Daňová specifika v oboru stavebnictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Daňová specifika v oboru stavebnictví Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Bc. Romana Lipenská

Brno 2013

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za jeho cenné rady, připomínky, věnovaný čas a odborné vedení poskytnuté v průběhu zpracování diplomové práce. Rovněž bych ráda poděkovala své rodině a svým blízkým, kteří mě po celou dobu studia podporovali. Poděkování patří také zástupcům stavebních podniků, kteří mi ochotně poskytli informace pro zpracování diplomové práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Daňová specifika v oboru stavebnictví“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Miloše Grásgrubera, Ph.D. a všechny zdroje použité při zpracování diplomové práce uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 16. 5. 2013

__________________ Bc. Romana Lipenská

Abstract LIPENSKÁ, R. Tax specifics in the construction industry. The diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This diploma thesis is focused on the tax specifics in the construction industry. It deals with the evaluation of the impacts of the implemented changes in VAT rates on construction companies and real estate prices. The thesis also evaluates the impact of the reverse-charge regime implementation for building and assembly works and the impacts associated with the change in the employment law, specifically the prohibition of the „švarcsystem”. The impacts of the changes on the construction industry are processed and evaluated on the basis of data obtained from two selected construction companies and on the basis of information from the conducted survey. Theoretical knowledge is also applied in the model examples. Keywords Value added tax, deduction entitlement, reverse-charge regime, taxpayer, švarcsystem.

Abstrakt LIPENSKÁ, R. Daňová specifika v oboru stavebnictví. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Diplomová práce je zaměřena na daňová specifika v oboru stavebnictví. Zabývá se vyhodnocením dopadů změny sazby DPH na stavební podniky a ceny nemovitostí. Dále vyhodnocuje dopady zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce a dopady související se změnou v zákoně o zaměstnanosti, resp. zákazem „švarcsystému“. Při zpracování diplomové práce jsou dopady uvedených změn ve stavebnictví vyhodnocovány na základě údajů získaných ze dvou skutečných vybraných stavebních podniků a dále jsou využívány informace z dotazníkového šetření. Rovněž dochází k aplikaci teoretických poznatků na modelových příkladech. Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, nárok na odpočet, režim přenesení daňové povinnosti, plátce daně, švarcsystém.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1 Úvod .............................................................................................................. 13 1.2 Cíl práce ......................................................................................................... 15 2

Metodika

16

3

Literární rešerše

17

3.1 Uplatňování sazeb DPH ve stavebnictví...................................................... 17 3.1.1

Harmonizace a vývoj sazeb ................................................................18

3.2 Aplikace snížené sazby .................................................................................. 21 3.2.1

Změna snížené sazby ......................................................................... 23

3.2.2

Teorie daňové incidence.................................................................... 23

3.3 Režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví................................. 26 3.3.1

Důvody k zavedení ..............................................................................27

3.3.2

Podmínky pro uplatnění ................................................................... 28

3.3.3

Uplatnění a komparace s běžným mechanismem ........................... 29

3.3.4

Nárok na odpočet daně ..................................................................... 30

3.3.5

Základ daně, výše daně a související opravy..................................... 31

3.3.6

Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43 ................................................. 31

3.4 Zdaňování příjmů v oboru stavebnictví...................................................... 32

4

3.4.1

Příjmy ze závislé činnosti .................................................................. 33

3.4.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ........... 36

3.4.3

Změna v zákoně o zaměstnanosti a nelegální práce ....................... 39

3.4.4

Postavení pracovníků v oboru stavebnictví ve vybraných státech Evropské unie..................................................................................... 42

3.4.5

Pojistné na sociální zabezpečení....................................................... 43

3.4.6

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ....................................... 46

Vlastní práce

48

4.1 Vývoj ve stavebnictví .................................................................................... 48

10

Obsah

4.1.1

HDP a stavební produkce.................................................................. 48

4.1.2

Veřejné zakázky .................................................................................. 50

4.1.3

Stavební povolení a bytová výstavba ................................................. 51

4.1.4

Počet zaměstnaných osob.................................................................. 53

4.1.5

Predikce vývoje................................................................................... 54

4.2 Vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH...................................................... 55 4.2.1

Aplikace na vybraném podniku ........................................................ 55

4.2.2

Praktické poznatky z dotazníkového šetření.................................... 60

4.2.3

Dopady na ceny nemovitostí za použití HB Indexu ........................ 62

4.2.4

Dopady na ceny bytů za použití údajů z realitního serveru ............ 65

4.2.5

Dopady na státní rozpočet................................................................. 68

4.3 Vyhodnocení režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví.......... 71 4.3.1

Dopady uplatnění reverse-charge na vstupu .................................... 71

4.3.2

Dopady uplatnění reverse-charge na vstupu a výstupu .................. 72

4.3.3

Dopady uplatnění reverse-charge na výstupu ................................. 74

4.3.4

Praktická aplikace poznatků na vybraném podniku ........................75

4.3.5

Finanční dopady na státní rozpočet ................................................. 78

4.4 Vyhodnocení dopadů změn v souvislosti se změnou v zákoně o zaměstnanosti ............................................................................................ 80 4.4.1

Dopady na stavební podniky ..............................................................81

4.4.2

Dopady na zaměstnance a OSVČ ...................................................... 85

5

Diskuze a závěr

90

6

Literatura

95

6.1 Odborné publikace ....................................................................................... 95 6.2 Elektronické zdroje ...................................................................................... 96 6.3 Právní předpisy........................................................................................... 100 7

Seznam tabulek a grafů

101

7.1 Seznam tabulek............................................................................................ 101 7.2 Seznam grafů .............................................................................................. 103 8

Seznam zkratek

104

Obsah

A

11

Zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH dle článku 98 Směrnice o DPH (Příloha III)

106

Seznam služeb uvedených v článku 106 Směrnice o DPH (Příloha IV)

107

Možnosti uplatnění reverse-charge dle článku 199 Směrnice o DPH

108

D

Přehled stavebních a montážních prací

109

E

Dotazník

111

F

Ceník stavebních prací firmy Alfa

114

G

Rozvaha, výkaz zisků a ztráty firmy Alfa

120

H

Poměrové ukazatele

122

B C

12

Obsah

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Obor stavebnictví sehrává v ekonomice státu nezastupitelnou roli a svými aspekty se výrazně odlišuje od jiných odvětví národního hospodářství. O významném postavení oboru stavebnictví v ekonomice státu vypovídají nejlépe statistické údaje. Stavebnictví dlouhodobě zaměstnává okolo 400 tisíc lidí a na domácím produktu se podílí přibližně 7 %. Stavební trh se vyznačuje značnou náročností na kapitál a zároveň pomalým obratem. V porovnání s průmyslem je stavebnictví dále specifické komplikovaností a unikátností smluv mezi investorem a dodavatelem, způsoby zadávání zakázek, citlivostí na klimatické změny, značnou fluktuací pracovníků a zejména vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství. A je to právě poslední zmiňovaný aspekt, který se v souvislosti s probíhající ekonomickou recesí národní ekonomiky dostává do popředí zájmu a to svým pokračujícím negativním vývojem. Stavebnictví celkově za rok 2012 meziročně pokleslo o 6,5 % a ani pro letošní rok nelze předpokládat zlepšení. Důvodem je pokračující sestupný trend, který zaznamenal v lednu 2013 další výrazný pokles o 9,3 %, v březnu pak dokonce o 20,6 %. Alarmující je také skutečnost, že Česká republika zůstává jednou z mála evropských zemí se snižujícím se objemem stavebních investic. Odkládání investic ze strany státu v rámci úsporných opatření způsobuje oboru stavebnictví nelehké časy a od roku 2008 poklesla hodnota veřejných zakázek téměř o 50 %. Od roku 2008 v oboru stavebnictví trvale klesá počet zaměstnaných a zároveň se mění poměr zaměstnanec – OSVČ. Vzhledem k výraznému multiplikačnímu efektu lze do budoucna očekávat ztrátu tisíců pracovních míst. Veškerá výše uvedená specifika oboru stavebnictví a aktuální trend vývoje nachází svůj logický odraz i v legislativní úpravě, kde se můžeme setkat s neustále probíhajícími změnami. Speciální výjimky, režimy a daňová úprava se snaží reflektovat současný stav stavebnictví i ekonomiky jako celku a otázkou pouze zůstává, jak se implementace těchto změn promítne do vývoje stavebnictví v dlouhodobém horizontu. V poslední době se jedním z nejčastěji diskutovaných témat stává daň z přidané hodnoty, jejíž sazby mají významný dopad na hospodaření všech ekonomických subjektů. V oboru stavebnictví je možné uplatnit obě sazby DPH, sníženou i základní, přičemž je třeba zdůraznit, že ze strany státu dochází k jejich častým modifikacím. K posledním změnám došlo v roce 2012 a 2013 z důvodu financování připravované důchodové reformy. V roce 2012 se zvýšila snížená sazba

14

Úvod a cíl práce

DPH z 10 % na 14 %, přičemž základní sazba zůstala zachována na 20 %. Od ledna 2013 pak mělo dojít ke sjednocení sazby DPH na 17,5 %. Tento krok však nebyl realizován a namísto toho byly navýšeny obě sazby DPH o 1 %, tedy na 15 % a 21 %. Důvodem daného opatření byla snaha udržet schodek státního rozpočtu ve výši, kterou ministerstvo financí původně v poměru k hospodářskému vývoji odhadovalo. Tento čin potvrdil skutečnost, že se ekonomika v České republice nachází v recesi. Vyjma výše uvedených sazeb je u daně z přidané hodnoty pokládán za důležitý samotný mechanismus jejího uplatňování. U běžného mechanismu uplatňování DPH má povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění poskytovatel příslušného plnění. Kromě zmíněného klasického mechanismu existuje specifický režim uplatňování DPH, který je nazýván jako režim přenesení daňové povinnosti, tzv. reverse-charge. Ten je implementován především z důvodu ochrany před daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Režim přenesení daňové povinnosti se liší od klasického režimu tím, že povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu je přenesena z poskytovatele na příjemce plnění. Tento režim byl běžně používán především u intrakomunitárních plnění. Teprve v lednu 2006 se však reverse-charge vyskytl u tuzemského plnění, konkrétně u dodání zlata. Další rozšíření nastalo 1. 4. 2011 a týkalo se obchodování s emisními povolenkami na emise skleníkových plynů a dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH (např. odpady, šrot, sběrový papír, skleněné střepy). Následně došlo k 1. 1. 2012 v souvislosti s novelou zákona o DPH k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Za zajímavou a neméně důležitou oblast je v oboru stavebnictví považováno zdaňování příjmů osob pracujících ve stavebnictví. Tyto osoby mohou být zdaňovány buď jako zaměstnanci pobírající příjmy ze závislé činnosti nebo jako osoby samostatně výdělečně činné, jimž plynou příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. K 1. 1. 2012 byl v České republice novelizován zákon o zaměstnanosti a v platnost vstoupil zákaz tzv. „švarcsystému“. V praxi to znamená, že osoby pracující na živnostenský list již nesmějí vykonávat činnost u jednoho podniku, pokud vztah mezi zmíněnou osobou a příslušným podnikem nabývá podoby závislé činnosti. Výše uvedená specifika oboru stavebnictví, zejména v oblasti daní, dynamika změn a vývoje, důležitost tohoto sektoru pro národní hospodářství a vlastní zájem stály za mým rozhodnutím zvolit si tuto problematiku za předmět mé diplomové práce. K výběru tohoto tématu významně přispěly i diskuze s osobami zabývajícími se účetní a daňovou problematikou v této oblasti.

Úvod a cíl práce

1.2

15

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je vyhodnocení implementace změn v oboru stavebnictví provedených v roce 2012, které se týkají změn sazeb DPH, zavedení režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací a změn ve zdaňování příjmů spojených se změnou v zákoně o zaměstnanosti. K 1. 1. 2012 došlo za poslední roky k nejvýznamnější modifikaci sazby DPH, tj. zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Dílčím cílem je proto zhodnotit dopady této změny na stavební podniky a ceny nemovitostí. V souvislosti s režimem přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2012 bude vyhodnoceno, jaké finanční dopady mělo jeho zavedení na stavební podniky zejména z hlediska dopadu na cash-flow. Poslední klíčovou změnou mající značný vliv na obor stavebnictví je zákaz nelegální práce implementovaný novelou zákona o zaměstnanosti k 1. 1. 2012 a bezpochyby ovlivňující daňové zatížení stavebních podniků i jejich pracovníků. Cílem této diplomové práce je také vyhodnocení dopadů změn ve zdaňování příjmů spojených s platbami sociálního a zdravotního pojištění v souvislosti se změnou tohoto zákona na uvedené subjekty. V práci budou rovněž navržena opatření, která by mohla řešit negativní dopady uvedené problematiky.

16

Metodika

2 Metodika Diplomová práce je rozdělena na dva hlavní tematické celky, kterými jsou literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše je založena především na metodě deskripce, analýzy, komparace a syntézy. Deskriptivní metoda je použita při čerpání informací z platných zákonů, odborné literatury a internetových zdrojů. Analýza je využita u uplatňování sazeb DPH a zdaňování příjmů v oboru stavebnictví. Dále je zejména při porovnání režimů uplatňování DPH, výhod a nevýhod „švarcsystému“ a postavení pracovníků v oboru stavebnictví ve vybraných státech Evropské unie pracováno s metodou komparace. Při zpracování literární rešerše je také uplatněna syntéza, která shrnuje získané poznatky. Znalosti nabyté zpracováním literární rešerše jsou následně použity ve vlastní práci. První kapitola vlastní práce je věnována vývoji ve stavebnictví, kde sehrává hlavní roli zejména grafické zpracování. Současně je využita metoda komparace, která porovnává dosavadní vývoj s aktuální situací. Závěry jsou pak v této kapitole odvozovány zejména pomocí deduktivní metody. V části věnované vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH na stavební podniky bylo využito kvalitativního výzkumu, kdy byly získány výkazy účetní závěrky a informace o cenách stavebních prací od skutečného vybraného stavebního podniku. Získané informace jsou zpracovány především metodou komparace a analýzy. Při zhodnocení dopadů změn sazeb DPH na ceny nemovitostí je pracováno s teorií daňové incidence, jež je založena na matematických výpočtech, a rovněž s metodou komparace. Při vyhodnocení dopadů zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce byly vytvořeny modelové příklady a také byl proveden kvalitativní výzkum, kde byly získány interní informace od vybraného podniku, jež uplatňuje reverse-charge na výstupu. Předmětem poslední kapitoly je vyhodnocení změn souvisejících se změnou v zákoně o zaměstnanosti, resp. zákazem „švarcsystému“. Při jejím zpracování bylo využito praktických modelových příkladů, jejichž zadání vycházelo z kvalitativního výzkumu, resp. z informací získaných ze skutečných stavebních podniků. Následně byla provedena komparace. V průběhu zpracování vlastní práce byly vyvozovány obecné závěry za pomoci metody indukce a to konkrétně při vyhodnocování dopadů týkajících se změn sazeb DPH, zavedení režimu přenesené daňové povinnosti ve stavebnictví a změn týkajících se zákazu „švarcsystému“. Taktéž se při zpracování využívalo kvalitativního výzkum uskutečněného ve formě dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 36 stavebních podniků z původních 170 oslovených. Diplomová práce je zpracována prostřednictvím textového editoru Microsoft Word 2007 a veškeré tabulky a grafy v práci vložené jsou vytvořeny za pomoci tabulkového procesu Microsoft Excel 2007.


17

3 Literární rešerše Jednotlivé kapitoly literárního přehledu jsou zaměřeny na daňovou problematiku v oboru stavebnictví v souladu s cílem diplomové práce. Úvodní kapitola popisuje uplatňování sazeb DPH ve stavebnictví, jejich vývoj, který úzce souvisí s problematikou harmonizace na úrovní Evropské unie, a změnu ve výši snížené sazby uskutečněnou k 1. 1. 2012. Součástí je rovněž teorie daňové incidence. Poté následuje kapitola věnovaná režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací, v níž jsou definovány důvody k jeho zavedení, podmínky pro uplatnění včetně komparace s běžným mechanismem a v neposlední řadě je předmětem kapitoly problematika Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43, která s ní úzce souvisí. Závěr literární rešerše poskytuje informace o zdaňování příjmů ve stavebnictví, přičemž se konkrétně jedná o příjmy ze závislé činnosti a o příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti včetně pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Současně je kapitola zaměřena na změny v zákoně o zaměstnanosti související s nelegálním zaměstnáváním neboli tzv. „švarcsystémem“ včetně komparace s vybranými státy Evropské unie.

3.1

Uplatňování sazeb DPH ve stavebnictví

Jak jsem již zmínila v úvodu této práce, DPH patří mezi daně, kterým je v České republice věnována mimořádná pozornost. Jedná se o jednu z nejmladších daní, která je i na území Evropské unie považována za nejrozsáhleji používaný moderní zdroj financování a představuje hlavní zdroj příjmů. V České republice měla v roce 2012 na daňových příjmech (bez pojistného na sociální zabezpečení) státního rozpočtu největší podíl právě DPH, jež do státní pokladny přinesla 199,7 mld. Kč (19,14 % celkových příjmů). Druhou největší položku činily spotřební daně ve výši 139,6 mld. Kč (13,38 %) a na třetím místě se nacházela daň z příjmu fyzických osob tvořící hodnotu 92,6 mld. Kč (8,88 %). (Ministerstvo financí České republika, 2013) Samotná daň je popsána jako povinná, nenávratná a zákonem určená platba plynoucí do veřejného rozpočtu, přičemž se jedná o platbu neúčelovou (neslouží k financování určitého projektu, ale bývá použita na jakékoliv veřejné potřeby) a neekvivalentní (poplatník nemá nárok na protiplnění). V případě, že se jedná o DPH nebo o daň z příjmu, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň v pravidelných intervalech za zdaňovací období. (Kubátová, 2010, s. 15- 16) DPH upravuje v české legislativě Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH). V souladu s § 47 tohoto zá-

18


kona je v roce 2013 uplatňována dvojí sazba daně, základní ve výši 21 % a snížená ve výši 15 %. Následující tabulka zachycuje vývoj sazeb DPH na území České republiky od počátku jejího vzniku. Tab. 1

Vývoj sazeb DPH v České republice

Platnost sazeb DPH

Snížená sazba DPH

Základní sazba DPH

1. 1. 1993 - 31. 12. 1994 1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012

05 % 05 % 05 % 09 % 10 % 14 %

23 % 22 % 19 % 19 % 20 % 20 %

1. 1. 2013 - doposud

15 %

21 %

Zdroj: Daňaři online (2011), Marková (2013); vlastní zpracování

Jak je z Tab. 1 na první pohled zřejmé, DPH byla zavedena v roce 1993. Do konce roku 1992 byla na území České republiky, stejně jako v mnoha dalších státech, uplatňována daň z obratu, kdy se daň stanovovala procentem z ceny obratu zboží při jeho převodu mezi obchodníky. Následkem toho bylo, že pokud došlo k převodu zboží mezi obchodníky vícekrát, docházelo i několikerým zdaněním. (Finance.cz, 2003) Od roku 1993 byla daň z obratu nahrazena DPH, u které je zdaněna pouze přidaná hodnota. Za přidanou hodnotu je považována hodnota zboží, jež je plátcem přidávána k hodnotě nakoupeného zboží. Plátcem daně je zde každý článek výrobně distribučního cyklu a dani tak podléhá jen hodnota přidaná u dalších výrobců či prodejců. Dochází zde tedy k odstranění duplicity daně. (Široký, 2003, s. 153) DPH má oproti ostatním daním jednu mimořádnou vlastnost, neutralitu. To znamená, že podíl daně v konečné spotřebitelské ceně je stejný ve všech výrobcích a službách s ekvivalentní sazbou daně. (Kubátová, 2010, s. 218) DPH podléhá také častým legislativním změnám zejména z důvodu oprav administrativních a technických nepřesností. Hlavním mottem novel je však v posledních letech jednoznačně harmonizace v oblasti DPH na území Evropské unie. (Ambrož, 2011, s. 15) 3.1.1

Harmonizace a vývoj sazeb

Vývoj sazeb DPH ve stavebnictví byl významně ovlivněn harmonizací v oblasti DPH na území Evropské unie, a proto je tato problematika součástí této podkapitoly. Daňová harmonizace je přibližování a přizpůsobení jednotlivých národních daňových systémů a daní v souvislosti s dodržováním společných pravidel


19

v zemích, které se jí zúčastňují. Zahrnuje tři dílčí kroky a to stanovení daně, harmonizace základu daně a harmonizace výše daně. V Evropské unii má harmonizace za cíl, aby daně nepředstavovaly překážku při pohybu v jednotném vnitřním trhu, tedy při volném pohybu lidí, zboží, kapitálu a služeb mezi členskými státy. (Kubátová, 2010, s. 160 - 161) Mezi elementární nástroje harmonizace daní náleží nařízení a směrnice Evropského společenství. Nařízení má obecnou platnost a je pro členské státy závazné. Směrnice sleduje určitý cíl, zajišťuje realizaci harmonizace po praktické stránce, avšak o způsobu aplikace směrnice rozhodují jednotlivé členské země individuálně. (Kubátová, 2010, s. 160 - 161) V oblasti nepřímých daní je pak za výchozí a nejdůležitější směrnici považována tzv. Šestá směrnice č. 77/388/EEC. Ta definuje podmínky pro učení základu daně, sazby daně, okruhy subjektů apod. Jejím cílem je harmonizovat odlišné národní systémy, především v oblasti dovozu a vrácení daně při vývozu v rámci intrakomunitárních plnění. Samotná směrnice byla novelizována více jak třicetkrát, což mělo za následek stále se zvyšující nepřehlednost. Proto byla v roce 2006 na základě rozhodnutí Evropské komise Šestá směrnice nahrazena novou směrnicí č. 2006/112/EC ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty s účinností od 1. ledna 2007, která byla od té doby již také několikrát novelizována a doplněna. (Nerudová, 2011, s. 41 – 48) Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen Směrnice o DPH) říká, že členské státy musí uplatňovat základní sazbu DPH na všechno zboží a služby nejméně ve výši 15 %. Podle článku 98 Směrnice o DPH však mohou členské státy u vybraných položek uplatnit jednu či dvě snížené sazby v minimální výši 5 %. Tyto položky jsou uvedeny v příloze III Směrnice o DPH a ta je vložena na konci této práce v příloze A. Významnou roli sehrává článek 106 Směrnice o DPH, podle kterého bylo možné členským státům povolit, aby nejdéle do 31. 12. 2010 uplatňovaly snížené sazby u nejvýše dvou kategorií služeb uvedených v příloze IV této směrnice. Hovoří se o tzv. službách s vysokým podílem lidské práce, mezi které patří například renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby. Kompletní výčet služeb s vysokým podílem lidské práce, u nichž bylo možné dočasně uplatnit sníženou sazbu daně, je uveden v příloze B této práce. Nutno zdůraznit, že se u těchto položek jednalo pouze o dočasnou možnost. To se však změnilo přijetím Směrnice Rady 2009/47/ES, ze dne 5. května 2009, která modifikovala směrnici 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty. Díky ní již mohou členské státy uplatňovat trvale snížené sazby DPH i na služby a komodity obsažené v příloze IV Směrnice o DPH včetně restauračních a cateringových služeb a knih na jakémkoli fyzickém nosiči.

20


Abychom to shrnuli, členským státům je v oblasti stavebnictví umožněno trvale využívat sníženou sazbu DPH u následujících plnění:  dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky (viz příloha A této práce);  renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby (viz příloha B této práce). Kromě toho v souvislosti s článkem 123 Směrnice o DPH mohla Česká republika do konce roku 2007 uplatňovat sníženou sazbu daně, ne však nižší než 5 %, u dodání tepelné energie domácnostem a malým podnikatelům (neplátcům DPH) a u provedení stavebních prací určených pro bydlení, které nejsou poskytovány v rámci sociální politiky. Výjimku při uplatnění snížené sazby daně tvořil stavební materiál. Do konce roku 2007 tak byla u dodání bytové výstavby uplatňována snížená sazba DPH ve výši 5 %. Od 1. 1. 2008 tato výjimka vyjednána Českou republikou při vstupu do Evropské unie pozbývá platnosti a nová výstavba přechází do základní sazby DPH. Je třeba zdůraznit, že Česká republika žádala o prodloužení výjimky, ale neúspěšně. K 1. 1. 2008 Česká republika uvedené skutečnosti legalizovala novelou ZDPH v § 48 (Sazby daně u bytové výstavby). V tomto paragrafu se stanovilo, že se snížená sazba daně uplatní při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně příslušenství nebo v souvislosti s opravou těchto staveb. Sníženou sazbu lze využít pouze při rekonstrukcích a opravách u staveb již dokončených, nově také u příslušenství. Je však patrné, že zavedení § 48 ZDPH neřešilo situaci s novou výstavbou domů a bytů, která kvůli zrušené výjimce měla přejít do základní sazby. (Galočík, Paikert, s. 136 – 150). Česká republika problém s novou výstavbou domů a bytů vyřešila definováním tzv. sociálního bydlení, na jehož výstavbu je povoleno uplatňovat sníženou sazbu DPH. Mnoho stavebních podniků tak mohlo od ledna 2008 nadále počítat se sníženou sazbou DPH, ačkoliv její hodnota dle Tab. 1 vzrostla z 5 % na 9 %. (Finance.cz, 2007) K 1. 1. 2008 tak byl nově do ZDPH zakomponován § 48a, který ustanovil sníženou sazbu pro výstavbu, rekonstrukci sociálního bydlení včetně příslušenství. Současně také definoval, co přesně je myšleno pod pojmem sociální bydlení. (Galočík, Paikert, s. 141 – 143) Podle odhadů vlády se mělo sociální bydlení týkat 70 % až 80 % nové výstavby. (Epravo.cz, 2006)


21

3.2 Aplikace snížené sazby Stavební a montážní práce v oboru stavebnictví běžně podléhají snížené 15% a základní 21% sazbě DPH, přičemž snížená sazba je uplatňována pouze v následujících vymezených případech:  § 48 (Sazby daně u bytové výstavby) v odst. 1 ZDPH říká, že jestliže dojde k poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, uplatní se snížená sazba daně. Vymezení staveb podléhá stavebnímu zákonu. Pokud jsou tyto práce realizovány na jiné stavbě, která zčásti slouží pro bydlení, použije se snížená sazba DPH u prací poskytnutých pro část stavby určenou pouze k bydlení. Rozhodujícím kritériem pro určení stavby pro bydlení je v souladu s § 48 odst. 2 ZDPH podlahová plocha, přičemž musí více než polovina plochy sloužit pro trvalé bydlení;  § 48a (Sazby daně u staveb pro sociální bydlení) odst. 1 ZDPH uvádí, že se snížená sazba použije, pokud jsou stavební a montážní práce spojeny s výstavbou stavby pro sociální bydlení včetně příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení dle vymezení stavebního zákona včetně příslušenství nebo s opravou stavby. Rovněž se snížená sazby použije za situace, kdy jsou práce poskytnuty při přeměně stavby na stavbu pro sociální bydlení;  snížená sazba se také uplatní, jestliže dochází k převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství a to podle § 48a odst. 3 ZDPH. Za stavbu pro sociální bydlení včetně příslušenství jsou považovány následující položky:  byt pro sociální bydlení – celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2;  rodinný dům pro sociální bydlení - celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2;  bytový dům pro sociální bydlení – v tomto bytovém domě se nacházejí pouze byty pro sociální bydlení;  ubytovací zařízení pro příslušníky bezpečnostních sborů nebo pro státní zaměstnance;  zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby;  školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a střediska výchovné péče;  internáty škol samostatně zřízených pro zdravotně postižené žáky;

22


 dětské domovy pro děti do 3 let;  zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče;  speciální lůžková zařízení hospicového typu a domovy péče o válečné veterány. Generální finanční ředitelství (2008) zveřejňuje na svých internetových stránkách odpovědi na nejčastější dotazy týkající se uplatňování DPH ve výstavbě. Z nich vyplývají konkrétní případy, kdy se snížená sazba DPH uplatňuje, případně neuplatňuje. Snížená sazba se uplatňuje například v následujících případech:  zabudování kuchyňské linky do bytu;  oprava střechy samostatně stojící garáže, která je považována za příslušenství rodinného domu - uplatní se snížená sazba daně v souladu s § 48 ZDPH. Za příslušenství rodinného domu, kde by byla rovněž uplatněna snížená sazba daně, mohou být dále považovány např. kůlny, zahradní altány, pozemní stavby, skladové prostory pro dům, oplocení, vinné sklepy, přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, jímky, studny, bazény apod. Nutno zmínit, že příslušenstvím rodinného domu či bytu jsou vedlejší prostory, které náleží vlastníkovi a jsou určeny k tomu, aby byly s rodinným domem či bytem trvale užívány;  výměna vchodových dveří bytového domu – jde o stavební práce prováděné v rámci opravy či rekonstrukce společné části bytového domu podle § 48 ZDPH). Společnými částmi, kde by byla rovněž uplatněna snížená sazba daně, mohou být dále schodiště, vchody, střecha, balkóny, prádelny, kotelny apod. Naopak, snížená sazba se neuplatňuje v následujících případech:  přístupový chodník k rodinnému domu - jeho změna i výstavba podléhá základní sazbě daně. Důvodem je, že chodník je plošná stavba, která není považována za nemovitost (nejedná se o stavbu spojenou se zemí pevným základem), ale která je vnímána jako zpevnění povrchu pozemku;  převod garáže (nebytová jednotka), který se provádí současně s převodem bytu pro sociální bydlení - jelikož se jedná o nebytovou jednotku, je uplatňována základní sazba daně;  výstavby bytového domu, v němž je například 8 bytů s podlahovou plochou do 120 m2 a dva byty s podlahovou plochou 150 m2 – není splněna definice bytového domu pro sociální bydlení, a proto se použije základní sazba daně. V případě prodeje bytů se uplatní příslušná sazba daně podle podlahové plochy jednotlivých bytů, tzn. u bytů pro sociální bydlení


23

(do 120 m2) se uplatní snížená sazba DPH a u bytů s výměrou 150 m2 se uplatní základní sazba DPH. 3.2.1

Změna snížené sazby

V návaznosti na výše uvedené lze podotknout, že stavební a montážní práce jsou často předmětem snížené sazby DPH. Z Tab. 1 je zřejmé, že v posledních letech došlo k největšímu zvýšení snížené sazby DPH a to z 10 % na 14 % k 1. 1. 2012. Tato výrazná změna se bezpochyby projevila u stavebních podniků, developerů nebo v cenách nemovitostí. Původní domněnky, vyskytující se ještě před uskutečněním změny a týkající se dopadů zvýšení snížené sazby DPH o 4 % hovořily o předpokladu, že ceny nemovitostí budou v roce 2012 klesat i přes zvýšení DPH. Předpokládalo se, že ceny většiny prodávaných nemovitostí včetně novostaveb, budou tlačeny dolů z důvodu větší obezřetnosti kupujících a dlouhotrvajícího převisu nabídky nemovitostí nad poptávkou. Jistou výjimku v této hypotéze ale tvořily novostavby v atraktivních lokalitách. Tam je poptávka po nemovitostech vyšší a developeři se tak mohli pokusit přenést vyšší daň na kupující. Přesto se však v atraktivních lokalitách očekávala spíše stagnace nežli zvýšení cen. (Golem Finance, 2011) Zdali došlo k potvrzení předpokladu, že ceny nemovitostí budou v roce 2012 dále klesat i přes zvýšení DPH, bude zkoumáno v praktické části. V souvislosti s tím budou vyhodnoceny dopady změny sazby DPH na stavební podniky a ceny nemovitostí, což je cílem této diplomové práce. 3.2.2

Teorie daňové incidence

Dopady změny sazby DPH budou v praktické části zkoumány za použití teorie daňové incidence. Daňová incidence zkoumá rozložení daňového břemene a určuje, kdo je plátcem zákonem zvýšené daně. Zvýšení daně může mít na subjekty dvojí dopad, zákonný a skutečný. V případě zákonného dopadu je povinnost platit daně uložena zákonem. Z hlediska daňové praxe je tento dopad rozhodující, jelikož poplatníci daní mají povinnost v souvislosti s dodržováním daňových zákonů dostát svým závazkům v podobě řádného a včasného placení daní. Daně jsou považovány za závazné platby, které musí subjekt hradit. Snaží se však alespoň přesunout daňovou zátěž na někoho jiného. Přesun daňového břemene tak dopadá v konečném důsledku vždy na jednotlivce (např. na zaměstnance, spotřebitele výrobků, prodejce apod.) a je komplikované jeho skutečný dopad stanovit. Hovoříme zde o tzv. skutečném neboli efektivním dopadu daně, který je nazýván rovněž jako ekonomická incidence. Zmíněný dopad je důležitý zejména z ekonomického hlediska, jelikož ovlivňuje ceny a důchody. Nutno podotknout, že prospěch z výběru daně bývá mnohdy výrazně menší než tíživost daní plynoucí obyvatelům. (David, 2007, s. 17 - 18)

24


Přesuny daňového břemene jsou realizovány ve dvou směrech. Buď dopředu, kdy se daň přesouvá na kupujícího (resp. odběratele, spotřebitele) nebo dozadu, kdy se přesunuje na prodávajícího (resp. výrobce, dodavatele). Daň může být taktéž přesunuta v obou směrech, dopředu i dozadu. V tomto případě ji subjekt, na který je daň převedena, může opět přesunout na jiné subjekty. Dochází tak k procesu postupného přesouvání daně dále od prvotního zdaněného subjektu. Samotný přesun může být částečný, plný nebo k němu nemusí vůbec dojít a je tedy nulový. (Kubátová, 2010, s. 65 - 66) Dle Davida (2007, s. 17 – 27) nelze při ukládání daní opomenout vznik nadměrného daňového břemene a administrativních nákladů. Za celkové daňové břemeno je považována skutečně odvedená částka na daních včetně dalších ztrát poplatníků způsobených neefektivním způsobem uložení daní. Daně mají značný vliv na tržní mechanismus a deformují rozhodování ekonomických subjektů. Za nadměrné břemeno je pak nazývána ztráta, která vzniká již samotnou existencí či zavedením daně, při níž dochází k ekonomické ztrátě účastníků trhu, přičemž tuto ztrátu nekompenzuje zisk jiných subjektů. Jedná se o důsledek distorze v cenách státků způsobené daní. Distorze ovlivňují chování jednotlivců, kteří po zavedení daně provedou substituci, neboli zamění zdaněné zboží za jiné, aby maximalizovali svůj užitek. Ztrátu zapříčiněnou substitucí, jež není nikomu přínosem, nazýváme nadměrným daňovým břemenem, nadměrným zatížením, absolutní ztrátou či ztrátou mrtvé ztráty. Obecně platí, že nadměrné daňové břemeno rostě vícenásobně než daně. Proto je snahou tuto skutečnost zmírnit existencí více daní, ovšem ta vede ke vzniku dodatečných administrativních nákladů. Administrativními náklady jsou celkové náklady veřejného sektoru související s výběrem daní, včetně oportunitních nákladů. Můžeme je rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé náklady jsou správními náklady, jejichž nositelem je veřejný sektor. Patří sem například náklady na organizaci daňového systému, na výběr daně, na kontrolu, na evidenci apod. Nepřímé náklady jsou náklady vyvolanými, jejichž nositelem je soukromý sektor. Lze sem zařadit náklady na daňové poradce, na podávání daňových přiznání atd. Závěr teorie daňové incidence je věnován faktorům ovlivňujícím daňový přesun a dopad. Mezi ně dle Davida (2007, s. 28 – 42) patří zejména elasticita nabídky, elasticita poptávky, charakter trhu a dále významnost zdaněného trhu, otevřenost ekonomiky a časový faktor. Elasticita nabídky Elasticita nabídky bývá posuzována podle schopnosti měnit výrobní kapacity výrobci zboží a poskytovateli služeb. V případě, kdy může výrobce neprodleně zaměřit svou výrobu na jinou oblast, blíží se elasticita nabídky nekonečnu. Tam,


25

kde jsou při vstupu a výstupu z trhu minimální překážky a výrobce může pružně zareagovat na změny požadavků kupujících, je rovněž elasticita nabídky vysoká. Pokud se sníží výroba, může výrobce zvýšit ceny, čímž přesune zvýšení daně na spotřebitele. Jestliže je tedy nabídka zcela elastická, nese celé daňové břemeno kupující. Naopak, pokud je nabídka zcela neelastická (rovna nule), nese celé daňové břemeno prodávající. Neelastická nabídka bývá v sektorech s vysokou mírou specializace a kapitálové náročnosti. Obecně sem patří zejména nabídka půdy a nemovitostí. Závěrem lze konstatovat, že čím vyšší je elasticita nabídky, tím výší je dopad daňového břemene na kupujícího a tím nižší je dopad na prodejce. Elasticita poptávky Při nízké elasticitě poptávky požaduje kupující shodné množství zboží a služeb téměř bez ohledu na cenu. Mezi zboží s nízkou elasticitou poptávky patří zejména zboží základních životních potřeb, alkohol či tabákové výrobky. Nositelem celého daňového břemena je při nulové elasticitě poptávky kupující. V případě vysoce elastické poptávky naopak nese celé daňové břemeno prodávající, jelikož požadavky kupujícího ohledně množství zboží závisí na ceně a se změnou ceny se modifikují. Obecný závěr je, že dopad daňového břemene na výrobce roste a dopad na spotřebitele klesá s rostoucí elasticitou poptávky a naopak. Zainteresovaností státu je, aby výrobci nepřestaly zdaněný výrobek vyrábět a spotřebitelé kupovat. Z tohoto důvodu je pro stát příznivé zdaňovat výrobky s co nejnižší elasticitou poptávky i nabídky, díky čemuž stát získává jistotu stability daňového příjmu. Charakter trhu Dopad daňového břemene se odvíjí od struktury daného trhu, přičemž trh může být konkurenční, monopolní a oligopolní. Pro konkurenční trh je typický velký počet výrobců produkujících blízké substituty a existence minimálních překážek pro vstup do odvětví. Není zde důležité, na kterou stranu, zda na prodávajícího či kupujícího, je daňové břemeno přeneseno, protože v konečném důsledku zůstanou cenové parametry zachovány a skutečný dopad daně je stejný. Monopolní trh se vyznačuje existencí pouze jediného nabízejícího na trhu, který může rozhodovat o velikosti výstupu či o výši ceny. Přesun daně může nabývat hodnot od 0 % do více než 100 %, což se odvíjí od průběhu křivek mezních nákladů a příjmů. Pokud jsou mezní náklady konstantní stejně jako elasticita poptávky, dojde ke snížení množství, zvýšení ceny a daňové břemeno bude částečně přesunuto jak na spotřebitele, tak i na monopolistu. Větší pravděpodobností však je, že budou mezní náklady konstantní a křivka poptávky elastická. Monopol pak produkuje množství odpovídající rovnosti mezních nákladů a mezních příjmů a prodává za cenu odpovídající poptávce. Zavedením daně dojde ke zvýšení ceny, které je větší než uvalená daň a spotřebitel ponese více než 100 % da-

26


ňového břemene. Jestliže však monopol nebude schopen měnit objem vyráběné produkce, bude křivka mezních nákladů vertikální a celé daňové břemeno ponese monopolista, resp. přesun daňového břemene bude nulový. Posledním trhem je oligopolní trh charakteristický existencí pouze několika podniků v odvětví s výrazným podílem na trhu, jež se navzájem svými rozhodnutími ovlivňují. Pro tento trh nebyla přijata žádná teorie, která by umožňovala predikci daňových dopadů. Mnohdy je zde však využíván model cenového vůdce, jenž vytváří cenu v příslušném odvětví. Významnost zdaněného trhu S ohledem na skutečnost, že jsou trhy v ekonomice vzájemně propojeny, má zdanění jednoho trhu vliv na další trhy. Nezastupitelnou roli ovšem hraje významnost daného trhu. Jestliže jsou zdaněny méně podstatné trhy, lze očekávat zanedbatelné dopady zavedení daně a není nutné zkoumat dopady na celou ekonomiku. Pokud jsou zdaněny významné trhy, je ovlivněna celá ekonomika a je potřeba zkoumat přesuny a dopady při ukládání daní. Otevřenost ekonomiky Míra otevřenosti ekonomiky bezpochyby ovlivňuje elasticitu nabídky a poptávky. Obecně platí, že se zvyšující se otevřeností elasticita roste. Časový faktor Stejně jako otevřenost ekonomiky, tak i časový faktor ovlivňuje elasticitu nabídky a poptávky. Neelastická je poptávka i nabídka v krátkém období. Postupem času, kdy se vstupy stávají variabilními, stává se i nabídka a poptávka více elastickou. Obecně by proto mělo platit, že krátce po zavedení daně ponese daňové břemeno pouze subjekt povinný platit daň ze zákona. To však nemusí být pravda, jelikož tyto subjekty mohou reagovat na změny předem, tj. ještě před zavedením daně díky skutečnosti, že poplatníci daně bývají o plánovaných daňových změnách informováni s jistým předstihem.

