Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Trh platebních karet v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce
Autor:
Žaneta Drahokoupilová bankovní management
Vedoucí práce:
Ing. Helena Cetlová
Praha
Duben, 2009
1
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Nechybě dne 1. 4. 2009
Žaneta Drahokoupilová
2
Poděkování:
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Heleně Cetlové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Žaneta Drahokoupilová
3
Jméno a příjmení autora:
Žaneta Drahokoupilová
Instituce:
Bankovní institut vysoká škola Praha
Název díla:
Trh platebních karet v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Ing. Helena Cetlová
Počet stran:
79
Počet příloh:
6
Počet titulů bibliografie:
71
Klíčová slova:
Platební karta Kreditní karta Asociace VISA a MasterCard Bezpečnost Bezkontaktní technologie
Anotace Bakalářská práce pojednává o dosavadním vývoji trhu platebních karet v České republice s možnostmi jeho budoucího rozvoje, včetně vlivu SEPA na tuto oblast. Vybrané kapitoly jsou dále věnovány základní charakteristice platební karty, výhodám a nevýhodám jejich použití a bezpečnosti. Součástí práce je i porovnání vybraných produktů dvou konkurenčních bank z hlediska poplatků.
Annotation The Bachelor work deals with existing progression of payment cards market in the Czech Republic with possibilities of his future development. This also includes influence of SEPA. Selected chapters focus on basic parameters of payment cards, their benefits and disadvantages of their use and safety. Constituent part of this Work is also comparison of selected products of two competitive banks in terms of bank fees.
4
OBSAH
Úvod ................................................................................................................................. 6 1 Základní charakteristika platebních karet ................................................................. 7 1.1 Historie platebních karet................................................................................... 7 1.2 Náležitosti platební karty ................................................................................ 11 1.3 Výhody a nevýhody platebních karet ............................................................. 13 1.4 Základní členění platebních karet ................................................................... 14 1.4.1 Dle druhu záznamu ................................................................................. 14 1.4.2 Dle způsobu zúčtování............................................................................ 16 1.4.3 Další členění platebních karet ................................................................ 17 1.5 Bezpečnost platebních karet ........................................................................... 19 1.5.1 Druhy rizik.............................................................................................. 20 1.5.2 Ochrana karet.......................................................................................... 22 1.6 Právní předpisy v ČR...................................................................................... 23 2 Dosavadní vývoj trhu platebních karet v ČR po roce 1993.................................... 26 3 Analýza trhu platebních karet v současnosti .......................................................... 32 3.1 Analýza trhu v ČR .......................................................................................... 32 3.2 Analýza vybraných platebních nástrojů ......................................................... 33 3.2.1 Platební karty .......................................................................................... 33 3.2.2 Bankomaty .............................................................................................. 36 3.2.3 Platby u obchodníků ............................................................................... 37 3.3 Podvody s platebními kartami ........................................................................ 39 3.3.1 Skimming ............................................................................................... 39 3.3.2 Phishing a pharming ............................................................................... 40 3.4 SEPA .............................................................................................................. 40 4 Porovnání nabídky platebních karet dvou vybraných bank z hlediska cen ............ 42 5 Trendy budoucího vývoje na trhu platebních karet ................................................ 46 5.1 Alternativní platební systémy ......................................................................... 46 5.2 M-commerce................................................................................................... 48 5.3 Bezkontaktní platby ........................................................................................ 49 5.4 Biometrika ...................................................................................................... 49 Závěr ............................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury ............................................................................................... 53 Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh ........................................................................ 59 Přílohy ............................................................................................................................ 60
5
Úvod Platební karty se staly běžnou součástí života mnoha lidí. Znamenají pro ně pohodlí, bezpečnost, svobodu a osobní prestiž. Rostoucí zájem veřejnosti vede banky k širší nabídce karet na trhu, k jejich vyšší bezpečnosti a jejich vyšší užitné hodnotě. V posledních letech zaznamenaly velmi dynamický rozvoj. Zvýšil se nejen počet držitelů karet, ale i počet obchodních míst, která akceptují platební karty. Cílem této práce je zanalyzovat trh platebních karet v České republice, porovnat a vyhodnotit nabídku dvou konkurenčních bank a odhadnout další vývoj trhu platebních karet v České republice. První kapitola je věnována základní charakteristice platebních karet, jejich výhodám a nevýhodám, jaké jsou možnosti jejich členění a jaké právní předpisy v ČR tuto oblast regulují. V druhé kapitole je popsán dosavadní vývoj trhu platebních karet v ČR po roce 1993. Ve třetí kapitole je analyzován současný trh platebních karet v České republice. Čtvrtá kapitola se zabývá porovnáním nabídky platebních karet dvou vybraných bank z hlediska poplatků. Pátá kapitola je věnována budoucím trendům v oblasti platebních karet v České republice.
6
1 Základní charakteristika platebních karet 1.1 Historie platebních karet Předchůdcem platebních karet byly ve Spojených státech karty zvané Frank Card1, které vybraným klientům vydávala dopravní a kurýrní společnost American Express. Karty byly z oboustranně potištěného papíru a klienti se jimi prokazovali při uplatnění bezplatné nebo zlevněné služby. Obdobné karty vydávala i společnost Western Union a pravděpodobně i další společnosti ve Spojených státech. První platební kartu na světě vydala v roce 1914 americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Protože karty byly vyrobeny z plechu a podobaly se vojenským identifikačním štítkům, získaly název „metal money“ nebo „shopers plate“. Kartu nabízela společnost zdarma svým stálým zákazníkům, kteří mohli telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím poboček Western Union a náklady vyrovnali na konci měsíce na základě zaslané faktury. Jednalo se o první charge kartu2 na světě. Snaha udržet si klienty a přimět je k častějšímu bezhotovostnímu placení za služby byly důvodem, proč Western Union začala vydávat „Identification Card“. Proto se tyto karty nazývají věrnostní. Věrnostní karty se staly jedním z prostředků konkurenčního boje a brzy je začaly nabízet i další společnosti (obchodní domy, telegrafní a železniční společnosti). Vlastnit věrnostní kartu bylo znakem osobní prestiže. Použití platební karty bylo velmi jednoduché. Klient v obchodě předložil svou kartu a podepsal účet. Prodávající následně ověřil, zda je předložená karta platná a porovnal podpis na účtu s podpisem na kartě. Pokud nebyl na kartě podpisový vzor, porovnal jméno klienta na kartě s průkazem totožnosti. Podepsaný účet byl odeslán do účtárny společnosti, kde byla vystavena měsíční faktura. Tento způsob placení byl oblíbený především u movitějších zákazníků.
1
JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet – Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0685-7 2 Charge karta - platební karta s odloženou splatností. Jedná se o úvěrovou kartu s možností placení do výše povoleného úvěrového rámce a čerpané prostředky nejsou až do splatnosti čerpané částky úročeny.
7
Hospodářská krize ve 30. letech a druhá světová válka zbrzdila rozvoj platebních karet. V roce 1941 americká vláda omezila čerpání spotřebních úvěrů, které odebíraly finanční prostředky potřebné pro vedení války a tím došlo k útlumu používání platebních karet. Jakmile byla zrušena omezení, většina společností začala karty opět nabízet. Např. v roce 1947 několik amerických železničních společností začalo vydávat tzv. Travel Card, která byla určena pro obchodní cestující a bohaté turisty. Letecké společnosti uvedly na trh ve stejném roce kreditní kartu Universal Air Travel Card. Výhody věrnostních karet •
bezhotovostní platby
•
podněcování klientů ke spotřebě
Nevýhody věrnostních karet •
použití omezeno pouze na obchodní síť vydavatelské společnosti
Uvedená nevýhoda byla odstraněna až s příchodem univerzální charge karty od společnosti Diners Club International. Tak, jak byl rok 1914 významný pro vznik věrnostní karty od společnosti Western Union, tak byl rok 1950 významný pro vydání první univerzální platební karty od společnosti Diners Club International. Vznik společnosti Diners Club International je spojen s historkou jejího zakladatele Franka McNamary, který byl v oblíbené restauraci na obchodní večeři a zapomněl si hotovost v jiném saku. Protože ho v restauraci znali, nabídli mu, aby zaplatil příště. Nepříjemná situace ho vedla k myšlence založit klub Diners Club, který svým členům vydával úvěrové charge karty pro bezhotovostní platby v restauracích, později i u všech smluvních hotelů a obchodů, se kterými klub uzavřel smlouvu. Klub obchodním partnerům ručil za závazky svých členů, kterým jednou měsíčně zaslal výpis provedených transakcí k úhradě. Společnost začala svou činnost 28. ledna 1950 a již v únoru stejného roku vlastnilo papírovou Credit Identification Card asi 200 bonitních klientů. Obrat za první měsíc činil 2 000 USD a zisk společnosti byl 140 USD. Několik měsíců poté založil přítel McNamary Alfred Bloomingdale podobný systém nazvaný Dine and Sign. Samotný obrat brzy dosáhl částky 150 000 USD. Protože
8
Bloomingdale neměl dostatek finančních prostředků, aby tak velký projekt financoval, dohodl se s McNamarou na spojení společností. Na konci roku 1952 činil obrat společnosti Diners Club více jak 1 milion USD, počet klientů dosáhl 20 000, karty přijímaly restaurace, hotely, autopůjčovny a květinářství po celých Spojených státech a restaurace a hotely v Kanadě, Francii a na Kubě. Karta Diners Club se tak stala první mezinárodní kartou (obrázek č. 1).
Obr. č. 1 První papírová karta Diners Club (1951) Zdroj: http://www.penize.cz/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plnazajimavosti
V roce 1958 vstoupila na trh karet americká finanční společnost a cestovní kancelář American Express. Pro novou kartu získala společnost více jak 100 000 klientů Gourmet Club International a Travel Club a již v prvním roce vydala 253 000 karet3. Koncem 40. let se o platební karty začaly zajímat i americké banky, které v nich viděly možnost odstranění hotovosti a šeků u vybraných klientů a nové zisky (poplatek za kartu, příjmy z provizí aj.). V roce 1947 zavedla newyorská banka Flatsbush National Bank of Brooklyn papírový doklad Charg-It, kterým se platilo ve vybrané síti obchodů, ale první bankovní kartu vydala až The Franklin National Bank z New Yorku v roce 1951. Během několika dalších let karty vydávala asi stovka amerických bank. Zpočátku platební karty přinesly ztráty, protože banky zajistily příliš málo obchodníků a v malých lokalitách a dále nedostatečně informovay obchodníky a klienty o použití karet.
3
JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0195-2
9
První skutečně úspěšný projekt bankovní platební karty zavedla až v roce 1958 Bank of America. Karta nesla název Bank Americard a jako první na světě byla vyrobena z plastu. Jen za jediný rok vlastnilo kartu přes milion klientů a obrat dosáhl 75 milionů dolarů. V roce 1966 Bank of America zpřístupnila svůj kartový program dalším americkým bankám. Ve stejném roce program pronikl i mimo území Spojených států. Jejím prvním neamerickým vydavatelem se stala Barclays Bank ve Velké Británii. Přidružené banky sice ušetřily vlastní náklady na vývoj a provoz kartového systému, ale všechny jejich karty nesly název Bank Amaricard a dále také požadovaly větší nezávislost na Bank of America. Výsledkem bylo oddělení operací s platebními kartami od Bank of America a vytvoření dvou neziskových sdružení: National Bank Americard Corporation (NABAN-CO) pro USA a IBANCO Ltd. pro ostatní státy světa. V roce 1977 přijala obě sdružení současné názvy: VISA USA a VISA International4. Na úspěch Bank of America reagovali ostatní konkurenti a začali vydávat vlastní karty. V roce 1966 pak vytvořily přední kalifornské banky asociaci Interbank Card Association (ICA), která zabezpečovala mezibankovní autorizaci5, clearing6 a zúčtování transakcí. O rok později vytvořily čtyři velké kalifornské banky Western States Bancard Association (WSBA) a zavedly obchodní název pro své karty „MasterCharge“. Následně se spojily s ICA a později vznikla dnešní asociace MasterCard. S kartou Green Card vstoupila v roce 1958 na trh i americká cestovní společnost American Express. O několik let později svou nabídku jako první rozšířila o Gold Card. Oproti ostatním bankám měla výhodu v rozsáhlé síti poboček cestovních kanceláří (více jak sto zemí), jejichž služby využívaly velké obchodní společnosti a zámožní turisté.
4
JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: RADIX, spol s r.o., 1995. ISBN 80-901853-1-2 Autorizace - Proces, při kterém je vyžádán souhlas vydavatele karty s platbou nebo výplatou hotovosti prostřednictvím platební karty. Souhlas je vyjádřen poskytnutím autorizačního kódu. Pozn. Obecně o schválení nebo zamítnutí transakce rozhoduje vydavatel nebo třetí strana, jednající jménem vydavatele. U čipových transakcí může schválení vydat čip v rámci limitů stanovených vydavatelem. 6 Clearing - Proces výměny údajů o finanční transakci mezi acquirerem a vydavatelem k umožnění zaúčtování transakce na účet držitele karty a rekonciliace pozice člena asociace k vypořádání. 5
10
Platební systémy amerických bank a společností Diners Club a American Express se staly příkladem pro ostatní banky v zahraničí, např.: •
Japan Credit Bureau (JCB) – rok 1963; Japonsko
•
Eurocard – rok 1964; Švédsko
1.2 Náležitosti platební karty Platební karta je elektronickým platebním instrumentem i druhem identifikačních dokladů. Její rozměry a fyzikální vlastnosti stanoví mezinárodní norma ISO 3554 na 85,6 x 54,0 x 0,76 mm. Karta je vyrobena z třívrstvého PVC, který musí být schopen elasticky vyrovnat deformace při běžném používání, netoxický, odolný vůči chemickým vlivům, odolný proti rozmačkání a zkroucení prolisovaných částí (reliéfní písmo) a strukturálně spolehlivý při výrazném výkyvu teplot a vlhkosti vzduchu. Náležitosti platební karty jsou popsány na obrázku níže.
Vydavatel
7. až 15. číslice – identifikátor klienta
Magnetický proužek
Název kartové asociace a její hologram Podpisový proužek CVV kód Měsíc/rok začátku a konce platnosti karty 1. číslice – identifikátor sektoru (4 – VISA, 5 – MasterCard) 2. – 5. číslice – identifikátor banky Jméno držitele karty BIN Čip
Obr. č. 2 Náležitosti platební karty Zdroj: Kartové centrum České spořitelny, vlastní úprava
11
LÍC Pro použití karty v imprintrech (mechanické snímače) se na kartu vyrazí (Embossing) nezbytné identifikační údaje, a to písmem OCR 7B velikosti 3,63 mm. Pro tento typ písma je určena dolní polovina přední části karty, kterou norma dělí na čtyři řádky:
•
Číslo karty - První dvě číslice určují druh karty (karty VISA začínají vždy číslicí 4, karty MasterCard číslicí 5). Za nimi následuje identifikace vydavatele karty (obvykle následujících 5 míst). Zbývajících 8 až 13 míst je určeno pro identifikaci držitele karty. Poslední číslice má kontrolní funkci.
•
BIN - Bank Identification Number – bankovní identifikační číslo, což je jedinečná série čísel přidělená platebním kartovým systémem hlavním členům asociace. BIN identifikuje typ kartového produktu a současně vydavatele karty
•
Období platnosti karty – uvádí se měsíc a rok a to buď se začátkem a koncem platnosti nebo pouze koncem platnosti karty.
•
Jméno držitele karty
- obvykle majitel účtu, případně osoba, která má
oprávnění nakládat s prostředky na daném účtu (max. počet znaků 27) •
Logo společnosti, které je platební karta vydána – tento řádek může být prázdný (max. počet znaků 27)
Na líci lze nalézt i další údaje, které mají převážně bezpečnostní funkci, např. název, logo a ochranný hologram karetní asociace, embosovaný ochranný prvek (MC – MasterCard, V – VISA), název a logo banky, ochranný UV symbol, fotografie a podpis, čip a další.
RUB •
Magnetický proužek – slouží jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Má dvě nebo tři záznamové stopy a může být zaznamenáno až 1 288 bitů.
•
Podpisový proužek – je určen pro podpisový vzor držitele karty
12
Nad rámec normy využívají platební systémy podpisový proužek pro další bezpečnostní znaky, např. vytištěné číslo karty, doplněné CV kódy (CVC – MasterCard, CVV – VISA).
