ZALOŢENÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE V ČESKÉ REPUBLICE S OHLEDEM NA SPECIFIKA SPORTOVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU

Masa rykova un iverz ita Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu – Oddělení managementu sportu

ZALOŢENÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE V ČESKÉ REPUBLICE S OHLEDEM NA SPECIFIKA SPORTOVNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Dagmar Kudová, Ph.D.

Autor: Nikola Rejsová Management cestovního ruchu

Brno, duben 2009

Jméno a příjmení autora:

Nikola Rejsová

Název diplomové práce:

Zaloţení cestovní kanceláře v České republice s ohledem na specifika sportovního cestovního ruchu

Název práce v angličtině:

The foundation of a travel agency in The Czech Republic with regard to specifics of the sport tourism

Katedra:

Katedra společenských věd ve sportu – Oddělení managementu sportu

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Dagmar Kudová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2009

Anotace Bakalářská práce navrhuje metodiku zaloţení cestovní kanceláře v České republice se zohledněním specifik sportovního cestovního ruchu. Teoretická část vymezuje cestovní ruch, sportovní cestovní ruch a cestovní kancelář. Nastiňuje historii, význam a vzájemný vztah těchto pro práci klíčových pojmů. Praktická část navrhuje metodiku zaloţení cestovní kanceláře se zohledněním některých specifik sportovního cestovního ruchu.

Annotation The bachelor thesis proposes the methods of founding a travel agency with regard to the specifics of sports tourism in the Czech Republic. The theoretical part defines the terms tourism, sports tourism and travel agency. It reveals the history, meaning and relation between these key terms. The practical part then proposes methods of founding a travel agency with regard to the specifics of sports tourism.

Klíčová slova Cestovní kancelář, zaloţení cestovní kanceláře, sportovní cestovní ruch, cestovní ruch

Keywords Travel agency, foundation of a travel agency, sport tourism, tourism

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Založení cestovní kanceláře v České republice s ohledem na specifika sportovního cestovního ruchu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dagmar Kudové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne 29. dubna 2009 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Dagmar Kudové, Ph.D. za ochotu, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Lukášovi, mamince a všem ostatním, kteří přispěli svou trpělivostí, péčí a ochotou.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................- 6 I. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................- 8 1 Cestovní ruch, sportovní cestovní ruch....................................................................- 8 1.1 Historie...............................................................................................................- 8 1.1.1 Vývoj cestovního ruchu ............................................................................- 8 1.1.2 Vývoj sportovního cestovního ruchu ......................................................- 11 1.2 Definování a význam .......................................................................................- 13 1.2.1 Definice cestovního ruchu .......................................................................- 13 1.2.2 Definice sportovního cestovního ruchu...................................................- 14 1.2.3 Význam, podmínky rozvoje a prognóza cestovního ruchu a sportovního cestovního ruchu ....................................................................................................- 15 1.3 Struktura a typologie ........................................................................................- 23 1.3.1 Cestovní ruch ..........................................................................................- 23 1.3.2 Sportovní cestovní ruch ...........................................................................- 24 2 Cestovní kancelář...................................................................................................- 26 2.1 Historie.............................................................................................................- 26 2.2 Definování a legislativní úprava ......................................................................- 28 2.3 Klasifikace .......................................................................................................- 29 II. CÍL A METODIKA PRÁCE ...........................................................................- 34 3 Cíl práce .................................................................................................................- 34 4 Metodika práce ......................................................................................................- 34 III. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................- 36 5 Postup při zaloţení cestovní kanceláře ..................................................................- 36 5.1 Sestavení podnikatelského plánu .....................................................................- 36 5.2 Podání ţádosti o koncesi ..................................................................................- 43 5.3 Registrační povinnost nově vzniklé cestovní kanceláře...................................- 48 5.4 Povinnost vést účetnictví .................................................................................- 49 5.5 Zájezd a cestovní smlouva ...............................................................................- 50 5.6 Tvorba produktu ..............................................................................................- 51 5.7 Průvodcovská činnost ......................................................................................- 56 DISKUZE .....................................................................................................................- 60 ZÁVĚR .........................................................................................................................- 63 Seznam pouţité literatury .............................................................................................- 64 Seznam zkratek .............................................................................................................- 68 Seznam grafů ................................................................................................................- 69 Seznam tabulek .............................................................................................................- 69 Seznam příloh ...............................................................................................................- 69 -

ÚVOD Při volbě tématu bakalářské práce jsem se nechala inspirovat disertační prací Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání PhDr. Pavly Kortusové, Ph.D. Téma sportovního cestovního ruchu mě oslovilo a začala jsem se o něj intenzivněji zajímat. Ve světě bylo o sportovním cestovním ruchu napsáno několik publikací a k tématu začala vycházet některá periodika. V České republice stojí sportovní cestovní ruch zatím spíše na okraji zájmu a počet prací k tomuto tématu je naprosto minimální. Tento fakt mě motivoval k napsání práce, která by přispěla k rozšíření oblasti poznání sportovního cestovního ruchu u nás. Pojem aktivní dovolená je v posledních letech skloňován stále častěji. Souvislost lze jistě nalézt v celospolečenských trendech rostoucího zájmu o zdraví, fitness, kvalitu ţivota a sport. Nárůst zájmu o sportovní aktivity ve spojení s cestovním ruchem zaznamenali nejen podnikatelé, ale také vědci, kteří se začátkem 90. let začali zabývat vzájemným vztahem těchto pojmů. Vznikl tak nový vědecký obor, který je v současné době stále na začátku svého vývoje. Práce řeší problematiku zaloţení cestovní kanceláře a zohledňuje některá specifika, která vznikají z pohledu sportovní cestovního ruchu. V teoretické části práce je vysvětleno, ţe sportovní cestovní ruch není jen dovolená na kolech, lodích či lyţích. Zahrnuje např. také pasivní účastníky sportovního cestovního ruchu – diváky, návštěvníky stadionů, sportovních muzeí nebo osoby, které se touţí setkat se sportovní hvězdou. Z tohoto pohledu nabízí sportovní cestovní ruch cestovní kanceláři širokou škálu uplatnění. Při zaloţení cestovní kanceláře, ať jiţ zaměřené na sportovní cestovní ruch, či nikoli, je třeba vyřešit řadu úkolů. Některé proto, aby byly splněny zákonné podmínky, a stát umoţnil cestovní kanceláři vzniknout a fungovat. Jiné proto, aby cestovní kancelář uspěla na konkurenčním trhu.

-6-

Cílem této práce je navrhnout metodiku zaloţení cestovní kanceláře. Provést začínajícího podnikatele krok za krokem legislativními poţadavky a shrnout důleţité informace, které by měl při zaloţení cestovní kanceláře mít. To vše se zohledněním některých specifik sportovního cestovního ruchu.

-7-

I. TEORETICKÁ ČÁST 1 CESTOVNÍ RUCH, SPORTOVNÍ CESTOVNÍ RUCH 1.1 Historie 1.1.1 Vývoj cestovního ruchu V původním významu lze cestovní ruch povaţovat za jiný výraz pro cestování1. Lidé cestovali v podstatě jiţ od dávnověku. Cesty byly nejčastěji motivované obchodem a poznáním, v neposlední řadě se jednalo také o vojenské výpravy2. Většina autorů se shoduje v tom, ţe počátkem novodobého cestovního ruchu je první hromadný zájezd po ţeleznici, který zorganizoval Angličan Thomas Cook roku 1841. O masovém rozvoji organizovaného cestovního ruchu však hovoříme aţ od 20. století3.

„Vývoj novodobého cestovního ruchu rozdělujeme do tří hlavních etap: I. etapa – do první světové války, II. etapa – mezi dvěma světovými válkami, III. etapa – po druhé světové válce.“4 Do 1. světové války se cestovní ruch ve větší míře rozšiřoval zejména v hospodářsky vyspělých zemích a týkal se především majetnějších vrstev obyvatelstva. V meziválečném období se zvyšuje podíl participace méně majetných vrstev a rozvoj je vázán na materiálně-technickou základnu (rozvoj letecké a výletní lodní dopravy). Po 2. světové válce, respektive od padesátých let 20. století, hovoříme o skutečně masivním rozvoji. Rozpadem koloniální soustavy se do systému zapojují také rozvojové země. Důleţitou událostí, ovlivňující vývoj v tomto období, je začátek Studené války. Turistická výměna mezi Západem

1

Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 5 Hesková, M. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 7 3 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 30 4 Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 10 2

-8-

a Východem je omezena na minimum a zahraniční cestovní ruch se začíná vyvíjet zvlášť v rámci socialistického a kapitalistického bloku5. Mezi státy východního bloku se po roce 1948 zařadila téţ tehdejší Československá republika. Do 2. světové války probíhal rozvoj cestovního ruchu v ČR obdobně jako v jiných evropských zemích. V meziválečném období vyspělé Československo investovalo peníze do rozvoje tohoto odvětví, zejména lázeňství. Majetnější cestovali za hranice, střední a niţší vrstva preferovala domácí cestovní ruch. Rok 1948 znamenal odklon od demokratického zřízení, coţ přineslo i odlišnosti ve vývoji cestovního ruchu oproti západním zemím6. V důsledku výše zmíněných mezinárodních politických vztahů se základem cestovního ruchu v Československu stal domácí cestovní ruch (95 %)7. „Převládal cestovní ruch realizovaný mimo veřejné formy – cestovní ruch v objektech v osobním vlastnictví občanů (chaty, chalupy), cestovní ruch spojený s návštěvami příbuzných a známých, ale i ve vlastních přenosných a pojízdných zařízeních (stan, karavan).“8 Dalšími charakteristickými rysy období do roku 1989 byly: převaha krátkodobého cestovního ruchu (92 %), (…)“vysoký podíl vázaného cestovního ruchu (rekreace ROH, závodní rekreace, zájezdy kolektivů). Pasivní

zahraniční

cestovní

ruch

představoval

cca

90

%

výjezdů

9

do socialistických zemí.“ Sametová revoluce odstartovala politické a ekonomické změny. Po otevření hranic dochází k výraznému nárůstu aktivního i pasivního zahraničního cestovního ruchu10.

5 a6

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 30 Hesková, M. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 9 8 Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 15 9 Hesková, M. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 9 10 Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 18 7

-9-

Tabulka 1 Počet účastníků pasivního cestovního ruchu v letech 1989-1999

Tabulka 2 Počet účastníků aktivního cestovního ruchu v letech 1989-1999

Rok

Počet účastníků Rok Počet účastníků (v mil.) (v mil.) 1989 29,6 1989 8,6 1990 46,0 1990 21,0 1991 67,0 1991 41,0 1992 69,4 1992 32,6 1995 98,1 1995 44,8 1997 107,9 1997 46,0 1999 100,8 1999 39,9 Pramen: Petrů, Z.: Základy ekonomiky cestovního ruchu, 1999, Archiv statistik cestovního ruchu (online). Ministerstvo pro místní rozvoj. (cit. 2009-03-10). Zároveň se objevuje dočasná stagnace rozvoje domácího cestovního ruchu11. „Další změnou byla privatizace a liberalizace trhu, která vedla k zakládání soukromých společností působících v oblasti cestovního ruchu. Zvýšil se počet ubytovacích zařízení a cestovních kanceláří. Současně s tímto kvantitativním nárůstem materiálně-technické základny cestovního ruchu však rovnoměrně nerostla kvalita poskytovaných sluţeb, coţ vyvolalo pouze „dočasný“ růst zahraničních návštěvníků. Náročnější poţadavky zákazníka a rostoucí konkurence i ze zahraničí postupem zákonitě vyvolaly redukci počtu soukromých poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu. A ti, co se na trhu udrţeli, byli donuceni zvýšit kvalitu svých sluţeb na úroveň odpovídající zahraničnímu standardu.“12 21. století je nazýváno stoletím informačních technologií, které je moţné vyuţít „(…)jako nástroj pro přesnější a rychlejší způsob uspokojování potřeb, tedy i pro potřeby cestovního ruchu. Moderní informační technologie umoţňují nejen rychlé a relativně levné získání kvalitních a přesných informací, ale především dokáţí zprostředkovat samotnou potřebu (sluţbu), např. rezervovat si zájezd, koupit si lístek apod.“13

11

Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 18 Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 49 13 Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 48 12

- 10 -

1.1.2 Vývoj sportovního cestovního ruchu Spojení mezi sportem a cestováním lze zaznamenat jiţ v antickém Řecku. Za počátek lze označit antické olympijské hry, sportem nabité oslavy s diváckou základnou čítající desítky tisíc lidí. Vyvíjející se vztah sportu a cestování sledujeme i v dalších stoletích. Ve středověku stojí za zmínku rytířské turnaje. Trend sportu jako výsady šlechty a bohatých vzdělaných měšťanů pozorujeme v Evropě také v následujících stoletích. V období novověku přiváţí cestovatelé nové sportovní disciplíny, např. Hernando Cortes se vrací zpět do Evropy s aztéckými míčovými hrami. Další rozvoj v oblasti sportu i cestování přináší průmyslová revoluce 19. století, kdy dochází k významnému navýšení fondu volného

času,

ale

také

např.