3.3 Režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví Režim přenesení daňové povinnosti je označován jako reverse-charge (tzv. obrácené zdanění) a považuje se za specifický režim při uplatňování DPH. Od běžného mechanismu, kde je povinen poskytovatel plnění přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněná zdanitelná plnění, se režim přenesení daňové povinností liší tím, že se povinnost přiznat a zaplatit daň přenáší na příjemce uskutečněných zdanitelných plnění, tzn. na odběratele. To vše platí za předpokladu, že je příjemce plnění plátcem DPH. (BusinessInfo.cz, 2011)


27

Jak bylo zmíněno v úvodu, princip reverse-charge byl a stále je běžně používán při intrakomunitárních plněních. Teprve v lednu 2006 byl do ZDPH přidán zvláštní režim při dodání zlata. Výjimku tvoří pouze dodání zlata České národní bance, kdy se zvláštní režim nepoužije. (Benda a Pitner, 2006, s. 318 - 320) Následně byl 1. 4. 2011 novelou ZDPH v České republice reverse-charge zaveden u tuzemských plnění (tzv. tuzemský reverse-charge) a to na obchodování s emisními povolenkami na emise skleníkových plynů a na dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu jako například šrot, odpady, sběrový papír, skleněné střepy apod. (Běhounek, 2012) Součástí zmíněné novely v § 92e rovněž bylo, že s účinností od 1. 1. 2012 dojde k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. (iPodnikatel.cz, 2012) 3.3.1

Důvody k zavedení

Prvním podnětem pro zavedení režimu přenesení daňové povinnosti do legislativy České republiky byl závazek daný členskými státy zakomponovat směrnice Rady EU v oblasti DPH do právního řádu. V případě režimu přenesení daňové povinnosti se jedná o směrnici 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen Směrnice o DPH) s účinností od 1. 1. 2007. Pro stavebnictví je důležitý článek 199 Směrnice o DPH, který stanovuje, že se členské státy ve vymezených případech mohou samy dobrovolně rozhodnout, zda chtějí přenést povinnost spočívající v odvedení daně na výstupu na příjemce plnění či nikoliv. Cílem zmíněného ustanovení je poskytnout členským státům možnost k přijetí opatření ve vymezených oblastech v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti u DPH. Převážně jde o oblasti, které činí prokazatelně problémy a jsou značně flexibilní. Kromě dodání nemovitostí, obchodu s odpadem, zajišťovacího převodu práva apod., jsou jednou z těchto oblastí právě stavební práce včetně oprav, úklidu, údržby a demolice nemovitostí. (Berger a kol., 2010, s. 542) Konkrétní znění článku uvádí příloha C této práce. S ohledem na výše uvedené je patrné, že Česká republika zavedla s účinností od ledna 2012 režim přenesení daňové povinnosti u plátců daně ve stavebnictví do § 92e ZDPH zcela dobrovolně. Primárním důvodem tohoto rozhodnutí je zmíněný boj proti daňovým únikům. Původ daňových úniků bylo možné hledat především u dodavatelských řetězců, kdy subdodavatel (poskytovatel plnění, plátce daně) často vystavil odběrateli (příjemce plnění, plátce daně) daňový doklad, vybral od něj DPH, ale státu ji již neodvedl, případně ani nepřiznal. Odběratel si tak uplatnil nárok na odpočet daně, ačkoliv daň nebyla poskytovatelem do státního rozpočtu odvedena. Subdodavatele v těchto případech pak nebylo možné zkontaktovat z důvodu zmizení či vstoupení do insolvenčního řízení, které bylo často vědomé. (Berger a kol., 2010, s. 542) Zavedením reverse-charge se povinnost odvodu daně přesouvá na příjemce plnění, který sám uvede výši

28


daně a zároveň si sám k datu uskutečněného zdanitelného plnění (nikoliv k datu obdržení daňového dokladu) uplatní nárok na odpočet. Oproti běžnému mechanismu dojde ke změně finančních toků, resp. cash-flow, protože příjemce plnění hradí poskytovateli cenu bez daně a vyúčtování DPH provádí ve vlastním daňovém přiznání. (ESOP účetní a daňová kancelář, 2012) U odpadů, zlata a emisních povolenek docházelo k podobným daňovým únikům jako u stavebních prací, a proto se staly rovněž předmětem reverse-charge, dokonce ještě před stavebními pracemi. Nutno zdůraznit, že se na všechny tyto zmíněné oblasti vztahovala ve Směrnici o DPH výjimka. Česká republika chtěla režim převedení daňové povinnosti implementovat také do oblasti pohonných hmot, protože podvody s nimi v tuzemsku dosahují několik miliard korun ročně. Evropská komise však tuto možnost doposud neschválila. Veškeré daňové úniky mají bezpochyby za následek vysoké daňové ztráty pro státní rozpočet. Ukotvení mechanismu reverse-charge do českého právního řádu tak mělo celkově podle odhadu ministerstva financí přinést do státního rozpočtu na DPH o 1,5 miliardy korun více. (IHNED, 2011) Zda byl tento odhad naplněn, bude zkoumáno v praktické části této práce. 3.3.2

Podmínky pro uplatnění

Tato podkapitola slouží jako sumarizace podmínek, za kterých je možné uplatnit režim převedení daňové povinnosti. Ten se uplatňuje v následujících případech:  mezi plátci DPH;  při poskytnutí plnění je místo plnění v tuzemsku;  plnění se poskytuje pro ekonomickou činnost příjemce plnění;  režim uplatní poskytovatel i příjemce plnění;  u služeb vymezených podle Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43. Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací se naopak neuplatňuje pokud:  příjemce stavebních nebo montážních prací je neplátcem DPH;  poskytovatel plnění je neplátcem DPH;  příjemce nepoužije plnění pro ekonomickou činnost, ale pro soukromou potřebu či pro plnění, jež není předmětem daně. Jisté podmínky pro uplatnění režimu reverse-charge musí být splněny i ze strany poskytovatele a příjemce zdanitelných plnění. Poskytovatel stavebních a montážních prací je povinen:


29

 vystavit daňový doklad do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění včetně sazby daně, ovšem bez uvedení výše daně. (Ledvinková, 2012, s. 25 - 27) Podle § 29 odst. 2, písm. c) ZDPH musí od 1. 1. 2013 nově doklad obsahovat údaj „daň odvede zákazník“;  evidovat plnění poskytnutá v daném režimu a výpis z evidence předložit správci daně;  vykázat poskytnutí těchto plnění v daňovém přiznání. Příjemce stavebních a montážních prací pro své ekonomické činnosti je povinen:  přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, většinou ke dni poskytnutí služby. Pokud jsou stavební práce poskytovány dle smlouvy o dílo, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den převzetí a předání díla či jeho dílčí části;  uvést výši daně v evidenci pro účely DPH za příslušné zdaňovací období dle § 92a odst. 2 ZDPH. Jedná se tak o změnu oproti roku 2012, kdy měl příjemce povinnost doplnit výši daně přímo na daňový doklad. Zodpovědnost za výši daně nese vždy příjemce a to i v případě, kdy by poskytovatel plnění uvedl na daňovém dokladu špatnou sazbu daně;  evidovat přijatá plnění v daném režimu a výpis předložit správci daně;  přiznat daň v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období a nárok na odpočet uplatit jen v rozsahu plnění použitých pro svou ekonomickou činnost. (Ledvinková, 2012, s. 25 - 27) 3.3.3

Uplatnění a komparace s běžným mechanismem

Obecné ustanovení režimu přenesení daňové povinnosti je předmětem § 92a odst. 1 ZDPH, který říká, že plátce, pro něhož se zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečnilo, má povinnost v tomto režimu přiznat a zaplatit daň a to ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V praxi tak platí, že dodavatel i odběratel (plátci) musí evidovat plnění vždy ve stejném měsíci k datu uskutečnění zdanitelného plnění, i když odběratel obdržel doklad třeba až v následujícím měsíci po tomto datu. Neplatí zde tudíž běžné pravidlo, že do nároku na odpočet DPH dává odběratel jen doklady skutečně v daném období přijaté. Poskytovatel i příjemce zdanitelného plnění následně povinně předkládají příslušnému správci daně (finančnímu úřadu) elektronicky tzv. výpis z evidence pro daňové účely daně z přidané hodnoty, což slouží ke kontrole dodržování tohoto režimu. (Ministerstvo financí České republiky, 2011) Při vystavování daňových dokladů v režimu tuzemského reverse-charge dochází rovněž k zásadním odlišnostem. Plátce uskutečňující zdanitelné plnění vystaví daňový doklad včetně sazby DPH, ovšem bez uvedení výše daně. Zodpovědnost

30


za výši DPH nese vždy příjemce, i kdyby poskytovatel plnění uvedl na daňovém dokladu špatnou sazbu daně. (Ledvinková, 2012, s. 27) Nově pak musí od 1. 1. 2013 daňový doklad podle § 29 odst. 2, písm. c) ZDPH obsahovat údaj „daň odvede zákazník“. Rozdíl vzniká i v případě záloh. Jestliže poskytovatel plnění přijme část finančních prostředků ještě před dnem uskutečnění zdanitelného plnění, neuplatní se v režimu přenesení daňové povinnosti povinnost přiznat daň při přijetí úplaty poskytovatelem, jako tomu bývá obecně podle ustanovení § 21 odst. 1 ZDPH. Při přijetí zálohy není poskytovatel povinen přiznat daň, není povinen vystavit daňový doklad ani přijatou úplatu uvést ve výpisu z evidence pro daňové účely. (Ledvinková, 2012, s 29) Podle Generálního finančního ředitelství je důležité, aby příjemce zdanitelného plnění vystupoval u stavebních prací jako osoba povinná k dani, tj. v rámci své ekonomické činnosti. V případě, že by vystupoval jako osoba nepovinná k dani (mimo ekonomickou činnost), musel by poskytovatel uplatnit běžný mechanismus uplatnění DPH, tedy daň uplatnit na výstupu, přiznat ji a zaplatit. (Ledvinková, 2012, s 25) 3.3.4

Nárok na odpočet daně

Z výše uvedeného je patrné, že příjemce plnění má povinnost přiznat a zaplatit daň za zdanitelná plnění na výstupu. Naproti tomu je ale příjemce zároveň oprávněn uplatit si odpočet daně na vstupu podle obecných podmínek v § 72 a dalších dle ZDPH. Příjemci vzniká nárok na odpočet v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti vedoucí k povinnosti daň přiznat. Výše bylo zmíněno, že se režim přenesení daňové povinnost použije pouze, když je plnění poskytováno příjemci pro jeho ekonomickou činnost. Rozdílné je to však v případě, kdy příjemce použije plnění pro smíšené účely, tj. částečně pro soukromou, částečně pro ekonomickou činnost a v jejím rámci třeba i z části na osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Za této situace pak půjde o plnění, které celé podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, konkrétně jde o případ stanovený GFŘ nad rámec zákona. Nárok na odpočet si samozřejmě může příjemce plnění (plátce daně), uplatit pouze v částečné výši. Aby poskytovatel plnění stanovil vždy správný režim, doporučuje se, aby příjemce vždy už ve smlouvě písemně prohlásil, jestli použije přijaté zdanitelné plnění pouze pro účely, které nejsou předmětem daně. Jinými slovy, že nevystupuje jako osoba povinná k dani. Díky tomu pak poskytovatel použije správný režim pro uplatnění DPH a vyhne se tak případným komplikacím v podobě oprav. (Ledvinková, 2012, s. 26 - 27)


3.3.5

31

Základ daně, výše daně a související opravy

Základ daně se v režimu přenesení daňové povinnosti určuje standardně v souladu s obecnými principy. Tedy je za něj považováno všechno, co plátce obdržel nebo má obdržet za úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro niž je plnění uskutečněno. Pokud je potřeba opravit základ daně, postupuje se opět stejně jako v běžném režimu podle § 42 ZDPH. Do 15 dnů ode dne zjištěných skutečností se pro provedení opravy vystaví opravný daňový doklad, a jelikož je oprava základu daně a výše daně samostatným zdanitelným plněním, nevzniká zde povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Pokud je nutné opravit základ daně v případě porušení režimu přenesení daňové povinnosti, postupuje se dle § 43 ZDPH. V situaci, kdy poskytovatel plnění nepostupuje dle daného režimu přenesení daňové povinnosti, tedy uplatní daň na výstupu a uvede výši daně v evidenci pro účely DPH, nemá příjemce plnění nárok na odpočet daně uvedené na dokladu. Důvodem je skutečnost, že se nejedná o daň stanovenou podle ZDPH, resp. že daň není stanovena ve správném režimu. Příjemce tak musí požádat poskytovatele o opravný daňový doklad, na který sám uvede správnou výši daně a poté mu vznikne teprve nárok na uplatnění odpočtu v souladu s § 72 ZDPH. Opravu výše daně poskytovatel plnění i jeho příjemce zaznamená v dodatečném daňovém přiznání, jestliže se při poskytnutí a přijetí zdanitelného plnění jednalo chybně. S dodatečným daňovým přiznáním podají oba subjekty samostatně zároveň i výpis z evidence. (Ledvinková, 2012, s. 28 – 29) 3.3.6

Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43

Stavební a montážní práce, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, jsou vymezené podle Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43, která je běžně dostupná na stránkách Českého statistického úřadu. Základní skupiny zde tvoří Budovy a jejich výstavba, Inženýrské stavby a jejich výstavba a Specializované stavební sítě. (Český statistický úřad, 2013) Kompletní vymezení stavebních a montážních prací, na které se tento režim vztahuje, je uvedeno v příloze D. Ačkoliv je samotná Klasifikace produkce CZ-CPA celkem podrobná, častý problém v tomto režimu činí právě správné zatřídění příslušných plnění. Komplikace vznikají např. u instalace, oprav a údržby zařízení pěvně spojených se stavbou. Dá se předpokládat, že pevné zabudování zařízení do staveb (elektroinstalace, odpady, rozvody plynu, rozvody vody atd.) jsou považovány za stavební a montážní práce a to bez ohledu na skutečnost, zda se stavbou dané zařízení funkčně souvisí či nikoliv. V případě údržby a opravy zařízení se o stavební a montážní práce obecně nejedná, i když jsou nedílnou součástí stavby. Toto tvrzení by však neplatilo, pokud by šlo o výměnu zabudovaného zařízení.

32


Jako příklad uvedeme elektrickou troubu. Její dodání včetně zapojení do elektroinstalace stavby je hodnoceno jako stavebně montážní práce, kdy režim přenesení daňové povinnosti zahrnuje celou dodávku včetně ceny spotřebiče. Naproti tomu její oprava není stavebně montážní prací a nesouvisí s tím ani její pevné zabudování a funkční spojitost stavby. (Běhounek, 2012) Na první pohled je zřejmé, že zatřídění činností do Klasifikace produkce CZ-CPA 41-43 je velmi komplikovanou záležitostí. Odborníci z praxe doporučují, aby si každý podnik individuálně ověřoval, zda její činnosti do této klasifikace patří či nikoliv. Při pochybnostech se mohou obrátit na odborná pracoviště jako je Úřad pro racionalizaci ve stavebnictví či společnost SIAK Zlín. Zajímavou informací může být, že podle webových stránek SIAK Zlín činí cena za zatřídění jedné položky u této společnosti orientačně 500 Kč v závislosti na rozsahu zpracovávané informace, přičemž čekací doba trvá 1 až 2 týdny. Vzhledem k výše uvedeným informacím lze předpokládat, že zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce, zvýšilo administrativní zátěž ve většině stavebních podniků. Hlavní příčinu lze identifikovat právě v obtížnosti zatřídění jednotlivých činností podle Klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Na závěr je vhodné upozornit na nové ustanovení, § 92e odst. 2 ZDPH, které nabylo účinnost 1. 1. 2013. To se vztahuje na režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací a říká, že pokud poskytovatel i příjemce použijí u zdanitelného plnění týkajícího se stavebních a montážních prací režim přenesení daňové povinnosti, má se za to, že zdanitelné plnění tomuto režimu podléhá. V praxi to znamená, že pokud dodavatel nedoplní na daňový doklad výši daně, ale uvede na něj text „daň odvede zákazník“, mělo by se automaticky předpokládat, že zdanitelné plnění je předmětem režimu přenesení daňové povinnosti. Dle mého názoru je zde možné hovořit o tzv. právní fikci. S ohledem na to lze předpokládat, že příslušné pravidlo bylo do ZDPH doplněno, aby stavebním podnikům usnadnilo rozhodování, zda v případě velmi sporných položek uplatnit tuzemský reverse-charge či nikoliv. Zejména kvůli této možnosti související s usnadněním administrativy můžeme zmíněné ustanovení ohodnotit jako přínosné.

3.4 Zdaňování příjmů v oboru stavebnictví Příjmy jsou v České republice zdaňovány dvěma způsoby, daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů právnických osob. Jelikož je dílčím cílem této diplomové práce vyhodnotit dopady změn ve zdaňování příjmů spojených s platbami


33

na sociální a zdravotní pojištění včetně souvisejících změn v zákoně o zaměstnanosti, bude předmětem této kapitoly pouze zdaňování příjmů fyzických osob. Zdaňování příjmů fyzických osob je upraveno Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) v § 2 - § 16, společná ustanovení jsou stanovena v § 22 - 38fa. (Marková, 2013) U pracovníků ve skutečnosti existují dvě možnosti, jak mohou být pod stavebním podnikem evidováni a jakým způsobem pak dochází ke zdaňování jejich příjmů. Pracovník může být v postavení zaměstnance a pobírat příjmy ze závislé činnosti v souladu s § 6 ZDP nebo může být v postavení osoby vykonávající činnost na základě živnostenského oprávnění, resp. OSVČ a získávat tak příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle § 7 ZDP. 3.4.1

Příjmy ze závislé činnosti

Za příjmy plynoucí ze závislé činnosti upravené § 6 ZDP jsou považovány příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, při nichž má poplatník povinnost akceptovat příkazy plátce. Poplatník neboli příjemce příjmů ze závislé činnosti je podle § 6 odst. 2 ZDP označován za zaměstnance, plátce příjmů je nazýván jako zaměstnavatel. Zaměstnancem je pro účely ZDP poplatník s pravidelnými nebo jednorázovými příjmy, ať už peněžními či nepeněžními, ze závislé činnosti. Příjmy vyplacené nebo obdržené ve zdanitelném období jsou dle § 5 odst. 4 ZDP příjmy, které jsou uhrazené poplatníkovi nebo nabyté poplatníkem nejpozději do konce ledna následujícího roku, tedy po skončení zdanitelného období, za které byly získány. (Jaroš, 2011, s. 24-25) Zdanitelným příjmem zaměstnance jsou peněžní i nepeněžní příjmy jako např.:  zaměstnanecké benefity, pokud jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny. Patří sem jiné formy plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, dále dle § 6 odst. 3 ZDP částky, o které je platba zaměstnavateli zaměstnancem za služby, věci či poskytnutá práva nižší, než je cena účtovaná jiným osobám či cena zjištěná podle zvláštního předpisu;  za příjem se ve stavebnictví je možné také považovat dle § 6 odst. 6 ZDP bezplatné poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely v částce ve výši 1 % vstupní ceny vozidla, nejméně však 1 000 Kč, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Naopak za zdanitelný příjem ze závislé činnosti se nepovažují v souvislosti s § 6 odst. 7 ZDP následující položky:  náhrady cestovní výdajů včetně hodnoty bezplatného stravování na pracovních cestách;

34


 hodnota prostředků souvisejících s výkonem práce, kterými jsou například osobní ochranné pomůcky, pracovní obuv a oděvy včetně nákladů na jejich udržování, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje v rozsahu daném zvláštním předpisem;  částky nabyté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, které má jeho jménem vydat či jimiž hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané vynaložené výdaje;  náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů, jež jsou potřebné pro výkon práce a jsou zaměstnanci poskytovány podle zákoníku práce. Osvobozeny od daně jsou podle § 6 odst. 9 ZDP náklady vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj a rekvalifikaci, hodnota stravování na pracovišti, hodnota nealkoholických nápojů sloužících ke spotřebě na pracovišti, plnění poskytované ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická, předškolní zařízení, pak také nepeněžní dary z fondu kulturních a sociálních potřeb (např. při odchodu do důchodu) a také přechodné ubytování související s výkonem práce maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. (Jaroš, 2011, 25 – 27) Dále je podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobozena platba zaměstnavatele v úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně (do roku 2012 byla částka 24 000 Kč) jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění. Základ daně je stanoven v § 6 odst. 13 ZDP jako součet příjmů zvýšených o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Základ daně ze závislé činnosti se také nazývá jako „superhrubá“ mzda. V případě zdaňování příjmů ze závislé činnosti je podle Jaroše (2011, s. 27 - 33) vždy důležité posoudit skutečnost, zda zaměstnanec podepsal či nepodepsal prohlášení k dani. V případě, že ho podepsal, je potřeba současně rozlišovat výši vyplaceného měsíčního příjmu. V případě, že zaměstnanec nepodepsal daňové prohlášení a má příjem nižší než 5 000 Kč:  situace vychází z § 6 odst. 4 ZDP, který říká, že daň je vybírána srážkou daně ve výši 15 % podle § 36 odst. 2 ZDP. V tomto případě poplatník neuplatňuje žádné slevy ani daňová zvýhodnění, nepodává daňové přiznání z těchto příjmů a ani tyto příjmy neuvádí do daňových přiznání. Zaměstnavatel má povinnost provést srážku daně při výplatě mzdy, sraženou daň musí odvést místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém měl povinnost provést srážku.


35

V závěru je nucen po skončení kalendářního roku odevzdat správci daně formulář o Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně;  daň se vypočítá jako součin úhrnu zdanitelných příjmů zaměstnance za kalendářní měsíc zaokrouhlený na celé Kč dolů dle § 36 odst. 3 ZDP a 15% zvláštní sazby daně. Pokud zaměstnanec nepodepsal daňové prohlášení a má příjem vyšší než 5 000 Kč:  dle § 38h ZDP se daň vybírá zálohově v průběhu roku. Jelikož však poplatník nepodepsal daňové prohlášení, při výpočtu zálohy se neuplatňují slevy ani daňová zvýhodnění, a tím pádem nelze provést ani roční zúčtování záloh zaměstnavatelem. Poplatníkovi však vznikne povinnost podat daňové přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém dojde k vypořádání případného daňového přeplatku. Zaměstnavatel provádí srážku mzdy při výplatě či zúčtování mzdy. Sražené měsíční zálohy je pak zaměstnavatel povinen odvést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikla povinnost srážky;  v tomto případě je měsíční záloha (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru) počítána jako 15% sazba daně z příjmů fyzických osob ze „superhrubé“ měsíční mzdy (zaokrouhlené na celé 100 Kč nahoru), kterou tvoří součet úhrnu zdanitelných příjmů za kalendářní měsíc a povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem. Jestliže zaměstnanec podepsal daňové prohlášení:  v souladu s § 38h ZDP se daň vybírá zálohovou srážkou. Poplatník zde má nárok uplatňovat slevy na dani podle § 35ba ZDP včetně daňového zvýhodnění. Roční zúčtování je možné provést, pokud zaměstnanec ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně a požádá o provedení ročního zúčtování záloh nejpozději do 15. února po skončení zdaňovacího období. Sražené měsíční zálohy je zaměstnavatel stejně jako u předchozí varianty povinen odvést nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikla povinnost srážky;  měsíční záloha se vypočte stejně jako v předchozím případě. Jedná se o násobek 15% sazby daně z příjmů fyzických osob a „superhrubé“ měsíční mzdy zaokrouhlené na celé 100 Kč nahoru. Jelikož poplatník podepsal prohlášení k dani, může mu zaměstnavatel měsíční zálohy ponížit o prokazatelné měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. V průběhu roku, při výpočtech měsíčních záloh, zaměstnavatel nikdy nepřihlíží k nezdanitelným částkám dle § 15 ZDP (penzijní a životní pojištění, úroky…) ani ke slevě na dani na manželku/la. Tyto dvě položky je možné uplatnit až při ročním zúčtování záloh za zdanitelné období nebo při podání daňového přiznání, které by si podal zaměstnanec sám.

36


3.4.2

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy získané z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti popisuje § 7 ZDP. Nárok na obdržení těchto příjmů mají z vykonávané činnosti osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) neboli fyzické osoby podnikající na základě živnostenského či jiného oprávnění. Proti obdrženým příjmům je možné uplatnit dva druhy výdajů. Prvními jsou výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů v souladu s § 7 odst. 3 ZDP. Jsou nazývány jako skutečné a jedná se o běžné dokládání všech vynaložených výdajů prostřednictvím dokladů, např. faktur. Druhou možností uplatnění výdajů jsou výdaje stanovené procentem z příjmů (tzv. paušální výdaje), které jsou považovány za nejjednodušší a často nejvýhodnější způsob uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Zahrnují veškeré výdaje poplatníka daně z příjmu vynaložené v souvislosti s jeho zdanitelnými příjmy včetně mzdových plateb, plateb na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění atd. Jejich hodnota se stanovuje procentní sazbou k jednotlivým druhům příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty výdajů pro rok 2013 včetně částky, kterou lze nejvýše za příslušné zdaňovací období uplatnit. Tab. 2

Sazby pro uplatňování výdajů procentem z příjmů v roce 2013

Dle ZDP

Příjmy z podnikání (§ 7 odst. 1)

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2)

Druh příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství ze živností řemeslných ze živností ostatních z jiného podnikání podle zvláštních předpisů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv… z výkonu nezávislého povolání příjmy znalce, tlumočníka, atd. z činnosti insolvenčního správce z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

Procento z příjmů

Maximální částka

80 %

-

80 % 60 %

-

40 %

-

40 %

-

40 % 40 % 40 %

800 000 Kč 800 000 Kč 800 000 Kč

30 %

600 000 Kč

Zdroj: Marková (2013); vlastní zpracování

V případě oboru stavebnictví se za příjmy z podnikání považují příjmy ze živnosti v souladu s § 7 odst. 1 písm. b) ZDP. Jestliže osoba podniká na základě živnostenského oprávnění v souladu s živnostenským zákonem, odvíjí se výše uplatňovaných výdajů procentem z příjmů dle ZDP od konkrétního druhu živnosti.


37

V České republice může živnost podle § 5 odst. 1 Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) provozovat jak fyzická osoba, tak právnická osoba, jestliže splní podmínky stanovené tímto zákonem. Všeobecnými podmínkami pro získání živnostenského oprávnění je věk nad 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost podle § 6 ŽZ. Zvláštní podmínkou pro provozování živnosti je pak odborná či jiná způsobilost vycházející z § 7 ŽZ. Živnostenský zákon rozděluje živnosti podle odborné způsobilosti na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti jsou provozovány na základě ohlášení na příslušném živnostenském úřadě a jsou osvědčeny výpisem z živnostenského rejstříku. Živnostenský zákon je upravuje v § 19 až § 25 a patří mezi ně následující živnosti:  řemeslné živnosti – pro jejich provozování je podmínkou doložení výučního listu, maturitního vysvědčení nebo diplomu v oboru, případně šestiletá praxe v oboru. Za živnosti řemeslné je podle přílohy č. 1 ŽZ považováno zednictví, malířství, lakýrnictví, natěračství, pokrývačství, tesařství apod.;  vázané živnosti – k jejich provozování je zapotřebí doložit odbornou způsobilost v souladu s přílohou č. 2 ŽZ. Za vázanou živnost je považována podle této přílohy například projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, výkon zeměměřických činností atd.;  volné živnosti – jsou jimi všechny ostatní živnosti, pro které není vyžadováno prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Dle přílohy č. 4 ŽZ sem patří například realitní činnost, správa a údržba nemovitostí, projektování pozemkových úprav, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti atd. Koncesované živnosti jsou pak upraveny v § 26 ŽZ a pro jejich provozování je nutná odborná způsobilost včetně kladného rozhodnutí příslušného orgánu státní správy o udělení koncese, resp. povolení. Z výše uvedených informací je patrné, že výdaje stanovené procentem z příjmů dosahují různých hodnot podle druhu živnosti. Jejich výše je v oboru stavebnictví pro rok 2013 následující:  80 % z příjmů ze živností řemeslných dle odst. 1 písm. b) ZDP;  60 % z příjmů z ostatních živností, tedy jiných než řemeslných podle odst. 1 písm. b) ZDP. V následující tabulce je uvedeno, jak se v oboru stavebnictví postupně měnila výše výdajů stanovených procentem z příjmů od doby jejich vzniku.

