necelými 16 % se na bilanční sumě podílely střední banky. Skoro stejným podílem přispěly k bilanční sumě pobočky zahraničních bank s 12 % a stavební spořitelny 11 %. Zdaleka nejmenší podíl na bilanční sumě měly malé banky a to 4 %.

25

Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele dle skupin bank k 31. 12. 2011 (v mil. Kč)

Ukazatel

Velké banky

Střední banky

Pobočky Stavební Malé banky zahraničních spořitelny bank 18 636 x 21 358

Kapitál celkem

185 680

77 826

Bilanční suma Vklady klientů

2 562 258 1 755 625

728 612 331 723

194 265 131 448

514 282 291 073

476 142 439 948

Úvěry klientům

1 205 147

541 330

125 522

171 364

297 653

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html Nejvyšší sumu celkového kapitálu vykázali ke konci roku 2011 velké banky s velkým rozdílem oproti ostatním skupinám. Druhým největším zastupitelem celkového kapitálu byly střední banky. Malé banky a stavební spořitelny vykazovaly o mnohem niţší sumu celkového kapitálu a pobočky zahraničních bank celkový kapitál neuvádějí. Největší vykázanou bilanční sumu měly taktéţ banky ze skupiny velkých bank opět s výrazným převýšením od ostatních bank. Tabulka č. 5: Podíly skupin bank na hrubých úvěrech a vkladech klientů k 31 12 2011 (v %)

Pobočky Stavební Malé banky zahraničních spořitelny bank

Ukazatel

Velké banky

Střední banky

Vklady klientů

59,52

11,25

4,46

9,87

14,91

Úvěry klientům

51,48

23,12

5,36

7,32

12,71

Zdroj: ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html Největší podíl na celkových klientských vkladech měla k 31. 12. 2011 skupina velkých bank s 59,52 %, druhý největší podíl zastupovala skupina stavebních spořitelen s 14,91 %, hned po stavebních spořitelnách se umístila skupina středních bank s 11,25 %, předposlední byla skupina poboček zahraničních bank a nejniţší podíl 4,46 % měla skupina malých bank.

26

Co se týče celkových hrubých úvěrů i zde měly největší podíl 51,48 % velké banky. Druhým největším podílníkem na hrubých úvěrech s 23,12 % byla skupina středních bank. 12.71 % podílu měla skupina stavebních spořitelen. Pobočky zahraničních bank zde měly podíl 7,32 %. Nejmenší podíl byl zaznamenán u skupiny malých bank 5,36 %.

27

2.

Základní charakteristika vybraných bank na trhu v ČR 2.1.

Komerční banka, a. s.

založena: 5. 3. 1992 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Société Générale S. A. 60,4 %, ostatní akcionáři 39,6 % bilanční suma k 31. 12. 2011: 754 810 mil. Kč zisk k 31. 12. 2011: 9 475 mil. Kč hlavní činnost: retailové, podnikové a investiční bankovnictví

Komerční banka je mateřskou společností Skupiny KB a spadá do mezinárodní skupiny Société Générale. Řadí se mezi největší banky v České republice a má přední místo i v Evropském bankovnictví. Nabízí veliké mnoţství sluţeb v oblastech retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Komerční banka nabízí i specializované sluţby, do kterých spadá penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, které jsou dostupné prostřednictvím sítí poboček KB, přímého bankovnictví a vlastních distribučních sítí. Skupina Société Générale vlastní Komerční banku od roku 2001. Je to jedna z největších finančních skupin v celé eurozóně. Pod skupinou Société Générale, je v 85 zemích po celém světě zaměstnáno, kolem 157 milionů zaměstnanců.

28

Graf č. 5: Podíl Komerční banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011

Podíl KB na bilanční sumě

Celková bilanční suma

16%

84%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Bilanční suma bankovního sektoru k 31. 12. 2011 činila 4 609 808 mil. Kč. Z grafu je patrné, ţe se k 31. 12. 2011 Komerční banka podílela na celkové bilanční sumě celkem 16 %.

Graf č. 6: Podíl Komerční banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových vkladech

Celkové vklady

21%

79%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Komerční banka se na celkových vkladech, které činily k 31. 12. 2011 2 913 954 mil. Kč celkem 21 %. 29

Graf č. 7: Podíl Komerční banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl KB na celkových úvěrech

Celkové úvěry

22%

78%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Komerční banky se na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 podílela 22 %. Celková výše objemu úvěrů činila 2 304 307 mil. Kč. Komerční banka vlastní, nebo je spoluvlastníkem několika společností viz. tabulka níţe. Tabulka č. 6: Přehled hlavních společností Skupiny KB Hlavní společnosti Skupiny KB k 31.12 2011 Dceřiná / přidružená společnost

Podíl KB

Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.

100,00%

Penzijní fond Komerční banky, a. s.

100,00%

Factoting KB, a. s.

100,00%

SG Equipment Finance Czech Republic s. r. o.

50,10%

ESSOX s. r. o.

50,93%

Komerční pojišťovna, a. s.

49,00%

KB Real Estate, s. r. o.

100,00%

Bastion European Investments S. A.

99,98%

Zdroj: KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2011-vyrocnizprava.pdf?eeb75525319871a5caeff01b1e417d1a

30

Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. Modrá pyramida se zaměřuje na stavební spoření a úvěry na bydlení, ale také poskytuje komplexní finanční poradenství. Za rok 2011 získala Modrá pyramida 2. místo na trhu v objemu nových úvěrů. Z pohledu objemu poskytnutých úvěrů zaujíma Modrá pyramida trţní podíl ve výši 17,5 %. Penzijní fond KB, a. s. Řadí se mezi nejvýznamnější penzijní fondy v České republice. Stojí na základech konzervativních investičních strategií, coţ značí stabilitu fondu. Trţní podíl Penzijního fondu za rok 2011 činil 11 %. Factoring KB, a. s. Factoring KB je zaměřen na odkup, správu, inkaso a financování pohledávek. Společnost Faktoring KB je 4. největší společností na českém trhu s podílem 12,3 %. SG Equipment Finance, a. s. Řadí se mezi přední poskytovatele podnikového financování. Zaměřuje se na financování zemědělské a lesnické techniky, strojů, prostředků pro hromadnou přepravu zboţí a osob a v neposlední řadě také financuje high-tech technologie, nemovitosti a speciální projekty. Na leasingovém trhu v České republice zaujímá trţní podíl ve výši 15,9 %. ESSOX, a. s. Společnost ESSOX je povaţována za významného poskytovatele spotřebitelského financování. Zaměřuje se na oblast financování automobilů a spotřebního zboţí. Dále však také svým klientům nabízí kreditní karty a neúčelové hotovostní půjčky. V oblasti splátkového prodeje má společnost Essox trţní podíl ve výši 16,3 %. Komerční pojišťovna, a. s. Komerční pojišťovna je pojišťovnou univerzální. Poskytuje všechny typy pojištění, ale zejména je zaměřena na oblast ţivotního pojištění. Na trhu ţivotního pojištění zaujímá 9,3 %. KB Real Estate, s. r. o. Činnost této společnosti je zaměřena na správu a údrţbu budov KB. Za tímto účelem byla roku 2010 zaloţena. Mimo toho se také zaměřuje na realitní činnost. Bastion European Investments S. A. Společnost Bastion European Investments S. A. se zaměřuje na projektové financování. Sluţby Komerční banky k 31. 12. 2011 vyuţívalo 1,602 milionů klientů, coţ je mírný nárůst oproti roku 2010 kdy počet klientů čítal 1,590 milionů klientů. 31

