Právnická fakulta Masarykovy univerzity Mezinárodněprávní obchodní studia Katedra finančního práva a národního hospodářství
Bakalářská práce
Sazební zařazení a preferenční původ zboţí
Václav Dítě
2014/2015
„Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Sazební zařazení a preferenční původ zboţí zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“
……………………………………………………
Václav Dítě
2
„Rád bych poděkoval svojí vedoucí bakalářské práce JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA za cenné rady a příkladné vedení během celé přípravy. Dále bych chtěl poděkovat svojí rodině, manţelce Martě a dcerkám Marušce, Danielce a Aničce, za trpělivost v čase, který jsem trávil studiem a nemohl se plně věnovat svým rodinným povinnostem.“
3
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématikou sazebního zařazení zboţí a preferenčního původu zboţí. Je rozdělená do dvou částí, kaţdá část se samostatně zabývá jedním tématem. Práce je zaměřená na tuto problematiku z pozice vývozce a dovozce zboţí ze třetích zemí, tedy zemí mimo celní území Evropského společenství. V práci jsou vysvětleny jednotlivé dílčí součásti procesu sazebního zařazení a uvedeny důkazy, které prokazují původ zboţí. Součástí práce je několik příkladů, na kterých se demonstruje jak postup zařazení zboţí tak i vliv na výběr cla, a příklady vztahující se k původu zboţí. Klíčová slova Clo, HS – harmonizovaný systém, KN – kombinovaná nomenklatura, Sazební zařazení, Původ zboţí, Preference, Celní kodex. Abstract The Bachelor´s thesis deals with the issue of classification of goods according to tariff scales and preferential origin of goods. The thesis is divided into two parts, each of which deals with one of the topics separately. This Bachelor´s thesis focuses on these issues from the point of importers and exporters of goods from third countries, i.e. countries outside the customs territory of the European Community. The thesis clarifies particular parts of the process of tariff scale classification and contains evidence which proves the origin of goods. Last but not least, the thesis contains a few examples which illustrate the procedure of the classification of goods, the collection of customs duty, as well as examples related to the origin of goods. Key words: Customs duty, HS (Harmonized System), KN (Combined Nomenclature), Tariff scale classification, Origin of goods, Preferences, Customs Code.
4
Obsah Úvod........................................................................................................................ 7 Seznam použitých zkratek.................................................................................... 9 1. Sazební zařazení zboží .................................................................................... 11 1.1.
Harmonizovaný systém ........................................................................ 11
1.2. Kombinovaná nomenklatura................................................................... 14 1.3. TARIC elektronický informační systém ................................................ 16 1.4. Postup při zařazení zboží ......................................................................... 17 1.5. Závazná informace k sazebnímu zařazení zboží ................................... 19 1.5.1. Právní základ závazné informace k sazebnímu zařazení zboží......... 19 1.5.2. Závazná informace k sazebnímu zařazení v EU a její platnost ........ 20 1.5.3. Žádost o závaznou informaci k sazebnímu zařazení .......................... 21 1.6. Nezávazná vyjádření k sazebnímu zařazení zboží ................................ 23 1.6.1. Podání žádosti o nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboží . 23 1.6.2 Právní rámec nezávazného vyjádření k sazebnímu zařazení ............. 24 1.6.3. Závěr k sazebnímu zařazení zboží ....................................................... 25 2. Původ zboží ...................................................................................................... 26 2.1. Nepreferenční pravidla původu zboží .................................................... 27 2.1.1. Pravidla pro získání nepreferenčního původu ................................... 27 2.1.2. Důkazy nepreferenčního původu ......................................................... 29 2.2. Preferenční pravidla původu zboží ......................................................... 30 2.2.1. Přehled preferenčních dohod ............................................................... 30 2.2.2. Jednostranné preferenční dohody........................................................ 31 2.2.3. Dvoustranné preferenční dohody......................................................... 32 2.3. Pravidla pro získání preferenčního původu zboží ................................. 33 2.3.1. Nomenklaturní kritérium ..................................................................... 34 2.3.2. Hodnotové kritérium ............................................................................. 35 2.3.3. Získání preferenčního původu zboží ................................................... 37 2.4. Prokázání preferenčního původu zboží .................................................. 38 2.4.1. Osvědčení o původu - FORM A ........................................................... 38 2.4.2. Průvodní osvědčení EUR.1 ................................................................... 39
5
2.4.3. Prohlášení na faktuře ............................................................................ 43 2.4.4. Potvrzení statusu zboží průvodním osvědčením A.TR....................... 45 2.5. Závazná informace k původu zboží ........................................................ 46 2.6. Závěr k původu zboží ............................................................................... 47 Závěr ..................................................................................................................... 48 Literatura ............................................................................................................. 52 Seznam příloh: ..................................................................................................... 57
6
Úvod Od roku 1997 pracuji jako celní deklarant, tj. zástupce v celním řízení. Zástupcem obchodních společností, jejichţ hlavní činností je vnější obchod se zboţím projevujícím se jeho dovozem a vývozem. Česká republika a celá Evropská unie, jejímţ členem Česká republika je od 1. května. 2004, tvoří celní unii. Základním pilířem celní unie je společná vnější obchodní politika vůči třetím zemím. Společná obchodní politika se projevuje společným celním sazebníkem na zboţí, které se dováţí a vyváţí mimo celní území Evropské unie. Společný celní sazebník je zaloţen na číselném označování a popisu zboţí a má vliv na to, za jakých podmínek bude zboţí procleno při dovozu a vývozu zboţí. Podmínkami při tom můţe být především výběr dovozních cel a případných vývozních náhrad. Výše cla je závislá na sazebním zařazení zboţí a jeho původu. S výběrem cla je spojená i výše vybírané daně z přidané hodnoty. Z důleţitosti a vlivu sazebního zařazení zboţí a původu zboţí bude těmto institutům věnována zvláštní pozornost. Sazební zařazení a původ zboţí jsou jako dvě spojené nádoby, jedna bez druhé samostatně v procesu celního řízení nemůţe být. Charakteristika a zhodnocení těchto institutů je proto i hlavním cílem předkládané bakalářské práce. V kapitolách, které jsou rozděleny do dvou samostatných částí, bude v rozsahu kvalifikační práce rozebrán proces sazebního zařazení a původu zboţí. Zcela jistě by si obě témata zaslouţila rozsáhlejší analýzu. Celní problematika spojená s dovozem a vývozem zboţí není jen o sazebním zařazení a původu zboţí. Dalšími důleţitými parametry jsou např. celní hodnota, dodací podmínky, které jsou obsaţené v známých doloţkách INCOTERMS a další. První část práce bude věnována sazebnímu zařazení. Rozebírána nebude historie sazebníků ke zboţí od prvopočátku, kdy bylo třeba zboţí rozdělovat do různých tříd a k nim přiřadit sazby cel. Tato část bude spíše věnována současnosti, tj. z čeho společný celní sazebník vychází, ţe vychází z Harmonizovaného systému, který je spravován Světovou celní organizací. Vysvětleny budou pojmy Kombinované nomenklatury a elektronického informačního systému TARIC. Na vysvětlení těchto základních pojmů naváţe samotný postup k získání sazebního zařazení zboţí. Pro získání právní jistoty budou představeny dvě moţnosti. Závazná informace k sazebnímu zařazení zboţí a nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení. Původ zboţí, jako druhá část práce, bude řešen z pohledu preferenčního a nepreferenčního původu zboţí a jeho vlivu na dovozy a vývozy zboţí. Bude řešeno, jakým způsobem zboţí získá preferenční a nepreferenční původ, na jakých pravidlech je původ zboţí závislý. Jaké důkazy a kritéria se k prokázání původu vyţadují. V části nazvané preferenční původ zboţí, budou představeny dohody, kterými je Evropská unie vázaná vůči státům, jimţ se tyto výhody při dovozu a vývozu zboţí poskytují. Na závěr budou představeny dokumenty, na kterých se preferenční a nepreferenční původ zboţí prokazuje.
7
Ke zpracování této práce bylo vyuţito dostupné české literatury, které v současné době není mnoho. Jedná se o jednotlivé a mnohdy zastaralé publikace, které ale pro nástin problematiky stačí. Čerpáno také bylo z unijních sekundárních pramenů. Jedním z nejzákladnějších celních předpisů, "celním kodexem společenství". Mnoho informací bylo také čerpáno z mé dlouholeté praxe v oboru celního deklaranta. V závěru bude shrnutí získaných poznatků představených v této kvalifikační práci.
8
Seznam použitých zkratek an. A.TR ACP CK CN CS DPH EENVS EHS ES ESVO EU EUR.1 EUR.2 EUROMED EXW FORM A FORM B FTA
a následující Průvodní osvědčení o statusu původu Uskupení zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří Celní kodex Čína Celní správa Daň z přidané hodnoty Evidence nezávazných vyjádření a stanovisek Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropské sdruţení volného obchodu Evropská unie Průvodní osvědčení EUR.1 Průvodní osvědčení EUR.2 Evropsko-středomořská pravidla původu Doloţka INCOTERMS - ze závodu Osvědčení o původu Osvědčení o původu Free Trade agreement - dohoda volného obchodu General Agreement on Tariffs and Trade - všeobecná GATT dohoda o clech a obchodu GŘC Generální ředitelství cel Generalised System of Preferences - všeobecný GSP systém preferencí HS Harmonizovaný systém CH Švýcarsko INF.4 Informační list JP Japonsko KN Kombinovaná nomenklatura MCK Modernizovaný celní kodex MERCOSUR Sdruţení volného obchodu jihoamerických zemí MRN Movement reference number NK Nařízení Komise Evropské unie NR Nařízení Rady Evropské unie NVSZ Nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboţí OCT Zámořské země a území SFEU Smlouva o fungování Evropské unie
9
SPD SSZ TARIC TR UNCTAD US VDD VIP WCO WTO ZISZ
Spotřební daň Stanovisko k sazebnímu zařazení Tarif integré Communautiare - elektronický integrovaný společný celní sazebník Turecko United Nations Conference on Trade and Development - Konference OSN o obchodu a rozvoji Spojené státy Americké Vývozní doprovodný doklad Všeobecné interpretační pravidla World Customs Organization - Světová celní organizace World Trade Organization - Světová obchodní organizace Závazná informace k sazebnímu zařazení zboţí
10
1. Sazební zařazení zboží Při dovozu a vývozu zboţí, do prostoru nebo z prostoru Evropského společenství (dále jen „ES“), hospodářskými subjekty, představenými fyzickými nebo právnickými osobami, je nutné dopředu znát, zda při odvodu povinných celních poplatků vytvoří zisk. Jsou to dovozy a vývozy, z a do třetích zemí, mimo celní území ES. Při dovozu nebo vývozu zboţí musí hospodářské subjekty vyplnit celní prohlášeni. Celní prohlášení se vyplňuje v zemi, kde se reţim dovozu nebo vývozu realizuje a zde se případně odvedou poplatky s tím spojené. Při dovozu zboţí je to především clo a daně, u vývozu se zpravidla pouze nárokuje osvobození od DPH dle daňového řádu. Celní prohlášení by mělo obsahovat sazební kód, který zařazuje zboţí do příslušné kapitoly harmonizovaného systému (viz další kapitola), v závislosti na jeho přesné povaze. Tento kód odpovídá sazbě dovozního cla (nebo vývozních náhrad), které mají být uhrazeny a poţadavkům a omezením na dovoz nebo vývoz tohoto zboţí. Hospodářský subjekt právně odpovídá za to, ţe kód uvedený v celním prohlášení je správně stanoven.1 Při stanovení správného sazebního zařazení mohou vznikat potíţe, pokud se při zařazování zboţí jedná například o inovativní výrobky s novou technologií nebo výrobky sestávající z více součástí. Pro správný postup při kvalifikaci zboţí je důleţité se obeznámit s „Všeobecnými interpretačními pravidly“ v úvodní části sazebníku.2 Proto, aby společnost měla např. před dovozem zboţí právní jistotu, můţe celní orgán své země poţádat o úřední sazební zařazení. K tomu mohou slouţit dva instituty: Závazná informace k sazebnímu zařazení zboţí a Nezávazná vyjádření k sazebnímu zařazení zboţí. V písemné formě se rozhodnutí o vydání informací zasílají hospodářskému subjektu.3 V dalších kapitolách budou představeny obě varianty. 1.1. Harmonizovaný systém Harmonizovaný systém popisu a číselného označení zboţí (dále jen „HS“), je zakotvený Mezinárodní úmluvou o Harmonizovaném systému popisu a číselného označení zboţí a Protokolem o její změně4. HS spravuje Světová celní organizace (World Customs Organization, dále jen „WCO“) a to konkrétněji její Výbor pro Harmonizovaný systém. Z historického hlediska se vypracováním
1
Zvláštní zpráva č.2/2008 o závazných informacích o sazebním zařazení zboţí (ZISZ) spolu s odpovědí Komise, str. 5 2 Janatka, F. a kolektiv, Rizika v komerční praxi, Praha: Wolters Kluwert ČR, a.s., 2011, s.84 3 Viz tamtéţ 4 Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboţí, Úřední věstník EU č. L 198/3 ze dne 20.7.1987
11
nomenklatury pro celní účely, jiţ od konce druhé světové války ujímá Rada pro celní spolupráci a GATT.5 Historií tohoto systému se v práci zabývat nebudu. HS je pouţíván celosvětově a je nejstabilnější, jelikoţ ke změnám v něm dochází jednou za 5 let6. V současné době jej pouţívá minimálně 204 zemí, teritorií a celních nebo ekonomických unií. HS rozděluje zboţí do 21 tříd a 97 kapitol podle komodit. Níţe jsem uvedl schéma základního členění HS. Kapitoly se dále člení na 4místná čísla a 6místné poloţky. HS obsahuje rovněţ poznámky a vysvětlivky, které mají stejný význam jako čísla a poloţky. Výbor pro HS pravidelně poznámky a vysvětlivky aktualizuje. Základní členění HS:
5
Rozehnalová, N a kolektiv, Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva, Brno: HELBICH, 2012, s. 173 6 Často kladené otázky. [online]. Celní správa, [cit. 6. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/zisznew/ZISZ/6.pdf
12
Seznam tříd HS:7 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII.