38


Tab. 3

Vývoj uplatňovaných výdajů procentem z příjmů ve stavebnictví

Výdaje % z příjmů

1993 - 2004

2005 - 2008

od 2009

Řemeslné živnosti

25 % (30 %)

60 %

80 %

Ostatní živnosti

25 % (30 %)

50 %

60 %

Zdroj: Daňaři online (2009); vlastní zpracování

Možnost uplatňování výdajů procentem z příjmů mají fyzické osoby již od počátku existence ZDP, resp. od 1. 1. 1993. Od tohoto roku až do roku 2004 došlo v ZDP pouze k drobným úpravám, mezi které patří například odečet výdajů stanovených procentem z příjmů u příjmů ze živnosti. Se zavedením ZDP v roce 1993 bylo možné odečíst výdaje ve výši 30 %, což bylo ještě tentýž rok třetí novelou modifikováno na 25 %. Přesto se ale nejedná o nikterak významnou hodnotu. Podstatné je však zmínit, že do konce roku 2007 si mohli OSVČ vedle výdajů stanovených procentem z příjmů uplatnit alespoň výdaje prokazatelně vynaložené na zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění. To od roku 2008 již neplatí. S účinností od 1. 1. 2008 došlo k významné modifikaci výdajů stanovených procentem z příjmů na 60 % u řemeslných živností a 50 % u ostatních živností kvůli novele zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tato změna z nich udělala jediné daňové výdaje, které ve skutečnosti snižují zdanitelné příjmy osob uplatňujících výdaje procentem z příjmů. Poslední zásadní změna byla provedena Zákonem č. 289/2009 Sb., jehož součástí byla i novela ZDP týkající se uplatňování výdajů procentem z příjmů. Zákon vstoupil v platnost 4. září 2009 s účinností až od 1. října 2010. Změna ve výši výdajů se v souvislosti s přechodným obdobím však uplatnila již pro zdaňovací období započaté v roce 2009. (Daňaři online, 2009) Základem daně je při uplatnění skutečných výdajů i výdajů stanovených procentem z příjmů dle § 5 ZDP rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený kalendářní rok. Sazba daně činí 15 % podle § 16 ZDP. Vypočtená daň se sníží o slevu na dani podle § 35ba ZDP nebo o daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP. Z výše uvedených informací je tedy zřejmé, že osoby pracující ve stavebnictví mohou působit ve stavebních podnicích jako zaměstnanci na základě pracovněprávního poměru podle § 6 ZDP, případně mohou vykonávat činnost na základě živnostenského oprávnění jako OSVČ a budou zdaňovány v souladu s § 7 ZDP. Problematika zdaňování je však mnohem komplikovanější než se může na první pohled zdát. V mnohých podnicích bývají fyzické osoby pracující na živnostenský list v postavení zaměstnanců. Jedná se o tzv. „švarcsystém“, tj. nelegální práci, která souvisí s vykonáváním závislé práce fyzickou osobou mimo pracov-


39

něprávní vztah. Jinými slovy je za „švarcsystém“ považována situace, kdy mezi zaměstnavatelem a fyzickou osobou vzniká obchodněprávní vztah podnikatel podnikatel, přestože fyzická osoba vykonává závislou práci. Mnohdy je tento stav nazýván také jako zaměstnání na živnostenský list. (Hospodářská komora České republiky, 2012) 3.4.3

Změna v zákoně o zaměstnanosti a nelegální práce

Jak bylo již výše zmíněno, v mnohých podnicích dochází k využívání práce osob vykonávajících činnost na základě živnostenského oprávnění, za předpokladu, že jejich vztah se zaměstnavatelem nabývá podoby závislé činnosti. Jedním z oborů, který se s touto formou „zaměstnávání“ nejčastěji potýká, je právě stavebnictví a to především díky sezónnosti, na kterou jsou stavební podniky nejvíce odkázány. Fenomén zvaný „švarcsystém“ se v České republice objevil již v devadesátých letech minulého století, když podnikatel Miroslav Švarc objevil způsob, jímž lze ušetřit povinné odvody za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Díky své vynalézavosti v podobě vytvoření tohoto nového ekonomického subsystému byl odsouzen k nepodmíněnému trestu na několik let, ačkoliv z něj nakonec vykonal jen 10 měsíců. Od té doby se „švarcsystém“ výrazně rozšířil a dodnes se mu nepodařilo zcela zamezit. (Epravo, 2011) Do konce roku 2011 byl „švarcsystém“ umístěn na pracovním trhu v tzv. šedé zóně, což prakticky znamenalo, že nebyl výslovně zakázán ani výslovně povolen. S účinností od 1. 1. 2012 je ale s novelou zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti dle § 5 písm. e) bod 1 považován za nelegální a je posuzován jako přestupek. Porušení tohoto ustanovení může být trestáno u fyzických osob částkou až do výše 100 000 Kč, v případě právnických osob hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč. (Hospodářská komora České republiky, 2012) V průběhu roku 2012 proběhlo celkem 35 577 kontrol nelegálního zaměstnávání provedených Státním úřadem inspekce práce. V souvislosti s těmito kontrolami bylo uděleno 818 pokut v celkové výši 163,37 mil. Kč. Počet nelegálně zaměstnaných lidí dosáhl 5 078, z čehož 552 osob pracovalo ve „švarcsystému“. Provedené kontroly rovněž potvrdili, že se „švarcsystém“ vyskytuje nejvíce ve službách a při sezónních pracích, zejména pak ve stavebnictví. (IHNED.cz, 2013) Za jakých podmínek je vztah mezi fyzickou osobou a podnikem považován za „švarcsystém“, je nutné posuzovat individuálně v každé situaci. Dle Hospodářské komory České republiky (2012) obecně platí, že se o porušení zákona jedná, pokud dochází k naplnění znaků závislé činnosti, mezi které patří například následující body:

40


 zaměstnavatel (plátce příjmů) ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a je nositelem odpovědnosti související s vykonávanou činností. Při výkonu činnosti existuje vztah podřízenosti a nadřízenosti;  ve vztahu k plátci příjmů je fyzická osoba v obdobném postavení jako zaměstnanec;  příjem (odměna za práci) je kalkulován na základě pracovní doby nebo jiným způsobem běžným při odměňování v pracovněprávním vztahu;  plátce příjmů poskytuje fyzické osobě materiál, pracovní pomůcky, stroje a další zařízení potřebné pro provádění činnosti;  existuje dlouhodobost nebo soustavnost vztahu mezi plátcem příjmů a fyzickou osobou, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmů. O „švarcsystém“ se naopak nejedná, jestliže jsou splněny následující znaky, přičemž by se jim mělo dostát kumulovaně:  OSVČ (dodavatel) při práci používá vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.);  objednatel práce neukládá OSVČ (dodavateli) pokyny týkající se pracovních postupů ani pracovní doby;  OSVČ (dodavatel) vykonává činnost pro více firem. Zaměstnavatel čerpá z využívání „švarcsystému“ bezesporu výhodu v podobě větší flexibility při „zaměstnávání“ pracovníků, resp. menší závaznosti vztahu mezi ním a pracovníkem, protože má možnost smlouvu ukončit kdykoliv bez uvedení důvodu a samozřejmě bez odstupného. Současně vznikají zaměstnavateli nižší mzdové náklady, protože vyplácí čistou částku, z které si pak osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění sama odvede daň z příjmů včetně pojistného. Zaměstnavateli tudíž nevzniká povinnost hradit platby na sociální a zdravotní pojištění (34 %), které je u zaměstnanců v případě pracovněprávního vztahu nevyhnutelně povinen odvádět. Výhody samozřejmě existují i pro samotné živnostníky a to především v daňové oblasti. Nezastupitelnou roli hraje možnost v daňovém přiznání provádět daňovou optimalizaci uplatňováním výdajů procentem z příjmů. Tento proces živnostníkovi ve výsledku snižuje daňové odvody do státního rozpočtu a zvyšuje nárok na čistou odměnu za vykonanou práci. Je zřejmé, že se v tomto případě živnostníkova motivace pracovat bezpochybně zvyšuje. Naproti tomu je živnostník v komparaci se zaměstnancem méně chráněn. Nemá nárok na placenou dovolenou, na přestávku na oběd, nemůže se domáhat svých práv přes odbory a ani nemá nárok na odstupné ze zákona. Je zřejmé, že se na něj nevztahuje zákoník práce, ale pouze obchodní zákoník, podle něhož záleží


41

pouze na tom, jaká ujednání si osoba se svým zaměstnavatelem dohodne ve smlouvě. Stěžejní otázkou týkající se tohoto tématu bývá rovněž dobrovolnost vstupu do „švarcsystému“. Stále častěji se stává, že zaměstnavatel nutí své zaměstnance, aby začali pracovat na živnostenský list pod hrozbou ukončení spolupráce. Je pochopitelné, že v současné ekonomické situaci vyznačované hospodářským poklesem tuto alternativu většina zaměstnanců akceptuje. (iPodnikatel.cz, 2012) Příznivci zákazu „švarcsystému“ sdílí názor, že osoby porušující toto legislativní ustanovení obcházejí stát a snižují odvody do státního rozpočtu o několik miliard korun ročně. Podstatnou roli v této problematice přesto sehrává upozornění některých ekonomů poukazujících na skutečnost, že pokud je někdo „zaměstnaný na živnostenský list“, bývá k práci výrazně motivován. Stále častější otázkou vyplývající ze situace tedy je, zda jsou pro stát výhodnější pracovníci ve „švarcsystému“ nebo na pracovním úřadě. Hospodářská komora České republiky považuje problematiku „švarcsystému“ za negativní jev ohrožující čestné podnikatele i celou ekonomiku, a vítá proto kroky uskutečňované Ministerstvem práce a sociálních věcí k potlačení nelegálního zaměstnávání. Současně ovšem kritizuje tvrdý postup realizovaný inspektory práce při kontrolách „švarcsystému“. Sankce a postihy stanovené ministerstvem jsou podle jejího názoru stanoveny příliš vysoko a mohou podnikatelům v řadě triviálních případů mnohdy výrazně zkomplikovat život. Hospodářská komora České republiky by chtěla do české legislativy implementovat tzv. „zelený systém“, který by změnil stávající legislativu týkající se pracovních vztahů mezi podnikateli a umožnil by jistým způsobem výkon činnosti na základě podnikatelského vztahu. Jednalo by se o nový legální pracovněprávní model, jenž by poskytl podnikatelům možnost vyhnout se „švarcsystému“. Záměrem „zeleného systému“ by bylo mimo jiné zavedení spravedlivějšího postavení pracovníků vůči ostatním zaměstnancům a poctivým podnikatelům především z pohledu plateb daně z příjmů a vyšších odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Cílem zmíněného opatření by měl být pružnější trh práce, na němž by podniky měly větší možnosti při zaměstnávání pracovníků, a na kterém by v souvislosti s tím došlo k částečnému poklesu nezaměstnanosti. Takto by mohly být prováděny například sezónní práce ve specifických odvětvích, jakým je stavebnictví, zemědělství, cestovní ruch apod. Zda se podaří do české legislativy zavést „zelený systém“ však nelze v současné době s určitostí říct. (Hospodářská komora České republiky, 2012)

42

3.4.4


Postavení pracovníků v oboru stavebnictví ve vybraných státech Evropské unie

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je více než zřejmé, že osoby vykonávající činnost v oboru stavebnictví bývají v podnicích vedeni jako zaměstnanci nebo jako živnostníci, resp. OSVČ. V České republice tak dochází v oboru stavebnictví k častému využívání „švarcsystému“, tedy „zaměstnávání“ osob mimo pracovněprávní poměr, což má významné daňové, sociální a ekonomické důsledky. Tato podkapitola bude věnována postavení pracovníků v oboru stavebnictví v dalších zemích Evropské unie, konkrétně ve Velké Británii, Německu, Polsku a Francii, s návazností na problematiku „švarcsystému“. Celkově došlo v posledních letech k zajímavému vývoji. Inspektoři práce, daňoví kontroloři a sociální instituce si ve stavebnictví povšimli zvýšeného množství OSVČ. Některé země se ve skutečnosti rozhodly podporovat samostatnou výdělečnou činnost jako hnací sílu pro jejich ekonomický rozvoj. Ovšem většina zemí je proti falešné samostatné výdělečné činnosti, která je nám známá jako „švarcsystém“. (European Federation of Building and Woodworkers, 2009) Ve Velké Británii je bezpochyby „švarcsystém“ využíván a dokonce zde dochází ke stále častějším modifikacím spočívajícím v transformaci postavení zaměstnanců na OSVČ, ačkoliv tyto osoby vykonávají činnost pouze pro jeden podnik. Jakmile dojde k přeměně zaměstnance na OSVČ, jsou zaměstnanci zbaveni nároků na dovolenou, nemocenskou i nároku na minimální mzdu. Tato možnost transformace bývá často stavebním podnikům ve Velké Británii navrhovaná tzv. mzdovými společnostmi („payroll company“) s cílem snížit jejich mzdové náklady. Obor stavebnictví se tak ve Velké Británii vyhýbá placení stovky milionů liber na daních a zbavuje pracovníky přechodem na OSVČ zaměstnaneckých práv. Vláda je odhodlána bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům, avšak pouze plynutí času ukáže, jak tato snaha dopadne. (Guardian News, 2012) V Německu je situace ve stavebnictví spojena s rozvojem samostatné výdělečné činnosti i falešné samostatné výdělečné činnosti („švarcsystému“), ačkoliv statistické údaje tyto dvě činnosti nerozlišují. Důkaz, že dochází k rozvoji „švarcsystému“, byl v německém stavebnictví vysledován ze zvyšování počtu atypických profesí, které bývají podloženy krátkodobými smlouvami, prací na částečný úvazek, mzdami pod úrovní stanovených v kolektivních smlouvách apod. Statistické údaje vypovídají, že množství atypických zaměstnání vzrostlo mezi roky 1997 a 2007 o 50 %, zatímco se zaměstnání v podobě závislé činnosti (neomezený pracovní úvazek, mzdy dle kolektivních smluv) snížilo. Německo se proto postupně začalo proti této situaci bránit. V současné době zde již existují právní a správní předpisy pro prevenci a boj proti nelegálním praktikám v podobě „švarcsystému“ v tzv. šedé oblasti.


43

V Polsku je pro uskutečňování „švarcsystému“ hlavním důvodem zamezení vyššího zdanění ze strany zaměstnanců a snížení nákladů práce ze strany zaměstnavatelů. To je tedy podobné jako v České republice. V současnosti je stavebnictví v Polsku v dobrém stavu, stavební podniky stále častěji zaměstnávají pracovníky na pravidelných zakázkách, jsou spokojení se stabilním počtem svých zaměstnanců i s jejich zkušenostmi. Obor stavebnictví má v Polsku největší podíl samostatné výdělečné činnosti a přesto se organizace zastupující zaměstnance domnívají, že se jedná o přirozený jev a OSVČ jsou považovány za skutečné OSVČ. Neexistuje žádný právní předpis, který by určil, jaký typ pracovního poměru musí být mezi zaměstnavatelem a pracovníkem uzavřen. Organizace zastupující zaměstnance se domnívají, že téměř vždy provozování samostatné výdělečné činnosti bývá volbou zaměstnance, a že zaměstnavatelé jsou stále ochotnější zaměstnávat osoby na pracovněprávní poměr. Posledním státem, kterému se tato diplomová práce věnuje, je Francie. Ve Francii má falešná OSVČ rovněž postavení jako zaměstnanec. Podíl OSVČ je v oboru stavebnictví vyšší v komparaci s hospodářstvím obecně a také pravděpodobnost výskytu „švarcsystému“ se více soustřeďuje ve stavebnictví než v jiných oblastech. Jeho využívání je pravděpodobnější v případě malých a středních podniků spíše než ve velkých společnostech. Francouzské orgány se snaží bojovat proti „švarcsystému“ za pomoci národního plánu boje proti nelegální práci prostřednictvím rozšíření počtu kontrol a zvýšení sankcí. Nicméně zatím tento boj nemůže být považován za absolutně úspěšný. (European Federation of Building and Woodworkers, 2009) Závěr této podkapitoly porovnává postavení pracovníků v oboru stavebnictví ve vybraných státech Evropské unie s Českou republikou. Situace ve všech analyzovaných evropských státech je velmi podobná a stavebnictví je považováno za obor s častějším výskytem „švarcsystému“, resp. falešné samostatné výdělečné činnosti, jak je to v těchto státech jinými slovy také označováno. Pravděpodobně nejkomplikovanější stav je ve Velké Británii, kde je „švarcsystém“ považován za organizovanou činnost. Zajímavá situace se objevuje v Polsku, kde je samotný přístup mnohem benevolentnější než v České republice a než v dalších zemích, které jsem zde analyzovala. Stav v České republice je velmi podobný poměrům ve Francii a v Německu, kde dochází ke zvyšování počtu OSVČ provozujících falešnou OSVČ („švarcsystém“). Stejně jako vláda České republiky se i vlády těchto států proti „švarcsystému“ snaží bránit prostřednictvím legislativy. 3.4.5

Pojistné na sociální zabezpečení

Se zdaňováním příjmů, kterému je věnována tato kapitola, úzce souvisí také problematika pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Zmíněné pojistné bude předmětem této a následující podkapitoly.

44


Pojistné na sociální zabezpečení upravuje Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Samotné pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nelze rovněž opomenout fakt, že pojistné je součástí příjmu státního rozpočtu. Za poplatníky pojistného jsou považováni podle § 3 ZPSZ zaměstnavatelé a fyzické či právnické osoby, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance. Dále pak například zaměstnanci v pracovním poměru, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastnící se důchodového pojištění. OSVČ mají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění. Povinnost platit pojistné na nemocenské pojištění mají v případě, že se k němu dobrovolně přihlásily. OSVČ je nutné rozdělovat na osoby vykonávající hlavní a vedlejší SVČ. Podle toho se liší podmínky pro účast na důchodovém pojištění, minimální výše ročního i měsíčního vyměřovacího základu. Za OSVČ hlavní jsou považovány automaticky všechny OSVČ, pokud včas neoznámí OSSZ důvod pro zařazení mezi OSVČ vedlejší, přičemž musí prokázat uvedený důvod, anebo jestliže se účastní dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ od 1. ledna 2011. Za OSVČ vedlejší bývá považována osoba, která se neúčastní nemocenského pojištění jako OSVČ. To jsou případy, kdy je osoba zaměstnaná, pobírá invalidní, starobní či předčasný důchod, má nárok na rodičovský příspěvek či na peněžitou pomoc v mateřství, vykonává vojenskou službu nebo je považována za nezaopatřené dítě, tj. dítě do 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední či vysoké škole. Důležité je podotknout, že OSVČ nemůže být v jednom měsíci zároveň OSVČ hlavní i vedlejší. Za vedlejší je považována pouze v případě, pokud celý kalendářní měsíc trval důvod pro zařazení mezi vedlejší OSVČ. Všechny OSVČ mají povinnost podat na příslušném tiskopise OSSZ „Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti“. Lhůta pro podání oznámení trvá do 8. dne v měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém bylo podnikání zahájeno. Další povinností OSVČ je každoroční podávání „Přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok“. Týká se to i osob, které jsou zároveň zaměstnané, pobírají důchod, studují či jsou ve ztrátě. Lhůta pro podání přehledu je do měsíce ode dne, v němž skončila lhůta pro podání daňového přiznání. V případě, že osobě zpracovává daňové přiznání daňový poradce, musí to OSVČ oznámit a doložit do 30. 4. na OSSZ. Pokud některá lhůta končí o víkendu či ve svátek, připadne konec lhůty na nejbližší následující pracovní den. Přehled o příjmech a výdajích slouží k určení, zda je OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší povinna uhradit pojistné na důchodové pojištění za příslušný ka-


45

lendářní rok a zda bude mít povinnost platit zálohy na pojistné. Přehled slouží také ke stanovení výše minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného, pro placení záloh na důchodové pojištění a samozřejmě ke zjištění doplatku či přeplatku na pojistném. OSVČ má povinnost také vždy oznámit ukončení činnost včetně jejího přerušení. Kromě toho je povinna ohlásit také zánik oprávnění vykonávat SVČ a pozastavení výkonu SVČ. Lhůta pro oznámení uvedených skutečností trvá do 8. dne kalendářního měsíce, který nastane po měsíci, v němž došlo k jejich vzniku. Oznámení musí být písemné a osoba není považována za OSVČ ode dne, v němž nevykonává SVČ a skutečnost nahlásila OSSZ. (Ženíšková, 2011) Výše pojistného na sociální zabezpečení se stanovuje podle § 4 ZPSZ jako určité procento z vyměřovacího základu stanoveného za rozhodné období. Jaké jsou sazby pojistného na sociální zabezpečení pro rok 2013, je uvedeno v Tab. 4. Tab. 4

Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2013

Sociální zabezpečení Zaměstnavatel Zaměstnanec – není účasten důchodového spoření Zaměstnanec – je účasten důchodového spoření OSVČ – není účastna důchodového spoření OSVČ – je účastna důchodového spoření

Sazba pojistného 25 % (26 %) 6,5 % 3,5 % (+ 5 %) 29,2 % 26,2 % (+ 5 %)

Zdroj: ZPZS v platném znění; vlastní zpracování

Jak je z Tab. 4 zřejmé, pojistné na sociální zabezpečení u zaměstnavatele činí 25 %, případně 26 %, z čehož 21,5 % činí důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 1,2 % a zbylá část ve výši 2,3 %, resp. 3,3 % připadá na nemocenské pojištění. Zvýšenou sazbu u sociálního zabezpečení, resp. nemocenského pojištění, lze dobrovolně zvolit u zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců nižším než 26. Tito zaměstnavatelé si mohou odečíst od odváděného pojistného polovinu částky, jež jako náhradu mzdy zúčtovali zaměstnancům v případě dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karantény v době prvních 21 pracovních dnů. (Měšec, 2013) Současně je z výše uvedené tabulky patrné, že v souvislosti s provedenou důchodovou reformou došlo od 1. ledna 2013 k zásadní změně u odvodů pojistného osob přihlášených k důchodovému spoření. V tento den nabyl účinnosti Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších přepisů, jenž odstartoval tzv. II. pilíř důchodové reformy zakládající se na celoživotním spoření u vybrané penzijní společnosti. Poplatníkem pojistného je zde účastník důchodového spoření a sazba pojistného na důchodové spoření činí 5 %.

46


V případě, že zaměstnanec vstoupí do II. pilíře důchodové reformy, bude odvádět na pojistném na sociální zabezpečení pouze 3,5 % namísto 6,5 %, které nadále odvádějí osoby neúčastnící se zmíněného pilíře. Navíc však bude zaměstnanci účastnícímu se II. pilíře sraženo 5 % ze mzdy od zaměstnavatele, který za něj toto pojistné na důchodové spoření odvede příslušnému finančnímu úřadu a ten následně vybrané penzijní společnosti. (Finance.cz, 2012) Důchodová reforma se projevila také u OSVČ, kterým se v případě účasti na dobrovolném důchodovém spoření (II. pilíř) sníží sazba pojistného sociální zabezpečení z 29,2 % o 3 %, tedy na 26,2 %. Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 1,2 % jako u zaměstnavatele, zbytek tvoří pojistné na důchodové pojištění, tj. 28 % pokud se dobrovolného spoření neúčastní. V případě účasti na dobrovolném spoření činí pojistné na důchodové pojištění 25 % z vyměřovacího základu. Vzniká zde tedy rozdíl 3 % pojistného, které OSVČ s dalšími 2 %, tj. celkem 5 % z vyměřovacího základu, odvede zvolené penzijní společnosti prostřednictvím příslušného finančního úřadu. (Podnikatel.cz, 2012) 3.4.6

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Předmětem této podkapitoly je pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které je upraveno Zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a proto se veškeré § uvedené v této podkapitole týkají tohoto zákona, pokud není uvedeno jinak. Stavební podniky, stejně jakýkoliv jiní zaměstnavatelé, mají povinnost v souladu s § 5 za své zaměstnance odvádět pojistné. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které musí platit za zaměstnance a zároveň odvádí i část pojistného, jež má povinnost platit zaměstnanec, a to sražením ze mzdy i bez jeho souhlasu. Pojistné zaměstnavatel odvádí měsíčně na účet příslušné zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn, se splatností od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Naproti tomu OSVČ odvádí pojistné podle § 7 ve formě záloh a doplatku pojistného. Zálohy jsou placeny na účet příslušné zdravotní pojišťovny za kalendářní měsíc se splatností od 1. dne měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud byla OSVČ celý měsíc neschopna práce a bylo jí to uznáno, nemusí platit za příslušný kalendářní měsíc zálohy na pojistné. Jak je zřejmé z § 8, OSVČ začínající s činností platí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné stanovené z minimálního vyměřovacího základu, případně vyšší dle vlastního rozhodnutí. Jestliže je za tuto osobu plátcem pojistného stát, nemusí osoba v prvním kalendářním roce platit zálohy na pojistné, ale zaplatí pojistné až formou doplatku. Doplatek je pak určován jako rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného a lhůta pro zaplacení je vždy


47

nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém měl být či byl podán Přehled o příjmech a výdajích za příslušné zdaňovací období. Kromě toho, že osoby, za které je plátcem pojistného stát, nemusí v prvním roce platit zálohy, nejsou povinné ani akceptovat minimální vyměřovací základ (nevztahuje se na ně). Do tohoto okruhu osob patří například poživatelé důchodů, nezaopatřené děti (studenti), ženy na mateřské a rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání a další osoby, které jsou vymezeny v § 7 odst. 1 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tab. 5

Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2013

Všeobecné zdravotní pojištění Zaměstnavatel Zaměstnanec OSVČ

Sazba pojistného 009 % 04,5 % 13,5 %

Zdroj: Finance.cz (2012); vlastní zpracování

Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za zaměstnavatele, zaměstnance i za OSVČ.

48

Vlastní práce

4 Vlastní práce V praktické části diplomové práce dochází k aplikaci získaných poznatků z literární rešerše. Při zpracování jsou rovněž využity informace od dvou skutečných stavebních podniků, které si však přejí zůstat v anonymitě. Pro účely diplomové práce tak vystupují pod smyšlenými jmény jako firma Alfa a firma Beta. Podkladem pro zpracování praktické části je zároveň dotazníkové šetření, které bylo provedeno v první polovině dubna 2013. Dotazník byl respondentům zasílán v elektronické podobě a celkem bylo tímto způsobem osloveno 170 stavebních podniků z Pardubického a Jihomoravského kraje. Z celkového počtu oslovených stavebních podniků dotazník 36 respondentů prostřednictvím elektronického odkazu zodpovědělo a poskytlo tak anonymně informace pro potřeby této práce. Vzor dotazníku je uveden v příloze E této práce.

4.1 Vývoj ve stavebnictví Již v úvodu byla zmíněna skutečnost, že obor stavebnictví sehrává v ekonomice státu nezastupitelnou roli. Na tvorbě hrubého domácího produktu se podílí přibližně 7 % a kromě toho zaměstnává velké množství obyvatel. Předmětem této kapitoly je vyhodnocení vývojových trendů ve stavebnictví, provázání vzájemných souvislostí a rovněž predikce vývoje do budoucna. 4.1.1

HDP a stavební produkce

První oblastí, na kterou se zaměříme, je vývoj HDP a samotného stavebnictví, jež spolu bezpochyby úzce souvisí a navzájem se ovlivňuje. Z Grafu 1 je na první pohled patrné, že stavebnictví v celém sledovaném období kopíruje s mírným zpožděním vývojový trend HDP. Můžeme se domnívat, že příčinou této skutečnosti je specifičnost celého stavebního trhu. Na něm se většina stavebních zakázek vyznačuje svou dlouhodobostí, zakázky bývají sjednány dlouhou dobu před samotnou realizací a samotné smlouvy uzavírané na stavebním trhu mají známku unikátnosti. Graf 1 zachycuje výrazný pokles HDP v roce 2009 a to o 4,1 %. Lze předpokládat, že to bylo způsobeno celosvětovou ekonomickou recesí, která započala v roce 2008 ve Spojených státech amerických jako krize hypoteční a následně se dostala v roce 2009 do Evropy. V letech 2010 a 2011 se meziroční změna HDP pohybovala v kladných hodnotách kolem 2 %. Tento mírný růst ekonomiky byl zřejmě podpořen především růstem průmyslových odvětví, nikoliv však stavebnictvím.

Vlastní práce

Graf 1

Vývoj HDP a stavebnictví

Zdroj:

Český statistický úřad (2013); vlastní zpracování

49

Vývoj ve stavebnictví (viz Graf 1) byl v témže období poněkud odlišný. V roce 2009, kdy se ekonomika díky celosvětové ekonomické recesi nacházela v útlumu, dosáhlo stavebnictví růstu ve výši 3,5 % oproti předchozímu roku. Je tak zřejmé, že se hospodářský pokles v oboru stavebnictví projevil až s mírným zpožděním, tedy v roce 2010, kdy stavební produkce meziročně poklesla o významných 7,8 %. Příčinou bylo především snížení poptávky po stavební produkci, přičemž nejvíce pokleslo inženýrské stavitelství (viz Graf 2). V roce 2011 došlo k meziročnímu poklesu stavebnictví o 3,1 % a v roce 2012 bylo zaznamenáno další snížení o 6,5 %. Nelze vyloučit, že tato skutečnost mohla mít jistou souvislost právě s významnou změnou snížené sazby DPH, která se k 1. 1. 2012 zvýšila z 10 % na 14 %. Nežádoucí vývoj vyobrazený v Grafu 1 byl pravděpodobně následkem klesající poptávky spotřebitelů po zboží a službách vyznačujících se zejména dlouhodobou spotřebou, jako např. automobily, nemovitosti, nábytek, opravy nemovitostí apod. Svůj podíl však sehrála i klesající poptávka investorů po fixním kapitálu, kterým jsou např. dopravní prostředky a nemovitosti. Z toho je zřejmé, že poptávka celkově poklesla a značně ovlivnila jak HDP, tak i stavebnictví, které zaznamenává nedostatek zakázek ze soukromého, ale i z veřejného sektoru. Z výše uvedených skutečností je patrné, že stavebnictví vykazuje od roku 2010 každoroční pokles. V následujícím grafu rozebeme, zda se na tomto poklesu podílí významněji pozemní stavitelství (např. stavby budov, rodinných domů) nebo inženýrské stavitelství (např. stavby mostů a silnic). Nelze opomenout, že údaje jsou ve formě čtvrtletních indexů ve stálých cenách.

50

Vlastní práce

Graf 2

Trend indexu stavební produkce

Zdroj:


V 1. čtvrtletí roku 2010, kdy se v českém stavebnictví projevila celosvětová ekonomická recese, zaznamenala stavební produkce za sledované období největší propad, konkrétně meziročně klesla o 22 %. Na celkovém snížení měl v tomto období výrazný podíl pokles inženýrského stavitelství i pozemního stavitelství. Jako největší problém se pak může jevit právě inženýrské stavitelství, které od roku 2009 stálé klesá, a jehož meziroční změny dosahují neustále záporných hodnot. Za celý rok 2012 klesla meziročně stavební produkce o 6,5 %, přičemž pokles o 3,4 % vykázalo pozemní stavitelství a 13,6 % inženýrské stavitelství. 4.1.2

Veřejné zakázky

Můžeme předpokládat, že za poklesem inženýrského stavitelství je primárně vývoj veřejných zakázek, kterých stát poskytuje stále menší objemové množství. Tab. 6

Vývoj veřejných zakázek v roce 2008 - 2012

Rok

Počet

2008 2009 2010 2011 2012

3 628 4 392 3 913 3 590 4 395

Peněžní objem (v mil. Kč) 208 308 194 011 122 173 118 610 111 753

Průměrná cena 1 zakázky (v mil. Kč) 57,4 44,2 31,2 33,0 25,4

Zdroj: Stavbaweb.cz (2013); vlastní zpracování

Vývoj veřejných zakázek pro období 2008 – 2012 uvádí výše uvedená Tab. 6. Z ní je patrné, že se od roku 2008 počet zakázek zvýšil o 767, ovšem současně poklesl jejich peněžní objem a to o 96 555 mil. Kč, tedy téměř o 50 %.

Vlastní práce

51

V závislosti na tom lze odvodit, že průměrná cena 1 zakázky v roce 2008 činila 57,4 mil. Kč a postupem času se snižovala až na 25,4 mil. Kč, přičemž této hodnoty dosáhla v roce 2012. Meziročně pak došlo v roce 2012 ke zvýšení počtu veřejných zakázek o 805 a jejich celková hodnota poklesla o 6 857 mil. Kč. To činí v přepočtu na každou zakázku o 7,6 mil. Kč méně. S ohledem na vývoj veřejných zakázek lze předpokládat, že jejich pokles bude nadále pokračovat a to zejména z důvodu restriktivních opatření vlády. Veřejným zakázkám byly věnovány rovněž 2 otázky v dotazníkovém šetření. Otázka č. 5 zjišťovala, zda se podniky uchází o veřejné zakázky. Na to 28 z 36 respondentů (78 %) odpovědělo, že ano. Těmto respondentům byla následně položena otázka č. 6, zda se do budoucna obávají zvyšujícího se konkurenčního boje při získávání veřejných zakázek. Z 28 respondentů ucházejících se o veřejné zakázky se jich 9 (32 %) opravdu obává, 16 (57 %) částečně obává, 2 (7 %) nemají žádné obavy a 1 (4 %) respondent má obavy pouze malé. Výsledky dotazníkového šetření nám potvrdily, že se lze do budoucna obávat dalšího poklesu veřejných zakázek, s nimiž bude růst konkurenční rivalita mezi stavebními podniky při jejich získávání. 4.1.3

Stavební povolení a bytová výstavba

Důležitou roli ve stavebnictví hraje rovněž počet vydaných stavebních povolení.

Graf 3

Vývoj počtu vydaných stavebních povolení

Zdroj:


Vývoj stavebních povolení zachycuje Graf 3. Dle něho bylo v roce 2012 celkově vydáno stavebními úřady 97 764 stavebních povolení, což bylo o 8,8 % (9 467) méně než v předchozím roce. Příčinu tohoto poklesu můžeme dát do souvislosti se změnou snížené sazby DPH, která měla v roce 2012 za následek zvýšení cen stavebních prací pro konečné spotřebitele. Ti zareagovali snížením poptávky po

52

Vlastní práce

stavebních pracích a to se rovněž projevilo ve vývoji vydaných stavebních povolení. Změně sazby DPH se pak podrobně věnuje další kapitola. V dlouhodobém poklesu stavebnictví sehrává rovněž důležitou roli bytová výstavba, která se každoročně snižuje. O tom vypovídá následující graf.

Graf 4

Zahájená bytová výstavby

Zdroj:


Celkově byla v roce 2012 zahájena stavba téměř 23 853 bytových domů, rodinných domů (viz Graf 4). Ve vztahu k roku 2011 tak poklesla celková bytová výstavba o 3 682 (13,4 %). V porovnání s rokem 2008 došlo k celkovému poklesu zahájené bytové výstavby o 19 678 (45,2 %). Největší roli v tomto snížení sehrává výstavba bytových domů, jichž bylo ve srovnání s rokem 2008 zahájeno v roce 2012 o 9 702 (70 %) méně. V případě rodinných domů se v roce 2012 zahájilo o 8 519 (37 %) méně oproti roku 2008. Nelze vyloučit, že za poklesem bytové výstavby může stát pokračující klesající trend cen nových bytů (viz následující kapitola). V případě dokončené bytové výstavby, o níž vypovídá následující graf, ještě není pokles natolik výrazný jako u zahájené bytové výstavby. Dle Grafu 5 bylo v roce 2012 celkem dokončeno 29 477 staveb. Celkově od roku 2008 dokončená bytová výstavba poklesla o 23,2 %, přičemž počet rodinných domů poklesl o 11,1 % a bytových domů o 43,35 %. Můžeme se domnívat, že důležitou roli v tomto vývoji hraje právě v úvodu zmíněné specifikum stavebnictví v podobě dlouhodobosti zakázek, které trvají mnohdy i několik let.

Vlastní práce

Graf 5

Dokončená bytová výstavby

Zdroj:


4.1.4

Počet zaměstnaných osob

53

Nezastupitelnou roli ve stavebnictví sehrává jeho významné postavení na pracovním trhu. Na počátku sledovaného období, v roce 2008, byl celkový počet zaměstnaných osob 5 002 478, z čehož bylo 410 927 (8,21 %) osob zaměstnáno právě ve stavebnictví. V posledním sledovaném roce 2012 bylo celkem zaměstnáno 4 890 053, z nichž 381 179 (7,79 %) osob pracovalo ve stavebnictví. Podíl stavebnictví na celkové zaměstnanosti je tedy přibližně 8 %, což je podobná hodnota, kterou se stavebnictví podílí i na tvorbě HDP.

Graf 6

Průměrný počet zaměstnaných osob ve stavebnictví

Zdroj:


Z výše uvedeného je zřejmé, že v posledních letech docházelo ke snižování zaměstnanosti. Konkrétně ve stavebnictví to bylo zapříčiněno poklesem stavební produkce a snižováním stavebních zakázek, jejichž vývoj byl vyhodnocen v předchozích podkapitolách. Graf 6 zachycuje absolutní hodnoty průměrného počtu zaměstnanců v oboru, které se ve stavebnictví skutečně snižují. Můžeme si

54

Vlastní práce

však povšimnout výkyvu v roce 2010, kde je zaznamenán nepatrný růst. Ve skutečnosti ale došlo v témže roce ke změně metodiky Českého statistického úřadu, což mělo za následek právě tento zdánlivý růst, ačkoliv byl ve skutečnosti vykázán pokles přibližně o 3 %. V následujících letech 2011 a 2012 je pak rovněž viditelné snížení počtu zaměstnaných osob ve stavebnictví. Vývoji v počtu zaměstnanců byla věnována v dotazníku otázka č. 7 (viz příloha E této práce). Ta se stavebních podniků dotazovala, k jakým změnám v počtu zaměstnanců u nich došlo v posledních 12 měsících.

