Specifika práce animátora cestovního ruchu v Chorvatsku

Specifika práce animátora cestovního ruchu v Chorvatsku

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona ĉ. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenĉní smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjĉení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce ĉi poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skuteĉné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla ĉi poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí práce RNDr. Stanislavě Pachrové PhD. za odborné vedení a podporu při vypracování této práce, a také vedení cestovní kanceláře Janeta, s.r.o. za moţnost realizace programu a projevenou důvěru.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Specifika práce animátora cestovního ruchu v Chorvatsku Bakalářská práce

Autor: Kateřina Ĉíţková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, PhD. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Kateřina Ĉíţková

Abstrakt ĈÍŢKOVÁ, Kateřina: Specifika práce animátora cestovního ruchu v Chorvatsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 83 stran. Tématem práce je rozbor osobních zkušeností s prací dětského animátora v Chorvatsku. V teoretické ĉásti je uvedena struĉná charakteristika animace, vĉetně její historie, oborů animaĉních aktivit a zabezpeĉení. Souĉasně je popsána osobnost animátora, typologie, a je přiblíţena práce dětského animátora. Praktická ĉást se zabývá sestavením animaĉního programu pro děti ve středisku Omišalj, jeho realizací a následným zjištěním zpětné vazby formou řízených rozhovorů. Cílem práce je sestavit vhodný animaĉní program pro věkovou skupinu ĉtyři aţ dvanáct let, který by poslouţil jako příruĉka pro budoucí animátory. Klíčová slova Animace. Animátor. Animaĉní týmy. Dětská animace. Chorvatsko. Omišalj. Řízený rozhovor. Zabezpeĉení animace. Zábavný program.

7

Abstract ĈÍŢKOVÁ, Kateřina: Specific features of the job of animateur in tourism in Croatia. Bachelor thesis. College of polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Leader of thesis: RNDr. Stanislava Pachrová, PhD. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. The topic of the thesis is the analysis of personal experience of the animateur for children in Croatia. In the theoretical part of the thesis there is a brief characteristic of animation, including history, groups of animation activities and types of provision. Simultaneously the personality of animateur, typology of animateurs and animateur for children are described. The practical part deals with creating of the animation program for children in the holiday resort of Omišalj, its realization and the following finding of the feedback by guided interviews. The aim of the thesis is to create a suitable program for children in the age from four to twelve which could be used as a handbook by the future animateurs. Key words Animation. Animateur. Animation teams. Animation for children. Croatia. Omišalj. Guided interview. Provision of animation. Entertaining program.

8

Předmluva Tématem práce jsou Specifika práce animátora cestovního ruchu v Chorvatsku. Jedná se o práci dětského animátora ve středisku Omišalj na ostrově Krk. Hlavním důvodem výběru tématu byla předchozí zkušenost na pozici dětské animátorky, která podnítila nadšení pro práci s dětmi. Tato příleţitost poskytla moţnost zjistit, jak s nimi jednat a ĉeho je naopak třeba se vyvarovat. Na základě těchto zkušeností vznikl nápad sestavit animaĉní program na celý týden, který by měl být vhodný a dostateĉně atraktivní pro věkovou skupinu od ĉtyř do dvanácti let. Dalším důvodem volby tématu byla snaha, aby budoucí dětští animátoři z řad studentů měli k dispozici materiál, který jim můţe pomoci při sestavování vlastního animaĉního programu. V této oblasti je, dle zjištění, podobných materiálů nedostatek. V teoretické ĉásti je práce zaměřena na seznámení s animací, popsání její historie a zajištění. Představena je i osoba animátora spolu s charakteristikou jednotlivých typů animátorů, tvořících animaĉní týmy. Uvedena je i struĉná charakteristika země a místa působení. Praktická ĉást pojednává o přípravě, sestavení konkrétního animaĉního programu a jeho následné realizaci. V závěru bylo provedeno vyhodnocení řízených rozhovorů. Při psaní práce bylo ĉerpáno zejména z odborné literatury zabývající se animací. Při volbě aktivit, ze kterých je program sestaven, se inspirací staly zĉásti vlastní záţitky, dále zkušenosti z předešlé sezóny a také literatura z oblasti zábavných her pro děti.

9

Obsah Seznam ilustrací .............................................................................................................. 12 Seznam obrázků .......................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 13 1

Animace v cestovním ruchu ................................................................................... 14

2

Vznik a vývoj animaĉních sluţeb ........................................................................... 16 2.1

Klubový cestovní ruch ..................................................................................... 16

2.1.1

Historie klubového cestovního ruchu ....................................................... 17

3

Animaĉní ĉinnosti ................................................................................................... 19

4

Zabezpeĉení poskytování sluţeb volného ĉasu a animace v cestovním ruchu ....... 20

5

4.1

Organizaĉně-institucionální zabezpeĉení animace .......................................... 20

4.2

Personální zabezpeĉení animace ...................................................................... 21

4.3

Materiální zabezpeĉení animace ...................................................................... 21

4.4

Ekonomické zabezpeĉení animace ................................................................... 22

Animátor cestovního ruchu ..................................................................................... 23 5.1

Osobnostní profil animátora ............................................................................. 23

5.2

Vzdělávání animátorů ...................................................................................... 24

5.3

Pracovní náplň animátora ................................................................................. 24

5.4

Základní role animátora ................................................................................... 24

5.5

Zásady práce animátora.................................................................................... 25

5.6

Typy animátorů ................................................................................................ 26

5.7

Animaĉní týmy ................................................................................................. 27

5.7.1

Skladba animaĉního týmu ......................................................................... 28

6

Dětská animace ....................................................................................................... 31

7

Charakteristika Chorvatska ..................................................................................... 33 7.1

Geografie .......................................................................................................... 33

7.2

Podnebí ............................................................................................................. 34

7.3

Ostrov Krk ........................................................................................................ 34

7.4

Omišalj ............................................................................................................. 34

8

Popis hotelu a jeho okolí ......................................................................................... 37

9

Příprava animaĉního programu ............................................................................... 39 9.1

Organizaĉně-institucionální zabezpeĉení animace .......................................... 39

9.1.1

Charakteristika cílové skupiny.................................................................. 40 10

9.1.2

Cíle animace ............................................................................................. 41

9.1.3

Poĉasí ........................................................................................................ 41

9.1.4

Mokrá varianta .......................................................................................... 41

9.1.5

Popis aktivit .............................................................................................. 42

9.1.6

Ĉas na přípravu ......................................................................................... 48

9.1.7

Propagace .................................................................................................. 49

9.2

Personální zabezpeĉení animace ...................................................................... 49

9.3

Materiální zabezpeĉení animace ...................................................................... 51

9.3.1

Prostory ..................................................................................................... 51

9.3.2

Pomůcky ................................................................................................... 52

9.4

Ekonomické zabezpeĉení animace ................................................................... 55

10 Realizace animaĉního programu ............................................................................. 56 10.1

Rozcviĉka ..................................................................................................... 56

10.2

Pohádkový den ............................................................................................. 56

10.3

Dobrodruţný den .......................................................................................... 58

10.4

Den šikovných rukou a nohou ...................................................................... 59

10.5

Den fantazie .................................................................................................. 60

10.6

Dobrodruţný den .......................................................................................... 62

10.7

Vodní den ..................................................................................................... 63

11 Vyhodnocení animaĉního programu ....................................................................... 66 11.1

Vyhodnocení programu animátorem ............................................................ 66

11.1.1

Rozcviĉka.................................................................................................. 67

11.1.2

Dopolední program ................................................................................... 68

11.1.3

Odpolední program ................................................................................... 68

11.2

Zjištění zpětné vazby formou řízených rozhovorů ....................................... 69

11.2.1

Metodika řízeného rozhovoru ................................................................... 70

11.2.2

Vyhodnocení řízených rozhovorů ............................................................. 70

12 Závěr ....................................................................................................................... 73 13 Seznam pouţitých zdrojů ........................................................................................ 75 Seznam příloh ................................................................................................................. 78

11

Seznam ilustrací Pokud není uveden zdroj, ilustrace pochází z vlastních zdrojů autora.

Seznam obrázků Obrázek 1: Pohled na marinu a pláţ Pesja ...................................................................... 36 Obrázek 2: Animaĉní tým ............................................................................................... 50 Obrázek 3: Areál vykopávek Mirine Fulfinum ............................................................... 52 Obrázek 4: Poklad a nápovědy k honu za pokladem ...................................................... 54 Obrázek 5: Výsledky malování na kameny .................................................................... 57 Obrázek 6: Skákání přes kuţely při honu za pokladem .................................................. 59 Obrázek 7: Výtvor jednoho z úĉastníků při foukání tuše ............................................... 60 Obrázek 8: Úĉastníci karnevalu s animátorkami ............................................................ 62 Obrázek 9: Zdobení brĉek............................................................................................... 63 Obrázek 10: Vytváření koláţe ........................................................................................ 64 Obrázek 11: Tým se svým výtvorem z písku ................................................................. 65

12

Úvod Stále více lidí potřebuje stimuly k aktivnímu trávení volného ĉasu, zejména během dovolené. Tato potřeba dala vzniknout jednomu z nejnovějších souĉasných fenoménů, a to je animace, která se řadí mezi doplňkové sluţby cestovního ruchu. Proto byla tématem bakalářské práce zvolena právě tato problematika, zejména pak popis práce animátora vĉetně jejích specifik. Jádrem práce bylo sestavení ukázkového animaĉního programu, který pak proběhl první týden v ĉervenci roku 2011 v hotelu Adriatic, v chorvatském Omišalji, a jehoţ organizátorem byla cestovní kancelář Janeta, s.r.o. Jednalo se o program pro děti od ĉtyř do dvanácti let. V úvodní ĉásti je vysvětlen pojem animace a nastíněn její vývoj od poĉátků po souĉasnost. Dále jsou představeny obory animaĉních ĉinností a je popsáno zabezpeĉení animace

z hlediska organizaĉně-institucionálního,

personálního, materiálního a

ekonomického. Následuje charakteristika osoby animátora, typy animátorů a animaĉní týmy. Samostatná kapitola se zabývá dětskou animací, především dětským animátorem, který musí splňovat ještě přísnější kritéria neţ animátor pro dospělé. Souĉástí je rovněţ popis místa konání. V další ĉásti je pozornost věnována přípravě konkrétního programu. Při jeho tvorbě byly výše uvedené teoretické poznatky uplatněny jiţ přímo v praxi. V úvahu musela být brána nejrůznější hlediska, jako je věk, poĉet a pohlaví dětí, poĉasí atd. Dále je struĉně popsána realizace programu a jsou vyhodnoceny výsledky řízených rozhovorů, jimiţ byla zjišťována zpětná vazba. Výsledkem práce by měl být program pro děti ve věkové kategorii ĉtyři aţ dvanáct let, slouţící zároveň jako příruĉka jak studentům cestovního ruchu, tak všem, kteří mají o tuto oblast zájem.

13

1 Animace v cestovním ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu popisuje animaci jako „organizování a stimulaci zábavy návštěvníků, klientů hotelu, rekreačního centra apod. nebo cestujících (např. během okružní plavby).“ [Pásková, Zelenka, 2002, str. 20] Pojem animace pochází z latinského slova anima – duše. [Orieška, 1999] Animace je úzce spjatá s pojmem „volný ĉas“. Ten lze popsat jako „čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků apod.“ [Pásková, Zelenka, 2002, str. 315] Animace znamená jeho obohacení, oţivení a jeho aktivní vyuţití během úĉasti na cestovním ruchu. Má za úkol především správně organizovat volný ĉas tak, aby docházelo ke zkvalitnění volnoĉasových ĉinností spolu s budováním vzájemných vztahů mezi úĉastníky cestovního ruchu. Primárním cílem animace je povzbuzení jednotlivce k úĉasti na aktivitě, navazování vztahů, přinášení uspokojení, radosti a zanechání příjemného dojmu z dovolené. [Orieška, 1999] „Animaci je možno definovat i jako stimulování těla, mysli a účasti na společných akcích. Pokud tyto stimuly pocházejí od lidí (animátorů), hovoříme o personální (primární) animaci. Sekundární je animace tiskem nebo využitím jiných médií.“ [Orieška, 1999, str. 161] Animace je nabízena prostřednictvím hotelů s vlastním zázemím, které poskytují tuto sluţbu výhradně svým klientům a disponují svými animátory ĉi animaĉními týmy. Další moţností je poskytování animaĉních sluţeb v rámci střediska cestovního ruchu, kde je nezbytná spolupráce několika subjektů. Animaci ovšem mohou zajišťovat i touroperátoři, tedy organizátoři sluţeb cestovního ruchu, opět pro vlastní klientelu. [Orieška, 1999] Touroperátoři zaměstnávají především dětské animátory, v destinaci mají své vlastní vybavené kluby. Příkladem můţe být CK Fischer, která poskytuje sluţby dětského klubu Funtazie, CK FIRO-tour s klubem Firáĉek nebo CK Alexandria a dětské kluby v Primorsku, Carevu nebo v klubových hotelech. [4], [5], [11]

14

Zejména v případě nepříznivého poĉasí je animace velmi vítanou sluţbou. Pro urĉité hotely hraje dokonce klíĉovou roli pro zabezpeĉení celoroĉní obsazenosti. [Orieška, 1999] „Nabídka animačních činností by měla reagovat na poptávku hostů a uspokojovat ji, měla by být nejenom standardní (například výlety do okolí), ale i tradiční (například karneval na lyžích) a příležitostná (například návštěva folklorního festivalu).“ [Orieška, 1999, str. 161]

15

2 Vznik a vývoj animačních služeb Kolem roku 1850 se díky reformátorům zaĉala zkracovat pracovní doba, coţ vedlo k nárůstu fondu volného ĉasu. Docházelo k rozvoji volnoĉasových, zejména sportovních, aktivit. Příkladem můţe být ĉeský Sokol, zaloţený v roce 1862. [Fišerová, 2008] Základ pro vznik animaĉních aktivit byl poloţen ve Francii ve třicátých letech minulého století. V té době vznikaly první mládeţnické spolky, které se zabývaly volnoĉasovými a spoleĉenskými aktivitami mládeţe. Ve ĉtyřicátých letech dvacátého století byly potom v téţe zemi zaloţeny „Domy mládeţe a kultury“. [Orieška, 1999] Padesátá léta jsou spojena s rozvojem industrializace. Také docházelo k rozmachu cestovního ruchu. V minulosti byla ubytovací zařízení menší a měla podstatně niţší kapacitu. Vztah hostitelů a hostů byl mnohem osobnější. Hostitel poskytoval cenné rady ohledně sportovního a kulturního vyţití, úĉastnil se spoleĉenských akcí. Měl tedy moţnost styku s klienty, informoval se o jejich spokojenosti a případných problémech. [Orieška, 1999] V souvislosti s rostoucím poĉtem úĉastníků a se zvyšováním kapacity ubytovacích zařízení, vĉetně vzniku velkých hotelových komplexů, se vztahy mezi hostitelem a hostem stávaly více formální, jakýkoli kontakt se pomalu vytrácel. Stejně tak bylo stále těţší navazovat bliţší vztahy s ostatními osobami na dovolené. Také se podstatně měnil vztah místního obyvatelstva k úĉastníkům cestovního ruchu. Více návštěvníků potřebovalo stimulaci k aktivnímu trávení volného ĉasu. Z tohoto vývoje bylo zřejmé, ţe základní sluţby, tedy ubytování, stravování a doprava, musely být doplněny o sluţby, zajišťující organizaci volnoĉasových aktivit a povzbuzující hosty k úĉasti na nich. Poprvé se o těchto sluţbách hovoří jako o animaci. [Orieška, 1999]

2.1 Klubový cestovní ruch V padesátých letech dvacátého století došlo ke vzniku klubového cestovního ruchu, kdy úĉastníci dlouhodobě trávili dovolenou v luxusních klubových osadách ĉi hotelech, které nabízely široké spektrum animaĉních ĉinností. Proto se vývoj klubového cestovního ruchu spojuje s rozvojem animace. [Orieška, 1999]

16

„Poptávku po klubovém cestovním ruchu vyvolávají občané na dovolené – kluboví hosté, kteří se po příchodu do klubu stávají jeho členy. Od klubového hosta se očekává iniciativa, dostatečně velké příjmy a aktivita.“ [Orieška, 1999, str. 164]

2.1.1 Historie klubového cestovního ruchu Základ pro vznik a rozvoj klubového cestovního ruchu, potaţmo animace, poloţil Gérard Blitz v roce 1950 na ostrově Mallorca. Tehdy vytvořil pouze stanový tábor, který fungoval jako nezisková organizace. Hlavním cílem měl být rozvoj vztahů a osobní kontakt mezi úĉastníky. Ve stejném roce zaloţil Blitz klub Méditerranée, dnes nazýván klub Med. O ĉtyři roky později se do podniku zapojil Gilbert Trigano a došlo ke vzniku další chatové osady, tentokrát v Řecku. Postupně se tak střediska budovala i v dalších zemích Evropy. V roce 1970 byla zaloţena německá obdoba klubu Méditerranée, Robinson Club. Postupem ĉasu vznikaly i méně prestiţní kluby, např. klub Valtur, Aldiana, Neckermann nebo Tropicana. [Orieška, 1999] „Klub Méditerranée byl a je největším organizátorem klubové dovolené na světě. (…) Centrála klubu je v Paříži.“ [Orieška, 1999, str. 165] V roce 2010 vlastnil klub Med osmdesát klubových osad nejen v Evropě, ale i v Africe, na Středním Východě, v Severní Americe, Mexiku, Karibiku, Jiţní Americe, Asii, Austrálii, Indickém a Tichém oceánu. Klub poskytuje tři typy středisek. Prvním jsou střediska pro rodinnou dovolenou, jejichţ souĉástí jsou také dětské kluby a široká nabídka aktivit pro mládeţ. Dalším typem jsou tzv. střediska pro kaţdého, která nemají dětské kluby, nabízejí ovšem širokou škálu aktivit pro páry, rodiny ĉi skupiny přátel. Posledním typem ubytování jsou střediska pouze pro dospělé, kam je vstup povolen od osmnácti let. Ta nabízejí zábavu, relaxaci a sportovní aktivity zejména skupinkám přátel, jednotlivcům i párům. [2] „Ubytování má tři stupně kvality. Jde o jednoduché, ale účelné ubytování, komfortní ubytování a velmi komfortní ubytování. K označení standardu služeb se používá značka trojzubce z loga klubu.“ [Orieška, 1999, str. 165] Robinson Club je druhým největším klubem, který disponuje přibliţně třiadvaceti klubovými zařízeními v jedenácti zemích. [10]

