SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Studijní obor:
Ekonomika a management
Účetnictví a finanční řízení podniku
Specifika účtování majetku v obcích BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Jiřina Studencová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Břetislav Andrlík
Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Jiřina Studencová
Bakalářský studijní program Obor
Ekonomika a management
Účetnictví a finanční řízení podniku
Název tématu:SPECIFIKA
ÚČTOVÁNÍ MAJETKU V OBCÍCH
Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem bakalářské práce je s využitím aplikace připravovaných změn v oblasti účtování majetku obce zhodnotit jejich dopad na územně samosprávné celky a doporučit případné návrhy ke zlepšení.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na účtování majetku v obcích, pro vytvoření uceléného přehledu o dané problematice je doplněna o rozdělení majetku a jeho možnosti využívání. V teoretické části práce je vymezeno postavení obcí jako základních článů územní samosprávy v České republice, dale jsou popsány možnosti využívání majetku, jeho pořízení a účtování. Praktická část se zabývá majetkem města Třebíče, představuje jednotlivé druhy majetku a jeho účtování - pořízení , zařazení, vyřazení, což je doplněno i o praktické příklady. Změny v legislativě od 1. ledna 2010 jsou doplněny o praktický příklad o účtování odpisů. Na základě zjištěných poznatků jsou formulována doporučení pro město.
Abstract This bachelor thesis focuses on the accounts of the property at municipalities. In order to form a more complex overview of this topic the thesis is complemented with the overview of the property division and the possibilities for its exploitation. In the theoretical part of the thesis the status of municipalities as the basic parts of municipal autonomy in the Czech Republic, further there is a description of the possibilities of the exploitation of the property, its purchase and accounts. The practical part deals with the property of the Municipality of Třebíč, it introduces the different kinds of property and its accounts – its purchase, enlistment, withdrawal, all of which is supplemented with practical cases. The changes in the legislature starting on 1st January 2010 are supplemented with a practical case of the accountancy of deprecation. Based on the findings there are recommendations formed for the municipality.
Prohlášení Prohalšuji, že jsem bakalářskou práci na téma “Specifika účtování majetku v obcích” vypracovala samostatně, na základě pokynů vedoucího bakalářské práce a vlastních zjištění a materialů uvedených v seznamu literatury.
V Třebíči dne 23. 4. 2009
....................................................
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi, za metodické vedení a odborné rady, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce.
Mé poděkování patří take paní Ing. Marii Svátkové, paní Ing. Markétě Dvořákové, kteří mi poskytly podklady a informace o způsobu účtování majetku v obci.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................. 12 CÍL A METODIKA PRÁCE............................................................................................ 14 Metodika práce ...................................................................................................................................... 14 Praktická část ......................................................................................................................................... 14
3
Teoretická část ........................................................................................................... 16 3.1
Vymezení obce z právního hlediska ............................................................................ 16
Obecní úřad............................................................................................................................................ 16
3.2
Majetek obce ................................................................................................................. 17
Význam obecního majetku .................................................................................................................... 17
3.3
Historie obecního majetku ........................................................................................... 18
3.4
Možnosti využívání obecního majetku........................................................................ 19
Zabezpečování veřejných statků ............................................................................................................ 19 Podnikání s majetkem obcí .................................................................................................................... 20 Majetek jako prostředek k získání úvěru ............................................................................................... 21
3.5
Účetnictví obcí ............................................................................................................... 22
Legislativa upravující vedení účetnictví ................................................................................................ 23 Zákon o účetnictví ................................................................................................................................. 23 Vyhláška č. 505/2002 Sb ....................................................................................................................... 23
3.6
Dlouhodobý majetek..................................................................................................... 24
3.7
Dlouhodobý nehmotný majetek................................................................................... 25
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku ........................................................................................... 25 Oceňování dlouhodobého nehmotného majetku .................................................................................... 26 Technické zhodnocení ........................................................................................................................... 27
3.8
Dlouhodobý hmotný majetek....................................................................................... 27
Druhy dlouhodobého hmotného majetku............................................................................................... 27 Oceňování dlouhodobého hmotného majetku........................................................................................ 28 Technické zhodnocení majetku.............................................................................................................. 30
3.9
Dlouhodobý finanční majetek...................................................................................... 31
Oceňování finančního majetku .............................................................................................................. 32
3.10
Pořízení majetku........................................................................................................... 33
Přehled o pořizování majetku v obcích – jednotlivé účty ...................................................................... 33 Zařazení dlouhodobého majetku na majetkové účty.............................................................................. 35 Vyřazení dlouhodobého majetku ........................................................................................................... 36 Soubor movitých věcí ............................................................................................................................ 37 Příslušenství dlouhodobého majetku ..................................................................................................... 37
3.11
4
Účetní odpisy ................................................................................................................. 37
Praktická část............................................................................................................. 38 4.1
Město Třebíč.................................................................................................................. 38
Mapka Kraje Vysočina ......................................................................................................................... 39 Organizační struktura obecního úřadu ................................................................................................... 40 Město Třebíč.......................................................................................................................................... 41
4.2
Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku....................................... 44
Pořízení drobného DNM........................................................................................................................ 44 Pořízení DHM........................................................................................................................................ 45
4.3
Pořízení zásob................................................................................................................ 45
Účtování - pořízení materiálu ................................................................................................................ 46
4.4
Drobný dlouhodobý majetek - podrozvahová evidence ........................................... 47
Přehled dlouhodobého majetku města v období 2006 – 2008................................................................ 47
4.5
Evidence majetku města............................................................................................... 48
4.6
Vyřazení majetku města............................................................................................... 49
4.7
Účtování a odpisování................................................................................................... 49
Novela zákona o účetnictví – zákon č. 304/2008 Sb.............................................................................. 51 Odpisový plán ........................................................................................................................................ 52 Srovnání majetku v pořizovací hodnotě a majetku odepsaného za období 2006-2008.......................... 52
5
Závěr ........................................................................................................................... 55
6
Použité zdroje............................................................................................................. 57
7
Seznam tabulek a grafů............................................................................................. 59
8
Přílohy ........................................................................................................................ 60
ÚVOD Předmětem bakalářské práce je analýza majetku obcí, s důrazem kladeným na specifikaci účtování dlouhodobého majetku. Téma bylo zvoleno na základě prakticky získaných zkušeností na finančním odboru městského úřadu v Třebíči.
Vlastnictví majetku obcemi má na území našeho státu tradici, která byla přerušena v roce 1949, na kterou se postupně navazuje od počátku devadesátých let minulého století. Část majetku vlastněného státem přešla či byla převedena na obce na základě nové právní úpravy. Další právní normy upravily možnosti nakládání s takto nabytým majetkem.
Obecní majetek je jedním z předpokladů existence územní samosprávy a jeho význam zasahuje do všech sfér působení obce. Primárně slouží majetek obcí k poskytování veřejných statků, ale nelze podceňovat možnost jeho využití pro podnikání, které umožňuje navýšit příjmovou stránku rozpočtu o další finanční prostředky. Nakládání s majetkem rovněž ovlivňuje finanční situaci obce a tedy i hodnocení hospodaření obce jako rating nebo bonita. Také možnost získat dodatečné prostředky v podobě úvěru od bankovních ústavů je závislá na kvantitativních a kvalitativních parametrech majetku, včetně jeho využívání.
Nezbytným
předpokladem
k hodnocení
současného
účtování
majetku,
jakož
i k navrhování připravovaných změn v účetnictví je vymezení majetku jako takového. Problémem současného výkaznictví, resp. evidence majetku obcí je absence vyjádření úlohy majetku, zejména nemovitého, z hlediska možného rozvoje obce (města). Majetek je v současném pojetí vnímán velice staticky, především jako účetní položka či jako technická jednotka, což neumožňuje vyjádřit jeho komplexní význam pro danou obec.
V porovnání s minulostí došlo ke značným úpravám v postavení obcí. Zejména v souvislosti
s reformou
veřejné
správy
se
výrazně
zvýšily
jejich
pravomoci
a odpovědnost, což se odrazilo i v nárůstu velikosti jejich majetku a objemu rozpočtů. Podstatné změny nastaly i v systému financování obcí. Upravila se struktura daňových příjmů a zejména v souvislosti se změnami rozpočtového určení daní z roku 2001 došlo
k nárůstu daňových příjmů většiny obcí. Naopak byly a stále jsou omezovány dotace od státu s cílem zvyšování míry finanční soběstačnosti.
Vstup České republiky do Evropské unie nepřinesl pouze řadu povinností, vyplývajících z přijetí nových právních předpisů, ale také nové možnosti. Obcím se tak otevřel přístup ke značným zdrojům ze strukturálních fondů a k dalším prostředkům z rozpočtu EU, které jsou určeny k financování vybraných aktivit. Ze specifického způsobu financování hospodaření obcí vyplývá i odlišný způsob vedení účetnictví
CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl bakalářské práce je zaměřen na komplexní vysvětlení dlouhodobého majetku a jeho účtování v obcích se zaměřením na připravované změny v účetnictví od 1. ledna 2010. Výsledkem práce bude provedená analýza připravovaných změn a zhodnocení systému účtování majetku. V teoretické části práce je vymezeno postavení obcí jako základních článků územní samosprávy v České republice, historie majetku. Pro vytvoření uceleného přehledu o dané oblasti jsou uvedeny možnosti využívání majetku. Jelikož údaje nám poskytuje účetnictví, je účelné pro danou oblast popsat i základní postupy a legislativu týkající se této oblasti. Praktickým cílem práce je rozbor účtování a evidence majetku konkrétní obce. Větší pozornost by měla být věnována historickému majetku. Analýza je zaměřena na pořizování a účtování majetku, evidenci, ale i nastínění odpisů proč odpisovat obecní majetek. Důležité je celkově zhodnotit účtování majetku obce a navrhnout možná doporučení pro zdokonalení evidence na připravované změny v účetnictví.
Metodika práce Vypracování bakalářské práce předcházel sběr informací z odborné literatury a právních předpisů, které se týkají dané problematiky. Cenné informace a podklady pro část praktickou byly získány převážně od vedoucí finančního odboru Městského úřadu Třebíč. Při analýze dat byly použity základní matematické metody při stanovení odpisové sazby, ke zhodnocení odpisů majetku byly použity vybrané ukazatele finanční analýzy, metoda dedukce. Práce je doplněna tabulkami, pro větší názornost i grafy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je popsán současný stav řešené problematiky. Obsahuje charakteristiku obcí, jejich funkci a postavení, využívání obecního majetku. Také systému účetnictví obcí je věnovaná kapitola, kde jsou vymezeny právní předpisy, metodické prvky v účetnictví a přehled účtování na majetkové účty. Praktická část práce spočívá v ověření získaných teoretických poznatků v praxi. Nejdříve je zde charakterizovaná vybraná obec – město Třebíč. Je zde představen majetek za tři účetní období, vysvětleny základní postupy účtování majetku obcí doplněny praktickými příklady.
Připravovaná změna v účtování majetku tj. provádění odpisů a dopad na účetnictví poskytuje úvaha proč odpisovat. Praktický příklad odpisovaného majetku je uveden v tabulce s komentářem. Na základě zjištěných poznatků je shrnuta praktická část a jsou navržena opatření pro změnu, které přinese účetnictví obcí. Po závěrečné části práce následují seznamy použitých zdrojů, tabulek a grafů a přílohy.
3 Teoretická část V Ústavě České republiky je zakotveno, že v ČR existuje dvoustupňový systém územní samosprávy. Vyšší územní samosprávné celky představují kraje a základními územními samosprávnými celky jsou obce.
3.1
Vymezení obce z právního hlediska
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích) je právním předpisem, který upravuje právní postavení a úkoly obcí. Dle tohoto zákona je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec je též označována jako veřejnoprávní korporace, což znamená, že je právnickou osobou veřejného práva, která vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Obec má vlastní majetek, který musí využívat účelně a hospodárně. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Úkolem obce je pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za občany obce jsou považovány všechny fyzické osoby, které jsou státními občany České republiky a které jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu. Občané obce mají na území obce ze zákona zaručená určitá práva. Pokud dosáhli věku 18 ti let, mají za určitých podmínek právo volit a být voleni do zastupitelstva obce, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce k závěrečnému účtu podávat orgánům obce návrhy, připomínky, podněty aj. Při vymezování obcí se používá též územní princip. Ten můžeme chápat tak, že území České republiky lze rozdělit na území jednotlivých obcí, na nichž potom obce samy vykonávají samosprávu. Město je zvláštní kategorií obce. Dle zákona o obcích je městem obec, která má alespoň 3000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda poslanecké sněmovny na základě vyjádření vlády. Můžeme však najít i historická města s méně obyvateli, která mají stále statut města, i když funkci města již neplní.
Obecní úřad je výkonným orgánem obce jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, kterými ho pověřilo zastupitelstvo či rada obce a dále pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Tvoří ho starosta, místostarosta, tajemník (je-li jeho funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu. Tito zaměstnanci mohou pracovat v rámci odborů a oddělení, na která bývá obecní úřad (rozhodnutí rady obce) rozčleněn. V čele obecního úřadu stojí starosta.
