MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy
Specifika cestovního ruchu v České republice Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor práce:
doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.
Pavlína Eklová
Brno, 2011
Bibliografický záznam EKLOVÁ, Pavlína. Specifika cestovního ruchu v České republice: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2011. 91 l., 4 l. příl. Vedoucí bakalářské práce: Svatopluk Novák.
Anotace Bakalářská práce „Specifika cestovního ruchu v České republice“ pojednává o domácím a aktivním cestovním ruchu, který se odehrává v České republice. Pod pojmem „cestovní ruch“ se skrývá mnoho druhů pohybu a pobytu. Ve své práci se zaměřuji jedině na dočasnou pravidelnou změnu místa pobytu, tzv. dovolené, výlety a trávení prázdnin. Zabývám se jak domácími turisty České republiky, tak i zahraničními turisty ze všech zdrojových zemí. Stručně v práci vymezuji geografii České republiky a na dějiny cestovního ruchu se dívám z pohledu světového i českého. Dále probírám teorii celého cestovního ruchu z hlediska pojmů, systému cestovního ruchu, typologie a faktorů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Vymezuji turistické regiony a oblasti cestovního ruchu a kraje České republiky, zmapovávám je a porovnávám rozdíly mezi nimi. V práci prozkoumávám jak administrativu cestovního ruchu, chráněné oblasti a památky, tak cestovní ruch z hlediska tématického (městská a venkovská turistika, ţivotní prostředí), statistického (podle původu turistů, památek a regionů) a rozvojového (minulost, současnost a budoucnost cestovního ruchu). V praktické části mé práce se zabývám uskutečněním a vyhodnocením dotazníkového šetření na téma Cestování a poznávání míst České republiky na druhém stupni dvou vybraných českých základních škol.
Annotation Diploma thesis „The specifics of tourism in the Czech Republic" deals with domestic and inbound tourism, which takes place in the Czech Republic. The term „tourism" describes many kinds of activities and residence. In my work I focus only on
2
regular temporary change of residence, the so-called holidays, trips and vacations. I also cover aspects of how to deal with domestic tourists within the Czech Republic, as well as foreign tourists from all source countries. I briefly define the geography of the Czech Republic and I view the history of tourism from both global and local perspective. Furthermore, I discuss the theory of tourism in terms of concepts of tourism typologies and factors of development and deployment of tourism. I explain tourism regions and tourist areas and regions of the Czech Republic; I map and compare the differences between them. In my work I look into the administration of tourism, protected areas and monuments and tourism in terms of thematic (urban and rural tourism, environment), statistical (the origin of tourists, monuments and regions) and development (past, present and future of tourism). The practical part of my work deals with the implementation and evaluation of a survey on Traveling and exploring places in the Czech Republic, distributed to two selected Czech schools (second grade).
Klíčová slova Cestovní ruch, Česká republiky, chráněné oblasti a památky, regionální rozvoj, statistika, turisté, turistické regiony, ţivotní prostředí
Keywords Tourism, Czech Republic, monuments and protected areas, regional development, statistics, tourists, tourist regions, environment
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Trboušanech dne 14. dubna 2011
Eklová Pavlína .......................................
4
Poděkování Děkuji doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za rady a připomínky při tvorbě bakalářské práce.
5
OBSAH ÚVOD.....................................................................................................................................8 1 OBECNÉ
HODNOCENÍ
ČESKÉ
REPUBLIKY
Z HLEDISKA
CESTOVNÍHO
RUCHU...............................................................................................................................9 2 CESTOVNÍ
RUCH
JAKO
STÁLE
VÝZMANĚJŠÍ
AKTIVITA
LIDSKÉ
SPOLEČNOSTI....................................................................................................................11 2.1 Dějiny........................................................................................................................11 2.2 Teoretické vymezení cestovního ruchu....................................................................13 2.2.1 Pojmy v cestovním ruchu..............................................................................14 2.2.2 Typologie cestovního ruchu..........................................................................16 2.2.3 Faktory ovlivňující cestovní ruch.................................................................18 2.2.4 Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu............................................18 2.3 Česká republika jako příleţitost pro turismus..........................................................19 2.3.1 Turistické regiony a kraje České republiky..................................................21 2.3.2 Turistické oblasti České republiky................................................................23 2.3.3 Rajonizace regionů cestovního ruchu...........................................................24 2.4 Administrativa cestovního ruchu a chráněné oblasti a památky...............................25 2.4.1 Administrativa cestovního ruchu v České republice....................................25 2.4.2 Chráněné oblasti a památky .........................................................................26 2.5 Městská a venkovská turistika..................................................................................30 2.5.1 Městská turistika...........................................................................................30 2.5.2 Venkovská turistika......................................................................................33 2.5.3 Hodnocení.....................................................................................................37 3 HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU..........................................................................38 3.1 Statistika cestovního ruchu podle českých a zahraničních turistů............................38 3.2 Statistika cestovního ruchu podle památek...............................................................40 3.2.1 Nejnavštěvovanější turistické cíle v celé České republice...........................40 3.2.2 Nejnavštěvovanější turistické cíle podle druhu............................................41 3.2.3 Nejnavštěvovanější turistické cíle v jednotlivých krajích............................42 3.3 Statistika cestovního ruchu podle regionů a krajů ...................................................44 6
3.4 Hodnocení.................................................................................................................47 4 DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA ŢIVOT OBYVATELSTVA.............................49 4.1 Cestovní ruch a ţivotní prostředí..............................................................................49 4.2 Cestovní ruch a regionální rozvoj.............................................................................54 4.3 Rozvoj cestovního ruchu v České republice.............................................................56 4.4 Hodnocení.................................................................................................................63 4.5 Vyhodnocení dílčích cílů práce................................................................................63 5 DOTAZNÍK.......................................................................................................................66 5.1 Výsledky dotazníkového šetření...............................................................................70 5.2 Vyhodnocení dílčích cílů dotazníkového šetření......................................................79 ZÁVĚR.................................................................................................................................80 SHRNUTÍ.............................................................................................................................81 SUMMARY..........................................................................................................................81 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ...................................................................82 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY..................................................................................83 SEZNAM ZKRATEK..........................................................................................................86 SEZNAM PŘÍLOH...............................................................................................................87 PŘÍLOHY..............................................................................................................................88
7
ÚVOD Podle Jana Ámose Komenského by harmonogram dne měl být rozvrţen do tří etap po osmi hodinách. První etapou by měl být spánek, druhou práce a třetí volný čas. Tyto tři celky po osmi hodinách celkem dávají 24 hodin, tedy jeden celý den. Právě částí třetí etapy bych se chtěla ve své bakalářské práci věnovat. Cestovní ruch a cestování beru jako odpočinek, relaxaci, zábavu, ale také do jisté míry získávání poznatků o lokalitách na Zemi, ve kterých se zrovna nacházím. Wokoun definuje volný čas následovně: „Volný čas je ta část sociálního času, která je osvobozena od práce a neodkladných záleţitostí a je sférou svobodné činnosti lidí, podmíněnou koneckonců celým souhrnem vztahů dané společnosti a úrovní duchovního rozvoje kaţdé osobnosti.“ [25, str. 5] Současná společnost je ovlivněna fenoménem konzumu nejvíce v historii lidstva. Konzum se rozšířil jak do hmotných věcí tak i do těch nehmotných. Konzumní způsob ţivota pronikl i do mysli lidí, kteří uţ konzumně ţijí i myslí. Moţná vede konzumní způsob ţivota ke společenské hrozbě, nebo můţe být prostředkem ke zdokonalení a dalšímu vývoji společnosti. Dnešní společnost ţije jenom pro konzum, neohlíţí se na jiné důleţité kvality ţivota. Konzumní turisté cestují většinou do destinací, které jim nabízejí pohodlí a přepych. Chtějí stejný nebo dokonce ještě lepší komfort neţ mají ve svých domovech. Nechtějí zaţít jiný nebo horší způsob ţivota. Moţná se bojí, ţe by se někdy mohli dostat do těţké ţivotní situace a ztratit tím svůj vydobytý a milovaný komfort vysoké úrovně ţivota. Právě na dovolené by se měl člověk odreagovat úplně jinou a pro něj novou činností a vyzkoušet si odlišný způsob ţivota. Ţít jiný ţivot. V práci se podívám na cestovní ruch jako na dočasnou, ale i z části pravidelnou změnu místa pobytu. Z tohoto pohledu se cestovním ruchem budu zabývat z hlediska regionů, tematiky a statistiky. Na cestovní ruch jsem se nahlíţela z pohledu turisty a občana státu. Dílčím cílem této práce je zjistit a vysvětlit do kterých oblastí a jaký typ památek a atraktivit je u turistů nejoblíbenější. Dalším dílčím cílem práce je uskutečnění dotazníkového šetření, které jsem zpravovala v druhé části práce, cílem je zjistit cestovní návyky dětí podle otázek, ročníků, pohlaví a škol.
8
1 OBECNÉ HODNOCENÍ ČESKÉ REPUBLIKY Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU Česká republika (dále jen ČR) leţí ve střední Evropě, proto se jí někdy přezdívá „Srdce Evropy“. [11] ČR je křiţovatkou dopravních cest severojiţních (Moravské úvaly) a západovýchodních. Tranzitní doprava velice podporuje cestovní ruch (dále jen CR). Tato výhodná poloha naší země je ale i nebezpečná. V minulosti znamenala střetávání hrozivých mocenských zájmů. [2] Poloha ČR umístěná uprostřed Evropy vynikne ve srovnání s jinými světadíly. Jejich centra jsou většinou řídce obydlené, pusté nebo nerozvinuté. [7] Je to vnitrozemský stát (bez přístupu k moři). Baltské i Jaderské moře je od hranic vzdálené vzdušnou čarou asi 300 km. Proto turismus v naší republice není tak velký jako je tomu u přímořských států. [11] ČR má rozlohu 78 866 km2 a k 30. září 2010 měla 10 526 685 obyvatel. [28] Hlavním a také současně největším městem je Praha se svými 1,3 miliony obyvatel. ČR patří do skupiny menších aţ středně velkých evropských zemí a dělí se na 14 krajů. Má 4 sousedy, na západě sousedí s Německem, na severu s Polskem, na jihu s Rakouskem a na východě se Slovenskou republikou. [11] Leţí na 15° východní délky jako na důleţitém rozhraní pro určování středoevropského času a na 50. rovnoběţce. Českou republikou prochází hlavní evropské rozvodí, které stát rozděluje do tří úmoří. Určujícím bodem tohoto rozvodí je Králický Sněţník v Jeseníkách. Podle tohoto kritéria se někdy o ČR hovoří jako o „Střeše Evropy“. Státní hranice je převáţně tvořena pásmem pohraničních hor a lesů jako hranice přirozená (např. pohoří Šumava, Krkonoše, Orlické hory, řeka Morava…). [2] ČR má velice členitý reliéf. Nejvyšší horou je Sněţka (1 602 m n. m.), která leţí v pohoří Krkonoše, v severní části Čech. Právě do Krkonoší přijíţdějí davy turistů. V zimním období sem přijíţdějí kvůli sportům a v letním období navštěvují Národní park Krkonoše. ČR se nachází v mírném podnebném pásu. Průměrné roční teploty kolísají od nejniţší 0,2 °C (naměřené na Sněţce) po nejvyšší 9,5 °C (naměřené v Hodoníně a Praze). Nejteplejší měsíc je červenec a nejchladnější leden. Mírné podnebí, ve kterém naše republika leţí, vyhledává spousta turistů, kteří nechtějí jezdit do zemí či destinací
9
s extrémními podnebnými podmínkami. Tento fakt velice nahrává rozvoji CR na našem území. ČR leţí na území historických zemí Čech, Moravy a části Slezska. [11] Dne 31. 12. 1992 se Česká a Slovenská Federativní Republika rozdělila na dvě. Tedy od 1. 1. 1993 můţeme mluvit o samostatné ČR. Je to národnostně homogenní stát a má asi jen 32 % věřících obyvatel, kterých neustále ubývá. Dominantním náboţenstvím je křesťanství a institucí římskokatolická církev. [11] Je demokratickým státem. Hlavou státu je prezident republiky, vrcholným zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament ČR (Poslanecká sněmovna a Senát). ČR je členským státem Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU). [30] ČR je tím pádem velice vhodná pro efektivnější a lepší rozvoj CR. Díky své poloze uprostřed Evropy, mírnému podnebí, historickému vývoji, který tu zanechal kulturněhistorické památky a tradice, přírodním památkám a všem základním typům evropské krajiny (mimo velehor a mořského pobřeţí) můţeme o ČR hovořit jako o silném a konkurencischopném státu na trhu CR.
10
2 CESTOVNÍ RUCH JAKO STÁLE VÝZNAMNĚJŠÍ AKTIVITA LIDSKÉ SPOLEČNOSTI 2.1 DĚJINY Světové dějiny cestovního ruchu Zrod CR můţeme nalézt jiţ ve starověkém Řecku a Římě. Římané měli svá zábavní a rekreační střediska se starověkými lázněmi. Řekové naproti tomu sledovali v obrovských stadionech olympijské hry. Vznikaly také cestopisné mapy zachycující tehdejší rozloţení světa. Jak v minulosti tak i dnes se konají poutě na posvátná místa a poutě náboţenské. Ve středověku bylo cestování ryze panskou záleţitostí. V novověku se rozmáhaly pobyty panstva na letních sídlech. Ve Velké Británii se pořádaly anglické pikniky, které se v průběhu let rozvinuly na výlety do přírody. 19. století je spojováno s rozvojem průmyslu a továrnictví a s ustanovením pevné pracovní doby. To dalo vzniknout neděli jako dnu volna, kdy i poddané obyvatelstvo vyráţelo na výlety. Měšťané dopoledne korzovali na náměstí a odpoledne vyjíţděli na výlety za město. V roce 1857 vznikl první cestovní klub Alpinclub v Londýně. Konec 19. století dal vzniknout masové turistice, rozvíjely se kulturní centra a centra zábavy kasina. Obě světové války utlumily další rozvoj CR, avšak po 2. světové válce v 50. letech 20. století nastupuje vývojové rozrůznění a rozmach CR. Probíhá regenerace, poznávání a střetávání lidí s cizími kulturami. Zásluhou cestování se rozvíjí mnoho regionů a vznikají nové pracovní příleţitosti v oblasti CR. České dějiny cestovního ruchu První zařízení CR v našem prostředí vybudoval Karel IV. kolem roku 1350. Byly jimi lázně v Karlových Varech. V roce 1888 vznikl Klub českých turistů, který organizoval turistické akce.
11
Ve 20. století se CR na území tehdejšího Československa rozvíjel nerovnoměrně. Domácí i zahraniční CR většinou realizovaly movité vrstvy tehdejších obyvatel Československa. Byly to samostatně organizované výlety. V období mezi světovými válkami byl domácí CR většinou samostatně organizovaný pobytový a uskutečňoval se v letním období. V zahraničním CR hrály významnou roli sousední státy, kam vyjíţdělo 75 % turistů. V této době byla nabídka ubytovacích zařízení mnohem větší neţ poptávka po této sluţbě. První velkou společností zabývající se CR byl Čedok (Česká dopravní kancelář), který vznikl v roce 1920 a dostal se i mezi největší světové cestovní kanceláře. Zaměstnanci v oblasti CR nebyli buď školeni vůbec pro potřeby CR, nebo byli vzděláváni v učňovských školách či kurzech. Tato doba dala vzniknout hnutí přátel přírody, tzv. trampingu. Po 2. světové válce se začal rozvíjet organizovaný CR a sniţoval se počet lůţek ubytovacího zařízení, protoţe velice klesl počet turistů. Od roku 1958 se začal CR znovu masově rozmáhat a lůţka v ubytovacích zařízeních jiţ nestačila. To bylo zapříčiněno ţivotní úrovní, urbanizací a rozvojem automobilismu. Proto se v těchto letech rozmohlo ve světě ojedinělé druhé bydlení, chataření a chalupaření v ČR. CR se začal realizovat jak v letním, tak i v zimním období. Začínaly vznikat odborné školy zaměřené na CR, jejich počet se v průběhu let zvyšoval. Tak dostal CR ucelený charakter. Po roce 1989 se začal CR v České a Slovenské Federativní Republice a dále od roku 1993 jen v ČR masivně rozvíjet. Ze začátku období převládal neorganizovaný CR. Největší nárůst zaznamenal pasivní CR po Sametové revoluci. Dnes je CR jak organizovaný a neorganizovaný tak i pasivní a aktivní. [5] Fáze vývoje cestovního ruchu podle Freyera Freyer dělí CR do čtyř fází, a to na předfázi, počáteční fázi, rozvojovou fázi a vrcholovou fázi, podle období, převládajícího druhu dopravy, hlavních motivací cestování a účastníků. [20]
12
Tabulka 1 - Vývoj cestovního ruchu [20]
Epocha
Počáteční fáze
18501914
Ţelezniční (parní), pěší, silniční (nemotorová), lodní (parní)
Hlavní motivace cestování Poutní cesty, objevitelské cesty, poznávání Lázeňství, poznávání, obchod, turistika (hory)
Rozvojová fáze
19141945
Ţelezniční (parní), silniční (motorová), letecká (vrtulová)
Rekreace (moře, venkov), obchod, poznávání
Vrcholová fáze
Po roce 1945
Silniční (dálnice), letecká (trysková, charterová, low costová)
Rekreace, poznávání, péče o zdraví, dobrodruţství, obchod
Předfáze
Období
Převládající druh dopravy Do roku Silniční (nemotorová), 1850 pěší, lodní (nemotorová)
Účastnící Šlechta, církev, obchodníci Burţoazie, církev, nejbohatší zaměstnanci Burţoazie, pracující s vyšší ţivotní úrovní Všechny vrstvy obyvatelstva
2.2 TEORETICKÉ VYMEZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU CR se řadí mezi sluţby. Někdy se označuje jako samostatné odvětví hospodářství země. Zaujímá široké spektrum lidských činností spojených s vyuţíváním volného času. Samotný CR vznikl v 19. století, do té doby se hovoří o přechodných migracích. CR je jako aktivita brána aţ s rozvinutou společností v druhé polovině 20. století. Pojem CR se však objevuje aţ v roce 1989 ve Velké Británii. Naproti tomu – „cizinecký ruch“ je zastaralý název pro aktivní CR. CR není trvalým ani pravidelně se opakujícím jevem. V současné době CR zaměstnává na Zemi asi 0,5 mld. obyvatel. Pod pojmem CR se skrývá: -
mechanický pohyb,
-
migrace,
-
trvalá změna místa bydliště,
-
pravidelná kyvadlová doprava (dojíţďka za prací),
-
dočasná pravidelná změna místa pobytu. CR je socioekonomickým a prostorovým jevem. Znaky CR jsou pobyt a pohyb
účastníků. Světové organizace zabývající se CR jsou: UNWTO – United Nations World Tourism Organisation (Světová organizace cestovního ruchu) je specializovaná agentura
13
OSN pro oblast cestovního ruchu, dále WTTC – World Travel and Tourist Council (Světová cestovní a turistická organizace), WTO – World Trade Organization (Světová obchodní organizace), GATT - General Agreement on Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) a určitě sem můţeme zahrnout i Evropskou unii (EU). Právě pro státy Evropské unie jsou doporučeny piktogramy znázorňující orientaci v CR. Piktogram je grafický znak označující určitý pojem nezávisle na slovním vyjádření, je proto mezinárodně srozumitelný. [6] Viz příloha č. 1 Atraktivitami CR podle Wokouna jsou kulturní památky, tradiční kulturní a společenské akce a přírodní památky. [25] Základními rysy CR je dočasnost a pravidelnost změny místa bydliště, nevýdělečný charakter pohybu a pobytu (realizovaný ve volném čase) a vztahy mezi lidmi. [9] V kaţdé větší a známější destinaci, kde se odehrává CR, musí být sluţby dopravní, ubytovací, stravovací, zprostředkovatelské (sluţby cestovních kanceláří), lázeňské, kongresové, sluţby účastníkům venkovského CR, průvodcovské, společensko-kulturní, společensko-rekreační, animační, směnárenské, pojistné, obchodní, komunální, horské, pasových a celních orgánů a kontrol, zdravotního opatření a další. [18] 2.2.1 Pojmy v cestovním ruchu Definice Pokud se má definovat zároveň teorie a praxe CR, pak je CR z těchto dvou hledisek obtíţně definovatelný. [9] Všeobecná definice CR zní: „Cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemţ místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání. “ [24, str. 29] Definice rekreace: „Druhy činností nebo odpočinku, které přináší fyziologické zotavení a psychické uvolnění a představují tak protiváhu nepříznivým vlivům běţného ţivota nebo pracovního prostředí.“ [25, str.9]
14
CR zahrnuje oproti rekreaci i výdělečné cesty (např. pracovní cesty, kongresy, obchodní CR, výdělečný a veletrţní CR, …). [25] Viz příloha č. 2 Definice destinace: „Územní celek, který se vyznačuje společným postupem při vyuţívání potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj, společným ţivotním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu.“ [24, str. 113] Definice Turistického informačního centra: „Turistické informační centrum má charakter veřejné sluţby, poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy jako součást informačního systému cestovního ruchu.“ [20, str. 79] Definice
Udrţitelného
rozvoje
CR:
„Trvale
udrţitelný
rozvoj
je
často
charakterizován jako takový rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniţ by ohrozil moţnosti uspokojení potřeb generací budoucích.“ [13, str. 13] Účastníci cestovního ruchu - Návštěvník je osoba, která vycestuje do místa svého dočasného pobytu na dobu rovnou nebo menší neţ je šest měsíců, hlavním důvodem její cesty není výdělečná činnost. - Turista je dočasný návštěvník, který přijede do místa svého dočasného pobytu nejméně na 24 hod. (minimálně 1 přenocování), nezůstane však ve státě déle neţ jeden rok. - Výletník = jednodenní návštěvník se zdrţí v místě svého dočasného pobytu maximálně 24 hodin (bez přenocování). - Rezident (domorodec) je stálý obyvatel, který ţije na určitém místě nejméně jeden rok. [20] Viz příloha č.3 Vybrané pojmy cestovního ruchu - Cestování je obsáhlejší pojem neţ CR. Cestování zahrnuje všechny důvody cesty (např. i cestu do zaměstnání).