Klienti Komerční banky mohli v roce 2011 vyuţívat sluţby komerční banky v 397 pobočkách a 693 bankomatech. Zároveň také měli moţnost vyuţívat jejích sluţeb prostřednictvím internetového a telefonního bankovnictví. Počet klientů využívajících alespoň jeden způsob přímého bankovnictví byl 1,061 milionů klientů. Podniková klientela a municipality měly moţnost vyuţívat sluţby Komerční banky ve 20 business centrech a čtyřech divizích, které byly vytvořeny pro potřebu velkých korporací. V roce 2011 se Komerční banka také zaměřila na estetickou stránku svých poboček a několik z nich bylo plně rekonstruováno a zmodernizováno. Komerční banka v roce 2011 získala několik ocenění, mezi nejvýznamnější patřilo ocenění Banka roku 2011. 21

2.2.

Česká spořitelna, a. s.

založena: 1. 2. 1992 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Erste Group 98,97 %, samospráva 0,59 %, ostatní akcionáři 0,44 % bilanční suma k 31. 12. 2011: 892 598 mil. Kč zisk: 13 638 mil. Kč hlavní činnost: kompletní škála bankovních produktů

Česká spořitelna vznikla roku 1992 jako akciová společnost. Roku 2000 se Česká spořitelna stala členem Erste Group. Erste Group se řadí mezi špičky v poskytování finančních sluţeb ve střední a východní Evropě. V červenci roku 2001 byla Česká spořitelna úspěšně transformována. Tato transformace byla zaměřena na zlepšení hlavních součástí banky. I nadále pracuje Česká spořitelna na neustálém zlepšování a zkvalitňování svých sluţeb a produktů a zefektivňuje pracovní procesy. Česká spořitelna je moderní bankou, která se orientuje na drobnou

21

[cit. 2013-0 4-05] Dostupné z WWW: http://kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml, http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/

32

klientelu, malé a střední firmy, ale také na obce a na města. Má důleţitou roli také ve financování velkých korporací, a také poskytuje sluţby v oblasti finančních trhů. Graf č. 8: Podíl České spořitelny na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl ČS na bilanční sumě

Celková bilanční suma

19%

81%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Z grafu je patrné, ţe se Česká spořitelna podílela na celkové bilanční sumě bankovního sektoru 19 %. Graf č. 9: Podíl České spořitelny na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl ČS na celkových vkladech

Celkové vklady

25%

75%

Zdroj: vlastní zpracování autorky 33

Z grafu je patrné, ţe se Česká spořitelna podílela na celkových vkladech 25 %. Suma celkových vkladů k 31. 12. 2011 činila 2 913 954 mil. Kč. Graf č. 10: Podíl České spořitelny na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl ČS na celkových úvěrech

Celkové úvěry

25%

75%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Česká spořitelna se podílela na celkových úvěrech 25 %. Celková suma úvěrů činila k 31. 12. 2011 2 304 307 mil. Kč. Na českém trhu je Česká spořitelna dobře postavena a díky svým 12 finančním dceřiným společnostem zajišťuje velkou škálu bankovních produktů a uspokojuje zákaznické potřeby.

34

Tabulka č. 7: Přehled hlavních společností Skupiny ČS Hlavní společnosti Skupiny České spořitelny k 31.12.2011 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.

95,00%

Penzijní fond České spořitelny, a. s.

100,00%

s Autoleasing, a. s.

100,00%

s MORAVA Leasing, a. s.

100,00%

Factoring České spořitelny, a. s.

100,00%

brokerjet České spořitelny, a. s.

51,00%

REICO investiční společnost České spořitelny, a. s.

100,00%

GRANTIKA České spořitelny, a. s.

100,00%

Partner České spořitelny, a. s.

100,00%

Zdroj: Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2011.pdf Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. se specializuje na stavební spoření se státní podporou spolu se zákonným nárokem na úvěr ze stavebního spoření. Také poskytuje komerční úvěry právnickým osobám Penzijní fond České spořitelny, a. s. Penzijní fond České spořitelny, a. s. nabízí velké mnoţství spořících fondů. Je povaţován za nejsilnější penzijní fond na českém trhu. s Autoleasing, a. s. Společnost s Autoleasing, a. s. se specializuje na financování dopravních prostředků do 3,5 tuny pro fyzické osoby nepodnikatele, fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. s MORAVA Leasing, a. s. Společnost s MORAVA Leasing, a. s. se zaměřuje na poskytování leasingového a úvěrového financování pro pořízení technologií a strojů. Největší část financování zaměřuje na strojírenství, sluţby soukromého sektoru a zemědělství. Factoring České spořitelny, a. s. Tato společnost je zaměřena na tuzemský importní a exportní faktoring. Dále se zaměřuje na komplexní správu a na monitoring pohledávek pro klientelu v odvětvích průmyslu a obchodu. 35

brokerjet České spořitelny, a. s. Zastupuje na Českém trhu produkty, které umoţňují investorům okamţitě a v reálném čase reagovat na změnu kurzů na trhu. GRANTIKA České spořitelny, a. s. Společnost GRANTIKA České spořitelny, a. s. je poradenská společnost, která se zaměřuje na komplexní finanční poradenství, které zahrnuje komplexní EU poradenství. Další specializací GRANTIKY je finanční poradenství, ve formě finančních, investičních a strukturálních analýz. Zaměřuje se také na restrukturalizaci a poradenství při fúzích a akvizicích. Partner České spořitelny, a. s. Činnost společnosti Partner Česká spořitelna, a. s. je zaměřena na externí řízení prodeje produktů. A prostřednictvím externích finančních poradců distribuuje sluţby Finanční skupiny ČS. 22 Dle výroční zprávy České spořitelny za rok 2011 vyuţívalo jejích sluţeb 5,202 mil. klientů, coţ je mírný pokles oproti roku 2010 kdy počet klientů vyuţívajících sluţeb České spořitelny činil 5,265 mil. klientů. Klienti mohli sluţeb České spořitelny vyuţívat v 654 pobočkách a v 1 413 bankomatech po celé České republice. Celkový počet klientů, kteří aktivně vyuţívali alespoň jeden druh přímého bankovnictví, činil 1,409 mil. klientů. V roce 2011 obdrţela Česká spořitelna několik ocenění, mezi nejvýznamnější patřilo ocenění nejdůvěryhodnější banka roku 2011.