ke

zlepšení

podmínek

pro

rozvoj

materiálně-technické základny14. Masivní rozvoj sportovního cestovního ruchu však umoţňují aţ procesy demokratizace, globalizace a komercializace ve 20. století15. Weed a Bull16 hovoří o demokratizaci ve vztahu ke sportovnímu cestovnímu ruchu jako o procesu, který přináší moţnost participace většiny obyvatelstva. Sport i cestování se stává ústředním aspektem lidského ţivota. Obě sloţky jsou nositeli hodnot postmoderní společnosti. Sport i cestování jsou stále spojovány se zdravím, kondicí, soutěţením či úspěchem. Většina lidí však tyto aktivity vyhledává zejména pro zábavu, potěšení, proţitek, jako ţivotní styl nebo cestu k dokonalému tělu. Narůstající počet lidí, kteří si zvolili cestování a sport jako ţivotní styl, začíná obě tyto sloţky spojovat. Výše zmínění autoři rozdělují takto vzniklý sportovní cestovní ruch na dva typy. Prvním jsou outdoorové aktivity, druhým kolosální sportovní události. Právě tyto velké sportovní mezinárodní události jsou produkty komercializace a globalizace 20. století. Sportovní kluby představují celosvětově známé obchodní společnosti, olympiády, mistrovství a významné soutěţe jsou důvodem pro cestování statisíců lidí a stávají se z nich

14

Standeven, J., De Knop, P. Sport tourism. 1.vyd. Champaign: Human Kinetics, 1999. s. 16 a 17 Weed, M., Bull, Ch. Sports Tourism: participants, policy and providers. 1.vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2004. s. 12 17 Hinch, T., Higham, J. Sport tourism development. 1.vyd. Clevedon: Channel View Publications, 2004. s. 5 15 a 16

- 11 -

významné marketingové události. Hinch a Higham17 dodávají, ţe k rozvoji těchto procesů, a tím i sportovního cestovního ruchu, velkou měrou přispěl technologický rozvoj, např. satelitní televizní vysílání (Halberstam, 1999). „Vznik elektronického periodika nazvaného Journal of Sport Tourism v roce 1993 a počáteční články v dalších periodikách cestovního ruchu jako například: Progress in Tourism a Hospitality Research (Glyptis, 1991; Weed a Bull 1997) zdůraznily významnost sportovního cestovního ruchu a ospravedlnily ho jako významnou oblast pro akademické zkoumání.“ Práce, které vznikaly v 90. letech 20. století, lze označit za „první modely sportovního cestovního ruchu.“ Systematičnost v přístupu ke studiu tohoto odvětví však přinesla aţ zpráva Kurtzmana a Zauchara (1995) Mezinárodní radě sportovního cestovního ruchu (STIC). V polovině 90. let vznikla „speciální vydání periodika Tourism Recretional Research (Stevens a van den Broek, 1997) a Vacation Marketing (Delphy, 1997), která byla věnována tématu sportovního cestovního ruchu a obsahovala systematičtější a souhrnnější přístupy k sportovnímu cestovnímu ruchu.“18 V roce 2001 uspořádala Světová cestovní organizace (WTO) společně s Mezinárodním olympijským výborem významnou mezinárodní konferenci Sport and Tourism. Na této konferenci byl konstatován rostoucí počet turistů vyhledávajících při svých cestách sportovní záţitek, odpovídající odezva v podobě rozšiřující se nabídky v tomto odvětví, především však byly uváděny a diskutovány vědecké výzkumy a publikace v oblasti sportovního cestovního ruchu19.

18

Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2, s. 119 19 Hinch, T., Higham, J. Sport tourism development. 1.vyd. Clevedon: Channel View Publications, 2004. s. 3

- 12 -

1.2 Definování a význam 1.2.1 Definice cestovního ruchu V odborné literatuře lze nalézt řadu definic cestovního ruchu. Podstata cestovního ruchu není přesně stanovena, lze tedy předpokládat, ţe jednotliví autoři vyjadřují při definování své vlastní chápání funkce cestovního ruchu20. „Cestovní ruch není moţné v nejširším slova smyslu posuzovat odděleně od prostředí, v němţ se odehrává.“21 Je také obtíţně definovatelný pro svou mnohooborovost22, do jisté míry také interdisciplinární charakter. „Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze povaţovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (WTO) v kanadské Ottavě. Na této konferenci bylo konstatováno, ţe cestovní ruch současné doby je nejen významným faktorem světového obchodu, ale i účinným faktorem ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje národních celků, avšak přes veškerou snahu odborníků různých zemí stále existují problémy v jeho vymezení i statistickém sledování. Na konferenci WTO v Ottavě byl 250 představiteli z 91 zemí podán jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem a cestováním na národní i mezinárodní úrovni. Unifikace je spojena s přesnou klasifikací a vymezením pojmů. Má nejen sjednotit pouţívanou terminologii, ale zároveň umoţnit unifikaci sběru a zpracování údajů o cestovním ruchu.“23 Světová organizace cestovního ruchu charakterizuje mezinárodní cestovní ruch jako „úhrn domácího a příjezdového cestovního ruchu“, přičemţ domácí cestovní ruch zahrnuje aktivitu rezidentů v rámci dané země, kteří cestují nebo pobývají mimo místo bydliště za účelem využití volného času, obchodu nebo z jiných důvodů, ne však po dobu delší než jeden ucelený rok. Příjezdový cestovní ruch 20

Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. s. 26 Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 18 22 Malá, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 7 23 Malá, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 11 21

- 13 -

je chápán jako souhrn aktivit nerezidentů, kteří navštíví danou zemi, přičemž opouští místo bydliště za účelem využití volného času, obchodu nebo z jiných důvodů a jejich cesta netrvá déle než jeden ucelený rok24. Tato definice je chápána jako uţší a statisticky zaměřené pojetí cestovní ruchu. „Rozšířené pojetí cestovního ruchu vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale také poskytovatele sluţeb, destinace, v nichţ je cestovní ruch realizován a tranzitní destinace“. Potom lze cestovní ruch definovat jako: „Komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“25

1.2.2 Definice sportovního cestovního ruchu Definice sportovního cestovního ruchu jsou povětšinou napsány na základě definic cestovního ruchu a jsou v nich zahrnuty činnosti, prostorová a časová dimenze (vycestování mimo místo bydliště, dočasnost cesty…). Sport je vymezen jako hlavní i jako druhotný účel nebo činnost během cesty. „Většina definic v sobě zahrnuje diváctví, sportovce i rekreanty, a dokonce i elitní závody.“26 Stavenden a De Knop27 definují sportovní cestovní ruch jako všechny formy aktivního i pasivního zapojení se do sportovních aktivit, samostatnou i organizovanou činnost z obchodních i neobchodních důvodů, která vede k vycestování mimo místo bydliště a práce. 24

Technical manual, Concepts, definitions and classifications for tourism statistics (online). World tourism organization, 1995. (cit. 2009-03-17) . 25 Pásková, M., Zelenka, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. 1. vyd. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s. 45 26 Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2, s. 115 a 116 27 Standeven, J., De Knop, P. Sport tourism. 1.vyd. Champaign: Human Kinetics, 1999. s. 12

- 14 -

Pro účely této práce bych vyzdvihla definici Gibsona (1998), podle kterého je sportovní cestovní ruch „Dočasná cesta jedince ve volném čase mimo oblast svého bydliště za účelem účasti na pohybových aktivitách, pozorování pohybových aktivit nebo uctění atrakcí spojených s pohybovou aktivitou.“28 Přehled dalších definic sportovního cestovního ruchu uvádí následující tabulka. Tabulka 3 Definice sportovního cestovního ruchu Sportovně zaměřená cesta mimo místo trvalého bydliště na omezenou dobu, kde sport je charakterizován jedinečnou sadou pravidel, soutěţivostí vztaţenou k fyzické zdatnosti a herní povahou. (Hinch a Higham, 2001) Sportovní cestovní Dovolená zahrnující sportovní aktivitu buď jako divák, nebo účastník (Weed a Bull, 1997) ruch Cesta z nekomerčních důvodů za účastí nebo pozorováním sportovních aktivit mimo místo trvalého pobytu. (Hall, 1992) Pramen: Kortusová, P.: Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání, 2006.

1.2.3 Význam, podmínky rozvoje a prognóza cestovního ruchu a sportovního cestovního ruchu „Cestovní ruch je jedním z nejpozoruhodnějších ekonomických a sociálních fenoménů našeho století. Nepochybně si udrţí tuto pozici v nastávajícím století. Kaţdý rok se zvětšuje podíl obyvatel světa, kteří se účastní aktivit cestovního ruchu a pro většinu zemí se cestovní ruch rozvíjí jako jeden z nejdynamičtějších a nejrychleji rostoucích sektorů ekonomiky.“29 Hlavní předpoklady úspěšného rozvoje CR jsou: 

přírodní (vodní plochy, přírodní rezervace, léčivé prameny...),



kulturně-historické (hrady, zámky, festivaly, historická bojiště…),

28

Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2, s. 116 29 Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 80

- 15 -



sociálně-ekonomické (ţivotní úroveň obyvatelstva, výše HDP…),



materiálně-technické (úroveň ubytovacích, stravovacích aj. zařízení),



politické (politická stabilita, bezpečnostní situace…),



ekologické (čistota ovzduší, vod, potravin, krajiny…),



personální (úroveň pracovníků v cestovním ruchu, vzdělávací systém…),



administrativní (vízové, celní, pasové předpisy…),



demografické (mentalita a zvyky obyvatelstva, charakter osídlení…)30.

Světový cestovní ruch Cestovní ruch je napojen na mnoho dalších hospodářských činností. Ovlivňuje odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod aj.. Podle WTO se cestovní ruch objemem trţeb v mezinárodním obchodě „řadí na třetí místo mezi hospodářskými odvětvími za obchod s ropou a obchodování s automobily“. Pro 38 % zemí světa pak představuje největší zdroj devizových příjmů31. Dle prognózy WTO dosáhnou mezinárodní turistické příjezdy v roce 2020 celosvětově 1,6 miliardy cestujících. Přestavuje to roční nárůst přes 4 %. „Nejvíce mezinárodních příjezdů bude i v roce 2020 v Evropě, a to 717 mil. turistů, dále ve východní Asii a Pacifiku 397 mil., v Americe 282 mil. a nejméně v Africe, na Středním východě a jiţní Asii. Jiţní Asie a Pacifik, Asie, Střední východ a Afrika podle předpokladu zaznamenají rekordní růst přes 5 % ročně. Pro Evropu a Ameriku je předpokládáno niţší neţ průměrné celosvětové tempo růstu. Evropa si však i přesto zachová nejvyšší podíl světových příjezdů, i kdyţ bude tento podíl postupně klesat z 60% podílu světových příjezdů v roce 1995 na 46% podíl v roce 2020.“32

30

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 25 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-03-17) . 31 a 32

- 16 -

Tabulka 4 Předpoklady vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 podle WTO Rok 1995 Svět Afrika Amerika V. Asie a Pacifik Evropa Střední východ Jiţní Asie

565 20 110 81 336 14 4

Předpoklad 2010 v milionech 1006 47 190 195 527 36 11

Průměrné roč. tempo růstu 1995 2020 1995-2020 v% 100 100 4,1 3,6 5,0 5,5 19,3 18,1 3,8 14,4 25,4 6,5 59,8 45,9 3,1 2,2 4,4 6,7 0,7 1,2 6,2 Podíl

2020 1561 77 282 397 717 69 19

Pramen: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. Cestovní ruch v České republice V roce 2007 tvořil celkový objem cestovního ruchu v České republice 2,9 % HDP33. Nejaktuálnější data o zaměstnanosti osob v cestovním ruchu pochází z roku 2006, kdy bylo v sektorech ubytování a stravování, které nejvíce charakterizují odvětví CR, zaměstnáno cca 175 tis. osob, coţ představuje 3,6 % celkové zaměstnanosti34. Uvaţujeme-li i související odvětví, poskytoval cestovní ruch zaměstnání cca 239 tis. osob35.

33

Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2007 (online). Český statistický úřad. (cit. 2009-03-17) . 34 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-03-17) . 35 Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví v roce 2006 (online). Český statistický úřad. (cit. 2009-03-17) .

