MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 8
Číslo 2
2002
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ O B S A H
s t r.
Slovensko
1. Pět le t trv ání V TÚ CO
2
Polsko
2 . O c h r a n n á i n f r a s t r u k t u r a v e Va r š a v ě
3
Polsko
3. Situace na ú seku v arov ání a v yro zum ění
5
Rakousko
4. Sebeochrana při nehodě jaderně-energetického zařízení
6
Švýcarsko
5. Změn y v pov oláv ání ke s lužbě v c iv ilní ochraně
7
Švýcarsko
6. Posunutí začátku p latnos ti nov é konc epce ochrany ob yv atels tv a
8
7. Zák ladní směr y v ýv oje s ys tému s tátn í požárn í služb y Ruska
9
Rusko USA
8 . D ů s l e d k y ú t o k u n a N e w Yo r k v č í s l e c h
11
Kanada
9. Ochrana kr itické infras truk tur y
12
Svět
10. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za březen - květen 2002
13
-2Slovensko PĚT LET T RVÁNÍ VT Ú CO Vzděláva cí a te chnický ú stav civilní ochrany ( dál e j e n „VTÚ CO“) Sl ov enské r ep ubl i ky se sí dl em v e Sl ov enské L upči j e zaří zení Úř ad u civ i l ní ochra ny Mi ni st er st v a v ni t ra SR. Vzni kl 1. kv ět na 1997 z odb orn ých pr acov i šť , z ni chž někte rá pl ni l a úkol y v obl asti civ ilní ochr any v íce než 20 l et. K hl av ním úkol ům VT Ú CO pat ří předev ší m : -
v z d ě l á v á n í z a m ě s t n a n c ů , p e r s o n á l u a d a l š í c h p r a c o v n í k ů c i v i l n í o c h r a n y,
-
pro pa gač ní , edi ční a p ubl i kační či nno st ,
-
zku šeb ní a o prav áren ská či nn o st,
-
sp eci f i cké odbor né či nn o st i v rám ci anal ýz a zkou šek o db orn ého m at eri ál u c i v i l n í o c h r a n y,
-
kom pl ex ní odborn é pro hl ídky a zko u šky v zduch ov ých dýchacích pří str oj ů,
-
z k o u š k y a o p r a v y p r o s t ř e d k ů i n d i v i d u á l n í o c h r a n y,
-
k a l i b r a c e d o z i m e t r i c k é t e c h n i k y,
-
z k o u š k y, o p r a v y a r e v i z e s p e c i á l n í h o m a t e r i á l u a t e c h n i k y v y r o z u m ě n í a v arov ání ,
-
dozimetrická a laboratorní kontrola,
-
m oni t orov ání územ í ,
-
radiační a chemický průzkum,
-
tv orba záchr aná ř ských m odul ů. V obl a sti vzdělávání v civ il ní ochraně j e VTÚ CO akredi tov án cel kem
v pěti
v zděl áv ací ch
aktivitách
a
dále
nabízí
19
typů
speci al i zov aných
a
zdoko nal ov acích kurz ů. Od d oby v zni ku pro šl o nej růz něj ším i kurzy cca 5 ti s. osob a d al ší m i f orm am i zákl adní , spec i al i zov ané a zdok on al ov ací odborn é příprav y v íce než 21 ti s. o sob. Na
prac ov i štích
technického
odboru
byly
za
uplynulých
pět
let
prov edeny zko u šky a op rav y 367 ti s. ks ochr an ných m a sek a 4,5 ti s. k s d ě t s k ý c h v a k ů . Z k o u š k y, o p r a v y a k a l i b r a c e b y l y t a k é p r o v e d e n y u 2 0 t i s . k s dozi m etri cké techni ky a dál e byl a p rov edena op rav a 1,25 ti s. k s radi o stani c a dal ší ho o dbo rné ho m ateri ál u. Neza stu pi tel ným úkol em byl a úča st kontrol níc h chem i ckých l aborat oří při m im ořádných udál o ste ch s ú ni kem
nebezpečných
l átek a při m oni torov ání určen ého územ í. Od v zni ku VTÚ CO se u skute čni l o celkem
163
v ýjezdů
k mimořádným
ud ál ost em
a
v dal ších
v íce
než
300
případe ch pom ohl y tyto l aborat oře při odb orn ém řeše ní v zni kl é mim ořádn é si t uac e v e prosp ěch ochr any o byv at el stv a.
-3V so uča sné d ob ě m á VTÚ CO tuto struktu ru:
ředite l
odbor v zděláv ání
technický odbor
v zděláv ací střed isko
kontro lní chemická laboratoř Slovenská Lupča
Nitra v zděláv ací střed isko Limbach
kontro lní chemická laboratoř Nitra
v zděláv ací střed isko Spišs ká Nová Ves
kontro lní chemická laboratoř Jasov
Úkolem
ekonomického
úsek řed ite le
ekonomický odbor
odboru
je
provozní odbor
zabezpečov ání
materiálně-
ekonom ických podm ínek chodu VTÚ CO, financov ání a účetnictv í; tento odbor rov něž organi zuj e v ým ěnný sy st ém m ateri ál u CO pr o j ed notl iv é okre sy SR. Cel kem se j ed nal o o p ohy b v íce než 8,5 mi l . ks různéh o m ateri ál u. Pro vo zn í o d bo r zabezp ečuj e sp ráv u nem ov i t ého m aj et ku, t echni ky a zaj i šťuj e cel kov ý serv i s v rám ci VTÚ CO. (Z Civilná ochrana 2/2002 zpracov al Ing. Bohumil Šilhánek)
Polsko OCHRANNÁ INFRASTRUKTURA VE VARŠAVĚ Prv ní napadením, sv ět ov ými
úkryty, byly
určené
v e v elm i
v ál kami
ve
k ochraně
omezené
velkých
míře
m ěste ch,
oby v atel stv a
před
budov ány
v období
zejména
ve
n epř átel sk ým mezi
Var šav ě.
dv ěm a Vešker á
dokum ent ac e k t ěm t o st av bám byl a al e v důsl edk u d ruh é sv ět ov é v ál ky, kdy do šl o k m asi v ním u zni čení předev ším Varšav y, zni čena. Nejv í ce úkryt ů byl o po st av eno v průběh u pa de sát ých a šede sát ých l et v o b d o b í s t u d e n é v á l k y. P ř e s t o ž e k o n c e p c e v ý s t a v b y ú k r y t ů b y l a o d l i š n á o d
-4na ši ch z em í, byl y tyto úkryty
bud ov ány př edev ším v e v el kých m ěstech a
h l a v n ě v e Va r š a v ě , i k d y ž v e s r o v n á n í s č e s k ý m i z e m ě m i v m n o h e m m e n š í m í ř e a
s m en ším i
k ochraně
ochrannými
před
zbraněmi
v l astno stm i .
Přest ože
hromadného
ničení,
tyto jen
úkryty
v elmi
měly
málo
sl ouži t
z nich
má
t l akov ou odol n o st v ůči přet l aku v čel e t l akov é v l ny j adernýc h zbr aní . V dal ší ch de seti l etích d o šl o k p o stup ném u útl um u bud ov ání úkrytů a j ej i ch v ýstav ba def i ni tiv ně skonči l a v období ho sp od ář sk é kri ze v osm de sátých l etec h. V so uča sné
době
ex i stuj e
na
území
hl av ní ho
m ěsta
Va r š a v y
podle
na ši ch kri téri í a si 2 ti s. úk rytů r ůznýc h t ypů. N ejv íce se j i ch nac hází ( a si 1,8 t i s . ) n a ú z e m í n e j v ě t š í p o l s k é „ o b c e “ Va r š a v a – c e n t r u m ( p o d l e s o u č a s n é h o , neu st ál e
di skut ov aného
správ ního
rozdělení
hlav ního
m ěsta ).
