ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
Fakulta provozně ekonomická Katedra obchodu a financí
SITUACE JEČMENE NA TRHU OBILNÍCH KOMODIT
Teze
Vedoucí diplomové práce: Ing. Miroslav Samek, CSc. Diplomantka: Jana Svobodová
© 2003
Situace ječmene na trhu obilních komodit Souhrn: Práce
se
zabývá
postavením
ječmene
na
trhu
a
jeho
potravinářským
i nepotravinářským využitím. Práce se snaží vyhodnotit trendy vývoje produkce, dovozu a vývozu ječmene v České republice a Evropské unii v letech 1993-2001. Dále je ověřováno tvrzení, zda a v jaké míře je vývoz a dovoz ječmene z ČR (a z EU) ovlivněn domácí produkcí. Současně jsou vyhodnocovány faktory ovlivňující toto odvětví. Ve druhé části vlastní práce se blíže věnuje pozornost jakostním ukazatelům sladovnického ječmene ze sklizní 1999-2002 z pohledu celorepublikového a požadavkům na výkup ze sklizně 2002 z pohledu různých odběratelů v porovnání s příslušnou ČSN. Klíčová slova: ječmen, výnos, slad, kvalita, obchod, užití, trend, EU
Barley´s situation on the cereal commodity market Summary: This work deals with barley´s position on the market and with its food a non-food use. It tries to analyse the evolutionary trends of barley´s production, import and export in the Czech republic and the European Union in 1993-2001. Then the statement is verified whether the inland production on the export and import from the Czech republic and European Union an influence had. At the same time the influential branch factors are analysed. In the second part of the independent work the nation-wide malt barley´s quality parameters of crops 1999-2002 and purchase requirements of various customers in crop 2002 are noted and comparated with relevant ČSN. Key words: barley, proceeds, malt, quality, trade, use, trend, EU
Současný sladařský průmysl je ve znamení koncentrace výroby sladu a stále se zvyšujících jakostních požadavků na kvalitu sladovnického ječmene, které mají základ v mnoha analýzách a rozborech, což dokazuje, že na českém obilninovém trhu je opravdu z čeho vybírat. Avšak naše tradiční, světově proslulé ječmenářství prochází hlubokou krizí, která se, jak dokládá tato práce,
projevuje především poklesem osevních a výrazným
snižováním výnosů, které se dostaly na úroveň 80. let 20. stol. ČR má ale stále šanci stát se opět významným dodavatelem sladu jako tomu bylo v 50.letech, kdy se plnými 30 % podílela na světovém vývozu sladu a zaujímala tak 1. pozici. V ČR však dnes chybí analytické a prognostické informace o aktuálních i koncepčních výhledech v jednotlivých regionech vhodných pro export. Hodnoty dovozu a vývozu ječmene za posledních 10 let jsou natolik rozkolísané, že nelze hovořit ani o žádném trendu, natož o prognóze do budoucna. Za očekávanou změnu na trhu obilninových komodit lze brát blížící se vstup do Evropské unie. Očekává se, že po vstupu zvláště prvních 6 kandidátů (mezi nimi i ČR) bude zřetelně ovlivněna
produkce a obchod s ječmenem. Osevní plochy jarního
ječmene by se totiž jejich vstupem rozšířily cca o 40 % a jeho celková produkce by vzrostla cca o 30 % na 30 mil. t. Staré země EU tak budou v nových členských zemích hledat další odbytové
možnosti
a
českým
pěstitelům
přibude
reálná
konkurence
ze strany západoevropských dodavatelů, ale současně i plně otevřený trh pro český slad. Vývoz ječmene z EU každým rokem zvyšuje o hodnotu 640 tis. t, která však pouze z necelých 5 % závisí na výši sklizně. Dovoz ječmene do EU je vysvětlitelný změnami ve sklizni z pouhých 0,08 %. Tyto skutečnosti tak dokládají, že zahraniční obchod EU s ječmenem se neodvíjí od stavů produkce, ale souvisí se zahraniční politikou a legislativními opatřeními ze strany EU. Naopak v ČR, jak vyplynulo z provedených výpočtů, v případě růstu produkce ječmene dovoz roste a vývoz naopak klesá. Lze se tedy domnívat, že vývoz a dovoz ječmene je u nás závislý na jiných veličinách než je výše produkce. Jedná se především o kvalitu produkovaného ječmene, která tak rozhodne o velikosti vývozu či potřeby dovozu. Z tohoto důvodu se (především v návaznosti na katastrofální výsledek sklizně 2000) vede diskuse o využitelnosti odrůd ozimého ječmene jako suroviny pro sladovnický průmysl.
U odrůd ozimého ječmene je v posledních letech prokazatelný značný šlechtitelský pokrok, který v budoucnu pravděpodobně povede k vyšlechtění dalších odrůd se standardní až výběrovou sladovnickou kvalitou. Za takové situace by tak Česká republika mohla zejména v případech neúrody či jiných nepříznivých faktorů ovlivňujících kvantitu a kvalitu jarního sladovnického ječmene vhodně pojistit zdroj suroviny pro sladovnické zpracování. Avšak skutečný vývoj šlechtění ječmene v ČR bude záviset na celkovém vývoji domácí ekonomiky a s tím spojené ekonomické síly zemědělského odvětví i samotných šlechtitelských firem. V současné době se jako velmi nadějné jeví propojení podniků Selgen a Selekta.
Za další by si pěstitelé jarních ječmenů měli uvědomit, že o realizaci jejich produkce nerozhoduje sladovna, ale výrobce finálního výrobku, tj. pivovar. Takže jedině vzájemné pozitivní vztahy mezi zpracovatelským průmyslem a pěstiteli mohou vést k oboustranné spokojenosti. Avšak v prvé řadě, chceme-li porovnat naše výnosy s těmi, jichž dosahují ve vyspělých ječmenářských zemích, a vytvořit z ječmene ozimého (ale především jarního) konkurenceschopnou plodinu, je nezbytné co nejdříve vyrovnat úroveň výživy, hnojení a ochrany. Jen komplexní přístup při pěstování sladovnického ječmene, počínaje výběrem pozemků a předplodiny, přes základní zpracování půdy, přípravu půdy před setím, setí, hnojení, ochranu až po správnou sklizeň a vhodné skladování může vytvořit předpoklady pro dosažení vysokých výnosů kvalitního zrna a pro rentabilnost pěstování této plodiny. V posledních letech se objevily i reálné šance na uskutečnění projektů nepotravinářského využití obilovin (především jako komponent krmných směsí nebo alternativní zdroj energie), což jistě umožní rozšířit uplatnění ječmene na trhu obilninových komodit a zvýší tak odbyt pro další plochy obilí. Bohužel v ČR se však i nadále akceptují mimosladovnické směry u jarního ječmene pouze v případě, když je jasné, že se nepodaří vypěstovat dobrý sladovnický ječmen. To dokazuje i ta skutečnost, že v českém nabídkovém sortimentu sice máme 36 odrůd jarního ječmene, ale ani jedna z nich není typickou krmnou obilovinou. Závěrem lze tedy konstatovat, že budoucnost českého ječmenářství lze postavit zejména na výrobě jednotných vysoce jakostních partií, účinné spolupráci na celé vertikále, efektivním systému exportu a především na důslednějším uplatňování technologických procesů při jeho výrobě včetně uplatňování vědeckotechnických poznatků. Předpoklady pro to tady jsou.