Graf 7

Vyhodnocení otázky č. 7

Zdroj:

Vlastní zpracování

Z 36 respondentů jich 16 (44 %) odpovědělo, že v posledních 12 měsících snížilo počet zaměstnanců a to celkem o 115 osob. Z celkového počtu 1 098 zaměstnanců všech oslovených podniků, který zjišťovala otázka č. 16, se tak jednalo o celkové snížení o 10,5 % pouze u těchto 16 podniků. Další 4 respondenti (11 %) odpověděli, že se jejich počet zaměstnanců zvýšil, avšak celkem pouze o 7 osob. Stejný počet zaměstnanců si v posledních 12 měsících udržovalo 14 oslovených podniků (39 %) a 2 respondenti na otázku reagovali ve spojitosti se sezónností. V dotazníku uvedli, že před zimou propouští většinu svých zaměstnanců kvůli nedostatku práce a na jaře je v případě dostatečného množství zakázek opět zaměstnají. 4.1.5

Predikce vývoje

V předchozích podkapitolách jsme vyhodnocovali vývoj v oboru stavebnictví v letech 2008 až 2012 a došli jsme k závěru, že stavebnictví v posledních letech stálé klesá. Podle údajů Českého statistického úřadu (2013) vykázala rovněž v lednu 2013 stavební produkce další pokles o 9,3 %. V únoru pak došlo k meziročnímu růstu o 2,3 %, což bylo však ovlivněno velmi nízkými teplotami zaznamenanými v únoru 2012, a proto je toto období považováno za nízkou srovnávací základnu. Lze se tedy domnívat, že se jednalo pouze o ojedinělý vý-

Vlastní práce

55

kyv. To potvrzuje i nejnovější informace z ČSÚ, podle které došlo v březnu 2013 k poklesu stavební produkce o významných 20,6 %. Z výše uvedených skutečností se dá předpokládat, že stavebnictví bude v roce 2013 dále klesat. Tuto domněnku je možné vyvodit částečně z Grafu 1, kde jsme uvedli, že stavebnictví s mírným zpožděním kopíruje vývojový trend HDP. A jelikož víme, že i v roce 2012 HDP zaznamenalo ekonomický pokles, konkrétně o 1,2 %, můžeme očekávat zpožděnou reakci stavebnictví, která se projeví poklesem v roce 2013. Pokles stavebnictví lze očekávat rovněž kvůli dalšímu snižování veřejných zakázek zejména z důvodu restriktivních opatření vlády. Ani ze strany soukromých investorů není možné očekávat navýšení počtu zakázek a to především kvůli nejistotě týkající se ekonomické situace na stavebním trhu, ale i v ČR jako celku. Na základě výše uvedeného se můžeme také domnívat, že dále poroste konkurenční rivalita ve stavebnictví. A to i přesto, že ji již nyní 31 stavebních podniků z dotazníkového šetření (86 %) považuje za velmi vysokou (viz otázka č. 9 v příloze E této práce). Tato zvyšující se rivalita může způsobit neúměrný pokles cen z důvodu snahy zachovat konkurenceschopnost, což může způsobit krach mnoha stavebních podniků a s tím bezpochyby související ztrátu dalších pracovních míst. Na závěr je rovněž vhodné uvést, že v současné době z 36 respondentů označuje svoji ekonomickou situaci za uspokojivou 23 podniků (64 %), 3 podniky (8 %) za dobrou a 10 z nich za špatnou (28 %), viz otázka č. 1 dotazníku v příloze E. Pro rok 2013 však 12 respondentů (33 %) očekává zhoršení své ekonomické situace, 11 jich očekává (31 %) zlepšení a 13 podniků (36 %) předpokládá, že u nich k žádné změně nedojde, viz otázka č. 2 z dotazníku.

4.2 Vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH Tato kapitola se zaměřuje na vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH na stavební podniky a ceny nemovitostí. V úvahu je bráno zejména zvýšení snížené sazby DPH v roce 2012 z 10 % na 14 % a taktéž zvýšení v roce 2013 z 14 % na 15 %. Zhodnocení dopadů změn sazeb DPH na stavební podniky je provedeno na vybraném skutečném stavebním podniku a následně jsou využity informace z provedeného dotazníkového šetření. Vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH na ceny nemovitostí je zkoumáno prostřednictvím teorie daňové incidence. 4.2.1

Aplikace na vybraném podniku

Pro zpracování této podkapitoly byl vybrán a osloven stavební podnik, jehož činností je zejména poskytování stavebních prací konečným spotřebitelům, kteří

56

Vlastní práce

jsou neplátci DPH. Jeho hlavní činností je stavba rodinných domů, bytů, rekonstrukce, opravy apod., které podléhají definici sociálního bydlení podle ZDPH. Vybraný stavební podnik budeme z důvodu zachování anonymity v této diplomové práci označovat jako firmu Alfa. Je však nutné podotknout, že se jedná o skutečný podnik s 20letou praxí, jehož obrat dosáhl v roce 2012 hodnoty téměř 20 mil. Kč. Za účelem vyhodnocení dopadů změn sazeb DPH je potřeba posoudit vývoj cen stavebních prací, a proto byla firma Alfa požádána o ceníky stavebních prací z roku 2011, 2012 a 2013. Je vhodné zmínit, že většina stavebních podniků, stejně jako firma Alfa, využívá pro podporu stavební výroby, její plánování, organizování, kontrolu apod. podnikový informační systém RTS. Pro určování cenové politiky se jedná konkrétně o Sborník cen stavebních prací od společnosti RTS, v němž je možné celkovou cenu konkrétní zakázky rozebrat na individuální položky včetně cen. Sborník podniku slouží jako elementární prostředek pro orientaci na stavebním trhu a v dodavatelských cenách. Každý podnik si může sborníkové ceny upravovat dle svého uvážení vycházejícího z vlastní ekonomické situace. Nutno podotknout, že ceník stavebních prací obsahuje tisíce položek. Pro tuto práci byla proto vybrána firmou Alfa jedna konkrétní stavební zakázka, stavba rodinného domu, která obsahuje 281 položek, jež byly přepočítány na ceny stavebních prací roku 2011, roku 2012 a rovněž roku 2013. Jelikož se tyto položky opakují ve většině stavebních zakázek a tvoří tak primární základ každé stavby, můžeme na této zakázce vyhodnotit dopady změny sazby DPH na stavební práce. V níže uvedené tabulce je uvedený konečný rozpočet výstavby rodinného domu v cenách stavebních prací z roku 2011 - 2013. Položkový rozpočet, resp. rozpočet rozebraný na jednotlivé položky včetně cen, je uveden v příloze F této práce. Tab. 7

Rozpočet stavby rodinného domu v cenách stavebních prací z roku 2011 – 2013

Rozpočet

Rok 2011

Rok 2012

Rok 2013

Cena bez DPH Meziroční změna ceny bez DPH Sazba DPH DPH Meziroční změna DPH Cena celkem pro konečné spotřebitele Meziroční změna ceny celkem

1 585 336 Kč x 10 % 158 534 Kč x 1 743 869 Kč x

1 572 063 Kč -13 272 Kč 14 % 220 089 Kč 61 555 Kč 1 792 152 Kč 48 283 Kč

1 521 532 Kč -50 531 Kč 15 % 228 230 Kč 8 141 Kč 1 749 762 Kč -42 390 Kč

Zdroj: Interní informace od firmy Alfa (2013); vlastní zpracování

Výše uvedená tabulka vyjadřuje, že se ceny stavebních prací bez DPH v posledních dvou letech mírně snižují. V roce 2012 došlo na jedné zakázce k poklesu cen o 13 272 Kč a výše DPH připadající na celkovou zakázku se meziročně zvýšila

Vlastní práce

57

o 61 555 Kč. Je tak zřejmé, že v roce 2012 pokles cen stavebních prací bez DPH plně nepokrývá meziroční zvýšení DPH, a proto se zvýšily ceny pro konečné spotřebitele. Jinými slovy to znamená, že stavební firma Alfa přenáší daňové břemeno způsobené růstem sazby DPH částečně na sebe (konkrétně ve výši 13 272 Kč), ale rovněž i na své odběratele, kterými jsou koneční spotřebitelé, neplátci DPH. Pro konečné spotřebitele vzrostla v roce 2012 celková cena zakázky o 48 283 Kč a přenesla se na ně tak část daňového zatížení, které má původ ve zvýšení sazby DPH o 4 %. V roce 2013 můžeme vidět jisté odlišnosti. Oproti roku 2012 došlo k mnohem většímu snížení ceny bez DPH, o 50 531 Kč. Růst DPH pak činí na příslušné zakázce v absolutní hodnotě 8 141 Kč. Lze soudit, že stavební firma Alfa na sebe přenesla celé daňové břemeno a ještě navíc snížila konečné ceny poskytovaných prací. Celková cena se tak pro konečné spotřebitele snížila o 42 390 Kč oproti předchozímu roku a opět dosáhla hodnoty roku 2011. Skutečnost, že na sebe stavební podnik přenesl celé daňové břemeno a k tomu ještě snížil konečné ceny stavebních prací, má bezpochyby souvislost s nepříznivým ekonomickým vývojem v oboru stavebnictví, jemuž jsme se věnovali v předchozí kapitole. Nyní se podíváme, zda změna sazby DPH nějakým výrazným způsobem negativně ovlivnila hospodaření stavební firmy Alfa. Základem pro toto vyhodnocení je účetní závěrka za rok 2012, která obsahuje rozvahu, výkaz zisků a ztráty a přílohu. Rozvaha a výkaz zisků a ztráty, z nichž se vychází při finanční analýze podniku, je zveřejněna v příloze G této práce. Nejdříve porovnáme hodnoty z rozvahy firmy Alfa a uvedeme případné odchylky, ke kterým došlo ke dni 31. 12. 2012 oproti 31. 12. 2011. Firmě Alfa se v roce 2012 zvýšil čistý zisk, resp. výsledek hospodaření za účetní období z částky 116 tis. Kč na 163 tis. Kč (tzn. o 47 tis. Kč). Naproti tomu poklesla celková aktiva (o 3 522 tis. Kč) především z důvodu poklesu krátkodobého finančního majetku, konkrétně pak položek peníze a účty v bankách. Krátkodobý finanční majetek v roce 2011 činil 3 767 tis. Kč, ale poklesl o 3 175 tis. Kč na celkových 592 tis. Kč. Důvod tohoto poklesu lze spatřit ve zvýšení položky cizí zdroje v pasivech rozvahy o 3 656 tis. Kč, jehož příčinu můžeme pozorovat ve snížení krátkodobých přijatých záloh k 31. 12. 2012 o 3 188 tis. Kč oproti předchozímu období. Co se týče výkazu zisků a ztráty, tak došlo k celkovému nárůstu tržeb a to z 15 688 tis. Kč na 18 250 tis. Kč. Ovšem s tržbami paralelně vzrostly i celkové náklady, z 15 572 tis. Kč na 18 087 tis. Kč. Lze se domnívat, že v hospodaření firmy Alfa nenastaly oproti roku 2011 nikterak významné změny a její ekonomická pozice zůstala zachována na podobné či vlivem většího zisku dokonce i lepší úrovni. Takže ačkoliv došlo v roce 2012 ke zvýšení sazby DPH z 10 % na 14 % a mírně poklesly ceny stavebních prací (bez DPH), nemělo to na firmu Alfa negativní vliv. Důvodem může být právě skutečnost, že firma Alfa

58

Vlastní práce

přenáší daňové břemeno způsobené růstem sazby DPH částečně nejen na sebe, ale rovněž na své odběratele. Toto tvrzení odůvodníme pomocí vybraných poměrových ukazatelů finanční analýzy, jejichž vzorce jsou uvedeny v příloze H této práce. V první řadě se zaměříme na ukazatele rentability, které hodnotí ziskovost, resp. výnosnost podniku. Tab. 8

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS)

Rok 2011 1,24 % 4,14 % 0,74 %

Rok 2012 3,09 % 5,49 % 0,89 %


Na první pohled je z Tab. 8 patrné, že všechny ukazatele rentability se v roce 2012 ve firmě Alfa oproti předchozímu roku zlepšily. Největší zlepšení vykázala rentabilita aktiv, která vzrostla o 1,85 % a říká, že celých 3,09 % zisku bylo vytvořeno z celkových aktiv podniku. O něco více, tj. 5,49 % zisku pak bylo v roce 2012 vygenerováno z vlastního kapitálu. Naproti tomu bylo z tržeb obdrženo pouze 0,89 % zisku. Co se týče celkově ukazatelů rentability, nemůžeme říci, že by na tom firma Alfa byla příliš dobře ani příliš špatně. Spíše bychom její situaci mohli vzhledem k celkovému vývoji v České republice i samotném stavebnictví označit za uspokojivou. Další část bude věnována ukazatelům likvidity, které vypovídají o schopnosti podniku hradit své závazky. Tab. 9

Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity Okamžitá likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita

Rok 2011 0,69 1,31 1,45

Rok 2012 0,54 1,87 3,32


Okamžitá likvidita je podle Růčkové (2011, s. 50) označována jako likvidita 1. stupně. Vyjadřuje podíl nejlikvidnějších aktiv, resp. krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků. Optimální hodnota ukazatele by neměla klesnout pod kritickou hodnotu 0,2. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ve firmě Alfa v žádném ze sledovaných období okamžitá likvidita pod zmíněnou hranici neklesla. Z toho můžeme usoudit, že firma Alfa je schopna hradit bez problémů své závazky.

Vlastní práce

59

Pohotová likvidita bývá označována jako likvidita 2. stupně a dosažení vysoké hodnoty znamená velké množství prostředků vázaných v zásobách a jejich neproduktivní využití, což není pro vedení podniku příznivé. Naopak pro věřitele vysoké hodnoty příznivé jsou. Doporučená hodnota pohotové likvidity se pohybuje v rozmezí od 1 do 1,5. (Růčková, 2011, s. 50) Ukazatel pohotové likvidity firmy Alfa v roce 2011 dosáhl hodnoty 1,31, což můžeme považovat za optimální. V roce 2012 pak hodnota činila 1,89, ale jelikož se nejedná o příliš velkou odchylku od doporučené hodnoty, není nutné posuzovat její výši jako nevyhovující. Běžná likvidita, resp. likvidita 3. stupně podle Růčkové (2011, s. 50) vyjadřuje, jak je podnik schopný uspokojit své věřitele, jestliže v jednom okamžiku promění všechna oběžná aktiva na hotovost. Pravděpodobnost zachování platební schopnosti podniku se zvyšuje s hodnotou tohoto ukazatele. Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí od 1,5 do 2,5. Běžná likvidita nabyla v roce 2011 hodnoty 1,45 a v roce 2012 vzrostla na 3,32. Platební schopnost firmy Alfa byla tedy zejména v roce 2012 velmi dobrá. Dále vyhodnotíme ukazatele aktivity, z nichž by měl být největší důraz kladen na dobu obratu pohledávek a dobu závazků. Tab. 10

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity Obrat aktiv Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny)

Rok 2011 01,68 76,58 124,83

Rok 2012 03,46 76,08 34,60


Obrat aktiv uvedený jako první položka výše uvedené tabulky úzce souvisí s ukazateli rentability. Vypovídá o skutečnosti, že podnik v roce 2011 získal z 1 Kč aktiv 1,68 Kč tržeb a v roce 2012 získal dokonce 3,46 Kč tržeb z 1 Kč aktiv. Lze soudit, že tyto výsledky jsou velmi příznivé. Pokud zhodnotíme ukazatel doby obratu pohledávek, dojdeme k závěru, že v roce 2011 i 2012 trvalo v průměru téměř 77 dní, než firma Alfa vyinkasovala finanční prostředky od svých odběratelů, resp. po dobu 77 dní byl majetek podniku vázán ve formě pohledávek. Pokud uvážíme specifikum samotného odvětví, v němž firma Alfa podniká, lze předpokládat, že skutečná doba splatnosti je úměrná dané situaci i velikosti podniku. Navíc je zřejmé, že při této délce splatnosti pohledávek je firma Alfa schopna splácet své závazky a rovněž generovat zisk. Co se týče doby obratu závazků, byla v roce 2011 zhruba o 48 dnů delší než v případě pohledávek, tj. 125 dnů. Firma Alfa tak hradila věřitelům své závazky

60

Vlastní práce

dlouho poté, co obdržela finanční prostředky od odběratelů. Tato skutečnost se proto jistě pozitivně projevila v peněžních tocích podniku. V roce 2012 se pak doba obratu závazků oproti roku 2011 zkrátila o 90 dnů na 35 dnů, což znamená, že byla s ohledem na splatnost pohledávek kratší o 41 dnů. Nelze opomenout, že tento výkyv může být spojený právě s již výše zmíněnými krátkodobými přijatými zálohami, které způsobily, že v roce 2011 byly krátkodobé závazky vyšší než krátkodobé pohledávky, a že v roce 2012 byly naopak krátkodobé závazky nižší než krátkodobé pohledávky. Tato skutečnost jistě nekompromisně dobu splatnosti ovlivnila. Další a zároveň poslední část finanční analýzy firmy Alfa zaměříme na ukazatele zadluženosti, kde budeme sledovat vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Tab. 11

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti Ukazatel celkové zadluženosti Koeficient samofinancování

Rok 2011 69,63 % 29,99 %

Rok 2012 54,03 % 56,19 %


Obecně je známo, že čím vyšší je zadluženost podniku, tím vzniká pro věřitele vyšší riziko. Ukazatel celkové zadluženosti ve firmě Alfa v roce 2012 poklesl oproti roku 2011 o 15,6 %, tedy na 54,03 %. Míra krytí majetku cizími zdroji se tedy snížila, což je bezpochyby příznivé. Druhý zkoumaný ukazatel, koeficient samofinancování, doplňuje ukazatel celkové zadluženosti tak, aby se jejich součet rovnal přibližně hodnotě 1. Vypovídá o skutečnosti, jak moc jsou vlastníci podniku ochotni podílet se na financování aktiv podniku. Doposud jsme vyhodnotili nejdůležitější poměrové ukazatele finanční analýzy a na závěr můžeme říci, že firma Alfa je finančně stabilním a samostatným podnikem. Přestože došlo v roce 2012 k růstu snížené sazby DPH z 10 % na 14 %, nemělo to na ni žádný významný negativní dopad. A to především proto, že přenesla velkou část daňového zatížení na své odběratele, neplátce DPH. Lze říci, že se její ekonomická situace v porovnání s rokem 2011 dokonce mírně zlepšila. 4.2.2

Praktické poznatky z dotazníkového šetření

Výše jsme se zabývali ekonomickými dopady změny sazby DPH v konkrétním podniku, firmě Alfa. Pro lepší vypovídací schopnost je však potřeba zohlednit i informace z jiných stavebních podniků. Ty byly získány z dotazníkového šetření prostřednictvím otázky č. 8, která zkoumala, zda mělo zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % v roce 2012 významnější negativní dopad na ekonomickou situaci osloveného podniku. O výsledcích referuje následující graf.

Vlastní práce

Graf 8


Zdroj:


61

K odpovědi, že změna sazby DPH neměla v roce 2012 na stavební podnik žádný významnější negativní dopad, se přiklání z celkového počtu 36 respondentů 61 %. Mezi ně můžeme určitě zařadit i firmu Alfa, jejíž ekonomickou situaci jsme vyhodnocovali v předchozí podkapitole. Zbylých 39 % se domnívá, že změna sazby DPH jejich ekonomickou situaci jistým způsobem ovlivnila. V návaznosti na to zjišťovala otázka č. 9 v dotazníku, jakým způsobem změna sazby DPH ovlivnila daný podnik, resp. cenu jeho produkce. Nutno zmínit, že stavební podniky měly možnost, nikoliv povinnost, na tuto otázku odpověď, přičemž jejich odpověď mohla být libovolně dlouhá. Zde uvádím výčet odpovědí, které se v dotazníku minimálně jednou opakovaly:  bylo nutné zvýšit ceny pro konečné spotřebitele, čímž se snížil počet zakázek v soukromém sektoru;  došlo ke zvýšení ceny stavebních prací, negativní dopad to mělo především v soukromé sféře;  produkce se pro neplátce DPH zdražila;  lidé obcházejí firmy a snaží se stavební práce provádět s OSVČ a také co nejvíce bez dokladů, tedy bez DPH. Je třeba zdůraznit, že nejčastější odpovědí bylo právě to, že zvýšení DPH šlo k tíži odběratelů, resp. došlo k růstu konečných cen. Lze konstatovat, že situace je tedy velmi podobná jako ve firmě Alfa, kde rovněž velkou část daňového břemene převzali spotřebitelé. Jelikož i v roce 2013 došlo ke zvýšení snížené sazby DPH, byla do dotazníku zakomponována otázka č. 10.: „Domníváte se, že zvýšení sazeb DPH o 1 % (na 15 % a 21 %) v roce 2013 negativně ovlivní ekonomickou situaci vašeho podniku?“. Z vyhodnocených odpovědí je zřejmé, že 10 respondentů (28 %) se domnívá, že zvýšení sazeb DPH o 1 % v roce 2013 určitě nebude mít významnější negativní

62

Vlastní práce

vliv na ekonomickou situaci jejich podniku. Dalších 13 respondentů (36 %) rovněž předpokládá, že je změna spíše neovlivní. Naproti tomu 5 stavebních podniků (14 %) očekává, že je zvýšení sazeb DPH částečně ovlivní a zbylých 8 podniků (22 %) si je v podstatě jistých negativním dopadem. 4.2.3

Dopady na ceny nemovitostí za použití HB Indexu

Jedním z cílů diplomové práce je vyhodnotit dopady změny sazeb DPH na ceny nemovitostí. To je v této podkapitole zkoumáno prostřednictví HB Indexů cen nemovitostí, který sleduje a zveřejňuje Hypoteční banka. Na úvod je vhodné připomenout předpoklad uvedený v teoretické části této práce, který uváděl, že ceny nemovitostí budou v roce 2012 dále klesat i přes zvýšení DPH. Zda byl tento předpoklad potvrzen, je v této podkapitole zkoumáno prostřednictvím následujícího grafu. Ten uvádí vývoj cenových indexů v jednotlivých čtvrtletích v letech 2010 až 2013. Nutno podotknout, že 1. čtvrtletí roku 2010 je považováno za základní období.

Graf 9

Vývoj indexů cen nemovitostí

Zdroj:

Hyposvět.cz (2013); vlastní zpracování

Jak je z výše uvedeného grafu patrné, u rodinných domů bylo do 4. čtvrtletí 2011 zaznamenáváno kolísání na úrovni hodnoty z 1. čtvrtletí 2010. V 1. čtvrtletí 2012 pak je možné vidět růst o 2,3 % oproti předchozímu čtvrtletí, který byl však vystřídán následným až do současnosti trvajícím poklesem cen rodinných domů. Nejvíce negativní vývoj je možné vidět v případě bytů, které již od roku 2010 neustále klesají, celkově pak od počátku sledovaného období poklesly již o 7 %. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze odvodit, že předpoklad uvádějící, že ceny nemovitostí budou v roce 2012 dále klesat i přes zvýšení DPH, byl v případě bytů plně potvrzen.

Vlastní práce

63

Z Grafu 9 je také patrné, že od roku 2010 dochází k výraznému růstu cen pozemků, což může být dáno především skutečností, že pozemky se neopotřebovávají a jsou tak vhodnou investicí s minimálním rizikem. Kromě toho jsou pozemky ve většině případů osvobozeny od DPH (pouze výjimečně podléhají základní sazbě daně), a proto na ně změna sazby DPH nemá vliv, případně pouze nepatrný. Proto se v této práci nebudeme zabývat dopady změny sazeb DPH na ceny pozemků. Vzhledem k tomu, že je cílem této diplomové práce vyhodnotit dopady změny sazeb DPH, využijeme teorii daňové incidence, resp. stanovíme výši dopadu přesunu daňového břemene na spotřebitele či prodejce. Lze se domnívat, že nemovitosti patří do skupiny s nízkou elasticitou nabídky a vysokou elasticitou poptávky. Nositeli daňového břemene by tak měli být zejména prodejci nemovitostí. Zda je tato hypotéze pravdivá, budeme zkoumat v následující tabulce prostřednictvím matematických výpočtů. Nejdříve vyhodnotíme dopady zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2012. Vyhodnocovat budeme dopady u dvou typů nemovitostí, rodinných domů a bytů. Tab. 12

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 na ceny nemovitostí

Nemovitosti

Index 4Q/2011

DPH 10 %

Index 1Q/2012

DPH 14 %

 indexu

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

Rodinné domy

100,8

9,2

103,1

12,7

2,3

3,5

66 %

034 %

Byty

096,9

8,8

096,7

11,9

0,2

-3,1

00 %

100 %

Zdroj: Hyposvět.cz (2013); vlastní zpracování

Jelikož nejsou k dispozici měsíční cenové indexy, používáme pro výpočet čtvrtletní indexy z období před změnou a po změně sazby DPH, tj. ze 4. čtvrtletí 2011 (4Q/2011) a z 1. čtvrtletí 2012 (1Q/2012). Při samotném výpočtu se postupovalo následovně. Nejdříve byla pro jednotlivá období vypočtena výše DPH prostřednictvím koeficientu. Ve 4. čtvrtletí 2011 se cena nemovitosti vynásobila koeficientem 0,0909 (10/110) a v 1. čtvrtletí 2012 koeficientem 0,1228 (14/114). Dále se vypočítal rozdíl mezi indexem ve čtvrtletí po změně sazby DPH a indexem ve čtvrtletí před změnou sazby DPH. Stejným způsobem se vypočítal i rozdíl v DPH. Na závěr byl stanoven samotný dopad přesunu daňového břemene způsobený růstem snížené sazby DPH o 4 %. Dopad na kupující se stanovil jako podíl mezi změnou indexu a změnou DPH, a poté se vyjádřil v procentech. Dopad na prodejce pak činil rozdíl mezi hodnotou 100 % a již vypočteným dopadem na spotřebitele. Takto se vypočítaly neočištěné hodnoty dopadu změny sazby DPH, které však bylo nutné dále ještě očistit. Částečné očištění bylo provedeno tak, že se u prodejce všechny hodnoty přesahující 100 % upravily na 100 % a u kupujícího se všechny záporné hodnoty upravily na 0 %. Následovalo úplné očištění,

64

Vlastní práce

kde se u prodejce záporné hodnoty modifikovaly na 0 % a u kupujícího se hodnoty přesahující 100 % změnily na 100 % a to vše tak, aby se všechny hodnoty pohybovaly v rozmezí 0 % až 100 %. Úplnému očištění odpovídají poslední dva sloupce výše uvedené tabulky. Z Tab. 12 je zřejmé, že cenové indexy rodinných domů v 1. čtvrtletí 2012 vzrostly a dopad daňového zatížení na kupující byl ve výši 66 %, na prodejce ve výši 34 %. V případě bytů došlo ke snížení cenových indexů, přestože se zvýšila sazba DPH. Nositeli daňového břemene v plné výši jsou prodejci nemovitostí. Je nutné podotknout, že výše uvedené cenové indexy se týkají nových i starších nemovitostí, protože statistiky samotných novostaveb nejsou bohužel k dispozici. Český statistický úřad (2013) však vede alespoň pro hlavní město Prahu statistiku indexů realizovaných cen nových bytů. Pro ostatní města ČR není statistika zatím vedena z důvodu nedostatečného počtu vykázaných cen bytů.

Graf 10

Vývoj indexů realizovaných cen nových bytů v Praze

Zdroj:


Ve výše uvedeném grafu můžeme vidět, jak se vyvíjely indexy realizovaných cen nových bytů v Praze (rok 2008 je základním období, tj. 2008 = 100) za jednotlivá čtvrtletí od roku 2008 do roku 2012. Je patrné, že od roku 2009 dochází k téměř nepřetržitému poklesu cenových indexů u novostaveb v Praze. Tento vývoj je způsoben všeobecně známou skutečností, že nové byty jsou dražší než starší, a že developeři prodávají již dlouho dokončené projekty, jež se jim nedaří prodat kvůli nedostatečné poptávce. Zájemci o nové byty díky tomu mnohdy vyžadují od developerů značné slevy a ty v konečném důsledku způsobují pokles realizovaných cen při prodeji nových bytů.

Vlastní práce

65

V následující tabulce zhodnotíme dopady změny sazby DPH u nových bytů v Praze na prodejce a kupující. Tab. 13 Oblast Praha

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 u nových bytů v Praze Index 4Q/2011

DPH (10 %)

Index 1Q/2012

DPH (14 %)

 indexu

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

95,2

8,7

95,4

11,7

0,2

-3,1

7%

93 %

Zdroj: Český statistický úřad (2013); vlastní zpracování

Při výpočtu se ve výše uvedené tabulce postupovalo stejným způsobem jako v případě Tab. 12. Jelikož ani zde nebyly k dispozici měsíční data, bylo využito čtvrtletních indexů. Z Tab. 13 můžeme vidět, že téměř celé daňové břemeno (97 %) související se zvýšením snížené sazby DPH z 10 % na 14 % dopadá na prodejce nových bytů (resp. developery). Jelikož i v roce 2013 došlo ke změně snížené sazby DPH, ze 14 % na 15 %, vyhodnotíme rovněž dopady změny sazby DPH na ceny rodinných domů a bytů. Tab. 14

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny nemovitostí

Nemovitosti

Index 4Q/2012

DPH 14 %

Index 1Q/2013

DPH 15 %

 indexu

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

Rodinné domy

101,2

12,4

99,8

13,0

-1,4

0,6

0%

100 %

Byty

93,6

11,5

93,0

12,1

-0,6

0,6

0%

100 %

Zdroj: Hyposvět.cz (2013); vlastní zpracování

Metodika výpočtu zůstala v Tab. 14 zachována, pouze jsou pro výpočet daně použity aktuální koeficienty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se můžeme domnívat, že změna sazeb DPH stejně jako v předchozím roce dopadla v plné výši na prodejce nemovitostí, konkrétně u bytů, nově pak i u rodinných domů. Jejich cenové indexy se v 1. čtvrtletí 2013 oproti 4. čtvrtletí 2012 snížily. 4.2.4

Dopady na ceny bytů za použití údajů z realitního serveru

Ve výše uvedené kapitoly jsme se zabývaly dopady změny sazeb DPH, kdy jsme využili čtvrtletních cenových indexů nemovitostí Hypoteční banky. V této kapitole budou zkoumány dopady změny sazeb DPH za použití měsíčních cenových údajů z realitního serveru realitymorava.cz. Dopady budou opět hodnoceny prostřednictvím stanovení dopadu přesunu daňového břemene na spotřebitele a prodejce. Při zkoumání dopadů budou brány v úvahu ceny bytů dle počtu obyvatel ve třech největších městech, resp. okresech ČR a v ČR jako celku. V první řadě se zaměříme na změnu sazby DPH, ke které došlo k 1. 1. 2012, kdy se zvýšila snížená sazba z 10 % na 14 %. V úvahu bude bráno období od říj-

66

Vlastní práce

na 2011 do března 2012, avšak v samotném výpočtu budou použity pouze cenové údaje z prosince 2011 a ledna 2012. Tab. 15

Vývoj průměrných cen bytů za období říjen 2011 – březen 2012 (v Kč)

Celá ČR

Říjen 2011 1 770 301

Listopad 2011 1 758 080

Prosinec 2011 1 774 967

Leden 2012 1 761 722

Únor 2012 1 756 726

Březen 2012 1 793 608

Praha

3 635 015

3 669 398

3 684 982

3 742 027

3 686 406

3 616 129

Brno

2 098 842

2 070 375

2 013 444

1 956 164

2 002 697

2 235 168

Ostrava

1 042 668

1 039 106

1 027 087

1 013 173

0 998 859

0 974 573

Okres

Zdroj: RealityMorava.cz (2013); vlastní zpracování

V prvním kroku jsme v Tab. 15 uvedli, jak se vyvíjely průměrné ceny bytů za celé sledované období, říjen 2011 až březen 2012. Lze říci, že podle očekávání jsou největší ceny bytů v hlavním městě Praha, které je vysoko nad cenovým průměrem ČR, téměř o 2 mil. Kč. Brno rovněž přesahuje průměr ČR, avšak oproti Praze se jedná o mnohem menší převýšení, zhruba 300 000 Kč. Naopak Ostrava se vyznačuje velmi levnými byty, jejichž cenová relace je oproti ČR o 700 000 Kč nižší. Ačkoliv došlo 1. 1. 2012 ke zvýšení snížené sazby DPH o 4 %, byl v Brně a Ostravě, stejně jako v ČR jako celku, zaznamenán pokles cen bytů. Tato skutečnost byla pozorována již při sledování HB Indexu (viz předchozí podkapitola) a zde se nám tudíž potvrdila. V hlavním městě naopak ceny bytů vzrostly, což je pravděpodobně dáno skutečností, že Praha je atraktivní lokalita s nejnižší nezaměstnaností, kterou vyhledává stále více obyvatel. Tab. 16

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 na ceny bytů (v Kč)

Okres

Cena 12/2011

DPH (10 %)

Cena 1/2012

DPH (14 %)

 ceny

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

Celá ČR

1 774 967

161 361

1 761 722

216 352

-13 245

55 415

00 %

100 %

Praha

3 684 982

334 998

3 742 027

459 547

107 012

57 045

46 %

054 %

Brno

2 013 444

183 040

1 956 164

240 231

-57 280

-57 280

00 %

100 %

Ostrava

1 027 087

093 372

1 013 173

124 425

-29 495

-13 914

00 %

100 %


Z výpočtů v Tab. 16 je zřejmé, že se naše tvrzení uvedené již v předchozí podkapitole ohledně přesunu daňového břemene na prodejce potvrdilo. V Brně, Ostravě i celé ČR nesou daňové zatížení v plné výši prodejci bytů. V Praze pak byl dopad změny sazby DPH rozdělen mezi prodejce a kupující a to tak, že na kupující připadlo daňové zatížení 46 % a na prodejce 54 %. Vývoj v Praze má bezpochyby souvislost s atraktivností dané lokality a s rostoucími cenami nemovitostí. Je však potřeba opět zmínit, že ceny jsou uvedeny pro starší i nové byty

Vlastní práce

67

kvůli nedostatečným statistikám cen nových bytů. Pouze pro Prahu vede ČSÚ statistiku cen nových bytů, což jsme již vyhodnotili v předchozí podkapitole a určili, že u nových bytů v Praze nese 97 % daňového břemene prodávající. Nyní se zaměříme na dopady související se změnou sazby DPH, ke které došlo k 1. 1. 2013. Snížená sazba DPH vzrostla o 1 %, tzn. ze 14 % na 15 %. V úvahu bude bráno opět šestiměsíční období, od října 2012 do března 2013. Pro samotný výpočet bude následně použit pouze měsíc před změnou a měsíc po změně sazby DPH. Tab. 17

Vývoj průměrných cen bytů za období říjen 2012 – březen 2013 (v Kč)

Celá ČR

Říjen 2012 1 669 584

Listopad 2012 1 685 181

Prosinec 2012 1 708 435

Leden 2013 1 720 446

Únor 2013 1 757 681

Březen 2013 1 708 784

Praha

3 473 832

3 514 848

3 429 839

3 367 113

3 296 446

3 614 843

Brno

1 866 100

1 891 086

1 885 201

1 868 826

1 848 373

1 806 278

Ostrava

0 960 666

0 948 531

0 977 671

0 993 011

0 983 198

0 978 261

Okres


Ve výše uvedené tabulce vidíme vývoj průměrných cen bytů za období říjen 2012 až březen 2013. Oproti změně na přelomu roku 2011 a 2012 můžeme v ČR jako celku pozorovat růst cen bytů o 12 011 Kč. Výjimku tvoří pouze město Brno, kde byl zaznamenán v lednu 2013 pokles o 16 375 Kč oproti prosinci 2012 a dokonce i Praha, kde se ceny bytů snížily ve stejném období o 62 726 Kč. Pokud se však zaměříme na území, kde byl zaregistrován růst cen, tzn. ČR jako celek a Ostrava, vidíme, že růst cen byl pouze dočasný a již v březnu se hodnoty navrátily na prosincovou úroveň. Tab. 18

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny bytů (v Kč)

Okres

Cena 12/2012

DPH (14 %)

Cena 1/2013

DPH (15 %)

 ceny

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

Celá ČR

1 708 435

209 808

1 720 446

224 406

12 011

14 598

082 %

018 %

Praha

3 429 839

421 208

3 367 113

439 189

-62 726

17 980

000 %

100 %

Brno

1 885 201

231 516

1 868 826

243 760

-16 375

12 244

000 %

100 %

Ostrava

0 977 671

120 065

0 993 011

129 523

15 340

09 458

100 %

000 %


Je nutno podotknout, že oproti situaci v roce 2012 daňové zatížení ponesou ve velké míře i kupující. V Praze a Brně byl zaznamenán plný dopad změny sazby DPH na prodejce bytů, což se může zdát v případě Prahy poněkud neobvyklé vzhledem k atraktivnosti lokality. Na území ČR byl zaregistrován dopad na ku-

68

Vlastní práce

pující ve výši 82 % a dopad na prodejce pouze ve výši 18 %, v Ostravě pak plnou výši, resp. 100 % daňového břemene nesli kupující. Lze se domnívat, že zde značnou roli sehrává právě zvýšení cen, které bylo identifikováno pouze jako dočasné. Právě kvůli dočasnosti je vhodné provést rovněž zhodnocení dopadů změny sazby DPH mezi prosincem roku 2012 a březnem roku 2013, kdy se vrátily hodnoty na prosincovou úroveň. Tab. 19

Upřesnění dopadů změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny bytů (v Kč)

Okres

Cena 12/2013

DPH (14 %)