- 17 -

Tabulka 5 Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu 2003 2 596 094 88 332

2004 2 814 159 99 882

2005 2 987 125 96 607

2005 3 218 977 95 374

2007 3 539 995 101 783

HDP HDP CR Podíl CR na 3,4 3,5 3,2 3,0 2,9 HDP (v %) Pramen: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2007 (online). Český statistický úřad. (cit. 2009-03-17). Podíl cestovního ruchu na HDP od roku 1996 kontinuálně klesá (v roce 1996 6,6 %). Příčinou je především rostoucí výkon ekonomiky a stagnace sektoru cestovního ruchu36. „Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu, pak objem produktu cestovního ruchu činil v roce 2006 419,8 mld. Kč (13,1 %) a na zaměstnanosti se podílel 12,2 % (586,6 tis. zaměstnaných osob).“ Ve sledovaném období od roku 1993 bylo tempo růstu vyšší neţ v zemích EU (hodnota produktu CR se zvýšila 2,5 násobně) (World Travel & Tourism Council). „Měřeno výše uvedenými charakteristikami, je význam cestovního ruchu v České republice nad celosvětovým i nad průměrem EU. Mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP patří tradiční turisticky atraktivní země Rakousko, Švýcarsko, dále pak státy při Středozemním moři Španělsko, Chorvatsko, Řecko.“37 Dle Prognózy vývoje cestovního ruchu do roku 2020, kterou vydala WTO, bude Česká republika v roce 2020 patřit k deseti nejnavštěvovanějším zemím světa. Překročit hranice by mělo 44 miliónů turistů (2,7 % celosvětového trhu cestovního ruchu).38

36 a 37

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-03-18) . 38 Foret, M., Turčínková, J. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. s. 100

- 18 -

Sportovní cestovní ruch Cestovní ruch motivovaný sportem představuje jednu z nejperspektivnějších oblastí pro ekonomiky evropských států. „Bezprostředním důvodem k tomuto tvrzení je prokazatelná změna zvyklostí spotřebitelů a turistů, která je podmíněna trvalejšími změnami v ţivotním stylu. Cestovní ruch motivovaný sportem je inovačním produktem, který nabízejí celé regiony a firmy, aby přizpůsobily jiţ existující produkty a sluţby novým podmínkám, a přilákaly tak do regionu další nové zájemce.“39 V Rakousku, které je z hlediska cestovního ruchu na jednom z prvních míst v Evropě, udává 47 % všech hostů jako motiv cesty zimní nebo letní sport. Jako relevantní druhy sportu byly uváděny: alpské lyţování, běh na lyţích, jiné zimní sporty, tenis, jízda na koni, cyklistika a jiné letní sporty. Studie, prováděná v Rakousku (Felderer et al., 2006), uvádí, ţe průměrně 25 % všech dopadů cestovního ruchu v Evropě je generováno sportem40. Přesto není sportovní cestovní ruch u nás ani ve světě systematicky sledován a statisticky zaznamenáván. Jednou z příčin je nesjednocená metodika výpočtu výsledných efektů sportovního cestovního ruchu. Např. u významných sportovních akcí mezinárodního charakteru, kdy vedle přímých efektů dochází téţ „k indukovaným efektům, multiplikačnímu působení na bezprostřední okolí a externím (externalitním) efektům, které jsou pozitivní (zdraví, výkonnost, atd.), tak i negativní (ekologie, hluk, atd.)“, je výpočet ekonomických efektů zejména kvůli existenci externalit značně problematický 41. I samotný cestovní ruch získal systematiku ve sledování aţ roce 2000 v podobě tzv. satelitního účtu cestovního ruchu (TSA – Tourism Satelite Account). Jedná se o „specifický průřezový meziodvětvový účet čerpající data z upravené soustavy „tradičních“ národních účtů a dávající přednější ekonomický a sociální obraz 39 a 40 a 41

Hobza, V., Dohnal, T. Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v EU (online). Univerzita Palackého, 2008. (cit. 2009-04-01)

- 19 -

o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Satelitní účet tvoří 14 vzájemně propojených tabulek – např. Účet produkce charakteristických odvětví CR, Přidaná hodnota charakteristických odvětví CR a jiných odvětví.“42 V České republice byl TSA poprvé sestaven v roce 2006, a to za období 2003 – 200543. Sport je v TSA v České republice obsaţen v rámci charakteristických odvětví, respektive charakteristických produktů cestovního ruchu pod názvem Sport a rekreačně sportovní sluţby44 (seznam charakteristických odvětví a produktů CR viz příloha č. 1, tabulky satelitních účtů cestovního ruchu České republiky - vývoj za roky 2003 aţ 2007 viz příloha č. 2). Agentura CzechTourism realizovala v České republice rozsáhlý průzkum, který měl za úkol zmapovat názory turistů na sluţby cestovního ruchu. Osloveno bylo 23 709 českých i zahraničních turistů. Z průzkumu vyplývá, ţe „v období od prosince 2006 do března 2007 byly hlavními důvody cestování do ČR a po ČR poznávání, turistika a sport včetně sportů zimních.“45 Cílem jiné studie vypracované společností GM Consulting spol. s r.o. na základě zadání agentury CzechTourism „bylo zjistit, co motivuje turisty ţijící v sousedních zemích (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko) k cestování. Zaměřila se především na motivaci při rozhodování o volbě destinace, charakteru cesty a pobytu. Nejčastěji uváděným důvodem cest do zahraničí je dovolená, odpočinek, sport, zábava a poznání (87 %). Mnohem méně často byla uváděna návštěva známých nebo příbuzných (23 %) a sluţební cesty (21 %). Za zmínku

42

Pásková, M., Zelenka, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. 1. vyd. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. s. 260 43 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-04-05) . 44 Struktura a koncept TSA (online). Český statistický úřad, 2006. (cit. 2009-04-05) . 45 Co návštěvníci v českých regionech obdivují, co jim naopak chybí? (online). CzechTourism, 2007. (cit. 2009-04-05)

- 20 -

stojí také cesty za nákupy (11 %) a návštěvy kulturních, sportovních nebo zábavních akcí (10 %).“46

Studium, vzdělávání

2%

Lázně, zdravotní pobyt

6%

Kongres, veletrh

6%

Návštěva kulturní, sportovní akce

10%

Nákupy

11% 21%

Služební cesta

23%

Návštěva u známých

87%

Dovolená, odpočinek

Graf 1 Důvody cest do zahraničí Pramen: Analýza motivace zahraničních turistů pro cestování (online). CzechTourism, 2005. (cit. 2009-04-07). Ze studie dále vyplývá, ţe „ČR je vnímaná jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Je spojovaná s Prahou coby jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, dalšími krásnými městy, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny ap.). ČR poněkud zaostává z hlediska vhodnosti pro dobrodružství, adrenalinové sporty a odpočinek (regeneraci). Obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou „městské“.“ Mezi důvody, proč nenavštívit Českou republiku, turisté uváděli mimo jiné „malé množství sportovního a kulturního vyžití.“47 Za slabou stránku je „nedostatečná vybavenost většiny středisek CR doprovodnou sportovně-rekreační infrastrukturou“ povaţována také ve SWOT analýze rozvoje 46 a 47

Analýza motivace zahraničních turistů pro cestování (online). CzechTourism, 2005. (cit. 2009-04-06) <www.czechtourism.cz/files/statistiky/analyza/motivace_turistu.pdf>.

- 21 -

cestovního ruchu, která byla provedena v rámci Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období 2007-2013. V rámci této koncepce byl vytvořen také systém priorit, který vychází ze strategických vizí a cílů, „které spočívají v podpoře čtyř základních oblastí.“ 48 Prioritou č. 1 je Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu, která se soustřeďuje zejména na inovaci. „Na trhu domácího cestovního ruchu je vhodné věnovat pozornost inovaci nabízených produktů cestovního ruchu a prioritně se soustředit na jednotlivé cílové skupiny návštěvníků (např. dětské poznávací a sportovní pobyty, rodinná dovolená s dětmi, nabídka pro seniory, incentivní cestovní ruch).“ K formám cestovního ruchu, pro jejichţ rozvoj má Česká republika nejlepší předpoklady, a proto by měly být přednostně rozvíjeny, patří „sportovní a aktivní dovolená - všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd.“49 Prioritou č. 2 je Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu. Zde se o sportovním cestovním ruchu pojednává v rámci nutnosti rozšíření a zkvalitnění nabídky sportovně-rekreačních zařízení. Další problémovou oblastí je podle koncepce jiţ výše zmíněná nedostatečná informovanost o vyuţití a efektech různých forem cestovního ruchu. Dále také propracovanost marketingu50.

48 a 48 a 50

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-04-05) . 51 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 30

- 22 -

1.3 Struktura a typologie 1.3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch rozlišujeme dle různých kritérií na jednotlivé druhy a formy51. Druhy cestovního ruchu „zohledňují převáţně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky.“52 Druhy cestovního ruchu dělíme dle: 

místa realizace

-

domácí cestovní ruch,

-

zahraniční cestovní ruch,

-

vnitrostátní cestovní ruch,

-

národní cestovní ruch,

-

světový cestovní ruch,



vztahu k platební bilanci státu,

-

příjezdový cestovní ruch,

-

tranzitní cestovní ruch,

-

výjezdový cestovní ruch,



délky trvání

-

krátkodobý cestovní ruch,

-

dlouhodobý cestovní ruch,



způsobu zabezpečení jeho průběhu

-

organizovaný cestovní ruch,

-

neorganizovaný cestovní ruch,



způsobu účasti a formy úhrady nákladů účasti

-

volný cestovní ruch,

52

Malá, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 15

- 23 -

-

vázaný cestovní ruch53.

Formy cestovního ruchu jsou charakterizovány především motivy účasti na cestovním ruchu54. Rozlišujeme však také např. věk účastníka, způsob dopravy apod.55 Rozlišujeme zejména: 

rekreační formu cestovního ruchu,



kulturně-poznávací formu,



lázeňsko-léčebnou formu,



sportovně-rekreační formu,



formu cestovního ruchu spojenou s profesními motivy,



seniorskou a mládeţnickou formu,



venkovskou turistiku, agroturistiku a ekoturistiku,



další formy cestovního ruchu (náboţenskou, loveckou, nákupní, průmyslovou turistiku)56.

1.3.2 Sportovní cestovní ruch Typologie sportovního cestovního ruchu není jednotná tak, jak je tomu v případě cestovního ruchu. „Hall (1992) předloţil tři hlavní kategorie sportovního cestovního ruchu: 

sledování sportovních událostí,



návštěva místa se sportovními atrakcemi,



aktivní účast.

První kategorie sledování sportovních událostí je charakterizována jako cestovní ruch s cílem účasti na sportovní události. Tato kategorie zahrnuje charakteristické sportovní události, jako je například Mistrovství světa ve fotbale, Olympijské hry, 53

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 18 Malá, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. s. 15 55 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 18 56 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 18 a 19 54

- 24 -

Světové poháry atd. Druhý typ sportovního cestovního ruchu lze označit za nostalgický a populární cestovní ruch. Zahrnuje návštěvu atrakcí, které mají vztah ke sportu. Návštěva slavných sportovních hal, hřišť, sportovních muzeí apod. Další formou této kategorie jsou setkání se sportovními osobnostmi organizované v rámci volného času, například během projíţďky lodí, atd. Tato forma se rozvíjí poslední dobou zejména v USA v souvislosti s golfem, basketbalem a s dalšími populárními sporty“. Třetí kategorie – aktivní účast představuje jedince, kteří cestují, aby se účastnili konkrétního sportu nebo sportů – lyţování, rybaření, horská kola apod. Tato kategorie je dále dělena na 

aktivní účastníky, kteří cestují za sportem v rámci dovolené,



amatéry, pro které přestavuje sport koníček,



profesionální sportovce, kteří cestují za účelem účasti na závodu57.

Jednu z dalších typologií sportovního cestovního ruchu předloţili autoři Weed a Bull, kteří nahlíţejí na sportovní cestovní ruch „jako na sociální, ekonomický a kulturní fenomén, který vyplynul ze vzájemných vztahů mezi činnostmi, jedinci a místem.“58 Rozdělení dle Standevena a De Knopa59 ilustruje následující diagram.

57

Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2, s. 119 a 120 58 Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2, s. 120 59 Standeven, J., De Knop, P. Sport tourism. 1.vyd. Champaign: Human Kinetics, 1999. s. 13

- 25 -

Sportovní cestovní ruch

dovolená

aktivní účast

obchodní cesta

pasivní účast

sportovní aktivity během dovolené

aktivní účast na sportovní aktivitě

pasivní účast v rámci sportovní události

příleţitostný divák

organizované

sportovní znalec

sportovní události, muzea individuální

sportovně zaměřená dovolená

dovolená zaměřená na jednu sport. aktivitu

dovolená čítající více sportovních aktivit

konkrétní sport, putování, dobrodruţné výpravy

kempy, kluby, léčebné kůry

Graf 2 Formy sportovního cestovního ruchu dle Standevena a De Knopa

2 CESTOVNÍ KANCELÁŘ 2.1 Historie „Rozvoj cestovního ruchu si vyţádal vznik cestovních kanceláří jakoţto zařízení, která odlehčují účast na cestovním ruchu tím, ţe zabezpečují soubor sluţeb (hlavních i vedlejších) a prostřednictvím průvodců zajišťují péči o účastníky cestovního ruchu.“60 60

Jakubíková, D., Jeţek, J., Pavlák, M. Cestovní ruch. 1.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1995. s. 239

- 26 -

První cestovní kanceláří v Československé republice byla Československá dopravní kancelář. Vznikla v roce 1920 smlouvou mezi Československými drahami, Zemským cizineckým svazem a bankou Bohemia. Do roku 1922 měla pobočky v Praze, Brně, Bratislavě, Karlových Varech, Františkových Lázních, ale také ve Vídni, Paříţi nebo Londýně. V roce 1926 začala pouţívat značku ČEDOK, která se okamţitě vţila a stala se symbolem podnikatelského úspěchu a inovace. Čedok „sází na vybudování cestovatelského impéria zaloţeného na tehdy nových formách dopravy - autobusech a letadlech. Jiţ ve 20. letech Čedok zakládá tradici cestování českých turistů na pobřeţí Dalmácie. V polovině 30. let si vytváří silnou pozici na domácím trhu cestovních sluţeb jako spolehlivý partner pro zahraniční turisty směřující do Československé republiky.“61 V roce 1948 byla kancelář znárodněna a došlo v ní k mnoha organizačním změnám62. V polovině 60. let začaly na našem území působit nové specializované cestovní kanceláře – Balena, CKM, Rekrea, Sport-turist a Autoturist. Několik z nich vybudovalo vlastní materiálně-technickou základnu, zejména hotely a restaurační zařízení63. Trh cestovního ruchu, liberalizovaný po roce 1989, proţíval celá 90. léta bouřlivý vývoj. V tomto období bylo v České republice vydáno 11 tisíc oprávnění k provozování cestovní kanceláře. Legislativa cestovního ruchu však nebyla dostatečná, zejména v oblasti ochrany zákazníka. Během krachů několika významných kanceláří 90. let byly poškozeny tisíce osob. „Takovýto vývoj posílil tlak na přísnější regulaci podnikání v oblasti cestovního ruchu a posílení ochrany zákazníků“. Vznikl, do dneška platný, zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Upraveny byly také ţivnostenský zákon a obchodní zákoník64.