2.3.

Fio Banka, a. s.23

založena: 1. 9. 2010 jako akciová společnost akcionáři k 31. 12. 2011: Fio Holding 100 % bilanční suma: 13 535 mil. Kč zisk: 16 793 tis. Kč 22 23

[cit. 2013-04-09] Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 [cit. 2013- 04-09] Dostupné z WWW: http://www.fio.cz/spolecnost-fio/o-fio-bance/o-spolecnosti

36

hlavní činnost: poskytování běţných bankovních sluţeb a investice do cenných papírů V roce 1993 byla zaloţena v České republice Finanční skupina Fio. Fio banka, je nová česká společnost, která navázala na úspěšnou historii Finanční skupiny Fio. Fio Banka je zcela odlišná od ostatních bank na českém trhu. Neskončila jako ostatní banky pod rukama zahraničních vlastníků, ale je to ryze český subjekt, má české majitele. Disponuje širokou nabídkou svých sluţeb. Poskytuje tradiční bankovní sluţby, ale také zprostředkovává obchody s cennými papíry. Graf č. 11: Podíl Fio banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 Podíl FIO banky

Celková bilanční suma 0,29%

99,71%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Fio banka měla celkový podíl na bilanční sumě 0,29% coţ je nepatrný podíl v porovnání s Komerční bankou nebo s Českou spořitelnou.

37

Graf č. 12: Podíl Fio banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011 Podíl FIO na celkových vkladech

Celkové vklady

0,45%

99,55%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Z výše uvedeného grafu je zřejmé, ţe podíl FIO Banky na celkové sumě celkových vkladů byl k 31. 12. 2011 minimální. Činil 0,29 %.

Graf č. 13: Podíl Fio banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 Podíl FIO na celkových úvěrech

Celkové úvěry

0,27%

99,73%

Zdroj: vlastní zpracování autorky Na celkovém objemu úvěrů se Fio banka opět podílela minimálně pouhými 0,27 %. 38

K 31. 12. 2011 vyuţívalo sluţeb FIO Banky 235 tis. klientů. Její sluţby mohli klienti vyuţívat v 70 pobočkách a 125 bankomatech po celé České republice. Fio banka dostala v roce 2011 několik ocenění, mezi nejvýznamnější patřilo ocenění nejdynamičtější banka roku.

39

2.4.

Porovnání vybraných bank k 31. 12. 2011

Tabulka č. 8: Souhrnný přehled informací o vybraných bankách Souhrnný přehled základních informací o vybraných bankách Vybraný ukazatel Výše základního kapitálu ( v mil. Kč)

Komerční banka, a. s. Česká spořitelna, a. s.

Fio Banka, a. s.

81 850

79 810

560

14,61

13,10

12,17

754 810

892 598

13 535

Poměrový ukazatel ROE ( v % )

12,31

18,20

2,40

Poměrový ukazatel ROA ( v % )

1,30

1,50

0,15

Výše vkladů ( v mil. Kč )

560 701

658 016

12 094

Výše úvěrů ( v mil. Kč )

434 386

483 552

5 199

Počet zaměstnanců

8 918

10 556

59

Počet klientů ( v tis. )

1 602

5 203

235

Počet poboček

397

654

70

Počet bankomatů

693

1 413

125

1 660

3 174

Kapitálová přiměřenost ( v % ) Bilanční suma ( v mil. Kč )

Počet vydaných platebních karet ( v tis. )

x

Zdroj: výroční zpráva Komerční banky 2011, výroční zpráva České spořitelny 2011, výroční zpráva FIO Banky 2011 Z porovnání vybraných ukazatelů jsou zřejmé tyto výsledky: největší základní kapitál vykazuje Komerční banka, dále Česká spořitelna a nejmenší základní kapitál vykazuje FIO Banka. kapitálovou přiměřenost všechny banky vykazují vyšší neţ je povolené minimum, dle Basel III 10,5 %. Komerční banka vykázala 14,61 %, Česká spořitelna o necelých 1,5 % niţší kapitálovou přiměřenost tedy 13,10 % a FIO Banka vykázala 12,17 %. Z pohledu bilanční sumy je na tom nejlépe Česká spořitelna s 892 598 mil. Kč, jako druhá je Komerční banka 754 810 mil. Kč a FIO Banka vykazuje nejniţší bilanční sumu 13 535 mil. Kč. Dalším porovnávaným ukazatelem byl ROE tedy Return of Equity. ROE je důleţitý ukazatel. Představuje rentabilitu kapitálu. Jeho vyjádřením je zisk, který byl 40

vyprodukován na jednu korunu kapitálu. V tomto ohledu nejvyšší procento ROE měla k 31. 12. 2011 Česká spořitelna 18,20 %, Komerční banka vykazovala o necelých 6 % méně tedy 12,31 % a FIO Banka vykazovala 2,4 %. Ukazatel ROA tedy Return on Assets představuje rentabilitu aktiv. Je to vlastně vyjádřená produktivita jedné koruny aktiv. Ukazuje, jak efektivně banka vyuţívá svěřených prostředků. Česká spořitelna vykázala k

31. 12. 2011 ukazatel ROA ve

výši 1,5 %, Komerční banka byla těsně za ní s vykazovanými 1,3 % a FIO Banka vykázala 0,15 % tedy nejméně ze třech porovnávaných bank. Banka s největším vykázaným objemem depozit byla, Česká spořitelna vykazovala 658 016 mil. Kč, Komerční banka vykázala objem depozit ve výši 560 701 mil. Kč a FIO Banka 12 094 ¨mil. Kč. U objemu úvěrů bylo totoţné pořadí bank. Česká spořitelna poskytla úvěry ve výši 483 552 mil. Kč, Komerční banka 434 386 mil. Kč a FIO Banka 5 199 mil. Kč. S největším počtem zaměstnanců se o své klienty starala Česká spořitelna s 10 556 zaměstnanci, jako druhá v pořadí byla komerční banka s 8 918 zaměstnanci a jako poslední FIO Banka s 59 zaměstnanci. Nejvíce klientů za rok 2011 vykázala opět Česká spořitelna 5 203 tis. klientů, druhá v pořadí byla Komerční banka, ta pro rok 2011 poskytovala své sluţby 1 602 tis. klientů. Nejmenší počet klientů z porovnávaných, bank měla FIO Banka 235 tis. klientů. Klienti vybraných bank mohli vyuţívat své sluţby v 654 pobočkách České spořitelny, 397 pobočkách komerční banky a v 70 pobočkách FIO Banky. Síť bankomatů má z porovnávaných bank největší Česká spořitelna ta své bankomaty pro rok 2011 měla na 1 413 místech v České republice, Komerční banka své bankomaty měla na 397 místech a FIO Banka na 125 místech České republiky. Nejvyšší počet svých vydaných karet vykázala Česká spořitelna 3 174 tis., Komerční banka měla k tomuto roku vydáno 1 660 tis. karet.