V těchto
úkryt ech j e a si 23 0 t i s. úkryt ov ých míst , což j e v zhl edem k t ém ěř 2 mi l. o b y v a t e l ů Va r š a v y v e l m i m á l o ( 11 , 5 % ) . D a l š í m p r o b l é m e m j e j e j i c h v e l m i m a l á t l akov á odol no st – p ouz e a si 2 90 odpo v í dá t l akov ě odol ným úkryt ům I I I . – V. t ř í d y o d o l n o s t i p o d l e n a š i c h n o r e m a a s i j e n o m 7 z n i c h b y p o s k y t o v a l o ochra nu proti přím ým násl ed kům j adern ého útok u. Asi 1, 42 ti s. v ydrží v áhu t r o s e k z a v a l e n é b u d o v y a o s t a t n í c h a s i 9 0 j s o u t z v . p r o t i r a d i a č n í ú k r y t y, chránící
pouze
proti
radioaktiv ním u
zam oření.
Sam ostatno u
kapitolou
je
kapaci ta těcht o úkrytů – ta j e v prům ěru asi 100 o sob, což j e v elm i m ál o v e v ztahu k opt i m ál ní m poři zov ací m a zejm éna pr ov ozním nákl adům . Odol no st
a kapacita úkrytů není
ale jediným
pro bl ém em . Z hl edi sk a
zpoh otov ení úkrytů j e si tua ce j e ště ho r ší . Pře stože se uv ádí, že v íce než 7 00 obj ekt ů j e m ožné v krát kém čase zp oh ot ov i t , opak j e prav dou. V řad ě obj ekt ů chybí t e chni cké v ybav ení , kt eré si ce l ze dod at ečn ě i n st al ov at , pokud j e ov šem v daném počt u k di sp ozi ci (v ět ši nou chy bí f i lt rov ent i l ační zaří zení , nádrž e na v odu, t l akov é prv ky atd. ). Mnohem záv ažněj ší j e al e sk ut ečn o st , že a si 1, 0 6 t i s. st av eb v ykazuj e záv ady a nedo stat k y v konst rukci , kt eré n el ze od st rani t v průběhu zpohotov ení, které by činilo asi 48 hod. Podl e sděl ení od pov ědných f unkci on ářů i nsp ektor átu CO obc e Va r šav a cent rum či ní n ákl ady na dov ybav ení a opr av u j ednoh o úkr yt u s p rům ěrno u kapaci t o u m i nim ál ně 100 t i s. PLN (a si 7 60 t i s. CZ K), což v cel kov ém součt u j en v e Varšav ě před stav uj e astr on om i ckou č á stku. Do sud byl o o prav eno a dov ybav eno asi 15 0 obj ekt ů a v nej bl i žší dob ě byl o v ybráno k rek on st r ukci 29 0 dal šíc h. Z áv ažným
nedost atkem
v ochranné
i nf rastr uktuř e
hlav ního
m ěsta
je
sk utečn o st, že při stav bě prv ní, do su d n edok onč en é tra sy Var šav ského m etra nebyl y real i zov ány požad av ky na ukrytí obyv atel stv a. Jeji ch upl atnění j e v e sv ět ě napr o st o běžn é a v eli ce ef ekt iv ní j ak z hl edi sk a v el ké kapaci t y, t ak z hl edi sk a o chr anný ch v l astno stí ( přev ažuj ící čá st tra sy m etra j e v ždy v edena do stateč ně hl ub oko p od pov rchem ) před úči nky j a der ných zbr aní. Vytv oření ochranného
sy stém u
metra
je
jediným
finančně
ef ektiv ním
a
přízniv ým řeše ním ochran né i nf rastr uktur y Var šav y. (Z Przegl ad O bro ny Cy wi l nej 4/ 2 00 2 zpr a cov al I ng. Bohum i l Ši l hánek)
kapacitně
-5Polsko S I T U A C E N A Ú S E K U VA R O V Á N Í A V Y R O Z U M Ě N Í St á v a j í c í s y s t é m v a r o v á n í a v y r o z u m ě n í o b y v a t e l s t v a , o p í r a j í c í s e o koncov é prv ky (si rény) prac uj ící na m echani ckém pri nci pu, j e značně za staral ý a proto se po st up ně př ech ází na el ektroni cké si r ény typ u ECN, ECI a SA L. Jej i ch dál kov é ov l ádání zaj i šťuj e sy st ém RSW S 2000, kt erý j e urče n pro v arov ání obyv at el stv a v pří pad ě požá rů, kat a st rof a ži v el ní ch pohr om v době m í r u a i v p ř í p a d ě v á l k y. U m o ž ň u j e t a k é s p o u š t ě n í s i r é n p o ž á r n í o c h r a n y, prům ysl ov ých obj ektů a v odních d ěl s r e sp ektov áním speci f i ckých požad av ků. Systém m á hi er archi cko u str uktur u p očí naj e v ojv odským stu pněm k m ístním u stu pni
(m ěstský,
obl a st ní,
obv odní,
obecní)
s m ožno stí
spo u štění
si rén
z l i bov ol ného st u pně. Skl ád á se z v arov ací ú st ře dny RCA 20 00 a z e z aří ze ní , zapínajících
s i r é n y.