17

Sídlo se nachází v Hannoveru a vlastníkem je významný německý touroperátor TUI (Touristik Union International). První zařízení bylo vytvořeno na Kanárských ostrovech, jednalo se o klub Fuerteventura, dalším byl klub Baobab v Keni. Zakladatelé se zaměřili především na kvalitu sluţeb a na proţitky hosta. Mottem klubu je „Zeit für Gefühle“, přeloţeno jako „ĉas na záţitky“. Tomuto heslu jsou řízeny všechny ĉinnosti. V porovnání s klubem Med poskytuje Robinson Club sluţby na vyšší úrovni, a to jak ubytování, tak i nabídku sportovních aktivit. Hosté jsou ubytováni v hotelích ĉi bungalovech, vybudovaných a provozovaných v souladu s ţivotním prostředím. Klientelu tvoří především obyvatelé Německa, Rakouska a Švýcarska. [Orieška, 1999] Dalším významným klubem je italský Valtur, zaloţený roku 1972, se sídlem v Miláně. Důleţitou roli při jeho vzniku hrál klub Med, který byl vzorem pro vytvoření obdobného klubu. Valtur je zaměřen především na romantickou dovolenou, nabízí i kluby pro děti, rozdělené dle věkových skupin, např. Infant, Baby apod. [Orieška, 1999] V roce 2011 měl Valtur okolo dvaceti zařízení, kromě Itálie také např. v Řecku, Maroku, Egyptě, na Maledivách nebo na ostrově Mauricius. [13] Orieška [1999] uvádí i další příklady klubů, mj. Club 28 Reisen, který je zaměřen na mladší klientelu, klub Aldiana, poskytující skvělé moţnosti pro dovolenou s přáteli, klub Azur pro rodiny s dětmi atd.

18

3 Animační činnosti Animaĉní aktivity slouţí k dotvoření pozitivního dojmu z dovolené tak, aby se návštěvník na místo rád znovu podíval. Jde tedy o uspokojení potřeb úĉastníků cestovního ruchu, a to jak základních, tak doplňkových. Poţadavky doplňkové jsou většinou hlavním motivem k úĉasti na dovolené. Obecně lze formulovat pět hlavních skupin motivů úĉasti na cestovním ruchu. Jedná se o odpoĉinek, záţitky, zdravotní důvody, rodinu a zábavu. Těmito motivy by se měla animace řídit. [Orieška, 1999] Jednotlivé animaĉní ĉinnosti lze roztřídit do šesti větších celků. Jsou to pohybové a sportovní ĉinnosti (sportovní hry); spoleĉenské a zábavní ĉinnosti (taneĉní veĉery); tvořivé ĉinnosti (kreslení, malování); vzdělávací, poznávací a objevovací ĉinnosti (výlety, krajina, lidé); dobrodruţné ĉinnosti (vatra, přenocování v jeskyni) a meditativní ĉinnosti (jóga, rozhovory). [Orieška, 1999] Není moţné ovšem tyto aktivity dogmaticky rozdělit do jednotlivých skupin, ve většině případů se ĉinnosti prolínají. Abychom mohli aktivitu zařadit do urĉité skupiny, pouţíváme k hodnocení převaţující důvody k jejímu provádění. Úĉast na aktivitě se dělí na aktivní a pasivní. Aktivní úĉastí se rozumí fyzické zapojení se jedince do hry, sportovní nebo jiné ĉinnosti. Pasivní úĉast naopak znamená, ţe se osoba nachází v blízkosti konání animace, podporuje závodníky ĉi druţstva, dodává sebedůvěru poraţeným nebo se zcela jednoduše baví. [Orieška, 1999] „Každé středisko cestovního ruchu má specifickou primární a sekundární nabídku, která určuje jeho atraktivitu. Na základě stupně vybavenosti střediska primární a sekundární nabídkou je možné tvořit odpovídající nabídku animačních činností.“ [Orieška, 1999, str. 177]

19

4 Zabezpečení poskytování služeb volného času a animace v cestovním ruchu Rekreaĉní efekt hosta v zařízení cestovního ruchu ovlivňuje především adekvátní nabídka sluţeb volného ĉasu a animace. Jejich hlavním úkolem je uspokojení přání a potřeb klientů tak, aby měli co nejlepší celkový dojem z dovolené. Jedná se nejen o vlastní aktivní zapojení do aktivity, ale také o navazování kontaktů s okolím a získávání nových záţitků a zkušeností. [Orieška, 1999] Úĉast na animaĉních ĉinnostech je podmíněna i dalšími skuteĉnostmi, např. zájmy ĉlověka, věkem, rodinným stavem, příslušností k sociální skupině, povoláním atd. Těm je nezbytné podřídit nabídku animaĉních aktivit. I přesto, ţe aktivity a oĉekávání spolu souvisejí, nelze jednotlivé aktivity přiřadit k urĉitým oĉekáváním, neboť se liší jejich význam pro kaţdého jedince. Příkladem můţe být vycházka do města. Jeden ĉlověk se jí úĉastní kvůli pohybu, další proto, ţe má moţnost poznat neznámé místo, někdo z důvodu návštěvy památek. [Orieška, 1999] Sluţby volného ĉasu a animace musí být zabezpeĉeny takovým způsobem, aby se staly souĉástí nabídky nejen ubytovacích zařízení, ale také touroperátorů a středisek cestovního ruchu. Jedná se o organizaĉně-institucionální, personální, materiální a ekonomické zabezpeĉení. [Orieška, 1999]

4.1 Organizačně-institucionální zabezpečení animace Prvním předpokladem je vytvoření animaĉního programu. Při jeho sestavení je nezbytné stanovit obor animaĉních ĉinností a zaměření programu. Také je důleţité ujasnit si ţádoucí úĉinky a cíle animace. Dále probíhá charakteristika úĉastníků, kterým je program urĉen (jejich poĉet, věk, pohlaví atd.). Také je třeba specifikovat zvláštnosti programu. Následuje ĉasové rozplánování jednotlivých aktivit, urĉení bloků, ve kterých se budou animace odehrávat, zapoĉítává se i ĉas na přípravu a realizaci. Posléze se urĉí místo, kde budou animaĉní aktivity probíhat. Do této ĉásti spadají i alternativní varianty z důvodu např. špatného poĉasí, malého poĉtu úĉastníků apod. Výsledkem je detailně zpracovaný program animaĉních aktivit spolu s jejich podrobným popisem. [Orieška, 1999]

20

Všichni úĉastníci cestovního ruchu hledají v dovolené únik od kaţdodenního stereotypu. Oĉekávají neobvyklé záţitky, zábavu, relaxaci atd. Přitom si ani neuvědomí, ţe si s sebou stereotyp přinášejí i na dovolenou. Uţ druhý den dovolené si nastolí urĉitý řád, například dobu koupání, jídla, spánku, nákupů. Tato tendence se ukazuje být největší bariérou při tvorbě animaĉních ĉinností. Aktivity proto musí být dostateĉně poutavé na to, aby překonaly tuto překáţku. Nabídka ĉinností by měla být vyvěšena na viditelném místě, aby si úĉastník mohl vybrat, co mu nejvíce vyhovuje, nejlépe hned při příjezdu do střediska cestovního ruchu. [Orieška, 1999]

4.2 Personální zabezpečení animace Při realizaci animaĉních aktivit je kladen důraz také na výběr kvalifikovaného personálu. Tvorbou animaĉního programu se v zařízení cestovního ruchu zabývá manaţer volného ĉasu, ve středisku potom manaţer střediska. Jedná se o organizátora a koordinátora aktivit, který kromě osobních kvalit musí disponovat i znalostmi cestovního ruchu a jazykovými vědomostmi. Je nezbytné, aby jej respektovali i ostatní podnikatelé, orgány místní samosprávy a státní správy. [Orieška, 1999] „Funkce programových referentů v odborářských hotelích a kulturních referentů v lázních jsou v našich podmínkách více funkcemi manažerů volného času než animátorů. V těchto profesích však zpravidla nejde o účelově školené pracovníky, jako je tomu v zahraničí.“ [Orieška, 1999, str. 172 – 173] Samotnou animaci zabezpeĉuje animátor. Ten přichází do styku s hosty a ovlivní tedy celý její průběh. Povinnosti a charakteristika animátora jsou podrobněji popsány v kapitole 5. [Orieška, 1999]

4.3 Materiální zabezpečení animace Materiálním zabezpeĉením animace a sluţeb volného ĉasu se rozumí jednak existence vhodných prostor v ubytovacím zařízení ĉi ve středisku cestovního ruchu, a dále také speciální zařízení ĉi pomůcky, potřebné k realizaci animaĉních aktivit. Mezi prostory v exteriéru se řadí např. sjezdovky, kluziště, venkovní hřiště, bazény, cyklistické stezky, tenisové kurty apod. Velkou výhodou je vyuţitelnost těchto míst k různým druhům aktivit. Nedostatkem je ovšem, ţe jsou vázány na poĉasí a vnější vlivy. [Orieška, 1999]

21

I v interiéru se nachází velké mnoţství různých sportovišť, především sportovní haly, plavecké stadiony, zimní stadiony atd. Velkou výhodou je v tomto případě nezávislost na poĉasí, a tedy i celoroĉní vyuţitelnost zmíněných prostor. K realizaci animaĉního programu je moţné vyuţít prostory, které patří ubytovacímu zařízení, městu ĉi obci. Lze si také pronajmout např. divadlo, kostel, kino aj. Významnou roli hraje technické vybavení střediska cestovního ruchu. Jedná se např. o existenci půjĉoven sportovního vybavení, jeţ mohou mít širokou nabídku nebo se specializují pouze na jeden druh sportu (půjĉovna potápěĉské výstroje). [Orieška, 1999] „Některé animační činnosti vyžadují poměrně široké a náročné materiální zajištění. Nejnáročnější jsou tvořivé činnosti, vzdělávání, poznávání a objevování. Tyto činnosti vyžadují různorodé pomůcky, např. pro ruční práce či výtvarnou tvorbu, nebo zajištění pronájmu audiovizuální techniky, pokud jí nedisponuje zařízení poskytující prostor (ateliér) ani středisko cestovního ruchu.“ [Orieška, 1999, str. 175]

4.4 Ekonomické zabezpečení animace Ekonomické zabezpeĉení animace představuje objem finanĉních prostředků, který je potřeba k bezproblémovému zajištění animace. Organizátor tedy musí zpracovat finanĉní plán nákladů, který zahrnuje prostředky na nákup pomůcek, pronájem prostor ĉi vybavení, výplaty animátorů a také na nepředpokládané výdaje. Animaĉní programy mohou být financovány z vlastních zdrojů, sponzorskými dary ĉi příspěvky z rozpoĉtů obce ĉi města. Nezbytný je ovšem i plán trţeb, neboť animace je placenou sluţbou. Je nutné vytvořit urĉitou cenu, za kterou se bude produkt prodávat. Při tvorbě ceny by měl být prvotním cílem prodej, zisk je aţ druhořadý. Tímto způsobem je moţné dosáhnout většího podílu na trhu a tedy i vyššího ekonomického efektu. [Orieška, 1999] Samotná animace přináší dva druhy ekonomických efektů, přímý a nepřímý. Přímý efekt se projeví bezprostředně po skonĉení animace. Jedná se např. o zvýšení trţby na baru, kam se úĉastníci přijdou osvěţit po skonĉení sportovní aktivity. Naopak nepřímý efekt se projeví aţ v delším ĉasovém intervalu. Příkladem můţe být návrat úĉastníků na stejné místo, kladné reference atd. [Orieška, 1999]

22

5 Animátor cestovního ruchu Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu je animátorem „osoba, která je odpovědná za plánování a organizování sociálních, kulturních, sportovních a dalších aktivit volného času a za stimulaci cestujících zúčastnit se jich, a to v hotelu, v turistické destinaci, na výletní lodi apod. Zná jazyk, kterým mluví většina cestujících. Na výletní lodi je označován jako vedoucí lodi. Animátoři jsou zpravidla zaměstnáni na celou sezónu ve velkých střediscích CR a v rekreačních centrech (honey-pot). Pro animátory jsou určeny speciální vzdělávací kurzy s rozlišením dětský animátor a animátor pro dospělé. Animátor zajišťuje zábavu účastníků zájezdu v době, kdy se klienti neúčastní žádného fakultativního výletu.“ [Pásková, Zelenka, 2002, str. 20 – 21]

5.1 Osobnostní profil animátora Obecně musí animátor splňovat základní poţadavky na tuto práci. Předpokladem je věk nad osmnáct let a dobrý zdravotní stav. Dále by měl mít ukonĉené středoškolské vzdělání, ideálně by se pak jednalo o studenta ĉi absolventa vysoké školy nebo univerzity. Přínosem jsou samozřejmě praktické zkušenosti s organizací volnoĉasových aktivit, případně s prací v hotelu. [Orieška, 1999] Animátorem by měla být přátelská, sympatická a veselá osoba s příjemným vzhledem a vůdĉími schopnostmi. Důleţitá je schopnost empatie, ochota pomoci, trpělivost a umění podpořit ĉlověka. Animátor by měl být důvěryhodný, spolehlivý a vţdy by měl dodrţovat sliby, které dal. Protoţe je v přímém kontaktu s lidmi, je nezbytné, aby měl zájem s nimi pracovat a aby jeho komunikaĉní schopnosti byly na vysoké úrovni. Nepřípustné je agresivní chování, hrubé výrazy ĉi kouření a konzumace alkoholu před hosty. [Orieška, 1999] Významná je také znalost cizích jazyků. Dobrý animátor by jich měl znát několik, aby byl schopen komunikovat s co největším poĉtem hostů. Předpokladem pro tuto práci je i manuální zruĉnost a odolnost vůĉi psychickému i fyzickému zatíţení. Všeobecný přehled a zaměření na urĉitý obor aktivit jsou další z kvalit, kterými by měl animátor disponovat. [Orieška, 1999]

23

5.2 Vzdělávání animátorů „Ve většině případů uspořádávají především velké organizace klubů, hotelů a rekreačních středisek vlastní vzdělávání animátorů, které připravuje prakticky na první sezónu. Každý hotel, který poskytuje animační služby, si stanovuje vlastní požadavky na funkci animátora podle svých podmínek. Podmínky se mohou lišit v mnoha faktorech – podle druhu práce, v odměňování, v pracovní době, délce pracovní činnosti.“ [Fišerová, 2008, str. 65] Profesi animátora by měli vykonávat zejména lidé, kteří mají urĉitou kvalifikaci. Jedná se především o tradiĉní povolání, např. uĉitel tělocviku, výtvarné výchovy, hudební výchovy atd. Další kvalifikaci v oboru zaměřeném na volný ĉas pak mohou získat absolvováním různých kurzů. Ve velkých střediscích cestovního ruchu se animátoři seskupují do animaĉních týmů, ve kterých jsou zastoupeny různé specializace. Na základě týmové spolupráce potom dochází k naprosto profesionální animaci. [Orieška, 1999] V rámci týmů by ovšem animátoři měli být schopni si úkoly vyměnit a jeden druhého alespoň ĉásteĉně zastoupit.