61

Čedok - historie (online). Čedok a. s. (cit. 2009-04-05) . Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 296 63 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 297 64 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 297 a 298 62

- 27 -

V prosinci 2006 působilo na našem území 833 cestovních kanceláří, které měly uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku. V roce 2007 byl zaznamenán prudký nárůst aţ na 938, k dubnu 2008 evidovaly Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a Asociace cestovních kanceláří ČR 946 cestovních kanceláří65. Jedním z důvodů pro nárůst počtu cestovních kanceláří je vyšší zájem Čechů o cestování. V roce 2006 se pro zahraniční dovolenou rozhodlo 3,9 milionů obyvatel České republiky, zatímco v roce 2007 to bylo jiţ 4,5 milionu osob. Dalším důvodem je novela zákona, která vstoupila v platnost k 1. srpnu 2006, a s ní spojená transformace některých cestovních agentur na cestovní kanceláře. Novela totiţ zakazuje cestovním agenturám organizovat zájezdy a omezuje jejich činnost pouze na zprostředkování a prodej66.

2.2 Definování a legislativní úprava Pojem cestovní kancelář vymezuje zákon 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. §2 (1) Provozovatel cestovní kanceláře (dále jen "cestovní kancelář") je podnikatel (1), který je na základě koncese oprávněn organizovat, nabízet a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláří je také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, neţ je Česká republika (dále jen "cestovní kancelář usazená na území jiného státu"). Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování cestovní kanceláře a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak pro tento případ zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 65

Podnikání v CR, CK, zaměstnanost (online). CzechTourism. (cit. 2009-04-05) . 66 Počet cestovních kanceláří v ČR prudce stoupá (online). Finanční noviny – Ekonomický server ČTK, 2008. (cit. 2009-04-05) .

- 28 -

(2) V rámci ţivnosti podle odstavce 1 můţe cestovní kancelář rovněţ a) nabízet a prodávat jednotlivé sluţby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace sluţeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; cestovní smlouva v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Ad (1) Pojem podnikatel je vymezen obchodním zákoníkem (č. 513/1991 Sb.) § 2 odst. 2 písm. b).

2.3 Klasifikace Podle Čertíka67 je moţné cestovní kanceláře klasifikovat dle řady kritérií. Jedná se například o 

předmět činnosti a postavení v distribučním procesu,



územní hlediska,



hlediska zpracovávaného segmentu trhu



hledisko velikosti.

Jakubíková, Jeţek a Pavlák68 připojují ještě hledisko času.

67

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 300 Jakubíková, D., Jeţek, J., Pavlák, M. Cestovní ruch. 1.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1995. s. 243 68

- 29 -

Předmět činnosti a postavení v distribučním procesu „Z hlediska předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu se jedná o 

organizátory zájezdů, kteří jsou v praxi cestovního ruchu nazývány touroperátory. Jejich postavení v distribučním procesu potom odpovídá pozici velkoobchodu,



zprostředkovatele, kteří se zabývají prodejem a zprostředkováním sluţeb cestovního ruchu (převáţně dopravních sluţeb) a prodejem produktu touroperátorů. V praxi cestovního ruchu bývají nazývání prodejci a jejich postavení v distribučním procesu odpovídá pozici maloprodeje.“69

Organizátoři – cestovní kanceláře Jsou tvůrci a dodavateli produktu. „Z ekonomického hlediska jsou cestovní kanceláře významnými obchodními partnery leteckých společností a ubytovacích zařízení, přes něţ se realizují podstatné objemy výkonů těchto dodavatelů sluţeb.“ Cestovní kanceláře se zabývají zejména nákupem dopravních, ubytovacích a dalších sluţeb. Vytvářením kombinací sluţeb a balíčků. Monitorují realizaci těchto sluţeb, zabývají se také informační a propagační činností. Organizátoři – cestovní agentury Cestovní agentury jsou klíčové v distribučních procesech cestovního ruchu. Předmětem jejich činnosti je zejména obstarávání a prodej ubytování a dopravních cenin, prodej zájezdů organizátorů cest, prodej výletů, transferů a vstupenek na společenské a kulturní akce, informační servis apod.70

69 70

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 300 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 300 a 301

- 30 -

Standardní obchodní vztahy E-commerce Legislativa

Graf 3 Distribuční systém ve výjezdovém a příjezdovém cestovním ruchu Pramen: Sysel, J.: Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu, 2008.

- 31 -

Uzemní hledisko Rozčleňuje cestovní kanceláře na přijímající a vysílající. V praxi jsou pak CK označeny jako touroperátoři příjezdového a domácího cestovního ruchu (incomingu). Jedná se o cestovní kanceláře a cestovní agentury, které poskytují sluţby domácím zákazním na domácím trhu. Dále jako touroperátoři výjezdového cestovního ruchu (outgoingu). Takto označujeme cestovní kanceláře, které tvoří a prodávají produkty do zahraničí. Na českém trhu najdeme cestovní kanceláře, které se zabývají souběţným poskytováním incomingových i outgoingových sluţeb71. Hledisko zpracovaného segmentu trhu Trh lze segmentovat dle široké škály kritérií. Podle Čertíka72 jsou vyuţívány především čtyři hlavní metody: demografická, geografická, psychografická a behavioristická. POPULACE

DEMOGRAFICKÁ

   

věk příjem profese velikost rodiny  vzdělání

GEOGRAFICKÁ

PSYCHOGRAFICKÁ

 klima  země, region  město/ven -kov

BEHAVIORISTICKÁ

 hodnoty  postoje  ţivotní styl  zájmy  aktivity

 zvyky, preference  účel, důvod  očekávaný prospěch

Graf 3 Metody segmentace trhu cestovního ruchu cestovních kanceláří Pramen: Čertík, M.: Cestovní ruch: vývoj, organizace, řízení, 2001. Čertík73 dále uvádí, ţe široce pouţívaná je metoda behavioristická podle účelu a důvodu cesty. Při rozdělení dle této metody se cestovní kanceláře „kategorizují 71

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 303 a 304 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 305

72 a 73

- 32 -

na ty, které se zabývají obchodními cestami, kongresy, incentivní turistikou apod., tedy převáţně sluţbami cestovního ruchu pro korporace (firmy a společnosti)“. A cestovní kanceláře specializující se na sluţby cestovního ruchu pro veřejnost – cesty na dovolenou, za sportem, vzděláním, poznáním a dobrodruţstvím. Hledisko velikosti a času Dle času rozlišujeme cestovní kanceláře dočasné – působící jen v určitém období a CK s celoročním provozem74.Velikostně cestovní kanceláře členíme na velké střední a malé. Kritériem můţe být počet zaměstnanců (do pěti zaměstnanců malé, střední do padesáti, od padesáti zaměstnanců velké) nebo také rozsah sluţeb. V České republice platí, ţe velké cestovní kanceláře jsou univerzálnější, působí v příjezdovém i odjezdovém cestovním ruchu. Specializované bývají především střední a menší firmy75.

74

Jakubíková, D., Jeţek, J., Pavlák, M. Cestovní ruch. 1.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1995. s. 244 75 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 306

- 33 -

II. CÍL A METODIKA PRÁCE 3 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je navrţení metodiky zaloţení cestovní kanceláře. Práce shrnuje legislativní poţadavky a důleţité informacemi, které by měl začínající podnikatel v cestovním ruchu mít. To vše se zohledněním některých specifik sportovního cestovního ruchu. Dílčím cílem práce je rozšíření oblasti poznání sportovního cestovního ruchu v České republice.

4 METODIKA PRÁCE Při zpracování bakalářské práce byly pouţity tyto metody:  metoda analýzy a syntézy, analýza - rozbor, rozklad, rozdělování. Myšlenkové rozčleňování zkoumaného objektu na jednotlivé, jednodušší části, aby mohly být stanoveny podstatné znaky. Analýzu doplňuje syntéza a tvoří s ní nerozlučný celek. syntéza - spojení, sjednocení. Proces sjednocování částí, vlastností a vztahů.  metod indukce a dedukce, indukce - forma úsudku, kterým se ze zvláštních výroků získávají výroky všeobecné. Je to přechod od jednotlivých faktů k obecným tvrzením. dedukce - odvození dílčího a zvláštního ze všeobecného, opačný postup neţ u indukce.  klasifikace, klasifikace - třídění, hodnocení a řazení pojmů do skupin podle určitých hledisek a kritérií.  komparace, komparace - srovnávání, přirovnávání a porovnání objektů za účelem stanovení jejich shodných nebo rozdílných znaků76,  metoda

řízeného

rozhovoru

(zaměstnanci

příslušného

oddělení

Ţivnostenského úřadu města Brna),

76

Metodologie odborné práce (online). Univerzita Palackého v Olomouci. (cit. 2009-04-27) <www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF-katedry/kae/Metodologie_odborne_prace_-_opory.pdf >.

- 34 -

metoda řízeného rozhovoru - rozhovor s cílem získat konkrétní přesné informace. Nejdůleţitějšími informačními zdroji byly tyto prameny: Informace a strategické koncepce vydávané Ministerstvem pro místní rozvoj, statistické údaje ČSÚ, analýzy a průzkumy prováděné agenturou CzechTourism, oborová příručka Průvodcovská činnost vydaná Hospodářskou komorou ČR, platná legislativa ČR upravující cestovní ruch, platné daňové zákony související s cestovním ruchem.

- 35 -

III. PRAKTICKÁ ČÁST 5 POSTUP PŘI ZALOŽENÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE „Pro začínajícího podnikatele v cestovním ruchu je nejdůleţitější samozřejmě především dobrý nápad, který vychází z reálného a pravdivého marketingu v dané oblasti“. Tomio Okamura, člen prezidia a mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

5.1 Sestavení podnikatelského plánu Ještě před samotným zaloţením cestovní kanceláře by měl podnikatel analyzovat situaci, definovat cíle a stanovit kroky vedoucí k jejich naplnění. Dokument, který uvedenou

problematiku

shrnuje

a

vymezuje

daný

projekt,

nazýváme

podnikatelský plán či zakladatelský projekt. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán zvyšuje šance začínajícího podniku na úspěšný start a další fungování. Vypracování podnikatelského plánu neukládá ţádný zákon, nezbytným se však stává v komunikaci s institucemi, při prezentaci nebo při získání cizího kapitálu. Podnikatelský plán bývá součástí ţádosti o úvěr u finančních institucí, které i na jeho základě posuzují míru rizika investice. Existuje celá řada publikací a specializovaných

poradenských

firem,

které

se

zabývají

zpracováním

podnikatelských plánů. Následující kapitola přináší základní orientaci v této problematice. Co může obsahovat podnikatelský plán Příklad č. 1 1. Shrnutí 2. Úvod a charakteristika 3. Podnik/projekt 4. Průzkum trhu 5. Marketingový plán 6. Produkce – výrobní plán 7. Finanční prognóza a plán

- 36 -

8. Časový harmonogram 9. Zdroje financování 10. Přílohy77 Příklad č. 2 1. Shrnutí 2. Popis klíčových bodů projektu 3. Analýzy 4. SWOT analýza 5. Návrhová část 6. Finance 7. Analýza rizik78 Příklad č. 3 1. Shrnutí 2. Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy 3. Popis podnikatelské příleţitosti 4. Majetkoprávní vztahy související s majetkem 5. Technicko-technologická část projektu 6. Dodavatelské zajištění realizace projektu 7. Vstupy projektu – materiálové vstupy a energie 8. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing 9. Zabezpečení prodeje 10. Finanční plán 11. Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu 12. Příloha79 Podrobněji si rozebereme jednotlivé části podnikatelského plánu č. 3

77

Zahájení podnikání (online). iPodnikatel – specializovaný portál pro začínající podnikatele. (cit. 2009-03-29) . 78 Podnikatelský plán (online). Jihomoravské inovační centrum, z. s. p. o. (cit. 2009-03-29) . 79 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 11

- 37 -

Jak tvořit podnikatelský plán? Ještě neţ je sestavování podnikatelského plánu započato je vhodné si uvědomit, ţe investoři či budoucí finanční partneři často pracují s několika plány najednou. Podnikatelský plán je v daném momentu jediný nástroj, jehoţ prostřednictvím je moţné potencionální partnery přesvědčit. Při tvorbě plánu je proto dobré dbát na následující zásady: 

orientace plánu na trh - jasně vymezit komu budeme výrobky prodávat, na jakém trhu se budeme pohybovat (místní, národní, mezinárodní), zdůvodnit, proč si zákazníci budou kupovat právě naše sluţby,



srozumitelnost a stručnost – stručnost nesmí být na úkor faktů, které jsou důleţité pro posouzení záměru,



pravdivost a reálnost – skutečnosti by měly být podepřeny objektivními údaji, cíle musí být reálné a měl by být uveden plán, jak dosáhnout jejich realizace,



respektování rizika – vţdy existuje určitá pravděpodobnost, ţe se realizace plánů bude od původních předpokladů lišit. Je vhodné informovat čtenáře, ţe máme rizikové faktory na zřeteli a máme proti nim připravena opatření, případně máme varianty původního plánu80.