15
- Turistika je část CR. Je spojena s pohybovou aktivitou účastníků (aktivní sportovní činností) nebo pohybem účastníků na daném místě. - Zdrojová země je stát, ze kterého je uskutečňován výjezd účastníků CR. [20] 2.2.2 Typologie cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Formy CR jsou odvozené od motivací účastníků, jsou jimi primární motivy cesty. Jsou to vnitřní faktory. Rekreační CR -
fyzická a psychická regenerace
-
příměstská rekreace
-
lázeňský CR
Kulturní CR -
vzdělávací CR
-
alternativní CR (např. ekoagroturistika)
-
náboţenský CR
Společensky orientovaný CR -
klubový CR
Sportovní CR -
CR s aktivní sportovní činností
-
CR s pasivní sportovní činností
Ekonomicky orientovaný CR -
Specificky orientovaný CR -
16
návštěva příbuzných
obchodní CR
-
kongresový CR
-
výstavnický a veletrţní CR
-
incentivní CR (např. exkurze) nákupní CR politický CR
Druhy cestovního ruchu Druhy CR jsou vymezené jevovým průběhem, účinky a způsobem realizace na základě společenských, ekonomických a geografických podmínek. Jsou to vnější, sekundární faktory cesty. CR dle původu účastníků - domácí CR - zahraniční CR CR dle počtu účastníků - individuální CR - kolektivní CR - masový CR (např. náboţenské poutě) CR dle věku účastníků - mládeţnický CR - seniorský CR CR dle délky trvání - krátkodobý CR (maximálně tři přenocování) - dlouhodobý CR (více jak tři přenocování) CR dle převahy místa pobytu - městský CR - venkovský CR CR dle ročního období - letní CR = hlavní sezóna - zimní CR = vedlejší sezóna - mimosezónní
CR
(období
s niţším
počtem
účastníků
na určitém místě); Viz příloha č. 4 CR dle způsobu ubytování - hotelový CR - parahotelový CR (turista je ubytován na jiném místě neţ v hotelu) CR dle vlivu na platební bilanci - aktivní CR (příjezdy turistů do státu) – je nejvýznamnějším jevem CR pro zlepšování ekonomiky státu - pasivní CR (odjezdy turistů ze státu) – negativní jev ekonomiky státu CR dle způsobu cestování (organizace) - organizovaný CR - neorganizovaný CR
17
CR dle způsobu financování - komerční (volný) CR (turista si cestu hradí sám) - sociální (vázaný) CR (turista si cestu nehradí sám, zájezd hrazen pojišťovnou, rodiči, např. lázeňský CR, dětský tábor...); Viz příloha č. 5 Některé publikace zaměňují formy za druhy a naopak, např. Hesková, 2006; Foret, 2005; Holeček, 1999. [24] 2.2.3 Faktory ovlivňující cestovní ruch
Vnitřní okolí (objekt a subjekt)
Objektem CR je prostor (destinace), ve kterém se CR realizuje. Dále je objektem materiálně-technická základna tohoto prostoru a sluţby, zboţí a volné statky vyskytující se v tomto prostoru. Subjektem CR jsou především účastníci (lidé). Dále jsou subjektem orgány a organizace zabývající se CR a pracovníci v oblasti CR. [20] Vnější okolí Do vnějšího okolí CR patří ekonomické, politické, sociální, technickotechnologické a ekologické prostředí. [6] 2.2.4 Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu
Selektivní (stimulační) předpoklady cestovního ruchu: - demografické faktory (rodina s dětmi, svobodná mládeţ, starší obyvatelstvo), - urbanizační faktory (venkovské nebo městské obyvatelstvo - druhé bydlení), - ekonomické faktory.
18
Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu: - Přírodní předpoklady rozvoje cestovního ruchu: - reliéf a morfologické poměry, - klimatické poměry (podnebí a klima), - hydrologické poměry (povrchová voda – moře, jezera, umělé vodní nádrţe, vodní toky, podzemní voda), - rostlinstvo a ţivočišstvo. - Kulturně-historické předpoklady pro rozvoj CR: - kulturně-historické památky, - kulturní zařízení a kulturní akce, - společenské akce (události). Realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu: - materiálně-technická základna (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, zábavní zařízení a dopravní zařízení s rekreační funkcí, např. vleky, lanovky), - dopravní předpoklady. [24]
2.3 Česká republika jako příleţitost pro turismus CR byl do roku 2000 rozvíjen především na základě materiálů připravovaných Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Se změnou územně správního členění dostává za úkol kaţdý region zvlášť spravovat CR na svém území. Regiony neměly ţádné úkoly, proto státní organizace Czech Tourism dala podnět pro zpracování programů rozvoje CR regionů a krajů. Turistické regiony ČR byly vytvořeny za účelem propagace turistické přitaţlivosti regionu. Přihlíţelo se k nim i při zpracování programů rozvoje CR v krajích, které vznikaly v letech 2000 aţ 2001. Důleţitým přínosem pro rozvoj CR v regionech je profil návštěvníků a turistů, to je velmi důleţitý poznatek pro správné stanovení marketingové strategie
rozvojů
v regionech.
Agentura
Czech
Tourism
organizovala
mnoho
dotazníkových šetření profilu návštěvníků a turistů ve všech regionech. Dále zpracovala marketingové studie všech regionů, které sehrávají důleţitou roli při plánování dalšího 19
rozvoje CR v regionech. Czech Tourism provádí téţ pravidelné monitorování CR v ČR. Ve formě dotazníků se turistů ptá na všechny informace související s CR a následně je vyhodnocuje. Organizace a řízení CR v regionech ČR je v současnosti velmi roztříštěná. Ministerstvo pro místní rozvoj dalo velké mnoţství pravomocí na kraje ČR, které jsou i příjemci finančních prostředků na rozvoj regionů z fondů Evropské unie. [10] Podle Evropské unie má kaţdý kraj ČR vypracovanou strategii CR na sedmileté období. Nyní je v provozu Strategie rozvoje CR 2007 aţ 2013 a ve fázi přípravy je Strategie rozvoje CR na léta 2014 aţ 2020. ČR má moţnost vyuţívat fondů Evropské unie na rozvoj CR. Pro tyto účely slouţí strukturální fondy na regionální a sociální rozvoj.
Obrázek 1 - Logo České republiky jako destinace cestovního ruchu [19]
20
2.3.1 Turistické regiony a kraje České republiky
Obrázek 2 - Turistické regiony České republiky [26]
Turistické regiony ČR jsou: -
Západočeské lázně
-
Krkonoše a Podkrkonoší
-
Severozápadní Čechy
-
Královéhradecko
-
Plzeňsko a Český les
-
Východní Čechy
-
Praha
-
Vysočina
-
Střední Čechy
-
Jiţní Morava
-
Šumava
-
Střední Morava a Jeseníky
-
Jiţní Čechy
-
Severní Morava a Slezsko
-
Českolipsko a Jizerské hory
-
Východní Morava
-
Český ráj Pro porovnání turistických regionů přidávám i mapu krajů ČR.
21
Obrázek 3 - Kraje České republiky [28]
Kraje ČR jsou: -
Karlovarský
-
Královéhradecký
-
Ústecký
-
Pardubický
-
Plzeňský
-
Vysočina
-
Liberecký
-
Jihomoravský
-
Středočeský
-
Olomoucký
-
Praha
-
Moravskoslezský
-
Jihočeský
-
Zlínský
Na první pohled se zdá, ţe turistické regiony a kraje ČR jsou totoţné. Při bliţším porovnání zjišťujeme, ţe turistických regionů je o tři více neţ krajů. Liberecký a Královéhradecký kraj jsou rozděleny na čtyři turistické regiony (Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší a Královéhradecko) a Jihočeský kraj na dva turistické regiony (Jiţní Čechy a Šumava). Dalším rozdílem jsou jinak určené hranice mezi jednotlivými subjekty. 22
2.3.2 Turistické oblasti České republiky Rozdělení území ČR na turistické regiony je vyuţíváno především pro propagaci v zahraničí a pro potřeby organizace CR. Pro podrobnější zkoumání a poznání specifik jednotlivých turistických regionů byly vymezeny turistické oblasti. [10]
Obrázek 4 - Turistické oblasti ČR [26]
Turistické oblasti ČR jsou: 1. Praha
9. Západočeské lázně
2. Střední Čechy – západ
10. České středohoří a
3. Střední Čechy – jih 4. Střední Čechy – severovýchod – Polabí
Ţatecko 11. Krušné hory a
16. Krkonoše a Podkrkonoší 17. Kladské pomezí 18. Hradecko
Podkrušnohoří
19. Orlické hory a
5. Jiţní Čechy
12. České Švýcarsko
Podorlicko
6. Šumava
13. Českolipsko
20. Pardubicko
7. Český les
14. Jizerské hory
21. Chrudimsko – Hlinecko
8. Plzeňsko
15. Český ráj
22. Králický Sněţník
23
23. Českomoravské pomezí
29. Moravský kras a okolí
24. Vysočina
30. Kroměříţsko
25. Znojemsko a Podyjí
31. Zlínsko a Luhačovice
37. Opavské Slezsko
26. Pálava a Lednicko –
32. Valašsko
38. Střední Morava
33. Beskydy – Valašsko
39. Jeseníky – západ
27. Slovácko
34. Těšínské Slezsko
40. Jeseníky – východ
28. Brno a okolí
35. Ostravsko
Valtický areál
36. Poodří – Moravské Kravařsko
Oblasti cestovního ruchu podle kategorií V roce 2005 Hrala vymezil oblasti CR podle kategorií pro význam územních celků od mezinárodní úrovně po regionální úroveň. Toto vymezení CR podle kategorií neodpovídá turistickým oblastem ČR. Do I. kategorie jsou zahrnuty celky mezinárodního a celostátního významu, jde o tyto celky – Západočeské lázně, Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Valašsko a Beskydy. Ve II. kategorii jsou jen celky celostátního významu, a to Jizerské hory, Orlické hory, Českomoravská vrchovina, Jihočeské rybníky, Turnovsko – Český ráj, Máchův kraj, Střední Vltava, Dolní Morava, Křivoklátsko, Dolní Berounka, Posázaví a Moravský kras. Do III. kategorie spadají celky regionálního významu pro krátkodobé rekreace, např. Český les, Slovácko, Mělnicko, Brdy. Oblasti IV. kategorie jsou celky vhodné pro nenáročné formy rekreace regionálního významu, např. Krušnohoří, Blatensko, Frýdlantsko. [8] 2.3.3 Rajonizace regionů cestovního ruchu Dříve neţ se začala ČR rozdělovat do příslušných regionů, bylo stanoveno pět kritérií, podle kterých byla následně území rozdělována do příslušných kategorií. Těmito kritérii byly přírodní podmínky; vlastnosti území, spadající do podmínek vytvořených lidskou činností; vybavenost zařízení umoţňující provoz a vyuţití hodnot, které CR vyvolávají; dopravní dostupnost a zařízení a negativní vlivy, které sniţují kvalitu ovzduší. [23]
24
2.4 ADMINISTRATIVA CESTOVNÍHO RUCHU A CHRÁNĚNÉ OBLASTI A PAMÁTKY 2.4.1 Administrativa cestovního ruchu v České republice Nositelé politiky cestovního ruchu v České republice Na národní úrovni zastává funkci nositelů politiky CR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a dále česká centrála CR – Czech Tourism zaloţená roku 1993 pro zjišťování statistických informací o CR. Na regionální úrovni jsou nositely politiky CR kraje a na lokální úrovni to jsou obce a města. [24] Na poli nestátních organizací stojí za zmínku Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), která má v současnosti 211 členů a 33 členů přidruţených. Své členy zastupuje, ochraňuje, podporuje, informuje a rozvíjí jejich činnost a profesionální prestiţ. Dbá, aby nedocházelo k porušování etiky u členských subjektů. [5] A dále bych zmínila Student Agency, která je českou společností. Byla zaloţena v roce 1996. Zabývá se prodejem letenek, dopravou, studijními a pracovními programy v zahraničí. [30] Programové a strategické dokumenty politiky cestovního ruchu v České republice Všechny dokumenty upravující CR na národní úrovni garantovaly nebo zadaly ke zpracování odpovědné instituce – vláda ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Czech Tourism. Mezi nejdůleţitější dokumenty vztahující se k CR v ČR patří: 1. Koncepce státní politiky CR ČR - v současnosti je platná koncepce 2007 aţ 2013, ve fázi příprav je koncepce na léta 2014 aţ 2020. Tento dokument byl vytvořen se snahou o vstup do Evropské unie a byl sjednocen s Národním rozvojovým plánem ČR. 2. Státní program podpory CR - upravuje zdroje finančních prostředků pro CR, dokument je z konce roku 2006.
25
3. Společný regionální operační program - vychází z Národního rozvojového plánu. Dokument je z roku 2004 a upravuje získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie. 4. Regionální operační program 2007 aţ 2013 - má za funkci podporu rozvoje regionů CR v ČR. 5. Strategie (Programy) – jsou dokumenty regionální úrovně, vychází z Programů rozvoje jednotlivých krajů. Jsou to strategické rozvojové plány. [24] Informační a orientační systémy vybudované pro turisty Nejlépe dostupné informace a maximální mnoţství informací by měly podávat informační centra, která jsou strategicky rozmístěná po celé ČR. Zkompletovat informace by měly informační body, kterými jsou tzv. infokiosky, které mohou mít jak podobu elektronických infoboxů tak i podobu informačních stojanů s tiskovinami. Dále pro potencionálního turisty má velký význam internet, odkuď se dozví o destinaci informace, které by měly jeho pozornost jednoznačně na první pohled upoutat. Někteří turisté však upřednostňují tradiční formy získávání předběţných informací (např. z tištěných materiálů nebo přímo z pobočky cestovních kanceláří a agentur). [26] Turista si vybírá destinaci podle informací, které mu poskytují nejvíce cestovní kanceláře asi 46 % informací, dále přátelé 20 %, tiskoviny 17 %, informační centra 6 %, rozhlas 3 % a jiné 6 %. [3] Stát můţe zajistit kvalitní informace v informačních centrech, tiskovinách a rozhlase, tedy jen z 26 %. 2.4.2 Chráněné oblasti a památky UNESCO UNESCO je zkratka pro United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, v překladu - Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu. I kdyţ UNESCO vzniklo v rámci OSN, tak jej Rada Evropy zaštítila a podporuje kulturní identitu všech států. Základem je Evropská kulturní úmluva z roku 1954.