1.3 Výhody a nevýhody platebních karet
• • •
• • • •
RYSY UŽÍVÁNÍ HOTOVOSTI Anonymita Malá bezpečnost Nákladné zpracování, úschova a doprava pro obchodníka i banku Nepohodlí pro zákazníka i obchodníka Nákladný tisk a ochrana proti padělání Nutnost směny při cestách do zahraničí Nulový úrokový výnos
• • • • • •
• • • •
VÝHODY PLATEBNÍCH KARET pro držitele pro obchodníka pro vydavatele karty Jednoduché použití • Jednoduché použití • Snížení hotovostního obratu Vyšší bezpečnost • Vyšší bezpečnost (odpadá potřeba (odpadá potřeba • Získání nových hotovosti) hotovosti) klientů Vysoká • Více klientů (udržení • Marketingová disponibilnost současných a získání segmentace klientů prostředků na účtu nových) • Udržení se Celostátní nebo • Větší obrat v konkurenčním boji mezinárodní použití • Zaručená platba • Odstranění Zúčtování probíhá až • Vyšší prestiž nákladných provozů po obdržení zboží • Nabídka • Udržení se nebo služby komplexních služeb v konkurenčním boji Odpadají pro organizace a směnárenské podnikatele poplatky a kursové • Poplatek za kartu ztráty při cestách do • Poplatky za transakce zahraničí s kartou Osobní prestiž • Úrok ze spotřebního Doplňkové služby úvěru (jen u (pojištění apod.) úvěrových karet) Nouzové služby při ztrátě nebo krádeži karty Přehledný soupis transakcí
Tab. č. 1 Výhody platebních karet Zdroj: MARVANOVÁ Marie; JUŘÍK Pavel; Vítkovský Karel. Platební styk. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1996, str. 191; vlastní úprava
Záporným bodem platebních karet jsou poplatky, které musejí obchodníci odvádět bance, se kterou mají uzavřenou dohodu o akceptaci platebních karet. Obchodník odvádí své zúčtovací bance poplatek ve výši cca 1 – 3 % z provedené transakce. Poplatek banka použije na úhradu nákladů spojených s platbami kartami (autorizace transakcí, rizika, nákup platebních terminálů a další) a na úhradu tzv. interchange fee (tzv. výměnný poplatek), což je poplatek pro vydavatele karty, kterou
13
byla transakce uskutečněna. Tento poplatek slouží na úhradu nákladů a rizik spojených s používáním platebních karet k placení. Jeho výše se obvykle pohybuje mezi 0,5 – 1,2 % z částky transakce a liší se dle typu karty (VISA, MC, AmEx, apod.), druhu karty (debetní, kreditní) a dle země.
1.4 Základní členění platebních karet 1.4.1 Dle druhu záznamu Druh záznamu údajů na kartě významně ovlivňuje použití karty:
Reliéfní záznam - slouží pro transakce za použití mechanického snímače (imprinteru).
Magnetický záznam – rozšířen na začátku 70. let, kdy umožnil zavést službu výplaty hotovosti z bankomatu a později i elektronické placení. Údaje na magnetickém proužku jsou zakódovány a použití této karty v bankomatu (na terminálu) je podmíněno znalostí PIN7. Nevýhodou záznamu je malá kapacita a vyšší riziko zneužití.
Čipové karty – k záznamu dat využívají paměťový čip nebo mikroprocesor. Existuje mnoho druhů čipů, které se využívají v bankovnictví, zdravotnictví, ve spojích apod. Z pohledu přístupu se klient může setkat s těmito druhy – paměťová karta, logická karta a mikroprocesová karta. Čip má dostatečně velkou kapacitu a zvyšuje bezpečnost platební karty. Důvody pro zavedení čipových karet8: •
Úspora provozních nákladů – čipová karta bezpečně uloží důvěrná data přímo do mikroprocesoru a tím sníží potřebu on-line autorizací a telekomunikačních poplatků (na rozdíl od karet s magnetickým proužkem)
7
PIN = Osobní identifikační číslo; Alfanumerický kód určený k autentizaci oprávněného držitele karty. Vydavatel jej sděluje výhradně oprávněnému držiteli karty, který má povinnost udržovat PIN v tajnosti. 8 JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0195-2
14
•
Ochrana proti podvodům – čipové karty nabízejí zvýšenou ochranu proti zneužití karty neoprávněnou osobou, podvodným duplicitním transakcím a proti výrobě padělků
•
Úvěrový management – vydavatel může do paměti čipové karty vložit finanční limity transakcí, které mohou být ověřeny off-line. Tyto limity lze kdykoliv změnit, např. v průběhu on-line transakce
•
Doplňkové služby – mohou přinést vyšší užitnou hodnotu bankám a uživatelům platebních karet. Paměť čipové karty je možno využít pro bankovní i nebankovní aplikace (bonusy obchodních domů, identifikace zdravotních pojišťoven atd.)
•
Dálková změna aplikací – možnost dodatečně doplňovat, nahrazovat, mazat, aktivovat jednotlivé aplikace karty
Laserové karty – jsou založeny na principu záznamu dat jako kompaktní disky. Výhodou této karty je vysoká kapacita, ale nevýhodou je možnost kopírování zaznamenaných dat. V oblasti platebních karet se laserové karty nevyužívají.
Hybridní karty - jsou vybavené jak magnetickým proužkem, tak čipem pro záznam dat a komunikaci s terminály. Hybridní karty fungují jako čipové karty na terminálech podporující čip a jako karty s magnetickým proužkem na ostatních terminálech. V současné době jsou nejvydávanějšími kartami v ČR.
15
1.4.2 Dle způsobu zúčtování Vývoj platebních karet z pohledu zúčtování se vyvíjel následovně:
Charge karta – úvěrová karta, historicky nejstarší. Klient získává bezúročné období (Grace Period) pro platby kartou a to v délce 14 – 45 dnů (dle rozdílu mezi datem transakce a datem výpisu) až do výše povoleného úvěrového rámce. Celkovou částku uhradí na základě zaslaného výpisu vydavatelskou bankou. Podmínkou vydání karty je důvěryhodnost klienta, která se odvíjí od vyhodnocení scoringu9.
Kreditní karta – na rozdíl od charge karty může být čerpaný úvěr splácen po částech nebo najednou. Vždy je stanovena minimální splátka úvěru, obvykle 3 – 10 % dlužné částky. I u této karty je bezúročné období a dlužná částka je hrazena na základě zaslaného výpisu. Zvláštním druhem kreditních karet jsou nákupní úvěrové karty, které vydávají úvěrové a leasingové společnosti. Obvykle platí jen v omezené síti obchodů a často neposkytují bezúročné období.
Debetní karta – vydávají se k běžným účtům klienta. Hlavním důvodem vzniku debetních karet byla snaha mít možnost ověřit, zda právě prováděnou transakcí klient nepřekračuje zůstatek na účtu nebo povolený úvěrový limit.
Elektronická peněženka – produkt z roku 1993 určený k drobným úhradám. Karta, kterou si klient nabije určitou částkou ze svého účtu a následně provádí platby, které mu snižují zůstatek na kartě. Tyto karty lze rozdělit na karty dárkové, dobíjitelné a virtuální, dále na elektronické, embossované, čipové a bezkontaktní. Karty jsou používány především v zemích, kde většina obyvatel nevlastní bankovní účet a k němu platební kartu.
9
Scoring – metoda řízení rizika založená na statistickém odhadu pravděpodobnosti, že hodnocená skutečnost nastane, tedy, že klient bude splácet úvěr. Žádost o vydání karty obsahuje řadu údajů, kterým je přiřazeno určité bodové hodnocení. Součet těchto bodů, tzv. skóre, je zrcadlem úvěrového rizika vybraného klienta.
16
1.4.3 Další členění platebních karet Platební karty se dále člení: Dle způsobu použití •
Platební karty
•
Bankomatové karty – určeny pouze pro výběry z bankomatů
•
Šekové záruční karty – neslouží k placení, ale jsou pouze dokladem zaručujícím předložený šek
•
Virtuální karty - klient nevlastní plastikovou kartu, ale 16-místné číslo, s kterým provádí výhradně internetové transakce. Od banky dále obdrží informace o době platnosti a kontrolní kód (CVC nebo CVC2).
Dle uživatele •
Osobní karty – určeny k soukromému používání držitelem. Všechny bankovní karty znějí na jméno držitele a jsou nepřenosné.
•
Služební karty – jsou vydávány na majitele a pracovníky společnosti a slouží k úhradám služebních výdajů (např. Corporate Card, Purchasing Card, atd.)
•
Bez identifikace
Dle rozsahu použití •
Síť vydavatele
•
Regionální
•
Vnitrostátní – lze použít pouze k výběrům z bankomatů a platbám u obchodníků v dané zemi
•
Mezinárodní – kartu lze vyžívat jak na území státu vydavatelské banky, tak v zahraničí
Dle asociace a emitenta •
VISA
•
MasterCard
•
American Express
•
Diners Club International
17
•
Japan Credit Bureau
•
finanční,
obchodní,
telekomunikační,
letecké
společnosti
–
především
mezinárodní
Marketingové členění •
Základní karty – dosažitelné pro většinu klientů. Jedná se především o elektronické debetní karty, které jsou vydávány k běžnému účtu a nejsou samostatným produktem.
•
Prestižní karty – určeny pro movité klienty. Až do 90. let byla nejprestižnější kartou ve světě karta American Express Platinum.
•
Affinity karty – jsou vydávané bankami nebo vybranými organizacemi ve spolupráci s nepodnikatelskými subjekty. Jejich cílem je oslovit skupinu osob, které spojuje např. společné povolání, zájmy, členství v klubech atd.
•
Co-brandované karty - jedná se o platební karty, které banky vydávají spolu s jinými podnikatelskými subjekty, které mívají své logo umístěné na kartě. Některé banky mají místo loga partnera umístěné logo programu, které držiteli umožňují čerpat výhody a slevy u vybraných obchodních partnerů, kteří jsou do programu nasmlouváni. Držitel karty je současně dobrým zákazníkem partnera a často se jedná o bývalé držitele věrnostních karet.
18
1.5 Bezpečnost platebních karet Stejně jako jiné druhy platebních prostředků, ani platební karty neunikly zájmu podvodníků. Na zajištění ochrany proti zneužití vyvinuly a vyvíjejí kartové systémy řadu protiopatření.
Požadavky vydavatelů karet lze rozdělit do několika skupin: •
Nenapodobitelnost karty (Card Authentication Method – CAM)
•
Výběr vhodných klientů (Credit Scoring, Behaviour Scoring)
•
Ověření totožnosti držitele karty (Cardholder Verification Method – CVM)
•
Ověření oprávněnosti obchodního místa kartu přijmout (Merchant Verification Method – MVM)10
Společnosti (které se zabývají platebními systémy) a asociace zaměstnávají bezpečnostní specialisty, kteří se podílejí na vytváření stále lepších ochran proti zneužití. Samotná ochranná opatření mají pouze dočasný účinek, ale jejich hlavním cílem je, aby si překonání těchto bezpečnostních prvků vyžádalo vysoké finanční náklady podvodníka a aby firmy získaly více času na jejich zlepšení. Příkladem může být přechod bank na technologii karet s čipem. Banky jsou povinny dodržovat bezpečnostní předpisy mezinárodních asociací. V případě porušení mohou být pokutovány nebo mohou být vyloučeny ze systému. Riziko zneužití platební karty úzce souvisí s technickou, kulturní, sociální a právní úrovní dané země a turistikou.
Základní nástroje úspěšného řízení rizika: 1. Lidé – základem úspěchu je spolupráce bezpečnostních útvarů bank s dalšími peněžními ústavy. Účinek je ještě vyšší v případě mezinárodní spolupráce. 2. Technologie – klíčem úspěšnosti je práce s on-line autorizacemi transakcí a jejich následný monitoring. A to nejen na straně vydavatele, ale i na straně zúčtovatele a mezinárodního systému. 10
JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0195-2
19
3. Spolupráce bank – zneužívání platebních karet je globálním problém. Banky usilovně spolupracují a vyměňují si zkušenosti, zavádějí nové technologie.
1.5.1 Druhy rizik Úvěrové riziko (Credit Risk) Tato rizika způsobují nesolventní držitelé karet, kteří nejsou schopni uhradit své výdaje, které realizovali prostřednictvím platební karty (nejčastěji se jedná o kreditní, případně charge karty). Výše rizika je závislá na způsobu, jakým vydavatel karty provádí ověření bonity žádajícího klienta a na míře obchodního rizika.
Riziko zneužití karty cizí osobou (Lost/Stolen Card) Největší ztráty vydavatelů tvoří zneužití platebních karet, které byly ztraceny nebo odcizeny. Odpovědnost za ztráty, které byly způsobeny odcizenou kartou, nese, dle všeobecných obchodních podmínek banky, držitel. V současné době lze u většiny bank sjednat pojištění zneužití platební karty. Velké procento na podvodných transakcích mají blízcí příbuzní, přátelé, děti a spolupracovníci.
Zneužití nedoručené karty (Never Received Card) Většina bank zasílá platební karty klientům poštou, odděleně od PIN. Některé tyto zásilky jsou během přepravy odcizeny a následně zneužity. Platební karta má čistý podpisový proužek, takže podvodník může dle jména oprávněného držitele vytvořit vlastní vzorový podpis. V současnosti převážná část bank předává karty na svých pobočkách. Česká spořitelna v loňském roce zavedla nový mechanismus v zasílání karet. V případě, že si klient vyzvedává platební kartu na pobočce, zasílá banka PIN svým klientům obyčejnou zásilkou, pokud si klient vyžádá zaslání PIN doporučeně, je mu zaslán doporučeně. Důvodem zasílání PIN obyčejnou poštou byla především odezva klientů, kterým nevyhovovalo, že musejí pro zásilku zvlášť na poštu.
20
Padělky karet (Counterfeit Card) Výrobu padělku ztěžují ochranné prvky, které se banky a asociace snaží neustále zlepšovat. Mezi tyto prvky patří hologram, mikrotext, ceninový tisk, speciální podpisové proužky, citlivé chemikálie a gumování. Zvýšení ochrany přinesly čipové karty. Nejvíce se na padělatelství karet podílejí kriminální skupiny z Asie, Nigérie a západní Evropy. Postupně však převládají skupiny bývalého SSSR.
Objednávkové služby (Mail/Telephone Order, Internet) Úhradu zboží lze provést i prostřednictvím telefonu, dopisu, faxu nebo internetu. Držitel sdělí dodavateli číslo své platební karty a konec její platnosti. Dodavatel následně provede autorizaci (ověření transakce) a své zúčtovací bance předá prodejní doklad. Právě získané údaje o platební kartě jsou velmi často zneužity.
Podvodná žádost o kartu (Fraudulent Application) Prevencí tohoto rizika je ověřování osobních dokladů klientů.
Za rok 2008 bylo Policií ČR zjištěno 7 833 neoprávněných držení platební karty, z toho 6 684 bylo uznáno jako trestný čin. 680 skutků spáchali recidivisté a je zarážející, že hned za nimi jsou děti ve věku 1-17 let.
Neoprávněné držení platebních karet (přelom roku 2008 a 2009) 1 000 800
682
783
749
652
694
651 530
600
637
609
400 200
ún or
le de n
pr os in ec
l is to pa d
říj en
zá ří
sr pe n
če rv en če rv en ec
0
Graf č. 1 Neoprávněné držení platebních karet Zdroj: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-725362.aspx
21
Výše uvedený graf dokládá, jak se vyvíjel počet neoprávněné držby platební karty. Obdobně jako při instalaci skimmovacích zařízení, největší žně podvodníci zažívají v období prázdnin, tj. v červenci a v srpnu. Dalo by se předpokládat, že nárůst bude i v období Vánoc, ale statistika tomu nenasvědčuje.
1.5.2 Ochrana karet Ochrana karty proti zneužití držitelem (Credit Risk) Dobrá znalost klienta, schopnost včas zjistit zhoršení jeho finanční situace a rychlá reakce na ni, to vše patří mezi základní ochrany proti zneužití karty držitelem. Banky mají s klientem sjednané limity pro vybrané transakce a v případě jejich překročení (nebo překročení zůstatku na účtu) je odeslána negativní autorizační odpověď. Tato situace nastane v případě karetních transakcí, které jsou autorizovány.