5.3 Pracovní náplň animátora Pracovní den animátora je ve většině případů rozdělen do tří úseků. Jedná se o ranní, odpolední a veĉerní animaci. Náplní ranního a odpoledního programu jsou sportovní, relaxaĉní, tvořivé a jiné aktivity. Animátoři vystupují v roli koordinátorů aktivit a sportovních instruktorů. Také mají za úkol motivovat hosty k úĉasti na animaci. Veĉerní animace je zaměřena především na zábavu. Animátoři se angaţují v představení jako herci nebo taneĉníci. Přestávky mezi jednotlivými úseky slouţí k odpoĉinku animátorů, popř. k přípravě pomůcek na následující program. [1]

5.4 Základní role animátora Role propagátora aktivního životního stylu Animátor by měl usilovat o výchovu ĉlověka ke kultuře a o zlepšení jeho fyzické i psychické kondice. [Ďuriĉek, Ĉernák, Obodyński, 2001]

24

Role iniciátora prorekreačních postojů Animátor má za úkol změnit postoj úĉastníků cestovního ruchu od pasivního trávení dovolené k aktivnímu vyuţití volného ĉasu. Především povzbuzuje hosty k zapojení se do animaĉního programu. Stále ovšem existuje názor, ţe trávení volného ĉasu je soukromou věcí kaţdé osoby, a ţe nemá smysl se snaţit jej jakkoli ovlivnit, protoţe v tom případě by se mohlo jednat o porušení práva na soukromí. Animace je ovšem pouze stimulem a podnětem ke smysluplnému a zábavnému trávení volného ĉasu, v ţádném případě nejde a nesmí jít o narušení soukromí. [Ďuriĉek, Ĉernák, Obodyński, 2001] Role organizátora aktivit volného času Povinností animátora je příprava a organizace jednotlivých volnoĉasových ĉinností. Jelikoţ je v přímém styku s klienty, musí s nimi tedy umět jednat, umět je povzbudit a inspirovat. [Ďuriĉek, Ĉernák, Obodyński, 2001]

5.5 Zásady práce animátora neustále komunikovat s hosty udělat na hosta dobrý první dojem (zejména vzhled, obleĉení, pozornost ke klientům) dochvilnost při zaĉátku aktivit, raději přijít s předstihem neţ se zpoţděním dodrţovat dané sliby dát najevo, ţe existuje více moţností, z nichţ si hosté mohou vybrat chovat se ke klientům profesionálně (oni jsou důvodem konání animace), nikdy před hosty nemluvit kriticky o jiných hostech ke kolegům se chovat jako k hostům osvojit si jména hostů a poté je jimi oslovovat je nepřijatelné se s hosty hádat, být rozĉilený a pouţívat vulgární výrazy, vţdy je ţádoucí hosta především uklidnit konzumace alkoholu a kouření před hosty je naprosto vylouĉeno, výjimkou je pozvání hostem, a to aţ po skonĉení veĉerního programu nezmiňovat se před hosty o vnitřních záleţitostech klubu ĉi hotelu

25

chovat se slušně, hlavně při práci s dětmi, neboť ty mají tendenci napodobovat chování animátora respektovat tradice a kulturu země, kde animátor pracuje [1]

5.6 Typy animátorů V praxi je moţné nalézt různé typy animátorů, které se liší dle specializace. Nelze je ovšem jednoznaĉně rozdělit, v některých případech se typy animátorů překrývají. [Ĉernák, 2009] Šéf animátor (Chief Animator, Teamleiter (vedoucí týmu), Chef-Gästebetreuter (vedoucí péĉe o hosty), Entertainment - Chef (vedoucí zábavy), Entertainment Manager (manaţer zábavy), Chef de Village (vedoucí klubu) Jedná se o vedoucího, který je nejdůleţitějším typem animátora. Jeho přednostmi jsou výborné vůdĉí a organizaĉní schopnosti. Musí mít odpovídající jazykové znalosti (nejméně dva světové jazyky) a zkušenosti ze všech oblastí animace, aby byl schopen vytvořit profesionální program, kde si kaţdý z hostů vybere vhodnou ĉinnost dle svého uváţení. Neméně důleţitou roli hraje i znalost psychologie. Tu vyuţívá šéf animátor v případě, ţe chce nenásilně zapojit klienta do programu. Motivace ĉlenů týmu a příkladné vystupování jsou v této pozici nezbytné. [Ĉernák, 2009] Animátor komunikátor Jeho doménou je především komunikace, a to jak verbální, tak neverbální. Výborně ovládá pantomimu, výrazy tváře i pohyb těla. Jedná se o skvělého vypravěĉe vtipů ĉi zábavných historek, který mluví několika jazyky. Hosty je velice oblíbený a vyhledávaný. [Ĉernák, 2009] Animátor sportovec Jedná se o profesionála, vyškoleného v oblasti pohybových aktivit. Měl by být velmi dobře obeznámen se zátěţí organismu jak u zdravého a fyzicky zdatného ĉlověka, tak u osoby méně fyzicky zdatné ĉi osoby s pohybovými problémy. Také by měl absolvovat kurz první pomoci pro případ, ţe dojde ke zranění. Animátor vystupuje v roli rozhodĉího ĉi sportovního instruktora. Je tedy nezbytné, aby perfektně ovládal pravidla daných sportů a byl schopen předat své zkušenosti ostatním. Důleţitá je i schopnost

26

prohrávat. Naprostá většina úĉastníků cestovního ruchu se ve volném ĉase nejraději věnuje sportovním aktivitám, proto je tento typ animátora také velice oblíbený, zejména u mladších hostů. [Ĉernák, 2009] Animátor bavič Dalším oblíbeným typem animátora je baviĉ. Jedná se o velice spoleĉenského a zábavného ĉlověka, který je schopen okamţité improvizace. Úĉinkuje především ve veĉerních programech. Uĉí lidové tance, zpívá na playback nebo vystupuje v roli choreografa. Také má na starosti zábavu na diskotéce a motivaci hostů k zapojení do programu. Jeho hlavním úkolem je pomoci lidem překonat pocity úzkosti, smutku atd. [Ĉernák, 2009] Animátor intelektuál Ĉlověk vykonávající tuto pozici musí mít rozsáhlý všeobecný přehled. Důleţité jsou nejen znalosti politiky, náboţenství a kultury, ale také historie, geografie a reálií cizích zemí. Samozřejmostí je i přehled z oblasti umění, vědy, hudby a nejnovějších trendů. I kdyţ se jedná o velmi vzdělanou osobu, animátor by neměl ostentativně dávat své vědomosti najevo, aby se hosté necítili příliš zahanbeni. Měl by správně vycítit, kdy je vhodný ĉas k diskuzi a kdy je nejlepší mlĉet. [Ĉernák, 2009] Animátor psycholog Jedná se o typ animátora, který se vyznaĉuje mimořádnou znalostí lidských povah podle temperamentu, věku, pohlaví atd. Hraje roli jakéhosi „hromosvodu“. Tlumí emoce a dle situace uklidňuje nebo naopak povzbuzuje úĉastníky. Tato úloha je velmi citlivá, jedna z vůbec nejtěţších v animaci. [Ĉernák, 2009] Animátor pěstoun Animátor pěstoun je oblíbencem jak dětí, tak rodiĉů. Náplní jeho práce je starost o děti všech věkových kategorií. Organizuje nejen tvořivé aktivity, ale také sportovní hry a soutěţe. Blíţe je popsán v kapitole 6. [Ĉernák, 2009]

5.7

Animační týmy

V animaĉním týmu jsou zastoupeny všechny typy animátorů. Poĉetnost týmů závisí na typu turistické struktury. V turistickém středisku je zaměstnáno zhruba dvacet 27

animátorů. Hotel Club potom disponuje poĉtem deseti aţ dvaceti animátorů, vše záleţí na sportovním vybavení. V rezidenci je navíc důleţitý i poĉet hostů, běţně se zde ovšem vyskytuje pět aţ patnáct animátorů. Hotely a kempinky potom zaměstnávají nejméně dva, ale maximálně šest animátorů. [Fišerová, 2008] Vztahy mezi kolegy v týmu by měly být přátelské, neboť spolu tráví většinu pracovního i volného ĉasu. Animátoři sdílí ubytování a stejně tak veškerá příprava programů probíhá spoleĉně. Úspěšnost programu závisí z velké ĉásti na spolupráci všech ĉlenů týmu. Kaţdý by měl projevit ochotu, optimismus, trpělivost a schopnost improvizace. Vzhledem ke specializaci kaţdého z animátorů by mělo být souĉástí komunikace i sdílení svých záţitků a dovedností. Jedině tak lze docílit toho, ţe animátoři budou schopni se navzájem zastoupit. [Ĉernák, 2009] Poĉet lidí, kteří připadají na jednoho animátora, se liší dle druhu ĉinnosti. Většinou je v rozmezí dvaceti aţ padesáti úĉastníků. Rozdíl je i v úĉasti hostů na aktivitách. V některých případech je vysoká, u některých aktivit naopak extrémně nízká. Uvádí se, ţe průměrná úĉast je patnáct aţ dvacet procent. [Ĉernák, 2009] Profesionální animaĉní týmy jsou speciálně vzdělávány ještě před zaĉátkem sezóny. Jedná se o odbornou přípravu formou školení a seminářů. Dochází k rozdělování funkcí, nacviĉování choreografie a při řešení modelových situací je snaha eliminovat veškeré potencionální problémy. Kaţdý animátor musí mít neustále na paměti, jaká jsou jeho práva, povinnosti a také to, ţe nejdůleţitějším úkolem je zajistit spokojenost hosta. [Ĉernák, 2009]

5.7.1 Skladba animačního týmu V souĉasnosti se rozlišují tři skupiny animátorů, tvořící animaĉní tým. [Ĉernák, 2009] Festcrew (stálí animátoři) Jedná se o animátory, kteří v ubytovacím zařízení ĉi středisku cestovního ruchu tráví několik měsíců, popř. sezón (ĉtyři aţ dvanáct měsíců). Z toho důvodu je nezbytná dokonalá spolupráce a organizace. Vedoucím je šéf animátor, který má na starosti řízení a koordinaci aktivit, plánování programu, rozdělování úloh. Jedná-li se o větší tým, má k dispozici asistenta. Kaţdé ráno se před zaĉátkem animace tým schází, aby si potvrdil jednotlivé aktivity a nedocházelo k organizaĉním problémům. [Ĉernák, 2009] 28

Freelancer (dočasní animátoři) Jedná se o animátory, kteří jsou přijímáni pouze na ĉtyři aţ deset týdnů v nejvyšší sezóně. Právě o letních prázdninách jsou hotely nejvytíţenější a stálí animátoři potřebují pomoc. Doĉasní animátoři jsou většinou studenti, kteří touto cestou získávají neobyĉejné záţitky nebo zaĉínající animátoři, kteří mají příleţitost se plně zauĉit. Pracovní podmínky jsou podobné jako u stálých animátorů, ovšem platové ohodnocení je podstatně niţší. Nejvíce se uplatní v dětském klubu a při sportovní animaci. [Ĉernák, 2009] Gastanimation (hostující animátoři) Nejedná se o profesionálně vyškolené animátory, nýbrţ o sportovce, herce, taneĉníky nebo jiné „hvězdy“, kteří působí v týmu pouze krátkodobě (jeden aţ dva týdny). Hlavním úkolem je přilákat turisty. Jejich pracovní podmínky se liší od výše zmíněných skupin, platí pro ně odlišná pravidla. [Ĉernák, 2009] Dle vykonávaných aktivit je moţné rozdělit animaĉní týmy následovně: Sportovní tým Ĉlenové sportovního týmu vystupují v roli organizátorů a instruktorů sportovních aktivit. K jejich povinnostem patří kontrola dodrţování pravidel sportů, v některých případech se dokonce osobně úĉastní. Mezi další úkoly, které jsou pro ĉleny týmu samozřejmostí, patří příprava hřišť, oprava sportovního náĉiní nebo ošetření drobných úrazů. Významnou roli hraje správná volba zátěţe organismu, která se promítne i v programu, protoţe klient si chce pouze odpoĉinout, ne vysílit své tělo. Tato práce je velmi nároĉná vzhledem k podmínkám, ve kterých animátor pracuje. Většinou se jedná o velmi vysoké teploty. [Ĉernák, 2009] Tým odpovědný za denní animaci Hlavní náplní práce tohoto týmu je zajištění programu během dne. Jedná se o aktivity u bazénu, na pláţi ĉi jiném sportovišti, v baru nebo v restauraci. Některé hotely a kluby mají i vlastní rozhlas, kde animátoři informují o tom, co je v okolí právě aktuální. Ĉlenové týmu ovšem spolupracují i na veĉerním programu, který zabezpeĉuje tzv. Showteam. [Ĉernák, 2009]

29

Tým odpovědný za večerní animaci (Showteam) Tento tým se soustředí pouze na přípravu veĉerního programu, přiĉemţ během dne probíhá příprava choreografie, kostýmů, kulis, rekvizit apod. Na přípravě se podílí stejnou měrou všichni ĉlenové týmu. Výsledkem je bezchybné veĉerní představení, při kterém je předvedena nacviĉená choreografie, a do kterého se aktivně zapojí i hosté. Mezi další povinnosti animátorů v tzv. Showteamu patří i praní, ţehlení a úprava kostýmů nebo úklid. [Ĉernák, 2009] Tým odpovědný za dětskou animaci Tým má na starost zajištění co nejpestřejšího animaĉního programu. Souĉástí programu je například i klubový tanec, kreslení, pohybové a sportovní aktivity a zpravidla je zakonĉen minidiskotékou. Děti jsou většinou dle věku rozděleny do několika skupin. Animátoři v tomto týmu by měli být profesionálně školeni, neboť jde o velice zodpovědnou ĉinnost. Děti k animátorovi velice rychle přilnou, a proto se jedná o jednu z nejvděĉnějších ĉinností v animaci, třebaţe velmi nároĉnou. Je smutné, ţe někteří rodiĉe odloţí dítě do miniklubu prakticky na celý den. [Ĉernák, 2009]

30

6 Dětská animace Pozice dětského animátora je jednou z nejzajímavějších, ale také nejnároĉnějších v animaci. Aktivity pro děti jsou ĉásteĉně podobné aktivitám pro dospělé, mají ovšem své speciality a zvláštnosti, které je třeba brát v úvahu. V průběhu prázdnin se děti oprostí od školních povinností a starostí s nimi spojených, např. konkurenĉního tlaku, hodnocení, stresu apod. Tím se stávají prázdniny výjimeĉnými, děti oĉekávají neobvyklé záţitky, dobrodruţství, chtějí se duševně rozvíjet. [Ĉernák, 2009] Úĉast na animaci je dobrovolná, coţ především by měl mít dětský animátor na paměti. Důleţité je také neustálé upozorňování na plánované aktivity. Příprava programu by měla probíhat ve spolupráci s dětmi, protoţe ty se jen nerady řídí dle pevně daného rozvrhu. Animátor musí mít jasnou představu o tom, jaké ĉinnosti chce realizovat, měl by ovšem přihlédnout i k přání dětí. Za dobrý nápad je povaţováno umístění schránek na dětská přání do střediska cestovního ruchu. Děti do nich mohou vhazovat své nápady na zlepšení animace, na nové hry apod. [Ĉernák, 2009] Program má být vyvěšen na viditelném místě a jeho vizuální podoba přizpůsobena dětským klientům. Důleţitou roli zde hraje velikost, barevnost, písmo a obrázky. Animátor musí dodrţovat stanovený program a především dbát na přesnost. Setkání s dětmi probíhá vţdy na tom samém místě, kde probíhá většina aktivit. S tím souvisí vznik tzv. Mini Klubů. Výrobky dětí jsou většinou vystaveny na veřejných místech, např. u vstupu do restaurace. Tak si je můţe kaţdý prohlédnout, coţ hraje významnou roli při upevnění sebevědomí. [Ĉernák, 2009] V případě, ţe dojde ke konfliktu, má animátor umět adekvátně zareagovat. Měl by být klidný, vyrovnaný, neagresivní a neměl by zasahovat, pokud to není bezpodmíneĉně nutné. Důleţitou motivací pro úĉastníky dětské animace je pochvala. To platí zejména pro děti s nízkým sebevědomím, které je moţné tímto způsobem znaĉně povzbudit. Obecně má pochvala motivující funkci, naopak kárání sniţuje chuť aktivně se zapojit. [Ĉernák, 2009] „Každé dítě potřebuje pochválit a povzbudit, prožít úspěch a ocenění od kamarádů i dospělých lidí. Úspěch dítě silně motivuje k další činnosti, neúspěch, a to nejen při hrách, by měl být osobní výzvou k dalším pokusům pracovat na sobě, zlepšit se a dokázat si, že překážky je možné překonat.“ [Doleţalová, 2003, str. 8] 31

Dle Ĉernáka [2009] je moţné vytvořit na základě věku ĉtyři skupiny. První je Infant Club nebo jesle. Zde jsou poskytovány sluţby klientům do dvou let. Dalším typem je Baby Club pro děti od tří do šesti let. Do Mini Clubu patří věková skupina od sedmi do dvanácti let. Někdy je ovšem věkové rozmezí upravené, především v hotelích, kde není ani jeden z předchozích typů klubů, minimální věková hranice je v takovém případě ĉtyři roky. Posledním typem je Junior Club, kde se animátoři starají o mládeţ od třinácti do šestnácti let. Klientům v Junior Clubu je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o mládeţ v „pubertálním věku“, proto je nezbytné sestavit takový program, který bude vyhovovat přímo této skupině. Program pro tuto věkovou kategorii je odlišný nejen od dětského, ale i od programu pro dospělé. Vhodnými aktivitami jsou různé druhy sportů, veĉerní diskotéky, veĉírky, výlety apod. Fišerová [2008] dělí dětskou animaci pouze na dvě skupiny. První je tzv. Mini club, urĉený pro děti od ĉtyř do deseti let. Animace se odehrává na urĉeném místě, kde se děti scházejí, hrají si a vzájemně se poznávají. Náplní jsou především kreativní ĉinnosti, případně pohybové hry se sportovními prvky. Tzv. Junior club je zaměřen na věkovou skupinu od deseti do šestnácti let. Program je orientován zejména na sportovní aktivity. Animátor, který má na starosti dětskou animaci, musí mít pod kontrolou především své chování. Děti mají tendenci vše opakovat, animátor je pro ně jakýmsi „vzorem“. Důleţité jsou tedy výrazy, které pouţívá, a chování nejen ke klientům, ale i ke kolegům. [Ĉernák, 2009]

32

7 Charakteristika Chorvatska Chorvatsko, celým názvem Chorvatská republika, se nachází na jihu střední Evropy a rozkládá se na ploše 56 542 km². V roce 2011 zde ţilo 4 290 612 obyvatel. Úředním jazykem je chorvatština a platidlem je chorvatská kuna. Jedná se o parlamentní republiku, jejímţ hlavním městem je Záhřeb. [8] „Chorvatsko se od roku 1992 dělí na 21 žup, ty se dále dělí na opčiny (v průměru kolem 10 - 20), které mají podobné postavení jako české obce.“ [8]