26
Kulturní dědictví se rozděluje na: -
nehmotné – duchovní (písně, tance, zvyky, pořekadla, …),
-
hmotné – movité (architektura, plastika, malba, umělecké řemeslo, …). [14]
Tabulka 2 – Přehled kulturních památek ČR zapsaných do Seznamu světového dědictví [9]
Název památky Historické jádro Prahy Historické jádro Českého Krumlova Historické jádro Telče Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Ţďár nad Sázavou Kutná Hora: historické jádro s chrámem sv. Barbory s katedrálou Panny Marie v Sedlci Kulturní krajina Lednice-Valtice Zahrady a zámek v Kroměříţi Vesnická rezervace Holešovice Zámek v Litomyšli Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Vila Tugendhat v Brně Třebíč – ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa
Rok prohlášení 1992 1992 1992 1994 1995 1996 1998 1998 1999 2000 2001 2003
Mezi Biosférické rezervace Unesco patří Bílé Karpaty (rok prohlášení 1990), Dolní Morava (od roku 1988 jako Pálava, od roku 2003 rozšíření a změna na dnešní podobu názvu), Krkonoše (1992), Křivoklátsko (1977), Šumava (1990) a Třeboňsko (1977). [30] Chráněná území V ČR existuje šest kategorií chráněných území dané zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších novel, a to národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). A dále mezi obecně chráněná území patří přírodní park a významný krajinný prvek Natura 2000, zahrnující Evropsky významné lokality a ptačí oblasti, a zvláštní kategorií je památký strom.
27
Národní parky Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku. Značnou část těchto území tvoří ekosystémy neovlivněné nebo málo ovlivněné lidskou činností. Jsou tedy přirozené. Rostliny, ţivočichové a také neţivé sloţky v národním parku mají mimořádný vědecký a výchovný charakter a význam. V Československu byla kategorie Národní park uvedena v zákoně o státní ochraně přírody č. 40/1956 Sb. Národní parky byly a jsou začleněny společně s CHKO do Velkoplošných chráněných území. V ČR jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a dále ve znění pozdějších novel vyhlášeny čtyři národní parky, jsou jimi: Krkonošský národní park, Národní park Podyjí, Národní park Šumava a Národní park České Švýcarsko. Tabulka 3 - Základní charakteristiky národních parků [30]
Název NP Datum vyhlášení Rozloha (km2) 17. 5. 1963 385 Krkonošský národní park 20. 3. 1991 681 Národní park Šumava 1. 7. 1991 63 Národní park Podyjí 1. 1. 2000 79 Národní park České Švýcarsko Chráněné krajinné oblasti Chráněná krajinná oblast (CHKO) je, dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské vyuţívání těchto území se provádí podle zón ochrany odstupňované tak, aby se udrţoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány, popřípadě znovu vytvářeny, optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační vyuţití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných území. CHKO se vyhlašují vládním nařízením.
28
Na území ČR je vyhlášeno 25 CHKO o celkové rozloze 10 416,12 km2. Mezi nejznámější a také nejnavštěvovanější CHKO v ČR patří např. CHKO Šumava, CHKO Český ráj nebo CHKO Český kras. Správa CHKO má na tomto území pravomoci státní správy, tedy vede správní řízení a je dotčeným orgánem ve stavebním řízení. Správy CHKO sdruţuje jedna zastřešující organizace – Agentura ochrany přírody a krajiny se sídlem v Praze. [30] Tabulka 4 - Základní charakteristiky CHKO [30]
Název CHKO Datum vyhlášení Rozloha (km2) 2. 3. 1973 1 160 CHKO Beskydy 3. 11. 1980 715 CHKO Bílé Karpaty 29. 12. 1981 40 CHKO Blaník 8. 12. 1989 212 CHKO Blanský les 27. 3. 1991 410 CHKO Broumovsko 19. 3. 1976 1 070 CHKO České středohoří 12. 4.1972 132 CHKO Český kras 1. 8. 2005 470 CHKO Český les 1. 3. 1955 182 CHKO Český ráj 19. 6. 1969 740 CHKO Jeseníky 8. 12. 1967 350 CHKO Jizerské hory 19. 3. 1976 270 CHKO Kokořínsko 24. 11. 1978 630 CHKO Křivoklátsko 27. 6. 1972 245 CHKO Labské pískovce 29. 10. 1990 96 CHKO Litovelské Pomoraví 19. 3. 1976 350 CHKO Luţické hory 4. 7. 1956 92 CHKO Moravský kras 28. 12. 1969 200 CHKO Orlické hory 19. 3. 1976 70 CHKO Pálava 27. 3. 1991 82 CHKO Poodří 3. 5. 1974 640 CHKO Slavkovský les 27. 12. 1963 996 CHKO Šumava 15. 11. 1979 700 CHKO Třeboňsko 25. 5. 1970 715 CHKO Ţďárské vrchy 27. 3. 1991 380 CHKO Ţelezné hory
29
Obrázek 5 - Národní parky a CHKO v České republice [7]
Celkově chráněná území zaujímají 15 % rozlohy ČR, coţ odpovídá stavu ve srovnatelných evropských zemích. Celosvětový podíl chráněného území na světě je jen 13,2 %. [12]
2.5 MĚSTSKÁ A VENKOVSKÁ TURISTIKA 2.5.1 Městská turistika Prodluţování volného času souvisí s růstem ţivotní úrovně, která vyvolává zájem o městskou turistiku. Městská turistika je speciální forma CR, která je spojená s pobytem účastníků ve městě. Je krátkodobou formou turistiky, délka pobytu se pohybuje okolo tří dnů. Hlavním cílem je celkový záţitek z návštěvy města, nehledě na to, jestli jde o pobyt bez přenocování nebo s přenocováním. [16]
30
Hlavními motivy městské turistiky jsou obchod, kultura a poznávání, společnost, vzdělávání, zdravotní motivy, zábava, nákupy, návštěva příbuzných a známých a tranzit uskutečňovaný v městském prostředí. Městská turistika nepodléhá sezónním vlivům, a proto je v ní moţné neustále vyuţívat materiálně-technickou základnu CR. Organizováním a opatřeními lze regulovat výkyvy návštěvnosti města během roku, např. při výstavách, kongresech,
kulturních
a
sportovních
akcích.
K nejatraktivnějším
lokalizačním
předpokladům městské turistiky patří zachovalá historická jádra měst (v ČR např. městské památkové rezervace) a lázeňská města. Nejznámějšími středisky městské turistiky v ČR jsou Praha, Brno, Telč, Český Krumlov, Kutná Hora, Holašovice. Pro tato města znamená vysoká návštěvnost společenskou a národní prestiţ. [20] V letech 1997 aţ 1999 se stanovilo v nizozemském Rotterdamu hodnocení kvalit měst z hlediska šesti kritérií: 1) vybavenost města (hotely, restaurace, taxi, …), 2) způsob dopravy do města, 3) turistická informační centra a průvodci, 4) vnitřní dostupnost pamětihodností a atraktivit, 5) kvalita atraktivit, 6) image města – celková představa města ze strany návštěvníků. Aby město neztratilo svou atraktivitu, mělo by pečovat o návštěvníky, spolupracovat s jinými městy, zapojit občany do projektů, zabezpečovat stálou dostupnost a uspořádanost, zabezpečit pestrou nabídku, rozvíjet atraktivity v celém prostoru města, zlepšovat kvalitu sluţeb, značit i ve více jazycích neţ jen v jazyce národním, nejlépe mít své vlastní kulturní dědictví, stále udrţovat události a festivaly, rozšiřovat otevírací dobu památek, zaměřit se na typičnost a specifičnost města jako celku, komunikovat s turisty a odstraňovat negativní dopady CR. [4] Pozitivní efekty městské turistiky:
31
-
zvýšení příjmů města,
-
zlepšení vnitroměstské dopravy,
-
vytvoření zelených ploch,
-
zvyšování a vyuţití kapacit ubytovacího a stravovacího zařízení,
-
zvýšení příjmů z parkování a ze vstupného,
-
rozvoj kulturního a společenského ţivota,
-
rozvoj sluţeb,
-
zvýšení zaměstnanosti,
-
rozvoj vzdělávání,
-
dobré jméno města,
-
modernizace a rekonstrukce,
-
spolupráce zastupitelstva, podniků a obyvatel,
-
rozvoj města ze sociálního, ekonomického, politického a obchodního hlediska,
-
rozvoj technické infrastruktury,
-
zvýšení příjmů a kvality ţivota domácích obyvatel,
-
růst atraktivnosti města pro firmy.
Negativní efekty městské turistiky: -
ohroţení ţivotního prostředí,
-
nekontrolovatelná poptávka v nejvíce vytíţeném turistickém období,
-
agresivní chování domácích obyvatel,
-
růst cen,
-
velké stavební zásahy,
-
dopravní zácpy,
-
ohroţená bezpečnost obyvatel i turistů,
-
ohroţení městského průmyslu. [17] Negativní a pozitivní efekty pro rozvoj turismu na příkladu města Brna.
Pozitivní efekty pro rozvoj turismu:
32
-
hodně historických a kulturních památek,
-
široká síť obchodů a restaurací,
-
mnoho nočních zábavních podniků,
-
sportovní zázemí.
Negativní efekty pro rozvoj turismu: -
málo parkovacích míst v centru města,
-
nekvalitní silnice a velký provoz,
-
nedostačující městská hromadná doprava při velkých kulturních akcích,
-
špína a nečistoty na ulicích. [4] 2.5.2 Venkovská turistika Civilizační problémy, postupující urbanizace a zhoršování ţivotního prostředí měst
vyvolávají zájem o venkovskou turistiku. V tomto prostředí můţe turista najít lepší a efektivnější předpoklady pro regeneraci sil a přitom poznávat venkovské prostředí. [16] Rozvoj venkovské turistiky přináší tamějšímu obyvatelstvu finanční zdroje a nová pracovní místa. K tomu ČR nemá přístup k moři a velehory, tudíţ ČR nemůţe počítat s masovým turistickým ruchem, jaký je například v létě v Řecku nebo v zimě v Rakousku. Přesto má ČR na svém území mnoho atraktivit CR, např. kulturní, historické a technické památky, folklór, sportovní vyţití a přírodní zajímavosti. Tyto atraktivity pomáhají rozvíjet venkovskou turistiku. Venkovskou turistiku rozdělujeme na dvě skupiny: 1. opakující se rekreační pobyty – chalupaření a chataření, buď ve vlastní budově nebo v budově pronajaté, tzv. druhé bydlení je v ČR velmi rozšířené. 2. jednorázové turistické a rekreační pobyty: -
agroturistika,
-
ekoturistika,
-
ekoagroturistika,
-
pěší turistika a cykloturistika,
-
hipoturistika atd. [20] Výhodou venkovské turistiky je nízká prostorová koncentrace turistů a tedy i málo
negativních vlivů na přírodní prostředí neţ je tomu v turistice městské. Na venkově je síť ubytovacích a stravovacích zařízení rozptýlená. [16]
33
Jednotlivé formy venkovské turistiky mají zvláštní charakter. Dominantní postavení má turistika a cykloturistika, dále rybaření, jízda na koni, lov divoké zvěře, práce na farmách a polích a seznámení se s tradičními řemesly apod. Venkovská turistika je velice vhodná pro zdravotně postiţené děti, rodiny s dětmi a starší osoby. Její součástí bývá také konzumace typických venkovských jídel, ochutnávka vín, zabijačkové hody, lidové veselky apod. Rurální turistika = zelená turistika = alternativní turistika Její zvláštností je velká rozptýlenost ubytovacích zařízení, coţ zabraňuje negativním dopadům na přírodní prostředí. Ubytovací a stravovací zařízení jsou svým standardem spíše niţší kvality oproti městské turistice. Materiálně-technická základna v těchto oblastech esteticky zapadá do přírodního prostoru. Turisté se nemusí ubytovávat jen v hromadných ubytovacích zařízeních, ale i v soukromí v chatách, chalupách, srubech, rekreačních domcích a obytných místnostech a v historických budovách, jako jsou mlýny, zámky, hrady, ... Stravování probíhá buď ve stravovacích zařízeních nebo v soukromí. Venkovská turistika:
34
-
zachovává, obnovuje a rozvíjí venkovský prostor,
-
mírní důsledky nepříliš efektivní zemědělské výroby,
-
vytváří pracovní příleţitosti,
-
stabilizuje venkovské obyvatelstvo a nepřispívá k migraci do měst,
-
rozvíjí podnikatelské aktivity, hlavně malé a střední podnikání,
-
pomáhá růstu ekonomické i kulturní úrovni obce,
-
přináší do obcí a menších měst finanční kapitál,
-
pomáhá k rozvoji infrastruktury,
-
dodává příjmy obci z daní z nemovitostí,
-
je zdrojem příjmů pro zemědělce i daný územní celek.
Ekoturistika Ekoturistikou se rozumí procházka přírodou, její pozorování, obdivování, vzdělávání a její interpretace, proto se rozvíjí hlavně ve velkých přírodních prostorách většinou začleněných do přírodních památek, jako jsou CHKO a národní parky. Ekoturistika podporuje přírodní prostředí, jeho obyvatele, kteří se chopili práce v turismu, a orgány pečující o ochranu přírody. Poskytuje místním obyvatelům pracovní místa a zvyšuje povědomí o ochraně přírodního bohatství. Agroturistika Agroturistikou se rozumí ekologický vztah k ţivotnímu prostředí a udrţitelnému rozvoji. Agroturistikou se tedy zabývají lidé s ekologickým cítěním. O tento způsob ţivota i turistiku se začíná zajímat čím dál více lidí, coţ je velmi příznivá zpráva. Agroturistika je vázána na zemědělství a hospodářství. Agroturistika poskytuje turistům neobvyklé záţitky. Provozují ji většinou podnikatelé zabývající se zemědělskou výrobou a hospodářstvím. Uskutečňuje se na farmách, statcích a dvorech. Podnikatel v zemědělské činnosti tímto přichází k dalšímu zdroji financí a k rozšiřování svého podnikání v zemědělství. Turisté se účastní všech prací souvisejících se zemědělstvím a chovem dobytka a přitom jsou na tomto pozemku i ubytováni a probíhá tam téţ stravování venkovskými specialitami. Tento způsob dovolené je také vzdělávací formou zejména pro děti, které vyrůstají ve městě a vše, co se týká zemědělství, viděly pouze na obrázcích, v televizi nebo na internetu. Tento styl ţivota je velmi zajímá a fascinuje. Dovolená však nemusí probíhat jen na území statku. Hospodář můţe návštěvníkům doporučit i zajímavosti v okolí. Počátky agroturistiky v ČR spojujeme s rokem 1993, kdy 15 farem v ČR mohlo uvítat své první hosty. V současnosti zde existuje asi 1000 objektů, které poskytují tyto sluţby. Agroturistika je v ČR teprve na začátku, protoţe většina Čechů dává přednost pobytům u moře, na horách a ve městech. Tento typ turistiky není moc propagovaný ani známý.
35
Charakteristické rysy agroturistiky: -
ohleduplný vztah k přírodě a okolí,
-
ubytování v odlehlých místech s omezenou kapacitou lůţek,
-
rodinné zázemí a osobní vztah,
-
moţnost speciálních individuálních sluţeb – sběr lesních plodů, rybaření, jízda na koni, práce s dobytkem, …
-
ubytování, stravování a moţnost prohlídky celého objektu,
-
účast turistů na zemědělských pracích.
Ekoagroturistika Ekoagroturistika je velmi podobná agroturistice, ale s tou výjimkou, ţe pobyt se odehrává jen na ekologických hospodářstvích. Turisté na těchto farmách pěstují a jí jen biopotraviny. [20] Pěší turistika a cykloturistika Pěší turistika se můţe vyskytovat kdekoliv v přírodním prostředí, jen ve velmi chráněných oblastech je však vázána na vyznačené turistické značky a stezky. Cykloturistika se můţe také vyskytovat prakticky skoro všude, nejzajímavější jsou však pro cyklisty vinařské stezky na jiţní Moravě, kterých je celkem 11. Jejich délka je 1090 km. Propojují 220 měst a obcí. Jsou jimi Moravská vinná (nejdelší – 280 km), Brněnská, Stráţnická, Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Podluţí, Mutěnická, Kyjovská, Uherskohradišťská a Bzenecká (nejkratší – 24 km). Cykloturistika je vázána na počasí, moţnosti noclehů na cestě, restaurace kolem cest, cyklistické mapy, kilometrovníky, odpočívadla s koši, opravny kol, a na Moravských vinařských stezkách také na vinaře a jejich víno. [4]
36
Hipoturistika Hipoturistika je vázána na chov koní a práci s nimi. V ČR nastal rozvoj hipoturistiky v 90. letech 20. století. Většinou se provozuje na farmách, kde probíhá ekoagroturistika nebo agroturistika. Formy hipoturistiky mohou být sportovní i rekreační. Projíţďka je moţná na koních, ale i v kočárech taţených koňmi. [20] 2.5.3 Hodnocení Městská turistika je v dnešní době oblíbenější neţ venkovská turistika. Je to dáno hlavně komfortem, který většina měst poskytuje svým zákazníkům. Avšak venkovská turistika má své kouzlo a svá určitá lákadla. Venkovská turistika v dnešní době nabývá na významu a na venkov jezdí čím dál více turistů za odpočinkem. Moţná se v budoucnu dočkáme toho, ţe venkovská turistika bude oblíbenější neţ městská turistika.
37
3 HODNOCENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Hrubý domácí produkt CR v ČR v roce 2007 činil 101,783 mld. Kč, coţ představuje 2,9 % podílu CR na hrubém domácím produktu ČR. V roce 2006 bylo v odvětví CR zaměstnáno 240 tisíc osob. Podíl CR na celkové zaměstnanosti činil 4,7 %. Nejvíce osob pracovalo ve stravovacích a pohostinských zařízeních (72 tisíc osob) a ubytovacích zařízeních (39 tisíc osob). V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo 15 tisíc osob. V ČR je celkem 7 557 ubytovacích zařízení s 463 087 lůţky. Čtyř a pěti hvězdičkové hotely ze všech ubytovacích zařízení zaujímají 6 %, ostatní hotely a penziony 53 %, kempy 6 %, chatové osady a turistické ubytovny 12 % a ostatní hromadná ubytovací zařízení 23 %. V ČR bylo k 31. 12. 2008 evidováno 5 915 cestovních kanceláří, agentur a průvodcovských činností, z toho bylo 2 970 cestovních kanceláří.