Ochrana karty proti zneužití cizí osobou (Lost/Stolen Card) Tato ochrana spočívá v ověření totožnosti držitele karty. V případě výběru hotovosti z bankomatu je vyžadována znalost PIN, v případě transakcí na pobočkách musí klient předložit průkaz totožnosti a podepsat účtenku dle podpisového vzoru na kartě. Při platbě za zboží nebo službu se zadává PIN nebo se podepisuje účtenka a podpisový vzor se opět musí shodovat s podpisovým vzorem na kartě. K identifikaci držitele slouží také tyto kódy (CVC – MasterCard, CVV – VISA): •
CVx1, který je umístěn na magnetickém proužku
•
CVx2, který je umístěn na zadní straně karty a využívá se v případě transakcí bez přítomnosti karty (internetové transakce)
Biometrika Je založena na skutečnosti, že každá část lidského těla je pro každou osobu specifická a může být použita k její verifikaci. Biometrika v širším významu je spíše otázkou budoucnosti, a proto o ni bude více popsáno v kapitole 5. V České republice se můžete setkat s ověřením držitele platební karty prostřednictvím fotografie na kartě (Citibank).
22
Ochrana karty proti padělání Proti padělání karty nebo pozměňování údajů na ní se využívají metody Card Authentication Method (CAM).
Fyzické ochrany •
Hologram
•
Podpisový proužek
•
Ceninový tisk a ultrafialové barvy
Systémové ochrany •
Expertní systémy – pracují s pevně danými parametry
•
Systémy s umělou inteligencí – průběžně se zdokonalují a mění své parametry
1.6 Právní předpisy v ČR
Problematiku platebních karet jako nástroje bezhotovostního platebního styku upravuje v ČR zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, známý též jako zákon o platebním styku. V současné době probíhá novelizace tohoto zákona, jehož součástí by mělo být i zahrnutí Směrnice EU č. 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu (PSD). Návrh zákona již prošel připomínkami v ČNB a Bankovní asociaci, nyní probíhá připomínkování ostatními ministerstvy. Samotné přijetí zákona se očekává nejdříve v květnu nebo červnu 2009. Problematika bank je zahrnuta v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, další ze zákonů, které souvisejí s platebními kartami jsou zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákon č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Banky a klienti se běžně setkávají i se zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.
23
Finanční arbitr11 Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů klientů s institucemi mimosoudní cestou. Je kompetentní k rozhodování sporů mezi institucemi (banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení nebo užívání elektronických platebních prostředků. Institut finančního arbitra byl zřízen k 1. lednu 1993 v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi EU. Finančního arbitra a jeho zástupce volí Poslanecká sněmovna na období 5 let.
Finanční arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Je kompetentní řešit spory, pokud nastaly po okamžiku účinnosti zákona o finančním arbitrovi a jestliže výše předmětné částky nepřesahuje ke dni podání návrhu částku 50 000 EUR. V roce 2007 finanční arbitr řešil 95 případů, z toho 67 bylo oprávněných. Na grafu níže jsou uvedeny instituce, které byly oprávněnými návrhy dotčeny.
Oprávněné případy řešené finančním arbitrem v roce 2007
Česká spořitelna, a.s.
2%
5%
eBanka, a.s.
2%
23%
Raiffeisenbank, a.s.
16%
Citibank, a.s. Komerční banka, a.s.
2%
10% 22%
5% 13%
Volksbank, a.s. ČSOB, a.s. GE Money Bank, a.s. HVB Bank, a.s. ING Bank NV, org. sl.
Graf č. 2 Oprávněné případy řešené finančním arbitrem v roce 2007 Zdroj: http://www.finarbitr.cz/download/50_cs_f_arbitr2007.indd.pdf , vlastní úprava
11
http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukoly-financniho-arbitra.html
24
Finanční arbitr František Klufa v roce 2008 obdržel od spotřebitelů celkem 619 podnětů, což představovalo meziroční nárůst o 67 %, ale pouze s 99 bylo zahájeno řízení, protože velká část nespadala do kompetence finančního arbitra. Z uvedených 99 případů bylo 64 oprávněných a 35 neoprávněných. Z oprávněných bylo ukončeno již 56 případů, v 70 % v neprospěch navrhovatele. Nejčastějšími spory byly tuzemské převody finančních prostředků, zneužití platební karty v bankomatu a zneužití karty u obchodníka v zahraničí.
25
2 Dosavadní vývoj trhu platebních karet v ČR po roce 1993 S platebními kartami se občané mohli setkat již v roce 1968, kdy cestovní kancelář ČEDOK začala akceptovat platby kartou Diners Club. Karty byly přijímány v síti poboček, prodejnách Tuzex, v kancelářích ČSA a v dalších obchodních místech. Následovaly karty American Express a do roku 1990 přibyly další jako např. Eurocard/MasterCard, JCB, VISA a další. ČEDOK v těchto případech byl prostředníkem, který uzavíral smlouvy o akceptaci platebních karet s vybranými obchodníky, školil personál, poskytoval imprintery, účtenky, prováděl autorizaci a zúčtování se zahraničními obchodními místy. První platební karty vydala v roce 1988 Živnostenská banka (obrázek č. 3), která jako jediná z bank měla pobočku v zahraničí (v Londýně), kde se s platebními kartami seznámila. Jednalo se o tzv. dispoziční karty k tuzexovým účtům, které sloužily k výběru poukazů Tuzex.
Obr. č. 3 První platební karta v Československu (1988) Zdroj: http://www.penize.cz/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-aneb-historie-karet-plnazajimavosti
V roce 1989 nabídla Česká a Slovenská státní spořitelna svým zaměstnancům kartu k jejich sporožirovému účtu, která sloužila k výběru hotovosti z bankomatu. Bankomaty pracovaly v režimu off-line a finanční limit i PIN byly zaznamenány na magnetickém
26
proužku. První bankomat byl umístěn v její centrále na Václavském náměstí. Od roku 1990 byly již bankomatové karty nabízeny všem uživatelům sporožira. Asi nejvýznamnější událostí pro rozvoj platebních karet v České republice byla snaha Komerční banky společně s ostatními bankami vybudovat a provozovat platební systém. Spolu s několika dalšími bankami vybraly společnost I.S.C MUZO12 (bývalá Mechanizační ústředna zahraničního obchodu), která měla velké zkušenosti se zpracováním důvěrných informací, a o rok později vzniklo i sdružení MSPK13 (Mezibankovní sdružení pro platební karty). Po počátečním období, kdy byli klienti ke kartám spíše nedůvěřiví, se karty staly oblíbeným platebním nástrojem, což dokládá i následující tabulka.
Vývoj počtu karet (v tis.) 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
8623 8931 6374
6867
7390
7865
4659
1415 1
375
1989 1993 1997 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf č. 3 Vývoj počtu karet (v tis.) Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
České peněžní ústavy dosáhly dalšího úspěchu v květnu 1993, kdy I.S.C. MUZO instalovala první platební terminál Komerční banky (starožitnictví VADAMO v Praze). Ve výběrovém řízení „poskytovatele platebních terminálů“ pro celou Českou republiku byla vybrána americká společnost VeriFone, která měla 40 % podíl na světovém trhu. Banky se snažily přesvědčit obchodníky, že přijímání platebních karet bude přínosné nejen pro ně, ale i pro klienty. Ačkoliv obchodníci o terminály na začátku neměli zájem, postupem času se počet obchodních míst rozrůstal, viz graf níže. 12 13
I.S.C. MUZO – v současnosti dceřinou společností Global Payments Inc. „Global Payments Europe“ MSPK – od roku 1992 Sdružení pro bankovní karty (SBK)
27
5 74 3 92 5 11 75 31 00 59 30 82 00 12 00 0 13 50 0 20 05 0 24 73 0 26 33 0 34 01 6 40 22 4 48 72 3 51 39 3 54 66 7 53 26 5 54 34 0 58 00 7
Vývoj počtu obchodních míst akceptujících karty v ČR 70000 60000 50000 40000 30000 10000
63
20000
08
07
20
06
20
05
20
04
20
03
20
20
01 02 20
00
20
99
20
98
19
97
19
96
19
95
19
94
19
93
19
92
19
91
19
19
90
19
19
89
0
Graf č. 4 Vývoj počtu obchodních míst akceptujících karty v ČR Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
Na jaře 1994 byla v bankomatech Agrobanky, Československé obchodní banky (ČSOB) a Komerční banky zahájena akceptace eurošekových karet vybraných zahraničních bank, posléze všech evropských zemí. Dalším úspěchem SBK a MUZOCARD (divize I.S.C. MUZO) bylo uzavření smlouvy s American Express o akceptaci jejich karet v platebních terminálech a zpřístupnění svých bankomatů pro tyto karty. Na konci roku 1994 provozovala společnost MUZOCARD na 269 bankomatů a 157 platebních terminálů. Bankomatové a platební karty se tak staly jednou z nejžádanějších bankovních služeb. Možnost platby prostřednictvím terminálu nabídla v roce 1993 i Česká spořitelna, která se v roce 1994 stala členem SBK a tím vyvrcholila jednání o propojení sítí bankomatů s SBK. Již na konci roku 1994 byl zahájen postupný přechod bankomatů na on-line provoz. Na grafu č. 6 je znázorněn vývoj počtu bankomatů v ČR v průběhu let 1989 – 2008, což vypovídá o zájmu klientů využívat jejich služby. Graf č. 7 zobrazuje postupný nárůst objemů a transakcí, které byly v uplynulých letech provedeny prostřednictvím ATM.
28
Vývoj počtu bankomatů v ČR 4000 3500 3000 2500
3363 3534 2557
3096 2850 2892
1909
2000 1500 1000
1337 564
500 0
0 1989 1993 1997 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf č. 5 Vývoj počtu bankomatů v ČR Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
Vývoj počtů a objemů transakcí na ATM 700 000
160 000
600 000
140 000 500 000
120 000 100 000
400 000
80 000
300 000
60 000
200 000
40 000 100 000
20 000 0
0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
108 249
116 825
126 969
133 508
145 681
152 097
162 688
objem trs. na ATM v mil. Kč 292 493
352 253
407 274
447 277
508 919
554 989
609 466
počet trs. na ATM v tis. Kč
objem transakcí v mil. Kč
počet transakcí v tis.
180 000
Graf č. 6 Vývoj počtů a objemů transakcí na ATM Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
Ze statistik SBK dále vyplývá, že průměrná transakce na ATM roste. Zatímco v roce 2000 byla průměrná transakce 2 105 korun, v roce 2008 je již 3 746 korun. Jedná se o nárůst o 78 %. Naopak je tomu u obchodníků, kde průměrná transakce v roce 2000 byla 2 056 korun a v roce 2008 1 161 korun. Klienti již nepoužívají platební kartu pouze k placení dražšího zboží, ale využívají ji i k drobným nákupům. Srovnání průměrné hodnoty transakce nabízí graf č. 6. 29
Srovnání průměrné transakce u obchodníků a na ATM 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
0
Průměrná trs. u obchodníků Průměrná trs. na ATM
Graf č. 7 Srovnání průměrné transakce u obchodníků a na ATM Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
V roce 1998 vydala Živnostenská banka první VISA Gold kartu (o dva roky později vydala první VISA Platinum). Ve stejném roce banka IPB vydala první čipovou kartu a začínají se vydávat kreditní karty. Od roku 2001 je možné dobíjet mobilní telefony prostřednictvím bankomatu. V roce začala 2003 začala migrace platebních karet s magnetickým proužkem na čipovou technologii standardu EMV14. Rok 2004 je rokem plateb na internetu prostřednictvím 3D Secure (společný projekt asociací MasterCard a VISA, kde odpovědnost za podvody s kartami na síti nese banka vydávající kartu, nikoliv obchodník). První bankou, která tyto služby začala nabízet byla ČSOB následována Českou spořitelnou a Komerční bankou. Na konci roku 2008 již tuto službu poskytovalo 1 841 obchodníků. První výběr hotovosti z bankomatu prostřednictvím čipové karty uskutečnila v březnu 2005 Komerční banka a od téhož roku mohou obchodníci při platbě kartou asociace MasterCard žádat od klienta poplatek. V roce 2006 začala v obchodní síti Datart fungovat služba CashBack15 ve spolupráci se společností Cetelem. O několik měsíců je následovala ČSOB, která tyto služby 14
EMV - technické specifikace vyvinuté pod gescí společnosti EMVCo (Europay International, Mastercard International a VISA International) k zavedení standardů pro zpracování debetních a kreditních transakcí a k zajištění globální interoperability používání čipové technologie v platebním styku. 15 CashBack – výplata hotovosti spojená s platbou za zboží nebo služby u obchodníka.
30
začala nabízet v obchodním řetězci Ahold (Hypernova, Albert). ČSOB ve stejném roce jako první převedla své bankomaty na čipovou technologii. V roce 2007 banky představily první individuální designy karet, přes 60 % obchodních míst je již vybaveno čipovými terminály, více jak polovina platebních karet funguje na bázi čipu dle standardu EMV, nabídka věrnostních programů se rozšiřuje. Tabulka níže zobrazuje počty vydaných karet v ČR dle druhu.
Počet karet dle druhu 2000 Debetní karty Kreditní karty Charge karty Celkem
2002
2004
2005
2006
2007
2008
4 171 284 5 194 057 5 873 728 6 418 446 6 603 621 6 974 147 7 220 667 41 092 97 629 372 933 614 542 885 266 1 212 401 1 276 714 2 187 4 025 327 115 357 369 376 340 436 576 434 491 4 214 563 5 295 711 6 573 776 7 390 357 7 865 227 8 623 124 8 931 872
Tab. č. 2 Počet karet dle druhu Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
V současné době nabízejí banky nepřeberné množství služeb ať už v oblasti platebních karet, bankomatů nebo POS terminálů (více v kapitole 3).
31
3 Analýza trhu platebních karet v současnosti Neustálý konkurenční boj mezi bankami vede k nabídce dalších služeb, které klientovi ušetří čas a někdy i peníze. Banky se předhánějí, která převede kartový účet klienta z jiné banky k sobě, jak přesvědčit, že jen ona nabízí kartu s individuálním designem, že jen u ní si můžete sjednat tyto doplňkové služby a že jen její karta je opravdu ta „chytrá“.
3.1 Analýza trhu v ČR
V roce 2008 Češi více využívali platební karty k platbám u obchodníků než k výběrům z bankomatů. Tento poměr se obrátil hned z několika důvodů: banky zvýhodňují bezhotovostní platby různými bonusy, za výběr z bankomatu platíte poplatek, postupně se rozšiřují sítě obchodníků, kteří akceptují platbu kartou. Počet plateb kartami vzrostl zhruba o pětinu a to na 170 milionů, výběrů z bankomatu přibylo o 8 % na 155,5 milionů. Z bankomatů bylo vydáno asi 587,5 miliardy v hotovosti, což bylo téměř třikrát více, než lidé zaplatili kartami u obchodníků. Celkový počet vydaných karet na konci roku 2008 byl 8 931 872. Jedná se o nárůst o 3,58 %, z toho debetních karet o 3,53 %, kreditních o 5,30 % a u charge karet došlo ke snížení o 0,48 %. Ačkoliv zájem o kreditní karty roste, nejvíce využívanými kartami jsou stále karty debetní, kterých je zhruba 80 %. Oproti roku 2007 se nainstalovalo o 5,08 % více bankomatů (ATM16) a celkový počet ATM v ČR je tak 3 534. Nejširší síť bankomatů má Česká spořitelna s počtem 1 165 (konec roku 2008). Češi také více využívají platby prostřednictvím internetu. Za rok 2008 došlo téměř k dvojnásobnému nárůstu a to na 1,3 milionu internetových transakcí, kdy celkový objem transakcí byl ve výši 2,6 miliard korun17. Celkový přehled nabízí tabulka č. 3.
16 17
ATM - zkratka pro Automated Teller Machine = bankomat www.bankovnikarty.cz
32
Porovnání údajů Debetní karty Kreditní karty Charge karty Čipové a hybridní karty Služební karty Virtuální karty Počet instalovaných ATM Počet transakcí v ATM Objem transakcí v ATM (v tis. Kč) Počet transakcí celkem z toho počet transakcí web Objem transakcí celkem (v tis. Kč) z toho objem transakcí web (v tis.Kč)
2007 6 974 147 1 212 401 436 576 5 811 912 404 707 74 903 3 363 152 097 961 554 989 857 159 110 446 653 743 190 019 145 1 911 393
2008 Změna v % 7 220 667 +3,53 1 276 714 +5,30 434 491 -0,48 7 242 426 +24,61 420 277 +3,85 92 878 +24,00 3 534 +5,08 162 688 149 +6,96 609 466 254 +9,82 181 228 776 +13,90 1 304 182 +99,49 210 374 705 +10,71 2 611 982 +36,65
Tab. č. 3 Porovnání údajů za roky 2007 a 2008 Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
3.2 Analýza vybraných platebních nástrojů 3.2.1 Platební karty Platební karty jsou již dnes naprosto běžný bezhotovostní prostředek, který využívá čím dál tím více klientů, proto banky hledají nové způsoby, jak se odlišit od konkurence a nabídnout nové a lepší služby.