Tajemník obecního úřadu je pracovníkem v zaměstnaneckém poměru. Tato funkce musí být zřízena v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností. Zastupitelstvo a rada obce si mohou zřídit poradní a kontrolní orgány, kterými jsou výbory a komise. Zastupitelstvo obce musí vždy zřídit finanční a kontrolní výbor, přičemž další výbory zřizuje podle potřeby. Rada obce má možnost zřídit komise, které jí předkládají svá stanoviska a náměty.
3.2
Majetek obce
Majetek je nejčastěji vnímán, jako bohatství, neboť má hodnotu, tržní cenu. Různé druhy majetku mohou být směněny na peněžní formu, jako vlastnictví, soubor vlastnických práv k majetku – možnost disponovat s majetkem podle uvážení vlastníka majetku. Pro obecní majetek je zřejmě vhodnější pojem obecní vlastnictví, než obecní bohatství. Pojem vlastnictví jako synonymum majetku vhodně vystihuje právo vlastněnou věc užívat podle vlastního rozhodnutí, právo prodat či pronajmout ji apod. Vlastnictví majetku je proto jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy jako nestátního subjektu – obcí. Zákon o obcích § 38 odst. 1 stanoví, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je také povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Podle tohoto ustanovení je obec rovněž povinna vést evidenci svého majetku. Odstavec 2 stanoví, že majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.
Význam obecního majetku je možné rozdělit do tří hlavních kategorií: •
majetek je základní podmínkou existence územní samosprávy.
•
majetek a jeho užívání jsou významným ekonomickým nástrojem územní samosprávy.
•
pro hospodaření s některými druhy majetku jsou nutné netržní formy řízení a hospodaření. Je ve veřejném zájmu, aby takovým majetkem disponoval veřejný sektor.
Volené orgány obce rozhodují o způsobu využívání majetku, proto také za svá rozhodnutí o hospodaření s majetkem odpovídají svým občanům - voličům.
3.3
Historie obecního majetku
Obecní majetek byl zakotven již v tzv. říšské ústavě z roku 1849, která posílila samostatnost obcí tím, že vyloučila zásahy státu do hospodářské činnosti obcí. Tím se vztah obce a státu do značné míry přiblížil vztahu současnému. Podle této právní normy měla spočívat úloha státu pouze ochraně svobody podnikání a zajišťování bezpečnosti. Obecní zřízení zemské z roku 1861 uznalo výnosy z obecního majetku jako příjem obcí. Od roku 1918 vznikla municipální samospráva na třech úrovních – obce a města, okresy a země. Předpokládalo se, že tyto samosprávné stupně budou hradit municipální výdaje zejména z výnosů z municipálního majetku. Kategorizace majetku byla rozdílná od kategorizace současné a měla následující podobu: finanční jmění správní jmění (kancelářské budovy, veřejné knihovny, muzea apod.) veřejné statky (komunikace, parky, náměstí apod.) V předválečném období byla obcemi kdo značné míry využívána možnost podnikání a do majetku obcí patřily elektrárny, pivovary, jatka, pily, pískovny atd. V těchto případech šlo o výdělečnou činnost obcí, ovšem obce vlastnily i nevýdělečné podniky, které zajišťovaly naplňování veřejného zájmu (zásobování vodou, správa kanalizací apod.). Objem a struktura obecního majetku vykazovaly v rámci státu značné rozdíly způsobené celou řadou faktorů, včetně schopnosti obcí generovat ze svého majetku další výnosy resp. majetek. Po 2. světové válce obce navázaly na předválečný stav a hospodařily se svým majetkem. Situace se dramaticky změnila znárodněním majetku k 1. 1. 1950. Ani obecní majetek nebyl znárodnění ušetřen. Obce jako samosprávné jednotky sice formálně nezanikly, ale jejich majetek se stal majetkem státu, který v následujících dekádách spravovaly národní výbory, jejichž rozpočet byl napojen na rozpočet státní. Po roce 1989 bylo nutné vrátit obcím alespoň část majetku odkaz na zákon č. 172/199l Sb. Obce dostaly zpět majetek •
ze zákona
•
rozhodnutím
Ze zákona se vrátil do vlastnictví obcí tzv. historický majetek tj. majetek, který obce vlastnily k 31. 12. 1949 např. lesní pozemky, zemědělská půda, stavební pozemky, stavby a pozemky tvořící jeden funkční celek, majetek, tj. stavby a pozemky převedené do
vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření (dříve u NV, jejichž nástupcem se staly obecní nebo městské úřady), tzn. majetek, který obce spravovaly ke dni 24. 5. 1991 (kdy nabyl účinnosti zákon č. 172/1991 Sb.) bytový fond s pozemky, tvořící jeden celek – domy, které vlastnily v tzv. přímé správě (spravované podniky bytového hospodářství). Do vlastnictví obcí se dostaly pozemky se sídlištní zelení, chodníky apod. objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. 12. 1992 na katastrálním území příslušné obce a majetek investorských organizací
V 90. letech 20. století obce majetek prodávaly, byly to především nemovitosti, z důvodu špatného stavu. Majetek se vracel zchátralý a vyžadoval nákladné opravy, na které obce neměly dostatek finančních prostředků. Získané kapitálové příjmy většina obcí použila na financování investic, nákup a rozšíření zejména dlouhodobého hmotného majetku v rámci budování technické infrastruktury, finančním investováním – nákup a obchodování s cennými papíry, nebo formou termínovaných vkladů na účtu u peněžního ústavu.
3.4
Možnosti využívání obecního majetku Využití obecního majetku je širokospektrální. Primárně lze vnímat majetek jako
nezbytný předpoklad existenci územní samosprávy (a to i na úrovni krajů). Při využívání svého majetku jsou jednotky suverénní a omezovány pouze právními předpisy. Podle zákona o obcích o využívání obecního majetku rozhoduje obec sama, přesněji řečeno obecní zastupitelstvo (volený orgán), ale i obecní rada (např. v případě pronájmu nemovitosti). Majetek obcím umožňuje: •
rozvoj veřejného sektoru na dané úrovni územní samosprávy, zejména poskytování veřejných statků,
•
vyvíjet podnikatelskou činnost,
•
získat úvěr,
Hlavním úkolem územní samosprávy na úrovni krajů i obcí je poskytování veřejných statků.
Zabezpečování veřejných statků veřejné statky zabezpečují obce prostřednictvím1: 1
PEKOVÁ, J.:Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia 1998, s. 57. ISBN 80-85963-85-X
•
neziskových organizací a komunálních podniků. V ČR obce zřizují příspěvkové organizace a obecně prospěšné společnosti. V případě, že neziskové organizace hospodaří se ztrátou, hradí obec ztrátu z výdajů svého běžného rozpočtu přesněji řečeno neinvestičními transfery. V případě obecně prospěšné společnosti závisí na tom, zda je jejím zřizovatelem obec,
•
podniků a neziskových organizací zakládaných jinými subjekty. Obce tedy mohou zadávat zakázky na poskytování veřejných statků soukromému sektoru. Výběr soukromého subjektu, který má poskytovat veřejný statek, probíhá většinou na základě veřejné soutěže, jejímž výsledkem je uzavření smlouvy s vítězem – budoucím poskytovatelem,
•
podniků, u kterých jsou spoluzakladatelem, tzn. na základě partnerství se soukromým sektorem, nebo sdružení s jinými obcemi. Do této kategorie spadá např. místní policie, záchranná služba, hasiči, ale také výstavba a provoz společného vodovodu, čističky odpadních vod apod.
Podnikání s majetkem obcí Obchodní zákoník definuje podnikání jako činnost prováděnou samostatně, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikání obcí má na našem území dlouholetou tradici z let 1918 až 1939 a následně i z let 1945 až 1948. Formy podnikání byly v těchto obdobích značně rozvinuté – obce mimo jiné vlastnily a provozovaly pískovny, kamenolomy, pivovary, elektrárny, jatka atd. Po roce 1990 získávaly obce majetek a rovněž možnost s ním podnikat. Na tradice podnikání obce navazují spíše pozvolna a spíše ve smyslu pronajímání nemovitostí, než na základě vlastnictví výrobních podniků či podniků poskytujících služby. Podnikání obcí lze považovat za určitou vyšší formu hospodaření s majetkem.2 Sféry, ve kterých obce zpravidla podnikají, jsou tyto: •
dlouhodobý pronájem majetku. Výhodou takového nakládání s majetkem je dlouhodobý pravidelný příjem do obecního rozpočtu. Kromě příjmů do obecního rozpočtu lze za výhodu rozhodně považovat i zachování kontroly nad nakládáním s tímto majetkem (na rozdíl od prodeje). Nevýhodu pak představuje nutnost pravidelné údržby (zejména v případě budov), stavebních zásahů (opravy, modernizace, rekonstrukce),
2
MELION M.: Hospodaření a podnikání obcí. Hradec Králové: EIA 1997, s. 27. ISBN: 80-85490-79-X
•
majetkové vstupy do společných podniků s jinými subjekty, včetně subjektů soukromého sektoru. Na rozdíl od pronájmu nemovitostí lze tuto činnost považovat za rizikovou (v různé míře). Obec by, obdobně jako tomu je u soukromých subjektů, měla získat dostatek informací o svých podnikatelských partnerech, aby minimalizovala riziko ztráty nebo znehodnocení vloženého majetku,
•
prodej a výměna pozemků v rámci území obce. Prodej lukrativních pozemků v atraktivních částech obce umožňuje obcím získat finanční prostředky a zároveň udržet nebo dokonce zvětšit svůj pozemkový fond nákupem pozemků v méně zajímavých částech obce. Kapitálové příjmy takto získané může obec využít k naplňování rozvojových projektů apod. Prodej pozemků soukromému sektoru může být podmíněn např. investicí kupujícího na daném pozemku (např. vybudování inženýrských síti). Tímto obec sice nezíská dodatečné příjmy, ale sníží pravděpodobné výdaje (investice by musely jinak financovat z vlastních zdrojů).
Jelikož je podnikání činností, která má podnikatelskému subjektu zajistit výnosy, je třeba vnímat majetek k podnikání využívaný i z hlediska jeho výnosnosti. Výnosnost je různá u odlišných druhů majetku, což je možné pozorovat např. porovnáním stavebních a zemědělských pozemků, kdy výnosnost z prodeje či pronájmu stavebních pozemků je i několikanásobně větší než je tomu v případě pozemků zemědělských.
Majetek jako prostředek k získání úvěru Obce využívají úvěru jako jednoho z možných návratných příjmů. Úvěr jim může sloužit
překlenutí
dočasného
nedostatku
vlastních
finančních
prostředků,
ale
i k financování investic. Podle lhůty splatnosti lze úvěry využívané obcí rozdělit: •
krátkodobý finanční úvěr – splatnost do 1 roku,
•
střednědobý úvěr – splatnost do 4, max. 5-ti let,
•
dlouhodobý úvěr – splatnost do 10 let, výjimečně do 15 let. Takový úvěr je spojen s financováním investic. Pro obec představuje značnou zátěž vzhledem k nutnosti platit úrok z rozpočtu obce.
Střednědobé a dlouhodobé úvěry mívají účelový charakter. Úvěr je obcemi hojně využíván, zejména proto, že obce zpravidla nemají problém úvěr získat, neboť jsou považovány za celkem důvěryhodné dlužníky. O tom, zda obec požádá bankovní ústav o poskytnutí úvěru, rozhoduje volený orgán obce – obecní zastupitelstvo. V případě, že bankovní ústav vyhoví takové žádosti, uzavře s ním obec úvěrovou smlouvu. Důležité je schválení umořovacího plánu, podle něhož se splácí jistina a úroky. Obec pochopitelně musí počítat s těmito výdaji při sestavování rozpočtů. Aby peněžní ústav obci úvěr poskytnul, obec se musí zaručit: •
svým majetkem, zejména nemovitým, který je ve vlastnictví obce. Účetní hodnota tohoto majetku v účetnictví města není směrodatná – důležité je ohodnocení znalcem, neboť účetní hodnota se zpravidla o hodnoty tržní odchyluje,
•
budoucími příjmy (smlouva může stanovit, že obec předkládá peněžnímu ústavu rozvahu, výkaz zisků a ztrát a výkaz o plnění rozpočtu),
•
kombinací majetku a budoucích příjmů,
•
cennými papíry emitovanými jiným subjektem, které obec koupila a má je ve svém portfoliu.