Signál
z v arov ací
ústř ed ny
je
předáv án
zařízením,
zapín aj ícím si rény pom ocí radi otel ef onu na sta nov eném VKV km i točtu. Výhodou
uv edených
n ej m oderněj ších
si ré n
je
pře dev ším
m ožnost
p ř e d á v á n í v ý st r a ž n ý c h s d ě l e n í ta k é h l a se m . Ty t o si r é n y s o h l e d e m n a sv o j i m odul ov ou kon st rukci um ožňuj í v elmi sna dno u m ont áž v různém t erénu. Koncov ým i prv ky typu ECN j sou šíře ny tyto si g nál y: · popl ac h, týkaj ící se živ el ních pohr om a ohr ože ní živ otního p ro stře dí – 3 minuty
trv ající
nepřetržitý
zv uk
si ré n y
a
třikrát
o pak ov aná
v erbální
i nf orm ace o ohr ože ní a způ sob u po st upu obyv atel · letecký
poplach
–
3
minuty
trv ající
nepřetržitý
zv uk
si rény
a
třikrát
o p a k o v a n é v e r b á l n í h l á š e n í : „ P o z o r ! P o z o r ! Vy h l a š u j i l e t e c k ý p o p l a c h p r o ...“ · p o p l a c h , t ý k a j í c í s e z a m o ř e n í – p ř e r u š o v a n ý z v u k s i r é n y, t r v a j í c í v ž d y 1 0 se c po do bu 3 m i nut , při čem ž pauzy j so u v dél ce 25 – 30 se c a t ři krát o p a k o v a n é v e r b á l n í h l á š e n í : „ P o z o r ! P o z o r ! Vy h l a š u j i p o p l a c h o z a m o ř e n í (uv edení druhu zamoření) pro...“ O dv ol ání t ěcht o t ří si g nál ů se prov ádí nepř eru šov aným zv ukem si rény v dél ce 3 m i nut a t ři krát o pa kov aným v erbál ní m hl ášení m o odv ol ání popl ac hu. Dál e se j e ště pom ocí těchto si rén p rov ádí upozor ně ní na oh rože ní zam ořením , a to po uze v erbál ně s uv edením konkrétn ích údaj ů o ča se, d ruh u a pr o stor u. S i r é n y, u m o ž ň u j í c í p ř e d á n í v e r b á l n í i n f o r m a c e , j s o u v o m e z e n é m í ř e v p r o v o z u v n ě k t e r ý c h v e l k ý c h m ě s t e c h a t o z e j m é n a v e Va r š a v ě , G d a ň s k u , Štětíně, Gdyni a Pile. Jinou kapitolou
je reakce
o byv atel stv a na
j e d n o t l i v é s i g n á l y,
pokud
nej sou do prov ázeny v erbál ním sděl ením . Při průzkum u m ezi v eřej ností byl o z j i š t ě n o , ž e t a t o z n a l o s t j e v e l m i n í z k á . N a p ř . v c e n t r á l n í č á s t i Va r š a v y z 5 0
-6dota zov aných o sob ( 45 m užů, 5 žen v e věku 25- 75 l et) 45 o sob ne znal o v ůbec žádn é si gnál y a 5 o so b se p oko u šel o tyto si gn ál y něj akým způ so bem popsat. (Z Przegl ad O bro ny Cy wi l nej 3/ 2 00 2 zpr a cov al I ng. Bohum i l Ši l hánek)
Rakousko SEBEOCHRANA PŘI NEHODĚ JADERNĚ-ENERGETICKÉHO ZAŘÍZENÍ
při
Pod statno u so učá stí, ne -l i nej důl eži těj ší, rakou ské oc hra ny o byv atel stv a přírod ních a tec hn og enníc h ne gat iv ních udál ost ech j e s ebeochr ana
(v l astní
ochrana),
či nno stí,
které
která
může
př edstav uje
jednotliv ec
so uhr n
učinit
prev entiv ních
sám
k ochraně
i
sv é
násl ed ných o s o b y.
Ta t o
se be ochr an a se týká m i m o ji né také ochr any př ed i o ni zuj ícím zářením v zni kl ým v důsl edk u ne ho dy j ader ně- ene rgeti cké h o zaříze ní (dál e j en „JEZ“). Pře st ože Rako u sko dů sl ed něj i
nikdy
nemělo,
při stup uj e
nemá
a
nepl ánuje
k monitorov ání
v ýstav bu
v l astního
území
žádného a
JEZ,
k ochraně
o
to
před
ev ent uel ní m v ýskyt em i oni zuj í cí ho záření v důsl edk u hav ári e JEZ v sou sed ní ch zemích. Sebe ochr an a př ed úči nky i oni zuj ícího z á ření v ychází ze skuteč no sti , že přímé
účinky
záření
nemohou
z v ýše
uv edenýc h
dův odů
území
Rako u sk a
ohrozi t a d ál e, ž e p řed příc ho dem radi o aktiv ního obl ak u bud e do statek ča su na
prov edení
základních
o pat ř ení
k ochraně,
která
sp očí v aj í
v setrv ání
obyv atel stv a v obytných i j i ných dom ec h a v utěsně ní oke n a dv eří l epi cími pá skam i nebo f ól i emi k zabráně ní průni ku kont am i nov aného p rach u do byt ů. Jedn á se te dy o z pů sob oc hra ny uk rytím. Na zákl a dě ši roce poj at éh o výzkumu, otázky
prov áděné ho
ozáření
v dev adesát ýc h
Siebersdorf
pro
Úřad
letech
v ýzkumným
spolkov ého
středi sk em
kancléře,
pro
m i ni sterstv o
zdrav otni ctv í a spol kov ou zem i Vídeň byl o zj i štěn o, že ze sl ab ení ra di ační zátěže osoby
uv nitř bytu v m ěstsk é zá stav bě j e asi osm i ná sob né n ež při
p o b y t u m i m o b u d o v y. Ochranné
účinky
se
j e ště
zv yšuj í,
pokud
se
do
oken
dodatečně
n a m o n t u j e v z d u c h o v ý f i l t r. Ú p l n á o c h r a n a s e p a k d o s a h u j e v ú k r y t e c h , k t e r é j sou v ybav eny kom pl et ním f il t rov ent il ační m zaří zení m a kt eré t ém ěř ú pl ně el im i nuj í radi ační zatížení o sob, na cház e j ících se uv ni tř. Dal ším opatře ním seb eoc hra ny pr oti úči nkům i oni zuj ícího záře ní j e tzv. j o d o vá p ro fi l axe, kt er á se al e a pl i kuj e p ouze na pok yn úřa dů (v ydáv ání neb o konzumace
tablet).
Jejím
sm ysl em
je
snížit
úči nn o st
radiačního
zatížení
orga ni zm u po obd ržení urči t é dáv ky záření . Pri nci pem j odov é prof i l ax e j e bl okov ání či nnosti štítné žl ázy p eror ál ní apl i kací KJ. Ev akuace z m í st předpokl á da néh o radi a ční ho spad u se ne do por učuj e,
-7neb oť na v ol ném terénu j e v ždy nebez pečí v ětšího ra di ačníh o zatíže ní n ež uv ni t ř budov. Ochran a proti i oni zuj ícím u záření v Rakou sku v ychází z ná sl ed uj ících tezí: -
úči nná ochr an a pr oti i oni zuj ícím u záření v důsl edk u h av ári e JEZ j e prakti cky m o ž n á ; n e e x i s t u j e ž á d n á o c h r a n a p ř e d n á s l e d k y j a d e r n é v á l k y,
-
na úz em í cel ého Rak ou sk a j e j ednot ný t ří st u pňov ý v arov ací a v yrozum ív ací sy stém , který
pom ocí aku sti ckých
si gn ál ů i nf orm uj e o druhu a i nte nzi tě
ohrožení, -
způ so b
reakce
na
hav árii
JEZ
stanov í
Rak ou ský
sv az
civilní
ochrany
(Österr ei chi sc he s Ziv il schutzv erban d – ÖZS), -
účinným
způ so bem
ochrany
proti
účinkům
ionizujícího
záření
v pří padě
hav árie JEZ je pobyt v dodatečně utěsněném obydlí („bezpečné obydlí“); m a x i m á l n í o c h r a n u p o s k y t u j í p l n ě v y b a v e n é ú k r y t y, -
pro zv l ádnutí kri zov ých si tuací bez ci zí pom oci v četně gara nce za bez peč ení nekontam inov anými
pot rav i nam i
je
k disp ozi ci
do stat ečný
počet
ti sk ov i n
s n ázv em „dom ácí poradce “ (Ha u sh al tsv orrat ). Pro pr akt i ckou či nn o st v rám ci sebe ochr any j e v Rakou sku k aždo roč ně v ydáv áno v el ké m nožst v í náv odů, pro pagač ní ch a pop ul ari zační c h t i skov i n, ob sa huj ících p odr ob né p okyny a p o stup y j ak se chov at při různých k ri zov ých si tuacíc h v četně m ateri ál ního za bezp eče ní. (Z Z iv il schut z Akt uel l 2/ 200 2 zpr acov al I ng. Bohum i l Šil hánek)
Švýcarsko ZMĚNY V POVOLÁVÁNÍ KE SLUŽBĚ V CIVILNÍ OCHRANĚ Sp o l e č n ě s p ř i p r a v o v a n o u n o v o u k o n c e p c í o c h r a n y o b y v a t e l s t v a , j e j í ž pře dp okl áda ná pl at n o st byl a v souv i sl ost i se zm ěn am i v l egi sl at iv ě posu nu ta z 1. 1. 200 3 na 1. 1. 20 04, d och ází tak é ke zm ěnám v arm ádě po d názv em „Armáda
XXI“.
redukce ze v ýstroj e,
Cílem
zm ěn
souč a sný ch
materiálu,
v arm ádě
360
ti s.
zbraňov ých
je
před ev ším
pří sl ušníků sy sté m ů,
na
zása dní
12 0 ti s.,
munice
a
personální
snížení
v ozidel.