Celá ČR

1 708 435

Praha

Cena 1/2013

DPH (15 %)

 ceny

 DPH

Dopad na kupující

Dopad na prodejce

209 808 1 708 784 222 885

000 349

13 077

003 %

097 %

3 429 839

421 208

3 614 843

471 501

185 004

50 293

100 %

000 %

Brno

1 885 201

231 516

1 806 278

235 601

-78 923

04 086

000 %

100 %

Ostrava

0 977 671

120 065 0 978 261

127 599

000 590

07 534

008 %

092 %


Po porovnání hodnot z prosince 2012 a března 2013 lze uvést, že většinu daňového zatížení opět nesou prodejci bytů. Výjimku tvoří pouze Praha, kde se dopad změny sazby DPH projevil pouze u kupujících, což má jistou souvislost s již zmíněnou atraktivností dané oblasti. Celkový vývoj dopadů změny sazby DPH není nikterak zvláštní a odpovídá celkovému vývoji v oboru stavebnictví, které se vyznačuje dlouhodobým poklesem a jehož pokles je predikován i do budoucna. 4.2.5

Dopady na státní rozpočet

Jak již bylo v úvodu zmíněno, v roce 2012 došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % z důvodu financování připravované důchodové reformy. Podle odhadů měl stát na DPH v roce 2012 inkasovat o 21,3 mld. Kč více. (IHNED, 2011) Ve skutečnosti však došlo ke zvýšení inkasa DPH oproti roku 2011 pouze o necelé 3 mld. Kč (konkrétně o 2,8 mld. Kč), což je zřejmé z následující tabulky. Tab. 20

Komparace schváleného rozpočtu a skutečného inkasa DPH v letech 2008 – 2012

DPH (v mld. Kč) Schválený rozpočet Inkaso celkem Plnění

2008

2009

2010

2011

2012

274,5 255,2 92,97 %

278,6 253,6 91,03 %

270,8 269,5 99,54 %

279,5 275,4 98,53 %

308,7 278,2 90,13 %

Zdroj: MFČR (2010, 2013), GFŘ (2013); vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky je patrné, že pro rok 2012 byl schválen výběr DPH pro státní rozpočet ve výši 308,7 mld. Kč. Ve skutečnosti se ale za rok vybralo jen 90,13 % (278,2 mld. Kč), což je od roku 2008 považováno za nejnižší plnění. Lze

Vlastní práce

69

se domnívat, že jednou z příčin menšího výběru DPH byl v roce 2012 celkový pokles ekonomiky, který zaznamenalo HDP ve výši 1,2 %. Nicméně je zřejmé, že pokles ekonomiky nemohl mít zásadní vliv na výběr DPH, jelikož by při zohlednění poklesu HDP ve výši 1,2 % mělo inkaso DPH poklesnout pouze o 3,7 mld. Kč (tj. na 305 mld. Kč), což se rozhodně nestalo. Další příčinu poklesu výběru DPH je možné hledat právě ve zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %. Spotřebitelé byli nuceni v důsledku změny sazby DPH zvýšit své výdaje na nákup základních životních potřeb (např. potraviny, bydlení), jejichž ceny se změnou sazby DPH vzrostly. Tím se spotřebitelům při zachování stejného důchodu automaticky snížily výdaje na zboží a služby dlouhodobé spotřeby. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 nebylo dlouho známo, jak se pro rok 2013 změní sazba DPH, byli spotřebitelé i s ohledem na tuto skutečnost nuceni omezovat své výdaje a vytvářet úspory na nejistou budoucnost, která souvisí i s nepříliš příznivým ekonomickým vývojem, který přetrvává až do současnosti. Při poklesu DPH mohly rovněž jistou roli sehrát i daňové úniky, které se vyskytují stále častěji. Ačkoliv ve stavebnictví jim mělo být prostřednictvím zavedení režimu přenesení daňové povinnost na stavební a montážní práce zamezeno, nelze vyloučit, že se přesunuly do jiných odvětví, a to klidně i ve větším rozsahu. Závěrem lze tedy říci, že se v roce 2012 výběr DPH příliš nezlepšil. V souvislosti s tím je také zajímavé zhodnotit vývoj nedoplatků DPH v České republice. Tab. 21

Vývoj nedoplatků DPH v letech 2008 – 2012

DPH (v mil. Kč) Nedoplatky (kumulované) Roční přírůstek nedoplatků

2008 45 631 01 575

2009 48 019 02 388

2010 58 978 10 959

2011 68 725 09 747

2012 82 505 13 781

Zdroj: Generální finanční ředitelství (2013); vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky je patrné, že nedoplatky DPH od roku 2008 vzrostly o 36 874 mil. Kč, což je téměř o 45 %. Největší nárůst byl zaznamenán právě v posledním roce 2012, kdy se nedoplatky oproti předchozímu roku zvýšily o téměř 5 %, což je 13 781 mil. Kč. Vývoj v tomto roce je poněkud překvapivý. Lze se domnívat, že s ohledem na zavedení režimu přenesení daňové povinnosti s účinností od 1. 1. 2012 bylo očekáváno, že v roce 2012 dojde ke snížení daňových úniků, které se vyskytovaly ve velké míře zejména ve stavebnictví, a celkové nedoplatky na DPH poklesnou. To se však nestalo a nedoplatky se naproti tomu paradoxně zvýšily. Domníváme se, že tato skutečnost však není způsobena tím, že by byl režim přenesení daňové povinnosti neúčinný, resp. neúspěšný, ale spíše tím, že se úniky z oboru stavebnictví přesunuly do jiných oblastí. Při vyhodnocení dopadů změny sazby DPH na státní rozpočet je také vhodné určit, jak se vyvíjela celkové daňová povinnost DPH.

70 Tab. 22

Vlastní práce Vývoj daňové povinnosti DPH v letech 2008 – 2012

DPH (v mld. Kč) Inkaso celkem Nadměrné odpočty Daňová povinnost

2008 255,2 261,6 516,8

2009 253,6 217,0 470,6

2010 269,5 230,9 500,4

2011 275,4 257,2 532,6

2012 278,2 266,4 544,6


V Tab. 22 je uveden vývoj celkového inkasa DPH, nadměrných odpočtů a celkové daňové povinnosti. Z uvedených údajů je čitelné, že od roku 2009 až do roku 2012 dochází k růstu daňové povinnosti zejména z důvodu zvyšování nadměrných odpočtů. Inkaso DPH se také zvyšuje, ovšem ne v takové míře jako nadměrné odpočty. Můžeme předpokládat, že nadměrné odpočty se zvyšují zejména v souvislosti s častými daňovými úniky. Zde je vhodné uvést, že i když dochází k růstu nadměrných odpočtů, bývají podnikům nadměrné odpočty finančními úřady vyplaceny v zákoně lhůtě, tj. do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tato informace byla zjištěna z dotazníkového šetření v otázce č. 13 (viz příloha E této práce), u níž 35 respondentů odpovědělo, že jim finanční úřad vrací daňové odpočty dle zákona do 30 dnů. Jednomu respondentovi nadměrné odpočty nevznikají, tudíž není jeho odpověď relevantní. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, v roce 2013 došlo ke zvýšení sazby DPH o 1 % jak u snížené, tak u základní sazby DPH (tj. na 15 % a 21 %). Dopady této změny na státní rozpočet zhodnotíme v následující tabulce. Tab. 23

Vývoj inkasa DPH za 1. čtvrtletí roku 2011 - 2013

DPH (v mld. Kč) Schválený rozpočet - celkem Inkaso k 31. 3. Plnění

2011 278,5 056,6 20,33 %

2012 308,7 058,4 18,93 %

2013 297,3 073,3 24,67 %

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2013); vlastní zpracování

V Tab. 23 můžeme vidět, že v roce 2013 poklesl schválený rozpočet týkající se příjmů z DPH na 297,3 mld. Kč, tj. o 11,4 mld. Kč oproti roku 2012, přestože se sazba DPH zvýšila. Tato skutečnost může být důsledkem neúspěchu při výběru DPH právě v roce 2012 a důsledkem ekonomického poklesu, který byl v tomtéž roce zaznamenán ve výši 1,2 %. Z tabulky je čitelný vývoj inkasa k 31. 3., z čehož vyplývá, že v roce 2013 se na DPH za 1. čtvrtletí všech sledovaných let vyinkasovalo doposud nejvíce a schválený rozpočet je již naplněn téměř z 25 %. Jaký dopad bude mít v konečném důsledku změna sazby DPH v roce 2013 na státní rozpočet a zda bude plánovaného inkasa dosáhnuto, nelze zatím s určitostí říci.

Vlastní práce

71

4.3 Vyhodnocení režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví Jedním z cílů diplomové práce je vyhodnotit finanční dopady zavedení režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2012. Dosažení zmíněného cíle je předmětem této kapitoly. Jaké finanční dopady má zavedení režimu na stavební podniky, bude hodnoceno zejména z hlediska peněžních toků neboli cash-flow. Nejdříve budeme problematiku zkoumat prostřednictvím modelových příkladů a následně vyhodnotíme zavedení režimu v konkrétním vybraném podniku. V závěru této kapitoly pak zhodnotíme dopady zavedení na státní rozpočet. 4.3.1

Dopady uplatnění reverse-charge na vstupu

Mnohé stavební podniky, zejména ty menší, mohou uplatňovat reverse-charge pouze na vstupu. Důvodem je, že cílovou skupinou menších podniků jsou především koneční spotřebitelé, neplátci DPH a režim přenesení daňové povinnosti na výstupu se na ně tudíž nevztahuje. Těmto konečným spotřebitelům podniky poskytují zejména stavební práce spojené se sociálním bydlením, které podléhají snížené sazbě DPH (15 % pro rok 2013). Je však více než zřejmé, že pro výkon stavebních prací musí podniky nakupovat materiál a pravděpodobně i najímat služby od dodavatelů, kteří jsou plátci DPH. Tím pádem mohou na vstupu uplatňovat režim přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce, jestliže přijatá plnění režimu podléhají. Nutno podotknout, že v této a v následujících dvou podkapitolách bude kalkulováno se sazbami DPH pro rok 2013. Budeme porovnávat situaci, v níž by přijaté plnění podléhalo běžnému mechanismu uplatňování DPH se situací, kdy by se na přijaté zdanitelné plnění vztahoval režim přenesení daňové povinnosti. Předpokladem rovněž bude, že podnik je měsíčním plátcem DPH a obvyklá doba splatnosti faktur je zhruba 70 dnů, což je obecně ve stavebnictví považováno za standard. Nyní uvedeme modelový příklad, v němž stavební podnik nakupuje služby od plátců DPH ve výši 100 000 Kč bez DPH (pro účely sociálního bydlení). Jestliže podnik přijme plnění (včetně daňového dokladu) od dodavatele 4. 1., je termín splatnosti 70 dnů od tohoto data, tj. 15. 3. Splatná je k tomuto datu částka včetně daně (115 000 Kč). Předpokládáme, že nárok na odpočet daně na vstupu ve výši 15 000 Kč vznikl rovněž k datu 4. 1. a podnik si ho tedy může uplatnit v lednovém daňovém přiznání. Daňové přiznání má povinnost podat do 25 dnů od konce zdaňovacího období, tedy do 25. 2. Do 30 dnů od 25. 2., tj. do 27. 3. je podniku odpočet vyplacen finančním úřadem. Přitom však již nejpozději 15. 3. musí podnik uhradit cenu faktury včetně daně svému dodavateli. Celkem má tedy podnik 12 dnů (od 15. 3. do 27. 3.) zadržené finanční prostředky ve

72

Vlastní práce

výši 15 000 Kč, což má na cash-flow podniku negativní dopad. Tato situace je znázorněna v následující tabulce ve sloupci věnovaném běžnému režimu uplatňování DPH. Tab. 24

Uplatnění reverse-charge na vstupu v souvislosti se sociálním bydlením

Běžný režim Reverse-charge uplatňování DPH Přijatá plnění od plátců DPH 4. 1. 100 000 100 000 + DPH (15 %) 015 000 x úhrada celkem 15. 3. 115 000 100 000 Daň na výstupu - DPH (15 %) 25. 2. x 015 000 Nárok na odpočet daně na vstupu 25. 2. 015 000 015 000 Výplata odpočtu od FÚ 27. 3. 015 000 0 Dopad na cash-flow podniku 12 dnů -15 000 +15 000 Zdanitelná plnění (v Kč)

Termín

Zdroj: Vlastní zpracování

V případě režimu přenesení daňové povinnosti tyto prostředky zadržovány nejsou. K 15. 3. je pouze splatná částka bez DPH ve výši 100 000 Kč. Na stavební podnik byla přenesena povinnost přiznat a uhradit daň na výstupu (15 000 Kč), přičemž nárok na odpočet daně na vstupu zůstává taktéž zachován. Stavební podnik je povinen po obdržení dokladu od dodavatele v hodnotě 100 000 Kč uvést výši daně (15 000 Kč) v evidenci pro účely DPH za příslušné zdaňovací období dle § 92a odst. 2 ZDPH. Přiznání daně i uplatnění odpočtu daně musí být uskutečněno do 25. 2. (termín pro podání daňového přiznání). Jelikož je daň na výstupu i nárok na odpočet ve výši 15 000 Kč, finanční úřad podniku nic nevrací ani od něj nic neobdrží. Podnik má tedy pouze povinnost do 15. 3. uhradit částku 100 000 Kč svému dodavateli. Tato situace je uvedena v posledním sloupci výše uvedené tabulky. Na závěr je vhodné uvést, že uplatnění reverse-charge na vstupu má v daném případě pozitivní vliv na likviditu podniku, neboť peněžní prostředky plynoucí z nároku na odpočet daně na vstupu (v našem modelovém příkladě se jedná o částku 15 000 Kč) má podnik ihned k dispozici a to v předstihu 12 dnů v porovnání s běžným režimem uplatňování DPH. Ještě je nutné dodat, že pokud bychom kalkulovali s vyšší částkou, byl by pozitivní dopad mnohem výraznější. 4.3.2

Dopady uplatnění reverse-charge na vstupu a výstupu

Další modelový příklad zachycuje situaci, v níž stavební podniky stále nakupují služby od dodavatelů (plátců DPH). Na rozdíl od předchozího příkladu ale poskytují stavební práce plátcům DPH (např. bytovým družstvům), ovšem stále

Vlastní práce

73

zejména v souvislosti se sociálním bydlením. Z toho důvodu zdanitelná plnění podléhají snížené sazbě DPH ve výši 15 %. U přijatých zdanitelných plnění (viz Tab. 25) se postupuje totožným způsobem jako v předchozí podkapitole. Zavedení režimu přenesení daňové povinnosti tak má při uvažování stejného zadání na cash-flow podniku pozitivní dopad a to ve výši 15 000 Kč (finanční prostředky má podnik k dispozici o zmíněných 12 dnů dříve). Při poskytování zdanitelných plnění jsme uvažovali následující zadání. Stavební podnik poskytl ve výši 300 000 Kč (bez DPH) stavební práce spojené se sociálním bydlením k 15. 4., což je zároveň i dnem uskutečnění zdanitelného plnění. Jelikož opět uvažujeme běžnou 70denní splatnost ve stavebnictví, je termín splatnosti vydané faktury stanoven na 24. 6. Pokud by podnik použil běžný režim uplatňování DPH, musel by do 25. 5. (termín pro podání daňového přiznání) uhradit daň na výstupu (45 000 Kč) příslušnému finančnímu úřadu. Úhradu faktury včetně daně (345 000 Kč) by však obdržel zpět až 24. 6., což je o 30 dnů později. Znamená to tedy, že podnik má 30 dnů vázané finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, což se na cash-flow projevuje bezpochyby negativně (viz Tab. 25). Tab. 25

Uplatnění reverse-charge na vstupu a výstupu v souvislosti se sociálním bydlením

Zdanitelná plnění (v Kč)

Termín

Přijatá plnění od plátců DPH 4. 1. + DPH (15 %) úhrada celkem 15. 3. Daň na výstupu - DPH (15 %) 25. 2. Nárok na odpočet daně na vstupu 25. 2. Výplata odpočtu od FÚ 27. 3. Dopad na cash-flow podniku 12 dnů Poskytnutá plnění plátcům DPH 15. 4. + DPH (15 %) úhrada celkem 24. 6. Platba daně na výstupu FÚ 25. 5. Dopad na cash-flow podniku 30 dnů Celkový dopad na cash-flow 42 dnů Zdroj: Vlastní zpracování

Běžný režim Reverse-charge uplatňování DPH 100 000 015 000 115 000 x 015 000 015 000 -15 000 300 000 045 000 345 000 045 000 -45 000 -60 000

100 000 x 100 000 015 000 015 000 x +15 000 300 000 x 300 000 x +45 000 +60 000

74

Vlastní práce

Pokud podnik použije reverse-charge namísto běžného mechanismu uplatňování DPH, jeho finanční pozice se změní. Podnik při poskytnutí zdanitelného plnění odběrateli uvede na daňovém dokladu informaci, že „daň odvede zákazník“. Informaci o využití reverse-charge pak uvede ve výpisu evidence pro účely DPH za příslušné zdaňovací období. Povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu (45 000 Kč) přechází ze stavebního podniku na odběratele. To znamená, že podnik nemá jako v případě uplatnění běžného režimu uplatňování DPH vázané finanční prostředky u odběratelů. Protože reverse-charge vylepší cash-flow podniku o 45 000 Kč (má je k dispozici s předstihem 30 dnů), můžeme zhodnotit dopady režimu za pozitivní. Blíže viz Tab. 25. Pokud vyhodnotíme celkově dopad režimu přenesení daňové povinnost na stavební a montážní práce z Tab. 25, zjistíme, že uplatnění reverse-charge na vstupu i výstupu vylepšilo cash-flow podniku o 60 000 Kč (finanční prostředky byly k dispozici celkově o 42 dnů dříve) oproti běžnému mechanismu uplatňování DPH. Je tedy zřejmé, že stejně jako v předchozí podkapitole je dopad režimu pozitivní. 4.3.3

Dopady uplatnění reverse-charge na výstupu

V předchozích dvou podkapitolách jsme se věnovali stavebním podnikům, které nakupují služby, resp. najímají práci, od dodavatelů, plátců DPH a poskytují stavební práce pro bytové účely spojené se sociálním bydlením (uplatňují sníženou sazbu DPH ve výši 15 %). V této podkapitole se věnujeme stavebním podnikům, jejichž plnění ve většině případů podléhá základní sazbě DPH (21 % pro rok 2013), jelikož poskytování stavebních prací nesouvisí se sociálním bydlením. Mimo to stavební podniky od dodavatelů (plátců DPH) nakupují většinou pouze materiál a všechny stavební práce vykonávají pro odběratele (plátce DPH) individuálně. V tomto případě si musíme uvědomit, že nákup materiálu není považován za stavební a montážní práce a tudíž nespadá do režimu přenesení daňové povinnosti. Stavební podnik může tedy uplatnit režim přenesení daňové povinnosti pouze na výstupu (samozřejmě za podmínky, že dané stavební práce režimu podléhají). Jaký dopad má režim přenesení daňové povinnosti za výše uvedených předpokladů, ukážeme na následujícím modelovém příkladě. Při poskytování zdanitelných plnění jsme uvažovali podobné zadání jako v předchozí podkapitole. Stavební podnik poskytl stavební práce ve výši 300 000 Kč (bez DPH) odběrateli ze sektoru zemědělství. Den uskutečnění zdanitelného plnění (den poskytnutí služby i vystavení faktury) je 15. 4. Rozdíl oproti předchozímu příkladu je ve výši DPH, které činí 21 % (63 000 Kč).

Vlastní práce Tab. 26

75

Uplatnění reverse-charge na výstupu

Běžný režim Reverse-charge uplatňování DPH Poskytnutá plnění plátcům DPH 15. 4. 300 000 300 000 + DPH (21 %) 063 000 x úhrada celkem 24. 6. 363 000 300 000 Platba daně na výstupu FÚ 25. 5. 063 000 x Dopad na cash-flow podniku 30 dnů -63 000 +63 000 Zdanitelná plnění (v Kč)

Termín


Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že jestliže podnik použije běžný režim uplatňování DPH, musí finančnímu úřadu do 25. 5. uhradit daň na výstupu (63 000 Kč) a zároveň podat daňové přiznání. Platbu od odběratele však obdrží až o 30 dnů později, tj. 24. 6. Následkem toho je, že podnik má u odběratele po dobu 30 dnů vázané finanční prostředky ve výši 63 000 Kč. Při uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti podnik opět uvede na dokladu informaci, že „daň odvede zákazník“ a skutečnost zohlední ve výpisu evidence pro účely DPH, který předkládá finančnímu úřadu za dané zdaňovací období. Díky této skutečnosti je povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši 63 000 Kč přenesena na odběratele. S ohledem na to má režim přenesení daňové povinnosti na cash-flow pozitivní dopad. Podnik má finanční prostředky k dispozici okamžitě, protože je nemusí odvádět finančnímu úřadu a následně čekat na úhradu odběratelem (v našem případě 30 dnů). Na závěr lze uvést skutečnost, že stavebním podnikům často vznikají nadměrné odpočty. To je podloženo rovněž dotazníkovým šetřením (otázka č. 13 v příloze E této práce), v němž 35 respondentů potvrdilo vznik nadměrných odpočtů a uvedlo, že jim je finanční úřad vrací v zákonné lhůtě 30 dnů. 4.3.4

Praktická aplikace poznatků na vybraném podniku

V předchozích třech podkapitolách jsme vyhodnotili finanční dopady režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na modelových příkladech. Nyní provedeme zhodnocení dopadů na skutečném stavebním podniku, který pro účely této práce nazýváme jako firmu Beta. Firma Beta v současnosti působí na stavebním trhu šestým rokem a neustále se rozrůstá. O této skutečnosti jednoznačně vypovídá její obrat. Ten v roce 2011 činil 46 268 tis. Kč a v roce 2012 dosáhl téměř dvojnásobné hodnoty, konkrétně 93 304 tis. Kč. Firma Beta je měsíčním plátcem DPH a zhruba 80 % zdanitelných plnění poskytuje svým odběratelům v režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Při vyhodnocení dopadů reverse-charge bylo původně plánováno porovnat informace z let 2011 a 2012, ovšem vzhledem k příliš

76

Vlastní práce

velkým rozdílům v hospodaření firmy by tato komparace neměla téměř žádnou vypovídací hodnotu. Z toho důvodu jsou dopady vyhodnoceny pouze z údajů roku 2012 a to v podstatě ve dvou variantách. První varianta je fiktivní, protože v ní firma Beta stále uplatňuje DPH běžným mechanismem. Druhá varianta odpovídá skutečnosti, v níž dochází k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Díky komparaci těchto dvou situací je možné provést vyhodnocení dopadů zavedení režimu na firmu Beta. Jinými slovy provedeme komparaci situace, kdy firma Beta uplatňuje DPH běžným mechanismem a situace, kdy dochází k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Nelze opomenout upozornit na skutečnost, že firma Beta uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti zejména na výstupu, a proto se při zhodnocení zaměříme na poskytnutá plnění, resp. pohledávky. Přijatým plněním na vstupu, resp. závazkům, se věnovat nebudeme. U nich k žádným podstatným změnám nedošlo, protože k uplatňování reverse-charge na vstupu dochází pouze výjimečně. Ještě před samotným zhodnocením je vhodné upozornit, že se podle informací zástupce firmy Beta obvyklá doba splatnosti vydaných faktur pohybuje v rozmezí 14 až 30 dnů. Tento fakt se zdál být celkem překvapivý, jelikož obecně dosahuje obor stavebnictví průměrné doby splatnosti pohledávek zhruba 70 dnů. Abychom ověřili tvrzení firmy Beta, že doba splatnosti faktur je opravdu v rozmezí 14 až 30 dnů, vypočítali jsme si dobu obratu pohledávek podle vzorce uvedeného v příloze H této práce.

7 465 000  28,82  29dnů (93 241 000/360) Výpočet doby obratu pohledávek nám potvrdil, že pohledávky jsou ve firmě Beta skutečně splatné do 30 dnů. Lze se domnívat, že firma Beta si může kratší splatnost pohledávek dovolit zejména díky své příznivé ekonomické situaci, a protože poskytuje plnění především plátcům DPH. Ti jsou v hrazení faktur mnohem flexibilnější nežli koneční spotřebitelé (neplátci DPH), jimž poskytovala plnění firma Alfa z předchozí kapitoly. Doba obratu pohledávek, tedy 29 dnů, je spíše blíže k horní hranici 30 dnů, protože odběratelé platí zřejmě až na poslední chvíli, tj. málokdo platí dodavateli okamžitě po obdržení faktury. Jistou roli zde také může sehrávat fakt, že někteří odběratelé dobu splatnosti vůbec nedodržují a hradí faktury až po uplynutí termínu splatnosti (viz Tab. 27). V následující tabulce uvedeme rozdělení pohledávek podléhajících režimu reverse-charge podle lhůty splatnosti.


77

Rozdělení pohledávek podle doby splatnosti

Počet pohledávek 47

Hodnota pohledávek (bez DPH) 68 476 189 Kč

13 695 238 Kč

30 až 90 dnů

01

00 422 784 Kč

00 084 557 Kč

90 až 180 dnů

02

01 094 760 Kč

00 218 952 Kč

180 až 360 dnů

02

03 006 015 Kč

00 601 203 Kč

Celkem

52

72 999 748 Kč

14 599 950 Kč

Doba splatnosti Do 30 dnů

DPH (20 %)

Zdroj: Interní informace od firmy Beta (2013); vlastní zpracování

Je rovněž vhodné podotknout, že všechny výše uvedené pohledávky podléhající režimu reverse-charge vznikly v průběhu roku 2012. Jejich hodnota je proto součástí tržeb za prodej služeb, které tvořily ve sledovaném roce hodnotu 81 838 tis. Kč. Podíl pohledávek podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce tak činil téměř 90 % z tržeb z prodeje služeb a téměř 80 % z celkových tržeb, které nabyly v roce 2012 celkové hodnoty 93 241 tis. Kč. Z toho vyplývá již na počátku podkapitoly zmíněná informace, že firma Beta z více než 80 % uplatňuje u poskytnutých zdanitelných plnění režim přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Další důležitou informací je, že všechna výše uvedená poskytnutá plnění podléhají základní sazbě DPH (20 % v roce 2012), kterou by firma Beta byla nucena uhradit finančnímu úřadu, pokud by využívala běžný mechanismus uplatňování DPH. V tomto případě by daň byla splatná do 25 dnů od konce zdaňovacího období, tzn. ve stejném termínu jako je lhůta pro podání daňového přiznání. Dnem, k němuž je povinnost daň přiznat, je den uskutečnění zdanitelného plnění, což je v případě firmy Beta, která poskytuje odběratelům zejména služby, den poskytnutí služby či den vystavení daňového dokladu dle toho, co nastane dříve (§ 21 odst. 4 ZDPH). Z uskutečněných zdanitelných plnění by tak bylo v roce 2012 celkově zaplaceno finančnímu úřadu DPH ve výši 14 599 950 Kč (20 % ze 72 999 748 Kč). Jelikož je DPH v tomto případě uvedeno na daňových dokladech (fakturách vydaných), měla by ho firma Beta při platbách jednotlivých faktur od odběratelů obdržet zpět. Nyní musíme vzít v úvahu dobu splatnosti faktur, která se nejvíce pohybuje v rozmezí do 30 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění, a termín pro zaplacení daně, jež je do 25 dnů od konce zdaňovacího období. Při porovnání těchto dvou splatností dojdeme k závěru, že termín úhrady daně na výstupu placené finančnímu úřadu a termín přijatých plateb za vystavené faktury (včetně DPH) se v podstatě překrývá. To znamená, že zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce nemá firmu Beta díky krátké splatnosti faktur žádný výrazný vliv.

78

Vlastní práce

Režim převedení daňové povinnosti ve stavebnictví může mít na firmu Beta dopad v případě, kdy je splatnost pohledávek delší než 30 dnů neboli se jedná o pohledávky po době splatnosti. U těchto pohledávek totiž firma Beta musí zaplatit daň na výstupu, aniž by ji v brzkém termínu dostala zaplacenou od odběratelů zpět. V roce 2012 se to týkalo 5 pohledávek, jejichž celková výše DPH činila 904 712 Kč (viz Tab. 27). To znamená, že v případě uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, díky kterému je povinnost přiznat a zaplatit daň přenesena na příjemce plnění, firma Beta vylepšila v průběhu roku 2012 své cash-flow zhruba o zmíněných 904 712 Kč. Pokud by firma Beta měla ve skutečnosti delší obvyklou dobu splatnosti, mělo by zavedení režimu přenesení daňové povinnosti mnohem větší pozitivní efekt. Přesto však můžeme říci, že režim přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce měl na firmu Beta v roce 2012 kladný dopad. Doposud jsme se v této podkapitole věnovali vyhodnocení režimu přenesení daňové povinnosti v konkrétním vybraném podniku, firmě Beta. Nyní zhodnotíme odpovědi 36 stavebních podniků z dotazníkového šetření na otázky týkající se dané problematiky. Otázka č. 11 v dotazníku (viz příloha E této práce) zněla: „Jaký finanční dopad mělo zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce ve vašem podniku?“. Celkem 20 respondentů (56 %) dopad označilo za pozitivní, 3 za negativní (8 %) a 13 za žádný (36 %). Firmu Beta můžeme pravděpodobně zařadit mezi respondenty, kteří označili dopad režimu za pozitivní. Druhá a zároveň poslední otázka týkající se reverse-charge ve stavebnictví, byla otázka č. 12, která zkoumala, zda podniku zavedením režimu vzrostla administrativní zátěž. Na to 4 respondenti (11 %) odpověděli ano, 14 respondentů (39 %) spíše ano, 10 respondentů (28 %) spíše ne a 8 zbývajících respondentů (22 %) odpovědělo, že určitě ne. Lze předpokládat, že respondenti, kteří odpověděli, že jim zavedení režimu nezvýšilo administrativní zátěž, jsou zejména stavební podniky, jejichž činnost nepodléhá režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Na závěr můžeme konstatovat, že zavedení režimu daňové povinnosti ve stavebnictví má na většinu stavebních podniků spíše pozitivní dopad. Ovšem je nutno připomenout, že elementárním prvkem by mělo při posuzování dopadů zhodnocení doby splatnosti faktur, které cash-flow podniku bezpochyby nejvíce ovlivňuje. 4.3.5

Finanční dopady na státní rozpočet

Finanční dopady, resp. dopady na cash-flow, u státního rozpočtu v běžném mechanismu uplatňování DPH bezpochyby ovlivňuje počet článků v distribučním

Vlastní práce

79

řetězci a také zdaňovací období plátců DPH. Je zřejmé, že v případě státního rozpočtu bude mít pozitivní dopad na cash-flow taková situace, kdy je dodavatel měsíčním plátcem DPH a odběratel čtvrtletním plátcem DPH. V tomto případě je daň na výstupu odvedena ve prospěch státního rozpočtu dříve, nežli dojde k uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu ze strany odběratele. V opačném případě by měl být dopad na cash-flow státního rozpočtu negativní a to pokud je dodavatel čtvrtletním plátcem DPH a odběratel měsíčním plátcem DPH. Za těchto okolností je nejdříve odběratelem uplatňován nárok na odpočet a teprve následně je dodavatelem uhrazena daň na výstupu ve prospěch státního rozpočtu. Po zavedení mechanismu reverse-charge nastala změna. U plnění, na které se reverse-charge vztahuje, již nehraje čtvrtletní či měsíční plátcovství z pohledu státního rozpočtu žádnou významnou roli, jelikož daň na výstupu včetně nároku na odpočet daně na vstupu zohlední z příslušného plnění pouze jeden subjekt, tj. poslední plátce DPH v distribučním řetězci. Stát má proto jistotu, že nebude uplatněn a následně vyplacen nárok na odpočet, aniž by došlo k přiznání a zaplacení daně, jako tomu bylo před zavedením režimu přenesení daňové povinnosti. V kapitole zaměřené na dopady změny sazeb DPH jsme se zabývali inkasem DPH v celé ekonomice. V této podkapitole se budeme věnovat DPH pouze ve stavebnictví a určíme dopady zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce na státní rozpočet. Tab. 28

Vývoj DPH v oboru stavebnictví v roce 2008 – 2012 (v mil. Kč)

snížená

základní

snížená

základní

Přiznaná daň v oboru

2008

144 491

624 197

52 138

527 295

21 145

Podíl Inkaso stavebnictví DPH na inkasu celkem DPH 255 190 8,29 %

2009

128 148

513 510

39 384

449 066

20 410

253 612

8,05 %

2010

113 812

484 560

33 374

425 301

20 068

269 548

7,45 %

2011

130 618

456 305

38 297

400 824

20 473

275 393

7,43 %

2012

053 627

165 893

04 357

250 702

-8 288

278 231

-2,98 %

Rok

Výše zdanitelného plnění (ZD)

Nárok na odpočet daně (ZD)


Z výše uvedené tabulky lze od roku 2008 do roku 2011 pozorovat velmi podobný klesající vývojový trend, jak v celkové výši zdanitelného plnění, tak v celkovém nároku na odpočet (resp. jejich základů daně). Celková přiznaná daň se za dané období pohybovala v téměř konstantní výši 20 mld. Kč. V roce 2012 je ale oproti předchozím rokům zaznamenán výrazný pokles ve všech položkách v tabulce, což může být právě následkem zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na

80

Vlastní práce

stavební a montážní práce. Celkové snížení zdanitelného plnění, resp. jeho základu daně, je u snížené i zvýšené sazby DPH zapříčiněno přesunem přiznaných zdanitelných plnění do jiných sektorů. To souvisí se skutečností, že pokud stavební podniky poskytují stavební práce plátcům DPH z jiných oborů, k čemuž dochází velmi často, přechází povinnost přiznat daň na výstupu z těchto zdanitelných plnění právě na plátce z jiných odvětví a ve stavebnictví se tak příslušná zdanitelná plnění neprojeví. Z toho důvodu nemůžeme dopad zavedení režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví blíže zhodnotit. Co se týče nároku na odpočet, resp. jeho základu daně, poklesl zhruba o 150 mld. Kč oproti roku 2011. Příčinu můžeme hledat pravděpodobně ve snížení daňových úniků ve stavebnictví, což bylo hlavním cílem zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Vzhledem k tomu, že se přesunula povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu na příjemce plnění, odpadly transakce, které vedly k daňovým únikům. Dříve mezi sebou stavební podniky uzavíraly fiktivní transakce, díky kterým si příjemci plnění nárokovali odpočty daně na vstupu, aniž by poskytovatelé plnění nakonec daně na výstupu odvedli. Důvodem neodvedení daně byl často například vstup do insolvenčního řízení, jenž byl mnohdy i úmyslný. Od roku 2012 si plátci DPH již nemohou uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu, aniž by došlo k přiznání a uhrazení daně na výstupu. Zabránění daňovým únikům rovněž napomáhá výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti, který musí předkládat poskytovatel i příjemce zdanitelného plnění za zdaňovací období příslušnému finančnímu úřadu. Díky této evidenci tak není možné, aby docházelo k jakýmkoliv odlišnostem u plnění podléhajících reversecharge, a tím i k daňovým únikům. Nelze předpokládat, že by se daňovým únikům ve stavebnictví úplně zamezilo, ovšem je zřejmé, že došlo k jejich významnému omezení. Velmi pravděpodobné ale je, že se úniky přesunuly do jiných sektorů, a v návaznosti na to proto nedošlo k celkovému zlepšení výběru DPH v roce 2012, jak bylo již zmíněno v podkapitole věnující se dopadům změny sazby DPH na státní rozpočet.