1. Shrnutí 

By mělo být stručné a obsahovat nejdůleţitější body (nemělo by být pojato jako úvod),



je vhodné uvést přehlednou tabulku se základními informacemi,



jeho obsah by měl být rychle čitelný a snadno pochopitelný,



neměly by chybět tyto informace: podnikatelský záměr (popis předmětu podnikání),

faktory

úspěchu

(konkurenční

výhody,

jedinečnost),

podnikové cíle (výchozí předpoklady, cíle, moţnosti růstu), ekonomické cílové veličiny a potřeba kapitálu81.

80 81

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 30 a 31 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 12

- 38 -

2. Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy 

Informace o vedení podniku, zaměstnancích či poradcích (např. daňoví poradci, reklamní agentury),



vzdělání, pracovní zkušenosti, předpoklady jednotlivých osob, v případě externích firem forma a rozsah spolupráce 82.

3. Popis podnikatelské příležitosti Popis

podnikatelské

příleţitosti

by

měl

objasňovat,

v čem

spatřujeme

podnikatelskou příleţitost (mezera na trhu, nové technologie, postupy…). Měl by obsahovat: 

popis sluţby ,



uţitek pro zákazníka a konkurenční výhody83.

4. Majetkoprávní vztahy související s projektem Obsahuje popis prostor k podnikání, sídlo společnosti. Řešení otázky pronájmu nebo koupi nemovitosti a také koupi nebo pronájmu zařízení potřebného k podnikání84. 5. Technicko-technologická část projektu Dbáme na to, aby nebyly řešeny přílišné podrobnosti a vysoce odborné záleţitosti. Je podstatné, aby z textu byly pochopitelné základní principy a postupy. Tzn. kvalifikace poţadovaná u pracovníků a jednotlivé fáze procesu tvorby a realizace sluţby85. 6. Dodavatelské zajištění realizace projektu Seznámení s plánem realizace projektu, informace o termínech, smluvním zajištění a plánovaném zahájení provozu. „Tato část plánu by měla být

82

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 12 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 13 a 14 83 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 14 82

84 a 85

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 15

- 39 -

zpracována v souladu se zásadami projektového řízení a vyuţívat odpovídající techniky a metody, jakou jsou Ganttův diagram, síťová analýza aj.“86 7. Vstupy projektu – materiálové vstupy a energie Zvolení sluţby, kterou budeme nabízet, umoţňuje stanovit potřebné vstupy, a to jak v naturálním, tak v hodnotovém vyjádření. V případě, ţe se jedná o výrobní společnost, řeší se v této části vlastnosti materiálů, ceny náhradních dílů, energií apod. U cestovní kanceláře se spíše zaměříme na výběr vhodných dodavatelů. Minimalizace nákladů a vysoká spolehlivost (minimalizace rizika) jsou faktory, které budeme zohledňovat především87. 8. Postavení firmy na trhu, konkurence, marketing Trh Cestovní kancelář můţe fungovat pouze tehdy, pokud bude existovat trh, který bude mít zájem o nabízené sluţby. V této části plánu by se proto měla objevit fakta o daných trzích a moţnostech se na nich uplatnit. Měly by být uvedeny informace o: 

celkovém a cílovém trhu celkový trh zahrnuje všechny myslitelné moţnosti vyuţití dané sluţby. V rámci podnikatelského plánu je však třeba uvést skupiny zákazníků, kteří mají ze sluţby značný uţitek, mají ke sluţbě snadný přístup a jsou ochotni za sluţbu zaplatit. Tím vymezujeme náš cílový trh. Je nutné dbát na nepřecenění nebo nepodcenění cílového trhu. Čím lépe bude trh definovaný, tím lépe bude sluţba přizpůsobena potřebám a přáním zákazníků. Sluţbu většinou nelze přizpůsobit kaţdému jednotlivému zákazníkovi. Proto je nutné trh segmentovat např. podle oblastí vyuţití, podle poţadavků zákazníků na cenu a kvalitu, podle regionů, podle nákupních motivů apod. Nutné je zohlednit to, zda velikost segmentu umoţňuje ziskové podnikání. Pro ověření správně zvolených segmentů pouţíváme následující kritéria: velikost segmentu, růst segmentu, moţnost vymezit se vůči konkurenčním produktům, dosaţitelnost zákazníků, shoda produktu a potřeby zákazníků,

86 87

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 15 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 15 a 16

- 40 -

síla konkurence. Velmi důleţité je také posuzovat bonitu potencionálních zákazníků, 

průzkumu trhu: poté co byl vymezen cílový trh, je nutné provést jeho průzkum, tedy získat o něm potřebné informace. Při průzkumu trhu je doporučen následující postup: sestavit seznam otázek, na které je třeba znát odpověď; sepsat informace, které jsou nutné znát, aby mohly být zodpovězeny; připravit dotazník nebo kontrolní seznam a absolvovat maximum pohovorů s klienty, dodavateli a odborníky; nezahrnovat pouze číselné údaje, ale popsat svůj cílový trh, obor a jejich budoucí vývoj, vhodné je také určit faktory, které mohou tento vývoj ovlivňovat. Nejsou-li k dispozici ţádná spolehlivá data, přicházejí na řadu odhady. Odhady jsou platnou součástí podnikatelského plánu, pokud se opírají o pevné základy a prokazatelná čísla a jsou podrobeny kritickému zkoumání.

Konkurence Při určení konkurence je nutné přemýšlet nad tím, ţe jeden problém lze vyřešit několika způsoby. Pokud se potřebuji dostat z Prahy do Brna, mohu jet autobusem. Stejně tak ale mohu vyuţít automobil, vlak nebo můţu letět. Konkurenci představují podniky, které působí na stejných cílových trzích a nabízejí stejné nebo podobné produkty. Konkurentů většinou existuje mnoho, je proto dobré si je rozdělit na hlavní a vedlejší. K hlavním konkurentům patří firmy, které hrají na cílovém trhu významnou roli nebo jsou naší společnosti velmi podobné. V rámci analýzy konkurence zkoumáme: konkurenční nabídku, cílové skupiny prodeje, organizaci prodeje, reklamu, cenu, konkurenční zaměstnance, kapitál konkurenčního podniku a moţnosti získání cizích zdrojů, podíl na trhu, obrat apod. Marketing „Zahrnuje všechny aktivity slouţící k tomu, aby podnik dosáhl trvalých konkurenčních výhod.“ Prvním krokem je určení marketingových cílů. Měly bychom se ptát, jaké bude naše postavení na trhu, na který vstupujeme, o jaké

- 41 -

obraty budeme usilovat v budoucnosti, jaké sledujeme růstové cíle. Dále bychom měli určit strategii vstupu na trh a cenovou politiku88. 9. Zabezpečení prodeje Zahrnuje určení prodejní politiky (pomocí jakých distribučních kanálů budeme produkt nabízet) a reklamní strategie. Podnikatel by měl zaručit vysoký standart poprodejních sluţeb, protoţe pracně získaný zákazník se vrátí pouze tehdy, je-li spokojen89. 10. Finanční plán Finanční plán by měl obsahovat celkový rozpočet projektu, zdroje financování a prokázání schopnosti splácet cizí zdroje. Očekává se také sestavení finančních výkazů – plán peněţních toků, plánovaný výkaz zisků a ztrát a plánovaná rozvaha90. 11. Hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu Při posuzování předpokladů úspěšnosti projektu je třeba prokázat, ţe začínající podnikatel zná silné i slabé stránky, ale také příleţitosti a hrozby projektu. Tyto faktory je moţné ilustrovat např. na SWOT analýze. Rizika projektu zjišťujeme pomocí analýzy rizik. Analýzu rizika je moţné provést pomocí expertního hodnocení (odborného odhadu) a analýzy citlivosti (citlivost hospodářského výsledku na významné faktory, které byly vyhodnoceny v rámci expertního odhadu)91. 12. Příloha Detailní popis nebo doplnění některých částí plánu (technické popisy, detailní ekonomické propočty, důleţité smlouvy s obchodními partnery a další )92. 88

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 17 aţ 24 89 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 24 aţ 26 90 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 26 aţ 28 91 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 29 a 30 92 Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 30

- 42 -

5.2 Podání žádosti o koncesi Proto, aby mohla cestovní kancelář vzniknout musí začínající podnikatel splnit státem uloţené podmínky. Od roku 1990 došlo v pravidlech pro zaloţení a provoz cestovní kanceláře k několika změnám. Provoz cestovní kanceláře byl původně volnou ţivností, „přičemţ ţadatel o ţivnost musel splnit pouze některé podmínky v oblasti dosaţeného vzdělání a praxe.“93 V současné době je provoz cestovní kanceláře ţivností koncesovanou. Provozování cestovní kanceláře, ať jiţ právnickou nebo fyzickou osobou, tedy podléhá řízení o udělení koncese. Podání ţádosti o koncesi k provozování cestovní kanceláře upravuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, nepřímo také Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Tabulka 6 Žádost o koncesi k provozování cestovní kanceláře Kdo ţádost podává: Kde ţádost podat: Podoba ţádosti: Poplatky:

fyzická osoba nebo zástupce právnické osoby na ţivnostenském úřadu místně příslušném trvalému bydlišti nebo sídlu právnické osoby písemná ţádost s předepsanými doklady (formulář je k dispozici na ţivnostenském úřadu) 2000 Kč za vyřízení ţádosti

Lhůta pro vyřízení:

bezchybně vyplněné ţádosti jsou vyřízeny do 30 dnů, ve sloţitějších případech do 60 dnů Pramen: Podání žádosti o koncesi k provozování cestovní kanceláře (online). Portál veřejné správy České republiky. (cit. 2009-04-23). Na ţivnostenském úřadu je nutné předloţit: 1) vyplněnou ţádost o koncesi, 2) smlouvu s pojišťovnou, 3) podnikatelský záměr, 4) prohlášení, ţe v posledních 5 letech osobě, která o koncesi ţádá nebylo zrušeno ţivnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře

93

Ryglová, K. Cestovní ruch. 2. vyd. Brno: KEY Publishing s. r. o., 2007.s. 41

- 43 -

nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku, 5) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti94. 1) Žádost o koncesi Jednotný registrační formulář a pokyny k vyplnění viz příloha č. 3 2)Smlouva s pojišťovnou Pojištění cestovní kanceláře definuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ţadatel o koncesi musí předloţit smlouvu s pojišťovnou o pojištění v rozsahu stanoveném v § 6 aţ 8 zákona95. Povinné pojištění záruky §6 (1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhoţ vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu, b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, ţe se zájezd neuskutečnil, nebo c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, ţe se zájezd uskutečnil pouze zčásti.

94

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Pokyny pro vznikající cestovní kanceláře (online). Ministerstvo pro místní rovzoj. (cit. 2009-04-12) . 95

- 44 -

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními zvláštního zákona. (3) Pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaţe cestovní kancelář uzavře pojistnou smlouvu novou. Okamţikem prodeje zájezdu se rozumí okamţik uzavření cestovní smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která jsou v rozporu s podmínkou podle věty prvé, jsou neplatná. (4) Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněţ doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou. §7 (1) V případě, ţe zákazníkovi nebude poskytnuta doprava z místa pobytu v zahraničí do České republiky, poskytne pojišťovna plnění zabezpečením dopravy z místa pobytu do České republiky, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu i v případě, ţe se pojišťovně nepodaří do 12 hodin po oznámení škodné události průkazně ověřit u odpovědného zástupce cestovní kanceláře, ţe došlo k pojistné události podle § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. V případě, ţe se následným šetřením pojišťovny neprokáţe, ţe došlo k pojistné události, je cestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněţní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaloţit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. (2) Pojistné plnění podle odstavce 1 poskytne pojišťovna okamţitě po ověření pravdivosti oznámení pojistné události. Pro oznámení pojistné události podle odstavce 1 se nevyţaduje písemná forma.