XIX. XX. XXI.
7
Ţivá zvířata, ţivočišné produkty. Rostlinné produkty. Ţivočišné nebo rostlinné tuky, oleje. Výrobky vzniklé jejich štěpením. Upravené jedlé tuky. Ţivočišné nebo rostlinné vosky. Výrobky potravinářského průmyslu. Nápoje, lihové tekutiny a ocet. Tabák a vyrobené tabákové náhraţky. Nerostné produkty. Výrobky chemického průmyslu a příbuzných průmyslových odvětví. Plasty a výrobky z nich. Kaučuk a výrobky z něj. Surové kůţe a koţky, usně, koţešiny a výrobky z nich. Sedlářské a řemenářské výrobky. Cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky. Výrobky ze střev. Dřevo a dřevěné výrobky. Dřevěné uhlí. Korek a korkové výrobky. Výrobky ze slámy, esparta a jiného materiálu na úplety. Košíkářské výrobky Buničina ze dřeva nebo jiných celulózových vláknovin. Sběrový papír nebo lepenka, téţ odpad a výmět. Papír, lepenka a výrobky z nich. Textilie a textilní výrobky. Obuv, pokrývka hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, hole se sedátkem, biče, jezdecké bičíky a jejich části. Upravená péra a zboţí z nich. Umělé květiny. Výrobky z lidských vlasů. Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy a podobných materiálů. Keramické výrobky. Sklo a skleněné výrobky. Pravé perly (přírodní nebo umělé pěstované), drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich. Umělá biţuterie. Mince. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů. Stroje a přístroje, elektrická zařízení a jejich části a součásti. Přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství k těmto přístrojům. Vozidla, letadla, plavidla a dopravní zařízení. Nástroje a přístroje optické, fotografické, kinematografické, měřící, kontrolní nebo přesné. Nástroje a přístroje lékařské a chirurgické. Hodiny a hodinky. Hudební nástroje. Části, součásti a příslušenství těchto nástrojů a přístrojů. Zbraně a střelivo. Jejich části, součásti a příslušenství. Různé výrobky. Umělecká díla, sběratelské předměty a staroţitnosti.
Příloha, Nomenklatura HS, Úřední věstník EU č.L198/3 ze dne 20.7.1987
13
Struktura samotného HS kódu: 1,2 – kapitola HS 1,2,3,4 – číslo HS 1,2,3,4,5,6 – poloţka HS -
Kapitola HS = 2 místný kód Číslo HS = 4 místný kód Poloţka HS = 6 místný kód
Struktura/Obsah Harmonizovaného systému: XXI Tříd 97 Kapitol 1221 Čísel 5052 Poloţek Vysvětlivky k HS Poznámky k poloţkám Úvodní poznámky ke třídám a kapitolám Všeobecná pravidla pro výklad HS Příklad č. 18 Kapitola 22 – Nápoje, lihoviny a ocet Číslo HS 2201 – Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod nebo sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh Poloţka HS kódu – 220110 – Minerální vody a sodovky – 220190 – Ostatní 1.2. Kombinovaná nomenklatura Kombinovaná nomenklatura (dále jen „KN“) je pouţívaná v zemích Evropské unie (dále jen „EU“) a je definována Nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku v článku č. 1 „Zavádí se nomenklatura zboţí (dále jen „kombinovaná nomenklatura“, nebo zkráceně „KN“), která současně splňuje poţadavky společného celního sazebníku, tak i statistiky vnějšího obchodu Společenství“. 8
Příloha, Nomenklatura HS, Úřední věstník EU č.L198/3 ze dne 20.7.1987
14
KN se skládá z nomenklatury HS, tj. 6místného HS kódu, další přidané kódy na pozici 7 a 8 jsou tzv. podpoloţky KN. KN tedy tvoří 8místný číselný kód a je to jiţ třídění Společenství. Ke změnám KN dochází pravidelně kaţdý rok. Jedná se o změnu Přílohy I a tato změna musí být veřejnosti oznámena pro příslušný rok, nejpozději do 31. 10. předchozího roku. Změna je vydaná formou Nařízení Komise a zveřejněna v Úředním věstníku EU, v řadě L.9 KN je tedy oproti HS aktualizována častěji, ke změnám dochází v řadě kódů, kterých jsou stovky. Jednou za 4 aţ 6 let, dochází i k aktualizaci v systému HS, dochází i k masivnějším změnám u KN. Masivnější změny vyvolává především technologický pokrok v mnoha oborech lidské činnosti. Struktura kódu KN 1,2 – kapitola HS 1,2,3,4 – číslo HS 1,2,3,4,5,6 – poloţka HS 1,2,3,4,5,6,7,8 – podpoloţka KN -
Kapitola HS = 2 místný kód Číslo HS = 4 místný kód Poloţka HS = 6 místný kód Podpoloţka KN = 8 místný kód
Příklad č. 210 Kapitola 22 – Nápoje, lihoviny a ocet Číslo HS 2204 – Víno Poloţka HS 220410 – Šumivé víno Podpoloţka KN – 22041011 – Šampaňské víno – 22041098 – ostatní
9
Matoušek, P., Sabelová, L., CLO, Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 260 Celní sazebník EU, Nařízení Rady č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku 10
15
1.3. TARIC elektronický informační systém Článek 2 Nařízením Rady ( EHS ) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku zavádí integrovaný sazebník. Elektronický integrovaný společný celní sazebník EU (dále jen „TARIC“)(Tarif integré Communautiare ),11 je integrovaný sazebník EU, vedený v elektronické podobě, dostupný na stránkách celních správ. V česku se jedná o českou verzi tzv. TARIC CZ dostupnou z internetových stránek celní správy (dále jen „CS“) nebo na internetové stránce EU – www.eur-lex.europa.eu .12 Je to prakticky KN doplněná o další informace o tarifních, ale i netarifních opatřeních EU, zejména při importu zboţí. Informacemi jsou zejména sazby daně z přidané hodnoty, spotřební daně, veterinární a fytosanitární předpisy a předpisy o chemických látkách. Jedná se především o tzv. národní opatření. Z toho důvodu můţe mít TARIC kód aţ 19 míst.
Příklad č. 3 Na příkladu ukazuji, ţe zboţí přivezené nebo vyvezené se sazebním zařazením: 3926909790 – Výrobky z plastů a které jsem vloţil do aplikace TARIC CZ. TARIC ukazuje celý výčet informací, vztahujících se k moţným vývozním a dovozním zákazovým opatřením, včetně uvedené celní sazby cla a uvedené sazby DPH.
11
Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 140 Tariková konzultace. [online]. Evropská Komise, [cit. 6.10.2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/taric_consultation.jsp?Lang=cs 12
16
U jednotlivých opatření jsou rovnou uvedeny odkazy na příslušné dokumenty apod.
1.4. Postup při zařazení zboží Pro správné zařazení zboţí do příslušné třídy a kapitoly KN je třeba si poloţit základní zboţí znalecké otázky. -
Co to je? (druh a vlastnosti zboţí) Z čeho to je? (kvalitativní i kvantitativní sloţení zboţí) K čemu to je? (účel pouţití zboţí) A případně v jakém je to balení? (adjustace zboţí)
První krok, v postupu správného zařazení zboţí, je vytipovat nejvhodnější třídu a kapitolu HS. Dalším krokem je seznámení se u této třídy a kapitoly s
17
poznámkami, kde se nejčastěji zjistí, zda příslušné zařazované zboţí do této kapitoly patří nebo je z této kapitoly vyloučené. Příklad č. 4 Klobouky pro panenky Dle návodu uvedeném výše, vytipuji třídu HS a kapitolu a seznámím se s poznámkami k této kapitole. Pokrývky hlavy jsou všeobecně zařazeny do třídy: XXII - Obuv, pokrývky hlavy atd. Do kapitoly č. 65 - Pokrývky hlavy a jejich části a součásti. Důkladně prostuduji poznámky k této kapitole a zjistím z nich následující: 1. Do této kapitoly nepatří: a) obnošené pokrývky hlavy čísla 6309; b) pokrývky hlavy z osinku (azbestu) (číslo 6812); nebo c) klobouky pro panenky, jiné klobouky mající povahu hraček nebo karnevalové výrobky kapitoly 95. Z této poznámky je zcela zřejmé, ţe klobouky pro panenky nelze zařadit do kapitoly 65 HS ale musím se zaměřit na kapitolu 95 HS. Kapitola 95 - HRAČKY, HRY A SPORTOVNÍ POTŘEBY; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Proto se klobouky pro panenky zařadí takto: 95030029 – Panenky a loutky představující pouze lidské bytosti a části, součásti a příslušenství: 9503 00 21 – – Panenky a loutky 9503 00 29 – – Části, součásti a příslušenství Při zařazování zboţí by se měla také aplikovat všeobecná interpretační pravidla, (dále jen "VIP"). V Příloze č. 1 je ucelený přehled všech Všeobecně interpretačních pravidel. Těchto VIP je celkem 6. V uvedené příloze je kompletní přehled všech pravidel, kterými bych se měl řídit pro nejsprávnější cestu k získání sazebního zařazení.
18
Tyto pravidla jsou na sobě postupně navazující. Na pravidlo č. 1 zvolna navazuje pravidlo č. 2. VIP č. 1 – název třídy, kapitoly a podkapitoly je pouze orientační, pro právní účely je pro zařazení směrodatné znění čísel a příslušných poznámek ke třídám a kapitolám. Navazující pravidlo VIP č. 2 – uvedení zboţí v kaţdém z čísel se také vztahuje na zboţí, které není kompletní nebo není dokončeno. Pokud má rysy kompletního výrobku. Platí to i na zboţí v rozloţeném stavu. VIP č. 2 je navíc rozděleno do dvou částí, kde se v druhé části uvádí zmínka o materiálu v určitém čísle, vztahujícím se buď k čistému materiálu nebo materiálu smíšeném či přidaném jiném materiálu. Další navazující pravidlo na pravidla 1 a 2, VIP č. 3a) – které zní, ţe číslo se specifičtějším popisem má přednost před všeobecným popisem. Navazující pravidlo č. 4 zahrnuje v sobě toto znění – zboţí, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, těmi pravidly je myšleno VIP 1 – VIP 3. Zboţí se zařadí do čísel, které v sobě zahrnují nejvíce podobné výrobky. Pravidlo č. 5 se obecně zabývá obaly, pouzdry a obdobnými schránkami ke zboţí a konečně poslední interpretační pravidlo, pravidlo č. 6 má své znění, pro právní účely je zařazování do poloţek určitého čísla stanoveno zněním těchto poloţek a poznámkami k těmto poloţkám, jakoţ i pravidly 1 aţ 5. Z výše uvedeného textu by se snadno dalo odvodit, ţe zařazování zboţí do určitých kapitol KN můţe pro někoho být lehkou záleţitostí a pro druhého docela obtíţné. Z výše uvedeného důvodu je zde moţnost obdrţení úředního sazebního zařazení, viz následující kapitoly.
1.5. Závazná informace k sazebnímu zařazení zboží Závazná informace k sazebnímu zařazení, (dále jen „ZISZ“), je ze základu určena pro obchodní veřejnost, aby získala právně závaznou informaci. Správné sazební zařazení do společného celního sazebníku na svoje vlastní zboţí, které v budoucnu bude vyváţet nebo dováţet z EU nebo do EU. Pokud by se prokázalo, ţe ţádost o ZISZ není pro zamýšlený vývoz nebo dovoz zboţí ze třetích zemí, příslušný útvar CS můţe ţádost ţadateli zamítnout.13
1.5.1. Právní základ závazné informace k sazebnímu zařazení zboží V roce 1993 se postup pro ZISZ stal systémem s platností v celé EU. Jeho prostřednictvím se hospodářským subjektům vydávají rozhodnutí o sazebním zařazení, které jsou ve vztahu k příjemci ZISZ právně závazná pro celní orgány v celé EU. ZISZ mají platnost aţ 6 let. Tímto způsobem systém přispívá k řešení 13
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 12
19
problémů potenciálně různých sazebních zařazení, pro totéţ nebo obdobné zboţí, a současně přispívá k harmonizovanému fungování celní unie.14 1. května 2004 Česká republika vstoupila do EU. Současně vstoupilo v platnost Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších smluv a nařízení (dále jen „CK“) a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších smluv a nařízení (dále jen „prováděcí předpis“). Dle tohoto NR v souladu s čl. 11 můţe kaţdá právnická, ale i fyzická osoba (podnikatel) zaţádat u celního úřadu o informaci k uplatnění celních předpisů. Dále dle tohoto nařízení článku č. 12 CK zřizuje institut ZISZ. V České republice vydávané na základě zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který vstoupil v platnost aţ 1. 1. 2013. Celním orgánem v ČR je pro přijímání ţádostí a vydávání ZISZ pouze jediný celní orgán, Celní úřad pro Olomoucký kraj CZ580000.15 Článek 12 odst. 1, CK, uvádí, ţe, Celní orgány vydávají na základě písemné ţádosti závazné informace o sazebním zařazení zboţí nebo závazné informace o původu zboţí způsobem stanoveným postupem projednávání ve výboru16.