Čipové a hybridní karty Konverze platebních karet s magnetickým proužkem je již ve svém finále. Ke konci roku 2008 zbývalo pouhých 5 bankomatů a 19 % všech vydaných karet, které nebyly konvertovány na standard EMV. Pomalejší průběh konverze u karet spočívá v postupné výměně expirujích karet. Vzhledem k tomu, že některé karty mají až tříletou expirační lhůtu, je možné, že výměna bude probíhat ještě v příštím roce. Nicméně, lze předpokládat dodržení lhůty do roku 2010 dle plánu realizace SEPA.
Kreditní karty Jedná se o nejdynamičtěji se rozvíjející produkt, který vede k čím dál tím větší zadluženosti domácností. Vyjma debetů a kontokorentů na účtu činily celkové pohledávky z karet za rok 2008 15 893 milionů korun. Proti roku 2007 je to nárůst o
33
3 471 milionů korun, což je nejnižší procentní zvýšení pohledávek z karet za předchozí roky. To dokládá i následující graf.
Pohledávky z karet v ČR (v mil. Kč) 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
15 893,2 12 421,8 9 336,4 3 311,2 1 186,2 2 494,2 2002
2003
2004
5 905,9
2005
2006
2007
2008
Graf č. 8 Pohledávky z karet v ČR Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/statistiky_cz.htm, vlastní úprava
Na marketingovou podporu kreditních karet se nyní soustředí většina bank. Nabídka se rozšiřuje ať už v typu karty, nebo v nabízených doplňkových službách. V České republice bylo ke konci roku 2008 vydáno již celkem 1,2 milionu kreditních karet, ale je to jen o něco více než v roce 2007, kdy se jejich počet meziročně zvýšil o 26 %.
Virtuální karta V ČR bylo v roce 2008 vydáno téměř 18 tisíc virtuálních karet. Jedná se o 24 % navýšení oproti předchozímu roku. E-kartu v České republice nabízejí např. Raiffeisenbank a Komerční banka.
Co-brandové karty V ČR patří mezi co-brandové karty např. kreditní karta MasterCard Citi ČSA od Citibank, VISA Renome od UniCredit Bank (největší vydavatel co-brandových karet), T-Mobile Bonus od Komerční banky a další.
Předplacené karty Karty mohou být využity jako dárková karta (např. dárková karta v obchodním domě IKEA), mohou být využity pro zaměstnance, kteří jedou na služební cestu, jako kapesné pro mladé. Novinkou je spolupráce UniCredit Bank s obchodním centrem Palác Flóra.
34
Doplňkové služby k platebním kartám •
Cestovní pojištění – např. pojištění léčebných výloh, úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jiné osobě, pojištění zavazadel, pojištění zpoždění letu a zpoždění zavazadel
•
Pojištění zneužití platební karty
•
Pojištění schopnosti splácet k platebním kartám
•
Pojištění právní ochrany pro řidiče motorových vozidel - od ČSOB
•
Individuální design - tuto službu nabízejí: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka
•
Slevové programy - např. Partner, Student+ a Sphere card od České spořitelny
•
Věrnostní programy - např. Bonus program od České spořitelny nebo T-Mobile Bonus od KB
•
Zaslání mezinárodní platební karty poštou na adresu v ČR
•
Expresní vydání karty – jestliže klient potřebuje platební kartu dříve než upravují Všeobecné obchodní podmínky, může požádat o expresní vydání karty.
•
Náhradní karta – v případě ztráty, odcizení nebo poškození platební karty, vydá banka na požádání kartu novou, která bude mít shodnou platnost jako karta původní (v případě nefunkčnosti původní karty obdrží klient náhradní kartu se stejným číslem a PIN, v případě ztráty nebo odcizení bude z důvodu bezpečnosti vydána karta s novým číslem a PIN)
•
Zaslání mezinárodní platební karty do zahraničí
•
Pomoc v nouzi v zahraničí (Emergency Service) – držitelům embossovaných platebních karet je prostřednictvím kartových asociací VISA nebo MasterCard poskytnuta pomoc v případě ztráty či odcizení karty v zahraničí. Služba umožňuje zablokovat kartu, požádat o Emergency kartu, případně o jednorázovou finanční pomoc.
•
Asistenční služba pro řidiče
•
Členství v jiných programech – např. OK Plus Frequent Flyer od ČSA
35
3.2.2 Bankomaty Jak již bylo uvedeno, v roce 2008 byly prvně karty více využívány k platbám u obchodníků než k výběrům z bankomatu. Ale to nemění nic na tom, že banky poskytují stále širší nabídku služeb prostřednictvím ATM a dokonce se můžeme setkat i s novými typy bankomatů.
Vklady a výběry z bankomatu Meziroční nárůst provázel i bankomatové transakce. Ze statistiky SBK vyplývá, že v roce 2008 bylo realizováno 162 milionů transakcí o objemu 609 miliard korun. Nejvíce transakcí bylo prováděno kartou VISA Electron, ať už debetní nebo kreditní. Bankomaty již umožňují nejen vybírat peníze, ale i hotovost do bankomatu vkládat. K tomu slouží tzv. depozitní (duální) bankomaty. Tuto službu u nás nabízí 5 bank. Nejširší historii mají depozitní bankomaty UniCredit Bank, která tyto bankomaty převzala po Živnostenské bance. V současnosti vlastní 50 těchto bankomatů. Po vložení karty a zadání PIN si na obrazovce zvolíte možnost vložení hotovosti a navolíte částku, kterou chcete uložit. Bankomat nejdříve vydá potvrzení, na kterém je částka uvedena. Potvrzení spolu s hotovostí vložíte do obálky a vhodíte do speciální schránky v bankomatu. Vkládat hotovost lze nejen v českých korunách, ale i v osmi dalších měnách. Vklad u UniCredit Bank je omezen na 30 kusů bankovek. Jednodušší vklad je u České spořitelny, kde není potřeba obálky, ale bankomat si načte hodnotu bankovek sám. Nejvíce těchto duálních bankomatů ve světě má Čína následována USA, Německem a Tureckem.
Transakce prostřednictvím bankomatu V ČR jsou bankomaty především zdrojem rychlého přístupu k hotovosti, ale postupně si klienti zvykají i na další služby, které bankomaty nabízejí. Prostřednictvím bankomatu lze zaplatit fakturu, dobít mobilní telefon, požádat o půjčku, zadávat platební příkazy, zjistit zůstatek na účtu nebo změnit PIN.
36
Velmi často banky využívají obrazovky i k reklamním účelům, případně informaci o končící platnosti karty. Vybírat hotovost mohou i nevidomí. Na 50 bankomatech České spořitelny, které jsou umístěny na pobočkách, si mohou nevidomí zapůjčit sluchátka a pomocí hlasové navigace vybrat hotovost.
Tankomaty Jednou z posledních novinek v oblasti bankomatů jsou tzv. tankomaty. Jedná se o automaty, které motoristovi umožní za použití platební karty načerpat pohonné hmoty. Tankomat např. provozuje W.A.G. Minerální paliva ve spolupráci s Českou spořitelnou. V loňském roce se na čerpací stanici Pap Oil objevil multimediální tankomat ČSOB a Poštovní spořitelny, který by měl zákazníkům poskytnout i další služby jako např. dobíjení mobilního telefonu, zjišťování informací o počasí, dopravě, bezhotovostní převod a v budoucnu i dobíjení dálničních kupónů.
3.2.3 Platby u obchodníků Obchodníků, kteří akceptují platební karty přibývá. V loňském roce jich již bylo přes 50 tisíc, tj. došlo k nárůstu o 4 tisíce akceptačních míst. 87 % provozoven je vybaveno terminály, zbývající imprintery18. Bylo uskutečněno téměř 180 milionů transakcí o objemu 207 miliard korun. Ve srovnání s ostatními zeměmi platí čeští obchodníci vyšší poplatky za platby kartou a to zejména provozovny s nízkými obraty. Čím vyšší obrat, tím nižší procento poplatku, které obchodník odvádí zúčtovací bance. Proto malí prodejci spíše upřednostňují nákup v hotovosti před bezhotovostní platbou a musejí zvážit, zda se jim přijímání platebních karet vyplatí. Buď sníží tržby, nebo poplatky promítnou do cen za zboží či služby. Přesto si obchodníci uvědomují výhody akceptace platebních karet.
Kromě platby za zboží či službu u obchodníka mohou klienti u obchodníka i vybrat hotovost ze svého účtu. Jedná se o tzv. CashBack. Klienti mohou službu využít za 18
Imprinter - mechanické kopírovací zařízení používané pro otisk identifikačních údajů z embossované platební karty na zúčtovací doklad
37
předpokladu, že nakoupí u obchodníka min. za 300 korun, kdy maximální částka pro výběr je 1 500 korun. Jako první tuto službu nabídla ČSOB následována Českou spořitelnou.
Internetové transakce Banky pro své internetové transakce (typu e-commerce) využívají u svých obchodníků zabezpečení 3D Secure. Jedná se o nejmodernější aplikaci kartových asociací VISA a MasterCard, celosvětově standardizovaný proces placení a akceptace karet na internetu. Údaje o platební kartě jsou zadávány přímo zpracovatelské bance a obchodník nemá přístup k údajům platební karty. Zabezpečený protokol HTTPS tyto informace šifruje a přenáší do banky. Loga Verified by VISA a MasterCard SecureCode zaručují bezpečnou platbu v internetovém obchodě.
Alternativní platební systémy (APS) jsou ve světě stále více využívány a při porovnání poplatků za provedené transakce mohou směle konkurovat bankám. Banky však vyvíjejí vlastní APS pro rychlé platby prostřednictvím internetu. Největším APS ve světě je PayPal. Jeho alternativou v České republice je systém ČSOB a Poštovní spořitelny PaySec. Tento platební nástroj byl spuštěn v dubnu 2008 a jeho velkou výhodou, kromě rychlosti, je, že založit konto si může kdokoliv a zdarma. Po založení konta si nabijete virtuální účet (např. platební kartou) a můžete začít platit.
SuperCash je další český alternativní platební systém, který v polovině roku 2008 spustila společnost SAZKA ve spolupráci s firmou Manum. Zákazník po nákupu na internetu obdrží od obchodníka čárový a číselný kód, se kterým dojde na jednu z 6500 poboček Sazky a zde částku uhradí. Za transakci zaplatí 10 korun. Do 10 minut od transakce obdrží obchodník zprávu o provedené platbě a to je signál, aby odeslal zboží.
38
3.3 Podvody s platebními kartami Kromě již zmíněných rizik zneužití platební karty v kapitole 1.5 se mohli občané setkat také s těmito podvody (v lepším případě pouze v periodikách):
3.3.1 Skimming Jednou z dalších metod zneužití bankovní karty je skimming. Původní údaje z magnetického proužku jsou elektronicky zkopírovány na jinou kartu bez vědomí držitele karty. V případě platby u obchodníka v kamenném obchodě může pracovník během platby použít miniaturní kopírovací zařízení a zkopírovat data z magnetického proužku. Tato data následně využije buď při platbách bez přítomnosti karty nebo k výrobě padělané karty. Ze zkušeností vyplývá, že k těmto podvodům dochází zejména v barech, restauracích, hotelech a čerpacích stanicích. Častějším případem je však skimming u bankomatu. Podvodníci dočasně umístí speciální čtecí zařízení před štěrbinu čtečky, aby zaznamenali údaje z magnetického proužku. Ilegálně nainstalovaná miniaturní kamera, která je skryta nad klávesnicí, snímá typovaný PIN. S padělanou kartou a zjištěným PIN mohou podvodníci provádět transakce ve stejném rozsahu jako oprávněný držitel karty. Dříve byly tyto podvody známy jako libanonská smyčka. Bylo to poměrně jednoduché zařízení, jež neoprávněně zadrželo platební kartu, kterou držitel vložil do štěrbiny bankomatu. V ní bylo pouzdro s přilepeným magnetickým páskem, který kartu zadržel. Jakmile držitel karty odešel od bankomatu, zařízení i se zachycenou kartou pachatel z bankomatu odstranil. Opatření bank k omezení podvodů u bankomatů19: •
Rozšíření programu čipových karet, které brání kopírování informací z magnetického proužku
•
Instalace bezpečnostních kamer a umísťování bankomatů na dobře viditelných místech
19
http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/druhy_podvodu_cz.htm
39
•
Instalace bankomatů, do kterých nelze zasahovat (tamper-proof)
•
Úprava či doplnění bankomatů o atiskimmingové prvky
•
Vyznačení diskrétní zóny kolem bankomatu, aby bylo obtížné odpozorovat typovaný PIN a bezpečně odebrat hotovost
Ačkoliv většina bankomatů v České republice má ochranu proti skimmingu, v roce 2008 se objevily případy, kdy skimmovací zařízení vypadalo shodně jako čtečka antiskimmovacího zařízení. Je to další z podnětů, aby banky byly o krok dále než podvodníci.
3.3.2 Phishing a pharming Phishing Phishing je podvodný způsob k získání citlivých údajů od klientů internetu. Klient je vyzván, aby kliknul na odkaz uvedený v podvodném e-mailu a zadal údaje k účtu včetně PIN. E-mail se tváří, jako by ho zaslala přímo banka, vede ale na stránky podvodníků. Těmito emaily byla oslovena řada klientů českých bank a ačkoliv jsou klienti neustále nabádání k obezřetnosti před tímto jednáním, někteří z nich na dopis reagovali a zadali osobní údaje, včetně údajů ke kartě. Pharming Při tomto podvodu jste na podvodné stránky přesměrováni po zadání správné adresy do internetového vyhledavače. Ani v řádku s webovou adresou není možné poznat, že klient není na stránkách banky. I ten se bude tvářit, že je vše, jak má být. Tento vyšší stupeň útoků tak často nemusí odhalit ani pokročilý uživatel internetu.
3.4 SEPA
V roce 2004 Evropská komise upozornila na fakt, že v rámci eurozóny stojí klienty bankovní převod nebo výběr hotovosti z ATM mezi 2 státy mnohem více peněz než v tuzemsku. Uložila bankám sjednat pravidla a ceny pro platební operace v rámci eurozóny. Projekt dostal název Single European Payment Area – SEPA. 40
European Payments Council pak stanovil základní termíny pro tento program a současně byly stanoveny základní znaky tzv. evropské karty: samostatná ochranná známka (logo), čip dle standardu EMV, ověření totožnosti klienta pomocí PIN, ověření všech transakcí (on-line či off-line)20. Od 1. ledna 2008 platí, že všechny nově vydávané karty v Evropské unii (EU) by měly obsahovat čip a PIN. Ne všechny země s touto migrací začaly. První měly být země eurozóny, následně všechny země EU (resp. Evropského hospodářského prostoru – EHP), poněvadž se zavázaly k SEPA přistoupit. Země jako Norsko nebo Holandsko s migrací na čipovou technologii dle standardů EMV ještě nezačaly. Česká republika má zmigrované nejen karty, ale i většinu bankomatů a terminálů. V řadě oblastí se očekávání Komise a Evropské centrální banky liší, ale shodují se například v oblasti karet. Obě instituce souhlasí, že čip a PIN jsou pouze základním standardem, ale pro budoucí jednotný trh platebních karet nedostačující. Požadují, aby se Evropská platební rada zavázala, že členské země začnou po roce 2010 vyvíjet nový evropský karetní systém, který by neměl konkurovat dosavadním systémům, ale působil by na trhu vedle nich. Zavedení nového karetního systému chtějí z důvodu posílení konkurence, posílení samotné suverenity evropských zemí, zvýšení transparentnosti a měl by pomoci lépe ochránit údaje klientů. V současné době je do projektu zapojeno 31 zemí Evropy sdružených v EPC (27 zemí EU, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko). Od 1. listopadu 2009 vstoupí v platnost Směrnice o platebních službách, jejíž body se již začleňují do zákona o platebním styku. ECB varovala, že pokud budou banky čekat příliš dlouho, mohly by ztratit kontrolu nad celým kartovým byznysem.