7.1 Geografie Reliéf krajiny Chorvatska je velmi různorodý. Nalézají se zde nejen níţiny, např. ve Slavonii, ale i hornaté oblasti a horská pásma jako jsou Velebit, Kapela a Plješivica. Za zmínku rozhodně stojí i vodopády a jezera, jedním příkladem za všechny jsou světoznámá Plitvická jezera. [Swajdo, 2002] Pobřeţí Jaderského moře je rájem pro turisty. Pláţe jsou většinou písĉité, skalnaté a štěrkové, průměrná teplota vody na otevřeném moři je 22 – 25 °C. Je zde moţno navštívit nepřeberné mnoţství větších ĉi menších ostrovů, poloostrovů nebo zálivů. Pobřeţí, spolu s pobřeţní linií ostrovů, se táhne podél Jaderského moře v délce 5 790 km. Od vnitrozemské ĉásti země jej odděluje Dinárská horská soustava. Pobřeţí zaĉíná Istrií a pokraĉuje přes Novi Vinodolski, Senj dále na jih kolem Zadaru, Šibeniku, Trogiru, Splitu a konĉí Dubrovníkem. Celkový poĉet ostrovů je 1 185, proto se také někdy nazývá pobřeţím tisíce ostrovů. První místo podle velikosti zaujímá ostrov Krk (416 km2), v těsném závěsu Cres (404 km2) a další v pořadí jsou Brać (395 km2), Hvar (299 km2), Pag (285 km2) a Korĉula (276 km2). Z největších poloostrovů je moţné zmínit Istrii, Pulu a Pelješac. [Swajdo, 2002] Největší horské pásmo v Chorvatsku se nazývá Velebit a rozkládá se v délce 165 km. V Dinárských horách se potom nalézá nejvyšší hora Dinara s 1 830 metry. [Swajdo, 2002] Sáva (562 km) a Dráva (505 km) jsou nejdelšími řekami státu. [Swajdo, 2002]

33

V Chorvatsku se nachází sedm národních parků. Jedná se o Brioni, Kornati, Mljet, Paklenica, Risnjak, Krka a Plitvická jezera. Ta byla roku 1979 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [Swajdo, 2002]

7.2 Podnebí Podnebí v Chorvatsku je velmi různorodé. Ve vnitrozemí převaţuje kontinentální podnebí s horkými léty a mírnými zimami. Ve vyšších polohách převládá horské podnebí. Zimy jsou zde velmi chladné s teplotami aţ –20 °C a ĉastým sněţením. V létě se teploty průměrně pohybují kolem 19 °C. Pro pobřeţí Jadranu je typické středomořské podnebí (mírné, deštivé zimy) s průměrnou lednovou teplotou okolo 5 °C. V teplém aţ horkém létě se teploty pohybují okolo 24 °C, avšak v sezoně mohou dosahovat aţ 30 nebo 40 °C. [Swajdo, 2002,]

7.3 Ostrov Krk Jak jiţ bylo zmíněno, jedná se o největší z chorvatských ostrovů. Nalézá se v severní ĉásti Chorvatska, v Kvarnerském zálivu. Ostrov je spojen s pevninou Krckým mostem, postaveným v roce 1981. Most měří 1 309,5 m a je rozdělen na dvě ĉásti. Jeden ze základů je zabudován do ostrova Sv. Marko. Na Krku se nachází mezinárodní letiště. [Bratulić, 2002] Celkem zde ţije přes 17 500 obyvatel v 68 sídlech. Hlavním městem ostrova je Krk, který je zároveň největším městem ostrova. Zajímavý je také Vrbnik, v jehoţ okolí se pěstuje nejznámější víno na ostrově - ţlahtina, Baška, proslulá svou pláţí nebo Punat, jehoţ atrakcí je ostrůvek Košljun s klášterem. Z dalších sídel na ostrově lze jmenovat Malinskou, Njivice nebo Omišalj. [Bratulić, 2002] Turisty oblíbená je krasová jeskyně Biserujka, leţící dvanáct metrů pod povrchem. [Bratulić, 2002]

7.4 Omišalj Omišalj je sídlem akropolního typu, leţícím na vyvýšenině 82 m n. m. Jedná se o druhé nejstarší sídlo na ostrově, nejstarším je hlavní město ostrova, Krk. Název Omišalj je původu románského. V zátoce Sepen, nedaleko Omišalje, se nacházelo římské 34

Fulfinium. Ve středověku se na ostrově nalézala ĉtyři frankopanská města, Omišalj byl jedním z nich. [Bratulić, 2002] Roku 1420 byl u hlavního vjezdu do města vybudován Kaštel (dnes jiţ neexistuje). V městeĉku se dále nachází farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém jsou zmínky jiţ v roce 1213. Jedná se o trojlodní románskou baziliku, ke které byla v šestnáctém století přistavěna kupole, kůr a zvonice. Souĉástí sakristie je lapidárium, kde jedním z nejvýznamnějších exponátů je náhrobní deska posledního benediktinského opata, na které je hlaholský nápis z patnáctého století. Neméně zajímavá je i kaple sv. Jeleny, postavená v gotickém slohu, kostel sv. Antonína Paduánského ve slohu románském nebo kostel sv. Jana. Na konci ĉtrnáctého a na zaĉátku patnáctého století byl postaven Rektorský palác, který je dnes jiţ znaĉně zchátralý. V zátoce Sepen se dodnes nacházejí zbytky římského Fulfinia vĉetně trosek raně křesťanského kostela. 15. srpna se v Omišalji koná tzv. Stomorina neboli svátek prvních plodů. [Bratulić, 2002] Omišalj je rozdělen na tzv. starou a novou ĉást. Starou ĉástí se rozumí historické jádro města, v nové ĉásti jsou potom vily a soukromé apartmánové domy, pronajímané turistům zejména v letní sezóně. Pobřeţní promenáda, která se táhne po břehu v délce zhruba tří kilometrů, spojuje tuto novou ĉást s pláţí Pesja. Jedná se o nejznámější a nejkrásnější pláţ Omišalje, která je oceněna tzv. Modrou vlajkou. Po celé délce promenády jsou k dispozici kamenité a oblázkové pláţe nebo vybetonované plošiny. Cesta prochází i přístavem pro jachty, tzv. marinou. Ve stráni pod historickým jádrem městeĉka se rozkládá park Dubec. Jedná se o přírodní park, ve kterém se nalézají nádherné vyhlídky na celý Omišaljský záliv. Atmosféra samotného městeĉka působí uklidňujícím dojmem. Vzhledem ke své velikosti však nenabízí mnoho moţností sportovního a kulturního vyţití. Dovolená v Omišalji je tak zaměřená především na relaxaci a odpoĉinek. Místo proto navštěvují zejména rodiny s dětmi, které se ovšem v klidném prostředí brzy zaĉínají nudit. Z toho důvodu je dětská animace, kterou poskytuje cestovní kancelář, velmi dobrým nápadem a bonusem pro klienty.

35

Obrázek 1: Pohled na marinu a pláž Pesja (v pozadí)

36

8 Popis hotelu a jeho okolí Hotel Adriatic je jediný hotel, který se ve středisku Omišalj nachází. Jedná se o tříhvězdiĉkový hotel, ke kterému náleţí také dvě dvouhvězdiĉkové depandance, Primorka a Marina. Leţí jen padesát metrů od pláţe, proto je vhodný zejména pro seniory ĉi rodiny s dětmi. V centrální budově hotelu je umístěna hlavní recepce, kde probíhá check-in a check-out, veškeré vyřizování stíţností a reklamací, a také směnárenská ĉinnost. Dále se zde nachází restaurace, spoleĉná i pro depandance, místnost pro slavnostní příleţitosti, noĉní klub s terasou, toalety pro hosty, hotelový bar a lobby s televizí. Všechny pokoje jsou vybaveny stoleĉkem se dvěma ĉi třemi ţidlemi, postelí, noĉními stolky, skříní, satelitní televizí, telefonem a koupelnou se sprchou. Pokoje mají i balkon nebo francouzské okno. [6] V obou depandancích se nachází menší recepce, které jsou v provozu ĉtyřiadvacet hodin denně a jejichţ personál má za úkol pouze vydávat klíĉe od pokojů, případně zařídit odstranění vzniklých závad. Na rozdíl od hotelu disponují depandance výtahem. Vybavení pokojů v Marině a Primorce je téměř shodné s vybavením pokojů v hlavní budově, ovšem postrádají telefon a televizi. Navíc je v kaţdé koupelně k dispozici vana a všechny pokoje bez výjimky mají balkon. [6] Hostům je nabízena široká škála sluţeb. Samozřejmostí je polopenze formou bufetové snídaně i veĉeře, kdy jsou nabízena aţ ĉtyři odlišná jídla s různými přílohami a dezerty. V restauraci je moţné přikoupit oběd, servírovaný á la carte. Sluţby recepce jsou poskytovány ĉtyřiadvacet hodin denně, směnárenské sluţby pouze během dne. Také je moţné si najmout trezor na úschovu cenností. V lobby je k dispozici televize a bezdrátové připojení k internetu zdarma. Během dne je moţné si zakoupit obĉerstvení v hotelovém baru, veĉer je otevřen noĉní klub s terasou. V komplexu se nachází i kadeřnictví, kosmetika, masáţe a obchod s drobnými upomínkovými předměty. Hosté mohou vyuţít i tenisové kurty, které jsou umístěny hned vedle hlavní budovy. [6] Hotel je zasazen do zeleně, souĉástí komplexu jsou udrţované travnaté plochy a parĉík se stromy. V okolí je velmi klidné a příjemné prostředí, ideální zejména pro rodiny s dětmi a starší obĉany. Přímo u moře, vedle promenády, se nachází travnatá pláţ s fíkovníky, které poskytují stín. Také je k dispozici vybetonovaný plácek s basketbalovým košem, volejbalové hřiště s drobnými kamínky a pro malé návštěvníky je velkou atrakcí dětské hřiště s hradem a houpaĉkami. Velmi oblíbený je i minigolf a 37

ping pong, který si mohou hosté za malý poplatek vyzkoušet. Všechny hotelové budovy jsou od pobřeţní promenády vzdáleny necelé dvě minuty. Promenádu lemují restaurace a cukrárny, obchody se suvenýry i betonové plošiny na slunění. Vstup do vody je velmi pozvolný, také ideální pro děti ĉi osoby s pohybovými problémy. Navíc je celé dno pokryto navezeným pískem, na rozdíl od kamenitých vstupů do vody, pro Chorvatsko typických. Proto nehrozí pořezání nohy ĉi poranění o mořského jeţka.

38

9 Příprava animačního programu Cílem práce bylo sestavit ukázkový program pro děti ve věku od ĉtyř do dvanácti let. Tento program se uskuteĉnil první týden v ĉervenci roku 2011 v Chorvatsku, ve středisku Omišalj. Program byl organizován cestovní kanceláří Janeta, s.r.o. Místem konání byl areál hotelu Adriatic. Při přípravě programu bylo vyuţito zkušeností z předešlého roku, kdy se na stejném místě také odehrával animaĉní program.

9.1 Organizačně-institucionální zabezpečení animace Animaĉní program zaĉínal hned druhý den po příjezdu, v tomto případě v neděli. Dle předešlých zkušeností se nejlépe osvědĉilo rozdělení aktivit na tři ĉasové úseky a stanovení optimální délky jejich trvání. V osm hodin ráno se zaĉínalo půlhodinovou rozcviĉkou na terase. Ĉas byl stanoven s ohledem na to, ţe děti se budí poměrně brzy a většinou nemají hned co dělat. Dalším důvodem byla snídaně, která se v hotelu podává od sedmi hodin do půl desáté. Takto daný ĉas rozcviĉky dával hostům šanci nasnídat se před animací anebo po ní. Děti se tedy nemusely hýbat hned po jídle. V deset hodin zaĉínala dopolední animace, která trvala do půl dvanácté. Při výběru kreativních aktivit byla inspirace ĉerpána zejména z předešlých zkušeností. Některé nové ĉinnosti byly objeveny v publikacích, speciálně zaměřených na toto téma. Na kaţdý den byla naplánována urĉitá kreativní ĉinnost na terase. Techniky byly voleny různorodé, ne pouze klasické malování. Záměrem bylo, aby děti mohly výrobky pouţít jako suvenýry z dovolené. Náplní odpolední animace, která trvala také hodinu a půl a zaĉínala v pět hodin, byly zejména pohybové aktivity. Hlavním faktorem při ĉasovém plánování bylo poĉasí. Kvůli velkému horku a riziku vzniku zdravotních problémů byl zaĉátek stanoven aţ na pozdní odpoledne. Zároveň se jednalo o ĉas, kdy se děti zaĉínaly na pláţi nudit. Samotné pohybové aktivity byly vybírány podobně, také byla zapojena vlastní fantazie ĉi osobní záţitky animátorek např. z letních táborů. Samozřejmě, ţe byly také vyuţity zkušenosti z předchozího roku, zaĉleněny byly především aktivity, které jiţ byly vyzkoušené a měly u dětí úspěch.

39

Veĉerní program, tedy karneval, se konal ve středu. Zaĉínal v půl deváté veĉer a trval přibliţně hodinu. Půl hodiny před zahájením se děti sešly s animátorkami a proběhlo dotvoření masek. Kaţdý den se po skonĉení odpoledních her konalo vyhlášení výherců, předávání diplomů a malých odměn jak výhercům, tak i poraţeným. Program byl zajištěn na celou dobu pobytu klientů, byl ovšem vynechán den příjezdu, kvůli odpoĉinku a den odjezdu, kdy bylo nezbytné si sbalit věci a opustit pokoje. Program tedy zaĉínal nedělí a konĉil pátkem. Aby byla animace ještě lákavější, kaţdému dni bylo přiděleno urĉité téma. Tak korespondovala dopolední kreativita s odpoledními soutěţemi. První den nesl název Pohádkový den, v pondělí následoval Dobrodruţný den. Úterý bylo Dnem šikovných rukou a nohou. Ve středu byl dán průchod představivosti při Dnu fantazie. Ve ĉtvrtek se konal Sportovní den a na závěr, v pátek, Vodní den.

9.1.1 Charakteristika cílové skupiny Jiţ několik týdnů před plánovaným zaĉátkem animace byly cestovní kanceláří poskytnuty informace o věkovém sloţení, poĉtu a pohlaví dětí, které se potencionálně mohly programu úĉastnit. Je samozřejmé, ţe některé informace byly ještě změněny ĉi upraveny, základ pro tvorbu animaĉního programu byl ovšem jasný. Bylo nutné tedy sestavit aktivity pro věkové rozpětí od ĉtyř do dvanácti let. Tvorba programu pro takto velký věkový rozdíl není jednoduchá. Je nezbytné přiřadit k sobě takové ĉinnosti, které budou vyhovovat mladším úĉastníků, zároveň ale budou atraktivní i pro starší jedince. Rozdělení dle pohlaví nebylo zásadní, snaha byla o výběr takových aktivit, aby byly zajímavé jak pro chlapce, tak pro dívky. Tím bylo vylouĉené například vyrábění šperků z korálků nebo z těstovin. Dalším kritériem, kterým bylo potřeba se řídit, byl poĉet úĉastníků. Na termín pobytu bylo přihlášeno přibliţně dvacet dětí. Je samozřejmé, ţe téměř nikdy se nezúĉastní všichni. Na základě zkušeností z předchozího roku byl přijat předpoklad, ţe by se aktivně mohlo zapojit asi patnáct dětí, ĉehoţ bylo vyuţito při sestavování vlastního programu a jeho organizaci. 40

9.1.2 Cíle animace Cílem tohoto animaĉního programu bylo samozřejmě zabavit dětské klienty a motivovat je k aktivnímu zapojení do programu. Především kvůli klidnému prostředí letoviska pro ně měla být animace hlavním zábavným programem. Snahou bylo vzájemné seznámení dětí, jejich spolupráce a navázání nových přátelství.

9.1.3 Počasí Díky geografické poloze ostrova Krk zde na zaĉátku ĉervence nebývá příliš deštivé poĉasí, běţné jsou spíše vysoké teploty během dne i v noci. Několik týdnů před termínem konání animace bylo nezbytné sledovat předběţné předpovědi a rovněţ byly vyuţity i předešlé zkušenosti. Poĉítalo se tedy s příznivými podmínkami, a tomu byl přizpůsoben program. Všechny připravené ĉinnosti se měly konat venku, neboť přímořské prostředí je pro zdraví dětí velmi prospěšné, nehledě na to, ţe exteriér nabízel mnohem více moţností, kde se mohla animace odehrávat. Nezbytné ovšem bylo naplánovat i tzv. mokrou variantu pro případ, ţe by přišla neoĉekávaná přeháňka.

9.1.4 Mokrá varianta V případě špatného poĉasí by se animace odehrávala v prostorách noĉního klubu, který je vybaven stoly a skýtá tak moţnost drobných sportovních aktivit i kreativní ĉinnosti. Na rozcviĉku ani na dopolední animaci tedy nebylo nutné vymýšlet náhradní program. Problémem se mohly stát odpolední soutěţe, kde bylo třeba vymyslet alternativy k honbě za pokladem a ke hrám ve vodě. Tzv. mokrá varianta byla zaměřena především na hry, sportovní soutěţe byly z důvodu omezeného prostoru vynechány. Připravených bylo několik desítek her, pro ilustraci jsou uvedeny dvě z nich, patřící k nejznámějším. Jednalo se o hru evoluce, při které úĉastníci postupovali různými vývojovými stádii. Zaĉínali jako buňky, kdy chodili skrĉení, toĉili rukama a opakovali „kuli kuli“. Konĉili jako ĉlověk, kdy se zcela narovnali. Vţdy dva jedinci si „střihli“ a ten, který vyhrál, potom postoupil na vyšší úroveň. Další hrou, kterou bylo moţné hrát v interiéru, byl tzv. košík ovoce. Děti seděly v kruhu na ţidlích a uprostřed stál vyzyvatel. Kaţdému bylo řeĉeno, zda je jablko ĉi hruška. Kdyţ vypravěĉ řekl „jablka“, musela se všechna jablka zvednout a sednout si na

41

jiné místo. Při tom i on našel své místo. Na koho nezbylo prázdné místo, zaujal post vypravěĉe.