3.5
Účetnictví obcí
Účetnictví můžeme chápat jako soustavu chronologického, systematického a úplného zobrazení činnosti určité organizace v hodnotovém vyjádření tak, aby se vyjádřilo jmění příslušné organizace, jeho změny a hospodářský výsledek pro potřeby řízení a kontroly hospodaření. Z charakteru úkolů, které obce zabezpečují, vyplývá odlišný způsob vedení účetnictví. Smyslem účetnictví obce je informovat uživatele účetních informací o všech příjmech a výdajích, o plnění rozpočtu příjmů a výdajů, seznámit je s finančními vztahy obce k založeným a zřízeným organizacím a k ostatním subjektům, ke kterým má obec finanční vztahy na základě zákonů nebo uzavřených smluv. Účetnictví musí poskytovat správné, včasné a věrohodné údaje o hospodaření obce a fungovat jako nástroj kontroly plnění rozpočtu. Příjmy a výdaje musí obce sledovat odděleně, a to v členění podle rozpočtové skladby.
Při plnění výdajové části rozpočtu se v účetnictví rozlišuje: •
pokladní plnění rozpočtu – sledují se rozpočtové výdaje, tedy skutečné čerpání prostředků z bankovních účtů, podle kterého můžeme posoudit plnění rozpočtu,
•
skutečné plnění rozpočtu – zjišťují se rozpočtové náklady, což jsou částky skutečně spotřebované při činnosti obce za sledované období bez ohledu na to, kdy byly čerpány peněžní prostředky. Náklady jsou základním ukazatelem provozu obce.
Legislativa upravující vedení účetnictví Jelikož oblast účetnictví prošla v posledních letech řadou rozsáhlých změn, jsou obce k 1. 1. 2009 povinny při vedení účetnictví postupovat podle těchto právních norem: zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 505/2002 Sb.), českých účetních standardů č. 501 až 522, ve znění změn platných pro účetní období začínající dnem 1. 1. 2005. Zákon o účetnictví je základní normou regulující finanční účetnictví. Představuje obecná pravidla pro vedení účetnictví společná pro všechny typy subjektů, které jsou podle tohoto zákona nazývány účetními jednotkami. Zákon o účetnictví vymezuje obsah a rozsah vedení účetnictví, účetní zásady, účetní dokumentaci, dále obsah účetních zápisů, účetních knih a účetní závěrky, určuje způsob oceňování a provádění inventarizace majetku a závazků aj. Povinnost vést účetnictví obcemi vyplývá z ustanovení § 1 zákona o účetnictví, podle kterého se zákon vztahuje na všechny právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky.3 Vyhláška č. 505/2002 Sb. je prováděcím předpisem k zákonu o účetnictví, přičemž se vztahuje pouze na výše uvedené účetní jednotky, mezi která se řadí i obce. Tato vyhláška upravuje následující oblasti pro vedení účetnictví v plném a ve zjednodušeném rozsahu: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů a výnosů
3
Obce jsou ve smyslu § 18 občanského zákoníku právnickými osobami.
a výsledků hospodaření v účetní závěrce, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce, směrnou účtovou osnovu a účetní metody. Vyhláška dále rozebírá jednotlivé položky účetní osnovy a stanovuje podrobnosti týkající se jejich účtování. Tato právní norma stanoví v příloze č.4 směrnou účtovou osnovu, která je členěna na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty. Toto členění včetně číselného označení je závazné pro všechny obce. Obce mají určité specifikum – neodpisují majetek. Příspěvkové organizace zřízené městem, jejichž účetnictví je rovněž upraveno touto vyhláškou, majetek odpisují (§ 34). Novela zákona o účetnictví č. 304/2008 Sb. přináší změny v účetnictví od 1. 1. 2009 a změny v účetnictví od 1. 1. 2010. V návaznosti na § 36 zákona o účetnictví vydává Ministerstvo financí České účetní standardy pro účetní jednotky účtující podle vyhlášky č. 505/2002 Sb. Těmto standardům byla přiřazena čísla 501 až 522. Obsahují popisy účetních metod a postupy účtování za účelem docílení souladu v účtování všech účetních jednotek. Tento předpis dále definuje pojmy, charakterizuje jednotlivé účtové třídy, stanovuje náplň účtů, hlediska pro vytváření analytické evidence a způsoby oceňování.
3.6
Dlouhodobý majetek
Základní charakteristikou dlouhodobého majetku je: •
dlouhodobost jeho používání (déle než 1 rok)
•
jeho postupná spotřeba (opotřebení)
•
stanovení výše jeho ceny
Dlouhodobý majetek se člení na: •
nehmotný
•
hmotný
•
finanční
Dlouhodobý majetek se účtuje na syntetických účtech: •
v účtové skupině 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
•
v účtové skupině 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
•
v účtové skupině 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
•
v účtové skupině 06 – Dlouhodobý finanční majetek
Účetní jednotka zde účtuje o majetku, ke kterému má vlastnické právo nebo právo hospodaření – viz § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, který zní: „Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávných celků, není-li dále stanoveno jinak, o něm účtují a odpisují v souladu s účetními metodami. V případech smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci, jakož i v dalších případech stanovenými právními předpisy, o majetku účtují a odpisují jej účetní jednotky, které jej používají. Pozemky a jiný majetek vymezený právními předpisy se neodepisuje.“
3.7
Dlouhodobý nehmotný majetek
Je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění jedné položky převyšující částku Kč 60.000,-. Podstata dlouhodobého nehmotného majetku plyne již ze samostatného názvu. Jedná se o takový majetek, který v podstatě nelze uchopit, například práva průmyslového vlastnictví, projekty, programové vybavení a ocenitelná práva v ocenění stanovené účetní jednotkou a dobou použitelnosti delší než jeden rok.4
Druhy dlouhodobého nehmotného majetku
4
•
zřizovací výdaje
•
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
•
software
•
ocenitelná práva
•
povolenky na emise a preferenční limity
•
preferenční limity
•
goodwill
•
ostatní dlouhodobý majetek
V letech 1993 až 1995 byl právními předpisy stanoven povinný limit pro DNM nad 20.000 Kč, od roku 1996 byla částka nad 20 000Kč ponechána pro zřizovací výdaje, pro ostatní položky DNM byl stanoven limit nad 40 000 Kč. V roce 1999 státní regulace stanovila částku nad 60 000 Kč, která byla povinná až do roku 2001. V roce 2002 mohla o limitu rozhodnovat účetní jednotka, povinně však od 60 000 Kč, počínaje rokem 2003 je limit DNM plně v kompetenci účetní jednotky. Vybrané položky nehmotného charakteru jsou zařazeny do DNM bez ohledu na výši limitu, např. goodwill.
Oceňování dlouhodobého nehmotného majetku Dlouhodobý nehmotný majetek (dále jen DNM ) se oceňuje v souladu se zákonem o účetnictví k okamžiku uskutečnění účetního případu následujícími cenami:
Oceňování DNM
Pořizovací cena
Reprodukční pořizovací cena
Vlastní náklady
Nakoupený DNM se oceňuje pořizovací cenou. Pořizovací cena obsahuje cenu pořízení DNM včetně nákladů s pořízením souvisejících. Těmito náklady mohou být zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, předprojektové přípravné práce, licence, patenty a jiná práva, která byla použita při pořizování DNM. Vzhledem k postupné kumulaci cen pořízení na pořizovací cenu je vhodné používat kalkulačního účtu z účtové skupiny 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek. V účtovém rozvrhu se používá účet 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, na němž bude zachycována investice na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, tzn. nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek do okamžiku zařazení do majetku.
Reprodukční pořizovací cenou, která představuje cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje: •
DNM získaný darováním,
•
DNM nově zjištěný a dosud nezachycený v účetnictví (např. přebytek zjištěný při inventarizaci),
•
vklad DNM, avšak pouze v případě, kdy se takový vklad neoceňuje podle společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny.
Vlastními náklady se oceňuje DNM vytvořený vlastní činností. Vlastními náklady se u DNM vytvořeného vlastní činností rozumějí přímé náklady na výrobu nebo činnost a nepřímé náklady, které se k výrobě či činnosti vztahují.
V případě, kdy je DNM vytvářen vlastní činností variantně (např. se vytvářejí variantní projekty), jsou součástí ocenění DNM náklady na všechna variantní řešení.
Technické zhodnocení Do dlouhodobého nehmotného majetku patří technické zhodnocení, pokud je jeho cena vyšší než 60 000 Kč v rámci jednoho účetního období a představuje zlepšení parametrů původního nehmotného majetku. O technickém zhodnocení účtuje účetní jednotka na shodném účtu jako o zhodnoceném majetku. Drobným dlouhodobým nehmotným majetkem jsou složky majetku, jejichž ocenění v každém jednotlivém případě je v částce 7000 Kč a vyšší, nepřevyšuje částku 60.000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Účetní jednotka může vnitřním předpisem rozhodnout o snížení stanovené dolní hranice stanoveného ocenění.
3.8
Dlouhodobý hmotný majetek
Podstatou dlouhodobého hmotného majetku (DHM) jsou věci movité, jejich soubory a nemovitosti, které obecně účetní jednotka vlastní, drží, disponuje s nimi po dobu delší než jeden rok. Směrná účtová osnova vymezila dvě účtové skupiny pro dlouhodobý hmotný majetek (02 a 03), a to v závislosti, zda jde o majetek odpisovaný či neodpisovaný. U odpisovaného majetku se zohledňuje postupné snižování hodnoty majetku vlivem jeho používání i morálního zastarávání a promítá se do vytvářených výrobků, prací a služeb, a prostřednictvím odpisu části hodnoty tohoto majetku. Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci, splnění technických funkcí, povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Tento postup se nepoužívá v případě nabytých věcí.
Druhy dlouhodobého hmotného majetku •
pozemky, stavby, byty, umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky bez ohledu na jejich pořizovací cenu,
•
nemovité kulturní památky, které byly pořízeny koupí, darem, dědění nebo byly již dříve oceněny, nebo pokud se tento majetek stal kulturní památkou v průběhu doby používání,
•
samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000,- Kč (např. počítače, automobily, vybavení kanceláří - nábytek, přístroje, apod.),
•
pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,
•
základní stádo a tažná zvířata,
•
otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
•
ostatní dlouhodobý hmotný majetek.
Oceňování dlouhodobého hmotného majetku
OCEŇOVÁNÍ DHM
POŘIZOVACÍ CENA
REPRODUKČNÍ POŘIZOVACÍ CENA POŘIZOVACÍ CENA
VLASTNÍ NÁKLADY
Pořizovací cenou se oceňuje nakoupený DHM od externího dodavatele. Pořizovací cena zahrnuje vedle vlastní ceny pořízení majetku i náklady související s pořízením: •
přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku – odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
•
úroky, zejména z úvěru. Představují náklady s pořízením související za předpokladu, že tak rozhodne na základě analýzy věcné a časové souvislosti účetní jednotka,
•
odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
•
průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
•
licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku
•
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Jestli-že účetní jednotka bude na místě, kde je již určitá stavba, provádět novou výstavbu a stávající nemovitost bude likvidovat, zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu
•
náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovitosti.
•
úhradu podílu na oprávněných nákladech dodavatele, pokud bude od něj požadováno připojení a zajištění požadovaného příkonu nebo dodávky plynu a tepla, dále náklady na úhradu vlastníkovi rozvodného zařízení za přeložku rozvodného zařízení
•
zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
•
zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení procesu pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je proces pořizování majetku zastaven trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
Reprodukční pořizovací cenou – cenou, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Majetek získaný: •
darováním,
•
bezúplatně,
•
nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený,
Vlastními náklady se oceňuje DHM •
vytvořený vlastní činností
•
příchovky zvířat (nelze-li vlastní náklady zjistit, použije se reprodukční pořizovací cena)
Součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku (ani dlouhodobého nehmotného majetku a technického zhodnocení) nejsou náklady vynaložené na: •
opravy a údržbu
•
náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu
•
kursové rozdíly, které vyplývají při přecenění majetku a závazků v cizí měně
•
smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů
•
daně spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a dále daň z převodu nemovitostí
•
nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba
•
náklady na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení
Technické zhodnocení majetku Výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud překročí u jednotlivého druhu za účetní období částku 40 000 Kč, se označují jako technické zhodnocení. Technické zhodnocení se v takovém případě zahrnuje do účtové třídy 0 mezi dlouhodobý majetek. Jeho hodnota buď: •
zvýší pořizovací cenu dlouhodobého majetku, na němž je technické zhodnocení prováděno, nebo
•
tvoří samostatnou položku (v případě, kdy je technické zhodnocení provedeno na pronajatém majetku.
V praxi je poměrně složité odlišit rekonstrukce a modernizace od oprav a udržování. Je to však velmi podstatné, neboť o opravách se účtuje na vrub nákladů, takže jejich hodnota plně ovlivní výsledek hospodaření v okamžiku, kdy se o opravě účtuje. Technické zhodnocení se do nákladů zúčtovává postupně na základě odpisového plánu účetní jednotky. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které se projeví změnou účelu nebo technických parametrů majetku. Za modernizaci se považuje rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Opravy představují výdaje na odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození. Účelem je uvést majetek do předchozího stavu. Udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází se jeho následkům a odstraňují se drobnější závady. Technické zhodnocení, které u jednotlivého majetku v úhrnu za účetní období nepřekročí limit 40 000 Kč se zaúčtuje na vrub nákladů.