1.5.2. Závazná informace k sazebnímu zařazení v EU a její platnost Závazná informace k sazebnímu zařazení zboţí v podstatě nejsou povinné pro určitý druh zboţí a jsou vydávané pouze k zamýšleným dovozům nebo vývozům zboţí. Proto nemohou být vydané např. k daňovým účelům, za jediným účelem, stanovením sazby DPH a SPD. ZISZ vydané v České republice jsou ukládané do databáze vedené Komisí EU a jsou tedy závazné a platné ve všech členských státech, bez ohledu na to, v jakém státě byla ZISZ vydaná. Nehledí se na to, ţe třeba malý stát, např. Kypr nemá takové hlasovací právo jako velké státy typu Německa nebo Francie. Mimo území společenství ZISZ nejsou právně závazné. Některé země, např. Švýcarsko a Turecko je mohou povaţovat za směrodatné, nicméně se na to nelze právně spolehnout. ZISZ je vydaná vţdy v jazyce, v jakém byla podaná ţádost, tedy v úředním jazyce země, ve které byla vydaná. V ţádném případě není moţné ţádat o překlad i do jiného jazyka. Pokud je potřeba, musí se na vlastní náklad zařídit. S tím souvisí i přenositelnost ZISZ, kterou nelze v celním řízení pouţít pro 14
Zvláštní zpráva č.2/2008 o závazných informacích o sazebním zařazení zboţí (ZISZ) spolu s odpovědí Komise, str. 5 15 Závazné informace o sazebním zařazení zboţí. [online]. Celní správa, [cit. 6. 10. 2014]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazenizbozi/zisznew/Stranky/default.aspx 16 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 12 odst. 1
20
jinou osobu, neţ které byla vydaná. Oprávněná osoba však můţe určit zástupce, který v její prospěch bude ZISZ při celním řízení předkládat. Zástupce musí být v podané ţádosti uveden. Platnost ZISZ je obecně šest let. Pokud se ovšem dostane do rozporu s předpisy EU, Komise vydá prováděcí nařízení k sazebnímu zařazení určitého druhu zboţí. Z důvodu změny mezinárodního výkladu nomenklatury nebo z jiného důvodu stanoveného celním Kodexem Společenství nastává přechodné období pouţití ZISZ, obdobím odkladu neplatnosti. Toto období neplatnosti je stanoveno na dobu 6 měsíců.17 ZISZ nemá retroaktivní účinky, tedy není platná na zboţí, které jiţ bylo celně projednáno v dovozu nebo vývozu zboţí. Pro celní orgány má závaznou platnost aţ po dni vydání Celním úřadem pro Olomoucký kraj. Proti vydání ZISZ se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů od vydání rozhodnutí. Odvolání se podá opět u orgánu CS, který rozhodnutí vydal. O osudu ZISZ v odvolacím řízení rozhoduje Generální ředitelství cel (dále jen „GŘC“) pokud o něm nerozhodne Celní úřad pro Olomoucký kraj. Obecně by se nemělo stát, ţe by na totoţné zboţí vydala jiná členská země a její kompetentní orgán jiné celní zařazení neţ vydala např. Česká republika. Pokud však tato skutečnost nastane, je to především zapříčiněno tím, ţe zařazení zboţí je zaloţené na výkladu příslušných právních norem a pravidel k zařazení. Výklad práva se v různých celních správách můţe lišit a oba státy se neshodnou na společném zařazení zboţí. Konkrétní případy potom musí na vlastní podnět řešit Komise EU nebo na podnět jedné ze stran „sporu“ ve Výboru pro celní Kodex. Toto opatření by měla Komise EU přijmout co nejdříve, nejpozději však do šesti měsíců. Databáze ZISZ, vedenou Komisí, je dostupná na stránkách EU18. ZISZ dle článku 8 CK se zruší, jestliţe byla informace vydaná na základě nesprávných, neúplných nebo nepravdivých údajů, o kterých ţadatel věděl nebo mohl vědět. Zrušení nastává okamţikem, kdy bylo rozhodnutí přijato.19
1.5.3. Žádost o závaznou informaci k sazebnímu zařazení ZISZ se ţadateli poskytuje zcela zdarma, ovšem pokud celnímu úřadu vzniknou více náklady, spojené zejména k provedení rozboru, odborného posudku ke zboţí a konečně i k vrácení vzorku zboţí zpět ţadateli, mohou mu tyto vícenáklady být účtovány.20
17
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 12 odst. 6 Prohlíţení ZISZ. [online]. Evropská Komise, [cit 6.10.2014]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/ebti/ebti_consultation.jsp?Lang=cs 19 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, č. 2913/92 čl. 8 odst. 3 20 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 11 odst. 1 18
21
Dle článku 6, Prováděcího nařízení k CK, se ţádost o ZISZ podává písemně, na uvedeném formuláři, (viz Příloha č. 2) u celního úřadu v té zemi, kde má být daná ZISZ pouţita, nebo z té země, v níţ je ţadatel usazen.21 Ţádost o ZISZ se smí vztahovat pouze na jeden druh (typ) zboţí.22 Ţádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboţí musí obsahovat tyto údaje:23 a) jméno a adresu oprávněné osoby; b) jméno a adresu ţadatele, pokud není oprávněnou osobou; c) celní nomenklaturu, do níţ má být zboţí zařazeno. Pokud ţadatel poţaduje zařazení zboţí do některé z nomenklatur uvedených v čl. 20 odst. 3 písm. b) a odst. 6 písm. b) kodexu, musí v ţádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboţí tuto nomenklaturu výslovně uvést; d) přesný popis zboţí umoţňující jeho ztotoţnění a zařazení do celní nomenklatury; e) sloţení zboţí a případně zkušební metody pouţité k jeho stanovení, jestliţe na tomto údaji závisí zařazení zboţí; f) případně jako přílohy vzorky, fotografie, plány, katalogy nebo jiné podklady, které by mohly celním orgánům pomoci ke správnému zařazení daného zboţí do celní nomenklatury; g) předpokládané zařazení; h) souhlas s předloţením překladu jakýchkoli přiloţených dokladů do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků dotyčného členského státu, pokud o něj celní orgány poţádají; i) vyznačení údajů, jeţ mají být povaţovány za důvěrné; j) sdělení ţadatele, zda podle jeho informací byla pro stejné nebo podobné zboţí v rámci Společenství vydána ZISZ nebo zda byla podána ţádost o její vydání; k) souhlas s tím, ţe sdělené informace mohou být uloţeny v databázi Komise a ţe údaje závazné informace o sazebním zařazení zboţí, včetně případných fotografií, náčrtů, dokumentace atd., s výjimkou údajů, které ţadatel označil jako důvěrné, mohou být zveřejněny prostřednictvím internetu; pouţijí se platné předpisy o ochraně údajů. Fáze systému vydání ZISZ a trvání platnosti je přehledně uvedena v Příloze č. 3., kde tato příloha představuje systém ZISZ jako vývojový diagram. V roce 2006 bylo např. vydáno více neţ 46 000 ZISZ a k polovině měsíce července 2007 bylo stále v platnosti více neţ 167 000 ZISZ.24 Stav v jednotlivých členských zemích je uveden v Příloze č. 4. 21
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, čl.6 odst. 1 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, čl.6 odst. 2 23 Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, čl.6 odst. 3A 24 Zvláštní zpráva č.2/2008 o závazných informacích o sazebním zařazení zboţí (ZISZ) spolu s odpovědí Komise, str. 5 22
22
1.6. Nezávazná vyjádření k sazebnímu zařazení zboží O nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení (dále jen „NVSZ“), můţe poţádat kaţdá fyzická a právnická osoba u celních orgánů, o informaci o pouţití celních předpisů.25 Dle stejného článku CK mohou celní orgány ţádost zamítnout, pokud se poţadované informace nebudou vztahovat k zamýšlenému dovozu nebo vývozu zboţí.26 Dle odstavce č. 2 stejného článku CK se veškeré informace týkající se dotazů na CS a instituce v Evropské unii nezpoplatňují, výjimkou je, pokud jsou s vyřízením ţádostí spojené náklady s provedením případných laboratorních testů nebo zasláním vzorků zboţí zpět ţadateli. Pro úplnost je nutné uvést, ţe současně se ţádostí o NVSZ lze poţádat i o další informace vztahující se např. ke kódu TARIC, celní sazbu, případné zákazy a omezení.27
1.6.1. Podání žádosti o nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboží Na stránkách CS je uveden odkaz na vstup do aplikace, ve které můţe být podána ţádost o vydání NVSZ28. Pomocí tohoto odkazu je ţadatel přesměrován do aplikace Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek, (dále jen EENVS). Pro první přihlášení je nutné se zaregistrovat jménem nebo názvem firmy, emailovou adresou a heslem. Po přijetí potvrzení jména a hesla je jiţ aplikace přístupná.29 V aplikaci je mnoho moţností jak sledovat historii podaných ţádostí o NVSZ, ale především moţnost mít přístup ke všem svým ţádostem, k výstupům jednotlivých vyřízených ţádosti. Samozřejmostí je datum podání, číslo jednací nebo informace, který útvar CS na ţádostech pracoval nebo pracuje a stav vyřízení. Veškerá komunikace mezi ţadatelem a CS probíhá emailovou poštou, pokud ţadatel při registraci a podání ţádosti nezvolil jinak. Je to rychlý a efektivní způsob, jak získat poţadované informace. Stejně jako můţe jakýkoli ţadatel podat ţádost o NVSZ, tak stejně můţe i orgán veřejné moci (nejčastěji spíše celní orgány), podat ţádost (v aplikaci), o stanovisko k sazebnímu zařazení zboţí (dále jen „SSZ“). Oprávněnými celními orgány pro vydávání NVSZ a SSZ jsou referát Celní nomenklatury odboru 21 Generálního ředitelství cel, v případech celostátního nebo mezinárodního významu, a v ostatních případech oddělení 21 jednotlivých celních úřadů.30 25
Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 11 odst. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92: Celní kodex, čl. 11 odst. 1 druhá věta 27 Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboţí do společného celního sazebníku EU 28 EENVS 29 Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboţí do společného celního sazebníku EU 30 viz tamtéţ 26
23
Na rozdíl od ZISZ je moţno u NVSZ poţadovat informaci k více druhům zboţí, tj. k více poloţkám v jedné ţádosti. Výhoda oproti ZISZ, kde se vţdy jedná pouze o jeden druh zboţí či jednu poloţku.
1.6.2 Právní rámec nezávazného vyjádření k sazebnímu zařazení Je nutné poznamenat, ţe Nezávazné vyjádření k sazebnímu zařazení zboţí není v ţádném případě závaznou informací k sazebnímu zařazení dle článku 12 CK společenství.31 Ze své praxe znám případy, kdy dovozce zboţí a jeho zástupce v celním řízení – deklarant, vlastnil několik nezávazných vyjádření k sazebnímu zařazení. Sazební zařazení pravidelně pouţil při propuštění zboţí do volného oběhu společenství a celní úřad při projednávání nezávazné vyjádření pouţíval jako důkaz a podklad pro rozhodnutí. Takto se vytvořila praxe a deklarant byl v legitimním očekávání32, ţe další a další dovozy ze třetích zemí, stejného zboţí, bude propouštěné do volného oběhu za stejných podmínek. Celní úřad v určitém období revidoval tuto nezávaznou informaci, která jiţ neobsahovala pouţívané sazební zařazení, tuto revizi ovšem nikterak neodůvodnil a začal po společnosti vymáhat jiné sazby cla neţ dříve. Zástupce importéra se domáhal odvolání. Odvolací orgán, v tomto případě GŘC, se k celé věci postavil následujícím způsobem a vydal individuální právní akt, zamítavé rozhodnutí: „Námitka nedostatku odůvodnění u této revize sazebního zařazení je dle názoru GŘC lichá. Nejednalo se o ţádné řízení zakončené rozhodnutím, jedná se pouze o informativní dokument, kterým celní orgány vyslovují „nezávazně“ svůj názor na sazební zařazení zboţí. Ţádné odůvodnění tedy není vyţadováno. Nezávazná vyjádření k sazebnímu zařazení zboţí mají pouze informativní, poradní charakter. Nejedná se o důkazy ani podklady pro rozhodnutí a nemělo by s nimi tak být nakládáno.33“ V jiném případě, kdy se zástupce dovozce, domáhal změny vydané NVSZ, (kde se jednalo o změnu zařazení zboţí do jiné kapitoly KN), s výrazně niţší sazbou cla, neţ do jaké kapitoly zboţí zařadil útvar CS. Zástupce obdrţel potvrzení jiţ jednou vydaného rozhodnutí a s upozorněním, ţe: „dále bychom Vás rádi upozornili, ţe vydané nezávazné vyjádření slouţí jako podpůrný prostředek a není právně závazné. Pokud s výše uvedeným vyjádřením nesouhlasíte, máte moţnost ve smyslu čl. 12 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní
31
viz tamtéţ Harvánek, J. a kolektiv.,Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s.159 33 Zamítavé rozhodnutí GŘC o změně a o vrácení dovozního cla ze dne 14. 5. 2013, vyřizoval Mgr. Sojka, str. 14-15 32
24
kodex Společenství písemně zaţádat o ZISZ, která je právně závazná a lze se proti ní uplatnit řádné opravné prostředky.“34
1.6.3. Závěr k sazebnímu zařazení zboží Pouţitím správného postupu k sazebnímu zařazení zboţí se získá poţadovaný kód KN. Ze správného kódu KN, je jiţ moţné, přes aplikaci TARIC zjistit přesnou výši sazby cla nebo případných zákazů a opatření. Tudíţ si kaţdý hospodářský subjekt můţe dopředu vykalkulovat, zda se z obchodního hlediska vyplatí přivést zboţí ze třetích zemí, tedy ze zemí mimo EU nebo se raději zaměřit na obchodní partnery uvnitř EU. ZISZ a NVSZ vedou ke stejnému cíli, obě varianty vedou k úřednímu potvrzení získaného sazebního zařazení zboţí. V této části práce byly popsány obě varianty jak se k sazebnímu zařazení zboţí dopracovat, dále jsem i nastínil moţné riziko spojené především z institutem NVSZ. Plyne z toho horší varianta obchodu, neţ kdyby obchodník raději zvolil cestu nákupu svého zboţí blízko svých hranic. S vidinou a rizikem niţší sazby cla, zboţí dováţel do EU opakovaně a posléze zjistil, ţe celou tuto dobu špatně pouţíval sazební zařazení zboţí. CS retroaktivně bude ţádat zpětně opravit dovozní celní prohlášení s variantou doplacení dovozních cel. Pokud obchodník chce raději zvolit jistotu, institut NVSZ nepouţívat a upřednostnit ZISZ, kde má právní jistotu, ţe retroaktivita nebude pouţita. Minimálně půl roku po moţné změně závazné informace Komisí EU, můţe své zboţí zařazovat do KN jako před vydáním zrušujícího nařízení. Výhodou NVSZ je rychlost získání informace, coţ je alternativa k ZISZ. Další výhodou oproti ZISZ je moţnost podat ţádost o více druhů zboţí společně. Je to ovšem podpůrný prostředek a právně nezávazný. Není zde právní jistota při změně zařazení, zda se mají dovozní celní prohlášení opravit nebo ponechat s jiným sazebním zařazením.
34
Zamítavé vyjádření Celního ředitelství Ústí nad Labem o Sazebním zařazení zboţí ze dne 17. 12. 2010, vyřizoval nprap.. Kůrka, str. 2
25
2. Původ zboží Kdyţ se kolem sebe podíváme na veškeré předměty – zboţí, tak kaţdé má přidělené sazební zařazení, ale má i svůj původ. Zboţí získá původ několika způsoby. Jedná se o všeobecný výklad k získání původu zboţí: - Zboţí zcela získané – je to zboţí, které bylo zcela získané nebo vyrobené v zemi svého původu. - Zboţí podstatně přepracované - zboţí dle pravidel nepreferenčního původu zboţí došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování.35 Zboţí, které není dostatečně přepracované, tedy poslední operace, např. zabalení nebo nalepení etikety na jiţ hotový výrobek, jeho původ nezmění.36 V dalším textu budu výše uvedené pojmy představovat. Jak jsem v předchozích kapitolách vysvětlil důleţitost sazebního zařazení zboţí na vliv vývozních a dovozních operací, stejně i původ zboţí má úzkou souvislost s volbou příslušné celní sazby a následným výběrem cla. Je tedy důleţité, z celního hlediska, v jaké zemi má zboţí původ a jakým způsobem je původ zboţí prokázán. Čím výhodnější je dovozní sazba cla, tím přísnější jsou nároky na jeho prokázání. Důkazy mohou být certifikáty typu FORM A, EUR 1 nebo preferenční věta na připojených dokladech ke zboţí, např. na fakturách. Na některých příkladech, které budou práci průběţně prolínat, představím, jakou sazbu cla by zboţí mohlo mít při různých původech. Příklad č. 5 Na příkladu ukazuji, ţe zboţí, plastové výrobky - HS 39269097 má při dovozu ze třetích zemí, (v tomto příkladu ze zemí skupiny GSP), všeobecnou sazbu cla 6,5 %. Při dovozu zboţí nepředkládáme ţádný důkaz původu. Pokud ovšem při dovozu stejného zboţí, předloţí dovozce důkaz původu, (v tomto případě osvědčení FORM A), jiţ získá sazbu cla mnohem výhodnější.