41

3.

Analýza a porovnání vybraných bank z hlediska produktů a cen 3.1.

Charakteristika MSP 24

Zda se jedná právě o drobný (mikrofirmu), malý nebo střední podnik se stanoví dle určitých kritérií. Základním ukazatelem je počet zaměstnanců, bilanční suma roční rozvahy a roční obrat. Za malé a střední podniky se povaţují ty podniky, jeţ zaměstnávají méně neţ 250 zaměstnanců. Jeho bilanční suma roční rozvahy není vyšší neţ 43 milionů EUR, nebo zda roční obrat tohoto podniku nepřesahuje 50 milionů EUR. Jako drobný podnik, je brán takový, jeţ zaměstnává méně neţ 10 osob, jehoţ bilanční suma nepřesahuje přes 2 miliony EUR a jeho roční obrat totéţ nepřesahuje 2 miliony EUR. Za malý podnik je brán takový podnik, který zaměstnává méně neţ 50 osob. Jeho bilanční suma roční rozvahy a roční obrat nepřesahuje 10 milionů EUR.

3.2. Porovnání produktů a jejich cen u vybraných bank Podnikatelský účet Podnikatelské účty mají obdobný charakter, jako běţné účty pro nepodnikatele. Běţný účet je vlastně základním bankovním produktem. Majitelé těchto účtů si na ně mohou ukládat své finanční prostředky, spravovat je díky přímému bankovnictví, provádět s nimi platební transakce a následně vybírat. Zároveň ale také mohou získat další zvýhodněné produkty a sluţby. Zpravidla je na podnikatelských účtech jinak nastaven reţim poplatků ve vazbě na počty transakcí. Zřízení těchto účtů je vázáno písemnou smlouvou mezi bankou a klientem. Majitelem účtu se pak stává klient. 24

ČMRZB [online]. 2011 [cit. 2013-04- 10]. Charakteristika MSP. Dostupný z WWW:

http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-a-stredniho-podnikani/definice-maleho-a-stredniho-podnikatele

42

Komerční banka, a. s. 25 Profi účet Účet pro podnikatele reprezentuje u komerční banky Profi účet. Tento účet je určen pro fyzické osoby podnikatele a pro právnické osoby. Profi účet obsahuje: moţnost čerpat povolený debet měsíční elektronický výpis mezinárodní embossovanou platební kartu sluţby přímého bankovnictví zdarma prvních deset transakcí

Tento typ účtu je pro podnikatele výhodný z několika důvodů. V rámci Profi účtu je moţno provádět bezhotovostní i hotovostní platby. Profi účet je moţno ovládat pomocí telefonu nebo počítače. Účet je pro majitele i nákladově výhodný. Cena sluţeb a celkového balíčku účtu je výhodná. Má výrazně niţší poplatky za příkazy podané formou přímého bankovnictví, jednotnou cenu za transakce provedené v rámci i mimo KB. Za kaţdou platbu, která je provedená kreditní, nebo debetní kartou u obchodníků je následně vrácen poplatek za výběr. K účtu je moţnost získat povolený debet aţ do výše 3 000 000 Kč, který umoţňuje svým majitelům překlenout nedostatek finančních prostředků. V případě zájmu klienta KB zasílá informace o stavu účtu prostřednictvím e-mailu, SMS nebo faxu. Majitelé účtu mají své bankovní poradce. A v neposlední řadě mají garantovanou úroveň sluţeb, přičemţ je moţno individuálního zvolení zvýhodněných doplňkových sluţeb.

25

Komerční banka [online]. 2011 [cit. 2013-04- 10]. Profi účet. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/ucty-a-platby/profi-ucet.shtml

43

Česká spořitelna, a. s. 26 Firemní účet ČS Podnikatelský účet u České spořitelny reprezentuje Firemní účet. Tento účet si kaţdý majitel můţe nastavit dle svých poţadavků. Je určen pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Firemní účet od ČS obsahuje. měsíční elektronický výpis mezinárodní embossovanou platební kartu sluţby přímého bankovnictví poplatky za transakce dle jejich mnoţství Produkty a sluţby, které Česká spořitelna nabízí k firemnímu účtu, jsou následující: Standart Transakce Speciál

Sekce Standart obsahuje několik produktů a sluţeb. Debetní karta umoţňuje svým majitelům čerpat prostředky z účtů do minusového zůstatku. Servis 24 obsahuje sluţby přímého bankovnictví. Firemní kontokorent umoţňuje klientům překlenout dočasnou finanční tísni, kdy mohou svůj účet přečerpat aţ o 50 tisíc korun. Okruh Standart také nabízí zdarma, dle potřeb klienta, zasílání informací o zůstatku účtu. A další výhodou Standart sekce je zvýhodněné úročení zůstatku na účtu. Produkty a sluţby v sekci Transakce zahrnují vybrané balíčky transakcí za zvýhodněné ceny. Sekce Speciál zahrnuje nadstandardní příplatkové sluţby, jako jsou například cestovní pojištění, pojištění platební karty, pojištění podnikání, nebo pojištění klíčových osob.

26

Česká spořitelna [online]. 2011[cit. 2013-04-10]. Firemní účet. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce-d00008733

44

Výhodou tohoto účtu je to, ţe si kaţdý zákazník vybere a platí jen ty produkty, které opravdu vyuţije a sám si je na poţádání nechá zřídit. Kdykoliv je moţnost nastavení zmiňovaných produktů a sluţeb bez poplatku měnit. Nabízí svým klientům zvýhodněné výběry hotovosti v rámci bankomatů ČS v tuzemsku a v zahraničí v bankomatech skupiny Erste Bank.

FIO Banka, a. s. 27 Podnikatelský účet Pro podnikatele, firmy a ţivnostníky nabízí FIO Banka účty za stejných podmínek jako pro fyzické osoby. Podnikatelský účet od FIO Banky je zajímavý tím, ţe nabízí velkou škálu operací, které jsou prováděny zcela zdarma bez omezení. měsíční elektronický výpis mezinárodní embossovanou platební kartu sluţby přímého bankovnictví nulové poplatky za transakce

27

Fio banka [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Podnikatelský účet. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/podnikatelsky-ucet

45

Porovnání vybraných podnikatelských účtů z hlediska poplatků Tabulka č. 9: Porovnání podnikatelských účtů Porovnání podnikatelských účtů u vybraných bank dle cen Profi Účet KB