Drobným dlouhodobým hmotným majetkem jsou movité věci a soubory movitých věcí, jejichž ocenění v každém jednotlivém případě je v částce 3.000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40.000 Kč a doba použitelnosti je delší než jeden rok. Účetní jednotka může vnitřním předpisem rozhodnout o snížení stanovené dolní hranice stanoveného ocenění.
3.9
Dlouhodobý finanční majetek
Dlouhodobým finančním majetkem rozumíme cenné papíry a vklady, podílové listy, obligace a termínované vklady, které budou v držení účetní jednotky déle než 1 rok. Předpokládá se získávat z jeho dlouhodobého držení určité užitky jako např. úroky, dividendy, ale také práva na ovládání řízení, podílení se na likvidačním zůstatku apod. Krátkodobý finanční majetek je ten, u něhož má účetní jednotka záměr držet jej, obchodovat s ním, využívat ho po dobu jednoho roku a dobu kratší než jeden rok. Předpokládá, že jí přinese užitky v podobě úroků a zisky z jeho prodeje. Cenné papíry a podíly mohou být součástí buď dlouhodobého, nebo krátkodobého finančního majetku. Z hlediska formy mohou být vydány v podobě listinné nebo jako zaknihovaný cenný papír. Cenné papíry mohou mít podle svého obsahu a funkce charakter: •
akcií – dlouhodobých, krátkodobých,
•
zatímních listů,
•
poukázek na akcie,
•
opčních listů,
•
šeků,
•
náložných listů, skladištních listů a skladových listů,
•
dluhopisů,
•
směnek.
Oceňování finančního majetku OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU A ZÁVAZKŮ (OKAMŽIK VZNIKU ÚČETNÍHO PŘÍPADU)
JMENOVITÁ HODNOTA
•
POŘIZOVACÍ CENA
k okamžiku vzniku účetního případu
Jmenovitá hodnota je částka, která je uvedená na příslušném druhu majetku nebo závazku, hodnota, kterou konkrétně zastupuje. Pořizovací cena v případě cenných papírů a podílů obsahuje vedle ceny pořízení i přímé náklady s pořízením související. Jedná se o poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací hodnoty nevstupují úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu. Součástí pořizovací ceny je také emisní ážio (rozdíl mezi nominální a vyšší prodejní cenou akcií, popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsáním nových akcií, resp. nových vkladů), případně využité přednostní právo – hodnota opce, DPH, přichází-li v úvahu při získání cenného papíru či podílu nepeněžitou úhradou.
OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU A ZÁVAZKŮ (K ROZVAHOVÉMU DNI NEBO I ČASTĚJI)
REÁLNÁ HODNOTA
•
k rozvahovému dni
EKVIVALENCE
POŘIZOVACÍ CENA
Reálná hodnota vyjadřuje aktuální tržní ocenění cenného papíru. Pro její vyjádření se používá buď tržní hodnota vyhlášená na tuzemské nebo zahraniční burze, nebo ocenění stanovené kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce. Toto ocenění se dá použít podle potřeby nejen k rozvahovému dni, ale případně i častěji. Pořizovací cena k rozvahovému dni zůstává tehdy, nelze-li tuto hodnotu zjistit. Pořizovací cena se používá také u dluhopisů a ostatních cenných papírů, které mají pevný výnos nebo u dluhopisů pořízených v primárních emisích. Pořizovací cenou zůstávají také oceněny cenné papíry a podíly, které představují podstatný vliv a dále vliv uplatňovány v ovládaných nebo řízených účetních jednotkách (rozhodující vliv), a to tehdy, když účetní jednotka pro jejich oceňování k rozvahovému dni nezvolila oceňování na základě ekvivalence. Ocenění ekvivalencí je umožněno u majetkových účastí. Představuje protihodnotu, která je dána k okamžiku sestavení účetní závěrky mírou účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, v níž má majetkovou účast.
3.10 Pořízení majetku •
dodavatelsky
•
vlastní činností
•
bezúplatný převod
•
darování
•
finanční leasing
Přehled o pořizování majetku v obcích – jednotlivé účty 1. Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) – účtová skupina 01x Tab. 1: Přehled majetkových účtů a položek - DNM Účet
Položka
Ocenění
Obsahová náplň DNM
013
6111
nad 60 tis.
Software
014
6112
nad 60 tis.
Ocenitelná práva (např. logo města, autorská práva k propagačním publikacím)
019
6119
nad 60 tis.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (např. územní plán, plán památkové péče)
Zdroj: Účetní souvztažnosti a výkazy - Přibylová
2. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (DDNM) – účtová skupina 01x Tab. 2: Přehled majetkových účtů a položek - DDNM Účet Položka
Ocenění
Obsahová náplň DNM
018
5172
x- 60 tis.
Software
018
5179
x- 60 tis.
Ocenitelná práva (např. logo města)
019
6119
nad 60 tis.
Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (např. územní plán, plán památkové péče
X = 5.000,- Kč hranice stanovená vnitřní směrnicí Zdroj: Účetní souvztažnosti a výkazy - Přibylová 3. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) – účtová skupina 02x Tab. 3: Přehled majetkových účtů a položek - DHM Účet
Položka
021
6121
Ocenění
Dlouhodobý hmotný majetek
Bez ohledu Stavby – stavby včetně budov, důlní díla, vodní na výši
díla a další podle zvláštních předpisů, byty a
ocenění
nebytové prostory, nemovité kulturní památky oceněné
(pořízené
koupí,
darem,
děděním),
technické zhodnocení tohoto majetku nad 40 tis. Kč 022
025
6122
nad
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
6123
40 000,-
6125
bez ohledu
Pěstitelské celky trvalých porostů využitelné
na výši
nejméně 3 roky (vinice, chmelnice, ovocné stromy
ocenění
a keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 ha). Ne lesy a parky.
026
6129
bez ohledu
Základní stádo a tažná zvířata
na výši ocenění 029
6129
bez ohledu
Ostatní dlouhodobý hmotný majetek – ložiska
na výši
nerostných surovin
ocenění 031
032
6130
6127
bez ohledu
Pozemky včetně lesního porostu nebo osázení
na výši
stromy a keři, pokud nejde o trvalé porosty. Stavby
ocenění
nejsou součástí pozemků.
bez ohledu
Umělecká díla a předměty – pořízené za účelem
na výši
výzdoby a doplnění interiérů, která lze ocenit
ocenění
podle
právních
předpisů
(nepatří
sem
věci
evidované podle zvláštních zákonů). Zdroj: Účetní souvztažnosti a výkazy – Přibylová 3. Drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) Tab. 4: Přehled majetkových účtů a položek - DDHM Účet 028
Položka
Ocenění
Drobný dlouhodobý hmotný majetek
5137
x- 40 tis.
DDHM – samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok
028
5137
1- 40 tis.
Samostatná movitá věc pořízená na základě leasingové smlouvy
028
5132
x- 40 tis.
Ostatní
dlouhodobý
nehmotný
majetek
(např. územní plán, plán památkové péče) X = 3.000,- Kč vnitřní směrnice stanovená na 1.000,- Kč Zdroj: Účetní souvztažnosti a výkazy - Přibylová Na podrozvahových účtech se sledují důležité skutečnosti, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejich ekonomických zdrojů, které lze využít. Podrozvahová evidence slouží k zachycení těch skutečností, o kterých se neúčtuje na syntetických účtech.
Zařazení dlouhodobého majetku na majetkové účty Na majetkové účty se účtuje majetek, který splňuje všechny technické podmínky a další podmínky pro jeho bezpečné užívání. Pro nemovitosti platí, že jsou zařazovány na majetkové účty současně s podáním návrhu na vklad do katastru nemovitostí (rozhodující je razítko katastrálního úřadu). U staveb a technických zhodnocení těchto staveb, které se nezapisují do katastru nemovitostí platí, že jsou dány do užívání na základě vydání kolaudačního nebo jiného rozhodnutí. Zařazení dlouhodobého majetku do užívání,
a současně na příslušné majetkové účty, se provádí na základě zařazovacích protokolů, které jsou vyhotoveny v souladu s vnitřní směrnicí o evidenci majetku. Přímo na majetkové účty lze účtovat dlouhodobý majetek na základě dokladu o jeho pořízení pouze tehdy, když nejsou žádné další související výdaje s jeho pořízením, majetek se uvádí ihned do užívání a doklad splňuje věcné i formální náležitosti pro jeho zařazení do účetnictví. Při pořizování stavebních investic včetně instalace technologií a vnitřního vybavení a jeho zařazení je důležité také správně vyhodnotit, co je součástí stavby a po uvedení do používání bude vedeno na účtu 021. Co je samostatnou movitou věcí bude zařazeno na účet 022, případně 028. Rozdělení se obvykle opírá o pokyn ministerstva financí D 300 k zákonu o dani z příjmů.
Vyřazení dlouhodobého majetku •
prodejem
•
likvidací
•
bezúplatným převodem
•
převodem na základě právních předpisů
•
vkladem dlouhodobého majetku do jiné obchodní společnosti
•
v důsledku manka a škody
Prodej – jestliže se obec rozhodne prodat majetek, k němuž má vlastnické právo, musí účtovat jednak o rozpočtovém příjmu a musí také na základě vyřazovacího protokolu vyřadit majetek z účetní evidence. 1. faktura vydaná na prodej počítače
315/215
2. úhrada vydané faktury
231/315
3. snížení stavu majetku
901/022
Likvidace – v případě, že je dlouhodobý majetek zcela opotřebován a jeho oprava /popř. technické zhodnocení/ není efektivní, provede se likvidace majetku. Na základě vyřazovacího protokolu se musí zaúčtovat snížení stavu majetku. 1. vyřazení dlouhodobého majetku
901/022
2. materiál získaný při likvidaci
112/902
Darování – obec daruje majetek na základě darovací smlouvy, schválené zastupitelstvem. 1. vyřazení majetku z důvodu darování
901/022
Soubor movitých věcí Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech v souboru a jejich změnách.
Příslušenství dlouhodobého majetku Předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový a funkční celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství nemá samostatnou technicko-ekonomickou funkci, může sloužit jen ve spojení s hlavní věcí. Může být součástí dodávky hlavní věci nebo může být zakoupeno a přiřazeno dodatečně (zápisem na inventární kartu).
3.11 Účetní odpisy Dlouhodobý majetek se do nákladů rozpouští postupně formou odpisů. Tento majetek se odpisuje nepřímo pomocí oprávek, neboť účetní hodnota na majetkových účtech zůstává po celou dobu používání stejná (výjimka např. technické zhodnocení, kterým se zvyšuje pořizovací cena majetku). Jestliže opotřebení vzniká v důsledku užívání, hovoříme o opotřebení fyzickém. Dlouhodobý majetek ztrácí svou hodnotu také tím, že posupně zaostává po stránce technické, potom hovoříme o opotřebení morálním. •
odpis – vyjadřuje opotřebení majetku za jeden rok
•
oprávky – souhrn odpisů za celou dobu odpisování
•
zůstatková cena ´= pořizovací cena – oprávky
Odpis je složka nákladů, která vyjadřuje opotřebení dlouhodobého majetku za účetní období. Podle zákona o účetnictví odpisují dlouhodobý majetek všechny účetní jednotky kromě územně samosprávných celků a organizačních složek státu (odpisuje se jen majetek používaný při hospodářské činnosti). Příspěvkové organizace odpisují účetními odpisy dlouhodobý majetek, který vedou v účetnictví.
4 Praktická část
4.1
Město Třebíč
Město Třebíč se nachází v kraji Vysočina, který je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vzniklo jako územně samosprávný celek v souladu s § 1 a 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích k 23. 11. 1990. Podle současného platného právního předpisu – zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů je město základním územním samosprávným společenstvím občanů. Posláním města je zajištění veřejné správy. Město spravuje své záležitosti samostatně (v samostatné působnosti), v přenesené působnosti vykonává státní správu, která mu byla svěřena zákony.
Mapka Kraje Vysočina
Organizační struktura obecního úřadu
Město Třebíč
Město Třebíč, rozkládající se na obou březích řeky Jihlavy, představuje významné centrum celého regionu. K 1. 1. 2009 bylo ve městě o rozloze 57,6 km2 evidováno 39 688 obyvatel. Třebíč má podle zákona o obcích statut města. Dále je město Třebíč obcí s pověřeným obecním úřadem a v souvislosti s reformou veřejné správy se stalo i obcí s rozšířenou působností. To znamená, že je pověřeno zajišťováním výkonu přenesené působnosti pro obce nacházející se ve správním obvodu, který byl městu přiřazen vyhláškou č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.