- 45 -

(3) Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo sníţit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, ţe cestovní kancelář vědomě poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři. §8 (1) Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat pojištění záruky. Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky je pojišťovna povinna předloţit České národní bance na její vyţádání ke kontrole. Česká národní banka spolupracuje při kontrole pojistných podmínek pro pojištění záruky s ministerstvem. (2) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění v rozsahu § 6 na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů nebo v případě, ţe tyto trţby mají být niţší neţ trţby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto trţeb v předchozím roce. (3) Cestovní kancelář je povinna před uzavřením pojistné smlouvy a kdykoli v době trvání pojištění umoţnit pojišťovně na její ţádost přístup ke všem dokladům, které souvisejí s pojištěním zájezdů, a podat k nim vysvětlení. (4) Nároky zákazníka, které mu vznikly proti cestovní kanceláři v důsledku nesplnění cestovní smlouvy v případech uvedených v § 6 odst. 1, přecházejí na pojišťovnu, a to aţ do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla. (5) Všeobecné pojistné podmínky stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události, způsob její úhrady pojišťovně a zúčtování vůči cestovní kanceláři, bliţší podmínky jejího pouţití a případy, kdy je pojišťovna povinna nepouţitou částku cestovní kanceláři vrátit. Výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, nesmí být niţší neţ 2 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů. Všeobecné pojistné podmínky

- 46 -

mohou omezit případy a výši pojistného plnění pouze v rozsahu, v jakém jsou omezeny povinnosti cestovní kanceláře vůči zákazníkovi zvláštním právním předpisem. (6) O zániku pojištění jsou cestovní kancelář i pojišťovna povinny neprodleně informovat ministerstvo. Rovněţ tak jsou povinny bez odkladu informovat ministerstvo o všech skutečnostech, zejména o závaţných nedostatcích ve finančním hospodaření cestovní kanceláře, pokud mohou vést k zániku pojištění. Pojišťovna je rovněţ povinna informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a o poskytnutém pojistném plnění. Co je nutné vědět o povinném pojištění cestovní kanceláře: 

pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy,



pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat pojištění záruky. V současné době mohou cestovní kanceláře uzavírat pojistné smlouvy pro případ úpadku CK s následujícími pojišťovnami: Generali Pojišťovna, a. s., Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Česká pojišťovna, a. s., UNIQA pojišťovna, a. s., UNION pojišťovna, a. s.96



cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění v rozsahu § 6 na pojistnou částku minimálně 30% ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů,



pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněţ doklady určené zákazníkům, cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou.



v §6 odst. 2 se uvádí: „Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními zvláštního zákona.“ Tímto zákonem je zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů.

96

Standardy kvality sluţeb v cestovním ruchu (online). Ministerstvo pro místní rozvoj. (cit. 2009-0412) .

- 47 -

3) Podnikatelský záměr O podnikatelském záměru podrobněji pojednává § 5, odst. 2, písm. b, zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Uvádí se zde, ţe podnikatelský záměr má obsahovat bliţší údaje o činnosti CK, zejména ve kterých oblastech cestovního ruchu hodlá podnikat, zda součástí zájezdu

bude

i

doprava

a

předpokládaný

počet

zákazníků.

Obecně

je podnikatelský záměr definován jako krátké shrnutí předmětu podnikání, nabízených sluţeb, popis případných inovačních záměrů a příslušných trhů97. Podnikatelský záměr je součástí podnikatelského plánu, o kterém podrobněji pojednává kapitola 5.1.

5.3 Registrační povinnost nově vzniklé cestovní kanceláře Je-li podnikateli udělena koncese k provozování cestovní kanceláře vzniká mu jako osobě, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu ţivnostenského zákona registrační povinnost ve vztahu k finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení, Úřadu práce a zvolené zdravotní pojišťovně. Povinnost platí pro fyzické i právnické osoby. Od 1. 8. 2006 fungují na obecních ţivnostenských úřadech tzv. Centrální registrační místa (CRM), kde je moţné učinit oznámení vůči všem výše zmíněným správním úřadům98. Administrativa v oblasti ţivnostenského podnikání byla značně zjednodušena. Pro registraci u finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a na úřadu práce existuje jednotný registrační formulář (stejný, který se pouţívá k ţádosti o udělení koncese k provozování CK, viz příloha č. 3). K registraci u České správy sociálního zabezpečení a přihlášení k některým dalším povinnostem vůči finančnímu úřadu (např. registrace k dani z přidané hodnoty) je nutné vyplnit formulář nazvaný Příloha pro finanční úřad a Správu sociálního zabezpečení (formulář a pokyny k vyplnění viz příloha č. 4).

97

Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. s. 12 Jednotný registrační formulář (online). Business center.cz. (cit. 2009-04-24) . 98

- 48 -

Tabulka 7 Právní úprava registrační povinnosti ve vztahu k jednotlivým úřadům Úřad Finanční úřad Česká správa sociálního zabezpečení Úřad práce

Zákonná úprava zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, §33 zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, § 36b zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, §35 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním Zdravotní pojišťovna pojištění a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Pramen: Rádce nejen pro začínající podnikatele (online). Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008. (cit. 2009-04-20).

5.4 Povinnost vést účetnictví Kaţdá účetní jednotka, tedy i nově vzniklá cestovní kancelář, má povinnost vést účetnictví. „Účetní jednotkou není fyzická osoba, která uplatňuje výdaje procentem ze svých příjmů.“ Zákon o daních z příjmů určuje, ţe taková úspora je vykoupena tím, ţe tyto osoby mohou uplatnit jako výdaj maximálně 50 % ze svých příjmů z podnikání, v případě příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství aţ 80 %. „Tento případ můţe nastat, pokud cestovní kancelář provozuje ekofarmu, kam vozí své turisty.“99 Drobní podnikatelé (fyzické osoby) vedou nejčastěji daňovou evidenci (dříve jednoduché účetnictví), mají však moţnost vést účetnictví. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku mají povinnost vést účetnictví (dříve podvojné účetnictví). „Zatímco v daňové evidenci zjistíme zisk jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, tak v účetnictví to je rozdíl mezi výnosy a náklady. Tato rozdílná metodika bývá hlavním důvodem, proč je v některých případech pro fyzickou osobu výhodné vést účetnictví.“100

99

Rambousek, J. Cestovní kanceláře a daně. 2.vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. s. 26 Rambousek, J. Cestovní kanceláře a daně. 2.vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. s. 26

100

- 49 -

5.5 Zájezd a cestovní smlouva Pojem zájezd vymezuje zákon 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. §1 (Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících sluţeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování, c) jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Oddělené účtování za jednotlivé poloţky téhoţ zájezdu nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle tohoto zákona. (2) Zájezdem podle tohoto zákona není kombinace sluţeb cestovního ruchu a) prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo b) jejíţ nabídka a prodej nesplňuje znaky ţivnostenského podnikání. (3) Prodávat zájezd mohou jen osoby uvedené v § 2 odst. 1 uzavřením cestovní smlouvy. Pojem cestovní smlouva a pravidla pro její vytvoření jsou uvedeny v zákoně o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. § 852a Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kanceláře zavazuje, ţe zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, ţe zaplatí smluvenou cenu. Podle § 852b, musí být smlouva písemná a musí obsahovat: 

označení smluvních stran,



vymezení zájezdu (termín zahájení, ukončení, sluţby zahrnuté v ceně atd.),

- 50 -



cenu zájezdu včetně časového rozvrhu,



způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře,



výši odstupného při odstoupení zákazníka od smlouvy,



další platby, jejichţ cena není zahrnuta v ceně zájezdu,



je-li součástí ubytování, doprava a stravování, uvést jejich povahu, rozsah a charakteristické znaky,



je-li realizace zájezdu podmíněna min. počtem zákazníků, uvést lhůtu, ve které musí CK zákazníka informovat o zrušení zájezdu,



jsou-li důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu splňovat, uvedení těchto podmínek a lhůtu, ve které můţe zákazník oznámit, ţe se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení.

5.6 Tvorba produktu Hlavním produktem CK je zájezd. Zájezd je zpravidla nabízen s fixní cenou a můţe být sloţen z těchto komponentů: 

ubytování a stravování,



doprava,



sluţby na místě – transfery, sportovní akce, výlety atd.,



sluţby delegáta nebo průvodce101.

„Jednou z nejdůleţitějších činností CK je uzavření smlouvy s poskytovateli sluţeb.“ Smlouvy s dopravci a poskytovateli sluţeb mohou být uzavřeny tak, ţe kapacita je nasmlouvána a cestovní kancelář platí bez ohledu na obsazenost. Druhou moţností je, ţe kontrahovaná kapacita je k dispozici do určitého data – „release date“ a je zaplacena pouze v upřesněném objemu102. Cestovní kancelář vymezí v rámci podnikatelského plánu své cílové trhy a specifikuje produkty, které by chtěla cílovým zákazníkům nabízet. Návrh tvorby 101 102

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 310 Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 310 a 311

- 51 -

zájezdu sportovního cestovního ruchu bude ilustrována na konkrétní fiktivní cestovní kanceláři. SporTTourism Internetová cestovní kancelář SporTTourism je cestovní kanceláří se zacílením na sportovní cestovní ruch. Specializovat se bude na divácké sportovní akce. Tzn. nejrůznější druhy závodů, utkání, šampionátů, mistrovství, olympiády, ale také návštěvy sportovních muzeí či veletrhů apod. Orientovat se bude především na domácí a výjezdový cestovní ruch (tzn. produkty pro domácí turisty v rámci České republiky a produkty pro domácí turisty směřující do zahraničí). Příklady zájezdů sportovního cestovního ruchu Příklad zájezdu výjezdového cestovního ruchu Autokarový zájezd Chelsea Londýn v Premier League -

Pojeďte s námi zaţít neopakovatelnou atmosféru zápasu anglické Premier League,

-

fanděte společně s námi nejlepšímu brankáři světa Petru Čechovi přímo na stadionu ,

-

spojte sportovní záţitek s prohlídkou hlavního města Velké Británie, má co nabídnout

-

připravili jsme pro Vás balíček obsahující dopravu, ubytování a vstupenky na tyto jedinečné zápasy.

Tabulka 8 Cena zájezdů Premiér League

Chelsea - Everton, 22.04.2009 Chelsea - Fulham, 02.05.2009 Pramen: Vlastní práce.

Cena se vstupenkou kategorie 1 6520,- Kč

Cena se vstupenkou kategorie 2 5920,-Kč

6520,- Kč

5920,- Kč

Vstupenka kategorie 1 – místa na bočních tribunách. Vstupenka kategorie 2 – místa za brankou.

- 52 -

Tabulka 9 Program zájezdu 1. den

Odjezd v České republiky v 18. hod. Příjezd do Londýna kolem 11. hod., ubytování v hotelu. Do 18. hod. individuální program v Londýně. V 18. hod. sraz a odjezd na stadion. Individuální program. Odjezd z Londýna v odpoledních hodinách. Návrat do ČR v ranních hodinách.

2.den 3.den 4. den

Pramen: Vlastní práce. Cena zahrnuje: 

Ubytování: dvojlůţkový pokoj v 3* hotelu nedaleko centra Londýna (10 min metrem), snídaně formou bufetu.



Vstupenku kategorie 1 nebo 2.



Dopravu autokarem do Londýna a zpět, dopravu z hotelu na stadion a zpět.



Sluţby průvodce.

Kalkulace nákladů zájezdu Doprava Automobil pro 20 osob, cena 14 Kč/km. Vzdálenost včetně přejezdů v Londýně 1000 km. Obsazenost 19 zákazníků + průvodce. Výpočet: 1000 x 14 = 14 000 Kč; 14 000 / 19 ≈ 737 Kč/os. Cenu dopravy - 14 000 Kč je nutné uradit bez ohledu na to, zda bude kapacita vozu plně obsazena. V kalkulaci by proto měl hrát zásadní roli tzv. load faktor. Load faktor „Znamená

počet

míst

z celkové

kapacity,

která

budou

s vysokou

pravděpodobností prodána a na něţ jsou rozpočítávány celkové náklady na dopravní prostředek.“ Můţe být vyjádřen procentem nebo absolutním číselným údajem103. V našem případě stanoví CK 90 % load faktor. Výpočet poté bude vypadat následovně: 103

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 316

- 53 -

load faktor 90% → 19 x 0,9 = 17,1 os. náklady na jednu os. → 14 000 / 17,1 ≈ 819 Kč Ubytování Ubytování ve dvojlůţkovém pokoji se snídaní 28 GBP/os./noc. Výpočet: 28 x 31 = 868 Kč/os./noc. Smlouva s ubytovacím zařízením je uzavřena na „release date“ tzn. bude placena dle skutečného počtu osob. Vstupenka Vstupenka1 120 GBP ,vstupenka2 100 GBP. Výpočet: 120 x 31 = 3720 Kč/os; 100 x 31= 3100 Kč/os. Nákup vstupenek dle skutečného počtu osob. Sluţby průvodce Náklady na vyslaného průvodce 5000 Kč Výpočet: 5000/17,1 = 264 Kč/os. Náklady kalkulovány s hodnotou určenou load faktorem. Tabulka 10 Kalkulace nákládů Premier League Poloţka Doprava Ubytování Vstupenka Sluţby průvodce Celkem náklady/ os. Obchodní přiráţka 15% Kalkulovaná prodejní cena Pramen: Vlastní práce.

Kalkulace ceny se vstupenku kategorie 1 819 Kč 868 Kč 3720 Kč 264 Kč 5671 Kč 850,65 Kč 6522 Kč

Kalkulace ceny se vstupenkou kategorie 2 819 Kč 868 Kč 3100 Kč 264 Kč 5051 Kč 757,65 Kč 5809 Kč

Kalkulovaná prodejní cena se můţe od ceny, za kterou je zájezd nabízen zákazníkovi značně lišit. Konečná prodejní cena vychází z marketingové strategie a je ovlivňována řadou dalších okolností104.