20
JUŘÍK, Pavel. Platební karty – velká encyklopedie 1870-2006. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1381-0
41
4 Porovnání nabídky platebních karet dvou vybraných bank z hlediska cen Pro porovnání byly vybrány kreditní karty těchto bank:
POROVNÁNÍ NABÍDKY KREDITNÍCH KARET DVOU PŘEDNÍCH BANK V ČR Československá obchodní banka, a.s. Kreditní karta embossovaná
Název banky
Česká spořitelna, a.s.
Název karty
Chytrá karta
Typ karty
embossovaná
Asociace Použití Platnost Typ účtu Věk držitele karty
MasterCard mezinárodní 3 roky kartový 18 a více • být majitelem běžného účtu u jakékoliv banky v ČR • mít trvalé bydliště nebo povolení k pobytu v ČR • pravidelný čistý měsíční příjem min. 8 000,• pro studenty výhodnější podmínky ano, až 3 základní karta karta z galerie vlastní karta – vlastní obrázek gold karta – prestižní vzhled základní karta 199 Kč karta z galerie 349 Kč vlastní karta 349 Kč gold karta 899 Kč Zdarma + poštovné ČS 4 Kč jiné banky v ČR 20 Kč + 0,5% v zahraničí 100 Kč + 0,5 %
zdarma ČSOB v ČR 6 Kč + 1 % jiné banky v ČR 30 Kč + 1 % v zahraničí 80 Kč + 1,5 %
20 Kč + 0,5 %
150 Kč + 1,5 %
Podmínky vydání
Dodatkové karty Design karty
Vydání karty roční poplatek Výpis z účtu Výběr z bankomatu Výběr na přepážce v ČR
(dále výběr z neembosovaná a gold)
42
MasterCard mezinárodní 2 roky kartový 18 – 65 let • být majitelem běžného účtu u jakékoliv banky v ČR • doložit příjmy • dodat min. 2 doklady o totožnosti
ne základní karta
400 Kč
Platba kartou CashBack Změna PIN Bezúročné období Limit pro hotovostní i bezhotovostní výběr Upomínka/výzva k uhrazení dlužné částky Minimální splátka Úvěrový limit
zdarma 4 Kč 50 Kč až 55 dní
zdarma zdarma zdarma až 45 dní
90 % úvěrového limitu karty
90 % úvěrového limitu karty
300 Kč
300 Kč/500 Kč
Min. 3,2 % z čerpané částky
Min. 5 % z čerpané částky 250 000 Kč (v případě zvolení Max. 500 000 Kč (dle typu karty) gold kreditní karty 500 000 Kč)
Sjednání/změna úvěrového limitu
zdarma
Správa a vedení kartového účtu měsíčně
Dle pásma*: I: 0 - 1 služba II: 2 – 3 služby III: 4 – 5 služeb IV: 6 – 7 služeb
Čerpání úvěr. limitu bezhotovostní platby výběry hotovostí Doplňkové služby Pojištění: cestovní/úrazové zneužití karty Garance nejnižší ceny Ochrana zboží při zničení či odcizení Zákaz na kartu
20 Kč 19 Kč 49 Kč 69 Kč 89 Kč
zdarma
19,08 % p.a. 23,88 % p.a.
19,20 % p.a.
ano ano ano ano
ano ano ne ne
500 Kč
2 000 Kč
* Volitelné služby
• Slevový program Sphere card: Okamžitá sleva 5 – 30 % při platbách Chytrou kartou České spořitelny u obchodníků programu Sphere card v České a Slovenské republice.
• Prodloužená záruka na zboží: Prodloužení záruky na zboží nakoupené Chytrou kartou České spořitelny o 1 rok nad rámec zákonné záruční doby od prodejce.
• Odměna z Chytré karty České spořitelny do Penzijního fondu České spořitelny: Odměna za placení • • • •
Chytrou kartou České spořitelny na zvolený účet penzijního připojištění u Penzijního fondu České spořitelny: za každých 1 000 Kč téže platby odměna 10 Kč. Bonus program: Body za placení Chytrou kartou České spořitelny a jejich výměna za odměny: za každých 15 Kč téže platby 1 bod. Používaná karta zdarma: Dosáhne-li v daném roce celkový objem transakcí provedených kartou 36 000 Kč u Základní karty, 60 000 Kč u Karty z galerie nebo Vlastní karty a 150 000 Kč u Gold karty, je karta v takovém roce bez ročního poplatku. Zůstatkové SMS: Informace o zůstatku na kartovém účtu formou textových zpráv na mobilní telefon. Splátkové prázdniny: Možnost odložit úhrady v každém kalendářním roce až o 2 měsíce.
Tab. č. 4 Porovnání nabídky kreditních karet dvou předních bank v ČR Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_5785_prod_2869 , http://www.csob.cz/bankcz/cz/Lide/Platebni-karty/CSOB-Kreditni-karta.htm a jejich informační linky
43
Záměrně byly vybrány tyto banky, které patří k největším lídrům na trhu. Česká spořitelna, s největším počtem vydaných kreditních karet a ČSOB, která v počtu vyrobených kreditních karet zaobírá třetí pozici. Již na první pohled je zřejmé, že kreditní karta České spořitelny je pro držitele výhodnější než karta ČSOB. Design karty si u ČSOB není možné vybrat. Je standardizovaný. Standardní obrázek nabízí i Česká spořitelna, ale ta jde s nabídkou dál. Je možné zvolit design karty výběrem obrázku z galerie nebo dodáním vlastního obrázku, který je pak schválen příslušným útvarem banky jako akceptovatelný. Obrázek s motivem log, sloganů, názvů společností, státní vlajkou, obrazu, známých osobností, nahotou, zbraněmi apod. není možné schválit. Roční poplatek za vydání kreditní karty a vedení úvěrového účtu s netypizovaný designem u České spořitelny stojí méně peněz než s typizovaným u ČSOB. Kreditní karty si klienti většinou pořizují jako doplňkovou kartu k debetní kartě. Kreditní kartou platí u obchodníka (zdarma) a debetní kartou vybírají hotovost z bankomatu (za nižší poplatek než při výběru kreditní kartou). V případě výběru hotovosti z bankomatu (v ČR)
kreditní kartou zaplatí klient u České spořitelny 4
koruny jako poplatek a pokud neuhradí k příslušnému datu celou částku úvěru, platí další procentuelní navýšení 23,88 % p.a. U ČSOB je toto zpoplatnění přehlednější a klient má jistotu, že kromě poplatku ve výši 6 korun zaplatí i 1 % z vydané částky. V případě CashBacku je situace u České spořitelny stejná, oproti tomu ČSOB nabízí tyto výběry zdarma. Pokud držitel karty ČSOB chodí nakupovat k obchodníkovi, který provozuje tuto službu, je pro něj výhodnější si při nákupu vybrat hotovost než kdyby hotovost vybíral z ATM. Služba změna PIN je v České spořitelně zpoplatněna částkou 50 korun, ČSOB tuto službu nabízí zdarma, což jistě ocení klienti, kteří se z jakéhokoliv důvodu mohou obávat, že jejich PIN mohlo být „vyzrazeno“ nebo jim nevyhovuje původní kód. Delší bezúročné období jistě zase ocení klienti České spořitelny a může být jedním z rozhodujících parametrů při výběru karty. Minimální splátka úvěru je u České spořitelny nižší než u ČSOB. Ale, je na klientovi, zda mu vyhovuje splácet nízké částky, ale v celku uhradí částku vyšší, nebo splácet vyšší částku, která na něj může působit i jako jakýsi „bič“, aby dluh uhradil. 44
ČSOB nabízí správu a vedení kartového účtu zdarma, Česká spořitelna za poplatek, který je odstupňován dle typu pásma (viz tabulka č. 4), kdy jednotlivá pásma umožňují čerpat výhody, které si klient vybere. Např. u pásma I má klient možnost si vybrat 1 službu. V případě, že zvolí Používaná karta zdarma a vlastní základní kartu, musí za rok provést transakce o celkovém objemu 36 tisíc korun. Za využití této služby zaplatí celkem 228 korun, ale roční poplatek za kartu činí pouze 199 korun. Pro tohoto klienta není tato služba (v případě zvolení si pásma I) výhodná a využil by ji při volbě tohoto pásma spíše klient s nestandardizovaným designem karty. Obě banky nabízejí možnost dokoupení cestovního nebo úrazového pojištění. Spořitelna navíc garanci nejnižší ceny21 a ochranu nákupu při zničení či krádeži22. Ačkoliv ČSOB nabízí spoustu služeb zdarma, pro klienta se zdá být výhodnější kreditní karta od České spořitelny. Hlavními důvody jsou poplatek za kartu, délka bezúročného období, širší bankomatová síť, nižší úrok, možnost doplňkových služeb.
21
Garance nejnižší ceny - pokud do 10 dnů od koupě zboží Chytrou kartou držitel zjistí, že se stejné zboží prodává jinde za nižší cenu, prostřednictvím příslušné pojišťovny získá rozdílnou částku zpět. Min. cena zboží musí být 500 korun, maximální 30 000 korun a maximální limit rozdílu cen může být 5 000 korun. 22 Ochrana nákupu při zničení či krádeži - Chytrá karta ochrání veškeré zboží nakoupené jejím prostřednictvím, proti zničení či krádeži po dobu 10 dnů od koupě. V případě poškození Chytrá karta zajistí opravu. Pokud dojde k úplnému zničení či zcizení, s Chytrou kartou si klient může koupit věc novou. Koupené zboží nemusí nikde registrovat. Pojistné plnění pro jednu pojistnou událost je maximálně 30 000 Kč.
45
5 Trendy budoucího vývoje na trhu platebních karet S rozmachem moderních technologií se rozvíjí i širší nabídka platebních karet, ale především alternativních platebních služeb (APS). APS se díky poptávce klientů velmi rozmohli a to ať v globálním měřítku, jako je PayPal23, tak i v kontinentálním jako je Moneybookers24. V loňském roce přibyl i český alternativní platební systém pod názvem PaySec (viz kapitola 3.2.3). Platební karty jsou již pouhým doplňkem bankovních služeb, ale v dlouhodobém horizontu mají ambici vytlačit hotovostní placení v obchodech. Již nyní ovládají bezhotovostní placení ve virtuálním světě.
5.1 Alternativní platební systémy P2P – osobní platby Dříve tato aplikace nesla označení C2C (Customer to Customer) a jejími zakladateli byly společnosti z 90. let (např. PayPal). U těchto operací se jedná o provádění finančních převodů mezi dvěma osobami. Tyto operace bylo doposud možné provádět pomocí běžného účtu u banky, účtu u nebankovní společnosti nebo prostřednictvím internetu a platebních karet25. Nyní je již možnost využít službu VISA Direct (VISA MoneyTransfer) nebo MasterCard MoneySend. Princip obou společností je stejný. Jedná se o převod peněz mezi jednotlivci, bankám poskytují komplexní a efektivní síť pro převody peněz typu karta-karta. Transakci je možné provést přes webovou stránku
23
PayPal – největší APS na světě. Jeho vznik se datuje rokem 1999, centrálu má v USA. V Evropě je registrován jako peněžní ústav v Lucembursku, v ČR poskytuje služby na základě jednotné licence EU a ohlášení činnosti u ČNB. Majitelem je internetová aukční společnost eBay. Umožňuje klientům platit přímo penězi na účtu PayPal, ale i kartou, elektronickým šekem nebo do konce na splátky. V současnosti má přes 150 milionů klientů a jeho výnosy za několik let přesahují miliardu dolarů. 24 Moneybookers – APS se sídlem ve Velké Británii s mezi národní působností ve 30 zemích, vč. ČR. Byl založen v roce 2000 a dnes má 4 miliony účtů. Prostřednictvím účtu lze přijímat a posílat platby emailem, převádět peníze na bankovní účet, nabíjet účet z bankovního účtu či karty, platit v internetových obchodech. Platba emailem je zpoplatněna 1 % u odesílatele, zdarma pro příjemce peněz. Platby kreditními kartami společnosti jsou dražší. 25 JUŘÍK, Pavel. Platební karty – velká encyklopedie 1870-2006. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1381-0
46
příslušné asociace, internetové nebo telefonní bankovnictví, pobočku a to např. v Rusku, Indii a Indonésii. Google Checkout26 Společnost Google, která provozuje nejpoužívanější vyhledavač na internetu, nabízí svůj alternativní platební systém pro platby na internetu od roku 2006. Uživatelé zadají čísla svých platebních karet a poštovní adresu pro zaslání zboží. Údaje jsou uloženy v systému společnosti Google. Uživatelé následně mohou nakupovat a prodávat zboží a služby u obchodníků, kteří tento systém akceptují. V systému lze rovněž využívat platební karty VISA, MasterCard, AmEx a Discover. V současné době není možné provádět drobné platby mezi občany navzájem, ale dle posledních informacích se na úpravě systému pracuje. Poplatky za službu jsou nižší než u PayPal, Google účtuje prodejcům 2 % + 0,20 USD za transakci. Již týden po spuštění byla služba akceptována stovkou velkých obchodníků. Google zavedl i motivační politiku pro obchodníky a to ve formě slev za transakce. Služba je zatím dostupná pouze v USA.
FastLane Klienti této nové služby platí na obchodním místě protažením svých řidičských či jiných identifikačních průkazů přes platební terminál obchodníka. FastLane funguje jako elektronická peněženka, která se nabíjí z běžných účtů klientů a následně s ní lze platit u obchodníků. Společnost nabízí i věrnostní a dárkové karty. V současnosti lze již tímto způsobem platit u několika desítek tisíc obchodníků v USA a akceptace roste. Plánuje se i možnost otevřít pro klienty úvěrovou linku. Pay By Touch Tato metoda využívá pro platby biometrickou autentizaci ve formě snímání otisků prstů. Při placení dá kupující prst na čtečku a vloží tzv. vyhledávací číslo (obvykle své telefonní číslo). Po ověření se dostane na seznam finančních účtů, z nichž si může vybrat formu platby. Transakce jsou zpracovány jako by byla platební karta nebo šek přítomni.
26
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022850-nejvetsi-poskytovatele-aps
47
Společnost spustila svůj produkt v obchodech Piggly Wiggly v roce 2004 a dnes má přes 150 tisíc klientů z maloobchodu a restaurací v USA, ale zároveň i smlouvy se společnostmi jako IBM, Accenture, Discover FS, NCR a další. Zájem o tuto službu každoročně roste
PayPay Slovenská společnost PayPay umožňuje přijímat i odesílat platby a je rozšířena zejména v zemích střední Evropy (vč. ČR). Společnost byla založena v roce 2003 a v ČR patří vedle
alternativních
platebních
systémů
PayPal,
Moneybookers
a
PaySec,
k nejpoužívanějším. Má asi dva miliony klientů. Elektronický účet je dobíjen platbou na bankovní účet. Výběr z účtu PayPal na účet v bance stojí 0,19 USD v pokrytých zemích vč. ČR, v nepokrytých zemích pak 9,99 USD. Dobití účtu a transakce mezi účty PayPay jsou bezplatné. Příkaz je možné zadat i formou SMS zprávy a to za 0,03 USD. Předpokládá se, že význam této služby v České republice poroste.
5.2 M-commerce
Počet mobilních telefonů na jednoho obyvatele neustále stoupá a s tím stoupá i poptávka po službách nové generace. Již v roce 2005 odborníci očekávali, že mobilní telefony třetí generace se stanou více finančně dostupnými a služby 3G se rozšíří. Předpokladem bylo, že do roku 2010 budou příjmy operátorů za datové služby stejné jako příjmy za hlasové služby. Jedním z těchto příjmů se má stát zprostředkování platby zboží a služeb prostřednictvím mobilních telefonů – m-commerce. Do m-commerce se dají zahrnout i současné transakce, které jdou prostřednictvím mobilního telefonu praktikovat – platba za parkovné, dopravu, dobití apod. V minulosti vznikla řada řešení vydávajících se cestou m-plateb. V roce 2000 založili tři španělští operátoři s předními bankami firmu Mobipay. Obchodník při platbě zadal do speciálního terminálu, případně do mobilu, telefonní číslo klienta. Ten dostal zprávu s částkou, kterou obchodník žádal a po jejím potvrzení a zadání speciálního PIN platba proběhla. Částka se strhla buď z kreditu či účtu zákazníka, nebo z jeho již dříve do systému registrované platební karty. Výhodou oproti placení kartou by měla být rychlost, protože celá operace by neměla 48
trvat déle než 15 vteřin. V současnosti se o m-platbách uvažuje ve spojení s bezkontaktními čipovými kartami. Platby přes mobilní telefony budou v budoucnu velkou konkurencí platebních karet.