Nejvyšším orgánem města Třebíče je zastupitelstvo města, které je tvořeno 27 členy volenými v komunálních volbách na čtyřleté funkční období. Zastupitelstvem města byl povinně zřízen finanční a kontrolní výbor, ve kterých zasedají odborníci na danou problematiku z řad obyvatelstva a podnikatelské sféry. Ze svého středu pak zastupitelstvo volí devítičlennou radu města, starostu města a tři místostarosty. Rada si jako své poradní a iniciativní orgány zřídila 19 komisí (sociální, povodňová, kulturní, komise pro rozvoj města, pro životní prostředí, pro cestovní ruch, pro místní části aj.). Vlastní provoz města zajišťuje městský úřad, který byl radou města rozčleněn na odbory, a ty se dále člení na oddělení. U Městského úřadu Třebíč je zřízeno 14 odborů, mezi něž patří odbor finanční, odbor informatiky, odbor komunálních služeb, odbor obecní živnostenský úřad, odbor vnitřních věcí, odbor sociálních věcí, odbor správních činností, odbor správy majetku města, odbor školství a kultury, odbor dopravy, odbor výstavby a památkové péče, odbor životního prostředí, oddělení investice, oddělení rozvoje, oddělení územního plánu, oddělení kanceláře tajemníka a útvar interního auditu. Orgánem města je též městská policie, která je zřízená obecně závaznou vyhláškou zastupitelstva města. Úkolem městské policie je zabezpečování místního veřejného pořádku, přispívání k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, odhalování přestupků atd. Město Třebíč zaměstnává v současnosti celkem 250 osob, včetně 37 strážníků městské policie. Město je zřizovatelem 25 příspěvkových organizací (11 MŠ, 7 ZŠ, 2 ZUŠ, 2 denní rehabilitační stacionáře pro děti, Městské kulturní středisko Třebíč, Městská knihovna a Centrální školní jídelna) a jedné organizační složky města (Klub naděje). Dále se město řadí mezi několik zakladatelů obecně prospěšné společnosti - Západomoravská vysoká škola a zájmového sdružení právnických osob Rozvoj Třebíčska. Je i členem dobrovolných svazků obcí - Mikroregion Třebíčsko, Vodovody a kanalizace a Skládka TKO. Město nemá majetkové podíly v obchodních společnostech s výjimkou firmy BOPO, a.s. v likvidaci, přičemž tyto akcie už nemají žádnou tržní hodnotu.
Město Třebíč je povinno vést účetnictví v plném rozsahu, což vyplývá z příslušných ustanovení platné legislativy. V rámci syntetických účtů vytváří město též účty analytické, a to podle různých hledisek. Analytiky označené jako „D“ doporučené – město se v tomto případě může a nemusí řídit doporučením firmy Gordic. Analytiky označené jako „Z“, závazná, je závazná podle jednotlivých syntetických účtů z hlediska tří hlavních významů: •
závazné analytiky z důvodu sjednocení algoritmu pro automatizované zpracování uzávěrky účetního období,
•
závazné analytiky pro sjednocení okruhů účtování a navazující podpory ze strany firmy a také pro centrálně vytvářené minimální kontrolní okruhy pro kontrolu účtování,
•
závazné analytiky z hlediska algoritmů celostátně závazných výstupů účetními výkazy a výkazy FIN.
Rozbor datové věty HH DD CCCCC
SU AU ODPA POL ZJ
UZ ORJ ORG
MD
Dal
------------------------------------------------------------------------------------------------------------Stručný popis jednotlivých slov v datové větě: •
HH (DRD) druh dokladu (starší zkratka „H“ nahrazena zkratkou „DRD“)
•
DD den uskutečnění účetního případu – den uskutečnění rozpočtového případu
•
CCCCC číslo účetního (rozpočtového) záznamu (dokladu)
•
SU syntetický účet
•
AU analytický účet
•
ODPA oddíl, paragraf
•
POL položka
•
ZJ záznamová jednotka – konsolidační třídění
•
UZ účelový znak
•
ORJ organizační třídění
•
MD strana MD
•
Dal strana Dal
Účtování peněžních operací je povinně rozšířeno o rozpočtovou skladbu, která doplňuje účetnictví o podrobnější informace. Zejména z důvodu složité organizační struktury města je zachycení některých operací v účetnictví rozšířeno dále o organizační jednotky odpovídající číselným kódům příslušných odborů a o organizace, což jsou číselné kódy přiřazené konkrétním akcím, stavbám, příspěvkovým organizacím, obcím okresu, ale i různým finančním operacím. Pro větší přehlednost však nebudou organizační jednotky ani organizace v práci uváděny.
Pořizování, evidence, účtování, vyřazování majetku města upravuje vnitřní směrnice.
(Vnitřní směrnice č. 7/2006 k zajištění hospodaření s finančními prostředky, zpracování a oběhu účetních dokladů pro rok 2008). Směrnice je směrodatná pro všechny odbory a útvary městského úřadu, každoročně se obnovuje, připomínkuje a vytvářejí se nová, účinná pravidla pro hospodaření s majetkem. Účtování a evidenci majetku zajišťuje odbor finanční a to na základě podkladů od ostatních odborů. Účetnictví je vedeno v programu Ginis,(program firmy Gordig a.s.) evidence majetku v programu Vera. I když jsou to dva různé programy majetkové účty jsou „propojeny“ na evidenci přes číselník organizací (org.) a kapitol (orj.).
4.2
Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
O dlouhodobém nehmotném majetku v ocenění vyšším než 60 000 Kč účtuje město na účtech 013 – Software a 019 – Ostatní DNM (např. urbanistické studie, územní plán města). Náklady na pořízení tohoto majetku se zachycují na vrub účtu 041 – Nedokončený DNM nebo přímo na majetkových účtech. O poskytnutí záloh na pořízení se účtuje na účtu 051 – Poskytnuté zálohy na DNM. Město zároveň účtuje o tvorbě zdrojů k profinancovanému DNM na straně MD účtu 211/10 se souvztažným zápisem na straně Dal účtu 901. Drobný DNM (účet 018) má město vnitřní směrnicí definovaný jako majetek v ocenění od 5 000 do 60 000 Kč. Pořizovací cena tohoto majetku představuje provozní výdaj, který se účtuje na vrub účtu 420. Majetek se dále proúčtuje na straně Má dáti účtu 018 a na straně Dal účtu 901. DNM v pořizovací ceně nižší než 5 000 Kč se též zaúčtuje na účet 420, ale již se neobjevuje v rozvaze a je vedený pouze v operativní evidenci. Tabulka nám nabízí postup účtování města při pořízení drobnějšího programu za 6 000 Kč. Jelikož se jedná o běžný výdaj, projeví se tento nákup na položce 5172 – Programové vybavení. Výdaje na DNM (kromě drobného) se zaznamenávají na podseskupení položek 611 – Pořízení DNM.
Pořízení drobného DNM Tab. 5: Účtování DNM - příklad Č. Účetní případ Částka v Kč MD DAL POL § 1. Faktura za software 6 000 420 321/00 2. Úhrada faktury 6 000 321/00 232/10 5172 6171 3. Vyúčtování zdrojů k profinanc. maj. 6 000 018 901 Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč.
Za dlouhodobý hmotný majetek jsou považovány samostatné movité věci, popř. jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením v ocenění vyšším než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok. Dále pak budovy, stavby, umělecká díla a předměty, pozemky aj. bez ohledu na výši pořizovací ceny. DHM (kromě drobného) zaznamenává město Třebíč na účtech 021 – Stavby, 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, 031 – Pozemky a 032 – Umělecká díla a předměty. Náklady vzniklé s pořízením se účtují na stranu Má dáti účtu 042 – Nedokončený DHM nebo přímo na vrub majetkových účtů, zálohové platby pak na účet 052 – Poskytnuté zálohy na DHM. O tvorbě zdrojů k profinancovanému DHM se účtuje stejným způsobem jako u DNM. Za drobný DHM je vnitřní směrnicí města označován majetek v ocenění od 1 000 Kč do 40 000 Kč. Tento majetek se při pořízení zachytí na vrub účtu 410 a při zařazení do užívání se vyúčtuje na stranu Má dáti účtu 028 – Drobný DHM a na Dal účtu 901. DHM v oceněné 500 – 999 Kč zaznamenává město do podrozvahové evidence na vrub účtu 990 – DHM v ocenění 500 – 999 Kč (viz vnitřní směrnice města) a ve prospěch účtu 999/90 – Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům. Vybraný majetek v hodnotě nižší než 500 Kč se eviduje na osobních kartách zaměstnanců, kterým byl předán do užívání. Příkladem účtování výdajů na pořízení DHM může být nákup osobního vozu, při němž byla vyplacena záloha na pořízení. Výdaje na DHM (kromě drobného) se zaznamenávají na podseskupení položek 612 – Pořízení DHM a 613 – Pozemky
Pořízení DHM Tab. 6: účtování DHM - příklad Účetní případ Částka v Kč MD DAL POL § 500 000 052 321/00 Zálohová faktura na osobní vůz 500 000 321/00 232/10 6123 6171 Úhrada zálohové faktury 839 000 042 321/00 Faktura za nákup osobního vozu 500 000 321/00 052 Vypořádání zálohy Úhrada rozdílu mezi výší zálohy a 339 000 321/00 232/10 6123 6171 fakturou 6. Zařazení majetku do užívání 839 000 022 042 7. Vyúčtování zdrojů k profinanc. maj. 839 000 211/10 901 Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč. Č. 1. 2. 3. 4. 5.
4.3
Pořízení zásob
Město Třebíč má ze zásob ve své evidenci pouze materiál a zboží. Do materiálu (účet 112 – Materiál na skladě) řadí kancelářské potřeby, pohonné hmoty a upomínkové
předměty. Jako zboží (132 – Zboží na skladě) eviduje pouze recepty a žádanky na omamné látky. O materiálu účtuje město způsobem B a o zboží způsobem A, což je dáno vnitřním předpisem. Podstatou evidence zásob způsobem A je soustředění veškerých nákladů na pořízení zboží na účtu 131 – Pořízení zboží. Při převzetí zboží na sklad jsou tyto náklady přeúčtovány na účet 132. Je však povoleno i účtování nákupu zboží včetně ostatních nákladů přímo na účet 132. Vyskladnění zboží při prodeji se účtuje na stranu Má dáti účtu 410 a na stranu Dal účtu 132. Současně se vystaví faktura na prodané zboží, která se zachytí na vrub účtu 315 se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 215. Evidence zásob způsobem B spočívá v tom, že nákup i aktivace materiálu se účtují přímo do nákladů na účet 410. Během účetního období se neúčtuje o přijetí ani o vyskladnění materiálu, takže se musí vést podrobná skladová evidence, aby bylo možné průběžně zjišťovat stav zásob. Na konci roku se počáteční stav účtu 112 zaúčtuje do nákladů 410 / 112 a skutečný stav materiálu dle skladové evidence se přeúčtuje zápisem 112 /410. Případné zjištěné manko nad normu přirozeného úbytku se zachytí na stranu Má dáti účtu 460 a na stranu Dal účtu 112. O přebytku se účtuje na vrub účtu 112 a ve prospěch účtu 211. Účtování o materiálu městem nabízí následující tabulka.
Účtování - pořízení materiálu Tab. 7: Pořízení materiálu - příklad Č .
Účetní případ
1 . Faktura za nákup kancelář. potřeb 2 .
Úhrada faktury
Částka v Kč
MD
DAL
19 706
410
321
19 706
321/00
232/10
11 444
410
112
8 262
112
410
Účtování koncem roku 3 . Převod počátečního stavu účtu 112 4 Zúčtování skutečného stavu zásob .
dle skladové evidence
Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč
POL
§
5139
6171
4.4
Drobný dlouhodobý majetek - podrozvahová evidence
Město účtuje na podrozvahových účtech drobný majetek v pořizovací hodnotě od 500,do 1.000,- dle vnitřní směrnice, dále majetek nalezený, opuštěný (nalezené věci, nalezení psi, opuštěné hroby), majetek pořízený z leasingu v pořizovací hodnotě (osobní automobily, parkovací automaty). Kromě toho se zde vede i cizí majetek, ke kterému město nemá vlastnické právo. (státní majetek – ministerstvo dopravy, ministerstvo vnitra). Tab. 8: Účtování v podrozvahové evidenci - příklad Č. Účetní případ Částka v Kč MD 1. Faktura na nákup drobného majetku 2 000 410/00 2. Úhrada faktury 2 000 321/00 6. Zařazení majetku do užívání 2 000 990/00 7. Vyúčtování zdrojů k profinanc. maj. 2 000 211/10 Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč
DAL POL § 321/00 232/10 6123 6171 999/90 901
Přehled dlouhodobého majetku města v období 2006 – 2008 Majetek města v Kč Budovy Pozemky Dlouhodobý hmotný majetek Drobný dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Umělecká díla Majetek celkem
k 31.12.2006
k 31.12.2007
k 31.12.2008
2 280 029 578,62
2 365 054 543,11
2 627 588 558,65
434 913 123,48
432 743 169,75
459 111 288,81
159 736 998,56
117 104 254,93
104 919 794,96
33 222 160,14
35 337 538,70
37 042 903,80
33 657 205,80
36 257 603,40
41 305 210,30
4 405 266,95
4 658 387,05
4 597 499,85
422 670,-
659 670.-
659 670,-
2 946 387 003,55
2 991 815 166,94
3 275 224 926,37
Tab. 9: Přehled dlouhodobého majetku města Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč
Graf č. 1 - přehled majetku 1
Umělecká díla 3 500 000 000,00
Dlouhodobý drobný nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý drobný hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky
3 000 000 000,00 2 500 000 000,00 2 000 000 000,00 1 500 000 000,00 1 000 000 000,00 500 000 000,00 0,00 k k k 31.12.2006 31.12.2007 31.12.2008
4.5
Budovy
Evidence majetku města Město Třebíč využívá pro evidence majetku program Vera. Na evidenčních kartách
je veden veškerý majetek. Evidence je vedena v digitální podobě, což umožňuje průběžné doplňování údajů a zaznamenávání nově nabytého majetku, nebo naopak vyřazování majetku. Evidenční karta obsahuje tyto údaje: •
druh majetku
•
název majetku
•
inventarizační číslo
•
datum pořízení
•
datum zařazení do evidence
•
způsob pořízení
•
pořizovací cena
U nemovitostí je karta rozšířena o číslo parcely, výměry pozemku a číslo katastru. V kartách u nemovitostí chybí technické parametry – důležité pro posouzení zástav majetku, správné zatřídění majetku dle nové číselné klasifikace. Na kartách toto políčko je nevyplněné a pro potřeby odpisů je důležité správné zatřídění.