3.1 STATISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU PODLE ČESKÝCH A ZAHRANIČNÍCH TURISTŮ Čeští turisté Češi na svých cestách po ČR v průměru (za roky 2005 aţ 2009 včetně) utratili 105,621 mld. Kč. Nejvíce peněz na cestách vydali za zboţí (31,2 mld. Kč), stravování (20,4 mld. Kč), dopravu (16,6 mld. Kč), ubytování (13,8 mld. Kč) a 7,6 mld. Kč zaplatili cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům. Češi uskutečnili po ČR v průměru 99,167 mil. cest ročně, z toho 70,7 mil. jsou jednodenní cesty a 28,5 mil. jsou cesty turistické. Průměrná útrata za den na osobu se pohybovala od 300 do 600 Kč. Nejvíce utratili návštěvníci v Praze (kolem 800 Kč). Průměrně strávil Čech na domácí dovolené 9 dnů. Typickým převaţujícím dopravním prostředkem na cestách zůstával automobil (61 %). Alternativní dopravní prostředky (obvykle vlak či linkový autobus) vyuţívali nejčastěji návštěvníci Prahy. Jsou tu ale veliké rozdíly mezi věkovými skupinami. Mladí
38
občané jezdili více vlakem a na kole. Senioři kromě auta se rádi vozili v zájezdovém autobuse. Obvykle Češi jezdili více neţ 100 km daleko od bydliště. Téměř polovina turistů vyuţívala v místě pobytu ubytovací zařízení alespoň na jednu noc, 33 % pak na pobyt delší neţ 3 dny. Ti návštěvníci, kteří při své návštěvě regionu vyuţili ubytovacího zařízení, vyuţívají v průměru nejčastěji (kromě vlastního ubytování – chaty, chalupy, ubytování u příbuzných/známých) penzion, a to ve 13 % případech. V restauračních zařízeních se naprostá většina návštěvníků stravovala alespoň občas (v průměru 82 %, ale 34 % téměř vţdy). Téměř nikdy nevyuţilo stravovacích sluţeb 23 % Čechů. Svačiny jsou tedy pořád v módě a čeští turisté si je vozí skoro všude. Na domácím CR se podílely většinou partnerské dvojice, případně skupinky přátel (71 %), nejméně naopak jednotlivci (15 %). S předškolními dětmi cestovalo v průměru 20 % turistů, s většími dětmi v létě cestovalo 17 % turistů. Zahraniční turisté V ČR bylo v roce 2009 24,6 mil. zahraničních turistů, z toho bylo 10,2 mil. přímo zahraničních turistů a 14,4 mil. zahraničních jednodenních návštěvníků. V roce 2009 zahraniční turisté utratili 128,639 mld. Kč. Nejvíce peněz utratili za zboţí (50 mld. Kč), za stravování (26 mld. Kč), ubytování (25,8 mld. Kč) a dopravu (16,3 mld. Kč), to činí 32 % za ubytování, 28 % za nákupy, 23 % za stravování, 6 % za dopravu a 11 % za ostatní sluţby. Nejvíce turistů přijelo v roce 2009 do ČR z Německa (1 393 112) s průměrnou délkou pobytu 3,5 dne, dále ze Spojeného království (371 346) s průměrnou délkou pobytu 2,6 dne, z Itálie (357 492) s průměrnou délkou pobytu 2,8 dne, z Polska (341 136) s průměrnou délkou pobytu 2,1 dne, z Ruska (326 895) s průměrnou délkou pobytu 5,1 dne, a dále ze Slovenska, USA, Francie, Nizozemí a Španělska. Výdaje zahraničních turistů za osobu a den v ČR v roce 2009 činily 1 564,9 Kč, výdaje jednodenních zahraničních návštěvníků za osobu a den v ČR v témţe roce činily 1 884,5 Kč. Z toho vyplývá, ţe jednodenní návštěvníci na svých cestách více utrácí. Nejvíce v ČR v roce 2009 utratili Řekové (2 797 Kč za osobu a den), Rusové (2 495 Kč za
39
osobu a den), Turci (2 228 Kč za osobu a den), Norové (1 978 Kč za osobu a den) a Dánové (1 746 Kč za osobu a den), naopak nejvíce spořiví byli v ČR Slováci, utratili necelých 600 Kč za osobu a den. Nejčastěji bydleli zahraniční turisté v ČR v roce 2009 v hotelích a motelích (66 %), dále v neplaceném ubytování u přátel nebo příbuzných (21,2 %), v placeném soukromém ubytování (6 %), v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních (4,1 %) a v turistických kempech jen (2,2 %). 59 % zahraničních turistů vyuţije stravovacích sluţeb téměř vţdycky za svůj celkový pobyt, ale jen 8 % turistů stravovací sluţby téměř nikdy nevyuţilo. Hlavním důvodem k návštěvě ČR byla pro zahraniční turisty rekreace a zábava (60,5 %), návštěva přátel a příbuzných (18,4 %), sluţební cesta (16,1 %), nákupy (2,3 %) a ostatní důvody (2,5 %). Hlavním účelem cesty jednodenních návštěvníků přijíţdějících do ČR bylo nakupování (67,1 %), rekreace a zábava (17,3 %), sluţební cesta (8,3 %) a návštěva přátel a příbuzných (6,4 %). Nejvíce zahraničních turistů k nám zavítalo v roce 2009 v srpnu (727 369) a v červenci (648 871), naopak nejméně turistů k nám přijelo v únoru (316 049) a v lednu (328 663). Celkem dvě třetiny zahraničních turistů navštívily ČR individuálně, ostatní prostřednictvím
cestovní
kanceláře.
Nejvýznamnějšími
dopravními
prostředky
pro návštěvu ČR byly automobil (39 %), letecká doprava (29 %) a autobus (21 %). Turisté do ČR obvykle přijíţděli v malých skupinkách o méně neţ deseti lidech. Dominantním místem pobytu v ČR byla Praha a druhým nejvýznamnějším místem pobytu byly Karlovy Vary. Skoro 80 % zahraničních turistů plánovalo v budoucnosti opětovnou návštěvu ČR. [26]
3.2 STATISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU PODLE PAMÁTEK 3.2.1 Nejnavštěvovanější turistické cíle v celé České republice Nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR v roce 2008 byli (Top 20): na prvním místě Praţský hrad s 1,34 miliony návštěvníků, dále v pořadí byly Zoo Praha (1,2 milionů návštěvníků), Ţidovské muzeum v Praze (612 tisíc návštěvníků), Národní muzeum v Praze
40
(549 tisíc návštěvníků), Centrum Babylon v Liberci (540 tisíc návštěvníků), Zoo Dvůr Králové (539 tisíc návštěvníků), Zoo Lešná (490 tisíc návštěvníků), Národní galerie v Praze (477 tisíc návštěvníků), Staroměstská radnice v Praze (456 tisíc návštěvníků), Památník Terezín (443 tisíc návštěvníků), Zoo a botanická zahrada v Plzni (405 tisíc návštěvníků), Zoo Liberec (374 tisíc návštěvníků), Zoo Ostrava (364 tisíc návštěvníků), Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel - vše zahrnuté v Ostravské výstavě (362 tisíc návštěvníků), jeskyně Moravského krasu (360 tisíc návštěvníků), Zoo Olomouc (356 tisíc návštěvníků), Státní hrad a zámek Český Krumlov (338 tisíc návštěvníků), Státní zámek Lednice (331 tisíc návštěvníků), Zoo Brno (327 tisíc návštěvníků) a Rozhledna Petřín v Praze (308 tisíc návštěvníků). V nejnavštěvovanějších turistických cílech jednoznačně vedou Zoologické zahrady, do Top 20 roku 2008 se jich dostalo celkem 8. 3.2.2 Nejnavštěvovanější turistické cíle podle druhu Pět nejnavštěvovanějších Zoo v ČR v roce 2008 bylo: Zoo Praha (1,2 milionu návštěvníků), Zoo Dvůr Králové (539 tisíc návštěvníků), Zoo Lešná (490 tisíc návštěvníků), Zoo a botanická zahrada v Plzni (405 tisíc návštěvníků) a Zoo Liberec (374 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších hradů a zámků v ČR v roce 2008 bylo: Státní hrad a zámek Český Krumlov (338 tisíc návštěvníků), Státní zámek Lednice (331 tisíc návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou (255 tisíc návštěvníků), Státní hrad Karlštejn (254 tisíc návštěvníků) a Zámek a arboretum Průhonice (250 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších muzeí a galerií v ČR v roce 2008 bylo: Ţidovské muzeum v Praze (612 tisíc návštěvníků), Národní muzeum v Praze (549 tisíc návštěvníků), Národní galerie v Praze (477 tisíc návštěvníků), Památník Terezín (443 tisíc návštěvníků) a Valašské muzeum v přírodě (271 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších památkových objektů v ČR v roce 2008 bylo: Praţský hrad (1,34 milionu návštěvníků), Staroměstská radnice (456 tisíc návštěvníků), Kostnice v Kutné Hoře v Sedlci (269 tisíc návštěvníků), Chrám sv. Mikuláše v Praze (246 tisíc návštěvníků) a Katedrála sv. Víta v Praze (239 tisíc návštěvníků).
41
Pět nejnavštěvovanějších technických památek v ČR v roce 2008 bylo: Rozhledna Petřín v Praze (308 tisíc návštěvníků), Plzeňský Prazdroj (188 tisíc návštěvníků), TV věţ Ţiţkov (145 tisíc návštěvníků), Hornické muzeum v Příbrami (116 tisíc návštěvníků) a Škoda Auto muzeum (112 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších cílů zábavy v ČR v roce 2008 bylo: Centrum Babylon v Liberci (540 tisíc návštěvníků), Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel - vše zahrnuté v Ostravské výstavě (362 tisíc návštěvníků), Bludiště na Petříně v Praze (211 tisíc návštěvníků), DinoPark ve Vyškově (203 tisíc návštěvníků) a DinoPark v Plzni (186 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších přírodních památek v ČR v roce 2008 bylo: jeskyně Moravského krasu (360 tisíc návštěvníků), Prachovské skály (135 tisíc návštěvníků), Koněpruské jeskyně (95 tisíc návštěvníků), Lednicko-Valtický areál – lodní doprava (90 tisíc návštěvníků) a Baťův kanál (65 tisíc návštěvníků). 3.2.3 Nejnavštěvovanější turistické cíle v jednotlivých krajích Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v kraji Praha v roce 2008 bylo: Praţský hrad (1,34 milionu návštěvníků), Zoo Praha (1,2 milionu návštěvníků), Ţidovské muzeum v Praze (612 tisíc návštěvníků), Národní muzeum v Praze (549 tisíc návštěvníků) a Národní galerie (477 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů ve Středočeském kraji v roce 2008 bylo: Kostnice v Kutné Hoře v Sedlci (269 tisíc návštěvníků), Státní hrad Karlštejn (254 tisíc návštěvníků), Zámek a arboretum Průhonice (250 tisíc návštěvníků), Státní hrad Konopiště (150 tisíc návštěvníků) a Hrad Český Šternberk (129 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Jihočeském kraji v roce 2008 bylo: Státní hrad a zámek Český Krumlov (338 tisíc návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou (255 tisíc návštěvníků), Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou (230 tisíc návštěvníků), Státní zámek Červená Lhota (86 tisíc návštěvníků) a Husitské muzeum v Táboře (80 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Plzeňském kraji v roce 2008 bylo: Zoo a botanická zahrada v Plzni (405 tisíc návštěvníků), DinoPark Plzeň (186 tisíc
42
návštěvníků), Plzeňský Prazdroj (188 tisíc návštěvníků), Státní zámek Kozel (112 tisíc návštěvníků) a Muzeum Dr. Hostaše v Klatovech (92 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Karlovarském kraji v roce 2008 bylo: Hrad Loket (103 tisíc návštěvníků), Krajské muzeum v Karlových Varech (94 tisíc návštěvníků), Městské muzeum ve Františkových Lázních (83 tisíc návštěvníků), Zámek Bečov nad Teplou (58 tisíc návštěvníků) a Státní hrad Kynţvart (44 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ústeckém kraji v roce 2008 bylo: Památník Terezín (443 tisíc návštěvníků), Zoopark Chomutov (223 tisíc návštěvníků), Zoo Ústí nad Labem (164 tisíc návštěvníků), Hrad Střekov (35 tisíc návštěvníků) a Státní hrad Ploskovice (26 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Libereckém kraji v roce 2008 bylo: Zábavní centrum Babylon (540 tisíc návštěvníků), Zoo Liberec (374 tisíc návštěvníků), Státní hrad Sychrov (132 tisíc návštěvníků), Státní hrad Trosky (106 tisíc návštěvníků), Botanická zahrada v Liberci (95 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Královéhradeckém kraji v roce 2008 bylo: Zoo Dvůr Králové (539 tisíc návštěvníků), Zámek Dětenice (153 tisíc návštěvníků), Prachovské skály (135 tisíc návštěvníků), Galerie Zdeňka Buriana v Hradci Králové (120 tisíc návštěvníků) a Státní zámek Ratibořice (88 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Pardubickém kraji v roce 2008 bylo: Východočeské muzeum v Pardubicích (55 tisíc návštěvníků), Státní zámek Litomyšl (33 tisíc návštěvníků), Hrad Kunětická Hora (33 tisíc návštěvníků), Hrad Svojanov (32 tisíc návštěvníků) a Regionální muzeum v Litomyšli (21 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v kraji Vysočina v roce 2008 bylo: Zoo Jihlava (244 tisíc návštěvníků), Westernové městečko Šiklův mlýn (180 tisíc návštěvníků), Státní hrad Pernštejn (129 tisíc návštěvníků), Muzeum Vysočina v Jihlavě (73 tisíc návštěvníků) a Státní zámek Telč (65 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Jihomoravském kraji v roce 2008 bylo: jeskyně Moravského krasu (360 tisíc návštěvníků), Státní zámek Lednice (331 tisíc návštěvníků), Zoo Brno (327 tisíc návštěvníků), Zoo Vyškov (220 tisíc návštěvníků) a DinoPark Vyškov (203 tisíc návštěvníků).
43
Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů ve Zlínském kraji v roce 2008 bylo: Zoo Lešná (490 tisíc návštěvníků), Valašské muzeum v přírodě (271 tisíc návštěvníků), Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (158 tisíc návštěvníků), Arcibiskupský palác a zahrady v Kroměříţi (150 tisíc návštěvníků) a Baťův kanál (65 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Olomouckém kraji v roce 2008 bylo: Zoo Olomouc (356 tisíc návštěvníků), Muzeum umění v Olomouci (226 tisíc návštěvníků), Hrad Bouzov (93 tisíc návštěvníků), Vlastivědné muzeum v Šumperku (64 tisíc návštěvníků) a Papírna Velké Losiny (50 tisíc návštěvníků). Pět nejnavštěvovanějších turistických cílů v Moravskoslezském kraji v roce 2008 bylo: Zoo Ostrava (364 tisíc návštěvníků), Miniuni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel - vše zahrnuté v Ostravské výstavě (362 tisíc návštěvníků), Slezské muzeum v Opavě (164 tisíc návštěvníků), Regionální muzeum Kopřivnice (95 tisíc návštěvníků) a Hornické muzeum OKD (Ostravsko-Karvinské doly) v Ostravě (84 tisíc návštěvníků). [26]
3.3 STATISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU PODLE REGIONŮ A KRAJŮ Čeští turisté - letní období Nejnavštěvovanějšími turistickými regiony v ČR jsou Praha, Západočeské lázně, Krkonoše a Podkrkonoší a Jiţní Morava. V letních měsících čeští turisté cestují i do vzdálených míst ČR na delší pobyty (bráno od místa jejich bydliště). Naopak v zimních měsících převaţují cesty kratší, a to jak z hlediska časového, tak i z hlediska vzdálenostního. Lokality v letním období lze rozdělit do několika základních skupin: - Základní skupinu tvoří regiony navštěvované na delší pobyty (3 a více dní) zaměřené primárně na turistiku. Jedná se především o horské oblasti ČR, jako např. Šumava, Krkonoše a Podkrkonoší, Českolipsko a Český ráj, ale také region Jiţní Čechy. - Další skupinu tvoří lázeňská města, která v letním období nejsou tak silnou samostatnou skupinou, jako tomu je v zimním období. Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je primárně účel pobytu, přičemţ v lázeňských oblastech je mnohem silnějším motivátorem 44
zdraví a péče o fyzickou a duševní kondici neţ v ostatních regionech, nicméně turistika a relaxace jsou také vyhledávané aktivity v těchto oblastech. - Třetí skupinu tvoří větší města, která poskytují návštěvníkům spíše zábavu a společenský ţivot, nebo jsou vyuţívána pro nákupní turistiku. Návštěvníci jezdí do měst převáţně na jednodenní výlety bez ubytování. - Čtvrtou skupinou jsou lokality navštěvované primárně formou jednodenních výletů bez ubytování a hlavní aktivitou je poznávání. Mezi tyto regiony patří Střední Čechy, Severozápadní Čechy, Vysočina, Jiţní Morava, Střední Morava a Jeseníky a Severní Morava. Jako hlavní motivátor návštěvy regionů v letním období jednoznačně převaţuje poznávání, relaxace a turistika. Za poznáním cestují návštěvníci hlavně na Vysočinu, za relaxací pak do regionů Českolipsko a Jizerské hory. Turistika je specifická pro Šumavu a Krkonoše a Podkrkonoší. Zábava a společenské aktivity jsou obecně typické činnosti větších měst, z regionů pak jednoznačně pro Prahu. Návštěvnost jednotlivých regionů podle sociodemografických kritérií ukazuje, ţe panuje vyrovnanost pohlaví, a věkový průměr návštěvníků se pohybuje okolo 40 let. Celková spokojenost návštěvníků s pobytem v regionech je velmi vysoká a podíl spokojených návštěvníků dosahuje 97 %. Nejspokojenější jsou návštěvníci Šumavy, jejichţ spokojenost dosahuje téměř 100 %. Nejsilnější vliv na spokojenost návštěvníků mají ubytovací sluţby. Nejlépe je oblast ubytovacích sluţeb hodnocena návštěvníky Šumavy. - zimní období V zimním období převaţují regiony, které dokáţí motivovat k cestě návštěvníky jak ze vzdálenějších koutů ČR tak i typicky místní lokality, kam přijíţdějí z velké většiny návštěvníci z malých vzdáleností. Lokality v zimním období lze rozdělit do čtyř hlavních skupin: - První skupinou jsou lázeňská města, která jsou typická dlouhodobějším pobytem (často i delší neţ týden). Návštěvníky motivuje k cestě do lázeňského města především zdraví a péče o fyzickou a duševní kondici a turistika.