5.3 Bezkontaktní platby
V polovině 90. let byly zavedeny čerpacími stanicemi v USA a Izraeli, ale největšího rozmachu zažívají poslední rok a mají velkou budoucnost. Samotné karty mají v sobě zabudovaný čip a rádiovou anténu. Karta při placení vyšle bezdrátové informace o platbě a ty jsou pak přeneseny do čtecího zařízení. Kartu stačí pouze přiložit ke čtecímu zařízení a platba je během několika vteřin provedena. Proto jsou bezkontaktní platby určeny především do obchodních míst, kde je základním požadavkem rychlost. Tedy, restaurace rychlého občerstvení, čerpací stanice, výběr silničního mýta, městská doprava a další. V případě platby částky pod stanoveným limitem (např. 500 korun) nezadává držitel karty žádný PIN. V současné době bezkontaktní technologií nabízejí tyto asociace: MasterCard – PayPass, VISA – payWave, American Express – expresspay a je možné ji zabudovat nejen do karty, ale i do hodinek, mobilního telefonu nebo klíčenky. POS terminály se budou muset vybavit externí čtečkou nebo se obchodníkovi dodá nový terminál s již zabudovanou čtečkou bezkontaktních karet. Toto řešení již funguje i v mnoha státech Evropy – např. ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Švýcarsku, Itálii, v Polsku a dokonce i na Slovensku u Volksbank.
5.4 Biometrika Jak již bylo uvedeno dříve, biometrika spočívá v ověření totožnosti uživatele podle různých částí těla, např. dle fotografie – platební karta Citibank, dle otisku prstu – nové pasy a další.
49
Požadavky bank na biometrické metody je možné shrnout do těchto bodů: •
Snadné pořízení vzorku – změření osobního znaku a pořízení jeho vzorku nesmí být nepříjemné pro klienta, ale musí být spolehlivé, rychlé a levné.
•
Snadné ověření vzorku – ověření totožnosti držitele v obchodním místě by mělo být společensky přijatelné pro klienta i obchodníka, nevyžadovat zvláštní nároky na vybavení a znalost obsluhy.
•
Nepřenositelnost – měřený znak je unikání osobní vlastností majitele karty.
•
Nenapodobitelnost
•
Stabilnost – osobní znak je u dospělých dlouhodobě neměnný a lze ho spolehlivě rozeznat.
Mezi nejznámější biometrické metody patří: •
Fotografie – nejčastěji využívaná metoda.
•
Otisk
prstu
–
v bankovnictví
obtížně
uplatnitelná
metoda
vzhledem
k policejnímu charakteru metody. Hojně využívaná metoda při vstupu do bezpečnostních zón. •
Dynamický rozbor podpisu – tato metoda je založena na principu individuálních rysů psaní.
•
Rozbor hlasu
•
Záznam sítnice oka – opět těžko uplatnitelná metoda v bankovnictví
•
Geometrie dlaně – v Japonsku je tato metoda využívána u vybraných bankomatů. Místní banky přidaly ke svým ATM skener na autentizace obrazce kapilár uvnitř dlaně nebo prstu klientů.
•
a další
Kromě již výše uvedeného, banky budou dále pokračovat ve vydávání kreditních karet, předpokládá se rozšíření nabídky co-brandových karet, kde prvenství zaujímá UniCredit Bank, velký prostor je i pro prestižní karty a předplacené karty. Aktuálně byly osloveny vybrané banky, aby nabídly možnosti spolupráce s Dopravním podnikem hlavního města Prahy na elektronické jízdence Opencard. Tím by klienti mohli využívat k dobití karty bankomaty příslušné banky a čerpat i další výhody.
50
Závěr Od vydání první platební karty uplynulo 95 let. Během této doby prošly platební karty obrovským vývojem. Na počátku to byly plechové a papírové karty a nyní plast, případně zabudovaný čip, který nabízí stále nové funkčnosti a komfort pro jeho držitele. V České republice se platební karty rozšířily zejména v 90. letech a jejich obliba neustále roste. Ke konci roku 2008 bylo vydáno téměř 9 milionů platebních karet, z toho 1 270 000 kreditních. Počet vydaných karet je v porovnání s ostatními vyspělými státy stále nízký, ale trend růstu bude pokračovat i v následujících letech. Již ne tak dynamicky jako do roku 2006, ale spíše pozvolna, se zaměřením na kreditní karty. V roce 2008 držitelé karet v ČR více využívali platební karty k platbám u obchodníků než k výběrům z bankomatů. Oproti předchozímu roku došlo k obratu a to z několika důvodů: banky zvýhodňují bezhotovostní platby různými bonusy, za výběr z bankomatu se hradí poplatek, postupně se rozšiřují sítě obchodníků, kteří akceptují platbu kartou. Nabídka kartových produktů je na českém trhu poměrně široká a někdy je, z pozice klienta, velmi obtížné se v takové škále karet vyznat. Na první pohled atraktivní nabídka již nemusí být tak zajímavá na pohled druhý. Při bližším prozkoumání může klient zjistit, kolik poplatků se skrývá za jednou kolonkou. Proto by měl pozorně číst nejen informace z letáků, ale i informace ze sazebníku a všeobecné obchodní podmínky. Rozhodnutí klienta, kromě poplatků za produkt, samozřejmě, může ovlivnit i další nabídka doplňkových služeb, např. cestovní pojištění, pojištění schopnosti splácet, zařazení do věrnostního programu. Mezi bankami vládne konkurenční boj a každá se snaží přesvědčit klienta, že její karta je ta, kterou potřebuje. Banky rozšiřují bankomatové sítě, nabízejí bankomaty s vkladem hotovosti, široká nabídka je i v oblasti co-brandových karet, klient již nemusí vybírat hotovost pouze z bankomatu, ale prostřednictvím služby CashBack ji může vybrat i u obchodníka. V následujících letech se, kromě růstu počtu kreditních karet, očekává i rozvoj v oblasti předplacených karet, bezkontaktních plateb, m-commerce a alternativních platebních systémů. Vyvíjet se dále budou i lepší zabezpečení proti zneužití karet.
51
Velký vliv na budoucí činnost karetních systémů v Evropě bude mít i SEPA, jejímž cílem (v oblasti platebních karet) je vývoj jednotného evropského karetního systému, kdy klient bude moci využívat jednu platební kartu pro všechny platby v eurech, obchodník si bude moci sám vybrat zpracovatele transakce a poskytovatele terminálu, čímž se zvýší konkurence a sníží náklady a poplatky za transakce. Téma platebních karet je natolik rozsáhlé, že není možné obsáhnout všechnu problematiku karet a ani to není cílem této práce. Přesto doufám, že i laikovi umožní lepší orientaci v nabídce bank.
52
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet – Historie, současnost a budoucnost peněz a platebních karet. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0685-7 2. JUŘÍK, Pavel. Platební karty – velká encyklopedie 1870-2006. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. ISBN 80-247-1381-0 3. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních karet. Praha: RADIX, spol s r.o., 1995. ISBN 80901853-1-2 4. JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0195-2 5. MARVANOVÁ Marie; JUŘÍK Pavel; Vítkovský Karel. Platební styk. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 1996
Tištěné seriály 6. EUROPEAN CARD REVIEW: Europe's Leading Payment Cards Magazíne. ECR Publishing Partnership LLP. 2008, March/April 2008. 6 x ročně. ISSN 1360-6069 7. EUROPEAN CARD REVIEW: Europe's Leading Payment Cards Magazíne. ECR Publishing Partnership LLP. 2008, May/June 2008. 6 x ročně. ISSN 13606069 8. EUROPEAN CARD REVIEW: Europe's Leading Payment Cards Magazíne. ECR Publishing Partnership LLP. 2008, July/August 2008. 6 x ročně. ISSN 1360-6069
53
Elektronické seriály 9. cardmag: magazín nejen o kartách. Praha. 2008, No 3/2008. 4 x ročně. Dostupný na http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/main.html 10. cardmag: magazín nejen o kartách. Praha. 2008, No 4/2008. 4 x ročně. Dostupný na http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/main.html 11. cardmag: magazín nejen o kartách. Praha. 2008, No 1/2009. 4 x ročně. Dostupný na http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/main.html
Elektronické zdroje 12. Autor (pe). Bezkontaktní platby s kartami i bez nich. 26. 9. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-28204740-bezkontaktni-platby-s-kartami-i-beznich 13. Autor (pe). PaySec platí na internetu bezpečně a rychle. 12. 12. 2008. Dostupné na:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-31542560-paysec-plati-na-internetu-
bezpecne-a-rychle 14. Autor čs. EU povolila bankám zvýšit poplatky k podpoře SEPA. 16. 10. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022890-eu-povolila-bankamzvysit-poplatky-k-podpore-sepa 15. Autor JK. Největší poskytovatelé APS. 15. 10. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022850-nejvetsi-poskytovatele-aps 16. CECHL, Pavel. Kreditní karta se může chovat jako běžný úvěr. 10. 11. 2008. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c3-30089650-500000_d-kreditni-karta-se-muzechovat-jako-bezny-uver 17. CECHL, Pavel. Přes bankomat můžete požádat i o úvěr. 29. 9. 2008. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c3-28367330-500000_d-pres-bankomat-muzete-i-pozadato-uver 18. CVRČEK, Miroslav. ČNB: Opravování karetních transakcí bankami je nezákonné. 25. 7. 2008. Dostupné na: http://ekonomika.ihned.cz/c1-26081230cnb-opravovani-karetnich-transakci-bankami-je-nezakonne
54
19. CVRČEK, Miroslav. Nelegálních čteček platebních karet přibylo. 24. 10. 2007. Dostupné
na:
http://finweb.ihned.cz/c1-22287750-nelegalnich-ctecek-
platebnich-karet-pribylo 20. ČTK. Banky vydaly už 8,6 milionu karet, kreditek je přes milion. 23. 9. 2007. Dostupné
na:
http://ekonomika.ihned.cz/c1-22082090-banky-jiz-vydaly-8-3-
milionu-karet-kreditek-je-pres-milion 21. FOLPRECHT, Pavel. Statisíce Čechů mají banku v mobilu. 19. 11. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-30516760-statisice-cechu-majibanku-v-mobilu 22. HAZDRA, Adam. Dárkové karty jsou úspěšné a oblíbené. 20. 6. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/?p=900000_d&article[id]=25551920 23. CHUCHVALCOVÁ, Jana. Další kroky na cestě k SEPA. 20. 8. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-26542020-dalsi-kroky-na-ceste-k-sepa 24. JIRSOVÁ, Miroslava. Cesty nejlevněji pojistí platební karta. 19. 5. 2008. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c1-24790160-cesty-nejlevneji-pojisti-platebnikarta 25. JUŘÍK, Pavel. 20 let platebních karet v ČR. 26. 9. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-28204730-20-let-platebnich-karet-v-cr 26. JUŘÍK, Pavel. Platební karty opět rostly. 23. 5. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-24878220-platebni-karty-opet-rostly-paymentcards-grew-again 27. JUŘÍK, Pavel. Platební karty s novinkami. 18. 1. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-22774910-platebni-karty-s-novinkami 28. JUŘÍK, Pavel. Quo vadis, platební karty? 20. 6. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-25551930-quo-vadis-platebni-karty 29. KŘÍŽEK, Vítězslav. Kartu si pojistěte podle zůstatku na účtu. 11. 8. 2008. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c1-26317440-kartu-si-pojistete-podle-zustatkuna-uctu 30. MACHALA, Karel. Mobilní bankovnictví hlásí ofenzivu. 20. 11. 2008. Dostupné na:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-30516770-mobilni-bankovnictvi-hlasi-
ofenzivu 31. MACHALA, Karel. Platební karty a nákupy po internetu. 25. 9. 2008. Dostupné na:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-28204750-platebni-karty-a-nakupy-po-
internetu 55
32. MACHALA, Karel. Vzestup alternativních platebních systémů. 15. 10. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022860-vzestup-alternativnichplatebnich-systemu 33. MATUŠTÍK, Ondřej. Mobilní bankovnictví – proč si banky nechávají utéct příležitost?. 20. 6. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c125551970-mobilni-bankovnictvi-proc-si-banky-nechavaji-utect-prilezitost 34. NACHER, Patrik. Banky, klienti a poplatky. 20. 6. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-25551990-banky-klienti-a-poplatky 35. PODZIMKOVÁ, Dina; CVRČEK, Miroslav. České banky blokují karty desítkám klientů. Nejsou prý bezpečné. 23. 1. 2009. Dostupné na: http://finweb.ihned.cz/c1-33304380-ceske-banky-blokuji-karty-desitkamklientu-nejsou-pry-bezpecne 36. Redakce Bankovnictví. ATM v ČR poprvé před 20 lety. 27. 1. 2009. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/?p=900000_d&article[id]=33309690 37. Redakce Bankovnictví. Češi nosí nejvíce peněz. 12. 12. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-31542740-cesi-nosi-nejvice-penez 38. Redakce Bankovnictví. Čipové karty mají před sebou velkou budoucnost. 25. 4. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-24231510-cipove-kartymaji-pred-sebou-velkou-budoucnost 39. Redakce Bankovnictví. Finančního arbitra využilo více lidí. 22. 8. 2008. Dostupné
na:
http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-26542160-financniho-arbitra-
vyuzilo-vice-lidi 40. Redakce Bankovnictví. Historie a tradice značky Američan Express. 12. 12. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-31542600-historie-a-tradiceznacky-american-express 41. Redakce Bankovnictví. Málo bankomatů v ČR. 14. 12. 2007. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-22601400-malo-bankomatu-v-cr 42. Redakce Bankovnictví. Nevyužitý potenciál. 16. 10. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022790-nevyuzity-potencial 43. Redakce Bankovnictví. PayPass přichází do ČR. 22. 2. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-23013040-paypass-prichazi-do-cr 44. Redakce Bankovnictví. Počet platebních karet přesáhl v ČR hranici 10 milionů. 19. 6. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-25551940-pocetplatebnich-karet-presahl-v-cr-hranici-10-milionu 56
45. Redakce Bankovnictví. Proč lidé neplatí mobilem? 19. 11. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-30516750-proc-lide-neplati-mobilem 46. Redakce Bankovnictví. Průzkum: Lidem vadí bankovní poplatky. 16. 10. 2008. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-29022960-pruzkum-lidem-vadibankovni-poplatky 47. SKALKOVÁ, Olga. Banky zavádějí levné výběry peněz v cizině. 2. 7. 2008. Dostupné
na:
http://hn.ihned.cz/c1-25806840-banky-zavadeji-levne-vybery-
penez-v-cizine 48. ŠTEFKOVÁ, Veronika. Visa i MasterCard jsou na cashback připraveny. 9. 8. 2007. Dostupné na: http://finweb.ihned.cz/c1-21784830-visa-i-mastercard-jsouna-cashback-pripraveny 49. ZRZAVECKÝ, Tomáš. Čip v těle místo platební karty, navrhují studenti. 14. 12. 2007. Dostupné na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-22601220-cip-v-tele-mistoplatebni-karty-navrhuji-studenti
Internetové stránky bank 50. Česká spořitelna, a.s. - www.csas.cz 51. Československá obchodní banka, a.s. - www.csob.cz 52. GE Money Bank, a.s. - www.gemoney.cz 53. Komerční banka, a.s. - www.kb.cz 54. Raiffeisenbank, a.s. - www.rb.cz 55. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. - www.unicreditbank.cz
Další internetové stránky 56. Intranet České spořitelny, a.s. 57. www.bankovnictvi.ihned.cz 58. www.bankovnikarty.cz 59. www.cnb.cz 60. www.czech-ba.cz
57
61. www.czso.cz 62. www.finance.cz 63. www.finarbitr.cz 64. www.finexpert.cz 65. www.hn.ihned.cz 66. www.idnes.cz 67. www.mastercard.com 68. www.mesec.cz 69. www.penize.cz 70. www.policie.cz 71. www.visa.com
58