Firemní účet ČS

Podnikatelský účet FIO Banka

zdarma

zdarma

zdarma

169

zdarma

zdarma

Elektronický výpis

zdarma

zdarma

zdarma

Vydání platební karty

zdarma

zdarma

zdarma

Internetové bankovnictví

zdarma

zdarma

zdarma

Telefonní bankovnictví

zdarma

zdarma

zdarma

Služba Zřízení účtu Měsíční vedení účtu

Příchozí platby Odchozí platby Výběr hotovosti z bankomatů banky

zdarma prvních 10 za poplatek dle transakcí mnoţství transakcí 9 Kč

6 Kč

zdarma

zdarma 10 výběrů

Zdroj: KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/ucty-a-platby/profi-ucet.shtml Zdroj: Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-malefirmy/firemni-ucet-cs/o-produktu-d00011116 Zdroj: Fio [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/podnikatelsky-ucet Majitelé podnikatelského účtu mají k dispozici mnoho sluţeb, jako jsou, sluţby přímého bankovnictví, provádění platebních transakcí, zaloţení trvalých příkazů a získání debetní karty. Pro porovnání byly vybrány základní podnikatelské účty od vybraných bank. Banky také samozřejmě nabízí spoustu doplňkových sluţeb, které si klient můţe individuálně vybrat. Z tabulky je patrné, ţe nejvýhodněji pro klienty vychází Podnikatelský účet od FIO Banky, takto banka poskytuje všechny běţné sluţby, zcela zdarma. Je 46

schopna nabízet svým klientům řadu sluţeb buďto zcela zdarma, nebo za velmi nízké poplatky. Česká spořitelna vychází z tabulky jako druhá nejvýhodnější. Většinu základních sluţeb k Firemnímu účtu ČS poskytuje zcela zdarma, je jen na klientu, jaké sluţby si za jaký poplatek vybere. Komerční banka vyšla z porovnání pro klienta nejnevýhodněji. Řadu výše uvedených sluţeb má zcela zdarma. Měsíční vedení však vyjde klienta na 169 Kč, coţ je u KB základní poplatek, díky němuţ, má pak klient ostatní doplňkové sluţby zdarma jsou totiţ zahrnuty v ceně měsíčního vedení účtu. Podnikatelský úvěr Podnikatelských úvěrů nabízí vybrané banky několik, proto byly vybrány základní úvěry na provozní financování. Jedná se o úvěr, který banka svým klientům poskytuje v případě, ţe klient nemá dostatek svých volných finančních prostředků na financování svých podnikatelských aktivit.

Komerční banka, a. s. 28 Profi úvěr Komerční banka svým klientům nabízí Profi úvěr. Tento úvěr je určen drobným, malým a středním podnikům. Schvalovací proces je výrazně zjednodušený a zkrácený. Podnikatelský úvěr můţe být sjednán buďto jako krátkodobý nebo střednědobý. Podnikatelé mohou úvěr vyuţít na financování oběţných prostředků, k financování provozních potřeb, nebo ho mohou vyuţít k pořízení hmotného investičního majetku. Náleţitosti pro sjednání úvěru jsou následující: ţádost o úvěr aktuální dokumenty opravňující k podnikání účetní závěrka daňové přiznání kopie přiznání k dani z příjmu doklady potřebné k zajištění úvěru 28

Komerční banka [online]. 2011 [cit. 2013-04- 10]. Profi úvěr. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/profi-uver.shtml

47

Profi úvěr se čerpá jednorázově, postupně, nebo opakovaně. Splácí se buďto postupně v pravidelných měsíčních splátkách, nebo jednorázově ke sjednanému datu. K zajištění úvěru se pouţívá avalo na krycí blankosměnce. Pokud se jedná o úvěr převyšující 2 mil. Kč je poţadavkem banky zajistit ho ručením třetí osoby, zástavním právem k nemovitosti, nebo zástavním právem k movité věci nebo pohledávce. Tento úvěr je moţno získat jako krátkodobý se splatností do jednoho roku a nejvyšší moţná sjednaná částka je 2 mil. Kč, jako střednědobý se splatností do 3 let.

Česká spořitelna, a. s. 29 Provozní úvěr Provozní úvěr od České spořitelny je vhodný pro financování zásob, mezd, na úhradu faktur, nebo celkově k pokrytí všech nákladů spojených s podnikáním. Výše úvěru je neomezená, stanovuje se individuálně dle výsledků klienta. Splátku si klient můţe nastavit dle své vlastní potřeby. Splatnost tohoto úvěru je 1 aţ 3 roky, je však také moţnost úvěr znovu obnovit. Dokumenty, které klient potřebuje pro zřízení tohoto typu úvěru, jsou individuálně úvěrovým poradcem stanoveny kaţdému klientu zvlášť. FIO Banka, a. s. 30 Provozní financování Úvěr Provozní financování je určen pro podnikatele, kteří potřebují pomoci s financováním svých podnikatelských aktivit. Pomáhá klientům financovat zásoby, překlenout dlouhou splatnost faktur a celkově pomáhá překlenout klientům období nesouladu v toku peněz. Schvalovací proces tohoto typu úvěru je velice rychlý. Výše úvěru se pohybuje od 3 do 170 mil. Kč. Doba splatnosti je zpravidla 1 aţ 8 let. Úroky tohoto úvěru jsou počítány na denní bázi. Fio banka preferuje ručení nemovitostí, je moţnost ale ručit i pohledávkami a movitým majetkem. Výše úvěru je závislá na kvalitě zajištění. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanovován individuálně. Úroková sazba se váţe na referenční sazbu banky, nebo je vázána na 29

Česká spořitelna [online]. 2011[cit. 2013-04-10]. Provozní úvěr. Dostupný z WWW:

http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_110.xml 30

Fio banka [online]. 2011[cit. 2013-04-10]. Provozní financování. Dostupný z WWW:

http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/uvery/podnikatelske-uvery

48

trţní úrokové sazby. Jistinu má klient moţnost splácet v delších časových úsecích, úroky však musí platit pravidelně měsíčně. Tabulka č. 10: Porovnání úvěrů od vybraných bank

Služba

Profi úvěr KB

Provozní Provozní úvěr ČS financování FIO banky

zpracování a vyhodnocení ţádosti

zdarma

zdarma

zdarma

poplatek za schválení úvěru

1 000 Kč

1 000 Kč

individuálně

od 200 do 600 Kč (dle velikosti úvěru)

300

zdarma

zaslání elektronického výpisu

zdarma

zdarma

zdarma

maximální výše úvěru

individuálně

individuálně

individuálně

splatnost úvěru

1 - 3 roky

1 - 3 roky

1 - 8 let

měsíční vedení úvěrového účtu

Zdroj: KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/profi-uver.shtml Zdroj: Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_110.xml Zdroj: Fio banka [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/uvery/podnikatelske-uvery Z porovnání vybraných provozních úvěrů, co se týče zpracování ţádosti o úvěr, vycházejí všechny porovnávané banky stejně. Všechny tři vybrané banky nabízejí klientům zpracování úvěrové ţádosti zcela zdarma. Při hodnocení poplatku za schválení úvěru jsou na tom poplatkově stejně Komerční banka i Česká spořitelna. U obou bank klient za schválení úvěru zaplatí 1 000 Kč. FIO banka nemá pevně daný poplatek za schválení úvěru, stanovuje ho individuálně pro kaţdého klienta. 49

Co se týče poplatku za vedení úvěrového, účtu nejlépe pro klienta vychází FIO banka. Vede úvěrový účet zcela zdarma. Česká spořitelna vede klientům úvěrový účet za poplatek 300 Kč měsíčně a Komerční banka poţaduje za vedení úvěrového účtu po svých klientech 200 - 600 Kč dle výše úvěru. Maximální výše úvěru není ani u jedné z vybraných bank stanovena. Kaţdá z vybraných bank stanovuje maximální výši úvěru pro kaţdého klienta individuálně. Nejčastěji stanový maximální výši dle kvality a typu zajištění úvěru. Česká spořitelna a Komerční banka poţadují maximální dobu splatnosti 1 - 3 roky s tím, ţe si klient tento úvěr po splacení můţe znovu obnovit. FIO banka poţaduje po svých klientech splatnost 1 - 8 let.