45
- Druhou skupinu lokalit lze definovat jako lyţařská střediska, která jsou pro zimní období typickou lokalitou domácího CR. Hlavní motivací pobytu jsou lyţování a zimní sporty, případně turistika. Častěji sem návštěvníci přijíţdějí na jednodenní výlety. - Do třetí skupiny patří větší města, která poskytují návštěvníkům spíše zábavu a společenský ţivot, nebo jsou vyuţívána pro nákupní turistiku. Návštěvníci jezdí do lokality převáţně na jednodenní výlety bez ubytování. - Poslední skupinou jsou malá města či konkrétní místa, na která přijíţdějí převáţně místní obyvatelé (z okruhu do 20 km). Hlavní motivací návštěvy je relaxace či výlet. Mezi regiony, které dokáţou přilákat návštěvníky v zimním období ze vzdálenosti větší neţ 100 km, patří především Českolipsko a Jizerské hory, Krkonoše a Podkrkonoší a Praha. Naopak do regionu Plzeňsko a Český les a Východní Čechy přijíţdějí převáţně návštěvníci z blízkého okolí (do 20 km). Ti návštěvníci, kteří při své návštěvě regionu vyuţijí ubytovacího zařízení, vyuţívají v průměru nejčastěji (kromě vlastního ubytování – chaty, chalupy, ubytování u příbuzných/známých) penzion. Jako hlavní motivátor návštěvy regionu v zimním období jednoznačně převaţuje turistika a sport, cesta za poznáním nebo relaxací (hlavně lázeňské oblasti). Turistika, sport a poznání jsou převaţujícími důvody ve všech regionech. Návštěvnost jednotlivých regionů podle sociodemografických kritérií ukazuje, ţe panuje vyrovnanost pohlaví, a věkový průměr návštěvníků se pohybuje okolo 40 let. Celková spokojenost návštěvníků s pobytem v regionech je velmi vysoká a podíl spokojených návštěvníků dosahuje téměř 90 %. Nejspokojenější jsou návštěvníci Jiţní Moravy, kde spokojenost dosahuje téměř 98 %. Největší vliv na spokojenost návštěvníků mají ubytovací a restaurační sluţby, které významným způsobem ovlivňují celkovou spokojenost návštěvníků. Nejlépe je oblast veřejného stravování i ubytování hodnocena návštěvníky Východní Moravy. Zahraniční turisté Celá 1/3 zahraničních turistů přijíţdí do ČR v letním období, tj. hlavní sezóna (viz příloha č. 4). Hlavními důvody návštěv ČR zahraničními turisty jsou rekreace a zábava,
46
sluţební cesty, návštěva přátel a příbuzných a nákupy ve velkých městech. V zimním období, tj. vedlejší sezóna, přijíţdí do ČR 1/4 zahraničních turistů. Nejčastěji jezdí do horských středisek za sportem a do velkých měst na nákupy. Nejvíce zahraničních turistů, a to 63,1 %, jezdí do Prahy, 7,6 % do Karlovarského kraje, 5,8 % do Jihomoravského kraje a 4,7 % do Jihočeského kraje, ostatní kraje jsou zastoupeny procentuálně pod 4 %. Prahu kaţdý rok navštíví více jak 3/5 zahraničních turistů na dobu 4 dnů. Praha se stává cílovou a oblíbenou destinací hlavně pro britské turisty. Česká metropole je pro ně atraktivní i z důvodů nízkých nákladů na leteckou dopravu. Dále Prahu navštíví nejvíce turisté z Německa, Itálie a Ameriky. Na druhém místě v počtu zahraničních turistů je Karlovarský kraj. Průměrná délka pobytu je tady 8 dní. Nejvíce turistů v Karlovarském kraji pochází z Německa a Ruska. Na třetím místě je Jihomoravský kraj, kde nejvíce turistů je německé a polské národnosti. Nejméně zahraničních turistů zavítá v průměru do Pardubického kraje a do kraje Vysočina. [26]
3.4 HODNOCENÍ Čeští turisté vyjíţdějí na své cesty většinou v autech, zahraniční turisté k nám přijíţdějí buď autem nebo také letadlem. Češi méně neţ zahraniční turisté vyuţívají na cestách stravovací sluţby, raději si vozí s sebou svačiny. Zatímco zahraniční turisté se ubytovávají v hotelích a motelích, Češi raději volí penziony nebo ubytování u známých a příbuzných. Zahraniční turisté mívají aţ třikrát větší výdaje na svých cestách neţ turisté čeští. Zahraniční turisté k nám jezdí nejvíce z Německa, Velké Británie a Itálie. Mezi čtyři nejnavštěvovanější památky ČR patří většinou kulturní památky v Praze. Je to dáno hlavně tím, ţe většina zahraničních turistů směřuje právě do Prahy, jako do největšího a zároveň hlavního města této země. Mezi tyto čtyři památky patří Praţský hrad, Zoo Praha, Ţidovské muzeum v Praze a Národní muzeum v Praze. Pátá nejnavštěvovanější památka je zábavní a sportovní Centrum Babylon v Liberci. Je to dáno tím, ţe Liberec leţí blízko hranic s Německem i Polskem. Centra zábavy jsou dalším
47
velikým lákadlem pro turisty. Zoologické zahrady jsou nejnavštěvovanějšími atrakcemi v ČR, jsou velmi populární a hojně navštěvované. Nejnavštěvovanějšími turistickými regiony v ČR, ať domácími nebo zahraničními turisty jsou Praha, Západočeské lázně, Krkonoše a Podkrkonoší a Jiţní Morava. Hlavními motivátory k návštěvě ČR jsou turistika, poznání a relaxace.
48
4 DOPADY CESTOVNÍHO RUCHU NA ŢIVOT OBYVATELSTVA 4.1 CESTOVNÍ RUCH A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Počet účastníků CR rok od roku roste. Mnoho území CR jsou o víkendech a letních a zimních prázdninách plné turistů. Předpokládá se, ţe mnoţství volného času obyvatelstva bude i nadále růst. Území, které by mohlo uspokojit tuţby turistů, je však ohraničené. Turistická místa jsou závislá na stupni své přitaţlivosti. Dlouhodobé porušování území vede k jeho menší přitaţlivosti a tím i ke sniţování počtu turistů i na větším území, neţ které je tímto jevem méně přitaţlivé pro rozvoj CR. [15] CR je specifickou ukázkou ţivotní úrovně obyvatel daného státu. CR se většinou odehrává sezónně – buď v létě nebo v zimě. Proto by se v těchto dvou obdobích mělo zvýšeně dbát na úpravu přírodního prostředí, jak před zahájením sezóny, tak i po ní. Přírodní prostředí a CR jsou velice úzce spjaty. Přírodní prostředí ovlivňuje CR tak, ţe lidé vyjíţdějí ve volném čase do přírodně atraktivních koutů země. A naopak CR většinou spíše negativně ovlivňuje tyto přírodní krásy. Tudíţ je potřeba na turisty výchovně působit, aby v dané lokalitě, ve které se nacházejí, dbali více o přírodu. V těchto přírodně atraktivních oblastech se často setkáváme s odpadky, se znečištěnou vodou, s otrhanými rostlinami a poničeními stromy, atd. Neukáznění návštěvníci mohou stát za vznikem lesních poţárů, plašit divokou zvěř, v lesích stanovat, chodit mimo vyznačené turistické trasy, … Na druhé straně, jak můţeme turisty vychovávat, kdyţ např. na odpočívadlech úplně chybí odpadkové koše nebo jsou dokonce přeplněné a nikdo je nevyváţí. Znečišťování přírody se týká jak neorganizovaného CR tak i organizovaného CR. V minulosti některé cestovní kanceláře dbaly na to, aby se jejich zákazníci v oblasti, do které se jeli rekreovat, chovali pořádně. Dnes uţ se bohuţel tento dobrý čin nevidí. Cestovní kanceláře jsou rády, ţe si u nich turisté koupí zájezd a uţ se nezajímají, co se bude dít na místě. [1] CR působí na krajinu, v níţ probíhá. Všechny typy zařízení vybudované pro účely CR negativně ovlivňují estetiku krajiny. Jak ubytovací zařízení tak i rekreační činnosti
49
působí na přírodní krajinu. CR většinou v průběhu času, kdy se rozvíjí, sniţuje atraktivitu prostředí nebo dokonce můţe dojít aţ k likvidaci CR na tomto místě. Ve svém horším stádiu je CR vidět na všem a všude působí na turisty stresově a flustruje je, neţ aby jim poskytl klid, který na dovolené očekávali. Proto by se měla stanovit rekreační kapacita lokalit, ať uţ by to bylo vztaţeno k maximálnímu počtu lidí, automobilů, ubytovacích lůţek nebo stravovacích zařízení na jednotku plochy. Pobyt turistů v letním období více narušuje prostředí CR neţ v období zimním, kdy je většina povrchu země zakryta sněhovou pokrývkou. Procházka méně zatěţuje ţivotní prostředí neţ táboření a naopak táboření méně zatěţuje ţivotní prostředí neţ výstavba ubytovacích zařízení. [21] Mezinárodní konference o Zemi v roce 1995 konaná v Rio de Janeiru na fakta o znečišťování přírodního prostředí cestovním ruchem upozornila. Výsledkem se stala Agenda 21, která chrání trvale udrţitelný rozvoj a přírodu pro současné i budoucí generace lidí. Agendu můţeme najít v Deklaraci o ţivotním prostředí a rozvoji. Sníţený dopad CR na ţivotní protředí by měl zvýšit úroveň a podpořit ekologičtější a šetrnější CR, protoţe CR se můţe naplno rozvíjet jen ve zdravém a čistém ţivotním protředí. Tyto hodnoty by měly v obyvatelích vzbuzovat ekologické cítění. Pojetí ekologického CR se objevilo jiţ v polovině 70. let 20. století. [5] Vlivy cestovního ruchu Mezi kladné vlivy CR patří zabránění průmyslového vyuţití oblastí určených pro CR, udrţování stejného a stálého přírodního prostředí, zachování a udrţování kulturněhistorických památek, zlepšení kvality ţivotního prostředí, zlepšení infrastruktury území a vyhovující vzhled krajiny (např. vhodnou architekturou). Mezi negativní vlivy CR patří znečišťování ovzduší z automobilové dopravy, prašnost, hluk, znečištění vody, poškozování kulturně-historických památek, zvýšení objemu komunálního odpadu a jeho následná likvidace a ničení flory a fauny. [22]
50
Nejdůleţitější části ţivotního prostředí Nejdůleţitější částí celého ţivotního protředí je čistý vzduch. Dýchají ho všechny ţivé bytosti a ke svému ţivotu ho potřebují i rostliny. Turisté by si pro svou dopravu měli vybrat ekologický způsob dopravy, protoţe většina dopravních prostředků produkuje velké mnoţství skleníkových plynů. Při táborácích by turisté neměli spalovat vše, co jim přijde pod ruku, a měli by se řídit pokyny informačních tabulí, které jsou v kaţdém přírodně chráněném útvaru. Dalšími důleţitými částmi ţivotního protředí jsou voda a půda. Na celé zeměkouli je cca 1 400 mil. km3 vody a 149 mil. km2 pevnin. Voda je na Zemi nerovnoměrně rozdělená, to má za důsledek nedostatek vody v některých lokalitách. Tam, kde je vody málo, je voda ceněná více neţ zlato nebo zlato současnosti, a tím je ropa. Naproti tomu tam, kde máme vody relativně dost, si jí většinou neváţíme a znečišťujeme ji i její vodní zdroje. Ke znečišťování vody i půdy přispěla chemizace průmyslu, dále chemikální přípravky, jako jsou hnojiva a postřiky, automobilová doprava, atd. Proč raději třeba v zemědělství nepřejdeme na biozemědělství? Protoţe je to samozřejmě draţší, ale zato bychom nejedli zbytky chemikálií v potravinách a ulehčili bychom i ţivotnímu prostředí. Turisté by vodu, ať uţ v rybnících, jezerech, přehradách, řekách nebo mořích, a půdu a i celý jejich rekreační region měli brát za svůj a podle toho se k němu chovat. Přesně tak jak to dělají i doma, tam většinou nezahazují odpadky do vody ani na zem. V ČR existuje šest kategorií chráněných území dané zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších novel. Turisté by v těchto lokalitách měli dbát na všechny vyhlášky, příkazy i zákazy týkající se pobytu v takto chráněných oblastech, které jsou v mnohém jedinečné, nenahraditelné a velice náchylné k nešetrnému zacházení. Veliký význam pro lidskou společnost i ţivotní prostředí mají lesy. Ty jsou magnetem pro CR, proto by se na ně nemělo v ţádném případě zapomínat. S lesy je neodmyslitelně spojena i myslivost. Myslivost je v ČR tradicí, snad v kaţdé obci je seskupení myslivců a myslivna. Turisté by se v lese měli chovat ohleduplně jak k flóře tak i k fauně tím, ţe nebudou nijak znehodnocovat a vyrušovat přirozené prostředí lesa. S touto problematikou jsou úzce spjaty i sady, parky, břehové porosty, silniční stromoví a stromy
51
rostoucí mimo les, nazývané také jako rozptýlená zeleň, se kterou by se mělo zacházet stejně jako s lesem. Další částí ochrany ţivotního prostředí a CR jsou přírodní léčebné lázně a jejich přírodní léčivé zdroje. V těchto lokalitách se turista léčí, odpočívá a naplňuje pozitivní silou více neţ kde jinde. I proto se na těchto místech více starají o prostředí kolem sebe neţ v jiných lokalitách CR. Jinou oblastí je prostá rekreační oblast, která slouţí pro koupání, sporty a odpočinek. Tyto regiony ze všech nejvíce trpí negativním působením turistiky na ţivotní prostředí. Mělo by se zamezit nadměrné návštěvnosti těchto oblastí, které by tímto ztratily moţnost působit opravdu čistě rekreačně. Kulturně-historické památky, které mohou tímto také začít strádat, v těchto oblastech by měly být více chráněny. Kulturní památkou je kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a ţivota nebo její dochované historické prostředí sídlištních celků a architektonických souborů nebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin a kultury. Tyto památky jsou spravovány konzervátory a restaurátory malířství, sochařství a uměleckých řemesel, kteří pracují pro Státní památkovou péči. Odpad je negativním následkem jak CR tak i běţného ţivota. Společnost některé odpady recykluje, ale bohuţel většina (asi 80 %) odpadů končí na skládkách. [1] V ČR vyprodukuje kaţdý občan za rok 289 kg odpadu. Průměr Evropské unie je 518 kg za rok, tudíţ ČR patří do skupiny států produkující méně komunálního odpadu. I tak bychom tento odpad měli likvidovat tak, aby nedocházelo ke zhoršování ţivotního protředí. Nejlepším způsobem je třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom z roku 2006 třídí odpad cca 60 % obyvatel ČR, coţ je velmi pozitivní výsledek. Odpady se dělí na plynné (popílek), tekuté (obsaţeny v odpadních vodách) a tuhé (komunální odpad - obaly, jiţ nepotřebné předměty, odpad z topenišť, nedopalky z cigaret atd.), dále průmyslové, stavební a demoliční, odpady ze zemědělství a lesnictví, z energetiky a ostatní. [27] Také rybářství a zrod rybníků má velice starou tradici v ČR, sahající do druhé poloviny 15. století. Je to další způsob vyuţívání volného času. O rybníky se starají porybní. V ČR máme dva druhy rybářství – rybářství plánovité a sportovní, které se
52
uskutečňuje jen na tekoucích vodách. A dále bychom neměli zapomínat na včelařství, které má v ČR také dlouholetou tradici. Automobilová doprava, která má své velké místo v dopravě CR, se projevuje také negativně na ţivotním prostředí. Její negativa ční ve znečišťování ovzduší, hluku, čistotě vod, vibracemi a nehodovostí. Bohuţel, ale bez aut si lidská společnost jiţ ţivot představit neumí. Můţeme jen doufat, ţe vědci vymyslí nějakou ekologickou formu automobilové dopravy, která by byla i finančně únosná pro průměrně i podprůměrně vydělávajícího občana ČR i dalších států. Za posledních deset let je veliký nárůst letadlové dopravy. Turisté by měli zváţit, jestli opravdu musí jet do tak daleké země, kam se musí přemístit letadlem, a znečisťovat touto formou dopravy ţivotní prostředí. Většinou mají doma ve svém státě spoustu neobjevených a nádherných lokalit, které ještě neviděli, kam by mohli jet na dovolenou, a tím by i velice prospěli ţivotnímu prostředí. Turistům by měli být více nabízeny jiné alternativní formy pohybu a přepravy, jako je např. ekologičtější ţelezniční doprava. [1] Zásady ekologického cestovního ruchu Společnost amerických cestovních kanceláří vydala Deset zásad ekologicky šetrného cestovního ruchu, ty znějí: 1) Zanech po sobě jen otisky nohou, odnes si jen fotky a vzpomínky. 2) Respektuj křehkost prostředí. Uvědom si, ţe kaţdý z nás musí být ochotný pomoci jeho ochraně. 3) Aby tvoje dovolená měla smysl, najdi si předem čas a pouč se o zvycích, způsobu ţivota a kultuře místa, které navštívíš. V průběhu cesty poznávej místní obyvatele a hovoř s nimi. 4) Respektuj a podporuj místní kulturu (náboţenství, tradice, řemesla, sluţby). Respektuj soukromí a důstojnost místního obyvatelstva, hlavně při focení a natáčení. 5) Nikdy neodhazuj odpadky. Místo, které jsi navštívil, zanech čistější neţ bylo předtím, neţ jsi tam přijel.
53
6) Nekupuj výrobky z materiálů jako jsou slonovina, ţelví krunýř nebo zvířecí kůţe a koţešina. 7) Choď po vyznačených cestách a pěšinách. Neruš zvěř a nenič rostliny. 8) Seznam se s programem ochrany přírody, organizacemi ochrany a podporuj je. 9) Kde je moţné, pouţívej veřejnou dopravu, necestuj vlastním autem. Upozorňuj ostatní řidiče, aby zbytečně nenechávali v chodu motory svých vozidel. 10) Ţádej, aby cestovní kanceláře a cestovní agentury, výletní a rekreační zařízení přijaly toto desatero nebo jiné normy ochrany přírodního prostředí a důsledně je uplatňovaly při výchově svých zaměstnanců. [5] Trvale udrţitelný cestovní ruch Trvale udrţitelný CR uspokojuje potřeby turistů i destinací, ale zároveň je ţivotní prostředí, ve kterém se CR odehrává, chráněno a zachováváno pro současné i budoucí generace lidí. Současně jsou ale zcela naplňovány ekonomické, sociální a estetické potřeby. Udrţitelný turismus přináší dlouhodobé výhody pro lidstvo, ale také pro ţivotní prostředí. Dnešní turismus a ţivotní prostředí se většinou rozcházejí. Ekonomický růst v CR nemusí být nejlepším řešením, protoţe ekonomie se neohlíţí na ţivotní prostředí a mluví proti udrţitelnému CR. Turismus nemůţe být dále vnímán jako komerční aktivita, která nemá významný dopad na přírodní a společensko-kulturní prostředí, v němţ probíhá. [30] Alternativními formy turismu, které přispívají k trvale udrţitelnému cestovnímu ruchu, mohou být ekoturistika, agroturistika, ekoagroturistika, pěší turistika, cykloturistika a hipoturistika (viz část 2.5.2 Venkovská turistika).