Seznam obrázků, grafů, tabulek a příloh Seznam obrázků Obr. č. 1 První papírová karta Diners Club (1951) .......................................................... 9 Obr. č. 2 Náležitosti platební karty ................................................................................. 11 Obr. č. 3 První platební karta v Československu (1988) ................................................ 26 Seznam grafů Graf č. 1 Neoprávněné držení platebních karet .............................................................. 21 Graf č. 2 Oprávněné případy řešené finančním arbitrem v roce 2007 ........................... 24 Graf č. 3 Vývoj počtu karet (v tis.) ................................................................................. 27 Graf č. 4 Vývoj počtu obchodních míst akceptujících karty v ČR ................................. 28 Graf č. 5 Vývoj počtu bankomatů v ČR ......................................................................... 29 Graf č. 6 Vývoj počtů a objemů transakcí na ATM ....................................................... 29 Graf č. 7 Srovnání průměrné transakce u obchodníků a na ATM .................................. 30 Graf č. 8 Pohledávky z karet v ČR ................................................................................. 34 Seznam tabulek Tab. č. 1 Výhody platebních karet.................................................................................. 13 Tab. č. 2 Počet karet dle druhu ....................................................................................... 31 Tab. č. 3 Porovnání údajů za roky 2007 a 2008 ............................................................. 33 Tab. č. 4 Porovnání nabídky kreditních karet dvou předních bank v ČR....................... 43 Seznam příloh Příloha č. 1 Seznam členů SBK ...................................................................................... 60 Příloha č. 2 Loga asociací ............................................................................................... 63 Příloha č. 3 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi ............................................ 64 Příloha č. 4 Řešený spor – nález ..................................................................................... 73 Příloha č. 5 Desatero správného používání platební karty ............................................. 76 Příloha č. 6 Vizuály platebních karet.............................................................................. 78
59
Přílohy Příloha č. 1 Seznam členů SBK
Sdružení pro bankovní karty ČR seznam členů a kontaktní data pověřených pracovníků Citibank Europe plc, org. složka Evropská 178 166 40 Praha 6 COMMERZBANK Aktiengesellschaft Jugoslávská 1 120 21 PRAHA 2
Milan Řezníček tel.: 233 061 781 fax: 233 062 990 milan.reznicek*citi.com Petra Rousová tel.: 221 193 322 fax: 221 193 559 petra.rousova*commerzbank.com
Česká spořitelna, a.s. Želetavská 1448/7 140 00 Praha 4
Marie Hešnaurová tel.: 266 703 153 fax: 224 640 765 mhesnaurova*csas.cz
ČSOB Radlická 333, 150 57 Praha 5 Office: Anglická 20, 120 00 Praha 2
Roman Kotlán tel.: 261 352 233 rkotlan*csob.cz
Deutsche bank AG, pobočka Praha Jungmannova 34 P.O.Box 829, 111 21 Praha 1
Tomas Lichtenstejn tel.: 221 191 254 fax: 221 191 425 tomas.lichtenstejn*db.com
GE Money Bank Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4 - Michle
Jana Formanová tel: 224 444 008 fax: 224 441 764 jana.formanova*ge.com
ING Bank N.V. Nádražní 25, 150 00 Praha 5
Jana Matějíčková tel.: 257 474 293 fax: 257 474 293 Jana.Matejickova*ing.cz
J&T Banka a.s. Pobřežní 14 186 00 Praha 8
Jan Zaoral tel.: 221 710 223 fax: 221 710 211 zaoral*jtbank.cz
Komerční banka, a.s. P.O.Box 839 114 07 Praha 1
Sirus Zafar tel.: 222 433 050 fax: 224 248 116 sirus_zafar*kb.cz
60
LBBW Bank CZ a.s. Vítězná 126 150 21 Praha 5
Vlasta Kubínová tel.: 257 006 255 fax: 257 006 205 vlasta.kubinova*lbbw.cz
Raiffeisenbank, a.s. Hvězdova 1716/2b 140 78 Praha 4
Petr Hais tel.: 221 141 797 petr.hais*rb.cz
Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, o.z. Kubelíkova 4, 350 11 Cheb
Zdeněk Sýkora tel.: 354 524 564 fax: 354 524 519 sykora*rbcheb.com
UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Revoluční 17 110 00 Praha 1 Volksbank CZ, a.s. odd. platebních karet Lazarská 8/13 120 00 Praha 2
František Jungr tel.: 221 112 600 frantisek.jungr*unicreditgroup.cz Vladimír Hozman tel.: 221 969 927 fax: 221 969 950 hozman.vladimir*volksbank.cz
POZOROVATELÉ
ABnote Czech s.r.o. Jelínkova 1174 721 00 Ostrava - Svinov
Dagmar Olbrichová
[email protected]
Asseco Czech Republic, a.s., divize CHIP Podvinný mlýn 2178/6 190 00 Praha 9
Zdeněk Janda tel.: 266 198 404 fax: 266 198 651 zdenek.janda*pvt.cz
Beneficial Finance Nádražní 23/344 151 34 Praha 5
Petr Forman tel.: 251 118 147 fax: 251 118 999 petr.forman*beneficial.cz
CCS Česká společnost pro platební karty, a.s. Chlumčanského 5 180 21 Praha 8
Pavel Rybák tel.: 266 108 454 fax: 266 108 380 rybak*ccs.cz
CETELEM ČR, a.s. Karla Engliše 5/3208 150 00 Praha 5
Miroslav Horký tel.: 257 080 123 fax: 257 080 128 miroslav.horky*cetelem.cz
Česká národní banka sekce platebního styku Na Příkopě 28 115 03 Praha 1
Michaela Žlebková tel.: 224 413 463 fax: 224 413 351 michaela.zlebkova*cnb.cz petr.minovsky*cnb.cz
61
Credium, a.s. Vladislavova 17/1390 110 00 Praha 1
Marek Sabaka tel.: 233 064 424 fax: 233 064 343 sabaka*credium.cz
Diners Club Czech, s.r.o. Široká 5/36 110 01 Praha 1
Eva Kárníková tel.: 221 779 922 fax: 222 316 806 eva.karnikova*dinersclub.cz
Euronet Services, spol. s r.o. IBC - Pobřežní 3 186 00 Praha 8
Attila Tomi tel.: +421 232 553 223 gsm: +421 903 228 399 atomi*euronetworldwide.com
First Data International Millenium Plaza V Celnici 10 110 00 Praha 1
Petr Beneš tel.: 296 355 652 fax: 296 355 650 petr.benes*firstdatacorp.cz
Global Payments Europe V Olšinách 626/80 100 00 Praha 10
Vlastimil Genčur tel.: 267 197 616 fax: 267 197 612 vgencur*gpe.cz
Home Credit Finance a.s. Moravské nám. 8 602 00 Brno Ovocný trh 1096/8, 117 19 Praha 1 Jiří Beneš tel.: 577 110 411, fax: 577 914 557 jiri.benes*monetplus.cz
Monet+, a.s. Za Dvorem 505 763 14 Zlín - Štípa Wincor Nixdorf s.r.o. Evropská 33a 160 00 Praha 6
Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/clenove_sbk_cz.htm
62
Příloha č. 2 Loga asociací
VISA
MasterCard
DinersClub
JCB
Zdroj: Kartové centrum České spořitelny
63
American Express
Příloha č. 3 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi
229/2002 Sb. - ZÁKON ze dne 9. května 2002 o finančním arbitrovi Změna: 558/2004 Sb. Změna: 57/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Úvodní ustanovení §1 (1) K rozhodování sporů a) mezi osobami, které provádějí převody peněžních prostředků (dále jen "převádějící instituce"), a jejich klienty při provádění 1. převodů peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu, 1) včetně převodů, které byly provedeny bez příkazu klienta, 2. opravného zúčtování podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost bank 1a) a spořitelních a úvěrních družstev 1b) , 3. inkasní formy placení na území České republiky, jestliže výše částky, která je předmětem sporu, vyjádřená v eurech nepřesahuje ke dni podání návrhu částku 50 000. U přeshraničních převodů prováděných podle zvláštního právního předpisu 1) se stanovená hranice vztahuje ke dni účinnosti příkazu k převodu, b) mezi osobami, které vydávají elektronické platební prostředky (dále jen "vydavatel elektronických platebních prostředků"), a držiteli elektronických platebních prostředků při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, 1) pokud je jinak k rozhodnutí tohoto sporu dána příslušnost českého soudu, 2) je příslušný též finanční arbitr (dále jen "arbitr"), který je smírčím orgánem rozhodujícím spory podle tohoto zákona.. (2) Česká národní banka poskytuje v odůvodněném rozsahu na své náklady administrativní zajištění výkonu činnosti arbitra, včetně úhrady výdajů spojených s činností osob pověřených podle tohoto zákona. Plat a další stanovené požitky arbitra a jeho zástupce jsou též nákladem České národní banky. §2 Spory podle § 1 rozhoduje arbitr a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zástupce arbitra. § 3 (1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí převádějící instituce a vydavatel elektronických platebních prostředků.
64
(2) Navrhovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí klient instituce a držitel elektronického platebního prostředku. Arbitr a jeho zástupce §4 (1) Arbitra a zástupce arbitra volí Poslanecká sněmovna na funkční období 5 let veřejným hlasováním z osob splňujících podmínky stanovené tímto zákonem. Návrhy na volbu jsou oprávněny podávat instituce, jejich profesní sdružení a profesní sdružení na ochranu spotřebitelů. Funkční období počíná dnem zvolení, je-li funkce arbitra nebo jeho zástupce neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního arbitra nebo jeho zástupce. Volba se koná nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období arbitra nebo zástupce arbitra [§ 6 odst. 3 písm. a)]. V ostatních případech [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d)] se volba koná tak, aby období ode dne skončení výkonu funkce arbitra nebo zástupce arbitra do dne zvolení nového arbitra nebo zástupce arbitra nepřesáhlo 2 měsíce. (2) Arbitrem a zástupcem arbitra mohou být zvoleny pouze osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti. (3) Zástupce arbitra zastupuje v době nepřítomnosti arbitra v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Arbitr může zástupce arbitra trvale pověřit výkonem části své rozhodovací pravomoci. (4) Pro volbu, odvolání z funkce a právní postavení zástupce arbitra platí ustanovení tohoto zákona o arbitrovi. (5) Plat a další požitky arbitra a jeho zástupce stanoví Poslanecká sněmovna. §5 (1) Arbitr vykonává svou funkci nezávisle a nestranně. Musí se zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti. (2) Za výkon své funkce odpovídá arbitr Poslanecké sněmovně. (3) Arbitr předkládá Poslanecké sněmovně jedenkrát ročně, a to vždy do 31. března za uplynulý kalendářní rok, zprávu o své činnosti, která obsahuje rovněž informaci o nákladech vynaložených na zajištění výkonu činnosti stanovených v § 1 odst. 2. Zpráva též obsahuje informace o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů instituce ve zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. §6 (1) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena Nejvyššího kontrolního úřadu nebo bankovní rady České národní banky a soudce, jakož i s jakoukoliv další činností ve veřejné správě a s činností v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikatelských subjektů.
65
(2) Výkon funkce arbitra a zástupce arbitra je neslučitelný též s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce. (3) Výkon funkce arbitra nebo zástupce arbitra končí dnem, kdy a) uplynulo jeho funkční období, b) nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl arbitr nebo zástupce arbitra odsouzen pro úmyslný trestný čin, c) bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno písemné prohlášení arbitra nebo zástupce arbitra, že se své funkce vzdává, d) arbitr nebo zástupce arbitra zemřel, nebo ke dni, ke kterému byl prohlášen za mrtvého. (4) Po dobu výkonu funkce se na arbitra nebo zástupce arbitra nevztahuje branná povinnost, pokud jí podléhají. §7 (1) Poslanecká sněmovna arbitra odvolá, pokud přestal být způsobilý vykonávat svou funkci. (2) Poslanecká sněmovna může arbitra odvolat, pokud při výkonu své funkce závažným způsobem porušil povinnosti vyplývající pro výkon jeho funkce z tohoto zákona a ze zvláštních právních předpisů.
Řízení před arbitrem §8 (1) Řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. (2) Podání návrhu má na promlčení tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu. §9 Návrh je nepřípustný, jestliže a) spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem, d) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
66
§ 10 (1) Návrh obsahuje a) označení účastníků řízení, b) doklad o tom, že instituce byla neúspěšně vyzvána k nápravě, c) úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, d) důkazní prostředky nebo označení důkazů, e) označení, čeho se navrhovatel domáhá, f) prohlášení, že navrhovatel nepodal v téže věci žalobu k soudu nebo k rozhodčímu soudu anebo rozhodci a že neuzavřel s institucí dohodu o mimosoudním vyrovnání a je si vědom závaznosti nálezu, g) plnou moc, je-li navrhovatel zastoupen na základě plné moci, h) datum a podpis navrhovatele. (2) Je-li navrhovatelem právnická osoba, návrh musí obsahovat prohlášení osoby, která návrh podepsala, že je oprávněna za navrhovatele jednat. (3) Návrh lze podat též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor podání uveřejní arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Má-li návrh nedostatky, arbitr navrhovatele uvědomí o tom, o jaké vady se jedná a jak mají být odstraněny, a vyzve jej, aby je ve lhůtě do 15 dnů odstranil. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost navrhovatele a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. § 11 Arbitr vyzve po podání návrhu instituci, aby se do 15 dnů k návrhu vyjádřila. V odůvodněných případech může lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dnů prodloužit, a to i opakovaně. § 12 Zásady řízení (1) Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. (2) Arbitr nařídí ústní jednání na návrh účastníka řízení nebo z vlastního podnětu. (3) Arbitr není vázán návrhem a aktivně opatřuje důkazy. Při svém rozhodování vychází arbitr ze skutkového stavu věci a volně hodnotí důkazy. (4) Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu a právo obdržet kopie písemností založených do spisu.
67
(5) V průběhu řízení je arbitr oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. (6) Instituce je povinna do 15 dnů a) na výzvu předložit arbitrovi požadované doklady a účastnit se jednání, b) vyhovět žádosti arbitra o poskytnutí vysvětlení a žádosti o předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu, c) umožnit arbitrovi nahlédnout do svých spisů a elektronických záznamů, které se týkají vedeného sporu. V odůvodněných případech může arbitr lhůtu na žádost instituce a před uplynutím lhůty o 15 dní prodloužit, a to i opakovaně. (7) Arbitr může písemně pověřit zaměstnance České národní banky nebo jiné fyzické osoby, aby prováděli šetření ve věci. Instituce je povinna plnit své povinnosti podle odstavce 6 i vůči těmto osobám. Před prováděním šetření se pověřená osoba prokáže písemným pověřením. (8) Pověřená fyzická osoba je povinna dodržovat povinnosti stanovené zaměstnancům v § 303 zákoníku práce . (9) Arbitr se může v průběhu řízení obracet i na instituce, které nejsou účastníky řízení, pokud jejich vysvětlení může mít význam pro průběh nebo výsledek řízení. Pro tyto případy se obdobně použijí odstavce 6 a 7. Dožádaná instituce nemá nárok na náhradu nákladů spojených s plněním povinností podle tohoto ustanovení. § 13 Jednací jazyk Navrhovatel má právo na vedení řízení v jazyce, ve kterém je sepsána jeho smlouva s institucí nebo ve kterém s institucí obvykle písemně jednal. § 14 Zastavení řízení Arbitr řízení zastaví usnesením též, jestliže a) arbitr následně zjistil, že návrh je nepřípustný podle § 9, b) navrhovatel neposkytl přes výzvu arbitra potřebnou součinnost; o tom musí být navrhovatel arbitrem poučen, c) navrhovatel vzal svůj návrh zpět.
68
§ 15 Nález (1) Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem. Arbitr rozhodne ve věci do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. Lhůta se staví po dobu, kdy běží lhůta podle § 10 odst. 4, § 11 a § 12 odst. 6. (2) Písemné vyhotovení nálezu se doručuje účastníkům řízení bez zbytečného odkladu do vlastních rukou. (3) Nález obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o námitkách. § 16 Námitky (1) Do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu mohou strany podat proti nálezu odůvodněné námitky. Práva podat námitky se lze vzdát. Včas podané námitky mají odkladný účinek. (2) Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. (3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje účastníkům řízení do vlastních rukou. (4) Rozhodnutí o námitkách je konečné. § 17 Právní moc a vykonatelnost nálezu (1) Doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci. (2) Nález je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění. (3) Není-li v nálezu stanovena lhůta k plnění, je nález vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. § 17a V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 10 000 Kč. Zaplacení 10 000 Kč uloží i v případech, kdy předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem České národní banky, která ji vybírá a vymáhá a postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu 3) .