35 36
HS kód zboží
Celní sazba třetích zemí
39269097
6,5 %
ze Tarifní Původ preference 0%
GSP - FORM A rozvojové země
Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 79 viz tamtéţ
26
Důkaz původu
Vysvětlení pojmů důkaz původu, osvědčení FORM A a dalším se budu věnovat v kapitole 2.4. Prokázání preferenčního původu zboţí. Stejnou sazbu cla, tedy 0% získá dovozce na stejné zboţí, kdyţ zboţí bude mít preferenční původ ze Švýcarska. Zde jej musí prokázat certifikátem, v tomto případě dokladem Osvědčením o původu EUR 1. Pro úplnost je nutno uvést, ţe nulová sazba cla nebo sníţená sazba cla, se můţe při dovozu zboţí vztahovat také na dovoz určitého druhu zboţí, které je uvnitř EU nedostatkové. V takovém případě jsou pro dovozce zboţí otevřené různé kvóty, v různém časovém období na určitý počet kusů nebo hmotnost. Pokud se kvóta naplní, dovoz zboţí se opět dále řídí podle daných pravidel.
2.1. Nepreferenční pravidla původu zboží Nepreferenční pravidla původu se zabývají otázkou z jaké země má zboţí původ. V ţádném případě nelze na základě nepreferenčních pravidel původu ţádat při dovozu zboţí do České republiky nebo do celé EU, uplatňování preferenčního sazebního opatření. Nepreferenční pravidla májí vliv pouze na uplatňování různých zákazů, omezení, antidumpingových cel apod. Dále se nepreferenční pravidla původu zboţí pouţívají ke statistickým účelům. Jedná se zejména o statistiku zahraničního obchodu země, INTRASTAT a EXTRASTAT. Tyto dva pojmy mají své místo v provádění statistiky EU, sledování pohybu zboţí mezi členskými státy a sledování pohybu zboţí přes vnější hranice společenství. Pravidlo se také pouţívá při vyplňování celních deklarací - dovozních a vývozních, do příslušných odstavců a také uvádění původu zboţí na samotné zboţí a do připojených dokumentů ke zboţí. Právní normou pro provádění nepreferenčních pravidel nalezneme v základním celním předpisu EU, a to v CK, čl. 22 - 26, v MCK, čl. 35 - 38 a v neposlední řadě také v prováděcím předpisu k CK v článcích 35 an.
2.1.1. Pravidla pro získání nepreferenčního původu Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, zboţí získává původ těmito způsoby: - Zboţí zcela získané - Zboţí dostatečně přepracované Zboží zcela získané Je to takové zboţí, které bylo získané (vytěţené, vypěstované) v zemi svého původu.
27
Jsou to hlavně nerostné suroviny, rostlinné produkty, ţivá zvířata a výrobky z nich, produkty lovu a rybolovu, opotřebené předměty, odpad a šrot z výrobních operací plus vše co bylo vyrobeno výlučně z těchto surovin. Zastavme se u zboţí získané rybolovem, termínem rybolovu mimo teritoriální vody. Zboţí získá nepreferenční původ způsobem, ţe produkty rybolovu získají původ v té zemi, ve které je plavidlo, které rybolov provádí, registrované a nese vlajku dané země. Jako příklad je moţné uvést, ţe Arktická treska, vylovená v mezinárodních vodách u pobřeţí Aljašky (US), plavidlem nesoucí vlajku Číny, získá nepreferenční původ CN. Pokud na její palubě bude z tresky vyrobeno i další zboţí (paštiky apod.) tak také logicky ponesou nepreferenční původ CN. Zboží dostatečně přepracované Přepracované zboţí získá nepreferenční původ v zemi, kde došlo k poslednímu podstatnému přepracování, ekonomicky zdůvodněnému, kde zboţí nebo výrobek získá svoji finální podobu, funkci, nebo kde zboţí změní materiál, nebo změní kvalitu zboţí, neţ které mělo před zpracováním. Přepracování navíc musí být provedeno v podnicích nebo závodech k tomu zřízených.37 Podmínka podstatného zpracování a jeho ekonomického odůvodnění je součástí těchto pravidel. Je to hlavně z důvodu, ţe ve světě často dochází k úmyslnému přesunutí posledního stupně výroby do jiné země. Důvodem je hlavně snaha získat výhodnější zacházení při dovozu zboţí z rozvojové země nebo obcházení restriktivních opatření na zboţí pocházející ze země výroby.38 Z toho logicky plyne pravidlo, které stanovuje, operace, jeţ nejsou zahrnuty do této podmínky, ţe je zboţí dostatečně přepracované. Nedostatečné operace jsou především: - Úkony provedené pro účely zachování původní kvality zboţí - větrání, klimatizace, skladování, sušení během přepravy - Prosévání, výběr, třídění, sestavování, umývání, krájení - Balení, přebalování, sestavování běţných částí - Plnění do pytlů, krabic, připevňování k podloţkám apod. - Připevňování značek, samolepících etiket, k rozlišení zboţí, označení krabic apod. - Jednoduché sestavování více částí zboţí k jeho finálnímu účelu Z výčtu je logicky patrné, ţe výše uvedené operace nemají podstatný vliv na konečnou kvalitu nebo funkci zboţí a proto nemůţe získat nepreferenční původ v zemi jejich provedení. Platí proto pravidlo, výše uvedené, o dostatečném přepracování.39 37
Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 75
38
Viz tamtéţ Srovnej s Klabouchová, I., CLO a původ zboţí, Praha: POLYGON, 2002, s. 76
39
28
V Příloze č. 5 je graficky znázorněn postup jak ověřit původ zboţí.40
2.1.2. Důkazy nepreferenčního původu Ve většině případů nejsou při dovozu zboţí poţadovány ţádné formální důkazy o nepreferenčním původu zboţí. Jsou ale výjimky, např. při uplatňování některých mimořádných ochranných opatření při dovozu zboţí do EU. V Prováděcím předpisu k CK v čl. 55 - 65, jsou obsaţeny podmínky pro dovoz určitých zemědělských produktů, na něţ se vztahují zvláštní omezení. Např. při dovozu textilního zboţí, třídy XI, do volného oběhu ve Společenství, dle nařízení Rady (ES) č. 1541/98, lze, kromě důkazů uvedených v článku 2 a 3, výše uvedeného nařízení, jako důkaz původu plně akceptovat osvědčení o původu „FORM B“. 41 Vzor formuláře FORM B je v Příloze č. 6 Nebo (vyţadují-li to pravidla v zemi určení zboţí při vývozu z EU) se pro prokázání nepreferenčního původu zboţí vystavuje certifikát o původu Certificate of origin.42 Vzor certifikátu o původu je uveden v Příloha č. 7 Certifikáty o původu potvrzují Obchodní komory České republiky. (http://www.komora.cz/) Zda je třeba do některých zemí, předkládat doklad, prokazující nepreferenční původ ke zboţí, je vhodné zjistit ještě před tím, neţ se první zásilka zrealizuje. Proto, aby nedošlo při dovozním celním řízení v zemi určení k neočekávaným potíţím. Nejlépe je ovšem se dohodnout s partnerem v zemi určení jiţ při uzavření dohody - kontraktu. Protoţe ne ve všech třetích zemích jsou důkazy potřebné a na všechny druhy zboţí. Podmínky, za jakých se v zemi vystavení dokladu o původu zboţí, získá, jsou stanoveny v CK čl. 26, ale také v prováděcím předpisu k CK v čl. 48 - 54. Pro získání certifikátu o původu na Obchodní komoře České republiky je třeba předloţit písemnou ţádost. Vyplnit poţadovaný formulář, doloţit jaký původ má zboţí a zaplacení příslušného poplatku. Z praxe je známo, ţe pro původ zboţí z ČR není třeba předkládat ţádné důkazy, pouze pokud má zboţí jiný původ neţ v ČR, je třeba doloţit buď
40
Celní jednatelství Zelinka, upraveno autorem Osvědčení o původu FORM B 42 Certifikát o původu zboţí 41
29
příslušnou vývozní fakturu, nebo jiný dokument, nebo prohlášení, ve kterém je jasně deklarováno, jaké má zboţí původ. Vyplněný formulář certifikátu o původu se předloţí k potvrzení na příslušné Obchodní hospodářské komoře ČR, vyplní se podací lístek43 a po zaplacení příslušné částky bude certifikát potvrzen. Certifikáty se mohou potvrzovat ve dvou reţimech. V reţimu s vyšší cenou bude vydán na počkání a v reţimu do tří pracovních dní za niţší cenu. Rozdíl je v tom, zda je poţadavek ušetřit a není třeba spěchat na obdrţení potvrzeného dokladu nebo se jedná o urgentní vystavení pro zákazníka. 2.2. Preferenční pravidla původu zboží Zcela jinou kategorií původu zboţí, mnohem zajímavější co se ekonomického hlediska týče, jsou preferenční pravidla původu. Zde, pokud má zboţí preferenční původ, tzv. „preferenci“, (při dovozu zboţí ze země kde zboţí pravidla preferenčního původu splňuje), se jiţ jedná o podstatné sníţení cla z cel všeobecných na clo preferenční, viz Příklad č. 5. Aby se na zboţí vţdy hledělo jako na zboţí s „preferencí“, musí se opět jako u předešlé kapitoly o nepreferenčním pravidle původu splnit přísnější kritéria k jeho získání a prokázání. Vzhledem k tomu, ţe údaje o původu zboţí mají výrazný vliv na výběr cla, daní a dalších poplatků, je úmyslné uvedení nesprávných údajů o preferenčním původu zboţí přísně správně trestáno. Sankce můţe být uloţena dle celního zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 104/2011 Sb. Pro fyzickou osobu se jedná o přestupek dle § 293 odst. 1 písm. f) a můţe mu být uloţena pokuta do výše 50 000 Kč. Pokud se právnická osoba nebo fyzická osoba (podnikatel) dopustí správního deliktu dle § 294 odst. 1 písm. f), můţe jí být udělena pokuta aţ do výše 4 milionů Kč.44 Zde je třeba rozlišit dvojí pohled: Z pozice dovozce, a pozice vývozce zboţí. Při dovozu zboţí ze třetích zemí jiţ zboţí vstupuje na celní území společenství s prokázaným preferenčním původem. S připojenými důkazy původu, které byly vydané v zemi odeslání. Přitom z pohledu vývozce se nejdříve musí prokázat, zda zboţí, které bude odesílané do třetí země má, nebo nemá, preferenční původ a zda je původ prokázán, a zboţí osvědčení o původu získá, nebo nezíská.