4.2 CESTOVNÍ RUCH A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Regionální nebo mikroregionální rozvoj závisí hlavně na spolupráci všech obcí v tomto útvaru. Obce někdy nemůţou pochopit, ţe slučování do nějakého regionálního útvaru jim můţe jen pomoci. Mají větší šanci udrţet se na svém pomyslném vrcholu CR. Tím, ţe se sloučí, tím pádem zvětší svoji rozlohu a počet obyvatel vzroste, proto v tomto útvaru mohou konkurovat i menším městům. Rozvoj CR je podmíněn politicko-správními
54
podmínkami, zlepšováním kvalit sluţeb, získáním schopných manaţerů, kteří mohou prosvětlit a zdokonalovat region a udělat z něj jedinečné místo. Zákazník si vybírá právě podle jedinečnosti místa, kde stráví svoji dovolenou. Důleţitými strategiemi regionu v rozvoji jsou: 1. rozvíjet partnerské vztahy v daném regionálním útvaru, 2. vzbudit zájem u široké veřejnosti a oslovit je, 3. znalost minulého i současného stavu oblasti přinese do budoucna jen pozitivní výsledky, 4. zapojovat se do běhu CR, 5. rozhodovat nemůţou jen představitelé, ale téţ široká veřejnost, 6. strategie by neměly být statickým dokumentem, ale vývojovým, podle toho, jaký je vývoj CR v daném regionu, regionech jiných i regionech jiných států, 7. sledovat stav trhu CR a získávat finanční prostředky pro rozvoj regionu. Prostředky, které obce investují, musí být ke spokojenosti jak turistů tak místních obyvatel. Proto by se neměly organizovat jen jednotlivé projekty CR (ochutnávky vína, hody, trhy, …), ale mělo by jít o systém projektů. Většina strategií dosáhne jen úmluv nebo slibů, ale nikdy nejsou realizovány. Musí se proto opravdu zapojit i veřejnost a odstranit mezi obcemi konkurenční boje. Nejlepší moţností je vytvořit si vlastní právnickou osobu za účelem propagace regionu, aby nebyly některé části propagovány více a některé méně. Dobré je taky vytvoření hodnot, které by podporovaly důvěru a spolupráci mezi obcemi. Hodnotami mohou být:
55
-
partnerství, spolupráce a společné rozhodování,
-
otevřená a odpovědná správa,
-
snadná orientace a dostatek informací,
-
všechny druhy sluţeb,
-
podnikavost a pracovitost zdejších občanů,
-
pohostinnost místních obyvatel,
-
ucelená propagace regionu,
-
rozhodování v předstihu.
Čas od času by zřízená firma měla udělat analýzu vývoje regionu, která by se měla zaměřit na současný profil regionu (počet a stav kulturních a přírodních památek, dopravní dostupnost, počet, stav a kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení, atd.), aktivity a sluţby veřejné správy (sociální a zdravotní péče, atd.) a postoj nadřízených orgánů k regionu (zhodnocení vztahů s jinými regiony a státními orgány). Takto ucelené informace by se měly zpracovat a objektivně vyhodnotit pomocí ukazatelů a časových řad. Dbát by se mělo na kvalitu, vyuţitelnost a efektivitu získaných informací. Jiţ zpracované informace by se měly porovnat s trendy v jiných regionech i jiných státech, nejlépe se státy Evropské unie. Cílem této databáze je jít s trendy vývoje jiných regionů, podřídit se jim a zjistit, jak účinná byla minulá strategie rozvoje regionu. Databáze informací můţe úplně změnit vývoj CR v daném regionu. Dalším cílem této databáze je upevňování vztahů v regionu. Po tomto prozření se musí informovat všechny instituce a zařízení CR v regionu (cestovní kanceláře, restaurace, hotely, vinaři, informační centra, zámky, hrady, …). Jisté je, ţe sami občané nepřijdou a nepředloţí návrhy na rozvoj. Iniciátorem musí být právě vedení, které musí navrhnout strategii a dá moţnost občanům, aby se vyjádřili v připomínkách a návrzích na úpravu strategie vývoje CR v jejich regionu. [3] CR můţe pro některé oblasti, území i jednotlivá sídla znamenat rozhodující sloţku hospodářství. Tyto území by měly disponovat zachovalou přírodou i kulturněhistorickými památkami. CR přináší nejen ekonomické a finanční přínosy, ale i odpočinek, regeneraci pracovní síly a poznávací a vzdělávací vědomí občanů. [7]
4.3 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj cestovního ruchu v České republice do roku 2010 V kontextu světového a evropského vývoje CR se ČR dosud na přední místa neřadila. Na celosvětových příjezdech se podílela necelými 3 % (na evropských příjezdech méně neţ 5 %). V roce 2002 dosáhly příjmy ze zahraničního CR 50 mld. Kč, coţ bylo jen 0,6 % z celosvětových příjmů (1,2 % z evropských příjmů). Na tvorbě hrubého domácího produktu se příjmy z CR podílely 4,2 %, přičemţ celosvětově to činilo více neţ 10 %. Podíl 56
na příjmech ze sluţeb činil 41,7 %. Toto dokládá význam CR z hlediska platební bilance státu i to, do jaké míry přispívá k celkové bilanci zahraničního obchodu. Nejvíce zahraničních turistů přijíţdělo do ČR z Německa (kolem 30 %), dále z Polska (7 %), Velké Británie (6 %), Itálie (5,5 %), a dalších států, ze kterých přijíţděli zahraniční turisté, byly kaţdý pod 5 % z celkového počtu. Nejvýznamnějšími zdrojovými zeměmi tedy zůstaly země Evropy. Vybrané charakteristiky cestovního ruchu: - od počátku 90. let se počet zahraničních turistů téměř ztrojnásobil, - příjmy z CR se od roku 1989 zvýšily téměř desetkrát, v posledních letech ale stagnovaly, - přibliţně z poloviny byly hlavními důvody příjezdů do ČR dovolená, rekreace a poznání, asi pětinu představovaly sluţební a obchodní cesty, v drtivé většině turisté přijíţděli prostředky silniční dopravy (cca z 95 %), - průměrná délka pobytu zahraničních turistů byla 4,2 dne, - počet ubytovacích zařízení stoupl za posledních deset let přibliţně čtyřnásobně a lůţková kapacita se zvýšila asi o třetinu, - počátkem 90. let se zahraniční návštěvnost soustředila především na Prahu, nyní její podíl poklesl pod polovinu, - průměrné výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR na osobu a den v roce 2009 činily 61 USD, nejvyšší (přes 90 USD) byly u Japonců, Španělů a Rusů, - kaţdý desátý člověk byl zaměstnán v CR nebo v souvisejícím odvětví, přímo v CR bylo zaměstnáno 2,4 % práceschopného obyvatelstva. [26] Dnešní cestovní ruch v České republice CR v ČR dnes směřuje k větší dokonalosti, efektivnosti a diferencovanosti, je tedy pokrokový. Ročně přijíţdí do našeho státu více neţ 20 mil. zahraničních turistů, v největším zastoupení turisté z Německa, Polska, Itálie a Nizozemska. Hlavním regionem CR v ČR je Praha a v návaznosti s ní kulturní památky v okolí Prahy, např. Kutná Hora, Karlštejn, atd. Do těchto míst směřuje 40 % zahraničních turistů. Druhou nejvíce navštěvovanou oblastí jsou Krkonoše a dále proslulé západočeské lázně, tzv. lázeňský trojúhelník (Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně). Na Moravu se nejvíce
57
jezdí do Brna, Lednicko-Valtického areálu, Olomouce, Kroměříţe, Jeseníků a Beskyd. V domácím CR je stále typické druhé bydlení. [11] CR se podílí na tvorbě HDP z 5-10 %, coţ je asi 250 mld. Kč, to je 56 % z příjezdového CR a 44 % z domácího CR. Domácí CR začíná stagnovat, po prvotním nadšení z otevření hranic, následně útlumu cest do zahraničí, teď znovu začíná zahraniční CR nabývat na síle a domácí CR tudíţ stagnuje. [5] V domácím CR probíhá v průměru 105 mil. cest, to činí asi 95 mld. Kč, významné jsou pobyty na chatách a chalupách a pobyty u známých a příbuzných. Zahraniční CR zaznamenává v průměru 10,8 mil. cest do zahraničí uskutečňovaných Čechy, nejnavštěvovanějšími zeměmi jsou Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Rakousko, Německo a Řecko. V zahraničí čeští turisté utrácí v průměru 65 mld. Kč, čeští turisté v zahraničí realizují více neţ 50 mil. přenocování a průměrná délka pobytu je 8,5 dne. [13] Pasivní CR nejvíce vzrostl po sametové revoluci a dnes znovu začíná růst. Hlavní důvody návštěvy České republiky jsou: 1. Historie a architektura (55 %) – hrady, zámky, městské památkové rezervace a Praha. 2. Relaxace a příroda (25 %) – letní i zimní pobyty na horách a v lázních. 3. Spotřební zábava (20 %) – nákupy, noční zábava, pivo a tradiční české jídlo. ČR by měla být prezentována jako místo, kde se stráví pohodový a klidný pobyt ve městech a kulturních památkách, v přírodě, a kde se člověk v klidu pobaví. Cílem prezentace ČR v zahraničí je, aby si kaţdý člověk nespojil s ČR jen hlavní město Prahu, ale také zajímavá města a místa (Karlovy Vary, Český Krumlov, Olomouc, Český ráj, České Švýcarsko, Adršpašsko – Teplické skály, …), časové jevy (Vánoce, Praţské jaro, …), výlety do měst a míst (Karlštejn, Lednicko-Valtický areál, Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Moravský kras, památky UNESCO,…).
58
Vyuţití geografické polohy České republiky ČR je dnes součástí hlavně těch zájezdů, které směřují do střední a východní Evropy (Vídeň, Bratislava, Budapešť). Neexistují ţádné výlety, které by kombinovaly ČR např. i s Německem, i kdyţ je snazší dojet do Prahy z Mnichova neţ z Budapeště. Jde o stále přetrvávající ţeleznou oponu v mysli turistů i institucí, které organizují tyto výlety. Cílem je tuto oponu prolomit a přilákat zahraniční turisty, kteří se účastní zájezdů po Německu. [5] Vývojové trendy - mění se věková struktura obyvatel, dochází ke stárnutí obyvatel, vytváří se skupina movitých starších turistů v dobré zdravotní i tělesné kondici, - turisté jsou doprovázeni svými domácími mazlíčky a na dovolené se jezdí většinou automobilem, - ţeny chtějí častěji vyráţet na víkendové pobyty a výlety, - je rostoucí zájem o udrţování dobré tělesné i zdravotní kondice a tím se zvyšuje návštěvnost v lázních a fitness centrech, - je větší zájem o vzdělání v jazykových kurzech, sportovních a řemeslných kurzech. [3] Moţnosti vývoje cestovního ruchu v České republice ČR má pro efektivnější rozvoj CR velice dobré předpoklady. Základem přírodních předpokladů je rozmanitost povrchu a výhodná poloha ČR a většiny jejich turistických regionů (např. geomorfologicky zajímavé útvary – skalní města atd., a dopravní dostupnost vycházející z polohy ČR ve středu Evropy), klimatické poměry (léto s řadou teplých a slunných dní, zima s řadou dní s dostatečnou sněhovou pokrývkou), vegetační poměry (např. hluboké lesy), hydrologické poměry (např. rybníky v jiţních Čechách). Mimo velehor a mořského pobřeţí se na našem území nachází všechny základní typy evropské krajiny. Kulturně-historické předpoklady jsou postaveny na bohaté historii, která tu zanechala kulturní, historické i technické památky. Nejcennější z těchto lákadel byly
59
zapsány do Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. ČR má mnoho kulturních a folklórních atraktivit, širokou škálu přírodních atraktivit, tradici lázeňství s řadou mezinárodně proslulých lázeňských míst. K realizačním předpokladům patří dostatečně hustá strategicky rozmístěná a kvalitní síť zařízení umoţňující CR a rekreaci (dopravní, ubytovací, stravovací, zábavní zařízení apod.). [2] Slabinami, které jsou v turistických regionech nejčastěji vnímány jako překáţky rozvoje CR, jsou: nedostatečná infrastruktura CR (dopravní infrastruktura - kvalita komunikací, nedostatečné mnoţství parkovacích míst, nedostatek cyklostezek, nerozvinutá síť hipostezek; ubytovací kapacity - nevyhovující struktura a kvalita; informační a orientační systém; nízká vybavenost zábavní a sportovní infrastruktury), zanedbanost značné části nemovitého kulturního dědictví a nízká míra jeho návštěvnického zpřístupnění, nedostatečná nabídka pro prodlouţení sezóny a zmírnění mimosezónních výkyvů, nekomplexní a nedostatečná péče o historické památky, zejména mimo vyhlášené památkové rezervace, nízká úroveň kvality sluţeb CR, nízká úroveň spolupráce, komunikace mezi subjekty závislými na rozvoji CR nebo ovlivňujícími jeho rozvoj, absence organizace CR na regionální/krajské úrovni, nedostatečné statistické a manaţerské informace o CR, nedostatečná kvalita a profesionální úroveň personálu ve sluţbách CR, nevyváţenost vyuţití turistického potenciálu (cca 50 % z celkového počtu turistů v ČR připadá na Prahu), blokování vyuţití řady nemovitostí nedořešením soudních kauz a absence potřebné a vyhovující legislativy pro rozvoj CR. Základním předpokladem je, ţe v dlouhodobém dohledu bude pokračovat trvale udrţitelný rozvoj CR zaloţený na zvyšování počtu tuzemských i zahraničních turistů, zejména těch ubytovaných. Dalším cílem je rozvoj regionů. Jedním z hlavních rozvojových předpokladů bude vytváření atraktivní nabídky pro turisty a návštěvníky. Pro vytváření takovýchto nabídek má ČR výhodné podmínky související s geografickou polohou, mnoţstvím přírodních a kulturních památek, dobrých základů turistické infrastruktury (zejména v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy) a schopných lidských zdrojů.
60
Za strategicky nosná lákadla CR, s výraznou moţností uplatnění se na českém i mezinárodním trhu CR, lze povaţovat: - kulturní a poznávací CR zaloţený na rozsahu, pestrosti a koncentraci přírodních, historických, kulturních a jiných atraktivit, - venkovský CR zaloţený na relativně nezatíţených území, - pěší turistika a cykloturistika, vyuţívající stále se rozšiřující síť značených stezek, - kongresový a incentivní CR s doprovodnými sluţbami, - lázeňství se souvisejícími sluţbami, - pobyty s aktivním vyţitím, které spojují poznání s neobvyklými záţitky. Celková
kapacita
CR
ČR
není
dostatečně
vyuţívána.
Proto
je
na
celostátní i regionální úrovni vyvíjena řada aktivit k překonání překáţek a bariér: - rozvoj infrastruktury CR a zkvalitnění sluţeb pro návštěvníky, - vyučení a školení lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení a institucí CR, - podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v CR, - příprava a realizace marketingových strategií rozvoje CR a jeho propagace, - realizace aktivit CR, - zavádění a rozvoj nových informačních technologií v CR, - prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími CR v závislosti na jeho rozvoji, - zajištění zdrojů finančních prostředků na investice do CR. Rozvoj turismu je příleţitostí pro rozvoj regionů i národního hospodářství. Současná situace je charakterizována řadou příleţitostí pro zrychlení vývoje CR v turistických regionech ČR. Nejvýznamnějšími příleţitostmi pro rozvoj CR v ČR v budoucnosti jsou: - očekávaný růst počtu příjezdů do Evropy (do roku 2020 cca o 350 mil. příjezdů více), počet turistů v ČR by měl do roku 2020 vzrůst na dvojnásobek dnešního počtu, tedy cca 44 mil. turistů, tj. 2,7 % celosvětového trhu CR, - ČR by v roce 2020 měla patřit k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa, - více financí ze strukturálních fondů Evropské unie, - rozvoj nových komunikačních technologií, - rostoucí skupina turistů „seniorů“, pro které jsou lákavější poklidné a bezpečné destinace bez extrémních teplot,
61
- rostoucí zájem o „návrat k přírodě“ ve formě venkovské turistiky, - rostoucí poptávka po specifických a specializovaných produktech CR, vycházejících z regionálních specifik, - rostoucí poptávka po wellness produktech a lázeňských destinacích, - rostoucí tlak na poměr cena – kvalita. Na druhé straně je nutné uvědomění si hrozeb, které přináší globalizace a současné společenské změny: - rostoucí obavy z terorismu, - očekávaný příliv imigrantů z nestabilních zemí do prostoru střední Evropy, - růst konkurence ostatních volnočasových aktivit, spojených zejména s rozvojem virtuálních technologií, - rostoucí konkurenceschopnost trhů CR ze strany sousedních zemí, - ústup Evropy z pozice jasné světové velmoci příjezdového CR, - růst obav z cestování do vzdálenějších, mimoevropských – zemí, - rostoucí tlak na poměr cena – kvalita, - moţnosti internetu budou tlačit na pozdější rezervace a tím nutnost rychlejší reakce a větší přizpůsobivosti, - nedostatečná dopravní infrastruktura bude stále více ovlivňovat zájem a výběr cílových destinací. Míra vyuţití nabízených příleţitostí bude přímo záviset na schopnosti vyuţít silných stránek ČR, jako typické středoevropské destinace CR. Kultivovanost prostředí jejích turistických regionů, vycházející z historicky dlouhodobějšího vývoje se západoevropskou kulturou, ale i schopnost improvizace a přizpůsobivost, vycházející z historicky relativně krátké, ale o to intenzivnější sounáleţitosti s východoevropskými kulturami, vytvářejí jedinečnou kombinaci rozvoje CR. Příznivá a potěšitelná je pro nás nejdůleţitější prognóza Světové obchodní organizace (WTO), podle jejíţ odhadů bude patřit ČR v roce 2020 k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. V tomto roce by k nám mělo přicestovat 44 mil. turistů, coţ by znamenalo 2,7 % podílu na světovém trhu CR. [26]
62
Očekávaný vývoj cestovního ruchu v Evropě do roku 2020 - dnes je Evropa nejnavštěvovanějším kontinentem, - čeká se 1,5 mld. turistických příjezdů (celosvětově), roční nárůst přes 4 %, - cestování mezi kontinenty bude nejrychleji rozvíjejícím se druhem dopravy, - do Evropy přijede přes 700 mil. turistů, méně do západní Evropy, více do střední a východní Evropy, - příjmy z CR budou asi 2 biliony USD, - z Evropy vycestuje přes 700 mil. turistů ročně.