104

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 317

- 54 -

Příklad zájezdu domácího cestovního ruchu -

Láká Vás zvuk silných motorů? Pojeďte se podívat na Moto GP na Masarykově okruhu v Brně,

-

zajistíme pro Vás vstupenky i ubytování,

-

nabízíme nejţádanější krytá místa v cílové rovince,

-

neriskujte vyprodané ubytovací kapacity, vyuţijte zvýhodněných cen a zajistěte si vše pohodlně jiţ nyní.

Tabulka 11 Cena zájezdů Grand Prix Brno Varianta 1

5819,- Kč

Varianta 2

2067,- Kč

Varianta 3

5477,- Kč

Pramen: Vlastní práce. Cena zahrnuje: Varianta 1 Ubytování pro 2 os. se snídaní v dosahu 15 min. od okruhu. Vstupenka T3 (místa na sedadlové tribuně v cílové rovince, jediná krytá místa na trati) Varianta 2 Ubytování pro 2 os. v penzionu se snídaní v dosahu 40 min od okruhu. Vstupenka A, C, D a G (přírodní tribuny podél celé trati, kde se můţete volně pohybovat, naproti tribunám jsou umístěny velkoplošné obrazovky.). Varianta 3 Ubytování pro 2 os. v penzionu se snídaní v dosahu 40 min od okruhu. Vstupenka T3 (místa na sedadlové tribuně v cílové rovince, jediná krytá místa na trati). Doprava: individuální Kalkulace nákladů zájezdu Ubytování Objednáno 20 míst v ubytovací kapacitě 15 min od okruhu. Celková cena za 20 míst je 22 000 Kč. A 40 míst v ubytovací kapacitě 40 min. od okruhu. Celková

- 55 -

cena za 40 míst činí 26 800 Kč. Místa budou zaplacena bez ohledu na obsazenost. I zde proto v kalkulaci uplatníme load faktor. Ubytovací kapacita 40 min od okruhu load faktor 85% → 40 x 0,85 = 34 os. náklady na jednu os. → 26 800 / 34 ≈ 789 Kč Ubytovací kapacita 15 min. od okruhu load faktor 100% → 22 000 / 20 = 1 100 Kč Vstupenka CK předpokládá, ţe všechny vstupenky budou prodány. Vstupenka T3 4190,- Kč, Vstupenka A, C, D, G 1090 Kč. Tabulka 12 Kalkulace nákládů Grand Prix Brno Poloţka Ubytování Vstupenka Celkem náklady/ os. Obchodní přiráţka 10% Kalkulovaná prodejní cena Pramen: Vlastní práce.

Kalkulace ceny varianta 1 1 100 Kč 4190 Kč 5290 Kč 529 Kč 5819 Kč

Kalkulace ceny varianta 2 789 Kč 1090 Kč 1879 Kč 187,9 Kč 2067 Kč

Kalkulace ceny varianta 3 789 Kč 4190 Kč 4979 Kč 497,9 Kč 5477 Kč

5.7 Průvodcovská činnost Činnost průvodce je spojena především s provázením účastníků cestovního ruchu, s technickým a organizačním zabezpečením sluţeb za úhradu. Průvodce je přestavitelem cestovní kanceláře a svým chováním můţe výrazně ovlivnit vnímání CK zákazníkem105. „Průvodce můţe být: 

105

zaměstnancem cestovní kanceláře,

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 273

- 56 -



samostatným podnikatelem, podnikajícím v rámci svého ţivnostenského oprávnění.“106

Podle Evropské normy EN 13 809: 2003 Sluţby cestovního ruchu – cestovní agentury a touroperátoři – terminologie se činnost průvodců cestovního ruchu člení na „tzv. vedoucí zájezdu (tour manager), doprovod zájezdu (tour escort), průvodce cestovního ruchu (tourist guide), horský průvodce (mountain guide), včetně dalších příbuzných činností, jako je činnost místního zástupce (local representative), animátora (animateur) atd.“107 V legislativě České republiky upravuje průvodcovskou činnost novela zákona o ţivnostenském podnikání, respektive Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností. Podle tohoto nařízení rozeznáváme tři hlavní druhy činnosti průvodce: 

průvodcovská činnost horská,



průvodcovská činnost tělovýchovní a sportovní,



průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu108.

Cestovní kancelář specializující se na sportovní cestovní ruch bude zřejmě vyuţívat sluţeb všech druhů průvodců. Činnost průvodce cestovního ruchu jiţ byla popsána v úvodu této kapitoly. „Průvodcovská činnost horská je činnost průvodce po horách, která spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichţ postup vyţaduje pouţití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích ţelez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněţených horských terénech je provádění moţné pouze ve zvlněných terénech severského 106

Čertík, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2001. s. 275 Průvodcovská činnost – oborová příručka (online). Hospodářská komora České republiky, 2006. (cit. 2009-04-12) <www.komora.cz/Files/InMP/příručky/OP_Pruvodcovska_cinnost.pdf>. 108 Průvodcovská činnost – oborová příručka (online). Hospodářská komora České republiky, 2006. (cit. 2009-04-12) <www.komora.cz/Files/InMP/příručky/OP_Pruvodcovska_cinnost.pdf>. 107

- 57 -

typu, kromě terénních zlomů a je vyloučena realizace jakýchkoli lyţařských, skialpinistických a obdobných činností, s výjimkou chůze na sněţnicích, a činnost horského vůdce, kterou je organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském a vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví

na

zajištěných

cestách,

umělých

lezeckých

stěnách,

při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti. V rámci ţivnosti je moţno uskutečňovat činnost informační, poskytování poradenských sluţeb při výrobě lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje, včetně půjčování takové výzbroje a výstroje.“ Průvodcovská činnost tělovýchovní a sportovní „je realizace programů pohybově rekreačních, programů na redukci tělesné váhy či extrémně sportovních (například

rafting),

sportovního odvětví.“

včetně

nezbytné

instruktáţe

dovedností

příslušného

109

Kromě obecných podmínek jsou v zákoně č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání vymezeny také zvláštní podmínky provozování ţivnosti – např. vysokoškolské vzdělání v oblasti cestovního ruchu, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a doklad o vykonání zkoušky podle vyhlášky vydané

ministerstvem.

Odborná

způsobilost

u

jednotlivých

průvodců

se prokazuje: 

horský průvodce – „osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru“,



tělovýchovně-sportovní průvodce – „absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru s příslušnou specializací nebo osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti vydaný institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy

109 a 110

Průvodcovská činnost – oborová příručka (online). Hospodářská komora České republiky, 2006. (cit. 2009-04-12) <www.komora.cz/Files/InMP/příručky/OP_Pruvodcovska_cinnost.pdf>.

- 58 -

nebo jiným ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována“, 

průvodce cestovního ruchu – „středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti.“110

„Nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam ţivností, jejichţ výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost stanovenou tímto nařízením, pak zařazuje průvodcovskou činnost mezi vybrané ţivnosti, u kterých musí splnit odbornou způsobilost i osoby ve vázané pracovní činnosti. Z uvedeného téţ vyplývá, ţe tuto odbornou způsobilost pro vlastní výkon činnosti musí splňovat i samotný podnikatel.“111

111

Průvodcovská činnost – oborová příručka (online). Hospodářská komora České republiky, 2006. (cit. 2009-04-12) <www.komora.cz/Files/InMP/příručky/OP_Pruvodcovska_cinnost.pdf>.

- 59 -

DISKUZE Úspěšné působení cestovní kanceláře na trhu bude vyţadovat schopnost reakce na změnu poptávky na cílových trzích a vývoj konkurence. Sportovní cestovní ruch je v mnoha ohledech specifický a svá specifika mají i cíloví zákazníci. Geografická segmentace V oblasti sportovního cestovního ruchu doporučuji orientaci na velká města (okolo 100 000 obyvatel). Ve velkých městech lze nalézt nadprůměrnou koncentraci lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, kteří se více zajímají o současné trendy péče o zdraví a fitness. Lidé ve velkých městech mají omezené moţnosti

pobytů

v přírodě, sportovní

vyţití

je

orientováno

především

do uzavřených prostor. Lidé ţijící ve městě mají obecně vyšší fond volného času a ve volných chvílích město opouští a vyhledávají odpočinek a nové záţitky. Demografická segmentace Sport se stal trendem pro všechny věkové kategorie. Největší prostor sportu v rámci volného času dávají mladí bezdětní lidé do 35 let. Velmi zajímavým a perspektivním segmentem trhu jsou však senioři. Demografická křivka České republiky jasně naznačuje, ţe počet seniorů se bude rok od roku zvyšovat. Lidé, kteří alespoň část produktivního ţivota proţijí v netotalitním uspořádání budou více zodpovědní a lépe na tom budou i po ekonomické stránce Do penze budou odcházet s většími úsporami. Medicínský pokrok také zaručil mnohem delší aktivní ţivot i v seniorském věku. Přesto jsou však senioři ideálním segmentem trhu pro nabídku sportovně-ozdravných pobytů. Tomio Okamura, mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur říká: „Podle údajů světové turistické organizace 18 % všech turistů cestujících do zahraničí v zemích původní patnáctky EU jsou důchodci. V České republice je to podle našich analýz zatím pouze 10 %, protoţe máme chudší důchodce. Důchody budou ale stoupat,

- 60 -

je to sice moţná horizont mnoha let, ale určitě se tím pádem budeme přibliţovat na oněch 18% procent podílu z lidí, kteří budou cestovat do zahraničí.“112 Socioekonomická segmentace Obecně budou cílový zákazníci lidé z vyšších příjmových skupin, lidé aktivně sportující nebo zakládající si na zdraví a vzhledu. Specifickou skupinou jsou sportovní fanoušci. Fanoušci často nejsou lidé z vysokými příjmy, vydávají však značné finanční prostředky v souvislosti se sportem. Jsou ochotni cestovat za sportovními idoly či sportovními kluby. Jako příslušníci určité skupiny, do které se sami řadí, jsou dobře identifikovatelní a oslovitelní. Aleš Sekot, odborník v oblasti sociologie sportu říká, ţe na sport se především díváme. Divácký sport je a bude populární zejména proto, ţe: „Společnost je dnes posedlá mediálními ikonami, vítězstvím a odměnou. To všechno jí sport dává. Navíc je na rozdíl od běţného ţivota nebo třeba politiky, která se uţ také změnila v masovou zábavu, pro diváka přehledný a srozumitelný. Pravidla jsou jasně daná. Celý zápas vidíte zřetelně před sebou.“113 Další zajímavý segment trhu mohou představovat lidé, kteří nevyuţívají sluţeb cestovní kanceláře. „Necelá polovina Čechů si k cestě na zahraniční dovolenou vybírá sluţby cestovní kanceláře a více neţ polovina Čechů si cesty do zahraničí organizuje sama.“114 Důvodem proč lidé nevolí jako zprostředkovatele cestovní kancelář můţe být to, ţe si z nabídky nevybrali. Takové zákazníky je moţné oslovit individuálním přístupem a zájezdy na míru. Častějším důvodem u obyvatel České republiky však je, ţe lidé nechtějí platit za sluţby cestovní kanceláře a jsou přesvědčeni, ţe si jsou schopni zajistit sluţby sami za výhodnějším podmínek. Lze však předpokládat, ţe s rostoucí ţivotní úrovní si lidé více začnou dopřávat „placených sluţeb bez starostí“. Tento segment trhu je podle mého názoru moţné oslovit zejména nízkou cenou a přesvědčit zákazníky o tom, ţe CK je schopna zajistit zájezd za výhodnějších podmínek. Nevýhodou tohoto segmentu je, ţe je jen těţko identifikovatelný 112

Počet cestovních kanceláří v Česku výrazně vzrostl (online). Český rozhlas, 2008. (cit. 2009-04-20) . 113 Sport je takový, jaká je společnost (online). Měsíčník MU, 2007. (cit. 2009-04-20) . 114 Počet cestovních kanceláří v Česku výrazně vzrostl (online). Český rozhlas, 2008. (cit. 2009-04-20) .

- 61 -

a oslovitelný. Posledním segmentem, který bych ráda zmínila jsou firmy, které poptávají pro své zaměstnance sportovně zaměřené teambuildingové akce. V aktuálním výzkumu z loňského roku se v top deseti poskytovaných benefitech objevily právě firemní teambuildingové akce a firemní víkendy.115 Oslovení potencionálního klienta CK sportovního cestovního ruchu Tabulka 13 Umístění a forma propagace zájezdů sportovního cestovního ruchu Segment Mladí lidé, lidé s vyšším vzděláním, lidé z vyšších příjmových skupin

Sportovní fanoušci

Senioři Firmy

Forma Internet – stránky zaměřené na sport, zdravý ţivotní styl, dovolenou, internetové deníky apod. Letáky ve fitness centrech a jiných sportovištích. Propagační letáky na stadionech, v halách apod., umístění reklamních bannerů přímo na stránky fanouškovských sdruţení, písemné oslovování spolků a svazů Přímé nebo písemné oslovování seniorských spolků a zájmových krouţků, tisk, rádio. Internet, zasílání nabídek poštou, veletrhy.