4.6
Vyřazení majetku města.
Majetek se vyřazuje na základě „Žádosti o vyřazení majetku“. Všechny případy vyřazování movitého majetku z účetní evidence, bez ohledu na to, z jakého důvodu se uskutečňuje, je nutno předložit hlavní inventarizační komisi (HIK). Návrhy na vyřazení předkládají komisi vedoucí jednotlivých odborů. Po projednání v HIK předloží navrhovatel tento návrh radě města k rozhodnutí. Návrh na vyřazení předkládaný HIK musí obsahovat: inventární číslo, název majetku, pořizovací cenu, rok pořízení, důvod návrhu na vyřazení, podpis vedoucího odboru nebo všech členů dílčí inventarizační komise (při roční inventarizaci). Při vyřazování elektrospotřebičů, výpočetní a telekomunikační techniky, automobilů, je nutno doložit odborné posouzení technického stavu věci. Likvidaci majetku provádí likvidační komise, která zajistí fyzickou likvidaci a vyhotoví „Protokol o likvidaci“, kde podrobně popíše, jak se předmět zlikvidoval. Účetní zápis zlikvidovaného majetku se provádí zápisem na účtu 901 na MD a Dal na straně 022, 028.
4.7
Účtování a odpisování
Dle přehledu o účtování se majetek účtuje v pořizovacích cenách a majetek se neodpisuje. Vyhláška 505/2002 Sb. vymezuje odpisy majetku v § 34 - nepovoluje odpisy rozpočtových organizací, pouze povoluje odpisování majetku v hospodářské činnosti města, a odpisování majetku v příspěvkových organizacích zřízené městem. Odpisovat nebo neodpisovat majetek. Co je smyslem odpisování dlouhodobého majetku? Především vyjádřit skutečnost, že výchozí historické náklady už nejsou věrným oceněním majetku, protože ten se postupem času opotřebovává. Dalším záměrem je získat prostředky na obnovu majetku. Odpisy vyjadřují nevratné snížení hodnoty odpisovaného majetku a představují interní zdroj financování. Město Třebíč účtuje o hospodářské (ekonomické) činnosti. Jsou to činnosti, ze kterých městu přináší tržby (účtuje se na účtech třídy 6.), oproti tomu jsou náklady (na účtech třídy 5.). Hospodářská činnost zahrnuje zejména tržby z nájmů za reklamy, nájmy z nebytových prostor, nájmy pozemků a jiné tržby za služby. Náklady na tyto činnosti se účtují rovněž v hospodářské činnosti.
Majetek - hodnoty budov, staveb jsou vedeny v hlavní činnosti, na kterých se provádí technické zhodnocení, popřípadě rekonstrukce či modernizace. Majetek v hospodářské činnosti není veden žádný. Při vyřazování majetku (prodej, likvidace) se tržby za majetek účtují přes hospodářskou činnost, město odvádí i DPH (měsíční plátce). Město vystupuje jako plátce DPH. Myslím si, že logické by bylo majetek do hospodářské činnosti zařadit a provádět u něj odpisy. Odpisy považujeme za zdroj financování. Je správné považovat odpisy za zdroj financování? Uvádím dva argumenty na podporu funkce odpisů jako zdroje financování. Vyjděme z faktu, že odpisy jsou nepeněžním nákladem. To ale v žádném případě neznamená, že je můžeme chápat jen jako účetně technický zápis bez hlubší ekonomické podstaty. Víme, že vyjadřují, jaká částka z historických nákladů daného majetku byla v daném účetním období alokována do nákladů. Zahrnutí odpisů do nákladů má svoji logiku. Dlouhodobý majetek umožňuje účetní jednotce provozovat činnost, z níž jí plynou výnosy v podobě realizovaných výkonů. Při jistém zjednodušení lze konstatovat, že (pokud jde o provozní činnost) prostřednictvím tržeb se účetní jednotce ve formě peněžních prostředků vrátí vše, co obětovala v podobě provozních nákladů, odpisy nevyjímaje. Částky odpisů přeměněné prostřednictvím tržeb v peníze jsou zdrojem financování. Nic nebrání tomu, aby po úhradě tržeb byly z běžného účtu převedeny částky ve výši odpisů na specifický bankovní účet, jak tomu bylo povinně v dřívějších dobách. Avšak takové uložení peněz není pro účetní jednotku výhodné, proto tyto prostředky používá na financování jiných potřeb – ovšem jen do doby, než je bude potřebovat právě na jejich pravé určení – na obnovu dlouhodobých aktiv. Uvedený argument ve prospěch odpisů jako zdroje financování ovšem platí pouze při současném splnění obou následujících předpokladů: •
výnosy jsou větší nebo alespoň rovny nákladům. Kdyby tomu tak nebylo, jak bychom mohli rozhodnout, který konkrétní náklad byl uhrazen dosaženými tržbami a který nikoli
•
provozní cyklus musí být dokončen, tj. tržby se musí přeměnit v peníze, nikoli jen v pohledávky. Avšak v důsledku aktuální báze je výnos uznán nejen tehdy, když je uhrazen, ale i tehdy, když očekáváme, že ekonomický prospěch ve formě peněz se teprve uskuteční.
Do doby, než dojde k úhradě tržby (k inkasu peněz za prodej), nemá účetní jednotka uhrazeny náklady, jež do prodaných výkonů vložila, a tudíž ani odpisy nejsou přeměněny
v peníze. Není-li tržba nikdy uhrazena, pak se předchozí stav stává trvalým a poučka, že odpisy jsou zdrojem financování, se stává nejen nepravdivou, ale dokonce škodlivou. Z žádného účetního zápisu se totiž peníze automaticky nenadělají, což platí i pro odpisy. Koloběh aktiv musí penězi nejen začínat, ale i končit, aby se další koloběh mohl znovu nastartovat. Uveďme druhý argument na podporu toho, že odpisy jsou zdrojem financování. Odpisy snižují výsledek hospodaření, aniž dojde k úbytku peněžních prostředků. Tyto prostředky představují v účetní jednotce zadržené částky, určené na budoucí obnovu dlouhodobého odpisovaného majetku. Odpisy se tedy v rozvaze jako zdroj financování viditelně neobjeví, ale v pasivech působí na výši vlastního kapitálu, byť nepřímo – prostřednictvím vykázané výše výsledku hospodaření běžného roku. Čím je roční částka odpisů vyšší, tím nižší je vykázaný výsledek hospodaření a tím nižší je i vlastní kapitál. Částka (ve výši odpisů) určená jako zdroj financování byla z ročního výsledku hospodaření “odkrojena” již dříve, ještě před jeho zjištěním. Jak bylo uvedeno výše obcím předpisy odpisovat majetek nedovolují. Majetek je veden v původních historických nákladech. To je nedodržení zásadního cíle. Odklon od věrného obrazu o majetku a popřením zásady, která prostupuje celou koncepcí IPSAS.
Novela zákona o účetnictví – zákon č. 304/2008 Sb. Senát Parlamentu ČR schválil 17. 7. 2008 na své 15. schůzi návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a některé zákony. Novela přináší reformu účetnictví státu, platnou od 1. ledna 2010. Schválená legislativní úprava je prvním krokem v rámci zahájené účetní reformy. Základním cílem této reformy je vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o příslušných účetních jednotkách. Novela má zkvalitnit hospodaření s majetkem státu a nakládání s penězi, přinést důvěryschopnost Česka vůči zahraničním investorům. Zákon pamatuje i na oceňování kulturních památek, například korunovačních klenotů, jejichž opravdová hodnota je nevyčíslitelná. Účetnictví státu by se mělo více přiblížit soukromým firmám, i když bude více přihlížet k odlišnostem ve veřejném sektoru. Některé části zákona nabyly účinnosti od 1. ledna 2009 a některé nabudou v roce 2010. Město se připravuje na odpisování majetku od roku 2010. Na základě znalostí a zkušeností s majetkem jsem si připravila příklad na odpis majetku.
Vybrala jsem si majetkové účty, kterých se odpisy budou týkat, prováděla jsem účetní rovnoměrné odpisy. Stanovila jsem si následující: •
odpisový plán – podklad pro vyčíslení oprávek odpisovaného majetku v průběhu jeho používání – viz. Tabulka
•
odpisovou skupinu jsem stanovila dle zákona o dani z příjmů.
•
dobu odpisování jsem rozložila přibližně s daňovými odpisy.
•
odpisová sazba odvozena jako poměr 100 % odpisu a počet roků odpisování.
•
vybraný majetek jsem zatřídila do odpisových skupin.
•
nehmotný majetek je odpisován 5 roků.
Odpisový plán Odpisová skupina
Doba odpisu
Odpisová sazba
1
5 roků
20 %
2
8 roků
12,5 %
3
12 roků
8,3 %
4
20 roků
5%
5
30 roků
3,3 %
6
50 roků
2%
Srovnání majetku v pořizovací hodnotě a majetku odepsaného za období 2006-2008 Majetek byl vybrán s pořizovací hodnotou k 31. 12. 2006 a odpisy byly prováděny za tři účetní období tzn. za rok 2006, 2007, 2008. vyjádřeno v tis. Kč
Tab. 10: Přehled o odpisech majetku Účet
Název
Pořizovací
Odpis.
Odpis.
Tech.
Odpisy
Zůstat.
hodnota
skupina
sazba
zhodno-
2006-08
cena
(v %)
cení
2008
20062008
013
Program Vera
1262
-
20
757
505
013
Program Ginis
1383
-
20
830
553
019
Studie-kino Moravia
147
-
20
88
59
019
Studie-
422
-
20
253
169
odpad.hospod. 019
Územní plán města
5280
-
20
524
3337
2467
021/10
Pečovatelský dům-
28258
6
2
76
1699
26635
530
6
2
32
498
118391
6
2
7107
111456
7643
5
3,3
757
6886
2522
5
3,3
250
2272
11483
5
3,3
1137
10346
137
2
12,5
51
86
296
2
12,5
111
185
50
2
12,5
19
31
20966
1
20
13379
10587
Vltavínská 021/10
Nebytový dům Blahoslavova 77
021/10
Divadlo „Pasáž“
172
budova B 021/20
Školní hřiště ZŠ Bartuškova
021/20
Světel. sig. zařízení Masarykovo nám.