2.2.1. Přehled preferenčních dohod Evropská unie jako celek má společnou vnější obchodní politiku vůči všem třetím zemím. Společná obchodní politika vychází z principů uvedených v článku 206 SFEU (smlouvy o fungování EU). Ve skutečnosti jde o základní principy 43 44
Podací lístek k certifikátu o původu Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 171
30
vytyčené jiţ dříve na širší bázi v rámci GATT, k nimţ se unie hlásí45. U těchto dohod se jedná především o jednostranný systém celních preferencí rozvojovým zemím a nejméně rozvojovým zemím v poskytování přístupu na jejich trhy zboţím. Tzn., ţe z těchto zemí je dovozní clo nulové oproti dvoustranným dohodám (recipročním) - dohody o volném obchodu FTA (Free trade agreement): -
jednostranná (autonomní) preferenční opatření – poskytování výhod v podobě sníţení či odstranění cel jen při dovozu do EU. - dvoustranná (reciproční) preferenční opatření – dohody o oblastech volného obchodu FTA. 2.2.2. Jednostranné preferenční dohody Jedním ze systémů je „Všeobecný systém preferencí - GSP" - ("Generalised System of Preferences"). V Příloze č. 8 Je uveden seznam Rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, stav k 1. 10. 2014. Děje se tak v souladu s doporučením UNCTAD z roku 1968 a na základě výjimky k doloţce nejvyšších výhod GATT/WTO, přičemţ platí, ţe systém musí být všeobecný, nereciproční a nediskriminační.46 Systém GSP má především za úkol, zpřístupnit trhy Evropské unie pro tyto nejméně rozvinuté a rozvojové země, snahu o odstranění chudoby a zvýšení konkurenceschopnosti těchto zemí v mezinárodním obchodě. Dohoda s tímto uskupením zemí a poskytováním preferencí se řadí mezi jednostranné. Další uskupení zemí, kterým EU poskytuje jednostranné preference, je uskupení zemí OCT (zámořské země a území), vesměs jsou to bývalé kolonie evropských zemí, se kterými tyto evropské země nadále udrţují úzké obchodní vztahy (např. Francie nebo Velká Británie). Moldavsko, Kosovo a Ukrajina patří také do skupiny zemí, kterým je jednostranně poskytována preference. Některé další země jsou začleněny ve více preferenčních opatřeních,(např. Ukrajina), je začleněna do uskupení nejméně rozvinutých zemí ale i ve skupině autonomních preferenčních opatření. Z toho výčtu si tedy dovozce zboţí do EU musí správně vybrat, jaké osvědčení o původu správně zvolit pro výhodnější celní zacházení. Další z těchto zemí zařazených ve více preferenčních opatřeních je např. Salvador, Kostarika, Nikaragua, Kolumbie a Panama. V těchto případech je důleţité předem s dodavatelem projednat a zvolit, které osvědčení EUR. 1 nebo FORM A pouţít a správně vyplnit dovozní celní prohlášení (kolonka 36 - kód poţadované preference). Důleţité je sledovat platnost preferenčních dohod a opatření, především zda země nebyla ze seznamu GSP vyřazena. Naposledy byl ze seznamu GSP vyřazen Turkmenistán (31. 12. 2014). 45 46
Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Praha: LEGES, 2010, s. 267 Systém všeobecných celních preferencí
31
2.2.3. Dvoustranné preferenční dohody Oproti jednostranným preferenčním dohodám umoţňují dvoustranné preferenční dohody (dohody o zónách volného obchodu) nejenom otevření a přístupu levného zboţí dovezeného do EU, kde jsou sazby cla za splněných podmínek nulové, ale i naopak umoţňují vyváţet preferenční zboţí. Zboţí, které získá „preferenci“ v EU, vyvezené do zemí, se kterými má EU uzavřenu dohodu o původu zboţí, se sazby cel sniţují k hodnotě 0%. Jedná se o analogické dohody s tím, ţe se postupně sazby cel sniţují, jedná se ale o přechodná období, která mohou trvat i 20 let. Přehled všech aktuálních preferenčních dohod je např. na internetových stránkách CS ČR na odkaze: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvodzbozi/Stranky/Puvod-zbozi.aspx Je třeba se přesvědčit před určováním jakéhokoliv původu zboţí (preferenčního i nepreferenčního) o aktuálnosti dané země, jelikoţ se můţe stát, ţe některá země bude z některé dohody vyloučena nebo naopak. Nejvýznamnější zónou volného obchodu je pravděpodobně dohoda mezi EU a uskupením zemí Evropského společenství volného obchodu (dále jen "ESVO"), tedy především země Švýcarska, Norska, Islandu. Kam má jistě význam vystavovat při dovozu a vývozu z těchto a do těchto zemí certifikáty nebo prohlášení o původu zboţí, (viz další kapitola o prokazování původu zboţí). Dalšími významnými preferenčními dohodami napříč Evropou jsou dohody s Bosnou a Hercegovinu, Černou Horou, Srbkem a Albánií. Mezi nejnovější dohody (od 1. 9. 2014), patří dohody s Makedonií nebo Moldavskem. Výhledově se chystají dohody s Ukrajinou a Arménií. Z Afrických zemí by bylo dobré zmínit uskupení, se kterým má EU oboustrannou dohodu a to se zeměmi Alţírska, Egypta, Tuniska, Maroka, Ceuta a Mellila a JAR – EUROMED. Pro blízký východ jsou to dohody s Palestinou, Izraelem, Libanonem, Jordánskem, Sýrií (ta je ovšem v současné době pozastavena) a Gruzií. Pro Jiţní a Latinskou Ameriku jsou to dohody se zeměmi Mexiko, Chile, Peru, Kolumbie, Honduras, Nikaragua, Panama, Kostarika, Salvador a Guatemala. Na dálném východě je to především dohoda s Jiţní Koreou. Je to významem moţná malá země, ale svojí účastí na evropských trzích, zejména pro Českou republiku významným automobilovým průmyslem, se jedná o významného partnera. Při prokazování původu mezi EU a Jiţní Koreou se prokazuje preferenční původ zboţí pouze na faktuře, viz vysvětlení prohlášení na faktuře dále. ACP - uskupení zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří Zvláštní kategorií dvoustranných dohod je také dohoda mezi státy EU a Tureckem (dále jen „TR“). Zde je dohoda o celní unii, tj. volného pohybu zboţí, ale na základě prokázaného statusu osvědčením A. TR. Pokud se při dovozu z TR nebo naopak z EU do TR prokáţe tento druh certifikátu, je zboţí při importním
32
celním řízení zboţím beze cla (clo 0%). Osvědčení A. TR bude dále vysvětleno v kapitole o prokázání původu zboţí. 2.3. Pravidla pro získání preferenčního původu zboží Pravidla preferenčního původu zboţí jsou velice obdobná jako u prokazování nepreferenčního původu zboţí, viz předešlá kapitola 2.1.1., ale je zde ještě jedno důleţité pravidlo. Pravidlo nám určuje, zda zboţí získá preferenci při opracování nebo zpracování nepreferenčního materiálu a získá tímto opracováním nebo zpracováním status původu. Při určování preferenčního původu zboţí v rámci GSP se pouţívá jak nomenklaturního kritéria,47 tak hodnotové kritérium, které se uplatňuje obecně u povolení aţ 15% pouţitých nepůvodních (nepreferenčních) materiálů v rámci všeobecné tolerance - NK č. 1063/2010.48 U autonomních pravidel původu je hodnotové kritérium, oproti všeobecnému pravidlu dle čl. 102 prováděcího předpisu k CK, stanovena o 5% niţší na 10% hodnotu nepůvodního materiálu pouţitého k výrobě zboţí, které získá opracováním původ v zemi, kde zpracování proběhlo. Výjimkou u tohoto kritéria jsou produkty kapitoly HS 50 - 63 a to jak u pravidel všeobecných celních preferencí (GSP) tak i autonomních.49 Vedle výše uvedených kritérií je nutné uvést, ţe je zde podmínka přímé dopravy a kumulace původu. Podmínka přímé dopravy je zakotvena v prováděcím nařízení k CK v čl. 107. Účelem této podmínky je, aby se během přepravy zboţí zajistilo, aby předmětné zboţí nebylo ve třetí zemi zaměněno za jiné nebo se na zboţí neprováděly další operace, které by mohly mít další vliv na původ zboţí. Kumulace původu zboţí patří k nejsloţitějším otázkám při určování původu zboţí v rámci obchodu se zvýhodněnými zeměmi.50 Praktický význam kumulace zboţí, pro stanovení, zda toto zboţí získá preferenci, spočívá především v tom, ţe pouţité materiály pocházející ze země, s nimiţ je kumulace povolena, jsou pokládány za původní. Tzn., ţe jsou rovnocenné tuzemským materiálům.51 Z toho vyplývá přesná definice pojmu nepůvodní materiál, jako materiál, který nemá prokázán původ v tuzemsku a ani v ţádné jiné zemi, se kterou je dvoustrannou nebo vícestrannou dohodou povolena kumulace původu.
47
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, čl.76 odst. 1 a v Příloze 13a 48 Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 164 49 Viz tamtéţ 50 Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 156 51 Klabouchová, I., CLO a původ zboţí, Praha: POLYGON, 2002, s. 136
33
Podle mnoţství stran zapojených do kumulace původu zboţí je moţné toto dělení:52 Dvoustranné kumulace - dva státy mezi sebou mohou kumulovat materiály původní pouze v těchto státech. Můţe se jednat jak o státy, tak uskupení států nebo celních území, např. EU. Diagonální kumulace - více smluvních států mezi sebou uznává kumulaci materiálů, na materiály původní ve všech zapojených státech. Regionální kumulace -dle čl. 67 písm. h) prováděcího předpisu k CK se jedná o systém, kdy se produkty, které pocházejí ze země, jeţ je členem určitého regionálního sdruţení, povaţují za materiály pocházející z jiné země téhoţ regionálního sdruţení, kdyţ jsou zapracovány do produktu tam vyráběného. Plná kumulace - více smluvních států mezi sebou můţe kumulovat materiály, původní v těchto státech. Pro získání preference se započítává veškeré zpracování provedené v partnerských státech při vývozu do kteréhokoliv z nich. Rozšířená kumulace - podle článku č. 67 písm. i) prováděcího předpisu k CK se jedná o systém, který uděluje Komise na základě ţádostí předloţené zvýhodněnou zemí, kdy se některé materiály pocházející ze země, se kterou má EU dohodu o volném obchodu dle článku XXIV GATT, povaţují za materiály pocházející z dotyčné zvýhodněné země, jsou-li dále zpracovány nebo zapracovány do produktu vyráběného v této zemi. Podmínkou však je, aby jejich původ byl prokázán. Prokázání původu budu představovat v kapitole 2.4. Prokázání preferenčního původu zboţí. Pokud kumulace není povolena nebo původ není řádně prokázán, je pouţitý materiál povaţován za „nepůvodní". Přehled povolení kumulace mezi zeměmi je v Příloze č. 9.
2.3.1. Nomenklaturní kritérium Podle tohoto pravidla získá vyrobený produkt původ v zemi, kde byl vyroben tím, ţe jeho opracováním produkt získá lepší kvalitu nebo bude zušlechtěn tak, ţe jeho vlastnosti budou vyšší, neţ z jakého materiálu vznikl. To se dá určit tak, ţe jeho 4místné číslo HS nebo 6místné číslo poloţky HS bude vyšší neţ materiál, ze kterého byl produkt získán.
52
Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 156
34
Příklad č. 6 Kapitola 17 - Cukr a cukrovinky 1701 - Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu 1702 - Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, téţ smíšený s přírodním medem; karamel 1703 - Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru 1704 - Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao Z uvedeného příkladu je zřejmé, ţe kaţdé vyšší číslo HS je dalším stupněm výroby od prvoproduktu, třtinového nebo řepného cukru aţ k HS číslu 1704 určitému druhu cukrovinek. Kaţdým dalším stupněm vzniká podstatně vyšší a kvalitnější výrobek neţ číslo předcházející finálnímu produktu (meziproduktu). Příklad č. 7 Kapitola 09 – Káva, čaj, maté a koření 0903 - Černý čaj (fermentovaný) a čaj částečně fermentovaný, v bezprostředním obalu o obsahu nepřesahujícím 3 kg Na tomto příkladu jsem představil, ţe na černý čaj HS 0903 (který preferenční původ zboţí z vývozní země nezíská), nelze uplatnit nomenklaturní kritérium. Z důvodu, ţe čajové lístky se přivezou ze země B s neprokázaným původem, kde jejich HS je stejný, jako finální výrobek. V zemi vývozu se čaj mele a balí, ale zboţí má stále HS 0903, proto není moţnost preferenční původ získat tzv. tarifním skokem. Zboţí by mohlo preferenční původ získat, kdyby se pouţilo kritérium druhé, viz další podkapitola. 2.3.2. Hodnotové kritérium Všeobecné hodnotové kritérium pro pouţití nepůvodních materiálů při výrobě výrobku, který získá preferenční původ zboţí, je stanoveno na 10% hodnoty EXW ceny ze závodu. EXW cenu ze závodu budu vysvětlovat na konci této podkapitoly.
35
Hodnotová všeobecná tolerance vychází z článků č. 98 aţ 100 a 102 prováděcího předpisu k CK53 Příklad č. 8
Všeobecná hodnotová tolerance Výroba v níţ hodnota všech nepůvodních materiálů nepřekročí 10% EXW ceny ze závodu JP – nepůvodní materiál
EU – původní materiál
Materiál A
Finální výrobek
90,- Kč
1000,- Kč
Materiál B 500,- Kč EU materiál dodaný do výrobku prokázaný důkazem o původu tvoří 50% ceny EXW ze závodu Japonský vstupní materiál (nepůvodní) tvoří pouze 9% ceny EXW ze závodu. Je tedy splněna 10% tolerance pro pouţití nepůvodních materiálů EXW ceny ze závodu. Zbylých 410,- Kč ceny ze závodu je přidaná hodnota (reţie a zisk). Definicí EXW ceny ze závodu se rozumí cena zaplacená za výrobek výrobci, v jehoţ závodě došlo k poslednímu zpracování. Cena zahrnuje hodnotu všech pouţitých materiálů k finálnímu výrobku, včetně veškerých reţijních nákladů a ziskem. Reţijními náklady se rozumí, hodnota práce, spotřebovaná energie, amortizace strojů a případně za uţití prvků duševního vlastnictví.54 Definice nepůvodního materiálu nebo také nepreferenčního materiálu se rozumí cena těchto materiálů v době jejich dovozu do zemí EU. Pouze ve 53 54
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, čl.98 an. Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 107
36
výjimečných případech, kdy cena nepůvodního materiálu není známa (nebo ji nelze zjistit), se pouţije první zjistitelná cena za materiál zaplacená v tuzemsku. Postup pro zjištění celní hodnoty stanovuje celní zákon a prováděcí vyhláška k němu. Definicí materiálu se rozumí jakékoli materiály, části a součásti, komponenty, suroviny, které se stanou součástí finálního sloţení výrobku. Dále se jedná o příslušenství, náhradní díly, nástroje a obaly, které jsou součástí běţného vybavení výrobku a jsou dodávány spolu s ním a také jsou zahrnuty v ceně za finální výrobek. S výše uvedenou definicí má spojení i poslední definice - co není materiálem. Materiálem, který není součástí finálního výrobku, jsou všechny materiály spotřebované při výrobě finálního produktu, coţ mohou být mazadla, paliva, brusné papíry, katalyzátory, iniciátory reakcí, elektrická energie a jakékoliv spotřebované nástroje, nářadí a výrobní pomůcky apod.55
2.3.3. Získání preferenčního původu zboží Nejrozšířenějšími pravidly pro určování preferenčního původu zboţí jsou pravidla stanovená dohodami, zakládajícími oblasti volného obchodu, celní unie a pravidly obsaţenými v asociačních dohodách.56 Nejnáročnějším procesem při určení původu zboţí je spojení toho, zda zboţí získá původ z nepůvodních materiálů tzv. dostatečným opracováním. Výrobek vyrobený v zemi, kde získá preferenční původ zboţí, obsahuje produkty nebo součásti, které nejsou v zemi vývozu zcela získané, nebo nemají preferenční původ při dovozu do země vývozu prokázán. Z toho důvodu jsou v kaţdé dohodě (uzavřené mezi EU a jinou zemí, nebo skupinou zemí), nadefinovaná jasná pravidla, za jakých podmínek musí být zboţí/výrobek dostatečně opracován, aby získal preferenční původ zboţí. Ve většině dohod se jedná o Přílohu č. II.57
Příklad č. 9 V dohodě mezi EU a CH se za dostatečně opracované zboţí povaţuje: HS 3926 – plastové výrobky - Výroba, v níţ hodnota všech pouţitých nepůvodních materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu. Do výroby plastového výrobku s EXW cenou ze závodu 100,- Kč, je pouţit vstupní materiál (pravděpodobně plastový granulát), který nemá preferenční
55
Klabouchová, I., CLO a původ zboţí, Praha: POLYGON, 2002, s. 108 Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 158 57 Preferenční předpisy a dohody EU 56
37
původ, v hodnotě max. do 50,- Kč. Kritérium je splněno a zboţí získává preferenční původ zboţí. Tento příklad je typický pro hodnotové kritérium. Příklad č. 10 Opět je pouţita stejná dohoda, EU a CH a její Příloha II., pro typický příklad tarifního kritéria: Kapitola HS 17 – Cukr a cukrovinky. - Aby tyto výrobky získaly preferenční původ, musí být splněny podmínky: - Výroba z materiálů kteréhokoli HS čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. To znamená, ţe pokud bude k výrobě cukrovinky pouţit materiál z jiného HS kódu jako výsledný produkt, získá preferenční původ.