4.4 Vyhodnocení dopadů změn v souvislosti se změnou v zákoně o zaměstnanosti Podkapitola se zabývá vyhodnocením dopadů změn ve zdaňování příjmů spojených s platbami sociálního a zdravotního pojištění v souvislosti se změnou v zákoně o zaměstnanosti. Jak bylo již v literární rešerši uvedeno, tato změna souvisí se zákazem vykonávání závislé práce mimo pracovněprávní vztah, což znamená, že výkon práce na živnostenský list, tzv. „švarcsystém“, je díky změně v zákoně o zaměstnanosti od 1. 1. 2012 považován za nelegální. Vzhledem k tomu, že se obor stavebnictví vyznačuje častým využíváním „švarcsystému“,

Vlastní práce

81

zejména z důvodu sezónnosti, budou vyhodnoceny dopady jeho zákazu na stavební podniky a rovněž na samotné zaměstnance a osoby pracující na živnostenský list, resp. OSVČ. 4.4.1

Dopady na stavební podniky

Na úvod je vhodné zmínit, že pro zpracování této podkapitoly jsou využívány poznatky zjištěné z vlastních zkušeností a z rozhovorů vedených s několika zástupci stavebních podniků. Vzhledem k vysoké prioritě zachování anonymity zde budou dopady spojené se zákazem „švarcsystému“ hodnoceny pouze na modelových příkladech, v nichž vystupuje fiktivní firma Gama. Nutno však podotknout, že se výpočty odvíjí od reálných skutečností. První modelový případ je zaměřen na situaci, kdy firma Gama využívá při svém podnikání „švarcsystém“ a druhý na situaci, kdy firma Gama dodržuje zákaz „švarcsystému“, resp. ho neuplatňuje. První modelový příklad má následující zadání. Firma Gama má uzavřenou pracovní smlouvu dle zákoníku práce s 6 zaměstnanci, kteří vykonávají stavební práce. Dalších 10 pracovníků vykonává v této firmě činnost na živnostenský list, tedy jako OSVČ a jejich činnost vykazuje následující znaky závislé činnosti. OSVČ vystupují pod jménem firmy Gama, inkasují od ní pravidelné příjmy ve stejných částkách, vykonávají činnost pouze pro tento podnik a rovněž mají stanovenou pevnou pracovní dobu a místo výkonu práce. Každý pracovník, ať už zaměstnanec na hlavní pracovní poměr či OSVČ, má podle uzavřené smlouvy nárok na finanční odměnu za provedené stavební práce ve výši 20 000 Kč (u zaměstnanců se jedná o mzdu). Tab. 29 uvádí kalkulaci celkových nákladů na provedené stavební práce, které za této situace firmě Gama vznikají. Náklady zahrnují mzdu v případě zaměstnanců a peněžní částky vyplacené OSVČ za provedené stavební práce. Jak je z Tab. 29 patrné, při výpočtu byla uvažována částka ve výši 20 000 Kč, kterou podnik vyplácí jednotlivým osobám vykonávajícím stavební práce, tzn. zaměstnancům a OSVČ. Kromě toho má firma Gama za 6 zaměstnanců, se kterými má uzavřenou pracovní smlouvu, povinnost odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění, které činí 34 % z hrubé mzdy, tj. z 20 000 Kč, na jednoho zaměstnance. Pracovníci, kteří vykonávají činnost u firmy Gama na živnostenský list, si platby na sociální a zdravotní pojištění odvádí z částky 20 000 Kč individuálně. Pokud sečteme náklady na provedené stavební práce, zjistíme, že za daných předpokladů firma Gama vynakládá celkovou částku 360 800 Kč měsíčně, což ročně činí 4 329 600 Kč. To platí za podmínky, kdy firma G zaměstnává 6 zaměstnanců na pracovní smlouvu a 10 pracovníků na „švarcsystém“.

82

Vlastní práce

Tab. 29

Stanovení nákladů na provedené stavební práce při využívání „švarcsystému“

Období

Měsíc

Rok

6 10

6 10

Náklady na provedené stavební práce na 1 osobu Náklady na provedené stavební práce celkem - mzdy

020 000 Kč 320 000 Kč 120 000 Kč

0 240 000 Kč 3 840 000 Kč 1 440 000 Kč

- částky vyplacené OSVČ SP a ZP na 1 zaměstnance (34 %) SP a ZP celkem za zaměstnance

200 000 Kč 006 800 Kč 040 800 Kč

2 400 000 Kč 0 081 600 Kč 0 489 600 Kč

Celkové náklady na provedené stavební práce

360 800 Kč

4 329 600 Kč

Počet zaměstnanců Počet OSVČ


Předpokládejme, že firma Gama dosahuje za rok celkových nákladů ve výši 45 000 000 Kč. Pro lepší vypovídací schopnost určíme podíl celkových nákladů na provedené stavební práce (tzn. „mzdových“ nákladů) na celkových nákladech. 4 329 000  0,0962 *100  9,62 % 45 000 000

Z uvedeného výpočtu je zřejmé, že ve firmě Gama tvoří podíl „mzdových“ nákladů na celkových nákladech 9,62 %, což znamená, že na každou stokorunu celkových nákladů společnost vynaložila 9,62 Kč „mzdových“ nákladů. Jinými slovy bylo z každých 100 Kč celkových nákladů 9,62 Kč vynaloženo na protiplnění osobám vykonávajícím ve firmě Gama stavební práce. Druhý modelový příklad se věnuje stavu po změně v zákoně o zaměstnanosti, tzn. situaci, kdy je využívání „švarcsystému“ považováno za nelegální. Předpokládáme, že firma Gama změnu v zákoně dodržuje a již proto nezaměstnává osoby vykonávající činnost na živnostenský list. Firma Gama zaměstnává na hlavní pracovní poměr 16 pracovníků, přičemž je všechny eviduje jako zaměstnance a má s nimi uzavřenou pracovní smlouvou v souladu se zákoníkem práce. Počet 16 byl stanoven v návaznosti na předchozím příkladě jako součet 6 zaměstnanců a 10 pracovníků vykonávajících činnost jako OSVČ. Stejně jako v předchozím příkladě budou v následující tabulce stanoveny celkové náklady firmy Gama na provedené stavební práce. Jelikož ale firma Gama zaměstnává pouze osoby na hlavní pracovní poměr, jedná se pouze o mzdové náklady.


83

Stanovení mzdových nákladů bez využívání „švarcsystému“

Období Počet zaměstnanců Počet OSVČ Mzda na 1 pracovníka Mzdy celkem SP a ZP na 1 zaměstnance (34 %) SP a ZP celkem Celkové mzdové náklady

Měsíc

Rok

16 0 020 000 Kč 320 000 Kč 006 800 Kč 108 800 Kč 428 800 Kč

16 0 0 240 000 Kč 3 840 000 Kč 0 081 600 Kč 1 740 600 Kč 5 580 800 Kč


Stejně jako v předchozím případě je i zde uvažována mzda ve výši 20 000 Kč, kterou firma Gama vyplácí všem 16 zaměstnancům. Dále je za tyto zaměstnance firma Gama povinna odvést sociální a zdravotní pojištění ve výši 34 % z hrubé mzdy. Celkové mzdové náklady jsou zde proto vyšší než v předchozím případě a činí 428 800 Kč za měsíc, což je v přepočtu 5 580 800 Kč za rok. Opět předpokládáme, že firmě Gama vznikly celkové náklady ve výši 45 mil. Kč. Pro provedení komparace s předchozím případem se rovněž stanovuje podíl mzdových nákladů na celkových nákladech. 5 580 800  0,1240 *100  12,40 % 45 000 000

Na první pohled je patrné, že firma Gama má podíl mzdových nákladů na celkových nákladech ve výši 12,40 %. To znamená, že na každou stokorunu celkových nákladů společnost vynaložila 12,40 Kč mzdových nákladů. V případě, kdy porovnáme obě situace, tedy před změnou (firma Gama využívá „švarcsystém“) a po změně (firma Gama nevyužívá „švarcsystém“) v zákoně o zaměstnanosti, můžeme konstatovat, že firmě Gama se díky zákazu nelegálního zaměstnávání navýšily mzdové náklady (resp. náklady na provedené stavební práce) o 68 000 Kč měsíčně, o 1 251 200 Kč ročně a o 2,78 % v poměru k celkovým nákladům. Je zřejmé, že toto navýšení je dáno platbami na sociální a zdravotní pojištění, jež činí 34 % z hrubé mzdy, a které jsou zaměstnavatelé povinni hradit za své zaměstnance v případě, že s nimi mají uzavřený pracovněprávní vztah. Na první pohled se může zdát, že se jedná o zanedbatelnou položku. Ovšem pokud přihlédneme k vývoji ve stavebnictví, zjistíme, že vzhledem k jeho nepříznivému vývoji může mít zejména pro menší stavební podnik každá navíc vynaložená koruna negativní dopad v podobě zhoršení jeho ekonomické situace. Kro-

84

Vlastní práce

mě toho jistě existuje pro podniky lepší způsob, jak tyto finanční prostředky vynaložit. Příkladem může být pořízení nových pracovních nástrojů či nového stroje, což může stavebním podnikům pomoci k získání dalších zakázek a k celkovému zlepšení jejich ekonomické situace. Prostřednictvím dvou výše uvedených modelových příkladů lze odvodit závěr, že zákaz nelegálního zaměstnávání může mít pro podniky negativní dopady. Samozřejmě velikost dopadů se odvíjí od ekonomické situace každé firmy a od počtu pracovníků, kteří v těchto podnicích vykonávají stavební práce. Je zde však třeba podotknout, že ačkoliv je zaměstnávání pracovníků na živnostenský list zakázáno, bývá v praxi stále často využíváno, i když pod hrozbou pokut, jak pro stavební podniky, tak pro zúčastněné OSVČ. Jelikož je problematika nelegálního zaměstnávání ve stavebních podnicích často diskutovaným tématem, byly do dotazníku vloženy rovněž otázky týkající se „švarcsystému“. Otázka č. 14 zjišťovala, zda stavební podniky souhlasí se zákazem „švarcsystému“. Vyhodnocení otázky uvádí následující graf. Je z něj na první pohled patrné, že více než polovina respondentů, konkrétně 20 (56 %), se zákazem nesouhlasí, 7 (19 %) jich spíše nesouhlasí a zbylých 25 %, tj. celkem 9 spíše souhlasí nebo úplně souhlasí. Lze se domnívat, že podniky, které se zákazem nesouhlasí, při výkonu své činnosti „švarcsystému“ využívaly či stále využívají.

Graf 11


Zdroj:


S ohledem na to úzce souvisí i otázka č. 15, jež zkoumá, zda zákaz „švarcsystému“ ohrozil podnikání osloveného podniku. Z celkového počtu 36 respondentů jich bylo 10 (28 %) zákazem částečně či značně ohroženo, 12 (33 %) stavebních podniků tvrdí, že je tento zákaz spíše neohrozil a 14 (39 %) jich určitě ohroženo nebylo. Nelze opomenout zmínit, že podniky, které se cítí zákazem „švarcsystému“ ohroženy, jsou především menší podniky, které zaměstnávají na hlavní pracovní poměr pouze malý počet zaměstnanců (zhruba 0 až 10). Tím jsme si

Vlastní práce

85

potvrdily taktéž závěr z předchozí podkapitoly, že zákaz nelegálního zaměstnávání může především ohrozit ekonomickou situaci především menších podniků. Zajímavou otázkou byla též otázka č. 17: „Kolik OSVČ v roce 2012 pro váš podnik vykonávalo sjednanou práci na stavebních zakázkách?“. Nutno podotknout, že původní znění otázky bylo, kolik pracovníků v podniku vykonává výdělečnou činnost na „švarcsystém“, ale po kritice z několika stavebních podniků ohledně znění otázky ji bylo nutné přeformulovat. Stavební podniky, ačkoliv se jedná o anonymní dotazník, nechtějí odpovídat na přímé otázky ohledně využívání „švarcsystému“. Z toho důvodu byla použita nepřímá forma v podobě konečného znění otázky č. 17. Z odpovědí je zřejmé, že stavební podniky rozhodně uzavírají spolupráci s OSVČ a lze předpokládat, že uvedené výsledky se v podstatě rovnají či velmi přibližují počtu osob, které vykonávají v podniku výdělečnou činnost na „švarcsystém“. Můžeme říci, že 6 respondentů (17 %) ve svém podniku žádné OSVČ nevyužívá, případně odpovědělo, že nezná počet, popř. nechtělo odpovídat. Dále 13 stavebních podniků (36 %) spolupracuje s 1 - 5 OSVČ, v 10 (28 %) podnicích vykonává výdělečnou činnost 6 – 10 OSVČ, v 5 (14 %) pak 11 – 20 OSVČ a ve 2 podnicích (5 %) dokonce činnost vykonává více než 21 OSVČ. 4.4.2

Dopady na zaměstnance a OSVČ

V předchozí podkapitole jsme došli k závěru, že zaměstnávání pracovníků na živnostenský list je pro stavební podniky výhodné a změna v zákoně o zaměstnanosti má zejména na menší podniky negativní dopad. Nyní se zaměříme na to, jaké dopady má změna v zákoně o zaměstnanosti na zaměstnance a osoby pracující na živnostenský list (OSVČ). Opět zde využijeme modelových příkladů. Abychom zajistili srovnatelnou komparaci, uvažujeme rok 2012 jako zdaňovací období. Nyní přejdeme již k samotnému zadání. Pan Dvořák je pomocný pracovník ve stavebnictví a je zaměstnaný u stavební firmy Gama. S touto firmou má uzavřenou pracovní smlouvu a také u ní podepsal daňové prohlášení na rok 2012. Jedná se tudíž o pracovněprávní vztah řídící se zákoníkem práce. Hrubý příjem pana Dvořáka činí 20 000 Kč za měsíc. Panu Dvořákovi je 24 let, je svobodný, bezdětný a dosud neprojevil zájem o zajištění své budoucnosti. Neplatí si tedy ani penzijní připojištění ani životní pojištění a současně nemá ani jiné položky, které by bylo možné při ročním zúčtování odečíst od základu daně.

86 Tab. 31

Vlastní práce Měsíční zúčtování příjmů ze závislé činnosti

Zaměstnanec – měsíční zúčtování Hrubá mzda + 25 % SP placené zaměstnavatelem + 9 % ZP placené zaměstnavatelem „Superhrubá“ mzda (26 800 + 5 000 + 1 800) Základ daně (zaokrouhlený na sta Kč nahoru) Záloha na daň z příjmů (15 % * 26 800) - sleva na dani – na poplatníka Záloha na daň z příjmu po odečtení slev (4 020 – 2 070) 6,5 % SP placené zaměstnancem 4,5 % ZP placené zaměstnancem Čistá mzda (20 000 – 1 950 – 1 300 – 900)

Částka v Kč 20 000 05 000 01 800 26 800 26 800 04 020 02 070 01 950 01 300 00900 15 850


Z výše uvedené tabulky je patrné, že zaměstnavatel využívá v případě měsíčního zúčtování pro stanovení daně „superhrubou“ mzdu. Jedná se o hrubou mzdu navýšenou o zaměstnavatelem zaplacené pojistné na sociální zabezpečení ve výši 25 % z hrubé mzdy a o zaměstnavatelem zaplacené pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy. „Superhrubá“ mzda dále slouží ke stanovení základu daně, jenž je u měsíčního zúčtování zaokrouhlen vždy na sta Kč nahoru, a z něhož je následně vypočítána záloha na daň z příjmů ve výši 15 %. Jelikož pan Dvořák u firmy Gama podepsal daňové prohlášení, může zaměstnavatel při výpočtu čisté mzdy snížit zálohu na daň o slevu na poplatníka. Pokud by měl děti, mohl by si odečíst i daňové zvýhodnění. Jakmile dojde k ponížení zálohy na daň o slevu na dani, stanoví se konečná záloha na daň z příjmů. Tuto zálohu odvede firma Gama za pana Dvořáka do státního rozpočtu a současně mu tuto částku odečte při stanovení čisté mzdy z celkové hrubé mzdy, tedy v tomto případě z 20 000 Kč. Hrubá mzda se dále ještě snižuje o zaměstnancem placené pojistné na sociální zabezpečení ve výši 6,5 % a zaměstnancem hrazené pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Částky pojistného se vždy stanovují procentem z hrubé mzdy. Následně je čistá mzda ve výši 15 850 Kč, což je hrubá mzda po odečtení zálohy na daň z příjmů a pojistného hrazeného zaměstnancem, vyplacena panu Dvořákovi firmou Gama na jeho bankovní účet.


87

Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti

Zaměstnanec - zúčtování daně za rok 2012 Úhrn příjmů od zaměstnavatele Úhrn povinného pojistného placeného zaměstnavatelem Dílčí základ daně (240 000 + 81 600) Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmů (321 600* 15 %) - sleva na dani – na poplatníka Daň po uplatnění slev (48 240 – 24 840) Úhrn zaplacených záloh na daň (1950 * 12) Nedoplatek / přeplatek

Částka v Kč 240 000 081 600 321 600 321 600 048 240 024 840 023 400 023 400 000000


V případě provedení ročního zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se postupuje podobným způsobem jako při výpočtu čisté mzdy. Pan Dvořák podepsal u firmy Gama daňové prohlášení, v roce 2012 pobíral příjmy ze závislé činnosti pouze od firmy Gama a současně v daném období nezískal žádné jiné příjmy. Ve skutečnosti mu proto nevzniká povinnost podávat daňové přiznání, ovšem pro účely této práce stejně roční zúčtování daně z příjmů zkalkulujeme. Při stanovení přeplatku či nedoplatku na dani z příjmů je potřeba určit nejdříve dílčí základ daně. Ten se stanoví jako rozdíl úhrnu příjmů a pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na sociálním a zdravotním pojištění, které činí celkem 34 % z úhrnu příjmů. Obě tyto částky, úhrn příjmů a zaplacené pojistné, jsou uvedeny na potvrzení o zdanitelných příjmech, které si pan Dvořák může vyžádat od svého zaměstnavatele. V tomto případě lze předpokládat, že částka úhrnu mezd a uhrazené pojistného vypočtených v Tab. 32 je rovna částkám na potvrzení o zdanitelných příjmech. Ve skutečnosti se totiž částky na potvrzení a částky vypočtené uvedeným způsobem mohou lišit. Jakmile je vypočten dílčí základ daně, odečítají se od něj veškeré nezdanitelné části daně. Ty však pan Dvořák žádné nemá, takže se dílčí základ daně rovná výslednému základu daně, ze kterého se počítá daň z příjmů ve výši 15 %. Od daně se následně odečte sleva na poplatníka a vyjde konečná daň po uplatnění slev ve výši 23 400 Kč. Jelikož pan Dvořák zaplatil již v průběhu roku 2012 zálohy na dani z příjmů ve stejné výši, vyjde mu nulová daňová povinnost. Nevznikl mu tak žádný nedoplatek, který by musel zaplatit ani přeplatek, který by mu byl vrácen. Dále provedeme výpočet za předpokladu, že se firma Gama dohodla s panem Dvořákem, že u ní bude pracovat na živnostenský list jako OSVČ a to za předpokladu, že bude podroben příkazům stále stejně jako zaměstnanec v případě zá-

88

Vlastní práce

vislé činnosti. Je zřejmé, že firma Gama zde neakceptuje změnu v zákoně o zaměstnanosti a využívá při svém podnikání „švarcsystém“. Nyní přejdeme již k samotnému modelovému příkladu. Pan Dvořák je čerstvým držitelem živnostenského listu na činnost „pomocné práce ve stavebnictví“. Pomocné práce ve stavebnictví vykonává pouze u firmy Gama a řídí se při výkonu činnosti jejími pokyny. Jeho činnost je sice samostatně výdělečně činná, ale přesto splňuje znaky závislé činnosti. Příjem pana Dvořáka vyplacený firmou Gama činí 20 000 Kč za měsíc. Panu Dvořákovi je 24 let, je svobodný, bezdětný a stejně jako v předchozím případě dosud neprojevil zájem o zajištění své budoucnosti. Neplatí si tedy ani penzijní připojištění ani životní pojištění a současně nemá ani jiné položky, které by bylo možné při ročním zúčtování odečíst od základu daně. Jako OSVČ ale v roce 2012 pravidelně každý měsíc platil zálohy na pojistné na sociální zabezpečení ve výši 1 836 Kč a zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 1 697 Kč. Tab. 33

Stanovení čistého měsíčního příjmu OSVČ

OSVČ – měsíční zúčtování Obdržené příjmy Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení Zálohy na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění Čistý příjem

Částka v Kč 20 000 01 836 01 697 16 467


Aby bylo možné stanovit čistý měsíční příjem pana Dvořáka vystupujícího jako OSVČ, je potřeba odečíst zaplacené zálohy na pojistné od obdržených příjmů, které získal od firmy Gama. Tab. 34

Roční zúčtování daně z příjmů OSVČ při uplatnění výdajů procentem z příjmů

OSVČ - zúčtování daně za rok 2012 Úhrn příjmů Uplatněné výdaje procentem z příjmů (60 % * 240 000) Výsledek hospodaření = dílčí základ daně Zaokrouhlený základ daně (na sta Kč dolů) Daň z příjmů (96 000 * 15 %) - sleva na dani – na poplatníka Nedoplatek / přeplatek Zdroj: Vlastní zpracování

Částka v Kč 240 000 144 000 096 000 096 000 014 400 024 840 000000

Vlastní práce

89

Pan Dvořák vykonává činnost jako OSVČ a je proto povinen podat daňové přiznání. Rozhodl se při výpočtu uplatnit výdaje procentem z příjmů, které činí 60 % z příjmů při zařazení činnosti jako „pomocné práce ve stavebnictví“. Nutno upozornit, že výše uplatňovaných výdajů procentem z příjmů může činit 80 % a to v případě, že by byl pan Dvořák například zedníkem. Rozdíl mezi příjmy a výdaji vyjadřuje výsledek hospodaření neboli dílčí základ daně. Pokud by si pan Dvořák platil například životní pojištění nebo penzijní připojištění, mohl by být dílčí základ daně o tyto nezdanitelné částky daně ponížen. V tomto případě však žádné nezdanitelné položky nemá a dílčí základ daně je současně základ daně sloužící k výpočtu 15% daně z příjmů. Od takto stanovené daně z příjmů se odečte sleva na poplatníka a vyjde mu zde nulový výsledek. Pan Dvořák nemá tudíž v tomto případě povinnost na dani z příjmů doplácet a zároveň mu nebude finanční úřad nic vracet. Doposud jsme tedy vypočítali měsíční i roční zúčtování v roce 2012 v případě, že je pan Dvořák v pozici zaměstnance i v pozici OSVČ. Nyní je proto vhodné provést komparaci, která povede ke stanovení závěru z této kapitoly a vyhodnocení dopadů spojených se změnou v zákonu o zaměstnanosti. Tab. 35

Komparace čistých příjmů u zaměstnance a OSVČ (v Kč)

Čistý příjem Měsíc v roce 2012 Celkem za rok 2012

Zaměstnanec 015 850 190 200

OSVČ 016 467 197 604

Rozdíl 00-617 -7 404

Zdroj: Vlastní práce

Z uvedené tabulky je zřejmé, že v případě, kdy je pan Dvořák v roce 2012 považován za zaměstnance, má nárok každý měsíc na čistou mzdu ve výši 15 850 Kč, což činí za rok 190 200 Kč. V případě, že je považován za OSVČ, dosahuje jeho čistý příjem výše 16 467 Kč, ročně pak 197 604 Kč. Z této komparace je patrné, že výhodnější je pro pana Dvořáka být za daných podmínek OSVČ, protože tak obdrží o 617 Kč měsíčně více a ročně získá dokonce o 7 404 Kč více. Z provedeného srovnání jsme došli k závěru, že samotný „švarcsystém“ není výhodný pouze pro stavební podniky, ale je výhodný rovněž pro OSVČ. Jeho zákaz tedy nepřináší jeho potenciálním uživatelům, pracovníkům a stavebním podnikům za daných předpokladů žádné finanční výhody.

90

Diskuze a závěr

5 Diskuze a závěr Diplomová práce na téma „Daňová specifika v oboru stavebnictví“ byla zaměřena na vyhodnocení implementovaných změn v oboru stavebnictví provedených zejména v roce 2012. To se týkalo změny snížené sazby DPH, zavedení režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací a změn ve zdaňování příjmů spojených se změnou v zákoně o zaměstnanosti, resp. zákazem „švarcsystému“. Vzhledem ke skutečnosti, že stavebnictví sehrává v ekonomice státu nezastupitelnou roli, byla úvodní kapitola vlastní práce zaměřena právě na vývoj v oboru stavebnictví. Kromě toho jsem si vědoma skutečnosti, že tento vývoj má značný vliv na hospodaření stavebních podniků, jejich konkurenceschopnost a postavení na trhu. Stavebnictví zaznamenává od roku 2010 každoroční pokles (6,5 % v roce 2012), což lze spojit s celkovým ekonomickým vývojem v České republice, který se od roku 2009 nachází v záporných hodnotách (v roce 2012 HDP pokleslo o 1,2 %). Počátek tohoto klesajícího trendu lze spatřit v celosvětové ekonomické recesi, která vznikla v roce 2008 ve Spojených státech amerických a následně se přesunula do Evropy. Zmíněný nežádoucí vývoj se odráží zejména v klesající poptávce po zboží a službách dlouhodobé spotřeby a rovněž v klesající poptávce investorů po fixním kapitálu. Tato skutečnost ovlivňuje celou ekonomiku včetně stavebnictví, které se vyznačuje nedostatkem zakázek ze soukromého i veřejného sektoru. V České republice klesají počty vydaných stavebních povolení, bytová výstavba a rovněž hodnoty veřejných zakázek (ačkoliv jejich počet roste). Průměrná cena 1 veřejné zakázky v roce 2012 poklesla na 25,4 mil. Kč oproti roku 2008, kdy činila 57,4 mil. Kč. Opomenout rovněž nelze počet zaměstnaných osob v oboru stavebnictví, který se od roku 2008 snížil téměř o 30 000 na 381 179 zaměstnaných osob. Vzhledem k nepříznivému vývoji ve stavebnictví by bylo vhodné ze strany státu prostřednictvím pobídek a veřejných zakázek podpořit celý obor. Zajistilo by se tak zvýšení počtu pracovních míst, zvýšení stavební produkce, což by se následně projevilo v celé ekonomice, protože stavebnictví je její významnou součástí. Celkově by se tak mohl zvýšit optimismus jak ve stavebnictví, tak i v celé ekonomice, což lze považovat jedině za pozitivní dopad. Ovšem podle dostupných informací nemůžeme bohužel ani v blízké budoucnosti očekávat zlepšení situace v oboru stavebnictví. Důvodem tohoto tvrzení je pokračující snižování objemu veřejných zakázek, zejména z důvodu restriktivních opatření vlády. Dále s ohledem na nejistou ekonomickou situaci a převládající nedůvěru v budoucí pozitivní vývoj nelze očekávat ani zvýšení počtu zakázek

Diskuze a závěr

91

v soukromém sektoru, což se odrazí ve stagnaci či dokonce dalším poklesu stavebnictví. Jistou roli ve sledovaném poklesu stavebnictví, především v roce 2012, sehrála změna snížené sazby DPH, která se v roce 2012 zvýšila z 10 % na 14 %. To bylo zkoumáno na skutečném vybraném stavebním podniku, firmě Alfa, která poskytuje stavební práce podléhající definici sociálního bydlení podle ZDPH v podobě staveb rodinných domů, rekonstrukcí atd. konečným spotřebitelům (neplátcům DPH). Bylo zjištěno, že se ceny stavebních prací pro konečné spotřebitele v roce 2012 zvýšily, což má bezpochyby vliv na pokles poptávky po stavební produkci a následně celého stavebnictví. Výrazný obrat lze následně zpozorovat v roce 2013, kdy se ceny pro konečné spotřebitele vrátily zpět na hodnotu roku 2011, ačkoliv došlo k dalšímu zvýšení snížené sazby DPH o 1 %, tj. na 15 %. Důvod tohoto vývoje byl zaznamenán v příliš nízké poptávce po stavebních pracích a vysoké konkurenční rivalitě na stavebním trhu. Stavební podniky se snaží snižovat ceny (často i neúměrně), aby si zachovaly konkurenceschopnost. Pokles cen stavebních prací, ke kterému dochází i přes růst sazby DPH, má pak za následek zhoršení kvality prováděných stavebních prací. Samotné zhoršení kvality se však může v konečném důsledku stavebním podnikům také prodražit, například kvůli případným reklamacím a následně vynaloženým nákladům na opravy. Významnou roli může také z dlouhodobého hlediska sehrát pověst stavebních podniků, která může být díky nekvalitně odvedeným pracím velmi lehce zničená. Celkově má tedy snižování cen stavebních prací v důsledku vysoké konkurence pro stavební podniky negativní dopady. Pro mnohé podniky to může dokonce znamenat devastaci jejich podnikání, které následně způsobí ztrátu dalších pracovních míst a v důsledku toho další pokles ekonomiky. Dle mého názoru by v této situaci bylo částečným řešením, aby nedocházelo ze strany státu k dalšímu zvyšování sazby DPH. V souvislosti se změnou sazby DPH byl také zkoumán předpoklad z literární rešerše, že ceny nemovitostí budou v roce 2012 dále klesat i přes zvýšení DPH. Využit byl tzv. HB Index nemovitostí, který vytváří Hypoteční banka. Že ceny nemovitostí budou i přes zvýšení DPH klesat se nám potvrdilo zejména u bytů, které vykazují již od roku 2010 dlouhodobý klesající trend. Rovněž byly vyhodnoceny dopady, které měla změna DPH na ceny nemovitostí, a to prostřednictvím určení daňové incidence. Jak z údajů Hypoteční banky, tak z údajů realitního serveru realitymorava.cz bylo zjištěno, že hlavními nositeli daňového břemene jsou zejména prodejci bytů a rodinných domů. Potvrdil se tak výchozí předpoklad, který byl odvozen ze skutečnosti, že nemovitosti patří do skupiny s vysoce elastickou poptávkou a nízkou elastickou nabídkou. Za zdůraznění stojí situace u cen nových bytů, která byla vyhodnocována pouze v Praze, a to z důvodu nedostatečných údajů z ostatních oblastí České republiky.

92

Diskuze a závěr

V Praze dochází u novostaveb k dlouhodobému poklesu indexu realizovaných cen bytů, což je zapříčiněno skutečností, že developeři prodávají již dlouho dokončené projekty, které se jim nedaří prodat kvůli nedostatečné poptávce a tím, že ceny novostaveb jsou obecně vyšší než starší byty. Zájemci o nové byty díky tomu mnohdy vyžadují od developerů značné slevy a ty v konečném důsledku způsobují pokles realizovaných cen při prodeji nových bytů. Lze předpokládat, že podobně je to u nových bytů všeobecně, nikoliv jen v Praze. Změna sazby DPH neměla vliv pouze na stavební práce a ceny nemovitostí, ale také na státní rozpočet. Státní pokladna měla podle odhadů získat na DPH v roce 2012 o 21,3 mld. Kč více, ovšem inkaso DPH se zvýšilo oproti roku 2011 pouze o 2,8 mld. Kč. Lze se domnívat, že částečnou příčinou nižšího výběru DPH byl celkový pokles ekonomiky, který zaznamenalo HDP ve výši 1,2 %. Další příčinou bylo také zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %, kvůli němuž spotřebitelům rostly výdaje na základní životní potřeby, jež v důsledku změny DPH vzrostly, a snižovaly se výdaje na zboží a služby dlouhodobé spotřeby. Spotřebitelé se celkově snažili omezovat své výdaje a vytvářet úspory do budoucna a to především kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji, který přetrvává až do současnosti. Všechny tyto skutečnosti dle mého názoru vypovídají o tom, že by stát neměl sazby DPH již zvyšovat, minimálně do doby, než se ekonomická situace alespoň částečně stabilizuje. Určitou roli mohly při poklesu DPH sehrát i daňové úniky, které jsou stále častější. Těm mělo zamezit konkrétně ve stavebnictví zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Bohužel dopad zavedení reverse-charge nelze ve stavebnictví podrobně zhodnotit, protože se hodnota zdanitelných plnění, která v roce 2012 ve stavebnictví poklesla, přesunula do jiných sektorů ekonomiky a konkrétní přesuny není možné identifikovat. Lze se ale domnívat, že se ve stavebnictví daňovým úniků podařilo z velké části zamezit, čemuž nasvědčuje pokles hodnoty nároků na odpočet daně na vstupu zaznamenaný v roce 2012. S ohledem na uvedené skutečnosti byl vyvozen závěr, že celkové zlepšení výběru DPH v roce 2012 nenastalo kvůli tomu, že by bylo zavedení reverse-charge ve stavebnictví neúspěšné, ale protože se daňové úniky přesunuly do jiných sektorů a možná dokonce i v intenzivnější formě. Dle mého názoru by stát v boji proti těmto únikům měl dále pokračovat. A to zejména prostřednictvím kontrol ze strany finančních úřadů, jejichž počet by se měl neustále zvyšovat. Jednou z dalších možností by mohlo být také zavedení režimu převedení daňové povinnosti do dalších sektorů. Domnívám se, že především rozšíření do oblasti pohonných hmot, kde dosahují úniky několik miliard korun ročně, by bylo vhodné a mělo by tak být Evropskou komisí schváleno, ačkoliv se tak doposud nestalo. Komplexní zavedení do všech sektorů bych však nedoporučovala. Dopady zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce byly vyhodnocovány také v souvislosti se stavebními podniky. Nejdříve

Diskuze a závěr

93

prostřednictvím modelových příkladů, přičemž byl u našeho konkrétního zadání vyvozen závěr, že zavedení reverse-charge má pozitivní dopady na cash-flow podniku. Nelze však opomenout skutečnost, že největší roli při určování dopadů sehrává vždy doba splatnosti faktur. Kromě modelových příkladů byla využita rovněž aplikace poznatků na skutečném vybraném podniku, firmě Beta, která uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti na výstupu. Překvapením zde byl fakt, že firma Beta má oproti obvyklé době splatnosti faktur ve stavebnictví (zhruba 70 dnů) běžnou splatnost pohledávek pouze 29 dnů (doba obratu pohledávek). Přesto však měla implementace režimu reverse-charge v roce 2012 na peněžní toky podniku pozitivní dopad. To potvrdilo také 20 stavebních podniků (56 %) v dotazníkovém šetření, které odpověděly, že zavedení reverse-charge ve stavebnictví mělo pozitivní finanční dopad na jejich podnik. V souvislosti s reverse-charge nelze opomenout zhodnocení administrativní zátěže. Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že se 18 stavebním podnikům z 36 respondentů určitě či s největší pravděpodobností administrativní zátěž zvýšila. Administrativní zátěž zbylých 18 podniků se nezvýšila, což lze přisoudit skutečnosti, že jejich činnost nepodléhá režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce. Jednu z příčin, která má za následek zvýšení administrativní zátěže v podnicích, lze nalézt v obtížnosti zatřídění jednotlivých činností podle Klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43, resp. v určení, zda činnosti podléhají režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce či nikoliv. S ohledem na výše uvedené bych stavebním podnikům doporučila, aby začaly využívat nové ustanovení, § 92e odst. 2 ZDPH, které nabylo účinnost 1. 1. 2013, a které jim může výrazně usnadnit administrativu. Toto ustanovení uvádí, že pokud poskytovatel i příjemce použijí u zdanitelného plnění režim přenesení daňové povinnosti, má se za to, že zdanitelné plnění tomuto režimu podléhá. V praxi to znamená, že pokud dodavatel nedoplní na daňový doklad výši daně, ale uvede na něj text „daň odvede zákazník“ a následně odběratel výši DPH doplní v evidenci pro účely DPH, mělo by se automaticky předpokládat, že zdanitelné plnění je předmětem režimu přenesení daňové povinnosti. Je zde možné hovořit o tzv. právní fikci a v souvislosti s tím lze předpokládat, že příslušné pravidlo bylo do ZDPH doplněno, aby stavebním podnikům usnadnilo rozhodování, zda v případě velmi sporných položek uplatnit tuzemský reverse-charge či nikoliv. Poslední kapitola byla zaměřena na zhodnocení dopadů spojených se změnou v zákoně o zaměstnanosti, resp. zákazem „švarcsystému“. Při zpracování této kapitoly byl vyvozen závěr, že „švarcsystém“ by měl být legalizován, minimálně alespoň v těch odvětvích, ve kterých hraje významnou roli sezónnost. Zaměstná-

94

Diskuze a závěr

vání osob na živnostenský list je finančně výhodné jak pro zaměstnavatele (stavební podniky), kteří ušetří zejména na platbách na sociální a zdravotní pojištění, tak i pro samotné osoby pracující na živnostenský list, kterým se sníží odvody na dani z příjmů především z důvodu uplatňování výdajů procentem z příjmů. Jistou nevýhodou OSVČ však je, že ztrácí výhody, které plynou zaměstnancům z pracovněprávního poměru, tj. nárok na placenou dovolenou, nárok na nemocenskou apod. Rovněž je potřeba uvést fakt, že využíváním „švarcsystému“ přichází stát o příjmy do státního rozpočtu. Avšak na druhou stranu, pokud by stavební podniky, a nejen ony, opravdu přestaly nelegální zaměstnávání praktikovat, nemělo by to pro stát a jeho obyvatele ještě větší negativní důsledky? Podnikům by se snížily finanční prostředky, které nyní mohou věnovat na vlastní rozvoj či alespoň na udržení současné ekonomické pozice. To by mohlo mít z dlouhodobého hlediska devastující účinky v podobě krachů čím dál většího počtu podniků, zvyšování nezaměstnanosti a snižování hospodářského růstu země. Respektive by z toho vznikl tzv. dominový efekt. Lze se proto domnívat, že jak ze strany podniků, tak i ze strany státu by bylo vhodné učinit kompromis, který by představoval výhodu pro obě strany. Tím by mohlo být v případě legalizace „švarcsystému“ sblížení výše odvodů do státního rozpočtu. Podniky by získaly možnost využívat dle potřeb „švarcsystém“ a státní rozpočet by nenabýval tak vysokých ztrát způsobených jeho využíváním. Jelikož není samotná legalizace „švarcsystému“ zatím v dohledu, bylo by vhodné v první řadě navrhnout alespoň zamezení pokutování OSVČ, kteří se „švarcsystému“ zúčastňují. Jejich trestání není příliš smysluplné, jelikož OSVČ nemají mnohdy na výběr, zda se budou „švarcsystému“ účastnit či nikoliv. Pokud by se ho však opravdu rozhodly neúčastnit, pravděpodobně by směřovaly na úřad práce, žádaly o dávky v nezaměstnanosti, a to je pro stát rovněž neefektivní. Kromě toho by tyto osoby nebyly žádným způsobem motivovány k výkonu práce, což je samo o sobě chápáno jako nežádoucí jev. Na závěr této práce je vhodné uvést, že stavební podniky by měly bezpochyby disponovat určitými znalostmi a vědomostmi, které se týkají jejich oboru podnikání. Kromě znalosti oboru nelze opomenout orientaci v daňové oblasti, která jejich podnikání každodenně významně ovlivňuje, ať už pozitivně či negativně. Jedním z přínosů této diplomové práce je proto celková sumarizace problematiky, v níž by se měly stavební podniky orientovat. Dalším významným přínosem této práce je rovněž vyhodnocení veškerých dopadů, které jsou spojeny s legislativními změnami nejen v roce 2012.