021/20
Parkovací plocha autobusového nádraží
022
Kopírka Gestetner
022
Bazénový
čistič
Comp 022
Detektor alkoholu
022
Výpočetní technika – soubor majetku
Zdroj: Interní materiály MěÚ Třebíč
3000
Graf č. 2
Porovnání vybraného majetku a jeho hodnoty v účetnictví za roky 2006-2008 Výpočetní technika Školní hřiště Územní plán města Program Vera 0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
Hodnota majetku v tic.Kč Pořizovací hodnota
Odpisy
Zůstatková cena
Tato tabulka vypovídá, jak jsou důležité odpisy pro posouzení hodnoty majetku. Největší problém vidím u výpočetní techniky, která se účtuje jako soubor majetku na účtě 022. Hodnota výpočetní techniky je navýšená i o výpočetní techniku bezúplatně převedenou z bývalého okresního úřadu, vedenou v pořizovacích cenách. Měsíčně se provádí nákupy výpočetní techniky, 2 x ročně se vyřazuje a myslím, že by bylo vhodné do budoucna od souboru ustoupit a nové nákupy výpočetní techniky pořizovat a účtovat jako drobný dlouhodobý majetek na účtu 028, záleží na hodnotě majetku. Odpis nehmotného majetku je rovněž důležitý například u územního plánu, který se neustále mění, rozšiřuje a hodnota se neustále navyšuje. Rovněž se objevuje majetek bezúplatně převedený – urbanistické studie, které nemají žádnou hodnotu, ale vzhledem k velké pořizovací hodnotě nejsou vyřazeny. Odpisy „novějších, mladších“ budov a staveb odpovídají opotřebení. Budovy převedeny od bývalého státního podniku - bytové domy – byly a jsou vedeny v pořizovacích cenách, která samozřejmě neodpovídá dnešní tržní hodnotě. Tady jsou budovy podhodnoceny. Například uvádím nemovitost Blahoslavova ul. – pořizovací hodnota 529.901,(zaokrouhlení v tis. 530)
5 Závěr V bakalářské práci je řešeno pořizování, evidence, zařazení a vyřazení majetku v obcích. Majetku je věnována maximální pozornost, majetkové účty odpovídají fyzickému stavu, výsledky inventarizací dokazují výborné výsledky ve vyčíslených inventarizačních rozdílech. Velká pozornost je věnována drobnému majetku – hlavně vybavení kanceláří. S neustálými změnami odborů a stěhováním se majetek přesouvá a vyžaduje pečlivou práci s jeho převody. Péče, jaká je věnována drobnému majetku, by měla být věnována stavbám. Tam vidím ještě spoustu práce a nedostatků, neustále se dohledává majetek, který není v evidenci a tím i v účetnictví. Myslím na historický majetek - stavby, které přecházely z bývalého “ Okresního úřadu” na město. (místní komunikace, mosty, veřejné osvětlení, kanalizace…). Evidence majetku se vede v programu Vera, účetnictví v Ginisu. I když jsou to dva různé programy, propojení hlavní knihy přes číselník organizací a kapitol umožňuje kontrolu majetkových účtů hlavní knihy. Jestliže město začne majetek odpisovat, bylo by výhodnější pracovat v jednom programu. Rok 2009 je rokem přípravným pro změny, město si připravuje nový program pro propojení účtování s evidencí majetku. Hospodářská činnost města vykazuje kladné výsledky hospodaření a vzhledem k tomu, že výsledky dosahují vysokých hodnot, bych doporučila zavést do hospodářské činnosti majetek, ze kterého plynou tržby pro město a provádět odpisy. Pro připravované změny bych doporučila: •
přehodnocení účtování výpočetní techniky jako soubor majetku,
•
překontrolování – doplnění – správné zatřídění majetku na evidenčních kartách,
•
doplnění evidenčních karet o technické údaje – u nemovitostí,
•
zvážení změny programového vybavení pro evidenci majetku,
•
zahrnout majetek do hospodářské činnosti a odpisovat.
Ani kvalitní účetnictví není ovšem pro město postačujícím zdrojem informací o jejich majetku. Výhoda účetnictví spočívá zejména v jeho systematičnosti, která jinak obcím, při pokusech o vedení evidence majetku, zpravidla chybí. Obce mají různé kvalitativní i kvantitativní informace o jednotlivých položkách v rámci jednoho druhu nemovitostí (např. různé informace o různých pozemcích. Tyto informace mají navíc zpravidla papírovou formu a jsou archivované, což neumožňuje pružné zaznamenávání změn.
S těmito problémy se účetnictví nepotýká, neboť požaduje o majetku minimální údaje. Závěrem je třeba říci, že účetnictví pro obce, zejména v případě, kdy neexistuje ucelená věcná evidence, je velmi důležité, ale v žádném případě není postačující, neboť nezachycuje aspekty, které by obce u svého majetku zachycovat měly. Připravovaná novela ukáže, jak daleko se podaří účetnictví majetku „modernizovat“, aby alespoň v jádru odpovídalo účetnictví podnikatelských subjektů.
6 Použité zdroje Monografie •
BŘEZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Účetnictví I ,1.vydání Institut Svazu Účetních Praha 2006. 494 s. ISBN 80-86716-29-5.
•
KINŠT, J. Rozpočtová skladba v roce 2003. 1. vydání. Praha: Pragoeduca, 2002. 204 s. ISBN 80-7310-006-1.
•
MELION, M. Hospodaření a podnikání obcí. 1. vydání. Hradec Králové EIA, 1997. ISBN 80-85490-79-X.
•
NOVÁKOVÁ, Š. Účetnictví obcí. 1. vydání. Praha: Intes, 2005. 256 s. ISBN 80239-4610-2.
•
PEKOVÁ, J. Veřejná správa a finance. 2. vydání. Praha: Codex Bohemia 1998, 712 s. ISBN 80-85963-85-X.
•
PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. 374 s. ISBN 80-7261-086-4.
•
PŘIBYlOVÁ, Z. Účetní souvztažnosti a výkazy obcí, měst, dobrovolných svazků obcí a krajů. 2. vydání. Nakladatelství REVOS-L, 2007. 205 s. ISBN 978-80903160-0-3.
•
SVOBODOVÁ, J., ŠAFRÁNEK, Z. Účtová osnova, České účetní standardy – postupy účtování pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2004. 276 s. ISBN 80-7263-206-X.
Právní normy •
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
•
Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů.
•
Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složky státu, ve znění pozdějších předpisů.
•
Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb.
•
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
•
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 563/199l Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
•
Zákon č. 304/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Podklady z Městského úřadu Třebíč •
Metodika zpracování rozpočtu a účetnictví pro organizační složky státu a územní samosprávné celky pro rok 2009
•
Organizační struktura obce
•
Rozvaha města za rok 2006 – 2008
•
Vnitřní směrnice
7 Seznam tabulek a grafů Tabulky Tab. 1: Přehled majetkových účtů a položek – DNM Tab. 2: Přehled majetkových účtů a položek – DDNM Tab. 3: Přehled majetkových účtů a položek – DHM Tab. 4: Přehled majetkových účtů a položek – DDHM Tab. 5: Účtování DNM – příklad Tab. 6: Účtování DHM – příklad Tab. 7: Pořízení materiálu – příklad Tab. 8: Podrozvahová evidence – příklad Tab. 9: Přehled dlouhodobého majetku města Tab. 10: Přehled o odpisech majetku
Grafy Graf 1: Přehled majetku Graf 2: Přehled odpisovaného majetku za období 2006 - 2008
8 Přílohy Příloha č. 1 – účtování o zařazení majetku, inventární karta divadla Příloha č. 2 – inventární karta – příslušenství k majetku – telef.ústředna Příloha č. 3 – inventární karta – umělecký předmět – umyvadlo Příloha č. 4 – majetková rozvaha k 31. 12. 2008
Příloha 1– účtování o zařazení majetku – divadlo Pasáž Dostavba kulturního domu Třebíč – divadlo „Pasáž“ Na základě předávacího protokolu a kolaudačního rozhodnutí zaúčtování do majetku města na příslušné majetkové účty Nemovitost – budova
118 780 401,24
021-10 / 042
Divadelní technika
20 772 834,42
022 / 042
Vzduchotechnika
3 270 273,65
022 / 042
Elektrická požární signalizace
457 961,07
022 / 042
Elektrické zabezpečovací syst.
154 228,31
022 / 042
Požární rozhlas
116 328,49
022 / 042
Technický výtah
152 732,00
022 / 042
Venkovní úpravy
2 090 729,62
021-20 / 042
Veřejné osvětlení
36 826,40
021-20 / 042
1 155 864,00
021-20 / 042
508 147,00
021-20 / 042
Místní komunikace Chodník
Na účtu 022 jsou vedeny soubory majetku, jednotlivé části souboru jsou očíslovány inventárním číslem a lomítkem podle počtu majetku.
Příloha 2 Inventární karta – příslušenství k majetku - telefonní ústředna
Příloha 3 Inventární karta - uměleckého předmětu – umyvadlo kiór (židovské umyvadlo).
Příloha č. 4 8.1.1
Majetková rozvaha k 31. 12. 2008
Licence: S00T
XCRGUA60 / B60 (13102008 15:49 / 200801281040)
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA - ROZVAHA - BILANCE organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a regionálních rad
(v Kč) Období :
13 / 2008
IČO:
00290629
Název:
Město Třebíč
UCS:
00290629
Město Třebíč
NS:
00290629
Město Třebíč
řádná
Sestavená k rozvahovému dni
mimořádná
31. prosinci 2008
Sídlo účetní jednotky ulice, č.p.
Karlovo nám. 104/55
obec
Třebíč
PSČ, pošta
67401
Místo podnikání ulice, č.p.
Karlovo nám. 104/55
obec
Třebíč
PSČ, pošta
67401
Údaje o organizaci identifikační číslo
00290629
právní forma
obec
zřizovatel
128/2000 Sb.
Předmět podnikání hlavní činnost vedlejší činnost OKEČ
000000
Okamžik sestavení datum, čas
22.04.2009, 14:08:32
Kontaktní údaje telefon
568 896 111
fax
568 896 294
mezitimní
* typ závěrky označte X
e-mail WWW stránky
Razítko účetní jednotky
Osoba odpovědná za účetnictví Podpisový záznam osoby odpovědné za správnost údajů Statutární zástupce Podpisový záznam statutárního orgánu
ROZVAHA - BILANCE organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací a regionálních rad
(v Kč) Období :
13 / 2008
IČO:
00290629
Název:
Město Třebíč
UCS:
00290629
Město Třebíč
NS:
00290629
Město Třebíč
AKTIVA Název položky
Úče Položk t a číslo 01
A. STÁLÁ AKTIVA
Stav k 1. Stav k lednu rozvahové mu dni 1
2
3 154 269 358,36 3 356 466 256,01
součet položek 09+15+26+33+41+206 1. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
(012)
02
- Software
(013)
03
- Ocenitelná práva
(014)
04
- Drobný dlouhodobý nehmotný majetek
(018)
05
4 658 387,05
4 597 499,85
- Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
(019)
06
27 734 673,60
32 003 853,50
- Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
(041)
07
794 371,00
348 075,00
- Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
(051)
08 41 710 361,45
46 250 785,15
Dlouhodobý nehmotný majetek celkem součet položek 02 až 08
09
8 522 929,80
9 301 356,80
2. OPRÁVKY K DLOUHODOBÉMU NEHMOTNÉMU MAJETKU - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje
(072)
10
- Oprávky k softwaru
(073)
11
- Oprávky k ocenitelným právům
(074)
12
- Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmot. majetku
(078)
13
- Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmot. majetku
(079)
14
Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku celkem
15
součet položek 10 až 14 3. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK - Pozemky
(031)
16
- Umělecká díla a předměty
(032)
17
- Stavby
(021)
18
- Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
(022)
19
- Pěstitelské celky trvalých porostů
(025)
20
- Základní stádo a tažná zvířata
(026)
21
- Drobný dlouhodobý hmotný majetek
(028)
22
- Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
(029)
23
- Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
(042)
24
- Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
(052)
25
1 077 460,00
26
3 069 370 996,91 3 310 215 470,86
Dlouhodobý hmotný majetek celkem
432 743 169,75
459 111 288,81
659 670,00
659 670,00
2 365 054 543,11 2 627 588 558,65 117 104 254,93
104 919 794,96
35 337 538,70
37 042 903,80