Kaţdá z vybraných a porovnaných bank nabízí svým klientům různé druhy kvalitních sluţeb. V porovnání počtu klientů jednoznačně převládaly Česká spořitelna a Komerční banka oproti FIO bance. Tradice České spořitelny a Komerční banky je dlouholetá a tak je pochopitelné, ţe banka malé velikosti jim nemůţe konkurovat. Tyto banky na českém bankovním trhu působí jiţ řadu let. Za tuto dobu byly schopné, získat vysoký počet klientů, kteří těmto bankám právě z důvodu jejich dlouholetého působení věří více neţ ostatním bankám, a proto jim svěřují své prostředky a nevyhledávají ţádné ostatní banky. Z hlediska ceny porovnávaných produktů, ve většině bankovních sluţeb vybraných bank obstála nejlépe FIO banka. Tato banka poskytuje řadu svých sluţeb zcela zdarma. Kaţdý klient má své priority a své zásady. Velký počet klientů dává přednost jiţ dobře zaběhnutým bankám před bankami novými a neznámými. Klienti mají různé poţadavky ohledně bankovních produktů. Z výše uvedených porovnání nejlépe co se týče poplatků, vyšla Fio banka.

50

4.

Odhad budoucího vývoje bankovního trhu v ČR 4.1.

Trendy makroekonomických ukazatelů

Graf č. 14: Odhad budoucího vývoje HDP v ČR (v mil. Kč) 4300000 4200000

4100000 4000000 3900000

3800000 3700000 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Patria Finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupný z WWW:

http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html Dle odhadu serveru Patria Finance se bude HDP v České republice nadále vyvíjet. V krátkodobé předpovědi aţ do roku 2015 HDP neustále poroste s průměrným meziročním nárůstem 2,48 %.

51

Graf č. 15: Odhad budoucího vývoje inflace v ČR (v %) 3,5

3 2,5 2 1,5 1

0,5 0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Patria Finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html Dle odhadu serveru Patria Finance se předpokládá, ţe do roku 2014 bude v České republice inflace mírně klesat. Průměrný meziroční pokles by se měl pohybovat kolem 1,88 %, po roce 2014 nastane mírné stoupání, přičemţ celkové konečné procento bude závislé na indexu spotřebitelských cen. Graf č. 16: Odhad budoucího vývoje nezaměstnanosti (v %) 12 10 8 6 4 2 0 2007

2008

2009

2010

Zdroj: Patria Finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html 52

2011

Od roku 2007 do roku 2010 nezaměstnanost v České republice vzrůstala. Poté v roce 2011 klesla. Současná výše nezaměstnanosti se pohybuje kolem 8,6 %. V následujících měsících by pravděpodobně měla nastat stagnace. Nárůst či pokles nezaměstnanosti v České republice bude závislý na firmách, jaký počet lidí budou zaměstnávat.

4.2.

Trendy v bankovnictví v horizontu 5 let

Velké banky si bezpochyby udrţí svou pozici na trhu. Mezi ostatními skupinami bank nebudou dle názoru autorky velké změny. Jedinou změnou by mohlo být zavedení dalších zahraničních bank například z Číny na český bankovní trh. Co se týče konkurence mezi bankovními subjekty, bude moţná významná. Nové banky se začnou postupně zvětšovat a to bude velkým konkurenčním tlakem na všechny ostatní banky i velké. Banky v budoucnu pomalu budou upouštět od bankovních poplatků, které jsou zbytečné. Tímto poplatkem můţe být například vedení běţného a úvěrového účtu. Z pohledu počtu bank se dle názoru autorky bude trh nadále vyvíjet. Bude záleţet na ČNB, zda ještě na český trh vpustí další banky, zda jim vydá licenci. Ve vyspělých ekonomikách bude pokračovat proces fúzí a akvizicí bank a to se bude projevovat i u některých velkých bank v ČR, které mají zahraničního vlastníka. Z pohledu vývoje objemu depozit, bude asi nejvíce záleţet na tom, jaký typ sluţeb nabídnou banky svým klientům. V současné době jsou historicky nejniţší úrokové sazby na depozita, a přesto se zvedá objem depozit u bank. Je to způsobeno odkládáním zbytných investic jak u firem, tak u obyvatelstva. Tento trend nemusí do budoucna pokračovat, stabilizací finančního sektoru dojde k návratu důvěry v kapitálový trh a dojde k investování občanů i firem do dlouhodobějších instrumentů finančního a kapitálového trhu a k odkupu od spoření v bankách. Výše objemu úvěrů se bezpochyby bude nadále vyvíjet. Výše úvěrů jiţ od vzniku České republiky pomalu ale jistě roste. Dle názoru autorky tomu tak bude i v budoucnu. V dnešní době je velký zájem o úvěry. Jedinou hrozbou z tohoto pohledu bude pro banky nárůst počtu klientů, kteří nebudou schopni dostát svým závazkům vůči bance. 53

Tabulka č. 11: Odhad budoucího vývoje zisku bankovního sektoru Závislost na čase logarytmicky na HDP lineárně na čase lineárné

2004 486 989 486 989 486 989

2005 572 180 572 180 572 180

2006 543 590 543 590 543 590

2007 956 515 956 515 956 515

2008 1 223 795 1 223 795 1 223 795

2009 1 262 100 1 262 100 1 262 100

2010 912 844 912 844 912 844

2011 1 179 063 1 124 782 1 327 946

2012 1 223 893 1 126 466 1 447 147

2013 1 263 994 1 179 844 1 566 347

2014 1 300 270 1 284 306 1 685 547

2015 1 333 387 1 448 155 1 804 748

Zdroj: údaje o prognóze HDP byly čerpány z: http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html Graf č. 17: Odhad budoucího vývoje zisku bankovního sektoru (v mil. Kč) 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000

1 200 000

na čase logarytmicky

1 000 000

na HDP lineárně

800 000

na čase lineárné

600 000 400 000

200 000 0

Zdroj: vlastní zpracování autorky Na základě regresní analýzy byly určeny tři druhy prognózy vývoje zisku bankovního sektoru. Těmito druhy prognóz jsou optimistická prognóza, jeţ je závislá lineárně na čase, střední prognóza, jeţ je závislá lineárně na HDP a konzervativní, která závisí na čase logaritmicky. Jak je z grafu zřejmé ani u jedné z variant nebude trh upadat. Naopak ve výhledu aţ do roku 2015 bude nadále růst.