Literatura

95

6 Literatura 6.1 Odborné publikace AMBROŽ, J. DPH v praxi. Praha: Vydavatelství Vladimír Vyskočil -KORŠACH, 2011. 252 s. ISBN 978-80-86296-39-5. BENDA, V. – PITNER, L. Zákon o DPH v příkladech: Včetně úplného znění zákona o DPH. 1. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2006. 512 s. ISBN 80-727-3136-X. BERGER, W. – KINDL, C. – WAKOUNIG, M. Směrnice ES o dani z přidané hodnoty: Praktický komentář. 1. vydání. Praha: VOX, 2010. 736 s. ISBN 978-80-86324-83-8 DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelsktví CERM, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7204-522-8. GALOČÍK, S., PAIKERT, O. DPH 2011: výklad s příklady. 7. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3618-1. JAROŠ, T. Zdaňování příjmů v roce 2011: komplexní průvodce. Praha: Grada Publishing, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3822-2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8. MARKOVÁ, H. Daňové zákony úplná znění k 1. 1. 2013. Praha: Grada Publishing, 2010. 279 s. ISBN 978-80-247-4643-2. NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 320 s. ISBN 978-80-7357-695-0. LEDVINKOVÁ, J. Průvodce novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2012 s komentářem a příklady. Praha: VOX, 2012. 52 s. ISBN 978-80-87480-04-5. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. C.H.Beck, 2003. 249 s. ISBN 80-7179-413-9.

96

Literatura

ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení: zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, dobrovolně důchodově pojištěných: s komentářem a příklady k 1. 1. 2011. 3. vydání. Olomouc: ANAG, 2011. 147 s. ISBN 978-80-7263-651-8.

6.2 Elektronické zdroje BĚHOUNEK, P. [online]. Režim přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z www: . BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. [online]. Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z www: . Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů. [online]. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. 2011 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z www: . Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů. [online]. Změny paušálních výdajů fyzických osob. 2009 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z www: . Český statistický úřad. [online]. Klasifikace produkce (CZ-CPA). 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z www: < http://www.czso.cz/ csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_%28cz_cpa%29>. Český statistický úřad. [online]. Bytová výstavba, stavební povolení a stavební zakázky – časové řady. 2013 [cit. 2013-01-22]. Dostupné z www: . Český statistický úřad. [online]. Indexy realizovaných cen bytů 4. čtvrtletí 2012. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z www: . Český statistický úřad. [online]. Národní účty a předběžný odhad HDP. 2008 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z www: . Český statistický úřad. [online]. Stavebnictví. 2008 - 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z www: .

Literatura

97

Český statistický úřad. [online]. Stavebnictví – časové řady. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z www: Český statistický úřad. [online]. Zaměstnanost, nezaměstnanost – časové řady. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z www: . Epravo.cz. [online]. Švarcsystém v České republice. 2011 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z www: . Epravo.cz. [online]. Zvýšené DPH na stavební práce a řešení "po česku". 2006 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z www: . ESOP účetní a daňová kancelář. [online]. Stavebně montážní práce a režim přenesení daňové povinnosti v DPH. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . European Federation of Building and Woodworkers. [online]. Self-mployment and bogus self-employment in the European construction industry. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z www: . Finance.cz. [online]. Daň z přidané hodnoty v ČR. 2003. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z www: . Finance.cz. [online]. Sociální bydlení se sníženou sazbou DPH. 2007 [cit. 201304-04]. Dostupné z www: . Finance.cz. [online]. Sociální zabezpečení v roce 2013: Zásadní novinkou je důchodové spoření. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z www: . Finance.cz. [online]. Zdravotní pojištění zaměstnanců. [cit. 2013-02-17]. Dostupné z www: .

98

Literatura

FINMAG. [online]. Anketa: Švarcsystém. Zakázat, nebo zcela legalizovat? [cit. 2013-02-17]. Dostupné z www: . Generální finanční ředitelství. [online]. I. Nejčastější dotazy k uplatňování DPH ve výstavbě po 1. 1. 2008. 2008 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z www: . Generální finanční ředitelství. [online]. Údaje z výběru daní: Daň z přidané hodnoty. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z www: . Hospodářská komora České republiky. [online]. Jak na švarcsystém? 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z www: . Hospodářská komora České republiky. [online]. ČR iniciuje „zelený systém“. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z www: . Hyposvet.cz. [online]. Pokles cen bytů se téměř zastavil, ukázal HB INDEX. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z www: . IHNED.cz. [online]. Startuje malá revoluce v placení DPH. Prošli jsme za vás to nejdůležitější. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . IHNED.cz. [online]. Švarcsystém nemá cenu potírat, používá se velmi málo, tvrdí premiér Nečas. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . IHNED.cz. [online]. Vláda schválila zvýšení DPH. Podraží bydlení, zřejmě i potraviny. 2011 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z www: . iPodnikatel.cz. [online]. Švarc systém aneb zaměstnání „na živnostňák“. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z www: .

Literatura

99

iPodnikatel.cz. [online]. Změny v DPH – novinka pro firmy, které se zabývají montážními a stavebními pracemi. 2012 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . Měšec.cz. [online]. Sociální pojištění. 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Boj proti daňovým únikům. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. II. Příjmy státního rozpočtu – SZÚ 2009. 2010 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Schodek státního rozpočtu se meziročně snížil o více než 40 mld. Kč. 2013 [cit. 2013-01-19]. Dostupné z www: . Ministerstvo financí České republiky. [online]. Saldo státního rozpočtu za 1. čtvrtletí se meziročně zlepšilo o více než 36 mld. Kč. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z www: Podnikatel.cz. [online]. Změny sociálního pojištění OSVČ v roce 2013. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z www: . Realitymorava.cz [online]. Statistiky cen bytů v jednotlivých okresech České republiky. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z www: . SIAK, spol. s r. o. [online]. Poradenství. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: . StavbaWEB.cz [online]. Recese ve stavebnictví se letos prohloubí, řada firem rok 2013 nepřežije. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z www: .

100

Literatura

Guardian News. [online]. 'Self-employment' switch saves construction industry millions in tax. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z www: .

6.3 Právní předpisy Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006o společném systému daně z přidané hodnoty Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, v platném znění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění


101

7 Seznam tabulek a grafů 7.1

Seznam tabulek

Tab. 1

Vývoj sazeb DPH v České republice ..................................................18

Tab. 2

Sazby pro uplatňování výdajů procentem z příjmů v roce 2013 .... 36

Tab. 3

Vývoj uplatňovaných výdajů procentem z příjmů ve stavebnictví. 38

Tab. 4

Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2013 ................... 45

Tab. 5

Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2013.... 47

Tab. 6

Vývoj veřejných zakázek v roce 2008 - 2012 ................................... 50

Tab. 7

Rozpočet stavby rodinného domu v cenách stavebních prací z roku 2011 – 2013 ............................................................................. 56

Tab. 8

Ukazatele rentability ......................................................................... 58

Tab. 9

Ukazatele likvidity ............................................................................. 58

Tab. 10

Ukazatele aktivity .............................................................................. 59

Tab. 11

Ukazatele zadluženosti ...................................................................... 60

Tab. 12

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 na ceny nemovitostí.......... 63

Tab. 13

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 u nových bytů v Praze....... 65

Tab. 14

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny nemovitostí.......... 65

Tab. 15

Vývoj průměrných cen bytů za období říjen 2011 – březen 2012 (v Kč)................................................................................................... 66

Tab. 16

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2012 na ceny bytů (v Kč) ........... 66

Tab. 17

Vývoj průměrných cen bytů za období říjen 2012 – březen 2013 (v Kč)................................................................................................... 67

Tab. 18

Dopady změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny bytů (v Kč) ........... 67

Tab. 19

Upřesnění dopadů změny sazby DPH k 1. 1. 2013 na ceny bytů (v Kč)................................................................................................... 68

102


Tab. 20

Komparace schváleného rozpočtu a skutečného inkasa DPH v letech 2008 – 2012 ......................................................................... 68

Tab. 21

Vývoj nedoplatků DPH v letech 2008 – 2012 ................................. 69

Tab. 22

Vývoj daňové povinnosti DPH v letech 2008 – 2012 ..................... 70

Tab. 23

Vývoj inkasa DPH za 1. čtvrtletí roku 2011 - 2013........................... 70

Tab. 24

Uplatnění reverse-charge na vstupu v souvislosti se sociálním bydlením ............................................................................................. 72

Tab. 25

Uplatnění reverse-charge na vstupu a výstupu v souvislosti se sociálním bydlením ....................................................................... 73

Tab. 26

Uplatnění reverse-charge na výstupu .............................................. 75

Tab. 27

Rozdělení pohledávek podle doby splatnosti .................................. 77

Tab. 28

Vývoj DPH v oboru stavebnictví v roce 2008 – 2012 (v mil. Kč)... 79

Tab. 29

Stanovení nákladů na provedené stavební práce při využívání „švarcsystému“ ................................................................................... 82

Tab. 30

Stanovení mzdových nákladů bez využívání „švarcsystému“......... 83

Tab. 31

Měsíční zúčtování příjmů ze závislé činnosti................................... 86

Tab. 32

Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti .......................... 87

Tab. 33

Stanovení čistého měsíčního příjmu OSVČ .....................................88

Tab. 34

Roční zúčtování daně z příjmů OSVČ při uplatnění výdajů procentem z příjmů............................................................................88

Tab. 35

Komparace čistých příjmů u zaměstnance a OSVČ (v Kč) ............. 89


103

7.2 Seznam grafů Graf 1

Vývoj HDP a stavebnictví .................................................................. 49

Graf 2

Trend indexu stavební produkce ...................................................... 50

Graf 3

Vývoj počtu vydaných stavebních povolení ...................................... 51

Graf 4

Zahájená bytová výstavby ................................................................. 52

Graf 5

Dokončená bytová výstavby .............................................................. 53

Graf 6

Průměrný počet zaměstnaných osob ve stavebnictví ..................... 53

Graf 7

Vyhodnocení otázky č. 7 .................................................................... 54

Graf 8

Vyhodnocení otázky č. 8.....................................................................61

Graf 9

Vývoj indexů cen nemovitostí ........................................................... 62

Graf 10

Vývoj indexů realizovaných cen nových bytů v Praze ..................... 64

Graf 11

Vyhodnocení otázky č. 14 .................................................................. 84

104

Seznam zkratek

8 Seznam zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

FÚ

Finanční úřad

GFŘ

Generální finanční ředitelství

HDP

Hrubý domácí produkt

Kč

Koruna česká

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

Mil.

Milion

Mld.

Miliarda

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

Q

Čtvrtletí

SP

Sociální pojištění

SVČ

Samostatná výdělečná činnost

Tab.

Tabulka

Tis.

Tisíc

ZD

Základ daně

ZP

Zdravotní pojištění



Změna

Přílohy

105

Přílohy

106

A

Přílohy

Zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH dle článku 98 Směrnice o DPH (Příloha III)

1. Potraviny (včetně nápojů, avšak s výjimkou alkoholických nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin; 2. rozvod vody; 3. farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně; 4. lékařské vybavení, pomůcky a ostatní zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postižených, včetně oprav takového zboží, jakož i dodání dětských sedaček do automobilu; 5. přeprava osob a jejich doprovodných zavazadel; 6. dodání knih (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map), novin a časopisů, nejsou-li výlučně nebo převážně určeny k propagaci, včetně dodání na výpůjčku knihovnami; 7. oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; 8. zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů; 9. poskytnutí služeb spisovateli, skladateli a výkonnými umělci a jejich autorské odměny; 10. dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky; 11. dodání zboží a poskytnutí služeb obvykle určených k použití v zemědělské výrobě, vyjma investiční majetek, jako jsou stroje a budovy; 12. poskytnutí ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místech upravených k využívání jako tábořiště a parkovišť pro obytné přívěsy; 13. oprávnění ke vstupu na sportovní akce; 14. oprávnění k využívání sportovních zařízení; 15. dodání zboží a poskytnutí služeb organizacemi, které členské státy uznávají za dobročinné a které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článků 132, 135 a 136; 16. poskytnutí služeb pohřebními ústavy a krematorii, jakož i dodání souvisejícího zboží; 17. poskytnutí lékařské, zubolékařské a lázeňské péče, není-li osvobozeno od daně podle čl. 132 odst. 1 písm. b) až e); 18. poskytnutí služeb v souvislosti s úklidem veřejných komunikací, a s odvozem a zpracováním domovního odpadu, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v článku 13. Zdroj: Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

Přílohy

B

107

Seznam služeb uvedených v článku 106 Směrnice o DPH (Příloha IV)

1. Drobné opravy: a) jízdních kol, b) obuvi a koženého zboží, c) oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání) 2. Renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů, s výjimkou materiálů, které tvoří podstatnou část hodnoty poskytnuté služby 3. Čištění oken a úklid v domácnostech 4. Domácí pečovatelské služby (např. pomoc v domácnosti a péče o děti, staré, nemocné nebo postižené osoby) 5. Holičství a kadeřnictví. Zdroj: Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

108

C

Přílohy

Možnosti uplatnění reverse-charge dle článku 199 Směrnice o DPH

1. Členské státy mohou stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno některé z dále uvedeného zboží nebo poskytnuta některá z dále uvedených služeb: a) provedení stavebních prací, včetně oprav, úklidu, údržby, přestavby a demolice, týkajících se nemovitosti, jakož i předání stavebních prací považované za dodání zboží podle čl. 14 odst. 3; b) poskytnutí pracovníků pro činnosti, na něž se vztahuje písmeno a); c) dodání nemovitosti podle čl. 135 odst. 1 písm. j) a k), pokud si dodavatel zvolil možnost zdanění dodání podle článku 137; d) dodání použitého materiálu, včetně takového, který bez úprav nelze opětovně použít, šrotu, průmyslového a neprůmyslového odpadu, recyklovatelného odpadu a částečně zpracovaného odpadu a dodání některých druhů zboží a poskytnutí některých druhů služeb uvedených v příloze VI; e) dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné takové osobě při realizaci této záruky; f) dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem; g) dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji. 2. Využije–li členský stát možnost stanovenou v odstavci 1, může vymezit dodání zboží a poskytnutí služeb, na něž se vztahuje, a kategorie dodavatelů, poskytovatelů, pořizovatelů nebo příjemců, u nichž lze tato opatření uplatnit. Zdroj: Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

Přílohy

D

109

Přehled stavebních a montážních prací

F 41 41.0 41.00 41.00.1 41.00.2 41.00.3 41.00.4 42 42.1 42.11 42.11.1 42.11.2 42.12 42.12.1 42.12.2 42.13 42.13.1 42.13.2 42.2 42.21 42.21.1 42.21.11 42.21.12 42.21.13 42.21.2 42.21.21 42.21.22 42.21.23 42.21.24 42.22 42.22.1 42.22.11 42.22.12 42.22.13 42.22.2 42.22.21 42.22.22 42.22.23 42.9 42.91 42.91.1 42.91.2 42.99 42.99.1 42.99.11 42.99.12

STAVBY A STAVEBNÍ PRÁCE Budovy a jejich výstavba Budovy a jejich výstavba Budovy a jejich výstavba Bytové budovy Nebytové budovy Výstavba bytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace) Výstavba nebytových budov (nové stavby, přístavby, přestavby a renovace) Inženýrské stavby a jejich výstavba Silnice a železnice a jejich výstavba Silnice a dálnice a jejich výstavba Dálnice, silnice, ulice a jiné cesty pro vozidla a pěší a letištní dráhy Výstavba dálnic, silnic, ulic a jiných cest pro vozidla a pěší a letištních drah Železnice a podzemní dráhy a jejich výstavba Železnice a podzemní dráhy Výstavba železnic a podzemních drah Mosty a tunely a jejich výstavba Mosty a tunely Výstavba mostů a tunelů Inženýrské sítě a jejich výstavba Inženýrské sítě pro kapaliny a plyny a jejich výstavba Inženýrské sítě pro kapaliny a plyny Dálková potrubí pro kapaliny a plyny Místní potrubí pro kapaliny a plyny Zavlažovací systémy (kanály); vodovodní řady a potrubí; úpravny vod, čistírny odpadních vod a přečerpávací stanice Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny Výstavba dálkových potrubí pro kapaliny a plyny Výstavba místních potrubí (vč. pomocných prací) pro kapaliny a plyny Výstavba zavlažovacích systémů (kanálů), vodovodních řadů a potrubí, úpraven vod, čistíren odpadních vod a přečerpávacích stanic Vrtání studní a výstavba septiků Inženýrské sítě pro elektřinu a telekomunikace a jejich výstavba Inženýrské sítě pro elektřinu a telekomunikace Dálkové elektrické a komunikační sítě Místní elektrické a komunikační sítě Elektrárny Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace Výstavba dálkových elektrických a komunikačních sítí Výstavba místních elektrických a komunikačních sítí Výstavba elektráren Ostatní inženýrské stavby a jejich výstavba Vodní díla a jejich výstavba Pobřežní a přístavní stavby, přehrady, hráze a jiné hydromechanické stavby Výstavba pobřežních a přístavních staveb, přehrad, hrází a jiných hydromechanických staveb Ostatní inženýrské stavby j. n. a jejich výstavba Ostatní inženýrské stavby j. n. Důlní a výrobní stavby Stavby pro sport a rekreaci

110 42.99.19 42.99.2 42.99.21 42.99.22 42.99.29 43 43.1 43.11 43.12 43.12.11 43.12.12 43.13 43.2 43.21 43.22 43.22.1 43.22.11 43.22.12 43.22.2 43.29 43.29.11 43.29.12 43.29.19 43.3 43.31 43.32 43.33 43.33.1 43.33.2 43.33.21 43.33.29 43.34 43.34.1 43.34.2 43.39 43.39.11 43.39.19 43.9 43.91 43.91.11 43.91.19 43.99 43.99.1 43.99.2 43.99.3 43.99.4 43.99.5 43.99.6 43.99.7 43.99.9

Přílohy Další inženýrské stavby j. n. Výstavba ostatních inženýrských staveb j. n. Výstavba důlních a výrobních staveb Výstavba staveb pro sport a rekreaci Výstavba dalších inženýrských staveb j. n. Specializované stavební práce Demoliční práce, příprava staveniště a průzkumné vrtné práce Demoliční práce Příprava staveniště Příprava půdy a pozemku; asanační práce Výkopové zemní práce a přesun zeminy Průzkumné vrtné práce Elektroinstalační, instalatérské a ostatní stavebně instalační práce Elektroinstalační práce Instalatérské, topenářské a plynařské práce Instalace rozvodů vody a kanalizace, topení, ventilace a klimatizace Instalace rozvodů vody a kanalizace Instalace topení, ventilace a klimatizace Instalace rozvodů plynu Ostatní stavebně instalační práce Izolační práce Montáž (osazení) plotů, zábradlí, mříží Ostatní instalační práce j. n. Kompletační a dokončovací práce Omítkářské práce Truhlářské práce Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin Obkladačské práce Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin Práce s teracem, mramorem, žulou a břidlicí Tapetování a ostatní obkládání stěn a pokládání podlahových krytin j. n. Malířské, natěračské a sklenářské práce Malířské a natěračské práce Sklenářské práce Ostatní kompletační a dokončovací práce Ozdobné práce Ostatní kompletační a dokončovací práce j. n. Ostatní specializované stavební práce Pokrývačské práce Práce na střešních konstrukcích Ostatní pokrývačské práce Ostatní specializované stavební práce j. n. Izolační práce proti vodě Lešenářské práce Beranění pilot; základové práce Betonářské práce Montáž ocelových konstrukčních prvků Zednické práce Montáž a stavba prefabrikovaných konstrukcí Ostatní specializované stavební práce j. n.

Zdroj: Český statistický úřad (2012)

Přílohy

E

111

Dotazník

Vážený respondente, ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce zaměřené na daňová specifika v oboru stavebnictví. Dotazník je zcela anonymní a údaje budou využity pouze pro účely této práce. Jeho vyplnění Vám zabere přibližně 5 minut. Předem děkuji. Romana Lipenská, studentka PEF MENDELU v Brně. 1) Jak byste ohodnotili současnou ekonomickou situaci vašeho podniku? dobrá uspokojivá špatná 2) Očekáváte v roce 2013 změnu v ekonomické situaci vašeho podniku? ano, k horšímu ano, k lepšímu ne 3) Jaký vývoj tržeb očekáváte v oboru stavebnictví pro rok 2013? zvýšení snížení beze změny 4) Jak byste ohodnotili konkurenční rivalitu v oboru stavebnictví? vysoká nízká průměrná 5) Uchází se váš podnik o veřejné zakázky? ano ne 6) Obáváte se do budoucna zvyšujícího se konkurenčního boje při získávání veřejných zakázek? (Pokud jste zvolili v předchozí otázce možnost „ne“, na otázku neodpovídejte.) ano spíše ano spíše ne ne

112

Přílohy

7) K jakým změnám v počtu zaměstnanců došlo ve vašem podniku za posledních 12 měsíců? (Prosím doplňte, zda se počet zaměstnanců zvýši či snížil, případně o kolik.)

_________________

8) Mělo zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % v roce 2012 významnější negativní dopad na ekonomickou situaci podniku? ano spíše ano spíše ne ne 9) Uveďte prosím, jak zvýšení sazby DPH z 10 % na 14 % ovlivnilo váš podnik, resp. cenu vaší produkce: _____________ 10) Domníváte se, že zvýšení sazeb DPH o 1 % (na 15 % a 21 %) v roce 2013 negativně ovlivní ekonomickou situaci vašeho podniku? ano spíše ano spíše ne ne 11) Jaký finanční dopad mělo zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce ve vašem podniku? pozitivní negativní žádný 12) Vzrostla vašemu podniku se zavedením režimu přenesení daňové povinnosti na stavební a montážní práce administrativní zátěž? ano spíše ano spíše ne ne 13) Jak rychle vašemu podniku finanční úřad vrací nadměrné odpočty vyúčtované v daňovém přiznání k DPH? dle zákonu – do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu se zpožděním nadměrné odpočty nám nevznikají

Přílohy

113

14) Souhlasíte se zákazem "švarcsystému", který nabyl účinnosti v lednu 2012 s novelou zákona o zaměstnanosti? ano spíše ano spíše ne ne 15) Ohrozil zákaz "švarcsystému" výrazně podnikání vaší firmy? ano spíše ano spíše ne ne 16) Kolik pracovníků bylo v roce 2012 ve vašem podniku zaměstnáno na hlavní pracovní poměr? ________________ 17) Kolik OSVČ v roce 2012 pro váš podnik vykonávalo sjednanou práci na stavebních zakázkách? ________________ 18) Jaký byl obrat vašeho podniku v roce 2012? 0 – 50 mil. Kč 50 mil. Kč – 250 mil. Kč 250 mil. Kč – 1 250 mil. Kč více než 1 250 mil. Kč


114

F P.č. Díl: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Přílohy

Ceník stavebních prací firmy Alfa Název položky

Zemní práce Sejmutí ornice, pl. do 400 m2, přemístění do 50 m Hloubení nezapažených jam v hor.3 do 100 m3 Příplatek za lepivost - hloubení nezap.jam v hor.3 Hloubení rýh šířky do 60 cm v hor.3 do 100 m3 Příplatek za lepivost - hloubení rýh 60 cm v hor.3 Hloubení šachet v hor.3 do 100 m3 Příplatek za lepivost - hloubení šachet v hor.3 Vodorov. přemístění výkopku z hor.1-4 do 10000m Zásyp jam, rýh, šachet se zhutněním Poplatek za skládku horniny 1- 4 Štěrkopísek frakce 0-32 Z 1 Zemní práce Díl: Zemní práce ZT 12 Hloubení rýh šířky do 60 cm v hor.3 do 100 m3 13 Příplatek za lepivost - hloubení rýh 60 cm v hor.3 14 Zásyp jam, rýh, šachet se zhutněním Obsyp potrubí bez prohození sypaniny s dodáním 15 štěrkopísku frakce 0 - 22 mm 112 Zemní práce ZT Díl: Základy a zvláštní zakládání 16 Beton základ. pasů prostý z cem. portlad. B 12,5 Bednění stěn základových pasů - zřízení bednící 17 materiál prkna 18 Bednění stěn základových pasů - odstranění 19 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,01 m2, hl. 0,5 m 20 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,02 m2, hl. 0,5 m 21 Bednění otvorů pasů příplatek za další 0,5 m hl. 22 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,05 m2, hl. 0,5 m 23 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,05 m2, hl. 0,5 m 24 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,05 m2, hl. 0,5 m 25 Bednění otvorů pasů příplatek za další 0,5 m hl. 26 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,10 m2, hl. 1 m 27 Bednění kotev.otvorů pasů do 0,17 m2, hl. 1 m 28 Beton základ. patek prostý z cem. portlad. B 12,5 29 Zálivka kotevních otvorů B 12,5 do objemu 0,02m3 Zdivo plotové z tvárnic,betonová zálivka, tl.19 cm 30 tvárnice v barvě okrové, štípané jednostranně 31 Spárování maltou MCs zapuštěné rovné, zdí z cihel 32 Vložky do základů, polystyren, tl 50 mm STYRODUR 2 Základy a zvláštní zakládání Díl: Svislé a kompletní konstrukce Zdivo z tvárnic Ytong hladkých tl. 25 cm tvárnice P 2 33 500, 599 x 249 x 250 mm Zdivo z tvárnic Ytong hladkých tl. 37,5 cm tvárnice P 2 34 - 400, 599 x 249 x 375 mm 35 Komín Schiedel UNI***jednoprůduch.,pata,DN 14cm 36 Komín Schiedel UNI***jednoprůduch. třed,DN 14cm 37 Komín UNI*** jednoprůduch.,plášť 100 cm,DN14cm Osazení překladů keramických sv. do 105 cm překlad 38 Porotherm 100 x 23,8 x 7 cm Osazení překladů keramických sv. do 180 cm překlad 39 Porotherm 150 x 23,8 x 7 cm Osazení překladů keramických sv. do 180 cm překlad 40 Porotherm 200 x 23,8 x 7 cm 41 Vyzdívka mezi nosníky cihlami pálenými na MC 42 Železobeton překladů B 20 (C 16/20) 43 Bednění překlad U-profil YTONG-37,5 44 Výztuž překladů a říms z betonářské ocelí 10216 45 navaření šroubů na táhla, dodávka matic Osazení ocelových válcovaných nosníků č.14-22 46 včetně dodávky profilu I č.16 47 Zdivo pilířů cihelné z CP 29 P15 na MVC 2,5 48 Příčky z desek Ytong tl. 5 cm desky P 4 - 600, 600 x

Množství

Rok 2011 celkem cena/MJ (Kč)



30,98 8,14 8,14 18,20 18,20 1,65 1,65 31,25 30,00 31,25 30,00

80,40 259,50 22,10 625,00 177,00 964,00 129,00 248,50 61,80 242,50 310,81

2 490,39 2 112,33 179,89 11 374,69 3 221,31 1 590,60 212,85 7 766,49 1 854,00 7 578,97 9 324,30 47 705,83

79,70 257,00 21,90 619,00 175,50 955,00 128,00 246,50 61,30 240,00 310,81

2 468,71 2 091,98 178,27 11 265,49 3 194,01 1 575,75 211,20 7 703,99 1 839,00 7 500,84 9 324,30 47 353,53

77,90 257,00 21,80 619,00 181,00 961,00 131,50 235,00 91,50 242,00 310,81

2 412,95 2 091,98 177,45 11 265,49 3 294,11 1 585,65 216,98 7 344,57 2 745,00 7 563,35 9 324,30 48 021,83

3,26 3,26 3,92

625,00 177,00 61,80

2 040,00 577,73 242,18

619,00 175,50 61,30

2 020,42 572,83 240,22

619,00 181,00 91,50

2 020,42 590,78 358,57

3,26

822,00

2 679,72

819,00

2 669,94

832,00

2 712,32

5 539,63

5 503,41

5 682,09

24,51

2 420,00

59 320,25

2 420,00

59 320,25

2 235,00

54 785,44

12,00

315,00

3 780,00

313,50

3 762,00

316,00

3 792,00

12,00 1,00 1,00 1,00 2,00 1,00 2,00 2,00 1,00 1,00 2,15 0,01

78,00 169,50 192,50 92,50 232,00 232,00 232,00 80,30 447,50 564,00 2 420,00 4 130,00

936,00 169,50 192,50 92,50 464,00 232,00 464,00 160,60 447,50 564,00 5 190,90 23,13

77,30 168,50 191,00 91,90 230,50 230,50 230,50 80,00 445,00 560,00 2 420,00 4 115,00

927,60 168,50 191,00 91,90 461,00 230,50 461,00 160,00 445,00 560,00 5 190,90 23,04

78,80 170,50 193,50 92,90 233,00 233,00 233,00 80,50 449,50 566,00 2 235,00 3 800,00

945,60 170,50 193,50 92,90 466,00 233,00 466,00 161,00 449,50 566,00 4 794,08 21,28

11,56

1 381,00

15 964,36

1 316,00

15 212,96

1 343,00

15 525,08

11,56 27,83

242,50 212,00

2 803,30 5 898,90 96 703,44

240,50 211,00

2 780,18 5 871,08 95 856,91

237,00 174,50

2 739,72 4 855,46 90 257,06

12,03

856,00

10 293,40

856,00

10 293,40

856,00

10 293,40

89,64 1,00 0,80 1,00

1 546,00 15 240,00 2 710,00 13 650,00

138 589 15 240,00 2 168,00 13 650,00

1 544,00 15 220,00 2 705,00 13 640,00

138 410 15 220,00 2 164,00 13 640,00

1 181,00 15 190,00 2 695,00 13 960,00

105 869 15 190,00 2 156,00 13 960,00

2,00

310,00

620,00

310,00

620,00

310,00

620,00

2,00

472,50

945,00

472,50

945,00

472,50

945,00

6,00

725,00

4 350,00

725,00

4 350,00

725,00

4 350,00

0,68 0,47 3,00 0,03 4,00

5 205,00 3 045,00 532,00 28 700,00 380,00

3 560,22 1 427,80 1 596,00 754,81 1 520,00

5 185,00 3 040,00 532,00 28 620,00 380,00

3 546,54 1 425,46 1 596,00 752,71 1 520,00

4 845,00 2 610,00 532,00 28 700,00 380,00

3 313,98 1 223,83 1 596,00 754,81 1 520,00

0,55

31 640,00

17 439,97

28 330,00

15 615,50

27 950,00

15 406,04

1,70 4,65

4 795,00 381,00

8 161,09 1 771,65

4 785,00 380,00

8 144,07 1 767,00

4 430,00 320,50

7 539,86 1 490,33

Přílohy

49 50 51 52 53 54 55 56 57 Díl: 58 59 Díl: 60 61 Díl: 62 63 64 Díl: 65 66 67 68 Díl: 69 70 71 72 73 74 75 76 Díl: 77 Díl: 78 Díl: 79 80 81 82 Díl: 83 84 Díl: 85 Díl:

250 x 50 mm Příčky z desek Ytong tl. 7,5 cm desky P 2 - 500, 599 x 249 x 75 mm Příčky z desek Ytong tl. 10 cm desky P 2 - 500, 599 x 249 x 100 mm Příčky z desek Ytong tl. 15 cm desky P 2 - 500, 599 x 249 x 150 mm Podhled sádrokartonový na zavěšenou ocel. konstr. desky standard impreg. tl. 12,5 mm, bez izolace Úprava podkroví sádrokarton. na dřev. rošt, šikmá desky protipožární tl. 12,5 mm, bez izolace Úprava podkroví sádrokarton. na ocel. rošt vodor. desky protipožární tl. 12,5 mm, bez izolace Obklad stěn sádrokartonem na ocelovou konstrukci desky protipožární tl. 12,5 mm, bez izolace Obklad trámů sádrokartonem třístranný do 0,5/0,5 m desky protipožární tl. 12,5 mm Obezd van rovná PPP Ytong tl 75 mm 3 Svislé a kompletní konstrukce Vodorovné konstrukce Nosné svary stropní konstr. nosníků tl. do 16 mm Ztužující věnec ŽB z B 20 (C 16/20), 30 x 20 cm bednění, výztuž 90 kg/m3 - komín 4 Vodorovné konstrukce Upravy povrchů vnitřní Úprava vnitřních stěn aktivovaným štukem s přísad. Omítka sloupů, plocha rovná, MVC, hrubá zatřená 61 Upravy povrchů vnitřní Úpravy povrchů vnější Nátěr základní pen akrylát Baumit Omítka stěn,silikonová,Terrasol rýhov.2,0 mm,sl.2 Montáž výztužné sítě do stěrkového tmelu včetně výztužné sítě a stěrkového tmelu Baumit 62 Úpravy povrchů vnější Podlahy a podlahové konstrukce Mazanina betonová tl. 5 - 8 cm B 12,5 (C 12/15) Výztuž mazanin svařovanou sítí z drátů tažených svařovaná síť - drát 5,0 mm, oka 100/100 mm Násyp ze štěrkopísku 0 - 32, zpevňující Potěr pískocementový bez přísady, o tl. 50 mm 63 Podlahy a podlahové konstrukce Výplně otvorů Osazení zárubní dveřních ocelových, pl. do 2,5 m2 Osazení ventilační mřížka -15x15cm Osazení parapetních desek dřevěných š. do 25 cm včetně dodávky parapetní desky š. 25 cm Zárubeň ocelová H 95 600x1970x95 L Zárubeň ocelová H 95 600x1970x95 P Zárubeň ocelová H 95 800x1970x95 L Zárubeň ocelová H 95 800x1970x95 P ostatní materiál a práce ve vodom. šachtě 64 Výplně otvorů Zemní práce Hzs-zkousky v ramci montaz.praci Topná zkouška 737 Zemní práce Ostatní konstrukce, bourání Dvířka pro vodoměr 9 Ostatní konstrukce, bourání Lešení a stavební výtahy Montáž lešení leh.řad.s podlahami,š.1,5 m, H 10 m Příplatek za každý měsíc použití lešení k pol.1051 Demontáž lešení leh.řad.s podlahami,š.1,5 m,H 10m Lešení lehké pomocné, výška podlahy do 1,9 m 94 Lešení a stavební výtahy Dokončovací konstrukce na pozemních stavbách Vyčištění budov o výšce podlaží do 4 m Odvětrání digestoře 95 Dokončovací konstrukce na pozemních stavbách Staveništní přesun hmot Přesun hmot pro budovy zděné výšky do 6 m 99 Staveništní přesun hmot Izolace proti vodě