118 471 820,42
79 815 794,64
součet položek 16 až 25 4. OPRÁVKY K DLOUHODOBÉMU HMOTNÉMU MAJETKU - Oprávky ke stavbám
(081)
27
- Oprávky k samost.mov.věcem a soubor.movitých věc
(082)
28
- Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů
(085)
29
- Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům
(086)
30
- Oprávky k drobnému dlouhodob. hmotnému majetku
(088)
31
- Oprávky k ostatnímu dlouhodob. hmotnému majetku
(089)
32
Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku celkem
33
součet položek 27 až 32 5. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK - Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem
(061)
34
- Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem
(062)
35
- Dlužné cenné papíry držené do splatnosti
(063)
36
- Půjčky osobám ve skupině
(066)
37
- Ostatní dlouhodobé půjčky
(067)
38
- Ostatní dlouhodobý finanční majetek
(069)
39
- Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
(043)
Dlouhodobý finanční majetek celkem
43 188 000,00
40 41
43 188 000,00
204
X
součet položek 34 až 40 6. MAJETEK PŘEVZATÝ K PRIVATIZACI - Majetek převzatý k privatizaci
(064)
X
- Majetek převzatý k privatizaci v pronájmu
(065)
Majetek převzatý k privatizaci celkem
205
X
X
206
X
X
42
259 138 068,96
297 583 373,34
1 090 572,01
1 304 922,96
2 097,00
2 468,41
51
1 092 669,01
1 307 391,37
4 075 199,98
3 436 709,59
součet položek 204 a 205
B. OBĚŽNÁ AKTIVA součet položek 51+75+89+119+124 1. ZÁSOBY - Materiál na skladě
(112)
43
- Pořízení materiálu a Materiál na cestě
(111n ebo1 19)
44
- Nedokončená výroba
(121)
45
- Polotovary vlastní výroby
(122)
46
- Výrobky
(123)
47
- Zvířata
(124)
48
- Zboží na skladě
(132)
49
- Pořízení zboží a Zboží na cestě
(131n ebo1 39)
50
Zásoby celkem součet položek 43 až 50 2. POHLEDÁVKY - Odběratelé
(311)
52
- Směnky k inkasu
(312)
53
- Pohledávky za eskontované cenné papíry
(313)
54
- Poskytnuté provozní zálohy
(314)
55
15 729 483,08
15 921 312,85
- Pohledávky za rozpočtové příjmy
(315)
56
22 030 311,19
21 657 550,68
- Ostatní pohledávky
(316)
57
2 032 933,73
2 293 418,08
- Pohledávky zaniklé ČKA
(317)
214
- Pohledávky z výběru daní a cel
(318)
215 43 867 927,98
43 308 991,20
součet položek 52 až 57, 214 a 215
58
- Pohledávky za účastníky sdružení
(358)
59
- Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
(336)
60
- Daň z příjmů
(341)
61
- Ostatní přímé daně
(342)
62
- Daň z přidané hodnoty
(343)
63
- Ostatní daně a poplatky
(345)
64
- Pohledávky z pevných termínových operací a opcí
(373)
65 66
16 776,00
- Pohledávky v zahraničí
(371)
207
X
- Pohledávky tuzemské
(372)
součet položek 61 až 64
součet položek 207 a 208
208
X
X
X
X
37,60
388 029,50
(346)
67
- Nároky na dotace a ost.zúčtování s rozpočtem ÚSC
(348)
68
(335)
70
- Pohledávky z vydaných dluhopisů
(375)
71
- Jiné pohledávky
(378)
72
- Opravná položka k pohledávkám
(391)
73
součet položek 67+68
součet položek 70 až 73 Pohledávky celkem
X
209
- Nároky na dotace a ostatní zúčtování se SR
- Pohledávky za zaměstnanci
16 776,00
69
74
37,60
388 029,50
75
43 884 741,58
43 697 020,70
součet položek 58+59+60+65+66+209+69+74 3. FINANČNÍ MAJETEK - Pokladna
(261)
76
- Peníze na cestě
(262)
77
- Ceniny
(263)
78 79
381 563,90
881 506,00
- Běžný účet
(241)
80
3 335 486,15
2 404 442,04
- Běžný účet fondu kulturních a sociálních potřeb
(243)
81
- Ostatní běžné účty
(245)
82
6 107 413,38
593 846,53
- Vklady v zahraniční měně v tuzemských bankách
(246)
210
- Účty spravovaných prostředků
(247)
216
- Souhrnné účty
(248)
217
- Účty pro sdílení daní, cel a dělené správy
(249)
218 9 442 899,53
2 998 288,57
součet položek 76 až 78
součet položek 80 až 82, 210, 216, 217 a 218
83
- Majetkové cenné papíry
(251)
84
- Dlužné cenné papíry
(253)
85
- Ostatní cenné papíry
(256)
86
- Pořízení krátkodobého finančního majetku
(259)
87
381 563,90
881 506,00
součet položek 84 až 87
88
Finanční majetek celkem
89
9 824 463,43
3 879 794,57
188 734 382,81
součet položek 79+83+88 4. ÚČTY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ A DALŠÍ ÚČTY MAJÍCÍ VZTAH K ROZPOČTOVÉMU HOSPODAŘENÍ A ÚČTY MIMOROZPOČTOVÝCH PROSTŘEDKŮ - Základní běžný účet
(231)
90
160 951 981,05
- Vkladový výdajový účet
(232)
91
X
- Příjmový účet
(235)
92
X
- Běžné účty peněžních fondů
(236)
93
43 384 213,89
59 959 783,89
- Běžné účty státních fondů
(224)
94
- Běžné účty finančních fondů
(225)
95 96
204 336 194,94
248 694 166,70
součet položek 90 až 95 - Poskytnuté dotace OSS
(202)
97
X
- Poskytnuté dotace vkladovému výdajovému účtu
(212)
98
X
- Poskytnuté příspěvky a dotace PO
(203)
99
X
- Poskytnuté dotace ostatním subjektům
(204)
100
X
- Poskytnuté příspěvky a dotace PO
(213)
101
X
- Poskytnuté dotace ostatním subjektům
(214)
102
X
103
X
součet položek 97 až 102 - Poskytnuté návratné fin.výpomoci mezi rozpočy
(271)
104
- Poskytnuté přechodné výpomoci PO
(273)
105
- Poskytnuté přechodné výpomoci podnik. sujektům
(274)
106
- Poskytnuté přechodné výpomoci ostat. organizacím
(275)
107
- Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám
(277)
108
(221)
110
X
- Zúčtování výdajů ÚSC
(218)
111
X
- Materiální náklady
(410)
112
X
- Služby a náklady nevýrobní pobahy
(420)
113
X
součet položek 104 až 108 - Limity výdajů
109
- Cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám
(430)
114
X
- Mzdové a ostatní osobní náklady
(440)
115
X
- Dávky sociálního zabezpečení
(450)
116
X
- Manka a škody
(460)
117
X
- Úroky
(471)
219
X
- Penále a poplatky
(472)
220
X
- Kursové ztráty
(473)
221
X
- Finanční náklady
(474)
222
X
součet položek 112 až 117 a 219 až 222 Prostředky rozpočtového hospodaření celkem
118
X
119
204 336 194,94
248 694 166,70
součet položek 96+103+109+110+111+118 5. PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIVNÍ - Náklady příštích období
(381)
120
- Příjmy příštích období
(385)
121
- Kurzové rozdíly aktivní
(386)
122
- Dohadné účty aktivní
(388)
123
Přechodné účty aktivní celkem
AKTIVA CELKEM
součet položek 01+42
5 000,00
124
5 000,00
125
3 413 407 427,32 3 654 049 629,35
PASIVA Název položky
Účet Položka
Stav k 1. lednu
Stav k rozvahovému dni
číslo
1
2
126
3 260 254 515,57
3 493 037 206,61
C. VLASTNÍ ZDROJE KRYTÍ STÁLÝCH A OBĚŽNÝCH AKTIV CELKEM součet položek 130+131+213+138+141+151+158 1. MAJETKOVÉ FONDY A ZVLÁŠTNÍ FONDY - Fond dlouhodobého majetku
(901)
127
3 101 145 773,23
3 357 579 076,60
- Fond oběžných aktiv
(902)
128
6 766 172,65
6 766 172,65
- Fond hospodářské činnosti
(903)
129
(+/909)
130
- Oceňovací rozdíly z přecenění majet. a závazků Majetkové fondy celkem
43 188 000,00-
131
3 107 911 945,88
3 364 345 249,25
X
součet položek 127 až 129 - Fond privatizace
(904)
211
X
- Ostatní fondy
(905)
212
X
X
213
X
X
součet položek 211 a 212 2. FINANČNÍ A PENĚŽNÍ FONDY - Fond odměn
(911)
132
- Fond kulturních a sociálních potřeb
(912)
133
- Fond rezervní
(914)
134
- Fond reprodukce majetku
(916)
135
- Peněžní fondy
(917)
136
43 384 226,69
59 959 773,89
- Jiné finanční fondy
(918)
137
6 106 432,18
590 970,83
138
49 490 658,87
60 550 744,72
Finanční a peněžní fondy celkem součet položek 132 až 137 3. ZVLÁŠTNÍ FONDY OSS - Státní fondy
(921)
139
- Ostatní zvláštní fondy
(922)
140
- Fondy EU
(924)
203
Zvláštní fondy OSS celkem
141
součet položek 139, 140 a 203 4. ZDROJE KRYTÍ PROSTŘEDKŮ ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ - Financování výdajů OSS
(201)
142
X
- Financování výdajů ÚSC
(211)
143
X
- Bankovní účty k limitům OSS
(223)
144
X
- Vyúčtování rozp.příjmů z běžné činnosti OSS
(205)
145
X
- Vyúčtování rozp.příjmů z běžné činnosti ÚSC
(215)
146
X
- Vyúčtování rozp.příjmů z finančního majetku OSS
(206)
147
X
- Vyúčtování rozp.příjmů z finančního majetku ÚSC
(216)
148
X
- Zúčtování příjmů ÚSC
(217)
149
X
- Přijaté návratné finanční výpomoci mezi rozpočty
(272)
150
Zdroje krytí prostředků rozpoč. hospodaření celkem
151
součet položek 142 až 150 5. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ a) z hospodářské činnosti ÚSC a činnosti PO - Výsledek hospodaření běžného účetního obd.
(+/963)
152
X
393 429,79
- Nerozděl.zisk,neuhrazená ztráta minul. let
(+/932)
153
- Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení
(+/931)
154
1 659 177,47
X
b) Převod zúčtování příjmů a výdajů z min. let
(+/933)
155 110 658 501,21
147 940 902,97
c) Saldo výdajů a nákladů
(+/964)
156
7 273 866,34
21 692 725,41-
d) Saldo příjmů a výnosů
(+/965)
157 16 739 634,20-
15 312 394,71-
158 102 851 910,82
111 329 212,64
159 153 152 911,75
161 012 422,74
součet položek 152 až 157
D. CIZÍ ZDROJE součet položek 160+166+189+196+201 1. REZERVY - Rezervy zákonné
(941)
160
- Vydané dluhopisy
(953)
161
- Závazky z pronájmu
(954)
162
- Dlouhodobé přijaté zálohy
(955)
163
- Dlouhodobé směnky k úhradě
(958)
164
- Ostatní dlouhodobé závazky
(959)
212 263,17
159 828,92
38 769 945,39
36 969 945,39
2. DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY
165
23 431 638,01
57 480 434,51
166
62 201 583,40
94 450 379,90
(321)
167
9 519 898,48
3 323 411,44
- Směnky k úhradě
(322)
168
- Přijaté zálohy
(324)
169
5 388 912,62
5 312 158,67
- Ostatní závazky
(325)
170
- Závazky zaniklé ČKA
(326)
223
- Přijaté zálohy daní
(327)
224
- Závazky z výběru daní a cel
(328)
225
- Závazky ze sdílených daní a cel
(329)
226
- Závazky z pevných termínových operací a opcí
(373)
171 14 908 811,10
8 635 570,11
28 418,00
6 735,00
Dlouhodobé závazky celkem součet položek 161 až 165 3. KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY - Dodavatelé
součet položek 167 až 171 a 223 až 226
172
- Závazky z upsan.nesplacených cen.papírů a podílů
(367)
173
- Závazky k účastníkům sdružení
(368)
174
- Zaměstnanci
(331)
176
- Ostatní závazky vůči zaměstnancům
(333)
177
součet položek 173 až 174
175
178
28 418,00
6 735,00
- Závazky ze sociál.zabezpečení a zdrav. pojištění
součet položek 176 až 177 (336)
179
2 865 257,00
2 997 808,00
- Daň z příjmů
(341)
180
15 959 280,00
6 857 340,00
- Ostatní přímé daně
(342)
181
699 957,00
640 552,00
- Daň z přidané hodnoty
(343)
182
- Ostatní daně a poplatky
(345)
183
- Vypořádání přeplatků dotací a ost. závazků se SR
(347)
185
- Vypořádání přeplatků dotací a ost.záv. s rozp.ÚSC
(349)
186
součet položek 180 až 183
184
součet položek 185 až 186 - Jiné závazky
155 209,00 16 659 237,00
7 653 101,00
187 (379)
188
5 305 832,50
5 477 358,20
189
39 767 555,60
24 770 572,31
(951)
190
50 293 479,84
40 793 479,84
- Krátkodobé bankovní úvěry
(281)
191
- Eskontované krátkodobé dluhopisy (směnky)
(282)
192
- Vydané krátkodobé dluhopisy
(283)
193
- Ostatní krátkodobé závazky (finanční výpomoci)
(289)
194
50 293 479,84
40 793 479,84
529 179,74
614 211,77
Krátkodobé závazky celkem součet položek 172+175+178+179+184+187+188 4. BANKOVNÍ ÚVĚRY A PŮJČKY - Dlouhodobé bankovní úvěry
součet položek 193 až 194
195
Bankovní úvěry a půjčky celkem
196
součet položek 190+191+192+195 5. PŘECHODNÉ ÚČTY PASÍVNÍ - Výdaje příštích období
(383)
197
- Výnosy příštích období
(384)
198
- Kurzové rozdíly pasívní
(387)
199
- Dohadné účty pasívní
(389)
200
148 850,00
223 950,00
201
678 029,74
838 161,77
202
3 413 407 427,32
3 654 049 629,35
Přechodné účty pasivní celkem součet položek 197 až 200
PASIVA CELKEM
součet položek 126+159 * Konec sestavy *
22.04.2009 14:08:32
Zpracováno systémem GINIS® GORDIC® spol. s r. o.
strana 72/ 62