Ke
objemu zm ěnám
doch ází tak é v sy st ém u pov ol áv ání k v ýkonu sl už by (m i li ční sy st ém ), kt eré se projev í
předev ší m
ve
zrušení
130
po v ol áv ací ch
m íst
a
zřízení
pouze
6
odv odních stř edi sek pro cel o u zem i . Podle
zákona
je
stát
kompetentní
k prov ádění
odv odů
pro
armádu,
civ i l ní ochranu a ná hra dní ci v i l ní sl užbu (k prov ádění odv odů k pov i nné sl už bě v požární pov i nno st).
ochraně Na
j so u
základě
kompetentní spolkov é
kantony
ústa v y
–
podléhá
tzv.
kantonální
každý
Šv ýcar
sl už eb ní sl uže bní
-8pov i nno sti , pouz e že ny m oho u být d o f unkce, na níž se v ztahuj e sl uže bní pov i nno st, zařaz eny dobr ov ol ně na v l astn í žádo st. Podl e nov é konce pce arm ády se odv ody rozděl uj í do tří obl a stí: · a r m á d a – p r v n í d o p l n ě n í , p ř i d ě l e n í f u n k c í a s p e c i f i k a c e k a r i é r y, · c i v i l n í o c h r a n a – p r v n í d o p l n ě n í , p ř i d ě l e n í f u n k c í a s p e c i f i k a c e k a r i é r y, · náhr ad ní civ i l ní sl užba – p rov ěrka pře sv ědčení a k oor di nac e v ýkonu. K v ýkonu pov i nné sl už by v civ il ní ochraně j e ročně pov ol áv áno až 6 t i s. branc ů (po dl e poč etno sti
ročníků a požadav ků na jednotliv é funkce).
brance
žádná
nebude
ex i stov at
m ožnost
v ol by
mezi
sl užbou
Pro
v arm ádě
a
v civ i l ní ochran ě. D ál e b ud e u pu št ěno o d di f erenci ace sch op no stí pro arm ád u s tím, že buďto je branec schopen splnit požadav ky na v ýkon funkce a s ní so uv i sej ícího v ýcv i ku, anebo n ení. Civ i l ní ochrana zpr acov áv á v l ast ní prof il y požadav ků, v l ast ní pře hl edy čísel o dbo rno stí a hod noc ení sch op no stí. Ve d l e z á k l a d n í h o l é k a ř s k é h o v y š e t ř e n í a p ř e z k o u š e n í t ě l e s n é v ý k o n n o s t i a
inteligence
se
budou
prov ádět
také
osobn o stní
a
psych ol ogi cké
t e s t y.
Při m ěřeně se bu de h od noti t také soci ál ní způ so bi l ost. Ref orm a odv odní ho sy st ém u se po st up ně uv ádí do prax e. V l et ošní m roce se o dv ody prov áděj í ji ž v m nohem men ší m počt u odv odní ch st ř edi sek ne ž v mi nul osti . Jak byl o uv edeno v ýše, j e Šv ýcarsk o n ov ě rozděl en o d o še sti odv odní ch zó n. V každ é zó ně se v souč asné do bě při prav uj í nem ov i t ost i pro v ybudov ání odv odních stře di sek, a by se v ni ch m ohl y prov ádět odv ody c o nejdřív e. Vzhl edem k t om u, že nov ý v zděl áv ací syst ém (j ak pro arm ád u, t ak pro civ i l ní ochran u) m á za čít či nno st v roce 20 04, m u sí b ýt o dv ody podl e nov é konce pce „Arm ád a XXI “ re al i zov ány j i ž od rok u 20 03. V souv i sl ost i s n ov ým sy st ém em v zděl áv ání v civ il ní ochraně u byde v zhl edem k redukci pří sl u šní k ů civ i l ní ochrany tak é poč et kant onál ní c h v zděl áv ací ch st ředi se k (v souč a sn o st i j e zhrub a v každém kanton u j edn o v zděl áv ací středi sko ci v i l ní ochrany). (Z Acti on 2/2002 z prac ov al a Ing. Mil ada Denk st ei nov á) Švýcarsko POSUNUTÍ
ZAČÁTKU
PLATNOSTI
NOVÉ
KONCEPCE
OCHRANY
OBYVATELSTVA Podl e sděl ení šv ýcarsk éh o Mi ni st er stv a obra ny, oc hra ny obyv atel stv a a sp ort u (D epa rt em ent f ür Vert ei di gun g, B ev öl kerung sschut z u nd S port – VBS) se
předpokládané
zahájení
pl atno sti
n ov é
koncepce
ochrany
ob yv atel stv a
s n ázv em „O chrana o byv at el stv a 200 X“ od 1. 1. 20 03 po sun uj e o rok p ozděj i .
-9Pře stože v l astní kon cepc e byl a j i ž šv ýcarským parl am entem sc hv ál ena v druhé polovině
roku
2001,
v stoupi t
v pl atnost
podrobné
souč a sně
projednání
s touto
l egi sl ativ ních
koncepcí,
si
změn,
v yžádá
které
na
mají
parlamentní
úrov ni del ší dobu, než se před pokl á dal o. To zejm éna z dův odu do statku ča su na
podrobné
projednání
změn
v zákonec h
a
ev .
dal ších
doplňujících
připomínek. Vzhl edem k t ěm t o dův odům rozhodl a parl am ent ní bezp ečn o st ně -pol i t i cká kom i se
(Si cherh ei tspol i ti sche
parlamentu l egi sl ativ y
z různých teprv e
na
K om i si on
–
SiK),
kantonů,
předložit
zpráv u
podzimní
zase dá ní
(16.
sl ože ná
ze
k cel kov é
září
–
4.
13
rev i zi
října).
členů
dotčené
Vyjasnění
sp orn ých u stan ov ení a od str an ění nej a sn ostí a r ozdíl ů se p ak pře dpokl á dá n a zi m ním zased ání (2 5. l i stop adu – 1 3. pro si nce ). Do šl o te dy k p o su nutí o j e dn o parlamentní zasedání.