9.1.5 Popis aktivit Rozcvička Při rozcviĉce se zaĉíná uĉením taneĉních kroků krátké sestavy. Nejde o sloţité kreace, pouze o jednoduché prvky, např. výpady, otoĉky, některé prvky z aerobiku, chůze dopředu a dozadu, výskoky atd. Následuje spojení všech kroků a opakované zatanĉení celé sestavy. Konĉí se protaţením celého těla, procviĉením rukou, nohou a uvolněním. Na poslední den animace je připraven speciální program. Zaĉíná seskupením do kruhu a poté předvedením nejoblíbenějšího prvku z celého týdne kaţdým dítětem. Takto se několikrát vystřídají všichni úĉastníci, následuje klasické protaţení a uvolnění. Tancuje se na známé rytmy z filmů nebo pohádek, např. Shrek, Madagaskar, Smolíkovi, a zařazeny jsou i písniĉky Já uţ jdu, Barbie Girl nebo Dr. Jones. Cílem ranní aktivity není zlepšit kondici, pouze se pobavit a připravit tělo na celý den. I vzhledem k věku dětí nejsou voleny příliš nároĉné prvky. Pohádkový den Seznamovací hra a malování na kameny Na základě zkušeností z předchozího roku je povaţováno za dobrý nápad zařadit tuto ĉinnost do programu. Protoţe se jedná o první den animace, úĉastníci se navzájem neznají, a tak se nejdříve hraje seznamovací hra. Děti, spoleĉně s animátorkami, se seskupí do kruhu tak, aby na sebe všichni dobře viděli. Následuje ústní představení se kaţdého a předvedení oblíbené ĉinnosti, ovšem pantomimicky. Ostatní mají uhodnout, co jednotlivec rád dělá. Malování předchází hledání vhodných kamenů. Na ty se pomocí štětce a temperových barev nakreslí obrázky. Potom je nutné nechat výtvory zaschnout a zafixovat průhledným lakem na nehty. Z kartonu se vystřihne obdélník, na něj se přilepí menší kousek barevného papíru a poté připevní samotný kámen. Na barevný papír je moţné napsat i věnování nebo vzkaz.

42

Pohádkové odpoledne Pohádkové soutěţe jsou tvořeny několika úkoly. Nejprve se úĉastníci rozdělí do tří podobných druţstev dle věku, pohlaví atd. Za splněné úkoly potom získávají jeden, dva nebo tři body. Prvním úkolem je vymyslet a napsat za jednu minutu co nejvíce pohádek a pohádkových filmů. Následuje pantomima na stejné téma. Týmy si střídavě losují papírky s názvy, a ty se potom snaţí beze slov zahrát. Ostatní druţstva hádají, o jakou pohádku ĉi film se jedná. Kdo první uhodne, získává jeden bod. Další soutěţí je hledání barevných lísteĉků s písmeny, které jsou ukryté pod kameny, za stromy ĉi v keři. Kaţdé druţstvo má svoji barvu a lísteĉků je celkem ĉtrnáct. Po nalezení všech písmen je ještě nutné poskládat jméno pohádky. Poslední ĉinností je kreslení pohádkového hradu barevnými křídami. Za splnění úkolu je kaţdé druţstvo také bodově ohodnoceno. Na konci probíhá vyhlášení výsledků. Dobrodružný den Výroba kšiltů proti slunci Podle předem připravené šablony se na ĉtvrtku obkreslí tvar kšiltu a vystřihne se. Zdobit ho lze podle své fantazie. Je moţné nalepit na něj obrázky ĉi různé tvary z barevného papíru, pouţít pastelky, voskovky, tiskátka nebo barevné stuhy. Po dokonĉení výzdoby se proděraví obě strany kšiltu a podle šířky hlavy se přidá tenká kulatá guma. Hon za pokladem Hra je pojata jako „bojová hra“ ĉi „fáborkovaná“ a na jejím konci ĉeká schovaný poklad. Děti tvoří jeden tým, u kaţdého z jedenácti stanovišť mají všichni úĉastníci splnit daný úkol a poté jim je předána informace, kterým směrem pokraĉovat. Ti, kteří to nedokáţou, dostanou náhradní úlohu. První zastávka je přímo pod hotelem, a to předem připravená síť z provázků. Mezi dva stromy se přiváţe síť s velkými oky, kterými mají děti bez dotknutí prolézt. Po úspěšném absolvování se pokraĉuje po pobřeţní promenádě aţ k místu, kde se cesty dělí. Zde ĉeká další aktivita. Tentokrát se všem zaváţí oĉi, chytí se za ruce a vytvoří 43

„hada“. Jedna z animátorek je vede na zaĉátku, druhá na konci a takto se projde zhruba tři sta metrů. Poté se pásky sundají a tým dostane další indicii. Po levé straně promenády, na zatravněné ploše, je schováno deset obrázků, které mají úĉastníci najít. Poté skupina pokraĉuje na další stanoviště, do přístavu. Zde je úkolem říci jména tří lodí, které zde kotví. Po úspěšném splnění se postupuje dál v cestě. U promenády se nachází nízké, kulaté kuţely, které děti musí přeskákat a vyslouţit si tak další nápovědu. U pláţe Pesja dostanou chvilku na osvěţení a mezitím řeší další hádanku. Je nutné zodpovědět pět otázek, které zní: „Přes které země jsme do Chorvatska přijeli?“, „Jak se jmenuje hotel, ve kterém bydlíme?“, „Kolik houpaĉek je na hřišti na pláţi?“, „Jakou barvu měl autobus, kterým jsme přijeli?“ a „Vyjmenujte pět věcí, které si tady můţete dát k snídani.“. Po jejich zodpovězení se postoupí stezkou vzhůru od pláţe aţ k volejbalovému hřišti, kde je v písku zahrabán pingpongový míĉek. Na ploše zhruba dva metry ĉtvereĉní jej děti musí hledat. Po splnění úkolu opět pokraĉují dále. Před areálem vykopávek přeskáĉou úĉastníci nepouţívanou silnici jako ţabky. Devátým úkolem je zazpívat na rozcestí písniĉku, teprve pak je moţné jít dál správnou cestou. Výběr písniĉky je ponechán na fantazii všech zúĉastněných. Před kostelem, který se v areálu nachází, potom úĉastníci vyjmenují pět zvířat, která v Chorvatsku ţijí. Jelikoţ se vykopávky nacházejí u moře, posledním úkolem je postavit věţ z kamínků na kamenité pláţi. Po splnění následuje uţ jen hledání ukrytého pokladu se sladkostmi a malými dáreĉky. Jeho nalezením hra konĉí a je vyhlášen volný program. Den šikovných rukou a nohou Výroba desek ubrouskovou technikou Ĉtvrtka o rozměru A3 se svisle přeloţí na polovinu, tak vzniknou desky formátu A4. Ubrousek se rozdělí na jednotlivé vrstvy, s potištěnou vrstvou se pracuje. Z ní se vystřihne urĉitý tvar, štětcem se speciálním lepidlem se přetře nejdříve místo, kam bude umístěn, a poté se obrázek zlehka poloţí a další vrstvou lepidla se uhladí. Takto se pokraĉuje, dokud nejsou desky plně vyzdobené. Na závěr se na kraji (zhruba uprostřed) desek proděraví dva otvory, kterými se provlékne barevná stuţka. Soutěžní klání ve dvojicích Na hřišti s drobnými kamínky se nakreslí startovní ĉára a kuţely se oznaĉí cíl. Soutěţe zaĉínají rozdělením dětí do dvojic. Pro sestavené týmy jsou připraveny různé disciplíny. 44

U kaţdého úkolu získávají body pouze tři nejlepší. Při prvním úkolu se úĉastníci postaví vedle sebe a jejich vnitřní nohy se sváţí k sobě. Takto musí všechny týmy dojít ze startovní ĉáry aţ k cílovému kuţelu, obejít jej a opět se vrátit. Před realizací je ponecháno několik minut na trénování chůze. Následuje hod na cíl. Kaţdý má k dispozici tři šišky, kterými se snaţí trefit do kruhu. Mladší děti jsou zvýhodněny zvětšením a přiblíţením kruhu. Body jsou tentokrát udělovány dle poĉtu správně hozených šišek. Na zaĉátku další disciplíny jsou vţdy jednomu z týmu zavázány oĉi, druhý jej vede od startovní ĉáry kolem cílových kuţelů a zpět. Zvláštností je to, ţe se musí dotýkat pouze špiĉkami prstů, ne celými dlaněmi. Při realizaci „chodníku z papíru“ dostane kaţdý tým dva papíry formátu A4. Soutěţ spoĉívá v tom, ţe dítě vţdy na jednom papíře stojí, druhý poloţí před sebe a přestoupí si na něj. Poté vezme původní papír a opět jej poloţí před sebe. Takto se posune aţ ke kuţelům, které tentokrát není nutné obcházet, pouze se jich dotknout. Štafetově se tak vystřídají oba hráĉi v týmu. Úkolem „ţabí disciplíny“ je běh k cílovému kuţelu a vypití kelímku vody, zpět skáĉou děti jako ţáby. V případě mladších jedinců je nalita pouze polovina kelímku. Z důvodu pohybové nároĉnosti úkolů je zařazen i jeden odpoĉinkový, zaměřený na myšlení. Barevný papír formátu A4 je rozstříhán jako puzzle na šest dílů. Kaţdá dvojice dostane jinou barvu spolu s bílou ĉtvrtkou stejného formátu, která slouţí jako šablona. Výhercem je ten, komu se nejdříve povede ĉtvrtku sloţit. Klasickou, všem známou hrou, je „trakař“. Menší a lehĉí z týmu si klekne a poloţí dlaně na zem. Druhý z dvojice jej chytí za nohy a takto musí dojít aţ k cílovému kuţelu a zpět. Posledním úkolem je přenášení nafouknutého balónku. Ten je vloţen mezi dvojici, která jej bez dotýkání rukama musí přenést ke kuţelu a opět se vrátit. Podmínkou je udrţení balónku, pokud spadne, musí jej dvojice zvednout a pokraĉovat dál. Po skonĉení animace proběhne seĉtení bodů, vypsání diplomů a rozdělení cen. Den fantazie Foukání tuše Tato technika je zvolena proto, aby měly děti moţnost rozvíjet svou fantazii. Doprostřed ĉtvrtky se nanese kapka tuše a barevnými brĉky se poté rozfoukává v různých směrech. Dále se obrazce dokreslí voskovkami, pastelkami a fixy.

45

Výroba masek na karneval Při této aktivitě děti vyrábějí masky dle vlastního uváţení. K dispozici je mnoho různých materiálů, zejména krepový papír, ĉtvrtky, stuhy, lepidlo, pastelky a mnoho dalších. Také speciální barvy na obliĉej jsou pro tuto ĉinnost velmi vhodné, děti je mohou vyuţít k dotvoření masky. Karneval Na zaĉátek je uspořádána soutěţ v několika kategoriích, např. o nejhezĉí masku, nejoriginálnější nápad, nejroztomilejší holĉiĉku, nejroztomilejšího kluka a nejnároĉnější masku. Nejprve probíhá promenáda v maskách, aby bylo moţné si všechny úĉastníky soutěţe dobře prohlédnout. Potom jsou vyhlášeny výsledky a předány ceny a diplomy. Následují hry, které jsou na veĉer připraveny. Nejprve se všichni úĉastníci seskupí do kruhu a předávají si jablko bez pomoci rukou. Pokud někomu upadne, musí jej zvednout a zkusit štěstí znovu. Další hrou je podtancování švihadla, které drţí animátorky. Děti vytvoří zástup a kaţdý musí udělat záklon a švihadlo podlézt. Postupně se švihadlo spouští dolů, pokud se někomu nepovede dostat se na druhou stranu, vypadává a posadí se stranou. Vítěz obdrţí sladkou odměnu. Další zajímavou hrou je i tancování kolem ţidlí. Ty se postaví do kruhu, opěradly dovnitř. Ţidlí je o jednu méně, neţ hráĉů. Princip spoĉívá v tancování kolem ţidlí, dokud hraje hudba. Jakmile hrát přestane, musí se všichni posadit. Kdo nenajde volné místo, vypadává a posadí se stranou, aby mohl povzbuzovat ostatní. Vítěz je opět odměněn. Také se tancuje oblíbený „ptaĉí tanec“, který je velmi jednoduchý na pochopení a většina dětí jej zná. Následuje přibliţně půl hodina volné zábavy, kdy děti mohou tancovat dle libosti. Sportovní den Zdobení brček a kolíčků Jelikoţ ve druhé ĉásti dne následuje olympiáda, zdobí se brĉka, která poslouţí při osvěţování soutěţících, krepovým papírem. Připraví se prouţek papíru a po celé jeho délce se z obou stran nastříhají třásně. Papír se přeloţí po délce a obtoĉí se kolem brĉka. Na zafixování se pouţije tenký provázek. Další moţností je ozdobit kolíĉek na prádlo. Nejdříve se nakreslí obrázek pastelkami, voskovkami a fixy na ĉtvrtku nebo na barevné

46

papíry a karton. Kdyţ je obrázek hotový, vystřihne se a nalepí na dřevěný kolíĉek na prádlo. Olympiáda Úĉastníci se rozdělí na dva vyrovnané týmy. Soutěţe probíhají štafetově, vítězný tým dostane vţdy jeden bod. První disciplínou je raĉí chůze. Děti si sednou na zem a zvednou se na rukou a na nohou. Potom jdou pozadu aţ na cílovou ĉáru a zpět na start. Malý plastový míĉek přitom musí udrţet na břiše po celou dobu. V případě, ţe spadne, jej musí chytit a pokraĉovat dál. Klasickým úkolem je udrţení míĉku na pingpongové pálce. Velice zábavná je soutěţ, při níţ závodník musí udrţet nafukovací balonek mezi koleny a přitom se dostat do cíle a zpět. Další disciplínou je chůze s víĉkem od plastové lahve, poloţeným na nártu. Víĉko nesmí spadnout, pokud se tak stane, je potřeba jej zvednout a pokraĉovat dál. Následuje „foukaná“, při níţ kaţdý hráĉ musí dofoukat plastový míĉek do cíle, zvednout jej, a běţet zpátky. Při hře „odvazovaná“ se celé druţstvo seřadí vedle sebe, přiĉemţ obě skupiny stojí ĉelem k sobě. Kaţdý dostane kus provázku, který si kolem sebe uváţe, ovšem neutahuje uzel. Poté se všichni hráĉi druţstva chytí za ruce a urĉí se, ze které strany se bude zaĉínat. Oba dva krajní hráĉi musí volnou rukou odvázat provázek, pustit se spoluhráĉe a tím uvolnit jeho ruku. Takto se pokraĉuje, dokud není celé druţstvo rozvázané. Poslední disciplínou je běh na cílovou ĉáru, při němţ soutěţící udělá pět otoĉek kolem kolíku a běţí zpět. Po skonĉení olympiády se seĉtou body a jak vítězné, tak poraţené druţstvo dostane odměnu. Vodní den Koláž na téma „Můj vysněný ostrov“ Z ĉasopisů a propagaĉních katalogů cestovních kanceláří se vystříhají fotografie a nalepí se na bílou ĉtvrtku ĉi na barevný papír. Následuje dokreslení ostrova pastelkami, voskovkami ĉi fixy. Vodní hry Připraveno je pět disciplín, které souvisí s vodou a koupáním. Děti se rozdělí do dvou druţstev, vítězné obdrţí za kaţdý splněný úkol jeden bod. Hráĉi se postaví vedle sebe tak, ţe oba týmy stojí ĉelem k sobě, přiĉemţ krajní hráĉi jsou přímo u vody. Kaţdý 47

úĉastník dostane plastový kelímek. Soutěţ spoĉívá v tom, ţe krajní hráĉi naberou do svého kelímku vodu z moře a přelijí ji do kelímku souseda. Takto se pokraĉuje aţ k poslednímu hráĉi, který vodu nalije do připravené dvoulitrové plastové láhve. Vyhrává druţstvo, které ji naplní jako první. Následuje „ţdímaná“, při které si musí vţdy jeden úĉastník kaţdého týmu obléci triĉko ĉi jiný kus obleĉení. Poté vběhnou oba hráĉi soupeřících týmů do vody, obleĉení namoĉí a po návratu musí vyţdímat vodu do připravené nádoby. Takto hra probíhá, dokud není nádoba jednoho týmu plná. Při dalším úkolu se týmy opět seřadí proti sobě, krajní hráĉi dostanou mýdlo a postupně si ho předávají z ruky do ruky. Mýdlo je velmi kluzké a je obtíţné jej udrţet. Pokud někomu upadne, musí ho zvednout a znovu se pokusit předat dál. Mýdlo se dvakrát přemístí od prvního k poslednímu hráĉi a zpět, vyhrává samozřejmě rychlejší tým. Při stavění hradu je vyuţit navezený písek. Ĉasový limit pro vytvoření díla je ĉtvrt hodiny. Při následném hodnocení jsou oceněna tři hlediska: originalita, propracovanost a velikost, kaţdá za jeden bod. Poslední disciplínou je štafetový běh. V mělké vodě se animátorky postaví jako kuţely, které mají děti oběhnout a vrátit se zpět na pláţ, kde tlesknutím předají štafetu dalšímu hráĉi. Následuje seĉtení bodů, vyhlášení vítězů, předání cen a poděkování za úĉast jak dětem, tak rodiĉům.