54

Shrnutí poznatků Bankovní sektor od vzniku České republiky prošel několika změnami a celkem dynamicky se vyvíjel. Po řadu let ČNB neudělila ţádnou licenci, aţ kolem roku 2007 se začal počet bank zvyšovat. K 31. 12. 2011 působilo na českém trhu 44 bank v porovnání s rokem 2010, kdy zde působilo 41 bank, vzrostl tento počet v roce 2011 o 3 nové banky. Na českém trhu nyní působí dva typy bank univerzální a specializované banky. Univerzálních bank k 31. 12. 2011 působilo na českém trhu 39 a specializovaných bank 5. V porovnání s minulým rokem 2010 tento počet univerzálních bank stoupl. V roce 2010 působilo na českém trhu 36 univerzálních bank a 5 specializovaných bank. Celková bilanční suma bankovního sektoru jiţ od zaloţení České republiky v roce 1993 neustále roste. Koncem roku 1993 činila celková bilanční suma 1 259 180 mil. Kč, zatímco k 31. 12. 2011 činila 4 778 442 mil. Kč. Bilanční suma za posledních 18 let stoupla o 3 519 265 mil. Kč. S průměrným ročním nárůstem 195 514 mil. Kč. Celkový objem depozit také neustále roste. Depozita jsou nyní historicky nejvyšší a mají historicky nejniţší úrokovou sazbu. Roku 1993 činil objem celkových depozit 640 173 mil. Kč, zatímco k 31. 12. 2011 činil celkový objem depozit 2 913 954 mil. Kč. Nárůst za posledních 18 let činil 2 273 781 mil. Kč. Průměrný roční nárůst depozit činí 126 321 mil. Kč. Celkový objem úvěrů od roku 1993, kdy činil 670 092 mil. Kč, rostl aţ do roku 2000. K 31. 12. 2000 činil celkový objem úvěrů 1 050 408 mil. Kč. Od roku 2000 do roku 2003 nastal mírný pokles, kdy k 31. 12. 2003, činil celkový objem úvěrů 950 765 mil. Kč. Od roku 2003 do současnosti objem úvěrů neustále roste. K 31. 12. 2011 činil 2 304 307 mil. Kč Základní charakteristika bank vypověděla základní důleţité údaje. Kapitálová přiměřenost u vybraných bank jen nad poţadovaným minimem. Kapitálová přiměřenost u Komerční banky činila 14,61 %, u České spořitelny činila 13,10 % a u Fio banky činila 12,17 %. Bilanční suma Komerční banky k 31. 12. 2011 činila 754 810 mil. Kč, České spořitelny 892 598 mil. Kč a Fio banky 13 535 mil. Kč. Bilanční suma u jednotlivých bank neustále roste. Po zanalyzování a porovnání vybraného produktu banky dle ceny, kterým byl běţný účet pro podnikatele, bylo zjištěno, ţe pro klienta je nejvýhodnější ve všech ohledech Fio banka. Tato banka totiţ nabízí svým klientům základní bankovní sluţby jako je vedení účtu a poplatky za provedené transakce, zcela zdarma. Kromě výběru z bankomatu Fio banka nabízí zdarma prvních 10 transakcí, s tím, ţe předpokládá, ţe 10 výběrů měsíčně klientovi stačí, dále pak individuálně stanoví cenu. Česká spořitelna podnikatelský účet také vede zcela zdarma, poskytuje i ostatní sluţby spojené s bankovním účtem kromě poplatků za provedené transakce a výběr 55

z bankomatu. Poplatek za provedené transakce je stanoven dle objemu provedených transakcí a za výběr z bankomatu Česká spořitelna od klientů ţádá 6 Kč za kaţdý výběr. Komerční banka poţaduje po klientech 169 Kč měsíčně za vedení podnikatelského účtu, ostatní sluţby spojené s bankovním účtem poskytuje zdarma, kromě poplatku za provedené transakce a výběr z bankomatu. Komerční banka poskytuje svým klientům v rámci podnikatelského účtu prvních 10 transakcí zdarma. Za kaţdý výběr z bankomatu Komerční banka ţádá 9 Kč. Během analýzy a porovnání úvěrového účtu pro podnikatele opět cenově nejlépe pro klienta vyšla Fio banka. Všechny porovnávané banky zpracují a vyhodnotí ţádost o úvěru zdarma. Poplatek za schválení si ve výši 1 000 Kč od klienta bere Komerční banka i Česká spořitelna, Fio banka tuto sazbu stanovuje individuálně pro kaţdého klienta. Poplatek za měsíční vedení úvěrového účtu po svých klientech poţaduje Komerční banka ve výši 200 – 600 Kč dle velikosti úvěru, Česká spořitelna poţaduje 300 Kč a Fio banka vede úvěrový účet zdarma. Elektronický výpis zasílají všechny vybrané banky zdarma. Z hlediska makroekonomických ukazatelů byla provedena prognóza do roku 2015. o U HDP se předpokládá růst, přičemţ průměrný meziroční nárůst by měl činit 2,48 %. o Inflace by dle odhadu měla aţ do roku 2014 klesat s průměrným meziročním poklesem 1,88 % a poté do roku 2015 mírně stoupat. o

Nezaměstnanost by dle odhadu autorky měla v následujících měsících stagnovat, nejvíce bude závislá na firmách, jaký počet lidí zaměstnají.

Trendy vývoje v bankovnictví o vývoj velkých bank, kde bylo určeno, ţe velké banky si bezpochyby udrţí své pozice na trhu. Mezi ostatními skupinami bank by mohly nastat změny způsobené vstupem nových zahraničních bank na český trh. o konkurence mezi bankovními subjekty bude i nadále vysoká. Nové banky, které vstoupily na trh, v posledních letech budou svůj růst zajišťovat díky migraci klientů od velkých bank díky dosavadní profilaci být „levnými bankami“. o Z hlediska počtu bank by se měl trh nadále vyvíjet. Bude však záleţet na tom, zda ČNB vpustí na trh další banky. o Depozita jsou v dnešní době historicky na nejvyšší z toho důvodu, ţe po krizi stále přetrvávají obavy z rizikovějšího investování. Tento trend nemusí nadále přetrvávat. Je moţné, ţe lidé opět navrátí důvěru v kapitálový trh. o Objem úvěrů bude bezpochyby nadále růst, avšak s tím rizikem, ţe bude přibývat klientů, kteří nebudou schopni úvěry splácet.