2.4. Prokázání preferenčního původu zboží Prokázání preferenčního původu zboţí bych v této kapitole rozdělil na dvě kategorie. První kategorií je prokázání původu zboţí při dovozu do EU ze smluvních zemí a druhou kategorií je prokázání původu zboţí při vývozu z EU do smluvních zemí. Při dovozu je dokládán původ zboţí buď ze zemí, se kterými existuje jednostranná dohoda o poskytování výhod, při dovozu zboţí do EU, nebo doloţení původu na zboţí ze zemí, které mají se zeměmi EU dvoustrannou dohodu o poskytování preferenčních výhod.
2.4.1. Osvědčení o původu - FORM A Při dovozu zboţí ze zemí, kterým EU poskytuje preferenční jednostranné výhody, se původ zboţí zpravidla prokazuje dokladem zvaným "Osvědčení o původu zboţí": doklad FORM A.58 Vzor osvědčení FORM A přiloţen v Příloze č. 10. Při dovozu zboţí ze zemí, kterým jsou poskytovány dohody o všeobecném preferenčním zacházení se zboţím, se povoluje uplatnění sníţení sazeb cel k nule %. Při samotném procesu propouštění zboţí do volného oběhu je nutné, předloţit originál dokladu FORM A. Pakliţe jsou všechny náleţitosti splněny a na dovozním celním prohlášení je v odst. č. 36 správně vyznačena „preference“, jedná se o kód "300", je dovozci přiznána preferenční sazba cla. 58
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, Příloha č. 17
38
Příklad č. 11 Kód zboží
KN Celní sazba ze Tarifní preference třetích zemí
85442000
Původ zboží
3,7 % - původ 0 % - doloţen důkaz GSP - rozvojové země zboţí nedoloţen původu FORM A (Bangladéš)
Z tohoto uvedeného příkladu je zřejmé, ţe při nedoloţení důkazu původu ze země vývozu, bude sazba cla 3,7%. Pokud ovšem při dovozním celním řízení bude zároveň doloţen originál dokladu FORM A, bude dovozní clo 0%. Doklady FORM A, vystavují nebo potvrzují v zemi odeslání zboţí buď příslušné celní orgány nebo podobné, k tomuto účelu určené, úřady nebo instituce. Kaţdá země můţe mít rozdílný postup, vţdy je třeba ale zajistit, aby doklad byl vystaven a vyplněn řádně a správně a včas dorazil se zásilkou v originále. Z praktického hlediska ne vţdy doklad FORM A cestuje se zboţím uzavřený např. v kontejneru se zásilkou. Většinou se přepravuje napříč kontinenty kurýrní poštou. Důleţité ale je, aby byl k dispozici v době, kdy se zboţí propouští do volného oběhu v zemi určení. Pokud doklad FORM A, není předloţen zároveň se zboţím v originále (při dovozním celním řízení), tak mohou nastat dvě situace: Pokud není poţadována urgentní manipulace se zboţím, můţe se celní řízení pozastavit, přerušit tzv. souhrnným celním prohlášením. Po dobu 20 dní se čeká na originál, a kdyţ doklad v originále dorazí, celý proces propuštění zboţí s preferenční sazbou cla se dokončí. Pokud není z ekonomického hlediska prostor pro posečkání na originál dokladu FORM A, zboţí propustí do volného oběhu bez tohoto dokladu. V tomto případě se stanoví všeobecná sazba cla. Po obdrţení originálu osvědčení FORM A lze poţádat celní úřad o vrácení cla a části DPH59.
2.4.2. Průvodní osvědčení EUR.1 U dvoustranných dohod o poskytování preferenčního zacházení se zboţím se prokazuje původ dalším druhem dokladů a to dokladem EUR.1.60 Vzor dokladu je v Příloze č. 11.
59 60
Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, Olomouc: ANAG, 2012, s. 166 an. Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93: Prováděcí nařízení k Celnímu kodexu, Příloha č. 21
39
Průvodní osvědčení EUR.1 se vystavuje především při vývozu ze zemí EU do třetích zemí, ve kterých na jejím základě, klesne sazba cla aţ k 0%. Opačným směrem, při dovozu zboţí do EU tyto doklady přicházejí, spolu se zboţím ze zemí skupiny ESVO, Mexika, Chile, Srbska, atd. Tyto osvědčení potvrzují, podobně jako formuláře FORM A, celní orgány dané vývozní země, nebo instituce v té zemi, k této činnosti určené. Zde je stejný poţadavek na předloţení originálu dokladu EUR.1 v době propouštění zboţí do volného oběhu, jako u zboţí ze zemí, ve kterých se prokazuje původ zboţí dokladem FORM A. Dovozce, na rozdíl od vývozce, nemá ţádnou moţnost ovlivnit, na které zboţí získá, nebo nezíská, zvýhodnění preferenčního zacházení, jelikoţ zboţí obdrţí s certifikátem nebo bez něj. Vývozce, vyváţející zboţí mimo celní území EU (kde má moţnost poskytovat preference na své produkty), musí k tomu, aby patřičný doklad získal, vynaloţit nemálo úsilí. V praxi se denně setkám s dotazy typu: Proč mám doklady prokazující původ zboţí zajistit a dokládat celnímu úřadu důkazy, které tento preferenční původ dokazují? Na tuto otázku je dobré odpovídat jednoduchou frází: Pokud chcete být konkurenceschopní v zemi určení zboţí, tak jej do dané země musíte vyvézt a proclené prodat levněji neţ konkurence. Je jasné, ţe přivézt zboţí do třetí země je spojeno s nutností proclení zboţí do volného oběhu, analogicky s procesem uvnitř EU. Stejným způsobem jak se propouští zboţí do volného oběhu v ČR. Bez patřičných důkazů původu není moţnost sníţit sazbu cla aţ k 0 %. Tím pádem musíme v zemi odeslání zboţí, pokud zboţí splňuje pravidla preferenčního původu, opatřit potřebným prokazujícím dokladem. V zemích EU je to doklad EUR.1 - průvodní osvědčení o původu zboţí. V ČR toto osvědčení potvrzuje CS – oddělení celní 21. CS je potvrzuje na základě několika aspektů. Nejdříve je nutné zboţí propustit do reţimu vývoz. V době, kdy poţadujeme potvrzení osvědčení o původu, musíme mít zboţí připravené k vývozu ze zemí EU a poţádáme celní úřad (místně příslušný), o propuštění zboţí do vývozního reţimu. Celní úřad totiţ bez vývozního dokladu, přesně se jedná o „Vývozní doprovodný doklad“ (dále jen "VDD"), průvodní osvědčení EUR.1 nepotvrdí. Je nutné si doklad EUR.1 vyplnit a celnímu úřadu předloţit k potvrzení. Celní úřad pouze vyplní/potvrdí otiskem razítka a přidá podpis do odst. 11, tohoto osvědčení. Celnímu úřadu se musí předloţit k potvrzení nejenom osvědčení EUR.1, ale také doklad VDD, potvrzující, ţe je zboţí propuštěné do vývozního reţimu. Nejdůleţitější ovšem je celnímu úřadu předloţit důkazy, které prokazují, ţe zboţí splňuje pravidla preferenčního původu zboţí. Pokud zboţí pravidla původu splňuje a je vše potřebné celnímu úřadu předloţeno, je průvodní osvědčení potvrzeno a vydáno. Pokud však v průběhu předkládání a prověřování celním úřadem, který osvědčení bude potvrzovat, budou některé skutečnosti prokazující preferenční původ zboţí podezřelé, průvodní osvědčení nepotvrdí a dle § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů vydá výzvu k
40
doplnění podání. Doplnění můţe být pouze formální v podobě doplnění potřebných potvrzení, podpisů apod. Rád bych se na konci této podkapitoly zmínil i o existenci důkazu původu EUR-MED a EUR.2. EUR-MED - jedná se o pouţití důkazů původu v rámci zemí zapojených do systému evropsko-středomořských pravidel původu61 EUR.2. - důkaz původu na malé zásilky pro poštovní nebo kurýrní sluţby v rámci poskytnutí preference se Sýrií.62 Mezi důkazy prokazující preferenční původ zboţí, které poslouţí jako podpůrné doklady k ţádosti o potvrzení průvodního osvědčení EUR. 1, se řadí tyto: Prohlášení dodavatele - je to jeden ze dvou důkazů původu, kterým se prokazuje preferenční původ zboţí v rámci samotné EU. Tímto prohlášením obchodníci, výrobci a podnikatelé prokazují, ţe jejich zboţí nebo materiál splňuje preferenční pravidla původu. Doklad si musí vývozce, který poţaduje u celního úřadu potvrzení dokladu EUR.1, vyţádat od svého dodavatele zboţí nebo materiálu, ze kterého finální výrobek vyváţí mimo EU. Celní úřad na jeho základě posoudí, zda zboţí preferenční pravidla původu splňuje a průvodní osvědčení potvrdí. V tomto případě je dále nutné k prohlášení dodavatele připojit i patřičnou nákupní fakturu, která tuto skutečnost v prohlášení potvrzuje. Vzor dodavatelského prohlášení v českém jazyce - viz Příloha č. 12. Ostatní jazykové mutace prohlášení dodavatele jsou k dispozici na stránkách CS.63 Dlouhodobé prohlášení dodavatele - druhým důkazem původu zboţí, kterým v rámci EU obchodníci nebo výrobci prokazují, ţe jejich zboţí, výrobky nebo materiál splňují preferenční pravidla původu. Dlouhodobé prohlášení dodavatele je vydávané, na rozdíl od prohlášení dodavatele, na určité období, zpravidla na období 12 měsíců. Jedná se o pravidelné dodávky zboţí, které je uvedeno v dlouhodobém dodavatelském prohlášení, nebo v jeho příloze, pokud se jedná o rozsáhlý seznam zboţí. Toto zboţí bude v průběhu těchto 12 měsíců pravidelně od dodavatele příjemci dodáváno. V dlouhodobém prohlášení je i závazek, ţe pokud se v průběhu platnosti prohlášení cokoliv změní, tak odesílatel zboţí, musí neprodleně příjemce informovat o změnách. Např. ţe zboţí, které pravidelně dodává, jiţ nesplňuje preferenční pravidla původu apod. Vzor dlouhodobého prohlášení v českém jazyce je uveden jako Příloha č. 13. Ostatní jazykové mutace jsou opět k dispozici na stránkách CS.64 61
Důkaz původu EUR-MED Preferenční předpisy a dohody EU - Sýrie 63 Prohlášení dodavatele 62
41
Z praktického hlediska doporučuji, pokud poţaduji od svého dodavatele prohlášení (jednorázové nebo dlouhodobé), zaslat mu předvyplněný vzor k potvrzení, a to z těchto důvodů: - Uvedení země konečného určení. - Na jaké období má být vydáno. - Koho mají informovat v případě jakékoliv změny. Dlouhodobé dodavatelské prohlášení lze vydat kdykoliv, a to i poté, co jiţ zboţí bylo dodané. V neposlední řadě se vzor těchto prohlášení, které budu posílat svému dodavateli, musí zakládat na pravdivých informacích, aby se předešlo budoucím problémům. Problémy mohou být např. takové, ţe zboţí přestane splňovat poţadovaná pravidla preferenčního původu. Ověřování prohlášení dodavatele – doklad INF 4 - jedná se o tzv. Verifikaci důkazů preferenčního původu zboţí. Toto zpětné prověření se týká všech důkazů a statusů původu zboţí - EUR.1, FORM. A, prohlášení vývozce, prohlášení schváleného vývozce, prohlášení dodavatele, dlouhodobé prohlášení dodavatele a osvědčení o statusu původu A.TR. Důvodem pro zpětné prověření důkazů původu zboţí je podezření, ţe v zemi určení zboţí, nastala jakákoli pochybnost o preferenčním původu zboţí. Můţe se zejména jednat o pochybnosti, jeţ mohou mít tamní celní orgány země dovozu zboţí. Proto si mohou zaţádat o zpětnou kontrolu, verifikaci, správnosti vydaného důkazu původu zboţí. Ţádost o prověření obdrţí a provedou celní orgány vývozu zboţí. Proto mají celní orgány právo poţadovat veškeré důkazní prostředky, které prokazují, ţe zboţí má skutečně původ, který byl na dokladech deklarován. Vývozce musí prokázat správnost prohlášení nebo osvědčení o původu vlastních výrobků a správnost prohlášení vystavených jeho dodavateli. Z tohoto důvodu musí dodavatelé zajistit na svém, místně příslušném celním úřadě, ověření certifikátu INF 4, který potvrdí nebo vyvrátí správnost prohlášení nebo osvědčení o původu na zboţí dodavatele. Vzor certifikátu INF 4 je uveden v Příloze č. 14. Původ zboţí musí být prokazatelný po celé linii, řetězci subdodavatelů. Původ zboţí často závisí na původu materiálu, ze kterého je zboţí vyrobeno. Zde jsou lhůty, ve kterých se můţe o verifikaci prohlášení nebo osvědčení poţádat a za jakou dobu musí být ţádosti vyhověno. Tato lhůta je do 3 let od vystavení důkazu původu (u Jiţní Korey je to 5 let), dle příslušných dvoustranných a jednostranných dohod. Do 10 měsíců od obdrţení ţádosti o vydání certifikátů INF 4 musí být celní orgány země, která ţádost o verifikaci podala, informovány o výsledku, v opačném případě mohou ţádost urgovat, nebo rovnou zboţí prohlásit za nepůvodní.