4.4 HODNOCENÍ Turisté by se měli ke svému ţivotnímu prostředí chovat ohleduplně a s citem. Hlavní prioritou, kterou by se měli řídit, je Deset zásad ekologicky šetrného cestovního ruchu. Těmito pravidly by se měl kaţdý turista na své cestě řídit a respektovat je. Regionální rozvoj velmi souvisí s CR. V místech, kde bohuţel chybí jakákoliv infrastruktura, je velmi malý nebo ţádný CR. Některé oblasti či dokonce státy jsou úplně závislé na CR jako na příjmu svých financí a finančních moţností. Regionální rozvoj závisí především na partnerství a spolupráci. Moţnosti vývoje CR v ČR a v celé Evropě jsou různé. Jenom čas a budoucnost nám opravdu ukáţe a odpoví, jakou cestou a kam se bude CR dále ubírat. CR by měl být alespoň z části zahrnutý do výuky Občanské výchovy. Je to jev ekonomický, sociální a environmentální. Občanská výchova patří mezi společenskovědní předměty. Řeší mezilidskými vztahy, učí komunikovat, pěstuje vybrané návyky, postoje a dovednosti ţáků. Tudíţ se zabývá všemi aspekty, které CR vystihují.
4.5 VYHODNOCENÍ DÍLČÍCH CÍLŮ PRÁCE Dílčím cílem této práce bylo zjistit a vysvětlit, které oblasti a jaký typ památek a atraktivit je u turistů nejoblíbenější. Nejoblíbenějším turistickým regionem je jednoznačně
63
Praha, hned čtyři z pěti nejnavštěvovanějších památek se nachází v našem hlavním městě. Mezi tyto čtyři památky patří Praţský hrad, Zoo Praha, Ţidovské muzeum v Praze a Národní muzeum v Praze. Pátá nejnavštěvovanější památka je zábavní a sportovní Centrum Babylon v Liberci. Je to dáno tím, ţe Liberec má velmi výhodnou polohu, leţí blízko hranic s Německem i Polskem. Centra zábavy jsou dalším velikým lákadlem pro turisty. Dalšími
nejnavštěvovanějšími
turistickými
regiony
v letním
období
jsou
lázně
v Karlovarském kraji, pohoří Krkonoše a Podkrkonoší a Jiţní Morava. V zimním období jsou to velká města, započítána je samozřejmě zase Praha, lázeňská města (všechny, ne jen tradiční lázeňský trojúhelník) a lyţařská střediska, v této oblasti samozřejmě vítězí lyţařská střediska v pohoří Krkonoše a Podkrkonoší. Hlavními důvody návštěv turistických regionů jsou turistika, poznávání a relaxace. Praha je hlavní město ČR a má mnoho kulturních a historických památek, proto je tak hojně navštěvovaná, turisté tu mohou hlavně poznávat a objevovat historii. Lázně v Karlovarském kraji mají svoji dlouholetou historii a jsou velice blízko hranic s Německem. To jim dává také velkou míru návštěvnosti i s tím hlediskem, ţe turisté vyhledávají relaxaci, kterou právě v lázních najdou. Krkonoše jsou největším pohořím ČR s nejvyšší horou Sněţkou a spoustou lyţařských středisek. V letním období sem turisté jezdí za turistikou a poznáváním národního parku a v zimě často hojně navštěvují lyţařská střediska. Jiţní Morava je rájem vinařů s druhým největším městem ČR Brnem. Je tu spousta cyklostezek a památek jak kulturně-historických, tak i přírodních. Turisté sem přijíţdějí za turistikou, cykloturistikou, poznáváním i relaxací. Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle patří jednoznačně zoologické zahrady. Mezi dvaceti nejnavštěvovanějšími turistickými cíly najdeme hned osm zoologických zahrad, mezi pět nejnavštěvovanější zoologických zahrad patří Zoo Praha, Zoo Dvůr králové, Zoo Lešná ve Zlíně, Zoo a botanická zahrada v Plzni a Zoo Liberec. Nejenţe na tato místa rádi jezdí hlavně děti, ale i dospělí tu zaţívají spoustu krásných chvil. Zoologické zahrady nabízejí turistiku, poznávání i relaxaci. Dalšími hojně navštěvovanými turistickými cíly jsou hrady, zámky, muzea a zábavní centra. Hrady, zámky a muzea turistům nabízejí historii, architektonické skvosty i kulturní vyţití. Zábavní a nákupní centra nabízejí jen v malém mnoţství relaxaci, naopak spíše působí stresově, ale i tak jsou více navštěvované neţ jiné klidné turistické cíle.
64
Jak zahraniční tak i čeští turisté většinou vyjíţdějí na cesty v hlavní sezóně (tedy od června do září, viz příloha č. 4). Obě skupiny volí jako dopravní prostředek na svých cestách automobil. V porovnání nejnavštěvovanějších oblastí, míst a atraktivit mezi těmito dvěma skupinami nejsou veliké rozdíly, obě skupiny jezdí nejvíce do stejných oblastí i ze stejných důvodů a za stejnými cíli. Zahraniční turisté však na svých cestách mnohem více utrácí neţ turisté čeští. Čeští turisté utratí za den a osobu asi 800 Kč, zatímco zahraniční turisté utratí aţ 1 500 Kč za osobu a den. Nejvíce v ČR utrácejí Řekové, Rusové a Turci, naopak nejspořivěji se u nás chovájí Slováci se svou průměrnou útratou 600 Kč za osobu a den. Čeští turisté na dovolené stráví v průměru 9 dnů, zahraniční turisté jen 3,2 dne. I kdyţ v ČR zahraniční turisté tolik utrácí, tak v celkovém výsledku u nás za rok utratí „jen“ 128,6 mld. Kč a čeští turisté 105,6 mld. Kč, tudíţ „jen“ o 23 mld. Kč méně. Češi méně neţ zahraniční turisté vyuţívají na cestách stravovací sluţby, raději si vozí s sebou svačiny. Zatímco zahraniční turisté se ubytovávají v hotelích a motelích, Češi raději volí penziony nebo ubytování u známých a příbuzných. Nejvíce turistů k nám zavítá z Německa, Velké Británie a Itálie. Všechny tyto tři zdrojové země leţí na Evropském kontinentě. Tudíţ nejezdí z velké dálky. Německá republika je dokonce náš západní soused.
Obrázek 6 - Nejnavštěvovanější kraje, památky a zoologické zahrady
65
5 DOTAZNÍK Dílčím cílem této práce bylo zjistit jaké jsou cestovní návyky dětí druhého stupně základních škol. Tento cíl jsem zkoumala podle jednotlivých otázek, pohlaví, tříd a škol. Pro splnění tohoto cíle jsem musela udělat tyto dílčí úkoly: nastudovat si literaturu a následně sestavit dotazník, jít do dvou vybraných škol a dozorovat nad vyplňováním dotazníků, vyhodnotit výsledky, zhodnotit cíl práce a samotnou práci napsat. Sběr informací jsem uskutečnila pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky jsem donesla do dvou škol v Jihomoravském kraji, jedny jsem dala do vesnické a druhé do městské školy. Dotazníky jsem rozdala dětem na druhém stupni po jedné třídě v kaţdém ročníku. V dotazníku je 13 otázek, které se týkají CR v ČR, otázky byly jak otevřené tak i uzavřené. První část dotazníku se týkala informací o ţákovi, druhá část dotazníku se týkala jiţ otázek k problematice cestovního ruchu. U otázek 8 – 10 mohli ţáci zaškrtnout více odpovědí. Celkově mi na dotazníky odpovídalo 203 dětí, 98 dětí z vesnické školy a 105 dětí z městské školy. Z celkového počtu bylo o 8 % více chlapců neţ dívek. Protoţe jsem byla u vyplňování dotazníků osobně, mohla jsem ţákům vysvětlit všechny podrobnosti o dotazníku a zodpovědět jejich případné otázky. Proto nebylo nutné na začátku dotazníku uvádět, kdo jsem, proč potřebuji dotazníky pravdivě vyplnit a představit jim strukturu dotazníku a jeho zásady vyplňování. Kvůli úplné anonymitě všech ţáků jsem neuvedla jména ani adresy škol, ve kterých bylo dotazníkové šetření uskutečněno. Viz dále na str. 67-69 uvádím plné znění dotazníku.
66
CESTOVÁNÍ A POZNÁVÁNÍ MÍST V ČESKÉ REPUBLICE 1) Navštěvuješ základní školu – v _______ (neuveřejněno)
v Brně
2) Jsi – dívka
chlapec
3) Chodíš do – 6. třídy
8. třídy
7. třídy
9. třídy
4) Cestuješ rád/a? ano
ne
5) Kdy raději jezdíš na prázdniny? v létě
v zimě
6) Kde nejraději trávíš prázdniny? v zahraničí
v České republice
doma
7) Jak často navštěvuješ s rodiči české památky (kulturní, přírodní, …)? 6 x a více do roka
1 x – 2 x v roce
3 x – 5 x v roce
nenavštěvuji
8) Které kulturně-historické památky navštěvuješ nejraději? muzea, naleziště (drahých kovů, archeologické, …), skanzeny, … města (historická centra, koncentrace památek, …) jednotlivé moderní architektonické památky (např. známé vily - vila Tugendhat, …) zámky, hrady, zříceniny, pevnosti, … církevní památky a poutní místa
67
technické památky (most, rozhledna, tunel, mlýn, hvězdárna, komín, …) tradiční folklorní slavnosti a zvyky (hody, vinobraní, poutě, Jízda králů ve Vlčnově, …) lidové poutě se zábavnými atrakcemi, ohňostroje Brněnské veletrhy a výstavy jiné, jaké? ______________________________________________________________ 9) Které přírodní památky navštěvuješ nejraději? pohoří (hřebenové tůry, výstupy na vrcholy hor, …) krasové oblasti (jeskyně, propasti, …) pobyt v lesích a ve volné přírodě vodní plochy (jezera, rybníky, vodní nádrţe, …) vodní toky (sjíţdění řek, plavba na lodi, …) národní parky, CHKO, přírodní rezervace, … ZOO, safari jiné, jaké? ______________________________________________________________ 10) Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin? rekreační (pobyt u vody, na chatách, chalupách a zahradách, …) kulturně-poznávací (poznávání kulturněhistorických památek, tradic a zvyků, …) poznávání přírody (flory, fauny, země kolem nás, …) sportovní (pasivně jako divák, aktivně jako hráč) léčebný, lázeňský, zdravotní náboţenský (poutní turistika, účast na církevních obřadech, …) vzdělávací (výuka jazyků, sportů, umění a řemeslných dovedností, naučné stezky) společenský (např. návštěva příbuzných a přátel, vytváření nových sociálních vztahů) akční (např. adrenalinové sporty – sjíţdění řek, bungee jumping, …) nákupní (doma, v zahraničí) návštěva tábora návštěva festivalů, výstav, slavností a událostí jiné, jaké? ______________________________________________________________
68
11) Které české památky jsi uţ navštívil/a?
12) Kde se ti líbilo nejvíce?
13) Kterou českou památku bys nejraději navštívil/a?
69
5.1 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Podle otázek Podle dotazníkového šetření vyšlo, ţe 90 % dětí cestuje rádo, 74 % dětí by raději jelo na prázdniny v létě a 75 % dětí by upřednostnilo prázdniny v zahraničí neţ v ČR (19 %) a doma (6 %). 68 % dětí navštěvuje s rodiči pamětihodnosti 1-2 x ročně nebo 3-5 x ročně, 32 % dětí navštěvuje s rodiči památky buď více jak 6 x za rok, nebo je vůbec nenavštěvuje.
Jak často navštěvuješ s rodiči české památky?
15%
17% 6 x a více do roka 3 x - 5 x v roce 1 x - 2 x v roce 27%
nenavštěvuji
41%
Graf 1 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky?
Děti z dotazníkového šetření nejraději navštěvují kulturně-historické památky, jako jsou lidové poutě se zábavnými atrakcemi a ohňostroje (98 %); tradiční folklorní slavnosti a zvyky (93 %); technické památky (90 %); zámky, hrady, zříceniny a pevnosti (74 %); Brněnské veletrhy a výstavy (39 %); města - historická centra, koncentrace památek (28 %); muzea, naleziště, skanzeny (18 %); jednotlivé moderní architektonické památky (14 %); církevní památky a poutní místa (7 %) a jiné památky, např. Mohyla Míru u Slavkova, Westernové městečko Šiklův mlýn (3 %). U této otázky kaţdý zatrhl v průměru 2,3 políčka. Viz příloha č. 6 70
Kulturně - historické památky 100 90
98 93
Lidové poutě se zábavnými atrakcemi a ohňostroje
90
80
Tradiční folklorní slavnosti a zvyky Technické památky
74
70 Zámky, hrady, zříceniny, pevnosti Brněnské veletrhy a výstavy
[v %]
60 50 39
40
Města (historická centra, koncentrace památek) Muzea, naleziště, skanzeny
28
30
18
20
14 7
10
3
0 [jednotlivé kulturně - historické památky]
Jednotlivé moderní architektonické památky Církevní památky a poutní místa jiné
Graf 2 - Kulturně - historické památky
Nejraději děti navštěvují tyto přírodní památky: Zoologická zahrada a safari (92 %); vodní plochy (86 %); vodní toky (64 %); krasové oblasti (47 %); pohoří (38 %); národní parky, CHKO, přírodní rezervace, … (31 %); pobyt v lesích a ve volné přírodě (26 %) a jiné, např. koňské dostihy v Pardubicích (2 %). U této otázky kaţdý zatrhl v průměru 1,9 políčka. Viz příloha č. 7
71
Přírodní památky 100 90
92
ZOO, safari
86
Vodní plochy
80 70
Vodní toky
64
[v %]
60 50 40 30
Krasové oblasti 47 Pohoří
38 31
NP, CHKO, Přírodní rezervace, …
26
Pobyt v lesích a ve volné přírodě
20 10
2
jiné
0 [jednotlivé přírodní památky] Graf 3 - Přírodní památky
Otázka číslo 10 „Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin?“ dopadla následovně: rekreační pobyt (91 %); akční pobyt (86 %); návštěva tábora (82 %); společenská návštěva (73 %); léčební, lázeňský a zdravotní pobyt (64 %); sportovní pobyt (59 %); nákupní pobyt (48 %); kulturně-poznávací pobyt (36 %); návštěva festivalů, výstav, slavností a událostí (24 %); poznávání přírody (23 %); vzdělávací pobyt (7 %); náboţenský pobyt (4 %) a jiné (0 %). U této otázky kaţdý zatrhl v průměru 3 políčka. Viz příloha č. 8
72
Způsoby pobytu trávení prázdnin Rekreace
100 91 90 80
Akční pobyt
86
82
Návštěva tábora
73
70
Společenská návštěva
64
60 [v %]
Léčebný, lázeňský nebo zdravotní pobyt Sportovní
59 48
50 40
Nákupní
36
30
Kulturně- poznávací Návštěva festivalů, výstav, slavností a událostí Poznávání přírody
24 23
20 7
10 0
Vzdělávací
4
0
[jednotlivé způsoby pobytu]
Náboženský jiné
Garf 4 - Způsob pobytu trávení prázdnin
Nejvíce navštěvované památky byly zámek v Lednici (55 %), Moravský kras (43 %), Praha (38 %), Brněnské památky (28 %), hrad Pernštejn (27 %), Pálava (26 %), Znojemské památky (21 %), Telč (16 %), hrad Karlštejn (14 %), zámek Vranov nad Dyjí (13 %), památky na vesnici (10 %, odpovídaly jen děti, které chodily na vesnickou školu), další (např. Český Krumlov, Český ráj, Státní hrad Veveří, …). Nejvíce se dětem líbilo v Moravském krasu (36 %), Praze (30 %), na zámku v Lednici (28 %), na Pálavě (20 %) a další (např. Český ráj, hrad Karlštejn, Telč, …). Nejraději by se však chtěly děti podívat do Prahy (23 %), Krkonoší (7 %), Českého ráje (7 %), Plzně (4 %), na hrad Karlštejn (4 %), další (např. Praděd, Mušov, Moravský kras, …). Plzeň si děti nejspíše spojily s aférou na tamní vysoké škole, která se týkala falšování bakalářských prací.
73
Podle ročníků Třídy šesťáků byly mnohem vstřícnější k vyplňování dotazníků neţ třídy ostatní. Více se zajímaly o památky a psaly mi do dotazníků spoustu informací. Třídy se lišily v otázce číslo 4 – Cestuješ rád/a?, a to následovně:
Cestuješ rád/a? 100
96
96
85
84
[v %]
80 60
ano
40
ne 16
15
20
4
4
0 6.
7.
8.
9.
[třídy] Graf 5 - Cestuješ rád/a?
Z grafu je patrné, ţe ţáci šestých tříd se shodují v odpovědích s ţáky z osmých tříd a ţáci ze sedmých tříd se shodují v odpovědích s ţáky z devátých tříd. Z kaţdého ročníku více jak 4/5 dětí cestuje rádo. Dále se podle rozdělení na třídy lišily děti v otázce číslo 6 – Kde nejraději trávíš prázdniny?, a to následovně:
74
Kde nejraději trávíš prázdniny? 100 72
[v %]
80
85
79
71 zahraničí
60
Česká republika 40
doma
20
20
18 8
3
10 9
14
8.
9.
1
0 6.
7. [třídy]
Graf 6 - Kde nejraději trávíš prázdniny?
Asi ¾ dětí tráví nejraději prázdniny v zahraničí, nejvíce je to patrné u devátých tříd (85 %), nejméně u osmých tříd (71 %). V ČR nejraději tráví prázdniny děti ze šestých tříd (20 %) a nejméně děti z osmých tříd (10 %). Doma tráví prázdniny nejraději děti z osmých tříd (9 %) a nejméně z devátých tříd (1 %). Další otázkou, ve které se děti v rozdělení otázek do tříd lišily, byla otázka číslo 7Jak často navštěvuješ s rodiči české památky?:
Jak často navštěvuješ s rodiči české památky? 100% 22
22
37
30
4
[v %]
80% 60% 40% 20%
19 22
0% 6.
48
48
39
26 24
9 7.
8.
Graf 7 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky?
nenavštěvují 1 x - 2 x v roce 3 x - 5 x v roce
24
[třídy]
75
13
13 9.