115

53,19

461,50

24 545,57

460,00

24 465,79

378,00

20 104,50

6,05

541,00

3 273,05

539,00

3 260,95

436,50

2 640,83

13,67

646,00

8 830,82

646,00

8 830,82

646,00

8 830,82

2,70

544,00

1 468,80

542,00

1 463,40

513,00

1 385,10

22,24

480,50

10 686,32

477,50

10 619,60

468,50

10 419,44

60,13

578,00

34 752,25

575,00

34 571,88

553,00

33 249,13

8,84

410,50

3 626,77

408,50

3 609,10

389,50

3 441,23

3,40

815,00

2 771,00

809,00

2 750,60

807,00

2 743,80

1,50

563,00

844,50 312 886

563,00

844,50 310 426

563,00

844,50 269 888

0,60

1 086,00

651,60

1 077,00

646,20

1 043,00

625,80

4,05

584,00

2 365,20

583,00

2 361,15

554,00

2 243,70

3 016,80

3 007,35

2 869,50

193,20 13,73

113,50 189,50

21 927,69 2 602,59 24 530,28

112,50 188,50

21 734,49 2 588,86 24 323,35

114,00 191,00

22 024,29 2 623,19 24 647,48

571,08 94,69

24,00 260,50

13 706,03 24 666,48

24,00 259,50

13 706,03 24 571,80

24,00 251,50

13 706,03 23 814,28

290,40

215,50

62 582,17

214,00

62 146,56

215,00

62 436,97

100 954

100 424

99 957

5,17

3 050,00

15 755,08

3 045,00

15 729,25

2 795,00

14 437,85

0,46

33 280,00

15 202,30

32 400,00

14 800,32

31 220,00

14 261,30

12,20 78,25

949,00 279,00

11 579,22 21 831,75 64 368,36

945,00 278,00

11 530,42 21 753,50 63 813,49

953,00 278,00

11 628,03 21 753,50 62 080,68

8,00 4,00

581,00 37,90

4 648,00 151,60

575,00 37,90

4 600,00 151,60

582,00 37,90

4 656,00 151,60

9,00

522,00

4 698,00

521,00

4 689,00

509,00

4 581,00

2,00 1,00 3,00 2,00 4,00

598,47 598,47 622,92 622,92 2 400,00

1 196,94 598,47 1 868,76 1 245,84 9 600,00 24 007,61

598,47 598,47 622,92 622,92 2 400,00

1 196,94 598,47 1 868,76 1 245,84 9 600,00 23 950,61

598,47 598,47 622,92 622,92 2 400,00

1 196,94 598,47 1 868,76 1 245,84 9 600,00 23 898,61

6,00

328,50

1 971,00 1 971,00

316,50

1 899,00 1 899,00

328,00

1 968,00 1 968,00

1,00

1 500,00

1 500,00 1 500,00

1 500,00

1 500,00 1 500,00

1 500,00

1 500,00 1 500,00

150,00 300,00 150,00 61,50

50,40 39,10 34,40 100,50

7 560,00 11 730,00 5 160,00 6 180,75 30 630,75

49,90 39,10 34,10 100,50

7 485,00 11 730,00 5 115,00 6 180,75 30 510,75

50,10 39,50 34,80 101,50

7 515,00 11 850,00 5 220,00 6 242,25 30 827,25

100,00 1,00

72,80 533,00

7 280,00 533,00 7 813,00

72,20 529,00

7 220,00 529,00 7 749,00

73,50 525,00

7 350,00 525,00 7 875,00

222,76

216,00

48 115,38 48 115,38

215,00

47 892,62 47 892,62

218,00

48 560,89 48 560,89

116

86 87 88 89 Díl: 90 91 92 93 94 95 96 97 98 Díl: 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 Díl: 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 Díl: 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140

Přílohy Izolace proti vlhkosti vodor. nátěr ALP za studena 1x nátěr - včetně dodávky penetračního laku ALP Izolace proti vlhk. vodorovná pásy přitavením 1 vrstva - materiál ve specifikaci Pás asfaltovaný těžký Bitagit 40 Al minerál (radon Přesun hmot pro izolace proti vodě, výšky do 6 m 711 Izolace proti vodě Izolace tepelné Izolace tepelné stropů, vložené mezi krokve 1 vrstva včetně dodávky Orsil Orsik 140 mm Montáž parozábrany, zavěšené podhl., přelep. spojů DEKFOL N 140 speciál Izolace tepelná podlah na sucho, jednovrstvá Izol tep překrytí PE fólie 0,2mm Izolace potrubí skružemi TUBEX Deska polystyrén samozhášivý EPS 100 S podlaha tl.50 mm Trubice izolační TUBEX 6x15mm Trubice izolační TUBEX 6x22mm Přesun hmot pro izolace tepelné, výšky do 6 m 713 Izolace tepelné Vnitřní kanalizace Kanal potr PE ležaté DN 100 Kanal potr PE ležaté DN 125 Potrubí HT připojovací DN 40 x 1,8 mm Potrubí HT připojovací DN 50 x 1,8 mm Vyvedení odpadních výpustek D 32 x 1,8 přípojka pro pračku nebo myčku HL 2 Vyvedení odpadních výpustek D 40 x 1,8 Vyvedení odpadních výpustek D 50 x 1,8 Vyvedení odpadních výpustek D 110 x 2,3 Zápach uzávěrka sprch vana DN40/50 Ventilační střešní souprava HL souprava větrací hlavice PP HL810 DN 100 Zkouška těsnosti kanalizace vodou DN 125 Přesun hmot pro vnitřní kanalizaci, výšky do 12 m 721 Vnitřní kanalizace Vnitřní vodovod Potrubí z PP-R 80 PN 20, DN 16 Ochrana potrubí plstěnými pásy do DN 20 Vyvedení a upevnění výpustek DN 15 Armatura se 2závity - ventil přímý Ke 125 T,G 1/2 Montáž vodovodních armatur 2závity, G 1/2 Montáž vodovodních armatur 2závity, G 3/4 Montáž vodovodních armatur 2závity, G 1 Montáž vodoměru závitového jdnovt. suchob. G3/4" Zkouška tlaku potrubí závitového DN 50 Proplach a dezinfekce vodovod.potrubí DN 80 Vodoměr domovní AN-F 90 020 L105 G1 Q1,5 závit Kulovy kohout vypouštěcí DN 1/2" voda Kohout kulový R910 3/4" plnoprůt. páčka GIACOMINI Kohout kulový R910 1" plnoprůt. páčka GIACOMINI ostatní materiál a práce ve vodom. šachtě Přesun hmot pro vnitřní vodovod, výšky do 6 m 722 Vnitřní vodovod Zařizovací předměty Klozet kombi LYRA 2423.4, nádrž s armaturou, bílý Umyvadlo na šrouby OLYMP 1064.2, 60 cm, bílé Umývátko na šrouby LYRA 1510.1, 40 cm, bílé Mtž klozet mís kombi Montáž splach.nádrží nízkopoložených s ventilem Vana akrylátová 1700x700 mm Vanička sprch akryl 800x800 čtverec Zástěna sprch dvoukřídl 750 mm El ohřívač akum závěs vod 150l/2kW Montáž ventilu rohového bez trubičky G 1/2 Montáž baterie umyv.a dřezové stojánkové včetně baterie Baterie vana stěna páka+přísl+držák Baterie sprcha stěna páka prostá Kohout kulový rohový R780 1/2" plnoprůt. GIACOMINI

98,13

14,00

1 373,82

16,90

1 658,40

17,10

1 678,02

98,13

74,70

7 330,31

74,10

7 271,43

74,80

7 340,12

112,85 223,09

120,56 3,90

13 605,14 870,06 23 179,33

120,56 3,85

13 605,14 867,60 23 402,56

120,56 3,75

13 605,14 848,37 23 471,66

94,00

360,00

33 840,00

360,00

33 840,00

360,00

33 840,00

108,10

92,40

9 988,44

91,90

9 934,39

89,00

9 620,90

78,25 78,25 6,31

23,90 42,50 114,50

1 870,18 3 325,63 722,72

23,80 42,50 114,00

1 862,35 3 325,63 719,57

21,90 42,50 112,50

1 713,68 3 325,63 710,10

4,11

2 442,60

10 034,45

2 442,60

10 034,45

2 442,60

10 034,45

39,00 34,00 603,76

6,97 9,50 1,90

271,83 323,00 1 147,15 61 523,39

6,97 9,50 1,90

271,83 323,00 1 145,91 61 457,12

6,97 9,50 1,85

271,83 323,00 1 107,03 60 946,61

23,30 5,00 5,50 11,00

300,00 367,00 148,50 164,50

6 990,00 1 835,00 816,75 1 809,50

300,00 367,00 147,50 163,50

6 990,00 1 835,00 811,25 1 798,50

300,00 367,00 144,50 161,00

6 990,00 1 835,00 794,75 1 771,00

2,00

560,00

1 120,00

560,00

1 120,00

413,00

826,00

4,00 2,00 1,00 2,00

50,70 56,10 83,60 660,00

202,80 112,20 83,60 1 320,00

50,20 55,60 82,80 660,00

200,80 111,20 82,80 1 320,00

50,00 55,40 82,40 660,00

200,00 110,80 82,40 1 320,00

1,00

782,00

782,00

781,00

781,00

599,00

599,00

45,00 157,92

16,00 1,75

720,00 276,36 16 068,21

15,90 1,75

715,50 275,91 16 041,96

15,80 1,70

711,00 259,08 15 499,03

36,00 36,00 13,00 1,00 1,00 2,00 1,00 1,00 36,00 36,00 1,00 1,00 2,00 1,00 1,00 199,54

193,50 27,00 152,50 253,00 56,50 71,10 79,70 243,50 32,50 21,30 4 017,93 91,80 226,77 358,44 2 400,00 1,15

6 966,00 972,00 1 982,50 253,00 56,50 142,20 79,70 243,50 1 170,00 766,80 4 017,93 91,80 453,54 358,44 2 400,00 229,47 20 183,38

192,00 26,90 151,50 253,00 56,00 70,50 79,00 242,50 32,00 21,20 4 017,93 91,80 226,77 358,44 2 400,00 1,15

6 912,00 968,40 1 969,50 253,00 56,00 141,00 79,00 242,50 1 152,00 763,20 4 017,93 91,80 453,54 358,44 2 400,00 228,37 20 086,68

188,50 27,50 148,00 253,00 55,60 69,90 78,30 251,00 31,30 21,10 4 017,93 91,80 226,77 358,44 2 400,00 1,10

6 786,00 990,00 1 924,00 253,00 55,60 139,80 78,30 251,00 1 126,80 759,60 4 017,93 91,80 453,54 358,44 2 400,00 216,54 19 902,35

1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 9,00

4 660,00 1 762,00 1 414,00 660,00 342,50 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 129,50

4 660,00 1 762,00 1 414,00 660,00 342,50 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 1 165,50

4 660,00 1 758,00 1 414,00 660,00 340,00 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 129,00

4 660,00 1 758,00 1 414,00 660,00 340,00 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 1 161,00

4 660,00 1 628,00 1 414,00 660,00 343,00 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 128,50

4 660,00 1 628,00 1 414,00 660,00 343,00 7 820,00 4 870,00 5 930,00 10 500,00 1 156,50

3,00

1 543,00

4 629,00

1 542,00

4 626,00

1 539,00

4 617,00

1,00 1,00

1 770,00 2 940,00

1 770,00 2 940,00

1 770,00 2 940,00

1 770,00 2 940,00

1 770,00 2 940,00

1 770,00 2 940,00

9,00

276,93

2 492,37

276,93

2 492,37

276,93

2 492,37

Přílohy 141 HL2.0 přípoj pro pračku, myčku se zpět uz s pl těs 142 Přesun hmot pro zařizovací předměty, výšky do 12m 725 Zařizovací předměty Díl: Kotelny 143 Kot oc Dakon el nást přímotop 10kW 144 Přesun hmot pro kotelny, výšky do 6 m 731 Kotelny Díl: Strojovny 145 Hzs - MTZ - montáž regulace a uvedení do provozu 732 Strojovny Díl: Rozvod potrubí 146 Příplatek za zhotovení přípojky DN 15 147 Příplatek za zhotovení přípojky DN 20 148 Potrubí měděné Supersan 15 x 1 mm, polotvrdé 149 Potrubí měděné Supersan 22 x 1 mm, polotvrdé 150 Tlaková zkouška potrubí PE do DN 40 151 Přesun hmot pro rozvody potrubí, výšky do 24 m 152 ZEDNICKÉ VÝPOMOCE 733 Rozvod potrubí Díl: Armatury Montáž armatur závitových,s 1závitem, G 1/2 včetně 153 kul.kohoutu vypouštěcího 154 Montáž armatur závitových,se 2závity, G 3/4 Montáž armatur závitových,se 2závity, G 3/4 včetně 155 kulového kohoutu 156 Montáž armatur závitových,se 2závity, G 3/4 vč. filtru 157 Šroubení RVL 15 rohové 158 Přesun hmot pro armatury, výšky do 24 m 734 Armatury Díl: Otopná tělesa 159 Montáž panelových těles 2řadých do délky 1500 mm 160 Těleso otopné des. Radik typ 11 VK v. 500 dl. 500 161 Těleso otopné des. Radik typ 11 VK v. 500 dl. 600 162 Těleso otopné des. Radik typ 21 VK v. 500 dl. 700 163 Těleso otopné des. Radik typ 21 VK v. 500 dl. 1000 164 Těleso otopné des. Radik typ 22 VK v. 500 dl. 800 165 Těleso otopné des. Radik typ 22 VK v. 500 dl. 900 166 Přesun hmot pro otopná tělesa, výšky do 6 m 735 Otopná tělesa Díl: Konstrukce tesařské 167 Hoblování dílna 1str hranoly-224cm2 168 Montáž kotev. želez, příložek, patek, táhel vč. dod, 169 Montáž svorníků, šroubů 300 mm vč. dod. záv. tyčí 170 Mtž krov hran l 100-m -224cm2 Montáž bednění střech rovných, prkna hrubá na sraz 171 včetně dodávky řeziva, prkna tl. 24 mm Montáž laťování střech, vzdálenost latí do 22 cm 172 včetně dodávky řeziva, latě 3/5 cm Montáž laťování střech, svislé, vzdálenost 100 cm 173 včetně dodávky řeziva, latě 3/5 cm 174 Mtž vikýř trojúhel hr řezivo-144cm2 175 Spojovací a ochranné prostředky pro střechy 176 Řezivo jehličnaté - hranoly - jak. I vč. impregnac 177 Přesun hmot pro tesařské konstrukce, výšky do 12m 762 Konstrukce tesařské Díl: Konstrukce klempířské 178 Lemování Lindab komín hl kryt hřeben 179 Střeš prvky lindab úžlabí rš 750 180 Lindab kotlík žlabový kónický OK, vel.žlabu 150 mm 181 Lindab žlab podokapní půlkruhový R,velikost 150 mm 182 Lindab odpadní trouby kruhové SROR, D 100 mm 183 Lindab, oplechování parapetů, rš 250 mm 184 Přesun hmot pro klempířské konstr., výšky do 6 m 764 Konstrukce klempířské Díl: Krytiny tvrdé Krytina beton.Bramac, s úpravou, ostatní, na sucho 185 taška Alpská Classic Hřeben Bramac, s úpravou, na sucho hřebenáč 186 Alpský Classic s větracím pásem Zakončení štít. hran taškami s ozubem, s úpravou 187 taška Alpská Classic

117 2,00 520,17

530,86 0,31

1 061,72 161,25 52 178,34

530,86 0,31

1 061,72 161,21 52 164,30

530,86 0,29

1 061,72 150,40 52 012,99

1,00 0,04

17 400,00 2 950,00

17 400,00 118,00 17 518,00

17 400,00 2 905,00

17 400,00 116,20 17 516,20

17 400,00 2 915,00

17 400,00 116,60 17 516,60

4,00

185,00

740,00 740,00

185,00

740,00 740,00

185,00

740,00 740,00

12,00 4,00 39,00 34,00 73,00 270,32 270,32

76,50 113,00 307,50 387,00 7,00 3,60 1,75

918,00 452,00 11 992,50 13 158,00 511,00 973,13 473,05 28 477,69

75,30 111,00 282,50 370,00 6,90 3,55 1,70

903,60 444,00 11 017,50 12 580,00 503,70 903,43 432,63 26 784,86

75,40 111,50 293,00 388,50 6,90 3,40 1,65

904,80 446,00 11 427,00 13 209,00 503,70 900,68 437,09 27 828,27

2,00

146,50

293,00

146,50

293,00

146,50

293,00

14,00

70,70

989,80

69,70

975,80

69,60

974,40

4,00

194,50

778,00

194,50

778,00

194,50

778,00

1,00 14,00 53,70

201,50 222,00 0,41

201,50 3 108,00 22,02 5 392,32

200,50 222,00 0,40

200,50 3 108,00 21,42 5 376,72

200,50 222,00 0,38

200,50 3 108,00 20,34 5 374,24

7,00 2,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 235,62

264,50 2 264,08 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 2,80

1 851,50 4 528,16 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 659,72 24 221,22

260,50 2 264,08 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 2,75

1 823,50 4 528,16 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 647,17 24 180,67

262,00 2 264,08 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 2,65

1 834,00 4 528,16 2 394,08 3 156,40 3 637,92 3 890,64 4 102,80 623,92 24 167,92

19,20 22,00 88,00 238,35

3,60 123,50 31,40 135,00

69,12 2 717,00 2 763,20 32 177,25

3,60 121,50 31,10 135,00

69,12 2 673,00 2 736,80 32 177,25

3,60 121,50 30,40 135,00

69,12 2 673,00 2 675,20 32 177,25

120,35

214,50

25 815,08

214,00

25 754,90

214,50

25 815,08

120,35

112,50

13 539,38

112,00

13 479,20

112,50

13 539,38

120,35

27,70

3 333,70

27,50

3 309,63

27,70

3 333,70

22,40 8,90 5,21 1 262,5

144,00 1 123,00 6 255,00 6,80

3 225,60 9 999,08 32 612,94 8 585,16 134 837,5

144,00 1 115,00 6 255,00 6,80

3 225,60 9 927,85 32 612,94 8 565,71 134 532,0

144,00 1 125,00 6 255,00 6,50

3 225,60 10 016,89 32 612,94 8 198,98 134 337,1

0,90 6,00 3,00 24,00 9,00 10,20 291,83

1 570,00 459,00 446,00 512,00 764,00 442,50 1,90

1 413,00 2 754,00 1 338,00 12 288,00 6 876,00 4 513,50 554,47 29 736,97

1 570,00 459,00 446,00 512,00 764,00 442,50 1,90

1 413,00 2 754,00 1 338,00 12 288,00 6 876,00 4 513,50 554,47 29 736,97

1 570,00 459,00 446,00 512,00 764,00 442,50 1,85

1 413,00 2 754,00 1 338,00 12 288,00 6 876,00 4 513,50 539,88 29 722,38

120,35

494,00

59 452,90

493,00

59 332,55

469,50

56 504,33

14,70

603,00

8 864,10

602,00

8 849,40

566,00

8 320,20

24,45

469,50

11 479,28

468,50

11 454,83

444,50

10 868,03

118 188 Přiřezání tašek dvoudrážkových Taška drážková odvětrávací, nástavec, kryt, Bramac s 189 pružnou spojkou a redukcí 190 Větrací pás z PVC perforovaný 191 Fólie podstřešní paropropustná Bramac PRO 192 Přesun hmot pro krytiny tvrdé, výšky do 6 m 765 Krytiny tvrdé Díl: Konstrukce truhlářské 193 Obložení podhledů jednod. palubkami SM š. do 8cm 194 Podkladový rošt pro obložení podhledů 195 Mtž dveře -80cm 1kř oc zárubeň 196 Montáž kliky a štítku 197 Montáž prahů dveří jednokřídlových š. do 10 cm 198 Dveřní kování IDEAL klíč Cr 199 Lať SM/JD 1 pod 25 cm2 délka 50-75 cm 200 Dveře vnitřní hladké plné 1 kříd. 60x197 lak B 201 Dveře vnitřní hladké plné 1 kříd. 80x197 lak A Dveře vnitřní hladké 1kříd. 2/3sklo 80x197 lak C s 202 mřížkou 203 Prah dubový délka 60 cm šířka 6 cm tl. 2 cm 204 Prah dubový délka 80 cm šířka 10 cm tl. 2 cm 205 Palubka obkladová SM tloušťka 16 šíře 121 mm 206 Přesun hmot pro truhlářské konstr., výšky do 6 m 766 Konstrukce truhlářské Díl: Otvorové prvky z plastu 207 Montáž plastových oken 208 plastová stěna s dveřmi 150/215 cm , bílá, u=1,1 209 plastové vstupní dveře 80/197 cm, bílé, u=1,1 210 plastové okno 60/134 cm , bílé,u=1,1 211 plastové okno 60/100 cm, bílé,u=1,1 212 plastové okno 120/134 cm, bílé, u=1,1 769 Otvorové prvky z plastu Díl: Podlahy z dlaždic a obklady 213 Provedení penetrace podkladu v č. penetry 214 Obklad soklíků hutných, rovných do MC, 20x10v10 Montáž podlah keram.,režné hladké, tmel, 20x20 cm 215 Monoflex (Schomburg) 216 Spára podlaha - stěna, silikonem 217 Dlažba Taurus Granit matná 300x300x9 mm 218 Přesun hmot pro podlahy z dlaždic, výšky do 6 m 771 Podlahy z dlaždic a obklady Díl: Podlahy povlakové Podlaha povlaková z PVC pásů, soklík podlahovina 219 Standard tloušťky 2,0 mm Podlaha povlaková textilní lepená, soklík koberec 220 typu Metro, vpichovaný 776 Podlahy povlakové Díl: Podlahy ze syntetických hmot 221 Vyrovnání podlah, samonivel. hmota Nivelit tl. 2mm 777 Podlahy ze syntetických hmot Díl: Obklady keramické 222 Provedení penetrace podkladu 223 Montáž lišt rohových, vanových a dilatačních 224 Montáž obkladů stěn, porovin. tmel, 10,8x10,8 cm 225 Montáž obkladů stěn, porovin., do tmele, 30x15 cm 226 Obkládačka dle výběru kuchyň 227 Obkládačka dle výběru 228 Přesun hmot pro obklady keramické, výšky do 6 m 781 Obklady keramické Díl: Nátěry 229 Nátěr syntet KDK DÜFA L 1a+1z+1e 230 Nátěr synt truh DÜFA 2x lazura lak 783 Nátěry Díl: Malby 231 Penetrace podkladu nátěrem Standard V1307 1 x 232 Malba tekutá Jupol Ekonomik, bar.,bez penetrace,2x 784 Malby Díl: Elektromontáže 233 Trubka ohebná pod omítku, typ 23.. 16 mm 234 Trubka ohebná pod omítku, typ 23.. 23 mm 235 Krabice přístrojová KP 68, KZ 3, bez zapojení

Přílohy 24,00

116,50

2 796,00

114,00

2 736,00

115,50

2 772,00

1,00

1 683,00

1 683,00

1 682,00

1 682,00

1 563,00

1 563,00

25,00 138,40 957,43

44,60 74,80 6,00

1 115,00 10 352,51 5 744,57 101 487,3

44,50 74,40 6,00

1 112,50 10 297,15 5 727,87 101 192,2

42,80 71,30 6,00

1 070,00 9 868,10 5 457,94 96 423,5

30,21 100,68 8,00 8,00 8,00 8,00 0,13 3,00 2,00

196,00 69,60 480,00 246,50 74,50 630,58 6 165,00 1 190,25 1 262,70

5 920,18 7 007,56 3 840,00 1 972,00 596,00 5 044,64 776,17 3 570,75 2 525,40

194,50 69,10 480,00 244,50 73,80 630,58 6 165,00 1 190,25 1 262,70

5 874,87 6 957,22 3 840,00 1 956,00 590,40 5 044,64 776,17 3 570,75 2 525,40

195,50 69,70 480,00 246,50 74,20 630,58 6 165,00 1 190,25 1 262,70

5 905,08 7 017,63 3 840,00 1 972,00 593,60 5 044,64 776,17 3 570,75 2 525,40

3,00

1 821,60

5 464,80

1 821,60

5 464,80

1 821,60

5 464,80

3,00 5,00 34,74 428,95

48,30 77,63 162,50 1,00

144,90 388,15 5 644,55 428,95 43 324,05

48,30 77,63 162,50 1,00

144,90 388,15 5 644,55 427,78 43 205,63

48,30 77,63 162,50 0,97

144,90 388,15 5 644,55 416,01 43 303,68

1,00 2,00 1,00 1,00 1,00 4,00

8 000,00 10 500,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 4 800,00

8 000,00 21 000,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 19 200,00 69 700,00

8 000,00 10 500,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 4 800,00

8 000,00 21 000,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 19 200,00 69 700,00

8 000,00 10 500,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 4 800,00

8 000,00 21 000,00 15 000,00 3 300,00 3 200,00 19 200,00 69 700,00

14,10 13,90

15,80 68,40

222,70 950,76

15,60 67,80

219,88 942,42

15,90 68,90

224,11 957,71

14,10

346,00

4 876,87

344,00

4 848,68

354,00

4 989,63

18,40 17,92 115,15

63,70 239,46 6,00

1 172,08 4 292,20 690,88 12 205,49

63,30 239,46 5,90

1 164,72 4 292,20 676,61 12 144,51

63,10 239,46 5,80

1 161,04 4 292,20 674,23 12 298,92

30,35

525,00

15 933,75

524,00

15 903,40

532,00

16 146,20

37,80

331,50

12 530,70

330,50

12 492,90

330,50

28 464,45

28 396,30

12 492,90 28 639,10

68,15

138,00

9 404,70 9 404,70

137,00

9 336,55 9 336,55

137,00

9 336,55 9 336,55

26,14 7,80 3,60 22,54 4,07 25,04 203,62

15,80 41,00 553,00 421,50 232,00 287,35 3,30

412,95 319,80 1 990,80 9 498,92 944,82 7 194,67 671,94 21 033,91

15,60 40,60 549,00 418,00 232,00 287,35 3,30

407,72 316,68 1 976,40 9 420,05 944,82 7 194,67 668,59 20 928,93

15,90 41,40 558,00 426,00 232,00 287,35 3,20

415,56 322,92 2 008,80 9 600,34 944,82 7 194,67 655,59 21 142,70

8,00 30,21

178,00 125,00

1 424,00 3 775,63 5 199,63

178,00 125,00

1 424,00 3 775,63 5 199,63

178,00 125,00

1 424,00 3 775,63 5 199,63

328,38 328,31

18,30 39,30

6 009,36 12 902,41 18 911,77

18,20 39,00

5 976,53 12 803,91 18 780,44

18,30 38,90

6 009,36 12 771,08 18 780,45

23,00 45,00 44,00

26,70 27,40 35,30

614,10 1 233,00 1 553,20

26,10 26,70 34,60

600,30 1 201,50 1 522,40

26,30 26,90 34,50

604,90 1 210,50 1 518,00

Přílohy

236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281

vč.dodávky KP 68/2, KU 1901+2xšroub Krabice odbočná KR 68, se zapojením-kruhová Krabice odbočná KR 97, se zapojením-kruhová Ukončení vodičů v rozvaděči + zapojení do 2,5 mm2 Ukončení vodičů v rozvaděči + zapojení do 6 mm2 Ukončení vodičů v rozvaděči + zapojení do 16 mm2 Spínač zapuštěný jednopólový Spínač zapuštěný seriový Spínač zapuštěný střídavý Spínač zapuštěný křížový Spínač zapuštěný 5B Zásuvka domovní zapuštěná - 2P+Z,dvojí zapojení včetně zásuvky dvojité ZAO 5514-2349 Vedení uzemňovací na povrchu Cu do 50 mm2 včetně dodávky drátu Cu 6 mm2 Kabel CYKY 750 V 2x1,5 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY 750 V 3Cx1,5 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY 750 V 3x2,5 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY 750 V 4x1,5 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY 750 V 5x1,5 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY 750 V 5x6 mm2 uložený pod omítkou Kabel CYKY-m 750 V 5 x 10 mm2 volně uložený Kabel sdělovací TCEKEZE 4 P 1 volně uložený Mtz byt dorozumiv zarizeni-3tlacitk Mtz ovladani zamku domac vratneho Mtz telefonu domac vratneho revize Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 2 x 1,5 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 3 C x 1,5 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 3 C x 2,5 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 4 x 1,5 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 5 x 1,5 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 750 V CYKY 5 x 6 mm2 Kabel silový s Cu jádrem 1 kV 1-CYKY 5CX10 Vodič silový CY zelenožlutý 10,00 mm2 - drát Strojek spínače 1pólového Tango 3558-A01340 řaz.1 Strojek přepínače sériového Tango 3558-A05340 Strojek přepínače střídavého Tango 3558-A06340 Strojek tlačítkového ovladače Tango 3558-A80340 Rámeček pro spínače a zásuvky Tango 3901A-B10 Zásuvka polozapuštěná 10/16A 5517-2235 Zásuvka zapušť. 10/16A 5517-2335 chráněná přepěť Zásuvka krytá pro vlhké prostředí 10/16A 5517-2790 Kryt spodku zásuvky Tango 5512A-2.49 2násobný Kryt spodku zásuvky Tango 5518A-A2381 1x s víčkem Svorkovnice ochranného pospojování SOP Svorky WAGO Rozvaděč RD Rozvaděč RE M21 Elektromontáže

119

20,00 6,00 45,00 15,00 12,00 8,00 2,00 8,00 1,00 1,00

130,00 133,50 16,80 16,60 27,40 49,10 56,10 56,10 63,10 49,10

2 600,00 801,00 756,00 249,00 328,80 392,80 112,20 448,80 63,10 49,10

127,00 130,50 16,40 16,30 26,70 48,00 54,80 54,80 61,70 48,00

2 540,00 783,00 738,00 244,50 320,40 384,00 109,60 438,40 61,70 48,00

128,00 131,50 16,50 16,40 26,90 48,30 55,30 55,30 62,20 48,30

2 560,00 789,00 742,50 246,00 322,80 386,40 110,60 442,40 62,20 48,30

9,00

177,50

1 597,50

175,00

1 575,00

179,50

1 615,50

25,00

73,10

1 827,50

71,60

1 790,00

72,10

1 802,50

25,00 350,00 520,00 30,00 40,00 5,00 25,00 15,00 1,00 1,00 1,00 1,00 25,00 350,00 520,00 30,00 35,00 15,00 25,00 80,00 8,00 2,00 8,00 1,00 30,00 9,00 3,00 1,00 4,00 1,00 1,00 70,00 1,00 1,00

23,30 23,30 23,30 23,30 23,30 24,50 24,70 26,50 147,00 53,70 200,00 6 500,00 9,53 12,44 20,16 16,78 20,39 78,24 372,10 16,50 67,56 91,71 72,11 71,00 15,55 85,00 66,35 208,00 33,16 29,23 350,00 3,50 9 900,00 6 900,00

582,50 8 155,00 12 116,00 699,00 932,00 122,50 617,50 397,50 147,00 53,70 200,00 6 500,00 238,25 4 354,00 10 483,20 503,40 713,65 1 173,60 9 302,50 1 320,00 540,48 183,42 576,88 71,00 466,50 765,00 199,05 208,00 132,64 29,23 350,00 245,00 9 900,00 6 900,00 91 804,60

22,80 22,80 22,80 22,80 22,80 24,00 24,10 26,20 145,50 53,20 198,00 6 500,00 8,07 10,46 16,85 14,02 17,27 66,28 332,23 13,25 67,56 91,71 72,11 71,00 15,55 85,00 66,35 208,00 33,16 29,23 350,00 3,50 9 900,00 6 900,00

570,00 7 980,00 11 856,00 684,00 912,00 120,00 602,50 393,00 145,50 53,20 198,00 6 500,00 201,75 3 661,00 8 762,00 420,60 604,45 994,20 8 305,75 1 060,00 540,48 183,42 576,88 71,00 466,50 765,00 199,05 208,00 132,64 29,23 350,00 245,00 9 900,00 6 900,00 86 947,95

22,90 22,90 22,90 22,90 22,90 24,10 24,30 26,20 145,50 53,20 198,00 6 500,00 8,07 10,46 16,85 14,02 17,27 66,28 332,23 13,25 67,56 91,71 72,11 71,00 15,55 85,00 66,35 208,00 33,16 29,23 350,00 3,50 9 900,00 6 900,00

572,50 8 015,00 11 908,00 687,00 916,00 120,50 607,50 393,00 145,50 53,20 198,00 6 500,00 201,75 3 661,00 8 762,00 420,60 604,45 994,20 8 305,75 1 060,00 540,48 183,42 576,88 71,00 466,50 765,00 199,05 208,00 132,64 29,23 350,00 245,00 9 900,00 6 900,00 87 154,75

Zdroj: Ceník stavebních prací firmy Alfa (2013)

120

G

Přílohy

Rozvaha, výkaz zisků a ztráty firmy Alfa

AKTIVA (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Oběžná aktiva Zásoby Nedokončená výroba a polotovary Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

Rok 2011 9 350 1 363 1 363 324 1 039 7 871 752 120 548 84 15 15 7 104 3 280 57 1 -1 3 767 2 612 1 155 116 116

Rok 2012 5 828 1 032 1 032 324 204 504 4 675 226 82 144

4 449 3 800 13 42 1 1 592 207 385 121 117 4

Zdroj: PASIVA (v tis. Kč) PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy a fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Dlouhodobé závazky (jiné závazky) Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společníkům Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Časové rozlišení

Rok 2011 9 350 2 804 2 000 138 138 551 551 115 6 510 1070 5 440 696 107 52 612 3 939 31 3 36

Rok 2012 5 828 2 968 2 000 144 144 662 662 162 2 854 1100 1 754 790 15 82 49 8 751 56 3 6

Přílohy

121

JJ VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁTY (v tis. Kč)

Rok 2011

Rok 2012

Tržby za prodej zboží

3 230

3 232

Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

2 978 252

3 060 172

12 331

14 895

12 211 120

14 925 -38

Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie

9 531 4 638

12 362 4 871

Služby

4 893

7491

Přidaná hodnota Osobní náklady

3 052 2 151

2 705 1 908

1 558

1 410

27 535

463

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy DNM a DHM Tržby z prodeje DM a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu

8

31

35

56 658

45 528

17

80

17

36 44

Zůstatková cena prodaného DM a materiálu

11

Zůstatková cena prodaného DM Ostatní provozní výnosy

110

11 43

Ostatní provozní náklady

152

124

Provozní výsledek hospodaření Ostatní finanční náklady

162 12

212 11

Finanční výsledek hospodaření

-12

-11

Daň z příjmů za běžnou činnost splatná

34 34

38 38

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

116

63

Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

116 150

63 201

Zdroj: Účetní závěrka firmy Alfa; vlastní zpracování

122

H

Přílohy

Poměrové ukazatele

Ukazatele rentability ROA=čistý zisk/celková aktiva ROE = čistý zisk/vlastní kapitál ROS = čistý zisk/tržby Ukazatele likvidity Běžná likvidita = pohotové platební prostředky/krátkodobé závazky Pohotová likvidita = (oběžná aktiva-zásoby)/krátkodobé závazky Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky Ukazatele zadluženosti Koeficient samofinancování = vlastní kapitál/celková aktiva Ukazatel zadluženosti = cizí zdroje/celková aktiva Ukazatele aktivity Obrat aktiv = tržby/celková aktiva Obrat zásob = tržby/zásoby Doba obratu pohledávek = krátkodobé pohledávky/denní tržby Doba obratu závazku = krátkodobé závazky/denní tržby Zdroj: Růčková (2011, s. 47 – 61); vlastní zpracování

Daňová specifika v oboru stavebnictví

Recommend Documents