64
Dlouhodobé prohlášení dodavatele
42
2.4.3. Prohlášení na faktuře Velice důleţitým zjednodušením, je získání povolení pouţívat zjednodušený postup pro potvrzování původu zboţí, povolení schváleného vývozce, tzv. prohlášením na faktuře nebo také preferenční větu. Pokud se neustále do třetích zemí vyváţí stejné nebo podobné zboţí, je z praktického hlediska nevýhodné být závislý na potvrzování průvodního osvědčení EUR.1 celním úřadem. Proto si mohu poţádat CS ČR, o získání povolení pouţívat prohlášení na faktuře. Pokud CS ČR neshledá nic závaţného proti vydání povolení, můţe jej vydat. Společnost v tomto případě jiţ nebude vázaná potvrzováním osvědčení EUR.1 celním úřadem, ale bude na své vývozní faktury nebo dodací listy tisknout text preferenční věty, která prakticky nahrazuje vydávání dokladů EUR.1. Ţádost o získání tohoto povolení je umístěna na www stránkách CS,65 vzor ţádosti přiloţen jako Příloha č. 15. Pokud bude podané ţádosti vyhověno, vývozce získá povolení schváleného vývozce a zjednodušeným způsobem potvrzovat původ zboţí na faktuře nebo jiném dokladu. Vývozce obdrţí nezaměnitelné číslo povolení a toto číslo musí při kaţdém pouţití, potvrzení preferenčního původu zboţí uvést na faktuře nebo jiném dokladu doprovázejícímu zásilku. Znění preferenční věty musí být přesně uvedeno, tak jak je vzor uveden v Příloze č. 16. Na základě této preferenční věty dovozce získá výhodu v podobě sníţení sazby cla stejně, jakoby bylo pouţito průvodní osvědčení EUR.1. při dovozním celním řízení. Pro vývozy zboţí do Jiţní Korey, kde je téţ dvoustranná dohoda o preferenčním zacházení se zboţím, je nutnost, pokud preferenci poţaduji vyuţívat, být rovněţ schváleným vývozcem a pouţívat preferenční větu. Potom v rámci této dohody je to jediná moţnost, jak preferenční původ zboţí prokázat. Nevýhodou v tomto případě je nutnost vedení evidence vydaných prohlášení na faktuře. Tato evidence zpravidla obsahuje údaje o datu potvrzení preferenční věty, číslo dokladu (faktury), datum propuštění zboţí do reţimu vývoz a číslo vývozního dokladu VDD, tzv. MRN číslo, na jaké zboţí je důkaz vydán, jedná se hlavně o TARIC kód. Celní úřad pravidelně evidenci a správnost pouţití kontroluje. Pokud se nemusí řešit ţádný problém, vše funguje jak má, důkazy původu se vystavují ke vší spokojenosti vývozce. Pokud by CS při kontrole shledala důvody, které by předpokládaly vydání preferenční věty na určité zboţí neoprávněně, pak hrozí sankce odejmutí povolení schváleného vývozce a také by mohlo hrozit správní potrestání, jako uvedené na počátku kapitoly k původu zboţí.
65
Zjednodušený postup při potvrzování původu zboţí - Schválený vývozce
43
Prohlášení na faktuře u malých zásilek Je velice důleţité se, pro úplnost tohoto problému, také zmínit o moţnosti prokazovat preferenční původ zboţí v rámci oblastí volného obchodu nebo celních unií u malých zásilek prohlášením na faktuře, bez nutnosti být schváleným vývozcem. Jestliţe je zboţí dovezené do EU, mající nízkou hodnotu, zpravidla se jedná o hodnotu do 6000,- EUR, tak není nutné předkládat doklad FORM.A, ale stačí prohlášení na faktuře a bude se na zásilku z hlediska sazby cla hledět, jakoby byla předloţena i s dokladem FORM.A. Stejně to platí opačně, při vývozu ze zemí EU, kdy zboţí má preferenční původ, ale nízkou hodnotu, stejnou jako při dovozu zboţí, tedy do 6000,- EUR, není nutné vystavovat osvědčení o původu zboţí EUR.1, ale stačí pouze uvést přesné znění preferenční věty/prohlášení na faktuře.66 Prohlášení vývozce, prohlášení schváleného vývozce se nejčastěji uvádí na faktuře, dodacím listě nebo na jiném obchodním dokumentu. Z dokumentu musí být zřejmé, ţe se jedná o vyváţené zboţí, musí být zajištěno jeho ztotoţnění. Vzor prohlášení na faktuře je stejný jako prohlášení na faktuře schváleného vývozce, pouze s tím rozdílem, ţe se vynechává číslo povolení vývozce. V české verzi toto prohlášení vypadá takto: "Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu prohlašuje, ţe kromě zřetelně označených mají tyto výrobky preferenční původ v … "(uvede se země původu). Někteří vývozci se snaţí toto pravidlo obejít u zásilek v hodnotách nad 6000,- EUR., tím, ţe zásilku uměle rozdělí na dvě a více částí. Rozdělí tedy i fakturu na dvě samostatné, které jednotlivě nepřekročí hranici 6000,- EUR. Na doklady pouze uvedou výše uvedené prohlášení a navozuje se dojem, ţe se jedná o dvě samostatné malé zásilky. To má význam pouze za předpokladu, ţe kaţdá malá zásilka bude proclívaná v různých dnech a na různých celních úřadech. Pokud se totiţ několik, takto uměle vytvořených, malých zásilek přepravuje pohromadě a proclívají se do volného oběhu v jednom dni a na jednom místě, je stejně zpravidla vyţadován důkaz původu jiný, neţ prohlášení na faktuře.
66
Klabouchová, I., CLO a původ zboţí, Praha: POLYGON, 2002, s. 182
44
2.4.4. Potvrzení statusu zboží průvodním osvědčením A.TR A.TR - průvodní osvědčení o statusu zboţí. Není to doklad, který prokazuje preferenční původ zboţí, ale prokazuje, ţe zboţí má status v Turecku (dále jen “TR“), nebo v zemích EU. Doklad A.TR je specifický v tom, ţe jeho smysl vychází z Celní unie mezi EU a TR.67 Pokud je zboţí vyrobeno nebo zcela získáno v zemích EU nebo TR. Vyvezeno do TR nebo opačně, z TR do EU, nebo zboţí, které bylo do zemí EU a TR přivezeno ze třetích zemí a propuštěno do volného oběhu. Kdyţ na zboţí bylo vybráno clo, jiţ při předloţení tohoto certifikátu A.TR není povinnost znovu clo vybírat, při propouštění do volného oběhu v zemi přijetí zboţí. Tato definice je vůbec smyslem celní unie, tedy zákazu dvojího výběru cel a obdobných poplatků.68 Vzor dokladu A.TR uveden v Příloze č. 17. Dokladu A.TR, stejně jako průvodní osvědčení EUR. 1, potvrzují celní orgány ČR. Stejně jako u dokladu EUR.1, musí nejprve předcházet propuštění zboţí do reţimu vývoz do TR, a s vyplněným formulářem A.TR, je nutné se dostavit na příslušný celní úřad, kde bude na počkání potvrzen. Originál dokladu A.TR musí být předloţen při dovozním celním řízení v zemi určení, EU nebo TR, kde na jeho základě dojde ke slevě na cle na hodnotu 0%. Zde je opět moţnost zajistit zjednodušení v podobě získání povolení zjednodušeného postupu pro potvrzování statusu původu zboţí, stejně jako u kapitoly 2.4.3. Prohlášení na faktuře. Povolení pro získání zjednodušeného postupu pro potvrzování statusu zboţí je ke staţení na www stránkách CS.69 Velký rozdíl je v tom, ţe se jiţ nepotvrzuje status zboţí na faktuře, ale na stejném formuláři, který jiţ nepotvrzují orgány CS ale sami vývozci nebo jejich zástupci v celním řízení, deklaranti. Potvrzení probíhá tak, ţe vydaným povolením ţadatel získá číslo, které se má pouţívat ve zvláštním otisku razítka. Tímto otiskem razítka se doklady A.TR potvrzují. Razítko si ţadatel/vývozce musí opatřit sám, vzor razítka v Příloha III70 dohody mezi EU a TR. Do kolonky č. 7, „poznámky“ osvědčení A.TR je v tomto případě nutnost uvádět v jazykových mutacích té země, ve které je osvědčení vystaveno text:" Zjednodušený postup" Obdobně jako u předchozí kapitoly je i zde nutnost vedení evidence takto zjednodušeně vystavených osvědčení A.TR. Obsah evidence je stejný, pouze 67
Preferenční předpisy a dohody EU - Turecko Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, Praha: LEGES, 2010, s. 160 69 Zjednodušený postup při potvrzování původu zboţí - Schválený vývozce 70 Zvláštní razítko 68
45
místo čísla dokladu se zde uvádí číslo osvědčení A.TR, které je uvedeno vpravo nahoře. Ucelený přehled všech moţných důkazů preferenčního původu zboţí a statusu je předloţen v Příloze č. 18. 2.5. Závazná informace k původu zboží Pokud je určitá nejistota při určování původu zboţí, tak je moţnost CS poţádat o vydání závazné informace o původu zboţí. Ţádost pro podání je dostupná na stránkách CS.71 Vzor ţádosti je uveden v Příloze č 19. Závaznou informaci k původu zboţí vydávají všechny celní orgány v ČR. Výhodou tohoto institutu je, ţe má platnost 3 roky na celém území EU. Navíc poskytuje právní jistotu, je-li vydaná na základě pravdivých a úplných informací. Její nevýhodou je, ţe se vztahuje pouze na to zboţí a jeho sloţení, které je v závazné informaci popsané a uvedené. Je-li tedy více druhů zboţí a poţaduje se právní jistota, musí být takto poţádáno na všechno zboţí. Právní rámec závazné informace o původu zboţí je uveden v Hlavě II, článku č. 7 an., prováděcího předpisu k CK. Ţádost se podává místně příslušnému celnímu úřadu k místu nebo sídlu trvalého pobytu vývozce, dle zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ţádost není nikterak zpoplatněna, stejně jako ZISZ. Z praxe musím potvrdit, ţe se této moţnosti moc nevyuţívá. Za dobu, co se původem zboţím pro naše klienty zabývám, jsem se s tuto ţádost nesetkal.
71
Ţádost o závaznou informaci o původu
46
2.6. Závěr k původu zboží Prokázání preferenčního původu zboţí, stejně jako sazební zařazení, patří k důleţitým důkazním prostředkům, které mohou při dovozu zboţí značně ovlivnit sazbu cla a odvodů s tím spojených. Při vývozu zboţí má vliv na to, zda zboţí přivezené do země určení bude propuštěné se clem nebo bez, tím pádem, zda moje zboţí bude konkurenceschopnější na tamním trhu. Proto je velice důleţité trvat na důkazech, které preferenční původ zboţí prokazují. Důkazy musí být předloţené ve formě, kterou celní orgány uznají za legitimní a na jejich základě důkazy původu potvrdí (doklad EUR.1 nebo A.TR) a propustí zboţí při dovozu s přiznanou preferencí. Často se stává, ţe na některých celních úřadech, předkládané důkazy původu trpí nějakou drobnou vadou, které vedou k jejich neuznání. V lepším případě celní úřad vyzve k jejich opravě. Jsou to především předkládané důkazy prokazující původ zboţí po linii dodavatelské, doklady typu prohlášení dodavatele nebo dlouhodobé prohlášení dodavatele. Zde je chybně uveden popis zboţí, chybějící podpis nebo datum potvrzení na dokladu. Proto, jak bylo výše uvedeno, je vhodné po svém dodavateli poţadovat přesné znění a vyplnění prohlášení. Doporučuji si potom sám, před předloţením na příslušný celní úřad, prohlášení a vůbec veškeré doklady překontrolovat, tak aby se předem zabránilo průtahům při celním řízení. Z toho důvodu je nutné mít patřičné znalosti z oblasti celní problematiky, tj. vědět a orientovat se v základních celních předpisech, CK a prováděcím předpisu k němu nebo celou problematiku svěřit do rukou zástupců, kteří tuto praxi provozují a dokáţí zdárně s celním úřadem spolupracovat.
47
Závěr S dovozem a vývozem zboţí je spojeno mnoho administrativních úkonů, mezi které patří zejména výběr cel, výpočet pro základ DPH a případně další povinné poplatky. S původem zboţí a jeho sazebním zařazením se v praxi setkávám denně. Pro celní řízení v reţimech dovoz a vývoz je naprostá nutnost znát, jakého původu zboţí je a k přesnému určení celních poplatků je třeba určit i jeho sazební zařazení. Sazební zařazení zboţí se skládá z jedinečného číselného kódu, který je tvořen ze základu HS, tedy systémem spravovaným Světovou celní organizací, konkrétně Výborem pro Harmonizovaný systém. Právním základem HS je Mezinárodní úmluva o Harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboţí. Přestoţe lze v HS spatřovat řadu výhod, shledávám jeho jednu nevýhodu. K pravidelným rozsáhlejším změnám totiţ dochází jednou za pětileté období. Dle mého názoru je tato změna z hlediska neustálého technologického vývoje zboţí krokem zpět. Opačný dojem mám z navazujícího systému číselného označování a popisu zboţí a to systému, který byl vytvořen EU. Systémem, který na HS navazuje a dle mého názoru zdokonaluje, je systém označovaný jako KN. Uţ jenom z hlediska celosvětového technologického vývoje jde o systém dokonalejší v tom, ţe k jeho změnám dochází v mnohem kratším intervalu, jedou ročně. Nezřídka se můţe stát, ţe ke změně dojde i mimo tento pravidelný termín. Velice zdařilým nástrojem, který je navíc dostupný nejen odborné veřejnosti z oblasti celní praxe, je elektronický informační systém TARIC. Tento systém v sobě zahrnuje jak číselné označení zboţí a jeho popis, tak obsahuje informace týkající se dovozních nebo vývozních zákazových opatření. Přesněji řečeno TARIC obsahuje systém tarifních i netarifních opatření EU, sazeb cel, výše spotřebních daní a daně z přidané hodnoty. V tomto elektronickém systému jsou u jednotlivých druhů zboţí a jejich případných opatření, rovnou uvedeny odkazy na příslušné akty EU. Jsou to především Nařízení Komise a Rady EU. Pro dodrţení správného postupu k získání co nejpřesnějšího sazebního zařazení zboţí je třeba dodrţet Všeobecná interpretační pravidla a poloţit si správně zboţí znalecké otázky. Dle mého názoru je velice důleţité se pevně drţet poznámek a vysvětlivek uvedených u jednotlivých tříd a kapitol KN. Pokud se tento postup dodrţí, tak není pochyb o správném zařazení zboţí do příslušné poloţky či podpoloţky KN. Správně získaným sazebním zařazením do příslušných tříd, kapitol, poloţek a podpoloţek jiţ není problém k přesnému stanovení sazeb cla při dovozu zboţí. K sazebnímu zařazení zboţí ale nemusíme mít důvěru či jistotu. K získání právní jistoty sazebního zařazení zboţí EU vytvořila zvláštní institut. Závaznou informaci sazebního zařazení. ZISZ je právně závazná pro všechny orgány celních správ v celé EU. Právní jistota ZISZ je nepřenositelná, tj. můţe jí vyuţít pouze subjekt, kterému byla informace vydána. Podle mého názoru je toto její
48
záporná vlastnost, s přihlédnutím, ţe Komise EU vede databází všech vydaných závazných informací, která je navíc volně dostupná na www stránkách. Mnoţství vydaných ZISZ na zboţí, které má vlastnosti lišící se pouze v nepatrných detailech, by měla existovat moţnost se k ZISZ odvolávat při dovozních celních řízeních. Dle mého názoru by tím mohla klesnout frekvence vydávaných ZISZ na stejné nebo podobné zboţí pro všechny zainteresované dovozce z celého společenství. Uspořený čas jednotlivých orgánů, převáţně celních správ v celé EU, by mohl vést ke zkvalitnění a zrychlení nově vydávaných informací. V současné době neuvěřitelného technologického vývoje zboţí by to jistě byl krok správným směrem. Alternativou k ZISZ je NVSZ. K jejímu získání pravděpodobně ušetříme více času, ale její obrovská nevýhoda je právní nejistota a nemoţnost se k jejímu vydání vůbec odvolat. Tuto variantu k úřednímu získání sazebního zařazení zboţí bych přistupoval pouze z poradního hlediska nebo z hlediska zajištění vývozních reţimů nebo statistických účelů, systém sledování zboţí v rámci EU INTRASTAT. Výhodou moţnosti NVSZ je jak čas k jejímu získání tak moţnost získání informace k více druhům zboţí v jediné podané ţádosti. Z praxe uvedených příkladů, bych se jejímu oficiálnímu pouţití spíše vyvaroval. U původu zboţí je třeba rozlišovat jeho dvojí definici. Z hlediska celního řízení má význam původ zboţí rozdělovat na nepreferenční a preferenční původ zboţí. Hledisko nepreferenčního původu zboţí má význam pouze při realizaci statistických účelů v systémech INTRASTAT nebo EXTRASTAT. Dalším významem nepůvodního původu u zboţí je třeba vnímat u vyplňování celních vývozních a dovozních prohlášení a vyplňování důkazů k nepreferenčnímu původu zboţí. Rozhodně se nemůţe oproti preferenčnímu původu zboţí, získat ţádná "sleva" na sazbách cel při dovozním celním řízení v zemích EU. Větší význam z hlediska uplatňování celních předpisů má preferenční původ zboţí. Pokud zboţí splňuje pravidla preferenčního původu, tak se sazby dovozních cel zásadně liší při propouštění zboţí do volného oběhu, dovozu zboţí ze třetích zemí. Při vývozu zboţí z prostoru EU do zahraničí jistě stojí za úsilí zboţí opatřit "vizitkou" preferenční a na patřičných důkazech zboţí vyvézt. Vyváţené zboţí bude rázem v zemi určení propuštěné do volného oběhu s výrazně niţší sazbou cla, ne-li sazbou nulovou. Nejen, ţe to napomůţe ke zvýšení exportu ze zemí EU do třetích zemí, ale zboţí bude v zemi určení konkurenčnější, neţ kdyby bylo procleno se sazbou cla v rozmezí např. 5-10%. Evropská unie jako jeden z největších dovozců a vývozců zboţí na světě, má na poli poskytovatelů zpřístupnění svých trhů rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím sjednané jak jednostranné, tak dvoustranné preferenční dohody. Preferenčními dohodami umoţňuje otevřít trh zboţím z nejméně rozvinutých zemí. V mnoha případech se jedná o bývalé kolonie Evropských států, Německa, Francie Nizozemí či Velké Británie. Tímto způsobem, dle mého názoru, tyto země stále udrţují uţší styky a obchodní spolupráci se svými bývalými koloniemi. Tímto způsobem si mohou dané země udrţovat i moţný vliv.