Schv álení v e Spolkov é radě Proj edn ání v Si K Státní rady jednání Státní rady
Zima
Jaro
Léto
Podzi m
l et ní schůze
Proj edn ání v Si K Národní rady jednání Národní rady
podzimní schůze
Z áv ěrečné od so uhl a sení
zim ní schůze
v stup zákonů v pl atnost/re al i zace Ř L P L Ú B 2001 2002
D K Č Čc S
Z
Ř
Zima Ref eren dum/ T vorba roz počt u st át u a kant onů
Podzim
L
P 2003
2004
Časový průběh přijetí nové koncepce a legislativy Schv álení
přísl u šný ch
zákonů
v ref erend u
se
předpokládá
v prv ní
pol ov i ně roku 20 03 s tím , že v pl atnost by nov á konce pce v stou pi l a dn em 1. ledna
2004
spol eč ně
s nov ě
při j at ou
l egi sl ativ ou.
Z hl edi ska
ob sa hu
a
v l astního proj ekt u pře stav by ne doc hází k žád ným zm ěnám , pouz e se b ud e uprav ov at j ejí časov ý harm onogr am . Konkrét ně v obl ast i civ i l ní ochrany t o znam ená, že st át i kant o ny m usí sv ůj rozpočet p ro rok 200 3 se st av i t j ešt ě n a zákl adě souč a sně pl atné ho zá kon a. (Z Action 2/2002 zpracov al Ing. Bohumil Šilhánek)
Rusko ZÁKLADNÍ
SMĚRY
VÝVOJE
SYSTÉMU
STÁTNÍ
POŽÁRNÍ
SLUŽBY
- 10 RUSKA Sloučení (MČS)
a
dv ou sy st ém ů -
Státní
požární
Ministerstva
služby
(GPS)
od
mimořádných 1. ledna
2002
situací má
Ruska
zabezpečit
v ytv oření j ed not n é St átn í zá ch ran n é s l u žb y. T o j e f orm ov ání harm oni cké stru ktury, sch op né s nej v ětší ef ektiv itou ře ši t úkol y oc hra ny o byv atel stv a a územ í před hav ári í a kat ast rof am i , živ el ní mi pohrom am i a požáry. Je n ezbyt né v ytyčit zákl adní sm ěry v ýv oj e systému GPS MČS Ruska. Za prv é je to vytvoření nezbytných podmínek pro rozšíření činnosti požárních jednotek při poskytování pomoci obyvatelst vu při požárech a jiných mimořádných situacích. Pro po sí l ení 3,8 ti síc územ ních j ednotek GPS MČS se uv ažuj e o m ožnosti zapoj e ní přísl ušník ů záchr an ných j edn otek d o ni ch a také se di skutuj e o otázc e roz šíř ení či n no sti záchr an ných sl už eb při l i kv i daci požárů. Za účelem
zef ektiv nění takti ckých m ožno stí j ednotek požá rní och ran y
j e nezbytn é zav ést požárníků.
Hlav ní
m echani sm us spr áv a
GPS
dobr ov ol né požár ní MČS
také
ochrany
nav rhuje
a re gi str aci
roz šíření
m ožno stí
regionálních záchranných jednotek a speciálních útv arů za podmínky jejich zabez peč ení per son ál em a t ech ni kou. Při t om bude ne zbyt n é o pt i m al i zov at jejich
úkoly
a
či nno st,
st anov i t
j ej i ch
technické
v ybav ení
a
di sl ok aci .
Regi o nál ní z áchr an né j e dn otky a sp eci ál ní útv ary by m ěl y být f i nancov ány výhradně z federálního rozpočtu. Druhým vykonávání
sm ěrem funkcí
v ýv oj e
státního
GPS
je
zdokonalování
požárního
dozoru.
metod
Jednou
činnosti
při
z podmínek
jeho
real i zace j e zdoko nal ov ání norm at iv ní zákl adny v obl ast i požární b ezpe čno st i a t aké s ohl ed em na v st up Ru sk a d o Sv ět ov é obchod ní or ga ni zace (W T O ). Předpokládá
se
od
základu
změnit
p řístu p
k protipožárním
normám.
Je
nezbyt né př ej í t k dv oust u pňov é f l ex i bilní norm at iv ní či nno st i , zal ožené n a: záko n ech a u sn esen í ch vl ád y ( pov i nné práv ní akt y, st a nov uj í cí požadav ky v obl asti
požární
doporučení
b ezp ečn o sti )
(technické
normy
a a
normativních prav i dl a,
dokumentech
zaj i šťuj ící
charakteru
uskut ečn ění
práv ních
aktů). Důl eži tým čl ánkem real i zace stá tního pož ární ho doz oru j e prác e se zv l áště komplex).
důležitými Zv l áštní
kompetencím
objekty aktuál no st
Státní
požární
(jaderná zí skáv á sl užby
a
energetika, tato
práce
Státního
petrochemie, tím,
že
technického
ke
obranný spol ečným
dozoru
patří
l i cencov ání či nnosti prov ozu požár ně n eb ezpeč ných pod ni ků. Třetím
sm ěrem
v ýv oj e
materiálně-technického
Státní
zabezp ečení
požární
sl užby
jednotek
GPS
je a
zvyšování sociální
úrovně ochrany
jejich příslušníků. Vede ní MČS, z a p o dpory pr ezi dent a R u ska, u skuteč ni l o urči té kroky pr o re al i zaci tohot o sm ěru. Hl av ní správ a GPS sp ol ečn ě s MČS při prav il a proj ekt usne sení v l ády o opat řeních u pev nění požá rní be zpeč no sti v zem i . V něm se pře dp okl ádá:
n rozpr acov ání f ederál ního účel ov ého pr og ram u „Požár ní b ezpe čno st na l éta 2003-2005“,
n účel ov é při děl ení pro stře dků pro n áku p 5 00 po žár ních v ozi del ,
- 11 n při děl ení f i nančních pr o středk ů o čá stce mi n. 3 mi li ardy rubl ů na rok 2 00 3 pro materiálně-technické zabezpečení GPS. Dal ší m sm ěrem v ýv oj e j e zd o ko n al o ván í sy stému p ří p rav y p e rso n ál u Státní požární služby. Je nez bytn é ro zšíři t zákl a dnu příp rav y speci al i st ů. Vybudov at
síť
dodatečných
požárně-technických
zařízení
a
také
fakulty
dál kov ého v zděl áv ání na zákl ad ě ex i st uj í cí ch zaří zení a t í m překonat d ef i cit odborníků s požárně-technickým v zděláním v řídících orgánech a jednotkách G PS MČS Ru ska. Rev i dov at exi st uj í cí v zděl áv ací program y a zahr nout d o ni ch opatř ení i na přípr av u odborníků zá chr ann éh o prof i l u. Rozšíři t síť pož árn ětechni ckých zaříz ení m i ni ster stv a šk ol stv í Ru sk a, pr ov áděj ících zdok onal ov ací pří prav u a zv yšov ání kv al if i kace per so nál u G PS. T akov é j sou z ákl ad ní sm ěry v ýv oj e sy st é m u Státn í p o žárn í sl u žb y MČ S Ruska. (Z G raždan sk aj a za šči t a 4/ 2 00 2 zpra cov al a Mgr. I j a Beránkov á)
USA DŮSLED KY ÚTOKU NA NEW YORK V ČÍSLECH Bedforshirská
jednotka
pro
civilní
nouzov é
plánov ání
v New
Yorku
sh rom áždi l a někter é údaj e, kter é dok um entuj í důsl e dky terori sti ckéh o útoku n a Spoj en é státy am eri cké dn e 11. zá ří 200 1 : · 230 mil. USD
-
podíl federální vlády na obnov u mimo New York
· 270 mil. USD
-
obnov a v New Yorku
· 145,5 mil. USD
-
od stra ňov ání trosek a sutě
· 111,3 mil. USD
-
výdaje Červ eného kříže
· 108 mil. USD
-
v ýdaj e f ederál ních i nsti tucí a US arm ády
· 82,5 mil. USD
-
v ýdaj e na i ndi v i duál ní pom oc ( ubyt ov ání , pot rav i ny, půjčky)
· 65 mil. USD
-
nízko úročené půjčky
· 22,7 mil. USD
-
dotac e na p ora de n stv í
· 14 mil. USD
-
příspěv ek na ubytov ání
· 9,5 mil. USD
-
strav a po skytnut á Červ eným křížem
· 2,75 mil. USD
-
pot rav i nov é l í st ky
· 2 , 5 m il . čtv er. st op
-
skl ad ov ací pl ochy Červ eného kříže
· 1,5 mil. jídel
-
pod áv aných 10 ti s. d obr ov ol níky arm ády sp á sy
· 231 ti s. U SD
-
potře by nek ryté p oj i štěním neb o pro gram y
· 430 ti s. t
-
od stra ně né tro sky
· 135 ti s.