9.1.6 Čas na přípravu Všechny aktivity byly koncipovány tak, aby vyţadovaly na místě pouze minimální ĉas na přípravu. Sestavy na ranní rozcviĉky byly vymyšleny jiţ před odjezdem do Chorvatska a kaţdý veĉer byla sestava na příští den vyzkoušena. Příprava na dopolední kreativní ĉinnost trvala přibliţně pět minut. Bylo nutné posunout stoly na terase k sobě, aby vznikla velká pracovní plocha, a tu přikrýt igelitem, aby se stoly nezašpinily. Na ně se poskládaly všechny pomůcky, které se daný den vyuţily. Příprava na odpolední soutěţe byla nároĉnější, obecně ale trvala zhruba patnáct aţ dvacet minut. Jedinou výjimku tvořil hon za pokladem, kdy bylo nutné celou trasu projít, připravit síť, schovat kartiĉky s krtkem, pingpongový míĉek a poklad a ujistit se, ţe všechny úkoly jsou jednoduše splnitelné. Sloţitější příprava si tak vyţádala přibliţně hodinu.

48

9.1.7 Propagace Do letoviska přijely animátorky spoleĉně s klienty, a jiţ ĉas v autobuse byl vyuţit k seznámení s plánovaným animaĉním programem. Zdůrazněny byly na ĉasy programů, témata jednotlivých dnů a také ceny, které budou uděleny. Hlavní snahou bylo oslovit děti, a tomu byl přizpůsoben i ústní projev. K předání dalších, tentokrát podrobnějších informací, došlo informaĉní schůzce. Zde se zopakovalo všechno jiţ řeĉené, vĉetně zmínky o tom, kde bude vyvěšen program jednotlivých dnů, popřípadě jiné důleţité informace týkající se aktivit. Program byl umístěn na nástěnkách v hotelu a v depandanci, kde byli hosté ubytováni. Šlo také o přilákání pozornosti dětí, proto i propagaĉní materiály, např. vyvěšený program, byly voleny co nejbarevnější a nejvýraznější, viz příloha B. V průběhu týdne bylo na významnější akce upozorněno vyvěšením dalších letáĉků. Jiţ v neděli byl vyvěšen plakát, zvoucí k úĉasti na honu za pokladem jak děti, tak ostatní klienty, viz příloha C. 1. Jeho souĉástí byl i poţadavek na doprovod rodiĉů ĉi prarodiĉů a pokyny k cestě, tzn. sportovní obutí, pokrytí hlavy a dodrţování pitného reţimu. Pozvánka na karneval byla rovněţ vyvěšena den předem, aby děti měly moţnost odpoledne přijít a vyrobit si masku, viz příloha C. 2. Na nutnost dozoru ze stran rodiĉů a prarodiĉů bylo upozorněno zejména před vodními hrami. Navíc byla připomenuta povinnost přinést si s sebou na animaci kus obleĉení a boty do vody, viz příloha C. 3. Spolu s delegátkou byly animátorky k dispozici kaţdý den půl hodiny ráno a půl hodiny veĉer na recepci pro případné dotazy klientů, a také kvůli upozornění na animaĉní program. Samozřejmě i na konci kaţdé aktivity se vyzývalo k úĉasti na další.

9.2 Personální zabezpečení animace Přípravou, zabezpeĉením, dohledem nad realizací dětského animaĉního programu a řešením případných problémů, spojených s animací, byly pověřeny dvě animátorky.

49

Obrázek 2: Animační tým (vpravo autorka práce)

Obě dvě jsou studentkami vysokých škol a mají zkušenosti s jednáním s klienty, např. s mluvením před větší skupinou osob. Jiţ v minulosti působily jako delegátky cestovních kanceláří i dětské animátorky. Jedna z animátorek (autorka práce) osobně absolvovala předmět Animace v cestovním ruchu, proto měla povědomí o této práci. Přínosem také bylo, ţe dříve působila jako au-pair, na práci s dětmi tedy byla zvyklá. Jazyková vybavenost animátorek v tomto případě nehrála zásadní roli, zajišťován byl program výhradně pro ĉeské klienty. Pouze pro komunikaci s personálem hotelu bylo důleţité ovládat cizí jazyk, v případě jedné z animátorek angliĉtinu a němĉinu, v případě druhé chorvatštinu a angliĉtinu. Další výhodou bylo to, ţe obě ĉlenky týmu měly základy sportů se zaměřením na tanec, např. aerobik, zumbu nebo street dance, které vyuţily při kaţdodenních ranních rozcviĉkách. Obě dvě zastávaly pozici animátora pěstouna a šéf animátora, kdy spoleĉně rozhodovaly o rozdělení aktivit, ĉasovém plánování a nákupu a výrobě pomůcek. Stejné bylo i rozdělení pravomocí a odpovědnosti. Vše záviselo pouze na vzájemné dohodě, popřípadě instrukcích od vedení cestovní kanceláře. Přínosem bylo to, ţe na programu spolupracovaly jiţ minulý rok, a proto přesně věděly, co od sebe mohou oĉekávat. Nebylo tedy nutné věnovat ĉas zaškolování se a budování 50

důvěry. Velice důleţitý byl fakt, ţe se na sebe mohly bezpodmíneĉně spolehnout. V případě indispozice jedné z nich byla jistota, ţe druhá z týmu bude schopna ji plně nahradit. Díky zkušenostem jiţ také mohly předpokládat vývoj různých událostí a hlavně předcházet některým problémům. Před konáním animace proběhlo několik setkání, při kterých byla prodiskutována podoba programu a ostatní organizaĉní záleţitosti.

9.3 Materiální zabezpečení animace 9.3.1 Prostory Animaĉní aktivity se konaly především v exteriéru. Ranní rozcviĉka probíhala na terase, která se nachází u hotelu. Na ni je moţné se dostat přímo z parkoviště před hotelem nebo přes lobby hotelu. Terasa je vybavena malým pódiem s elektrickými zásuvkami a kovovými stolky a ţidlemi. Staĉí je pouze odsunout stranou a vznikne dostateĉný prostor na tanec a cviĉení. Při dopoledním vyrábění se naopak sestavilo několik stolů k sobě, tak vznikla velká pracovní plocha, u které spolu mohly sedět všechny děti. K dispozici byl také velký sál noĉního klubu, který se nachází přímo na terase. Prostory byly přes den nevyuţity, bar se otevíral aţ ve veĉerních hodinách. Místnost je vybavena stoly, které se mohly vyuţít ke kreativním ĉinnostem a přitom byly dostateĉně mobilní pro případ, ţe byl potřeba volný prostor. Bar skýtá také audio techniku, proto by se v případě nepříznivého poĉasí nemusel nosit ani CD přehrávaĉ. Pokud některé z dětí potřebovalo pouţít toaletu nebo umýt špinavé ruce, pouţívalo se výhradně sociální zařízení v recepci. Při odpoledním programu se terasa vyuţívala většinou pouze k setkání, hlavní ĉást her se potom odehrávala v jiné ĉásti areálu. Po obou stranách depandance Primorka se nachází malý parĉík se stromy, malými skalkami a keři, volně přístupný veřejnosti. V této ĉásti se také konaly některé disciplíny, např. prolézání sítí ĉi hledání písmen. Zhruba padesát metrů od hotelu vede přímo po břehu moře promenáda. Na levé straně od promenády se rozkládá zatravněná pláţ s fíkovníky, dětským hřištěm, malým hřištěm s basketbalovým košem a hřištěm na volejbal, která byla vyuţita zejména při soutěţním klání dvojic a při olympiádě. Na pravé straně promenády je potom betonový

51

pruh, vyplněný navezeným pískem, kde se konaly disciplíny při vodních hrách. Vstup do moře je ideální pro děti, velmi pozvolný, a také proto byl vyuţit při soutěţích u vody. Po promenádě je moţné se dostat k cestě do parku Dubec a odtud dále do přístavu a k pláţi Pesja, Od Pesji vede úzká cesta lesíkem kolem volejbalového hřiště aţ ke staré silnici, vedle které leţí veřejně přístupný areál vykopávek Mirine Fulfinum. Procházkou skrz celý prostor vykopávek je moţné se dostat znovu na břeh moře, kde se nachází další promenáda. Při honbě za pokladem prošly děti celou trasu a na různých místech plnily dané úkoly, např. skákaly přes kuţely u přístavu, hledaly pingpongový míĉek v písku na hřišti nebo stavěly věţe z kamenů na pláţi.

Obrázek 3: Areál vykopávek Mirine Fulfinum

9.3.2 Pomůcky Po sestavení programu byl vyhotoven seznam věcí spolu s poĉtem kusů, který slouţil k následnému nákupu pomůcek. Protoţe tento animaĉní program zajišťovala cestovní kancelář výhradně pro své klienty, všechno potřebné k realizaci programu se muselo do střediska dopravit. Vzhledem k velikosti a umístění Omišalje nepřicházel v úvahu nákup pomůcek na místě, škála zde nabízených produktů je znaĉně omezená. Také

52

z finanĉních důvodů by toto bylo problematické. Věci byly uskladněny přímo v pokoji animátorek, případně dle domluvy na recepci hotelu. CD přehrávaĉ, vyuţitý k rannímu programu, byl také přivezen, stejně jako bylo nezbytné mít k dispozici CD disky s odpovídající hudbou, které byly připravené jiţ před odjezdem do Chorvatska. Základ tvořily známé písniĉky z filmů, pohádek a jiné rytmy, vhodné k tanci, které byly vyuţity také při veĉerním karnevalu. Poţadavky na písniĉky nebyly striktní, výjimku tvořila skladba na „ptaĉí tanec“, která je mezi dětmi velmi oblíbená. Na dopolední kreativní ĉinnosti bylo nutné mít k dispozici mnoho pomůcek pro veškeré plánované ĉinnosti. Naprostou nezbytností se stal igelit na pokrytí stolů, bez kterého by byl úklid po animaci velice problematický. Základ tvořily kreslící potřeby, v tomto případě tuţky, pastelky, voskovky a fixy. K dispozici byly i tempery, štětce, barevná razítka, provázky, krepový papír a barevné mašliĉky. Ke stříhání se pouţívaly výhradně nůţky s kulatou špiĉkou, k lepení potom nejedovaté lepidlo Herkules. K tvorbě se spotřebovalo velké mnoţství ĉtvrtek a barevných papírů. Na specifické ĉinnosti bylo nutné poĉítat s neobvyklými pomůckami, které se musely dopředu zajistit. Jednalo se zejména o bezbarvé laky na nehty, speciální lepidlo na připevnění kamenů, tuš, dřevěné kolíĉky na prádlo a brĉka na pití, lepidlo na ubrouskovou techniku, ubrousky, gumiĉky na kšilty a také katalogy cestovních kanceláří. Šablony na papírové kšilty a škrabošky na karneval byly vytvořeny jiţ před zahájením programu. Příprava na odpolední aktivity byla poněkud nároĉnější. Vše, co se dalo, bylo připraveno jiţ před odjezdem do Chorvatska, na místě se potom řešily pouze některé detaily. Bylo nutné zajistit nejen věci k realizaci naplánovaných aktivit, ale také pomůcky pro případnou alternativní variantu. Na pohádkové odpoledne bylo potřeba vymyslet a připravit lísteĉky s názvy pohádek na pantomimu a potom vymyslet názvy pohádek a napsat písmena na barevné papírky. Na další disciplíny postaĉil papír, tuţky a barevné křídy. Pro pondělní hon za pokladem byly vytvořeny papírky s úkoly a indiciemi, které se nechaly kvůli autentiĉtějšímu vzhledu po okrajích ohořet. Poklad byl zabalen do pytloviny a převázán provázkem. Jednotlivé úkoly si vyţádaly jen minimum pomůcek, 53

provázek, potřebný k vytvoření sítě, šátky na oĉi, kartiĉky s obrázky a pingpongový míĉek.

Obrázek 4: Poklad a nápovědy k honu za pokladem

Na plánovaný úterní program bylo nutné především zajistit pásky, kterými se dětem ve dvojici spojily nohy, šišky, které byly před zaĉátkem programu nasbírány, šátky na zakrytí oĉí a papíry formátu A4. Při přípravě bylo také nezbytné nafouknout balónky a rozstříhat barevné papíry, které se posléze skládaly. „Ţabí disciplína“ vyţadovala pro kaţdého ĉistý plastový kelímek a vodu, která byla výhradně balená a neperlivá. Středeĉní výroba masek vyţadovala velké mnoţství barevného krepového papíru, lepidla, ĉtvrtek, ze kterých se vyráběly škrabošky, a také speciální barvy na obliĉej. Na chystanou olympiádu byla příprava pomůcek jednodušší. Jednalo se o dva plastové míĉky, nafukovací balónky, pingpongové míĉky a pálky, víĉka od plastových lahví, provázky a dva kolíky. Při vodních hrách byly pouţity plastové kelímky, plastové lahve, kbelíky, dvě mýdla, plastové míĉky a po dětech byla poţadována vlastní triĉka, šaty ĉi jiný kus obleĉení. 54

Na konci kaţdého odpoledního programu, kromě přípravy masek, a na karnevalu byly rozdávány diplomy a malé ceny za úĉast. Kaţdý diplom byl předem vyplněn a po skonĉení programu se jednoduše doplnila jména. Pro případ neĉekané situace (více vítězů, poškození) slouţilo několik prázdných diplomů, které se v případě potřeby nadepsaly. S kaţdým diplomem byla předána i cena jak za vítězství, tak za úĉast. Jako odměny pro vítěze poslouţily zápisníky s obrázky, svítící pera, přívěšky na klíĉe, míĉky a jiné drobné předměty. Ostatním zúĉastněným byly předány ţvýkaĉky, bonbóny a lízátka. Všechny výše zmíněné předměty byly také nakoupeny ještě před realizací programu. Byly přivezeny i pomůcky a sportovní vybavení, které nebylo přímo pouţito při některé z animaĉních aktivit, bylo ovšem moţné si jej u animátorek zapůjĉit. Jednalo se o pingpongové pálky a míĉky, vybavení na badminton, volejbalové a fotbalové míĉe, švihadla apod.

9.4 Ekonomické zabezpečení animace S ohledem na to, ţe animaci pořádala cestovní kancelář, ne hotel, bylo nutné všechny nezbytné pomůcky nakoupit jiţ před cestou do Chorvatska. Z toho důvodu bylo po sestavení programu nutné vyĉíslit cenu pomůcek dle vypracovaného seznamu. Následovala konzultace s vedoucím cestovní kanceláře. Po vzájemné dohodě byly poskytnuty veškeré finanĉní prostředky na nákup potřeb, diplomů i odměn. Také byla převzata záloha na neplánované výdaje, které by se mohly na místě vyskytnout.

55

10 Realizace animačního programu 10.1 Rozcvička Ranní animace byla realizována dle předpokladů. Aĉkoli se kaţdý den úĉastnilo méně dětí, neţ bylo oĉekáváno, velmi nadšeně se zapojily do programu a uĉily se taneĉní sestavy. V několika případech byla na konci ponechána chvíle na ukázku vlastních dovedností ĉi sportů, které děti pěstují. Pokud se úĉastníkům animace písniĉky líbily, měli mnohem větší chuť cviĉit a zapojit se.

10.2 Pohádkový den Seznamovací hra a malování na kameny Seznamovací hra byla zpoĉátku přijata s rozpaky vzhledem k neznalosti dětí mezi sebou. Ĉasto při ní docházelo ke komickým situacím, coţ ovšem velmi pomohlo prolomit poĉáteĉní bariéry. Také pro animátorky byla hra velkým přínosem, měly moţnost si zapamatovat děti a jejich jména. Po skonĉení hry následovala cesta na pláţ pod terasou, kde kaţdý dostal za úkol najít několik kamenů. Po návratu se nechaly na chvíli oschnout. Tento ĉasový úsek byl vyuţit k rozmýšlení a debatě o tom, co bude kaţdý malovat. Tématem sice byly pohádkové bytosti, ovšem rozhodně nebylo striktně vyţadováno. V průběhu pomáhaly mladším dětem s kreslením animátorky, popřípadě rodiĉe. Kaţdý úĉastník zhotovil několik výrobků jako dárky pro své blízké.

56

Obrázek 5: Výsledky malování na kameny

Pohádkové odpoledne Na odpolední animaci byly připraveny pohádkové soutěţe. Pantomima se jako disciplína velmi zalíbila a i přes poĉáteĉní neznalost aktivity si jedinci rychle osvojili pravidla a s nadšením se zapojili. Nejmladší úĉastníci sice vyţadovali malou pomoc animátorek, avšak většinu zvládali naprosto bez problémů. Po skonĉení pantomimy se skupina přesunula k parĉíku před depandancí Primorka, kde byly ukryty barevné lísteĉky s písmeny. Následovalo jejich hledání a skládání názvů pohádek. Všechny skupiny byly relativně vyrovnané, proto záleţelo zejména na rychlosti. Poslední disciplínu, tedy kreslení pohádkových hradů křídou, nebylo moţné objektivně ohodnotit, neboť výtvory byly na podobné úrovni. Proto dostalo kaţdé druţstvo maximální poĉet bodů.