69
§ 18 Náklady řízení (1) Každý účastník řízení nese své náklady řízení sám, s výjimkou nákladů tlumočení podle § 13, které nese instituce. (2) Řízení se nezpoplatňuje. § 19 Informační povinnost institucí (1) Instituce písemně sdělí arbitrovi nejpozději ke dni zahájení své činnosti svoji obchodní firmu, sídlo a určenou kontaktní osobu pro styk s arbitrem s uvedením jejího jména, příjmení, adresy, funkce, telefonu a faxu, popřípadě elektronické adresy, a ve stejném rozsahu údaje o zástupci této osoby. Informační povinnost lze splnit též na formuláři vydaném arbitrem. Vzor formuláře pro splnění informační povinnosti s vysvětlením uveřejňuje arbitr též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Instituce písemně oznamují bez zbytečného odkladu arbitrovi veškeré změny ve sdělených údajích. (3) Arbitr vede seznam institucí, který způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní. § 20 Mezinárodní spolupráce (1) Arbitr spolupracuje na základě vzájemnosti s obdobnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a v dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor a s orgány Evropské unie. (2) Arbitr vede základní informace o orgánech uvedených v odstavci 1. Arbitr tyto informace vhodným způsobem uveřejňuje. § 21 Informační povinnost arbitra (1) Arbitr vhodným způsobem uveřejňuje jednou ročně, nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, výroční zprávu o své činnosti, včetně popisu vybraných projednávaných sporů bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uvedením identifikačních údajů instituce ve výroční zprávě není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. (2) Arbitr informuje orgány vykonávající dohled nad institucemi o zjištěných nedostatcích v činnosti institucí. (3) Arbitr poskytuje navrhovatelům na jejich žádost pomoc v souvislosti se zahájením řízení, zejména při sepsání, podání nebo doplnění návrhu, a kdykoli v průběhu řízení. O možnosti poskytování této pomoci a o postupu navrhovatelů v řízení podle tohoto zákona arbitr vhodným způsobem informuje veřejnost.
70
(4) Arbitr vhodným způsobem informuje při výkonu své funkce veřejnost o svém postupu podle tohoto zákona a o projednávaných sporech bez uvedení identifikačních údajů navrhovatelů. Uveřejněním projednávaných sporů s uvedením identifikačních údajů instituce není porušena povinnost mlčenlivosti podle § 22. § 22 Povinnost mlčenlivosti Arbitr, jeho zástupce a pověřené osoby (§ 12 odst. 7) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu činnosti podle tohoto zákona; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni arbitrem. Arbitra může této povinnosti zprostit pouze Poslanecká sněmovna. § 23 Pokuty (1) Za nesplnění povinnosti uložené instituci v § 11, § 12 odst. 6, 7 a 9, § 19 může arbitr podle povahy a závažnosti porušení zákona uložit instituci pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu lze uložit i opakovaně, jestliže porušení povinnosti trvá. (2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne nesplnění povinnosti. Řízení o uložení pokuty může být zahájeno též doručením rozhodnutí o uložení pokuty. Pokutu lze uložit nejpozději do 2 let ode dne nesplnění povinnosti. (3) Rozhodnutí o uložení pokuty obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti němu námitky. (4) Námitky proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat k arbitrovi do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podané námitky mají odkladný účinek. (5) O námitkách proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje arbitr bez zbytečného odkladu. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit. (6) Písemné vyhotovení rozhodnutí o uložení pokuty a písemné vyhotovení rozhodnutí arbitra o námitkách se doručuje účastníkovi do vlastních rukou. (7) Rozhodnutí arbitra o uložení pokuty, proti kterému již nelze podat námitky, je v právní moci. (8) Pokuty vybírá a vymáhá Česká národní banka; postupuje při tom podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků. 3) (9) Pokuta je příjmem České národní banky. Ustanovení společná a přechodná
71
§ 24 Řízení V řízení podle tohoto zákona se postupuje přiměřeně podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. § 25 Instituce splní povinnost podle § 19 odst. 1 poprvé do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. Klaus v. r. Havel v. r. ____________________
Zeman v. r.
1) Zákon č. 124/2002 Sb. , o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech. 1a) § 20c zákona č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb. 1b) Zákon č. 87/1995 Sb. , o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Občanský soudní řád . Zákon č. 97/1963 Sb. , o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/pravni-normy.html
72
Příloha č. 4 Řešený spor – nález
Finanční arbitr České republiky Washingtonova 25, 110 00 Praha 1 Tel. 221 674 660, e-mail:
[email protected]
Publikační číslo:
P3/1/2004
Nález
5.4.1.1
Finanční arbitr České republiky rozhodl v souladu s ust. § 15 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve sporu navrhovatele N, bytem ..... proti instituci Q1 se sídlem ....., o zaplacení částky 7 920 Kč
takto: Instituce – Q1 je povinna vrátit navrhovateli odčerpané peněžní prostředky ve výši 1 470 Kč s 3% úrokem z prodlení ročně od 7.5.2003 do zaplacení a ve výši 6 450 Kč s 3% úrokem z prodlení ročně od 8.5.2003 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto nálezu.
Odůvodnění: Návrhem ze dne 22.6.2004 se navrhovatel domáhal proti instituci vrácení odčerpaných peněžních prostředků v celkové výši 7 920 Kč z účtu navrhovatele č. 123456789/1111. Navrhovatel odůvodnil svůj návrh tím, že dne 2.5.2003 ve večerních hodinách odjížděl na dovolenou do Velké Británie. V tranzitním prostoru letiště mu byla odcizena příruční taška, ve které měl svoji platební kartu Eurocard/MasterCard č. 1234 1234 1234 1234. Téhož dne ve 21:50 hod. nastoupil navrhovatel do letadla a odletěl. Ztrátu zjistil navrhovatel druhý den ráno ve Velké Británii, ze které volal do instituce v Praze, kde mu sdělili, že nemá zatím žádný pohyb na účtu. Dne 4.5.2003 navrhovatel zjistil, že na účtu už jsou nějaké pohyby a proto matka navrhovatele platební kartu zablokovala. Všechny platby odcizenou platební kartou proběhly do 24 hodin od krádeže v tranzitním prostoru letiště. Navrhovatel má k dispozici všechny čtyři účtenky od obchodníků, na kterých je úplně jiný podpis, než jaký má navrhovatel a proto se domnívá, že mu uvedenou platební kartu musel odcizit někdo od rentgenu před vstupem
73
do letadla. Účtenky jsou na částky 640 Kč, 830 Kč, 3 000 Kč a 3 450 Kč. Instituce zamítla reklamaci sporných plateb jako neoprávněnou. Instituce ve svém vyjádření považuje reklamaci navrhovatele za neoprávněnou s tím, že sporné transakce byly provedeny plně v souladu s podmínkami Všeobecných obchodních podmínek Q1. Dále instituce uvádí, že blokace platební karty byla provedena až dne 5.5.2003 v čase 9:27 hod. na základě telefonické žádosti matky navrhovatele. Z kopií potvrzení o platbě kartou předložených navrhovatelem, na kterých je uveden podpis nakupujícího, a jejich porovnání s podpisem navrhovatele na reklamačním protokolu podle názoru instituce vyplývá, že podpisy jsou odlišné; přesto obchodníci uvedené čtyři platby přijali a tím neprojevili dostatek obezřetnosti, jsou za vzniklou škodu odpovědní a jsou povinni vzniklou škodu nahradit. Zejména obchodník v obchodě M3, kde byla platba provedena až na čtvrtý pokus a marné tři pokusy v rozmezí čtyř minut, které byly zamítnuty pro nedostatek peněžních prostředků. Dále z vyjádření instituce vyplynulo, že všechny reklamované transakce byly uskutečněny ještě před nahlášením ztráty platební karty navrhovatelem. Dle Všeobecných obchodních podmínek Q1 platných v květnu roku 2003 odpovídá instituce za uskutečněné transakce od konce dne následujícího po dni, ve kterém klient podal žádost o blokaci karty. Tedy za všechny výše uvedené transakce nesl odpovědnost navrhovatel. V průběhu důkazního řízení finanční arbitr zjistil, že reklamovaná transakce ve výši 3 450 Kč byla provedena u obchodníka S1 v obchodním místě M1. Společnost S1 je smluvním partnerem instituce Q2 se kterou má uzavřenu smlouvu o akceptaci platebních karet MasterCard. Nedílnou součástí této smlouvy je i Manuál pro obchodníky jako příloha č. 2. Z tohoto manuálu bodu 2.2 vyplývá, že zaměstnanec obchodníka předloží vyplněný prodejní doklad držiteli karty k podpisu a ověří shodu podpisu na prodejním dokladu a kartě. V případě, že podpis na prodejním dokladu nesouhlasí s podpisem na kartě, transakci nelze provést. Dále prodejní doklad zaměstnanec obchodníka před zraky držitele karty zničí a požádá držitele karty o předložení průkazu totožnosti. V průběhu důkazního řízení dále finanční arbitr zjistil, že další tři reklamované transakce byly provedeny v obchodních místech společnosti S2 a to v obchodních místech M2 ve výši 830 Kč a 640 Kč a v M3 ve výši 3 000 Kč. Společnost S2 je smluvním partnerem instituce Q3 se kterou má uzavřenu smlouvu o přijímání platebních karet, mimo jiné i na platební karty Eurocard/MasterCard. Podle této smlouvy čl. II. obchodník realizuje platby uskutečňované prostřednictví platebních karet v souladu s platnými Pokyny pro provádění transakcí platebními kartami, které jsou nedílnou součástí této smlouvy . Z části I. bodu 3 těchto pokynů vyplývá, že obchodník je povinen zkontrolovat podpis klienta na účtence se vzorem na kartě. V případě, že podpis na účtence nesouhlasí s podpisovým vzorem na kartě, nesmí být transakce provedena, a to ani v případě, že je autorizována a autorizační středisko povolí transakci provést. Má-li obchodník pochybnosti, může požádat o identifikační průkaz totožnosti držitele karty. Ze znaleckého posudku, který byl vypracován na základě požadavku finančního arbitra znalcem Z, finanční arbitr zjistil, že sporné podpisy na prodejních dokladech na částky 3
74
450 Kč a 830 Kč z 2.5.2003 a na částky 3 000 Kč a 640 Kč z 3.5.2003 nejsou pravými podpisy navrhovatele. Dále finanční arbitr zjistil v průběhu důkazního řízení, že platební karta Eurocard/MasterCard č. 1234 1234 1234 1234 byla vydána na základě Dodatku č. 1 ke smlouvě o Xkontu ze dne 6.12.2000. Dle článku 230 Všeobecných obchodních podmínek Q1 které tvoří součást smlouvy o Xkontu, umožňuje platební karta, vydaná institucí, mimo jiné bezhotovostní placení za zboží a služby u osob, které karty přijímají. Na základě zjištěných skutečností, posouzení důkazů a za použití § 375 a § 331 zákona č. 513/1991 Sb. v platném znění dospěl finanční arbitr k závěru, že instituce odpovídá za škodu vzniklou navrhovateli a bude proto povinna neoprávněně odčerpané peněžní prostředky navrhovateli vrátit. K uvedenému závěru vedla finančního arbitra skutečnost, že instituce k tomu, aby mohla splnit svou povinnost, která ji vyplývá ze závazkového vztahu uzavřeného s navrhovatelem dne 1.8.2001 (Dodatek č. 1 ke smlouvě o Xkontu ze dne 6.12.2000), byla nucena použít třetí osobu, tj. banky obchodníků (členy stejné kartové asociace MasterCard International), kteří jsou odpovědni vůči instituci stejným způsobem jako instituce vůči navrhovateli (§§ 331 a 375 obch. zák.). Tím, že obchodníci této třetí osoby provedli transakce platební kartou předloženou jejím neoprávněným držitelem, porušili závazkový vztah mezi touto třetí osobou a jimi, a zároveň způsobili porušení závazkového vztahu mezi institucí a třetí osobou, tj. bankami obchodníků. Tato skutečnost pak zcela zákonitě vede k naplnění dikce ustanovení §§ 331 a 375 obch. zák. Z uvedených ustanovení jednoznačně vyplývá, že osoba, která použila pro splnění svého závazku třetí osobu a tato porušila svůj závazkový vztah, odpovídá za plnění třetí osoby jako by plnila sama. Z tohoto důvodu finanční arbitr dovozuje odpovědnost instituce a její povinnost k vrácení neoprávněně odčerpaných peněžních prostředků navrhovateli.
Proto finanční arbitr ve smyslu § 1 odst. 1 písm b) a § 3 zákona č. 229/2002 Sb. rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto nálezu.
P o u č e n í : Proti tomuto nálezu lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně odůvodněné námitky k finančnímu arbitrovi ČR. Práva podat námitky se lze vzdát. Námitky mají odkladný účinek.
V Praze dne 1. prosince 2004
finanční arbitr
Zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/spory-priklady-resenych-sporu.html
75
Příloha č. 5 Desatero správného používání platební karty
1. Chránit se začínáte již při převzetí karty Při převzetí kartu ihned podepište a pořiďte si kopii podepsaného podpisového proužku. 2. Karta je pouze Vaše Kartu nikomu nepůjčujte - držení karty neoprávněnou osobou zakládá podstatu trestného činu. 3. Chraňte PIN a údaje o kartě PIN nikomu nesdělujte a v žádném případě PIN neukládejte v blízkosti karty/nepište na kartu. Zásadně nereagujte na e-mailové či telefonické požadavky o sdělení údajů o platební kartě (číslo karty, platnost, bezpečnostní kód ze zadní strany karty případně i PIN). 4. U bankomatu buďte opatrní Prohlédněte si bankomat, ze kterého chcete vybírat. Při zadávání PIN dbejte na to, aby nikdo za Vašimi zády nemohl PIN odpozorovat. Pokud se bankomat chová nestandardně nebo je na něm připevněno nějaké neobvyklé přídavné zařízení, informujte správce bankomatu a raději jděte vybrat jinam. V případě problémů při výběru nepřijímejte v žádném případě „pomoc“ cizích osob (např. rady na opakované zadání PIN). V případě, že bankomat nevydá bankovky, zkontrolujte pro jistotu, zda nebyl na výdejní otvor instalován falešný kryt. 5. Poškozená karta přestává sloužit Chraňte magnetický proužek a kontakty čipu karty před mechanickým poškozením (poškrábáním) a před zmagnetizováním (mobilním telefonem, magnetickým zapínáním kabelek, počítačem aj.). 6. Ztrátu karty je třeba odhalit co nejdříve Kartu noste odděleně od osobních dokladů a pravidelně kontrolujte, zda je na svém místě. Ke kartě se chovejte vždy se stejnou pozorností jako ke svým penězům. 7. Při placení kartou buďte pozorní Při placení kartou sledujte personál obchodu. Dbejte na to, aby Vaše karta byla použita pouze na jednom čtecím zařízení a aby k jedné platbě byl vyhotoven pouze jeden prodejní doklad. Personál prodejny či restaurace by neměl s kartou odcházet mimo Váš 76
dohled. Také zkontrolujte, zda Vám personál vrátil skutečně Vaši kartu. Pokud pojmete podezření, že s platbou nemuselo být vše v pořádku, raději si co nejdříve ověřte, zda transakce byla zúčtována správně. Při jakékoli nesrovnalosti informujte banku. 8. Nákupy bez návštěvy obchodu šetří čas, ale zvyšují riziko Pokud máte při platbě kartou přes internet nebo telefon jakékoli pochybnosti o obchodníkovi, raději zvolte jiný způsob úhrady než platební kartou. Nejbezpečnější jsou internetové obchody, na jejichž stránkách naleznete loga „Verified by Visa“ resp. „MasterCard Secure Code“. 9. Sledujte své výpisy z účtu Pravidelně kontrolujte výpisy z účtu a při jakékoli nesrovnalosti neprodleně informujte banku. 10. Pokud dojde k nejhoršímu, jednejte co nejrychleji Při ztrátě nebo odcizení kartu ihned zablokujte.
Zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/lide/nav00000_lide_nds_12sc_ot01_027925
77
Příloha č. 6 Vizuály platebních karet
Česká republika
78
Zahraničí
79