-
dotazů na Červ ený kříž
· 44 ti s.
-
dobr ov ol níků Červ eného kříž e
· 31 ti s.
-
žádo stí o pom oc v 25 j azycích
- 12 · 25 ti s.
-
rodin
zí sk al o
be zpro stř ed ní
pomoc
pro stře dni ctv ím
Červ eného kříže (j ídl o, pří stře ší, p ora de n stv í atd.) · 11 ti s.
-
v zorků krv e hasi čů byl o an al yzov áno
· 10,2 ti s.
-
osob
se
úč a stni l o
šed e sáti
shromáždění,
koordinov aných FEMou · 8,5 ti s.
-
osob nav štív i l o „středi sko p om oci při poh rom ách“
· 5 ti s.
-
žádo stí o pom oc při ztrátě zam ě stná ní
· 2,5 ti s. k s
-
še ků p o skytn utých Č erv eným křížem
· 1,5 ti s.
-
federálních pracov níků bylo přímo zapojeno
· 0,6 ti s.
-
per so nál u FEMy byl o za poj e no
· 0,2 ti s.
-
dobrov olných organizací bylo zapojeno
· 0,03 ti s.
-
týmů pro pomoc „od domu k domu“ bylo zapojeno
Nepřím é n ákl ady a p ožad av ky na p er sonál , m ateri ál a sl užby v šeho druhu
byly
a
stál e
j so u
m noh on á sob n ě
v ětší
než
ty,
které
byly
spoj e ny
s přím ou r eakcí n a tuto ud ál o st. Nákl a dy, které by si v yžádal o ev entuel ní f i kt iv ní uv edení do pův odní ho st av u (v ýst av ba obo u bu dov v New York u), by cel kov é nákl ady j eště m noh on á sob ně zv ýši l y. (Z Civ i l Prot ect i on 53/ 2 00 1 zpra cov al a I ng. Mi l ada Denk st ei nov á)
Kanada OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY V polovině infrastruktury Inf rastructur e ústř ed ní
roku a
2001
byl
připravenost
Protection
i nsti tuce
pro
and
řízení
zřízen
na
krizové
Emergency a
Úřad
pro
ochranu
situace
(Office
Preparedness
zv yšo v ání
úrov ně
–
kritické
of
Critical
OCIPEP)
kana d ské ho
jako
krizov ého
m anagem entu a oc hra ny kri ti cké i nf rastr uktury. Kri ti ckou i nf ra struktur u v ytv áří v Kanadě
6
sekt orů,
a
to:
energetika,
doprav a,
bezpeč no st,
komunikace,
fi nance, potr av i ny a zdrav otni ctv í; obdob ně j e tom u i v USA. Ji ž v prv ním roce sv oj í
exi stence
sl i ntav ky,
čelil
kul hav ky
a
OCIPEP
řadě
antraxu,
v ážných
ohrožení
ohrožení,
počítačov ých
jako sítí
např.
v četně
hrozbě případů
Si rCam a Code R ed a k oneč ně ná sl edk ům udál o stí z 11. zá ří v USA. Úkolem sp ráv am i
a
OCIPEP s priv átním
spol ečně sektorem
s provinciálními, je
v ytv oření
a
teritoriálním i zav edení
a
obecními
komplexního
a
v eřej ně do st up né ho pl án u na oc hra nu kri t i cké i nf rast rukt ury b ez ohl ed u na zdroje
ohrožení
a
na
stu peň
zr ani tel n osti .
OCIPEP
se
opírá
o
so uča sné
ex i stuj ící m ožnosti a sch op no sti k rizové ho managementu a tzv . počítačové b ezp ečn o sti , j ako o dv ě kl í čov é obl a st i j eho p ů so bení . Ž e j e t ěm t o ot ázk ám v ěnov ána nej v yšší poz orn o st sv ědčí sk ut ečn o st , že se n a zal ože ní O CI PEP osob ně p odíl el kan ad ský prem i ér.
- 13 Sm ysl em v eškeréh o ú si l í j e ochr ana prot i t erori st i ckým akcí m předev ší m v obl asti
počítačov é
bezpečn o sti
a
zrani tel no sti
i nf orm ačních
sy st ém ů,
zej m éna gl obál níc h p očítačov ých sítí. OCIPEP také i h ned po sv ém ustav ení nav ázal úzkou so uči nn o st s úř adem ge n erál níh o pr okur átora Kan ady s cíl em zefektiv nění
reakce
státu n a ch em i cký,
biologický,
radiologický
a jaderný
terori zm us. Ke
zlepšení
středisko
pro
Coordination
či nno sti krizové
Centre
–
přijalo
řadu
operace
GEOCC)
opatření
také
( G ov ernm ent
s cílem
Vládní
koordinační
Emergency
Operation s
ef ekt iv něj i
a
rychleji
m oni t orov at
počítačov é i nci denty a příro dní n eb o antr opo ge nní ne gati v ní udál osti . V l etošním roce byl y za háj en y z e stra ny OCIPEP prác e na zav edení kana d ské ho
národního
rámcov ého
sy st ém u
pro
kritickou
i nf rastr ukturu
a
ef ekt iv ní kri zov ý m anagem ent (G ov ernment of Canad a’ s N at i onal F ram ework f or Cri ti cal Inf rastructur e an d Eff ectiv e Em ergency Ma na gem ent). Tento akční pl án, sc hv ál ený v srpnu 20 01, zv ýrazní m andát OCIPEP pře dev ším v těchto pěti obl a stec h: -
sl ad ění
či n no sti
v obl ast ech
k ana d sk ého
krizov ého
managementu
a
počítačov é bezp ečno sti , -
nav ázání a udrž ov ání ef ekt iv ní ch a i nov ativ ní ch part ner st v í ,
-
zv ýšení o per ativ ních sch opn o stí st átu,
-
zav edení cí l ených pr ogram ů (i nf orm ace, v ýzkum a v ýv oj , v ýcv ik a v ýchov a),
-
upev nění politického rámce. Kl í čov ou skut ečn o st í pro ef ekt iv ní práci O CI PEP j e v ytv áření dom ácí ch
ef ekt iv ní ch
partne r stv í.