49
Pokud je dovoz či vývoz zboţí doprovázen doloţeným důkazem původu (jedná se především o doklady typu FORM A , EUR. 1 nebo prohlášením na dokladech), tak zde není a neměl by být pochyb o tom, ţe zboţí splňuje preferenční pravidla původu. Kdyţ je zboţí zcela získané, tedy vyrobené, vypěstované nebo vytěţené v zemi svého původu získá preferenční i nepreferenční způsob zacházení. Toto je první pravidlo, druhé pravidlo zní, ţe zboţí v zemi svého původu bylo dostatečně přepracované. To znamená, ţe v zemi získá svoji konečnou podobu, funkci nebo konečnou vlastnost materiálu, který před změnou nemělo. Přepracování musí být ekonomicky odůvodněné a provedené v závodech k tomuto účelu určených. Při určování původu musíme také počítat s nomenklaturním a hodnotovým kritériem. Obě kritéria jsou součástí všech jednostranných i dvoustranných dohod, kterými je EU jako celek vázaná se svými obchodními partnery, jak zeměmi, tak i uskupeními zemí. Dovozce zboţí, na rozdíl od vývozce, má docela malou moţnost ovlivnit, zda zboţí, které doveze, bude opatřeno důkazy, které budou prokazovat preferenční původ. Dovezené zboţí buď bude mít doloţen původ některým z dokladů, které skutečnost budou prokazovat, nebo tento doklad mít nebude. Tím bude ovlivněna sazba dovozního cla a výše DPH, kterou bude povinen odvést. Vývozce jiţ tuto skutečnost ovlivnit můţe. Sám se rozhodne. Zda podstoupit proces prokazování celnímu úřadu, ţe vyváţené zboţí splňuje pravidla preferenčního původu. K obdrţení potvrzeného dokladu EUR. 1 musí doloţit takové důkazní prostředky, které jeho tvrzení prokáţí. Veškeré důkazy musí splňovat poţadované náleţitosti a hlavně musí být pravdivé. Pokud by důkazy, které se předkládají CS, potřebné náleţitosti nesplňovaly, vývozci hrozí správní potrestání a pokuta aţ do výše 4 milionů korun. V dnešní uspěchané době, kdy vývozci a přepravci zboţí svoje obchodní aktivity provozují nezávisle na pracovní době celních úřadů, je tlak na rychlost odbavování zásilek. Jedná se především o propouštění zboţí do reţimů vývoz a k nim přiloţené důkazy původu ke zboţí. Proto vývozci zboţí mají jedinečnou moţnost k získání zjednodušení celého procesu a to zajišťování důkazů původu v podobě pouţití preferenční věty - schváleného vývozce. Dle mého názoru je toto ta správná volba a cesta k získání nezávislosti na provozní době CS. Zjednodušené postupy, to je budoucnost veškerých obchodněpolitických aktivit v celním právu vůbec. Dnes, kdy se běţně propouští zboţí do reţimu vývoz zjednodušenými postupy, skoro bez asistence celních řadů, tak i proces potvrzování původu a statusu zboţí je běţnou záleţitostí. Samozřejmě je v tom úskalí a riziko v podobě kontroly takto vydávaných důkazů orgány CS. Úplným závěrem bych chtěl shrnout, ţe tuto práci pojímám v intencích zadání i cílů vymezených v úvodu jako základní exkurs do problematiky sazebního zařazení zboţí a získání jeho původu. V rozsahu této závěrečné práce jsem se pokusil nastínit všechny stěţejní problémy, s nimiţ se můţe začínající celní deklarant setkat, samotné procesy zařazení a původu zboţí však nejsou jednoduchou záleţitostí ani pro profesionální dovozce a vývozce zboţí, ani pro
50
jejich případné zástupce v celním řízení. Detailní systémová analýza by však dalece překročila doporučený rozsah této práce.
51
Literatura Odborné publikace -MATOUŠEK, Pavel, SABELOVÁ, Lenka, CLO, 1. Vydání, Praha: Meritum, 2007, ISBN: 978-80-7357-263-1, 480 s. - Kárník, M., CLO a celní politika od A do Z, 1. Vydání, Olomouc: ANAG, 2012, ISBN: 978-80-7263-779-9, 302 s. - Klabouchová, I., CLO a původ zboţí, III. Vydání, Praha: POLYGON, 2002, ISBN 80-7273-067-3, 336 s. - Týč, V., Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 6. vydání, Praha: LEGES, 2010, ISBN 978-80-87212-60-8, 304 s. - Janatka, F. A kolektiv, Rizika v komerční praxi, 1. vydání, Praha: Wolters Kluwert ČR, a.s., 2011, ISBN 978-80-7357-632-5, 320 s. - Rozehnalová, N a kolektiv, Právo světové obchodní organizace a další kapitoly z mezinárodního ekonomického práva, 1. Vydání, Brno: HELBICH, 2012, ISBN 978-80-210-5154-6, 223 s. - Harvánek, J. a kolektiv., Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, ISBN 978-807380-104-5, 501 s. Základní právní předpisy - Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12.října.1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2.července.1993 kterým se provádí celní kodex Společenství. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23.července.1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ÚZ č. 897 – Celní předpisy. 1. vyd. Ostrava Nakladatelství Sagit, a.s., 2012. 128 s. ISBN 978-80-7208-918-5.
52
- Zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: ÚZ č. 897Celní předpisy. 1. vyd. Ostrava Nakladatelství Sagit, a.s., 2012. 128 s. ISBN 97880-7208-918-5. - Zákon č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráţi, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [právní informační systém]. C.H.Beck [cit. 23. 3. 2015]. - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ÚZ č. 983 Správní řád. 1. vyd. Ostrava Nakladatelství Sagit, a.s., 2014. 96 s. ISBN 978-807208-008-7. - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23 dubna 2008 kterým se stanoví celní kodex společenství (Modernizovaný celní kodex). In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1541/98 ze dne 13. července 1998 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1063/2010 ze dne 18. listopadu 2010, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ - SFEU – Smlouva o fungování Evrospké unie. In: ÚZ č. 1025 Evrospké právo. 1. vyd. Ostrava Nakladatelství Sagit, a.s., 2014. 304 s. ISBN 978-80-7488-051-3. Oficiální internetové stránky - www.celnisprava.cz [oficiální stránky celní správy] - www.eur-lex.eu [přístup k právu Evropské unie ] - www.wcoomd.org [oficiální stránky světové celní organizace] - www.komora.cz [oficiální stránky České obchodní komory] - www.mpo.cz [oficiální stránky Ministerstva průmyslu a obchodu]
53
Elektronické zdroje - Zvláštní zpráva č. 2/2008 o závazných informacích o sazebním zařazení zboţí (ZISZ) spolu s odpověďmi Komise. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52008SA0002&rid=14 - Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboţí ze dne 14. června 1983. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:21987A0720(01)&rid=3 - Příloha Nomenklatura HS, Úřední věstník EU č. L198/11. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z:http://eurlex.europa.eu/search.html?qid=1427831263849&text=Mezin%C3%A1 rodn%C3%AD%20%C3%BAmluva%20o%20harmonizovan%C3%A9m%20syst %C3%A9mu%20popisu%20a%20%C4%8D%C3%ADseln%C3%A9ho%20ozna %C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD%20zbo%C5%BE%C3%AD&scope=EURLE X&type=quick&lang=cs&page=1 - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1101/2014 ze dne 16 října 2014 kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R1101&rid=1 - Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboţí do společného celního sazebníku EU. [online]. Celní správa, [cit 6.10.2014], Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/Stranky/eenvs.aspx - EENVS. [online]. Celní správa, [cit 6.10.2014], Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/tis.aspx - Osvědčení o původu FORM B. [online]. Celní správa, [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/search.aspx?k=form+B - Certifikát o původu zboţí. [online]. Hospodářská komora ČR, [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z:http://www.komora.cz/pro-podnikani/exportni-dokumenty/certifikaty/ - Podací lístek. [online]. Hospodářská komora ČR, [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z:
http://www.komora.cz/pro-podnikani/exportni-dokumenty/certifikaty/
54
- Systém všeobecných celních preferencí. [online]. MPO ČR, [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument49418.html - Preferenční předpisy a dohody [online]. Celní správa, [cit. 21.2.2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/preferencni-predpisy-adohody.aspx?RootFolder=%2fcz%2fclo%2fpuvod%2dzbozi%2fPreferenn%20pe dpisy%20a%20dohody%2fS%c3%bdrie%20%28SY%29&FolderCTID=&View= %7b2603D8DF%2d706F%2d4707%2d95AC%2dA9C9D0F76A46%7d - Důkaz původu EUR-MED. [online]. Celní správa, [cit. 19.2.2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/euromed-system.aspx - Preferenční předpisy a dohody - Sýrie. [online]. Celní správa, [cit. 19.2.2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/preferencnipredpisy-adohody.aspx?RootFolder=%2fcz%2fclo%2fpuvod%2dzbozi%2fPreferenn%20pe dpisy%20a%20dohody%2fS%c3%bdrie%20%28SY%29&FolderCTID=&View= %7b2603D8DF%2d706F%2d4707%2d95AC%2dA9C9D0F76A46%7d - Prohlášení dodavatele. [online]. Celní správa, [cit. 19.2.2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/prohlaseni-dodavatele.aspx - Dlouhodobé prohlášení dodavatele. [online]. Celní správa, [cit. 19. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/prohlasenidodavatele.aspx - Zjednodušený postup při potvrzování původu zboţí - Schválený vývozce. [online]. Celní správa, [cit. 19. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/formulare-a-zadosti.aspx - Zvláštní razítko. [online]. Celní správa, [cit. 19. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/preferencni-predpisy-adohody - Ţádost o závaznou informaci o původu. [online]. Celní správa, [cit. 23. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Stranky/formulare-azadosti.aspx
55
Ostatní - Zamítavé rozhodnutí GŘC o změně a o vrácení dovozního cla ze dne 14. 5. 2013 - Zamítavé vyjádření Celního ředitelství Ústí nad Labem o Sazebním zařazení zboţí ze dne 17. 12. 2010 - Celní jednatelství Zelinka, www.zelinka.cz
56
Seznam příloh: Příloha č. 1 VIP – Všeobecná interpretační pravidla Příloha č. 2 Formulář EU – Závazná informace o sazebním zařazení zboţí Příloha č. 3 Systém ZISZ Příloha č. 4 Vydané ZISZ podle členských států Příloha č. 5 Postup při ověřování původu zboţí Příloha č. 6 FORM B Příloha č. 7 Vzor certifikátu o původu Příloha č. 8 Seznam GSP zemí Příloha č. 9 Kumulace původu Příloha č. 10 FORM A Příloha č. 11 Průvodní osvědčení EUR 1 Příloha č. 12 Prohlášení dodavatele v CZ jazyce Příloha č. 13 Dlouhodobé prohlášení dodavatele c CZ jazyce Příloha č. 14 Informační list INF4 Příloha č. 15 Ţádost o povolení zjednodušeného postupu při potvrzování původu zboţí Příloha č. 16 Prohlášení na faktuře Příloha č. 17 Průvodní osvědčení A.TR Příloha č. 18 Souhrnný přehled důkazů preferenčního původu zboţí Příloha č. 19 Ţádost k ZIP
57