57

10.3 Dobrodružný den Výroba kšiltů proti slunci S ohledem na program, plánovaný na pondělní odpoledne, tzn. hon za pokladem, se vyráběly kšilty proti slunci. Děti je zdobily nejen barevnými papíry, ale i tiskátky, samolepkami nebo mašliĉkami. Dokonce i několik rodiĉů si kšilt také vyrobilo a nasadilo během odpolední hry. Hon za pokladem Odpolední animace výjimeĉně zaĉínala setkáním v recepci depandance Primorka, kde byla většina hostů ubytována. Pro tuto aktivitu byla vyţadována přítomnost rodiĉů ĉi prarodiĉů, jednalo se totiţ o výlet ke zhruba půl hodiny vzdáleným vykopávkám Mirine Fulfinum. Program tentokrát zaĉínal jiţ deset minut před půl ĉtvrtou, aby se všichni úĉastníci mohli vĉas vrátit na veĉeři. Skupina postupně plnila dané úkoly a postupovala dle získaných nápověd. V areálu vykopávek potom děti poklad objevily a animátorky dohlédly na jeho spravedlivé rozdělení. Animace byla ukonĉena na tomtéţ místě, protoţe někteří rodiĉe chtěli ještě zůstat na pláţi a vykoupat se. Zájemci byli odvedeni zpět na pláţ Pesja nebo do hotelu.

58

Obrázek 6: Skákání přes kužely při honu za pokladem

10.4 Den šikovných rukou a nohou Výroba desek ubrouskovou technikou Kaţdý úĉastník animace dostal k dispozici ĉtvrtku a vyrobil si desky. Podoba desek byla ponechána na fantazii dětí, na výběr bylo mnoho druhů ubrousků s různými motivy. Především mladším dětem bylo opět nutné pomáhat. Problémem se ukázaly být drobné spory o ubrousky mezi dětmi a nedostatek nůţek. Soutěžní klání ve dvojicích Sraz se konal na terase hotelu a poté nastal přesun na hřiště u pláţe. Vyuţito bylo především hřiště s drobnými kamínky, na kterém byla nakreslena startovní ĉára, a pomocí kuţelů byl oznaĉen cíl. Soutěţe zaĉaly rozdělením dětí do dvojic. To bylo ponecháno na jejich výběru, některé nesourodé páry bylo nutné změnit. Nakonec vzniklo šest týmů, pro které byly připraveny různé disciplíny. Při skládání puzzle z papíru bylo nezbytné všem zúĉastněným poradit stejnou měrou.

59

Protoţe po skonĉení soutěţí zbyl volný ĉas, na přání dětí se hrála pantomima. Tentokrát se předváděla různá povolání. Děti byly stejně nadšené jako u nedělní pohádkové pantomimy.

10.5 Den fantazie Foukání tuše Po rozfoukání tuše se obrazce dokreslovaly podle toho, co dětem nejvíce připomínaly. Téměř všem jedincům bylo nezbytné poradit, co obrázek připomíná. Velmi ĉasto vznikaly zajímavé výtvory.

Obrázek 7: Výtvor jednoho z účastníků při foukání tuše

Výroba masek na karneval Téma karnevalu nebylo přesně urĉeno, kaţdý si mohl vyrobit masku dle vlastního uváţení.

Některé děti měly jasnou představu, jaký převlek by chtěly mít, a byly

schopné masku vyrobit samy. Ostatním bylo nutné pomoci jak s vymyšlením masky, tak s výrobou. Takto byla vytvořena např. maska vodníka, delfína a jiné. Na tento den 60

byly také připraveny speciální barvy na obliĉej. Bylo ovšem velmi brzy na to, aby si děti pomalovaly obliĉej, některé totiţ po aktivitě mířily ještě na pláţ apod. Stanovena byla tedy půl hodina před oficiálním zahájením, kdy bylo moţno masky dokonĉit, nalíĉit se, popřípadě namalovat obliĉej. Karneval Na tento den byl zvolen veĉerní program – karneval, proto byly sportovní hry a soutěţe nahrazeny vyráběním masek. Jiţ den předem byl vyvěšen speciální leták, zvoucí na veĉerní program a výrobu masek. Kromě toho bylo na karneval upozorněno jak při předchozím programu, tak při setkání s dětmi, které se denních animací neúĉastnily. Aby děti byly motivovány k zábavě, i ĉlenky animaĉního týmu si vytvořily masky, a to piráta a bílého králíĉka. Karneval zaĉínal v půl deváté veĉer, aby měli úĉastníci dost ĉasu na přípravu. Před zaĉátkem animace proběhla příprava a výzdoba. Byly nafouknuty a všude po terase rozvěšeny barevné balonky, také na stoly byly poloţeny foukaĉky a konfety. V úvodu programu byly uspořádány soutěţe o nejlepší masku v různých kategoriích. Protoţe bylo zřejmé, ţe všechny děti si na výrobě daly záleţet, snaţily se animátorky odměnit co největší poĉet úĉastníků karnevalu. Rovněţ proběhlo fotografování masek a celé skupiny. Následoval zábavný program plný spoleĉenských her, při kterém se děti velmi nadšeně zapojily. Úspěch měl především „ptaĉí tanec“.

61

Obrázek 8: Účastníci karnevalu s animátorkami

10.6 Dobrodružný den Zdobení brček a kolíčků Na dekoraci brĉka byl pouţit krepový papír. Toto zdobení se ovšem ukázalo být velmi sloţité, proto bylo třeba dětem pomoci. Dále si kaţdý úĉastník animace nakreslil obrázek podle své vlastní představy, zejména pohádkové bytosti, zvířata a autíĉka, a to pastelkami, voskovkami ĉi tiskátky. Ĉasto se také kreslilo fixy přímo na kolíĉek.

62

Obrázek 9: Zdobení brček

Olympiáda Program nevyţadoval velkou přípravu na místě. Zaĉátek byl opět na terase, odkud se odešlo na travnatou ĉást pláţe, kde se konala olympiáda. Některé disciplíny probíhaly velmi komicky, např. po otoĉkách se kaţdému toĉila hlava a tak běţel zcela jiným směrem. Protoţe do skonĉení animace zbývalo ještě několik desítek minut, zahrály si děti známou hru molekuly. Princip spoĉívá v tom, ţe všichni úĉastníci běhají a vypravěĉ dává instrukce, v jakém poĉtu mají hráĉi molekuly vytvořit. Ten, kdo se nestihne k některé skupině připojit, vypadává.

10.7 Vodní den Koláž na téma „Můj vysněný ostrov“ Jejím tématem byl snový ostrov, kam by se děti chtěly podívat. Rozdány byly různé ĉasopisy a propagaĉní katalogy cestovních kanceláří s exotickými zájezdy. Po nalepení 63

obrázků následovalo dotvoření ostrova dle vlastní fantazie. Ĉasto vznikaly velmi pěkné výtvory, ke kterým děti připsaly věnování a následně je předaly rodiĉům.

Obrázek 10: Vytváření koláže

Vodní hry Poslední den pobytu byly na programu hry ve vodě. Po setkání na terase následovala spoleĉná cesta na místo, kde byl velmi pozvolný vstup do vody a kde se vedle promenády nachází úzký pruh navezeného písku, potřebný k programu. V této oblasti se poté konaly veškeré soutěţe. U disciplíny, kdy se předává mýdlo, nastaly neoĉekávané komplikace. Mýdlo nebylo moţné napěnit, nebylo kluzké a hra by tak postrádala zábavu i smysl. Proto bylo nezbytné improvizovat. Obratem tedy byla vymyšlena nová pravidla. Mýdlo se předávalo pomocí prstů u nohou, při ĉemţ docházelo ke komickým situacím.

64

Obrázek 11: Tým se svým výtvorem z písku

Na závěr celého animaĉního programu proběhla původně neplánovaná vodní bitva. Všichni se shromáţdili na zatravněné ploše pláţe a děti byly vyzvány, aby si vzaly balónky s vodou, přinesené na zaĉátku. Poté vypukl velký vodní boj. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý měl na sobě plavky nebo mokré obleĉení, nebyl problém, pokud se někdo namoĉil. Po odchodu dětí bylo nutné celý prostor uklidit, tedy posbírat zbytky balónků. Akce měla u dětí velký úspěch. Následovalo poděkování za úĉast všem a vyjádření naděje na opětovné setkání.

65

11 Vyhodnocení animačního programu 11.1 Vyhodnocení programu animátorem Animaĉního programu se z celkového poĉtu dvacet dětí úĉastnilo kaţdý den kolem patnácti osob. Takový poĉet úĉastníků je schopný zvládnout jeden animátor. Pro dvě osoby je tento poĉet ideální, aby byl zajištěn hladký průběh celého programu. Dva animátoři se velice osvědĉili jak při tvořivé ĉinnosti, kdy jeden zůstal s dětmi na terase, zatímco druhý vedl skupinku na toaletu, tak při soutěţích, kdy bylo výhodné mít jednu osobu na startovní a druhou na cílové ĉáře. Snazší byla i kontrola dodrţování pravidel, popřípadě pomoc mladším dětem, kdy druhý z animátorů byl schopen plně vést celou animaci. V případě problémů se tento poĉet animátorů ukázal jako nezbytný. Během programu se totiţ objevil problémový úĉastník, který si vyţádal nejen pozornost jednoho z animátorů, ale také celé skupiny. Jednalo se o neukázněného jedince, neuznávajícího autoritu a neustále opouštějícího skupinu. Dítě si nárokovalo veškerou péĉi animátorů a v případě nezájmu o svou osobu niĉilo pomůcky a ĉasto zkazilo celou hru. Výsledkem byla nesnášenlivost ostatních ĉlenů skupiny. V tomto případě byl nutný rozhovor s doprovodem dítěte. Při rozhovoru bylo třeba postupovat diplomaticky, tedy nesvalovat celou vinu na dítě a neznemoţnit mu úĉast na animaci. Zmíněno bylo několik konkrétních situací s upozorněním, jak vývoj událostí ovlivňuje skupinu. Poté byl navrţen dozor ze strany doprovodu, aby měl jedinec stále moţnost se animace zúĉastnit. V podobných situacích je nutné postupovat citlivě, přesto by animátor měl být nesmlouvavý, protoţe není moţné, aby se jeden ze dvou animátorů věnoval jednotlivci a druhý měl na starosti celý zbytek skupiny. Aĉ se jednalo o animaĉní program pro děti, v mnoha případech se zapojili i rodiĉe a prarodiĉe. Především při dopoledním programu pomáhaly svým dětem s výrobou předmětů, v některých případech dokonce vytvořili své vlastní. V případě zájmu se mohl doprovod dětí zapojit i do odpoledních soutěţí. Aĉkoli bylo v silách animátorek vše zabezpeĉit, povaţovalo se za vhodné nadšené rodiĉe a prarodiĉe vyuţít při hrách, aby se cítili souĉástí animace. Takto byla vytvořena porota pro některé soutěţe, rozhodĉí nebo bylo vyzýváno k podpoře druţstev.

66

U všech aktivit bez výjimky byla nezbytná stálá motivace k úĉasti a neustálé pochvaly. I ceny byly udíleny všem, vítězům malá odměna, poraţeným sladká pozornost. Snaha byla střídat úĉastníky v týmech, aby se nikdo necítil znevýhodněn. Před animací bylo zdůrazněno, aby rodiĉe ĉi prarodiĉe dětem poskytli pokrývku hlavy, láhev s pitím a na odpolední soutěţe adekvátní obuv (sportovní sandály nebo sportovní boty). Důvodem byla předchozí špatná zkušenost, kdy děti nosily tzv. ţabky a docházelo k pádům a drobným zraněním. Pro tyto případy bylo vhodné stále u sebe mít náplast, nůţky a desinfekci, aby bylo moţné okamţitě ránu ošetřit. Rovněţ bylo nutné věnovat maximální pozornost neustálému dohledu nad tím, aby některý z úĉastníků neopustil skupinu. Cíl animace, který byl vytyĉen, tedy aktivní a zábavné strávení dovolené a navázání nových přátelství, byl splněn. Děti se velmi dobře adaptovaly, spolupracovaly a aţ na vzácné výjimky se řídily pokyny a radami animátorek. Vznikl příjemný kolektiv, s nímţ byla radost kaţdý den pracovat. Pro děti se animátorky staly kamarádkami, kterým se mohou svěřit nebo povědět novinku. Byly velmi vděĉné za projevený zájem, rády za animátorkami chodily i v době, kdy neprobíhala animace, nadšeně zdravily, kdykoli se s nimi potkaly, a v několika případech jim věnovaly i malou pozornost jako poděkování a vzpomínku. Rodiĉe byli také velice spokojení, chválili to, ţe se děti na program těšily. V průběhu celého týdne bylo poĉasí velmi příznivé, převaţovaly zejména vyšší teploty bez sráţek. Díky tomu bylo moţné realizovat připravený program bez jakýchkoli potíţí a nemuselo být přikroĉeno k tzv. mokré variantě.

11.1.1 Rozcvička Přesto, ţe byla snaha přizpůsobit ĉas tak, aby se klienti mohli v klidu nasnídat a aby animátorky bez problému stíhaly přípravu na další animaci, rozcviĉky se úĉastnilo velmi málo dětí. Nepomáhalo ani upozornění na rozcviĉku, ani to, ţe pohyb nebyl nároĉný. Průměrná úĉast byla cca pět aţ osm dětí, někdy i méně. Jedinci, kteří se jí pravidelně úĉastnili, však byli nadšení a velmi rádi tancovali. Problém tedy zřejmě nebyl v nepopularitě této aktivity, pouze v ĉase, kdy se konala. Z výše zmíněných důvodů ji ovšem nebylo moţné přesunout na jinou dobu.

67

11.1.2 Dopolední program Připravené kreativní aktivity měly u dětí úspěch, kaţdý den se zapojily se stejným nadšením. Zaznamenána nebyla ţádná negativní reakce. Z pohledu animátorů byla jednou z nejúspěšnějších výroba kšiltů proti slunci a výroba masek na karneval. Děti se nechaly strhnout atmosférou a opravdu si na maskách daly záleţet, navzdory omezeným moţnostem. Velkým překvapením bylo také zapojení rodiĉů a prarodiĉů. Mladším dětem bylo nutné pomáhat s obkreslováním, stříháním, lepením ĉi celkově zdobením výtvorů. Také bylo nezbytné dodrţovat bezpeĉnost a zároveň děti hlídat a neustále upozorňovat, aby se neumazaly. Výjimkou totiţ nebylo kreslení po rukou, nohou ĉi jiných ĉástech těla. Ĉasové rozloţení kreativních aktivit také vyhovovalo, v tuto dobu byl na terase stále stín a pobyt zde byl velmi příjemný.

11.1.3 Odpolední program Při Pohádkovém dni, tedy v neděli, se ukázala jako nejoblíbenější disciplína pantomima. Některým mladším jedincům bylo třeba pomoci vymyslet způsob, kterým by název pohádky ĉi filmu předvedli, přesto byli všichni velice nadšení a po skonĉení ţádali o zopakování. Proto byla připravena pantomima s názvy povolání, a po úterním klání ve dvojicích si ji děti opět zahrály. Takovýto průběh byl velmi překvapivý, neboť zpoĉátku byly děti velmi rozpaĉité a nevěděly, co přesně mají dělat. Hledání písmenek dětem také přineslo zábavu a do soutěţe se vţily naplno. Pondělní hon za pokladem byl nároĉnější na přípravu kvůli tomu, ţe se celá trasa musela nejprve projít a vše muselo být zkontrolováno. Výhodné bylo ovšem to, ţe se mohlo pracovat v terénu a tedy vyuţít k úkolům potenciál daného místa. Například při nalézání obrázků byl vyuţit prostor s keři a kameny, při hledání míĉku zase volejbalové hřiště a při pátrání po pokladu byla neocenitelným přínosem tajemná atmosféra celého areálu vykopávek. Soutěţní klání ve dvojicích se dětem také velice líbilo, i kdyţ nastaly obtíţe s rozdělením dětí do dvojic tak, aby byly síly vyrovnané. Větším problémem se ukázaly být pouze dvě disciplíny, a to skládání puzzle z barevného papíru a „trakař“. Při skládání puzzle měly děti potíţe, nemohly najít správné dílky. Aĉkoli byla snaha všem

68

stejnoměrně pomáhat, skládání trvalo velmi dlouho, úĉastníci ztráceli pozornost a byli znudění. Vhodnější by bylo vytvořit méně dílků. U „trakaře“ nezvládly mladší a menší děti dojít po rukou na urĉenou metu. Ideální by bylo tuto disciplínu vynechat a namísto ní zařadit podobnou aktivitu. V případě, ţe by se jednalo o starší děti, však rozhodně není nutné program měnit. Při olympiádě vyvstal problém s „foukanou“. Děti musely celou dobu lézt po kolenou a foukat míĉek, coţ dělalo potíţe hlavně mladším dětem. I celkově všem úĉastníkům trvala déle, neţ se předpokládalo. Ţádné jiné obtíţe nebyly zaznamenány, všichni se velmi dobře zapojili, spolupracovali a vzájemně se podporovali. Vodní hry měly z pohledu animátorů u dětí největší úspěch. Díky krásnému poĉasí se vše vydařilo, u vody se úĉastníci příjemně osvěţili a pobavili. Zde se kromě potíţí s mýdly nevyskytl ţádný problém, bylo pouze nutné dávat na všechny úĉastníky velmi dobrý pozor a pomáhat opět hlavně mladším dětem, například při „ţdímané“. Bitva s vodními balónky byla ideální na zakonĉení animaĉního programu. Ĉasy odpoledních soutěţí se ukázaly jako ideální, vyhovovaly nejen hostům, ale i animátorům. Na přichystání kaţdé aktivity (vytvoření pomůcek, přípravu v terénu) bylo dostateĉné mnoţství ĉasu. Výjimku tvořil hon za pokladem, který zaĉínal jiţ deset minut před půl ĉtvrtou, aby měli úĉastníci ĉas na návrat a přípravu na veĉeři. Bohuţel bylo v tu dobu ještě velké horko a v průběhu cesty se tedy muselo udělat několik neplánovaných zastávek na osvěţení. Po nalezení pokladu byli úĉastníci vyĉerpaní. Lze doporuĉit posun zahájení a cestu aţ na půl páté, kdy je teplota niţší. V ostatních případech můţe zůstat rozloţení aktivit během dne stejné.