Úkolem
je
pro sadi t
a
zabezpečit
efektiv ní
a
dl ouh odo bé p art ne r st v í , prof i t uj í cí na sí l e, sch op no st ec h a m ožno st ech v šech partnerů s cílem
při
zaj i šť ov ání
sni žov ání
cel ostát ního
potencionálních
vedení
dopadů
a
koordinačních
krizov ých
si tuací
na
či nno st ech kana d sko u
kri ti ckou i nf rastrukturu. OCIPEP také úzce spol u prac uj e v zahr ani čí, a to pře dev ším s NATO, uv ni t ř kt erého byl a v rám ci v ýboru pro
civ i l ní nouzov é pl ánov ání ust av ena
m ezi národní pr acov ní skupi n a, zam ěřen á na oc hra nu kri ti cké i nf rastruktury. (Z
Em ergency
Preparedness
Di ge st
1/2002
zpracov ala
Ing.
Milada
Denk st ei nov á)
Svět PŘEHLED MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ VE SVĚTĚ ZA BŘEZEN-KVĚTEN 2002 3. března Afg h án i st án , prov i nci e Sam angan
- 14 Zem ětřese ní
o
síl e
7,2
Richterov y
škály
zasáhlo
i
Kábul.
Podle
předběžných údajů zahynulo přes 100 osob. USA Sněh ov á v i chři ce po sti hl a st áty Tex as, Okl ahom a, Col orad o, Mi ssouri , Mi chi gan, a W i scon si n. V dů sl ed ku dop rav ních neho d a v el kého oc hl aze ní zahyn ul o v íce než 20 o so b a de sítky
byl y ho spi tal i zov ány.
6. března Rusko, Sankt-Peterburg Při rozsá hl ém požáru o bytn ého 5 patrov ého dom u byl o těžce zr an ěno 2 3 obyv atel . 7 osob zr an ěním podl ehl o. Am urská o bl a st, Bl agov ěšče n sk Při požáru v obytném dom ě byl o zraně no 7 o so b, z toho 6 z ahy nul o. 7. března Itálie, o. Lam ped u sa Ve Středoz em ním m oři se přev ráti l a a potopi l a l oď s i l egál ním i m i granty. Pobřež ní hl í dce se p oda ři l o zachr áni t 1 1 o so b. Z m oře byl o v yl ov eno 11 t ěl . De sítky o so b po hře šov aných.
11. března Saudská Arábie, Mekka Požár
v dív čí
škol e
si
v yžádal
značné
oběti
z religiózních
dův odů.
Rel i gi ózní pol i ci e nev ypou št ěl a dí v ky bez čadry a nep ou št ěl a ha si če k m í st u požár u, n á sl edk em čeho za hyn ul o 1 5 dí v ek a dal ší ch 50 dí v ek a v ychov at el ek byl o ho spi t al i zov áno s t ěžkým i popál e ni n am i . Rusko, Rj azan ská o bl a st, Erm i ši nský raj o n Hav ári e ropov odu „Al j m eť ev sk-N. Nov gorog“. Byl o k ont am i nov áno 4, 5 ti s. m 2 půdy. 12. března Japonsko, prefektura Fukuoka, Nobeoka Silný
požár
Z nebezpečného
zachv átil
pr o stře dí
bylo
podnik
na
ev akuováno
výrobu 500
synteti ckých
dělníků
a
kolem
v láken. 10 ti s.
obyv atel z okolí. 14. března Kuba, Santa-Clara Let adl o př epr av ují cí zahra ni ční t uri st y z nezn ám ých dův odů hav arov al o. Všech 1 7 o so b za hyn ul o. US A, st át G eorgi e V dů sl edk u hrom ad né srážk y 10 0 aut n a dál ni ci zahynul o m i n. 10 o so b a de sítky byl y zran ěny.
- 15 stát Geo rgi e Hav árie
nákladního
hexamethylendiamin
vlaku
s únikem
jedu
pře pr av uj í cí ho do
okolí.
Byla
v ysoce
toxický
prov edena
ev akuace
obyv atel stv a v okruhu 1 km od m ísta hav ári e. 18. března Francie, Mece Při srážc e ná kl adní ho v ozi dl a a turi sti ckého auto bu su zah ynul o m i n. 7 ce stuj ících a kol em 50 o so b byl o zra ně no . USA Zápl av y zasáhl y j i hov ýchodní státy US A. Si l né de ště z pů sobi l y v el ké m ateri ál ní škody. Zah ynul o 5 o so b a d e sí tky byl y zraně ny. 20. března Izrael, Afula T erori st a-kam i kadze odj i st i l bom bu v m ezi m ěst ském aut obu su. Z ahy nul o 5 ce stuj ících a 3 3 o so b byl o zr aně no. 21. března Izrael, Jeruzalém Při v ýbuchu bom by terori stou -kam i kadze byl o zran ěn o 70 o sob. 25. března Afg h án i st án Někol i k obl a stí st átu po sti hl o si l né zem ětře se ní. Zahynul o m i nim ál ně 5 ti s. obyv atel . 7. dubna US A, st át Lui si an a V dů sl edk u
hav árie
ropov odu
uniklo
do
okolí
400
ti s.
l
ropy.
Bylo
zam ořeno j eze ro Li ttl e Lak e a j eho okol í. Na saz ení l i kv i dačních j ed notek. 10. dubna Rusko, Kem erov ská obl a st Z poškozeného rezerv oáru uniklo do okolí 5 t požárně nebezpečného emulzoru.
O l ej ov é
skv rny
se
s tajícím
sněhem
do stal y
do
řeky
Bol šoj
Kondalep. Izrael, Haifa Při v ýbuchu bom by na str aže né v autobu su za hyn ul o 8 c e stuj ících a 1 7 bylo zraněno. 11. dubna Filipíny Při požár u n a p al ub ě m ořsk éh o traj ekt u s 2 90 c e stuj ícím i a osádk ou zahyn ul o m i nim ál ně 23 o sob a kol em 100 ce stuj ících po hře šov áno.
- 16 Tunisko, o. Džerba Ci ster nov ý v ůz s kapal ným pl ynem v plné ryc hl o sti nara zi l do bu dov u sy nag ogy, kd e se v tu dobu na cház el a sku pi na turi stů. Zahyn ul o 15 o sob. Předp okl ád á se m ožno st ter ori sti cké a kce . Tanzanie Na řece Ki l om bero se p otopi l prám . Ze 150 ce stuj ících při šl o o živ ot přes 100 osob. 12. dubna Izrael, Jeruzalém Na auto bu sov é zastáv ce odpál i l a seb ev ražed kyně na so bě um ístě nou bombu. Zahynulo 6 osob a 70 bylo zraněno. Afg h án i st án Zem ětřese ní o síl e 5,6 st up ňů Ri chter ov y škál y p o sti hl o sev erní obl a sti stát u. Podl e při bl i žných ú daj ů běh em 3 týdnů z ahy nul o k ol em 1 ti s. obyv atel a byl y zni čeny stov ky budov . 15. dubna Jižní Korea, Pusan Před
při st áním
na
m ě st ské
l eti ště
ha v arov al o
v důsl edku
šp atné ho
poča sí l etadl o čín ské l eteck é sp ol ečn o sti se 16 0 c e stuj ícím i na pal u bě. Na m ístě kata str of y záchra náři na šl i 54 o so b př eživ ších ne ště stí, av šak 15 z ni ch zemřelo po přev ozu do nemocnice. 19. dubna Omán, obl a st Dof ar Do šl o k přev rácení aut ob u su s 5 4 ce stuj í cími , 46 z ni ch zahyn ul o. US A, st át F l ori da Hav ári e oso bníh o v l aku
si v yžádal a 6
l i dských ži v otů a kol em
100
raněných. Peru, Puno Zřítil a se tříp atrov á budov a střed ní šk ol y. Podl e pře db ěžnýc h úd aj ů zahyn ul o 2 5 o sob a 30 byl o h o spi t al i zov áno. Pří či no u t rag édi e byl o po dm áčení zákl adů při předc hozíc h m ohutnýc h de ští ch. 23. dubna US A, st át Kal i f orni e, okruh O ranž e Oso bní
vlak
zraněno. 1. kv ětna Al ží rsko
se
srazil
s nákladním.