Pramen: Vlastní práce. Je moţné, aby se v silně konkurenčním prostředí mnoha cestovních kanceláří prosadila nová neznámá malá cestovní kancelář? Věřím, ţe ano. Přijde-li s precizně zpracovaným nápadem, kvalitním produktem a realistickými cíli. Lidé budou stále více ochotni zaplatit za kvalitní sluţby a budou stále častěji vyţadovat individuální přístup a flexibilní nabídku. Jsou to právě menší cestovní kanceláře, které mají předpoklady pro splnění těchto poţadavků a nároků klientů. Zájezdy zaměřené na divácké sportovní akce nabízí na našem trhu pouze jedna větší cestovní kancelář. Její zájezdy však ve většině případů nezahrnují dopravu a další sluţby. Potenciální prostor pro rozvoj podnikání v této oblasti tedy existuje.

115

Zaměstnanecké benefity: Češi se chtějí víc vzdělávat (online). Premium Prosperita.info, 2009. (cit.2009-04-20) .

- 62 -

ZÁVĚR V roce 2004 byl vládou České republiky schválen projekt s názvem Zjednodušení administrativních postupů při vstupu a v průběhu podnikání. Cílem tohoto dokumentu bylo odstranit administrativní bariéry při podnikání a zjednodušit komunikaci podnikatelů s orgány veřejné správy. Od roku 2006 začala fungovat na ţivnostenských úřadech tzv. Centrální registrační místa, která umoţnila podnikatelům zakládajícím ţivnost provedení všech úkonů na jednom centrálním úřadu. Tyto vládní kroky značně zjednodušily i vstup do podnikání v cestovním ruchu. Ţádost o koncesi k provozování cestovní kanceláře je nyní moţné podat na stejném místě, kde lze provést daňovou registraci, přihlášení u České správy sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny. Ke všem povinným registracím i ţádosti o koncesi navíc nyní stačí vyplnit 2 jednoduché jednostránkové formuláře. O co jednoduší má podnikatel podmínky ve vztahu k státu, o to sloţitější bude jeho působení na trhu. Trh cestovního ruchu v České republice je velmi silně konkurenční. Asociace cestovních kanceláří evidovaly v loňském roce téměř 1000 touroperátorů na našem území. Podle posledních zpráv se jejich počet, i přes celosvětový pokles ekonomického růstu stále zvyšuje. Sportovní cestovní ruch je však perspektivním odvětvím a orientace cestovní kanceláře tímto směrem, nabízí širokou škálu moţností uplatnění. Produkt lze sportem značně oţivit. Jiţ „okoukaná“ místa z pohledu běţného turisty se očích aktivního účastníka sportovního cestovního ruchu nebo sportovního diváka mohou proměnit na opět atraktivní cíle. Na trend zájmu o sportovní a aktivní dovolenou navíc jiţ zareagovala i administrativa České republiky. Analýzy, které byly provedeny, potvrdily velký potenciál rozvoje sportovního cestovního ruchu v České republice. V rámci projektů na podporu cestovního ruchu investuje stát peníze zejména do rozvoje materiálně-technické základny pro sportovní vyţití. Tím se můţe Česká republika přiblíţit zahraničním turistům vyhledávajícím sportovní záţitky během dovolené. Vezmeme-li v úvahu také prognózu vývoje cestovního ruchu do roku 2020, kterou vydala WTO, a podle které bude Česká republika v roce 2020 patřit k deseti nejnavštěvovanějším zemím světa, jeví se zaloţení cestovní kanceláře zaměřené na sportovní cestovní ruch jako dobrá podnikatelská příleţitost.

- 63 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie 1/ Čertík, M. Cestovní ruch : vývoj organizace a řízení. 1. vydání. Praha: Off, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. 2/ Petrů, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: ČTK Repro, a. s., 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5. 3/ Hesková, M. Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4. 4/ Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 5/ Standeven, J., De Knop, P. Sport tourism. 1.vyd. Champaign: Human Kinetics, 1999. 367 s. ISBN 0873228537 6/ Weed, M., Bull, Ch. Sports Tourism: participants, policy and providers. 1.vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2004. 241 s. ISBN 0750652764 7/ Hinch, T., Higham, J. Sport tourism development. 1.vyd. Clevedon: Channel View Publications, 2004. 254 s. ISBN 1873150628 8/ Malá, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 9/ Foret, M., Turčínková, J. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 108 s. ISBN 80-7157-838-X 10/ Jakubíková, D., Jeţek, J., Pavlák, M. Cestovní ruch. 1.vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1995. 268 s. ISBN 80-7082-185-X 11/ Sysel, J. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 40 s. ISBN 97880-86578-75-0 (broţ.).

- 64 -

12/ Srpová, J.a kol. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. 242 s. ISBN 978-80-245-1263-1 13/ Ryglová, K. Cestovní ruch. 2. vyd. Brno: KEY Publishing s. r. o., 2007. 81s. ISBN 978-80-87071-44-1 14/ Rambousek, J. Cestovní kanceláře a daně : po říjnové novele 2005. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005. 175 s. ISBN 80-7357-123-4 15/ Pásková, M., Zelenka, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. 1. vyd. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4 Periodika 16/ Kortusová, P. Sportovní cestovní ruch jako oblast vědeckého poznání. Česká kinantropologie, 2006, roč. 10, č. 2. Zákony 17/ Zákon č. 159/1999 Sb. ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikaní v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18/ Zákon č. 455/1991 Sb., ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání 19/ Zákon č. 214/2006 Sb., ze dne 20. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 20/ Zákon č. 586/1992 Sb., ze dne 20. listopadu 1992 o daních z příjmů

- 65 -

Internetové zdroje 21/

Technical manual, Concepts, definitions and classifications for tourism statistics (online). World tourism organization, 1995. (cit. 2009-03-17) http://pub.world-tourism.org:81/WebRoot/Store/Shops/Infoshop/Products/1033/10331.pdf 22/

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 (online). Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007. (cit. 2009-03-17) http://www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi-20072013 23/

Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 20032007 (online). Český statistický úřad. (cit. 2009-03-17) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t11_1/$File/tsa_t111.xls 24/

Počet pracovních míst a zaměstnaných osob v cestovním ruchu v ČR podle odvětví v roce 2006 (online). Český statistický úřad. (cit. 2009-03-17) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_t7_4/$File/tsa_t74.xls 25/

Hobza, V., Dohnal, T. Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v EU (online). Univerzita Palackého, 2008. (cit. 2009-04-01) http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/viewFile/8/8 26/

Struktura a koncept TSA (online). Český statistický úřad, 2006. (cit. 2009-04-05) http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/200046D877/$File/921106k2.pdf 27/

Co návštěvníci v českých regionech obdivují, co jim naopak chybí? (online). CzechTourism, 2007. (cit. 2009-04-05) http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/30_07_07_TZ_monitoring_navstevniku_06_07.p df 28/

Analýza motivace zahraničních turistů pro cestování (online). CzechTourism, 2005. (cit. 2009-04-06) www.czechtourism.cz/files/statistiky/analyza/motivace_turistu.pdf 29/

Čedok - historie (online). Čedok a. s. (cit. 2009-04-05) http://www.cedok.cz/Cedok/Historie.aspx 30/

Podnikání v CR, CK, zaměstnanost (online). CzechTourism. (cit. 2009-04-05) http://www.czechtourism.cz/index.php?show=059002005

- 66 -

31/

Počet cestovních kanceláří v ČR prudce stoupá (online). Finanční noviny – Ekonomický server ČTK, 2008. (cit. 2009-04-05) http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=340113&id_seznam=4909 32/

Zahájení podnikání (online). iPodnikatel – specializovaný portál pro začínající podnikatele. (cit. 2009-03-29) http://www.ipodnikatel.cz/struktura podnikatelskehoplanu.html 33/

Podnikatelský plán (online). Jihomoravské inovační centrum, z. s. p. o. (cit. 200903-29) http://documents.jic.cz/business-plan_jic.pdf 34/

Pokyny pro vznikající cestovní kanceláře (online). Ministerstvo pro místní rovzoj. (cit. 2009-04-12) http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Informace-pro-cestovni-kancelarea-agentury/Pokyny-pro-vznikajici-cestovni-kancelare4909 35/

Standardy kvality sluţeb v cestovním ruchu (online). Ministerstvo pro místní rozvoj. (cit. 2009-04-12) http://old.mmr.cz/index.php?show=001027003 36/

Jednotný registrační formulář (online). Business center.cz. (cit. 2009-04-24) http://business.center.cz/business/sablony/s113-crm-jednotny-registracni-formular.aspx 37/

Průvodcovská činnost – oborová příručka (online). Hospodářská komora České republiky, 2006. (cit. 2009-04-12) www.komora.cz/Files/InMP/příručky/OP_Pruvodcovska_cinnost.pdf 38/ Počet cestovních kanceláří v Česku výrazně vzrostl (online). Český rozhlas, 2008. (cit. 2009-04-20) http://www.radio.cz/cz/clanek/109985 39/

Sport je takový, jaká je společnost (online). Měsíčník MU, 2007. (cit. 2009-04-20) http://info.muni.cz/txt/0907/16.html 40/

Zaměstnanecké benefity: Češi se chtějí víc vzdělávat (online). Premium Prosperita.info, 2009. (cit.2009-04-20) http://premium.prosperita.info/index.php/premium/z_naseho_emailu/zamestnanecke_ben efity_cesi_se_chteji_vic_vzdelavat 41/

Metodologie odborné práce (online). Univerzita Palackého v Olomouci. (cit. 2009-04-27) www.upol.cz/fileadmin/user_upload/FF-katedry/kae/Metodologie_odborne_prace__opory.pdf

- 67 -

SEZNAM ZKRATEK ACK - Asociace cestovních kanceláří AČCKA - Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CCCR - Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) CK - cestovní kancelář neboli touroperátor CKM - Cestovní kancelář mládeţe CR - cestovní ruch CRM – Centrální registrační místo ČR - Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie GP – Velká cena HDP - hrubý národní produkt MMR - Ministerstvo pro místní rozvoj ROH - revoluční odborové hnutí STIC - Mezinárodní rada sportovního cestovního ruchu SWOT – analýza silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb TSA – Satelitní účet cestovního ruchu USA- Spojené státy americké WTO - Světová organizace cestovního ruchu (World Toursim Organization)

- 68 -

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Důvody cest do zahraničí Graf 2 Formy sportovního cestovního ruchu dle Standevena a De Knopa Graf 3 Distribuční systém ve výjezdovém a příjezdovém cestovním ruchu Graf 4 Metody segmentace trhu cestovního ruchu cestovních kanceláří

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Počet účastníků pasivního cestovního ruchu v letech 1989-1999 Tabulka 2 Počet účastníků aktivního cestovního ruchu v letech 1989-1999 Tabulka 3 Definice sportovního cestovního ruchu Tabulka 4 Předpoklady vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu do roku 2020 podle WTO Tabulka 5 Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu Tabulka 6 Ţádost o koncesi k provozování cestovní kanceláře Tabulka 7 Právní úprava registrační povinnosti ve vztahu k jednotlivým úřadům Tabulka 8 Cena zájezdů Premiér League Tabulka 9 Program zájezdu Tabulka 10 Kalkulace nákládů Premier League Tabulka 11 Cena zájezdů Grand Prix Brno Tabulka 12 Kalkulace nákládů Grand Prix Brno Tabulka 13 Umístění a forma propagace zájezdů sportovního cestovního ruchu

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Seznam charakteristických odvětví a produktů cestovního ruchu Příloha č. 2 Spotřeba příjezdového, domácího a vnitřního cestovního ruchu podle produktů v ČR v letech 2003-2007 Příloha č. 3 Jednotný registrační formulář a pokyny k vyplnění Příloha č. 4 Formulář Příloha pro finanční úřad a Správu sociálního zabezpečení a pokyny k vyplnění

- 69 -

Příloha č. 1 Seznam charakteristických odvětví a produktů cestovního ruchu

Pramen: Metodika satelitního účtu České republiky (online). ČSÚ, 2008.

Příloha č. 2 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu podle produktů v ČR v letech 2003-2007

Spotřeba domácího cestovního ruchu podle produktů v ČR v letech 2003-2007

Spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů v ČR v letech 2003-2007

Pramen: Satelitní účet cestovního ruchu České republiky, vývoj za roky 2003 až 2007 (online). ČSÚ, 2008. Příloha č. 3

Příloha č. 4

RESUMÉ Bakalářská práce navrhuje metodiku zaloţení cestovní kanceláře. Teoretická část definuje pojmy cestovní ruch, sportovní cestovní ruch a cestovní kancelář. Praktická část sumarizuje proces zaloţení cestovní kanceláře v sedmi krocích. Zahrnuty jsou zákonné poţadavky, ale také informace o tvorbě podnikatelského plánu a zájezdu.

SUMMARY The bachelor thesis proposes the methods of founding a travel agency. The theoretical part defines the terms tourism, sports tourism and travel agency. The practical part summarises the process of founding a travel agency in seven steps. It includes the statutory requirements and also the information about creating a business plan and a package tour.