11.2 Zjištění zpětné vazby formou řízených rozhovorů Tento typ zjištění zpětné vazby byl vybrán především vzhledem k věku dotazovaných. Bylo by znaĉně problematické předkládat např. předškolním dětem dotazník, který by samy vyplňovaly a pravděpodobně by zjištěné informace nebyly odpovídající. I přes znaĉnou ĉasovou nároĉnost se řízené rozhovory nakonec ukázaly jako nejlepší řešení. Dětem mohla být otázka vysvětlena v případě, ţe jí nerozuměly, a vzhledem ke spoleĉně strávenému ĉasu měly děti k tazateli jiţ vybudovanou jistou důvěru. Ĉasto bylo velmi problematické získat na otázku přesně poţadovanou odpověď. Děti uhýbaly od tématu, na některé otázky odpovídaly zeširoka a bylo nezbytné je několikrát 69

usměrnit tak, aby získané informace byly pouţitelné. Také u otázek, u kterých bylo nutné se zamyslet, nastal problém. Respondenti se většinou s odpovědí nezatěţovali a jednoduše řekli, ţe neví. Toto se týká především mladších respondentů, u věkové skupiny nad osm let byly potom odpovědi konkrétnější, lépe promyšlené a rozhovory trvaly o poznání kratší dobu. Dotazování probíhalo v průběhu dne odjezdu, jednalo se o patnáct dětí, které se v průběhu celého týdne úĉastnily alespoň jedné z animaĉních aktivit.

11.2.1 Metodika řízeného rozhovoru Řízený (strukturovaný) rozhovor je jednou z metod sběru dat v kvalitativním výzkumu. Jedná se o jednu z nejpřesnějších metod, z důvodu stoprocentní návratnosti a jednotnosti zjištěných výsledků kvůli pozdějšímu zpracování. Základem je klasický dotazník, který má tazatel k dispozici. Otázky jsou pokládány dle schématu, odpovědi jsou zaznamenávány na připravený arch. Uvedená metoda je ĉasově velmi nároĉná a hrozí riziko ovlivnění respondenta tazatelem. Jedná se například o tón hlasu, způsob poloţení otázky ĉi neschopnost se uvolnit a odpovídat pravdivě tváří v tvář tazateli. Otázky by na sebe měly logicky navazovat. Je vhodné zaĉínat lehĉími a obecnějšími otázkami, které pomohou respondentovi se uvolnit. Následují nároĉnější a obtíţnější otázky, kdyţ ještě tázaný není příliš unavený. Na zakonĉení jsou opět doporuĉovány jednodušší otázky. Nejĉastějšími typy otázek jsou tzv. uzavřené, kdy dotazovaný vybírá pouze ze dvou moţností, dále polouzavřené, které nabízejí jak moţnost vybrat si z uvedených moţností, tak vyjádřit svůj názor, a otázky otevřené, kdy je celá odpověď zcela ponechána na libovůli respondenta. [3], [9], [12]

11.2.2 Vyhodnocení řízených rozhovorů Z řízených rozhovorů tedy vyplývalo, ţe všech patnáct dětí bylo ve věkovém rozmezí mezi ĉtyřmi a dvanácti lety. Z celkového poĉtu bylo nejvíce sedmiletých, tedy tři osoby. Ve věku osm, devět, deset a dvanáct let potom bylo vţdy po dvou osobách. Ostatní věkové kategorie byly reprezentovány jedním úĉastníkem. Ze všech patnácti dětí bylo deset dívek a pět chlapců. Zjišťována byla mimo jiné i obliba jednotlivých aktivit. Pro přehlednější výsledky byli úĉastníci při vyhodnocení rozděleni dle věku do dvou podskupin. První soubor tvořili 70

jednotlivci od ĉtyř do sedmi let, druhý od osmi do dvanácti let. U první skupiny se na místech neoblíbenějších aktivit umístil karneval, dále pantomima, zdobení brĉek a kolíĉků, malování na kameny a výroba koláţe. Naopak nejmenší sympatie měly ve stejné míře soutěţe ve dvojicích a hry ve vodě, potom hledání míĉku v písku při honu za pokladem a olympiáda. U starších dětí se jako nejpopulárnější ukázaly pantomima a olympiáda, úspěšné byly také hon za pokladem, hry ve vodě, výroba masek a malování na kameny. Negativní ohlasy si rozhodně vyslouţilo skládání puzzle z barevného papíru, foukání tuše, dále prolézání sítí, kreslení hradu křídami a zdobení kolíĉků a brĉek. Byly hledány také nápady na zlepšení. U skupiny do sedmi let byl několikrát zmíněn poţadavek, zda by nemohlo být přidáno odpolední vyrábění ĉi kreslení. Dalšími návrhy bylo přidat do soutěţí více disciplín s pantomimou a odměňovat vítěze i poraţené naprosto stejnými cenami. Některé děti nenapadlo ţádné zlepšení. Jednotlivci od osmi do dvanácti let většinou nepřinesli nové nápady, vyskytla se zde pouze myšlenka přidat některý den hry ve vodě a hry veĉer. Další dotaz zněl, zda by děti jely znovu na zájezd s animaĉním programem. V odpovědích se 100 % respondentů shodlo, ţe ano. Stejná shoda odpovědí byla i u následující otázky, tedy jestli byli úĉastníci celkově spokojení s výběrem aktivit. Zazněla i otázka, zda jiţ v minulosti respondenti navštívili tento typ zájezdu. Ukázalo se, ţe kromě jedné výjimky ještě nikdo dovolenou s animaĉním programem neabsolvoval. Další byl dotaz na spokojenost s lokalitou, kdy všichni dotazovaní vyjádřili souhlas. Poslední otázka zněla, zda jsou jejich doprovodem rodiĉe ĉi prarodiĉe. Šest jednotlivců měli na starost prarodiĉe, devět potom rodiĉe. Obecně tedy lze říci, ţe nejvíce úĉastníků bylo ve věku sedm aţ dvanáct let. Co se týĉe oblíbenosti aktivit, je moţné si všimnout, ţe mladší jedinci preferují tvořivé aktivity, zatímco starší úĉastníci animace jsou spokojeni s pohybovými hrami. To se potom odráţelo i na doporuĉení, jak by měla být animace vylepšena. Překvapením byl hon za pokladem, který postoupil i přes celkovou nároĉnost mezi oblíbené aktivity. Pozitivním zjištěním také bylo to, ţe by všichni zúĉastnění animaci chtěli znovu absolvovat a ţe 71

byli zcela spokojeni s výběrem ĉinností. Další překvapivou skuteĉností bylo, ţe i přes dnešní rozšíření animaĉních ĉinností do všech větších cestovních kanceláří a hotelů, pouze jeden z úĉastníků proţil dovolenou s tímto programem. Stoprocentní spokojenost s lokalitou je také pozitivní skuteĉností, především z hlediska plánování budoucích animaĉních programů na stejném místě. Poslední zjištěnou věcí bylo to, ţe většinu úĉastníků doprovázeli rodiĉe, kteří byli velmi nadšení moţností zapojit se do programu. Pro příští animaci to znamená naplánovat ĉinnosti tak, aby se případní zájemci mohli úĉastnit jako organizátoři. Také bylo zjištěno, ţe celkový dojem z animace, který byl popsán výše ve vyhodnocení z pohledu animátora, byl do znaĉné míry totoţný s výsledky, zjištěnými v řízených rozhovorech s úĉastníky. Odhalené skuteĉnosti budou brány v úvahu při přípravě animaĉních programů v budoucnosti.

72

12 Závěr Hlavním cílem práce bylo sestavit ukázkový animaĉní program pro děti ve věku od ĉtyř do dvanácti let. Program měl být dostateĉně atraktivní, aby děti zabavil, a zároveň byl vhodný pro urĉenou věkovou skupinu. Toto vše bylo zohledněno jiţ při přípravě programu. Na základě daných kritérií se pak k sobě skládaly jednotlivé aktivity. Vzhledem k věku dětí bylo nutné se zaměřit jak na tvořivou ĉinnost pro mladší úĉastníky, tak na pohybové aktivity pro ty starší. Je moţné říci, ţe cíle bylo úspěšně dosaţeno. Vzniklý program byl pro děti velmi atraktivní a jiţ při jeho realizaci bylo patrné, ţe byl sestaven správně. Děti se do něj zapojily s velkým nadšením, které se projevovalo při kaţdé z ĉinností, ať se jednalo o rozcviĉku, výrobu masek ĉi soutěţe ve vodě. I z následných řízených rozhovorů vyplývá, ţe se úĉastníkům animace velmi líbila a ţe by ji rádi znovu absolvovali. Je samozřejmé, ţe v průběhu týdne můţe dojít k menším ĉi větším potíţím. V tomto případě nebyly ovšem ţádné větší komplikace zaznamenány, vţdy se jednalo pouze o drobné problémy, jako neukázněný úĉastník, špatně proveditelná hra nebo odřené koleno. Poĉasí bylo během celého týdne ideální, nebylo tedy ani v tomto ohledu nutné řešit jakékoli změny. I přesto, ţe byl sestavený program vhodný, stále existuje mnoho moţností, jak by mohl být obměněn a inovován. Na základě zjištěných skuteĉností při řízených rozhovorech by například mohlo být více veĉerů v týdnu vyhrazeno pro diskotéku ĉi jiný veĉerní program. Je také moţné zařadit další hry ve vodě, aby si děti moře dostateĉně uţily. Jak jiţ je popsáno ve vyhodnocení animátora, bylo by více neţ vhodné změnit hry, při kterých se vyskytly potíţe, např. „trakař“ ĉi „foukanou“.

Variabilita je vysoká,

rozhodně by neměl být problém najít obdobné hry. Je samozřejmě také moţné program obměňovat, a to uţ jen proto, aby se stále neopakovaly stejné ĉinnosti. V tomto případě je mnoho moţností, kde ĉerpat inspiraci pro další zajímavé hry. Tato práce slouţí pouze jako předloha pro sestavení obdobného programu. Postup nelze dogmaticky dodrţovat, jednak proto, ţe pracovní podmínky a realizaĉní předpoklady se vţdy liší a dále proto, ţe kaţdý animátor by měl do programu vnést své osobní znalosti, zkušenosti a dovednosti.

73

I přesto, ţe animátoři mají zkušenosti s prací s dětmi, při kaţdém programu se mohou vyskytnout neĉekané situace, které je třeba řešit a animátor musí umět reagovat na nové situace a podněty. To dává moţnost stále se uĉit a získávat nové zkušenosti. O stupni úrovně animátorovy práce a jeho znalostí a dovedností vypovídá i schopnost pracovat a zaujmout souĉasně co nejširší věkovou kategorii. Ĉím větší je věkové rozpětí dětí, tím vyšší nároky jsou na animátora kladeny. Jedině tak je však moţné se nauĉit, jak zacházet a komunikovat s dětmi nejen různého věku, ale také různých osobností. Práce s dětmi je velice různorodá a zajímavá, nedá se s niĉím srovnat. Nikdy nenastanou dvě naprosto stejné situace, protoţe kaţdé dítě je osobnost a dohromady vţdy tvoří unikátní kolektiv. Ve svém jednání jsou velmi bezprostřední a vţdy říkají, co si myslí. Pokud jsou s animací spokojené, dávají najevo obrovskou vděĉnost, která je pro animátora velkou motivací. Po překonání prvotních rozpaků k němu získají důvěru, která se v průběhu pobytu stále prohlubuje. Záleţí ovšem na jeho přístupu, jde o to, co nejvíce se dětem přiblíţit, ptát se jich na názor a brát je jako rovnocenné partnery. Děti se potom na animaci těší a jsou nadšené, kdykoliv animátora vidí. Proto by ani ve svém volnu neměl děti ignorovat, měl by být milý a ochotný si popovídat. I přes to, ţe se jedná o nejnároĉnější práci, kdy je nutné neustále vše hlídat a kontrolovat, je to jedna z nejzajímavějších ĉinností v cestovním ruchu.

74

13 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BENNETT, Steven, BENNETT, Ruth. 365 zábavných činností bez televize. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 408 s. ISBN 80-7178-257-2. BRATULIĆ, Josip. Istrie a Kvarner: Charvátský Jadran. Přel. Dušan Karpatský. Zagreb: Naprijed, 2002. 152 s. ISBN 953-178-510-4. ĈERNÁK, Róbert. Animátor voľného času – Príručka pre začínajúcich animátorov. 1. vyd. Bratislava: Agentúra PRO-STAFF, 2009. 144 s. ĈÍŢKOVÁ, Kateřina. Seminární práce z třítýdenní praxe. Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2010. 16 s. DOLEŢALOVÁ, Edita. Hry na dětské tábory. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 304 s. ISBN 80-247-0702-0. ĎURIĈEK, Milan, ĈERNÁK, Róbert, OBODYŃSKI, Kazimierz. Riadenie animácie v turizme. 1. vyd. Prešov: ATA - Akademická turistická agentúra, 2001. 181 s. ISBN 80-968046-1-8. FIŠEROVÁ, Věra. Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová, 2008. 92 s. ISBN 978-80-86578-87-3. HOLEYŠOVSKÁ, Anna. Zájmová činnost ve školní družině. Praha: Portál, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7367-586-8. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. SWAJDO, Jarosław, STOVRAG, Joanna. Chorvatsko. 1. vyd. Buĉovice: RO-TO-M, 2002. 246 s. ISBN 80-85840-99-5. ŠPAĈKOVÁ, Renata. 111 námětů pro tvořivou hru dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 136 s. ISBN 80-7178-222-X WARNER, Penny. 6x25 her rozvíjejících schopnosti a dovednosti dítěte. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 168 s. ISBN 80-7178-902-X. Elektronické zdroje [1] ANIMÁTOR, Práca animátora v hoteli, Kto je animátor – prostaff.sk [online]. 20082012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: http://www.prostaff.sk/sk/Animator.alej 75

[2] Club Med - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Club_Med#Expansion [3] Děti a peníze [online]. Brno, 2006 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/th/104627/pedf_b/Deti_a_penize-bak.pdf.

Bakalářská

práce.

Dostupné

z WWW:

Masarykova univerzita. [4]

Dětský

klub

[online].

2012

[cit.

2012-04-07].

http://www.alexandria.cz/detsky-klub [5] Firáček – dětský klub cestovní kanceláře FIRO-tour , FIRO-tour [online]. 2012 [cit. 2012-04-07].

Dostupné

z WWW:

http://www.firotour.cz/novinky/detsky-klub-

firacek.html [6] Hoteli Omišalj – dobrodošli! [online]. 2006 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z WWW: http://www.hoteli-omisalj.hr/complex.html [7] HRANOSTAJ.cz - nejen skautské hry [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: http://www.hranostaj.cz/ [8] Chorvatsko – Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko [9] ManagementMania.com - Řízený strukturovaný rozhovor [online]. 2011-2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z WWW: http://managementmania.com/rizeny-strukturovanyrozhovor [10] Robinson Club – Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Robinson_Club [11] Rodinná dovolená – CK Fischer [online]. 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z WWW: http://www.fischer.cz/rodinna-dovolena [12] Rozhovor, jeho druhy a požadavky na tazatele, psychologie v teorii a praxi [online].

2010

[cit.

2012-03-27].

Dostupné

z WWW:

http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/rozhovor-jeho-druhy-a-pozadavky-na-tazatele [13] Valtur – Wikipedia [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://it.wikipedia.org/wiki/Valtur Nepoužitá, ale související literatura CICVÁREK, Ivo; WOLÁK, Radim. Za školu: 100 nejlepších her a úkolů. 1. vyd. Praha: Ĉeská televize, 2011. 146 s. ISBN 978-80-7404-066-5.

76

PARMOVÁ, Dagmar. Provoz služeb v cestovním ruchu. 1. vyd. Ĉeské Budějovice: Jihoĉeská univerzita, 2003. 175 s. ISBN 80-7040-611-9. PAUSEWANG, Elfriede. 100 her k rozvoji tvořivosti v předškolním a mladším školním věku. 2. vyd. Praha: Portál, 1992. 106 s. ISBN 80-85282-59-3. VONDROVÁ, Petra. Výtvarné techniky pro děti: hry a výtvarné činnosti pro děti ve věku od 4 do 9 let. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 156 s. ISBN 80-7178-583-0.

77

Seznam příloh Příloha A Seznam otázek pro řízené rozhovory Příloha B Program Přílohy C Plakáty Příloha C. 1 Plakát k honu za pokladem Příloha C. 2 Pozvánka na karneval Příloha C. 3 Plakát k vodním hrám

78

Příloha A 1. Věk 2. Pohlaví 3. Ĉinnost, která se ti líbila nejvíce 4. Ĉinnost, která se ti líbila nejméně 5. Doporuĉení na zlepšení 6. Jel/a bys na tento typ zájezdu znovu? 7. Byl/a jsi spokojen/a s výběrem ĉinností? 8. Uţ jsi někdy byl/a na podobném typu zájezdu? 9. Jak se ti líbí lokalita? 10. Jsi tu s rodiĉi nebo prarodiĉi?

Příloha B

Příloha C. 1

Příloha C. 2

Příloha C. 3