Z ahynul i
3
ce st uj ící
a
260 bylo
- 17 V j ednom z v ězení se za pál i l v ězeň. Požár se roz šíři l po cel é b ud ov ě. Při tom zahynul o m i n. 14 oso b a 1 1 byl o těžce p opál e no. T u n i sko , prov i nci e Medžes el Ba b Hav arov al doprav ní v rt ul ní k ozbroj enýc h si l , j ehož o sádk a (1 2 o sob) zahynula. 3. kv ětna Indie, Džalandhár Na obyt nou čt v rť se zří t i l a st í hačka Mi G -21. Z ahyn ul o m i nim ál ně 7 osob a de sítky byl y zra ně ny. Neu rči tý počet o b yv atel zahynul po d tro skam i budov . 4. kv ětna Rusko, Kra sn od ar ský kraj , Kav kazský raj on U obce Lo sev o při hav árii ropov odu uni k l o do okol í 7 t ropy a zam oři l o plochu 300 m2. US A, st át y Kent uck y, Vi rgi ni e, Z ápad ní Vi rgi ni e Si l né de ště v yv ol al y rozsáhl é z ápl av y. Zahynul y 3 o so by a d al šíc h 12 pohř e šov áno. Bangladéš Při špat ném poča sí se n a řec e Meg ne př ev rát i l prám s 500 c e st uj í cí m i. Podaři l o se za chr áni t j en nec el ou stov ku osob. Nigerie, Kano Při
při stá ní
začalo
hořet
letadlo
BAC-111-500
ni geri j sk é
letecké
sp ol ečn o sti a zříti l o se n a obyt nou čtv rť. Zahynul o 7 6 ce stuj ících a m i n. 50 obyv atel m ěsta. 5. kv ětna Polsko, Krakov Bl esk uh odi l do rez erv oáru raf i néri e ro py a zp ů sobi l ú ni k a v znícení 800 t ro py. Z neb ezp ečné ho okol í byl o ev akuov áno obyv atel stv o.
6. kv ětna Pákistán, Sukkhur Na úč a stníky r el i gi ózního sv átku se zř íti l a střech a b udov y. 10 o so b zahyn ul o, de sítky byl y zra ně ny a n ěkter é osoby se po hře šuj í.
7. kv ětna Rusko, Rep ubl i ka Al taj , Koš-A gač ský r aj on Při ztížené v i di tel nosti se zříti l v rtul ník Mi -28 na j eh ož p al ubě byl i gub ern átor Kra sno dar sk éh o kraj e A. Le be ď. Při neště stí za hyn ul o 11 o sob. Čína, Dalian Letadl o čín sk é l ete cké spol eč no sti MD -8 2 se s 10 3 o so bam i na pal ub ě zříti l o při při stání do m oře. Byl o zaj i ště n o j en 60 těl , o statní pohř e šov ána.
- 18 Tunisko, Tunis Letadlo
e gypt sk é
letecké
spol ečn o sti
Boeing-737
s
65
osobami
na
pal ub ě n arazi l o v m l ze na kop ec a v ybuchl o. 13 o so b b yl o s těžkým i zraně ním i ho spi tal i zov áno, ostat ní ce stuj ící zahyn ul i .
8. kv ětna Čína, provincie Chu-pej Ná sl edk em si l ných de šťů se uv ol ni l ze skál y ohrom ný kám en (do 1 0 t) a zříti l se na proj ížd ěj ící turi sti cký autob u s. Zahy nul o 1 8 ce stuj ících a 1 4 byl o ho spi tal i zov áno. 9. kv ětna Rusko, Rep ubl i ka Da ge stá n, Ka spi j sk Na
sl av nostní
pochod
námořní
pěchoty
bylo
na str aže no
a
odpáleno
v ýbušn é zaříz ení. Byl o zran ěn o 13 6 o sob , z toho 41 z em řel o. 10. kv ětna Velká B ritanie, hr ab stv í Heref ord Shi r Vykol ej i l y 3 v agóny osob ního v l aku. 6 ce stuj ících zahy nul o a pře s 8 0 byl o těžce zr aně no. Příči no u ne št ě stí byl o zám ěrné p o škoz ení v ýhybky. Bahamy V m oři se přev rát il a l oď s m i n. st ov kou
uprchlíků z Haiti
na palubě.
Větši n a byl a zach rán ěn a am eri ckou po bř ežní hl ídko u. 12 o so b zah ynul o a 15 pohř e šov áno.
12. kv ětna US A, st át Kal i f orni e, Sant a-Cari t a Mohutn é pož áry z achv áti l y národní pa rk Angel e s. Hoř el o k ol em 150 0 ha l esníc h po ro stů. Prov eden a ev akuace ob y v atel stv a z ohrože ných o bl a stí. 20. - 22. kv ětna Rusko, Tom ská o bl a st a Kra sn oj ar ský kr a j Jarní tání z pů so bi l o v zestup úrov ně v ody v řekách a ná sl e dn é zápl av y. Přes 100 obytných domů a hospodářských
stav ení
bylo poničeno.
Stov ky
obyv at el byl y ev akuov ány z ohrože ných o bl ast í .
18. kv ětna Indie, stát Ándhr apr ad é š Dl ouh ot rv aj í cí v edra si v yžádal a 1 037 l i d skýc h živ ot ů. 24. kv ětna Bangladéš Při špat ném poča sí se na ř ece B al e swar př ev rátil prám přeprav uj ící kol em 100 ce stuj ících. Pře s 6 0 o sob při tom zahynul o.
- 19 25. kv ětna Tchaj-wan Vzápětí
po
start u
se
zřítil
do
moře
Boeing
747
čínské
letecké
sp ol ečn o sti s 2 25 o sob am i na pal ubě. Kat astr of u ni kdo ne přeži l . Mozambik V bl ízkosti Map uty se sr azi l y oso bní a ná kl adní v l aky. Zahynul o př e s 20 0 osob a přes
400 bylo zraněno.
26. kv ětna Indie, stát Uttarpr adé š Autob u s,
přeprav ující
60
úč a stníků
sv atební ho
ceremoniálu,
zav adil
stře cho u o dr át v ysokého na pětí a zač al hořet. Zach ráni l y se j en 2 o soby. (Z Graždan sk aj a za šči ta 4- 6/20 02 zp rac o v al a Mgr. Ij a Beránkov á)
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á In g . M i l a d a D e n k s t e i n o v á