6 x a více do roka
6 x a více do roka navštěvují české památky nejvíce děti z osmých tříd, 3 - 5 x v roce navštěvují české památky nejvíce děti ze sedmých tříd, 1 x – 2 x v roce navštěvují české památky nejvíce děti z osmých a devátých tříd a nejvíce dětí, které s rodiči nenavštěvují české památky, bylo z osmých tříd. U otázky číslo 10, týkající se způsobu trávení prázdnin, se děti lišily nejvíce v moţnosti návštěvě tábora, a to následovně:
Návštěva tábora 120 100
96
86
80
[v %]
80
63
60
návštěva tábora
40 20 0 6.
7.
8.
9.
[třídy] Graf 8 - Návštěva tábora
Z celkového počtu tuto moţnost zatrhlo 82 % dětí. Z grafu jde velice dobře vyčíst, ţe děti postupem vyšších ročníků mají čím dál menší zájem o to účastnit se tábora. Podle škol Děti z městské školy znaly více památek z Brna a také více z nich je navštívilo neţ děti z vesnické školy. Zato vesnické děti znaly více památek z okolí svého bydliště a školy. 10 % dětí z vesnické školy navštívilo památky ve svém bydlišti, z městské školy památky z vesnické školy nenavštívilo ani jedno dítě. 10 % dětí, které navštívilo vesnické památky, je velice malý počet. V městečku, kde sídlí tato škola, ţije asi 2 500 obyvatel, tedy není to velké město a má 5 kulturně-historických památek, které by místní děti mohly shlédnout.
76
Naproti tomu z městské školy alespoň jednu památku v Brně navštívilo 65 % dětí. V otázce číslo 8 u moţnosti církevní památky a poutní místa se děti z různých typů škol lišily značně. Z celkového počtu 7 % dětí, které tuto moţnost zatrhlo, bylo 5 % z vesnické a jen 2 % z městské školy. Důvod, proč se městské i vesnické děti se příliš od sebe nelišily, je podle mého názoru ten, ţe tento fakt ovlivňuje urbanizace a její etapy, např. suburbanizace, deurbanizace, reurbanizace a hlavně rurbanizace, tj. zahrnutí venkovského obyvatelstva a prostoru do města (obyvatelstvo zůstává na místě, ale přejímá městský způsob ţivota = poměšťování venkova [29]). Podle pohlaví Dívky cestují mnohem raději neţ kluci, a to o 5 % více. Raději také jezdí v létě na prázdniny, a to o 11 % více neţ chlapci. V otázce číslo 8 – Které kulturně-historické památky navštěvuješ nejraději? vyšlo, ţe chlapci navštěvují technické památky o 34 % více neţ dívky. V otázce číslo 9 – Které přírodní památky navštěvuješ nejraději? navštěvují dívky o 11 % více vodní plochy neţ chlapci, ale naopak chlapci navštěvují o 9 % více vodní toky neţ dívky.
Kde nejraději trávíš prázdniny? 100%
[v %]
80%
3 18
9 22 doma
60%
Česká republika 40%
79
69
20% 0% dívky
chlapci [pohlaví]
Graf 9 - Kde nejraději trávíš prázdniny?
77
zahraničí
Dívky o 10 % více neţ chlapci upřednostňují prázdniny v zahraničí. Chlapci více upřednostňují trávení prázdnin v ČR a doma, a to z 31 %, dívky jen z 21 %.
Jak často navštěvuješ s rodiči české památky? 100%
12
19
[v %]
80% 38
60% 40%
1 x - 2 x v roce 3 x - 5 x v roce
32
6 x a více do roka
23
20% 0%
nenavštěvují
41
18
17
dívky
chlapci [pohlaví]
Graf 10 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky?
Dívky více navštěvují s rodiči české památky v rozmezí 3 x – 5 x v roce o 9 % více neţ chlapci. Chlapci o 7 % více neţ dívky památky vůbec nenavštěvují.
Vybrané způsoby trávení prázdnin 100
91
88 62
60 9
12 nákupní pobyt
40 20
57 38
lázeňský pobyt
[v %]
80
85
72
dívky
43 28
15
[způsoby trávení prázdnin] Graf 11 - Vybrané způsoby trávení prázdnin
78
sportovní pobyt
akční pobyt
rekreační pobyt
společenská návštěva
0
chlapci
Z grafu můţeme velice dobře vyčíst, které záměrně vybrané způsoby trávení prázdnin upřednostňují chlapci a které dívky. Tyto způsoby jsem seřadila vzestupně podle chlapců a sestupně podle dívek. Lázeňský pobyt si vybralo ze 64 % dětí 58 % dívek a jen 6 % chlapců. Na druhé straně sportovní pobyt si z celkového počtu 59 % dětí vybralo 50 % chlapců a jen 9 % dívek. Ostatní způsoby trávení prázdnin byly celkem vyrovnané.
5.2 VYHODNOCENÍ DÍLČÍCH CÍLŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Dílčím cílem práce bylo zjistit cestovní návyky dětí navštěvující druhý stupeň dvou vybraných základních škol v Jihomoravském kraji. Profil ţáka (turisty) základní školy Jihomoravského kraje by mohl být: tento mladý turista cestuje velmi rád, nejraději cestuje v létě rekreačně do zahraničí, památky navštěvuje 1 - 5 x za rok, nejraději navštěvuje zoologické zahrady, poutě se zábavnými atrakcemi a ohňostroji a vodní plochy. Cestování po ČR ho tedy moc nezajímá. Kdyby tento turista mohl cestovat jen po ČR, navštívil by Prahu, Krkonoše a Český ráj, nebo uţ navštívil zámek v Lednici, přírodní úkazy v Moravském krasu a hlavní město Prahu. Nejvíce se mu líbilo v Moravském krasu, Praze a Lednici. V porovnání ročmíků byla nejzajímavější návštěva tábora (otázka číslo 10 – Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin?), která s přibývajícími ročníky ztrácí na návštěvnosti, od 96 % (šesté třídy) po 63 % (deváté třídy). V porovnání pohlaví by dívky nejraději volily rekreační návštěvu v lázních, v nákupních centrech a u přátel a příbuzných, chlapci by nejraději jezdili na sportovní a akční pobyty. To vystihuje dívky spíše jako společensky a sociálně zaměřené bytosti a chlapce jako dobrodruhy na cestách s baťohem a nocováním ve stanu nebo pod „širákem“. Obě školy se v porovnání moc nelišily, tento fakt jen potvrzuje urbanizace a přejímání městského způsobu ţivota na vesnicích.
79
ZÁVĚR Ve své práci jsem si předsevzala zjistit dva dílčí cíle. Prvním cílem bylo zjistit a vysvětlit, které oblasti a jaký typ památek a atraktivit je u turistů nejoblíbenější. Nejoblíbenějšími oblastmi u turistů jak zahraničních tak i českých jsou hlavní město Praha, lázně v Karlovarském kraji, pohoří Krkonoše a Jiţní Morava. Hlavní město Praha skrývá mnoho historicky cenných památek. Lázně v Kralovarkém kraji mají svoji minulost a leţí blízko hranic s Německem. Krkonoše jsou u hranic s Polskem a relativně blízko je i Německo, nachází se tam nejvyšší hora ČR Sněţka a toto pohoří je vyhlášené svými lyţařskými středisky. Na Jiţní Moravě se nachází druhé největší město ČR a tento kraj je vyhlášený vinařskou profesí. Nejoblíbenější cíl návštěv turistů jsou zoologické zahrady, které lákají svou nezaměnitelnou atmosfétou všechny věkové skupiny návštěvníků. Hlavními důvody návštěv turistických regionů jsou turistika, poznávání a relaxace. Hojně navštěvovanými turistickými cíly jsou hrady, zámky a zábavní centra. Hrady a zámky turistům nabízejí historii, architektonické skvosty i kulturní vyţití. Zábavní a nákupní centra nabízejí jen v malém mnoţství relaxaci, naopak spíše působí stresově, ale i tak jsou více navštěvované neţ jiné klidné turistické cíle. Druhým cílem práce bylo zjistit cestovní návyky dětí navštěvující základní školy. Bohuţel zjištěné cestovní návyky ţáků nejsou lichotivé pro rozvoj CR v ČR, a to proto, ţe tito mladí turisté chtějí raději cestovat do zahraničí neţ po zákoutích ČR. Cestují velice rádi a celkem hodně, bohuţel se ale u nich neprojevilo mateřské cítění ke své rodné zemi. V porovnání školy městské a venkovské jsem nezjistila ţádné veliké rozdíly, a to ani v porovnání pohlaví a ročníků mezi sebou.
80
SHRNUTÍ Téma této práce je „Specifika cestovního ruchu v České republice“. V teoretické části práce se zabývám geografickým vymezením ČR, dějinami CR, teoretickým vymezením CR, turistickými regiony v ČR, administrativou CR a chráněnými oblastmi a památkami, městskou a venkovskou turistikou, hodnocením CR podle statistických údajů (podle turistů, památek a regionů) a regionálním rozvojem a ţivotním prostředím. Celkově se na CR dívám z pohledu teoretického, regionálního, statistického, tematického a rozvojového. Druhá část je zaměřena na průzkum pomocí dotazníků, kterými jsem zjišťovala cestovní návyky dětí školního věku podle otázek, tříd, škol a pohlaví.
SUMMARY The topic of this work is „The specifics of tourism in the Czech Republic". The theoretical part deals with the geographic definition of the Czech Republic, history of tourism, the theoretical definition of tourism, tourist regions in the Czech Republic, the administration of tourism and protected areas and monuments, urban and rural tourism, tourism assessment by statistical data (by tourists monuments and regions) and regional development and the environment. Overall, I look at tourism from a theoretical point of view, regional, statistical and thematic development. The second part focuses on a survey using questionnaires. With these surveys, I examined the travel habits of children of school age classified by issues, classes, education and gender.
81
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabulka 5 - Vývoj cestovního ruchu [20] Tabulka 6 - Přehled kulturních památek ČR zapsaných do Seznamu světového dědictví [9] Tabulka 7 - Základní charakteristiky národních parků [30] Tabulka 8 - Základní charakteristiky CHKO [30] Obrázek 1 - Logo České republiky jako destinace cestovního ruchu [19] Obrázek 2 - Turistické regiony České republiky [26] Obrázek 3 - Kraje České republiky [28] Obrázek 4 - Turistické oblasti ČR [26] Obrázek 5 - Národní parky a CHKO v České republice [7] Obrázek 6 – Nejnavštěvovanější kraje, památky a zoologické zahrady Graf 1 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky? Graf 2 - Kulturně-historické památky Graf 3 - Přírodní památky Graf 4 - Způsob pobytu trávení prázdnin Graf 5 - Cestuješ rád/a? Graf 6 - Kde nejraději trávíš prázdniny? Graf 7 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky? Graf 8 - Návštěva tábora Graf 9 - Kde nejraději trávíš prázdniny? Graf 10 - Jak často navštěvuješ s rodiči české památky? Graf 11 - Vybrané způsoby trávení prázdnin
82
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] BÖHM, Antonín; MADAR, Zdeněk. Cestovní ruch a životní prostředí. 1. vydání. Praha: Merkur, 1980. 219 stran. Str. 7-201 [2] ČERVINKA, Pavel a kol. Zeměpis České republiky: Učebnice pro střední školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2003. 96 stran. ISBN 80-86034-53-4. Str. 6, 26, 56 [3] FORET, Miroslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 stran. ISBN 80-247-0207-X. Str. 5, 41, 51-55, 162-165 [4] FORET, Miroslav; TURČÍKOVÁ, Jana. Cestovní ruch. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 108 stran. ISBN 80-7157-838-X. Str. 5, 1214, 55-57, 85-89, 93-95, 100-101 [5] HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006. 224 stran. ISBN 80-7168-948-3. Str. 1921, 39-55, 68-69 [6] HESKOVÁ, Marie. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: VŠE, 1999. 142 stran. ISBN 80-7079-047-4. Str. 6, 12-19, 68-69, 93, 118-124, 126-130 [7] HOLEČEK, Milan a kol. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy. Příručka pro průvodce cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999. 99 stran. ISBN 80-86034-39-9. Str. 24-25, 30, 33, 37-38, 40-53 [8]
HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2005. 109 stran. ISBN 80-245-0858-3. Str. 16, 89-96, 105
[9]
INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch I. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2004. 113 stran. ISBN 80-245-0799-4. Str. 9, 11, 64, 95-101
[10] INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch (základy). 2. přepracované vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2009. 122 stran. ISBN 978-80-245-1569-4. Str. 115, 117 [11] KARAS, Petr; HANÁK, Ludvík. Maturitní otázky: Zeměpis. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Fragment, 2008. 215 stran. ISBN 978-80-253-0595-9. Str. 100-103, 109-110, 113
83
[12] KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. 2. vydání. Praha: Kartografie Praha, 2008. 175 str. ISBN 978-80-7011-925-9. Str. 22-23, 42-43 [13] Kolektiv autorů. Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 123 stran. ISBN 80-2451159-2. Str. 9, 13, 15-17 [14] MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002. 100 stran. ISBN 80-245-0439-1. Str. 49, 55 [15] MARIOT, Petr. Geografie cestovního ruchu. Bratislava: Vydavatelství Veda, 1983. 252 stran. Str. 8-10, 94-124 [16] MIRVALD, Stanislav a kol. Geografie cestovního ruchu. 3. upravené vydání. Plzeň: ZČU Plzeň, 1996. 128 stran. ISBN 80-7082-288-0. Str. 20, 25, 99-115, 128 [17] NĚMČANSKÝ, Milan. Odvětví cestovního ruchu – vybrané kapitoly II. díl. 1. vydání. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 1999. 430 stran. ISBN 80-7248-034-0. Str. 281286, 385, 410, 414-420 [18] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Idea servis, 1999. 244 stran. ISBN 80-85970-27-9. Str. 12 [19] PÁSKOVÁ, Martina a kol. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 stran. Str. 6, 433, 437, 440-441 [20] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3 rozšířené vydání. Ostrava: Key publishing, 2009. 187 stran. ISBN 978-80-7418-28-6. Str. 10-12, 22, 25, 79, 131-139 [21] ŠPRINCOVÁ, Stanislava. Úvod do geografie cestovního ruchu. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1981. 86 stran. Str. 65-68 [22] TRNKOVÁ, Olga. Území a cestovní ruch. Dotisk 1. vydání. Praha: VŠE, 1995. 95 stran. ISBN 80-7079-123-3. Str. 68-69, 72-77 [23] VAŠKO, Martin. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2002. 96 stran. ISBN 80-245-0445-6. Str. 12, 48-51, 66-67 [24] VYSTOUPIL, Jiří; ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vydání. Brno: MU, 2006. 163 stran. ISBN 80-210-4205-2. Str. 29, 31, 3441, 59-66, 108-109, 113, 135
84
[25] WOKOUN, René; VYSTOUPIL, Jiří. Geografie cestovního ruchu a rekreace I. 1. vydání. Brno: SPN, 1987. 250 stran. Str. 5, 9, 11-13, 15-16, 94 [26] Czech Tourism [online]. [cit. 31. ledna 2011]. Dostupné z World Wide Web:
[27] Česká informační agentura životního prostředí [online]. [cit. 31. ledna 2011]. Dostupné z World Wide Web:
[28] Český statistický úřad [online]. [cit. 31. ledna 2011]. Dostupné z World Wide Web: [29] Slovník cizích slov [online]. [cit. 31. ledna 2011]. Dostupné z World Wide Web: [30] Wikipedie – otevřená encyklopedie [online]. [cit. 7. února 2011]. Dostupné z World Wide Web:
85
SEZNAM ZKRATEK cit.
citováno
CR
cestovní ruch
ČR
Česká republika
CHKO Chráněná krajinná oblast kol.
kolektiv (autorů)
MU
Masarykova univerzita
SPN
Státní pedagogické nakladatelství
VŠE
Vysoká škola ekonomická v Praze
ZČU
Západočeská univerzita v Plzni
86
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Ukázka piktogramů (obrázek) [6] Příloha č. 2: Vztah rekreace a cestovního ruchu (obrázek) [25] Příloha č. 3: Struktura cestujících podle závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu (Ottawa, 1991) (graf) [6] Příloha č. 4: Modelový příklad sezónnosti destinace (graf) [24] Příloha č. 5: Formy a druhy CR (tabulka) [19] Příloha č. 6: Které kulturně-historické památky navštěvuješ nejraději? (tabulka) Příloha č. 7: Které přírodní památky navštěvuješ nejraději? (tabulka) Příloha č. 8: Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin? (tabulka)
87
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Ukázka piktogramů (obrázek) [6]
Obrázek 17 – Ukázka piktogramů
88
Příloha č. 2: Vztah rekreace a cestovního ruchu (obrázek) [25]
Obrázek 18 - Vztah rekreace a cestovního ruchu
Příloha č. 3: Struktura cestujících podle závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu (Ottawa, 1991) (graf) [6]
Graf 19 - Struktura cestujících
89
Příloha č. 4: Modelový příklad sezónnosti destinace (graf) [24]
Graf 20 - Modelový příklad sezónnosti destinace
Příloha č. 5: Formy a druhy CR (tabulka) [19]
Tabulka 21 - Formy a druhy CR
90
Příloha č. 6: Které kulturně-historické památky navštěvuješ nejraději? (tabulka) Tabulka 9 - Které kulturně - historické památky navštěvuješ nejraději?
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Kulturně-historická památka Lidové poutě se zábavnými atrakcemi a ohňostroje Tradiční folklorní slavnosti a zvyky Technické památky Zámky, hrady, zříceniny, pevnosti Brněnské veletrhy a výstavy Města (historická centra, koncentrace památek) Muzea, naleziště, skanzeny Jednotlivé moderní architektonické památky Církevní památky a poutní místa Jiné
(%) 98 93 90 74 39 28 18 14 7 3
Příloha č. 7: Které přírodní památky navštěvuješ nejraději? (tabulka) Tabulka 6 - Které přírodní památky navštěvuješ nejraději?
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Přírodní památky ZOO, safari Vodní plochy Vodní toky Krasové oblasti Pohoří NP, CHKO, Přírodní rezervace, … Pobyt v lesích a ve volné přírodě jiné
(%) 92 86 64 47 38 31 26 2
Příloha č. 8: Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin? (tabulka) Tabulka 7 - Jakým způsobem preferuješ trávení prázdnin?
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
91
Způsob trávení prázdnin Rekreace Akční pobyt Návštěva tábora Společenská návštěva Léčebný, lázeňský nebo zdravotní pobyt Sportovní Nákupní Kulturně-poznávací Návštěva festivalů, výstav, slavností a událostí Poznávání přírody Vzdělávací Náboţenský Jiné
(%) 91 86 82 73 64 59 48 36 24 23 7 4 0