56

o Při odhadu budoucího vývoje zisku bank byla pouţita regresní analýza. Na základě této analýzy můţeme říci, ţe bankovní trh nadále poroste

57

Závěr Bankovní trh je nepostradatelnou součástí kaţdého ekonomického systému. Správně funguje pouze tehdy, je-li zajištěna jeho stabilita. Cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat a vyhodnotit bankovní trh v České republice. Konkrétně zde byl popsán dosavadní vývoj bankovního sektoru po roce 1989 do současnosti. Byla rozebrána současná struktura bankovního trhu. Byla zde nastíněna základní charakteristika univerzálních bank Součástí této práce také byla základní charakteristika vybraných bank, kterými byly Komerční banka, Česká spořitelna a Fio banka. Tyto banky byly porovnány dle výše bilanční sumy, celkových vkladů a celkových úvěrů. Další součástí byla charakteristika a porovnání vybraných bank dle produktů a jejich cen. Těmito vybranými produkty byly produkty pro MSP tedy běţný účet pro podnikatele a podnikatelský úvěr. Budoucnost bank bude bezpochyby záviset na kvalitě a mnoţství poskytovaných sluţeb klientovi. Z vybraných bank z hlediska cen produktů nejlépe vyšla Fio banka, základní bankovní sluţby poskytuje svým klientům zcela zdarma oproti Komerční bance a České spořitelně. Poslední kapitola byla zaměřena na budoucí vývoj bankovního sektoru a na vývoj makroekonomických ukazatelů. Součástí této kapitoly byl odhad budoucího vývoje bankovních trendů. Na základě regresní analýzy byly stanoveny prognózy vývoje zisku bankovního sektoru. Odhad budoucího vývoje HDP, inflace a také nezaměstnanosti také spadal do této kapitoly.

58

Seznam použité literatury Použitá literatura 1. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: BIVŠ, 2006. 280 s. ISNB 978-80-7265-099-6. 2. VENCOVSKÝ, F. et al. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 3. KALABIS, Z. Základy bankovnictví. 1. vydání. Praha: Albatros Media, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8.

Internetové zdroje 1. ČNB výstupní sestava [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid= 13275&p_strid=ABCAB&p_lang=CS 2. ČNB výstupní sestava [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid= 1265&p_strid=ABBAB&p_lang=CS 3. ČNB finanční dohled [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/ 4. ČNB výkon dohledu [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/ 5. ČNB dohled na finanční trh [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnn e_informace_fin_trhy/ 6. ČNB základní ukazatele [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_uka zatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html 7. ČNB [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_uka zatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab06.html 59

8. ČNB základní ukazatele [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_uka zatele_fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab07.html 9. Výroční zpráva KB 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2011-vyrocni-zprava.pdf?eeb75525319871a5caeff01b1e417d1a 10. Profil KB[cit. 2013-04-05] Dostupné z WWW: http://kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladniinformace.shtml 11. Výroční zpráva Česká spořitelna 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obecne_informace/FSCS/CS/Prilohy/vz_2011.p df 12. Profil České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2013-04-09] Dostupné z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 13. Profil Fio banky [online]. 2011 [cit. 2013-04-09] Dostupné z WWW: http://www.fio.cz/spolecnost-fio/o-fio-bance/o-spolecnosti 14. ČMRZB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Charakteristika MSP. Dostupný z WWW: http://www.cmzrb.cz/podpora-maleho-a-stredniho-podnikani/definice-maleho-astredniho-podnikatele 15. Komerční banka [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Profi účet. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/ucty-a-platby/profiucet.shtml 16. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Firemní účet. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce-d00008733 17. Fio banka [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Podnikatelský účet. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/bankovni-ucty/podnikatelsky-ucet 18. Profi účet KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/ucty-a-platby/profiucet.shtml 19. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-malefirmy/firemni-ucet-cs/o-produktu-d00011116 60

20. Fio [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovnisluzby/bankovni-ucty/podnikatelsky-ucet 21. Profi úvěr KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/profiuver.shtml 22. Podnikatelský úvěr ČS [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_110.xml 23. Podnikatelský úvěr Fio [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/uvery/podnikatelske-uvery 24. Profi úvěr KB [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/profi-uver.shtml 25. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_110.xml 26. Fio banka [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/uvery/podnikatelske-uvery 27. Patria Finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html 28. Patria Finance [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupný z WWW: http://www.patria.cz.ezproxy.vse.cz/ekonomika/makroprehled/cz.html

61

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled přístupu ČNB v roce 1996 k bankám s problémy ...............................................13 Tabulka č. 2: Vývoj počtu bank dle vlastnictví od roku 1993 do roku 2011 .........................................19 Tabulka č. 3: Aktuální rozdělení bank dle bilanční sumy na bankovním trhu v ČR

k 31. 12. 2011...24

Tabulka č. 4: Vybrané ukazatele dle skupin bank k 31. 12. 2011 (v mil. Kč) .......................................26 Tabulka č. 5: Podíly skupin bank na hrubých úvěrech a vkladech klientů k 31 12 2011 (v %) ............26 Tabulka č. 6: Přehled hlavních společností Skupiny KB .......................................................................30 Tabulka č. 7: Přehled hlavních společností Skupiny ČS ........................................................................35 Tabulka č. 8: Souhrnný přehled informací o vybraných bankách ..........................................................40 Tabulka č. 9: Porovnání podnikatelských účtů ......................................................................................46 Tabulka č. 10: Porovnání úvěrů od vybraných bank ..............................................................................49 Tabulka č. 11: Odhad budoucího vývoje zisku bankovního sektoru......................................................54

62

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj objemu depozit v letech 1993 – 2011 (v milionech Kč) .............................................15 Graf č. 2: Vývoj objemu úvěrů v letech 1993 – 2011 (v milionech Kč) ................................................16 Graf č. 3: Původ kapitálu bank k 31. 12. 2011 (v %) .............................................................................21 Graf č. 4: Podíl bank v ČR na bilanční sumě (v % k 31. 12. 2011) .......................................................25 Graf č. 5: Podíl Komerční banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 .......................29 Graf č. 6: Podíl Komerční banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011 ..............................................29 Graf č. 7: Podíl Komerční banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 ................................................30 Graf č. 8: Podíl České spořitelny na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 .......................33 Graf č. 9: Podíl České spořitelny na celkových vkladech k 31. 12. 2011 ..............................................33 Graf č. 10: Podíl České spořitelny na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 ..............................................34 Graf č. 11: Podíl Fio banky na bilanční sumě bankovního sektoru k 31. 12. 2011 ................................37 Graf č. 12: Podíl Fio banky na celkových vkladech k 31. 12. 2011.......................................................38 Graf č. 13: Podíl Fio banky na celkových úvěrech k 31. 12. 2011 ........................................................38 Graf č. 14: Odhad budoucího vývoje HDP v ČR (v mil. Kč) ................................................................51 Graf č. 15: Odhad budoucího vývoje inflace v ČR (v %) ......................................................................52 Graf č. 16: Odhad budoucího vývoje nezaměstnanosti (v %) ................................................................52 Graf č. 17: Odhad budoucího vývoje zisku bankovního sektoru (v mil. Kč) .........................................54

63

Analýza bankovního trhu v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Recommend Documents